VYSOK UEN TECHNICK V BRN

BRNO UNIVERSITY OF TECHNOLOGY

FAKULTA ELEKTROTECHNIKY A KOMUNIKANCH
TECHNOLOGI
STAV ELEKTROTECHNOLOGIE


FACULTY OF ELECTRICAL ENGINEERING AND COMMUNICATION
DEPARTMENT OF ELECTRICAL AND ELECTRONIC TECHNOLOGY










ANALZA DIELEKTRICKCH VLASTNOST
NAMHANCH DRKOVCH IZOLAC

ANALYSIS OF DIELECTRIC PROPERTIES OF STRESSED SLOT INSULATIONS









BAKALSK PRCE
BACHELOR'S THESIS



AUTOR PRCE ZBYEK KREJ
AUTHOR

VEDOUC PRCE Ing. ZDENKA ROZSVALOV
SUPERVISOR



BRNO 2009
- 2 -
VYSOK UCEN
TECHNICK V BRNE

Fakulta elektrotechniky
a komunikanch technologi

stav elektrotechnologie


Bakalsk prce
bakalsk studijn obor
Mikroelektronika a technologie
Student: Zbyek Krej ID: 78143
Ronk: 3 Akademick rok: 2008/2009
NZEV TMATU:
Analza dielektrickch vlastnost namhanch drkovch izolac
POKYNY PRO VYPRACOVN:
Zpracujte pehled materilu pouvanch pro drkov izolace v elektrotechnickm prmyslu.
Prostudujte stdav elektrick metody men vlastnost izolanch materilu vyuitelnch v technick
praxi.
Zkuebn vzorky vybran drkov izolace podrobte tepelnmu namhn v souladu s platnou normou
CSN. Promte a vyhodnote vliv teploty na frekvenn zvislosti sloek komplexn permitivity vzorku
sledovanho materilu a pokuste se dielektrick spektra interpretovat z pohledu uplatnn
polarizanch mechanism.
DOPORUCEN LITERATURA:
Podle pokynu vedoucho prce.
Termn zadn: 9.2.2009 Termn odevzdn: 3.6.2009
Vedouc prce: Ing. Zdenka Rozsvalov
prof. Ing. Radimr Vrba, CSc.
Pedseda oborov rady
UPOZORNEN:
Autor bakalsk prce nesm pi vytven bakalsk prce poruit autorsk prva tetch osob,
zejmna nesm zasahovat nedovolenm zpsobem do cizch autorskch prv osobnostnch a mus si
bt pln vdom nsledku poruen ustanoven 11 a nsledujcch autorskho zkona . 121/2000
Sb., vetn monch trestn prvnch dsledk vyplvajcch z ustanoven 152 trestnho zkona .
140/1961 Sb.


- 3 -




ABSTRAKT:
Prce pojednv o experimentlnm proeten dielektrickch vlastnost tepeln
namhan drkov izolace Isonom NKN. Pedevm jsou zkoumny sloky komplexn
permitivity v zvislosti na kmitotu a teplot v prbhu tepelnho namhn.
ABSTRACT:
This labor deals with experimental verification of the dielectric properties thermally aged
slot insulation of Isonom NKN. Above components of the complex permittivity are examined
in dependence on frequency and temperature during the thermal aging.





KLOV SLOVA:
Drkov izolace, Isonom NKN, Kapton, komplexn permitivita, Nomex, teplotn
strnut.
KEYWORDS:
Slot insulation, Isonom NKN, Kapton, complex permittivity, Nomex, thermal aging.


- 4 -













BIBLIOGRAFICK CITACE PRCE:
KREJ, Z. Analza dielektrickch vlastnost namhanch drkovch izolac. Brno: Vysok
uen technick v Brn, Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi, 2009. 33 s.
Vedouc bakalsk prce Ing. Zdenka Rozsvalov.

- 5 -











PROHLEN:
Prohlauji, e jsem bakalskou prci na tma ANALZA DIELEKTRICKCH
VLASTNOST NAMHANCH DRKOVCH IZOLAC vypracoval samostatn pod
vedenm vedoucho prce, s pouitm literrnch pramen a publikac, kter jsem vechny
uvedl v seznamu literatury.


V Brn dne 1. ervna 2009 . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .
Zbyek Krej



- 6 -

















PODKOVN :
V vodu bych rd podkoval sv vedouc bakalsk prce Ing. Zdence Rozsvalov
a tak Ing. Martinu Frkovi, Ph.D za metodick veden a cenn rady, kter mi poskytli bhem
m prce.


- 7 -
OBSAH

VOD..........................................................................................................................9
2 TEORETICK ST ..........................................................................................10
2.1 VLASTNOSTI DIELEKTRIK...................................................................................10
2.1.1 Charakteristika dielektrik .........................................................................10
2.1.2 Dielektrick polarizace.............................................................................11
2.1.3 Elektrick vodivost ...................................................................................13
2.1.4 Dielektrick ztrty ....................................................................................13
2.1.5 Komplexn permitivita ..............................................................................14
2.2 STRNUT DIELEKTRIK ......................................................................................18
2.2.1 Tepeln strnut dielektrik........................................................................18
2.2.2 Pravidla strnut.......................................................................................19
2.2.3 ivotnost dielektrik...................................................................................20
2.3 SLOEN MATERILY........................................................................................21
2.3.1 Vlastnosti sloench materil ................................................................21
3 EXPERIMENTLN ST..................................................................................22
3.1 ZKUEBN VZOREK ...........................................................................................22
3.1.1 Nomex.....................................................................................................23
3.1.2 Polyamidov flie Kapton........................................................................23
3.2 MIC PRACOVIT.........................................................................................24
3.2.1 Korekce ...................................................................................................24
3.2.2 Telektrodov mic systm...................................................................24
3.3 POSTUP MEN ..............................................................................................25
3.4 VSLEDKY EXPERIMENTU..................................................................................26
3.5 VYHODNOCEN EXPERIMENTU............................................................................30
4 ZVR ................................................................................................................31
5 POUIT LITERATURA.....................................................................................32







- 8 -
Seznam obrzk

Obr. 1 Vztah mezi dielektriky a izolanty........................................................................... 10
Obr. 2 Druhy polarizanch mechanism........................................................................... 11
Obr. 3 Vektorov diagram elektrick indukce, intenzity elektrickho pole a komplexn
permitivity ([8])...................................................................................................... 15
Obr. 4 Prbh sloek c' a c'' komplexn permitivity kmitotov zvislosti na kruhovm
kmitotu e ([8])..................................................................................................... 16
Obr. 5 Coleho-Coleho diagram klasickho Debyeho prbhu * =F() pi0 =konstanta
([5])........................................................................................................................ 17
Obr. 6 Coleho-Coleho kruhov diagram s distribuc relaxanch as ([5]) ....................... 18
Obr. 7 LCR metr Agilent E4980A ([2])............................................................................. 24
Obr. 8 Pklad zapojen telektrodovho micho systmu ([1])....................................... 25
Obr. 9 ez telektrodovm micm systmem ([1])......................................................... 25
Obr. 10 Zvislost ) F( f = ' c , ) F( f = ' ' c a Coleho-Coleho kruhov diagram pi teplot 40 C
a dob strnut 1600 h (teplota strnut 220 C) ...................................................... 27
Obr. 11 Zvislost ) F( f = ' c , ) F( f = ' ' c a Coleho-Coleho kruhov diagram pi teplot 20 C
(teplota strnut 220 C) ......................................................................................... 28
Obr. 12 Zvislost ) F( f = ' c a ) F( f = ' ' c a Coleho-Coleho kruhov diagram pi dob strnut
1000 h a teplot strnut 220 C s parametrem teploty men................................. 29


- 9 -
VOD
Elektromagnetick pole psob na ve kolem ns. V technick praxi se sname vyut
pedevm tch materil, u kterch psoben elektromagnetickho pole vyvol vraznou
odezvu. V souasn dob znme materily, kter se bl svmi vlastnostmi k izolantm
a maj specifick chovn v elektrickm poli nebo kter jsou vodiv a reaguj dominantn na
magnetick pole.
Pro jednu skupinu materilu se vil nzev dielektrick materily. Jejich vnitn struktura
je schopna reagovat na vnj elektrick pole zmnou uspodn vzanch nboj. Vykazuj
schopnost polarizace. Polarizace jejich vnitn struktury vyaduje pjem vnj energie, kter
je odnmna budicmu elektromagnetickmu poli. V teoretickm ppad ztrtovch dielektrik
meme uvaovat, e tato energie, nutn k polarizaci, se nepemn na jinou formu (napklad
na teplo nebo na mechanickou energii) a ppadn bude akumulovna v celm objemu
materilu. Tyto materily se pouvaj k akumulaci elektrick energie tak, jak znme
v ppad kapacity nebo induknosti.
kolem bakalsk prce je experimentln proetit zkladn dielektrick vlastnosti
vzork drkov izolace v prbhu tepelnho strnut. Sledovny jsou pedevm ob sloky
komplexn permitivity v zvislosti na teplot a kmitotu. Teplotn oblast je volena v rozmez
20 50 C a kmitotov oblast je sledovna od 20 Hz do dov 10
6
Hz. Pro experimentln
proces byla zvolena drkov izolace Isonom NKN.

- 10 -
2 TEORETICK ST
2.1 Vlastnosti dielektrik
2.1.1 Charakteristika dielektrik
Za ideln dielektrikum se povauje ltka, kter je sloen vhradn z nboj vzjemn
vzanch elektrostatickmi silami a neobsahujc voln pohybliv elektrick nboje.
Elektroizolan ltky, bn pouvan v elektrotechnick praxi, vak obsahuj mal mnostv
volnch nboj (elektron, kladnch a zpornch iont), kter se psobenm vnjho
elektrickho pole mohou v ltce pohybovat. Reln dielektrikum je tedy v nepatrn me
vodiv. Proto i v slabm elektrickm poli jm protk mal, nikoliv vak zanedbateln, proud.
Dielektrika jsou sloena z atom, molekul a iont. Elektrick vlastnosti dielektrik zvis
na chemickm sloen, struktue, stavu a skupenstv. Podle skupenstv lze dielektrika dlit na
plynn, kapaln a tuh.
Zkladnmi fyziklnmi veliinami, kter charakterizuj dielektrika, jsou:
- relativn permitivita (-)
- ztrtov initel tg (-)
- vnitn rezistivita
v
( m)
- povrchov rezistivita
p
()
- elektrick pevnost E
p
(V m
-1
).



Obr. 1 Vztah mezi dielektriky a izolanty

Dielektrika
Izolanty
- 11 -
Kad izolant lze povaovat za dielektrikum, ale ne vechna dielektrika jsou izolanty.
O dielektriku se hovo v souvislosti s polarizovatelnost jeho kladnch a zpornch nboj,
kter jsou vzjemn vzny elektrostatickmi silami. Nsledkem sv polarizovatelnosti je
materil schopen akumulovat, po piloen elektrickho pole, elektrickou energii. V idelnm
dielektriku, kter neobsahuje voln nosie elektrickho nboje, by se elektrick pole udrelo
po neomezen dlouhou dobu.

2.1.2 Dielektrick polarizace


Obr. 2 Druhy polarizanch mechanism

Polarizace pedstavuje fyzikln jev, pi nm se psobenm vnjho i vnitnho
elektrickho pole posouvaj (pemisuj) elektricky vzan nboje dielektrika ze svch
rovnovnch poloh do novch, na mal omezen vzdlenosti, a obsahuje-li ltka diplov
molekuly, orientuj (natej) se do smru pole. Za uritch podmnek jsou i voln nboje
v dielektriku pinou polarizace. Mrou polarizace v ltce je vektor polarizace P

a relativn
permitivita , kter souvis s polarizovatelnost.
POLARIZACE
S psobenm vnjho
elektrickho pole
Bez psoben vnjho
elektrickho pole
Nosie elektrickho nboje
vzan voln
siln slab
Iontov
relaxan
Diplov
relaxan
elektronov
iontov
prun diplov
spontnn
piezoelektrick
pyroelektrick migran
- 12 -
Pi psoben elektrickho pole se asto v dielektrick ltce vyskytuje nkolik druh
polarizanch mechanism, slab mechanismy bvaj pekryty silnjmi. Zpravidla se
rozdluj na jevy s rychlm prbhem (prun polarizace) a jevy s pomalm prbhem
(relaxan polarizace). [4]

Rozdlen polarizanch mechanism
Polarizace rychl jsou jevy s rychlm prbhem. Spovaj v posuvu prun vzanch
nboj v sticch dielektrika z jejich rovnovnch poloh, piem se posouvaj stejn
mnostv kladnch a zpornch nboj v opanch smrech. Vyznauj se extrmn krtkou
dobou trvn, probhnou prakticky okamit, prun a bez ztrt energie. Rychl polarizace
jsou tepeln nezvisl v celm rozsahu kmitot pouvanch v elektrotechnice.
- Polarizace elektronov vyskytuje se u vech dielektrik, beze ztrt, nezvis na
teplot.
- Polarizace iontov vyskytuje se jen u iontovch krystal, beze ztrt a je zvisl
na teplot.
Polarizace pomal jsou jevy s pomalm prbhem. Zvis na teplot i na tepelnm
pohybu stic, jeho energie je pinou pemstn stic z jejich rovnovnch poloh,
piem elektrick pole toto pemstn jen orientuje do svho smru. Proto se asto oznauj
jako polarizace tepeln nebo teplotn zvisl. Jsou vdy provzeny ztrtami energie
v dielektriku, kter zpsobuj jeho ohev.
- Polarizace diplov vyskytuje se u polrnch ltek.
- Polarizace iontov-relaxan vyskytuje se v iontovch ltkch.
Polarizace zvltn
- Polarizace mezivrstvov u ltek s makroskopickmi nehomogenitami (lamint,
provit a pnov ltky). Nejpomalej polarizan mechanismus, kter je
provzen ztrtami a je zvisl na teplot a na kmitotu.
- Polarizace samovoln vyskytuje se u ltek s domnovou strukturou, je ztrtov,
zvisl na kmitotu, intenzit elektrickho pole a je siln zvisl na teplot.
- Polarizace trval u nkterch ltek polrnch s malou elektrickou vodivost.
- Polarizace rezonann vyskytuje se u vech dielektrik, projevuje se ve
viditelnm spektru kmitot.
- 13 -
2.1.3 Elektrick vodivost
Elektrick vodivost popisuje schopnost ltky dobe vst elektrick proud. m vt je
vodivost, tm vt elektrick proud prochz vodiem pi stejnm napt. Z pohledu idelnho
dielektrika se jedn o nedouc vlastnost. Elektrickou vodivost lze rozdlit podle druhu
nosi nboje na iontovou, elektronovou a elektroforetickou. Dle lze elektrickou vodivost
dielektrickch ltek rozdlit podle povahy na vnitn a povrchovou. Vnitn konduktivita je
dna vztahem

nq
V
= , (1)
kde n je koncentrace nosi elektrickho nboje, q je nboj nosie elektrickho nboje
a je driftov pohyblivost.

Prraz dielektrik
Uvnit dielektrika se vytvo vodiv spojen, kterm me prochzet elektrick proud.
Psobenm silnho elektrickho pole me dojt k prrazu dielektrika. Po drze elektrickho
proudu se dky velk elektrick sle vytrhuj elektrony z atom nebo molekul. Me dojt
k trvalmu nebo k doasnmu pokozen dielektrika.
Velikost maximlnho elektrickho pole, pi nm jet nedojde k prrazu, se nazv
dielektrick pevnost a zvis na velikosti ionizan prce, potebn k ionizaci (uvolnn
elektronu z atomu). Monost prrazu charakterizuje prrazn napt, kter udv nejmen
velikost napt, kter zpsob prraz pi dan tlouce dielektrika.
U tuhch izolant lze rozeznat dva typy prraz:
- ist elektrick prraz
- tepeln prraz.

2.1.4 Dielektrick ztrty
Technick izolant oproti idelnmu m nenulovou elektrickou vodivost, obsahuje
neistoty, pmsi a m uritou vlhkost. Dochz tak k nestacionrnm pesunm uvnit
dielektrika. To vede ke ztrtm energie v dielektriku, kter pedstavuj celkovou energii,
rozptlenou v dielektriku. Ztrty se vyskytuj pi psoben stejnosmrnho i stdavho
elektrickho pole a jsou provzeny zahvnm dielektrika.
- 14 -
V dielektriku psob nkolik druh ztrt, kter jsou rozdln svm fyziklnm zkladem.
Tyto ztrty se navzjem staj. Z fyzikln podstaty se v dielektriku rozliuj ztrty
vodivostn, polarizan a ionizan.

Veliiny vyjadujc dielektrick ztrty:
- ztrtov hel ()
- ztrtov initel tg (-)
- ztrtov slo o c c tg ' = ' ' (-)
- mrn dielektrick ztrty (velikost ztrtovho vkonu
Z
P vztaen na
jednotku objemu).
Z tchto veliin je nejdleitjm mtkem ztrt ztrtov initel. Hlavnmi faktory,
ovlivujcmi ztrtov initel, jsou teplota a kmitoet. Ztrtov initel lze zskat eenm
ekvivalentnho nhradnho zapojen bezeztrtovho (idelnho) kondenztoru a odporu, kter
v dielektriku nahrazuje. [4]

2.1.5 Komplexn permitivita
Psob-li na dielektrikum asov promnn elektrick pole, jeho intenzita m asov
prbh

t E t E e cos ) (

= , (2)
kde E

je amplituda intenzity elektrickho pole a f t e 2 = kruhov kmitoet, projev se

dynamick vlastnosti dielektrika.
Elektrick indukce ) (t D

je rovn periodickou funkc asu se stejnm kmitotem.

Zvislost mezi D

a E

vyjaduje rovnice

E D

0
) ( c e c = , (3)
kde
0
c je permitivita vakua (8,854,10
-12
F m
-1
) a
*
) ( c e c = je komplexn permitivita.
- 15 -

Obr. 3 Vektorov diagram elektrick indukce, intenzity elektrickho pole a komplexn permitivity ([8])

Z diagramu podle Obr. 3 vyplvaj tyto vztahy

o c c cos
-
= ' ,
(4)

o c c sin
-
= ' ' ,
(5)

c
c
o
'
' '
= tg , (6)
kde hel o se nazv ztrtovm hlem a veliina tg o ztrtovm initelem.
Nsledkem dielektrick polarizace se vektor elektrick indukce ) (t D

vdy opouje za
vektorem intenzity ) (t E

. Proto nen ) (t D

ve fzi s ) (t E

, nbr mezi amplitudami ) (t D

a ) (t E

je ztrtov hel o.
Permitivita dielektrika je komplexn veliinou, kter se zna
*
c . Skld se ze dvou sloek
c ' a c ' ' , kde ) (e c ' je reln sloka, kter pedstavuje mru kapacitnho charakteru
dielektrika. Je funkc kmitotu elektrickho pole a vyjaduje chovn technickho dielektrika
ve stdavm elektrickm poli.
Komplexn permitivita je vyjdena vztahem

c c c ' ' ' =
-
j . (7)
Pro zvislost na kmitotu odvodil Debye pro komplexn permitivitu

et
c c
c c
j
s
+

+ =

-
1
, (8)
- 16 -
kde c
s
je statick relativn permitivita ( 0 = f ),

c je optick relativn permitivita

( f ), je relaxan doba ( je zvisl na teplot).
Pro sloky komplexn permitivity c ' a c ' ' plat

2 2
1
) (
t e
c c
c e c
+

+ = '

s
,
(9)

2 2
1
) (
) (
t e
et c c
e c
+

= ' '
s
.
(10)
Pro vtinu dielektrik m zvislost ) F(e c = ' kvalitativn prbh znzornn na
Obr. 4, kde c ' s rostoucm kmitotem plynule kles z nejvt hodnoty c
s
(statick) na
nejmen hodnotu

c (optickou), kdeto zvislost ) F(e c = ' ' prochz maximem prv

v mst nejpkejho poklesu ) (e c ' , tj. v inflexnm bod funkce ) (e c ' . Dielektrick ztrty
miz pi limitnch kmitotech 0 e a e , kdy se kondenztor chov jako ideln.
Oblast, v n relativn permitivita kles s kmitotem, se nazv oblast kmitotov disperze
nebo anomln disperz a je definovna jako zmna permitivity dielektrika se zmnou
kmitotu elektrickho pole.

Obr. 4 Prbh sloek c' a c'' komplexn permitivity kmitotov zvislosti na kruhovm kmitotu e ([8])
(-)
(-)

S
(statick)
()
(-)

m
c
) (

e c

(optick)
0
- 17 -
Ztrtov initel tg lze vyjdit jako pomr ztrtovho sla a relativn permitivity. Po
prav rovnic (9) a (10) vyjde

2 2
) (
) (
) (
tg
t e c c
et c c
e c
e c
o

= =
S
S
. (11)
Vylouenm et a pravou rovnice (10), za pouit rovnice (11) dostaneme

) )( (
2
c c c c c ' ' = ' '
s
.
(12)
Doplnnm (12) na rovnici krunice vyjde

2 2 2
)
2
( )
2
(


= ' ' +
+
'
c c
c
c c
c
s s
.
(13)
Grafickm znzornnm rovnice (12) je Coleho-Coleho kruhov diagram. Hodnoty
c ' a c ' ' vynesen v komplexn rovin, ve tvaru ) F(c c ' = ' ' pi konstantn teplot, opisuj
kruhov oblouk, kter protn relnou osu c ' v bodech
S
c a

c . Tento oblouk je
geometrickm mstem koncovch bod vektor c
*
pi zmn kmitotu a vyjaduje
kmitotovou zvislost c
*
pi konstantn teplot 0.


Obr. 5 Coleho-Coleho diagram klasickho Debyeho prbhu * =F() pi0 =konstanta ([5])

Pro distribuovan relaxan asy lze tak sestrojit Coleho-Coleho kruhov diagram.
Takov diagram m posunut sted pod vodorovnou osu. Posunut osy zle na initeli o,
vyjadujcm rozloen relaxanch as. Coleho-Coleho kruhov diagram s distribuc
relaxanch as je znzornn na Obr. 6.
- 18 -

Obr. 6 Coleho-Coleho kruhov diagram s distribuc relaxanch as ([5])

2.2 Strnut dielektrik
Strnut dielektrik se projevuje fyziklnmi i chemickmi zmnami, k nim dochz
v zvislosti na ase komplexnm psobenm vliv a podmnek. Je charakteristick trvalm
zhorenm vlastnost, jako je povrchov a vnitn rezistivita, ztrtov initel, relativn
permitivita a elektrick pevnost. Nejvt vliv na tyto zmny maj tepeln cykly, vzdun
kyslk, mechanick namhn, klimatick a chemick vlivy. Doba ivota dielektrik
charakterizuje dobu pouitelnosti elektrickho zazen s ohledem na jeho spolehlivost
a bezpenost.

2.2.1 Tepeln strnut dielektrik
Teplota bv hlavn pinou strnut nzkonapovch dielektrik. Nevratn fyzikln
chemick zmny jsou zpsobeny adou chemickch reakc (polymerizace, oxidace, aj.).
Rychlost tchto reakc se projevuje i pi pokojov teplot, ale vzrst spolen s teplotou.
U ady materil se projevuje pedevm pomal oxidace vzdunm kyslkem, rychlost tto
oxidace zvis na druhu izolace, pstupu kyslku a teplot. Oxidace zpsobuje strukturln
zmny dielektrik, v dielektriku vznikaj zplodiny, kter zvyuj elektrickou vodivost
a ztrtov initel. U organickch polymer se pi oxidaci trhaj makromolekuly. Rychlost
procesu roste se vzrstajc teplotou. Petrhvnm makromolekul, vlivem oxidace, kles
mechanick pevnost a souasn se zhoruj elektrick vlastnosti. Pi tepelnm namhn
dochz asto k poklesu podlu zmkovadel, m materil tvrdne a kehne a opt se tak
zhoruj jeho elektrick vlastnosti. U vech makromolekul se pi zven teplot vyskytuje
rozpad neboli depolymerace, a to i bez pstupu kyslku. Krom tchto reakc mohou psobit
- 19 -
i dal vlivy, jako je elektrolza. S ohledem na tepeln strnut byladielektrika rozdlena do
tepelnch td a zavedeny mezn teploty pro kadou tdu.

2.2.2 Pravidla strnut
Jeden z prvnch pokus o seln vyjden ink tepelnho strnut a o algebraick
vyjden zvislosti strnut na ase provedl Montsinger [6]. Ten studoval dobu ivota
t paprov izolace vodi v olejovch transformtorech. Mil bytek mechanick pevnosti
papru v zvislosti na konstantn teplot. Na zklad svch vsledk pak sestavil rovnici

NT
e A t

= ,
(14)
kde t je doba ivota izolace, N a A jsou materilov konstanty a T je trval teplota
strnut.
Montsinger zjistil, e doba ivota t izolace klesne pi naven teploty o A0 =8 C
na polovinu a naopak pi snen teploty o A0 =8 C se doba ivota prodlou na 2t. Toto
pravidlo je oznaovno jako Montsingerovo pravidlo osmi stup.
Montsingerovo pravidlo osmi stup plat jen pro papr v oleji a pro zk rozsah teplot.
Podrobnj popis tepelnho strnut izolant z hlediska chemickho procesu je dleit pro
lep pedstavu o teorii strnut. Vraz (14) toti nen podloen teoretickm rozborem, avak
pi degradaci organickch ltek strnutm jde o soubor chemickch proces. Tyto reakce se
mus dit uritm teoretickm postupem, ktermu podlhaj i vechny ostatn chemick dje.
Protoe strnut organickch materil je soubor chemickch reakc, kter zhoruj jejich
fyzikln vlastnosti, je patrn, e rychlost chemick reakce odpovd rychlosti strnut.
Rychlostn konstanta k je mrn dob, za kterou v izolantu probhly vechny procesy,
zpsobujc jeho znehodnocen. Touto vahou dospl Bssing [6] k vyjden ivotnostnho
zkona

T
b
e B t = ,
(15)
kdet je doba ivota izolace, b a B jsou materilov konstanty a T je absolutn teplota.

Dleit zdroje informac o izolanm materilu:
- ra ivota - je zvislost doby ivota na teplot, v n materil pln svou funkci,
nebo teplot, v n je skladovn
- 20 -
- ry strnut - jsou grafickm znzornnm prbhu hodnot sledovanho znaku
v zvislosti na ase. Stl teplota je zde parametrem.

2.2.3 ivotnost dielektrik
Strnutm se zabv norma SN 34 6410 Zkouky elektroizolanch materil, kter
rozliujerzn druhy strnut:
- strnut pi skladovn (kdy jet dan materil nekon svou funkci)
- provozn strnut (kon svou funkci pi bnch podmnkch)
- uml strnut (na materil psob vlivy napodobujc provozn strnut)
- zrychlen strnut (na materil psob psnj vlivy ne v bnm provozu).
Elektrick a mechanick vlastnosti dielektrik se mn s asem rzn rychle. Tyto zmny
zvisej na materilu, na jeho pouit a namhn v provozu. Aby bylo mono strnut
posuzovat, je teba zvolit pozorovateln znak (njakou fyzikln vlastnost). Zmna tto
vlastnosti se mus v ase vlivem strnut vrazn projevovat. Dle je poteba urit kritrium
zestrnut (urit stupe znehodnocen dielektrika), kdy se u dielektrikum povauje za
nepouiteln pro konn sv funkce. Toto kritrium je teba urit s ohledem na cel systm
a psobc podmnky.
Mtkem strnut pro dielektrika na bzi celulzy (papru, leskl lepenky, aj.) je bytek
mechanick pevnosti (znak, kter se mn vrazn). Elektrick pevnost se v prbhu
namhn tchto ltek pli nemn, tud tento znak nen vhodn kritrium. Kritriem me
bt takasov prbh tg .
Pi zrychlenm strnut se na izolant psob krtkodobmi tepelnmi cykly. Z vsledk
strnut se odvod zvry o ivotnosti dielektrika pi dlouhodobm namhn v provoznch
podmnkch. Teplota strnut v prbhu cyklickho umlho strnut se vol vy ne je
mezn teplota izolantu odpovdajc tepeln td.
K napodoben provoznch podmnek se dielektrikum me namhat elektricky,
mechanicky nebo klimaticky. Z vsledk experimentu lze pak nakreslit ry strnut a ru
ivota.

- 21 -
2.3 Sloen materily
V oblasti elektrotechniky se stle astji pouvaj nov materily, kter jsou vytvoeny
ze dvou i vce materil rznho chemickho sloen, jejich geometrick tvary jsou
spojeny v celm objemu materilu. Takov materily jsou oznaovny jako sloen, resp.
smsn.
Kompozity jsou sloen materily pedstavujc sloenou soustavu a soustavu tvoenou
makroskopickmi tvary dvou i vce materilovch sloek. Sloenm materilem lze nazvat
soustavu, kter vyhovuje tmto kritrim [5]:
- sloen soustava mus bt tvoena lovkem
- soustavu tvo spojen dvou i vce materil rozdlnho chemickho sloen
- geometrick tvary jednotlivch sloek jsou v soustav spojeny v celm, pp.
tm celm objemu
- sloen soustava mus mt vlastnosti odlin od vlastnost sloek.

2.3.1 Vlastnosti sloench materil
Sloen materily jsou tdny podle nkolika odlinch aspekt, a to:
- uspodn jednotlivch sloek v soustav
- geometrick tvar stic
- smrovost vlastn soustavy
- mechanismus zpevnn soustavy.
Rozdlen sloench materil podle geometrickho tvaru:
- vrstevnat sloen materily
- sloen materily s vlknitmi plnivy
- sloen materily plnn sticemi.
Sloen materily se takdl na materily s isotropnmi a anizotropnmi vlastnostmi. [5]
Pi nvrhu i pouit kompozit je asto douc znt nejen materilov vlastnosti
soustavy, nbr i vztah tchto vlastnost k pslunm vlastnostem sloek. To e teorie
sloench (smsnch) soustav, jejm hlavnm kolem je vyhledn pimenho smsnho
vztahu. [5]
- 22 -
3 EXPERIMENTLN ST
3.1 Zkuebn vzorek
Pedmtem experimentu byl materil Isonom NKN 2039 firmy ISOVOLTA
Elektroisolierstaffe. Tento materil se ad mezi kombinovan flexibiln izolan materily.
Sloen Isonom NKN se skld z polyamidovho filmu Kapton krytho z obou stran
nehlazenm Nomex paprem.
Vlastnosti Isonom NKN je kombinovan flexibiln materil tepeln tdy 180 (H)
s dobrmi mechanickmi vlastnostmi (vysok pevnost v tahu, odolnost proti petrhnut)
a elektrickmi vlastnostmi. Typ 2039 je flexibiln, m nehlazen povrch, a proto je vce
naskav ne obdobn typy 0886 a 0887, kter maj hladk povrch.
Pouit pouv sepedevm jako drkov a fzov izolace v tepeln petovanch
motorech. Me se tak pout jako mezivrstvov izolace v transformtorech a dalch
elektrickch pstrojch a spotebich.
Skladovn me bt skladovn neomezen dlouho pi normlnch podmnkch (20 C
a 50 % relativn vlhkosti).
Technick data jsou uvedena v (Tabulka 1).
Tabulka 1Technick vlastnosti Isonomu NKN typ 0886, 0887 a 2039
Isonom Isonom Isonom
Typ
NKN 0886 NKN 0887 NKN 2039
Vlastnosti Jednotka Hodnota Hodnota Hodnota
jmenovit tlouka mm 0,20 0,30 0,30
tolerance mm 0,015 0,03 0,03
plon hmotnost g m
-2
191 299 147
prrazn napt kV 7 9 5
prrazn napt po skldn kV 7 8 5
tan sla podln/pn N/10mm 160/120 300/180 35/35
prodlouen (podln a pn) % 3
tepelntda 180 (H)


- 23 -
3.1.1 Nomex
Nomex je stle vce pouvanm materilem. Je to syntetick materil vyroben
z krtkch vlken a malch vlknitch stic aromatickho polyamidu. Aramidov steky
jsou zpracovny bnmi paprenskmi technologiemi do podoby papru, kter je dle
zpevovn kalandrovnm (vlcovnm mezi vlci s vysoce lesklm povrchem) pi vysokch
teplotch [7].
Je to teplotn odoln materil, kter se pouv pedevm jako ochrana ped
nebezpenmi inky vysok teploty. V elektrotechnice je vyuvn pro sv dobr elektrick,
mechanick a chemick vlastnosti. Pouv se pro drkov a fzov izolace a tam, kde je
poteba splnit poadavky tepeln tdy 180 (H). Nomex nen elastick a pi ohbn ztrc
mechanickou pevnost.

3.1.2 Polyamidov flie Kapton
Vyznauje se jedinenou kombinac vlastnost. Kapton m vysokou pevnost v tahu,
dobrou elastinost a tak vysokou odolnost vi kyselinm a alklim. Netav se a spluje
nejvy tdu samozhitelnosti. Je odoln proti ultrafialovmu zen a zen typu alfa, beta
a gamma. Psobenm vlhkosti se zhoruj jeho mechanick vlastnosti.
Mezi nejdleitj vlastnosti pat vysok tepeln vodivost, antistatinost a velk tvarov
pizpsobivost. Odolv i velmi nzkm teplotm. Sv elektrick, fyzikln a chemick
vlastnosti si zachovv v irokm rozsahu teplot, a to od -269 C do +400 C. Vyuv se
pedevm v aplikacch, kde jsou jin organick polymery nepouiteln. Jeho vlastnosti je
vidt v (Tabulka 2).

Tabulka 2 Vlastnosti polyamidu Kapton
elektrick pevnost cca 20.10
6
V m
-1

ztrtov initel 0,0025
relativn permitivita 3,5
vnitn rezistivita 10
15
m
teplota skelnho pechodu (Tg) mezi 360 C a 410 C
pevnost v tahu 172.10
6
Pa

- 24 -
3.2 Mic pracovit
Pro men byl pouit pesn LCR metr firmy Agilent E4980A (Obr. 7) ve spojen
s telektrodovm systmem firmy Agilent 16451B. Tento RLC-metr s kmitotovm
rozsahem 20 Hz a 2 MHz pracuje na principu mostov metody s automatickm
vyvaovnm. Pouv sbrnici USB pro komunikaci s potaem a obslunho programu.
Vstupem namen hodnoty kapacity a ztrtovho initele jsou ukldny pmo do
tabulkovho procesoru Microsoft Excel.


Obr. 7 LCR metr Agilent E4980A ([2])


3.2.1 Korekce
Ped kadm menm bylo poteba provst korekce, kter zabrauj vzniku chyb bhem
men. Konkrtn se jedn o chyby zpsoben dlkou kabelu, vlastn impedanc
a rozptylovou admitanc mezi vodii. Mic pstroj je vybaven korekcemi OPEN, SHORT
a LOAD, kter tyto chyby odstrauj. Korekce OPEN (naprzdno) pomh odstranit chybu,
kterou zpsobuje rozptylov admitance Y
0
. Korekce SHORT zase eliminuj chybu, kter je
zapinna dlkou kabelu, tud ztrtovou impedanc Z
S
. KorekceLOAD nebyla pi men
pouita, kompenzuje vak rozdl namen hodnoty a znm standardn hodnoty pi
pednastavench podmnkch men. [3]

3.2.2 Telektrodov mic systm
Pi men byl pouit telektrodov systm od firmy Agilent 16451B. Systm se pouv
u materil, jejich hodnoty vnitnch odpor jsou dov stejn jako hodnoty povrchovch
odpor. Proud prochzejc materilem je podstatn men ne proud, kter prochz po
- 25 -
povrchu materilu, a proto jm me bt ovlivnn. Snahou je eliminovat povrchov proud
pouitm speciln ochrann elektrody, kter je svedena na nulov potencil. Povrchov proud
pak u neovlivuje men proudu prochzejcho pes materil. Telektrodov systm je
zobrazen na Obr. 8.

