IBNU L-HAJSAM, PRVNÍ VĚDEC HISTORIE Žijeme ve věku vědy.

Věnují se jí miliony lidí na tisícovkách univerzit a výzkumných pracovišť. Jsme hluboce závislí na jejích výdobytcích. Co je však věda a kdo byli první skuteční vědci? Na svět okolo lze pohlížet dvěma cestami, tou běžnou, tj. každodenním uvažováním, které je sice velmi výhodné, velmi rychle naučitelné a efektivní, ale neproniká k podstatě věcí, které využívá, a neptá se proč. Druhým způsobem, který si tyto otázky klade, je společně filozofie, teologie a věda. Zatímco je filozofie svého druhu mentální trénink a teologie se zabývá nepoznatelnými věcmi Božími, či vztahem Boha a člověka, je věda sofistikované studium hmatatelného světa. Věda není ani záliba, předmět zájmu, ani obor. Je systémem s jasně danou metodou, kterou lze shrnout do sedmi kroků: 1. Pozorování. 2. Formulace otázky, kterou chceme řešit. 3. Formulace hypotézy. 4. Ověření hypotézy empiricky, pokusem. 5. Analýza výsledků pokusu, pokud možno kvantitativní (matematická). 6. Kritická interpretace získaných dat a zformování obecného závěru. 7. Publikace výsledků v uznávaném odborném periodiku. Tato metoda musí být dodržena ve všech uvedených bodech, aby věda zůstala vědou a nestala se pavědou. Se vznikem vědy se pojí v Evropě tři jména a tři osudy. Oněmi třemi muži jsou: 1. Galileo Galilei, který při svých pozorováních odvrhl některá tvrzení antických autorů a zavedl tak do vědeckého slovníku pojem ověřitelnosti. 2. Roger Bacon, který operuje s idoly, které překážejí vědeckému poznání - idoly rodu, tj. antropomorfizace vnímaného, idoly jeskyně, dané vlastní omezeností a svázaností s prostorem, idoly tržiště, dané limity jazyka a idoly divadla, dané přehnanou úctou k autoritám. 3. Posledním z evropských zakladatelů vědy je René Descartes, zasazující se o matematizaci pozorování, jasnost a ustálenou metodu. Případně jako čtvrtého lze mezi ně ještě dodat Karla Poppera, který si ve 20. století uvědomil, že ne všechny otázky formulované jako vědecké, lze dostatečně dobře verifikovat, a proto zavedl do teorie vědy další pojem – falzifikace, tj. empiricky doložitelné, experimentální zpochybnění dosavadních vědeckých závěrů. Z uvedeného vyplývá, že věda v nejužším svém smyslu je výhradně plodem evropské kultury, který nemá jinde na světě obdoby. Nebo je vše úplně jinak? Sociální antropolog Robert Brifault poznamenává: „To, co nazýváme vědou, vzniklo jako výsledek nových experimentálních metod, pozorování a měření, které byly do Evropy přineseny Araby. Věda je nejvýznačnějším příspěvkem arabské civilizace modernímu světu. Tyto a další vlivy islámské civilizace byly z první ruky předány evropskému životu. (…) Dluh naší vědy té arabské nespočívá v převratných objevech a nových teoriích. Věda dluží arabské kultuře samu svou existenci! Antický svět byl předvědecký. Řecká astronomie a matematika byla cizím importem, který se nikdy celoplošně neujal. Trpělivé hromadění poznatků, pečlivé jejich třídění, vyvinutí subtilní vědecké metody, detailní a dlouhodobé pozorování a experimentální vyšetřování pozorovaných jevů byly řeckému temperamentu cizí. To, co nazýváme vědou, vyrostlo v Evropě výsledkem zavedení nových

Bacona i Descartesa a Poppera dohromady. gravitaci a gravitační zrychlení. ale také o matematice. jehož pomocí vidíme. Jeho kniha byla přeložena do latiny pod názvem De aspectibus a posloužila jako předloha pro Baconovu Perspectivu o 250 let později. Specializoval především na optiku a během své práce formuloval a ustavil výše vzpomínanou vědeckou metodu sedmi kroků. který převrací až mozek. Porfyria a Prokla ovlivnil později i Baconovy teze nebezpečí idolů při vědeckém studiu. Učený Iráčan se ihned pustil do práce ale záhy zjistil. ale vědeckou metodu neznali. kdo o nich pochybuje a jejich poznatky podrobuje kritice cestou argumentace a ukázky. Je autorem celkem 200 prací z různých oborů. reformuje aritmetiku a staví předpoklady pro kvantifikaci zjištěných poznatků. které věnoval několik dalších knih. kde přednášel nejen o fyzice. 190 . éry) kriticky posuzuje starší řecké dohady v optice. Byl prvním. To al-Hákima rozlítilo a přikázal vědce popravit. byl však Abú ‘Alí Hasan ibnu l-Hasan ibnu l-Hajsam (lat. éry v irácké Basře. Podnikl také cestu do Andalusie. že světlo se šíří po přímce a jeho rychlost je konečná. Tento duch a tyto nové metody byly do Evropy přineseny Araby. k čemuž jej vedla jednak jeho skeptická povaha a jednak jeho muslimská víra. 840 kř. Robert (1928): Making of Humanity. Zavádí algebru. éry) vynalézá první systematickou soustava jednotek k měření veličin. jednoduchým experimentem s nemožností vidět po tmě. Chybné závěry byly vyvráceny o mnoho staletí později dalšími učenci. že vynalezl cameru obscuru a dokázal. Asi největším arabským géniem. Věřil pevně. že světlo má i částicovou povahu. že oko je zdrojem světla. ale naopak „ten. poručil mu nalézt systém. Popsal také řídnutí atmosféry se vzrůstající výškou. zda lze zapálit zrcadlem loď a experimentálně vyvrací možnost přeměny obecných kovů v drahé. kdo studuje spisy antických autorů a vkládá v ně díky své povaze důvěru. pozorování a měření a výsledkem rozvoje matematiky ve formě naprosto neznámé starým Řekům. Tu lze objevit v knize nazvané ‫كتاب‬ ‫ المناظر‬Kitábu l-Menázir. Svou interpretací Aristotela. Platóna.“ „Hledač pravdy“ podle něj „není ten.202. že něco takového není z vědeckého pohledu vzhledem k technickým možnostem té doby proveditelné. Mnoho set let před Einsteinem také předpověděl. Tak došel k názoru. česky Kniha optiky. že světlo naopak do oka vstupuje a umožňuje nám vidět. který v sobě spojoval přínosy a vlastnosti svých předchůdců. meteorologii. 1 Briffault. Aby člověk poznal vesmír. .“1 Mnoho lidských společenství tedy studovalo okolní svět. Ibnu l-Hajsam však předstíral šílenství až do vládcovi smrti a tak popravě unikl. kdo je absolutně dokonalý. která v podstatě platí dodnes. Byl nadšeným experimentátorem. Kromě toho. Ibnu l-Hajsam se narodil v roce 965 kř. Alhacen či Alhazen).“ Když se o jeho věhlasu dozvěděl fátimovský vladař al-Hákim. éry. je Jediný Bůh. či v kontextu evropském Galilea. Al-Kindí (zemřel 873 kř. musí. V této knize vyvrátil dřívější teorie Pythágora a Euklida. „nechat k sobě promluvit sám vesmír. že lidé chybují a jediný. nezávisle na Newtonovi formuloval i zákon setrvačnosti a zákon síly. jak předvídat a kontrolovat záplavy na Nilu. kteří již používali experimentálních metod. str. lékařství a samozřejmě i o vědecké metodě. kdo aplikoval algebru do geometrie. jak říkal. Řada jich pocházela z muslimského prostředí.metod experimentu. Ibnu l-Hajsam zemřel v roce 1040 kř. že oko vnímá obraz zrcadlově obrácený. také rozložil světlo na barvy spektra a experimentálně prokázal. vydané někdy okolo roku 1021. Al-Chawárizmí (z. vymyslel systém souřadnic a analytickou geometrii.

zvláštním způsobem formulované otázky a nemůže studovat všechny fenomény okolního světa. aniž by zároveň přestala být vědou.Ibnu l-Hajsam není jen prototypem vědce a důkazem. že věda jako taková není všemocná a sami vědci nejenže za to nenesou vinu. že rozpor mezi vědou a náboženstvím je umělý. že věda je schopna odpovědět jen na některé. Jeho příběh učí. . ale také mementem. ale měli by si své limity vždy také uvědomovat.

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful