DRAFT STRATEGIE ROZVOJE DTT (výtah z dokumentu) Úvod Zemské digitální televizní vysílání (dále jen DTT), spojené

s vysílacími sítěmi vysílačů většího výkonu, je jednou z klíčových platforem šíření televizního vysílání k divákovi. Je také skutečností, že kapacita kmitočtového spektra, určeného pro zemské sítě, je omezena a bude omezována i nadále využíváním pro jiné služby, zejména vysokorychlostní mobilní datové služby. Zemská digitální televizní platforma také stojí před významnými technologickými inovacemi. V nejbližší perspektivě je to využití standardu šíření televizního signálu DVB-T2 a kompresní technologie H.265 (HEVC). Uplatnění těchto podstatných inovací umožní i širší uplatnění HDTV a delší časové perspektivě pak i UHDTV. Z pohledu českého diváka je nesporně zemská televizní platforma nejpoužívanější, nejstabilnější a nejekonomičtější pro celonárodní šíření televizního signálu. Jejími hlavními přednostmi jsou zejména prakticky celoplošné pokrytí televizním signálem, dosud volně dostupný obsah na základě ověřeného a populárního modelu FTA (free to air, bezplatný příjem), možnost efektivní regionalizace vysílání vč. možnosti využití při krizových situacích. Z hlediska diváků je k dispozici široce dostupné portfolio přijímačů. Jiné platformy šíření TV signálu zatím nedokázaly DTT v ČR plně a pro všechny skupiny diváků nahradit. Je tedy nutné z hlediska celospolečenských cílů stimulovat a podporovat v budoucnosti její další rozvoj. DTT musí mít možnost využívat důsledně všechny technologické možnosti (HDTV, UHDTV) a musí mít možnost účinně soutěžit s ostatními televizními platformami, což bude nepochybně podmíněno i s nástupem efektivnějších přenosových (DVB-T2) a kompresních technologií (H.265). Z dlouhodobého pohledu by pak výsledkem měl být další nárůst kvality obrazu i zvuku v zemském televizním vysíláním a samozřejmě i jeho obsahová rozmanitost, tedy zvyšování přidané hodnoty pro diváky. Shrnutí I. V současné době jsou po úspěšném a bezproblémovém dokončení přechodu na zemskou digitální televizní platformu k dispozici 4 celoplošné sítě DTT ve standardu DVB-T/MPEG2, pokrývající více jak 95% obyvatel ČR televizním signálem. Zároveň je v provozu několik regionálních TV stanic (s omezenou platností oprávnění do 2017). Všechny TV stanice vysílají zatím na bázi modelu FTA (Free To Air). Z hlediska správy rádiového spektra pro televizní vysílání je současným klíčovým úkolem zajištění garance práv k příslušným kmitočtům, umožňujícím efektivní fungování sítí DVB-do ukončení doby platnosti příslušných přídělů (Lhůty platnosti: síť 1 – ČT do 30. 5. 2023, síť 2 – ČRa do 11. 5. 2021, síť 3 – CDG(ČRa) do 10. 1. 2024, síť
1

II.

III.

4 Digital Broadcasting do 4. 3. 2022) a další rozvoj této platformy. Z hlediska perspektivního kontextu je nutno připomenout, že v době fungování těchto sítí začnou postupně fungovat sítě mobilního vysokorychlostního broadbandu (technologie LTE, LTE-A), které mohou ovlivnit využití sítí DTT. Za tím účelem bude nutno v letech 2013/2014 pokračovat v realizaci příslušných experimentů (iniciovaných a zadaných již v roce 2012 ČTÚ), týkajících se nejen fungování nového standardu DVB-T2, ale i interakce sítí DVB-T/T2 a sítí mobilního broadbandu. Dlouhodobým celospolečenským a politickým cílem musí být z hlediska veřejného zájmu zajištění udržitelného rozvoje zemského televizního vysílání jako klíčové neplacené televizní platformy v perspektivě nejbližších 15-20 let. V rámci rozvoje televizního vysílání je nutno nesporně počítat s tím, že se v budoucnosti více uplatní HDTV vysílání a samozřejmě také připravované UHDTV. Využití „placené televize“ na této platformě je nepochybně politickým rozhodnutím, které nemůže být jen v rukách komerčních subjektů bez jasné a zřetelné artikulace veřejného zájmu a podmínek uplatnění. V nejbližší budoucnosti bude nutno rozhodnout o koncepci tzv. digitální dividendy 2 (dále jen DD2), tj. fakticky další redukci pro DTT disponibilních kmitočtů (kanály 49 až 59), což nepochybně nepříznivě ovlivní využitelnost DTT sítí 1-4 již v době platnosti příslušných přídělů v závislosti na termínech uvolnění DD2. Očekávaná realizace DD2 pak zcela znemožňuje prakticky uvažovat o bezproblémovém udržení stávající sestavy kmitočtů stávajících sítí DTT. Znamená to také omezení příslušných přídělů na dobu jejich platnosti, tj. ukončení v letech 2021-2024. Jedinou možnou cestou rozvoje a udržitelnosti DTT platformy je uplatnění nového efektivnějšího standardu sítí DTT – tj. standardu DVB-T2. Místo 12-14 kanálů potřebných na sestavení jedné celoplošné sítě DVB-T postačuje pro síť DVB-T2 menší počet kanálů tj. 2-3 v ideální teoretické situaci. Ta je ovšem prakticky limitována mezinárodní koordinací kmitočtů a požadavky sousedních zemí, takže v reálu je nutno počítat s vyšším počtem kanálů. Další rozvoj kapacity a dlouhodobé udržitelnosti platformy DTT je tak spojen dvěma podstatnými inovačními kroky. Vedle změny standardu šíření signálu ( tj. využití DVB-T2) je jako druhý inovační krok jde o současné či postupné uplatnění nové kompresní technologie HEVC (H.265). Využití této efektivní kompresní technologie je zřejmě předpokladem jak pro podstatné rozšíření počtu HDTV stanic, tak pro budoucí proponované vysílání UHDTV. V tomto kontextu a jako vodítko pro dodavatele přijímacích technologií byl již v roce 2012 v technické skupině ČTÚ částečně inovován D-Book s uplatněním standardu DVB-T2. Kompresní technologie H.265 pak obdobně zvyšuje kapacitu sítí DTT. Při přípravě strategie rozvoje DTT bude nutno rozhodnout, zdali se oba inovační kroky v rozvoje platformy DTT – migrace na DVB-T2 a uplatnění kompresní technologie H.265 – uskuteční současně nebo postupně.
2

IV.

Způsob udělení přídělů příslušným sítím musí být odvozen od celkové strategie migrace na nový standard DVB-T2 a s přihlédnutím k dlouhodobým cílům rozvoje televize veřejné služby (dále jen PSB) i komerčních televizí (dále jen CSB). V případě spuštění vysílání ve standardu DVB-T2 je tedy aktuálně možno efektivně, vzhledem k limitům mezinárodní koordinace, využít jen jednu maximálně dvě nové sítě. Teprve postupně a v závislosti na uvolnění lokálně/regionálně využívaných kmitočtů (individuální oprávnění limitovány časově do 2017) a případného uvolňování kmitočtů ze stávajících sítí DVB-T je možno sestavit a spustit další DVB-T2 sítě. Doplňkovou variantou je využití principu technologické neutrality kmitočtových přídělů a převedení stávajících sítí na standard DVB-T2 (limit jejich časové omezenosti ovšem trvá). Cílová situace z hlediska počtu dostupných celoplošných sítí po dokončení migrace na standard DVB-T2 však zřejmě nepřekročí stávající počet 4 celoplošně využitelných sítí. Nelze tedy dlouhodobě počítat se zvýšením počtu celoplošných sítí DTT ale „jen“ se zvýšením jejich přenosové kapacity. I z tohoto pohledu je nutno pečlivě zvážit na politické úrovni využití placených modelů šíření televizního vysílání. Klíčovou podmínkou úspěšného procesu migrace je respektování a i stimulování ochoty domácností investovat do zakoupení nových přijímacích zařízení, umožňujících příjem ve standardu DVB-T2 a příslušné kompresní technologie (H.264/H265). Proces rozvoje DTT musí nepochybně racionálně a transparentně navázán na úroveň vybavenosti domácnosti inovovanými TV přijímači. Současný stav vybavenosti zařízeními, umožňujícími příjem DVBT2/MPEG2, resp. MPEG4, je pod úrovní 5-10% i když si domácnosti v letech 2008-2012 podstatně vyměnily TV přijímače a cyklus jejich obměny se pohybuje mezi 6-8 roky. Při udržení tohoto cyklu obměny bude 80% vybavenosti domácností Tv s DVB-T2 dosaženo pravděpodobně v letech 2020-2021. Proces migrace DTT na standard DVB-T2 bude nepochybně ekonomicky náročný pro všechny výše uvedené subjekty. Je zřejmé, že tento proces se bude zásadně lišit od procesu řízeného Technickým plánem přechodu (dále jen TPP). Pro vymezení racionálně řízeného procesu migrace je nutno vypracovat variantní scénáře tohoto procesu a provést jejich relevantní vyhodnocení, vč. podmínek, předpokladů, rizik, přínosů a důsledků. Scénáře se zřejmě budou lišit na základě různých modelů financování procesu, doby startu a délky souběžného provozování sítí DVB-T a DVB-T2 (a příslušných TV stanic), dosažené rychlosti obměny přijímacích zařízení, stupně ingerence státu apod. Jako vhodné scénáře se budou jevit zřejmě takové scénáře, které zajistí rychlou a ekonomicky proveditelnou migraci DTT platformy na DVB-T2 standard nejpozději do roku 2021 či dokonce dříve. Na základě
3

V.

VI.

vyhodnocení scénářů je pak nutno sestavit a přijmout odpovídající strategii a plán rozvoje DTT – tedy určitou obecnější a komplexnější obdobu Technického plánu přechodu. VII. Možné scénáře se z hlediska správy kmitočtů budou ovšem podstatným způsobem ovlivněny tím, jak bude stanoven evropsky harmonizovaný termín využití DD2 (uvolnění kmitočtů DD2). Z tohoto pohledu lze identifikovat tři možné termíny: i. DD2 bude realizována nejdříve v roce 2025, tj. v podstatě odložená DD2. ii. Termín DD2 se bude pohybovat v období 2021-24, tj. v době, kdy také budou končit platnosti přídělů sítí 1-4 DTT. Jde v zásadě o očekávaný termín DD2. iii. Stanovení DD2 bude urychleno na období 2018-2020, tedy před uplynutím doby platnosti stávajících přídělů sítí DTT. V tomto případě půjde o poměrně kritický proces migrace. Termín evropsky harmonizovaného uvolnění DD2 ovlivní podstatným způsobem možnosti a podmínky sestavení a provozování nových sítí DVB-T2 i možnost využití dosud užívaných kmitočtů DVB-T (jak v dočasných lokálních či regionálních sítích, tak v stávajících sítích 1-4 DTT). Stanovení evropsky harmonizovaného data realizace DD2 se očekává nejdříve na konferenci WRC 2015, resp. v blízké návaznosti na tuto světovou konferenci. Z uvedených možných lhůt ovšem vyplývá, že již v současné době je nutné identifikovat, připravit a vyhodnotit možné scénáře a přijmout odpovídající strategii rozvoje DTT. VIII. Principy migrace DTT na DVB-T2. Předpokládaný proces migrace na DVB-T2 bude založen na využití jedné nebo dvou dočasných přechodových (migračních) sítí DVB-T2, ve kterých bude zajištěno simultánní vysílání některých TV stanic a které nemusí zajišťovat celoplošné pokrytí. Rozhodnutí o době simultánního vysílání jak prostřednictvím stávajících sítí DVB-T, tak přechodných sítí DVB-T2 je podmíněno rozhodnutím provozovatelů vysílání, příp. podmínkami operátorů přechodných sítí. Lze odůvodněně předpokládat, že ideální by bylo využití 2 přechodových sítí DVB-T2, jedné primárně pro stanice PSB a druhá pro umístění CSB. V této souvislosti bude nutno vyřešit dobu startu přechodových sítí i délku souběžného provozování existujících sítí DTT a nových sítí na bázi DVB-T2. Konkrétní scénáře, resp. pravidla využití těchto sítí musí stanovit termín a způsob startu sítí, požadavky na pokrytí signálem, financování simultánního vysílání a způsob transformace migračních sítí na sítě standardní. Legislativně musí být provedeny potřebné úpravy zákonů, které by korespondovaly věcnému postupu. Součástí postupu migrace musí být také systematické monitorování výsledků procesu (pokrytí, vybavenost domácností tunery DVB-T2 apod.) a jejich vyhodnocování. Propojení
4

procesu migrace a jeho jednotlivých kroků musí být podstatným způsobem provázáno na vývoj vybavenosti domácností tunery pro příjem DVB-T2. IX. Proces migrace DTT lze pracovně rozdělit na následující hlavní etapy: i. Přípravná etapa – diskuse scénářů, shromažďování technických, ekonomických a sociologických informací, stanovení strategie migrace a zajištění legislativního rámce. Období přípravné etapy lze nyní lokalizovat na léta 2013-2014, vč. provádění experimentů a pilotního vysílání. ii. Etapa simultánního provozu přechodových a dosavadních sítí – start přechodových DVB-T2 sítí, příprava transformace přechodových na standardní sítě, monitoring vybavenosti domácností. Hlavní období simultánního provozu lze pro vstup do diskuse odhadnout na léta 2015/16-2018/20. iii. Etapa transformace sítí DTT – postupné převedení stávajících DVB-T sítí na sítě DVB-T2 v závislosti na průběhu simultánního provozu, vybavenosti domácností a dostupnosti kmitočtů. Etapy simultánního provozu a transformace sítí se mohou za určitých podmínek překrývat. Půjde zřejmě o období let 2018-2024. V době transformace sítí bude možno zvážit využití kompresní technologie HEVC, která umožní dále podstatně zvýšit kapacitu nových sítí. iv. Etapa optimalizace platformy DTT – ve které dojde k dobudování standardních sítí, zajištění pokrytí území celoplošnými sítěmi a příp. i regionálním vysíláním. Nejpozději v této etapě bude nutno komerčně rozhodnout o uplatnění kompresní technologie H.265 (HEVC). Stanovení koncepce migrace zemské digitální platformy se neobejde bez včasné a systematické konzultace zúčastněných subjektů jednotlivých scénářů postupu a vyhodnocení jejich očekávaných dopadů. Takové diskuse je nutno zahájit v nejkratší možné době ještě v roce 2013 tak, aby v průběhu roku 2014 bylo možno přijmout takové koncepční stanovisko, které by bylo základem postupu na WRC 2015 i implementačního přístupu k různým variantám rozhodnutí na úrovni evropské harmonizace. V zásadě musí diskuse cílů a způsobu realizace migrace DTT vyřešit následující klíčové otázky: i. Zdali dva nejbližší podstatné inovační kroky transformace DTT učinit současně nebo postupně? Konkrétně – zdali změnu vysílacího standardu z DVB-T na DVB-T2 nespojit současně se změnou kompresní technologie – tj. rovnou na nejnovější HEVC a přeskočit využití zatím obvyklejší a komerčně ověřené kombinace DVBT2/MPEG4? ii. Jak efektivně a sociálně únosně a šetrně propojit proces migrace platformy s vývojem vybavenosti domácností odpovídajícími přijímacími zařízeními? Je evidentní, že není možné
5

X.

zopakovat takový tlak na výměnu televizorů v domácnostech, jako byl v případě přechodu z analogového vysílání na digitální. iii. Od kdy, jak dlouho a jakým způsobem realizovat zřejmě nutné období souběhu - simultánního šíření TV vysílání ve dvou vysílacích standardech – DVB-T a DVB-T2? Jaká budou pravidla sestavení a využití předpokládaných sítí? Bude doba souběhu kratší nebo delší, jakým způsobem bude souběh řízen apod. iv. Jak bude financován souběh vysílání v DVB-T a DVB-T2? Je zřejmé, že souběh bude ekonomicky náročný pro všechny zúčastněné subjekty – domácnosti, provozovatele vysílání i operátory sítí. v. Jaký bude mít charakter transformace přechodných sítí na budoucí standardní sítě DTT? Je evidentní, že jedním z podstatných cílů je zajištění stabilního podnikatelského prostředí, což je v tomto případě spojeno se zachováním dlouhodobé funkčnosti a kvality celé platformy DTT. Jakou roli může v tomto procesu sehrát uplatnění některého z modelů „placené televize“musí být předmětem diskuse a analýz.

6

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful