You are on page 1of 97

Setkali se astnm zenm osudu roku 1985.

Douglas Adams, autor svtov proslulch pti knih stopask trilogie" a duchovn otec svrznho holistickho" detektiva Drka Gentlyho, se zoologem a milovnkem prody Markem Carwardinem. Ne vak na fiktivnch Adamsovch cestch asem a prostorem, ale na skutench vpravch za nkolika nejohroenjmi a nejvzcnjmi tvory na star dobr" planety. ten tak m vzcnou pleitost podvat se s nimi za roztomilm bezbrannm papoukem kakapem sovm na Nov Zland, blm" nosorocem do Zairu, zhadnm, tm slepm delfnovcem nskm, gorilou horskou, ob jetrkou" na ostrov Komodo, za nejpodivuhodnjm z lemur na Madagaskar, za vzcnmi ptky na ostrov Mauricius, domov vyhynulho neltajcho ptka doda ili blbouna nejapnho, a dalmi podivuhodnmi pslunky ivoin e Carwardinv odborn pstup a zaujet vborn dopluje Adamsuv pohled na svt, jeho bystr postehy a schopnost vtipn komentovat ve, s m se na tchto cestch setkali. st knihu Jet je meme vidt znamen strvit pjemn chvle s idelnmi spolenky na cestch.

Alainovi le Garsmeur

Dk Sue Freestoneov a Lis Glassov za redakn prci, peliv shnn informac a za to, e byly u vzniku tto knihy.

Nkolik slov pedem


Toto je kniha o nkolika cestch, na kter jsme se s Markem Carwardinem vypravili pi hledn nkterch nejvzcnjch a nejohroenjch zvat na svt, a taky nkolika, co zatm kdovjak ohroen nejsou, ale pokud si jako lidstvo nedme pozor, brzy budou. Na Madagaskar jsme jeli v roce 1985 a vechny ostatn cesty jsme pak uskutenili v rozpt asi deseti msc v letech 1988 a 1989. Fotograf Alain le Garsmeur s nmi jel na Madagaskar, ale nepodailo se nm ho pesvdit, aby obtoval skoro cel rok a jezdil s nmi dl. Fotografie v tto knize jsou proto Markovy a moje. Pokud aspo za nco stoj, pak jen dky Alainovm radm, pomoci a naden. Ty hor kvality jsou takov prv proto, e nevyly z jeho ruky. Vechny cesty krom t prvn na Madagaskar jsme nateli pro rozhlasovou stanici BBC. Producentkou serilu byla Gaynor Shutteov. Jela s nmi do Indonsie a na Nov Zland. Natela ns pmo v ternu a v podstat dohlela na to, abychom vdli, co vlastn dlme. V Zairu a n ji nahradil Chris Muir, na Mauriciu Stephen Faux. Mark to vechno oddel - ml ped cestami na krku veker ppravy, organizaci a shnn informac a tak m nauil skoro vechno z toho mla, co te vm o zoologii, ekologii a ochran prody. Na mn pak bylo se vdycky jenom objevit s kufrem a snait si vechno udret v pamti do t doby, ne to napu. Douglas Adams

Technologie klacku
J s tmhle vbec nepotal. V roce 1985 jaksi novinsk nhoda zpsobila, e m s Markem Carwardinem poslali na Madagaskar, abychom tam ptrali po tm vyhynulm druhu lemura, kter se jmenuje ksukol neboli aje-aje. My ti jsme se neznali - j nikdy nevidl Marka, Mark nikdy nevidl m a ksukola pochopiteln nevidl nikdo u nkolik let. Byl to npad redakce Observer Colour Magazinu, hodit ns rovnou do hloubky. Mark je velmi zkuen a vzdlan zoolog a pracoval v t dob pro World Wildlife Fund (WWF - Svtov fond na ochranu prody). Z ns dvou ml tedy prv on vdt, o em mluv. Mm kolem - a j ml pro nj tu nejlep kvalifikaci - pak bylo vystupovat coby lovk zoologi naprosto nedoten, pro nho veker dn znamen obrovsk pekvapen. kolem ksukola pak bylo dlat to, co ksukolov dlaj u miliony let dept na strom a neukazovat se. Ksukol je non lemur. Na pohled velmi zvltn tvor, jakoby sestaven z kousk zvat jinch. Vypad trochu jako velk koka s netopma uima, bobmi zuby, ocasem pipomnajcm ptros pero, ukazovkem jako dlouh uschl klack a ohromnma oima, kter jakoby hled do zcela jinho svta, svta nalzajcho se kdesi hned za vam levm ramenem. A jako prakticky vechno na Madagaskaru neije ani ksukol nikde jinde na svt. Pochz z doby, kdy byl Madagaskar jet soust Afriky (a ta zase byla soust obrovskho prakontinentu Gondwana) a pedkov madagaskarskch lemur byli na celm svt pevldajcmi primty. Kdy si to pak Madagaskar namil do Indickho ocenu, lemui byli od evolunch zmn, k nim dochzelo ve zbytku svta, zcela izolovni. Madagaskar je zchrann vor z dvnch as. Dnes vlastn samostatn kehk planetka. Hlavn evolun zmnou, kter Madagaskar vynechala, byl nstup opic. Ty vzely ze stejnch pedk jako lemui, ale byly inteligentnj a agresivn usilovaly o stejn prostor. Zatmco lemurm stailo poflakovat se po stromech, opice byly ambicizn a moc se zajmaly o vechno mon, zvlt o klacky; pily na to, e se s klackem d dlat spousta vc, na n ruce nesta: do veho ourat, ouchat a mltit. Opice opanovaly svt a lemu vtev primt vude vymela - vude krom Madagaskaru, kam se za miliony let opice nikdy nedostaly. Potom ped patncti sty lety opice konen dorazily, tedy alespo potomci opic neboli my. Dky neuvitelnmu pokroku, v jak technologie klacku nakonec vystila, jsme dorazili v knoch, pozdji lodch a nakonec v letadlech, a zase jsme zabrali prostor lemurm, jene tentokrt u za pomoci ohn a maet, domcch zvat, asfaltu a betonu. A lemui u zase bojuj o peit. Moje letadlo pln potomk opic pistlo na letiti v Antananarivu. Mark u tam byl dv, aby expedici pipravil. Setkali jsme se vbec poprv a on m hned zasvtil do situace. Nic se neda," oznmil mi. Byl vysok, snd, zamlkl a v tvi mu kubalo. Vysvtlil mi, e bval jenom vysok, snd a zamlkl, ale e si udlosti poslednch pr dn a moc pipoutl. Aspo mi to tak vysvtloval. Piel tak o hlas; chraptl, protoe v uplynulch dnech hodn kiel. Mlem u jsem ti faxoval, abys nejezdil," ekl mi. Cel je to prvih. U jsem tu pt dn, a jet se vbec nic nepodailo. Velvyslanec v Bruselu mi slbil, e od ministerstva zemdlstv dostaneme dva landrovery a vrtulnk, ale vypad to, e maj akort nepojzdn moped. Velvyslanec v Bruselu m taky ujioval, e budeme moct jet a na . sever, ale te se najednou ukazuje, e je silnice neprjezdn, protoe ji opravuj an, co my ale nemme vdt. A nechpu, co m znamenat to najednou, protoe tam u podle veho pracuj deset let. Stejn jsem to ale jaktak zvldnul, musme si ovem pospit. Letadlo do dungle startuje za dv hodiny a my v nm musme sedt. Kdy sebou hodme, tak akort stame dt do hotelu pebyten vci. Nco z toho teda je pebyten, nebo ne?" Ustaran se podval na spoustu zavazadel, kter jsem vlel, a jet ustaranji na brany s fotoaparty znaky Nikon, objektivy a stativy, kter n fotograf Alain le Garsmeur, jen piletl se mnou, prv nakldal do mikrobusu. To mi pipomn," ekl Mark, e odsud zejm nebudeme smt vyvzt dn filmy." Otuple jsem se usadil v mikrobusu. Po tinctihodinovm letu z Pae jsem byl utahan, nevdl jsem, kde jsem, a til jsem se na sprchu, iletku, podn spnek; pak bych se mon za pjemnho rna pi konvice aje pokusil na map najt Madagaskar. Snail jsem se vzpamatovat a zorientovat. Najednou jsem vbec netuil, co tady dlm zrovna j, autor humornch pbh science fiction.

Moural jsem do ze tropickho slunce a uvaoval, co ode m Mark asi tak oekv. Ten prv te ml spoustu prce; dval spropitn jednomu nosiovi, trpliv vysvtloval jinmu, e on nm vlastn dn zavazadlo neodnesl, a navc sloit komunikoval s idiem a postupn na chaosu stavl jaks taks d. Madagaskar, blesklo mi hlavou. Aje-aje, dodal jsem v duchu. Vymrajc lemur. Za dv hodiny mme do dungle. Stran se mi chtlo ct nco inteligentnho. A mysl, e to zve vbec uvidme?" zeptal jsem se Marka, kdy vlezl dovnit a zabouchl dvka. Usml se na m. Velvyslanec v Bruselu tvrdil, e nemme nejmen anci, tak bysme to aspo mohli zkusit. Bu vtn na Madagaskaru," dodal jet a mikrobus se vydal silnic k mstu, tedy vyrazil na slalom mezi drami. Antananarivo se vyslovuje Tananarive a podstatnou st tohoto stolet se tak i psalo. Kdy Francouzi koncem minulho stolet Madagaskar zabrali (kolonizovali" je a pli laskav slovo, pokud m popsat obsazen zem, kter si pln vystaila, ale Francouzm se prost najednou zalbila), nelbil se jim zvltn malgask zvyk nevyslovovat prvn a posledn slabiky mstnch jmen. A s francouzskou racionlnost rozhodli, e kdy u se jmna tak vyslovuj, tak pro by se sakra taky nemohla tak pst. pln jako by nkdo zabral Anglii a oznmil nm, e od t chvle budeme msto Leicester pst Lester" a jet se nm to bude lbit. Mon by ns donutili to tak pst, ale nelbilo by se nm to, a nelbilo se to ani Malgam. Hned jak se jim v roce 1960 podailo Francouz zbavit, zavedli star pravopis a nechali si jen francouzskou kuchyni a byrokracii. Mezi nejpozoruhodnj udlosti mho ivota pat skutenost, e v dsledku npadu, kter jsem kdysi ml coby vorcov stopa pespvajc na loukch a v telefonnch budkch, m te nakladatel vyslaj na nkladn pednkov turn po celm svt; bhem nich m vdycky strkaj do takovch tch hotelovch pokoj, kde nejdve muste otevt nkoliker dvee a pak teprve najdete postel. J se zrovna vrtil ze ten ve Spojench sttech, kde to pesn tak vypadalo, take mou prvn reakc, kdy jsem se uprosted dungle ocitl na betonov podlaze njak boudy pln pavouk, byla kupodivu nesmrn leva. Tdny otupujc dokonalosti ve stylu americk expresnosti jako by odvl vtr a j se mohl nathnout a v klidu si uvat ndhern ohavnho nepohodl. Vidl jsem, e to Mark nepochopil, a zpotku, kdy mi vyhrazoval msto na podlaze, byl trochu nesvj: Nebude ti to vadit? Tvrdili, e tu budou matrace... Nemli bysme ti ten beton troku naechrat?" A j musel pod opakovat: Ale ty tomu vbec nerozum. Je to bjen, je to pln fantastick. J se na tohle tm u nkolik tdn." Ve skutenosti jsme na njak poleen as nemli. Ksukol je non zve a ve dne vs nepijme. Pr ksukol, o nich se v roce 1985 vdlo, se dalo vidt (i sp nevidt) na idylickm ostrvku Nosy Mangab - ostrvku porostlm detnm pralesem -, kter le u severovchodnho pobe Madagaskaru. O dvacet let dve tam vechny ksukoly pevezli. Bylo to jejich posledn toit na celm svt a nikdo na ostrov nesml bez zvltnho povolen malgask vldy. A to se pro ns Markovi podailo zskat. Prv tam byla nae bouda a prv tam jsme se kadou noc v lijku prodrali pralesem s malmi skomrajcmi baterkami (ty velk siln, kter jsme si pivezli, dlely s pebytenmi" zavazadly v hotelu Antananarivo Hilton) tak dlouho, dokud jsme nenali ksukola. Bylo to zvltn, ale my jsme to zve fakt nali. Zahldli jsme je jenom na pr vtein - pr metr nad naimi hlavami se pomalu sunulo po vtvi a v deti na ns civlo s vrazem naprostho nepochopen; pln jako by si kalo, co meme bt za. Byl to okamik, kdy se lovk jen st ubrn zvrati. Pro? Protoe - jak jsem si pozdji uvdomil - j byl opice zrajc na lemura. Boeingem 747 jsem z New Yorku a Pae piletl do Antananariva, pak starm vrtulovm letadlem do msta Digo-Suarez, jet starm nklakem se dokodrcal do pstavu Maroantsetra. Na ostrov Nosy Mangab m pevezli na tak starm a zchtralm lunu, e vypadal skoro jako na beh vyplaven strom, a konen jsem v noci pky doel do detnho pralesa. A cel to bylo skoro jako pou proti proudu asu - proli jsme vemi fzemi technologie, kter zaala klackem, a dostali se a do prosted, z nho jsme na potku vypudili lemury. A tady najednou byl jeden z poslednch lemur a zral na m - jak u jsem ekl -s velmi nechpavm vrazem. Druh den rno jsme s Markem sedli na slunku na schodech k na boud, psali si poznmky a diskutovali o lnku, kter o na expedici napu do Observeru. Podrobn mi vysvtlil historii lemur a j poznamenal, e na tom je nco ironickho. Madagaskar bval pro lemury takov rezervace bez opic lec mimo africk kontinent a te mla bt z ostrova Nosy Mangab rezervace bez opic mimo Madagaskar. Rezervace jsou stle men a men, a opice u se dostaly a sem a pou si o tom poznmky. Rozdl je v tom," podotkl Mark, e ta prvn rezervace, kam opice nemohly, vznikla nhodou. A tu druhou vlastn vytvoily opice." D se teda ct, e s vy inteligenc mme nejen vt moc, ale chpeme i dsledky pouit t moci.

Dky inteligenci meme ovldnout produ, a zrove meme dret na uzd sami sebe." Do jist mry," ekl Mark, jen do jist mry. Na Madagaskaru dnes ije jedenadvacet druh lemur, z nich je ksukol zejm nejvzcnj, co zkrtka a dobe znamen, e je nejbl okraji propasti. Kdysi bylo tch lemur pes tyicet druh. Skoro polovina u do t propasti spadla. A to mluvme jenom o lemurech. Prakticky vechno, co v madagaskarskch pralesch ije, nenajdeme nikde jinde na svt a z prales u zbv jen asi deset procent. A to mluvme jen o Madagaskaru. Byl jsi nkdy v Africe?" Ne." Vymr tam jeden ivoin druh za druhm. A jsou to i velk zvata. Severnch nosoroc tuponosch u nen ani dvacet a v Zairu prv te o jejich zchranu probh zoufal bitva s pytlky. A pak si vem horsk gorily, nae nejbli pbuzn; skoro jsme je ve dvactm stolet staili vybt. A dje se to vude na svt. V, co je to kakapo?" Coe?" Kakapo. Je to nejvt, nejtlust a nejmn letuschopn papouek na svt. ije na Novm Zlandu. Divnjho ptka neznm, a jestli vyhyne, bude zejm stejn slavn jako dodo neboli blboun nejapn." Kolik jich jet zbv?" tyicet a stle jich ubv. Slyel jsi nkdy o delfnovi z eky Jang-c'-fiang?" Ne." A co takhle varan komodsk? Kalo zlat?" Tak moment," peruil jsem ho. Zael jsem do chajdy a mezi mravenci jsem nael jeden z nejcennjch opich vynlez. Hodn klack se muselo rozemlt a potom vylisovat. A cel to dohromady dr cosi, co pedtm dohromady drelo krvu. Vzal jsem si zpisnk ven a listoval jm. Skrze stromy za mnou probleskovalo slunce. V lese na sebe chraplav pokikovali lemui. No j jet musm napsat pr romn," ekl jsem, ale co teba bude dlat v roce 1988?"

Zde jsou slepice


Prvn zve, za nm jsme se o ti roky pozdji vydali, byl varan komodsk. O tomhle tvorovi jsem vdl velice mlo - ostatn jako o vtin zvat, kter jsme hledali. A to mlo, co jsem vdl, nebylo prv dvakrt potujc. Jsou to lidorouti. To by jet samo o sob nebylo nic tak hroznho. lovka obas seere i lev nebo tygr, a pestoe se jich bojme a mme ped nimi slun respekt, souasn je i podvdom obdivujeme. Netoume bt zrovna serni, ale aspo se nm ta pedstava nehnus. Dvodem zejm bude, e jsme savci jako oni. Funguj tu oividn jaksi nevysvtliteln druhov pedsudky - lev k nm prost pat, ale jetr ne. A nepat k nm ani ryby, co vysvtluje, pro se tak pern bojme ralok. Varani komodt jsou navc velc. Pmo obi. Momentln na Komodu ije jeden tm tymetrov, vysok skoro metr. lovk si prost neme pomoct, ale to jaksi nen ta sprvn velikost na jetrku, zvl jetrku lidoravou, s n mte pobvat na stejnm ostrov. Varani jsou sice lidorav, ale na lovku si nepochutnvaj zase kdovjak asto; vtinou se iv kozami, prasaty, jeleny a tak podobn, ale i ty lov, jedin kdy nenajdou nco u mrtvho, protoe jsou to zaloenm mrchorouti. Nejradi maj masko zkaen a zapchajc. My takov maso rdi nemme a obvykle na tvory s podobnmi chutmi hledme skrz prsty. J tedy na tyhle varany podezrav koukal. Mark znanou st uplynulch t let strvil plnovnm a ppravou expedic, je jsme se chystali uskutenit; psal dopisy, telefonoval, ale vbec nejvc faxoval ternnm prodovdcm, kte pracovali v odlehlch stech svta. Sestavoval program, psal pedstavujc dopisy, shnl mapy. Taky zaizoval vechna vza, letenky, lodn lstky a ubytovn a pak to musel vechno zaizovat znovu, protoe se ukzalo, e s tmi romny jet tak pln hotov nejsem. Nakonec jsem to ale vechno dopsal. Nechal jsem dm zednkm, kte tvrdili, e u jim zbvaj tak ti tdny prce, a vyrazil jsem na svj posledn zvazek - autorsk turn po Austrlii. Vdycky souctm s lovkem, kter si stuje, e v debatch v televizi a rdiu nikdy nesly nic jinho, ne e tam njak spisovatel vychvaluje svou novou knihu. Vyrazit na turn je ale celkem dobr. Vypadneme z domu a uetme tak rodin vlastn vytahovn se novou knihou. Konen jsem ml za sebou i to a mohli jsme nastoupit cestu za obrovskmi varany. Seli jsme se v hotelovm pokoji v Melbourne a prohleli si expedin vstroj a vzbroj. My" v tomto ppad znamenalo Mark, j a rozhlasov producentka Gaynor Shutteov, je mla prbh expedice nahrvat pro BBC. Nae vci tvoila nepehledn smsice fotoapart, magnetofon, stan, spack, zdravotnickch poteb, ppravk proti komrm, neidentifikovatelnch pedmt z pltna a nylonu s kovovmi oky a plastikovmi hky, mikin s kapuci, vysokch bot, kapesnch no, baterek a baseballov plky. Nikdo se neml k tomu, e by sem snad tu baseballovou plku dopravil. Nechpali jsme, co tam vbec dl. Zavolali jsme pokojovou slubu, a nm donesou piva a tu plku si odnesou, ale oni nechtli. Pikolk prohlsil, e jestli opravdu vyrme za lidoravmi jetry, plka se nm teba me hodit. Jestli po vs bude ten jetr chapat a bude za vma pelit padestkou, tak z t plky me bt docela slun defenzivn zbra," zamudroval, poloil piva na stolek a odkrel. Schovali jsme plku pod postel, oteveli piva a nechali Marka vysvtlovat, co ns to vlastn ek. Po cel stalet," zaal Mark, si an povdali o obrovskch upinatch netvorech s ohnivm dechem, kte poraj lidi. Vechno to ale bylo povaovno jen za legendy a bujnou fantazii. Nmonci si o nich v dvnch asech vykldali, a kdy zahldli zemi, kter se jim vbec nelbila, napsali na mapu ,Zde jsou draci. Potkem dvactho stolet se jist holandsk pilot, jeden z prkopnk nov dopravy, pes indonsk ostrovy snail dolett do Austrlie. Protoe se mu porouchal motor, nezbylo mu ne nouzov pistt na ostrvku Komodo. Na rozdl od svho letadla pistn peil. el hledat vodu a na psen pli spatil divnou irokou stopu. Vydal se po n a najednou stl tv v tv tvorovi, kter se mu vbec nelbil. Vypadal jako tmetrov upinat lidorav drak. Spatil

ivoicha, za kterm pojedeme - varana komodskho." Peil to?" zeptal jsem se na to nejdleitj. Peil, ale hor to bylo s jeho reputac. Strvil na ostrov ti msce a pak ho zachrnili. Vrtil se dom, ale tam si vichni mysleli, e se zblznil, a nevili mu ani slovo." Vychzely teda nsk legendy z varan komodskch?" To se samozejm nev. Aspo j to nevm. Ale mon to je. Je to ohromn upinat zve, ere lidi a ohe mu sice pmo z tlamy nesr, ale urit m nejpernj dech v cel ivoin i. Ale mli byste o ostrovech vdt jet nco jinho." Co?" Nejdv si dejte jet pivo." Udlal jsem to. Na Komodu pipad na tveren metr nejvc jedovatch had na svt," ekl Mark. Asi nikdo na svt toho o jedovatch hadech nev tolik jako jeden pn v Melbourne. Dr. Struan Sutherland. Cel svj ivot zasvtil zkoumn zvecho jedu. Ale vbec m nebav o tom mluvit," prohlsil, kdy jsme za nm druh den rno obtkan magnetofony a zpisnky zali. Vichni ti jedovat ivoichov mi prost lezou krkem - hadi, hmyz. ryby a ostatn ouel. Potvory, kadho utknou nebo bodnou. A ode m pak lidi chtj slyet co s tm. Klidn jim to povm. Hlavn to chce nenechat se utknout. Jednoduch jak facka. U m nebav to lidem pod opakovat. Hydroponie, to je nco jinho, ta je zajmav. O hydroponii si s vmi klidn popovdm. Je to asn - rostliny se umle pstuj ve vod, moc zajmav technika. Jestli poletme napklad na Mars, musme se to podn nauit. Kam e vy to vlastn jedete?" Na Komodo." Tak hlavn se nenechte utknout. A kdy u, tak ne abyste letli za mnou, protoe to stejn nestihnete, a navc mm spoustu sv prce. Sta, kdy se tu rozhldnete. Vude sam jedovat zvata. Kouknte na tohle terrium. Pln kousavch mravenc. Jsou jedovat, take co s nimi. No to je jedno. Jestli mte hlad, tak tu mm njak kolky. Nechcete kolky? Jen nevm, kam jsem je dal. Taky mm aj, ale nestoj za nic. Tak si proboha sednte. Take vy jedete na Komodo. Nechpu sice pro, ale njak dvod asi mt budete. Na Komodu ije patnct druh had a plka z nich jedovatch, i kdy smrteln jedovat je jen zmije etzkov, chestovec bambusov a kobra indick. Kobra indick je patnct nejjedovatj had na svt, a tch prvnch trnct mme tady v Austrlii. Proto j vbec nemm as na tu svou hydroponii, tch had je tu tolik. A taky pavouk. Nejjedovatj je sklpkan sydneysk. Za rok tu tihle pavouci kousnou na pt set lid. Vtina z nich dv umrala, take jsme museli vyvinout protiltku, aby se tm lidi pod tak netrpili. Trvalo to spoustu let. Pak jsme vyvinuli tenhle detektor hadho utknut. Ne e byste bez nho nepoznali, e vs utknul had, to u obvykle vte, ale detektor vm ekne, co to bylo za hada, take si pak mete pchnout to sprvn srum. Chcete to vidt? Mm jich tady nkolik v lednice s jedy. Koukneme se na n. A hele, jsou tu i ty kolky. Honem si vezmte, dokud jsou erstv. Jsou skvl, sm jsem je pekl." Rozdal nm detektory hadho jedu a kolky vlastn vroby. Posadil se za stl a vesele po ns koukal zpoza kudrnatho vousu a motlka. Obdivovali jsme detektory, mal, ikovn krabiky s hledn naskldanmi lahvikami, pipetami, injekn stkakou a sloitm nvodem, kter bych nerad etl poprv, zrovna kdy panikam po utknut, a pak jsme se zeptali, kolik had utklo jeho. Ani jeden," ekl. J jsem taky odbornk na to, jak s nebezpenmi ivoichy zachzet. Prost se jim vyhbm. Pece se nedm utknout. Vte, co pou na oblkch mch knih? Konky: zahrdkaen v rukavicch, rybaen - ve vysokch botch, cestovn - s vekerou opatrnost. To je odpov na cel ten problm. Co jet? Krom vysokch bot to chce jet siln a plandav kalhoty a vbec nejlep je mt ped sebou aspo pt lid, kte dupou a dlaj co nejvt rmus. Hadi vnmaj otesy a uhnou vm z cesty, pokud to ovem nen smrtono zmij - taky se mu k hluch zmije; ten tam prost zstane leet dl. Lidi chod kolem nho i nad nm, ale on nic. Slyel jsem, e pes smrtonoe pelo jedenct lid a dvanct na nj neastn lpnul, nae ho smrtono utknul. Za normlnch okolnost jste pln v pohod, kdy jdete a na dvanctm mst. Vy ale vbec nejte. Hote to do sebe, v lednice jich je jet spousta." Zasvcen jsme se zeptali, jestli jsou vbec k nemu ty povstn lidov prostedky a lektvary. No v devti ppadech z deseti jsou inn z toho jednoduchho dvodu, e pi devti utknutch z deseti dotyn obti stejn nic nen. Problm nastv v tch deseti procentech ppad a pak zane jt o tu spoustu hadch mt, ktermi se musme probrat, kdy se chceme doptrat pravdy. Chce to naprosto pesn informace. Po utknut lidem obvykle vyteou nervy a chudka hada okamit rituln utluou, co nezbytn identifikaci dvakrt nepome. Kdy nevte, co pesn vs utklo, tak to nemete lit."

A nemohli bysme si teda na Komodo s sebou vzt tu detekn soupravu?" zeptal jsem se. Jasn e mohli, samozejm. Vezmte si jich kolik libo. Ale nebudou vm naprosto k niemu, protoe se hod jenom na australsk hady." Take co udlme, kdy ns utkne nco smrteln jedovatho?" zeptal jsem se. Podval se na m jako na blbce. A co byste tak myslel? Samozejm umete. Proto se taky k smrteln jedovat." A co teba tu rno rozznout a jed vyst?" zajmal jsem se. Tak to bych nedlal," ekl mi. Rozhodn bych nestl o to mt plnou pusu jedu. Ale potm, e by vm to nic neudlalo. Had toxiny maj znanou molekulrn vhu, take do cvek v puse na rozdl od alkoholu a nkterch drog neproniknou, a jed navc zlikviduj kysel aluden vy. Ale taky to me bt pln k niemu. Patrn se vm moc jedu vyst nepoda, a jet rnu tak rozourte, e se pak bude tko hojit. A v mst, jako je Komodo, by se vm navc rna velice rychle zantila, natopak noha pln jedu. Otrava krve, gangrna, na co si vzpomenete. Pet se to prost ned." A co to teba podvzat?" Vborn npad, pokud vm pak nebude vadit amputace. Nic jinho by nezbvalo, protoe kdy do nohy pln zastavte psun krve, odume. A jestli v t sti Indonsie najdete dvryhodnou osobu na amputaci, tak jste kurnj ne j. Kdepak, j vm povm, co jedin budete moct udlat - podn rnu sthnout obinadlem a pevn sthnout i celou nohu, ale ne zas moc pevn. Chce to zpomalit krevn obh, ale ne pln zastavit, jinak o nohu pijdete. Drte tu nohu nebo prost st tla, kam vs had utknul, n ne srdce a hlavu. A bute v maximlnm klidu, pomalu dchejte a okamit k doktorovi. Pokud jste zrovna na Komodu, tak okamit znamen nkolik dn, a za tu dobu u bude po vs. Jedin monost - a te to myslm naprosto vn - prost je nenechat se utknout. K opaku nen jedin dvod. Vtina tch had ped vma utee, ani je nezahldnete. Kdy budete opatrn, nemuste se jich nijak bt. Faktick hrza jde jenom z nkterch moskch ivoich." Coe?" Z rznch ropunic a z moskch had. Jsou mnohem jedovatj ne cokoli na soui. Nechte se bodnout ropunic, a umete u jen od bolesti. Lidi se radi utop, jen aby u je to nebolelo." A kde to vechno ije?" V moi. Jsou toho spousty. Bt vmi, tak se k moi ani nepibliuju. Je pln jedovatch zvat. Nemm je rd." A mte vbec nco rd?" Jo," pikvl. Hydroponii." Myslel jsem, jestli mte obzvl v oblib njakho jedovatho ivoicha." Podval se z okna. Ml jsem,ale odela ode m." Piletli jsme na Bali. Podle Davida Attenborougha je Bali nejkrsnj msto na svt, ale urit tam byl dle ne my a musel vidt jin vci. Skoro vechno, co jsme tam mohli vidt bhem nkolika dn, kdy jsme zaizovali dal cestu, my, bylo toti pern. Bali nen nic jinho ne rj turist", tedy pinejmenm ta st, z n udlali tot co kdekoli na svt, a to kvli lidem, kte se na Bali pijeli podvat zdaleka. zk zablcen uliky Kuty lemovaly prodejny hamburger a obchdky se suvenry. Vude davy opilch, uvanch turist a taky kamikadzov na motocyklech, prodavai padlanch hodinek a mrav psi. Sebevrazi na motorkch se snaili nabrat njakho turistu nebo psa a n malink mikrobus, v nm jsme skoro cel veer popojdli se zavazadly od jednoho plnho hotelu ke druhmu, se rychlost videoher til mezi motocyklisty a prodavai padlanch hodinek. Mon nkde ne moc daleko, snad kdesi uprosted ostrova, rj na zemi je, ale na verand toho rje se zcela urit roztahuje peklo. Turist s plechovkami piva a v trikch s npisem Fuck off" jsou povdom kadmu, kdo zail Angliany v akci ve panlsku nebo ecku, ale j si najednou uvdomil, e se aspo jedinkrt v ivot stydt nemusm. Tohle nebyli Anglian. Byli to Australan. Ale byli prakticky pln stejn, a jsem zaal pemlet o konvergentn evoluci, co bych ml vysvtlit, jet ne eknu, pro m to napadlo. V rznch stech svta vedou podobn biotopy a ivotn podmnky k neuviteln podobnm, a pece naprosto nepbuznm formm ivota. Napklad na ksukolovi, lemurovi, kterho jsme s Markem na zatku knihy nali na Madagaskaru, je nco velmi pozoruhodnho - jeho prostednk je daleko del ne ostatn prsty a je velmi tenk, vypad jako klack. Ksukol tm prstkem our pod krou strom, na nich ije, a lov odtud hmyz larvy, jimi se iv. Na celm svt to takhle dl u jenom jedno dal zve - jeden stromov vanatec z Nov Guineje. Ten pro zmnu k pesn stejnmu elu pouv dlouh huben prstenk. Mezi tmito dvma savci nen naprosto dn pbuzensk vztah a jedin, co je sbliuje, je neexistence datl v jejich lese. Datlov se nevyskytuj ani na Madagaskaru, ani na Nov Guineji. To znamen, e tam i tam je

dostaten zdroj potravy - larev pod krou strom -, a v tchto dvou ppadech si savci nali zpsob, jak se na n dostat. A oba maj tut metodu - pouvan prsty jsou sice jin, ale npad v obou ppadech stejn. Tuto podobnost ovem vytvoil pouze selekn proces evoluce, protoe ob zvata nemaj vbec nic spolenho. Pesn tot chovn se zcela nezvisle objevilo na opanm konci svta. Stejn jako v biotopech obchdk se suvenry ve panlsku a ecku nebo teba na Havaji tak i zde se mstn lid za penze radostn nechvaj zneuvat a poniovat. Vydlan penze jim pak poslou k dal devastaci prosted, m pilkaj dal predtory s naditmi penenkami. Tak jo," ekl Mark, kdy jsme veer zali na veei do restaurace pro turisty. Hrla tam kulisov hudba, na stolech uml kvtiny, v drinku paprov detnek. Je to jasn, musme si obstarat njakou kozu." Tady?" Ne. V Labuanu Bajo na ostrov Flores; je to nejbli pstav ke Komodu. Mus se pejet pes asi ptaticet kilometr snad nejzrdnjho moe v Asii. Stetv se tu toti Jihonsk moe s Indickm ocenem, take tu jsou proudy, velk rozdl mezi plivem a odlivem a rzn vry. Je to docela nebezpen a plavba me trvat a dvacet hodin." A to absolvujeme s kozou?" S mrtvou kozou." oural jsem se v jdle. Nejlep je," pokraoval Mark, kdy je ta koza mrtv tak ti dny a patin smrd. Varani pak sp pijdou." Ty chce strvit dvacet hodin na lodi..." Sp na lunu," opravil se Mark. Na rozbouenm moi..." To je dost pravdpodobn." S kozou mrtvou ti dny." Jo." K tomu nemm co ct." A jet nco bych vm ml sdlit, a sice e vbec netum, co je vlastn pravda. Slyel jsem spoustu pln protichdnch historek a nco u urit neplat a nco bude pln vymylen. Doufm, e lpe situaci odhadneme ztra v Labuanu Bajo. Letme ztra pes Bimu a na letiti v Denpasaru musme bt dost brzo. Bylo peklo vbec sehnat letenky a vechny navazujc lety, take nm to v dnm ppad nesm ulett." Uletlo nm to. Na denpasarskm letiti ns ekalo peklo - neskuten davy a kik, kdy jako by pod povrchem probublvalo nsil. lovk u odbaven nm sdlil, e nm cestovn kancel nepotvrdila letenky z Bimy do Labuanu Bajo, take v letadle nemme rezervovan msta. Pokril rameny a letenky nm vrtil. kali nm, e Indonsie se nejlpe zvld s naprostou vyrovnanost a klidem, tak jsme se o to pokoueli. S klidem jsme namtli, e na tch letenkch se ve skutenosti pe potvrzeno", jene on nm vysvtlil, e potvrzeno" vlastn potvrzeno neznamen a e to tam jenom pou, kdy je o to lidi daj, protoe jim to uet spoustu pot a ti otravov prost odejdou. Nae odeel. S klidem jsme svmi letenkami mvali jen tak do przdna. Za odbavovacm pultem bylo okno a za nm huben zamstnanec aerolini s zkm knrkem, zkou kravatou a blou koil s zkmi nramenky. Kouil cigaretu a lhostejn na ns civl oblky koue. Mvali jsme na nj letenkami, ale on jen nesmrn zvolna vrtl hlavou. Klidn jsme se odebrali do kancele aerolini. Tam nm sdlili, e se jich to netk a e se mme obrtit na cestovn kancel. Bhem stle mn klidnch telefont s cestovn kancel na Bali jsme se dozvdli, e letenky povren urit mme a tm to hasne. Aerolinie nm ekly, e potvrzen v dnm ppad nejsou a tm to hasne. A co dal let?" zeptali jsme se. Mon, ekli nm. Mon tak za tden a dva. Za tden a dva?" vykikli jsme. Okamik," ekl jeden z pn, vzal si nae letenky a nkam s nimi odeel. Asi po deseti minutch byl nazpt, dal je dalmu ednkovi, ten taky ekl okamik" a taky odeel. Vrtil se za patnct minut, podval se na ns a zeptal se: Tak co chcete vdt?" Vechno od zatku jsme mu vypovdli, nae on pikvl, ekl okamik" a zase byl tentam. Kdy uplynula del doba, zeptali jsme se, kam zmizel, a nkdo nm ekl, e odjel do Jakarty za maminkou, protoe u ji nevidl ti roky. Vzal si snad s sebou nae letenky? zajmali jsme se. Kdepak, ty tu nkde jsou, ujistili ns. Chceme je snad? Vysvtlili jsme jim, e chceme. Rdi bychom se toti dostali do Labuanu Bajo. Tm jsme jim zejm ponkud vyrazili dech, take se bhem nkolika minut vichni ptomn ednci

odebrali na obd. To u bylo jasn, e letadlo odlet bez ns. Mohli jsme si odlett prvn st do Bimy a tam zstat tret, ale my si ekli, e radi zstaneme na Bali a vydme si to s tou cestovn kancel. A u nebudeme klidn kluci. Mikrobus ns zavezl zptky do cestovn kancele. S vekermi zavazadly jsme se pomalu vytili po schodech a nasupen se odmtli posadit, dt si kvu a poslouchat pi kadm zazvonn telefonu melodii Zelen rukvce". Ve vzduchu viselo nco nejasn hroznho, jako kdyby nkdo z ns umel, ale stejn si ns nikdo asi hodinu nevmal, take jsme se nakonec zase zaali zlobit; okamit ns zavedli do kancele editele. Ten si ns tam posadil a sdlil nm, e Indonsan jsou hrd lid a e je to vina vhradn leteck spolenosti. Pak ns trochu konejil. Sdlil nm, e je tady na Bali velmi vznamnou osobou, a vysvtlil nm, e vztekem cel situaci ale ani trochu nepomeme. S podobnm ivotnm postojem j jaksi vdycky vnitn souhlasm, protoe se taky vdycky sp jen usmvm a pikyvuju a hnv a frustraci obvykle dvm najevo tm, e se hodn mram a jdu spt. Na druhou stranu jsem si nemohl nevimnout, e kdy jsme se jenom pjemn usmvali, pokyvovali hlavou a pmo se smli, kdy se oni vlastn smli nm, tak se vbec nic nestalo a vichni pod jenom kali okamik, okamik" a jezdili do Jakarty nebo na ns lhostejn civli oblky dmu. Ale jakmile jsme se donutili k jistmu hnvu a trochu jsme si dupli, okamit ns zavedli k fovi cestovky a ten nm vysvtlil, e nem cenu se rozilovat a e nm zajist zvltn let do Labuanu Bajo. Na map nm demonstroval, e vztekle dupat je k niemu. Tady to funguje," ekl a ukazoval pitom na nstnnou mapu plky Asie, ale na vchod od thle ry u to nefunguje." Vysvtlil nm, e pi cest po Indonsii je vdy teba mt ty- nebo ptidenn rezervu pro ppad nepedvdanch udlost. A pokud se te naich obsazench mst v letadle, to se pr stv pod. asto si toti njak vldn ednk nebo prost nkdo vznamn ekne, e potebuje lett, take je jen logick, e nkdo jin pijde o sv msto. Zeptali jsme se, jestli to byl i n ppad. ekl e ne, s nmi to tak nebylo, ale rozhodn bychom to nemli poutt ze zetele. V ten moment u jsme s kvou souhlasili. Zadil nm hotel na noc a na odpoledne okrun jzdu autobusem po ostrov. Zjistili jsme, e na Bali se d vborn ivit tm, e ukazujete na zvata. Sta si najt njak zve a ukzat na n. A kdy jste ikovn, tak se mete dokonce ivit tm, e budete ukazovat na lovka, kter ukazuje na zve. Vbornho pkladu podobnho podnikn jsme byli svdky na pli u znmho chrmu Tanah Lot. Podle veho to byl velice zaveden a prosperujc obchod. U ple byla irok jeskyn s nzkm stropem, kde se v puklin ve skle usadilo pr lutch had. Na pli sedl na bednice chlpek, vzal si penze a ukzal na lovka v jeskyni. Po zaplacen jste vlezli do jeskyn, nae vm tam ten mu ukzal hady. Krom tohoto zlatho hebu byla okrun jzda s prvodcem velmi deprimujc. ekli jsme mu, e nechceme do vech tch znmch turistickch mst, a on ns proto msto toho vzal tam, kam voz turisty, kte si nepej vidt nejznmj turistick msta, l tam to ale samozejm bylo nacpan turisty. Tm vbec nechci ct, e jsme snad nebyli stejn turist jako vichni ostatn. Vyplv z toho ale paradox, e cokoli chcete vidt, u je jin prv proto, e jste se na to pijeli podvat. S podobnmi problmy se fyzici potkaj skoro cel dvact stolet. Nebudu te nadvat, e se z Bali stv balisk zbavn park, v nm se Bali postupn ni a ustupuje cetkovit verzi toho, co tam pvodn bylo. Takov proces pece nen pro nikoho novinkou. Jen bych rd ventiloval trochu toho vzteku a frustrace. U jsem se bohuel nemohl dokat, a z nejkrsnjho msta na svt vypadnu. Druh den rno se nm konen podailo odlett z Denpasaru do Bimy. Vichni u ns dky virvlu pedchozho dne znali, take tentokrt se ten huben pn, co na ns civl oblky dmu, jenom usmval a mohl se petrhnout ochotou. To ns vechno ale mlo jen uklidnit. V Bim jsme se toti dozvdli, e nejbli letadlo do Labuanu Bajo startuje a druh den rno. Nechceme tedy pijt a rno? V tu chvli jsme ztropili men scnu, nae ns celkem neekan popadli, prostrili davem a vrazili do velmi zanedbanho letadlka, kter u pln naloen stlo na letitn ploe a ekalo, a odstartuje do Labuanu Bajo. Cestou k letadlu jsme si nemohli uprosted letitn plochy nevimnout oputnho vozku s hromadou naich neohroench vc. Na palub letadla jsme pak nervzn mluvili o tom, jestli je vbec napadne nm ty vci naloit. J nakonec ztratil nervy, vystoupil z letadla a rozbhl se po letitn ploe. Zzenci m hned chytili a zajmali se, o co mi jde. Pod jsem opakoval zavazadla" a ukazoval na n prstem. Oni tvrdili, e vechno je v nejlepm podku, naprosto dn problm a vechno maj pevn v rukou. Nakonec jsem je donutil, aby se mnou li a k tomu vozku uprosted letit. Vbec nezmnili vraz ani tn; pestali mi tvrdit, e vechna nae zavazadla u jsou na palub, a jednodue mi je tam pomohli naloit. Te jsme si konen se zavazadly nemuseli dlat starost a mohli jsme se soustedit na stav letadla: byl pern. Dvee do pilotovy kabiny zstaly bhem celho letu oteven; mon e tam

prost ani dn dvee nebyly. Mark mi sdlil, e spolenost Air Merpati sv letadla koupila od Air Uganda, ale j to povaoval za vtip. Na podobn ltn se dvm s bezstarostnm humorem. Obvykle mi vbec nevad. Nepovauju to za kdovjakou statenost, protoe se asto pern bojm teba v aut, zvl kdy dm sm. Ale v letadle nemete vbec nic ovlivnit, take kdy turbulence s tou starou herkou cloumaj po obloze a cel to vre a rachot, je nejlep jenom sedt a jako blzen se kenit. Prost s tm nic nezmete. Mark s velkm zjmem sledoval pstroje v kabin a po chvli mi svil, e polovina z nich vbec nic nedl. Piznvm, e jsem se zasml trochu keovit a ekl jsem, e to prost nejsp tak m bt. Kdyby ty pstroje fungovaly, tak by jen rozptylovaly a znervzovaly piloty, a j bych byl nejradi, kdyby se vnovali pilotovn. Mark usoudil, e to moc vtipn poznmka nen; ml pravdu, ale j se stejn sml docela dost dl a prost jsem se chechtal a do konce letu. Mark se otoil a zeptal se cestujcho za nmi, jestli tahle letadla nkdy padaj. Ale ovem, znla odpov, ale nen vbec dn dvod ke znepokojovn, protoe k vnmu leteckmu netst nedolo u nkolik msc. Pistn v Labuanu Bajo bylo velice zajmav, protoe se pilotm nedailo sklopit na kdlech klapky. Docela ns zajmalo, jestli t budeme nebo ne - stromy na konci ranveje se toti blily a oba piloti se vahou svch tl snaili zathnout za pku na strop kabiny. Na posledn chvli pka najednou povolila, take jsme na ranvej dosedli ve velmi pokornm a rozjmavm rozpoloen. Vystoupili jsme z letadla a dlouze jsme s personlem aerolini diskutovali, jestli nm vyndaj taky zavazadla, protoe bychom je docela rdi mli s sebou. Nakonec se nm je podailo pesvdit. V letitnm terminlu" - neboli chatri - na ns ekali dva lid, o nich jsme nemli ani pont. Jmenovali se Kiri a Moose a jako vtina Indonsan, se ktermi jsme se setkali, byli drobn, vyzbl a vypadali zdrav. Kiri byl mil chlapk s hranatm obliejem, upinou ernch kudrnatch vlas a hustm ernm knrem, kter mu na rtu visel jak okoldov tyinka. Ml hlubok hlas, kter byl zrove i divn tenk a jako by vbec neml dn obsah, take Kiri divn spal a znlo to frajersky. Kdy nco poznamenal, vdycky se pomalu a ln usml a hluboko z hrdla se mu ozvalo jaksi piduen zachren. Pod vypadal, e mysl na nco pln jinho. Kdy vs obdail smvem, smv a k vm nikdy nedorazil - zstal nkde na pli cesty. Moose byl daleko otevenj, i kdy se ukzalo, e nen Moose", ale Mus", co je jenom zkrcen Hieronymus". Trochu jsem se zastydl, e jsem nejdve slyel Moose" - nen toti moc pravdpodobn, e by indonsk ostrovan dostal jmno podle anglickho nzvu pro velkho jelenovitho savce z Kanady. Ale nakonec to nen o nic nepravdpodobnj, ne e mu dali jmno Hieronymus, piem to Hierony" nevyslovuj. My ekali jaksi pana Conda (mlo se to vyslovovat Condo), kter ml bt nam prvodcem. Udivilo m, pro prv on jedin ze vech Indonsan, na n jsme dosud narazili, byl oznaen za pana. Byl dky tomu takov tajemn a nbl, co ale nemohl nijak vyvrtit, protoe se podle veho jel nkam potpt. Kiri a Moose nm vysvtlili, e brzo pijede a e nm to jen pili oznmit. Podkovali jsme jim, naloili veker zavazadla na dodvku, sami si sedli nahoru a u jsme od chatre s cedul Plety" drkotali k mstu Labuan Bajo. Kdosi v letadle nm ekl, e na celm ostrov Flores jsou jenom ti dodvky, a my z tch t te cestou do msta potkali est. Prakticky vechno, co jsme nkde v Indonsii zaslechli, se asem ukzalo jako nepravda, nkdy dokonce skoro okamit. Jedinou vjimkou pak bylo, kdy nm teba nkdo ekl, e se nco stane okamit, protoe pak to nebyla pravda po cel dlouh obdob. Vzhledem k naim zkuenostem z pedchozho dne jsme se cestou stavili v boud Merpati Airiines a znovu si potvrdili msta na zpten let. V kanceli byl lovk v sandlech a s vyslakou, pomoc n vechno kolem ltn vyizoval. Neml propisovaku, take si vechny daje musel pokud mono co nejlp zapamatovat. Sdlil nm, e jsme si mli radi koupit letenky jednoduch, a ne zpten, abychom si te letenku museli koupit od nich. ekl nm, e od nich si letenky nikdy nikdo nekupuje, a penze by se jim pitom docela hodily. Zeptali jsme se ho, kolik lid tm zptenm letadlem polet. Podval se do seznamu a ekl, e osm. Dval jsem se mu pes rameno a krom ns t tam ml u jen jedno jmno, take jsem se ho zeptal, jak dospl k potu osm. Vysvtlil mi, e je to pln jednoduch, protoe vdycky let osm lid. Za pr dn se pak ukzalo, e ml pravdu. Mon se za tm skrv jaksi nepochopiteln princip, a kdyby na to British Airways, TWA, Lufthansa a spol. pily, urit na tom dost vydlaj. Silnice do msta byla velmi pran. Bylo tu vt horko i vlhko ne na Bali; vzduchem se navc ze strom a ke linula opojn vn. Zpovdal jsem Marka, jestli pozn pvod nkterch tch vn, ale ekl mi, e ne, je pece zoolog. Zdlo se mu sice, e mezi stromy uctil kakadu lutolcho, ale to bylo asi tak vechno. Za chvli u ty terick vn vystdal podn vtrav puch kanalizace Labuanu Bajo. Pidrkotali jsme do msta a kolem auta najednou poskakovala spousta usmvavch dt; vechny ns moc rdy vidly a touily nm ukzat pln novou hraku - jednonoh kue. Dlouhou hlavn ulici lemovaly dal ze t floreskch dodvek. Vude dlaly rmus hlavn dti a taky na psku nahran chriv hlas muezzina,

linouc se z minaretu, jen nepli jist vyrstal z meity pokryt vlnitm plechem. Pkopy byly pln zhadnho ziv zelenho slizu. Penzionu nebo malmu hotelu se v Indonsii k losmen a my li do mstnho nejvtho ekat na pana Conda. Ani jsme si neekli o pokoje, jet odpoledne jsme toti mli vyrazit na Komodo a losmen byl stejn prakticky przdn, take nebyl dn spch. Mark, Gaynor a j jsme si krtili as na kryt zahrdce slouc jako jdelna. Pili jsme pivo a zapdali rozhovor s dalmi hosty, kte se obas objevili. Odpoledn hodiny ubhaly, pan Condo nikde a nm konen dolo, e se ten den na Komodo pece jenom jet nedostaneme. Losmen u byl docela pln a my najednou zaali panikait, kdee vlastn budeme spt. Piel k nm mal kluk; pr jet stle maj pokoj, jestli ho tedy chceme, a vedl ns kamsi po rozvrzanch schodech. Ukzalo se, e chodba, j jsme li do pokoje, je vlastn zrove i pokoj. Zmtlo ns, e v pokoji nemli dn postele, ale souhlasili jsme, e to bude fajn, a vrtili se na zahrdku, kde u na ns ekal pan Condo, dost charizmatick lovek. Ten nm sdlil, e je vechno zorganizovno a odjdme lod rno v sedm. A co bude s kozou? zeptali jsme se dychtiv. Pokril rameny a zeptal se: S jakou kozou? Copak nebudeme potebovat kozu? Ujistil ns, e na Komodu je koz spousta. Leda bychom snad njakou chtli u bhem plavby. ekli jsme mu, e po tom tedy kdovjak netoume, a on zase ekl, e se o tom zmnil jen proto, e zrovna koza byla zejm to jedin, co s sebou brt nechceme. Pochopili jsme to jako ironickou narku na nai hromadu statench zavazadel, j jsme byli obklopeni, a zdvoile jsme se zasmli. Pan Condo nm popl dobrou noc, a a se na rno podn vyspme. Jene spnek v Labuanu Bajo dokonale prov vai odolnost. Bt za svitu vzbuzen kokrhnm kohout samo o sob problmy nepedstavuje. Ty nastvaj teprve v okamiku, kdy nemaj kohouti jasno v tom, kdy ten svit vlastn nastv. Tak teba se najednou rozevou v jednu po plnoci. Asi v pl druh si konen uvdom svou chybu a zmlknou. Tehdy ovem prv probhaj vbec nejzuivj ps potyky za celou noc. Obvykle zanaj jen menmi vpady dychtivch mladch ps a teprve pak nsleduje sbor ampin tk vhy, take zskte celkem solidn pedstavu, jak to asi je ocitnout se v pekle s Londnskm symfonickm orchestrem. Nsleduje dleit poznatek, e kdy se rvou dv koky, rmus celkem snadno vyd za tyicet ps. Nen nejlep k takovmu poznn dospt ve tvrt na ti rno, ale v Labuanu Bajo nemaj koky na rch ustlno. Vem jim toti hned pi narozen useknou ocas, co m dajn pinst tst, i kdy kokm sotva. Jakmile koky o svm osudu pestanou pemtat, kohouty u zase napadne, e svt, a spust nanovo. Samozejm e nesvt. Do rozbesku zbvaj jet cel dv hodiny, take pak nsleduje sout jedinch t dodvek v trouben, co doprovz jaksi pedrozvodov jednn, kter prv vypuklo v sousednm pokoji. Nakonec se vechno zklidn a v poehnanm tichu ped rozbeskem vm vka dkybohu pece jen klesnou, nae to asi za pt minut kohoutm opravdu dojde. Za hodinu i dv u jsme ospal a unaven postvali v pstavu uprosted hromad na expedin vbavy a snaili se co nejneohroenji zrat pes onch ticet kilometr nejdivoejho moe v Asii, pes rozbouen a nebezpen msto setkvn dvou ohromnch vodstev, pes vodu plnou vr a zuivho pboje. Hladina pipomnala rybnk. Ke behu se pomalu sunuly vlnky zpsoben rybskmi lodmi kdesi v dlce. Rann slunce se ve vod odrelo jako ve skle. Nad nmi dstojn poletovali orli blobi a fregatky mal. Aspo to tvrdil Mark. J vidl jen ern teky. My tam tedy byli, ale pan Condo ne. Asi za hodinu se dostavil Kiri, aby splnil svou obvyklou lohu spovajc ve vysvtlovn, e pan Condo nepojede. Zato vak s nmi jede on, Kiri, a taky jeho kytara. A kapitn e vlastn nen kapitn, ale kapitnv otec. A poplujeme jinou lod. Vborn zprva ovem byla, e skuten plujeme na Komodo a plavba by nemla trvat dle ne asi tyi hodiny. Lo byla docela pkn, asi sedm metr dlouh rybsk plavidlo, kter se jmenovalo Raodah. Nalodili jsme se a vypluli; osazenstvo jsme tvoili my ti, Kiri, kapitnv otec, dva asi dvanctilet kluci, kte obstarvali chod lod, a tyi slepice. Den byl klidn a pjemn. Kluci po lodi ltali jak koky; bleskurychle pi sebemenm zvanu vtru rozbalovali a napnali plachty a pak je zase spoutli. Kdy vtr ustal, nastartovali motor a okamit usnuli. Najednou jsme nemuseli, a ani nemohli nic dlat, take jsme se usadili na palub a pozorovali ubhajc moe, mosk orly a rybky nsk, kte nm proltvali nad hlavou, a taky ltajc ryby, kter se u lodi obas zahemily. tyi slepice deply na pdi a pozorovaly ns. Na cestovn v odlehlch oblastech pat mezi nejhor vci nutnost cestovat s trvanlivmi potravinami. My ze Zpadu jsme zvykl na drbe ze supermarket, zabalenou v igelitu, take pro ns nen pln pjemn plavit se na mal loce se tymi ivmi slepicemi, kter po vs pokukuj s pernm podezenm, je v dnm ppad nemete vyvrtit.

Slepice z indonskch ostrov sice zejm strvila daleko pirozenj a pjemnj ivot ne slepice z njak anglick drberny, ale lidem, kte se naprosto nezdrhaj koupit nco rovnou do trouby, me prost vadit zve, s nm cestovali na stejn lodi. Zpadn duice se zejm hluboce p snst tvora, s nm tvoila jednu komunitu. My ovem vechny tyi nae spolucestujc nakonec nesndli. Netum, kter bh ze sloitho hinduistickno panteonu m onen nechutn kol rozhodovat o osudu drbee, v kadm ppad ale ml toho dne rozvernou nladu a naplnoval si vlastn men jatka. Konen se ped nmi objevil ostrov Komodo; pomalu vystupoval nad obzor. Barva moe kolem lodi se mnila z inkoustov modroern - co platilo nkolik poslednch hodin - na mnohem svtlej prhlednou mod, ale na nae poetick smysly psobil ostrov samotn jako tmav a ponur hmota trc nad vodou. Ostrov se blil a z hrozivch obrys zaaly vystupovat zubat skly a za nimi masivn, zvlnn kopce. Jet bl jsme zaali rozeznvat vegetaci. Rostly tam palmy, ale nebylo jich nijak moc. Sem tam njak rostla na boch kopc. Vypadalo to, jako by ml ostrov trny nebo jako by nkdo do kopc zapchal ipky. Pipomnlo mi to obrzek z Gulliverovch cest: pivzanho lecho Gullivera, z jeho tla tr titrn otpy Liliputn. Tko se dalo vyhnout pedstavm, kter ostrov vzbuzoval. Skalnat vbky vypadaly jako mohutn trojhrann zuby, depresivn edohnd kopce se vlnily jako zhyby na ki jetr. Vdl jsem, e kdybych byl nmonk v neznmch vodch, urit bych si na mapu napsal Zde jsou draci". m upenji jsem zral na ostrov pomalu ubhajc na pravoboku a m vc jsem se snail dotrn pedstavy trochu filtrovat, tm vc se mi to vechno vnucovalo. Heben kopce, kter se k vod svaoval v etnch zhybech, prost svmi vrsami pipomnal nohu jetra, samozejm e ne tvarem, ale kombinac tvaru a ponurosti hornin. Takov pocit jsem ml poprv v ivot, ale bhem nsledujcho roku se mi to pak pi naich cestch vracelo: kad dal krajina, s n jsme se v rznch stech svta setkali, jako by mla svou nezamnitelnou klu barev, struktur, tvar a obrys. A ivot v t krajin jako by byl nartnut pomoc stejn jedinen palety. To si pochopiteln meme vysvtlit docela jednodue: pro mnoh ivoichy jsou prost mimikry zkladn taktikou peit a evoluce nejvhodnj maskovn podporuje. Tyto vztahy, vlastn nkdy jen tak napl tuen, maj ve skutenosti platnost mnohem ir a obecnj. Dostvme se dnes k pln novm pedstavm, jak tvary v prod vlastn vznikaj. Nen proto nemon si pedstavit, e a lpe pochopme fraktln geometrii - ciz atraktanty", kter jsou podstatou novch teori chaosu - a to, jak spolu souvis matematika rstu i eroze, teba nm dojde, e ty oividn ozvny tvar a struktur nejsou jenom nco pknho nebo nhodnho. Mon. Nco v tomhle duchu jsem huel do Marka a on mi ekl, e je to absurdn. Zral na pln stejnou krajinu co j, take pipoutm, e mi mon jen pracovala bujn fantazie, navc pipeen indonskm sluncem. Pistli jsme u dlouhho rozvrzanho devnho mola, kter vedlood irok bled ple. Na konci mola byl oblouk a na nm nahoe pitluen npis vtajc ns na Komodu, take jsme se rzem jako neohroen cestovatel tak moc nectili. Zrovna kdy jsme prochzeli pod obloukem, plcl ns pes nos siln zpach. Objevil se pot, co jste proli pod tm obloukem. Do t doby jste toti jet na Komodo nevstoupili, take jste ani nemohli ctit ten jeho tk, zatuchl puch. Pocit neohroenosti dostal dal rnu v podob upraven cesty. Ta vedla od mola podl pobe k dalmu podnmu deru naemu cestovatelskmu sebevdom, a tm byla osada pro turisty. Byla to skupinka dost omelch devnch domk: administrativn sted, odkud se cel ostrov (kter je prodn rezervac) spravuje, restaurace s terasou a mal muzeum. Za tm stlo - na sloupech - v plkruhu na strni asi est domk pro turisty. Byla doba obda a v restauraci asi deset lid pojdalo nudle a popjelo limondu 7up; Amerian, Holanan, obvykl sestava. Kde se tu vzali? Jak se sem dostali? Co se to dje? Ped administrativn boudou byla devn cedule s pokyny typu Hlaste se na sprv parku", Mimo stedisko nechote bez prvodce", Noste dlouh kalhoty a boty" a Pozor na hady". Na zemi pod cedul leel mal vycpan varan. km mal, protoe mil jen asi tak metr dvacet. Vycpali ho do krsn roztaen polohy, pedn pracky nataen dopedu a zadn nohy podl dlouhho piatho ocasu. Nejdv m pi pohledu na nj trochu zamrazilo, ale pak jsem se na nj el podvat zblzka. Varan otevel oi a mrkl na m.

Tmetrov varan komodsk. Nejvt znm varan je jet o edest centimetr del. S vydenm vkikem jsem vystartoval zptky, co na terase vyvolalo vsmn chechtot. To je jen varan," kikla na m jedna mlad Amerianka. el jsem na terasu. Jste tu dlouho?" zeptal jsem se. U nkolik hodin," odpovdla. Pijeli jsme trajektem z Labuanu Bajo. S varanama u jsme skonili. Nebavj ns. A jdlo je tu pmo hrozn." Jakm trajektem?" zeptal jsem se. Jezd skoro kad den." Aha. Z Labuanu Bajo?" Muste se zapsat do nvtvnick knihy v kanceli," ukazovala na chajdu. Podrdn jsem se pipojil k Markovi a Gaynor. Tohle jsem teda vbec neekal," prohlsil Mark, rozkroen uprosted na monumentln hory zavazadel. Drel pitom tyi slepice. To jsme je sem museli tahat?" zeptal se Kiriho. Kiri ekl, e pivzt si s sebou slepice je dobr vdycky. Jinak bychom pece museli jst jenom ryby a nudle. J mm radi ryby," prohlsila Gaynor. Kiri j vysvtlil, e se ml a ve skutenosti m radi slepici. Vysvtlil nm, e lidi na Zpad maj drbe radi. To v kad. Ryby jsou prost to nejlevnj, co jed vesniani. My si dme slepice, protoe jst slepice je nbl a mme to radi. Uchopil slepice, kter k sob byly pivzny provazem, dal je k naim zavazadlm a vedl ns po sedmi schdcch do kancele. Tam nm jeden ze strc dal formule a tuku. Zrovna jsme je zaali vyplovat - slo pasu, datum, zem a msto narozen a tak dl -, kdy se venku zaalo nco dt. Nejprve jsme si toho nevmali, protoe jsme si byli nuceni vzpomnat na dv jmna svch matek a museli se taky rozhodnout, koho uvst jako nejbli pbuzn, ale hluk venku se stupoval a my si najednou uvdomili, e jde o zvuky, jak vydvaj frustrovan slepice. Nae slepice. Letli jsme ven. Vycpan varan napadl nae slepice. Jednu ml v hub a zuiv s n tsl, ale kdy vidl, e se k nmu my i ostatn pibliujeme, bleskurychle odcupital za roh chajdy, v oblaku prachu pebhl mtinu za n a pitom za sebou prachem thl vetc slepice, jet pod dohromady svzan provazem. Kdy ml varan ped nmi nskok asi ticet metr, zastavil se a se zlobnm kubnutm pekousl provaz; ti osvobozen slepice tak mohly vyrazit ke stromm. Jeely a bhaly ve zmenujcch se soustednch kruzch, protoe je honili strci parku. A varan, te u bez pte nadbytench slepic, odcvlal do hustho podrostu. Dvali jsme si dost pednost a velmi zdrhav se pustili za nm. U hout jsme se cel udchan zastavili a nervzn jsme do nho nakukovali. Kov zakrvalo strm srz, po nm se varan vyplhal; nahoe se zastavil. Kvli hust vegetaci jsme se k varanovi nemohli dostat bl ne na metr, ale stejn jsme se o to moc nesnaili. Varan leel bez hnut. Mezi elistmi mu ouhal slepi zadek a huben nohy, kter v tichu lapaly do vzduchu. Varan na ns lhostejn zral okem na na stran, okem kulatm, tmavohndm. Je velice

znepokojiv sledovat oko, kter sleduje vs, zvl kdy je to oko skoro stejn velk jako vae a pat jetrovi. Znepokojiv bylo i jet mrknut. dn rychl reflexivn pohyb, jak byste u jetra zejm ekali, ne, mrknut bylo pomal a uvliv, take psobilo dojmem, e varan snad v, co dl. Zadn st slepice se jet chvli chab vzprala; varan trochu pootevel tlamu, aby se mu slepice svmi pohyby prodrala kousek dl do jcnu. Tak to udlal nkolikrt, a mu z tlamy legran ouhala u jen jedna huben slepi noha. Jinak se varan ani nepohnul a jen ns pozoroval. Nakonec jsme se odplili my, tesouc se tko vysvtlitelnou hrzou. Pro vlastn, pemtali jsme, kdy jsme se na terase restaurace uklidovali 7upem. Vichni ti jsme v tvi zpopelavli, jako bychom prv byli svdky odporn kladn vrady. Kdybychom ale sledovali vradu, tak nm aspo vrah s ledovm klidem nezr do o, jako to dlal tenhle varan. Snad ns znepokojovala jeho jaksi chladnokrevn nadutost. Snaili jsme se sice jetrovi pisoudit vechny mon patnosti, ale bylo nm jasn, e to jsou jen nae pocity, a vbec ne jeho. Jetr si prost dlal svoje jet vci, a to jednodue a nezaobalen, po jetrovsku. Netuil nic o njak hrze, vin, hanb, oklivosti, je jsme se mu snaili piknout my, zvata mimodn provinil a zahanben. Take se nm to vechno zase vrtilo, pln jako by se to odrazilo v zrcadle jeho jedinho nehybnho a lhostejnho oka. Dost ns zarazilo, e jsme se vlastn zhrozili sami sebe; tie jsme ekali na obd a pemleli o tom. Obd. Ve svtle dosavadnch udlost toho dne jako by se o obdu pemlelo velice tko. Ale ukzalo se, e slepice k obdu nebude. Slepice nebude, protoe ji seral varan. Nebylo nm sice jasn, jak v kuchyni rozhodli, e varan seral prv tu slepici, co nm chtli udlat k obdu, ale zjev n jsme prv proto mli jen samotn nudle a byli jsme za to velmi vdn. Hovoili jsme o tom, jak je snadn pisuzovat zvatm lidsk vlastnosti a promtat si na n vlastn pocity a vjemy, a to i tehdy, kdy se to vbec nehod. Prost jsme ani nhodou netuili, jak to je, bt ohromnm jetrem, a kdy na to pijde, tak to netuil ani ten varan, protoe si onu skutenost neuvdomoval, a prost ohromnm jetrem dl byl. Oklivit si jeho chovn znamenalo chybn vztahovat na jetra hlediska, kter se hod pouze na lidi. Vichni se svtu njak pizpsobujeme a ume se v nm rznm zpsobem pet. Nae spn chovn ale jet nemus bt spn pro jetra, a naopak. Tak napklad," prohlsil Mark, nejme vlastn dti, kdy jsou na dosah a zrovna ns hon mlsn." Coe?" vyjekla Gaynor a odloila pbor. Pro dosplho nen mal varan nic vc ne potrava," pokraoval Mark. Hbe se a m na sob nco masa. Prost rdlo. Kdyby si ale varani serali vechna mlata, tak by samozejm vymeli, take by to moc nefungovalo. Vtina ivoinch druh nevyhyne proto, e rodim je vlastn instinkt mlata nerat. Zato varani nevyhynuli proto, e jejich mlata maj instinkt plhat po stromech. Dospl varan je na to moc tk, take mlata jednodue dep na strom tak dlouho, dokud se o sebe nedokou postarat. Obas sice njak to mld za ob padne, ale dky tomu varani peij i hladov obdob a populace se udruje na rozumn rovni. Nkdy je prost njak mld serno." Kolik tch varan vlastn jet ije?" zeptal jsem se tie. Kolem pti tisc." A kolik jich bylo dv?" Kolem pti tisc. Pokud se to d vbec odhadnout, vdycky jich bylo asi tolik." Take kdovjak ohroen nejsou?" Jsou, protoe plodnch samic je jen asi ti sta padest. Nevme, jestli to je normln poet, ale zejm je to hodn mlo. A navc - kdy je populace njakho ivoinho druhu mlo poetn a vyskytuje se na omezenm zem, jako teba jen na pr ostrovech v ppad tchhle varan, je velice zraniteln kvli promnm biotopu, a jakmile nkam doraz lidi, biotopy se dost rychle zanou mnit." Take bysme tu radi bt nemli." To je sporn," ekl Mark. Kdyby se tady o to vbec nikdo nezajmal, tak je dost pravdpodobn, e by to patn dopadlo. Sta jedin lesn por nebo njak epidemie jelen, a varani vyhynou. A taky existuj obavy, e by si stle poetnj obyvatelstvo na tchto ostrovech prost eklo, e mu bude bez varan lip. Jsou to dost nebezpen zvata. Nejde jen o to, e vs mou serat. Na podn prvih sta, u kdy vs varan jen pokoue. Kdy toti napadne kon nebo buvola, nemus ani nutn potat s tm, e ho usmrt hned na mst. Pi zpase varan riskuje porann, a o to on nestoj, take nkdy koist jen kousne a odkr. Jene bakterie ve varanch slinch jsou velice nebezpen - porann se nehoj a pokousna ob obvykle bhem nkolika dn umr na otravu krve a pak ji varan me v klidu serat. Ppadn ji seere jin varan - pokud najde zdechlinu jako prvn, protoe varani s tm moc nenadlaj. Pro cel druh je vynikajc, e je vude kolem zajitn pravideln psun okliv porannch a umrajcch zvat. Znm je ppad jednoho Francouze pokousanho varanem: umel po dvou letech v Pai. Rna se

mu zantila a vbec se nehojila. Bohuel toho v Pai dn varani vyut nemohli, take v tomhle ppad strategie druhu selhala, ale jinak to funguje vborn. Jde o to, e tyhle potvory mt hned ped domem nen nic pjemnho. Vesnian na ostrovech Komodo a Rinja jsou sice celkem snenliv, ale je znma ada ppad, kdy varani zatoili, a dokonce nkoho usmrtili, a je klidn mon, e pi stoupajcm potu obyvatel bude stle vc dochzet ke stetu zjm a trplivost mstnch obyvatel poklesne. Bude jim vadit, e nemou jen tak na prochzku, ani by jim nehrozilo, e jim kolemjdouc varan ukousne nohu nebo rozpr bicho. Proto je dnes Komodo, jak vidme, nrodn park. U jsme dorazili k bodu, kdy je k zchran vzcnch druh teba aktivnch zsah, a ty umouje zjem veejnosti, kter zase vyplv z toho, jestli tam m veejnost pstup. Kdy se nvtvnost psn reguluje a vyruovn je minimln, pak to funguje a je to vborn. Myslm. Nechci se tvit, e z toho taky nejsem mrn nesvj." J jsem velmi nesv ze veho tady kolem." otsla se Gaynor. Je tu ve vzduchu nco zlovstnho." To m jen bohatou fantazii," prohlsil Mark. Pro prodovdce je tu rj." Na stce nad terasou se ozvalo zaustn a na zem kousek od ns dopadl had. Dva strci parku okamit vyrazili a zahnali hada do kov. Tak tohle teda moje bujn fantazie nebyla," podotkla Gaynor. J vm," ekl Mark naden. Je to tady parda." Odpoledne jsme se s Kirim a jednm strcem vydali na vzvdy. Varany jsme sice nevidli, ale jak jsme se lehkovn prodrali podrostem, narazili jsme na ptka, s nm jsem se velmi dokzal ztotonit. Vyslouil jsem si celkem oprvnn povst kutila a nadence do vech drobnch udltek a mlokdy jsem astnj, ne kdy si cel den na potai programuju zadn njakho kolu, kter bych vak run zvldl tak za deset vtein. Deset vtein, km si, je prost deset vtein. as jsou penze, take se rozhodn vyplat strvit cel den velmi pjemnou innost, aby se onch deset vtein nakonec uetilo. Ten ptk se jmenuje tabon a dv se na svt velmi podobn. Vypad trochu jako huben inorod slepice, ale oproti n m tu vhodu, e um ltat, tebae ponkud tkopdn, a tm pdem lip utee ped mstnmi draky, kte ltaj jen v pohdkch a taky ve zlch snech, co mi na Komodu nedaly spt. Podstatn je, e si tabon vymyslel, jak si ndhern uetit prci, konkrtn asov nron celodenn sezen na vejcch, aby se msto toho mohl nkde jinde zabvat nm daleko zajmavjm. Musm jet dodat, e jsme ani tak nenarazili na tabona samotnho, i kdy jsme jednoho zejm v podrostu zahldli, ale na ten jeho vynlez, co et as, protoe ten se jen tak pehldnout ned. Na kuelovitou hromadu z hlny a tlejc vegetace, vysokou asi sto osmdest centimetr; zkladna mla si taky tolik. Ve skutenosti byla hromada jet vy, ne vypadala, protoe vyrstala z dolku skoro metr hlubokho. Prv jsem strvil pjemnou hodinku svho ivota tm, e jsem vymyslel, jak by mi pota okamit mohl sdlit obsah tabon hromady. Mj pardn program s trojrozmrnmi obrzky toho dost dovede. Vhodou je, e kdykoli te budu napt potebovat znt obsah tabonho hnzda, ekne mi to pota po sdlen zkladnch daj bhem necel vteiny, take uetm spoustu asu. Nevhodou ale zejm je, e m vbec nenapad, kdy pt bych asi tak mohl potebovat znt obsah tabonho hnzda. To je ale jedno. Obsah tohoto konkrtnho hnzda byl piblin sedm metr krychlovch. Ta hromada je vlastn uml lhe. Vejce uvnit zahv teplo doprovzejc chemick reakce, kter probhaj pi tlen vegetace. A nejde jen o to, e se vejce zahvaj, tabon je dokonce schopen pihrnovnm nebo odhrnovnm tlejc vegetace udrovat pesn tu teplotu, jakou vejce k dn inkubaci potebuj. Tabon tedy pro inkubaci svch vajec mus jedin vyhrabat pes dva metry krychlov zeminy, nacpat do jmy pes dva metry krychlov materilu, udlat z toho hromadu, a pak u sta jen nepetrit zkoumat teplotu a pidvat a ubrat z hromady. Tm si tedy uet tu neskutenou otravu obas sedt na vejcch. Moc m to potilo a vborn nlada mi vydrela zase a do vesnice a do okamiku, kdy jsme proli dvemi chajdy, kterou nm vylenili na noc. Byla docela velk a postaven, jak u jsem ekl, na sloupech - ze zjevnch dvod. Byla ale z napl ztrouchnivlho deva, v malch lonicch byly vlhk a zapchajc matrace, v kadm kout pavuina hrozivch rozmr, na podlaze mrtv krysy a z petkajcho zchodu se thl puch. Staten jsme se tam prvn noc pokusili vyspat, ale nakonec ns vyhnalo rmusen krys, kter se v dut stee rvaly s hady. Sebrali jsme tedy spacky, odnesli je na nai lo a vyspali se na palub. Vzbudili jsme se brzy; kvli rose nm byla zima a vlhko, ale ctili jsme se tam aspo bezpen. Sbalili jsme spacky a vydali se zptky po rozviklanm molu. Znovu jsme proli pod obloukem a znovu ns hned za nm do nosu pratil tent zpach a my se ocitli v tom zlovstnm svt ostrova Komodo. ekli nm, e toho rna u varany urit uvidme. Ohromn. Netuili jsme sice, co ns ek, ale urit to Mark tak nenaplnoval. Rozhodn to nevypadalo, e

nkde piveme mrtvou kozu a pak se budeme cel den schovvat na njakm strom. Cel den byl poznamenn skoro vhradn udlostmi, s nimi jsme pvodn nepotali. Zaalo to u tm, e na pronajat lodi dorazilo pes dvacet americkch turist. Vichni ve vku mladch dchodc, oven fotoaparty a kamerami, v lesklm sportovnm obleen, s brlemi se zlatmi obroukami a pzvukem odnkud ze Stedozpadu. Netipoval jsem je, e by snad hodlali cel den dept na strom. Jejich pjezd ns docela natval. Uvdomovali jsme si, e u skuten vyprchv onen pocit dobrodrustv a neohroenosti, jeho jsme se zatm usilovn dreli. Nali jsme strce a zeptali se ho, co se to dje. Poradil nm, e jestli se chceme vyhnout velk skupin, mli bychom radi jt naped. A tak jsme s nm hned vyrazili. li jsme pt est kilometr po lesn cest, zjevn vborn udrovan a tak vylapan. Bylo horko, ve vzduchu se vznel prach a my pochodovali s dost divnou nejistotou ohledn toho, jak se vlastn ten den bude vyvjet. Po chvli jsme si uvdomili, e se kdesi ped nmi nese stejnm smrem slab cinkn. Pidali jsme do kroku, abychom pili na zdroj toho zvuku. A za zatkou se nm naskytl pohled, z nho se nm mrn zvedl aludek. A dote bylo na tom vem nco snovho. Jako by projt pod obloukem a nast ten zatuchl pach ostrova znamenalo, e vs to vthne do jakhosi fiktivnho svta, kde slova jako drak", had" a koza" maj jaksi fantastick symbolick vznam, nikterak analogick s vznamem pvodnm, a tm pdem tak bez jakhokoli obsahu. Te se m zmocnil pocit, e se ten sen nkam t a v kadm ppad se z nj stv zl sen, a to zl sen toho typu, kdy se vzbudte a zjistte, e jste se v posteli doopravdy pomoili, e s vmi skuten nkdo tese a ve na vs a e ten tiplav pach koue opravdu pochz z vaeho hocho domu. Na cest ped nmi bylo kzle. Mlo na krku zvoneek a provaz, za nj je po cest nsilm thl dal strce parku. Otuple jsme li za nimi. Kzle obas vhav popobhlo, ale pak - jako by na n dosedla hrza - zapelo pedn nohy do zem, sklonilo hlavu a zoufale s mekotem a nkem svdlo boj s napnutm provazem. Strce neurvale tahal za provaz a proutky, kter drel v druh ruce, vihal kzle do zadku, take se vdycky nakonec cel ommen strachem pohnulo vped a trochu popobhlo. Kzle ped sebou nic dsivho nevidlo, a pokud jsme to mohli posoudit, ani neslyelo, ale kdo v, co tam vepedu, kam jsme vichni smovali, vlastn mohlo ctit. Nlada nm klesala k bodu mrazu. A najednou jsme dostali dal rnu z dost neekan strany. Pili jsme k mtin, kde byl betonov kruh o prmru asi sedm metr a na nm dva rovnobn ern pruhy uprosted propojen dalm pruhem. Chvli nm trvalo, ne jsme pochopili, co ten symbol znamen a pedstavuje, ale nakonec nm to dolo. Bylo to prost psmeno H". Ten kruh bylo msto pro pistvn vrtulnk. A u se s tmhle kzletem mlo stt cokoli, urit se na to lid ltali dvat vrtulnkem. lapali jsme otuple dl; jmala ns zvra a vdycky jsme se zaali hystericky smt njakmu nesmyslu, jako bychom se vdom blili k emusi, co zni ns. Od pistvac plochy vrtulnk vedla jet honosnj cesta. Byla irok asi dva metry a po obou stranch ji lemovalo byteln devn zbradl vysok pes pl metru. Po nkolika stech metrech jsme dorazili k irok rokli hlubok asi ti metry. A tady to zaalo bt zajmav. Po lev ruce jsme mli jaksi hledit. Stlo tam nkolik ad laviek, kter ped sluncem a dalmi rozmary poas chrnila naklonn stka. K zbradl ped hleditm byly pivzny oba konce modrho nylonovho lana, kter vedlo nad str. Tam z nzkho schlenho stromku visel z kladky elezn hk. U stromu se ve svtle horkho, ale podmranho dne a v pachu rozkladu a smrti povalovalo est velkch bltiv edch varan. Nejvt z nich mohl mit tak ti metry. Zpotku nebylo jednoduch jejich velikost odhadnout. Jet jsme byli dost daleko; svtlo bylo sp ediv a matn, take oko tko odhadovalo tvary i velikost, a navc prost nebylo zvykl si spojovat jetr tvary s nm tak ohromnm. Chvli jsem na n konsternovan zral a najednou jsem si uvdomil, e mi Mark klepe na ruku. Otoil jsem se. Za krtkm pltkem se k nm blil velk varan. Vynoil se z podrostu, protoe si nepochybn spojoval pchod lid s dobou krmen. Pozdji jsme se dozvdli, e prv tato varan skupina se nikdy pli daleko od rokle nezatoul a jej aktivity u prakticky sestvaj jenom z povalovn a ekn na rdlo. Blc se varan nalapoval agresivn a se vihem. Nejdv zvedl levou pedn a pravou zadn a potom naopak; lehce a prun nesl svou ohromnou vhu, el sebevdom jako gladitor. Dlouh tenk bled a rozeklan jazyk mu kmital z tlamy a ptral ve vzduchu po pachu mriny. Varan doel a na konec plotu a tam se zaal nervzn komhat zepedu dozadu; ekal, co bude, a tkm ocasem drhl po vyprahl hln. Drsn upinat ke mu na tle visela dost voln, jako kroukov brnn, a za protaenou pzranou hlavou pipomnala svmi zhyby naasen hbit. Varan komodsk m siln svalnat nohy s drpy, take pipomnaj nohy staroitnho mosaznho stolku. Je to jen varan, ale tak obrovit, e se zd a neskuten. Zved hlavu nad plot a pi zaten hlavu st, a vy si kte, jak to vbec je, jak trik se za tm skrv.

V tu chvli se k nm po cest pivalila skupina turist. Byli vesel a velk dojem to na n nedlalo. Zajmali se, co bude dl, co se bude dt. Koukej, tmhle je ten jetr. Ten je ale podnej. A jak nechutn vypad! A te u mlo dojt k tomu nejhormu. Prv toti v decentn vzdlenosti za tribunou vradili kzle. Dva strci dreli zoufale se zmtajcmu a mecmu zveti hlavu na palku a usekli ji maetou. Stkn krve zamezili vtvemi s listm. Kzle umralo* nkolik dlouhch minut. Pak mu usekli zadn nohu a hodili ji varanovi za plotem. Zbvajc st kzlete pivzali k hku na modrm nylonovm lanu. Spustili kzle k varanm ve stri; ve vnku se jim komhalo nad hlavami. Zpotku varani projevovali jen velmi chab zjem. Byli to varani ospal a vborn iven. Konen se jeden vzbudil, odkrel k visc mrin a elegantn kzleti rozpral mkk bicho. Vyvalila se zm vnitnost a pleskla varanovi na hlavu. Steva na nm njakou dobu leela a mrn se z nich kouilo. Chvli to vypadalo, e to tm pro varana skonilo a u ho nic dalho nezajm. Pak se zvedl dal varan a peel k hku. Oichval jazykem vzduch a pak se pustil do kozch stev z hlavy prvnho varana. Ten se po nm ohnal, nebo chtl st porce i pro sebe. Z lesklho edho propletence po prvnm chapnut vytryskla hust zelen tekutina a bhem hostiny pak mli oba varani hlavu pokrytou prv tmhle zelenm slizem. Teda Pauline, v tomhle jsou teprve podn velk," prohlsil mu vedle m, kter podvanou pozoroval dalekohledem. Jsou jet vt ne ve skutenosti. V dalekohledu jsou tak velk, jak jsem si pedstavoval, e budou." Podal dalekohled sv en. V tom jsou teda fakt vt," uznala ena. Je to vbornej dalekohled, Pauline. A asn lehkej." Kolem se shlukli ostatn astnci zjezdu. Mu se podvat? to je?" Takov bych, Howarde, chtla taky." Ale? Koukni se, Ale, dalekohledem, to jsou ale mackov!" Zrovna jsem si shovvav zaal kat, e jim dalekohled slou hlavn k tomu, aby se na to pekeln pedstaven ve stri nemuseli dvat doopravdy, kdy v tom ena, kter se prv zmocnila dalekohledu, naden pronesla: Mlask, mlask. A u nic nen. Ty ale musej mt zavn! Hele, te ns ucejtil!" Nejsp by rd nco erstvjho," zabruel jej manel. Nco ivho!" Trvalo nejmn hodinu, ne bylo po kzleti. To u se ale turist postupn vytrceli a cestou zptky do vesnice vesele konverzovali. Jako jedna z poslednch zstala Anglianka, kter se nm svila, e ji vlastn varani ani nezajmaj. Lb se mi zdej krajina," pronesla afektovan. Ti varani tu jsou jen tak navc. No a ty provazy, kozy a turisti, vdy je to komedie. Kdybychom tu jen tak chodili a najednou narazili na varana, to by bylo nco jinho. Ale takhle to pipomn maskov divadlo." Kdy zmizel i posledn turista, sdlili nm strci, e jestli chceme, meme sejt dol podvat se na varany zblzka. Udlali jsme to, ale byl to hodn zvltn pocit. li s nmi dva strci vyzbrojen holemi s vidlic na konci. Tmi odstrkovali varanm krky - to kdy u byli moc blzko nebo vypadali agresivn. Klouzali jsme po svahu a strachy si ani neuvdomovali, co to vlastn provdme, a bylo nm to jedno. Najednou jsem stl na pl metru od toho nejvtho exemple. Dval se na m bez vtho zjmu; byl podn naran. Z oteven tlamy mu visela steva, z nich kapalo, a hlava se mu leskla krv a slinami. Uvnit ml tlamu svtle rovou a thl z n podn smrad; k tomu se jet pidvalo zatuchl vedro ve stri a vsledkem byl takov puch, e nm pliv oi slzely a div se nm nezvedal aludek. Z mecho vystraenho kzlete, za kterm jsme li po cest, zbvala jenom jedna zakrvcen a podn pohmodn noha, visc za kotnk z hku na modrm nylonovm lan. Zajmal se o ni u jenom jeden varan a mrzut hryzal do stehennho svalstva. Pak se podn zakousl a mohutnm kubnm hlavou se nohu pokouel smeknout z hku, jene noha pevn drela za kotnkovou kost. Bylo to neuviteln, ale varan nakonec zaal nohu polykat celou. Tahal za ni a zapojoval do toho cel tlo, take ml v krku stle vt st nohy; nakonec mu z tlamy koukala jenom koptka a hk. Po chvli to vzdal a jen tam tak depl a aspo deset minut se ani nepohnul. Nakonec se ho zelelo strci, maetou nohu odsekl a posledn st kzlete sklouzla varanovi do trob. Tam se te kosti, koptka, rky a vechno ostatn bude pomalu rozpoutt psobenm rozkladnch enzym, kter vegetuj v zavacm traktu varana komodskho. Omluvili jsme se a li pry. K obdu nm pedloili prvn z naich t zbvajcch slepic, ale moc jsme na ni chu nemli. Apaticky jsme postrkovali mlo masit porciky po tali a pli jsme toho nenamluvili. Odpoledne jsme si vzali lo do vesnice Komodo. Seli jsme se tam se enou, kter peila tok varana; je to jedin dnes ijc osoba, o n se v, e takov napaden peila. Obrovsk plaz po n el, kdy pracovala na poli. Jej kik pivolal sousedy a psy. Ti se do varana pustili a zahnali ho, ale to u mla ena zle rozdrsanou nohu. Operovali ji na Bali a nohu nakonec zachrnili ped amputac. Jen zzrakem se rny nezantily a ena peila, tebae s nohou vn pokozenou. Na sousednm ostrov Rinja pr zase varan napadl tyletho chlapce, kter si hrl na schodech k domku. iv si

stavj domy na klech, ale na tchto ostrovech nejsou v bezpe ani mrtv - proto lid na hroby pokldaj piat kameny. Mou zpadn racionalitu a vzdln na okamik pemohl primitivn dojem, e tento svt ovld jaksi zl a chyln bh. Tento pocit poznamenal m cel odpoledne, vetn nhledu na kokosov oechy. Vesnian nm jich pr prodali a hned tak rozsekli. Kokosov oech je prakticky dokonal. Nejdv se udl drka a vypije se mlko. Pak se oech rozsekne maetou a st skopky poslou jako nstroj na vybrn kokosov duniny. O povaze onoho boha zanete uvaovat v okamiku, kdy si uvdomte, e on vytvo nco tak dokonalho a lidem uitenho a pak jim to povs sedm metr nad hlavy, a to na palmu bez vtv. Takovej trik a uvidme, jak se s tm vyrovnaj. A hele! Oni se na tu palmu nauili lzt. To by m nenapadlo, e to dokou. No to je jedno, ale schvln, jestli to budou umt taky otevt. Hmm, tak oni u umj vyrobit ocel, e... Tak to u by, ty chytrej lovku, stailo. Tak a pt poleze na palmu, bude pak na tebe dole ekat varan. Te m napad, e to s tm jablkem ho nejsp natvalo vc, ne bychom vbec tuili. Usedl jsem na pl vedle koenovnku a zral na klidn vlnky na hladin. Po pli, a dokonce po strom skkaly njak ryby a j si kal, e je to na ryby chovn docela divn, ale nechtl jsem to njak hodnotit. Neml jsem zrovna pjemn pocit ze svho vlastnho druhu, take se mi nechtlo dvat skrz prsty na druhy ostatn. Pokud je to bav, tak a si ryby hraj na stromech podle libosti, ale hlavn a se neobhajuj a nevykldaj si, e jim tuhle potebu vnukl jaksi zl bh. Neml jsem pjemn pocit z vlastnho druhu, protoe my malujeme dlic ru mezi tm, co nazvme dobrem a zlem. A podoby takzvanho zla nachzme mimo ns, v tvorech, kte o takovch vcech ani nic netu, a meme si je proto oklivit a naopak si pli myslet o sob. A kdy snad nesta, jak jsou nkter zvata okliv sama o sob, tak jim jet pomeme kozou. Ta zvata dnou kozu nechtj, nepotebuj ji. Kdyby o kozu stla, najdou si ji sama. To vbec nejoklivj, co se koze pihod, j vlastn udlme my. Tak pro jsme teda nco neekli? Teba: Nezabjejte tu kozu!" Monch dvod je cel ada: - Kdyby kzle nezabili kvli nm, udlaj to pro nkoho jinho, teba kvli zjezdu americkch turist. - Neuvdomovali jsme si, co se vlastn stane, a pak u bylo pozd to zastavit. -To kzle kdovjak ivot stejn nemlo. Zvl dnes ne. - Nejsp by si na nm pozdji stejn pochutnal jin varan. - Nebt kzlete, seerou varani nco jinho, teba njakho jelnka muntaka. - Nam kolem bylo o vem podat zprvu v tto knize a taky na BBC. lo o to vechno to prot, aby to lidi mli i s podrobnostmi. Jedno kzle za to stlo. - A bylo by nezdvoil ct: Kvli nm to kzle, prosm vs, nezabjejte." - Byli jsme prost zbabl a racionln uvaujc budikniemov. Jsme jedinm druhem, kter rozliuje dobro a zlo, a na tom je nejlep, e si vymlme pravidla, jak se nm to zrovna hod. Ryby si pod jet poskakovaly po strom a nikomu tm nevadily. Byly sedm a osm centimetr dlouh, hndoern, vypoulen oka mly hodn nahoe na hlav a blzko u sebe. Poskakovaly a ploutve jim slouily jako berle. Jsou to lezci," vysvtloval Mark, kter zrovna el kolem. Sedl si na bobek, aby se na n podval. Co dlaj na strom," chtl jsem vdt. Dalo by se ct, e experimentuj," odpovdl Mark. Jestli pijdou na to, e se jim na soui ije lip ne ve vod, mon se v prbhu evoluce na pevnou zem pesthuj. U te urit mnostv kyslku vstebvaj povrchem tla, ale obas musej honem zptky do moe, aby si lokli vody, kterou zpracovvaj brami. To se ale me zmnit. A u se to taky stalo." Jak to mysl?" Podle veho zaal ivot na thle planet v moch a mot ivoichov se na sou vydali hledat dal biotopy. Jedna ryba, kter ila ped 350 miliony let, se lezci velmi podob. Vylezla na sou a ploutve j slouily jako opery. Je docela mon, e prv to byl prapedek vech suchozemskch obratlovc." Vn? A jak se ta ryba jmenovala?" ekl bych, e tehdy nijak." Take jsme ped 350 miliony let vypadali jako tyhle ryby?" Je to mon." To znamen, e za 350 milion let tady teba bude na pli sedt jejich potomek s fokem na krku a bude se dvat, jak jin ryby skou z moe?" To teda netum. O tom a si pemlej autoi science fiction. Zoologov se zabvaj akort tm, co se zejm stalo doteka." Najednou jsem si pipadal..., no prost jsem si pipadal hrozn star-, dval jsem se na poskakujcho lezce a napadlo m, e to je vlastn ndhern ppad jakhosi naivnho optimismu, beznadjnho i bezmeznho. Je ped nm pece tak neuviteln dlouh cesta. Ml jsem

pocit, e kdyby na thle pli jeho potomek s fokem na krku za 350 milion let opravdu sedl, tak by ta dlouh cesta stla za to. Snad by pak ten potomek lpe chpal sv msto ve svt. Snad by jin zvata nepouval v hororovch cirkusovch produkcch za elem jejich zchrany. Pokud by v budoucnu nkdo vzdlenho potomka kozy stril k rdlu vzdlenmu potomku varana, a to jen pro men pobaven, pak by si snad uvdomil, e to nen sprvn. Snad by pak v t vzdlen budoucnosti podobn vahy nebyly smn a kacsk.

epice z levhart ke
Sami sebe jsme zaskoili tm, e jsme do Zairu piletli misionskm specilem, co jsme pvodn v myslu nemli. Vechny pravideln lety do Kinshasy a z Kinshasy byly zrueny kvli zuivm ptkm mezi Zairem a Belgiany, jeho bvalmi kolonilnmi pny, a jedin dky ikovnosti Marka, kter z Godalmingu celou noc faxoval, jsme se nakonec do Zairu dostali zadem pes Nairobi. Pijeli jsme hledat nosoroce, konkrtn severn nosoroce tuponos, jich jet zbv asi dvaadvacet v Zairu a osm v eskoslovensku. Ti v eskoslovensku samozejm neij ve voln prod a jsou tam jedin dky sil jednoho fanatickho sbratele severn formy nosoroc tuponosch. Nkolik bychom jich vidli i v zoo v San Diegu v Kalifornii. Rozhodli jsme se, e k nosorocm pojedeme oklikou a cestou se jet na pr vc podvme. V letadle pro estnct cestujcch jsme byli my ti - Mark, Chris Muir (zvuka z BBC), j - a tinct mision. Tedy vlastn ne pravch mision; byla to smsice mision, misijnch uitel a taky s nmi letl star americk manelsk pr, kter se prost jen velmi zajmal o misijn prci. Ti manel mli slamky z Miami, foky a tup laskav smv, jm obdarovali kadho bez rozdlu - a o to dotyn stl nebo ne. Asi dv hodiny jsme strvili pod spalujcm sluncem a otuple se motali mezi omelmi budovami pasov a celn kontroly v zastrenm kout nairobskho Wilsonova letit. Snaili jsme se objevit nae letadlo a spolucestujc. Mision se na prvn pohled tko poznv, ale hned bylo jasn, e se dje nco divnho. Sedt se toti dalo jedin na lavice pro ti, kterou stnila stka, a vichni si tak zuiv dvali pednost, a si nakonec nesedl nikdo, a vichni jsme stli a mourali a usychali pod spalujcm rannm sluncem. Kdy u to trvalo asi hodinu, Chris si nco skotsky zamumlal, odloil svou vbavu, zalehl nevyuitou laviku a spal a do odletu. Mrz m, e m to nenapadlo ped nm. Z Markovch etnch poznmek jsem usoudil, e misione nem obzvl v lsce - mnohokrt se s nimi na svch cestch setkal v Africe i Asii, a kdy jsme li po rozplen ploe k letadlu a vmkli se do pravch sedadel, vypadal zvl nabrouen. Letadlo popojdlo ke startovac drze a to u jsem byl natvan i j, protoe pilot nm popsal trasu letu, vysvtlil nm vechna bezpenostn opaten a taky se krtce pomodlil. Ani mi tak nevadilo jeho O Pane, dky za tento poehnan den", jako sp vkldme, o Pane, nae ivoty do tvch rukou". To rozhodn nechcete slyet od pilota, kter zrovna klade ruku na zen. Se zaatmi pstmi jsme si to uhnli po drze a u ve vzduchu jsme minuli pistvajc ohromnou starou dakotu vyhlejc jako doutnk. Ml jsem pocit, e j snad v pistn po ticet let brnilo patn poas nad Vchodoafrickm pkopem. Vme sice leccos rozumnho o geografii i geometrii, ale obloha nad Keou je prost daleko rozshlej ne jinde. Letadlo vs vynese vzhru a pod vmi se a k nepedstaviteln vzdlenm obzorm rozkld prakticky nekoneno; vsledkem je neklid a hrza. Na palub letadla byla naproti tomu tak klaustrofobicky mil atmosfra, e bych si nejradi uplivl. Vichni byli ml a usmvav, vichni se smli laskav a tak jako do vytracena, a z toho skpete zuby, a kupodivu vichni byli obrlen. A nejen to. Skoro vichni mli stejn typ brl s obroukami nahoe ernmi a dole prsvitnmi, brle, jak nos jedin anglit fari, uitel chemie, a tedy tak misioni. Sedli jsme a chovali se slun. Kdy se chovm slun, je pro m prakticky nemon nebroukat si njakou melodii a to zejm vyvolalo jistou nevoli u mho souseda misione, co mi dval najevo tm laskavm smvem do vytracena tak dlouho, a jsem ml chu ho kousnout. Mn se nelb u jen pedstava misionstv. Dokonce m to ds a znepokojuje. J v Boha nevm, tedy alespo ne v Boha, jakho jsme si vymysleli v Anglii, aby nm uspokojoval nae specifick anglick poteby, a u vbec ne v bohy, je vynalezli v Americe a kte svm sluebnkm poskytuj televizn stanice, a hlavn telefon, kam se vol zadarmo. Potilo by m, kdyby si to lid, kte podobnm vcem v, nechali pro sebe a nevyveli to do rozvojovch zem. Pozoroval jsem miamsk slamky, jak pozoruj Afriku; depli tam kdesi uprosted mezi nesmrnou pevninou a nesmrnou oblohou a nepochopiteln se usmvali na cel kontinent. Myslm, e Conrad nco podobnho napsal o lodi. Usmvali se na Mount Kenya, zubili se na Kilimandro; pod nmi se majesttn sunul Vchodoafrick

pkop a oni se na nj roztomile kenili. Dokonce je nesmrn potilo i krtk mezipistn v tanzansk Mwanze, a to - jak se pozdji ukzalo - daleko vc ne ns. Letadlo zastavilo ped podobnm pstekem, jako bvaj na zastvce autobus. To bylo mwanzsk letit; ekli nm, e si musme na pl hodiny vystoupit a pokat v mezinrodn tranzitn hale". Tvoila ji velk betonov klna s dvma docela prostornmi mstnostmi spojenmi chodbikou. Vypadalo to tam jako po bombardovn nkter zdi byly okliv popraskan a trely z nich rezav drty, kter propichovaly vyisovan plakty propagujc krsy Itlie. Na pl hodiny jsme se tam nasthovali, kabely s foky a psluenstvm jsme sloili na zem a ztili jsme se na ponien plastov sedaky. Vyndal jsem cigaretu a Mark zase svj fok znaky Nikon F3 a MD4 s elektronickm posunem a vyfotil m, jak koum. Jinak se tam nic dlat nedalo. Po chvli dovnit nakoukl mu v hnd krimplenov uniform, ale vbec jsme se mu nelbili. Zeptal se ns, jestli jsme tranzitn cestujc. Odpovdli jsme, e ano. Nesmrn unaven potsl hlavou a ekl, e v tom ppad mme bt v t druh mstnosti. Jsme podle veho velmi hloup, kdy nm to nedolo. Stl open o veeje a vznamn zvedal obo, dokud jsme si neposbrali sv vci a chodbou to vechno neodvlekli do druh mstnosti. Sledoval, jak kolem prochzme, a nevcn a ltostiv vrtl hlavou nad marnost lidsk, a zejmna na existence. Pak za nmi zavel dvee. Druh mstnost byla pln stejn jako ta prvn, a na jedinou vjimku - v jedn stn mla oknko a za nm sedla mohutn tup vypadajc dvka. Lokty mla poloeny na pult a rukama si podprala tve. Sledovala, jak po stn lezou mouchy; moc ji to nebavilo, protoe nedlaly nic vjimenho, ale aspo se nco dlo. Za dvkou byl stl se suenkami, okoldami, kolou a konvic na kvu, take jsme tam hned zamili jako chrti. Tsn ped oknkem nm ale zastoupil cestu mu v modr krimplenov uniform a chtl vdt, co tu dlme. ekli jsme mu, e jsme tranzitn cestujc na cest do Zairu, a on se na ns podval, jako bychom se pln pomtli. Tranzitn cestujc?" ekl. Sem tranzitn cestujc vbec nesmj." Blahosklonn ns od oknka vykzal, nechal ns posbrat vechna zavazadla a hnal ns zptky do t prvn mstnosti, kde u ns asi za minutu objevil mu v hndm krimplenu. Pejel ns pohledem. Zvolna ho ovldl pocit, e nev vlastnm smyslm; nsledoval hlubok smutek, hnv, pocit zmaru a dojem, e svt byl stvoen jedin proto, aby mu psobil pote. Opel se o ze, zamrail se, zavel oi a shl si na koen nosu. Jste ve patn mstnosti," ekl stroze. Vy jste tranzitn cestujc, take se laskav odeberte do druh mstnosti." V takovch situacch se obvykle dostav ndhern klid, zvl kdy se to njak tk i stnku s oberstvenm. Pikvli jsme, se zenovm klidem jsme popadli vci a proli jsme chodbou zase zptky do mstnosti slo dv. Tam ns opt zastavila modr uniforma, ale my j zdvoile vysvtlili, e si m trhnout nohou. Potebujeme okoldu, kafe a mon dokonce ivotodrn balek suenek, a budeme to mt za kadou cenu. Hledli jsme na mue upen, a ucukl pohledem, poloili jsme si zavazadla na zem, sebevdom jsme pistoupili k oknku - a narazili na zcela neekanou pekku. Dvka e nm nic neprod. Jako by ji pekvapilo, e jsme na nco takovho vbec pili. Rukama si pod jet podprala tve a zvolna vrtla hlavou, ani pitom spustila oi z much na stn. Postupn se pi konverzaci, kter se thla jako pryskyice, ukzalo, v em je problm. Prodavaka brala jen tanzansk penze. Ani se ns nemusela ptt, a hned j bylo jasn, e dn nemme, a to z jednoduchho dvodu - nikdo je tu nikdy nem. Byl to mezinrodn tranzit a na letiti se penze vymnit nedaly, z eho vyplv, e dn cestujc tu nikdy nem tanzansk penze, take dvka neme nikomu nic prodat. Po pr minutch jalovho dohadovn jsme museli uznat jej przranou logiku a u jsme tam jen tak sedli a smutn koukali na kvu a okoldov tyinky, zatmco nm kapsy petkaly zbytenmi dolary, librami, francouzskmi franky a keskmi ilinky. Dvka dl tup pozorovala mouchy; oividn se u smila s tm, e nikdy dn keft neudl. Po chvli ns ty mouchy zaaly zajmat taky. Ale aspo nm oznmili, e u brzy poletme, take jsme se vrtili do naeho misionskho letadla. Vrtalo nm hlavou, kam se misioni na tu dobu podli, ale nezeptali jsme se jich. Asi za hodinu jsme konen pistli v Bukavu. Blili jsme se k letitnm chatrm a letadlo se otsalo nadenmi vkiky: To je bjen, e nm pan biskup pijel naproti!" A u jsme ho vidli - vysok, do dlky zc postava v purpurovm talru; a samozejm ml brle s obroukami nahoe ernmi a dole prhlednmi. Misioni, misijn uitel a americk pr, kter se toliko zajmal o misionskou prci, s smvem vystoupili z letadla, nsledovni nmi, kte jsme jet museli zpod sedadel vydolovat kabely s fotografickou vbavou. Byli jsme v Zairu. Co se v Zairu tak pern neda, lze zejm nejlpe ilustrovat kartikou, kterou jsme za nkolik dn obdreli v cestovn kanceli. Jedna jej st byla anglicky a obracela se na turisty. Stlo tam: Ven pan, ven pane, je mi potenm, e Vm mohu jmnem pedsedy a zakladatele strany MPR a prezidenta republiky,

vldy a jmnem mch spoluoban popt pjemn pobyt v Zairsk republice. V na zemi uvidte krsn msta, bohatou flru a jedinenou faunu. Laskavost a pohostinnost Zaian vm pibl tradice a folklr. Nae mlad zem si hodn slibuje od Vaich nvrh a dkuje Vm za pomoc; pak budeme moci Vae ptele, kter nm sem polete, pijmout let lpe. ministr... To znlo docela rozumn. Teprve nad druhou st si trochu zanete lmat hlavu, co vlastn v t zemi mete najt. Mte ten text ukazovat Zaianm, s nimi se snad setkte. Bylo tam napsno: Zaian, pomozte naim hostm! Ptel, kter vm dal tuto kartiku, je na nvtv v na vlasti. Je nam hostem. Bude-li chtt fotografovat, chovejte se k nmu laskav a ptelsky. Snate se mu pobyt u ns zpjemnit, protoe pak se vrt a pivede s sebou i ptele. Pomete-li mu, pomete i sv vlasti. Mjte na pamti, jak je turistika pro ns pnosn - umouje nm vytvet nov pracovn pleitosti, stavt koly, nemocnice, tovrny atd. Na pijet, jeho se naim hostm dostane, zvis nae turistick budoucnost. Je dost hrozn, pokud si vbec nkdo mysl, e je podobn kzn nutn, ale jet hor je to, e druh st je jenom anglicky. Zaian, a na vjimky, anglicky neumj. Zair funguje podle velmi prostho systmu, jej se tato kartika pokouela - le marn - napravit. Kad ednk, s nm se v Zairu setkte, bude toti dlat maximum pro to, aby vm ivot znepjemnil, a to do t doby, ne mu zaplatte, aby to nedlal. Zaplatte v dolarech. Pak vs ped dalmu ednkovi a ten na vs bude nepjemn zase od zatku. Ke konci na cesty u to vechno nabvalo pmo dsivch rozmr, take plet do Zairu se najednou jevil jen jako takov zahvac kolo. Tehdy jsme toti v lijku v jakchsi chatrch strvili jen dv hodiny. V chatri celnk jsme jako prvn spatili obraz, kter pedznamenal charakter na expedice za ohroenmi druhy zvat Zairu. Byl to portrt levharta. Tedy jen jeho sti. Z sti dotynho levharta toti byla elegantn epice zdobc hlavu marla Mobutua Sese Seko Kuku Ngbendu Wa Za Banga, prezidenta Zairsk republiky, kter na ns noblesn shlel, kdy ns vyizovali jeho ednci. Jeden, mohutn a docela ptelsk lovk, nm obas nabdl cigaretu, druh, mal a nepjemn, ns o nae cigarety soustavn obral. To je pochopiteln klasick metoda pouvan u vslechu, kterou vymysleli, aby se vyslchan psychicky zhroutil. Urit se to ti dva pnov nkde nauili a pak se toho zvyku tko zbavovali, i kdy te je vlastn jen zajmalo, jak se jmenujeme, jak mme sla pasu a vrobn sla vech naich pstroj. Zejmna ten mohutn mu nm zejm nic zlho nepl a byl nm celkem ohleduplnm prvodcem v onom lenstv, jemu ns musel vystavit. Najednou jsem ml pocit, o nm jsem slchval: e se mezi muiteli a muenmi i mezi nosci a unesenmi nkdy vytvo zvltn zk a dojemn vztah, kdy si ob strany mysl, e jsou v tom spolu. Formule, kter jsme vyplovali, nesly hlaviku Belgick Kongo", pekrtnutou a tukou pepsanou na Zair". To znamen, e ty formule musely bt aspo osmnct let star. Zejm nemli jedin formul, kter jsme zrovna potebovali. Ptel ns toti varovali, e si pi vstupu do Zairu mme opatit mnov prohlen", jinak budeme mt pak pozdji pote. Nkolikrt jsme o takov formul podali, ale vdy jsme byli odbyti, e formule doly. Pr je dostaneme v Gom a bude vechno v podku. Pohrvali si s mylenkou, e mi zabav laptop Cambridge Z88, protoe co kdybychom s jeho pomoc nhodou chtli svrhnout vldu, ale nakonec ten nepjemn muk jenom Chrisovi zkonfiskoval jeho automobilistick asopis, protoe m rd auta. Nae jsme byli, prozatm, volni. Jeli jsme do msta Bukavu msi, co vzdlen pipomnalo taxk. Ukzalo se, e msto je od letit hrozn daleko, co si zejm vymohli taxiki. Nadskakovali jsme na nechutn rozsekan silnici, kter vedla podl jezera a po n zejm zrovna krela podstatn st zairskho obyvatelstva. N idi se co chvli sklnl pod pstrojovou desku a vdycky na dost dlouho. Pozoroval jsem to se znanm znepokojenm, a to zvl od okamiku, kdy mi konen dolo, co to tam vlastn provd. On toti spojku ovldal rukou. Pemtal jsem, jestli to ct ostatnm, ale usoudil jsem, e by je to jenom rozruilo. Mark pozdji poznamenal, e jsme za celou dobu nepotkali jedin dal motorov vozidlo, tedy a na pr nklak, kter ale u byly zaparkovny tak dlouho, e jim schzely zadn npravy. J si toho neviml, protoe od okamiku, kdy jsem zjistil, co ten idi dl, jsem zavel oi a a do konce cesty je neotevel. Kdy jsme konen dorazili do hotelu, kter byl na tak zanedban msto jako Bukavu a pekvapiv elegantn a prostorn, byli jsme cel utrmcen a vyerpan, take jsme na sebe zaali docela dost zvat. To bylo takov nae nevysloven heslo, kter znamenalo, e u se mme pln zuby, i kdy bylo teprve est. Vichni jsme se proto odebrali do svch pokoj a tam si depli uprosted svch zavazadel.

J sedl u okna a sledoval, jak slunce kles k obzoru za jezerem, jeho jmno jsem neznal, protoe vechny mapy ml u sebe Mark. Z tto vyhldky vypadalo Bukavu docela idylicky - rozloilo se na poloostrov vybhajcm do jezera. Jezera Kivu. Te jsem si vzpomnl. Pod jsem jet byl dost urvan a neklidn a myslel jsem, e civt chvli na jezero mi teba pome. Jezero bylo klidn a stbrn; v dlce, kde se vpjelo do nejasnch obrys kopc, mlo edav ndech. Pomohlo to. Podveern svtlo vrhalo dlouh stny na star belgick koloniln domy, kter se na svahu pod hotelem choulily pod palmami a ziv rozkvetlmi stromy. I tenhle pohled pomhal. Svtlo zmkovalo dokonce i zelen stechy z vlnitho plechu na oklivjch novch domech. Dval jsem se, jak nad vodou krou luci hnd, a uvdomoval si, jak se ukliduju. Vstal jsem, zaal jsem vybalovat vci na noc a najednou do m vstoupil bjen klid a pohoda. Naruilo je jen nhl poznn, e u jsem zase v minulm hotelu nechal zubn pastu. A taky dopisn papr. A zapalova. Rozhodl jsem se, e je as vydat se na przkum msta. Hlavn ulice byla vlastn celkem ponur kopec; bylo to irok prostranstv, neuspodan a poset odpadky. Vtina obchod byly zchtral betonov domky, a protoe Zair bval belgick kolonie, nesl kad druh obchod nzev pharmacie, zrovna jako v Belgii a Francii - a na to, e ani v jednom zrovna nhodou neprodvali pastu na zuby, co m trochu zmtlo. Vtina ostatnch obchod se tko dala nkam zaadit. Jestlie se nkde prodvaj ohromn radiomagnetofony, ponoky, mdlo a kuata, nen zas tak pln nesmysl vejt a zeptat se, jestli nhodou na regle nemaj i pastu na zuby a dopisn papr. Jene oni na m koukali, jako bych se doista pomtl. Copak nevidm, e to je obchod s radiomagnetofony, ponokami, mdlem a kuaty? V obou smrech jsem uel tak kilometr a nakonec jsem ob dan poloky dostal v mravm poulinm stnku, kde mli i propisovaky, leteck oblky a zapalovae a byli tak neuviteln nastaveni na moje poteby, e jsem se mlem zeptal, jestli zrovna nemaj posledn slo asopisu New Scientist. Pak jsem piel na to, e vtina ivotnch nezbytnost je tady k mn na ulici. Teba koprovn. Na mnoha mstech stly na ulici rozvrzan stolky a na nich mohutn star koprky. Dvakrt m zastavil takov ten poulin nahn, jestli nepotebuji nco ofotit nebo jestli se nechci vyspat s jeho sestrou. Vrtil jsem se do hotelu, napsal si na dopisn papr, kter byl z njakho dvodu rov, pr poznmek a usnul jak zabit. Druh den rno jsme letli do Gomy. Tam jsme na letiti zjistili, e i pi domcm letu muste znovu podstoupit vechny cirty s celn a pasovou kontrolou. Hldala ns ozbrojen str a mohutn hrdloez, kter ns ve sv kanceli vyslchal; chtl zejmna vdt, pro u z Bukavu nemme mnov prohlen. Vbec ho neobmkilo, e pro ns v Bukavu prost dn takov formule nemli. Padest dolar," rozhodl. Jeho kancel byla prostorn a skoro przdn; stl tam jen mal psac stl se dvma papry v zsuvce. ednk se zaklonil na idli a civl na strop, kter u podobnch vjev zejm zail bezpoet. Pak se zase pedklonil a po oblieji si pomalu pejel dlanmi, pln jako by si chtl z oblieje sthnout ki. A znovu zopakoval: Padest dolar. Kad." Letargicky zral na roh stolu a v prstech pomalu otel tukou. Trvalo asi hodinu, ne ho nae pern francouztina pestala bavit a propustil ns. Mourav jsme vylezli z letit, ekal ns kupodivu idi, kterho zajistili Markovi kamardi. Ml ns zavzt k virunskm sopkm, kde ij horsk gorily. Kvli gorilm jsme do Zairu nepijeli, lo nm o jin zvata. Jene je dost tk se thnout a do Zairu a nezajet se podvat i na gorily. Chtl jsem napsat, e dvodem je to, e to jsou nai nejbli pbuzn, ale nejsem si jist, jestli to je ten sprvn dvod. Obecn toti mm opanou zkuenost - kdy pijedete do zem, kde ij vai pbuzn, chce to nkam zalzt a doufat, e se o vaem pobytu nedozvd. U goril to m aspo tu vhodu, e s nimi nebudete muset na veei, a nehroz ani nebezpe, e budete muset poslouchat rodinn historky za poslednch pr milion let. Navtvit je proto lze celkem beztrestn. Pochopiteln jsou to jen vzdlen pbuzn, bratranci z n-tho kolena, kte se n-krt pesthovali. Mme spolenho pedka, kter u tu s nmi bohuel nen a o nm se od Darwinovch dob nekonen spekuluje v tom smyslu, co to vlastn bylo za tvora. Vtev primt, do n patme i my (bohat a spn lenov rodiny, ti, kte nco dokzali a mli by se podle obecn platnch zsad postarat o ty ostatn, jim se tak dobe nevede), se nazv lidoopi. My sami se ale za lidoopy neoznaujeme, a tak jako mnoz imigranti, kte proli pes Ellis Island u New Yorku, jsme si zmnili jmno. Do eledi, ji nazvme lidoopi", pat gorily (tch jsou ti poddruhy - gorila horsk, vchodn ninn a zpadn ninn), dva impanz druhy a orangutani z Bornea a Sumatry. Nechceme mezi n patit; vlastn byla skupina lidoopi" zavedena proto, abychom mezi n a

sebe vrazili kln. A pitom nyn vdci doli k zvru, e se od ns gorily a impanzi na evolunm strom oddlili pozdji ne od dalch lidoop. To by znamenalo, e nm jsou gorily bli ne teba orangutanm. Jakkoli lenn, kter zahrnuje gorily i orangutany, proto mus obshnout i ns. A je to jak chce, jsme s gorilami velmi blzc pbuzn-jsme si skoro tak blzc jako slon indick a slon africk, kte taky maj spolenho vyhynulho pedka. Sopen poho Virunga, kde horsk gorily ij, se thne na hranicch Zairu, Rwandy a Ugandy. ije tam zhruba 280 goril, z eho zhruba dv tetiny pipadaj na Zair a zbvajc tetina na Rwandu. km zhruba, protoe gorily jet s evoluc nepostoupily tak daleko, aby objevily vhody pas, mnovho prohlen a uplcen ednk, take si pes hranici pechzej, jak jim to zrovna jejich primitivn zvec rozmar nakuk. Pr zatoulanc se obas dokonce objev v Ugand, ale dn gorily tam neij nastlo, protoe na Ugandu z poho Virunga pipad jen asi ptadvacet kilometr tverench; navc to tam nen chrnn a jsou tam spousty lid, kter by gorily, kdyby mohly, nejradi zahnaly. Z Gomy to tam autem trv asi pt hodin. N odjezd byl mimodn chvatn - absolvovali jsme jen dvouaplhodinov lenstv, do nho se velo jednn s cestovn kancel a fem hotelu, obd a taky nvtva jedn z nejvtch zairskch bank. Bylo by hrozn to tu te vylit, ale nejm dvakrt tak hrozn bylo to vechno podstoupit. Vrcholem ale bylo, kdy m v pekastv obral kaps. J si neviml, e m kaps obr, co m t, protoe nejradi mm co doinn s profesionly. Ale vimli si toho vichni ostatn v tom obchod, a chlpka vyhodili na ulici, zatmco j si jet pod vybral peivo. Peka se mi snail vysvtlit, co se vlastn stalo, jene moje zairsk francouztina zase tak dobr nen, take jsem si myslel, e mi jen doporuuje ty bochnky s hrozinkami, a koupil jsem si jich proto est. V ten moment se objevil Mark s hrukovm kompotem v plechovce, povolenm na gorily a idiem, kter rychle pochopil, co se tam stalo, a vechno mi vysvtlil. Taky mi ekl, e bochnky s hrozinkami nestoj za nic, ale e si je klidn meme nechat, protoe ty ostatn nejsou o nic lep a nco s sebou prost mt musme. Byl to vysok thl muslim a mile se usmval. Navc velmi pozitivn reagoval na nvrh, a u odtamtud co nejrychleji vypadneme. Kdy lid hovo o nejtemnj Africe", obvykle maj na mysli Zair. Je to zem prales, hor, mohutnch ek, sopek, vce exotickch zvat, ne si vbec dovedete pedstavit, zem Pygmej lovc a sbra dodnes prakticky nezasaench zpadn civilizac - a taky zem snad s nejhorm dopravnm systmem na svt. Tady je Afrika, kde se cestovatel Henry Stanley seel s doktorem Davidem Livingstonem. A do devatenctho stolet byla tahle ohromn st Afriky jen obrovskou ernou drou uprosted vech evropskch map temnho kontinentu a teprve po Livingstonov proniknut do africkho vnitrozem zaala okoln svt pitahovat. Nejdv sem dorazili misioni: katolci domorodce uili, e se protestanti ml, a protestanti zase, e se ml katolci. Protestanti i katolci se shodli jedin na tom, e se domorodci ml u cel dva tisce let. Hned za nimi nsledovali obchodnci, kte hledali otroky, slonovinu, m a vhodnou pdu, kde by se daly zaloit plante. Se Stanleyho pomoc, kter ml na oteven" africkho vnitrozem ptilet kontrakt, se belgickmu krli Leopoldovi podailo v roce 1885 toto obrovsk zem zabrat a mstn obyvatele vystavit zvl brutln a neltostn form kolonialismu, m jim poskytl praktickou a velice nzornou ukzku toho, co to vlastn znamen mlit se". Kdy do svta pronikly zprvy o tch nejhorch ukrutnostech, musel Leopold svou" zemi pedat belgick vld, kter s n ovem neudlala prakticky vbec nic. Ale v padestch letech dvactho stolet u se Afrikou hnala vlna osvobozeneckho hnut. V roce 1959 dolo v hlavnm mst Kinshase k nepokojm a oklivm masakrm, co kolonilnmi ady otslo natolik, e hned rok nato poskytly zemi samostatnost. V roce 1971 se pak z Belgickho Konga stal Zair. Zair je mimochodem asi osmdestkrt vt ne Belgie. Stejn jako ve vtin koloni se i v Zairu vytvoila vedusc byrokracie, jejm jedinm smyslem bylo vechno hlsit kolonilnm pnm. Mstn ednci mlokdy mohli nco sami rozhodnout, a tak jenom vemu v uskutenn brnili do t doby, ne dostali platek. Jakmile pak koloniztoi odejdou, byrokracie zane ltat kolem jako bezhlav kue a kobrt, do veho vr, a kdy se dostane ke zbrani, tak se stel do nohy. Bval kolonie se vdycky pozn podle mnostv lid, kte se zamstnvaj tm, e nkomu, kdo co dlat m, v innosti brn. Ne jsme dorazili do Bukimy, vesnice na pat Virungy, proklimbali jsme pt hodin nadskakovn v mikrobusu. Vesnice je vznamn tm, e tu kon silnice; dl jsme museli pky. Kousek nad vesnic na kraji rozlehl pln stl a absurdn honosn koloniln dm; byl cel przdn a na komicky mravou kancel pln vzadu, kde se drobn mu v armdn uniform s nevcnm vrazem zahloubal do naich gorilovch" povolen, take vypadal, jako by podobn povolen nevidl za cel ivot, nebo aspo bhem posledn hodiny. Pak se chvli vnoval vyslace, nae nm sdlil,

e o ns moc dobe v, e u ns ek a e nm dky kontaktm na kancel WWF v Nairobi povol den u goril navc, a kdoe sakra vbec jsme a jaktoe mu nikdo neekl, e pijedeme? Na to se sotva dalo nco ct, take jsme ho nechali, a si s tm njak porad, a li se poohldnout po njakch nosich, co by nm vynesli vci k chat strc rezervace, vzdlen asi ti hodiny chze. Tam jsme mli strvit noc. Najt nosie nebylo nic tkho. Kolem naeho mikrobusu se jich mezitm s nadj shromdil cel dav a naeho idie moc zajmalo, kolik e nosi budeme na vynesen vekerch zavazadel potebovat. Ml jsem pocit, e poloil zvltn draz na slovo vekerch". Najednou nm dolo nco stranho. Tak moc jsme chtli co nejrychleji z Gomy pry, e jsme pln zapomnli na podstatnou st plnu, a sice nechat vtinu zavazadel v hotelu ve mst. V dsledku tohoto opomenut jsme te mli vc zavazadel, ne kolik jsme ke gorilm potebovali vynst. Mnohem vc. Krom zkladn vbavy k pozorovn goril - dns, trika, neho nepromokavho, hrukovho kompotu a asi tuny fok - jsem j ml jet hromadu pinavho prdla, oblek a polobotky na setkn s mm francouzskm vydavatelem v Pai, tucet asopis o potach, encyklopedick slovnk, polovinu Dickensovch sebranch spis a velkho devnho varana komodskho. Rd cestuju nalehko, ale zrovna tak bych rd pestal kouit a vnon drky kupoval vas. Dost jsme se stydli, ale nedali jsme na sob nic znt a vybrali si nosie, aby nm tu troku vynesli k virunskm sopkm. Jim to vbec nevadilo. Pokud jsme ochotni jim zaplatit za odnesen Dickense a varana a ke gorilm a pak zase zptky, velice rdi to udlaj. Bloi u v Zairu provedli daleko hor vci, i kdy o moc hloupj asi ne. Vlap k chat strc byl nron. Jeho soust byla ada zastvek za elem podlen se o nae cigarety a kokakolu s nosii. Ti si mezi sebou asto pehazovali pytle s Dickensem a potaovmi asopisy a zkoueli etn novtorsk metody, jak vechno udret na hlav. Protoe jsme skoro pod li rozbahnnmi sgovmi poli, napadlo m nco pratnho, tebae dost veselho. To, m jsme prochzeli, jsem nazval Sago Mud Salad" ili rozbahnn sgov salt, co je jedin pesmyka mho jmna, co m napad. Poetile jsem pemtal, jak by to tak mohlo mt kosmick vznamy, a kdy u jsem se tm pestal zabvat, byl soumrak a my pichzeli k chat. Velmi prostmu devnmu staven, ovem novmu a solidn postavenmu. Nad nmi se vznely cry vlhk hust mlhy, take skoro nebylo vidt na vzdlen sopen vrcholky. Veer byl a neekan chladn a my jej strvili u svtla sycch lamp; jedli jsme hrukov kompot a posledn bochnek a lmanou francouztinou jsme konverzovali s naimi dvma prvodci, kte se jmenovali Murara a Serundori. Byli to moc pjemn chlapci ve vojenskch maskch. Na hlav mli ern barety, hrbili se nad stolem a lern hladili sv puky. Svj ohoz nm vysvtlili tm, e kdysi slouili v pepadovm komandu. Vichni prvodci maj mt puku, ekli nm, sten na ochranu ped divou zv, ale hlavn pro ppad setkn s pytlky. Murara se pochlubil, e osobn zastelil u pt pytlk. S pokrenm ramen vysvtloval, e s tm nebyl pas de problme. dn vyetovn ani nic podobnho, prost je zastelil a el dom. Murara sedl na idli a prstem nonalantn pejdl po muce puky. My jsme zatm nervzn klovali do plench hruek. Pytlctv v t i on podob samozejm pedstavuje pro pevajc gorily horsk vbec nejvt nebezpe, ale sotva se ubrnme pochybnostem, jestli je nejlepm eenm problmu odstelovn lid. Zatm jet ohroen druh nejsme, ale nen to tm, e bychom se o to nesnaili. Problm pytlctv se pitom zmenuje, pinejmenm tedy sten. tyi z pti goril, kter dnes ij ve svtovch zoologickch zahradch, sice jet pochzej z voln prody, ale dnes u dn veejn zoo gorilu nepijme - jedin od jin zoo -, tko by toti vysvtlovala, odkud gorilu m. Po gorilch nicmn stle petrvv poptvka ze strany soukromch sbratel a nejslabm mstem je v tomto ohledu nechrnn ugandsk st poho Virunga. V z 1988 na ugandsk stran chytili pytlci goril mld; dv dospl gorily zastelili a mld prodali prostednictvm strce rezervace (ten je te ve vzen) rwandskm paerkm asi za patnct tisc liber. Tohle je na tomto typu pytlctv vbec nejzhoubnj: na kad chycen goril mld toti pipadne nkolik len tlupy, kte zahynou, kdy se je sna brnit. Jet hor ne lid, kte gorily chtj do svch soukromch zoo, jsou ale ti, co prost tou po stech gorilho tla. Po mnoho let se pomlenm turistm i usedlm cizincm prodvaly lebky a ruce goril; zejm si mysleli, e se goril pedmty budou na jejich mse u krbu vyjmat lpe ne na iv gorile. Dkybohu miz i tento zlozvyk, protoe tup brutalita u se dnes ve spolenosti tolik nenos. V nkterch oblastech Afriky lid gorily stle jet lov jako potravu; neplat to pro oblast Virungy - tedy pinejmenm k tomu tam nedochz zmrn. Problm ale pedstavuje to, e domorodci lov Jin zvata a gorily se asto chytnou do past nastraench na antilopy leson a chocholatky. Napklad mlad goril samice Jozi se chytila rukou do drtnho oka nastraenho na antilopu. Dostala otravu krve a v srpnu 1988 uhynula. Take protipytlck hldky jsou pro ochranu goril stle jet nezbytn.

Toho veera jsme v chat mli dal dva spolenky. Byli jimi nmet studenti, jejich jmna si te nemu vybavit, ale protoe se vbec neliili od vech ostatnch nmeckch student, na n jsme na naich cestch obas narazili, budu jim jednodue kat Helmut a Kurt. Helmut a Kurt byli mlad, svtlovlas, inorod a a neuviteln vybaven. Taky byli prakticky ve vem lep ne my. Zveera jsme je skoro nevidli, protoe pracovali na pprav veee, co obnelo postavit venku nejdve jakousi cihlovou pcku. Pozdji ltali sem a tam s ndobami hork vody, stopkami, kapesnmi noky a rozpitvanmi mstnmi ivoichy. Nato se usadili u ns a ped naimi zraky se zaali se zasmuilou pornost ivit, piem ns ureli tm, e odmtali i jen letm a pohrdav pohled smrem k naemu hrukovmu kompotu. Nakonec nm oznmili, e odchzej spt, ale ne do chaty, protoe maj stan, kter je mnohem lep. Je to nmeck stan. Odmen nm popli dobrou noc a zmizeli. V posteli jsem pak dlouho nemohl usnout -- trpilo m, s jakou samozejmost Murara a Serundori stlej lidi. Ale pak mi zaali dlat starosti Helmut s Kurtem. Jestli opravdu jsou takov, tak bych byl radi, aby to nebyli Nmci. Bylo to a moc jednoduch, moc jednoznan. pln jako narazit na pipitomlho Ira, tlustou tchyni a americkho byznysmena s prostednm jmnem a doutnkem. lovk pak m pocit, jako by nedobrovoln vystupoval v njak frace, a chce se mu ji pepsat. Kdyby Helmut s Kurtem byli Brazilci, an, Lotyi nebo nkdo pln jin, bylo by jejich chovn pekvapiv, a tud zajmav a z mho hlediska patinj; snadnji by se mi o tom pak psalo. Spisovatel by nemli vytvet ablony. Pemlel jsem, co s tm, a rozhodl se, e kdy budu chtt, tak z nich klidn udlm Lotye. Nakonec jsem se v klidu zaal vnovat starosti posledn, a sice sv obuvi. Kdy jsme se ukldali k spnku, sdlil mi Mark, e a se vzbudm, tak prvn, co musm udlat, je vyklepat si boty. Zeptal jsem se ho pro. Kvli korpionm," odpovdl. Dobrou noc." Brzy rno u na ns Murara a Serundori ekali ped chatou a pohrvali si s pukami a maetami. Oi jim vznamn svtily a my si vbec nebyli jisti, jestli se nm to lb. Ale mli pro ns vborn zprvy. Gorily se toti mlokdy chovaj tak, aby to vyhovovalo jejich vzdlenm pbuznm, kte za nimi pijeli na nvtvu, a tak nkdy pobvaj a osm hodin chze od chaty strc. Ten den se ale pr nachzely jen asi hodinu od chaty, take to bude pohodov den. Posbrali jsme vechno, co je k pozorovn goril nezbytn, a hlavn jsme dbali na to, abychom v chat nechali varana, Dickense a taky blesky, protoe jsme pedpokldali, e to vechno by v rzn me gorilm vadilo. Pozdravili jsme se s Helmutem a Kurtem, kte se k na expedici pipojili, a vyrazili jsme za gorilami. Ped nmi v mlhavm rannm svtle prosvtal kuel sopky Mikeno. Ponoili jsme se do hustho a vlhkho lesa, na co jsem si postoval Markovi. On mi vysvtlil, e gorily maj nejradi horsk detn prales neboli prales mln. Byli jsme v ne 3 000 metr nad moem, vlastn nad mraky, v lese, kde je vn vlhko. Ze strom ustavin kape. Je to nco pln jinho ne ninn detn prales," ekl Mark. Sp to pipomn druhotn detn les, kter vznikne, kdy se prales vypl nebo pokc a pak zane regenerovat." J myslel, e problm s detnm pralesem spov v tom, e jak ho pokc, tak u znovu nevyroste," namtl jsem. No prales u tam pochopiteln nevyroste. Mon by tam nco podobnho vyrostlo za stalet, nebo sp tiscilet, to vlastn nevme. Ale v kadm ppad navdy zmiz vichni pvodn ivoichov. Ale dost brzy tam vyroste druhotn detn les, daleko chud a jednodu ekosystm. Detn prales je neskuten sloit, ale kdy v nm stoj, m pocit, e je skoro mrtv. Ve vzrostlm pralese je velmi vysoko hust baldachn z vtv, protoe vechny stromy spolu soupe o slunen svtlo. Korunami strom pronikne jen nepatrn svtla, take vegetace pi zemi je obvykle dost chud. Ale je to nejsloitj ekosystm na svt a jeho smyslem je po celm pralese rozdlovat energii, kterou stromy nabraly ze slunce. Mln prales, jako je tento, je mnohem jednodu. Stromy jsou ni a nerostou hust u sebe, take zbv spousta prostoru pro ni vegetaci u zem, co maj gorily rdy, protoe se v n mou schovat. A taky maj spoustu potravy - sta jen nathnout ruku." Nm se ale hustou vlhkou vegetac moc dobe nepostupovalo. Murara a Serundori prakticky neproniknuteln podrost prosekvali vihy maety tak ledabylmi, e mi trvalo dost dlouho, ne jsem pochopil, e to nen jen takov obyejn sekn. Maeta m velmi neobvykl tvar: vypad trochu jako bann s rozenm koncem. Kad st ost je trochu jinak stoen, take sek dopad pod rznmi hly a je i rzn siln. Fascinovalo m, jak nai prvodci slu i typ npahu instinktivn pizpsobovali vegetaci, j se potebovali prosekat; nkdy to byla tlust vtev, jindy porosty kopiv a pak zase propletenec viscch lin. Vypadalo to jako pohodov utkn dvou velmi zkuench tenist. Nejenome byl ten les hust, ale taky tam byla zima, mokro a spousta velkch ernch mravenc, kte ns vechny kousali -tedy a na Helmuta s Kurtem, kte si z Lotyska pivezli speciln mravencovzdorn ponoky.

Gratulovali jsme jim k jejich prozravosti, ale oni jen pokrili rameny a ekli, e to vbec nic nen. Lotyi jsou vdycky vborn pipraveni. Podvali se na nae nahrvac zazen a prohlsili, e je docela pekvapuje, e nm to sta. V Lotysku maj magnetofony mnohem lep. ekli jsme, e to je klidn mon, ale nm vyhovuj a v BBC je na tuhle prci povauj za vyhovujc. Helmut (nebo to snad byl Kurt?) nm udlal pednku, e v Lotysku maj daleko lep rozhlasov spolenosti. Otevenmu neptelstv v tu chvli zabrnil pokyn naich prvodc, a jsme zticha. U jsme byli blzko goril. Ale pochopiteln," ekl Kurt a na tenkch lotyskch rtech mu pohrval smv, pln jako by celou dobu vdl, e gorily budou prv zde. Jene pozornost naich prvodc neupoutala samotn gorila, ale jej lko. U piny, po n jsme li, byl ve vegetaci velk dlek, kde gorila strvila noc. Stonky rostlin byly ohnut a taky cel dno bylo vystlan, aby byla gorila v noci chrnna od chladn a vlhk zem. Laik na zoologovi zejm nejvc nechpe jeho neukojiteln naden zvecm trusem. J si samozejm uvdomuju, e prv trus poskytuje spoustu informac o zvycch a potrav dotynho zvete, ale to jet nevysvtluje obrovsk naden, jak takov vc vyvol. Radostn vyjeknut mi oznmilo, e Mark prv nco podobnho nael. Klesl na kolena a zuiv makal nad gorilmi vkaly spou svho Nikonu. Je to v hnzd," vysvtloval mi, kdy byl hotov, co je velice zvltn. Horsk gorily, kter tu ij, si klej do vlastnho hnzda, protoe je v noci moc zima, aby vstaly. Zpadn ninn gorily to nedlaj. ij v teplej oblasti, take jim nevad vstt i v noci. Zpadn ninn gorily se tak iv hlavn ovocem, co je dal dobr dvod, pro si nesrat do hnzda." Aha," ekl jsem. Helmut zaal nco kat a zejm by to bylo o tom, e v Lotysku maj daleko lep goril exkrementy, ale j ho peruil, protoe jsem najednou ml takov ten zvltn nejist pocit, e m pozoruje nklak. Byli jsme zticha a opatrn jsme se rozhleli. V blzkosti ani na stromech jsme nic nevidli, nic na ns pokradmu necivlo z kov. Nejdv jsme nevidli vbec nic, ale pak se nco mrn pohnulo. Na pin, po n jsme li, bylo na volnm prostranstv asi ticet metr od ns nco tak ohromnho, e jsme to pehldli. Byla to horsk gorila, nebo snad sp goril hora; stla open o klouby rukou, take pipomnala ohromn svalnat stan ko". U jste urit nkde zaslechli, e to jsou hroziv zvata, a j bych te rd k tomu pidal jet svj konkrtn posteh: jsou to hroziv zvata. Jinak se to prost ct ned. Kdy se ve voln prod poprv setkte s nm podobnm, pln ochrnete a tak vm jako bzu v hlav. A nic podobnho nikde na svt neije. Do mozku se vm nahrne jaksi zvra a pocit neho divokho, pocity jakoby odjinud, je ani neumte pojmenovat; snad proto, e naposledy v ns podobn pocity existovaly ped tisci a miliony let. Budu te trochu fantazrovat, ale tko to jde jinak, kdy se racionln, civilizovan uvaovn (a tahle slova pouvm v tom nejvolnjm monm smyslu) setk s nm neznmm a nevysvtlitelnm, ale to nco pesto existuje a je to nesmrn siln. Nkdo mi kdysi vysvtloval - a netum, jak moc to myslel vn -, jak vznik zvra. Mn se to vysvtlen podvdom lb. Zvra, kterou pociujeme ve vkch, nen jen strach z pdu. asto toti bv jedinm dvodem pdu prv ona zvra, take je to pinejmenm velice iracionln strach, dokonce strach, kter iv sm sebe. V dvn minulosti jsme ale bhem na evolun cesty a k dnenmu stavu ili na stromech. Hopsali jsme ze stromu na strom. Nkte vdci se dokonce domnvaj, e v na ddin linii mohou petrvvat urit pta prvky. V tom ppad se ale ped przdnm prostorem jedna st naeho mozku mon domnv, e meme skoit, anebo ns k tomu dokonce ponouk. Take jde o konflikt primitivn, atavistick sti mozku, kter ns nabd Sko!", s modernj, racionln st, kter zase varuje Proboha, nedlej to!." Je zejm, e zvra skuten nen jen jednoduch strach, e daleko sp jde o vnitn konflikt a zmatek. A jestli to strach je, pak takov, s jakm si rdi pohrvme a drdme se jm, a na tom prv vydlvaj provozovatel rznch ruskch kol a horskch drah. A tak j jsem pi pohledu na svou prvn stbrohbetou gorilu ve voln prod uctil zvra. Jako bych ml nco udlat, jako by se ode m ekala njak reakce, a j nevdl, co a jak mm udlat. Moje modern mylen na m prost kielo: Ute!", ale dokzal jsem tam jenom stt, klepat se a zrat. Prav moment na to jedin sprvn gesto jako by pominul a ztil se nkam do t nepekonateln propasti mezi gorilou a nmi, take nm nezbvalo ne bezmocn uet na t na stran. Gorila si vimla, e jsme se zabvali fotografovnm jejch vkal, a odebrala se do hout. Vyrazili jsme za n, jene ona byla ve svm prosted, a my ne. Dokonce jsme ani nedokzali ct, kde se v rmci svho prosted prv nachz, take jsme to po chvli vzdali a zase se cel oblasti vnovali jen tak povechn. Gorila, kterou jsme spatili, byl mohutn stbrohbet samec. Stbrohbet" jednodue znamen, e ml stbrn" i ed zda. Jenom dospl samci maj stbrn hbety. Tvrd se, e stbrnou srst m jenom f goril skupiny a e zestb za pr dn, nebo dokonce hodin pot, co stane v ele skupiny, ale je to nesmysl. Populrn a pjemn, ale pece jen nesmysl. A kdy u mluvme o nesmyslech, tak musm ct, co jsme se pak za pr dn dozvdli od Conrada Avelinga, zoologa, kter ije v Gom a u

nkolik let odpovd za ochranu goril v cel oblasti. Svili jsme se Conradovi, e ns docela vydsily historky Murary a Serundoriho o tom, jak kos pytlky. Conrad zapadl do kesla, dupal nohama a val smchy. To je dsn, co vechno navykld; turistm! To vm urit taky ekli, e bejvali v tom komandu, co?" Trochu zakiknut jsme piznali, e ano. Conrad se plcl do ela a kroutil hlavou. Maj z komanda jedin tu uniformu," sdlil nm. Uniformy od nich toti kupujou. Vojci uniformy prodvaj, aby mli na jdlo, protoe mlokdy vdej penze. Je to nesmysl. Tuhle jsem slyel jinou bchorku. Jeden turista se zeptal prvodce - a bylo to v Rawindi, kde dn gorily nejsou: A co se stane, kdy gorila naraz na lva? A prvodce, msto aby mu ekl, e je to hloup otzka, protoe kad ije v pln jinm prosted a nikdy se setkat nemou, sna si vymyslet njakou hodn barvitou verzi. A ekne mu: ,No tak v tom ppad gorila toho Iva utlue, pak jeho tlo zabal do list a vtv a jet po nm dupe.' J o tom jenom slyel, protoe mi to vyprvl ten turista. Pr to bylo tak fantastick, e mlem nevil vlastnm um. Tyhle barvit historky m moc netej. Rd bych, aby pochopili, e kdy odpov neznaj nebo si mysl, e sprvn odpov moc zajmav nen, je lep to piznat a nevymlet si nesmysly." Jasn ale bylo, e i kdy si nai prvodci vymleli a hrli na ns rambovsk lety, vborn se vyznali v pralese i v gorilch. Nauili toti dv goril skupiny na lidi (a Conrad Aveling tohle naden potvrzuje). Zvykn na lidi je dlouh, sloit a nejist proces; krtce eeno jde o to, e se v prod vytipuje goril skupina a pak se za n kad den chod s lidmi - pokud se tedy gorily vbec najdou -, a to po nkolik msc, i dokonce let. Gorily si tak zvykaj na ptomnost lid, take je pak lze studovat a taky ukazovat turistm. Doba zvykn zvis na dominantnm samci, protoe prv jeho dvru si je teba zskat. V ppad rodinn tlupy, kterou jsme navtvili my, to trvalo ti roky. Conrad Aveling strvil prvnch osm msc projektu v podrostu s gorilami, ale vlastn je nikdy nevidl, i kdy od nich byl teba jenom sedm a deset metr. V tomhle prosted je navykn problematick," vysvtloval nm. Je tu toti vegetace tak hust, e na sebe vlastn nevidte, take tam bv spousta neekanch setkn na vzdlenost ti nebo tyi metry, a ani pak se jet nevidte. A vichni mete vyltnout z ke. Gorily mou vyltnout z ke a j taky. Dsn vzro. Hladina adrenalinu stoup. Se skupinou v Bukavu byl problm ten, e samec netoil. J chtl, aby zatoil, protoe by se tak odhalil a pochopil by, e mu nechci nijak ublit. Ale on to neudlal a pod kolem m jenom krouil. Obvykle samec zato, take prost stojte proti sob a oba si v tu chvli uvdomte, e si navzjem nechcete ublit, nae gorila vycouv." Ale mus zaujmout podzen postaven, nebo ne?" zeptal se Mark. Nesm se mu postavit..." Tak to j vtinou neudlm. Obvykle mm takovej strach, e se nemu ani pohnout, take podzen postaven ani zaujmout nedoku." Jakmile stbrohbet samec lidi pijme, vechny ostatn gorily ho pak rychle nsleduj a je zajmav, e zvykn ostatnch skupin v dan oblasti je pak u mnohem rychlej. Pokud se vichni navzjem respektuj, prakticky nedochz k problmm. Gorily umj dt jasn najevo, kdy si nepej bt vyruovny. Jednoho rna byla jedna skupina docela frustrovan, protoe se prv setkala s jinou goril rodinou; vbec proto nestla jet o setkn s lidmi stejn den odpoledne, take kdy prvodce pethl dobu nvtvy, samec ho popadl za ruku a jemn mu ukousl hodinky. Otzka turistiky je samozejm v tomto ppad velice kontroverzn. J sm chtl za gorilami u nkolik let, ale kal jsem si, e to mus hrozn naruovat goril prosted i zpsob ivota. Taky existuje nebezpe, e gorily vystavme chorobm, proti nim nejsou imunn. V se, e znm vynikajc prkopnice ochrany goril Dian Fosseyov byla oste proti pronikn turist a snaila se gorily ped vnjmi vlivy ochrnit. Ale ke konci ivota pak zdrhav uznala, e na tom nco je, a dnes si odbornci sp mysl, e prv peliv regulovan turistika me zajistit peit goril v budoucnu. Smutnm a nevyhnutelnm faktem zstv, e jde vlastn o ekonomiku. Bez turist by toti bylo jen otzkou asu, co nastane dv - zda goril prales pln padne coby zdroj paliva, a aby se zskala orn pda, nebo gorily vystlej pytlci. Je to dost drsn, ale dnes maj gorily pro mstn obyvatele (a pro vldu) vt cenu iv ne mrtv.Tvrd dodrovan pravidla jsou nsledujc: ke kad rodinn skupin smj turist jen jednou za den asi tak na hodinu a nesm jich bt vc ne est. Kad za toto privilegium zaplat sto dolar. A pitom teba gorily ani neuvid. My jsme mli tst - vidli jsme je. l kdy to po prvnm setkn se stbrohbekem chvli vypadalo, e u na dn jin gorily nenarazme. Pomalu a opatrn jsme prochzeli podrostem a Murara se Serundorim neustle pokalvali a mrueli. Dvali tm gorilm najevo, e se blme, a chtli je ujistit, e nejdeme se zlmi mysly. Podobn zvuky vydvaj i gorily. Ve skutenosti je ale pln jedno, jestli se je snate napodobit, protoe vm na to stejn nesko. Dleit ale je, aby zvuky byly vdycky stejn. Vbec by jim nevadilo, kdyby se jim vdycky zpvala nrodn hymna. U jsme to chtli vzdt a vrtit se, ale jet jednou jsme zaboili, a najednou byl les pln goril. Tsn nad nmi sedla na strom samice a lern zuby z vtviky stahovala kru. Vzala ns na vdom,

ale nijak nezareagovala. Na dost tenkm strom bezstarostn dovdla asi tyi metry nad zem dv mlata a opodl si v podrostu hledal potravu mlad samec. Fascinovalo ns, jak se ob mlata svobodn honila a e si k tomu vybrala tak tenk stromek. Ani se nechtlo vit, e je vbec unese, a nakonec se taky ukzalo, e neunese. Najednou za velkho praskotu ob gorily spadly na zem. Pochopily nco o zemsk pitalivosti a pokorn zmizely v podrostu. li jsme za nimi a nareli jsme na jednu gorilu za druhou. A nhle jsme pod keem spatili dalho stbrohbetho samce. Leel na boku a dlouhou pai ml poloenou pes celou hlavu, take se mohl krbat na uchu na druh stran; pozoroval list a jinak u nic. Okamit jsem vdl, co dl. Jen si tak vegetil. Bylo to pln jasn. A hlavn m pln dostalo vdom, e jsem chtl, aby to bylo jasn. Vypadaj jako lid, pohybuj se jako lid, chytaj vci do rukou jako lid; grimasy v oblieji a hlubok pohled jejich lidskch o jsou vrazy, kter instinktivn rozeznvme jako lidsk gesta. Hledme jim do tve a kme si, e vme, jak jsou, ale vlastn nevme nic, i sp jakkoli nznak pochopen, jak gorily skuten jsou, okamit zahnme njakm jednoduchm a lkavm pedpokladem. Popolezl jsem bl k samci; pomalu a tie jsem k nmu lezl po tyech, a jsem se k nmu dostal tak na pl metru. Nevzruen se dval nkam za m, jako bych prost jenom piel k nmu do pokoje, a pokraoval ve svm rozjmn. Odhadoval jsem, e je asi stejn vysok jako j, skoro dvoumetrov, ale nejsp dvakrt tak tk. Hora sval, vepedu voln visc hebk edohnd ke porostl drsnmi ernmi chlupy.

Gorila horsk s vtvikou. Takhle cel problm zaal. Pohnul jsem se a on se ode m o nco odsunul; jen tak o patnct centimetr. pln jako bych si k nmu na kanape sedl moc blzko a on se mrzut posunul a udlal mi vc msta. Pak leel na bie, bradu si podpral pst a druhou rukou se ledabyle krbal po tvi. Sedl jsem pln tie, tebae m pern kousali mravenci. Samec se na ns dval z jednoho na druhho a tvil se lhostejn; pak se soustedil na vlastn ruce a palcem si z prstu sekrabval hlnu. Ml jsem dojem, e ho nudme stejn jako televize v nedli odpoledne. Zvl si. Neantropomortizovat je pern tk. Prost vs to neustle napad, protoe podobn dojmy zaehvaj pocit, e to pesn chpete, i kdy to je mon jen velice iluzorn. Ale jinak se tahle zkuenost vlastn ani sdlit ned. Po chvli jsem pak z taky opatrn vyndal svj rov dopisn papr a zaal si dlat poznmky, podle nich te tohle pu. To ho podle veho zaujalo o nco vc. Myslm, e jet nikdy nevidl rov dopisn papr. Oima sledoval, jak moje ruka nco mr na papr; po chvli nathl ruku a shl nejdv na papr a pak na vrek propisovaky. Nechtl mi ji vzt ani m ruit. Chtl jen vdt, co to je a jak to je na omak. Docela m to dojalo a najednou m dtinsky napadlo, e mu uku i fok. Zase se trochu odthl, take ode m leel asi na metr daleko, pst pod pod bradou. Moc se mi lbilo,

e vypad tak hloubav a jak se mu pod tlakem psti rty svraly pevn k sob. Nejvc m zneklidovaly jeho nhl pohledy kosem, jimi m obdaroval, protoe nebyly vyvolny tm, co jsem zrovna dlal, ale prost nm, co ho prv napadlo. Myslel jsem na to, s jakou nadazenost hodnotme goril inteligenci, jako kdyby ta nae byla njakm mtkem. A snail jsem si sp pedstavit, jak ten goril samec pohl na ns, i kdy to samozejm nejde, protoe lovk nakonec skon u vlastnch pedpoklad, jimi nahrazuje nedostatek pedstavivosti, a vbec nejhor jsou pedpoklady podvdom. Pedstavil jsem si, jak tam tak le ve svm svt a toleruje, e jsem mu do nj pronikl, a mon ke mn vysl njak signly, na n j neumm reagovat. A pak jsem si po jeho boku pedstavil sebe, ovenho tmi bjenmi dkazy inteligence: ml jsem goretexovou bundu s kapuci, propisovaku a papr, fotoapart Nikon F4 s autofokusem a taky neschopnost pochopit cokoli ze ivota, jak jsme v pralese nechali za sebou. Ale kdesi v genech, kter si oba neseme v kad buce tla, jsem s tmhle tvorem intimn propojen, by je to spojen stejn mlhav jako losk sny. A pitom je to - prv tak jako ty losk sny - vdycky neviditeln a nepostiiteln se mnou. Tm se mi vybavil jist obraz, a zejm z filmu. Jeden Newyoran, syn pisthovalc z vchodn Evropy, hled vesnici, z n pochzela jeho rodina. Je bohat a spn a mysl si, e ho pivtaj naden, obdivn a s ctou. Jene to dopadne jinak. Ne e by ho pmo odmtli i vyhodili, ale pivtaj ho tak, e tomu vbec nerozum. Vad mu, e na jeho pchod nezareagovali, ale pak si uvdomuje, e jejich lhostejnost vbec nen njak zavren; je to jen klid, k nmu se me pipojit, ale jej nesm ruit. Drky, kter pivezl z civilizace, jsou v jeho rukou najednou jako prach, protoe si uvdom, e vechno, co m, je jen stnem toho, co ztratil. Dval jsem se gorile do o, o moudrch a chpavch, a vzpomnl jsem si, jak se nkde sna lidoopy nauit posunkovou e. Nai e. Ale pro? Mnoz pslunci naeho vlastnho druhu ij v pralese a v souladu s nm, znaj ho a rozumj mu. Ale my jim nenaslouchme. A co bychom si teda asi tak poslechli od lidoopa? A mohl by nm o svm ivot vbec nco ct jazykem, kter z toho ivota nevzeel? kal jsem si, e se oni snad ani jazyk nauit nemus; to sp my jsme jej zapomnli. Stbrohbeka nakonec nae ptomnost otrvila. Postavil se a pohodov se odebral do dal sti svho domova. Na zpten cest do chaty jsem v tace na foky objevil malou plechovku tuka a spolu s lahv piva jsme ji shltli. Ve dv hodiny odpoledne ve zajmav toho dne skonilo, pokud tedy nepotme vysvtlovn dvou nmeckch - pardon, lotyskch - student, jak maj fantasticky zbavn kapesn noe. Nato se Mark tie najeil, co se projevilo tak, e pevn rukama sevel lhev a upen na ni zral. Kurt se ns zeptal, co budeme dlat dl, a my mu ekli, e letme do nrodnho parku Garamba, kde se pokusme najt severn nosoroce tuponos. Kurt pikvl a prohlsil, e se zejm jet veer vyd pky do Ugandy. Markovy klouby na lhvi zblely. Mark m, tak jako mnoz zoologov, stejn obvykle zvata radi ne lidi, ale tentokrt jsem s nm pln souhlasil i j. Napadlo m, e jsme dnes s asem pozorovali horsk gorily a dojalo ns, jak jsou podle veho lidsk, co je na nich to nejchvatnj. A hned pak jsme vidli, jak me jt na nervy u jen pr hodin strvench se skutenmi lidmi. O ti dny pozdji jsem stl na termititi a dalekohledem jsem se dval na jin termitit. Vdl jsem, e stojm na termititi, ale zklamalo m, e objekt, na nj se dvm, nen severn nosoroec tuponos, protoe jsme k nmu v palivm polednm slunci krajinou, kterou lze oznait jedin jako Afrika", odhodlan kreli u skoro hodinu. Taky nm dola voda. Jsem odkojen H. Riderem Haggardem, Noelem Cowardem a knihou Orel, take bych si nikdy nemyslel, e kdy poprv na vlastn oi spatm opravdovou africkou savanu, vydm se do n pky v prav poledne a dojde mi voda. Samozejm to nerad piznvm, protoe jsem odkojen H. Riderem Haggardem a spol., ale docela jsem se bl. Nen dobr, kdy uprosted savany voda dojde, protoe voda je nezbytnost. Tlo vm to pravideln pipomn a po njak dob u to mysl docela vn. Navc na mle daleko vbec nic nebylo; vzduchem sice poletovala ada teori, kde e jsme asi nechali landrover, ale ani jednu jsme jet neovili. Netum, jak moc vystraen byli v tomhle okamiku Mark a Chris, protoe bylo tk z nich - a zvl z Chrise - dostat cokoli souvislho. Chris je z Glasgowa a je typickm exemplem Seveana: m svtl vlasy i ple a nejastnj je, kdy se zaatmi zuby nese pes skotsk vesovit magnetofon DAT a mikrofon zabalen v takovm tom, co vypad jako velk mrtv krlk, a do tve se mu opr vtr i d. Do savany se nehod. Te chodil ve stle mench kruzch, mluvil stle vt nesmysly a svtil jako semafor. Mark byl rud a rozmrzel. Dv eny, co tam byly s nmi, Kes HilImanov-Smithov, odbornice na nosoroce, a Annette Lanjouwov, odbornice na impanze, si musely myslet, e jsme pln troubov, Kes HilImanov-Smithov m vystdala na termititi v ptrn po obzoru. Kes pat mezi pedn

svtov odbornky na severn nosoroce tuponos, ale nebyla souasn svtovou kapacitou nato, kde se prv v danm okamiku onch dvaadvacet dosud pevajcch nosoroc v nrodnm parku o rozmrech Skotska nachz. Mon to nekm pln pesn. Vypad to, e mm ohledn velikosti nrodnho parku Garamba protichdn informace. Podle jednoho nzoru toti park m jen 5 000 kilometr tverench a v tom ppad bych tedy musel napsat, e rozlohou odpovd jen sti Skotska, l tak by to ale byla st dost velk na to, aby se v n dvaadvacet nosoroc vborn schovalo. Kes mla ohledn toho termitit pochybnosti hned od zatku, co na svtovou expertku pes nosoroce pasuje, ale protoe to bylo to jedin, co na rozplenm obzoru aspo vzdlen nosoroce pipomnalo a my se sem trachali takovou dlku, tak prost ekla, e se pjdeme podvat bl. Kes je fantastick ena, kter vypad, jako by prv vystoupila z pltna mrn pikantnho dobrodrunho filmu: je thl, sportovn, mimodn krsn a obvykle nos sti starch vojenskch uniforem s vtinou knoflk u dvno ustelench. Te Kes rozhodla, e bude praktick se poradit s mapou, kter ovem byla jen velmi hrub odhad dost drsn krajiny. Kes nad n jednou provdy rozhodla, kde se nachz n landrover, a to s takovou jistotou, e se ani nemohl odvit tam nebt, a nakonec, po mnoha kilometrech, na urenm mst skuten stl - s termoskou aje za sedadlem se schovval ve kov. Na nohy ns postavil takov ten podn hrnek aje, po nm pou rozkvete a pj andl, a pak jsme kodrcali zptky na zkladnu, co bylo nkolik chatr pro nvtvnky na kraji nrodnho parku Garamba, od nho vesnici dlila ka. Zrovna jsme byli v celm parku, kter je, jak u jsem ekl, velk jako st Skotska, nvtvnky jedinmi. To je docela zvltn, protoe pat mezi nejlep africk parky. Le na severovchod Zairu u hranice se Sdnem a jmenuje se podle eky Garamby, klikatc se parkem z vchodu na zpad. Jsou tu savany, galeriov les i papyrusov bainy. V souasn dob tu ije 53 000 buvol, 5 000 slon, 3 000 hroch, 175 konskch iraf, 270 druh ptk, 60 Iv a sem tam njak antilopa los, co jsou ohromn zvata se spirlovit zatoenmi rohy. V parku u te vd, e tam antilopy los maj, protoe jsme jednu zahldli. Naposledy ji tam nkdo vidl v padestch letech, take ns to docela potilo. Do parku se jezd velice mlo, co bude zejm sten zpsobeno lenou byrokraci, na ni kad turista v Zairu nar, ale i tm, e se sem z Bunie, kde je nejbli letit, jede autem ti dny, a takovou dlku je ochoten absolvovat jedin velmi naden zjemce o zvata. My jsme mli tst, protoe si ns na letiti v Bunii vyzvedl Charles Mackie, hlavn poradce projektu ochrany zvat v Garamb, a naloil ns do Cessny 185, kterou maj na sledovn pohybu pytlk. Pistli jsme na hranicch parku a ranvej, na kter se letadlo natsalo a poskakovalo, byla prost jen travnat pruh; nakonec jsme zatoili a zastavili. Po studench mlhch v Ruwenzori jsme se ocitli v pln jinm svt: na vech stranch travnat pl a k obzoru, hork, such vzduch, po pranch cestch se savanou kodrc landrover a v dlce se v oparu vleou sloni. Byli jsme pozvni na veei do domku, kde Kes bydl se svm manelem Fraserem, editelem parku. Ten dm si postavili sami, v bui na behu eky. Je to nzk dlouh a nepravideln staven, nacpan knihami a vcemn vystaven povtrnostnm vlivm; kdy pr, jednodue jenom spust nepromokav plachty v mstech, kde nejsou okna. Dm stavli dva roky a mezitm bydleli v mal hlinn chi s promykou mungo, kter v udusan podlaze hledala ervy, se psem, dvma kokami a taky malm dttem. Jejich dm je tak oteven, e do nj kadou chvli zavt njak zvec nvtvnk. Na pokojov rostliny v obvku jim napklad pravideln chod mlad hroch. asto jim usne v lonici, hlavu poloenou vedle postlky, kde sp (druh) dt. Na zahrad maj hady a slony, krysy jim ohlodvaj mdlo a termiti postupn uraj trmy podeprajc stechu domu. Ale opravdov starosti jim dlaj jenom krokodli, ijc v ece ve spodn sti zahrady. Jeden jim seral psa. Je to troku straideln," ekla nm Kes, ale za danch podmnek se tu musme snait t co nejpohodlnji. Kdybysme ili ve mst, budeme se pod strachovat, e dti pejede autobus nebo je nkdo unese. Takhle se zase bojme, e je napadne krokodl." Po veei nm ekli, e jestli tedy opravdu chceme mt to stran tst vidt njakho nosoroce, bylo by uiten nejdv zjistit, kde vlastn jsou. Mme proto podat Charlese, aby ns vzal rno cessnou na obhldku, a druh den se pak landroverem k nim pokusme co nejvc piblit. Zavolali Charlesovi dost unavenou vyslakou a vechno domluvili. Charles lt letadlem asi tak, jako moje matka jezd po venkovskch silnikch v Dorsetu autem. Kdybyste nevdli, e to tak bez nehody praktikuje dennodenn podstatnou st svho ivota, tak se prkenn neusmvte a nemumlte si Boe, ochrauj m", ale sp se strachy tesete nkde pod palubn deskou.

Charles je huben a trochu nervn, ale zrove i plach. Obas si kte, e jste se ho nejsp njak hrozn dotkli, ale pak vm dojde, e ml jen proto, e ho zrovna nic nenapad a vymlet se mu nic nechce. Z letadla je toho k vidn tolik, e se rozpovd, jene ho zase samozejm skoro nen slyet. Musel tikrt zopakovat - ne jsem si pestal myslet, e se mi to snad jen zd -, e jen v korun stromu, k nmu jsme se rychle blili, spot v hnzd vajka pa sedlatho. Prudce naltl nad piku stromu a pak jako by na chvli zathl run brzdu - vyklonil se z oknka a spotal ap vajka. V kabin se pmo vznelo ono Boe, stj pi mn", protoe to vypadalo, e letadlo pomalu ztrc vku. Charles se zejm dvakrt pepotal a teprve napotet byl spokojen; pak vthl hlavu oknkem zptky, zeptal se, jestli je nm fajn, oknko zavel a jen pr okamik ped smrt letadlo zase stoil vzhru. Z vky vypad savana jako nataen ptros ke. Peletli jsme nad menm stdem slon, kte se houpav sunuli pln. Charles na ns kiel pes rameno, e v Garamb probh projekt vcviku slon a doshli tu prvnch spch od dob Hannibala. Afrit sloni jsou inteligentn, ale stran patn se cvi, take ve starch filmech s Tarzanem je nahrazovali slony indickmi, jim nalepili vt ui. Smyslem celho projektu je vycviit slony tak, aby se na nich dalo jezdit a hldat park ped pytlky anebo aby se na nich mohli vozit turisti na safari. A i tady plat, e pjmy z cestovnho ruchu jsou nejjistj zpsob, jak zabezpeit peit ohroench zvat v tto oblasti. Ltali jsme ve stle vtch kruzch a dvali se po vem, co pipomnalo nosoroce. Z thle vky se od termiti rozeznaj mnohem lip - u jen dky rychlosti, s jakou se pohybuj. A najednou jsme jednoho zahldli. A kdy jsme minuli ps strom, tak jet druhho. A dal dva - matka s dcerou jen kousek od ns uhnly pln a vypadaly jako klusajc balvany. l z vky mnoha destek metr na vs siln zapsob, kdy se nco tak mohutnho pohybuje. Peali jsme jim cestu, opsali nad nimi oblouk a sestoupili n; mli jsme pocit, jako bychom byli soust njakho trojrozmrnho fyziklnho problmu a ocitli se v gravitanm poli nosoroc. Jet jednou jsme nad nimi peltli - n a pomaleji; pesn jsme sledovali jejich drhu a piblili jsme se k nim co mon nejvc; tentokrt jsem si zase pedstavoval, e jsou manvry a my ze vzduchu kryjeme jakousi monstrzn kavalerii, kter uhn po plni. Snaili jsme se pekiet rmus v kabin. Zajmalo ns, jestli nosorocm nevad, e letme tak nzko. Ani z poloviny ne, jak to vad vm," znla odpov. Jim je to prost fuk. Nosoroec se nieho moc neboj; jeho hlavn zajm, jak jsou vci ctit. Pravideln nad nimi ltme hodn nzko, abysme si je dobe prohldli, identifikovali je, zjistili, m se zrovna zabvaj, zkontrolovali jejich zdravotn stav a tak. Vborn je vechny znme, a kdyby jim nco vadilo, hned se to dovme." U se to na naich cestch stvalo banalitou, ale mn zase dolo, e vidt podobn zve v zoo vs ani v nejmenm nepiprav na to vidt je ve voln prod - tahle mohutn stvoen se pohybuj prakticky neohranienm prostorem a jsou neomezenmi pny svho svta. Nebo skoro pny. Asi po dvou kilometrech jsme narazili na dalho nosoroce; ml zrovna njak problm s hyenou. Obezele kolem nj krouila a on na ni krtkozrace civl pes sklonn roh. Nosoroec nem zrovna zrak jako rys, a kdy se na nco chce podn podvat, nejdv se na to mrkne jednm okem a pak druhm, protoe m oi po stranch lebky a pmo ped sebe nevid. Kdy jsme nad nm proltvali, Charles poznamenal, e tenhle konkrtn nosoroec problmy s hyenami mv asto - chybla mu toti plka ocasu. To u mi bylo z toho letu docela patn a mili jsme dom. Smyslem celho vletu bylo lokalizovat nosoroce; z celkov populace v potu dvaadvaceti jsme jich vidli osm. Ztra se vydme po zemi; zkusme se k njakmu piblit a vidt ho ve vce o. Nosorocm tuponosm se tak k bl. Lidi, co o nich nic nevd, na nich vdycky nejvc zaraz barva. Nejsou bl. A to ani zdaleka. Jejich ke m hezk tmavoed odstn. Dokonce ani nejsou svtleed, co by se snad dalo oznait za pinav blou, prost jsou zcela dn tmavoed. Lid si proto mysl, e zoologov jsou bu chyln, nebo barvoslep, ale je to sp tm, e jsou nevzdlan. Bl, anglicky white", je toti patn peklad afriknskho slova weit", kter znamen irok" a vztahuje se na hubu tohoto nosoroce; ta je prost ir ne huba nosoroce dvourohho, jemu se naopak k ern. Dal jmno nosoroce tuponosho je proto tak irokohub. Nhoda tomu chtla, e bl nosoroec je skuten v rmci tmavoed nepatrn svtlej ne nosoroec ern. Kdyby snad byl bl nosoroec ve skutenosti tmav ne nosoroec ern, byli by lid natvan. A to by byla koda, protoe v souvislosti s nosoroci tuponosmi je dobe se natvat kvli pln jinm vcem, ne je barva ke - napklad kvli osudu jejich roh. Existuje velmi rozen povra ohledn toho, pro vlastn lid po nosorom rohu tou, vlastn povry dv. Prvn povrou je, e rozemlet roh je afrodiziakum. Snad meme s klidem prohlsit, e to je to, co napovd selsk rozum -toti nesmysln povra. S medicnou roh jednodue vbec

nesouvis, sp jen se vzhledem: roh je prost velk, tvrd a tr vzhru. Druhou povrou je to, e t prvn vbec nkdo v. Mon ji m na svdom njak novin, nebo to prost vzniklo jako njak nepochopen. Je celkem jasn, jak takov bchorka me vzniknout, protoe an za afrodiziakum povauj napklad i opi mozek, vrab jazky, lidskou placentu, penis kon bloue, krli chlupy ze starho ttce a suen genitlie tygho samce, kter se pl roku m v evropsk brandy. Velk, tvrd a trc vc, jako je nosoro roh, je pmo kandidtem pro takov seznam, tebae je v tto souvislosti trochu tko pochopiteln, pro zrovna jej rozemlet je tak dleit. Ve skutenosti nen jedin dkaz pro to, e by an vili v afrodiziakln vlastnosti nosoroho rohu. V tomu jenom ti, co si nkde peetli, e nkdo jin tomu v; takov toti ochotn uv emukoli, co jenom hezky zn. Prost se vbec nev, e by snad existoval obchod s rohem coby afrodiziakem. (Tohle tak jako vtina vc u pln stoprocentn neplat. V severn Indii toti pr lid skuten nosoroci rohy k tomuto elu pouv, ale zjevn jen proto, aby ostatn natvali.) Tradin medicna na Dlnm vchod opravdu spotebuje dost roh, ale vc obchodu stejn pipad na nco jet daleko absurdnjho, a sice na mdu. V Jemenu toti pat k nejdanjm pnskm perkm" dky s rukojet z nosoroho rohu. Takhle je to jednoduch - jde o mdu a perky. Podvejme se, jak m tato mda dopad. Severn nosoroce tuponos zpadn vda objevila a v roce 1903. V t dob jich ila ohromn mnostv v pti zemch: v adu, Stedoafrick republice, Sdnu, Ugand a Zairu. Jejich objeven ale znamenalo katastrofu, protoe nosoroci tuponos maj bohuel rohy dva, take jsou pro pytlky dvojnsobn zajmav. Ten del, pedn, v prmru m 60 centimetr; svtov rekordman ml roh dlouh neuvitelnch 183 centimetr a ten bohuel stl asi 5 000 dolar. Do roku 1980 vybili pytlci vechny nosoroce a na posledn tisc. Jet ani tehdy je ale vlastn nikdo nijak vn nechrnil a u za pt let jejich poet klesl na rekordnch tinct kus a vichni ili v nrodnm parku Garamba. Severn poddruh nosoroce tuponosho se tak ocitl na pokraji vyhuben. A do roku 1984 chrnilo 5 000 kilometr tverench nrodnho parku Garamba jen pr strc. Neproli dnm vcvikem, mlokdy dostali plat, nemli k dispozici vozidla ani dal potebn vci. Kdy chtl pytlk nosoroce zabt, stailo jen dostavit se na msto. Dokonce i mstn obyvatel obas nosoroce zabili a dlali si z roh prstnky; dajn je mohly ochrnit ped jedem a zlmi lidmi. Ale nejvc nosoroc postleli dobe vyzbrojen pytlci ze Sdnu. Rohy se pak dostaly do Sdnu a odtud na ilegln mezinrodn trh. Situace v Garamb se podstatn lepila od roku 1984, kdy byl zahjen zchrann program. Dnes je zde 246 kolench zamstnanc, kte maj k dispozici jedenct vozidel, lehk letadlo, stl strn stanovit na zem parku a mobiln hldky, je jsou dky vyslakm ve vzjemnm kontaktu. Jet tsn po zahjen programu v kvtnu 1984 zabili pytlci dva nosoroce, ale od t doby jim za ob u nepadl ani jedin. Pytlka chytili a dali do vzen, ale pozdji ho nechali utct. Pytlci se zamili na jin zvata, ale intenzivn ochrana v poslednch pti letech u konen nese ovoce. Narodilo se nkolik nosoroat, take celkov populace u je na tom o nco lip: nosoroc je dnes dvaadvacet. Dvaadvacet. Na cel situaci je zvl neskuten, e roh pot, co ho vyvezli z Afriky a udlali z nj nevkusn mdn doplnk pro njakho zazobanho mladho Jemence, kter se s nm me naparovat a vytahovat ped holkama, nakonec stoj tisce dolar. Ale pytlk, kter mus nejdv do toho parku a riskuje ivot, aby zastelil nosoroce, kvli jeho ochran se vynakld tolik asu, sil a penz, za roh dostane jen deset, dvanct nebo mon patnct dolar. Take mezi ivotem a smrt jednoho z nejvzcnjch a nejasnjch zvat na svt le vlastn jen asi dvanct dolar. Velmi snadno se pak pokld otzka - a j si ji taky poloil -, pro tedy pytlkm nezaplatit vc za to, e nosoroce nezabij? A odpov je pochopiteln nasnad. Jestlie nkdo pytlkovi za nezastelen nosoroce nabdne teba ptadvacet dolar a pak mu nkdo jin slb dvanct za to, kdy ho zastel, pytlkovi pravdpodobn dojde, e u na jedinm zveti me vydlat dolar sedmaticet. Dokud se bude za rohy platit tolik penz jako dnes, vdycky se najde nkdo, kdo si takov penze prost bude chtt vydlat. Problm tedy spov jedin v tom, jak pesvdit jemenskho mladka, e dka z rohu nosoroce nen symbolem mustv, ale sp dkazem toho, e takov symbol vbec potebuje. Nedvno dolo ke dvma na sob nezvislm, i kdy nepotvrzenm, pozorovnm severnch nosoroc tuponosch v Jinm nrodnm parku v Sdnu. Souasn tamn politick situace ale znamen, e prv te pro n nelze prakticky vbec nic dlat, take anci na peit skuten maj od poloviny osmdestch let jedin nosoroci v Garamb. Ani jejich situace nen zvidnhodn, ale paprsek nadje tu je - zkuenost se zchranou jinho poddruhu nosoroce tuponosho. Severn a jin forma nosoroce tuponosho od sebe byly oddleny tak dlouho, e se u nich vyvinula ada ekologickch i etologickch rozdl. Tak genetick odlinosti opravuj vdce povaovat je za odlin poddruhy a domnvat se, e ij oddlen u nejmn dva miliony let. Dnes je dl tisce kilometr detnho pralesa, lesa i savany.

Nezkuen oko je prakticky nerozezn, tebae severn nosoroec obvykle dr hlavu v ne jeho jin pbuzn a mrn se li i tlesnmi proporcemi. V dob objeven byl severn poddruh daleko poetnj ne nosoroci jin. Ti byli objeveni skoro o stolet dv, ale u v roce 1882 to vypadalo, e byli vyhubeni. Na pelomu stolet pak byla objevena skupina asi jedencti zvat v Umfolozi v Zululandu. Pro jejich zchranu se udlalo vechno mon a v polovin edestch let u jich bylo asi 500, co stailo na reintrodukce do dalch park, rezervac a zem. V jin Africe dnes ije kolem 5 000 jinch nosoroc tuponosch, take jim bezprostedn nebezpe nehroz. Te jde o to, aby u nebylo pozd na zchranu severnho nosoroce tuponosho. Slunce se naklnlo k obzoru a my se vydali k mstnm hrochm. V irokm zhybu eky vytvoila voda hlubokou a tm nehybnou t. V t se vlelo, mruelo a valo asi dv st hroch. Protj beh byl velmi vysok, take hroi mli pro sv zpvy vlastn prodn amfitetr. Hro zvuky se kolem ns nesly tak jasn, e zejm v cel Africe lip hrochy mruet neuslyte. Svtlo bylo krsn tepl a dlouh a j hrochy pln ohromen pozoroval asi hodinu. Hroi nejbl k nm se tvili nevcn a docela bojovn (asi tak njak jsme psobili my na zairskch letitch), ale vtinou se jenom vleli s hlavou poloenou na zadku souseda a pihlouple se spokojen kenili. Myslm, e tak njak jsem se tvil i j.Mark prohlsil, e nco takovho pi svch africkch cestch jet nikdy nevidl. Garamba je pr jedinen v tom, e se d dostat blzko ke zvatm a daleko od lid. M to ale samozejm i druhou strnku. Nedvno jsme se dozvdli, e pr tdn po ns nkoho na pln stejnm mst napadl a usmrtil lev. Kdy jsem se toho veera ukldal ke spnku, piel jsem na nco hrozn zajmavho. Den pedtm jsem si toti pi nasthovn do sv che viml, e je moskytira nad postel svzan do takovho uzlu. Slovo viml" jsem pouil velmi voln, moskytira prost do uzlu svzan byla, a kdy jsem el spt, musel jsem ji rozvzat a rozprostt pes lko. A u jsem se o ni dl nestaral. A teprve dnes jsem piel na to, pro se moskytiry svazuj. Dvod je a trapn jednoduch a ani se mi o tom nechce mluvit. Proto, aby se dovnit nedostali komi. Vlezl jsem do postele a postupn mn dochzelo, e uvnit je skoro stejn komr jako venku. Hodit moskytiru pmo na sebe byl asi stejn skvl npad, jako kdy Australan postavili nap celm kontinentem plot, aby za nj nemohli krlci, kdy ti v t dob u byli na obou stranch plotu. Nervzn jsem baterkou posvtil ke stropu; pln se to tam komry ernalo. Zkusil jsem je vyhnat a sten se mi to i podailo. Odepnul jsem moskytiru od stropu a zuiv s n klepal. To vechny komry vyburcovalo a vzbudilo jejich zjem. Obrtil jsem moskytiru naruby, vynesl ji ven a klepal tak dlouho, dokud jsem neml pocit, e jsem se vtiny komr zbavil. Nato jsem ji zanesl zptky, povsil ji a zalezl do postele. Skoro okamit m zaali zuiv bodat. Posvtil jsem baterkou ke stropu. Pod se to tam komry jen ernalo. Zase jsem moskytiru sundal, nathl ji na zemi a hrnul jsem komry pry laptopem; doly baterie, take u se na nic jinho stejn ani nehodil. Nepomhalo to. Hrnul jsem komry blokem. To bylo sice o nco innj, ale znamenalo to, e nkolik ptch dn budu pst mezi destkami rozmazanch komch mrtvol. Zase jsem moskytiru povsil a lehl si. Komr bylo pod hodn a vichni mli bodavou nladu. Zuiv kolem bzueli a svitli. Tak jo. Sundal jsem moskytiru, poloil ji na podlahu a zaal po n skkat. Dlal jsem to asi deset minut, dokud jsem neml jistotu, e u jsem dupl na kad centimetr tveren aspo estkrt, ale pak jsem jet stejn chvli skkal dl. Potom jsem nael knihu a jet jsem do moskytiry bouchal knihou. A nanovo jsem skkal, bouchal knihou, moskytiru venku vyklepval, zase ji povsil a zalezl pod n do postele. Moskytira byla pln rozzuench komr. To u byly tyi rno, a kdy m Mark asi v est piel vzbudit, e vyrme za nosoroci, rozhodn jsem na zvata moc nladu neml, a taky jsem mu to ekl. Zasml se svm typickm veselm zpsobem a nabdl mi k sndani plku prku z plechovky. Vzal jsem si ho a taky hrnek instantn kvy a dokrel jsem na beh eky, vzdlen asi padest metr. Stl jsem po kotnky v chladiv, tie plynouc vod, poslouchal, jak se po rnu ozvaj ptci a hmyz, a kousal jsem do prku. Na nohy m po chvli postavilo, kdy jsem si uvdomil, jak asi vypadm smn. Charles dorazil v landroveru s Annette Lanjouwovou; naloili jsme vci na cel den a vyrazili. U podruh jsme nadskakovali savanou a mili do oblasti, kde jsme o den dv nosoroce pozorovali z letadla. Jen tak konverzan, aby e nestla, jsem se zeptal, jestli jsou opravdu nosoroci nebezpen. Mark se zasml a potsl hlavou. To bychom museli u mt podnou smlu, aby ns nosoroec poranil. Moc mi tm sice neodpovdl, ale nechtlo se mi to dl rozpitvvat. Zeptal jsem se ist jen ze zvdavosti. Jene Mark stejn povdal dl. Vykld se spousta nesmysl, anebo je to pinejmenm nafouknut, aby to lip znlo. Vdycky m tve, kdy lidi l zvata jako stran nebezpen, jen aby vypadali staten a neohroen. Pipomn to rybsk historky. Prvn cestovatel obvykle stran

pehnli. Hadi podle nich dorstali dvojnsobn a tynsobn dlky. Z pln nevinn anakondy udlali dvaceti metrov obludy, co jenom haj, aby mohli njakho lovka zardousit. pln nesmysly. Ale anakonda u lep povst nikdy mt nebude." Take nosoroci jsou pln nekodn?" Vcemn. Kdybych el pky, tak si dm trochu pozor na nosoroce dvourohho. Ti skuten nkdy bezdvodn zato, ale mou si za to hlavn lidi sami. V Keni m jednou jeden docela zaskoil a podn mi poramotil auto pjen od kamarda. Ml to auto teprve pr tdn. Pedchoz auto, kter jsem si od nj pjil na vkend, zlikvidoval zase buvol. Bylo mi to dost trapn. A hele -u jsme nco nali?" Charles zastavil a zkoumal dalekohledem obzor. Jo," ekl. Asi jednoho vidm. Tak ti kilometry daleko." Vichni jsme tam namili sv dalekohledy. Po rnu byl vzduch chladn, take se obzor jet netetelil vedrem. Pochopil jsem, ke kter skupin strom ped travnatm kopcem se mme dvat, a kousek vlevo a vepedu jsem konen spatil cosi, co se a podezele podobalo termititi, pi jeho vystopovn jsme ped dvma dny mlem zahynuli. Vbec se to nehbalo. Je to urit nosoroec?" zeptal jsem se zdvoile. Jo," ekl Charles. Nabeton. Nechme auto tady. Maj vynikajc sluch, a kdybysme jeli dl, tak ho motor vypla. Take pjdem radji pky." Popadli jsme foky a li jsme. Tie," napomenul ns Charles. li jsme tieji. Nebylo jednoduch bt pln potichu pi postupu irokm dolm s bainatm dnem, protoe nm v bahn poukaly a haly nejen boty, ale vlastn nohy a po kolena. Mark ns bavil tm, e nm eptal rzn zajmav informace. Jestlipak vte, e po zubnm kazu je druhou nejrozenj chorobou na svt bilharziza?" Vn?" ekl jsem. Je to moc zajmav nemoc," pokraoval Mark. Dostanete ji, kdy se brodte infikovanou vodou. Ve vod ijou malinkat pli a na nich cizopas mrav ervci; ti se vm pichyt na ki. Kdy se pak voda odpa, zavrtaj se pod ki a dostanou se vm do moovho mche a stev. Kad pozn, kdy to m, protoe to vypad jako hodn okliv chipka doprovzen prjmem, a taky se pi tom mo krev." Myslm, e jsme mli bt zticha," poznamenal jsem. Na druhm konci dol jsme se za nkolika stromy peskupili. Charles zjistil smr vtru a sdlil nm, co mme dlat dl. Jet ne se k nmu piblme, tak byste mli vdt, jak nosoroec vlastn vid," eptal Charles. Pes ohromn rozmry a rohy jsou to velice mrn a nevzruiv zvata. Nosoroec m velmi chab zrak a spolh se na nj jen coby na zdroj pln zkladnch informac. Kdy uvid, e se k nmu bl pt takovch zvat, jako jsme my, lekne se a utee. Musme se proto dret blzko u sebe -pak si bude myslet, e jsme jen jedno zve, a bude se bt m." Podn velk zve," poznamenal jsem. Na tom nesejde. On se neboj velkch zvat, ds ho jen poet. Taky se musme dret proti vtru, co znamen, e te musme udlat velk oblouk. ich m opravdu vynikajc, je to jeho nejdokonalej smysl. Jeho svt sestv z pach. Vlastn ichem ,vid'. Jeho ichov orgny jsou vt ne samotn mozek." Odtud u bylo konen i pouhm okem vidt, e jde skuten o nosoroce. Byli jsme od nj necel kilometr. Stl na planin, a kdy se nehbal, vypadal jako skla nebo velk balvan. Obas dlouhou nachlenou hlavou pohnul ze strany na stranu; mrn a nevzruiv se popsal na trv a rohy se mu pitom mrn zvedaly a zase klesaly. Termitit to tedy rozhodn nebylo. Velmi potichu jsme zase vyrazili; neustle jsme zastavovali, krili se a peskupovali, protoe jsme se snaili jt proti vtru, jene vtru to bylo pln jedno a neustle mnil smr. Konen jsme dorazili k dalmu hjku jen asi sto metr od nosoroce, jeho jsme podle veho zatm vbec neruili. Odsud u ale byla a k nosoroci jen rovn pl. Na chvli jsme se zastavili, abychom si nosoroce podn prohldli a vyfotili ho. Kdyby se snad ml nam dalm postupem vylekat, byla tohle posledn pleitost. Nosoroec byl od ns trochu odvrcen a dl se pokojn psl. Konen zaal vtr foukat, jak jsme potebovali, a my jsme potichu a nervzn zase popoli o kus dl. Trochu to pipomnalo onu dtskou hru, kdy je jeden otoen ke zdi a ostatn se sna piplit a dotknout se ho. Dt se ale obas prudce oto a ten, koho pistihne v pohybu, mus zptky na pln zatek. Dt ovem nikoho, kdo se mu nelb, nenabodne na skoro metrov roh, ale jinak to bylo dost podobn.

Severn nosoroec tuponos vysvtluje hyen, pro by ml rd zbytek svho ocasu. Nosoroec je samozejm bloravec. iv se trvou. m jsme byli bl a m obludnji se ped nmi nosoroec tyil, tm absurdnji se nm jevilo jeho mrn popsn. Jako kdyby se gigantick rypadlo zabvalo plenm zhonku. Byli jsme od nj necelch tyicet metr, kdy se nosoroec pestal pst a zvedl hlavu. Pomalu se otoil, aby se na ns podval; velmi podezrav si ns prohlel a my se moc snaili vypadat jako to pln nejmen a nejmrumilovnj zve. Nosoroec si ns bedliv prohlel, ale zjevn mu nic nedochzelo - z obou stran rohu na ns tup zralo jedno jeho ern oko. Vdycky nm to ned a sname se vystopovat zvec mylenky, ale jaksi to nejde, kdy stojte tv v tv zveti, jako je napklad ttunov nosoroec, kter m ichov stroj vt ne mozek. Modernmu lovku je svt pach prakticky uzaven. Ne e bychom ich vbec nemli; ichme si k jdlu nebo vnu, obas piichneme ke kvtin a obvykle taky poznme, kdy unik plyn, ale sp plat, e je to vechno jen takov rozmazan mouha, navc mouha asto nepodstatn, a dokonce obtn. Kdy si peteme, e Napoleon jednou Josefn napsal: Nemyj se - jedu dom," nevme, co s tm, a skoro to povaujeme za deviaci. Za hlavn smysl povaujeme zrak a hned po nm sluch, take si jen tko vizualizujeme (u tohle slovo je dost vmluvn) svt, kter se projevuje hlavn pachy. Takov svt mentln tko chpeme, i jsme mu u odvykli a neumme ho chpat. Pro adu zvat je ale ich hlavnm smyslem. Sdluje jim, co se d rt a co ne (my se dme informacemi na balcch v samoobsluze a zrun lhtou). ich je tak pivd k potrav, kter nen na dohled (my naproti tomu u vme, kde jsou obchody). Funguje i v noci (my si musme rozsvtit). Sdluje jim, jestli jsou nablzku jin zvata a co maj zrovna za lubem (nm k tmu slou e). ich jim tak ekne, jak zvata na tom mst byla a co dlala v poslednch dvou dnech (to my vbec nepoznme, ledae nm tam napou vzkaz). Nosoroci o svm pohybu a teritoriu dalm zvatm vykldaj tak, e lapou ve vlastnch vkalech a pak za sebou pi kadm kroku zanechvaj pach; o takov vzkaz my bychom teda urit nestli. Kdy uctme nco nezvyklho a nevme okamit, co to je, a pitom to nen doslova nepjemn, tak si toho nevmme; prv tak zejm nosoroec reagoval na ns. Podle veho se v souvislosti s nmi nikterak nerozhodl, ale prost jen zapomnl, e se njak rozhodnout chtl. Trva jeho smyslm poskytovala zitek nesrovnateln bohat a zajmavj, take se zase zaal pst. Sunuli jsme se bl. Kdy u jsme od nj byli jen nco pes dvacet metr, Charles ns pohybem ruky zastavil. U jsme byli dost blzko. A moc blzko. Vlastn jsme byli tomu nosoroci pln neuviteln blzko. V kohoutku nosoroec mil tak metr osmdest a smrem k zadku a zadnm nohm se postupn

snioval. Zadn nohy ml buclat a svalnat. U jen rozmry kad jeho sti byly dsiv a psobily na mylenky jako magnet. Kdy jen mrn pohnul nohou, pod tlustou k se mu lehce zavlnily mohutn svaly a vypadalo to, jako kdy volkswagen popojd po parkoviti. Zvuk naich fok ho zejm znervzoval: zase zvedl hlavu a dval se - ale ne nam smrem. Asi nevdl, co si m vlastn myslet, a po chvli se znovu zaal pst. Vnek, kter foukal smrem k nm, se trochu stoil a my se sunuli souasn s nm. Ocitli jsme se tak vc u nosorocova pedku. V naem svt, ovldanm zrakovm vjemy, to bylo nco divnho, ale dokud ns nosoroec neucti, je pln jedno, kde stojme a jak vypadme. Pak se k nm natoil elem, take jsme se najednou krili ped celou jeho mohutnost. Vypadalo to, e te vk trochu s rozmyslem, ale jinak nm dnou pozornost nevnoval. Tie jsme ho ti tyi minuty pozorovali; u ho pestalo obtovat i cvakn fok. Po ase jsme proto pestali bt opatrn a zaali si sdlovat dojmy; nosoroec zneklidnl. Pestal se pst, zvedl hlavu a asi minutu ns upen pozoroval. Pod jet nevdl, jak se zachovat. Sedm ve sv pracovn a cel odpoledne tohle pu a zanm si uvdomovat, e je tu pod ctit to, eho jsem si viml u dv. km si, jestli mm vstt a zat hledat zdroj toho pachu. Zanu hledat nco, co je vidt - njakou vylitou lhev nebo snad njak pehly elektrospotebi. Pach mi prost ekne, e se mm jt podvat, co to pchne. Pro nosoroce ale naopak vidt ns znamenalo, e m zat vtit. Opatrn nasval vzduch a zaal pomalu a opatrn dlat kruh. V t chvli se stoil vtr a prozradil ns pln. Nosoroec zbystil pozornost, otoil se a u si to svin uhnl pes pl jako mlad tank. Vidli jsme svho severnho nosoroce tuponosho, byl tedy as jet dom. Druh den s nmi Charles zase peletl savanu se vzhledem ptros ke a dopravil ns na letit v Bunii, odkud jsme se mli dalm misionskm letadlem vrtit do Nairobi. Letadlo u tam ekalo a zstupce leteck spolenosti ns v rozporu s vekerou na pedchoz zkuenost ujioval, e vechno probhne hladce a meme rovnou do letadla. Pr minut nato nm pak bylo sdleno, e budeme muset jenom bleskov projt pasovou kontrolou, taky e tam meme nechat. li jsme tam a dozvdli se, e musme pinst zavazadla. Pinesli jsme je. Nae foky vypadaly, e mus bt docela drah. Vnoval se nm mohutn zairsk ednk v elegantnm modrm obleku, kter u se poflakoval kolem, kdy jsme vykldali zavazadla z Charlesova letadla. U tehdy jsem ml pocit, e si ns tak jako odhaduje. Na nekonenou dobu se pohrouil do naich pas a vbec ns nebral na vdom. Nakonec pece jen zvedl oi a po tvi se mu pomalu rozlval irok smv. Vy jste do Zairu vstoupili v Bukavu?" zeptal se. ekl to francouzsky, take byla docela fuka pochopit, na co se vlastn pt. Zkuenosti ns u ale nauily. Nakonec jsme pipustili, e pokud tedy otzce rozumme, tak ano, vstoupili jsme do zem v Bukavu. Pak ale," ekl zakonil tie a vtzoslavn, muste z Bukavu tak odjet. Neml se k tomu, aby nm vrtil pasy. Tup jsme na nj zrali. Zaal nm to velice pomalu vysvtlovat. Turist musej Zair opustit v mst, kde do nj vstoupili. smv. Vbec jsme nerozumli, co nm k. Ale zejm ekl nco v tom smyslu. Jedno z tch pln nejabsurdnjch opaten. Jet stle drel nae pasy. Vedle nj sedla dvka a snaiv opisovala mnostv daj z pas dalch turist, daj, na n u se zejm nikdo nikdy ani nepodv. Stli jsme tam a dohadovali se a nae letadlo ekalo na letitn ploe, aby ns mohlo vzt do Nairobi, jene ten ednk tam prost sedl a drel nae pasy. Vdli jsme, e je to nesmysl. Bylo jasn, e prv to je soust cel t jejich ednick rozkoe. Opt se na ns usml, s uspokojenm pomalu pokril rameny a z rukvu elegantnho modrho obleku - na nj zcela jist doufal, e mu podstatnm zpsobem pispjeme - lern smetl njak smtko. Ze stny nad nm z pokozenho rmu do przdna vn hledl prezident Mobutu, pync se svou apkou z levhart ke.

Non tlukot srdce


Kdybyste chtli vzt Norsko a trochu je pocuchat, vyklepat z nj vechny losy a soby, odthnout je asi 16 000 kilometr na druh konec svta a vrazit do nj spoustu ptk, tak je to ztrta asu, protoe u to podle veho udlal nkdo ped vmi. Fiordland, rozshl hornat oblast na jihozpad Jinho novozlandskho ostrova, pat mezi nejchvatnj bo vtvory na tto Zemi a prvn, co vs napadne, kdy stojte na hran tesu a vechno si to prohlte, je, e by se mlo zat tleskat. Je to tam asn, mohutn a vzbuzuje to respekt. Cel krajina je natolik jakoby poskldan, zprohban a rozlman, a se vm mozek v lebce pln chvje a je mu do zpvu, protoe ten vjev prost nechpe. Hory i mraky jako by byly nahzeny pes sebe, ohromn eky ledu se s praskotem po milimetrech sunou soutskami, do sevench zelench dol se s evem t vodopdy. A vechno to v arovnm novozlandskm svtle pln z, take se oku navyklmu daleko pochmurnjm barvm v ostatnm svt zd vechno tak jasn, e to snad ani neme bt pravda. Kdy tyto hory vidl od moe v roce 1773 kapitn Cook, napsal, e ve vnitrozem, kam a oko dohldne, jsou na sebe horsk tty tak namakny, e ji se mezi n tm nevejdou dn dol". Mohutn rozvtven dol po miliony let tvarovaly ledovce a dnes se mnohmi z nich do nitra ostrova do hloubky mnoha kilometr zaezv moe. Msty strm stny fjord padaj do hloubky nkolika set metr a pak jet pokrauj stovky metr pod moskou hladinou. A vechno to vypad velmi rozestavn a nedokonen. Vtr a d sice vrcholky hor neustle biuj, ty ale stejn zstvaj monumentln rozeklan a piat. Znanou st tto oblasti jet nikdy nikdo podn neprozkoumal. To mlo silnic, co do nrodnho parku Fiordland vede, zhy kon na bo hor a vtina smrtelnk se podv jenom na kraj. Dl se vydv jen pr turist s batohem a jen ti nejzkuenj se dostanou a do nitra parku. Kdy se na onu zubatou krajinu a neskuten hlubok dol dvme, nechpeme, e by se to vbec dalo pky pejt. Vdci se proto pi vzkumech vnuj jen drobnm kapsm, kam pilet vrtulnkem; tak jsme se sem dostali i my. Bili Black pr pat mezi nejzkuenj piloty vrtulnk na svt a moc se mu to hod. Hrb se mrzoutsky nad dic pkou a bez ustn pomalu pevykuje. Naltv na skaln tesy, aby vidl, jestli budete jeet. A kdy to vypad, e se vrtulnk uu roztt o sklu, uchop jej vzestupn proud, vynese ho neuvitelnm zpsobem vzhru a pes heben, kter pak hned zase prudce klesne dol, take u zase visme nad propast. A se nm dl patn z toho, jak je dol pod nmi hluboko; propadneme se o pr metr a mme ped sebou dal stnu. Jako by si s nmi na ohromnm gumovm lan pohupoval njak obr. Vrtulnk sto umk dol a tepet se podl skalnho srzu. Vyplame nkolik ptk, kte prudce mvaj kdly a rozltvaj se ped nmi na vechny strany. Mark rychle shne pod sedadlo pro svj dalekohled. Keov!" obrt se ke mn. Pikvnu, ale dost neznateln. U tak se moje hlava mus vyrovnvat s mnostvm protichdnch pohyb. Nestor kea je horsk papouek," pouuje Mark. Moc inteligentn ptk s dlouhm zahnutm zobkem. Doke autm urvat strae, a taky to dost asto dl." Vdycky m okuje, jakou rychlost Mark uruje ptky, kter v ivot nevidl, a to i v ppad, kdy to jsou jen takov teky kdesi v dlce. Typicky pi letu pohybuj kdly, ale kdybysme nebyli v tomhle hlucm vrtulnku, tak se poznaj jet snz. Je to toti ptk, kter za letu prost vol svoje jmno Kea! Kea! Kea!, co se velice hod. Ornitologov ho za to maj moc rdi. Bylo by fajn, kdyby se to nauila i cvrilka pruhovan. Cvrilky by se pak daleko lp poznvaly." Mark se na papouky jet chvli dv. Keov oblet skaln vbek a zmiz. Mark odlo dalekohled. Za nestory kea jsme sem pece nepijeli. Stejn jsou to zajmav ptci a maj pr zvltnch zvyk. Napklad dost nadlaj se stavbou hnzda. Jednou nali hnzdo, s jeho stavbou zaali keov v roce 1958. V roce 1965 na nm jet pracovali a vylepovali je, ale pod se jet nenasthovali. V tom se ti trochu podobaj." Blme se k zkmu konci soutsky a chvli stojme ve vzduchu pr metr od vodopdu, jen se ze stny t do eky nkolik set metr pod nmi. Civme na vodopd z na ltajc sklenn bubliny a j si najednou pipadm jako nvtvnk z jin planety, kter sestoupil z oblohy, aby zkoumal podrobnosti cizho svta. Taky je mi patn, ale tuhle informaci si nechvm pro sebe. Bili s lehkm

cuknutm zase vynese vrtulnk ze soutsky a do volnho prostranstv. Skaln masy a voln nebe se kolem ns neustle stdaj, co pln ochrom vnmn prostoru. U si zrovna kte, e jste vidli vechny divy, kter jsou tu k vidn, kdy v tom vrtulnk oblet vrchol a vy najednou mte pocit, e to probh vechno jet jednou, ale tentokrt jste pod drogami. Tm kloueme po ledovcch. Na okamik ns oslep prudk svtlo, ale po krtk chvli u vyvstvaj pevn tvary, tebae ponkud snov. Mohutn skaln ve pipomnajc zohaven tla obr, ohromn, ve skalch vyhlouben jeskyn a oblouky a obas snad i rozttn zbytky gotickch katedrl, kter nkdo upustil z velk vky - ale vechno je to jenom snh a led. Jako by si sem v noci spolu s ivly chodili hrt duchov Salvadora Dalho a Henryho Moorea. Kdy se ocitnu ped nm velkolepm a nepochopitelnm, instinktivn reaguju jako kad zpak - popadnu fok a fotm. Mm pocit, e se s tm snad lip srovnm, a z toho bude pt centimetr tverench barev v krabici se svtlkem a idle se mnou nebude poskakovat po pokoji. Gaynor, nae rozhlasov produkn, mi ped nos strk mikrofon, abych popsal, co vidme. O em?" ptm se a nco plcm. Jet," k, mluv dl!" A tak plcm dl. Listy vrtule se mhaj jen pr centimetr od ledov ve. Gaynor si vzdychne: No snad se to nakonec njak sesth," a vypne magnetofon. Jet jedna matouc otoka u obch ledovch skulptur a pak jet jednou prolett soutskami, kter u jsou te najednou po tom ledovci dvrn znm. Zase u jsme tsn u skaln stny soutsky a pod nmi je nkolikasetmetrov srz. Vidm, e sledujeme pinku vedouc po neuviteln zk mse, kter stoup vzhru k ostrmu vrcholku nad irm dolm. Mm pernou zvra. Mm metr devadest est, take se mi nkdy zamot hlava, u jen kdy se postavm. Te se mi pern zatoila, kdy jsem vidl tu pinu. Po t jsme se nco nachodili," muml si Don a nakln se, aby nm ji ukzal. Na palub s nmi je jet jeden pasar. Don Merton, laskav pn, pipomnajc knze, kter jako by se pod za nco omlouval. Tie sed, obas si na nose posune brle a zamuml: Ano, to teda ano," jako by se jen potvrzovalo, co dvno tuil. A pitom celou tuto oblast vborn zn. Pracuje pro novozlandsk ministerstvo ivotnho prosted a m zejm vbec nejvt zsluhy o zchranu ohroench novozlandskch ptk. Udiven hledm na nj a pak se podvm na pinu. Te se od n tepetme jen nkolik metr a od skly se k nm zptky odr tup zvuk list vrtule. Cesta je maximln pl metru irok, kluzk a zarostl trvou. No je to trochu strm," smje se Don potichu, jako by to byl jedin dvod, pro tamtudy nejezdili na kole. Na tom hebeni ped nmi praktikujeme systm pina a dlek. Chcete se tam podvat?" Nervzn pikvneme a Bili u tam let. U jsem spojen systm pina a dlek slyel; novozlandt zoologov si s tm jen tak pohazuj, a to s takovou samozejmost, e se mi nechtlo piznat, e vbec nechpu, o em je e. ekl jsem si, e to nejsp njak souvis se satelity, a z toho jsem vychzel. V dsledku toho jsem pak byl dva dny pln mimo, a teprve pak jsem posbral odvahu a piznal svou omezenost. Systm pina a dlek" se satelity nesouvis ani trochu. Na druhou stranu urit spolen prvek existuje; oboj se obvykle nalz nkde vysoko, kde v cest nestoj dn ternn pekky. Je to docela zvltn oznaen jet zvltnjho jevu. Na systmu pina a dlek" nen kdovco, a pokud nejste zrovna novozlandsk zoolog, tak kolem klidn projdete bez povimnut. Ale dochz tam snad k nejpodivuhodnjmu chovn, jakho se iv tvor na tto planet dopout. Vrtulnk pelet pes heben nad irok dol, oto se a vrac se k hebeni z druh strany. Vystoup na vzdunm proudu, znovu se mrn sto... a dosedne. Pistli jsme. Chvli nevcn sedme a nevydme ani slvko. Sotva se toti d vit, na em jsme to vlastn pistli. Heben je irok jen pr metr, na obou stranch nkolikasetmetrov propast a prudk srz i ped nmi. Bili se oto a zub se na ns. Bez problm," prohls, i kdy j si myslel, e to tak kaj jen v Austrlii. V takovch okamicch je dobr se zabavit podobnmi npady. Rozechvle vystupujeme, pikreni pod rotujcmi listy vrtule, a trav lezeme po hebeni. Kolem na vspy se ze t stran rozkld hlubok rozeklan dol, teprve dole s hranami trochu jemnjmi. Hned za nmi se prudce st doleva a pak u se klikat dl a po mnoha ostrch zkrutech doraz k Tasmanovu moi, v dlce se matn lesknoucmu v oparu. Pr mrak, kter vbec nejsou moc vysoko nad nmi, ostrmi stny pomalu jezd po zhybech dol, a u jen to vyvolv pocit mohutnosti a perspektivy. Vrtule konen ztichla a ticho a prostor pomalu napluj vzdlen zvuky dol - tlumen hukot vodopd, vzdlen sykot moe, chrastn kekovitch trs trvy a kik ke, navzjem si sdlujcch, kdo jsou. Ale jeden zvuk urit neuslyme a ne proto, e bychom tu snad byli v nesprvnou denn dobu - pijeli jsme v nesprvn rok. A dn lep rok u nikdy nebude. A do roku 1987 se po Fiordlandu rozlhaly neskuten zvuky, kter jako by ani nepochzely z tohoto svta. V tto oblasti dol a rozeklanch tt byl ten zvuk ve sprvnm obdob a po setmn slyet

cel tisce let. Trochu to pipomnalo tlukot srdce, takov hlubok tepn, kter se, rozlhalo v temnch soutskch. Zvuk to byl tak hlubok a temn, e mnoz tvrd, e to naped ctili rezonovat kdesi uvnit a pak si teprve uvdomili, e to je zvuk - takov hlubok zachvn vzduchu. Mlokdo to vbec slyel a mlokdo u to taky usly. Hlas kakapa sovho, znmho novozlandskho nonho papouka, kter sedl na skalnm vnlku a volal samiku. Ze vech ivoich, kter jsme se ten rok pokoueli najt, byl kakapo zejm vbec nejzvltnj. Zrove patil i mezi ivoichy nejvzcnj a nejh naleziteln. Ped pchodem lid ily na Novm Zlandu papouk kakapo statisce. Pak tisce, stovky a nakonec jen tyicet a zleelo na kadm z nich. Tady ve Fiordlandu, kde po tisce let mli kakapov hlavn domov, dnes u podle veho nezstal ani jedin. Nejvtm odbornkem na tyto papouky je zejm Don Merton. Te se sem s nmi vydal coby n prvodce, ale let do Fiordlandu mu taky umon se jet jednou pesvdit, jestli u odsud posledn kakapo doopravdy zmizel. Jm m zvra, kdy vidm, jak je n vrtulnk na skalnatm hebeni naklonn. Vypad to, e do hlubokho dol pod nmi by jej klidn mohl smst i mrn zvan vtru. Jdeme s Markem od vrtulnku a jsme cel ztuhl, jako by ns nco bolelo. Vdycky se nejdv odvme pohnout hlavou a pak teprve ostatnmi stmi tla. Bili Black se nm zlomysln kleb: e jsme kluci z msta, co se boj vek. dn strach," k vesele. Jak to jen trochu jde, tak si tam sedneme. Don poteboval prv sem, tak jsem s nm sem doletl. Nerad bych tu byl, kdyby hodn foukalo, ale nefouk." Bili sed na skalnm vnlku a zapaluje si cigaretu. Aspo te zrovna ne," dodv a hled do dlky. Spokojen se zaobr nesmrn legran pedstavou, e by se teba najednou v dol mohl zdvihnout vtr. Gaynor se zatm od vrtulnku moc nechce a rozhodne se, e by prv te mohla udlat rozhovor s Billem. Vythne z brany splet rzn barevnch r od magnetofonu a pes vlasy si nathne miniaturn sluchtka. Doleva a doprava pitom nevrhne jedin pohled. Str mikrofon ped Billa a druhou rukou se nervzn pidruje zem. U ve Fiordlandu ltm patnct let," zan Bili, kdy je Gaynor pipravena na naten. Hlavn pracuju pro telekomunikace a trochu taky na stavbch. Ale turisty obvykle nedlm. To m nebav. Jinak dlm hodn pro projekt reintrodukce kakap a ltm s ochrnci prody na naprosto nedostupn msta Novho Zlandu. Vrtulnk se k tomu vborn hod, protoe me pistt i na neuvitelnm mst. Vidte tmhle ten skalnat tt?" Ne!" hekne Gaynor a pod upen zr na zem. Jet se nechci dvat. Jen mi... kdytak povzte njakou zajmavou historku. Nco legranho ze ivota pilota." Legranho?" zept se Bili. Dv se do dol a dlouze a zamylen pothne z cigatery. No jednou mi ve vrtulnku chytily ruce, protoe jsem krtl sirkou a neuvdomil si, e mm rukavice naskl benzinem. Myslela jste nco takovho?" Don Merton si mezitm v klidu pr metr odtud pozorn prohl zem porostlou huatou trvou. Pidepne si a opatrn z mlkho dlku odstrauje trvu a uvolnnou hlnu. Te nco nael a zvedl to. Je to mal, edobov a piblin ovln. Chvli si to pozorn prohl, nae mu rezignovan poklesnou ramena. Mv na ns, a jdeme k nmu. Rozechvle se k nmu blme, a dvme se na pedmt, kter dr v prstech a mimodn smutn si jej prohl. Je to sladk brambor, u trochu star. Vbec m nenapad, co ct. S povzdechem pokld brambor zase na zem. kme tady tomu Kakap hrad," vykld, mouraje na ns v chladnm a ostrm svtle z podepu. Je to posledn znm tokanit papouk kakapo na obou hlavnch novozlandskch ostrovech. Tahle jamka je soust znmho systmu pina a dlek'." Za chvli smysl systmu pina a dlek" vysvtlm. Te vidme jenom nepravidelnou mlkou jamku. Vypad neupraven a je trochu zarostl. Rozhlm se po chvatn scenrii kolem a jsem z toho trochu zmaten. Letli jsme takov kus do thle nesmrn krajiny a najdeme tenhle uboh dlek a msto vajka jenom brambor. Nco netaktnho v tom smyslu poznamenm. Mark se na m zamra a grimasu nasad i Don. Ale kdepak," ekne Don. J tu vajko neekal. Vbec ne. Tady ne. Ani nhodou." Ale j myslel, e kdy jste vzal ten brambor..." Mark proced koutkem pusy: Don to vechno vysvtloval ve vrtulnku." Ve vrtulnku nebylo nic slyet." V takovmhle dlku s pinou se dn vajka ani najt nedaj," vysvtluje Don trpliv. Tady to je jen tokanit, kde se kakapov namlouvaj a p. Ten brambor jsem tam dal j, kdy jsem tu byl vloni naposledy. Kdyby tu nkde pobl kakapo byl, tak by ten brambor seral." Zvedne brambor a podv mi ho.

Vidte, nen na nm ani krbnut. Ani si neklovnul. A taky by ten svj dlek uklidil a trvu by zkrtil. Kakapov jsou moc podn ptci. Nevme, co se stalo s poslednm zdejm kakapem. Mon ho nco seralo, pravdpodobn koka. Domnvme se, e se nkdy dostanou a do tchhle vek. Ve Fiordlandu jsou koek spousty a to je pro kakapy dost zl. l kdy vechny koky po nich nejdou. Nkter koky zejm nespn zkusily ulovit kiviho, a te se kakapm zdaleka vyhnou. Jin to teba zkus, a kdy se jim to povede, dlaj to pak pod. Kakapov obvykle nejsou zvykl se njak brnit. Kdy se k nim koka bl, jednodue ztuhnou. Maj sice siln nohy a zobk, ale k obran je nepouvaj. Kivi na druhou stranu um dt koce co proto. Je to tm, e kiviov spolu svdj souboje. Kdy dte dva kiv jedince spolu do klece, rno najdete jednoho mrtvho. Anebo ten zdej kakapo prost uhynul selost vkem. Netume, kolika let se vlastn dovaj, i kdy se zd, e ij dlouho. Snad dokonce jako lid. No ale kakapo tu prost dn nen a u je to jist. Vyhynuli u v celm Fiordlandu." Stejn si ode m ale brambor zase bere a udl to posledn, zoufale optimistick gesto - opatrn brambor polo na kraj dlku. A donedvna - tedy donedvna z evolunho hlediska - sestvalo novozlandsk ivoistvo prakticky vhradn z ptk. Nic jinho se sem toti nedostalo. Pedkov mnohch dnench ptk, kte na Novm Zlandu ij, sem pvodn piletli. Taky tam ilo pr druh netopr, co jsou savci, ale dn elmy, a o to lo. dn psi, koky, tchoi a lasiky, nic, ped m by museli ptci prchat. Ptk se v nebezpe zachrauje hlavn letem. Je to zpsob peit. A novozlandt ptci pili na to, e tenhle zpsob vlastn ani nepotebuj. Ltn je docela fuka vyadujc dost energie. Ale to nen vechno. Existuje toti souvislost mezi ltnm a pijmnm potravy. m vc toho seerete, tm h pak lette. Ptci si tady nedvali jenom takov men gblk, po kterm by mohli snadno vzltnout; msto toho se vtinou podn nacpali a pak se odkolbali pry. Nakonec dorazili osadnci z Evropy a odjinud a pivezli s sebou koky, psy, hranostaje, vaice a mnohm neltavm, ale zato kolbajcm se novozlandskm ptkm najednou lo o ivot. To je ppad kivi, slpek takahe - a naich papouk kakap sovch. Z tch vech je kakapo ptk nejpodivnj. Tedy kdy se nad tm zamyslte, tak teba i tuk je dost prapodivn tvor, ale jeho vstednost aspo m podn zklad a tuk je svmu svtu vborn pizpsoben. To kakapo nen. Kakapo ije mimo as. Kdy se mu podvte do velkho kulatho zelenohndho oblieje, uvidte tak pihlouplou nevinnost, e byste ho nejradi hned pohladili a utovali, e vechno bude fajn, pestoe nejsp nebude. Kakapo je mimodn tlust ptk. Podn dospl jedinec v i pes ti kila a s kdly me maximln trochu zamvat, kdy zrovna potebuje nkam rychle odcupitat, ale let je prost pln vylouen. Je smutn, e se kakapo nejen odnauil ltat, ale zejm u zapomnl i to, e to kdysi uml. Hodn vyden kakapo nkdy vybhne na strom a sko dol; to pak let jako cihla a po pistn je z nj dost nedstojn chuchvalec. Ale kakapo se hlavn nikdy podn nenauil bt. Nikdy toti neml ke strachu vn dvod. Skoro kad ptk si tv v tv elm aspo uvdom, e se nco dje, a vyraz do bezpe, i kdyby ml teba opustit vajka nebo mlata v hnzd. Ale kakapo ani nhodou. Ten kdy vid elmu, nev, kter bije. Vbec ho ani nenapadne, e by mu snad mohlo nco chtt ublit, take jen dl zmaten dep na hnzd a nech to druh zve, aby udlalo prvn tah - a ten obvykle bv dost rychl a taky posledn. Je hrozn si uvdomit, e by vlastn stailo umt mluvit. Tiscilet se pern vleou a prodn vbr lhostejn prosv jednu generaci za druhou. A selekce vsad na jedinho vyinutho kakapa, o trochu ipernjho ne ti ostatn, a nakonec to dojde vem pslunkm druhu. A vechno by se to dalo zkrtit do jedinho okamiku, jen kdyby jeden kakapo mohl ct: Kdy uvidte takov to s fouskama a kousavejma zoubkama, tak honem mate pry." Na druhou stranu jsou lid - se svou schopnost brt si ponauen ze zkuenosti druhch prakticky jedinen - svou laxnost v tto vci velice pozoruhodn taky. Problm je v tom, e se to cel se elmami pihodilo na Novm Zlandu dost nhle, a ne si zane proda vybrat kakapy o nco nervznj a ilej, tak u dn nebudou, pokud je ovem lidsk zsah neuchrn ped tm, s m si sami neporad. Kdyby jich na svt pichzelo hodn, byla by situace o hodn lep, ale s tm jsou jen dal problmy. Kakapo je toti samot, nem rd jin tvory, a dokonce ani ne spolenost dalch kakap. Mluvili jsme s jednm ochrncem prody a ten se domnval, e namlouvac zvuky sameka snad mus samiku pmo odpuzovat, co je biologick paradox, jak se jinak vid jen na diskotkch. Kakapo m neuviteln bizarn, zdlouhav a naprosto neinn nmluvy. Kakapov to dlaj nsledovn: Sameek zane pinou a dlkem", prost mlkou jamkou v zemi. Vedou k n trvou jedna nebo dv cestiky. Tyto pinky se od cestiek po jinch zvatech li jedin tm, e vegetace podl nich je

peliv zasthan. Kakapo si vybr msto s dobrou akustikou, take pina a dlek" bvaj u skly a jsou orientovny do dol. Pijde obdob nmluv a kakapo si depne do sv jamky a houk. Je to dost neskuten koncert. Kakapovi se toti po stranch hrudi nafouknou dva ohromn vzdun vaky; kakapo mezi n sklop hlavu a zane vydvat zvuky, o nich se domnv, e jsou smysln. Hlas kakapa postupn kles, rezonuje ve vzdunch vacch a nese se noc, take v dolch v okruhu nkolika kilometr se pak rozlhaj tajupln zvuky pipomnajc tep ohromnho srdce. Duniv hlas je velmi hlubok, vlastn se pohybuje na hranici, kdy zvuk pestvme slyet a zanme ho ctit. To znamen, e se nese na velkou vzdlenost, ale pitom se ned urit, odkud vlastn vychz. Jestli se vyznte v rznch monostech sterea, pak vte, e si lze ke stereosouprav podit pdavn reproduktor, kter pen jenom basy a d se teoreticky dt kamkoli v mstnosti, teba za kanape. A je to pln tot: tko urte, odkud ty basy zn. Ani samika kakapa nerozpozn hned, odkud se to buiv houkn nese. Je to trochu namlouvn postaven na hlavu. Poj si pro m!" Kde jse?" Poj si pro m!" Kde sakra jse?" Poj si pro m!" Tak hele, chce, abych pila, nebo ne?" Poj si pro m!" Prokristapna!" Poj si pro m!" Trhni si nohou." Tak takhle njak by se to dalo peloit do lidsk ei. Sameek ale vydv i spoustu dalch zvuk, i kdy nevme, k emu mu jsou. J pochopiteln vm jenom to, co mi eknou, ale i ornitologov, kte kakapa studuj u celou adu let, tvrd, e netu, k emu by to vechno mohlo bt. Do kakapho repertoru napklad pat kovov, nosov a velmi vysok ing", jaksi bzuen, klapn zobkem, skrarkovn" (tak lze charakterizovat to, e kakapo prost pod vydv jaksi skrark"), vetn" a kokrhn", prase chrochtn a kvien, kachn gagn a taky osl hkn. Zvuky vydvaj i mlata v nesnzch, to kdy do neho vraz nebo spadnou ze stromu, take celkovou klu jet roziuje nadvn a natvan vetn. Slyel jsem kazetu s kakapm hlasem a skoro se mi ani nechtlo vit, e to vechno dl ptk nebo vlastn jakkoli ivoich. Podobn zvuky by teba mohly vychzet z nahrvacho studia skupiny Pink Floyd, ale od papouka... st zvuk zaznv jen v pozdjch fzch toku. Napklad ono ing" se do dlky dobe nenese a msto, odkud vychz, se proto d snadno urit. Samikm, kter rozrajcovalo kadonon houkn (kakapo tok a ti msce, a to teba i sedm hodin kadou noc), prv tohle ingn" nakonec pi hledn partnera pome. Ale ne vdycky. Samiky pipraven k pen se toti nkdy dostav k neobsazen jamce, chvli tam vykvaj a zase jdou pry. Ne e by samiky kakap nechtly. V ase nmluv je jejich sexuln pud velice siln. Jedna samika za jedinou noc prokazateln kvli nvtv partnera ula pes ticet kilometr a rno se pak vrtila zptky. Jene obdob, kdy je ochotn se takhle chovat, je dost krtk. A aby to bylo jet sloitj, je samice k pen svoln, jedin kdy uzraj plody uritch rostlin, napklad podokarp, a k tomu dochz jenom jednou za dva roky. Do t doby se me sameek teba uhoukat, ale nebude mu to nic platn. Prv kakapova vybravost a malichern poadavky na potravu zpsobuj dal pote. Ani se mi na to nechce moc myslet, take to odbudu jenom takovm pmrem a vy si udlte obrzek. Pedstavte si, e jste stevardem a muste nakrmit pln letadlo muslim, id, vegetarin, vegan a diabetik, a k dispozici mte jedin krocana, protoe jsou Vnoce. Samekov tedy maj nervy nadranc, protoe vysedvaj a houkaj cel msce ve svch jamkch a ekaj na sv partnerky, a ty zase ekaj, a dozraj ty sprvn bobule. Jeden ochrnce prody zapomnl na zemi klobouk v oblasti, kde kakapov tokali, a pozdji naapal kakapa, jak se jeho klobouk pokou znsilnit. Jindy se na kakapm tokaniti nael chom chlup vaice, z eho vyplv, e se zas jeden kakapo dopustil politovnhodnho omylu, pi nm si zejm neuila ani jedna strana. istm vsledkem t ady msc, kdy kakapo provd ty sv vkopov prce, houk, dost toho nachod, vre a zabv se njakmi plody, je to, e samika jednou za ti a tyi roky snese jedin vajko - a to okamit seere hranostaj. Kardinln otzkou proto je: Jak vbec mohl kakapo pet takhle dlouho? Coby nezoologa m tv v tv tomuto ptkovi napadlo, jestli si proda prost jenom nevyml za pochodu a v podstat se vbec produkovnm tvor, kte by po dlouhou dobu peili v konkurennm prosted, nezabv. Jen tak si pohrv. A co tam teba jet strit tohle? Ukodit to neme a teba

to bude legrace." Kakapo mi vlastn trochu pipomn britsk motocyklov prmysl. Ten si toti tak dlouho dlal vci po svm, a to zaalo bt vstedn. Vrobci motocykl vbec nereagovali na trn sly, protoe si jejich existenci ani neuvdomovali. Vyrbli urit poet motocykl, ty zakoupil urit poet lid a bylo to. Pitom jim zejm vbec nevadilo, e jsou ty motorky hlun, pli sloit na udrovn, vude z nich tee olej a v zatkch se chovaj prapodivn, jak na to na konci ivota piel Lawrence z Arbie. Motorky prost byly takov, a kdy jste njakou chtli, tak jste si ji prost podili. Jednoduch jak facka. Ale taky to zrove prakticky znamenalo konec britskch motocykl, protoe Japonce najednou napadlo, e motorky takov vbec bt nemus. Mou bt elegantn, jejich provoz ist; mou bt spolehliv a chovat se ukznn. Pak je teba svt zane kupovat a u si nebude motorky kupovat jenom ten, koho bav trvit nedln odpoledne v gari s promatnm hadrem v ruce nebo thnout pes pou na Akabu. Jakmile tyto velmi konkurenceschopn motocykly na britsk ostrovy dorazily (a zase je to ukzka ostrovnho druhu, kter se s konkurenc nikdy nesetkal; j samozejm vm, e Japonsko je taky hlouek ostrov, ale vbec k tomu te nepihlm, abych ml tu pknou analogii), tak britsk motorky pes noc prakticky vymely. Prakticky", ale ne pln. Pr nadenc je jet udrovalo pi ivot. kali si toti, e nortony a triumphy jsou mon tko zvldnuteln a svhlav mrchy, ale zrove i docela charaktern a kurn a svt by prost bez nich byl o hodn chud. V poslednch asi deseti letech pestly spoustu nelehkch promn, a jsou z nich pedlan motorky, kter naden motorki prost maj rdi. Mj pmr u se te dostal na velmi tenk led, take od nj radi uteu. O pr dn dv jsem ml takov sen. Zdlo se mi, e jsem se vzbudil na liduprzdn pli, nataen na rovch a namodralch balvanech. Nemohl jsem se pohnout a v hlav mi dunlo pomal doren pboje. Vzbudil jsem se... a leel jsem na pli, nataen na oblch rovch a bledmodrch balvanech, a v hlav jsem ml zmatek. Nemohl jsem se hbat, protoe mi na krku a z balvanu dol visela brana na foky. Vykrbal jsem se na nohy a podval se na moe; snail jsem se rozpomenout, kde to tak asi mu bt, nebo jestli se mi jet vrtil ten sen. Mon jsem jet pod v letadle letcm neznmo kam a dvm se na film. Rozhldl jsem se, jestli neuvidm letuku, ale po pli ke mn nikdo s tcem pit neel. Podval jsem se na boty, a v hlav se mi aspo trochu rozsvtilo. Jasn se mi toti vybavilo, e kdy jsem se na boty podval naposledy, byly pokryty africkm bahnem z molu v Zairu. Znepokojen jsem se rozhldl kolem. Na pli nebyl jedin nosoroec. Nemohl jsem tedy bt v Zairu, protoe Zair vlastn nem moe, a tud ani ple. Podval jsem se na boty jet jednou. Byly a nepochopiteln ist. Jak se to stalo? Vzpomnl jsem si, e mi je nkdo vzal a vrtil mi je ist. Ale pro? A kdo? Najednou ke mn piplul obraz letit a j si uvdomil, e se m vyptvali na boty a na to, kde jsem v nich byl. V Zairu, ekl jsem. Vzali mi je a za pr minut mi je vrtili pln ist, vycdn dezinfeknm prostedkem. Vybavilo se mi, jak jsem si v tu chvli kal, e a budu chtt nkdy podn vyistit boty, zaletm si zase na Nov Zland. Nov Zland. V thle jedn z nejizolovanjch a nejistch zem na svt celkem pochopiteln dost nadlaj, aby se k nim snad nezavlekly njak ciz bakterie. Snail jsem se vzpomenout, jak letm z Novho Zlandu pry, ale nelo to. Z toho je jasn, e jsem jet pod na Novm Zlandu. Vborn. Trochu jsem ty monosti zil. Kde ale jsem konkrtn? Motal jsem se po pli a drpal se pes mrn halucinogenn balvany. Z vyvenho msta jsem v dlce zahldl Marka, jak kle a civ do dutho kusu deva.

Pochybovan se tvc tuk lutook. Pepeujc tuk nejmen," oznmil mi, kdy jsem k nmu doel. Coe?" ekl jsem. Kde?" V tyhle kld. Koukni se tam." Nahldl jsem do dry ve dev. Z tmavomodrho chm po mn vyplaen pokukovala ern oka. Ztka jsem usedl na kmen. Parda," ekl jsem. A kde to jsme?" Mark se zazubil. J si kal, e s tebou ten asovej posun trochu zamval," ekl. Spal jsi aspo dvacet minut." Jo," ekl jsem podrdn, ale kde to teda jsme? Myslm, e u jsem monosti zil na Novej Zland." Mal barirov ostrov," ekl Mark. Nepamatuje se, jak jsme sem dnes rno piltli vrtulnkem?" Aha," ekl jsem. Tm se zodpovd i moje druh otzka. Te je teda odpoledne, co?" Jo," pisvdil Mark, jsou asi tyi a ekaj ns na aj." Rozhldl jsem se zase po pli; pln to se mnou zamvalo. Na aj?" ekaj ns Mike a Dobby." Kdo?" Kdytak pak dlej, e je zn, protoe jsi s nima rno asi hodinu mluvil." Vn?" Dobby je sprvcem ostrova." A Mike?" Jeho ena." Aha." Chvli jsem pemlel. U vm," rozjasnilo se mi najednou. Pijeli jsme sem hledat kakapa, e jo?" Sprvn." A najdeme ho?" Pochybuju." V tom ppad mi teda napovz, pro tu vlastn jsme." Protoe tohle je jedno ze dvou jedinejch mst, kde kakapov prokazateln jsou." Ale my ho zejm nenajdem." Ale aspo dostaneme aj." To jo." Tak jdem na ten aj. A cestou mi to vechno jet vypov. Ale pomalu." Jo," pisvdil Mark. Jet nkolikrt vyfotil tuka nejmenho, ptka, o nm jsem se v ivot neml dozvdt nic bliho, sbalil sv nikony a vyrazili jsme k chat sprvce. Nov Zland je dnes prolezl vemi monmi predtory," zaal Mark, take kakapov mou najt toit u jedin na ostrovech, a to jet jenom na tch peliv steench. Na Stewartov ostrov na jihu jet jeden nebo dva kakapov ij, ale dorazili tam i predtoi a pro kakapy u tam nen vbec bezpeno. Proto je tam chytaj a letecky pepravuj na nedalek Tres ostrov. Tam je vdci studuj a chrn. Dokonce je chrn tak dkladn, e momentln ani nevme, jestli tam budeme moct jet. Prv te je kolem toho uritej humbuk na MP..." MP?" Novozlandskm ministerstvu ivotnho prosted. Nemou se dohodnout, jestli ns tam maj pustit. Na jednu stranu si kaj, e bysme mohli udlat tomu projektu trochu reklamu, ale na druhou stranu se domnvaj, e by se kakapov nemli pod dnou zminkou ruit. Kakapa by nm mohl pomoct najt

jen jeden lovk, ale ten s nma nechce mt vbec nic spolenho." Kdo?" Stopa kakap na voln noze. Jmenuje se Arab." Aha." M na stopovn kakap psa." Hmm. Tak to bude ten pravej. Maj stopai kakap na voln noze dost prce? e toti nen moc kakap, co by se dali stopovat." Kakap je tyicet. A stopai ti nebo tyi..." A ti maj ti nebo tyi psy..." Pesn tak. Psi zvl vycvien na vymuchvn kakap. Maj koky, take kakapm neubl. Psi pomhali pi chytn kakap na Stewartov ostrov; chycen ptky pak vrtulnkem doprav na Tres ostrov a sem na Mal barirov. Je to poprv za tisce a mon miliony let, co njak kakapo letl." A co dl stopa kakap, kdy zrovna dn kakapo nepotebuje vystopovat?" Zabj koky." Jen tak z nudy?" Ne. Na Tresm ostrov byla spousta zdivoelch koek, tedy koek, kter se vrtily do prody." Mn tohle pipad jako uml dlen. Pro m je kad koka divok. Koky jenom dlaj ochoen, kdy si myslej, e za to dostanou misku s mlkem. Take na Tresm ostrov zabjej koky?" U je pozabjeli. Do jedn. Taky vechny vaice a hranostaje. Vybili vechno, co se hbalo a nebyl to ptk. Nen to nic pjemnho, ale tak to na ostrov vypadalo pvodn a jedin tak m kakapo anci pet - v prosted, jak na Novm Zlandu bylo ped pchodem lovka. V prosted bez elem. Tady na Malm barirovm ostrov udlali tot." V ten okamik se stalo nco pekvapivho a j si vzpt uvdomil, e u ten den podruh, ale j na to ve sv maltnosti z asovho posunu pln zapomnl. Z ple jsme se prodrali hustm podrostem, pak jsme proli rozbahnnmi cestami, peli nkolik pastvin s ovcemi a najednou jsme se ocitli v zahrad. Nejene v zahrad, ale dokonce v zahrad s peliv zastienm trvnkem, s upravenmi zhonky, udrovanmi stromy a kei, skalkami a potkem, pes nj vedl mstek. Celkov to psobilo, jako byste vstoupili do rajsk zahrady kdesi na pedmst; jako kdyby se dal Bh osm den zase do prce a stvoil sekaky na vzduchovm polti, zahradnick nky a takov ty sekaky, co jsou vlastn jen struna na elektinu. A tmhle u na trvu vstupuje Mike, sprvcova ena, a na podnosu pin vechno potebn k aji. Velmi hlasit a poten jsem ji pozdravil. Mezitm se mi nkde pln ztratil Mark. Stl sice ode m jen pr metr, ale byl pln v transu a j se rozhodl, e jeho dvod k svmu chovn prozkoumm a po podnm aji. Nejsp se dval na njak ptky, jich bylo v zahrad docela dost. J zatm vesele konverzoval s Mike a znovu jsem se pedstavil coby ten polovin neandertlec, kterho u zejm vidla rno, kdy se zchlple vypotcel z vrtulnku. Vyptval jsem se j, jak to zvld, kdy u s Dobbym ij jedenct a pl roku pln sami na tomhle ostrov a vid jen sem tam njakho turistu-milovnka prody. Vysvtlila mi, e milovnk prody tu pivtaj kad den celkem dost a u se dokonce objevily obavy, e je nvtvnost a moc velk. Na ostrov se predtoi njakm nedopatenm toti mou dostat velice snadno, co by mlo hrozn nsledky. Zjezdov turisty jet jde zvldnout celkem dobe, hor je to s lidmi, kte s lod pistanou na pli a udlaj si piknik. Sta pr krys nebo bez koka, a mnohalet prce by pila vnive. Pekvapilo m, e by snad nkoho, kdo si hodl na ostrovn pli upct maso, napadlo vzt si s sebou do spolenosti i bez koku, ale Mike mi ekla, e se to me stt velmi snadno. A skoro kad lo m na palub taky krysy. Mike byla vesel, inorod a mohutn ena a j ml znan podezen, e elezn vle, dky n se tento akr divokho ostrova promnil v a neuviteln upravenou zahrdku, patila prv j. V tu chvli se z blho devnho domku vynoila Gaynor s Dobbym, s nm prv natoila rozhovor. Dobby pvodn na ostrov ped jedencti a pl roky piel v rmci programu likvidujcho koky a pak tu zstal jako sprvce rezervace. Te u vdl, e bude muset za osmnct msc odejt, a vbec se na to netil. Z jejich miniaturnho rje se i ivot v domku v njakm novozlandskm mst jevil jako nco pern jednotvrnho a svazujcho. Jet jsme chvli klbosili, nae Gaynor pela k Markovi, aby j do magnetofonu popsal zahrdku. Mark ji ale odmen zahnal a dl byl v transu, tak jako u nkolik minut. Takov jednn bylo u Marka velmi netypick, protoe to je lovk jemnch zpsob a spoleenskho vystupovn, take jsem se ho zeptal, co se dje. Zabruel nco o ptcch a ignoroval ns dl. Rozhldl jsem se kolem jet jednou. V t zahrad byly opravdu spousty ptk. Te se musm k nemu piznat a od nkoho, kdo kvli jednomu papoukovi cestoval tam a zptky 20 000 kilometr, to bude asi znt trochu divn, ale m prost ptci kdovjak nebav. Uznvm, e je na nich spousta vc docela zajmavch, ale pmo ptci m moc neberou. Hroi, ti ano. Velmi rd civm na

hrocha tak dlouho, dokud ho to nepestane bavit a zmaten neodkr. Cel hodiny doku naden pozorovat gorily, lemury a delfny; kdy u nic jinho, tak m fascinuj jejich oi. Ale zavete m do zahrady nacpan nejexotitjmi ptky na svt, a j si klidn budu popjet aj a klbosit s lidmi. Konen mi dolo, e pesn takhle to vlastn je. To," ekl Mark konen hlubokm, dutm hlasem, je..." Trpliv jsem ekal. ...velmi zvltn!" dopovdl konen. Gaynor ho nakonec z toho vytren dostala a Mark vzruen spustil o medosavkch tui zpvnch, novozlandskch holubech, pitcch, lejscch, ledcch posvtnch, papoucch kakariki rudoelch, husicch rajskch a taky o podnm hejnu velkch papouk nestor kak, kte se honili po zahrad a ckali v baznku pro ptky. Trochu mi vadilo, e jeho naden nedoku sdlet, a pipadal jsem si jako podvodnk. Veer jsem pak zaal pemlet, pro tak moc toum vidt kakapa, ale ostatn ptci mi mou bt ukraden. Nejsp pro jeho neschopnost ltat. Je to docela siln, e tenhle tvor pestal pln dobrovoln dlat to, po em my skoro vichni toume od t doby, co njak n pedek poprv pohldl k obloze. M ostatn ptci zejm tvou tou drzou lehkost, s jakou si poletuj, jako by to vbec nic nebylo. Vzpomnm si, jak jsem ped mnoha lety stanul v sydneysk zoo tv v tv voln se pohybujcmu emuovi. V dnm ppad se k nim pr nemte pibliovat, protoe emuov jsou docela nevyzpytateln, jene j zachytil jeho pohled a jeho vztekl obliejk m prost fascinoval. Protoe jakmile se emuovi upen podvte do o, jsou vm okamit jasn dsledky vech nevhod jeho ptaho byt: smn dren dla, zoufale urousan a zbyten pe a dv naprosto neuiten konetiny. S tm vm emu prost nedoke to, co by vichni ptci dokzat mli, toti ltat. Okamit vm dojde, e ten ptk z toho mus bt magor. Men odboka. Mlo se v, e mezi nejnebezpenj africk tvory kupodivu pat ptros. Bt zabit ptrosem vypad fdn, protoe jsou to tak smn tvorov. Ptrosi vs nemou zakousnout, protoe nemaj zuby. Nemou vs roztrhat na kusy, protoe nemaj pedn konetiny s drpy. Kdepak, ptros vs me k smrti ukopat. A kdo mu to vlastn me mt za zl? Kakapo vztekl ani agresivn ptk nen. Se svou vstednost se vyrovnv celkem skromn a piinliv. Kdy podte nkoho, kdo s kakapy pracoval, aby vm je popsal, obvykle zazn pvlastky nevinn" a vn", i kdy se teba popisuje jen njak bezmocn pd ze stromu. To je mi moc sympatick. Zeptal jsem se Dobbyho, jestli si kakapy na ostrov pojmenovali, a on okamit vyrukoval se tymi jmny - Matou, Luk, Jan a Snark. Pro dstojn pratn ptky jsou to jmna velmi vhodn. A jet nco. Kakapo nejene nechal toho, po em my vichni stran toume, ale dojemn je hlavn to, e to byla hrozn chyba. Je to prost ptk, s nm se chcete pomazlit. Stran moc jsem chtl, abychom njakho nali. V nsledujcch dvou tech dnech jsem propadal stle vt mrzutosti, protoe jsme se v deti plahoili po nekonenm mnostv kopc a bylo nm jasn, e na Malm barirovm ostrov na kakapa prost nenarazme. Obdivovali jsme nestory kak, kukaky dlouhoocas a tuky lutook. Donekonena jsme fotografovali ernobl kormorny Gmelinovy. Jednu noc jsme zahldli sovku bubuk. Anglicky se j k morepork", protoe hlasem neustle vyaduje psun vepovho. Ale u nm bylo jasn, e chceme-li spatit kakapa, musme na Tres ostrov. Potebujeme Araba, kakapho stopae na voln noze, a kakapho psa, kter kakapmu stopai na voln noze pat. A vechno nasvdovalo tomu, e s nimi potat nememe. Odletli jsme do Wellingtonu a jen tak se tam motali. Chpali jsme, jak dilema stoj ped ministerstvem ivotnho prosted. Na jednu stranu stavli ochranu kakap nade ve a v zjmu toho bylo teba, aby na Tres ostrov nevstoupil vbec nikdo, kdo nen pro cel projekt naprosto nezbytn. Na druhou stranu mohla urit publicita pinst vce prostedk nezbytnch na zchranu tchto ptk. Pod jsme si to v hlav pevraceli, kdy ns najednou vyzvali, abychom uspodali tiskovou konferenci a vysvtlili na n, o co nm vlastn jde. Velmi ochotn jsme souhlasili. Upmn a ve vborn nlad jsme si s novini o celm projektu popovdali. Vysvtlovali jsme, e jde o ptka, kter je stejn podivn a jedinen jako vbec nejznmj vyhynul ivoich dodo mauricijsk neboli blboun nejapn, a nyn se na pokraji vyhynut ocitl taky. Rozhodn by pro nj bylo lep, kdyby peil a vichni ho mli rdi, ne aby se stal slavnm a tm vyhynutm a vichni by ho litovali jako doda. Na ministerstvu ivotnho prosted to zanechalo urit dojem a ukzalo se, e nakonec vyhrli lid, kte nm fandili. Za dva dny u jsme pak stli na letitn ploe v Invercargillu, na plnm jihu Jinho ostrova, a ekali na vrtulnk. A taky na Araba. Doshli jsme svho a trochu nervzn jsme vili, e opravdu dlme dobe. Pidal se k nm te Skot Ron Tindal z MP. Byl k nm vldn odmen. Sdlil nm, e ternn pracovnci vbec nesouhlas s tm, e nm nvtvu Tresho ostrova povolili, jene pkaz je pkaz, a tak se s tm u ned nic dlat a jedeme. Zvl proti pr byl sm Arab, take bychom te mli vdt,

e sice pijede, ale oste s tm nesouhlas. Za chvli se pak Arab objevil. Nepemlel jsem o tom, jak by ml takov kakap stopa na voln noze vypadat, ale kdy jsme ho uvidli, okamit nm bylo jasn, e i kdyby se schoval do tiscihlavho zstupu nhodn vybranch lid, stejn by se hned poznalo, e to je kakap stopa na voln noze. Byl vysok, thl a mimodn vtrem olehan; stbrem prokvetl plnovous mu sahal a k psovi jmnem Boss. sen nm pokynul a sklonil se, aby podrbal psa. Pak se mu zejm zdlo, e to s odmenost pece jen trochu pehnal, naklonil se a podal nm pes psa ruku. Nato si ekl, e tmhle gestem to zase pehnal na opanou stranu, take obhldl poas a nespokojen se uklbl. Takto nm bhem chvle pedvedl vechny zmatky provzejc spoleensk kontakty - a nakonec z nj byl okouzlujc a pjemn lovk. Nlada bhem plhodinovho letu na Tres ostrov byla ale i tak mrn napjat. Snaili jsme se o vesel klbosen, ale kvli ohluujcmu rmusu vrtule to stejn skoro nelo. V kabin vrtulnku jen taktak mete mluvit s nkm, kdo o to stoj, ale velmi tko se tam lmou ledy. Co jste kal?" Ptal jsem se, co jste kal?" Ach tak. A co jste kal pedtm?" ekl jsem ,Co jste kal?'" Ptal jsem se, jestli sem jezdte asto, ale odpovdat mi nemuste." Nakonec vypuklo trapn ticho, kter psobilo jet depresivnji vzhledem k hradb boukovch mrak viscch nad moem. Pak na ns z temnho a lesknoucho se moe vykoukl pochmurn obrys nejpsnji chrnn archy celho Novho Zlandu - Tresho ostrova. Je to jedno z poslednch toi ady druh ptk, kter neij u nikde jinde. Tak jako na Malm barirovm ostrov i tady ochrnci prody nemilosrdn vyhubili vechno, co tu pvodn neilo. Dokonce i neltajcho chstala weka, oklivho a zlovolnho ptka velikosti kachny, kter ije v jinch stech Novho Zlandu. Ten na Tresm ostrov nebyl pvodn a toil na buky okov, kte tu jsou doma. Moe je kolem ostrova dost bouliv a jsou v nm siln proudy, take krysy se sem ze ti kilometry vzdlenho Stewartova ostrova dostat nemou. Potraviny pro lidi, kte na ostrov pracuj, se skladuj v krysovzdornch mstnostech a v krysovzdornch obalech a ped pepravou i po n se jet velmi peliv prohlej. Kolem vech mst, kde se d na ostrov vylodit, se navc klade jed. Kdyby snad u ostrova ztroskotala njak lo, okamit se vyhls cosi jako porn poplach a krys invazi na ostrov zabrn lid, kte jsou na ten okamik pipraveni. Vrtulnk s dusotem pistl a my se krbali ven, pikren pod rotujc vrtul. Rychle jsme vyloili zavazadla, seli jsme z travnatho vrku, na nm jsme pistli, a zamili k domku strce rezervace. Podvali jsme se s Markem na sebe a uvdomili si, e jet pod jdeme pikren. Krysy jsme sice nebyli, ale mli jsme pocit, e jsme patrn stejn vtanmi hosty, a modlili jsme se, aby cel expedice nedopadla njak pern. Za nmi el tie Arab s Bossem, kter te ml pevn kok. Psi jsou sice vycvieni, aby kakapovi, kterho najdou, neublili, ale nkdy se hlednm nechaj trochu unst. l s kokem me pli dychtiv pes do papouka ouchat a poranit ho. Strcv domek byla dost primitivn devn chata s velkou mstnost, slouc jako kuchy, jdelna, obvk i pracovna, a nkolika malmi pokojky s palandami. U tam byli dva ternn pracovnci, jeden s velmi vstednm jmnem (i se sp jen podivn psalo) Phred - ukzalo se, e to je syn Dobbyho a Mike - a Trevor. Pozdravili ns zdrenliv a bez jakhokoli naden a nechali ns rozbalovat. Za chvli se k nm doneslo, e je hotov obd, a my pochopili, e to je ten sprvn okamik, abychom se pokusili sv postaven na ostrov trochu vylepit. Nai hostitel zjevn ani trochu nestli o ostr novine, kte jim budou ltat po ostrov a s videokamerami a mobily budou plait ptky; a ani je kdovjak neuklidnilo, e jsme mli jen malho walkmana a byli jsme vlastn velmi mrn a ukznn a moc jsme se snaili neobjednvat si jeden gin s tonikem za druhm. Vlastn vci trochu usnadnilo to, e jsme si pivezli nco piva a whisky. Najednou jsem ml vynikajc nladu. Vlastn nejlep za celou dobu naeho pobytu na Novm Zlandu. Novozlanan jsou ponejvce hrozn pjemn lid. Hrozn pjemn a pod se vm sna udlat radost. A j si te uvdomil, e mi veker ta pjemnost a bodrost, jim jsme byli vystaveni, vbec nedl dobe. Novozlandsk pjemnost je nejen odzbrojujc, ale pmo vraedn a m se zmocoval pocit, e jestli se mnou jet jedin lovk bude jednat mile a bode, tak ho asi pratm. A najednou to bylo pln jinak a ekal ns podn kol. A j si ekl, e ns tihle studen umaci zanou mt rdi, i kdybych se ml teba rozkrjet. Pi obd sestvajcm ze unky z konzervy, vaench brambor a piva jsme provedli konverzan vpad a povdli jsme jim vechno o naem projektu a pro e to vlastn dlme, kde jsme byli do t doby, kter zvata jsme u vidli a kter ne, koho jsme na cestch potkali, pro tak moc toume spatit kakapa, jak moc jsme jim vdni za pomoc a e moc dobe chpeme, pro je nae ptomnost kdovjak net, a pak u jsme peli na inteligentn a zvdav dotazy ohledn jejich prce, ostrova,

ptk, Bosse a nakonec, pro e na strom ped domem vis ten mrtv tuk. Tm se vzduch trochu proistil. Naim hostitelm zhy dolo, e nae mluven zastav jedin tm, e budou nco kat sami. Ten tuk, vysvtloval nm Phred, je takov tradice. Kadho 28. nora povs na strom mrtvho tuka. Tu tradici zahjili teprve dnes a nevd jist, jestli v n vbec budou dal roky pokraovat, ale aspo te na tom tukovi nejsou mouchy. To bylo dost pardn vysvtlen. Vichni jsme to oslavili dal sklenic piva a vci se konen trochu rozhbaly. V daleko uvolnnj atmosfe jsme se pak s Arabem a Bossem vydali do lesa, jestli tam teba nenarazme na toho ptka, co jsme kvli nmu putovali 20 000 kilometr. Les doslova hnil. Bylo tam tak mokro, e kad padl kmen, pes nj jsme lezli, se nm pod nohama rozpadal, a kdy jsme se pi kloptnut chytili vtve, zstala nm v ruce. Hlun jsme klouzali bltem a nasklm podrostem. Arab se s lehkost pohyboval ped nmi - obas jsme mezi stromy zahldli jeho mode kostkovanou flanelovou bundu. Boss kolem nj opisoval zmaten kruhy a skoro ani nebyl vidt, jen obas se cosi ernho mihlo v podrostu. Zato byl pod slyet. Arab mu na obojek pipevnil zvoneek, jeho ist zvuk se nesl vlhkm vzduchem, jako kdyby lesem pobhal len neviditeln kolednk. Zvonek upozoroval Araba, kde Boss zrovna bh, a taky na to, co m za luhem. Vzruen cinkn nsledovan tichem by mohlo znamenat, e Boss nael kakapa a te ho hld. Zatajili jsme dech pokad, kdy cinkn ustalo, jene se pak vdycky ozvalo znovu, protoe Boss jenom nael v podrostu jinou stezku. Obas zvonek zacinkal hlasitji a jasnji a Arab pak Bosse oste pivolal. Pak nastalo krtk ticho, dky emu se Markovi, Gaynor a mn jednou dokonce podailo je dohonit. Udchan a promoen jsme se z lesa vymotali na mtinu, kde Arab depl vedle Bosse a strkal mu do zvoneku kus mechu, aby nedlal takov rmus. Mrkl na ns se svm typickm stydlivm smvem a vysvtlil nm, e nesm zvonit moc, protoe by kakapa zaplail. Tedy pokud tam vbec kakapov jsou. Mysl si snad, e tam njak je? zajmal se Mark. Urit," pisvdil Arab a zajel si prsty do mokrch vous, aby z nich setel blto. Nebo tu teda aspo byli bhem dneka. Jsou tu jejich pachy. Boss nael stopu, ale ta vychld. Nedvno se tady kakapov dost pohybovali, jene to nebylo tak pln nedvno, ale Boss je dost vzruenej. V, e tu nkde jsou." Jet se chvli Bossem zabval a vysvtloval nm, jak se psi k vyhledvn kakap dost patn cvi, protoe nen dost kakap, na nich by se cviit mohli. Nejlep pak nakonec je psa nauit, aby nereagoval na nic jinho. Vcvik je proto vlastn velmi zdlouhav a nron eliminace a psa hrozn frustruje. Naposledy Bosse pohladil a zase ho pustil. Pes hned vyrazil enichat do kov; hledal stopu jedinho ptka, po nm ho sldit neodnauili. U za chvli nm zmizel z dohledu a jeho zvoneek pitlumen odcinkal do dlky. Chvli jsme li po cest, take jsme njakou dobu Arabovi staili. Povdal nm o dalch psech, z nich zase vycviili psy loveck: maj za kol ostrov vyistit od predtor. Jednoho takovho psa ml obzvl rd, byl to jejich nejlep lovec a zuiv zabijk. Vzali ho ped pr lety na Kulat ostrov u Mauricia, aby tam vypomohl s hubenm krlk. Jene se pak ukzalo, e se pes krlk boj, a museli ho zase odvzt dom. Arab m dojem, e posledn roky u trv skoro pod na ostrovech, co vbec nen nhoda. Ostrovn ekologie je natolik kehk, e mnoh ostrovn druhy jsou v ohroen, ale ostrovy pitom zrove mnohdy slou jako posledn toit vzcnch ivoich z pevniny. Z ptadvaceti kakap, kter nali na Stewartov ostrov a vrtulnkem je ve zvukotsnch bednch pevezli na Tres ostrov, jich sm Arab chytil nkolik. Kakapy vdycky vypoutj na mstech co nejpodobnjch mstu odchytu. Je toti nadje, e si sp zvyknou. Ale je velmi tk odhadnout, kolik kakap se tu aklimatizovalo, i dokonce kolik jich vlastn peilo. Chlilo se k veeru a stny se prodluovaly. Rozruil ns nlez kakapho trusu. Mnuli jsme exkrementy v prstech a ichali k nim, asi tak jako kdy degusttoi nasvaj buket vbornho chardonnay ze Severnho ostrova. Kakap trus je jemn ctit po bylinkch. Skoro stejn vzruen nm pak pipravilo kaprad ozoban kakapem. Kakapo list kaprad ucvakne a pak ho cel prothne mohutnm zobkem, take se na konci zakrout. Hor u bylo jasn poznn, e ten den prost ivho kakapa neuvidme. Smrkalo se, spustil drobn d a my se vydali tch nkolik kilometr lesem nazptek. Veer jsme strvili v chat, kde jsme se kamardili s whisky a pedvdli se se svmi nikony. Teprve ped spanm z Araba najednou vylo, e toho dne ani nedoufal kakapa najt. Jsou to non ptci, take se pes den prakticky vidt nedaj. Jestli chcete mt aspo njakou nadji, e kakapa uvidte, muste vyrazit, kdy u je aspo trochu svtlo, ale pach kakap na zemi je jet trochu erstv. To znamen, e se za kakapem muste vydat v pt est rno. Nevad nm to? Vstal a odeel se svmi vousy spt. Pt rno je dost pern doba, zvl kdy se vae tlo zoufale sna vymanit z vlivu pl lhve whisky. Rozmrzele jsme se hrabali z paland; byla nm zima a vechno ns bolelo. Ukzalo se, e

kulometn palba ozvajc se z hlavn mstnosti je vlastn prskajc slanina. Pokusili jsme se sndan pivst k ivotu, zatmco ohavn ed svtlo mizelo na obloze. Nikdy jsem nechpal, pro se toho tolik nadl s rozbeskem. J u pr vchod slunce zail, ale nikdy to nebylo tak hezk jako na fotkch, jejich vhodou je navc i to, e si je mete prohlet, kdy mte tu sprvnou nladu, k emu obvykle dochz tak nkdy kolem obda. Mrzut jsme se potkali s botami a foky a nakonec jsme se asi v pl sedm vymotali ze dve a vlekli jsme se zase do lesa. Mark mi skoro hned zaal ukazovat fantastick vzcn ptky a j mu poradil, a se troku probhne. Den nabit ornitologi nemohl zat lpe. Cestou do lesa Gaynor chtla, abych j popsal krajinu a rann nladu, a j ji odbyl, e jestli pede m ten mikrofon str jet jednou, tak j ho nejsp pozvracm. Najednou jsem zjistil, e jdu sm. Po chvli jsem pak musel uznat, e to v lese zase tak hrozn nebylo. Sice tam byla zima, vlhko a kluzko a okliv koeny se mi pod snaily perazit nohy v koleni, ale taky se tam vechno sve tpytilo, a jsem se na to mrail sebevc. Tentokrt se k nm pidal i Ron Tindal, kter se te po Skotsku nechutn zdatn prodral podrostem, ale i to m pestalo za chvli trpit, protoe na m ten tpyt psobil zvltnm magickm klidem. Daleko ped nmi se za hektickm cinknm Bossova zvonku zamlenm lesem pzran potichu mhala mode kostkovan bunda. Dlouho jsme se tm lesem trmceli. Pak jsme Araba dohonili, protoe se zastavil na zk pin a sedl te v mokr trv na bobku. Tady je hodn erstv trus," prohlsil a drel nm ped oima tmavou mkkou kuliku se svtlm ilkovnm. To bl je kyselina moov a jet ji nesplchl d ani nevyisovalo slunce. Zmiz to tak za den, take to tu urit je od noci. Tudy jsme vera li, take jsme se s nm tsn minuli." Parda, ekl jsem si. Mli jsme tam jet chvli zstat, a mohli jsme pak rno o dost dle leet. Ale rann slunce zaalo probleskovat stromy a tpyt kapiek rosy na listech byl opravdu kehce krsn, take to zase nebylo jenom hrozn. Vechno se to tak tpytilo, jiskilo a zilo, lesklo se a probleskvalo, a jsem zaal uvaovat, m to je, e ve slovech zachycujcch to, co slunce provd po rnu, jsou sam " a l". ekl jsem to Markovi, a on mi poradil, abych se trochu probhl. Tato drobn konverzace ns rozveselila, nae jsme vyrazili dl. Neuli jsme snad ani pt metr, kdy se Arab, kter mezitm metr uel patnct, zase zastavil. Zase si sedl na bobek a ukazoval na mrn rozrytou hlnu. Tak tady se hrabal pln nedvno," prohlsil. Zejm v noci. Chtl se dostat na koen thle orchideje. Jsou tady pln vidt stopy zobku." Napadlo m, jestli bych prv te ml poctit jist vzruen a optimismus ohledn vsledku dnen expedice, ale kdy se tak stalo, rozbolela m z toho hned hlava, a proto jsem toho radi zase nechal. Ten pitomej ptk ns prost tahal za nos, take si veer zase v pochmurn nlad budeme v chat pucovat objektivy a snait se na vechno dvat z t lep strnky. Ale aspo u nebude dn whisky, protoe jsme ji vechnu vypili, take z Tresho ostrova druh den rno pojedeme s natolik jasnou hlavou, e si uvdomme, jak jsme si zaletli 20 000 kilometr za ptkem, kter se ale nedostavil, take te u zbv jen tch 20 000 kilometr zptky a najt njak jin tma k psan. Urit u jsem v ivot udlal vt hlouposti, ale zrovna m dn nenapadala. Kdy se Arab zastavil pt, bylo dvodem prko. Je to prko kakapa," sdlil nm a opatrn je zvedl z kee. Zejm odnkud z hrudi, protoe je hodn doluta." Je skoro jako prachov pe, e jo," poznamenal Mark. Vzal si prko od nj a otel jm prsty v mlnm svtle. Myslte, e mu vypadlo te nkdy?" zeptal se jet s nadj v hlase. Jo, je docela erstv," ekl Arab. Take takhle blzko jsme jet nebyli...?" Arab pokril rameny. Nejsp," ekl. To ale jet neznamen, e ho najdeme. Klidn mete stt pmo nad kakapem a nevidt ho. Vypad to, e tenhle byl docela aktivn veer, hned jak jsme odeli. A to je zl, protoe v noci prelo, take pach je sten pry. Pachu je tu vude dost, ale nic to neznamen. A dopedu se nikdy nepozn, jestli na vs tst sedne." Vlekli jsme se dl. Nebo mon nevlekli. Mon jsme si te vykraovali trochu rznji, ale uplynula plhodina a pak hodina a slunce u bylo vysoko na obloze a Arab u se zase pzran mhal mezi stromy daleko vepedu, a nakonec jsme ho z dohledu ztratili pln. A to u jsme urit zase moc rzn neli. Chvli jsme kloptali dl za tlumenm cinknm Bossova zvonku, kter k nm stle jet mezi stromy pinel vnek, ale pak ustalo i to a my nevdli co dl. Ron byl trochu vepedu; pod si jet vykraoval svm razantnm skotskm krokem, ale ani on te nevdl, kterm smrem se dt. Drpali jsme se do prudkho svahu pokrytho kapradm a prchnivjcmi kmeny. Za vrcholem se krajina zase svaovala do irok, mlk prohlubn. Uprosted se zmaten rozhlel Ron. Gaynor na bltivm svahu nad prohlubn uklouzla a elegantn sjela po zadku. Mn se popruh foku zachytil za jedinou vtev, kter se neulomila v okamiku, kdy se j lovk dotkl. Mark mi pomhal se z toho

vymotat. Ron u zase nasadil to sv tempo; poskakoval kdesi na druhm konci dol a volal Araba. Vid je?" kikl za nm Mark. Najednou mi to dolo. Ztratili jsme se, protoe Bossv zvonek najednou pestal cinkat. Souasn tot podle veho napadlo Marka, protoe jsme oba najednou vykikli: Maj snad kakapa?" Odpovd nm byl vkik. To Gaynor na ns kikla: Maj kakapa!" Najednou jsme zostra vykraovali vichni. Kieli jsme a hulkali a rozechvle se prodrali dolkem. Vyplhali jsme se na druhou stranu a spustili se do dalho dol. Na jeho konci byl dal svah, ped nm mechem porostl val a na nm neskuten vjev. Chvli jsem o tom musel pemlet, ne mi dolo, co mi to vlastn tak dvrn pipomn. Kdy jsem to pochopil, na okamik jsem se zarazil a blil jsem se opatrnji. Bylo to jako madona s dttem. Arab sedl se zkenma nohama na mechu a mokr proedivl plnovous mu visel nad klnem. V nrui ml velkho zelenho papouka, tlustho a urousanho, kter se mu nn tulil k vousm. Tie a pozorn, s hlavou na stranu, nad nimi drel str Boss, pod jet s kokem na hub. Ztiili jsme se a li a k nim. Markovi to kdesi v hrdle tie mruelo. Papouek byl potichu a skoro se ani nehbal. Nepsobil neklidnm dojmem a ani nevypadal, e by si snad njak zvl uvdomoval, co se s nm dje. Velk ern oi bez vrazu upral kamsi do prostoru. Zlehka, ale pevn drel v zobku Arabv prav ukazovek, z nho stkala krev. Jako by to kakapa uklidovalo. Arab se prst snail nensiln vyprostit, ale kakapovi se to tak lbilo, e to Arab nakonec vzdal. Po ruce mu dl tekla krev a msila se s deovou vodou, j bylo vechno naskl. Napravo ode m si Mark mumlal, e by to byla podn est, nechat se klofnout kakapem, co jsem sotva chpal, ale nic jsem k tomu neekl. Zeptali jsme se Araba, kde ho nael. Nael ho pes," sdlil nm. Asi deset metr nad nmi na tomhle svahu. Nejsp pod tm naklnjcm se stromem. A kdy byl pes blzko, kakapo ztratil nervy a hnal se sem dol ke mn. Je ve vynikajc kondici. Je na nm vidt, e u letos bude brzy tokat: m mkkou, jakoby houbovitou hru. To je vynikajc. Znamen to, e se po pesunu vborn aklimatizoval." Kakapo si na Arabov kln nepatrn poposedl a hlavou se mu jet vc piblil k vousm. Arab ho velmi nn hladil po promoenm, pocuchanm pe. Je trochu neklidn," pokraoval Arab. Myslm, e hlavn z toho rmusu. Vypad hrozn orvan, ale to je tm, e je mokr. Sedl tmhle v suchu na strom. Ale pak zejm slyel zvonek nebo Bosse u moc blzko, zpanikail a hnal si to dol ze svahu. Kdy jsem ho chytil, jet pod utkal pry. Jen se m trochu dr. Kdyby chtl pitlait..." Arab pokril rameny. Kakapo ml opravdu podn zoban. Jako by mu z hlavy trel mohutn otvra na konzervy. Ptci obvykle bvaj o moc klidnj," mumlal Arab. Kdy je mt v ruce, jsou pln v klidu. Nechci ho dret moc dlouho, protoe je mokrej, a jestli mu voda pronikne na ki, tak prochladne. Radi u ho pustm." Ustoupili jsme stranou. Arab se opatrn pedklonil a kakapo rozthl mohutn paty a tral vzduchem po zemi, jet ne se na zem vbec dostal. Nakonec pustil Arabv prst, nabyl na zemi rovnovhy, sklonil hlavu a uhnl pry.

Kakapo Ralph se ukliduje tm, e dr kakapho stopae Araba za prst. Veer jsme ve sprvcov domku triumfln vyahli zbyl piva a hloubali jsme nad zznamy vech kakap, kter pevezli na Tres ostrov. Arab si poznamenal identifikan slo, kter ml n kakapo pipevnn na noze - 8-44263. Jmenoval se Ralph. Skoro pesn ped rokem ho pivezli z Pegasus Harbouru na Stewartov ostrov. Tak to je parda," vykikl Ron. Fakt vynikajc zprva. Jestli tenhle kakapo bude v toku jen rok po reintrodukci, je to zatm ten nejpdnj dkaz, e cel projekt s jejich pevenm funguje. Vte, e jsme nechtli, abyste sem jezdili; nechtli jsme kakapy hledat a riskovat, e je budeme ruit, ale stalo se, e... No prost je to moc povzbudiv informace, pmo k nezaplacen." O nkolik dn pozdji se zase na Kakapm hrad ve Fiordlandu svujeme Donu Mertonovi, e u nm zejm bylo odputno. To podle veho bylo," pikyvuje. Trochu jste v tom lapali a obas jste nkoho natvali, ale taky jste vlastn uvedli vci do pohybu. Tiskov konference zabrala a u se mluv o tom, e se dost vysok msta zasad, aby si ministerstvo kakap program zaadilo nkam hodn nahoru. To znamen, e dostaneme vc penz. Jenom doufm, e jet nen pozd. Na Tresm je dnes ptadvacet kakap, ale z tch je jen pt samic, a to je podstata celho problmu. Pokud vme, tak na Stewartov ostrov u zstal kakapo jedin, taky samec. Hledme dal samice, ale mon u dn neij. K tomu si pitte trnct kakap na Malm barirovm - celkem tedy na svt ije jen tyicet kakap. A pitom je tak tk pimt ty trouby k rozmnoovn. Kdysi mli tak pomalou reprodukci proto, e nebyl dn jin mechanismus, kter by jim brnil v pemnoen. Jestlie populace njakho druhu peroste monosti prosted, co se te potravy, tak se zase rychle sn, a tak to jde nahoru a dol. A pi hodn velkch vkyvech sta mlo, a druh spadne do propasti. Ten neskuten kakap tok je teda vlastn vc ne co jinho hlavn mechanismus umoujc peit. To ale fungovalo, jen dokud nebyla dn konkurence zven. Dnes jsou kolem nich predtoi a pi ivot u je nem co udret -zbv jen nae pm vmovn. Dokud to dokeme." To mi pipomn mj pmr s motocyklovm prmyslem, kter jsem si diplomaticky nechal pro sebe. Motocyklov nvrhi maj monosti, jak zoologm schzej. Opatrn jdeme po hebeni zptky k vrtulnku a j se ptm Dona, jak doopravdy podle nho maj kakapov vyhldky do budoucna. Jeho dopov je a pekvapiv pilhav. No stt se me cokoli," k klidn svm zdvoilm hlasem, a kdo v, co pinese genov inenrstv. Jestli kakapy na svt udrme jet bhem na generace, pevezme si starost o n generace dal, a to u bude mt vda pln jin monosti. My je te hlavn musme udret, pedat je potomkm v co

nejlepm stavu a modlit se, aby k nim pistupovali stejn jako my." Za nkolik minut u n vrtulnk stoup nad Kakap hrad, skln umk a proltv dolm k Milford Soundu, Zstal tam po ns dlek v zemi a jeden nedoten a dost uleel sladk brambor.

ivot ve tm
Vdycky nco pedpokldme pln automaticky a podvdom. Prv proto je tak matouc, kdy vbec poprv v ivot v Austrlii vypoutte umyvadlo a vidte, e voda v odpadu miz opan. l fyzikln zkony vs upozoruj, jak daleko jste od domova. Na Novm Zlandu maj dokonce selnky na telefonech oslovan proti smru hodinovch ruiek. To ovem s fyziklnmi zkony nijak nesouvis, jen to tu maj jinak zaveden. ok spov v tom, e vs v ivot nenapadlo, e by to snad mohlo bt jinak. Nikdy jste o tom nepemleli a najednou je to tak - prost jinak. Cel svt se nhle pln zachvje. Vytoit na Novm Zlandu telefonn slo vyaduje jist soustedn, protoe kad slice je tam, kde ji vbec neekte. Zkuste to udlat rychle, a urit vytote slo patn, protoe se vm do toho vms podvdom a u to nedokete zastavit. Vyten telefonu prost mme tak vtpen, e je to innost pln automatick. na je na severn polokouli, take z umyvadla tam voda jako u ns odtk ve smru hodinovch ruiek. Telefonn selnky jsou taky jako nae. To oboj znme. Ale pak u je jin pln vechno a veker podvdom pedpokldn vm pinese jenom problmy a zmatek. Na zklad onoho mla, co jsem o n vdl od turist, jsem tuil, e to pesn tak bude. Sedl jsem v letadle do Pekingu a pokouel se vyznat ve svch zvycch, vymazat si je z hlavy, a trochu m to znervzovalo. Zaal jsem kupovat obrovsk mnostv vody po holen. Vdycky kdy jel kolem vozk s bezcelnm zbom, koupil jsem si lahviku. To jsem jet v ivot neudlal. Dve jsem vdycky instinktivn zavrtl hlavou a dl si etl asopis. Ale tentokrt m napadlo, e bude zenovj ct: Tak jo. A co mte?" Nepekvapil jsem jenom sebe. Ty ses snad doista zblznil," poznamenal Mark, kdy jsem si do prunho zavazadla strkal u estou lahviku. Snam se njak pochopit sv hluboko zakoenn pedsudky ohledn toho, z eho se skld racionln chovn, a zlikvidovat je." Take zblznil ses nebo ne?" Chci ct, e se jen snam trochu uvolnit. V letadle nen dost prostoru pro spontnn a alternativn jednn, take dlm v rmci omezench monost, co mu." Aha." Mark se cel nesvj zavrtl a mrail se do knky. Co s tm vm bude dlat?" zeptal se m pozdji, kdy nm pinesli jdlo. Netum," ekl jsem. To bude problm, co?" Tak mi ekni, jestli jse z njakho dvodu neklidnej." Jsem." A pro?" Kvli n." Uprosted jedn z nejvtch, nejdelch, nejhlunjch a nejpinavjch komunikac na svt ije pevtlen utopen princezny, nebo sp dv st pevtlen utopen princezny. Legendy nekaj pln jasn, jestli jde o dv st rznch pevtlen stejn utopen princezny nebo snad pevtlen dvou set rznch utopench princezen. O utonulch princeznch v t oblasti pitom schzej spolehliv statistick daje, take nm ani to situaci vyjasnit nepome. Pokud jde o jednu a tut utopenou princeznu, pak musela vst dost hn ivot - jestlie jsou jej souasn ivotn podmnky tak pern. Jej reinkarnace toti neustle zrauj lodn rouby a taky se zamotvaj do rybskch st s hky; jsou oslepovny, trveny a ohluovny. Onou komunikac je veletok Jang-c'-iang a pevtlen princezna je paj-i, delfnovec nsk, sladkovodn delfn obvajc tuto eku. Jakou mme podle tebe nadji, e delfnovce uvidme?" Nemm sebemen tuen. Z ny se tko zskvaj informace o emkoliv a stejn bvaj zmaten. Fakt je, e ti delfni se daj - nebo nedaj - najt jenom v pr secch Jang-c'-iangu. Tm hlavnm je asi dv st kilometr u msta Tchung-ling v provincii Anchuej. Tam probh projekt na zchranu delfnovce a tam taky hlavn jedeme. Do Tchunglingu se dostaneme lod z Nankingu. Tam bydl profesor ou, hlavn kapacita na delfnovce. Do Nankingu se dostaneme vlakem ze anghaje. Do anghaje piletme z Pekingu. V Pekingu mme pr dn na aklimatizaci, a taky abychom zjistili, jestli

bude doprava vbec fungovat. Budeme muset urazit nkolik tisc kilometr a peprava zejm bude a neskuten oek." A mme rezervu, kdyby se to nedailo?" zeptal jsem se. Kdy ns profesor ou a ostatn vlastn ekaj?" ekaj?" ekl Mark pekvapen. Jak to mysl? Oni o ns v ivot neslyeli. V n je vylouen se vbec s kmkoli spojit. Budeme mt tst, jestli je vbec najdeme, a jet vt, kdy s nma budou chtt mluvit. J vlastn ani s uritost nevm, jestli vbec existujou. Vydvme se do pln neznmho ternu." Koukali jsme oba oknkem. Na nejlidnatj zemi svta padala tma. U mme pln posledn lahviku, pane," oznmil mi v ten okamik stevard. Chcete ji, jet ne n bezceln stnek zaveme? Pak u budete mt sortiment pln." Byla hlubok noc, kdy s nmi mikrobus dokodrcal k hotelu na pedmst Pekingu. J aspo myslm, e to bylo pedmst. Vbec jsme se nemli pi odhadovn t tvrti o co opt. Ulice tam byly irok a lemovan stromy, ale bylo tam a pzran ticho. Kad motorov vozidlo individuln zavalo a vbec se nevmsilo do hluku ostatnho provozu. Poulin lucerny nemly sklenn kryty, kter by svtlo rozptylovaly; vydvaly proto intenzivn svtlo a kad list a vtev hzely na stny dom ostr stny. Cyklist pak na vozovku vrhali mnoho pekrvajcch se stn. Dojem pohybu v geometrick sti jet zesiloval klapot kulenkovch koul, kter do sebe narely na malch stolcch postavench pod ne prv poetnmi lampami. Hotel byl posazen v labyrintu zkch postrannch uliek a jeho prel bohat zdobilo to, co si kad pedstav, kdy se ekne na -vyezan rud draci a pozlacen pagody. Podl dlouh vitrny s vyezvanmi jdelnmi tyinkami, enenem a bylinnmi afrodiziaky jsme do vestibulu odvlekli taky s fotografickou a nahrvac vbavou, obleenm a vodou po holen a ekali jsme, a ns ubytuj. Viml jsem si neho zvltnho. Takovho drobnho matoucho detailu - neho, jako jsou ty novozlandsk telefonn selnky -, kter vm sdluje, e jste v hodn vzdlen ciz zemi. Vdl jsem, e an obvykle dr pingpongovou plku asi tak jako my cigaretu. Zato jsem ale netuil, e cigaretu naopak dr jako my plku. Pokoje jsme mli mal. Sedl jsem na kraji postele, ji vyrobili pro nkoho, kdo mi sahal tak do pasu, a do hledn dky jsem hned vedle dvou velkch a krsn pomalovanch rudozlatch termosek na nonm stolku vyrovnal svou fantastickou sbrku lahviek s vodou po holen. Pemlel jsem, jak se jich zbavm, a rozhodl se, e se na ten problm vyspm. Doufal jsem, e se mi to povede. etl jsem si toti informace o hotelovch slubch a pokyny hostm a znly dost dsiv: Hostm se zakazuje tancovat, lomozit, hdat se, zpasit, pt nadmrn mnostv alkoholu a psobit na veejnch mstech vtrnosti, a to v zjmu vytvoen klidnho a pjemnho prosted. Zkaz domcho zvectva a drbee v hotelu." Rno se objevil dal problm. Chtl jsem si vyistit zuby, ale trochu jsem nedvoval nahndl vod, kter kapala z kohoutk. Prozkoumal jsem ony skvl termosky, ale v tch byla hork voda na aj. Nalil jsem trochu vody do sklenice, aby vychladla, zatmco jsem el s Markem a Chrisem Muirem, nam zvukaem, na pozdn sndani. Mark u se pokouel dovolat profesoru ouovi, odbornkovi na delfnovce, do Nankingu a doel k zvru, e je to prost nemon. Museli jsme do odletu do anghaje njak peklepat dva dny, take neukod, kdy se z ns pro zmnu stanou normln turist. Vrtil jsem se do pokoje, abych si konen vyistil zuby, a zjistil jsem, e pokojsk u staila peliv vymt sklenku, v n se mi chladila voda, a taky do termosek doplnila erstvou vac vodu. To m trochu zaskoilo. Zkouel jsem vodu pelvat ze sklenice do sklenice, aby trochu vychladla, ale i po nkolika minutch byla jet pod tak hork, e se mi v puse ohnul kartek. Pochopil jsem, e jestli si chci vyistit zuby, musm vymyslet podn pln. Znovu jsem nalil plnou sklenku, schoval ji dozadu do skn a pak jsem se jet pokusil zbavit jedn vody po holen tm zpsobem, e jsem ji vrazil pod postel. Nasadili jsme si brle proti slunci, popadli foky a cel den jsme se v Pa-ta-lingu, asi hodinu jzdy od Pekingu, dvali na Velkou nskou ze. Na tak starou stavbu vypadala ze mimodn zachovale, skoro jako nov, a to prv sti, kter jsme vidli, zejm tak byly. Vzpomnm si, jak jsem jednou v japonskm Kjtu obdivoval Chrm zlatho pavilonu a docela m pekvapilo, jak stavba pestla cel vky, protoe chrm poprv postavili ve trnctm stolet. ekli mi, e nepestla vbec nic, protoe jen v tomto stolet chrm dvakrt vyhoel a do zklad. Take to nen pvodn chrm?" zeptal jsem se svho japonskho prvodce. Ale samozejm e je," trval na svm a moje otzka ho dost pekvapila. Ale vyhoelo to?" Ano." Dvakrt." Mnohokrt."

A postavili to znovu." Ovem. Je to vznamn historick stavba." Pouili pln nov materil." Samozejm. Pece to vyhoelo." Tak jak to teda me bt ten stejn chrm?" Pod je to stejn chrm." Musel jsem v duchu uznat, e to je naprosto racionln stanovisko, kter ale vychzelo z neekan premisy. Idea t stavby, zmr i design jsou veliiny nemnn, tvo podstatu chrmu. Pev zmr pvodnch stavitel. Devo, z nho je chrm postaven, ztrouchniv, take je v ppad poteby vymnno. A pehnan trvat na pvodnm materilu, co je stejn jen takov sentimentln suvenr z minulosti, znamen nevnmat samu ivouc stavbu. Takov pojet mi pln nesedlo, protoe bylo v rozporu s mm zpackm mylenm, ale princip jsem uznal. Nevm, jestli je za pestavovnm Velk nsk zdi tot, protoe jsem nenael nikoho, kdo by mou otzku pochopil. Ta zrenovovan st byla pln turist, stnk s kolou a obchdk, kde si mete koupit triko s Velkou zd a pandy na baterky, a zejm prv toto s tm pestavovnm njak souviselo. Vrtili jsme se do hotelu. Pokojsk nala mou ukrytou skleniku a umyla ji. Zejm ji hledala velice dkladn, protoe zrove nala pod postel lahviku s vodou po holen a postavila ji do ady k ostatnm. Tak pro to teda nepouije?" zeptal se m Mark. Protoe jsem si k nim ke vem uchnul a je to pern." Mohl bys to dvat k Vnocm." Nechci se s nima do ty doby tahat po svt." Pipome mi, pro sis je vlastn koupil." U si nevzpomnm. Jdeme na veei." Na veei jsme li do restaurace U kupav kachny. Po veei jsme se vraceli pes centrum a narazili jsme na nmst nazvan Tchien-an-men. Ml bych pedznamenat, e to bylo v jnu roku 1988. Nikdy pedtm jsem o nmst Tchien-an-men neslyel a vtina svta tak ne. Nmst je to obrovsk. Kdy na nm stojte v noci, ani netute, kde kon; konec je kdesi v nedohlednu. Na jedn stran je brna od Zakzanho msta, brna Tchienan-men, z n pes obrovskou plochu jako ikona hled pedseda Mao: hled smrem k nejvzdlenjmu bodu, kde stoj mauzoleum s jeho tlem. Mezi tmito dvma body - pod jeho pohledem - panovala slavnostn atmosfra. Na nmst u pleitosti olympidy dovezli ohromn kee sesthan do tvaru zvecch hrdin obrzkovch seril, Nmst rozhodn nebylo pecpan a ani ne pln - k tomu by byly poteba desetitisce, nebo sp statisce lid -, ale docela run. Byly tam rodinky s dtmi (i sp se svm jedinm dttem). Vichni se prochzeli a hovoili s pteli, svobodn se tam pohybovali, jako kdyby to nmst byla jejich zahrdka, a nechvali dti, a si hraj s jinmi dtmi, a nikoho nic zlho ani nenapadlo. Nco takovho by tko bylo mon na velkch nmstch v Evrop a pmo nepedstaviteln v Americe. Vlastn si nevzpomnm, kdy jsem se naposledy na runm veejnm prostranstv ctil tak uvolnn a v pohod, a zvl v noci. Byli jsme zticha - a bylo to pln arovn ticho - a tm sp jsme si najednou uvdomili hektick neklid, jak hluboko v sob podvdom nosme v ulicch zpadnch mst. Musm ale piznat, e takhle pjemn nm v n bylo jen jedinkrt, a vlastn u nm pak nikdy nebylo ani jakkoli pjemn. Vtinou jsme nu vnmali jako nco hrozn chaotickho a nejasnho, co nm jenom lezlo na nervy, ale ten veer bylo na nmst Nebeskho klidu dobe. Podn ok proto piel po pr mscch, kdy toto nmst prolo ve veejnm mnn onou brutln promnou, jak ek vechna msta, kde dolo k njak katastrof - najednou u to nejsou jen njak existujc msta, stanou se z nich milnky v ase. Ped Tchien-an-men" znamen, kdy jsme tam byli my, po Tchienan-men" pak dobu, co tam vjely ty tanky. Na nmst jsme jet jednou zali druh den brzy rno; vzduch byl vlhk po noci a byla trochu mlha. Postavili jsme se do fronty, kter se kad den nmstm vine k mauzoleu, kde je tlo pedsedy Maa vystaven pod plexisklem. Dlka fronty se pila mmu chpn. Klikatila se po nmst sem a tam a kad dal jej zkrut se vdycky vynoil z mlhy a zase v n mizel; zstupy lid. Lid stli ve front po tech i tyech a rychle se sunuli nmstm; vdycky zahnuli a popoli dl, dal zkrut a dal, a vechno to dili ofici, kte kolem pochodovali v kalhotch do zvonu a lutch bundch a tkali pokyny do megafon. Pohodov nlada z pedchozho veera zmizela v ohavn rann mlze a z nmst najednou byl jen obrovsk buzerk. Po chvilce vhn jsme se do fronty postavili i my. Tak trochu jsme potali s tm, e to me trvat cel den, ale tkajc policajti ns neustle popohnli, take jsme zjistili, e ped clem se fronta vlastn pohybuje rychleji. Ani ne za ti hodiny jsme byli nahnni dovnit svatostnku, kde jsme po vysokm rudm koberci probhli s co nejvt pietou kolem drobnho, zavalitho a jakoby voskovho tla.

Fronta, kterou do mauzolea tlaili tak organizovan, vylzala na druh stran a okamit se rozsypvala mezi stnky se suvenry. Pedstavoval jsem si, e z vky mus mauzoleum vypadat jako ohromn mlnek na maso. Cel nmst a pilehl ulice obhospodaovaly ampliony, z nich se cel den linula hudba. Vtinou se ani moc nedalo poznat, co to hraj, protoe zvuk nebyl nejkvalitnj: kolem ns to jenom tepalo, vetlo a odrelo se. Kdy jsme ale po pr minutch vylezli na Tchienanmenskou brnu, bylo najednou slyet o moc lpe. Nejdv bych ml vysvtlit, e brna Nebeskho klidu je vysok a m ploch prel. Jsou v nm oblouky, jimi se vchz do Zakzanho msta, nahoe velk balkon a za nm ada salonk. Brnu postavili za dynastie Ming; csai z n mluvvali k lidu. Stejn jako nmst Tchien-an-men i brna stejnho jmna byla vdycky zce propojena s politickm vvojem v n. Kdy se vyplhte na balkon, spoinete na mst, odkud prvnho jna 1949 pedseda Mao vyhlsil zaloen nsk lidov republiky. To msto je jasn oznaeno a kolem jsou fotografie z t udlosti. Pohled na nesmrn nmst Tchien-an-men je odsud neskuten. Trochu jako dvat se z bo hory na rozlehlou pl. Z politickho hlediska je ten pohled jet asnj, protoe zosobuje zemi, kde ije skoro tvrtina vech obyvatel svta. Cel nsk djiny se k tomuto bodu upnaj a je tk psobivosti toho msta nepodlehnout. A taky s vmi pohne pedstava vesniana z ao-anu, kter jmnem lidu uchopil moc a jeho lid i pes hrzy kulturn revoluce stle jet uctvaj coby zakladatele zem. Stli jsme na mst, kde Mao vyhlsil vznik nsk lidov republiky, a z amplion jsme nejdv slyeli Viva Espaa" a pak melodii ze serilu Hawaii Five-0". Tko se dalo ubrnit dojmu, e to nkdo nkde troiku popletl. A dokonce jsem si ani nebyl pln jist, jestli jsem to teba nebyl zrovna j. Druh den jsme letli do anghaje a zaali jsme myslet na delfny, k nim jsme se nou pomalu blili. A nejvc jsme na n pak mysleli v baru hotelu Mr. Ukzalo se, e to na pemlen moc dobr msto nen, protoe se tam lovk pi pemlen nesly, ale stejn jsme se tam chtli podvat. Hotel Mr je pozoruhodn pozstatek z dob, kdy anghaj byla jednm z nejnoblesnjch a nejkosmopolitnjch pstav svta. Ve tictch letech to byl hotel znm pod nzvem Cathay a byl to nejluxusnj podnik ve mst. Pesn tam se lidi chodili oslovat. V jednom zdejm apartm napsal Nol Coward Intimn ivot. Dnes tu odprskv malba, ve vestibulu je tma a prvan, fixkou namran plakty ohlaujc svtoznm jazz band hotelu Mr" jsou k devnmu obloen pilepeny izolepou. Duch pvodn ndhery Cathaye se ale stejn pod jet vzn nkde mezi zaprenmi lustry a nechpe, co se to tu u tyicet let dje. Bar byla tmav mstnost s nzkm stropem hned vedle haly. Svtoznm jazz band hotelu Mr" hrl ten veer nkde jinde, ale ml za sebe nhradu. Fakt je, e tohle je jedno z poslednch mst na svt, kde jet mete slyet hudbu tictch let tak, jak se hrla ve tictch letech, a v prosted, kde se tehdy hrla. Mon tomu tak bv pi vystoupen svtoznmho comba, ale s jejich nhradnky to tak nebylo. Ti hrli pod dokola Prot", Zelen rukvce" a Auld Lang Syne" a obas to proloili skladbami jako New York, New York", Chicago" a Srdce jsem nechal v San Francisku". Dv vci na tom byly podivn. Tak pedevm to nehrli jenom pro turisty, protoe jsme takovou hudbu slchali v n pln vude, hlavn ty ti prvn tituly - v rdiu, v obchodech, taxcch, vlacch, na velkch parncch, kter neustle ad po proudu i proti proudu Jang-c'-iangu. Obvykle v podn Richarda Claydermana. Kdyby se teba nkdo divil, kdo na celm svt me kupovat desky Richarda Claydermana, tak a v, e an, a tch je miliarda. Druh podivuhodnost spovala v tom, e ta hudba byla pro hudebnky panlsk vesnice. Oveme je to pro n ciz hudba, take to zase tak pln divn nen, ale oni hrli jako z njak uebnice. Vechna improvizovan sla trubky, kad mezihra bicch, vechno bylo pln pern. Pocity podobn mm zejm museli mt Indov, kdy v edestch letech hrl George Harrison na sitr, ale to bhem tehdej krtk mdn vlny hrl vlastn skoro kad. Dchavinm napodobeninm indick hudby se ovem zpadn pop vytlait nepodailo. Take kdy an naden poslouchali pokiven verze Auld Lang Syne" a Hndho dbnku", bylo jasn, e sly nco pln jinho, ne slym j, a j nechpal co. Pi cest po n mi dolo, e m nejvce matou a dezorientuj rzn zvuky. A napadlo m, kdy jsme se snaili najt stl v trochu tim kout baru, e delfni, kter jsme pijeli hledat, urit trp pesn tm stejnm problmem. Jejich smysly mus bt naprosto pesyceny a popleteny. Hned na zatku eknu, e sladkovodn delfn paj-i - delfnovec nsk - je tm slep. Dvodem je to, e v Jang-c-tiangu nen nic k vidn. Voda je tam tak kaln, e je vidt jenom na pr centimetr. V dsledku toho delfnovcm zakrnly oi, protoe je nepouvali. Je pozoruhodn, e lze asto zjistit zmny, k nim dolo bhem evoluce njakho ivoicha, a to podle toho, jak se vyvj plod. Je to jako

film putn pozptku. Delfnovec nsk m oi, by velmi chab, umstny na temeni hlavy, aby mohly vyut to mlo svtla, kter k nim pmo shora pronikne. Tm vichni ostatn delfni maj oi mnohem n, po stranch hlavy, aby mohli koukat vude kolem a taky pod sebe; pesn tam najdete i oi na embryu delfnovce. Jak ale embryo roste, oi se pesunuj nahoru a svaly, kter by normln oko stely dol, se dokonce ani nevyvinou. Smrem dol prost delfnovec nevid vbec nic. Je proto mon, e celou historii pdn eroze v povod eky Jang-c'-iang lze sledovat na pohybu o jedinho embrya zdejho delfna. (Je tak mon, e delfnovci do u kaln eky Jang-c'-iang odnkud doputovali a jenom se novmu prosted pizpsobili. Nevme, jak to bylo. V kadm ppad je za dobu existence mstnho delfna Jang-c'-iang stle kalnj, a to hlavn v dsledku lidsk innosti.) Delfn proto musel pro orientaci v prosted pouvat jin smysl. Spolh se na zvuky. M neuviteln citliv sluch a vid" dky echolokaci - vydv takov mlaskav zvuky a poslouch ozvnu. S ostatnmi delfny komunikuje hvzdnm. Pot co lovk vynalezl motor, se n svt delfnovce musel promnit v hotov oistec. nsk silnin s je ponkud nedostaten. V n jsou i eleznice, ale nevedou vude, a tak je eka Jang-c'-iang (v n j tak kaj chang-iang neboli Dlouh eka) hlavn nskou dlnic. Jej hladina je neustle pln lod. Bylo tomu tak vdycky, jene dv lo o plachetnice. Dnes vodu bez ustn e motory starch rezavch parnk, nkladnch lun, ohromnch trajekt a remorkr. Pod hladinou mus bt v jednom kuse podnej virvl," ekl jsem Markovi. Coe?" kal jsem, e i pro ns je pern snait se mluvit, kdy tu hraje ta kapela, ale pod vodou mus bejt pernej rambajs." O tom pemejl celou tu dobu, co tu sedme?" Jo." J si kal, e jse njak potichu." Snail jsem si pedstavit, jak to mus bt pro slepce, kter by bydlel na diskotce. Sp na nkolika konkurennch diskotkch." Vlastn je to jet hor, nebo ne?" namtl Mark. Delfni se dvaj sluchem." Jasn, take sp hluch lovk na diskotce." Pro?" No vechny ty stroboskopy, svtlka, zrctka, lasery a vechno. Bez ustn matouc informace. Za dva dny bys byl pln popletenej a dezorientovanej, zaal bys vret do nbytku." Tak pesn to se vlastn dje. Delfni neustle narej do lod, zabjej je lodn rouby, zamotvaj se do st. Sonar delfnovi obvykle sta na to, aby na dn moe nael prstnek, take to mus bt dost pern, kdy najednou nedoke poznat, e ho nabere lo. K tomu jet splaky, chemick a prmyslov odpad a uml hnojiva, to vechno tee do Jang-c-iangu. Zabj to eku i ryby." Tak co teda udl, kdy jse bu skoro slepej, nebo skoro hluchej, bydl na diskotce se stroboskopama, septik petk, pod si natlouk hlavu o strop a vtrky a jet ke vemu jdlo nestoj za nic?" Asi si pjdu stovat fovi." To delfni nemou." Nemou. Musej ekat, a si toho veden vimne samo." O nco pozdji jsem navrhl, e bychom si coby pedstavitel veden snad mli poslechnout, jak to vlastn pod hladinou eky zn, sp to tedy natoit. Bohuel ns to ale napadlo teprve te, take jsme s sebou nemli mikrofon pro nahrvn pod vodou. Mohli bysme nco zkusit," ozval se Chris. V BBC maj na tohle v ppad poteby zavedenou uritou metodu. Vezme se normln mikrofon a str se do kondomu. Nemte u sebe nkdo kondom?" Vlastn ani ne." Nenalo by se nco mezi toaletnma potebama?" Ne." Tak budeme muset vyrazit na nkupy." Zaal jsem myslet ve zvukovch obrazech. Pro nu jsou charakteristick dva zvuky, kdy zapotte Richarda Claydermana, tak ti. Prvnm je plivn. Plive kad. pln vude je slyet ten znm zvuk: dlouh nathnut, nasvn, chrchlav shromdn hlenu do pusy, po em nsleduje zasyen, jak je ona hmota vystknuta do vzduchu, a nakonec, mte-li tst, i plesknut o plivtko, jich je vude spousta. V kad mstnosti aspo jedno. V jedn hotelov hale jsem jich napotal dvanct, strategicky rozmstnch ve vech rozch a vklencch. V anghajskch ulicch najdete plivtka z

uml hmoty zaputn do dlaby na kadm rohu. Jsou pln nedopalk, smet a hustch, napnnch hlen. Taky si nejde nevimnout spousty npis Plivn zakzno", ale protoe je to v anglitin, a ne v ntin, maj ty npisy patrn jen kosmetickou hodnotu. Nkdo mi ekl, e dnes u se plivn na ulici povauje za pestupek, na kter je vymena pokuta. Pokud by se ale pokuty nkdy zaaly vybrat, pak by asi byla cel nsk ekonomika vzhru nohama. Druhm zvukem jsou zvonky nskch bicykl. Existuje jedin typ zvonku, kter vyrb firma Racek, krom zvonk i vrobce fotoapart. ekl bych, e jejich foky nejsou zrovna ty nejlep na svt, ale zvonky na kolo mon ano, protoe jsou ureny k vydatnmu pouvn. Jsou to velk, byteln vc bubnky z chrmu a jsou velice zvun; zvonn je na ulici slyet pln nepetrit. V n na kole jezd kad. Osobn auta jsou prakticky neznm, a tak doprava v anghaji sestv z trolejbus, taxk, dodvek, nklak a bicykl, kter se val jako plivov vlna. Kdy se poprv postavte na velk nsk kiovatce, zd se vm, e mus nastat hrozn jatka. Ze vech stran se ke kiovatce sjdj davy cyklist. Nklaky a trolejbusy u se pes kiovatku t. Vichni troub nebo zvon a nikdo nevypad, e by ml tendenci zastavit. V okamiku nevyhnuteln srky zavete oi a ekte na pern zvuk kroutccho se plechu, ale kupodivu k niemu nedojde. Vypad to jako nco zcela vylouenho. Otevete oi. Nkolik destek cyklist a nklak kolem sebe projelo, jako by to byly pouh svteln paprsky. Pi pt pleitosti u oi nezavete. Chcete vidt, v em ten trik spov. Ani pi pozornm dvn ale nerozlutte, jak se jako pi baletu kola kolem sebe propletou, jako by ani nebyla hmotn, a vichni pitom zvon. Na Zpad se obvykle zvonn a trouben na klakson chpe jako nco agresivnho. Obsahuje vhrku nebo rozkaz Kli se mi z cesty", Pohni sebou" nebo Co ty jse ale za kretna". Kdy na newyorsk ulici slyte troubit hodn houkaek, znamen to, e lidi maj agresivn nladu. V n vm postupn dojde, e tady je poselstv toho zvuku pln jin. Zvonn neznamen Kli se mi z cesty, blbeku", ale sp jen vesel Tady jsem", i vlastn Tady jsem tady jsem tady jsem tady jsem tady jsem...", protoe zvonn ani na chvilku neustv. Kdy jsme se pak pi honb za kondomy propltali pecpanmi hlunmi ulicemi, napadlo m, e nt cyklist se teba taky orientuj pomoc echolokace. Co si o tom mysl?" zeptal jsem se Marka. ekl bych, e co jsme v in, tak m dost zvltn npady." Jo, ale kdy se pohybuje uprosted smeky zvoncch cyklist, tak si zejm velmi dobe prostorov uvdomuje, kde se kdo nachz. Viml sis, e nikdo nem na kole svtlo?" Jo..." Nkde jsem etl, e spisovatel James Fenton si jednou v n vyrazil na kole se zapnutm reflektorem. Zastavili ho policajti a ekli mu, a to sund. Protoe jak by to vypadalo, kdyby se kad projdl s rozsvcenm svtlem? J mm teda dojem, e se orientujou podle zvuk. Co je na cyklistech taky divnho, je jejich vnitn klid." Coe?" No j nevm, co by to mohlo bejt jinho. Ta neuviteln netenost, s jakou cyklisti vyraz pmo ped pijdjc autobus. Jen o vlsek se vdycky vyhnou srce, kter by autobusu pochopiteln moc neublila. A i kdy se autobusu vyhnou asi tak o deset milimetr, jako by si toho ani nevimli." A eho by si mli vmat? Ten autobus se jim prost vyhnul." Ale jenom o fous." Ale vyhnul. A o to jde. Ns takov situace znervzuj, protoe je chpeme jako invazi do osobnho prostoru. any soukrom a osobn prostor nezajmaj. Nejsp si mysl, e jsme kvli soukrom zbyten neurotick." Obchod Druba vypadal pro nkup kondom celkem slibn, ale nm v nm dlalo jist pote sv pn vyjdit. V ohromnm obchodnm dom, kde byla spousta jednotlivch stnk a pult, jsme pechzeli od jednoho msta k druhmu, ale nikdo nm nedokzal pomoct. Zaali jsme tam, kde to vypadalo na prodej zdravotnickch poteb, ale tst jsme nemli. Kdy jsme se pozdji dostali do oddlen, kde prodvali zarky do knihovny a jdeln tyinky, bylo nm jasn, e tady neprorazme, ale aspo tam byla prodavaka, kter umla anglicky. Pokusili jsme se j vysvtlit, co chceme, ale dost rychle jsme se dostali za monosti jej slovn zsoby. Vyndal jsem zpisnk a peliv namaloval kondom, vetn toho balnku na konci. Prodavaka se na mj obrzek mraila, ale stejn j to nedolo. Pinesla nm devnou lci, svku, jaksi n na rozezvn papru a kupodivu i malou porcelnovou Eiffelovku, ale nakonec gestem vyjdila, e u dl nev. Kolem se shromdila ostatn dvata z oddlen, aby nm pomohla, ale i na n byl n obrzek moc. J nakonec posbral odvahu, pedvedl jsem drobnou pantomimu a jim to konen dolo. Aha!" vydechla prvn dvka s smvem. Ano!" Vechny zily smvem, e to konen pochopily.

Rozumte?" zeptal jsem se. Ano! Ano, rozumm." A mte je?" Ne. Nen." Ach." Ale..." Ano?" J vm eknu, kde zajdete, jo?" Moc vm dkujeme. Dky." Jdte Nankingsk ulice 616. Tam maj. eknete natahovac gumu. O. K.?" Natahovac gumu?" Natahovac gumu. Vy eknete. Oni maj. O. K. Hezk den." Spokojen se chichotala a zakrvala si pusu rukou. Moc jsme jim dkovali a pi odchodu jsme mvali a usmvali se. Vypadalo to, e se o ns rychle dozvdl cel obchodn dm, protoe nm kad mval. Jako by vechny moc potilo, e jsme je o nco podali. V Nankingsk 616 - ukzalo se, e je to jen dal, tebae men obchodn dm, a ne bordel, jak jsme se skoro domnvali - jsme s natahovac gumou" spch nemli; zase jen nechpav rozpaky. Tentokrt jsem rovnou pistoupil k pantomim, kter pedtm slavila takov spch, a okamit se to osvdilo. Prodavaka, tentokrt dma stednch let s upjatm esem, odkrela rovnou k zsuvkm, pinesla krabiku a vtzoslavn ji ped ns poloila na pult. Konen spch, mysleli jsme si. Oteveli jsme krabiku. Uvnit byly pilulky. Sprvn npad, patn metoda," povzdechl si Mark. A u jsme zase zoufale vysvtlovali, te u mrn uraen prodavace, e to nen pln to, co hledme. Tou dobou u se kolem ns shromdil zstup asi patncti pihlejcch, z nich nkte - byl jsem o tom pesvden - se za nmi thli u z Druby. V n lovk rychle zjist, e jsme vichni chovanci v zoo. Kdy se jen na minutku zastavte, kolem se hned shromd dav a civ na vs. Nejvc znervzujc je, e se nedvaj nijak upen nebo zvdav. Prost tam jen tak stoj, vtinou pmo ped vmi, a dvaj se na vs jako na reklamu na ps rdlo. Konen z davu vystoupil bled mladk s brlemi. Pr trochu um anglicky a jestli by tedy nemohl pomoct. Podkovali jsme mu a ano, chceme koupit njak kondomy, natahovac gumy, a byli bychom moc vdni, kdyby to za ns mohl vysvtlit. Vypadal zmaten. Vzal odmtnutou krabiku, kter leela na pultu ped uraenou prodavakou, a prohlsil: Nechtjte gumu. Tohle lep." Ne," ozval se Mark. My urit chcem natahovac gumu, a ne pilulky." Pro chcete gumu? Pilulky lep." Vysvtli mu to," ekl Mark. Potebujeme to na nahrvn delfn," ekl jsem j. Vlastn ani ne delfn. Chceme nahrt rmusv Jang-c'-iangu, kter... muste, vte, jt pes mikrofon a..." Prost mu ekni, e si chce zaoustat a hrozn to pospch," uklbl se Chris. Ale to u ped nmi mladk nervzn couval. Uvdomil si najednou, e jsme nebezpen lenci, kterm se mus vyhovt, ale honem od nich pry. Rychle nco ekl prodavace a zmizel v davu. Prodavaka pokrila rameny, popadla pilulky, otevela jinou zsuvku a vythla balek s kondomy. Koupili jsme jich devt - jen tak pro jistotu. Taky maj vodu po holen, kdyby ti teba dochzela," poznamenal Mark. Jedn lahviky u se mi podailo zbavit v hotelu v Pekingu a druhou jsem schoval pod sedadlo ve vlaku do Nankingu. V, co to provd?" zeptal se Mark, kdy si m viml. J myslel, e sp. Jo. Chci se zbavit toho svinstva. Neml jsem to kupovat." Je to jet trochu jinak. Kdy se zve zatoul do neznmho prostoru, kde se nect jako doma, tak si cestu znakuje pachy, vlastn si tam na to vytv nrok. Pamatuje se na madagaskarsk lemury kata? Maj pachov lzy na zpstch a nov teritoria si zabraj tak, e ocasem ten pach rozhnj. Proto taky psi uraj na poulin lampy. Ty si prost pachov oznauje svou cestu po n. Starch zvyk se jen tak nezbavme." Nevte nkdo nhodou," obrtil jsem se ke Chrisovi, kter u asi hodinu klimbal u okna, jak vypad Nanking napsan nskm psmem? Ptm se jen, abysme poznali, e u tam jsme." V Nankingu jsme poprv uvidli eku. anghaj je sice branou k Jang-c'-iangu, ale pitom le na jejm ptoku Chuang-pchu. Nanking u je pmo na Jang-c'-iangu. Je to dost pochmurn msto, nebo se to tak aspo zdlo nm. Pohltilo ns o to vc, e jsme se v nm ctili jako cizinci. K lidem se nedalo vbec nijak dostat bl. Bu na ns civli, nebo si ns nevmali. Vzpomnl jsem si, jak jsem si v letadle do Pekingu povdal s jednm Francouzem.

S any se moc bavit ned," vysvtloval mi. Jednak kvli jazykovm pekkm, pokud teda nemluvte nsky, ale taky jde o to, pochopte, co oni u vechno maj za sebou. A tak si zejm mysl, e je lep si vs nevmat. Jestli s vmi mluvit budou nebo ne, vyjde to pro n nastejno, take tdle... Kdy u vs pak znaj, tak se trochu rozpovdaj, ale stejn tdle." Pocit cizince v ns jet posilovalo to, e v centru byl jedin hotel zpadnho typu - vk ing-ling. Byl to takov ten anonymn modern hotel na rzn konference, s otejcm se barem a atriem a podobn. Pesn takov hotely nesnm, ale tentokrt to byla pln oza. Hned jsme jako krysy z pytle vyrazili do otejcho se baru v nejvym pate a ped nebezpem jsme se choulili kolem gin s tonikem. V tom a neekan znmm prosted jsme sedli asi dvacet minut a prosklenmi stnami jsme zrali na to ohromn, ciz a setml msto, kter se kolem ns pomalu otelo. Najednou jsme si uvdomili, e jsme jako kosmonauti v ohromnm, teplm tlese, kter nm zajiuje vechny ivotn funkce, a hledme na neptelskou a pustou planetu. Vichni jsme najednou zatouili, abychom tam ven u nikdy nemuseli; u na sebe nemuset nechat civt a plivat, u nebt pehleni a nenechat si osobn prostor naruovat bicykly. V ing-lingu ale bohuel nemli voln pokoje, take ns katapultovali do noci a my se museli ubytovat v pochmurnm rozpadajcm se hotelu na pedmst, kde jsme pak zase sedli a pemleli o delfnech a jejich zanedn ece, a jak nahrajeme ty zvuky. Druh den mrholilo a bylo ero; stli jsme na behu Jang-c'-iangu a pozorovali jsme, jak se z centra ny ponue val to moe kalu. Tk krajina byla pevn tmavohnd a ed a v poped se po ece s lomozem sunula dlouh ern adc plavidla. A v t zplav tmav byl jedinm zbleskem kondom s rovmi puntky, kter zplihle visel na konci ry pipojen ke Chrisov magnetofonu. Sp jen tuen svistot tisc bicykl mi pipomnal vzdlen dusot kopyt. Tady se nm anghajsk zmatek jevil jako hejiv vzpomnka na domov. U behu nebyla eka pro n zvukov experiment dost hlubok a my se v houstnoucm deti plahoili za hlub vodou do pstavu. Vrtnm hlavou jsme odbvali obasn dotrn vkiky cyklistickch rik. Vechno to bylo tak hrozn, e jsme odmtali i jen teoretickou levu. U rozvrzanho mola jsme nali momentln przdn trajekt a vyli jsme po mstku. Trajekty na ece Jang-c'-iang jsou mohutn typatrov plavidla a vypadaj jako pinav ezy citrnovho dortu, kter se kad den sunou po proudu i proti proudu eky. Kad trajekt veze hodn pes tisc namakanch pasar a pout jim na cestu Richarda Claydermana. Mnoha dvemi jsme se nakonec propracovali a na palubu, z n u byla vidt eka. Tam se Chris marn pokouel spustit onu rovou vciku s mikrofonem do kalnch vod. ra tam skoro ani nedoshla, cloumal s n vtr, a kdy u konen doshl mikrofon vody, tak stejn uvzl na hladin. Pod nmi byla dal paluba, ale nemohli jsme k n najt pstup; vude ns odrely zamen dvee. Nakonec jsme to bludit njak zvldli a ocitli jsme se zase nad ekou, tentokrt o nco n. Ani te se mikrofon do hust hnd vody ne a ne ponoit. Ponoil se, a kdy jsme ho zatili klem od mho pokoje v Pekingu, kter jsem v roztritosti zapomnl vrtit. Mikrofon zabalen do svho kondomu klesl do hlubin a Chris zaal natet. Po ece kolem ns s lomozem plula jedna lo za druhou. Vtinou to byla sedmi- a desetimetrov plavidla ern jako saze. Nepoetn posdky si ns bu nevcn prohlely, anebo ns ignorovaly. Na zdi kad lodi vibroval a rachtal star dieselov motor; produkoval oblaka ernho koue a pohnl pod vodou lodn roub. U jsme na t palub byli pr minut, kdy se objevil jeden len posdky a docela se divil, e tam jsme. My samozejm mandarnskou ntinu neovldme, ale vta Co tu sakra dlte?" zn velmi podobn ve vech eech. Jenom se pokusit o vysvtlen u bylo pedem odsouzeno k nespchu. Radji jsme se mu proto pantomimicky a znakovou e pokoueli vysvtlit, e jsme prost blzni. Pomohlo to. Ten lovk to vzal, ale stejn pak postval opodl a sledoval, co to provdme. Nakonec Chris vythl vbaviku z vody, vechno usuil a ukzal mu to. Lodnk poznal, e jsme ve vod meli kondom, a jako by se mu najednou rozsvtilo. Aha!" zajsal. Fiky tiky!" Spokojen se klebil a ukazovkem si vznamn zajdl do ruky seven v pst. Jasn. Fiky tiky," souhlasili jsme s nm. Byl rd, e u je vechno naprosto jasn, odkrel a nechal ns, abychom se vystdali u sluchtek a poslechli si nahrvku. Nebylo to pln tak, jak jsem ekal. Voda vborn pen zvuk; proto jsem si myslel, e jasn uslym dunn kad lodi, kter kolem ns hmotn proplula. Jene voda zvuk pen jet mnohem lpe, a tak jsme slyeli vechno, co se v ece dlo v okruhu nkolika kilometr - pln kakofonie zvuk. A msto abychom slyeli lomoz kadho jednotlivho lodnho roubu, z psky se ozvala jednolit zvukov plocha, z n se nedalo vbec nic poznat.

Potilo ns, e profesor ou existuje. Nejen to - kdy se ho Mark vypravil hledat na Nankingskou univerzitu (mn bylo ten den zrovna patn), tak se s nm pmo osobn setkal. Pan profesor souhlasil, e s nmi zajde do hotelu ing-ling na veei (to u se mi udlalo mnohem lip, protoe to je docela dobr restaurace). Byl to zdvoil a mil pn, asi edestilet. Ochotn s nmi proel zhadn jdeln lstek a pedstavil nm zdej specialitu: nankingskou kachnu. Ukzalo se, e to je jdlo velice podobn pekingsk kachn. (Striktn eeno sp seuansk kachn, co jsme po mnoho let jedli pod nzvem pekingsk kachna; v Pekingu jsme mli bjenou seuanskou kachnu, protoe to tam oni jed. Pekingsk kachna je nco jinho a bv ve dvou chodech, z nich na ten druh se u ani moc nevyplat ekat.) Zvr z toho veho je nsledujc: ukzalo se, e nankingsk kachna se velice podob kachn seuansk, a na to, e ji v Nankingu pokaz pevnou, nejmn centimetrovou vrstvou soli. Profesor ou s nmi souhlasil, e takhle to zdaleka nen tak dobr, ale v Nankingu prost kachnu takhle pipravuj. Profesor ou ns uvtal v n; pekvapilo ho i potilo, e jedeme takovou dlku, abychom spatili delfny, a prohlsil, e udl, co bude v jeho silch, aby nm pomohl, ale e to zejm nebude nic platn. V n je vechno obtn, sdlil nm spiklenecky. Slbil nicmn, e zavol lidem z delfnho projektu v Tchung-lingu a upozorn je, e tam jedeme, ale moc nadje si nedlal, protoe u se pr s nimi sna spojit nkolik tdn. Taky ekl, e ano, mme pravdu. Rmus v Jang-c'-iangu pedstavuje pro delfny velk problm, protoe podstatn znesnaduje jejich echolokaci. Kdy delfni dv uslyeli lo, tak se vdycky potopili, pod vodou zmnili smr, lo podplavali a vynoili se na druh stran. Te se ocitnou pod lod a nevd, co maj dlat, a vyno se moc brzy, obvykle rovnou pod roubem. Vechny ty zmny byly moc prudk, ekl nm profesor ou. Jang-c'-iang byla nedoten miliony let, ale pak bylo jen bhem nkolika let vechno jinak a delfni se neumli pizpsobit. Vda o existenci delfnovc nskch v teprve velmi krtce. Mstn rybi delfny pochopiteln znaj dvno, jene ti se zoology moc asto nemluv, a k tomu jet to nedvn trapn obdob v nskch djinch, kdy s vdci jakhokoli zamen nemluvil vbec nikdo, nanejv je vdycky nkdo udal stran za to, e nos brle. Delfnovce poprv nenali v ece Jang-c'-iang, ale v jezee Tung-tching-hu. Roku 1914 tam jeden Amerian ulovil delfna a odvezl ho do Smithsonova institutu. Bylo jasn, e jde o zcela nov druh, a dokonce rod sladkovodnho delfna, ale dl se o nj stejn skoro nikdo nezajmal. A pak se koncem padestch let profesor ou vrtil z njak ornitologick cesty a ekala na nj neoznaen kostra. Byl to stejn druh delfnovce, jene ne z jezera Tung-tching-hu, kde u mezitm delfnovci nebyli, ale z eky kousek od Nankingu. ou mluvil s nkolika rybi, kte je pr obas vdaj. Kdy njakho nhodou chytili, prodali ho na rybm trhu. Delfni chycen na ry na tom byli dost bled, protoe podl Jang-c'-iangu rybi tradin nvnadu nabodvaj na mohutn hky, jich jsou na dlouhch rch stovky. U Nankingu probhla ada vzkum, ale kulturn revoluce vechno naas zastavila. Vzkum byl obnoven v sedmdestch letech, ale komunikace v n vzla natolik, e to byl vzkum jenom mstn a nikdo si vlastn ani neuvdomil, o jak vzcnho ivoicha jde a v jak dsiv situaci se ocitl. Vechno se zmnilo v roce 1984. Vesnian nali jednoho delfnovce uvzlho na mlin u Tchung-lingu, msta lecho proti proudu. Oznmili to zemdlsk komisi tchunglingskho zastupitelstv. Tamn ednky to zaujalo a poslali odbornka, aby se na delfna podval. To spustilo hotovou lavinu. Najednou pod nkdo chodil a tvrdil, e i on vidl delfna zabitho lod, chycenho do st nebo nkde na beh vyplavenho jako takov zakrvcen hromdka. Dosud nhodn ppady tak vytvoily velmi hroziv obraz. Najednou bylo zejm, e delfnovec je nejen stran vzcn, ale e je ohroena samotn jeho existence. Z Nankingu pijel profesor ou, aby rozhodl, co by se mlo dlat. V tom okamiku vzaly vci dost neekan obrat, protoe jet ne vdci rozhodli o dalch krocch, tak je lid v Tchung-lingu u realizovali. Za nkolik msc se rozbhl velk projekt, jen ml vystit ve vytvoen rezervace pro delfnovce na Jang-c'-iangu, a dnes, skoro po pti letech, u rezervace zane fungovat. Mli byste tam zajet," ekl profesor ou. Je to vynikajc projekt. Zkusm jim zavolat, aby o vaem pjezdu vdli, take se mete spolehnout, e vs ekat nebudou. Proto vm s sebou taky dm jet dopis." Z rznch dvod - kter souvisely s odbokou na aligto farmu, kde ns pod zminkou, e nemme na aligtory dn povolen, honila policie - jsme nakonec do Tchung-lingu jeli taxkem; je to jen asi dv st kilometr. Taxik nm udlal cenu. To souviselo s tm, e to nebyl kdovjak taxik, a hlavn kdovjak auto, take jsme do Tchung-lingu dorazili ve stavu jist podrdnosti. Cizinec v n nesm dit auto a je jasn pro. an toti jezd auty nebo na kole podle zkon,

kter nezasvcenmu pozorovateli nejsou zcela zejm, a to nemm na mysli jenom pravidla silninho provozu, ale i fyzikln zkony. Koncem naeho pobytu v n u jsem se teba smil s tm, e kdy jedete na dvouproud silnici za jinm autem a v protismru se bl dv vozidla, z nich to zadn zrovna pedjd, nejsp to vaeho idie vyprovokuje k tomu, e zane pedjdt taky. Jakmsi zzrakem to obvykle nakonec dobe dopadne. Ale nikdy jsem si nedokzal zvyknout na nsledujc situaci: vozidlo ped vmi zrovna pedjd, nae se v idi pust do pedjdn pedjdjcho i pedjdnho zrove, a to pesn v okamiku, kdy se v protismru bl ti vozidla bhem tho manvru. Sira Isaaca Newtona tu zejm u dvno oznaili za nechutnho nohsleda a buroaznho posluhovae kapitalismu. V Tchung-lingu jsme pochopiteln zase sentimentln vzpomnali na pvtivou domckost a veselou atmosfru Nankingu. Cituju z turistickho prospektu, kter jsem nael ve svm ponurm hotelovm pokoji: Tchung-ling je nov prmyslov a hornick msto. Je zde zastoupen prmysl chemick, textiln, elektronick, strojrensk, hutnictv eleza, oceli i barevnch kov, vroba stavebnin a tba uhl. Zvlt dky velmi perspektivnm oborm, a to chemickmu prmyslu a metalurgii barevnch kov pro stavebnictv, se Tchung-ling stal vznamnm prmyslovm centrem." Tchung-ling nebylo hezk msto. Bylo ponur, ediv a neptelsk a j jsem se okamit rozhodl, e v nm zanechm svou pachovou znaku. el jsem do restaurace, taky ponur, za Markem a Chrisem a vzal jsem si s sebou ten prospekt. V n jsme byli ohledn jdla velmi pstupn nvrhm a potali jsme s tm, nkdy dost lehkomysln, e prost budeme jst, co ped ns postav. Hodn z tch jdel bylo vynikajcch, hodn vynikajcch o dost mn a nkdy dokonce pro zpadn chu mrn pekvapivch. V tchunglingskm hotelu to sp spadalo do t posledn kategorie, zvlt takzvan tiscilet vejce. Pochopiteln by se ten nzev neml brt doslovn, ale je to jen nznak toho, jak moc je to asi pekvapiv. Vajka se namkko uva v zelenm aji a schovaj se na ti msce do jakhosi krytu z blta a slmy. Za tu dobu u je blek tuh a jasn zelen a loutek u je hodn, ale opravdu hodn tmavozelen a bltiv. Pekvapiv na tom je to, e prv v tomto stavu vm to pinesou coby pochoutku; kdybyste ale tot nali doma ve spi, zavolte hygienika. Trochu jsme se s touto specialitou potkali, ale nakonec jsme to vzdali a znovu se podvali na ten prospekt, kde jsem nael dal zajmavou pas: Bylo ji rozhodnuto o vytvoen vodn rezervace pro Lipotes vexillifer, vzcnho savce ijcho v Jang-c-iangu, ktermu se k ,vodn panda'." Viml sis, co to pije za pivo?" zeptal se m Mark. Podval jsem se na lhev. To pivo se jmenovalo Paj-i" (v anglick transkripci Baiji"). Na nlepce mlo obrzek delfnovce a na uzvru dokonce i jeho latinsk jmno Lipotes vexillifer. Odpoledne jsem si cestou do msta viml, e tu je jet hotel Paj-i," pipojil se Chris. kal jsem si, e to je docela nhoda, kdy se jmenuje Paj-i. Vypadal o nco lip ne tahle dra." Mon jsme pijeli do patnho hotelu, ale urit jsme byli ve sprvnm mst. Uplynul cel den, ne se nm s pomoc dopisu od profesora oua podailo najt anglicky mluvcho prvodce a tak domluvit men lo, abychom mohli udlat to, kvli emu jsme sem vlastn pijeli sami plout po ece Jang-c'-iang a hledat delfnovce. To u jsme byli za pvodnm plnem pozadu asi o dva nebo ti dny a hned druh den rno jsme museli na trajekt do Wu-chanu. Na pokus o spaten jednoho z nejvzcnjch vodnch savc na svt jsme proto mli jen pr hodin a navc to bylo v ece, kde sotva vidte ruku pmo ped obliejem. Nae loka s bafnm vyrazila z nabitho pstavit pmo do irok pinav hnd eky. Zeptali jsme se pana Che, naeho prvodce, jakou asi tak podle nj mme nadji. Pokril rameny. Na seku dlouhm dva tisce kilometr zejm ije jen kolem dvou set delfn. A Jang-c'-iang je hodn irok eka. ekl bych, e nae ance jsou dost miziv." Bafali jsme njakou dobu vped smrem ke druhmu behu, vzdlenmu asi dva kilometry. eka tu byla ml, co znamenalo, e byl na hladin men provoz. Delfni se ze stejnho dvodu dr vc u behu, co znamen, e se sp chyt do st, jich jsme vidli nkolik; visely z bambusovch konstrukc vynvajcch nad hladinou ze behu. Poet ryb v Jang-c'-iangu kles a vzhledem k hluku delfni tak zbvajc ryby h vid". Myslm, e s pln ryb me delfna vehnat do nebezpe. Dopluli jsme do pomrn klidnho msta u behu a kapitn vypnul motor. Pan Che nm vysvtlil, e tady bychom to mohli zkusit. Je to pomrn dobr msto a nedvno tu delfny skuten nkdo zahldl. Mon to je dobe a mon je to jedno. Bu tu budou, protoe tu nedvno byli, nebo tu nebudou, protoe tu byli nedvno. Tm se zejm velmi vhodn pokryly vechny monosti, take jsme tie sedli a ekali, Nesmrnost Jang-c'-iangu si nejlpe uvdomte, kdy eku chvli soustedn pozorujete. Kam se

dvat? Na jak sek? Hladina se ped nmi, za nmi a po jedn stran thla prakticky donekonena. Foukal vtr a eil hladinu, take u po nkolika minutch jsem nevidl podn. Kad tmav stn, vren vlnou, na okamik vypad jako to, v co doufte, jene j ani podn nevdl, po em vlastn ptrm. V, na jak dlouho se vynouj?" zeptal jsem se Marka. Jo..." No a?" Moc optimistick to nen. Nejdv se pi nadechnut nad hladinou objev delfnovo elo a pak mal hbetn ploutev, nae se zase potop." Jak dlouho to tak asi trv?" Ani ne vteinu." Aha." Strvil jsem to. Take ho nejsp neuvidme." Mark vypadal lehce deprimovan. Povzdechl si a otevel pivo znaky Paj-i. Dost komplikovan se napil, aby ani na okamik nespustil oi z hladiny. No aspo bysme teda mohli vidt sviuchu hladkohbetou." Ty tak vzcn nejsou?" No v Jang-c-iangu ohroen jsou. Jsou jich tu asi tyi stovky. Potkaj se tu se stejnmi problmy, ale ijou taky v pobench vodch od ny a po Pkistn, take jako druh v nebezpe nejsou. Vid daleko lip ne delfnovci, z eho vyplv, e se sem dostaly pomrn nedvno. Koukej! Tmhle jednaje! Sviucha hladkohbet!" Jet jsem zahldl tmav stn mizet ve vod a byl pry. Sviucha!" zavolal na ns pan Che. Vidli jste ji?" Vidli, dky!" ekl Mark. Jak v, e to byla sviucha?" zeptal jsem se, protoe mi to docela zaimponovalo. Vlastn ze dvou dvod. Byla vidt. Prost vyskoila z vody. To sviuchy dlaj. Delfnovci ne." Take kdy nco opravdu vid, tak to prost mus bt sviucha." Vcemn." A ten druhej dvod?" Mlo to hladkej hbet, bez hbetn ploutve." Uplynula hodina. Nkolik set metr od ns po ece pluly obrovsk nkladn lod a remorkry. Kolem proplula ropn skvrna. Ve vtru se za naimi zdy tepetaly st. Pemlel jsem o tom, e ohroen druh" u je frze, kter nem dn konkrtn vznam. Slchme to tak asto, e u ani nevme co s tm. Pozoroval jsem, jak vtr e hnusnou vodu Jang-c'-iangu, a pilo mi velmi okujc, e kdesi pode mnou nebo kolem jsou inteligentn zvata, jejich svt vnmn si ani nedokeme pedstavit, a ta musej t v rozvenm, jedovatm a ohluujcm svt; jejich ivot zejm neustle provzej zmatek, hlad, bolest a strach. Ve voln prod se nm delfnovce vidt nepodailo. Ale vdli jsme, e aspo uvidme jedinho, kter ije v zajet. - v Hydrobiologickm stavu ve Wu-chanu. Stejn jsme ale byli zklaman a smutn, kdy jsme k veeru dorazili do hotelu. Tam jsme se celkem neekan dozvdli, e se profesoru ouovi pece jenom lidi kolem delfn o naem pjezdu zpravit podailo, take na ns te k naemu zden ekala delegace asi dvancti pedstavitel Spolenosti na ochranu delfnovce pi tchunglingskm zastupitelstvu.

Jedin delfnovec nsk chovan v zajet. V roce 1980 ho nali rybi v jezee Tung-tching-hu porannho rybskm hkem Trochu ns ta neekan formln pozornost zaskoila, protoe u jsme se tili na pivo, ale oni ns najednou zavedli k dlouhmu stolu ve velk hotelov zasedac mstnosti. S menmi obavami jsme zasedli na jednu stranu spolu s tlumonkem, kterho nm pi tto pleitosti poskytli, a lenov delegace se upjat rozesadili naproti nm. Chvli beze slova sedli, ruce hledn poloen na stole ped se bou, a trochu odmen si ns prohleli. Na okamik se mi hlavou mihla pedstava, e se budeme zodpovdat ped ideologickm tribunlem, ale pak mi dolo, e onen odstup a formlnost byly nejsp zpsobeny jen tm, e se ns stydli pinejmenm stejn jako my jich. Jeden nebo dva z nich mli na sob edou uniformu, jeden ml starou modrou uniformu, jakou nosval Mao, a ostatn byli obleeni neformln. Vkem se pohybovali tak od ptadvaceti do sedmdesti. Vbor vs vt v Tchung-lingu," spustil tlumonk, a je va nvtvou velmi poctn." Pedstavil nm ty pny jednoho po druhm a vichni smrem k nm s trochu nervznm smvem pokvli. Jeden byl mstopedsedou pro ochranu prody, dal hlavnm sekretem spolenosti, dal sekretem mstopedsedy a tak dl. Ml jsem pocit, e jsme se ocitli uprosted njakho obrovskho nedorozumn, a zoufale jsem se snail vymyslet, jak se tvit inteligentn a nijak se neprozradit nedat najevo, e jsem vlastn jen autorem srandovnch vdecko-fantastickch knek na dovolen. Zato Mark byl zjevn ve sv ki. Strun a vstin ns pedstavil, i kdy vynechal to o tch srandovnch vdecko-fantastickch knkch; nartl cel n projekt, vysvtlil, pro se zajmme o delfnovce, a poloil jim inteligentn vodn otzku ohledn rezervace, kterou buduj. To u jsem se uvolnil. Samozejm jsem si uvdomil, e Mark se sten prv tmhle iv - ped leny rznch velkch vbor, jejich jazyk nezn, inteligentn hovo o ochranskch projektech. Oni nm ekli, e delfn rezervaci kaj polorezervace". lo o to udret zvata v chrnnm seku, ale pitom je neodvet z jejich pirozenho prosted. Kousek proti proudu nad Tchung-lingem, naproti mstu Ta-tchung, dl eka prudk ohyb a v nm jsou dva ostrovy ve tvaru trojhelnku. Kanl" mezi nimi je asi jeden a pl kilometru dlouh, pt metr hlubok a tyicet a dv st metr irok. Prv to bude delfn polorezervace. Na obou stranch kanlu u se dokonuj me z bambusu a kovu a n voda tam neruen protk. Je to cel velmi nron dlo. Na jednom z ostrov stavj velkou nemocnici a karantnu se spoustou ndr. Tam bude toit porannch a erstv odchycench delfn. Na druhm ostrov vznik ryb farma, aby mli delfni dostatek potravy. projekt je to ohromn. Je to finann nesmrn nron, zdraznili lenov vboru vn, a pitom ani nemaj jistotu, zda to bude fungovat. Ale zkusit se to mus. Paj-i je pro n nenahraditeln tvor, take jejich povinnost je delfna chrnit. Mark se jich zeptal, odkud na to vbec vzali penze. Vechno to toti vzniklo za neskuten krtkou dobu. Ano, ekli, musme pracovat velmi rychle. Penze zskali z mnoha zdroj. Znan st pila od centrln vldy a jet vc od vldy provinn. A hodn penz od mstnch lid a podnik. Trochu zdrhav dodali, e se taky zaali zabvat tmi public relations" a rdi by slyeli, co si o tom myslme. an o takovch vcech vd jen velice mlo, ale my ze Zpadu pes to musme bt odbornky.

Tak naped pesvdili zdej pivovar, aby si dal delfna do loga. Ochutnali u jsme pivo Paj-i? Je velmi kvalitn a dnes u proslul po cel n. Nsledovaly i dal podniky. A pak se lenov spolenosti pustili do... Tady nastaly terminologick obte a vichni nejdv diskutovali s tlumonkem, ne se objevila ta sprvn slova. Pustili se do licennch smluv s mstnmi podniky. Ty do projektu vkldaly penze, a na opltku pak mohly symbol delfna pouvat, co pak zase zptn byla vborn reklama pro cel delfn projekt. Take dnes u nen jen pivo znaky Paj-i, ale taky hotel Paj-i, boty znaky Paj-i, kola, elektronick vhy a taky toaletn papr Paj-i, fosforov hnojivo Paj-i, a dokonce bentonit znaky Paji. Vbec jsem netuil, co to me bt bentonit, a tak jsem se jich zeptal. Vysvtlili mi, e to je produkt dlnho prmyslu, kter se pouv pi vrob zubn pasty, eleznch a ocelovch odlitk a taky jako pdavn sloka krmiva pro prasata. V kadm ppad je bentonit Paj-i velmi spn. Myslme si, coby odbornci, e to s tmi public relations dlaj dobe? Prohlsili jsme, e a neuviteln dobe, a pogratulovali jsme jim k tomu. Moc jim pr zalichotilo, e takovou pochvalu sly od zpadnch odbornk pes podobn vci. Jejich vychvalovn ns pivedlo do znanch rozpak. Dost tko se toti dalo pedstavit, e by kdekoli na Zpad lid na podobn problm zareagovali tak rychle, invenn, a hlavn spolenm silm. Pedstavitel spolenosti nm sdlili, e Tchung-ling byl nedvno vbec poprv vyhlen za msto oteven cizincm, a tak te doufaj, e delfni a polorezervace do oblasti pilkaj turisty a jejich penze. Bylo ale jasn, e jim nejde hlavn o to. A nakonec ekli: Mstn obyvatelstvo z toho nco bude mt, to je pirozen, ale nm jde o daleko vc: o takovou ochranu delfnovce nskho, kter mu zaru peit aspo na generace. Je na povinnost ho chrnit. Vme, e delfn u zejm ij pouh dv stovky, take bez krok smujcch k jejich ochran by patrn vyhynuli. Kdyby k tomu snad dolo, tak bychom se museli ped naimi potomky a budoucmi generacemi stydt." Z t mstnosti jsme vbec poprv v n odchzeli s velmi povznejcmi pocity. Navzdory kobrtav formlnosti a vbec upjatosti cel schzky jsme toti poprv a naposledy skuten nahldli do nskho mylen. Prost ochranu tohoto zvete povaovali za svou pirozenou povinnost - ochranu pro delfna samotnho, ale i v zjmu budoucho svta. Poprv jsme pekonali vlastn stereotypn pedsudky a nahldli i do jejich uvaovn. Toho veera jsem si jet jednou objednal tiscilet vejce. Rozhodl jsem se, e je jet zkusm a budou mi chutnat.

Vzcn, nebo jen stedn vzcn?


Richard Lewis vymyslel, jak se naprosto spolehliv dokat odpovdi na sv otzky. Jezd toti se svm landroverem (tedy vlastn ne svm, ale landroverem njakho blzna, kter se mu ho odvil pjit) po mauricijskch silnicch s velkm elnem, kdy ale ty silnice pro podobn styl jzdy urit nestavli. Jsou obvykle zk a klikat, a pokud u tedy jsou asfaltov, vtinou asfalt na kraji najednou prudce kon patnct centimetr nad krajnic. Richardv idisk eln je na takovch silnicch a nebezpen, a kdy se vs navc nco zept, tak se oto a zptky na silnici se nepodv, dokud mu neodpovte. Smrteln ds nen to sprvn rozpoloen na vymlen inteligentnch odpovd, ale prost se o to muste pokusit. Jet to docela lo s otzkami typu Jak byl let?" (Bezva!") a Jak vm dali jdlo?" (Bezva!") a Jak se ctte, kdy je tu jinej as?" (Bezvadn!"), jene pak u jsme se nutn dostali k tomu, co on zjevn povaoval za podstatu". Pro se proboha thnete a na Mauricius kvli njakmu blbmu kaloovi?" Landrover se nebezpen stoil. O Richardu Lewisovi byste mli vdt hlavn to - a je to fakt to nejdleitj -, e je ornitolog. Jakmile to vte, vechno ostatn u vcemn zapad na sv msto. J to prost nechpu," protestoval a otoil se na sedadle, aby nm domluvil. Vy jedete na Rodriguez? Kvli kalom? Vdy ty ani nejsou kdovjak vzcn!" No to je prost relativn," hjil ns Mark. Z hlediska Mauricia mon vzcn nejsou, ale rozhodn je to vbec nejvzcnj kalo..." Pro proboha radi nezstanete tady na Mauriciu?" No..." Vte vbec nco o Mauriciu?" No...," ekl jsem, j teba vm... j, proti nm jede nklak..." To je v pohod, nklaky j zvldnu. Tak co teda vte o Mauriciu?" Vm, e jej pvodn kolonizovali Holanani, a kdy odeli, tak to po nich pevzali Francouzi, kte o ostrov pili po napoleonskch vlkch, nae se ho ujala Britnie. Take je to bval britsk kolonie, soust Britskho spoleenstv nrod. Obyvatelstvo mluv francouzsky nebo kreolsky. Prvn systm je v podstat anglick a m se... jezdit vlevo..." No jo, prvodce jste si peetli. Ale vte vbec nco o zdejch ptcch? Vte o holubu rovm? Alexandrovi mauricijskm? Slyeli jste u vbec nkdy o potolce skvrnit?"

Alexandr mauricijsk jeden z nejvzcnxnjch ptk svta Ano, ale..." Tak pro teda jedete na ten pitomej Rodriguez a jet kvli njakmu imbecilnmu kaloovi? My jich tu mme v chovn stanici spoustu, kdy u teda muste vidt kalon. Jsou bn jak mouchy. Udlte daleko lip, kdy tu zstanete a mrknete se na faktick vzcnost. Jejda!" Nhodou se podval na silnici ped nmi a musel prudce strhnout volant, aby se vyhnul protijedoucmu nklaku. J vm nco povm," ekl a zase se obrtil. Kolik mte vbec asu? Dva tejdny?" Jo," vyhrkl Mark. A to jste tu chtli pobejt dva dny a pak lett na Rodriguez a tam beji... kolik... deset dn a hledat tam nejvzcnjho kalon na svt?" Ano." Tak jo. Udlte to jinak. Zstanete tu deset dn a na Rodriguez polette na dva dny. Jo?" Najdeme je za dva dny?" Jo." Jak to v?" Protoe vm eknu, kde pesn jsou. Zabere vm to deset minut. Udlte pr fotek a jedete zptky." Aha." Take tu zstanete..." Auto se kolbalo vped, ale dreli jsme se vcemn uprosted silnice. Ped nmi se objevil dal nklak a zuiv na ns blikal. Richard byl ale otoen k nm. Souhlaste s tm?" nalhal. Zstanete tady?" Ano! Ano! Zstaneme!" Tak jo. Skvl. Tak to bude lep. Aspo poznte i Carla. Je bezvadnej, ale pln trhlej. Jejda!" Bezvadn, i kdy pln trhl Carl Jones je vysok Velan a je mu skoro tyicet. ada lid tvrd, e naprost ekologick devastaci ostrova Mauricius brn hlavn jeho a perverzn tvrdohlavost. Prv s Carlem se Mark pi pprav na cesty spojil a u od prvnho okamiku na Mauriciu bylo jasn, e to je podn protivnk. Kdy jsme na letiti sdlili imigranmu ednkovi, e budeme bydlet u jistho Carla Jonese v mst nazvanm ern eka", trochu ns pekvapil a vylekal hysterickm smchem a tm, e ns ptelsky klepl po rameni. Kdy jsme pak u Richarda uvidli Carla poprv, pozdravil ns dost zamraen; stl open o rm dve a zavrel: Nesnm novine." Pak si viml naeho magnetofonu a zlomysln se zaklebil. Ale! A mte to putn?" zeptal se. Te zrovna ne." Tak to honem zapnte." Udlali jsme to. pln nesnm novine!" zaval do mikrofonu. Natoilo se to? Myslte, e to bude dobe slyet?" Zral na magnetofon, aby se pesvdil, e se pska opravdu to. Jednou jsem dlal do rdia

rozhovor pro enskou hodinku," ekl a vrtl nad tm zlm a poetilm svtem hlavou. Nesnm novine, pipravujou m o spoustu asu a mlo za to platj; no to je jedno... Ten chlpek mi zase ekl, e ho vbec nebavj nudn vdci a jestli bych mu teda nemohl vyprvt o m prci, ale a je tam urit nco o ench a miminech. A tak jsem mu ekl, e v ternu mm radi asistentku ne asistenta, e jsme vypiplali mraky ptach mlat a taky e se o n eny staraj lip, protoe jsou citlivj a tak dl. A ono to pak v tom rdiu fakt bylo!" Po tomhle pln onml smchem, nae bezmocn vybhl z mstnosti a nevidli jsme ho pak nkolik hodin. Tak to byl Carl," ekl Richard. Je skvlej. Fakt bezvadnej. Ale nesm vm vadit, e je to hroznej cvok." Rychle jsme pili na to, e mme co do inn s nkolika dost potrhlmi entuziasty. Carl a Richard byli posedl hlavn ptky. Ptky miluj pln vniv a cel svj dospl ivot zasvcuj zchran vzcnch druh ptk a prosted, v nm ij, ped znikem; pracuj pmo v ternu, obvykle v hroznch podmnkch a za mlo penz. Richard zanal na Filipnch na projektu zchrany orla opiho; to je dost neskuten ptk, kter sp pipomn letadlo, a tko vbec uvit, e nco takovho hnzd na strom. Odtamtud v roce 1985 piel na Mauricius, ostrov kdysi povstn bohatstvm a krsou, kde je to ale dnes patn s celou ekologi. Pracuj se lenm nasazenm, co je a zneklidujc, ale jen do t doby, ne si uvdomte i problm, s nimi se potkaj, a taky rychlost, jakou ty problmy narstaj. Z ekologickho hlediska je Mauricius bitevn pole a Carl, Richard a ostatn, vetn Wendy Strahmov, obdobn posedl botaniky, jsou jako chirurgov, kte dou v lazaretu hned za frontou. Jsou to moc hodn lid, nezdka vyerpan nroky, kter ped n stav jejich povoln. Jejich netrplivost a nervozita se nkdy projev zvltnm ernm humorem, protoe se potkaj s mnoha problmy, jejich zvanost je skuten nadoraz, take jim vbec nezbv as na vci, kter jsou jenom velmi, velmi nalhav. Podstatou cel jejich prce je hlavn Carlova odchovn stanice ve vesnici ern eka. Druh den ns tam Richard zavezl. Brzdy zaskpaly ped branou vsazenou do skoro dvoumetrov kamenn zdi a my veli. Uvnit byla velk psit plocha a po jejm obvodu nzk devn domky, voliry a klece. Hork vzduch naplovalo pleskn kdly, vrkn a taky dost ostr pachy. Prostedkem se voln motalo nkolik hodn velkch elv, snad proto, e kdyby snad neekan vyrazily k brn, tak by nebyl problm vechno vas zavt. Tmhle je mte," ekl Richard a ukazoval na velkou klec trochu stranou, kam jako by nkdo rozvsil spoustu rozbitch detnk, ty sv rodriguezsk kalon zlat. U mete bejt klidn, protoe u jste je vidli. Pak se na n jet kouknete, jsou pln nezajmav. Vedle toho ostatnho, co tu mme, nejsou vbec nic. Tak teba holubi rov... my tu prost mme snad nejvzcnj a taky nejkrsnj ptky na svt. Ale kdybyste stli o opravdick hvzdy... Kouknu se, jestli tu je Carl. To by vm ml ukzat on." li jsme na krtk vzvdy, ale Carl nikde. Zato tam byl nkdo, kdo Carla bezmezn miluje. Richard ns gestem zval dovnit. Tak to je Pink," ekl. Dvali jsme se velmi pozorn. Pink si ns upen prohlel velkma tmavohndma oima. Pelpl si na vtvi a vypadalo to, e je z ns trochu nervzn a napjat, jako by ekal, co se bude dt. Pink je sameek potolky skvrnit," ekl Richard, ale trochu divnej." Vn?" ekl Mark. Ani nevypad." A jak se ti jev?" No je celkem malej. Na kdlech m hezky hnd pe, na prsou je hndoble kropenatej, docela slun drpy..." Take podle tebe vypad jako ptk." No to urit..." Ml by podnej ok, kdyby slyel, co si o nm mysl." Co tm chce ct?" No kdy odchovvte ptky v zajet, tak jednm z doprovodnch problm je to, e nkdy prost pijdou do styku s lidmi, co pak vede ze strany ptka k ad nedorozumn. Kdy se mld vylhne, tak nem moc pedstavu o svt a prost se zamiluje do prvn vci, co mu dodv potravu, co byl v Pinkov ppad Carl. k se tomu imprinting neboli ,vtitn' a je to problm, protoe se to ned odstranit. Kdy si jednou vezme do hlavy, e je lovk..." On si fakt mysl, e je lovk?" zeptal jsem se. No jasn. Kdy si mysl, e jeho matkou je Carl, tak to z toho snad vyplv, nebo ne? Ptci mon nejsou kdovjak chytr, ale myslej logicky. Je pevn pesvdenej, e je lovk. pln kale na ostatn potolky - vbec na n nem as, jsou to pro nj jen njak ptci. Ale kdy pijde Carl, tak se me pln pominout. Je to svzel, protoe takovho ptka samozejm nemete vypustit do prody, protoe by vbec nevdl co dlat. Nehnzdil by, nelovil by, pod bych chtl jen ltat do restaurace a tak. Nebo by si pinejmenm myslel, e ho bude nkdo krmit. Takovej ptk by prost sm nepeil.

Stejn tu ale m v t volie dost dleitej kol. Ptci, kter jsme tu odchovali, toti pohlavn nedospvaj ve stejnou dobu, take kdy to na samiky pijde, samekov jet nevd co s tm. Samiky jsou vt a agresivnj a asto sameky podn sprskaj. Kdy se to stane, tak odebereme sperma Pinkovi a..." Jak to dlte?" zeptal se Mark. V klobouku." ekl jsi v klobouku." Pesn tak. Carl si na to nasad takovej klobouk; vypad trochu jako buinka a m gumovou stechu. Pink po Carlovi stran zatou, slet dolu a opch mu klobouk." Coe?" Prost se vystk na jeho klobouku. My pak sperma sebereme a oplodnme jm samiku." Trochu divn, tohle dlat mm." Taky je to divnej ptk. Je z psychologickho hlediska trochu ujetej, ale slou chvlyhodnmu elu." Vybudovn chovn stanice na Mauriciu pat mezi nejvt Carlovy nespchy. Dokonce je zejm vsledkem nejbjenjho prvihu za cel jeho ivot. Kdy jsem byl kluk, vichni si mysleli, e to nikam nedothnu," rozpovdal se, kdy se pozdji objevil a nco o dost zmekal. Bylo to se mnou zoufal, prost na odpis. Nic podnho jsem doma nedlal a ani m nic nebavilo. Teda nic krom zvat. V m kole ve Walesu si vichni mysleli, e to nen zrovna uitenej konek, kdy se zajmm jedin o zvata. K zoufalstv mho tty jsem jich doma ml asi padest, v klecch po celm dvoe. Jezevce a liky, tchoe, sovy, jestby, papouky ara, kavky, prost vechno mon. U jako kolk jsem dokonce odchovval mlad potolky. editel mi ve kole kal, e je fajn mt takov zjmy, ale nikdy to pr nikam nedothnu, protoe se patn um. Jednou si m zavolal a povd: ,Jonesi, takhle u to dl nejde. Ty prost nedl nic jinho ne kouk do kov. Nepe koly a jsi prost k niemu. Co chce v ivot dlat?' A j mu ekl - a nezapomete, e to bylo ve Walesu: ,J chci, pane editeli, jet na tropick ostrovy a studovat tam ptky.' A on mi na to ekl: Jene to bys musel bt bu hodn bohat, nebo inteligentn, a ty nejsi ani jedno.' J to vzal jako urit povzbuzen; nakonec jsem pece jen pr zkouek sloil, el jsem na vejku a v Oxfordu jsem byl na pednce profesora Torna Cadea, svtov kapacity na sokolovit dravce. Vykldal nm, jak v Americe umle odchovvaj sokoly sthovav a mlata pak vypoutj do prody. Pilo mi to neuviteln. Ohromn vzruujc. Ty lidi prost nco dlali. Pak taky kal, e na ostrov Mauriciu v Indickm ocenu ije velmi vzcnej ptk, zejm vbec nejvzcnj sokolovitej dravec, toti potolka skvrnit, jej osud u je vlastn zpeetn, ale mon by ji jet zachrnil umlej odchov. A mn najednou dolo, e vechno to, co jsem provdl jako kluk u ns na dvoe, kdy jsem choval vechny ty ptky, by te mohlo zachrnit ped vyhynutm jeden konkrtn druh. pln m ta pedstava vzala a ekl jsem si, e s tm prost musm zkusit nco udlat. V lt jsem proto odjel do Ameriky a studoval tam spoustu projekt, dval se, jak to dlaj, a slbil jsem si, e kdy to pjde, tak pojedu na ten Mauricius a pokusm se zachrnit potolku skvrnitou. A oni mi ekli: Jo jo, Carle, sice krsn, e chce jet na Mauricius, ale tam je to hrozn sloit a ty ptky prost nezachrn, u jich nen dost. Jenom jeden hnzdc pr a nkolik jednotlivejch ptk. Problm je tam moe, ale dn zazen, take to prost nejde. Sice tam b takovej malej projekt, ale bude muset skonit. Je to vyhazovn penz.' Ale nakonec mi tu prci dali. Ml jsem ten projekt zlikvidovat. To byl mj kol. Ped deseti lety jsem to tady ml vechno zavt, vechno, co jet zbejvalo. Tehdy to tady takhle vbec nebylo," ekl a rozhlel se po chovn stanici, kde u pro postupn reintrodukce do prody odchovali pes tyicet potolek skvrnitch, dv st holub rovch, a dokonce i stovku kalo zlatch. Nejsp budu muset piznat," smje se ulinicky, e jsem to prost pln zbabral." Dokonil svj pbh, ruka mu klesla na koleno, a tak si viml hodinek. Okamit se zatvil ustaran, vyskoil a pleskl se rukou do ela. U ml bt na schzi kvli shnn sponzor. Bhem naeho pobytu jsme mnohokrt vyslechli jeho stnosti na to, e mu administrativa a obchodn vci vbec nejdou, ale obojm mus trvit spoustu asu, aby mohla jeho prce vbec pokraovat. Pod shn penze, a pak je mus njak obhjit a sponzorm vytovat a jedn s rznmi mezinrodnmi ochranskmi organizacemi, kter mu neustle pokukuj pes rameno. Z jeho hlediska mu to vechno brn v prci, kterou um nejlpe. Byl by proto moc rd, kdyby ho nechali na pokoji, prost kdyby ho nechali dlat, co uzn za vhodn. Cel projekt zchrany kehk a jedinen mauricijsk prody mus vystait s velmi smutnm rozpotem a penze - i jejich nedostatek - jsou prost Carlovm prokletm. Odkvail a psobil nervzn a vyerpan. eklo by se, e v ochran prody jsou vichni na jedn lodi," ekl Mark, kdy Carl odeel, ale i v tomhle je spousta byrokracie a handrkovn jako vude jinde."

To mi povdej," ekl Richard. A nakonec to vdycky vechno odskou lidi v ternu. Vemte si teba ty krlky." Pohrdav mchl rukou ke kleci, kde cukalo nosem nkolik pln normlnch krlk. Kousek odsud je ostrov, z hlediska ochrany prody velmi vznamn ostrov. Jmenuje se Kulat ostrov. Na Kulatm ostrov je vzhledem k jeho rozloze nejvc endemickch druh rostlin a ivoich na svt. Asi ped sto nebo sto padesti lety ml nkdo ten skvlej npad, e by se na ostrov mohli vysadit krlci a kozy, aby tam ppadn trosenci neumeli hlady. Populace krlk i koz se ovem zhy vymkly z rukou a koz se podailo zbavit teprve a v sedmdestch letech. A ped pr lety sem pijeli z Novho Zlandu, e krlky zlikvidujou. Jene se pilo na to, e vlastn likvidujou vzcnou rasu francouzskho krlka, kter u v Evrop ani neije, a e je proto teba krlky pesthovat na Mauricius a njak je zachrnit. To znamen, e je zachrnme my. Kdyby lo o m," pokraoval Richard, tak skonej na peki. Jsou to prost pln normln krlci. Taky u tu byl lovk, kterej prohlsil, e je to pln blbost a vbec to nen dn vjimen rasa. Take my tu prost depme a krmme ty krlky, dokud se krlki nedohodnou, jestli jsou vzcn nebo ne. Plejtvme asem i penzma. U jenom to vechno nakrmit je hrozn. Kad to zve potebuje nco jinho a na to je teba pijt. Rodriguezsk kalon, kvli kterejm jste tady, musme krmit mlkem z prku, ve kterm rozmchme ovoce a suen ps rdlo. Dv jsme do nich cpali spoustu bann, ale to jim vbec nedlalo dobe a mli z toho tiky." Pokril bezradn rameny. Nechpu, co proti nim m," zastal se jich Mark. Povauju je za asn zvata." Nic proti nim nemm. Jsou pardn. Akort, e nejsou vzcn." Ale je to nejvzcnj kalo na...," zaprotestoval Mark. To je, ale je jich nkolik set" nedal se Richard. Nkolik set znamen, e jsou dost vn ohroen!" trval na svm Mark. V, kolik ije ve voln prod alexandr mauricijskch?" zvil hlas Richard. Patnct! Tak tomu j km, e je nco vzcn. Nkolik set je bn zve. Kdy pijedete na Mauricius a vidte, e je nco u takhle tsn nad propast, tak pak u je vechno ostatn pln jedno. Je to fuk, protoe ped sebou mme druh, kterej by se dal zachrnit, jen kdyby o tom lidi trochu pemejleli. A jestli nakonec vyhyne, bude to nae vina, protoe jsme jej prost nezachrnili. Zbejv jich patnct. Poet potolek a holub el nahoru jedin proto, e jsme jim vnovali jist sil - penze i lidskou prci. A ty papouci? Tak pro ty taky dlme, co je v naich silch, a jestli to nezvldneme, tak zmizej navdycky, a to se pitom jet musme nkomu starat o krlky." Vrtl hlavou, ale nakonec se uklidnil. Te m poslouchej," ekl Markovi. M pravdu. Kalo zlatej je moc dleit zve a my ho taky aktivn chrnme. Piel o znanou st pvodnho prosted, protoe na Rodriguezu lidi iv zemdlstv, take vykceli spoustu lesa. Kalo u je tak mlo, e sta jeden podnej cyklon, a takov tu mme, a bude po kalonch. Jene lidi na Rodriguezu najednou pili na to, e jsou sami proti sob, kdy lesy kcej, protoe pak maj m vlhy. Jestli chtj vodu, musej si zachovat lesy, a kaloni pak budou mt kde t. Take mj anci. Z celosvtovho hlediska jsou vn ohroen, ale z hlediska tchhle ostrov, kde je ohroen pln kad pvodn zve, se jim da vborn." Usml se. Chcete vidt ohroen myi?" zeptal se. J myslel, e myi jet ohroen nejsou," ekl jsem. J neekl nic o mych jako takovejch," ekl Richard. J myslel tyhle konkrtn myi. V ochran prody nemou dlat dn mkkoty. Musme tady zabjet spousty zvat, jednak abysme chrnili ty ohroen druhy a jednak abysme je mli m nakrmit. Spoust ptk napklad dvme myi, take si je tu musme chovat." Zmizel v tepl mstnstce, odkud se ozvalo pitn, a po nkolika vteinch se vynoil s hrst erstv zabitch my. as krmen ptk," oznmil nm a zamil zase k tomu pekelnmu landroveru. Nejlep a nejrychlej cesta k soutskm ern eky, kde ij potolky, je soukrom silnice nap medinskmi cukrovmi plantemi. Cukrov ttina je z hlediska mauricijsk ekologie hlavn problm. Lid zniili ohromn kusy mauricijskho lesa, aby mohli pstovat komern plodinu, kter nm vem zase ni zuby. Je to vn vude, ale na ostrov je to jet hor, protoe ostrovn ekologie se vrazn li od situace na pevnin. Vdci dokonce na ostrovech pouvaj jinou terminologii. Kdy strvte s prodovdcem njak as na ostrov, velmi asto uslyte dv slova: endemick" a exotick". Ti, kdy pipotme jet katastrofu". Endemick" rostlinn nebo ivoin druh je takov druh, kter je na ostrov nebo v njak oblasti pvodn a nikde jinde ho nenajdete. Exotick" druh byl dovezen zven a katastrofa" obvykle nsleduje vzpt. Dvodem je toto: Kontinenty jsou obrovsk. ij na nich statisce, a dokonce miliony druh a vechny spolu soupe o prostor a peit. Tento souboj je velice sveep, take druhy, kter peily a prosperuj, jsou prost zcela zkonit bojovn mrchy. Rostou rychleji a vypadv z nich daleko vc semen.

Ostrovy jsou naproti tomu mal. Druh tam ije daleko mn a boj o peit zde nikdy nedoshl t intenzity jako na pevnin. Kad druh je jenom tak houevnat, jak to potebuje, ivot je tu klidnj a usazenj, evoluce probh daleko pomaleji. Prv proto teba na Madagaskaru najdete lemury, kte na kontinentu u ped dvnmi vky evoluci podlehli. Ostrovn ekologie je kehk pouzdro s informacemi urenmi pro budoucnost. Dovedete si proto pedstavit, co se stane, kdy na ostrov zavleete njak druh z pevniny. Jako byste na ostrov Wight pivezli AI Capona, ingischna a Ruperta Murdocha, a to vechny najednou domorodci by prost nemli sebemen anci, Na Mauriciu a vlastn kadm ostrov se proto dje nsledujc: Jakmile tam z njakho dvodu ustoup endemick vegetace a ivoichov, exotick druhy tam okamit vtrhnou a dominuj. Anglian si tko doke pedstavit, e by snad pta zob ml bt exotickou a agresivn rostlinou - moje babika podl sv zahrdky kee ptaho zobu peliv zastihvala -, ale na Mauriciu se kee ptaho zobu chovaj jako plenc trifidi. Tot plat o zavleen guav a dalch invaznch druzch, kter rostou rychleji a produkuj vc semen. ern ebenov devo pochz z ninnch les na Mauriciu. Kvli ebenu taky Holanan ostrov zabrali. Dnes u zde eben skoro nenajdete. Les se mt ve velkm, aby se zskala pda pro komern plodiny. A existuje i dal dvod - lov jelen zve. La chasse. Lid tu vykceli velk sti lesa a vytvoili obory pro lovnou zv; lovci tam stoj na devnch posedech a pl do stda jelen, kter nhon enou kolem. A kdyby snad jet nestaila ta pvodn ztrta lesa, navc motivovan takovmi dvody, pidvaj se jet sami jeleni: spsnm brn kehkm pvodnm rostlinm v rstu a na jejich msto nastupuj houevnat exotick druhy. Mlad mauricijsk stromky prost seerou jeleni. Jeli jsme ohromnmi plantemi cukrov ttiny, kter se komhala ve vtru; pedtm jsme se ale museli dostat pes hldae u brny cel rozshl ttinov plante, jm je postar vstedn Mauricijec James, kter branou nikoho nepust bez povolen, a to ani v ppad, kdy si lovk, jeho poutl kad den po deset let, zrovna povolen ten den zapomnl doma. Nedvno to udlal Carlovi, kter od t doby slibuje, e mu na opltku zalep brnu, a je docela mon, e to fakt udl. Carl zjevn pat mezi ty, kdo se vborn bav vyhroovnm, e provedou nco ztetnho, a pak jim jet pijde hrozn k smchu, kdy to opravdu realizuj. Ped asem tu dolo i k zvanjmu konfliktu, kdy Carl s Wendy pijeli s delegac pedstavitel Svtov banky, s nimi vyjednvali o finann podpoe. James je odmtal vpustit, protoe mli dv auta, a propustka znla jen na jedno. James taky Carlovi a Richardovi pravideln hls pohyby potolek; ne snad proto, e by ho o to podali, ale proto, e chce bt v rozporu se svmi dalmi skutky npomocn a uiten. Pestoe dn potolky nevidl, stejn jim kamardsky ekne, e vidl, protoe je chce potit. Carl proto te pi vmn krouk, kter maj potolky na noze, nikdy neopomene vymnit barvu, take se pak pozn, jestli James le, kdy tvrd, e vidl potolku s kroukem, kter u neexistuje. Jeli jsme se podvat na potolku, kterou v roce 1985 nauili brt si od lid myi. Divok potolky se pikrmuj proto, aby byly lpe iven a mly vt snky. Dobe ivenm potolkm me Carl z hnzda vybrat prvn snku a odvzt ji do chovn stanice; me se pitom spolehnout, e potolky budou mt jet snku druhou. Takhle tu sice zvyuj poet vajec, ale nem na nich kdo sedt, take je dvaj do uml lhn. To je velmi choulostiv kol vyadujc neustle kontrolovat stav vajec. Jestlie vejce ztrc na vze vypaovnm pes skopku pli rychle, pak skopku sten pelep. Pokud jsou naopak ztrty moc pomal, skopka se na nkterch mstech trochu zbrous, aby byla porznj. Nejlep je, kdy vajko strv tak tden pod ivou potolkou a dal ti tdny pak v uml lhni - nejvt spch maj s vajky, kter takhle pesunovali. Richard s landroverem prudce zastavil na kraji lesa, kousek ode dna rokle, a my vylezli. Vzduch byl jasn a sv; Richard chodil po mtince a vydval podivn zvuky. U asi tak za dv minuty lesem proltla potolka a usadila se na vysokm strom nad velkm balvanem. Mauricijsk potolka skvrnit neije na volnm prostranstv, je adaptovna na ivot v lese, a tak se na rozdl od mnoha sokolovitch dravc netepot na mst. Zato neomyln proltv ohromnou rychlost korunami strom. Tam tak chyt gekony, drobn ptky a hmyz. K tomu elu m fantastick zrak a posteh. Chvli jsme ji pozorovali a ona se zase soustedn dvala na ns. Vlastn pozorovala vechno, co se hbalo; dvala se kadou chvli jinam a jej pozornost vbec neochabovala. Vimnte si, jak se zajm o vechno, co se hbe," ekl Richard. V ivot se d zrakem a prv na to je teba pamatovat pi umlm odchovu. Hlavn j muste poskytnout pln prosted. Dravci jsou pomrn hloup. Ale maj neskuten zrak, a tak je prost teba je njak vizuln zabavit. Kdy jsme s odchovem dravc v zajet zanali, mli jsme zrovna velmi lekav jedince, kte se mohli zblznit, jen kdy nkdo proel kolem voliry. ekli jsme si, e nesnesou ruen, a nkdo se vytasil s

tm skvlm npadem, e jim udlme takovou tu zakrytou voliru, kam jde svtlo vrchem. Vechny tyi stny byly neprhledn, take ptky nikdo neruil. Ale pili jsme na to, e to u je zase moc. Mlata z takovch volir byla pln mimo a jako ze sklenku, protoe nemla dostatek potebnch smyslovch podnt. Pehnali jsme to zase opanm smrem. Teda zvata mon nemaj inteligenci, ale rozhodn jsou chytej ne spousta lid. Vemte si teba pavilony primt v nkterch zoo, kde jim architekt navrhl kovov zelen stromy, kter tak jako minimalisticky maj strom pipomnat, ale vbec nemaj prvky, kter by opici na stromu mohly zajmat list a kru a tak. Podle architekta to jako strom vypad, jene architekti jsou o moc pitomj ne opice. Prv nm ze Stt piel prospekt na nco pesn takovho, na stromy z lamintu. Cel prospekt nm ml ukzat, jak moc jsou hrd na to, co by nm sem na Mauricius mohli prodat, a taky nabzeli rzn barvy, jimi se daj na strom namalovat liejnky. To je teda podn ujet. Co to je vbec za lidi? No to je jedno. Jdem krmit potolku. Dvte se?" Dravec ns sledoval. Skoro se mi chce ct sledoval jako ost", ale lo o potolku. Richard naphl pai dozadu a potolina hlava ten pohyb pesn sledovala. vihem pae vyhodil Richard myku vysoko do vzduchu. Asi vteinu se potolka jenom dvala a neklidn si na vtvi pelpla - to se prv zabvala neskutenou poetn lohou. My dorazila na vrchol elipsy a mrtv tlko se pomalu otoilo ve vzduchu. Potolka konen opustila svou vtev a vrhla se do vzduchu, jako by byla na konci dlouhho kyvadla, jeho pesnou dlku, stedn polohu a rychlost vkyvu si prv vypotala. Opsala kruh, kter se ndhern protkl s drhou padajc myi. ist my uchopila paty, odletla na dal nedalek strom a serala j hlavu. Hlavu sameek seere vdycky sm," ekl Richard, a zbytek myi pak odnese samice do hnzda." Dali jsme potolce jet nkolik my; nkter jsme vyhodili do vzduchu, jin nechali na balvanu, aby si je vzala, a bude chtt. Konen byl ptk syt a my jeli dom. Anglick fed up" (otrven, natvan) pvodn opravdu pochz ze sokolnictv a oznaovalo ptka, kter ztratil zjem, protoe u byl syt, pecpan. Sokolnick slovnk vtinou vychzel z lidov anglitiny a zoologov z nj hodn slov pouvaj. Feeking" napklad oznauje to, kdy si ptk o vtev ist zobk od masa. Mutes" jsou bl stopy po trusu na skle, kde ptk sedv. Samozejm e normln se tomu prost k trus, ale sokolnci maj zaveden svj termn - mutes". Rousing" oznauje natsn kdel a celho tla a obvykle je to znmka toho, e je ptk v pohod a je mu dobe. Sokol se cvi hladem. Hlad je nstroj, kterm sokolnk manipuluje s psychologi ptka. Je-li ptk naran, nespolupracuje a vbec ho nebav, kdy mu nkdo k, co m dlat. Jenom dep na strom a trucuje. Je prost fed up" - pecpan i natvan. Velmi natvan byl toho veera i Richard. Ml k tomu dvod. Vbec to nesouviselo s tm, e by se snad pejedl, zato ale s tm, co lid rdi jed. Pijela k nmu mauricijsk znm se svm fem, Francouzem z nedalekho ostrova Runion. Pijel na pr dn na nvtvu a bydlel u n. Jmenoval se Jacques a okamit nm byl vem protivn, ale nejvc Richardovi, kter si ho zoklivil doslova v prvn minut. Byl to takov ten rtuovit arogantn Francouz. Ml ln, poven oi, ln, poven smv, a jakto Richard pozdji charakterizoval, taky ln, poven a hodn pitom uvaovn. Jacques veel do domu a tvil se ln a poven. Zjevn mu nebylo jasn, co tu vbec pohledv. Nebyl to zrovna elegantn dm. Byla v nm spousta ooupanho nbytku z bazaru a na vech stnch drely napnky obrzky ptk. Bylo na nm vidt, e by se moc rd lern opel o ze, ale dnou takovou ze, kam by mohl poloit rameno, nikde nevidl, a tak mu nezbvalo ne zstat lern stt uprosted. Nabdli jsme mu pivo a on si vzal, a dokonce v sob posbral sly na ptelsk gesto. Zeptal se ns, co tu dlme, a my mu sdlili, e dlme program pro BBC a peme knihu o mauricijsk prod. Ale pro?" zeptal se zmaten. Nic tu pece nen." Richard se nejdv a obdivuhodn drel. Celkem chladn mu sdlil, e na Mauriciu ij jedni z nejvzcnjch ptk na svt. Vysvtlil mu, e prv z toho dvodu tam on, Carl a ostatn vlastn jsou: aby je chrnili, studovali a rozmnoovali. Jacques pokril rameny a prohlsil, e na nich nen nic zvltnho ani zajmavho. Ach tak," ekl Richard potichu. Nemaj kdovjak barevn pe." Vn?" ekl Richard. J mm radi napklad arabsk papouky," prohlsil Jacques a doprovodil to lnm smvem. Jo." J bydlm na Runionu," pokraoval. Jo." Tam teda urit nejsou dn zajmav ptci," ekl Jacques. To je tm, e je Francouzi vechny vystleli," ekl Richard. Otoil se, odkrel do kuchyn a velmi, velmi hlasit tam myl ndob. Vrtil se, a kdy u byl Jacques pry. Piplil se zptky do pokoje s

nenaatou lahv rumu a svezl se do rohu starho kanape. Asi ped pti lety," zaal vyprvt, jsme dvacet holub rovch, kter jsme vypiplali na stanici, vypustili do prody. Odhaduji, e kdyby se seetl as, prce a penze, kter jsme do toho vloili, tak na jednoho toho holuba pipadalo asi tisc liber. Ale o to nejde. Podstatn je udret jedinenj ivot na tomhle ostrov. Jene za dost krtkou dobu u byli vichni ti vypiplan holubi v hrnci. Vbec jsme tomu nevili. Tomu se ani vit nedalo. Chpete, co se s tmhle ostrovem vbec dje? Je to bordel. Naprost devastace. V padestejch letech to tu bylo pln proskl DDT, kter se dostalo do potravnch etzc. To sprovodilo ze svta spoustu zvat. Pak ostrov zashly cyklony. S tma nic nenadlme, ale cyklony jen dorazily ostrov, kter u hodn oslabilo DDT i kcen les, a kody po cyklonech u se nikdy nenapravily. Kcen a vypalovn les pod pokrauje a dnes jich u zbv jen deset procent a i ty kcej, aby mli kde chovat a lovit jeleny. To, co z uniktnch mauricijskch druh jet zbv, likvidujou rostliny, kter jsou po celm svt - pta zob, guava a podobn srgory. Podvejte se teba na tohle." Podal nm lhev. Byl to zdej rum nazvan Zelen ostrov. Pette si, co tam pou." Pod romantickm obrzkem star plachetnice plujc k idylickmu tropickmu ostrovu byl citt z Marka Twaina: Napadne vs, e nejprve byl Mauricius a a pak nebe a e nebe je jen kopi Mauricia." Tak to bylo ped necelm stoletm," ekl Richard. Od ty doby u jsme Mauriciu provedli vechno, co se ostrovu provst nesm. U snad zbejvaj jedin jadern pokusy." V Indickm ocenu je nedaleko Mauricia dost zzran nedoten ostrov - Kulat ostrov. Takov zzrak to vlastn nen; existuje pro to toti velice prost dvod, kter jsme pochopili, kdy jsme s Carlem a Richardem hovoili o monosti podvat se tam. Nejde to," prohlsil Carl. Samozejm to mete zkusit, ale nejsp se vm to nepovede." Pro ne?" zeptal jsem se. Vlny. Pboj," ekl Carl. Takovhle," a pedvedl rukama ohromn vlny. Je hrozn tk se tam dostat," doplnil ho Richard. Nejsou tam ple ani pstavy. D se tam jet jedin za velmi klidnch dn, ale i pak se na ten ostrov mus skoit z lodi. Je to docela nebezpen. Chce to pesn odhadnout, jinak vs to hod na tesy. Jet se nm tam nikdo nezabil, ale..." Mlem jsem se jim tam zabil j. Chytili jsme lodnho stopa - vzali ns njac prodovdci, kte tam zrovna jeli. Zakotvili asi sto metr od skalnatho pobe a gumovm lunem ns postupn vozili na jet tak nejlep msto, jak k pistvn na Kulatm ostrov existuje. Na kluzk skalisko nazvan Holubnk. Z gumovho lunu do vzdouvajcho se moe nejprve vyskoili dva mui v neoprenech a doplavali ke skle; klouzalo jim to, ale nakonec se s obtemi vydrpali a na vrek a tam si depli a oddychovali. Pak se za nimi na lunu vydvali ostatn - jezdili jsme po tech nebo po tyech. A na sou se dalo dostat jedin tm problematickm skokem na sklu; bylo teba sledovat pichzejc vlny, kter se o skalisko ttily, a skoit jen okamik pedtm, ne doshla vlna maximln vky. V tu chvli vs lun vynel vzhru. Ti, co u na skle byli, pitahovali lun lanem, a do evu pboje povykovali rzn rady a povzbuzen skkajcmu; pak skokana chytili a thli ho nahoru. Byl jsem posledn, kdo se jet nevylodil. Moe se te vzdouvalo o nco vc, take mi ekli, e mm skoit na druh stran skaliska, kde to bylo sice strmj, zato to tam m klouzalo, protoe tam nebyly asy. Zkusil jsem to. Skoil jsem z poskakujcho lunu, vrhl se na sklu a zjistil jsem, e to kloue pln stejn jako na druh stran, ale bylo to o dost strmj; nae jsem nedstojn sklouzl do moe a odel jsem si ruce a nohy o ostrou sklu. Moe se nade mnou zavelo. Zoufale jsem se snail vystrit z vody hlavu, jene pmo nad sebou jsem ml lun. Snail jsem se dostat nahoru, ale mltilo to se mnou o sklu. Tak jo, ekl jsem si, u to chpu. Tak proto je ten ostrov relativn nedoten. Jet jednou jsem uinil vpad vzhru a lidem na behu se zrovna v tu chvli podailo odthnout lun stranou. Podailo se mi proto vystrit hlavu z vody a chytit se pukliny ve skle. Pod jsem v mohutnm pboji klouzal a mltilo to se mnou, ale nakonec se mi podailo vydrpat nahoru a u to bylo jen asi na nataenou pai od Marka a ostatnch. Popadli m a vythli nahoru na sklu. Prskal jsem a krvcel a tvrdil, e mi ale vbec nic nen a potebuju jen tich msteko, kam bych si mohl zalzt umt, a vechno bude fajn. Moe bylo docela rozbouen dv nebo ti hodiny, co jsme k ostrovu pluli, a j ml pocit, e mj aludek mus uthnout nco, co celou mou vhu tla do moe; ctil jsem se proto docela nejist a rozhozen a cel den jsem na Kulatm ostrov strvil v jakmsi oparu. Mark vyrazil s botanikou Wendy Strahmovou za ivoichy a rostlinami, kte se vyskytuj jenom na tomhle jedinm ostrov, ale j sedl na slunku pod palmou zvanou Beverly; toila se mi hlava a litoval jsem se. Vdl jsem, e to je Beverly, protoe mi Wendy ekla, e ji tak pojmenovala. Byla to palma lahvov. k se j tak proto, e tvarem pipomn lhev chianti. Je to jedna z osmi palem, kter na Kulatm ostrov jet zstaly, poslednch osmi palem lahvovch na celm svt, kter rostou divoce.

Sedl jsem pod Beverly, ctil jsem se oputn a uvaoval jsem, kdo vlastn dv jmna ostrovm. Tedy tohle je jeden z nejasnjch ostrov na svt. Vechno tu vypadalo neuviteln, jako kdyby teba z moe najednou vystoupil Msc. Jene Msc by byl studen a mrtv, zato tady bylo horko a pln to klokotalo ivotem. Na prvn pohled to sice vypadalo jako zapren polopou a vude krtery, ale ty byly obsypny ndhernmi faetony lutozobmi a krsnmi scinky Telfairovmi a gekony Gntherovmi. Dalo by se pedpokldat, e kdy u m lovk vymyslet jmno pro njak takovhle ostrov, tak si pozve pr kamard, koup vno a uspod mejdan. A ne jen tak ct Je to takov kulat, budeme tomu kat Kulat ostrov'". Kdy na to pijde, tak navc ani kdovjak kulat nen. Dal ostrov vykukoval na obzoru a byl mnohem kulatj, ale ten zase pojmenovali Had ostrov, zejm aby se zdraznilo, e tam na rozdl od ostrova Kulatho nejsou vbec dn hadi. A vidt byl jet jeden ostrov; od kopce na jednom konci se postupn svaoval k pobe a dost nepochopiteln se jmenoval Ploch. Zaalo mi dochzet, e ten, kdo tyto ostrovy pojmenoval, nakonec zejm pece jenom docela zajmav mejdan zail. Kulat ostrov nezstal toitm jedinench druh scink, gekon, hrozn, palem, a dokonce ani travin, kter na Mauriciu u dvno vyhynuly, snad jen proto, e se sem lovk obtn dostv, ale hlavn proto, e se sem nijak nemou dostat krysy. Kulat ostrov pat mezi nejvt tropick ostrovy (m rozlohu asi 140 hektar), kde nejsou krysy. To ale ani zdaleka neznamen, e by nebyla proda Kulatho ostrova pokozena vbec. Ped sto padesti lety, tedy jet ne tu nmonci vysadili ty kozy a krlky, zde rostly lesy, ale ty vysazen bloravci pln zlikvidovali. Na prvn pohled se zdlky a nezkuenmu oku - napklad mmu - proto ostrov jevil jako vcemn hol. Jenom prodovdec by vm ekl, e tch pr palem podivnho tvaru a trs trvy sem tam vyrstajcch z rozplen a vysuen zem a prachu jsou vlastn jedinen a nepedstaviteln cenn rostliny. Cenn pro koho? A pro? Zle na tom vbec jet nkomu krom pr posedlm prodovdcm, e osm jedinc palem lahvovch na Kulatm ostrov jsou pln posledn pslunci svho druhu ve voln prod? Nebo e Hyophorbe amaricaulis (to je palma tak vzcn, e m jedin latinsk jmno) v botanick zahrad na Mauriciu je vbec jedin na celm svt? (Vlastn ji objevili plnou nhodou: msto, kde roste, pipravovali pro botanickou zahradu a chtli palmu jednodue pokcet.) Neznm dn rj na tropickm ostrov", kter by se jen blil pedstav, jakou to slovn spojen m vyvolvat, ani nemu, co se nm sna vsugerovat prospekty cestovnch kancel. Samozejm to odbvme tm, e jsme na rozpor mezi reklamnmi sliby a skutenm svtem zvykl. U ns to ani nepekvapuje. okuje ns proto, kdy si uvdomme, e svt popisovan cestovateli z minulch stalet (nebo dokonce desetilet) a tak dnenmi biology skuten existoval. Stav, v jakm se dnes svt nachz, je vsledkem toho, co jsme s nm provedli my, a to, e nkdy nkam pijedeme a ani ns kdovjak nepekvap, e je to tam njak divn, jenom ilustruje, jak u ani nic moc neekme, a tak e si skoro ani neuvdomujeme, o jsme vlastn pili. Ti, kdo si onu ztrtu uvdomuj, tu nkde freneticky pobhaj a sna se zachrnit, co se jet d. ivot na tto planet je tak neskuten sloit, e lidem trvalo stran dlouho, ne si vbec uvdomili, e to je njak systm, e si to tu prost jen tak neexistuje. Abychom si uvdomili, jak funguje nco velmi sloitho, nebo vlastn u i e to vbec funguje, musme vnmat jednotliv drobn prvky najednou. Prv proto k pochopen ivota tak pisply mal ostrovy. Napklad na Galapgch se zaali ivoichov i rostliny, kte mli spolen pedky, mnit a pizpsobovat rznm podmnkm, a stailo k tomu jen to, e je mezi nimi pr kilometr vody. Ostrovy nm pkn vydlily jednotliv prvky celho procesu, take Charles Darwin pak mohl uinit pozorovn, kter u pak vedla pmo k mylence evoluce. Ostrov Mauricius nm poskytl stejn vznamn, ale o dost smutnj tma - toti tma vymrn. Z mauricijskch ivoich je vbec nejznmj jeden velk mrn holub. Pozoruhodn velk holub: vil skoro jako podn vykrmen krocan. Jeho kdla u se velmi dvno vzdala pedstavy, e by snad takovho cvalka mohla vynst do vzduchu, a tak u z nich zbyly jen takov pahly pro ozdobu. Jakmile se holub vzdal letu, mohl se vborn pizpsobit mauricijskm ronm obdobm a koncem lta a na podzim, kdy se po zemi vl spousta ovoce, se pln nemon pecpvat a t pak z tukovch rezerv a postupn pak bhem suchch a chudch msc hubnout. Ltat stejn nepoteboval, protoe tam nebyly dn elmy, kter by mu snad chtly kodit, a nekodn byl i sm holub. Ten holub nikdy ani nepiel na to, e by nkdo ml nkomu ubliovat, take kdybyste ho vidli nkde na pli, nejsp by k vm piel a podval se na vs - pokud by se tedy na pli vbec dokzal prothnout mezi tmi spoustami obrovskch elv, kter se po pli prochzely. Lid ani nikdy nemli podn dvod je zabjet, protoe holubi mli tuh a trpk maso.

Ten holub m velk, irok a dol zahnut zobk, lut a zelen, dky nmu vypad trochu nevrle a melancholicky; kulat oka mu z jako diamanty a z ocasu mu tr ti smn pra. Jeden z prvnch Anglian, kte toho velkho holuba spatili, napsal, e tvarem tla i vzcnost je pravm opakem arabskho fnixe". Onoho ptka u ale nikdo z ns nikdy neuvid, protoe poslednho bohuel umltili holandt kolonist nkdy kolem roku 1680. Obrovsk elvy byly doslova z tohoto svta vyjedeny, protoe k nim dvn moeplavci jednodue pistupovali stejn, jako my dnes pistupujeme ke konzervm. Prost je sebrali na pli a naloili je na lo jako zt, a kdy na n pak piel hlad, vlezli do podpalub, vythli si nkterou, zabili ji a sndli. Ale toho velkho mrnho holuba - dronteho neboli doda mauricijskho i tak blbouna nejapnho prost lidi umltili jen tak ze sportu. A Mauricius se proslavil prv tm, e tu vymel dodo. ivoichov vymrali i dv, ale tohle byl zvl pozoruhodn tvor a il jenom na pirozen omezenm zem- na ostrov Mauricius. Bylo naprosto jasn, e dal dodov u prost nejsou. A protoe novho dod by dokzali udlat zase jenom dodov, tak u dodov nebudou ani nikdy v budoucnu. Hranice ostrova nm tohle vdom vymezily zcela jasn a jednoznan. Do t doby lovka vlastn vbec nenapadlo, e by snad njak zve najednou pestalo existovat. Jako bychom si neuvdomovali, e kdy nco zabijeme, u to nebude. Nikdy. Nsledkem vyhynut doda jsme smutnj i moudej. Konen jsme se dostali na Rodriguez, ostrvek, kter pat k Mauriciu, abychom tu hledali nejvzcnjho kalon na svt, ale jet pedtm jsme se li podvat na nco, na em trvala Wendy Strahmov; tak moc na tom trvala, e kvli nm zmnila svj obvykl rodriguezsk program a vzala ns tam osobn. U rozplen pran silnice stl huat stromek a vypadal tam jako v koncentranm tboe. Onen strom je druh divokho kvovnku nazvan Ramus mania a u se myslelo, e zcela vyhynul. Jene pak v roce 1981 mauricijsk uitel Raymond Aquis uil na Rodriguezu a ukazoval km obrzky asi deseti rostlin, kter u zejm na Mauriciu vyhynuly. A jedno dt se pihlsilo a eklo: Nm tohle, pane uiteli, roste na zahrad za domem." Nejprve tomu ani nikdo nechtl vit, ale uzli stromu vtev a poslali ji do londnsk botanick zahrady Kew Gardens, kde rostlinu urili. Byl to divok kvovnk Ramus mania. Strom rostl u silnice, hned vedle projdjcch aut, a byl ve vnm nebezpe, protoe na Rodriguezu je kad rostlina potencilnm palivem. Atak kolem postavili plot, aby kvovnk nikdo nemohl porazit. Jene lid si hned pak zaali kat: Aha, to je njakej zvltn strom," pelzali plot a odneli si vtviky, list a kousky kry. Ten strom byl prost zvltn; kad si proto chtl kousek odnst a taky se stromu zaaly pipisovat zvltn schopnosti - dajn teba byl vborn na kocovinu a kapavku. Na Rodriguezu se toho krom domcch zbav moc nedje, a tak zaaly bt sti stromu velice dan; a strom pomalu umral, jak z nj lidi pod odezvali. Prvn plot u byl za chvli k niemu; postavili proto kolem nj jet jeden z ostnatho drtu. Kolem prvnho ostnatho drtu u byl za chvli poteba dal ostnat drt a kolem druhho plotu pak postavili jet tet a u ten cel lgr zabral ptinu hektaru. Nakonec na strom jet dohlel hlda. Te se v Kew Gardens sna, aby z st z tohoto jedinho stromu zakoenily dv rostliny, kter by pak mohli pstovat. A v ppad spchu by je snad pak jednou bylo mon vysadit do prody. Do t doby bude tento strom za ostnanm drtem jedinm zstupcem svho druhu na svt a dl bude muset bt chrnn pede vemi, co by ho mli chu zabt, jen aby si kus uzli. Je snadn si myslet, e jsme nsledkem vyhynut doda smutnj a moudej, ale sp je ada dkaz pro to, e jsme jen smutnj a informovanj. Za soumraku jsme toho dne stli u jin silnice, kde, jak nm ekli, dobe uvidme. Pihleli jsme, jak nejvzcnj kaloov na svt vyltaj ze svho lesa a mchaj kdly na temnouc obloze, aby se pak celou noc krmili na ovocnch stromech. Kalom se vede vborn. Je jich nkolik set. Ale mm hrozn pocit, e problmy mme my.

Kaloov zlat z ostrova Rodriguez v odchovzn stanici na Mauritiu

Markovo zvren slovo


Vlastn jsme ani nevdli: Nevidme ta zvata teba naposledy? Existuje pli mnoho neznmch, aby se na tu otzku vbec dalo jednodue odpovdt. Dky nezmrnmu sil v ternu se zaaly poty nkterch ohroench druh dokonce zvyovat. Ale je jasn, e kdyby se pslun projekty jen na okamik zastavily, prakticky ihned by vyhynul severn nosoroec tuponos, kakapo i delfnovec nsk a ada dalch zvat. To ale vbec neznamen, e by snad vysok poty byly automaticky zrukou budoucho peit druhu; v minulosti se to ukzalo mnohokrt. Nejznmjm pkladem je severoamerick holub sthovav, kdysi zejm nejpoetnj ptk, jak kdy vbec il. A pece ho lovci vybili, a stailo jim na to jen nco pes padest let. A ani trochu jsme se tm nepouili: ped deseti lety jet v Africe ilo 1,3 milionu slon, ale pytlci jich postleli tolik, e jich dnes zstalo necelch 600 000. Na druhou stranu se nkdy poda zachrnit i sebenepatrnj populaci. Lachtan ostrovnch byly pvodn miliony, ale v roce 1965 jich zbyla jen necel stovka; dnes u jich jsou zase ti tisce. A v roce 1978 tvoila celou populaci novozlandskho lejska chathamskho jedin oplodnn samika, ovem zpal Dona Mertona a jeho spolupracovnk zachrnil tento druh ped vyhynutm, take dnes u je tchto lejsk pes padest. Snad se pozvolna vzpamatovv i kakapo sov. Krtce po nvratu do Anglie nm z Novho Zlandu piel nsledujc dopis: P. O. Box 3 Stewartv ostrov Ahoj, Douglasi a Marku, doufm, e Vm to brzy dojde. Mm toti z kakap zem na jinm Stewartov ostrov vborn zprvy. 25. srpna 1989 v 8.45 nael n psovod Alan Munn se svm anglickm setrem Arim u Less Knobu ve vce 380 metr dosud neznmou kakap samiku. Jane" vila 1,25 kilogramu a dost vetla, kdy ji Alan zvedl. Prv pepeila, ale vypadala, e je ve vynikajc kondici, take ji u za pr dn vrtulnk doprav do novho domova - na Tres ostrov. Jet jednou dky za Vai nvtvu. Urit to tm velkm zelenm andulkm pineslo pozornost, jakou si zaslou. S pozdravem Andy Roberts (vedouc projektu Kakapo") za R. Tindala, okresnho ochrnce prody Ministerstvo ivotnho prosted, Rakiura Jet i pozdji jsme dostali o kakapech dobr zprvy. Na Stewartov ostrov nali dal dv samiky a i ty odvezli na Tres ostrov. Celkov kakap populace tak doshla potu tyicet ti jedinc. Na Malm barirovm ostrov mezitm vbec poprv tokalo nkolik samc a nejvc vechny potilo, e mezi nimi byl i devtilet kakapo Snark. Ten piel na svt v roce 1981 na Stewartov ostrov a byl tak jedinm kakapm mldtem, kter v tomto stolet vbec nkdo spatil. Ale to nejlep teprve mlo pijt. Tato kniha u skoro la do tiskrny, kdy najednou telefonoval Don Merton, e na Malm barirovm nali nov postaven kakap hnzdo. Zbudovala si je devtilet samika Heather a snesla do nj jedno vejce. Penst kakapy na Mal barirov a Tres ostrov byl docela riskantn krok, ale taky jedin monost, jak se pokusit kakapy zachrnit ped vyhynutm. Hnzdo Heather je vbec prvnm povzbudivm nznakem, e by to cel snad mohlo fungovat. Te vichni nervzn ekaj, jestli se z vajka nco vytrhne a jestli v novm domov doke Heather mld vychovat. Dopis piel i od Kes HilImanov-Smithov ze Zairu; psala, e od na nvtvy se v Garamb narodili ti mal nosoroci, take celkov populace severnch nosoroc tuponosch t ptadvacet jedinc. Nadenci z parku mlata pojmenovali Mpiko", co znamen odvaha, Molende" (vytrvalost) a Minzoto" (hvzda). Je dleit si uvdomit, e ne kad strategie je pi ochran vzcnch druh inn; asto experimentujeme v pln temnot. Kdy se v Garamb projekt rozbhal, vichni Zaianm tvrdili, e by se zbvajc nosoroci mli pochytat a chovat v zajet. Zairsk vlda to odmtla. Prohlsila, e nosoroci pat Zairu a ten si jednodue nepeje, aby jeho posledn nosoroci putovali do zoologickch zahrad po celm svt. Te se natst ukazuje, e to bylo rozhodnut sprvn. Severn nosoroci tuponos se toti v zajet rozmnouj velmi obtn. Posledn mld se tam narodilo v roce 1982, ale ve voln prod jich bylo od stejnho roku u deset.

Z Mauricia chod zprvy sp smen. Potolkm se da dobe a Carl se domnv, e u jich je dnes ve voln prod asi stovka, z eho je dvanct hnzdcch pr. Prodn populace holub rovch ale poklesla pod deset jedinc. Na Mauriciu vypoutj do prody holuby odchovan v zajet. Zatm je nikdo neulovil a snad se jim na svobod vede dobe. Od na nvtvy uhynul nejmn jeden alexandr mauricijsk. Nkolik se jich pokusilo zahnzdit. V listopadu 1989 nael Carl hnzdo s temi vejci. Jedno vejce pak nevysvtliteln zmizelo, take se rozhodl k riskantnmu kroku a odnesl zbvajc dv vejce do chovn stanice. Z obou se vylhla zdrav mlata a da se jim dobe. A zejm nejvt vznam (aspo pro neornitology) m informace, e poet kalo zlatch ve voln prod pekroil tiscovku. Naproti tomu jsme ale po odvysln poad v rozhlase dostali tento okujc dopis od manel, kte pracovali v n: Ahoj, Douglasi a Marku, moc se nm lbil poad o delfnovci z Jang-c'-iangu, ale poslouchali jsme docela provinile! Nedvno jsme v rznch tovrnch v Nankingu strvili ti msce. Lidi byli moc pjemn a jdlo vynikajc. Ped odjezdem na nai poest jeden znm uvail delfna, take jich vlastn bylo 201. Je nm to moc lto. S pozdravem PS: vlastn to byli delfni dva. Manel mi te pi pomnl, e on byl tm hlavnm venm hostem, a dostal proto embryo. Na zchranu delfnovou pmo v ece Jang-c'-iang zejm moc nadje nen, a nic nepome, kolik asu a sil cel projekt jejich ochrany u stl. Snad tedy budou mt anci v tchunglingsk rezervaci, v jakmsi polovolnm chovu, a tak v nov rezervaci, kter vznik v '-ou. Mon u to ale nikdy nebude jako dv, kdy byli delfnovci divoc a voln. S rmusem a zneitnm eky se pochopiteln nedje vbec nic. Nikdo nev, kolik ivoich je vlastn takhle blzko vyhynut. My dokonce ani nevme, kolik ivoinch a rostlinnch druh vlastn na svt ije. Dosud jich bylo popsno neuvitelnch 1,4 milionu, ale nkte vdci se domnvaj, e jich na objeven jet ek mon a 30 milion. Na tom nen nic divnho, kdy si uvdomme, e toho o povrchu Msce vme vc ne o nkterch stech na vlastn planety. Mnoh zvata a rostliny prost zmiz dv, ne jejich existenci vbec zaznamenme - a mou to bt druhy vborn schovan v neprozkoumanch hlubinch ocen nebo v tichm kout tropickho detnho pralesa. A na pozornosti neunikaj jen ivoichov drobn a nenpadn. Napklad v pralesch Madagaskaru dolo a po roce 1985, kdy jsme tam s Douglasem hledali ksukola, k asnm objevm. Zoologov tam toti objevili dva nov druhy lemura - jeden m krsn rezavozlat elo, oranov tve a jinak je katanov zbarven, nazvali jej lemur zlat; druh se jmenuje sifaka zlatokorunkat a m pro zmnu zlatooranov temeno hlavy. Oba nov lemui jsou nesmrn vzcn a prakticky nic se o nich nev. Jak asi je jejich loha v ekosystmu madagaskarskho detnho pralesa? Existuje snad v jejich ppad njak pm spojitost s nam ivotem? Co je bezprostedn ohrouje? Nevme. Mon vyhynou dv, ne o nich vdci budou vdt tolik, aby je mohli zachrnit. Ochrana ohroench druh je vdycky zvod s asem. Zoologov a botanici zkoumaj nov oblasti a sna se jen zaznamenvat existenci novch druh, jet ne vyhynou. Trochu to pipomn, jako kdyby si nkdo v hoc knihovn zoufale snail alespo poznamenat nkter nzvy titul, kter u nikdo nikdy nepete. K vymrn druh samozejm dochz u miliony let. ivoichov i rostliny z povrchu svta mizeli dlouho ped pchodem lovka. Ale jin je dnes tempo vymrn. Po cel miliony let vyhynul jeden druh teba v prmru kad stolet. Ale druhy, kter vyhynuly od prehistorick doby, z povrchu Zem skoro vechny zmizely za poslednch ti sta let. A z tch zase vtina vyhynula v poslednch padesti letech. A z nich vtina pipad na poslednch deset let. Vbec nejdsivj je ono zrychlovn celho procesu. V souasnosti pispvme k tomu, e kadm rokem z povrchu Zem zmiz na tisc druh ivoich a rostlin. Obyvatelstvo svta dnes t pes pt miliard a tento poet neustle roste. Se zvaty i rostlinami bojujeme o ivotn prostor. A n soupe" je v nevhod: potk se s lovem, zneitnm prosted, pesticidy a s vbec nejvnjm problmem - ztrtou biotop. Jen v detnch pralesch ije polovina vech druh rostlin a ivoich, a pitom kadm rokem zanik prales o rozloze Senegalu. Po celm svt je tolik ohroench zvat, e kdybychom s Douglasem stihli" najt kad ti tdny jeden druh, trvalo by nm to vc jak ti stalet. A kdybychom si k tomu pibrali i ohroen rostliny, pak bychom si na

to museli vyhradit dalch tisc let. Ve vech zastrench koutech svta jsou lid jako Carl Jones a Don Merton, kte zchran ohroench zvat zasvtili ivot. Vtinou mezi peitm ohroenho druhu a jeho vyhynutm stoj jedin jejich odhodlan sil. Ale pro to vlastn dlaj? Zle na tom vbec, jestli delfnovec nsk, kakapo sov nebo severn nosoroec tuponos nadle budou existovat jedin v zpisncch zoolog? Vlastn zle. Kad ivoich a rostlina je integrln soust svho ekosystmu; dokonce i varan komodsk hraje pi udren ekologick stability svho kehkho ostrovnho prosted vznamnou lohu. Jestlie by z ostrova zmizel, ada dalch druh by ho mon nsledovala. A ochrana zvat velmi souvis i s peitm ns samotnch. Ze ivoich i rostlin mme potraviny i lky, kter zachrauj ivoty. Bez ivoich by nedolo k opylen naich zemdlskch plodin, prmysl by neml adu dleitch surovin. Paradoxn obvykle nejvc nepotebujeme zvata velk a krsn, ale mnohem sp ta okliv a nenpadn. l tak se ale me zdt, e ztrta pr druh je nepodstatn vedle zvanch ekologickch problm, teba globlnho oteplovn nebo nien ochrann oznov vrstvy. Proda sice vydr hodn, ale existuje urit hranice, za ni u nelze strunu napnat. Nikdo netu, jak blzko on hranice jsme se u ocitli. m je vt tma, tm rychleji se tme. A jet z jednoho dvodu by nm to nemlo bt jedno, a j si myslm, e dal dvod pak u nen ani teba. Je to urit dvod, pro mnoz svj ivot zasvtili ochran nosoroc, alexandr, kakap a delfnovc. Je to pln prost - bez nich by byl svt daleko chud, smutnj a oputnj.

Hledn mezi uhlky


Nsleduje pbh, kter jsem slyel jako kluk, ale tehdy m tvalo, e mu nerozumm. Teprve za adu let jsem se dozvdl, e to je pbh ze sibylskch knih. To u se mi v hlav vechny podrobnosti rozpily, ale jdro zstalo. Myslm, e jsem to konen pln pochopil a po roce, kter jsem strvil zkoumnm nejohroenjch ekosystm na svt. Stalo se to v jednom starm mst, je jedno, kde bylo a jak se jmenovalo. Ale bylo to bohat, prosperujc msto a leelo uprosted rozshl roviny. Jednou v lt, kdy se vichni jeho obyvatel zabvali zvyovnm sv prosperity, zatloukla na mstskou brnu star ebraka a nabzela mstu dvanct velkch knih. Tvrdila, e je v nich obsaeno veker vdn a moudrost svta a e vech dvanct svazk d mstu za jedin pytel zlata. Obyvatel msta si mysleli, e to je dost podivn nabdka. Odbyli ji, e zejm nem pont o hodnot zlata a e udl nejlp, kdy zase pjde. Staena souhlasila, ale ekla, e nejdv ped nimi polovinu tch knih zni. Postavila men hranici a splila na n ped zraky obyvatel est knih s vekerm vdnm a moudrost svta. A la si svou cestou. Pila zima, hodn krut zima, ale nakonec pece jen nastalo jaro a msto to njak peilo. A v lt byla staena zptky. Jo to se zase ty," uvtali ji lid z msta. Tak jak se da tomu vdn a moudrosti?" est knih," ekla staena, u zbv jenom est knih. Polovina vekerho svtovho vdn a moudrosti. Jet jednou vm je nabzm." Ach tak," chechtali se. Jenom cena je te u jin." Nen divu." Chci za n dva pytle zlata." Coe?" Dva pytle zlata za est zbvajcch knih vdn a moudrosti. Buto vezmete, nebo ne." Vypad to," prohlsili lid z msta, e ty sama moc znal a moudr zrovna nejsi, protoe bys jinak vdla, e na trhu, kde rozhoduje kupujc, prost jen tak neme tynsobn zvit u tak nesmysln vysokou cenu. Jestli obchoduje s podobnm vdnm a moudrost, tak si to klidn nech a na cen vbec nesejde." Tak chcete ty knihy, nebo ne?" Ne." Jak myslte. A nebylo by trochu deva na ohe?" Rozdlala druh ohe, ped jejich oima splila dal ti knihy a vydala se zptky pln. V noci se pak dva zvdavci z msta vyplili ven a prohrabovali se v uhlcch, jestli teba nezachrn aspo njakou strnku, ale ohe vyhoel dkladn a staena jet ohnit rozhrabala. Nezbylo vbec nic. Na msto dopadla dal krut zima; lid mli hlad a ve mst se rozily nemoci, ale obchody ly vborn a v lt u byli lid zase v docela dobr kondici. A tehdy se staena objevila potet. Letos jde brzy," ekli j obyvatel toho msta. U toho s sebou tolik nevlm," vysvtlila to staena a ukzala jim ti knihy, kter mla s sebou. To je tvrtina vekerho vdn a moudrosti svta. Chcete to?" A kolik za to?" tyi pytle zlata." Ty ses, ensk, zblznila. Kdy nic jinho, tak nae hospodstv prv prochz dost sloitm obdobm. Pytle zlata jsou prost naprosto vylouen." Prosm trochu deva." Posekej chvilku," ekli, tohle k niemu nen. Trochu jsme o tom pemleli a ustanovili jsme men komisi a ta se na ty tvoje knky podv. Pj nm je na pr msc na prostudovn; uvidme, jestli nm vbec k nemu jsou, a a za rok zase pijde, tak u budeme vdt, jestli se na nem rozumnm dohodneme. Ale urit to nebudou dn pytle zlata." Ale staena zavrtla hlavou: Tak to ne. Doneste devo." To t bude nco stt." Tak si to nechte," pokrila ena rameny. Ty knihy budou vborn hoet i bez deva." S tmi slovy zaala ze dvou z knih trhat listy, kter pak opravdu vborn hoely. Pak rychle odchzela

pln a nechala lidi z msta zvldat dal rok. Navrtila se koncem jara. Zbv posledn kniha," ekla a poloila ji ped sebe na zem. Take u jsem si pinesla devo sama." Kolik?" zeptali se lid z msta. estnct pytl zlata." Potali jsme jenom s osmi." Jak chcete, brt to nemuste." Pokej tady." li se poradit a vrtili se po plhodince. Vc ne estnct pytl zlata nemme," kemrali. asy jsou zl. Aspo nco nm mus nechat." Staena chystala tsky a nco si mumlala. Tak dobe!" vykikli nakonec, oteveli mstskou brnu a vyvedli dva volsk povozy - na kadm bylo po osmi pytlch zlata. Ale a to za nco stoj!" Dky," ekla staena. Stoj, ale mli jste vidt i ten zbytek." A odchzela pln se dvma volskmi potahy a nechvala lidi ve mst, aby naloili, jak umj, se zbvajc dvanctinou vekerho vdn a moudrosti, kter kdysi bvala na svt.

Doslov
aneb pr prostoekch slov nkolik let pot
Se zvaty, kter se stala clem obdivuhodnch a vtipn, trefn a zbavn popsanch cest svtoznmho autora vdecko-fantastickch romn a jeho ptele zoologa, jste se pravdpodobn u seznmili na strnkch obrzkovch asopis a na televizn obrazovce. Jsou to tvorov, jejich osud vzruuje svt, bytosti balancujc nad propast, kter se hrstka odbornk i dobrovolnk sna v posledn chvli zachrnit. Kdo se chce s jejich osudy seznmit bl, najde jist mnoho pouen v knihch pmch astnk tch dramatickch udlost anebo na slovo vzatch specialist. Bohuel tyto publikace shnj a tou hlavn lid, kter nen teba o vznamu ochrany prody pesvdovat, jsou to knihy milovnk prody pro jin milovnky prody a ostatn tene, co musm konstatovat s nejhlubm politovnm, dost nud. Zato nad knihou Jet je meme vidt se urit nikdo nudit nebude. Douglas Adams nen prodovdec, ale pouen publicista, kter se od Marka Carwardina a dalch odbornk dovdl vechno potebn. Zavd tene nejen do prodnch rezervac, ale tak do jejich okol, vid nejen ohroen zvata, ale i lidi, kte s nimi sdlej jejich kousek svta. A bystrm zrakem odhaluje vztahy, kter zaujatm prodovdcm unikaj. Lpe ne oni zn dnen svt a vm si jeho paradox. A m dle se toul za ohroenmi zvaty svtem, tm vc se pod jeho brilantnmi popisy a vtipnmi postehy objevuje vnj a trp tn. Douglas Adams odhalil to, co prodovdci nedovedou rozpoznat, nebo aspo nahlas ci. Fakt, e pro pelidnn svt ovldnut chamtivost konzumntrnho hospodstv jsou ohroen zvata jen pekkou v ekonomickch zmrech na vyuit krajiny, reklamnm trikem nebo turistickou atrakc. Spisovatel sci-fi pochopil, e se svt dostal na nesprvnou kolej, a kol, kterho se ujal, je sp prce pro vrobce horor. Proto jsou zvren slova knihy tak upmn a plamenn. A proto jeho mise mla ve sv dob velk spch a jeho kniha nepochybn pispla k zven zjmu o ohroen zvata. Jenome co se stalo od t doby, co v roce 1990 vyla poprv? Pes vechnu snahu ochrnc prody devastace ostrova Madagaskaru stle pokrauje a nadje, e se zachrnn zvata budou moci vrtit do svho pvodnho prosted, je miziv. Pes domov levhart a nosoroc v Zairu se pehnala obansk vlka. Nsledky vlky je postien i domov stbrohbetch gorilch vldc a jejich rodin v poho Virunga a kdov, kolik jich peilo. A osud delfnovc nskch pravdpodobn zpeetil projekt vstavby obrovsk pehrady na jejich domovsk ece. Je mi lto, ale spchy popsan v tto knize jsou pouh drobeky zachrnn z okraje laviny, kterou zatm nikdo nedokzal zastavit. Zachraujeme jen nkolik mlo pvabnch i majesttnch tvor, kterm se podailo zskat n zjem a obdiv. V zajet se dobe rozmnouj ndhern tygi ussurijt, ale nikdo u je nechce a jejich domc prosted i koist, j by se mohli ivit po nvratu do prody, nenvratn miz. Podailo se zachrnit rozkonou jihoamerickou opiku lvka zlatho, ale z prales, do nich by se mohla vrtit, zstaly jen trosky, v nich se nikdy neme vytvoit siln a ivotaschopn populace, odoln proti prodnm katastrofm. Pro mnoh druhy vytvoili lid prodn rezervace, asto psn chrnn. Jenome leckdy jde o ochranu jednostrannou, zvolenou podle lidskch mtek. Chrnme zvata ped lovci, ale ne ped zvdavmi turisty a fotografy, dbme, aby nebyla ohroena dravci a elmami, kte k jejich ivotu pat, ale nedbme na zmny prosted, kter vedou k tomu, e zvata strdaj nsledkem nevhodn potravy, nedostatku kryt, klidu a ohroujcmi je chorobami. Kniha Douglase Adamse a Marka Carwardina ns zavedla do nejodlehlejch konin svta. Ale za ohroenmi druhy rostlin a zvat nemusme vbec cestovat daleko, l my v na poklidn zemi mme mslo na hlav! Nai pedkov vybili tury a zubry, losy, vlky a medvdy, sokoly a orly a mnostv mench zvat. My sami prv navrhujeme stlet pracn do prody navrcenho rysa, protoe m zuby a drpy a as od asu je zkou na srnm. lapeme na krk v cel Evrop ohroen vyde a vytvoili jsme v na krajin takov podmnky, e kdysi pehojn koroptve a zajci se stali vzcnost. Ve shce po spotebnm zbo zapomnme na produ a ponechvme pro zvata a voln rostouc druhy rostlin jen to, co sami nechceme nebo neumme vyut. V naem svt je stle mn msta pro celky, kter zaruuj rovnovhu biosfry na tto planet a kter jsou pojistkou pro ivot ptch generac. Ale o tom u bylo napsno mnoho. Neexistuje dn policejn sla, kter by dokzala uhldat neporuenost naeho svta. Neexistuj dn postihy, kter by hladovjcm zabrnily lovit chrnn druhy a tm pekrmenm a znudnm zneuvat poklad moe i soue pro svou zbavu. Je jen jedna cesta. Probudit svdom svta. Pimt ty nejlep, nejvlivnj, nejschopnj, aby na chvli opustili sv vnosnj a zbavnj innosti a

vydali se na pomoc nenahraditelnm a krut ohroenm hodnotm. Tak jako to udlal Douglas Adams s Markem Carwardinem. Lid dnes nemaj as (a u vbec ne chu) st zdlouhav popisy namhavch cest a slovo dobrodrustv" u dvno ztratilo pvodn obsah. A prv proto je tato vtipn a ponkud prostoek knka v podstat cestopisnch report cenn a uiten. Sp ne rozvln vklady dovede ci sv k vznamnmu, mon nejvznamnjmu problmu na planety a pesvdiv ukzat obtav sil tch nkolika mlo lid, kte u dnes piloili ruku k dlu. A pimt tene, aby se zamyslel - a mon se i pidal. Nejen v Africe a na Novm Zland jsou zvata, kter u ztra mohou zmizet beze stopy. Nejen proda Jin Ameriky a Indonsie je ohroena, i kolem ns je spousta prodnch poklad, kter mohou dnes, za tden, i za rok zmizet z povrchu na planety. Mezi nimi a naprostou zkzou stoj jen rozum, znalosti a pe lovka. A hlavn jeho srdce. M-li lovk cokoli inn chrnit, mus to mt rd. A m-li nco milovat, mus to znt. Proto jsme na zvr pidali pr daj a zajmavost.

Varan komodsk
(Varanus comodoensis)

Pslunk eledi varanovitch pat mezi nejdokonalej jetry, je to zve siln, pohybliv a smyslov vborn vybaven. Nejdel zmen exempl mil 3,1 metru. Pes 2 metry vak m pouze samci, samice bvaj men. Nejbli pbuzn m v Austrlii, kde byly objeveny fosiln pozstatky podobnho druhu z pleistocnu. Varana komodskho popsal roku 1912 P. A. Ouwens z muzea v Buitenzorgu podle pti jedinc zskanch z ostrova Komodo, z nich nejvt mil 2,9 metru. Dal byl popsn o ti roky pozdji podle lovku z Labuan Bajo na ostrov Flores. Kusy uloven vvodou z Meklenburku v roce 1923 skonily v muzeu v Berln. O ti roky pozdji byl zastelen dvoumetrov varan tohoto druhu na ostrov Rinja. V roce 1926 se vypravila na ostrov Komodo Burdenova expedice, kter prozkoumala prosted i ostatn faunu a zmila celkem 73 varan. Varani zaali na sv seznmen s cizinci krut doplcet, na ostrov mily loveck vpravy, protoe kad proslul lovec touil zastelit draka". Zoologick zahrady zase chtly mt vzcn expont (podailo se to zoo v Londn, New Yorku, v Amsterdamu a pozdji i ve Stockholmu a v Kodani). Brzy se ukzalo, e varani by dlouho takov zjem nepeili, a tak holandsk vlda, j tehdy Mal Sundy patily, vyhlsila na ostrovech Komodo, Rinja a Padan zkaz pistn a vstup se povoloval pouze vdeckm expertm. Pesto varany lovili domorodci, kte z jejich ocas vyrbli lk", a pytlci z okolnch ostrov. Varani se iv pevn divokmi prasaty a jeleny. Mlad jedinci obratn plhaj po stromech a lov ptky, vybraj jejich hnzda a ob as se jim poda ulovit i opici - na ostrov Rinja toti opice ij, na Komodu ne. Tito obi se rozmnouj pomalu. Samice kladou jen asi 20 vajec, kter v 0,1-0,2 kilogramu, a zahrabvaj je do psku. Mlata se lhnou bez pomoci matky, a to dajn za 8 msc. Jsou asi 30 centimetr dlouh, peste zbarven a rychle rostou i tmavnou. Ohromn jeti dovedou vborn hrabat, pod koeny strom si vytvej prostorn doupata. V souasn dob je poetn stav tchto varan stabilizovn a zd se, e ochrana je dostaten, tebae pleitostn pytlci njak kus odchyt. Turistick aktivity byly omezeny, ale ne zcela zakzny. Vzhledem k tomu, e ostrov Komodo m dnes daleko poetnj lidskou populaci, jsou varani dle pikrmovni a jejich oblast vskytu omezena.

Ksukol
(Daubentonia madagascaryens)

Nejpodivnjho z lemur jako prvn z Evropan zaznamenal v roce 1785 francouzsk cestovatel Pierre Sonnerat a o ti roky pozdji jej popsal a vdeckm jmnem obdail slovutn vcarsk zoolog J. F Gmelin. Asi mu to dalo dost prce, protoe po dlouhch vahch to podivn stvoenko zaadil mezi veverky. Nememe se mu divit, protoe ksukol opravdu nem v cel ivoin i obdoby. V tlamice m nahoe i dole po dvou ezcch, kter na pohled siln pipomnaj hlodky veverky, i kdy se anatomicky od nich li. Hust osrstn ocas rovn imituje veveici. Tm vak podobnost kon. Chodidla ksukola jsou prost nezamniteln, s dlouhmi, tenkmi prsty, z nich kad m ostr drp, pouze na palci ploch nehet demonstruje pslunost tohoto tvora k primtm neboli nehetnatcm. Hlavn specialitou ksukola je vak nesmrn dlouh a vyzbl prostedn prst na pednch konetinch, dky nmu ksukol me ve svch rodnch lesch nahrazovat datly. Vytahuje jm toti tun larvy ze trbin ve dev a vbec vechno jedl. Pokud neuspje, uplatn sv mohutn zuby a vzdorovitou vtev i bambusov stvol roztpne. Dovede ostatn svmi zuby vyhledat dru i do kokosovho oechu a prstkem pak doluje jet mkk jdro. Tento lesn sktek s netopma uima a velkma kulatma oima vede non, velmi skryt ivot. M pro, protoe ho Malgaov na jeho rodnm ostrov zabjeli, veli mrtvolky u vchodu do vesnice a pak je hzeli psm. Jednak z povrivosti a jednak proto, e aje-aje, jak se ksukol tak nazv, rd zabrous na plante cukrov ttiny. S bytkem les a bambusovch porost maj ovem mstn lid stle mn pleitosti k zabjen ksukol, protoe jsou m dl tm vzcnj. Adamsovo tvrzen, e u v edestch letech byli vichni zbyl ksukolov pesthovni do rezervace na ostrov Nosy Mangab, nen zcela pesn. Jet ij ve vchodn polovin Madagaskaru. Jsou vak natolik ohroeni, e Jerseysk trust pro ochranu prody dostal povolen odchytit nkolik tchto zvat pro chov v zajet. Gerald Durrell se spolupracovnky zskal est jedinc pmo ve voln prod v okol Mananary, z toho dv samice s mlaty. Od roku 1991 tedy ije nkolik tchto vzcnch zvat v pohodl a bezpe jerseysk zoologick zahrady a rozmnouje se. Na jejich rodnm ostrov se skryt ijc populace t ochran, ale posledn zbytky les, asi 7 % pvodn rozlohy, taj jako snh na slunci. Ksukolov sice mohou t i v blzkosti lidskch sdel a pmo na plantch, ale hnzda, kde rod mlad, si stavj v lesch na stromech. Zmiz-li lesy, zmiz i oni. Na Madagaskar se v poslednm desetilet soustedila pozornost biolog a tak se ukzalo, e pi podrobnm przkumu (mla na nm podl i esk expedice Lemuria) je mon objevit nejen dosud nepostehnuto populace poloopic, ale i vd neznm druhy lemur. Co ovem neznamen, e by devastace toho podivuhodnho ostrova nepokraovala. Sp podrobn przkum zapoal za minutu dvanct.

Gorila horsk
(Gorilla gorilla beringei)

Nejvzcnj ze t poddruh goril byl objeven nejpozdji, i kdy jeho dal pbuzn gorila vchodn (Gorilla gorilla grauen) byla rozeznna a odborn pojmenovna o jedenct let pozdji. To vak bylo pouze administrativn nedopaten"; lid tuto gorilu dvno znali, ale neodliovali ji od zpadnho poddruhu. Ob krtkosrst" gorily jsou toti rozeny na rozshlm zem (lpe eeno byly, dnes u to tak nen tak skvl), kdeto gorila horsk obv pouze nkolik sopench kuel v poho Virunga nad jezerem Kivu. Tady ji pro svt objevil v roce 1903 nmeck rytmistr Oscar von Beringe, jeho jmnem ji pojmenoval nmeck anatom J. Matschie, a to podle kostry, kterou mu von Beringe poslal. Na rozdl od svch ninnch pbuznch m tato obyvatelka detnch horskch les velice dlouhou srst, vlastn sprvnji eeno vlasy. Lidoopi toti normln srst s podsadou a pesky nemaj. Je smutnou ironi lidskch djin, e na objeven kadho novho druhu obratlovce reaguj nejdve zuiv sbratel a lovci trofej. Ti se tak vrhli na ubohou horskou gorilu a z jej nevelk populace za prvnch dvacet let od objeven odvezli 54 kus. Gorily stleli princov, slovutn sportovci i slavn prodovdci. Sm Carl Akeley, slavn americk socha a prodovdec, zastelil 5 kus pro Americk prodovdeck muzeum, svj poklesek vak odinil tm, e belgickou vldu piml k vyhlen rezervace. V roce 1925 vznikl Albertv nrodn park, pozdji rozen na cel poho Virunga. Od t doby byly gorily oblbenm objektem pozorovn prodovdc a zem o rozloze nkolika set kilometr tverench jejich Mekkou. O horskch gorilch bylo napsno mnoho odbornch zprv a cel ada knih, ba staly se i hvzdami film. el, souasn se staly i obmi pytlk, protoe stoupajc slva zvila poptvku po trofejch. Gorily si bohuel vybraly sdlo na hranicch lidskch stt a to nelegln lov i paovn usnadnilo. Nakonec se gorily ocitly uprosted bratrovraedn vlky mezi kmeny Hut a Tutsi. Jet neskonila, obti se potaj na miliony. A objektivn zprvy o tom, kolik goril zaplatilo tento lidsk svr ivotem, zatm jet nemme. Dosavadn kus informace zaznamenaly zabit jednoho z velkch samc a patrn rozpren jeho tlupy, jin skupiny jsou nezvstn, dal vak ij, a dokonce u zase pijmaj nvtvy" turist a filma. Ovem dvody k pehnanmu optimismu nejsou. Vdy gorily dospvaj a ve vku osmi, nkdy deseti let, samice je bez 251 a 289 dn, cel dal rok mld koj a nkolik dalch let o n peuje. Jen asi kad dvact samice m dvojata, l kdy v zajet gorily ij 30 i vce let, v prod jsou ztrty velik a jedna samice sotva odchov vce ne osm mlat. Prvn mld zpravidla nezkuen matka ztrat. A pi obran mldte ped pytlky nebo lovci nezdka zahynou vichni dospl lenov rodinn skupiny goril (viz zznamy Dian Fosseyov).

Delfnovec nsk
(lipotes vexillifer)

Dal zhadn stvoen, obesten povrami a bjemi nskch ryb a rolnk, poznala evropsk vda teprve v roce 1918. A to nejde o tvora zanedbateln velikosti. Jeden ze ty pedstavitel sladkovodnch kytovc z eledi delfnovcovitch je vt ne lovk, v prmru m kolem dvou metr a v asi 140 kilogram. Pestoe ho znme u skoro devadest let, mnoho o nm nevme. Je svrchu modroed, na bie blav a v zobkovit protaen tlam m 132 a 144 zub. Mal oi st rozeznvaj svtlo a stn; ani jeho echolokan schopnosti nejsou tak znamenit jako u jeho moskch pbuznch. Kdov, jak se v neprhledn zakalen vod nskho veletoku Jang-c-iang doke orientovat. Podle veho, co o nm vme, ije v malch rodinnch skupinkch a iv se rybami, hlavn hoi a sumci, kter vyhledv v bahnitm dn, a tak mkki. Jejich schrnky drt silnmi zuby, kter maj na koenech postrann vrstky. Hledat toto nenpadn stvoen v kalnch proudech veletoku je samozejm tm nemon. Delfnovec nsk m vak jet jedno toit, odkud byl tak vyloven prvn popsan jedinec tohoto druhu. Je to jezero Tung-tching-hu, vzdlen tisc kilometr od st eky. Tady je vzcn kytovec chrnn a snad m nadji se udret. V ece, den ze dne zneitnj, stle intenzivnji vyuvan lidmi pro rybolov, dopravu i energetiku, nem mnoho nadje. Bylo by vak koda, kdyby vymizel. Vdy pat opravdu k vjimen rodin. Jednoho bratrnka m v ekch indickho subkontinentu, v Indu, Ganze a Brahmapute, druhho v Amazonce a tetho v La Plat - ten jedin se odvauje i do poloslan vody a je ze vech nejmen. O tch vech leccos vme, teba i jak dlouho jsou bez (piblin rok) a jak velk je novorozen mld. Jen delfnovec nsk je dodnes v mnohm zhadou. V uench knihch najdeme jen pr fakt, vetn zjitn, e porann delfnovec nak hlasem pipomnajcm buen buvolho mldte. Pes vechnu vzcnost vskytu maj te lid v povod Jangc'-iangu pleitost tento hlas zaslechnout astji. Doprava na ece a rzn prce v eiti vedou asto k porann nch delfn. A protoe tato jemn stvoen maj velmi tenkou mkkou ki a citlivou nervovou soustavu, jen zdka se poda ob nehody zachrnit, i kdy se o to lid asto pokouej. Zajmav n kytovec s elistmi lehce ohnutmi vzhru a s nesymetrickou lebkou, kter m dchac otvor posunut nalevo, je zkony chrnn. Jeho ivotn prosted vak prochz neustlmi zmnami, take se patrn stane dalm dkazem pro tvrzen, e znime-li ivotn prosted zvete, je jakkoli ochrana marn. Ob pehrada, kter se prv zaala nasypvat, postihuje sten i zem prokzanho vskytu delfnovce. Ten ostatn nen pesn zmapovn, ale vhodn podmnky pro ivot tohoto kytovce jsou nejmn ve dvou tetinch dlky ob a vodnat eky. Krsn soutsky nejsou toti vysoko v horch, jsou to vpencov tvary pahorkatiny, kterou kaon eky proezv. Horskou ekou se Jang-c'-iang stv a v provincii Jun-nan, kde ztrc svou impozantn ku. Zd se, e by pehradn ndr mohla vyhovovat jezernmu druhu. Avak ekologov se domnvaj, e obrovsk mnostv splavenin, kter eka pin z hor, se bude usazovat v ndri (asi jako v Asunu a mnoha dalch), ochuzovat vodu o kyslk a tm i o vodn ivoichy, take se ivotn podmnky proti voln ece podstatn zhor. Mnoz odbornci dokonce prohlauj, e delfnovce me zachrnit jen zzrak.

Nosoroec tuponos
(Ceratotherium simum)

Nosoroec tuponos se od svho bratrnka nosoroce dvourohho, ijcho na stejnm kontinent, velmi podstatn li, dokonce natolik, e byl zaazen do jinho rodu. Paleontologov dokonce soud, e se bl spe vymelm druhm nosoroc. Odlin utven pysk me bt pouh adaptace na zpsob pijmn potravy: nosoroec bl" se pase na trv, kdeto jeho ern" pbuzn m na hornm pysku pohybliv prstk"; odtrhv jm vtviky a listy ke. Tch odlinost je mnohem vc, ve tvaru hlavy i cel postavy, zpsobu ivota i chovn. Skaln kresby ns informuj, e kdysi toto zve bylo hojn tm po cel Africe. Jeho stup patrn nem tak docela na svdom lovk, ale zmna podmnek. Od konce doby ledov toti Afrika vysych a zvata spsajc mk traviny ustupuj. Proto byl tak nosoroec tuponos objeven pomrn pozd. Zatmco dvourohho popsal u Carl Linne, jihoafrickou formu nosoroce tuponosho (Ceratotherium simum simum) objevil na potku minulho stolet slavn jihoafrick cestovatel W. Burchell. Svbytnost severn formy tohoto zvete (Ceratotherium simum cottoni) rozpoznal a skoro o sto let pozdji R. Lydekker. Pr destek let po objeven byl po slonovi nejvt suchozemsk ivoich (mry: dlka a 4 metry, vka pes 2 metry, hmotnost 3 a 5 tun, rekord rohu 1,58 metru) na vymen, a proto byla pro nj v roce 1897 v Natalu zzena rezervace na ece Umfolozi, kde se tato zvata rozmnoila. lo to pomalu, vdy nosoroec ije asi 35 let, dospv v sedmi a deseti letech a samika rod jedin mld piblin jednou za ti roky. A pytlci usiluj o rohy tchto zvat tak zuiv, e nevhaj stlet i na strce ohroench zvat. Proto se nosoroci pesthovali do zoologickch zahrad a nai zoologov dokonce pro n chtj vytvoit nhradu za africk savany v prostoru kolem Ralska. Historie s nosoroci tuponosmi nm mezi biology a ochrnci prody na cti nepidala. V dob, kdy se poet voln ijcch nosoroc severn populace u povliv ztenil, zskal ing. Josef Vgner, tvrce safari ve Dvoe Krlov, povolen k odchytu vtho potu tchto i dalch zvat. Mezi ochrnci prody se zvedla boue odporu. Pesn daje nejsou k dispozici, protoe st lovk putovala po karantn jinam, ale je fakt, e se mlad nosoroci ve Dvoe Krlov dobe aklimatizovali. V dob, kdy bylo nutn zbylou populaci nosoroc sesthovat do jedn oblasti a steit ji neustle se stelnmi zbranmi, patrn u nkte zoologov nehodnot celou akci tak psn. Dolo i tu k njakm ztrtm nsledkem nehod, ale v zsad se zde nosorocm vede tak dobe, e bylo nutn najt pro n nhradn ubytovn", aby ppadn pohroma nebo infekce nezniila nejvt chovnou skupinu v zajet. V roce 1985 mla v eskoslovensku tato zvata jedin zoo ve Dvoe Krlov, a to ti samce a est samic. O tyi roky pozdji mli ve Dvoe o jednoho samce vc a dnes zde ij dva samci a ti samice. Dodnes je to u ns jedin zoo, kter tato zvata chov. Odtud tak ti jedinci putovali do San Diega. Ostatn zoologick zahrady u ns - Praha, Lesn, Ostrava, Liberec, st nad Labem (a tak bratislavsk) chovaj jin poddruh nosoroce tuponosho. Toho se tak tkaj snahy o zskn prostor v Ralsku, o kter usiluje libereck zoo. Narozen mldte nen nijak bn udlost. Nosoroci toti dospvaj ve vku sedmi a deseti let. Mezi porody zdrav samice uplynou i v prod obvykle ti roky; rod vdy jen jedinho potomka. V esk republice se dodnes narodila ti mlata.

Kakapo sov
(Strigops habroptilus)

Typick pedstavitel ohroen pta fauny Novho Zlandu je pro prodovdce tvor neobyejn pitaliv. Bud dojem, e je ivm dkazem pbuznosti dvou ndhernch a vysoce zajmavch d ptk, papouk a sov. Je to vak klam. Sovy jsou nejble pbuzn lelkm a papouci nemaj mezi opeenci dn blzk pbuzn. Vechny podobn znaky vyplvaj z obdobnho zpsobu ivota na stromech - vratiprst na noze, mohutn zobk a v dutinch peliv ukrvan a opatrovan mlata, lhnouc se z blch vajec. Kakapo k tomu pidal jet non zpsob ivota a pvabn zvoj kolem o, ale pes to vechno je to prav papouek, ovem papouek podivn. Jako mnoho ostrovnch druh ptk tm ztratil schopnost letu, kratik kdla mu sp pomhaj pi bhu, a kdy vyplh do vtv strom, sn se dol krtkm plachtivm letem. Doke zdolat sotva 50 metr. Asi 65 centimetr dlouh papouek je zbarven rznmi odstny krsn mechov zelen se lutmi a hndmi skvrnami a prouky, m lutobl zobk a tmavohnd duhovka dodv jeho om mrn vraz. Jeho non zpsob ivota a toit v podzemnch norch byly dostaujc ochranou proti pirozenm neptelm, co byli v dobch, kdy na Novm Zland neili lid, pouze drav ptci. Jakmile zde pistly maorsk lodice, nastaly kakapm zl asy. Na ostrovech, kde neili vt savci, se i papouci stali vtanou koist. Na Severnm ostrov staili domorodci vyhubit papouky jet ped pchodem bloch, na Jinm se jet ped sto lety tito ptci uchovali. U tehdy byli vzcn a novozlandsk vlda vyhlsila jejich ochranu. Ovem mezitm ostrovy okupovali i tynoz pist hovalci a piinili se o zkzu kakap. Boj o zchranu tchto vzcnch papouk je bojem proti krysm, krlkm, zdivoelm kokm, psm, kusum a jinm zvatm, kter lov dospl ptky, ni jejich vejce a devastuj rostlinstvo, na nich je kakapo zvisl. Poslednm toitm tohoto klenotu novozlandsk prody jsou ostrvky, kde lze celkem snadno vyhubit nedouc pisthovalce a zemn papouky uhldat.

Levhart konsk
(Panthera pardus ituriensis)

Ze vech velkch kokovitch elem m levhart nejvt oblast rozen. Zatmco lev nyn obv pouze Afriku a jedinou malou rezervaci na indickm poloostrov Kathiavr, tygr zpas o ivot od hranic Indie a po Ussuri a jagur je omezen na tropickou Ameriku, pvodn vlast levharta je cel Afrika od Atlasu a Nilu a po Kapsko a Asie od Kavkazu a Mal Asie po Pamr, Tibet, Koreu a Mandusko. V prehistorickch dobch zasahoval dokonce do jihovchodn Evropy. Na obrovskm zem s nesmrn rozmanitm ternem i rostlinstvem vzniklo mnostv poddruh tto ndhern, elegantn kokovit elmy. Proda levharta skvle vyzbrojila silou, obratnost a vytrvalost, dky jim doke lovit nejrozmanitj koist a plhat stejn dobe po stromech jako po skalch. Ovem dala mu do vnku tak ndhern, efektn skvrnit koich, pro nj byli levharti pronsledovni u hluboko ve starovku. U egyptt veleknzi nosili jako slavnostn pehoz levhart ke, doven z tajupln zem Puntu a jinch dalekch kraj. Velice dan byly vak levhart koeiny i u pvodnch obyvatel ern Afriky, u an a vldc stedoasijskch a koneckonc i u zkaznic dnench mdnch salon. Nen divu, e z 22 popsanch poddruh levharta je u nejmn 5 zcela vyhubeno a dal destka pev v pomrn malm potu jedinc, poppad je jej existence s otaznkem. K vyhubenm poddruhm pat statn levhart sdnsk (Panthera pardus pardus), dlouhosrst levhart berbersk (P. pardus panthera), velk, krsn zbarven levhart kapsk (P. pardus melanotica), krmov levhart sinajsk (P. pardus jarvisi) a levhart zakavkazsk (P. pardus tulllana). Otaznky vis nad levhartem somlskm (P. p. nanopardus), etiopskm (P. p. adusta), konskm (P. p. ituriensis), zanzibarskm (P. p. andersi), arabskm (P. p. nimr), cejlonskm (P. p. kotiya), perskm (P. p. saxicolor), kamrskm (P. p. miliardi), jvskm (P. p. melas) a manduskm (P. p. orientalis). Je to truchliv bilance, ale pozoruhodn je, e tyto nadan elmy dokzaly po stalet odolvat obrovskmu tlaku a pevaj i v zemch, kde byly dlouho krut pronsledovny. Navc ij v oblastech, kde maj vnou konkurenci ve svch pbuznch - africkch Ivech, asijskch tygrech a dalch elmch. Odbornci soud, e levhart neije na Sumate proto, e jej vytsnila siln populace tygr, kdeto na okolnch ostrovech ano, protoe tam tolik tygr nen. Dnes ovem pekotn osdlovan Sumatra u ani tygry neoplv. Konsk levhart donedvna patil mezi druhy spn pevajc, protoe jednak oblast nkdejho Belgickho Konga, kde je domovem, mla psn ochransk zkony a jednak byla apka z levhart ke psn steenou vsadou nelnk. Avak zmatky a boje, kter s pestvkami suuj oblast Konga u destky let, otevely pole psobnosti lovcm a pytlkm. Mal, ale krsn tmav vybarven ke konskch levhart se staly hledanm zbom, take dnes nikdo nev, jak je stav tchto elem v oblasti, kde bvaly hojn. bytek koisti a zhorovn prosted vypsnm dobytkem a vypalovnm trvy vystavuje odolnost a pizpsobivost levhart dalm tkm zkoukm. Nedostatek pirozen koisti ene toti elmy k tokm na domc zvata, nejen ovce a kozy, ale i na psy a drbe. Levharti se tak dostvaj do konfliktu s mstnm obyvatelstvem -a to je prv ppad levharta konskho. Ty asy, kdy vtinu po Konga pokrval neprostupn prales, dvno minuly. Zemdlsk kmeny se prodraj stle hloubji do pralesa, t se zde nejen devo ve velkm, ale i mnoho jinch surovin. Souvisl prales u protn dosti hust s silnic a cest, a dokonce i eleznice. V podmnkch obansk vlky nelze samozejm zajistit ani minimln ochranu zvat. Navc spousta vyhladovlch uprchlk na pustch cestch me vst i k tokm hladovch elem na lidi, zejmna na dti (konsk levhart je mal); ty pak vyvolvaj podobnou paniku jako kdysi lidorav levhart v indickm Kumonu. To vede k zabjen elem mahem a je to vborn zminka pro pytlky, kte vzdor mezinrodnm dohodm zsobuj koinick obchody levhartmi kemi.

Zachrnn ostrovan

Ostrovy se asto stvaly toitm vzcnch, asto i starobylch druh, kter na nich nezdka prodlaly sloit vvoj, take se zmnily v endemick druh, kter nikde jinde na svt neije. Na endemity je bohat velik ostrov Madagaskar nebo Nov Zland stejn jako ty nejmen ostrvky, ztracen v irm ocen. Dlouho byly ostrovy tm nejbezpenjm toitm vzcnch druh, neschopnch odolvat konkurenci vbojnjch nebo dravjch ivoich. Ostatn obrovsk vznam ostrov v biologii odhalil u Charles Darwin na Galapskch ostrovech. Lid v poslednch pti stoletch vtrhli do ostrovnch rj a zaali je pustoit. Po tiscch odveli obrovit elvy, a u galapsk slon nebo jejich obdobu - elvy obrovsk ze Seychell. Holemi utloukali dviv tvory, kte neznali lovka, od divokho psa z Falklandskch ostrov (Dusicyon antarcticus) pes doda (Didus ineptus) z Mauricia (pro tu hloupou dvivost jej Jan Svatopluk Presl nazval esky blboun nejapn) a po obrovit korouny (Hydrodamalis gigas), lachtany a klan z Beringov ostrova. Je tk vypotat vechny ztrty, kter utrpla ostrovn zvena v nkolika mlo poslednch stoletch. Neznme toti ani vechny druhy, kter padly za ob kluen les, vypalovn trvy i se staly koist zavleench ivoich. Natst mal ostrovn svt dovoluje i energick akce na zchranu ohroench druh ivoich i rostlin. Dky spojenmu sil vdc a ochrnc prody z nkolika stt se podailo zachrnit nkolik druh zdnliv stojcch na pokraji vyhuben. Shodou okolnost jde o druhy obvajc oblast na vchod od Madagaskaru, Maskarny a blzk ostrov Rodriguez, o jednoho savce a dva druhy ptk. Jsou to holub rov (Columba mayeri) a potolka skvrnit (Faico punctatus) z ostrova Mauricius a kalo zlat (Pteropus rodericensis) z ostrova Rodriguez. Zlatch kalo, kte nikde jinde neij, ilo v roce 1976 v jedin kolonii 127. Osmnct jich tehdy bylo odchyceno, st pevezena na Mauricius a ti pry putovaly do Durrellovy zoo na ostrov Jersey. Odchovan mlata se pak sthovala do chovatelskch stanic a zoologickch zahrad v Evrop i v Americe. Dnes je kalo tolik, e by se mohli vrtit do voln prody. Ale kam? Pvodn kolonie na ostrov Rodriguez se rozrostla dky ochran a pznivmu poas na 800 kus - vc ostrov neuiv, protoe je tm odlesnn. A tak ochrani pro zachrnnho netopra pracn hledaj nov domov. Holub rov byl chovn ve volirch pmo na ostrov Mauricius a rovn se dostaten rozmnoil. Nejprve bylo nkolik pr pokusn vyputno v botanick zahrad a pozdji v Macchabskm lese. Po mnoha trampotch se podailo v odlehlch koutech ostrova zaloit nov kolonie tchto holub (hnzd toti pospolit) a ptci odchovan v zajet se dobe pizpsobili podmnkm v prod. Natst tito velc, baculat a ne prv pla holubi maj maso s odpornou pchut, take jim od lid mnoho nebezpe nehroz a velc dravci na ostrov neij. Tak snad maj nadji na peit. Potolka skvrnit na tom byla ze vech t nejhe. Mal endemick draveek byl opravdu kriticky ohroen: v dob, kdy byla zahjena zchrann akce, napotali na celm ostrov pouhch osm jedinc. Uvaovalo se o ken s blzce pbuznmi druhy, ale nakonec se mal draveek ukzal natolik ivotaschopnm, e s nm jeho zachrnci mli nejmn starost. Dovezli evropsk potolky pro vechny ppady, ale Carlu Jonesovi, kter se zchranou potolky skvrnit zabval, se podailo objevit hnzdo voln ijcho pru a vybrat vajka. O ta se prv mly starat evropsk potolky. Pvodn pr snesl, jak u to ptci dlaj, snku nhradn, take prvn kroky byly spn, jeden rodiovsk pr za lidsk pomoci odchoval dvojnsobn poet mlat. Jones se sv metody pidrel a do roku 1990 odchoval a do prody vypustil 112 istokrevnch potolek skvrnitch. Mezi zachrnn ostrovany pat i veker osazenstvo mal vspy Kulatho ostrova (Round Island). Ostrov ohroen eroz, protoe jeho rostlinstvo spsali vysazen krlci a kozy, byl domovem endemickch rostlin, a hlavn plaz. Energick akce zbavila ostrov jehoniitel (piem bylo nutn svst men vlku s ochrnci krlk), take se podailo osaml ostrvek vrtit jeho prvoplatnm obyvatelm. Pvodn rostlinstvo se bhem deseti let zaalo vysemeovat, vymizel deviny ochrnci prody vysadili a stavy hmyzu i plaz uten vzrostly. Ochrana prody si pipsala na konto vzcn a ojedinl spch. Dal cesty a boje? Pi pohledu na mapu svta se zd ovem zchrana jednoho malho ostrvku

spchem zanedbatelnm, seznam zachrnnch druh je ve srovnn s potem druh vyhubench otesn krtk. Situace tedy spe neuten. Lidstvo vak u nalo sprvnou cestu. V ervnu 1992 byla na konferenci OSN o ivotnm prosted v Rio de Janeiru podepsna mluva o podpoe biologick rozmanitosti. Tato mluva m zajistit prostedky k ochran endemickch druh, spoleenstev a ekosystm. Mla by zajiovat pi pedevm o ty sti svta, kde se sousteuje nejvt biologick bohatstv, podporovat vzkum, a hlavn pispvat tm zemm, kter skuten o biologick zdroje na svm zem rozumn a etrn peuj. mluva byla podepsna, cesta nalezena. el, za pt let se nic podstatnho nestalo. Vtina stt, chudch i bohatch, produ na svm zem i vude tam, kde me prosazovat sv zjmy, sp plundruje ne rozumn vyuv. Mezinrodn dohody byly podepsny u mnohokrt, ale jen mlo vld a sttnch instituc je skuten dsledn pln. Je to vak zklad a oban, kterm zle na budoucnosti svta, se maj o co oprat. Maj v ruce zbra. Budou-li ji sprvn vyuvat, mohou sv vldy k ochran prodnch hodnot pinutit. V zjmu vlastnm, a hlavn v zjmu svch dt a vnuk, v zjmu budoucch generac. Nesrozumiteln slovo biodiverzita" me zskat docela konkrtn npl. Zchrana ostrvku v Indickm ocen nm me pipadat odtait a nepodstatn. Ale i u ns jsou msta, jejich vznam pesahuje hranice naeho sttu - Plav, Tebosko, umava a mnoho jinch. K jejich ochran a rozkvtu u meme mnoh podniknout. A jeden kad z ns me zskat kousek zsluh, kter si jinde a jinak vydobyli hrdinov tto knihy. Zbraslav 29. ledna 1997 Helena Kholov

Podkovan
Rdi bychom podkovali osobm, zvatm a institucm, kter n projekt umonily. Jsou to: Cary Arab" Aburn Air France Air Zaire Conrad a Ros Avelingovi Hilary Bassova Jane Belsonov Bili Black Boss Juan Carlos Cardenas John Clements Sue Colmanov Peter a Linda Danielovi Mike a Dobbie Dobbinsovi Phred Dobbins erven k Patty Eddyov Margaret Edridgeov Steven Faux John Fontna Sue Freestoneov Fuji Films Lisa Glassov Michael Green Reinaldo Green Terry Greene Linda Guessov Peter Guzzardi Bob Harris Bruce Harris Rod Hay Kes a Fraser Hilimanovi Craig Hodsell Liz Jarvisov Jerseysk zoo Carli Jones ou Kaija Aartee Khosla Kodak UK Ltd Jrgen Langer Annette E. Lanjouwov Lisa Lawleyov Alain le Garsmeur Richard Lewis Roberto Lira Londnsk zoo Charles a Jane Mackieovi Marina Mahonov Rob Malpas Andrew Martin Mark McCauslin David McDowell Don Merton Doreen Montgomeryov PhiI Morley Chris Muir Nikon UK Ltd Mary Ellen ONeillov Bili Peabody Chen Peixun Susan Petersenov Jean-Jacques Petter David Pratt Liu Rendun Marcia Ricciov Bernadette Salhiov Putra Sastrawan Gaynor Shutteov Ivan Leiva Silva Laurie Starkov Neville Stevenson Wendy Strahmov Godofredo Stutzin Miguel Stutzin Condo Subagyo Struan Sutherland Kirsty Swynnertonov Debra Taylorov Ron Tindal Tchunglingsk spolenost za zchranu delfnovce nskho Daniel Torres Ed Victor Sue Warnerov Carlos Weber Bob Wyatt

Douglas Adams a Marc Carwardine

Jet je meme vidt


Vpravy za vymrajcmi ivoichy

Z anglickho originlu Last Chance to See vydanho nakladatelstvm Harmony Books v New Yorku roku 1991 peloil Ji Hrub. Doslov napsala a text po odborn strnce pehldla Helena Kholov, CSc. Oblka, typografie a sazba Miroslav Kloss. Reprodukce Ludk Kubk. Vydala Mlad fronta jako svou 5776. publikaci. Odpovdn redaktorka Vra Amelov. Vtvarn redaktor Bohuslav Hol. Technick redaktor Milo Jirsa. Vytiskla tiskrna Finidr, s. r. o., esk Tn. 200 stran textu a 4 strany obrazov plohy. Vydn 1. Praha 1998.