You are on page 1of 16

ZA HRANICE PSYCHOANALZY

Stanislav Grof , PhD.


Budoucnost psychiatrie: Koncepn vzvy pro psychiatrii, psychologii a psychoterapii. Z anglickho originlu peloil Jaroslav Gork

Modern vzkum holotropnch stav (co je specifick a pomrn velk podskupina zvltnch stav vdom), realizovan zejmna prostednictvm proitkov psychoterapie, klinick a laboratorn prce s psychedelickmi ltkami, praktick antropologie, thanatologie (z grckeho slova thanatos = smr veda zaoberajca sa stavmi blzkosti smrti jako napr. zitky osb, ktor preili klinick smr)a lenm jedinc, kte prochz psychospirituln kriz, pedkld vce ne dostaten mnostv vsledk, jen podkopvaj nkter ze stejnch pedpoklad, o n se opr souasn psychiatrie, psychologie a psychoterapie. Nkter z tchto objev, pedstavuj zvanou vzvu i pro ty nejzkladnj principy zpadn vdy pedevm v otzkch vztah mezi hmotou, ivotem a vdomm. V tto prci v souhrnu uvdm, jak revize v oblasti chpn vdom a lidsk psyche vzhledem k problematice zdrav a nemoci je teba uinit, aby se tyto koncepn vzvy mohly prosadit. Lidsk psyche nen, jak tvrd akademick vda, omezena pouze na oblast postnatln biografie a Freudova individulnho nevdom, nbr obsahuje tak dv dal dleit dimenze - perinatln oblast, kter tsn souvis z porodnm traumatem, a transpersonln oblast, je je zdrojem zitk, kter pekonvaj vnmn tla a ega a je v podstat soumiteln s vekerm bytm. Emon a psychosomatick poruchy psychogennho pvodu nelze adekvtn vysvtlovat pouze na zklad postnatlnch traumatickch udlost, nebo maj dleit perinatln a transpersonln koeny. Z tohoto dvodu mus jakkoliv inn psychoterapie zahrnout i tyto transbiografick dimenze a neme se omezovat pouze na informace z postnatlnho ivota. Krom zpracovvn biografickho materilu, co tvo souasn rmec lby aplikovan rznmi proudy zpadn psychoterapie, holotropn stavy nabz vyuit mocnho proitkovho lebnho mechanizmu, k nmu lze zskat pstup na perinatlnch a transpersonlnch rovnch psyche a kupkladu odhalit okolnosti biologickho porodu anebo prot psychospirituln smrt a znovuzrozen, udlosti z minulch ivot, archetypln sekvence, epizody kosmick jednoty a dal. Holotropn stavy, a u byly vyvolny spontnn nebo zmrn, mobilizuj v organizmu skuten lebn sly. Pokud jsou sprvn chpny a podporovny, mohou doclit emonho a psychosomatickho uzdraven, pozitivn transformace osobnosti a posunu v rozvoji vdom. Nabz terapeutick monosti, kter se od konvennch metod charakterizovanch snahou o racionln pochopen dynamiky emonch poruch a lbou prostednictvm verblnch psychoterapeutickch intervenc formovanch na zklad postoj jednotlivch psychoterapeutickch kol, radikln li a celkov je pesahuj. Spiritualita ve sv ryz podob pedstavuje naprosto legitimn a dleitou dimenzi celkovho byt a nen sprvn odmtat ji tvrzenm, e se jedn o produkt nevdomosti, povr, primitivnho magickho mylen anebo patologickch proces. Mystick zitky by se nemly chpat jako pznak mentln poruchy, ale jako bn a vysoce douc projevy lidsk psyche, jen disponuj neobyejnm lebnm a transformativnm potencilem. Mnoh zitky z neobvyklch stav vdom pedstavuj vnou vzvu nejen pro souasn psychiatrick a psychologick teorie, ale rovn zpochybuj i zkladn filozofick pedpoklady o povaze reality a vztazch mezi hmotou a vdomm, kter prosazuje zpadn materialistick vda. Z novch objev vyplv, e vdom nen produktem neurofyziologickch proces probhajcch v mozku, nbr fundamentlnm aspektem celkovho byt, s tm, e mozek ho sice zprostedkovv, ale neprodukuje.

Holotropn zitky a jejich lebn a heuristick potencil Obsahem tohoto lnku jsou vsledky dlouhodobho studia fenomnu, jen akademick psychiatrie oznauje termnem "zmnn" anebo "neobvykl stavy vdom." Tento vzkum se pedevm zamuje na zitky, kter pedstavuj vznamn zdroj informac o lidsk psyche sktajc lebn, transforman a evolun potencil. Z toho dvodu je termn "neobvykl stavy vdom" pli obecn, nebo zahrnuje irok spektrum podmnek, kter z tto perspektivy nejsou zajmav ani relevantn. Hlubokou zmnu vdom lze doclit rznmi patologickmi procesy, napklad mozkovmi traumaty, intoxikac jedovatmi ltkami, infekcemi anebo degenerativnmi a obhovmi procesy v mozku. Dsledkem tchto podmnek mohou bt hlubok mentln zmny, kter bychom zahrnuli do irok kategorie "neobvyklch stav vdom." Ovem, tyto okolnosti bvaj pinou "trivilnch deliri" nebo "organickch psychz," co jsou stavy, jen se spojuj s veobecnou dezorientac, snenm intelektu a nslednou amnzi. Tyto podmnky jsou vznamn z klinickho hlediska, ale z perspektivy vzkumu vdom nejsou pli zajmav. Tento lnek sumarizuje pozorovn zamen na velkou a vznamnou podskupinu neobvyklch stav vdom, pro n nem souasn psychiatrie specifick nzev. Dospl jsem k zvru, e z dvodu jedinench charakteristik jimi disponuj, si zasluhuj, abychom je oddlili od ostatnch a zaadili do zvltn kategorie stav, kter jsem pojmenoval

holotropn. Tento sloen vraz doslovn znamen "orientovan na celek" nebo "smujc k celistvosti" (z eckho slova holos = celek a trepein = smrovat k nemu). Pln vznam a zdvodnn aplikace tohoto termnu bude objasnn v dalch odstavcch. Nzev nm napovd, e se v naem kadodennm stavu vdom identifikujeme pouze se zlomkem toho, m skuten jsme. V holotropnch stavech dochz ke kvalitativn, velmi hlubok a fundamentln zmn vdom, jen se vak jako u organickch psychz nebo trivilnch deliri nezhoruje. Provme jin dimenze byt, kter mohou bt velmi intenzivn a zaplavujc, avak souasn zpravidla zstvme pi pln orientaci a neztrcme zcela kontakt s kadodenn realitou. Holotropn stavy jsou charakterizovny specifickou transformac vdom provzenou dramatickmi percepnmi zmnami v senzorickch oblastech, intenzivnmi a astokrt neobvyklmi emocemi a hlubokmi promnami mylenkovch proces. Mezi prvodn transforman znaky holotropnch stav pat tak cel ada intenzivnch psychosomatickch projev a nekonvennch forem chovn. Holotropn stavy asto bvaj naplnny duchovnm i mystickm obsahem. Meme provat sekvence psychologick smrti a znovuzrozen a vbec cel spektrum transpersonlnch jev, jako pocity jednoty a identifikace s jinmi lidmi, prodou, vesmrem anebo bohem. Je mon nahldnout do oblasti, kterou nazvme vzpomnky na jin inkarnace, prot setkn s archetyplnmi postavami, komunikovat s nehmotnmi bytostmi i navtvit bezpoet mytologickch krajin. Nae vdom se me oddlit od tla a souasn si uchovvat schopnost vnmat bezprostedn okol i vzdlen lokality. Zpadn psychiati jsou o existenci holotropnch zitk informovni, avak protoe nejsou schopni opustit zk koncepn rmec, kter se omezuje na oblast postnatln biografie a Freudova individulnho nevdom, nemaj k nim dn adekvtn vysvtlen. Nazraj na n jako na patologick vplody mozku, symptomy vn mentln poruchy i psychzy. Tyto zvry nejsou podpoeny dnmi klinickmi vsledky a jsou pinejmenm velmi problematick. Termn endogenn psychza sice me v uch laika znt impozantn, avak nesvd o niem jinm ne, e profesionlov prokazuj v oblasti etiologie uvedench podmnek znan mezery v informovanosti. Sotva si lze pedstavit, jak by mohly patologick procesy ovlivujc mozkov funkce produkovat tolik spletit a bohat spektrum holotropnch zitk, kter zahrnuj takov jevy jakmi jsou ohromujc sekvence psychospirituln smrti a znovuzrozen, setkn s archetyplnmi bytostmi, objevovn mytologickch krajin, udlosti z minulch ivot odehrvajc se v prosted jinch kultur, vize ltajcch tal anebo zitky z nos mimozemany. Krom toho vsledky pelivho studia holotropnch zitk i jejich informan obsah stoj v pmm protikladu k takov interpretaci. Jednm z kol tohoto refertu je prozkoumat ontologick status holotropnch zitk a prokzat, e jsou to fenomny sui generis - bn projevy lidsk psyche disponujc obrovskm livm a heuristickm potencilem. Archaick kultury vnovaly znan mnostv asu i energie na rozvjen vysoce innch technik ke zmn vdom, kter mohou vyvolvat holotropn stavy. Tyto "posvtn technologie" tvo kombinace rznch forem dchn, bubnovn, rytmickch tanc, zpv, pst, sociln i senzorick izolace, extrmn fyzick bolesti a jinch prvk (Eliade 1964, Campbell 1984). Mnoh kultury vyuvaly k tomuto elu botanick substance obsahujc psychedelick alkaloidy (Stafford 1977, Schultes a Hofmann 1979). Mezi nejznmnj pklady uvedench rostlin pat nkter druhy konop, "magickch" hub, mexick kaktus peyote, jihoamerick a karibsk upac tabky, africk ke eboga a lina z amazonskho pralesa Banisteriopsis caapi, kter je zdrojem npoje zvanho yag nebo-li ayahuasca. Mezi psychedelick ltky zvecho pvodu pat kon sekrety uritch ropuch anebo maso z tichomosk ryby Kyphosus fuscus. Dalmi vznamnmi zdroji holotropnch zitk jsou rzn formy systematick duchovn praxe, kter zahrnuje dechov a pohybov cvien, meditace a koncentrace pouvan v rznch systmech jgy, vipajany, zenovho buddhizmu, tibetsk vadrajny, taoizmu, kesansk mystiky, sufizmu nebo kabaly. Dal techniky byly uplatovny pi starovkch mystrich smrti a znovuzrozen, napklad bhem staroegyptskch chrmovch obad Isise a Osirise, staroeckch bakchanli, ritul Attise a Adonise a eleuznskch mystri. O konkrtnch podrobnostech tkajcch se prbhu zmnnch ritul toho pli nevme, akoliv se pedpokld, e psychelick ppravky zde sehrvaly dleitou roli (Wasson, Hofmann a Ruck 1978). Mezi modern prostedky k vyvoln holotropnch stav vdom pat ist aktivn ltky, kter byly izolovny z psychedelickch rostlin (meskalin, psylocybin, derivty triptaminu, harmalin, ibogain, cannabinoly a jin), synteticky pipraven substance (LSD, amfetaminov enteogeny a ketamin) (Shulginovi 1991) a vysoce inn proitkov formy psychoterapie, mezi n adme hypnzu, neoreichovsk pstupy, pvodn terapie a psychospirituln proitky znovuzrozen. Se svou enou Christinou jsme vyvinuli techniku holotropnho dchn, co je velice inn metoda schopn pomoc jednoduchch nstroj - vdomho dechu, evokativn hudby a clen prce s tlem - usnadnit dosaen hlubokch holotropnch stav (Grof 1988). Ke zmn vdom lze rovn vyut nkterou z vysoce efektivnch laboratornch technik, kupkladu senzorickou izolaci, kter funguje na principu vraznho snen smyslovch podnt. Jednou z extrmnch forem senzorick deprivace je, e se jedinec pono do temn a zvukotsn ndre naplnn vodou o teplot lidskho tla (Lilly 1977).

Dal velmi znmou laboratorn metodou je zmna vdom dosahovan na principu biologick zptn vazby, kde elektronick signly pivd lovka do neobvyklch stav vdom, kter se vyznauj pevahou uritch frekvenc mozkovch vln (Greenovi 1978). Rovn meme zmnit techniky spnkov a snov deprivace a lucidn snn (LaBerge 1985). Pokldm za dleit zdraznit, e holotropn stavy v rzn dlce trvn mohou u nkterch lid vypuknout spontnn, bez jakkoliv identifikovateln piny a asto proti vli danho jedince. Protoe modern psychiatrie nerozliuje mystick i spirituln stavy od mentlnch poruch, bvaj lid, kte uveden stavy provaj, oznaovni za psychotiky, hospitalizovni a podrobovni rutinn supresivn psychofarmakologick lb. M ena i j tyto stavy pojmme jako psychospirituln krize (spiritual emergencies). Pevn vme, e pokud jsou sprvn podporovny a leny, mohou vystit v emon a psychosomatick uzdraven, pozitivn transformaci osobnosti a rozvoj vdom (Grofovi 1989, 1990). Archaick a preindustriln kultury si holotropnch stav vysoce vily a pravideln k nim pistupovaly v kontextu spoleenskho uznn, piem rozvoji bezpench a innch technik pro jejich vyvoln vnovaly znan mnostv asu a energie. Tyto stavy se stvaly hlavnm prostedkem ritulnho i duchovnho ivota k dosaen pm komunikace s archetyplnmi bostvy a dmony, prodnmi silami, zvat a kosmem. Dal techniky umoovaly provdt diagnzu i lbu nemoc, kultivovat intuici a mimosmyslov vnmn, zskvat umleckou inspiraci a tak pomhat v praktickch innostech, napklad pi stopovn zve, vyhledvn ztracench pedmt a lid. Antropolog Victor Turner uvd, e spolen ivot ve skupinch pispval k upevovn kmenovch svazk a rozvjel pocit hlubok vzjemn propojenosti. Zpadn psychiatrie a psychologie nepovauje holotropn stavy (s vjimkou sn, kter nejsou dsiv, ani se neopakuj), za potenciln zdroj hodnotnch informac o lidsk psyche a monostech len, ale naopak je pokld za patologick jev. Tradin lkai pi setkn se spontnn vyvolanmi holotropnmi stavy projevuj sklon je bez rozmyslu oznaovat patologickmi nzvy a aplikovat utlumujc lbu. Michael Harner, antropolog s vysokm akademickm kreditem, kter bhem sv prce v amazonsk dungli proel amanskm zasvcenm a sm amanizmus praktikuje, tvrd, e zpadn psychiatrie se projevuje zvanou zaujatost, a to pinejmenm dvojm zpsobem (Harner 1980). Za prv se chov etnocentricky, co znamen, e povauje svj nzor na lidskou psyche a realitu za jedin sprvn a tud k pojetm jinch kultur pistupuje s nadazenost. Z tohoto hlediska jsou veker proitky a zpsoby jednn, kter nelze vysvtlit na psychoanalytickm nebo behavioristickm zkladu, azeny do kategorie mentlnch poruch. Za druh, jak tvrd Harner, zpadn psychiatrie se rovn projevuje kognicentricky (pesnj vraz by mohl bt pragmacentricky), co zna, e bere v vahu pouze proitky a pozorovn v obvyklch stavech vdom. Nezjem o holotropn stavy projevovan ze strany zpadn psychiatrie a jejich ignorovn vede ke kulturn necitlivmu pstupu a tendenci patologizovat veker innosti, kter nelze pochopit v zkm kontextu monisticko-materialistickho paradigmatu, co se vztahuje k ritulnmu a duchovnmu ivotu archaickch a preindustrilnch kultur a vbec cel duchovn historie lidstva. Budeme-li pozorovn a proitky spojen s holotropnmi stavy systematicky studovat, nevyhnutn dospjeme k radikln revizi naich zkladnch pedstav tkajcch se vdom a lidsk psyche a rovn si vytvome zcela nov pstup k psychiatrii, psychologii a psychoterapii. Tyto zmny, kter by mly ovlivnit n zpsob mylen, meme rozdlit do nkolika vtch kategori. 1. Nov kartografie lidsk psyche a nov zpsoby jejho chpn. 2. Povaha a struktura emonch a psychosomatickch poruch. 3. Terapeutick mechanizmy a lebn procesy. 4. Strategie pro psychoterapii a introspekci 5. loha duchovna v lidskm ivot 6. Povaha reality 1. Nov kartografie lidsk psyche a nov zpsoby jejho chpn. Tradin akademick psychiatrie a psychologie pouv model psyche, kter se omezuje pouze na oblast postnatln biografie a Freudova individulnho nevdom. Abychom porozumli vekerm jevm probhajcm v holotropnch stavech, bude teba, abychom dimenze lidsk psyche velmi vrazn rozili. Navrhl jsem urit druh kartografie nebo modelu psyche, kter by krom bn biografick roviny zahrnoval dal dv transbiografick oblasti: (1) perinatln kter se ve k traumatu biologickho porodu a (2) transpersonln - je se vztahuje k jevm proitkov identifikace s jinmi lidmi, zvaty a rostlinami, vizm archetyplnch a mytologickch bytost a krajin, rodovm, rasovm a karmickm proitkm a identifikaci s univerzln mysl nebo przdnotou (Grof 1975). O tchto proitcch zaznamenvanch v mnoha obdobch cel historie je mon se dost v rzn nboensk, mystick a okultn literarue. Postnatln biografie a individuln nevdom. O biografick rovin psyche nen teba pli diskutovat, nebo ve podstatn ji bylo napsno v bn profesionln literatue. V podstat vyjaduje veker obsah npln tradin psychiatrie, psychologie a psychoterapie. Avak i v tto

oblasti existuje mezi aplikac verbln psychoterapie a pstup vychzejcch z holotropnch stav nkolik vznamnch rozdl. Za prv, pi vysoce innch proitkovch terapich nedochz pouze k tomu, e by si jedinec jen vybavoval emon dleit udlosti anebo si je nepmo rekonstruoval ze sn, peeknut nebo penosovch deformac, ale tak pln prov pvodn emoce, fyzick pocity a dokonce i senzorick vjemy odpovdajc pln vkov regresi. To znamen, e pi proitku vznamn traumatick udlosti z dtstv lovk zskv naivn zpsob vnmn svta, obraz tla, pocity a emoce odpovdajc dan dob. Druh rozdl mezi holotropnm pstupem a verblnmi psychoterapiemi, kter se pi zpracovvn biografickho materilu projevuje, spov, e se lid v holotropnch stavech nesetkvaj vhradn s psychickmi traumaty, ale astokrt si vybavuj a integruj traumata, kter maj fyzick zklad. Mnoz mus prochzet zitky, kter jsou spojen s tonutm, operacemi, nehodami, dtskmi nemocemi, zejmna tmi, je souvis s duenm, napklad zkrtem, ernm kalem anebo vdechnutm njakho pedmtu. Tento materil se objevuje spontnn bez jakhokoliv programovn. Jakmile vyplave na povrch, lovk si uvdom, e tato fyzick traumata sehrvaj vznamnou lohy v psychogenezi vlastnch emonch a psychosomatickch problm, jakmi mohou bt kupkladu astma, migrny, rzn bolesti psychosomatick povahy, fbie, sadomasochistick sklony, deprese anebo sebevraedn sklony. Znovuproit takovchto traumatickch vzpomnek a jejich integrace me mt dalekoshl terapeutick dsledky, co oste kontrastuje s pstupy akademick psychiatrie a psychologie, kter pm psychotraumatick vliv fyzickho pokozen neuznvaj. Dal novou informac z biografick roviny psyche, kter vyplynula z mho psychedelickho a holotropnho vzkumu, bylo zjitn, e emon relevantn vzpomnky se v nevdom neukldaj jako kousky mozajky nebo izolovan otisky, ale psob ve form komplexnch a dynamickch vzorc, kter jsem pojmenoval systmy COEX, co je zkratka pro vraz systems of condensed experience (systmy zhutn zkuenosti). Systmy COEX se skldaj z emon nabitch vzpomnek z rznch obdob ivota, kter jsou si kvalitou vzjemn sdlench emoc nebo fyzickch pocit znan podobn. Kad COEX obsahuje zkladn tma, kter prostupuje vemi jeho vrstvami a je tud jejich spolenm jmenovatelem. Jednotliv vrstvy pak mohou obsahovat varianty tohoto zkladnho tmatu, kter se objevuje v rznch obdobch ivota jedince. Charakter stednho tmatu se mezi jednotlivmi systmy COEX vrazn li. Jednotliv vrstvy uritho systmu mohou napklad zahrnovat veker vznamn vzpomnky tkajc se proitk ponen, degradace osobnosti nebo zostuzen, jen nm nabourvaj vlastn sebectu. V jinm systmu COEX me bt spolenm jmenovatelem zkost vyplvajc z proitk rznch okujcch a otesnch situac nebo klaustrofobnch a dusivch pocit evokovanch tsnivmi a omezujcmi okolnostmi. Jako dal spolen motiv lze uvst odmtav chovn a emon deprivaci, jen naruuj nai schopnost projevit dvru mum, enm anebo lidem celkov. Do tohoto seznamu meme rovn zaadit situace, kter v ns vyvolvaj siln pocity provinn a vlastnho selhn, dle udlosti, jen v ns zanechvaj pesvden, e sex je cosi nebezpenho anebo odpornho, anebo setkn s bezohlednou agres a nsilm. Dleit jsou zejmna systmy COEX, kter obsahuj vzpomnky na situace, kdy dolo k ohroen ivota, zdrav a integrity tla. Kdy jsem poprve v potench etapch svho psychedelickho vzkumu popisoval systmy COEX, domnval jsem se, e ovldaj dynamiku biografick rovn nevdom. Avak, jakmile jsem v oblasti holotropnch stav naerpal dal mnohem extenzivnj a bohat zkuenosti, uvdomil jsem si, e koeny systm COEX sahaj mnohem hloubji. Zd se, e kad ze vzorc COEX je piazen a ukotven k uritmu aspektu porodnho traumatu. Ovem, klasick systm COEX prostupuje dokonce jet dle a jeho nejhlub koeny sahaj a po rzn formy transpersonlnch jev, napklad zkuenosti z minulch ivot, Jungovy archetypy, vdomou identifikaci s rznmi zvaty a jin. V souasnosti systmy COEX chpu jako obecn principy organizujc lidskou psyche. Koncepce systmu COEX se do urit mry podob Jungovm teorim o psychologickch komplexech (Jung 1960) a transfenomenlnm dynamickm systmm Hanskarla Leunera (Leuner 1962), ovem je zde mnoho rys, jimi se koncepce systmu COEX od obou zmnnch li. Systmy COEX sehrvaj v naem psychologickm ivot velmi vznamnou roli. Mohou ovlivovat zpsob, jakm vnmme sami sebe, svt, ostatn lidi a co k nim ctme. Jsou to dynamick sly, kter aktivuj nae emon a psychosomatick symptomy, problmy ve vztazch s jinmi lidmi a iracionln chovn. Systmy COEX a vnj svt na sebe vzjemn dynamicky psob. Vnj udlosti, je se odehrvaj v naem ivot, mohou specifickm zpsobem spustit odpovdajc systmy COEX, a naopak, aktivn systmy COEX nm vnucuj takov pocity a chovn, e si v naem souasnm ivot znovu vytvme jejich stedn tmata (Grof 1975). Dve ne budu pokraovat v popisu nov a rozen kartografie lidsk psyche, povauji za nutn se v krtkosti zmnit o urit velmi vznamn a jedinen charakteristice holotropnch stav, kter sehrv v procesu mapovn proitkovch teritori dleitou lohu, a kter m i z hlediska psychoterapeutickho procesu nedoceniteln vznam. V holotropnch stavech dochz ke sputn jakhosi "vnitnho radaru," jen nm z nevdom automaticky zprostedkovv obsahy s nejsilnjm emonm nbojem, kter jsou v danm ase psychodynamicky nejrelevantnj, co pedstavuje v porovnn s verbln psychoterapi nespornou vhodu, nebo pi verblnm procesu klient pedkld znan mnostv rznch informac a na terapeutovi zstv, aby se rozhodl, co je podstatn, co je irelevantn a kde je klient zablokovn. Takovto hodnocen budou mt vdy idiosynkratick charakter, nebo mezi jednotlivmi psychoterapeutickmi kolami

neexistuje v zkladnch teoretickch otzkch dn obecn shoda. Vdy budou odret perspektivu uen, k nmu je terapeut orientovn, rovn tak i jeho osobn nzory. Pi vyuvn holotropnch stav je terapeut takovchto nronch rozhodnut ueten a dochz tak k eliminaci osobn i profesionln zaujatosti, kter se projevuje prv u verblnch pstup. Automatick vbr materilu, jen je pro pacientovu dui nejrelevantnj, rovn spontnn roziuje proces sebezkoumn a za hranici biografick oblasti a jedinec se tak dostv na perinatln anebo transpersonln rove psyche. Je teba podotknout, e akademick psychiatrie a psychologie tyto transbiografick roviny neuznv. Perinatln rove psyche Jakmile se n proces hlubokho proitkovho sebezkoumn dostane za hranici vzpomnek z dtstv a do obdob porodu, zaneme se setkvat s emocemi a fyzickmi pocity tak nesmrn intenzity, kter pekonv jakkoliv nae dvj pedstavy o tom, co je z lidskho hlediska vbec mon. Nae proitky se v tomto bod vyznauj podivnou smsic tmat o zrozen a smrti, kter v sob zahrnuj aspekty svravho a ivotu nebezpenho omezen a pornho a zoufalho boje o vlastn osvobozen a peit. Tento zk vztah mezi zrozenm a smrt na perinatln rovni vyjatuje skutenost, e porod je udlost, kdy je ivot ve stavu ohroen. V prbhu tohoto procesu se dt i matka nachz v blzkosti smrti, piem dt se me nsledkem duen narodit ji zmodral anebo dokonce bez znmek ivotnch funkc. Znovuproit rznch aspekt biologickho porodu se me vyznaovat vysokou autentinost a pesvdivost, piem asto dochz a k fotograficky detailn rekonstrukci celho procesu, co se me pihodit i lidem, kte nemaj o vlastnm porodu ani o zkladech porodn praxe dn intelektuln i jakkoliv jin informace. Pmm proitkem meme napklad zjistit, e jsme absolvovali porod v pnevn poloze, e bylo nutn pout porodnch klet, anebo, e jsme se narodili s pupen rou omotanou kolem krku. V souvislosti s touto d sivou udlost meme pociovat zkost, biologickou zuivost, fyzickou bolest nebo duen a dokonce jsme schopni i pesn rozeznat druh aplikovan anestzie, co bv astokrt provzeno zaujmnm rznch poloh a pohyb hlavy a tla, kter tak pesn opakuj mechanizmus uritho druhu porodu. Vechny tyto podrobnosti je mon potvrdit, pokud mme k dispozici sprvn porodn zznamy nebo vrohodn osobn svdectv. Skutenost, e tma zrozen a smrti m v na psyche tak siln zastoupen, a e mezi obma prvky existuje zk souvislost, me tradin psychology a psychiatry pekvapit, avak v podstat se nejedn o nic nelogickho nebo tce pochopitelnho. Porod brutlnm zpsobem ukonuje nitrodlon existenci plodu, tud jedinec jako akvatick organizmus "umr" a rod se, jak fyziologicky tak anatomicky, jako jin forma ivota pizpsoben k dchn vzduchu. Rovn i samotn prchod porodnm kanlem pedstavuje nronou a potenciln ivotu nebezpenou situaci. Nen snadn pochopit, pro perinatln dynamika pravideln v sob zahrnuje tak sexuln sloku. Nicmn, znovuproit situace plodu v poslednm stdiu porodu obvykle provz neobyejn siln sexuln vzruen, co plat i pro rodc enu, kter me zavat smen pocity strachu ze smrti a souasn intenzivnho sexulnho vzruen. Tato spojitost se zd bt ponkud podivn a zhadn, zejmna pokud se jedn o plod, proto si tak zaslou, abychom jejmu vkladu vnovali trochu prostoru. Zd se, e v lidskm organizmu funguje urit mechanizmus, kter je schopen transformovat nesmrn utrpen do uit formy sexulnho vzruen, zejmna pokud je spojen s duenm. Tuto spojitost lze pozorovat i v mnoha rznch situacch, kter s porodem nesouvis. Lid, kte se pokusili spchat sebevradu obenm a byli v posledn chvli zachrnni, popisuj, e v moment, kdy duen dosahovalo svho vrcholu, ctili a tm nesnesiteln sexuln vzruen. Je znmo, e mui, jen byli popraveni obenm umrali zpravidla s erekc nebo dokonce ejakulac. V literatue, kde se pe o muen a vymvn mozk, se meme dost, e nelidsk tlesn utrpen astokrt pechz do stavu sexuln extze. U len flagelantskch sekt, kte se pravideln oddvaj sebetrznn, nebo u nboenskch muednk vystavovnm nepedstavitelnm mukm, se nesmrn fyzick bolest v uritm bodu mn na sexuln vzruen a eventuln pechz do extatickho prlomu a transcendentlnch zitk. Tento mechanizmus se v mn extrmn form uplatuje pi rznch sadomasochistickch konech, jen zahrnuj prvky krcen a duen. Proitkov spektrum perinatln rovn nevdom se neomezuje vhradn na emoce a fyzick pocity, kter se daj odvodit z biologickch proces pi porodu, ale rovn obsahuje bohatou obrazovou symboliku z transpersonlnch oblast. Perinatln oblast tvo dleit rozhran mezi biografickou a transpersonln oblast psyche. Pedstavuje brnu k historickm a achetyplnm aspektm Jungova kolektivnho nevdom. Jeliko specifick symbolika tchto zitk m svj pvod v kolektivnm nevdom a nikoliv v databance pamti jednotlivce, me pichzet z jakhokoliv geografickho, historickho nebo duchovnho kontextu, tud zcela nezvisle na naich rasovch, kulturnch, intelektulnch nebo nboenskch okolnostech. Zd se, e identifikace s dttem, jeho ek tk zkouka prchodu porodnm kanlem, skt pstup k zitkm lid z jinch obdob i kultur, rznch zvat nebo dokonce mytologickch postav. Jakoby lovk, jen se napoj na zkuenost plodu zpascho o sv zrozen, doshl niternho, a tm mystickho, kontaktu s vdomm lidskch druh nebo jinch vnmavch bytost, kter mus nebo musely eit podobnou kritickou situaci.

Mohli bychom konstatovat, e konfrontace proitku zrozen a smrti automaticky vede k duchovnmu prozen a objeven mystickch rozmr psyche i celkovho byt. Pravdpodobn nen ani rozdl, jestli se toto setkn se zrozenm a smrt odehrv v situacch vlastnho ivota, napklad u rodcch en i v souvislosti se zitky blzkmi smrti, anebo, zda-li m ist symbolick charakter. Ukazuje se, e vysoce dynamick perinatln sekvence vyvolan v rmci psychedelickch a holotropnch sezen anebo v prbhu spontnn sputn psychospirituln krize maj stejn inek. Biologick porod probh ve tech stdich. V prvnm stdiu se fetus nsledkem dlonch stah periodicky dostv do tsnho seven, a to bez jakkoliv monosti niku z tto situace, jeliko dlon krek je pevn uzaven. Dsledkem pokraujcch stah dochz k rozevrn dlonho krku a v uritm momentu plod me projt porodnm kanlem. pln rozthnut dlonho krku a prnik hlavy do dutiny p nevn jsou charakteristick znaky pechodu z prvnho do druhho stdia porodu, kter se vyznauje stoupajc obtnost prchodu porodnmi drhami. Konen ve tetm stdiu novorozenec vychz z porodnho kanlu a po ustien pupen ry se stv anatomicky nezvislm organizmem. Jedinec v kadm z tchto uvedench stdi prov specifickou a charakteristickou srii emoc a fyzickch vjem. Tyto proitky zanechvaj v nevdom individuln psyche hlubok otisky, kter sehrvaj v pozdjm ivot jedince vznamnou roli. Porodn vzpomnky doplnn o emon siln zitky z dtstv formuj zpsob vnmn svta, hluboce ovlivuj kadodenn chovn a pispvaj k rozvoj rznch emonch a psychosomatickch poruch. V holotropnch stavech mohou tyto nevdom obsahy vyplynout na povrch a jedinec m monost prot je ve sv plnosti. Jakmile ns proces hlubokho sebezkoumn vrt zpt do obdob porodu, zjistme, e se znovuproit kadho porodnho stdia poj s charakteristickm proitkovm vzorcem, jen se vyznauje specifickou kombinac emoc, fyzickch pocit a symbolickch obraz. Tyto proitkov vzorce jsem pojmenoval jako bazln perinatln matrice (BPM). Prvn perinatln matrice (BPM I) se vztahuje k nitrodlonm proitkm, kter bezprostedn pedchz vlastnmu porodu a zbvajcm tem matricm (BPM II - BPM IV), je odpovdaj ve zmnnm tem klinickm porodnm stdim. Perinatln matrice zahrnuj krom prvk, kter charakterizuj opakovan proit pvodn situace plodu v konktrtnm porodnm stdiu, tak rzn prodn, historick a mytologick vjevy s podobnmi proitkovmi kvalitami jako v transpersonln oblasti. Vazby mezi zitky z konsekutivnch stdi biologickho porodu a rznmi symbolickmi obrazy, kter je provz, jsou velmi specifick a konsistentn. Dvod, pro se objevuj spolen, nelze z hlediska konvenn logiky pochopit, co vak neznamen, e by tyto asociace byly arbitrrn a nhodn. Zcela urit maj svj hlubok d, kter meme nejlpe popsat jako "proitkovou logiku." Znamen to, e vazba mezi proitky v jednotlivch stdich porodu a prvodnmi symbolickmi tmaty se nezakld na njak formln vnj podobnosti, ale na skutenosti, e se zde spolen sdl stejn emon pocity a fyzick vjemy. Prvn perinatln matrice (BPM I) Provme-li epizody nenaruenho embryonlnho vvoje (BPM I), astokrt se setkvme s obrazy rozshlch a neomezench prostor. Nkdy se meme ztotonit s celmi galaxiemi, meziplanetrnm prostorem anebo celm vesmrem, jindy brzdme oceny anebo provme existenci rznch vodnch ivoich, napklad ryb, velryb i delfn. Nenaruen nitrodlon proitek nm me sktat vize bezpen, ndhern a vzkvtajc matky prody - jejho zdravho lna. Meme sledovat obrazy sad plnch ovoce, zralch obilnch pol, zemdlskch teras v Andch anebo panensky istch polynzskch ostrov. Proitek zdravho lna nm me rovn selektivn zpstupnit archetypln oblast kolektivnho nevdom a odkrt rajsk vjevy o nich vypovd mytologie rznch kultur. Pi znovuprovn epizod naruenho nitrodlonho vvoje, nebo-li "proitk nezdravho lna," nabvme pocitu temnho a zlovstnho ohroen a asto vnmme, e jsme msi intoxikovan. Meme sledovat obrazy zneitnch vod a toxickch skldek, co vyjaduje skutenost, e pinou mnohch prenatlnch poruch jsou toxick zmny probhajc v tle thotn matky. Proitky toxickho lna mohou bt spojeny s vizemi dsivch dmonickch postav z archetypln oblasti kolektivnho nevdom. Proitky nsilnch zsah v prbhu prenatln existence, napklad bezprostedn nebezpe potratu i pokus o potrat, obvykle provz pocity univerzlnho ohroen anebo krvav apokalyptick vize konce svta. Druh zkladn perinatln matrice (BPM II). Jakmile ns proitkov regrese uvrhne zpt k potku biologickho porodu, obvykle ctme, e jsme vtahovni do obrovskho vru anebo pohlcovni njakm mtickm netvorem. Rovn meme provat, jak se cel svt anebo dokonce vesmr ocit v niivch zplavch, co me bt provzeno obrazy pohlcujcch nebo krtcch monster, napklad moskch oblud, drak, obrovskch had, tarantul nebo chobotnic. Paralyzujc pocit ivotnho ohroen me vst k intenzivn zkosti a obecn nedve hranic s paranoidnmi stavy. Meme tak provat sestup do hlubin podsvt, e smrti nebo pekla. Znm mytolog Joseph Cambell se o tto situaci vstin vyjdil, e pedstavuje univerzln motiv mytologick cesty hrdiny (Campbell 1986).

Optovn proitek pln rozvinutho prvnho stdia biologickho porodu, kdy dochz k dlonm stahm, ale dlon krek jet nen oteven (BPM II), je jednou z nejhorch zkuenost, jakou lidsk bytost me zat. Meme uvznout v sti monstrznch klaustrofobickch ds, trpt agonickou emon a fyzickou bolest a ctit naprostou beznadj a bezmocnost. Nae pocity osamocen, viny, absurdity ivota a existencilnho zoufalstv mohou dosahovat metafyzickch rozmr. Ztrcme pojet linernho asu a jsme pesvdeni, e tato situace nikdy neskon a nem dn vchodisko. Ve sv mysli vbec nepochybujeme, e prv provme to, co mnoh nboenstv nazvaj peklo nesnesiteln emon a fyzick muka bez jakkoliv monosti vykoupen. Tato situace me bt provzena archetyplnmi vjevy dmon a pekelnch krajin, kter znme z podn rznch kultur. Jestlie jsme se ocitli v tto tsniv a bezvchodiskov situaci v seven dlonch stah, meme se proitkov napojit na sekvence z oblasti kolektivnho nevdom, kter zahrnuj osoby, zvata nebo dokonce mytologick bytosti, jen mus elit podobn beznadjnmu osudu. Ztotoujeme se s trestanci v kobkch, zajatci v koncentranch tborech, lidmi zavenmi v stavech pro duevn chor nebo se zvaty polapenmi do pasti. Meme zavat nesnesiteln muka hnk v pekle anebo sdlet osud Sisyfa, kter musel v nejhlubm podsvt Hdovy e valit do kopce obrosk balvan. Nae bolest me dosahovat agnie Krista ve chvli, kdy se te Boha pro ho opustil. Zd se, e musme snet kletbu vnho zatracen. Tento stav temnoty a propastnho zoufalstv bv v duchovn literatue popisovn jako temn noc due. Z irho hlediska je tento stav, navzdory pocitm naprost beznadje, kter s sebou pin, dleitm stdiem duchovnho oteven. Je-li v pln hloubce proit, me mt pro jedince nesmrn oistn a osvobozujc inek. Tet zkladn perinatln matrice (BPM III). Proitek druhho porodnho stdia, kdy je plod po oteven dlonho krku a vysunut hlavy tlaen porodnm kanlem, znamen neobyejn bohatou a dynamickou zkuenost. V situaci, kdy jsme vystaveni mnoha rznm energim a hydraulickm tlakm, bvme zaplavovni obrazy z kolektivnho nevdom lc scny titnskch zpas i krvavho nsil a muen. V tomto stdiu rovn elme problematickm a nesmrn intenzivnm sexulnm pudm a energim. Ji jsem se zmnil, e sexuln vzruen je dleitou soust porodnho proitku, co ale znamen, e se nae prvn setkn se sexualitou odehrv za velmi sloitch okolnost v situaci, kdy se ocitme v ohroen ivota, kdy nejene bolest trpme, ale i bolest sami psobme a navc, kdy ani nememe dchat. Souasn tak zavme smsici pocit ivotn zkosti a primitivn biologick zuivosti, piem prv zuivost je pochopitelnou reakc plodu na tuto bolestnou a ivotu nebezpenou zkuenost. V konenm stdiu porodu se rovn meme setkat s rznmi biologickmi slokami - krv, hleny, mo i vkaly. Tyto problematick vazby jsou pinou proitk a vjev, s nimi se tomto stdiu setkvme, kter nm zprostedkovvaj aspekt sexuality obvykle ve znan deformovan podob. Podivn smsice sexulnho vzruen s fyzickou bolest, agesivitou, ivotn zkost a biologickmi prvky ns pvd k pornografickm, chylnm, sadomasochistickm, skatologickm nebo dokonce satanistickm sekvencm. Meme bt zaplavovn dramatickmi vjevy sexulnho zneuvn, zvrhlosti, znsilnn a eroticky motivovanch vrad. V nkterch ppadech mohou tyto proitky nabt podobu asti na satanistickch ritulech anebo sabatu arodjnic. Zd se, e tento aspekt souvis se skutenost, e znovuproit tohoto porodnho stdia v sob zahrnuje stejn podivnou kombinaci emoc, vjem a prvk, kter charakterizuj archetypln scny ern me Valpuriny noci. Jedn se o sms sexulnho vzruen, panick zkosti, agresivity, ivotnho ohroen, bolesti, obtovn a setkn se skatologickmi motivy. Tento prazvltn proitkov amalgm se poj s pocitem posvtnosti i numinozity, co svd o skutenosti, e se cel tento proces odvj v tsn blzkosti duchovnho oteven. Toto stdium porodnho procesu mohou rovn provzet nesetn obrazy z kolektivnho nevdom lc scny vraedn agrese, napklad stranch bitev, krvavch revoluc, masakr a genocidy. Ve vech tchto nsilnch a sexulnch scnch, s nimi se v tomto stdiu setkvme, stdav provme roli agresora i obti. Je to chvle, kdy se setkvme s temnou strnkou vlastn osobnosti - Jungovm Stnem. Jakmile toto perinatln stdium dospv ke svmu vrcholu a bl se rozeen, mnoz lid provaj vizi Jee, kov cesty a ukiovn anebo se dokonce s Jeovm utrpenm pln ztotouj. Archetypln oblast kolektivnho nevdom v tomto stdiu zprostedkovv obrazy mytologickch hrdin a bostev, kte maj co do inn se smrt a znovuzrozenm, napklad egyptskho boha Osirise, eckho boha Dionsa a bohyn Persefon anebo sumersk bohyn Inanny. tvrt perinatln matrice (BPM IV). Znovuproit tetho stdia porodnho procesu, vlastn pchod na svt (BPM IV), se tradin poj s motivem ohn. Meme nabvat pocitu, e je nae tlo pohlcovno spalujcm rem, mt vize hocch mst a rozshlch lesnch por anebo se ztotonit s uplenmi obmi. Archetypln verze motivu ohn me nabt podoby oistnch plamen anebo bjnho ptka Fnixe, jen umr v ru svho hocho hnzda, ale znovu se rod z vlastnho popela a vzlt k

vinm. Zd se, e oistn ohe v ns ni ve patn a pipravuje ns k duchovnmu znovuzrozen. Provme-li znovu okamik vlastnho zrozen, vnmme ho jako pln znik tla i due s nslednm znovuzrozenm a obrozenm. Abychom pochopili, pro vnmme znovuproit biologickho porodu jako smrt a znovuzrozen, je teba si uvdomit, e to co se s nmi dje, pedstavuje cosi mnohem vznamnjho ne pouh opakovan zznam porodu dtte. V prbhu porodu se ocitme v plnm seven porodnho kanlu a nemme dnou monost jak vyjdit sv nesmrn siln emoce a vjemy. Tud nae vzpomnky na tuto udlost zstvaj psychologicky nevsteban a neasimilovan. Mnoho z naich postoj k sob sammu i okolnmu svtu jsou stle siln kontaminovny tmto petrvvajcm a hlubokm pozstatkem pocit zranitelnosti a slabosti, kter jsme zavaly bhem porodu. V uritm smyslu meme ci, e jsme se sice narodili anatomicky, ale jet jsme v podstat emon nezachytili skutenost, e krize i nebezpe ji pominuly. "Umrn" a agonie vytrpn v prbhu zpasu o znovuzrozen vyjaduj vlastn bolest a ivotn ohroen, jen provz proces biologickho porodu. Ovem smrt ega, je bezprostedn pedchz okamiku znovuzrozen, znamen znik naich starch pojet o tom, kdo vlastn jsme a jak je svt, kter jsou v ns dsledkem porodnho traumatu hluboce zaryty. Tm, jak svou psyche i tlo oiujeme od starch program a nechvme je vstoupit do vdom, sniujeme i jejich energick nboj a zbavujeme se jejich destruktivnho vlivu. Z irho hlediska se jedn o velice liv a transforman proces. Navc, kdy se blme konemu rozeen, meme paradoxn ctit, e spolen se starmi koncepcemi umrme sami. Nkdy se stv, e provme nejen pocit osobnho zniku, ale tak konce svta v podob jak ho znme. V okamiku, kdy ns od zitku radiklnho vysvobozen dl jen krek, jet ctme ve prostupujc zkost a hrozbu blzk katastrofy obrovskch rozmr. Dojem blzk zhouby, me bt velice pesvdiv a zdrcujc. Pevld pocit, e ztrcme ve co znme a m jsme. Souasn nemme dn tuen, co je na druh stran, pokud tam vbec nco je. Tento strach je dvodem, e se mnoho lid v tomto stdiu sna ze vech sil celmu procesu vzdorovat, dsledkem eho mohou v tomto problematickm teritoriu uvznout na asov neohranienou dobu. Setkn se smrt ega pedstavuje etapu duchovn cesty, kdy budeme mon potebovat znanou dvku povzbuzen a psychologick podpory. Kdy spn pekonme metafyzick strach, kter toto dleit stdium provz a nechme vemu voln prbh, zavme absolutn znik probhajc na vech pedstavitelnch rovnch, co zahrnuje fyzickou destrukci, emon katastrofu, intelektuln a filozofickou porku, naprost morln kolaps nebo dokonce duchovn zatracen. Zd se, e v prbhu tto zkuenosti dochz k nemilosrdnmu nien vekerch zchytnch bod a vbec veho co jsme v naem ivot pokldali za dleit a smyslupln. Bezprostedn po zitku absolutnho zniku - "nrazu na kosmick dno" - jsme zaplavovni vizemi nadpozemsky zivho a ndhernho svtla, kter obvykle vnmme jako posvtn. Toto bosk zjeven mohou provzet obrazy ndhern duhy, przranch pavch per a vize nebeskch krajin s andlskmi bytostmi nebo bohy zahalenmi svtlem. Je to tak as, kdy meme doshnout hlubokho zitku setkn s archetypln postavou bohyn Velk Matky zprostedkovanm v rzn kulturn podob. Zitek psychospirituln smrti a znovuzrozen pedstavuje vznamn krok k probuzen z na iluzorn identifikace s tlesnm egem, nebo-li "egem zapouzdenm v ki," jak jej pojmenoval britsko-americk spisovatel a filozof Alan Watts, a vede ns k znovuobjeven transpersonln oblasti. Provz ns pocity vykoupen, vysvobozen a poehnn, piem si vytvme nov povdom o na bosk podstat a kosmickm stavu. Obvykle tak provme siln nval pozitivnch emoc k sob samm, ostatnm lidem, prod, bohu a celkovmu byt. Jsme naplnni optimizmem a pocity emon i fyzick pohody. Povauji za dleit zdraznit, e tento druh rekuperanho a transformanho zitku nastv, pokud konen stdium biologickho porodu mlo vce i mn pirozen prbh. Jestlie byl porod vyerpvajc anebo ovlivnn silnmi anestetiky, nememe hovoit, e by proitek znovuzrozen doshl kvality triumflnho pchodu na svtlo. Spe by se jednalo o procitnut a vystzlivn z kocoviny provzen zvratmi, nevolnost a zamlenm vdomm. Ke zpracovn tchto aspekt bude pravdpodobn teba vyvinout dal psychologick sil, ale i tak se nedaj oekvat pli oslniv vsledky. Perinatln oblast psyche pedstavuje proitkovou kiovatku nesmrnho vznamu. Nejedn se pouze o bod, kde se stetvaj ti naprosto zsadn aspekty lidsk biologick existence - porod, sex a smrt - ale rovn znamen dlc hranic mezi ivotem a smrt, jedincem a lidstvem anebo individuln psyche a kosmickm duchem. Pln a vdom proitek obsahu tto oblasti psyche se sprvnou nslednou integrac me mt dalekoshl pozitivn dsledky a vst k duchovnmu oteven a hlubok osobn transformaci. Transpersonln oblast psyche Druh hlavn oblast, kterou je teba piadit k hlavnmu proudu psychiatrick kartografie lidsk due, jestlie pracujeme

s holotropnmi stavy, se nazv transpersonln, co doslova vyjaduje "mimo hranici osobnho" nebo "pekroen osobn hranice." Proitky, kter pochz z tto rovn zahrnuj pekonn obvyklch hranic jedince (jeho tla a ega) a limitovanch monost trojrozmrnho prostoru a linernho asu, jen nm v obvyklch stavech vdom omezuj vnmn svta. Transpersonln zitky nejlpe definujeme, kdy je postavme do protikladu s kadodennm provnm sebe samho a svta, tedy jakm zpsobem musme provat sami sebe a okoln prosted, abychom byli v souladu s normami na kultury a souasn psychiatrie povaovni za "normln." V obvyklm nebo-li "normlnm" stavu vdom provme sami sebe jako newtonovsk objekty, kter existuj v prostoru vymezenm na k. Ji jsem se zmnil, e Alan Watts tento zpsob vnmn pojmenoval jako ztotonn s "egem zapouzdenm v ki." Vnmn prosted je omezeno fyziologickmi monostmi naich senzorickch orgn a fyziklnmi charakteristikami prosted. Nememe vidt pedmty, kter se nachz za pevnou zd, lod plujc za horizontem anebo odvrcenou stranu msce. Pokud jsme zrovna v Praze, nememe slyet, o em si nai ptel vykldaj v San Francisku. Nememe ctit mkkost jehn srsti, nen-li s n povrch naeho tla v pmm dotyku. Navc, prostednictvm vech naich smysl meme iv vnmat pouze udlosti, jen se odehrvaj v ptomnosti. Je sice mon vybavovat si vzpomnky z minulosti a pedvdat budouc udlosti anebo o nich fantazrovat, avak tyto proitky se od bezprostedn a pm zkuenosti z ptomnho okamiku velice li. Ovem, v transpersonlnch stavech vdom nen dn z tchto omezen absolutn, kad z nich lze trancendovat. Transpersonln zitky meme rozdlit do t velkch kategori. Do prvn z nich adme pedevm zitky, pi nich dochz k pekonn obvyklch prostorovch hranic, nebo-li omezen "ega zapouzdenho v ki." Zde pat zitky splynut s jinou osobou do stavu, kter meme nazvat "duln jednotou," piem lze pedpokldat nejen ztotonn s jinou osobou, ale tak s vdomm celch lidskch skupin (nap. vech matek na celm svt, vekerho obyvatelstva indickho subkontinentu nebo vech vz v koncentranch tborech) anebo dokonce k rozen vdom, kdy se a zd, e jsme se ztotonili s celm lidstvem. Zitky tohoto druhu se opakovan objevuj v rzn duchovn literatue. Podobnm zpsobem me jedinec pekonat domnu specificky lidskch zkuenost a ztotonit se s vdomm rznch zvat, rostlin anebo dokonce formou vdom, kter, jak se zd, pat do oblasti anorganickch pedmt a proces. V krajnch situacch je mon prot vdom cel biosfry, na planety anebo celho hmotnho vesmru. Tyto zvry se mohou zdt lovku, kter je svzn zejmna zpadnm monistickm materializmem, neuvitln a absurdn, nicmn zmnn zitky nm naznauj, e ve co meme v naem kadodennm stavu vdom provat jako objekt, m v holotropnch stavech odpovdajc subjektivn zastoupen. Jako kdyby ve ve vesmru mlo svou objektivn i subjektivn strnku, co je mimochodem teorie, o n se meme dost v hlavnch duchovnch filozofich vchodu (nap. v Hinduizmu se veker byt chpe jako manifestace Brahmanu nebo v Taoizmu jako tranformace Taa). Druh kategorie transpersonlnch zitk je charakterizovan pekonnm spe asovch ne prostorovch hranic, tud transcendenc linernho asu. Ji jsme hovoili o monosti intenzivnho znovuproit dleitch vzpomnek z obdob dtstv a porodnho traumatu. Historick regrese me pokraovat dle a zahrnovat autentick fetln a embryonln vzpomnky z rznch obdob nitrodlonho ivota. Na rovni bunnho vdom nen dokonce ani pli neobvykl, abychom pi procesu poet proili pln ztotonn se spermi a vajkem. Avak historick regrese ani zde nekon a je mon provat situace z ivota lidskch i zvecch pedk nebo dokonce zat sekvence, je pravdpodobn pochzej z oblasti rasovho a kolektivnho nevdom, o nm pe ve svm dle C.G.Jung (Jung 1956, 1959). Celkem asto se lze setkat s proitky, kter jako by se odehrvaly v prosted jinch kultur a v prbhu rznch historickch obdob a bvaj provzeny pocitem osobnch vzpomnek. Lid potom hovo o provn situac z minulch ivot, tedy z pedelch inkarnac. Obsah transpersonlnch zitk, o nich jsme dosud psali, odr rzn fenomny, jen existuj v prostoroasu. Zahrnuj prvky kadodenn reality - lidi, zvata, rostliny, vci a minul udlosti. Aak, co ns zde me udivovat, nen obsah tchto proitk, nbr skutenost, e se meme astnit anebo pln ztotonit s nm, co nen na zkuenosti bn pstupn. Vme, e v ocenech plavou thotn velryby, ale pedpokldme, e nen mon, abychom doshli autentickho proitku tto bytosti. Bez problm jsme ochotni akceptovat fakt, e se kdysi odehrla Velk francouzsk revoluce, avak sotva ns napadne, e bychom se tto udlosti mohli iv astnit a zjistit, e leme ranni na paskch barikdch. Vme, e po celm svt, v mstech nm vzdlench, se dje mnoho vc, ale obvykle povaujeme za nemon prot nco, co se odehrv kdesi daleko od ns (bez pomoc televize a druic). Rovn ns me zaskoit objev vdom nich ivoich, rostlin a anorganick prody. Avak tet kategorie transpersonlnch zitk je dokonce jet podivuhodnj ne ob pedel. Zd se, e vdom zde zasahuje do oblast a dimenz, kterou zpadn prmyslov kultura nepokld za "relnou." Zde adme poetn vize archetyplnch bytost a mytologickch krajin, setkn i dokonce ztotonn se s bostvy a dmony rznch kultur anebo komunikaci s beztlmi bytostmi, duchovnmi prvodci, nadliskmi entitami, mimozemany a obyvately paralelnch vesmr. Individuln vdom se me ztotonit a s univerzln mysl nebo kosmickm vdomm, kter znme pod mnoha

10

rznmi nzvy - Brhman, Buddha, Kosmick Kristus, Keter, Allh, Tao, Velk Duch a jin. Zd se, e vrcholem vekerch zitk je ztotonn se suprakosmickou a metakosmickou przdnotou, tajemnou a prapvodn nicotou, kter je vdomm sama o sob a kolbkou vekerho byt. Nem dn konkrtn obsah, ale jak se zd, ve sv zroden a potenciln podob obsahuje ve. Transpersonln zitky obsahuj mnoho zhadnch charakteristik, kter podkopvaj zklady vtiny metafyzickch postult kartezinsko-newtonovskho paradigmatu a materialistickho svtonzoru. Vdci, kte tyto fascinujc fenomny studuj anebo je osobn proili, si uvdomuj, e veker snahy hlavnho vdeckho proudu odbvat je jako irelevantn produkty lidsk fantazie a imaginace anebo jako halucinace - bludn vplody patologickch proces v mozku - jsou naivn a neadekvtn. Jakkoliv nezaujat studium transpersonln oblasti psyche mus vst k zvru, e tato pozorovn znamenaj zsadn vzvu nejen pro tradin psychiatrii a psychologii, ale i pro celou zpadn vdeckou filozofii. Transpersonln zitky, akoliv se odehrvaj bhem procesu hlubokho individulnho sebezkoumn, nelze interpretovat prost v konvennm smyslu jako intrapsychick fenomny. Na jedn stran se objevuj ve stejnm proitkovm kontinuu jako biografick a perinatln proitky a tud pichz z oblasti individuln psyche. Na druh stran, jak se zd, jsou schopny pmo, bez zapojen smysl, zachytit zdroje informac , kter se evidentn nachz daleko mimo bn dosah jednotlivce. Pravdpodobn kdesi na perinatln rovni psyche dochz k pesmyknut, jako u Mbiovch prouk, a to co dosud probhalo v rmci intrapsychickho sondovn se najednou stv mimosmyslovm kosmickm proitkem. Zmnn pozorovn nm naznauj, e pstup k informacm o vesmru meme zskvat dvma rozdlnmi zpsoby. Krom konvennho poznvn prostednictvm smyslovho vnmn a nsledn analzy a syntzy dat, existuje tak monost objevovat rzn aspekty svta tm, e se s nimi pmo ztotonme v holotropnch stavech vdom. Kad z ns, jak se zd, pedstavuje mikrokosmos, kter holografickm zpsobem obsahuje informace o makrokosmu. V mystick ch tradicch je toto tvrzen vyjeno vtami " jak nahoe, tak dole" anebo "jak vn, tak uvnit." Zprvy jedinc, kte proili epizody embryonln existence, momentu poet, bunnho, tkovho anebo orgnovho vdom oplvaj lkasky pesnm vhledem do anatomickch, fyziologickch a biochemickch aspekt danho procesu. Podobn sekvence ze ivota pedk, rasov a kolektivn vzpomnky a zitky z minulch inkarnac disponuj celkem v hojn me velice podrobnmi informacemi o architektue, obleen, zbranch, druzch umn, sociln struktue, nboenskch a ritulnch innostech v danch kulturch a historickch obdobch anebo dokonce podrobnm popisem konkrtn historick udlosti. Lid, kte proili fylogenetickou zkuenost nebo ztotonn s rznmi formami ivota, nejene objevili jejich neobyejnou autentinost a pesvdivost, ale astokrt zskali neuviteln vhled do problematiky zvec psychologie, etologie, specifickch zvyk nebo zvltnch reproduknch cykl. Tyto proitky byly v nkterch ppadech provzeny archaickou svalovou inervac, kter nen pro lidsk druh typick, anebo dokonce tak komplexnm chovnm jako je ztvrnn tanc, pi nich se samec uchz o samici. Filozofickou vzvu, je se poj s vsledky zmnnch pozorovn, kter jsou impozantn sami o sob, dle rozvj skutenost, e transpersonln zitky, jen vrn odr hmotn svt, se asto objevuj ve stejnm kontinuu a jsou vnitn protkny s dalmi proitky obsahujcmi prvky, kter zpadn prmyslov civilizace nepokld za reln. Zde kupkladu adme zitky setkn s bohy a dmony rznch kultur, mytologickch krajin, rj a vjevy z legend a pohdek. Jedinec me napklad provat scny ivova nebe, rje aztckho boha det Tlaloka, sumerskho podsvt nebo jednoho z buddhistickch horoucch pekel. Je tak mon provat sm sebe jako Jee na ki, setkat se s dsivou hinduistickou bohyn Kl anebo ztotonit se s tancm ivou. Tyto epizody mohou dokonce zprostedkovvat nov a pesn informace o nboensk symbolice a mtickch motivech, s nimi se dan osoba dve nesetkala. Tato pozorovn potvrzuj zvry C. G. Junga, e meme zskat pstup nejen do Freudova individulnho nevdom, ale tak do oblasti kolektivnho nevdom, kter obsahuje kulturn ddictv celho lidstva (Jung 1959). Existence a povaha transpersonlnch zitk naruuje nejzkladnj pedpoklady mechanick vdy. Tyto fenomny v sob zahrnuj zdnliv tak absurdn pojmy jako relativn a arbitrrn povaha vekerch fyziklnch hranic, nelokln vazby ve vesmru, komunikace prostednictvm neznmch mdi a cest, pam bez hmotn podstaty, nelinern as a vdom vech ivch organizm anebo dokonce anorganick hmoty. Mnoh transpersonln zitky pojmaj udlosti z mikrokosmu i makrokosmu, d le z oblast, kter nelze bn obshnout pouhmi lidskmi smysly, z formovn planety Zem, vskytu ivch organizm, vvoje nervovho systmu a historickho pchodu druhu homo sapiens. Tud vzkum holotropnch stav odhaluje zhadn paradox tkajc se povahy lidskho jedince. Zcela jasn prokazuje, e kad z ns, zhadnm a dosud nevysvtlenm zpsobem, v sob neseme informace o celm vesmru a vekerm byt, mme potenciln proitkov pstup ke vem jeho stem a v uritm smyslu pedstavujeme celou kosmickou s a souasn tak i jej nekonen malou steku, samostatn a bezvznamn biologick celek. Nov kartografie na tuto skutenost reaguje a individuln lidskou psyche zobrazuje jako esenciln soumitelnou s celm vesmrem a

11

vekerm bytm. Tradin kolenm vdcm i praktickmu rozumu vbec se tato mylenka sice me zdt absurdn a nepijateln, avak lze ji relativn snadno sladit s novmi trendy uplatovanmi v rznch vdeckch oborech, o nich se obvykle hovo jako novm nebo vystupujcm paradigmatu (Bohm 1980, Sheldrake 1981, Laszlo 1994). Ve zmnn nstin rozen kartografie psyche m zsadn vznam pro jakkoliv seriozn pstup ke studiu jev jakmi jsou amanizmus, pechodov rituly, mysticizmus, nboenstv, mytologie, parapsychologie, zitky blzk smrti a psychedelick stavy. V souasnosti tento nov model psyche nepedstavuje zleitost akademickho zjmu. Z nsledujcch oddl tohoto lnku vyplyne, e je to koda, nebo m hlubok a zsadn dopad na chpn emonch a psychosomatickch poruch a nabz nov a velmi zajmav terapeutick perspektivy. 2. Povaha a struktura emonch a psychosomatickch poruch. Tradin psychiatrie pouv k vysvtlen rznch poruch, kter nemaj organick zklad ("psychogenn psychopatologie"), vkladov modely, jen se omezuj na oblast postnatln biografie a Freudova individulnho nevdom. Zdrazuj zejmna faktory jako traumatick vlivy v dtstv a pozdjm ivot, patogenetick potencil psychologickho konfliktu, vznam rodinn dynamiky a mezilidskch vztah a dopad socilnho prosted. Vsledky studia holotropnch stav dokazuj, e emon a psychosomatick poruchy, vetn mnoha stav, kter dnes bvaj oznaovny diagnzou psychotick, nelze dostaten pochopit vhradn na zklad problm v postnatlnm vvoji. Nov pozorovn nm odhaluj, e tyto podmnky maj strukturu o vce rovnch a dimenzch s dalmi vznamnmi koeny na perinatln rovin (obdob prorodnho traumatu) a v transpersonln oblasti (kmenov, rasov a kolektivn vzpomnky, karmick proitky a archetypln dynamika). Vezme-li tyto prvky v vahu, zskme radikln nov a mnohem kompletnj obraz "psychopatologie." Uznn perinatlnch a transpersonlnch koen emonch poruch neznamen, e faktory postnatln biografie, kter podrobn rozebr psychoanalza, jsou z hlediska vvoje irelevantn. Samozejm, e udlosti z dtstv i nadle sehrvaj v kontextu celho obrazu dleitou lohu, avak nepedstavuj zdroje tchto poruch, nbr se stvaj zsadnmi initeli pro zprostedkovn psychologickho materilu z hlubch rovin nevdom. Zznam proitk v nevdom, jen se ve k porodnmu procesu, pedstavuje univerzln rezervor obtnch emoc a fyzickch vjem, kter tvo potenciln zdroj rznch forem "psychopatologickch stav." Zda-li se projeven symptomy a syndromy rozvinou a jakou budou mt podobu, zvis na intenzit zesilujcch vliv traumatickch udlost v postnatlnm obdob, anebo naopak, na vi zmrujcch ink rznch biografickch faktor. Krom toho emon a psychosomatick poruchy mohou bt paraleln determinovny rznmi transpersonlnmi faktory, napklad karmickmi, archetyplnmi nebo fylogenetickmi prvky. Jsou tud vsledkem sloit vzjemn reakce mezi biografickmi, perinatlnmi a transpersonlnmi prvky. Proto kupkladu lovk, jen trp psychogennm astmatem me pi sledovn pin sv poruchy zjistit, e v sedmi letech tm utonul, v dtstv ho krtil star bratr, v kojeneckm obdob prodlal ern kael, v prbhu porodu se takka udusil a v minulch ivotech proel zitky zahrnujc krcen a oben. Podobn se za pinami klaustrofobie mohou ukrvat vzpomnky lovka, kter byl v dtstv opakovan zamykn na zchod nebo ve sklep, pevn zavinovn do plenek, proel tkm porodem a v minulch inkarnacch protrpl uvznn ve stedovkch kobkch nebo v nacistickm koncentranm tboe, a tak dle. Rozsah tohoto refertu mi neumouje, abych prokzal, jak zmnn nov objevy mn n nhled na irok spektrum specifickch emonch a psychosomatickch poruch. Zjemce musm odkzat na m dvj publikace, kde se tto tmatice vnuj mnohem podrobnji (Grof 1985). V tomto kontextu mohu pouze zd raznit, e nov koncepn rmec nabz mnohem plnj a pesvdivj vklady mnohch forem "psychopatologickch stav" a jejich rozlinch aspekt, kter souasn koly hlubinn psychologie nejsou schopny dostaten objasnit. 3. Terapeutick mechanizmy a lebn procesy. Zmnn nov nhledy na rozmry lidsk psyche a strukturu emonch a psychosomatickch poruch maj z hlediska terapeutickho procesu dalekoshl dsledky. Tradin psychoterapie zn pouze terapeutick mechanizmy psobc na biografick rovni, napklad vybavovn si zapomenutch udlost, uvolovn potlaench impulz, rekonstrukci minulch situac na zklad sn, znovuproit traumatickch vzpomnek z dtstv a analzu penosu. Prce s holotropnmi stavy odhaluje mnoho dalch dleitch lebnch a transformanch mechanizm, kter jsou nm k dispozici v moment, kdy nae vdom doshne perinatln a transpersonln rovn. Tento pstup meme pojmenovat jako holotropn psychoterapeutick strategie. Pedstavuje dleitou alternativu k technikm uplatovm v rznch kolch hlubinn psychologie, je kladou draz na verbln kontakt mezi terapeutem a klientem a tak k proitkovm terapim, kter probhaj v obvyklch stavech vdom. Hlavn zsadou holotropn terapie je, e symptomy emonch poruch vyjaduj sil organizmu vymanit se ze zaarovanho kruhu aktivnho vlivu starch traumat, vylit se a usnadnit vlastn fungovn, co znamen, e tu nejsou, aby ns v ivot pouze trpily a obtovaly, ale pedstavuj tak velkou pleitost.

12

inn terapie tud spov v tom, e se symptom doasn aktivuje, zesl a nsledn rozlo, co je princip, kter holotropn terapie sdl s homeopati. kolem homeopata je identifikovat a aplikovat lk, jen u zdravch jedinc v prbhu tzv. obdob zkouen vyprodukuje symptomy, kter se projevuj u klienta (Vithoulkas 1980). Holotropn stav vdom m tendenci psobit jako univerzln homeopatick lk, jen aktivuje veker existujc symptomy a exteriorizuje symptomy, kter jsou latentn. Nesta, abychom tento pstup aplikovali pouze na neurzy a psychosomatick poruchy, ale rovn na mnoh podmnky psychospirituln krize (spiritual emergency), kter hlavn proud zpadn psychiatrie oznauje diagnzou psychotick stav a chpe je jako projevy vn duevn nemoci. Neschopnost odhalit liv potencil tchto extrmnch podmnek, dokazuje, e koncepn rmec zpadn psychiatrie omezen na oblast postnatln biografie a individulnho nevdom, je pli zk. Zitky, k nim tento rmec nem logick vysvtlen, se pot oznauj jako patologick procesy neznmho pvodu. Peliv rozbor fenomenologie psychospiritulnch kriz dokazuje, e vyjaduj rzn kombinace perinatlnch, transpersonlnch a biografickch zitk. Jeliko nov a rozen kartografie zahrnuje prvky vech uvedench oblast, nemus koncepn rmec, do nho je zalenn, hledat vysvtlen k pvodu obsahu tchto epizod. Jejich proitkov prvky se nachz v hlubinch samotn lidsk psyche, kterou je teba chpat ve sv plnosti a komplexnosti (jako Jungovu "anima mundi"). Teoretick vklad mus brt v vahu fakt, e nkte lid, aby se na tyto rovn psyche dostali, se mus buto vnovat systematick duchovn praxi nebo podstoupit proces zrychlenho dchn anebo ut psychedelickou ltku, zatmco u jinch mohou tyto hluboce zakoenn obsahy vystoupit spontnn v bnm ivot. Specifick vzorce zitk, kter tvo tyto epizody, lze chpat na zklad obecnch princip, jen ovldaj dynamiku psyche (systmy COEX, perinatln matrice, archetypln dynamika, atd). 4. Strategie pro psychoterapii a introspekci. Clem tradin psychoterapie je intelektuln pochopit jak psyche funguje a pro se symptomy rozvj a na zklad tchto poznatk vypracovat techniku a strategii, kter by umonila korigovat klientovy emon procesy. Tento pstup vak nar na zvan problm, jen spov v tom, e psychologov a psychiati projevuj znanou neschopnost doclit alespo v zkladnch otzkch urit shody, co m za nsledek rozvoj mnoha psychoterapeutickch kol, kter si vzjemn konkuruj. Ovem prce s holotropnmi stavy nabz pekvapiv radikln alternativu, je spov v mobilizaci klientovy hlubok vnitn inteligence, kter si proces lby a transformace d sama. Dleitm pedpokladem holotropn terapeutick strategie je, e prmrn lovk naeho kulturnho prosted funguje daleko pod hranic svch skutench monost. Pinou tohoto ochuzen je fakt, e se ztotouje pouze s jednm aspektem byt - fyzickm tlem a egem. Toto falen ztotonn vede k iluzornmu, nezdravmu a nenaplujcmu zpsobu ivota a pispv k rozvoji emonch a psychosomatickch poruch. Vskyt bolestnch symptom, kter nemaj organick pvod, lze chpat jako upozornn, e jedinec, jen se d falenmi pedpoklady, doshl bodu, kdy zan bt zejm, e dosavadn zpsob ivota je nefunkn a neudriteln. Ve chvlch, kdy dochz k dramatickmu odklonu od dominantn orientace na vnj svt, zanaj na povrch vdom vystupovat tak nevdom obsahy. Jedn se o kolaps, kter se me pihodit v urit vymezen oblasti ivota, napklad v manelstv, sexulnm ivot, profesn orientaci a sledovn rznch osobnch ambic, anebo me souasn ovlivnit ivot jedince ve sv plnosti. Rozsah a hloubka onoho kolapsu piblin odpovd zvanosti rezultujcch dsledk rozvoji neurotickch a psychotickch fenomn. Tato situace nemus znamenat vhradn krizi, ale tak velkou pleitost. Hlavnm clem holotropn terapeutick strategie je aktivovat nevdom a uvolnit energii svzanou emonmi a psychosomatickmi symptomy, kter je schopna tyto symptomy pemnit na proud zitk. Pot je kolem facilittora anebo terapeuta, aby cel proitkov proces podporoval s plnou dvrou v jeho liv inek, ani by se snail njak ho usmrovat i mnit. Tento proces je zen vnitn livou inteligenc klienta. Vraz terapeut se zde chpe ve smyslu eckho slova therapeutes, co charakterizuje lovka, jen livmu procesu napomh, tedy nikoliv aktivnho initele, jeho kolem je "stabilizace klienta." Nkter hluboce liv a transforman zitky nemus mt vbec dn specifick obsah a mohou se skldat ze sekvenc intenzivnch vnitnch emoc nebo fyzickch tenz s nslednou levou a relaxac. Vnin vize a konkrtn obsahy astokrt vyplynou pozdji v prbhu procesu nebo dokonce a pi dalm sezen. V nkterch ppadech se een objev na biografick rovin, v jinch zase ve spojen s perinatln i transpersonln tmatikou. Dramatick uzdraven a transformace osobnosti s trval mi inky astokrt vyplvaj ze zitk, kter se ve svm celku vyhbaj racionlnmu porozumn. Pro terapeuta je dleit, aby podporoval rozvoj konkrtnho proitku, tebae ho klient rozumov nepochop. S rostoucmi zkuenostmi si terapeut pochopiteln naerp mnoho dleitch poznatk o obecnch principech tohoto procesu, ale i tak nezstv ueten mnohch pekvapen. Dynamika psych je neobyejn

13

kreativn, tud ji nelze pojmout pomoc sri rigidnch a rutinn opakovanch frz. 5. loha duchovna v lidskm ivot Zpadn materialistick vda zastv nzor, e jedin co skuten existuje je hmota, tud pro duchovno, a u m jakoukoliv podobu, nen ve svt dn msto. t duchovnm ivotem se povauje za pznak nedostatenho vzdln, propadnut povrm, pritivnho magickho mylen, zbonch fantazi a emon nevyzrlosti. Pm zitky ze spiritulnch dimenz reality se chpou jako projevy vn duevn nemoci - psychzy. Vzkum holotropnch stav vdom vak poskytuje dkazy, e duchovno, pokud je sprvn chpno a realizovno, tvo pirozenou a dleitou soust lidsk psyche i univerzlnho du. Abychom zamezili zmatkm a nedorozumnm, kter v minulosti zamoily etn diskuze o duchovnm ivot a vyprovokovaly zbyten konflikt mezi nboenstvm a vdou, je zcela nezbytn vyjasnit si rozdl mezi duchovnem a nboenstvm. Duchovno se zakld na pmch zitcch, kter vyplvaj ze skrytch dimenz reality. Nevyaduje nezbytn njak zvln msto, ani uritou osobu, je by zprostedkovvala kontakt s bostvy, nicmn mystikov mohou z duchovnho veden a z asti v komunit podobn motivovanch lid naerpat mnoho cennho. Duchovno zahrnuje zvltn stav mezi jedincem a vesmrem a ve sv podstat pedstavuje osobn a soukromou zleitost. Vechna velk nboenstv vychz z potench vizionskch (perinatlnch a transpersonlnch) zitk svch zakladatel, prorok, svatch i dokonce obyejnch stoupenc. Vechny nejznmnj duchovn texty - vdy, buddhistick plijsk knon, bible, korn, kniha mormon, a mnoho dalch - se zakldaj na vjevech z holotropnch stav. Pro srovnn, zkladem organizovanho nboenstv je institucionalizovan skupinov innost, kter se kon v urench prostorech (chrmech, kostelech, synagogch) a zahrnuje strukturu jmenovanch zprostedkovatel. Nboenstv by v idelnm ppad mlo svm stoupencm poskytovat podporu a pstup k pmm duchovnm zitkm. Avak astokrt se stv, e jakmile rozvine svou organizovanou strukturu, zane vce i mn ztrcet kontakt s vlastnm duchovnm zdrojem a zmn se na sekularizovanou instituci, kter duchovn poteby neuspokojuje, ale naopak na nich parazituje, co se pedevm projevuje budovnm systmu hierarchie, kter se zamuje na naplovn mocenskch ambic, manipulovn, politikaen a hromadn penz i dalch hmotnch statk. Nboensk hierarchie za tchto okolnost prokazuje tendenci sv stoupence od pmch duchovnch zitk odrazovat anebo je dokonce potlaovat, nebo sktaj nezvislost a nelze je inn kontrolovat. Vzkumy studia holotropnch stav potvrzuj mylenky C. G. Junga tkajc se otzek duchovna. Podle nho zitky z hlubch vrstev psyche (v moj terminologii perinatln a transpersonln) vykazuj jistou kvalitu, kterou Jung pojmenoval (po Rudolfu Ottovi) "numinozitou." Jedinec p i tchto zitcch ct, e se setkv s posvtnou dimenz, je se od bnho ivota radikln li a nle do zcela jinho du reality. Vraz numinzn je relativn neutrln, proto se nedoporuuje nahrazovat ho jinmi termny, napklad nboensk, mystick, magick, svat, posvtn, okultn nebo jinmi, kter se asto uvaji v problematickm kontextu a mohou bt zavdjc. Lid, kte doshli numinznch proitk, se nechvaj unet duchovnmi proudy mystickch cest velkch svtovch nboenstv nebo jejich monastickch d, co nutn neznamen, e participuj v jejich hlavnch organizacch. Opravdov duchovno je univerzln a vezahrnujc, piem spe ne z dogmat a nboenskch text vychz z osobnch mystickch zitk. Hlavn organizovan nboenstv se ve svm dosahu sna lidi sjednocovat, nicmn v praxi se chovaj prv opan, protoe svou skupinu stav proti vem ostatnm a astokrt se je pokou pevst na svou vru anebo zlikvidovat. Mezi opravdovm duchovnem a sprvn chpanou vdou neme bt dn konflikt. Transpersonln zitky jsou pirozenm projevem lidsk psyche a nen na tom nic nevdeckho, jestlie je podrobme seriznmu vzkumu. 6. Povaha reality Problematika nezbytnch reviz, o n jsme dosud hovoili, se pedevm vztahuje na teorii a praxi psychiatrick, psychologick a psychoterapeutick innosti, avak prce s holotropnmi stavy pedkld mnohem zsadnj vzvy. Mnoh pozorovn a proitky, kter tuto prci provz, nelze chpat v kontextu monistickho a materialistickho pstupu k realit, proto tak zpochybuj vtinu zkladnch metafyzickch pedpoklad zpadn vdy. Nejzvanj koncepn vzva se vztahuje k tvrzen materialistick vdy, e hmota je jedinou realitou a vdom jejm produktem. Tato teze byla astokrt s velkou vnost pedkldna jako vdeck fakt, kter byl nezpochybniteln prokzn (Dennet 1991, Crick 1994). Ovem, podrobme-li toto tvrzen blimu zkoumn, zcela jasn nm vysvitne, e se nejedn a nikdy nejednalo o vn vdeck konstatovn, ale o metafyzick pedpoklad, kter m psobit vdeckm dojmem. Rozdl mezi hmotou a vdomm je tak vrazn a hlubok, e st si lze pedstavit, jak by vdom mohlo jednodue vyplynout jako epifenomm sloitosti hmotnch proces centrlnho nervovho systmu. Shromdili jsme pomrn dost klinickch i experimentlnch dkaz, kter potvrzuj, e mezi mozkovou anatomi, fyziologi a biochemi a vdommi procesy existuje hlubok souvztanost. Avak dn z tchto objev nijak definitivn nenaznauje, e by vdom bylo v mozku produkovno. Tvrzen o vdom jako produktu hmoty vychz z prostho pedpokladu - zejmho a evidentnho faktu, kter se opr o vru v prvotnost hmoty. Za celou historii vdy

14

vak nikdo doposud nepedloil dn dostaten vysvtlen, jak by mohly hmotn procesy generovat vdom, ani nenavrhl k tomuto problmu dn schdn een. Mylenka, e vdom je produktem mozku, pirozen nen zcela arbitrrn. Jej zastnci ns obvykle odkazuj na vsledky mnoha neurologickch a psychiatrickch pokus a na vsledky etnch velice specifickch klinickch pozorovn z obor neurologie, neurochirurgie a psychiatrie. Znamen to ale snad, e kdy toto hluboce zakoenn pesvden zpochybujeme, e tm tak vyjadujeme pochyby o sprvnosti zmnnch pozorovn? Dkazy o zkch vazbch mezi anatomi, neurofyziologi a vdomm jsou zcela jasn a nepopirateln. Ovem problm nespov v povaze pedkldanch dkaz, nbr v interpretaci jejich vsledk, logice argument a vyvozench zvrech. Tyto pokusy, pestoe nm jasn dokazuj, e vdom je zce spjato s neurofyziologickmi a biochemickmi procesy v mozku, nekaj tm nic o povaze a pvodu vdom. Pojme se nyn podvat ble na tato odborn klinick pozorovn a laboratorn vsledky a rovn i na interpretac dkaz, kter tradin vda pedkld. O tom, e rzn procesy odehrvajc se v mozku pmo souvis se specifickmi zmnami vdom, nen sebemench pochyb. der do hlavy provzen otesem mozku a stlaenm krn tepny, jen omezuje psun kyslku do mozku, me zapinit ztrtu vdom. Rnu nebo ndor v oblasti spnkovho laloku provz velice charakteristick zmny vdom, kter se npadn li od zmn, je byly pozorovny u osob s patologickmi procesy v elnm laloku. Symptomy, kter provz rzn porann mozku, jsou asto natolik typick, e mohou neurologovi pomoci odhalit, kter oblast je patologickmi procesy postiena. spn neurochirurgick zsah me nkdy napravit problm a navrtit vdom provn do svho normlu. Tato fakta bvaj obvykle pedkldna jakou souhrnn dkazy, e mozek je zdrojem lidskho vdom. Tato pozorovn mohou na prvn pohled psobit impozantn a pesvdiv, ale jen do t chvle, ne je podrobme blimu zkoumn. Jednodue eeno, ve co nm tyto informace jednoznan dokazuj je, e zmny v mozkovch funkcch se zce a vcelku specificky poj se zmnami ve vdom, avak o povaze a pvodu vdom nevypovdaj tm nic a celou zleitost nechvaj v cel i otevenou. Je tak mon uvaovat o opan interpretaci, je by se oprala o stejn informace, co by ns pochopiteln dovedlo k naprosto odlinm zvrm. Tuto situaci si meme nejlpe znzornit, kdy si pedstavme vztahov model mezi televiznm pstrojem a televiznm programem, co nm usnadn pochopen, nebo hovome o systmu, kter vyprodukoval lovk a je nesrovnateln jednodu. Koncov pjem televiznho programu, kvalita obrazu i zvuku, zcela zsadn zvis na sprvnm fungovn televiznho pstroje a na integrit jeho komponent. Porucha nkterch soustek me zapinit charakteristick a specifick zmny v kvalit programu. Nkter z nich mohou deformovat obraz, mnit barvy i zvuk, jin mohou vst zase k interferenci mezi kanly. Podobn jako neurolog, jemu zmny ve vdom slou jako diagnostick nstroj, me i televizn mechanik dedukovat z povahy tchto poruch, kter st pstroje nebo specifick soustka nefunguje. Jakmile je problm zjitn, sta jen opravit nebo vymnit konkrtn komponent a obraz i zvuk pob jako dv. Protoe znme, na jakm principu televizn technologie funguje, je nm jasn, e pstroj nm program pouze zprostedkovv, tedy nijak ho neprodukuje ani nim mu nepispv. Asi bychom se neubrnili smchu, kdybychom pozorovali nkoho, jak se sna zkouet a zkoumat vechny tranzistory, rel a obvody televiznho pstroje a analyzovat vechny mon ry a drty, aby se doptral, jak se vytv televizn program. Dokonce, i kdy toto zmaten sil aplikujeme na molekulrn, atomickou i subatomickou rove, nedoptrme se dn stopy ani nznaku, pro se v urit dob na televizn obrazovce objev zrovna kreslen film s Mickey Mousem, dl serilu Star Trek anebo njak hollywoodsk trhk. Fakt, e mezi chodem televiznho pstroje a kvalitou programu je zk souvislost, nijak nenaznauje, e se cel tajemstv televiznho programu skrv uvnit pstroje. Nicmn, tradin materialistick vda vyvodila ze srovnatelnch informac o mozku a jeho vztahu k vdom prv takov zvr. Tud, zpadn materialistick vda nen schopna pedloit dn pesvdiv dkaz, e by vdom bylo produktem neurofyziologickch proces v mozku. Vlastn musme konstatovat, e se svch pozic dr pouze tm, e odmt, cenzuruje i dokonce zesmuje nessln vsledky pozorovn, jen nm indikuj, e vdom me existovat a fungovat zcela nezvisle na tlu i biologickch smyslech, o em ns ns neustle pesvduj vsledky parapsychologie, antropologie, vzkum s LSD, proitkov psychoterapie, thanatologie a studia spontnn se vyskytujcch holotropnch stav. Vechny tyto obory shromdily bezpoet impozantnch informac, je zcela jasn prokazuj, e vdom je schopno konat tolik rznch vc, kter by mozek (jak to chpe tradin vda) nebyl nikdy schopen uinit. K dispozici je kupkladu cel ada dkaz, e vdom m pstup k informacm, kter nejsou, a ani snad nemohou b t, v mozku uloeny. Kdy jsem pojednval o charakteristice transpersonlnch zitk, zmnil jsem nkter situace, kdy jedinec v uritm vizionskm stavu mohl zcela pesn popsat nkter aspekty vesmru, o nich dve neml ani pont a k nim by se bnmi cestami nikdy nemohl dostat. Specifick pklady tkajc se tohoto jevu jsou uvedeny ve vtin mch knih (grof 1975, 1985, 1988, 1992, 1998). Pesto bych se rd jet zmnil o specifickch dkazech, kter nm odhaluj, e vdom me za uritch okolnost vykonvat funkce, kter mozkovou kapacitu dalece pesahuj. Na mysli mm fenomn mimotlnch zitk (out-ofbody experiences - OOBE), jen je provzen pesnm vnmnm prosted. Tyto zitky se mohou projevit buto spontnn anebo v rmci rznch situac, napklad v prbhu amanskho tranzu, psychedelickch sezen, hypnzy,

15

proitkov psychoterapie a zejmna bhem zitk blzkch smrti (near-death experiences - NDE) (Moody 1975, Ring 1982 a 1985, Sabom 1982). Ve vech tchto situacch vdom projevuje schopnost oddlit se od tla, svobodn se pohybovat v rznch blzkch i vzdlench lokalitch a souasn si uchovvat schopnost vnmn. Zvltn zjem pitahuj "verifikovateln OOBE," pi nich lze na zklad nezvislho oven potvrdit pesnost vnmn prosted za tchto okolnost. Thanatologov Ring a Cooper v nedvn dob vydali fascinujc studii, kter dokazuje, e tyto zitky se mohou vyskytnout dokonce u lid, kte jsou od narozen slep. Samotn shromdn informace, kter opakovan potvrzuj vskyt tchto "zjevn mimozrakovch viz," jak je Ring nazv, by mly zcela postaovat, aby stoupencm tradin vdy poskytly dostaten dvod, kter by je pinutil k seriznmu pezkoumn svch implicitnch pedpoklad o vztazch mezi vdomm a mozkem anebo jet obecnj mezi vdomm a hmotou.

ZVR V tomto refertu jsem se pokusil strun shrnout nkter pekvapiv a provokativn vsledky z obdob vce ne tyiceti let svho vzkumu holotropnch stav vdom, kter jsem vnoval pedevm oblastem psychedelick terapie, holotropnho dchn a klinick prce s jednotlivci, kte prochz spontnn psychospirituln kriz. Rozsah tohoto refertu mi neumouje, abych se podrobn zabval konkrtnmi ppady, nicmn vm, e se mi podailo i v tomto souhrnu prokzat, e si holotropn stavy zasluhuj ze strany vzkumnk i teoretik vnou pozornost. Jevy, kter provz holotropn stavy jsou opravdu neobvykl a nen pochyb o tom, e je nelze vysvtlovat z perspektivy teori souasn psychologie a psychiatrie. Navc, zvanm zpsobem tak zpochybuj filozofick pedpoklady zpadn vdy, zejmna jej monistick materializmus. Akademick kruhy v tto zleitosti dosud stle ignoruj a bagatelizuj nesetn a pdn dkazy, kter pichz z rznch zdroj modernho vzkumu vdom a tm se jim tak prozatm da vyhbat se radikln koncepn krizi, kterou by v dsledku nezaujatho a kritickho hodnocen shromdnch informac musely eit. Mm nzorem je, e takov hodnocen by vedlo k radikln zmn v chpn povahy lovka a reality, co lze svou hloubkou i vznamem srovnat s dsledky revoluce, kter na potku dvactho stolet probhla v oblasti fyziky.

16