You are on page 1of 5

Spojovac zkopy

Za elem ochrany proti bon palb a minimalizaci stepinovho inku explodujcch projektil mus bt trasa spojovacch zkop zakiven nebo opatena traverzami. Nejlepm eenm je lomen trasa zkopu (obr. 1). Zalomen trasy zkopu vak mus bt dostaten vrazn, aby byla poskytnuta skuten ochrana ped bon palbou.

Obr. 1: Lomen trasa spojovacho zkopu Tam, kde to nen nezbytn nutn, se traverzy v zkopu nebuduj. Traverzy toti znan zpomaluj postup vojska zkopem a ztuj odnos rannch na nostkch. Pokud je to nutn, buduj se tzv. ostrovn traverzy (obr. 2), kter se daj obejt ze dvou stran. Jejich rohy mus bt zaoblen, aby se usnadnil penos rannch na nostkch. Stny traverz se zaoblenmi rohy se tak mnohem lpe obkldaj. Ze stejnch dvod se zaobluj tak samotn zkopy v mstech lomen jejich trasy. Lomen zkopu o ce ti stopy mus bt zaobleno radiusem min. 16 stop.

Obr. 2: Schematick znzornn ostrovn traverzy Vyjma mst s velmi pevnm podlom (nap. kdovm) je teba stny zkop peliv obkldat, aby nepodlhaly destrukci zpsoben vlivy poas a neptelskou dlostelbou. Mezi horn hranou zkopu a patou zemnho nsypu se ponechv 18 palc irok berma, kter zabrauje tomu, aby se zemina z nsypu sesouvala do zkopu. Minimln ka zkopu u dna je 2 stopy a 6 palc. Roziovnm zkopu se sniuje stupe ochrany jednotek, kter se v nm pohybuj. Ideln sklon obloench stn zkonu je mezi 4:1 a 3:1. Celkov hloubka zkopu (od vrcholu pedprsn ke dnu zkopu, event. po horn plochu devnho rotu poloenho na jeho dn) in 7 stop (obr. 2 a 3). Hloubka zkopu a vka pedprsn nemus vdy odpovdat nkresm beroucm v potaz ideln ternn podmnky. Tyto rozmry se mohou mnit v zvislosti na povaze ternu a vce hladiny spodn vody.

Obr. 3: ez spojovacm zkopem se zpevnnmi (obloenmi) stnami

Obr. 4: ez spojovacm zkopem, jeho stny nejsou zpevnny Spojovac zkopy mus bt udrovny prchodn. Nesm dojt k tomu, e se doprava zkopech zablokuje. K usnadnn pohybu v zkopech se buduj vhybky (u delch sek) nebo pouh rozen. U vstup do zkop a u odboek se umsuj informan tabulky, aby se dalo snadno urit, kam vedou. Ve spojovacch zkopech mus bt uinna opaten k tomu, aby se jimi neptelt dernci, vyzbrojen runmi granty, nemohli propracovvat do dalch obrannch lini. Koncov st spojovacho zkopu, v dlce 45 yard, se ponechv pm, aby ji bylo mono ostelovat z puek nebo lehkho kulometu (viz. obr. 5). Tento sek zkopu mus bt mono zablokovat pomoc penosnch pekek z ostnatho drtu. Ty bvaj umstny ve vklencch zkopu (na obr. 1 oznaeno jako knife rest). Dno vklenk bv nad rovn dna zkopu. Pekka se do zkopu strhv pomoc provazu. Ke stejnmu elu lze pout tak sklopn rm vypleten ostnatm drtem. Schmata penosnch pekek jsou na obr. 7 a 8. Je dleit, aby byla rovn st zkopu zatarasena na obou koncch. Jin zpsob obrany rovn sti spojovacho zkopu je uveden na obr. 6. Urit seky spojovacch zkop je dle nutn doplnit steleckmi postavenmi. V ppad prolomen obrann linie je z nich vedena palba do bok postupujcho neptele. Steleck postaven nebvaj vdy pmo soust zkopu, ale bvaj odsazeny na stranu. Typick steleck stanovit maj tvar T nebo D (na obr. 9 oznaeno jako T-heads a Dheads). Dal monost je zbudovat krtk sek steleckho zkopu v mst lomen (resp. v ohb spojovacho zkopu (tak na obr. 9). V sti zkopu me bt t vybudovn steleck stupe.

Obr. 5: Schematick znzornn zastn koncov sti spojovacho zkopu.

Obr. 6: Alternativn zpsob obrany pm, koncov, sti spojovacho zkopu.

Obr. 7: Penosn pekka. Nosn konstrukce je vyrobena ze deva.

Obr. 8: Penosn pekka. Nosn konstrukce je vyrobena z ocelovch helnk

Obr. 9: Doplnn spojovacch zkop o postaven pro bon palbu. Osdky postaven pro bon palbu mus bt dostaten chrnny ped palbou vlastnch jednotek umstnch vzadu. Spojovac zkop s postavenmi pro bon palbu mus bt z obou stran chrnn pekkou z ostnatho drtu. Ken steleckch a spojovacch zkop se buduje podle obr. 10. Vstup ze spojovacho do steleckho zkopu a vchod z nj jsou od sebe vzdleny 30 yard. Dky tomu neme bt prchod zablokovn zsahem jedinho dlosteleckho projektilu a stepiny se nemohou it spojovacm zkopem.

Obr. 10: Ken spojovacho a steleckho zkopu.

Obr. 11: Nesprvn zpsob ken spojovacho a steleckho zkopu. Prchod me bt zablokovn jedinm zsahem dlosteleckho grantu.

Pozn.: Vzhledem k nepesnostem vznikajcm zaokrouhlovnm pi pevdn jednotek angloamerick mrov soustavy do jednotek metrickch bude v textu pouvno pvodn oznaen jednotek dlky. K pevodu dlkovch jednotek lze pout nap. tabulky uveden na Wikipedii. Odkaz na Wikipedii: http://cs.wikipedia.org/wiki/Angloamerick%C3%A1_m%C4%9Brn%C3%A1_soustava

Prameny a pouit literatura: 1) Manual of fieldworks (All arms), His majestys stationery office, London, 1921 Autor: Ing. Vladimr Polek E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz