You are on page 1of 4

82

Pehledov lnky

Lze alergim pedchzet?


MUDr. Martin Fuchs Oddlen alergologie a imunologie, FN na Bulovce, Praha
Prevence alergie je pedmtem mnoha studi celho svta. Pes vysokou rove se nemohou pochlubit jednotnou metodologi, jednotnmi kritrii ani shodnm vbrem sledovanch a tak ani nepekvap, e nkter evropsk studie publikuj zcela opan vsledky, ne zdnliv podobn studie napklad v Austrlii i v USA. Primrn prevence, o kter pojednv toto sdlen, by mla sniovat riziko senzibilizace (pecitlivlosti) vi alergenm vnjho prosted. Klov slova: primrn prevence, senzibilizace, kojen, eliminan dieta, probiotika, prebiotika, sten hydrolza, vysok hydrolza.

Can allergies be prevented?


Allergy prevention has been the subject of numerous studies worldwide. Despite their high standard, these studies lack consistent methodology, uniform criteria, and consistent selection of subjects; thus, it will come as no surprise that European studies yield completely opposite results to those yielded by seemingly similar studies in Australia or USA. Primary prevention which is dealt with in this paper should decrease the risk of sensitization (allergization) to environmental allergens. Key words: primary prevention, breast-feeding, elimination diet, probiotics, prebiotics, partial hydrolysis, extensive hydrolysis.

Pediatr. pro Praxi 2009; 10(2): 8286 Prevence alergie se stv celospoleenskm tmatem, diskuze se z odbornch spolenost a zdravotnickch organizac penesla do vednch starost mnoha domcnost. Clem vech doporuen a opaten je zastaven znepokojivho nrstu alergickch onemocnn ve svt (ve svtov populaci je dnes a 40 % senzibilizovanch a a 30 % s manifestnm alergickm onemocnnm), v optimlnm ppad tento trend otoit a poet alergickch onemocnn snit. Spolenost a spoleensk instituce se zamily pedevm na primrn pedchzen alergim, tedy takov, kde se zabrn vzplanut samotn senzibilizace k alergenm prosted (potraviny, aeroalergeny aj.). Doporuujcch postup je cel ada, jmenujme aspo ty nejdleitj organizace a spolenosti (WHO Svtov zdravotnick organizace, WAO Svtov alergologick organizace, AAP Americk pediatrick akademie, ESPGHAN Evropsk spolenost gastroenterologie, hematologie a vivy). Pokusit se o syntzu nejdleitjch z nich nen jednoduch s rizikem zkreslen tto tak sloit problematiky. Kad zobecnn zdravotnick problematiky by mlo bt nleit podloeno pili medicny zaloen na dkazu (EBM evidence based medicine), I tento lnek se chce opt o nejnovj poznatky EBM, a to s preferenc stupn prkazu A (randomizovan studie, nejlpe placebem kontrolovan). alergickho onemocnn jejho budoucho potomka, a to bez ohledu na vskyt alergie v rodin (1, 2, 3). Riziko alergie se definuje jednodue vskytem minimln jednoho alergickho onemocnn v prvnm stupni pbuzenstva (rodie, star sourozenec). Mon existuje jedin vjimka, a to je prevence atopick dermatitidy/atopickho ekzmu (AD/AE). Pro snen asn incidence AD/AE jsou pedloeny nesml dkazy o pznivm vlivu eliminace nejalergenjch potravin z diety kojic matky (nap. oechy). Nicmn i na tomto poli je poteba zhodnotit dal studie na vym potu zaazench gravidit, s preferenc rizikovch rodin.

Nekojen dti do 4 msc ivota nhradn mlka hydrolyzovan


Pokud nen dt vlun kojeno ped 4 mscem vku, pak jsou doloeny dkazy o preventivnm vlivu nkterho ze stup hydrolzy opt pedevm na AD/AE. Dokonce byly nalezeny rozdly v ochrannm inku rznho stupn hydrolzy. Efektivnj, by nepomrn dra, jsou mln nhrady s vysokou hydrolzou (eHF extensively hydrolysed formula) ne mlka s hydrolzou ni stenou (pHF parcially hydrolysed formula). Nejsou vak pesvdiv dkazy, e by tento efekt trval nekonen dlouho, po 6. roce vku se preventivn vliv hydrolyzovan mln vivy zd se vytrc. V ppad astmatu hovo dostupn zdroje dokonce o efektu opanm (7). Plat veobecn shoda, e o dal studie s upravovanmi nhradnmi mlky bude neustle vysok poptvka. V poslednch letech se stala oporou preventivnho efektu mlnch hydrolyzt v prvnch mscch vku pedevm nmeck studie GINI (German Infant Nutritional Intervention Study). V loskm roce jej autoi publikovali aktualizaci (7), resp. estilet zhodnocen antialergickho inku sten i vysok mln hydrolzy do 4. msce vku u vysoce rizikovch nekojench dt s alergickou zt. Kontroln skupinou byly dti krmen neupravenm kojeneckm mlkem. I v 6 letech maj skupiny s histori nkterho stupn hydrolzy ni vskyt AD/AE, potravinov alergie, alergick rmy i samotn senzibilizace. Absolutn rozdly nejsou sice zvlt oslniv oproti 55,7% kumulativn alergick manifestaci u skupiny neupravenho mlka vychz 45,5% u sten hydrolzy a 42,2%

Kojen
Naproti tomu jednoznan prokazateln efekt na snen prevalence alergie v prvch 2 letech ivota m pln kojen do 46 msc vku. Tk se to vak vhradn opt AD/AE a tak alergi potravinovch (PA), na prvnm mst alergie na blkoviny kravskho mlka ABKM. Nelze vak nezmnit mn optimistick a vysloven zarejc pozorovn alergickch osud dt v riziku, kter jsou kojeny dle, tedy nad 6 msc vku (2, 4, 5). Ani samotn kojen matek s alergickm onemocnnm nen ve vech ppadech bez rizika. Napklad v jedn americk epidemiologick studii (Severn Karolna) se po 7 letech ve skupin dt kojench senzibilizovanmi matkami vyskytlo o 80 % vce senzibilizace (vsledek konch test) ne u stejn geneticky zatench dt nekojench (6).

Eliminan dieta thotn eny nebo kojic matky


Neexistuj dn dkazy o efektu jakkoli eliminan diety thotn eny na prevenci

Pediatrie pro praxi | 2009; 10(2) | www.pediatriepropraxi.cz

84

Pehledov lnky

a 39,0% u hydrolz vysokch, syrovtky a kaseinu. Nicmn jsou to vsledky statisticky vznamn a tm se mohou vydvat za zaloen na dkazu. Tato studie m ovem jet dva zajmav vstupy. V neprospch hydrolzy vychz v 6 letech samostatn skupina astmatik, mon vysvtlen podno nen (7). Tak jsou patrn rozdly mezi preventivnm efektem sten hydrolzy, vysok hydrolzy syrovtky a vysok hydrolzy kaseinu. Zajmav je pedevm rozdln efekt vysok hydrolzy syrovtky a kaseinu, spnj v budoucm potlaen alergickho onemocnn jsou speciln mlka s vysokm netpenm kaseinu. Tento daj je o to zajmavj, e takovto mlko u ns nen zatm na trhu. Znm speciality (pHF, eHF) firem Nestl a Nutricia jsou toti vhradn hydrolzou syrovtkovch blkovin.

Jin mlka mlko sjov


Preventivn alergologickou ochranou sten kojench i nekojench dt nejsou vybaveny jin dietetika, vetn sjovch prepart. Neuven preference sjovch nhradnch mlk se tedy nezakld na dkazech (1, 2, 3). Tot plat o mlcch jinch savc (buvol, koz, ov, kobyl a velbloud).

Nemln (tuh, komplementrn) strava asov termn zavdn


Velmi zajmav je vztah monho vvoje alergickho onemocnn s asovm zavadnm pkrm, resp. tuh stravy (8). Vsledky nedvnch studi jsou pro obhjce preventivnho odkldn znan pekvapiv. Nebyla nalezena dn souvislost mezi opodnou expozic vysoce alergizujcch potravin a snenm alergickch onemocnn v budoucnosti. Tk se to pedevm obecnch varovn ped kravskou blkovinou, vajenm blkem, lepkem, rybami a oechy. Jet nedvn doporuen Evropsk spolenosti ESPGHAN (European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition) byla proto revidovna. Bylo uputno od pedstavy, e odkladem blkovin kravskho mlka a vejce nejmn do 1 roku, ryb nejmn do 2 let a oech do 3 let se u rizikovch dt zabrn vzplanut novch potravinovch alergi. A co je nejvce pozoruhodn, tento neutrln vztah byl potvrzen i u pln kojench dt. Jinmi slovy by pln kojic matka, kter je odhodlna kojit a do obecn pijatelnch 2 let ivota, nemla s asnm zavdnm pkrm, resp. vech zkladnch potravin pli otlet. Na tomto mst stoj ocitovat vsledky nkolika studi (9, 10), kter se tkaj dramaticky rozdln prevalence nejznmjch potravinovch alergi v rznch koutech svta. Pouijme pkladu alergie

k aradovm alergenm. Nap. ve Velk Britnii prevalence tto alergie u dt ve vku 418 let (u idovskho etnika, viz dle) je 1,1 % (u studie s celkovm potem dt n-4677) (9), resp. dokonce 1,85 % (n-3943) (10). Na druh stran u stejn starch dt ijcch v Izraeli je prevalence aradov alergie pouhch 0,08 % (n-4032) (9) resp. 0,17 % (n-4657) (10). Jedinm prokzanm vysvtlenm tohoto pozoruhodnho fenomnu je rozdln naasovn expozice k aradovm alergenm. V Izraeli dochz k zaazen arad bn ji od 6 msc, take v 1 roce vku konzumuje hlavn aradov alergeny minimln 80 % izraelskch dt. Pro zajmavost v drtiv vtin se arad pijm v podob aradovho msla, kde jsou mimochodem arady ve sv nejagresivnj praen form. Naproti tomu ve Velk Britnii je vztah k aradu mnohem zdrenlivj a v 1 roce vku je na pravidelnm psunu aradu pouze 21 % idovskch dt. asn expozice aradovm alergenm m s vysokou pravdpodobnost, kter se rovn tm jistot, nepehldnuteln protektivn efekt. Tato studie se tk pozitivn protekce asn konzumace i jinch vysokoalergennch potravin. Napklad u sezamovho semnka meme pozorovat obdobn rozdlnou asovou expozici v obou zemch, opt se konzumuje asnji v Izraeli, ve VB pozdji. V tchto studich byly peliv analyzovny a srovnvny i ostatn potencionln vlivy (ivotn rove, kuchysk zvyky, kojen, dieta matek), dn vak nebyl statisticky vznamn. Napklad konzumace arad matkami v thotenstv a kojcmi matkami byla v obou zemch velmi podobn a toton. Nebyl shledn dn rozdln vskyt rodinn alergie, socilnch pomr a tak vliv formy a zpsobu ppravy aradovho pokrmu. Pokud se tyto vsledky potvrd i jinmi studiemi, pak se mus zsadn zmnit pohled na takzvan preventivn diety. Arad a jin vysoce alergizujc potraviny jsou toti obecn zapovdny v mnoha nrodnch i mezinrodnch doporuench. Mezi prvnmi zareagovala evropsk spolenost ESPGHAN, neopodstatnn preventivn eliminace v jej doporuujc strategii dnes ji nenajdeme (11). Obdobn vsledky hls zvry renomovanch tm, kter se zabvaj vlivem asov expozice lepkem. V poslednch letech bylo publikovno nkolik zajmavch studi i nrodnch doporuen, kter maj jeden spolen postult: zaazen lepku do jdelnku kojence by se nemlo odkldat po 7. msci vku. Optimlnm asovm sekem se jev 4. a 6. msc (12, 13). Lepek by neml bt zaazen ped 3. mscem vku, pak jde o nkolikansobn zven rizika celiakie zvlt u geneticky predisponovanch jedinc, ale ani pozdji, po 7. msci vku vet-

n. U tohoto pozdjho zaazen (7.12. msc), kter se ovem tk 76 % naich kojenc (esk epidemiologick studie (14)), se riziko celiakie opt mrn zved. Stoup ale i riziko budouc lepkov senzibilizace, tedy mon alergie na lepek. Vysvtlen tohoto znepokojivho pozorovn nen jednoduch, obecn se pijm teorie promarnnch mechanizm orln tolerance. m pozdji nabdneme jakkoli antigen imunokompetentnm bukm stevn sliznice, tm snze meme oekvat selhn fenomn pozitivn i negativn selekce, tedy selhn stav sprvnho naladn regulace vi cizorodm antigenm. Za tuto toleranci i netoleranci je odpovdn pedevm armda nesmrn aktivnch regulanch lymfocyt celho trvicho systmu, odhadem jde o 80 % vech lidskch lymfocyt, v potu 1010 a mon i vce. Pokud jim nenabdneme prci v klovm prvnm plroce ivota, pozdji nemravn pedaj zodpovdnost konkurenci, v alergologick problematice pedevm lymfocytm s typovm oznaenm TH2 (T-helper2, T-pomocn lymfocyty atopickho genotypu). Pokud TH2 ovldnou bitevn pole stevn sliznice, je nakroeno k alergickmu pochodu, k senzibilizaci (tvorb IgE specifickch protiltek, v naem ppad anti-lepkovch imunoglobulin izotypu E), k rozvoji alergickho zntu a nakonec i k realit alergickho onemocnn.

Probiotika a prebiotika
Tma oblben a v posledn dob asto diskutovan, zvlt dky irok nabdce prepart, ale i dky aktivitm pednch firem s dtskou vivou. Pes vynaloenou energii a nemal finann prostedky si vyaduje podvn probiotik (typ, pvod a dvka, jako i zpsob a frekvence podn, tedy kolik, eho a jak asto) dal a dal studie. Zastnci preventivnho efektu se opraj pedevm o geograficky pomrn zk vsledky finskch autor (15, 16, 17) a jedn esk studie (18), odprci pipomnaj napklad opan zvry australskch, anglickch a americkch vzkumnch pracovi (19, 20). Ale ani finsk kola nenabz vdy pzniv vsledky probiotick prevence. V posledn dob bylo publikovno nkolik studi vychzejcch z Helsinek a Tampere (21, 22), kter nadjn pozorovn profesorky Isolauri (Turku) z pelomu stolet nepotvrzuj. Tyto studie jsou rovn longitudinln a na rozdl od astji citovanch studi z Turku jsou provedeny na mnohem vym potu rizikovch dt. Vsledky jedn takovto klov studie si pedstavme (21). Do studie byly vybrny dti s vysokm rizikem alergie, resp. bylo vybrno celkem 1 223 thotnch en

Pediatrie pro praxi | 2009; 10(2) | www.pediatriepropraxi.cz

Pehledov lnky

85

s alergickou zt v 81 %. Alergickch otc bylo jen o nco mlo mn 58 %. Jednoduchm pepotem byli budouc potomci vybaven alergickou zt tm ve 40 % z obou stran. K preventivn lb byly pouity 4 kmeny bakteri (1 nejpouvanj laktobacil LGG v dvce 5 109, 1 laktobacil Rhamnosus 5 109, 1 Bifidobacter breve 2 108, 1 Propionibacter 2 109) a prebiotikum 0,8 g/den (galakto-oligosacharid, GOS). Budouc maminky toto synbiotikum zaaly dostvat 1 msc ped porodem a pak se pelo beze zmny dvky na 6msn podvn samotnmu dtti. Pesn po 5 letech bylo z lebn skupiny zhodnoceno celkem 445 dt z 610 zaazench matek a ze skupiny placebo 446 z 613 pvodn zaazench. Alergickm onemocnnm v 5 letech trplo 52,6 % dt ze synbiotick skupiny, resp. 54,9 % z placebo skupiny, tedy prakticky shodn nlez. Rozdl nevykazovaly ani jednotliv diagnzy, ani astma (13,3 %, resp. 14,1 %), ani ekzm (39,3 %, resp. 43,3 %). Pi hodnocen senzibilizace (pozitivn specifick IgE a/nebo pozitivn kon prick testy) bylo procento vskytu dokonce naprosto toton, a to 41,3 % v obou skupinch.

Dluno dodat, e tato studie byla jet nedvno horliv citovna zastnci probioticko-prebiotick lobby jako ukzkov inn v prevenci incidence atopick dermatitidy a v prevenci IgE senzibilizace. Jenome to bylo po pouhm dvouletm sledovn. Po dalch 3 letech je tedy ve jinak. Podobn vyly i studie profesorky Kalliomeki, do 3 let byly publikovny slibn daje, po 7 letech ale skonily znanm zklamnm, v probiotick vtvi dolo k nrstu astmatu i senzibilizace (22). Studi na protektivn vliv prebiotik (oligosacharid) je zatm poskrovnu, nicmn signalizuj optimismus i nadji (23).

Protiprachov a protiroztoov opaten


Opt populrn tma, dokonce i pro bn mdia. Lid ve snaze odvrtit nebezpe alergickho onemocnn u svch dt jsou ochotni investovat nemal prostedky do nejrznjch protiprachovch opaten od pebudovn podlah a zd a po nkladn lkoviny a pstroje pro filtraci prosted vetn vysoce vkonnch

vysava. Pitom existuje mnoho zajmavch poznatk obecn shrnutch do pojmu hygienick hypotza. Vyrstat v prosted statk, stj, senk, slamnk, prodnch madrac, klasickch pein, nesterilizovan stravy vetn mlka prv nadojenho, v prosted plnm nejen kolibacilrnch endotoxin znamen clenou podporu pirozen i specifick imunity vetn orln tolerance. Pes vechny rozpory pohledu na civilizan vymoenosti (hygiena, sterilita, okovn, antibiotika aj.) je v prevenci alergie spolehliv prokzn efekt nepropustnch povlak, dkladnho pran lkovin v teplot nad 60 C a snen vlhkosti ovzdu pod 50 %. Nepochybn je tak prokzna innost razantnch opaten proti vbm. O negativnm vlivu kouen na budouc incidenci alergickch onemocnn ani nemluv. Nejednotn jsou nzory na ptomnost zvete. Nejde jen o vlastn senzibilizaci k zvecm alergenm (i naopak o mon navozen tolerance), ale o zven expozice roztoovm i plsovm alergenm. Jedna z mla studi (24) se zabv spolenm antialergickm vlivem preventivnch diet a snen expozice domcm

Tabulka 1. innost primrn prevence senzibilizace u rizikovch i u nerizikovch dt (1, 2, 3, 5, 6, 7, 8, 11, 13, 17, 18, 19, 20, 21, 23, 24) Mon protialergick prevence, bez ohledu na rodinnou zt eliminan dieta v thotenstv eliminan dieta pi kojen pln kojen nedostaten kojen i nekojen do 6. msce vku Vsledky studi EBM (evidence based medicine) nebylo prokzno, tedy nen indikovna nebylo prokzno, tedy nen indikovna (otaznk zstv u oech) efekt do 4.6. msce vku Poznmka nebylo prokzno ani u rizikovch dt nebylo prokzno ani u rizikovch dt, ale znan rozdly v zvrech studi AAP: do 6 msc, ESPGHAN: do 4.6. msce prevence AD/AE a PA na naem trhu jsou mln nhrady na principu jen hydrolzy syrovtky na druhou stranu nepzniv efekt v ppad samotnho astmatu vce studi ve prospch vysok hydrolzy (vetn kaseinu), nicmn rozhodujc bv pochopiteln i dostupnost a tak cena nhradnho mlka nhrady bez obsahu kravskho mlka (sja, koz mlko aj.) tuh (komplementrn, solidn strava), as expozice nebylo prokzno, tedy nen indikovna optimln od 6. msce vku vetn oech, lepek dokonce ji mezi 4.6. mscem vku sten efekt prokzn na prevalenci AD/AE a PA, ale jen u nkterch studi, kter byly vtinou zamen na rizikov skupiny (finsk studie, jedna esk studie) nadjn efekt u rizikovch skupin, ale velmi mlo studi sten efekt u nkterch protiroztoovch opaten (nepropustn povlaky, pran lkovin nad 60 C, vlhkost 4050 %), sledovno vce u rizikovch skupin jednoznan negativn vliv pediati by mli na tuto skutenost draznji upozorovat preventivn odklad od 7.12. msce (BKM, lepek, vejce) a po 36 msc (oechy a ryby) nen eln ani efektivn opan efekt prokzn u astmatu a v nkterch studich i na samotnou senzibilizaci nutnost dalch studi

efekt byl prokzn v prevenci AD/AE a PA, a to jak u sten hydrolzy dieta hypoantigenpouit hydrolyzovanch nhrad (rzn stupe hydro- n ni cena, tak i u vysok hydrolzy dieta lzy blkovin kravskho mlka, syrovtky nebo kaseinu) hypoalergenn vysok cena vt efekt u rizikovch dt

probiotika

prebiotika

nutnost dalch studi soust hygienick hypotzy: vsledky ady studi pln rozpor, tko jdou bez zjednoduen srovnvat (odlin kritria, odlin mra opaten, odlin alergick zt, odlin sociln pomry i odlin rove zdravotn pe aj.) riziko alergickho onemocnn dtte na vysok hladin vznamnosti

protialergick opaten domcnosti

kouen v thotenstv a pi kojen

AAP Americans Academy od Pediatrics, ESPGHAN European Society for Paediatric Gastroenterology, Hepatology, and Nutrition, AD/AE atopick dermatitida/ atopick ekzm, PA potravinov alergie

www.pediatriepropraxi.cz | 2009; 10(2) | Pediatrie pro praxi

86

Pehledov lnky

prachem (roztoi), z pznivch vsledk vak nen zeteln, kter opaten bylo dleitj, poppad zda rozhodl synergick efekt obojho. Primrn prevence prevence senzibilizace je komplikovan problm, kter se nesm oprat o pouh dojmy by velmi zkuench specialist. Ppadn opaten, odklady, zkazy i volba diet se mus oprat o EBM, m vce studi, tm lpe. Veker dosavadn vsledky preventivnch opaten nrodnch i mezinrodnch doporuujcch postup jsou shrnuty v tabulce 1. O daje v tomto souhrnu se mohou pediati opt pi kadodenn edukaci svch malch pacient a hlavn jejich zvdavch rodi. Aspo do doby publikace vsledk novch studi.

Literatura
1. Greer FR, Sicherer SH, Burks AW. American Academy of Pediatrics Committee on Nutrition, American Academy of Pediatrics Section on Allergy and Immunology: effects of early nutritional interventions on the development of atopic disease in infants and children: the role of maternal dietary restriction, breastfeeding, timing of introduction of complementary foods, and hydrolyzed formulas. Pediatrics 2008; 121: 183191. 2. Hst A, Halken S, Muraro A, Dreborg S, Niggemann B, Aalberse R, Arshad SH, von Berg A, Carlsen KH, Duschn K, Eigenmann PA, Hill D, Jones C, Mellon M, Oldeus G, Oranje A, Pascual C, Prescott S, Sampson H, Svartengren M, Wahn U, Warner JA, Warner JO, Vandenplas Y, Wickman M, Zeiger RS, et al. Dietary prevention of allergic diseases in infants and small children. Pediatr Allergy Immunol 2008; 19: 14. 3. Eigenmann PA, Beyer K, Wesley Burks A, Lack G, Liacouras CA, Hourihane JO, Sampson HA, Sodergren E. New visions for food allergy: an iPAC summary and future trends. Pediatr Allergy Immunol. 2008 Aug; 19 Suppl 19: 2639. 4. Wright AL, Holberg CJ,Taussig LM and Martinez FD. Factors influencing the relation of infant feeding to asthma and recurrent wheeze in childhood. Thorax 2001; 56(3): 192197. 5. Hst A, Halken S. Primary prevention of food allergy in infants who are at risk. Curr Opion Allergy Clin Immunol 2005 Jun; 5(3): 255259.

6. Wegienka G, Ownby DR, Havstad S, Williams LK, Johnson CC. Breastfeeding history and childhood allergic status in a prospective birth cohort. Ann Allergy Asthma Immunol. 2006 Jul; 97(1): 7883. 7. von Berg A, Filipiak-Pittroff B, Krmer U, Link E, Bollrath Ch, Brockow I, Koletzko S, Grbl A, Heinrich J, Wichmann HE, Bauer CP, Reinhardt D, Berdel D and GINIplus study group. Preventive effect of hydrolyzed infant formulas persists until age 6 years: Long-term results from the German Infant Nutritional Intervention Study (GINI). Journal of Allergy and Clinical Immunology, Volume 121, Issue 6, June 2008; Pages 14421447. 8. Zutavern A, Brockow I, Schaaf B, von Berg A, Diez U, Borte M, Kraemer U, Herbarth O, Behrendt H, Wichmann HE, Heinrich J and LISA Study Group. Timing of Solid Food Introduction in Relation to Eczema, Asthma, Allergic Rhinitis, and Food and Inhalant Sensitization at the Age of 6 Years: Results From the Prospective Birth Cohort Study LISA Pediatrics 2008; 121: e44e52. 9. Du Toit G, Katz Y, Sasieni P, Nitzan Kaluski D, Irit Livne I, Lack G. Different Prevalence of Peanut Allergy in Children in Israel and UK is not Due to Differences in Atopy. J Allergy Clin Immunol 2006; 117: suppl. S33. 10. Du Toit G, Katz Y, Sasieni P, Mesher D, Maleki SJ, Fisher HR, Fox AT, Turcanu V, Amir T, Zadik-Mnuhin G, Cohen A, Livne I, Lack G. Early consumption of peanuts in infancy is associated with a low prevalence of peanut allergy. J Allergy Clin Immunol 2008; 122: 984991. 11. Agostini C, Decsi T, Fewtrell M, Goulet O, Kolacek S, Koletzko B, et al. (Committee on Nutrition). Medical Position Paper. Complementary Feeding: A Commentary by the ESPGHAN. J Pediatr Gastroenterol Nutr 2008; 46: 99110. 12. Poole JA, et al. Timing of Initial Exposure to Cereal Grains and the Risk of Wheat Allergy Pediatrics 2006; 117: 21752182. 13. Maloney JM, Sampson HA, Sicherer SH, Burks WA. Food allergy and the introduction of solid foods to infants: a consensus document. Ann Allergy Asthma Immunol 2006 Oct; 97(4): 559560; author reply 561562. 14. Fabianov J, Frhauf P. Epidemiologick studie intolerance kravskho mlka. 18. pracovn dny dtsk gastroenterologie a vivy, Hrub Skla 4.6. 10. 2007. es.-slov. Pediat 2008; 63: 49. 15. Kalliomki M, Salminen S, Poussa T, Arvilommi H, Isolauri E. Probiotics and prevention of atopic disease a 4-year follow-up of a randomised placebo-controlled trial. Lancet 2003; 361: 18691871.

16. Rinne M, Kalliomki M, Salminen S and Isolauri E. Probiotic intervention in the first months of life: short-term effects on gastrointestinal symptoms and long-term effects on gut microbiota. Journal of Pediatric Gastroenterolology and Nutrition 2006; 43: 200205. 17. Isolauri E, Ouwehand AC, Laitinen K. Novel approaches to the nutritional management of the allergic infant. Acta Paediatrica 2005; 94(Suppl 449): 110114. 18. Lodinov-dnkov R, Kocourkov I, Prokeov L, ika J, Novotn O. Prevence alergi u dt alergickch matek perorlnm osdlenm probiotickm kmenem E. coli po narozen. XXIII. sjezd eskch a slovenskch alergolog a klinickch imunolog 2006. Alergie 2006; suppl. 2: 3334. 19. Sinn JK and DA Osborn. Probiotics in infants for prevention of allergy and food hypersensitivity. Cochrane Database of Systematic Reviews 2007, Issue 2. 20. Taylor AL, Dunstan JA, Prescott SL. Probiotic supplementation for the first 6 months of life fails to reduce the risk of atopic dermatitis and increases the risk of allergen sensitization in high-risk children: a randomized controlled trial. J Allergy Clin Immunol 2007; 119: 184191. 21. Kukkonen K, Savilahti E, Haahtela T, Juntunen-Backman K, Korpela R, Poussa T, et al. Probiotics and prebiotic galacto-oligosaccharides in the prevention of allergic diseases: a randomized, double-blind, placebo-controlled trial. J Allergy Clin Immunol 2007; 119: 192198. 22. Kalliomaki M, Salminen S, Poussa T, Isolauri E. Probiotics during the first 7 years of life: A cumulative risk reduction of eczema in a randomized, placebo-controlled trial . J Allergy Clin Immunol 2007; 119: 10191021. 23. Moro G, Arslanoglu A, Stahl B, Jelinek J, Wahn U and Boehm G. A mixture of prebiotic oligosaccharides reduces the incidence of atopic dermatitis during the first six months of age Archives of Disease in Childhood 2006; 91: 814819. 24. Arshad SH, Belinda B, Carole G. The Isle of Wight prevention study, J Allergy Clin Immunol 2007; 119(2): 307313.

MUDr. Martin Fuchs Oddlen alergologie a imunologie FN na Bulovce Budnova 2, 180 00 Praha 8 mfuchs@centrum.cz

Pediatrie pro praxi | 2009; 10(2) | www.pediatriepropraxi.cz