6.

Zklady psychoterapie
Vzjemn vztahy psychiky a tla (psychosomatika): Psych = due ; sma = tlo Psychosomatika se sna vidt piny zdravotnch problm lovka ve vech souvislostech vnm duevn a tlsn dje jako jeden. Galnos rozdluje lovka na tlo a dui, avak i on vid spojitost rakovina je nemoc smutnch. Descartes vnm nemoce jako mechanick poruchy tla a lkae jako emeslnky. Illness pacientova subjektivn zkuenost se zmnnm zdravotnm stavem je mi blb. Disease medicnsk konstrukt s postupem a nlezy. Dochz k rozporu mezi pacientem a lkaem, psychosomatick pstup vyaduje oba faktory (psychologick a biologick) na stejn rovni.

Sebepojet, egosyntonie a egodistonie: Sebepojet je postoj sebe samho vi sob samm. Egosyntonie soulad, ztotonen se s osobnost jakou mme. Egodystonie nesoulad, odmtn ns samotnch.

Obrann mechanismy ega: Dynamika ega znamen, e je nae ego podrobovno rznmi pohyby nahoru a dol. Evalvace ega stoupn vzhru, poslen, utvrzen se v jeho hodnot. Devalvace ega snen, znejistn a oslaben ega.

Aby byla zachovna evalvace ega, probhaj v ns rzn psychologick procesy, nap.: Kompenzace jsem-li v nem patn, soustedm se na nco jinho. Pemstn pemstn patn emoce na nco/nkoho jinho prsknut dvmi. Agrese snaha o znien pekky/oponenta. Identifikace napodobovn njak jin a silnj osobnosti. Projekce chrnm se ped nutnost piznat si nedouc pipisuji je jinm. tk do fantasie denn snn a imaginace. Racionalizace hledn rozumov pijatelnho vysvtlen. Regrese nik zpt k dtsk nevinnosti. tk snaha o zapomenut dan situace. Sebeobviovn snad a i agrese k sobsamotnmu.

Frustrace, deprivace, stres: Frustrace je stav vyvolan pekkami, kter ohrouj naplnn urit poteby me i motivovat. Deprivace je stav dlouhodobho a zvanho nedostatku v uspokojovn ivotn dleitch psychickch a socilnch poteb. Deprese absolutn rezignace.

Stres je psychofyzick obrann odpov organismu na mimodn siln podnt. Stresor fyzikln, chemick, biologick, psychick i sociln pvodce stresu.

Tlo se na stres fyzicky pipravuje jsme silnj, odolnj. Pokud jde ale o dlouhodob stres, slbneme.

Duevn choroby, jejich piny, prevence a lba. Neurzy, psychzy, psychopatie: Normln je to, co je v danm kulturnm prosted v norm. Antick ecko homosexualita. Dl se na nkolik kategori subjektivn, sociln, psychiatrick, statistick, funkn pohled. Duevn zdrav je takt patn definovateln Freud: Umn pracovat, milovat a hrt si. Duevn nemoc je porucha na bzi duevnch funkc hyper, hypo, dys zabvaj se tm psychopatologov a psychiatrov: Postihujc jednotliv funkce poruchy vnmn, pozornosti, bulimie Postihujc celou osobnost neurzy, psychopatie, psychzy

Piny poruch: Prevence: Psychohygiena soubor pravidel k udren duevn rovnovhy dostatek spnku, relaxace, neuzavrat se, umt se odmnit atp. Vvojov faktory ddin, pokozen plodu bhem thotenstv Fyzick faktory raz, infekce, fyzilogick zmny chlast. Psyhick faktory dlouhodb frustrace, stres, trauma. Sociln faktory nepzniv sociln prosted.

Psychoterapie je lba due pomoc psychologickch prostedk. Psychoanalza Logoterapie Gestalt terapie Humanistick psychoterapie Kognitivn-behaviorln terapie Transpersonln psychoterapie

Poradenstv se zamuje na hledn pomoci pi een njakho problmu krtkodob forma podpory 5-10 sezen. Psychoterapie se zamuje na lbu psychickch onemocnn chce s pacientem najt jeho vlastn cestu ivotem.

Smysl ivota a existenciln krize: Existenciln krize se projevuje nejastji bhem puberty a bhem krize stednho vku, jde o kladen si otzek, kdo vlastn jsme a eho jsme doshli. Viktor Frankl ptt se po smyslu obrcen, odpovdat na otzky jednnm, bt nezastupitelnmi bm maraton, u mm za sebou 30 kilometr, jsem dobrej, zvldnu to. Musme si co nejvce uvat ivota, abychom pak smrt pijali jako jeho soust.