P. 1
Odvolání_od_papeže_ke_Kristu

Odvolání_od_papeže_ke_Kristu

|Views: 2|Likes:
Published by vprochocky
text
text

More info:

Categories:Book Excerpts
Published by: vprochocky on Oct 13, 2013
Copyright:Attribution Non-commercial

Availability:

Read on Scribd mobile: iPhone, iPad and Android.
download as PDF, TXT or read online from Scribd
See more
See less

07/31/2015

pdf

text

original

Odvolání od papeže k Ježíši Kristu (18. října 1412.

) Bůh všemohoucí, jediný v podstatě a trojí v osobách, je první a poslední útočiště utlačených a Pán, jenž „ostříhá pravdy na věky, sjednává právo těm, kdož křivdu trpí“, jenž „na blízku je všem, kdož jej vzývají v pravdě“, jenž „uvolňuje spoutané“, jenž „plní vůli těch, kdož se ho bojí“ a „ostříhá všech, kdož ho milují, a zahubí všechny hříšníky“, kteří se nechtějí polepšiti. Ježíš Kristus, pravý Bůh a pravý člověk, v úzkosti, když byl obklopen od biskupů, mistrů a zákoníků, kněží, křivých soudců a svědků, chtěje přetěžkou a nejpotupnější smrtí vykoupiti od věčného zatracení dyny Boží, jež byl „vyvolil před světa stvořením“, zůstavil na památku svým následovníkům ten nejvzácnější příklad, aby svou při poručili Pánu všemohoucímu, vševědoucímu a všeho dobrého chtějícímu, řka takto: „Popatř, Pane, na trápení mé, neboť povstal jest nepřítel“, protože „pomocník a příjemník můj jsi ty“. „Ty, Pane, oznámil jsi mi a seznal jsem; tehdy ukázal jsi mi předsevzetí jejich. A já byl jako beránek krotký, jenž nesen bývá k oběti, a neseznal jsem, že proti mně obmýšleli radu, řkouce: Vložme dřevo v chléb jeho a vyhlaďme ho ze země živých a jméno jeho nebuď v paměti živých více. Ale Ty, Pane zástupů, jenž soudíš spravedlivě a zkoušíš ledví i srdcí, ať uzřím pomstu Tvou nad nimi, neboť jsem Tobě poručil při svou.“ Vždyť „rozmnožili se ti, již trápí mě,“ a „radu spolu učinili řkouce: Bůh jej opustil, stíhejte a popadněte jej, neboť není, kdo by ho vyprostil.“ Protož „popatř, Pane, a uvaž,“ „neboť ty jsi trpělivá naděje má:“ „vyprosť mne od mých nepřátel,“ „Bůh můj ty jsi, neodstupuj ode mne, neboť trápení blízké jest a není, kdo by pomohl.“ „Bože, Bože můj, vzezři na mne: proč jsi mě opustil?“ „Neboť obklíčili jsou mě psi mnozí, sbor zlomyslníků obsedl mne,“ neboť „mluvili jsou proti mně jazykem lstivým a řečmi nenávistivými obklíčili jsou mě a vybíjeli jsou mě darmo. Místo aby mne milovali, utrhali jsou mně.“ „A položili jsou proti mně zlé za dobré a nenávist za mé milování.“ Hle, a tento nejsvětější a nejplodnější příklad Vykupitelův se opíraje, od těžkého utištění, od křivého soudu a od omylné klatby biskupů, mistrů a zákoníků i soudců, sedících na stolici Mojžíšově, odvolávám se k Bohu, poroučeje Jemu svou při, následuje v šlépějích Spasitele Ježíše Krista, jako se pokorně a užitečně odvolali, když byli křivě utištěni, svatý a veliký patriarcha cařihradský Jan Zlatoústý ode dvou sněmů biskupů a kněží a blahoslavení v naději biskupové, Ondřej, biskup Pražský, a Robert, biskup Lincolnský, od papeže k nejvyššímu a nejspravedlivějšímu soudci, jenž se nedá ani otřásti bázní ani pohnouti přízní, aniž se dá dary vychýliti nebo svědky křivými oklamati. I žádám, aby věděli všichni Kristovi věrní, obzvláště knížata, pán, rytíři, panoši a ostatní obyvatelé našeho království Českého, a měli slitování nade mnou, tak těžce utištěným omylnou klatbou, kterou způsobil hlavně můj osočovatel a protivník Michal de Causis, kdysi farář kostela svatého Vojtěcha na Novém Městě pražském, se souhlasem a přispěním kanovníků kostela Pražského, a kterou dal vyhlásit Petr, titulu svatého Anděla kardinál-jáhen kostela Římského, jejž mi určil za soudce římský papež Jan XXIII. Tento bezmála po dva roky nechtěl dopřáti mým obhájcům a zástupcům slyšení, jakého se nemá odepříti ani židovi, pohanovi nebo kacíři; rovněž nechtěl připustiti nižádnou rozumnou omluvu mého osobního nestání ani blahovolně s otcovskou milostivostí přijmouti svědectví vysokého učení pražského s visutou pečetí a s ověřením veřejných notářů ke svědectví přivolaných. Protož je zřejmé, že jsem si nepřivodil výtku neposlušenství, ježto jsem se na předvolání nedostavil k římské kurii nikoli z pohrdavosti, nýbrž z rozumných důvodů: jednak totiž na cestě byly na mne všude políčeny nástrahy; jednak mne učinila opatrným cizí nebezpečí – oloupení a uvěznění mistrů Stanislava a Štěpána Pálče, kteří se na předvolání chtěli dostaviti, ale byli v Bologni oloupeni o peníze i o jiné věci a potupně uvězněni, při

že neví o kacířských bludech v království Českém. dále také proto. kdo nejsou zlovolní sokové nebo nepřátelé člověka žalovaného nebo udaného. těch. tak právo kanonické. aby pan arcibiskup dopsal panu papeži. . dále proto. a konečně aby se pohnanému nebo žalovanému dostalo vhodného a bezpečného přístupu k místu soudu a aby nebyl vzat z jeho osobních nepřátel ani soudce ani svědkové: jest zřejmé. kdo by se chtěl proti mně postaviti jako žalující strana. objasňuje a bez nedostatku odměňuje jeho při spravedlivou. kde prý došlo k provinění. kněz a kazatel stvrzený v kapli zvané Betlémské. nijaké jeho provinění. že jsem byl milostí pana Krále smířen s pražským arcibiskupem panem Zbyňkem svaté paměti. jenž u každého člověka zná. aniž předcházel vůbec nějaký výslech –. aby mne apoštolský pán zprostil stání. Poněvadž pak všeckna stará práva. jak mám za to. v městě Pražském a v markrabství Moravském. že nikdo nebyl z kacířství usvědčen a on že je se mnou i s jinými mistry úplně smířen. byl jsem pro záchranu života z neposlušenství a z omylné a nepatřičné kletby omluven v soudu Božím. mistr svobodných umění a svaté theologie bakalář zřízený na vysokém učení pražském. že mého náležitého zástupce u téže kurie uvěznili. obětuji toto odvolání Ježíši Kristu. mezi kterýmžto panem Zbyňkem a mnou i jinými mistry vyřkli podmínky smíru knížata. dále také proto. ne osočovatelé. a kdo by byli poctivci. půhonů a klatby. že když se mi nedostávalo těchto podmínek ke stání. stanoví. a tam aby proti žalovanému nebo očerněnému vyšetřovali nařčení z viny výslechem těch. ač si toho nevyžadovalo. Jan Hus z Husince. Já. též měl napsati. kdo znají žalovaného ze svého styku s ním. páni i rada pana krále a připojili své pečeti. chrání a soudí. že moji zástupci byli ochotni zavázati se u římské kurie k pokutě ohně s každým.čemž se s nimi nakládalo jako se zločinci. soudci nejspravedlivějšímu. a to jak Božská práva Starého a Nového Zákona. aby soudci navštívili místa. nýbrž horliví milovníci zákona Ježíše Krista.

You're Reading a Free Preview

Download
scribd
/*********** DO NOT ALTER ANYTHING BELOW THIS LINE ! ************/ var s_code=s.t();if(s_code)document.write(s_code)//-->