You are on page 1of 5

2 VYSOKOFREKVENN VEDEN

Vysokofrekvenn veden umouje penet vysokofrekvenn energii mezi dvma konkrtnmi msty nap. mezi koncovm stupnm vyslae a vyslac antnou, mezi pijmac antnou a pijmaem, slou k penosu signl u kabelov televize, je jm propojena potaov s atd. Za vf. veden se povauje takov uspodn vodi, kter maj po cel dlce veden stle stejn prez, stlou vzdlenost mezi sebou a stl prosted mezi sebou. Takto uspodan veden je homogenn a m po cel dlce rovnomrn rozloen tzv. primrn konstanty L, C , R, a G na jednotku dlky. Jejich jednotkami jsou H/m, F/m, /m a S/m. Z pr ch
R L R L R

imrn

G R L

C R L

C R

Obr. 2.1 Nhradn schma veden nesymetrickho (nahoe) a symetrickho (dole) konstant se ur sekundrn konstanty, ktermi jsou tlum veden v dB/km a charakteristick impedance veden Z0. Znalost hodnoty charakteristick impedance veden Z0 je dleit pro sprvn impedann pizpsoben veden k zti i zdroji vf. energie. R + j L Velikost Z0 vypotme ze vztahu Z 0 = G + j C

L C Charakteristick impedance veden Z0 se z pedchozho vztahu ur zmenm induknosti veden (miem RLC) na konci zkratovanho (nakrtko) a jeho kapacitu pi rozpojench koncch (naprzdno).
U kratch veden se d R a G zanedbat a potom piblin hodnota Z 0 =

2.1 Veden impedann pizpsoben


Pivedenm vf. energie na vstup veden se bude tato energie it pomoc EMV postupnou vlnou o rychlosti C =

C0 r r

Jeli veden na konci zakonen impedanc Z k = Z0, potom veker vf. energie postupujc vedenm se spotebuje ve sprvn impedann pizpsoben zti a takto zakonen veden vykazuje i na vstupu impedanci rovn charakteristick impedanci veden (Zv = Z0). To plat pro vechny kmitoty a libovolnou dlku veden. M-li zdroj vf. energie (antna, genertor, vysla atd.) vstupn impedanci rovnou charakteristick impedanci veden, potom je veden sprvn vkonov impedann pizpsoben i na vstupu a penos vf. energie probhne s nejmenmi monmi ztrtami urenmi tlumem veden pro penen kmitoet a jeho dlkou.

2.2

zdroj vf. energie

~ ~ ~

Zv Z0 postupn vlna

odraen vlna

Zk Z0

Obr 2.2 en vf. energie po nepizpsobenm veden

Veden impedann nepizpsoben


3

Je-li vf. veden zakonen jinou impedanc Z k ne je charakteristick impedance Z 0, tak pouze st vf. energie se spotebuje v impedann nepizpsoben zti a zbytek se odraz a postupuje jako odraen vlna stejnou rychlost proti vln postupn. Ob vlny maj stejnou fzi, staj se a vznikne stojat vlnn (obr. 2.2).

2.2.1 Veden nakrtko a naprzdno


Chovn seku veden na jeho vstupu zvis na jeho zakonovac impedanci Z k. Je-li veden zakoneno impedanc Zk = Z0, vykazuje na svm vstupu impedanci Zv rovnou charakteristick impedanci (Zv = Z0). Toto plat pro libovolnou dlku veden a libovolnou frekvenci penenho signlu (tedy i jeho vlnovou dlku ). Je-li vf. veden zakonen impedanc Z k rznou od charakteristick impedance Z0, zvis chovn veden na jeho vstupu na hodnot zatovac impedance Z k, na dlce veden a frekvenci penenho signlu. Krajn meze impedann nepizpsobenho veden je veden nakrtko (zakonen zkratem) a naprzdno (na konci rozpojen). Veden nakrtko Veden nakrtko je zakonen zkratem (Z k = 0 ). Na zkratu je nulov napt (uzel u) a zkratem tee maximln proud (kmitna i). Chovn veden nakrtko (na jeho vstupu) je zobrazeno na obr. 2.3. Veden nakrtko o dlce 0 a /4 vykazuje na vstupu indukn charakter. Pi dlce veden rovn /4 se veden na vstupu chov jako vysoce jakostn PRO a vykazuje na vstupu tm nekonen odpor (d se pout jako tzv. kovov isoltor obr. 2.4). Pi dlce veden /4 a /2 se veden na vstupu chov jako kapacita. Veden o dlce /2 se chov na vstupu jako SRO prakticky jako zkrat. Vlastnosti veden se opakuj po nsobcch /2 od konce veden. Je-li veden del jak /2, odeteme od konce z jeho dlky nsobky /2 a zbyl sek veden vykazuje na vstupu vlastnosti podle sv dlky. Error: Reference source not found kmitna u uzel i /2 /4
0

kmitna i uzel u
/4

0 < l < /4
l = /4 /< l < /2

L PRO C SRO Obr 2.4 Kovov isoltor

l = /2 Obr 2.3 Chovn veden nakrtko

Error: Reference source not found Veden naprzdno Chovn veden naprzdno (na konci rozpojen) je pesn opan ne chovn veden nakrtko a je znzornno na obr. 2.5. kmitna i uzel u /2 /4
0

kmitna u uzel i

0 < l < /4
l = /4 /< l < /2

C SRO L PRO

l = /2 Obr 2.5 Chovn veden naprzdno

2.3 Pouit vf. veden


K penosu vf. energie nap. mezi koncovm stupnm vyslae a vyslac antnou, mezi pijmac antnou a pijmaem, slou k penosu signl u kabelov televize, je jm propojena potaov s atd. Jako rezonann obvod. Veden nakrtko a naprzdno se pi dlce /4 a jeho nsobcch se chov jako vysoce jakostn SRO nebo PRO. Jakost veden Q je mnohonsobn vy ne u rezonannch obvod se sestednmi parametry (klasick rezonann obvod, tvoen cvkou a kondenstorem). Zmnou dlky se d mnit rezonann kmitoet. Jako vysoce jakostn L a C. Pouv se jako L a C na kmitotech stovky MHz a destky GHz. Zmnou dlky se d mnit velikost L a C. K transformaci impedance. sek veden o dlce /2 se chov jako impedann transformtor s pevodem impedanc v pomru 1:1. sek veden o dlce /4 transformuje impedance podle vztahu 300

300

Z ZV = 0 Zk

=>

Z0 = Zv Zk

Z0 = 425

Z0 = 300

Pklad pouit vf. veden k transformaci impedance je na obr. 2.6. Signl ze dvou antn s impedanc 300 lze slouit pomoc sek veden o dlce /4 s charakteristickou impedanc Z0 = 425 opt na 300 .

Obr 2.6 Pouit vf. veden k transformaci impedance

2.4 Druhy vf. veden


Soumrn (symetrick). Pro pipojen antn k pijmai se pouvala tzv. dvoulinka s charakteristickou impedanc 300 . Rozmry veden zvis na vkonu, kter se po veden pen. Souos (nesymetrick - koaxiln kabel). Pro pipojen antn k pijmai m charakteristickou impedanci 75 , pro potaov st 50 . Vlnovod je uzaven vodiv profil, kde se vf. energie uvnit vlnovodu odrazem od jeho vodivch stn pi kmitotech vych ne kritick, jeho zvis na ce vlnovodu. Ni kmitoty vlnovod nepen. Vnitek vlnovodu je vyletn, poppad postben. Tvar me mt bu kruhov, tvercov nebo obdlnkov. Pouv se pro kmitoty dov GHz. Umouje penet vkony dov stovky kW a MW nap. v radioloktoru.

2.5 Dutinov rezontor Error: Reference source not found


Veden /4 nakrtko vykazuje na vstupu nekonenou impedanci. Paralelnm spojenm nekonenho potu sek veden /4 nakrtko se vytvo uzaven vodiv dutina, tzv. dutinov rezontor (obr. 2.7). Pivedenm energie do dutiny v nm vzniknou vf. kmity, jejich vlnov dlka = 2,61r, kde r je polomr dutiny. Rezonann frekvence nezle na vce dutiny h. Rezontor nemus bt jen kruhov, ale me bt i hranat. V rezontoru me vzniknout nkolik druh stojatch vln, kter dvaj nkolik rezonanc, jejich vlnov dlka je vy ne rezonann. Pouit pro kmitoty vt jak 200 MHz.

r
/4

Obr. 2.7 Dutinov rezontor

2.6 Zesilovac prvky pro UKV


Pro zesilovn signl o kmitotech GHz se dve pouvaly elektronky, tzv. planrn triody. Mly rovinn uspodn elektrod se vzdlenostmi desetin milimetr mezi nimi, aby doba prletu elektron mezi katodou a anodou byla co nejkrat. Pouvaly se do kmitot a 4 GHz a vkon jednotek watt. Dnes jsou nahrazeny tranzistory ze smsnch polovodi (GaAs, GaAsP, GaAsAl). S rostoucm kmitotem kles stdav proudov initel tranzistoru h21e. Na meznm kmitotu poklesne na 0,707 hodnoty stejnosmrnho proudovho zesilovacho initele a na tranzitnm kmitotu f T poklesne h21e na hodnotu 1 (tranzistor pestane proudov zesilovat). Pi malch vkonech tyto tranzistory zesiluj do kmitot destek GHz. Pro zeslen vtch vkon se stle pouvaj speciln elektronky klystrony, permaktrony a magnetrony. Jejich innost je zaloena na odebrn sti kinetick energie elektronm, letcm mezi anodou a katodou a urychlench elektrickm polem vytvoenm vysokm naptm mezi nimi. Error: Reference source not found Klystron. V dutinovm klystronu (obr. 2.8) jsou letc elektrony mezi katodou a anodou rychlostn modulovny pi jejich prletu mezi mkami prvnho dutinovho rezontoru stdavm elektrickm polem, vytvoenm zesilovanm signlem. Urychlen elektrony dohnj pibrzdn a tm se vytvej shluky elektron. Tyto shluky indukuj pi prletu mezi mkami shlukovac prostor druhho dutinovho rezontoru vf. elektrick + pole, kterm se rozkmit druh dutinov rezontor s mnohem vtm vkonem. Pi tom jsou elektrony pibrzdny a odevzdaj st sv kinetick energie zesilovanmu signlu. Klystrony bvaj ty a pti dutinov a zeslen vf. vkon se odebr z posledn katoda anoda dutiny. Pracuj jako zesilovae nebo jako osciltory na jednom kmitotu do kmitotu 20 modulan prostor mky GHz s vkony a destek kW. Pouvaj se vstup vstup jako koncov stupn televiznch vysla v psmu UKV. Vstupn vkony jsou dov Obr. 2.8 Princip dvoudutinovho klystronu W a vstupn destky kW.

Permaktron Error: Reference source not foundje elektronka s postupnou vlnou (obr. 2.9). Zesilovan vf. signl ze vstupu prochz roubovicovm vf. vedenm, jeho stedem proltaj elektrony soustedn do zkho svazku magnetickm polem vytvoenm cvkou, kterou protk stejnosmrn proud. Je-li vhodn sladna rychlost letcch elektron s rychlost en zesilovanho signlu ve vf. roubovicovm veden (velikost napjecho napt mezi cvka anodou A a katodou K), jsou elektrony pibrzdny a pedaj st sv kinetick energie prochzejcmu signlu. Na A vstupu je odebrm zeslen signl. Permaktron nem dutinov rezontory a K tm me pracovat jako zesilova nebo osciltor v irokm kmitotovm psu. vstup vstup Pouvaj se jako koncov stupn ve vyslach (transpondrech) na Obr. 2.9 Princip permaktronu druicch. Magnetron ez magnetronem je na obr.2.10. Error: Reference source not foundPracuje pouze jako osciltor na jednom kmitotu. V mdnm anodovm bloku A je vyfrzovn sud poet dutinovch rezontor (10 a 18), kter jsou umstny v silnm poli permanentnho magnetu. Elektrony emitovan katodou K jsou urychlovny vysokm naptm (a 40 kV) na anod A a jejich drha je vlivem magnetickho pole permanentnho magnetu zakiven tak, e se vrt zpt na katodu. Tm pedaj st sv kinetick energie dutinovm rezontorm, ve kterch vzniknou vf. kmity s kmitotem 1 a 18 GHz (podle rozmru rezontor) s vkonem stovek kW a B B

K A

B vstup Obr. 2.10 Princip magnetronu

jednotek MW. Vyroben vf. energie je odvdna vazebn smykou z jedn z dutin. Magnetrony se pouvaj v radioloktorech a v mikrovlnnch troubch.