Permakultura je pojem, který zatím není příliš známý.

Jedná se o styl vytváření nejen zahrad, ale veškerého prostředí ve kterém člověk žije, způsobem, který je trvale udržitelný a stále se obnovující.

Co je to permakultura?

Permakultura se dá v podstatě uplatnit v jakémkoliv měřítku pro zahrady, lidská obydlí, farmy, obdělávanou půdu, balkony, vodní plochy, výrobní procesy, ….. Je to nový způsob myšlení, tvořivý, inteligentní a uvědomělý design, měnící současné neefektivní a destruktivní formy, jimiž si lidstvo zajišťuje své životní potřeby a využívá planetu Zemi. Hlavním cílem je zajistit blahobyt člověka tak, aby to nebylo na úkor ostatních lidí, životního prostředí, rostlin a zvířat. Anglické slovo „permaculture“ se skládá ze dvou slov – permanent a agriculture. „Permanent“ znamená permanentní, trvalý. Neznamená to však pouze trvale udržitelné zemědělství, ale také permanentní kulturu, protože žádná společnost nemůže přežít bez trvale udržitelného a etického využívání krajiny. Základní principy permakultury zůstávají stejné po celém světě, ale mění se použité techniky podle klimatu, složení půdy, dostupných zdrojů a v neposlední řadě podle potřeb lidí, kterým má design sloužit.

Základní principy permakultury Respektování přírodních zákonů Etické zacházení s přírodními zdroji Využití zdrojů místně dostupných Péče o planetu Péče o lidi Spojování více prvků ve fungující celek Maximální efektivita při minimální vložené energii Rozmanitost a originalita Kladný a tvořivý přístup k řešení problémů Dělení se o nadbytečné zdroje Produkování jen recyklovatelného odpadu Snaha učinit život radostnějším a jednodušším

Kořeny permakultury Tento koncept vznikal v sedmdesátých letech dvacátého století v Tasmánii a Austrálii. Zakladateli jsou Bill Mollison a David Holmgren. Permakultura je tedy designérský systém pro navrhování trvale udržitelných člověkem vytvořených produkčních systémů a lidských sídel. Vychází z pozorování přírodních systémů a z moudrosti tradičního zemědělství, staví ale také na moderním vědeckém a technickém poznání. Lidé dělají to co dělají, protože to tak dělají všichni ostatní. Nové je obvykle přijímáno s nedůvěrou, proto je potřeba umožnit každému možnost informované volby, nezávisle na převládajícím názoru veřejnosti. Přitom permakultura není žádnou "alternativou", alternativními by se měly nazývat současné způsoby hospodaření, které postrádají jakoukoliv logiku a vedou do slepé uličky.

Bill Mollison Zakladatelé permakultury vydali v roce 1978 první knihu, nazvanou Permaculture One.

David Holmgren

Kdo a kdy permakulturu uplatní? Ve chvílích, kdy je člověk zaplaven informacemi o tom, jak špatná je situace se životním prostředím, škodlivinami v potravinách, či stavem světa celkově, lze pozorovat tři základní reakce: 1) 2) 3) ignoruje skutečnost a doufá, že se to týká někoho jiného uvědomí si problém, ale propadne depresi uvědomí si problém a začne něco dělat – a právě zde se uplatní permakultura.

Permakultura je návod, technika, způsob myšlení i životní styl v jednom. Je to na etice založený designérský systém, spojující dobré bydlení s bezpečnou produkcí potravin a estetikou, zahrnující též společenské a finanční stránky. Je na každém z nás, co z toho se rozhodneme uplatnit v našem každodenním životě. Lze ji použít i v tom nejmenším rozsahu, ale i v celosvětovém měřítku. Vědci se stále dohadují, kolik toho naše planeta ještě snese, ale dříve či později bude přechod na něco jiného (ať se tomu bude říkat jakkoliv) v zájmu přežití lidstva jedno z nejlepších řešení. Skromným začátkem jsou již dnes např. rodové statky, biofarmy a komerční ekologické pěstování plodin. To celé je možné jen proto, že si dostatečně velké množství lidí uvědomilo dopad chemických postřiků na kvalitu jídla a zdraví.

práce i peníze. Všechny permakulturní techniky jsou totiž obvykle levnější než ty ostatní. Tak by to opravdu nefungovalo.Ale ani to není konečné řešení. pro vlastní dobro a zisk. Důkladně vymyšlené To úplně nejlepší na permakulturním designu je. Permakultura a legislativa . ale má sílu změnit svět. že se nesnaží lidi nutit k něčemu jen proto. neboť je v lidské povaze sledovat vlastní zájmy na prvním místě. co je přirozeným a nedílným vedlejším produktem permakultury. Je to taková malá revoluce. co každý bude dělat hlavně pro sebe. která začíná u vašeho domu. proto vymysleli něco. jejich použitím se šetří čas. že je to dobré pro životní prostředí. Ochrana a zlepšování životního prostředí je jako bonus – něco. metody permakultury jdou totiž ještě o pár kroků blíž k dokonalosti. snadno aplikovatelné i pochopitelné. za každou cenu. Tvůrci permakultury to dobře věděli.

nebo že permakultura má být šířena jen skrze oficiální permakulturní spolky atd. nesmí se libovolně používat. Můžete začít hned. ale nic z toho není pravda (osobně mi to potvrdil David Holmgren při návštěvě v Praze). Byla by též škoda permakulturu nechat zaprášenou mezi skupinkami lidí. co se týká převážně zahradní tvorby a designu. Informací o postupech bylo bohužel donedávna dostatek hlavně v angličtině.Občas někteří lidé tvrdí. Klasika nebo Ekozahrada? Čtení pro váhající . Stránky www.ekozahrady. permakultura je již slovo zcela běžné. aby přinášely mezi širší veřejnost to hlavní a nejdůležitější. že permakultura je zdarma. Jak říká Bill Mollison "Přece nebudeme jen tak sedět a nenecháme ty bastardy. třeba na balkóně. aby to tady mezitím všechno zválcovali" :-). k dispozici kdykoliv a kdekoliv pro každého. stejně jako slovo zemědělství nebo mulčování a nikterak chráněno není. o čem permakultura doopravdy je. Každým rokem se situace lepší.com jsem založil v roce 2002 proto. Původně to tak Bill Mollison asi zamýšlel. kteří se schází několikrát ročně nad šálkem kávy. tedy v podstatě jen část toho. Permakultura musí být normou v každé inteligentní domácnosti. že slovo "permakultura" je chráněno ochrannou známkou. Dobrá zpráva tedy je. na internetových stránkách a v mnoha zahraničních knihách a časopisech.

.

cítit vůni květů.Určitě znáte jaký je to pocit být v přírodě a vnímat krásu a energii všeho kolem. Probíhá neustálá změna. plus jedlé plodiny. obnovit síly. více energie a více užitku . slyšet štěbetání ptactva. jejímž jediným cílem je více krásy. nebo šumění rákosu na břehu rybníka. . jak se mění roční období . Zahrada by nám zcela logicky měla poskytovat podobné vjemy. spadaného listí.to je základní princip přírody.nikdy neuvidíte dvakrát to samé. koncert cvrčků na rozkvetlé louce. Lidé chodí do přírody pro inspiraci. načerpat energii a pozorovat.

verze sezóny na "klasické" zahradě Když majitel na celé léto odjede. energie a peněz. vyžaduje spoustu práce. nemíním zde nikoho urazit :-).Nyní si představte normální průměrnou zahradu u rodinného domku: trávník. jako by tato zahrada ležela připojená na jednotce intenzivní péče. nebo bez zalévání za letních veder seschne. velikostí. chodník z betonových dlaždic. zaplevelí se. optických efektů ke zmenšení či zvětšení prostoru a dalších estetických měřítek rostlin. závislá na ošetřujícím personálu. Proto to co je v časopisech běžně v zahradách neuvidíte. málo odolné šlechtěné růže potřebují hnojení a chemický . pár sestříhaných keřů. Zeleninová zahrádka bude k nepoznání. času. Každá zelená složka této zahrady je samozřejmě živá. nesekaný trávník přeroste. možná nějaký ovocný stromek a po větší část roku podivně vyhlížející záhonek se zeleninou (snaživějším zahrádkářům se omlouvám. 1. ale ve srovnání s bujnou divokou přírodou to vypadá. Knihy a časopisy jsou plné zajímavých schémat a designů osázení podle barev. ale udržet takovou rostlinnou "stavebnici" v životaschopné kondici po následující roky či desetiletí. řádka růží.

postřik proti skvrnám všeho druhu.1 se sice zahrádka odebrala do věčných lovišť. kolena i nervy nekonečným pletím a okopáváním. a chodci si stejně neváží toho. pokoušeje se nepřeseknout kabel (nebo k této zábavě nutil své rodinné příslušníky). Zřejmě si už nenašel delší čas než pár minut týdně.v pravidelných intervalech bude svému majiteli způsobovat více stresu než radosti. Taková zahrada ve výsledném efektu není bez pravidelné údržby vůbec hezká a ani užitečná pro člověka a volně žijící živočichy . Přezrálé ovoce spadne a bude za nehezkého zápachu hnít pod stromem. zbytečně promarnil čas nepříjemnou prací a stal se sponzorem chemického průmyslu. ale majitel si možná odpočinul na pěkné dovolené. K tomu se připojuje i boj proti nejrůznějším nezvaným formám života. který mu otravuje řeku ke které chodí na ryby. na které si pečlivý majitel v potu tváře ničí záda. že sednout si na zahradě do stínu stromu s dobrou knihou a s ničím chvíli nebojovat nebo se neotrávit. verze sezóny na "klasické" zahradě Naopak kdyby se dotyčný majitel celou dobu o zahradu staral. trochu se nadřel. je přestupek proti zájmům společnosti. stejně tak jako některé ovocné stromky. Shrnutí: V příkladu č. Zahrada ale může poskytovat daleko více radosti než jen nekonečný stereotyp. Ačkoliv pěstuje hodně zelených věcí. v celkovém shrnutí . Ovoce nasáklé karcinogenními postřiky proti škůdcům si vesele dozrává na stromě a déšť z chodníku odplavuje chemikálii na hubení plevelů do zeleninové zahrádky. každý víkend by jeho sousedé poslouchali řev travní sekačky a podle pohonu stroje by dotyčný buďto dýchal výfukové splodiny. Odplevelit spáry zanedbaného dlaždicového chodníku bude určitě vyžadovat chemický herbicid. boj a zabíjení všeho živého. Tento příklad představuje typickou prohru v boji proti přírodě na vlastní zahradě. každý večer by proléval zelený koberec hektolitry pitné vody a čas od času chemicky vyhubil pampelišky a trávu pohnojil granulemi zázračného složení. 2. 2 majitel zůstal doma. Některé keře zvyklé na zálivku začnou za sucha uvadat. V příkladu č. Statistiky stále se zvyšujícího prodeje zahradní chemie a techniky nasvědčují tomu. nebo utrácel za elektřinu. jak už to tak bývá. Ale má trochu kontaminovaného ovoce a zeleniny. od housenek až po krtky. že jim nepřekáží větve ze vzorně střiženého živého plotu. aby se kochal dokonalým trávníkem. přerostlé větve stříhaného živého plotu mohou znepříjemňovat život chodcům.

že se tyto činnosti budou opakovat donekonečna.přírodě i životnímu prostředí škodí. Z obyčejného zahradničení se stává těžký byznys. že bez malého multifunkčního traktůrku se sekačkou a bez všech těch jedů to prostě nejde. snadno propadne fobii. a zároveň prohru lidstva ve snaze o příjemný a zdravý život na této planetě. spalování benzínu nebo použití zahradní chemie na takové zahradě nemá ekonomické ani ekologické opodstatnění a víceméně se předpokládá. Tento příklad představuje typickou krátkodobou a málo uspokojující výhru v boji proti přírodě. která je daleko hezčí než všechny ostatní a nechce po vás žádné peníze na údržbu. protože spotřeba elektřiny z neobnovitelných zdrojů. která se stará sama o sebe a příliš vás k tomu nepotřebuje (kromě prvních let když ji založíte a než „vyroste“). Takovou. Stačí chvíli vynechat a všechna předchozí dřina přijde vniveč. chemicky upravované vody. .zahradník amatér na malé atriové zahrádce. A oběť . Řešení existuje ! Vytvořte zahradu.

když se podle nich budeme řídit a ne s nimi bojovat. a . čistí se a voní úplně sama. která vždycky fungovala a fungovat budou. Hmyzí škůdce zbaští jejich přirození hmyzí a ptačí predátoři.Zahradu která kvete. zdravě a esteticky. plodí ovoce a obsahuje spousty jedlých rostlin. plevel bude utlačen bujnými trvalkami a mulčem. protože to jsou základní pravidla přírody.

Zahrada k dosažení svého maximálního potenciálu potřebuje minimálně 5 až 10 let (už v počátku začne být hezká. Na oplátku vám nabídne energii a atmosféru. to skutečně jde. nazývaný Permakultura. A krom toho si ještě uvědomíme. vezmeme-li si příklad z přírody o kterou se nikdo nestará a přesto je tak krásná (ze zbytků té nedotčené se celosvětově stávají národní parky) a zkomponujeme svou zahradu z prvků. nebo pomáháním přírodě na své zahrádce k ještě větší dokonalosti. zdarma a elegantně. funkční a užitečná. Daleko snazší než se starat o špatně zkomponovanou klasickou zahrádku alias "vadnoucí trávníkovou prázdnotu". neboť dobře založená „ekozahrada“ po pár letech od založení uvítá vaši pomoc jen pokud ji nabídnete rádi a dobrovolně. že nic takového jako plevel vlastně neexistuje (viz Jedlý trávník). Řešení tímhle způsobem nabízí nově se rodící styl zahrádkaření a nový pohled na život na této planetě celkově. proto začněte co nejdříve. Nebo jste někdy viděli přírodu nakupovat v drogerii? Každý keř i strom potřebuje čas k růstu.v chytře kombinované zeleninové zahrádce pro něj nezbude moc místa. můžeme si ušít zahradu přímo na míru i svým vlastním potřebám a estetickému cítění. kterou na běžné zahradě nenajdete ani za sto let. ale ne každý to umí vnímat). Necháte za sebe většinu času pracovat přírodní zákony . . Samozřejmě jsou k tomu potřeba znalosti mnoha přírodních funkcí a také trocha intuice a představivosti. Příroda to tak dělala sama ještě než lidé slezli ze stromů a postavili první továrny. zamyslíme-li se nad potřebami a vzájemnými vazbami rostlin a živočichů a nás.pracují totiž dobře. Velice stručně řečeno. ale někdy je to snazší než se zdá. To není jen fantazie. které se vzájemně doplňují ve svých funkcích. Majitel této zahrádky si může vybrat mezi slastným odpočinkem se sklenkou čehokoliv ve stínu krásných stromů.

když jim už nezbývá další čas je nějak využít? Proč jsou ve „vyspělých“ zemích trávníky jedním z největších zemědělským odvětví na světě. když spolikají obrovské množství vody. navážejí tuny kyselé rašeliny pro výsadbu zbytečných vřesovištních rostlin. Proč někdo hubí květiny.k odhalení všech jejich principů stačí logika malého dítěte. když se tím ničí vzácná rašeliniště a vřesoviště jinde? Proč se na "okrasné" zahrady a do parků vysazují převážně neplodné kultivary keřů a neplodící stromy a lidé si kupují v obchodech drahé. sekají. a vysazují se jiné. chemicky ošetřené ovoce. které v naší zemi obvykle nepřežívají zimu? Proč ve volném čase zahrádkáři na chatách a chalupách o víkendech stříhají. které rostou samy a jsou léčivé. ve které roste téměř cokoliv. dovezené přes polovinu světa? Proč se tedy v parcích a veřejných prostranstvích už nesázejí stromy a keře s jedlými plody pro lidi a ptactvo? Proč lidé většinou zahrady zavlažují chlorovanou pitnou vodou za kterou se platí. Nebo pár základních otázek. . že maceška je hezčí nebo společensky přijatelnější než pampeliška? Proč se do zahrad s neutrální a zásaditou půdou. které potřebují neustále lidskoui péči a nejsou jedlé ani zpracovatelné? Kdo rozhodl. když existuje nepřeberné množství trvalek? Proč supermarkety ve svém oddělení pro venkovní zahradu mezi jinými nabízejí i druhy. a dešťová voda nebo šedá odpadní voda (která je hnojivá) se nechává za další poplatek běžně odtékat do kanálu? Proč jezdíme na výlety do divoké přírody a na vlastní zahrádce s ní bojujeme? Proč se každoročně pracně vysazují okrasné letničky. postřikují a jinak pracně udržují zahrady.Ekozahrady jsou opravdu jednoduchý obor .

nebo plodiny úplně zbytečně geneticky manipulované. nebo o lásce k motorové technice. času i peněz a nic z nich není. co by rostlo a plodilo úplně bezpracně? Je dnešní převládající zahradní styl více o lásce k přírodě. mandelinky. nebo jedovaté jablko obsahující sbírku chemikálií? Chcete jíst zdravě pěstované plodiny. Je na každém z nás snažit se vrátit zacházení s přírodou do stavu. housenky. ropy. co se z toho vyklube? Chcete být každodenně pokusnými zvířátky nadnárodních zemědělských firem. dopravy a zemědělstvím? Proč my máme právo dělat si co chceme a mšice ne? Který živočišný druh vlastně této planetě nejvíce škodí? Působí mšice. než současný styl zemědělství a zahrádkaření? Proč si někdo myslí. když vznikly v přírodě. zatímco na většině zahrad se nepěstuje ani to. že keře.chemikálií. zatímco milióny lidí a dětí v rozvojových zemích trpí hladem? Jaký má smysl na zahradě průmyslovými prostředky "opečovávat" okrasné neplodící cizokrajné rostliny na vlastní zahradě a současně lhostejně přihlížet ničení okolní původní přírody rozvojem měst. Příroda sama disponuje tak úžasným množstvím energie. průmyslu. stromy a trvalky se musí stříhat. o ziscích chemického průmyslu a konzumním nakupování „věcí“? Bohužel laikům je vnucován v zahradních centrech velmi nevhodný sortiment rostlin záměrně. eletřiny. u kterých nikdo neví. jinak by totiž nemuseli mít chuť utrácet za nepotřebné a předražené doplňky. a to by se nějakému tlustému pánovi s doutníkem v kanceláři nadnárodní chemické korporace nemuselo vůbec líbit. hryzci a ostatní „škůdci“ větší škody na této planetě. že je naprosto směšné aplikovat člověkem . kde je nikdo nestříhá? Dáte svému dítěti raději červivé či méně dokonale vypadající jablko. slimáci. kdy nebudeme cítit závislost na regálech supermarketů. které se zajímají jen o své miliardové zisky? Proč se ničí poslední zbytky přírody a kácejí pralesy kvůli zemědělství.

než že nám na zahradě dobrovolně poroste. kterými rostlina obohatí zahradu jako celek. která škůdce požírají. jako fungující ekosystém. abychom jí pomohli. Správný výběr rostlin je z nich ten nejdůležitější. kterým mi říkáme škůdci. : Potrava.vyrobené vodičky a granulky.. semínko po semínku. musí mít možnost ubytovat a nakrmit v naší zahradě i další zvířátka. Ačkoliv i to je samozřejmě důležité. Několik základních pravidel pro ekozahrady Je několik faktorů. příroda sama dovede účinně regulovat přemnožení živočišných druhů. Pojďme radějí zasévat do zahrad zdravý rozum.. nároky na vodu a slunce. jako např. nesmíte zapomenout na některé další faktory. jejichž znalost nám pomůže vytvořit dobře fungující zahradu. Každé zvíře má v přírodě svou úlohu a smysl. Aby toho příroda mohla dosáhnout. Mnoho knih a časopisů pro zahrádkáře zdůrazňuje jako kriteria pro jejich výběr pouze vzhled. K vysazení rostliny je dobré o ni vědět víc.. Rozhodnete-li se pro ekologicky přínosnou a užitečnou permakulturní zahradu. úkryt a domov pro zvířata a hmyz Jak již bylo zmíněno jinde. ať už ho považujeme za užitečné či nikoliv a každé má právo na život . ještě důležitější jsou vlastnosti.

další transport potravin do prodejen a supermarketů. bez jakékoliv údržby.. Dobytek i drůbež žere zrní. ovocného sadu. započtěte i neekologická zaměstnání a firmy. zeleninové plantáže. těžké techniky. kde se to jídlo v supermarketech bere. na které se pro nás pěstuje potrava způsoby pro nás nepřijatelnými. jsme jako živočišný druh na přírodě závislí.. postavit výrobny hnojiv. že vaše potrava toho procestovala víc. A ať už si to přiznáváme nebo to popíráme..a svůj prostor. kdo má moc vědomě životní prostředí ničit a také naopak -vědomě ho vylepšovat.jednou třeba na poli vedle dálnice E50. když pomůže ušetřit ničení vzdálené země. která již zničená byla. aby si mohli koupit tuto potravu a zajistit tak celý životní styl závislý na supermarketech. My lidé jsme jediní. tím více ho někde museli vypěstovat. kombajny. Ekozahrada bude ještě více "eko" a permakultura ještě úplnější. Stejná věc jsou i banány. budování spaloven produkujících rakovinotvorné dioxiny). Kdybychom šli do extrému. tím lépe. jenže se to odehrává mnohem dál a rozdíl je jen ve větším množství spálené ropy. který bude ponechán bez lidského zasahování. . Při výsadbě mají vždy přednost rostliny jedlé před čistě okrasnými. jindy na dohled z vašeho domu. Dnes už některé děti ani nevědí. vyrobit elektřinu pro zpracovatelské podniky.. zajistit lodní. zarostlý divokou vegetací. jejich výroba a likvidace (zvětšování skládek. se spadanými větvemi. Mnoho druhů hmyzu potřebuje k přežití určité druhy rostlin. a pomůže obnovit a zúrodnit zemi. Dost potravy lze vypěstovat i na balkoně.. postřiků. několik kusů dobytka a poměrně velké hejno drůbeže. leteckou i pozemní dopravu. rýže.co třeba obaly. než vy za celý svůj život a na její výrobu a prodej byla zničena příroda. stejně tak jako ptáci k hnízdění a savci k úkrytu. Obilí na váš každodenní rohlík vyrostlo pokaždé někde jinde . Ale čím více jídla nakoupíte. takže co všechno lze dokázat za pomoci přírody a při minimální péči na zahradě. kde byl nedávno zdevastován krásný kus rozmanité přírody a nahrazen polem. a tím to zdaleka nekončí . Poskytování potravy pro člověka Čím více potravy vám poskytne váš vlastní kus půdy. vytěžit ropu na její pohon. K výživě každého člověka je potřeba na naší zeměkouli velký kus pole. V podstatě se dá říci. Každá větší zahrada by také měla obsahovat jeden vzdálený kout. osvětlení a klimatizace.vyrobit traktory. kterou stála doprava přes půl zeměkoule. které mnoho lidí provozuje. Při vysazování nové vegetace bychom na potřeby ostatních živých tvorů měli myslet. to znamená zlikvidovat ničím nenahraditelné původní lesy. pomeranče. a pak jízda autem na nákupy. Rozmáhající se plantáže a pastviny jsou hlavním důvodem kácení a vypalování posledních pralesů na zemi. pralesy. síť skladů a překladišť .. louky a mokřady (a zahubit tak mnoho živočišných druhů). sója atd. kterou naše děti uvidí už jen na obrázcích.. je zatím málo prozkoumané a nedoceněné. jindy zas tam.

.Vytváření a využívání specifických mikroklimatických podmínek To zahrnuje například větrolamy. jiné zase zásaditou. Jako příklad slouží produkce dusíku do půdy.) je dávají k dispozici do koloběhu života. které na kořenech žijí a produkují dusík pro rostlinu i její okolí. může dobře prosperovat na její jižní straně. atd. Jiné mikroklima je i u zdí a velkých kamenů. Vlastnosti kořenů pod povrchem půdy Často posuzujeme vlastnosti rostlin podle jejich nadzemních částí. Jiné mikroklima se také tvoří i na různých stranách od jednoho vzrostlého stromu. keřů a plodin spolupracují s tzv. kterou hluboko kořenící druhy pumpují napovrch a přeměňují ji na jedlé šťavnaté plody a listy. Kořeny mohou vést mělce pod povrchem. Dusík je pro růst nezbytně důležitý a proto kořeny některých stromů. Kořeny také zpevňují půdu.. Takové rostliny (např. nebo směřovat do značných hloubek. hlízkovými bakteriemi. a teprve potom je vhodná doba celou kompozici a zbylá místa esteticky dotvořit okrasnými keři a trvalkami. vytahují živiny z velkých hloubek a po odumření nadzemních částí (listy. Dále lze výsadbou významně měnit vlhkost vzduchu v zahradě. Promyšlený design Vždy nejdříve vymyslete takzvanou kostru zahrady... potom naplánujte umístění nižších všestranně přínosných druhů keřů a trvalek. poskytující maximum užitku pro člověka i zahradu. Vhodně vysazené dřeviny fungují lépe než zeď. která neporoste na severní straně velké třešně. čimišník. Čím více povrchu půdy je zakryto listy. stonky. jak bývá častým zvykem. tím více vláhy zůstane v zahradě. které akumulují teplo přes den a vydávají ho v noci. rakytník. U stromů bývá kořenová soustava srovnatelná s rozlohou větví. Zahrada určitě nebude méně krásná. hlošiny. Např. To samé se děje s vodou. jak samy rostliny časem ovlivňují PH půdy. Silný vítr příliš vysušuje půdu a mnoha rostlinám nesvědčí.) můžeme vysazovat na chudší půdy a zlepšovat tak jejich úrodnost a vhodnost pro náročnější vegetaci). jetel. což jsou stromy a vzrůstnější keře. ale to co je pod zemí není o nic méně důležité. Důležité je i to. luštěniny. než když to uděláte opačně. zatímco nepravidelné větve stromů větrný proud doslova rozeberou a zastaví. rostlina. Některé nesnesou kyselou půdní reakci. Zahrada lesního typu zadrží více vláhy. protože zdi svou pravidelnou linií vytvářejí silné víry. plody. jiné si naopak na úrovni kořenů pomáhají. zatímco plocha osázená skalničkami a nízkou vegetací vytvoří suché pouštní klima. Množství vody odpařené vlivem přímého slunce a větru může být obrovské. Mnoho rostlin spolu neroste díky kořenové neshodě. navíc jsou pro nás i pro zvířata tyto rostliny zároveň zdrojem potravy. tedy příklad ideální kombinace pro permakulturu. zabraňují erozi.

Každý kdo v tomto bodě nesouhlasí.. mít krásný život? Pak si to budete muset nejdřív v duchu . které už i podle většiny konzervativních vědců nevedou v globálním měřítku pro lidstvo jinam. touze odbočit z vyjetých kolejí. Mnoho lidí dospělo k ekologickému zahradničení a permakultuře právě díky jakémusi vnitřnímu probuzení. Myšlenka je základem všeho. k tomu má často jeden ze dvou důvodů – nedostatek informací o skutečném stavu věcí. která má největší vliv. nebo neupřímné finanční zájmy. veškeré zde uvedené názory jsou jen podnětem k zamyšlení. "My musíme být tou změnou.. ale nejméně si ji uvědomujeme. osázet zahradu. Jsou to naše myšlenky. než do slepé uličky. Ale každý na to samozřejmě musí přijít sám.Duchovní princip O změně myšlení. náš přístup ke všemu co děláme. kterou si přejeme vidět ve světě kolem nás" Mahatma Gandhi Jsme tvůrci Duchovní princip pro mne znamená tu neviditelnou složku našeho života. Chcete postavit dům. v co věříme a čeho chceme dosáhnout.

kromě . permakultura a přírodní hospodaření jsou zároveň jakýmsi přehodnocením hodnot. úsporám na jinak vyplýtvaném materiálu. který si jen bere a nevrací nic zpět (nebo jen odpadky). budou nanic. nakonec zjistí. palivu. budeme zákonitě méně dostávat. tím hezčí bude vaše zahrada. A to jsou jen měřítka čistě „sám sobě“. Čím krásnější a pohodovější budou vaše myšlenky. Život je ale příliš krátký na to. Když budeme Zemi jenom brát. ale spokojenost nenastane nikdy. Celá permakultura je přesně o tom. Před dvaceti lety někdo mohl zasvětit roky tvrdé práce získání nového auta. Zajímavější je potom i image firmy pro veřejnost a po zavedení pravých ekologických daní už vůbec nebude o čem diskutovat. Duše určitě žije věčně. pak už se asi nejedná o nic hodnotného. ve všech oblastech lidské činnosti. pak novou kuchyň a pak budu šťastný“.představit. doslova vymyslet. aby nás někdo nepředběhl. Není vůbec nic špatného na tom mít peníze a majetek. a konat u toho ještě dobro. K tomu abychom mohli mít více toho co chceme. Přítomný okamžik je jediná chvíle v našem životě. kdy opravdu můžeme být šťastní. Člověk. ale ty roky života jsou pryč. Každý člověk podřídí své počínání tomu. To je přírodní zákon. kterých zastaralé technologické postupy vyžadují mnohem více. Například už dnes ekologické podnikání v mnoha oborech začíná být ekonomičtější. auta a domy člověku za pár desítek let. A to už je jen naše volba. kterou vždycky máme. ale konta. Pokud takové auto dnes ještě má. než sled přítomných okamžiků zakončený smrtí (v reinkarnaci věřím. za měsíc domácí kino. Každý živočich a každá rostlina dává i přijímá zároveň. ale důležité je nikomu a ničemu kvůli tomu neškodit. soupeřit. nebo nápad. váš úsměv a náš svět. ale ne na úkor planety Země a kvality přítomného okamžiku. vzhledem k recyklaci. nám může dopomoci "permakulturní etika". na stránkách o ekozahradách? Protože ekozahrady. bojovat o moc a vůbec o všechno. aby jeho jediným smyslem bylo mít žaludeční vředy a stát se na jeho sklonku bohatou mrtvolou. co považuje za hodnotné. že přestal dostávat. protože ve chvíli dosažení materiálního cíle se objeví jiný. Tento styl má za následek drancování planety. byla nejdříve myšlenka. váš život. někomu už za pár měsíců. Vše co člověk vytvořil. Pozemská budoucnost není nic jiného. Nic proti věcným hodnotám! Je v pořádku mít všechny tyto věci. lepší a hodnotnější. ale tématem je současný život :-) Proč to vše čtete zrovna tady. V současné době je převládajícím přístupem a zaměřením lidstva hromadit majetek za každou cenu. Mnoho z nás tráví své životy honbou za iluzemi typu „za půl roku budu mít pěknou dovolenou. nejen na zahradách. obětování zdraví a životní harmonie pro hromadění majetku. chemických přípravcích a přírodních zdrojích všeobecně.

nichž existuje ještě nespočet dalších důvodů ve stylu „nečiň druhým. co nechceš aby činili oni tobě“. a ušetří vám tím čas. pak zatím nelze naši lidskou společnost označit za vyspělou. že za to vděčí nezištnému úsilí ekologických aktivistů. "Jestliže důkladně neuvážíme. skončíme tam. zlepšíme ho tím i pro sebe – a obráceně to může platit také. Stačí si ale uvědomit. kam směřujeme. kteří o to usilovali. které možná považují za blázny. Pokud jediným důvodem k neotrávení řeky je pro podnikatele strach z pokuty nebo jiný finanční zájem. ale o etiku ke společnosti. pomůže příště zase vám. pak všechny plodiny vypěstované na tomto území budou o něco zdravější a všichni obyvatelé České republiky na tom získají. Ale tito lidé se nikdy nedozví. Mnoho tisíců lidí díky tomu třeba v budoucích desetiletích neonemocní rakovinou. Člověk. kniha Přeměněný les) . nejen ti. kterému jednou pomůžete. že i nezištným konáním dobra pro druhé vlastně sami maximálně získáme. kdy se nejedná jen o zisk. Podaří-li se nějakým ekologickým nadšencům či organizaci zabránit znečišťování českého území určitým druhem toxických látek. možná i hodně peněz. Všichni jsme součástí jednoho celku. a zlepšíme-li životní prostředí pro ostatní. kam míříme" (Chris Maser.

sazenice keřů. která vychová tu další generaci jinak. . materiál a čas. Kdyby se někdo narodil do světa fungujícího podle výše uvedené vize. zbylý stavební materiál. zavařeniny. ořechy. kteří se stále o něco bojí. nápady. Během roku tak proběhne mnoho transakcí. že by škodil sám sobě. protože ví. a lidmi. A proč? Protože na tom mohou všichni jen získat! Jednoduchý příklad: Dva lidé mají bujnou a různorodou ekologicky pěstovanou zahradu. Představte si.a našemu blbému systému by se asi smáli až by se za břicha popadali. že je to ovoce zdravé a navíc nemusí utrácet za pochybné. kdyby takových stromů bylo na každém rohu dost zdarma pro každého? Ano. že by se to dětem běhajícím každý den venku v ubohé městské šedi nelíbilo? Dítě je přeci formováno prostředím. aby mohl pěstovat od všeho kousek. jak svět funguje a my jsme této iluzi uvěřili. zkušenosti. protože ví. Myslíte. v čem žijeme my. že jsme se narodili a někdo nám řekl. jedy nasáklé ovoce v supermarketu. Jednomu se urodí spousty jablek. víno. ale u "primitivních" národů žijících v pralese to vždycky fungovalo . to se dobře prodává. Myslíte. místa s ušlapanou trávou mezi paneláky a velké ploché střechy jsou osázené stromy a keři plodícími ovoce a kde žádný vandal nebude lámat větve. mošt. Nedostatek vytváří jen člověk za účelem zisku a touhy po moci. Na světě je (by bylo) dost všeho pro všechny. Od těchto dvou vizí svět dělí jen jedna rozumná generace. Příště se zase předává zelenina. vesnice. že by takto fungovaly celé skupiny lidí. všechny účastníky obohatily. O týden později zase ten druhý nabídne kolegovi své přebytky z bylinkové zahrádky. atd. pro nás je to sci-fi. rybíz. které nikoho nic nestály. by považoval za naprostý nesmysl. a těm. že by někdo chamtivě očesal celý ovocný strom aby prodával plody na trhu. nebo předměstské čtvrti. a to. a představit si v budoucnosti celé město (bez současného zbytečného znečištění dopravou a průmyslem). připadalo by mu to normální. Problém je pouze v tom. kteří jsou mu vzorem. je snadné vládnout.Permakulturní design myslí na lidskou spolupráci. kde všechny nudné parky. bambusové tyče. Rozdělí se tedy s přítelem. Můžeme ještě více popustit uzdu fantazii. informace. zlepšily zdraví a nikdo nemusí mít tak velký pozemek nebo tolik času. který je rád přijme. protože čeho je málo. až na hranice permakulturního sci-fi. dělení se o přebytky úrody. všem ušetřily peníze. ve kterém vyrůstá.

naše vnímání je omezené. ale do budoucna to vypadá jinak . respektující zákony přírody (hospodařící ekologicky) by naopak každým rokem sklízel více a jeho zdravá a spokojená klientela by se rozrůstala.ekosystém sadu umírá. že každý kdo ji používá také pochopil. Přírodní zákony jednoduše fungují spravedlivě."Ztráta iluzí vás učiní moudřejšími. Krátkodobě to může vypadat jako zisk. utrácí se stále více za přípravky a umělá hnojiva a za jejich aplikaci. (Obchody prodávající toto zboží rovněž ztrácejí zákazníky. Další zjednodušený příklad: – majitel(ka) ovocného sadu ve snaze dosáhnout maximální zisk nadměrně hnojí a provádí postřiky látkami. Dobro pro přírodu znamená dobro pro jednotlivce a to zase znamená dobro pro celek. Tomu se říká trvalá udržitelnost. nemocný člověk toho většinou moc nesní ani nevydělá. Vesmír je dokonalý. dlouhodobě je to ztráta.) Jiný podnikatel na jeho místě. stromy přestávají plodit a předčasně stárnou. zákazníci vlivem alergií způsobených chemií v ovoci přestávají plody kupovat a podnikatel nebo ten kdo přijde po něm přestává vydělávat a končí. půda je bez mikroorganismů. ale i všech. vyčerpaná a znehodnocená. kteří někoho zaměstnávají. škůdců a chorob je čím dál víc. Prodejem zdravých produktů získáme věrné a doporučující zákazníky. i když v krátkodobém měřítku to může budit dojem opačný. V prvních letech může být úroda větší a na pohled dokonalá. protože zdravý zaměstnanec jim vydělá více a nečerpá nemocenskou. . Zdravá populace by měl být nejvyšší zájem nejen státu. než nalezení pravdy" (Ludwig Borne) Permakultura také předpokládá. že zisk na úkor druhých prostě neexistuje. které jsou pro přírodu i zdraví člověka škodlivé.

Určitá naděje na změnu ve větším měřítku je zřejmě možná po dosažení tzv. je dobrým znamením. které považujeme za samozřejmost. myšlenkami na krásu. je to přesně to. aniž by ji nějaká velká organizace cíleně propagovala. jak se sama od sebe šíří permakultura po Austrálii. a mnoho jiných neviditelných věcí. neviditelná elektřina. Americe. nebo by v jeho polovině bojovali s infarktem. aby změna ve velkém mohla proběhnout a staré struktury neměly dostatečnou moc ji zadržet. to znamená doby..…. neboť drtivá většina každého národa jsou lidé.. Tito lidé by také vůbec nečetli tento článek. ale každý z nás může jít příkladem. území a náboženské přesvědčení. zloba. co musíme udělat a permakulturní metody nám pro to dávají zázemí. celý svět by se změnil doslova přes noc. kteří pouze se sklopenými hlavami následují a sami o ničem nepřemýšlejí. jako je chamtivost. že to možné je. neviditelný signál do rádia nebo mobilu. kritické masy. Dobrá zpráva je. lásku a na to. . možná módní trend. nesnášenlivost atd. Ale změna je život. kdy počet lidí hlasujících pro změnu bude dostatečný na to. Mnoho lidí se už mění. že tato masa lidí prý nemusí být nadpoloviční.Stejně jako neviditelné magnetické a gravitační pole. pohodu. Není to jen hezká pohádka. harmonii. Už jen to. Čím dál více lidí se probouzí a přestává slepě následovat konzumní a destruktivní stádo naší společnosti. Kdyby okamžitě každý člověk nahradil své negativní myšlenky. jak ve světě vzrůstá zájem o ekologii. a když má být k lepšímu. moc. nikdo by nevolil hloupé politiky a lidé v chudých částech světa by přestali umírat hladem . tak ať se stane! Vznik klasických zahrad Kde se vzaly . Novém Zélandu a dnes už celém světě. ženoucí se odnikud nikam.tu se vzaly a zbytečnou práci nám tu přidělaly. Anglii. možná je to evoluce. Skončily by nesmyslné války o ropu. i myšlenky jsou energie. že všeho je dost pro všechny. která tvoří náš svět.

že se člověk vyvinul z něčeho chlupatějšího a méně inteligentního než je člověk. Mnoho semínek a odnoží se chytlo a začalo tam růst. . Mnozí z nás tento trend opět začínají napodobovat při záchraně starých odrůd dožívajících po našich předcích v krajině :-). Myslím si. že než pořád někde lítat. Je jasné. pohled na dnešní politiku by určitě znejistěl i Darwina). a tak se pořád šťourám v tom. autora: ona ta evoluce může jít i obráceně.. Přibližování potravy blíže k obydlí (kladná fáze) První zahrady vznikly pravděpodobně při uvědomění. vím. Ale fungovalo by to i v případě. bude lepší vysázet si oblíbené věci poblíž svého obydlí. že to lidé od počátku dělali vědomě. vlastně vůbec vzniklo. Člověk nosil chutné plody a rostliny domů. že si každý nosil jen ty nejchutnější potraviny a ve druhé fázi jejich semínka již záměrně sázel. jako jsou klasické (nebo chcete-li "moderní") zahrady. estetika. zbytky házel ven. 1. pokud bychom vycházeli z teorie. Ty tuhé. Některé věci dokonce vyrostly až po průchodu zažívacím traktem. stále mi to nedá. Ano.Jak vidíte. prosím přijměte to pouze jako můj osobní názor a udělejte si svůj vlastní dle svého přesvědčení a víry. takže vývoj zahrady okolo domu mohl být i samovolný. (pozn. Následující odstavce mohou být pro mnoho lidí velmi kontroverzní (na žádný jiný článek mi zatím nepřišlo tolik kritiky jako na tento :-). Tímto způsobem se odehrálo i první selektivní šlechtění. kyselé a nestravitelné druhy a odrůdy zůstávaly v přírodě.. proč něco tak nesmyslného a člověka nepodporujícího.

všechno všude rostlo. dokud ještě měl rozum. pohanům. 2. pastviny a malé záhonky. Ale je pravda. Lidé seli ta nejlepší semena zelenin a stromů co měli. Proto pohany nazvala barbary. duchy místa. Dnes když vyhodíte ohryzek z okna.jinak by je jednoduše nemohli pěstovat (dnes byl tento zákon porušen a pěstujeme rostliny neodolné. tedy lidem milujícím přírodu. Odolnost plodin se zvyšovala zároveň s jejich kvalitou. kdy byly brutálně zabíjeny a . otevřených původní moudrosti. Fáze krajinotvorná (ještě pořád kladná fáze) Lidé začínali moudře obdělávat půdu kolem svých obydlí. Mluvíme zde o době od počátků inteligentního člověka. tak by se u mnoha jedinců a rodin tato kladná fáze dochovala dodnes. to jest do doby před několika tisíci lety. To se dělo až do doby. až nějaký strom spadne a na chvíli jim uvolní kus oblohy a slunce k růstu a rozmnožení. S příchodem člověka se pro tyto rostliny otevřely nové možnosti a vytvářela se v krajině nová rozmanitost. Celý kraj pokrývaly husté lesy (pralesy). kdy už to začalo. s prostatou a malý důchod. Nejznámější fáze v mnohem pozdějším období je hon na čarodějnice... Fáze mocenská a ovládací (totální průšvih) Křesťané mi snad toto oprávněné postěžování odpustí. než lidstvo jakoby usnulo. ale postupně nastala . nit byla přetržena a ani se neví. nové ekosystémy. Je zdokumentován systematický postup církve proti tzv. Církev by nemohla nikdy vládnout světu.půda byla úrodnější. Funkce lidí je žít a tvořit v souladu se Zemí. s elementárními bytostmi (nebo to nazvěme přírodní energií) a zdravým rozumem. tak dopadne na asfalt. nebo spíše bylo uspáno. vylepšovali přirozenou a žádoucí cestou svou potravu. ale největší černý puntík u mě má církev. tak vznikaly mýtiny.Tenkrát měli výhodu . nýbrž předávali další generaci důležité vědomosti. nebo ho po vás soused hodí zpátky. Jak je známo. kdyby tito lidé měli být ve své síle. 3. vnímali duchy rostlin a jejich léčivé schopnosti a vyvinuli si cit jednat v souladu s krajinou. Starci tenkrát neměli problémy s pamětí. začala je likvidovat. globalizace a různých mocenských režimů. Těžko říct. přiřkla jim ohavné rituály a spousty negativních vlastností. byli pravděpodobně nádherně napojení na přírodu. že kdysi uctívaní bohové a bohyně jsou v podstatě důležitými energetickými bytostmi Země. Lidé kdysi dávno nebyli žádní primitivové jak zfalšovaný dějepis hlásá. Dochovaly se nám jen střípky z těchto moudrostí. mnoho rostlin které rostly v lesích čekalo. Například chorvatský geomant Marko Pogačnik ve svých knihách pěkně objasňuje. plná humusu. na trávník. a jejich funkce je udržovat harmonii a řád v přírodních procesech. Louky a porosty lučních květin jsou zde v této podobě hlavně díky člověku. že nebýt válek. že nějaká kdy byla. jako na jednotce intenzivní péče).

Tyto stavby dodnes pohlcují a přesměrovávají energii. Jen v některých případech chrám nebo kostel sloužil kladně a tato místa posiloval. poddanost. Církev nařídila pravidla. přírodě a lidem v jejich obydlích. Vesnice byly pleněny a vzdorující lidé zabíjeni při křížových výpravách. Také nastává doba. katedrály a kostely? Celé generace lidských životů byly odtržené od přírody a zasvěcené budování a uctívání staveb a doktrín. divočina byla spolu s divokými zvířaty označena za "ďábelskou". ale byly to počátky toho. Já vím. Pálily se stohy nádherných knih s původní moudrostí. že vůbec mají co jíst a báli se trestu. která by lidem mohla vrátit jejich sílu a uvědomění. kdy začalo být moderní na polích dřít. Nastalo nesmyslné vypalování lesů a vybíjení šelem.mučeny ve vykonstruovaných případech po statisících ty nejchytřejší ženy. Na důležitých posvátných energetických místech Země byly postaveny kostely a kaple. aby získávání potravy byla taková těžká práce. Mezi lid byl zaveden strach. poslušnost a nesvéprávnost. ducha poddaných a zotročených stavebníků a poškozenou přírodu. která by měla patřit okolní krajině. a z milujícího boha se v očích lidu stal trestající patriarchální despota. Vše dobré ale nevyhovující bylo označené za výplod ďábla. Tato přírodní divokost (moudrost) musela být zabita i v lidech. při jejichž nedodržování byl každý potrestatelný. ale zdědili jsme i uspanou mysl. byli rádi. Máme sice úžasné kulturní dědictví. většinou léčitelky a bylinářky. Byly masově káceny krásné posvátné hájky a důležité nedotknutelné stromy (to se děje dodnes). došlo často ke zmrzačení a "zašpuntování" těchto cenných míst udržujících rovnováhu krajiny. díky nimž se lidé propojovali v každodenních životech s přírodou. . že se o těch dobách mluví jako o těžkých časech. a zároveň vyrůstaly obrovské chrámy. Jak to. dost do toho rýpu a beru si to celkem osobně (asi k tomu mám i z minulých životů dobrý důvod). Byl veden krutý boj proti přírodě.a to je opravdu osobní věc. Navíc živili ještě šlechtu a celý církevní systém. Udření poddaní se nebouřili. I to byl zřejmě záměr. proč nyní nežijeme v rajských zahradách .

udělat něco luxusního. Vznikají tedy různé kýčovité obrazce. Kdo se totiž podvědomě neprobudil z této noční můry a chce si hrát na šlechtu. pro mlsné jazýčky panstva. že tenkrát neměli umělou hmotu! Poprvé v historii lidstva se obdělávají velké plochy bez jakéhokoliv užitku. Samozřejmě byly i zahrádky užitkové. záhonky. pěšinky. ale ty se moc nevystavují na odiv.kdo by jim tam jinak pracoval? Tyto umělé obrazcovité a geometrické zahrady vyžadují neustálou péči. ale ty byly obvykle skryté za vysokou zdí.to vše zalévané potem a krví poddaných. mimo jiné i rostlinstvo. zůstalo to v nás. co nikdo nemá a nikde není. Šlechta si vozí ze svých rabovacích tažení do exotických zemí spousty trofejí. co dnes vidíme na klasických zahradách. nízké trávníkové koberce. U zámků a panských sídel má obrovské množství služebnictva a zahradníčků jediný úkol . Ještě štěstí.V této době se také rozvíjí to. Nic takového by nevzniklo bez rozdělení na bohaté nadřazené a chudé méněcenné . ten . řady tůjí prosázené exotickými květinami . Ale co naplat. Vyjímkou jsou jedlé a léčivé klášterní zahrady.

Traktory. Když si nějaké sloužící najmeme. chaty. hladkých travnatých ploch a tůjovitých obrazců. lidé trávili čas v přírodě a na svých statcích . Vyvlastňování půdy pro vyšší zájem.odešlo služebnictvo :-). výstavba paneláků a odporných disharmonicky hranatých domů. která sice tvrdě likvidovala církev (konkurenční boj). že nastalo obrovské zmatení. bylo to celkem přirozené. mladí lidé už k tomu neměli většinou žádný vztah a potravu pěstovat nechtěli. 5. Peníze musíme vydělat.slouží aby ukázaly sousedům a kolemjdoucím. zavážení údolí a mokřadů. zabíjení a uvězňování těch nejinteligentnějších lidí. takže to vyjde nastejno. hodně věcí bylo kladných. Pod heslem "dát vše pracujícímu lidu" se skrývalo "sebrat všechno všem". Problém byl v tom. Totální devastace energetických hodnot krajiny. práškovací letadla a chemické továrny se o nás přeci postarají.. pálení knih. meliorace. divočinu.vytváří kolem svého "zámečku" kýčovité zahrady plné exotických rostlin. stromů. Právě proto to kompenzovaly "šlechtické zahrady" a "bohatá" zahradní architektura. Průmysl se raduje a lidé se v honbě za pocitem šlechty stali dobrovolně opět poddanými. toxické a radioaktivní znečištění.. Opět bylo nutné udělat z lidí stádo a začít poroučet. Kapitalismus (co je neprodejné si nezaslouží existovat) . Zelenina se doma pěstovala pracným způsobem většinou v malém množství. Má to však jeden zásadní háček .. k čemu tedy zahrady vlastně jsou. Lepší něco než nic. jako loutky v rukou něčeho většího. 4. Pěstování potravy bylo propagované jen ve velkém měřítku. ničení cestiček. nebo jenom užitkové věci začala být hanba. Poručíme větru dešti (totalitní ztráta rozumu) Málem bychom přeskočili další nesmyslnou etapu. že si můžeme dovolit je udržovat. Zničení všech nových "posvátných hájků" a energetických míst v krajině. Zahrádky se přehouply do nejabsurdnější možné fáze . ten zase v této zahradě marně hledá nějaké potěšení. Mnoho lidí se totiž začínalo po církevním temnu probouzet. rozorávání mezí. Kdo má dost peněz. vysazovaly se sady. tak to zase něco stojí. sedláci a velkostatkáři bývali mnohdy rozumní lidé. Zahrady a pěstitelství byly únikem. ale pečlivě stavěla na jejích základech a využívala nastalého stavu lidského vědomí (stádo oveček a manipulace strachem). které člověku dodávaly svobodu a sílu. vzkvétaly zahrádkářské kolonie s mini-pozemečky. Lidé se trvale začali podvědomě cítit méněcenní. co rozhoduje za ně. Musíme si to udržovat sami. Mít na zahrádce plevel. a to pro vládnutí není to pravé. rozbourání všech citových vazeb venkovanů k půdě a k přírodě. aleje podél silnic. Nelze to nikomu mít za zlé. chalupy atd. chlór a fluor v pitné vodě . Protože se nesmělo vlastnit moc půdy..

V tom pravém slova smyslu. na všechny minulé vzorce se jen navázalo s komercí a propagují se ještě důrazněji. Otevření hranic se světem má kladné i záporné prvky. diktaturu i bezduchou komerčnost. v život respektujícím prostředí v souladu s přírodou. Je nezastavitelné. Přeji Vám krásné chvíle při zúrodňování Země a přemulčovávání trávníků na záhony :-). kdy se prý bydlelo v jeskyních. ale příroda nás svou energií vede neomylně. Mnozí lidé k ní však nemají vztah. Nechceme se vracet do středověku kdy se dřelo pro šlechtu a pro kousek chleba. náboženských fanatismů a reklamy se probouzí nové světlo ve všech sférách lidské činnosti. protože je nepodchytitelné. Snadno si pěstoval vlastní potravu a konal dobro pro Zemi. Půda pro přežití Nešlapme po tom. budíky začínají neúprosně zvonit.. Na scénu přichází permakultura. Jediné přirozené je. betonuje se. jak z mrtvého udělat živé. lidé či zvířata. aby na ní za ně hospodařila. je pořádný humus. jdu sázet. mizejí zbytky divočin. všichni tak trochu hledáme ten směr kterým jít. ten už se zblbnout nenechá. Národní probersení (lidská mysl reaguje na šoky a probouzí se) Uprostřed komerce. různé ekologické formy hospodaření a přírodní zahrady ve všech formách. faktem ale je. . co nás živí. Ale již se rozednívá.. nechceme se vracet do pravěku. Vše co kdy na této planetě žilo a zemřelo. Všechny zločinné a mocenské triky už tu byly. a stromy končí pod základy supermarketů. Jednoznačně kladným zlepšením je možnost vlastnit půdu. do nekonečného koloběhu života a smrti. že hranice jsou ve své podstatě také jen výmysl. aby svobodný zdravý a krásný člověk žil se svou rodinou na své půdě. co po sobě můžeme na této planetě pro její dobro zanechat. je nyní součástí půdy a ve formě výživných látek se dostává zpět do života. 6. Komunisté však v čele svých velkých podniků devastují naši krajinu dál. vy stateční kteří jste dočetli až sem. Pouhá slova ke zlepšení situace nepostačí.Není nutné popisovat situaci která nyní stále probíhá. Nikdo z nás asi ještě není úplně probuzený. Megreho knihy o Anastásii. Je to úplně jednoduché a přitom nám trvalo tisíce let manipulací se k tomu dopracovat. jejich propagátoři vymírají na vlastní hloupost a kdo jednou procitne. masy ještě pospávají jako po flámu. Půda je zázračná. Někteří probuzení lidé již dosti výrazně protestují nebo něco smysluplného tvoří. Jediné. ať rostliny. můžeme vynechat komunistické omezování. asfaltují se monstrózní dálnice skrze chráněná území. A teď mě omluvte. Vlastně se jedná o malé kouzlo. jsou dále ve svých snech a nechávají družstva.

.

Bohužel.Půda vznikla během dlouhé historie střídání rostlinných porostů na zemském povrchu různými způsoby. Bohužel to není tak zřejmé. není jen nějaký výživný držák na rostliny. Dokonce rychleji zlepšovat. Tisíce let se tvořilo to úrodné. než to umí pralesy. Proto je jasné. průmyslová éra s vidinou rychlých zisků o tom nechce nic vědět. Musí se stát běžnou realitou co nejvíce lidí. Byly tu hlavně pralesy. a visí pouze na nejistých ekonomických nitkách. půdou. a teprve pak jsou rostliny schopny živiny přijmout. ale chemické korporace a dotace na podporu dalšího ničení. A protože jsou to stvoření tak malá. z čeho vznikaly první farmy a políčka. co živí rostliny! Jejich miniaturní trus se rozpouští ve vodě. do kterého jednou něco píchneme a jindy zas vytrhneme. zbývá na lžičce ještě dost místa pro humus. Postupně to vede ke vzniku pouští. . Přirozeným hospodařením je možno na této půdě pěstovat plodiny donekonečna a přitom její úrodnost i nadále zvyšovat. dokud se sám nezhroutí celý ten uměle vytvořený systém. vodu. A naší úlohou je zajistit takovou půdu. Půda je živá sama o sobě a naším cílem by mělo být udělat jí tak živou. ale několik čísel nám může poskytnout lepší přehled – čajová lžička kvalitního substrátu prý obsahuje bilion bakterií. písek. jako na povrchu. usazeniny a spoustu nejrůznějších dalších molekul. jak jen to je možné. potřebuje to předžvýkat a předtrávit na menší sousta těmi malými. zeminou či substrátem. nic nedává zpět. protože peníze zemědělcům nedávají půdní organismy. V půdě se to totiž hemží přinejmenším takovým množstvím života. A co na to odborné školství? Zatím většinou mlčí a mlží. Bezohledně tuto půdu zničila a stále více ničí skoro na celé planetě. Tato zvířátka jsou to. Jejich rozložená hmota dala půdě úrodnost. milion plísní a deset tisíc améb. aby v ní našlo živobytí co nejvíce těchto tvorečků. Půda je živá To co nazýváme hlínou. který z přírody jen bere. vzduch. že permakultura zatím nemůže přijít do praxe od nich. Rostlina nemá schopnost jen tak spolknout kus tlejícího listu nebo koňského trusu.

.

že žádné z těchto pater na ní téměř neexistuje. jako jsou například mnohonožky a roztoči.zabíjí půdu. Čím je základna širší (větší množství a rozmanitost miniaturních tvorečků). a čtvrté nejvyšší. ale nejužší je patro živočišné (tudíž i člověčí). Realita dnešních polí Velmi chudá nevýživná půda obsahuje tak málo humusu a života. že člověk a jiná velká zvířata se uživí jen na půdě s bohatým půdním životem. Člověk bohužel intenzivním obděláváním ornou půdu neustále vyčerpává a přichází navíc ještě o živiny a její hmotu vlivem eroze.Tak například čtvr až půl hektaru dobré pastviny může v létě uživit zhruba půl tuny nadzemních zvířat. aniž by se přírodní koloběh přirozeného doplnění . takže možná i jednoho nebo dva koně. plísní a mnoha jiných zvířátek. Pokud zmenšíme spodní patro. Takže širší a spokojenější může být i třetí patro hmyzí. Rozhlédnete–li se tedy příště po této louce a uvidíte koně. že pod povrchem půdy jich možná žije dalších osm! Pyramida života O životu v půdě můžeme přemýšlet jako o základně pyramidy. Ale dnešní člověk v průmyslovém zemědělství dělá opak . Ale pod povrchem na této samé rozloze mohou žít až dvě tuny červů a další dvě tuny bakterií. tím širší je druhé rostlinné patro. Z toho plyne. uvědomte si. v permakultuře je to oblíbené přirovnání. tak to nejvyšší se nám tam už ani nemusí vejít.

Kdybychom ubrali ještě tzv. která ničí udusáváním a orbou půdní strukturu. ale zdravá půda plná humusu a života na naší vlastní zahradě či rodinné farmě. nevolníků. která je dnes rozoraná. Éra sedláků. Vyčerpávání půdy to nezastaví a tak se dávky hnojiv musí zvyšovat. Samozřejmě se nejdříve musí úplně . ale to je hlavně způsobeno špatným obrazem o tom. Zatím to funguje. Stačí tedy jedna desetina půdy. kde se chemické přípravky nepoužívají. Sice nezískáme taková kvanta jednoho druhu plodiny jako na monokulturním poli. že lidstvo zajde ještě tak daleko. Ne že by to bylo pro současný systém ekonomické. protože využíváme poslední zásoby půdy. feudálů i budovatelů socialismu zanechala v lidstvu odpor k půdě a práce s ní. by mělo být (kromě toho jak myslet vlastní hlavou) zúrodňování půdy a jak udělat kompost. Jedním z hlavních předmětů. ale předsmrtná křeč průmyslové revoluce. To zabíjí i ten poslední půdní život. ani ropa. ze kterých se dnes vyrábí průmyslově celý lidský jídelníček za pomocí barviv. proto vznikají tzv. Éra průmyslového zemědělství prostě končí. ale rozmanitá strava složená s desítek či stovek druhů plodin je pro člověka stejně lepší. městské parky plné jedlých stromů . jako kdyby civilizace nebyla těsně před kolapsem.. nahrazujících chybějící půdní život. Ale na rozdíl od přírodního zdravého koloběhu. ekozahrady. Mnoho měšťáků si asi těžko umí představit. Většina dnešních polí se může přestat znásilňovat. rituál. Jeden možný konec je ten. Dneska se děti i vysokoškoláci asi taky většinou učí kraviny.. že nás neživí vláda.. to vše může být na jednotku plochy půdy více než desetkrát výnosnější než stejná plocha na monokulturním poli. který se stále zmenšuje a stahuje kolem našeho krku jako smyčka. Mnoho lidí si to již uvědomuje. energetické plodiny. Chemie přírodě nesvědčí a lidem už vůbec ne. To co je vidět stále s velkou slávou na polích není vývoj.. než pár základních druhů. nebo jen ty schválené jako méně škodlivé. která se nahromadila za minulá tisíciletí. Přitom je to magická a posvátná činnost. že vyhyne na vlastní blbost. něco co může dávat hluboký smysl a ukotvit člověka v jeho pravé podstatě. tady si vytváříme bludný kruh. nadbytky kterými se krmí milióny zvířat ve velkochovech. Druhý možný konec je ten. Pak ty ostatní věci ani klauny v kravatách už nepotřebujeme. organické (bio) farmy. plodící balkony. dotace.. která je též zásadní pro zdraví půdy. rodové statky. korporace. co znamená "něco pěstovat". ochucovadel a různých technologických procesů. tak ještě další půdu ušetříme. který tam ještě mohl přežít. navíc se na pole dodává obrovské množství umělých hnojiv..mohl uzavřít. politici. a ne málo. úrodu která přijde nazmar. Bohužel tam jezdí stále těžká technika. Jediná trvale funkční marketingová strategie je zkompostovat všechno co jde! Řešení? Malé farmy. které se budou učit děti ve škole. a je mi to fakt k ničemu. že budou něco někdy pěstovat. Učil jsem se kdysi o ropovodu v Rusku a Gustavu Husákovi. že si každý uvědomí.

způsob života lidí. tak trochu všechno... Už se to děje.změnit žebříček hodnot. . způsob myšlení.

.

užitečnému hmyzu. Nepůjde to na velkých lánech. Plevel totiž v humózní. ačkoli znovu vysazování zničených mezí začíná být naštěstí v některých zemích moderním trendem. když jim jejich chodbičky nebudeme ničit ani utlačovat ani chemicky otravovat. Běžnému neznalému člověku to zní jako sci-fi. aby v ní vše rostlo samo a zdravě trvá pár let a dá to práci. tato verze se neosvědčila. humus se do ní dostává odshora mulčem a odumřelými zbytky rostlin. ale pak už je možné uživit samozásobitelsky rodinu skoro "mimochodem". můžeme si pomoci kompostem (v začátcích skoro musíme). ptákům likvidujícím "škůdce". Půdu za nás provzdušní kořeny rostlin a půdní mikroorganismy.Jak se to dělá? Naši předkové byli v mnoha ohledech rozumnější – nechávali například pole po několika sklizních ladem. nebo po ní jezdit či šlapat. Základem permakulturního pěstování je fakt. a to je jedině dobře. že není dobré půdu vůbec narušovat orbou nebo rytím. Jeho . což bránilo erozi a poskytovalo úkryt zvířatům. Současná honba za ziskem za každou cenu si však tuto variantu příliš nepřipouští. Také byla pole oddělena po malých úsecích mezemi. jsou zábavné a krásně to roste. ale tyto metody praktikovat je celkem snadné. neryté půdě už neroste. My ale můžeme jít ještě dál. Zkvalitnit půdu do té míry. aby se půda sama zregenerovala.

tudíž zúrodnit města je reálné. Kompost má schopnost léčit i půdu znečištěnou toxiny a těžkými kovy. je stejně mnohem zdravější. škodlivé i pro nás. Město má paradoxně výhodu ve všem tom betonu a asfaltu. jak mohou být města a sídliště potravinově soběstačná. Pěstovat se dá na všech volných plochách. Příkladem toho jsou krásné veliké morušovníky a jiné neobvyklé stromy.. ukazuje Bill Mollison ve svých dokumentech "V ohrožení padající potravou" a "Globální zahradník" (jsou volně šiřitelné.místo je na začátku procesu. Proč tam nepěstovat potraviny. který akumuluje za slunných hodin teplo a pak ho vyzařuje když je chladněji. ze kterého se dá dělat takový kompost. plus třeba nějaké luštěniny na uskladnění. Zvláště až většina lidí z měst odejde žít na rodové statky. což se dá snadno řešit .. jak z mrtvého udělat živé... To co odtéká kanály by mohlo při vhodném zpracování zúrodnit všechny pouště světa. Půda pro přežití Nešlapme po tom. Vlastně se jedná o malé kouzlo. ale bez chemického ošetření. Vše co kdy na této planetě žilo a zemřelo. To ani nemluvím o kompostovacích toaletách. To vše vysvětluji na tomto webu v jiných článcích. co nás živí. je nyní součástí půdy a ve formě výživných látek se dostává zpět do života. K obživě jednoho člověka stačí překvapivě malá plocha půdy.com/titulky.spalovací motory byly technologicky překonané ještě dříve než vznikly (elektromobil je sto let starý vynález. ať rostliny.ekozahrady. Větší balkon nebo terasa s pěstebními nádobami například může zásobit kompletně celou rodinu zeleninou během sezóny. než čistě chemická zelenina dovážená z Holandska a Španělska. na http://www.htm je odkaz ke stažení). Půda je zázračná. Ve městech se proto mnoha choulostivějším rostlinám daří lépe než na venkově. závětří.. na střechách. lidé či zvířata. v parcích. dešťovou vodu ze střech atd. už tenkrát jezdil). v poškozené půdě ohrožené erozí.. že brzy výfuky na ulicích nebudou. Města se mohou v budoucnosti zásobit potravinami sama Pěkné ukázky toho. Četl jsem někde zajímavý výzkum. Můžeme se těšit. Zákon přírodní sukcese hovoří jasně. Město produkuje obrovské množství bioodpadu. které můžete najít různě po Praze. že by i na kruhovém objezdu rostly plodiny výstavní kvality. Takže už dnes samozásobitelství ve městě může mít smysl. když tam žijí lidé? Od rána do večera stejně všechny ty věci dýchají. jen ta ropa byla tak zajímavý artikl. že zelenina vypěstovaná u rušné městské silnice. ti zbylí tam budou mít více prostoru :-). u chodníků. do . Jediným problém je znečištění z automobilů a průmyslu. Domy také poskytují spoustu možností pro pnoucí rostliny.

. V tom pravém slova smyslu. Jediné. je pořádný humus. co po sobě můžeme na této planetě pro její dobro zanechat.nekonečného koloběhu života a smrti.

Jejich rozložená .Půda vznikla během dlouhé historie střídání rostlinných porostů na zemském povrchu různými způsoby. Byly tu hlavně pralesy.

nic nedává zpět. Tato zvířátka jsou to. jako na povrchu. A co na to odborné školství? Zatím většinou mlčí a mlží. dokud se sám nezhroutí celý ten uměle vytvořený systém. . milion plísní a deset tisíc améb. A naší úlohou je zajistit takovou půdu. Postupně to vede ke vzniku pouští. zbývá na lžičce ještě dost místa pro humus. Bezohledně tuto půdu zničila a stále více ničí skoro na celé planetě. Půda je živá To co nazýváme hlínou. průmyslová éra s vidinou rychlých zisků o tom nechce nic vědět. a teprve pak jsou rostliny schopny živiny přijmout. protože peníze zemědělcům nedávají půdní organismy. A protože jsou to stvoření tak malá. Bohužel to není tak zřejmé. jak jen to je možné. který z přírody jen bere. není jen nějaký výživný držák na rostliny. Půda je živá sama o sobě a naším cílem by mělo být udělat jí tak živou. vodu.hmota dala půdě úrodnost. Tisíce let se tvořilo to úrodné. Přirozeným hospodařením je možno na této půdě pěstovat plodiny donekonečna a přitom její úrodnost i nadále zvyšovat. ale chemické korporace a dotace na podporu dalšího ničení. vzduch. Dokonce rychleji zlepšovat. zeminou či substrátem. do kterého jednou něco píchneme a jindy zas vytrhneme. z čeho vznikaly první farmy a políčka. Musí se stát běžnou realitou co nejvíce lidí. Bohužel. potřebuje to předžvýkat a předtrávit na menší sousta těmi malými. V půdě se to totiž hemží přinejmenším takovým množstvím života. co živí rostliny! Jejich miniaturní trus se rozpouští ve vodě. Rostlina nemá schopnost jen tak spolknout kus tlejícího listu nebo koňského trusu. písek. a visí pouze na nejistých ekonomických nitkách. než to umí pralesy. že permakultura zatím nemůže přijít do praxe od nich. aby v ní našlo živobytí co nejvíce těchto tvorečků. Proto je jasné. usazeniny a spoustu nejrůznějších dalších molekul. ale několik čísel nám může poskytnout lepší přehled – čajová lžička kvalitního substrátu prý obsahuje bilion bakterií. půdou.

.

Čím je základna širší (větší množství a rozmanitost miniaturních tvorečků).zabíjí půdu. jako jsou například mnohonožky a roztoči. plísní a mnoha jiných zvířátek. že žádné z těchto pater na ní téměř neexistuje. Realita dnešních polí Velmi chudá nevýživná půda obsahuje tak málo humusu a života. Takže širší a spokojenější může být i třetí patro hmyzí. že pod povrchem půdy jich možná žije dalších osm! Pyramida života O životu v půdě můžeme přemýšlet jako o základně pyramidy. tak to nejvyšší se nám tam už ani nemusí vejít. aniž by se přírodní koloběh přirozeného doplnění . tím širší je druhé rostlinné patro. Z toho plyne. ale nejužší je patro živočišné (tudíž i člověčí). takže možná i jednoho nebo dva koně. Člověk bohužel intenzivním obděláváním ornou půdu neustále vyčerpává a přichází navíc ještě o živiny a její hmotu vlivem eroze. v permakultuře je to oblíbené přirovnání.Tak například čtvr až půl hektaru dobré pastviny může v létě uživit zhruba půl tuny nadzemních zvířat. Ale pod povrchem na této samé rozloze mohou žít až dvě tuny červů a další dvě tuny bakterií. Ale dnešní člověk v průmyslovém zemědělství dělá opak . že člověk a jiná velká zvířata se uživí jen na půdě s bohatým půdním životem. a čtvrté nejvyšší. uvědomte si. Pokud zmenšíme spodní patro. Rozhlédnete–li se tedy příště po této louce a uvidíte koně.

proto vznikají tzv. Ale na rozdíl od přírodního zdravého koloběhu. nevolníků. ale rozmanitá strava složená s desítek či stovek druhů plodin je pro člověka stejně lepší. tak ještě další půdu ušetříme. úrodu která přijde nazmar. ze kterých se dnes vyrábí průmyslově celý lidský jídelníček za pomocí barviv.. nahrazujících chybějící půdní život. dotace. protože využíváme poslední zásoby půdy.. co znamená "něco pěstovat". navíc se na pole dodává obrovské množství umělých hnojiv. Ne že by to bylo pro současný systém ekonomické. plodící balkony. feudálů i budovatelů socialismu zanechala v lidstvu odpor k půdě a práce s ní.mohl uzavřít. a je mi to fakt k ničemu. že lidstvo zajde ještě tak daleko. Jediná trvale funkční marketingová strategie je zkompostovat všechno co jde! Řešení? Malé farmy. než pár základních druhů. že si každý uvědomí. že nás neživí vláda. To zabíjí i ten poslední půdní život. že budou něco někdy pěstovat. která je též zásadní pro zdraví půdy. rodové statky. městské parky plné jedlých stromů . že vyhyne na vlastní blbost. jako kdyby civilizace nebyla těsně před kolapsem. To co je vidět stále s velkou slávou na polích není vývoj. ale předsmrtná křeč průmyslové revoluce. Mnoho lidí si to již uvědomuje. rituál. ale to je hlavně způsobeno špatným obrazem o tom. Kdybychom ubrali ještě tzv. které se budou učit děti ve škole. a ne málo. Jedním z hlavních předmětů. Bohužel tam jezdí stále těžká technika. Chemie přírodě nesvědčí a lidem už vůbec ne. to vše může být na jednotku plochy půdy více než desetkrát výnosnější než stejná plocha na monokulturním poli. ochucovadel a různých technologických procesů. Pak ty ostatní věci ani klauny v kravatách už nepotřebujeme. nadbytky kterými se krmí milióny zvířat ve velkochovech. ekozahrady. Učil jsem se kdysi o ropovodu v Rusku a Gustavu Husákovi. Sice nezískáme taková kvanta jednoho druhu plodiny jako na monokulturním poli. Éra sedláků. Vyčerpávání půdy to nezastaví a tak se dávky hnojiv musí zvyšovat. která je dnes rozoraná. který se stále zmenšuje a stahuje kolem našeho krku jako smyčka. Stačí tedy jedna desetina půdy. která se nahromadila za minulá tisíciletí. ani ropa. Jeden možný konec je ten. Samozřejmě se nejdříve musí úplně . kde se chemické přípravky nepoužívají.. Dneska se děti i vysokoškoláci asi taky většinou učí kraviny.. energetické plodiny. Éra průmyslového zemědělství prostě končí. tady si vytváříme bludný kruh. organické (bio) farmy. Většina dnešních polí se může přestat znásilňovat. ale zdravá půda plná humusu a života na naší vlastní zahradě či rodinné farmě... něco co může dávat hluboký smysl a ukotvit člověka v jeho pravé podstatě. který tam ještě mohl přežít. Zatím to funguje. Druhý možný konec je ten. nebo jen ty schválené jako méně škodlivé. politici. která ničí udusáváním a orbou půdní strukturu. by mělo být (kromě toho jak myslet vlastní hlavou) zúrodňování půdy a jak udělat kompost. korporace. Mnoho měšťáků si asi těžko umí představit. Přitom je to magická a posvátná činnost.

změnit žebříček hodnot.. tak trochu všechno. způsob myšlení. . Už se to děje. způsob života lidí..

.

Půdu za nás provzdušní kořeny rostlin a půdní mikroorganismy. Zkvalitnit půdu do té míry. ale pak už je možné uživit samozásobitelsky rodinu skoro "mimochodem". Základem permakulturního pěstování je fakt. ale tyto metody praktikovat je celkem snadné. aby se půda sama zregenerovala. Plevel totiž v humózní. ačkoli znovu vysazování zničených mezí začíná být naštěstí v některých zemích moderním trendem. nebo po ní jezdit či šlapat. Také byla pole oddělena po malých úsecích mezemi. jsou zábavné a krásně to roste. že není dobré půdu vůbec narušovat orbou nebo rytím. My ale můžeme jít ještě dál.Jak se to dělá? Naši předkové byli v mnoha ohledech rozumnější – nechávali například pole po několika sklizních ladem. což bránilo erozi a poskytovalo úkryt zvířatům. neryté půdě už neroste. aby v ní vše rostlo samo a zdravě trvá pár let a dá to práci. Nepůjde to na velkých lánech. ptákům likvidujícím "škůdce". Současná honba za ziskem za každou cenu si však tuto variantu příliš nepřipouští. Jeho . když jim jejich chodbičky nebudeme ničit ani utlačovat ani chemicky otravovat. a to je jedině dobře. tato verze se neosvědčila. můžeme si pomoci kompostem (v začátcích skoro musíme). Běžnému neznalému člověku to zní jako sci-fi. užitečnému hmyzu. humus se do ní dostává odshora mulčem a odumřelými zbytky rostlin.

. který akumuluje za slunných hodin teplo a pak ho vyzařuje když je chladněji. u chodníků. že zelenina vypěstovaná u rušné městské silnice.ekozahrady. Proč tam nepěstovat potraviny.. Větší balkon nebo terasa s pěstebními nádobami například může zásobit kompletně celou rodinu zeleninou během sezóny. Kompost má schopnost léčit i půdu znečištěnou toxiny a těžkými kovy.místo je na začátku procesu. Město má paradoxně výhodu ve všem tom betonu a asfaltu. plus třeba nějaké luštěniny na uskladnění. Jediným problém je znečištění z automobilů a průmyslu. že by i na kruhovém objezdu rostly plodiny výstavní kvality. K obživě jednoho člověka stačí překvapivě malá plocha půdy.. když tam žijí lidé? Od rána do večera stejně všechny ty věci dýchají. ze kterého se dá dělat takový kompost.htm je odkaz ke stažení). To ani nemluvím o kompostovacích toaletách. v poškozené půdě ohrožené erozí. což se dá snadno řešit . že brzy výfuky na ulicích nebudou. jen ta ropa byla tak zajímavý artikl. ti zbylí tam budou mít více prostoru :-).. jak mohou být města a sídliště potravinově soběstačná. Pěstovat se dá na všech volných plochách. Takže už dnes samozásobitelství ve městě může mít smysl.com/titulky. závětří. které můžete najít různě po Praze. tudíž zúrodnit města je reálné. Můžeme se těšit. v parcích. To co odtéká kanály by mohlo při vhodném zpracování zúrodnit všechny pouště světa. Domy také poskytují spoustu možností pro pnoucí rostliny. Zákon přírodní sukcese hovoří jasně. Příkladem toho jsou krásné veliké morušovníky a jiné neobvyklé stromy. na http://www. je stejně mnohem zdravější. na střechách. Četl jsem někde zajímavý výzkum. Zvláště až většina lidí z měst odejde žít na rodové statky. ale bez chemického ošetření. škodlivé i pro nás. už tenkrát jezdil). Město produkuje obrovské množství bioodpadu. Bájná a mystická bezúdržbovost . ukazuje Bill Mollison ve svých dokumentech "V ohrožení padající potravou" a "Globální zahradník" (jsou volně šiřitelné. Města se mohou v budoucnosti zásobit potravinami sama Pěkné ukázky toho. To vše vysvětluji na tomto webu v jiných článcích. Ve městech se proto mnoha choulostivějším rostlinám daří lépe než na venkově. dešťovou vodu ze střech atd. než čistě chemická zelenina dovážená z Holandska a Španělska.spalovací motory byly technologicky překonané ještě dříve než vznikly (elektromobil je sto let starý vynález.

Žili byli tři zahradníci : Trávostřih Sprejomilný, Rýčokop Granulák a Stromokaz Pižlošmik. A jestli ještě nezemřeli, tak bojují s přírodou dodnes. Tato krátká pohádka neměla nejlepší konec, ale mohlo by to být i jinak. Míru údržbovosti zahrady si totiž VŽDYCKY můžete vybrat sami. Není pravda, že musíte dělat všechny úkony předepsané v odborných knihách nebo popisované v televizním receptáři. Samozřejmě zahrada která by byla úplně "bezúdržbová" je utopie. To pochopí každý kdo porozumí zákonu přírodní sukcese. Jenže je rozdíl mezi bojem proti přírodní sukcesi a spoluprací s ní. V případě spolupráce a jejího usměrňování mohou být práce na zahradě zábavou, nikoliv bojem nebo pracnou údržbou. Louku i trávník je potřeba kosit, jinak se z toho stane sám od sebe krásný dlouhověký les (tak po sto letech). Ale ekozahradník/nice hledá cesty jak nemít víc sekání/kosení než je ochoten mít a než je pro něj/ní zábavné, jak vysadit stromy tak, aby se nemusely nikdy řezat, jak zkombinovat rostlinná patra keřů a trvalek tak, aby se nemusela nijak usměrňovat, jak vytvořit design aby padající listí ničemu nevadilo a mohlo zůstat tam kde má být (ano, pod stromem), zelenina aby rostla jako džungle do které se plevel nevejde atd. Práce je tam vždy, například sklizeň, ale je to prostě úplně jiný druh práce než si představí člověk vlastnící "moderní okrasnou" zahradu. Ale počítejte s tím, že při zakládání ekozahrady vám tam ještě plevel poroste a bezpracné to samozřejmě není. Je to takzvaná dětská fáze zahrady, harmonie a počátek bezúdržbového nebo miniúdržbového stavu nastává až později, až to povyroste a sukcese nám pokročí do dospělejšího stadia (zhruba od tří let výše). Batole vaši péči potřebuje.

Pyšná princezna měla částečně pravdu. Nic nemusí! Nemusíte sekat, kosit (když nechcete louku), zastřihovat, řezat, hrabat, plít, kropit, postřikovat, dokonce ani rýt, hnojit, okopávat a jednotit. Opravdu nic nemusíte! A pokud stále trváte na tom, že musíte, pak jste jednou z miliónů obětí současných klasických zahradních trendů. Dobrovolně jste přijali funkci zahradního otroka. Tito zahradní otroci se dělí ještě do skupin podle typu posedlosti zahradní sterilitou a mrtvostí. Sklony k tomuto zahradnímu sadomasochismu se dají spolehlivě léčit dlouhými pobyty v přírodě s otevřenýma očima a srovnáváním s umělým a nezdravým výsledkem vlastní marné, nenáviděné a nekonečné práce. Ti, kteří to naopak dělají s láskou a rádi mohou přestat číst už teď.

Když se řekne bezúdržbová zahrada, myslí se tím přírodně založená, pro krásu a pro radost z přírody (ačkoliv může i tak mít hodně jedlých prvků). Pravá permakulturní zahrada je jiný případ a je určena k intenzivní produkci jídla a občasnou údržbu vyžaduje - dle vaší volby. O potřebné péči o jedlou (a zároveň okrasnou) permakulturní zahradu je pojednáno v ostatních článcích, a je z nich celkem jasné, že tato péče je také mnohem snazší a příjemnější než klasické způsoby pěstování plodin, žádná otročina. Můžete mít i kombinaci: část zahrady jedlepermakulturní a část přírodně-bezúdržbovou. Nejsou žádné hranice mezi těmito styly, vzájemně se totiž prolínají a lze využít stejné techniky k jejich založení. Tento článek je pro zahrádkáře, kterým jde o tu malou údržbovost především.

Bezúdržbovost neznamená, aby nedošlo k omylu, že se vám bude trávník sekat sám a příroda ostříhá váš živý plot. Znamená to, že trávník bude buďto: žádný (pro uklidnění dýchejte zhluboka a počítejte do deseti :-)), malý, nebo takový, aby se často stříhat nemusel (louka) a živý plot bude volně rostoucí. Louka se může kosit, ale častěji než 1-3x ročně nemusí. Když potřebujete prostor pro děti na hraní, pokosíte plochu velkou jak potřebujete a máte trávník. Stačí vám k tomu obyčejná kosa a na malé zahradě deset minut času, jako v minulém století každé druhé osmdesátileté stařence. To je dobrovolná a žádoucí údržba, která na vás netlačí, když nemáte čas. Uděláte jí když se potřebujete protáhnout a nadýchat čerstvého vzduchu. To samé volně rostoucí keře - můžete je i přistřihnout, ale nemusíte. Hlavně z toho nebudeme dělat vědu!

Nerad bych se příliš opakoval, ale stačí se podívat na přírodu. Viděli jste snad na těch nejkrásnějších místech světa s divokou přírodou zpocené zahradníky s batohem plným vercajku? Určitě ne. Příroda se do beznadějného zápasu nepouští a za nesmysly jí nikdo neplatí. Pěstuje velké keře a stromy tam, kde mohou růst velké keře a stromy. Zakrslé keře a stromy pěstuje tam, kde ty velké nejsou vhodné (na skalách, v pohořích, v méně příznivých podmínkách na vláhu, slunce, půdu, atd.). Kyselomilné rostliny rostou na kyselých půdách (vřes, rododendrony, azalky, borůvky,….) a vápnomilné na vápenitých půdách. Vlhkomilné v mokřinách a u řek, suchomilné na mezích a svazích.

Až zahrada vyroste. hnojí strom a vytváří novou půdu. Důvěřujte jí a moc do toho nešťourejte. Nechcete sprejovat. Uschlé stvoly a květy jsou v zimě přímo kouzelné. ještě se od ní máme hodně co učit. co někteří nazývají plevel. Nebo zvolte jiné rostliny. tam vysaďte vysoký keř tvořící kmen. Kromě toho v dutinách stvolů a stonků přezimuje mnoho druhů užitečného hmyzu (např. nebude pro něj nikde místo. Listí se hrabat nemá. Nechcete-li hrabat listí. nechte je dožít a pěstujte takové. Spadne pod strom pro to. která během několika let plevel postupně odsune na vedlejší kolej . slunéčka). V přírodě je taky nikdo nestříhá. Zastíní si půdu. Kde nechcete celé léto zalévat. aby zůstalo pod stromem. rozkládá se na živiny. je to škodlivý a nesmyslný návyk. zmenší tím odpařování a bude spokojená i bez lidské péče. nehrabte ho. vysaďte tam suchomilnou a hustou vegetaci. Zlepšuje život v půdě pod ním. Listí je výborný mulč a ušetří vám zalévaní. . Lidé co neustále ryjí a okopávají jsou v podstatě nejúspěšnější pěstitelé plevele. nebo málo vzrůstný strom – nebudete ho nikdy muset stříhat a řezat. A na podzim se v něm krásně brouzdá. Na jaře to vše samo zmizí v záplavě nové zeleně. Uprostřed louky nebo v hustém porostu keřů nikdy neroste lebeda ani pýr. co dělá. Ty jdou pouze ve stopách člověka ničitele a budovatele. Do té doby mulčujte. nevytvářejte podmínky ve kterých roste nenarušujte příliš půdu. přihnojovat a zastřihávat růže? Vysaďte si plané. Plevel je náš pomocník.Co z toho plyne pro nás? Kde chcete mít malý strom. Nechcete-li trhat to. Když jsou to přešlechtěné druhy a bez řezu nevydrží. botanické nebo odolné druhy a odrůdy a jenom se na ně dívejte. přejděte na polykulturní metodu. Příroda ví. Nechcete stříhat odkvetlá květenství trvalek? Nestříhejte je. když se obalí jinovatkou nebo zapadají sněhem. nebo pěstujete-li zeleninu. který potřebujete na požírání mšic. který drží pohromadě narušenou půdu. které vydrží.

harmonie je pryč. Každé semínko. nebo přijímat a vydávat energii. ale realita je navíc formována podle vlivů okolí. má v sobě uložené informace o celém budoucím životě rostliny. kterou na rozdíl od té umělé cítíme i podvědomě (názory na silikonové modelky. už je to tady nějaký moc velký.. Dnes je stříhám jen pokud je to nutné z praktického hlediska. ale nikdy nebude krásnější než je krása přirozená. já to trochu srovnám do latě . Pokud se náš názor neshoduje s jeho. že uřízneme tu velikou větev tam nahoře. Strom má svůj limit kam až vyroste. projevující se v rodinných vztazích i mezinárodní politice. nebo když sousední rostlina je pro mě .. "Hele. Keř i strom ví. Když si usmyslíme. já v tom mám jasno :-)." Také jsem kdysi dávno z neznalosti a kvůli všeobecně uznávaným informacím stříhal keře a stromy jen tak.Několik poznámek ke stříhání a řezu stromů a keřů. Tyto informace jsou neměnné ve své podstatě. když se kvůli větvím nedá projít po cestičce.hádat se nechci. do jakého tvaru má vyrůst. tzn. menší. Neexistuje krásnější a romantičtější tvar rostliny. podrž mi žebřík. přesahují do silnice. kolik bude plodit a za jakých podmínek je schopen růst. se v materiální rovině snaží vyjádřit harmonii. se mohou lišit . pomocí tvaru. Pravá krása přírody je tedy v její v přirozenosti a harmonii. než její přirozený. kulatější.jako modelka po dvaceti plastických operacích. Vše živé na této planetě. aby byl spokojený. zasáhneme a prosadíme si svou. Může být díky lidskému tvarování rovnější. To je lidská úchylka. ještě než vyklíčí. větší – dle něčího momentálního vkusu . stejně jako na zahrady. nahnutější. jak dlouhé bude mít větve. je to jako věšet bačkory na vánoční stromeček .

Ano. Díky nim nemusíte chodit zbytečně daleko pro věci každodenní potřeby a nic důležitého nezůstane opomenuto. co v daném místě poroste jen do žádoucí velikosti a bez řezu. . ale nešlo by dělat něco užitečného? Je naprosto jasné. vím. i v přírodě zvířata něco ožerou. Zákrsky jabloní a jehličnany naplácané na sebe až hrůza je možné vidět na každé druhé zahradě. nebo vybrat jiné stromy. někdy dokonce i uprostřed květu. jestli není lepší je rovnou pokácet a nahradit něčím. Jednou z nich je systém rozdělení zahrady na zóny. vítr poláme… Ovšem neomluvitelné jsou nájezdy zahrádkářů stříhajících a řezajících několikrát ročně vše živé až do bezvědomí. Pak možná stojí za zamyšlení.důležitější pro produkci potravy nebo z jiného důvodu než větve keře. Některé zásady se ale dají aplikovat ve většině případů. Zónový systém v zahradě Permakulturní design je navrhován vždy podle konkrétního místa a okolností a nikdy není stejný. Jenže motorové vymoženosti produkují škodlivé emise. bojující o přežití. že je v zájmu výrobců a prodejců zahradní techniky udržet současné na hlavu padlé zahradní trendy. Ačkoliv se používá stále častěji stále větší arzenál (mnohdy předimenzované) techniky. Stačí to umět dobře navrhnout. Demonstrovat lidskou sílu a moc proti bezbranným organizmům. je odepsán a pokácen. je hloupost a pouhá ignorance k ostatním lidem a životnímu prostředí.. když potřebuje opylovače) a podsázet ho mnoha menšími keři s jedlými plody a efekt bude báječný a máte klid. Starý strom. Celá stromořadí seřezaná na smutně vyhlížející pahýly. a jejich pravidelný řez je zdůvodnitelný praktickými hledisky. že lidé potřebují práci. oslabená. že není možné nenalézt něco vhodného. s ranami otevřenými houbovým chorobám.. které zajišťují základní životní funkce této planety.. Je potřeba najít kompromis mezi praktičností a přirozeností. kterým je jejich řev příjemný. z ekologicky vyvážených soběstačných lesíků a posledních remízků u měst se dělají sterilně udržované neživé lesoparky. Všechno listí je v parcích shrabáno až na holou (a proto vysychající a erodující) půdu. prostě protože to někdo předváděl v televizi. A většinou je tam i velká plocha úplně zbytečného trávníku. spalováním fosilních paliv přispívají ke změně klimatu a najde se jen málo lidí.. Sortiment druhů rostlin je přitom tak obrovský. s péčí o přírodu to nemá vůbec nic společného. nebo hodně energeticky náročná nákupní centra. ačkoliv by klidně přežil i vnoučata toho chlapíka. Například na malé zahradě můžete místo deseti neperspektivních jabloňových zákrsků vysadit jen jeden pořádný velký ovocný strom (nebo dva. Lepší by bylo dát stromy dále od sebe. které jí stíní. keře strojně sestříhávané na jednu třetinu. A to se za víkend může každý naučit třeba na mém kurzu (skrytá reklama :-)). Bohužel technické služby spravující parky a veřejnou zeleň jdou přímo odstrašujícím příkladem. který na úřadě o jeho popravě rozhodl. Tyto náhodné a občasné zásahy se ještě dají omluvit. na kterém uschne první větev. Někdy jsou stromy a keře vysazené nevhodně..

a běžte si natrhat pažitku na vaši ranní omeletu. jak i na malém balkónu vypěstovat organicky spoustu ovoce a zeleniny. Když se vrátíte a bačkory budou úplně promočené. pak je umístěte do zóny 1. nebo jen bylinkové květináče na terase se mohou postarat o propojení domu se zahradou a okolím. co používáme nejčastěji a co vyžaduje nejvíce péče. Zimní zahrada. vaše roztřepané bačkory. že po několika prvních pokusech budete z lenosti raději snídat omeletu bez pažitky. . navlékněte si župan. „Když ráno vstanete a venku je rosa. Existují návody a triky. Máte-li rádi čerstvé bylinky a koření. Do této zóny musí přijít to. Billův důvod pro toto tvrzení je jasný. Zasadíte -li si tyto potřebné rostliny na druhou stranu zahrady. pažitka roste příliš daleko“. Jeden ze zakladatelů permakultury Bill Mollison navrhuje malý kontrolní test. zelená střecha. Zóna 1 je nejbližší okolí domu. popnuté zdi.Plánování zahrady podle zón 0-5 Zóna 0 je dům. vsadím se s vámi (po vlastní zkušenosti).

Vyznačení zón na plánu projektu zahrady je vždy jen orientační. Ideální místo pro dobře zkombinované menší a středně velké ovocné stromy. oslunění. Zónami tvoříme dynamický vztah mezi námi a zahradou.Zóny samozřejmě nejsou přesné kruhy či linie kolem domu. . Zóna 2 by neměla vyžadovat takovou péči jako první zóna. a přesto tak často opomíjené. atd. trvalky. Je to velmi prosté. Představte si třeba. dýně atd.). která bez naší péče zahyne a kterou často používáme v kuchyni. Jde nám hlavně o co nejlepší rozdělení toku energie po zahradě. ale prolínají se dle potřeby. keře. jezírko. půdy. aby přirozeně provoněla celý byt a abychom se mohli kochat jejími květy co nejčastěji. který roste skvěle bez naší pomoci a údržby může být více vzdálen od domu než křehká rostlinka. Záleží zde i na typu osobnosti uživatele zahrady. na preferencích ostatních členů rodiny. ale užitečné. pak ne někam z dohledu. Strom. že naše energie je nejsilnější v domě a směrem od domu slábne. méně náročnou a méně často sklízenou zeleninu pěstovanou ve větším množství (brambory. cukety. fazole. Nepřemýšlíme o nich jako o striktně děleném místě podle výšky či druhové příslušnosti vegetace. původní vegetace a mnoha dalších faktorů. ale blízko okna našeho pokoje. Vysadíme-li planou růži kvůli její vůni. květiny… Své místo zde může najít skleník (pokud není přilepen přímo na dům v zóně 0 a 1) .

jako útočiště pro mnoho druhů hmyzu. vytvoření této zóny (i sebemenší) lze napomoci v nejvzdálenějším rohu. V páté zóně můžeme relaxovat. jaký normálně roste v naší přírodě. Zóna 5 .Zóna 3 v menších zahradách už na ní zpravidla nezbude místo. kaštany. a živí tvorové nám na oplátkou pomohou s udržením ideální biologické rovnováhy na zahradě. Pokud je náš pozemek zcela holý a nic původního neobsahuje. nebo neošetřený kus dřeva s vyvrtanými otvory různých velikostí . může se též jednat o pastviny. alespoň malá zóna 5 by neměla chybět ani na tom nejmenším pozemku. člověk je zde jen návštěvníkem. rostliny které se sklízejí jen jednou či dvakrát ročně. ale do páté se chodíme učit. Tyto věci. nakupíme hromadu větví ve které může najít ukryt ježčí rodinka. můžeme zde umístit třeba starou kládu. nejlépe plodící bobule pro ptáky. Nejsme přeci na této planetě sami. les pro pěstování stromů na dřevo. Např. mohou zde být větší zvířata. plodiny i byliny rostoucí divoce. … Zóna 4 je jen pro největší pozemky. ne správcem. polodivoké málo udržované místo. Ať je to jen malinký roh zahrádky s houštinou. Je to divočina. nestříhané ovocné stromy a vysoké keře. když se najde vhodné místo nerušené příliš chodem domácnosti. . krmítky a napajedly mohou být v kterékoliv zóně. sbíráme zde palivové dřevo. spolu s ptačími budkami. bambus. Předchozí čtyři zóny navrhujeme. Zde se nacházejí velké. pařez. na které člověk nikdy nezasahuje. ořechy.zcela překvapivě. meditovat a pozorovat. nebo kilometry čtvereční volné přírody. nesázíme sem žádné šlechtěné ani cizokrajné rostliny. provádíme komerční pěstování rostlin. Vysadíme tam nějaký hustý keř či menší strom.

a zarůstá rostlinkami. nebo z těch méně přirozených ale vhodných materiálů to jsou nepotištěné kartónové krabice a koberce z přírodních materiálů (bez příměsí umělých vláken). kůra. To záleží na dvou hlavních bodech: 1) jak často my potřebujeme tuto rostlinu. listí. zvíře. Mulčování Co je to mulč? Mulč je v podstatě jakýkoliv pokryv povrchu půdy organickým materiálem. netkaná textilie a syntetické koberce se samy časem . mnohdy málo úrodná.Jak vybrat místo pro určitý zahradní prvek ? Všechny prvky musí být v užitečném vztahu jeden k druhému a k nám. Plastové folie. či místo navštívit 2) jak často tato rostlina. rychle vysychá. rostlinný odpad. Může to být sláma. které tam třeba v takovém množství ani nechceme. posekaná tráva. Půda je holá. zvíře či místo naši návštěvu potřebuje Zahradní technika k překonaní těžkého období naší zahrádky Mulčování je považováno v permakulturním přístupu k zahrádce za jednu z věcí nejdůležitějších právě na začátku jejího zakládání.

co zrovna dožije. . kde předtím růst nechtěly. Nic převratného jsme nevymysleli! Mulčování je přirozený přírodní proces. větviček a vůbec všeho.. jenž můžeme pozorovat všude – listí padá ze stromů a zůstává pod stromem. milí uklízeči a uklízečky. Není úplně jasné proč. zmenšuje potřebu zavlažovat brání v růstu většině plevelů vytváří ideální mikroklima pro půdní život a kořínky rostlin rozkládá se na humus a pomáhá vytvářet novou zeminu je ideální formou recyklace rostlinných odpadů a zbytků ušetří spoustu namáhavé práce s údržbou ploch mezi rostlinami díky všem předchozím vlastnostem můžete pěstovat rostliny i tam. a tak je to normální. tráva na podzim odumře a zůstává na místě.nerozloží. Z čeho se pak má. A kvůli této přehnané „čistotnosti“ se ochuzuje o všechny výhody. trávy.. proto jsou nevhodné. Navíc už při samotné výrobě škodí životnímu prostředí. které mulč poskytuje. tvořit nová půda? Výhody mulče: chrání povrch půdy před vysycháním. ale člověku se to nelíbilo a tak odváží ze svých pozemků kolečka listí.

Časem už žádný nový mulč vozit nebudete muset! To trvá tak dva až tři roky. ale to se časem vyrovná samo s nastolením přírodní rovnováhy a po rozkladu materiálů v mulči. časem to nebude potřeba. Občas něco vyhrabou i pejsci. Jen to pár let trvá. sežerou trvalky a keříky v tom chaosu ani nenajdete. ale to jde zvládnout.Nevýhody mulče: někdy je v začátcích těžké sehnat a dopravit dostatek materiálu na větší plochy potřeba úplně změnit myšlení: místo odvážení organického odpadu ze zahrady ho začít přivážet. Proti slimákům nastoupí ježci. žáby a ptáci a hlavně draví brouci žijící též v mulči. například pýr a svlačec je velmi snaživý může se zvýšit populace slimáků. Navíc mulčování je jen dočasná pomoc nové zakořeňující přírodě. šneci ničící slimáčí vajíčka. Toto se u někoho projevilo jako nejtěžší věc na celém mulčování! na špatně zamulčovaných místech a okolo rostlin v něm zasazených stejně zpočátku nějaký plevel poroste. pozor na slepice ! Pokud se na zamulčovanou plochu dostanou slepice. Plocha se potom velmi snadno zaplevelí. kolik toho stihnete vysadit . vše rozhrabou a obrátí mulč naruby.. Záleží jak hodně a jak rychle bude vaše ekozahrada zarostlá.. .

Některé rostlinky něco přitahují. že jsme se propadali do systému jejich děr. Krabice se rozloží a kladou . jiné to zase odpuzují a je klid. kdy se drcená kůra rozprostře jen ve slabé vrstvě (protože je dost drahá). jež jsou permakulturisty celého světa nejuznávanější zbraní. Ani hryzci nebyli problém. Ovšem nesmějí být ničím barevně potištěné (některá barviva obsahují těžké kovy) a při rozkládání je nutné odstranit různé plastové samolepící pásky a kovové spony. ale nikdy to výsadbě nikterak nevadilo. Do začátku může pomoct schopná kočka. ale časem zmizeli. Proto nemáte-li opravdu k dispozici velké množství organického materiálu. Bohužel začínáme často na holé zemi. což je nejméně přirozený stav. Jak vypadá správně provedený mulč? V přírodě se pod stromy či na louce hromadí mulčovací materiál rok co rok sám od sebe a proto je ho stále dostatek.někdy se pod mulčem daří hlodavcům. Jen to opět může nějaký rok trvat. My však začneme od nuly. třeba chodili na obědy jinam. nic neuhynulo! Možná to byla výjimka. což vypadá dobře. Slabá vrstvička plevely spíše podpoří. který tam založil člověk. To je většinou případ tzv. Naopak to provzdušní půdu. je potřeba v nejspodnější vrstvě použít kartony .papírové krabice. odpařování nezabrání a žádaný efekt se nedostaví. Velká přírodní rozmanitost se pak stará sama o sebe. proto první dávka musí být vydatná. kůrování. zažil jsem několik případů. ale jen krátkodobě. Ani hryzec by nenapáchal takové škody.

kvůli prorůstání plevelů spárami. o časopisech a barevných přílohách ani nemluvě. aby se jejich okraje překrývaly nejméně o 20 cm. Na ně musíme rozprostřít . Američtí ekozahrádkáři doporučují i noviny. Samozřejmě kartony nestačí jen samy o sobě.papír je vyroben ze dřeva. se opravdu rozpadne.se na zem tak. Výhody krabic jsou jasné . nikoliv opačně. které vás pravděpodobně přežijí a budou štvát při sklizni zeleniny i vaše pravnuky. V těch dnešních zprávách by stejně nic kloudně nerostlo. rozloží se časem beze zbytku a do té doby je dostatečně neprostupný pro plevely. že jsou tištěné inkoustem na sojové bázi. Nahoru. zatímco krabice vlastně recyklujete. ale to jen v případě. od ledniček a podobně. Vodu pustí jen dolů do půdy. Navíc musela být speciálně vyrobena. Kdo si chce mulčování na větší ploše usnadnit (ale už to nebude zdarma). Obávám se. Netkaná mulčovací textilie.ekocover. Nejlepší jsou ty velké.cz. Je celkem drahá a neudrží vlhkost jako papír. to by bylo hodně ošklivé a neefektivní. o které se tvrdí. se jako hlavní vrstva nejlépe osvědčila sláma. každý obchod je produkuje jako odpad po prodaném zboží a většinou vám je rádi dají zdarma. ale jen na menší kousky. jak pokryv všech typů papírových mulčů. Sehnat krabice je snadné. že se rozpadne po několika letech. může použít i speciálně vyráběné mulčovací rohože z recyklovaného papíru www. nebo i bez nich. Tedy rada zní: nebrat. jen pro případ nejvyšší nouze. že inkoust na našich novinách je nevhodný kvůli obsahu těžkých kovů.

slámu. rytím. trávu. Je to totiž oproti výše uvedeným činnostem jednorázová akce. většinou to bývá jen rozprostření zahradního odpadu. ale v porovnání s okopáváním. . že rostliny během pár let úplně zakryjí povrch půdy a další mulčování nebude potřeba. je dobré rozprostřít ho ještě pod kartony. či jakékoliv jiné organické zbytky. Je to jen dočasná pomoc nové zakořeňující přírodě!!! Jedná se o nejlepší způsob. Můžeme kombinovat všechno dohromady v různých vrstvách. stačí jen doplňovat nový materiál podle potřeby. Použijeme-li hnůj. Předpokládá se. Jak dlouho mulčovat? Mulčování samotné se může na větší ploše zdát pracné. co zrovna máme. Jakmile to jednou kvalitně provedete. nebo použít jen to. že takto zamulčovaná plocha bude (nebo už je) osázena tím stylem. jak ekologicky a efektivně odplevelit i těžce zarostlé pozemky. kůru. odplevelováním a zavlažováním obnaženého povrchu půdy je to činnost maximálně příjemná. kompost.

když vám u toho nefouká vítr. že nebudeme pravidelně rýt. se semena plevelů nedostanou na povrch. Je opravdu ideální. Díky tomu. vše organické tam má zůstat (leda že by jste si to chtěli naposledy užít). Nové krabice jsou zezačátku špatně vodopropustné a zem pod nimi by po zamulčování zůstala suchá i po vydatném kropení. Vše zelené (a hnůj) obsahuje zásobu dusíku. aby mohla vyklíčit. Rozprostřete po celé ploše další vrstvy materiálů. posekané zbytky necháme na místě. protrhnou se snadno a z trhlin brzy vyroste tráva a plevel. Postup při mulčování: Pro začátek začneme s malou plochou. ale spotřeba krabic by byla velká. aby se strany navzájem o kus přesahovaly (asi o 20cm).(Fotografie z realizace atriové části ekozahrady pro soukromou jazykovou školu Hampson). Vysokou rostlinnou vegetaci můžeme sešlapat nebo posekat. Dát více vrstev je ještě lepší. Nejlepší je začít den po dešti. aby vám celé dílo neodletělo (jinak budete hledat krabice u sousedů). ale můžete je průběžně kropit vodou. jelikož obsahují hlavně uhlík. Zato kůra. Rozmístěte po celém místě kartony z rozložených krabic tak. piliny a dřevěné drtě naopak při tlení dusík spotřebovávají (!). který je dobrý pro bujný růst rostlin a proto by tyto věci měli přijít do spodních vrstev. Nevytrhávejte plevel. Po mokrých už ale moc nešlapte. Vlhkost tam po namulčování už zůstane. nebo půdu nejdříve důkladně promočit. .

K menším sazenicím pak dejte tyčky. aby brzy pokrylo povrch půdy mezi keři kompletně. než vaše výsadba zesílí a zvítězí. odhrnutím vrstev se dostanete ke krabicím. ať to tam žije! . Trvalky naopak sázejte až dva týdny po mulčování (zkuste to obráceně a poznáte proč). a vykopejte do původní půdy díru pro rostlinku. které už budou měkké. Nakrmte ji dalším. Počítejte s tím.proto se hodí spíše jako mulč pro pokrytí půdy v povrchové vrstvě. nebo mezi už rostoucí stromky. Proto je dobré sázet i spodní trvalkové rostlinné patro tak. Můžete přidat kompost. Jestliže je váš mulč vícevrstvý a tlustý. že některé schopnější plevele si najdou cestu kolem zasazených rostlinek nebo mezi krabicemi a budete je muset občas vytrhnout ručně. neboť odpadá i potřeba mulč obnovovat. Po zasazení sazeničky opět vrstvy mulče přihrnete až k rostlince. Krabice pod kořeny rostliny jen prorazte lopatkou či ostrým předmětem. aby se vám například v čerstvě navozené slámě neztratily. Teprve tím vytvoříte naprosto bezúdržbovou zahradu. že celá pokrývka do půl roku kompletně zmizí. Mulč můžete průběžně obohacovat o další vrstvy. Půda bývá dost hladová a může se stát. Vždy sázejte dřeviny ještě před mulčováním! Po zamulčování byste si sázecími pracemi celé dílo poničili. stačí sázet přímo do díry vyhloubené v něm. Počkejte až vše slehne. vyplněné hlínou či kompostem.

použil by určitě metodu neprůstřelného mulče. Celý princip tkví v tom. ale jen v něm uděláte díru. Jen se ujistěte. vyplníte ji zeminou či kompostem. a rostlinka se sama prokoření kam potřebuje. na olovo bohatá tráva z okrajů rušných silnic) ! . používá se tedy jen v případech. podpoří půdní život a rostlinky budou šťastné. Slámu je možné získat od zemědělců stočenou ve velkých a těžkých kolech.Neprůstřelný mulč Kdyby James Bond dostal rozum a začal mulčovat. Mulčování nemá hranic. který vyprodukuje spousty živin. Na obrázku je jedna z milionu možných alternativ. (Někdy je opravdu nelehký úkol dopravit ji vlastními silami na kýžené místo :-). Je velmi pravděpodobné. kdy máte extrémně neúrodnou půdu (písek.). proto nezoufejte. Toto je jen ukázka jednoho z mnoha možných ideálních provedení. že se vám nepodaří sehnat všechny ingredience do mulče hraničícího s dokonalostí. že nesázíte do půdy pod mulčem. Tento mulč je velmi náročný na množství materiálu. ale při použití papírových krabic a dostatečně velké vrstvy (kolem 20cm) jakýchkoliv organických materiálů (nejlépe slámy) dosáhnete vynikajících výsledků tak jako tak. použijte fantazii a to. Takto je možné ozeleňovat pouště. zasadíte. jíl. mělce skála. co se vám podaří sehnat. zadrží vlhkost. V podstatě je to takový plošný kompost. atd. že materiál je ekologicky čistý a neobsahuje žádné škodlivé látky (tabu je např.

Piliny .Všechny dřevnaté materiály obsahují velké množství uhlíku. je skvělý mulč. kde nevadí.asi ze všech materiálů nejlepší. Poměry C:N u materiálů. Větrem ošlehaní ekozahradníci. že nepotištěné kartony jsou skvělé jako spodní . Vhodné je do sadu. Vyjímkou jsou zahrady v místech s již kyselou půdou. Ekozahrada by ale pro zdravou půdu a zdravé rostliny i plody měla spíše směřovat k neutrálnímu pH a převaze listnáčů rostoucích v "normální" půdě. těm to nevadí (i když se trvale zhoršuje půda). Většinou dostupná kůra pochází z jehličnanů. založte z něj kompost nebo tlustý mulč jen pro potřeby ořešáku samotného. platí to co pro piliny. zadržuje pod sebou vláhu.Listí v ekozahradě se nehrabe. Vytváří kyselejší pH. dobře vypadá. Rostlinné zbytky .na to jak hodně je používaná to není velká výhra. má zůstat jako přirozený mulč tam kam spadne. Posekaná tráva . štěpku. Ale to z chodníků. vřesovištím a rododendronům to mají opodstatněné. a obsahuje přirozené látky jehličnanů brzdící růst některých rostlin. Uhlíkaté (dřevnaté) materiály je dobré míchat s dusíkatými (zelené šťavnaté) aby se extrémy vyrovnaly. lepší je nacpat to jako spodní vrstvu pod slámu. ekozahradnice a ekozahradničata používají na jedlý trávník a louku raději kosu (vznikne seno). mezi keře. Pokud je. Štěrk a kamení .již bylo zmíněno.Přehled vhodných a nevhodných materiálů k mulčování Sláma . Listí . Akumuluje teplo. Drcená kůra smrků a borovic . K procesu tlení je potřeba vzít ještě dusík -ten se odebere z půdy a rostliny hůře rostou. vhodná struktura a vzdušnost.je OK. abyste například vyhubili "plevel" a založili tam další rok záhonky. nechte je rozkládat na povrchu.vše zelené se velmi rychle začne rozpadat. Papír . Klasické zahrady tíhnoucí ke koniferám. že se z něho vysemení různé trávy a rostlinky. kde se majitel snaží zaměřit i nadále na kyselomilné rostliny.Ideální mulč pro bylinky. pokud vás to zajímá. dýchá. Listí ořešáků produkuje látky bránící růstu rostlin.Myslí se krátká rozšmelovaná sekačkou -tu je nejlepší nechat trochu zaschnout a smíchat s něčím vzdušnějším. kde mulčujete proto. Je nevhodné do míst. Štěpka z větví . Piliny. kůru. ale jen tam. je k sehnání ve velkém množství Seno . přímo pod ním. Navíc toho asi není tolik. Pak nepotřebujete kompost (ušetřená práce). mulčujte s tím. od nepoučitelného souseda atd. do lesíka atd. slámu (uhlíkaté) nikdy nezarývejte do půdy. najdete v běžně dostupné literatuře o kompostování. tudíž není moc vhodná k listnáčům a trvalkám. u štěpky z jehličnanů platí to co pro kůru. Pokud se bude mulčovat nadále. jinak se slehne a hnije. nic neproroste.Z listnáčů je nejlepší.

rozpadne se na kusy ale nerozloží. Už nikdy. která je velmi škodlivá životnímu prostředí. PVC folie . konopí. Koberce z nepřírodních materiálů nepoužívejte ani dočasně... textilie a rohože . jen by neměl být navrchu. bavlna. Snad se už po dlouhém boji podařilo Greenpeace prosadit. kukuřičná a kokosová vlákna) . aneb "rakovina za akční ceny"). vše potištěné může obsahovat škodlivé látky.jedině ty 100% z přírodních materiálů (vlna. které se postupně luhují ven. juta. Osobně bych je již nepoužíval ani do domácnosti (průběžně se vypařující formaldehydy. Koupí zbytečných PVC (polyvinylchlorid) výrobku podpoříte výrobu na bázi chlorchemie. Nejlepší na mulčování jsou peršany :-) Netkaná textilie. len. brzy se rozloží.umělá vlákna.fuj! Veškeré výrobky z PVC obsahují rakovinotvorná změkčovadla zvaná ftaláty. zpomalovače hoření.vrstva proti prorůstání původní vegetace. mulčovací textilie .. folie se rozpadají. Koberce. kdy bude PVC kompletně zakázáno. změkčovadla. Jinak je jakýkoliv nezávadný papír jako mulč vhodný. Mulčování s dětmi foto-seriál ze sázecí akce . aby z toho bylo zakázáno dělat dětské hračky.. Díky tomu plasty křehnou a praskají. Sem-tam nějaký potisk na krabici ale nevadí. Je jen otázkou času. vyluhují se z nich do půdy hrozné věci.

Předpokládá se. tak jsme ho vytvořili jen na malých plošinkách kolem keřů. .Na svahu by plošný mulč sjížděl. že se mezi keři už nebude kosit a vše jimi časem zaroste.

nebo na "úkliduchtivé" členy rodiny ! :-) .Více o celé akci ZDE A pozor na slepice.

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful