Obrana ostrova Morris Island armdou Konfederace v roce 1863

Vjezdu do pstavu Charleston dominuje Morris Island

(1)
. Jakkoliv vt lo, kter
m nameno do msta kolem nj mus projet. Z dlosteleck baterie umstn na ostrov byl
vyplen prvn vstel Americk obansk vlky. Ve vodch v okol ostrova byly svtu poprv
pedstaveny obrnn lod. Nakonec se stal ostrov svdkem tvrdojn a hrdinsk obrany
polnch opevnn. Bhem oblhn ostrova armdou Unie zde dolo k nejstranjmu
dlosteleckmu bombardovn v historii obansk vlky.
Ostrov m na dlku 3 mle, jeho ka se pohybuje mezi 25 a 1000 yardy. Na
severnm konci je tern, a na pr vyvenin tvoench pskem, ploch. Povrch ternu je zde
ve vce cca 2 stopy nad rovn hladiny moe. Od msta zvanho Cummings point (zde byla
vybudovna baterie Gregg) smrem na zpad se v dlce mle thne mol. Mezi okrajem
molu a pobem je zk pruh psku. V nejum mst mla tato st pobe ku 25
yard. Prv mezi bainou a pobem byl vybudovn legendrn Fort Wagner
(3)
). Po cca
2000 yardech jinm smrem se charakter ternu zan mnit. Na jinm konci (Oyster point)
se nachzej rzn vysok kopce a vyveniny, poskytujc vborn monosti kryt ped
dlosteleckou palbou.
Povrch ostrova je pokryt nesoudrnm kemiitm pskem. Jedna krychlov stopa
suchho psku m hmotnost 86 liber. Psek je velice odoln proti pronikn dlosteleckch
projektil. Pi explozch vznikaj pomrn mal krtery, kter jsou navc z velk sti optn
zasypny materilem vyvrenm pi vbuchu. Dky tomu jsou jak opevnn obrnc, tak
oblhac opevnn tonk velice odoln.


Stelba na lo The Star of the West

Po tom, co byl, v rozporu s rozkazy, jednotkami Unie, pod velenm majora Andersona,
obsazen Fort Sumter, byla ve vzdlenosti cca 50 75 yard od budoucho Fortu Wagner
vybudovna dlosteleck baterie pro dv dla. Jejm kolem bylo zabrnit psunu posil a
zsob do pevnosti. Baterii obsadili vojci pod velenm profesora P. F. Stevense. Osdka
baterie byla dle podpoena Charlestonskmi Zuvy. Vylodn unionist mlo zabrnit 80
mu pod velenm kapitna S. Y. Tuppera. Po stavebn strnce byla baterie velice
jednoduch. Jej vzbroj tvoily pouze dv 24 libern oblhac dla umstn v barbetch,
kter od sebe nebyly navzjem oddleny traverzami. Obsluhy dl tak byly ve svch
postavench velice zraniteln jak palbou z lod, tak z Fortu Sumter.
Brzy po rozednn, 9. ledna 1861, byl vyhlen poplach, jeliko na horizontu se
objevila parn lo. Nebylo jasn, zda lo je nebo nen ozbrojena. Rozkazy guvernra
Pickense znly jasn. Zahjit na lo palbu a zabrnit j v doplut k Fortu Sumter. V 7:15 se
plavidlo octlo v dostelu dl. Major Stevens zamil dla. Kadet Haynesworth odplil dlo
stojc v baterii vpravo
(4)
. Projektil peletl pes p lod. Po vstelu byla na lodi vyvena
vlajka Spojench stt. Dal vstely nsledovaly tak rychle, jak jen bylo mon (celkem 6).
Po tvrtm vstelu plavidlo zmnilo smr a rychlost plavby.


(1) Mapa ostrova Morris Island - Google maps
(2) Mapa ostrova z roku 1862 - se zakreslenmi opevnnmi
(3) V nkterch pramenech je Fort Wagner oznaovn jako baterie Wagner
(4) V knize je tento incident popsn jako Prvn vstel obansk vlky. Ve skutenosti vak
vlka vypukla a po toku Konfederace na Fort Sumter v dubnu 1861.
Lo zashly ti nebo tyi projektily, kter nenapchaly pli velk kody. Vzdlenost
lodi od baterie byla pli velik na to, aby ji 24 libern dla njak vrazn pokodila.
Dla ve Fortu Sumter byla rychle pipravena k palb. Dlostelci s velkou nervozitou
oekvali rozkazy k zahjen palby na ty, kte se opovily stlet na hvzdy a pruhy. Ke
stelb na konfederan baterii vak nedolo.




Obr. 1: Umleck vyobrazen incidentu s lod Star of the West. Zveejnno v Harpers
weekly, 26. ledna 1861



Stevensova plovouc pancovan baterie

Po tom, co padlo rozhodnut, umlet Fort Sumter dlosteleckou palbou, zaaly na
pobe vyrstat konfederan baterie. V Cummings pointu byla C. H. Stevensem
(5)
navrena
a postavena prvn obrnn lo (prvn pancovan lo v historii). Na bytelnou konstrukci
z devnch trm byly poloeny eleznin kolejnice. Sklon stn byl 40 45.
V prbhu 12. a 13. dubna zahjila plovouc baterie palbu na vstupn st Fortu
Sumter. Dlostelci z pevnosti odpovdali palbou. Stevensova lo nebyla bhem boje nijak
zvan pokozena, dn z len osdky nebyl rann. Nasazen Stevensovy plovouc baterie
zpsobilo revoluci ve vvoji vlench lod.









(5) C. H. Stevens byl pokladnkem v Charlestonsk bance Planters and Mechanics


Obr. 2: Vyobrazen Stevensovy plovouc pancov baterie. Harpers Weekly, 1862


Folly Island

Jin od Morris Island se nachz Folly Island. Oba ostrovy jsou od sebe oddleny cca
400 yard irokm prlivem. Tern na severnm konci ostrova, sousedcm s prlivem, se
svm charakterem vborn hodil k vybudovn oblhacch bateri. Psen kopce byly
pokryty hustou, neprostupnou vegetac a jejich masivy brnily vhledu z Morris Island.
Konfederan vojska mla vegetaci odstranit. To, e se tak nestalo, umonilo jednotkm Unie
pod jejich ochranou, nepozorovan vybudovat oblhac baterie. Do oblhacch bateri
unionist umstily 47 dl, kad se zsobou munice pro 200 vstel. Baterie mly velmi siln
pedprsn, jejich soust byly odoln kryty pro mustvo a munici. Stavebn prce probhaly
na doslech od konfederanch hldek. Tsn ped zahjenm oblhn (10. ervence) se
dokonce v ternu okolo bateri pohybovaly przkumn hldky Konfederace, kter vak nic
neodhalily. Baterie na Folly Island sehrly pi oblhn Fortu Wagner velmi vznamnou roli.


Nedostaten zabezpeen jinho konce ostrova Morris Island

Vdycky se vedly spory o to, kdo nesl zodpovdnost za zanedbn vstavby opevnn
na strategicky vznamnm, jinm konci ostrova. Mezi tmi, kdo byli uinni zodpovdnmi
za to, e federln vojska rozstlela Fort Sumter a zahjila dlouh a krvav oblhn Fortu
Wagner, bylo mnoho zl krve. Je vak pravdou, e generl Beauregard nevil tomu, e
tok bude veden na Morris Island, ale domnval se e se neptel znovu pokus proniknout
pes James Island. Z toho dvodu sthl z Morris Islandu velkou st pracovnch sil.
K dokonen Fortu Wagner byli ureni pouze Matthewesovi dlostelci. Generl Ripley na
vlastn zodpovdnost vydal rozkaz k opevnn behu prlivu mezi Morris Island a Folly
Island. Generl Beauregard vak nadil veker prce zastavit. Pozdji, kdy vylo najevo, e
jednotky Unie, pod velenm generla Vogdese, vyvj njakou, ble neurenou, aktivitu na
Folly Island, byly na jin konec Morris Island vyslny 2 roty dlostelc z First South
Carolina Artillery, aby zde zaujaly postaven. Mezi psenmi kopci bylo vybudovno 9
samostatnch dlosteleckch postaven, kter pozdji mly elit palb 47 dl z Folly Island a
ostelovn z dl re 8, 11 a 15 palc z monitor plovoucch v blzkosti pobe.
Obrana Charlestonu

Od zatku vlky byli vojent pedstavitel Unie pmo posedl mylenkou dobyt
Charlestonu, kolbky jianskho secesionismu. Pro jiany ml Charleston obdobn vznam,
take byli odhodlni jej brnit do poslednho mue. Prvn pokus o dobyt Charlestonu, kter
byl veden pes James Island, skonil porkou vojsk Unie u Secessionsville 16. ervna 1862.
Nyn, vzhledem k velkmu mnostv obrnnch a transportnch bylo zejm, e Unie se
pokus provst nmon vsadek. K prniku do Charlestonu se nabzely dv cesty. Pes
Sullivans Island a Morris Island. Sullivans Island byl siln brnn velice solidnmi polnmi
opevnnmi a tak permanentnm Fortem Moultrie. Ve srovnn se Sullivans Island byl
Morris Island prakticky nebrnn.


Fort Wagner

Krtce po bitv u Secessionsville bylo rozhodnuto, e zhruba mle jin od
Cummings point bude vybudovno opevnn. V tomto mst je ostrov irok zhruba 250
yard. Podl zpadn sti fortu protk Vincents creek, vchodn st je omvna ocenem.
V pedpol fortu se nachzela baina o ce cca 25 40 yard, kter tvoila, i pi nzkm
stavu vodn hladiny, obtn pekonatelnou pekku. etzec pskovch nvr, thnouc se
podl pobe, sten chrnil fort ped palbou z moe. Pro umstn Fortu Wagner snad ani
nemohlo bt vybrno lep msto. Vzdlenost mezi Fortem Wagner a Fortem Sumter je 2780
yard.
Fort Wagner ml uzaven obvod. Jeho vnitn rozmry inily od vchodu k zpadu
630 stop a od severu k jihu 275 stop. Bok fortu obrcen k moi mil 210 stop (vnitn mra).
Do boku byly zabudovny odoln kryty pro munici, zrove tvoc traverzy, kter chrnily
ti dla ped bon palbou ze severu (z pevniny). Podle dobovch pln byly ve tech
postavench umstny nsledujc zbran zleva (viz. obr. 4): 32-libern kann, 2x 10-ti
palcov kolumbida. Rovn tl dlosteleckch postaven byl chrnn mohutnm valem, do
kterho byl zabudovn prostorn kryt. Podle informac generla Gilmora ml kryt pojmout
1500 1600 mu. Ve skutenosti se vak do krytu velo pouze 900 stojcch mu.
Kapacita krytu byla dle snena tm, e v nm byla zzena oetovna. Oetovna zabrala
cca 1/3 vnitn plochy krytu. Podtreno, seteno, ped dlostelbou se zde mohlo ukrvat ne
vce ne 300 mu.







Obr. 3: Vez z mapy zobrazujc Fort Wagner. Na obrzku je zachycena tak st oblhacch opevnn vojsk Unie (mode)



Obr. 4: Vez z mapy zobrazujc postup oblhn Fortu Wagner. Bok fortu obrcen smrem
k moi, postaven t dl chrnn traverzami.





Obr. 5: ez (T-U) palebnm postavenm 32-libernho dla a krytem v tlu




Obr. 6: ez (R-S) traverzou a krytem v tlu postaven 10-ti palcovch kolumbid




Obr. 7: Podln ez (E-F) krytem vybudovanm v tlu postaven t dl




Obr. 8: Pdorysn ez (O-P) traverzami a krytem v tlu




Obr. 9: Pn ez (K-L) krytem v traverze


Obr. 10: ez (M-N) krytem v krajn (lev) traverze

elo fortu brnc pstup po pevnin mlo zalamovan pdorys a dlku (vnj) 600
stop. Na valu bylo umstno 5 dlosteleckch postaven, oddlench mohutnmi traverzami,
kter chrnily dla ped palbou z moe. K tomu je teba pipost dal dv dla, flankujc
elo valu se tymi palebnmi postavenmi (na obr. 11 oznaeny jako O a N).
V postavench byly umstny nsledujc zbran: M, I 8-palcov nmon kanny, L 32-
libern nmon kann, K 32-libern kann. V postaven znzornnm v horn sti obr. 11
byl umstn ble neuren kann. Ve flankovacch postavench byly umstny dv karondy.




Obr. 11: Vez z mapy zobrazujc postup oblhn Fortu Wagner. elo fortu.




Obr. 12: ez (C-D) postavenm 32-libernho kannu


Tlov strana fortu byla chrnna valem. Uvnit fortu vzniklo prostranstv o ploe cca
1 akr.



Obr. 13: Vez z mapy zobrazujc postup oblhn Fortu Wagner. Tlov strana fortu.




Obr. 14: ez (G-H) tlovm valem



Obr. 15: ez (A-B) tlovm valem


Bok fortu byl jet dle protaen a zalomen smrem k moi. Val chrnil vstup do fortu
a byly zde tak umstny dva kanny (B 8-palcov kann, A 12-ti libern houfnice), kter
vedly palbu smrem na moe. Pedpol dlosteleckch postaven bylo chrnno pkopem
naplnnm vodou. Tsn ped oblhnm byly v pkopu navc jet rozmstny pekky
proti pchot (vl jmy, kly a prkna se seznutmi picemi podrobnji o pekkch viz.
prce Poln opevnn budovan za Americk obansk vlky). Ve vzdlenosti cca 250
yard, na okraji bainy, se nachzel psit heben, na kterm bylo postaven pednch str a
ostelova. O tato postaven se tvrd bojovalo v noci 21., 25. a 26. srpna.





Obr. 16: Vez z mapy zobrazujc postup oblhn Fortu Wagner. Bok fortu protaen
smrem k moi, vstup do fortu, dv dlosteleck postaven


V okamiku zahjen vlench operac proti Fortu Wagner (10. ervence 1863) byla
jeho vzbroj nsledujc: jedna 10-ti palcov kolumbida, jeden 32-libern hladkohlavov
kann, jedna 42-libern karonda, dva nmon kanny re 8 palc, ti 32-libern karondy,
dv 32-libern oblhac houfnice, dv bronzov 12-ti libern houfnice a jeden mod re 10
palc.
Na Morris Island se nikdy nenachzelo vce ne 1600 konfederanch vojk. Pozdji
byla posdka zredukovna na 1000 mu, kte byli rozdleni mezi Fort Wagner a Baterii
Gregg.












Stetnut ze 7. dubna 1863

Posdka Fortu Wagner mla sehrt vznamnou lohu pi boji s unionistickmi
obrnnmi lodmi, tocmi na Fort Sumter. Pravdpodobnou pinou krachu netradinho
plnu na znien lod unie byla zrada. Njakou dobu ped zahjenm bojovch akc byl
v prlivu, ve vzdlenosti cca 1,5 mle, potopen vyslouil parn kotel naplnn tisci librami
stelnho prachu. Nlo mla bt odplena elektricky z Fortu Wagner. Jej poloha byla
vyznaena pomoc triangulanch znaek umstnch na behu, v blzkosti Fortu Wagner a
Baterie Gregg. V obou objektech byli umstni pozorovatel, kte mli za kol signalizovat
pomoc prapork sprvn okamik k odplen nloe. Rno, 7. dubna, byl pozorovn pohyb
neptelskho lostva. Na budouc djit bitvy se pibliovaly obrnn lod Weehawken,
Passaic, Montauk, Patapsco, Catskill, Nantucket, Nahant a Keokuk a New Ironsides. Na
palub New Ironsides se nachzel komodor Dupont. Bhem 10-ti minut, ve 3 hodiny rno,
byla zahjena palba z Fortu Moultrie. Bhem chvle se pidaly Fort Sumter, Baterie Gregg a
tak konfederan obrnn lod. K palb se ovem nepidali dlostelci z Fortu Wagner.
K destrukci pomoc nloe bylo vybrno plavidlo New Ironsides. U spoutcho mechanismu
se nachzel kapitn Langdon Cheves a oekval pokyny signalist z Baterie Gregg a Fortu
Wagner. New Ironsides se pomalu blil k mstu, kde byla umstna nlo (v dobov
terminologii oznaovna jako torpdo) a plil na konfederan pozice. Oba signalist dali
pokyn k odplen nloe. Kapitn Cheves spustil odpalovac mechanismus, ale k vbuchu
vak nedolo. Po krachu cel akce se kalo, e odbornkem, kter instaloval nlo byl
unionistick peh.
Odpoledne utrpla posdka Fortu Wagner prvn ztrty na ivotech. Dky nekzni pi
plnn rozkaz a tak dky neopatrnosti dolo k vbuchu munice u 32-libernho kannu. Byli
zabiti 2 a zranni 3 mui. Dlo bylo pi explozi svreno z lafety.


Zahjen akc proti Morris Island

Na jinm konci prlivu mezi Folly Island a Morris Island uvzla na mlin
konfederan parn lo Ruby. Zatmco se jej posdka vnovala vyproovn, unionist
neuinili dn pokus o jej znien, jeliko byli pln zamstnni budovnm 10-ti
maskovanch dlosteleckch bateri, kter byli od tohoto msta vzdleny cca 500 yard. Na
zklad tchto udlost bylo generlu Beauregardovi hleno, e na Folly Island nejsou dn
jednotky Unie.
Rno 10. ervna 1863 se ovem prokzalo, e realita je ponkud jin. Vech 47 dl
umstnch v baterich na Folly Island zahjilo palbu na nedokonen konfederan baterie na
jinm konci Morris Island. K ostelovn se pidaly tak, se svmi 11-ti a 15-ti palcovmi
kanny, monitory Catskill, Montauk, Nahant a Weekawken, kter se nachzely necelou mli
od cle palby. Bhem stranho bombardovn, kter trvalo vce ne ti hodiny, se zaalo 2500
vojk Unie na lokch pepravovat z Folly Island na Morris Island, do msta zvanho Oyster
Point.
Obsluhy konfederanch dl na jinm konci ostrova bojovaly s maximlnm
odhodlnm, ale jejich dla byla brzy zniena. Dlostelci a peiv pchota zaala v tto
situaci ustupovat. Na mst zanechali 294 mrtvch, rannch a poheovanch
spolubojovnk. Ztrty federlnch jednotek byly zanedbateln 15 mrtvch a 92 rannch.



st posdky, kter pekala thodinov bombardovn, kryla stup svch koleg a
tvrd zpasila s unionisty o kad kousek pdy. K pobe se pomalu piblily tyi monitory
a zaaly ustupujc jednotky ostelovat rapnely. Unionist se postupn propracovali a
k protjmu behu ostrova a vedli na obrnce smrtc palbu. V posledn chvli se na ostrov
zaaly vyloovat konfederan posily a podlely se na kryt stupu. Postup jednotek Unie se
zastavil a v okamiku, kdy se piblily na dostel dl z Fortu Wagner. Federln vojska se
sthla za etzec psench pahork a zde zstala a do ptho dne.


Smrt kapitna Chevese

V 9 hodin rno se kapitn Cheves, stavitel Fortu Wagner, nachzel na svm
velitelskm stanoviti. Po tom, co ho zastihla zprva o smrti jeho synovce, kapitna T.
Haskella, se chystal na cestu k jednomu ze skladi munice. Na prahu dve krytu byl vak
usmrcen stepinou prvnho grantu, kter dopadl na Fort Wagner. Jeho dlo jej peilo o 58
dn. Fort Wagner byl vskutku mistrovskm kouskem v oboru pevnostnho stavitelstv.
Tehdej dlostelectvo, i pi pouit tch nejvtch r, nebylo schopno jeho valy kompletn
zniit. Ve srovnn se zdnm Fortem Sumter, kter byl dlostelectvem Unie promnn na
hromadu sutin, utrpl Fort Wagner, vybudovan polnm zpsobem, zanedbateln kody. A
po obrovskm sil a pracovnm nasazen, kter musely jednotky Unie vynaloit pi
klasickm oblhn, v okamiku, kdy se jejich sapy piblily k okraji pevnostnho pkopu,
byl Fort Wagner vyklizen. Fort byl v dob jeho oputn stle tm netknut a jeho evakuace
probhla bez ztrt na ivotech len posdky. Jmno kapitna Chevese bude navdy spjato
s jeho ivotnm dlem, Fortem Wagner.


Prvn tok na Fort Wagner

Veer, 10. ervna byla posdka na Morris Island poslen 1200 mui. Posdce Fortu
Wagner bylo nazeno zstat v pohotovosti z dvodu oekvanho toku. Noc byla pomrn
klidn, mustvo odpovalo na svch pozicch a dlostelci ve svch krytech. tyi hodiny
po plnoci vak hldky v pedpol pevnosti zaslechly opatrn kroky pibliujcch se
federlnch jednotek. Za svtn zahjily hldky palbu na postupujcho neptele. Tato palba
byla netrpliv oekvanm signlem pro posdku Fortu Wagner. Dlostelci a pchota
okamit zaujali sv postaven na valech pevnosti.
V ele tocch jednotek postupovaly tyi roty sedmho Connecticutskho pluku,
pod velenm plukovnka Rodmana. Jeho mui tsn pronsledovali ustupujc pedn stre a
v okamiku, kdy ustoupily do pevnosti, se ji nachzeli na psenm hebeni, v blzkosti
moskho behu. Tak rychle, jak jen to bylo mon bylo jedno z 32-libernch dl nabito
rapnelem a zameno na federln pchotu. inek stelby rapnelem na masu tonk byl
vskutku dsiv. Bhem okamiku se rozpoutala krvav e, kdy pchota a dlostelectvo
Fortu Wagner zaala plit do neptelskch ad. S pchodem rna byly mezi psenmi
dunami pozorovny ustupujc kolony modrokabtnk. 130 mu, kte palbu peili dky
tomu, e se schovali v pevnostnm pkopu, se v bezvchodn situaci vzdalo. Ztrty na stran
Unie, hlen generlem Syringem inily 436 mu, 300 rannch bylo odtransportovno do
Hilton Head. 100 mrtvch unionist bylo pohbeno konfederanmi jednotkami v pedpol
Fortu Wagner. Ztrty ve Fortu Wagner byly zanedbateln 5 mrtvch, z toho jeden
dstojnk, 16 rannch, z toho jeden dstojnk.


Zmna ve velen

V prbhu 11. ervna upevovala vojska Unie sv pozice na ostrov. 12. ervna svolal
generl Beauregard schzku velcch dstojnk, na kter se diskutovalo o tom, jak vypudit
federln vojska z ostrova. Bylo konstatovno, e posdka by musela bt poslena o 4000
mu. S vtm potem vojk u by nebylo mon na ostrov manvrovat. tok na pozice
neptele by musel bt veden ped rozednnm, aby nemohly bt toc jednotky inn
ostelovny lostvem Unie. Dky omezen pepravn kapacit lostva Konfederace nebylo
mon na ostrov pisunout bhem jedin noci potebn poet vojk. Mylenka protitoku
tedy byla oputna. Byla tak promrhna jedin pleitost, jak nad federlnmi vojsky zvtzit.
Unie toti neustle pisouvala posily, vetn dalch monitor. Velen nad jednotkami na
ostrov pevzal od plukovnka Grahama generl Taliaferro.


Bombardovn

Bhem nsledujcch dn bylo, dky aktivit federlnch vojsk, evidentn, e tok na
Fort Wagner bude brzy pokraovat. Do msta boje byly pisunuty nmon i pozemn sly.
Bhem pti dn byly vybudovny tyi nov oblhac baterie. Jedna z nich leela pouhch
1430 yard od pevnosti. Nejvzdlenj z nich se nachzela 1930 yard od fortu. Vzbroj
bateri byla nsledujc:

Prvn baterie 5ks 10-ti palcovch oblhacch mod
Druh baterie 9ks 30-ti palcovch a 4ks 20-ti palcovch dl Parrot
Tet baterie 4ks 10-ti palcovch oblhacch mod
tvrt baterie 5ks oblhacch mod re 8 palc, 2ks 30-ti libernch mod, 6ks 10-ti
libernch dl Parrot, 4ks kanny re 3 palce, 2ks 6-ti palcovch dl Wiard

Tsn po rozednn, 18. ervna, zahjily palbu mode. S malmi pestvkami trvala
palba a do poledne. Obrnn lo New Ironsides, monitory Montauk, Catskill, Nantucket,
Weehawken, Patapsco, dlov lod Paul Jones, Ottowa, Seneca, Chippewa a Wissahickon se
seadili vedle sebe a zaujali pozici proti Fortu Wagner.Pesn v poledne zahjily vechny lod
a pozemn baterie vraednou palbu na pevnost, kter trvala dlouhch 8 hodin. Bhem
ostelovn bylo vypleno 9000 vstel (kadou minutu 20). Palba byla zastavena a
s pchodem noci, jeliko pokraujc palba by pouze zpsobila ztrty v adch tocch
federlnch jednotek. Bhem ostelovn se dva pluky severokarolnskch pk ukrvaly
v odolnch krytech, velk st Charlestonskho batalinu se kryla za pedprsnmi val.
Zbvajc jednotky pchoty se ukrvaly za psenmi dunami, v tlu fortu. Lehk dla byla
sundna z lafet a pro zven ochrany zahrabna do psku. Je a s podivem, e ztrty
konfederanch jednotek v pevnosti byly tak nzk 8 mrtvch, 20 rannch.
Pi zatku ostelovn byla proti lodm z Fortu Wagner zahjena palba. Bhem krtk
doby vak byly baterie umleny. Stejn osud potkal dla rozmstn v pozicch u vstupu do
pevnosti (obr. 16).







Pprava toku

Bylo naprosto zejm, e Unie podnikne po setmn tok na Fort Wagner. Dla
v baterii Gregg a ve Fortu Sumter byla pipravena k palb na podporu brncch se jian.
Baterie na James Island mly bon palbou ostelovat prostor ped elem Fortu Wagner.
Generlu Hagoodovi bylo nazeno, aby byly jeho jednotky pipraveny poskytnou podporu
osdce pevnosti. 32. pluk z Georgie, pod velenm plukovnka harrisona, pokraoval
v posilovn jednotek brncch pevnost.
V ele toku na Fort Wagner mla postupovat brigda generla Stronga. Brigda se
skldala z nsledujcch pluk: 54. Massachusettsk plukovnk Shaw, 6. Connecticutsk
plukovnk Barton, 3. New Hampshirsk, 48. New Yorsk plukovnk Jackson, 9. Mainsk
plukovnk Emery, 76. Pensylvnsk plukovnk Strawbridge. K podpoe byla urena brigda
plukovnka Putnami, skldajc se z: 7. New Hampshirsk pluk plukovnk Abbott, 100. New
Yorsk pluk plukovnk Dandy, 62. pluk z Ohia plukovnk Pond, 67. pluk z Ohia
plukovnk Voris. K pprav detail toku a k jeho veden byl uren brigdn generl T.
Seymour.
Ped zpadem slunce se za oblhacmi bateriemi zaaly formovat ton kolony.
Soust kad kolony bylo osm rot. 6. Connecticuttsk pluk toil na jihovchodn cp fortu.
64. New Yorsk pluk ml postupovat podl pobe a proniknout do nitra pevnosti. Ostatn
pluky brigdy mly toit na jin stranu fortu. V sestav 44. massachusettskho pluku se
nachzelo 1000 afroamerian. Unionistit velitel nepochybovali o spchu pipravovanho
toku. Byli pesvdeni, e pedchoz bombardovn posdku Fortu Wagner zdecimovalo a
jeho dla zniilo. Pedpokldalo se, e v pevnosti se neme nachzet vce ne 500
bojeschopnch mu. Vojci byli povzbuzeni heslem dnes veer u pespme ve Fortu
Wagner. Nkte z nich tam opravdu usnuli, navdy.


Druh tok, 18. ervna 1863

Pesn jak bylo dohodnuto, tsn po setmn, o tvrt na devt, zaala plit vechna
federln dla, z pevniny i z moe, na vyten cle. Hned po tom, co se zvedl kou, byly
z Fortu Wagner zpozorovny prvn kolony tonk, kter vystupovaly z prvn paralely.
Posdka pevnosti a jednotky nachzejc se za psenmi dunami rychle opustily sv kryty a
zaujaly bojov pozice. Lehk dla byla vyhrabna z psku, oitna a usazena na sv lafety.
Dlostelci je nabili karti a ekali na povel k palb. Pluk, kter ml obsadit jin cp
pevnosti vak zstal v krytech. Tm pdem byla zde se nachzejc baterie nechrnn.
Dvodem bylo, e mustvo pluku bylo tce oteseno a demoralizovno pedchzejc
dlosteleckou ppravou. Svou reputaci vojci napravili bhem oblhn Petersburgu. Dv
roty Charlestonskho batalionu obsadily levou st fortu, sousedc s moskm behem.
V okamiku, kdy se tonci piblili na vzdlenost 500 yard, byla na n zahjena
palba z dl a puek. Dlostelectvo Fortu Sumter, Baterie Gregg a bateri na James Island
koncentovalo palbu do stejnch mst. inky obrann palby byly opravdu impozantn.
Afroamerian pod vedenm plukovnka Shawa toily s velkou energi a nsledovali svho
velitele. st jednotek se dostala pes pkop na val pevnosti, kde byla vztyena vlajka Unie.
V tomto okamiku vak byl plukovnk Shaw zabit. Jeho mui propadli panice a zaali jako
div zv neorganizovan prchat z bojit. Prchajc jednotky narazily nejprve na 9. Mainsk a
nsledn na 76. Pensylvnsk pluk, kter se v nastalm chaosu rozdlily na dv sti. Jejich
mustvo bylo zachvceno hysteri a rovn se dalo na prk.

6. Connecticutsk pluk byl spn a podailo se mu obsadit, nebrnn, jihovchodn
cp Fortu Wagner. Ti hodiny zde mustvo pluku ekalo na posily, kter se ovem neodvily
pekroit tce ostelovan zem ped pevnost. Ztrty pluku by pi stupu byly znan vy,
ne pi toku. Kapitn W. H. Ryan, velitel roty irskch dobrovolnk z Charlestonskho
batalionu, podnikl pokus o vyhnn unionist z dobytch postaven. Bhem akce byl vak
zabit. Obsazenm dobytch postaven byl nsledn poven major David Ramsay. Pi postupu
byl vak zasaen do zad a padl. Ve stejnm okamiku ji vak byl vsledek bitvy naprosto
zejm. Rozpren a demoralizovan tonci hromadn ustupovali. Palba z puek a karti
brnila neastnmu 6. Connecticutskmu pluku v stupu. Jeho mui se v bezvchodn
situaci vzdali jednotkm Charlestonskho pluku, kter na bojit dorazil jako posila bhem
federlnho toku.
tok byl veden velice staten, avak ji od potku byl odsouzen k nespchu.
Hlavn pinou byla hysterie a nsledn tk ernoskch vojk v rozhodujcm okamiku
bitvy. Rovn palba veden z Fortu Sumter, Baterie Gregg a z bateri na James Island byla
velice inn a tonk nedostal anci sv jednotky znovu shromdit, peskupit a vst do
toku. Bitva tak skonila rozhodujc porkou jednotek Unie.


Po bitv

Slovy nelze popsat otesn udlosti, kter provzely non tok. Rozpren federln
jednotky se trousily zpt do svch kryt za psitmi pahorky. Do toku bylo vyslno 4 000
mu, po nvratu do vchozch postaven jich bylo napotno 600. Brigdn generl Strong
byl smrteln rann, tla plukovnk Chatfielda, Putnama a Shawa byla ponechna na bojiti.
Nepravideln palba karti a z runch zbran byla z val Fortu Wagner jet po njakou dobu
udrovna. Po chvli se vak nad bojitm rozhostilo ticho, peruovan pouze nkem
rannch a umrajcch vojk. Vchod slunce odhalil vsledek stranho masakru. Bojit
bylo pokryto stmi lidskch tl a kaluemi krve. Konetiny mu zabitch v pkopu byly po
pdu do hloubky 20 stop ohnuty do nepirozench poloh.
Cel nedle byla vnovna sbrn rannch a pohbvn mrtvch. Zajat a rann
unionist byli na pkaz generla Beauregarda pevezeni do Charlestonu a byla jim poskytnuta
nleit lkask pe. Oeten rannch vak velice asto spovalo v amputacch
zasaench konetin. 800 mrtvch tl, asto zohavench tak, e je nebylo mono
identifikovat, bylo jiany pohbeno ped pevnost pobl ple. Bhem dalch vlench
operac, po explozch grant a pi hlouben sap, vak byla st pohbench tl opt
vyhrabna. Unionist, kte padli nebo byli ranni ve vt vzdlenosti od fortu, byli odneseni
svmi spolubojovnky.



Obr. 17: Umleck ztvrnn bitvy o Fort Wagner. Na vjevu je zachyceno vztyen vlajky
Unie na valu Fortu Wagner a smrt plukovnka Shawa.




Obr. 18: Plukovn R. G. Shaw




Obr. 19: Dal umleck ztvrnn nonho toku na Fort Wagner







Obr. 20: Fotografie vnitn plochy Fortu Wagner








Vmna zajatc

as ped dalmi bojovmi akcemi byl obrnci vyuit k opravm opevnn,
pemsovn dl a celkovmu zeslen pevnosti. Na stran Unie, ve vzdlenosti 900 yard od
fortu, se to hemilo jako v lu. Modrokabtnci zde toti dnem i noc budovali druhou
paralelu. Jejich prce byla neustle naruovna ostelovnm z dl Fortu Sumter a z bateri na
James Island. Bhem dne ostelovaly monitory spolu s obrnnou lod New Ironsides svmi
11-ti a 15-ti palcovmi dly Fort Wagner. Bhem noci byla vdy st jeho vyerpan posdky
nahrazena erstvmi silami z Charlestonu.
Dalm vznamnm datem v historii Fortu Wagner byl 27. erven 1863. Tento den byl
toti Konfederac schvlen pro zahjen vzjemn vmny zajatc. Vlajka pm byla na
Fortu Wagner, za elem vyjednvn o vmn zajatc, vztyena bezprostedn po ukonen
toku z 18. ervna. Jet nkolik dn ped vmnou zajatc byl vak fort ostelovn
nmonictvem Unie. Za tento incident byla Konfederac poadovna omluva, kter byla Uni
skuten doruena. Brigdn generl Ripley nadil, aby konfederan dlostelectvo, a do
ukonen vmny zajatc, nestlelo. Federlov ovem postupovali jinak. Brzy rno se cel
jejich flotila soustedila ped pevnost, o 500 yard ble ne pi pedchozch bojch a zahjila
intenzivn a niivou palbu. Kdyby palba pokraovala dle, jako ped prvnm tokem, byly by
jej nsledky s akc z 18. ervna. Nmon dlostelci se dostaten zastleli a jejich palba
byla mnohem pesnj a mla vt niiv inek. Byla zamena na nejslab msta fortu.
15-ti palcov projektily byly vystelovny tak, aby se vykutlely po eskarp a explodovaly na
vrcholu pedprsn nebo na banketu za n. st projektil dokonce explodovala tak
v dlosteleckch postavench. Osdka pevnosti se schovala do kryt nebo se krila za
traverzami. Vechny dla ve Fortu Wagner byla umlena. Zem se na ostrov chvla jako pi
zemtesen.
V 10 hodin dopoledne byla v blzkosti Fotu Sumter spatena parn lo s vyvenou
blou vlajkou, pevejc federln zajatce. Jakmile se lo piblila k flotile dlovch lod
Unie, bylo bombardovn perueno a po dobu ty hodin bylo obma stranami dodrovno
pm.
Pm bylo generlem Taliaferrem vyuito k obhldce kod ve Fortu Wagner.
Panovaly toti obavy, e fort je vn pokozena jeho obranyschopnost naruena. Sklady
munice a kryty byly zaplnny dmem. Posdce bylo ihned nazeno, aby zsoby stelnho
prachu pemstila z jihovchodnho skladu munice do mn ohroenho krytu. Na vnjch
stech pevnosti nebyly provdny dn opravy, aby se bdl pozorovatel Unie
nedozvdli, jak je rozsah kod zpsoben bombardovnm. Bylo dohodnuto, e opravy
vnjch st opevnn budou zahjeny a tsn ped dalm tokem.


Ppravy na evakuaci

Bhem krtkho pm svolal generl Taliaferro schzku velcch dstojnk za
elem prodiskutovn situace. Rada velcch dstojnk dola k zvru, e pozice na Morris
Island jsou dlouhodob neudriteln a bude teba jeho posdku evakuovat. Zprva byla spolu
dost o pisunut transportnch lod pedna generlu Ripleymu. Evakuace mla bt
zahjena ji v noci toho dne, kdy se konala schzka. Ve Fortu Wagner vak byl minimln
jeden dstojnk, kter se neztotooval s rozhodnutm o evakuaci ostrova. Tm dstojnkem
byl kapitn C. E. Chichester. Ve fortu psobil od okamiku, kdy byla zahjena jeho vstavba
a byl svdkem cel jeho stavby. Asistoval tak pi jeho projektovn a dozoroval stavebn
prce.
Po ostelovn osobn provedl inspekci fortu a doel k nzoru, e psen nakryt
sklad munice a kryt pro mustvo je sice znan peoran, ale stle je dostaten siln na
to, aby odolalo dalmu bombardovn. Zadal o svolen navtvit velitelstv v Charlestonu.
Povolen mu bylo udleno a kapitn se v droce pesunul ke generlu Ripleymu. Po
vysvtlen situace a krtkm rozhovoru pesvdil generla, aby nenaizoval evakuaci
ostrova. Bylo mu pidleno velen nad dlostelectvem v pevnosti a pedny rozkazy, aby byla
nadle brnna. Nastal situace byla rovn diskutovna s generlem Beauregardem a
generlu Taliaferrovi byly dorueny rozkazy, aby Fort Wagner dle brnil a nechal
evakuovat a na zklad pmho rozkazu. Dky iniciativ kapitna Chichestera byly Fort
Wagner a msto Charleston toho dne zachrnni ped pdem do rukou neptele. Pedasn
oputn Fortu Wagner by mlo tragick dsledky pro obranu Charlestonu, jeliko obrann
postaven v jeho vnitnm pstavu jet nebyla dokonena.


Konec prvnho obdob

V noci 26. ervna byl generlem Hagoodem z velen ostrova uvolnn generl
Taliaferro. Tmto krokem bylo ukoneno prvn, 16-ti denn, obdob oblhn Fortu Wagner.
Z celkovho potu mu, kte doposud v pevnosti slouili, jich bylo 95 zabito a 312 ranno.
Podailo se odrazit dva toky a federln vojska pila o ne mn ne 3300 mu. Dla ve
Fortu Wagner, pokozen nebo znien bhem pedchozch boj, byla opravena nebo
nahrazena novmi.
Tak intenzivn ostelovn polnch opevnn z lod a pozemnch bateri nebylo
doposud v historickch zznamech popsno. Ostelovn trvalo celkem 21 hod a bylo
perueno pouze v noci. Posdka pevnosti tak byla v noci pln zamstnna opravami kod
zpsobench bombardovnm. Bhem tzv. prvnho obdob obrany ostrova se ve velen
ostrova se postupn vystdali plukovnk Graham, generl Taliaferro, generl Hagood. Nkte
z nich si dokonce velen pedali vcekrt. Po 26. ervnu, a do evakuace ostrova se ve velen
stdali generlov A. H. Colquitt, T. L. Clingman, plukovnci P. Harrison a L. M. Keitt.
Velc dstojnci se stdali po pti dnech. Generl Hagood a plukovnk Keitt dokonce
absolvovali dva turnusy velen.
I pes znan ztrty federln vojska ve svm sil nepolevila a pi pokraovn
oblhn odvedla obrovsk kus prce. Ji 10. ervence mla pod kontrolu ostrova. Toho
dne byla dokonena prvn paralela, kter se nachzela ve vzdlenosti 1600 yard od Fortu
Wagner. Postupn se propracovali, neustle obtovni palbou z Fortu Sumter, Fortu
Wagner, Baterie Gregg a z bateri na James Island, na 1000 yard od pevnosti. Baterie
Reynolds (obr. 21), soust prvn paralely, postaven ve vzdlenosti 1330 yard od Fortu
Wagner, byla pemnna na siln oprn bod, kter byl schopen odolat silnm vpadm
konfederanch vojsk. Ped bateri, ve vzdlenosti 200 yard, byla nap ostrovem
vybudovna pekka ze ikmo zaputnch, naostench, kl. Byl rovn vybudovn
odoln sklad munice a do palebnch postaven byla osazena tk dla. Druh paralela byla
vybudovna 600 yard ped prvn. Probhala po nzkm psenm hebenu nap ostrovem.
Vedla tak pes bainu a na beh Vincents Creek. Ve Vincents creek byly ze deva
vybudovny dv pehrady, kter tvoily pekku proti pronikn konfederanch lod, kter
by zde mohly zaujmout vhodnou pozici pro palbu do boku oblhatel. Ped druhou paralelou
byla opt postavena protipchotn pekka ze zsek, ikmo zaraench kl a drtu.
Pekka byla frankovna palbou esti lehkch dl. Na pravm konci byla paralela protaena
a k moi. Zde byla postaveny baterie ostelujc zk pruh pevniny (obr. 22). Ve vzbroji
jedn baterie (Requa Battery) byly 3 kusy pedchdc kulometu Requa gun (obr. 23), ve
druh baterii (Surf battery) byly osazeny dv poln houfnice.


Obr. 21: Vez z mapy zobrazujc postup oblhn Fortu Wagner Oblhac baterie
Reynolds






Obr. 21: Vez z mapy zobrazujc postup oblhn Fortu Wagner protaen druh paralely
smrem k moi









Obr. 23: Pedchdce kulometu Requa gun


Generl Gilmore ml na ostrov k dispozici dvakrt tolik mu co generl Beauregard.
Bylo by holm nesmyslem, aby se obleen konfederan jednotky pokusily vojska Unie,
navc chrnn silnm lostvem, vystrnadit z jejich silnch pozic na ostrov.


Oblhn

Po nespnm toku z 18. ervna si unionistit velitel uvdomili, e Fort Wagner
nebude mon dobt pekvapivm tokem a byli nuceni pistoupit ke zmn pln. Bylo tedy
pistoupeno k bezpenj a asov mnohem nronj akci, k oblhn. Oblhatel se museli
vyrovnat s nkolika negativnmi faktory. V psku se velice obtn provdly vkopov prce.
Prostor, na kterm mla bt oblhac opevnn vybudovna byla navc velice zk. Prav bok
postaven byl dostaten chrnn dlostelectvem lod Unie. Lev bok byl chrnn bainou a
pekkou ve Vincents creek. Byl vak ostelovn z bateri na James Island, vzdlench dv
a tvrt mle.
Dlostelectvo Fortu Sumter v poten fzi boj dosti vznamn naruovalo innost
unionist pesnou a niivou palbou. Po 18-tm ervnu vak byla vtina dl umlena palbou
federlnch bateri z Morris Island.







ivot ve Fortu Wagner

Od 20. ervence byl Fort Wagner, ve dne v noci, vystaven tm nepetrit palb. Od
brzkho svitu ostelovala lo New Ironsides nebo est monitor, nkdy tak vechny lod
dohromady, zem, na kterm se pevnost nachzela. Projektily z coehoornovch mod,
dopadajc tm kolmo k zemi, si nenavn hledali obti i v tch nejzastrenjch koutech
fortu. Lto je na jihu velice tepl a slunce nesnesiteln pl. Tento efekt byl jet zintenzivnn
tm, e slunen paprsky se odrely od blho psku, kterm byl ostrov pokryt. Obas byl
ostrov vystaven prudkm lijkm, bhem kterch bylo sice mustvo na kost promoeno, ale
aspo na chvli si odpoalo od nesnesitelnho vedra. ivot vojkm neulehoval ani otesn
zpach z rozkldajcch se mrtvol vojk, zdechlin kon a kazcho se masa. Obrovsk mrana
ltajcho hmyzu, pilkan k tto nevdan hostin, zpsobovala vojkm jen o nco mn
bolestivj zrann ne stely z protivnkovch puek. Voda mla na ostrov vt cenu ne
Whisky. Jdlo, kter bylo v mst ppravy pomrn kvalitn a chutn, se po 48 hodinovm
transportu z Charlestonu a pes Cummings point stvalo nepoivatelnm. Ovzdu v krytech
bylo nasyceno kouem, pachem petroleje a krve. Nkte mui tak radji riskovali zrann
neptelskou palbou a odpovali mimo n.
Neustl hmn vlastnch dl a exploze neptelskch projektil brnili ve spnku a
odpoinku. Ztrty v adch obrnc nebyly nijak zvratn, avak kad den neustle
pibvala na seznam rannch a mrtvch dal jmna. Amputovan konetiny byly
zahrabvny v psku. asto se vak stvalo, e konetinu brzy nsledovalo i tlo nebohho
vojka. Pouze ve zvltnch ppadech nebo na pokyn velcch dstojnk se tla pevela
k dnmu pohbu v Charlestonu. Vechny takto strven dny pechzely do tdn a ty do
msc a po celou dobu stli mui ve Fortu Wagner tv v tv smrti.
Posdka Fortu Wagner se rozhodn nechovala pasivn a piln optovala palbu
neptelskch dl. Nkter z monitory byl tce pokozeny a musely opustit djit bitvy.
Nkter z nich se ji nevrtily. Palba veden proti oblhacm opevnnm byla velice pesn a
zpsobovala nepteli nezanedbateln ztrty. V noci se obsluhy dl pidvaly k pracovnm
skupinm, provdjcm opravy val, traverz a kryt. Denn reim tak zahrnoval boj ve dne a
prci v noci.
Nen v lidskch silch pekat dlouhodob takovouto fyzickou a psychickou zt.
Vojci byli naprosto vyerpni a museli bt nahrazovni erstvmi jednotkami. Mustvo se
stdalo po maximln esti dnech. U pchoty byla maximln doba pobytu v pevnosti
stanovena na ti dny.
Po 30. ervenci se vak doprava zsob a posil na ostrov dosti zkomplikovala, jeliko
federln vojska se propracovala na dostel ke Cummings Point a umstila zde dlostelectvo.
Pouze s velkm rizikem zde nepravideln piplouvaly konfederan parn lod. Jedna
z parnch lod, Sumter, byla omylem potopena konfederanm dlostelectvem ze Sullivans
Island v domnn, e se jedn o lo neptelskou. V poslednch dnech ped evakuac bylo
zsobovn a rotace mustva zajiovna s pomoc malch plavidel, kter poskytlo
konfederan nmonictvo. asto vak byla plavidla napadna palbou a obas, i celou
posdkou, zajata osdkami federlnch nch lun, kter ve vodch v okol ostrova
hldkovaly.







Pibliovn se federlnch vojsk

26. ervence byly prce na druh paralele dokoneny. Krom, ji v pedchozm textu
zmnn, pekce proti pchot, byla tvoena 290 yard dlouhm postavenm pchoty a
lehkho dlostelectva. V pozicch byla tak ti 30-ti libern dla Parrot a jedno poln dlo
Wiard. Po 15. srpnu byla do postaven osazena dv osmipalcov a est 100 libernch dl
Parrot. Tato dla mla vst palbu na Fort Sumter, vzdlen 3525 yard. Ve stejnou dobu byla
v prvn paralele dokonena tzv. Naval battery. V t byla osazena dv 200 libern dla Parrot a
dv 80 libern dla Whitworth. Baterie byla urena k vytvoen prlomu v opevnn Fortu
Wagner (obr. 25)
(6)
. V tm stejn linii jako Naval battery se nachzela baterie Reynolds,
vyzbrojen jednm 300 libernm, dvma 200 libernmi a tymi 100 libernmi dly Parrot (obr.
28).
(6)
Vechna dla baterie se podlela na bombardovn Fortu Sumter 17. a 23. srpna.




Obr. 24: Dv osmipalcov dla v Naval battery









(6) Podle jinch pramen byly v baterii osazeny jet nsledujc zbran: tyi poln dla re
3 palce, dv dla Weird re 3,67 palce, pt oblhacch mod re 8 palc



Obr. 25: Dv 80-ti libern dla Whitworth v Naval battery






Obr. 26: Pln Naval battery dle plukovnka Edwarda Serrela



Obr. 27: Schematick znzornn Naval battery podle Brookse (pro srovnn)






Obr. 28: Pln baterie Reynolds podle Serella






Tet paralela byla dokonena 9. srpna. Letm sapa se piblila a na 500 yard
k Fortu Wagner. V dalch pracch vak unionistm brnily konfederan baterie a
ostelovai. Vznikly tak pochybnosti, zda vbec bude mon budovat dal zkopy v jet
vt blzkosti fortu. A do 18. srpna byly operace proti Fortu Wagner pozastaveny a veker
sil bylo pesmrovno k umlen Fortu Sumter. Toto peruen se ovem netkalo
nmonictva, kter nadle pokraovalo v ostelovn Fortu Wagner a Baterie Gregg. Od 16.
do 24. srpna se trnct 100 a 300 libernch kann Parrot zamilo na Fort Sumter. Celkem
bylo vypleno 5009 projektil o celkov vze 552 683 liber. Stelba byla as od asu
naruovna protibaterijn stelbou z Fortu Wagner. Unionistm se ani palbou z mod a dl
umstnch na lodch nepodailo jianm tuto innost zarazit. Dokonce se museli uchlit
k tomu, e na as tk dla soustedila palbu prv na Fort Wagner. V jedn chvli v adch
Unie dokonce panovalo pesvden, e konfederovan dok vyadit z innosti jejich
nejt baterie jet ped znienm Fortu Sumter.
V noci, 18. srpna, byly opt zahjeny operace proti Fortu Wagner. Sapa vedouc zleva
do tet paralela byla dobudovna na pln profil. Velk plivy a boue, kter jsou pro toto
obdob typick, zpsobily, e zkopy byly do hloubky 2 stopy zaplaveny. st pedprsn byla
doslova splchnuta vodou. Baterie v prodlouen sti druh paralely (Surf Battery) jen taktak
unikla plnmu znien, kdy byla jej 1/3 pi jedn z bou odplavena do moe. Jej vzbroj
vak byla, v obavch ped inky boue, vas staena. Prce na sap i pes aktivn odpor
jian stle pokraovaly.
21 . srpna byla ve vzdlenosti 300 yard od Fortu Wagner otevena tvrt paralela.
Spojen zajiovaly letm a pln sapy. V mstech tvrt paralely je bhem plivu prostor mezi
pobem a bainou pouze 160 yard irok.




Obr. 29: Tet paralela


Obr. 30: tvrt paralela







innost dlostelectva

Bhem tm nepetrit stelby se dlostelci dokonale zamili na sv cle. Unionist
mly kvalitnj vzbroj a munici, take jejich palba byla mnohem pesnj a innj.
Obsluze osmipalcovch dl se podail skvl zsah, kdy se jim podailo pmm zsahem
vyadit z boje jeden z mod ve Fortu Wagner. Obrnnec New Ironsides a monitory vedly
ze svch 11-ti a 15-ti palcovch dl rikoetovac palbu. Projektily se odrely od hladiny
moe nebo od ple a pekutlely se do dlosteleckch postaven nebo na bankety na vnitn
stran valu. k se, e jednou z obt tto palby byl kapitn enist Wampler, kter do
pevnosti dorazil velmi krtce ped svou smrt. Okolnosti jeho smrti byli nsledujc. Posadil se
do kesla, kter patilo doktoru H. B. Horlbeckovi, aby napsal dopis sv rodin. Strail napsat
pouze: M drah eno a dt.., kdy byl roztren vedv explodujcm projektilem. Zemel
okamit, bez bolesti. Zvlt nebezpen byly modov stely, kter vtinou explodovaly
nad fortem nebo uvnit.
Kdy je palba konfederanch dl hodnocena jako mn inn, je teba si uvdomit,
e nejvt r ve Fortu Wagner byla 10-ti palcov kolumbida, kter navc nebyla v pln
nejlepm technickm stavu. Dlostelci rovn nebyli, jako jejich protivnci, chrnni
pancem obrnnch lod nebo dlosteleckch v monitor. Po bitv zhodnotil unionistick
generl Dahlgren pesnost palby obrnc na lostvo Unie celkem pozitivn. 17. srpna se New
Ironsides piblila na 900 yard k ostrovu a byla zasaena celkem 31 krt pevn z Fortu
Wagner a Baterie Gregg. Bhem operac proti Morris Island vyplilo devt obrnnch lod
celkem 8026 projektil o celkov hmotnosti 653,5 tuny a bylo zasaeno celkem 882 krt,
pevn projektily kalibru 10 palc. Baterie jian bhem oblhn rozhodn nezstvaly
neinn. Dla z Fortu Wagner prakticky pokad odpovdala na palbu z moe. Palba byla
ukonena a v okamiku, kdy bylo bombardovn Unie ji tak intenzivn, e obsluhy bateri
zahnalo do kryt. Jeden z 10-ti libernch kann zanechal na vch monitor pomrn
vrazn stopy. Pokud by byla stejn dobe men palba vedena z dl vtch r, byla by
situace nmonictva federace nesrovnateln sloitj.


Ostelovai

Jet nebezpenj ne veker dlosteleck bombardovn byli ostelovai. Od
brzkho rna a do podveera ostelovai opatrn vyhleli ze svch postaven, zpevnnch
pytli s pskem a bedliv ptraly po jakmkoliv nznaku pohybu v neptelskch linich.
Vojci na obou stranch si mohli bt jisti, e jakmile se nad pedprsn objev jejich epice
nebo nedej boe ruka i jin st dla, stanou se okamit terem palby ostelova lecch
ve vzdlenosti a 1000 yard. Obvyklm trikem bylo nasazen epice na nabijk a jej
vystren nad pedprse. Pokud ji neptelsk ostelova zashnul a byl tak troufal, e
vyhldl ze svho krytu, aby se pesvdil o vsledku sv stelby, byl okamit zasaen
palbou svho, domnle mrtvho, protivnka. Jeden z dstojnk konajcch obchzku Fortu
Wagner se podval skrze jednu ze stlen na postup neptelskch oblhacch prac. Ped
nebezpem jej varoval vstel a nsledn dm vychzejc z jednoho z hnzd ostelova.
Stihl se skrt prv v okamiku, kdy projektil proltl stlnou. Ne vichni vak mli takov
tst. Mnoho podobnch phod skonilo prstelem hlavy. Oslniv pesnosti stelby bylo
dosaeno dky pukm Whitworth vybavenm teleskopem. Jejich dodvku do Fortu Wagner
obstaral kapitn S. A. Asie. Palba z tchto puek byla inn na vzdlenost 1500 yard. Zbra
mla dosti siln zptn rz, take ostelovai mli asto pohmodn obliej. ern koleko
kolem oka bylo jejich poznvacm znamenm.

Jezdectvo

Jezdectvo vykonalo pro obrnce neocenitelnou slubu. koly, kter jezdci plnili byly
velmi nron a hlavn nebezpen. Byli toti vyuvn jako kuri mezi Fortem Wagner a
bateri Gregg. Jakmile jezdci vyrazili na cestu, okamit se stali terem palby ostelova a
dl. Kad nov kol pro n znamenal zvod o ivot. asto jen o vlsek unikli jist smrti.
Napklad vojni F. C. Davis a W. W. Pemberton pili bhem doruovn depe o sv kon.
Pokud se poslala velmi dleit zprva, byli k jejmu doruen ureni dva kuri, aby byla
vt pravdpodobnost, e alespo jeden z nich doraz do cle. Bhem toku 18. ervence se,
krom doruovn depe, jezdectvo aktivn podlelo na odren federlnho toku.


Signln sbor

kolem signalist bylo zprostedkovat komunikaci mezi velenm a bojujcmi
jednotkami. A se to nezd, prce signalisty byla rovn velice nebezpen. Stanovit
signalist bvala obvykle na nejvych a zdaleka dobe viditelnch, stech pevnostnch
objekt. Pi sv prci byli tak vystaveni soustedn palb ostelova a dlostelc. Pomoc
prapork pedvali zprvy tak nap. do Charlestonu. Signalizovali dosti o doplnn
posdky nebo poadovali pedn dalch rozkaz. Bez jejich obtav prce by se obrana
Morris Island stala mnohem obtnj. Jen dky vasnmu pedvn informac a rozkaz
mohly konfederan jednotky vst innou obranu.


Chirurgov a kaplani

V nejvt vav, uprosted hrznch vjev, plnili chirurgov a kaplani zodpovdn
sv koly. V otesnm vedru a zpachu, kter panoval uvnit patn vtranch kryt
zaplnnch dmem z petrolejovch lamp, museli chirurgov, od rna do veera, oetovat
rann. Kaplani s klidnou tv kleeli vedle rannch a umrajcch a poskytovali jim tchu.
Jednm z nejznmjch kaplan byl reverend S. E. Axson, kter asto doprovzel vojky do
jejich bojovch postaven. Zstval s nimi po celou dobu bitvy a sdlel s nimi vechna
nebezpe. Povzbuzoval je v rozhodujcch okamicch bitvy. Umrajcm vykonal
neocenitelnou slubu, kdy jim slbil, e jejich posledn slova petlumo pozstalm.


tok na pedsunut steleck postaven

Na nzkm hebeni, ve vzdlenosti 240 yard ped Fortem Wagner, se nachzely
pozice konfederanch ostelova. Ti zpsobovali federlnm enistm a dlostelcm tk
ztrty. Brigdnmu generlovi Terrymu bylo nazeno, aby steleck postaven dobyl. 21.
srpna bylo zahjeno z monitor ostelovn steleckch postaven a blzkho Fortu Wagner.
Bhem jedn minuty bylo vypleno prmrn 60 ran. tok zapoal ped setmnm. Generl
Hagood vak sv pedsunut jednotky poslil a tok byl odraen.






Prvn tok na Baterii Gregg

24. srpna byl uinn prvn pokus o dobyt Baterie Gregg. tok byl veden z Vincents
Creek. Velitelem baterie byl v t dob poruk R. C. Gilchrist. Jianm se podailo zskat
ifrovac kd, take byli schopni rozlutit komunikaci mezi federlnm nmonictvem a
pozemnmi jednotkami. O toku tak byli velice dobe informovni. Zprvy o chystanm
toku potvrdilo tak tk ostelovn baterie dlostelectvem Unie. Bhem bombardovn
byla rozmetna jedna traverza a zemina pohbila obsluhu dla v jejm postaven.
Z dobrovolnk byla okamit vytvoena skupina pod velenm seranta Browna, kter se
ihned pustila do vyproovn zaiva pohbench spolubojovnk. Zachrnci byli po celou
dobu vystaveni prudk palb dlostelectva a ostelova. Bhem akce byli dva z nich zabiti.
Dla v Baterii Gregg byla zamena tak, aby podln postelovala Vincents creek tsn nad
hladinou a behem. V pedpol byly rozmstny hldky, kter mly vas informovat
dlostelce o neptelsk innosti. Kolem plnoci se svtlo msce zaalo odret od zeen
vody, ptomnost neptele byla prozrazena a ihned byl vysln signl dlostelcm. Kanny
byly nabity karti a bhem pti minut byl neptelsk vsadek zlikvidovn. O pesnosti
palby svdil kik rannch a praskot deva rozstlench lun.




Obr. 31: Vez z mapy zobrazujc polohu Fortu Wagner a Baterie Gregg



Obr. 32: Plnek Baterie Gregg zachycujc jej podobu ped evakuac Morris Island. Autor
plnku Craig Swain





Obr. 33: Skica Baterie Gregg




Dobyt pedsunutch pozic Fortu Wagner

Po toku z 21. srpna nsledoval 25. dal, opt nespn, pokus o dobyt steleckch
pozic Konfederace ped Fortem Wagner. Pozice byly udreny dky heroick obran 61.
Severokarolnskho a 54. pluku z Georgie. Jednotky Unie utrply bhem akce tk ztrty. Na
stran Konfederace bylo 5 mrtvch a 19 zrannch.
Nsledujcho dne byl Fort Wagner opt vystaven intenzivnmu bombardovn z moe
i z pevniny. Ke kod obrnc bylo bhem pedchoz noci perueno spojen s velitelstvm
v Charlestonu, take obrnci nemohli dat o posily a munici. Proti pedsunutm postavenm
byla vrena obrovsk pesila federlnch jednotek. V tto situaci se obrnci ze svch
postaven sthli. Unie tak mohla otevt posledn, ptou paralelu (obr. 34).



Obr. 34: Pt paralela





Zatek konce

Masivn zdi Fortu Sumter byly dlostelectvem Unie pemnny na hromady sutin.
Konfederanm dlostelcm u nezbvalo nic jinho, ne zstat pasivn. Tk vzbroj, kter
odvedla kus dobr prce 7. dubna, byla pemstna do obrannch postaven ve vnitnm
pstavu v Charlestonu. Dlouh a tvrdojn obrana Fortu Wagner splnila svj el. Brna do
Charlestonskho pstavu tak nebyla otevena pouhm dobytm Fortu Sumter. Dlosteleck
baterie lemujc vnitn pstav byly pipraveny se postavit stejnmu nepteli, kter se potkal
s posdkou na Morris Island. Neptel se prozatm ani jednou nepokusil proniknout do
pstavu. Velitel flotily Unie si oividn neuvdomoval, jak inn mohou bt jeho obrnn
lod. Jeho chvle pila v okamiku, kdy skonila obrana Fortu Wagner.
Po oteven pt paralely se federln vojska nachzela ve vzdlenosti pouhch 250
yard od vstupu do Fortu Wagner. Oblhac opevnn byla nyn vtsnna na nejum mst
ostrova. Pi bouch se pes tuto zkou plochu zcela bn pevalovaly vlny. Kapitn Cheves
zde pi stavb pevnosti nechal vyhloubit pkop, kter se pi kadm dalm plivu samovoln
rozioval. Dle ne k tto pekce ji nebylo mono sapu vybudovat.
V zkm prchodu byl konfederanmi enisty vybudovn dmysln systm
vbunch pekek (v dobov terminologii torpda). Nstrahy byly odpalovny
nalpnutm na spoutc mechanismus. Jednalo se vak o dvousenou zbra. Jejich
ptomnost brnila protitokm obrnc, take ve skutenosti sp chrnily oblhatele.
Federln vojska ji byla nyn tak blzko Fortu Wagner, e baterie na James Island u
je nemohla obtovat palbou do boku. Oblhatel tak byli vystaveni pouze palb dl a
ostelova z pevnosti. Jasn svit msce v noci, stejn jako plc slunce ve dne odhalovali
innost oblhatel a ztrty mezi federlnmi sapry povliv narstaly. Byl vydn pkaz,
aby byla posdka pevnosti drena v achu nepetritou palbou lehkch Coehoornovch
mod a aby se tk dla pokusila probt stropy kryt. V souladu s tmto rozkazem byly
do pednch lini pemstny lehk mode. Tk dla se zastlela na pevnost a byla
pipravena k dlouhotrvajc palb. Pro uchovvn zsob munice byl vybudovn velk a
odoln kryt. Dle byla zajitna spoluprce s obrnnou lod New Ironsides (obr. 35).



Obr. 35: USS New Ironsides
Posledn bombardovn

Rno, 5. z 1863, spustilo palbu 17 oblhacch a lehkch mod, tinct 100, 200 a
300 libernch dl Parrot. New Ironsides zaujala pozic ve vzdlenosti jedn mle a spustila
palbu ze svch osmi dl re 11 palc. Jej projektily vybuchovaly jak nad fortem, tak na jeho
vnitn ploe. Toto dsiv bombardovn trvalo celch 24 hodin, bhem kterch bylo
vypleno 1411 projektil o celkov vze 150 505 liber. 22 330 liber eleza zashlo kryt
v pevnosti. Bhem noci, kdy byla palba lehkch mod nejvce dan, bylo mono ve
vzduch napotat vdy minimln tyi koule. Posdka pevnosti se krila v krytech, za
traverzami nebo za pedprsnmi val. Konfederan dla na palbu neodpovdala. Bojit bylo
osvtleno silnmi karbidovmi lampami, kter doslova promnili noc v den. Obrnci byli
intenzivnm svtlem oslepeni a federln sapi mli ideln podmnky k prci. Federln
dlostelci dky osvtlen stleli se stejnou pesnost jako ve dne. Obrnci se neodvaovali
opoutt sv kryty, jeliko by to pro n znamenalo jistou smrt.
Bhem nonho bombardovn se federln enist, ani by byli ohroovni palbou
obrnc, propracovali a k pkopu.
Do tto chvle byl Fort Wagner vystaven tm nepetrit palb z moe a pevniny
trvajc 57 dn. Po neuvitelnm sil, nasazen znanho mnostv pracovnch sil a spoteb
velkho mnostv materilu se federln vojska krok po kroku propracovala a k pkopu.
Vtina dl ve Fortu Wagner byla bu zniena nebo neschopn palby. Doprava zsob a
novch jednotek byla velice obtn a nebezpen. Na pevnin shromdila armda Unie vce
ne 11 500 mu, kte byli podporovni silnm lostvem, kter opanovalo vody v okol
Morris Island. Karbidov lampy umstn, v bezpen vzdlenosti, na monitorech osvtlovaly
bojit. Ostelovai bedliv sledovali pohyb v pevnosti a stleli po vem, co se hnulo. Prce
na opravch opevnn tak nebylo mono provdt.
Generl Beauregard vyslal 10. z zstupce enist plukovnka Harrise a kapitna F.
D. Lee, aby provedli prohldku pevnosti, provili monosti dal obrany a zaznamenali
v jakm stavu dokonenosti jsou neptelsk oblhac opevnn. Po obdren inspekn zprvy
se generl rozhodl vydat rozkaz k evakuaci ostrova.


Nmon tok na Cummings point

Bhem boj na Morris Island sehrla Baterie Gregg prozatm pouze druhoadou roli.
Jej posdka vak byla kad den vystavena tkmu dlosteleckmu bombardovn z moe i
z pevniny. V noci, ped zahjenm evakuace, se vak ml stt Cummings point clem toku
z moe. V nedli veer u bylo z innosti neptelskho lostva zejm, e brzy dojde
k toku. Plukovnk Keitt, kter byl nyn velitelem ostrova pisunul do Baterie Gregg posily.
Mustvo bylo uvolnno z 28. pluku z Georgie a 25. Jihokarolnskho pluku. Jednotky zaujaly
postaven mezi pahorky lecmi v prostoru mezi Fortem Wagner a Bateri Gregg. Bhem
zaujmn bojovho postaven byli stelami z mod zabiti kapitn Haines (28. pluk
z Georgie) a poruk R. A. Blum (25. pluk z Jin Karolny). Ve stejnm okamiku zaali
baterii ostelovat dva monitory. O tvrt na dv rno byla vyplena signln raketa a byl
zahjen tok. Bhem nkolika minut bylo zpozorovno 15 20 lun, kter pevely
federln pchotu pes Vincents creek, do mst mezi bateri Gregg a Fortem Wagner. Obrnci
nechali dojt tonky na malou vzdlenost. Kapitn H. R. Lesesne, velitel Baterie Gregg,
vydal rozkaz k zahjen palby z 9-ti palcovch dl Dahlgren nabitch karti. Velitel 27.
pluku z Georgie, major Gardner, vyslal vstc nepteli sv mue, kte jej zatlaili do pedem
urench mst, ve kterch se soustedila dobe men a intenzivn palba z runch zbran.
K obrann palb se pidalo dlostelectvo Fortu Moultrie a bateri Bee a Mitchell.
luny pluly staten kupedu a ostelovali obrnce z houfnic. Palbu optoval, svmi dvma
houfnicemi, tak kapitn J. R. Macbeth. Unionist byli brzy pinuceni k stupu. Ztrty
tonk nebyly pesn znmy, jeliko vtina mrtvch a rannch byla odnesena do lun. O
innosti obrann palby vak svdilo nkolik mrtvch tl a sti lod vyplavench na beh.


Pprava na evakuaci

6. z, po setmn, zaujaly konfederan obrnn lod postaven pobl Fortu Sumter.
Jejich dla byla zamena smrem na Cummings point, vchodn od Baterie Gregg. Ve
stejnm okamiku byly baterie na James Island pipraveny postelovat vodn hladinu ped
bateri Gregg. Transportn parn lod zakotvily uvnit pstavu na Cummings point a
oekvaly nalodn mustva, kter k nim mlo bt pepraveno na lunech. Po setmn bylo na
Cummings point pipraveno 40 transportnch lun s posdkou zkuench vesla. Plukovnk
Keitt, spolu s podplukovnkem J. G. Pressleym, majorem Gardnerem, kapitnem Crawfordem
a kapitnem T. A. Hugueninem, inili ve potebn k zahjen evakuace.
Pes den pokraovalo intenzivn bombardovn, dochzelo ke ztrtm na ivotech a
zdravotnci byli pln vyten p o rann. Reverend Andrew Dickson uspodal v ptm
krytu mi. Modlitby a zpvy byly doprovzeny nkem rannch a ohluujcmi vbuchy.
S pchodem noci bylo rotm C a E z 25. pluku nazeno, aby opustily sv pozice mezi
psenmi pahorky. V och neptel byl tento manvr interpretovn jako vmna unavench
jednotek za nov. V noci byly z pevnosti staena rota E pluku lehkho dlostelectva a 28.
p pluk z Georgie. Ob skupiny zaujaly postaven ve zvlnnm ternu mezi Fortem Wagner
a Bateri Gregg, kde se ji nachzel 27. pluk z Georgie. Rann byli mezitm odeslni na
Cummings point. Rota I z 25. pluku dobrovolnk z Jin Karolny se rozthla po obvodu
Fortu Wagner, do mst, kter ped tm zaujmal 28. pluk z Georgie. Jednotky udrovaly
nepetritou palbu, aby byla v nepteli vyvolna domnnka, e postaven bylo posleno
erstvmi silami.
Generl Gilmore nadil brigdnmu generlovi Terrymu, aby rno, v 9 hodin, za
odlivu, provedl tok na Fort Wagner. Ji v noci byli tonci soustedni v zkopech.


Evakuace

Ve vlce snad ani neexistuje sloitj kol, ne provst po moi evakuaci izolovan
pevnosti, za ptomnosti neptelskch sil. Unionist byli ve velk pesile. elo jejich
tonch kolon bylo pipraveno na konci sapy, kter dosahovala a k hran pkopu.
Chladnokrevnost, odhodlanost, rozhodnost a poslunost mustva, kter si bylo vdomo
vnosti situace, byly klem k spchu. Jeden jedin dezertr mohl zhatit vechny nadje na
spch. Blila se zvren fze oblhn a slva Fortu Wagner se mla stt nesmrtelnou.
V adch Unie panovalo podezen, e v okol Fortu Wagner dochz k neobvyklmu
pohybu konfederanch jednotek. Nikdo vak nebyl schopen ct, jestli se jedn o evakuaci
nebo o psun posil. Fort Wagner byl opt osvtlen z moe vkonnmi karbidovmi lampami.
Svtlo vak paradoxn napomohlo jianm skrt jejich skuten zmry, jeliko z pevnosti
byl vren stn smrem ke Cummings point.




V nedli, v devt hodin veer, informoval kurr plukovnka Keitta, e lod na
Cummings point jsou pipraveny k zahjen evakuace. Nejdve byli evakuovni rann.
Obdivuhodn disciplna posdek lun byla jednm z klovch faktor pro spnost
zchrann operace. Pokad, kdy jedna lo se svmi pasary odplula k transportnm lodm,
ihned na jej msto pirazila dal. Ve probhalo za naprostho ticha a bez jakchkoliv
zmatk.
25. pluk dobrovolnk z Jin Karolny dostal za kol krt stup jednotek z pevnosti.
Pokad, kdy dorazil z Cummings point kurr se zprvou, e ustupujc jednotky byly
spn nalodny, odeslal podplukovnk Pressley dal jednotky na msto nalodn. Zbvajc
jednotky neustle roztahoval po uvolnnm obvodu fortu a pikzal jim udrovat palbu. Na
zvr zstal ve Fortu Wagner pouze on s rotou I a F. Psek tlumil kroky ustupujcch a nikdo
z nich se neodvil promluvit hlasitji ne epotem.
Federln jednotky, nachzejc se asi 30 krok od pevnosti nemly tuen, e je ji
tm przdn. O plnoci u nebyl ve fortu jedin dlostelec. Poslednmi, kdo opustili
pevnost, byli spolu s 35 mui z rznch jednotek kapitn Huguenin, kapitn C. C. Pinckney,
kapitn Edmund Mazyck, kapitn Harry Bryan a poruk James Ross. Tito mui mli za kol
plnit funkci zadn stre a provst destrukci Fortu Wagner.
V baterii Gregg nechal kapitn C. E. Kanapaux, velitel lehkho dlostelectva,
zatlouct sv dla. Stejn tak uinil kapitn H. R. Lesesne, velitel dlostelc v baterii. Hodinu
po plnoci byla posdka baterie bezpen nalodna. Nsledn byl vydn pkaz k proveden
destrukce Fortu Wagner a Baterie Gregg. Ve Fortu Wagner tak uinil kapitn Huguenin a
v baterii Gregg kapitn Lesense. Byla uinna vechna potebn opaten, aby byla destrukce
inn. Nloe mly explodovat v okamiku, kdy ji budou vichni bezpen nalodni.
Kapitn Huguenin se ve frotu zdrel ponkud dle, ne bylo nutn, aby se pesvdil, e
zpaln ra opravdu ho. Kapitn Lesense zjistil, e jeho zpaln ra ho mnohem
rychleji, ne se pedpokldalo a proto ji peruil. Dky tomu byl mum z Fortu Wagner
poskytnut as, aby bez komplikac ustoupili. Teprve a proli, zaplil ru znova. Cel
skupina z Fortu Wagner, krom kapitna Huguenina, kter zstal vzadu kvli zrannmu
koleni, se nalodila do lunu, jeho posdce velel poruk Odenheimer. Ve stejn chvli vak
vody v okol Cummings point kiovaly federln luny. Dva luny s 19 nmonky a 27 leny
zadn stre ji byly zajaty. Poruk Odenheimer se vak smle, pod palbou houfnic
z dlovch lod, rozhodl k vyplut na moe. Vichni byli velmi pekvapeni, kdy je v posledn
chvli zastavil kapitn Huguenin, kter se k nim brodil vodou hlubokou a po ramena.
Posdka lunu mu pomohla do lodi a vichni odpluli do bezpe.


Obsazen Fortu Wagner federlnmi jednotkami

Vojci Unie byli opravdu zaskoeni tm, e pevnost nalezli pln przdnou. Ve zprv
o obsazen pevnosti lo rozpoznat jen patn skrvan rozarovn nad tm, e veker sil,
vynaloen na ppravu toku, bylo zbyten. Nloe, ktermi mla bt provedena destrukce
Fortu Wagner, nevybuchly. Kdyby se tak stalo, federlov by se jist dovtpili, e postaven
je evakuovno. Dla ponechan jiany v pevnosti byla pouze chabou vlenou trofej. Hodila
se akort tak do starho eleza. Na znamen vtzstv byla nad Fortem Wagner vyvena
federln vlajka, kter nahradila pr tepotajcch se vlajeek Konfederace.





Shrnut
Bhem bojovch operac, kter trvaly 58 dn, pekaly posdky Fortu Wagner a
Baterie Gregg o celkovm potu 1600 mu, toky mnohem silnjho protivnka, kter ml
k dispozici 11500 mu, obrnnou lo New Ironsides, osm monitor a 5 dlovch lun.
Bhem marnch snah o rozstlen pevnosti, byla kad jedna libra psku, pouit k jej
stavb, peorna 2 librami eleza. Po skonen bombardovn vak nebyla odolnost
pevnostnch zazen nijak vn naruena. Od ervence do 10. z utrpla Konfederace
ztrty ve vi 672 mrtvch a rannch. Kdy od celkovho mnostv ztrt odeteme mrtv a
rann z vylodn 10. ervence a dvou tok z 11. a 18. ervence dostaneme slo 327. Prv
tolik vojk bylo zabito nebo utrplo zrann bhem tm nepetritho bombardovn
vojsky Unie. Mrtvch bylo 47 a rannch 280. Velk st rannch utrpla pouze lehk
zrann.
Dny, tdny a msce, po kter posdka Morris Island vzdorovala pesile, byly vyuity
k budovn obrany kolem Charlestonu a v jeho pstavu. Spousta dl byla do obrannch
zazen pemstna z Fortu Sumter. Spolu s dly putovaly na obrann perimetr tak jejich
obsluhy
(7)
. Piln konfederan enist pemnili tuto hromadu sutin v siln, pchotn, oprn
bod (obr. 36). Materil pouvan ke stavb byl bhem noci potaj doven z Charlestonu.
Co tedy unionist, po vynaloen nezmrnho sil, spotebovn obrovskho mnostv
vlenho materilu a stralivch obtech na ivotech, bhem onch dvou msc zskali?
Podle pln generla Gilmora bylo clem obsazen Morris Island zskat vhodn postaven
pro znien Fortu Sumter, kter pedstavoval pekku proti prniku lostva do pstavu
Charleston. Pedpokldalo se tedy, e po jeho eliminovn bude cesta do kolbky
secesionismu voln. 30.srpna, od rna do veera byl Fort Sumter ostelovn z 32 libernch
kann. Jeho loha v obran Charlestonu ji byla miziv. 18 msc pot vak lostvo stle
setrvvalo ve vnjm pstavu a posdky mohly pozorovat ve budov v Charlestonu pes
kopce Morris Island. Po celou dobu plily 200 a 300 libern kanny Parrot z Cummings point
na cle ve mst. Mezi orientan body na kter se dlostelci zastleli patila napklad v
kostela St. Michaels. Palba vak nebyla pli efektivn. 18. nora se vstc federlnmu
lostvu vydal lun se zstupci msta, kte admirlu Dahlgrenovi sdlili, e vechny
konfederan jednotky ji msto opustily a na mst zanechaly sv dla. Pot, bez jakchkoliv
problm pipluly do vnitnho pstavu federln monitory a dlov luny.
V anlech armdy Unie dobyt Fortu Wagner oznaovno jako velk vtzstv. Tuto
akci lze vak jen st nazvat velkm vtzstvm. Za dva msce se podailo 11 500 mum
vytlait zpoza psench pahork 740 obrnc, a postoupit o pl mle vstc Charlestonu.
Cel svt se tak mohl pesvdit o tom, e dobe vybudovan poln opevnn, brnn
odhodlanmi a dobe vycvienmi mui, m vy hodnotu ne jakkoliv klasick pevnost
s masivnmi, zdnmi hradbami.
V souasnosti je Fort Wagner srovnn se zem. Nezaslouilo se o to vak neptelsk
dlostelectvo, ale matka proda. Vechny valy, traverzy a kryty byly postupn odvty
vtrem nebo splchnuty vodou.






___________________________________________________________________________

(7) Podle jinch pramen zstalo ve Fortu Sumter 40 dl


Obr. 36: Trosky Fortu Sumter pemnn polnm zpsobem na pchotn oprn bod (slabou arou je vyznaena pvodn podoba pevnosti)
Ploha 1: Historick fotografie Fortu Wagner






Obr. 1: Pohled od Fortu Wagner k Baterii Gregg













Obr. 2: Jin fronta Fortu Wagner














Obr. 3: Stdn str ve Fortu Wagner










Ploha 2: Historick fotografie oblhac baterie Reynolds




Obr. 1: Oblhac mode ve federln baterii Reynolds
























Ploha 3: Detaily oblhacho opevnn armdy Unie




Obr. 1: Pdorys baterie Strong




Obr. 2: ez bateri Strong



Obr. 3: Pdorys baterie Kirby


Obr. 4: Pdorys bateri Stevens a Reno





Obr. 5: ez bateri Reno



Obr. 6: Baterie Hays pdorys levho kdla baterie




Obr. 7: ez levm kdlem baterie Hays



Obr. 8: Pdorys pedsunutho palebnho postaven baterie Hays



Obr. 9: ez pedsunutm palebnm postavenm baterie Hays



Obr. 10: Pdorys palebnho postaven na pravm kdle baterie Hays


Obr. 11: Pdorysy dvou palebnch postaven baterie Hays




Obr. 12: ez jednm z palebnch postaven z obr. 11


Obr. 13: Pdorys modov baterie O Rorke






Obr. 14: Pdorys modov baterie



Obr. 15: Pdorys baterie Weed




Obr. 16: Pdorys sapy mezi prvn a druhou paralelou




Obr. 17: ez sapou mezi prvn a druhou paralelou


Obr. 18: Pdorys sapy mezi prvn a druhou paralelou



Obr. 19: ez sapou mezi prvn a druhou paralelou



Obr. 20: Pdorysy baterie Brown a baterie houfnic



Obr. 21: ez veden pes baterii Brown a baterii houfnic




Obr. 22: ez pchotnm postavenm a traverzou (z pdorysu na obr. 20)



Obr. 23: Pdorysy bateri Meade a Rosecrans



Obr. 24: Pdorys kryt cesty mezi druhou a tet paralelou



Obr. 25: ez krytou cestou mezi druhou a tet paralelou



Obr. 26: Pdorys baterie Kearny




Obr. 27: ez bateri Kearny






Obr. 28: Pdorys modov baterie ve tet paralele




Obr. 29: ez modovou bateri a pchotnm postavenm ve tet paralele







Obr. 30: Pdorys postaven pro zlohy mezi druhou a tet paralelou





Obr. 31: ez postavenm pro zlohy a pekkami mezi druhou a tet paralelou






Obr. 32: Pdorys tet paralely





Obr. 33: ez tet paralelou




Obr. 34: Pdorys postaven pro zbra Requa





Obr. 35: ez postavenm pro zbra Requa




Obr. 36: Pdorys kryt cesty mezi tet a tvrtou paralelou






Obr. 37: ez krytou cestou mezi tet a tvrtou paralelou





Obr. 38: Pdorys sti tvrt paralely



Obr. 39: ez tvrtou paralelou





Obr. 40: Pdorys sti kryt cesty mezi tvrtou a ptou paralelou





Obr. 41: ez krytou cestou mezi tvrtou a ptou paralelou



Obr. 42: Pdorys pchotnho postaven vlevo od tvrt paralely



Obr. 43: ez pchotnm postavenm vlevo od tvrt paralely



Obr. 44: Pdorys pchotnho postaven mezi tvrtou a ptou paralelou



Obr. 45: ez pchotnm postavenm mezi tvrtou a ptou paralelou





Obr. 46: Pdorys steleckho zkopu ped ptou paralelou





Obr. 47: ez steleckm zkopem ped ptou paralelou



Obr. 48: Pdorys krytu pro munici v pt paralele



Obr. 49: ez krytem pro munici v pt paralele



Obr. 50: pdorys sapy ped ptou paralelou (ervn jsou oznaeny konfederan vbun
pekky)



Obr. 51: ez sapou ped ptou paralelou


Obr. 52: Mapa se zaznaenmi oblhacmi opevnnmi na levm kdle pozic armdy Unie



Obr. 53: Mapa se zaznaenmi oblhacmi opevnnmi na ped Fortem Wagner (1. st)







Obr. 54: Mapa se zaznaenmi oblhacmi opevnnmi na ped Fortem Wagner (2. st)





Obr. 55: Mapa se zaznaenmi oblhacmi opevnnmi na ped Fortem Wagner (3. st)
Legenda ke zkratkm pouitm v mapch:

B.P.M. = Bomb proof magazine = kryt pro munici odoln proti stelm velkch r
S.P.M. = Splinter proof magazine = kryt pro munici odoln proti stepinm
Sp.P.Sh = Splinter proof shelter = kryt pro mustvo odoln proti stepinm
Requa = Palebn postaven vcehlavov zbran Requa

= torpedo = vbun nstraha vyroben ze sudu

= torpedo = vbun nstraha vyroben z dlosteleckho projektilu

Eng. = engineer = enist (sapi)

Serv. Mag. = Service magazine = sklad nad a materilu



































Ploha 4: Monitory pouit nmonictvem Unie pi bombardovn
konfederanch pozic na Morris Island




Obr. 1: USS Catskill (1862)



Obr. 2: USS Nahnat (konec 19. stolet)


Obr. 3: USS Nantucket





Obr. 4: USS Patapsco



Obr. 5: USS Keokuk



Obr. 6: USS Montauk



Obr. 7: USS Passaic



Obr. 8: USS Weekhawken



Obr. 9: USS Weekhawken
Prameny a pouit literatura:

1) The confederate defence of Morris Island, Charleston Barbor, by the troops of South
Carolina, Georgia and North Carolina, in the late war between the states, Maj. Robert
C. Gilchrist, 1881
2) http://54th-mass.org/tag/bcf/
3) www.loc.gov
4) http://www.davidrumsey.com/
5) http://www.nps.gov/history/history/online_books/civil_war_series/2/sec10.htm
6) http://ww2.rediscov.com/spring/VFPCGI.exe?IDCFile=/spring/DETAILS.IDC,SPECI
FIC=14256,DATABASE=objects
7) https://markerhunter.wordpress.com
8) http://ilivewithcats.blogspot.cz/
9) http://www.cityofart.net/bship/ru_uragan_class.html
10) http://en.wikipedia.org/wiki/File:USS_Weehawken_(1862).jpg
11) http://www.the-blueprints.com/blueprints/ships/ships-
us/43863/view/uss_passaic__monitor___1864_/
12) http://en.wikipedia.org/wiki/File:USS_Keokuk_h59546.jpg




Autor: Ing. Vladimr Polek
Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz
E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz