ěda ika í v hn n tec ozná &p

n t ě na stopě Stoletá záhada á áh d sibiřské katastrofy
duben 2009 Plující sporťák

agenta 007

te h ika technika

Revoluce v medicíně

Operace bez skalpelu
› tučňák přežije -50 °C m › lišejníky výšku 7 000 ou in › ryby 10 km pod hlad dy › velbloud 7 dní bez vo

Kuba: rozjařený „ostrov svobody”

s l č st společnost t
Největší zvěrstva starověku

h i t ie historie

Život v extrému Přežijí jen ti nejodolnější!

Konec upírů v Čechách
čtětě na straně 17
49,90 Kč, na Slovensku: 2,32 € (69,90 Sk) vychází 20. 3. 2009

DUBEN 2009 SVĚT

Vědci z univerzity v Iově zřejmě odhalili příčnu deprese, která trápí stále větší počet světové populace. Je to pozoruhodné zjištění, ale schopnost našeho mozku vytvářet pocit spokojenosti zřejmě omezuje nedostatek soli a chuťový pocit jejího deficitu v potravě. Podle závěrů vědecké studie je tak sůl přirozeným prostředkem ke zlepšení nálady. Tento poznatek by rovněž vysvětloval, proč se nedokážeme nadměrného solení zbavit, ačkoliv dobře víme, že množství soli v potravě škodí našemu zdraví. Že by snaha o zdravější životní styl byla nakonec jednou z příčin rostoucího počtu pacientů s depresí? Vážení čtenáři, abyste přišli na kloub zákonům genetiky i jiným pozoruhodným vědeckým objevům, nebo se dozvěděli zajímavosti z celého světa a získali patřičný rozhled, nemusíte zrovna šplhat po hrachu setém, dokonce ani po nejvyšších věžích světa. Stačí nasednout do obojživelného auta agenta 007, které vás zaveze do těch nejdrsnějších končin naší planety nejen na souši, ale i v temných mořských hlubinách, kde usilovně bojují o život nejodolnější živočichové a rostliny. Život se pokusíme vypátrat i na Titanu, největším měsíci planety Saturn. Ve vesmíru budeme hledat odpověď také na dosud neobjasněnou katastrofu, která před sto lety postihla Tunguzskou oblast na Sibiři. Pohroma tenkrát naštěstí nezasáhla hustě obydlenou oblast, jako tomu bylo před čtyřmi lety v Indonésii – etnolog

NADĚJE MĚSÍCE

VYDEJTE SE PO STOPÁCH GENETIKY
Miroslav Nožina nám bude vyprávět o současné situaci v nejhůře postižené oblasti Sumatry, kterou tenkrát krutě zasáhla vlna tsunami. Místní obyvatelé už dnes vědí, jak se napříště lépe bránit přírodním pohromám. Víme ale, jestli ustojíme nebezpečí, která si sami připravujeme neustálým zdokonalováním techniky? Můžeme jen doufat, že se jednou proti nám neobrátí snaha o kyborgizaci člověka nebo třeba armáda inteligentních robotů. Dnes nám však technika pomáhá v nejrůznějších oblastech života, například v medicíně, kde vkládá lékařům do rukou nástroje s nedávno zcela nemyslitelnými schopnostmi. Přejeme vám příjemné objevování nových stránek Světa

za redakci Světa Kateřina Sedláková Droščínová

CHYTRÝ JAKO VRÁNA

ODJINUD

Na tomto dávném p ísloví je podle nových výzkum více pravdy, než se kdykoliv d íve p edpokládalo. Krkavcovití pat í mezi nejinteligentn jší ptáky a svými intelektuálními schopnostmi se bez obtíží vyrovnají v tšin savc vÿetn mnoha primát . Dlouho se nap íklad p edpokládalo, že schopnost abstraktního myšlení a vyráb ní nástroj v širším smyslu je vlastní pouze vyšším primát m, tedy lidoop m a ÿlov ku. Teprve laboratorní pokusy z poslední doby prokázaly, že podobné schopnosti mají také zástupci krkavcovitých. Existuje mnoho praktických p íklad jejich vysoké inteligence. Jedna vrána v Anglii nap íklad pokládala na k ižovatku o echy, které potom p ejížd la auta. Vrána vždy poÿkala na rozsvícení ÿerveného sv tla semaforu a teprve poté bezpeÿn slétla k již p ipravené pochoutce. Jedna pozorovaná skupina vran zase nadzvedávala víka popelnic, zatímco n kte í jiní ÿlenové tohoto hejna v nich sbírali potravu. Celý ÿlánek najdete v aktuálním vydání ÿasopisu P íroda duben 2009 na stran 22. VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

DOKÁŽOU PŘEŽÍT VE VESMÍRU?
V tomto vydání navštívíme nehostinná místa na Zemi, v nichž si živoÿichové vyvinuli pozoruhodné schopnosti nutné k p ežití. Zajímavou otázkou je, zda by tito živoÿichové p ežili i na n kterých místech ve vesmíru. Na to jsme se zeptali Tomáše P ibyla, autora ady publikací o kosmonautice.

NÁZOR ČÍSLA

„V podstat se dá íci, že ÿím jednodušší forma života, tím odoln jší. T eba p i misi družice Foton v zá í 2007 byly deset dní vystaveny p sobení kosmického prost edí (bez jakékoliv ochrany!) želvušky – p ežily. Želvušky jsou považovány za nejodoln jší živoÿichy na Zemi: vydrží teploty od -270 do 120 °C, vakuum nebo tisícinásobek radiace smrtelné pro ÿlov ka. Želvušky mají let t i na ruské sond FobosGrunt, která má po startu v roce 2011 odebrat z m síce Phobos vzorky hornin a vrátit se s nimi na Zemi. Krom nich se na meziplanetární cestu mají vydat i korýši, larvy komár ÿi bakterie. Mimochodem, jedinými p eživšími z havárie raketoplánu Columbia v únoru 2003 byly hlístice (ÿervi), které z staly naživu ve své schránce. Ta byla vystavena venkovním teplotám 175 stup Celsia – a p i dopadu na ni muselo krátkodob p sobit p etížení n kolik set G.“ 4/2009

3

SVĚT DUBEN 2009

Věda
18 l Revoluční lékařské techniky
Dnešní medicína umí transplantovat nejen končetiny nebo dokonce obličej. Lékařům se do rukou dostávají nástroje a metody, s nimiž dosahují nedávno zcela nemyslitelných výkonů.

Technika
24 l sQuba – plující sporťák pro 007
Nejde o žert, ani o povedený trik zručných filmařů. S revoluční novinkou se můžete projíždět nejen po silnicích, ale i po vodní hladině. Tedy přesněji pod ní. sQuba je totiž dokonalou ponorkou

22 l Do břicha bez skalpelu
Mělnická nemocnice vloni provedla jako první ve střední a východní Evropě unikátní operaci. O zákroku, který po sobě nezanechává jizvy, jsme si povídali s MUDr. Vratislavem Syrovátkou

26 l 5+1 nejvyšších věží světa
Tentokrát jsme pro vás sestavili žebříček nejvyšších věží světa. Zaujmou nejen svou výškou a technickým provedením, ale i multifunkčností a vzhledem

72 l Nebezpečí moderních technologií
Žijeme v době prudkého rozvoje technologií. Co nás ale čeká za pár desetiletí? Jaké hrozby pro lidstvo moderní technologie představují?

Příroda
30 l Přežijí jen nejsilnější
Mnoho živočišných druhů si k životu vybralo ty nejméně pohostinné kouty naší planety. Musejí tak každodenně bojovat nejen s nevlídnými životními podmínkami, ale i s nedostatkem potravy

Život v extrémních podmínkách

66 l Fotoeditorial: Královny přírodních krás
Švýcarská nadace New7Wonders již podruhé organizuje mezinárodní výběr sedmi divů světa, tentokrát v kategorii přírodních krás. Pokochejte se představiteli sedmi kategorií – za dva roky třeba některého představíme jako vítěze

78 l Gigant v ohrožení
Revoluční lékařské techniky
Největší současný plaz, krokodýl mořský, kdysi údajně dosahoval délky až deseti metrů. Dnes je budoucnost tohoto giganta ohrožena

SVĚT Extra svět
39 l Zvyk je železná soustava
Ani ve 21. století se nám nepodařilo sjednotit měrné systémy. A tak odlišnosti mezi angloamerickou měrnou soustavou a soustavou SI občas přinášejí pěkné zmatky

46 l Paterčata lékem na krizi
V roce 1934 se v kanadské provincii Ontario narodila první jednovaječná paterčata, která se ve zdraví dočkala dospělosti. Brzy po narození se ovšem ze sester Dionneových staly národní celebrity

Největší masakry starověku

48 l Pod závojem oranžové mlhy
Vědci hledají život na měsíci Titanu, na nějž prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře kapalných uhlovodíků

42 Triumf malého císaře
Zatímco většina světových říší přetrvala celá staletí, imperialistické choutky jednoho francouzského muže trvaly sotva patnáct let. I to ovšem stačilo, aby se Napoleon Bonaparte do dějin zapsal nesmazatelným písmem

52 l Špičkový vědec bez diplomu
Gregor Johann Mendel se stal všestranným vědcem. Získal celou řadu vyznamenání z různých oblastí, za své největší životní dílo byl ale oceněn až po smrti

4

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

DUBEN 2009 SVĚT

Ponorka na čtyřech kolech

ČÍSLO MĚSÍCE

446,5 metru
86 l Pákistán: s prstem na spoušti
Neustálé náboženské spory vedoucí k ozbrojeným střetům, několik válek se sousední Indií, islámský extremismus. Co je největším problémem dnešního Pákistánu?

V roce 1975 se zrodila jedna z nejnavštěvovanějších dominant Kanady – torontská věž CN Tower. Ročně navštíví nejvyšší věž světa více než dva miliony turistů z celého světa. Světové prvenství drží nádherná věž i díky rozhledně Space Deck, která je svou výškou 446,5 metru nejvýše položenou rozhlednou na světě. Za jasného počasí z ní uvidíte až do 65 kilometrů vzdáleného okolí, takže zahlédnete i slavné Niagarské vodopády, jejichž voda vtéká do jezera Ontario. Pokud by návštěvníky pohled do dálky omrzel, mohou se díky vyhlídce se skleněnou podlahou kochat pohledem na město přímo pod sebou. Více nejen o multifunkční věži CN Tower, ale i dalších nejvyšších věžích světa čtěte na straně 26.

Svět kolem nás
80 l Kůže, která mluví
Dnes je tetování módní záležitostí. Není tomu ovšem tak dávno, kdy kresby a nápisy na kůži nosili především lidé pohybující se na okraji společnosti

88 l Rozjařená kubánská dekadence 55 l Stoletý hon na rudého ďábla
Před sto lety explodovalo v Tunguzské oblasti cosi, co ani dnešní věda nedokáže jednoznačně vysvětlit. Ani po sto letech tato záhada nepřestává fascinovat Ačkoliv je život Kubánců plný nejistot, optimismus a chuť bavit se je nikdy neopouští

Historie
82 l Nejslavnější bitvy v dějinách
Alexandr Veliký vyhrál bitvu, která předznamenala pád slavné Perské říše

58 l Největší masakry starověkého Říma
Římané se považovali za kulturně nadřazené ostatním národům. Přitom právě z iniciativy Římanů se odehrála nejbezohlednější krveprolití starověku, za která by se musel stydět nejeden barbar

82 l Dubnová osobnost
Karel I. Veliký, jeden z největších evropských vladařů, se proslavil jako válečník a dobyvatel

Optimismus i nejistota „ostrova svobody“
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

83 l Kalendárium
Česká i světová výročí v dubnu
4/2009

5

Pospíchejte a předplaťte si Svět!
Předplatné populárně-naučného měsíčníku

ěda ika í v hn n tec ozná &p

Objevujte s námi celý svět:
Unikátní „zastřešující“ koncept Světa Vás zásobuje každý měsíc nejnovějšími poznatky ze světů vědy, techniky, lidské společnosti, přírody a historie. Poznávejte svět kolem nás v nových souvislostech: Troufněte si vědět víc a prozkoumejte to nejzajímavější, co se odehrává okolo nás. Převratné objevy a vynálezy, doposud neznámá fakta, zajímavosti z celého světa. Navíc řadu materiálů ve Světě nesestavují jen žurnalisté, neboli „odborníci na všechno“, ale specialisté, skutečné kapacity ve svých oborech doma i v zahraničí. V předplatném získáte nejvýhodnější cenu, jen …

36

30 Kč za výtisk Světa, místo 49,90 Kč ,
tj. získáte 3 čísla zdarma … a dárky: 2× naučné CD Zeměpis ky: × naučné CD Zeměpis y m s + velkou nástěnnou mapu světa! a!

1. Sleva 150 až 399 korun
Jen 399 Kč na 1 rok
549 399 Kč vč. DPH a poštovného 11× Svět, vždy 100 a více stran + všechny dárky Znamená slevu 150 Kč!

Jen 699 Kč na 2 roky
1 098 699 Kč vč. DPH a poštovného 22× Svět, vždy 100 a více stran + všechny dárky Znamená slevu 399 Kč!

Staňte se abonentem již dnes:

Svět je v předplatném ještě lepší
S předplatným můžete získat řadu výhod: Získáte dárky, mj. velkou, nástěnnou geografickou mapu světa! Získáte 11× ročně pokaždé 100 a více stran toho nejlepšího ze světa poznání. Získáte jistotu, že své vydání Světa skutečně a vždy seženete! Ušetříte a získáte od nás čísla zdarma oproti nákupu na stánku …
Je to snadné: Volejte teď hned na číslo 225 985 225, navštivte web www.epublishing.cz nebo pošlete e-mail na adresu: extra@send.cz

Při včasné objednávce do 19. dubna získáte již následující číslo
2. Naučné CD LANGMaster Zeměpis 1 a 2
Dvě speciální CD od LANGMasteru zábavně představují procesy v atmosféře a zeměpis kontinentů. Přiložíme je k Vašemu prvnímu předplacenému vydání.

3. Nástěnná geografická mapa světa
Získejte od nás dárek, který by Vás v prodejnách s mapami vyšel na stovky korun: Geografická mapa světa, © Kartografie Praha, 2008. Nejnovější, aktualizované vydání, včetně podmořského reliéfu. Velká, nástěnná, o rozměru cca 1 × 0,6 m, na křídovém papíře. Ozdoba každé pracovny a každého pokoje, skvělá pomůcka na základní t ední ko n i střední školu. střední školu.

Rádi se pochlubíme reakcemi od našich spokojených čtenářů … věříme, že mezi ně budete patřit i Vy!
„Jsem novým a opravdu nadšeným čtenářem časopisu Svět.“ (J. M.) „Zatím se mi váš časopis dost líbí. Je sice trochu populárnější než některé konkurenční tituly (jsem vědec a zajímá mě, co se kuchtí v jiných oborech, do kterých nevidím), ale zase máte trochu širší záběr a na rozdíl od jiných neuveřejňujete ani tak zjevný marketing, ani evidentní úlety. Raději si přečtu zábavnější časopis, kterému mohu věřit, než seriózně se tvářící titul, kde v článcích nacházím podstatné chyby. Svět čtu od první do poslední stránky.“ (P. H.) „Díky za váš časopis, užívám si zejména kapitoly z historie a vojenské techniky.“ (Č. O.) „Vážená redakce, asi před třemi měsíci jsem z vydavatelství Extra Publishing dostal na ukázku váš časopis Svět, který jsem do té doby neznal. Po jeho prolistování mně hned, jak se říká, „padl do oka“. Články v něm jsou aktuální a atraktivní a velmi se mi líbí. Dávám jej číst i některým mým známým. Jsem rád, že jej odebírám, a přeji vám, abyste úspěšně pokračovali v započatém trendu.“ (J. H.)

Jak předplatit?
1. Zavolejte na 225 985 225
(každý všední den od 8 do 18 hod.)

„Čistě náhodou jsem se dostal k vašemu časopisu a byl jsem doslova nadšený. O jeho existenci jsem nevěděl a po otevření aktuálního čísla jsem byl nadšen obsahem, fotografiemi i cenou.“ (W. S.) „Váš časopis se nám v nekonečné nabídce tiskovin s manželkou velmi líbí.“ (J. F.) „Váš časopis Svět a také Extra PC považuji za velmi kvalitní čtení. Kupuji oba a ode mě velká pochvala – jen tak dál! Mnoho zdaru všem, kdo se podílí na vzniku těchto časáků s velkým Č!“ (P. V.) „Vaše časopisy čtu velmi rád a abych se přiznal, Svět je jediný časopis (po velmi dlouhé době), který přečtu od začátku do konce.“ (D. H.)

2. Na internetových stránkách www.epublishing.cz 3. E-mailem: extra@send.cz
Ihned po objednávce způsoby 1–3 obdržíte od firmy SEND Předplatné platební dispozice: číslo účtu a Váš unikátní variabilní symbol pro identifikaci platby. Platit pak můžete bankovním převodem, např. internetovým bankovnictvím, případně na poště složenkou typu A.
Podmínky předplatného: Předplatné Světa platí na 11 po sobě jdoucích čísel, tj. na rok (nebo 22 čísel, tj. 2 roky), a bude zahájeno týden od podání objednávky. Dárky (2× CD a mapu) jsou pro nové abonenty a zašleme Vám je spolu s Vaším prvním objednaným výtiskem. Tato konkrétní nabídka platí pro objednávky předplatného na adresy v ČR přijaté až do vydání následujícího čísla. Informaci o předplatném na Slovensku najdete v tiráži.

SVĚT OBRAZEM

8

OBRAZEM

SVĚT

Světlo, které kouzlí
Pokud jste se už někdy pokoušeli vyfotografovat hvězdnou oblohu, jistě jste si uvědomili, jak těžké je pořídit snímek, který by za něco stál. Existuje pár výjimek – jasných objektů, jako jsou Slunce a Měsíc – ale jinak se focení hvězd potýká s problémem jejich nedostatečné světelnosti. Pro pořizování těchto záběrů se používají téměř výhradně klasické svitkové fotoaparáty, kde je zapotřebí exponovat citlivý film dostatečně dlouho. Jen tak dokážou akumulovaná světelná kvanta vyvolat ve fotografické emulzi pozorovatelnou změnu. Fotoaparát musí být samozřejmě upevněn na dostatečně tuhém stativu. V případě, že doba expozice přesahuje desítky sekund, projevují se pak hvězdy v důsledku rotace Země jako části oblouků. To je na některých snímcích nežádoucí, ale pokud je fotograf opravdový mistr, dokáže udělat z nouze ctnost a z poměrně nezajímavého místa vykouzlit pohádkovou noční scenérii. Na této fotografii, která byla exponována po dobu 45 minut, zachytil Nate Rendulich rozpadající se stodolu poblíž řeky Iron v americkém Wisconsinu. Během expozice byla stodola nasvícena umělým světlem z ruční svítilny, což je technika nazývaná „světelná kresba“.

9

FOTO: Associated Press, Shutterstock DVOUSTRANU PŘIPRAVIL Marek Telička

SVĚT DOTAZY ČTENÁŘŮ

Zeptejte se na cokoli
S pomocí odborníků vám objasníme všechno neznámé a vysvětlíme dosud nevysvětlené. Pokud vám už dlouho něco vrtá hlavou a nemůžete najít uspokojivou odpověď, neváhejte a zeptejte se na svet@epublishing.cz. Nejzajímavější dotaz vyhraje knihu, tentokrát Vzestup a pád mocných říší z nakladatelství Alpress v

DOTAZ MĚSÍCE

Stromy s boulemi

Jiří Kaucký: Při procházkách přírodou jsem u paty některých stromů nalezl „boule“ různých velikostí. Můžete mi o těchto, předpokládám nádorech, zjistit více? Ačkoli jsou fotografie velmi názorné, nelze takto na dálku s jistotou určit, co je příčinou vytváření zachycených boulí. Nejjednodušším vysvětlením je růstová anomálie. Není vyloučeno, že v určitém místě se odtrhne pletivo od kambia a vytvoří se novotvar. Na vysvětlenou je potřeba dodat, že kambium vytváří v kmeni stromu dutý válec mezi vrstvami cévních svazků.Dovnitř produkuje tzv. druhotné dřevo, směrem ven tzv. druhotné lýko. Na podzim jeho činnost ustává a obnovuje se zase až na jaře. Hranici mezi vrstvami buněk vnímáme jako letokruh. Druhým vysvětlením je bakteriální rakovina (Xanthomonas populi). Příznaky na fotografii by byly dost netypické, ale tato možnost se každopádně nedá vyloučit. Typickými příznaky bakteriální rakoviny jsou ovšem podélné praskliny na kmenu a větvích, které jsou obklopeny nepravidelnými valovitými okraji, z nichž na jaře vytéká bělavý lepkavý sliz. Rakovina kmene a větví zhoršuje kvalitu dřeva a nekróza obepínající výhony může vést k předčasnému odumření stromů.

Vznik „boulí“ způsobuje růstová anomálie nebo bakteriální rakovina (tzv. korová nekróza), která napadený strom většinou odsoudí k předčasnému odumření

Cizoslovník
daguerrotypie – nejstarší způsob fotografování, který roku 1839 vynalezl francouzský malíř Daguerre
DVOUSTRANU PŘIPRAVILA Zuzana Teličková

damaroň – statný strom rostoucí na jižní polokouli s malými kožovitými listy a drobnými kvítky, poskytující vzácnou pryskyřici

D

Hyperaktivita zděděná i získaná
Lenka Kousalová: Je možné určit, kdy a jak přesně vzniká u dětí lehká mozková dysfunkce, spojená s hyperaktivitou? Pozná se už u miminka? A dá se říct, že děti z hyperaktivity vyrostou? Lehká mozková dysfunkce (LMD), tedy drobná odchylka v psychickém vývoji dítěte na základě oslabení centrální nervové soustavy, je z 50 až 70 % dědičného původu. Asi 20 až 30 % těchto dysfunkcí vzniká během těhotenství či při porodu a 10 až 20 % v prvním roce života. Mezi hlavní příčiny tohoto syndromu patří alkoholismus matky, nedostatečný přísun kyslíku k plodu či infekční onemocnění doprovázené horečkou. LMD je možné diagnostikovat hned po narození jen u velmi závažných případů. Pokud má dítě nápadné projevy hyperaktivity, lze provést psychologické vyšetření v předškolním věku, i když v tomto období je vývoj dětí nerovnoměrný a dochází v něm k náhlým zvratům. U lehčích případů se LMD obvykle diagnostikuje kolem šestého roku, tedy v době nástupu dítěte do školy, nebo i později. Co se týče mozkových dysfunkcí v dospělosti, dá se říci, že asi u jedné třetiny postižených dojde k „dozrání“ centrálního nervového systému. To platí zejména u lidí, kteří LMD získali v důsledku nízké porodní váhy či předčasného porodu. Zbývajícím dvěma třetinám nezbývá než svůj handicap kompenzovat. Vnější známky LMD u nich často vymizí, ale obraz při vyšetření EEG zůstává stejný. Někteří lidé kompenzaci nezvládnou a mají v sociální oblasti potíže po celý život.
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

dauphin – titul někdejších francouzských korunních princů (následníků trůnu) dendrolit – zkamenělé dřevo dentin – hmota, ze které jsou převážně složeny zuby, zubovina digitális – sušené listy náprstníku, používané jako droga nebo v lékařství při léčbě srdečních nemocí

FOTO: Shutterstock

10

4/2009

je obrazné vyjádření toho, že muž nebo žena jsou dočasně bez svého partnera, který je momentálně mimo domov (na služební cestě, v lázních apod.). Každému je jistě jasné, že přídavné jméno slaměný, utvořené od podstatného jména sláma, neznamená v tomto rčení „zhotovený ze slámy“ (jako třeba ve spojení slaměný klobouk), ale spíše „nepravý, ne opravdový“. V češtině jde patrně o doslovný překlad (tedy odborně: kalk) z němčiny; němčina má totiž stejně znějící výraz, přesněji řečeno složeninu Strohwitwe, jejíž první část, Stroh-, znamená „sláma“ a druhá část, -witwe, je „vdova“. V němčině se vznik

této složeniny vysvětluje nejednotně. Nejméně pravděpodobné je vysvětlení, že se dočasně opuštěné manželce začalo někdy během 18. století říkat „slaměná vdova“, protože musela v noci sama, opuštěná, spávat na slamníku (německy Strohsack). Slaměný vdovec (Strohwitwer) by pak vznikl analogicky. Věrohodnější je nicméně názor, že motivaci vzniku slova je třeba hledat ve starém zvyku stavění slaměných panáků na poli, resp. panáků vycpaných slámou, tedy nepravých hlídačů úrody, odtud pak lze odvodit význam „nepravý, ne opravdový“, který má adjektivum slaměný v našem rčení. Možné je i to, že

kompozitum Strohwitwe vzniklo vlivem staršího Strohbraut, v němž jedním z komponentů je opět sláma, tedy německy Stroh. Znamená doslova „slaměná (ne opravdová) nevěsta“, tj. „dívka, která má nemanželské dítě“. Zdrojem tohoto pojmenování je starobylý zvyk známý i u nás, kdy se na dveře domu, kde bydlela taková svobodná matka, věšely slaměné věnce, aby veřejně ukazovaly na hanbu, která tento dům postihla. Helena Karlíková, Ústav pro jazyk český

DOTAZY ČTENÁŘŮ SVĚT

Co snese diamant
Pavel Velíšek: Zajímalo by mě, jakou teplotu snese diamant a co se při jejím překročení stane. Kdysi jsem poslouchal relaci v rozhlasu a mám dojem, že uváděli teplotu jen asi do 1 500 °C. Milan Tomošský: Byly u nás někdy nalezeny diamanty? Diamant je krystalická forma uhlíku vznikající v zemské kůře za vysokého tlaku a teploty 900 až 1 300 °C. Svůj název získal z řeckého slova „adámas“, které znamená „nezničitelný, nepřemožitelný“. Za specifických podmínek jej však zničit lze.Při teplotě nad 3 550 °C se začne rozpouštět, teplota varu je pak 4 800 °C. Za přítomnosti kyslíku může diamant dokonce shořet, a to již při teplotě kolem 800 °C. Bez přístupu vzduchu neshoří, pouze se při teplotě kolem 1 300 °C přetváří na grafit. V České republice byly nalezeny pouze dva malé diamanty, a to v náplavech na Třeběnicku pod Českým středohořím. Byly objeveny v odpadu, vznikajícím při těžbě českých granátů, a dodnes není jisté, zda nešlo o podvrh.
Hlavními příznaky lehké mozkové dysfunkce bývají poruchy pozornosti a poruchy ve vývoji řeči, hyperaktivita nebo zvýšená impulzivita

Midján: Mojžíšovo útočiště
Petr Švec: V kostele se kolem Vánoc čte, že: …hůl na jeho šíji a bodec jeho otrokáře jsi zlomil jako za midjánských dnů. Zajímalo by mě, co to byly ty midjánské dny, co se tehdy stalo a co je (nebo kde leží) Midján. Midján byla země mezi královstvím Moábu a Edomu, ležící při Akabském zálivu v Rudém moři. Na východě neměl Midján žádné hranice. Dnes je původní území Midjánu součástí západní části Saúdské Arábie, jižního Jordánska a Izraele.V biblické historii byla tato země místem, kam Mojžíš uprchl poté, co zabil Egypťana, týrajícího jeho krajana. V Midjánu žil Mojžíš až do doby, kdy byl poslán vyvést Izrael z Egypta. Oženil se s dcerou midjánského kněze a také se mu tady zjevil Bůh v podobě hořícího keře. Jako „midjánské dny“ je však v tomto biblickém úryvku označováno období velkého útlaku Izraele midjánským národem, který skončil slavným bojem mezi Izraelci a Midjánci, ve kterém dal Bůh svému lidu zvítězit. Povolal soudce Gedeóna, jenž stanul v čele tří set vybraných izraelských bojovníků a s nimi obrovskou midjánskou přesilu porazil. Průběh boje, při kterém Bůh způsobil paniku v nepřátelském táboře, takže se Midjánci pobíjeli navzájem či prchali, je popsán v šesté a sedmé kapitole knihy Soudců Starého zákona.

Z čeho jsou peníze
Pavel Lakomý: Jak se liší papír na bankovky od normálního papíru? Papír, ze kterého se vyrábějí bankovky, je na rozdíl od normálního papíru vyráběného z dřevité celulózy vyroben z čisté bavlny, případně ze směsi bavlny a lnu. Bavlněný papír je měkčí a vhodnější pro detailní kresby vodoznaku, takže se mu dnes dává přednost. Lněný papír je naproti tomu pevnější a tudíž i odolnější a používal se zejména v USA. Papírní hmota na výrobu bankovek obsahuje barevná textilní vlákna (dříve to byly zvířecí chlupy), vodu, plnidla a klížidla. Parametry na tento papír jsou velmi přísné, pečlivě se kontroluje jeho tloušťka, pevnost, hmotnost, pružnost, opacita (neprůhlednost) i barva. Výrobou bankovkového papíru se zabývá pouze několik specializovaných papíren, které zaručují, že se nedostane do nepovolaných rukou. Výsledným produktem jsou na potřebnou šířku nařezané role se zapracovanými vodoznaky a ochrannými prvky (stříbrný proužek, metalické barvy, hologramy atd.), které se dále řežou na archy a balí do balíků po 500 kusech.

C jen o řík taske

„Být slaměný vdovec/slaměná vdova“

á
11

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

SVĚT OBRAZEM

Nevěstin závoj „nadýchaný“ silnějším větrem

Království ohromujících vertikál
Yosemitský národní park se rozkládá na ploše 3 081 km2 ve východní části střední Kalifornie. Jsou zde tisícovky jezer a jezírek, 2 600 km vodních toků a 1 300 km turistických cest. Park je známý výraznými žulovými masivy, vodopády, čistými vodními toky, obřími sekvojemi a bohatstvím přírodních druhů. Ze 7 000 rostlinných druhů, které se nacházejí v Kalifornii, je jich přes 20 % právě v Yosemitském národním parku. Ačkoli Yosemity nebyly prvním národním parkem na území USA (tím se stal v roce 1872 Yellowstone), vznik myšlenky chráněných přírodních lokalit je s ním nerozdílně spjat. Tato oblast byla za národní park prohlášena již v roce 1890 a v roce 1984 uznána za Světové dědictví. Každoročně sem zavítá přes 3,5 milionu turistů, z nichž většina míří pouze do oblasti Yosemitského údolí, kde je k vidění několik pozoruhodných přírodních útvarů. Nejvýraznější z nich je El Capitan – 910 metrů vysoká vertikální žulová stěna, která je nejen úžasným přírodním monumentem, ale také obrovskou výzvou pro všechny horolezce na světě. Ti, kterým se tuto stěnu, jež byla kdysi považována za nezdolatelnou, podařilo pokořit, jí důvěrně říkají „ElCap“. Na této fotografii je masiv vidět v levé části. Na protější straně údolí se nedá přehlédnout 188 metrů vysoký vodopád pojmenovaný „Nevěstin závoj“. Když fouká silnější vítr, voda padá na stranu a během nižšího stavu vody a malého průtoku se kapky ani nedostanou k zemi. Kvůli tomuto jevu mu v minulosti domorodí obyvatelé údolí přezdívali Pohono, což znamená „Duch dýmajícího větru“.

12

DVOUSTRANU PŘIPRAVIL Marek Telička

FOTO: Shutterstock

OBRAZEM

SVĚT

13

ta há k

Polarografie
je elektrochemická analytická metoda sloužící k určování přítomnosti a koncentrace neznámých látek v roztoku. Spočívá v měření závislosti stejnosměrného elektrického proudu na plynule se zvyšujícím napětí při elektrolýze roztoku soustavou dvou elektrod. Analýza určí kvalitu a množství látky přítomné v roztoku. Polarografii vynalezl český chemik Jaroslav Heyrovský. 37 let po objevu, v roce 1959, za něj obdržel Nobelovu cenu. -zt

SVĚT

MĚSÍC VE VĚDĚ

STOPY PO PŘEDCÍCH

Zdravotní pětiminutovka
K ČEMU SLOUŽÍ WARTENBERGOVO KOLEČKO?
Používá se v neurologii ke zkoumání citlivosti kůže na dotek. Otočným diskem s hroty, připomínajícím rádélko ke krájení pizzy, se přejíždí po kůži.

Šlápoty promluvily
Na severovýchodě Keni nalezli vědci několik otisků chodidel, které tu v období nejstaršího paleolitu zanechali naši předci. Stopy byly objeveny v údolí Rift Valley ve dvou vrstvách půdy staré přibližně jeden a půl milionu let. Jednotlivé vrstvy byly od sebe odděleny pěti metry půdy, představujícími rozdíl asi 20 000 let. Otisky vznikly na bývalém břehu potoka či řeky a byly přikryté měkkou, bahnitou půdou a kalužemi, které tu vznikly po povodních. V první vrstvě byly objeveny tři řady stop a několik dalších samostatných otisků, ve druhé vrstvě se uchovala jedna řada stop a menší samostatná stopa, která patřila pravděpodobně dítěti. Jde o druhý nejstarší nález tohoto druhu, dokazující, že lidé již tenkrát chodili stejným způsobem jako dnes. To alespoň vyplývá z analýzy Matthewa Bennetta z Bournemouthské univerzity ve Velké Británii, který se spolu s vědci z Rutgers University v New Jersey a z Národního muzea v Keni zúčastnil výzkumu. Podle odborníků patří stopy člověku Homo ergaster, jenž byl raným typem člověka Homo erectus. Homo ergaster, neboli člověk dělný, měl delší nohy a kratší paže a svou fyziologií se již velmi blížil dnešnímu Homo sapiens. Palce na nohou u něj byly orientovány souběžně s ostatními prsty, což jej odlišovalo od lidoopů, kteří měli palce delší a posazené zešikma, aby mohli snáze lézt po stromech. Otisky člověka Homo ergaster byly v minulosti objeveny také v Tanzánii, Etiopii a Jižní Africe. -zt
Jedna ze stop, kterou po sobě před 1,5 milionem let zanechal Homo ergaster, neboli člověk dělný

KAM NECHODÍ SLUNCE...

JAKOU ČÁST TĚLA VYŠETŘUJE IRIGOGRAFIE?
Jde o kontrastní rentgenové vyšetření tlustého střeva.

Muslimská avitaminóza
Američtí lékaři prověřili zdravotní stav žen z početné muslimské komunity žijící v okolí Detroitu a zjistili u nich avitaminózu D. Mnohé z muslimských žen nosí tradiční oděv a některé si v souladu s náboženskými předpisy zakrývají vlasy a krk rouškou zvanou hidžáb. Na jejich pokožku tak dopadá minimum slunečního záření a to výrazně snižuje tvorbu vitamínu D v těle. Hladina vitamínu D v krvi tradičně oblečených muslimských žen nedosahuje ani čtvrtiny hodnot považovaných za spodní hranici normálu. Ženy, které nosí hidžáb, mají v krvi jen osminu potřebného množství vitamínu D. K alarmujícímu nedostatku vitamínu D u muslimských žen přispívá významně i skutečnost, že tyto ženy konzumují jen málo potravin bohatých na vitamín D. -jpe
DVOUSTRANU PŘIPRAVILI Zuzana Teličková, Jaroslav Petr, Kateřina Sedláková Droščínová FOTO: Shutterstock, Wikipedia www.uiowa.edu, www.flickr.com, www.bournemouth.ac.uk

CO JE PŘÍČINOU PÁLENÍ ŽÁHY?
Porucha uzávěrového mechanismu v dolní části jícnu, což způsobuje pronikání žaludečního obsahu do jícnu a jeho bolestivé dráždění.

KTERÝ ORGÁN LIDSKÉHO TĚLA JE NEJVĚTŠÍ?
Kůže – její plocha u dospělého člověka dosahuje 1,6 až 1,8 m2 a představuje 7 % celkové tělesné hmotnosti.

KTERÝ ORGÁN POSTIHUJÍ TZV. LÉTAJÍCÍ MUŠKY?
Oči. Jsou to drobné poloprůhledné útvary, které pacientovi „poletují“ před očima. Příčinou jsou nezávažné zákaly na sklivci.

STONÁSOBNĚ SILNĚJŠÍ

Obří laser do Česka?
V létě tohoto roku by se mělo rozhodnout, ve které zemi bude umístěn ELI (Extreme Light Infrastructure), největší laser na světě. Kromě Francie, Velké Británie, Maďarska a Rumunska připadá v úvahu také Česká republika. Šance na získání laseru jsou poměrně velké, protože Česko dlouhodobě spolupracuje s evropskými fyzikálními pracovišti v rámci mezinárodních experimentů. Pod vedením Fyzikálního ústavu Akademie věd se do společného projektu zapojily vědecké ústavy a vysoké školy, které společně usilují o umístění obřího laseru na našem území. Budova s laserem by mohla stát u Dolních Břežan či u obce Zlatníky-Hodkovice, laserové technologie by se měly instalovat za tři až čtyři roky a jejich provoz by z 80 % hradili zahraniční partneři. Obří zařízení, jež má oproti dnešním největším laserům stonásobný výkon, by se využívalo v mnoha vědeckých oborech, zejména v mikrobiologii, kvantové fyzice a fyzikální chemii. -zt

14

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

C pohoro pi bo s

Cirhóza jater
Jde o chronické jaterní onemocnění, při kterém se tkáň jater postupně mění na tuhou, jizevnatou hmotu. Nejčastější příčinou je pravidelná konzumace alkoholu, játra však trvale poškozují i jiné toxické látky, které do těla vstřebáváme z léků, ale třeba i ze znečištěného ovzduší. Častou příčinou cirhózy jater je také žloutenka

typu B a C, případně onemocnění žlučových cest, srdeční choroby nebo vrozené nemoci. K tvrdnutí jater dochází pozvolně, zpočátku se projevuje trávicími potížemi. V počátečních stádiích onemocnění je důležitá rozumná životospráva, později je možné pouze zmírňovat projevy nemoci a v pokročilých stádiích je jedinou možností léčby transplantace jater. -kd

MĚSÍC VE VĚDĚ SVĚT

JAK SI ZLEPŠIT STÁŘÍ

Cvičit tělo i mozek
Profesor Art Kramer z univerzity v Illionois v USA ve své nové studii dokázal, že lepší fyzická kondice u starých lidí znamená také lepší paměť. Porovnáním kardiorespirační zdatnosti u 165 lidí ve věku od 59 do 81 let s velikostí jejich hipokampu zjistil, že čím lépe na tom byli účastníci experimentu fyzicky, tím větší měli hipokampus. Velikost této části mozku, zodpovědné za krátkodobou paměť a prostorovou orientaci, je přímo úměrná paměťovým schopnostem. Tím, že se s přibývajícími roky zmenšuje, přicházejí lidé o poznávací schopnosti a hůře si pamatují nové informace. Dřívější studie již prokázaly, že fyzická aktivita má vliv na velikost hipokampu u hlodavců a zlepšuje tak jejich schopnost prostorové paměti. Poprvé však mají vědci důkaz, že totéž platí u lidí. Kromě cvičení mají na velikost hipokampu vliv také duševní aktivity, jako je například učení. Bylo zjištěno, že hipokampus se zvětšuje u studentů s blížícími se závěrečnými zkouškami, na které se čím dál tím intenzivněji připravují. Podobně mají zadní část hipokampu větší i zkušení taxikáři, kteří se musí dobře orientovat v prostoru. Neustálé pobízení k pravidelnému cvičení a učení se nových věcí i ve stáří je tímto experimentem plně opodstatněno. Podle dr. Kramera je zhoršení prostorové paměti jednou z hlavních příčin, proč se staří lidé stávají závislými na cizí pomoci. Udržení si paměti, bez které se v každodenním životě neobejdeme, znamená větší soběstačnost a přispívá ke kvalitnějšímu životu i ve vyšším věku. -zt

KRŮČEK K LÉČBĚ AIDS

Jednovaječné dvojče HIV
Vědcům z Rockefellerovy univerzity v New Yorku se podařilo vytvořit virus, který se z 95 procent podobá viru HIV, ale je schopen nakazit i jiné primáty než člověka. Získali tak konečně příležitost zkoumat na zvířatech chování tohoto viru a doufají, že nové experimenty brzy přinesou své výsledky. Dosavadní pokusy s opicemi, nakaženými virem SIV, který se viru HIV podobá asi z 50 %, se ukázaly být nedostatečné. Nově vytvořený kmen, nazvaný stHIV-1, se od viru HIV liší v jednom jediném genu. Po infikaci zůstává v těle opic nejméně půl roku, takže vědcům poskytne dost času na studium nemoci a testování vakcín a léků. Tým Paula Bieniasze, který vede studii, již vyzkoušel běžnou antiretrovirální léčbu na nakažených makacích. Když byl přípravek opicím podán týden před infikací a týden po ní, nemoc u nich nepropukla. Podle Bieniasze jsou to slibné začátky pro vytvoření účinné vakcíny proti onemocnění AIDS, které od roku 1981 skosilo již asi 25 milionů lidí. -zt

Z KMENOVÝCH BUNĚK VYROSTL NÁDOR

RIZIKO OMYLU NEZNÁMÉ

Z léčby nová choroba Slabiny kriminalistiky
Izraelští lékaři popsali případ chlapce trpícího vzácnou dědičnou chorobou, která narušuje činnost mozku a zároveň postihuje i imunitní systém. Hoch dostával každý měsíc transfuzi protilátek, aby mu imunitní systém neselhal. Postupující potíže s koordinací pohybu však lékaři zastavit nedokázali. Chlapec proto navštívil celkem třikrát jednu moskevskou kliniku, kde se podrobil experimentální léčbě nervovými kmenovými buňkami izolovanými z mozku lidských plodů. Lékaři pacientovi transplantovali kmenové buňky do mozku i do míchy. Doufali, že buňky nahradí odumřelé neurony a uleví nemocnému od potíží. Čtyři roky po první operaci však chlapce postihly silné bolesti hlavy a ukázalo se, že má na míše i v mozku nádory. Nádor na mozku nelze operovat, protože je natlačen na životně důležitá centra, nádor z míchy se lékařům podařilo odstranit. Prověrka dědičné informace nádorových buněk ukázala, že nádory vznik-jpe ly z kmenových buněk použitých k léčbě. Zpráva americké National Academy of Science varuje: laboratorní kriminalistické analýzy mají k dokonalosti daleko. Pokud se má výrazně snížit počet justičních omylů, musí kriminalistické laboratoře podstatně zkvalitnit svou práci. Výjimkou jsou jen testy DNA, jež jsou zatíženy jen velmi malou pravděpodobností chyb. Navíc jsou pravděpodobnosti náhodných shod u testů DNA známé a soudci je mohou při svých rozhodováních zohlednit. U jiných kriminalistických testů však riziko chyb neznáme. Vědci vědí, že otisk prstu je jedinečný, a důkladná daktyloskopická analýza dokáže shodu dvou otisků prokázat. Při řešení skutečných případů se to ale z nejrůznějších důvodů nemusí vždy podařit. Daktyloskopie nepracuje se stoprocentní spolehlivostí. Kriminalisty čeká celá řada ověřovacích studií, které například prověří, jak se liší různé otisky jedné a téže osoby anebo jak moc se podobají otisky lidí z určité populace. Na základě takto získaných údajů bude moci kriminalista říci, s jakou pravděpodobností byla identifikace pachatele provedena. -jpe

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

15

Po zn át e

Norek evropský (Mustela lutreola)
Drobná šelma čokoládově hnědé barvy s bílou tlamou a čenichem, měřící 28 až 43 cm, se v naší republice vyskytuje už jen velmi vzácně. Žije samotářským způsobem života, nory si hloubí v blízkosti vody. Živí se rybami, králíky, zajíci a vodními ptáky. Norek evropský je od 60. let minulého století vytlačován rostoucí populací norka amerického, který je asi o polovinu větší, bílou skvrnu má jen na dolní čelisti a jeho srst je hustší, tmavší a lesklejší.

je?

SVĚT

MĚSÍC V PŘÍRODĚ

POMALÉ SPERMIE RYCHLE VYMÍRAJÍCÍCH

RYPOŠŮM POŠKOZENÍ NEVADÍ

Zvířecí spermabanky
hlodavec jeho velikosti. Vypadá to, jako by ignoroval stárnutí buněk, přisuzované účinku oxidantů, které v těle vznikají jako odpadní produkt metabolických procesů. Vědecký tým vedený Rochelle Buffensteinovou z Centra zdravotních věd v San Antoniu odebral vzorky tělesných tkání rypošů a myší a podrobil je analýze, která měla odhalit míru jejich poškození v důsledku stárnutí buněk. Předpokládalo se, že rypoši budou mít tkáň méně poškozenou, ry protože dokážou lépe odbourávat volné p radikály. Opak byl pravdou. Rypoši měli tkáň dvakrát až desetkrát více poškozenou než myši a také jejich schopnost regenerovat poškozené bílkoviny či DNA se ukázala jako menší, protože měli v těle nižší hladinu antioxidantů. Zajímavé je, že míra poškození buněčných tkání v těle rypošů je stejná jak u mladých, tak u starších jedinců a nijak jim nebrání v plnohodnotném životě. Jak je tedy možné, že žijí tak dlouho? Biologové se domnívají, že mají zvláštní schopnost vytvářet speciální bílkoviny, které krátce žijícím živočichům chybí. Dr. Buffensteinová doufá, že se jí podaří tyto bílkoviny přesně identifikovat a vyzkoušet jejich účinek na lidech při léčbě nemocí spojených s vysokým věkem. John Fitzpatrick z Centra pro evoluční biologii v Austrálii zjistil, že chráněné druhy zvířat ohrožuje nedostatek kvalitního spermatu. Z jeho studie vyplývá, že spermie těchto zvířat jsou pomalé a způsobují genetické abnormality potomků. Fitzpatrick zkoumal dvacet savců, mezi nimi například geparda, pumu americkou či lva indického, a zjistil, že v průměru 48 procent spermatu ohrožených druhů vykazuje známky abnormality. Množství pohyblivých spermií u nich bylo navíc o 10 procent nižší. I když vědci přesně nevědí, jak k tomuto jevu dochází, je jasné, že jde o důsledek příbuzenského křížení. Na druhé straně existuje ještě dostatek „normálního“ spermatu na vytvoření spermabank, které by mohly v budoucnu vymírající zvířata zachránit.

Recept na dlouhověkost
Rypoš lysý (Heterocephalus glaber) sice nepatří k nejkrásnějším zvířatům naší planety, ale žije téměř o třicet let déle než jakýkoli jiný

Pět minut v přírodě
JAK JE MOŽNÉ, ŽE HAD DOKÁŽE SPOLKNOUT TAK VELKOU KOŘIST?
Hadi mají díky flexibilnímu kloubnímu spojení mezi horní a dolní čelistí velmi roztažnou lebku, silné a pružné vazy a zuby zahnuté dovnitř tak, aby kořist nemohla uniknout.

JE PRAVDA, ŽE DELFÍNI SPÍ S JEDNÍM OKEM OTEVŘENÝM?
Delfíni a velryby opravdu spí s jedním okem otevřeným. Vždycky odpočívá jen jedna polovina jejich mozku, a mají tak možnost sledovat okolí pro případ nebezpečí. I ve spánku se dokážou vynořit nad hladinu, aby se nadechli vzduchu.

KATASTROFA NA DOSAH RUKY

ŽIVÍ SE KOMÁŘI VÝHRADNĚ KRVÍ?
Komáři se živí především nektarem, krev sají pouze samičky, které ji používají jako zdroj bílkovin pro vývoj vajíček.

Shoří pralesy na troud?
FOTO: Shutterstock, Wikipedia, exodus.co.uk Stranu připravila Zuzana Teličková

DOKÁŽE ŽABÍ JED ZABÍT ČLOVĚKA?
I velmi malé množství jedu stromových žab, žijících ve střední a jižní Americe, dokáže zabít člověka. Tamní indiáni jej používají na napouštění svých šípů.

POTŘEBUJE ŠNEK K PÁŘENÍ PARTNERA, KDYŽ JE HERMAFRODIT?
Hlemýžď má sice samčí i samičí pohlavní orgány, ale bez partnera se neobejde, protože nedokáže oplodnit vajíčka vlastními spermiemi. Jedinci si musí vyměnit spermie, k oplodnění pak dochází uvnitř těla.

Ekolog Chris Field ze Stanford University v Kalifornii varuje, že globální oteplování nabere během několika desítek let mnohem větší rychlost, než se vědci domnívali. Na konci tohoto století se podle Fielda může celá situace docela vymknout kontrole. Stále vyšší teplota vzduchu způsobí větší uvolňování oxidu uhličitého z míst, kde se uhlík hromadil po tisíce let – z pralesů a arktické tundry. Jestliže se tyto obrovské zásoby uhlíku dostanou do atmosféry, teplota na Zemi nesmírně vzroste. Tropickým pralesům pak bude hrozit ztráta vlhkosti, která je chrání před požáry, a vyprahlé stromy se mohou ve vedru vznítit. Rychle se šířící požár by znamenal katastrofu, kterou pocítí obyvatelé celé planety. Podobné nebezpečí hrozí v arktické tundře, v jejíž

zmrzlé půdě se nachází asi 1 000 miliard tun uhlíku. Pokud dojde k jejímu roztání, začne se plyn uvolňovat do ovzduší. Dr. Field upozorňuje, že na napravení situace má lidstvo už jen velmi málo času, a vyzývá všechny země k rychlé akci, která by ekologický vývoj naší planety mohla ještě zvrátit.

16

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

VĚDA MODERNÍ LÉKAŘSKÉ METODY

Revolucí zmítaná

medicína
JAROSLAV PETR, BIOLOG

Miliony magnetů v lidském těle
Vynález fyzika Konráda Roentgena dovolil lékařům poprvé nahlédnout do nenarušeného lidského těla. Rentgenování stálo na počátku celé řady revolučních zobrazovacích technik. K nejdokonalejším dnes patří magnetická rezonance, využívající velmi silného magnetického pole, jež proniká tělem vyšetřovaného pacienta. Protony atomů vodíku v mo-

lekulách, tvořících lidské tělo, se pod vlivem magnetismu chovají jako spousta maličkých magnetů. Následně jsou takto uspořádané protony „překlopeny“ pomocí rádiových vln do opačné konfigurace, takže jsou donuceny k pohybu proti silám magnetického pole. Vydávají přitom záření, které lze detekovat a složit ve velmi přesný a ostrý obraz nitra lidského těla. Magnetickou rezonancí se dají

odhalit skryté nádory, zánětlivá ložiska, poškozená místa v tkáních či orgánech, vnitřní krvácení a další problémy. Systém magnetické rezonance se stále vylepšuje. Nejnovější objev švýcarských vědců například dovoluje umístit zdroje potřebných rádiových vln do větší vzdálenosti a zároveň použít silnější magnetické pole. Lze tak

Medicína budoucnosti
Testy na rakovinu
Rakovinné buňky mají jinou látkovou výměnu než buňky zdravé. Zplodiny jejich metabolismu se nacházejí v těle, například v krvi, nebo jsou z něj vylučovány močí. Lékaři pátrají po molekulách, které by prozradily, že se v těle rozbíhá nádorové bujení. Spektrum molekulárních stop zachycených v krvi, moči nebo slinách by prozradilo s předstihem, kde a k čemu se v pacientově těle schyluje.

Po stopách čolků
Čolkovi můžeme jen závidět. Doroste mu ztracená končetina, srdce se mu hojí bez nejmenší jizvy a obnoví se mu dokonce i část zničeného oka. Vědci tyto procesy intenzivně studují a zjišťují, že lidský organismus má podobné mechanismy „zamčené v šuplíku“. Molekulární mechanismy pro podobné „opravy“ jsme spolu s dalšími savci neztratili, jen jsme je „uspali“. Biologové hledají molekuly, které by regenerační mechanismy v lidském těle opět nastartovaly. Zatím se to daří u laboratorních myší, k regenerační léčbě lidí povede ještě dlouhá cesta.
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

18

4/2009

FOTO: Shutterstock, www.orangecaster.com, www.evh.org, Wikipedia

Od dob prvních úspěšných transplantací orgánů lékaři postoupili až k transplantacím obličeje nebo končetin. Objevují se nové metody umožňující vyšetření či operaci v těžce dostupných místech způsobem, který by ještě nedávno byl nemyslitelný. Jaké nástroje má dnešní medicína v rukou?

MODERNÍ LÉKAŘSKÉ METODY
dosáhnout ještě přesnějšího zobrazení a zároveň je možné konstruovat aparatury, v nichž má pacient při vyšetření kolem sebe mnohem více místa. Jednou z nepříjemností, provázejících vyšetření na stávajících přístrojích, je totiž nutnost „zastrčit“ pacienta do úzkého „tunelu“. V tomto stísněném prostoru stráví člověk poměrně dlouhou dobu, což může být pro pacienty s chorobným strachem z uzavřených prostor (s tzv. klaustrofobií) nepřekonatelný problém. něhož se dívá pomocí sondy se světlovodným kabelem. Pacient má po skončení operace na břiše jen pár drobných ranek, které se rychle zahojí. Zotavení z takové operace je mnohem snazší a rychlejší. Doby, kdy musel mít chirurg oko přiložené k vlastní sondě a nástroje svírat v rukou, jsou už minulostí. Dnes může sondu, zdroj světla i nástroje ovládat „robot“, kterého chirurg řídí na dálku pomocí konzole. Komplikovanou operaci tak může vykonat přední specialista, aniž by musel cestovat za pacientem. Dnes se dokonce zvažuje, zda by podobní roboti mohli zajistit nutnou operaci například u lidí žijících delší dobu na odlehlých místech nebo i na oběžné dráze kolem Země. Vzdálenost, na jakou se dá robot ovládat, je však omezena zpožděním, jež nastává na cestě signálu mezi pacientem a lékařem. Chirurg dokáže operovat se zpožděním do 0,7 sekundy. V případě mise lidí na Mars by se však pozemský lékař operující astronauta potýkal se zpožděním několika minut, což by mu neumožnilo operaci bezpečně provést.

VĚDA

Kamera na cestách
Miniaturizace a pokrok v elektronice dovolil lékařům vyslat do těla pacienta miniaturního „zvěda“. Například pro vyšetření trávicího traktu je možné využít kamery, kterou pacient spolkne. Kamera pak putuje podobně, jako by putovala potrava – projde jícnem, vklouzne do žaludku, odkud postoupí do dvanáctníku. Pak pokračuje v cestě z tenkého do j tlustého střeva a nakonec přístroj opustí pacientovo tělo konečníkem. Po celou dobu může kamera zprostředkovávat lékaři pohled do pacientových útrob doslova v přímém přenosu.

onemocnění žaludečními vředy nebo při podezření na nádor žaludku. Do trávicího traktu může lékař nahlédnout i „z druhé strany“. Metoda, při níž je endoskop zaveden přes konečník, se používá při vyšetření střev. Pomocí endoskopu si může lékař prohlédnout i nosní dutiny nebo plíce. Při urinoskopii jsou speciálním endoskopem vyšetřeny močové cesty. Endoskopie dovoluje nahlédnout i do dutin těla, které jsou jinak nepřístupné, například do břišní dutiny při laparoskopii, do hrudní dutiny při thorakoskopii nebo do kloubů při artroskopii. Endoskop je zaveden do dutiny maličkým otvorem, který se rychle zahojí. V mnoha případech se lékař nemusí omezit jen na pouhé pozorování, ale může uvnitř těla odebrat potřebný vzorek pro další diagnostiku nebo provést operační zákrok. Při atroskopii lze například opravit poškozenou chrupavku kloubu, laparoskopicky lze operovat třeba žlučník.

Operace „klíčovou dírkou“
Chirurg, který má provést v břišní dutině nevelký zákrok, se ocitá v situaci člověka, který stojí v jednom pokoji a potřebuje maličkost z vedlejší místnosti. Obvykle musí otevřít dveře, které jsou neskonale větší než předmět, jenž je potřeba vyzvednout. Donedávna si musel chirurg „otevřít dveře“ do pacientova břicha poměrně velkou operační ránou, která protíná kůži i svalovinu břišní stěny a následně se musí zašít celou řadou chirurgických stehů. Hojení operační rány může pacienta trápit víc než hojení následků vlastního zákroku v břišní dutině. Dnes postupují lékaři v řadě případů tak, jako kdyby si pro předmět do vedlejšího pokoje sahali klíčovou dírkou zavřených dveří. Do břišní stěny vyříznou jen maličké otvory, kterými do břišní dutiny vsunou potřebné nástroje spolu se zdrojem světla a zařízením pro sledování místa vlastní operace. Chirurg operuje uvnitř břicha, do

Robotický operační systém da Vinci: lékař sedí u ovládací konzoly, s jejíž pomocí řídí nástroje v „rukou“ robota

Endoskopie aneb kam se dá nahlédnout?
Lékaři se odnepaměti snažili nahlédnout do lidského těla. Moderní optika s vydatnými zdroji studeného světla a tenkými, ohebnými světlovodnými kabely dovolila konstrukci přístrojů, tzv. endoskopů, kterými lze nahlédnout přímo do pacientova organismu a odhalit tak příčinu zdravotních potíží revolučním způsobem: Rčení „vidím ti až do žaludku“ lze vzít doslova u gastroskopie, při které lékař zavede pacientovi přes ústa a jícen do žaludku endoskop. Jeho prostřednictvím si pak v žaludku rozsvítí a může zkontrolovat stav žaludeční sliznice. Takové vyšetření je důležité například při

Umělá sítnice
Oko je zázrak přírody. Jeho světločivnou vrstvu, tzv. sítnici, tvoří miliony specializovaných buněk. Vědci vyvíjejí elektronickou náhradu, kterou by voperovali do oka a vrátili zrak nevidomým. Zatím se daří získávat pomocí umělé sítnice jen velmi hrubý obraz, pokrok je však i na tomto poli velice rychlý. Elektronika se přitom učí od přírody. Vědci například vyvinuli umělou sítnici, která reaguje jen na změnu obrazu. Při pohledu na krajinu s letícím rackem zpracovává sítnice jen měnící se obraz letícího ptáka, zatímco neměnný obraz nehybného skaliska má uložen do „paměti“ a jeho neustálým
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

obnovováním neztrácí čas. Tento postup dovoluje podstatně lepší zpracování obrazu, protože elektronická sítnice není nucena manipulovat s tak velkými objemy dat.

Instantní kost
Britští vědci vyvinuli speciální polymer, který má na vzduchu konzistenci zubní pasty. Po vstříknutí do lidského těla rychle tuhne a mění se na materiál podobný kostem. Tato „instantní“ kost najde uplatnění při léčbě komplikovaných zlomenin a dalších zranění. Zatím museli lékaři vzít kus kosti ze zdravé části pacientova těla a těžce poškozené místo jím „vyspravit“. Náhrada polymerem bude mnohem jednodušší: nově vytvořené kostní buňky ztvrdlým polymerem postupně prorostou a zcela ho nahradí. Nakonec bude zraněné místo vyplněno nově vytvořenou kostí.
4/2009

19

VĚDA MODERNÍ LÉKAŘSKÉ METODY

Lékařská alchymie

Živá náhrada
Transplantace rukou jsou jen jedním z mnoha přelomových úspěchů, které tento obor medicíny v posledních letech zaznamenal. Vědcům se podařilo transplantovat nohu a dokonce i obličej. Hlavní problém současné transplantační medicíny však spočívá v nedostatku vhodných orgánů. Buňky dárce se totiž musí shodovat s buňkami příjemce v celé řadě znaků, jinak imunitní obrana příjemce rozezná transplantovaný orgán jako cizí a razantně na něj zaútočí. Dokonalá shoda však existuje jen mezi jednovaječnými dvojčaty. Ve všech ostatních případech je pro úspěšnou transplantaci nutné utlumit imunitní obranu příjemce, aby jeho tělo transplantovaný orgán neodmítlo. To s sebou nese nejeden problém – utlumený imunitní systém sice neútočí na cizí orgán, ale zároveň nedokáže tělo plně chránit před infekcí nebo vznikajícími nádory. Letitý sen lékařů o transplantacích bez útlumu imunitní obrany příjemce se daří naplnit teprve v poslední době. Při transplantaci jsou příjemci voperovány kromě orgánu i dárcovy krvetvorné buňky z kostní dřeně. Příjemce pak vytváří krvinky dárce a ty vnímají transplantovaný orgán jako vlastní. Tak se daří provádět transplantace orgánů, které příjemci tak úplně „nepadnou“. Příjemce orgánu navíc nemusí užívat léky na utlumení imunitní obrany.

Přetavené buňky
Nejnovější objevy z oboru molekulární biologie a genetiky odhalují taje vzniku specializovaných buněk. Vědci mají například jasno, které geny musí být vypnuty a které musí naopak pracovat, aby se buňka vyvinula v určitý typ, například v krvinku, neuron nebo svalovou buňku, a plnila příslušné role. Odtud je jen krůček k tomu, abychom změnou aktivity genů proměňovali buňky tak, jak to potřebuje nemocný organismus. Američtí vědci vnesli do organismu myši geneticky upravený virus, který pak ve slinivce proměnil buňky, jež neumějí vyrobit inzulín, na buňky, které inzulín produkují. Pokud lékaři zvládnou tento postup bezpečně i u lidí, bude možné uzdravovat nemocné a hojit poranění „pouhou“ proměnou buněk.

Francouzským lékařům se podařilo opravit vrozený dědičný defekt v buňkách kostní dřeně malých dětí trpících nedostatečnou funkcí imunitní obrany. Tyto tzv. bublinové děti jsou ohroženy na životě i infekcemi, které člověk s nenarušenou imunitou zdolá bez větších problémů. Po genové terapii bylo možné děti také očkovat proti nejdůležitějším nakažlivým chorobám.

Vnitřní souboj
Vývoj vakcín se potýká s celou řadou problémů. Někteří původci závažných onemocnění se bleskově mění a vakcíny proti nim velmi rychle ztrácejí na účinnosti. To je hlavní problém například u vývoje očkovací látky p proti původci AIDS, viru HIV. Další problém vyvěrá ze schopnosti některých původců chorob se v lidském n organismu dobře maskovat. do Problémem Probléme je i včasná výroba dostatečného počtu dávek vakcíny Například u chřipky je nutné vyrábět kažvakcíny. dý rok nový a nový typ očkovací látky, protože chřipkové viry se stále m mění. Při tradiční tvorbě je nutné nakazit obrovské mn množství slepičích vajec, na nichž se viry Kdyby množí. Kdyb vypukla pandemie smrtící ptačí chřipky, byli bychom za devět měsíců schopni tímto způsobem vyrobit asi 700 milionů dávek vakcíny. Pomoci by mohly nové typy vakcín, které nejsou tv tvořeny celými virovými částicemi, ale jen jejich čá částmi – bílkovinnými molekulami z povrchu viru zabudovanými do syntetických částic podobzab ných normálnímu viru. Výroba takové vakcíny je n výrazně jednodušší a lze ji rozběhnout na plné výraz obrátky již do dvou týdnů od objevení nového obrá typu viru. Výrobní zařízení je možné snadno naložit do nákladového prostoru jediného na letadla a dopravit na místo, kde propukla le epidemie nového typu chřipky. Jeho týdene ní výrobní kapacita dosahuje až půl milionu dávek očkovací látky.

Genetické opravy
Cíleným zásahem do dědičné informace pacientů lze napravit vrozené dědičné defekty. Metoda tzv. genové terapie je ještě v plenkách a neodrostla dětským nemocem. Přesto má na svém kontě první úspěchy při léčbě těžce nemocných. Lékaři například vstříkli do oka nevidomých pacientů virus, který vnesl do buněk sítnice náhradu za poškozený gen. Lidem, kteří dokázali odlišit nejvýše světlu a tmu, se po tomto zákroku výrazně zlepšil zrak. Dokážou se orientovat v neznámém prostředí, někteří se mohou věnovat ručním pracím nebo číst speciální vydání knih s velkými písmeny pro nevidomé. Italští lékaři nahradili v kožních buňkách pacienta trpícího dědičným „rozpadem kůže“ poškozený gen a vypěstovali v laboratoři kusy kůže, kterými nahradili nejhůře postižená místa na povrchu těla nemocného. Během tří let t dokázali „vyměnit“ pacientovi kůži na většině těla. a.

Orgány z laboratoře
Obor tkáňového a orgánového inženýrství dosáhl v posledních letech celé řady úspěchů. Vědci dokázali v laboratoři vypěstovat z pacientových buněk tkáně nebo orgány a nahradit jimi tkáně nebo orgány poškozené chorobou či úrazem. Nejznámějším příkladem je léčba rozsáhlých popálenin. Australští lékaři vyvinuli techniku, při které je z nepopálené kůže

20

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

pacienta odebrána část o velikosti poštovní známky. Z ní je připravena emulze jednotlivých buněk a ty jsou pak sprejem „nastříknuty“ na popáleninu. Tímto způsobem se podařilo například zachránit životy mnoha lidí popálených v roce 2005 při teroristickém útoku na ostrově Bali. Nedávno obletěl svět příběh mladé Kolumbijky, které se po těžké tuberkulóze zcela zhroutila průduška a hrozila jí ztráta celé jedné plíce. Španělští lékaři odebrali mladé ženě buňky z nosní sliznice a nechali jimi porůst chrupavku z průdušnice ženy, která zemřela na infarkt. V laboratoři tak narostla umělá průduška, kterou lékaři nahradili neprůchodnou část v plicích pacientky. Další velký úspěch slavili američtí lékaři, když vypěstovali pro pacienty močový měchýř. Lidé postižení vrozeným neuzavřením páteře, tzv. spina bifida, trpí i defektem močového měchýře, který ztrácí pružnost. Pacienti tak mají problémy s udržením moči, ale co je ještě horší – jejich moč se vrací z močového měchýře do ledvin a těžce je poškozuje. Lékaři proto vyvinuli zvláštní plast a vyrobili z něj „sáček“ o rozměrech lidského močového měchýře. Na vnitřní stranu „sáčku“ nasadili buňky výstelky močového měchýře, na vnější stranu pak buňky hladké svaloviny. Buňky plastik porostly a v té chvíli bylo možné takto vzniklým močovým měchýřem nahradit nefungující měchýř pacientů. V těle pacienta buňky postupně plast vstřebaly a nahradily. Do měchýře prorostly z okolí cévy i nervy a měchýř plní všechny své základní funkce.

pomoci tzv. kochleární implantát. Samostatnou kapitolou je umělé srdce. Původní modely byly rozměrné a jejich řídicí jednotka se nevešla do pacientova těla. Nemocný s umělým srdcem si vozil ovládací jednotku za sebou v malé skříňce. Dnešní umělá srdce jsou zcela autonomní. Vejdou se do hrudníku pacienta i se zdrojem energie a regulační jednotkou. Akumulátor se dobíjí indukčně přes hrudník. Vynikajících výsledků dosahují lékaři s tzv. přídatnými pumpami, které se do nemocného srdce voperují. Pumpa pomáhá srdci v práci, takže srdeční sval není nadměrně zatěžován a překvapivě dobře regeneruje. Byly popsány případy lidí, kterým lékaři dávali po těžkém selhání srdce naději jen na několik týdnů života. Po roce života s přídatnou pumpou se však srdce těchto lidí zotavilo natolik, že jim lékaři mohli pumpu opět vyjmout.

letí se traduje příběh o ruských bojarech, kteří se opili a v následné rvačce rozbili jednomu z účastníků pitky lebku. Úštěpek kosti se ztratil a lékař jej údajně nahradil kusem lebeční kosti psa. Transplantace zvířecího orgánu byla donedávna prakticky neproveditelná, protože lidské tělo vnímá zvířecí buňky jako cizí a ničí je imunitní reakcí. Nejmenší problémy byly s transplantací orgánů šimpanzů, ale v těchto případech čelili pacienti obrovskému riziku infekce opičími viry. Dnes vsází medicína na prasata, jejichž dědičnou informaci upravili genoví inženýři. Ti na jedné straně vnášejí do prasečí DNA lidské geny, které činí prasečí orgány pro lidskou imunitní obranu přijatelnější. Na druhé straně v DNA prasat blokují prasečí geny, které dráždí lidský imunitní systém. V současné době probíhají první pokusy, při nichž dostávají lidé s těžkou cukrovkou buňky prasečí slinivky produkující inzulín. Organismus transplantované prasečí buňky toleruje a vyrobený inzulín ulevuje diabetikům od mnoha zdravotních komplikací.

Pumpa pomáhá srdci pracovat

Pomocná pumpa pro srdce
Umělé náhrady za selhávající orgány dávno nejsou pouhou fantazií. Jednodušší umělé náhražky si už cestu do lidského těla našly – například umělé klouby nebo náhrada čočky oka postiženého zákalem, neslyšícím lidem s poškozeným sluchem může

Zvířecí orgány lidem
Touha nahradit nedostatkové lidské orgány při transplantaci orgánem odebraným z těla zvířete je stará jako medicína sama. Už ve starověku se pokoušeli ranhojiči zachránit život těžce krvácejícím zraněným transfuzí krve beránka. Z 18. sto-

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

inzerce

VĚDA
ilustrační foto

ROZHOVOR: UNIKÁTNÍ OPERACE V ČESKU
Uzávěr rány v pochvě vyžaduje jen několik vstřebatelných stehů, které není třeba po operaci odstraňovat. Existují i další výhody oproti již rozšířenějším laparoskopickým metodám, než je absence jizev po provedeném výkonu? Jednoznačnou výhodou je absence viditelných jizev, nikdo totiž nemusí vědět, že jste byli na operaci, pokud to sami neřeknete. Dalšími výhodami oproti klasické laparoskopické operaci je ještě větší minimalizace bolesti, zkrácení pobytu v nemocnici, rychlejší návrat k normálním životním aktivitám.

KATEŘINA SEDLÁKOVÁ DROŠČÍNOVÁ

Může naproti tomu pacientovi hrozit větší riziko? Technika operace je v případě přístupu přes pochvu shodná s laparoskopickou technikou, jen cesta zavedení nástrojů je jiná. V případě pochvy pak lety ověřená. Rizika jsou obecně stejná jako u stejného typu laparoskopické operace. Přístup

Do břicha bez skalpelu
Lékaři mělnické nemocnice vloni provedli jako první ve střední a východní Evropě operaci žlučníku unikátní metodou N.O.T.E.S., jejímž principem je vstup do dutiny břišní přes přirozené tělní otvory. Jedinečnost této moderní metody nám přiblížil MUDr. Vratislav Syrovátka, chirurg nemocnice v Mělníku
SLOVNÍČEK
Laparoskopie je moderní chirurgický přístup, při němž se do dutiny břišní vstupuje prostřednictvím několika drobných ran, optiky s kamerou a za použití speciálních nástrojů. Není tedy nutný řez na břišní stěně, čímž se snižuje pooperační bolestivost rány a urychluje rekonvalescence.

pochvou žádné výrazné a významné další riziko v rukách zkušeného operatéra nepřináší. Naopak je sníženo riziko vzniku kýly v jizvě a špatného hojení ran břišní stěny. Kolik pacientů jste už metodou N.O.T.E.S. operovali a můžeme se s ní setkat už i v dalších českých nemocnicích? Doposud jsme operovali sedm pacientek s kameny ve žlučníku metodou hybridní N.O.T.E.S. cholecystektomie. Celá operace je provedena přes pochvu, jen jeden pomocný nástroj o průměru 5 mm je zaveden hluboko v pupku. Ranku v pupku není po operaci třeba zašívat. Mělnická chirurgie je první v České republice, kde byla tato operace v červnu 2008 provedena, a je v této chvíli asi jediná u nás, kde se hybridní N.O.T.E.S. cholecystektomie jako samostatný výkon provádí. Můžeme v příštích letech očekávat nějakou novou, podobně převratnou metodu v oblasti chirurgie? N.O.T.E.S. je jen cesta, ne cíl pro chirurgii. V blízké budoucnosti nás zřejmě čekají zcela nové postupy, které povedou k dnes tak nemyslitelné věci, jako je chirurgie zcela bez jizev a bez bolesti. Přirozené otvory lidského těla budou užity k zavedení minirobotů do dutiny břišní nebo hrudní a ty pak, navigovány lékařem, provedou celou operaci uvnitř těla. Současně stejným nebo dalším přirozeným otvorem minirobot odstraní i postižený orgán a uzavře ránu uvnitř těla.

VÍTE ŽE?
První operace metodou N.O.T.E.S. u nás proběhla pod vedením MUDr. Vratislava Syrovátky na Chirurgickém oddělení nemocnice v Mělníku, v jehož čele stojí primář MUDr. Jan Roháč. MUDr. Syrovátka absolvoval speciální stáž ve Štrasburku. Průkopníky této operační metody jsou lékaři z Francie, kde se také nachází evropské centrum pro laparoskopii.

Břicho pacientky po operaci žlučníku – metoda vstupu přirozenými tělními otvory nezanechává žádné jizvy

Které další tělní otvory mohou být pro vstup do dutiny břišní využity a existuje nějaké omezení? Přístupem do dutiny břišní mohou být všechny přirozené otvory lidského těla. To znamená ústa cestou přes žaludek, dále konečník, močová trubice a nakonec pochva. První tři přístupy jsou zatím ve fázi experimentu a mají celou řadu nevyřešených problémů, které limitují jejich použitelnost v chirurgické praxi.

22

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTO: ?Chirurgické oddělení Nemocnice s poliklinikou Mělník, Shutterstock

Jaké další zdravotní problémy kromě operace žlučníku mohou být metodou N.O.T.E.S. odstraněny? N.O.T.E.S. přístup je v současnosti klinicky bezpečně použitelný pouze u žen. Cesta do dutiny břišní je zajištěna drobným řezem v zadní klenbě poševní a touto ranou jsou zaváděny operační a optické nástroje. Nejčastější bude v současnosti operace žlučníku, ale tento přístup je možné použít pro celou řadu gynekologických operací v oblasti vaječníků. V brzké době bude metoda vhodná i pro plánované operace appendixu, ostatní operace jsou zatím v rovině experimentu. Další možnosti se přidají s příchodem zcela nové generace high-tech nástrojů, na jejichž vývoji se horečně pracuje.

Jakým způsobem pak probíhá uzávěr způsobené vnitřní rány? Je zašita, nebo jsou nutné jiné metody? Právě bezpečný a spolehlivý uzávěr rány v žaludku není zatím možný, proto není tento přístup v současnosti u pacientů použitelný. U přístupu přes konečník je zatím nevyřešeným problémem riziko infekce. Přístup přes močový měchýř je v zásadě možný, ale je omezen jen na nástroje s malým průměrem, nejvíce cca 5 mm. Naopak přístup pochvou je lety a generacemi gynekologů vyzkoušený jako bezpečný s minimem komplikací.

lédomá ka cí ř

Šalvěj lékařská
Rodové jméno Salvia je odvozeno z latinského slova „salvere“ – léčit. Už v antice byly listy šalvěje symbolem věčného mládí, velice oblíbená byla tato léčivka i ve středověku, v 16. století se používala mj. jako „zubní kartáček“.

Použití: Šalvěj má dezinfekční účinek, nejčastěji se proto užívá jako kloktadlo při zánětech v ústech, při bolestech v krku a nemocech z nachlazení, k vymývání zanícených ran nebo k přípravě obkladů při zánětech. Vnitřně se užívá jako prostředek proti pocení, při nemocech jater a žlučníku. Působí protizánětlivě, uklidňuje poruchy zažívacího ústrojí.

OCHRANÁŘI 21. STOLETÍ

PŘÍRODA

FOTOGRAFIEMI K ZÁCHRANĚ

Pouštní šelmy na záznamu
ritské zooložce Sarah Durantové se ve spolupráci s Národním parkem Ahaggar podařilo na území Alžírska pořídit první snímky kriticky ohroženého geparda severoafrického (Acinonyx jubatus hecki). O jeho současné populaci vědci prakticky nic nevědí, odhadovaný počet zbylých jedinců je 250. Nepočetné skupinky gepardů jsou roztroušeny v poušti a savaně severní a západní Afriky. Jejich výskyt byl zaznamenán v Nigeru, Mali, Beninu, Burkina Fasu, Togu a Alžírsku, kde by se snad měla nacházet největší populace. Unikátní snímky, zachycující vyhublé, hladově vypadající gepardy, byly pořízeny v rámci systematického průzkumu, mapujícího 2 800 km² střední Sahary. Na tomto území byly rozmístěny speciální fotoaparáty vybavené infračervenými
inzerce

Gepard severoafrický je jedním z nejohroženějších zvířat planety. Tento snímek byl pořízen pomocí speciálně upravené kamery s infračerveným senzorem

B

FOTO: Shutterstock, exodus.co.uk

senzory, které začnou fotografovat hned, jak zaznamenají přítomnost zvířete. Tímto způsobem bylo možno podle jedinečné kresby na srsti gepardů určit celkem čtyři různé jedince, kteří se k zařízení přiblížili. Cílem studie je co nejlépe poznat území obývaná gepardy, nebezpečí, jež jim hrozí, a způsob jejich života. Všechny tyto informace by v budoucnu měly přispět k účinnější ochraně této ohrožené šelmy.

Stranu připravila Zuzana Teličková

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

23

FOTO: www.rinspeed.com

Červené lodní šrouby skýtají náhodnému pozorovateli překvapivý pohled. Společně s tryskami ženou auto na hladině rychlostí 6 km/h

TECHNIKA PONORKA NA ČTYŘECH KOLECH

Plující sporťák pro 007
MAREK TELIČKA

Úžasné technické vymoženosti vytvořené zručnými trikaři jsou rekvizitou mnoha filmů. Když se ale najde pár zapálených lidí, může se fantazie přeměnit v realitu, jako je tomu v případě auta, které je vlastně ponorkou

Otočné trysky Seabob byly navrženy tak, aby byly extrémně lehké, ale přitom odolné proti deformaci, čehož bylo docíleno použitím nanomateriálů, kterým se říká „uhlíkové nanotrubičky“

sQuba je úžasný ve vodě, ale ani na silnici jej nepřehlédnete. Na snímku jsou dobře patrné trysky nad předními koly, mřížka v přední masce, kudy auto násává vodu

Vzhledem k elektrickému pohonu není třeba doplňovat palivovou nádrž, ale vyplatí se pohlídat naplnění kyslíkových bomb, jejichž vývod je umístěn mezi sedadly řidiče a spolujezdce

P
sQuba v kostce
Rozměry délka šířka výška rozvor podvozku rozchod předních kol rozchod zadních kol výška podvozku nad zemí hmotnost Výkon nejvyšší rychlost zrychlení z 0 na 80 km/h rychlost na hladině rychlost pod vodou hloubka ponoru

řed třiceti lety byl poprvé promítán bondovský film „Špion, který mě miloval“, v němž se odehrála následující scéna: Pronásledovaný superagent 007 vjíždí ve sportovním automobilu do vody. Vůz klesá pod hladinu, ale nikoli až na dno. Po zapnutí speciálního pohonného mechanismu zvolna pluje pod vodou, jako by sem odjakživa patřil. Velmi věrně působící výjev byl ovšem jen kvalitně provedenou animací.

Jednoduchost, účelnost, elegance a prvotřídní zpracování – tak lze popsat interiér vozu

Vrtule a trysky
Futuristický a velmi masivní kontrolní panel

3 785 mm 1 940 mm 1 117 mm 2 300 mm 1 470 mm 1 520 mm 130 mm cca 920 kg 120 km/h 7,1 sekund 6 km/h 3 km/h 10 m

Pohon pro pohyb na zemi maximální výkon 54 kW při 4 500 otáčkách /min. točivý moment 160 NM při 1 500 otáčkách /min. pro pohyb ve vodě vodní šrouby s max. výkonem 2×800 W trysky s max. výkonem 2×3,6 kW baterie Li-Ion, napětí 6×48 voltů Kola přední pneumatiky přední disky zadní pneumatiky zadní disky Pirelli P Zero 205/40 R17 AEZ 7,5×17" Pirelli P Zero 225/40 R18 AEZ 8×18" Ostatní přísun vzduchu 1×15 litrů + 1×18 litrů ScubaPro laserový scanner Ibeo maziva Motorex

Představa automobilu, který dokáže to, co Bondův filmový sporťák, nedala dlouho spát šéfovi švýcarské firmy Rinspeed Franku M. Rinderknechtovi: „Tři desítky let jsem si představoval, jak by bylo možné tohoto efektu dosáhnout.“ Sen se Rinderknechtovi nakonec splnil prostřednictvím vozu sQuba, který se „vznáší“ v hloubce až deseti metrů pod hladinou. To je podstatný rozdíl oproti vojenským vozidlům, která se pod vodou rovněž pohybují, ovšem tak, že se ponoří až na dno, po němž popojíždějí. Vytvořit automobil, jenž by se pod hladinou volně vznášel a skutečně plul, byla opravdová výzva. V souladu s přáním Franka Rinderknechta, těsné kabině by byl s otevřením dveří velký problém.“ Pasažéři z toho důvodu dýchají pod vodou vzduch ze zabudovaných tlakových nádrží obdobně jako potápěči. Bezpečnost přitom nebyla jediným důvodem pro volbu otevřeného vozu. Se vzduchovou bublinou kapacity dvou kubických metrů

Pasažéři se pod vodou sice namočí, ale koncepce otevřeného vozu je bezpečnější. Navíc je tak auto na pevnině svižnější
by se totiž musela hmotnost auta zvýšit o dvě tuny, aby se vyrovnal nežádoucí vztlak. To by na pevnině dalo vozidlu pohyblivost umírající želvy. Takto, i když byl sQuba postaven především s ohledem na pohyb v kapalném prostředí, dosahuje maximální rychlosti 120 km/h a poměrně solidního zrychlení z 0 na 80 km/h za 7,1 sekundy.

který je velkým Bondovým fanouškem, muselo současně jít o sportovní vůz. V prvé řadě bylo nutné odstranit spalovací motor a nahradit jej třemi elektromotory umístěnými v zadní části. Jeden z nich zajišťuje pohyb po pevné zemi, druhé dva roztáčejí šrouby při pohybu pod hladinou. Při dopředném pohybu jim pomáhají dva mohutné tryskové pohony, které „dýchají“ přes speciální mřížkové clony zabudované v přední masce.

S posádkou i bez ní

Celkem svižná želva

PONORKA NA ČTYŘECH KOLECH TECHNIKA

Aby se auto mohlo po vjetí do vody ponořit, je nutné vpustit dovnitř vodu. Rinderknecht o tom říká: „Z bezpečnostních důvodů jsme dali přednost otevřenému vozu, takže v případě problémů se pasažéři mohou rychle dostat ven. Ve vodo-

Přísun energie je zabezpečen akumulátory typu Li-Ion, díky čemuž má sQuba nulové emise. Energie pro pohon se šetří úsporným osvětlením bílými LED diodami. Pro pohyb po zemi je sQuba vybaven působivě rozměrnými pneumatikami Pirelli navlečenými na lehké litinové disky AEZ s poloměrem 17 (přední) a 18 (zadní) palců.

Opravdu doma je ale sQuba ve vodě. Měli by se tak cítit i pasažéři, a proto jsou materiály interiéru od firmy Strähle + Hess voleny tak, aby odolávaly slané vodě. Použita je pravá perleť i vykládání diamanty, které má zajistit přilnavost a obvykle bývá použito jen pro vysoce odolné brusné kotouče. Futuristický kontrolní panel tak řidiči umožňuje bezproblémové ovládání vozidla i pod vodou. V případě, že by se vůz dostal do vody nedopatřením, nebo by jej pasažéři museli opustit, se sám vynoří nad hladinu. Díky sofistikovanému systému navádění laserem od hamburské firmy Ibeo auto dokonce umí samo řídit – bez pomoci řidiče nebo jiného pasažéra. Frank M. Rinderknecht se svými partnery dokázali vytvořit skutečně neobyčejný vůz a při jeho vzniku mysleli nejen na efekt, ale i na minimální dopad na přírodní prostředí. Dokonce i použitá maziva od firmy Motorex se v přírodě dokáží sama rozložit.

Frank M. Rinderknecht, šéf firmy Rinspeed, a jeho vysněné auto

TECHNIKA

SLAVNÁ DÍLA ARCHITEKTURY

5
1

Ačkoliv nepatří do kategorie mrakodrapů, řadíme je k nejvyšším stavbám světa. Primárně se stavěly k zajišťování různorodých telekomunikačních přenosů, jako meteorologické stanice či rozhledny. Moderní věže dnes ale neslouží jen technickým účelům, většina z nich plní i estetickou funkci
CN TOWER – TELEVIZNÍ POSILA
Toronto, Kanada 553,33 m

nejvyšších +1 věží světa

IGOR MAHAL

533 m

Telekomunikační věž v kanadském Torontu není jen nejvyšší věží světa, ale až do roku 2007 byla i nevyšší stavbou vůbec. CN Tower byla zbudována v roce 1975 a stala se jednou z největších turistických atrakcí v Kanadě. Elegantní věž, která leží na severním břehu jezera Ontario, se dotýká nebes ve výšce 553,33 m. Až do šedesátých let bylo Toronto městem s poměrně nízkou zástavbou, módní vlně výškových staveb však nakonec neodolalo. Díky novým mrakodrapům se nejen zcela změnilo místní panorama, ale zhoršil se i televizní příjem. S elegantním návrhem, jak tyto problémy vyřešit, přišli zástupci Kanadské národní železnice. Společnost se nabídla, že postaví nejvyšší budovu ve městě, která bude plnit funkci televizního vysílače a zároveň sloužit jako vyhlídka. Původní plán vybudovat stavbu ze tří věží, jež budou spojovat vzdušné mosty, vzal za své. Kompromisem byla věž stojící na třech opěrných nohách. S prací se začalo v roce 1973, kdy obří rýpadlo vyhloubilo základovou jámu o hloubce 15,5 m. Poté byl zbudován základní „polštář“ o tloušťce 7 m, na kterém jsou postaveny duté betonové pilíře s šesti výtahy, schodišťovou šachtou a energetickými rozvody. Základy věže nesou celkovou váhu 130 000 tun, stavba si vyžádala celkem 40 000 m³ betonu. Pokochat se pohledem na Toronto a jeho okolí lze z několika míst. Veřejně přístupná jsou dvě patra věže, spodní Sky Pod (346 m) a horní vyhlídka Space Deck (446,5 m), která v jasných dnech nabízí výhled až do 65 kilometrů vzdáleného okolí. Velkou atrakcí pro turisty je i otáčívá restaurace 360 The Restaurant, na kterou se lze dostat průhledným výtahem, nebo vyhlídka Glass Floor se skleněnou podlahou. Každoročně věž navštíví kolem dvou milionů návštěvníků.

Nejznámější věže světa
Eiffelova věž – na počest revoluce
Paříž, Francie 324 m Nejpopulárnější věží světa je bezesporu ocelová dominanta Paříže. Byla postavena v letech 1887 až 1889 a až do roku 1930 byla nejvyšší budovou světa. Věž, která nese jméno po svém tvůrci Alexandru G. Eiffelovi, byla postavena u příležitosti stého výročí Velké francouzské revoluce a Světové výstavy, která se v Paříži v roce 1889 konala. Dnes věž dosahuje výšky 324 m. Původně sloužila coby meteorologická stanice, později zde byl vybudován televizní a rozhlasový vysílač. Jeden z hlavních cílů milionů turistů byl zprvu trnem v oku významných Pařížanů, dnes jsou na něj místní obyvatelé vesměs hrdí. Věž má tři plošiny, první je ve výšce 57 m, druhá ve výšce 115 m a třetí ve výšce 274 m. Ve třech opěrných nohách Eiffelovky jsou zabudovány lanovky, které vozí návštěvníky do prvního a druhého patra, ve čtvrté se nachází schodiště pro pěší. Z druhého do třetího patra vedou výtahy. Maximální oscilace vrcholu při silném větru činí pouhých 12 centimetrů. Z věže je možné dohlédnout až do vzdálenosti 67 kilometrů.

Sydney Tower – výhled ze Zlatého koše
Sydney, Austrálie 309 m Slavná opera není jedinou světově proslulou stavbou hlavního města Austrálie – neméně zajímavým dílem je i betonová televizní věž Sydney Tower. Původní výška impozantní stavby, kterou navrhnul Donald

Crone, byla 304 m, přidáním hromosvodu se výška vyšplhala na dnešních 309 m. Věž byla oficiálně otevřena na podzim roku 1981 a její hmotnost činí přibližně 40 000 tun. Spodní část věže tvoří obchůdky se suvenýry, kavárny a samoobslužný bufet. Tři rychlovýtahy dopravují cestující do výšky 250 m na vyhlídkové kabiny, které se nacházejí ve skleněné osmipatrové části. Ze 420 oken „Zlatého košíku“, jak je tato část věže nazývána, se nabízí úchvatný pohled na Modré hory či budovu Opery. Za optimálních podmínek se lze podívat až do vzdáleností 90 km. O něco níže, pod vyhlídkami, se nachází dvě otáčivé restaurace s kapacitou kolem 650 míst. Neopakovatelným zážitkem je multimediální prezentace v 3D kině, která návštěvníkům poutavě představuje krásy Austrálie. Poslední dvě poschodí „Zlatého košíku“ slouží k telekomunikačním účelům.

26

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

SLAVNÁ DÍLA ARCHITEKTURY

TECHNIKA

2

OSTANKINO – SOVĚTSKÁ CHLOUBA
Moskva, Rusko 540 m

540 m

3

468 m

Moskevská dominanta, která se tyčí do výšky 540 m, byla vybudována v letech 1963–1968. Téměř celé desetiletí byla nejvyšší budovou světa, dnes je tato televizní a rozhlasová věž nejvyšší stavbou Evropy. Prvotním impulzem ke zbudování obřího vysílače byla potřeba zkvalitnit a rozšířit slabý šedesátikilometrový rádius televizního příjmu, uspořádat systém pro příjem rozhlasového signálu a vztvořit modernější meteorologickou stanici. Gigantický vysílač měl posloužit nejen technickým, ale i politickým účelům. Okázalou stavbou, která měla být zprovozněna k 50. výročí Říjnové revoluce, se chtěla sovětská vláda světu pochlubit svou technickou vyspělostí. Fundament obří železobetonové stavby má tloušťku pouhých 3,5 m, jako základy zde tedy posloužily čtyři podpěrné nohy ve tvaru drápů. Původní výška budovy z roku 1967 byla 533 m, v roce 1999 věž „vyrostla“ na dnešních 540 m. Věž se skládá ze 44 pater a celková plocha vnitřních prostor je 15 000 m2. Ve spodní části se nachází vstupní hala, kuchyně, pracovny televizních a rozhlasových stanic a další technické prostory. Střední část mohutného díla je postavena z napjatého železobetonu, horní část (nad 384 m) tvoří cylindrické kovové útvary, které se s přibývající výškou zmenšují. Aby se vrchol stožáru nemohl v silném větru pohybovat, byla do něj zabudována ocelová lana. K největšímu vychýlení, které činilo 3,5 m, došlo v roce 1971, problémem by ale neměla být ani oscilace 11,65 m. Jako hlavní vysílač moskevské oblasti sloužilo Ostankino až do 27. srpna 2000, kdy věž ve výšce 98 m nad vyhlídkovou plošinou zachvátil rozsáhlý požár. Neštěstí si vyžádalo tři oběti. Dnes věž slouží především turistům. Ve výšce 328 až 334 m se nachází otáčivá restaurace Sedmé nebe, která zabírá 3 patra. Hlavní vyhlídka věže leží ve výšce 337 m.

FOTO: Shutterstock, Wikipedia, www.flickr.com, www.skyphoto.ru

ORIENTAL PEARL TOWER – KOSMICKÁ LOĎ ZAKOTVILA
Šanghaj, Čína 468 m Žádná jiná země světa se nemůže pochlubit takovým množstvím věží jako Čína. Stavby tohoto typu najdeme ve více než 80 čínských městech a provinciích. V devadesátých letech minulého století se komunistická velmoc do světové desítky nejvyšších věží světa zapsala hned třikrát. „Perla východu“, jak je šanghajská dominanta nazývána, byla postavena v letech 1991–1995 podle návrhu architekta Jia Huan Chenga a slouží především jako rozhlasový a televizní vysílač. Se svými 468 m je druhou nejvyšší budovou v zemi (nejvyšším je se svými 492 m šanghajský mrakodrap Světového finančního centra). Jeden ze symbolů moderní Šanghaje připomíná obrovskou kosmickou loď, která přistála na břehu řeky Huangpu. Základ věže tvoří tři šikmé železobetonové pilíře o průměru 9 m. Stavba mohutné budovy si vyžádala celkem 120 000 tun materiálu. Ve spodních patrech budovy najdete muzeum, kavárnu, supermarket i obchod se suvenýry. Jeden ze tří výtahů je schopen pojmout až 50 lidí, další dva dopravují rychlostí 7 m/s návštěvníky na jednu z mnoha vyhlídek. Na úrovni 90 m je vybudováno tzv. Kosmické město – zábavní centrum, které svým návštěvníkům nabízí úchvatný svět vědecké sci-fi. Střední část věže je hotelovým a obchodním komplexem s 25 byty a zasedacími sály. Další možnost pokochat se okolím Šanghaje se nabízí ve výšce 263 m, o čtyři metry výše se můžete občerstvit v otáčivé restauraci. Tzv. Kosmický modul – nejvyšší vyhlídková kabina ve výšce 350 m – nabízí úchvatný pohled na Šanghaj s patřičným nadhledem. Při jasném počasí je dokonce možné dohlédnout až do 90 km vzdálené delty řeky Jang-c‘-ťiang, která ústí do Východočínského moře. Věž každoročně navštíví kolem dvou milionů návštěvníků.
4/2009

Tokio Tower – poválečný zázrak
Tokio, Japonsko 332,6 m Tokijská věž s výškou 332,6 m není jen nejvyšší stavbou Japonska, ale i nejvyšší ocelovou stavbou na světě. Symbol poválečného „ekonomického zázraku“ byl postaven v roce 1958 ve čtvrti Minato a je součástí parku Šiba. Jako architektonická inspirace tvůrcům posloužila Eiffelova věž v Paříži. Věž dnes slouží především jako vysílač, který vysílá pro devět televizních a pět rozhlasových stanic. Najdeme zde i moderní meteorologickou stanici. Díky použitým technologiím je hmotnost věže pouhých 4 000 tun. Kvůli bezpečnosti leteckého provozu bylo nutné věž natřít bílou a oranžovou barvou, při čemž bylo celkem použito více

než 28 000 kg barvy. V noci věž osvětluje 176 reflektorů. Ve výšce 150 m se nachází hlavní rozhledna, další vyhlídková plošina leží ve výšce 250 m. První patro věže zaujímá obří akvárium, ve kterém je více než 50 000 ryb. O něco výše najdeme obchodní centrum, restauraci a kavárnu. Ve třetím patře je muzeum voskových figurín a čtvrté slouží k různorodým výstavám. Každý rok tokijskou věž navštíví více než 2,5 milionů turistů.

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

27

TECHNIKA

SLAVNÁ DÍLA ARCHITEKTURY

4

BORJ-E MILAD – PROSTORNÁ KAPSLE
Teherán, Írán 435 m

5

421 m

Jméno Borj-e Milad, jež v perštině znamená „narození“, napovídá, že věž, která byla zbudována v letech 2000–2007, je symbolem zrodu moderní íránské architektury. Multifunkční věž, která se nachází mezi teheránskými čtvrtěmi Shahrak-e Gharb a Gisha, se stavěla za účelem zlepšení služeb a technologií v oblasti telekomunikací. Ačkoliv stavba byla otevřena až v roce 2008, její základy v podobě pravidelného osmiúhelníku v sobě nezapřou tradiční perskou architekturu. Celková výška čtvrté nejvyšší věže světa je 435 m. Na betonovou část, která končí ve výšce 315 m, navazuje 120 m dlouhý ocelový anténní stožár. Základna věže je složena ze šesti pater. V prvních třech najdete jídelnu, sedm konferenčních sálů a 700 m2 výstavních ploch. Pro další komerční účely je vyhrazeno celkem 5 000 m2. V dalších patrech jsou technické prostory pro potřeby televizních a rozhlasových společností a telekomunikačních operátorů, nechybí ani moderní meteorologická stanice a řídící centrum správy cest. Věž Borj-e Milad je spolu s pětihvězdičkovým hotelem a obchodním centrem součástí Teheránského mezinárodního telekomunikačního centra. Dvanáctipatrová část teheránské dominanty ve tvaru kapsle váží zhruba 20 000 tun a zabírá celkem 16 000 m2. Žádná jiná telekomunikační věž světa se takovým množstvím vnitřních prostor pochlubit nemůže. Ve výšce 276 m vás uvítá otáčivá vyhlídková restaurace a Muzeum islámské revoluce. Ze tří stran věží prochází celkem šest panoramatických výtahů, které se pohybují rychlostí 7 m/s. Pro případ nebezpečí je stavba opatřena nouzovým schodištěm.

435 m
Sdružení supervěží
575 550 525

500
475 450 425

400
375 350 325

300
275 250 225

200
175 150 125

Mezinárodní asociace vysokých věží (World Federation of Great Towers) byla založena v roce 1989 a sdružuje 27 výškových staveb. Aby věž či jiná stavba splnila základní kritérium pro členství v asociaci, musí být vybavena vyhlídkovou kabinou. Kromě služeb návštěvníkům je dalším předpokladem zajištění přenosů různorodých signálů a podpora technické infrastruktury. Výška stavby přitom hraje jen minimální roli. Z první světové desítky zde například tři zástupci chybí, na druhou stranu je členem asociace i naše Žižkovská televizní věž, která svou výškou patří k světovému průměru. Každoročně se konají pravidelná zasedání všech účastníků asociace, na nichž Českou republiku zastupuje jeden z šéfů pražské věže. Nejvyšší stavbou této organizace je torontský CN Tower, nejnižší bratislavský Nový most přes Dunaj, jehož vyhlídka dosahuje výšky 95 m. Do našeho žebříčku jsme vybírali jen multifunkční věže, nenajdete v něm tedy kotvené stožáry (televizní vysílače), které tvoří samostatnou skupinu výškových staveb. Jen pro zajímavost, nejvyšším stožárem světa je KVLY-TV v Severní Dakotě, který dosahuje výšky 628,8 m.

100
75 50

výška

25

0m CN Tower (Toronto, Kanada) 553,33 m Ostankino (Moskva, Rusko) 540 m Oriental Pearl Tower (Šanghaj, Čína) 468 m Borj-e Milad (Teherán, Írán) 435 m Menara (Kuala Lumpur, Malajsie) 421 m

28

4/2009

Žižkovská televizní věž (Praha, ČR) 216 m VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

MENARA – ROZHLED ZE ZLATÉHO TROJÚHELNÍKU
Kuala Lumpur, Malajsie 421 m Do žebříčku výškových staveb světa se hlavní město Malajsie zapsalo především dvojící mrakodrapů Petronas Twin Towers. Kromě „dvojčat“ se však Kuala Lumpur může svým návštěvníkům pochlubit i neméně úchvatnou, byť o něco nižší věží Menara. Obří stavba v luxusní čtvrti „Zlatý trojúhelník“ byla oficiálně otevřena v roce 1996 a ční do výše 421 m. I tato věž se primárně budovala s cílem zlepšit telekomunikační sítě. Menara byla postavena podle návrhu studia Kumpulan Senireka, které se na gigantické projekty specializuje. Betonové základy věže jsou 17 m hluboké a jejich maximální průměr činí 54 m. Na vyztužení mohutné stavby, která váží kolem 100 000 tun, se spotřebovalo 5 300 tun betonu a 1 300 tun stavební oceli. Celkově si stavba vyžádala 45 000 tun betonu. Věž zdobí tradiční islámský styl muqarnas, jehož dekorativní prvky, známé z íránského města Isfahánu, jsou bohatě zastoupeny jak ve vstupní hale, tak i v horní části věže. Ve spodní části Menary se nacházejí obchody se suvenýry, konferenční sály, kavárny a restaurace. Součástí stavby je i otevřený amfiteátr, který slouží k různým kulturním akcím pod širým nebem. Hlava Menary se skládá ze šesti pater a zabírá plochu 7 700 m2, na ni navazuje ocelová konstrukce 86 m vysokého stožáru. Kolem věže se na 11 hektarech rozprostírá nejstarší lesní park Malajsie Bukit Nanas. Z rozhledny ve výšce 276 m je možné vidět až do vzdálenosti 25 km. Nádherný pohled se naskytuje na okruh Sepang, na němž se jezdí jeden ze závodů vozů Formule 1. O něco výše, na 282 m, můžete navštívit otáčivou restauraci Seri Angkasa s kapacitou 250 návštěvníků. „Nebeská“ restaurace je lákadlem hlavně pro milovníky rybích pokrmů, labužník si zde může vybrat ze stovek specialit. K dopravě cestujících slouží dva rychlovýtahy, které za hodinu dokážou přepravit až 800 osob. Menara se stala jedním z nejvýznamnějších turistických center a během svátků je hlavním místem obřích ohňostrojů. Stavbu ročně navštíví přes 1,2 milionu turistů.
inzerce

S NEJVYŠŠÍ V ČESKU: ŽIŽKOVSKÁ TELEVIZNÍ VĚŽ
Praha, Česká republika 216 m

+1

Českým zástupcem v Asociaci vysokých věží je žižkovský vysílač. Nejvyšší pražská stavba, která byla postavena v letech 1985 až 1992, měří 216 m a leží v Mahlerových sadech mezi Žižkovem a čtvrtí Vinohrady. Věž vystřídala vysílač Praha Petřín, který v roce 1992 ukončil svou činnost. Stavbu věže, jak už to u nás u velkých projektů bývá zvykem, doprovázely různé spory. Předmětem četných diskuzí se například stala likvidace části židovského hřbitova či hrozba elektromagnetického zatížení okolí. Zvláštní komise však toto nebezpečí nakonec vyvrátila. Základ věže tvoří železobetonová deska, ukotvená v hloubce 15 m, jejíž tloušťka je 4 m a průměr 30 m. Celková hmotnost stavby je 11 800 tun. Konstrukci věže tvoří tři ocelové tubusy, které dosahují výšky 134 m. Hlavní tubus o průměru 6,4 m přechází do anténního nástavce, průměr dalších dvou činí 4,8 m. Hlavní tubus v sobě skrývá dva rychlovýtahy, v menších „nohách“ věže je provozní technologický výtah a požární schodiště. Tubusy věže, jejíž konstrukce připomíná rampu kosmické lodi, nesou tři kabiny. Nejvyšší kabina slouží k telekomunikačním účelům. Věž zajišťuje přenos rozhlasového i televizního vysílání a slouží jako vysílač mobilním operátorům. Kromě toho se zde měří kvalita ovzduší v Praze. V nejnižší kabině ve výšce 66 m můžete navštívit restauraci a ve výšce 93 m vyhlídkovou kabinu. Žižkovskou věž od roku 2001 zkrášluje dílo kontroverzního umělce Davida Černého zvané „Babies“ v podobě miminek lezoucích nahoru a dolů. Pražskou dominantu ročně navštíví přes 110 000 návštěvníků.

216 m

KB upirVĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE PR 230x146 Svet.indd 1

13.3.2009 16:16:30 4/2009

29

PŘÍRODA EXTRÉMNÍ PODMÍNKY PRO ŽIVOT
FOTO A ILUSTRACE: Shutterstock, www.dees.dri.edu, Wikipedia

Přežijí jen nejsilnější
Spalující mráz, neproniknutelná temnota, ubíjející žár slunce... Mnoho živočišných druhů si k životu vybralo ty nejméně pohostinné kouty naší planety, v nichž musí denně bojovat s nevlídnými životními podmínkami i nedostatkem potravy
JAROSLAV PETR, BIOLOG

Císaři mrazivých pustin
Teploty klesající k sedmdesátému dílku pod nulou, sníh a led bičovaný vichry o rychlosti 150 km/h. Tak vypadá antarktická domovina tučňáka císařského. Tento pozoruhodný pták dorůstá výšky 120 cm a může vážit 40 kg. Dokáže se potopit na dvacet minut a dosáhnout hloubky přes půl kilometru. Nejúžasnější výkon ale podává uprostřed antarktické zimy, kdy putuje od pobřeží přes ledovce do vnitrozemí. Často urazí více než sto kilometrů, než dosáhne hnízdní kolonie, kde pak samička snese jediné vejce. Na jednom místě přivádí v neuvěřitelně krutých podmínkách na svět mláďata tisíce starostlivých tučňáčích rodičů.
Tučňák císařský je pochodujícím inkubátorem

Otcové tučňáčích jeslí
V hnízdní kolonii snese samička za třeskuté zimy jediné vejce vážící kolem půl kilogramu. Tím se zcela vyčerpá, a péči o vejce proto přenechá otci. Předávka vejce mezi rodiči musí proběhnout rychle. Pokud by vejce upadlo a na chvíli zůstalo vystaveno mrazu, zárodek by uhynul. Poté se samička vydává na cestu k moři, aby si nalovila potravu, zatímco samec o vajíčko úzkostlivě pečuje. Nosí je ve zvláštním kožním záhybu na břiše a zespodu je opírá o hřbet svých nohou. Mrazům, op uragánům i sněhovým bouřím samci uragá společně – shlukují se do početných čelí sp hejn, aby neztráceli tolik tepla, a pomalu pochodují pochodu ve velkých kruzích. Střídají se v pobytu na okraji hejna, kde jsou vystaveni vichru, a v pobytu uvnitř chumlu. Mládě se z vejce klube po 64 dnech. První potravu k poskytne buď matka, která se mezitím mu posk od vrátila o moře s žaludkem plným ryb a sépií, nebo otec, který vyzvrátí mláděti do n výživnou tvarohovitou hmotu. Otec zobáku v během celého pobytu v kolonii b nepřijímá potravu a zhubne na polovinu své původní hmotnosti. Péči vylíhlé o vylíhl mládě proto přenechá matce ylíhl a odchází se konečně k moři nasytit. Na odch odchá c lov takto lo takt lov takto střídavě odcházejí oba rodiče, aby akto

pokaždé mláděti přinesli v žaludku porci potravy. To trvá až do antarktického léta, kdy mláďata dospějí a zamíří v doprovodu rodičů k moři, aby se začala živit sama.

Ustojí -50 °C
Tučňák císařský je zimě ve vodě i na suchu dokonale přizpůsoben. Perfektní ochranu mu skýtá svrchní vrstva peří, jež zachytí 80 až 90 % unikajícího tepla. Tučňák se pyšní nejhustším opeřením mezi všemi ptáky – na každém centimetru čtverečním kůže mu vyrůstá zhruba patnáct per. Zvláštní izolační vrstvu tvoří prachové peří přiléhající přímo na kůži. Podkožní svaly mohou každé pero vztyčit a tím se izolační schopnosti péřového „kabátku“ ještě zvýší. Před zbytečnými tepelnými ztrátami ho chrání také třícentimetrová vrstva podkožního tuku, jež dala všem tučňákům jméno. Každý teplokrevný živočich má tělo „nastaveno“ na určitou optimální teplotu, při které nemusí vynakládat zvýšené úsilí na ohřívání ani ochlazování organismu. Tučňák císařský má tuto „teplotně neutrální zónu“ neuvěřitelně širokou. Začíná na -10 °C a končí na +20 °C, poradí si ale i s teplotami kolem -50 °C. Pak už ale musí jeho organismus „topit“, například prací svalů při chůzi či plavání, zimomřivým třesem nebo spalováním tuků. Při teplotách nad +20 °C se musí tučňák naopak ochlazovat – zrychluje dýchání a zvedá křídla, aby vystavil tělo proudění vzduchu a zvýšil tepelné ztráty.
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

30

4/2009

EXTRÉMNÍ PODMÍNKY PRO ŽIVOT PŘÍRODA

Vroucí svět
V hloubce kolem dvou kilometrů se z mořského dna valí proud horké vody prosycené solemi. Na první pohled vypadá stoupají vroucí solanka jako sloupec tmavého dýmu. Když vědci v roce 1977 na tyto podmořské prameny narazili poprvé, vymysleli pro ně přezdívku „černí kuřáci“. Voda „černých kuřáků“ je kyselá jako ocet a dosahuje teploty 400 °C. Jen díky vysokému tlaku okolní vodní masy neklokotá varem. Mořské hlubiny nejsou pro život nijak pohostinné. Podmořská vřídla se zdají ke všemu živému ještě o poznání nepřátelštější. Přesto jsou to oázy obývané jedněmi z nepodivuhodnějších forem pozemského života. K častým obyvatelům blízkého okolí „černých kuřáků“ patří bakterie, a to dokonce i bakterie získávající energii fotosyntézou. Kde berou světlo potřebné pro syntézu životně důležitých molekul? Vždyť dva kilometry pod mořskou hladinu nepronikne jediný sluneční paprsek. Slabé záření však vychází z horké masy „černého kuřáka“ a to bakteriím pro fotosyntézu stačí. blízkosti vroucího sloupce vody. Ocásky mají ve vodě o teplotě 80 °C, zatímco přední částí těla se žábrami si hoví v podstatně chladnější vodě teplé zhruba 20 °C. Vědcům dlouho nebylo jasné, jak může červ odolat tak vysoké teplotě. Ukázalo se však, že má velmi dobrý izolační „oblek“: v zadní části těla vylučuje sekret, na němž se živí bakterie. Ty porůstají zadní část červova těla souvislým povlakem a vytvářejí tak ochrannou vrstvu.

V magnetickém krytu
K dalším podivným obyvatelům „černých kuřáků“ patří plž Crysomallon squamiferum. Ten zaskočil své objevitele tím, že se schránkou „lepil“ na vše kovové. Podrobnější průzkum odhalil, že plž má tělo kryté ochrannými štítky z kovů, které jsou magnetické. Dnes jsou plži pokrytí štítky velkou vzácností, ale před 500 miliony let byli celkem běžní. Crysomallon využívá k výrobě štítků sloučeninu železa a síry zvanou pyrit, protože jak železo, tak i síra jsou v okolí „černých kuřáků“ zcela běžné. Plži s kovovým brněním žijí na dně Indického oceánu poblíž podmořských horkých vřídel Kairei.

Červ ve varu
K nejpodivuhodnějším obyvatelům světa kolem „černých kuřáků“ patří bezpochyby červ Alvinella pompejana objevený v 80. letech minulého století na dně Tichého oceánu u Galapážského souostroví. Šedivý červ dorůstá délky až 15 cm. Na zádech si nese „les“ červených výběžků – žaber, kterými dýchá. Červi se shlukují v těsné

Podivuhodní červi si své ocásky ohřívají ve vroucích vodách černých kuřáků

Dechberoucí výšiny
Vrcholky nejvyšších hor světa jsou bez života, pokud pomineme výstupy alpinistů, kteří sem vyšplhají často jen s pomocí kyslíkového dýchacího přístroje. Nedobrovolnými návštěvníky jsou tvorové, jež zanese do výšin vichr z níže položených oblastí. Někteří ptáci mohou přeletět i nejvyšší horské hřebeny, ale i oni jsou tu jen „na návštěvě“. Mráz, řídký vzduch, silné ultrafialové záření a vichry zvané jet stream udolají každého. Je jen otázkou času, kdy život nepřízni nejvyšších velehor podlehne . První stálé obyvatele velehor najdeme asi kilometr pod vrcholky. Na kamenech tu rostou lišejníky, které po většinu roku jen živoří. Příhodné podmínky k růstu zavládnou někdy jen na jediný den v roce, proto jsou porosty lišejníků o ploše talíře staré stovky i tisíce let. vení. Proti mrazu chrání buňky řas chemikálie, které nedovolí růst ledových krystalů, jejichž ostré hrany by řasu roztrhaly.

Hmyz v mrazáku
Další obyvatelé nadoblačných výšin bývají zbarveni černě. Drobní červi nebo hmyz – šupinušky, chvostoskoci a cvrčkovci – díky černé barvě zachytí více slunečního záření a lépe se zahřejí. Také jejich tělní tekutiny jsou chráněny před zmrznutím speciální směskou chemikálií. Tito tvorové jsou dokonale přizpůsobeni chladu. Pokud bychom je zahřáli na teploty vládnoucí v mírnějším klimatu, uhynuli by. Také metabolismus sněžného hmyzu je pomalý. Není žádnou zvláštností, když jejich vajíčka potřebují k vývoji celý rok. Všichni tito živočichové jsou navíc bezkřídlí – let je totiž energeticky tak náročný, že si jej nemohou dovolit. Každý výlet do vzduchu by byl navíc krajně riskantním podnikem, protože náhodný poryv vichru by mohl zvířecího vzduchoplavce odnést pryč.

Nemrznoucí směs
Život si ale nemusí hovět jen na kamenech. Ve sněhu mezi jednotlivými krystalky někdy rostou jednobuněčné řasy. Nejednou jich je tolik, že zbarví sníh a led do červena. Řasy si pomocí zeleného barviva chlorofylu vyrábějí živiny fotosyntézou z vody a oxidu uhličitého a využívají k tomu energii slunečního svitu. Silné ultrafialové záření by je spálilo, a tak se chrání červeným pigmentem, jenž jim dodává typické rudé zbarVĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

Lišejníky v horských výškách rostou i tisíce let
4/2009

31

PŘÍRODA EXTRÉMNÍ PODMÍNKY PRO ŽIVOT

Temné hlubiny
Tma, chlad, nedostatek živin a děsivý tlak vodní masy. Takové podmínky vládnou na dně oceánů. Přesto i tam najdeme život. Nejhojnějšími rybami jsou tykadlovky patřící k mořským ďasům. Jméno dostaly podle zvláštního výběžku, který jim vyrůstá z čela, na jehož konci je světélkující orgán. Celé tykadlo slouží rybě jako „světelná udice“. Svit láká jiné hlubinné tvory a ti připlouvají tykadlovce přímo před čelisti plné ostrých zubů. Tykadlo vzniklo přeměnou ostnu hřbetní ploutve, takže ryba jím může pohybovat a imitovat tak pohyb drobného světélkující tvora.

Tykadlovka láká kořist na svou světélkující „udici“

Samčí přívěsek
Tykadlovky musely vyřešit také problémy s námluvami, neboť v pustých hlubinách by se samec se samicí nemuseli v dobu příhodnou pro tření vůbec potkat. Vyvinuli se u nich proto tzv. parazitičtí samečci: mladý sameček žije volně, ale jakmile dospěje, zdegeneruje mu trávicí soustava a hrozí mu smrt hladem. Musí proto rychle vyhledat samičku. Naštěstí jej příroda obdařila velmi citlivým čichem, takže samici najde podle pachových látek, které dospělé příslušnice „slabšího pohlaví“ vylučují do vody. Při střetu se samičkou se samec zachová dosti neurvale. Zakousne se jí do kůže a uvolní enzym, kterým rozpustí kůži jak na své vlastní tlamě, tak i na samiččině těle. Ryby k sobě přirostou a jejich krevní oběhy se navzájem propojí. Následně se samec mění na pouhý přívěsek své partnerky – z jeho těla nezbude o moc více než pohlavní žlázy. Díky propojeným krevním oběhům samec zaznamená vzestup hormonů, k němuž dojde v samiččině krvi po uvolnění jiker, a reaguje na to vypuštěním spermií. Tak je zajištěno oplození jiker a početí nového pokolení těchto pozoruhodných obyvatel mořských hlubin.

VÍTE ŽE?
U největšího druhu tykadlovky Ceratias holboelli dorůstá samice délky 120 cm. Nedospělý samec je dlouhý jen tři centimetry a dospělý „přívěsek“ své celoživotní družky měří na délku nejvýš 15 cm.

Spalující, skoupá poušť
V Vyprahlé pouštní k j skropí ročně v průměru hlé š í kraje k í č ě ů ě méně než 200 mm srážek, mnohdy tu však nespadne po celá léta jediná kapka. Ve dne pálí slunce, v noci se citelně ochlazuje. Rozdíly v teplotách tak mohou během 24 hodin přesáhnout 50 °C. K extrémně suchým pouštím patří především jihoamerická Atacama a jihoafrická Namib, kam vláhu přináší jen mlhy z oceánu. I na těchto pustých a nehostinných místech však najdeme život.

Sluneční kryty
Pouštní živočichové se většinou přes den skrývají, protože na slunci mohou teploty vystoupit nad 70 °C. Na takové horko nejsou uzpůsobeni ani ostřílení pouštní harcovníci. Například pouštní hlodavci tarbíkomyši nepřežijí při teplotě 45 °C déle než hodinu. Stín je v poušti velká vzácnost, a tak se zvířata buď skrývají v hlubokých norách, nebo se přímo zahrabávají do písku. Píseční ještěři z pouště Namib mají pro tyto účely prsty na nohou lemovány širokými šupinami. Při hrabání jim končetiny slouží jako lopatky, při pohybu na jemném písku zase fungují jako sněžnice a zabraňují tomu, aby se ještěr bořil.

Ve dne nedýchat
Na poušti Namib rostou welwitschie. Je těžké si je s něčím splést – mají krátký stonek, pouhé dva listy a dlouhý silný kořen. V drsných podmínkách namibské pouště rostou jen pomalu, mohou se ale dožít i několika tisíc let a jejich listy pak dosahují délky až čtyři metry. U starých exemplářů bývají listy tak roztřepené, že to vypadá, jako kdyby jich welwitschie měla mnohem víc než jen dva. Povrch listů je uzpůsoben k zachytávání vláhy z mlh, jež představuje prakticky jedinou vodu, která je v namibské poušti k dispozici. Welwitschie vodou úzkostlivě šetří. Aby snížila ztráty životadárné tekutiny odparem, má přes den zcela uzavřené průduchy v listech. To jí však brání v dýchání – nemůže přijímat z ovzduší oxid uhličitý nutný pro fotosyntézu. Welwitschia to vyřešila tak, že průduchy listů otevírá až v noci a tehdy přijímá oxid uhličitý. Ten však nemůže bez světla využít, a proto jej skladuje ve formě jednoduchých sloučenin, ze kterých jej uvolňuje až ve dne, kdy listy zachytávají sluneční záření a berou si z něj energii pro fotosyntézu.

Podzemní sídla
V namibských píscích našel domov i pozoruhodný savec zlatokrt. Je slepý, protože jeho mláďatům srůstají oční víčka. Zlatokrtům to ale nevadí, jsou dokonale přizpůsobeni životu pod zemí, kde zrak k ničemu nepotřebují. Důležitější je pro ně jemný sluch. Zlatokrt má válcovité tělo a krátké nožky opatřené silnými drápky, čenich má krytý ztvrdlou kůží. V dunách si tito savci vyhrabávají systémy chodeb o celkové délce několika kilometrů.

Zlatokrt si v pouštních dunách vyhrabává až několikakilometrové chodby

32

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

PŘÍRODA ŽIVOT V EXTRÉMNÍCH PODMÍNKÁCH

Vyznavači extrémů
Prozkoumejte ty nejnevlídnější kouty naší planety a poznejte jejich obyvatele, kteří se se zdánlivě nepřekonatelnými překážkámi dokázali vyrovnat často ohromujícím způsobem
PIŽMOŇ – ARKTIDA LEDNÍ MEDVĚD – ARKTIDA
Samice se na zimu zahrabává do sněhového doupěte, v němž bývá teplota o 20 °C vyšší než venku. Tělesné teplo medvědu pomáhají udržovat částečně osrstěná chodial, hustá podsada srsti a silná podkožní vrstva tuku. Duté, průsvitné pestíky přenášejí sluneční světlo až k bázi, kde je pohlceno černou kůží. Mohutného kopytníka chrání před chladem hustá srst dlouhá téměř až na zem, aby z pižmoně rychleji stékala voda a opadal sníh. Pod ní je ještě až 30 cm silná vrstva podsady. Silné bouři čelí stádo společně – pižmoni se k sobě přitisknou a utvoří ochrannou hradbu.

VELRYBA GRÓNSKÁ – ARKTIDA POLÁRNÍ LIŠKA – ARKTIDA
Po celou zimu neopouští Arktidu ani liška polární. Přežít jí často pomáhá přiživování se na zbytcích kořisti ledních medvědů. Tepelné ztráty zmenšuje stavba jejího těla – malé uši, tupý čenich a krátké nohy a ocas – které je navíc celé, až na čenich, pokryto hustou srstí. Jedinou velrybou, živící se planktonem, která v arktických vodách zůstává po celý rok, je velryba grónská. Během zimy si proráží dýchací otvory v ledu svou mohutnou hlavou chráněnou silnou vrstvou vazivové tkáně.

ĎAS MOŘSKÝ – ATLANTIK, STŘEDOZEMNÍ A ČERNÉ MOŘE
Pro úsporu energie jen sedí a čeká, až potrava přijde sama, a tak má pro jistotu obrovskou tlamu a roztažitelný žaludek, aby mohl spolknout i kořist téměř velkou jako on sám. Oči jsou jen malé, zato řasinky na těle vnímají i ty nejjemnější vibrace. Samice jsou navíc vybaveny světélkujícím vnadidlem, visícím přímo před jejich tlamou a lákajícím kořist.

VELBLOUD JEDNOHRBÝ – SAHARA K KAMZÍK BĚLÁK – SEVERNÍ AMERIKA S
Bílého sudoko sudokopytníka před zimou chrání dlouhá a hustá srst, dýchání usnadňuje hluboký hrudník a mohutné svaly na poměrně krátkých nohou jej vynesou až na samé vrcholky hor. Pružná kopýtka s přilnavými polštářky a drsnými ostrými hranami se zachytí i na hladké skále. Velbloudi dokáží vydržet déle než týden bez vody a až deset dnů bez potravy, přičemž spalují tuky uložené v hrbech. Jejich metabolismus uvolní až 0,5 litru vody z 0,5 kg tuku. Když se pak velbloud dostane k vodě, dokáže vypít až 50 litrů vody (téměř třetinu své hmotnosti) a uloží ji v žaludku.

ZUBATKY – VODY TROPICKÉHO, SUBTROPICKÉHO A MÍRNÉHO PÁSMA
R b ž jí Ryba žij í v temných hlubinách má obrovské vypoulené oči, žijí žijící t kterými dokáže zahlédnout alespoň siluety živočichů ve zbytcích světla. Obrovskou tlamu nemůže pro množství dlouhých jehlovitých zubů ani zavřít – čeká jen, až se kořist sama přiblíží.

HORY
Se stoupající nadmořskou výškou živočišných druhů ubývá, jen ty nejodolnější zůstávají trvale nad hranicí stromů. S rostoucí výškou klesá teplota vzduchu – asi o 1 °C s každými 200 metry. Stejně tak ubývá kyslíku i potravy a přibývá ultrafialového záření.

K KOLIBŘÍK FRÁČKOVÝ – JIŽNÍ AMERIKA
Horští kolibříc si za potravou vyletí často až kolibříci do výšky nad 4 000 m. Drobné tělo se však nemůže energeticky zásobit na přečkání chladné noci, a tak v noci kolibříci šetří energii zpomalením srdečního tepu a tím i sníženou tělesnou teplotou.

SLON AFRICKÝ – ÚZEMÍ MALI V SAHAŘE, POUŠŤ NAMIB
Poušt s Pouštní sloni mají menší tělo a širší chodidla než ouš štní štn ostatní afričtí sloni. Mohou tak lépe chodit po písku a putovat za vodou až 64 km – napít se jim stačí jednou za pět dní. Sloni v poušti Namib si vyhrabávají v písku díry, aby se dostali k výživným kořenům pouštní trávy.

POLÁRNÍ OBLASTI
Póly jsou od Slunce odkloněny, takže záření na ně dopadá pod šikmým úhlem, a je proto méně intenzivní. Ledová pokrývka navíc odráží 85 % záření zpět. Extrémem je i střídání šestiměsíčního polárního dne a noci. Jižní pól je navíc pro svou větší nadmořskou výšku a izolovanost mnohem chladnější.

L LAMA VIKUŇA – ANDY
T Tento horský savec pobíhá po vrcholcích hor téměř bez p námahy. V krvi má třikrát více červených krvinek než většina ostatních savců a hemoglobin v krvinkách je z hlediska absorpce kyslíku mimořádně výkonný.

POUŠTĚ
Za skutečnou poušť je považováno území, na něž za rok nespadne více než 50 mm srážek. Pouště jsou navíc charakteristické extrémními výkyvy teplot ve dne a v noci, s nimiž se musejí její obyvatelé vyrovnat.

Nejsušší pouští světa je Atacama, na niž za rok spadne v průměru 1 až 5 mm srážek, několik let ale třeba neprší vůbec. A Andy jsou n nejdelším pohořím na p Zemi – táhnou se v délce více než 7 000 km. Jsou tady i nejvyšší aktivní sopky (Tupungato, 6 550 m).

KAKTUSY – SEVERNÍ A JIŽNÍ AMERIKA
Na ztrátu Na ztrátu vody vyzrály kaktusy – přeměnily ztrá t své listy v ostny, aby zabránily vypařování vody, ale i okusování býložravci. Voda uniká také póry, kterými rostliny nasávají oxid uhličitý. Kaktusy mají proto póry velmi malé a navíc je otevírají pouze v noci. Nasbíraný CO2 si pak uchovávají a zpracují jej až přes den, kdy je fotosyntéza možná.

60 % světových oceánů je hlubších než 1,6 km. Nejhlubším je Antarktický oceán s průměrnou hloubkou 4 500 m.

HLUBINY OCEÁNŮ
V hloubkách oceánů mizí většina světla už 150 m pod hladinou, oblast věčné tmy začíná v asi kilometrové hloubce. Teplota vody tady klesá k 2 °C, nerostou zde žádné rostliny, a tak i obsah kyslíku je minimální, hydrostatický tlak více než stokrát převyšuje tlak na hladině.

TULEŇ WEDDELLŮV – ANTARKTIDA A
Jediiný antarktický savec, který v zimě Jediný a dn neputuje na sever, přežívá pod ledem. Musí si ale udržovat volné průduchy, což je zřejmě příčinou jeho kratšího života oproti ostatním druhům tuleňů – neustálým okusováním ledu si totiž ničí zuby.

RYPOUŠ SLONÍ – ANTARKTICKÉ A SUBANTARKTICKÉ VODY
R Rypouš se d š dokáže potopit až na dvě hodiny do hloubky 1 500 m. Díky silné vrstvě podkožního tuku nepromrzne, obrovské množství krve zásobuje tělo kyslíkem. Metabolismus se při potápění zpomalí a srdce tepe jen šestkrát za minutu.

ŽIVOT V EXTRÉMNÍCH PODMÍNKÁCH
Na Arktidě panují příznivější podmínky než na jižním pólu, které ji společně s blízkostí pevniny předurčují k opakovanému osídlování. Vždy na jaře se arktická zvířata vydávají na sever, s příchodem zimy se vracejí na jih. Sezónně zde proto žije 40 druhů suchozemských savců, od drobných lumíků po pižmoně, osm druhů ptáků zde žije celoročně.

PŘÍRODA
PŘIPRAVILA Kateřina Sedláková Droščínová FOTO A ILUSTRACE: Shutterstock, www.flickr.com, www.wolaver.org

Severní ledový oceán je uprostřed zimy pokryt téměř 13 miliony km2 ledu.

V pohoří Himálaj ční Mount Everest, nejvyšší hora světa, E jsou zde nejvýše rostoucí js rostliny i nejvýše žijící zvířata. Na vrcholcích fičí vítr rychlostí až 160 km/h a teplota klesá až k -70 °C.

V Ve výšce 6 000 m má vzduch jen poloviční hustotu je než v úrovni mořské hladiny.

Nejchladnější pouští je Gobi, kde v zimě teplota klesá až k -40 °C, v létě dosahuje přinejmenším stejných hodnot nad nulou. j š

Měřicí stanice El Azizia, vzdálená 40 km od libyjského Tripolisu, T i li naměřila 13. září 1922 teplotu 57,8 °C ve stínu a je považována za nejteplejší místo na světě.

ŠTĚTINOZUBKY A LAMPOVNÍCI – TICHÝ, ATLANTSKÝ A INDICKÝ OCEÁN
Někt ří ži č Někteří živočichové, jako i tyto ryby, se každou noc vydávají za ě potravou stovky metrů k hladině – za noc tak uplavou i přes tisíc kilometrů. Umožňují jim to silné svaly a velké oči.

VELBLOUD DVOUHRBÝ – POUŠŤ GOBI
Hustá srs ustá Hustá srst slouží velbloudům jako skvělá izolace – v noci brání úniku tělesného tepla, ve dne naopak může být teplota vnější vrstvy srsti až o 30 °C vyšší než tělesná teplota zvířete. Nejhlubším místem na Zemi je Mariánský příkop v Tichém oceánu, hluboký 10 911 m.

L LEVHART SNĚŽNÝ – S STŘEDOASIJSKÉ VELEHORY
Nejvýše žijící šelma na světě je vybavena hustou š dlouhou vlnitou srstí a ocasem téměř stejně dlouhým jako tělo, který pomáhá udržovat rovnováhu a po omotání kolem těla i teplo. Rozšířená nosní dutina a hluboký hrudník usnadňují dýchání, mohutné svaly horních končetin šplhání a široké tlapy chůzi po skalách i sněhu.

D DŽELADA – E ETIOPSKÁ VYSOČINA
O Od výšky zhruba 4 000 m až po vrcholky zhru hor hravě zdolávají náročný terén příbuzné paviánů. Mají nejsilnější prsty ze všech primátů a pro úsporu tepla a energie tráví většinu času vsedě. I při hledání potravy dželady sedí a šoupají se po zadku. Vyvinuly si proto náhradní ukazatel pohlavní aktivity – oblast holé kůže na hrudi v době říje zduří a ztmavne.

ŽÁBY – AUSTRÁLIE
Obojživelníci mohou v poušti přežít jedině pod zemí. Některé druhy žab proto mají nohy uzpůsobené k hrabání, před vyschnutím je navíc chrání kokon z odumřelé kůže a ztuhlého kožního slizu. Z úkrytu vylezou, až když zaprší, aby se rychle rozmnožily.

GAZELY A ANTILOPY – JIŽNÍ AFRIKA
Nemají hustou ochrannou srst jako velblouNemají h emaj di, jejich organismus však snese teplotu až 46 °C, která by jiným savcům trvale poškodila mozek.

TUČŇÁK CÍSAŘSKÝ – A ANTARKTIDA
Císař mrazivých pustin (viz str. 30) je Císař mr s ř jediným ptákem, který v Antarktidě zůstává i v zimě, ovšem pouze na hranicích kontinentu. Je také jediným ptákem, který snáší vejce na ledě.

Průměrná zimní teplota na jižním t pólu je -50 °C, ani během krátkého léta není vyšší než -30 °C.

V Antarktidě nežijí žádní suchozemští savci, z mořských savců pouze tuleň Wendellův, ostatní se na zimu stěhují na sever. Průměrná nadmořská výška Antarktidy je v 2 300 m, v průměru je tedy třikrát vyšší než ostatní kontinenty.

35

Ja hv k hy ěz nou

Výbuch supernovy
Stárnoucí hvězdy mohou zahynout mnoha různými způsoby. Jedním z konců je bílý trpaslík, o kterém jsme psali ve Světě č. 3/2009, dalším je výbuch supernovy. K tomuto konci vedou dvě možné cesty: buď se jedná o masívní hvězdu, která ve svém jádře vyčerpala zásoby paliva pro fúzi a začala se hroutit pod silou své vlastní gravitace, nebo o bílého trpaslíka, který nahromadil materiál od svého hvězdného průvodce a prodělal termonukleární explozi. V obou případech výsledná exploze supernovy rozmetá obrovskou silou většinu nebo všechnu hmotu hvězdy.

Exploze supernov jsou hlavním zdrojem všech prvků těžších než kyslík a u mnoha důležitých prvků zdrojem jediným. Například vápník v našich kostech a železo v hemoglobinu byly syntetizovány při explozi supernov před miliardami let. Supernovy vnášejí do mezihvězdné hmoty těžké prvky a obohacují tak molekulová mračna, která jsou dějištěm tvorby nových hvězd. Činnost supernov významně ovlivnila složení Sluneční soustavy a umožnila tak nakonec chemii života na Zemi, jak ho známe.

SVĚT
FOTO: ESO, NASA, ESA, Lawrence Livermore National Laboratory DVOUSTRANU PŘIPRAVILI Tomáš Přibyl a František Martinek

VELMI TEPLÉ PLANETY

Na Jupiteru a Saturnu prší hélium
Za využití simulací molekulární dynamiky určili vědci stavovou rovnici soustavy vodík-hélium za extrémně vysokých teplot (4 000 až 10 000 Kelvinů). Obdobné podmínky mohou panovat v nitru planet Jupiter a Saturn. Jak tyto planety postupně chladnou, teplota v jejich nitru se přibližuje hodnotám, kdy se vodík a hélium přestávají směšovat. Tento proces, který se pravděpodobně již vyskytuje na Saturnu, může vést k vytváření kapiček kapalného hélia, jež mohou v podobě héliového deště padat směrem k centru planety a poskytovat jí tak dodatečné zdroje tepla. I díky tomu Saturn a Jupiter vyzařují mnohem více energie, než dostávají ze Slunce.

dy

MĚSÍC VE VESMÍRU

VESMÍR BUDE ZA CHVÍLI PLNÝ

Írán se stal kosmickou velmocí
Devátým státem světa, který dokázal vynést do vesmíru vlastní raketou umělou družici, se stal počátkem února 2009 Írán. Jeho raketa Safir umístila na oběžnou dráhu s parametry 245 × 378 km družici Omid (Naděje) pro provádění telekomunikačních experimentů. Satelit bude kolem Země kroužit jeden až tři měsíce, než zanikne v hustých vrstvách atmosféry. Protože se pohybuje po dráze se sklonem 55,5 stupně k rovníku, je pozorovatelný i z České republiky. I když samotná kosmická raketa nepředstavuje přímou hrozbu, opět rozvířila otázky o vyspělosti a cílech íránského kosmického programu. Pro úplnost dodáváme, že Írán ve svém raketovém programu využívá (i na raketě Safir) techniku a technologii ze Severní Koreje. Tato země přitom jen několik dní po íránském kosmickém startu oznámila, že i ona chystá vypuštění druhé družice do vesmíru.

ŽIVOT SE PŘESTĚHOVAL Z MARSU

Všichni můžeme být Marťany
Při srážkách Marsu s většími tělesy mohly být z povrchu planety vymrštěny do okolního prostoru velké kusy horniny. Meteority původem z Marsu bombardovaly v průběhu uplynulých miliard let Zemi. Pomohly tak možná dávným marťanským mikrobům dopadnout na Zemi. „Teorie i přímý výzkum některých meteoritů potvrzuje naše předpoklady, že živé mikroorganismy mohly přežít nejen vlastní impakt, ale i dlouhou cestu meziplanetárním prostorem, než se dostaly do kontaktu s povrchem naší planety,“ říká Jay Melosh, světově uznávaný expert na impaktní krátery a jejich význam při formování života na Zemi. Jestliže na Marsu existoval život dříve než na Zemi, pak mohl být „přestěhován“ na naši planetu, kde se dále rozvíjel. Pokud se tak stalo, můžeme s trochou nadsázky říci, že jsme ve skutečnosti všichni Marťani.

36

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

kuVesm rio írn zit é y

Plechovky na oběžné dráze
Počátkem 80. let minulého století přišla společnost Coca Cola na geniální způsob, jak dostat své nápoje na palubu raketoplánu. Vymyslela experiment, který měl jednak studovat chování sycených kapalin ve stavu beztíže a jednak testovat možnosti přečerpávání tekutin mezi dvěma nádržemi (v daném případě mezi zásobníkem a plechovkou). NASA s nápadem souhlasila a experiment zařadila do programu letů raketoplánů. Konkurenční Pepsi Cola však spustila kampaň o zneužívání peněz amerických daňových poplatníků pro propagaci svého konkurenta. NASA proto při dvou startech raketoplánů raději použila plechovky s logem obou firem. Plechovky byly samozřejmě upravené: speciální gumovou nádržkou byl nápoj vytlačován přes ventil do úst astronauta (mezi stěnou nádoby a gumovou nádržkou byl stlačený plyn). Astronauti na experiment nevzpomínají příliš nadšeně. Protože zařízení nemělo chlazení, podávalo jen teplý nápoj „chuti velmi mdlé a nevýrazné“.

MĚSÍC VE VESMÍRU SVĚT

STOKRÁT VÍCE PLANETEK

Jak změřit velikosti asteroidů
Kolem Slunce krouží obrovské množství asteroidů, především mezi Marsem a Jupiterem. V polovině února 2009 již bylo katalogizováno 207 942 těles, z nichž některá křižují dokonce dráhu Země. Tým francouzských a italských astronomů vyvinul novou metodu měření jejich velikosti, díky čemuž se stonásobně zvýší počet asteroidů, u kterých lze zjistit jejich rozměry. Znalost velikostí a tvarů asteroidů je zásadní pro pochopení vývoje Sluneční soustavy, důležitou roli může sehrát při odvrácení srážky v případě možné kolize planetky se Zemí. Ani při využití těch největších dalekohledů nelze zatím změřit více jak stovku největších planetek, zatímco tato nová metoda umožňuje studovat asteroidy o průměru pouhých 15 km.

RUSOVÉ SE „POTKALI“ S AMERIČANY

Srážka na vesmírné křižovatce
Za dobu kosmické éry dokázal člověk velmi solidně znečistit okolí planety Země: dnes máme katalogizováno přes dvacet tisíc úlomků větších než pět centimetrů, z nichž drtivou většinu představují nefunkční objekty (vysloužilé družice, odpadnuté či odhozené kusy, trosky po záměrných i nezáměrných explozích apod.) Menších úlomků, které nejsme schopni katalogizovat (nebo je registrujeme jen někdy), jsou přitom miliony. Třeba raketoplány se často vrací „poďobané“ od různých šupinek laku apod. Už v minulosti byly zaznamenány střety družic s drobnými úlomky, ale dosud nikdy se nesrazily dvě skutečně velké družice. Až nyní: 10. února 2009 se střetly vysloužilý ruský satelit Kosmos-2251 (900 kg) a aktivní americká komunikační družice Iridium (600 kg). Přitom výpočty den před havárií předpokládaly, že se obě tělesa minou o desítky metrů. Počet trosek, které po srážce vznikly, není dosud známý: zatím je jich katalogizováno několik set a na úplný seznam si budeme muset počkat několik let.

SUPERHMOTNÉ GALAKTICKÉ SRDCE

Výtrysky z černé díry
Aktivní galaxie Centaurus A, kterou vědci nyní studují, se nachází ve vzdálenosti 13 milionů světelných let v souhvězdí Kentaura. Jedná se o eliptickou galaxii, která pohlcuje menší spirální galaxii. V důsledku kolize byla nastartována intenzivní tvorba hvězd. Galaxie Centaurus A hostí ve svém středu superhmotnou černou díru, která mění centrální oblast galaxie v region, zářící v rádiovém a rentgenovém pásmu. Na snímku je možné rozeznat prachový prstenec obepínající galaxii a dále rychle se pohybující výtrysky, pocházející z galaktického centra, jež jsou známkou přítomnosti černé díry v srdci galaxie Centaurus A. Výzkum záření, vznikajícího v důsledku spirálovitého pohybu rychlých elektronů podél siločar magnetického pole, ukázal, že se materiál pohybuje přibližně poloviční rychlostí světla.
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 4/2009

37

TECHNIKA KROK K DALŠÍMU STOLETÍ

MODERNÍ TORPÉDOBOREC MYSLÍ I NA POSÁDKU

Pohodlí britských námořníků
Nový torpédoborec budí pozornost luxusními ubikacemi posádky více než protiraketovým systémem
Stranu připravil Václav Tomala FOTO: Shutterstock, www.smugmug.com, www.emusician.com

B

ritské námořnictvo na začátku roku převzalo nový torpédoborec typu 45 HMS Daring (Loď Jejího Veličenstva „Odvážný“). Úlohou torpédoborců ve flotilách je chránit větší a pomalejší lodě před nepřátelskými letadly a plavidly. Specializací torpédoborců typu 45 je přitom protivzdušná obrana. Hlavní zbraní plavidla je protiraketový systém PAAMS (Principal Anti Air Missile System – Hlavní raketový protivzdušný systém), který se skládá ze 48 svisle uložených raket typu Aster s dosahem 30 a 100 kilometrů. Rakety jsou naváděny radarem Sampson, uloženým v kulovém pouzdře na vrcholku stěžně. Celý systém tak může zasahovat proti cílům blížícím se k flotile z kteréhokoli směru. Inženýři při návrhu torpédoborce nemysleli pouze na moderní zbraňové systémy, ale

i na muže a ženy, kteří je obsluhují, a tak loď disponuje jednou velmi nenápadnou vlastností, která ve vojenských plavidlech představuje opravdový luxus. Na HMS Daring jsou v porovnání s ostatními vojenskými plavidly všech flotil světa luxusní ubikace pro posádku. Ubikace většinou bývají velmi stísněné, protože čím je loď větší a těžší, tím je pomalejší a lépe zasažitelná, a tak se šetří, kde to jde. Na typickém torpédoborci jsou proto námořníci ubytováni po třiceti v jedné místnosti na třípatrových postelích, které běžnému člověku připomenou spíše ustlané police. Ne však na HMS Daring, kde jsou ubikace po šesti a postele pouze dvouposchoďové, každá s vlastní elektrickou zásuvkou a úložnou skříňkou. Ač se pro nás ostatní tento fakt nezdá být až tak úžasný, většinu návštěvníků z námořnictva zajímají nové ubikace daleko více než moderní protiraketové systémy.

KONKURENCE KONCERTNÍCH KLAVÍRŮ

Digitál s kvalitou originálu

P

roč vynakládat finanční prostředky do vývoje něčeho, co bude funkčně jen tak dobré jako originál dovedený k dokonalosti již před stovkami let? Protože digitální verze je o metr a půl kratší, o 500 kilogramů lehčí a o téměř dva miliony korun levnější.

reproduktorů a zesilovačů, váží méně než třetinu, měří méně než polovinu a stojí méně než pětinu originálního koncertního křídla. Zvuky vydávané čtyřmi sadami výškových, středových a hloubkových reproduktorů jsou syntetizovány z předlohy. Až na struny má klavír

Na rozdíl od špičkových digitálních kamer a fotoaparátů si klavír AvantGrand na nic nehraje. Chce být stejný jako originál a jeho cílem je zpřístupnit kvalitu koncertního klavíru většímu počtu lidí. Digitální klavír obsahuje 16

kompletní hrací mechaniku a dokonce i zdroje vibrací pro stejný pocit při hře. Hudebníci zvyklí na nejvyšší kvalitu sice poznají ve zvuku rozdíl, ale pouze pokud stojí blízko, nebo na nástroj přímo hrají. Iluze je tedy téměř dokonalá.
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

38

4/2009

obsah

39

Nejednotnost měrných systémů

46

Příběh prvních paterčat
Život sester poznamenala ziskuchtivost vlastní rodiny

52

SVĚT
Seriál: Velké postavy vědy 58 Přehlídka starověkých krutostí
Ve starověkém Římě se odehrály nejhorší masakry starověku

Existence dvou měrných soustav – angloamerické a SI – občas přináší pěkné zmatky

Za převratné teorie na poli genetiky byl Gregor Johann Mendel oceněn až po smrti

42

Triumf malého císaře
Osmý díl seriálu o největších říších světových dějin

48

Stopy života ve vesmíru
Největší měsíc Sluneční soustavy možná žije

55

Sto let sibiřské záhady
Explodoval v Tunguzské oblasti meteorit?

62

62 Křížovka o knihy a sudoku

Zúčastněte se soutěže o knihy a vyluštěte si tři různé obtížnosti sudoku

Zvyk je železná soustava
Ačkoliv žijeme v globalizační době, kdy dochází k unifikaci nejen výrobních prostředků, ale i našich životů, sjednotit měrné systémy se nám nepodařilo. A tak odlišnosti angloamerické měrné soustavy a Mezinárodní soustavy SI občas přinášejí pěkné zmatky
a setrvával v napjatém očekávání. Většina diváků v tu chvíli ještě nejspíš netušila, proč už atlet neobíhá čestné kolečko po stadionu. Důvod byl však prostý – Beamon vlastně nevěděl, kolik přesně skočil! Orientoval se totiž pouze v anglosaských délkových jednotkách a metrické mu napovídaly pouze přibližně. Teprve po rychlém přepočtu na jemu lépe srozumiedním z nejpamátnějších sportovních momentů 20. století byl bezpochyby „veleskok“ amerického dálkaře Roberta „Boba“ Beamona na olympijských hrách v Mexiku roku 1968. Beamon překonal stávající světový rekord o 55 cm, když po mohutném odrazu dolétl až na značku 890 cm. Jakmile se tato cifra na světelné tabuli rozsvítila, každý Evropan věděl, že se právě změnila historie atletiky. Beamon byl ale zmatený

J

měrná soustava. Ta se skládá v Británii z tzv. „imperiálních jednotek“, v USA pak z „amerických běžných jednotek“. Vzhledem k výrazné odlišnosti některých jednotek je třeba pečlivého přepočítávání, což může vést k jistému zmatení obchodníků na burzách, ale také například cestujících politiků, turistů nebo vědců. Vzhledem k tradici burzovních

VLADIMÍR SOCHA

Ve Spojených státech se s metrickými jednotkami setkáte jen zřídka. Jejich alternativní používání je sice povoleno, není ovšem obecně populární
telných 29 stop a 2,5 palce propadl konečně zasloužené euforii. Tato historka dobře ilustruje jeden ze zásadních problémů, které přináší rozdílnost různých měřících soustav, používaných ve světě. Zatímco u nás se stejně jako v ostatní Evropě a většině světa používá již od roku 1960 mezinárodní soustava SI (z francouzského Le Systéme International d’Unites), vycházející ze soustavy metr-sekunda-kilogram, ve Spojených státech a částečně ještě i ve Velké Británii je běžnější angloamerická
Kojenecká láhev, na které jsou znázorněny kromě britských a amerických jednotek také nejpoužívanější jednotky metrické

obchodů je navíc soustava SI poměrně mladá, proto je dnes většina komodit stále obchodována v angloamerických jednotkách. Jistě tedy nebude na škodu seznámit se s touto měrnou soustavou podrobněji.

Jednotky k nezapamatování
Existují také mnohé další jednotky, se kterými se mimo anglicky mluvící země jen málokdy setkáme. Mnohé odvozené jednotky angloamerické soustavy se poměrně výrazně liší od jednotek soustavy SI. Ty se většinou objevují jen v odborné literatuře a mají často nepříliš dobře zapamatovatelné názvy a hodnoty. Jde například o poundforce (lbf) pro měření síly (=4,448 221 615 260 500 kg•m/s²) nebo British thermal unit (britská teplotní jednotka, Btu) pro měření energie (=1,055 kJ). Zajímavostí je stále platná časová jednotka fortnight (z anglického fourteen nights) pro dobu 14 dní neboli dvou týdnů.
4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

39

krátce e

Baterie nabita za pár vteřin
Vědci z Massachusettského technologického institutu upravili povrch materiálů lithium-iontové baterie, čímž usnadnili cesty pro ionty směřující ke vchodům do kanálků. Díky nové technologii může být baterie nabita za méně než 20 sekund.

Vždy připraven
Švédští vědci zjistili pozorováním šimpanze Santina, že primát, stejně jako člověk, dokáže plánovat. Na neustálé vyrušování návštěvníky si Santino nezvyknul, proto se na ně pečlivě připravuje: v době, kdy je zoo zavřena, se zásobuje množstvím kamenů a větví, které přes den používá jako zbraně.

SVĚT VÍTE ŽE?

NEJEDNOTNOST MĚRNÝCH SYSTÉMŮ

6

5 4

Mezinárodní definice jednotek a uchování etalonů garantuje Bureau International des Poids et Mesures ve francouzském Sèvres, tedy obdoba Českého metrologického institutu.

3 2 1

2 Plochy – nesmrtelný akr
Jednotky plochy v angloamerické měrné soustavě vychází z klasických délkových jednotek, jsou obvykle označovány jako čtvereční (square, například square inch, square foot, square mile). Podobně platily také kruhové jednotky výměry (circular, například circular mile). Mnohé plošné jednotky používané pro výměru pozemků se již dlouho nepoužívají (yardland, hide,

1 Délky – měrná nejednotnost
1. shaftment (dlaň včetně palce) – 15 cm, 2. hand (dlaň, všech pět prstů) – 10 cm, 3. palm (dlaň) – 7,6 cm, 4. span (píď) – 22 cm, 5. finger (prst) – 2,2 cm, 6. digit (špička prstu) – 1,9 cm

Jedno z nejznámějších děl Leonarda da Vinciho Vitruviova figura kdysi sloužilo jako měřicí nástroj

Vzdorující americká soustava
Soustava, vycházející z dávných měrných jednotek anglosaských zemí, je dnes obecně rozšířena již pouze v USA. V zemi svého vzniku, tedy ve Velké Británii, vzkvétala především v době koloniální éry tohoto někdejšího impéria. Dnes se některé původní jednotky užívají již jen ze zvyku nebo paralelně k oficiálním jednotkám SI systému. Někdejší imperiální jednotky (imperial units, zkratka Imp.) byly zákonem z roku 1965 nahrazeny soustavou SI a v roce 1995 byl tento přechod s definitivní platností dokončen. Opačná situace je však ve Spojených státech, kde se s met-

Za základní délkovou jednotku angloamerické měrné soustavy je obecně považován 1 palec (v originále inch, coul), jehož délka byla v roce 1959 oficiálně stanovena na 2,54 cm. Z palce se pak odvozují delší jednotky, jako je stopa (foot) dlouhá 30,48 cm, yard o délce 91,44 cm nebo (pozemní) míle (1 609,34 m). Systém však rozeznává také tzv. geografickou míli (1,85 km) a téměř identicky dlouhou telegrafickou míli (1,86 km). Zajímavé je, že při překladu anglického palce (inch) do češtiny se ustálil německý termín „coul“, jehož obdobou je „palec“, tedy staročeská měrná jednotka. S těmito jednotkami se běžně nesetkáváme, ale jejich dopad můžeme opět ilustrovat v atletice, kde se běhají světové rekordy také na tratích 1 a 2 mílí (1 609 m a 3 218 m) a tratě 400 m („čtvrtka“) a 800 m („půlka“) jsou nazývány podle svého délkového vztahu právě k 1 statutární míli. Dnes již prakticky nepoužívanými jednotkami jsou polní jednotky délky, dříve používané zejména k výměře pozemků ve Velké

Český metrologický institut
Jde o příspěvkovou organizaci, kterou v roce 1993 zřídilo Ministerstvo průmyslu a obchodu. Hlavní funkcí institutu je zabezpečení jednotnosti a přesnosti měřidel a měření ve všech oborech vědecké, technické a hospodářské činnosti. ČMI zajišťuje služby ve všech základních oblastech metrologie: fundamentální metrologii (uchovávání státních etalonů, kalibrace etalonů, národní metrologický systém), legální metrologii (typové schvalovávání měřidel, prvotní a následné ověřování měřidel a státní metrologický dozor) a průmyslové (kalibrace měřidel, referenční materiály a služby).

Zrádné a matoucí
Míle vs. kilometry
V USA málokdy najdete jakýkoliv rychlostní údaj uvedený v kilometrech za hodinu (km/h). Běžnou jednotkou jsou naopak míle za hodinu (mile per hour, mph), tedy vzdálenost, jakou urazí objekt za 3 600 vteřin v anglosaských mílích (1 609,344 m). Na tachometrech amerických automobilů jsou proto uvedena poněkud nižší čísla a v mnoha filmech můžeme sledovat, že zatímco podle českého dabingu jede americké auto například rychlostí 100 km/h, na tachometru se ukazatel pohybuje na zhruba odpovídajících 60 mílích za hodinu. Kuriózní dopravní značení mají v Irsku, kde se vzdálenosti udávají již v kilometrech, ale rychlost ještě stále v mílích za hodinu. Méně užívanou jednotkou rychlosti je také stopa za vteřinu (foot per second, ft/s). Odpovídá překonání 30,5 cm za jednu vteřinu, tedy zhruba 1,09 km/h. Nulová hodnota ve stupních Celsia (0 °C) odpovídá již 32 °F (a naopak 0 °F je -17,777 °C). Liší se také hodnotové rozpětí jednoho stupně u obou stupnic. 1 °F se totiž rovná jen 5/9 jednoho stupně Celsia. Nemělo by nás tedy děsit, když se dozvíme, že v USA jsou stostupňová vedra. Tedy samozřejmě pouze pokud mluvíme o Fahrenheitově stupnici, protože pak je tam necelých 40 °C.

Celsius vs. Fahrenheit
Samostatnou kapitolou je také přepočet teplotních jednotek. V anglicky mluvících zemích se stále ještě setkáme spíše s užíváním stupňů Fahrenheita než u nás běžného Celsia. Výjimkou je opět vědecká literatura, kde se především ve fyzice užívá obvyklá Kelvinova stupnice. Rozdíly mezi stupnicemi Fahrenheita a Celsia jsou dvojí a vedou často k určitým nedorozuměním.

Hrnek vs. gram
Zvláštností angloamerického měrného systému jsou také kuchyňské jednotky, z nichž nejběžnější je cup (hrnek, asi 2,366 dl), tablespoon (stolní lžíce, 1,478 cl) a teaspoon

40

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTO A ILUSTRACE: Shutterstock, Wikipedia

Soustava SI vznikla v roce 1960 a používá se nejen v Evropě, ale i ve většině zemí světa (výjimkou jsou Spojené státy, Libérie a Myanmar). Mezinárodně domluvená soustava jednotek se skládá ze základních a odvozených jednotek, předpon a vedlejších jednotek.

Staré angloamerické délkové míry využívající lidskou ruku

rickými jednotkami setkáte jen zřídka. Jejich alternativní používání je sice povoleno, není však příliš běžné, ani obecně populární. Pravidelně se objevuje víceméně jen ve vědecké literatuře a také v ní bývá v závorce uváděna například délka ve stopách a yardech za metry). Zde používané jednotky jsou známy jako americké běžné jednotky (U. S. customary units, zkratka U. S.). Jejich nevýhodou je, že se v mnoha případech liší také od imperiálních jednotek britských. Na přehlednosti angloamerické měrné soustavy se totiž silně podepisuje skutečnost mnohých zásahů a předefinování, které v minulosti pozměňovaly hodnotu jednotek. Americké jednotky jsou odvozeny přímo z britských, a přestože jsou ve většině případů totožné, jisté rozdíly se přece objevují (například u všech objemových jednotek).

Británii i jejích koloniích. Základními pojmy byly článek (link, asi 20,1 cm), prut (rod n. pole, 5,02 m), řetěz (chain, 20,11 m) a brázda (furlong, 201,17 m). Námořní neboli nautické jednotky sestávaly především z námořní míle o délce 1 853,18 m a z jednotek pro hloubku, jako byl 1 sáh (fathom) o délce zhruba 1,83 m, nebo kabel (cable) o délce 185 m v imperiálních a 219 m v amerických jednotkách. Od roku 1929 byla stanovena oficiální délka mezinárodní námořní míle na 1 852 m, tedy nepříliš odlišná hodnota od původní anglosaské námořní míle. Nejdelší jednotkou však byla 1 námořní legua (sea league) s délkou 5 556 m.

krátce

Ne alkoholu
Chuť alkoholu, který konzumuje těhotná žena, vnímá také její dítě. Pokud mu žena v těhotenství holduje, dojde u novorozence s velkou pravděpodobností ke snížení citlivosti vůči alkoholickým nápojům. Podle amerických vědců pak alkohol bývá mnohem lákavější.

Zázračný lék na astma

Američtí vědci zřejmě našli lek na těžké stadium astmatu, známé jako chronický zápal dýchacích cest, spojené s velkým počtem bílých krvinek. Lék Mepolizumab podle lékařů dokáže nejen snížit počet záchvatů, ale i nutnost přijímat steroidy, jejichž použití je doprovázeno vedlejšími účinky.

NEJEDNOTNOST MĚRNÝCH SYSTÉMŮ
Obrázek znázorňuje již nepoužívané americké měrné jednotky v zemědělství: rod (5,0292 m), oxgang (15 akrů), virgate (30 akrů) a carucate (120 akrů). Jeden akr je asi 4 447 m²

SVĚT

Měřit se dá i s humorem
Beard-second – tato délková jednotka je protikladem světelného roku – používá se pro měření velmi krátkých vzdáleností v jaderné fyzice. Označuje délku vousů fyzika, které vyrostou za jednu sekundu. Někdy je definována jako 100 angstromů (0,1 nm), jindy jako polovina 5 nm. Bloit – délková jednotka, která se poprvé objevila ve slavné herní sérii Zork. Bloit je definován jako vzdálenost, kterou králův mazlíček uběhne za hodinu. Fanoušci hry tuto vzdálenost udávají jako dvě třetiny míle. Smoot – jednotka je definována jako výška někdejšího prezidenta Mezinárodní organizace pro normalizaci (ISO) Olivera R. Smoota. Byla použita při měření délky Harvardského mostu, kdy 170cm Smoot posloužil jako metr. Bottlesworth – má přibližně stejnou hodnotu jako klasická láhev šampaňského (0,75 l) a byla vytvořena v britské situační komedii Look Around You, kde se prováděly vědecké experimenty s vínem. Warhol – jedná se o jednotku slávy, která je odvozena ze slov umělce Andyho Warhola, jenž kdysi prohlásil, že každého jednou čeká jeho patnáct minut slávy. 1 kilowarhol je 10,42 dnů slávy, 1 megawarhol se rovná 28 letům světové popularity.

barony), naopak akr (acre, asi 4 447 m2) má své využití i dnes.

3 Objem – zrádný galon a barel
Podobně jako v soustavě SI, i v angloamerickém systému nacházíme objemové (krychlové) jednotky, odvozené od délkových. Takovými jsou krychlový palec (cubic inch), rovnající se 16,39 cm3, nebo krychlový yard (cubic yard), představující 0,76 m3. K podstatně známějším objemových jednotkám angloamerické soustavy však patří galon (gallon), který je dokonce považován za jednu ze tří základních jednotek celé soustavy (yard, libra, galon). Ve dvou podobách pro tekutý a pevný objem jako vinný galon (wine gallon, 231 kubických coulů) a obilní galon (corn gallon, 268,8 kubických coulů) platil již od roku 1707 také v Americe. Z galonu pak vychází hospodářsky veledůležitá jednotka 1 barelu (barrel), ve které je dnes obchodována ropa. Původní jednotka petrol barrel (doslova „sud nafty“) se však ve Velké Británii a USA neshodují. Zatímco britský barel obsahuje 35 galonů, americký jich má 42. Přesto má barel v obou zemích zhruba stejný objem v přepočtu na metrickou soustavu – kolem 159 litrů. Tato shoda je dána rozdílným objemem brit-

ského (4,55 l) a amerického (3,79 l) galonu. Dalším matoucím faktem je existence rozdílných měr pro tekuté a suché látky. Ve Velké Británii byly duté míry pro suché látky roku 1968 zrušeny, proto dnes existují tři rozdílné systémy: imperiální (dnes pro suché i „vlhké“ látky), U. S. wet (americký pro kapalné látky) a U. S. dry (americký pro suché látky). Významnou americkou jednotkou, používanou především jako jednotka váhy pro obilí, je 1 bušl (bushel). Požívá se na burzách pro stanovení ceny zemědělských zrnin. Jako americká suchá jednotka představuje rovných 35,24 l. V podobě dvou variant jednotek váhy pro obilné produkty je jeden bušl roven buď 25,40 kg (bušl na kukuřici) nebo 27,21 kg (bušl na pšenici).

4 Hmotnost – není tuna jako tuna
Specifický je také jednotkový systém hmotnosti angloamerického systému. Ten byl převzat již v 15. století z Francie jako systém avoirdupois (zkratka avdp). Základní jednotkou tohoto systému je jedna libra (pound). Anglický termín vznikl z latinského slova pendere (vážit), slovo libra lze zase ze stejného jazyka přeložit jako „rovnováha“. Britská libra byla oficiálně

Stále užívaný je také systém troy, který slouží k vážení mincí a drahých kovů (zlato, platina, paladium apod.) Název tohoto systému, používaného stejným způsobem v Británii i USA, pochází od francouzského města Troyes, které s ním obchodovalo již v období středověku. Pro rozlišení byl označován zkratkou troy. Ze stejného základu vycházel také dřívější lékárenský systém apothecaries (zkratka ap.), který byl postupně nahrazen metrickým systémem. Také v tomto případě se britské i americké jednotky shodovaly.

Zrno je základ
Všechny tři zmíněné systémy (avdp, troy a ap) mají jednotnou základní jednotku – grain (zrno). Násobky této jednotky jsou označovány jako ounce (unce) nebo pound (libra), jejich poměr k jednotce grain je

Kuriózní dopravní značení mají v Irsku, kde se vzdálenosti udávají již v kilometrech, ale rychlost ještě stále v mílích za hodinu
zavedena roku 1878 a od americké, zavedené o 15 let později, se zřejmě lišila jen nepatrně. Roku 1960 došlo ke sjednocení a definici libry jako rovné 453,6 g. Na komoditních burzách se v této jednotce obchoduje například rýže, káva, bavlna, cukr, měď nebo také všechny druhy masa. Jednotky větší, než je libra, se však opět v Británii a Americe liší. Protože britské jednotky jsou obvykle menší, vžilo se jejich rozlišení na short (krátké) a long (dlouhé). Zatímco tedy metrická tuna váží rovných 1 000 kg, britská krátká tuna má jen 907,18 kg a naopak americká dlouhá tuna celých 1 016,1 kg. Americká krátká tuna váží rovných 2 000 liber, britská dlouhá tuna zase 2 240 liber. V americké krátké tuně se na burzách obchoduje například se sójovým šrotem. však rozdílný. Čtvrtý jednotkový systém, zvaný Tower, má dnes pouze historický význam, neboť zanikl již před staletími. Byl používán pouze ve Velké Británii. Tzv. troyská unce (troy ounce nebo oz) je na burzách stále užívaná hmotnostní jednotka, rovnající se 31,1 g. Slouží k již zmíněnému vážení drahých kovů a mincí. Nám, stejně jako ostatním „kontinentálním“ Evropanům, odchovaným systémem SI, mohou připadat angloamerické jednotky jako nepříliš chytře vymyšlené a dosti matoucí. Neměli bychom však zapomínat, že před rokem 1871, kdy byl v tehdejším rakouském mocnářství prvně zaveden metrický systém, jsme také používali stopy, palce, lokty a sáhy. I tyto jednotky měly přitom svůj nepopiratelný půvab.
4/2009

(čajová lžíce, 1/3 předchozí, tedy 0,498 cl). Tyto hodnoty se používají v Americe, přibližně stejné poměry pak platí také pro britské hodnoty. Přepočet těchto jednotek na u nás obvyklé gramy a další jednotky však není možný, protože poměr každé látky (mouka, cukr, sůl apod.) je jiný.

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

41

SVĚT

NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÉ ŘÍŠE – 8. DÍL
ná byla především francouzská podpora amerických povstalců dodávkami zbraní i finančně. Pro budoucí Napoleonovu říši to mělo dva důsledky. Tím prvním byl nesmiřitelný postoj vůči Británii, pokus o blokádu britského zboží a ekonomickou válku. Tragické vyústění blokády pro Francii však znovu jasně ukazuje na sílu britského impéria. Druhým důsledkem byla Napoleonova nucená orientace směrem k pevninské Evropě. Na moři vládlo britské loďstvo vedené admirálem Nelsonem, a tak Francie napřela svůj válečný potenciál vzešlý z revoluce směrem, který pro ni nebyl ani typický, ani tradiční a už vůbec na něj neměla faktickou sílu – pokusila se sjednotit Evropu pod svojí vládou a udělat z Paříže hlavní evropské město. Sám Napoleon ve svých zápiscích z vyhnanství na ostrově Svaté Heleny psal, že chtěl vytvořit Evropu řízenou jednotnými principy, jednotným systémem, zavést evropský zákoník, evropský kasační soud, jednotnou měnu atd. Dnešní člověk má skoro pocit, že ve své genialitě předběhl velký císař o dvě staletí Evropskou unii, ale pozor na unáhlené soudy. Bonaparte zkrátka ke konci života omlouval sám sebe a osvětloval příštím generacím své záměry, aby očistil své jméno v dějinách a jeho legenda ještě více zářila. Ve skutečnosti byl pravděpodobně veden hlavně svými ambicemi a nezkrotnou ctižádostí než nějakými dlouhodobými záměry.
FOTO: Wikipedia, Shutterstock, www.muzeumremesel.cz, www.historywiz.com

Napoleon Bonaparte překračuje Alpy, čímž napodobuje Hanibala a posléze získává překvapivé vítězství v bitvě u Marenga, která donutila Rakušany k nevýhodnému míru. Autorem obrazu je Napoleonův dvorní portrétista Jacques-Louis David

JINDŘICH KAČER, HISTORIK

Triumf malého císaře
Většina světových říší, o nichž jsme si dosud vyprávěli, přetrvala staletí a stala se mocností nejen vojenskou a politickou, ale také kulturní. Dnes se podíváme na dílo jednoho muže, jehož imperialistické plány přetrvaly sotva patnáct let. Přesto se zapsal do historie nesmazatelným písmem a kolem jeho osoby se vytvořila zářící legenda
Pokračovatel Krále Slunce
Francie byla už několik staletí vedle Svaté říše římské největší velmocí pevninské Evropy. Od té doby, co si ve stoleté válce uhájili Francouzi své pozice proti Angličanům, zaměřili se na vybudování pevné struktury vlastního státu. Přestože neměli univerzální světovládné ambice jako svého času římsko-němečtí císařové, zvyšovali francouzští králové svůj vliv v Evropě nepřímo. V dobách Ludvíka XIV. (1643–1715), zvaného Král Slunce, byla Francie na výsluní moci. Ludvík XIV. mohl s klidem prohlásit „Stát jsem já“, čímž jasně definoval své ambice částečně omezené hranicemi, ale přesto nehodlal omezit svůj vliv tokem Rýna či Pyrenejským pohořím. Válčil během své dlouhé vlády snad se všemi evropskými velmocemi a největším úspěchem sěřujícím k posílení velmocenského postavení Francie v závěru jeho života bylo dosazení vnuka Filipa Bourbonského na španělský trůn. Napoleon tedy rozhodně měl na koho navazovat. Vleklé války však Francii vyčerpaly a vznešené pařížské pozlátko nemohlo věčně zakrývat chudobu země řítící se do hospodářské krize. Chudoba a hlad širokých mas obyvatelstva byly bezpochyby jednou z příčin Velké francouzské revoluce, ale samy o sobě by nestačily. Rozebrat doxně Velká francouzská revoluce Napoleonova ohánějící se hesly rovnosti a bratrkorunovace na císaře, při níž vzal korunu ství. Napoleon Bonaparte se k myšlenkám z papežových rukou a sám revoluce vždy hlásil, i když si je přeformulosi ji nasadil na hlavu val podle vlastních představ. Přestože jeho

F

rancouzského císaře stvořila para-

říše trvala jen krátkou dobu, ovlivnila celou Evropu a ideje francouzské revoluce čteme v ústavách demokratických států dodnes. Bez nadsázky tak můžeme říct, že díky Francii tehdy konečně skončil feudalismus a svět vstoupil do moderní doby. Jak vznikla tahle kolosální říše malého velkého muže?

Otravná a pyšná Británie
V minulém díle seriálu jsme psali o nepřekonatelném britském impériu, zabírajícím asi čtvrtinu celého světa. Po úpadku Španělska byla Francie na mořích a v koloniích největším soupeřem Britů, jenže neúspěšným. V sedmileté válce (1756– 1763) se pozice Británie v zámoří upevnila natolik, že jí neotřásla ani ztráta velké části Severní Ameriky v americké válce o nezávislost. Francie byla nucena rezignovat, ale učinila tak se skřípěním zubů a škodila Británii, kde to jen šlo. Výraz-

42

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÉ ŘÍŠE – 8. DÍL
všechny příčiny a nálady ve francouzské společnosti by ale vyžadovalo samostatnou studii, proto se nyní zaměříme na pouhý fakt, že rok 1789, kdy byla dobyta Bastilla, se zapsal do evropských dějin jako významný mezník a svět se začal měnit překotným tempem.
NAPOLEONOVA ŘÍŠE V ROCE 1811
FRANCOUZSKÉ CÍSAŘSTVÍ STÁTY PATŘÍCÍ K „RODINNÉMU SVAZKU“ STÁTY ZÁVISLÉ NA FRANCII ÚZEMÍ VYŇATÁ Z „RODINNