N A K L A D A T E L S T V Í

B R Á N A

Originální vydání Lexikon der Goiter und Symbole der alten Chinesen Handbuch der mystischen und tnagischen Welt Chinas

Přeložil Jan Hlavička

© 2 0 0 2 by Josef Guter Published in agreement with AVA international GmbH, Germany Translation © Jan Hlavička, 2005 ISBN 80-7243-263-X

„Zlatodějství" a experimentování se zlatem bylo v Číně vždy spojeno s kultem nesmrtelnosti. A l c h y m i e Neexistuje důkaz. v lotosové pozici. 1. jejichž kult v Číně vzkvétal za vlády dynastie Chan (206 př. že nesmrtelní mají elixír. Tento velký příznivec buddhismu dal údajně vystavět 84 000 stúp a do nich rozdělil Buddhovy ostatky. se hledala bylina nesmrtelnosti. Může se vysky- tovat ve dvou podobách . Za relikvií. 1. Oproti tomu lze prokázat. putovali i četní významní kaligrafové ajejich umění lze dodnes obdivovat na řadě stél. století n. Evropská a čínská al- . Zobrazován bývá vsedě. n. n. století př. jeden z pěti nadsmyslových buddhů.jako Vadžradhara („Ten. století př. dhjánibuddhů.w a n g Východně od města Ning-po v provincii Če-ťiang stojí na hoře Ju-wang-šan klášter A-ju-wang pojmenovaný podle indického krále Ašóky (asi 2 7 3 . že by alchymii do Evropy přinesli Arabové z Číny. až 220 n. n. Klášter byl založen v 5. j e n ž drží žezlo") a j a k o Vadžrasattva („Diamantová jsoucnost").2 3 2 př. se v Číně věřilo v možnost fyzické nesmrtelnosti a od 4. drží vadžru nebo lotosový květ a jeho jízdním zvířetem je slon.). n. A d i b u d d h a V m a h á j á n o v é m buddhismu „Prabuddha".). 1. z nějž vznikli všichni ostatní buddhové. úlomkem Buddhovy lebky. má modré tělo. který zvítězil nad ďáblem Mářou. 1. u jedné takové stupy. Je považován za ochránce východu a za buddhu. A-mi -tchuo-fo viz Amitábha A -nan Čínské j m é n o Buddhova bratrance Ánandy. A b a k u s Čínské počitadlo (suan-pchan) je symbolem bohatství. A . Akšóbhja „Neotřesný". 1.j u .A . který se skládá z droboučkých částeček zlata a perel. Vládne ráji Abhirati na východě všehomíra.m a V jižní Číně a mezi zahraničními Číňany v jihovýchodní Asii velice uctívaná bohyně moře známá též j a k o Ma-cu. 1. Je považován za personifikované absolutno a zobrazován j a k o plamen stoupající z lotosového květu. prapůvodce všeho živého i neživého. Po marném hledání se Číňané snažili vyrábět různá léčiva. že už v 8. Ma-ku nebo Tchien-chou (Nebeská císařovna). Soudilo se.

vhled a mravnost. bódhisattva „ N e z m ě r n é h o žití". například „Buddha nezměrného lesku".Amitáhha 6 chymie se m o ž n á podobají metodami. jež symbolizuji j e h o ctnosti. Soudí se. Z úst se mu prý line vůně květin a z pórů zas vůně santalu. kult však propracovala a rozšířila především škola Čisté z e m ě za dynastie Tchang ( 6 1 8 . „Buddha věčného života" nebo „Pán Západního ráje". a to Vadžrapániho („s h r o m o k l í n e m v ruce") a P a d m a p á n i h o („s lotosem v r u c e " ) . Amitájuš Amitábhova hypostaze. Někdy má ruce složeny v klíně nebo v nich drží nádobu s vodou věčného života. Dále ho lze p o z n a t podle šesti o z d o b . K o l e m j d o u c í si nápis přečetl a tím se už b e z d ě k y p o m o d l i l k Amitábhovi. „buddha Nekonečného jasu". pohroužení. Jeho hypostazí j e A m i t á j u š . s p o n n a rukou a nohou a d l o u h é h o p r o v a z c e .413). kde n ě k d o n e š ť a s t n ě z a h y n u l . V Tibetu se v z ý v á stoosm i n á s o b n o u formulí a m ů ž e se pak zjevit ve sto osmi h y p o s t a z í c h . a proto mu v chrámu patří h l a v n í místo. řetězů kolem krku. Amitábhu uctívají v celé Číně a je znám pod třinácti jmény. U c t í v á n byl především v severní Č í n ě . A m i t á b h a Jeden z pěti nadsmyslových buddhů (dhjánibuddhů). Kult buddhy Amitábhy se v Číně rozšířil zejména pro svou jednoduchost. j e d e n z pěti n a d s m y s l o v ý c h buddhů .9 0 7 ) . sílu. p á s u . jež se rozlévá po celém vesmíru. neboť stačí p o u z e vyslovovat j e h o j m é n o (A-mi-tchuo-fo) a toto soucitné božstvo uvede duši do „Západního ráje" neboli „Čisté země". Jeho barva je červená a vládne západu. Také mívá na hlavě korunu posázenou drobnými tyrkysy a vyčesané vlasy mu většinou spadají ve třech pramenech přes ramena. Zobrazován bývá. Podle m a h á j á n o v é h o budd h i s m u existuje s t e j n ě j a k o ostatní d h j á n i b u d d h o v é o d j a k ž i v a . jízdním zvířetem páv a patří k němu bódhisattva P a d m a p á n i . nikoli však cílem. který do čínštiny přeložil indický mnich Kumáradžíva ( 3 4 4 . n á u š n i c . že je odvozen od perského boha Slunce. Amóghasiddhi „ Ú s p ě š n ě dokonalý". Jeho atributem je lotos.koruny. Amitájuš p o m á h á p ř e k o n á v a t v š e c h n y vášně. j e h o i k o n o g r a f i c k á tělesná b a r v a j e i n t e n z i v n ě rudá a j e h o živlem je o h e ň . d n e s hlavně v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. „Nekonečný v ě k e m " . V Japonsku je vzýván j a k o Amida. neboť se od něj šíří světlo. o d e v z d a n o s t . V chrámech mívá p o b o k u d v a n a d s m y s l o vé bódhisattvy (dhjánibódhisattvy). jak sedí na květu lotosu a rukama vyjadřuje gesto (mudru) meditace. N a místech. Od historického Bud- dhy ho lze odlišit p o d l e královských klenotů nebo p o d l e drdolu ozdobeného d r a h o c e n n ý m k l e n o t e m . Učení vychází z textu „Amitábhasútra". se vztyčovaly (v H o n g k o n g u a na Tchaj-wanu dodnes) stély s n á p i s e m A-mi-tchuo-fo. t r p ě l i v o s t . Z o b r a z o v á n bývá vsedě s p o h á r e m n á p o j e nesmrtelnosti.

Rukama vyjadřuje gesto nebojácnosti. Propagoval ještě hínajánový buddhismus. Tohoto úkolu se k úžasu všech podjal j e d e n parthský princ. j e d e n z j e h o deseti v ý b o r n ý c h učedníků. které poskytly důležité poznatky o raných formách čínského náboženství. Je znám jako buddha. vládce severu. Ovládal několik jazyků. aby zpaměti zrekapituloval kompletní Buddhovo učení. V chrámech stá- . n. přišel do Číny. Když Kášjapa Veliký shromáždil roku 487 př. 1. Když se Buddha dva roky po velkém procitnutí nakrátko vrátil do svého rodného města Kapilavastu. tisíciletí př. Mohlo se jednat o zvířecí figurky z nejrůznějších materiálů. Jeho ikonografická barva je zelená a j e h o znakem dvojitá vadžra. n. An Š'-kao Při zavádění buddhismu v Číně docházelo často k nedorozuměním. A n . který se těší neochvějné blaženosti. Amóghavadžra Patriarcha čínské sekty Čen-jen a j a p o n s k é školy Šingon. Jedná se o nápisy na zvířecích kostech a želvích krunýřích. Ánanda Buddhův bratranec a pobočník.V p o k r o č i l é m věku chtěl šířit buddhismus i na jihu a nedopatřením byl v Kantónu zabit při bitce dvou znepřátelených stran. Vyznačoval se vynikající pamětí. Amulet Každý Číňan míval amulet nebo talisman a mnohdy ho ani neodkladal. hlavně však o nefritové figurky taoistických bohů nebo buddhistických božstev.j a n g Město v provincii Che-nan. An Malý buddhistický klášter. přívěsky s o s m i trigramy. Během dvaceti let pak v Luo-jangu přeložil do čínštiny nejdůležitější sútry ve 34 knihách. položil však základ pro pozdější vzestup mahájány. procestoval četné země a nakonec roku 148 n. Ve vesnici Siao-tchun severozápadně od An-jangu bylo nalezeno množství věštebních destiček. protože indičtí „misionáři" šířili učení Probuzeného jen ústně a chyběly kvalitní překlady nejdůležitějších sanskrtských textů. 1. který se stal buddhistou a vzdal se trůnu ve prospěch s v é h o strýce. často též název ženského kláštera. že celý druhý koš Tripitaky se zakládá na j e h o vzpomínkách. nejasnostem a rozporům. Množství milodarů nalezených ve v e l k ý c h hrobech šangských králů dokládá. Ánanda se úkolu zhostil tak příkladně. kde přijal j m é n o An Š'-kao. na prvním koncilu v dějinách buddhismu 5 0 0 Buddhových žáků. známé od roku 1899 j a k o j e d n a z n e j větších čínských a r c h e o l o g i c k ý c h lokalit. kotouče pi. jaký v ý z n a m měl An-jang ve 2. požádal Ánandu. Á n a n d a se rovněž zřekl světa a stal se m n i c h e m .(dhjánibuddhů). Po studiích v Indii se roku 746 navrátil do Číny a zasloužil se o šíření buddhismu. Analekta Mezinárodně používaný výraz pro sbírku Konfuciových výroků sestavenou j e h o žáky a z n á m o u j a k o Rozhovory a výroky či Hovory Konfuciovy (čínsky Lun-jii). 1.

a proto ji lze často vidět na hřebenech chrámových střech. Astrologie Cína byla odedávna zemí astrologie. Ať už se j e d n a l o o nestvůru s vyplazeným předlouhým jazykem. až divák před nimi bezděky couvne. zvířecí a d o k o n c e i rostlinné prvky. tím lépe. semínky lotosů a dýní patří mezi tzv. jež představují monstra často tak jedinečné ohavnosti a děsivosti. keramiky nebo dřeva. často svůdné bytosti můžeme obdivovat na m n o h a čínských nástěnných malbách. který často nemilosrdně rozhodoval o sňatku nebo rozchodu. Apotropejní předměty Už z velice raných dob se dochovaly nesčetné figurky z kamene. den a hodinu narození). soustředěným výrazem. Rovněž symbolizují úplnost rodiny. a proto tyto elegantní. Časem si vyvinul úžasnou schopnost předvídat budoucí události a byl považován za vizionáře. Lze ho poznat snadno: je to ten mladý mnich s vyholenou hlavou a velice mírným. Astrolog 1 . Když B u d d h a dosáhl osvícení a vrátil se dva roky po velkém procitnutí do rodného města. které dávali zesnulým do hrobu za dynastie Tchang (618-907). „šťastné plody". R á d a požírá oheň. S jejich významem se pak pracuje podle teorie jinu ajangu. ale mohla sestupovat i na zem a přebývat v lotosových květech. jež se vznášela v povětří. Existují však i ztvárnění. Patřily k polobožstvům. mandlemi. Umělec nebo umělecký řemeslník se v tomto případě nemusel podřizovat žádné nor- mě. Aniruddha Buddhův bratranec a j e den z jeho deseti výborných učedníků. K sestavení horoskopu je třeba osmi znaků (vždy dva znaky zastupují rok. Podle j i n é h o podání nese zemi na hřbetě. S jujubou. O to právě šlo. Za nejdůležitější horoskop v životě Číňana se považoval horoskop svatební.Aniruddha 8 vá společně s Kášjapou na oltáři vedle Buddhy. nebo antropomorfní bájné tvory. podle pěti základních prvků apod. stal se j e h o žákem i Aniruddha. bronzu. Arašídy D v a burské oříšky v těstové taštičce (ťiao-c) jsou symbolem dlouhověkosti. V klasickém případě j d e o strážce hrobu a duchy země. Jedná se bud o voskové vojáky ve skvostných uniformách. měsíc. j e ž spojuje zemi s nebesy. Apsary Nebeské tanečnice vládce bohů Indry lze považovat za víly i hetéry. nebo o mytické zvíře s předimenzovaným parožím. kteří pocházeli z hlubin z e m ě a spojovali v sobě lidské. j e ž měly odvracet zlo. čím větší hrůzu tato díla naháněla. chystající se k útoku. Ao Obrovská a silná mořská želva A o je mytické zvíře. Za vynálezce astrologického kalendáře je považován bájný vévoda Cou. B u d d h i s m u s je převzal. na nichž se ozdobené okrasnými stuhami vznášejí j a k o průvodkyně bódhisattvů. dvanácti pozemských větví (ti-č ) a deseti nebeských kmenů (tchien-kan).

V sanskrtu j e h o j m é n o z n a m e n á „Pán shlížející na svět".Azalka 9 zjišťoval. který před věřící předstupuje v mužské i ženské podobě (viz Kuan-jin). Jediný. Avalókitéšvara Nejznámější a nejoblíbenější bódhisattva buddhistického panteonu. ale i měsíc. Azalka Symbol ženské krásy a oblíbený motiv malířství. Symbolizuje nekonečný soucit a milosrdenství a zachraňuje všechny. den a hodinu jejich zrození. jeden z hlavních dhjánibódhisattvů a božský patron Tibetu. Jako Mahásthámaprápta je považován za pomocníka buddhy Amitábhy. zda se rodná znamení ženicha a nevěsty k sobě hodí. . Srovnával nejen znamení zverokruhu. kteří ho prosí o p o m o c .

která žila za dynastie Západní Chan (206 př. „Když vane vítr.žijí ve vysloveně bambusových oblastech národnostní menšiny Miaové. neboť svůj původ odvozují od b a m b u s o v é h o praotce. kyselou. který slučuje všechny chuti . Jestliže se však na obraze vyskytuje švestkový květ s několika bambusovými listy. opět se narovná. Když duše tento nápoj požije. jež musela v pekle vytrpět. Bambus je stále zelený a potěší oko i v zimě. houževnatosti. Stal se tak symbolem pře:: žití v „nepříznivých dobách".) a nabádala k mírumilovnému a vegetariánskému životu. j e ž smí připravovat nápoj zapomnění. 1. S'-čchuan.-25 n. Když bouře pomine. V jihozápadní Číně . vytrvalosti. bambusu a švestce v Říši středu říká tři přátelé v „chladné zimě". B a m b u s o v é výhonky se všeobecně považují za lahůdku a bambusové listy se j a k o koření přidávají do vína a jiných nápojů. Dříve v těchto provinciích existovaly četné chrámy zasvěcené b a m b u s o v é m u bohu. nakázal Nefritový císař. Když v osmdesáti letech skonala. kteří bambus dodnes uctívají j a k o božstvo. švestkový květ. Tajové a Tungové. praví staré přísloví. Kuej-čou a Kuang-si . Buddhistická bohyně milosrdenství Kuan-jin často drží stéblo bambusu. nepamatuje si po znovuzrození předchozí p o z e m s k ý život ani muka. V kresbě tuší bývají častým tématem „Čtyři ušlechtilí". chryzantéma a orchidej. a to bambus. 1. Bambusový dětský koník symbolizuje mládí. ostrou i slanou. jež hraničí se zázrakem. n. b a m b u s se sklání. aby v pekle nastoupila službu j a k o milosrdná dáma.sladkou. jež stojí po boku desátého pekelného krále a duším očisteným strašlivými m u k a m i podáva nápoj z a p o m n ě n í .v provinciích Jun-nan. Zároveň starý čínský symbol nebes.Babička Meng Jednou z nezapomenutelných postav b u d d h i s m u je vznešená dáma. a proto se borovici. B a m b u s Symbol skromnosti. představují muže a ženu. představuje Buddhovy plíce. a proto za tímto zázračným . Iové. Baldachýn Jeden z osmi buddhistických symbolů štěstí. Podle pověsti byla babička Meng velice zbožná buddhistka. B a m b u s m á rozmnožovací sílu. hořkou.

Banka podsvětí Nápi s na papírových penězích. aby je požehnalo dětmi. Modrá je barvou oblohy a mořských vln. jež každoročně prosili. čestný muž. M o d r ý obličej má i bůh literatury Kuej-sing. již běžný občan nesměl nosit. Když někdo potřeboval. B a r d o Posmrtný mezistav. Symbolizuje střed. ale i zmrzačených ženských nohou. kterak se v tomto mezistavu správně chovat. Barvy liky. ale i věrnost a víru. Naznačuje nejvyšší vnitřní klid a je rovněž barvou. A protože červenaje i barvou slušné- . období mezi jarem a létem. Bílá je barvou smutku. Na císařském dvoře se nosila převážně červená roucha. „Červeným dítětem" se mínilo nahé. barva zdí mnoha klášterů a především zdí Zakázaného města. Tyto „peníze pro zesnulé" j s o u v ČLR sice zakázány.růstem spatřovali božstvo. V nejstarších textech neexistoval pro modrou samostatný termín. tmě. jihu. ale i moudrosti a cti. „Červená s m l o u v a " byla řádně ověřený a orazítkovaný úřední d o k u m e n t . touhy po vzdělání a předzvěstí dosažení vysoké hodnosti. lunárního měsíce se dětem malovala na čelo červená tečka j a k o ochrana před nemocemi. naprosto zdravé nemluvně. Čína je zemí barevné symbo- ho chování. který trvá 49 dní. přesto je malé tiskárny tisknou dodnes. Divadelní hrdina se začerněným obličejem je upřímný. Zelená symbolizuje východ. zimě. které se pálí při uctívání mrtvých. protože to přináší neštěstí. Černá přináleží severu. neboť byla vyhrazena pouze císaři. Na divadle znamená bohy. podzimu. slovo čching znam e n a l o škálu od tmavě šedé přes modrou po zelenou. aby mu nějaký bůh rychle přišel na pomoc. 14. p o d á v á Tibetská kniha mrtvých (Bardo ťhodol). Bambusové výhonky Symbol štíhlých ženských prstů. Oproti tomu červená tečka na ženské tváři se považovala za z n a m é n k o krásy. co j i m denně hojně dopřávalo (surovinu na výrobu předmětů denní potřeby a přípravu léků a částečně i potravu). barva ohně. dobro. Hrdina na divadle s nabíleným obličejem bývá falešník. Žlutaje barvou tašek na střechách císařských paláců. Návod. Dary se balily do Červeného papíru a používaly se červené navštívenky. Na divadle symbolizuje démony a záporné postavy. Nejdůležitější barvou je červená. stáří. dne 8. Na divadle symbolizuje červená barva ctnost a upřímnost. a j e m u ž děkovali za to. nosívaly se o svátcích červené šaty. V divadle mají zelený obličej démoni a ďáblové. vodě. j a r o . Ve vlasech se nemá nosit nic bílého. pořádek. řád. již si řada b o h y ň zvolila pro svá roucha. zemi. zašel do chrámu a jeho soše pověsil kolem krku „červenou šňůrku". západu slunce. Znamená slávu a setrvalý vývoj. stala se čestnou barvou. život. štěstí a bohatství. léta.

Bily tygr Démonské a velice obávané taoistické hvězdné božstvo (Paj-chu). neboť na severu Číny leží sníh a rybníky a jezera zamrzají. 1731 a 1976) a vždy obnovena. Bílá dagoba Tato pagoda na kopcovitém ostrově v parku Pej-chaj u pe- .Bažant Symbol dobrého vkusu a lite- kingského Císařského paláce je vidět již z dálky. Bhikšu Buddhistický mnich. v nichž symbolizuje císařovnu. Jmenuje se tak právem. Bhaišadžjagurubuddha Buddha „Mistr léčitel". mezi nimi i chrám e m Věčného míru.č ' na počest návštěvy pátého dalajlámy Ngawanga Lozanga Gjamccha. Třikrát byla zničena z e m ě t ř e s e n í m (1679. který rolníci slavili 27. Existuje celkem osm buddhů léčitelství. podzimu. Postavit ji dal roku 1651 mandžuský císař Š u n . lunárního měsíce (778.9 metru a korunuje ji bronzový deštník a štíhlá věžička. že je lékem. která se uskutečnila v roce 1652.š ' -fo a často ho lze vidět společně s Amitábhou a Buddhou. V Číně je tento důležitý bůh znám j a k o J a o . Čínsky se nazývá Paj-tcha a je obklopena řadou buddhistických staveb. většinou v životní velikosti. Do tohoto měsíce spadá i zimní slunovrat. Jinak je symbolem západu. Se d v ě m a pomocníky. Vysoká je 35. J e h o protějškem je Zelený drak. o c h r á n c e m zemědělství a strážcem před zlými duchy. dne 7. září). Bílý měsíc Jedenáctý měsíc lunárního kalendáře zvaný též drsný. jež prý požírá plod v matčině lůně. jimž se též říká „tři svatí Východu". Bhaišadžjagurubuddha je v této řadě druhý nejdůležitější. Stříbrný bažant byl zase spolu s osmi draky 0 čtyřech drápech a křišťálovou kuličkou na Špičce klobouku symbolem civilního úředníka pátého hodnostního stupně. tvoří skupinu „tří vznešených učitelů lékařství". ve skvostné zbroji a s magickým mečem v pravici. který vládne východu. Aby ho příznivě naladili. člen mnišské obce. neboť bílá je barvou smutku. neboť sám Šákj a m u n i ho označoval za „velkého krále lékařství". později pro svou krásu byl velice oblíben mezi umělci a nakonec se stal jednou z dvanácti císařských insignií. zobrazují jej často jako mladého generála. který se na císařském dvoře slavil díkůvzdáním. bódhísattvy Súrjaprabhou a Čandraprabhou. který měl na obřadním oděvu vyšito ještě devět draků o pěti drápech a na špičce klobouku nosil kuličku z korálu. Bílá záležitost Pohřeb. mezi něž patří 1 Gautama Šákjamuni. Boby blaženosti Na poutních místech dříve ženy obětovaly během chrá- rárního nadaní. Ženský rod je bhikšuní. Bílá rosa (paj-lu) Menší svátek. neboť se často označoval za lékaře trpících světa a o svém učení tvrdil. Zlatý bažant byl za poslední dynastie (1644-1911) znakem civilního úředníka druhého hodnostního stupně.

B ó d h i d h a r m a Jihoindický mnich z bráhmanské rodiny. Jeho socha v chrám e c h bývala o v ě š e n a papíry nebo šátky s vyobrazením očí. Cchaj-šen má na sobě většinou oficiální oděv učence. Údajně ve sto padesáti letech byl otráven. která dosáhla duchovního probuzení (bódhi). nebo božstva pro případ. Jeho učení později získalo v Japonsku velký v ý z n a m j a k o zen. Bódhivrkša „Strom probuzení". . která již dosáhla probuzení. který roku 520 připlul do jižní Číny. V provincii Ťiang-su se k ní uchylovaly těhotné ženy. Bódhisattva zraku Ve staré Číně. a to jak civilních. Univerzální bůh bohatství je Cchaj-šen. tak vojenských. ale příbuzných významech jako . obchodní zisky nebo dědictví. pod nímž Buddha roku 528 př. Bohové bohatství Touha po zajištěných příjmech. aby si zajistily. n. Pod Čínským j m é n e m Ta-mo je uctíván jako první čínský patriarcha. Údajně se vyznačoval velkou duchovní silou a p ř í m o m a g i c k ý m i schopnostmi. pchu-tchi). kterému se říkalo „boby blaženosti". j e ž mají zvláštní j m é n a . že stav p o v a ž o v a n ý za stálý náhle skončí a člověk je odkázán na „nové štěstí". kde rozvíjel silnou pedagogickou činnost a založil školu meditativního buddhismu čchan. Léta meditoval v Saolinském klášteře v pohoří Sung-šan a v něm propagoval nejen čchan.bytost.všichni po sobě jdoucí buddhové před probuzením.Bohové bohatství mových slavností při každém vzývání Buddhy j e d e n bílý bob. která se vzývají výhradně pro pravidelný příjem nebo výhru ve hře. mrkve a vrbových výhonků se pak v chrámových kuchyních připravoval chutný pokrm pro poutníky. dosáhl probuzení (bódhi). dají se poznat podle určitých atributů a lze je vzývat při j a s n ě daných přáních. která udržují již existující štěstí. Z těchto bobů. jež klášter tolik proslavila. 1.historický B u d d h a před probuzením. ale i bojová umění. ale rozlišuje se celá řada bohů. v níž byly značně rozšířeny oční choroby. slušném živobytí a bezstarostném stáří vedla v Číně vzhledem k neustále hrozícím přírodním katastrofám a válkám k uctívání četných bohů bohatství. Taoisté zase uctívali bohyni zraku Jen-kuang niang-niang a považovali ji za šestou dceru Nefritového císaře. . V r u k o u drží audienční žezlo nebo . ale oddaluje své poslední zrození. Bódhisattva D o s l o v n ě bytost (sattva). se vzýval bódhisattva Jen- -kuang pchu-sa. Dále existují speciální božstva. na Tchaj-wanu a mezi zahraničními Číňany se dodnes rozlišuje mezi božstvy. které přinášeli věřící j a k o projev díků po uzdravení. aby pomáhala ostatním živým bytostem na cestě k duchovnímu osvobození. Používá se v různých. Na jihu Číny. že se j i m nenarodí dítě s oční vadou. fíkovník posvátný (Ficus religiosa.

K d o si chtěl pouze udržet pravidelný příjem. tím se zvyšuje hrůza démonů. Lze ji vidět na četných novoročních blahopřáních. Jejich pestré a nepřehlédnutelné zobrazení v plné zbroji lze vidět na pravém a levém křídle vnější brány. navýsost lidovým postavám přinášejícím peníze patří i často ztvárňovaný Liou Chaj.„zlatý střevíc". kteří chrání tato užitečná zvířata před n e m o c e m i . které zajišťovalo velké zisky. Vedle nich stávala socha pasáčka rovněž v životní velikosti. Většinou mají plášť se širokými rukávy a na něm vyšity pivoňky. znají pět světových stran. zlými duchy a démony mají bohové dveří. Toto božstvo uctívali především obchodníci. uchyloval se k „bohu dobrého příjmu". Číňané. Oltář boha bohatství měla ve staré Číně snad každá rodina a v každé provincii byly četné chrámy. když je j m é n o boha pouze na dveřích. kde je především v rýžových polích nezbytná p o m o c buvola. V některých chrámech bývaly sochy buvolů v životní velikosti. který zřejmě poukazuje na obranu získaných pokladů. Pětka zde není náhodná. Tito bohové se jmenovali Čchun-niou a Niou Ťiang-ťun. Posel p o t o m předal „zlatý střevíc" z červené nebo pozlacené lepenky. K legendárním. že existují i dva bohové buvolů. j i m ž se přisuzuje značná obchodní smělost. dne 1. který m á v á nad hlavou šňůrou mincí. totiž boha bohatstva civilního a vojenského. který se podobá dávným zlatým prutům. j e ž přinášela štěstí. není divu. ověšený mincemi a zlatými pruty. Mají svítit jednat hostům. V Pekingu byl dříve znám „pětinásobný bůh peněz". j a k z n á m o . jakýsi „stromečku. přičemž tou pátou je střed. Provází ho tří nohá ropucha. a váza pokladů. j e n ž často nese v náruči dítě. lunárního měsíce. Bohové b u v o l ů V zemi. jejichž návštěva se očekává při Svátku lampionů 15. Soused nebo známý zaklepal na dveře a volal: „Přichází bůh bohatství!" Nato paní domu otevřela a pohostila vítaného posla chutnými taštičkami s masem a zeleninou (ťiao-ď). Mnohdy však stačí. O b č a s ho lze vidět jako dvojité božstvo. K tomuto eminentně důležitému božstvu patřil i „strom peněz". . Oběma rukama drží tyč S lampionem nebo lampou. jednak duším zesnulých. kteří cestovali za obchody do všech světových stran. Bohové d v e ř í Důležitou úlohu při zajišťování domu před nevítanými vetřelci. otřes se". j e d n o nese vázu a druhé tlačí vozík naložený poklady. uctívali navíc jedno speciální božstvo. jež je symbolem dlouhověkosti. kterého zpodobňovalo pět bratrů povýšených na bohy. v toulci na zádech pak tlustý svazek šípů. j i m ž rolníci přinášeli obětiny v podobě čerstvé vody a šťavnaté trávy. Za novoroční noci každá čínská domácnost vítala boha bohatství. Kantonci. Na nich často bývají i dvě děti. Na lampionech bývají jejich j m é n a .

skrytými útesy. patří mezi ně i bůh radosti Si Šen. sampany a vory měly ve staré Číně své bohy. Bohové literatury Čínský synkretism u s vedl k tomu. a přisoudili mu příbytek v souhvězdí Velké medvědice. prohlásili jej za světce. Vzývala se pouze v nutných případech a netázala se na radu. B ý v á zobrazován j a k o čertík s laškovně zvednutou nohou a s modrým obličejem. j e den z nejpozoruhodnějších bohů čínského panteonu. Bohové manželství Manželství chrání celá řada bohů. který žil v provincii S ' . že se v průběhu staletí uctívali hned dva bohové literatury. vyznačoval se však malou postavou a šeredným vzezřením. B o h o v é lodí Nesčetné džunky. že se zařadil mezi nesmrtelné. To svědčilo o tom. víry a podobně. Z o b r a z o v á n b ý v á většinou v m o d r é m h e d v á b n é m rouchu a s žezlem v ruce. . nepříznivými větry.a proto je j e h o j m é n o dvojznačné. Podle uvážení přiděluje r o z u m a literární schopnosti. Taoisté ho opředli množstvím pověstí. které se j m e n u j e stejně j a k o on. které přicházely v různých ročních obdobích. Zobrazováni bývají dokonce jako ďáblové. Původně se jednalo o dvě samostatná hvězdná božstva. lunárního měsíce. Měli chránit před zlými duchy. j i n d y j a k o přísní úředníci. Často mají značně neobvyklé zbarvení obličeje. protože na polích dokážou způsobit značné škody. říční čluny. I on býval nesmírně nadaným studentem a učencem. Z n a k pro kuej však znamená ducha i ďábla . Byl přijat na nebesa a trůní v souhvězdí. Kdysi se zřejmě j e d n a l o o učence. čtyři z nich byli přes nakažlivé nemoci. nikdy jednotlivě. Bohové nakažlivých nemocí Číňané věřili v pět takových bohů. Druhý je Kuej-sing. Odmít- nutý kandidát se chtěl utopit. Povýšili ho dokonce na patrona všech. a jeden přes epidemie. je to zřejmě dáno rozmanitostí podnebných pásem. ale zachránila ho mořská obluda a dopravila na pobřeží. kolem nichž se ovinul věnec legend a kteří byli později zbožněni.č c h u a n . císař ji však ohavnému skřetu upřel. Tito bohové jsou velice rozdílně zobrazováni.Bohové krupobití Těchto bohů bylo v Cíně několik. před nimiž se každý večer rozsvěcely svíce a pálily papírové oběti. která vzývali učenci i studenti a která měla napomáhat literárnímu úspěchu. Při císařských zkouškách byl ze všech nejlepší a měl získat zlatou růži. Uctívala se plaše a vždy j a k o skupina. u č e n e c . Všichni však sedí v důstojné pozici na trůnech. který má za sebou sedmnáct znovuzrození a dokáže se převtělit v hada. Tato obávaná božstva (wang-jie) se musela usmiřovat oběťmi. První je Wen Čchang-ťun. jednou s odstrašujícím výrazem. jež mohly zemi postihnout kdykoli. kdo usilují o vědomosti a úřady. které se konaly vždy 5. Jede na bělouši a provázejí ho d v a sluhové. dne 5.

které byly později zbožněny. Další bůh. Taoista Wej Šan-ťun žil v ústraní na přelomu 7. a tak napomáhají ke z m ě n ě údělu nebo k napravování křivd. černé a křiklavě rudé odstíny. kteří fungovali zároveň jako j e h o asistenti. bůh Cheng-šanu na severu „král A n . Bohové nemocí Číňané věřili. Tito bohové ho pak svědomitě informují. a 8. na němž stojí nádoby s léky. Jak už tomu v Číně Často bývá. století a dosahoval velkých úspěchů v léčení. P o d o b n ě je tomu s „dokonalým Wejem". a proto vzývali ochranná božstva. Přednostové nebeských ministerstev měli k ruce asistenty. „dokonalý Wej". neboť tato hora se považuje za nejctihodnější ze všech. Zbožněn byl na přelomu tisíciletí. byla jeho hodnost vždy nižší než krále Tchaj-šanu. Množství nemocí si dále vyžadovalo i speciální božstva j a k o boha moru a boha cholery. ale i zlé skutky. vedlo po jeho smrti ke zbožnění hudebníka Siang-kunga a herce Lao-langa. Jedná se zřejmě o ojedinělý případ v n á b o ž e n s k ý c h dějinách. Přestože by králi Sung-šanu měla příslušet čest prvního mezi rovnými. zelené.w a n g a (Krále léčiv).od zcela běžné barvy pleti až po žluté. . tři sta herců a stovky pěvkyň. starosti. Bůh Tchaj-šanu na východě má titul „král Tchien-ěchi". Bohové noční hlídky Nebeský císař vysílá každou noc šestnáct bohů. celá řada lékařských bohů j sou historické osobnosti. se staral především o účinné pilulky a tinktury. bůh Cheng-šanu na jihu „král S'-tchien". který si u dvora držel dva tisíce hudebníků.c u n g a (vládl 7 1 2 . pod ministerstvo všeobecného lékařství a ministerstvo božstev nápomocných při epidemiích a porodech. Bohové opery a činohry Mimořádné nadšení pro divadlo tchangského císaře S ů a n . bídu.t c h i e n " a bůh střední hory Sung-šanu „král Tchien-čung". že původci nemocí jsou démoni. co ve dne vidět není: skrytý žal.7 5 6 ) . Jednou uzdravil hada a dostal od něj knihu s tajnými návody na léčení nemocí. Za nejoblíbenějšího boha lékařství lze považovat J a o . Na obrazech ho vidíme většinou sedět v lékárně u stolu. bůh Chua-šanu na západě „král Tin-tchien". kteří neviditelní chodí světem a vidí vše. hoře. Bohové nemocí spadali na nebesích pod dvě ministerstva. Tak například Jao-wang býval p o u s t e v n í k e m Sung S ' m a o e m . Když pak vyléčil několik císařů dynastií Suej a Tchang. byl kanonizován. protože oběť j e h o duchu n a p o m o h l a vyléčení císaře Čen-cunga. aby je před nimi chránila n e b o j e zahnala. sluhy a posly. K družině tohoto tak důležitého božstva patřilo i deset slavných lékařů. Bohové pěti hor Pět posvátných hor taoismu je od pradávných dob považ o v á n o za trůny bohů. j e n ž j i ž v mládí proslul velikou učeností a snažil se přijít na kloub tajemstvím lékařství.

1.m u niang-niang bývá zobrazována v dvorském oděvu a se třemi sluhy. Zaprvé 0 všeobecné lásce Číňanů ke květinám a zadruhé o prastaré víře.Bohové roku V čínském šedesátiletém cyklu představuje každý rok jedno božstvo a je patronem člověka zrozeného v tomto roce. Jmenujme p ř e d e v š í m bohyni Lej-cu. Svými paprsky prosvěcuje i ta nejtemnější zákoutí lidských srdcí a pomáhá tak vyhledávat zločince. tedy i stromy. které pak bůh hromu zabíjí. 15. Bohyně blesku Hrom v Číně vyvolává mužské božstvo a blesk ženské. b ů h Severního korce rozhoduje o smrti lidí a bůh Jižního korce vlastní bylinu nesmrtelnosti. Ťiang-su a Če-ťiang a na dolním toku Jang-c'-ťiangu. Tato božstva jsou známa jen v končinách. Bohové Severního a Jižního korce Hvězdná božstva. B o h y n ě c h o v u bource m o r u š o v é h o C c h a n . a za patronku hedvábníků je považována i konkubína Nefritového císaře Ma-tchou-niang. lunárního měsíce se oslavuje bohyně sta květin (Paj-chua-šen). dne 2. jimiž vyvolává blesky. Bohyně květin Existence bohyně květin v čínské lidové víře svědčí o dvou základních skutečnostech. se dělí více b o h y ň . Bohyně hedvábí O čest být patronkou těch. keře a květiny. B o h y n ě Měsíce Bohyně Měsíce zastupuje na nebesích ženský princip (jin) a je nestranná stejně j a k o slunce. U jejich nohou vídáme nádoby na obilí a jiné plodiny. Bohové zelených v ý h o n k ů Bohové uctívaní rolníky a těšící se všeobecné úctě. L). zva- . kdo mají co do činění s chovem b o u r c ů a výrobou hedvábí. • B o h y n ě k r á s n é h o počasí Sao-ťing niang-niang zahání mraky a déšť. jež pomáhá bohu hromu při střežení práva a pořádku na zemi. Bývali zobrazováni s travinami a klasy a jejich průvodci s rýči a jiným polním náčiním. Těchto šedesát bohů tvoří družinu boha astrologie.š ' . o níž se říká. že naučila lidi chovat bource morušového. kteří drží vějíře. Bohyně mince Mincíři měli speciální bohyni Čchin-lu Šeng-kchu. Stejná zásluha bývá přičítána i Č c h e n . zbožněné hlavní manželce prvního císaře dynastie C h a n (206 př. protože v noci svítí dobrým lidem 1 zlodějům. Jestliže slunce přinese horko. před níž hopká měsíční zajíc.v provinciích Ťiang-si.-220 n. B o h o v é rolnické d o m á c n o s t i Rolnická d o m á c n o s t měla za patrony boha mlatu. V chrámech ji lze spatřit jako mladou ženu ve velice krásných šatech a se dvěma zrcadly. Zobrazována je jako laskavá paní. j a k á se používá při krmení a chovu bourců. Bohyni blesku se též říká Matka blesků nebo C t i h o d n á m a t k a zlatého světla. přichází s Měsíční bohyní chlad. n. že vše má duši. Matka blesků je božstvo počasí. a se služebnou nesoucí ošatku. boha sýpky a boha chlévů a stájí. známou též j a k o Si Ling-š'. kde se cho- vají bourci morušoví .

B o h y n ě p ů d y Už za dynastie C h a n (206 př. slunce a měsíc. Tchien Chou a Tchou Mu. válečnou sekeru. Vždy odmítala lásku smrtelníků a tím privolávala množství neštěstí. aby je vyléčili. „Bratr neštovic" drží v j e d n é ruce misku plnou neštoviček . n. která pak vyslala „bratra neštov i c " a „sestru neštovic". že na konci dynastie Sang nakazili bohové neštovic nepřátelské vojsko. Uctívaly ji výlučně ženy. 1. Existují i další bohové neštovic. M ů ž e mít i tři obličeje. lunárního měsíce se slavily narozeniny bohyně záchodu Mao-ku. bohyně urychleného porodu. že zbavuje dítě jedné neštovičky po druhé. ale dovedou se rozběsnit. Bohyně n á p o m o c n é při porodu a nemoci Když žena toužila po dítěti nebo již byla těhotná. oštěp. kteří drží pečeť. Je symbolem rozmarnosti řek. protože z á c h o d o v é vědro v y m ý v a l y ony. mohla se uchýlit k devíti bohyním taoistického panteonu. B o h y n ě porodnictví Za dynastie Sung ( 9 6 0 . Má velký význam v tantrickém buddhismu. B o h y n ě světla Cun Tchi pochází původně z hinduismu a je z n á m a též j a k o Tun Tchi. B o h y n ě neštovic sedí na trůnu a před sebou má pár svícnů. svůdná mladá žena. Pálily na její počest vonné tyčinky a přinášely jí do . kolo.-220 n. od nichž však může vycházet nebezpečí. jež poklidně tekou. Ty další byly bohyně zraku. Bohyně ovocných stromů Tato bohyně bývá zobrazována s větví ovocného stromu a se dvěma ochrannými duchy. Na o b r á ž e j e často nápis „Kéž ve zlaté peci oheň po tisíc let nevyhasne. ochráncem ovocných stromů a ochráncem borovic a vrb.) se vedle obětí bohu půdy přinášely i oběti bohyni půdy Chou-tchu. meč. které se vzývaly jednotlivě nebo najednou. v nichž má vždy tyto atributy: luk. válečný vůz. planoucí klenot a minci. aby se peníze mohly Sířit po celé zemi". která mívala i své svatyně. L z e ji však vidět i s více rukama. bohyně porodu. Bohyně záchodu 15. což znamená. Na novoročních obrazech bývaly zobrazeny společně a uprostřed nich trůnila víla Tchien-sien. dózu.1 2 7 9 ) prý žila velice úspěšná porodní bába Čchen.a v druhé jedinou neštovičku. vzývala se bohyně neštovic. b o h y n ě potomstva. Praví se. pagodu. vykuřovadlo a obětní dary. vlajku. Bohyně řeky Luo Bohyně řeky Luo byla zobrazována j a k o rozmarná. 1. božská chůva. Bohyně sucha Nu Pa dokáže přemoci boha války. bohyně spály a božská matka opatrovnice. Zobrazována bývá s četnými společníky. patronka dětí. která byla později zbožněna. dračí hlavu. V j e d n é ruce drží slunce a druhou zvedá měsíc.déšť. dne 1. B o h y n ě neštovic Když děti dostaly neštovice. jež přinášela děti. neboť vysuší j e h o zbraň .Bohyně n á p o m o c n é při porodu a nemoci 18 nou „Svatá paní zlaté pece". lotos.

prosí o potomstvo. a když ji jeho hlavní manželka na záchodě ze žárlivosti zavraždila.k u prý byla původně konkubína j e d n o h o úředníka v provincii Šan-si v 7. která se vetřelcům postavila na odpor. Nefritový císař ji povýšil na bohyni. že roztrhal i železné boty. Boty Symbol harmonie a manželské svornosti.Božské návštevy 19 oné místnůstky obětní dary. neboť se používá i k věštění. Tímto z p ů s o b e m se také vyjadřuje prosba o h m o t n é bohatství. Obraz s borovicí vyjadřuje přání d l o u h é h o života. Jestliže se však na h r o b e c h pálí papírové boty. Za bouřlivých dob. Že božstvo si tak užívá života a ruchu při oslavě a divadelního představení v místě návštěvy a navrací se pak do svého chrámu plné nových dojmů. Věří se. století. znamená to. tak významné bohyni hluboce uklonily. B o ž s k á rodina J a n g V náboženských dějinách se jedná o ojedinělý případ zbožnění rovnou celé rodiny otce. aby se této. padli v boji nebo v beznadějné situaci spáchali sebevraždu. Záchodové vědro je často oblíbeným svatebním darem. Borovice Symbol dlouhověkosti a odolnosti.k u " (Purpurové paní). Bón-po Stoupenec bonismu. . Současně jsou v této souvislosti známy „tři paní záchodu". a říká se mu „čistý džber". jimž se říkalo stříbrné botky. že podnikl velice dalekou a obtížnou cestu. V m n o h é m ovlivnilo lamaismus a v odlehlých oblastech Tibetu se udrželo dodnes. Otec Jang Jie nejdříve porazil M o n g o l y u C h e n g . Ve střední Číně přátelé a příbuzní vyměňují ženichovi a nevěstě boty a tím vyjadřují přání. Všeobecně se o ní mluvilo jako o „milostivé paní C ' . stejně tak jeřáb stojící pod starou sukovitou borovicí. Děti byly nabádány. chtějí pozůstalí o b o u t duchy zesnulých. kdy M o n g o l o v é ze stepí n e b e z p e č n ě ohrožovali dynastii Sung. Netrvalo dlouho a na bohy byla povýšena celá rodina. B o ž s k é návštěvy V m n o h a provincích je při význačných chrámových slavnostech dodnes zvykem přenášet na nosítkách sochu boha do j i n é h o chrámu „na návštěvu".š a n u a manželka a sedm synů se pod j e h o vedením vycvičili ve válečném umění. M a o . Bohům lze j a k o obětinu předložit i střevíc. žila prý na severu země v provincii San-si rodina Jang. A když se o nějakém muži řekne. Když Jang Jie padl. Bonismus Původní předbuddhistické náboženství Tibetu. Jednalo se o tibetskou odrůdu asijského šamanismu. aby spolu setrvali až do pokročilého věku.š u a j " (Maršál. protože se tvarem podobá tradičním stříbrným hřivnám. které bylo až do 8. císař ho vyznamenal titulem „Sung-pao Jilan. století jediným náboženstvím v Himalájí a potom bylo vytlačeno buddhismem pronikajícím z Indie. Když žena v chrámu obětuje dětský střevíček. jaký z n á m e ze Sibiře nebo z Mongolska. matky a sedmi synů. který chrání Sungy).

Naznačuje se tak. o němž se říká. Božské tabulky V mnoha menších taoistických chrámech stávaly namísto soch bohů dřevěné tabulky s krásně vyřezávaným j m é n e m božstva.Božské tabulky 20 Sochy mladí mužové přenášejí často na značné vzdálenosti.) až do konce dynastie Chan (206 př. Pečeť na obraze znamená. Dévarádžové se netváří vždy vlídně. n. Dělo se tak z nedostatku finančních prostředků. řídil j e h o první kroky. že bez j e h o svolení nelze nic uložit ani odebrat. že se svými třemi manželkami kráčel Buddhovou cestou. vládce východu. Symbol císaře a císař- B r á n o v ý b a l í č e k Úplatek. přenechali jim však jen podřadnější roli a podřídili je j i n ý m buddhistickým bohům. jež bylo v chrámu uctíváno. Božský rolník viz Šen-nung Božstvo velké sýpky Třebaže bývá ochráncem velké sýpky drak. a Vaišravana (Mo-li-chaj). Pomáhal při Buddhové narození. Jsou považováni za patrony buddhismu. který třímá meč p o s á z e n ý klenoty. že přesně zaznamenává. kosmických symbolů. Od dynastie Čou (1122 až 221 př. neboť dary se odevzdávají u dveří. Občas bývá ve společnosti čtyř nižších úředníků. Božští králové Božské krále (dévarádži) převzaté původně z Indie lze ve skvostných dôstojníckych uniformách vidět ve všech velkých čínských chrámech j a k o sochy strážců v nadživotní velikosti. na němž je účetní kniha a nádobka na štětec. Bronzové zrcadlo Číňané už v nejstarších dobách Často zdobili i ty nejobyčejnější předměty denní potřeby symbolickými znaky. a v pravé ruce drží štětec. jenž drží hada s k a m e n e m mudrců. Brána paláce ské moci. Říká se jí též . n. 1. Brahma Hinduistický bůh. který vytváří vesmír a s bohem bouře Indrou je pánem všech nebeských bytostí. Virúdhaka (Mo-li-čching). jehož atributem je liščí hermelín. Stal se tak patronem buddhismu. Sedí v úřednickém oděvu za stolem. mytickými obrazy a náboženskými symboly. Buddhisté ho i s dalšími hinduistickými bohy převzali do svého panteonu. vládce západu.-220 n. 1. vládce severu. 1. pro- tože mají odpuzovat zlé duchy. neboť kvalitní sochy byly drahé. kolik se do sýpky uložilo a kolik se z ní odebralo. Podobně tomu bylo s Indrou. posvátných hor i mytických zvířat a rostlin přinášejících štěstí. na obrazech se v této funkci objevuje vždy v lidské podobě. později mu pomohl při útěku z rodného paláce a nakonec byl při j e h o prvních kázáních. vládce jihu.) nacházíme na zadních stranách těchto zrcadel ztvárnění nebes a země. Četné pověsti však Brahmovi později napomohly ke značné úctě i v buddhismu. Jsou to Dhrtaráštra (Mo-li-šou). Tak tomu bylo i s oblíbenými bronzovými zrcadly. Broskev Jeden z nejoblíbenějších čínských symbolů. Virúpákša (Mo-li-chung). s vítěznou korouhví nauky stočenou j a k o deštník.

Nesvolávali se jimi jen věřící. Mahájánový buddhismus se svými četnými bohy se v Číně rozšířil i díky tomu. Na mnoha oltářích buddhistic- kých a taoistických chrámů lze vidět červený dřevěný buben. Výraz broskvové květy se používá pro krásnou barvu obličeje mladých dívek. kdy jsou broskvoně v květu. ale i ženské váhavosti v lásce. prostřednictvím indických a středoasijských mnichů. že se v m n o h é m podobal taoismu. již Královna matka Západu pořádá pro nesmrtelné. pět nebo i více tisíc let. odklon od všeho světského ve prospěch budoucího vysvobození byly postoji a pojetími v Číně neznámými. kteří ho přizpůsobovali čínským poměrům. kdy ho vládci. Mnišský celibát. používaly se jako válečné i obřadní a často byly pomalovány nebo jinak vyzdobeny. když v její zahradě dozrávají kouzelné broskvové plody. především dynastie Severní Wej (386 až 534). v nichž se studovalo. 1. Jeho rozmach však nastal až v době. B u d d h i s m u s B u d d h i s m u s pronikal do Číny j a k o cizí náboženství už v 1. Ve staré Číně bylo zvykem. Symbolizuje především nesmrtelnost bohů a dlouhověkost lidí. Mahájánový b u d d h i s m u s se v Číně vyvinul v kulturní náboženství s tisíci kláštery. že se při každých narozeninách připravoval bohatě prostřený stůl s nejrůznějšími lahůdkami. protože broskvoně kvetou za jarní rovnodennosti. „Dětská b r o s k e v " znamená třešeň. je atributem nesmrtelného Čang Kuo-laoa a symbolem dlouhého života. Děje se tak jednou za tři. Četní císařové byli zřejmě věřící buddhisté. Rovněž se odedávna považují za symbol slunce a jara.„ovoce nesmrtelných". bambusová trubice. Broskev zastupuje třetí lunární měsíc a také je symbolem manželství. Hudební nástroj „rybí buben" (ju-ku). víra v řetězec znovuzrozování. Broskvové květy jsou zase symbolem ženské cudnosti. Buben V průběhu věků se v Číně vyvinulo dvacet druhů bubnů různých tvarů a velikostí a z různých materiálů. století n. Bubny patřily k zařízení taoistických. docházelo však i k jeho pronásledování. ale i bohové. Došlo tak k mírové koexistenci" a vzájemnému oplodňování obou náboženství. že dřevo broskvoně a její červené květy odhánějí démony. do níž se bije dvěma pruty. ale oficiálně vždy prováděli konfuciánský státní rituál. protože za nej vhodnější dobu pro sňatek se považuje doba. Tato státní podpora buddhismu pokračovala z politických důvodů i v mnoha následujících dynastiích. překlá- . konfuciánských a buddhistických chrámů. která měla připomínat hostinu. Když kláštery nadměrně zbohatly a nabyly přílišného vlivu. Doloženy jsou bubny už z velmi rané doby. začali podporovat a financovali stavbu četných klášterů. který tvarem připomíná tlustou rybu. Věřilo se. v jejichž středu se skvěla obrovská broskev ze sladkého pečiva.

n á g o v é a podobná posvátná zvířata. že nejlep- . B u d d h o v a šlépěj Až do prvních století našeho letopočtu neztvárňovali Probuzeného v j e h o lidské podobě. již v 9. tj. j e h o pekla se stejně jako v taoismu podobají spíše očistci. Za dynastie Čching (1644-911) přišel .1 9 7 6 ) se buddhismus může v Číně opět svobodně rozvíjet. například sloni. soubor kázání a dialogů Buddhy a j e h o žáků a výklady buddhistické doktríny. Po desetiletém potlačování a pronásledování za kulturní revoluce ( 1 9 6 6 . Buddhistické chrámy Buddhistickč chrámy mají j e d n o základní schéma: Hlavní branou se vejde do síně Čtyř nebeských strážců. Tento klášter stojí u dnešního Si-anu a od Teng Siao-pchingovy politiky otevření se světu je opět centrem buddhistického kultu. koně.Buddhistická pekla 22 dalo. Kde a j a k o co se opět narodí. zpívalo a malovalo a ve kterých vznikala umělecká díla nadčasové krásy. Relikvie byla veřejnosti ukázána v roce 1986 a po osmi letech. nýbrž symbolicky jako kolo nebo lotosový květ. B u d d h o v a relikvie Jediná kostní relikvie Probuzeného. je prsní kost. Šákjamuniho a Amitábhy. tři součás- ti svatých spisů: sbírku pravidel m n í š s k e h o života. Lze říci. Člověk v nich za své hříchy strašlivě pyká. v níž se uličkou šestnácti nebo osmnácti luo-chanů dojde k sochám buddhy minulosti. buddhismus jich má značné množství. ale nakonec se navrací do velkého koloběhu znovuzrozování. Buddhistická pekla Oproti laoismu. že taková šlépěj je hotová sbírka symbolů. Chrámová knihovna schraňuje „trojí k o š " neboli Tripitaku. o tom rozhoduje temný vládce podsvětí a pán pekel Jama. se směla vydat na „pouť" do Thajska a v roce 2002 dokonce na Tchaj-wan. Buddhistické sekty Z m n o h a buddhistických sekt. Nezná však věčná pekelná muka. v roce 1994. jsou nejvýznamnější Tchien-tchaj. který zná jen deset pekel. j e ž byly do Číny importovány nebo v ní vznikly. vytesaných do kamene nebo vyřezaných do dřeva. která se v Číně dochovala. bývá ve čtverečkových polích až sto drobných reliéfů. Na šlépějích. jsou studená a temná a nacházejí se pod zemí a v prostoru mezi světy. století jeden císař dynastie Tchang předal do rituální úschovy slavnému klášteru Fa-men-s' při tehdejším císařském hlavním městě Čchang-anu.opět z politických důvodů . historického buddhy (Šákjamuniho) a buddhy budoucnosti nebo k trojici Bhaišadžjagurubuddhy („Mistra léčitele"). z ní do síně bohyně milosrdenství Kuan-jin a nakonec do hlavní síně. psalo. B u d d h o v é léčitelé B u d d h a se ve svých kázáních často prohlašoval za lékaře strastí světa a tvrdil.z Tibetu lamaismus a obohatil samostatnou komponentou duchovní a umělecký život především severní Číny. Čchan a Chua-jen. především však jako šlépěj.

Tento den se rovněž koná „omývání Buddhy". století n. „Mistr léčitel" BhaiŠadžjaguru. prázdný trůn (jeho vznešenost). Vairóčana představuje střed. při němž se všechny sochy v buddhistických chrámech skrápějí posvátnou vodou. rovněž není znám o . nejsou vázáni na žádnou éru a říká se j i m „ b u d d h o v é pěti světových stran" nebo „pět tathágatů". Jsou to symboly různých podob procitnuvšího vědomí. Vzývají ho v nouzi a při nemoci a uctívají j a k o „Buddhu životního dechu" a „Krále lazuritového světla". . Šákjamuni symbolizující přítomnost a Maitréja. fíkovník (jeho probuzení). Ve staré Číně se v nesčetných chrámech pěly za zvuku zvonů a bubnů sútry velebící P r o b u z e n é h o .ším lékem na ně je jeho učení. mystičtí. nýbrž se pro něj volily určité symboly j a k o kolo (koleso držma. tyto symboly zná každý čínský buddhista a lze je vidět na mnoha místech. a vedle nich. který lékaři vnukne správnou terapii. Amóghasiddhi sever. lépe řečeno „nad nimi". Neměl tím však na mysli bezprostřední vyléčení chorob těla. Z oněch zbývajících sedmi však v běžném životě získal na zvláštním v ý z n a m u pouze tzv. Ratnasambhava jih. Buddhové t ř í světů V mnoha chrámech lze vidět na tom nejskvostnějším oltáři trojici skoro identických soch. 1. Mívá klidný a usebraný výraz. jež lze postihnout jen duc h o v n ě . z nějž se získává pročišťující olej. Jsou to buddhové tří světů: legendární první b u d d h a Dípankara. které podle čínského kalendáře připadají na 8. jenž přijde v budoucnosti. Třebaže b u d d h i s m u s dospěl do Číny až v době. lotosový květ (symbol pro jeho narození). symbol. M n o h o let po jeho smrti však věřící tato slova chápali doslovně a věřili. n a d s m y s l o v í b u d d h o v é . j e n ž se vztahuje k j e h o prvnímu kázání v Benáresu). kteří kdysi pobývali na zemi j a k o Gautama Šákj a m u n i nebo kteří jednou přijdou na z e m j a k o buddha Maitréja. lunárního měsíce. který člověka vyvádí ze slepoty a z temnot beznaděje. Buddhovy symboly V tzv. stúpa (stánek pro jeho relikvie) a otisk chodidel (jeho působení na zemi). Buddhovy narozeniny Jedním z největších církevních svátků východní Asie jsou Buddhovy narozeniny. v rukou drží almužní misku a léčivé ovoce.) se Probuzený neztvárňoval v lidské podobě. v jejímž středu vždy trůní Sákjamuni. kdy v u m ě n í už převládala Buddhova lidská podoba. B u d d h o v é pěti světových stran Existují lidští buddhové. který představuje minulost. den 4. anikonační fázi buddhismu (zhruba do 3. dhjánibuddhové. Zrodila se víra. Amitábha západ a Akšóbhja východ. že by vyléčil nemocné j a k o třeba Kristus nebo křesťanští svatí. že ho lze vzývat j a k o buddhu léčitele. kteří bývají často zobrazováni jako skupina osmi. že on a j e h o sedm dalších podob vytvářejí kroužek osmi buddhů léčitelů.

Není proto divu. v níž roste bylina nesmrtelnosti.má uvázány kolem pasu a největší mu stojí u nohou. V druhé ruce držívá broskev. ohlašuje déšť.Buddhův trůn 24 Buddhův trůn Buddhův trůn obklopuje šest ornamentů. jednorožec. Č a s t o j e d e na kropenatém jelenu nebo stojí vedle něj. Na jiných ztvárněních zase létá na jeřábu. symbol dlouhověkosti. Bůh brusičů nefritu Nefrit byl pro Číňany vždy k a m e n e m bohů a cenili si jej více n e ž zlata a stříbra. Jako varování se dávaly j e h o sochy na střechy chrámů. že vlastní chrám měl i bůh brusičů nefritu. jehož palác stojí na jižním pólu nebe a je obklopen zahradou. nápadně vysokou. částečně nebo zcela lysou lebkou a s třemi vráskami na čele. a přestože patří k čínské lidové víře. Jedná se o hvězdné božstvo. H v ě z d a dlouhověkosti (Šou-sing) neboli Stařec dlouhého věku (Sou-lao). Zobrazován bývá jako vlídný a usměvavý stařík. Bůh hromu si své postavení v nebeské hierarchii vždy udržel.bývá jich většinou pět . vzýval se zejména při . že v krátké době zhotovoval i ty nejvzácnější kousky. Občas ho provází malý chlapec. Jsou to slon. poměrně vysoký a Štíhlý. Na j e h o narozeniny 10. Tyto bubny . B ů h dlouhého života Jedním z nejoblíbenějších a nejzobrazovanějších bohů staré Číny je bůh dlouhého života. Zobrazují jej i j a k o jednoho z pěti bohů štěstí. Je to šeredný démon s netopýřími křídly. lze jej vidět i po boku buddhistické bohyně Kuan-jin. Většinou se opírá o dlouhou sukovitou poutničkou hůl. znam e n á to. který žil za dynastie Juan (1271 až 1368) a zvládal broušení nefritu tak dokonale. dne 1. v rukou drží kladivo a buben nebo celý svazek bubnů. cizoložníci a marnotratníci. s bílým vousem. dlouhým převislým obočím. někdy jen kladivo a dláto. ptačí hlavou a ptačíma nohama. Když na zemi dopadne meteorit. Též ho může provázet bůh bohatství Cchaj-šen. Toto božstvo se odvozuje od taoistického mnicha Čchiou Čchu-ťiho z provincie Šan-tung. had s lidskou hlavou a pták Garuda. j e h o vzhled a atributy se však v průběhu staletí měnily. Obávat se jej musí především nevěrnici. jež symbolizují šest moudrostí nebo varují před určitými prečiny či proviněními. ale zlosyny zasahuje kladivem. Dobré a zbožné chrání před veškerým zlem. že „udeřilo Lej Kungovo kladivo". který někdy drží broskev nebo houbu nesmrtelnosti ling-č'. Když udeří do bubnů a rozechvěje nebe. okřídlený kůň. kteří jako většina taoistických kneží na zemi mají i manželky a konkubíny. Postupně se mu přisuzovala i schopnost pomáhat při všemožných chorobách. Bůh hromu Lej Kung řídí ministerstvo h r o m u s více než osmdesáti úředníky. lunárního měsíce se v nej větším pekingském taoistickém klášteře Bílých oblaků slaví „svátek Čchiou". drak. na níž se pohupuje lahvovitá tykev.

k d o se zabývají chovem dobytka a drůbeže. Jak už tomu v Číně často bývá. Bůh c h o v u Velice v á ž e n ý m božstvem mezi rolníky je Ču-šeng Lao-jie. jeden uděluje literami hodnosti a druhý pomáhá slabším kandidátům u zkoušek a opravuje j i m práce. že pomáhá urychlit porod. jak sedí na voze t a ž e n é m koni nebo buvoly. O něco později dostal čestné jméno Wen Čchang. B ů h kobylek Božstva chránící před kobylkami měla v Číně vždy veliký význam a uctívala se různě podle provincií. Bůh koní a d o b y t k a Toto božstvo mnohdy vídáme na obrazech. V chrámech bývá zobrazován se skalpelem nebo s pilulkou v ruce. Nelze se tomu divit.6 8 2 ) z provincie Šan-si. při nichž používal prášku. Časem na jeho počest dokonce postavili chrám. který podle pověsti vyléčil hada. Kolem roku 1000 žil v provincii Če-ťiang vynikající a oslavovaný písař Čang Ja. Konkurenti ho osočili z přípravy spiknutí a skončil na popravišti. Lze ho však vidět i jako učence v úřednickém obleku. Bůh chirurgů Chua Tchuo se ve staré Číně těšil veliké úctě a mezi zahraničními Číňany v jihovýchodní Asii s e j í těší dodnes. Rovněž se věřilo. Jedná se o chirurga. které vede j e h o sluha.bolestech břicha a hlavy a při menších zraněních. Na obrazech ho často vídáme se dvěma sluhy a dvěma úředníky. vždyť mnozí taoističtí mnichové při hledání byliny nesmrtelnosti poznali účinky léčivých bylin. Bůh literatury Wen Čchang je sice ryze taoistické božstvo. jehož průvodci nesou kouzelnou lahvovnou tykev. Bůh lékařství Vedle buddhů léčitelství má Čína i taoistického boha lékařství Kan-jing Jao-wanga. Později byl povýšen mezi bohy. ale zcela historickou osobnost. Pozoruhodné je j e h o u m ě l e c k é ztvárnění. jak jede na Černém vepři. Mezi bohy byl později povýšen i poustevník a zázračný léčitel Sung S'-miao ( 5 8 1 . z nějž se vyklubala dcera hadího krále a předala mu knihu s tajemstvími lékařského umění. úředníci mu pomáhají při jeho činnosti. protože bývá zobrazován. Sluhové nesou svitek a skříňku na knihy. Potom ho císař Žen-cung (vládl 1311-1320) z dynastie Juan oficiálně prohlásil za boha literatury celé Číny. Jeho manželkou je Matka blesků (Tien-mu). který žil v letech 141 až 208 a údajně prováděl i složité břišní operace. který otupoval bolest. B ů h kolovratu Boha kolovratu lze vidět většinou v úřednickém oděvu s kolovratem a se dvěma průvodci. Rovněž se zabýval akupunkturou a p o ž e h o v á n í m . bůh všech. v takovém případě působí d o j m e m císařského inspektora. i zde se jedná o pověstmi opředenou. ale uctívá se i v buddhistických chrámech. neboť časem byli do buddhistického panteonu přijati skoro všichni domácí bohové. Nej významnější z nich byl Chuang-nan Tchaj-waj. do níž vtahují celé roje kobylek. Wen Čchang .

lunárního měsíce. Další poukaz na respekt tohoto starého kulturního národa k literárním výkonům je titul knihy. Bůh mořských vln Dlouhé východní pobřeží a četná ústí řek do moře lidi již záhy seznámily s tříštícími se vlnami a náhlými přílivy. jak jednou nohou stojí na velkém kapru. Jeho obraz nosili slavnostně ulicemi a na hlavních ulicích mu dokonce zřizovali oltáře. který sestřelil z nebe devět sluncí. který připadal na 15. V čele kráčeli taoističtí . Snadno ho poznáme podle červených vlasů a vousů a podle třetího oka uprostřed čela. pomocník s ohnivým kolem a p o mocník s vepřem na hlavě. den 4. Bůh lovu Čínským bohem lovu je lukostrelec C h o u . a proto byl uctíván v četných chrámech." Wen Čchang bývá také často ztvárňován. kteří byli postiženi požárem. Připisovali je zvláštnímu božstvu a stavěli mu chrámy. že císař mongolské dynastie zcela oficiálně povýšil na boha literatury čínského písaře. čaroděj Chuej Lu s ohnivou holubicí. aby most nemohli přejít démoni. Skutečnost. mu dokonce děkovali za potrestání. Vedle něj stojí čtyři pomocníci. Bůh nevěstinců Tento bůh má rudé oči a bílé obočí. Těchto pět osob zcela jasně poukazuje na to.i . navíc ukazuje. již bůh literatury držívá v ruce: „Nebesa touží po literárním úspěchu. že Čína za své dlouhé dějiny byla vždy zemí. zatímco druhou cosi zvedá. Lidé ho prosili. m n o h d y společně s ním. neboť písař byl ve staré Číně zcela samozřejmě (až na pár výjimek) i úředník. který většinou neměl j m é n o a počítal se k velkému zástupu přírodních božstev. takže bůh mořských vln se stal i bohem řeky Jang-c'-ťiang. Původně se zřejmě jednalo o jednoho z hvězdných vládců. Nevěstky mu přinášely oběť po prvním styku s klientem. pomocník s hadem. kteří působí zlo nebo přinášejí nemoci. j e ž se uctívalo zejména na jihu říše a jehož narozeniny připadaly na 22. Dohlížel na to. B ů h ohně Obávané božstvo. jež obzvláště podporovala umění a kulturu a v níž se literatuře dostávalo vysokého ocenění. den 6. Bůh mostu Každý most byl ve staré Číně pod ochranou nějakého boha. později se mu připisovaly požáry a ohně. že kapři se snaží přeskočit peřeje Dračí bránu (Lung-men) na Žluté řece. Později se kompetence tohoto boha moře přenesly často na celý tok řeky. Vzývali ho i při zvláštním svátku. lunárního měsíce. Většinou sedí na trůnu v císařském hávu a vzbuzuje posvátnou úctu. jezdí na koni a třímá m e č . Obrat „kapři přeskakují Dračí bránu" se později vžil pro snahu o úspěšné zvládnutí zkoušek. který má ohnivý jazyk. jak velice tuto kulturu oceňovali i dobyvatelé ze stepi. Tato zvláštní pozice souvisí s pozorováním.Bůh lovu 26 bývá zobrazován vždy jako vznešený úředník středního věku. že ti. jen aby se nevrátil. aby ušetřil jejích dům. Strach před tímto bohem zacházel tak daleko.

Podobně j a k o bůh rodinného krbu totiž i on informuje na Nový rok Nefritového císaře o všem. který zná jejich starosti. Tento bůh však také býval odvozován od zbožněného prefekta z d o b dynastie Tchang (618-907) Jang Čchena nebo od známého dobrodince z dynastie Sung (960-1279) Čen Wua. protože chtěli boha dobře naladit. nebyl nikdy zobrazován v drahocenném oděvu. Protože Tchu-ti-kung byl „malými l i d m i " pojímán j a k o speciální pomocník. ale i před j e h o oltáři. kovolijců a mincířů a bývá zobrazován j a k o úředník s pomocníky. Ale nikdy si před ním nemohli být jisti. kterému vyhořel dům. aby boha ohně na sebe neupozornili. jimiž nechtěli obtěžovat vyšší božstva. Lidé za ním chodili s každodenními strastmi. kteří zpívali modlitby. Zobrazován je s ohnivě rudým obličejem. že Číňané již v raných do- bách chovali vepře domácího. jenž měl nanejvýš klobouk nižšího úředníka. se skládala přísaha před sochou boha přísahy. Bůh prasečího chlívku Vzhledem k tomu. se sousedé tři dny vyhýbali. kde ve vesnicích národnostních menšin ještě don e d á v n a uzavírali smlouvy bez notářského ověření. o němž se soudilo. těšil se bůh prasečího chlívku značné úctě. Další bůh ohně byl Chou-te Sing-ťiin. k nimž ještě patří bůh štěstí a bůh dlouhověkosti a kteří často vystupují ve trojici. Rolníci ohlašovali všechny důležité události nejen úřadům. Bůh požehnání a d o b r ý c h skutků Původně se jednalo o jednoho ze tří hvězdných bohů. Bůh polí a půdy Nad obdělávanými poli bdí bůh polí a půdy. Bůh přísahy V pohraničních oblastech provincie Jiin-nan. na jehož hřbet se dokázal rychle vyšvihnout a potrestat člověka požárem. Člověku. a rolníci usilují o jeho přízeň. D o k o n c e se k n ě m u obraceli. jež se většinou shoduje s katastrem obce. když děti nechtěly jíst polévku. míval v rukou takzvaný zlatý střevíc (nebo zlatou loďku). Zobrazován byl s vepřem u nohou. neboť v každém chrámu měl vedle sebe závodního koně. že případného křivopřísežníka po zásluze potrestá. Podobně jako u celé řady jiných čínských božstev není jeho teogonie zcela jasná. Slo o svátek značně radostný. A protože se věřilo. kterého rolníci prosí o dobrou úrodu a o ochranu před škůdci. Po obvodu obcí míval svatyně (podobně jako jsou v katolic- . Bůh půdy Tchu-ti-kung vládne malému. jenž mohl požáry odvracet i jimi trestat. ale jako starší muž. co se během roku na j e h o území stalo. že dokáže přinést domu blahobyt. Bůh ohně v kamnech Lu-chuo Čch' -šen je patronem kovářů. kteří nesou mísy s ohněm a stříbrnou hřivnou. Další důležitou funkcí tohoto boha je dohlížet na duchy a chránit před nimi lidi. aby ho přesvědčili o své počestnosti.Bůh půdy 27 knězi. hustým černým vousem a s magickým mečem na pravém rameni. úzce ohraničenému území.

Vedle něj nebo pod stolem je vidět jeho koně. dne 12. dne 2. a aby vyprávěl jen o „sladkém". neboť dohlíží na to. lže nebo je neposlušné. ženy mu navíc natírají ústa medem. Dříve měla každá vesnice tabulku s j e h o j m é n e m na jedné straně a se j m é n y hlav rodin na straně druhé. Když tabulka přišla do domu. aby si mniši a jeptišky. Vidí. tichou Cao-wang naj-naj. Č a s t o má vedle sebe svou choť. Bůh domácího krbu údajně patřil ke skupině vojáků. B ů h rodinného krbu Ze všech domácích bohů je bůh rodinného či domácího krbu (Cao-wang nebo Cao-ťiin) nej důležitější. O b ě božstva se však stále snaží sežrat obrovský N e b e s k ý pes. Bůh Slunce Z o b r a z o v á n bývá j a k o starší muž s kohoutem. obraz nebo jen červená dřevěná tabulka se j m é n e m jsou umístěny v kuchyni. neboť bůh je tou dobou na nebesích. na novoroční noc stoupá k nebesům a Nefritového císaře zevrubně informuje o všech dobrých i špatných skutcích. rodina obětovala v Tchu-ti-kungovu chrámu ovoce. bohu se dostávalo pravidelné denní porce a navíc se tak posiloval pocit sounáležitosti obce. u nichž rolníci i poutníci pobožně postáli. kteří byli před mnoha staletími na císařův příkaz nespravedlivě popraveni. na němž stojí vykuřovadlo a pár svícnů. Na novoroční ráno se před j e h o návratem pověsí nad krb nový obraz. Zobrazován je v nádherném obřadním oděvu za obětním stolem. Tím se uznávala autorita božstva a vymezovalo území jeho pravomoci. Narození Pána půdy se slaví 2. čaj a kadidlo. V chudých oblastech se za j e h o příbytek dal považovat i kámen. kteří se mají přísně držet vegetariánské stravy. Toto hlášení má pak bezprostřední vliv na osudy rodiny v následujícím roce. Jeho socha. že dítě rodičům něco zatajuje. že nedopatřením převrhlo hrnec. protože po celý rok sleduje dění v domě. lunárního měsíce sladkosti. nepřipravovali maso. v němž opět zaujme místo. lunárního měsíce. Lidé proto musí tropit náramný hluk a pořádat . Když se rodina přestěhovala do jiné vesnice. musela uznat autoritu tamního boha půdy. přinášejí se mu oběti a pořádá se hostina na jeho počest. když matka nespravedlivě vyplísní dítě. neboť svítí stejně na dobré i zlé. která kolovala po rodinách. ale i to. Aby na nebesích mluvil o rodině jen v dobrém. Stejně j a k o bohyně Měsíce i on je nestranný. Proto je p o v a ž o v á n i za boha osudu. obětují se mu 2 3 . Vesnice se tak vyhnula návalu v chrámu. Obraz během roku zčerná od sazí. Sochy boha rodinného krbu se kupodivu najdou také v klášterních kuchyních.kých částech Evropy boží m u k a ) . Císař je později povýšil na bohy a pověřil úkoly domácích bohů a nebeských poslů. na němž na novoroční noc vyjíždí na nebesa. a proto jej na novoroční noc snímají a spalují. že odmítá dobré j í d l o . balvan nebo strom.

Rovněž existuje představa. Zobrazován bývá j a k o divoch s kusem jelení kůže kolem beder. lunárního měsíce. Bůh štěstí Boha štěstí uctívali mladí i staří a patřil k bohům. B ů h zahrad. 1. j e n ž m á c h á n í m křídel vyvolává vítr. Že má rohy. dne 3. uvazuje na nožičky neviditelné červené vlákno. jenž přebývá v této hoře. že se j e d n á o obrovskou nestvůru. aby zaduly větry. Byl velice ctěn už v mytických časech a věřilo se. Jinde si ho představují j a k o obrovského ptáka. Jeho rozhodnutí je nezvratné a n e ovlivnitelné. Slunce j i n a k symbolizuje mužský princip jang. jež zdraví kokrháním. Bůh Tchaj-šanu Ze všech bohů čín- ských hor se absolutní přednosti těší bůh hory Tchaj-šanu v provincii Šan-tung. toho dne se mu před domy nebo ve vnitřních dvorech přinášejí oběti. Tak se stal d á v n o před příchodem buddhismu i vládcem pekel. se mu obětovaly ryby. O původu boha štěstí existuje řada pověstí. V noci se vkrádá do d o m ů a chlapečkům a holčičkám. je hvězdné božstvo v souhvězdí Střelce. Od pradávna se totiž věřilo. protože silné větry přicházejí zejména z hor. že duše zesnulých putují k bohu. kteří se později stanou manželi. ale jejíž dech je stále cítit. n. vepřové a s k o p o v é maso a ovoce a u jeho obrazu se pálily kadidelní tyčinky. Přes rameno nese pytel. hovězí. do nějž nasbíral vítr. z nějž se o n ě m zachovala představa. který vypouští podle uvážení na zemi. Kohout symbolizuje každodenní východ slunce. tělo jelena a hadí ocas. Vlastním symbolem Slunce však není kohout. Podle lidové víry určoval dny zrození a úmrtí a rozhodoval o přidělování poct a bohatství.š e n a . Je uctíván už od období Šang. kterou sice nelze vidět. B ů h uhelných j a m Horníci uctívají Mej-jao Č c h ' .ohňostroje. Má vějíř. 5. Zvláště o j e h o narozeninách. Bůh svatby Stařec z Měsíce se nazývá hvězdné božstvo. nýbrž třínohý sluneční havran. zvaný též „Hrabě větru" (Feng-po). „Pán větru" nebo „Mistr větru". Novomanželé pak přinášejí do chrámu Starce z Měsíce rudou nit j a k o p o d ě k o v á n í za j e h o moudré rozhodnutí. aby ho zahnali. kdo si koho jednou vezme. kterého lze na obrazech poznat podle velkého kusu uhlí v ruce. a skládají před ním účty ze svých skutků. k níž vždy směřoval bezpočet poutníků. nebo v něm vidí horské božstvo. jež už krátce po narození určuje. jež se vzájemně popírají. jímž stačí jen lehce mávnout. Svátek Slunce se slaví 19. Bůh větru Bůh větru. lesů a stromů Ačkoli . kdy Měsíc toto souhvězdí opouští.). dne 1. lunárního měsíce. Zimní období roku začíná totiž v době. kteří mohli očekávat nejvíce obětních darů. Že putuje povětřím na tygru a vládne i bohu hromu a bohyni blesku. Jiné pověsti v něm vidí zbožněného maršála Č a o Kung-minga z dynastie Šang-Jin (asi 1523-1027 př.

Když se rodina přestěhovala do jiné vesnice. Dříve měla každá vesnice tabulku s j e h o j m é n e m na jedné straně a se j m é n y hlav rodin na straně druhé. bohu se dostávalo pravidelné denní porce a navíc se tak posiloval pocit sounáležitosti obce. a proto jej na novoroční noc snímají a spalují. Sochy boha rodinného krbu se kupodivu najdou také v klášterních kuchyních. nepřipravovali maso. Jeho socha. čaj a kadidlo. neboť bůh je tou dobou na nebesích. lže nebo je n e p o s l u š n é . Toto hlášení má pak bezprostřední vliv na osudy rodiny v následujícím roce. dne 12. která kolovala po rodinách. Vedle něj nebo pod stolem je vidět jeho koně. Narození Pána půdy se slaví 2. balvan nebo strom. dne 2. Obraz během roku zčerná od sazí. Č a s t o má vedle sebe svou choť. tichou Cao-wang naj-naj. Bůh Slunce Z o b r a z o v á n bývá j a k o starší muž s kohoutem. Tím se uznávala autorita božstva a vymezovalo území jeho pravomoci. protože po celý rok sleduje dění v domě. B ů h rodinného krbu Ze všech domácích bohů je bůh rodinného či domácího krbu (Cao-wang nebo Cao-ťun) nej důležitější. kteří se mají přísně držet vegetariánské stravy. přinášejí se mu oběti a pořádá se hostina na j e h o počest. ženy mu navíc natírají ústa medem. v němž opět zaujme místo. O b ě božstva se však stále snaží sežrat obrovský Nebeský pes. ale i to. Bůh domácího krbu údajně patřil ke skupině vojáků. aby si mniši a jeptišky. Proto je p o v a ž o v á n i za boha osudu. lunárního měsíce sladkosti. V chudých oblastech se za jeho příbytek dal považovat i kámen. Vesnice se tak vyhnula návalu v chrámu. Stejně j a k o bohyně Měsíce i on je nestranný. na němž stojí vykuřovadlo a pár svícnů. neboť dohlíží na to. Vidí. když matka nespravedlivě vyplísní dítě. že odmítá dobré j í d l o . na novoroční noc stoupá k nebesům a Nefritového císaře zevrubně informuje o všech dobrých i špatných skutcích. na němž na novoroční noc vyjíždí na nebesa. Zobrazován je v nádherném obřadním oděvu za obětním stolem.kých částech Evropy boží muka). že n e d o p a t ř e n í m převrhlo hrnec. Na novoroční ráno se před j e h o návratem pověsí nad krb nový obraz. Když tabulka přišla do domu. Císař je později povýšil na bohy a pověřil úkoly domácích bohů a nebeských poslů. Lidé proto musí tropit náramný hluk a pořádat . A b y na nebesích mluvil o rodině jen v dobrém. musela uznat autoritu tamního boha půdy. neboť svítí stejně na dobré i zlé. kteří byli před mnoha staletími na císařův příkaz nespravedlivě popraveni. u nichž rolníci i poutníci pobožně postáli. rodina obětovala v Tchu-ti-kungovu chrámu ovoce. obětují se mu 2 3 . obraz nebo jen červená dřevěná tabulka se j m é n e m jsou umístěny v kuchyni. a aby vyprávěl j e n o „sladkém". lunárního měsíce. že dítě rodičům něco zatajuje.

5.m i n g a z dynastie Šang-Jin (asi 1523-1027 př. O původu boha štěstí existuje řada pověstí. nebo v něm vidí horské božstvo. nýbrž třínohý sluneční havran. jež zdraví kokrháním. který vypouští podle uvážení na zemi. kdy Měsíc toto souhvězdí opouští. „Pán větru" nebo „Mistr větru". vepřové a skopové maso a ovoce a u j e h o obrazu se pálily kadidelní tyčinky. a skládají před ním účty ze svých skutků. Zvláště o jeho narozeninách. uvazuje na nožičky neviditelné červené vlákno. do nějž nasbíral vítr. 1. Svátek Slunce se slaví 19. kteří se později stanou manželi. Má vějíř. že se j e d n á o obrovskou nestvůru. V noci se vkrádá do d o m ů a chlapečkům a holčičkám. Rovněž existuje představa. j e n ž m á c h á n í m křídel vyvolává vítr. toho dne se mu před domy nebo ve vnitřních dvorech přinášejí oběti. lunárního měsíce. je hvězdné božstvo v souhvězdí Střelce. j e n ž přebývá v této hoře. Kohout symbolizuje každodenní východ slunce. kteří mohli očekávat nejvíce obětních darů. protože silné větry přicházejí zejména z hor. jímž stačí j e n lehce mávnout. Bůh zahrad. Jinde si ho představují j a k o obrovského ptáka. kterého lze na obrazech poznat podle velkého kusu uhlí v ruce. se mu obětovaly ryby. Přes rameno nese pytel.ohňostroje. ale jejíž dech je stále cítit. jež se vzájemně popírají. Slunce jinak symbolizuje mužský princip jang. hovězí. Jiné pověsti v něm vidí zbožněného maršála Č a o K u n g . Jeho rozhodnutí je nezvratné a n e ovlivni telné.). kterou sice nelze vidět. Podle lidové víry určoval dny zrození a úmrtí a rozhodoval o přidělování poct a bohatství. lunárního měsíce. dne 1. dne 3. aby ho zahnali. Bůh větru Bůh větru. Novomanželé pak přinášejí do chrámu Starce z Měsíce rudou nit j a k o poděkování za j e h o moudré rozhodnutí. Bůh štěstí Boha štěstí uctívali mladí i staří a patřil k bohům. jež už krátce po narození určuje. lesů a stromů Ačkoli . tělo jelena a hadí ocas. k níž vždy směřoval bezpočet poutníků. Zobrazován bývá jako divoch s kusem jelení kůže kolem beder. aby zaduly větry. Bůh uhelných j a m Horníci uctívají Mej-jao Č c h ' . že putuje povětřím na tygru a vládne i bohu hromu a bohyni blesku. Vlastním symbolem Slunce však není kohout. Od pradávna se totiž věřilo. Zimní období roku začíná totiž v době. n. kdo si koho jednou v e z m e . že má rohy. Je uctíván už od období Šang. Tak se stal dávno před p ř í c h o d e m buddhismu i vládcem pekel.š e n a . Bůh svatby Stařec z Měsíce se nazývá hvězdné božstvo. že duše zesnulých putují k bohu. zvaný též „Hrabě větru" (Feng-po). z nějž se o něm zachovala představa. Bůh Tchaj-šanu Ze všech bohů čín- ských hor se absolutní přednosti těší bůh hory Tchaj-šanu v provincii Šan-tung. Byl velice ctěn už v mytických časech a věřilo se.

V manželství vychází dobře s Ovcí. lze ji vidět především na blahopřáních a novoročních obrazech a má vyjadřovat přání dlouhého života. že se zloděj mohl stát bohem. a zloději se k němu proto mohli modlit p o u z e pod širým nebem. že neposlouchá ušima. kráva. ale i příležitostní zlodějíčkové. často se vzývá i toto univerzální božstvo. zřejmě se jednalo o jednoho z mnoha bohů lidové víry. vůl. Opicí. narážíme na něco hluboce čínského: šlo o syna. buvol. nejčastěji však jako houba nesmrtelnosti (ling-č'). který kradl jídlo pro svou matku. B z u k o t včel a č m e l á k ů Symbol společenského zmatku. . Pro Draky je většinou příliš pomalý. Synovská láska tak vynesla zloděje na nebesa. j e n ž byl později přijat do početného buddhistického panteonu. C h u a . který však neměl chrám. nesmělo se jeho maso jíst. Lidé se dříve domnívali. Bůh zlodějů Staří Č í ň a n é znali i boha zlodějů. býk i jak. Nechává věcí v klidu přicházet. přizpůsobuje se jim. snese i velkou zátěž. pracovitý a d o m á c k y založený. Bylina nesmrtelnosti Tato bylina bývá někdy zobrazována j a k o ostřice. lesů a stromů 30 existuje zvláštní bůh stromů. Navzdory své smyslnosti bývá věrným životním partnerem.Bůh zahrad. jak je možné. chrámů a rodin a kupodivu i p á n e m všech božstev bource morušového. a není-li vyhnutí. Myší a Kohoutem. Je s k r o m n ý a šetrný a d l o u h o d o b ý c h cílů dosahuje většinou až v druhé polovině života. Uctívali ho nejen profesionální zloději. Buvolem se v čínštině míní hovězí dobytek obecně. Buvol (v mnoha překladech též Vůl) je jinak druhé znamení čínského zverokruhu. pokojný. Když se ptáme. Buvol Symbol jara. Jeho původ je temný. A protože buvol je považován za pomocníka člověka. ale nosem. Je klidný. Psem. povstání nebo pozdvižení velkých mas. Vepřem. B ů h zlatníků a stříbrníků Patron zlatníků a stříbrníků se jmenuje Chua-kuang a vždy ho vídáme ujíždět na bělouši. spojené s p r v k e m z e m ě a s posvátnou žlutou barvou.k u a n g je rovněž o c h r á n c e m slepců. spolehlivý. vše si důkladně rozváží a trpělivě pracuje. Neukvapuje se.

C Sun Taoistická ochranná bohyně uctívaná jako dárkyně synů. Syn nebes touto cestou. kdy měl vykonat velké obětní obřady. která vedla od Polední brány Císařského paláce až k chrámu Nebes a jíž se s velkou pompou a s početným d o p r o v o d e m ubíral císař ve dnech. že cedrát j e d n o z n a č n ě znamená bohatství. protože fo-šou zní p o d o b n ě j a k o fu a šou. neboť silně připomíná chmatající ruku. patron výrobců tuše a kamenů na její roztírání. Přes boční ulice byly nata- . Obraz. jež zajišťuje p o t o m s t v o " . Jeho plod příjemně voní. Cao-ťiin viz B ů h rodinného krbu Cao-wang viz Bůh rodinného krbu Cedrát Tomuto citrusu se v Číně říká „ B u d d h o v a r u k a " (fo-šou). Někdy bývá z o b r a z o v á n a s m a s k o u na obličeji a s pytlem přes rameno. kráčel za zvuku zvonů a gongů. aby se obdarovaný dožil až osmdesáti let. „ta. což z n a m e n á štěstí a dlouhověkost. Cesta bohů Procesní cesta v Pekingu. Ve starém Pekingu bývala o b l í b e n ý m n o v o r o č n í m darem sazenička cedrátu nebo napodobenina jeho plodu z nefritu nebo slonoviny. neboť jeho výhonky připomínají prsty. kdo ji požádali o p o m o c . K o m b i n a c e „Buddhovy ruky" a motýla zase vyjadřuje přání. v němž nese děti těm. ale nejí se. jež vytvořil Lej Č c h a o s m a n ž e l k o u a které jsou j e d i n e č n é svou expresivitou a realismem. lemovanou dlouhými řadami klečících hodnostářů. Ve vznešených kruzích se těšily oblibě lahvičky z horského křišťálu ve tvaru cedrátu se šňupacím tabákem. cedrát a granátové jablko. na n ě m ž děti přinášejí broskev. který schraňuje j e d n u z velkých vzácností čínského umění z d o b dynastie Jižní Sung (1127 až 1279): u c h o v a l y se v něm barevné sochy šestnácti luo-chanů. Vše- obecně je považován za šťastné znamení. C'-ťin Na z a l e s n ě n é výšině pohoří Tung-tching u j e z e r a Tchaj-chu v provincii Ťiang-su se nachází klášter C '-ťin. Šťastní rodiče jí pak přinášejí na oltář střevíce a červená vejce. Mezi obchodníky se prosadil výklad.C Luo Jeden z Konfuciových žáků. z n a m e n á přání dlouhého života. Caj Šeng Taoistická ochranná bohyně zvaná „Nebeská porodní bába". štěstí a m n o h a synů.

chiméry.-220 n.). kdo se zabývá výrobou nebo zpracováním papíru. O b a byli později zbožněni. stíny stromů a souhvězdími. lunárního měsíce. Jeho atributy jsou svitek papíru. j e ž vytvářejí pohřebnímu průvodu jakousi čestnou uličku. Zvířata nejsou vybrána j e n tak náhodně. když se inspirovali otisky ptačích drápů a tlap zvěře v blátě. že zvířata se o půlnoci střídají ve stráži. okřídlení lvi.p o Jing-ťun Civilní bůh bohatství oproti vojenskému bohu bohatství Wu Cchaj-šenovi. který hlásá zásluhy zesnulého a m o u drost jeho nástupců. jednorožci. jimž se dostávalo obzvláštní úcty.a lvi byli pro buddhisty zase strážci učení. Č c h a n g . Nejznámější cesty duchů vedou k hrobům dynastie Ming a Tchang. dne 9. Po smrti ho brzy počítali mezi nesmrtelné a od té doby ho vzývá každý. konopí a starých rybářských sítí vyrobil papír (podle jiných p r a m e n ů byly základním materiálem listy morušovníku) a byl za to povýšen na „markraběte Dračího pavilonu". kniha a psací náčiní. Cchaj Lun Vynálezce papíru Cchaj Lun se údajně narodil v provincii Che-nan a dotáhl to na hlavního eu- n u c h a na císařském dvoře dynastie C h a n (206 př. I. ale uchovaly se i z jiných dynastií. lemované velkými sochami. kůry. C c h a n g Ťie a Ťů Sen B ozi znaků a psaní. monstra. Slony potřeboval císařský dvůr k ceremoniálním účelům. Cchaj-šen Bůh bohatství patřil ve staré Číně k „podstatným bohům". že po sedícím páru kamenných zvířat následuje jeden stojící. aby jeho oči nepohoršila nějaká nedůstojná scéna. C c h a j . Spíše se stará o každodenní štěstí. a proto se nemá vzývat jen kvůli obyčejné výhře. Čchang Tie a Tu Sen vynalezli znaky.čchi-lina. Cesta modrých oblaku Symbol kariéry muže. koně a velbloudy na dopravu . úředníci v nadživotní velikosti a stély. který prochází zkouškami. Protože čínské písmo se traduje už od raných čínských dějin. klade se doba života těchto dvou m u ž ů do dávných časů m y t i c k é h o císaře Fu-siho. V Pekingu stával jeho chrám nedaleko dostihové dráhy a lidé se mu chodívali klanět 3. Nápadné je. symbolizujícího spravedlnost.š e n jie Níže postavení bozi bohatství. Je to dáno vírou. Tyto cesty duchů (šen-tao) mohou tvořit obrovští sloni v životní velikosti. C c h a j . Cesty duchů Cesty vedoucí k hrobům panovníků. velbloudi. J e d n á se o hvězdné božstvo. Lze mezi nimi vidět i dvě mytická zvířata . Jako první člověk prý z hadrů. n. a sie-chaje. 1. neboť civilní a vojenští hodnostáři si nesměli v císařově přítomnosti sednout. zajištěný příjem a solidní úspory. Kamenné figury vytvářejí před impozantními mauzolei jakousi čestnou gardu „věčných strážců hrobů". napůl lva a napůl koně. Lidské sochy však vždy stojí.Cesta modrých oblaku 32 ženy modré závěsy. kteří mohou j a k o démoni štěstí přinést náhlý zisk. stejně tak koně.

Císař Kan-šeng Taoismus má zbožněné vládce. Cikáda Symbol znovuzrození a nesmrtelnosti. Cchao Kuo-ťiou Čtvrtý z Osmi nesmrtelných. ale j i m ž byl při zbožnění udělen čestný titul císaře. Politická autorita čínského císaře se vždy opírala o „mandát neb e s " (tchien-ming). Obraz s cikádou na klobouku symbolizuje spravedlivého a zásadového člověka. Cchurphu Klášter a hlavní sídlo školy Karma-kagjti se nachází asi 50 km severozápadně od Lhasy a založil ho roku 1189 D ů s u m Khjenpa. kteří bývali pozemskými císaři nebo králi. k a r m a p o u je Orgjän Thinlä Dordže. který býval za dynastie Sung generálem. v pravé ruce s párem kastanět (pchaj-pan). Hrála významnou úlohu ve staročínském kultu mrtvých: mrt- vému se na jazyk pokládala nefritová cikáda. zaznamenávat přítomnost a působit do budoucnosti. bratr císařovny C c h a o . které pak v letopi- . že pomocí písma lze pochopit souvislosti minulosti. aby provázela duši na její cestě do věčnosti. rodné. jejímž 17. císařský strýc Cchao. psy i kuřaty a provázel jej zástup nebeských úředníků. Vždy je zobrazován ve vznešeném dvorském šatu. které symbolizují ceremoniální tabulky k dvorské audienci. Nejdůležitější bylo j m é n o vládní.j a k o symbol toho. který má oběťmi. jež smí vykonávat jen on. Stoupenci tohoto řádu sice v konkurenci se sektou Gelugpa (a tím s dalajlámou) ztratili své dřívější přednostní postavení. Císař Čínský císař byl vždy považován za „Syna nebes". který získal od nebeského císaře Šang-tiho. stejně j a k o Liou Ťing-tching. Majetek rozdal chudým a odebral se do hor. j a k se stalo například taoistickému kouzelníku Su Sůnovi. Císařská j m é n a Každý císař měl tři jména. Č í ň a n é si cikád váží hlavně v zimě j a k o domácích h u d e b n í k ů a chovají je v kulatých dřevěných klíckách. po bohatství a poctách netoužil. Uctíván je j a k o patron herců a všech zaměstnanců divadla. Údajně žil v letech 9 3 0 . j e n ž žil v Sienu za dynastie Tin. ale sekta j a k o taková se udržela a snaží se opět oživit tradiční svátky a klášterní slavnosti. Jeho nanebevzetí je považováno za nejspektakulárnější v čínských dějinách . kteří na trůně nikdy neseděli.9 9 9 . udržovat a zajišťovat harmonii mezi nebem a zemí. první karmapa dodnes vládnoucí linie Žanag.Císařská jména 33 Ťie bývá v chrámech často zobrazován se čtyřma nebo šesti očima nad sebou . Existuje však i celá řada taoistických bohů. které určovalo rodinu.c h o u . tedy historick ý m i osobnostmi v nejrůznějších dynastiích.vyjel totiž na nebesa z kurníku na d r a č í m v o z e s celou svou rodinou. vládní a chrámové. kde se věnoval taoismu. Po smrti se mu dostalo titulu „císař Kan-šeng" a přídomku „Božstvo magické síly". Cchuej Cung-jiian Patron vypravěčů. 2il však tichým a prostým životem.

Cypřiše se dožívají vysokého věku a často se vysazují u hrobů. čistoty.1 4 1 9 ) pocházel z oblasti Kokenúru a udal rozhodující směr lamaismu v Tibetu.na Tchaj-wanu a v Singapuru dodnes. Majitele vítězného cvrčka čekala velká cena. Před zápasem se cvrčci zvážili. ve výjimečných případech to mohla být i kráva. Císařův titul Za poslední dynastie se císař oslovoval j a k o Syn nebes. Citera Sedmistrunná citera čehin je symbolem měsíce. tedy na velice dlouhou dobu. Dává zrát sklizni. Císařská vládní deviza (nien-chao). Byl zakladatelem nové lamaistické sekty Gelugpa. pod tímto jménem se mu obětuje. Buddha přítomnosti a Pán deseti tisíc let. která je rovněž totožná s obdobím vlády panovníka. císařské matce země. Podobně se dělo s cikádami. ovšem za předpokladu. věrnosti a požehnání v manželství. protože v létě se cvrčci chytají a cvičí pro zimní zápasy. ale věřící ho v roce 1980 obnovili. sebeovládání a studium. Jméno rodiny a vlastní jméno se při nástupu na trůn odkládaly a žádný poddaný je již nesměl nahlas vyslovit. Tak například vládní deviza v letech 1736-1795 zněla Cchien-lung . zavedl celibát a kladl důraz na hluboké filozofické vzdělání. Císařští draci Dozírají na pořádek na zemi. Congkhapa Filozof a reformátor tibetského b u d d h i s m u Congkhapa (vlastním j m é n e m Lozang Dagpa. ty se však vkládaly mrtvému do úst a na rozdíl od cvrčků byly z nefritu. kteří se jim kladli i na tělesné otvory. pevnost. byla běžná od období Ming. Jeho synovec G e n d ů n d u p je zakladatelem slavného kláštera Tašilhůnpo poblíž Žikace. Cypřiš Jeden z mnoha čínských symbolů dlouhého života. Císařská matka země V čínské li do vé víře se rolníci často uchylují k Ti-mu. rozdělili na lehkou. Rudé gardy jej za kulturní revoluce zdevastovaly. že s e j í vzdává patřičná úcta. Cvrčci zápasy byly ve staré Číně velice oblíbené a pořádaly se na tržištích. Ctnosti šťastného středu Podle Konfucía jsou ctnosti šťastného středu vlídnost. která v Tibetu brzy převážila. který založil v roce 1409. Cvrček Symbol léta a odvahy.seen vystupuje jako „epocha vlády" nebo „éra". sluneční svit a mráz. neboť hroby byly v Číně míněny „navždy a navěky". která odpovídá za déšť. v severní Cíně a Mongolsku. chrání říši a císaře a jeho poklady v paláci. vítr.„Nebeský blahobyt" a císař po 60 letech vlády vstoupil pod tímto jménem do dějin. vidíme v j e h o zobrazení i přání povýšení . Protože cypřiš (po) zní stejně jako „vysoký hodnostář". Pohřben je v klášteře Gandän. 1 3 5 7 . chrání ovoce před škůdci a zajišťuje dobrou úrodu. upřímná mysl. Chrámové jméno má císař v hrobě. střední a těžkou váhu. Upevnil klášterní disciplínu. dali se do hrnce a povzbuzovali stébly. Zesnulí se při pohřbu obkládali cvrčky. .

C
Čaj Symbol bdelosti a posilování vůle. Č a n g Kuo-lao V řadě O s m i nesmrtelných je Č a n g K u o - l a o druhý. Údajně žil v 7. n e b o 8. století jako poustevník v horách Čung-tchiao a vládl nadpřirozenými silami, uměl se například udělat neviditelným. Jezdí na bílém mezku, který zvládne za den i tisíce mil, ale sedí na něm zády ke směru jízdy. Vozí s sebou bambusovou trubici, hudební nástroj ju-ku čili rybí bubínek, do kterého se bije d v ě m a pruty. Nehraje však na něj, nýbrž do něj skládá mezka, když si chce odpočinout. M e z e k pak na zavolání zase vyskočí. Říká se o něm, že ho na svůj dvůr zvali četní císařové, ale vždy odmítl. Často ho žádají o p o m o c rodiny, jež si přejí syna. Č a n g Sien Jeden z m n o h a nesmrtelných, který sice nepatří mezi proslulých Osm nesmrtelných, přesto však hraje v čínské lidové víře významnou roli. Jestliže nejsou rodině dopřány děti, může to znamenat, že její osudy určuje souhvězdí Nebeského psa. V takovém případě lze žádat o pomoc Čang Siena, který Nebeského psa za-

V

žene střelbou z luku. Luk je rovněž j e h o atributem. Čang Sun a Sii Juan Zbožnění vojevůdci z dynastie Tchang ( 6 1 8 - 9 0 7 ) , kteří p o č á t k e m 8. století válčili se středoasijskými Turky ohrožujícími Čínu. Na oltářích je většinou vídáme svorně vedle sebe, bývají však ztvárňováni i samostatně a lze je poznat p o d l e skvostných uniforem. Č a n g Sun j e š t ě před vojenskou kariérou získal při císařských zkouškách doktorskou hodnost ťin-š', a proto bývá také často zobrazován v oděvu učence. Čang ta-ti V tak obrovské říši, j a k o je ŘÍŠe středu, není divu, že se v určitých oblastech uctívala božstva jinde zcela neznámá. A tak se například v provinciích An-chuej, Tiang-su a Če-ťiang hovořilo o „velkém císaři Čangovi", který jako bůh deště mohl ukončit sucho a důkladně zavlažit rýžová pole. Čang Tao-ling K nejzářnějším postavám č í n s k ý c h náboženských dějin patří Čang Tao-ling (34—156), zakladatel j e d n é z hlavních sekt religiózního taoismu, Cesty pěti měřic rýže. Narodil se v horách v provincii Če-

Gang Tchien-š'

-ťiang, hodně cestoval, navštívil posvátné hor)' Číny, několik let žil v odloučení j a k o poustevník, zabýval se alchymií a tvrdil, že nalezl elixír nesmrtelnosti. Ve věku 123 let prý za bílého dne vystoupil na nebesa. Léčil pomocí magických praktik a požadoval přemrštěné honoráře, za něž vybudoval malý stát ve státě tolerovaný centrální mocí. Byl dokonce poctěn čestným titulem „nebeský mistr'' (tchien-š'). Jeho potomci kráčeli v j e h o stopách, zvláště vnuk dědečkovu organizaci rozšířil, takže postupně vznikala taoistická církev s milionem věřících. Titul „nebeského mistra" se stal dědičný, j e h o postavení se stále více podobalo papežovu, j e h o dvůr knížecímu. „Nebeský mistr" je dodnes považován za Čang Tao-lingovu inkarnaci. Třebaže taoistická církev už dávno n e m á někdejší politickou a hospodářskou moc, jistá volná organizace existuje dodnes. Ale oproti buddhistickým klášterům jsou taoistické v menšině. Současný „nebeský mistr" žije na Tchaj-wanu. Čang Tchien-š' Oficiální titul hlavy taoistů. Čänräzig Tibetské j m é n o Avalókitéšvary (tj. Kuan-jin), bódhisattvy soucitu a milosrdenství. Čao Čun Patron kuchařů a všech zaměstnanců kuchyně. Čao K u n g - m i n g Bůh bohatství známý též j a k o maršál Čao. Nosí přilbu, drží bič, jezdí na panteru a tváří se divoce a odhodlaně.

Čen-jen Sekta Čen-jen (Pravé s l o v o ) spojuje esoterický buddhismus a taoismus a používá mantry a m a n d a l y . Za její zakladatele jsou p o v a ž o v á n i indičtí mniši Vadžrabódhi a A m ó g h a vadžra, kteří v 8. století p ř i n e s l i do Číny učení tantry. Z této sekty v z n i k la i japonská škola Šingon. Ceng Che Jednou z nejpůsobivějších postav čínských dějin je Ceng C h e (1371-1434), který jako admirál vedl sedm námořních expedic až k východoafrickému pobřeží a do R u d é h o moře a jejž taoisté prohlásili za b o h a . Pocházel z muslimské rodiny v J ú n nanu, ale když Číňané tuto provincii dobyli, byl jako desetiletý o d v e z e n do Pekingu, vykastrován a p ř i d ě l e n do císařova harému. Získal si c í s a ř o v u přízeň, vzdělával se v m o ř e p l a v b ě a dotáhl to až na admirála. Po s v é m zbožnění se stal nejen oblíbeným patronem námořníků, ale vzývali ho i při onemocnění, při výběru partnera a ve všech otázkách domácího štěstí. C e n g W u ta-ti Zbožněný poustevník, z o b r a z o v a n ý j a k o b o s ý s t a ř e c s dlouhým bílým vousem, o b k l o p e n ý ochočenými tygry, draky, hady a ž e l vami. Je s y m b o l e m h o u ž e v n a t o s t i , skromnosti a tvrdošíjnosti. Čeng-kuo K Osmi velkým p o h l e d ů m (Pa-ta-čchu) v Z á p a d n í c h h o r á c h u Pekingu patří i chrám Č e n g - k u o . Váže se k němu legenda o m n i c h u Luovi, který zde v 7. století m e d i t o val v jeskyni. Ke zbožnému muži p ř i šli dva synové dračího krále a nechali se j í m poučit o B u d d h o v é u č e n í .

Čchi-lin

37

Když zemi postihlo strašlivé sucho, draci se postarali o déšť a zmizeli. Obyvatelé kraje potom j a k o dik mnichu a drakům postavili tento chrám. Červená s u k n ě a zelené p u n č o c h y Mladá dívka Červená záležitost Metafora p r o svatbu; ve svatební den převládala červená barva, protože přináší štěstí. Červená zpráva Menstruace. Červený h a v r a n S y m b o l i c k é zvíře dynastie Čou ( 1 1 2 2 - 2 2 1 př. n . ! . ) , neboť Čouové se ztotožňovali se sluncem. Čhôrten Tibetská podoba stupy; stává většinou u klášterů, ale i ve volné krajině, má čtvercový půdorys a přechází v kupoli zakončenou emblémy slunce a měsíce. Čch' S u n g - c ' Přírodní božstvo, které se objevilo za vlády mytického císaře Š e n - n u n g a a bylo o d ě n o j e n v kůžích a slámě. Divokým extatickým tancem přivolalo déšť a ukončilo tak strašlivé s u c h o . Č c h ' S u n g - c ' bývá v chrámech zobrazován s velkým d ž b á n e m , z nějž stříká voda. Občas ho lze vidět s dráčkem, symbolem dešťových mraků. Čchan Škola buddhistického patriarchy Bódhidharmy (Ta-mo), který přišel z Indie do Číny na počátku 6. století. Klade důraz na meditaci (dhjána, čchan) a koncentraci ducha (samádhi, Man-mej), cílem je sebeuvědomění či probuzení (satori, wu). Od období Ming význam této školy upadal a dnes je nejznámější její j a p o n ská forma zen.

Čchan-š' Mnich, který klade větší dfiraz na meditaci než na učení, stud i u m a askezi. Č c h a n g Pan Bůh zedníků, jenž je při s t a v b ě domu vzýván společně s boh e m tesařů L u Panem. Zobrazován b ý v á j a k o stařec s bílým v o u s e m a s oháňkou na mouchy a provázejí ho dva pomocníci s typickými zedn i c k ý m i nástroji. Čcheng-chuang Tohoto m ě s t s k é h o b o h a většinou provázejí dva soudci m r t v ý c h - Mo-men a Niou-tchou. Na j e h o i jejich počest se pořádala 2 5 . dne 9. lunárního měsíce procesí. M ě s t s k é m u bohu byly ve staré Číně z b u d o v á n y nesčetné chrámy, první ve Wu-chanu už v roce 240. Čcheng- c h u a n g vede knihu o všech skutcích o b y v a t e l města a po jejich smrti referuj e v podsvětí. Čchi Energetický potenciál všech živ ý c h bytostí, vitální síla, energie, d e c h a ústřední pojem čínské medicíny. Čchi-lin Symbol dlouhověkosti, v z n e š e n o s t i , štěstí, mírumilovnosti, spravedlnosti a hojného potomstva. J e d n o z nejpozoruhodnějších mytick ý c h zvířat, považované za čínskou v e r z i jednorožce, třebaže m ů ž e mít až tři rohy. Má jelení tělo, volskou o h á ň k u , koňská k o p y t a anebo pět p r s t ů na nohou a rybí šupiny, někdy b í l o u srst. Občas mu z těla šlehají plameny. Čchi-lin se dožívá tisíce let. T e n t o dobromyslný tvor je býložravý a pije jen čirou vodu. Ukazuje se pouze za vlády dobrého císaře nebo když

se má narodit světec. Blahopřání s chlapcem j e d o u c í m na čchi-linu a držícím lotosový stonek a moldánky znamená „Kéž by ti byli dáni synové, kteří bez přestání budou stoupat stupeň po stupni". Čchi-sia-šan Hora Čchi-sia-šan čili hora Oblaků setrvávajícího západu slunce se nachází 22 km severovýchodně od Nan-ťingu, má tři vrcholy a právem je proslulá jako bývalé buddhistické kultovní místo, hlavně však j a k o eldorádo znalců soch ve východní Číně. Z p ů v o d n í h o chrámu Čchi-sia-s' se sice zachovaly jen dvě síně, ale v nedaleké skále Tisíce Buddhů lze vidět 299 výklenků a 515 buddhistických soch. Poblíž stojí rovněž buddhistická síň Wu-liang-tien, která pochází z roku 484. Čchien-šan Záliba buddhistických a taoistických mnichů v odlehlých horách v e d l a i k tomu, že v dnešní provincii Liao-ning byla v kraji Tisíce hor (Čchien-šan) zbudována řada větších i menších klášterů, k nimž dnes opět směřují poutníci obou náboženství. Dodnes se asi 20 km východně od velkého ocelářského města An-šanu zachovaly čchienšanské kláštery, z nichž nejvýše položený je klášter Pchu-an-kuan, který za kulturní revoluce zdevastovaly rudé gardy a zničily v něm Buddhovy sochy. Dobře se však zachovala síň Kuan-jin v klášteře Wu-liang-kuan, založeném v roce 1667. V chrámu Voňavé skály (Siang-jen-s') lze obdivovat cihlovou pagodu z období Ťin.

Čchin Čchiung a J ú - č c h ' K u n g Nejznámější bohové dveří jsou bezpochyby generálové Čchin Čchiung a Ju-čclť Kung. Lze je vidět vždy ve skvostných uniformách, se zlatými sekerami v rukou, mečem u pasu, místy i se šípem a lukem. Tváří se nebojácně a odhodlaně, takže démoni a duchové při pohledu na ně prchají. Původně se jednalo o dva skutečné generály z dynastie Tchang (618 až 907) za vlády císaře Tchaj-cunga. Viz též Čchin Su-pao a Ju-čchi Ťing-te. Čchin Šu-pao a Ju-čchi Ťing-te Dva tchangští generálové, kteří střežili klidný spánek císaře. A protože se kvůli službě nemohli kloudně vyspat, dal císař příkaz namalovat na dveře jejich podobizny v plné zbroji. Časem se tak stali jedněmi z bohů dveří. Čchin-kao V mnoha chrámech na pobřeží bývaly obrazy a sochy nesmrtelného, kterak brázdí vlny na obrovském kapru. Byl to Čchin-kao, kterého taoisté uctívali jako nesmrtelného už za dynastie Tchang (618 až 907). Smrtelní, říkalo se, musí plout na člunu, nesmrtelní však jezdí na rybě. Tím se naráželo na Čchin Kaoa, který pro taoisty pobřežních provincií ztělesňoval ideál souznění s přírodou. Čchin-ming-ťie viz S v á t k y čistoty a jasu Čching-jiin-pchu Taoistický klášter na jižním předměstí N a n - č c h a n g u v provincii Ťiang-si je skvělým příkladem základní náboženské struktury taoismu, neboť má tři síně zasvěcené bohu války Kuan-ti a d v ě m a

Č c h u Jiian Zřejmě j e n v Číně bylo možné.c ' o v i filozofickou z á k l a d n u . aby byl o s l a v o v a n ý básník a loajální ministr p o v ý š e n na významné vodní b o ž s t v o . na něž se dodnes po více než 2 2 0 0 letech myslí při Svátku dračích člunů.l i n g V ý c h o d n í hroby dynastie Č c h i n g ( 1 6 4 4 . K o m p l e x leží 125 km východně od P e k i n g u v nádherné krajině.t u n g . ale j a k o lidová směs mag i c k ý c h praktik. zaklínání d é m o n ů . Jeden s o k ho intrikami svrhl. které se v průběhu dějin měnily. Čchu Juan byl poslán do vyhnanstvu ale i z dálky se snažil vladaře odradit od válek se sousedními státy. již vybral osobně zakladatel této dynastie Š u n . kultu p ř e d k ů a vymítání ďábla se ve s k u t e č n o s t i stal až třetím n á b o ž e n s t v í m za konfucianismem a b u d d h i s m e m . Stejně tak l z e v taoistických . P ů v o d n í formou byl kult předků.Čínsky u n i v e r s a l i s m u s 39 světcům. Střední síň je zasvěcena Lu Čchun-jangovi neboli LU Tung-pinovi. 1. patnáct císařoven. že veškeré j e h o snahy jsou marné. Č c h i n g . n.2 2 1 př. Když viděl. p r o h l a š o v a l a například r y z e čínská b o ž s t v a nebo historické osobnosti za v t ě l e n í buddhistických b o h ů . s t o třicet šest císařských konkubín a řada princezen.1 9 1 1 ) jsou posledním velkým svědectvím hrobního kultu v Číně. který sice dostal díky L a o . a p o s l e d n í síň Su Sunovi. později zbožněná. v ě š t ě n í . e x i s t o v a l o v něm mnoho paralelních představ. Z prvků lid o v é víry se s o u b ě ž n ě s konfucianism e m vyvíjel t a o i s m u s . Čchů Juan žil ve 3. zadruhé o d s o u z e n í zrady. století př. 1.č ' . P ř e v z e t í Konfuciova u č e n í j a k o státní d o k t r í n y pak vedlo k e k u l t o v n í m u u c t í v á n í Konfucia a k vývoji konfucianismu. Hroby byly na p o č á t k u 20. j e ž se m o h l a lokálně z n a č n ě lišit. ve státě Čchu a sloužil u dvora j a k o moudrý a loajální ministr. Sien-feng a Tchung-č'). Čchien-lung. utopil se na protest v řece Mi-luo. že „tri n á b o ž e n s t v í vytvářejí jedn o t u " . protože si v y p ů j č o v a l a j e d n o od druhého. Vládci tento nebeský k u l t podle rad astrologů úzkostlivě p ě s t o v a l i přesně dodržovanými obřady po celá staletí až do p á d u císařství. Kuan-ti byl původně známá historická osobnost. intrik a n e s p r a v e d l i v é h o vyhnanství. Č í n s k ý u n i v e r z a l i s m u s Náboženství staré Číny nepředstavovalo uzavřený systém. j e d n o m u z osmi světců taoismu. P ř i zbožnění tohoto b á s n í k a a v l a s t e n c e ze sklonku dynastie Čou ( 1 1 2 2 . d á l e uctívání duchů a v z ý v á n í b e z p o č t u božstev. Č í n s k ý sklon k synkretismu dobře charakterizuje přísloví. takže ze hřbitovních darů se skoro n i c nezachovalo. který sahá až do prehist o r i c k ý c h dob.zaprvé ú c t a a ocenění j e h o básnického uměn í .č ' . Pohřbeno je zde pět císařů ( Š u n . století několikrát vyrabovány. Zrestaurovány j s o u hroby císaře Čchien-lunga a c í s a ř o v n y vdovy Cch'-si. a patří mu přední síň. který podle tradice zabil zlého draka a zabránil tak záplavám. n. Kchang-si.) hrály v ý z n a m n o u roli d v a faktory .

Číselná symbolika Čísla přinášejí štěstí nebo neštěstí. „úplně navrchu" a „kompletní". Oproti nirváně neznamená tento ráj konec. Například souhvězdí Velké medvědice se jmenuje „Sedmihvězdí". duben). již lze prokázat už od nejčasnějších dynastií a která dodnes hraje relativně stále ještě velkou roli. „Deset tisíc" však znamená „velice mnoho". nýbrž znovuzrození v zemi blaženosti. v němž sídlí buddha Amitábha. je také symbolem páru. bohatství.Číselná symbolika 40 chrámech najít řadu buddhistických prvků. Čistá z e m ě Ráj. ale pro mnohé je Číslem nešťastným. má jedenáct základních významů a vyskytuje se v 1915 složeninách. zdraví. a proto je trojka opět mužská. Z podsvětí připlouvá květinami zdobený člun naložený dětskými dušemi. jež m o hou být i pozitivní. Například Konfuciovi se říká „učitel deseti tisíc generací". Čtyřka má řadu symbolických spojení. Onou dobou je chvíle početí . Jmenuje se tak i buddhistická sekta.p o (paní květin) dohlížejí na to. Nejznámější je kombinace „tří přání". neboť na prvopočátku světa byl „Nejzazší předěl" (Tchaj-ťi). Dvojka je ženské číslo a přísluší zemi. a „tří učení". Čistý j a s (čching-ming) Menší svátek. aby každá duše byla přidělena na správném místě a ve správnou dobu správným rodičům. Chuej-juan byl zároveň jejím prvním patriarchou. Chua-kung (vládce květin) a C h u a . Znamená dokonalost. jež skrývají tajemství vesmíru. Na desítce se zakládá čínská číselná soustava. Už jednička má 67 významů a vyskytuje se ve 3417 složeninách. dlouhověkost) naznačuje. Osmička je sice ženská a sudá.a věk člověka se počítal vskutku od této chvíle. ctnost. mnohdy znám jako „Západní r á j " (Sukhávatí). dne 2. spojovaným se smrtí. Tato čínská víra vychází z bohaté číselné symboliky a mystiky. Šestka má symbolických spojení nejméně. zatímco sedmička j a k o liché a tím mužské číslo celou řadu. jako např. lunárního měsíce (475. který řídí bohyně Kuan-jin. zatímco sudá za ženská. nikoli od narození. že toto mužské číslo se cení velmi pozitivně. z nějž vznikla „Největší j e d n o t a " (Tchaj-i). Mužská devítka jako druhá mocnina tří je číslo důstojnosti a pořádku . tedy štěstí. Výraz „pětinásobné štěstí" (pohoda. „čtyři druhy umění učenců". Patrně kvůli osmi trigramům. přesto však velice pozitivní. jimiž se míní taoismus. oněm mystickým symbolům. . Člun Kuan-jin Podle staré víry přidělují děti rodičům bozi. dlouhověkost a bohatství. toto číslo znamená „nejvýše". který se na venkově slavil vždy 18.a taoisté považovali deváté nebe za nejvyšší. konfucianismus a buddhismus. jež uctívá kult buddhy Amitábhy ajiž založil v klášteře Východního lesa v pohoří Lu-šan v provincii Ťiang-si mnich Chuej-juan (334-416). V Číně lichá čísla vždy považovali za mužská.

Nebude-li se dbát Buddhova učení. přestanou svět chránit. Sedni jich patří východu. která připomíná pohádku o brémskych muzikantech od bratří Grimmů. psa. A poslední. Babyloňanů a Arabů. západ s „Bílým tygrem". Ryze čínské je však jejich členění po sedmi. který hodně slyšel". že sám Buddha vyprávěl svým učedníkům o těchto „čtyřech harmonických bratrech" a na jejich souladu a svornosti vykládal pokojnou spolupráci j a k o podstatný faktor lidské existence. Čou-sin Tchung-c' Toto božstvo v podobě dítěte se vzývá. pán jihu. Mladší zvířata respektují starší a každé plní svou úlohu. je třeba si při jejich popisu připomenout jejich původní přiřazení. lze tedy usuzovat na společný p ů v o d . na níž vychází slunce. straně jara. s přídomkem „Zmnožená velikost". Původně určitě představovali čtyři světové strany a čtyři roční období. a sever . vládne západu. tak taoismus a nově je interpretovaly. že ovládají přírodní síly. kocoura a kohouta. Čtyři d i a m a n t o v í králové V každém větším čínském buddhistickém klášteře stojí čtyři obrovské sochy nebeských strážců. Měly v měsíci hladových duchů vysvobodit duše z pekla. Symbolem východu je „Černý drak". První je pán severu Vaišravana (Pi-ša-men) s přídomkem „Ten. již zvládá podle své velikosti. který byl však později zobrazován modrozeleně. nej e d n á se však o osla. Virúpákša (Kuang Mu). opici. Čtyři h a r m o n i č t í bratři V Tibetu a v oblastech severní a západní Číny obývaných Tibeťany lze občas narazit na symbolickou skupinu. kterým vyvolává vítr. Třímá kouzelný meč „Modrý oblak". mohou velice rychle a snadno zasahovat i do lidských osudů. ale o slona. Praví se. jíž ovládá větry. což svědčí o jejich indickém původu. povahy a schopností. Všichni čtyři jsou považováni za ochranné bohy buddhismu. má přídomek „Velké o č i " a po boku dešt- ník. Dhrtaráštra (Č' Kuo) je p á n e m východu. j e h o atributem je velká loutna. straně. Vzhledem k tomu.Čtyři nebeské bytosti 4] Čluny zákona Až deset metrů dlouhé papírové čluny. Převzal je však jak buddhismus. který je vládcem nad smrtí. Jeho atributem je krysa nebo ještěr. zajíce a koroptev. kterým se rovněž říká čtyři nebeští králové neboli „čtyři nebeští mahárádžové". dne 7. které se ve staré Číně pouštěly 15. Čtyři nebeské bytosti Číňané dělili hvězdnou oblohu na 28 souhvězdí. jenž vládne čarovnými silami. „Ochránce království". Třetí strážce je Virúdhaka (Ceng Čang). Když tento deštník otevře. plození. když děti nechtějí poslouchat nebo se ubírají špatnou cestou. na celém světě se setmí. Toto dělení nacházíme i u Indů. lunárního měsíce a na nichž byly papírové postavy božstev. Ostatní tři světové strany jsou jih s „Rudým ptákem" (fénixem). Protože atributy těchto čtyř světových strážců se mohou od provincie k provincii lišit.

které personifikovaly zemi. nikoli bezprostředně vedle nich. Voj e v ů d c e m čtyř králů je Wej-tchuo (v sanskrtu Veda). podle toho. Většinou bývají ze dřeva. M n o h d y ho lze vidět s oštěpem a nefritovým prstenem. U těchto bohů je však značný počet variant. Během času se pro ně ustálila četná jména: nebeští strážci. dévarádžové. Král západu. má modrý obličej a j a k o poznávací znamení čtyřstrunnou loutnu pchi-pcha. zvaný též „Ten. takže v provinciích ležících daleko od sebe můžeme vidět atribut krále východu v rukou krále západu. Čínsky se všem čtyřem říká S'-ta tchien-wang. že za tažení císaře Suan-cunga (vládl 7 3 1 . Čtyři nebeští králové Ve vstupní části buddhistických chrámů stojí proti sobě gigantičtí Čtyři nebeští králové. Král severu. jmenuje se Cen-čang nebo Pchi-lu-ce-ťia (v sanskrtu Virúdhaka) a j e h o atributem je meč. Č c h ' . Mají sice pevné atributy. spíše jejich indická j m é n a . že ho uctívali j a k o boha vojáků a býval vzýván j a k o válečné božstvo a jeho obraz byl na praporech a na zádech uniforem. Jsou považováni za mocné ochránce víry a buddhistických zemí. má v rukou perlu a hada. vodu. V z h l e d e m k j e h o marciálnímu vzhledu není divu. j í m ž může vyvolat naprostou tmu nebo bouře a zemětře- sení. lókapálové. Kuang-mu (v sanskrtu Dhrtaráštra). střeží vchody clo ráje na hoře Méru a brání buddhistické svatyně před démony. Toto pozoruhodné. jejíž tóny jsou slyšet po celém světě a spalují nepřátelské stany a ležení. Král východu. Pi-ša-men nebo Tuo-wen (v sanskrtu Vaišravana). ale tento název se příliš nepoužívá. j e h o vlasy připomínají měděné dráty a stejně j a k o j e h o kolegové stává na poraženém d é m o n u .k u o (v sanskrtu Virúpákša). Král jihu s rudým obličejem je považován za pána růstu. zda jej otevře nebo zavře. nesnadno vyložitelné j m é n o se dávalo želvě. zlými duchy a zloději. j i m ž roztíná i vítr. ale mohou si je mezi sebou měnit.s „Temným válečníkem severu". diamantoví králové a také čtyři indičtí bratři.7 5 6 ) proti barbarům náhle sestoupil z oblaků a napomohl mu k vítězství. Různá barva obličeje čtyř nebeských strážců se vysvětluje jejich indickými vzory. nosí „deštník chaosu". Z období Tchang se traduje. Tak například král severu může v ruce držet malý model pagody. oheň a vítr. Čtyři oltáře Pro císařské oběti byly už v počátcích dynastie Ming (1368 až 1644) zřízeny v Pekingu čtyři oltáře: na jihu oltář Nebes. Jeho bílý obličej vyvolává strach. pestře pomalováni. na východě . který vše slyší". který bývá v každém chrámu v jejich blízkosti. Obličej tohoto nebeského krále je černý. Často ho provází krysa nebo ještěr s magickými schopnostmi. s několika vrstvami laku a sahají často až ke stropu síně. Tato čtveřice vládne obrovskému zástupu nebeských bytostí. j e ž nesla na krunýři hada se vztyčenou hlavou.

Čtyři pilíře Vedle znamení zverokruhu jsou pro čínský horoskop důležité i „čtyři pilíře" (S'-ču). a je čtvercový. Příčinou strastí je „žízeň". A sedmdesátiletý Lao-c' prý bavil otce a matku tím. šachovnice. tedy chtivost. neboť nebesa jsou kruh. ale i úředníka. s p r á v n á bedlivost a správné soustředění. správný záměr. Když se potlačí žízeň. Oltář Slunce je rudý a oltář Měsíce zelenkavě bílý.-220 n. Oltář Nebes je oválný a modrý. tužby. aby ji nemusel ani na chvíli opustit. 3. „čtyřmi druhy umění" hodnými vzdělance (loutna. První Číňan. a syn ležel na ledu rybníka tak dlouho. správné úsilí. strasti ustanou. protože je s o u z v u č n á se „smrtí" (s'). neboť žlutá je barvou z e m ě . 4. choutky. vědomí povinnosti. správné chování. kniha a obraz). který tento zákaz prolomil. 1. den. jež se doporučovaly k n á p o d o b ě . Na tomto světě je v š e c h n o samá strast. chryzantéma (trvalost) a orchidej (krása). protože staří Č í ň a n é si Zemi představovali j a k o čtverec. Čtyři ušlechtilé pravdy Jádro Buddhova učení stručně shrnují „čtyři ušlechtilé pravdy": 1. jehož matce se v zimě zachtělo kapra. rovněž symbolizují čtyři roční období. že se choval jako dítě. štětec a papír patřily k pracovně nejen každého učence. aniž se převlékl. hodina. H o d n ě Číňanů se však čtyřce vyhýbá. Čtyři poklady u č e n c o v y pracovny Tuš. stud a n e úplatnost) a nakonec „čtyřmi branam i " . Oblíbený byl například příběh o synu. byl Ču Š'-sing a brzy ho následovali další. Čtyřiadvacet příkladů synovské oddanosti Každému dítěti se ve staré Číně vyprávěly příběhy o vzorných synech a dcerách. „čtyřmi lany morálky" (obřadní chování. která vede k věčnému znovuzrozování. j i m i ž j s o u míněny čtyři cesty mladého Siddhárthy. zatímco oltář Z e m ě z bílého mramoru má žluté zdobení. aby se zřekl dosavadního života. představuje západ a j e známa četnými složeninami jako čtyřmi ročními obdobími. j e n ž seděl celý rok u lože n e m o c n é matky. na severu oltář Z e m ě a na západě oltář Měsíce.Ču Š'-sing 43 oltář Slunce. jež ho přiměly k tomu. protože Číňanům bylo do té doby zakázáno vstupovat do mnišského stavu. měsíc a rok narození. dokud j e h o tělesným teplem neroztál a on mohl kapra vylovit. 1. nebo o synova. správné žití. Čtyři ušlechtilí Bambus (skromnost). Čtyři V čínské číselné mystice je čtyřka číslo j i n o v é . tj. K potlačení žízně a tím k odstranění strastí vede osmidílná stezka: správný názor. švestka (nedotčenost). Rovněž j a k o první . Ču Š'-sing Až do konce dynastie Chan (206 př. kámen na roztírání tuše. správná řeč.) pocházeli všichni buddhističtí m n i c h o v é v Číně výlučně z Indie a Střední Asie. n. 2. Jasně se zde projevuje čínská symbolika barev.

). 1. dne 5. kterým se tehdy mínila Indie a Střední Asie. n. Zobrazován bývá většinou v rudém rouchu s černým vousem. 1. Kombinace vepře a draka poukazuje na rané rolnické kultury v severní Číně i na postupně se šířící uctívání draků. básník. Liou Pej se o jeho pověsti doslechl a žádal ho. Ču Wang Bůh radosti. jež schopnostmi. Jedná se o velký komplex na ploše 100 000 m a patří k nejznámějším památkám staré Číny. n. Zanedlouho byl zbožněn a v chrámech uctíván jako Wu-chou (vévoda z Wu). lunárního měsíce. nebo 5.nastoupil obtížnou cestu za originálními buddhistickými texty na „Západ". Ču-ke Liang byl prvním rádcem vládce státu Šu Liou Peje. Ču-lung Z doby lungšanské kultury (asi 2 9 0 0 . který však nebyl zcela vysvětlen. který sídlí na planetě Venuši. aby vstoupil do jeho služeb. což se mu podařilo až po třetí návštěvě. stratég. Č u n d a Kovář a kovotepec. symboly jinu a jangu a pět jedovatých zvířat. který Buddhu při j e h o poslední pouti pozval na hostinu.1 9 0 0 př. Jeden z nejpodi vnějších bohů Číny. kterému se přisuzovaly dokonce nadpřirozené schopnosti. zda to Liou Pej myslí opravdu vážně. n. byl to geniální vynálezce.). Zemřel roku 281 v Jii-tchienu v dnešní autonomní oblasti Sin-ťiang. Čung-jiie-miao Klášter Středních hor na vrcholu Tchaj-š' v pohoří Sung-šan byl založen za dynastie Čchin (221 až 206 př. Č u n g K u e j Bojovník s d é m o n y Čung Kuej je nejznámějším pomocníkem nebeského ministerstva exorcismu. umělec a státník. Provází ho netopýr a obklopuje ho osm trigramů. J e h o obraz se zavěšuje na dveře bud na Nový rok. protože Ču-ke Liang se chtěl přesvědčit.2 8 0 ) . pán nad manželstvím. v černých botách a s m e č e m v ruce. Ču-ke Liang Historická osobnost z období Tří říší ( 2 2 0 . Ču Ž u n g Taoistické božstvo ohně uctívané zejména v provincii Chu-nan. Čung-i W a n g Vojenský komisař Wang Š e n . Potom mu věrně sloužil až do své smrti v roce 234. Zřejmě se jednalo o amulet s hlubokým mystickým obsahem. Narodil se roku 181 v provincii Šan-tung a žil jako poustevník v dnešní provincii Chu-pej. výkony a stylem života připomíná Leonarda da Vinci. V severní Číně je kupodivu patronem prodavačů koláčů. 2 . kde se v Li-lingu a Liou-jangu už odedávna vyrábí pyrotechnika pro novoroční oslavy. 1. původně všemi obávaný a později zbožněný poslední panovník dynastie Šang-Jin (asi 1523-1027 př. století j a k o „loajální a ctnostný p r i n c " (Čung-i Wang) považován za patrona a božského praotce rodu Wang. jejímž hlavním chodem byl pokrm súkaramaddava.š ' je od 10. po n ě m ž B u d d h a pocítil silné bolesti v útrobách.) se dochovaly j e m n ě broušené nefritové figurky stočeného draka s prasečí hlavou.

Čung-li Čchiian První v řadě Osmi nesmrtelných. odlitá za dynastie Severní Sung (960-1126). zemřel a pomocí prášku proměny se změnil ve sličného mladíka. 1. „že se smím opět vdát. Má sedm skvostných síni a celý komplex je obklopen cypřišovým lesem.Čung-li Čchiian 45 Jeho chrám Čung-jue-miao ochraňuje socha Železného muže. a z hanby se oběsila. Ucházel se o svou ženu a dělal jí nabídky k sňatku. Když to vyprávěl své ženě. že ona by na něj tak brzy nezapomněla. Čung-li Čchiian je zobrazován jako tlouštík s obnaženou hrudí a dlouhými vousy. Jeho atributy jsou broskev nesmrtelnosti a vějíř. Nakonec objevil elixír života a prášek proměny.) a pátral po tajemstvích přírody. žil prý j a k o filozof za dynastie Čou (1122-221 př. Vypráví se příběh. proč to dělá. Ted mám ctitele a ráda bych se vdala. že jednou šel kolem hřbitova a spatřil ženu. Ta byla k jejímu úžasu prázdná a ctitel se v té chvíli rozplynul v oblak. Podivil se a zeptal s e j í . n. jak mává vějířem nad hrobem. . Už za několik dní souhlasila." odpověděla. až uschne země na jeho hrobě. aby jí se sušením pomohli." Čung-li Čchiian se nad ní slitoval a nařídil svým duchům. že ji vyzkouší. Čung-li Čchiian o jejích slovech přemýšlel a rozhod] se. Pochopila. rozhořčila se a řekla. Předstíral n e m o c . zvaný také Chan Čung-li. Žena souhlasila a otevřela rakev. co se stalo. Žena mu za to vě- novala vějíř. Pak po ní požadoval m o zek zesnulého m u ž e jako neklamný důkaz její náklonnosti. j í m ž dokáže zklidnit rozbouřené moře. „Muž mi řekl.

že lámova učenost je hluboká a bezbřehá jako oceán. Däpung Ze všech klášterů starého Tibetu byl Däpung (doslova „hromada rýže") největší. jenž obrátil vládce tumedských Mongolů Altan-chana na buddhismus. Dalajláma Nejvyšší duchovní a světský vládce Tibetu a hlava lamaismu je považován za převtělení bódhisattvy Avalókitéšvary. že prvním dalajlámou byl G e n d u n d u b . Damaru Bubínek ze dvou lebečních kleneb potažených zelenou kůží. když prohlásil. neboť v něm až do roku 1955 přebývalo asi 7000 mnichů. ale titul dalajlámy byl oficiálně vyhlášen roku 1578 za třetího převtělence a vůdce sekty Gelugpa lamy S ô n a m G j a m c c h a ( 1 5 4 3 . a daroval mu pečeť s nápisem Dordžečhang neboli „Držitel h r o m o k l í n u " (Vadžradhara). Vystupuje jako nahá dívka v tanečním postoji. Prvním dalajlámou byl C o n g k h a p ů v žák Gendundup. Než byla dokončena Potála. že všichni dalajlámové j s o u reinkarnacemi Čänräziga (bódhisattvy Avalókitéšvary) a tím takřka božské osobnosti. v pravé ruce má kultovní obetní nůž a v levé lebeční klenbu naplněnou krví. při předčítání posvátných knih a při určitých rituálních úkonech se do něj tluče ukazováčkem nebo se jím třepe a kuličky. které pak milostivě naladí víno podávané v rituální číši z lidské lebky zvané kapala.1 5 8 8 ) . v lamaismu symbol ženského božstva v jeho krutém a smrtelném aspektu. který se skládal z m o n g o l s k é h o slova dalaj (oceán) a tibetského lama a měl vyjadřovat. Leží asi 8 km západně od Lhasy a kulturní revoluci přestál naštěstí bez větších škod. j e ž visí na konci stuhy. narážejí o kůži. Založil ho v roce . Tím byl vůbec nej větším klášterem na světě. druhým j e h o převtělenec Gendun Gjamccho a on jako Gendunův převtělenec je třetím. Když se Sónam Gjamccho vrátil do Tibetu. prohlásil. O století později vydal pátý dalajláma ( N g a w a n g Lozang Gjamccho) historicky významné stanovisko. dalajláma Tandzin Gjamccho (nar. sídlili v Däpungu i dalajlámové. Z této souvislé řady převtělenců pochází i nynější 14. Potřásáním damaru se přivolávají bohové. Altan-chan mu udělil titul.Dákiní Tantrické božstvo. 1935).

lunárního měsíce. Na toto procesí se zhotovovali dlouzí papíroví draci ověšení množstvím lampionů. Soudí se.tj. když se ženský princip jin spojí s m u ž s k ý m principem j a n g e m . V tuto dobu se v zemi probouzí i první hmyz. lunárním měsíci ukládají k zimnímu spánku a procitají teprve při prvním slunečním paprsku . skalách nebo v zemi a mezi démony. Rozlišovalo se mezi přírodními duchy žijícími ve vodách. dne 2. Lijavce se připisovaly dešťovým drakům. Datle Dvě datle skryté v těstové taštičce (ťiao-c') vyjadřují přání porodit nebo zplodit syna. který se zřejmě používal v p ř e d d y n a s t i c k é době. neboť tito neblazí duchové se museli usmiřovat nebo zahánět. svastikou nebo vinoucím se tokem. Staří Číňané věřili. když se po dlouhém období horka dlouho neobjevovala dešťová m r a č n a . Deset nebeských kmenů Kombinací deseti nebeských kmenů (tchien-kan) s dvanácti p o z e m s k ý m i větvemi (ti-č') vzniká šedesátiletý cyklus. Úžasný komplex se studovnami a kaplemi je považován za pokladnici tibetského umění. K dešti dochází. ale i celé kraje. Na Den jarního draka se tradičně jedí koláčky zvané „dračí šupiny" a nudle „dračí vousy". Císaři se přálo „deset tisíc let života". lunárního měsíce. kteří se starají o vláhu a tak zajišťují existenci všech obyvatel říše. zvířecí nebo kombinované podobě. Den jarního draka Svátek Čchung-lung-ťie se slaví 2. kteří bloudí jako hladoví duchové. K označení deseti k m e n ů se používá pět prvků. věřilo se v boha deště (Ju-š') a v duchy deště (jii-šen) a zejména v 5. Obáváni byli především démoni nemocí. že déšť měl pro zemědělskou civilizaci staré Číny nesmírný význam. 2. se pořádala prosebná procesí. šamanů a exorcistů. kterému se také říkalo „Drak zvedá hlavu". a proto se tento den nazývá též „probouzení vzrušeného hmyzu". lunárního měsíce (1 9-/20. že draci se v 9. a dokonce ho tak oslovovali. které se vždy člení na dva stupně. jichž je nebo by mělo být dostatek. že těchto deset k m e n ů pochází z desítkového cyklu. kteří předsedají p e k e l n ý m s o u d ů m a udílejí duším zesnulých tresty podle závažnosti jejich hříchů. dne 1. Deset tisíc Deset tisíc je s y m b o l e m hojnosti a dlouhověkosti a znamená vždy věci. V umění je 10 000 znázorňováno štírem. V severních . Představovali si je v lidské. tentokrát j a k o poděkování za vláhu. Obřad se opakoval k o n c e m šestého měsíce. únor). Deset p o d s v ě t n í c h králů Soudci. který se slaví 3. Déšť Vzhledem k lomu. den 2. Démoni Široce rozvětvená víra v démony ve staré Číně zaměstnávala značný počet zaklínačů.Dešťová voda 47 1416 Congkhapův žák Džamjang Chôdze. lunárním měsíci. Dešťová voda (ju-šuej) M e n š í svátek. protože mohli postihnout nejen jednotlivce.

Deva

48

oblastech to bývá o b d o b í hojných srážek. Déva Ve velkém zástupu buddhistických božstev patří dévové k nižším nebeským bytostem s omezeným vlivem a vymezenou kompetencí. Pocházejí z hinduismu a buddhismus jim přisoudil většinou ochranné funkce. Jejich ženským protějškem jsou děví. Deváté nebe Nej vyšší taoistické nebe. Devět Ve starém čínském náboženství představuje devítka (ťiou) posvátné číslo, neboť je mocninou tří. Je symbolem nejvyššího mužského principu, dokonalosti, nejvyšší moci. Rovněž symbolizuje dlouhý život a stálost, proto 9. den 9. lunárního měsíce bývá oblíbeným datem sňatku. Stará Čína měla devět provincií, jež vyměřil legendární císař Ju, Stejně tak se dělila nebesa na devět částí, bylo devět hor, devět průsmyků, devět ostrovů v nekonečném moři, císař Jů zkrotil devět řek atd. Když někdo na své pouti spatřil devět ovcí, považovalo se to za dobré znamení. Šťastná symbolika je i v násobcích devíti. Devět dračích synů Říká se, že „božský drak má devět synů a každý z nich je jiný". Pi-si má zálibu v literatuře, vídáme ho proto na hlavicích stél, jež nesou na krunýři želvy. Pa-sia udrží i ty nejtěžší předměty a lze ho vidět ve spodních částech staveb. Pchu-lao miluje hluk a rámus, a proto bývá z o b r a z o v á n na zvonech a gonzích. Čchao-feng je dobrodruh, nejraději leze na střechy chrámů a domů, takže ho vídáme na okapech.

Č c h ' - w e n má rád vodu, tudíž bývá na mostech nebo jako ochrana před požárem na střechách. Suan-ni vypadá j a k o lev a rád odpočívá, Buddha ho přijal do svých služeb, a proto je vyrytý do j e h o trůnu. Čchiou-níou nalezl zalíbení v hudbě a nachází se na kolíčcích houslí. S posledními dvěma syny však není radno žertovat, protože Ja-c' je chladnokrevný brach, který rád zabíjí a provází kata při popravách, lze ho proto vidět na jilcích mečů, a Pi-chan j e horkokrevný rváč a bývá zobrazován j a k o strážce na vratech vězení. D e v ě t draků se šplíchá ve vodě Vydatný a setrvalý déšť. D e v ě t starých trestů Pokuta, výprask, zbičování, vypálení cejchu, uříznutí nosu, useknutí chodidel, kastrace, smrt a vyhnanství. Dharmačakra „Koleso držma" nebo kolo zákona, symbol buddhistické víry; bývá ztvárňováno s osmi loukotěmi, které symbolizují osmidílnou stezku. „Otáčet kolem" znamená rozvíjet a šířit učení. V lamaistických c h r á m e c h j e dřevěná nebo kovová červeně lakovaná dharmačakra umístěna na podstavci s lotosovým věncem a viditelná je už z dálky. Dharmapála V sanskrtu „ochránce držma", ochranné božstvo buddhismu. Všech deset dharmapálů má šest rukou, tři hlavy a na čele „třetí" oko. V Číně a Tibetu jsou často zobrazováni a jejich velkolepé sochy z pozlac e n é h o bronzu se vytvářely především v 15. století.

Dračí král

49

Dhjánasana Meditační pozice se zkříženýma nohama, zvaná též vírásana nebo vadžrásana (diamantová pozice). Dhjánibuddha N a d s m y s l o v ý , nadčasový buddha nepodléhající zákonům přírody a viditelný v meditaci. Každý z pěti dhjánibuddhů je přiřazován j e d n é světové straně. Pátou světovou stranou se míní střed nebo zenit. Východ reprezentuje Akšóbhja (Neotřesný), západ Amitábha (Nekonečný j a s ) , jih R a t n a s a m b h a v a (Z klenotu zrozený) a sever Amóghasiddhi (Úspěšně dokonalý) a uprostřed trůni Vairóčana (Zářný). Každého z nich provází j e d e n pozemský buddha a jeden nadsmyslový bódhisattva, dhjánibódhisattva. Dípankara Buddha minulosti, v sanskrtu „osvětlovač" nebo „zažehovač kahanu". Šákjamuni byl ve svých předchozích inkarnacích j e h o žákem a Dípankara mu předpověděl, že v jednom ze svých budoucích znovuzrození přijde na svět v Indii a dosáhne probuzení. Dívka rajského j a b l k a Jang Kuej-fej, oblíbená konkubína císaře Suan-cunga (vládl 7 1 2 - 7 5 6 ) a proslulá kráska čínských dějin. Divoká husa Symbol dobrých zpráv a za poslední dynastie (1644-1911) symbol civilního úředníka čtvrtého hodnostního stupně, který měl na obřadním oděvu ještě osm draků se čtyřmi drápy a na špičce klobouku purpurovou kuličku. Domácí bohové K domácím bohům

patří bůh domácího krbu, bůh půdy, bůh studní a pramenů, bohyně záchodu, bohové dveří, manželského lože, božstvo velké sýpky, bůh mlatu a bůh chlévů a stájí. Řada z nich vystupuje často s p o m o c n í k y a po boku mají služebnictvo. B o h a d o m á c í h o krbu leckdy provází i j e h o choť. Domácí oltář Každá rodina měla domácí oltář. V těchto často velice krásně zdobených výklencích stávaly sochy bohů, j e ž obzvláště uctívala, a před nimi bylo vykuřovadlo. Uprostřed byl umístěn patron rodiny, v dom e c h obchodníků to byl například bůh peněz. Dordže legpa Lamaistický král d é monů. Bónistické božstvo, jež si podmanil indický mág Padmasambhava a obrátil je na buddhismus. Draci strážci pokladů Tito draci (fu-cang-lung) střeží podzemní poklady, drahokamy a kovy. D r a c i - d u c h o v é Draci (šen-lung). kteří přinášejí déšť a napomáhají úrodnosti polí. Dračí drápy Počet dračích drápů na o b ř a d n í m oděvu určoval postavení nositele. Draka s pěti drápy měl císař a nejvyšší císařští úředníci. Nižší hodnostáři se museli spokojit s draky o čtyřech nebo třech drápech. Dračí král Mezi „čtyřmi duchy", drakem, fénixem, tygrem a želvou, zauj í m a l odedávna význačné postavení drak. Připisovalo se mu, že přivádí mraky a déšť. Protože se soudilo, že na světě je draků celá řada, museli mít i svého krále. Tomuto králi (lung-

-wang) se budovaly chrámy stejně často j a k o městskému bohu nebo bohu půdy. Zobrazovali ho s lidským tělem a dračí hlavou a v královském rouchu. Dračí král sídlil v paláci na mořském dně s mnoha ministry, generály a vojáky, posly a sluhy, ti všichni byli mořští živočichové. Podle některých pověstí mělo každé ze čtyř světových moří svého dračího krále. Dračí k ů ň Dračí kůň (lung-ma) je mytická bytost Žluté řeky. Před miliony a miliony let prý svobodně a nespoutané brázdil vlny C h u a n g -che. Když ho bohové konečně zkrotili, vyskočil vysoko nad vody a oddělil nebe a zemí. Na jeho hřbetě se však lesklo deset zlatých sluncí. To byl počátek života a čínské civilizace. Jeho hliněnou nebo dřevěnou sochu lze dodnes vidět v mnoha polorozpadlých chrámech při Žluté řece. Dračí matka Lung-mu; bohyně uctívaná především na j i h u provincie Kuang-tung. Rolníci ji vzývají před každoročními záplavami, tajfuny a sesuvy půdy. V chrámech si ji lze pro skvostné roucho císařské vdovy snadno splést s bohyní moře Ma-cu. Dračí město Chuaj-jang v provincii Che-nan, v němž ukazují hrob mytického císaře Fu-si, který byl údajně napůl člověk a napůl drak. Dračí mistři Schopní a ušlechtilí úředníci. Dračí princ Bohatá a elegantní osoba. Dračí slina Drahý parfém, zejména ambra.

Drak Čína je vlastně země draka. Nejen proto, že se císařové Říše středu považovali za potomky draků, neboť svůj původ odvozovali od mytického císaře Fu-siho, ale cítili se tak i všichni Číňané. Syn nebes seděl v Zakázaném městě na dračím trůnu, oblékal dračí roucho, nosiči ho přenášeli na dračím voze, draci byli na vlajkách a korouhvích vojska a loďstva, na poštovních známkách. Na střechách chrámů seděli keramičtí draci a drak byl umělci miliónkrát malován, vyřezáván, tvarován a tesán. Zeny vyšívaly a tkaly dračí motiv do drahých hedvábných látek a prosté rolnické ženy vystříhávaly „lunga", tedy draka, z barevného papíru. Ostatně i Fu-si a Nu-kua, první pár lidí čili prapředci Číňanů, měli spodní část těla dračí a zakončenou dlouhým ocasem. Město Chuaj-jang, v němž je Fu-si údajně pohřben, se dodnes nazývá „Dračím m ě s t e m " . Takovíto prapředci mohou mít jedině pozitivní vlastnosti, a proto se drak - na rozdíl od ostatního světa - stal v Číně symbolem požehnání, blahobytu a zdaru, vždyť dračí duchové (šen-lung) přinášejí déšť, bez nějž by nevzešla setba. Drak má devět synů, z nichž každý se vyznačuje zvláštními vlastnostmi a kteří jsou v umění také různě ztvárňováni. Existuje „dračí král", jenž sídlí ve svém skvostném podmořském paláci, a draky je obydlena celá Čína. P o zemští draci (ti-lung) vládnou pramenům, řekám a jezerům, lze je nalézt v horách a kopcích a při stavbě domů,

Duha

51

mostů a ulic je na ně třeba brát zřetel. Na jaře se draci zvedají, stoupají do povětří, letí nad zemí a jsou toužebně očekáváni, neboť přinášejí déšť. Když jejich sémě d o p a d n e na zem, změní se ve vzácný nefrit. Říšským symbolem Číny je drak. Nástupu císaře na trůn se říkalo „dračí let". Císař pil ze šálků zdobených draky, nosil brokátová roucha s vyšitou dračí hlavou, nad j e h o hlavou na kazetových stropech paláce hleděly do všech světových stran dračí hlavy, kráčel po schodech, na nichž stávaly mistrovsky provedení mramoroví draci. Znakem císařovny a zároveň symbolem krásy a elegance byl fénix, král ptactva. Oproti evropskému draku je čínský drak dobromyslný, škodí pouze za určitých podmínek, může například přivodit záplavy. Draci se obecně dělili do čtyř kategorií: nebeští draci, draci-duchové, zemští draci a strážci pokladů. V mýtech, pohádkách a pověstech však významnou roli hrají draci mořští. Drak v sobě spojuje charakteristické znaky devíti zvířat: tělo a šíji hada, hlavu velblouda (koně, krokodýla), rohy jelena, oči králíka, břicho žáby, šupiny kapra, pařáty orla, tlapy tygra a uši buvola. Drak jinak představuje páté a nejdůležitější znamení čínského zverokruhu, neboť pátou a nejdůležitější světovou stranou je v Cíně střed. Je to také nejšťastnější symbol čínské mytologie. Člověk narozený v roce Draka je dítkem Štěstěny. Říká se, že někdo je „bohatý j a k o drak". Drak je

vysloveně vitální a nesmírně průrazná osobnost a své nadání plně rozvine j e n v samostatné práci. Draci jsou považováni za spravedlivé, čestné, ušlechtilé, velkorysé, odvážné a rytířské. Velice úspěšní bývají v p e něžnictví. V rocích Draka se zahajují obchody, rozšiřují podniky a slučují firmy. A protože Drak má štěstí i v lásce, hodí se tyto roky i pro uzavírání sňatků. Drak se však snadno vzruší, přílišné nadšení ho m ů ž e unést k chybným odhadům, povznesená fantazie svést na scestí. A proto se i v rocích Draka střídají úspěchy s neúspěchy. Příznivé je spojení Draka s Myší a Opicí, neboť všichni, kdo se v těchto dvou znameních narodili, užívají plnými doušky vzrušení, jež Draka provází. Nevhodnými partnery jsou přízemnější a realističtější Buvolové, O v c e a Psi. U ostatních znamení záleží na tom, zda se chtějí a dokážou přizpůsobit. Drak je bytost jarní, podněcuje růst, za sklizeň však už odpovědný není. D r s n ý měsíc Dvanáctý měsíc lunárního kalendáře, kterému se též říká hořký. Probíhal ve znamení příprav na oslavy N o v é h o roku, což m i m o jiné znamenalo i to, že byl poslední možností k vyrovnání dluhů. Pokud někdo nemohl dluh uhradit, musel se skrývat do novoročního jitra, protože pak se mu lhůta prodloužila do 5. dne 5. lunárního měsíce. Druhý břeh Nirvána. D u h a Symbol spojení j a n g u a jinu, symbol manželství.

stojí v centru čínského světa a nikdy nemení svou polohu. Když moře nebo řeka vyplavily nez n á m é tělo. Proto se na větších hřbitovech zřizovaly kamenné desky. druhý Wen Čung. Péče o tyto duchy se ve staré Cíně brala velice vážně. kteří se nějak provinili nebo na něž potomci zapomněli. dokonce ji uctívají divadlem. kteří spolu urputně válčili a po smrti byli zbožněni. s l a v n o s t n ě j i přenesli do žabí svatyně. Ta-čung-jie („velký zástup uctívaných") jsou zase duchové těch. Když potkají člověka. Tato tradice pochází zřejmě z toho. 20 kilometrů jižně od Jing-tchanu v provincii Ťiang-si. V některých krajích se jim dokonce stavěly vlastní chrámy.Duch Polárky J e d n o z nejvýznamnějších h v ě z d n ý c h božstev. Žábě se obětuje víno a rozličné pochoutky. tedy dříve. Založil ho . v údolí Jang-c'-ťiangu a ve Velké čínské nížině existují odedávna svatyně ducha zelené žáby. tedy d u š e m i předků. byli zavražděni. mohly působit zlo. Duch zelené žáby V jižní Cíně. Duchové hor Duchové hor (šan-siao) pocházejí ještě z prehistorických animistických d o b a ve střední a jižní Cíně j s o u považováni za celkem nebezpečné tvory. Kuej mohou být též duše sirotků. že ve vodnatých a tím na žáby bohatých oblastech bývají lidé většinou ušetřeni sucha. D ů m N e b e s k é h o mistra Klášterní komplex na úpatí hory Draků a tygrů (Lung-chu-šan). jejichž těla se nikdy nenašla. kdo předčasně tragicky zahynuli. vyzvídají na něm j e h o j m é n o . jsou černí. Takové duše bloudily světem živých j a k o d é m o n i c k é stíny. který žádá odpověď") a lidé se mu postarali o důstojný pohřeb. Původně se jednalo o dva generály. kdo padlí v boji. v nichž se žába uctívá j a k o vodní božstvo. a zlými duchy. Rozlišovalo se mezi dobrými. někdy zvaný též Říční hrabě (Che-po). nebo se j e d n a l o o mrtvé. chlupatí a velice mrštní. čínského „taoistického papeže". D u c h o v é V čínské lidové víře mají duchové velký význam. Duchové odlivu a přílivu Na pobřeží Východočínského moře se uctívají duchové odlivu a přílivu (čchao-šen). jejichž smrt způsobil oheň nebo voda a nemají žádné příbuzné. nápomocnými duchy (šen). a když o ně nebylo postaráno. jídlo a pití. V Chang-čou je Wu Ťůan uctíván jako bůh náhlého přílivu a přinášejí se mu oběti. protože jedině tak mu m o h o u uškodit. je sídlem Cesty nebeských mistrů a nebeského mistra či učitele. sebevrahů i těch. jež jejich potomci chovají v úctě. démony (kuej). Vypadají j a k o opice. než j i m nebesa určila. na nichž se osiřelým d u c h ů m obětovaly papírové peníze. „Ku-chun" neboli hladoví duchové buď neměli na zemi žádné p o t o m s t v o . Když žába v těchto končinách vnikla do d o m u . Jeden z nich je Wu Ťůan. dušemi předků. říkalo se mu jou-jing-kung („ten.

řasy. Probuzení hmyzu. Zimní slunovrat. Nalévání zrna. Džátaka „Zrození". Čang Tao-!ing v něm pak působil třicet šest let j a k o nejvyšší autorita sekty Cesty pěti měřic rýže. Předpovědi Knihy proměn jsou postaveny na binárním systému plných a přerušených čar. rok 2003 Vodní ovce. Opice. rok 2 0 0 2 Vodního k o n ě . vyprávění o předchozích Buddhových životech. Stoupenci nebeského mistra hájili v novověku své výsady velice militantne. měsíc. Kůň. země. aby člověk měl v každém roce štěstí. století n. Čang Tao-ling a klášter se stal poutním střediskem taoismu. dostaneme šedesát j m e n roku (např. Pes a Vepř. již rovněž založil. Dešťová voda. s jejichž p o m o c í se každý měsíc určuje postavení Slunce. které se řídily podle solárního kalendáře a měly především praktický význam pro zemědělství. Tyto emblémy ukazovaly moc vladaře i j e h o spojení s neb e s k ý m i m o c n o s t m i . Silný mráz Dvanáct e m b l é m ů Na císařských rouchách bylo vyšito dvanáct emblémů: slunce. rok 2001 byl rokem Kovového hada. Malý sníh. Jestliže v šedesátiletém cyklu těchto dvanáct p o z e m s k ý c h větví k o m b i n u j e m e s deseti nebeskými kmeny (vždy dvakrát dřevo. a jako „kouzelník z Tygří hory". Jejich počet koresponduje s cyklem dvanácti lunárních měsíců a s dvanácti pozemskými větvemi astrologie. Podzimní rovnodennost. Dvanáct pozemských větví Dvanáct pozemských větví se jmenuje podle dvanácti zvířat slunečního zverokruhu. Had. Kohout. hvězdy. Jako nejnižší jinové číslo představuje zemi a principy jin a j a n g . fénix. Obilný déšť Letní: Začátek léta. dra- ci. Drak. Dvacet čtyři m e n š í svátky Říše středu měla vedle velkých svátků ještě čtyřiadvacet menších. Mírná horka. plameny. Dvě ryby v koši s pomeranči Symbol přání. obětní nádoba. Buvol. Jeho vůdce byl považován za hlavu všech kouzelníků a krotitelů démonů. Tygr. Dvarapála Ochranné božstvo střežící vchod do chrámu nebo svatyně. voda). Chladná rosa. Ovce. Vedení taoistické komunity předal svému synovi. Zrno v klasu. Velká horka Podzimní: Začátek podzimu. Příchod mrazů Zimní: Začátek zimy. Džáta- . Konec veder. Bílá rosa. Jarní: Začátek jara. 2005 rok Dřevěného kohouta). bažanti.Džátaka í3 v 1. rýžová zrnka a sekerové meandry. Dnes je komplex opět cílem poutníků i turistů. Nárok na vedení se v rodině dědil a „Dům Nebeského mistra" se stal jakýmsi taoistickým Vatikánem. jimiž j sou Myš. 2004 rok Dřevěné opice. Jarní rovnodennost. Velký sníh. 1. oheň. kov. Čistý jas. Tato z n a m e n í zverokruhu odpovídají souhvězdím. hory. takže po vyhlášení republiky v roce 1911 byl majetek kláštera zabaven. Letní slunovrat. Slabý mráz. Králík. Dvě Dvojka m á v čínské číselné mystice velký význam.

století král Songcän Gampo. portály a četnými kaplemi s bezpočtem soch Buddhy. na novoročence vyjadřuje přání. Džókhang „Dům Páně" j e nejposvátnější tibetský klášter. ochranných bohů. tak v Číně a na celém Dálném východě. vnitřními dvory. Dodnes je v něm socha Buddhy Šákjamuniho. toto u m ě l e c k é dílo kdysi dostal od j e d n o h o bengálskeho krále. Velice pomáhaly při šíření buddhismu jak v Indii samé. kterou ze své vlasti přivezla čínská princezna Wen-čcheng. Džunka Symbol štěstí. V Evropě jsou známy jako buddhistické pohádky. bódhisattvů. lamů a tibetských panovníků. druhý císař dynastie Tchang (618-907) Tchaj-cung. Její otec. Nachází se ve Lhase na hlavním náměstí a odedávna je cílem nesčetných poutníků. S j e h o stavbou započal v 7. D ž ó khang představuje impozantní celek ryze tibetských staveb se síněmi.ky obsahují 547 příběhů uspořádaných do dvaceti dvou oddílů. . aby „nový rok probíhal stejně bezpečně jako plavba".

Za dynastie Tchang ( 6 1 8 . Obrovský horský masiv má plochu 200 čtverečních kilometrů a patří k pohoří Čchiung-laj na jihozápadním okraji S'-čchuanské pánve.) Nejvyšší vrchol je Ťin-ting (3100 m). Až do této výšky se také táhnou vlhké. Provázejí ho dva muži. Er-langa vzývá k a ž d ý . prohlásili „Horu huňatého obočí". a je zasvěcena bódhisattvovi Pchu-sienovi (Samantabhadrovi). Je symbolem vítězství ctností nad lstí a záludností i vítězství ducha na hmotou. Byl zbudován na počest s'-čchuanského prefekta a jeho syna a připomíná jejich mistrovský tech- . V případě uzdravení mu slibuje j a k o votivní dar terakotového psíka.E -mej-šan Západní ze čtyř posvátných hor čínského buddhismu se nachází se v provincii S'-čchuan.9 0 7 ) přišli buddhisté. jeden s halapartňou. Název „Huňaté obočí" si lze vysvětlit množstvím cedrů a jinanů. z nichž se dochovalo pouhých dvacet. tehdy ještě taoistické chrámy se zde stavěly už za dynastie Východní Chan (25-220). druhý s pečetí. Er-wang-miao Chrámem dvou králů se míní chrám předků na hoře Ju-lejšan na východním břehu Min-ťiangu v okrese Kuan-sien v provincii S'-Čchuan.l a n g Nebeský pes. V „Chrámu věčnosti" (Wan-nien-s') stojí bronzová socha Pchu-siena jedoucího na bílém slonu se šesti kly. vysoká je 6.8 metru a váží 62 tun. který v těchto končinách údajně žil a kázal. neboť poutníci se z něj kochají neskonale nádhernými západy slunce. První. v níž bódhísattva koupával svého slona. Věřícím na E-mej-šanu rovněž ukazují tři metry hlubokou kamennou nádrž zvanou Sloní koupel. Er-lang je často zobrazován ve válečn i c k é m úboru a s třetím o k e m na čele. Ve výši 3077 metrů stojí „Chrám zlatého vrcholu". E r . který si své j m é n o právem zaslouží. který navzdory četným protivenstvím zvítězil nad Nebeskou opicí. (Na E-mej-šanu se ostatně napočítalo na 3000 druhů rostlin. jak se tehdy E-mej-šanu říkalo. komu onemocní pes. za posvátnou a do období Čching (1644-1911) na ní zbudovali asi dvě stě klášterů a chrámů. [ 6 0 k m jihozápadně od Čcheng-tu a 36 km od Le-Šanu. deštivé a mlžné lesy. z toho třicet druhů azalek a 14 druhů orchidejí. jimiž byla porostlá.

jehož dnešní podoba pochází z dynastie Čching (1644 až 1911). .nicky výkon. neboť vytvořili obdivuhodné zavlažovací zařízení. jímž navždy zabránili katastrofálním záplavám a které funguje dodnes. Oba byli později jmenováni králi a z tohoto ni- koli všedního povýšení se odvozuje j m é n o chrámu.

Fa-chaj-s' Tento c h r á m se nachází u Pekingu na jižní straně hory Cchuej-wej-šan v okrese Š'-ťing-šan a pochází z dynastie Ming (1368 až 1644). V hlavní síni lze v i d ě t 18 pozlacených luo-chanů a buddhistic- . Fa-juan -s' Chrámový klášter P r a m e ne nauky je od roku 1956 s í d l e m B u d d h i s t i c k é akademie. Obrazy ukazují díla 15 z n á mých malířů dynastie Ming a p ř e d stavují prakticky celý panteon m a h á j á n o v é h o buddhismu. které pokrývají c e l k e m 236 čtverečních metrů. aby chránil před škodami nejen je. Jeho nástěnné malby lze nápaditostí. Lze ho často vidět ve venkovských chrámech. J a k o nejstarší buddhistický c h r á m v Pekingu má za sebou pohnuté dějiny a lze jej považovat za klenotnici b u d d h i s m u . Rozlehlý komplex sestává ze tří síní. Má černý obličej a kolem p a ž e se mu ovíjí rudý had. Ve v s t u p n í m nádvoří uvítá návštěvníky zvonice a bubnová věž a síň Nebeských k r á l ů se smějícím se břichatým B u d d h o u (Mi-le-fo). která d n e s opět přijímá studenty z celé z e m ě . harmonií barev a úchvatným bohatstvím detailů srovnávat s těmi nejlepšími freskami evropské renesance. Východní a západní křídla slouží za příbytky mnichů. d l o u hých 180 metrů a širokých 50 m e t r ů .1 9 7 4 ) . j e h o ž kult pochází z Fu-ťienu. kteří z této provincie odešli na Tchaj-wan a do jihovýchodní Asie. s t o l e t í . Při každoročních slavnostech se jeho socha často nosí poli. je patronem všech Číňanů. Jako zázrakem se uchovala Hlavní síň (Ta-siung-pao-tien) se skvostnými freskami. Jeho dnešní p o d o ba i název pocházejí z 18. Fa-ču-kung je titui a znamená „Pán a mistr o b ř a d ů " nebo „Pán a mistr sil". Vedle b u d d h ů a bódhisattvů lze vidět létající a p s a ry. nebeské k r á l e i postavy z hinduistické m y t o l o g i e . je považován za boha deště a pomáhá odvracet pohromy. Vzývá se při nemocech. po více než č t y ř i ceti letech stavby. Založil ho na p a m á t k u padlých vojáků tchangský c í s a ř Tchaj-cung (vládl 626-649) a d o k o n čen byl roku 696. zejména za kulturní revoluce ( 1 9 6 4 . Většina budov a soch byla v posledních čtyřech stech letech zničena. uspořádaných od severu k jihu.Fa-ču-kung Bůh. ochranná božstva. ale i vesnici.

58 metru vysoká mistrovská medená plastika z m i n g s k é h o období buddhové čtyř světových stran. Z n á m je též j a k o Šang-fu (Otec říše) nebo Lu-šen. třináctipatrová cihlová pagoda. Postupem času upadly podzemní poklady v zapomnění. ať už se jedná o domy. Po důkladných studiích vyrazil z Čchang-anu. jež trvala čtrnáct let. doplul na Srí Lanku a přes Sumatru se vrátil do Číny. Fa-š' Učený mnich. J m é n o poukazuje na provincii A n . silnice. Tato relikvie se schraňovala v „podzemním paláci" pod pagodou a „zapůjčovala s e " do tehdejšího hlavního města Čchang-anu na slavnostní procesí. železnice . prošel na třicet zemí Střední Asie a Indie.s ' Asi 110 kilometrů západně od Si-anu stojí v údolí řeky Wej-che klášter Fa-men-s' (chrám Brány nauky).4 2 2 ) je se slavným Sůan-cangem nejvýznamnějším poutníkem. mosty. který přikládá větší význam studiu a Buddhovu zákonu než askezi a kontemplaci.c h u e j . Císařský dvůr ji pak vracel s četnými dary. Symbolem kláštera byla 45 metrů vysoká. Za Kublajchána (dynastie Juan) se zde konaly císařské úřednické zkoušky. Největšího rozkvětu dosáhl za dynastie Pozdní Tchang.m e n . který se vydal z Číny do Indie pro originály nejdůležitějších súter. pagody. cesty. jeho vítězný vůdce věznil v tomto klášteře posledního sungského císaře. Byl to muž nezlomné vůle a velké odolnosti. V síni Tisíce buddhů je 4. kterou získal už v roce 497. C h r á m má knihovnu s více než 100 000 vzácnými svazky. F a . Výsledkem této veliké „cesty za knihami". která se dříve j m e n o v a l a Fen-jang. Fa-sien Mnich Fa-sien ( 3 3 1 . v dnešním Bangladéši se nalodil.Fa-men-s' kou trojici. kdy měl čtyřiadvacet nádvoří propojených c h o d b a m i s c h r á m o v ý m i síněmi. přesněji řečeno o harmonii v přírodě s ohledem na výběr vhodných míst pro zakládání staveb. zemřel v roce 781 a později byl zbožněn. Fen-jang Wang Tchangský generál. plantáže. Když džtirčenský stát Tin dobyl severní Čínu. Feng-šuej Čínská geomancie. Nejvíce však proslul Buddhovou prstní kůstkou. zdi. který ji klášteru vrátil s mnoha poklady v osmi do sebe vsunutých skříňkách ze santalového dřeva. Tak se stalo i za vlády císaře Si-cunga (873 až 889). hroby. V srpnu 1981 se po těžkých lijácích část pagody zřítila a při rekonstrukci byl objeven „podzemní palác" se všemi poklady a do- konce s čelnými darovacími listinami některých císařů. j e n ž úspěšně sloužil čtyřem císařům. nauka o větru (feng) a vodě (šuej). byl cestopis známý j a k o „Zápisky o buddhistických zem í c h " a šest velkých rukopisů súter. jimž vévodí Dharmabuddha . jejichž překladu do Čínštiny zasvětil zbytek života. F e n g Tie a W e n Č c h a n g Patroni zhotovovatelů pečetí a vynálezci čínských znaků. pevnosti.Buddha nauky.

Fo-šan Ve městě Fo-šan. Tělo má zelené j a k o dobrotivost. vegetaci a stavby v sousedství. n.Fu-si 59 nebo vodní cesty. Fénix Symbol jihu. který byl změněn v muzeum. dlouhý život. Nejdůležitějším nástrojem geomanta je speciální kompas luo-pchan. rybaření. Má přes 2000 skulptur a na hřebeni střechy Velké síně stojí 152 terakotových figur.1 1 2 6 ) a za pozdějších dynastií byl několikrát rozšířen. Obraz se třemi šťastnými bohy býval dříve v každém domě a obchodě. záslužný akt. Sou Tři slabiky. poutěmi. bůh kariéry. aby dobré vlivy měly přístup a špatné nikoli. by měl být vchod do podsvětí. nevěsty. i ten nejchudší věřící jich za svůj život může učinit veliké množství. Atri- but nesmrtelných Lan Cchaj-chea a Chan Siang-c'a. bůh štěstí. Fu. p o d n e b í . krk bílý j a k o spravedlnost. Když někdo marně hledal životního partnera. terén. S evropským fénixem nemá nic společného. Fu-jiian „Příčina štěstí". zapálením vonné tyčinky. o níž se věří. Flétna Symbol harmonie a výraz přání šťastného a dlouhého života. zpracování hedvábí. Podle tradice žil v letech 2852 až 2737 př. že každý. slunce. v němž se od pradávných časů těžila sůl. Lu-sing. Fu-si První ze tri čínských mytických císařů. jež znamenají štěstí. 1. V j e d n é velice hluboké solné studni. kovová kruhová stupnice. akupunktuře. Jejich j m é n a jsou Fu-sing. vaření. že neúspěšně hledá fénixe. d o b r é úrody. léta. Pochází z dob dynastie Severní Sung ( 9 6 0 . Tento kouzelný pták (feng-chuang) je znakem elegance a krásy. vodní podmínky. Rovněž se mu připisuje vynález kalendáře a sestavení osmi trigramů. který člověk získá k v ě t i n a m i všeho druhu. dary nějakému chrámu a podobně. na níž jsou zaznamenány jednotlivé k o m b i n a c e nejrůznějších geomantických údajů. Jestliže je fénix zobrazen s d r a k e m . Naučil lidi chovu dobytka. P o d o b n ě j a k o drak má devět mláďat. k nimž ho prý mimo jiné . p o k l e k n u t í m . Feng-tu Město na horním toku Jang-c'-ťiangu v provincii S'-čchuan. ale mohou znamenat i nebesa a zemi. dobrými skutky. Fo Čínský výraz pro historického Buddhu. je to ryze čínský symbol a původně se zřejmě jednalo o boha větru. protože j e h o znak je odvozen ze znaku pro vítr (feng). Při stavbách bere v potaz směr větrů. prsa černá j a k o moudrost a nohy žluté jako věrnost a hodnověrnost. říkalo se. císařovny. bohatství. výrobě hudebních nástrojů. bůh dlouhého života. a Šou-sing. padnutím na zem před sochou nebo obrazem boha. že je bezedná. stojí dobře zachovaný chrám Předků (Cu-miao). 20 km jižně od Kuang-čou (Kanton). v ý m ě n n é m u obchodu. hřbet červený j a k o slušnost. Zvláště dráždivé a svůdné oči ženy se nazývaly „očima fénixe". Lu. drak znamená císaře a fénix císařovnu. Spektrum těchto skutků je tak široké.

až 220 n. oděn v šatu z listí. Jsou to symboly jednak stavitelství. Později byli oba uctíváni jako prarodičové lidstva. nebo symbol jinu a jangu. s nečesanými vlasy. 1. ale hadí tělo nebo rybí ocas stejně jako jeho sestra a manželka Nu-kua (též Nu-wa). Má lidský trup. Jeho hlas ohlašuje válku. neboť ji často považu- jí i za stvořitelku člověka.) drží Fu-si úhelník a Nli-kua kružítko. n. jež jsou považovány za dračí. Často bývají zobrazováni společně s propletenými ocasy. j e d n a k i magických sil a dokonce „dobrých mravů". Nefritové přívěsky s Fu-sim a NU-kuou se nosily jako talismany. kterého vytvarovala z hlíny a p o t o m vypálila v peci. 1. v rukou drží bud znak s osmi diagramy. Fu-si je rovněž považován za patrona rybářů. ale oholenými tvářemi. Většinou bývá zobrazován jako divoch sedící na skále. . Na stélách z dynastie Chan (206 př. Fu-š' Bájný pták připomínající kohouta s lidskou tváří.Fu-š' 60 inspiroval želví krunýř a z nichž se vyvinula celá filozofie čínského univerzalismu. Nu-kua je v mytologické chronologii j e d n o značně starší.

Ministr j i m v tom úspěšně zabránil. Géniové svornosti Dvojice symbolizující svornost a mírumilovnost. tedy jakési duše. v němž až do roku 1959 žilo pět tisíc mnichů. G e o m a n c i e viz Feng-šuej . Démoni se však mohou pokusit vniknout dovnitř zadním v c h o dem. orel s lidskou hlavou zvaný též „sluneční pták". a v buddhismu plní funkci nadsmyslové podstaty. I o tento případ je postaráno. G a n d h a r v o v é P o l o b o ž s k é bytosti převzaté z hinduistického folkloru. Gelugpa Tibetská buddhistická sekta (doslova „sekta ctnostné řehole"). protože zadní vchod střeží generál C h o u . Za kulturní revoluce byl klášter takřka kompletně zničen a mniši vyhnáni. Patroni obchodníků. jež přechází ze života do života. Jej í m prvním patriarchou a dalajlámou byl G e n d u n d u b ( 1 3 9 1 . v n ě m ž jsou n e b e s k ý m i hudebníky a zpěváky vznášejícími se ve vzduchu.G a n d ä n Trosky klášterního města Gandän („Ráj"). Nazývá se též žlutá nebo sekta žlutých čepic. Klášter byl obnoven. nebeskému králi východu. V Gandänu je pohřben velký reformátor tibetského buddhismu Congkhapa. hrnčířů a vápeníků. Za pátého dalajlámy se asi kolem roku 1642 stala tibetským státním náboženstvím.6 4 9 ) . Gandharva může být též bohyně vůně a hudby. Podléhají strážci světa Dhrtaráštrovi. mytický pták. Většinou se j e d n á o smějící se chlapce s křepelkou (symbolem svornosti) a lotosem. G e n e r á l zadního vchodu Přední vchod domu střeží ostražití bohové dveří.1 4 7 5 ) . Císař se tehdy zmítal v horečkách a d é m o n i se k němu chtěli dostat zadem. protože její příslušníci nosili oproti starším sektám (červené n e b o černé) žlutá řeholní roucha a žluté čepice. jehož pozůstatky rudé gardy zneuctily. již roku 1409 založil reformátor Congkhapa. a proto byl brzy zbožněn a jmenován „generálem zadního vchodu".m e n . Garuda V sanskrtu „polykač". Symbolizuje vítr a slunce a v hinduismu je jízdním zvířetem boha Višnua a v buddhismu dhjánibuddhy Amóghasiddhiho. se rozkládají na horském svahu asi 40 km východně od Lhasy. který býval ministrem v paláci tchangského císaře Tchaj-cunga ( 6 2 6 .

. V buddhismu je zase symbolem dobrých vlivů. Totéž platí o melounech.Ginkgo biloba viz Jinan Granátové j a b l k o Pro množství jadérek symbol plodnosti. K d y ž se n o v o m a n ž e l ů m věnuje obraz rozkrojeného granátového jab l k a .sto synů". Granátovník rozkvétá v létě. Granátové j a b l k o s ú ř e d n i c k ý m kloboukem a opaskem vyjadřuje přání. a tak je považován i za symbol léta a tepla. Ve spojení s broskví a cedrátem představuje „tří plody štěstí". z n a m e n á to „sto j a d e r . a proto obraz s melouny a g r a n á t o v ý m i jablky z n a m e n á přání hojného potomstva. aby se úřednická hodnost dědila z generace na generaci.

že existují krvelační a krutí hadí démoni s hlavou půvabné dívky. Nenadělá kolem sebe příliš povyku a žije skromně. Člověk narozený v roce H á d a j e energický. kteří vystrkují hlavu ze zdi a něžně volají j m é n e m n a kolemjdoucího muže. Ideální je však spojení s H a d e m . Má osm hlav. Jestliže se muž otočí a s kráskou si zadá. cílevědomý. Nedoporučuje se manželství s Myší nebo Vepřem. Na rudých vlasech má korunu z lebek. k a ž d o u tvář s jiným výrazem. ještě večer téhož dne mu d é mon vysaje mozek. v manželství přímo ideální partner. Lze jej p o z n a t p o d l e hněvivého vzezření. neboť pro přílišnou různost povah může vést k nesnesitelným napětím. Nejvyšší . Až do novověku se v Číně věřilo. jež je v Tibetu a v severní Číně ztvárněno v e l k o l e p ý m i bronzy. co se v partnerovi děje. Velice dobré a dlouhé partnerství může prožít s Drakem. Jeho profesionální vzestup probíhá pozvolně. Jedná se o nej symboličtější tantrické božstvo s nej větším počtem atributů. j e ž symbolizují osm duchovních vlastností P r o b u z e n é h o . neboť patří mezi pět jedovatých zvířat. přizpůsobivý a obratný. Hévadžra Iniciační a ochranné božstvo (jidam) tantrického buddhismu. Havran za zvíře tři nohy Západu V Číně je havran považován Slunce. tibetský Tamdin neboli „Koňská šíje". úspěch se dostaví zpravidla až v poslední třetině života. a podle toho se chová. Bývá to upřímný a věrný přítel. „Střež se hada k r á s y " je varování před lákavými nabídkami neznámých lidí. ale i zákeřnosti. protože vždy ví. Had je též šestým znamením čínského zverokruhu. Sluneční havran má a je poslem Královny matky Si-wang-mu. Hajagríva Lamaistický ochránce Buddho vy nauky a vykonavatel příkazů o c h r a n n ý c h božstev. Většinou b ý v á ztvárňován v pohlavním spojení se svou družkou. City nedává příliš najevo a j e n zřídkakdy ztrácí sebeovládání. chytře taktizuje a většinou dosahuje značného finančního úspěchu. p r a p ů v o d c e všeho živého i neživého. šesti rukou a tří očí. kolem pasu kůži d é m o n a a řetěz z lidských hlav a na zádech sloní nebo lidskou kůži.H a d Symbol chytrosti a mužské smyslnosti.

Bůh Tchaj-šanu byl dokonce uctíván j a k o vládce podsvětí. v pravé řadě sedm zvířecích postav a jeden člověk. Při množství pohoří a jednotlivých hor v Číně existuje obrovský počet horských bohů. protože údajně přišel na svět s bílými vlasy.na rozdíl od mahájány (Velkého vozu) . lunárního měsíce nosí chovatelky housenek a tkadleny hedvábí amulety. aby podpořily jejich zdárný vývoj. gryfa. U této lidské bytosti se j e d n á o černého zemského boha. slona. velblouda. osla a koně.odpovědný za své osvobození a musí o ně usilovat bez vnější pomoci. Nejznámější jsou bohové pěti posvátných hor taoismu. Hínajána V sanskrtu „Malý vůz". aby mu byla nakloněna a nápomocna. jež musí probíhat v naprosté shodě a při níž se nesmějí dávat najevo sváry. dřevorubec.hlavu obepínají plameny moudrosti. bylinkář a sběrač lesních plodů je při vstupu do hor prosí. Radu bohů tvoří temný bůh smrti J a m a . dne 3. H o r á m občas vládnou i bohyně nebo vystupují po boku horských bohů j a k o j e jich manželky. jeden ze základních směrů buddhismu.symboly nejvyšší moudrosti. že stojí na čtyřech nejvyšších hinduistických božstvech. Tato horská božstva nemají žádné specifické j m é n o . jemuž se také říká „staré dítě". rudý bůh ohně. jež členové rodiny měli mezi sebou v uplynulém roce. Na každém čele je třetí oko jako symbol spojení soucitu a moudrosti. Hlasatel věčné pravdy Lao-c'. zelený bůh větru. známých většinou jen lokálně. H o s t i n a shledání Na N o v ý rok se všichni členové rodiny shromažďují k uctění předků na velké „hostině shledání". Holubice Symbol manželské věrnos- ti. ruce s božstvy j e h o moudrost. Dále má osm párů zdvižených rukou a v každé drží misku z lebeční klenby. V miskách levé řady trůní osm božstev. ale velice často se j i m říkalo šan-šen. žlutý bůh bohatství a j e d n o blíže neurčené božstvo. H o u s e n k a bource morušového S y m b o l píle a úzkostlivé čistoty. rodičovské odpovědnosti a dlouhověkosti. Horští bohové Každá hora má svého boha. býka. Destruktivní aspekt jidamu se projevuje tím. podle nějž je každý . Horská kočka Jiný název pro zajíce. století). H r o b prvního císaře Čchinů Tento dosud j e n částečně odkrytý hrob „prvního císaře Čchinů" (Čchin Š ' -chuang-ti) se nachází asi 30 km východně od Si-anu poblíž města Lin- . Každý lovec. u zvířat o krysu. H é v a d ž r a je vždy ztvárňován v milostném spojení se svou družkou N a i r a t m o u . Ruce se zvířaty vyjadřují Hévadžrovu aktivitu. bílý bůh vody. rudý bůh slunce. O svátku housenky bource morušového 3. Velkolepá ztvárnění tohoto jidamu a j e h o družky pocházejí z doby císaře Čchien-lunga (18. jež ve zdvižených rukou drží kultovní nůž a lebeční klenbu plnou krve .

Nad hrobkou.m a Čchiena je hrobka modelem vesmíru se souhvězdími na stropě a s pozemskými útvary včetně řek a jezer ze rtuti na podlahách a mají se v ní skrývat nesmírné poklady. za ní Stélový pavilon a za ním začíná Cesta duchů (Šen-tao). Dělníky a otroky. Navštěvují se však především dvě . Podzemní palác Ting-ling. kteří stavbu dokončovali. hrobka císaře Jungleho. Na Cestě duchů je pozoruhodná alej dvanácti párů kamenných zvířat a dvanácti párů vojenských a civilních hodnostářů. v ní zaživa pohřbili jako oběti. Do nekropole se vchází Velkou palácovou branou (Ta-kung-men). Řadu hrobek zahajuje hrobka císaře Jung-leho ( 1 3 6 0 . Zadní síň. v níž jsou vystaveny sarkofágy císaře a j e h o dvou manželek. síň Obětí (Ling-en-tien) má stejnou plochu j a k o síň Nejvyšší harmonie (Tchaj-che-tien) v Císařském paláci (1956 m ) . Čchung-čena (vládl 1628-1644). j e ž byla nalezena náhodou při hloubení studně. nejnákladnější a umělecky nejcennější hroby dynastie Ming (1368-1644). nachází se 27 metrů pod zemí a má celkovou plochu 1195 m . že přes pokusy o vyloupení zůstal nedotčen. Od 15. Byly do nich ukládány i císařovny a první vedlejší ženy. obětní síně a pavilony. Jedná se o šest tisíc vojáků v životní velikosti. až do poloviny 17. je ze třinácti hrobek nej větší a nejzachovalejší.1 4 2 4 ) a zakončuje ji hrobka posledního císaře této dynastie. K ní patří i takzvaná „terakotová a r m á d a " . Podle popisu chanského historika S ' . zvláště bronzová rakev. je 2 2 . Hroby rozptýlené na ploše zhruba 40 kilometrů čtverečních se nacházejí asi 50 kilometrů severozápadně od Pekingu v širokém Údolí císařů v okrese Cchang-pching v pohoří Tchien-šou. válečné koně i vozy na ploše bezmála 13 0 0 0 metrů čtverečních. Hlavní stavba. Na tomto podzemním paláci pracovalo po 39 let 700 0 0 0 dělníků. podzemním palácem.17 metru. Výzkumy ukázaly. Archeologové zatím odkryli jen malou část mauzolea.architektonicky zajímavá impozantní hrobka Čchang-ling a odkrytá hrobka Ting-ling. hrobka císaře Wan-liho (vládl 1573-1620). se klene mohyla. která vede sedm kilometrů k hrobce Čchang-ling. O „věčné světlo" se starala lampička naplněná salamandřím tukem. asi o kilometr dál stojí Velká červená brána. Hrobky se sice liší provedením.Hrobky mingských císařů 65 -tchung (provincie $en-si) pod mohylou vysokou 47 metrů. Hrobky mingských císařů Ze všech vladařských hrobních komplexů na světě jsou nejzachovalejší. všechny opěrné sloupy jsou z jednoho kmene a čtyři z nich mají průměr 1. Podzemní palác ze šedého vápence měří od severu k jihu 460 metrů a od v ý c h o d u k západu 392 metry. Cchang-ling. byl odkryt v roce 1956. kolem níž jsou uspořádány stély. ale drží se vždy stejného stavebního principu. století v nich bylo uloženo třináct ze šestnácti mingských císařů.

hrobních strážců. které při pohybu cinkají a chřestí.1 m a našlo se v ní přes 3000 skvostných pohřebních darů. Na obrazech ho vidíme. H v ě z d n ý bůh učenců Čína j a k o země učenců a úředníků si vytvořila . koní. S takovou holí vídáme například boha dlouhého života. sluhů. 1. do hrobů se však dávaly i sochy válečníků.vysoká 9. bůh Velké medvědice. dosáhlo svého vrcholu v období od počátku dynastie Chan (206 př. v druhé kalamář. Postupně se z a p o m n ě lo na j e h o původní j m é n o a j a k o bůh literatury se uctíval už jen Kuej-sing. houževnatosti a dlouhověkosti. že zbožněné osobnosti mohou mít příbytek na nebesích. úředníků.) do konce dynastie Tchang ( 6 1 8 . V jedné ruce má psací náčiní. že v Číně lze vzývat boha literatury pod d v ě m a j m é n y . velbloudů. Za znalost staročínske plastiky vděčíme především těmto často velkolepým nálezům. dokonce zahraničních hudebníků. Pýchou každého sběratele. dlouhá 30. na němž visí další kroužky. vedlo k tomu. 1. kterému se říká Kuej. beranů. které se dopravovaly po Velkém kanálu do Pekingu a z něj na sever. Komplex byl zbudován v letech 1584 až 1590 a pracovalo na něm 30 000 dělníků. Hůl Sukovité potitnické hole s dračí hlavou jsou v Cíně odedávna symbolem stáří a důstojnosti. Buddha putoval s holí ze santalového dřeva. že v oblacích je vidět knihu s nápisem: „Nebesa rozhodují o literárním úspěchu". Pro pět podzemních místností dali zhotovit v jihočínském Su-čou 50 000 leštěných kamenů.-220 n. především hmyz.907). Husa Symbol manželského štěstí a života s jedním partnerem.5 m. aby před ním včas uprchla. dvorních dam. Hvězdní bohové Četní astrální bohové dávných časů byli později zařazeni mezi nebeské úředníky Nefritového císaře. Buddhističtí mniši si zase na cesty brávají výstražnou hůl. které měly sloužit mrtvému. k o v o v é zvuky chránit m n i c h o v o ucho před všemi světskými zvuky. Hvězdný bůh literatury Taoistické pojetí. Jedná se o dlouhou tyč zakončenou kovovým prstencem. psů. Hruška Symbol dlouhověkosti. hlavní atrakcí aukcí a skvostem příslušných muzeí jsou zvláště sochy koní a jezdců z dynastie Tchang. Současně mají tyto j a s n é . Souvislost s literaturou se ještě posiluje tím. Stavba tohoto hrobu přišla na osm milionů stříbrných taelů. což odpovídalo pozemkové dani celé země za dva roky. Hrobní sochy Vybavení hrobů hliněnými s o c h a m i . který po svém zbožnění v roce 1314 byl j a k o bůh literatury přemístěn do souhvězdí Velké medvědice. Tak mnich varuje všechna zvířata.9 0 7 ) . n. poslů.1 m a široká 9. Tak se stalo taoistickému mnichu Wen-čangovi za dynastie Tchang (618 . jak jednou nohou stojí na rybí nestvůře a druhou nohou podpírá Polárku.

Toto božstvo se jmenuje Wen Čchang ti-ťiin nebo „císař Wen-čchang". Zobrazován bývá jako úředník. jež je k těmto úřadům opravňují. který v nebi vede rejstřík s tituly a hodnostmi všech úředníků a také se všemi podklady ze zkoušek.boha. který jede na bělouši v doprovodu pomocníků. .

n a n . Je patronkou domácích prací a ženy se na ni obracejí. Byl to oblíbený žák nesmrtelného LU Tung-pina. Jeho atributem je flétna. Che Che a Er Sia Tito dva usměvaví a vždy veselí nesmrtelní vypadají j a k o dvojčata. zmizela a dlouho ji nikdo neviděl. lotosovými květy nebo k o š í č k e m s různými symboly štěstí.c h o u ( 6 2 5 . který ho vzal do sadu. Nesmrtelný Che. údajně se jedná o synovce slavného učence Chan Jilho. N y n í samotinká putuje světem. Nyní putuje světem jako hráč na kouzelnou nefritovou flétnu. K d y ž dostane hrst mincí. Che Sien-ku Poslední z řady O s m i nesmrtelných je žena. živí se rozemletou perletí a měsíčními paprsky. Proto je lze často vidět s broskvemi. kuchyňská naběračka.c ' na jednu broskvoň vylezl. lhostejně je rozhodí. jeden z nich drží lotos (che) . Podle pověsti byla dcerou chudého majitele krámu v Ling-lingu v provincii C h u . aby mu ukázal stromy broskvoně nesmrtelnosti.7 0 5 ) povolala k e dvoru. Chan S i a n g . který v každém ročním období nosil na holém těle slaměný plášť.Chan Siang-c' Šestý v řadě Osmi nesmrtelných. putoval zemí bos a vedl život poutníka a poustevníka. Veškeré nabídky života na císařském dvoře odmítal a po celý život zachovával věrnost svým ideálům. Nezná hodnotu peněz. která podporuje růst rostlin. protože je nepotřebuje. Jejím atributem je lotosový stvol nebo květ. Oba jsou svým z p ů s o b e m považováni za b o h y bohatství i dlouhověkosti a štěstí. Když ji mocná císařovna W u . Je patronem hudebníků a vykladačů osudu a malíři ho velice rádi zobrazují. někdy též „žezlo všech p ř á n í " (žu -i). že už od dynastie Sung (960 až 1279) obzvláště uctívali jednoho ze svých mnichů. po níž získala schopnost předpovídat budoucnost. třebaže se ve skutečnosti jedná o přátele. Che Spojení taoistů s přírodou vedlo k tomu. j e n ž nejlépe vyjadřoval jejich životní ideál absolutní jednoty s přírodními jevy. spadl z ní a stal se nesmrtelným. k d y ž j i m práce přerůstá přes hlavu. který žil kolem roku 820. Che-che Na četných obrazech lze vidět dva veselé chlapce s polodlouhými vlasy. N e z n á m ý pocestný jí daroval broskev nesmrtelnosti.

Cheng-šan (severní) Severní Cheng-šan. M ů ž e však držet i dózu. století zbožněni dekretem císaře Jung-čenga. Nová území) . Oblast kolem Cheng-šanu vyznačuje hranici mezi čínskými rolníky a mongolskými stepními nomády. 1. Cha zase vypouštěl z úst oblak smrtícího žlutého plynu. n. Vojevůdci byli později prohlášeni za svaté a převzal je buddhismus. mezi nimi proslulý chrám Nan-jue-miao. Až do dynastie Ming (1368 až 1644) byla několikrát odříznuta od Číny. Tito bohové-d voj čata jsou považováni za nositele bohatství i za symbol manželské svornosti. takže m n i c h o v é se museli podrobit a přizpůsobit dobyvatelům. Na samém vrcholu stojí horský c h r á m .C h u n g .a druhý misku (che). který se j a k o vlaštovčí hnízdo tiskne níže ke strmé stěně. který znalci považují za nej krásnější v celé Číně. tedy kolem roku 1 1 22 př. Cheng a Cha Čínský univerzatismus dal v průběhu dějin vyrůst řadě větví. z níž vyskakuje kůň nebo se z ní sypou šperky. správce k u c h y n ě kláštera K u o -čching v provincii Če-ťiang. Nachází se v překrásné krajině 150 kilometrů jižně od města Čchang-ša v provincii Chu-nan. století u m n ě vybudováno na hoře i v ni a propojeno chodbami. kdy byla svržena dynastie Šan. kterým se říká maršálové Cheng a Cha a jež pocházejí z doby. jež působí mnohdy podivně. se zvedá necelých 70 kilometrů jihovýchodně od města Ta-tchung v provincii Šan-si a dosahuje výšky 2017 metrů. Cheng -šan (jižní) Jižní Cheng-šan je jednou z pěti posvátných hor taoismu. kteří byli v 18. ze které stoupá pára. ale nej známější je Zavěšený klášter (Sůan-kchung-s'). N a j e h o svazích je několik rozlehlých klášterních komplexů. Podle pověsti se j e d n á o básníka a mnicha Chan-šana. století v horách Tchien-tchaj. Například lze občas i v buddhistických chrámech obdivovat dvě sochy strážců.8 hektaru a byl založen už v roce 725. Oněch asi 40 síní a pavilonů bylo už v 6. proto se mu říkalo „chrápal".K o o n Tento taoistický chrám Zelených borovic (Čching-sung-kuan) v pevninské části Hongkongu (New Territories. který stojí východně od velkého chrámu Nan-júe-miao. Cheng dokázal z nosních dírek vypustit dva světelné paprsky a vyloudit burácivý zvuk zvonů. V klášteře Ču-šeng. Nejvyšší vrchol má výšku 1290 m. aby chrápáním a foukáním chránili kláštery. Dvoupatrovou střechu hlavní síně nese 72 sloupů. a j e h o přítele Š'-teho. které symbolizují 72 vrcholů osmdesátikilometrového Cheng-šanu. když cestoval na jih. Tento „chrámový klášter Jižní hory" zaujímá plochu 9. V páře poletuje pět netopýrů. C h i n g . si roku 1714 udělal zastávku císař Kchang-si. Toto navýsost m í r u m i l o v n é náboženství j i m přisoudilo úkol. další z pěti posvátných hor taoismu. j e n ž žil v 7. proto se mu říkalo „Foukač". Tito dva vojevůdci vládli magickými silami.

kteří všichni naj e d n o u vystoupili na oblohu. aby je ušetřil. aby s nimi zůstal. Vypravil se tedy do pohoří Kchun-lun za Královnou matkou Západu. Po návratu jej svěřil do opatrování ženě. a to 15. který se slavil v druhé polovině 8. dne 8. Podle jiné verze Čchang-e elixír ukradla.e Svátek středu podzimu (Čung-čchiou-ťie) je spojován s měsícem a váže se k němu pověst o deseti sluncích. Svátek se slaví ohňostroj i . Chlapec štěstí Zobrazení smějícího se nebo radostně se tvářícího chlapce s broskví nebo s „houbou nesmrtelnosti" v ruce je s y m b o l e m štěstí a dlouhověkosti. Tento chrám je konkrétním důkazem toho. dračím tancem.m e n g . Od té doby lidé přinášejí na paměť tohoto odloučení. lunárního měsíce. aby slunce sestřelil. Chladná rosa (chan-lu) Menší svátek. Chou-tchu Mateřské božstvo země. Chou Ťi Bůh „Pán prosa". zemědělství zvaný Chou -i a Č c h a n g . Chlapec. který se o elixíru doslechl. ale zvláště na paměťjejich lásky oběti měsíci. lunárního měsíce si vyrazil na lov. Neštěstí bylo o d v r á c e n o a lidé lukostrelci děkovali a prosili ho. Za svou ženou už nemohl a ona již nemohla za ním. ryba a lotosové s e m í n k o Tato kombinace na obraze znamená přání „Nechť máš všeho dostatek". Pozemské štěstí s krásnou ženou mu trest sice ulehčovalo.e vytáhla elixír z úkrytu. Takoví radostní hoši se často vyskytují i ve skupinkách. Chou-i se zamiloval do překrásné dívky Čchang-e a odmítl vrátit se na nebesa. Když Chou-i sestřelil devět sluncí a chystal se sestřelit de- sáté./9. neboť může být lidem k užitku. lunárního měsíce (8. co se stalo. v níž se kromě vybrané knihovny a starobince nachází i vegetariánská restaurace. zvonicí a bubnovou věží a četnými řezbami na střeše a v interiéru. Když se Chou-i vrátil z lovu a zjistil. uprchla s ním na měsíc a tam byla za trest přeměněna v třínohou ropuchu. personifikace ženské plodnosti. údery do bubnů a gongů a kulatými měsíčními koláčky (jiie-ping). kde nyní žije a nemůže se vrátit na zemi. Toho využil j e h o žák F e n g . Zemi zachvátilo strašlivé vedro a sucho a lidé prchali do jeskyní. 15. že i taoismus j d e s dobou. dne 8. přesto však toužil po nesmrtelnosti. Za Časů mytického císaře Jaoa porodila sluneční bohyně deset synů.Chladná rosa 70 byl založen až v roce 1949 a proslul skvostnou čestnou branou. v takovém případě symbolizují radost a hojné potomstvo. rychle ho vypila a vzlétla na měsíc. jak si hrají nebo pouštějí draky. družka nebeského vlád- . Nefritovému císaři se jich zželelo a nařídil nebeskému lukostrelci Chou-imu. lampiony. propadl velikému žalu. pozemský císař Jaojej požádal. Stal se významnou svatyní. která mu darovala elixír nesmrtelnosti. vnikl do domu a ohrožoval Čchang-e nožem. říjen). Č c h a n g . Nefritový císař ho proto potrestal smrtelností. královna země.

Zachovaly se tři síně a třináctipatrová pagoda z 12. pravdu a radost a rovněž je barvou slunce a mužského principu j a n g . . nic se nesmí skrývat. úspěch. propouštět světlo. století. Ž l u t a j e barva zralého obilí a dřeva. Strukturální prvky chrámu musí být vidět. Modrá je barva nebes. modrá. která se určuje podle pravidel feng-šuej. C h r á m Nebes Tento známý pekingský chrám (Tchien-tchan). kdy je slunce nízko. naložili je na bělouše a na zpáteční cestě si udělali u Luo-jangu zastávku. Při plánování svatyně se stavitelé od pradávna drží pěti základních principů: Rozvržení místností musí vyhovovat j a k p o t ř e b á m mnichů a věřících. východu a vlády. červená a zelená. v létě chránit před palčivým sluncem a deštěm a v zimě. Střecha musí být bohatě zdobena. Proslul padesátimetrovou pagodou s měděnou střechou se zvonečky. Čínsky se j m e n u j e Paj. A přesně na tom místě založili klášter. používá se žlutá. Ming-ti. štěstí. konzol a vlysů. Dnešní podoba mnohokrát restaurovaného a rozšiřovaného komplexu pochází převážně z období Ming. nejsou však striktně předepsané. tak estetickým p o ž a d a v k ů m . Chrám může mít brány a pagody.ce Šang-tiho. Trámoví je většinou bohatě zdobeno řezbami. p o chází ze stejné doby j a k o Císařský palác. Je znám jako Paj-da-s' nebo Miao-jing-s'. zlatá. kteří jsou považováni za významné misionáře buddhismu v Cíně. Šang-ti představuje jang a Chou-tchu jin a tím se udržuje harmonie nebes a země.s ' . který se časem vyvinul ve významné středisko učenosti. Chrám Při stavbě chrámu hraje hlavní roli příznivá poloha. Založen byl v roce 1096 za dynastie Liao a roku 1271 ho dal Kublajchán restaurovat v tibetském slohu. krev. které rozeznívá vítr a jež zahánějí zlé duchy. Barva ryzího zlata symbolizuje zemi. upřímnost. Brzy nato vyhořel a roku 1457 byl za mingského císaře Tchien-šuna obnoven a dostal j m é n o Miao-jing-s'(Klášter božské spravedlnosti). byl založen už v roce 68 za dynastie Východní Chan a nachází se asi 12 km výc h o d n ě od Luo-jangu v provincii C h e .m a . C h r á m Bílé d a g o b y Tento chrám se nachází západně od parku Pej-chaj ve čtvrti Si-čcheng a nesmíme ho zaměňovat s Bílou dagobou. druhý císař dynastie Východní Chan. Celý chrám je uspořádán symetricky kolem dvorů a orientován severojižně nebo podle odchylky stanovené geomantem. V z á c n é rukopisy získali už v Afghánistánu. stojící v parku o rozloze 273 hektarů. V bráně lze vidět hroby dvou mnichů. bohatství a císaře.n a n . Zelená je barva vody a hojně se používá u trámů. Volbu barev určuje symbolika. Z b u d o v á n byl v roce 1420. vyslal roku 67 dva mnichy do Indie pro buddhistické spisy. C h r á m Bílého koně Jedná se o první buddhistický chrám v Cíně. Červená z n a m e n á oheň.

Na třístupňovou mramorovou terasu vede osm schodů. Sloupy mají hlubokou symboliku. kde je ve vnějším kruhu dvakrát 81 kamenů. na níž je v dvacátém sedmém kruhu třikrát 81 kamenů. zemi a člověka. prosil nebesa o odpuštění svých hříchů a o šťastný rok. symboly čtyř hlavních a čtyř vedlejších směrů. Další kruh se skládá z osmnácti k a m e n ů a devátý vnější kruh (zvaný „střed země") tvoří 81 kamenů. V obrovských obětních n á d o b á c h pod oltářem se pálili Černí býci. Na oltáři Nebes se plně uplatňuje symbolická devítka. Kruhový kámen uprostřed posledního stupně je obklopen devíti pravoúhlými kameny. Konstrukce vznikla bez použití jediného k o v o v é h o hřebíku. Chrámu daly jméno dvě skvěle zachovalé sochy Buddhy Šákjamuniho z bílého nefritu a samy o sobě jsou úžasným důkazem soudržnosti buddhistů pře- . přímo pompézní. Na vyřezávaném stropě vidíme motivy draka a fénixe. Nejdříve meditoval v síni N e b e s k é klenby. 28 masivních dřevěných sloupů podpírá trojitou kruhovou střechu.C h r á m Nefritového Buddhy 72 tedy dobrých padesát let po založení dynastie Ming. v níž se uchovávaly posvátné tabulky císařských předků. jež se nachází v jihozápadní části areálu. Císař při modlitbě skládal počet ze své vlády. O zimním slunovratu se císař ve slavnostním průvodu odebíral do chrámu. Tři stupně oltáře symbolizují nebesa. na prostředním 108 a na spodním 180. Čtyři vnitřní sloupy odpovídají čtveru ročních období. Těžištěm chrámu je 38 metrů vysoká síň Modliteb za dobrou úrodu. neboť s e j í účastnil celý d v ů r a na nohou bylo ostatně i celé hlavní město. Stavba má v základně průměr 30 metrů. dva vnější kruhy po dvanácti sloupech symbolizují dvanáct měsíců a dvanáct dvouhodin. v níž císař obětoval v polovině prvního lunárního měsíce a prosil o dobrou úrodu. která je pokryta 50 000 modrými glazovanými taškami a zakončuje ji pozlacená koule. Tento vzorec pokračuje na prostřední terase. Mramorová balustráda má na nejvyšším stupni 72 dílů. tedy symboly císaře a císařovny. potom se převlékl a přešel do síně Půstu. a na spodní terase. Zde se do východu slunce postil a s prvními slunečními paprsky se odebral ke třístupňovému kruhovému oltáři Nebes z bílého mramoru a s obětinami třikrát vystoupil na j e h o vrchol. C h r á m Nefritového B u d d h y Chrám Nefritového Buddhy (Jtt-fo-s') se nachází na západě obrovské metropole Šanghaje a je j e d n o u z největších turistických atrakcí města. C h r á m po úderu blesku vyhořel a do původní podoby byl obnoven v roce 1889. Tato ceremonie byla vždy p ř e p y c h o v á . aby se zhostil povinností nejvyššího kněze. jejich součet je tedy stejný j a k o stupňů v kruhu 360. Tato ryze čínská dynastie usilovala o obnovení tradičních obětí p ř e d k ů m podle přísného konfuciánského rituálu a o uctívání nebes.

pavilony. Chrám Předků tin Uctívání předků se v Cíně v průběhu staletí projevovalo m n o h a kaplemi. Nejvelkolepějsí stavbou je síň Svaté matky z roku 1102 s valbovou střechou a se 33 s o c h a m i dvorních dam v životní velkosti. obklopen sbírkou cenných buddhistických spisů. asi 25 km jihozáp a d n ě od Tchaj-juanu v provincii Šan-si u pramene řeky Ťin-che na úpatí hory Sílan-wang-šan. můstky a pomníky vytvářejí impozantní komplex asi stovky staveb. slonů. Chrám Ťin-c' byl původně zasvěcen zakladateli dynastie Čou. Z pěti pagod mají čtyři jedenáct pater. nemá sice již síně. která vzešla právě z tohoto města. tedy ještě za císařství. Pět věží se však naštěstí zachovalo a d a l o mu dnešní j m é n o . z nichž se řada dochovala. koní a pávů. 1. aby navštívil tamní kláštery. který sestává ze tří síní a dvou dvorů. které patří k význačným uměleckým dílům dynastie Sung (960-1279). svatyněmi a chrámy.9 m e trů a stojí v síni Wen-cang. prostřední třináct a rovněž dosahuje výšky 13 metrů. který vchází do nirvány. Roku 1880. V roce 1473 dal císař Čcheng-chua zbudovat podle indického vzoru stúpu s pěti věžemi na obrovském Čtvercovém podstavci (styl zvaný „pagoda diamantového trůnu"). byl to dar mingského císaře Jung-leho (vládl 1403-1424) tamní mníšske obci a jednalo se o rozsáhlý komplex. chrám Předků Tin. Od základny k vrcholu jsou zdobeny reliéfy. putoval jeden mnich z ostrova Pchu-tchuo-šanu ve Východočínském moři do Barmy. n. zato však pět úžasných pagod. Četné síně. století př. zemi nefritu. stojí vlevo od této síně „chrám Vodní bohyně". Při návratu do domovského kláštera se zastavil v Šanghaji a dvě největší sochy věnoval chrámu Ťiang-wan. V letech 1860 a 1900 byl klášter zpustošen evropskými intervenčními vojsky a v roce 1920 zabaven místními válčícími vládci a k á m e n po kameni rozprodán. Jedním z nej významnějších j e Ť i n . Klášter se původně jmenoval „chrám Skutečného probuzení". je dlouhý 96 cm a lze ho vidět v síni v západní části kláštera. mu darovali hned pět nesmírně cenných soch Buddhy Šákjamuniho. Hlavní stavby však vznik- . Ležící Buddha. terasy. v n ě m ž vystavují 1200 stél a kamenických prací. které se dochovaly i s uměleckými díly. Na rozlehlém p o z e m k u je dnes muzeum sochařství.C h r á m P ř e d k ů Tin 73 sáhující hranice států. Sedící Buddha je vysoký 1. který žil v 11.c ' . století. které zobrazují scény z B u d d h o v a života i množství lvů. V Barmě. C h r á m Pěti p a g o d Pekingský chrám Pěti pagod (Wu-tcha-s') se nachází severně od zoologické zahrady. Protože v dávných dobách se uctívala bohyně řeky Tin. j e ž vznikaly od 11. Brzy k tomuto chrámu začali přicházet buddhističtí poutníci a z jejich darů se pro tyto sochy zřídil vletech 1918-1928 vlasmi chrám. O b ě sochy i c h r á m j a k o z á z r a k e m přestály bouři kulturní revoluce.

Po příchodu buddhismu se staly významnými součástmi klášterů. Když na počátku 20.j e h o syn daroval buddhistickému klášteru a opat v ní dal postavit chrám. která je symbolem města. století podle šesti fíkovníků bengálskych (banyánů). Tento snad nej starší zvon na světě je vysoký 6. století a původně se jmenoval chrám Vzácného klidu. C h r á m o v é divadlo Ve staré Číně . V klášterním rybníčku žije velká želva. Do jeho stěny je zvenčí i zevnitř vyryto 227 000 znaků.5 tuny. Za B u d d h o v o u sochou v hlavní síni stojí obrovská socha Kuan-jin. V 10. Jednu z nich Západní zahradu . každý větší klášter měl kromě bubnové věže 1 zvonici. nesl se jeho zvuk za klidných dnů do okruhu 50 kilometrů. že pamatuje dynastii Ming. . jemuž se dnes podle zvonu říká Ta-čung-s' . 1.a opět skoro o tisíc let později.chrám Velkého zvonu. na j e h o ž pravé straně stojí síň Čtyř nebeských strážců a na levé straně síň Pěti set luo-chanů. a to v 11. století nebylo v Pekingu ještě slyšet hluk motorů.Chrám Šesti fíkovníků 74 ly o dvě tisíciletí později. století. Chrám Uctívání císařských předků V tomto p e k i n g s k é m chrámu se schraňovaly tabulky panovnických předků a zasloužilých mužů z předchozích dynastií a císař je osobně ve 3. ale v roce 1 892 byl obnoven v dnešní podobě. Chrám je rovněž znám cypřišem starým přes dva tisíce let.). v roce 1955.1 8 6 4 ) byl chrám vyrabován a vypálen. Majestátní žlutou branou se vstupuje na rozlehlé nádvoří. Mezi 160 exponátů patří i zvon starý 2300 let. C h r á m Šesti fíkovníků Tento kantonský buddhistický chrám pochází ze 6. byly podle starých nákresů důležité části obnoveny ve slohu 12. n. Po zániku tohoto chrámu byl roku 1577 převezen do „chrámu Zrání v ě d o m í " (Ťue-šeng-s'). století n. V klášteře zřídili v roce 1985 muzeum zvonů. V j e d n é síni se dochovala socha Kuan-jin a k chrámu patří 55 metrů vysoká Květinová pagoda. má průměr 4 metry a váží 46. Svým způsobem se jednalo 0 čínský panteon. kompletní text Sútry Buddhova květinového věnce. Hojně je navštěvována pověstmi opředená Svatyně pramene a tři prameny na svahu hory jsou odedávna proslulé čistotou a hojností vody. C h r á m Z á p a d n í z a h r a d y Z a dynastie Ming (1368-1644) zřídil mandarín S u Š'-tchaj na severozápadě města Su-čou (provincie Ťiang-su) dvě krásné zahrady. století dostal j m é n o chrám Očistné moudrosti a dnešní j m é n o ve 12. a 9. lunárním měsíci uctíval střední obětí. Chrám Velkého zvonu První zvony na světě byly odlity v Cíně za dynastie Západní Cou (1122-771 př. o níž se tvrdí. 1. Za mingského císaře Jung-leho byl roku 1406 odlit z bronzu největší zvon východní Asie a umís- těn v chrámu Wan-šou. Zvon zabírá ve vlastní zvonici dvě patra.94 m. jež bývaly jeho chloubou. Za tchajpchingského povstání ( 1 8 5 0 .

jež dávaly i několikahodinové kusy.5 3 4 ) . přičemž každou z těch částí lze považovat za sam o s t a t n o u . Kitanové několik generací předtím převzali buddhismus a rozhodli se pro čínskou buddhistickou školu založenou na Sútře Buddhova květinového věnce. ale vždy byl obnoven. Témata nebyla n á b o ž e n s k é h o charakteru. příběhy z dějin. Město si vybrali zřejmě proto. Chua-fen B o h y n ě uctívaná v okolí Kantónu ženami. T é t o bohyni prý stačí j e n chtít a dokáže i z toho nejošklivějšího děvčete udělat v očích milence úplnou krásku. C h u Ting Patron klenotníků. století svá původní území v dnešním Vnitřním M o n g o l s k u . Dodnes lze obdivovat 38 originálních knihoven ve dvou patrech a 3 1 terakotových soch z dynastie Liao. C h u a Tchou Bůh chirurgů uctívaný především v Kantónu. že leží jižně od Velké zdi a již dříve bylo hlavním m ě s t e m dynastie Severní Wej ( 3 8 6 . . aby j i m m a n ž e l é zachovávali věrnost. Jako obětní dary se jí přinášejí rtěnky. neboť byl považován za středisko učenosti. Chua-jen. většinou se jednalo o legendy. že hře budou věnoval stejnou pozornost j a k o žasnoucí rolníci. rodiny. Komplex imponuje zejména velikostí. neboť se dělí na Dolní a Horní chrám. Příslušnost divadel k venkovským chrámům se zdůvodňovala tím. které existovalo až do roku 1125. Chryzantémové víno údajně prodlužuje život. zatímco jinak převažuje severojižní orientace. pudr a podobná kosmetika. a věřilo se. Sloh Liao se vyznačuje slavnostní důstojností a harmonií a má symbolizovat dokonalost buddhistického světa. V Ta-tchungu zřídili vládci nově založené dynastie Liao hlavní chrám. j e ž ochraňuje chrámy. charakteristickém především orientací hlavní síně na východ. zformovat jej v kulturní jednotu a dokonce svérázně přispět i k vytvoření nových prvků v umění. v němž zejména v měsíci sklizně vystupovali kočovní herci a často větší kočovné společnosti. j i m ž záleží na mladistvém zjevu a atraktivním vzezření. Několikrát vyhořel. Nečínský nomádský národ Kitanů opustil počátkem 10. Chua-kuang Velice všestranné božstvo. j a k buddhismus dokáže změnit válečnic ký stepní národ. C h r á m dříve schraňoval vzácné sbírky buddhistických spisů. epizody ze slavných románů nebo rozpustilé frašky. Styl dochovaných hliněných a dřevěných plastik se rovněž odlišuje od slohů předchozích staletí. že i bohové se těší divadlem stejně jako lidé. Chua-jen-s' Chrámový komplex v Ta-tchungu (provincie Šan-si) je velice d o b r ý m příkladem toho. pronikal na jih a v severní Cíně založil království Liao. Chryzantéma Symbol p o d z i m u a dlouhověkosti. Postaven byl v nefalšovaném slohu dynastie Liao.měla řada venkovských chrámů divadlo. R o v n ě ž ji vzývají ženy rybářů.

Chuej-ti Náboženské dějiny Číny znají řadu císařů. zbudovaný už v roce 220. narodil se roku 638 v jihočínské provincii Kuang-tung a zemřel roku 713 v téže provincii v klášteře Kuo-en. neexistuje od jeho doby v Číně žádná nominální hlava buddhismu. Prý vysílá posly do podsvětí. Má čtyři tváře. aby viděl do čtyř světových stran. co si duše zesnulého přeje.1 4 0 2 ) . Vzývá se při nemocích a v jeho chrámech se věřícím rozdávají čajové směsi. hlavně však prodavačů „záhrobních peněz". legendárních i historických. ale dnes je značně rozšířen v Hongkongu a okolí. uctívané j a k o patron zlatníků a stříbrníků. Masiv se nachází asi 120 kilometrů východně od Si-anu a jižně od ústí Wej-che do Žluté řeky. Jeho učení shrnuje Tribunová sútra šestého patriarchy. 1. kteří byli po smrti povýšeni na bohy buď dekretem následníka. knížat a regentů. Jeho . Chuang-kuang ta-ti Velice oblíbené božstvo zejména v jižní Číně a mezi zahraničními Číňany. Nejvyšším vrcholem v tomto světě plném srázů. ale k výletům se nabízí i řada nižších. který zabírá skoro čtyři hektary a jehož osa směřuje k hlavnímu vrcholu. Je uctíván jako zakladatel religiózního taoismu. Čtyři hlavní vrcholy zvládne pouze člověk netrpící závratěmi. Podle tradice žil v letech 2697 až 2597 př. o nichž se tvrdí. třetí ze tri čínských mytických císařů. Do této úchvatně krásné horské krajiny v provincii Sen-si se po staletí uchylovali taoističtí i buddhističtí poustevníci a mezi strmými štíty zakládali menší kláštery. který velice podporoval kulturu. V obci Chuaj-ne se nachází hlavní chrám Chua-šanu. Chuang-ti Žlutý císař. skalních stěn a vodopádů je Lotosová hora (1997). a považován za vládce vesmíru a nejvyššího z bohů. Chuej-neng byl však zbožněn a buddhisté jej vzývají j a k o patrona. výrobců lešení a hřbitovních okras. Ještě v roce 1900 úspěšně zdolal dlouhotrvající sucho v provincii K u a n g -tung. j e ž se spalují na hrobech. že jsou připraveny přímo podle božské receptury. protože leží na železniční trati ze Si-anu do Luo-jangu. Jeho atributem je bělouš. n. nebo lidovou vírou.Chua-šan 76 zlatníky a stříbrníky. Chua-šan je považován z a j e d n o z nejkrásnějších pohoří Číny. Chua-šan Východní z pěti posvátných hor taoismu. Vyznačuje se velkorysostí a ochotou pomáhat potřebným a oblíbeno je i mezi buddhisty. čínské medicíny apod. Chuang Tcha Sien Kult tohoto taoistického božstva pochází původně z Če-ťiangu. navíc pro turisty relativně snadno dosažitelné. Chuej-neng Šestý a poslední patriarcha buddhistické školy čchan. kteří ho prohlásili za buddhu. aby zjistili. Mezi nimi vyniká mingský císař Ťien-wen (vládl 1 3 9 9 . která zde míří na východ. Protože dalšího patriarchu nejmenoval. slepce a slabozraké a funguje i j a k o vládce všech ochranných božstev bource morušového.

vždy sedí se zkříženýma n o h a m a ve zlatém nebo modrém šatu a rukou si drží Černý vous. Chung-fu-s' V poněkud odlehlejší provincii Kuej-čou se od počátku re- formní politiky scházeli buddhisté a zvolili si za své centrum „klášter Velikého štěstí" (Chung-fu-s'). Na pevnině se na něj už skoro zapomnělo. 57 kilometrů severně od Pekingu. „Tří Čistot". byl zbožněn j a k o Chuej-ti. ale několikrát byl obnoven a rovněž měnil j m é n o . Chung-ťiin Lao-cu Vedle tří nej vyšších božstev. C h u n g Sien ta-ti Kulturní jednotu Číňanů daleko za hranicemi čínského státu lze nejlépe demonstrovat na příkladu tohoto nesmrtelného z východu provincie Kuang-tung. Byl založen v roce 1672 a tiskne se k hustě zalesněnému svahu hory Čchiang-ling severovýchodně od hlavního města provincie Kuej-jangu. ale mezi Číňany v Malajsii a Singapuru je dobře znám a četné sochy ho ukazují. za mistra všech patriarchů tohoto náboženství a uctíván jako první ze všech nesmrtelných. zrodil se tam j e h o kult.Chung-ťiin Lao-cu 77 strýc. nýbrž spíš vynikal ochotou pomáhat. Jeho obraz nebo sochu lze vidět v mnoha chrámech. Pochází z poloviny 4. Chung-ťun L a o . kterak jede na tygru a jako generál v pozlacené zbroji divoce mává mečem. v n ě m ž zemřel roku 1440. kde žil několik desítek let j a k o prostý mnich. Tien-wen unikl v převlečení za mnicha do odlehlých Lvích hor v provincii Jun-nan. století. Chung-luo Chrám Červeného šneka leží v překrásné poloze v lesnatých horách Čching-lung. a vždy byl výz n a m n ý m střediskem buddhistické sekty Čisté země. znají taoisté ještě „Velkého taoistického mistra". . ale zdá se. pozdější císař Jung-le. Po stranách hlavní síně stojí dva třicetimetrové jinany staré přes tisíc let. ho svrhl a dal ho pronásledovat. že Chung Sien ta-ti nikdy nebyl vojákem. Není známo. má prasečí tělo se čtyřmi křídly a tlapami šelmy. j e n ž je považován za velkého praotce a transcendentního učitele samotného Lao-c'a. Inkognito se vrátil do Pekingu. Chun-tun Bezhlavý bůh chaosu. kdy tato legendární postava žila. Ale protože v horském klášteře jeho pravou totožnost znali.c u .

židle. souhvězdí ve tvaru rovn o r a m e n n é h o trojúhelníku a ornament fu symbolizující spravedlnost a nespravedlnost. jež drží buď v rukou. kterého později převzali buddhisté a považovali za ztělesnění světské moci. Podle charakteristických atributů božstva. rdest. jež nejsou vázána na konkrétní horu. slávy a přepychu. skála atd. obětní pohár. 5. I n s i g n i e Insignie přísluší v Číně j e n císaři a jsou vyšity na jeho šatu. sluneční havran. za boha. Podle názvu chrámu. 4.). při němž si mladíci nasadí masky lvů a dovádějí na ulicích. Někdy při identifikaci pomůže i „sedadlo" (trůn. j e n ž drží ochrannou ruku nad všemi buddhistickými zařízeními. Inspektor hor Význam hor pro čínskou lidovou víru se neprojevuje jen četností lokálních horských bohů. neboje má po boku. jež chrám v průběhu věků dostal od věncích nebo kněží. Indra Staroindický bůh bouře. protože v minulosti při restaurováních a přestavbách se postavy ve skupině mohly prohodit. Existuje pět způsobů. plamen. v níž se božstvo nachází. sekera. Identifikace božstva Identifikovat nějaké božstvo mezi četnými sochami chrámu není při ohromném počtu bohů dál ně východního panteonu jednoduché. oblak. 2. Podle j m é n a . Císařovými insigniemi jsou: drak. 3. jak božstvo nebo ochranného ducha blíže určit a správně pojmenovat: 1. měsíční zajíc. Ministři a vysocí úředníci mají p o u z e hodnostní označení. ale i božstvy. Tento den se rovněž koná lví tanec. tedy hlukem bubnů a gongů. Inspekční cesta bohů Pátého dne nového lunárního roku sestupují bohové na zemi na inspekci. Podle j měna nebo titulu na základně oltáře. Procházejí celými pohořími. Podle skupiny. bažant. Jsou přijati důstojně. Patří k nim především inspektor hor Stin-šan ta-wang.I b i š e k Symbol bohatství a štěstí. rýžová zrnka. I-š' Mistr deště je božstvo ztvárňované většinou jako muž středního věku . To však platí jen podmíněně. neboť název často ukazuje přímo či symbolicky na zcela konkrétní božstvo. hory.

patřičnou úctu . Závislost rolníků na hojném dešti mu vždy zajišťovala a oběti.s lahvičkou a vrbovou větví. Větví rozstřikuje vodu z lahvičky po zemi.

kde na něj narazíme především v lamaistických klášterech. J a m a Původně indický bůh smrti. V rozběsnění hrozil. aby se na zemi mohly nasytit obětních darů. jsou to strážci podzemních pokladů. Podle legendy to byl mnich. že nikdy nevyhasla. Jan-teng-fo Zebračka ze Še-wej. Když si poustevníka všimli. Když ho převzal buddhismus. Maňdžušrí se proměnil v ještě mocnějšího d é m o n a J a m á n taku. leč marně. polobožské bytosti. 5. na j e h o ž příkaz ochraňují v případě potřeby Buddhovo učení. stal se „ochráncem držm o u " (dharmapála) s býčí hlavou. která lampu v jednom chrámu zásobila z almužen olejem tak bohatě. jehož j m é n o z n a m e n á Omezovatel nebo Potlačovatel. N i č e m o v é neznali slitování a uřízli hlavu i j e m u . Od té doby Jama zvažuje skutky zesnulých a rozhoduje o jejich znovuzrození v j e d n o m ze šesti světů. Jang Čcheng Bůh blaženosti a štěstí. Později se stala mniškou a ještě později se znovuzrodila j a k o buddha. zlata. chtěli se ho zbavit j a k o nepo- hodlného svědka. člověka s býčí hlavou přemohl a j m e n o v a l ho o c h r á n c e m učení a s o u d c e m nad zesnulými. dne 7. dne 11. protože je souzvučné se slovem mír (pching).Jablko Symbol jara a míru. stříbra a drahokamů. Z Tibetu se dostal i do Číny a M o n golska. který takřka padesát let v odloučení meditoval a zanedlouho měl dospět k probuzení. Nad nimi je Vaišravana. Jadeit viz Nefrit Jakšové Duchové. kterému pak uřízli hlavu. . které buddhismus převzal z indické lidové víry. lunárního měsíce vnikli do j e h o chýše zloději s ukradeným b ý k e m . Potom lupiče zabil a pil krev z jejich lebek. A tu začaly bezhlavým p o u s t e v n í k e m lomcovat magické síly. který ho j a k o jediný mohl přemoci. Jabloňové květy symbolizují ženskou krásu a plané jablko s magnólií vyjadřuje přání „Nechť je tvůj dům ctěný a bohatý". Poustevník je prosil a poukazoval na své blízké probuzení. Lidé se v zoufalství obrátili na bódhisattvu Maňdžušrího. V noci 29. lunárního měsíce dává všem duším v pekle dovolenou. on vyrostl v mocného démona a nasadil si býčí hlavu. že vyhladí celé lidstvo.

J e n K u a n g Ochrankyne slepých.Jen-miao 81 vždy bývá zobrazován se symboly moci. J e n . Obraz úředníka s j e lenem vyjadřuje přání „Kéž je ti dopřáno bohatství a sláva". V jedničce je tedy síla tvůrčího. vzývá se při očních chorobách a je známa jako „Naše milá paní dobrých očí". lunárního měsíce (20. který má vlastní svatyni nedaleko Konfuciova hrobu v Čchu-fu. v níž se promění v jantar. Léky z jantaru se v Číně považují za afrodiziakum. neboť jehně saje matčino mléko vkleče. což naznačuje už j e h o čínský název „tygří duše" (chu-po). přiřazené n e b e s ů m . Jao-š'-fo B u d d h a léčitel. Dožil se více než sta let a odmítal i ty nejvyšší úřady na císařském dvoře. Tento horský klášter existuje už skoro tisíc let a má i řadu soch slavných lékařů různých dynastií. Vzhledem k tomu.w a n g Taoistické lékařské centrum v pohoří provincie Šen-si s velkým farmaceutickým archivem. z nichž postupně vzniklo v š e c h n o . který je dodnes žádán o pomoc při mnoha chorobách. Jen Chuej pocházel ze skromných poměrů a Konfucius ho přijal za žáka v souladu se svým výrokem. z nichž nejvýznamnější je Bhaišadžjagurubuddha (buddha „Mistr léčitel"). Existuje celkem osm buddhů léčitelů. J a o . Na prvopočátku světa byl „NejzazŠí předěl" či „Nejvyšší p ó l " (Tchaj-ťi) a z něj vznikla „Nej větší jednota" (Tchaj-i). a tím i symbol dokonalosti. Jednorožec viz Čchi-lin Jehně Symbol dětské oddanosti. Jarní rovnodennost (čchun-fen) Menší svátek./21. Věřilo se totiž. Jen Chuejova vědychtivost a talent byly tak m i m o - . a proto má toto číslo i desítky významů a vyskytuje se v tisících složenin. Nejvýznamnější z nich je Sung S'-mao (581 až 682). aby se mohl nerušeně věnovat bádání. dne 2. že jeleni žijí m i m o ř á d n ě dlouho a dokážou najít houbu nesmrtelnosti. že duše mrtvého tygra vchází do země. Ve znakové řeči se znázorňuje vztyčeným ukazovákem. protože staří Č í ň a n é věřili. bohatství a dlouhého života. který se slavil 3. Jedna V čínské číselné mystice hraje j e d n i č k a (i) význačnou roli. březen). kterého buddhističtí lékaři a lékárníci uctívají jako zakladatele svého řemesla. Jantar Symbol odvahy. j e h o ž j m é n o j e d n o z n a č n ě svědčí o indickém původu. J e n Chuej Oblíbený Konfuciův žák. která se přeměnila v principy jin a j a n g . že „vzdělání je m i m o veškeré stavovské rozdíly". že jelen (lu) je souzvučný s dobrým příjmem.m i a o Klášter v severní části Konfuciova rodiště Čchu-ťu zasvěcený Mistrovu oblíbenému žáku Jen Chuejovi. Javor Červený javor je emblém boha války. Jelen Symbol dlouhověkosti. Proto bůh dlouhého života Šou-lao bývá často zobrazován spolu s jelenem. Je to číslo m u ž s k é . jednoty a nedílnosti. stal se i symbolem bohatství.

Když do města zavítal zakladatel dynastie Chan ( 2 0 6 / 2 0 2 . v níž končí veškeré starosti. stačí mu jen voda. Když se n o v o m a n ž e l ů m věnoval obraz se d v ě m a jeřáby. Jen Chuej podlehl nevyléčitelné chorobě ve 32 letech. Čínské j e s k y n ě provedením. že duše zesnulého odlétá na jeřábu do ráje. Jestliže totiž j e ř á b zpívá. aby obětoval Konfuciovi a pobyl u j e h o hrobu. mládě mu odpovídá. Hlavní síň Fu-šeng-tien je 16 metrů vysoká a má střechu ze zelených keramických prejzů. nemusí už jíst. do oné „Čisté země". fénix. znamenalo to přání manželského Štěstí. se vysoký úředník symbolicky zobrazoval j a k o j e ř á b stojící na skále a hledící do slunce. Věřilo se. zdobením stěn a stropů i v y b a v e n í m sochami překonávají . Jeskynní umění Zbožný zvyk hloubit do skalních stěn prostory podobné kaplím. Civilní úředníci prvního hodnostního stupně měli na obřadním oděvu bílého jeřába a devět draků s pěti drápy a na špičce klobouku rubínovou kuličku. který symbolizuje taoistický ráj. Nová éra nastává. kachnička mandarínská a konipas. Jeřáb a broskev jsou hned dva symboly dlouhověkosti a jeřáb letící ke slunci vyjadřuje přání. namaluje se jeřáb se želvou nebo s jelenem. že Mistra j e h o ztráta zasáhla j a k o „rána kyjem". Jeřáb totiž znamená i moudrost a obezřetnost. přišel z Indie a ujal se všude. volavka.n. Jedna legenda hovoří o třech taoistech. Při této změně vždy přiletí jeřáb s počítací hůlkou v zobáku. V pokročilejším včku dostávali manželé novoroční přání s jeřáby pod borovicí u výrazného k a m e n e nebo skály. když se moře přemění v morušovou plantáž nebo naopak. kteří svůj věk již nepočítají v letech. po fénixovi nejvýznamnější pták čínské mytologie. že se proměnil v opeřence. Když zemře taoistický mnich. Hůlku pak položí u pavilonu u moře. dokonce celé j e s k y n n í chrámy. aby člověk obdarovaný tímto obrazem vysoko vystoupil v úřadu nebo docílil velkých úspěchů v zaměstnání. říká se.Jeřáb S2 řádné. což byl hned trojnásobný symbol dlouhověkosti. Když se dožije šesti set let. Vzniklo tak svébytné a úžasné j e s kynní umění.1 9 5 př. Jeřáb zde představuje vztah otce a syna. dal na počest oblíbeného žáka založit chrám. Smutek filozofa nad žákem byl tehdy všeobecně znám. Pět mezilidských vztahů vždy symbolizuje následující řada: j e ř á b . ale podle ér. Jeřáb Jeden z mnoha symbolů dlouhého života. Často lze na obrazech vidět vílu letící na jeřábu do pohoří Kchun-lun na velkou hostinu Královny matky Západu.) císař Kao-cu. Chce-li se přání dlouhověkosti zdůraznit.l. v „nebeského j e ř á b a " nebo „jeřába blažených". Při pohřebním průvodu se dříve často dávala na rakev figura jeřába s roztaženými křídly a zdviženou nohou. kde buddhismus zapustil kořeny. už po dva tisíce let úřednické zemi. V Číně.

vyrovnávají se v n ě m principy světlého a stinného". Jestliže namísto dnů s blahodárným jarním deštěm přijdou náhlé průtrže mračen. Maj-ťi-šan. Jestliže jeden n e p ř i m ě ř e n ě převažuje. jih a východ. vlhkost. dochází k záplavám. žlutou barvu. Existuje asi 30 jeskynních systémů. vzniklo pět prvků a z nich zase „deset tisíc věcí". světlo. jin zase zemi. Z o b r a z o v á n y jsou j a k o kruh s tmavým (jin) a světlým polem (jang). z nichž nejvýznamnější j s o u Tun-chuang. Lung-men. V šamanistické d o b ě považovali nebesa za „vládce počasí" a začali je uctívat j a k o nejvyšší božstvo. jasnost. sever. aby jin a jang byly v Říši středu v souladu. jež udržují v souladu celý vesmír. přichá- . sucho a slunná místa. ale i spravedlivou vládou. Jestliže jin je označován jako ženský princip (tma. hory. klid. Jang symbolizuje například nebe. sudá čísla a přerušené linie v trigramech. ba d o k o n c e císařovou osobní integritou a mravopočestným životem.všechny srovnatelné komplexy na světě. nebo zachovalostí. síla. slabost. a 11. Jin a j a n g vznikly z „Největší jednoty". Ping-ling a Kyzil a vynikají buď velikostí. Císař se měl starat o to. stoletím. přijímání. zatímco jin tygra. Nebesa bylo proto třeba příznivě naladit. pronikání. lichá čísla a nepřerušené linie v trigramech. Jako náboženský ornament se tento symbol nachází na četných uměleckých dílech. chlad a vlhkost a stinná místa. Podle konfucianismu jsou v ušlechtilém člověku oba principy v dokonalé harmonii. údolí. Štěstí a neštěstí na zemi vždy závisejí na harmonii těchto dualistických sil. rozmanitostí. Ťůn-kang. blahobyt a stabilitu. nejde v žádném případě o nějaké morální hodnocení. sucho. azurovou barvu. Konfucius pravil. mnohotvárnost materiálního světa. teplo). tmu. Když se spojily. jestliže slunce pálí příliš a dlouho. Jin a j a n g Jin a jang jsou považovány za přírodní síly. nastává c h a o s . teplo. Všechna ostatní božstva spadala pod nebeského boha. měsíc. sílu. Tato péče se neprojevovala jen pedantsky dodržovanými tradičními rity. Ta-cu. zaklínat j e . neboť j e n jejich harmonie zaručuje štěstí. tj. Tyto polární síly se vzájemně podminují a nemohou samostatně existovat. Jang rovněž ztělesňuje draka. Jeden princip nemůže existovat bez druhého. vdech. protože „byl Synem nebes na dračím trůnu". že „člověk v sobě sjednocuje způsob nebe a země. Zlatý věk čínského buddhistického j e s k y n n í h o umění spadá do období mezi 4. přichází sucho a s ním hladomor. chlad) a jang jako mužský (světlo. Jezevec a straka Obraz se strakou vznášející se n a d j e z e v c e m vyjadřuje přání „Kéž zažiješ velkou radost". západ. odliv. neboť lidské osudy značně p o d m i ň o v a l o počasí. slunce. Jestliže tyto požadavky vyšší moci porušil. přinášet jim oběti. výdech. Nejdůležitější obětní obřady brzy přešly ze šamanů na císaře.

který dává až tunu plodů. Jižní hora Jména viz Cheng-šan Čínská j m é n a jsou obvykle d v o u z n a k o v á nebo tříznaková. které dávají rodiče a jež se dříve několikrát za život měnilo. Měsíční dívka. Na prvním místě stojí příjmení a za ním osobní j m é n o . když nastupuje na trůn nový císař. Bývalé sídlo korunního prince se tehdy smělo používat už jen j a k o chrám. Jeho jádra se praží podobně j a k o v E v r o p ě kaštany a při svatebních hostinách se jedí pro štěstí. kdy nastoupil na trůn. že z k m e n e vždy vyraší nová větev. Protože pozdě plodí. Věřilo se totiž. čestnými branami a věžemi patří mezi hlavní pamětihodností města.1 1 2 5 ) . V Číně existuje zhruba 400 příjmení. Wang nebo Č c h e n g . Předání paláce .Jinan 84 zel o „mandát Nebes" a mohl být svržen. A tak byl palác v roce princova nástupu na trůn předán j a k o klášter lamaistické sektě žlutých čepic (Gelugpa). Jinan Jinan dvoulaločný. pavilony. Květnatá a značně poetická osobní j m é n a měla být dobrým zna- mením pro jejich nositele nebo měla zdůrazňovat jeho přednosti. v němž následník žil až do roku 1722. Jung-che-kung Lamaistický chrám v severovýchodní části Pekingu známý též j a k o Jung-che-kung čili palác Věčné h a r m o n i e (někdy též Klidu a harmonie nebo Harmonie a míru). z nichž se nejčastěji používá asi sto dvacet. které údajně pamatují dynastii Liao ( 9 1 6 . Modrý klenot. Velká odvaha a podobně. století jinan. pro tvar listů „kachní n o h a " nebo „sloní u c h o " a pro semeno s dužnatým nažloutlým osemením „stříbrná meruňka". Velký kůň. Celý komplex pak dostal nynější název a císař Jung-čeng jej ze všech sil podporoval.t u n g o v ý c h časů nahrazena vlasteneckými j a k o Silná vůle. říká se mu „dědečkův strom pro vnuka". V klášteře samém rostou dva jinany. například Li. Budování z e m ě . U kláštera Tchan-če-s' nedaleko Pekingu rostl v 18. Silný buvol a podobná j m é n a byla za M a o C e . V provincii Šan-tung se do výšky dvaceti šesti metrů tyčí třítisíciletý jinan. představuje jeden z nejctihodnějších lamaistických klášterů v Cíně a zároveň umeleckohistorické m u z e u m prvního řádu. Chrám je uspořádán podle severojižní osy a měří 4 8 0 metrů a s četnými síněmi. Má četná j m é n a . který se jako „živá zkamenělina" může ohlédnout za minulostí delší než dvě stě milionů let. Roku 1694 dal císař Kchang-si pro svého čtvrtého syna a následníka trůnu Jung-čenga postavit na tomto místě skvostný palác. Rozkvetlý narcis. byl v Cíně považován za „královský s t r o m " a připisovala se mu magická moc. který byl chráněn císařským výnosem a přicházelo se k němu čestnou branou. Jin a j a n g pak musel uvést do souladu jiný panovník. Buddhističtí mnichové jej s oblibou vysazovali kolem klášterů a chrámů. Rod Kchung (z nějž pocházel Konfucius) čítá přes půl milionu osob.

mezi nimi i nejdůležitější sbírky lamaistických spisů Kandžur a Tandžur. Po jeho smrti j e h o příbytek přeměnili v chrám. znázorňující 286 nesmrtelných. letech 20. Klášter však v roce 1231 vyhořel. dobrodince a kouzelníka. Ve čtyřech síních jsou zobrazeni četní taoističtí bozi. Zaprvé nástěnnými malbami ze 14. nesmrtelní. let byl klášter přesunut z břehů Žluté řeky a ve staré kráse postaven severně od Žuej-čchengu. Tehdy. Podstavec sochy je zahlouben osm metrů do země. který přes hory provincie S ' -čchuan a po Jang-c'-ťiangu a Velk é m kanálu dopravili do Pekingu. Jeho vznik se odvozuje od bájemi opředeného nesmrtelného Lii Tung-pina. klášter stál v cestě a musel se přemístit. Chrám má zajímavé dějiny.lamaistickým mnichům mělo vedle ryze náboženských důvodů i j e d e n nanejvýš politický: vázat vládce Tibetu na mandžuskou vládu v Pekingu.1 7 5 7 ) vybral p r o tento chrám zcela zvláštní dar. Jung-le-kung Monumentální taoistický klášter Jung-le-kung v provincii Šan-si proslul ze dvou důvodů. čínskými a mandžuskými nápisy. kteří se shromáždili k uctění nejvýznamnějších taoistických bohů. Zadruhé záchrannou akcí v 50. ale tehdejší předseda státní rady ČLR Čou En-laj jim ho zakázal ničit a rabovat. Ve čtvrté síni je 49 obrazů zakladatele . jež jsou sice dílem neznámého autora. století. nebeští úředníci a také lokální božstva. století. který se narodil roku 755 v obci Jung-le. Stavební práce skončily v roce 1262. Počátkem 60. Za kulturní revoluce obsadily klášter rudé gardy. Jung-che-kung se stal centrem čínsko-tibetské spolupráce. A tak byly poklady Jung-che-kung u uchráněny. století rozšířen na klášter. Wu Tao-ďa. Zde z něj vynikající umělci vyřezali osmnáctimetrovou sochu buddhy budoucnosti Maitréji a kolem ní byla postavena třípatrová síň Nekonečného štěstí (Wan-fu-ke). že sedmý dalajláma Kalzang G j a m c c h o ( 1 7 0 8 . O b d i v u h o d n é jsou i stély z roku 1791 s m o n g o l skými. který pak byl ve 13. ale byly vytvořeny podle vzoru velkého malíře z dynastie Tchang (618-907). Císař jej povýšil na palác (kung) a dal velkoryse obnovit. Na stěnách největší síně se táhne obraz dlouhý 94. bylo ještě možné vydat hodně peněz na uchování kulturní památky a získat schopné odborníky. Když se tehdy vláda rozhodla pro stavbu přehrady v soutěsce San-men na Žluté řece. nebeští válečníci.68 metru. z nichž lze vyčíst celé dějiny lamaismu a které se nacházejí za zvonicí a bubnovou věží. Proto není divu. ale nástěnné malby byly dokončeny až ve 14. Tibeťané koupili v Nepálu obrovský santal o průměru tři metry a dlouhý 26 metrů. dobrých deset let před kulturní revolucí. století. V síni Kolesa učení (Fa-lun-tien) stojí šestimetrová socha reformátora Congkhapy a za oltářem je hora s pěti sty luo-chany vyřezaná z jednoho kusu santalového dřeva. tibetskými.

ba d o k o n c e helenistické vlivy. četné výjevy z Buddhova života. Nej vetší sochy jsou vysoké 17 a 16. jsou to bódhisattvové. dne 1.1 6 4 4 a představují největší a nej těžší „knihu" této . Jii-čch'Kung Ochranný bůh kovářů.taoistická sekty Dokonání pravé skutečnosti (Čchuan-čen) Wang Čchungj a n g a (1112-1170) s výjevy z j e h o života. A protože už byly buddhisty a toto učení bylo v Číně rovněž rozšířeno. nejmenší pouhé dva centimetry. z nichž vyniká osm set. bohů. Zub času dal ledasčemu zmizet. Jiie-kung Palác měsíční víly. Jiin-kang Pouze vroucí víra velkého počtu schopných lidí umožnila v letech 4 6 0 . všemožná zvířata. Jii-šen V z h l e d e m k t o m u . kdyby jej značnými finančními prostředky nepodporovala vláda. Původně šlo patrně o j e d n o a totéž božstvo. lunárního měsíce ho nebešťané navštěvují a podávají mu hlášení. neboť Jii-š' bývá zobrazován s modrým kloboukem a žlutým šupinovým pancéřem. viděly v podpoře buddhismu vítaný nástroj k upevnění své moci.5 3 4 ) . Množství děl v každé jeskyni vždy uchvátí.4 9 4 vytvořit z pískovcového svahu d l o u h é h o j e d e n kilometr téměř 100 000 soch v 53 jeskyních. zároveň j e d e n z nejvýznamnějších bohů dveří. Z b o ž n o s t a radost z tvorby by však jistě nestačily dovést tento kolosální podnik ke zdárnému konci. létající víly a hudebníci a četné ornamenty. duchů a světců. Jii-š' Pro Čínu. Tyto různě vysoké tabule vytesaly generace mnichů v letech 6 0 5 . Turkotatarské k m e n y Toba tehdy založily v Číně dynastii Severní Wej a narazily na odpor taoistickéh o a konfuciánského obyvatelstva. Jiian-pao Zlatý prut ve tvaru loďky nebo střevíce. získal na zvláštním významu duch deště (Jii-šen). a to 14 278 kamenných tabulí. u c h o v a l o se „jen" 53 000 soch. kterému se říkalo též „Hrabě d e š t ě " (ju~po) nebo „Mistr deště" (Jii-š'). perské.7 metru. je nejvyšším taoistickým bohem. které si zanesl do zvláštního seznamu. nebeští strážci. zvaný též Perlový. 16 km západně od Ta-tchungu. Déšť však podle lidové víry přináší dešťový drak. neboť schraňuje jeden z největších buddhistických pokladů na světě. 19. tolik závislou na vláze. symbol bohatství. do nichž je vytesáno asi 35 milionů znaků.1 metru. který býval hlavním městem dynastie Severní Wej ( 3 8 6 . by! nesmírně důležitý bůh zvaný „Mistr deště". Jii-chuang Nefritový císař. V Jun-kangu lze vedle čínských stylových prvků dokázat i čínské. 5 měří 3. Jiin-ťii -s' Tento chrámový klášter má nesmírný kulturní význam.č o u . že Čínu postihovala dlouhá období sucha. Ucho největší Buddhovy sochy v j e s kyni č. Buddhistické jeskynní chrámy Jůn-kang se nacházejí v provincii San-si na jižním úbočí h o r y W u . Obklopuje ho bezpočet nebešťanů.

byly by dlouhé 25 kilometrů a čtenář by musel ujít 50 km. Kdyby se tabule srovnaly za sebou. „ K o p i e " pak byly pořízeny i z velkých tabulí v jeskyních. není známo. Pochází ze 7. Že tato obava byla odůvodněná.planety. V roce 1940 byl v bojích s j a p o n s k o u armádou těžce p o š k o zen. Ťing-wanův počin byl vzorem následujícím generacím. Velké tabule mniši přepravili do devíti skalních jeskyní na hoře S'-ťing a menší schovali pod klášterní p a g o d u . Jeho dřívější nádheru se dodnes nepodařilo obnovit. Vzniklo tak velkolepé souborné dílo o 30 000 otiscích. . století. Klášter Jun-ťů-s' („Kde přebývají mraky") se nachází 75 km jižně od Pekingu v okrese Fang-š an na západní straně hory Š'-ťing. které se schraňují v pekingském chrámu Nekonečného milosrdenství (Kuang-ťi-s'). století a ěasem se vyvinul ve v ý z n a m n é buddhistické centrum. protože obsahují kompletní buddhistický kánon s komentáři. neboť jsou popsány oboustranně. Tabule se dnes opět nacházejí v j e s k y n í c h a v bývalém p o d z e m n í m úkrytu. Proč však mnich t i n g . V roce 1961 byly menší tabule pod zničenou Jižní pagodou objeveny a pořídily se z nich otisky. dokázalo další silné pronásledování buddhistů v 9. ale možná to lze vysvětlit obavou. že v o b n o v e n é m pronásledování buddhistů se daly spisy na papíře zničit snáze než spisy v kameni. známé též jako Paj-taj-šan.w a n začal v roce 605 tesat buddhistické sútry do kamenných tabulí. v němž až do druhé světové války žilo několik set mnichů.

Za nerozlučné se považují z e j m é n a kachničky mandarínské. protože k a c h ny zachovávají partneru v ě r n o s t po celý život. že na vrcholu Kailásu dosáhl nej vyššího osvícení jejich první světec. V nedalekém jezeře Manasaróvaru byla v roce 1948 uložena část Gándhího popelu. Džinisté zase věří. Bônisté ji uctívají j a k o horu. takže krajinu k o l e m této posvátné hory lze p o v a ž o v a t za obrovskou přírodní svatyni. n ý b r ž lunárně solární. věrnosti a šťastného manželství. který roku 2637 př. p o važovaná za nejposvátnější horu s v ě ta čtyřmi náboženstvími. „tvůrce b r o d u " Rišhábha. Kalendář Tradiční čínský kalendář se zcela liší od e v r o p s k é h o . Brahmaputra. rozhodl o zavedení šedesátiletého k a l e n d á ř n í h o cyklu. buddhisty a džinisty. n. Hinduisté ji považují za sídlo b o h ů Indry a Šivy a buddhisté v ní spatřují symbol hory Méru a boha Šivu změnili v buddhistické ochranné b o ž s t v o M a h á k á l u . a proto j sou častým tématem u m ě n í . hinduisty. neboť nemá vztažný bod j a k o třeba Kristovo narození n e b o z a l o ž e n í Říma. V b u d d h i s m u je symbolem potlačování zla. Původní kalendář vycházel z lunárního roku o dvanácti měsících mají- . 1. k d y ž s c h á z e l z nebes na z e m i .K a c h n a Symbol lásky. Necelých 100 km od tohoto v e l i k á n a pramení hned čtyři významné asijské toky: Indus. Ř a d a okolních vrcholů je rovněž uctívána j a k o sídla bohů. K a c h n i č k y mandarínské v rose znamenají s v o bodný milenecký pár.1 9 1 1 ) b y l a symbolem civilního úředníka s e d m é ho hodnostního stupně. Kailás Hora v západním Tibetu. Volně stojící. Kachna v rákosí vyjadřuje přání „Kéž bys obstál ve z k o u š c e " . a Satladž. K a r n á l i . a to b ô n i s ty. Za p o s l e d n í dynastie Č c h i n g ( 1 6 4 4 . J e h o autorství se připisuje mytickému Žlutému císaři. 6 7 1 4 metrů v y s o k á hora je pokryta v ě č n ý m s n ě h e m . na niž zakladatel bónismu S e n rab p o p r v é dostoupl. kromě ní m ě l na obřadním oděvu pět draků se č t y ř mi drápy a na vrcholku úředního k l o bouku zlatou kuličku. V r o c e 1984 Čína otevřela hranice p o u t n í k ů m a turistům a na tuto obtížnou pouť opět vyrážejí poutníci ze všech částí Indie a z celého světa. a navíc není solární. j e d e n z největších přítoků G a n g y .

) a v n ě m ž se roky označují kombinací deseti „nebeských k m e n ů " a dvanácti „ p o z e m ských v ě t v í " (současný cyklus je už sedmdesátý osmý. Podle buddhismu existovalo před historickým B u d d h o u už šest b u d d h ů . bambusem a narcisem znamená „Nesmrtelní přejí dlouhý život". že mají nadpřirozené vlastnosti.Kamenní lvi 89 cích střídavě 29 a 30 dní. j e d n a k p o d l e z n a m e n í zverokruhu v k o m b i n a c i s pěti prvky. které si přály dítě. Na Tchaj-wanu se dodnes ve čtyřech chrámech uctívají kamenní bohové. tvrdosti. Šedesátidenní cyklus byl rozdělen do šesti desetidenních týdnů. Sikhin. kdy například rok 2 0 0 5 je rokem Dřevěného kohouta. století a podle nějž se dodnes určují data tradičních svátků a počátek l u n á r n í h o n o v é h o roku. si sedaly na určité kameny. V Cíně existoval kult kamene. Tuto práci zvládl učenec Ťiang Cheng za dvacet let. Kamenní lvi Jako symbol spravedlnosti a upřímnosti se před chrám stavějí většinou dva kamenní lvi. Používal ji j a k o kalendář. j í ž po patnáct dnů vyrůstal d e n n ě jeden list a následujících patnáct dnů zase list po listu opadával. který se používal až do poloviny 2 0 . druhý samice a pod pravou tlapou má lvíče. nekonečně dlouhé období. do nich házely kamínky. Později byl sestaven lunárně solární k a l e n d á ř . jež si přály syna. začal r o k u 1984 a skončí v roce 2043). Kónakámuni a Kášjapa. Rovněž existoval kámen s pěti otvory a ženy. který se používal od dob dynastie C h a n (206 př. K a l e n d á ř o v á rostlina Legendární císař Jao m ě l kouzelnou rostlinu. Dnes je lze vidět v jedné ze západních síní pekingského Konťuciova chrámu. . A s e d m ý m v řadě je buddha přítomnosti Sákjamuni. Kamenní klasici 189 kamenných desek. první z nich přišel na tento svět před 91 kalpami. Kalendáře a almanachy (žu-š') se tiskly už od starověku a staří Číňané věřili. Krakučchanda. z nichž každý vládl j e d n é kalpě. lidé se na kameny obraceli se žádostí o déšť. Jednotlivé roky se označovaly dvěma způsoby. v hinduistické mytologii věk vesmíru (8460 milionů let).1 7 9 6 ) vytesány v 6 3 0 0 0 0 znacích klasické knihy. j e d n a k ze šedesátiletého cyklu. Jeden je samec a levá tlapa mu spočívá na míči. 1. nařízení". spolehlivosti. O b r a z s kamenem. zvaný též rolnický (nung-li). Višvabhú. Kámen Symbol dlouhověkosti. Ženy. Jména těchto šesti buddhů j s o u : VipaŠjin. Kalpa V sanskrtu „pořádek.-220 n. n. do nichž byly za císaře Čchien-lunga (vládl 1 7 3 5 . 1. U hrobů stojí kamenní strážci a před úředními budovami kamenní lvi. Když uplynul rok. starý kalendář spálili a j e h o popel se přidával zvířatům do krmení jako zaručený prostředek proti n e m o c í m . Jednak se vycházelo z éry vlády panovníků. které tvoří základ buddhistické chronologie (v buddhismu trvá kalpa 4320 milionů let).

Obrat „kapři přeskakují Dračí b r á n u " z n a m e n á snahu 0 úspěšné zvládnutí státních zkoušek. trpělivosti. 12. který v roce 1155 založil klášter Cchurphu. p o z l a c e n ý m bronzem a drahokamy a na vrcholu mají vadžru. ale i psaní dopisů. 16. Na kapaly se používají j e n určité lebky. pronikavýma očima. 1 tato zvláštní podoba tibetské nábožnosti zná řetězec z n o v u z r o z o v á n í . dobrých zpráv. které jsou pak z d o b e n y tváře- mi démonů. Jedná se o stoupence karmapy Dtisuma Khjenpy. vyznačující se nadpřirozenými schopnostmi. Kapala V čínských l a m a i s t i c k ý c h klášterech narazí n e z a s v ě c e n ý n á vštěvník na kultovní předměty. podsekta školy Kagjůpa. a proto je považován i za symbol v ý h o d v obchodním životě. Kapří vousy j s o u zase s y m b o l e m nadpřirozené síly. Kášjapa viz Mahákášjapa Kaštany Dva kaštany skryté v taštičkách s masovou a zeleninovou náplní (ťiao-c) znamenají přání štěstí Kátjájana Jeden z deseti nejlepších učedníků B u d d h o v ý c h . století. ochranní démoni. karmapa Orgjän Rigpä Dordže se narodil roku 1985 ve východním Tibetu a od svého útěku ( 3 1 . který čítá sedmnáct „živoucích buddhů". Jedná se zejména o r i t u á l n í číši z lidské lebky kapalu. Kandžur („překlad s l o v " ) o b s a huje ve 108 svazcích nej v ý z n a m n ě j š í texty a Tandžur („překlad k o m e n t á řů") ve 225 svazcích spisy p o l o k a n o nické. širokými ú s t y a vyčnívajícími zuby. K a o M i n g vidí na vzdálenost tisíc li a Kao Ťiou slyší i nejslabší a n e j v z d á l e n ě j š í zvuk. Kao M i n g a K a o Tiou D v a bratři. Kao Ming je z o b r a z o v á n j a k o velký muž s modrým obličejem. Hévadžra. Kapr Kapr pluje proti proudu. které mu budou připadat p o n ě k u d morbidní. Karmapovci se později dělili na „Černé mitry" (Žanag) a „Červené mitry" (Žamar). houževnatosti. Kao Ť i o u zase se z e l e n ý m obličejem. Karmapovci Jedna ze škol tibetského buddhismu. k t e r á je s y m bolem vítězství nad d é m o n y .Kan a ke 90 Kan a ke Štít (kan) a n o ž o v á sekera (ke) byly p o v a ž o v á n y z a s y m b o l války. proto je symbolem vytrvalosti. b u d dhismus je však převzal a p o v ý š i l na atributy ochranných božstev dhármapalů. 17. k a r m a p a R a n g d ž u n g R i g p ä Dordže zemřel v roce 1981 v U S A . Kandžur a Tandžur K a n o n i c k é spisy lamaismu kodifikované ve 14. d v ě m a rohy. Pocházel . d o konce znamením literárního mistrovství. Tento rituální p ř e d m ě t spolu s b u b í n k e m damaru pochází b e z p o c h y b y j e š t ě z předbuddhistického o b d o b í . b o j o v é h o ducha. 1999) z kláštera C c h u r p h u u Lhasy žije v Indii. úspěšně složené zkoušky. rudým v o u s e m a ústy. Jamántaka a L h a m o bývají většinou zobrazováni s kapalou v nice nebo z ní pijí k r e v nepřátel. z n i c h ž trčí tesáky. odolnosti. K a p r (li) je souzvučný s výhodou.

Jeho manželka Pchao Ku se stala patronkou akupunkturistů. j e ž jsou j i n a k vyhrazeny j e n císařům.1 3 6 8 ) . jenž je patronem barvířů. Východní pagoda je vysoká 48 metrů a pochází z konce dynastie Tchang ( 6 1 8 . byl známý alchymista. teras. K r á l o v n a m a t ka Západu. Pochází už z dynastie Tchang ( 6 1 8 . Budovu obklopují m r a m o r o v é balustrády. lékárník a taoistický učenec a žil v letech 2 5 3 . později z n á m ý j a k o „mudrc věčného jara". Klášter Bílých oblaků N e j větší taoistický klášter v P e k i n g u (Paj-jun-kuan) se nachází se na j i h o z á p a d ě města.3 3 3 nebo 281 až 361.1 2 2 7 ) ze Šan-tungu.w a n g V Říši středu mohly určité kruhy obyvatelstva. jež jsou symbolem města. ale j a k o žák Probuzeného r o z h o d n ě vystupoval proti kastovnictví a zasazoval se za rovnost všech lidí. Kchung-miao K o n r u c i ů v c h r á m na severovýchodě Pekingu byl v y b u d o ván za dynastie Juan ( 1 2 0 6 . Ke C h u n g a P c h a o Ku Ke C h u n g . rozlohou 10 hektarů představuje jeden z nejrozlehlejších klášterů severní Číny a k a ž d é h o návštěvníka překvapí množstvím síní. Patřil mezi v ý znamná vzdělávací centra a má posvátnou terasu. do nichž byl za vlády císaře Čchien-lung a ( 1 7 3 5 . Žil v něm taoistický m u d r c Čchiou Čchang-čchun ( 1 1 4 8 . který byl později uctíván nejen na pevnině. Císařský dvůr prosbám v y h o věl a povýšil generála na boha j m é nem Kchaj Cang Cu-wang.9 0 7 ) . věží. na níž se vysvecovali mniši. ale i na Tchaj-wanu a mezi zahraničními Číňany. Dvojitou střechu pokrývají žluté prejzy. v jejichž středu je z n a č n ě veliký reliéf draka.1 7 9 6 ) vtesán k o m p l e t n í text třinácti klasických spisů. který zbavil pobřežní oblasti provincie Fu-fien loupežnických band. v n ě m ž se Konfucius narodil a zemřel. kterého Kublajchán určil „ n á r o d n í m u č i t e l e m " . Na n á d v o ř í n e s e 198 stél j m é n a a místa původu 51 6 2 4 úředníků. která je j e n o trochu menší než ve městě Čchu-ťu. chodeb a bran. kteří obstáli v nej vyšších státních zkouškách. Zdaleka je vidět jeho dvě pagody. aby zasloužilé osobnosti byly dekretem povýšeny na boha. dvorů.Klášter Bílých oblaků 01 z b r á h m a n s k é rodiny z království Avantí v severní Indii. Kchun-lun Horský systém v západní Číně. plochou 7 hektarů se řadí k těm největším v Č í n ě . K c h a j C a n g C u n .9 0 7 ) a p ů vodně se j m e n o v a l klášter N e b e s k é věčnosti. města n e b o distrikty p o d á v a t císařskému druhu petice s prosbou. Kchaj-jiian -s' Buddhistický klášter ve městě Čchiian-Čou v provincii Fu-ťien. Byl to případ i j e d n o h o generála dynastie Tchang (618-907). Do komplexu o rozloze p ř e s dva hektary se vchází p ř e k r á s n ý m i alejemi a čestnými branami a n a k o n e c se d o j d e k hlavní síni. Schraňuje se v něm asi 10 000 svazků náboženských spisů. A v jedné z p o stranních síní je zase 1 8 9 stél. v němž podle l i d o v é víry sídlí bohyně Si-wang-mu.

Kobylka S y m b o l odvahy. které se říká „Tripitaka taoismu". v hlavní síni má na stěnách 12 800 p o z l a c e n ý c h plastik Buddhů. Kniha hor a moří Nejstarší zachované čínské geografické dílo (Šan-chaj-ťing). Toto vysoce ceněné. Za pozornost stojí i velký bronzový obětní kotel z roku 1529 s reliéfem třiceti osmi proplétajících se draků. Kočka se švestkou a b a m b u s e m z n a m e n á „Přejeme ti pro všechny č a s y vysoký věk". Každý hexagram tvoří šest p l n ý c h nebo přerušených čar a dospěje se k němu vytříděním padesáti s u c h ý c h stonků řebříčku. T í m získaly pověst. Klobouk Přání kariéry se na n o v o ročních blahopřáních často vyjadřuje kloboukem. naopak. Klášter se tak stal centrem taoismu v severní Číně. Kočky j s o u p o v a h o v á n y za ochrankyne housenek b o u r c e morušového.Klášter Deseti tisíc B u d d h ů 92 všech taoistů. Podrobný komentář k němu napsal až učenec K u o p (276-324). Ale p r o t o ž e kočka (mao) je souzvučná s „ o s m d e s á t i l e t ý m " . tak úředníka. protože kuan z n a m e ná jak klobouk. K n i h a p r o m ě n Nejstarší z klasických č í n s k ý c h děl (I-ťing) vzniklo údajně k o l e m roku 2800 př. ale i za démonickou bytost. že při nočních toulkách po střechách krade měsíční paprsky a m ů ž e díky tomu proměnit v ducha. na němž kočka hledí na p i v o ň k u . Dílo sestává z komentářů k 64 h e x a g r a m ů m o d v o z e n ý m z o s m i trigramů. v jejíchž o b l o u c í c h sedí bílí B u d d h o v é . kteří sedí na malých mušlích a liší se detaily. n. Později byl na mudrcovu počest přejmenován na c h r á m V ě č n é h o míru a za dynastie Ming na klášter Bílých oblaků. Bohatství lze popřát o b r a z e m . Věřilo s i . 1. některé prý přidal 1 Konfucius. ani k d o je j e h o autorem. Nad klášterem se tyčí devítipatrová p a g o d a šafránové barvy. protože hubí myši. Kočka V Č í n ě je kočka považována za užitečnou. ale těžko interpretovatelné dílo se už odedávna používá k v ý k l a d u budoucnosti. Klenot a perla Symbol počestných úmyslů. o němž není známo.přímo na sever od Kowloonu se tiskne k z a l e s n ě n é m u h o r s k é m u svahu pozoruhodný klášter. ž e n s k é krásy. znamená obraz s kočkou a motýlem tolik c o „Kéž b y e dožil sedmdesáti nebo o s m d e s á t i let". že Buddha je podle hinduismu devátou inkarnací boha Vistula. čistoty. J e h o název nepřehání. Patriarcha Č c h i o u v n ě m má dodnes svou sin. Kníže polí J m é n o četných lokálních polních božstev. V t o m t o klášteře se uchovává sbírka všech taoistických kánonů. Kniha S y m b o l učence a učenosti. Klášter Deseti tisíc B u d d h ů V pevninské části Hongkongu (Nová území) . že e s e S s . Nejstarší komentáře jsou však c r m 0 1500 let mladší. a připisuje se legendárnímu císaři Fu-si. v níž je pohřben pod svou sochou. ale i B u d d h o v a srdce. ani kdy bylo napsáno. Počet pater má připomínat.

Rovněž se mu připisuje schopnost. Manželský život mu vyhovuje. Jako milenec je neodolatelný. nad kolem je vidět j e h o hlavu a pod ním nohy. V d r u h é m vidíme ve světlých polích ctnostné lidi. O b e c n ě je kohout symbolem zdaru rodiny. V prvním jsou symboly tří základních zel . že d o k á ž e žárlit i na vlastní stín. ctnosti vojenské. je ctižádostivý a o b c h o d n ě zdatný. aby se osoba obdarovaná kohoutem s velkým hřebínkem brzy stala úředníkem (kuan) s dobrým příj m e m . agresivity. rozhodnosti. Kohout je jinak desátým znamením čínského zverokruhu. aby duše zesnulého mohla před poutí podsvětím nejdříve vstoupit do kohoulího těla. Ledacos však zvládne o d v a h o u a nesmírnou výkonností. Drží je před sebou bůh smrti Jama. odvahy. Člověk narozený v roce Kohouta má organizační talent. O Kohoutu se říká. Ve společenském životě je určitě tím nejmondénnějším stvořením z celého zverokruhu. zvěstuje příchod cizince. Zahání zlo. K o l e s o bytí Bhavačakra. a když se kočka o m ý v á prackami. Kohoutí hřebínek (kuan) vyjadřuje přání. jíž by se rád ubíral. Spojení Kohouta a Psa není vhodné. Kohout Symbol odvahy. J e h o nej lepšími partnery jsou Buvol a Ovce. protože oba jsou příliš žárliví. výřečného politika. I když v čínské astrologii je spojení s partnerem stejného znamení příznivé. Je považován za hlavní vtělení jangu. Kult kočky byl doložen v provincii Kan-su a v tchajwanském městě I-lan mají dodnes chrám Kočičího boha. který by mu mohl uzavřít cestu. Při pohřbech se dříve dával na rakev. Mezi jeho záporné vlastnosti patří naivita. u Kohoutů toto pravidlo výjimečně neplatí . kteří se jeden druhému zakusují do ocasu. dokáže zazářit a j d e o vynikajícího a zábavného společníka. že dokáže vytušit budoucí události. nenávisti a zaslepení . jež z něj dělá d u c h a p l n é h o kritika. méně už Myš. nelze ho však zavírat v kleci. Vyznačuje se inteligencí. kteří . grafické zobrazení koloběhu životů (sansáry).v p o d o b ě červeného kohouta. na dvoře dohlíží na rozdílení krmení a zároveň spolehlivě oznamuje blížící se rozbřesk. Jeho hřebínek j e znamením literárního ducha. brzy ztrácí.Koleso bytí 93 mohou z domu vyhánět i zlé duchy. dobrotivosti a spolehlivosti. ale to. ostruhy ukazují j e h o schopnost bojovat. svéhlavost a nedostatek taktu.žádosti. ale i pěti ctností: ctnosti občanské. je pozorný a věrný. Sestává ze čtyř soustředných kruhů. Tygr a Králík. a proto se na Nový rok se přede dveře často zavěšuje dřevěný nebo zlatě zbarvený kohout. též kolo vznikání a zanikání. co získá. znamená to chudobu. protože se přeceňuje. Kokrhající kohout j e symbolem zásluh a slávy. ale také příliš puntičkárskeho pedagoga. zeleného hada a č e r n é h o vepře. pílí většinou dosáhne úspěchu.vládnout by chtěli oba. Vstoupí-li do domu cizí kočka.

Kompletní sbírka děl ětyř pokladnic S'-kchu čchuan-šu je kompendium. po poddaném poslušnost. Po celý život se ucházel o úřad u různých panovnických dvorů. státu a jeho zdaru a především zdokonalování jednotlivce. za vlády mytického Žlutého císaře. upřímnost (sin) . narodil sedmdesátiletému otci a patnáctileté matce a rovněž tam roku 479 zemřel. vždy ho brzy propustili. vědění (č'). k závislosti a ke stálému lpění na pozemském světě. I. tyto obrázky symbolizují dvanáctičlennou poučku o „závislém vzniku". „kompletní periody". Ve třetím. „ M u d r c všech věků". tři vyšší a tři nižší. lidé. trvá tedy 180 let. především ze šlechtických kruhů. a nelze pochybovat o tom. který se na venkově slaví 12. širším kruhu je šest oblastí bytí. A tak dlouho putoval. Započalo se s ním roku 1773 za čhingského císaře Čchien-lunga a dokončeno bylo o deset let později. lidskost či dobro (žen). pocházel z chudé aristokratické rodiny z Čchu-fu v provincii Šan-tung. že „vzdělání je mimo veškeré sta- a v temných ty. že se j e d n á o myslitele. „První učitel" atd. Konfucius však vždy zdůrazňoval. Konfuciovy hlavní požadavky na zdárné soužití lidí shrnuje pět ctností . Kompletní perioda „Kompletní perioda" sestává ze tří cyklů po 60 letech.správné chování či poslušnost řádu (li). kde se roku 551 nebo 552 př. perioda začne v roce 2045. n. Konec veder (čchu-Šu) Menší svátek. lunárního měsíce (23724. Ale protože jeho přísná morální pojetí se silně lišila od pojetí vladařů. která přitahovala množství žáků. j e ž zahrnuje všech třicet šest tisíc dochovaných děl čínského písemnictví. vstoupili Číňané v roce 1864 do 26. kdo jsou zatraceni k nežádoucím inkarnacím. Po vladaři požaduje vzorné chování a spravedlnost. hladoví duchové nebo pekelné bytosti. Konfucius Říkalo se mu „Učitel deseti tisíc generací". 1. n. 27. Od počátku zavedení šedesátiletého kalendářního cyklu v legendárním roce 2637 př. do nichž se uvádějí lidé podle dobrých nebo špatných skutků a znovuzrozují se jako bozi. čestnost či spravedlnost (i). j e h o učení se týkalo výhradně lidí na této zemi a jejich vzájemných vztahů. až nakonec založil v rodném městě jakousi akademii. zvířata. Kchung-fu-c'. srpen).a pět základních mezilidských vztahů (viz Pět vztahů). Koleso d r ž m a Buddha poprvé kázal v Antilopím háji ve vesnici Sáranganátha (dnes Sárnáth) a tím roztočil koleso držma (dharmačakru). Nejhorší vedra pominula a mnohde se už sklízí ovoce. polobozi. Symbol kolesa držma lze často vidět na Buddhových dlaních a chodidlech. který Čínu i celou východní Asii ovlivnil nejvíce ze všech. 7. jež vedou k iluzi ega.Koleso držma 94 čekají na příznivé znovuzrození. Mistr Kchung. Poslední kruh ukazuje dvanáct j e v ů a fází lidského života. dne . Nechtěl zakládat náboženství.

Systémem zkoušek se potlačuje vliv dědičné aristokracie a úřednictvo se rekrutuje i z nižších vrstev. kdy se dvornímu učenci a filozofu Tung Cung-šuovi ( 1 7 9 . filozofickou a sociálně politickou. ale i povinnosti a císař jej může ztratit. K Mistru Kchungovi se rovněž nikdo nemodlí. zvláště v severní Cíně. Císařovo právo vládnout zaručuje tzv.s \ C e n g . že se mu brzy budovaly c h r á m y a těšil se takřka božskému uctívání. Koňská božstva Podle spolehlivých zpráv se za dynastie Tchang (618 až 907) páslo na císařských pastvinách přes 700 000 dobře živených koní. „Knihu dokumentů". 1. Státní ideologie se z jeho učení vyvinula až za dynastie Chan. že se některým božstvům koní stavěly. že v konfuciánských chrámech se uctívá i j e d e n ministr z hlubin minulosti. Cou Kunga.ovšem až když se konfucianismus stal za dynastie Chan (206 př.ť a M e n g -c' (Mencius). nýbrž ho jen uctívají. chrámy. který zemřel roku 1105 př. Rovněž stojí za zmínku. Tyto čtyři knihy společně s „Hovory" tvořily jako klasická díla základ učebního penza p r o všechny úřednické zkoušky . 1. Náboženská složka uznává nebesa jako vyšší moc.1 0 4 př. Oltářů se však dostalo též některým jeho následníkům.) státní doktrínou. Konfucius se nijak nevyjadřoval o bozích. „mandát Nebes". která se opírá o složku náboženskou. zapřísáhlý nepřítel všech cizích náboženství včetně buddhismu a propagátor racionalistického výkladu Konfuciových pravidel. j e ž zajišťuje stabilitu říše v civilní i vojenské oblasti. Vlastní dílo po sobě tedy nezanechal. Filozofická složka uznává čínskou kulturní tradici a vkládá do ní kosmologické a legistické prvky. Podobně uctíváni byli i čtyři j e h o žáci: Ž a n .1 2 7 9 ) Cu Si. a to rádce prvního panovníka dynastie Cou. a z dynastie Sung ( 9 6 0 . Tento systém se udržel až do pádu císařství v roce 1911. „ K n i h u p r o m ě n " . vydal však díla jiných autorů: „Letopisy jara a podzimu". C ' . n. n. n. Sociálně politická složka se opírá o loajální úřednictvo. v nichž stály jejich sochy v životní .c ' . kteří tehdy byli pýchou a páteří císařova jezdectva. Není proto divu.vovské rozdíly". proto je s podivem. že konfucianismus nemá kněžstvo a do chrámů že nemají přístup věštci. protože zasahují do chodu světa a osudu lidí. B e z konfucianismu si nelze představit bezpříkladnou kontinuitu Čínského státu a jeho kultury ani průmyslový vzestup Japonska a východoasijských „tygrů". 1. Konfuciovo učení zaznamenali jeho žáci v „Hovorech". Z dynastie Tchang (618-907) je to C h a n Jti. Tohoto přísného moralistu uctívají jako předchůdce konfuciánského způsobu života. „Knihu písní".-220 n. který měl veliký vliv na aplikaci konfuciánských pravidel v běžném životě. 1. Tento mandát mu však dává nejen právo.) podařilo vytvořit konfuciánskou státní doktrínu. Je však třeba zdůraznit.

Jako dar vyjadřuje přání dlouhého života. Tento obchodník. syn čínského kupce Čeng Č ' .k u n g a K o xinga je z k o m o l e n i n a z j e h o titulu Kuo-sing-jie (pán nosící „státní" příj m e n í ) . ale usiloval i o znovunastolení dynastie Ming. Koupel Symbol životního zvratu. trvalo jim ještě dvacet let. Jmenoval se vlastně Ceng C h c e n g . Košík s květinami Symbol vysokého věku a atribut nesmrtelného Lan Cchaj-chea. majiteli závodních stájí a všemi jízdními jednotkami armády.a dokonce 40 let. „král koní".1 6 6 2 ) . Dvojitý kosočtverec chrání před zlými duchy a démony. Existují kotouče na zadní straně zcela hladké a na přední straně zdobené reliéfním vzorem (například drakem). jinak by se nebožtík proměnil v dlouhovlasé strašidlo. nejčastější kultovní amulet staré Číny. než si podmanili celou jižní Čínu . že odhánějí zlé duchy. Korál Symbol dlouhého věku a kariéry. Bylo to první vítězství Číňana nad evropskými kolonizátory a nastala první vel- . Odboj j i h u proti novým pánům z M a n d ž u s k á vedl především Koxinga. naznačuje se tak krátkost radovánek. dne 5. který se hojně používal j a k o milodar i jako šperk.w a n g nebo M a . Vyráběl se výlučně z nefritu a jedná se o malý nebo velký kotouč různé tloušťky s kulatým otvorem uprostřed. než ovládli i Tchaj-wan. Koňský handlíř Symbol iniciátora a zvěstovatele nových myšlenek. Nesmí však být v pokoji umírajícího. jezdcem nebo ošetřovatelem. mnohdy provázeny sluhou. že toho dne se slavilo B u d d h o v o velké probuzení (mahábódhi). lunárního měsíce se v chrámech omývaly Buddhovy sochy.l u n g a a j a ponské matky. lunárního měsíce věšely na dveře. Kosočtverec Symbol štěstí a vítězství.Koňský handlíř 96 velikosti. a proto se 5. Když M a n d ž u o v é v roce 1644 dobyli Peking. nebo o ochranná božstva koní ( M a . Číňané se vždy před vstupem do nového životního úseku koupali. hájil s velkými ztrátami nejen jižní části říše.k u n g ) . M a -wang. Mohlo se jednat buď o zbožněné koně (masen). byl vzýván především chovateli. dne 12. Kosatce Symboly d l o u h é h o života. vyskytují se však i exempláře s nádhernými reliéfy nebo ornamenty na obou stranách. „Kouřová květina" je označení prostitutky. Koxinga Největším n á r o d n í m hrdinou končící dynastie M i n g (1368 až 1644) je bezpochyby později zbožněný Koxinga ( 1 6 2 4 . O kosatcích se věřilo. Koště Symbol moudrosti a pochopení. pirát a bojovník za svobodu. Kouř Symbol pomíjivosti a krátkosti života. Proto zaútočil na velkou holandskou základnu Zeelandia na Tchaj-wanu a zbavil ostrov Holanďanů. Koupel Buddhových soch 8. Tento pozoruhodný zvyk zřejmě souvisí s tím. K o t o u č pi Symbol slunce a nebe.

a k u p u n k t u r o u . Koza viz Ovce Krab V severočínských pobřežních provincích se na ochranu před démony v ě š e l i na d o m o v n í dveře sušení krabi n e b o jejich obrazy. dietními předpisy. Koxinga byl v š a k p o v ý š e n na b o ž s t v o a s n í m několik j e h o věrných. kteří jsou j a k o lokální patroni uctíváni v četných tchajwanských chrámech. Ve 20. k t e r ý žil z a d y nastie T c h a n g ( 6 1 8 . jež mu dávali potomci mingského císaře.Král lékařství 97 ká p ř i s t ě h o v a l e c k á vlna na Tchaj-wan. Pikantní na tom j e . „Svatý princ. čínský vojevůdce ve službách m o n g o l s k é dynastie. admirálů a důstojníků přešla k M a n d ž u ů m . a proto je Koxinga oslavován j a k o největší hrdina tchajwanských Č í ň a n ů . j e n ž otevřel Tchaj-wan" nebo „Princ. K o x i n g a dal pak popravit j e h o otce. Podle pověsti se j e d n á o r ů z n é zbožněné lékaře s t a r o v ě k u . že tento a d m i r á l nejdříve sloužil M i n g ů m a roku 1660 přeběhl. byl z n á m jako z n a m e n i t ý znalec léčivých rostlin a p r o s l u l ú č i n n ý m i m a s á ž e m i . kteří uprchli na jih. stejně j a k o sami T c h a j w a n c i .w a n g ) je uctíváno božstvo. Rolníci v š a k na něj i nadále vděčně v z p o m í n a l i a při dalších náletech k o b y l e k ho vzývali j a k o božstvo. . kteří ho asi v 80 c h r á m e c h uctívají jako ochránce před epidemiemi. Jeho náhlá smrt na neznámou chorobu znamenala konec čínského odboje na pevnině a jeho vnuk potom v roce 1683 kapituloval i na Tchaj-wanu. jenž vyhnal Holanďany. čínský Badoglio 17. protože byl p o v a ž o v á n za kolaboranta. Po nějaké době převzali K o x i n g ů v kult i M a n d ž u o v é a prezentovali ho j a k o hrdinu. Veškeré úsilí v š a k bylo marné. Král l é k a ř s t v í Jako „král lékařství" ( J a o . protože nakonec řada generálů. Po svržení m o n g o l s k é dynastie spáchal sebevraždu. Král kobylek J e d n í m z nejpozoruhodněj ších čínských božstev je Meng Ťiang. T í m dynastie Č c h i n g ovládla celou Čínu. Ještě k o l e m r o k u 1887 se mu připisoval n á h l ý o d l e t množství kobylek v p r o v i n c i i Ťiang-su. Podobně jako onen bývalý Mussoliniho paladýn změnil stranu. M a n d ž u o v é nedokázali Koxingovu kultu zabránit. syna. Byl to Š'-lang. A s k u t e č n ě tak prý zachránil většinu úrody. aby „zabránil dalšímu k r v e p r o l é v á n í " . Koxinga byl už za s v é h o života zasypáván tituly. j e n ž zajišťuje mír". Často se mu říká i „král vnitřního lékařství a bylinkářství". ale j a k o božstvo proti n ě m u brzy postavili admirála. století. které p o d l e taoistů řídí druhou kancelář „ n e b e s k é h o m i n i s t e r s t v a zdraví". např. který za j e d n o ho s t r a š n é h o náletu kobylek nasadil proti š k ů d c ů m své vojáky a postupoval p r o t i n i m všemi prostředky. který p o r a z i l K o x i n g o v o tchajwanské loďstvo. Od té d o b y j e z n á m jako „král kobylek". století se na něj odvolávali Číňané. bratra a s y n o v c e .6 8 2 ) .9 0 7 ) . J e d n í m z nich je S u n g S ' m a o ( 5 8 1 . kteří v roce 1949 uprchli na Tchaj-wan.

štěstí a Buddhova učení. drží v pravici hada a v levici stupu. Králíci j s o u přesní a totéž očekávají od ostatních. třímá v pravici meč a má přilbou z kůže sloní hlavy. kde byli původně uctíváni j a k o horští duchové. Váží si opatrnosti. Virúdhaka. J e d n í m z nejšťastnějších svazků je spojení Králíka a Psa . Především je pro ně důležitý rodinný život. Věřilo se. Vyznačují se diskrétností a zdrženlivostí. Králík Symbol dlouhověkosti. lze tyto tři božské lékaře vidět ve všech zemích j i h o v ý c h o d n í Asie. pán jihu. kteří však na veřejnosti nedávají lásku najevo. že j a k o nebeští generálové zasahují se svými armádami i do pozemských konfliktů. dokážou se vcítit do druhého a mají mnohostranné tvůrčí nadání. Králové démonů Lamaističtí ochránci světa žijící na hoře Méru. při- . Virúpákša. něžní a věrní. Ale protože v jejich domovských horách rostlo množství léčivých rostlin. pán západu. aby nalezli správného partnera. chovají se diplomaticky. v nichž žijí zahraniční Číňané. Velice harmonický vztah mohou mít s Ovcí a Vepřem. nicméně jsou vždy diskrétními a dvornými druhy. hraje na loutnu. V jedné ruce drží perlu. Důležité je pro ně. pán severu. že „králík vzlétá po drakově boku k nebesům". nesnášejí cokoli nepředvídaného a do riskantních dobrodružství se nepouštějí. století vystěhovalo.je to dobrý příklad čínského synkretismu. aby se respektovala jejich potřeba samoty. Dhrtaráštra. zmocnila legenda a brzy ho bylo vidět v chrámech j a k o boha s tygrem a drakem. Kůň a Opice se pro ně nehodí. Po smrti se ho. již mu daroval drak. V partnerském životě potřebují. jak už tomu tak bývá. Nakonec se stal císařovým lékařem. drží v levici vítěznou korouhev nauky a v pravici stříbrnou krysu chrlící šperky. Lidé narození v roce Králíka jsou veselí.a p ř í m o ideální spojení může být s D r a k e m . J e d n o čínské přísloví ostatně říká. Protože hodně Hakků se z Číny především v 19. Králík (někdy též Zajíc) je čtvrté znamení čínského zverokruhu. citliví. Na nervy zatěžkávající závody nejsou. Kohout. nejlépe se cítí ve s v o b o d n é m zaměstnání. Jejich j m é n o je odvozeno od tří hor na východě provincie Kuang-tung. a v druhé červenou pilulku. Králové tří hor Králové tří hor (San-šan luo-wang) jsou j a k o bohové léčitelé uctíváni p ř e d e v š í m národem Hakka na jihu Číny a v chrámech bývají zobrazováni též j a k o tři králové na trůnu.především však přesnými diagnózami. Jedná se o romantické a často vášnivé milence. pán východu. V umění jsou zpodobňováni následovně: Vaišravana. V buddhistických chrámech vystupuje j a k o pomocník velkého buddhy léčitelství Jao-š'-foa . Patří ostatně k něm nejmírnějším a nejcitlivějším tvorům čín- ského zverokruhu. Občas mívá jednoho nebo dva pomocníky s deštníkem a lékařskou brašnou.

Krysa viz M y š Křepelka Symbol odvahy. Z kruhu se vyvinuly základní složky jin a jang a z nich vše ostatní. Kuan-jin je ve skutečnosti indický bódhisattva Avalókitéšvara. ve Vietnamu jako Quan Am a v Tibetu j a k o Čänräzig. protože jednou nohou šlape na kočku. Tomuto božstvu se připisovalo. Šel do učení k jednomu taoistickému excorcistovi a potom se vrátil do r o d n é vesnice ve Fu-ťienu. aby ji zbavil d é m o n ů . O b r a z ů m a s o c h á m bohů se malují oči krví a tím se jim vdechne duše. jež nemá na zemi příbuzné. též zvaná „Májádéví". není známo. Ze které doby toto božstvo pochází.Kuan-jin 99 pisovala se jim především schopnost uzdravovat nemocné. Jedné noci se jejího pravého boku dotkl bílý slon se šesti kly a v tu chvíli byl zázračně počat Buddha. který měl k o l e m roku 1750 v Pekingu 116 chrámů. protože nebe nedovoluje lidem ukončit život před uplynutím dané lhůty. Kuan Taoistický chrám K u a n Jtt Druhé j m é n o boha války Kuan-tiho. Červená krev je sídlem duše. které mělo odhánět zlé duchy. V taoismu symbolizuje nejvysší absolutno. V Číně sejí někdy říká Kao-wang. Kruh s bodem uprostřed je sluneční symbol a symbol kosmického počátku. Po osmi šťastných znameních jí pak při procházce zahradami Lumbiní vyšel z pravého boku syn (Buddha). které zabili démoni. Démoni se proměnili v kočky. je považován zejména Tchaj-pao-kung. bloudící duše zesnulého. v Koreji j a k o Kwanim. Hladoví duchové bývají často i duše sebevrahů. ale Tchaj-pao-kung jejich lest odhalil a všechny je usmrtil. j e h o ž j m é n o v sanskrtu z n a m e n á „Pán. mohou způsobit hodně zla. j e ž v sobě shrnuje vše. který měl dále na obřadním oděvu vyšito pět draků se čtyřmi drápy a na vrcholu klobouku zlatou kuličku. Sedm dní po tomto zázračném porodu zemřela. kteří by se o ni starali a přinášeli jí oběti. Kruh Symbol dokonalosti a celosti. Královna Májá B u d d h o v a matka. Ku-chun Hladová. Kuaj-šou Bájné zvíře. v Japonsku je z n á m a j a k o Kannon. kteří vyvolávají nemoci. Krev Symbol života. ale podle legendy byl posledním z třinácti bratrů. že tisícem očí vidí veškerou bídu lidí a tisícem rukou může pomá- . Za poslední dynastie byla symbolem civilního úředníka o s m é h o hodnostního stupně. neboť na venkově se pořádaly křepelčí zápasy. kterého lze v chrámech snadno poznat. Krotitel démonů Za velkého krotitele d é m o n ů a ochránce p ř e d e všemi zlými duchy. Když se na ně při svátcích mrtvých nepamatuje. j e n ž shlíží na strasti světa". Kuan-jin Jedno z nej oblíbenějších buddhistických božstev. Podle legendy byla dcerou krále Suprabuddhy z Dévadahy a provdala se za krále Suddhódhanu z Kapilavastu v dnešním Nepálu.

že při tak rodinně založené společnosti j a k o čínské jsou v buddhistickém panteonu výlučně mužská božstva. stěží lze nalézt chrám.1 9 7 4 ) zde žilo několik tisíc mnichů. O b č a s ji lze spatřit i s lotosovým květem a dítětem po boku nebo na klíně. často s knírkem a lehce indického vzhledu. Lzeji však vzývat při všech m o ž n ý c h nebezpečích a obtížích. soucitně hledící ženu. pohroužení se do sebe a meditace a nereálnosti všeho j e v o v é h o . jež naznačují. Protože v čínské lidové tradici Kuan-jin prošla třemi inkarnacemi. Od 3. a umělci ji od té doby ztvárňovali jako spanilou.1 3 6 8 ) se začalo považovat za citelný nedostatek. buď mladou. Od roku 1985 se nejdůležitější kláštery renovují. Kuan-jin může mít podle buddhismu třicet dvě podoby. Velký počet dřevěných nebo bronzových soch je skutečně zobrazuje s množstvím rukou. sedící na lotosovém trůnu. jak sedí na ostrově a hledí na odraz měsíce ve vodě. s lahví v jedné ruce a s vrbovou větévkou v druhé. století byla na něm vystavěna řada skvostných chrámů a až do kulturní revoluce ( 1 9 6 4 . Sedí na skvostném lotosovém trůnu. století n. Hlavní středisko jejího kultu je na ostrově Pchu-tchuo-šan v provincii Če-ťiang. v níž by chyběla její socha nebo obraz. především je patronkou námořníků. Od 9. Vynalézaví opati nyní tvrdili. slaví se její narozeniny v Říši středu a v někte- . o níž tvrdili. že dokáže vmžiku utišit bouře. Z pevniny. V pozdní fázi dynastie Ming (1368-1644) bylo rozšířeno vyobrazení Kuan-jin. na tzv. že může měnit podobu. které léčí ženy z neplodnosti. Kuan-jin lze také vidět s dvanácti hlavami. říční lunu. do 7. dvacet osm mužských a čtyři ženské. že taoisté ve 12. který leží východně od souostroví Čou-šan-tao ve Východočínském moři. neboť je považována rovněž za božstvo. Brzy ji zobrazovali. Tento vývoj podporovala i skutečnost. nebo středního věku. m í v á ho v rukou nebo jí leží po boku. Proti této „konkurentc e " postavili buddhisté Kuan-jin. století prezentovali svou bohyni Ma-cu j a k o patronku mořeplavců a šestinedělek. ve skvostném rouchu. Koreje a Japonska připlouvaly davy poutníků a klaněly se patronce trosečníků a dětí. 1. Za dynastie Juan (1271 . byl tento bódhisattva v Indii pod s v ý m p ů v o d n í m j m é n e m Avalókitéšvara vždy považován za mužské božstvo mahájánového buddhismu a v Číně až do dynastie Sung (960-1279) zpodobňován v mužské podobě. Někdy jsou j e jími průvodci chlapec Šan-cchaj s lahví a dívka Lun-kuej s vrbovou větévkou. do 15.Kuan-ti 100 hat. že Kuan-jin je vlastně žena. byl to symbol náboženského zduchovnění. když ze své kouzelné vázičky ukápne do vln třebas jen pár kapek. Počet jejích soch v tisících východoasijských chrámů je nepřehledný. jak stojí na mořských vlnách s nádobou v rukou provázena velkou rybou. Jejím atributem je lotosový květ.

aby vylepšil jejich materiální situaci.n e n g . Jedná se o historickou osobnost. Kuan-ti Jeden z nejoblíbenějších čínských bohů. d n e 9. V h l a v n í síni z a s v ě c e n é soše Š á k j a m u n i h o stojí ve v e l k ý c h výklencích 18 m ě d ě n ý c h luo-chanů . Jeho p a m á t k u velebily celé generace. Věří se. ale i m e z i čínskými vystěhovalci v jihovýchodní Asii. Rovněž je patronem hoteliérů a všech zaměstnanců pohostinství. j a k o novic její šestý patriarcha a poslední patriarcha C h u e j . nakonec ho nepřátelé zajali a popravili. že velí velkému vojsku duchů.m u j e p o v a ž o v á n a bohyni plodnosti. Vojsko ho prohlásilo za svého patrona. V umění je zobrazován jednak jako generál ve skvostné zbroji s m e č e m po b o k u . J e h o m a n ž e l k a S e n g . Kuan-ti každopádně znamená absolutní věrnost a je považován za ztělesnění vlastence. 19. lunárního měsíce a 19. Po p o ž á r u v roce 1931 byl o čtyři roky později obnoven.w a n g . k d y p o mohl Liou Pejovi k vládě nad západní Čínou. Dnešní název c h r á m obdržel až v r o c e 1 1 5 1 . p a v i l o n y a železné pagody. A p r o t o ž e ho o pomoc žádali i řemeslníci. až ho p o s l é z e j e d e n z tchangských císařů p o v ý š i l na boha. snědé pleti. Kuang-ťi-s' Chrám Nekonečného milosrdenství se nachází západně od p e k i n g s k é h o parku Pej-chaj a dnes představuje n e j v ý z n a m n ě j š í čínské centrum b u d d h i s m u . dne 6. Z a c h o v a l y se čtyři síně. v n ě m ž pobývali p r v n í p a t r i a r c h a školy Čchan B ó d h i d h a r m a ( T a . neboť je sídlem Čínské buddhistické jednoty. Jeho svátek připadá na 13. mohutný černý p l n o v o u s a huňaté obočí. že se jedná i boha války.m o ) .m o ta-ti.w a n g Tento taoistický bůh b ý v á ztvárňován j a k o mladý válečník ve skvostné zbroji. literatury a peněz v j e d n é o s o b ě a za božstvo spravedlnosti.2 8 0 ) . účetních a zastavárniků. Jeho kult je rozšířený nejen na j i h u Číny a na Tchaj-wanu. Pouze tygří kůže na křesle připomíná. je považován za b o h a války. lunárního měsíce. Kuang-ce C u n . den 5. Byl ryzího c h a r a k t e r u . úředníci za p ř í m l u v c e a literáti za boha. j e d n a k v křesle jako učenec s knihou v ruce. Chrám stál v těchto místech již za dzůrčenské d y n a s t i e Ťin ( 1 1 1 5 . ale dnešní p o d o b u získal až za dynastií M i n g a Č c h i n g . projevil nezlomnou loajalitu a statečnost.1 2 3 4 ) . časem ho považovali za boha přinášejícího peníze. ale i celá města a kraje. Kuang-siao-s' Nejstarší buddhistický c h r á m v Kantónu. Je bezvousý. Mniši se zde vysvecovali už za dynastie Tchang (618 až 907). lunárního měsíce. narodil se roku 162 a sehrál významnou úlohu v dějinách Tří říší ( 2 2 0 . lunárního měsíce. dne 2. V S i n g a p u r u ho uctívají p ř e d e v š í m j a k o p a t r o n a dětí. a proto může před neštěstím ochránit nejen jednotlivce. má lehce vystouplé oči a sedí na trůnu. nazývaný též F u .Kuang-ťi-s' 101 rých částech východní A s i e třikrát: 19. Má červené tváře.

někdy bývá zobrazován. K u c h y n ě b o h ů Tak se ř í k a l o místnosti v Císařském paláci. V četných síních a pavilonech se navzdory bouřím času zachovala socha Šákjamuniho a 5 0 0 vynikajících s o c h luo-chanů. neboť pro každoroční velké a střední oběti se m u s e l o připravovat m n o ž s t v í obětin. žil v letech 1215-1294. jehož dřevěné nebo k o v o v é figurky se nacházely v četných studovnách.s ' . Tento hmyz byl už za vlády dynastie š a n g . Hlavní poklad chrámu se však nachází v knihovně . v hinduismu i buddhismu bůh bohatství. n.a v síni Nebeských králů velice vzácná m ě d ě n á socha Maitréji s královskou korunou.j u a n . Ve čtvrti Chanj a n g stojí největší b u d d h i s t i c k ý chrám Wu-chanu. V j e h o službách byl v letech 1275 až 92 Benátčan Marco Polo. zavedení p a p í r o v ý c h p e n ě z v roce 1285 a p o d p o r o v á n í buddhismu. vnuk Čingischánův. Původně se j e d n a l o o první hvězdu v souhvězdí M a l é h o vozu. protože požírá i oblíbenou c i k á d u . Kudlanka n á b o ž n á Symbol chtivos ti a žravosti.c ' Patron hadačů a věštců. vlají kolem něj stuhy a v rukou má většinou štětec a tyčinku tuše.J i n (asi 1523 až 1027 př. Kubéra L a m a i s t i c k é ochranné božstvo ( d h á r m a p a l a ) . Symbolizuje totiž d o s a ž e n í těch nejlepších výsledků ve státní z k o u š c e . j e n ž pochází z posledních let 19. král nágů a b o hatství.) ztvárňován v nefritu. Je zobrazován s hlavou démona. Dále jsou tu bronzové sochy Kuan-jin z mongolského období a l a k o v a n á Tára z dynastie M i n g ( 1 3 6 8 . Kuej-jiian-s' O b r o v s k é m ě s t o Wu-chan se skládá z m ě s t W u . a je tedy j e d n o u z p o s l e d n í c h významných c h r á m o v ý c h staveb mandžuské dynastie Čching. opatřován m a g i c k ý m i znaky a občas dáván mrtvým do hrobu. j a k sedí v brnění na lvu. Kublajchán Zakladatel dynastie Juan. K nim patřily předměty ze v z á c n é h o nefrit. K u e j . skvostné h e d v á b n é látky a četné .1 6 4 4 ) . V „kuchyni bohů" dohlíželi vysocí úředníci. Kuej viz D u c h o v é Kuej K u . století.č c h a n g . v níž se připravovaly obětiny pro císařské obětní obřady. V náboženských otázkách byl tolerantní a otevíral se západním vlivům. K j e h o historickým zásluhám patří reforma kalendáře v roce 1280. Chan-kchou a Chan-jang. 1.j e d n á se o rukopisy súter z období Tchang a p ř e d e v š í m sbírku 30 000 otisků ze slavných 14 278 k a m e n ných tabulí kláštera Jun-ťu-s' jižně od Pekingu. Chrám rovněž schraňuje drahocennou sbírku p o s v á t n ý c h súter. Je znám též j a k o Vaišravana. Kuej-sing Hvězdné božstvo uctívané studenty a učenci staré Číny. ovládl celou Čínu a marně se snažil dobýt Indočínu a Japonsko. Většinou drží v pravé ruce vítěznou k o r o u h e v nauky stočenou jako deštník a v levé stříbrnou krysu chrlící perly. která byla sloučena v roce 1953.

e r . krom toho kaštany. s t u d o v a l sanskrt. b a m b u s . P o d l e legendy byl vybudován na místě.v a J e d e n z nej v ý z n a m nějších p ř e k l a d a t e l ů buddhistických textů do č ínštiny. skopci. Číňané byli pevně přesvědčeni. k d e se roku 1357 narodil velký reformátor Congkhapa. Za dynastie Čou (1122 až 221 př. Takové oběti se však konaly i při zvláštních příležitostech. Jako syn vyššího čínského ú ř e d n í k a ve východoturkestánském m ě s t ě Kuča se dostal do styku s t a m n í m i jazyky. K u l t p ř e d k ů Čína se až do počátku 2 0 .4 1 3 ) .a n u . V dobách s v é h o rozkvětu pojal přes 3000 m n i c h ů a měl 52 síní. v nichž se . podávaly se ve vybraných porcelánových mísách a v bambusových koších. a 46 m vysoký čhôrten z 15. čínsky Ť i o u . V tomto období v y v í j e l n e s m í r n o u č i n n o s t j a k o učitel a především překladatel. Obětiny se členily do jednotlivých chodů. století v y z n a č o v a l a uctíváním předků srovnatelným se starověkým Egyptem.t i m u čili N e j v y š š í m u vládci. Dokončen byl v roce 1560 po s e d m n á c t i letech stavby. třeba na počátku nebo na konci války. d a l a j l á m a . řepa. aby se jim nemstili. Už za mladší doby kamenné představoval kult předků n e j významněji! formu náboženské víry. a proto obětovali i předkům p o d m a n ě n é h o kmene. různé koláče a sůl. Poráželi se v o l o v é . Rovněž lze d o k á zat zvířecí i lidské oběti.) přinášel panovník podle pevného obětního kalendáře v chrámu předků nejvyšší oběť a k n í ž a t a prováděla příslušně skromnější obřady. Nej významnější k n í žecí a císařské hroby zůstaly dodnes neotevřeny.m a -luo-š' ( 3 4 . celer.obětní pokrmy. Kumbum Klášter K u m b u m (čínsky T c h a . kam ho p o z v a l čínský císař. ) Klášter sehrál významnou r o l i při obracení M o n g o l ů na l a m a i s r n u s . Zastoupena byla rýže a všechny ostatní obilniny. n. které se přinášely ještě generace po předkově skonu. v sedmi letech vstoupil d o b u d d h i s t i c k é h o řádu a p o s l e d n í c h dvanáct let života strávil v h l a v n í m městě Č c h a n g . K i i m á r a d ž í .c h a j . zanechal p o sobě překlad 7 4 súter v 384 s v a z c í c h . vepři. To potvrzují četné nálezy hrobových milodarů. mezi n i m i vzácné dílo „ V e l k ý traktát o d o k o n a l o s t i " (Mahápradžňápáramitášástra). jejíž klenbu nese 108 sloupů.s ' ) se nachází v Gjance. Od pohřební slavnosti až po modlitby a oběti. Hlavní oběť patřila zbožněnému předku. (V tomto kraji se ostatně narodil i současný 14. navštívil K a š mír. a j e d n á se snad o n e j v ý z n a m n ě j š í klášter školy G e lugpa. Š a n g . K v e l k o l e p ý m stavbám patří Velká šutrová s í ň . 25 k i l o m e t r ů jižně od Si-ningu v provincii Č c h i n g . jež j a s n ě svědčí o víře v posmrtný život. že d u c h o v é předků m o h o u zasahovat do jejich života. 1. zabíjela zvěřina všeho druhu i velké ryby a z nich se používaly jen ty nejlepší kusy.4 . s t o l e t í se 72 kaplemi. se celými jejími dějinami táhl hluboký kult předků. praotci rodu.

Nedoporučuje se spojení s Myší. V klášteře dnes žije asi 300 mnichů a uvádí se zde tradiční mystéria a tance v maskách. neboť se domnívá. S D r a k e m je to sice láska na první pohled a oba mají stejné ambice. vyhýbá se však tiché práci vázané na j e d n o místo. Miluje riziko. minulosti a budoucnosti. znamená to přání. Jí stojí po boku osmnáct luo-chanů. století . perlu a především štěstí. Původ stavby sahá až do dynastie Juan (1271 až 1368). což může vést k napětím. Obraz k o n ě s opicí je zase symbolem kariéry. Mnohdy předbíhá přání svého partnera. K o h o u t e m a Psem. Palác měsíční víly. je p o d n i k a v ý . tudíž rozený obchodník. co je pro toho druhého nejlepší. kterým mniši každý rok mění roucha. Ve své nespoutanosti a elánu dokáže mnohdy zpřetrhat opratě. lze očekávat střety. co nese: zlaté pruty. že kůň je bezděčný egoista.č c h i n g V pohoří Tchien-tchaj. Kůň ji ochraňuje a Ovce ho na oplátku obdivuje. obratný v konverzaci. Člověk zrozený v roce Koně má rád dobrodružství. K u o . P ř í m o ideální je svazek s Ovcí. N a druhou stranu j e to však upřímný a věrný přítel. Dobrý vkus. Kůň je sedmým znamením čínského zverokruhu. ale protože každý usiluje o nezávislost. Kůň Symbol nezkrotnosti a síly vůle. neboť oba mají rádi m i m o ř á d n o s t i . znamená čistotu a loajalitu. K o něm. optimismus a velká praktická a intuitivní inteligence mu zajišťují dobré výchozí pozice v zaměstnání a stálý postup. Druhá síň je zasvěcena Probuzenému a hlavní síň bohyni milosrdenství Kuan-jin (kantonsky Kun lam). aby kůň adresátovi přinesl vše. Na č a b r a c e mívá vyšit znak štěstí. N e m í v á úctu k autoritám. Je-li zobrazen bělouš. Za svými cíli j d e velice tvrdošíjně. ale současný komplex pochází i roku 1627. strom s mincemi. C h r á m je velice prostorný. nechá se však snadno rozptýlit a rychle mění směr. K d y ž na n o v o r o č n í m přání nebo na vystřihovánce vidíme koně (většinou na p o d l o ž e n é m zlatém papíru) s n á k l a d e m na hřbetě. např. rezidence nebo důležitého kulturního centra. ale i obydlí nebešťanů. Jue-kung. že sám ví nejlépe. B u v o l e m . Kun l a m Nejzajímavější chrám Macaa stojina ulici Avenida do Coronel Mesquita a je zasvěcen bohyni milosrdenství Kuan-jin.Kun l a m 104 nachází množství barevných fresek a skulptur. Lze říct. a proto se mu často leckterý podnik nezdaří. je usta- vičně na cestách. Centrální budovou kláštera je však velká síň se střechou pokrytou pozlacenými bronzovými taškami. Králíkem. již zdobí řada soch. H a d e m . zakládali buddhističtí mniši od 6. má m n o h o bran a schodišť a velkolepou střechu. K u n g Název paláce. asi 80 km jižně od přístavního města Ning-po v provincii Ce-ťiang. Ve vstupní síni jsou sochy buddhy p ř í t o m n o s t í . S Tygrem však vychází skvěle.

do 5. 5.Kyzil 105 kláštery a chrámy. Kyzil Jeskyně Tisíce Buddhů v K y zilu u Kuči v Ujgurské autonomní oblasti Sin-ťiang patří nástěnnými a nástropními malbami k nejkrásnějším buddhistickým jeskyním. Symbol přitažlivosti K v e t o u c í talent Palácová dáma. který byl v roce 1980 důkladně zrenovován. dne 5. O 8 kilometrů výše v horách stojí pak menší klášter Kao-ming. lunárního měsíce mladíci a dívky po sobě házeli květinami. j e ž od 3. K v ě t y h r u š n í s kapkami deště M i m o ř á d n ě krásná žena. Květiny a včely pohlaví. století vzkvétalo v tehdejším království Kuča. Tématem j s o u výjevy z Buddhova života a líčení jeho předchozích inkarnací. rodiště sekty Tchien-tchaj. K v ě t i n o v á b i t v a Jihočínský obřad plodnosti. k t e rá se naučila číst. Je důkazem vysoce vyvinutého umění. . Nejvýznamněji! z nich je chrámový klášter Kuo-čching. Ze čtrnácti síní se uchovalo devět. jež v Japonsku dosáhla velkého významu jako Tendai.

dne 12. z bódhisattvů se největší úctě těší Avalókitéšvara (Čänräzig). j e ž patří řádu Gelugpa. pšenice. česnek a pepř) nebo pěti různými chutěmi (sladká. Ženy k němu připravují nákyp z pěti druhů obilovin (oves. rýže a ječmen) s pěti různými příchutěmi (sůl. např. který se slaví 8. Mezi ochranná božstva čili jidamy patří zástup démonických bytostí s více očima. A protože svátek má vyjadřovat všeobecnou pospolitost rodin a sousedů. se nachází klášterní město Labrang. přátelům a sousedům. posílají se tento den porce nákypu příbuzným. ochranná božstva (jidam). pálivá. Šákjamuni a Maitréja. takže je po Lhase největším lamaistickým klášterním městem. Buddhů je veliké množství. více rukama. Buddhisté tento svátek převzali a říkají mu „vzpomínková hostina" bohyně Kuan-jin. trpká. které lze zhruba rozdělit do sedmi skupin na buddhy. slaná.Ĺ L a . několika hlavami. jež vzbuzují hrůzu. Klášter byl zbudován roku 1709 v chladných horách ve výšce 2920 metrů nad mořem a brzy se stal předním vzdělávacím střediskem lamaismu v celé severozápadní Číně a pro Mongolsko. Láhev viz Váza Lamaistický panteon Lamaismus má bezpočet nebeských bytostí. Maňdžušrí (Džampäjang) a Vadžrapáni (Čhakdor). Božstva nižšího řádu . kyselá). Dordže Džikche (Hrůzostrašný hromoklín) nebo vládce pekel Šindže. 260 km jih o z á p a d n ě od Lan-čou.č o u Menší svátek velice starého původu. démonické bytosti a patrony nebo světce.p a . Navzdory š k o d á m způsobeným kulturní revolucí a velkým požárem v roce 1985 se v něm dochovaly četné poklady tibetského malířství a řezbářství. božstva nižšího řádu. bódhisattvy. kukuřice. ocet. Misky s horkým nákypem se kladou i před tabulky předků. Labrang N a j i h o z á p a d ě provincie Kan-su u města Sia-che. Příkazy jidamů plní ochránci Buddhovy nauky (čhôkjongové) jako Nakp čhenpo (Velký Černý). zázvor. ale nejuctívanější jsou Amitábha. ochránce Buddhovy nauky. Dnes jej obývá přes tisíc mnichů. lunárního měsíce j a k o ochrana před zlými duchy a nachlazením. L h a m o (Bohyně) nebo Tamdin (Koňská šíje). Žilo v něm 3 6 0 0 mnichů.

víly. který se za dynastie Tchang (618-907) živil zpěvem a žebráním. Existuje řada pověstí o j e h o setkání s Konfuciem a všechny se shodují v tom. Mezi démonické bytosti patří lokální bůžkové. datum j e h o na- rození se klade do roku 600 př. „Nejvyššího čistého" (Šen-pchao). aby sepsal své myšlenky. bývá zobrazován jako hermafrodit nebo j a k o žena a jeho atributem je květinový košík. vlastním jménem Li Er. Nej větší z nich je Tchaj-čching-kung z období Sung se třemi velkými síněmi. L a n Cchaj-che Ačkoli sedmý z Osmi nesmrtelných byl údajně muž. 1. že jednu nohu má vždy bosou a na druhé nosí střevíc. V pomezním průsmyku Chan-ku ho poznal strážce hranic a požádal ho.Lao-šan 107 jsou většinou převzata z hinduismu.c ' na něj silně zapůsobil. Roku 7 3 7 bylo d o k o n c e oficiálně nařízeno vyučování taoistické nauky a stala se součástí státních zkoušek. se narodil ve vesnici Čchu-žen v okresu Laj v obvodu Kchu v hrabství Čchu (ve východním Che-nanu) a byl hlavním archivářem v Luo-jangu. Kráčí ulicemi v pěkných modrých šatech. kde se mu začalo říkat titulem Lao-c' (Starý mistr) nebo Lao Tan (Staré velké ucho). strašidla. Nelze doložit. Lao-šan Krajinná nádhera pohoří Lao-šan v ý c h o d n ě od přístavního města Čching-tao v provincii Šan-tung přilákala m n o h o taoistických mnichů.vypadal j a k o stařec. Legendami opředený životopis hovoří o tom. zda skutečně žil. skřítkové apod. Poslední skupinu tvoří bozi předků z otcovy a matčiny strany a lamaističtí světci. Zbývající chrámy jsou o něco menší. že L a o . V královském archivu pracoval do devadesáti let. měl dlouhé uší a šedé vlasy.. hlavním městě říše Čou. Lao-c' Napůl mytický zakladatel taoismu. století a císař Kao-cung mu v roce 667 udělil titul „Nejvyšší nebeský a prvotní císař" (Tchaj-šang tchien-cun chuang-ti). Je patronem květinářek. naříká nad prchavým životem a pomíjivými lidskými radostmi. Pozoruhodné je. ale délka jeho života kolísá mezi 120 a 200 lety. V chrámech ho lze vidět j a k o ctihodného starce jedoucího na zeleném buvolu. L a o . Potom Lao-c' království opustil a nikdo ho už nespatřil. Taoisté ho uctívají jako „Největšího s v ě t c e " (Tchaj-čching). že strávil v matčině lůně přes osmdesát let a potom sejí zrodil z podpaždí . Lao Tiin Patron výrobců porcelánu. „Největšího a nejvyššího pána h o d n é h o úcty" (Tchaj-šang Lao-ťun) a j a k o „Ducha ctnostné cesty" (Tao-te tchien-cun). jedná se o bohy a bohyně a draky a dračice. jeden pochází rovněž z dynastie Sung . Tak vznikl Tao-te-ťing. n. S pozdějším l i d o v ý m t a o i s m e m plným pověr a magie nemá j e h o učení prakticky nic společného.c ' byl na boha povýšen už ve 2. potom zklamán poměry doby nasedl na zeleného buvola a hodlal opustit zemi. kteří si zde kromě pousteven zbudovali i čtyři kláštery.

žili další dva v ý z n a m n í představitelé legismu. 1. který stojí v chrámech .a dva z období. tak vojensky. lunárního měsíce (21722. byl však obnoven. potom upadl v nemilost a j a k o státní doktrína se již nikdy neobnovil. Li Pán ohně. j e h o j í z d n í m zvířetem je tygr a dohlíží na to. Ledňáček Malachitově z b a r v e n ý m peřím symbolizuje krásu. Legismus slavil triumf pouze za krátké dynastie Čchin. státník Kuan-cung. n. čínští umělci zřejmě pracovali podle nejasných předloh. kteří především zastávali přísné metody při výběru vyšších hodnostářů. Vládne jihu. Ale protože lev se ve východní Asii ve volné přírodě nevyskytoval. Vycházel z myšlenky. Li Princip správného chování či poslušnosti řádu. Letní slunovrat (sia-č') Menší svátek. Ve 4. dne 5. že se v minulosti desetkrát narodil jako lev. 1. Lej-c' Patron tkalců hedvábí. ale i štěstí milenců a manželů. Moc panovníka je třeba posílit a stát upevnit j a k hospodářsky. n. Je považována za ničitelku nepřátel lamaismu. moudrosti a přemýšlivosti. a proto jejich díla mnohdy připomínala spíš pekinézy. Lhamo Patronka Lhasy a v lamaismu jediná bohyně mezi osmi Strašlivými. podle nějž se měl řídit jednotlivec i stát. Po vzoru ukrutné hinduistické Kálí sedí na mezku s čabrakou z lidské kůže a j e d e tratolištěm krve.2 3 3 př. protože o B u d d h o v i se tvrdí. Buddhisté nechtěli za těmito taoistickými krásami zůstat pozadu a v letech 1628-1644 zbudovali na Lao-šanu chrám Chua-jen-s' s devítipatrovou pagodou. století př. 1. j e h o ž hlavním představitelem byl Sůn-c'ův žák Chan Fej (asi 2 8 0 . jež mu bylo v rámci kosmického řádu určeno. století př. že člověk je od přírody špatný. Legismus Filozofický směr zvaný též škola právníků (fa-ťia). V tomto období se sklízí poslední obilí. Tato pověst dala podnět k výrobě k a m e n n ý c h lvů.). Konfuciánští filozofové jej za dynastie Sung (960 až 1279) povýšili na nejvyšší zákon. Lej Chaj-ťing Patron hudebníků. a proto jej lze ke správnému chování přimět jen systémem trestů a odměn. a to Šen Puchaj (400-337) a Šang Jang (asi 398 až 338). formulovaný původně Konfuciem. červen). který se na venkově slavil 8. který měl na obřadním šatu ještě pět draků se čtyřmi drápy a na špičce klobouku zlatou kuličku. v němž plavou lidské údy. Lev Symbol neohrozenosti. aby každý člověk setrvával na místě. přestože mnohý císař se později uchyloval k j e h o prostředkům. Při pádu dynastie Ming (1368-1644) a s ním spojenými boji vyhořel. Lejsek Za mandžuské dynastie symbol civilního úředníka devátého stup- ně. kdy v Číně vládli M o n g o l o v é . Li Na-ča Bůh. Podobné myšlenky hlásal už v 7. n. posvátné zvíře buddhismu. který na prapočátku pomáhal oddělit nebesa a zemi.

vlasy a vousy má rozcuchané vypadá prostě j a k o žebrák. přezdívaný Li Tchie-kuaj neboli Li Železná berle.7 6 2 ) . protože se z člunu pokoušel obejmout odraz měsíce. vídáme ho převážně v taoistických chrámech. který se v opilosti utopil. a jako guvernér provincie S'-čchuanu se zasloužil o její zavlažování. Žil kolem roku 250 př. který dosáhl světové slávy i pod j m é n e m Li Tchaj-po ( 7 0 1 . kterou zavěsí na hák. Li P i n g Historická osobnost. a současně symbol poutníka. Už za života byl znám pod mnoha přezdívkami a tituly (např. k tomu ještě milovníka vína. z níž občas stoupá pára . Li Tchie-kuaj Pátý v řadě Osmi nesmrtelných je Li Siian. jiní ho zase kvůli smrti v jezeře povýšili na vodní božstvo. jako by kráčel proti prudkému větru. takže byl často zván na nebesa k L a o .Li Tchie-kuaj 109 na ohnivém kole jako k boji připra vený bojovník v lesklé zbroji. neboť ochraňuje chrám před démony. Zbožněn byl brzy po smrti. Od té d o b y chodí o železné berli. Stává vždy zády k hlavnímu božstvu. Na nebesa se však mohla vznést pouze duše. Rovněž jezdí na tygru nebo se vznáší na obláčku a vždy si j e d n u nohu opírá o berli.c ' o v i . 1. Když se žák vrátil.symbol jeho duše. A protože je počítán k taoistům. později byla zbožněna. R á n o z ní vyjde opět svěží a posilněn. Za hlavou mu vlají stuhy. Jedná se však o nejgeniálnějšího ze všech poetů. slavného Li Poa. a spálil ho. n. Za patrona si ho zvolili šenkýři r ý ž o v é h o vína. Zpravidla je ztvárňován j a k o poutník s bílými vlasy a vousy. Je mrzuté a výstřední po- . že učitel zemřel. poznal četné krajiny a lidské osudy. protože mu o n e m o c n ě l a matka. s bodnou zbraní v ruce a s oštěpem zaraženým do vlasů. tělo zanechával na zemi v péči svého žáka. obrácen proti vchodu. symbolem dlouhého života. Za svého života dosáhl značných magických schopností. Zobrazován bývá j a k o kulhající žebrák opírající se o železnou berli. Vždy s sebou nosí lahvovitou tykev. „Nesmrtelný vína") a patřil k „Sedmi moudrým b a m b u s o v é h o háje". který je věčně na cestách. Brzy nato však Li Tchie-kuaj sestoupil z nebes a marně hledal své tělo. Li Po Pouze v Číně bylo možné povýšit na boha básníka. domníval se. Císař Ming Chuang z dynastie Tchang ho pozval na svůj dvůr. Nakonec v n e d a l e k é m lese našel tělo chromého žebráka a vklouzl do něj. Jeho zavlažovací systém v Tu-ťiang-jenu se zachoval v podstatě dodnes. Saty na něm visí v cárech. kde se mu dostalo všeobecného obdivu. Jednoho dne se však na nebesích zdržel poněkud déle a j e h o žáka odvolali. V noci vleze do tykvice. j e ž se odrážely v nenapodobitelném stylu jeho básní. Lze ho však vidět i s bílým jelenem. jež dokáže opustit tělo. ale dvorní intriky ho opět vyštvaly. Občas ho vidíme s j e lenem a někdy má u nohou kraba. Li Po pak putoval císařstvím.

Ling Císařský hrob. Postaven byl za dynastie Severní Wej (386 až 534) a za dynastií Tchang ( 6 1 8 .se nachází nedaleko Tchaj-šanu. Vzývá- na je i ženami. Až do 6. uspořádal 12 tónů a aranžoval první orchestr. n.1279) připisovalo leckteré vítězství nad Tatary a později povýšil na důležitého ochránce před epidemiemi. symbol dlouhého života. Z o b r a z o v á n a bývá s m e č e m a buvolím rohem. který na pokyn legendárního Žlutého císaře vynalezl nejdůležitější hudební nástroje jako bambusovou flétnu.vahy. šamanismu. Lilek Svým tvarem symbolizuje penis. gong a další.chrám živoucí skály . Nemá organizační strukturu. všeobecně závazné předpisy ani chrámy či kláštery. přinášejí se jí zvláštní oběti. jejž uctívají zahraniční Číňané až na jihu východní Asie. Z této víry. n. n. j i m ž se nedaří otěhotnět.) se už nevyskytovala. n. Když n o v o r o z e n e c šťastně přečká první měsíc života. sloupů a domovních vchodů. století př. 1. Ling Jiin Nesmrtelný. 78 km od hlavního města Ťi-nanu. Tomuto patronu se za dynastie Sung (960 .1 1 2 6 ) rozšířen ve velechrám o 40 síních a více než 500 místnostech. 1.-220 n. kteří by mohli maličkým ublížit. se rituálně stínaly hlavy j a k o oběti duchům a předkům. 1. popř. zvonkohru. vzešel taoismus. vždy se jednalo o zcela dokonalá umělecká díla. Tento rituál zjevně patřil k pohřebním obřadům významných osobností. obohacené o filozofickou spekulaci. ale i na zdraví kojenců. Lin-šuej Fu-Žen Velice uctívaná bohyně v provincii Fu-ťien. Ling-an Cun-wang Jedná se o historickou osobnost z dynastie Tin (265 až 439). Lidová víra Čínská lidová víra vycházela z prvků animismu. vedle nich ležely obětní m e č e . identifikována jako Polyporus lucidus. Od té doby je považován za boha hudby. Většina síní už neexistuje. ale i hroby císařské rodiny a nejdůležitějších konkubín. která dohlíží nejen na šťastný porod. Lidské a zvířecí oběti se též pohřbívaly do základů v ý z n a m n ý c h staveb. Pomáhá slabým a chudým a je patronem lékárníků a drogistů. ale dochované stavby jsou do- . 1. Konfucius tuto praxi odmítal a od dynastie Chan (206 př. 1. V některých hrobech dynastie Šang-Jin (asi 1523-1027 př.) se našlo asi dvacet koster obětovaných lidí. Lidské oběti Podle archeologických nálezů byly lidské oběti v Číně běžné po celé 2. která byla zbožněna a uctívá se především v provincii Fu-ťien a na Tchaj-wanu. víry v duchy a bohy a z uctívání předků a existovala dávno před taoismem a konfucianismem i před příc h o d e m buddhismu z Indie. Ling-č' Posvátná houba. jimiž zahání démony. sekery. tisíciletí př. Ling-jen-s' Jeden nejzajímavějších chrámových k o m p l e x ů provincie Šan-tung .9 0 7 ) a Sung ( 9 6 0 .

Kolem tohoto boha vznikla řada pověstí. Nejstarší z nich je vysoká 5. v jejichž výklencích a j e s k y n í c h je přes 300 buddhistických skulptur. síň Tisíce Buddhů z období Ming (1368-1644). jež představují Pchi-lu-če-na (Vairóčanu). který zde založil. R o v n ě ž se dochovaly stély a sloupy z různých období. mezi nimi i smějící se „břichatý b u d d h a " z období kolem roku 1100. Na počest zesnulých opatů a učených mnichů se už od období Tchang budovaly různě vysoké a různě pojaté pohřební pagody. kteří ohromují přirozeností ztvárnění. Dochovala se z něj např. neboť v něm žilo přes 3000 mnichů a měl 260 síní. V západní části komplexu se nachází kulturněhistorická zvláštnost prvního řádu: „les pagod". století. 18 pavilonů a devět věží. zvonici a bubnovou věž a četné pavilony. Liou An Patron výrobců bobové pastyLiou Chaj Často zobrazované a uctívané božstvo přinášející peníze. vysokou 56 m. Tato skutečnost je důkazem toho.6 metru. vysoká 33. Z dalších staveb lze j m e n o v a t především „klenotnici Velkého hrdiny". Bizarní vrchol hory na něj velice zapůsobil a domníval se. Půs o b í v a j e obrovská pozlacená socha Buddhy Šákjamuniho z kafrového dřeva.6 metru.Liou Chaj 111 dnes nesmírně působivé a jejich umělecká výzdoba je té nejvyšší kvality. se schraňuje jeden ze čtyř dochovaných Buddhových zubů. vysoká 19. ale před zničením za tchajpchingského povstání (1850 až 1864) to zřejmě byl o největší klášter Říše středu. Ling-kuang-s' Na úpatí hory Cchuej-wej v Západních horách u Pekingu stojí v krásné lesnaté krajině chrám Posvátného světla. Jeho atributy jsou mytická třínohá ropucha a šňůra peněz. Podle pověsti zavítal do těchto končin v roce 326 indický mnich Chuej-li. Klášter. nazval proto Poustevnou duchů. která byla postavena až v roce 1955. z nichž jedna . Maitréju a Jao-š'-foa. Ting-jin-s' C h r á m na úpatí hory Ling-jin-šan v Chang-čou v provincii Če-ťiang patří dodnes k nej slavnějším Čínským buddhistickým klášterním komplexům. Na stěnách je zobrazeno čtyřicet luo-chanů.3 metru a pochází z roku 760. jíž mnohdy radostně mává nad hlavou. jichž se zde dochovalo sto šedesát sedm. Cestou ke klášteru míjejí návštěvníci bizarně tvarované skály. Hlavní chrámová síň. jež čekají hříšníka v buddhistickém podsvětí. má pestře vymalované stropy a uprostřed ní stojí terakotové sochy. reliéfy na jejích stěnách zobrazují pekelná muka. v j e h o ž pagodě. že M a o Ce-tungův režim neměl zpočátku k náboženství tak záporný vztah jako za kulturní revoluce. že na ní přebývají v odloučení duchové. Zub byl objeven v jedné zničené sousední pagodě a jeho pravost tehdy potvrdily nejvyšší buddhistické autority země. impozantní hlavní síň a klenotnice Velkého hrdiny. Z dálky je vidět osmibokou pagodu z 11.

jsou to Dhrtaráštra.-220 n. Liou Pang Zakladatel dynastie Chan (206 př. Na jejich počest se o určitých svátcích konala velká procesí. ale existuje i řada příběhů. V nebeské hierarchii však tato božstva zaujímala ten nejnižší stupeň. Při inspekčních cestách se setkal se d v ě m a světci. n. že každý z nich má devadesát synů a třicet generálů s vojsky. V buddhistických chrámech stojí ve vstupní síni j a k o strážci. 1. Po těchto slovech se úředník hluboce zamyslil. stal se taoistou a po smrti bohem. v nichž mužům odebírají životní sílu. nosily se sochy těchto božstev kolem postižených oblastí. Dívky-lišky bývají všeobecně líčeny jako dobrosrdečné a věrné družky. Lískaje rovněž spojována s pohlavními nemocemi. že lišky se v padesáti letech mění v ženu.). ve stu letech v mladou dívku a v tisíci letech v nebeskou lišku. Liou Ting-tching Spolu s Cchuej Cung-juanem patron vypravěčů. . Liou-čou-cch' Tento chrám ve městě Liou-čou v provincii Kuang-si umožňuje zajímavé srovnání. nebo „Čtyři velekrálové". 1. který byl v 9. „Čtyři nebeští králové". Byla však oblíbena. Liou Pej. po třech stech letech rehabilitovali. opustil službu.Liou Pang 112 vypráví. že je to riskantní. který byl později v roce 1729 zcela přestavěn. oni vsak opáčili. Lokální božstva Stará Čína uctívala nesčetná lokální božstva. Liou Chaj je upozornil. tak jednoho úředníka. Taoisté jejich počet zmnožili a učili. Jedná se o historické osobnosti ze sklonku dynastie Chan (206 př. 1. že o nic riskantnější než j e h o služba u dvora. aby chránily své teritorium. kterak k o l e m roku 9 0 0 vstoupil do služby u dvora a stal se vysokým úředníkem. neboť místní je považovali za bezprostřední partnery. Virúpákša a Vaišravana. dali mu čestný titul a postavili chrám. Liou-Žung-s' viz C h r á m šesti fíkovníků Liška Nejpozději od dynastie Tchang (618-907) byla v Cíně rozšířena víra. části měst. Lókapála „Strážci světa". kteří sídlí na úpatí hory Méru a střeží čtyři světové strany. Když hrozila epidemie. Podobně j a k o nejvyšší církevní soudci odsoudili Janu z Arku k trestu smrti a teprve po staletích byla kanonizovaná. V taoismu vystupují též jednotlivě j a k o mocní m á g o v é nebo j s o u p o važováni za záruku domácího štěstí. Jedno vejce postavili na minci a na ně chtěli postavit zbývajících devět. Kuan Jii a Čang Fej Jména bohů upřímnosti. loajality a věrnosti. j i m ž se mohli bez okolků svěřovat se svými každodenními starostmi. století nespravedlivě poslán do vyhnanství. kteří si od něj vyžádali minci a deset vajec. n. 1. až 220 n. později zbožněný j a k o ochránce polních plodin.). na kterého se lidé obracejí zejména ve finanční tísni. vesnice a městečka. nebo „Čtyři velké diamanty". j e ž měla v kompetenci j e n určité ulice. Virúdhaka.

Poznáme ho podle dvou atributů. sekeru. Od té doby je jedním z nejznámějších pat- ronů čínských řemeslníků. Rovněž se mu říká Lu Čchun-jang nebo Lu Jen. všem však odolal a v padesáti letech dosáhl nesmrtelnosti. Lu Cu Patron holičů i ranhojičů. Zobrazován bývá jako ctihodný stařec s vousem a žezlem v ruce a vždy ho provázejí dva p o m o c n í c i . Lů sien-nii „Zelená bohyně". zvláště bódhisattvy Avalókitéšvary. byl vystaven deseti závažným p o k u š e n í m . Ohnivý drak mu daroval kouzelný meč. Jeho narozeniny se slaví 13. a proto ho d o d n e s uctívají j a k o patrona všichni. původně býval poustevníkem a m á g e m . n. Oháňku drží v ruce a dvousečný meč mívá většinou zavěšený šikmo přes záda. Pochází asi z druhé poloviny 2.Lókéšvara „Pán světa". kdo se nějak podílejí na stavbě domu. který žil za dynastie Tchang. Lu Jů Patron obchodníků s čajem. Lu P a n Bůh tesařů. Jeho dvě ženy jsou patronky natěračů. Uctíváno je v Tibetu. komediantů. lunárního měsíce. Číně. . který žil v 6. Než se odebral do ústraní. dne 6. Proto je považován i za patrona taoismu a různými sektami za patriarchu. autor knihy o čaji a j e h o pěstování. s nímž táhl světem a krotil démony. jsou symboly štěstí. Lokvát Žluté plody lokvátu. Mongolsku. A protože v hierarchii bohů je vše j a s n ě uspořádáno. Lotosová sútra Saddharmapundaríkasútra (Lotosová sútra dobrého držma) je základní text mahájány. Lii Tung-pin Ve skupině Osmi nesmrtelných je Lii Tung-pin třetí. m e č e a oháňky na mouchy. Loutna (pchi-pcha) je s y m b o l e m věrnosti a čistoty. neboť modrá je nejdůležitější b a r v o u taoistů. létajících draků a obléhacích strojů pronikla daleko za hranice státu Lu a později byl zbožněn. řídí nebeské ministerstvo veřejných prací. Koreji a především v Japonsku. Údajně se narodil roku 755 v obci Jung-le v dnešní provincii Šan-si a kolem roku 800 se uchýlil do samoty. Toto j e denáctihlavé a tisíciruké božstvo vídáme většinou zobrazené na mistrovských tibetských plátěných obrazech thangkách. Oděn bývá do bohatě vyšívaného modrého roucha. století a její první překlad do čínštiny byl pořízen v roce 406. získal ve své vlasti ve státě Lu (dnešní provincie San-tung) velké odborné znalosti ve zpracování k a m e n e . 1. Jeho pověst n e p ř e k o n a t e l n é h o mistra ve zhotovování k o u z e l n ý c h soch. stavebníci i stavitelé. kovu a dřeva a byl znám j a k o Kung-šu-c' neboli Mistr Kung-šu. a proto se jim říká pchi-pcha. Stal se patronem kejklířů. století př. za předka Lu. j e d n á se o jiné pojmenovaní buddhů. zvané též japonská mišpule. kteří nesou pilu. úhelník a tesařskou šňůru. patronka výrobců hřebenů. T v a r e m připomínají loutnu. V mžiku se dokáže přeměnit v ducha a opět v člověka.

Druhý měsíc symbolizují kohout a slepice a švestkové květy. jak známo. vážky a vodní rostliny. S tímto úžasným dílem se započalo. borovice. Ve čtvrtém měsíci se Číňané těší vistárií. sokol a střízlík. jsou to narcis. knihkupců a majitelů malých krámků. Tento měsíc však symbolizují i vrabci v rýžovém poli. jak je na obraze zkombinuje. V jedenáctém měsíci nastává čas kachniček mandarínských. rákosí a veverky. jak zkrotit divou zvěř. Broskve vždy znamenají dlouhověkost. Jeho spis se stal základem učení taoistické sekty Dokonání pravé skutečnosti. S broskví je spojován třetí měsíc. v místě. První měsíc má za symboly čápa a želvu. Je na malíři. že „když kohout kokrhá. Lu Wu Bohyně v podobě tygra s devíti lidskými hlavami a devíti ocasy. kde řeka I -che protéká „Dračí branou" (Lung-men). přes 40 pagod a 100 000 soch Buddhy. Lung-men Hojně navštěvované lungmenské jeskyně se nacházejí nedaleko Luo-jangu v provincii Che-nan. Sedmý měsíc představují lotos a led- ňáček. K tomuto měsíci patří i chryzantéma. Symboly pátého měsíce jsou kosatec. V o s m é m měsíci se Číňané kochají pohledem na měsíc. rudne východní obloha". Borovice je symbolem tohoto ročního období a 7. V devátém měsíci jsou oblíbenými symboly chryzantémy. zatímco b a m b u s a vrána patří už k šestému měsíci. j e ž symbolizuje rodičovskou péči. holičů. O čápu se říká. L u n á r n í r o k a j e h o měsíce Dvanáct měsíců lunárního roku symbolizují výlučně rostliny a živočichové a poukazují na pozitivní aspekty života i na jednotlivé měsíce. Česky vyšla j a k o H o v o r y Konfuciovy. Největší a nejreprezentativnější . kniha připisována Konfuciovi nebo j e h o žákům. která dorůstá až do dvacetimetrové výšky. 785 výklenků. symbolu m a n ž e l s k é věrnosti. K nim se druží borovice a sokol. kapr a kukačka. který. aleje všeobecně o b d i v o v á n pro své pestré opeření. Na svazích Západní a Východní hory je 1352 jeskyní z šedého vápence. aby jim ve snu vnukl správné odpovědi. Na obrazech lze většinou vidět i vlaštovku. že žije tisíc let. V jeskyních vzniklo za dvě stě let asi 3680 nápisů. Je spojován s medicínou a zná kouzla. želva prý dokonce deset tisíc. Říká se.5 3 4 ) je v roce 494 silně podporovali. Kandidáti zkoušek ho prosí. Lun-ju Rozhovory a výroky.kouzelníků. neboť se jedná o měsíc četných svateb. Desátý měsíc charakterizují divoké husy táhnoucí na jih. bílá chryzantéma. nemá s ledem příliš společného. den nového roku se slaví j a k o den sokola. Nejvýznamnější díla však pocházejí z dynastie Tchang (618-907). když bylo hlavní město přeloženo do Luo-jangu a panovníci dynastie Severní Wej ( 3 8 6 . jež si dělají zásoby na zimu. Dvanáctý měsíc nabízí pět symbolů. a tak je z n a m e n í m tohoto měsíce i známý „zajíc na měsíci".

Vedle něj stojí jeho dva hlavní žáci. Jejich počet kolísá od 5000 přes 1000 a 500 až po 18 a 16. Uctívání luo-chanů je d o k á z á n o už v 5. V některých čínských klášterech lze vidět 500 dřevěných soch luo-chanů v životní velikosti. Lung-šan-s' Jeden z nejvýznamnějších tchajwanských chrámů je chrám Dračí hory v centru hlavního města Tchaj-peje. ale vstoupí do nirvány stejně j a k o Probuzený. askezí. ale většinou se jedná o známou skupinku šestnácti učedníků. Po americkém náletu v roce 1945 chrám zcela vyhořel. požár přečkaly j a k o zázrakem pouze sochy bohyň. jezera a řeky. j e d n a k m o c n é h o císaře.w a n g Dračí král může v Číně znamenat jednak krále všech draků. Koexistence buddhistické „Matky milosrdenství" a taoistické patronky námořníků je dobrým příkladem čínského synkretismu a přitahuje množství věřících obou náboženství. z nichž má každý svou charakteristickou podobu. jež se však časem rozdělilo na dračí krále Čtyř moří. Luo-chan V hínajánovém buddhismu světec nebo úctyhodný člověk a v manájánovém buddhismu Buddhův učedník. osvojil si čtyři vznešené pravdy a došel na konec vznešené osmidílné stezky. 40 km jižně od Čchuan-čou v provincii Fu-ťien. bohyním Kuan-jin a Ma-cu. Luo-cu Patron holičů. Později se za všechny zástupně ztvárňoval j e n Dračí král Východního moře. kteří mají pod patronací určitá vodstva. Vždy působivá postava stojí na vlnách nebo mracích a v jedné ruce drží Široký meč a v druhé žezlo. L u n g . který pochází z roku 1738 a je zasvěcen patronkám ostrova. Tato obrovská jeskyně vznikla za pouhých pět let (672 až 676).jeskyně se jmenuje Feng-sien-s' (chrám Uctívání předků). poustevnickým životem a studiem pronikl do hlubin Mistrova učení. století. posvátní generálové a nebeští strážci.s ' Klášter Dračí hory v An-chaji v zálivu Wej-tchou. takže se po smrti už znovu nenarodí. statný muž s obn a ž e n ý m trupem a dračí hlavou. Lung-wang byl původně jasně vymezeným božstvem. z nichž nejmenší měří pouhé dva centimetry. bódhisattvové. L u n g .š a n . Stářím a askezí poznamenaní . který meditací. je pozoruhodný komplex z poslední dynastie Čching (1644-1911) a lze v něm vidět velkou sochu tisíciruké a tisícioké Kuan-jin z kafrového dřeva. V jeskyni Receptů je vytesáno 142 receptů tradiční čínské medicíny a v jeskyni Buddhů lze zase viděl patnáct tisíc Buddhových plastik. potom na stovky dračích králů. V sanskrtu se mu říká arhant (též arhat). a ti jsou pak známi jmény. Generál drží pagodu a nebeská stráž stojí na démonovi. Byl obnoven v tradičním stylu těmi nejlepšími řemeslníky a umělci. který díky své dračí povaze zaručuje blaho říše. její dominantou je sedmnáctimetrová socha sedícího Buddhy.

Lu-š' Buddhistický mnich. M l a d í muži se převléknou za lvy. j e h l a . v takovém případě mu říkají „kůň peněz". Kolem předních nohou a hlavy m í v á omotány červené provázky. na nohou mají sandály nebo plstěné střevíce a jejich dalším majetkem je opasek. pantomimicky napodobují lví útok a přihlížející je zklidňují p e n ě ž n í m i dary. který přikládá větší v ý z n a m askezi než nauce. studiu a k o n t e m p l a c i . aby ochraňoval vzdálené děti. Lidé ho rovněž prosí o p e n í z e a výhry. j e ž mají zaručit věrnost vzdálených m u ž ů . a manželky ho žádají o ochranu mužů na širém moři i na cestách o b e c n ě . Tento kůň předává bohům lidské prosby a přání. dne 1. Lví tanec K h l a v n í m atrakcím novoročních s v á t k ů na venkově patří lví tanec (šua š ' . lunárního měsíce. . kterým si cedí pitnou vodu.muži se vyznačují zcela individuálními rysy. nůž nebo břitva na holení vousů. Oděv těchto zcela nenáročných mnichů je prostý. připomínajícího koníka z kolotoče. aby nešťastnou náhodou nespolkli nějakého drobného živočicha. který však probíhá i při Svátku lampionů 15. tančí ulicemi. nádobka na vodu a cedník. Rodiče ho prosí.č ' ) . almužní miska. Lii-ma V chrámech jižní Číny a jihovýchodní Asie lze Často vidět zeleného koně s pěkným sedlem.

ukončovat sucho. Buddhisté ji prohlásili za inkarnaci bohyně Kuan-jin a taoisté ji zasypávali tituly j a k o „ M o c n á a hlubokomyslná Nebeská paní". Císař Jung-le z dynastie Ming ji v roce 1409 j m e n o v a t „Nebeskou konkubínou. „Božská laskavá vladárka". Brzy byla povýšena na Nebeskou císařovnu a uctívána v buddhistických i tao- istických chrámech. přivolávat déšť a krotit povodně. Námořníci v jejích chrámech prosí o šťastný návrat.. Obdivovaná hlavní . Brzy se jí připisovalo krocení mořských nestvůr a d é m o n ů . že dokáže tišií bouře. Na Tchaj-wanu má 510 chrámů a v Hongkongu šedesát. známá též jako Tchien-chou neboli Nebeská císařovna. který jí byl propůjčen císařským dvorem v roce 1839. údajně vystoupila na nebesa a ještě za dynastie Sung byla zbožněna. „Nebeská laskavá císařská konkubín a " apod. Kult pochází z dynastie Sung.Nebeská svatá matka". že jako šestnáctiletá zachránila na moři otce a bratra. čímž předznamenal její další vzestup v nebeské hierarchii. Dodnes je v z ý v á n a spíše lidovějším titulem . Na Tchaj-wanu je Ma-cu na třetím místě v počtu chrámů zasvěcených jedinému božstvu. Na pevnině. Ma-cu Velice uctívaná mořská bohyně. a čchingský císař Kchang-si po dobytí Tchaj-wanu „Nebeskou císařovnou". Tento čin ji v její rodné vesnici u Pchu-tchienu na pobřeží provincie Fu-ťien vynesl pověst. Roku 1278 jí Kublajchán zcela oficiálně povýšil na „Nebeskou konkubínu". která hájí lid a ochraňuje celý národ". kdy rybářská dívka j m é n e m Lin Mo (960 . že vládne nadpřirozenými schopnostmi. Zemřela ve dvaceti sedmi letech.987) proslula tím. má na pět set chrámů. zvláště na pobřeží provincie Fuťien. obchodníci o bezpečnou cestu a stavitelé mostů o stabilitu svých staveb. Od reformní politiky putuje každoročně přes 100 000 Tchajwanců k jejímu hlavnímu c h r á m u M a . začaly ji opřádat pověsti.c u .Ma Ťiin Patron výrobců prskavek. Před ní jsou bůh epidemií Wang-jie (670 chrámů) a Kuan-jin (578 chrámů).m i a o na ostrově Mej-čou. Když její sláva neustále narůstala. Její kult je rozšířen především v j i h o v ý c h o d n í Číně a mezi zahraničními Číňany v jihovýchodní Asii.

Různé školy ho pak považovaly za boha blahobytu. jež patří ke skupině osmi nebo deseti nejvýznamnějších bódhisattvů. Po Buddhové po smrti se stal prvním patriarchou a svolal první buddhistický koncil. aby v dalších zrozeních mohl napomáhat duchovnímu probuzení jiných. Ma-mien má koňskou hlavu a Niourtchou buvolí. jeden z deseti nej významnějších Buddhových žáků. mravní přísnosti a vysoké inteligence a pocházel ze staré b r á h m a n s k é rodiny. V chrámech bývají Většinou v životní velikosti. l ^-ku Taoistická b o h y n ě proslulá mladistvým půvabem a vlídností. který vlastnil osm proslulých koní ^ byl pátým vladařem dynastie Čou U 1 2 2 . druhá prvnímu chovateli a třetí prvnímu rytmistrovi. Nesmí se zaměňovat s historickým Mu-wangem. postrach nepřátel. 1.w a n g bývá zobrazován jako netvor s třemi tvářemi a se zbraněmi ve čtyřech rukou. Tato škola klade na rozdíl od hínajány menší důraz na život v klášterech a je spíše náboženstvím laiků. na nichž byl zobrazen jako král v doprovodu důstojníků. který vznikl v 1. M a h á b ó d h i s a t t v a Velká osvícená bytost. Jedna z tváří patří „praotci koní". zvaná též Mahásattva.). krotitele démonů nebo za krutého boha. tváří se hrozivě. jeden za základních směrů buddhismu. Mahákášjapa Kášjapa veliký či Velký Kášjapovec. kteří bedlivě hlídají změnu počasí. S fénixovým čepcem a žezlem.2 2 1 př. V chrámech zobrazována většinou S mísou broskví. hi-mien a Niou-tchou Pekelní p o slové a pomocníci městského boha. Jeho ideálem je bódhisattva. Ma-cu Se vždy vyskytuje v obřadním rouchu S vyšitými znaky slunce a měsíce. čtvrté z dvaceti Qsmi měsíčních stanic. který oddaluje svou nirvánu. Námořníci kdysi tvrdili. jež t>atří ke hvězdě Fang. M a . že jejího ducha viděli na moři a že m n o h ý m prý zachránila život. Květina počátku jara. první má rudou tvář a druhý telenou. století. V chrámech ho vídáme větši- . Ve staré Číně se při předáváním darů k narozeninám říkalo. n. M a g n ó l i e Symbol ženské krásy. Byl to muž silné vůle. že „bohyně Ma-ku má tu čest předat dar". Mahákála Lamaistická podoba boha Sivy. „Návšteva" bohyně hiěla symbolizovat soudržnost pevniny a ostrovů. 'n-wang „Král koní" je božstvo. Jejich sochy lze vidět V chrámu městského boha. Mahájána V sanskrtu „Velký vůz". Na Ma-wangovu počest se pálily obrazy.a-ku Socha z tohoto chrámu byla dokonce V roce 1997 na sto dní převezena na Tchaj-wan a tam vystavována v různých chrámech. včas pozorují blížící se bouře a m o h o u hledět do dálav. Jejími dvěma průvodci jsou DalekoslySÍGÍ ucho (Šung-feng-er) a Tisícimílové oko (Čchien-li-jen). Uctívali ho zejména chovatelé. majitelé závodních stájí a jezdectvo.

do hladového běsa nebo do uvržence do pekla.a to.5 3 4 ) a Tchang ( 6 1 8 . V sanskrtu jeho j m é n o znamená „Ten. které vznikly v období mezi dynastiemi Severní Wej ( 3 8 6 . když se člověk převtělí do zvířete. přísnost a síla vůle. který sídlí stejně jako buddha Amitábha a bódhisattva Avalókitéšvara v Z á p a d n í m ráji a lze ho poznat podle meče nebo šesti lotosových květů. což znamená .Maj-ťi-šan 119 nou po boku Buddhy spolu s dalším oblíbeným žákem Ánandou. který se stal bódhisattvou a po smrti přišel do buddhistického rájeTušity. Kášjapu poznáme snadno podle výrazné tváre. se zvedá j a k o obrovský úl nebo kupa sena do výše 50 metrů.. Král Supprabuddha z Dévadahy souhlasil. kde zatím žije v jedné bráhmanské rodině.Velký hrdina". Č a s e m se utvořila dvě pojetí jeho zpodobnění. má královskou korunu. kdo získal nesmírnou sílu". „břichatého b u d d h u " . který si sám zadal. j e h o ž příchod je sice toužebně očekáván. Jeskyně jsou dnes přístupné pouze po . Buddha ho za svého nástupce určil až na onom světě. Královského syna vychovávala s velkou láskou a péčí. do jejíž jedné stěny byly vyhloubeny hlavní j e s k y n ě . je přinášet všech tvorům světlo poznání. z níž vyzařuje autorita. A protože břicho a široký úsměv vždy naznačují spokojenost.9 0 7 ) . Čínsky se jmenuje Tia-še. Obě podoby obohatily čínské umění i umění Dálného východu o nesčetné variace. Čínský ekvivalent je „Ta-siung". O m n o h o let později se stala první mniškou buddhistického řádu a s ní hned pět set žen z rodu Šákja. zrodila se představa. že tak by jednou mohl vypadat budoucí Buddha. aby neupadli do jednoho ze tří stavů zatracení . Maitréja Tento Buddha budoucnosti v sanskrtu znamená „Milující". Mahásthámaprápta Bódhisattva mahájány. často používáno pro Buddhu. Maj-ťi-šan Asi 300 kilometrů západně od Sienu a 50 km jihozápadně od Tchien-šuej najihu provincie Kan-su se nachází 194 jeskyní Maj-ťi-šan. ale vlasy svázané do uzlu j a k o bráhmanský asketa. čín- sky se mu říká Mi-lo. Je oděn jako kníže. Původně šlo o Buddhova žáka. druhé zase jako tlustého smějícího se mnicha. že získal moc nad démony. ale nelze jej nijak urychlit. a tak se mladičká Mahápradžápatí stala královnou a B u d d h o v o u macechou. ovdovělý král Suddhódhana požádal o ruku její mladší sestry. Zrodí se 5000 let po smrti Probuzeného. Až se vrátí na zem. M a h á p r a d ž á p a t í Když B u d d h o v a matka Májá sedm dní po porodu zemřela. Proto bývá často zobrazován s kolem. štěstí a blahobyt. když se chce vyjádřit. opět roztočí kolo učení. tzv. Úkol. Skála. Jinak vystupuje j a k o všichni bódhisattvové v knížecím rouchu. Svým způsobem se jedná o „Mesiáše" buddhismu. s růžencem nebo s houfem radostných dětí. Jedno ho ukazuje jako vznešeného krále na lotosovém trůnu. Mahávíra V sanskrtu „Velký vítěz".

čínsky Wen-šu. Čínští buddhisté považovali za jeho inkarnaci císaře. kde se jeho hlavní chrám nachází na posvátné hoře Wu-tchaj-šan v provincii San-si. lunárního měsíce (22723. který se slavil 14. sekta Gelugpa zase velkého reformátora Congkhapu a v Nepálu v něm vidí průkopníka kultury vůbec. Této jako bohu uctívané hvězdě obětoval císař osobně v den svých narozenin. říčním a mořským bohům. lze ho svrhnout. ale i vzorným způsobem života. Je božským patronem Nepálu. Nejdůležitější byly oběti patronovi lékařství. Jeho atributy jsou lev se zlatou hřívou. Mandolína Symbol manželského souladu. bohu o h n ě . duchovi Tchaj-šanu. listopad). Uprostřed bývá zpodobněn Buddha bud sám. nebo obklopený bódhisattvy. dále jej uctívají především v Tibetu. lotosový květ vyrůstající z lotosového trůnu. Meč roztíná veškerá zaslepení a kniha obsahuje transcendentní sútry buddhis- .-220 n. modré vlasy ho vyznačují jako mírumilovné božstvo a spatřuje se v něm symbol štěstí. považovaný v mahájánovém buddhismu za jednoho ze tří velkých ochránců Buddhova učení. městskému bohu a Polárce.Malé oběti císařovy 120 dřevěných lávkách a lze v nich vidět jedinečná ztvárnění buddhistických námětů. Každá z m ě n a dynastie se vykládala j a k o odebrání mandátu. Zobrazován bývá většinou na lotosovém trůnu. Maňdžušrí je vlídný ke všem lidem. vynikajícím služebníkům předchozích dynastií považovaným za patrony. meč Poznání. I. Malé oběti císařovy Vedle velkých a středních obětí císařových bylo ještě třicet malých. n. Malý sníh (siao-sue) Menší svátek. dále různým drakům. že panovníkovi je moc delegována nebe- sy. M a n d á t Nebes Od dynastie Chan (206 př. duchům p r a m e n ů . dne 10. Nebesa mu mandát odeberou a předají ho vhodnějšímu. Maňdžušrí Bódhisattva zosobňující nej vyšší moudrost. bohu literatury. v jejímž znamení se narodil. oděn v hedvábné roucho a s trojitou korunou na hlavě. Mongolsku a severní Cíně. j e ž se na dvoře v průběhu roku přinášely různým božstvům. Mandala Lamaistický symbol uspořádání světa a meditační p o m ů c k a k pohroužení se a k probuzení tvůrčí energie. Jestliže však své povinnosti zanedbává. který často třímá v pravé ruce. Jedná se o k o s m o l o g i c k ý diagram sestávající ze čtverců a kruhů. většinou je prováděli k tomu určení dvorní hodnostáři. Avšak jen málokterých se císař účastnil osobně. Císař si tento mandát zaslouží nejen dobrou vládou a péčí o poddané. podobně každý Číňan o svých narozeninách uctíval hvězdu. bohu války. a kniha Moudrosti ležící na lotosovém květu nad jeho levým ramenem. 1.) vládl v Cíně až do konce císařství názor. který se vytváří podle přísných pravidel. V Japonsku ho uctívají všichni duševní pracovníci.

j e ž svým zněním mají vyjadřovat sílu nějakého božstva. M a n i c h e i s m u s N á b o ž e n s k é učení založené v Persii prorokem M a n í m (216-276). především úředníků a obchodníků. Zobrazován bývá s léčivými rostlinami v ruce. Mao-ku viz Bohyně záchodu Mára Velký pokušitel. N a k o n e c měly Buddhu svést M á r o v y dcery. ale Siddhártha opět obstál a dosáhl velkého procitnutí. Mantra Zaklínací průpověď při obětech a obřadech. Maňdžušrí a Vimalakírti Bódhisattva Maňdžušrí prý ještě za života historického Buddhy navštívil zámožného a učeného kupce Vímalakírtiho a disputoval s ním.Marici 121 tického učení. Jeho učení se rozšířilo i do Číny (zejména do oblastí při Hedvábné stezce. Čínští buddhisté ho považují za nejdůležitějšího boha hned po Kuan-jin. bůh smrti a zmaru. Tato zásada se později stala krédem mnoha buddhistických laiků. Ve zbývajících šesti rukou má zbra- . Maňdžušrí své uctívače může obdařit dobrou pamětí. bohyně jitřních červánků. V čínských chrámech ho lze vidět po boku Buddhy Šákjamuniho spolu s Pchu-sienem (Samantabhadrou). její j m é n o ostatně z n a m e n á „Paprsek světla". a to přísnou askezí. Máravíra Označení Buddhy jako vítěze nad bohem smrti Mářou. ztělesnění zla. Ve dvou nej vyšších rukou drží sluneční a měsíční kotouč. Marici Toto božstvo s třemi tvářemi a osmi pažemi je staroindická personifikace světla. později se s budd h i s m e m rozšířily do dalších asijských zemí. Při disputaci byla formulována nauka. má symbolizovat nezkrotnost vědění. a patronem architektů. Proto je též patronem učenců a studentů. Mania V lamaismu nejvyšší lékař v hodnosti buddhy. pán šestého nebe světa chtíče. že veškeré hoře pominulo. jehož základem je striktní rozlišování mezi světlem a tmou a cílem o s v o b o z e n í duše ze zajetí hmoty. jimž vnukává. že probuzení lze dosáhnout i bez zřeknutí se světského života. Správně vyslovené mantře se přisuzuje magická moc. a když je zobrazen s miskou z lotosového květu. sestávající ze sanskrtských slov nebo slabik. Známy byly v Indii už kolem roku 1200. znamená to. Buddha se však nezalekl a vojsko odtáhlo s nepořízenou. století. kterým umožňuje hlubší pochopení spisů a pomáhá j i m při řešení ožehavých gramatických oříšků. Na obrazech se vyskytuje asi ve dvaceti ikonografických variantách. Manichejci byli pronásledováni a Máni byl podle legendy v Persii ukřižován. j a k dokazují nálezy v Turfánu) a udrželo se až do 14. Poté se dovolával všech svých dobrých skutků a trůn velkého procitnutí požadoval pro sebe. Vyslal proti Buddhovi zástup démonů a zlých duchů. kterak nejlépe postavit chrámy. kteří stvořili léčivé rostliny. první z osmi tathágatů. výřečností a chytrostí. který ho provází. pán překážek na cestě k osvícení. Lev.

lunárního měsíce přinášejí zvláštní oběti. není divu. Ohledně dalšího zpracování hedvábí je tu však bůh kolovratu. M a r k ý z Jang Hongkongský bůh Jang Chou nebo také Chou Wang (princ markýz). jíž se rolníci uctivě klaní před započetím polních prací. M a t k a z e m ě B o h y n ě . . Matka bourců morušových. zvláště jasnozřivostí. další hlavě malého děvčátka. stojí při zápasnících a šermířích. Jeho kult je rozšířen v jižní a východní Číně a mezi zahraničními Číňany. V z h l e d e m k tomu. ale i těch. Taoisté ji rovněž vzývají při chorobách.j e d e na tygru. jehla a nit. je ozbrojen a v pravé ruce drží bič. Jedna její hlava se podobá prasečí. který se marně snažil zastavit vpád Mongolů do jižní Číny. dne 3. což má symbolizovat jednak divokost. zejména meč. Meč Symbol vítězství. že byla považována i za patronku války. Maršál t m a v é h o oltáře Významné božstvo čínské lidové víry. magie a moudrosti. Dále se k jejím atributům počítají vadžra. byl hrdinný válečník. Maršál Wen Nejznámější z deseti strážců posvátné hory Tchaj-šanu známý též j a k o „Velké zlaté božstvo". že Marici hrála významnou úlohu u dávných bojovných Árjů. Mars viz Ohňová hvězda Maršál Tchien Tu Jak tento patron všech jarmarečníků. j e d n a k mládí. Maudgaljájana Jeden z deseti znamenitých Buddhových žáků.w u niang-niang. radí hudebníkům a pomáhá loutkohercům. protože podle nich odpovídá za smrt na zemi. Role patronky tohoto průmyslu se ujala C a n . často však sestupuje na Tchaj-šan a z něj dohlíží na svět. Lze ho poznat snadno . kterého mívá namalovaného na čele nebo kolem úst. Pro taoisty je hvězdnou bohyní bdící nad souhvězdím Velké medvědice.Markýz Jang 122 ně. Čao Kung-ming patří k těm bohům bohatství. Napovídá hercům. Je patronem směnárníků. proslulý silou vůle a nadpřirozenými schopnostmi. v němž nosí maršálovu soukromou pečeť. není známo. známé též j a k o „generál bílého tygra". neboť všechny strádající měla chránit před válečnými útrapami. kteří se starají o pravidelný příjem. hák. lano. Má sice příbytek na nebesích. šíp a luk. U nohou mu někdy stojí černý psík v divadelním kostýmu a s batůžkem na zádech. Maršálova socha bývá často obklopena menšími soškami p o m o c n í k ů s atributy nejrůznějších zábavních profesí. má strašidelně černý obličej a černý vous. komediantů a divadelníků přišel k titulu maršál. kdo již dlouho čekají na zvýšení platu. jíž se 3. Též ho lze snadno poznat i podle kraba. jako vojenský bůh bohatství Wu Cchaj-šen nebo maršál Čao Kung-ming. uctívaný od konce dynastie Sung (960-1279). M a t k a bourců m o r u š o v ý c h Země hedvábí musí mít i bohyni housenek bource morušového.

Stojí při nich dva průvodci s vějířem a kastanětami. resp. pád dynastie a nástup vítěze. M e č o v á tanečnice Symbol zručnosti v zacházení se zbraněmi. 1. lunárního měsíce ženy obětují plody melounů. j e m u ž nyní připadl mandát. M e j a K c h u o Patroni barvířů. Hinduisté věří. pokládanou za místo východu slunce. Mencius je rovněž autorem pojetí. n. Člověk má podle něj od narození čtyři ctnosti. Meruňka Symbol krásné ženy. M e d a olej ství. Č e r v e n á meruňka je zase sařské dynastie se v Mandžusku. Mít sen o medvědu znamená příslib syna a polštář v podobě medvěda napomáhá jeho zplození. Dívky z téhož důvodu chodí na podzim vybírat do polí melouny. M é r u Střed a osa světa. možnosti vývoje. tyto vrozené schopnosti se v něm musí pouze vhodně aktivovat a obezřetně usměrňovat. M e n g Tchien Patron výrobců štětců. udržely zbytky šamanismu.M e č duchů Až do pádu poslední cí- generál z dynastie Čchin a vynálezce štětce. Pochází z indické mytologie a tato představa se rozšířila i v buddhismu. V mnoha klasických operách předvádějí legendární nebo historické lidové hrdinky mečový tanec. V raných dobách Číny jsou prokázány medvědí tance. slušnost a vědění. kteří byli původně učitelé a později dosáhli nesmrtelnosti. aby porodily zdravé syny. Skvrnitý medvěd byl symbolem vojenského hodnostáře šestého hodnostního stupně. chrabrosti a síly. Opačný postoj zastával Siln-c'. připomínající exorcistické praktiky sibiřských kmenů. posvátná hora obklopená čtyřmi světadíly. jež je třeba výchovou rozvíjet a podporovat: lidskost. Často bývá ztotožňována i s horou Ábú ve střední Indii. který se zaobíral otázkou. dne 7. K šamanově výbavě patřil m e č duchů ukovaný ze železného plechu. Symbol falešného přátel- M e d v ě d S y m b o l muže. následník Konfuciův. zvaná též Maháméru nebo Sumeru a později ztotožňovaná s Kailásem. Obraz s motýlem a melounem znamená přání „Kéž bys měl mnoho potomků". Medvědu se přinášely oběti za prvních tří dynastií. jímž si mohl probojovat cestu mezi světem bohů a lidí. M e l o u n Symbol plodnosti. že z ní stéká zázračná voda Gangy.). Výraz „změna mandátu" (ke-ming) znamená revoluci. že nebesa propůjčují vladaři mandát a že mu jej také mohou vzít. v němž je považována za centrum kosmické mandaly. které patřilo k Číně. Meng-c' Čínský filozof. jejíž oči se přirovnávají k m e r u ň k o v ý m p e c k á m . . když se zpronevěřuje svému úřadu. sídlo bohů. zdaje člověk od přírody dobrý či zlý. Proto je od narození dobrý. spravedlnost. v Evropě známý j a k o M e n c i u s (asi 371 až 289 př. potom se jeho dobrá přirozenost projeví a plně rozvine. 7. Tato ukázka ženského válečnického umění většinou bývá vrcholným výstupem opery.

bouzí h m y z . Je to z á r o v e ň ho kalendáře. žně jsou v plném proudu. p r á c e j s o u v p l n é m p r o u d u a s l a v í se j i ž celá Čína. škorpión. příznivý nebo n á p o k u k u ř i c e . V t o m t o m ě s í c i se si jejich květy zdobili trůny. Měsíc dřímot Třetí m ě s í c l u n á r n í h o Měsíc p u p e n ů Druhý měsíc lunárníkalendáře. kdy padá listí. Je to m ě a žízní. řovy". kterému s e r o v n ě ž dozrávají j a b l k a a š v e s t k y a s k l í z í se říká dobrotivý. z a h r a d y však k r á š l í c h r y z a n t é m y . T e n t o m ě s í c je v š a k i ve m o c n ý . Měsíc lotosů Šestý m ě s í c l u n á r n í h o k a l e n d á ř e .Měsíc draka 124 cesí za déšť. kteří jí. kdy se obzvláště často u k a z u j e j i m ž vévodí pivoňky. d n e tohoto měsíce. že si poustevznám i jako „nebezpečný pátý". ještěrka. D e v á t é h o dne tohoto m ě s í c e s e p o u š tějí draci. Jinak je tento m ě s í c cholila v minulosti tím. měsíc. měr. rolníci děkují už nemají na zemi n i k o h o . j e ž udržuje m i l o s t n ý p o - . „ozdoby císa„pět j e d o v a t ý c h z v í ř a t " čili r o p u c h a . Měsíc hladových duchů Sedmý měale m ů ž e být ještě dost chladno. Vroucí úcta. kdy již přišlo jaro. mlátí se a mele a přinášejí se děkovné oběti b o h ů m půdy. ale mrazy se ještě neočekávaj e n ž patří duším těch z e s n u l ý c h . k d y s e k o n a l a velká p r o Měsíc úrody O s m ý měsíc lunárního kalendáře. proníci zhotovovali oděv z lotosových tože se věřilo. že touto d o b o u m o h o u listů a císaři dynastií Tchang a Sung p ů s o b i t zlé vlivy. síc l u n á r n í h o k a l e n d á ř e . polní 24. kdy je ve vzduchu ospaho kalendáře. krajina se p r o s v ě t l u j e a je h o l á . n e s t a v í d o m y a ne v y v ě š u j e se na Měsíc p i v o n ě k Čtvrtý měsíc lunárníslunce ložní prádlo. k d y za starých časů taoističtí kněží při měsíčním svitu hypnotizovali n e m o c n é a mávali jim nad hlava- v d a n á žena. kdy rozkvétají zahrady. Touto dobou už může lehce znamení Svátku hladových d u c h ů . rozkvetla v rybnících „spanilá dcera d e š t ě " čili lotos. k d y n í h o k a l e n d á ř e . kdy se provracejí se vlaštovky. ale především buddhisS v á t e k p á t é h o m ě s í c e neboli S v á t e k té vzdávali lotosovému květu. Ukazují se však už k o č i č k y a naobdělání polí. Je to čas. a proto strádají h l a d e m m a z e předchozích měsíců. Když konečně zapršelo. V tomto měsíci rolníci lost j a r a a na č l o v ě k a padá j a r n í ú n a obětovali všem bohům důležitým pro va. sněžit. který je rovněž kvěMěsíc draka Pátý měsíc lunárního tinou B u d d h o v o u a má narozeniny kalendáře. ukazují se první pupeny. v s e v e r n í Měsíc štědrosti Desátý měsíc lunárČ í n ě nejkrásnější o b d o b í r o k u . stonožka a h a d . neboť vanou p ř í z n i v é p o d z i m n í větry. vyvrdračích člunů. Pole j s o u sklizena. k d o by se bohům za úrodu a odpočívají po náo ně postaral. síc klidu a zamyšlení. V tento měsíc se také slaví oblíbený Svátek bohyně M ě s í c e neboli Svátek středu p o d zimu. Měsíc chryzantém D e v á t ý m ě s í c lunárního kalendáře.

Bývají též zdobeny měsíčním zajícem a měsíční ropuchou. zatímco zázračný lékař pronášel modlitby k měsíci. Když někdo zemře a uniká tak z dosahu pravomoci starosty dosazeného císařem. Měsíční zajíc Podobně j a k o v jiných kulturách i v Číně je znám měsíční zajíc . A protože v takovém městě ustavičně někdo umírá. Městští bohové staré Číny bývají sice většinou považováni za taoistická božstva. Tak vzniklo dvacet osm „měsíčních paláců" či měsíčních stanic (siou). jež se ujímají úkolů. m e l o u n o v ý m i jádry. Buddhisté věří. na niž má čtyřicet devět dnů a jejíž kopii zašle i nebeskému Nefritovému císaři. které by soudce nebo policista nikdy nevyřešil. je městský bůh zaměstnán od rána do večera. jimiž proj d e Měsíc za dvacet osm dnů své oběžné dráhy. Těšily se takové oblibě. aby se koláčky mohly napéct i chudým. dohlížejí na bezpečí obyvatel. lunárního měsíce o Svátku středu podzimu (Čung-čchiou-ťie) jedí oblíbené měsíční koláčky (jue-ping) plněné mandlemi. Měsíční paláce Staří Č í ň a n é znali vedle dvanácti znamení zverokruhu pod jménem chuang-tao neboli „žlutá cesta" ještě 28 souhvězdí. Nesmí se tedy obtěžovat maličkostmi. ale existovali už před taoism e m . Tito bohové jsou patrony veškerého městského obyvatelstva. podle nichž se předpovídalo zejména počasí. kořením. lze se na něj obracet pouze při křivém obvinění. Když zemřel nějaký oblíbený městský úředník.a hned ve dvou p o d o b á c h . kontrolují potulující se zlé duchy. že j e d n o přísloví říkalo: „Již pouhý sen o měsíčním koláčku je bohatství. cukrem. j e d n á se tedy o plody lidové víry. že ho démoni nemoci opustili. Městský bůh Ve staré Číně mělo kaž- dé velké i malé město svého ochránce (Čcheng-chuang-šen) a na Tchajwanu ho má dodnes. masem a ořechy. dne 8. věřil. který na měsíci připravuje v hmoždíři elixír nesmrtelnosti. kousíčky slaniny." Na vesnicích se zakládaly spolky měsíčních koláčků. V čínském centralizovaném státě jmenoval městské bohy celé říše císař. bylo možno podat císaři žá- . Po prozkoumání nebožtíkova života městský bůh pošle své pomocníky pro j e h o duši a potom ji předá do podsvětí. navštíví chrám městského boha a přinese mu oběť. zabraňují záplavám a suchu a chrání před nemocemi a epidemiemi. začíná jedna z nejdůležitějších prací městského boha: musí sepsat podrobnou zprávu o nebožtíkových dobrých i zlých skutcích. pomerančovou kůrou. zatímco taoisté hovoří o „nefritovém zajíci".Mestský bůh 125 mi vonnými tyčinkami. že nezištného zajíce přemístil na měsíc sám Probuzený. Svým z p ů s o b e m se j e d n á o prodloužené ruce světské vrchnosti. Když úředník nastupuje do úřadu. Měsíční koláčky Na počest bohyně Měsíce se 15. kde nad ní soudci vynesou ortel. jejichž členové finančně přispívali na to. Když se člověk probral z hypnózy.

z n a m e n á přání bohatství. Mírná horka (siao-šu) Menší s v á t e k . dne 5. Mešity Islám přicházel do Cíny různými cestami a za různých dob. zejména v p r o v i n c i í c h na východním p o b ř e ž í a na T c h a j -wanu. J e s t l i ž e se v oblíbených t ě s t o v ý c h t a š t i č k á c h (ťiao-c') skrývá mince. A tak dodnes existují v Pekingu dvě v ý z n a m n é mešity. Ming-chuang Patron herců a v š e c h . Mistr čisté vody Pod tímto j m é n e m se uctívá buddhistické b o ž s t v o známé jen v Číně. Velkolepá dvoupatrová stavba v t r a d i č n í m slohu zakládá svou proslulost n a j e - . t ř e b a ž e byl dokončen až v roce 1980. d o b r o t i vostí a zbožností a j i ž za ž i v o t a byl uctíván j a k o světec a později zbožněn. Mince na novoročních obrazech vyjadřují přání blahobytu a b o h a t s t v í . lunárního měsíce (778. A protože vedle j e h o p o u s t e v n y na hoře Pcheng-laj v p r o v i n c i i Fu-ťien tekla bystřina s velice č i r o u vodou. Sin-ťie) v Hongkongu patří k těm nej v ý z n a m nějším v celé východní Asii. Miao Chrám předků. V Sin-ťiangu (Východní Turkestán) přežilo kulturní revoluci pouze 90 mešit.1 2 7 9 ) v p r o v i n cii Fu-ťien a žil v horách j a k o p o u s tevník. Nebesa představuje jejich o v á l n ý tvar a zemi čtvercový výřez. který se pak věšel na stěnu.1 3 6 8 ) přicházeli v rámci mongolské světové říše další muslimové a za novověkého dobývání východního Turkestánu byly do Říše středu včleněny velké islámské oblasti. Mince Čínská mince se čtverhranným výřezem je už sama o sobě symbolem blahobytu a bohatství. Mnohdy se také velký počet mincí skládal v meč. aby byl j m e n o v á n městským bohem. Císař pak dosavadního městského boha povýšil a pověřil jinou „odpovědnou" funkcí na zcela jiném místě. dostal j m é n o „Mistr čisté v o d y " . Světu otevřená a tolerantní dynastie Tchang ( 6 1 8 . Podle pověsti se j e d n á o mnicha Č c h e n Jina. Šňůrka s mincemi sloužila j a k o ochrana před zlými duchy a dávala se dětem kolem krku.dost. Počet mincí odpovídal počtu let. případně konfuciánský chrám.1 6 4 4 ) : mešita v ulici Niou-ťie z roku 966 ve slohu buddhistických chrámů a mešita Tung-s' z roku 1447.9 0 7 ) umožnila usídlení islámských obchodníků v hlavním městě a později se v Kantónu. Mince mají vedle s v é materiální hodnoty i h l u b š í v ý z n a m . Proslul m o u d r o s t í . Miu Fat B u d d h i s t i c k ý k l á š t e r Miu Fat (Miao-fa-s') na z á p a d ě N o v ý c h území (New Territories. mezi nimi mešita v Ka-š' (Kašgar). jsou totiž symboly n e b e s a z e m ě . který se n a r o d i l za dynastie Sung ( 9 6 0 . jejichž dnešní podoba pochází z dynastie Ming ( 1 3 6 8 . která je považována za největší islámskou sakrální stavbu v Cíně a byla v roce 1981 důkladně zrestaurována. č e r v e n e c ) . kteří mají něco s p o l e č n é h o s divadlem. který rolníci slavili 2 4 . Za dynastie Juan ( 1 2 7 1 .

Odmítal útočné y " ^ i nákladné pohřby a dlouhá drSmutku.) a která hlásá utilitaristické myšlenky a oproti konfuciánskému principu podřízenosti zásadu rovnosti.k u Dobrá kouzelnice. Dříve m ě ! každý věřící kovový ruční mlýnek (čhokhor) z mosazného plechu s tepaným pozlaceným ornamentem. [ ě j bídy lidu všeoí m altruismem. M o d l í c í v á l e č k y Lamaisté věří. Základem 'f Zakladatel mohismu (asi 468 až 37ft pf. kteří od té doby nesou nebeskou klenbu p o d o b n ě j a k o Atlas v řecké mytologii. Mohismus Protikonfuciánská filozofická škola. vyvinuli se však v poh o d n o u kazatelskou sektu. ^ spořivosti vystupoval proti přepychu. 1. M o . Na mnoha ^ Jiriách vidíme cáry mlhy mezi hPiärnj. stačí. která poagendy žila ve 2. d l a B u t a c n Ja v l é č l t e v M l a d š í h v ě z d y Vedlejší manželky konkubíny. které se dají roztočit jen značnou silou. když se její text otočí j e d n o u k o l e m své osy. n. Amitábhou a buddhou l e m Jao-r-foem. asi 4 6 8 . n e b o M l h a r^íňané milují mlhu. % é měli ve 4. které znamenají štěstí a mír. že i n e v y s l o v e n á modlitba dospěje do nebes. V lehce rotujících válečcích jsou dlouhé pruhy papíru popsané mnoha stejnými modlitebními formulemi. 1. která z a s t | y j morální konformismus. usekla nohy velké mořské želvě a jimi podepřela čtyři konce světa. Při každé otočce pronikne k bohu j e d n a modlitba. 1. dřevěnou rukojetí a kovovou kostkou na řetízku. která mu dávala větší odstředívost. století a údajně na moři větší část pobřeží i n c i e Ťiang-su. století př. Nebeský císař však pro jistotu vyslal ještě čtyři mocné strážce.dinečfjg velkorysosti a harmonii celého komplexu se sochami a 10 000 ^ i c e m i n a stěnách zdobených H o v ý m i reliéfy. Ve velké medi' síni stojí i hlavní svatyně se m u n i m . propagoval na J"°ždíl od Konfucia všeobecnou % s a h u j í c í lásku a vzájemný proP h . V mnoha chrámech mají obrovské válce. Kritiku konfucianismu shrnu) v těchto hlavních bodech: Hie rarchj uspořádání společnosti venadřazených z nedostatku lásky k ^ u t o s t i a aroganci a u podřízených n á v i s t i a neštěstí. Děje se tak pomocí modlících válečků či modlitebních mlýnků (manikhorlo). kterou založil M o . 1 ý úspěch. jako zastánce spravedlnosti.). ra z a s e Mo M o c n í n e b e š t í s t r á ž c i Když se něja ký čas po stvoření světa zřítil Pilíř nebes a okraje země byly přetrženy a život lidstva ohrožen. tni ji musí spíše prosazovat lid.3 7 6 př.c ' (Mocius. a 3. Mlha znamená mraky. vlastním jménem Mo ^ ' P°latinštěle Mocius. n. bohyně Nu-kua roztavila barevné kameny a opravila jimi modré nebe. a v s v s e c e a a z a z m r r i n b e c n a z e r u cké d e u k ne v a< n a Ze M o z n a c z o n j a a prov . n. ale většinou lze u vchodu nalézt celou řadu ovladatelnějších mlýnků. Silná pozice ^ře nevede k větší spravedlnosti.

„Motýl a divoká v č e l a " znamenají soulož. zamilovaného muže a sedmdesátiletého starce. Motýl Motýl má více symbolických významů. Konfuciáni proti m o h i s m u ostře vystupovali. protože v noci se nesměli hlodavci rušit. Mořští bohové V jihočínských přímořských oblastech.Moldánky 128 vztahů ve společnosti má být vzájemná láska lidí bez ohledu na sociální postavení a postavení jednotlivce ve společnosti má zase záviset pouze na j e h o užitečnosti pro stát. aby se člověk dožil nejméně sedmdesáti. obstarávání peněz. M o s t ze zlata a stříbra Přes tento most přecházejí do Západního ráje ti zesnulí. někdy i bázlivosti a opatrnosti. Mořský kůň Za poslední dynastie (1644-1911) symbol vojenského úředníka osmého hodnostního stupně. Myš Ve staré Číně byla myš považována za symbol píle a blahobytu. neboť hýří materiálními prostředky a upevňují hierarchii. darebáky však pekelní démoni srazí do vody hemžící se hady. Mravenec Symbol ctnosti. 19. „Krysa na p e n í z e " je nadávka pro lakomce. Rovněž symbol fénixe. kteří se mohou prokázat dobrými skutky. „motýl a kočka" přání. Zesnulá žena se svému muži zjevuje v podobě motýla. Ke světu bohů a duchů se mohisté nevyjadřovali. Krysa i myš se čínsky řeknou stejně . Dobří lidé se na tomto mostě nemají čeho bát.bohyně Ma-cu a bůh Wang-jie. Mrační draci Vládci větrů a deště. píle a vlastenectví. Mořští draci Tito draci střeží poklady v podmořských křišťálových palácích. Spolu s buddhistickou bohyní Kuan-jin dohlížejí na bezpečí rybářů a mořeplavců převážně dvě taoistická božstva . jinak by se mohli mstít a zanést do domu nemoci. hrají značnou roli mořští bohové. neboť je symbolem „povýšení" (Šeng) . Moldánky Tento hudební nástroj (šeng) se často objevuje na novoročních obrazech. aby se dostal k pekelným soudcům.nebo vyjadřuje přání. neboť je ochraňuje „Nefritová dívka" a „Zla- tý hoch". a proto v Číně nedosáhl většího v ý z n a m u . Na j e h o konci je „Nefritová dívka" a „Zlatý hoch" odvedou k bílému nefritovému pavilonu. „motýl a švestka" dlouhý život. Obřady a oběti jsou škodlivé. hromadění pokladů. a „motýl a m e l o u n " přání mnoha potomků. ale i ziskuchtivosti a poněkud nekalých obchodů.šu. lunárního měsíce se slavil „krysí svatební den". aby se obdarovanému narodilo zdravé dítě. V čínském malířství hraje velkou roli a ve výšivkách jednu z těch nejdůležitějších. Most bez návratu Jeden z pěti mostů. . hlavně však na Tchaj-wanu. Tento den se chodilo brzy spát. Znamená manželské štěstí. který zesnulý musí přejít cestou do podsvětí. Na venkově se zprostředkovatelům obchodu Často říká „mravenci". pouze věřili v zasahování nebes do života lidí. léto. všeobecně radost. dne 1.

čínské medicíny apod. Na Myši lze obdivovat výdrž a houževnatost. obdělávání půdy. Je uctíván jako zakladatel religiózního taoismu.. V celé Asii ji považují za živočicha přinášejícího štěstí a člověk zrozený v tomto znamení je vždy vítaný partner. kteří už jsou v letopisech uváděni s daty. ale později se opět vrátí k věci. zavedl rodinná jména. Jú zreguloval kolem roku 2286 př. proso a luštěniny. Opice. farmakologie. jimž udával ráz vždy jeden božský vládce. zorganizoval rody. ječmen. Draci. Je uctíván jako zakladatel zemědělství. Příznivé kombinace jsou Myší. sedící. Mýty o p ů v o d u čínské k u l t u r y Z četných mýtů o původu čínské kultury je nejvýznamnější mýtus o třech bájeslovných panovnících . často vystupujícíma očima. dráhy nebeských těies. Dokonce i vznik prvních dvou historických dynastií. n.Myš je první znamení čínskeho zverokruhu. položil základy kuchařského umění. zvláště z nefritu. Sang a Cou. protože podle tradice žil v letech 2697 až 2597 př. Naučil Člověka pěstovat pšenici. Velikost. Hadi. z nichž vynikají tři moudří králové Jao. n. n. Je citlivá. M é n ě příznivé je spojení s Tygrem. První z nich je Fu-si. a proto často sloužily jako pohřební milodary. tok vod a Sun stanovil zkoušky pro kandidáty úřadů. Koně. ve správném okamžiku povolí. dal jim oheň. konopí. který naučil lidi rybolovu. stojící. Nebeský bůh seslal . Jednoznačným úkolem těchto chimér bylo odvracet nebezpečí. pokud si na ni zvykne. Líčí tři vývojové stupně. takže umělci mohli ztvárňovat všemožná monstra. jinak je však považován za božstvo. Třetí. 1. 1. Když se krásná dívka Ťien Ti koupala. dřeva a bronzu. plazící se. 1. Druhým mytickým císařem je Šen-nung. z hlíny. vytvořil osm trigramů. Su a Jú. Králíkem a Ovcí. zručnost a inteligenci. by už mohl být takřka historickou osobností. Tak například Jao vypočítal někdy kolem roku 2356 př. botaniky. Chuang-ti neboli Žlutý císař. jehož atributem je vidlicovitý pluh.v m n o h a případech s rozevřenou tlamou a velkýma. Dobrým partnerem Myši by mohl být i Buvol. M y t i c k á z v í ř a t a V Cíně se za všech dynastií vytvářel obrovský počet bájných zvířat z kamene. spojovala stará Cína s bohy.kulturních hrdinech. Božský rolník. Psi a Vepři. považovanou za jeho sestru a manželku. rozdělil čas. V drobnostech však není příliš trpělivá a v nesnázích se rychle rozhněvá. vytvořil hudební nástroje a naučil člověka pracovat s jehlou a nití. lékařství a vyznačuje přechod od sběračského a loveckého období k usedlému způsobu života. tvar ani barva nebyly dány. Ctižádost spojená s přizpůsobivostí jí zaručuje dlouhodobý úspěch. krčící se . protože jako přímý Šen-nungův následník se na konci života vznes! na draku na nebesa. Měl řadu potomků. sta- novil zákony manželství. Později byl Fu-si skombinován s bohyní stvoření Nii-kua.

Ti-kchu (2412 až 2314). který sedí v jeskyni v oděvu z listí. podle nějž se lidé ze žluté hlíny stali šlechtici a vladaři. Jao (2333-2233) a Sun (2233-2183). Nejvyšší vládce (Šang-ti) nebo Vládce nebes (Tchien-kung nebo Tchienwang). která vychází z nebeského božského páru Wu-ťi Tchien-jůana a j e h o manželky Wu-šeng Lao-mu. Pravou ruku má zdviženu a v levé drží ohnivé kolo. „Žlutý císař". Ťien Ti vejce zvedla. který vedle ní upustil vejce. symbol vzniku světa z chaosu. pozřela je. když po stvoření světa uhnětla ze žluté hlíny figur- ky. . 1.p c h a j . Wu-ťi Tchien-juan je v chrámech zobrazován j a k o zcela obyčejný muž. Tímto mýtem se současně vykládá i původ společenské hierarchie.2 5 7 2 ) . ušla v nich kus cesty.černého ptáka. s dlouhými vlasy a dlouhým obočím. Čuan-su (2490-2412). kteří stvořili svět z p ů v o d n í h o chaosu. Jinou linii počátků čínské kultury představuje „pět císařů" (wu-ti) : Chuang-ti ( 2 6 7 4 .) se zase vypráví. otěhotněla a porodila chlapce. otěhotněla a porodila praotce Čou. V pověsti o založení dynastie Čou (1122 až 221 př. praotce Šangů. n. že lidstvo stvořila bohyně Nu-kua. Oltáři jsou z nich kupodivu uctěni jen Chuang-ti a Šun. M ý t y o s t v o ř e n í světa Z velice svérázných čínských mýtů o stvoření světa je nejznámější mýtus o Pchan-kuovi. Protože předkové se v Číně začali j i ž poměrně brzy zbožšťovat. zatímco lidé z bahna p o d d a n ý m i . že nejvyšším b o h e m Číňanů se stal Chuang-ti. jak dívka Ťiang Juan vstoupila do jasně viditelných stop velkého boha. který v posledních dvou dynastiích představoval všeobecně uznávané vysvětlení vzniku světa. Taoisté mu říkali Nefritový císař (Jů-chuang). Jiný mýtus vypráví. které pak ožily. Od té doby je považována za božskou pramáti dynastie. Z ostatních mýtů o stvoření stojí za zmínku ještě kosmologie caoistické sekty Sien-tchien F a . není divu.

emigroval v roce 1959 do Indie a zemřel v roce 1985. Spisem „Základní výklad středu" podnítil vznik mahájánské školy madhjamaka. století a renovován v roce 782. který se na venkově slavil 6. Tibetská vláda bez konzultace s näčhungským věštcem neučinila žádné závažnější rozhodnutí.9 0 7 ) vzniklo sedmnáct d ř e v ě n ý c h soch a c h r á m byl vyzdoben kamenořezbami. Během deseti let řádění rudých gard unikl na poslední chvíli zkáze a v letech 1974/75 byl velkoryse zrestaurován. který žil ve 2. přítomnosti a budoucnosti. Postaven byl už ve 4. nebo 5. N a n . Naj-mu niang-niang Taoistická ochrankyne chův. asi 20 km od města Šao-kuan. Poslední státní věštec. století a je považován za faktického zakladatele mahájánového buddhismu. Nalévání zrna (siao-man) Byl to menší svátek. kteří jsou umístěni na stěnách v pěti řadách nad sebou až ke střešnímu oknu. řekám a jezerům a bývá rovněž zpodobňován j a k o slavnostně oděný vládce. Za dynastie Tchang ( 6 1 8 . Toto jihoasijské božstvo brzy převzal buddhistický panteon a přisoudil mu roli strážce posvátných buddhistických spisů. dne 4. j e n ž vládne studánkám. do nějž vstupoval čhokjong Damčän Dordže Dagdán. Pozoruhodných je i pět set luo-chanů.Näčhung Věštírna při klášteru Däpung. se nacházejí umělecky p ř e k r á s n é figurky hadího nebo dračího krále./22. do jejíchž věštců vstupovali ochránci náboženství (čhokjongové). Založen byl už v roce 504 a působil v něm šestý patriarcha buddhistické školy Čchan Chuej-neng.s ' Tento chrám se nachází v provincii Kuang-tung. Nágárdžuna Severoindický filozof. Ještě pět let před kullurní revolucí v roce 1961 byl zanesen do seznamu státem chráněných památek. Dále v n ě m lze vidět „hrnec pro tisíc . Má překrásnou hlavní síň. místy i v jižní Číně. Nan-čchan-s' Chrám Jižní meditace na Wu-tchaj-šanu v provincii Šan-si odráží vztah státu ke kulturním statkům.c h u a . lunárního měsíce (21. století Padmasambhava. Kult čhokjongů zavedl v 8. v níž na lotosových květech sedí pozlacené sochy buddhy minulosti. květen). N á g a r á d ž a V Nepálu a Tibetu.

již nese 72 sloupů symbolizujících 72 vrcholů Cheng-šanu. Nebeská císařovna Velice uctívaná bohyně moře. Založen byl už roku 725 za dynastie Tchang. Zobrazováno bývá. lunárního měsíce. Nebeská hudba Holubáři dříve připevňovali do peří holubů tzv. v němž je zanesena délka života. neboť leze po stěnách a stropech a hubí hmyz.w e j ta-ti. jak pouze v kalhotách jede na bájném zvířeti. Nan-tou bývá zobrazován j a k o bělovlasý a bělovousý bůh v m o d r é m rouchu se svitkem. kteří z ostrovního Sia-menu vyráželi na často nebezpečné plavby do vod o h r o ž o v a n ý c h tajfuny. později byl několikrát zničen. na níž je upevněn meč. že nebe vidí všechny lidské skutky a že každý za ně bude jednou skládat účet. Oproti tomu Nan-tou má seznam. který střeží brány nebes. Nan-tou a Pej-tou Tito dva bohové mají zásadní význam pro osud člověka. dne 4. Nan-pchu-tchuo-s' Největší chrám Sia-menu v provincii Fu-ťien se nachází na úpatí hory Wu-lao-šan v jihovýchodní části města. Nástěnný tygr Gekon. Jeho dnešní podoba pochází z roku 1882. býval to ncjoblíbenější chrám na jihovýchodním čínském pobřeží zejména mezi četnými čínskými námořníky. Tomuto významnému hvězdnému božstvu se také říká „Veliký císař purpurových nebes" a je považováno za mocného krotitele démonů. vůdce třiceti šesti nesmrtelných bojovníků. otevřenou knihou nebo štětcem a Pej-tou s černým obličejem. která . Jeho narozeniny se slaví 8. Narcis Symbol štěstí. v rukou má psací tabulku a za sebou korouhev. známá též jako Tchien-chou a Ma-cu. takže ví. meč nebo oháňku na mouchy. tisíciruká Kuan-jin. v rukou má tabulku. V hlavní síni stojí dřevěná socha patronky námořníků. Nebe Obratem „Modré nebe má očí" se chce říct. ale vždy obnoven. kterého považují za strážce Knihy osudu. a podle něj určuje. „holubí píšťaly". a 9. nebeský maršál. Nan-jue-miao M o h u t n ý chrám na posvátné hoře Cheng-šanu v provincii Chu-nan je největší z chrámů na pěti posvátných horách taoismu. v němž jsou zaneseny dobré a špatné skutky. což je obrovská vodní nádrž z roku 1338. Byly vyřezány z bambusu nebo tykve a připevňovaly se mezi dvě prostřední rejdovací pera. Ne Ca Taoistické kosmické božstvo. zda by se stanovená délka života ur- čitého člověka nedala prodloužit. neboť se j e d n á o hvězdná božstva Jižního a Severního pólu (též korce nebo naběračky). Pej-tou spravuje registr. V Kantónu a okolí se namísto nich uctívá C . kdy musí člověk zemřít. černými vlasy i vousy a s p ř í m o d é m o n i c k ý m vzezřením. Je proslulý velkolepými B u d d h o v ý m i sochami a pochází z dynastie Tchang (618 až 907). Hlavní síň má dvoupatrovou střechu.mužů".

Nebeské ministerstvo vody Pod toto ministerstvo spadají bohové moří. Nebeské ministerstvo zdraví Toto ministerstvo má tři kanceláře se zdravotními řediteli. 1. certifikát nabyl platnosti a jeho vlastník mohl pevně počítat s tím. Když byly vybarveny všechny. a po j e h o boku stálo deset soudců mrtvých. která odpovídá buddhistické „síni nebeských králů". V provincii Ťi-lin na dnešních čínsko-korejských hranicích se na horské plošině Cchang-paj-šan v nadmořské výšce 2691 m (dnes uprostřed rozlehlé přírodní rezervace) nachází mandžuské Nebeské jezero. 1. Podle pověsti zde v 10. která s proměnila v ženu. Na okraji listiny bylo vytištěno ve třech podélných řadách množství kroužků. Podle korejské pověsti zde před 4300 lety sestoupil na zemi syn Slunce a s medvědicí. zplodil prvního Korejce. j e ž hrají velkou úlohu v čínských mýtech. Korejcům i Číňanům. Proudění vzduchu při letu pak vyluzovalo nezvyklou „nebeskou hudbu". Nebeský generál paláce Nefritového ohně Titul úředníka Wang Cchana. Nebeské jezero na Cchang-paj-šanu je tak posvátné třem národům. Nebeský mistr C a n g Přídomek zakladatele taoismu Cang Tao-linga. vrchními lékaři a tisíci božstev. 2. století př. co zní Cou. To. tedy do Z á p a d n í h o ráje. Nebeský pasáček a Nebeská tkadlena 7. V š e o b e c n é zdravotní otázky mají na starosti první d v ě kanceláře. rybníků. jezer. o němž j e h o stoupenci věří. N e b e s k ý c e n z o r á t V taoistických chrámech bývá „síň úředníka nebeského c e n z o r á t u " . který se odtud vydal do světa. Asi 100 kilometrů východně od města Urumči leží v překrásné krajině ve výšce 1980 metrů Nebeské jezero Tchien-čch'. j e ž se starají o zdraví . Na listu ve tvaru listiny seděl na trůnu bódhisattva Kšitigarbha. který byl za dynastie S u n g (960 až 1279) povýšen mezi bohy a jejž taoisté uctívají j a k o strážce c h r á m o vých bran. že dosáhl nesmrtelnosti a vstoupil na nebesa. lunárního měsíce se slavil svátek božských milenců. zatímco ve třetí kanceláři pracují specialisté. vládce nad buddhistickými pekly. dne 7. řek a potoků. že bude přijat do nebe. bohyně Si-wang-mu hostila Čouského krále Mu.Nebeský pasáček a Nebeská tkadlena 133 se předtím na brku a praporech seäila. Nebeské j e z e r o Pod tímto j m é n e m jsou známa dvě od sebe značně vzdálená horská jezera. Nebeský certifikát Na „certifikáty pro přístup do Z á p a d n í h o ráje" lze nahlížet jako na odpustky. n. což se bralo za důkaz legitimity dynastie lidí. Podle mandžuského mýtu zrodila nebeská nymfa. Po každém vzývání A m i t á b h y se jeden kroužek vybarvil červeným inkoustem. prvního Mandžuu. jež se v tomto jezeře koupala. Mandžuům. svátek Nebeského pasáčka a Nebeské tkadleny (někdy též pradleny).

ten se nad nimi slitoval a dovolil. že při určitých zaklínáních se tělo zvedne. Když však bohové zjistili. i vraždy. V případě.Nebeský pes 134 evropským uším j a k o pohádka. Ale nebeská tchyně udělala přes nebesa čáru a milence oddělila. Jedno takové místo je nedaleko kláštera Sera. nebo naopak navést ke spáchání zločinu. které se snaží uloupit duše malých děti. nelze most vytvořit. Pasáček vystoupil z úkrytu. aby tělo přemístil. Tato „tkající paní" měla šest sester. neboť čínština mezi nimi nerozlišuje a oba nerosty . Tomuto dešti se pak říká „déšť slz". Podobně jako Bílý tygr i on je zlé hvězdné božstvo. Společně navštěvovaly zemi a koupaly se v rybníku. ale každému obyvateli kraje známé místo. Jestliže však prší. Milenci byli proměněni ve hvězdy a nebeskou řekou navždy odděleni. Tato čára se stala „Nebeským stříbrným t o k e m " (Mléčnou drahou). Věřili. jež lze při zatmění Měsíce zahnat jedině rám u s e m . aby se okamžitě vrátila. Nebožtík Ve staré Číně se věřilo. Nefrit Nefrit či jadeit. Pasáček byl ze ztráty ženy nešťastný. Od té doby straky a vrány na j e h o příkaz překlenou křídly nebeskou řeku. kdy se zesnulý přenese na opuštěné. j e d n a z nich šaty nenašla a nemohla se vrátit na nebesa. „božím poslům". Srdceryvný nářek tkadleny (Vega) a pasáčka (Altair) však dolehl až k uším Nefritového císaře. Nebeští draci Tito draci (tchien-lung) j s o u strážci příbytků bohů a symbolem regenerační síly nebes. N e b e s k ý pes Zlověstné taoistické božstvo. a dozvěděli se o tkadlenině pozemské lásce. j e d n y šaty sebral a schoval se. Na nebesích seděla u tkalcovského stavu nebeská dcera a tkala b o h ů m šaty z nebeského hedvábí. milenci po tomto mostě k sobě přeběhnou a na několik hodin se těší ze shledání. V šachu ho však většinou drží Čang Sien a Er-lang Sen. Takového „ ž i v é h o " mrtvého však kouzelník mohl přimět k vykonání dobrého skutku. že se jeden stav zastavil. že zesnulého je nutné uložit na bezpečném a klidném místě. že se smějí jednou ročně setkat. kteří duši zesnulého vynesou na nebesa. Podle jiné verze „tkadlena pláče radostí ze shledání". dostane se domů a uloží se do hrobu. požádali kouzelníka. Rodinní příslušníci proto zesnulé převáželi domů. Jednou je spatřil mladý pasáček. bozi. rozkázali jí. Když se sedm sester vykoupalo. Mniši tělo rozřežou a předhodí supům. i když skonali velice daleko. Připlížil se k břehu. nebeská dcera se do něj zamilovala a zůstala s ním na zemi. jinak jeho duše nenalezne klid. Nebeský pohřeb Starý tibetský pohřební rituál. kteří se ujímají zejména n o v o r o zenců. Za pomoci kouzelné krávy vystoupil po žebříku na nebesa a hledal ji. bylo pro Číňany romancí mezi dcerou nebes a prostým pozemšťanem. že taková přeprava byla vyloučena.

Soucit symbolizuje teplým leskem a slušnost tím. „Nefritové vrcholy" jsou ňadra. upřímnost. obětoval až do konce císařství (1911) svému nebeskému nadřízenému dvakrát ročně na oltáři N e b e s a prosil ho 0 požehnání říši. Nefritová dívka Nefritovou dívku (Jú-nú) lze vždy vidět j a k o průvodkyni Nefritového císaře. „hrát si s nefrit e m " znamená soulož a „zasít nefrit na m o d r é m p o l i " přivést dívku do jiného stavu. V taoistickém panteonu je božstvem „nižších n e b e s " a oslovuje se j a k o „Velký a ctihodný vládce nefritu". při chůzi „nefritové držení těla" a prsa pevná j a k o „teplý nefrit". „Syn nebes na dračím trůnu". čistotu. Při nárazu zní čistě a pronikavě. kteří dosáhli procitnutí již v raném věku. Zobrazována bývá s dítětem v náruči. V rukou drží nefritové žezlo. které však neporaní. že sice mívá ostré hrany. Jednou r o č n ě se k n ě m u dostavují všichni bohové a podávají mu zprávu. po jehož stranách jsou draci. v dlouhých šatech.Nefritový císař 135 nazývajú. Z nefritu byla zhotovena i císařská pečeť a časem se stal symbolem čínské civilizace. Průzračnost „zázračného k a m e n e " (v tomto případě se jedná spíše o j a deit) je s y m b o l e m upřímnosti. Nefritová víla z Tchaj-šanu Dcera vládce hory Tchaj-šan. Na nebesích vládne jako nejvyšší božstvo Nefritový císař a sídlí v Nefritové síni. byl považován za „kámen bohů" a ceněn více než zlato. Z o b r a z o v á n a bývá s d l o u h ý m i . hladkými vlasy. Ju-chuang. že nefrit zabraňuje hnilobě. např. urozenost. Na zemi přebývá bohyně Si-wang-mu v paláci v Západním ráji. ale nelze jej ohnout . Je oděn v dlouhé císařské roucho zdobené draky a sedí pod baldachýnem na trůnu. Pozemský císař. Dříve se mrtvým kladla na jazyk nefritová cikáda a obkládali je nefritovými amulety. a proto je i symbolem moudrosti. Nefritový císař Nejvyšší božstvo čínské lidové víry. na niž se lidé m o h o u obracet. Známa je též jako dračí dívka (Lung-nu) nebo cudná dívka (Liang-nú). Počet tři- . protože se věřilo. Je nejvyšší nebeskou instancí. se skvostnými šperky a s velice rozdílnými atributy. Nefritová dívka a Zlatý hoch Bódhisattvu Avalókitéšvaru provází Zlatý hoch Ťin-tchung (v sanskrtu Sudhana) a Nefritová dívka Ju-nti (v sanskrtu Nágakánja). Uchylují se k ní nesčetné ženy a prosí ji pokud m o ž n o o syna. Nefrit se sice zlomí. jež mu sahají těsně nad oči. Krásná dívka má „nefritové nohy". Tento nerost symbolizuje dokonalost. vázou.to svědčí o odvaze. na hlavě má typickou císařskou korunu. z níž visí vpředu 1 vzadu po třinácti perlových šňůrách. ctnost. mísou s o v o c e m nebo p r a p o r k e m . která m ů ž e rodinu požehnat dětmi. Též může mít sepjaté ruce. kde je Nefritový rybník. se zrcadlem. kontinuitu a nesmrtelnost. tykví. V umění bývá Nefritový císař zobrazován v póze čínského císaře. krásu.

V u m ě n í bývá z o b r a z o ván j a k o muž s t ř e d n í h o v ě k u s černým v o u s e m a u v o l n ě n ý m i vlasy. Netopýru se v Číně říká nebeská krysa. když se oprostil od lidských slabostí. jemuž ze džbánu vylétá pět netopýrů. přičemž jeden už ve váze je. který je považován za j e d n o h o z r t e j m o c nějších ministrů N e f r i t o v é h o císaře. Věřilo se. Netopýři bývali často vyobrazeni na oblíbených lahvičkách se šňupacím tabákem. že si „štěstí vynutíme'*. zdraví. kteří se roku 431 na koncilu v Efesu odštěpili od římské státní církve a jejichž učení proniklo až do Číny. k t e r á p ř e d á v á poselství. létající krysa. ale i těla. neboť Ježíš Kristus byl podle nich člověkem. N a m n o h a oltářích m á p o boku Nefritovou d í v k u ( J u . na němž krotitel démonů Čung Kchuej sráží mečem netopýry. znamená to. Z v l á š t ě t a o i s t é h l e d a l i bylinu nesmrtelností n e b o e l i x í r . Dva netopýři znamenají dvojnásobné štěstí a pět netopýrů pět požehnání života. V ě t š i n o u h o p r o v á z e j í želva a had. z a t í m c o Ť i n . Obraz. Často lze na obrazech přejících štěstí vidět i kouzelníka. Ju-nii j e známa též j a k o dračí d í v k a . Ne- . muži a ženy. N e s m r t e l n í Čínští s v a t í ( s i e n ) .t c h u n g j e strážce v y k u ř o v a d l a . že obdarovaného mají brzy potkat všechny druhy štěstí.n u ) a Z l a t é h o hocha (Ťin-tchung). Nejvyšší p á n t e m n é h o n e b e Siiantchien šang-ti j e l i d o v é b o ž s t v o známé i p o d j i n ý m i j m é n y . Sedí na trůnu v p ř e k r á s n ě v y š í v a n é m šatu j a k o civilní ú ř e d n í k n e b o v leskl é zbroji j a k o v e l i t e l n e b e s k ý c h vojsk. bohatství. kteří se živí stalaktity a mají stříbřitě bílou srst. Někteří lékaři jeho maso doporučují pro zlepšení zraku. lásku k ctnosti a přirozenou smrt. N a j i h u Cíny j e znají j a k o „ S e v e r n í h o v l á d c e " nebo „ S k u t e č n é h o v á l e č n í k a " . Císařova s o c h a j e v ž d y u m í s t ě na tak. Nesmrtelnost N e s m r t e l n o s t v Číně neznamená p o u z e n e s m r t e l n o s t duše. Červený netopýr symbolizuje naprosté štěstí. N e t o p ý r Symbol štěstí. p r o t o ž e tato z v í ř a t a se od starodávna nazývají „ t e m n ý m i válečníky severu". který b y jim u m o ž n i l v ě č n ý p o z e m s k ý život. Pannu Marii neuznávali za bohorodičku. který se stal M e s i á š e m . znamená. aby se mu n o h y n e d o t ý k a l y země. kteří za s v é h o ž i v o t a d o s á h l i nadpřirozených s c h o p n o s t í a p o smrti byli zbožněni. Proto h o uctívají t é ž j a k o „ T e m n é h o válečníka". Nestoriáni Stoupenci patriarchy N e stoná.Nejvyšší p á n t e m n é h o n e b e 136 náct poukazuje na j e h o n e j v y š š í hodnost. že v hlubokých jeskyních žijí i tisíciletí netopýři. žluč a křídla používají jako prostředek k prodloužení života. vílí krysa nebo noční vlaštovka. V čínské medicíně se netopýří krev. Z m n o h a set n e s m r t e l ných vyniká p r o s l u l ý c h O s m n e s m r telných. Člověk si tak nosil štěstí doslova v kapse. Vidíme-li na obraze dva hochy chytající netopýry do vázy. neboť je souzvučný se štěstím (fu). tedy dlouhověkost.

veškeré tužby po bytí a požitku uhasly. únorem. lunárního měsíce se ve staré Číně slavila „noc dvojité sedmičky". nešťastných milencích. dne 7. lednem a 19. února. V celé Číně byly všechny obchody nejméně po první tři dny zavřeny. Nirvána V buddhistickém katechismu je nirvána („vyvanutí") popisována j a k o stav mysli a ducha. Nový rok je zároveň největší rodinný svátek roku. N o v ý rok Čínský Nový rok (kuo-nien) aneb Svátky jara (Čchun-ťie) začíná d r u h ý m novoluním po zimn í m slunovratu.podobně jako evropský Valentýn. jehož základy položil 7. peklo a vařilo.topýr s mincí je symbolem přání „Kéž by se před tvýma očima jevilo jen požehnání" a netopýr se svastikou znamená „deset tisíc požehnání". žádost. protože tou dobou . Norbulingka Dalajlámovo letní sídlo západně od Lhasy. lze se v chrámech často setkat s jejím obrazem. který d o k o n a l é h o arhanta zbaví všech strastí a vysvobodí ho z řetězce znovuzrozování.1 7 5 7 ) . Všude se jen uklízelo. které šťastně přečkaly kulturní revoluci. lze poznat. dalajláma Kalzang Gjamccho ( 1 7 0 8 . Deset dní před zahájením svátku všechny úřady zavřely kanceláře a pečetě a razítka se v hedvábných obalech předávaly do úschovy vrchnímu úředníkovi. které kdysi Nefritový císař odloučil a vykázal je na opačné břehy nebeské řeky (Mléčné dráhy). Schraňuje se v něm množství sakrálních předmětů a spisů. Milované osobě se darují sladkosti a zároveň se děkuje bohům za d o s a v a d n í přízeň a za budoucí štěstí a zdraví. Třebaže jí není zasvěcen žádný chrám. strach a bolest. mohou Číňané slavit oba svátky současně. Roh nosorožce byl považo- ván za magickou nádobu a šťastný symbol učenců. tedy mezi 2 1 . Je to stav. který se všichni snaží strávit v rodině.1 9 1 1 ) symbol vojenského hodnostáře devátého hodnostního stupně. Noc dvojité sedmičky 7. čistilo. nakupovalo. Zobrazována bývá většinou j a k o vznešená paní v krásně vyšívaných šatech. Notářka porodů Tato bohyně registruje každý porod a dokáže pomoci k dítěti i neplodné ženě. protože během svátečních dnů se nesměly v domácnosti používat ostré nástroje. A protože Svátek začátku jara bývá podle lunárního kalendáře většinou kolem 5. Nosorožec V době poslední dynastie ( 1 6 4 4 . V čínském lidovém lékařství se prášek z tohoto rohu p o užívá j a k o prostředek na zvýšení potence. Věřiio se. zda není otrávený. nenávist. Původ svátku souvisí s bájí o Nebeském pasáčkovi a Nebeské pradleně. že když se do něj nalije nápoj. Slavíval se patnáct dní a lidé považovali za čestnou povinnost splatit před ním veškeré dluhy. jež se na Tchaj-wanu slaví dodnes jako svátek zamilovaných . a proto pohasla i každá vášeň. v němž veškerá vůle k životu. touha.

Tuto noc vybraných pamlsků. V následujících dnech se přidaly . mír a pohoda. A potom se život vrátil do starých kolejí. troubilo na trumpety. Nii-kua Sestra a manželka mytického císaře Fu-siho zvaná též Nů-wa. Neposílaly se úřední dopisy. Čtvrtý den začínali pracovat ti nejchudší řemeslníci a znovu se otvíraly nejmenší krámky. chudí i bohatí. Ke spánku se uléhalo až v časných ranních hodinách a potom se navštěvovali příbuzní. Hluk a ruch v následujících dnech o něco polevily. a zásadně se nepracovalo.podle finanční situace střední podniky. nevyhotovovaly dokumenty a nevykonávaly popravy. ani děti. Nový rok j a k o takový začínal podle lunárního kalendáře kolem j e d e n á c t é v noci. život se normalizoval. . Velké firmy a bohatí lidé však slavili celých patnáct dní. Poslední den starého roku se odpalovaly petardy na zahnání zlých duchů. blahopřálo se jim a předávaly se dary. Během svátku vládl v zemi klid.slavili všichni. darů a obřadů nikdo nespal. přátelé a nadřízení. dokonce se střílelo z děl. Nudle a špenát Dlouhé čínské nudle se špenátem jsou symboly dlouhověkostí a v jižní Cíně se j a k o „nudle dlouhého života" podávají o narozeninách starších členů rodiny a na Nový rok. která dala lidem instituci manželství. V jednom z posledních tří dnů se konal dračí tanec provázaný z n a č ným hlukem na odehnání zlých duchů. vynalezla moldánky a podle jiných legend stvořila z hlíny lidi. Bušilo se do bubnů a gongů.

století založil indický mystik Padmasambhava. Souhrnné označení lamaistických sekt před Congkhapovou reformou. doslova „stará škola". . kterou v 8.Ň i n g m a p a Tibetská buddhistická sekta. zakladatel prvního tibetského buddhistického kláštera Samjä východně od Lhasy.

podle finanční situace střední podniky. Poslední den starého roku se odpalovaly petardy na zahnání zlých duchů. mír a pohoda. Hluk a ruch v následujících dnech o něco polevily. která dala lidem instituci manželství. život se normalizoval. Tuto noc vybraných pamlsků. nevyhotovovaly dokumenty a nevykonávaly popravy. dokonce se střílelo z děl. ani děti. chudí i bohatí. blahopřálo se jim a předávaly se dary. A potom se život vrátil do starých kolejí. Ke spánku se uléhalo až v časných ranních hodinách a potom se navštěvovali příbuzní. vynalezla moldánky a podle jiných legend stvořila z hlíny lidi. N i i . Neposílaly se úřední dopisy. Během svátku vládl v zemi klid. Velké firmy a bohatí lidé však slavili celých patnáct dní. Nudle a špenát Dlouhé čínské nudle se špenátem jsou symboly dlouhověkosti a v jižní Číně se j a k o „nudle dlouhého života" podávají o narozeninách starších členů rodiny a na Nový rok.k u a Sestra a manželka mytického císaře Fu-siho zvaná též Nu-wa. darů a obřadů nikdo nespal. . troubilo na trumpety. přátelé a nadřízení. V jednom z posledních tří dnů se konal dračí tanec provázaný značným hlukem na odehnání zlých duchů. Bušilo se do bubnů a gongů. V následujících dnech se přidaly .slavili všichni. Čtvrtý den začínali pracovat ti nej chudší řemeslníci a znovu se otvíraly nejmenší krámky. a zásadně se nepracovalo. Nový rok j a k o takový začínal podle lunárního kalendáře k o l e m j e d e n á c t é v noci.

kterou v 8. století založil indický mystik Padmasambhava. . Souhrnné označení lamaistických sekt před Congkhapovou reformou. zakladatel prvního tibetského buddhistického kláštera Samjä východně od Lhasy.Ň i n g m a p a Tibetská buddhistická sekta. doslova „stará škola".

zvaný též „Velký rok" (Tchaj-suej). protože oznamuje válku. I. dne 3. uctíván j a k o významná planeta a císař mu v první a dvanáctý měsíc přinášel takzvanou střední oběť. na nichž se kotouč pi (nebe) spojoval se sekerou (panovnická moc). mraků. nepořádek a tělesné tresty. jíž se rovněž říká „Nebeský trest". i „pozemští vládci". O b ř a d n í žezlo P o u z e císař ve své univerzální roli prostředníka mezi nebesy a lidskou společností mohl provádět nutné rituály pro zachování blaha celého státu. jimiž se mínili duchové posvátných hor. Ocet „Jíst ocet" znamená žárlivost. tolik důležité pro setbu obilí. ale kromě toho vzýval při střední oběti duchy nebes a země. byl považován za vládce roku. Dále symbolizuje oheň a vládne létu a rovněž je odpovědná za náhlé zmatky. kterým císař přinášel střední oběť. O b ř a d n í n á d o b y V hrobech králů a knížat dynastie Šang-Jin (asi 1523 až 1027 př. lunárního měsíce (20. který se na venkově slaví 5. . Symbol sexuálního Oblaka Symbol štěstí. Slunci ráno za jarní rovnodennosti a Měsíci večer za podzimní rovnodennosti. Obilný déšť (kou-jů) Menší svátek. O h á ň k a na mouchy Symbol autority buddhisfických mnichů s kněžskými funkcemi a učenců vyššího stupně. tedy bohové hromu. jeden vyvýšený a zasvěcený Slunci. druhý zahloubený a zasvěcený Měsíci.Oběť d u c h ů m nebes a z e m ě Císař sice při velké obětní ceremonii každoročně uctíval boha rolnictví. Touto obětí bylí uctíváni „nebeští vládci". O b l a k a a déšť spojení./21. n.) se už nacházejí kultovní bronzy. j e ž se používaly j a k o obřadní nádoby a dávaly se do hrobu zesnulým. duben). Oběť Slunci a Měsíci Za císařství byly v Pekingu na východě a západě města dva velké oltáře. Oběť Jupiterovi Jupiter. koňského nebo jačího ohonu. Ohňová hvězda Planeta Mars (Chuo-sing). Při těchto obřadech dávní králové používali obřadní nefritová žezla. moří a řek. Obě nebeská tělesa b y l a p o v a ž o v á n a za bohy. Vyrábí se ze žíní k r a v s k é h o . větru a deště. neboť v tomto čase přicházejí pozdní jarní deště.

Oltář Z e m ě Na severu Pekingu stával oltář Z e m ě . široký 15 m. přidávali věřící další sochy. v němž zase býval chrám Slunce s oltářem Slunce. které byly uloženy v třístupňovém oltáři. Sochám se zavazují oči. Svým tvarem je jedinečný dlouhý 15 m. Severovýchodně od Císařského paláce stával v dnešním parku Ti-tchan chrám Země a na jihovýchodě chrám Nebes. jež souvisela s principem jin a se sudými čísly.Ohňová j á m a Nevěstinec. Oltář Rolnictví Oltář Rolnictví se nacházel západně od velkého areálu chrámu Nebes a byl postaven v době Mingů. zároveň symbolizovala lstivost a úskočnost. neboť v onom balíčku se skrývá úřední pečeť. Pět vrstev půdy různé barvy. Opice Ve staré Cíně byla považována za ochránkyni před čarodějnictvím. . S rostoucím blahobytem. Opice je praotcem všech Tibeťanů a v jižní Číně ji uctívali jako boha. Oltář všech svatých Název oltáře s mnoha sochami nejrůznějších bohů. Obřad se koná za účasti četných věřících. Na oltáři původně stála jen j e d n a socha. symbolizovaly vládu císaře nad všemi zeměmi a kraji Říše středu. aby neviděly. lunárního měsíce). O m ý v á n í buddhů 8. Na jaře se zde modlil za bohatou úrodu a na podzim za ni děkoval. Když na obraze vidíme opici. především v již- ní Cíně. Oltář Úrody Císař dvakrát ročně obětoval na oltáři Úrody. Dochovaný oltář pochází z roku 1530. která korespondovala se zemí a tmou. znamená to přání úřední hodnosti. ale vysoký pouze 1. jak se omývají ostatní. symbol Oltář Měsíce Tento oltář v chrámu Měsíce se nacházel za císařství v dnešním pekingském parku Júe-tchan a byl až do roku 1911 důležitým obětištěm zejména o svátku Měsíce (15. je čtvercový. Celý areál bývalé svatyně byl přeměněn v park Ti-tchan. čtyři schody a násobky sudých čísel. stranou. ale i v čínských chrámech jihovýchodní Asie. dne 8. dne 4. který se nachází v Sunjatsenově parku před Císařským p a l á c e m . H o n g k o n g u a na Tchaj-wanu. u nějž císaři až do roku 1911 slavili slavnost slunovratu. Oliva Pro zelenou barvu života. Opasek Symbol úředníka. Sever býval světovou stranou.5 m. zlými kouzly a zlomyslnými kousky trpasličího lidu. Park leží západně od Císařského paláce zhruba na úrovni parku Ž'-tchán na východě. V lidové mluvě však symbolizuje cizoložníka. S jinovou symbolikou souvisejí i j e h o dva stupně. V hlavní síni s pěti místnostmi severně od oltáře se schraňovaly posvátné obřadní tabule. lunárního m ě s í c e se ve všech buddhistických c h r á m e c h zbavují B u d d h o v y obrazy a sochy prachu a omývají se. později tři a někdy i pět. jak leze po javoru a snaží se dosáhnout na balíček ve větvích. protože Z e m ě má podle staročínskeho pojetí tvar čtverce.

Touto obětí byli uctíváni „nebeští vládci". protože oznamuje válku. koňského nebo jačího ohonu. byl považován za vládce roku. Obě nebeská tělesa byla p o v a ž o v á n a za bohy. Slunci ráno za jarní rovnodennosti a Měsíci večer za podzimní rovnodennosti. který se na venkově slaví 5. Ohňová hvězda Planeta M ars (Chuo-sing). Při těchto obřadech dávní králové používali obřadní nefritová žezla./21. druhý zahloubený a zasvěcený Měsíci. O h á ň k a na mouchy Symbol autority buddhistických mnichů s kněžskými funkcemi a učenců vyššího stupně. Ocet „Jíst ocet" znamená žárlivost.) se už nacházejí kultovní bronzy. lunárního měsíce (20. O b l a k a a déšť Symbol sexuálního spojení. jeden vyvýšený a zasvěcený Slunci. dne 3. Oběť Slunci a M ě s í c i Za císařství byly v Pekingu na východě a západě města dva velké oltáře. jíž se rovněž říká „Nebeský trest".Oběť d u c h ů m n e b e s a země Císař sice při velké obětní ceremonii každoročně uctíval boha rolnictví. tedy bohové hromu. zvaný též „Velký rok" (Tchaj-suej). 1. uctíván j a k o významná planeta a císař mu v první a dvanáctý měsíc přinášel takzvanou střední oběť. ale kromě toho vzýval při střední oběti duchy nebes a země. jež se používaly j a k o obřadní nádoby a dávaly se do hrobu zesnulým. duben). mraků. i „pozemští vládci". Dále symbolizuje oheň a vládne létu a rovněž je odpovědná za náhlé zmatky. . větru a deště. Obřadní nádoby V h r o b e c h králů a knížat dynastie Sang-Jin (asi 1523 až 1027 př. n. Vyrábí se ze žíní k r a v s k é h o . tolik důležité pro setbu obilí. Obilný déšť (kou-ju) Menší svátek. kterým císař přinášel střední oběť. moří a řek. nepořádek a tělesné tresty. Oblaka Symbol štěstí. Oběť Jupiterovi Jupiter. neboť v tomto čase přicházejí pozdní jarní deště. jimiž se mínili duchové posvátných hor. na nichž se kotouč pi (nebe) spojoval se sekerou (panovnická moc). O b ř a d n í žezlo Pouze císař ve své univerzální roli prostředníka m e z i nebesy a lidskou společností mohl provádět nutné rituály pro zachování blaha celého státu.

S jinovou symbolikou souvisejí i jeho dva stupně. protože Z e m ě má podle staročínskeho pojetí tvar čtverce. jak leze po javoru a snaží se dosáhnout na balíček ve větvích. je čtvercový. Dochovaný oltář pochází z roku 1530.Ohňová j á m a Nevěstinec. Opice je praotcem všech Tibeťanů a v jižní Číně ji uctívali jako boha. Na jaře se zde modlil za bohatou úrodu a na podzim za ni děkoval. u nějž císaři až do roku 1911 slavili slavnost slunovratu. stranou.5 m. neboť v onom balíčku se skrývá úřední pečeť. zlými kouzly a zlomyslnými kousky trpasličího lidu. Oliva Pro zelenou barvu symbol života. Opice Ve staré Číně byla považována za ochránkyni před čarodějnictvím. Oltář Ú r o d y Císař dvakrát ročně obětoval na oltáři Úrody. Oltář všech svatých Název oltáře s mnoha sochami nejrůznějších bohů. Oltář Rolnictví Oltář Rolnictví se nacházel západně od velkého areálu chrámu Nebes a byl postaven v době Mingů. jak se omývají ostatní. čtyři schody a násobky sudých čísel. přidávali věřící další sochy. zároveň symbolizovala lstivost a úskočnost. ale i v čínských chrámech j i hovýchodní Asie. Oltář Z e m ě Na severu Pekingu stával oltář Z e m ě . dne 4. Když na obraze vidíme opici. jež souvisela s principem jin a se sudými čísly. Sever býval světovou stranou. Na oltáři původně stála jen jedna socha. Opasek Symbol úředníka. především v již- ní C í n ě . ale vysoký pouze 1. v němž zase býval chrám Slunce s oltářem Slunce. aby neviděly. V hlavní síni s pěti místnostmi severně od oltáře se schraňovaly posvátné obřadní tabule. . která korespondovala se zemí a tmou. široký 15 m. Svým tvarem je jedinečný dlouhý 15 m. S rostoucím blahobytem. které byly uloženy v třístupňovém oltáři. Celý areál bývalé svatyně byl přeměněn v park Ti-tchan. který se nachází v Sunjatsenově parku před Císařským palácem. znamená to přání úřední hodnosti. Sochám se zavazují oči. Pět vrstev půdy různé barvy. O m ý v á n í buddhů 8. později tři a někdy i pět. Hongkongu a na Tchaj-wanu. symbolizovaly vládu císaře nad všemi zeměmi a kraji Říše středu. Obřad se koná za účasti četných věřících. dne 8. Oltář Měsíce Tento oltář v chrámu Měsíce se nacházel za císařství v dnešním pekingském parku Jue-tchan a byl až do roku 1911 důležitým obětištěm zejména o svátku Měsíce (15. V lidové mluvě však symbolizuje cizoložníka. Park leží západně od Císařského paláce zhruba na úrovni parku 2'-tchan na východě. lunárního měsíce se ve všech buddhistických chrámech zbavují Buddhovy obrazy a sochy prachu a omývají se. lunárního měsíce). Severovýchodně od Císařského paláce stával v dnešním parku Ti-tchan chrám Země a na jihovýchodě chrám Nebes.

Její četné kombinace svědčí o příznivých poměrech. chladivý vítr z jihozápadu. K Opici se nejspíše hodí Myš nebo Drak. než aby po celý život snášeli její bláznivé nápady. chytrou. O p i č í b ů h Opičího boha Sun Wu-kchunga uctívají jak taoisté. se dva nejvýznamnější nacházejí v Hongkongu. tak buddhisté a znají ho i malé děti. Osel I v Číně symbol hlouposti a zabedněnosti. O r e l Symbol síly. století patří mezi nejoblíbenější čínské knihy. V lásce jsou vášnivé. spisovateli. Každý Číňan zná Osm nesmrtelných. kritiky. leč vrtošivou. Život je pro ni hrou. Osm trigramů Knihy proměn obsahuje tajemství vesmíru a vychází z osmi symbolů: nebe. šťastných stavech a žádoucích věcech. velikým dobrodružstvím. aby byl silný jako orel a žil dlouho jako houževnatá borovice. Taoismus hovoří o osmi emblémech. země. nepřetržitým sledem výzev. lunárního měsíce koná velká oslava jeho narozenin.Opice je devátým znamení čínského zverokruhu a považuje se za velice složitou osobnost: duchaplnou. Čísla osm využívá symbolicky každé ze tří hlavních Čínských náboženství. Když vanul silný vítr. Osoba narozená v roce Opice mívá přirozený šarm (opice podle bájí vylákala z bohů i tajemství nesmrtelnosti). trvalý vítr ze západu. O s m Jako sudé číslo je osmička sice číslo ženské. dokonce badateli. lamaismus o osmi blahověstných znameních. úžasná podívaná se lvími tanci. obchodníky. veselý vítr z jihovýchodu. Opice bývají rozenými herci. Nesmrtelný Čang Kuo-lao nicméně jezdí na bílém oslu. Navzdory tomu měl Sun Wu-kchung jen málo chrámů a z těch. tomel. broskev a meloun. větru. Orel na skále vždy symbolizuje individuálního bojovníka. vinná réva. kteří jsou vždy považováni za šťastné symboly. jezera. „Osm novoročních plodů" je tykev. ale nestálé. ohně. . avšak vášnivou. jež se zachovaly. cedrát. granátové jablko. o který z „osmi větrů" se jedná: šumivý vítr totiž přichází vždy z východu. hromu a hory. protože je jednou z hlavních postav Wu Ccheng-enova románu „Cesta na Západ". velká bouře z jihu. akrobaty. kde se 16. ostrý vítr ze severozápadu a ledový vítr ze severu. v Cíně však méně rozšířený než v Evropě. bylo často dramatizováno a zpracováno i jako knížka pro děti (česky Opičí král). Obraz s orlem sedícím na borovici vyjadřuje přání staršímu muži. řeky. Toto dílo ze 16. leč lehkovážnou. ale má značný význam v životě muže a lze ji považovat vcelku za šťastnou. konfucianismus o osmi klenotech neboli pokladech učence. zjišťovalo se. divadlem a pestrým průvodem. Ctižádostivost a lstivost se v ní mohou přímo geniálně kombinovat. plamenný vítr od severovýchodu. buddhismus o osmi symbolech štěstí. S Tygrem musí zacházet obezřetně a Pes a Had jsou příliš přízemní a umírnění. dne 8. plnou fantazie.

m n o h d y zobrazován j a k o člověk s perutěmi a orlí hlavou. Třetí kmen jsou jakšové.O s m ctností 143 Osm blahověstných znamení V lamaismu. nyní božstva bezejmenná. duchové zpěvu. O s m ctností Zdvořilost. Skuteční démoni j s o u však asurové. Tento božský zástup uzavírají opět hadí duchové. Nágové navíc vlastní palác na mořském dně. Druhý kmen představují n á g o v é (draci. gandharvové. V budd h i s m u j e naopak považován z a o c h r a n n é h o ducha učení. řek a rybníků. symbol Buddhova učení). Jak vidno. který je rozšířený v Tibetu. hadi). láska k rodičům. spravedlivost. na zemi však pouze j e d i n ý . popisovaní často j a k o divocí. . Do sedmého kmene patří kinnarové. kteří s gandharvy zajišťují nebeskou hudbu. nirvána). symbol jednoty všech věcí a klamné představy času) Osm božských kmenů V dějinách umění hrají významnou. jež často vystupují v lidské podobě. jichž je na nebesích množství. když mnozí hinduisté považují veškerý b u d d h i s m u s pouze za odnož svého náboženství. slušnost. ale za hlavou mají kobří hlavu a místo nohou hadí ocas. násilní. Šestý kmen představují ptačí duchové garudové se zlatými křídly. M o n g o l s k u a v severní a západní Číně. polobožské bytosti. První k m e n jsou dévové. aby ho chránili. lotos pädma (duchovní čistota. přímo zlí démoni. existuje celá skupina symbolů přinášejících štěstí: zlaté kolo sergji khorlo (symbol Buddhy Šákjamuniho. o kterém vyprávějí četné pohádky. dříve indická božstva. V Číně v nich spatřují především duchy jezer. pravotočivá bílá ulita dungkar jäkhjil ( B u d d h o v o m l u v e n é slovo). praporec vítězství gjalcchän (symbol vítězství nad nevědomostí a smrtí). Jedná se většinou o dračí bohy. Čtvrtí jsou d u c h o v é hudby. stud. v němž sídlí dračí král. kteří se zdržovali v B u d d h o v é blízkosti. ale v náboženství spíš podřadnou roli zástupci osmi tříd božských bytostí. ve skutečnosti se však navzdory jejich strašlivému vzhledu j e d n á o d o b r é a spravedlivé duchy země a vody. těchto osm božských kmenů představuje to nej bezprostřednější spojení mezi hinduismem a buddhism e m . bytosti s lidskou hlavou a koňským tělem (nebo naopak). kteří p ů v o d n ě patřili do družiny boha Indry a nyní slouží v B u d d h o v é nebi. symbol skrytých pokladů). drahocenný slunečník rinčhen dug (znak královské vlády. věrnost a přesnost. kteří chrání učení. že není divu. zobrazovaní j a k o titánští válečníci. zlaté rybky sergji ňa (symbol volnosti). Tohoto „ p o z e m s k é h o " garudu hinduisté dodnes uctívají j a k o jízdní zvíře boha Višnua a j a k o krále ptactva. vystupující kolektivně j a k o ochránci b u d d h i s m u . vznešený diagram palgji beu (nekonečný uzel. nádoba s velkým pokladem ter čhenpô bumpa (urna na ostatky. I v umění je tento fakt natolik j e d n o z n a č n ý . bratrství. jednota všech věcí a jevů).

k a m e n n é činely. stříbrná botka (bohatství).z radosti. kteří táhli vůz císaře Mu-wanga. kniha (studium). závisti. nadšen jejich uměním. „rybí buben". samostatně jen zřídka. ale vypustil na pastviny jako svobodná zvířata. nenávisti. které byly později prohlášeny za božstva. kastaněty (požehnání). broskev. O s m novoročních plodů Tykev. ling-č' (houba nesmrtelnosti). kteří dosáhli . Si-wang-mu. Postupem času je podle dynastií a provincií nahrazovaly následující symboly: skála (trvalost). dokonce oživovat mrtvé. flétna. že je na sklonku života neprodal ani nedal utratit. Básník Tu Fu. roh nosorožce (pevný charakter) a list řebříčku obecného (léčivá síla). Jsou to Čung-li Čchiian. Chan Siang-c'. žárlivosti. O s m nesmrtelných s číší vína U tohoto častého námětu výtvarného umění se nejedná o „pravé" nesmrtelné. vinná réva. Žili v různých dobách. nevědomosti a pochyb.9 0 7 ) . buben. mraky (plodnost). moldánky. trojnožka (vláda). O s m nectností Buddhista se musí vystříhat zejména těchto osmi nectností: pýchy. meč. tomel. cedrát. vlny (příbytek draků). Li Tchie-kuaj. květinový košík. Cchao Kuo-ťiou. neboť se říká. banán (sebevýchova) a javor (úřednická hodnost). a dostávají od ní „broskve nesmrtelnosti". dovedli přeměňovat kameny ve zlato. Časem se jejich sestava ustálila na skupinu osmi. Císař k nim natolik přilnul. žádostivosti. meloun. zvonek. nýbrž o osm básníků z doby dynastie Tchang ( 6 1 8 . Umění je většinou zobrazuje po třech nebo všechny najednou. že se konečně zbavili postrojů. Osm symbolů nesmrtelných Osm taoistických svatých. hamižnosti. k n i m ž patří i oslavovaný Li Po. Každých 1000. loutna. granátové jablko. okarína. O s m nesmrtelných V případě Osmi nesmrtelných (pa-sien) se p ů v o d n ě jednalo o historické nebo bájné postavy. zkoumali tajemství přírody a postupně si vyvinuli nadpřirozené schopnosti. obrazy (kultura). flétna.O s m e m b l é m ů taoistů Vějíř. Lu Tung-pin. O s m koní Čínské umění často ztvárňuje osm koní. Takové jednání bylo v té době tak neobvyklé. je nazval „osmi nesmrtelnými". Uměli se prý zneviditelnit. že jejich domovem jsou „Ostrovy nesmrtelných" ležící daleko ve Východočínském moři a b ě ž n ý m smrtelníkům nedostupné. zrcadlo (manželská věrnost). Lan Cchaj-che a C h e Sien-ku. O s m klasických hudebních nástrojů Kastaněty. že vešlo do dějin. kastaněty a lotos. Každý z Osmi nesmrtelných má atribut. Koně se na obrazech často válejí po zemi . Čang Kuo-lao. ale nikomu z nich nebyl postaven chrám. kosočtverec (vítězství). 3000 n e b o 9000 let navštěvují Královnu matku Západu. perla (čistota). lahvovitá tykev. Osm klenotů Též „osm vzácností" nebo „osm pokladů učence": Klasická řada těchto symbolů je mince (bohatství). dýně.

korouhev vítězství (symbol triumfu nad nevědomostí a smrtí). Třetí je deštník nebo slunečník j a k o důstojnost a ochrana přede vším zlým a nakonec váza s nektarem vyjadřující harmonii a splnění přání a tužeb. vadžra (moc). který představuje manželství. ale i vítězství Buddhova učení. Oněch osm trigramů jsou nebe (čchien). O s m symbolů štěstí Na chrámových zdech. kterého inspiroval krunýř bájné želvy. Za jejich autora je považován bájný císař Fu-si. lotos (symbol neposkvrněnosti). kolo učení (Buddhova moudrost). Například: zvon (úcta). pravotočivá ulita (symbol mluveného slova). ale počet osmi se vždy zachoval. j e ž pro krásnou polohu navštěvovali i císaři. truhlice s pokladem (symbol hojnosti). bouřkové mraky (politický zvrat). země (kchun). nad domovními dveřmi a na mnoha obrazech se často vyskytuje osm buddhistických symbolů štěstí. dvojice zlatých rybek (symbol volnosti). hojnost nebo dlouhý spokojený život. do 17. století. bambusovou tyč.šík. drahocenný slunečník (symbol královské moci). a nakonec pravotočivá ulita. Chrámy byly zbudovány od 7. jež symbolizují vážnost. řeka (kchan). perla nebo planoucí klenot (čistota. hora (ken). symbolizuje osm atributů. skvělý diagram (symbol jednoty všech věcí). h r o m (čen). O s m velkých chrámů Západních hor Pod tímto názvem se odedávna míní celý řetězec buddhistických chrámů a klášterů v nádherné lesnaté krajině Z á p a d n í c h hor u Pekingu. Jednotlivé e m b l é m y této „klasické" řady byly v různých dynastií nebo i v určitých provincích nahrazeny jinými symboly. vítr (sun). věrnost).Osm velkých chrámů Západních hor 145 nesmrtelnosti. ale také ochranu před zlem. Kombinací trigramů vzniká 64 hexagramů I-ťingu. Princip j a n g symbolizuje plná čára. Horní řadu zahajuje tzv. květinový ko. Jedná se o vějíř. loutna (čistota. moldánky (fénix). meč. princip jin přerušená. Následuje pár ryb. jež má symbolizovat B u d d h ů v hlas. buben (symbol z m ě n y ) . tj. Dolní řada začíná zkříženými jačími oháňkami. jež bývají uspořádány do dvou řad po čtyřech. citera (manželství). pagoda (relikvie). Buddhovo srdce). jež lze v čínském umění vidět i samostatně j a k o šťastné ornamenty a symboly. zlaté kolo (symbol Buddhy a jeho učení). symbolizující věčnost. „Osm krásných pohledů". Této oblasti se říká Pa-ta-čchu. pokračuje baldachýnem znamenajícím vysokou hodnost. nekonečný uzel. pokud to . Následuje lotos j a k o symbol čistoty a věrnosti. oheň (li) a jezero (tuej). flétnu a lotos. kastaněty. nůž (oběť). Roku 1900 je za boxerského povstání poničila vojska osmi spojených mocností a později byly. tykev. plodnost a bohatství. diamantové žezlo ( m o c nauky). O s m trigramů Staročínske věštecké symboly sestávající ze tří plných nebo přerušených čar. Buddhovy šlépěje (symbol nauky).

a Pchu-ning-s' (chrám Všeobecného míru) s dvaadvacetimetrovou sochou Avalókitéšvary. Pozoruhodné Buddhovy sochy jsou v P c h u . jehož síň má skvostnou nástropní výzdobu. zbudovaných většinou v tibetském slohu. Lung-vvang. starostlivost a respekt i v náboženské oblasti. rovněž bývají m ó d n í m i návrháři. Ling-kuang. starostlivou lásku. V m n o h o n á r o d n o s t n í m čínském státě se vládce musel starat o to. obnoveny. koza se považuje za „horskou ovci". Na druhou stranu je však věrný. slezina. O s m vnějších c h r á m ů Na severu a severovýchodě císařské letní rezidence v horách provincie Che-pej u města Č c h e n g . Císař Čchin Š'-chuang k nim p o d l e pověsti vyslal výpravu za elixírem života.šlo. Pcheng-laj. novináři. o nějž se m ů ž e opřít a který snese j e h o těkavost a lehkou nevypočitatclnost. květináři nebo designéry. Ovce Mezi ovcí a kozou se v čínštině nerozlišuje. imitující klášter Tašilhunpo v Ž i k a c e . O v c e je jinak o s m ý m znamením čínského zverokruhu. Siang-ťie. K velkým chrámům patří Pchu-tchuo-cung-čcheng-č'-miao (chrám Učení Potaraka) zvaný „malá Potála".j o u . jež výmluvně svědčí o tom. V čínském slohu je oproti tomu Pchu-le-s' (chrám Všeobecné radosti). Jing-čou a Fang-čang. Protože mají přirozený smysl pro odpovědnost a projevují věrnou. Relativně dobře se zachovaly Šu-siang-s' (chrám Maňdžušrího) a Pchu-žen-s' (chrám Všeobecné benevolence). Po japonském b o m b a r d o v á n í za druhé světové války a po řádění rudých gard za kulturní revoluce se tyto chrámy nacházejí v r ů z n é m stavu a dosud v nich probíhají restaurační práce.s ' (chrámu Všeobecné p o m o c i ) . Pao-ču-tung a Čeng-kuo. Člověk narozený v roce Ovce bývá považován za stydlivého a poněkud pesimistického. vycházejí nejlépe s Králíky a Vepři. aby Tibeťany a Mongoly připoutal k říši. Jmenují se Čchang-an. Symbolický význam ovce je dětská oddanost. které příliš prosazují svou vůli.t e se nachází tzv. žlučník. osm vnějších chrámů. a stavbou těchto chrámů demonstroval svou péči. San-šan. kterak císařové dynastie Čching podporovali lamaismus. dále Su-mi-fu-šou-č'-miao (chrám Štěstí a dlouhověkosti). Ovce často nacházíme mezi malíři. plíce. . jež jsou d o m o v e m nesmrtelných a na nichž roste bylina nesmrtelnosti. střeva. ledviny. Ta-pej. Nesnesou se s M y š m i . nápomocný a velkorysý a dokáže citlivě naslouchat. Tygry se cítí chráněny a Koně je přímo magicky přitahují. sochaři. žaludek. potřebuje partnera. zatímco An-juan-miao (chrám Pacifikace pohraničí) nabízí bohatě zdobenou sochu Kšitigarbhy. Ostrovy nesmrtelných Tři „ostrovy vil" ležící ve Východočínském moři. játra. O s m vzácných Buddhových orgánů Srdce.

až byla nakonec zbudována pagoda na původním místě. Pagoda Věžovitá stavba s kulatým. Je to vskutku výmluvný příklad kotrmelců čínské náboženské politiky v moderní době.147 Pa-sien viz O s m nesmrtelných Padmapáni Přízvisko bódhisattvy Aval ókitéS vary. indický královský hrob. v jižní a jihovýchodní Asii bývá zvonovitá (dágoba). v pravici vadžru. Čínská buddhistická j e d n o t a uznala zub za pravý. Při odklízení trosek se v základech našla dřevěná truhla s nápisem „Posvátný zub Šákjamunih o " . Jedná se o nejproslulejší osobnost buddhistického tantrismu a připisuje se mu autorství Tibetské knihy mrtvých. v Tibetu čtvercového půdorysu a přechází v kupoli (čhôrten) a v Číně a Japonsku mívá nahoru zužující se patra s prohnutými stříškami. vadžrou a orlími pery. Padmásana Lotosový trůn vyhrazený Buddhovi a bódhisattvům. Dlouho se rozhodovalo o definitivním místě uložení této vzácné relikvie. j a k o rozhledny i j a k o okrasné věže v zahradách a parcích. v levici lebeční klenbu a v ní láhev s nektarem nesmrtelnosti. mitru se sluncem. doslovně „s lotosem v ruce". a 6. měsícem. Pagoda je osmibo- . Pagoda Buddhova zubu Roku 1 900 intervenční vojska zničila chrám Svatého světla na jihu Západních hor u Pekingu. Čtvercovým nebo mnohostranným půdorysem. Jeho pozlacené bronzové sochy se v Číně vyskytovaly zejména v 5. století. brzy se však stala nezbytnou součástí krajiny. Vzorem jí byla původně stúpa. a to v letech 1958-1964. aby zaháněl a krotil démony. Buddhismus pagodu zprvu považoval za centrální stavbu klášterního komplexu. tedy bezprostředně před kulturní revolucí. sloužila j a k o relikviář pro ostatky Buddhy. Pagody se stavěly na mořském pobřeží a u řek jako orientační body pro plavce. která se časem změnila v symbol probuzení. V malířství a básnictví je odedávna oblíbeným motivem. má královské roucho. buddhistických světců nebo posvátné texty. Na lamaistických zobrazeních sedí v lotosové nebo diamantové pozici. P a d m a s a m b h a v a Slavný indický mág a buddhistický věrozvěst Padm a s a m b h a v a („zrozený z lotosu") byl povolán do Tibetu.

za dynastie Čchin.) z dynastie Západní Chan. učitel čtvrtého a pátého dalajlámy. roku 618 krátce před nástupem dynastie Tchang (618-907) a za kulturní revoluce v letech 1964-1974. Za dynastie Čching měl Cen Wu v Pekingu přes 40 chrámů a bylo po něm pojmenováno patnáct ulic.ká. že úředníkovy příjmy byly značné. Na ostrově Cheung Chau (Cchang-čou) u Hongkongu je uctíván j a k o ochránce před morem a má vlastní chrám a na ostrově Hongkong lze vidět v chrámu Pak Tai jeho měděnou sedící sochu v nadživotní velikosti z roku 1604. lunárního měsíce se koná veliký a barvitý svátek spojený se značným hlukem. 1. 50 metrů vysoká a stojí na severním nádvorí bývalého chrámu. tisíciletí před naším letopočtem. n. P á n deseti tisíc k a m e n ů Přídomek boha bohatství. při jejíchž narozeninách 2 3 . Nejvyšší vládce temného nebe. Zdá se. proto se často plete s bohem války. čínsky Š'-chou-fo. Paj-ma Tiang -ťun Taoistické božstvo uctívané především v provincii Chaj-nan a zobrazované j a k o generál ve skvostném šatu a s mečem. bohyně horečky při spále. Na císaře silně zapůsobilo. že úředník si legálně dokázal zajistit množství příjmů.š ' . jež mu umožnily pořídit si sbírku 10 000 drahokamů. Pan C e n Taoistická patronka. Černý pán. jež se protivily mocenským ambicím nebo názorům některého vládce: roku 213 př. patron řezbářů nefritu. Velitel dvanácti nebeských vojsk. Toto všeobecně uctívané božstvo bylo údajně vysokým úředníkem císaře Ťing-tiho (157 až 140 př. Paj-ma-s' viz C h r á m Bílého koně Pak Tai Kantonské j m é n o božstva známého na severu jako Cen Wu. že jeho původ sahá do 2. a propůjčil mu titul „Pán deseti tisíc kamenů". 1. P á n lvího řevu Dhjánibuddha Simhanada. jemuž se též říká Císař severu. který má zahnat zlé duchy. který už obnoven nebyl. Vládce světa mrtvých. Všechna tato jména ukazují na synkretické božstvo par excellence a zdá se. Paj -i -šen „Božstvo v bílém šatu". Po . Strážce společnosti. dne 3. neboť zbohatli i všichni příslušníci j e h o rodiny. že učení Šákjamuniho otřásá světem j a k o lví řev. zvaného též „bůh d o b r é h o příjmu". Pán ohně viz Li Paněhenlama Po dalajlámovi druhý nejvyšší církevní představitel Tibetu. bývá často zobrazován s buddhou Amitábhou a b u d d h o u léčitelem J a o . Palác naproti nebes Nejbohatší klášter Tchaj-wanu se nachází na západě ostrova ve městě Pchej-kchang a je zasvěcen bohyni moře Ma-cu.f o e m a symbolizuje. n. Deset tisíc znamená v čínštině tolik j a k o „velice moc". Prvním p a n č h e n l a m o u byl L o z a n g Čhókji Gjalcchän (1570-1662). Pálení knih V čínských dějinách do- šlo ke třem pokusům o likvidaci tradic. sídlí v klášteře Tašilhunpo a je považován za vtělení buddhy Amitábhy.

1 0 3 5 . 14.s ' Velká síň c h r á m u P a o . válečnických ctností a vojenského úředníka 3. 15 km z á p a d n ě od města Ning-po. Když v roce 1989 zemřel desátý pančhenlama. Pao-kuang-s' V chrámu Pao-kuang-s" (buddhistickém chrámu Svatého světla). Dalajláma se postupně měnil stále více v politického vůdce Tibetu. která žila ve 4. P a o . Pao-ku Taoistická nesmrtelná. který vyznačil hlavní a vedlejší dráhy v lidském těle. že nebyl nikým jiným než inkarnací buddhy Amitábhy a že se ustavičně znovuzrozuje stejně jako dalajláma. zatímco pančhenlama byl považován spíše za duchovní reprezentaci. Pao-šeng ta-ti Bůh známý j a k o „Velký císař. důstojně sedícího v dvorském rouchu a s císařskou korunou na dračím trůnu. Tento zázračný lékař se původně jmenoval Wu-tao a podle legendy žil v letech 9 7 9 . V chrámech ho lze vidět j a k o muže středního věku. neboť byla v předchozím životě jako těhotná donucena tančit při královské slavnosti a potratila. Původně by! taoistickým lékařem a bylínkářem. století v Kantónu a j a k o akupunkturistka dosahovala úžasných léčebných výsledků. j e n ž ochraňuje ž i v o t " je uctíván v jižní Číně a zahraničními Číňany v celé jihovýchodní Asii. P á ň č i k a V buddhistické mytologii démonka usmrcující děti. pochází z 11. dalajláma však vybral šestiletého Gendiin Čhokji Ňimu. kterého však Číňané zadrželi a deportovali na neznámé místo. Je považována za manželku boha bohatství Kubéry. jež uzná dalajláma . Po dalajlámově smrti se pančhenlam a automaticky stává nejvyšší duchovní autoritou tibetského buddhismu. byl po několika letech hledání roku 1995 vybrán a čínskými úřady intronizován pětiletý Gjalcchan Norbu jako jedenácté vtělení pančhenlamy.k u o . Střechu nese šestnáct mistrovských sloupů z dynastie Sung (960-1279).a naopak. Údajně byla dcerou lékaře a chotí u č e n c e . Protože j e h o věhlas se šířil i za hranice rodné provincie Fu-ťien. který prý měl obživovat i mrtvé. . Tím jsou tyto dvě inkarnační linie nerozlučně provázány. století a jedná se o nejstarší dřevěnou stavbu v provincii Če-ťiang.k u o . Panter Symbol statečnosti. je 500 úžasně zachovalých soch luo-chanů. Chrám byl založen za dynastie Východní Chan (25 až 220) a několikrát rozšířen.jeho smrti pátý dalajláma prohlásil. V dávných časech vztyčovaly armády na znamení kapitulace namísto bílé vlajky obraz pandy. Panda Symbol míru. císař ho později oficiálně povýšil na boha. V roce 881 se v něm císař Si-cung skrýval před povstalci.s ' . může být za j e h o novou inkarnaci uznáno jen to dítě. 19 km od Čchen-tu v provincii S'-čchuan. Když pančhenlama zemře. hodnostního stupně. na nichž leží aktivní body (fingy).

že nevěstka vábí zákazníka.1 1 4 2 ) . vojáci j a k o patrona uctívají především Jue Feje ( 1 1 0 3 . P a t r o n k a b o u r c ů m o r u š o v ý c h Ve stejnou dobu. n. má narozeniny 23. Patroni řemesel Ve staré Číně měla prakticky každá profese svého patrona. obklopen nejvyššími hodnostáři a stovkou starých rolníků vybraných z okolí. Už ve starých textech se hovoří o mluvících papoušcích. jež odpovídá za čistou vodu a bývá vzýváno při hluchotě. například Lu Pan.) a svědčí o úctě.Papír draka a fénixe Svatební smíouva. Každopádně je považován za zářný příklad loajality. slepotě a poruchách spánku. lunárního měsíce společně ochráncem dobytka Niou-wangem. Jedná se o zbožněného Čching-šueje ( 1 0 4 4 . Patriarcha čiré vody Božstvo uctívané především v provincii Fu-ťien. Obilí z tohoto posvátného pole sloužilo jako obětina při velkých obřadech v chrámu Nebes. Patron zemědělství Císař uctíval patrona zemědělství každý rok s a m o statnou obětí u oltáře Úrody. odebírala se císařovna s družinou k p o s v á t n é m u morušovému háji. V roce 1162 byl rehabilitován a brzy nato zbožněn a jeho kult se rozšířil po celé Číně. Po obřadu císař osobně vyoral šest brázd pluhem taženým volem. lékařského vojenského poradce z dob dynastie Sung. Někteří z těchto patronů měli v referátu více řemesel. Po n ě m vyorali několik brázd i nejvyšší hodnostáři. a obětovala na oltáři Bource morušového (Sien-cchan-tchan). neboť drak a fénix symbolizují m u ž s k o u a ženskou přirozenost. který za dynastie Jižní Sung odrazil vojska džurčenského státu Ťin. patron koní a vozků.w a n g . dne 6. Při tomto . Mladým děvčatům se v Číně často říká papoušci jako u nás třeba žáby. 1. který se nacházel v severní části tzv. kdy císař přinášel oběť patronu zemědělství. takže byl uctíván jako bůh bohatství a obchodníci a majitelé malých k r á m k ů v něj skládali veškeré své naděje. jíž se tento pták těšil. kde prováděl obřad „císařské orby". Oběť se konala ve třetím lunárním měsíci při zahájení zemědělských prací. Patron vojáků I když za boha války je obecně považován Kuan Ju. Na obrazech lze vidět jako průvodce bohyně Kuan-jin papouška s perlou v zobáku. chrabrosti a lásky k vlasti. Navzdory vítězstvím ho však kancléř Čchin Chuej obvinil z vlastizrady a dal popravit.2 2 1 př. Avšak obrat „papoušek zve na čaj" znamená. Patron koní M a .1 ] 24). Časem ho za svého patro- na začaly považovat i jiné profese. kterého uctívali všichni příslušníci stavebních povolání a dřevorubci a jenž se dodnes těší úctě všech zahraničních Číňanů v j i h o v ý c h o d n í Asii. Papoušek Nefritové figurky papoušků (jing-wu) jsou známy již z dynastie Východní Čou ( 7 7 0 . j e h o ž narozeniny náležitě slavila. Mořských paláců.

páleny. říká se. kde probíhá předběžné šetření a duše se třídí po- . Pavilon Obraz pavilonu na útesu nad mořem a s j e ř á b e m v oblacích symbolizuje ostrovy nesmrtelných ve Východočínském moři a přání. jmenuje se tak podle města Feng-tu v S'-čchuanu. Buddhistické peklo je kruté. Svým způsobem představuje čínskou Utopii. u nějž má být vchod do podsvětí. aby člověk na nich mohl žít. které lze rozpoznat podle oděvů z tygří kůže. Jen-luo-wanga. P a v o u k Nositel štěstí. NejvyšŠím vládcem podsvětí je Tchaj-šan-jie (vládce Tchaj-šanu) zvaný též Tung-jue ta-ti (Veliký císař Východního vrcholu). že „z nebe přichází radost". o průchozí stadium k dalšímu znovuzrození. jež o bource pečovaly. pečeny.obřadu nastrihala s dvorními dámami malými nůžkami několik morušových listů a předala je pak ženám. Druhý je Feng-tu ta-ti. p o m o c n í k ů a katů. které zde opět mohou vnímat bolest. ale i Nefritovému císaři. Čína před příchodem buddhismu peklo neznala. Po odpykání trestu se navracejí do koloběhu znovuzrozování. pomocníků. Peklo Buddhismus má osm hlavních pekel a ke každému z nich patří ještě dalších osm nebo šestnáct. O způsobu potrestání rozhodují pekelní králové nebo soudci. drceny. který měl na špičce úředního klobouku safírovou kuličku a na obřadním oděvu vyšitého páva a devět draků s pěti drápy. j i m ž žádná duše neunikne. Z kokonů se získávala hedvábná vlákna a zhotovovala se z nich kultovní roucha. Za poslední císařské dynastie (1644 až 1911) symbol civilního úředníka třetího hodnostního stupně. A třetí je Čchin-kuang-wang. Když sc pavouk spouští po vlákně. Jedná se o seniora všech deseti. Každému peklu předsedá jeden soudce a k ruce má celý aparát písařů. jedná se o jakýsi očistec. který se v Číně prosadil už v prvním století našeho letopočtu. vařeny. rovněž. Tento hrůzný podzemní svět. poslů a katů. je organizován j a k o soud v Říši středu. Taoisté je převzali a zredukovali na deset pekel. Páv Symbol důstojnosti a krásy. Pekelní králové mají k ruce velký počet pacholků. kteří jsou pověřeni zvláštními úkoly. rozřezávány. ale na rozdíl od pekla křesťanského a muslimského netrvá věčně. Doba pobytu na tomto obávaném místě závisí na počtu a závažnosti zlých skutků. Z těchto soudců vynikají zejména tři. kterým předsedá vládce podsvětí Jama. probodávány. „Veliký císař z Feng-tu". Pečeť Symbol autority. který předsedá prvnímu peklu. jsou smaženy. Pekla se nacházejí pod zemí a v prostoru mezi světy. jež člověk za svého pozemského života napáchal. Duše hříšníků. zkrátka vystavovány v š e m o ž n ý m m u k á m . může hojit rány. j e m u ž se také říká „král podsvčtních soudů" a jehož úkolem je zasílat měsíční zprávu o případech projednávaných v podsvětí nejen Tchaj-šan-jiemu.

blíží se j e h o znovuzrození. že psi zahánějí zlé duchy. zatímco hříšníci musí v zrcadle sledovat veškeré své zlé skutky a potom podle závažnosti provinění přecházejí do příslušného. Draci na obrazech často mají v tlamě magickou perlu. Papíroví psi se též dávali do hrobu na ochranu před zlými duchy v záhrobí. Šesté peklo trestá rouhače a sedmé znesvěcovatele hrobů a svárlivce. Jako stráž u hrobu nebo v hrobní komoře se už za éry dynastie Chan (206 př. Na Tchaj-wanu je dodnes ve m ě s t ě Tung-si chrám Psího boha. aby zlé duchy pokousali a zahnali. a deváté žhářům a popraveným vrahům. Tato perla. hříšník v něm sleduje dřívější život. n. vzpurní vojáci. od 11. znamená to přání „Kéž bys obstál ve všech třech státních zkouškách". Když se o nějakém muži řekne. 1. neboť kouř nese k nebesům přání. Perla Symbol čistoty a skvostu. se postupem času vyvinuly měděné mince se čtvercovým výřezem. Peníze Z bronzových miniatur různých předmětů (nožů. Těmto penězům se říkalo „peníze b o h ů " nebo „peníze říše duchů". později se tiskly napodobeniny pravých bankovek. srovnává ho se svým současným stavem a naříká nad vším. až 220 n. oč se sám připravil. Někdy si s ní hrají dva draci. Když hříšník dospěje do desátého pekla. Napodobeniny se spalují na hrobech. Vidíme-li na obraze tři zlaté hřivny. záplavami a jinými katastrofami. tedy druhého až devátého pekla. které sloužily j a k o platidlo. zrádní ministři a neposlušní sluhové. je chráněn před ohněm. že kdo takovou perlu najde.Peníze 152 dle dobrých a špatných skutků. po němž zapomene na své předchozí existence i na pekelná muka. že je černý pes. obsahuje síly vesmíru a příležitostně z n a m e n á i Slunce. v němž se připravují pro znovuzrození na zemi nebo dokonce pro přechod do Západního ráje. dne 5. znamená to sukničkáře. bot apod. Zprvu se na obyčejný bílý papír tiskl obrázek mincí. mnohdy s paprsky. lunárního měsíce házeli do vody papíroví psi. kdo zapomínají na své povinnosti. penězokazci a neplatiči zakoušejí ukrutná muka ve velkém krvavém jezeře. I. m n o h d y vysocí až půl metru.). v ní mu babička Meng podá nápoj. Dobré duše putují rovnou do posledního pekla. Ve čtvrtém pekle podvodníci. V severní Číně se 5. Bůh větru ho dovede k Věži zapomnění. Trest v pátém pekle je psychologicky promyšlený. aby duše zesnulého žila pohodlným životem. Napodobeniny papírových peněz se používaly a dodnes používají jako obětiny bohům a duchům předků. zvonů. Věřilo se. srpů. Podle některých pověstí z ní dokonce vznikli draci.) zhotovovali terakotoví psi. Ve druhém pekle jsou zloději a vrazi vláčeni po velikém zamrzlém jezeře. Pes Ve staré Číně se věřilo. Osmé peklo je souzeno všem. Ve třetím pekle se trestají špatní synové. . století existovaly i papírové pení- ze.

ropucha a stonožka byli ve staré Číně považováni za j e dovatá zvířata. B o ž s k é m rolníku a Žlutém císaři: Tchaj-chao. nepodléhat rozkoším. Kohoutův egocentrismus nebo rozruch. smutečních. válečných a blahopřejných). jejž s sebou přinášejí Draci. vybudovala správa dynastie Chan (206 př. O tom svědčí už fakt. stoletím př. a 6. nepít v í n o a nejíst maso. péčí a šířením pěti klasických děl. 1. že jsou až příliš zamilováni do stávajícího pořádku.Pět klasických knih 153 Pes je jedenáctým znamením čínského zverokruhu.. boby. Jen velice těžko říkají ne. kteří panovali v Číně po Fu-sim. Pes dává přednost hlavně duchovnímu poutu. kterou sebral Konfucius. že čínské slovníky uvádějí dvanáct základních významů a 1148 složenin. Šao-chao a Čuan-su. Pět čistot Pěti čistotami (wu-čching) se míní měsíc. Opatrnost někdy až přehánějí. Existuje pět základních prvků. latové proso a p r o s o . protože se vyznačují vyhraněným smyslem pro spravedlnost. Rolníci znali pět druhů zrnin: rýži. pro něj nejsou. pět planet. pšenici. jedná se o 300 básní. Tygrem. jih. 1. západ a střed. neboť jejich domov bude oázou míru a štěstí. n. Jen-ti. kaštanovníky a cicimek datlový (jujuba). pět chutí. Ideální je spojení dvou Psů. Pět j e d o v a t ý c h zvířat Had. 1. Pět císařů Pět mytických císařů (wu-ti). 1. a proto je lze snadno zneužít. meruňky. pět barev. Lidé zrození v roce Psa bývají čestní. diskrétní a věrní. dokážou však vyjít i s m á l e m . Přehnaná ctižádostivost a touha po moci je jim cizí a hektičnost a neklid nenávidí. Myší a Opicí. Na rozdíl od Evropanů znají Číňané pět světových stran: sever. nekrást. které se měly zabývat studiem. je pro ně nesmírně důležitá správná volba partnera. jež byla pro duchovní základy čínského státu z hlediska konfuciánských učenců nejvýznamnější. Skvěle se hodí pro odpovědné pozice. voda. Buddhistům zanechal jejich zakladatel „pět zákazů": nezabíjet. Chuang-ti. ale v kritických situacích jsou oporou. bambus a švestka. škorpión. Pět klasických knih Roku 136 př. P ě t V čínské číselné mystice hraje pětka (wu) velice význačnou roli. pět druhů počasí. borovice. než aby se pouštěli do nějakých eskapád. Byly to: Kniha písní (Š'-ťing). Kniha doku- . n. pět kovů atd. pohostinských. Nejradši mají pevné zaměstnání a přehlednou náplň práce. jež vznikly mezi 11. Každý vzdělaný Číňan musel znát pět klasických knih. Hovo- řilo se o „pěti zvycích" (slavnostních.) pět kateder.-220 n. broskvoně. Penězi sice n e p o h r d n o u . Bohové na nebi žili v pěti palácích a zvony na zemi zvonily v pěti denních dobách. ještěrka. Protože jsou citliví a dobrosrdeční. Říká se o nich. Nejlépe vychází s Koněm. n. V čínských zahradách rostlo pět druhů stromů: Švestky. loajální. Uvolněné odskoky Ovce. nepodvádět. východ.

aby se na nebi mohly ukázat slunce.). barvou. chou (markýz). druhá v hodině Vepře ( 2 1 . okresy a provincie a ze . a pátý duch. zelený dřevěný kníže sedí na východě. že se mohou vrátit do kasáren. První. 1. Tito nositelé lén však usilovali o samostatnost. a Letopisy jara a podzimu (Čchun-čchiou). kovová matka.5 hod. Příchodem hodiny Králíka noc končila a údery do bubnu strážím oznámily. Pět stráží Za císařství se noc dělila na pět dvouhodin. vládl kovům. v níž těchto pět knih bylo jako „klasický kánon" učební látkou. Jednou se jedná o pět božských ovčáků. ]. Pět šlechtických titulů Za dynastie Cou ( 1 1 2 2 .2 1 hod. Druhý. měsíc a hvězdy a aby vítr. je však spojen i s určitým směrem.) a pátá v hodině Tygra ( 3 .). déšť a rosa mohly osvěžovat zemi.9 2 3 ) . století př. j e ž mohou vystupovat v různých podobách. údajně Konfuciovo dílo.). Pět starců spojilo své síly a oddělilo nebesa od země.).. dokonce i s chutí.2 2 1 př. mraky. 1. kovová matka se usadila na západě a žlutý vládce sídlí ve středu a na vše dohlíží. n. žlutý stařec. Pět prvků V čínském světovém názoru. vznikla Císařská akademie.9 0 7 ) nebo Pozdní Liang ( 9 0 7 . jimž se říkalo pět stráží (nebo hlídek) a byly v každém městě udávány ze zvonice a bubnové věže. v lidském životě. ročním obdobím. okruhy. jimž se říkalo „pět starců". Rudý vládce žije j a k o bůh ohně na jihu. Pět nesmrtelných Jako „pět nesmrtelných" (wu-sien) se v Kantónu už odedávna uctívá pět božstev. po (hrabě). třetí v hodině Myši ( 2 3 . Kniha obřadů (Li-ťi) z let 4 8 1 . Pět starců Když z počátečního chaosu vznikala nebesa a země. podílelo se na tom rozhodnou měrou pět základních sil. To bylo předpokladem vzniku všech živých bytostí i člověka. Každý prvek ovládá určité orgány a tělesné funkce. dřevo a voda. temný vládce o b ý v á sever.oheň. n. jindy o pět nesmrtelných oděných j a k o mandaríni a provázejících Nefritového císaře. červe- ný vládce. Za dobu vzniku těchto legend se považuje období Tchang ( 6 1 8 . země. kov. a proto byla léna zrušena a z e m ě rozdělena na kraje. který poroučel dřevu. byl vládcem země. c ' (vikomt) a nan (baron). temný vládce. ovládal vodu.2 2 1 př. kteří jezdí na beranech. neboť jejich původ osvětlují různé pověsti.2 3 hod. v medicíně i jinde hrálo eminentní roli pět prvků (wu-sing) .3 hod. Tyto prvky či živly byly považovány za základ veškeré hmoty a pojímány jako neustále se vyvíjející energie. čtvrtý byl dřevěný kníže.1 hod.mentu (Šu-ťlng). Už kolem roku 150 n. Třetí. První stráž byla v hodině Psa ( 1 9 .) dávali panovníci svým vazalům pět šlechtických titulů: kung (vévoda). Kniha proměn (I-ťing) z 9. n. panoval ohni. Po vykonané práci se starci stáhli do ústraní. 1. Čtvrtá v hodině Buvola ( 1 . Byli to duchové.

Vejce s ním každý den vyrostlo o jednu stopu. Vlasy se změnily v hvězdy. V roce 1258 údajně utekl s jednou dvorní dámou a měl s ní dva syny. Potom se oženil ještě s 19 ženami a přežil 54 synů. mícha v nefrit atd. Západní hora (Si-jue. Mohou způsobit velké neštěstí a přenášet nemoci. někdy má rohy a drží slunce a měsíc. čínský Metuzalém. Aby je nenavštěvovali. na nichž jsou však i buddhistické svatyně: Východní hora (Tung-jue. ve věku 760 let stále ještě svěžím vysokým státním úředníkem. semeno v perly. Též phurpa (v sanskrtu kila). Pchan-ku Podle nej starších čínských mýtů o stvoření světa existovalo na samém počátku v oceánu chaosu kos- mické vejce a v tom vejci kosmický trpaslík Pchan-ku s dračí hlavou a hadím tělem. Lidé však vznikli z j e h o blech nebo z červů j e h o těla. vznikly z j e h o těla všechny věci na zemi i na nebi. na horní. Patriarcha Pcheng-cu byl v roce 1324 př.Pchi-Iu-če-na 155 šlechtických titulů se postupně staly pouze čestné tituly spojené s držbou půdy a různými výsadami. jež se v lamaismu používá při magických obřadech. lasičky. drahokam. mezi starším a mladším bratrem a mezi dvěma přáteli. Pchi-lu-ěe-na Čínské j m é n o nej vyššího buddhy mahájánového buddhismu Vaíróčany. žezlo žu-i. mezi otcem a synem. Je to buddha věčnos- . hada. Když Pchan-ku (nyní už obr) zemřel. kosti v kameny. Cheng-šan) v provincii Šan-si a Jižní hora (Nan-jiie. Když uplynulo osmnáct tisíc let. přinášeli j i m oběti a nazývali je čestným j m é n e m „pět velkých rodin". těžkou a tmavou. roh nosorožce. Chua-šan) v provincii Sen-si. hlavně při exorcismu. Pět velkých rodin Čínští rolníci se obávají zejména pěti škůdců: lišky. Sung-šan) v provincii Che-nan. Tchaj-šan) v provincii Šan-tung. která dohlíží nad porodem a nad výživou a výchovou dětí. a na dolní. zuby v kovy. n. Pět vrcholů Pět posvátných hory taoismu. krysy a dikobraza. Pět z n a k ů b o h a t s t v í Trs korálu. mezi manželem a manželkou. slzy v řeky. na jang a jin. Phurbu Trojhranná dýka. 1. Cheng-šan) v provincii Chu-nan. Pět vztahů Normy sociálního života staré Číny vyjadřovalo pět základních mezilidských vztahů: mezi panovníkem a poddaným. ale najít i rostlinu nesmrtelnosti. lehkou a světlou. N a k o n e c zesnul ve věku tisíce let. Severní hora (Pej-jue. Patriarcha Pcheng je idolem taoistů po zásluze. z níž se dal vydestilovat „elixír života". Tak vzniklo nebe a z e m ě . stříbrný prut. Pchej Jang Taoistická bohyně. vejce puklo a rozdělilo se na dvě části. B ý v á zobrazován v šatu z listí. obočí v planety. Pcheng-cu Oblíbená legendární postava taoistů. protože jejich cílem bylo nejen žít dlouho. Střední hora (Čung-jue.

Stojí na šesti plošinách j e d n o h o z východních svahů Západních hor a vévodí mu třicet pět metrů vysoká pagoda Diamantového trůnu. Podobně j a k o se na řecké posvátné hoře uctívá Panna Maria. v níž býval vystaven sarkofág dr. zvaný též chrám V š e o b e c n é h o v y s v o b o z e n í . 2 je se stovkou mnichů opět nejdůležitějším střediskem mníšskeho života na ostrově.ti.c c h ' Když poutník pracně zvládne devítikilometrový výstup na posvátnou horu Tchaj-šan a projde Jižní nebeskou branou (Nan-tchien- Pchu-ťi-s' Hlavní klášter na Pchu-tchuo-šanu. zejména j a p o n š t í buddhisté. Patroni tiskařů Pi-jůn-s' Klášter Azurově modrých oblaků je snad nejkrásněji situovaný čínský chrám. jehož kult sahá zřejmě až do dynastie Chan (206 př. kde se Buddhovi dostalo osvícení. jež ční z cypřišového a borového lesa a byla postavena podle chrámu Velkého probuzení v indické Bódhgaji. Dnes ostrov opět navštěvují poutníci. uctívá se na Pchu-tchuo-šanu bohyně Kuan-jin. protáhlý horský ostrov na jihovýchodě souostroví Čou-šan-tao ve Východočínském moři. Pchu-sa Čínsky bódhisattva. které až do kulturní revoluce hrály významnou roli a jež se od roku 1980 restaurují: Jižní klášter. až 220 n. matka milosrdenství. n. Z mnoha menších a větších svatyní stojí za zmínku tri velké chrámy. Pchu-sien Čínské j m é n o bódhisattvy Samantabhadry. než byl převezen do m a u z o l e a v Nankingu. takže bychom jej mohli považovat za dálněvýchodní Athos. který existoval vždy a nepodléhá žádné inkarnaci. draky. Jeho čestné j m é n o zní „Buddhistický ráj v moři". V klášteře lze dodnes navštívit Sunjatsenovu pamětní síň. královnami nebes. Na tomto nádherném ostrově bývalo na sto klášterů a pousteven. Sunjatsena. rozčleněná na dvě patra z d o b e n á buddhy. byl založen v roce 1080 a žilo v něm přes tisíc mnichů. Pi Kan Jeden z nejstarších čínských bohů bohatství. V síni 5 0 0 luo-chanů je takřka v životní velikosti 5 0 0 pozlacených soch Buddhových žáků.s i a . lvy a menšími pagodami. Dříve zde žilo přes tisíc mnichů. Skvostná základna tohoto „diam a n t o v é h o trůnu" je terasovitá. z nichž každá postojem a výrazem tváře vyjadřuje osobitý charakter. 1. Pchu-tchuo-šan Nejvýchodnější ze čtyř posvátných hor čínského buddhismu. Ve výtvarném umění sedí ve skvostném rouchu na slonu. ochránce Buddhova učení a meditujících. Hlavním místem jeho kultu je posvátná hora E-mej-šan v provincii S'-čchuan. P i .). Klášter přinášející déšť a Klášter vysvobození moudrostí. o rozloze přes 12 k m a vzdálený 70 kilometrů od přístavu Ning-po. Pi Seng a Feng Tao a sazečů. V chrámech se však objevuje až za dynastie Ming (1368 až 1644). 1. Dnes .

V rozích budovy visí zvonky.-220 n.1 2 7 9 ) se v j e d n é síni císařského paláce schraňovalo od vlády císaře Chuej-cunga 839 obzvláště krásných a vybraných děl uměleckých řemesel. V chrámu lze vidět bronzovou sochu Princezny azurových oblaků. broskvi nebo borovicí vyjadřuje přání bohatství. Pivoňka s květem ibišku. že „když pivoňka kvete. voní na tisíc mil daleko a vábí včely a motýly". Pivoňka Symbol lásky. 1. 1. aby šířil ryzí. které cinkají ve větru. Vyskytovalo se často na amuletech a duchové se jím zapřísahávali. Při tak bohaté symbolice není divu. Dílo dostalo titul „Sůan-che po-ku- . stoly plné ovoce. Tato větry bičovaná svatyně pochází z let 1008 až 1016 a před b o u ř e m i ji chrání bronzové a železné tašky. urozenosti. lunárního měsíce (23724.) i dém o n i c k é písmo. asi 120 km severně od Lan-čou v provincii Kan-su. Když vidíme na obraze pivoňku s lotosovým květem. na které se plivne. září). který se vyznačoval značnou fyzickou silou. která byla zaregistrována. nezkreslené učení. j e d n á se však o tajný kód. ale i silou vůle a dobrotivostí. Písmo se sice podobá čínskému. vážnosti a dlouhého života. Plivání Trojí odplivnutí na zem chrání před zlými duchy. vyřezána do desek a vytištěna. Po-ku Za dynastie Sung ( 9 6 0 . V umění je zobrazován s dlouhými bílými vlasy a dlouhým sněhobílým obočím. vznešenosti. ctnosti. chryzantémou a švestkou. aby j i m duchové neškodili. bohatství a vážnosti a jara. Písmo d u c h ů Vedle běžného čínského p í s m a existovalo od dynastie Chan (206 př. chryzantéma podzim a švestka zimu. aby nositeli amuletu neškodili. Podsvětí viz Peklo P o d z i m n í rovnodennost (čchiou-fen) Menší svátek. potom pivoňka symbolizuje jaro. Jedno přísloví praví. kteří dostanou volno z podsvětí. u přehradní nádrže Žluté řeky. ženské krásy. lotos léto. čeká ho kousek pod nejvyšším vrcholem chrámový klášter Azurového oblaku (Pi-sia-cch'). Živí tak dávají najevo svou sounáležitost se zesnulými a také si zajišťují. Ping-ling-s' Jeskynní chrám. O b r o v s k é Buddhovy sochy prozrazují guptovský styl. že je považována za královnu květin. j í m ž se oslovují duchové.Po-ku 157 -men). proto se mu též říká „Dlouhé obočí". j a b loňovou větví. Pindala B u d d h ů v žák. Démoni. rýžových koláčků a misek s čajem a vínem. Pokrm duchů Při Svátku hladových duchů se dodnes na Tchaj-wanu a v Hongkongu připravují pro duchy. Nejstarší sochy pocházejí z dynastie Liang (502-557) a ty nejskvělejší z dynastie Severní Čou (557 až 581). se již nemohou proměňovat. n. takže ho Buddha se třemi dalšími žáky pověřil. náklonnosti. nakreslena. který se slavií v první polovině 8. jež ovládali pouze taoističtí zasvěcenci.

na z á p a d ě v provincii Sen-si Chua-šan a na severu v provincii Šan-si (severní) . V chrámu. a malý démon spoutá duši unikající z těla a vleče ji před městského boha. Pomocníci městského boha Městskému bohu stojí podobně j a k o mandarínu po boku řada pomocníků a lze je vedle něj vidět i v chrámech. že musí zemřít. Městský bůh je vysílá. Poslové p r v n í h o p ř á n í Tenké vonné tyčinky podobající se tužkám. na jihu v provincii Chu-nan (jižní) Cheng-šan. Kniha dala nový podnět již beztak živému sběratelství mezi úředníky. „bílý a černý d é m o n " nebo „generálové Sie a Fan". jí se zejména druhý den slavnosti Nového roku. Stavbu monumentálního chrámu v tradičním slohu umožnily četné dary věřících. Trůní od roku 1993 na štítu Muk Yue a stala se symbolem Hongkongu. j i m i ž před sebou ženou duše. kteří bývají v chrámech často ztvárňováni v nadživotní velikosti a mají řadu j m e n . Jeho hlavní síň připomíná síň Nejvyšší harmonie v pekingském Císařském paláci. tzv. které později předají podsvětí. takže obrazům ztvárňujícím krásné předměty. jimž pak lze svěřit první přání. Pomeranč Ovoce přinášející štěstí.95 m) a váží 250 tun.n a n . Od strážců bran přes písaře a posly až po strážníky se j e d n á o zkrocené démony. „velký a malý démon". Byly mezi nimi i mimořádné obrazy tehdejších maleb tuší. Velký démon člověku oznamuje. Byl vysvěcen až v roce 1970. Popel Symbol bohatství. Posvátné hory taoismu se již odedávna uctívaly j a k o hory světových stran: horou středu je Sung-šan v provincii C h e . Rovněž slouží k zahánění duchů zesnulých.4 metru (s podstavcem 33.tchu" (Obrazy starých uměleckých předmětů v síni Suau-che). Jedná se o „nevyslovitelné démony". Jejich plamen a vůně přivolávají bohy. „havraní zlato". Po Lin Největší hongkongský buddhistický klášter Vzácného lotosu (Po Lin) stojí na ostrově Lantau ve stínu j e h o nejvyššího vrcholu (934 m). kteří nyní plní důležité úkoly. aby si ho usmířili a dlouho udrželi od těla. Z tohoto zástupu vynikají pro svůj vzhled zejména M a . když někomu udeří poslední hodina. z nějž vede 200 schodů k největší venkovní soše Buddhy na světě. žije přes 100 mnichů a jeptišek. Jsou ozbrojeni vidlemi. Dále jsou nepřehlédnutelní další dva démoni. V mnoha chrámech věřící natírali rty velkého d é m o n a m e d e m nebo opiem. B u d d h o v a s o c h a j e vysoká 26. starožitnosti a p o d o b n é poklady se dodnes řiká „obrazy Po-ku". na východě se v provincii Šan-tung zvedá Tchaj-šan. Posvátné hory Cína má pět posvátných hor taoismu a čtyři posvátné hory buddhismu. a proto se j i m říká „starší a mladší bratr". neboť Šedočerný popel připomíná slitinu zlata a mědi.m i e n (Koňský obličej) a Niou-tchou (Buvolí hlava).

Cestu středu (Cung-jung) a Mencia ( M e n g . 1. vystavěný v letech 1 6 4 5 . Putovalo se na posvátná místa v horách. se za základ myšlení a konání všech poddaných císaře Říše středu považovalo devět děl. P o t o p a I v Číně existuje legenda o potopě. Velké učení (Ta- -sue). Kniha písní ( Š -ťing). Ťiou-chua-šan v provincii An-chuej.) stal státním d o g m a t e m . kam se přinášejí oběti milosrdnému bódhisattvovi Kšitigarbhovi (Ti-cang) a poslední. již buddhisté považují za příbytek bódhisattvy Avalókitéšvary. audienčními síněmi. j e ž jsou postkonfuciánské a sepsali je Konfuciovi žáci nebo filozofové. 1. Posvátné hory buddhismu jsou Wu-tchaj-šan v provincii Šan-si. byly závaznou státní doktrínou až do pádu poslední dynastie a kriticky se k nim navracelo za přelomových období. Kniha obřadů (Li-ťi).1 6 9 4 na Č e r v e n é hoře.c ' ) s M e n c i o v ý m i rozhovory a výroky. na níž se uctívá bódhisattva Maňdžušrí (Wen-šu). Pět kanonických knih či Pět klasiků (Wu-ťing). 2. Jsou to Rozhovory a výroky (Lun-ju). ke klášterům a chrámům. Kniha proměn (I-ťing) a Letopisy j a r a a podzimu (Cchun-čchiou). A protože vtěleními tohoto bódhisattvy jsou pouze dalajlámové. Pojmenována je podle hory Potála v jižní Indii. n. Tyto duchovní základy Cíny přečkaly veškeré politické otřesy. P o t á l a Dalajlámův palác ve Lhase. ostatní čtyři uspořádal. Obrovská budova s m n o h a kaplemi. P o u t ě Čtvrtý měsíc byl ve staré Číně dobou poutí. na která se pohlíželo jako na posvátné knihy a j e ž byla učební látkou ke všem státním zkouškám. vnitřními dvory. Na všech těchto horách se za dávných časů obětovalo určitým bohům. Jedná se o: 1. schodišti a výklenky byla v letech 1989 až 1994 zrenovovaná a d o c h o v a l a se s veškerými svými poklady. Schraňuje bezpočet uměleckých děl a má 50 000 čtverečních metrů nástěnných maleb. bylo toto j m é n o přeneseno na palác. E-mej-šan na dalekém západě. Čtyři klasické knihy (S'-šu). pojednávající o dějinách státu Lu. kteří se zachránili v obrovské lahvovité tykvi a stali se zakladateli nového lidstva.-220 n. Za M a o Ce-tunga se jejich platnost popírala a zesměšňovaly se. kteří dále rozvíjely myšlenky svého velkého Mistra. dnes jsou to opět vážená díla považovaná za základy čínské kultury. na místě. P o s v á t n é k n i h y Od doby. jimiž jsou Kniha dokumentů (Šu-ťing). zredigoval a vydal. Poutě často organizova- . co se konfucianismus za dob dynastie Chan (206 př. Poslední knihu. při níž utonuli všichni lidé až na dva sourozence.Cheng-šan. na n ě m ž se uctívá Samantabhadra (Pchu-sien). hornatý ostrov Pchu-tchuo-šan v provincii Ce-ťiang s bódhisattvou Kuan-jin. sepsal v pokročilém věku Konfucius. kde stával hrad tibetských králů.

dřevě nebo papíru. který se slaví 18. s nímž porazil království Wej. dne 1. Příchod mrazů (šuang-ťiang) Menší . Praotec Sun Jedním z nejpozoruhodnějších čínských bohů je patron obuvníků Sun Pin. a proto s e j í brzy přezdívalo „dřepící a žeroucí společnost". vymysleli si důvtipní Číňané tzv. A protože byla nejen nákladná. Ti. P r v n í rodina pod nebesy Č e s t n é j m é n o propůjčené císařem rodině Kchung. navršili papírovou horu. kdo nechtěli nebo se nemohli na pouť vydat. Prsten Symbol trvání. proto ho také v chrámech na ní vídáme. neboť početní poutníci jim zajišťovali živobytí. jimiž se platilo v hostincích. K těmto poutím se vydávaly tištěné průvodce s n á v o d e m ke správnému chování v chrámu. Pro ty nejchudší. Občas se zhotovovaly i reliéfy do kamene nebo ražby na cihly. bývá Pratjékabuddha vždy zobrazován j a k o stojící mnich. z níž pocházel Konfucius. Zmrzačený Sun unikl do sousedního království Čchi. A protože se takové námaze podrobují prakticky jen m n i c h o v é . Prapor duší Prapory duší jsou malby šťastných symbolů na textilu. Prabuddha viz A d i b u d d h a P r a d ž ň á p á r a m i t a V sanskrtu „dokonalost moudrosti". kde postavil vojsko. zvané též „sedící společnosti". kde se filozof narodil a kde je rovněž pohřben. též j m é n o jedné bohyně mahájánového buddhismu. P r i n c e z n a Miao-šan Přídomek bohyně Kuan-jin. Podle pověsti se narodil v království Čchi v d o b ě před Konfuciem a studoval s jistým Pchangem. kteří si pouť nemohli dovolit. jenž dosáhl procitnutí sám o sobě a pro sebe. Sun byl pilný a úspěšný a brzy vzbudil Pchangovu žárlivost. z n á m ý též j a k o Praotec Sun. Pchang Suna u krále pomluvil jako zrádce a král ho dal odsoudit k smrti. Pouť se vždy považovala za něco nesmírně záslužného. P r o b u z e n í h m y z u (ťing-če) Menší svátek. jež se dávají zesnulému do hrobu. březen)./6. ale i namáhavá. již prohlásili za posvátnou a tím za příbytek nějakého božstva. lunárního měsíce (5. K takové „pouti" patřila i představení kejklířů a herců a velká hostina. „stacionární cesty". Nesmí se zaměňovat s historickým B u d d h o u . Sídlem tohoto nyní značně rozvětveného rodu je statek Kchung v Čchu-fu v provincii Šan-tung. U tohoto fiktivního poutního místa se pak modlili a obětovali. Ortel byl nakonec zmírněn na utětí nohou.Prabuddha 160 ly i kláštery. nerozbitnosti. Pahýly si překryl holeněmi z rybí kůže a do bitvy jel na černé krávě. Pchang se později stal prvním ministrem v království Wej a na temže dvoře získal úřad i Sun. ačkoli mu byl vzorem. Prase viz Vepř Prat jékabuddha Buddha „samotář". kláštery vydávaly poukázky. Jedno rameno má obnažené a dlaně má sepjaté. šťastného návratu.

Vyznačoval se bystrým rozu- mem. pocházel z urozené rodiny v Kapilavastu. bráhman. byl vychovatelem královských dětí. P ů s t za rodiče Když se někdo ve staré Číně o svých narozeninách postil. Purpurová planeta Polárka j e p o važována za Purpurovou planetu a zároveň je císařovým emblémem. . potom se přidal k Buddhovi a stal se j e h o žákem. Přísaha h o r á m a moří Nejposvátnější a nejsilnější čínská přísaha.svátek. kde jeho otec. dne 9. p o t o m zcela jistě z úcty k zesnulým rodičům. P ú r n a Jeden z deseti významných B u d d h o v ý c h učedníků. který se ve staré Číně slavil 13. vynikal v dialektických diskusích a uměl srozumitelně vysvětlovat Buddhovo učení. protože se ztotožňuje s „Nejvyšším p ó l e m " (Tchaj-ťi). lunárního měsíce (23724. Púrna už delší čas žil asketickým životem. říjen).

R á h u l a Jediný Buddhův syn; později se stal mnichem a patřil k deseti nejlepsím B u d d h o v ý m učedníkům. Porodila ho Gautamova choť Jašódhara a po její smrti ho vychovávala její sestra. Když potom Gautama dosáhl osvícení a j a k o B u d d h a se j e d n o u nakrátko vrátil do r o d n é h o města Kapilavastu, patnáctiletý syn se k němu přidal a stal se mnichem. B u d d h a ho před svou smrtí urči! s třemi dalšími mnichy za „správce" svého učení, kteří se měli postarat o to, aby se nepozměněno šířilo dál. Ráj Pozemský ráj znají Číňané dvoj í : nejznámější je v horách Kchun-lun, druhý na ostrovech Pcheng-laj, Fang-čang a Jing-čou ve Východočínském moři. P r o lidi setrvávající ještě na zemí jsou tyto ráje prakticky nedosažitelné, ale duše, která žila řádným životem, má do nich po smrti přístup. Západní ráj v horách Kchun-lun je příbytkem bohyně Si-wang-mu zvané Královna matka Západu, na ostrovech Pcheng-laj zase žije Osm nesmrtelných. Buddhisté p o zději Západní ráj prohlásili za příbytek bohyně Kuan-jin, buddhistické „Matky milosrdenství".

R a t n a s a m b h a v a „Zrozený z klenotu" je jedním z pěti nadsmyslových buddhů, vládne jihu a je zlaté barvy. Rukou dělá gesto plnění slibů a zobrazován bývá vsedě na lvu n e b o na koni. Rituální nádoby V kultu předků j sou už v 16. století př. n. 1. prokázány bronzové rituální nádoby. K obětním účelům sloužily trojnožky, nádoby na potraviny a nápoje a také veliké kotle na obětní maso. Díky o z d o b á m , nápisům a bohatství tvarů mají velký význam pro studium kulturních dějin Číny. R o p u c h a Symbol dlouhověkosti. Třínohá ropucha je zase s y m b o l e m měsíce. Ve staré Číně se dětem dávala k o l e m krku sušená ropuší k ů ž e , která předstírala neštovice. D é m o n i a jiní zlí duchové se měli domnívat, že dítě postihlo už tak dost neštěstí a že není nutné škodit mu jesle víc. R o s a Symbol císařské milosti, ale i letmého milostného vztahu. Růže Růže ve váze z n a m e n á přání „Zdar ve všech ročních obdobích", neboť v Číně kvete po celý rok. R ů ž e n e c Symbol modlitby. Buddhisté používají k počítání modliteb růže-

Ryžová zrnka

163

nec o šestnácti, osmnácti nebo sto osmi korálcích. R y b a Symbol bohatství, hojnosti, blahobytu, zmnožení, regenerace, harmonie a štěstí. Ryba je v čínštině souzvučná s výrazem pro nadbytek (jíl). Ryby j s o u rovněž s y m b o l e m ostražitosti, neboť nikdy nezavírají oči. Jestliže se ryba, většinou kapr, skombinuje s lotosovými květy, znamená přání „Kéž žiješ stále v nadbytku". Rybí talísmany chránily před neštěstím a nepříjemnostmi. Rovněž se věřilo v rybí démony. Lidé se domnívali, že utopenci se mění v ryby, navracejí se v lidské podobě na zem a mohou se oženit nebo vdát. Lze je poznat podle toho, že se musí denně koupat. Rybář s udicí Oblíbený motiv čínského umění, zároveň symbol kiidu a trpělivosti.

Rybník Sedmi vzácností V zobrazeních buddhistického ráje lze často vidět krásný lotosový rybník, který je vytvořen ze sedmi vzácností - zlata, stříbra, perleti, emailů, achátu, perel a růží. Voda v něm je čirá a sladká a j e h o dno pokrývá zlatý písek. Na hladině kvetou skvostnými barvami lotosy a nádherně voní. Uprostřed má fontánu, jež chrlí vodu z dračí tlamy. Kolem poletují překrásní ptáci, kteří přelibě zpívají, neboť zpívat umějí ještě před vylíhnutím. Vidíme bílého jeřába, fénixe, papouška a ještě čtvrtý úžasný druh zvaný kalavinka. Na některých obrazech mají tyto kalavinky trup dítěte a ruce, v nichž drží hudební nástroje, j i m zdobí řetězy a náramky. Rýžová zrnka Symbol bohatství, plodnosti a ochrany proti zlým duchům.

Ř í č n í b o h o v é Ve staré Číně měla každá ř e k a svého boha, „Pánem řeky" se však mínil především bůh Žluté řeky, který postupem času dostal vícero j m e n (Feng I, Ping I, Wu I, Pcho C h e ) . Býval zobrazován i na bílém oři j a k o majestátní postava s rudým knírem a černou korunou. Dlouho se mu přinášely lidské oběti: každý rok za něj „provdali" hezké děvče. Později se řece namísto ži-

vých obětí předávaly slamění panáci - anebo se do vody házely drahocenné nefritové prsteny, které měly zajistit, aby se člověk bezpečně dostal na druhý břeh. Říšští b o h o v é Božstva, jež měla nárok na velké oběti, při nichž se poráželi buvoli, ovce a prasata, a která podobně jako Konfucia a boha války Kuan-tiho uctíval přímo císař.

Sakja Klášter 143 km jihozápadně od Žikace v údolí řeky Grom, centrum jedné z hlavních škol tibetského buddhismu Sakjapa. Zbudován byl roku 1073 m o c n ý m knížecím rodem Khon. Jeho severní část byla zcela zničena za kulturní revoluce v letech 1 9 6 6 - 1 9 7 6 . Zachovala se jižní část s palácem, bývalým sídlem hlavního lamy školy sakja. Velká shromaždbvací síň a kaple schraňují vzácné poklady, zvláště bronzové Buddhovy figury, stupy a relikviáře. Sakjapa Jedna z hlavních lamaistických sekt, která j a k o první získala v Tibetu i světskou moc. S a k r á l n í nádoby na víno Už před 12. stoletím př. n. 1. se v Číně odlévaly b r o n z o v é nádoby na víno, které pak za dynastie Šang-Jin (asi 1523 až 1027 př. n. 1.) hrály významnou úlohu při náboženských obřadech na knížecích dvorech. Tato mnohdy mistrovská díla, zdobená četnými zvířecími symboly, byla také patrnými symboly spojení mezi předky a osobami žijícími a zároveň projevem politické moci a ekonomické síly. Samantabhadra V sanskrtu „Dobrý na všechny strany" anebo „Ten, jehož

dobrota proniká vším", dhjánibódhisattva mahájány a ochránce všech šiřitelů nauky. Z o b r a z o v á n bývá s Buddhou a Maňdžušrím anebo na slonu se šesti kly, j e ž symbolizují vítězství nad šesti smysly. Uctíván je pod čínským j m é n e m Pchu-sien především na hoře E-mej-šan v provincii S'-čchuan, kde má hlavní svatyni. Jestliže Maňdžušrí (Wen-šu) je považován za představitele moudrosti, Samantabhadra představuje milosrdenství. San-kuan ta-ti „Tři velicí prapočáteční vládci" jsou další taoistická božstva, která ve výtvarném zobrazení nelze od sebe rozlišit: všichni tři sedí v chrámech j a k o císařové ve skvostném rouchu a s perlovou korunou. Tchien-kuan je p á n e m nebes a sedává na oblaku. Šuej-kuan vládne vodě a létá na draku a Ti-kuan řídí vše, co se nějak týká země, a lze ho často vidět na koni. Sansára Též samsára; putování nek o n e č n ý m koloběhem života, smrti a znovuzrození, z nějž se jedinec vymaní jedině dosáhnutím nirvány. S a o - č c h i n g Bohyně počasí, j e ž při přílišných deštích rozhání mračna.

Jsou to j e d n o r o ž e c . Sedmdesát dva Magické číslo. a „sedm hvězd". uši. Konfucius žil 72 let a měl 72 žáků. nosní dírky a ústa. pár králových náušnic. dobrý ministr. který spravuje říši. hudbě a dalším uměním se uchýlili na stinné místo k debatám a ke hře na hudební nástroje.Saturn „Hvězda z e m ě " (Tchu-sing). mohou si všichni vydechnout. Ctnostná královna. kůň. S e d m nezbytností Oheň. Sedm Sedmička sice v čínské číselné mystice nedosáhla takového významu j a k o v západním kulturním okruhu. než přejde do podsvětí. A protože jejich způsob života byl pro mnohé Číňany nedosažitelným ideálem. Staří Č í ň a n é se obávali sedmdesáti dvou zlých vlivů. a generál. čaj. Říkalo se. Pro astrologii a astronomii bylo významné „Sedmihvězdí". olej. sůl. bílý slon j a k o symbol učení s univerzálním nárokem na vládu. tříoký klenot a trs korálu s osmi větvemi. j e ž byly převzaty z čínského umění a od té doby je lze vidět i v četných tibetských a mongolských chrámech a klášterech. klenot. jenž vždy vítězí. že člověk má v hlavě sedm otvorů: oči. aby se tak zesnulému umožnil na onom světě podobný život. j a k se říkalo souhvězdí Velké medvědice. v černé epidemie a smrt a v bílé smutek a sucho. Měsíc a pět planet. planeta důležitá pro zemi. pár sloních klů. Avšak ve spojení s ostatními čtyřmi planetami ohlašuje v zelené barvě záplavy. S e d m klenotů Ve světě lamaistických symbolů existuje sedm šťastných znaků. sója. neboť sluneční rok se dříve počítal na 72 pětidenních týdnů. Teprve když je Jupiter žlutý. zkřížené klenoty. . neboť se blíží období blahobytu. Sedm moudrých bambusového háje Už za dynastie Východní Ťin (317 až 420) bylo „Sedm moudrých bambu- sového háje" pojmem a uměleckým motivem. S e d m vzácností Při určitých obřadech se o buddhistických svátcích na oltáři vystavuje „sedm vzácností vládce světa" a nabízejí se božstvu. v rudé nepokoje. objevovali se už v raných dobách na náhrobních malbách. a proto se jí každý sedmý den přinášely oběti. Vášnivě oddáni literatuře. neboť se věřilo. Jsou to koleso držma. jimiž se mínilo Slunce. j e ž ustavičně číhají u nestřežených bran a dveří. že duše zesnulého potřebuje po smrti sedmkrát sedm dnů. pár královniných náušnic. Za n o v o r o č n í noci v hodině Tygra (mezi třetí a pátou ranní) musela hlava rodiny tyto duchy zahnat zaklínadly. jenž táhne Slunce po obloze a svého pána dokáže vmžiku odvézt kamkoli. přináší po celý rok štěstí. rýže. který splní všechna přání. jež stojí věrně po boku svého pána. ocet. Když se setká s Jupiterem ve stejném „paláci". Tyto předměty se podle indické tradice prezentují na lotosových podstavcích a jsou většinou zhotoveny z bohatě zdobených vzácných kovů nebo z bronzu. ale byla důležitá pro kult mrtvých.

Králem otcem Východu . Stejný význam mají kamenní buddhové ve světoznámých čínských jeskyních. neboť před ním byli na světě už četní buddhové a ještě nesčetní přijdou. a proto se mu výstižně říká „den setkání". hlavním městě autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. Si-li-tchu-čao Lamaistický klášter Si-li-tchu-čao v Hokhotu. Shromáždění stovky bohů Podle taoismu vykonávají nebeští bohové 19. Studium trvalo patnáct až dvacet let.Sekera Symbol autority. mongolštiny a tibetštiny. Tento den smějí čerstvě provdané dcery navštívit své rodiče. tak pozemšťané. atribut boha tesařů Lu Pana. Podle tohoto pojetí vše.představuje nebeský pár. obývá oblačný palác a je pánem Východního nebe. který v rytmických opakováních představuje koloběh světa. Tung-wang-kung. Podle některých pověstí dělají bohyni v tomto paláci . v j e h o zahradách prýští kouzelné p r a m e n y a zrají broskve nesmrtelnosti. oděn do fialových mlh. s manželem Tung-wang-kungem . Matka Západního nebe nebo též Nebeská matka. Shromáždění buddhů Na mnoha buddhistických obrazech vidíme řadu stejných figur buddhů. jež obklopují mnohem většího sedícího historického Buddhu. Založen byl roku 1419 a stal se velkou klášterní univerzitou. Jedná se o nejlepší příklad lamaistické architektury ve Vnitřním Mongolsku. j e d n a z dvanácti insignií císařské moci. česky „Růžová zahrada". Si-wang-mu Královna matka Západu. Takový obraz má připomínat nekonečný řetězec znovuzrozování. Tyto plody. v níž přes 5000 mnichů studovalo posvátné spisy. aby bohové viděli na cestu ke svým nebeským příbytkům. Sloužil j a k o překladatelské středisko čínštiny. už jednou bylo a vše se bude opakovat. byl založen za dynastie Ming ( 1 3 6 8 . Nepředstavitelně krásný palác obepínají v délce tří set mil hradby se zlatými cimbuřími. jichž jsou tisíce. dne 1. Sera Jeden z největších klášterů sekty Gelugpa. Stovku je třeba chápat symbolicky. dozrávají jen jednou za tři tisíce (a více) let.1 6 4 4 ) a rozšířen za poslední dynastie Čching. který stvořil jin a j ang a vládne Východnímu a Západnímu nebi. Za kulturní revoluce byly četné budovy zničeny. lunárního měsíce hromadnou návštěvu u nejvyššího nebeského vládce Nefritového císaře. 5 kilometrů severně od Lhasy. V taoistických rodinách se přinášejí oběti bohům a pálí se hromady napodobenin bankovek. neboť zahrnuje všechna božstva taoistického panteonu. hlavní budova se však částečně uchovala. Narození Buddhy v Indii tak není jedinečnou událostí. po nichž touží jak bohové. Si-wang-mu vládne Z á p a d n í m u nebi a sídlí v pověstmi opředeném paláci v horách Kchun-lun v dálném Východním Turkestánu. K o m p l e x má pět dvorů a četné síně s patnáctimetrovou dagobou. co je dnes.

který se slavil 2. na níž se podávají opičí játra. Silný m r á z (ta-chan) M e n š í zimní svátek. Siao-š' a Nung-ju Symboly manžel- ského souladu. Zejména se snažili napodobovat zpěv krále ptáků fénixe. Jejich povznesení na bódhisattvy svědčí o tom. leden) a byl spojen s vydatným jídlem a teplými nápoji. Sien-jiian Patron krejčích a výrobců k o m p a s ů a vědeckých nástrojů. jaký význam se medicíně při- . u m n ě vyšívaný váček s vonnými léčivými bylinami. Siang-pchao Dětský amulet. kdy do jejího paláce přilétá na bouřkovém mraku dračí král Lung-wang. K nim patřil i zbožný buddhista Siao-jen. S dary však přichází i celá řada dalších bohů a p o t o m j s o u pozváni k hostině. Později je začali uctívat j a k o nesmrtelné a považovali za symbol manželského souladu. n. zakladatel dynastie Liang (502 až 5 5 7 ) . 5.společnost nesmrtelní a slouží j i m nebeské víly. Jednalo se o vladaře. Siao Che Patron kaligrafů. a to buď pro své zásluhy. přičemž se od nich očekávala nebeská pomoc. Jeho bratr za ním nezaostával a získal v Číně přídomek „Jasnost a trhavé světlo". J e d n o h o dne lidé viděli. n. L). k jejímuž vzniku sám podstatně přispěl. Brzy se jej naučili tak dokonale. Hrál skvěle na bambusovou flétnu a hře naučil i svou ženu Nung-jů. S i d d h a „Dokonalý Mistr". že se na stromy v jejich zahradě slétala celá hejna těchto ptáků.).-220 n. 1. lunárního měsíce. který zvládl své tělo i mysl a dosáhl nadpřirozených schopností. o Svátku dračích člunů. kteří byli po smrti zbožněni. 1./21. Sing Su K u a n g a Tien K u a n g M i n g Tito bratři byli lékaři ve staré Indii a pro svou lásku k lidem a mimořádné léčitelské úsilí povýšeni na bódhisattvy. anebo proto. dne 12. Býval to první ministr nově založené dynastie Chan (206 př. lunárního měsíce (20. a nikdy je už nespatřili. Siao-jen Čína měla značný počet tzv. ale i v Číně. Podle legendy byl Siao-š' historikem na dvoře čouského císaře S ů a n . dne 5. politických bohů. N a k o n e c jejich hra přivábila i draka.š ' na draku a Nung-jů na fénixovi vzlétají na nebesa. v němž nakonec zemřel. aby se určitý čin ukázal j a k o zcela neoprávněný a sloužil tak j a k o varování budoucímu vladaři. lunárního měsíce. Tato silná osobnost b y l a později zbožněna a vzývána před řešením závažných záležitostí. jejž děti nosily kolem krku. j a k S i a o . Narozeniny Si-wang-mu se slaví 3. morek fénixe. vždy dostávaly nový. Sing S u Kuang se ve své vlasti j m e n o v a l Bhaisadžja a stal se znám ý m j a k o „Světlo h v ě z d " nejen doma. který byl svržen z trůnu a vsazen do vězení.w a n g a (827 až 781 př. v modrém hedvábném rouchu přichází bůh štěstí a bůh bohatství přináší množství pokladů. medvědí tlapy a zejména broskve nesmrtelnosti. dne 3.

Slabý m r á z (siao-chan) Menší svátek. V těchto velkých síních často bývaly tabulky předků dvaceti. V určité dny roku se dětem sírou potíral nos a uši na ochranu proti strašidlům.Slon 169 kládal i v buddhistických zemích. Obrat „ulomit větev skořicovníku" znamená obstát ve státních zkouškách. Buddha. Skořice Obraz se skořicovou kůrou a b r o s k v o v ý m i květy symbolizuje dlouhý život v ctnosti. jednalo se o samostatnou budovu uvnitř většinou rozlehlých obytných dvorů.1 7 2 2 ) daroval několik bílých slonů. Obraz chlapce j e doucího na slonu vyjadřuje přání štěstí. S buddhismem přišlo do Číny množství nových symbolů a tím i nové pověsti o slonech. zejména vynikají kly a masivní tělo. Na to narážel i vládce thajského království Ajuttchaja. který nese na hřbetě ve skvostné truhlici vzácné dary. ale i štěstí. neochvejnosti. Slon byl brzy považován za symbol síly a moudrosti. . rozum a moudrost. sílu. který se na venkově slavil 17. Občas lze na obrazech vidět slona. neboť už v nej starších znacích pro slona jsou jasně patrné jeho obrysy. Vzhledem k tomu. Do rakví se dávala síra jako ochrana před démony. v ě n o v a n o u výhradně kultu předků. když čínskému císaři Kchang-simu ( 1 6 5 4 . Síň p ř e d k ů V domech z á m o ž n ý c h Číňanů bývaly často síně předků. že bílý slon vyslaný bohem Indrou se dotkl pravého boku královny Máji. se jména předků psala na hedvábné pruhy. Síň dévarádžů Síň nebeských králů (tchien-wang-tien) se ve všech větších buddhistických klášterech nachází hned za vchodem. Skála Symbol trvání a věčnosti. lze je srovnávat s bratry K o s m o u a Damiánem. Slon V dávných časech sloní stáda táhla Čínou až ke Žluté řece. Uctívají v něm spirituální energii. dne 11./6. tedy rodinný rodokmen značného rozsahu. V buddhistickém Siamu se stal bílý slon státním symbolem a spatřují v něm inkarnaci budoucího buddhy. V buddhismu je slon jedním z nejprominentnějších symbolů a patří mezi sedm vzácností. Impozantní tvor na člověka tehdy hluboce zapůsobil. dnes už jich žije jen pár v pralesích jižního JUn-nanu. který na této zemi nastolí království štěstí. jež si takovou síň nemohly dovolit. V méně z á m o ž ných rodinách. třiceti i čtyřiceti generací. později se sloni lovili ještě v jižních provincích. Síra Ve staré Číně byla síra považována za čarovný prostředek. že jsou považováni též za patrony lékařů a lékárníků. j a k ý je m o ž n ý jen v Číně. které se daly stočit a uložit na bezpečném místě. neboť velký slon se řekne tu siang. Slepice s kuřaty Symbol úspěšné výchovy dětí. což zní podobně jako ťi-siang neboli „šťastný". Zajíc na m ě síci drtí v hmoždíři skořicovou kůru a vyrábí z ní elixír života. Buddha byl počal lak. lunárního měsíce (5. leden).

duše zesnulých. švestkových větví a strak znamená „manželské radosti". a když zavolá. Sto rodin Celý čínský národ. S o u d c e lidského osudu Přídomek boha domácího krbu. neboť v srdci sídlí city a v játrech odvaha. kdo je slyší. Známé je též zobrazení Buddhy. Když se muž a žena lou- . Sníh Symbol vysokého věku i pomíjivosti. aby zaháněl zlé duchy. Straka Straky přinášejí štěstí. j e n ž jednou dosáhne úřednické hodnosti. co se v domě děje. neštěstí a démonických vlivů. někdy se jim též říká „sto bohů". Sokol Symbol odvahy a smělosti. Slunečník Symbol důstojnosti. když fouká. nejí a nepije. aby se narodil syn. nastane léto. Sluneční půst Za císařství mnozí Číňané drželi 19. j i m ž je předurčen společný život. jež vedou k císařským hrobům. Sto dětí Už za dynastie Tchang (618 až 907) bylo zvykem. Starý m u ž na měsíci Jue lao-jie s dlouhým šedým vousem je považován za neviditelného zprostředkova- tele sňatků. přijde p r u d k á bouře. Sto duchů Všichni zbožnění duchové. tj. Mělo se tak vyjádřit přání početného potomstva. totéž platí pro dvě straky hledící na sebe. Kombinace bambusu. jak sedí v kruhu svých žáků a opice a slon mu v pokleku vzdávají poctu. Sova Jako noční pták symbol tmy. Na tento závěs se pestrými barvami vyšívala skutečně stovka hrajících si dětí. Později se děti malovaly i na porcelánové vázy. přichází zima. Úředník na koni. je dlouhý pět set kilometrů a nedýchá. že přijde host nebo že k tomu. n e úplatnosti. Obraz s dvanácti strakami symbolizuje dvanáct dobrých přání. V Cíně tato buddhistická představa zřejmě přispěla k tomu. jenž vidí a slyší vše. brzy zavítá štěstí. noci. Ve staré Cíně se na válečné vozy náčelníků často připevňovaly prapory se sokoly j a k o velitelské znaky. protože neviditelnou rudou stuhou spojuje ty. který pak trestá zlo a o d m ě ňuje dobro. Slunce a kohout Symboly jitra.bódhisattva Samantabhadra i velký reformátor Congkhapa bývali zobrazováni na slonu. Zadní strany zrcadel se dříve zdobily strakami. Srdce a játra Tak oslovuje žena svého milého. dne 11. jejich přílet se vždy vykládá j a k o dobré znamení. Když otevře oči. lunárního měsíce půst. vyjadřuje přání. jejich křik upozorňuje. že se při svatbě v císařské rodině tkal „závěs sta dětí". rozední se. zejména manželské. a o novoroční noci podává hlášení Nefritovému císaři. kolem kterého létají straky. Stín p o c h o d n ě Bůh Stín p o c h o d n ě (Cu Ťin) vypadá j a k o had s lidským obličejem. že na tzv. aby j i m byly odpuštěny hříchy. se rovněž stavěli kolosální kamenní sloni. Jestliže však j e d n o u dýchne. Rozevíral se při porodu nad postelí rodičky. bezpečí a čistoty. cesty duchů.

než vůbec sáhli po sekeře. lunárního měsíce vzlétly na nebe a vytvořily most přes nebeskou řeku (Mléčnou dráhu). aby pcho už tělo neopustila. že se nad nimi bozi slitovali a umožnili jim. V mnoha končinách jižní Číny si lidé netroufali kácet příliš vzrostlé stromy ze strachu. která tkala šaty b o hům. jež se po smrti chovají rozdílně. Přikázali strakám. jež hlídaly sochy strážců často značných rozměrů. Věřilo se. zároveň je považován za spojnici mezi nebem a zemí a žebřík do nesmrtelnosti. Uctívání stromových božstev se nevyskytuje pouze v animismu a hin- . Duše chun se vznese k nebi. že jestliže bude jeden z partnerů nevěrný. Strom V mytologii symbol k o s m u . že v každém stromě přebývá nějaké božstvo nebo duch. Zdobení stromů girlandami a lucernami se považuje za dozvuky kultu stromů. ale nakonec se musela vrátit na nebesa. zrcadlo rozbili a každý si nechal polovinu.Strom 171 čili. Do větví stromů. Stávali na beranech. ale i umělé výtvory j a k o stromy přání nebo stromy peněz. O b zvláště důležitá byla ochrana před d é m o n e m Fang-liangem. O blaho zesnulého bylo postaráno o b r o v s k ý m množstvím pohřebních darů. který zesiluje výhružný dojem. aby se j e d n o u ročně setkali. Odloučení manželé tolik naříkali. U m ě n í ztvárňuje nejen známé druhy stromů. Malované a glazované sochy se do hrobů ukládaly nejpozději od dynastie Tchang (618 až 907). Strážci tedy měli dohlédnout i na to. Jedním z nejkrásnějších čínských mýtů je příběh o N e b e s k é m pasáčkovi a N e b e s k é pradleně. oslech nebo sražených d é m o n e c h a pěstmi hrozili k a ž d é m u vetřelci nebo lupiči. na nichž po střásání znovu narostou mince. sveřepě hledící duchy nebo hybridní bytosti. aby v noci 7. V jiných oblastech zase prosili duchy stromů o odpuštění. Strážci (čen-mu-šen) mohli být až metr vysocí a většinou představovali mohutně vyhlížející válečníky v nádherných uniformách. V dávných časech se věřilo. stala se j e h o ženou. Někdy mají na přilbách velkého ptáka. Zůstala s ním na zemi. Často se výrazem. j i n a k natropí velké škody. postoj e m a zbraněmi podobají strážcům světa (lókapála). aby se duch stromu nemstil a nepřinesl neštěstí celému okolí. Pasák krav si získal lásku n e b e s k é dívky. Strážci hrobů Hrobní kult pěstovaný v Číně již od pradávných časů lze mnohotvárností a nákladností srovnávat jedině se starým Egyptem. Strážci však měli i další funkci. v nichž přebýval dobrý duch se zavěšovaly cedulky s přáními nebo votivní dary. j e h o část zrcadla se promění ve straku a rozletí se za podvedeným. který se živil útrobami nebožtíků. Před určitými stromy se pálívalo kadidlo a obětovaly se jim pokrmy j a k o obrazům bohů. ale duše pcho žije dále v hrobě a neměla by se již vrátit do říše živých. dne 7. Podle čínského pojetí má totiž člověk dvě duše.

Střední oběti císařovy 172 duismu. Pagoda je dvanácti boká podle dvanácti měsíců lunárního kalendáře. čtvercovém nebo m n o h o s t r a n n é m půdorysu. Sun Wu-kchung se umí proměňovat a létat a prožívá ta nejdivočejší dobrodružství. stojí na úpatí Sung-šanu u Teng-fengu. Střední oběti císařovy Nižší bohy uctíval císař v přesně stanovených dnech středními oběťmi. Na Tchaj-wanu se například v devíti chrámech uctívají „bohové velkých stromů". j e ž se vzývá při počátku epidemie a které chrání pocestné a zahání démony. S u b h ú t i Jeden z deseti výborných Buddhových žáků. již vykonávala císařovna. nečinil rozdílu mezi ostrovany a přistěhovalými Chány. Ke středním obětem patřila i oběť patronce bourců morušových. který v Číně zná v původní podobě většina dospělých a v adaptaci zase většina dětí. Sung-jue-s' Pagoda S u n g . esejista. Jednalo se 0 pět obřadů: oběť slunci a měsíci.j u e . 60 km od Luo-jangu v provincii Che-nan. nejjižnějšího a největšího ostrova Číny. Byla vzorem m n o h a dalším „věžím vzácnosti". ho po smrti počítali k bohům a později převzal j e h o kult 1 císařský dvůr. ale i v taoismu.c ' Patron výrobců soli a obchodníků se solí. malíř a kaligraf Su Š' (vlastním j m é n e m Su Tung-pcho) zastával za dynastie Sung (960-1279) vysoké úřady. V Číně se vyvinula v p a g o d u na kulatém. nad kterými je 15 nižších pater. Su Š ' Státník a oslavovaný básník. Ostrov spravedlivě spravoval. patronu zemědělství. Sung-šan Pátá světová strana . duchům nebes a země a Jupiteru. Roku 1097 byl totiž za trest vyslán na tehdy skoro neprozkoumaný Chaj-nan j a k o prefekt. císaři a císařovně. dvakrát byl poslán do vyhnanství a opět rehabilitován a zemřel kolem roku 1100. Suej-ťing-po „Hrabě přinášející mír" je na čínském jihu uctívané božstvo. Su S a . a když přišlo sucho. a dodnes je dobře zachovalá. a proto se pátá posvátná hora Sung-šan nachází v centru .střed .byla ve staré Číně považována za nejdůležitější. Sun Pin viz Praotec Sun Sun Wu-kchung Opičí král Sun Wu-kchung je hlavní postavou románu „Cesta na Západ" (česky Opičí král).s ' j e jednou z nej vzácnejšie h staveb Číny. Jedná se o cihlovou stavbu s d v ě m a základovými podlažími. Postavena byla v roce 520 podle čínského vzoru na příkaz císaře Siao-minga z dynastie Severní Wej. narodil se v bráhmanské rodině ve Šrávastí v Kóšalsku a proslul meditacemi o přátelské něze. Stúpa Buddhistická kamenná stavba určená pro ostatky historického Buddhy a světců. dal kopat studně a učinil vše pro zaopatření obyvatel vodou. s patry zužujícími se vzhůru a s prohnutými stříškami. je s y m b o lem chrabrého hrdiny ve složité situaci. Obyvatelé Chaj-nanu.

Siian W u

173

starého čínského kulturního prostoru v dnešní provincii Che-nan. Tato mýty opředená oblast nabízí řadu j e dinečných pamětihodností. 4 km od okresního města Teng-fengu stojí největší ze starých čínských horských klášterů Čung-jue-miao (klášter Středních hor). Úctu vzbuzující komplex zaujímá plochu 11 hektarů, má 400 místností a 100 kamenných tabulí. Stavby jsou uspořádány podél 6 5 0 m dlouhé střední osy a obklopeny třiceti cypřiši starými přes tisíc let. Střechu velké síně, jedné z největších v Číně, pokrývají žluté prejzy, neboť císaři ve zdejším pavilonu N e b e s vykonávali obřady. Druhou atrakcí Sung-šanu je Šaolinský klášter (Šao-lin-s ), který se nachází 13 km severozápadně od Teng-fengu. Založen byl už v roce 495 za dynastie Severní Wej (386 - 534). Kolem roku
1

původní stavby se samozřejmě neuchovaly, ale v síni Tisíce buddhů stojí za vidění nástěnné malby zobrazující pět set luo-chanů. Dále lze v komplexu vidět přes 300 stél s nápisy císařů, učenců a básníků. Nedaleko od kláštera se nachází Les stél, hřbitov opatů a význačných mnichů, na němž návštěvníky čeká 243 náhrobků ve tvaru malých pagod. Čtvrté překvapení, které Sung-šan nabízí, je nejstarší čínská observatoř v Kao-čehengu 14 km j i h o v ý c h o d n ě od Teng-fengu, již dal roku 1279 postavit Kublajchán, aby stanovil přesnou dobu oběhu Země kolem Slunce. Pod vedením čínského astronoma Kuo Sou-ťinga vznikl v říši systém 27 observatoří a dobu oběhu se podařilo vypočítat s odchylkou pouhých 26 sekund. Cihlová observatoř je vysoká přes devět metrů. Dlouhá kamenná zed sloužila k měření slunečního stínu. A posledním p ř e k v a p e n í m Sung-šanu jsou dva cypřiše staré dva tisíce let, j e ž lze vidět v akademii Sung-jang severně od Teng-fengu. A k a d e m i e patřila mezi čtyři velká vzdělávací střediska dynastie Sung ( 9 6 0 - 1 2 7 9 ) . P ů v o d n ě se j e d n a l o o klášter z dynastie Severní Wej (386 až 534), který byl v 11. století přeměněn v elitní školu pro budoucí vyšší úředníky. SiianWu Jedním z nej významnějším taoistických božstev je velký krotitel d é m o n ů Sůan Wu, známý též j a k o Čen Wu. Původně zastupoval sever, neboť j e h o e m b l é m e m je želva a had

527 do něj přišel proslulý indický mnich Bódhidharma (Ta-mo) a založil v tomto tehdy odlehlém pohoří buddhistickou školu čchan. Klášter je však známější bojovým u m ě n í m šao-lin-čchuan, jež původně sloužilo pouze j a k o cvičení mezi meditacemi. Úžasné zvěsti o tomto umění se donesly až na císařský dvůr a tchangský císař Kao-cu (vládl 6 1 8 - 6 2 6 ) vytvořil ze 13 šaolinských mnichů elitní jednotku, která mu brzy jako osobní stráž skutečně zachránila život. Klášter byl v 80. letech 20. století důkladně zrenovován a některé j e h o části jsou dnes komerčním školicím střediskem bojového umění. Všechny

Siian-cang

174

a tato zvířata už odedávna symbolizují tuto světovou stranu. Některé taoistické sekty ho považují za inkarnaci Nefritového císaře nebo v něm spatřují božstvo, které na příkaz nejvyššího vladaře nebes určuje délku lidského života. Není proto divu, že císař Š u n - č ' ( 1 6 4 4 - 1 6 6 1 ) stanovil obřady j e h o uctívání a při svých narozeninách mu obětoval. Siian-cang Jednou z nejuctívančjších postav čínských dějin je bezpochyby Siian-cang (600/602-664), který proslul j a k o učenec, cestovatel, učitel a překladatel a v 16. století se stal hlavní postavou Wu Čcheng-enova románu „Cesta na Západ" (česky Opičí král). Siian-cang získal přídomek „Dharmový mistr Trípitaka" (San-cang fa-š') „Dharmový mistr Velkého kláštera Laskavého dobrodiní" (Ta C c h ' - e n - s ' fa-š') a obecně je zván „Tchangský m n i c h " (Tchang-seng). Narodil se za dynastie Suej v rodině konfuciánského učence, tíhl však k buddhismu a ve třinácti letech se stal novicem buddhistického kláštera. Vynikal sečtělostí a výřečnosti a při svých studiích brzy narazil na rozpory v různých buddhistických textech. A tak se rozhodl, že se vydá do Indie a sežene texty v jazyce originálu. Nebezpečná cesta do Střední Asie, přes Hindúkuš do Indie a nazpátek ho vedla přes 138 království a trvala šestnáct let (629-645). Na svatých místech buddhismu studoval indické jazyky a neúnavně sbíral texty. Jako zázrakem se mu podařilo přinést do

Číny 657 děl hínajány i mahájány. Císař ho v roce 645 přijal s nejvyššími poctami, potom se Súan-cang stáhl na tři roky do ústraní a svou cestu podrobně popsal v knize „Ta Tchang si-jů-ťi" (česky Zápisky o západních krajinách za Velkých Tchangů), která je dodnes jedním z nejobsáhlejších a nejpodrobnějších čínských cestopisů. Súan-cang přeložil celkem 75 děl v 1335 knihách a tím je dodnes nejplodnějším čínským překladatelem. Jeho tělesné ostatky nejdříve spočívaly v Cchang-anu, tehdejším hlavním městě, potom v Tchien-ťinu a od roku 1956 jsou uloženy v jednom chrámu v severoindické Nálandě, kde bývala buddhistická univerzita, na níž strávil asi dva roky. Siie-fu Tiang-ťiin Váleční hrdinové byli ve staré Číně stejně j a k o v četných jiných zemích povyšováni na bohy z politických důvodů, měla se tak zvýšit disciplína a posílit vlastenectví a vůle k obraně vlasti. Nejinak tomu bylo s generálem Sue-fu Ťiang-ťunem, který roku 6 5 8 porazil ve velké bitvě Korejce a svými vojenskými úspěchy proti Kitanům a středoasijským Turkům napomohl stabilizovat dynastii Tchang. Siin-c' Vlastním jménem Sun Čching; čínský filozof (298 až 238 př. n. 1.). jenž nově interpretoval Konfuciovo učení a na rozdíl od Mencia zastával názor, že lidská přirozenost není dobrá, neboť člověk má už od narození sklony k závisti a ziskuchtivosti, což vyvolává kon-

ťlikty a sváry. Konfuciovy ideály sice sdílel, ale volal po pravidlech pro spravedlnost a slušnost, po pěstování dobra a kontrole zla. Tvrdil, že vláda se n e m á spoléhat na vzory, nýbrž opírat o zákony, a namísto morálního napomínání požadoval jasnou kázeň. T ě m i t o názory se dostal do blízkosti iegismu. Svastika Symbol převzatý z Indie; pro buddhisty „koleso d r ž m a " , p r o taoisty „deset tisíc" ve smyslu nekonečně mnoho. M ů ž e být levotočivá nebo pravotočivá. Na Buddhové hrudi lze často vidět pravotočivou svastiku, neboť je „pečetí jeho srdce". S v a t á m a t k a ze Šuej-wej Kult Sva té matky ze Šuej-wej (Šuej-wej šeng-mu), bohyně chajnanských rybářů, se v ] 9. a 20. století rozšířil až do Kambodže, Vietnamu, Thajska a Indonésie. Je nejen patronkou rybářů, ale p o m á h á i při nemocech. Svatá matka, ochrankyne státu V čínských dějinách se několikrát vyskytly srdnaté ženy, které dokonce vedly vojska do bitev. Jednou z nich byla manželka úředníka Feng Paoa z období Liang ( 5 0 2 - 5 5 7 ) . Domácí učitel ji j e š t ě j a k o dívku vzdělával v dějinách, strategii a taktice, takže jí nakonec svěřili velení nad většími vojsky. Při potlačování povstání boj o v a l a vždy v první linii a věrnost vladaři zachovala až do své smrti v osmdesáti devíti letech. Císař pro ni nařídil státní pohřeb a posmrtně jí propůjčil titul C h u - k u o šeng-mu (Svatá matka, ochrankyne státu). Její

hrob a hlavní c h r á m se nacházejí v Kao-língu na samém j i h o z á p a d ě provincie Kuang-tung. Když byla zbožněna, její kult se velice rychle rozšířil po celé jižní Cíně. Sváteční měsíc První měsíc lunárního kalendáře, protože se v něm koná množství oslav kolem novoročního svátku a slaví se i začátek jara. Svátek boha lékařství 11. dne 3. lunárního měsíce se zejména v jižní Cíně slavil svátek boha lékařství Wu Pchena a na Tchaj-wanu je dodnes svátkem s nejdelším procesím. Wu Pchen byl původně zázračný lékař, který se narodil roku 980 v provincii Fu-ťien a již v mládí proslul léčitelskými úspěchy. Podle pověsti získal od taoistické Královny matky Západu vzácnou lékařskou knihu s recepty na každou nemoc. Brzy byl povýšen na boha a jeho kult se rychle šířil, neboť prý oživil i mrtvého. Na Tchaj-wanu j e W u Pchenovi zasvěceno 160 chrámů. Svátek bohů hvězd 16. dne 1. lunárního měsíce se slavil „svátek bohů hvězd", kteří ze svých h v ě z d n ý c h příbytků řídí osudy pozemšťanů. V noci, kdy bylo na nebi dobře vidět hvězdy, se na nádvořích domů zřizovaly oltáře, na nich se bohům zverokruhu zapalovaly lampy a tyčinky kadidla a obětovaly pokrmy. Obřad sloužil k tomu, aby souhvězdí a jejich božstva rodinu po celý rok ochraňovala. Svátek dračích člunů Vedle svátku Nového roku a Svátku středu podzi-

mu patři Svátek dračích člunů (tuan-wu-ťie) ke třem nej v ý z n a m n ě j š í m čínským svátkům. Tomuto velice živému, pestrému a dramatickému svátku se také říká Svátek dvojité pětky, protože připadá na 5. den 5. lunárního měsíce. Jak už název napovídá, koná se toho dne závod dračích člunů. D l o u h o předem se vyrábějí podlouhlé čluny s překrásně zdobenými dračími hlavami na přídi a spouštějí se pak na m o ř e , j e z e r a a řeky. A protože tyto možnosti nejsou v celé Číně, sjíždějí se diváci často z velké dálky. Dračí čluny nesou j m é n o přinášející štěstí, konstruují se podle velice přesných pravidel a jsou d l o u h é 12,97 m. Vzrušující den po regatě se pak slaví j a k o lidový svátek. A protože se jedná o svátek letní, připravují se chutná, ale lehká a zdravá jídla. Děti nosí kolem krku jako amulet barevné a skvostně vyšívané pytlíčky (siang-pchao) naplněné vonnými léčivými bylinami. Svátek se podle pověsti slaví na počest slavného učence a státníka z 3. století př. n. 1. Čchu Jiiana, který se intrikami dostal do nemitosti, byl poslán do vyhnanstva a ze žalu nad svým osudem se utopil v řece Mi-luo. Obyvatelé provincie byli přesvědčeni o jeho nevině a chtěli ho z řeky vytáhnout, leč záchranná akce ztroskotala. Svátek dračích člunů je tedy vzpomínkou na onu událost a zároveň skrytou obžalobou jakékoli nespravedlnosti a výzvou k boji proti intrikánství,

S v á t e k dvou devítek 9. den 9. lunárního měsíce považovali Č í ň a n é za obzvláště příznivý den, takže se dokonce konal svátek, j e m u ž se říkalo „svátek dvou devítek" nebo „dvojitého j a n g u " , neboť devítka odpovídá mužskému principu jangu a je považována za příslib štěstí. R o v n ě ž se věřilo, že tento den vstoupil na nebesa Žlutý císař (Chuang-ti), a proto se často pořádaly poutě do hor a na vrcholech se obětovalo duchům předků. Svátek hladových duchů Sedmý lunární měsíc, kdy duše zesnulých smějí opustit podsvětí, navštívit příbuzné a neviditelně se podílet na životě pozemšťanů. Duchové chtějí jíst a pit, chtějí se bavit j a k o zaživa a vyžadují si péči rodiny. N a b í z e n ý c h p o k r m ů a nápojů se sice n e m o h o u dotknout, ale přijímají jejich esenci, k níž patří i vůně a chuť. Proto se pro ně připravovala velice chutná jídla, dokonce se pro ně najímaly divadelní společnosti, které uváděly celé opery. Kdo se o duchy dobře staral, nemusel se jich obávat, ale k d y ž je zanedbával, mohli mu přinést neštěstí. Jestliže některá duše nemá na zemi už nikoho, p o t o m hladová bloudí světem a škodí. Takovým duším byly v tomto měsíci určeny tři dny, kdy se lidé za ně modlili a obětovali j i m . Třem dnům před 15. dnem 7. lunárního měsíce se říkalo svátek Duchů země na počest narození boha země Čung Juana, v buddhistických i taoistických chrámech se shromažďovali kněží k obětním obřadům a pořádala

ale i papírové napodobeniny peněz a užitečných věcí. lunárního měsíce a při němž se „pán světla".Svátek středu podzimu 177 se vystoupení. který opět ožil za Teng Siao-pchingovy reformní politiky a slaví se v polovině podzimu 15. Večer lucerny a lampiony ukazovaly duchům cestu k bývalým domovům. což dávalo dostatek času k návštěvě hrobů a přinášení obětin. Svátek středu p o d z i m u Též svátek M ě s í c e . které měly duchům pomoci přeplavit se na onen svět. Tuto noc se duše předků navracejí do záhrobí. V buddhistických chrámech se sloužily speciální bohoslužby za osamělé duše. lunárního měsíce a trval čtrnáct dní. a pálilo se před nimi kadidlo. uctíval svícemi. lunárního měsíce. Svátek Měsíce viz S v á t e k středu podzimu Svátek poloviny roku hladových duchů viz Svátek Svátek Slunce Svátek dávného původu. kterým se říkalo „pomoc potřebným duchům". Ke každé z těchto postav se váže pověst. často zdobených básněmi. lunárního měsíce. jež obveselovala živé i mrtvé. století býval tento svátek prvořadou společenskou událostí." praví j e d n o staré přísloví. jak se v Číně říká slunci. dne 8. se koná 15. Rozsvěcí se množství luceren a lampionů. V jižní Číně se na vodu pouštěly lodičky se svíčkami nebo olejové lampičky z papíru zdobené lotosovými květy. „Měsíc je uprostřed podzimu zcela kulatý. dne 1. Tak například nesmrtelný Wu Kang si rozhněval Nebeského císaře a za trest musí porážet skořicovník.1 7 9 9 ) z poslední dynastie Čching nechával všechny pavilony ve svém letním sídle zdobit lucernami. Zvláště na císařském dvoře se slavil s velkou okázalostí a četnými povyraženími j a k o karneval. oblíbený svátek ve staré Číně. zajíc a třínohá ropucha. Za dynastie Tchang v 7. Letní horka již polevila a lze si vychutnávat podzimní chlad. Na měsíci žijí nesmrtelný Wu Kang. a proto se j i m musí svítit na cestu. kteří po sobě nezanechali potomky. Svátek lampionů Teng-ťie. který spadal na 2. Třínohá ropucha je proměněná Čchang-e. D u c h ů m se obětovaly nejen pokrmy a nápoje. Císaři dynastie Ming (1368-1644) tento svá- tek později znovu obnovili a císař Čchien-lung ( 1 7 1 0 . která svému božskému muži Chou-imu sebrala elixír nesmrtelnosti a utekla s ním na mě- . kadidlem a pálením papírových peněz. Zajíc zase v hmoždíři připravuje elixír nesmrtelnosti. závěr novoročních svátků. Na každém kanálu pluly malé osvětlené člunky a na stromech visely lampiony. Je to čínský Sisyfos. Dříve se v určitých chrámech sbíraly tabulky duchů zesnulých. den 2. zvaný též „večer prvního měsíce v r o c e " (juan-siao-ťje). dne 7. kterému však každá rána sekerou okamžitě zaroste. Vlastní Svátek hladových duchů neboli Svátek poloviny roku (Čung-juan-ťie) začínal 15.

V tento den Číňané čistí hroby a mohyly a přinášejí oběti předkům. pomerančových slupek a občas i se šunkou. Pořádaly se závody. dne 4. Tyto duše totiž mohou přinést živým neštěstí. Buddhisté kapra považují za symbol maximální svobody ducha a oproštění se od pozemských statků. melounových jader.1 9 1 1 ) byla j a k o hodnostní stupně vyšita čtyřnohá zvířata. mořský kůň a nosorožec. Svátky čistoty a jasu „Čínské Dušičky". kteří duchům zesnulých zahráli na rákosové píšťaly nebo flétny několik starých písní. protože přinášejí štěstí. panter. lunárního měsíce) koná čtyřdenní Svátek usmiřování duchů. Svátek u s m i ř o v á n í duchů Na rybářském ostrůvku Cheung Chau u Hongkongu se v květnu (6. N e s m ě l o se jíst nic teplého ani rozdělávat oheň. levhart. lunárním měsíci začínal ve staré Číně celodenní cyklus studeného jídla (chan-š"). že je to j e h o zamilované jídlo. den 3. regenerace i duše zesnulého. Ostrované v těchto dnech obětují duším námořníků. pokud si na ně aspoň jednou do roka nevzpomenou. jež se slaví 3. které kdysi dávno zavraždili piráti. který je dnes už mezinárodně známý. Svatý kapr Ve všech buddhistických klášterech je „svatý kapr" (mu-ju).sic. Svátek trval většinou do půlnoci. soutěžilo se na chůdách. tygr. Civilní hodnostáři nosili na šatech ptáky: bílého . protože se říkalo. Svátek studeného jídla V předvečer Svátků čistoty a jasu. jež se napichují na dvacetimetrové bambusové tyče. Bylo nepsaným zákonem. duben). lunárního měsíce (5. že tato oběť je vyhrazena pouze ženám. hrály se míčové hry a pouštěli se draci. mandlí. též „Jarní slavnosti čistého j a s u " (Čching-ming-ťie) ve 3. na předky vzpomíná a vyšle za sebe k hrobu zástupce. Když „hladoví ducho- v é " do sebe přijmou vůni žemlí. neboť měsíc je přiřazen ž e n s k é m u principu jin. psí dostihy a kohoutí zápasy. Pekaři na tento den pečou chutné měsíční koláčky s náplní ze skořicových květů. Kdo je o tomto svátku vzdálen z d o m o v a . Rozdělal se až na sklonku dne o b ř a d n ý m třením vrbových větviček. Světluška Symbol píle. Po obřadu se potomci oddávali ryze světským radovánkám. dále to byli lev. žijící se na žemle vrhnou. nesmírné množství kulatých žemlí. Dříve ženy měsíci obětovaly na oltářích pod širým nebem. S y m b o l i k a císařských h o d n o s t á ř ů Na obřadních rouších vojenských hodnostářů poslední dynastie Čching ( 1 6 4 4 . Měsíci se obětovalo ovoce a víno a měsíčnímu zajíci fazole nebo fazolové lusky. skvrnitý m e d v ě d . černý medvěd. V den Svátku Měsíce se večer navštěvují přátelé a oslavuje se. cukru. Ve staré Číně se někdy ke hrobům objednávali hudebníci. vytrvalosti. jedná se o dřevěnou rybu zavěšenou na stropním trámu. N e j vyšší hodnost symbolizoval čchi-lin.

).1 5 hod. páva.Syn nebes 179 jeřába.). S y n n e b e s Čínský císař.3 hod.) a hodina Vepře ( 2 1 .7 hod.). hodina Koně (11-13 hod.5 hod. hodina Buvola ( 1 . slunce bratrem a měsíc sestrou. volavku. země matkou. Syn nebes na dračím trůnu byl tak legitimním vládcem Říše středu.2 3 hod. mandarínskou kachnu. hodina Hada ( 9 .9 hod.). křepelku a lejska.1 7 hod. hodina Tygra ( 3 .). divokou husu.1 1 hod. . hodina Psa ( 1 9 .2 1 hod.). hodina Draka ( 7 . neboť nebesa jsou j e h o otcem. hodina Opice ( 1 5 .). hodina Ovce ( 1 3 .). hodina Kohouta ( 1 7 .1 9 hod. hodina Králíka ( 5 . stříbrného bažanta. zlatého bažanta. Symboly d v o u h o d i n Ve staré Číně se dvanáctimístný cyklus znamení zverokruhu používal i pro označení dvouhodin.).).). Byly to hodina Myši (23 až 1 hod.

.) byl Šang-ti soudc e m lidského osudu a nejvyšším bohem.9 0 7 ) a po požáru v plné kráse obnoven v letech 1128 až 1149 za dynastií L i a o a Ťin. jež spolu sice válčily.především za dynastie Severní Wej (386-534) .Šachovnice nosti. jíž vládla řada zbožných králů řídících se B u d d h o v ý m učením. že historický Buddha se právě připravoval na velké kázání. Z ní vystoupil Prabhútaratna. utopická kra- jina štěstí. krále třiceti tří bohů.často zobrazoval v kameni a pozlaceném bronzu. Šang -ti Už za dynastie Šang-Jin (asi 1523-1027 př. kteří sídlí na vrcholu hory Méru. Šákjamuni a Prabhútaratna V Lotosové sútře se píše. n. který sepsal mytický král S u č a n d r a ze Šambhaly. který vládl nebesům a přírodním silám a dohlížel na rolnictví. j e ž se starala o všechny m o ž n é dílčí oblasti a reflektovala pozdější úřednický systém Číny. 1. které na zemi roztočily koleso držma před Šákjamunim. ale obě vyznávaly buddhismus. Šan-chua-s' Druhý nejvýznamnější chrámový klášter v Ta-tchungu v provincii Šan-si byl založen už za dynastie Tchang ( 6 1 8 . O b a buddhové začali disputoval o tajemstvích a krásách zákona. jedna z inkarnací. který tehdy sídlil na území dnešního jižního Nepálu. V lamaistických klášterech lze často vidět zobrazení legendárních vládců Šambhaly. Sakra Přízvisko boha Indry. Symbol inteligence a uče- Š á k j a n u i n i Ve východní Asii se Buddhovi často říká Šákjamuni (čínsky Š'-ťia mu-ni). neboť pocházel z kmenového šlechtického rodu Šákjů. Zvláštní na tomto klášterním k o m plexu je jeho sloh. když se na oblaku ukázala stúpa a snesla se k zemi. Měl k dispozici velký počet podřízených božstev. Byl ztotožněn s předkem Šangů. Š a m b h a l a Bájná země ve Střední Asii západně od Tibetu. Zdá se. Tento zázrak se v umění . buddha z dávno minulých časů. tj. Tato země má velký v ý z n a m v esoterickém systému Kálačakry neboli Traktátu o kolesu času. „Světec lidu Šákja". Jeho rodové j m é n o bylo Gautama a vlastní j m é n o z doby před probuzením Siddhártha. který kombinuje prvky obou dynastií.

n.Šest znaků 181 že ve velice vzdálené historické epoše se j e d n a l o o m o c n é h o a později zbožněného vládce. Na j e h o počest se přinášely oběti před oltář Nebes. 1. Šen-nung je j e d n í m z čínských kulturních hrdinů. o šesti částech těla (hlava. Šaríra znamená „tělo". vládl před Žlutým císařem.Svátky čistoty a jasu. Šest Šestka n e m á v čínské číselné mystice větší v ý z n a m . Mongolsku i v samé Říši středu lze vidět j a k o skupinu nebo i jednotlivě často znaky. Šest z n a k ů Na četných nástěnných malbách a c h r á m o v ý c h praporech lamaistických klášterů v Tibetu. a naučil Číňany obdělávat pole a dal jim pluh.. které se vyvinuly ve státní kult. j e ž symbolizují přání d l o u h é h o života: skálu. Jejich obrazy si dával před d v e ř e věšet už mytický císař Chuang-ti. Ze sta hedvábných vláken spletla šňůrku a se stříbrným zámečkem ji dala dítěti kolem krku. Uctíval je pouze vládce v přesně stanovených rituálech. který' podle tradice žil v letech 2757 až 2697 př. jeho kult byl až do roku 1911 nejstarší a nejslavnostnějši. Z látek ušila šatičky.Nový rok. kde střežili bránu p e k e l . jejichž kult se pevně etabloval už za dynastie Cou ( 1 1 2 2 . Údajně se v jedné ze svých předchozích existencí už jednou setkal s Buddhou. .2 2 1 př. svazovali je r á k o s o v ý m provazem a předhazovali tygrům. 1. a Šest velkých s v á t k ů Stará Čína znala šest velkých svátků: tři svátky živých (žen-fie) . trup a končetiny). kteří stojí před m n o h a čínskými domy u pravého a l e v é h o křídla vchodové brány. Svátek dračích člunů a Střed podzimu .a tři svátky m r t v ý c h (kuej-ťie) . vodní tok. aby je „přimkla k životu". jimiž se míní čtyři světové strany a nahoře a dole (či zenit a n a d i r ) .). Legendární Šen-nungova vláda vyznačuje přechod od kočovnictví k zemědělství. Šatičky štěstí Po narození dítěte si rodina vyprosila od sta rodin kousíček látky a hedvábné vlákno. P r o t o je vždy zobrazován v oděvu z listí. Šen-šu a Jii-lů B o h o v é dveří. obřady v sedmém lunárním m ě s í c i a Posílání zimních oděvů mrtvým. Se Ti Ochranní duchové obilí a půdy. Sen viz Duchové Šen-nung Legendární císař. P o d l e pověsti se j e d n a l o o bratry žijící pod broskvoní na hoře Tu-suo ve Východním moři. vyhlíželi démony. Šaríra Ostatky Buddho vy či některého světce nebo posvátné spisy. V čínských překladech bible je používán ve významu Bůh. které měly novorozence ochraňovat a přinést mu štěstí. n. Šáriputra Jeden z deseti výborných žáků Buddhových vynikající nesmírnou moudrostí. Jako Božský rolník byl až do konce císařství uctíván velkými obětními obřady a vzý- ván o p o m o c . Hovoří se o šesti s m ě r e c h . který vynalez! oblečení. Dítě tento amulet nosilo až do puberty.

Šou-sing (Šou-lao) viz Bůh dlouhého života Šťastná b a n d a Žertovný název Osmi nesmrtelných. aby student obstál ve státních zkouškách. Švestkové květy ve sněhu jsou s y m b o l e m šťastného stáří těšícího se z radostných vzpomínek. . druhý ze šesti b u d d h ů před Buddhou (púrvabuddhů). neboť se svými dobrodružstvími a pijáctvím silně odlišují od vážných bohů. a n á d o b a na štětec je symbolem učencova nadání. Šikhin „Buddha. Švestka Symbol zimy a nedotčenosti. z n a m e n á přání. starého muže. Š t ě t e c Symbol učence. vícero ptáků (většinou jeřábů) a antilopu. j í m ž je prostrčen štětec. Obraz kola. který stojí zcela nahoře". Šíp Šíp a luk symbolizují zrození syna. Výrazem „švestkové květy" se označovaly služebné a komorné.Šikhin 182 silný strom.

prvního čínského patriarchy buddhismu. Ta-ming-s' Klášter Jasného světla stojí na prostředním vrcholu hory Šu-kang. Zvláštností Ta-cu je. Jeho dnešní p o d o b a pochází z let 1860-1870. že v mnohých jeskyních se kombinují buddhistická. V naštěstí zachované síni Ta-pej se však nacházejí jedinečné poklady: nástěnné malby s výjevy ze života čínských vladařů a 28 terakotových soch nebeských strážců zákonů v nadživotní velikosti z dynastie Ming. Pozlacené lemy jejich důstojnických uniforem září dodnes. století. j e ž později proslula j a k o čehan (zen). jež značně podporovala kláštery. Všechny tyto skvěle vytesané a částečně pomalované sochy pocházejí z dynastie Tchang (618 až 907). má asi 50 000 plastik vytvořených od počátku dynastie Tchang ( 6 1 8 . 4 kilometry severozápadně od města Jang-čou v provincii Tiang-su. všech kulturních pokladů Říše středu.9 0 7 ) až do konce dynastie Ming (1368-1644).č c h e n g Sbírka všech dobrých věcí. Ta-fo -s' Ve Velkém Buddhové klášteře severozápadně od Sienu v provincii Che-pej lze vidět 800 Buddhových soch. A protože konfucianismus měl podle staré státní doktríny představovat sbírku samých dobrých věcí. taoistická a konfuciánská témata. T a . V roce 1973 byla východně od hlav ní síně zřízena ve spolupráci s Japonci Ťien-čenova pamětní síň. nalézající se u Čchung-čchingu (provincie S'-čchuan). známý j a k o šiřitel buddhismu v Japonsku. který přišel do Číny roku 520 a založil „meditatívni školu". Jeho představeným byl totiž mnich Ťien-čen.m o Čínské j m é n o indického mnicha Bódhidharmy. klášter sám je však proslulý již od 8. T a . nazývaly se tak četné chrámy nebo místa zasvěcená Konfuciovi. . T a . jež patří ke kolosálním sochám Číny. kopie Zlaté síně kláštera Tóšódaidži v japonské Naře.Ta-cu Jeskynní chrám Ta-cu. Tři největší měří mezi 25 a 30 metry. tj.c h u e j Mezi c h r á m e m Velkého zvonu a chrámem Pěti pagod stojí v severozápadní části Pekingu chrám Ta-chuej z roku 1513. který byl zni- čen za japonské invaze v roce 1940 i s šestnáctimetrovou m ě d ě n o u sochou Buddhy.

Taoismus Filozofické a náboženské učení nazvané podle titulu spisu Taote-ťing. Tabule duší Po pohřbu a po skončení všech obřadů se v domě zesnulého vystavovala tabule duší z morušovníku.1 4 4 7 a obsahující asi 1500 děl. Mongolsku a různých částech západní Číny. Tao Božský princip. že duše si občas na tabuli odpočine nebo se v ní dokonce usídlí. která obrůstá pagodu. A protože je filozof Lao-c' kladl Tao do centra svého učení. Jeho ústřední myšlenkou je pochopit Tao a žít podle j e h o zákonů. Tabulka p ř e d k ů J m é n a zesnulých členů rodiny byla uvedena na prkénku vystaveném na domácím oltáři či v rodinném nebo veřejném chrámu. Dnešní vulgární taoismus má s filozofickým systémem zachyceným v Tao-cangu už máloco společného. Věřilo se. Podle taoismu je svět v ustavičném pohybu a věčné ä n e m ě n n é je pouze Tao. sestávající z 81 kratičkých kapitol. Tantrismus Tato škola mahájánového buddhismu přišla ze severní Indie a potom se rozvíjela v Tibetu. století. a to j a k klasiky f i l o z o f i c k é h o taoismu s komentáři.c ' o v i . prapríčina veškerých změn nebo pohybů ve vesmíru. V češtině vyšlo j a k o „Kniha o Tao a ctnosti". když do j e h o působení . Věřilo se. Tantrismus uctívá i ženská božstva. čtyřsetletou magnólií a s pinií. s e j m e n o v a l chrám Jasného p r a m e n e podle vody z horského pramene. j e ž zahrnují veškerou tehdy zaznamenanou literaturu. připisované filozofu L a o . Tao-te-ťing Základní dílo taoismu.Ta-siung Čestné označení Buddhy. že duše zesnulého je při obětních obřadech v tabulce přítomna. tak četné dodatečné spisy exegetické povahy. Z a ž e h n á v á n í m zlých duchů a vzýváním bohů se snaží dosáhnout pozemského blaha a vysvobození po smrti. tisíciletým jinanem. hlavní síni kláštera se proto říká „Vzácná Buddhova síň" nebo „Mahávírova síň" (Ta-siung-pao-tien). Rok po pohřbu se pak konala oběť. při níž se tabule vyměnila za novou z kaštanovníku a na její zadní stranu se napsalo posmrtné j m é n o zesnulého. Č l o v ě k koná dobře. pojmenovali po něm třetí nejrozšířenější čínské náboženství. Tao prostupuje vším a je r o z u m e m nepostižitelné. Ta-ťiie-s' C h r á m Velkého osvícení stojí na úpatí hory Jang-tchaj v západní předměstské oblasti Pekingu. vytištěný v letech 1 4 4 4 . Tao-cang Taoistický kánon. Tento rybník spolu s tisíciletou stélou. kdy byl postaven. Nejdále do minulosti sahají tabulky rodiny Kchung. j e h o ž autorství se přisuzuje filozofu Lao-c'ovi. patří k šesti „divům" kláštera. Pro genealogii jsou tyto tabulky nepostradatelné. V i l . j e m u ž vládne. jedná se o život uchovávající energii a tvůrčí řád. který d o d n e s napájí krásně obezděný Dračí rybník. Tantry Magie ko-mystické texty tantrismu.

Učení se Taoistické h o r y Dřevěná oltárni náčasem rozštěpilo do četných škol. Hodnost to filozofický systém. Jsou to pro L a o . Císař byl zaníceným sekty Ceng-i-tao (Cesta dokonalé kritikem buddhismu a nařídil rovněž jednoty). O šest let pob u d d h i s m e m a konfucianismem. 1.) pojil s okulTchaj-wanu.byly dědičmus. Od té to takřka exteritoriální Vatikán taoisdoby jsou oba myslitelé považováni mu existoval až do roku 1930. Cchúan-čen-tao (Dokonání konfiskace buddhistických klášterů. že každý kraj Sekty si však během staletí vytvořia každá prefektúra musí zřídit chrám ly vlastní náboženské formy. Tenkomunisté taoisty vyhnali. Hledání Taoistická trojice ú ř e d n í k ů Nebesbyliny věčného života nebo elixíru ký úředník. kem taoistických mistrů.jako nejkem se stal racionální konfucianisvyšší autority této sekty . kdy za faktické zakladatele taoismu. Současný nebeský mistr žije na (206 př. držovat celibát. že pen do pěti větších sekt. Tchaj-ti-čchuan.nezasahuje. Z četných sekt je nej výsektu a po staletí se těšila i státní pod- . žení fyzické nesmrtelnosti. Vznikků. spíše se má snažit o neznamnější Cesta pěti měřic rýže. 1. jimž dali pokaždá domácnost musí vlastnit jeden dobu jejich zakladatelé.1 2 7 9 ) z učení Cang Linga (34-156). o zařazení se do j í ž zakladatel Cang Ling je nazýván stávajícího pořádku Tao a v n ě m na„ n e b e s k ý m m i s t r e m " a které císař cházet své uplatnění. který pronikalo do taoismu zaklínání duzaložil Cestu pěti měřic rýže. Dnes je taoismus j a k o tistickými myšlenkami a směřoval náboženství povolen i na pevnině k alchymistickým pokusům o dosaa prochází mírnou renesancí. Většina těchto často pozonihodla církvi podobná organizace s kláštených uměleckých děl nepřestála boury a mnichy. Tenlenky rozvedl filozof Čuang-c'. Tchangský císař Taoistické sekty Taoismus je rozštěSuan-cung vydal roku 726 výnos. které byly do té doby osvobozeny od Lung-men Pchaj a Mao-šan-pchaj. světců a poustevnípanteon nesčetných božstev. jekonání (wu-wej).-220 n. stavba ztvárňující jemnou rezbárskou přejímalo buddhistické prvky a vyprací hory a j e s k y n ě s pozlacenými tvořilo přímo byrokraticky působící figurkami bohů. O něco později Cen Cung věnoval roku 1016 vlast(kolem roku 350 př. n. zději bylo nařízeno. jehož protějša titul „nebeského mistra" .c ' a .) tyto m y š ní území na hoře Lung-chu-šan. zemský úředník a vodní nesmrtelnosti se stalo základním znaúředník. 1. daní a přišly si tak na značný majeCesta dokonalé jednoty se vyvinula tek. kteří však nemuseli d o ři kulturní revoluce. pravé skutečnosti). n. Od dynastie Sung ( 9 6 0 . ovlivnění exemplář Tao-te-ťingu. se už od dob dynastie Chan né. je pochů a d é m o n ů spolu s geomancií važována za ortodoxní taoistickou a astrologií.

již čtyřicátý šestý nebeský mistr žije na Tchaj-wanu. má odhalená ňadra a sedm očí (z nich jedno na čele a po j e d n o m na každé končetině). byl dávno zbožněn a j e h o sochy stojí na četných oltářích v Číně i v chrámech zahraničních Číňanů. klášter . zvaný též nebeský mistr (tchien-š'). sjednotitele tibetských kmenů. vnučka císaře Tchaj-cunga. s hustým černým vousem a plochou čepičkou. je patriarcha Wang Č c h u n g -jang. vzývá se j a k o „Bílá ochrankyne" a má funkci nadsmyslového bódhisattvy. podobně j a k o Zelená Tára. Bhrkutí. Zakladatelem druhé sekty. v rukou pečeť a misku s očistnou vodou.Tára 186 poře. je známa kouzelnickými rituály. diskutoval s ním a nakonec upustil od brutálního vraždění. neboť p o m á h á kdykoli. I kolem Wang Čchung-jangovy postavy vznikl brzy celý okruh legend. j e h o ž cílem bylo uvolnění a očištění těla. že ho matka nosila pod srdcem dvacet čtyři měsíce a o s m n á c t dnů.6 5 0 ) . která si říká „Cesta dokonání pravdy" (též Dokonání pravé skutečnosti). aby mysl dosáhla klidu. Byla to čínská princezna Wen-čcheng. povolal ho k sobě. konfucianismu a čchanu. Mnohdy též jede na tygru. se znakem jinu a jangu na rouchu. sungském či juanském období a vyvinul ucelený systém náboženských cvičení tchaj-ťi-čchuan. Podle jedné legendy je přímou inkarnací Lao-c'a. Tašilhiinpo „Hromada štěstí". Zobrazována bývá na lotosovém trůnu a obklopená lotosovými květy. Mísí se v ní tedy historicko-realistické prvky s transcendentními symboly. v nichž se říká. Zelená Tára se uctívá jako ochrankyne před veškerým nebezpečím. Jedná se o syntézu taoismu. Jedná se o historické osobnosti. neboť nejvíce vycházela vstříc masám věřících. exorcismem a magickými praktikami a byla až do roku 1949 považována za nejvlivnější. Třetí sektu založil mystik Čang San-feng. Zakladatel čtvrté sekty žil j a k o poustevník v horách Kchun-lun v době mongolských vpádů. Na oltářích lze patriarchu vidět ve zlatém rouchu. Bílá Tára bývá zobrazována v královském rouchu a j a k o kvetoucí mladá žena. ve dne i v noci. dcera nepálskeho krále Amšuvarmana. Její zakladatel. Bílá Tára symbolizuje čistotu. sekta Nejvyšší čistoty z Mao-šanu. j e ž značně přispěla k rozšíření buddhismu v Tibetu. Podle ní se dokonalosti a nesmrtelnosti dosáhne meditacemi a duchovními cvičeními. Sochy v chrámech ukazují nebeského mistra s černým vousem. Dnešní. třetím okem. A poslední sekta. bývaly to manželky tibetského krále Songcäna G a m p a (asi 6 0 5 . Když se o něm Čingischán doslechl. Tára Bílá Tára a Z e l e n á Tára patří k nejlidovějších tibetským božstvům. Tašilama Západní název pančhenlamy odvozený od j e h o sídla v klášteře Tašilhunpo. který podle různých pramenů žil v mingském.

Ratnasambhavy. nýbrž i tvrdosti a spolehlivosti. někdy na ležícím lvu. původně asi hvězdné božstvo. Jeho socha v chrámu mívá tmavý obličej. např. podle nichž se má kopat a stavět. který roku 1447 založil první dalajláma.s i n g Taoistický bůh. S malým počátečním písmenem označuje světce. Tchaj-chu Z jezera Tchaj-chu ve východní Číně se po staletí těžily velké okrasné kameny pro parky a zahrady mocných a bohatých. přinést neštěstí. Tchaj-šan Význam posvátné hory Tchaj-šanu v provincii Šan-tung nejlépe dokumentuje s e z n a m císařů. Congkhapův synovec G e n d u n d u p . Rovněž v něm spatřují boha. protože Slunce oběhne zhruba za dvanáct let. Ťin-sing). kdo ho zanedbává. který se rozšířil zejména na Srí Laňce a v jihovýchodní Asii. kteří na ni za tisíciletí vystoupili: . neboť může šířit epidemie a tomu. na dny. Amitábhy a Amóghasiddhiho. Ve velkých taoistických chrámech je ztvárněn jako vousatý stařec v úřednickém oděvu. „takto přišlý" nebo „takto odešlý". černý vous a dlouhé roucho. kde mu císaři až do roku 1911 obětovali prvního jarního dne.Vairóčany. kdy není vhodné se stěhovat nebo vstupovat v manželství. tradiční sídlo pančhenlamú. Též se mu říkalo „Planeta r o k u " (Suej-sing) nebo „Předseda nebeské rady času". a na pravidla. Tchaj-paj T i n . jenž v sanskrtu z n a m e n á „takto k pravdě dospěvší". neboť představuje Venuši (Tchaj-paj-sin. Théraváda Jeden ze základních směrů hínajánového buddhismu. Tato skvostná stavba s červenými zdmi a fasádami měla v době svého rozkvětu asi 4 0 0 0 mnichů. ale panteří srstí a ocasem. jenž provází duši spravedlivého do Velikého nebe. jež se snadno urazí a je mstivé. sedí na lotosovém trůnu. Tchaj-cung Císař Tchaj-cung (598 až 649) je považován za největšího příznivce buddhismu v době dynastie Tchang. V mahájáně titul pěti transcendentních buddhů . Akšóbhji. Jedná se o nevypočitatelně hvězdné božstvo. Tathágata Buddhů v titul. zbylo jich pouze několik set.Tchaj-šan 187 sekty Gelugpa na úpatí hory nedaleko Žikace. Tchaj-suej je přednostou sto dvaceti nebeských úředníků. Rovněž dohlíží na jistá tabu. Tchaj Feng Bůh štěstí s lidskou podobou. Tchaj-suej „Velký rok" neboli Jupiter. j e n ž dospěl k procitnutí. Na Tchaj-wanu ho uctívají j a k o patrona vinařů a říkají mu Ťiou-šen Čili „Vinný duch". Tyto k a m e n y se nepovažovaly p o u z e za symboly dlouhověkosti. Tchaj-i Tchien-cun Taoistické božstvo „Ctihodný nebešťan Velké jedn o t y " se vzývá se kvůli blahobytu a nesmrtelnosti. často se žezlem a oháňkou na mouchy. Tašilhunpo je považován za klenotnici tibetské kultury. Tchaj-suej musí být vždy příznivě naladěn. Oltář měl v pekingském chrámu Rolnictví.

zvaná též „Nefritová paní" nebo „Princezna barevného oblaku". prazáklad života. Nachází se v krásné hornaté krajině v okrese Men-tchou-kou na hoře Tchan-če-šan. Tato bohyně námořníků a ochrankyne matek je uctívána především na pobřeží provincie Fu-ťien. V síni Dračího krále visí metr dlouhá kamenná ryba. Tchao-tchie Tímto výrazem (žrout) se míní démonská zvířecí maska s tesáky a rohy. která v tomto klášteře žila a zemřela jako mniška. na n ě m ž se obětovalo bohům. Nejvyšší pól. Tchien-kung Nebeský palác.8 hektaru a má velký počet obřadních a modlitebních síní a řadu příbytků císařské rodiny. Na horských svazích stojí 75 stúp.Tchaj-fi 188 bohu Tchaj-šanu osobně obětovalo 62 legendárních a 17 historických císařů. Za Hlavní síní rostou dva jinany.1 0 2 7 př. n. spojnice mezi nebesy a zemí. Založen byl roku 471 za dynastie Severní Wej. j e d n o m u se říká „Císařův strom" a druhému „Strom císařova průvodce". kterou lze od dynastie Sang-Jin (asi 1 5 2 3 . Jou-jen-s'). byl zbudován v letech 265 až 316 za dynastie Tin. Tchien Fej Taoistický božský protějšek Kuan-jin. Celý komplex zaujímá plochu 6. Ta-wan-šou-s'. Díky krásnému lesnatému okolí je jedním z nejoblíbenějších poutních míst severní Číny. vládních úředníků a mnichů. který stával jihozápadně od Pekingu. se dnes nachází už v jedné z j e h o čtvrtí.š ' tchien-cun (Nebeský vládce Prvopočátku). Má tak vysoký obsah mědi. Tchán Oltář. Stál zde v plné kráse. mezi nimi i pomník Kublajchánovy dcery Miao-šen.) nalézt na mnoha rituálních nádobách. postavených na počest vysoce postavených mnichů. Ještě v roce 1770 přijel k jeho úpatí císař Čchien-lung na bílém slonu s mohutným doprovodem jezdců s prapory a šlechtici. že když se do ní udeří. několikrát změnil j m é n o a dnešní podobu získal až roku 1435. Tchaj-ťi Nejzazší předěl. která podle pověsti privoláva déšť a zahání nemoci. . v němž vedle nesčetných bohů sídlí nejvyšší taoistická božstva „Tri Čistoty" (Sančehing). sjednocený jin a jang. jeden z nejstarších čínských klášterů a nejstarší v okolí Pekingu. dále Ling-pao tchien-cun (Nebeský vládce Kouzelného drahokamu) a Tao-te -tchien-cun (Nebeský vládce Taa ate). 1. ještě než se Peking stal hlavním městem říše. V síni Čtyř nebeských králů trůní čtyři strážci světa v pestrých generálskych uniformách a v Hlavní síni (Ta-siung-pao-tien) se opět jako dříve uctívá Buddha. Tchan-če-s' Klášter Dračího rybníka a stromu če (nebo Divokých moruší u jezírka). Jsou to J u a n . zní jako zvon. jež údajně pocházejí z dynastie Liao (916-1125). Za dobu své existence několikrát změnil j m é n o (Lung-jůan-s'. Tchien-ning-s' Chrám. Tchien Sien Taoistická ochranná bohyně matek.

V čínské kulturní oblasti má podobný význam jako v křesťanství Zjevení Janovo. V chrámu lze vidět tři kamenné skulptury mytických císařů Fu-siho. Tchien-šen Nebeský bůh. bývala řada klášterů.s a Vládce podsvětí a předseda pekelných soudců. lunárního měsíce četní poutníci slavili j e h o narozeniny a prosili ho o přízeň duším svých zesnulých. z nichž se nejlépe uchoval klášter Tchien-š'-tung. dne 7. jež dlí v podsvětí. jimž se též říká nebeští nebo diamantoví králové. Vedle Kuan-jin. Jejich sochy.Ti-cang pchu-sa 189 Zbyla z něj majestátní třináctipatrová pagoda (57. jenž byl uctíván jako zachránce ubohých duší před pekelnými útrapami. byl předzvěstí války. většinou v nadživotní velikosti. který dosahuje výšky až 1600 metrů. Sekta se jmenuje podle pohoří Tchien-tchaj-šan v provincii Če-ťiang. před kulturní revolucí v něm žilo 70 mnišek a dnes opět ožívá. Tchung-ťiao Dříve největší buddhistický ženský klášter v Pekingu. Tchien-wang Čínský název pro čtyři strážce světa (v sanskrtu lókapála). a když se ukázal. jehož původní sanskrtské j m é n o zní Kšitigarbha čili „Zrozenec Z e m ě " . který v něm údajně žil. na níž 30. Wen- . Ti-cang p c h u . Dnešní podoba pochází z období krátké dynastie Suej (581-618). Tchien-š'-tung Taoisté kromě pěti posvátných hor uctívají i pohoří Čching-ěcheng v provincii S'-čchuan. což nasvědčuje tomu. připisuje se dvorním věštcům a matematikům z doby dynastie Tchang (618-907). století (dynastie Liao). Šen-nunga a Velkého JUa a kaligrafické nápisy slavných malířů a literátů z různých dynastií.8 m) z 12. který utekl do Číny. Tchien-wang-tien Síň Nebeských králů zvaná též síň Dévarádžů. stojí v předsíni každého buddhistického kláštera. V Číně se pak vyvinul ve vládce podsvětí. Vyznačoval se hlubokým bručením. Napsal řadu děl o metafyzických otázkách a získal přídomek „Moudrý mistr". již založil Č'-i (538 . stojí jižně od paláce Klidu a harmonie. Tchien-tchaj Jedna ze tří v ý z n a m ných škol čínského b u d d h i s m u . Podle pověsti se jednalo o prince korejského království Silla. Titul v překladu znamená Tabulky úderu do zad. V tomto masivu. který pocházel z vysoce postavené úřednické rodiny a stal se mnichem. Tchu-ti-kung viz Bůh půdy Tchuej-pej-tchu Vedle I-ťingu nejznámější čínská věštebná kniha. Pojmenován je podle taoistického mistra Čang Tchien-š'a. na jejímž podstavci jsou reliéfy Buddhy a draků. Hlavním centrem jeho kultu je posvátná hora Ťiou-chua-šan v provincii An-chuej. stal se asketou na hoře Ťiou-chua-šan a po smrti ho sám Buddha jmenoval vládcem podsvětí. který býval zobrazován jako dvouhlavý buvol s koňských ohonem a osmi nohama. Tchou Čen Taoistická bohyně neštovic.597). že se původně jednalo o ochranné zemské božstvo.

že ji Kublajchán roku 1278 povýšil na „Nebeskou král o v n u " a tím na nejvyšší taoistické božstvo po Nefritovém císaři. Už ve 13. Tin H a u Kantonské j m é n o b o h y n ě Ma-cu (Tchien Chou). konfucianismus a buddhismus. „Tři jangy" . Tien Ve starých časech obecný výraz pro velkou a dlouhou budovu. Oslavenci se přeje „trojnásobná hojnost". Jednalo se o imitace oděvů z papíru. která měla za dynastie Čou (1122 až 221 př. bůžků domácnosti a duchů zesnulých předků. který stojí v Joss House Bay. Ti-cang s osmnácti rukama je považován za „ p ř e m o ž i t e l e pekla". v níž se uctívali bohové nebo Buddha. lunárního měsíce se slavíval „třetí svátek mrtvých" neboli Svátek na počest předků (Ťi-cu-ťie). které nese broskev a kolem nějž poletuje netopýr. Tři „Velká jsoucna" jsou bódhisattvové Maňdžušrí (Wen-šu). císařovna nebes a svatá matka uctívána v celé jižní Číně a jen v Hongkongu má 24 chrámy. století měla i mezi M o n g o ly takovou pověst. Zobrazován je s vlídným výrazem a sklopenýma očima. „Trojicí učení" se míní taoismus. Poprvé se prováděly těsně před půlnocí j a k o zakončení obřadů končícího roku a podruhé těsně po půlnoci jako zahájení obřadů nastupujícího roku. Samantabhadra (Pchu-sien) a Avalókitéšvara (Kuan-jin).) devět provincií. Jeden z jejích chrámů. Toto jangové číslo má jedenáct základních významů a 1915 složenin. Taoisté uctívají „Tři Čistoty" a buddhisté zase nazývají nejdůležitější části svého kánonu „Třemi koši" (Tripitaka). byl založen v i l . která je j a k o bohyně moří.-sua a Pchu-siena patří ke čtyřem nejoblíbenějším bódbisattvům čínských buddhistů. Později se tak říkalo každé síni. dne 10. Trojnožka Symbol štěstí. Často držívá almužní misku. Číňané třikrát poklekali před císařem a devětkrát se dotkli čelem země. v níž císař dával audience a vyřizoval státní záležitosti. Trojitý r i t u á l Krátce před počátkem nového roku se v každé domácnosti v posledních hodinách končícího roku konaly tři základní obřady. znamená to štěstí. při němž se konal obřad „pálení šatů" neboli „zasílání zimních oděvů mrtvým". T ř i V čínské číselné mystice hraje trojka velice významnou roli. T ř e š n ě Jíst třešně znamená souložit T ř e t í svátek m r t v ý c h 1. Když je na něm ještě bůh dlouhověkosti jedoucí na jelenu. jak sedí bosý na lotosovém trůnu. Když vidíme obraz s dítětem. Devět trojnožek symbolizovalo Říši středu. století. 1. Po boku má žáky Tchao Minga a Ming Kunga. Tři nohy zase symbolizují tři nejvyšší hodnostáře po císaři. který svou holí otevírá pekelné brány a vysvobozuje trýzněné duše. Před tabule předků se kladly obětiny a hlava rodiny vzývala nebesa a zemi. znamená to štěstí. n. a to na počest nebes a země. U císařského dvora síň. dlouhý život a bohatství.

Tři m n i š s k á p r a v i d l a Buddhističtí mniši v Číně se vždy museli řídit třemi základními pravidly. radost ze hry v hráčskou vášeň a láska k divadlu v posedlost. Tři n á r o d n í neřesti Obžerství. sídlí v nejvyšší sféře Nelritové čistoty (Ju-čching). Tři klenoty Je to Buddha. jež provázejí člověka od narození. První je Suttapitaka (Koš učení) .Tri nebeští císařové 191 jsou tři jarní měsíce a „tři stařešinové" představení obce. břitvy. Před hrudí drží nefritové žezlo. T ř i Čistoty Nejvyšší božstva taoistického panteonu. vyznačují se dlouhými vousy a ušními lalůčky. Tři mocnosti Staročínsky pojem pro vesmír. která tu vládnou z nejvyšších sfér. že se věřící řídí taoismem. plodnosti . řídit se přikázáním nezabíjet a neubližovat a přísně dodržovat celibát. podobenství a přísloví k bližšímu ozřejmění učení. životní síly a ducha. Tři nebeští císařové Taoismus.sbírka pravidel m n í š s k e h o života a třetí Abhidhammapitaka (Koš metafyziky) . Z n a m e n a l o to zříci se veškerého majetku až na devět p ř e d m ě t ů (tri kusů mníšskeho roucha. Třetí sféře Veliké čistoty (Tchaj-čching) vládne Nebeský vládce principů Tao a te (Tao-te tchien-cun). který počítá čas. jeho učení (dharma) a j e h o stoupenci (sangha). Tři koše Tři hlavní části buddhistických kánonů. hry a návštěva divadla byly ve staré Číně všeobecně známy jako národní neřesti. vějíře. který dovoluj e . z e m ě a člověka. Taoistická trojice je ztvárňována na třech stejně velkých tabulích v p o d o b ě starců ve slavnostním oděvu. První z nich má místo v hlavě. pán nebes a země. Každá z nich jednou za šedesát dnů hlásí nebesům všechny dobré i špatné skutky člověka. Potěšení z dobrého jídla se snadno mohlo zvrhnout v obžerství. který se skládá ze tří základů . Nebeský vládce prvopočátku (Jiian-Š' tchien-cun). Později tyto záznamy slouží jako důkazy pro rozhodování pekelného soudu. druhá v břiše a třetí v nohou. Ve d r u h é sféře Svrchované čistoty (Šang-čching) panuje Nebeský vládce kouzelného drahokamu (Ling-pao tchien-cun). Tři beztvaré duše Z taoistických náboženských představ pochází koncepce tří beztvarých duší. zvané též Trojí koš. druhý Vinajapiíaka (Koš řádové kázně) . Jedná se o personifikaci tří životních principů: dechu. Tři cesty k j e d i n é m u cíli Běžný výraz pro synkretismus. jehly. tváří se blahosklonně a skoro vždy mají na hlavě taoístickou korunku.kázání. opasku a žebrácké misky). pokládaný za zvěstovatele taoistické nauky a zbožštělou podobu Lao-c'a. která stanovil už sám Buddha. který si jako nejvyšších statků cenil především jasnosti nebes. buddhísmem i konfucianismem a uctívají jejich bohy. cedníku. filozofická a metafyzická pojednání z pozdější doby. pálijsky Tripitaka.náboženská. jež se zaznamenávají do Knihy života. výroky Buddhovy.nebes.

Hrají hlavní roli v romantické kronice „Příběh Tří říší" (San-kuo-č') ze 14. lunárního měsíce. Tento den je i svátkem duchů. „generál tygr ze Šu". 15. se taoističtí mniši den a noc modlí a zpívají a prosí jej o shovívavost. a proto se jim též říká „vládci tří světů" . Čching-lingo vi a Jang-kuovi. stal se nejuctívanějším božstvem hned po bohyni Kuan-jin. je „nebeský úředník". Tři nebeští úřednicí „Tři nebeští úředníci" zaujímají v hierarchii taoistických bohů nejvyšší místo. První z nich. Tři největší neštěstí V mládí přijít o otce. Tři pokrevní bratři Z pohnutého období Tří říší ( 2 2 0 . dne 10. Konfuciáni v něm dokonce vidí boha literatury. lunárního měsíce. rozlišuje dobro a zlo a sleduje dění na zemi. Liou Peje a Čang Feje. 1-220 n. Š u a Wej po konci dynastie Chan (206 př. století. A protože se těší nesmírné vážnosti i všech zahraničních Číňanů v celé jihovýchodní Asii. který má černý obličej a na hlavě lotosový klobouk. ve středním věku o ženu a ve stáří nemít syna. vládce království Šu a zakladatel dynastie Pozdní Chan. V tyto dny se obětovalo nebeskému císaři C'-wejovi.). n. se oslavuje j a k o vzor neohrozenosti a hrdinství. hrdiny bojů mezi státy Wu. 1. chrání před nemocemi a stojí při člověku v nouzi.2 8 0 ) zná každý Číňan Kuan Jiia. „Zemský úředník" je pánem nad osudy lidí a dohlíží na jejich chování. buddhisté ho převzali jako ochránce svých chrámů a taoisté jej považují za velkého krotitefe démonů. se stal patronem košíkářů a výrobců slaměných sandálů. Po pravici mu stojí nosič zbraní Kuan Čchang. kdy duše zesnulých smějí nakrátko opustit podsvětí. dne 1. kteří zastupují nebesa. Liou Pej. „Vodní úředník" má narozeniny 15. těsně za Nefritovým císařem. Tři ovce Symbol míru. Na j e h o narozeniny. Bývá zobrazován v královském slavnostním rouchu a j e h o bratři ve skvostné zbroji nebo slavnostním hávu. j e n ž se stal bohem války a spravedlnosti a v j e h o ž chrámech se rovněž rozhodují právní pře. uprostřed a ke konci roku se slavily narozeniny nebeského ducha Šang Juana. Na počátku. dne 7. Zobrazován bývá často se d v ě m a společníky. zemi a vodu. Čang Fej.nebes. kteří se jako čestní a poctiví mužové stali zářným vzorem plnění povinností a loajality. Bez jeho požehnání není na zemi dobře a obětuje se mu 15.Tři nebeští úředníci 192 z e m ě a čistoty vody. a po levici adoptivní syn Kuan Pching s úřednickým kloboukem. rovněž v mnoha operách a divadelních hrách. vytvořil za dynastií Tchang a Sung tři svátky. považovaný za nejdůležitějšího z této trojice. boha z e m ě Čung Juana a boha vod Sia Jiiana. Nejznámější z nich je Kuan Ju (též Kuan-ti nebo Kuan-kung). Tři staří císařové Na rozdíl od sice . země a vody. lunárního měsíce. neboť jsou považováni za přímé syny boha prapočátku veškeré existence.

-tchuo-fo má na hrudi svastiku a T a . ale marně bojovali s Mongoly a snažili se zachránit dynastii Sung.š ' . bytosti sestávaly z masa a kostí . ražená třemi náboženstvími. věrnosti a integrity. Sen-nunga a Chuang-tiho zná taoismus ještě „tři staré císaře". Vietnam). že jej museli zastupovat sluhové. Velký vůz. který má na starosti lidstvo. Kambodža. Tři tisíce pravidel chování Široce rozvětvená pravidla čínského slušného chování. Jména těchto tří kulturních hrdinů nebyla jednotná. Barma. p o z e m s k ý císař Ti-chuang a císař Žen-chuang. Mongolsko). Vyslal ho sám Buddha a svou mocnou silou má napomáhat velkému dílu vysvobození.1 2 7 9 ) se j a k o božstva (San-čung-kung) uctívají tri voj e v ů d c i . Šen-nung. Thajsko. regionálními a státními předpisy. Kuanjin drží vázu. nebo Fu-si. Tři věrní v é v o d o v é Od konce dynastie Sung ( 9 6 0 . které zejména pro osoby vyšší hodnosti znamenaly množství závazků. Už povinnosti novoročních návštěv byly pro výše postaveného tak četné. Šen-nung a Chuang-ti. jižní buddhismus zvaný hínajána (Srí Lanka. vesnickými. Jsou to Fu-si. „tři tisíce pravidel chování". Při jejich identifikace pomohou atributy. Tři vznešení Třemi vznešenými se míní tři mytičtí vládci stojící na počátku čínských dějin. Korea) a Diamantový vůz zvaný vadžrajána (Tibet. vyústila v průběhu staletí v tzv. tj. ale i za „pána úspěchu". Tito tři bohové se starají o to. určovaná místními specifikami a prorostlá rodinnými. K nejbližším příbuzným. po jeho levici Ta-š'-č' a po pravici Kuan-jin. Sikkim. Laos. broskev dlouhověkost a cedrát štěstí. broskev a cedrát. Bhutan.č ' j e považován za „pána přísnosti". Granátové j a b l k o znamená plodnost.č ' drží lotos s velice dlouhým stonkem. A-mi. Jsou to nebeský císař Tchien-chuang.a aby lidé zůstávali lidmi. kovy se skrývaly v zemi. konfucianismus. . severní b u d d h i s m u s zvaný mahájána (Čína. ale přesto už velice lidsky jednajících kulturních hrdinů Fu-siho. k manželčiným rodičům a k bývalému učiteli se však musel dostavit osobně. Šen-nung. vzory loajality. Ladákh. Tři učení Nejvýznamnější filozofické směry a náboženství Číny: taoismus. Ču-žung. Tři vozy Tři základní směry buddhismu: Malý vůz. T a . Tři svatí Západu V různých chrámech sekty Čistá země lze často vidět trojici Tří svatých Západu. kteří chrabře. rostliny kořenily. buddhismus. tj. nebo Fu-si. Uprostřed je A-mi-tchuo-fo. aby řeky tekly po proudu. Japonsko.š ' . Na oltářích je lze spatřit většinou vedle sebe ve stejném nebo podobném odění.Tři vznešení 193 božských. Nu-kua. Jedná se o tři důstojníky. kteří položili základ veškerému vývoji na zemi. Ke zbožnění a rozšíření jejich kultu podstatnou měrou přispěly jejich dramatické životní osudy a tragický konec. Tři šťastné plody Granátové jablko.

vyhladily kaolinem a teprve p o t o m se na ně m a l o v a l o .Třicet šest generálů 194 Třicet šest generálů Z e m ě . největší obrázkovou knihu buddhistického umění. bláta a slámy. V Číně jsou známy dvě skupiny po třiceti šesti generálech. znovuzrozen í m buddhů. kteří se v určité dny nemají obtěžovat. Tun-chuang Z hlediska malířství je Tun-chuang něco j a k o buddhistický Vatikán. utekla s ním na měsíc a za trest byla proměněna v ropuchu. že stěny se nejdříve potřely směsí zvířecích chlupů. jak se zeleně nebo černě pomalovanými obličeji vyrážejí na koních nebo na bájných zvířatech do bitvy a nahánějí hrůzu nepříteli. vináren a čajoven byl znalcem vína za dynastie Č o u a svátek měl 13. která však kvůli vnějšímu ohrožení vždy vydržovala množství vojska. lunárního měsíce. Navzdory zemětřesením častým v této oblasti se v ní zachoval i skvostný kazetový strop a Šestnáctimetrová terakotová socha bohyně milosrdenství. Jedná se o zvíře sluneční.1 1 2 5 ) . například může před smrtí udat místo a okolnosti své další inkarnace. Síň Kuan-jin je vysoká 22. dne 6. v n ě m ž p ů v o d n ě bylo přes tisíc jeskyní. O b ě j e h o síně patří mezi nejstarší dřevěné stavby v Číně. Podle pověsti se j e d n á o Čchang-e.5 metru a má pozoruhodně složité trámoví. T ř í n o h ý h a v r a n Posel b o h y n ě Si-wang-mu. která svému muži Chou-imu vzala elixír nesmrtelnosti. Tu K c h a n g Patron výrobců lihovin a majitelů jídelen. neboť v těchto 4 9 2 jeskyních na okraji pouště Gobi se nachází 45 000 čtverečních metrů nástěnných maleb z období od roku 336 až po 12. Královny matky Západu. již jsou pozemským ztělesněním. bódhisattvů a světců. Tu-le-s' „Chrám Jediné radosti" stojí v městečku Ťi-sien severovýchod- ně od Pekingu a pochází z dob dynastie Liao ( 9 1 6 . Tulku podle lamaistů dokáže vytvořit vědomou kontinuitu mezi svými postupnými existencemi. v níž byla válka sice všeobecně nenáviděna. Tulku Převtělenec. století. například okopáváním nebo orbou. Na mnoha oltářích bývali zobrazeni. hnoje. v lamaismu muži i ženy. Malby vznikaly tak. Tu-kung a Tu-mu Bůh a bohyně půdy. tedy protějšek měsíčního zajíce. p s á n o též tuku.k a o -kchu) jihovýchodně od města Tun-chuangu v provincii Kan-su představuje v jediném dlouhém skalním útesu. Často se objevuje jako dřevěný nebo nefritový amulet. Třínohá ropucha Mytické zvíře obývající měsíc a považované za nositele štěstí a peněz. Skalní chrám ( M o . Klášter je působivým dokladem kultu Kuan-jin v severní Číně. kteří velí celým armádám duchů a zkrocených démonů a m o hou účinně zasáhnout do lidského dění. Suchý pouštní vzduch uchoval barvy do- . se samozřejmě nemohla obejít b e z n e b e s k ý c h generálů.

zcela si vystačí sami. aby se zvládala. Věřilo se. Samota jim není na obtíž. západu. vědy. co již jednou získali. lunárního měsíce (o Svátku dračích člunů neboli Letních slavnostech) se zavěšují nad vchody lucerny ve tvaru tykví. manžel Královny matky Západu. M y š a Drak. prostředek na prodloužení života a odhánění nemocí. naposledy. Tung Fang-čou Byl patronem zlatníků a stříbrníků. Suchá lahvovitá tykev (chu-lu) se hodí j a k o nádoba na léky. Tykev Symbol tajemství. V profesionálním životě spolehlivě dostávají závazkům. atribut nesmrtelného Li Tchie-kuaje. božské bytosti. Pro taoisty je lahvovitá tykev magickým předmětem. Jinak opičí náladovost a lehkovážnost nesnáší. podzimu a mužského elementu.c h u a n g ležel na nejdůležitější křižovatce Hedvábné stezky a četné jeskyně byly zřejmě votivními kaplemi. symbol síly a energie. chrabrosti. V jeskyních je v nesčetných epizodách ztvárněn celý B u d d h ů v život a vývoj buddhismu. Nebojí se riskovat. Dále se v této obrovské klenotnici Číny.dnes. se neradi vzdávají. Na druhou stranu mu lze vytknout značnou váhavost. Malby však odráží i život na Hedvábné stezce. jež původně patřila více klášterům. Tygr je třetím z n a m e n í m čínského zverokruhu. lékařství. pruty ve tvaru loděk nebo botiček. že v ní nesmrtelní uchovávají elixír života. když se j e h o síla a opičí lest účelově spojí k dosažení nějakého důležitého cíle. že zahání démony. S Opicí může vytvořit životní svazek jedině tehdy. T u n . že je reinkarnací ducha planety Venuše. a proto se na hroby stavěli kamenní tygři a malým dětem se nasazovaly čepičky s vyšitými tygřími hlavami. ale toho. j e ž v sobě skrývá. ale vznětlivý. Tušita Buddhistický ráj nebo „spokoj e n a " či „utěšení". magie. Jsou to rození individualisté a nejradši by dělali všechno sami. které sídlí v nebeských palácích a znovuzrodí se už jen jednou. Tung-wang-kung Král otec Východu. neboť věří. v ý z n a m n é taoistické b o ž s t v o . dobrodružství jsou pro ně od toho. které fundovali obchodníci a vůdci karavan. U nohou mívá ingoty zlata. 5. a proto tyto tykve visely nad lékárnami. o němž se věřilo. . Tygři milují nezávislost a svobodu. černého u m ě n í . Původně se jednalo o sluneční božstvo. umí však být velice milý a citlivý. Lidé si slovo tygr netroufali ze strachu vyslovit a říkali mu „Král hor". vládce všech m u ž s k ý c h nesmrtelných. Tygr Symbol panovníkovy moci a síly. Tygru v partnerství vyhovuje Kůň. Za penězi se sice nehoní. dne 5. mezi nimi i příští buddha Maitréja. nachází přes dva tisíce kolorovaných terakotových a dřevěných plastik. aby zahnaly zlé duchy. Pes. Člověk zrozený v roce Tygra bývá statečný.

řídce osídlena předchůdci dnešních Mandžuů a do světla dějin vstoupila teprve vítězným tažením carských vojsk na Sibiř. ho vídáme jako usměvavého a neoholeného m u ž e ve zcela všedních nebo děravých šatech. t i Kung býval mnichem za dynastie Sung ( 9 6 0 . protože čínské císařství bylo v úpadku a nemohlo se bránit. 1. Tento překvapivý fakt má jasnou politickou příčinu.1 2 7 9 ) a lstí nebo k o u z l e m se vždy dostal z těch nejožehavějších situací. Ti-le -s' Největší chrám provincie Chej-lung-fiang se nachází v jejím hlavním městě. T i a n g C u . původně jen tržiště. Jeho eskapády vtipně a živě líčí čtyřdílný román. potom ho do roku 1946 okupovali Sověti a definitivní součástí ČLR se stal až v roce 1949. Tato země byla již kolem roku 1000 př. Rusko tuto provincii v letech 1900-1905 dokonce vojensky okupovalo. Živoucí Buddha. století docházelo v Mandžusku k převratným změnám. Charbin pak v letech 1932-1945 patřil do loutkového státu Mandžukuo. Mandžuy založené město Charbin. n.•ŕ Ť i . Jedním z projevů těchto snah byla i stavba chrámu Ťi-le-s'.k u n g Bůh uctívaný především v jižní Číně a známý též j a k o Kung-chuo-fo. bosého nebo j e n s jednou botou. Impozantní komplex se čtyřmi velkými síněmi na ploše 2. který z něj udělal lidového boha. Po revoluci v roce 1917 do něho směřovaly tisíce uprchlíků z Ruska a Charbinu se říkalo „největší ruské město mimo Sovětský svaz". kdy bylo napojeno na ruskou železnici. které dříve bývaly v každém c h r á m u . dvoumilionovém Charbinu. o čemž dodnes svědčí asi třicet pravoslavných kostelů. mocný patron d o m ů a obchodů a generál všech nebeských . Na obrazech. Číňané se snažili v Charbinu upevňovat své pozice a dát najevo svou převahu. Po rusko-japonské válce se musela carská vojska stáhnout. neboť v prvních desetiletích 20.6 hektaru byl založen až v roce 1924. zažilo první rozmach až po roce 1896. ale z Charbinu se už stalo město se zcela ruským vzhledem.j a Oblíbené taoistické božstvo. Ťia-še Čínské j m é n o j e d n o h o z nejvýznačnějších B u d d h o v ý c h žáků Kášjapy. patří tedy mezi nejmladší čínské chrámy.

patří i „dívka. Patrikem. byl postaven podle Ťien-čenových pokynů a udal směr j a p o n s k é architektuře. Ťien-c' K početným božstvům nižšího řádu. dodnes hodně navštěvovaný Tóšódaidži ve městě Nara. kteří předávali vědomosti učenlivým J a p o n c ů m a jejich prostřednictvím ovlivnili celou j a p o n skou kulturu. Roku 1980 byla na 40 dní převezena do Číny a vystavena v klášteře Jasného světla. které ve své vlasti zpravovaly o pokladech a vymoženostech Říše středu. protože měl řadu japonských žáků. Nej významnější japonský buddhistický chrám. Ťien-čenovi trvalo plných dvanáct let.s ' . Ťien-čena lze právem srovnávat s křesťanskými mnichy Benediktem. přišel z Číny za dynastie Tchang (618 až 907). kde se jí bezradní rodiče svěřují s výchovnými problémy. . Jím započatá práce „kulturního p ř e n o s u " pokračovala i v následujících staletích. Například čínský mnich I-šan I-ning učil přes dvacet let v kjótském klášteře Nanzendži a vychoval mnoho japonských mnichů. Nebezpečnou plavbu od západních japonských břehů k asijské pevnině zvládla do 8. v němž se až do roku 1949 udržovala nejčistší liturgie a pěstovala klášterní hudba a zpěv. kteří při šíření víry zásadně přispěli ke kulturnímu rozvoji mnoha zemí. století již řada delegací. na níž je znak ling (na rozkaz). než se po četných ztroskotáních dostal roku 753 na ostrov Kjúšú.m i n g . Ťien-čen Největší kulturní impulz. jež mají na starost děti. v rouchu s osmi trigramy a s korouhví. Ťien-čena přijal sám japonský císař a nechal se jím vysvětit na buddhistického mnicha. V Japonsku je dodnes uctíván jako „Mistr.c h u e j . který přišel přes m o ř e " a j e h o japonské j m é no zní Gandžin. takže buddhismus byl díky těmto kontaktům v Japonsku už znám a částečně i rozšířen.Ťien-čen 197 vojsk.s ' ) u města Jang-čou. jež napomíná děti". aby v Japonsku šířil buddhismus. Tien- -čen studoval dvanáct let v Luo-jangu a v Čchang-anu a jako učenec byl v Japonsku znám. ale i zdatní stavitelé. Na obrazech ho vídáme jako starce s bílými vlasy. strávila deset let putováním a studiem v buddhistických klášterech a přemluvila proslulého mnicha Ťien-čena. Někdy sedí na nějakém bájném zvířeti. umělci a řemeslníci. Znají ji především v Macau. V chrámu Tóšódaidži se uchovává Ťien-čenova socha. Bonifácem nebo Cyrilem a Metodějem. ale stále mu chyběl rozhodující podnět. Ťiao-šan S e v e r o v ý c h o d n ě od Čen-ťiangu v provincii Ťiang-su ční z Jang-c'-ťiangu ostrovní hora Ťiao-šan s prastarými stromy a buddhistickým klášterem T i n g . Roku 733 se do Číny vypravila skupina japonských mnichů. S ním připluli nejen mniši. představeného kláštera Jasného světla (Ta. již j e h o žáci stačili zhotovit ještě před j e h o smrtí. který Japonsko za své dějiny zažilo.

1 6 4 4 ) .1 1 2 5 ) . Rozlehlý areál leží na zalesněném svahu hory a je proslulý síněmi s četnými uměleckými díly i několika tisíciletými b o r o v i c e m i . strážce bud- . Toto okouzlující pohoří s četnými potoky. Tiou-tchien S ú a n . Prošiji především o bezbolestný porod a o zdravé dítě.s ' Pro m n o h o generací buddhistických noviců byl klášter Posvátné terasy. Ť i n .š a n . Ťin Ťiao Taoistický bůh astrologie uctívaný ve většině chrámů. Tito bohové většinou neměli zvláštní j m é n o a patřili k velikému počtu z e m s k ý c h duchů a bezejmenných přírodních božstev.n u Temná neboli Tajuplná d á m a D e v á t é h o nebe je dávné mytické božstvo a patronka manželství a plodnosti. Později byla ztotožňována s Fu-siho sestrou a manželkou Nii-kua. Zobrazována bývá s houfem porodních bab a chův. jsou dodnes v takřka perfektním stavu. Ťin M e n g Taoistická malých dětí. V chrámu je velká kamenná třístupňová terasa z dob dynastie Ming ( 1 3 6 8 .t c h a j . Chrám byl založen roku 622 a nejdůležitější klášterní budovy přibyly za dynastie Liao ( 9 1 6 . nacházející se 35 kilometrů západně od Pekingu na úpatí hory Ma-an-šan. nejžádoucnějším cílem. který propouští duše zesnulých z podzemního vězení do vlídnějších končin.k a n g Ozbrojený dhistické svatyně. pocházející z dynastie Ming ( 1 3 6 8 . Nápisy na stélách tohoto chrámu. Zvedá se v provincii An-chuej mezi Jang-c'-ťiangem a proslulou horskou oblastí C h u a n g . vodopády. borovicí Ležícího draka nebo borovicí Devíti draků. V době největšího rozkvětu zde bylo přes tři sta chrámů a klášterů s více než pěti tisíci mnichy. navštěvovaly zdejší kláštery a u jejich oltářů prosily o milost za zesnulé příbuzné. většinou j d e o sútry. neboť v něm mohli být vysvěcení. Každý pramen p o t o k a nebo řeky ochraňoval nějaký bůh. j e s k y n ě m i a n e d o t č e n ý m i lesy má devadesát devět vrcholů. na níž při vysvěcování seděli na trůnech tři nejvyšší hodnostáři řádu a sedm svědků. Největším klášterem z padesáti zbývajících je C'-jiian-s'.Ťie-tchaj-s' 198 í i e . králi podsvětí. Ve výklencích terasy stojí četné sochy nebeských strážců. Ťiou-chua-šan Jižní ze čtyř posvátných hor čínského buddhismu. např. z nichž nejvyšší dosahuje 1413 metrů a je zasvěcen bódhisattvovi Ti-cangovi (Kšitigarbhovi). Dříve do Ťiou-chua-šanu proudily na podzim tisíce poutníků. ochrankyne f ing-šen Bůh pramene. Tin-chua Fu-Žen Bohyně uctívaná v Kantónu těhotnými a mladými matkami.1 6 4 4 ) .

Když se Buddha tři roky po procitnutí nakrátko vrátil do rodného města. Uzel štěstí Jeden z osmi buddhistických s y m b o l ů .Ú h o ř Podle jedné staré pověsti přivolal mytický úhoř na Čínu potopu. dharmy a sanghy. Upáli byl odborníkem na záležitosti související s kázní. odkud pocházel i Buddha.9 0 7 ) žil nesmírně svědomitý. rasou. Po Buddhové smrti tyto regule přesně z o p a k o v a l na prvním koncilu u Rádžagahy a v jeho podání byly převzaty do buddhistického kánonu Tripitaky. Útočišťová f o r m u l k a Jedná se o kratičkou modlitbu ke Třem klenotům „Utíkám se pod ochranu". V Tibetu a v lamaismem ovlivněných oblastech severní a východní Číny se zdobenou ulitou svolávají mniši. který byl po smrti zbožněn a uctíván j a k o pomocník velkého boha Tchaj-šanu. dal se u něj ostříhat a Upáli se stal jeho žákem. U p á l i Jeden z deseti výborných žáků Buddhových. byl lazebníkem v Kapilavastu. Také se mu říká nekonečný uzel nebo „dlouhé zauzlení" (pchan-čang) a často se používá jako ornament. . Ulita Symbol Buddhova hlasu. symbol dokonalého ducha a dlouhého a spokojeného života. křtem nebo jinými obřady. Příslušnost ke společenství buddhistů není dána narozením. Míní se tím pod o c h r a n u Buddhy. Úředník Cchuej Za dynastie Tchang ( 6 1 8 . rituálem a organizací. národností. pouze vyslovením útočišťové formulky. spravedlivý a velmi oblíbený úředník Cchuej.

Je zářivě bílý a představuje Buddhu jako kazatele. Probuzený ho postavil do čela pěti set žáků. Pro Evropana nezvyklý přídomek „diamantová bac h y n ě " se vysvětluje tím. zatímco pět nadsmyslových buddhů odpovídá pěti smyslům. století n. Vadžrajána Diamantový vůz. že na zádech má hlavu svině. který se však zřekl světa a stal se B u d d h o v ý m ž á k e m . který slouží k zahánění démonů. tantrismu a obohatil je praktikami starobylého kultu plodnosti. lamaistická bohyně velice uctívaná stoupenci vadžrajány. Většinou je zobrazována nahá s množstvím řetězů po celém těle. diamant. Vadžrapáni Dhjánibódhisattva. j e d n á se o emanaci Avalókitéšvary. takže mu není nic utajeno a je vševědoucí. všeho a vesmírné prázdnoty. „s vadžrou v ruce". vládce středu. Čepel bývá zdobena hadími reliéfy a na rukojeti je vadžra a ochranné božstvo Šrí Hajagríva hněvivého vzezření. dhjánibuddhů. jeden z pěti nadsmyslových buddhů. dhjánibuddhů. animismu. Vairóčana „Zářný". Vadžraváráhí „Diamantová bachyně". v rukou drží lebeční klenbu a nůž. který oznamuje b u d o u c í h o buddhu Maitréju. tříhranný lamaistický rituální nástroj. zenitu. Původně to byl mladý muž skvěle vycvičený ve válečném umění. přijal prvky hinduismu. V a d ž r a s a t t v a Vedle pěti nadsmyslových buddhů. Chápán je j a k o část Ádibuddhy a odpovídá intuici. žezlo. Jeho atri- . Hledí ze středu do všech čtyř světových stran. j a k s korunou na hlavě vystupuje z lotosu obklopeného plameny. Sedí na trůnu a drží koleso držma. V této podobě se stal základem tibetského buddhismu. kteří s ním stále putovali. Později se stal v ý z n a m n ý m patronem buddhistických chrámů. 1. symbol nejvyšší pravdy. j i d a m a z kategorie dharmapálů. v nichž ho m ů ž e m e vidět hned dvakrát: před chrámem s rozevřenými ústy a hrůzu vzbuzujícím výrazem a v chrámu se zavřenými ústy. který se ve 3. vyvinul v Indii z mahájány. Na obrazech ho vídáme.V a d ž r a Hromoklín. symbol lamaistické moci a sily. Vadžrasattva. bývá občas j m e n o v á n i šestý. V a d ž r a k í l a „Vadžrová d ý k a " . směr buddhismu.

Znak pro vázu je souzvučný s mírem (pching). Tato velká ceremonie. jíž se účastnila celá císařská rodina s mnoha služebníky a veškeré vyšší úřednictvo. Např. Když se legendární Stian-cang (Tchang seng) vydal na dlouhou pouť a vrátil se z Indie s originálními texty. který ho nesl. Velká oběť nebesům Ze všech císařských obřadů byla velká oběť nebesům v pekingském chrámu Nebes tou nejslavnostnější a nejnákladnější. kteří sídlí na hoře Méru. byla jediná. Obřady začínaly ve tři ráno v pekingském Konfuciově chrámu (Kchung-miao) a účastnil se jich jen císař se svou družinou. ale i kůň. na jaře a na podzim. Váza Čínština nerozlišuje mezi vázou a lahví. červenec). oběť nefritu a hedvábí. druhá . dne 5. Velká h o r k a (ta-šu) Menší svátek. Velká oběť Konfuciovi Oběť na počest velkého filozofa a mudrce. který se na venkově slavil 24. které sytí" (proso. Atribut nesmrtelného Čung-li Čchuana. jízdním zvířetem drak a symbolem sluneční kotouč. k níž nikdy nebyli připuštěni cizinci. první oběť býka. Touto dobou přicházejí nejteplejší dny roku. první úlitba. hlavní ochránce buddhismu. Vaišravana Nejdůležitější ze čtyř „božských králů" a ochránců světa. která je v Číně považována za vznešenou hvězdnou bohyni. druhá oběť býka. která se konala ve druhém a osmém lunárním měsíci.Velká oběť nebesům 201 butem je zvon. Velitel nebeských d r a k ů Všechny čínské kláštery toužily po autentické verzi B u d d h o v a učení. Je zelené barvy a vládcem severu. Velká oběť b o h ů m p ů d y a obilí Tuto oběť vykonával císař dvakrát ročně. rovněž odznak úřední hodnosti. byl vysoce ctěn nejen on. Často ho obklopují nebeská vojska. zobrazován bývá většinou ve skvostné zbroji. lunárního měsíce ( 2 3 7 2 4 . váza s květinami čtyř ročních období z n a m e n á „mír po celý rok" a s borovými větévkami vyjadřuje přání d l o u h é h o života. Velká bílá hvězda Venuše. Vejce Symbol plodnosti. v levé ruce drží zlatou korouhev nauky a v pravé svatyni nebo stříbrnou krysu chrlící šperky. Byly to: setkání s dušemi císařů (tj. u oltáře Úrody na jihozápadě Císařského paláce. jež nese mísu květin. a sestávala z „devíti úkonů". Včela Symbol píle a šetrnosti. Vějíř Symbol dobra a něžných citů. Buddha koně jmenoval velitelem nebeských draků a občas na něm jezdil. což v kombinaci s květinami nabízí bohatou symboliku. pšenice. s dušemi císařských předků). „Váza pokladů" (pao-pching) s „pěti plody. sorgo a dva druhy bobů) sloužila při rituálu plodnosti a „černá láhev" se zase používala k chytání duchů. letí na purpurovém oblaku nad mořskými vlnami nebo mu společnici dělá jeho sestra Šrí. neboť devítka je číslo nebes. Jedná se vlastně o hinduistického boha Kubéru.

. V pradávných časech se věřilo. neboť oběh- . př. byla určena choti nebeského boha a přinášel ji císař osobně. zakladatele dynastie Sia (asi 2 1 . a prosil je. kterého na j e h o vrcholu uctívali. byly stěny v chrámu Z e m ě kolmé a obětiny se v něm zahrabávaly do z e m ě . než se původně plánovalo. A j a k o už nejednou i toto božstvo se nakonec uctívalo zcela jinak. Na rozdíl od chrámu Nebes. Velká oběť zemi Velká oběť zemi se konala ráno v den letního slunovratu v chrámové čtvrti na severu hlavního města. V končinách vzdálenějších od této hory se na j e h o počest budovaly chrámy. stol. Narodil se v provincii Ťiang-si a proslul potlačením j e d n o h o povstání. jimž se říkalo „chrámy Východní hory". čtyři posvátné řeky. S příchodem buddhismu se pozice vládce Tchaj-šanu poněkud relativizovala. Velká oběť předkům K o n c e m roku a na počátku každého ročního období přinášel císař oběť v chrámu Uctívání císařských předků (Tchaj-miao) v ý c h o d n ě od hlavního vchodu do Z a k á z a n é h o města. moře. vládce nej posvátnější z pěti hor Číny. poklekáním a zpěvem hymnů a vždy šlo o úžasnou podívanou. za vnuka samotného vládce nebes. propuštění císaře a bohů a sledování velké zápalné oběti. který je znám i j a k o „vévoda Č c h e " . který před čtyřmi tisíci lety b u d o v á n í m kanálů zabránil katastrofálním povodním. n. Obřad byl provázen tanci. Například v Kantónu ho vzývají při epidemiích a v Macau se k němu obracejí ženy. který měl zakřivené stěny a v y k o n á v a l a se v n ě m zápalná oběť. Obřad sestával z osmi úkonů a probíhal velice slavnostně. Velký rok Je to Jupiter. čtyři směry větru. Velký císař Východní h o r y Bůh hory Tchaj-šanu v provincii San-tung. Obětní dary se nejdříve pokládaly na oltář. Vedle ní je dobře zachovalý chrám s četnými stélami pocházející z doby dynastie Liang (502-557).1 6 . odstranění obětin. kopce kolem císařských hrobů atd.Velká oběť p ř e d k ů m 202 úlitba. aby mu i nadále zachovali přízeň.). nadále však měi značný význam v taoismu. který rozhoduje o délce jejich života a jejich osudu. na boha však byl povýšen až v 17. století ke konci dynastie M i n g a nepochybně měl přispět k vlastenectví vojska a varovat před rebeliemi. Velké Jiiovo m a u z o l e u m Na úpatí hory Kuej-c' v provincii Če-ťiang stojí mauzoleum na paměť legendárního císaře Jua. k n i m ž došlo na dvoře a v celé říši. 1. že duše zesnulých musí v nitru Tchaj-šanu předstoupit před vládce hory. jejichž mužově popadli hráčské vášni. Tchaj-šan byl považován za palác nesmrtelných a bůh. kolem kterého stály tabule symbolizující „pozemské ministerstvo": pět posvátných hor Číny. Při této oběti oznamoval p ř e d k ů m všechny výz n a m n é události. Velký maršál Čche K politickým božstvům v užším smyslu lze počítat sungského generála Čchea.

Větrání klasiků Když je 6. láska a sex v tom nejlepším souladu. vynášejí taoističtí a buddhističtí mnichové na slunce svaté knihy a mezi tisty vkládají rostliny j a k o ochranu proti h m y z u . příznivý však je i svazek s Buvoly a Psy. čeho dosáhl a co mu zajišťuje harmonický rodinný život. j e ž j s o u h o d n o c e n a velice pozitivně. Velký sníh (ta-sile) M e n š í svátek. Vepři milují domácí život a osobní pohodlí. Dodnes se jich našlo asi deset tisíc a obsahují množství informací o raných čínských dějinách. ale ani ctižádost vystoupit na samý vrchol. protože se vyznačuje optimismem. Za císařství se tento den větraly archivy a koupali psi. kteří v letech 9 1 6 . prosinec). netopýra. jsou obezřetní a nedají se svést k lehkomyslným dobrodružstvím. Vévoda Ma Ma Kung. Do otvoru se pak vkládaly rozžhavené hroty a ze vzniklých puklin se věštilo. Trpělivostí. Většinou nemá finanční starosti. uctívali božského předka s prasečí hlavou. ale i rozhodnost. jeřába a jiných šťastných symbolů. Mandžuští Kitani. vycházejí především s Králíky a Ovcemi. lovu. Otázky bohům se vždy kladou šeptem. vysvětlí mu ji strážce chrámu. Vepř Symbol mužské síly a štěstí při zkouškách. Převažovaly dotazy ohledně předpovědi počasí. krátké věty nebo o zobrazení boha štěstí. Vepř je považován za j e d n o z nejsmyslnějších znamení zverokruhu. rozvěšovalo se šatstvo na slunci a ženy si myly vlasy.Vévoda M a 203 ne Slunce zhruba za dvanáct let. zbožněný generál z dynastie Sung ( 9 6 0 . Příslovečná není j e n jejich důvěřivost a naivita. tvrdošíjnost a duševní nezávislost. zpravidla se spokojí s tím. lunárního měsíce (7. vhodnosti obětí předkům. dne 10. Výklad se nakonec zapsal na kost. Jestliže je věštba nesrozumitelná. dne 6. dokud j e d n a nevypadne.). Věštební destičky Nápisy na lopatkových kostech a želvích krunýřích z období dynastie Šang (asi 1523 až 1027 př. Podle vyrytého čísla si tazatel vybere příslušný text s věštbou.1 2 7 9 ) . Věty štěstí Ve staré Číně byl hojně rozšířený zvyk chránit svůj majetek „větami štěstí". Setkají-li se dva Vepři. rozumem a vytrvalostí se Vepř dokáže zapracovat do četných povolání. n. Jednalo se o šťastné znaky. Do lopatek nebo krunýřů se vyvrtaly menší otvory a vedle nich se zapsala otázka. neblahých událostí. Patří mezi znamení. Věštební tyčinky V taoi stic kých chrámech jsou bambusové trubice až se stem tyčinek. Podle Jupiterova cyklu dvanácti symbolů se kdysi počítal letopočet. Vepř je jinak dvanáctým znamením čínského zverokruhu.1 1 2 2 ovládali velká území severní Číny. kterého lze vidět v mnoha čínských . potom jsou něžnost./8. 1. lunárního měsíce hezky. j i m i ž se třese tak dlouho. starostlivostí a pravdymilovností. Lidé zrození v roce Vepře jsou ideální manželé. který se slavil na venkově 29.

jimž je za- . takže Siddhárlha je až pětadvacátý buddha. kteří vládnou čtyřem světovým stranám. které vystupují bud samy. Vládce roku Jupiter. Vimalakírti Bohatý indický kupec. je symbolem města a v letech 1981 až 1985 byla zrestaurována.k u n g .Vévoda Tchán 204 chrámů. zda se vždy jedná o tutéž osobu. ale v Tibetu bývá často jako samostatná socha z pozlaceného bronzu. Podle mahájánového buddhismu má každý dhjánibuddha mírnou a dobrotivou podobu v bódhisattvovi a hněvivou ve vidjárádžovi. Též bývá vzýván při epidemiích. Víly V čínské mytologii j s o u víly vždy nebeské bytosti. V pravici drží hada (nágu) s kamenem mudrců. V Číně ho lze v mnoha chrámových předsíních vidět s třemi ostatními dévarádži.1 2 7 9 ) a počátek mongolského období. Je pánem západu a má červenou barvu. Virúdhaka Jeden ze čtyř ochránců světa a božský král. přesto však první a jediný Buddha. Věž připomínající pavilon pochází z dynastie Tin (265^439). padesátimetrové věže na Hadí hoře ve městě Wu-chanu prý jeden nesmrtelný odletěl na žlutém jeřábu do nebes. že Vimalakírti byl později uctíván jako bódhisattva a přijat do panteonu mahájánového buddhismu. Vipašjin První ze šesti „dřívějších b u d d h ů " před Buddhou (púrvabuddhů). Je pánem jihu a má m o d r o u barvu. který pak s Vimalakírtim disputoval o nejhlubších tajemstvích učení. Znám je též j a k o Ma Fu. V umění bývá často ztvárňován samostatně. jež vyznačovaly konec dynastie Sung ( 9 6 0 . Víla tančící na bronzových zvonech j e s y m b o l e m harmonie. nebo j a k o společnice a průvodkyně bohů. není jisté. Vévoda Tchán Lokální vodní b o ž stvo. Věž Žlutého jeřába Z této impozantní. a míní se j í m většinou urputně hledící ochranné a strážní božstvo. ačkoli vedl světský život. Ale i před Vipašjinem už byli „předbuddhové". kterého císař dvakrát ročně uctíval slavnostní obětí. j e n ž sídlí s ostatními třemi na hoře M é m . Tato trojice tvoří podle esoterického buddhismu rodinu. K tomuto zmatku bezpochyby přispěly i bouřlivé doby. Ma En n e b o Ma Š ' . a protože o něm v různých provinciích vznikly různé legendy. který si osvojil rozsáhlé znalosti buddhisiické nauky a stal se bódhisattvou. Na Maňdžušrího Vimalakírtiho m o u d r o s t a výřečnost tak zapůsobily. Vládci pěti hor Bohové. Buddha Šákjamuni proto j e d n o u poslal do j e h o d o m u n a d a n é h o žáka Maňdžušrího. Virúpákša Jeden ze čtyř božských králů a ochránců světa. v pravici třímá kouzelný meč a stává na jednom nebo i dvou démonech. kdo na žijí na člunech na Perlové řece. Vidjárádža Sanskrtské slovo vidjárádža znamená krále vědění či moudrosti (čínsky Ming-wang). jež jako svého patrona uctívají rybáři a všichni.

audience. Cheng-šan na severu a střední Sung-šan.š a n v provincii Šan-si u p r a m e n e Chuo-čchiianu dodnes stojí chrám Vodního boha (Šuej-Šen-miao). Vodní božstva Z nesčetných čínských vodních božstev je třeba j m e novat především draky. Symbolizují uplývající čas. žravosti a ukrutnosti. Když se však mluví o bezejmenném duchovi určitého j e z e r a nebo rybníku. Na hoře C h u o . Vonná oblaka Symbol krásných rozpuštěných ženských vlasů. neboť časem se uctívali dračí králové všech Čtyř moří a nakonec byly v celé zemi stovky dračích králů. Jedná se o Tchaj-šan na východě. Vlny Symbol vody. Z p o č á t k u byl lung-wang jedním božstvem. Vousy S y m b o l nadpřirozené síly a statečnosti. povodněmi a záplavami. Voskovice „Zapálit voskovici" znamená zbavit dívku panenství. Vlaštovky budující hnízdo jsou znamením úspěchu a hojného potomstva. Cheng-šan na jihu. jež od prvopočátku obývají a chrání vodu. Jejich živlem je voda a vládnou v moři. vzývá se prostě šuej-šen. široké a husté vousy. spojovaný se severem. co má něco společného s vodou. Voda Jeden z pěti živlů. černou barvou. ale potom svou existenci „zečtyřnásobil". dále Šuej-sien cun-wang. již lze vidět v chrámech pohromadě nebo jednotlivě.Vousy 205 svěceno pět posvátných hor taoismu. Vodní duchové Vodní duchové a duchové pramenů se uctívali již v raných dobách. Vedle nich však existují samostatní vodní bohové j a k o mytický císař Jii. Vlašský ořech Symbol flirtu. které spadávají mnohdy ze značné výšky. Vlk Symbol lačnosti. jezerech a řekách. proto také mnozí taoističtí b o h o v é v čínských chrámech a hrdinové v operách mají dlouhé. Chua-šan na západě. Vlaštovka Posel jara. Tím nejvyšším božstvem v dračí říši je dračí král (lung-wang). deštěm. Volavka Symbol daleké cesty nebo setrvalého vzestupu. řeky nebo potoka. Vodní víla Narcis. Dvě vlaštovky na jedné vrbové větvi znamenají manželský soulad. Za poslední dynastie (1644-1911) symbol civilního úředníka šestého hodnostního stupně. přílivu. v j e h o ž hlavní síni z roku 1319 je jedenáct soch vodních duchů a jejich sluhů. což je hromadné j m é n o pro všechny nadpřirozené bytosti. kterému se též říká „vodní nesmrtelný". o č e m ž j e d n o z n a č n ě svědčí četné mýty a pohádky. který odpovídá za vše. zimou a ženským principem jin. ale i místa. kde přebývají draci. pětice vodních božstev. Vlast rýže a ryb Úrodné oblasti střední a východní Číny. Vodopád Na čínských krajinomalbách se velice často vyskytují vodopády. Na obřadním oděvu měl vyšito ještě osm draků se čtyřmi drápy a vrchol jeho klobouku zdobila mušle. .

aby se nebožtíkovi umožnil spořádaný a zajištěný odchod na onen svět.Vrba 206 Vrba Vrba a především její větévky symbolizují jaro. Vydra Symbol pohlavní aktivity. životní sílu a světlo. Vykuřovadlo Symbol uctívání předků. . Vůz duší Tímto výrazem se míní všechny úkony a obřady nutné k tomu.

ale nerozšiřují v nich nemoci. Wang Jie je pětice bohů moru. Nyní nastává vrchol slavnosti. kouř stoupá k nebi a bohové zvedají kotvu. Začínají v chrámu Ťing-an. aby mohli obětní oheň sledovat z maximální blízkosti. Wan-šan Cchaj-šen Bůh bohatství uctívaný zejména za dynastie Ming (1368-1644). Druhou noc se pak ve stanech přinášejí oběti pěti boh ů m .Waj T i n g . Jednalo se . jeho svátek se slávi) 10. a pátý den se koná obrovský průvod. aby v následujících třech letech nenatropili na ostrově škodu. kteří se vzývají při epidemiích. ale které lze obětí usmířit a s nimiž se lze slavnostně rozloučit. dne 3. jichž se všichni obávají. může se tento svátek konat j e n na některých v ý z n a č n ý c h mís- tech. Za jásotu několikatisícového davu se loď zapálí. do nichž se z okolních měst a vesnic přivážejí hromady napodobenin papírových peněz a kupí se kolem lodi ke spálení. že ho po tu dobu nepostihne epidemie. čímž symbolicky vyjádřili. že žádnou dynastii nelze svrhnout bez materiální podpory. že bohové zvedli kotvu a po tři roky se na ostrov nevrátí. že bohové epidemií se potulují 78 vesnicemi v okolí. neboť se mu připisovala p o m o c při zahnání Mongolů. jimiž se Wang Jie prosí o zdraví a štěstí. První den se ulicemi vozí dřevěná socha bohyně námořníků Ma-cu. takže si Tchaj-wan může být jíst. Zvláště působivé bývají tyto oslavy v Tchaj-nanu. Když vyšlehnou plameny a kouř stoupá k nebi. lunárního měsíce. jímž se bohové zvou na plavbu dobře zásobenou lodí. Čtvrtý den je vyhrazen modlitbám. Wang Jie Tento barvitý a nákladný svátek se pořádá na Tchaj-wanu každé tři roky. Wang K u n g Jeden z bohů. Tento den se pak v dlouhých procesích nosí k lodi dřevěné nebo papírové sochy bohů a lod je tažena míli k blízké řece. že finanční náklady jsou obrovské. naplní se obětními dary a zapálí. Mingští císařové ho proto jmenovali „princem bohatství". všichni vědí.k u n g Generál z počátku dynastie Tchang a patron kovářů. Šestý den probíhají přípravy na závěr svátku a lidé si zajišťují místa poblíž lodi. plameny vyšlehnou. Proto se postaví několik metrů dlouhá džunka. Třetí den se věří. Vzhledem k tomu.

ne-li třetímu řádu. A proto když žebrají. který je přímo podřízen králi Virúdhakovi. že zlý duch ukradl Buddho vy ostatky. Trojice byla později z b o ž n ě n a j a k o Kuan-ěang san-wang a stala se v z o r e m Chánů pronikajících na jih. Lze ho vidět ve vstupní síni každého chrámu v bezprostřední blízkosti králů. vypoulené oči a na čele třetí oko. tudíž i velmi uctívaný. V Kuang-si je dodnes uctíván jako bůh řeky. Plní v taoistických chrámech stejnou úlohu jako Wej-tchuo v buddhistických. v níž zkoušky rozhodovaly o postupu do vyšší společenské třídy. rudý vous. Tímto b o h e m je Wen Čang. že povyšování příkladných lidí na ochranné duchy a bohy bylo j e š t ě relativně nedávno zcela obvyklé. století a se d v ě m a p o k r e v n í m i bratry bojoval na jihu proti Miaům. Podobně byl ve stejné době znám i generál M a Juan. jako například onen srdnatý muž na tchajwanském pobřeží. Wang Ling-kuan Toto taoistické božstvo. vlhkem a ohněm. byl bůh. patří sice jen k druhému. Wang-šan-jie Ochranní duchové.1 8 5 0 ) . Wen Čchang V zemi. Často též stává poblíž Maitréji. známé též jako Wang Tchien-fún (maršál Wang). že Wej-tchuo je buddhistická podoba hinduistického boha Indry. Potírá démony. Též ochraňuje poutníky na cestách vedoucích k taoistickým svatyním. neboť ochraňuje taoistické spisy. Fakt. Wej-tchuo Čtyři nebeští králové mají dvaatřicet generálů. velice důležitý. Jiné prameny hovoří o tom. že k této události došlo až za vlády císaře Tao-kuanga ( 1 8 2 1 .6 8 3 ) byl dokonce povýšen na ochranného boha. Má rudý obličej. aby je čtenář v pořádku vrátil a aby také byly lépe chráněny před hmyzem. ale má obraz nebo sochu ve všech taoistických chrámech. který mohl napomoci k jejich úspěšnému složení. kdo porušují zákony. a když šel na pomoc dítěti. berou si s sebou jeho obraz. j i m ž se obětuje na v e n k o v ě a kteří bývali většinou historickými o s o b nostmi. datší v něm zase spatřují bódhisattvu ve vojenském.o úspěšného lékaře. který žil v 1. ale Wej-tchuo jej tak dlouho pronásledoval. kterého lze žádat o pomoc při opatřování potřeb všedního života. spláchla ho vlna. Zobrazován však bývá i na poslední straně buddhistických knih. jimž velí jim Wej-tchuo (v sanskrtu Veda). kdo vstoupí. až je opět získal. svědčí o tom. V legendárním Buddhové životopise se praví. . Stojí tam ve zlaté zbroji a se zbraní připomínající žezlo a pozorně sleduje každého. jenž za tajfunu zachránil řadu lidí před utopením. V četných pověstech vystupuje jako ochránce buddhísmu a za císaře Kao-cunga ( 6 4 9 . myšmi. Zcela pragmaticky uvažující čínští mnichové ho považují spíše za „agenta" klášterů. Lze ho skoro vždy vidět ve zlaté zbroji se zdviženým kouzelným mečem a vlnícími se stuhami za hlavou. zlé duchy a všechny. který v roce 47 dobyl ú z e m í severního Vietnamu a později byl rovněž zbožněn.

žlutě glazovanou branou z 18. Většinou sedí v modrém rouchu na trůnu nebo jede na bílém oslu provázen pomocníky. 20 km od Pekingu. Budovy vlevo a vpravo od středové osy sloužily za příbytky členům císařské rodiny při občasných návštěvách chrámu. postavený v roce 1973 na půdorysu stavby z roku 1913. Je dlouhá 5. poblíž parku Voňavé hory. v níž je kromě buddhy přítomnosti. V období Tří říší (220-280) byl kancléřem Liou Peje. . které se vzývá při koňských dostizích. Brzy však dostal opět nové j m é n o . Z o b r a z o v á n je vousatý j a k o úředník s učeným výrazem. J e h o hlavní síň má zlatě se lesknoucí dvojitou střechu a v interiéru lze vidět vynikající řezbářské práce. která dodnes ohromuje velkorysým pojetím síní. uctívá se především j a k o bůh literatury. Do kláštera se vchází mohutnou. Má pět podřízených bohů a jedním z nich je trpasličí a šeredný Kuej-sing. Wen-šu viz Maňdžušrí Wo-fo -s' Chrám Odpočívajícího Buddhy se nachází v Západních horách. branami a rybníky. především však zobrazeními četných úředníků státu Šu. svatyně Vévody z Wu (Wu-chou-cch'). století.3 m a váží 54 tun. Už koncem dynastie Západní Tin (265-316) byla na j e h o počest postavena v Čcheng-tu. W o n g Tai Sin Taoistický c h r á m na h o n g k o n g s k é m poloostrově Kowloonu.9 0 7 ) a ve 14.který se dodnes těší úctě milionů zahraničních Číňanů v j i h o v ý c h o d n í Asii. Jedná se o hvězdné božstvo a na praporu má sedm bílých hvězd Velké medvědice.c c h ' Cu-ke Liang je v Číně d o d n e s symbolem moudrosti.p e j o v a hrobka. V jedné ruce drží pečeť a v druhé knihu nebo k á m e n na roztírání tuše. a proslul moudrou politikou a strategickými schopnostmi.c h o u . minulosti a budoucnosti také osmnáct terakotových luo-chanů. kterého kandidáti zkoušky vzývali už při vstupu do zkušební budovy. a každý rok jej navštíví tři miliony poutníků. Patron výrobců předmětů W u . Je zasvěcen božstvu. a to podle kolosální měděné sochy spícího Buddhy. Posmrtně pak byl poctěn titulem „Čung Wu-chou" (Věrný vévoda z W u ) . v kasinech a při různých c h o r o b á c h . vstoupí do síně Nebeských králů a pokračuje se k síni Buddhů tří časů. stélami. projde se kolem zvonice a bubnové věže. Tenkrát se jmenoval chrám Věčného míru a roku 1734 byl přejmenován na chrám Všestranného duchovního procitnutí. A protože všechny zkoušky v císařské Číně byly literární. Založen byl za dynastie Tchang ( 6 1 8 . Wu Tao-c' z papíru. hlavním městě dnešní provincie S'-Čchuan. Dnešní budovy pocházejí z roku 1672. století jej po deset let rozšiřovalo sedm tisíc řemeslníků. Odlita byla v roce 1321 a představuje umírajícího Buddhu (podle jiných interpretací Buddhu vstupujícího do nirvány). vládce říše Šu. V parku se nachází _ j L i o u .

t c h u . 39 mostů a 12 pavilonů. Wu-lu Cchaj-šen Tento bůh bohatství má pět tváří. Zub času z té nádhery sice už hodně ukousl a hodně zničila i kulturní revoluce. že umí být i ochráncem víry. Stavitelé dostali k dispozici 300 000 dělníků a značné finanční prostředky a během deseti let zde vzniklo na 50 klášterů. chtěl dát císař Jung-le najevo. jíž je v Číně střed. Jedná se o nejzachovalejší komplex lamaistického chrámu ve Vnitřním Mongolsku. 70 km severovýchodně od Pao-tchou v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko. lasičkami. Často je ztotožňovali s ježky. Když nastoupila k moci dynastie Ming (1368 až 1644). Pohled do pěti stran znamená. . například klášterní palác C'-siao-kung s překrásnými síněmi nebo klášter Tchaj-che-kung z roku 1416. Maňdžušrí je rovněž b o h e m lásky a čínští císaři byli považováni za j e h o inkarnaci. Žilo v něm 1200 mnichů. a proto v roce 1412 nařídil. protože se ž e n á m a dívkám zjevovala ve snu a nabádala je k nemravnostem. hypostazi buddhy Amitábhy. D o d n e s je velice působivá velká síň. bódhisattvovi moudrosti a literatury. v níž se mniši shromažďovali ke společnému studiu. ledacos se však naštěstí uchovalo. Wu-tang-čao Klášter W u . jezevci a liškami. jež především chránila vepře a slepice před chorobami.t a n g . Spisy. Hora je zasvěcena Wen-šuovi. Wu-tang-šan Toto pohoří v okrese Ťun-sien na severozápadě provincie Chu-pej bylo pro taoisty odedávna posvátné. V Tibetu byl znám j a k o „klášter Bílého lotosu" a v M o n g o l s k u j a k o „Vrbový c h r á m " . j e h o ž sanskrtské j m é n o zní Maňdžušrí.l u n . z nichž většinu rudé gardy vyhnaly. které však byly na konci dynastie Juan (1271-1368) zničeny. které klášter schraňoval. čímž se tato božstva dostávala do povážlivé blízkosti animistických kultů. ale i do páté světové strany.č a o se nachází na hoře C h u . století. neboť hledí nejen do všech čtyř světových stran. v jehož zvonici visí bronzový zvon z počátku 15. že peníze mohou přijít ze všech směrů nebo aspoň z jednoho. 72 jeskyň. deponovaly nebo internovaly v pracovních táborech. Klášter byl založen za vlády císaře Kchang-siho (1662 až 1722). byly beze zbytku zničeny.Wu-liang-fo Čínsky název pro Amitájuše. aby se ve Wu-tang-šanu postavilo 46 klášterů a 12 pavilonů. Od období Tchang a Sung zde stály četné chrámy a kláštery. Pátou tvář má na temeni hlavy. Za mandžuské dynastie se jejich uctívání zakazovalo. v roce 1749 byl obnoven a až do M a o Ce-tungovy doby sloužil j a k o středisko lamaistických studií. Wu-tchaj-šan „Hora pěti teras" je j e d n a z nejkrásnějších horských a lesních krajin provincie Šan-si a zároveň j e d n a ze čtyř posvátných hor buddhismu v Číně. Wu-šeng Pět rolnických božstev. Další stavby přibyly ještě v letech 1552-1554.

Bódhisattva Maňdžušrí bývá rovněž nazýván „Věčně čistý". Mongolském a Tibetem. Když Čínu dobyli lamaismu naklonění M a n d ž u o v é .Wu-wej 211 Skoro po dva tisíce let přicházeli k Wu-tchaj-šanu poutníci. aby zajistili soudržnost mezi Čínou. století zámožní Mongolové přinášeli na posvátnou horu tělesné pozůstatky svých rodičů. Za kulturní revoluce byla řada mnichů povražděna a ti. aby je zde pohřbili. Mniši smějí přijímat dary. co navštívit. kterých je dnes asi pět set. Tibetu. Většina klášterů je lamaistická a jejich mniši bývali často Mongolové. se stará provinční vláda. V centru Wu-tchaj-šanu stojí sedmdesátimetrová bílá pagoda. Indie a zejména z Mongolska. Překrásné budovy zpustly nebo byly přeměněny ve skladiště. Wu-wej L a o . ale i z Japonska. . přivydělávat si vlastním zemědělstvím a ubytováváním hostů. Po nové náboženské politice v roce 1979 však došlo ke změně. musí se rozhodnout. O stravu a ošacení mnichů. přizpůsobení se chodu přírody a dosažení stavu vnitřního klidu. Dvě stovky se jich vrátily a bylo o b n o v e n o čtyřicet sedm klášterů. že už v 6. „Čistý" se čínsky řekne čching. Kdo chce putovat na Wu-tchaj-šan. a to nejen z Číny. Koreje. Cesta často trvala i přes rok.c ' ů v princip nečinění. ale i mongolských a tibetských. kteří přežili. museli klášter opustit. Až do 20. ale překvapením je dobře zachovalý klášter Sien-tchung-s' s takřka čtyřmi sty síněmi na ploše osmi hektarů. Vláda vyhlásila svobodu náboženství a vyzvala mnichy k dobrovolnému návratu do klášterů. století bylo v tomto pohoří přes dvě stě klášterů. Opati se slunili v přízni vladařů. nazvali z úcty k Maňdžušrímu po n ě m svou dynastii. A protože Mandžuové po dobytí Číny podporovali l a m a i s m u s . kláštery bohatly a mohly se ozdobit četnými stavbami a ornamenty. protože kláštery jsou v této oblasti o rozloze 500 kilometrů čtverečních od sebe značně vzdálené. Dodnes zde lze vidět řadu nápisů nejen čínských. Z historických pramenů víme. aby mohlo vstoupit Tao. z nichž zbylo jen pár desítek. vytvořilo se mezi čínským císařským d v o r e m a kláštery Wu-tchaj-šanu stálé spojení.

že na něm žije zajíc. Zlatá m a t k a Z e l e n é h o nefritového císaře P ř í d o m e k Královny matky Západu. která bývá často zobrazovaná s broskví nesmrtelnosti. který by se mě! nacházet v provincii S'-čchuan. srpen). kamenné nebo dřevěné. a proto se netvora snažili zahnat údery na gong a bubnováním. který ve hmoždíři připravuje elixír nesmrtelnosti.1%. který se slavil 27. dne 12. . lunárního měsíce (778. V mnoha částech Číny se v tento den porážel „jarní býk". j e n ž připadal na 13. obrovské rohy a značně odstálé uši. Zemští draci Tito draci (ti-lung) vládnou pramenům a řekám. Měří půl metru až metr. den 11. prosinec). aby byl zajištěn úrodný rok. Zemští duchové Tak se říká nestvůrným sochám strážců hrobů. lunárního měsíce {1. která se spálila.Začátek jara (li-čchun) Menší svátek. den 6. dne 9. Si-wang-mu. Vždy jsou ve střehu a připraveni zaútočit. Začátek podzimu (li-čchiou) Menší svátek. Z i m n í slunovrat (tung-č') Menší svátek. Zabraňovala zlým duchům v přístupu do domu či used- losti.9 0 7 ) . který se slavil 20. Mají lidský nebo zvířecí obličej. protože se věřilo. květen). která bránila v pohledu dovnitř a musela se obcházet. který připadá na 25. leckdy i více. Zeď d u c h ů Z e d za vstupní bránou. Býka později nahradila papírová podoba. který se slavil 17. dne 3. lunárního měsíce (21722. Zaječí kolo Měsíc. Začátek zimy (li-tung) Menší svátek. která měla nahánět hrůzu vykradačům hrobů a jiným vetřelcům. Většinou bývají terakotové. Začátek léta (li-sia) Menši svátek. neboť zlí duchové se mohou pohybovat jen v přímém směru. Zimostráz Symbol dlouhověkosti. lunárního měsíce (5. a představují velice expresivní strašidla. ale mohou být i bronzové. kolem nějž šlehají plameny. listopad). které se dávaly do hrobů hlavně za dynastie Tchang ( 6 1 8 ./6. Zajíc víz Králík Zatmění Slunce a Měsíce Dříve se věřilo. Z e m ě Žlutého p r a m e n e Vstup d o taoistického pekla. lunárního měsíce. že v určitých nocích a v určitých dnech může nebeský pes pohltit měsíc nebo slunce.

v němž se zobrazí všechny nekalé skutky zesnulého. . Zručný rybář Dobrý. V tomto čase se rýžové sazenice vysazovaly do rýžoviště. Takto zmrzačené nohy prý m u ž e vzrušovaly. O v c e . Tygr. Kůň. a proto se jim říkalo zlaté lilie. červen). Z r n o v klasu (mang-čung) M e n š í svátek. „Zlatou r y b k o u " však také může být vydržovaný milenec. D v ě zlaté rybky symbolizují plodnost. Drak. dne 4 . úcty. který se vešel do malého špičatého střevíce. Špatný vládce je naopak „neobratný rybář". Zrcadlo Symbol manželského štěstí. Po pádu císařství tento zvyk zanikl. Buvol. neboť z n a m e n á hojnost. obezřetný vladař. Had. místo Vepře Prase a místo Myši Krysa. Nic nelze zapřít. čímž nárt vysoce vystupoval a noha se nakonec podobala pahýlu. Někdy bývá místo Ovce Koza. U žen z lidu se nikdy neujal. dlouhého pouhých 6 až 10 centimetrů. který se ve staré Číně slavil 2 1 . Zverokruh O d pradávných dob j e sled z n a m e n í čínského zverokruhu (chuang-tao) následující: M y š . Pes a Vepř.Zvon 213 Zlatá rybka Oblíbený svatební dar. Ve věku pěti až šesti let se děvčátkům z „dobrých d o m ů " ohýbaly prsty pod chodidlo. lunárního měsíce ( 5 7 6 . Zuby Skřípáním zubů se zaháněla strašidla a zuby se skřípalo i při vstupu do chrámů. protože by nemohly pracovat. Králík. neboť bez cizí pomoci mohla j e n stěží chodit. protože vše je navíc zapsáno v Knize života. Zvon Symbol respektu. Zlaté lilie Uměle zmenšovaná ženská chodidla. Rozbité zrcadlo však symbolizuje rozchod. ale i válečnické rozhodnosti. Zrcadlo hříchů Před stůl pekelného krále se při podsvětním soudu postaví zrcadlo. Kohout. Opice. obraz se zlatou rybkou a lotosem z n a m e n á „šťastné spojení". Smyslem této bolestné procedury bylo zřejmě vázat ženu na dům.

A protože se tomuto bohu přisuzují nesmírné síly. že ji lze vždy nalézt po boku kulturních hrdinů. A protože je považována za zvíře n e b e s k é . že skrývá tajemství nebes a z e m ě . Nefritové a terakotové želvy byly nalezeny i v četných hrobech. n. 1. B a m b u s o v ý klášter v Luo-jangu. Želva Želva (kuej) je odedávna uctívána jako posvátné. Tato interpretace by vysvětlovala i tvrzení. soudí se. Nejpozději od dynastie Chan (206 př. Podle dvaceti čtyř postranních částí krunýře se rozdělil rok na dvacet čtyři úseky. v této kombinaci s e j í říká dosud neobjasněným názvem „Temný válečník severu". Další teorie vycházejí z toho. V taoistických a buddhistických chrámech se želvy chovají v rybnících s lotosem. není divu. Kombinace draka a želvy k a ž d o p á d n ě poukazuje na spojení nebeské moci a p o z e m s k é síly. kteří nastolují pořádek a krotí řeky.z prasklin vzniklých žárem ohně se věštila b u d o u c n o s t . byl založen roku 357 za dynastie Tin a j a k o první mniška do něj vstoupila dcera jednoho vysokého úředníka. Želví krunýř byl považován za nebeskou klenbu.Železo Symbol spravedlnosti a sily. í. Ženský klášter První buddhistický ženský klášter. že obrovské.) byla želva považována za symbol neměnné pevnosti a dlouhověkosti a říká se o ní. Legendární císař Fu-si prý ze želvího krunýře odvodil osm trigramů a z nich 64 hexagramů. tajemné a velice symbolické zvíře a už od neolitu symbolizuje sever. Ryly se do něj první znaky a používal se k věštění . Při n o v o r o č n í m svátku se v jižních provincích vyráběly z lepkavé rýže (nuo-mi) želvy dlouhověkosti. Na nejstarších zobrazeních bývá s hadem na hřbetě. Říční bůh Pchi-si se ukazuje vždy v podobě obrovské želvy. Ženšen Podle staré víry se kořeny ženšenu po třech stech letech mění . Mytická želva Ao spojuje zemi s nebesy. že obrovské k a m e n n é želvy se stélami na hřbetě jsou j e h o zobrazením. že mocné dřevěné sloupy pekingského chrámu Nebes byly při stavbě postaveny na živé želvy. jednoho z devíti dračích synů. často několik centů těžké kamenné želvy nesoucí stély a mající dračí hlavu jsou vlastně Pa-sia. až 220 n.

Vyrábí se většinou z nefritu nebo jiných vzácných materiálů. Klášter byl císařem a mongolskou šlechtou až do poloviny 20. protože stále patří pančhenlamovi. Stupu obklopují čtyři menší věže. když v roce 1780 navštívil císaře Čchien-lunga. Později sloužil jako rezidence vysokých lamaistických hodnostářů při jejich návštěvách Pekingu. Oblíbeným d a r e m bylo žu-i s úřednickým kloboukem. Žezlo viz Žu-i Žluč Symbol udatnosti a sídlo soudnosti. Chrám se jmenuje žlutý právem. T é ž se mu říká „žezlo všech přání". o s m i b o k o u tibetskou stupou 0 výšce 20 metrů na terase. Původně šlo zřejmě o pochvu. neboť výraz žu-i znamená „po vašem přání". a těmi. která je sama vysoká tři a půl metru a obehnaná skvostně vypracovanou balustrádou. kteří byli původně lidmi a potom dosáhli nesmrtelnosti (žen-šen). Žluva Symbol radosti. Na obraze ve spojení se štětcem a „stříbrnou botkou" znamená přání velké kariéry nebo obchodního úspěchu. Klášter není veřejnosti přístupný. . Je lehce zahnuté a podobá se trochu otazníku. století bohatě obdarováván a j a k o hlavní pozoruhodností se může pochlubit zcela zvláštní stav- bou. ale 1 přátelství. neboť v něm žili převážně mniši sekty žlutých čepic (Gelugpa). Zen-šen a tchien-šen Taoismus rozlišuje mezi nesmrtelnými. aby obdarovaný prožil dlouhý a šťastný život. Žu-i Žezlo. Žluté čepice viz Gelugpa Žlutý císař viz Chuang-ti Žlutý chrám Žlutý chrám (Chuang-s') se nachází tři kilometry severně od p e k i n g s k é h o Císařského paláce a založil ho u příležitosti návštěvy pátého dalajlámy roku 1652 čchingský císař Šun-č'. který dal na jeho počest zbudovat Bílou pagodu.Žu-i 215 v lidskou bytost s bílou krví. V buddhismu je žu-i symbolem B u d d h o v a učení. jež rovněž zdobí reliéfy. což znamenalo „kariéru podle přání". kteří vždy přebývali v nebi (tchien-šen). a proto se žezlo dávalo j a k o dar hlavně k narozeninám starších mužů. Tvar žu-i údajně napodobuje houbu dlouhověkosti. Bydlel v něm i pančhenlama. které jako dar vyjadřuje přání. S insigniemi evropských vladařů nemá nic společného. Pár kapek této krve dokáže oživit mrtvého. hudby.

Země nebeského draka. Thomas a Dorothy: Konfucianismus. přel. Jota. Ľubica: Číňané 21. Praha 1987 Kolektiv: Peking. DharmaGaia. Praha 1997 Hrdličková. Hrdlička. Zlata Černá. Vyšehrad. Petra Jeřábkova. Elvin. přel. Věra. Caroline. RV Reise. Wolfram: Lexikon čínských symbolů. Praha 2001 Obuchová. Nakladatelství Lidové noviny. Václav: Kovem a ohněm. Prostor. Svět jako živý organismus. Grada Publishing. Praha 1998 Hooblerovi. přel. Vyšehrad. přel. Angelika. Zlata Černá. Groth. Jan Vašut. Shakabpa): Dějiny Tibetu. Zdeněk: Čína císaře Šen-nunga. Panorama. Praha 2000 Conze. Praha 2001 . Praha 1997 Bôttger. Alexandra: Mipam. přel. přel. Praha 1969 Lange-Gao. Maxima. Lena Andová. přel. Jaroslav: Středověká Čína. Edward: Stručné dějiny buddhismu. Josef Heyduk. Daniel L. Praha 1999 Obuchová. Vladimír: Vznik a vývoj buddhismu. st. Lenka: Čína. Josef Kolmaš.): Čína. Praha 1998 Palat. (ed. Nakladatelství Lidové noviny.: Náboženství Číny. Dušan Zbavitel. Paul: Peking. Mladá fronta. přel. Mark: Svět Cíny. Edward L. Praha 2001 Fa-sien: Zápisky o buddhistických zemích. láma s Paterou moudrostí. Jan: Encyklopedie indické mytologie. Dušan Andrš a David Sehnal. přel. Jolana Navrátilová. Knižní klub. Josef Kolmaš. přel. Praha 1995 Kajdoš. Praha 2001 Shaughnessy. Praha 2001 Masojídková. Odeon. Kulturní atlas. Nakladatelství Olympia. Průsek. Praha 1984 Cipon Wangčhug Dedän Žagabpa (Tsepon W. století. Praha 1992 I-ťing. Praha 2000 Overmyer. Praha 1997 Miítner. Brno 1993 Cybikov. Josef Kolmaš. přel.und Verkehrsverlag. přel. Společnost a zvyky v době dynastií Sung a Jiian. a. přel. Ľubica: Čínské symboly. David-Neelová. Práce. Berlin-Gutersloh-Munchen-Stuttgart 1989 Láma Yongden. Kniha proměn. D. Walter: Kultura ve staré Číně. Praha 1972 Filipský. Oldřich Král. Odeon. Knižní klub. Volvox Globator.Blundenová. Vladimír: Malá encyklopedie buddhismu. Praha 1987 Eberhard. Panorama. Nakladatelství Libri. Praha 1999 Miltner. Augustin. Jaroslav Hofmann. Gonbožab Cebekovič: Cesta k posvátným místům Tibetu. Academia.

Vladimír Miltner. Verlag fur fremdsprachige Literatur. přeložil Josef Kolmaš. Josef Kolmaš. Robert: Beijing. Robert: Taiwan. Votobia. Odeon. Lonely Planet Publications. Mahdu Bazaz: Buddhismus. Praha 1991 Tourismus. Lonely Planet Publications. Vic (Australia) 1994 Storey. Beijing 1988 Wanguová. Praha 1996 Zotz. Robert: Hong Kong. Macau & Canton. Vic (Australia) 1996 Tibetská kniha mrtvých. přel. Volker: Buddha. Vic (Australia) 1998 Storey. přel.Sônam Gjalcchan: Zrcadlo králů. Vyšehrad. Nakladatelství Lidové noviny. Olomouc 1995 . Eva Bosákova. přel. Lonely Planet Publications. Praha 1998 Storey.

cz www. s. Příbram Stran 224 První vydání Praha 2005 Cena doporučená nakladatelstvím včetně DPH 269 Kč info @ brana-knihy.. publikaci Odpovědná redaktorka Anna Staňková Technická redaktorka Vlasta Machová Sazba Knižní sazba Hogen. r.brana-knihy. o. Wiesbaden 2002.cz nakl. přeložil Jan Hlavička Obálka a grafická úprava Michal Houba Vydalo Nakladatelství BRÁNA..cz . Horní Jiřetín Tisk a vazba PBtisk. s.101 00 Praha 10. Hradešínská 30. jako svou 374. r.Z německého originálu Lexikon der Getter und Symbole der alten Chinesen. vydaného nakladatelstvím Marixverlag.brana@volny. o. Handbuch der mystischen und magischen Welt Chinas.

Autor. o hlavních společenských a náboženských směrech ~ konfucianismu. která stále láká svou tajemností. kdo chce poznat život v Číně. taoismu. B F 7 N Á OF NA 4 1 7 . o nejvýznamnějších chrámech a klášterech. Spolu s knihami V. 0 0 Sk I5TORE 251122-4/8 2205131093 7 3 . ale i o předmětech každodenního života a jejich symbolice. čínskou kulturu a dějiny. Zamarovského Bohové a hrdinové antických bájí a Bohové a králové starého Egypta vychází ojedinělá encyklopedie. Joseř Guíer (1929). oficiálních i lidových svátcích. se dlouhá léta zabývá kulturními dějinami Dálného východu a tuto oblast mnohokrát procestoval. Ve své knize o bozích a symbolech starých Číňanů přináší formou encyklopedie poznatky o mystickém a magickém světě Číny. Slovník tak obohatí knihovnu každého. jež seznámí čtenáře s celou starobylou a bohatou kulturou Říše draka či Říše středu. V jednotlivých heslech podává podrobné informace o historických osobnostech. 9 310704 2/2 97.32639 49714 Bohové a symboly staré Cíny PND/Ducho™ literatura/Východní filoíoSie . buddhismu i lamaismu o bozích a jejich hierarchii.