You are on page 1of 116

HISTORIE A SOUASNOST KOMORNHO HRDKU

kolic a vzdlvac stedisko Ministerstva obrany esk republiky

Kolektiv autor

Historie asouasnost Komornho Hrdku


kolic avzdlvac stedisko Ministerstva obrany esk republiky

Praha 2009

Ministerstvo obrany esk republiky PIC MO ISBN 978-80-7278-477-6 (esk verze) ISBN 978-80-7278-481-3 (anglick verze)

PEDMLUVA
Dostv sevm dorukou kniha snzvem Historie asouasnost Komornho Hrdku, spodtitulkem kolic avzdlvac stedisko Ministerstva obrany, kterou zpracovali bval isouasn pslunci tohoto vna armd ojedinlho vzdlvacho zazen. Oddoby jeho vzniku ped dvaceti lety jm prolo mnoho vznanch zahraninch sttnch nvtv, ale hlavn poslucha zad pslunk AR, kterm jazykov znalosti zde zskan pomohly otevt brnu poznn vzahraninch misch celho svta. Vmi oteven publikace si neklade za cl bt vdeckm historickm dlem. Jejm clem, smyslem zpracovn avydn je pipomnka barvit historie sttnho zmku Komorn Hrdek, jeho osud vjednotlivch letech aobdobch, jako iosudy lid, kte jeho branami proli bhem vk historie naeho sttu. Ojedinl kulturn pamtka patila vznamnmu eskmu rodu Valdtejn, za jejich vldy doznala nejvtho mocenskho i esteticky kulturnho vznamu. Byla t v dren rakouskho rodu Khevenhller-Metsch, po dramatickch letech 2. svtov vlky sedostala domajetku sttu, jeho njemcem je dosouasn doby Armda esk republiky. Armda, kter zachovala tento renesann skvost dosouasn doby, aznovu jej probudila dopvodn krsy posametov revoluci vroce 1989 podvedenm citlivch architekt arestaurtor, zavstcnho dohledu Nrodnho pamtkovho stavu. Kniha byla zpracovna nazklad dostupnch dobovch historickch pramen svyuitm vzpomnek bvalch zamstnanc, starousedlk znejirho okol, emeslnk ale inalezench pedmt nmch svdk umleckho vvoje maleb a stavitelstv. Vyzdvihuje t nezdolnou touhu naich souasnk, jim pat dk zaskvl nvrat kobnov toho nejcennjho, ozachovn pamti nroda jako odkazu pro budouc generace. Zvrem si dovoluji vyslovit podkovn Prezentanmu a informanmu centru Ministerstva obrany esk republiky za vytvoen podmnek pro zpracovn vech materil pi zrodu mylenky anslednho vydn tto pozoruhodn publikace. Zvltn podkovn pat zpracovatelm rozshl historick itechnick dokumentace Miroslavu Broovskmu, plk.v.v. Ing.Karlu Hrzovi, pplk.Mgr.Pemyslu Jeklovi, pplk. v.v. Dr. Pavlu Minakovi, CSc., prap. Luboi Moravanskmu, pplk.v.v. Peteru Rusnkovi, Ivan Stoupov, plk.v.v. Josefu Tomanovi, Mgr.Antonnu Vtkovi, CSc., aVtu Vtkovi. plk.Ing.Pavel Vobrka nelnk kolicho avzdlvacho stediska Ministerstva obrany esk republiky

Lc arub medaile Komornho Hrdku

VOD DOHISTORIE

VOD DOHISTORIE
Dve, ne vzniklo prvn feudln sdlo naskalnatm hebenu nad levm behem Szavy, existoval vdol pojejm pravm behu, vevsi zvan Chocerady, zemansk statek. Zaloen ajmno tto vsi bvaj odvozovny oddvn povinnosti zdejch obyvatel peovat okupce ajin pocestn, kte tudy, postar zemsk cest vedouc zPrahy pes Hostiva, any, Mnichovice, Ondejov, Diviov, Vlaim, echtice aHumpolec, prochzeli naMoravu. kolem zdejch lid bylo chotce (tj. tulky pro pocestn) radit (tj. dlat). Jmno Chocerady bylo pozdji (v17. stolet) zkomoleno naKocerady. Nejstar psemn zprvy otto vsi jsou z roku 1250, kdy se pipomn Bruno z Chocerad, patrn vladyka nebo majitel zemskho statku. Hledn historickho potku azkoumn djin Komornho Hrdku ajeho blzkho okol nen snadn. Psemn zprvy, pokud seznejstarch djinnch obdob dochovaly, setkaj tm vhradn vlastnictv nemovitho majetku ajenom mlo vypovdaj o ivot tehdejch lid. Protoe soukrom vlastnictv pdy a jinch nemovitost bylo zafeudalismu zkladem spoleenskch vztah ajeho evidenci byla vdy vnovna prvoad pozornost, zachovaly senm ivppad Komornho Hrdku amst vjeho nejblim okol pedevm zprvy umoujc sledovat asovou posloupnost majitel panstv ateprve pro mlad historick obdob je kdispozici vce informac jinho druhu. Zkoumn djin Komornho Hrdku je znan zteno tak tm, ekekonci druh svtov vlky tehdej soukrom majitel zdejho zmku odvezl archivn materil tkajc sejeho panstv doRiegersburgu vRakousku atam byly tyto dokumenty pi osvobozovacch bojch znieny.

Mllerova mapa zroku 1720

Pohled naChocerady smlnem

PVODN HRAD HRDEK

PVODN HRAD HRDEK


Kesteen zemsk cesty vybudovali pravdpodobn pni zDub (nm neznm lenov rodu Beneovic) vdob kolem roku 1300 nad levm behem Szavy, naskaln ostron zpadn odChocerad, kamenn hrad. Hrad seskldal zpedhrad ajdra. Ptiheln pedhrad zajioval krom jovho pkopu ibon pkop, ped nm byl jet vyhozen val. Vchzelo sedonho mrn vysunutou vovitou branou. Vpedhrad lze rozeznat pozstatky vodn cisterny (ndr navodu) api vchodn hradb zejm msto hospodsk zstavby. Zhruba trojhelnmu jdru hradu dominovala velk tverhrann obytn v (tzv. donjon ti donon), dochovan dnes pouze vpodob ternnho relifnho reliktu, adle obrann v. Khradu nleela podhradn ves Sedlec. Hrad pedstavuje klasickou variantu hradu donjonovho typu vjeho jednodum proveden, typickou pro 1. pol. 14. stolet. Ve2. pol. 19. stolet byla st zcenin obnaena zpodntu knete Khevenhllera-Metsche. Majitelem hradu, zvanho HRDEK, byl zejm Ondej zHrdku. Dal zmnka oHrdku je azroku 1356, kdy vChoceradech zemel plebn (star oznaen pro fare) Vtek a za jeho nstupce doporuili patroni choceradskho kostela Odolen z Drachkova, brati Jan a ejchan zChocerad ajejich pbuzn Procek zVestce, zvan Procek zHrdku, knze Ctibora. Po Prockovi se stal dritelem Hrdku ejchan z Chocerad. Hrad byl podle nho zvn ejchanv Hrdek nebo ejchanov. Majiteli Hrdku potom byli Rous a Chval z Hrdku, kte v roce 1380 spolu sHrdiborem zDrachkova, Mikulem zVestce aOndejem zDub (sdlcm nanedalekm hrad Zlenicch) doporuili knze Valentina zaplebna vChoceradech. Odt doby patily Chocerady, nebo aspo jejich st, vladykm zHrdku.
ejchanov hmotov rekonstrukce hradu

ejchanov podle Martina Hrdliky

PVODN HRAD HRDEK

Erb loupeivho ryte Zla zOstedka

Nasklonku 14. stolet, zaVclava IV., kdy rozbroje mezi pslunky panujcho rodu vedly akdomc vlce advojmu krlovu zajet, seHrdku zmocnil nkdej sluebnk krle a pozdj sluebnk moravskho markrabte Prokopa, ryt Jan Zoul z Ostedka, jen odtud se svm otcem Mikulem Zoulem ( 13. 7. 1404) a etnmi pomocnky konal loupen vpady do irokho okol. Dky tomu ovldal rozshl zem odKutn Hory akVltav. Protoe zoulovsk loupee neustaly ani pokonsolidaci situace mezi pslunky vldnoucho rodu aJan Zoul dokonce napadl hrad Dubou, patc Vakovi zDub, jen Zoula ped lety doporuil krlov pzni, vyslal proti nim roku 1404 krl Vclav IV. zemskou hotovost podvedenm energickho praskho arcibiskupa Zbyka Zajce zHazmburka. Mikul Zoul naejchanov Hrdku aJan Zoul naDub jako zemt kdci byli pepadeni vojskem apodobyt hrad chyceni. ejchanv Hrdek byl rozboen azniena byla ipodhradn ves Sedlec. Mike Zoul byl spadesti svmi druhy zajat apiveden doPrahy ped zemsk soud, kter je odsoudil ktrestu smrti obenm. Pi okzal poprav vPraze dne 13. ervence 1404 doprovodil Zoula kibenici betlmsk kazatel abudouc vznamn crkevn reformtor Mistr Jan Hus asvmi slovy kpokn pohnul Zoula dot mry, eseobrtil klidu apravil: Svat obci, prosm vs, proste zamne Pna Boha! ejchanv Hrdek pak ji nebyl obnoven. Dodnen doby seznj zachovaly pouze nepli zeteln rozvaliny azbytky pkop aval nazalesnnm ostrohu asi 300m zpadn podnynjm zmkem Komornm Hrdkem. Statky Jana Zoula pipadly krlovsk komoe, co dokld zpis zroku 1404, podle nj krl Vclav ustanovil nachoceradskou faru poplebnovi Valentinovi knze Mikule zeZlonic. Tehdy u patily kpanstv Hrdku cel Chocerady ajejich dal osudy snm byly natrvalo spojeny.

Erb pn zDub

Pohled naejchanov zroku 1910

ejchanov vroce 2000

ejchanov ternn nrt hradu

GOTICK HRAD VESEL

GOTICK HRAD VESEL


Akoliv po Zoulovi zstali sirotci, krl zabavil jejich ddictv a daroval je 23. z 1406 svm dvoanm, komornkm Mikuli rakovi a Martinovi zeSoutic, horu, nan nkdy hrad Hrdek een ajchanov stl anmi zboen byl, setymi poplunmi dvory (tj. panskmi dvory spslunmi polnostmi), lesy asady, pust vsi Sedlec podhorou jmenovanho hradu aVr, dle ves Chocerady spodacm (tj. sprvem ustanovovat fare), ekou Szavou asmlny atak ves Lhotu. Odtchto majitel pevzal ped koncem roku 1412 hrdeck panstv vyehradsk purkrab a konel Racek Kobyla z Dvorce ( 2. 2. 1416), len krlovsk kancele Vclava IV. Ten dostal dne 28. srpna 1412 odkrle svolen, aby mohl hrad Vesel nad ekou obecn Szavou zvanou zkamene znovu zaloit, postavit aopevnit, jak semu nejlpe zdt bude. Byla to vlastn jedna zmla lechtickch novostaveb vobdob vldy krle Vclava IV. Penesen hradu do nov polohy bylo motivovno zkuenostmi ze snadnho dobyt ejchanova.
My, Vclav, zBo milosti krl msk navky vzneen akrl esk, oznamujeme vem tmto listem, e za oddan, peliv, uiten a nenavn sluby, kter slovutn Racek zDvorce, purkrab naeho hradu vyehradskho an mil avrn sluebnk na Milosti naden prokazuje avbudoucnosti tm nadenji prokazovati bude, nikoli omylem i blhov, ale podkladnm uven pojali jsme jeho, jako ijeho ddice vmilost atmto, zmoci krle eskho azasvho pevnho vdom je pojmme vmilost inadle azesv zvltn milosti svolujeme, aby hrad Vesel (Komorn Hrdek), kter stoj nad ekou nazvanou obecn Szava, zkamene opt vystavli, vztyili avybudovali, ohradili aopevnili, aby jej lpe mohli uvst dopodku aoni ivichni, kte knim nle, jej mohli mt vdrb avmru vlastnit, piem jim budou odata veker bemena. Ukldme tedy rozhodn a nevvratn vem urozenm pnm, rytm, zemanm, sprvcm, purkrabm, hejtmanm, purkmistrm, psenm konelm a radm obc, mst, usedlost i vesnic, jako i ostatnm vrnm poddanm svm a krlovstv eskho, a jsou jakhokoli stavu i postaven, souasnm ibudoucm, aby ve zmnnmu Rackovi ajeho ddicm vevstavb, vztyovn abudovn, ohrazovn aopevovn ve zmnnho hradu Vesel aveho, co knmu nle, nikterak nebrnili, naopak aby jim dovolili vjeho okol vmru aklidu pebvat, chtj-li sedsledn vyvarovat naeho nejtrpho rozhoen. Stvrzenm tohoto listu budi pee nai krlovsk Milosti. Dno na Tonku, lta Pn tischo tystho dvanctho, dne dvactho osmho srpna, na vldy vechch padestho, vm pak tictho sedmho. Skrze pna Konrda, biskupa olomouckho, Jan zBamberka.

Erb Racka Kobyly zDvorce

Racka Kobylu lze tedy povaovat zastavebnka pvodnho hradu namst nynjho zmku Komornho Hrdku.
Vzhled tohoto gotickho hradu nen vpsemnch ani jinch historickch dokumentech doloen alze nanj usuzovat pouze podle toho, co zdanho obdob zstalo pomnoha sloitch stavebnch promnch zachovno vhmot dnenho zmku. Zdosavadnho zatm pouze povrchovho przkumu zmku je mono soudit, epvodn gotick hrad obsahoval ti jednopatrov kdla, zajmajc polohu jinho, zpadnho asevernho traktu star sti dnenho zmku. Ani ovnjm opevnn hradu nelze mt bez archeologickho przkumu uritj pedstavu. Povchodn, jin azpadn stran byla nepochybn mohutn hradebn ze spkopem. Ujinho nro hradby, namst jihovchodnho kouta tzv. dvoreku (ped nynj kantnou), stvala vlcov v, je chrnila hrad pedevm zt strany, kde byl tern mlo svait, atedy snadnji pstupn. Nasevern stran hradu, nad strmou strn, pipadl asi hlavn obrann kol polygonln bat, zajej pozstatek lze povaovat zdivo dnenho polygonlnho zvru zmeck kaple. Uvnit ndvo byla studna skamennm okrum.

Vclav IV.

Hrdeck panstv pak dreli vdova po Rackovi Anna z libic spolu s ryti Mikulem rakem aMikulem zReblic, jako porunci Rackovch nezletilch dt. Ti vichni ustanovili vroce 1418 plebnem vChoceradech knze Jana, poslednho katolickho fare ped husitskmi bouemi. Na potku husitskch vlek se choceradskou krajinou pehnala pansk jzda, prchajc keKutn Hoe ponespnm stetnut sikovm vojskem. ika

Vozov hradba

GOTICK HRAD VESEL

Erb Kostk zPostupic

Erb Albrechta Rendla zOuavy

Erb Ludvka Zajmae zKunttu

tehdy zaplil beneovsk minoritsk klter a spchal do Prahy, avak vojsko Pansk jednoty ho dne 19. kvtna 1420 vPo nad Szavou napadlo. Husitt bojovnci tok rychle odrazili aji druh den byli vPraze. Anna zlibic, pestoe mla syna Vclava Vlka adruhho manela Kunee z Hoej Vsi, postoupila v roce 1422 sv statky, tj. Hrdek na Szav (zvan Vesel), spoplum, mlny, lesy aekou avsi Chocerady, Vr aDolince, husitskmu hejtmanovi Vilmovi Kostkovi zPostupic ( 6. 11. 1436). U podle tohoto Kostky byl hrad nazvn HRDEK KOSTKV. Vilm Kostka zapoal svj zvratn vzestup zmalho lechtice apovlivnho sttnka apolitika husitsk strany vroce 1421 veslubch Praan pi oblhn zpadoeskho hradu Valdtejna. Tho roku seastnil poselstv Praan kedvoru litevskho velkoknete Vitolda snabdkou esk koruny. Nleel knejumu kruhu dvrnk Vitoldova zstupce asynovce Zikmunda Korybutovie (zemskho sprvce) ajako len jeho rady sestal vedruh polovin roku 1422 krlovskm podkomom. Vroce 1432 byl zvolen husitskm snmem doposelstva nacrkevn koncil doBasileje. Byl ptelem Prokopa Holho, velitele polnch vojsk, jen mu dopomohl kvnosnmu hejtmanstv vLitomyli. Vbitv uLipan stl nastran Pansk jednoty proti polnm vojskm, a sedoposledn chvle snail omr. Vletech 14341435 jednal oznovupijet csae Zikmunda naesk trn aodmnou mu bylo bohat panstv litomylsk, zanikl zahusitskch vlek, atak st panstv Szavskho kltera, jej vhusitsk dob zboili Praan. Pi oblhn vzpurnho msta Hradce Krlov byl zabit bhem nonho vpadu obrnc. Vilmv rozshl majetek jeho synov dreli nadle spolen, nebo si zavedli vladastv povzoru pn zRomberka. Statky ponm zddil star syn Bohu Kostka zPostupic ( 2. 11. 1449), kter byl vletech 14401446 hejtmanem kraje chrudimskho. Vroce 1448 sezastnil poboku Jiho zPodbrad dobyt Prahy ovldan katolickmi pny. Hrdeck panstv rozil vroce 1443 koup hradu apanstv Dub. Ponm odroku 1449 vdren Hrdku nsledoval jeho bratr Zdenk Kostka zPostupic ( 1. 10. 1468), dojeho panstv pibyl vroce 1454 Myln. Zdenk Kostka byl vletech 14491452 (stejn jako pedtm jeho star bratr Bohu) hejtmanem kraje chrudimskho. Vroce 1458 sestal nejvym mincmistrem Krlovstv eskho avroce 1462 byl scelm svm rodem poven dopanskho (tj. baronskho) stavu. Vroce 1463 rozil hrdeck panstv koup hradu apanstv Zlenice, dle pak Stmelic aduchovnch statk naansku. Jako soust jeho vlastnictv se nkdy uvdj rovn Jeov, tvrze ve Struhaov, Kolodjch a tak hrad Nehov. Jako krlv dvrn ptel a rdce stl za Jim vrn i v dob, kdy se proti krli zvedla ozbrojen opozice katolick lechty, sdruen dotzv. Zelenohorsk jednoty. Vdce tto jednoty Zdenk Konopisk ze ternberka vystupoval nsiln nejen proti krli, ale iproti jeho stoupencm. Zadomcch vlek mezi krlem aZelenohorskou jednotou byl roce 1466 Hrdek spolu seZlenicemi aStarou Dubou dobyt, vyplen apoboen. Zdenk Kostka naproti tomu vdubnu roku 1467 jako prask purkrab dil oblhn sdla Zdeka Konopiskho zeternberka, hradu Konopit, jeho posdka sepak poosmncti mscch krlovu vojsku vzdala. V roce 1468, nedlouho po bojch se Zelenohorskou jednotou, padl v bitv uZvole naMorav vboji proti Uhrm. Pojeho smrti zstal zejm Hrdek vdren rodu Kostk zPostupic, ikdy nen zejm, zda jet tehdy ml tho majitele jako Litomyl. Jist je jenom to, ejako hejtman naHrdku je vroce 1476 pipomnn Markvart zKamenice. Na potku 16. stolet byl vlastnkem Hrdku Albrecht Rendl z Ouavy ( 14. 9. 1522). Pochzel zchudho lechtickho rodu, proto vstoupil doslueb Zdeka Lva zRomitlu, kter byl jeho ochrncem apznivcem. Vobdob let 14941496 byl Rendl purkrabm Praskho hradu, v letech 14971500 lenem komise ksepsn zemskho prva avroce 1498 jej krl Vladislav II. jmenoval krlovskm prokurtorem, aby hjil jeho majetkov zjmy. Vletech 15151516 zastval Rendl ad krlovskho podkomoho. Roku 1516 prodal hrdeck panstv nadluh Ludvku Zajmaovi zKunttu ( 1543) zrodu pn zPodbrad. Zanho byl rozsah hrdeckho panstv nejvt, nebo Ludvkovi patily i vechny statky zaniklho Szavskho kltera. Avak koup Hrdku seLudvk Zajma natolik zadluil, e nebyl schopen splatit cel obnos ceny panstv, atak Rendlovi synov vroce 1525 postoupili sv nezanikl ddick prvo naHrdek podle soudnho odhadu Jaroslavovi zeelmberka ( 14. 3. 1550).

GOTICK HRAD VESEL

Vedle statk pevzatch od Ludvka Zajmae zskal Jaroslav ze elmberka tak msteko Mnichovice svesnicemi, kter knmu patily. Jaroslav zeelmberka zastval vletech 15251549 velmi vznamn ad nejvyho komornka eskho krlovstv, atak senelze divit, etento majitel zanechal vraznou stopu inahrdeckm panstv. Zpustl hrad opravil aopatil pozdn gotickm vnjm opevnnm, jeho posledn bata byla zbourna avprvn polovin 19. stolet. Pi dosavadnm przkumu sesice nepodailo prokzat vrazn elmberkv podl na stavebnm rstu nebo promn Hrdku, ale samotn fakt, esetoto sdlo zaalo zvt Komorn Hrdek, je vmluvn. Vroce 1525, tedy ji vpotcch Jaroslavova panovn naHrdku, mu Ludvk Jagellonsk dovolil vybudovat vChoceradech, namst dosavadnho brodu, most pes eku Szavu avybrat kjeho udrovn mto. Tato devn stavba nazdnch pilch mla pro Chocerady ipro dopravu nafrekventovan zemsk cest znan vznam. Sv rozshl panstv nejvy komornk jet rozil vroce 1540 koup statku Mrae. Vroce 1541 byl poven krlem Ferdinandem I. obnovit zemsk desky znien tho roku ohnm. Jakoby vpedtue sv smrti vnoval vroce 1549 sv manelce Ann, rozen Krajov zKrajku, msteko Ltn ankolik vesnic. Jeho synov Petr, Zikmund, Jan aAlbrecht prodali 20. dubna 1554, za19300 kop gro eskch ...ddictv sv zmek Hrdek nad Szavou sevm avelijakm ktmu zmku, mstekm advorm psluenstvm Janovi mladmu zValdtejna. Ten byl enat s bohatou vdovou po Jim z Lobkovic Elikou Krajovou zKrajku, kter byla patrn spznna smanelkou Jaroslava zeelmberka.

Erb Jaroslava zeelmberka

Erb Jana zValdtejna

Mnichovice

Kresba Chocerad sdevnm mostem

RAN RENESANN STAR ZMEK

RAN RENESANN STAR Z MEK


Jan mlad zValdtejna (* kolem roku 1515, 16. 6. 1576) pochzel zlomnick vtve Valdtejn. Byl to pomnoha letech prvn Valdtejn, kter vzemi nco znamenal asv postaven si vyslouil nejen mnostvm majetku, ale iosobnmi schopnostmi. Staroutrakvistickm smlenm apevnou vrou vestavovsk prva patil ke konzervativn sti esk lechty. Akoliv narel na nepochopen pro svj nekompromisn odpor kJednot bratrsk aostatnm reformnm smrm pevaujcm nad utrakvismem, byl osobnost veobecn respektovanou. Byl vzdlan aptelil sesuenci. Vletech 15541570 byl nejvym sudm aodroku 1570 adosv smrti nejvym komornkem csae Maxmilina II. Dovedl vak tak rozmnoovat majetek svho rodu. Po smrti sv manelky Eliky vroce 1565 (byla pochovna vchoceradskm kostele) uzavel satek sMagdalenou zVartemberka. Obma satky rozil sv velk panstv obohat dravy v severnch echch. K hrdeckmu panstv pikoupil v roce 1566 tvrz Sobhrdy avroce 1574 Ostedek. Zddil tak Lovosice aChvatruby. Ojeho bohatstv amocenskm postaven svd ito, ezestbra, kter setehdy dolovalo vnedalek Skalici (nynj Stbrn Skalice), dal razit mince sesvm portrtem aerbem. Brzy pozskn hrdeckho panstv zapoal Jan mlad zValdtejna srozshlou pestavbou zdejho gotickho hradu naran renesann zmek, ato zaasti vlaskho stavitele Ulrica Aostalliho.
Ztto doby senaprelch iuvnit star zmeck budovy zachovaly etn architektonick detaily kamennch ostn oken adve spetnanou profilac. Alespo jin azpadn kdlo zmku dal Jan mlad zValdtejna zvit nadv patra akzpadnmu kdlu tehdy pibyl hranolov schodiov pstavek. Vad mstnost vpzem av1. pate jsou klenby ztohoto obdob.

Jan zValdtejna

Barokn radnice Stbrn Skalice

Jan mlad zValdtejna zemel vPraze abyl uloen dochoceradsk kosteln hrobky vedle ostatk sv prvn manelky. Jeho druh manelka Magdalena zVartemberka spravovala podobu nezletilosti jeho syn, Adama aKarla, panstv, knmu roku 1574 pikoupila statek Ostedek. Kdy Karel 14. z 1592 zemel, zddil Hrdek estilet syn Adam. Adamova matka peovala osynovo ddictv svdomit, ba pkladn. Piinila seonkter vznamn opravn prce astavebn pravy naHrdku. Tak napklad vroce 1580 dala opravit okrouhlou hradn v, kter stla vjihovchodnm koutu tzv. dvoreku (ped dnen kantnou) adle zvedac most pes pkop mezi zmkem, pedhradm advorem. Azd se, eprv dodoby poruensk sprvy panstv Magdalenou Valdtejnovou spad rozshl renesann pestavba arozen zmku icelho arelu. Syn Adam sevldy nad svm ddictvm ujal zejm apodosaen zletilosti nkdy nasklonku 80. let 16. stolet, kdy u podstatn st prav byla dokonena. Jak rozshl byly tehdej zmny nazmku, sedozvdme zurbe (majetkovho soupisu) panstv Hrdku zroku 1601, vnm je zmek charakterizovn dokonce jako vnov zgruntu vystavenm.
Odzkladu bylo vystavno vchodn kdlo zmku shlavnm schoditm avelkm slem, vechna tyi kdla tehdej zmeck budovy doshla vky dvou pater. Donkterch mstnost pzem a1. patra pibyly nov klenby. Prel zmku pak byla vtvarn sjednocena obdlnkovmi sgrafity. Okna byla opatena kamennmi ostnmi sjednoduchou litou aprofilovanou msou. Podle popisu vezmnnm urbi obsahoval zmek popestavb mnoho pokoj, dostatek sklep, kapli, svtnice, nekov (toit) ipm schodit arozlin vchody. Stecha byla pikryta plenmi takami. Vurbi jsou popsny tak ostatn sti zmeckho arelu, avak jejich pesn lokalizace je dnes velmi obtn. Vbudov pedhrad byla klenut mstnost pro sluebnictvo anad touto svtnic byla kancel. Ve (vurbi nen uveden jejich poet ani tvar) slouily jako vzen. Vpedhrad dle byla stj pro 30 kon anad n byly komory. Tak zde byla klenut pekrna anad n spirna. Naproti pekrn stla vinopalna. To vechno tehdy bylo nov postaveno.

Erb Magdaleny zVartemberka

10

RAN RENESANN STAR ZMEK

Poplun dvr uzmku byl dosti prostrann, selednkem, sestj pro dva pry kon a stjemi pro 60 kus hovzho dobytka, s chlvy a spkami. Byly tady tak kovrna anad n svtnice, dle kolrna asrub pro hospodsk nad. Vevelk stodole naobil byly dva mlaty. Vtina tchto staveb byla zdn, ostatn zedeva. Znanm nkladem byl uzmku vystavn pivovar sesladovnou, hvozdem, spilkou abevrnou. Nazpadnm ttovm prel pivovaru, jeho stecha byla pvodn kryta indeli, sedodnes zachoval autentick sgrafitov letopoet 1590, kter nepochybn udv dobu stavby.

A pivovar to nebval kdysi lecjak, vdy kpolovin 18. stolet mme zaznamenanou jeho produkci, kter tehdy dostoupila ak1500 hektolitr vystavenho piva za rok. O vce ne sto let pozdji (1873) vystavil pivovar (uvdn v Hrdku nad Szavou) bezmla 1400 hektolitr piva pi vrkch 45 hektolitr. Zuvedench sel je ale zejm, epivovar vKomornm Hrdku senijak nevyvjel a zstval zaklet v poloze run provozovanho a pomalu zastarvajcho pivovarskho podniku, jakmu u zvonila hrana Znik nastal vkrtkosti, nebo kroku 1895 je pi inventarizaci panskho velkostatku konstatovno, enkdej pivovar pi zmku je ji dlouho oputn. (Viz kniha Djiny pivovarnictv.)

Sgrafita napivovaru (1590)

Prel pivovaru

11

POZDN RENESANN NOV ZMEK

POZDN RENESANN NOV Z MEK


Adam z Valdtejna byl svou matkou vychovn jako esk vlastenec (ovem spe ve smyslu zemskm ne nrodnm). Projevil se jako neobyejn schopn hospod, sv zddn statky panstv hrdeck, szavsk alovosick jet rozmnoil koupmi dalch. Adam z Valdtejna (* 8. 6. 1570, 24. 8. 1638), zvan pteli Dlouhn, piel nkdy ped rokem 1589 ke dvoru csae Rudolfa II. (pot co pestoupil kekatolicismu). Vroce 1591 seoenil sAlbtou zValdtejna (*1563, 14. 1. 1614), pochzejc zmoravsk vtve Brtnickch, luternkou. Albta byla etrnou manelkou, vedla domcnost, starala seodti adohlela nasprvu valdtejnskch statk, co bylo pro Adama, ijcho udvora navysok noze, opravdovm poehnnm. Kdy ji cestou naHrdek ranila mrtvice, kter podlehla, zapsal si Adam dosvho denku, estak velikm ptelem rozlouiti semusel. Udvora patil Adam koblbencm Rudolfa II. apitali semu skvl vyhldky nakariru. Stkal sescelou dvorskou smetnkou, sdiplomaty isvznamnmi many, nevynechal jedinou pleitost kturnajm, lovu ahrm, vniv sevak oddval hazardu. Nejoblbenj Adamovou hazardn hrou byly vrhcby, pi nich jednu noc vyhrl mnoho penz adal den on piel. Byl vtanm hostem vkadm vzneenm dom aneobela sebez nj dn vznamn lechtick svatba i jin slavnost. Vroce 1598 rozil hrdeck panstv koup statku Mra. Vroce 1599 sestal jednm zporunk nezletilho Albrechta zValdtejna, kterho pozdji uvedl kedvoru. Poskytnutm vydatn finann podpory vak jako bohat avlivn pbuzn napomohl rychlmu vzestupu mladho azpotku chudho Albrechta zValdtejna, pozdjho generalissima csaskch vojsk. PoAlbrechtov zavradn v Chebu (1634) byl jednm znemnoha, kte projevili smutek. Csaskou pze si Adam udroval i znalostmi v chovu kon. V roce 1596 se stal csaskm komornkem asprvcem csaskch stj. Vroce 1603 byl jmenovn radou esk komory. Vletech 16051606 byl nejvym marlkem. Vroce 1606 sesice stal zemskm soudcem, ale pro papeskho nuncia Ferraru nebyl vhodnm kandidtem namsto prezidenta esk komory, nebo ml zaenu luternku. Adam byl sice katolk, ale v horlivosti ve ve nijak nevynikal, co mnoha katolkm vadilo, ale smlivost mu zabezpeovala ptele mezi katolky ievangelky odZdeka Vojtcha Popela zLobkovic najedn stran apoKarla starho zeerotna nastran druh. Odroku 1607, kdy nadkaz sv velk zbonosti poobdval smnichy vkltee usv. Tome naMal Stran, seastnil vech veejnch crkevnch slavnost, aby nezstal pozadu zaostatnmi, ikdy senevzdal smlivho postoje kve vlastn manelky inekatolkm vbec. Vletech 16081611 byl nejvym zemskm sudm. Kdy ho sesazen csa Rudolf II. vervenci roku 1611 propoutl zesvch slueb, piznal mu zaodmnu titul tajnho rady. Nov krl Maty pijal Adama mezi sv vrn ajmenoval ho nejvym hofmistrem akrlovskm mstodrcm. Vpolovin roku 1614 seAdam zaal veejn uchzet oruku velmi mlad protestantky Johanky Emlie zeerotna (*1600, 1648), nebo sjejm bohatm vnem mohl zaloit na Morav rozshl latifundium, na jak se jeho pedkov vechch nikdy pedtm nezmohli. Oenil sesn 13. ledna 1615 vOlomouci. Satkem zskal rozshl panstv idlochovice najin Morav. Den zedne sepimykal tsnji kekatolickmu tboru, aproto semusel vzdt nkterch starch ptelstv. Vosudn den 23. kvtna 1618 byli zpti csaskch mstodrcch vkanceli jen tyi. Pt, Adam, byl upoutn nalko. Tuil nepjemnosti anemoc jen pedstral, aby sejim vyhnul. Popevratu sepokusil hjit pravomoc svho adu, ale dostal odvzbouenc domc vzen. Situace vPraze nebyla pro nho bezpen, atak potkem z odjel naMoravu. Odprosince 1618 byl sesouhlasem stav aspoehnnm Vdn neoficilnm csaovm vyslancem vPraze.

Adam zValdtejna

Albrecht zValdtejna

Csa Ferdinand II.

12

POZDN RENESANN NOV ZMEK

Ponaprostm odmtnut vldy Ferdinanda II. vzbouenmi stavy byl 22. ervna 1619 znovu zaten. Zvzen vak uprchl auchlil sedoluickho Budyna. Krtce po bitv na Bl hoe v listopadu 1620 napsal nejvymu kancli list sprosbou opmluvu ucsae ohledn nhrady zakody, kter jako Ferdinandv vrn sluebnk utrpl. Zaodkodn dal ti statky uLovosic. Vlt roku 1621 se vrtil do Prahy. Byl jmenovn Lichtentejnovm zstupcem v pedsednictv soudnho tribunlu nad povstalci akonfiskan komise. Pro provinil nemohl nic udlat anavc ml starosti sesvou manelkou, provajc nervov otes zpronsledovn evangelickch kn. Adam zskal zpt nejen sv statky, ale ist majetku konfiskovanho potrestanm astnkm povstn. Piinil seoto svou koistnickou politikou zejmna Albrecht zValdtejna. Ten vroce 1620 koupil odkrlovsk komory zanepatrnou stku konfiskovan panstv Roalovice (uNymburka) apotech letech je vymnil sAdamem. Vroce 1623 pedal Adamovi panstv Dobrovice (uMlad Boleslavi), kter tehdy rovn zskal odkrlovsk komory jako konfiskt. Obdobnm zpsobem pipojil Adam ksvm statkm panstv Kinec, Kunstberk aNov Ronov naNymbursku. Poblohorsk rekatolizace senevyhnula ani hrdeckmu panstv, avak nebyla tu prosazovna stakovou krutost jako jinde. Protestantsk knz musel zChocerad odejt a zdej farnost byla pipojena k mnichovick. Choceradsk fara zstala odroku 1622 adoroku 1705 neobsazena. Ani ticetilet vlka nezanechala naKomornm Hrdku avjeho okol tak krut stopy jako najinch panstvch, nebo Adam zValdtejna svm vlivem prosadil, esi tu prochzejc vojska ponala zdrenlivji ne jinde. Avak poekonomick strnce panstv znan trplo. Tak nap. zmeck pivovar pro patnou rodu anedostatek pracovnch sil vail mn ne tvrtinu piva oproti stavu ped vlkou. Csa Ferdinand II. odkodnil Adama zapko, kter utrpl zapovstn, nejen velkm pozemkovm majetkem, ale ititulem Vysoce urozen apolepenm rodovho erbu zaprokzanou vrnost pi poslednm vzbouen, sjakou byl statky iivot nasadil pro svho ddinho krle (viz RA Valdtejn, Diplomatarium Waldsteinio-Wartembergicum 1). Ikdy seAdam snail zskat knec titul jako samozejm ocenn svch dlouholetch zsluh, spokojil sespovenm sv rodov linie dohrabcho stavu (25. 6. 1628). Hrabcho titulu vak uvali aAdamovi synov, nebo jemu stailo, eje eskm pnem. Vroce 1627 seAdam stal nejvym purkrabm atento ad zastval adosv smrti. Vletech 16161638 nechal pistavt kzpadn stran starho zmku novou dvoupodlan trojkdlou budovu veslohu pozdn renesance, spzemnmi arkdami amohutnmi viki ahodinovou v, tzv. nov zmek. Vechny mstnosti prvnho patra novho zmku pokryly nstnn renesann malby. Sv dravy podstatn rozil vroce 1629, kdy mu jeho sestra Elika, provdan erotnov, ped svm odchodem do exilu postoupila do uvn tebsk panstv. Vsrpnu 1631 hostil nazmku Albrechta zValdtejna aKarla starho zeerotna. Vprosinci tho roku leel svojskem naHrdku don Baltazar Marradas. Vroce 1634 vojci Hrdek vyplundrovali, svrky pobrali, dobytky, klisny odehnali aco nemohli pobrati odobil, to poplili. Rozvoj vojensk techniky a taktiky, zvlt dlostelectva, podstatn omezil obrannou zpsobilost starch hradnch fortifikac, kter brnily prostorovmu rstu sdel renesannch velmo, toucch po pohodl a pepychu. A tak i na Komornm Hrdku byla velk st zastaralho stedovkho opevnn zruena. Pedevm byla zboena stedovk hradba ped zpadnm azsti ijinm prelm zmku aodstrann zvedac most pes hradn pkop. Nov trojkdlov jednopatrov zmek (nynj vstupn zmeck budova) byl nad hlavnm vchodem opaten hranolovou v zhrzdnho zdiva, shodinami acibulovitou sten bn. Pkop, kter zstal ped zpadnm prelm nov zmeck budovy, byl peklenut novm, pevnm kamennm mostem. Najin stran byl pkop zasypn anajeho mst byla zzena renesann umleck zahrada. Adam zValdtejna ped smrt rozdlil rozshl majetek mezi sv tyi syny. Jan Viktorin Karel hrab z Valdtejna (* 1616, 1673) zskal panstv Komorn Hrdek. Bohat Valdtejnovy statky vsevernch echch obdreli ostatn ti Adamovi synov Karel, Maxmilin a Rudolf. Z nich Maxmilin zskal poAlbrechtovi zValdtejna velk panstv mnichovohradisk apevzal iproslul Valdtejnsk palc naMal Stran.

Polepen erb Adama zVajdtejna

Csa Maty

Jan Viktorin zValdtejna

13

POZDN RENESANN NOV ZMEK

Manristick tukov vzdoba vjdeln

Jan Karel zValdtejna

Janu Viktorinovi svil csa Ferdinand III. vznamn ady, zaco odnho zskal vysok pjky naveden vlky. Zatilo to vak nadmru Valdtejnovy statky, nanich uvzly velk dluhy. Jan Viktorin serd vnoval zahradnictv, nebo zahrady byly pro nj rjem eskm a sv zkuenosti sepsal do pvabnho dlka Rj esk, nebo rozkoe akratochvle zahradnick it uitkov odtud pochzejc. Vzhledem k dluhm byl Jan Viktorin nucen v roce 1648 prodat statek Mra snkolika vesnicemi Bernardovi zMartinic. Vroce 1663 odprodal st panstv, ato panstv bvalho Szavskho kltera benediktinm vBevnov. Kzadluen pispla inkladn vnitn prava Komornho Hrdku. Klenby vnkolika pzemnch mstnostech novho zmku byly vdob kolem roku 1660 opateny velmi nronou manristickou tukovou dekorac, kter dnes pat knejvtm dochovanm pamtkovm hodnotm zdejho arelu aje pravdpodobn dlem italskho tukatra Carla Brentana. Doobdob tchto prav patrn tak spad pstavba vnjho nekovho (toitho) schodit nandvorn stran jinho kdla novho zmku apzemn obytn pstavek vtzv. dvoreku. Jan Viktorin dal tak zdit tybokou kapli trncti svatch pomocnk ucesty zchoceradsk Mal Strany keKomornmu Hrdku. Kdy hrab vroce 1669 zemel, zanechal sv ddice vesvzeln situaci, nebo od nich krlovsk komora vymhala nezaplacen dan za mnoho let zpt. Jan Karel Ferdinand hrab zValdtejna ( 16. 10. 1708) i v zastoupen svch nezletilch sourozenc dal vroce 1669 eskou krlovskou komoru oodklad plateb, ato sodvodnnm, ehodnota zddnho majetku je ni, ne jsou pozstal dluhy. Jan Karel byl odroku 1690 podkomom krlovskch vnnch mst asvdomitm ednkem, nebo nkolika listy datovanmi naKomornm Hrdku znalost etiny odosob ednch d aozpenen padlch k vprospch obce peuje. Za jeho drby byl zklopov strop na chodb 1. patra novho zmku naKomornm Hrdku pomalovn figurlnmi, rostlinnmi aerotickmi motivy, vtinou podle pedloh francouzskho rytce J. Callota. Vroce 1693 odprodal statek Ostedek adobrm hospodaenm semu podailo panstv oddluit. Dokonce dal vroce 1690 velkm nkladem pestavt vbaroknm slohu kostel Nanebevzet Panny Marie vChoceradech. Ofinann nronosti tohoto dla svd mimo jin bohat tukov vzdoba stn akleneb vinteriru stavby. Pozdji dal nasvj nklad pestavt choceradskou faru, kam 5. 5. 1705 nastoupil knz Augustin Vclav Soukup. Po smrti Jana Karla hrabte zValdtejna zddil hrdeck panstv roku 1708 jeho syn Jan Vclav Ignc hrab zValdtejna (* 1674, 1713). Dne 26. bezna 1689 byl na pmluvu praskho arcibiskupa, kter byl jeho bratrancem, jmenovn papeem Innocencem XI. nesdelnm kanovnkem olomouck kapituly. Vroce 1713 postoupil Jan Vclav Komorn Hrdek iostatn zddn statky za doivotn ron dchod 11 000 zlatch svmu strci Frantiku Josefovi Oktavinovi hrabti zValdtejna, majiteli rozshlho panstv Mnichovo Hradit aBl podBezdzem. mrtm Jana Vclava hrdeck vtev Valdtejn vymela.

Kaplika trncti svatch pomocnk uChocerad

Malovan desky zestropu renesann chodby

14

POZDN RENESANN NOV ZMEK

Kostel vChoceradech

15

POZDN RENESANN NOV ZMEK

Neznm mal potku 17. stolet Rodokmen rodu Valdtejna Olej napltn 129,5 x 107,5cm Dat. 1608 (doplnn 1622) Nrodn pamtkov stav, zemn odborn pracovit stednch ech vPraze, sttn zmek Mnichovo Hradit, MH 10555 (star 5550) Obraz byl namalovn vroce 1608, kdy seAdam ml. zValdtejna stal zemskm sudm. On ijeho vzdlen synovec achrnnec Albrecht konvertovali ji dve kekatolick ve, atak si oteveli cestu kperspektivn karie udvora. Objednavatelem rodokmenu musel bt Adam sm, protoe patil knejzmonj vtvi rodu. Nanejvych pkch rodokmenu bohat rozvtven

16

POZDN RENESANN NOV ZMEK

rodiny Valdtejna jsou vedle Adama ml. portrtovni druhorozen Adamv syn Maxmilin aAlbrecht, vichni konvertit, zd se, e si rodokmen objednala ta st rodu, kter zmnila vru a pichlila se k ambiciznmu arcivvodovi Matyovi. Vroce 1622 byl rodokmen nastaven, doplnn odva mal syny Maxmilinovy, apedevm byly pidny dva erby Adamv aAlbrechtv, suvedenm jejich nov titulatury. Valdtejnsk rodokmen je vznamnou pamtkou proto, ejeho drobn portrty, by mlo iteln, zachycuj nejstar dochovanou podobu t vznamnch len rodu. Adama ml., Albrechta aMaxmilina. Dokld tak zk propojen Adama ml. zValdtejna smladm Albrechtem, atak mimodk potvrzuje, evzdlen strc ml ksynovci velmi blzko aeto byl on, kdo mu otevel cestu kbudouc zvratn karie. Albrecht semu odvdil tm, ejeho syna, kdy zemel jeho vlastn, uril svm ddicem.

Nizozemsk mal Bitva naBl hoe 8. 11. 1620 Olej napltn 40,5 x 67,5cm Po1620 Ingolstadt, Bayerisches Armeemuseum, 23 Bitva naBl hoe, jeden zklovch moment ticetilet vlky, byla souasnky avnsledujcch generacch zachycena vnejrznjch podobch, pedevm vobrazech agrafickch listech. Vtina autor vychzela zdobovch autentickch zznam postaven obou bojujcch stran apizpsobovala je vlastnm pedstavm i dobovm zprvm. Obraz zIngolstadtu sevymyk pevaujcm pohledm zpta perspektivy navlit, je jin ne Sadelerovy rytiny jednotlivch fz bitvy aseikovn vojska. Neopakuje ani scnu podle ryt pedlohy, jak karmelitn Dominik aJesu Maria dr naprsou obraz Panny Marie, nalezen znesvcen nastrakonickm hrad, adodv snm odvahu generlm vedoucm sv iky dobitvy. Nakopci vpoped obrazu seskupina jezdc vele svelitelem vpln zbroji chyst vyjet zajezdeckmi pluky, podporovanmi dlosteleckou palbou, kter smuj domsta stetu bojujcch stran. Jde opohled nabojit zjin strany, ne je obvykl, aproto sezd, eskupina sjezdci vlevm rohu pedstavuje uritou skupinu astnk bitvy. Buquoy byl popedchozm zrann ptomen bitv nanostkch, jeho ast byla oslavena naobraze zDohrau. Mohl to tedy bt Tilly, nebo jet spe Maxmilin I. Bavorsk, kter dal namalovat napamtku slavnho vtzstv asvho podlu nanm tento obraz mali blzkmu svm dlem Pieteru Snayersovi.

17

BAROKN PRAVY ZMKU

BAROKN PRAV Y Z MKU


Frantiek Josef Oktavin hrab zValdtejna (* 25. 10. 1680, 24. 2. 1722) byl u vroce 1705 (vesvch 25 letech) tajnm radou csae Leopolda I. akomom Krlovstv eskho. Pozdji (1714) sestal dvorskm sudm amstodrcm, odroku 1719 byl zemskm hejtmanem naMorav. Byl t velkm milovnkem aznalcem hudby azpvu. Jeho manelka Marie Marketa, rozen ernnov zChudenic (* 11. 7. 1689, 4. 7. 1728), pochzela snad z nejbohatho rodu tehdejch ech. Byla to dcera Hemana Jakuba ernna a Marie Josefy, rozen Slavatov z Chlumu aKoumberka. Popevzet Komornho Hrdku dal Frantiek Josef hrab zValdtejna upravit nkter sti zmku. Barokn byla pestavna kaple. Ztto fze promn zmku Komornho Hrdku je rovn barokn ze sbranou mezi prvnm ndvom atzv. dvorekem. Frantiek Josef hrab z Valdtejna dal tak nov umlecky vybavit vnitek kostela v Choceradech. Z tto doby jsou hlavn olt s obrazem Nanebevzet Panny Marie, s(zedeva) vyezvanou skupinou Zvstovn Pann Marii vnstavci asetymi sochami apotol, dle kazatelna, dv bon sochy sv. Prokopa asv. Vojtcha. Tehdy byla doplnna itukov vzdoba kostela. Komorn Hrdek si zejm velmi oblbila Marie Markta Valdtejnov, kter tu zvlt posmrti svho manela Frantika Josefa asto pobvala atak tu vroce 1727 (vevku 39 let) zemela. Byla velkou pznivkyn kapucnskho du, nasv nklady dala rozit, vyzdobit adodnen podoby upravit kostel Narozen Pn vLoret naHradanech vPraze, spravovan mnichy tto ehole. Jet zajejho ivota sej kapucni odvdili estnm titulem mti kapucn. Ikdy zemela naKomornm Hrdku, byla pochovna dokapucnsk hrobky vprask Loret. Ddic valdtejnskch statk Frantiek Josef Ji hrab z Valdtejna (* 24. 4. 1709, 2. 2. 1771) byl poslednm eskm majitelem Komornho Hrdku. Vroce 1733 toti prodal hrdeck panstv hrabti Janu Adolfu hrabti zMetsche, pslunku nmeckho rodu vzelho zAnhaltska (historick zem poobou stranch Labe vNmecku scentrem vDessau), tajnmu radovi anejvymu komomu csae Karla VI. Umlecky vrazn byly obohaceny mstnosti 1. patra novho zmku. Vhlavnm kdle byl zzen velk sl sezvenm stropem sfabionem abohatou tukovou dekorac. Jet zaivota Jana Josefa Jiho zValdtejna byly vevech mstnostech 1. patra novho zmku nahrazeny trmov zklopov stropy rkosovmi, tukovanmi, jejich bohat aulechtil tvary pat dorozkvtu vrcholnho baroka.

Frantiek Josef zValdtejna

Marie Marketa ernnov zChudenic

Frantiek Josef Ji zValdtejna

Barokn brna

18

BAROKN PRAVY ZMKU

Jan Adolf Metsch (*1672, 1740) byl poslednm muskm potomkem svho rodu. Proto manela sv dcery Marie Karoliny (* 26. 1. 1709, 15. 4. 1784) hrabte Jana Josefa Khevenhllera adoptoval. Ten spojil nazklad csaskho souhlasu z24. dubna 1751 jmno aerb metscheovskho rodu sesvm . Od tto doby a do roku 1945 patil Komorn Hrdek pslunkm rodu Khevenhller-Metsch. Jan Josef kne Khevenhller-Metsch (* 3. 7. 1706, 18. 4. 1776), nejvy ddin tolba vKorutanech, byl odroku 1737 skutenm tajnm radou. Vletech 17341737 slouil jako csask vyslanec vHolandsku avDnsku. Vletech 17421745 zastval ady nejvyho dvornho marlka, pot adoroku 1760 nejvyho dvornho komoho anakonec nejvyho dvornho hofmistra. Zaceloivotn zsluhy obdrel roku 1744 d zlatho rouna. Prvnch osm let vldy Marie Terezie bylo veznamen vlek orakousk ddictv, vnich habsbursk monarchie ztratila Slezsko, kter dot doby patilo kzemm Koruny esk. Vroce 1744 prola krajinou kolem Komornho Hrdku vojska prusk irakousk. Pro vojensk vyslouilce zesvho panstv dal Jan Josef sesvou chot v roce 1755 zdit na vyvenin pobl choceradsk fary pitl. Po roce 1820, kdy ji nebyl vydrovn hrdeckou vrchnost, byl pestavn nakolu. Hrab Jan Josef sejako vojevdce zastnil vlky sedmilet (17561763), vn Rakousko usilovalo zskat zpt odPruska Slezsko. Vydobyl si vbojch zsluhy, zan obdrel 30. prosince 1763 odcsaovny Marie Terezie titul skho knete, ddin pro prvorozenho syna. Vroce 1775 zskal titul nejvyho ddinho hofmistra vRakousch podEns. Pozdji mu byl sven ad sttnho ministra. NaKomornm Hrdku dal Jan Josef kolem roku 1750 zdit barokn umleckou zahradu italskho typu, zacestou pojin stran zmku. Vroce 1758 pestavl v rokokovm slohu zmeckou kapli, do n byly tak pozeny nov olte. Otto rokokov promn kaple vypovd npis vetukov kartui nad triumflnm obloukem. Knna Marie Karolina dala vroce 1765 vystavt zazmeckou zahradou, vlese uVre, loretnskou kapli Panny Marie Loretnsk, kterou 10. srpna 1766 vysvtil opat Szavskho kltera Leandr Kram. Po jeho smrti se ujal panstv nejstar syn Sigmund Friedrich kne Khevenhller-Metsch (* 22. 2. 1732, 15. 6. 1801). Psobil vdiplomatickch slubch v Portugalsku a u sardinskho dvora v Turn, pot se stal csaskm askm zplnomocnnm generlnm komisaem vItlii. Ikdy odeel zesttnch slueb, zdroval sepevn vItlii aosprvu hrdeckho panstv sepli nestaral, take zmek pustl. V dochovanm popisu zmku z roku 1797 se konstatuje, e cel budova vetn krovu je ve velmi patnm stavu. Vedruhm pate starho zmku sepopis zmiuje pouze o jednom pokoji a kuchyni. Cel zmek byl ocenn pouze na900 zlatch. Loretnsk kaple vlese zazmeckou zahradou byla vroce 1787 znazen csae Josefa II. zruena.

Jan Adolf Metsch

Erb Jana Adolfa Metsche

Erb Jana Josefa Khevenhller-Metsche Jan Josef Khevenhller-Metsch 1. kne

Kostel akola vChoceradech

Sigmund Friedrich Khevenhller-Metsch 2. kne

19

KLASICISTN PRAVY ZMKU

KL ASICISTN PRAV Y Z MKU


V roce 1801 pevzal majetek jeho syn Karel Maria Frantiek kne Khevenhller-Metsch (* 26. 11. 1756, 2. 6. 1823). Ten dal vroce 1814 majetek panstv soudn ocenit. Zesoudnho popisu je zejm, eKarel Maria Frantiek dal nazmku provst rozshl opravy. Pi oprav stech novho zmku byly zbourny mohutn renesann vike. Vzahrad byl postaven vemprovm slohu domek zahradnka avLevn pestavn vtme slohu pansk dvr. Cena zmku setak zvila na3000 zlatch. Protoe zemel bez potomk, pevzal panstv jeho mlad bratr Frantiek Maria Jan Josef kne Khevenhller-Metsch (* 7. 4. 1762, 2. 7. 1837), kter vopravch zmku pokraoval. Tato klasicistn prava setkala zejmna 2. patra starho zmku, kde bylo nov zzeno 18 pokoj sestropy omtnutmi narkos. Vprvnm pate vchodnho kdla starho zmku byl zruen velk renesann sl. Ve vtu stavebnch vdaj zalta 18061819 byly uvedeny prce truhlsk, pokrvask, zmenick akovsk, jmenovit pak oprava zmeck (zejm ohradn) zdi, oprava ve a zd zmku.

Karel Maria Khevenhller-Metsch 3. kne

Zbytky klenby zruenho velkho renesannho slu

Rytina Komornho Hrdku odW. Bergera (1806)

20

ZMEK VOBDOB ROMANTISMU

Z MEK VOBDOB ROMANTISMU


Vroce 1837 pelo panstv nasyna pedchozho sprvce panstv Richarda knete Khevenhller-Metsch (* 23. 5. 1813, 29. 11. 1877).Vroce 1851 sestal prezidentem botanicko-zoologickho spolku veVdni avroce 1861 ddinm lenem pansk snmovny. Vletech 18681869 a18721877 byl poslancem eskho zemskho snmu. Zaknete Richarda byly vkomplexu zmeckch budov provedeny patrn vt stavebn pravy, nedochovala sevak jejich dokumentace ani zznamy onich. Zmeck park byl upraven vanglickm stylu. Ve star literatue vak jsou zmnky o tom, e v polovin stolet byla dajn zboena okrouhl v, nan byl npis Renovatum 1580, aeped rokem 1858 byl zzen nov sklenk (zejm byl mnn sklenk pi jinm prel zmku). Nkdy mezi lety 1840 a1848 byly uinny drobn pravy sti pzem novho zmku. Kroku 1844 sevztahuj zmnky ozmeck kole avrchnostenskch kancelch. Piblin kolem poloviny 19. stolet byly zaskleny arkdy nandvorn stran novho zmku sromantickmi, gotizujcmi tvary okennch rm apek. Doobdob ivota knete Richarda spadaj irevolun udlosti 1848, kdy dolo kezruen roboty, co obyvatelstvo panstv pivtalo snadenm. Tehdej zmeck vrchnost byla mezi lidem oblbena. Zejmna cho knete Marie Antonie rozen Lichnowsk (* 18. 4. 1818, 10. 1. 1870), kter kadoron pobvala vlt nkolik msc nazmku, proslula svmi dobroinnmi skutky. Knna Antonie dala na pam astnho nvratu syna Jana Frantika Karla zMexika obnovit zpustlou tybokou kapli trncti svatch pomocnk, kterou usilnice zChocerad naHrdek v17. stolet zaloil Jan Viktorin hrab zValdtejna.

Richard Khevenhller-Metsch 5. kne

Antonie Lichnowsk

Prvn ndvo oteven arkdy

Malba zmku sparkem vdruh polovin 19. stolet

21

ZMEK VOBDOB ROMANTISMU

Jan Frantiek Karel Khevenhller-Metsch 6. kne

Pro sebe pak chtla obnovit nkdej loretnskou kapli vlese jin odzmeckho parku azdit vn svoji hrobku. Kaple sice byla neznmm vdeskm architektem postavena vneorenesannm stylu abyl vn zzen ihonosn nhrobek zkararskho mramoru, ale knna byla posv smrti podle svho pn uloena 13. ledna 1870 kvnmu odpoinku vkrypt podzmeckou kapl zavelikho astenstv okolnho obyvatelstva iduchovenstva. V roce 1877 se ujal sprvy panstv syn Jan Frantiek Karel kne Khevenhller-Metsch (* 19. 12. 1839, 11. 9. 1905), kter vtouze podobrodrustv bojoval vletech 18641867 vMexiku poboku csae Maxmilina (bratr csae Frantika Josefa II.) proti republiknm. Velel husarskmu pluku Emperador zvanmu erven husai. Republikni csask vojska porazili acsae zastelili. Jan Frantiek Karel sezbytkem vojsk kapituloval avrtil sedovlasti. Zastatenost vboji byl vyznamenn csaskm mexickm Orden de Nostra Senora de Guadalupe (dem Na pan zGuadalupe) aOrden de Aquila Mexicana (dem Mexickho orla) aVojenskou zslunou medail. Nahrad Hardegg vPodyj sestavil mexickou sbrku. Otyiadvacet let pozdji seJan Frantiek Karel zaslouil oukonen neptelstv aobnoven diplomatickch styk mezi Mexickou republikou aRakouskoUherskem. Vletech 18721877 byl poslancem eskho zemskho snmu avroce 1903 generlnm konzulem vBejrtu. Posv smrti byl pochovn vkrypt podhradn kapl vHardeggu. Dne 2. bezna 1872 byla povce ne sto letech zruena jednotdn komornohrdeck kola, je byla vpzemku, vedruhm dvoe zmku". Uitelem byl v roce 1803 Antonn Neumann, pot Frantiek Karel Hrbek (* 9. 11. 1795, 12. 8. 1879), pak Josef Hubnek, v letech 18471868 Ji ikl aodroku 1869 pak posledn uitel Josef Janovsk ( 17. 4. 1919). Vroce 1879 sekonalo virm okol cvien prask posdky akorunn princ Rudolf, velitel 29. pho pluku, pijel 6. ervence nazdej zmek.

Hrad Hardegg

Loreta

22

ZMEK VE20. STOLET

Z MEK VE20. STOLET


V roce 1905 pevzal panstv Anton Sigmund kne Khevenhller-Metsch (* 26. 7. 1873, 8. 11. 1945). Za jeho vlastnictv dolo k rozpadu Rakouska-Uherska avznikla samostatn eskoslovensk republika. Fideikomisn panstv Komorn Hrdek sevroce 1925, kdy byla zkonem vechna svenectv zruena, zmnilo vevelkostatek Komorn Hrdek. Vroce 1933 ml velkostatek rozlohu 2863 ha apatil knmu zmek sparkem, dvr Obora, kter byl pronajat, cihelna vChoceradech, louky, pole alesy rozdlen dopoles Obora, Motice, Vestec, Hlavaov, Myln, Jeov aBlice. Majitel velkostatku tsn ped koncem vlky odvezli nasv panstv vRakousku zezmku knihovnu azkaple ornty, kalich akrsnou stbrnou, zlatem patinovanou monstranci zroku 1704, jej koruna byla zdoben tepanm akantem spostavami sv. Vojtcha, sv. Jana Nepomuckho, sv. Vclava aPanny Marie Karlovsk. Kne Anton Sigmund Khevenhller-Metsch nepipojil svj podpis podlist esk lechty prezidentu Beneovi ani podlist prezidentu Hchovi, vnm zemsk lechta prohlaovala, e chtla vdy azavech okolnost hlsiti sekeskmu nrodu (Archiv Kancele prezidenta republiky). Pozabrn eskoslovenska senaopak pihlsil knmeck nrodnosti. Za 2. svtov vlky byl zstupcem knete lesmistr Hubert Pittinger (* 1899, 29. 1. 1978), len NSDAP. Knec rodina sezdejm lidem zcela odcizila pi satku Marie Anny hrabnky Khevenhller-Metsch (* 16. 6. 1911, 6. 1. 1989) sGotthardem hrabtem Pilatim (* 19. 7. 1906, 22. 9. 1969) vDranech. Vlistopadu 1944 pila nazmek eskadrona rekonvalescent znhradnho tlesa jezdectva SS pvodem zVaravy, sloen zskch Nmc, Polk aSlovk Kavalerie Ersatzabteilung Warschau, Genesendenschwadron. Ped postupem Rud armdy se nmeck posdka odsunula do americkho zajet. Sprvu velkostatku pevzal lesn kontrolor Josef Hlavek adchodn Rudolf Foltn. Nazmku zavlla eskoslovensk vlajka.

Anton Sigmund Khevenhller-Metsch 7. kne

Star vyobrazen Komornho Hrdku zroku 1896

Komorn Hrdek bez ve, kter byla zniena bleskem roku 1900

23

ZMEK VE20. STOLET

Zmek vevlastnictv sttu


Poskonen druhsvtov vlky Komorn Hrdek nakrtkou dobu obsadily jednotky Rud armdy, ale ji 6. ervna 1945 ho nazklad rozhodnut Zemskho nrodnho vboru vPraze pevzala s. armda. Zmek byl pidlen velitelstv letectva, kter vnm zdilo Vojenskou leteckou ozdravovnu, jej provoz byl zahjen 22. ervence 1945. Zpotku byly podmnky dourit mry improvizovan aprvn vojent rekreanti ijejich rodinn pslunci semuseli ponkud uskromnit, ale postupem asu se podailo v zmeckch prostorch a pilehl oboe vytvoit vhodn podmnky pro rekreaci pilotnho personl. Ojejich pohodl sestaral kpt. let. Emil Pa, nkdej nrodn sprvce zmku aprvn velitel ozdravovny.

Generl letectva Alois Vicherek byl hostem oteven Vojensk leteck ozdravovny naKomornm Hrdku

Pozvnka naoteven Vojensk leteck ozdravovny Nelnk generlnho tbu armdn generl Bohumil Boek

Zbr zvideournlu zoteven ozdravovny vroce 1945

tbn kapitn Pa svojky ped zmkem vroce 1945

24

ZMEK VE20. STOLET

tbn kapitn Emil Pa

(* 9. 6. 1904 vHlvkov uJihlavy, 20. 6. 1968) Vletech 19201923 vystudoval Vy kolu ovocnicko-vinaskou vLednici. Vdob hospodsk krize nemohl najt vesvm oboru prci, aproto dle studoval naVojensk akademii vHranicch naMorav. Poabsolvovn akademie vroce 1926 slouil u2. horskho praporu vDolnm Kubn uRuomberku. Vlednu 1927 byl navlastn dost posln doleteckho kurzu vChebu avervnu byl pemstn k2. leteckmu pluku Dr.Edvarda Benee vOlomouci. Odledna dodubna 1929 byl posluchaem spojovac koly vTurnov adoervence tho roku pilotn koly vProstjov. Dne 1. jna 1929 byl poven dohodnosti nadporuka. Vroce 1930 absolvoval sthac pilotn kolu vChebu, kde byl uitelem letc tehdej krl vzduchu tbn rotmistr Novk. Vroce 1931 byl jmenovn polnm pilotem letcem. Pi letu zOlomouce doBrna vjnu 1932 musel pro zvanou poruchu motoru nouzov pistt vbramboiti naDrahansk vysoin aporanil si pte. Vletech 19321934 uil vslavi leteck radiotelegrafisty avroce 1935 radiomechaniky vKutn Hoe. Dne 1. ervence 1937 byl peloen zBrna doPrahy kVojenskmu leteckmu vzkumnmu stavu vLetanech. Vjnu alistopadu 1937 byl velitelem komise, kter vSovtskm svazu kupovala apejmala letouny pro s. armdu. Dne 1. dubna 1938 byl poven natbnho kapitna. Poobsazen republiky nmeckou armdou nastoupil vprosinci 1939 namsto vrchnho zemdlskho tajemnka uOkresnho adu veskm Brod. Dne 5. kvtna 1945 byl Nrodnm vborem veskm Brod jmenovn vojenskm velitelem msta, ale ji 9. kvtna senavzvu zrdia hlsil naletiti vPraze-Letanech. Dne 1. ledna 1946 byl poven namajora. Sprvcem Vojensk leteck ozdravovny vKomornm Hrdku byl vobdob od1. ervna 1945 do15. srpna 1946.

Vsrpnu 1946 nastoupil dostednho leteckho skladu vPraze-Holeovicch avervenci 1947 byl peloen kMinisterstvu nrodn obrany nareferentsk msto. Odervna 1946 dokvtna 1950 ltal ji jen jako navigtor dopravnch letadel. Vroce 1950 onemocnl spte apolen naSlovensku byl dn 1. ervence 1951 dovsluby vhodnosti podplukovnka. Vsrpnu 1946 ho nahradil plk.let. Bedich Star.

Plukovnk Bedich Star

(* 10. 7. 1894 vSobnov uChotboe, 5. 4. 1972) Vyuil sezahradnkem uKarla Vaka, zmeckho zahradnka vMedleicch. Pot pracoval urznch firem vNmecku aveFrancii jako zahradnick pru. Dne 20. srpna 1914 vstoupil dofrancouzsk armdy abyl zaazen kesk rot Nazdar. Povcviku vBayonnu bojoval jako adov vojn nafront vChampagni avArtois, kde byl pi toku uSouchez rann. Potom sepihlsil kletectvu avlednu anoru 1916 prodlal pilotn vcvik vekole vPau. Zkouku sloil naletadle Blriot. Vdubnu ajnu 1916 absolvoval leteck vcvik nabombardovacch letadlech vAvord uBourges. Bojoval naece Somme aAisne anafront vPicardii, kde byl pobl Soissons sestelen nmeckm sthaem atce rann.VPai byl 14. bezna 1919 pijat dos. armdy vhodnosti poruka. Vervnu 1919 bojoval najinm Slovensku proti maarskm vojskm republiky rad. V z 1919 vykonal spojovac let BratislavaPrahaPa azpt sezvltnm poslnm. Dne 22. prosince 1922 byl poven natbnho kapitna avlistopadu 1923 jmenovn velitelem Vojenskho leteckho uilit vChebu. Vroce 1925 vykonal skupinov let Praha BerlnKoda azpt naletadle A-11 aopt let pozdji skupinov let PrahaKoiceBukure azpt naletadle A-32. Vprosinci 1933 byl jmenovn velitelem Vojenskho leteckho uilit vProstjov a1. ervence 1934 poven naplukovnka. Popotupn mnichovsk dohod neodeel bojovat proti Nmcm zahranice, akoli ktomu byl vyzvn, nebo seduevn zhroutil zezrady Spojenc, zejmna Francie. Vdubnu 1939 byl posln dovsluby aodeel dosvho rodit, kde vroce 1944 pomhal organizovat odbojov hnut. Dne 15. srpna 1946 byl jmenovn velitelem Vojensk leteck ozdravovny vKomornm Hrdku afunkci vykonval ado30. ervna 1947. Odervence 1947 adoroku 1954, kdy odeel dodchodu, psobil vLeteckm vzkumnm stavu vPraze-Letanech. Byl vyznamenn francouzskm Croix de guerre (vlenm kem), Mdaille commemoration (vojenskou pamtn medail), Croix du combattant volontaire (kem dobrovolnch bojovnk), stal seChevalierem de la lgion Honneur (rytem du estn legie) aOfficierem de la lgion d Honneur (dstojnkem du estn legie), dle obdrel s. vlen k, s. revolun medaili, s. medaili Zavtzstv, rumunsk Ordin Coroana Romniei (d rumunsk koruny) asrbsk d (Blho orla).

Vervnu 1947 ho vystdal mjr.let. Karel Barva.

Major Karel Barva

(* 24. 9. 1908 vBohatch Mlkovicch uVykova, 2. 3. 1959) Vyuil se strojnm zmenkem. V roce 1930 byl posluchaem koly radiotelegrafist v slavi, vroce 1931 absolvoval kurz leteckch stelc vProstjov, vnsledujcm roce kurz leteckch mechanik vOlomouci akurz ltn zanoci vOlomouci avPraze. Pot jet absolvoval kolu rotmistr pchoty vMilovicch. Poobsazen republiky Nmci odeel vervnu 1939 pes Polsko doFrancie. Vjnu 1939 byl pijat dos. armdy veFrancii apidlen ks. vojensk sprv vhodnosti rotmistra. Koncem jna 1939 navzal rdiov spojen sdomcm odbojem. Dne 28. jna 1940 byl poven natbnho rotmistra. Popjezdu doVelk Britnie byl vervnu 1941 pidlen kII. odboru, 1. odd., s. Ministerstva nrodn obrany vele splukovnkem gt. Frantikem Moravcem (* 1895, 1966), nelnkem s. zpravodajsk

25

ZMEK VE20. STOLET

sluby. Odervna doz 1943 ltal uRAF, pot byl zaazen ks. samostatn brigd. Dne 7. bezna 1945 byl poven naporuka apeloen ktelegrafnmu vojsku. Od30. ervna 1947 do11. bezna 1949 byl velitelem Vojensk leteck ozdravovny vKomornm Hrdku. Vroce 1950 byl komunistickm reimem obvinn zprotisttn innosti, zaten avznn. Poproputn zvzen pracoval jako dlnk vpaprnch vHarmanci naSlovensku. Brzy byl posln doinvalidnho dchodu aadosv smrti 2. bezna 1959 byl podstlm dohledem StB. Byl vyznamenn s. vlenm kem, s. medail Zachrabrost, s. medail Zazsluhy I. stupn, s. pamtn medail, britskou War Medal aDefence Medal.

Vnoru 1946 pevzalo MNO odMinisterstva zemdlstv jako konfiskt podle dekretu prezidenta republiky . 12/1945 Sb. izbvajc st velkostatku Komorn Hrdek, zahrnujc 2670 ha les aoboru orozloze 67 ha, kterou nadle obhospodaovalo editelstv Vojenskch les astatk Hoovice. Dnem 30. dubna 1948 Vojensk leteck ozdravovna zanikla a nsledujcho dne zaalo vKomornm Hrdku psobit Vojensk vcvikov arekrean stedisko, podlhajc oddlen vojensk rekrean pe veobecn vojenskho odboru MNO. Chod stediska inadle dil mjr.let. Karel Barva. Vbeznu 1949 ho vystdal kpt. hosp. Frantiek Lika, psobc doposud jako nelnk Vojensk ozdravovny Maxiky.
Vojci pi budovn Vojenskho vcvikovho arekreanho stediska vroce 1948

tbn kapitn Frantiek Lika

(* 14. 10. 1888 vAlbrechticch uTna n. Vltavou) Vjnu 1911 byl povoln k11. pmu pluku vPsku, kde sestal pomocnkem etnho. Odervence 1914 dojna 1918 seaktivn astnil 1. svtov vlky adojejho konce. Vlednu 1919 byl peloen zPsku doBansk Bystrice k25. pmu pluku astal sepednostou trny. Dne 1. ledna 1920 byl poven naporuka aodlistopadu 1920 nastoupil jako pednosta trny u29. pho pluku vJindichov Hradci. Vletech 1922 1928 slouil u4. hraniskho praporu veVimperku akyni jako hospodsk dstojnk. Pot adoroku 1938 byl hospodem 2. hraniskho praporu Roty Nazdar vTrutnov. Vjnu 1933 byl poven nakapitna. Odnora doprosince 1938 byl hospodem 26. pho pluku vBansk Bystrici. Vlednu 1946 byl pidlen ktrn Ministerstva nrodn obrany.

tbn kapitn Lika svojky vroce 1949

Od11. bezna 1949 do30. dubna 1951 byl velitelem Vojenskho vcvikovho arekreanho stediska vKomornm Hrdku. Dne 30. dubna 1951 byl posln dovsluby. Nov zzen stedisko sezaadilo dorozshl st obdobnch zazen, budovan ji odpotku roku 1947, piem sespecializovalo naseznn (letn) rekrean pi ovkonn letce apslunky jejich rodin. Krom toho bylo takt ureno kpodn kurz politick vchovy, organizovanch doposud veVojenskm vcvikovm a rekreanm stedisku Slapy. K pemstn tchto kurz dolo avervnu 1949, kdy byl vKomornm Hrdku zahjen 10.bh politickovchovnch kurz. Jednalo seokrtkodob (nkolikadenn advoutdenn) kurzy, kterch sezastnilo 50 a60 osob. Krom toho zde probhala ada specializovanch kurz, jako nap. ppravn kurz pro uchazee ostudium specializace vchovy aosvty veVojensk akademii vHranicch (ervenec a srpen 1949 pro 110 osob), soustedn osvtovch dstojnk ped zahjenm vcvikovho roku (100 osob vz 1949) i kurz pro instruktorky en (napelomu listopadu aprosince 1949). Jako odlouen soust stediska byl nazklad osobnho pokynu ministra nrodn obrany gen. Svobody vybudovn na pelomu let 1948 a 1949 v Samechov srubov objekt s gar akoupalitm, slouc krekreaci vznamnch domcch i zahraninch host vojensk sprvy. V lednu 1951 seVojensk vcvikov a rekrean stedisko transformovalo naVojenskou zotavovnu zajiujc celoron pi ovojky zpovoln od40 let vku, kter svoji innost ukonila vkvtnu 1952. Zotavovn velel kpt.Tom Franta.

26

ZMEK VE20. STOLET

Kapitn Tom Franta

(* 9. 12. 1906 vtei uChlumu uTebon, 16. 5. 1952) Doobecn koly chodil vLutov, domansk aivnostensk koly vChlumu uTebon. Vyuil sevozovmu kovstv. Vletech 19261927 absolvoval poddstojnickou kolu u48. pho pluku vBeneov, vroce 1928 pak zpravodajsk kurz akurz etnch (1929) sprospchem velmi dobrm. Vdubnu 1932 byl pidlen ke2. rot 48. pho pluku jako etn setniny vhodnosti rotmistra. Odz 1933 slouil vParkni u11. hraniskho praporu jako etn 2. hranisk roty. Vprosinci 1936 odeel dovsluby. Dne 16. jna 1946 byl povoln doinn sluby kVojenskmu etnmu acenzurnmu adu apidlen ksumarizan skupin jako pomocnk cenzuranta vhodnosti tbnho rotmistra. Dohodnosti poruka byl poven 4. bezna 1949. Od30. dubna 1951 ado16. kvtna 1952 byl velitelem Vojensk zotavovny vKomornm Hrdku.

Dalm uivatelem zmku seod1. ervna 1952 stala nov zzen Vy kola dstojnk mstnch vojenskch velitelstv, podvelenm plk.Arnota Kre.

Plukovnk Arnot Kr

(* 5. 8. 1896 vPemyslovicch uProstjova, 1. 9. 1985) Vystudoval gymnzium vKromi avdubnu 1915 byl odveden k93. pmu pluku vumperku. Vervenci ji bojoval narusk front, kde byl vervnu 1916 zajat Rusy. Dne 23. ervence 1917 vstoupil dos. legi vRusku. Ve4. steleckm pluku Prokopa Velikho seastnil boj uBachmae aproti sovtskm oddlm naVolze. Dne 24. jna 1918 byl poven napraporka, vlednu 1920 rann ujezera Bajkal vbojch proti oddlm atamana Semjonova. Vdubnu 1920 byl poven naporuka aodplul zVladivostoku lod Amerika dovlasti. Vsrpnu 1921 sestal velitelem 7. roty 45. pho pluku pi mobilizaci proti Maarsku (nvrat excsae Karla I. doMaarska). Vletech 19221925 sedlouhodob lil zvlench zrann. Dne 11. ervence 1926 byl poven natbnho kapitna avlednu 1928 velel poddstojnick kole u45. pho pluku. Odervence 1929 doprosince 1931 psobil u22. pho pluku jako velitel roty. Vletech 19311938 slouil u4. pho pluku Prokopa Velikho vHradci Krlov avDobruce. Dne 1. ervence 1937 byl poven namajora. Zamobilizace pro obranu vlasti ped nacistickm Nmeckem vroce 1938 sestal velitelem 2. praporu 54. pho pluku veSmiicch. Pookupaci zem Nmci byl peveden doresortu Ministerstva kolstv anrodn osvty, ale ji vlistopadu 1939 nastoupil dofunkce vrchnho tajemnka Okresnho kolnho vboru vProstjov. Tho roku sevDobruce podlel nazaloen odbojov organizace Obrana nroda. Vnoru 1940 byl zaten gestapem avprosinci 1942 odsouzen nmeckm lidovm soudem veStuttgartu kdoivotn kznici. Vznn byl vKaisheimu aAmbergu vBavorsku. Ponvratu dovlasti vkvtnu 1945 sepihlsil vJosefov doinn sluby apokrtk zdravotn dovolen velel strnmu praporu vOlomouci. Dne 30. dubna 1948 byl ustanoven posdkovm velitelem vOlomouci adne 23. jna 1948 poven naplukovnka. Od16. kvtna 1952 do15. kvtna 1953 byl velitelem Vy koly dstojnk mstnch vojenskch velitelstv vKomornm Hrdku. Vroce 1953 proputn dozlohy. Byl vyznamenn Vlenm kem 1918, dem M. R. tefnika (Sokol), s. revolun medail, Spojeneckou medail, Medail Prokopa Velikho aBachmaskou pamtn medail.

Velen s. armdy tm reagovalo na nutnost specializovan ppravy pslunk tm 180 okresnch a obvodnch vojenskch velitelstv, kter v polovin bezna pedchzejcho roku doplnila s dosavadnch krajskch vojenskch velitelstv. K1. lednu 1954 byla pejmenovna naVy kolu dstojnk mstnch vojenskch sprv, protoe kestejnmu datu probhlo pejmenovn velitelstv na sprvy. kola v tto podob psobila do 30. z 1955 a od 1. jna 1955 ji nahradila Zdokonalovac kola dstojnk mstnch vojenskch sprv, kter sevKomornm Hrdku nachzela ado30. ervence 1960. Vrmci zmnnch kol byly podny pedevm dlouhodob kurzy sdlkou trvn ti adevt msc, kterch sezastovali pracovnci mstnch vojenskch velitelstv (sprv) vech stup, referenty ponaje a nelnky kone. V letech 1952 a1960 probhlo celkem 10 kurz, kter absolvovalo vce ne 1400 osob. Krom toho byly pleitostn organizovny ikrtkodob kurzy, jako nap. kurz nelnk mstnch vojenskch sprv vervenci 1955 (125 osob) nebo kurz pomocnk nelnk tb tvar asvazk pro mobilizan vci napelomu ervence asrpna 1959 (100 osob). Odsrpna 1954 dodubna 1955 jako soust koly takt psobil kurz kdrovch pracovnk. Vevelen koly sevystdali: pplk.Bohuslav Broek, plk.Antonn imon.

Rekreanti nahiti vprostoru dnen ubytovny

Pveck sbor Komornho Hrdku

27

ZMEK VE20. STOLET

Podplukovnk Bohuslav Broek

(* 7. 4. 1914 vTnci uBeclavi, 6. 6. 1999) Vroce 1933 vystudoval reln gymnzium vHodonn. Vervenci 1933 nastoupil k10. jezdeckmu pluku vBerehov naZakarpatsk Ukrajin, kde sestal velitelem ety, apot posluchaem koly dstojnk vzloze vPardubicch. Odledna 1935 dodubna 1937 slouil u3. dragounskho pluku Svatopluka knete Velkomoravskho vNovch Zmcch naSlovensku. Dne 1. jna 1936 byl poven dohodnosti poruka. Vletech 19371939 slouil uDoplovacho okresnho velitelstv vOpav avUherskm Hraditi. Odprosince 1939 pracoval jako zsobovac referent uokresnho adu vHodonn. Dne 8. jna 1942 byl pro odboj zaten gestapem, vznn narznch mstech vNmecku, poslze osvobozen Rudou armdou vdubnu 1945 vBrandenburgu an der Havel. Vkvtnu 1945 byl pidlen kvojenskmu velitelstv vHodonn, pot nastoupil naDoplovac okresn velitelstv vUherskm Hraditi. Odledna dosrpna 1946 byl posluchaem koly osvtovch dstojnk vPraze, pot osvtovm dstojnkem vUherskm Hraditi avHoleov, odledna 1949 pak pednostou osobnho oddlen vKromi, Bratislav avTrenn. Dne 25. nora 1951 byl poven napodplukovnka. Vdubnu 1951 sestal velitelem Krajskho vojenskho velitelstv veZln. Odbezna 1952 dokvtna 1953 byl aspirantem nakatede organizace amobilizace Vojensk akademie vPraze. Od15. kvtna 1953 ado27. ervence 1953 byl velitelem Vy koly dstojnk mstnch vojenskch velitelstv vKomornm Hrdku. Vlednu 1954 odeel dozlohy. Vroce 1966 vystudoval Vysokou kolu ekonomickou vPraze. Byl vyznamenn s. vlenm kem 1939 as. vojenskou medail zazsluhy II. stupn.

Plukovnk Antonn imon

(* 11. 6. 1913 vPraze-Vrovicch, l5. 12. 2003) Byl kem obecn koly vChvatrubech amansk koly vKralupech nad Vltavou. Vyuil seautoklempem uFrantika Kratiny vKralupech. Vletech 19311945 pracoval vefirm Autostudebakr Praha. Vojenskou slubu nastoupil 8. jna 1935 u1. telegrafnho praporu vKutn Hoe. Poukonen poddstojnick koly radist slouil jako radista vhodnosti destnka. Najae 1938 sezastnil mimodnho vojenskho cvien ao4 msce pozdji mobilizace jako velitel rdiovho drustva 1. telegrafnho praporu. Vkvtnu 1945 byl pedsedou MNV vKralupech n. Vltavou. Dne 6. ervence 1949 sestal posluchaem koly C vMilovicch a1. z byl pijat doarmdy vhodnosti tbnho kapitna. Pokurzu vPraze sestal vlistopadu brannm tajemnkem Krajskho vojenskho velitelstv vKarlovch Varech a25. nora 1951 byl poven namajora. Odbezna 1951 doervna 1953 zastval funkci vojenskho velitele Prahy. Dne 27. ervence 1953 se stal velitelem Vy koly dstojnk mstnch vojenskch velitelstv vKomornm Hrdku, funkci zastval ado14. jna 1959. Dne 1. listopadu 1957 byl poven naplukovnka. Vjnu 1959 nastoupil dokurzu mobilizanch pracovnk naVojensk akademii Antonna Zpotockho vBrn. Od17. nora 1960 byl nelnkem Krajsk vojensk sprvy veskch Budjovicch. Dne 30. ervna 1972 odeel dovsluby. Byl vyznamenn pamtn medail k25. vro Vtznho nora, dem Rud hvzdy amedail Zaslubu vlasti, medail Zazsluhy oobranu vlasti amedail Zaupevovn ptelstv vezbrani II. stupn.

Nsledn sedoKomornho Hrdku pesthoval kurz zloh politickch pracovnk, kter tvoil soust fakulty kurz prask Vojensk politick akademie Klementa Gottwalda a doposud psobil v Roudnici nad Labem. Pevzet zmku probhlo 1. srpna 1960 aji 21. srpna byl zahjen prvn kurz, jeho posluchae pedstavovalo 50 absolvent kol nadstojnky vzloze. Vtinu kurzist vletech 1960 a1969 tvoili zlonci povolan na pravideln vojensk cvien. Jednalo se bu o dstojnky vzloze, absolvujc kolen odlce 35 dn, nebo poddstojnky avojny vtzv. ppravn evidenci, tj. ped pevedenm dopolitickho apartu, jejich soustedn trvala 56 dn. Krom toho zde probhaly iptimsn kurzy pro vojky zpovoln pevdn dopolitickho apartu nebo krtkodob kurzy pro posluchae Vojenskho odboru Fakulty tlesn vchovy Univerzity Karlovy i absolventy Vojenskch kol Jana iky zTrocnova. Ron rznmi druhy kurz prolo vprmru 600 osob. Jako nelnci kurzu zloh psobili: pplk.Antonn Lazovsk applk.Frantiek Bublk.

Podplukovnk Antonn Lazovsk

(* 21. 8. 1921 vIlav nad Vhom, 17. 6. 1986) Narodil sevrodin emeslnka. Vyuil seholiem vprovozovn svho starho bratra vNmestov. Vjnu 1942 nastoupil vojensk vcvik u4. pho pluku vLiptovskm sv. Mikuli. Odervna 1943 bojoval vadch tzv. Rychl divize najin Ukrajin. Vjnu pi bojch uMelitopolu sesvtinou svch druh vzdal sovtskm jednotkm. Podvoumsnm pobytu vzajateckm tboe . 82 vUsmani vstoupil 9. ledna 1944 vJefremov dos. armdy. Stal sepslunkem 2. s. paradesantn brigdy, skterou byl vysazen nastednm Slovensku napodporu protifaistickho povstn. Pi stupu povstaleckch jednotek kpartyznm byl vprosinci 1944 zajat Nmci. Zezajet vRuomberku byl vykoupen svm nevlastnm bratrem. Potom pracoval vTvrdon vefirm svho bratra. Povlce slouil u12. pho pluku vLevicch adonora 1947. Pak pracoval jako vepn vHorn Sei uLevic anastavb Oravsk pehrady. Odledna 1951 slouil u8. pho pluku Slezskho vMstku,

28

ZMEK VE20. STOLET

kde byl vbeznu poven nakapitna, odkvtna 1952 slouil u34. pho pluku vKrnov. Dne 10. kvtna 1954 byl poven namajora. Ji vKrnov zapoal kariru zstupce velitele pro vci politick. Dohodnosti podplukovnka byl poven 3. kvtna 1955. Pokurzu naVojenskm uiliti Klementa Gottwalda veVykov psobil vletech 19581959 vestranickch funkcch navelitelstv 4. armdy vTboe. Od14. jna 1959 do31. jna 1965 byl velitelem Vy koly dstojnk mstnch vojenskch velitelstv vKomornm Hrdku. Pot pracoval vekolnm avcvikovm stedisku tlu Ministerstva nrodn obrany aodjna 1968 byl velitelem Vojensk odborn koly. Vbeznu 1971 byl proputn dozlohy. Byl vyznamenn sovtskou medail Zavtzstv nad Nmeckem, s. pamtn medail Zaast vzahraninm odboji, slovenskou pamtn medail Zaast vSNP amedail Zazsluhy oobranu vlasti.

Podplukovnk Frantiek Bublk

(*17. 12. 1926 vOechov uBzence, 13. 8. 1989) Vbeznu 1942 vstoupil douen knbytksk firm Ladislav melk vBzenci, kde povyuen pracoval jako stolask dlnk. Vletech 19461951 pracoval vn. p.Svit veZln. Dne 1. jna 1948 nastoupil vojenskou slubu u29. pho pluku vTeboni. Odlistopadu byl posluchaem poddstojnick koly u29. pho pluku vJindichov Hradci aodnora 1949 koly nadstojnky pchoty vzloze vKoicch. Odsrpna 1949 doz 1950 byl velitelem ety u29. pho pluku vJindichov Hradci avTeboni at nakole SNB vKrnov. Vlednu 1951 byl povoln navjimen cvien ke43. pmu pluku vHodonn atam byl 29. bezna pijat doarmdy vhodnosti nadporuka. Odjna 1951 dosrpna 1952 byl posluchaem kurzu velitel prapor veVy kole dstojnk pchoty vBruntle. Dne 1. z 1952 nastoupil slubu u30. mechanizovanho pluku vBeneov uPrahy, kde 14. listopadu pevzal velen 1. praporu. Dne 13. z 1952 byl poven nakapitna. Vletech 19561965 byl pedsedou KS u79. motosteleckho pluku vBeneov. Od31. jna 1965 do13. srpna 1969 byl velitelem Vojensk politick koly vKomornm Hrdku. Dne 30. dubna 1971 proputn zesluebnho pomru. Pot pracoval jako truhl adoroku 1984, kdy odeel doinvalidnho dchodu. Byl vyznamenn medail Zaslubu vlasti amedail Zazsluhy oobranu vlasti.

Pozruen prask VPA KG sekurz zloh k1. z 1969 transformoval nakolu pro ppravu stednch kdr politickho apartu pi bratislavsk Vojenskopolitick fakult brnnsk Vojensk akademie Antonna Zpotockho. Na kole seuskuteovaly stejn formy ppravy jako vpedchzejcm obdob afunkci velitele zastval plk.PhDr.Ladislav Franta.

Plukovnk PhDr.Ladislav Franta


(* 1. 7. 1926 vTomicch uVotic) Vojenskou slubu nastoupil vroce 1948 vBeneov. Poroce sestal kem koly pro dstojnky vzloze vNovm Mest nad Vhom, pot absolvoval politicko-vchovn kurz veVojenskm vcvikovm arekreanm stedisku vKomornm Hrdku. Napodzim 1949 byl pijat kestudiu naVojensk akademii vHranicch naMorav, kter ukonil vervnu 1950 vhodnosti poruka spojovacho vojska. Vervenci 1950 nastoupil k80. spojovacmu praporu vPraze-Motole. Vroce 1951 krtce psobil vBeneov, ne odjel vroce 1952 ss. poln nemocnic doSevern Koreje. Tam sevlt 1953 nakazil malri avrtil senalen dovlasti. Pot studoval naVojensk lkask akademii psychologii. Studium ukonil vhodnosti podplukovnka. Pracoval naMinisterstvu nrodn obrany adlkov studoval naVojensk akademii KG vPraze. Od13. srpna 1969 do16. jna 1972 byl velitelem Vojensk politick koly vKomornm Hrdku. Odroku 1988 adoodchodu dodchodu pracoval vevydavatelstv Nae vojsko.

Vz 1972 dolo kjejmu vyjmut zesloen VPF VAAZ aosamostatnn jako Vojensk politick koly Komorn Hrdek, kter senachzela vpm podzenosti HPS SLA. Nakole pokraovala pprava vojk vzloze vrmci kurz pro dstojnky (cca 3x a5x ron po30 osobch) ipoddstojnky avojny (cca 5x ron 75 a80 osob), doplnn tmsnmi pekolovacmi kurzy pro absolventy dvouletch dstojnickch kol, ronch dstojnickch kol avojenskch stednch odbornch kol, pevdn dopolitickho apartu (cca 1 a2x ron pro 40 a60
Nstup poslucha ped ubikac vroce 1976

Kinosl

29

ZMEK VE20. STOLET

Prostor ped zmkem kolem roku 1980

osob). Do konce 70. let se zde bhem dvoumsnch kurz kolili i absolventi VKV aDZ vybran pro funkce vpolitickm apartu (cca 3x ron po50 osobch). Odpotku 80.let zaaly bt krom toho organizovny jednou ron kurzy tzv. speciln propagandy Reflex pro pracovnky mdi, (televize, rozhlasu iperiodickho tisku) povolan navojensk cvien (vrozsahu jednoho aty tdn pro 30 osob) aodpoloviny 80.let ptimsn kurzy pedsed prapornch vbor SSM zad vojk zkladn sluby (cca 2x ron po60 osobch). Krom toho se kolic kapacity VP vyuvaly pro celou adu krtkodobch kurz, podanch mimo jin ipro rzn sloky MNO, jako napklad Civiln obranu, Finann i Kdrovou sprvu nebo 8. oddlen G. Rznmi druhy kurz tak kadoron prolo cca 900 a1000 osob. Vevelen koly sepostupn vystdali: plk.Vojtch Gazda, genmjr. Miloslav Pfeifer, plk. Zdenk Brunt, plk. Ing. Valentin Virk avjeho zastoupen pplk.Ing.Karel Hrza.

Plukovnk Ing.Vojtch Gazda


(* 15. 10. 1919, 14. 8. 2006) V letech 19531971 byl nelnkem uebn skupiny na Dlosteleckm technickm uiliti v Praze, vletech 19711977 byl samostatnm vedoucm pracovnkem naVojensk politick akademii vBratislav. Od16. jna 1972 do31. jna 1977 byl velitelem Vojensk politick koly vKomornm Hrdku. Odlistopadu 1977 pracoval naMinisterstvu zdravotnictv SSR.

Generlmajor PhDr.Miloslav Pfeifer

(* 21. 5. 1928 vNov Hln uTebon, 28. 4. 1987) Zmansk koly vTeboni nastoupil vervenci 1942 douen ktruhlsk firm V. Peek vestejnm mst. Odervence 1946 pracoval ufirmy V. Sldek vTeboni apot un. p.Lenc vLomnici nad Lunic. Vdubnu 1949 nastoupil vojenskou zkladn slubu u36. pho pluku vMlad Boleslavi, ale zanedlouho sestal posluchaem koly SNB vDolnm Kubn. Odz 1949 dolistopadu 1950 psobil namstnm oddlen SNB vCaparticch uKlen poderchovem. Koncem roku 1950 byl zstupcem velitele pro vci politick u2. praporu 7. brigdy Pohranin streMV velezn Rud. Od28. srpna 1951 byl posluchaem Vojenskho uilit Pohranin avnitn stre vPraze, dne 1. kvtna 1953 byl poven nanadporuka. V letech 19541966 zastval funkci zstupce velitele brigdy pro vci politick u 7. a 9. brigdy Pohranin stre MV vSuici avDomalicch. Dne 9. kvtna 1960 byl poven namajora. Odz 1960 dosrpna 1964 studoval naVojensk politick akademii Klementa Gottwalda vPraze. Dne 1. ledna 1966 byl peveden zoboru Ministerstva vnitra kMinisterstvu nrodn obrany aodnora psobil vinspekci Hlavn politick sprvy SLA. Dne 1. kvtna 1970 byl poven naplukovnka. Vz 1971 sestal zstupcem nelnka politickoorganizan sprvy Hlavn politick sprvy SLA. Dne 1. jna 1976 byl poven nagenerlmajora. Od31. jna 1977 do28. dubna 1987 byl velitelem Vojensk politick koly vKomornm Hrdku. Byl vyznamenn dem rud hvzdy, medail Zaslubu vlasti, medail Zazsluhy oobranu vlasti, medail Zaupevovn ptelstv vezbrani aestnm odznakem Zaochranu hranic SSR.

Plukovnk Zdenk Brunt

(* 31. 12. 1929 vMerkln uPetic) Vervnu 1949 sloil maturitn zkouku naObchodn akademii vPlzni. Odz 1949 dosrpna 1951 byl kem Pchotn vojensk akademie vLipnku nad Bevou. Byl vyazen vhodnosti poruka astal sedstojnkem zpovoln. Vletech 19511958 slouil jako velitel ety, pak roty anakonec sestal uitelem taktiky naVojenskm politickm uiliti Josefa Hakena vRoudnici nad Labem. Od18. z 1958 uil nejdve taktiku naVojensk politick akademii Klementa Gottwalda vPraze, pot setam stal odbornm asistentem nakatede taktiky aoperanho umn. Dne 1. ledna 1960 byl poven dohodnosti majora. Vletech 19601967 dlkov studoval djiny vojenstv naVojensk politick akademii Klementa Gottwalda. Od18. srpna 1969 do 8. z 1972 uil nakole pro ppravu stednch kdr politickho apartu naspoleenskovdn fakult Vojensk akademie Antonna Zpotockho vBrn. Dne 1. jna 1977 byl poven naplukovnka. Vletech 19721985 byl nelnkem uebn skupiny taktiky naVojensk politick kole vKomornm Hrdku, pot dva roky zstupcem velitele koly. Od28. dubna 1987 do11. jna 1989 byl velitelem Vojensk politick koly vKomornm Hrdku. Dne 30. listopadu 1989 odeel dovsluby. Byl vyznamenn medail Zaslubu vlasti, medail Zaupevovn ptelstv vezbrani, pamtn medail k25. vro Vtznho nora apamtn medail k30. vro nrodnosvobozeneckho boje naeho lidu aosvobozen eskoslovenska sovtskou armdou.

30

ZMEK VE20. STOLET

Plukovnk. Ing.Valentin Virk


(* 11. 2. 1935 Paln) Poukonen vojenskho gymnzia vroce 1953 pestoupil napchotn uilit vLipnku nad Bevou, kde setrval dva roky. Jeden rok studoval naLeteckm uiliti vKoicch, nsledn dva roky naleteck fakult Vojensk akademie vBrn. Dle absolvoval dvoulet studium vMoskv. Nelnk Vojensk politick koly komorn Hrdek od11. 10. 1989 do1. 1. 1990. Od2. 1. 1990 vkdrov dispozici NG SLA. Dne 30. dubna 1990 proputn zesluebnho pomru vojka zpovoln posplnn nroku nastarobn dchod.

Podplukovnk Ing.Karel Hrza


(* 28. 1. 1953 Brno) Poabsolvovn zkladn devtilet koly studoval naVojensk kole Jana iky zTrocnova vBratislav apot vOpav, kde vroce 1971 sloil maturitn zkouku. Dle pokraoval vestudiu naVojensk vysok kole tlovho atechnickho zabezpeen, obor organiztorsko-ekonomick, sluby PHM veVykov apot vilin. Vysokou kolu dokonil vroce 1975 svyznamennm. Po absolvovn vysok koly psobil v letech 19751983 u motosteleckmu pluku v Beneov uPrahy vefunkci nelnka sluby PHM. Vletech 19842001 zastval funkci zstupce pro tl uVojensk politick koly a pot funkci zstupce nelnka kolicho stediska nelnka logistiky ve kolicm avcvikovm stedisku Sekce zahraninch vztah G , pozdji kolicm avzdlvacm stedisku MO vKomornm Hrdku. Odroku 2001 pracuje jako vedou oddlen dokumentace aanalzy prvnch innost naVojenskm adu pro prvn zastupovn MO vPraze. V roce 1996 absolvoval odborn estimsn kurz nmeckho jazyka v Bundessprachenamtu vHurthu (SRN). Napelomu let 1999 a2000 psobil 6 msc jako nelnk National Support Element vmisi SFOR II nazem bval Jugoslvie. Byl vyznamenn medail Zaslubu vlasti, medail Zazsluhy oobranu vlasti, medail AR III. stupn, pamtn medail Zaslubu mru, estnm pamtnm odznakem Zaslubu vmisi SFOR, pamtn odznakem k15.vro mrovch mis nazem bval Jugoslvie, pamtnm odznakem PP, estnm pamtnm odznakem 50let NATO amedail NATO Zaslubu pi operacch nazem bval Jugoslvie. Funkci nelnka kolicho avcvikovho stediska vKomornm Hrdku vykonval zpoven od11. jna 1989 do15. kvtna 1990 vsouvislosti sdlouhodobou nemoc plk.Ing.Valentina VIRKA.

Po vnitnch zmnch ve spolenosti byla VP nasklonku roku 1989 zruena avKomornm Hrdku zaalo psobit kolic stedisko oddlen zahraninch styk G SLA, reorganizovan k1. beznu 1990 na kolic a vcvikov stedisko Sprvy zahraninch vztah G SA. Vobdob od1. bezna 1993 do 30. ervna 1996 vzniklo vKomornm Hrdku kolic avcvikov stedisko Ministerstva obrany (VS MO). Dne 1. ervence 1996 zde zahjilo innost kolic avzdlvac stedisko Ministerstva obrany, jeho nzev petrvv dosouasn doby. Funkci velitel zastvali plukovnk Ing. Karol Janouek aplukovnk gt. Ing.Roman Kuera.

Rozkaz MNO

31

ZMEK VE20. STOLET

Plukovnk Ing.Karol Janouek


(* 19. 7. 1944 vMartin) Vroce 1955 zahjil studium naVojensk kole Jana iky zTrocnova vMoravsk Tebov, kde vroce 1961 sloil maturitn zkouku. Poabsolvovn koly vykonval adoroku 1973 zkladn velitelsk funkce uvojenskho tvaru vNovm Mst nad Metuj. Vletech 19731976 studoval naVojensk akademii vBrn obor velitelsko-tbn pro funkce uspojovacho vojska. Poabsolvovn akademie vykonval vletech 19761984 funkci nelnka tbu uvojenskho tvaru 5696 vPardubicch, pot doroku 1990 funkci nelnka spojovacho uzlu usamostatnho tvaru vPraze. Dne 15.kvtna 1990 byl jmenovn nelnkem kolicho avcvikovho stediska Sekce zahraninch vztah G, pozdji kolicho avzdlvacho stediska MO vKomornm Hrdku. Tuto funkci vykonval ado31. prosince 2000, kdy odeel dovsluby. Vletech 20012004 pracoval uVojenskch lebnch arekreanch zazen, kde zastval funkci zstupce editele Vojenskho klubu vPraze. Napelomu let 1993 a1994 psobil est msc jako nelnk skupiny pozorovatel vmezinrodn misi OSN (UNGCI) vIrku. Byl vyznamenn medail Zaslubu vlasti, medail Zaupevovn ptelstv vezbrani, pamtn medail k25. vro Vtznho nora apamtn medail k30. vro nrodnosvobozeneckho boje oosvobozen SR sovtskou armdou.

Plukovnk gt. Ing.Roman Kuera


(* 26. 7. 1962 vChlumci nad Cidlinou) Poabsolvovn zkladn devtilet koly studoval naStednm odbornm uiliti obor mechanik seizova, studium ukonil vroce 1981. Pot vletech 19811986 studoval naVojensk akademii Antonna Zpotockho obor vojensko inenrsk tankov. Poabsolvovn vojensk akademie nastoupil jako technik praporu utankovho pluku vslavi. Vletech 19871992 pracoval jako star dstojnk technick skupiny pluku, pozdji jako technik oddlu, pot star dstojnk technick skupiny brigdy a nakonec jako nelnk TAS u tk dlosteleck brigdy vJincch. Vletech 19922000 psobil vekolicm avzdlvacm stedisku vKomornm Hrdku jako nelnk organizan akolsk skupiny, pozdji jako nelnk oddlen odborn ppravy. Od 1. ledna 2001 do 29. ledna 2006 byl nelnkem kolicho a vzdlvacho stediska MO vKomornm Hrdku. Vroce 1998 absolvoval mezinrodn kurz pro tbn dstojnky. Vobdob let 2000 2002 sezastnil veFrancii kurzu pro vy dstojnkyMezinrodn kurz zen obrany. Vroce 2004 sezastnil kurzu pro vedouc pracovnky kotzkm obrany abezpenosti EPASS. Vroce 2006 absolvoval kurz Generlnho tbu odbornost pozemn vojsko. Vroce 2007 absolvoval veFrancii patnctimsn kurz generlnho tbu CID Paris. Vroce 2008 absolvoval orientan kurz Evropsk bezpenostn aobrann politiky. Vroce 2002 psobil est msc vmezinrodn misi OSN Stabilisation Force. Odroku 2007 psob vefunkci nelnka oddlen zen karir vkomisi AR naeditelstv personln podpory vPraze. Byl vyznamenn medail AR II. aIII. stupn, medail ministra obrany R Zaslubu vzahrani SFOR III. stupn aZslunm kem ministra obrany R III. stupn.

Vsouasn dob vel kolicmu avzdlvacmu stedisku Ministerstva obrany plk.Ing.Pavel Vobrka.

Plukovnk Ing.Pavel Vobrka


(* 1. 6. 1957 vDaicch) Pomaturitn zkouce naStedn zemdlsk technick kole (obor mechanizace) veskch Budjovicch nastoupil naVojenskou akademii Antonna Zpotockho vBrn, fakulta vojensko-inenrsk, obor tankov aautomobiln, kterou absolvoval vroce 1983. Pot vykonval technick avelitelsk funkce nastupni, prapor aopravrensk zkladna 10 leteck armdy: (19831984 nelnk automobiln sluby 7. praporu spojen aRTZ, 19841986 zstupce pro technick vci 11 technickch opraven 10 LA, 19861993 Nelnk 11 technickch opraven 10 LA, 19931995 nelnk 53 opravrensk zkladny techniky PHM). Odroku 1996 doroku 2000 vykonval funkci editele odboru dopravy hlavnho adu vnitn sprvy Ministerstva obrany. Vroce 1999 sestal absolventem NATO Start Officers Orientation Course veVykov. Vletech 20002001 byl vojenskm pozorovatelem mise UNGCI (United Nations Guards Contingent) vIrku, vroce 2002 absolvoval United Nations Military Observer Course vGerman Army Infantry School, Hammelburg, Nmecko. Vroce 20022003 UNAMSIL (United Nations Mission) vSiee Leon. Odroku 2004 doroku 2006 byl editelem odboru dopravy adu provozu aslueb Ministerstva obrany. Odnora 2006 je nelnkem kolicho avzdlvacho stediska MO vKomornm Hrdku. Udlen vyznamenn: medaile prezidenta SSR Zaslubu vlasti I.aII. stupn medaile AR II. aIII. stupn medaile Zaslubu vmisi UNGCI medaile Zaslubu vmisi UNAM medaile ministra obrany Zaslubu vzahrani

32

ZMEK VE20. STOLET

kolic avzdlvac stedisko Ministerstva obrany esk republiky


Nov typ vzdlvac instituce byl zzen jako odezva na vvoj jednn konference obezpenosti aspoluprci vEvrop aschvlen Smlouvy okonvennch ozbrojench silch vEvrop SKOS sclem pipravit odborn a jazykov vykolen specialisty-inspektory pro realizaci tto smlouvy. Po tm plron programov a materiln pprav byla innost organizace oficiln zahjena dne 21. kvtna 1990. Zadobu sv existence prolo kolic stedisko rznmi vvojovmi etapami, kter sezapsaly dojeho historie. Stejnm vzdlvacm programem v prvnch tyech letech innosti byla pprava vybranch pslunk armdy kvkonu funkce inspektora nad dodrovnm jednotlivch ustanoven Smlouvy o konvennch ozbrojench silch vEvrop. Orovni kurz svd skutenost, ead pro kontrolu odzbrojen SFR byl poven ppravou aprovedenm praktick ukzky realizace tto smlouvy pro zstupce 22 zem, kter natento dokument pistoupily. Zde vykolen inspektoi pocelou dobu provdn kontrol odzbrojen vEvrop prokazovali velmi dobr znalosti, odpovdnost vdodrovn dohodnutch postup pi likvidaci urench zbran abojov techniky. Tm zskali mezinrodn uznn avysokou presti. V obdob od roku 1990 do roku 2003 probhal Kurz inspektor k realizaci Smlouvy okonvennch ozbrojench silch vEvrop SKOS ve4 bzch scelkovm potem 123 absolvent aKurz velitel deklaranch mst aobjekt kontroly krealizaci smlouvy SKOS vpotu 3 bh se125 absolventy. Vsouladu seSmrnic ministra obrany esk republiky pro innost armdy v roce 1994, se ve dnech 15.21. kvtna 1994 uskutenil kurz inspektor verifikanch stedisek armd stt, kter pistoupily ke Smlouv o konvennch ozbrojench silch vEvrop THE COURSE OF VERIFICATION CENTERS OF THE PARTICIPANT STATES OF THE TREATY ON CONVENTIONAL ARMED FORCES IN EUROPE . Zastnilo se40 zstupc ovovacch stedisek 24 astnickch zem. Vednech 11.13. dubna 1995 provedl smen inspekn tm, sloen zezstupc verifikanch stedisek ozbrojench sil Nmecka, Kanady, Francie aBelgie, posledn inspekci sniovn konvenn vzbroje a techniky v R, v souladu seSmlouvou oKOSE vopravrenskm zvod (mst sniovn) ternberk. esk republika jako jedna zprvnch astnickch zem tak splnila koly tkajc sesniovn vzbroje atechniky adoshla pot, kter j byly stanoveny. Povykolen dostatenho potu inspektor kekontrole odzbrojen byly zahjeny speciln kurzy pro ppravu specialist krealizaci Smlouvy ootevenm nebi (SON) o potu 58 astnk a Smlouvy o zkazu chemickch zbran ve 2 bzch spotem 31 astnk.

Inspekn tm SKOS (vpravo mjr.videk)

Spolen foto zukzkov inspekce SKOS (11.15. 3. 1991)

astnci ppravy inspektor (SKOS)

33

ZMEK VE20. STOLET

Pslunci VS MO Komorn Hrdek vmisi UNGCI napelomu let 19931994

Zamstnanci Komornho Hrdku pi pprav pozorovatel OSN (zleva shora Marek, Sou, Kampf, Ryban, Buk, Foral, videk, Bubnov, Prochzka, Toman)

Jazykov laborato pro vuku cizch jazyk

V souvislosti se vznikem mrov jednotky OSN v rmci eskoslovensk armdy bylo oddlenm mrovch sil SZV/G uloeno zahjit v VS MO v Komornm Hrdku vcvik a ppravu vybranch pslunk tto jednotky. Dal pprava tchto specialist byla pesunuta doeskho Krumlova, kde byla vytvoena zkladna pro ppravu pslunk jednotek mrovch sil. Vcvik byl provdn jak vespeciln, tak vjazykov pprav. Soubn snimi probhaly ispeciln kurzy pro ppravu vojenskch pozorovatel OSN. Vtto oblasti probhlo celkem 36 bh spotem 379 absolvent, kte nsledn plnili koly vmrovch misch vrznch stech svta. Pprava tchto vojenskch pozorovatel byla vestedisku ukonena vroce 2003 apesunuta doposdky Vykov. Od samho potku existence stediska probhala vuka anglickho, francouzskho adoroku 2003 inmeckho jazyka. Vuka anglitiny afrancouztiny je vsouasnosti nosnm vzdlvacm programem stediska. Clem stediska je pipravovat dstojnky, praporky a obansk zamstnance armdy po jazykov strnce na plnn kol jak u mateskch tvar, tak napoli zahraninch aktivit, kekterm eskoslovensko apozdji esk republika pistoupila akter maj pmou nvaznost naarmdu. Vsouasn dob nabv navznamu apostupn pichz dopoped zjm pprava vybranho personlu armdy R dorznch evropskch instituc astruktur NATO, vetn mezinrodnch vojenskch uskupen i pozorovatelskch mis. Jazykov pprava je organizovna formou intenzivnch jazykovch kurz, resp. kurz kombinovanch, ppadn formou individuln vuky uvybranho personlu resortu Ministerstva obrany. Vechny formy vuky pslunk AR jsou vsouladu snormou STANAG 6001 zvaznou pro lensk stty NATO. Tato norma pedpokld osvojen anglitiny (event. dalho jazyka) narovni, kter umouje komunikaci v rmci aktivit mezinrodnch ozbrojench sil a vech struktur NATO. Obecn lze ci, eproces vzdlvn odr stvajc poteby, cle apodmnky jazykov ppravy vnejirm slova smyslu. kolic avzdlvac stedisko MO Komorn Hrdek organizuje azabezpeuje intenzivn jazykov kurzy anglickho jazyka pro rovn STANAG 6001 SLP 2 a3 vcelkovm potu 56 poslucha vjednom bhu. Vjednom kolnm roce probhaj dva cykly tchto intenzivnch jazykovch kurz, piem kurz narove SLP 2 trv pt akurz naSLP 3 necelch est msc. U jazyka francouzskho je situace jin, nebo vuka je krom intenzivnch provdna i formou kombinovanch jazykovch kurz, a to pro rovn STANAG 6001 SLP 1, 2 a3 vcelkovm potu okolo 20 poslucha. Zsadn rozdl je vtom, eposluchai maj zenou vuku vKomornm Hrdku pouze jeden tden vmsci, zato vak vtrvn 10 msc. Nedlnou soust jazykov ppravy je ivuka individuln, uren pro vrcholn management Ministerstva obrany aGenerlnho tbu AR apro vybran personl resortu MO, kter je peduren pro prci vevropskch strukturch astrukturch NATO. Komorn Hrdek m vtto form vuky exkluzivitu, co je dno jednak geografickou blzkost Prahy, ale ikvalitou uitel alektor, kte jsou navc schopni nabdnout nadstandardn pstup kesvm km. Odpovdajc kvalitu jazykov ppravy apoadovan vstupn znalosti student umouje dobr materiln vybaven aodpovdn prce kvalifikovanch, vysokokolsky vzdlanch uitel. Nedlnou soust pedagogickho sboru jsou rodil mluv, vesms velmi zkuen pedagogov. V prbhu kadho vcvikovho roku setak da jazykov vykolit kolem 120 poslucha, kte zskan jazykov znalosti adovednosti spn uplatuj vesv dal prci. Uitel oddlen jazykov ppravy serovn podlej narealizaci zkouek podle normy NATO STANAG 6001 vezkuebnch komisch jako akreditovan examintoi a pispvaj tak k een souasn problematiky profesn zpsobilosti v rmci AR. Oddlen jazykov ppravy VS MO Komorn Hrdek se skld ze dvou skupin. Tou prvn azrove vt znich je skupina jazykov ppravy anglickho jazyka, sloen zeskch kvalifikovanch uitel, vetn rodilch mluvch. Tou druhou, men, je skupina jazykov ppravy francouzskho jazyka. Izde psob rodil mluv, kterho kadoron poskytuje francouzsk strana vrmci smlouvy oesko-francouzsk vzjemn spoluprci. Materiln ametodick pomoc Francie, kterou uns reprezentuje Francouzsk institut, je skuten pkladn. Navc Vevojskov kolic jazykov stedisko (CIFR) vRochefortu zabezpeuje pro uitele francouztiny odborn jazykov ste. Vznamnou pomoc pi zabezpeovn a zkvalitovn jazykov ppravy pedstavuje spoluprce s americkmi experty a jazykovm pracovitm

34

ZMEK VE20. STOLET

DLI ELC (Defense Language Institute English Language Center) Lackland Air Force Base, Texas. Najedn stran vybavilo stedisko zkladn studijn literaturou ALC (American Language Course), kter je hlavn uebnic pi vuce anglitiny vintenzivnch jazykovch kurzech avybudovalo vKomornm Hrdku dv jazykov laboratoe, nastran druh kadoron jeden zuitel absolvuje vLacklandu tymsn odbornou jazykovou st. Nezanedbateln je imateriln ametodick pomoc Velk Britnie, kter je reprezentovna innost British Council jak formou odbornch jazykovch semin, tak metodologickou podporou pi vuce. IdoVelk Britnie m kadoron uitel stediska zaelem asti narznch zdokonalovacch jazykovch kurzech. Vpedagogickm sboru kolicho avzdlvacho stediska MO sekrom eskch uitel vystdalo inkolik zahraninch lektor, kte sezapsali nesmazatelnm psmem dohistorie zdej vuky cizch jazyk. Psobili zde pedevm zaelem zkvalitnn vuky, nebo rodil mluv maj sv dleit anezastupiteln msto vji tak sloitm anronm procesu, jakm jazykov pprava bezesporu je. Vodborn oblasti specilnch kurz sezahranin lektoi podleli navuce vjednotlivch typech pouze pleitostn, formou pednek oinnosti aorganizan struktue NATO.

GALERIE prvnch zahraninch lektor uitel cizch jazyk :


manel Joseph aVoncille GREGOROVI AJ USA z 1990 erven 1991 slena Alexandra EDSALL AJ USA z 1990 ervenec 1991 pan Mitchell ORENSTEIN AJ USA z 1990 ervenec 1991 pan Richard PODOL AJ USA kvten z 1991 pan Martin Laverne KAMMERER AJ USA - jen 1991 ervenec 1992 kapitn Joel BROS FJ FRANCIE jen 1991 prosinec 1992 pan William MOELLER AJ USA erven 1991 ervenec 1992 major v.v. Donal MAHONEY AJ V. Britnie z 1993 spestvkami do2002 pan John PHILLIMORE AJ V. Britnie z 1993 spestvkami do2002 pan David FOSTER AJ USA nor 1995 spestvkami dosrpna 2003

Pi prbnm vyhodnocovn jazykov ppravy realizovan vrmci cel AR je zejm, e VS MO Komorn Hrdek pat mezi pracovit snejlepmi vsledky. Veker sil je podzeno plnn specilnch jazykovch kvalifikanch poadavk stanovench NATO pro pslunky nasaditelnch jednotek, kter vyplvaj zezvazku esk republiky (a souasn dalch 17 stt NATO) k plnn cle vstavby sil NATO G/E 0356 Jazykov pipravenost nasaditelnch sil. Cli stediska odpovd imateriln atechnick zabezpeen procesu vuky aprobhajcch akc. Samozejmost jsou modern vybaven uebny, jazykov laboratoe i specializo van uebna vpoetn techniky. Studenti maj k dispozici tak knihovnu, kter vedle oddechov literatury nabz kompletn knin fond pro studium cizch jazyk v jednotlivch kurzech. Zacelou dobu existence kolicho avzdlvacho stediska bylo v jednotlivch typech kurz vykoleno okolo 4000 vojk zpovoln aobanskch zamstnanc AR.

Druh setkn ministr obrany R, Maarska aPolska pi jednn orozen NATO (1. 10. 1997)

35

ZMEK VE20. STOLET

Krom tchto vzdlvacch aktivit stedisko personln, organizan amateriln zabezpeovalo dal akce ainnosti. Zapipomenut stoj nkoliker jednn Visegrdsk tyky, jednn ministr obrany anelnk generlnch tb tchto stt, odroku 1994 zde probhaly pravideln semine akolen kestavu plnn Smlouvy okonvennch ozbrojench silch vEvrop (SKOS), zahranin nvtvy apod. Vsledky vzdlvacho procesu a kvalita zabezpeovn rznch akc konanch ve stedisku se vznamnou mrou podlej na upevovn dobrho jmna na armdy nejen v esk republice, ale i v zahrani, kde m VS Komorn Hrdek vysok kredit.

Ministr zahraninch vc Ji Dienstbier najednn KOLOKVIA (27. 8. 1992)

Jednn pedstavitel verifikanch stedisek NATO (16.22. 5. 1993)

Velvyslankyn SR Magda Varyov pi jednn KOLOKVIA

Jednn smen komise esko-panlsk (1994)

Spolen jednn NG R, Polska aMaarska

astnci KOLOKVIA kevropsk bezpenosti (27. 8. 1992)

36

ZMEK VE20. STOLET

Nvtva prezidenta SFR vKomornm Hrdku


Pi pleitosti nvratu eskoslovensk protichemick jednotky zPerskho zlivu navtvil 14. 5. 1991 kolic avcvikov stedisko SZV G Komorn Hrdek prezident esk aSlovensk Federativn Republiky Vclav Havel, kter pivtal pslunky tto jednotky apodkoval jim zavzornou reprezentaci SFR vmisi OSN. Prezidenta doprovzel ministr obrany SFR Lubomr Dobrovsk, nelnk Vojensk kancele prezidenta republiky generlporuk Tomeek, nelnk protichemickho vojska generlmajor ern anelnk Sprvy zahraninch vztah G generlmajor Ji Jindra a dal pedstavitel Ministerstva obrany. Slavnostnho nstupu sezastnili ivojent aletet pidlenci zem akreditovan vSFR, starostov okolnch mst a obc a dal host. Prezident republiky si po pehldce nastoupen jednotky aprojevu prohldl historickou st Komornho Hrdku azastnil sebesedy spslunky jednotky.

Zpis prezidenta Vclava Havla vknize nvtv

Nvtva prezidenta Vclava Havla vKomornm Hrdku

37

ZMEK VE20. STOLET

Dny evropskho kulturnho ddictv


Dny evropskho ddictv (EHD) jsou akc, kter kadoron otevr co nejvce zajmavch avjimench architektonickch, archeologickch asakrlnch pamtek, muze, galeri aknihoven, technickch pamtek amilitari, budov, objekt aidalch prostor, vnich vech je uchovvno neuviteln rozshl mnostv sbrkovch fond amovitho kulturnho ddictv. Vesk republice seveejnosti otvraj ipamtky, kter nebvaj pstupny vbec nebo pouze pleitostn asten. Vesk republice seEHD konaj pravideln odroku 1991 vprvn polovin msce z. Odroku 1998 je jejich hlavnm garantem Sdruen historickch sdel ech, Moravy aSlezska, kter vdy vespoluprci sjednm zlenskch mst pod nrodn zahjen. Partnery hlavnho garanta jsou Ministerstvo kultury R aMinisterstvo pro mstn rozvoj R. Dny evropskho ddictv vesk republice maj podporu vrcholnch vldnch initel aorgn. Ta dv Dnm evropskho ddictv vesk republice patin vznam arozmr avi svtu jasn signalizuje vztah nejvych autorit sttu knaemu zddnmu kulturnmu odkazu. Na Komornm Hrdku se EHD podaj odroku 2001, kde senvtvnci vrmci organizovanch prohldek seznamuj s histori zmku odjeho zaloen dosouasnosti askoly aposlnm kolicho stediska isjeho postavenm vrmci Ministerstva obrany. Pi tto pleitosti jsou podny i doprovodn akce srznm zamenm.

Den otevench dve (2004)

Den otevench dve (2005)

Den otevench dve (2006)

Vstava oSierra Leone 16. 9. 2005

38

INTERIRY ZMKU

INTERIRY Z MKU
vodem je nutno pipomenout, ezpracovn stavebnho vvoje zmku je dnes tm nemon, protoe archivn materil tkajc sepanstv Komorn Hrdek byl koncem druh svtov vlky nenvratn znien vrakouskm Riegersburgu, kam jej odvezl posledn majitel panstv. Z centrlnch fond Archivu AR byly zskny daje o majetkovch pevodech, popisy budov a dl pln ze tyictch let 19. stolet. pln chyb dokumentace stavebnch prav, stejn tak jakkoliv zprvy ovybaven interir zmku. Pouze vpopisech budovy sezachovalo nkolik zmnek o stavebnm stavu objektu a o pravch, kter vak nejsou ble specifikovny. V roce 1975 byl dokonen Sttnm stavem pro rekonstrukci pamtkovch mst aobjekt vPraze stavebnhistorick przkum zmku, kter byl zamen pedevm najeho stavebn vvoj at pilehlch objekt. Bylo konstatovno, eobjekt je vevelmi patnm stavebntechnickm stavu, kter neodpovd dleitosti vyuit, kulturnosti prosted avneposledn ad ani jeho pamtkov hodnot. Vprbhu roku 1984 byla obnovena jednn sorgny sttn pamtkov pe ohledn monosti postupnho provdn oprav hlavn budovy zmku svpomoc, svyuitm zpracovan projektov dokumentace zroku 1975. Clem tto iniciativy byla snaha zabrnit dalmu zhorovn stavu budovy zmku. Spolen byl vypracovn pln oprav hlavn budovy zmku apilehlch prostor, realizace prac vak byla podmnna odbornm dozorem architekt, restaurtor, statik adalch pracovnk SPPOP Praha. Ji vroce 1985 byly zahjeny svpomocn prce zaneocenitelnho pispn vojk zkladn sluby (odbornch profes tukatr, kamenk, umleck kov, zednk i prost fanda zaplen dohistorie), obanskch pracovnk, ale ivojk zpovoln. Odroku 1991 dosouasnosti probhaj prce naoprav zmku zaasti odbornch stavebnch arestaurtorskch firem. Zmek Komorn Hrdek lze vysoce hodnotit jako vznamnou vvojovou architekturu. Star zmek je vesvm goticko-renesannm vrazu vnjku ivnitku stle velice psobiv smnostvm pvodnch detail vesms ze16. stolet. Nov zmek je pak pozoruhodnm reprezentantem architektury prvn tvrtiny 17. stolet s vynikajcm dlem ran avrcholn baroknch tukatur vjednotlivch mstnostech zmku. Vpzemnch mstnostech severn sti hlavnho traktu novho zmku (dnen komplex jdelen) je vynikajc manristick tukov dekorace zdoby kolem roku 1660, kter pat ktomu nejhodnotnjmu, co se v zmku zachovalo. Je dlem italskho tukatra Carla Brentana, kter se zaslouil tak o vzdobu nedalekho hradu esk ternberk. Na zklad vsledk restaurtorskho przkumu, uskutennho v letech 19891990, bylo provedeno restaurovn nstnnch maleb a tukovch strop ve vybranch mstnostech novho zmku. tukov vzdoba jdelny
Zmek Riegersburg

Detail manristick vzdoby vjdeln

39

INTERIRY ZMKU

Chodba
Nachodb patra novho zmku byl vroce 1998 objeven podrkosovm podhledem malovan trmov zklopov strop. Malba vznikla napelomu 17. a18. stolet aje dlem pravdpodobn Bernarda Claudia, jen vletech 16981701 pobval naKomornm Hrdku. Pouil zde mimo motiv (nap. most smstem, kosteln ve, ptk, sk jablko, rostlinn rozviliny, zpov, milenci, poprava) imotivy erotick, je erpal zejmna zgrafickch pedloh francouzskho rytce J. Callota ( 24. 3. 1635). Fragmenty zklopovho stropu jsou vystaveny nazatku chodby novho zmku uvstupu dozbrojnice. Zdi chodby jsou ozdobeny rytinami svojenskmi vjevy aloveckmi trofejemi, kter jsou nazmek zapjeny zVojenskho historickho stavu vPraze, asoukrom sbrky pana Miloe Fiera (2008).

Stropn malovan desky zroku 1630 zchodby renesannho zmku

Fragment malovan desky zklopovho stropu renesann chodby

Celkov pohled nachodbu renesannho zmku

40

INTERIRY ZMKU

Zbrojnice
Na odkryt omtce jsou patrn nstnn malby z prvn poloviny 17. stolet, pedstavujc broktov vzor. Vtto mstnosti byl vpolovin 18. stolet pvodn strop snen a nahrazen novm tukovm s vlenmi motivy. Pod stropem jsou znateln erby Adama zValdtejna ped polepenm ajeho druh manelky Johanky Emilie zeerotna ( zeho lze odvodit vznik maleb). Vrmci klasicistnch prav byla mstnost o tetinu zmenena. Na pce vis kopie obraz bitev Evena Savojskho zvlek opanlsk ddictv, pozen zoriginl zezmku Litomyl. Vsouasn dob je mstnost vyuvan jako kancel.

Kesansk atureck vlen zbran nastrop

Zbrojnice posten rekonstrukci

41

INTERIRY ZMKU

Holandsk salonek
Malba nastnch pochz zprvn poloviny 17. stolet. Stny vmstnosti jsou ozdobeny broktovm vzorem, barevnost je v odstnech modr a ed barevn kly. Malba je probarvena stny asvtly tak, aby vcel ploe stn byla vyvolna iluze ltkovho zvsu.Vhorn sti je rozdlena dokartu skrajinnmi kompozicemi vpodob vodnch hrad, kter vytvoili italt misti, ovlivnni holandskou krajinskou kolou. Trmov zklopov strop je kopi pvodnho stropu, kter byl natolik pokozen, emusel bt odstrann. Vsouasnosti sezde nachz sekretarit nelnka kolicho avzdlvacho stediska MO.

Kvov souprava sdekoremHolandskho salonku

Vodn hrad vHolandskm salonku

Vodn hrad vHolandskm salonku

Draprie vHolandskm salonku

Vodn hrad vHolandskm salonku

Vodn hrad vHolandskm salonku

42

INTERIRY ZMKU

Holandsk salonek

43

INTERIRY ZMKU

Zlat salonek
Stny mstnosti zdob broktov vzor v okrovch barvch z prvn poloviny 17. stolet. Rakousk dvouhlav orlice, kter vdrpech dr ratolest akotvu ainicily F II, je dkazem polepen valdtejnskho erbu csaem Ferdinandem II. Tento pouit motiv orlice sinicilou F II napomohl kupesnn datace vzniku maleb. Vhorn sti je malba rozdlena dokartu sloveckmi motivy, kolem je rostlinn dekor smotivem ptk. Pi retuch nstnnch obraz sfigurlnmi tmaty byla poprv (dle vrazu apostoj postav) zvaovna nvaznost kholandskmu umn. Pozdn barokn bohat tukov strop m rostlinnou afigurln vzdobu, vmedailonech jsou vjevy loveckch scn. Mstnost je doplnna kopiemi parforsnch hon zPardubicka, jejich originly vis nazmku veSlatianech. Vrohu mstnosti stoj kachlov klasicistn kamna, kter pat k pvodnmu dochovanmu mobilii. Tato nron mstnost, barevnost nstnnch maleb a ve spojen s restaurovanm stropem srelifn vzdobou, pat knejkrsnjm mstnostem vzmku. Vsouasnosti je vyuvna jako kancel nelnka kolicho avzdlvacho stediska MO.
Klasicistn kamna veZlatm salonku ajov servis sdekorem Zlatho salonku

Malba veZlatm salonku

Renesann malba veZlatm salonku zroku 1630 (znak Ferdinanda II.)

Celkov pohled naZlat salonek

44

INTERIRY ZMKU

Zelen salonek
Strop mstnosti je vyzdoben pozdn barokn tukaturou z2. poloviny 18. stolet, sloenou zrostlinnch motiv, kter rmuje dv bon ajedno velk centrln zrcadlo. Strop je ukonen fabionem vtho polomru slenit profilovanou msou. Stny mstnosti jsou vyzdobeny pozdn barokn dekoran malbou srmovanmi zrcadly, piem st rmovn tvo rostlinn girlandy. Mezi tmito zrcadly je umstno pt vz, pvodn doplnnch kvtinovou vzdobou. Tento motiv senazmku objevuje jet jednou (proveden vpskovci) aukonuje fasdu zmeck kaple. Spodn st nstnn malby je pojednna okrovmi poli stmavmi vplnmi. Pod touto restaurovanou malbou se nachz dal barokn, kter je uchovna pouze vostn oken, vlunetch nad portly dve am podobu kvtinov vzdoby (fragment je vidt vlev okenn palet). Salon je zazen stylovm nbytkem azbytky pvodnho mobilie. Nyn mstnost slou jako pijmac salon nelnka kolicho avzdlvacho stediska MO.

Rokokov malba vZelenm salonku

Malovan ndoba nazdi Zelenho salonku

Celkov pohled naZelen salonek

45

INTERIRY ZMKU

Loveck salonek
Zet pozdjch nstnnch maleb byla nejstar malba sakanty restaurovna vedvench aokennch vklencch, nastnch mstnosti byla rekonstruovna dekorativn malba zrcadel ams seablonovmi motivy. Salon je dozdoben kopiemi obraz zazmku Slatiany, nakterch jsou namalovny vjevy parforsnch hon. Strop mstnosti sloveckmi vjevy byl restaurovn arekonstruovn sbarevnmi lazurami vetukaturch, dle dochovanch detail originlu. Tento salon, stejn jako nsledujc tyi popsan mstnosti jsou pouvny kreprezentanm elm.

Akant vokennm vklenku

Vse rznch vmaleb vLoveckm salonku

Detail stropu sloveckm vjevem

Celkov pohled naLoveck salonek

46

INTERIRY ZMKU

Rytsk sl
Doslu sevchz baroknm portlem zervenho pskovce sesupraportou vrcholc bohat lennou msou. Zazmnku stoj restaurovan velmi bohat barokn kovn azvsy navstupnch dvech. Vpvodn renesannm hlavnm sle zmku, kter slouil pravdpodobn jako jdelna, se na zdech dochovaly rozshl fragmenty pozdn renesann vzdoby zprvn poloviny 17. stolet. Jdelna prola barokn pestavbou navelk sl, pi n byl pvodn trmov strop nahrazen stropem omtkovm s fabionem adoplnn bohatou tukovou vzdobou, pvodn doprovzenou instropnmi malbami, patc mezi umlecky vyzrl projevy vrcholnho baroka. Vevelkch medailonech jsou alegorie ty ronch obdob. msa stropu srelify respektuje celou vku nstnn malby, jej reprezentativn el byl vminulosti vdy urujc azachoval tak jej parametry. tukov vzdoba mstnosti pat mezi umlecky vyzrl projevy vrcholnho baroka.

Renesann malba

Jaro

Lto

Podzim

Vstupn dvee

Zima

47

INTERIRY ZMKU

Sejmutm novodobch omtek byla odkryta renesann nstnn malba. Mstnost slouila vnovodob historii jako promtac sl. Zhruba dv tetiny zd pokrv ornamentln vzdoba pedstavujc broktov zvs, kter nmtov vychz ztapetov i gobelnov vzdoby sl. Jezdci nakonch vhorn sti maleb pedstavuj podle dochovanch npis msk csae, malovan podle kreseb male Jana van der Straeta, zvanho Stradanus ( * 1523, 1605). Vokennch paletch byla nalezena arestaurovna dekorativn rokokov malba sakanty z2. poloviny 18. stolet.

Rokokov malba zpoloviny 18. stolet

msk impertor Vespasianus

Rytsk sl

48

INTERIRY ZMKU

Herna
Pi rekonstrukci mstnosti byl obnoven pvodn prchod do vedlejho rytskho slu. Nedochovan pskovcov dven ostn bylo nahrazeno kopi. Pvodn dvee byly osazeny nasv msto. Mstnost je ponutnch retuch nedochovanch st maleb vyzdobena nstnnou iluzivn malbou z1. poloviny 17. stolet, kde spodn st stn pedstavuje broktov zvs ahorn st je rozdlena doiluzivnch tukovch kartu smotivy rostlinnch rozvilin sptactvem, kter je vrn arealisticky zpodobnno, asmotivy stedoevropsk krajiny. Tato st maleb byla dochovna vestavu minimlnch ztrt, byla jen konzervovna naputnm roztokem (emulz) z vajenho loutku alnnho oleje. Zde byla konstatovna velk podobnost skrajinnmi tmaty nagrafickch listech Vclava Hollara.

Herna rostlinn rozviliny sptky

Draprie

Renesann kachlov kamna

49

INTERIRY ZMKU

Vrohu mstnosti stoj bohat zdoben kachlov kamna, okolo nich byla ponechna st nstnn malby zprvn poloviny 19. stolet. Men plocha uhornho rohu kamen je zachovna sevemi novodobmi pekryvnmi omtkovmi ahlinkovmi vrstvami apokozenmi, jako dokument stavu ped restaurovnm. Trmov zklopov strop je kopi pvodnho renesannho, kter senedochoval.

Herna stedoevropsk krajina

Herna interir

50

INTERIRY ZMKU

Konferenn sl pvodn zmeck knihovna


Vpate severozpadnho nro zmku senachz rozlehl mstnost bval zmeck knihovny. Je vyzdobena nstnnou malbou zprvn poloviny 17. stolet, jej st je skryta nad stropem ozdobenm barokn tukaturou. Tato st maleb je tvoena rmci srostlinnmi motivy aozdobnmi kartuemi svzami. Nazklad dochovanch pvodnch fragment maleb nastnch, hlavn vak klenby vchodov palety, kde semalba dochovala vevelice kompletnm stavu, byl obnoven pvodn vchod domstnosti zhlavn chodby zmku. Krom restaurovan renesann nstnn malby jsou v mstnosti zachovny pozdj prvky: fragment mlad nstnn malby navchodn stn, prost msov strop, nad kterm pokrauj renesann malby, okenn ostn s devnm obloenm aokenicemi apvodn krbov kamna, zdoben kachlemi. Tyto prvky byly zachovny ipoprovedenm restaurovn mstnosti jako doklad historickho vvoje.

Renesann malba

Krbov kamna vKonferennm sle

Celkov pohled naKonferenn sl

51

INTERIRY ZMKU

Modr salonek
Posejmut devnch krycch panel byla nalezena pvodn pozdn renesann ornamentln nstnn malba pochzejc z1. poloviny 17. stolet, pokrvajc vtinu ploch stn. Vzdoba mstnosti byla siln naruena pekovnm, vpennmi ntry azkaly poomtce, kter ji pekrvala. Mstnost byla doplnna nepvodnm baroknm stropem s jednoduchou tukovou vzdobou. Nad nm byla vrmci przkumu objevena pvodn renesann malba sfigurlnmi motivy, navazujc nadekor stn mstnosti. Nad tmto psem se objevil pvodn tm nepokozen renesann zklopov strop s malbou na 6 deskch. Podobn byla objevena pvodn podlaha kazetovho typu zroku 1902 (vyroben veVdni), ukryt podnkolika vrstvami devotsky alina. Nstnn malby byly postupn restaurovny sodstupem vce let, sabsolutnm respektem kpvodn podob. Restaurovnm jednotlivch st mstnosti vznikl ucelen renesann prostor vysok umleck hodnoty. Spodn st stn pedstavuje broktov vzor smotivem zvaldtejnskho erbu, horn st je rozdlena do malovanch rmc s andlky a alegoriemi ty zemskch ivl: Ohe, Voda, Zem aVtr. Finann senarekonstrukci rmc podleli Ing.Milan Slavek aMgr.Ji Slavek. Obrazy byly namalovny podle grafickch pedloh vlmskho male Maertena de Vos (15311603), kter vesvch rytinch zachoval mdirytec akresl Johann Sadeler (15501600).

Renesann nstnn malba vModrm salonku sjedinm pvodnm trmovm stropem

Voda

Ohe

Zem

Vtr

52

INTERIRY ZMKU

Modr salonek

53

INTERIRY ZMKU

ajov salonek
Nachz sevl. pate zpadn st severnho kdla starho zmku. Vroce 1999 byla objevena vepalet okna barokn malba zpoloviny 18. stolet. Jsou nan zobrazeny postavy an aerby Frantika Josefa Jiho zValdtejna ajeho manelky Marie Josefy zTrautmansdorfu spolu spskovm dekorem. Nyn je zde kancel.

Bval rytsk sl
Erb Valdtejn vajovm salonku

V1. pate vchodnho kdla starho zmku senachz pvodn rytsk sl, sklenut neckovou klenbou svseemi. Hrany vse vyrstaj ztvarovanch patek, zhotovench podle vzoru tosknskch hlavic. tukov ebrka naklenb tvo sov obrazec. Podostavb novho zmku byl sl rozdlen naobytn mstnosti adle upravovn vdob klasicismu aromantismu. Dnes jsou zde patrny pouze pskovcov zhlav naprav sti chodby mezi okny.

Hudebn salonek
V rmci rekonstrukce krov a strop ve 2. pate vchodnho kdla starho zmku byl proveden restaurtorsk przkum stn vytypovanch mstnost ast chodby, pi kterm byly odkryty fragmenty renesannch nstnnch maleb sfigurlnmi motivy, kter sead knejstarm malbm nazmku. Z dvod celkov rekonstrukce tto sti zmku musela bt malba sejmuta zpvodnho zdiva atransferovna doasn nadevotskov panely. Podokonen rekonstrukce byla vrcena zpt nasv pvodn msto. Hned vedle schodit senachz mstnost, kter je vyzdobena nstnnou renesann malbou, je pedstavuje postavy tanenk ahudebnk. Nyn slou jako sborovna.

Tvarovan patka klenby pvodnho rytskho slu

Zmeck kuchy (pekrna)


Vpzem vchodnho kdla starho zmku byla pi opravch zdiva objevena bval zmeck kuchyn. Zn sezachovala mal pec pravdpodobn zpotku 19. stolet aun zklady obvodovho zdiva velk renesann pece. Upece je umstno pekask nin pouvan vtehdej dob, jako jsou kopisty, szec lopaty aoatky, kter doexpozice vnovala rodina poslednho pekae Jaroslava Zacha.

Hudebn salonek

Zazen pekrny

Pekrna vgotick sti hradu

54

INTERIRY ZMKU

Zmeck kaple
Vhistorickch pramenech seobjevuje zmnka ozmeck kapli ji vroce 1601. V mst star kaple byla potkem 18. stolet zbudovna Frantikem Josefem zValdtejna velk barokn kaple svraznm ttovm prelm nandvorn stran, zasvcen Nejsvtj Trojici. Barokn byl vyzdoben ivnitek kaple. Pilastry maj jnsk hlavice sabrakovmi okrasami. Pestavba kaple citeln zashla prostorovou dispozici severnho kdla, vn bylo nutno uinit podstatn zmny. Soust kaple byly ikruchta abon oratoe, pstupn zchodby 1. patra starho zmku. Dnen stav kaple pochz zrokokov pestavby zaJana Josefa aMarie Karoliny Khevenhller-Metsch vroce 1758, jak otom vypovd latinsk npis vetukov kartui nad vtznm obloukem, vpekladu: Pro vt slvu Bo Jan Josef Svat e msk hrab Khevenhller Metsch, ryt zlatho rouna, jeho csaskho akrlovskho Velienstva tajn rada, konferenn ministr anejvy komo, aMarie Karolna, manelka, pro pamtku zesnulho hrabte zMetsche, respektive ze adcera, tento olt dali zdit akapli obnovit vroce spsy 1758. Pvodn zde byl velk devn rokokov olt. Oltn obraz pedstavoval Pannu Marii voblacch, korunovanou Nejsvtj Trojic. Poobou stranch kaple byly mal olte epitoln oltk srokokovou skn, kde byla socha Madony Loretnsk, aevangelijn oltk sobrazem napltn (sv. Josef sJekem). Poroce 1925 byla kaple opravovna. Stavitel Pechar zeSzavy vymnil vpotrhanm zdivu oba pokozen pile kruchty atukovou vzdobu znovu nanesl spouitm pvodnch st. Prel kaple restauroval akademick socha Bosvart. Pvodn mobili byl znien vpolovin 50. let 20. stolet. Souasn zazen kaple bylo zapjeno praskm arcibiskupstvm z kostela Zmeck kaple kolem roku 1920 sv. Petra naHrdku vBrandse nad Labem. Jedn se oti bohat zdoben ran barokn portlov olte s nstavcem, pochzejc z let 16771681. Hlavn ran barokn olt sportlovm nstavcem asbonmi brankami, zdoben boltcovm ornamentem, je zroku 1678. Oltn obraz tvo postava sv. Petra apotola stojcho naskle odnho vasnat pluvil. Andl nad nm dr tiru ak. Vdoln sti pozad je m. Ped branou msta je vjev znzorujc umuen sv. Petra. Vnstavci je obraz sv. Josefa Kalasanskho, zakladatele piaristickho du. Olt vlevo zroku 1677 je vyzdoben obrazem sv. Jana Nepomuckho asv. Albty Durynsk seznakem dontorky Vorily Kateiny Boxpergov zBoxpergu. Olt napravo je zroku 1681, kter je doplnn obrazem Piety aEcce Homo. Lampa vnho svtla je pvodn. Varhany nakru jsou zroku 1935 odfirmy Jan Tuek zKutn Hory, pvodn pro kostel Crkve eskoslovensk husitsk vChocni. Zdvodu zruen bohosluebnho msta aprodeje cel nemovitosti zakoupila varhany tehdej sekce zahraninch vztah G surenm pro Komorn Hrdek. Sohledem najejich st byly podrobeny celkov generln oprav adnes je mono je vyuvat kekoncertnm elm. Po odstrann betonov podlahy (kaple slouila v novodob historii jako tlocvina apozdji sklad materilu) atrkovho zsypu, byla objevena pvodn Varhany podlaha tvoen deskami zervenho pskovce amramorov deska, podn senachz hrobka. Deska z blho mramoru, kter je zasazena do pskovcov podlahy, je opatena znakem hrabat zMetsche alatinskm npisem, vpekladu: Zde je uloeno srdce nejosvcenjho anejjasnjho p.p.Jana Adolfa msk e hrabte zMetsche, jeho c. ak. katolickho Velienstva skutenho tajnho rady amstokancle, kter panstv to prvn zskal, rodiny mecene, chudch dobrodince. Zemel 28. listopadu 1740 ve vku svho 68 let. Podkapl je krypta, kde je nadesce vezdi latinsk npis, vpekladu: Zde je uloeno srdce Jana Adolfa hrabte zMetsche, tlem pohbenho vkostele blahoslaven Panny Marie Skotskho kltera veVdni. A odpov vpokoji. Zadeskou je plechov urna snpisem Srdce Adolfa hrabte zMetsche 1740, kter hrabnka Khevenhller veskni mdn zde schovati dala, vak knna Antonie Khevenhller-Metsch pi pleitosti stavby tto sv hrobky 1853 donov plechov skn uloila. Od roku 1870 spovaj v hrobce ostatky knny Antonie, rozen Lichnowsk. Jej tlesn ostatky byly na jae 2000 podrobeny vzkumu a oeteny v antropologickm oddlen Nrodnho muzea a25. 8. 2000 slavnostn uloeny zpt. Celkov pohled dokrypty

55

INTERIRY ZMKU

Vprav sakristii je umstno Muzeum historie

V prav sakristii je umstno zmeck muzeum a je zde i vstup do krypty. Muzeln expozice pibliuje strunou historii zmku odjeho zaloen adoroku 1945. Dle je zde ukzka obnovy zmku, restaurovn nstnnch maleb apromn exterir zmku sporovnnm minulho asouasnho stavu. Lev orato je pstupn zpzem popvodnm devnm nekovm schoditi. Obdln prostor oratoe mrovn strop svraznm fabionem, kter je podtren sloit profilovanou litou. Stny mstnosti vestavu tkho pokozen byly lenny iluzivn gotizujc malbou, natosknskch pilastrech vyrstaj lomen oblouky dole lemovan prostupujcmi seoblouky. Detaily ablonovch ms ahvzdice nastedu stropu byly retuovny. Malovan tapetov vzor nastnch ailuzivn msy vevklencch byly rekonstruovny podle dokumentovanho originlu. Byla pouita pvodn technologie probarven hlinkov barva sprodnm pojivem. Dokaple seorato otevr irokm segmentov peklenutm trojdlnm oknem. Kovn, zstre ihelnky jsou barokn, stejn tak isten zachovan sklenn tabulky. Je zde obraz trncti svatch pomocnk, pochzejc zkaple ucesty vedouc zKomornho Hrdku doChocerad. Obraz byl namalovn naobjednvku Jana Viktorina hrabte zValdtejna. Vprav oratoi je vklenb restaurovna renesann nstnn malba srostlinnm dekorem, kvtinovmi festony avzami nastnch. Fragment pozdj secesn malby, toton smalbou vlev oratoi, naspodnch plochch stn dokumentuje mlad vzdobu mstnosti. V rmci opravy krovu a stechy byla zdn klenba zmeck kaple zpevnna ocelovmi vztuemi. Barevnost stn atukatur vychz zpvodn podoby.

Obraz trncti svatch pomocnk

Lev orato

Vetenov schodit

Kvtinov festony vprav oratoi

Pohled nadruh ndvo sprelm kaple

56

INTERIRY ZMKU

Barokn zmeck kaple

57

INTERIRY ZMKU

Vstavn s
Je umstna vsuternu tzv. starho zmku namst bval kuchyn, poslze ve20. stolet pebudovan nasklad vstrojnho materilu. Pocelkov rekonstrukci vlastnmi silami napelomu let 20082009, zde byla vytvoena vstavn s, zamen kuloen azpstupnn artefakt, vzniklch vsouvislosti sezaloenm samostatnho eskoslovenskho sttu ajeho armdy.

Muzeln expozice
Vesklepnch prostorch zmku podzmeckou kapl avedvou sakristich kaple je umstna muzeln expozice Historie asouasnost Komornho Hrdku, kter zachycuje prbh rekonstruknch prac naobjektech zmku vletech 19851995, vetn novodob historie kolicho stediska, zaloenho vroce 1990. Vesklepch ukaple je umstna archeologick sbrka, lapidrium amaketa hradu ejchanova. Kpozoruhodnm expontm pat mimo jin renesann kachle spodobou saskho kurfita, barokn kachle smotivem vinn rvy adal sti klasicistnch kamen. Ke sbrce expont umstnch v zmeckm muzeu pat mimo jin relikvi sostatky sv. Vavince, Staroboleslavsk paladium, tal podomnk zdoben zlatm erbem knat Khevenhller-Metsch, tal smonogramem cara Mikule I. avneposledn ad irun psan amalovan modlitebn knka babiky Velebov zVestce zroku 1812. Expozice dle pokrauje nahlavn chodb novho zmku, kde je galerie hlavnch pedstavitel rodu Valdtejn aKhevenhller-Metsch. Kmuzeln expozici meme zaadit ierby, kter jsou vytvoeny podle pedloh bvalch majitel Komornho Hrdku architektem Martinem Hrdlikou. Pro znaky je ureno estn msto nahlavn chodb vrenesannm zbarokizovanm kdle zmku pi vstupu doRytskho slu. Je nesmrnou ztrtou pro zmek, esenedochovaly pvodn loveck trofeje, staroitn nbytek, obrazy aporceln, kter senachzel vknecch pokojch adalch mstnostech zmku. Nov je otevena expozice eskoslovenskch legii.
Jedin zachoval exempl zpvodnho zazen kaple

Originl ke zLorety

Palladium

Plastiky erb nachodb zmku

Loveck trofeje odMiloe Fiera, doasn uloen naLoveckm salonku ped jeho rekonstrukc

Muzeum archeologie

58

ZMECK PARK ASTAVBY V JEHO ARELU

Z MECK PARK ASTAVBY VJEHO ARELU


Zmeck park ped jinm prelm zmku byl zaloen Janem Josefem Khevenhller-Metsch poroce 1750 spe (vzhledem kmtku atypologii uitch prvk) jako barokn zahrada italskho typu. Zotisku katastrln mapy zroku 1842, kter je hlavnm archivnm dokladem, jsou patrn zkladn polohopisn daje. Zeteln je dalek osov prhled vmrn stoupajcm ternu odstedu jinho kdla novho zmku pes grottu spavilonem (sala terenna), bazn, pozadn brnu parku kaleji, vedouc kpoutn kapli Panny Marie. Je patrna soustava vodnch ndr, zajiujc vodn hospodstv baznu vparku. Nahlavn ose parku le sted hrze baznu sklenutou grottou. Klenba zcihel je zsti zcena, ale jsou nan patrn zbytky plastick vpenn omtky sestruskou. Klenut vodn kanl pi podlaze pivdl pepad vody zbaznu dovodn hry vestedu grotty. Naterase byly nalezeny zbytky opukov dlaby, kter tu byla poloena zejm adruhotn, pravdpodobn vdob, kdy mohla bt terasa zasteena, ato nejspe devnou nstavbou. Nafasd grotty byly zjitny zbytky star plastick omtky sokrov lutm ntrem. Otvory grotty jsou bez vpln. Vodn ndr si zachovala pravdpodobn pvodn pdorys obdlnku sokosenmi rohy. Stny baznu jsou vyzdny zlomovho kamene, vnedvn dob opatenho tenkou vrstvou betonu anovou betonovou korunou. Zhlavn osov brny nastran kaple sedochovaly oba pile smimodn nronm tukovm dekorem, stylov odpovdajc dob kolem roku 1750. Ostatn dochovan brny maj zdn pile zakryt takami nebo betonovou deskou. Oprn zdi teras iohradn ze celho parku jsou zlomovho kamene, tm bez omtek, svjimkou oprn zdi uzahrdek, kter byla rekonstruovna vroce 2002. Zesadovnickch prvk sedonedvn doby dochovala dvojice nasebe kolmch habrovch alej, dve jist tvarovanch, srondely vken najihozpadnm konci. Ty tvo spolu shlavn cestou zklad vminulosti rozvinut st komunikac. Hlavn kompozice parku byla vminul dob zdraznna napklad vsadbou dvojic zerav , zatmco pedchoz obdob 19. stolet svmi krajinskmi pravami vrazn potlailo pvodn pravideln uspodn parku ainspirovalo seprvky voln prody.
Grotta vroce 2002

Movna ubaznu nad grottou

Barokn pile brny kLoret

Ohradn ze parku uLesovny

Dvojice zerav

59

ZMECK PARK ASTAVBY V JEHO ARELU

Vzrostl kulisov deviny podl ohradn zdi je mono povaovat zanstupce pvodnho vymezujcho prostoru poobvodu parku. Vparku rostou lpy velkolist, zeravy obrovsk, platan javorolist, ob douglaska tisolist (dosahujc vky 40m, sobvodem kmene 346 cm), patc knejvym stromm tohoto druhu vestednm Poszav. Navzhledu jsou patrny romantick pravy zdruh poloviny 19. stolet.

Zjezdn hospoda tzv. Lesovna


Zjezdn hospoda tzv. LESOVNA, pozdji obydl zmeckho sprvce, je prostorn jednopatrov stavba obdlnho pdorysu smansardovou valbovou stechou, pochzejc patrn z2. poloviny 18. stolet. Zdivo je kamenn, uobvodovch stn m tlouku 95cm, uvnitnch stn pak 65cm. Vpzem sedochovaly vedvou mstnostech valen klenby slunetami, ostatn stropy jsou ploch, devn atrmov. Najihozpadnm prel sedochoval barokn vjezdov portl sesloupky tesanmi zervenho pskovce. Lety objekt chtral abyl uren kdemolici. Posloitch jednnch sejej podailo zachovat azrekonstruovat. Nov vyuit dovoluje rehabilitovat pvodn barokn dispozici zjezdnho hostince. Generln oprava objektu byla provedena vletech 19921993 adoprovozu byl slavnostn uveden 22. z 1993. Vsouasn dob je vyuvn jako kulturn-spoleensk zazen kolicho stediska. Vjejm jihozpadnm sousedstv (rovn vparku) je nevelk pzemn klasicistn stavba zroku 1816, nkdej DOMEK ZMECKHO ZAHRADNKA, na jeho prel je plastick erb Khevenhller-Metsch. Na fasd je pravdpodobn datum pestavby sletopotem ainicily stavebnka FKKM. Pi rekonstrukci objektu byl zakomnem nalezen ronk prodovdnho asopisu Svazu pro prodn djiny v Sedmihradsku z let 18591860, jeho lenem byl Richard kne Khevenhller-Metsch.

Douglaska tisolist

Celkov pohled naLesovnu

Lesovna poproveden rekonstrukce

Plastick erb rodu Khevenhller-Metsch

Domek zahradnka uLesovny

60

ZMECK PARK ASTAVBY V JEHO ARELU

Pi jinm prel zmku byl postaven kolem roku 1858 velk SKLENK sezdnmi tty asedlovou stechou, kter byl kolem roku 1925 sten poboen avroce 1972 nadobro stren. Vlevo (zpadn) uhlavnho vstupu doarelu stoj star, pvodn snad renesann patrov budova nkdejho PURKRABSTV (nynj ambulantn zazen, kancele asklady). Vpate bval byt purkrabho, vpzem byt afv. Purkrabstv je jedinou budovou, kter sedochovala zrozshlho hornho hospodskho dvora, znienho porem nazatku 20. stolet. Dvr tvoily spka, klna, konrna smramorovmi laby vetvaru mul pro 21 kon avelk stodola, najejm mst byla vybudovna dnen ubytovna. Vzmeckm peddvo je novodob hlubok obdln VODN NDR. Znkdej klasicistn KANY tvercovho pdorysu ped severnm prelm budovy purkrabstv zstaly pouze vnj kamenn stny. Poproveden demolici dvou tesko bark adokonen vstavby ubytovny vroce 1987 bylo cel prostranstv kolem ubytovny abezprostednho okol zmku nsledn vroce 1988 upraveno vestylu volnho anglickho parku. Vedle purkrabstv stoj novostavba vrtnice. Naproti n naohradn zdi jsou umstny erby nejvznamnjch majitel Komornho Hrdku. Jedn seoerb Vilma Kostky z Postupic (14221436), druh v poad je erb Jaroslava ze elmberka (15251554), tet erb pat Adamovi z Valdtejna (17561638), posledn pak Janovi Josefovi Khevehller-Metsch (17401782).

Jin prel zmku kolem roku 1975

Purkrabstv svstupnm arelem kolem roku 1972

Pohled navrtnici

Sklenk pi jinm prel zmku

Budova bvalho purkrabstv

Ohradn ze serby nejvznamnjch majitel Komornho Hrdku

Nkdej kana

61

ZMECK PARK ASTAVBY V JEHO ARELU

trbinov otvor

Cel prostranstv ped zpadnm prelm zmku je odseveru, zpadu ajihu akbudov purkrabstv uzaveno vysokou OHRADN ZD, vjej zpadn sti sezachovaly trbinov otvory. Hlavn vstup doZMKU je odzpadu, zrozlehlho peddvo. Pedn, tj. zpadn budova zmku tzv. nov zmek je mlad st celho komplexu. Je to trojkdlov jednopatrov pozdn renesann stavba z2. desetilet 17. stolet, spojen vchodn stranou severnho kdla se star zmeckou budovou. Nad hlavnm vstupem je zasazen kamenn erb hrabat zMetsche anad sten msou zdn tt. Nkdej hranolov v zhrzdnho zdiva byla asi vroce 1900 popokozen bleskem snesena. V byla nazklad dochovan fotodokumentace obnovena vroce 2000. Je opatena novm zvonem slitm firmou Dittrych zBrodku uPerova, kter nese npis Komorn Hrdek L. P.2000. Jubilaeum A. D. 2000. Cristus heri hodie semper. Zvon byl slavnostn vysvcen 9. kvtna 2000. Vpzemnch mstnostech severn sti hlavnho traktu novho zmku je vynikajc manristick tukov dekorace zdoby kolem roku 1660, kter pat ktomu nejhodnotnjmu, co sevzmku zachovalo. Nyn zasklen chodby v pzem i v pate na ndvorn stran novho zmku byly pvodn oteven. Teprve nkdy vpolovin 19. stolet byly opateny devnmi okennmi rmy azaskleny.
Zpadn budova novho zmku

Zvon umstn vzmeck vi Zpadn budova takzvan nov zmek

Kamenn erb hrabat zMetsche

Vzdoba stropu jdelny

Zasklen arkdy novho zmku

62

ZMECK PARK ASTAVBY V JEHO ARELU

Vpate novho zmku, upravenm dodnen podoby v2. desetilet 18. stolet jsou reprezentan salony ivelk sl vyzdobeny bohatou vrcholn barokn tukaturou. Nov zmek byl pipojen kstar zmeck budov, jejm jdrem je hmota gotickho hradu zvanho Vesel, postavenho poroce 1412. Popozdn gotickch pravch byl tento hrad vprvnch letech 2. poloviny 16. stolet pestavn naran renesann zmek arozen ovchodn tzv. star zmek. Dostarho zmku sevstupuje prjezdem zprvnho ndvo. Pevn st fasd starho zmku je pokryta renesannm obdlnkovm sgrafitem, dle jsou fasdy lenny pozdn gotickmi a renesannmi okny s kamennmi ostnmi, nasevern azpadn fasd pak iomtkovmi baroknmi ambrnami. Zezpadn fasdy vystupuje pravohl blok renesannho schodit, nanj navazuje barokn pizdvka chodby, kter pokrauje ipodle severnho kdla zmku. Vrazn sevndvo uplatuje ttov prel BAROKN ZMECK KAPLE. Vmstnostech pzem a1. patra starho zmku sezachovaly vzcn renesann klenby, vpzem asuternu dokonce inkolik kleneb gotickch. Napovrchu ternu pobl jihovchodnho koutu ndvo starho zmku sezachovaly viditeln zbytky zdnho okru star studny (dnes zsti rekonstruovan), kter byla jet vroce 1895 pouiteln. Po vnj stran jinho kdla star zmeck budovy je tzv. DVOREEK, obklopen zjin avchodn strany vysokou kamennou gotickou zd, soust pvodnho stedovkho opevnn zmku. Vevchodn hradb je dochovna dlov komora.Vjihovchodnm rohu dvoreku, ustyku jin avchodn sti hradby, stvala vlcov gotick v, kter ipes svj zanedban stav slouila kolem roku 1814 jako vzen. V byla dajn zboen kolem poloviny 19. stolet. Pi jin zdi byla pourit as tak konrna. Odndvo novho zmku je dvoreek oddlen barokn ohradn zd svjezdovou branou.

Vstup nadruh ndvo podpvodnm hradem Vesel

Pohled nadruh ndvo sprelm kaple

Pvodn hrad Vesel

Barokn brna natetm ndvo

Dvoreek tet ndvo

Pohled nastar zmek

63

ZMECK PARK ASTAVBY V JEHO ARELU

Pozstatky hradu ejchanov

Jihozpadn st zmeckho arelu mla v minulosti pevn hospodsk charakter. Pobl nynjho hlavnho vstupu stoj vedle vjezdov brny dobvalho HOSPODSKHO DVORA pvodn renesann budova PIVOVARU, najejm zpadnm ttovm prel, poodstrann mladho pstavku, byly odkryty fragmenty renesannho obdlnkovho sgrafita sezarmovanm letopotem 1590, nepochybn udvajcm dobu vstavby. V souasn dob slou st pivovaru jako tlocvina sposilovnou. Zapivovarem je nevelk zdn staven, patrn bval KOVRNA. Jin odn, nane poloen svait ploin, j protk potok, jsou dosud patrny pozstatky zd nkdejch HOSPODSKCH BUDOV. Zedvou RYBNK, kter bvaly podtmto dolnm hospodskm dvorem, jeden dosud existuje. Nastrni severn odrybnka je OVOCN SAD, snad jedna zhistoricky doloench tpnic. Ped vnj stranou zpadn sti ohradn zdi velkho zmeckho peddvo je nevelk pzemn budova bval SADAV DOMEK. Odtchto mst setern svauje ismrem kzpadu akles akekonci nynjho zmeckho arelu. Vjeho sousedstv, naploin skalnho ostrohu porostlho stromy, se zachovaly mlo znateln POZSTATKY EJCHANOVA HRDKU, gotickho hradu z doby kolem roku 1300, jen byl pedchdcem Komornho Hrdku.

Sgrafita sletopotem vzniku

Pivovar

Zbytky val ejchanova

Pohled narybnk

Ovocn sad zapivovarem

Domek sadae

64

PAMTKY VOKOL

PAMTKY VOKOL
Neorenesann kaple Loreta
Tuto bvalou poutn marinskou kapli vysvtil na svtek svatho Vavince 10. srpna 1766 szavsk opat Leander Kram ( 1. 9. 1801). ZaJosefnskch reforem vroce 1787 byla kaple zruena ast zazen bylo peneseno dokostela veVranov. Vletech 18731874 byla kaple pestavna vneorenesannm slohu nanklady Karla knete Lichnowskho namauzoleum, ato pro jeho zemelou sestru, knnu Antonii, provdanou Khevenhller-Metsch. Uvnit je ndhern pomnk zkararskho mramoru odsochae C. Cauera (* 1828, 18. 4. 1885). Napodstavci pomnku je vytesna rozshl bse vnmeckm jazyce, vpekladu: Vestnu tto lesn kaple odpovej sladce srdce milovan matky, odpoi si vtv klidn svtnici odpozemskch trap apozemskch bolest! Pli brzy jsi sesnmi rozlouila, pece tob je dobe, nebo ist vychutnv vn mr u tvho Boha, kterhos milovala! Nanhrobn desce vlodi kaple je nmeck npis, veskm pekladu: Zde odpov bezduch tlo nejjasnj pan Antonie Marie knny Khevenhller-Metsch, rozen hrabnky Lichnowsk aWerdenbergov, dvorn dmy csaovny, dmy vysokho Hvzdovho ke acsaskho mexickho du Sv. Karla atd. Narozena 18. 4. 1816. Zemela 10. 1. 1870. Kpemstn ostatk zesnul knny dohrobky vak nedolo, nebo vjej pozstalosti senalo pn, aby byla ponechna vkrypt podzmeckou kapl. ZaLoretou stval devn loveck altn aunj ps hbitov.

Zadn pohled naLoretu

Pomnk zkararskho mramoru

Loreta

Nhrobnk vLoretnsk kapli

65

PAMTKY VOKOL

Kaplika svatho Jana Nepomuckho


Prost kaplika nazatku cesty zKomornho Hrdku doBlic. Socha svatho Jana Nepomuckho byla ped lety rozbita. Naproti n bval rybnek, kam chodily vzim (poddohledem vychovatelky Fanny) bruslit dcery knete Antona, sestry Leopoldina, Marie Anna aIda Gabriela.

Kaple trncti svatch pomocnk


Kaple stoj voblouku silnice zChocerad naKomorn Hrdek. Bval vn mal olt sobrazem trncti svatch pomocnk vakantovm rmci advmi sochami andl. Naspodn sti olte byl npis: Jej osvcenost pan knna Antonie Khevenhller-Metsch, rozen Lichnowsk, dala tuto kapli za astn navrcen syna svho pana Karla zvpravy mexick dne 22. 9. 1867 obnoviti.
Souasn stav Kapliky svatho Jana Nepomuckho

Farn kostel Nanebevzet Panny Marie vChoceradech


Vkostele dve stlo skvostn valdtejnsk mauzoleum, ale dochovala seznj pouze velk nhrobn deska z ervenho mramoru s vytesanou podobou Jana zValdtejna adv mal mramorov desky seznaky Vartemberk aKraj zKrajku. Vhrobce jsou pochovni: Jan zValdtejna, Elika Krajov zKrajku, Jan Viktorin zValdtejna, Jan Karel zValdtejna, dle Eleonora Monika zValdtejna ajako posledn zde byl pochovn Jan Vclav zValdtejna.
Kostel vChoceradech

Kaplika trncti svatch pomocnk

Varhany

Interir kostela

66

PAMTKY VOKOL

Bval Knec pitl vChoceradech


Nad farou stoj budova bvalho pitlu, asem zmnn adou pestaveb. V roce 1755 manel Jan Josef a Marie Karolina Khevenhller-Metsch dali vChoceradech vystavt pitl smalou kapl pro deset chudch zkomornohrdeckho panstv sevm potebnm zaopatenm. Vroce 1816 ilo vepitle devt mu ajedna ena, kter sestarala oistotu. Poroce 1820 pitl zanikl ateprve zcela zpustl byl vroce 1846 nanvrh fare Jana Prochzky (* 29. 8. 1803, 18. 10. 1860) ananklady knete Richarda Khevenhller-Metsch pestavn stavitelem Frantikem Jenovskm zPyel nanovou kolu, kter byla 16. srpna 1846 slavnostn posvcena. Vsouasn dob je objekt vsoukromch rukou.

Zmeck mln
V roce 1525 se uvd mln v Choceradech. V roce 1730 byl mlynem Jan Janovsk ( 1. 10. 1730) a v letech 18561869 Frantiek Titel, pot koupil vdrab mln jist Hartmann, dle sejako majitel uvd Antonn Schller. V roce 1900 koupil mln Jan Vvra (* 15. 5. 1861, 19. 11. 1932), prask mlyn alen inohry Nrodnho divadla. Rok pot byla star renesann budova mlna zboena anajejm mst postavena budova nov, najejm prel sehrd skvlo majitelovo jmno. Nov mln ml modern mlec zazen pohnn Francisovou turbnou. Rodin Vvrovch patil mln adoroku 1948, kdy byl znrodnn. Poroce 1989 byl mln vrestituci vrcen herci Miloi Vvrovi, vnukovi pvodnho majitele. Vsouasn dob je objekt vosobnm vlastnictv, majitelem je odroku 1999 Ing.Radko Manda. Mln slou kvrob elektrick energie, kterou dodv doveejn st.

Bval pitl, pozdji kola vChoceradech (snmek pochz zroku 1922)

Obora
Naproti zmku, pes eku (nad vs Chocerady) je les bval obora. Ooboe Valdtejn na Komornm Hrdku se zmiuje ve svm dle Miscellanea historica regni Bohemiae I. zroku 1679 jezuita Bohuslav Balbn. Vroce 1757 nechala Marie Karolna knna Khevenhller-Metsch oboru oplotit a osadit divokou zv. Namap choceradskho revru zpoloviny 19. stolet je voboe zakreslena pec mal cihelny, vekter seplily cihly seznakou FKM (Frst KhevenhllerMetsch). Vkvtnu 1945 zde byla rozmstna st armd marla M. R. Malinovskho, velitele 2. ukrajinskho frontu. Vsouasn dob je obora zruena, zem pat kpoles Komorn Hrdek, je je soust Les R.
Vvrv mln vChoceradech

Jan Vvra, majitel mlna

Obora dvr scihelnou

Obora hjovna

67

PAMTKY VOKOL

Nad dolm nazpad odzmku le bval pansk hospodsk dvr Levn, kter je poprv pipomnn ji v roce 1428. K zmku se obrac svoj vstavnou emprovou branou se irokm trojhelnm ttem. V tympanonu je ve tuku proveden erb knat Khevenhller-Metsch. Nad obloukem brny je vyhotoven latinsk npis: FKKM MDCCCXVI, co vpekladu znamen: kne Karel Khevenhller-Metsch 1816. Vedle brny stoj obytn staven, zanm kolem dvora senk, mlat, pchar, stodola, chlv, kravn amlnice. Na pamtn desce na kravn je nmeck npis, kter v pekladu znamen: OdJeho Jasnosti pna pana Richarda knete Khevenhllera-Metsch apodvedenm knecho pana inspektora Josefa ermka postaveno vroce 1861. Vrmci 1. pozemkov reformy byl vroce 1925 odprodn Vclavu Vanitovi, kter jej vlastnil a do roku 1948. V souasn dob je objekt v soukromm vlastnictv.

Dvr Levn

Latinsk npis nad branou doLevna

Levn

Hospodsk dvr Levn

68

DOSLOV

DOSLOV
Mezi kulturnmi pamtkami vesk republice zaujm arel zmku Komornho Hrdku zvltn msto. Pat k tm vznamnch z nich, kter nejsou pli znm, nebo odroku 1945, kdy byl zesttnn, byl spravovn Ministerstvem nrodn obrany avyuvn eskoslovenskou armdou, dnes Armdou esk republiky, aje tedy pocelou tu dobu veejnosti nepstupn. Jako charakteristick venkovsk feudln sdlo byl bhem stalet djitm vznamnch historickch udlost aproel mnoha stavebnmi aumleckmi promnami. Napotku byl nevelk gotick hrad z2. desetilet 15. stolet sdobov obvyklm opevnnm, nanj navzalo pohodlnj zmeck sdlo, vn byl hrdek promnn vran renesannm obdob azazral renesance, kdy zaaly varelu vznikat idal budovy, nsledn pak byl zmek rozen opomrn velk nov kdlo svynikajcm manristickm tukovm amalskm dekorem, dle nsledovala barokn pestavba apak rokokov prava nkterch interir akumlecky hodnotnm pravm patily jet izsahy vobdob klasicismu aromantismu. Vprvn polovin 20. stolet, kdy vznam zmku irove pe onj ji poklesly, uinn pravy ji arel pli neobohatily. Azmny proveden varelu zmku pojeho pevzet armdou byly dokonce znan devastujc, nebo utilitrn poteby potlaily imnoh znejcennjch hodnot zmku. Teprve v80. letech zaaly nkter ozdravujc zsahy varelu, ikdy napklad zruit ubytovn vojk vhlavn zmeck budov znamenalo vybudovat vexponovan poloze vzmeck zahrad novou panelovou ubytovnu. Obrat vpi ozmeck arel jako okulturn pamtku nastal aporoce 1989, kdy sezsadn zmnil obsahov charakter jeho vyuit. Zaala clevdom, systematick pamtkov rehabilitace zmku aostatnch budov arelu. Pamtkovm przkumem, stavebnmi rekonstruknmi pracemi, restaurovnm renesannch sgrafit, trmovch strop anstnnch maleb arokokovch tukatur, ptrnm popvodnm historickm movitm vybaven zmku avrcenm nalezench pedmt najejich pvodn msta vinterirech setto pamtce postupn vrac jej kulturn hodnota, anasvtlo sedokonce dostvaj ihodnoty ukryt podnnosy prav zmladch historickch obdob jet ped pchodem armdy. Tato tendence vpi opamtkov hodnoty zmku dky pznivmu vztahu veden kolicho avzdlvacho stediska MO a jeho nadzench dle pokrauje, a lze se tedy tit, e i nkter dal dosud pouze utilitrn vyuvan interiry zmku, napklad nynj jdelna svynikajcm manristickm tukovm dekorem ze17. stolet, zskaj dstojn uplatnn. Souasn pe oarel zmku Komornho Hrdku svd otom, eiarmda jako sprvce auivatel me svdomit aodpovdn nakldat snrodnm kulturnm majetkem avyuvat jej ktomu, aby jej pslunci pobytem vnm obohacovali svj as okulturn, umlecky hodnotn zitky adojmy. Miroslav Broovsk Zpracovatel vchozho textu ovzniku Komornho Hrdku doroku 1945

Miroslav Broovsk
(* 7. 6. 1940)

Po absolvovn Filozofick fakulty Univerzity J. E. Purkyn (nyn Masarykovy univerzity) v Brn, obor Historik vtvarnho umn, psobil v letech 19662008 jako pracovnk Nrodnho pamtkovho stavu, zemnho odbornho pracovit stednch ech vPraze (dve svce jinmi nzvy), nyn vevslub.

Vbr zjeho odbornch publikac:


Veltrusy (1972) Zmek Jemnit (1978) Konopit (text pro prvodce, 1981) Jemnit (text pro prvodce, 1982) Dob zmek, zahrada apark (1983) Kokon (1984) Jemnit (1985) Mlnk (1987) Komorn Hrdek (1988) Zmek Konopit (1994) Hrad Kokon (1997) Zmek Veltrusy (1998) Zmeck park veVrchotovch Janovicch (2000) Kokon (2007) Dle lnky vodbornch asopisech, sborncch, pednky naodbornch konferencch ad.

69

REKONSTRUKCE FOTOGRAFIE

Rekonstrukce srovnvac fotografie

Prvn ndvo ped rekonstrukc

Prvn ndvo bhem rekonstrukce vroce 1997

Prvn ndvo porekonstrukci

Prosklen arkdy v1. polovin 20. stolet

Souasn stav

70

REKONSTRUKCE FOTOGRAFIE

Stav druhho ndvo kolem roku 1938

Druh ndvo vsouasnosti

Stavebn v pi rekonstrukci krov vroce 2007

71

REKONSTRUKCE FOTOGRAFIE

Tet ndvo svolejbalovm hitm vroce 1977

Tet ndvo vroce 2008

Domek sadae ped rekonstrukc (1985)

Rekonstrukce domku sadae (1995)

Souasn stav

72

REKONSTRUKCE FOTOGRAFIE

Domek zahradnka ped rekonstrukc

Domek zahradnka porekonstrukci vroce 2008

Rekonstrukce herny spvodnmi oknky pro promtn (1995)

Souasn stav

Zmeck chodba ped rekontrukc podlahy aosvtlen

Souasn stav

73

REKONSTRUKCE FOTOGRAFIE

Stav kaple ped rekonstrukc vroce 1976

tt kaple dnen stav

Oprava podlahy nabalkon uvarhan vlistopadu 2005

Rekonstrukce vbeznu 2006

Oprava kaple pozsahu blesku vroce 2007

74

REKONSTRUKCE FOTOGRAFIE

Konferenn sl jako uebna stav ped rekonstrukc vroce 2000

Konferenn sl stav porekonstrukci

Rekonstrukce Konferennho slu vroce 2002

75

REKONSTRUKCE FOTOGRAFIE

Lesovna ped rekonstrukc

Lesovna porekonstrukci

Lesovna bhem rekonstrukce (1992)

Lesovna pi oprav stechy vroce 1993

Rekonstrukce napstavku kLesovn vroce 1993

Pstavek porekonstrukci

Lesovna poproveden rekonstrukce rok 2008

76

REKONSTRUKCE FOTOGRAFIE

Loveck salonek ped rekonstrukc

Loveck salonek porekonstrukci vroce 2008

Prbh rekonstrukce Loveckho salonku

Rekonstrukce prchodu naprvnm ndvo v90. letech

Zrekonstruovan prchod naprvnm ndvo

77

REKONSTRUKCE FOTOGRAFIE

Pohled naKomorn Hrdek bez ve (1930)

Souasn stav ve

Kompletn tubus vroce 2000

Oplechovn ve mdnmi plty vroce 2000

Spoutn tubusu vroce 2000

78

REKONSTRUKCE FOTOGRAFIE

Rekonstrukce Rytskho slu vletech 19901992

Rytsk sl vroce 2009

Stav Rytskho slu tsn ped rekonstrukc

Souasn stav Rytskho slu, vyuvanho pi slavnostnch udlostech naKomornm Hrdku

79

REKONSTRUKCE FOTOGRAFIE

Vstavba ubytovny vroce 1987

Souasn stav

80

REKONSTRUKCE FOTOGRAFIE

Vstavba novho vstupnho arelu sestanovitm dozorho

Stavebn pravy budovy dozorho vroce 2005

Souasn stav

Stav vstupu dozmku ped rokem 1989

Souasn stav

81

REKONSTRUKCE FOTOGRAFIE

Vstavba nov oprn zdi vroce 2005

Souasn stav

Zeleninov zahrdka uzmku

Souasn parkovit nabvalch zahrdkch

Oprava maleb veZlatm salonku

Souasn stav

Pvodn interir Zlatho salonu dtsk pokoj vroce 1910

Souasn stav

82

FOTOGRAFICK PLOHY

FOTOGRAFICK PLOHY

Knec lka MUDr.Carl Walko

Dchodn Komornho Hrdku Rudolf Foltn vroce 1944

Rudolf Mikula psobil jako komornk naKomornm Hrdku doroku 1951

Oldich vanda byl zahradnkem doroku 1919

Josef Hemerka, zahradnk (19191946)

Emil Fasora, posledn zahradnk naKomornm Hrdku (19481952)

Frantiek Tomek, knec dchodn (1926)

Klnk Komornho Hrdku Pavel Grulich (1917)

Vpravo lesn kontrolor Josef Hlavek

83

FOTOGRAFICK PLOHY

Komorn Hrdek vroce 1859

Choceradsk mln vroce 1914

Komorn Hrdek poroce 1900

Komorn Hrdek kolem roku 1925

84

FOTOGRAFICK PLOHY

Dcery majitele Komornho Hrdku Antona Sigmunda Khevenhller-Metsch (Marie Anna, Leopoldina, Ida Gabriela)

esk sluebnictvo uKhevenhller

Kov Komornho Hrdku

Uitel Frantiek Hrbek

Dti majitel Komornho Hrdku

Peka Jaroslav Zach (vpravo)

85

FOTOGRAFICK PLOHY

Socha Miroslav Bswart pi opravch fasd gotickho hradu

Stav omtek vroce 1976

Komorn Hrdek (1946)

Vojci naKomornm Hrdku (1946)

Vojci naKomornm Hrdku (1947)

ZamstnanciKomornho Hrdku (1949)

86

FOTOGRAFICK PLOHY

Uitel francouztiny Joel Bros

Lektorka francouzskho jazyka Nathalie Stachowiak-Lamer

Uitel Martin Laverne Kammerer

Uitel Alexandra Edsall aMitchell Orenstein

Uitel anglickho jazyka manel Gregorovi zUSA

87

FOTOGRAFICK PLOHY

Slavnostn psaha poslednch vojk zkladn sluby. Komorn Hrdek, 4. 5. 2002

Hereka Jiina Jirskov naDni matek 9. 5. 2002

Setkn dlostelc vhistorickch uniformch 3. 9. 2002

Kladen vnc naden vetern 11. 11. 2004 vChoceradech

Slavnostn vyazen kurzist STANAG dne 21. 1. 2005

88

FOTOGRAFICK PLOHY

Prvn kasteln zmku Komorn Hrdek pplk. v zl. Peter Rusnk v historickm renesannm pevleku

Hnut Stonoka vKomornm Hrdku 13. 12. 2005

89

FOTOGRAFICK PLOHY

Vyazen absolvent kurzu anglickho jazyka 23. 6. 2006

Vnon koncert vroce 2006

90

FOTOGRAFICK PLOHY

Renesann ples Komornho Hrdku 28. 4. 2007

Renesann ples Komornho Hrdku 28. 4. 2007

91

FOTOGRAFICK PLOHY

Nvtva ministryn obrany JUDr.Vlasty Parkanov 13. 12. 2007

92

FOTOGRAFICK PLOHY

Slavnostn setkn len vojenskho diplomatickho sboru 11. 12. 2007

93

FOTOGRAFICK PLOHY

Vnon koncert 21. 12. 2007

PAMA BOX PARTY konan vKomornm Hrdku 19. 6. 2008

Zmeck archiv

PAMA BOX PARTY konan vKomornm Hrdku 19. 6. 2008

Spolen foto zamstnanc VS MO rok 2006

94

FOTOGRAFICK PLOHY

Nvtva vlench vetern RAF v Komornm Hrdku v ervnu 2009

Posledn pslunk 311. bombardovac perut RAF gen. mjr. Otto Schwarz (na snmku vpravo) v kapli VS MO spolen s pplk. v zl. Frantikem Dolealem a nelnkem stediska plk. Ing. Pavlem Vobrkou v ervnu 2009

95

FOTOGRAFICK PLOHY

Ministr obrany PhDr.Lubo Dobrovsk 27. 4. 1991

Ministr obrany doc.Ing.Antonn Baudy, CSc. vKomornm Hrdku 19. 3. 1993

Ministr obrany RNDr.Vilm Hol vKomornm Hrdku 17. 1. 1995

Ministr obrany JUDr.Miloslav Vborn vKomornm Hrdku 17. 10. 1996

Ministr obrany JUDr.Miloslav Vborn vKomornm Hrdku 17. 10. 1996

Ministr obrany RNDr.Vladimr Vetch, CSc. snelnkem VS MO plk.Ing.Karolem Janoukem vKomornm Hrdku 13. 5. 1999

96

FOTOGRAFICK PLOHY

Ministr obrany Ing.Jaroslav Tvrdk vKomornm Hrdku 28. 6. 2002

Ministr obrany Ing.Miroslav Kostelka vHrdku 24. 5. 2004 Ministr obrany JUDr. Karel Khnl snelnkem VS plk.Ing.Romanem Kuerou vroce 2006

Ministryn obrany JUDr.Vlasta Parkanov pi pleitosti slavnostnho oteven zmeck kaple 13. 12. 2007

Ministryn obrany JUDr.Vlasta Parkanov 13. 12. 2007 vzmeck kapli

97

FOTOGRAFICK PLOHY

Komorn Hrdek, Chocerady (pohlednice)

98

FOTOGRAFICK PLOHY

Komorn Hrdek, Chocerady (pohlednice)

99

FOTOGRAFICK PLOHY

Komorn Hrdek (pohlednice)

Mapa vznamnch pamtek vokol Komornho Hrdku

100

FOTOGRAFICK PLOHY

Leteck pohled naKomorn Hrdek (1949)

101

FOTOGRAFICK PLOHY

Leteck pohled naKomorn Hrdek (1959)

102

FOTOGRAFICK PLOHY

Leteck pohled naKomorn Hrdek (1992)

103

FOTOGRAFICK PLOHY

Leteck pohled naKomorn Hrdek bez ve (1997)

Komorn Hrdek zpta perspektivy, vpozad obec Hvzdonice

Leteck pohled naKomorn Hrdek

104

HLAVN POUIT PRAMENY ALITERATURA


PRAMENY Nrodn archiv Sttn oblastn archiv Praha poboka Beneov Star letopisy esk Djiny pivovarnictv Farn kronika Chocerad Obecn kronika Chocerad. Rukopis odroku 1925 Vojensk stedn archiv Praha LITERATURA Podlaha, A.: Soupis pamtek historickch aumleckch vpolitickm okresu eskobrodskm, Praha 1907, s. 45 n. Podlaha, A.: Posvtn msta Krlovstv eskho, Praha 1907,dl I. Sedlek, A.: Hrady, zmky atvrze Krlovstv eskho, XV. Praha 1927, s. 97 n. Lbal, D., Heroutov, M., Likov, A., Novosadov, O.: Komorn Hrdek, zmek stavebn historick przkum, Praha 1975. Poche, E. akol.: Umleck pamtky ech 1 (A-J). Praha 1977, s. 510. Durdk Tom:  Povrchov przkum azjiovac vzkum hradu ejchanova Hrady vokol Szavy nad Szavou Ilustrovan encyklopedie eskch hrad Vlask A. N.: Hrdek nad Szavou acel jeho okol Broovsk M.: Komorn Hrdek Chotra P.: Komorn Hrdek. Przkum severnho prel Starho zmku pplk.v.v. Dr.Pavel MINAK, CSc. FOTOARCHIVY Archiv kolicho avzdlvacho stediska MO Komorn Hrdek Fotoarchiv Prezentanho ainformanho centra MO (Marie Kov aRadko Janata) Fotoarchiv Petera Singra Fotoarchiv Ing.Karla Hrzy Soukrom fotoarchiv Martina Ledviny Fotografie zesoukromch sbrek Bedicha Saltka, Jiho Saltka, Ing.Stanislava Olta

105

OBSAH
Pedmluva. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vod dohistorie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Pvodn hrad Hrdek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . Gotick hrad Vesel . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 4 5 7

Ran renesann star zmek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Pozdn renesann nov zmek. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 12 Barokn pravy zmku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 18 Klasicistn pravy zmku. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Zmek vobdob romantismu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Zmek ve20. stolet . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Interiry zmku . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 39 Zmeck park astavby vjeho arelu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 59 Pamtky vokol . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65 Doslov. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 69 Rekonstrukce srovnvac fotografie. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 70 Fotografick plohy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 83

107

Historie asouasnost Komornho Hrdku


kolic avzdlvac stedisko Ministerstva obrany R Kolektiv autor

KOLC AVZDLVAC STEDISKO MO KOMORN HRDEK

PREZENTAN AINFORMAN CENTRUM MINISTERSTVA OBRANY

Vydalo Ministerstvo obrany R Prezentan ainforman centrum MO Rooseveltova 23, 16105 Praha 6 http://www.army.cz Odpovdn redaktorka: Eva Karbulkov Grafick prava azlom: Jitka Oktbcov Fotografie: Archiv kolicho avzdlvacho stediska MO Komorn Hrdek, fotoarchiv Prezentanho ainformanho centra MO (Marie Kov aRadko Janata), fotoarchiv Petera Singra, fotoarchiv Ing.Karla Hrzy, soukrom fotoarchiv Martina Ledviny, soukrom sbrky Bedicha Saltka, Jiho Saltka aIng.Stanislava Olta Dno dotisku: erven 2009 Tisk: hansdesign, Brno 1.vydn Koprovat, pekldat arozmnoovat publikaci bez souhlasu vydavatele je zakzno.

KOLC A VZDLVAC STEDISKO MO KOMORN HRDEK

PREZENTAN A INFORMAN CENTRUM MINISTERSTVA OBRANY