CO JE TAK NEBEZPE!NÉ NA KNIZE O ISLÁMSKÉM POJETÍ MONOTEIZMU? !eská republika v poslední dob" tj. od pátku 25. 4.

2014 za#ívá skandál, kter$ nemá v její historii obdoby. Pokud je mi známo, b"hem demokratického z%ízení na&eho státu je&t" nikdy nevpadla po zuby ozbrojená speciální slo#ka policie do svatostánku n"jakého vyznání a násiln" nep%eru&ila probíhající bohoslu#bu, kázání, nebo spole'nou modlitbu. Z tohoto hlediska je páte'ní zásah ÚOOZ P!R v prostorách Islámské nadace a Muslimské obce v Praze kv(li údajn" rasistické knize naprosto bezprecedentní. Je to, jakoby zásahová jednotka vtrhla do katolického kostela uprost%ed ned"lní m&e a zadr#ovala tam n"kolik dlouh$ch hodin kn"ze, ministranty i v"%ící jen proto, #e t%eba místní kostelník distribuoval spis, ve kterém se uvádí, #e #idé uk%i#ovali Je#í&e. Obojí by bylo stejn" hanebné. Uvád"n$m d(vodem zásahu je toti# publikace Dr. Abú Amíny Bilala Philipse Základy Tauhídu – islámsk! koncept Boha (vydala MO Praha, 2012). Pominu zcela oprávn"nou námitku, #e pokud by &lo skute'n" o &í%ení rasistické, xenofobní a lidská práva ostatních omezující literatury, pak by bylo zcela dosta'ující zatknout a soudit p%ímo zodpov"dné osoby a nikterak nenaru&ovat pr(b"h páte'ních bohoslu#eb muslim(, i otázku, pro' byl zásah provád"n tak dramatick$m zp(sobem, pro' se jeho ter'em stali i zahrani'ní diplomaté (o d"tech, #enách 'i star$ch a chronicky nemocn$ch osobách nemluv") a pro' bylo zabaveno vybavení a dokumentace institucí pra#sk$ch muslim(, k 'emu# do&lo pom"rn" pozd", p%ibli#n" dva roky po samotném vydání knihy. Budu se po v"cné stránce v"novat jen obsahu vzpomínané knihy. Autor údajn" rasistické knihy je p(vodem Jamaj'an, v mládí vyr(stající v Kanad", jen# v roce 1972 konvertoval k islámu. Bakalá%sk$ titul získal na Islámské univerzit" v Medín" v Saúdské Arábii a magistersk$ na Pedagogické fakult" Univerzity v Rijádu. Dr. Philips je také dr#itelem doktorátu z islámsk$ch studií na Waleské univerzit". Mezi lety 1994-2001 zalo#il a %ídil Islámské informa'ní centrum v Dubaji a p%edná&el i na vícero univerzitách ve Spojen$ch arabsk$ch emirátech. V sou'asné dob" #ije a p(sobí v Kataru. Více informací o jeho 'innosti viz www.bilalphilips.com. Islámsk$ pojem tauhíd (u#ívám transkripci u#itou p%ekladateli sam$mi) je daleko specifi't"j&í, ne#li pojem monoteizmus, na kter$ se krom" islámu odvolává i judaizmus a k%es)anství. Zahrnuje specifické chápání Boha, sna#ící se v#dy a za v&ech okolností udr#et základní a nejpodstatn"j&í my&lenku islámu, tedy #e není bo#stva (a ani ni'eho hodného uctívání) krom" Boha. Z tohoto pohledu se dle islámu judaizmus a k%es)anství svému závazku zpronev"%ili. Toto je konstatování skute'nosti (#idovské a k%es)anské pojetí monoteizmu je opravdu jiné, odli&né od islámského) a p%edev&ím dovnit% namí%ená snaha zachovat vlastní v$lu'nost, s ní# se v islámu pojí spása. Tedy spasen dle islámu m(#e b$t jen ten, kdo odvrhne v&echny formy modloslu#ebnictví a potvrdí víru v absolutní Bo#í Jedine'nost, co# je vlastn" popis doktríny tauhídu. Jen ten, kdo vyznává tauhíd, je prav$ v"%ící a je spasen, v&ichni ostatní jsou kuffár, jak p%ekládá vydavatel knihy, nevd"#ní nev"$ící. Sám pojem káfir je ale neutrální a popisn$, sami muslimové jsou popisováni jako

kuffár, nev"%ící v to, co b$vá jin$mi uctíváno namísto Boha, tedy v tághúty, resp. fale%ná bo&stva. Je&t" lep&ím p%ekladem termínu káfir by tedy mohlo b$t popíra' víry, islámu, tauhídu apod. Z tohoto d(vodu odsuzování my&lenek jin$ch nábo#enství a jejich napadání z modloslu#ebnictví není nástrojem útlaku a není primárn" chápáno ve smyslu nenávisti, ale souvisí se spásou na onom sv"t". Kdo nev"%í v tauhíd, spásy na onom sv"t" podle islámu nedojde, podobn" jako podle klasické k%es)anské doktríny nedojde spásy ten, kdo nep%ijme Je#í&e Krista za svého osobního spasitele. Motiv &í%ení nenávisti je v tomto p%ípad" více ne# sporn$. Jde tu o primárn" dovnit% namí%en$ princip ustavující vlastní v$jime'nost islámu, jak islám sám sebe vidí a vnímá. V tomto kontextu je nutno vid"t v&echna s tímto spojená vyjád%ení i ve Philipsov" knize. Pra#&tí muslimové knihu p%elo#ili zejména pro jiné muslimy i nemuslimy, aby se dozv"d"li o tom, jak islám, nebo alespo* jeho normativní, 'i chcete-li, salafíjská podoba, ke které se Philips %adí, chápe Boha a jeho Jednotu. P%esn" to hovo%í i sám autor v úvodu ke své knize na str. 11: „[I]slám pat%í mezi monoteistická nábo#enství spole'n" s judaizmem a k%es)anstvím. Nicmén" podle kritérií tradi'ní islámské víry v jediného Stvo%itele je k%es)anství polyteizmem a judaizmus jemnou formou modlá%ství. Princip jedine'nosti Alláha je hlubokomysln$ a pot%ebuje bli#&í vysv"tlení i mezi muslimy.“ V médiích citovaná pasá# ze strany 27: “A proto zna'ná 'ást víry v jedine'nost uctívání Alláha si #ádá zavedení islámské legislativy &arí'i, zvlá&t" v takzvan" zemích, kde muslimové tvo%í v"t&inu populace. Alláh(v zákon musí b$t znovu zaveden v muslimsk$ch zemích, kde vlády vládnou podle dovezen$ch kapitalistick$ch, nebo Podobn" i muslimské zem", kde islámské právo je zakotveno v neislámsk$ch pravidel místo %arí'i v muslimsk$ch zemích je mají moc to zm"nit, musí tak u'init, zatímco ti, kdo tuto uplat*ování sv"tsk$ch zákon( a vy#adovat zavedení neislámské vlády up%ímn" nenávid"t a pohrdat jimi, k

komunistick$ch ústav a kde islámské právo bu+ úpln" vymizelo, nebo bylo vytla'eno do n"kolika mála vcelku nev$znamn$ch oblastí. knihách, ale %ídí se sv"tsk$mi zákony, musí tyto zákony usm"rnit v souladu s %arí'ou, vzhledem k tomu, #e pokr$vá v&echny aspekty #ivota. P%ijetí moc nemají, musejí ve%ejn" vystupovat proti %arí'i. A pokud ani to není mo#né, je nutno své aktem polyteizmu (&irk) a nevíry (kufr). Ti, kdo

uspokojení Alláha a udr#ení víry v Jeho jedine'nost (tauhíd)." Celá citovaná pasá# se vztahuje na situaci v muslimsk$ch zemích a je jen dal&í v %ad" dovnit% namí%en$ch kritik, které Philips ve své práci o tauhídu postuloval. O muslimech v Evrop" nebo v jin$ch v"t&inov" nemuslimsk$ch oblastech a o neislámsk$ch vládách t"chto nemuslimsk$ch území se v odstavci nepí&e ani slovo. To, #e p%ekladatel m"l místo hodn" vágního termínu nenávist rad"ji pou#ít mnohem konkrétn"j&ího v$razu jako z%eknutí se (opak loajality), distanc, nebo odpor, kter$ lépe vystihuje islámskoprávní termín bará´, o kter$ tu jde.

Na sv"t" existují t%i dosud aplikované právní systémy, které jsou zdrojem pro sv"tovou legislativu v&ech zemí sv"ta. Je jím bu+ anglosaské právo, nebo francouzsk$ civilní zákoník, nebo práv" &arí'a. V r(zn$ch muslimsk$ch zemích najdeme v r(zném zastoupení v podstat" v&echny t%i. Prosazovat &arí'u v muslimském kontextu je legitimní sou'ástí politick$ch a legislativních debat, a' se to n"komu nemusí líbit. Pokud se tím cítí n"kdo, t%eba 'eská vláda a její slo#ky, 'i sám podavatel trestního oznámení na Philipsovu knihu, dot'en, je zcela oprávn"né se ptát, na 'í objednávku se rozhoduje %e&it vnit%ní debaty o legislativ" v muslimsk$ch zemích? Jak$m právem si osobuje zasahovat do toho, co se %e&í v suverénních cizích státech a o 'em proudí r(zné názory také do kontextu 'eského? Pro' nemá b$t 'eskojazy'nému 'tená%i zprost%edkována celá debata, která za hranicemi probíhá? Nejde tu nakonec jen o muslimské zem", ale i o d"ní v USA, Rusku, nebo západní Evrop", které je také jist$m zp(sobem filtrováno a usm"r*ováno prizmatem, názory a pot%ebami toho, kdo o n"m svému 'eskému publiku p%iná&í informace, ale to se ji# dot$káme daleko hlub&ího sociologického a filozofického problému. I p%esto na okam#ik p%ipustím, #e m(#eme v citovaném textu hledat i to, co tam není a upravím konec Philipsova odstavce na „I muslimové v nemuslimsk!ch zemích musejí ve$ejn" vystupovat proti dodr&ování neislámsk!ch zákonu, &ádat zavedení %arí'y a pokud to není mo&né, pak alespo' up$ímn" nenávid"t své neislámské vlády a pohrdat jimi.“ Otázka zní: Je taková konstatace nenávistn$m trestn$m 'inem? Domnívám se, #e ani v tomto p%ípad" nelze takov$ v$rok kvalifikovat jako nenávistn$ a to z n"kolika d(vod(. 1. Diskurs toho, co má b$t zavád"no jako &arí'a se v debatách v rámci muslimsk$ch spole'ností li&í a v rámci muslimsk$ch men&in na západ", kde ji# &arí'atské soudnice existují, jako nap%. v Británii, probíhá je&t" pest%ej&í 'ilá diskuze o tom, jakou 'ást z korpusu &arí'atsko-právních %e&ení aplikovat a jak$ má b$t vztah mezi p(vodním domácím zákoníkem a &arí'atsk$mi soudními institucemi. Názor( je mnoho a m"ní se v závislosti na prostoru a 'ase. Proto nelze vést unáhlené zobecn"ní a pod zavád"ním &arí'y ihned a automaticky vid"t aplikaci stanoven$ch t"lesn$ch trest( (tzv. Hudúd). 2. Podle autoritativní interpretace &arí'y muslim, kter$ vstoupí na území pod cizí ne&arí'atskou legislativou, automaticky uzavírá s místními autoritami dohodu (arab. 'ahd), #e se pod%izuje místnímu zákonu, s v$jimkou toho, co by jej nutilo k poru&ení jasn$ch islámsk$ch p%ikázání (nesmí b$t nucen nap%. k uctívání model, pití alkoholu, nebo jedení vep%ového, pokud je k tomuto nucen, m"l by to odmítnout) a toto dodr#ovat je jeho &arí'atská povinnost. 3. V&imn"me si, kdo má b$t objektem této nenávisti a co je jejím d(vodem. Objektem nenávisti má b$t vláda a d(vodem to, #e neaplikuje &arí'atské zákonodárství. Jin$mi slovy, ost%e negativní emoce je namí%ena v('i vlád", která aplikuje zákony, se kter$mi doty'n$ nesouhlasí. Má-li b$t zachován princip demokracie, a) na ni máme názor, jak$ chceme, je vid"ní takové konstatace jako trestné velmi nebezpe'né, nebo):, I. Vláda a politick$ establishment není snad v #ádné demokratické spole'nosti ono men&inou, nebo skupinou obyvatel, na kterou by se vztahovaly zákony potírající nenávistnou trestnou 'innost. Kdyby taková úprava

existovala, mohla by ji vláda vyu#ívat jako zbra* proti sv$m oponent(m, co# by zabránilo demokratické sout"#i a vyústilo v totalitu., II. Autor neponouká k #ádn$m konkrétním 'in(m, pramenícím z takové nenávisti, které by naru&ovaly chrán"nou integritu takové neislámské vlády. Samo ve%ejné vystupování proti schválen$m zákon(m jen tak samo o sob" na n"co takového t"#ko sta'í. V p%ípad" by se dával vládám do rukou ú'inn$ bi', jak vymáhat souhlas a poslu&nost a trestat jakoukoli kritiku ji# p%ijat$ch zákon(. Zákon a vláda, která by ho u#ívala, by nutila lidi k tomu, co mají mít rádi a co si mají myslet. A to nás vrací minimáln" o 'tvrt století do minulosti. , III. Tímto nejsou dot'eni jen muslimové. Na lavici ob#alovan$ch by se tak ocitl nejen islám, personifikovan$ zadr#en$m a ob#alovan$m 'esk$m muslimem, ale i odp(rci v&ech p%ijat$ch zákonn$ch úprav, které byly, 'i jsou v platnosti, jako odp(rci lobbismu a pr(niku struktur byznysu do politiky, 'lenství v mezinárodních organizacích typu NATO nebo EU, odp(rci registrovan$ch partnerství osob stejného pohlaví, církevních restitucí, poplatk( ve zdravotnictví 'i státních maturit. Zdá se vám to p%esp%íli&? Ano, máte pravdu. Jde o argumenta'ní faul znám$ jako kluzká plocha. Práv" takov$m argumenta'ním faulem je toti# ozna'ení nenávisti v('i vlád" a jí p%ijímané legislativ" za hate crime. Jin$mi slovy, ob'an má nezcizitelné právo svou vládu, která p%ijímá zákony, se kter$mi p%ík%e nesouhlasí, t%eba i nenávid"t. Jinak je znemo#n"na demokratická obm"na vlád a zákon( (ne&lo by nesouhlasit s p%ijat$m zákonem a ne&lo by ho tedy zm"nit). Pokud by ob'an(m bylo up%eno právo vnit%n" nenávid"t vlastní vládu kv(li zákon(m, které p%ijímá a verbáln", nikoli násiln", se proti nim ohrazovat (a to tu vlastn" jde), set%el by se rozdíl mezi pluralitní demokracií a totalitní diktaturou. Domnívám se, #e je to p%íli& vysoká ob") na oltá% nesouhlasu s p%ítomností muslimské komunity v 'eském prost%edí. Podle své ústavy je !R demokracií a nové zákony v ní vznikají na základ" prom"nlivé a dynamické celospole'enské diskuze. Proto ji# z principu nelze lidi trestat za názor na to, jak má vypadat ideální legislativa, i kdyby odporovala sou'asné, dokud neza'nou takovou legislativu, odporující sou'asné, sami provád"t v praxi. O názorech na morálku to platí tím spí&e. Dal&í pasá#e, které jsou pro podporu teze o nenávistnosti Philipsovy knihy p%edkládány, jsou ji# pouh$mi chab$mi a snadno odmítnuteln$mi pokusy. Na str. 29 Philips o ostatních nábo#enstvích (mimo islámu) pí&e #e p%edstavují „r(zn$ stupe* degenerace Alláhem zjeven$ch poselství." Tímto se Philips p%ihla&uje k tzv. degenerativní hypotéze, kdy p(vodním nábo#enství nebyl ani animismus, ani animatismus, ani dynamismus, ani magie nebo kult p%edk(, jak r(zn" tvrdí rozli'ní zastánci progresionistické evoluce nábo#enství, ale prvotní monoteizmus. Tato hypotéza je legitimní religionistickou hypotézou a do'tete se o ní v ka#dé publikaci o religionistice jako v"dní disciplín" a jejích d"jinách. Zastával ji mimochodem i teolog a religionista Wilhelm Schmidt, zakladatel pracovi&t" Anthropos v Mödlingu u Vídn". P(vodní nábo#enství ozna'il za pra-monoteizmus a napsal o své degenerativní teorii mezi lety 1912-1955 dvanáctisvazkovou práci Der Ursprung der Gottesidee. Eine historisch-kritische und positive Studie. Za svou tuto teorii svého 'asu p%ijímal i Vatikán. Degenerace je v ní název procesu, kter$m podle n"j a jemu podobn$ch vznikala z

monoteizmu jiná nábo#enství. Nemá nic spole'ného s tímto termínem v kontextu eugeniky, rasistick$ch teorií a jin$ch pav"d. Pokud zaká#eme publikaci, která se na tuto teorii odvolává, necháme zákon zasahovat do diskursu spole'ensk$ch v"d, co# je v moderní dob" bezprecedentní. Kniha kritizuje p%edev&ím velmi 'asté jevy v tzv. lidovém islámu, jako pou#ívání amulet( a víru v dobrá a zlá znamení (str. 46-57), v"&t"ní (str. 57-65), víru v astrologii (str. 65-71), odmítání víry v Bo#í transcendenci a povznesení se Boha na Tr(n (79-92) kult sv"tc( (str. 101-111) a uctívání mrtv$ch v hrobech a hrobkách (116-135). Kdo kdy putoval po muslimském sv"t", ví, #e tyto proh%e&ky proti chápání tauhídu (nebo, chcete-li, tauhídu ve Philipsov" pojetí) páchají sami muslimové a autor je z%ejm" cht"l tímto kritizovat. Tedy celkem asi 60 ze 146 stran textu prvoplánov" kritizuje vlastní souv"rce a nikoli nemuslimy. Nemluv" o kapitolách ostatních, popisn$ch, kde jako p%íklady &patného chápání tauhídu jednozna'n" p%eva#ují ty z muslimského, zejména súfíjského prost%edí. Paralelní p%íklady pov"re'n$ch a jin$ch praktik z nemuslimsk$ch kontext(, p%edev&ím #idovsko-k%es)ansk$ch a indick$ch, jsou uvád"ny jedin" kv(li lep&ímu, nad-kulturnímu porozum"ní, nikoli ve snaze na tyto nemuslimy úto'it a nenávid"t je. Bude tedy muslimsk$ vydavatel knihy stíhán za &í%ení nenávisti v('i muslim(m, kte%í jeho pojetí tauhídu nesdílejí? Jen na základ" toho, #e kniha je vlastn" za muslimy v pravém smyslu slova nepova#uje (viz str. 43)? A budou na základ" takového precedentu stíháni i lidé, kte%í podn"cují nenávist v('i muslim(m jako sociální skupin" s odli&n$m vyznáním, jako je t%eba formace CZDL, která se nyní díky nezvládnutému policejnímu zásahu veze na vln" proti muslimské zá&ti a kterou ministerstvo vnitra vede na seznamu pravicov$ch extremist(? Na str. 73 autor dále ozna'uje lidi praktikující magii, a to muslimy i nemuslimy, za nevd"#né nev"$ící, ani# vyz$vá k násilí proti nim, nebo je n"jak blí#e specifikuje. Op"t je v tom vid"t snahu vymezit se proti nim a distancovat se od nich a jejich 'innosti, nikoli snahu proti nim popouzet ostatní. Pokud autor konstatuje ohledn" k%es)anského kléru, #e povolil nebo zakázal ur'ité v"ci (pozn. pod 'arou '. 33 a 34), pak v kontextu celé publikace jen vypichuje, co z jejich 'in( jeho chápání tauhídu proti%e'í. Pohlí#íme-li na celou v"c nezaujat", t"#ko spat%íme rasismus nebo v$zvy k omezování práv názorov$ch oponent(. Na str. 69 tak autor obvi*uje #idy z p%ekrucování slov Tóry, v souvislosti se sloví'ka%ením astrolog( na dvorech chalíf(, kte%í tak cht"li ospravedlnit své teze. D(vodem tohoto útoku zcela jasn" není antisemitizmus, ale paralela mezi chováním jejich a chováním kritizovan$ch muslim(. Toté# platí pro p%íklady z k%es)anství, hinduizmu, zoroastrizmu 'i nábo#enství západoafrick$ch Jorub( a jihoafrick$ch Zulu( na str. 29-30, p%ípadn" odmítání Boha v islámském smyslu buddhisty, d#inisty a materialistick$mi filozofy na str. 31-32. Autor ukazuje, #e se islám v tomto odli&uje a konkuren'ní my&lenky odmítá a uvádí jako p%íklady modlá%ství, co# je od muslima pochopitelné a znovu, nep%edstavuje to v$raz apriorní nenávisti, stejn" jako

jasné odsouzení v&ech podob modlá%ství na str. 35 do posmrtného v"'ného zatracení v Ohni Pekelném. Av&ak ani to nutn" neimplikuje násilí v('i nemuslim(m ze strany muslim( na tomto sv"t". Popisná kapitola o úmluv" mezi Adamem a jeho Pánem (str.38-45) obsahuje také jen velmi málo nará#ek na nemuslimy, z nich# v&echny jsou navíc sou'ástí koránsk$ch a hadísk$ch citací. Na tomto míst" autor také specifikuje, #e nábo#enská exkluzivita islámu a v$lu'nost spásy pro muslimy se nezakládá na jejich spole'enské sebeidentifikaci, #e jsou muslimové, ale práv" a v$hradn" na jejich svobodném a dobrovolném p%ijetí tauhídu: „Ti, kdo m"li to &t"stí, #e se narodili v muslimsk$ch rodinách, si musí uv"domit, #e v&em t"mto „muslim(m“ není automaticky souzen Ráj ...“ Proto#e tauhíd je vnímán jako kladn$ a jeho odmítání 'i popírání jako záporné, ti kte%í jej p%ijímají, tedy v"%ící, jsou, jak uvádí autor, citujíce Korán, u Alláha vysoce hodnotn"j&í, nad%azen"j&í a p%edn"j&í, ne#li nev"%ící (str. 102), a to práv" a jedin" proto, #e tuto svou povinnost v('i Bohu úsp"&n" splnili. Nikde ani slovo o nerovnosti p%ed zákonem nebo o kategorizaci lidí sdru#en$ch na základ" vyznání nebo jin$ch sociálních skupin v b"#ném styku na tomto sv"t", proto#e v$jime'n$m se 'lov"k stává a# práv" svobodn$m p%ijetím tauhídu. Tím spí&e, kdy# je hned na následující stran" jasn" uvedeno, #e bohabojn"j&í v"%ící je nad%azen svému mén" bohabojnému souv"rci. Klasifikování lidí na lep&í a hor&í vrstvy lidmi samotn$mi je, spolu s rasismem, naopak na str. 104-107 p%ík%e odmítnuto jako odporující tauhídu. Tento tauhíd je realizován odmítnutím v&eho modloslu#ebnictví a p%ijetím v&eho, co z n"j vypl$vá, tedy na%ízení Koránu jako#to Slova Bo#ího a vedení p%íkladem Sunny jako#to instrukcí Bohem pov"%eného Proroka. Proto není zará#ející ani pon"kud tvrd"ji vyznívající pasá# na str. 44: „Nap%íklad n"kdo m(#e namítnout, #e useknutí ruky za kráde# je barbarské, nebo #e zbi'ování za pití alkoholu je nelidské a tak m(#e takové tresty pova#ovat za p%íli& tvrdé a tedy v(bec ne dobré a p%itom jde o tresty na%ízené Alláhem a Jeho Prorokem (s) a jejich vliv na spole'nost mluví sám za sebe.“

Nikde není ani zmínka o nutnosti aplikovat takové tresty v právním prost%edí !R nebo Evropy. Autor mluví jen v rovin" toho, zda se s nimi jako v"%ící 'lov"k vnit%n" ztoto#nit, 'i nikoli a následn" zaujímá jednozna'n" kladné stanovisko. Na str. 122 se má autor #aloby proti Philipsov" knize odvolávat na údajnou nenávist v('i k%es)an(m: „Monoteismus vyu'ovan$ prorokem Je#í&em nejprve zdegeneroval na dietismus...nakonec zdegeneroval na úpln$ polyteismus v %ímskokatolické církvi." P%edn", tato konstatace je pln" v duchu a souladu s principy degenerativní hypotézy. Navíc se jedná o celkem dob%e dolo#iteln$ historick$ fakt. Dogma trojice v dne&ní podob", stejn" jako kult mariánsk$, nebo kult sv"tc( v moderním k%es)anství, jsou skute'n" mlad&ího data, ne# vznik k%es)anství samého. To je

známo ka#dému, kdo se trochu zajímá o historii nábo#enství. Striktn" vzato, budeme-li mermomocí chtít 'íst mezi %ádky, potom jak degenerativní, tak i progresivní evolucionistická hypotéza vzniku a v$voje nábo#enství podporuje tezi vy&&ích a ni#&ích nábo#enství. Za nejvy&&í pak v#dy pova#uje monoteizmy, u klasick$ch evolucionist( p%edev&ím protestantské k%es)anství, u Schmidta katolicismus a u Philipse sunnitsk$ islám. Toto je v&ak zcela normální a legitimní domn"nka, a' není prosta jisté snahy o hodnotící pohled v rovin" správn"j&ího a hor&ího, kterého se moderní religionistika zdr#uje. Pokud bychom v&ak n"co takového cht"li zakázat zákonem, postavíme do ilegality tak%ka dv" t%etiny historie akademického studia nábo#enství. M(#eme tak zakázat i hegeliánskou filozofii, která samu sebe staví na vrchol d"jin, nad v&e ostatní. M(#eme tak vykázat za hranici legality jak$koliv nábo#ensk$, filozofick$, nebo názorov$ exkluzivizmus, v'etn" tvrzení ateist( odmítajících jakékoli nábo#enství. I ateisté p%ece 'asto hovo%í, #e nábo#enství se vytratí ve v"ku v"dy, nebo) v"da je jedinou pravdou a je nad%azena nábo#enství. Nejsou potom pro ateisty v"%ící a nábo#ensky zalo#ení lidé také jist$m druhem ni#&ích lidsk$ch bytostí, jejich# intelekt 'i racionalita je omezená, degenerovaná, redukovaná, nebo alespo* nedostate'ná oproti rozumu jejich ateistick$ch souv"rc(? Nutno poznamenat, #e kniha dle mého soudu rozhodn" nenapl*uje skutkovou podstatu &í%ení rasismu a nenávisti v('i tzv. mén"cenn$m rasám. Kniha se od oponent( jejího chápání tauhídu zcela jasn" a nanejv$& ost%e distancuje, bez ohledu na jejich národnost, rasu, nebo vyznání, nevyz$vá v&ak nikterak k násilí proti nim. Ve&ker$ nábo#ensk$ exkluzivizmus, kter$ je v ní na vícero místech k nalezení, jako# i chvála následovník( tauhídu, stejn" jako p%íkr$ odsudek jeho odp(rc(, je postaven 'ist" do roviny souzení podle toho, nakolik ve svém #ivot" dbají Bo#í Jedinosti, o které autor hovo%í, co# je je&t" znovu zd(razn"no v záv"ru na str. 138. A tento soud v kone'ném d(sledku p%ipadá dle doktríny tauhídu Bohu. Ve&keré snahy naroubovat na tato vyjád%ení rasismus, &ovinismus a nenávist v('i jinak sm$&lejícím, 'i jakoukoli jinou podobu nenávistné trestné 'innosti, jsou p%ekrucováním jasného textu knihy a snahou podsouvat autorovi a p%ekladatel(m n"co, co nikdy ne%ekli. Mohu na vlastní sv"domí a odbornou fundovanost prohlásit, #e jsem v této publikaci neshledal nic, co by jednozna'n" napl*ovalo skutkové podstaty trestné 'innosti tohoto druhu. Jako takovou není knihu t%eba zakazovat, ale naopak &í%it vést a o ní diskuzi. N"které formulace jsou sice mo#ná pon"kud mén" &)astné a neobratné, celému dílu i p%ekladu se rovn"# dá ledacos vytknout i po odborné stránce (naz$vání meteoru meteoritem, vykreslování panteizmu jako st"#ejní doktríny mu'tazily a posléze a&'aríjského kalámu, le' ve skute'nosti u mu'tazily &lo o popírání Bo#ích atribut( a ztoto#n"ní Boha s prap%í'inou sv"ta, p%i'em# poukaz na okazionalizmus a&'aríjc(, p%ík%e odporující mu'tazilovské doktrín", ve v$'tu mo#n$ch zdroj( motivu panteizmu zcela chybí, dále je tu zmate'nost pojm( súfizmus, mystika a súfíjsk$ %ád, nesprávn$ popis první #ivé formy dle evolucionizmu

jako améby, nesrovnalosti v popisu evolucionistické teze vzniku nábo#enství a vztahování této teze na v&echny sociální v"dy a v"dce atd.), nebo z hlediska jazyka a terminologie, zejména v p%episu arabsk$ch jmen a názv( (jako psaní názv( súr s mal$m po'áte'ním písmenem, nesoulad p%episování písmene wáw n"kdy jako w a jindy jako u, p%ipojování arabské spojky wa k dal&ímu slovu, 'i angli'tinou zaván"jící p%episy n"kter$ch cizích jmen hebrejského 'i %eckého p(vodu), nebo ve vytrvalém pou#ívání H. Wehrova slovníku moderní spisovné arab&tiny, namísto vhodn"j&ího lexikonu arab&tiny klasické od E. Lanea, kter$ je citován o dost mén". Nicmén" se jedná o první souhrnnou publikaci o tauhídu v 'e&tin", psanou a vydanou muslimy samotn$mi, tak#e ur'ité nedostatky sni#ující kvalitu publikace po odborné stránce mo#no tolerovat. Záv"rem si nemohu odpustit otázku, co stojí za zákazem knihy o tauhídu, samém prazákladu celého islámského u'ení, knihy, která se t$ká individuální víry muslimsk$ch jednotlivc(. Philipsovy Základy tauhídu hovo%í v$hradn" o tom, jak má dle n"j muslim správn" chápat a vyznávat Jedine'nost Bo#í. Kdo hledal politick$ pamflet podn"cující ke svr#ení sekulárního po%ádku a nastolení islámského státu tálibánského st%ihu, kde bude sekání rukou zlod"j(m a kamenování cizolo#ník( na denním programu, bude nav$sost zklamán. Nic takového Philips ani jeho pra#&tí p%ekladatelé v knize nevyhla&ují. M"%í snad orgány 'inné v trestním %ízení dvojím metrem jednak muslim(m a jednak pravicov$m extremist(m, &í%ícím islamofobní a protimuslimskou kampa*? Nebo na&e spole'nost, kterou jsme m"li po celou dobu za vysp"lou, nedoká#e polemizovat s n"kolika pon"kud p%ímo'a%ej&ími a zkratkovit"j&ími tezemi n"kter$ch muslim( a tak se budeme muset vrátit do 'as( libri prohibiti a samizdatu? Je 'esk$ trestní zákoník opravdu sekulární a t$ká se zále#itostí vezdej&ího sv"ta, nebo si naopak nárokuje soudit praktikující v"%ící za jejich p%ípadná nesprávná p%esv"d'ení o tom, kdo má na onom sv"t" jít do Ráje a kdo do Pekla? Bilal Philips, údajn$ islámsk$ radikál, je pr$ v n"kter$ch zemích na indexu zakázan$ch autor(. Americká vláda jej má obvi*ovat z 1. útoku na WTC v r. 1993, d(kazy (samoz%ejm") chybí. Snad tedy pronesl také n"kolik kontroverzních v$rok( t$kajících se &arí'atsk$ch trest(, man#elského práva, s*atk( s nezletil$mi, homosexuality 'i sebevra#edn$ch atentát( apod. Nic z toho ale v knize Základy tauhídu nenajdete. Co se t$'e informace o zákazu pobytu a sta#ení jeho knih z trhu v sousedním N"mecku, která se ve zpravodajství o policejním zátahu mezi pra#sk$mi muslimy pravideln" objevovala, jedná se o fabulaci. Podle informací Islamic Online University, které je Philips zakladatelem, po#ádala r. 2011 starostka Frankfurtu, aby mu byl za jeho kontroverzní v$roky do N"mecka zakázán vstup. V roce 2013 ale tuto #ádost n"meck$ nejvy&&í soud zamítl s tím, #e Philipsovy v$roky jsou mo#ná siln" kontroverzní, nep%edstavují v&ak nenávistnou trestnou 'innost. Je tedy nutné zakazovat nezávadnou knihu jen proto, #e její autor je mo#ná závadov$? Kdyby se Bilal Philips jako autor podepsal pod Biblí, nebo pod anglick$m p%ekladem Hovor( s TGM, bylo by je nutné také zakázat, nebo jak tomu potom rozum"t? P%ipus)me na okam#ik, #e by tuto stejnou jeho knihu, se stejn$m obsahem, vydali v MO Praha sami, bez udání Philipsova jména, jako svou vlastní publikaci. Je mo#né, #e by

pak nebyli trestn" stíháni za nenávistné trestné 'iny, ale maximáln" jen za poru&ování autorsk$ch práv, s mnohem ni#&í trestní sazbou? Pro' nebyli obvin"ni p%ekladatelé knih, které naopak je&t" daleko drsn"j&ím zp(sobem zobrazují t%eba práv" islám a muslimy, jako je Ibn Waraq(v pamflet Pro# nejsem muslim, nebo rádoby odborn$ Islám bez závoje Roberta Spencera? A pro' zásah kv(li Philipsov" knize, která je ji# dva roky v ob"hu, p%ichází práv" v dob", kdy pro pot%eby eurovoleb okopírovala jedna z parlamentních stran rasistick$ plakát se &v$carsk$mi bíl$mi ovcemi, vykopávajícími ovci 'ernou? Qui bono? Nebo, jak %íkal vojín Kefalín v (ern!ch baronech, kdy# se na perón" lou'il s majorem Terazky: „A nebylo to nakonec celé tak trochu absurdní?“

Autor je studentem religionistiky

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful