You are on page 1of 5

3 ANTNY

Motto: Nejlepm zesilovaem je kvalitn antna. Antna me bt pijmac a vyslac. Vyslac antna slou k pemn vf. vkonu dodvanho do n z koncovho stupn vyslae na EMV a pijmac antna naopak pemuje EMV a na elektrick signl. Kad antna me slouit pro vysln i pro pjem (mobil, vtina radiostanic, radioloktor atd.). Podle vyzaovanho nebo pijmanho kmitotovho psma se antny rozdluj na antny pro DV, SV, KV, VKV, UKV. Podle penen ky kmitotovho psma na zkopsmov a irokopsmov. Podle rozloen vf. napt a proudu v antn na rezonann se stojatou vlnou (jej rozmry odpovdaj dlce /4 a jejm nsobkm). Tchto antn je vtina. Dle na nerezonann s postupnou vlnou. Podle proveden na diply a antnn soustavy.

3.1 Zkladn vlastnosti antn


Impedance antny Antny bvaj konstruovny tak, aby u pijmacch byla 300 a u vyslacch 50 . Zvis na kmitotu, na rezonannm kmitotu je impedance ist ohmick. Znalost impedance je dleit pro sprvn impedann pizpsoben k napjei. Smrovost antny Je schopnost vyzaovat a pijmat EMV pouze z uritho smru. Vyjaduje se bu diagramem zen (vyzaovac diagram) a to v rovinch sloky elektrick a magnetick, nebo hlem zen, pi kterm poklesne velikost vyzaovan nebo pijman energie o 3 dB. Zisk antny Vyjaduje se pomrem napt nebo vkonu z men antny k napt nebo vkonu zskan plvlnnm diplem. Dipl o dlce /2 m zisk 0 dB, bn antny jednotky dB, maximln 20 dB. initel zptnho pjmu Nazv se tak pedozadn pomr. Vyjaduje se jako pomr velikosti napt nebo vkonu zskanho z pednho (pmho) smru na men antn k napt nebo vkonu zskanho pootoenm tto antny o 180. Dipl o dlce /2 m initele zptnho pjmu 1 nebo 0 dB. ka penenho psma Antna je rezonann obvod a u n plat stejn jako u rezonannho obvodu, e ka penenho kmitotovho psma B zvis na jej jakosti Q. ka penenho kmitotovho psma se udv jako rozdl meznch kmitot, na kterch poklesne zisk o 3 dB. U antnnch soustav ale nesleduje zvislost zisku na frekvenci tvar rezonann kivky.

3.2 Proveden antn pro VKV a UKV


Pro kmitotov psma VKV a UKV se pouvaj antnn soustavy, jejich zkladem jsou diply o dlce /2 a .

3.2.1 Plvlnn diply

Zkladn antnou je dipl o dlce /2, krat o initel zkrcen. Me bt jednoduch podle obr. 3.1 nebo skldan podle obr. 3.2. Prvky jednoduchho diplu mus bt isolovan upevnn. Vhodou skldanho l = 0,9 . /2 i u 0,7
0 1

A 0,7 1

1 A

Z = 75 1 svisl rovina H kolm k ose diplu

Obr. 3.1 Jednoduch plvlnn dipl a jeho diagramy zen

1 vodorovn rovina E veden osou diplu

diplu je, e se d uprosted uzemnit a tm (na rozdl od jednoduchho) bez problm pipevnit.

A 0,7

1 A
d

0,7
0

Z = 4 . 75 = 300 l = 0.9 . /2 Obr. 3.2 Skldan plvlnn dipl

1 vodorovn rovina E veden osou diplu

1 svisl rovina H kolm k ose diplu

Pi vzdlenosti s men jak /2 pijm skldan dipl stejn vkon jako jednoduch a pi stejnch prmrech vodie nem promnn vzdlenost vliv na impedanci. Protoe m tynsobnou impedanci oproti jednoduchmu, dv na ni dvojnsobn napt.

3.2.2 Celovlnn dipl

A l = 0,85 i u i u 0

1,23 (1,8 dB)

Z = 1200

Obr. 3.3 Jednoduch celovlnn dipl

vodorovn rovina (E)

svisl kolm rovina (H)

3.3 Antnn soustavy


Vtho zisku a smrovosti lze doshnout antnn soustavou. Ta me bt podln nebo pn.

3.3.1 Podln antnn soustava (Yagi)


Error: Reference source not foundJej konstrukci si nechali patentovat v roce 1928 dva Japonci, pnov Udo a Yagi. Bhem let se na pana Uda zapomnlo. Pklad proveden tto antnn soustavy je nakreslen na obr. 3.4. Jejm zkladem je plvlnn skldan dipl, krat o initel zkrcen. Dipl je aktivn prvek, tzv. zi. Pi vysln je do nho energie pivdna a pi pjmu je z nho odebrna pomoc napjee (kabelu). Pasivnmi prvky jsou direktory a reflektor. Prvky ped reflektorem smrem k vyslai se nazvaj direktory. Jsou krat ne zi a jejich poet bv 1 a 20. Pi pjmu energii pijmaj a protoe ji nemaj kam odevzdat, zptn ji vyz s fz otoenou o 180. Jsou umstny na rhn (nosn prvek) v takov vzdlenosti od zie, aby jimi vyzenou energii pijmal zi ve fzi s pmou vlnou od vyslae. Za diplem je reflektor, kter je del ne /2 a me bt rzn sloit. Zvtuje pjem z pednho smru obdobn jako direktory a potlauje pjem ze zadnho smru, protoe jm vyzenou energii (pijatou ze zadnho smru a zptn vyzenou) pm dipl v protifzi s energi pijatou ze zadnho smru a tm se pjem ze zadnho smru vrazn potla. Zvt se tm pedozadn pomr. Nevhodou podln antnn reflektor direktory 70% smr pjmu A

70% zi napje Obr 3.4 Podln antnn soustava a jej diagram zen soustavy je jej rostouc dlka s pibvajcm potem direktor.

3.3.2 Pn antnn soustava


Pklad jejho monho proveden je nakreslen na obr. 3.5. Tvo ji dva celovlnn diply, kad s impedanc 1200 v jednom pate, dvajc dohromady impedanci 1200 : 2 = 600 . Dv patra jsou propojena pekenm vedenm o dlce /2 (kvli otoen fze), tm dostaneme 600 : 2 = 300 . Horn patra a doln patra jsou pipojena k napjei vedenm o dlce /4 a charakteristick impedanci 425 , transformujcch impedanci ze 300 na 600 . Tm dostvme na jejich koncch impedanci dvakrt 600 paraleln, dvajcch nakonec poadovanch vstupnch 300 , potebnch k pipojen napjee. dva celovlnn diply reflektorov stna

1 /2
E 0

2 /4 smr pjmu
H

napje 3

4 izoltor l = st. Obr 3.5 Pn antnn soustava pro psmo UHF a jej vyzaovac diagram

3.4 Antny ve skupinch


Error: Reference source not found Pi nedostatenm signlu se d vce antn zapojit do skupiny. Jejich propojen se mus provst tak, aby jejich signly byly ve sprvn fzi a vsledn impedance byla v mst pipojen zie poadovanch 300 . Pklad zapojen ty antn je na obr. 3.6

B 300
Z = 300

300 l1 l2 300 l3 l4 l1 = l2 = l3 = l4 300

300

Obr. 3.6 Propojen ty antn ve skupin ke spolenmu napjei

10

3.5 Impedann pizpsoben antny a veden


Koaxiln kabel o Z0 = 75 je veden nesymetrick a k plvlnmu diplu o impedanci 300 se symetrickm vstupem proti zemi se d pipojit nkolika zpsoby. Pro jeden kmitoet smykou o dlce /2, zkrcenou o initel zkrcen a zapojenou podle obr. 3.7. Charakteristick impedance Z 0 veden smyky me bt libovoln. Na jednom kmitotu (odpovdajcho vlnov dlce ) je pesnost bezeztrtov. Pro penos irokho kmitotovho psma se pouv symetrizan a transforman len podle obr. 3.8, ve kterm na dvoudrovm feritovm jde je navinuto dvojit vysokofrekvenn symetrick veden s charakteristickou impedanc Z0 = 150 a dlce vt jak /4 pro nejni penen kmitoet. Veden jsou zapojena na jedn stran do srie a dvaj dohromady impedanci 300 , na druh stran paraleln a 300 l= 300 75 Z0 = 150

75 Obr 3.7 Smyka /2 Obr 3.8 Symetrizan a transforman len

dvaj impedanci 75 . Pevod je obousmrn.

3.5.1 Slouen signl


D se mimo jin provst pomoc hybridnho lenu (obr. 3.9) pracujcho v irokm kmitotovm psu, kter se jet zvt paraleln pipojenm RC lenem. Pracuje i jako rozboova signl.

R f1 1 4 f1 , f 2 A B

2 3

f2

Obr 3.9 Sluovn dvou signl hybridnm lenem

3.6 Antny pro druicov pjem


Druice vyslaj na kmitotech jednotek a destek GHz. Zkladem antny je rotan paraboloid, tvoc reflektor. Pomoc nho se EMV sousted do ohniska v nm je vlnovodov st konvertoru (konverze = pemna). Do vlnovodu u jeho konce zasahuje dipl nebo smyka, kter pevedou EMV na elektrick signl. Konvertor tvo zesilova, osciltor a smova. Smovnm se pijman kmitotov psma posune dol na psmo tzv. prvn mezifrekvence, kter je 950 - 2150 MHz. U antny off set je konvertor mimo osu paraboloidu a tm pdem nestn, reflektor je skoro kolmo k zemi a tm zabere men prostor a nedr se v nm neistoty, snh a voda.
rotan paraboloid

konvertor d

ohniskov vzdlenost

proveden off set Obr 3.10 Antny pro druicov pjem 11