Obr. 8 Pklad zapojen telektrodovho micho systmu ([1])


Obr. 9 ez telektrodovm micm systmem ([1])

3.3 Postup men
Pro dan experiment byly pouity tepeln namhan zkuebn vzorky drkov izolace
Isonom NKN. Vzorky byly nasthny na rozmr 80 x 80 mm. Tlouka vzork je v prmru
0,30 mm.
- 26 -
Mezi jednotlivmi menmi byly vzorky ponechny v exsiktoru s nulovou relativn
vlhkost. Ta byla dosaena pomoc molekulrnho sta, tvoenho zeolity. Zeolity jsou
krystalick hydratovan alumosilikty alkalickch kov a kov alkalickch zemin.
Norma SN 34 6410 doporuuje tepeln namhn pi teplot okolo 200 C. S ohledem
na zrychlen strnut materilu, byla teplota strnut zvolena na 220 C. Vzorky s oznaenm
T1, T2, T3, T4, T5, T6 a T7 byly podrobeny tepelnmu namhn v horkovzdun komoe
Stericell.
Pro men byl pouit pstroj Agilent E4980A, telektrodov mic systm Agilent
16451B a klimatick komora Climacell. Na pstroji Agilent E4980A bylo poteba ped
samotnm menm provst korekce nutn k men. Korekce jsou popsny v kapitole 3.2.1.
Men probhalo pi relativn vlhkosti 10 % (ni vlhkost neumouje pouit klimatick
komora nastavit) a pi teplotch 20 C, 30 C, 40 C a 50 C (men pi vy teplot nebylo
realizovno s ohledem na parametry elektrodovho systmu). Teplota a vlhkost byla
nastavovna na ovldacm panelu klimatick komory. Byly snmny kmitotov zvislosti
kapacity a ztrtovho initele. Nsledn byly stanoveny kmitotov zvislosti relativn
permitivity a ztrtovho initele, tedy sloek komplexn permitivity. Men na kadm
vzorku bylo opakovno tyikrt pro kadou teplotu. Pot byly vsledky statisticky
vyhodnoceny.


3.4 Vsledky experimentu
Vechna data experimentln zskan, byla zpracovna tabelrn a graficky. daje
zskan menm jsou shrnuty v tabulkch a grafech, kter jsou vechny uvedeny na
piloenm pamovm mdiu. V prvnm sloupci je nastavovan kmitoet, v dalch paraleln
kapacita a ztrtov initel, kter se opakuj podle potu men. V nsledujcch sloupcch
jsou pak vypotan hodnoty relativn permitivity c ' a ztrtovho sla c ' ' . Tabulkov
hodnoty byly zpracovny graficky do zvislost ) F( f = ' c , ) F( f = ' ' c a ) F(c c ' = ' '
s parametrem teploty men nebo doby namhn.
Grafick znzornn ve uvedench zvislosti vzork T4, T6 a T7 po dob strnut
1600 h (teplotou 220 C), meno pi teplot 40 C je na (Obr. 10). Nsledujc (Obr. 11)
znzoruje postupn strnut vzork pi teplot men 20 C. Zvislost ) F( f = ' c , ) F( f = ' ' c
a Coleho-Coleho kruhov diagram pi dob strnut 1000 h (teplota strnut 220 C),
parametrem teploty men je na (Obr. 12). Ostatn grafick znzornn zvislost jsou
piloena na pamovm mdiu.
- 27 -
0,00
0,05
0,10
2,40 2,45 2,50 2,55 2,60 2,65 2,70
[-]
[-]
vzorek T4
vzorek T6
vzorek T7
2,0
2,2
2,4
2,6
2,8
1,0E+01 1,0E+02 1,0E+03 1,0E+04 1,0E+05 1,0E+06 1,0E+07
f [Hz]
[-]
vzorek T4
vzorek T6
vzorek T7

0,00
0,01
0,02
0,03
0,04
0,05
1,0E+01 1,0E+02 1,0E+03 1,0E+04 1,0E+05 1,0E+06 1,0E+07
f [Hz]
[-]
vzorek T4
vzorek T6
vzorek T7







Obr. 10 Zvislost ) F( f = ' c , ) F( f = ' ' c a Coleho-Coleho kruhov diagram pi teplot 40 C a dob strnut
1600 h (teplota strnut 220 C)
- 28 -
0,0
0,1
0,2
2,10 2,20 2,30 2,40 2,50 2,60 2,70
[-]
[-]
0 h
1000 h
1600 h
2,0
2,2
2,4
2,6
2,8
1,0E+01 1,0E+02 1,0E+03 1,0E+04 1,0E+05 1,0E+06 1,0E+07
f [Hz]
[-]
0 h
1000 h
1600 h

0,00
0,01
0,02
0,03
0,04
0,05
1,0E+01 1,0E+02 1,0E+03 1,0E+04 1,0E+05 1,0E+06 1,0E+07
f [Hz]
[-]
0 h
500 h
1000 h
1600 h







Obr. 11 Zvislost ) F( f = ' c , ) F( f = ' ' c a Coleho-Coleho kruhov diagram pi teplot 20 C (teplota
strnut 220 C)
- 29 -
0,00
0,05
0,10
2,20 2,25 2,30 2,35 2,40 2,45 2,50 2,55 2,60
[-]
[-]
20 C
30 C
40 C
50 C
2,0
2,2
2,4
2,6
2,8
1,0E+01 1,0E+02 1,0E+03 1,0E+04 1,0E+05 1,0E+06 1,0E+07
f [Hz]
[-]
20 C
30 C
40 C
50 C

0,00
0,01
0,02
0,03
0,04
0,05
1,0E+01 1,0E+02 1,0E+03 1,0E+04 1,0E+05 1,0E+06 1,0E+07
f [Hz]
[-]
20 C
30 C
40 C
50 C







Obr. 12 Zvislost ) F( f = ' c a ) F( f = ' ' c a Coleho-Coleho kruhov diagram pi dob strnut 1000 h
a teplot strnut 220 C s parametrem teploty men
- 30 -
3.5 Vyhodnocen experimentu
Zpracovan grafick prbhy ukazuj kmitotov zvislosti relativn permitivity
a ztrtovho sla a vztah mezi obma slokami komplexn permitivity (Coleho-Coleho
diagram) a jejich zmny pi men na stejnm typu vzork (Obr. 10). Relativn permitivita,
podle teoretickch pedpoklad s kmitotem kles a hodnota ztrtovho sla postupn
vzrst a do svho maxima a nsledn dochz k jejmu sniovn. Kivky odpovdajc
jednotlivm vzorkm vykazuj minimln odchylky, co me bt sten zpsobeno
i nepesnost pstroj. S ohledem na tuto shodu vsledk men a vpot bylo pikroeno,
pi dalm vyhodnocen, k pouit stednch hodnot, jak relativn permitivity, tak ztrtovho
sla.
Pro pehlednost maj grafy shodn mtko, aby bylo mono snadnji porovnat rozdln
hladiny strnut.
Z Obr. 11 je patrno, e se hodnoty relativn permitivity a ztrtovho sla u vzork
tepeln namhanch po dobu 500 h snily, pravdpodobn vlivem zmny struktury
v materilu. Pi dalm namhnm, a do doby 1600 h, mly hodnoty relativn permitivity
a ztrtovho sla zvyujc se tendenci. Co vypovd o zhorovn elektroizolanch
vlastnost zkoumanho materilu. Uveden skutenost souvis s vlivem oxidace, kter
zpsobuje strukturln zmny dielektrik.
Vliv teploty na sledovan zvislosti ukazuje Obr. 12. Vzrstajc teplota men, m za
nsledek zven, jak reln, tak i imaginrn sloky komplexn permitivity, co opt
potvrzuje vliv teploty na degradaci materilu. Je zde viditeln posun relaxanho maxima
k vym kmitotm.

- 31 -
4 ZVR
Nedestruktivnmi metodami byly experimentln proeteny dielektrick vlastnosti
nestrnut a tepeln namhan drkov izolace Isonom NKN. Sledovanmi veliinami byly
kmitotov zvislosti obou sloek komplexn permitivity v prbhu tepelnho namhn.
Zskan hodnoty jsou uvedeny v grafickch zvislostech na Obr. 10 a Obr. 12. Vechna
namen a vyhodnocen data jsou uloenana pamovm mdiu.
Menmbyl prokzn pokles relativn permitivity v zvislosti na vzrstajcm kmitotu.
V prbhu dlouhodobho tepelnho namhn se hodnoty relativn permitivity a ztrtovho
sla zvyovaly. Relaxan maximum se vzrstajc teplotou men, v souladu s teoretickmi
pedpoklady posouvalo smrem k vym kmitotm. Tento posun je patrn i z Coleho-
Coleho kruhovch diagram, znzornnch na Obr. 12.
Pro zskn dalch poznatk o zmnch vyvolanch tepelnm namhnm ve sledovan
drkov izolaci bude teba provst rozshlej experiment, kter by potvrdil zvry tto prce
a ukzal trendy vlivu teploty na zkouman materil pi dlouhodobm namhn.

- 32 -
5 POUIT LITERATURA

[1] Agilent: 16451B Operation manual [online]. [cit. 2009-05-10]. Dostupn z WWW:
http://cp.literature.agilent.com/litweb/pdf/16451-90020.pdf
[2] Agilent: E4980A Operation manual [online]. [cit. 2009-05-10]. Dostupn z WWW:
http://cp.literature.agilent.com/litweb/pdf/5989-4435EN.pdf
[3] Janoek, M. Dielektrick vlastnosti nestrnut a teplotn strnut drkov izolace.
Brno: Vysok uen technick v Brn, Fakulta elektrotechniky a komunikanch
technologi, 2006. 43 s. Vedouc bakalsk prce Ing. Zdenka Rozsvalov.
[4] J irk, J.: Autratura, R. Liedermann, K., a spol. Materily a technick dokumentace:
Intern texty UETE Vysokho uen technickho v Brn.
[5] Kazelle, J.: a spol. Elektrotechnick materily a vrobn procesy: Intern texty UETE
Vysokho uen technickho v Brn.
[6] Liedermann, K.: Strnut organickch materil: Intern texty UETE Vysokho uen
technickho v Brn.
[7] Mentlk, V.: Dielektrick prvky a systmy. BEN technick literatura, Praha 2006.
[8] Pikryl, T. Dielektrick vlastnosti tepeln namhanch drkovch izolac. Brno:
Vysok uen technick v Brn, Fakulta elektrotechniky a komunikanch technologi,
2008. 45 s. Vedouc bakalsk prce Ing. Zdenka Rozsvalov.

- 33 -
Seznam pouitch zkratek a symbol

A [s] materilov konstanta
b [K] materilov konstanta
B [s] materilov konstanta
E
P
[V m
-1
] elektrick pevnost
f [Hz] kmitoet
h [m] tlouka vzorku
j [-] imaginrn jednotka
m [kg] hmotnost
n [m
-3
] koncentrace nosi elektrickho nboje
N [K
-1
] materilov konstanta
P [C m
-2
] vektor polarizace
q [C] elektrick nboj
t [s] doba ivota izolace
T [K] absolutn teplota
tgo [-] ztrtov initel
o [-] koeficient rozloen relaxanch as
o [] ztrtov hel
c* [-] komplexn permitivita
c [-] relativn permitivita
c [-] ztrtov slo
c
S
[-] statick permitivita
c

[-] optick permitivita

V
[S m
-1
] vnitn konduktivita
0 [C] teplota

[m
2
V
-1
s
-1
] driftov pohyblivost

V
[O m] vnitn rezistivita

P
[O] povrchov rezistivita
t [s] relaxan doba
e [rad s
-1
] kruhov kmitoet
e
m
[rad s
-1
] maximln kruhov kmitoet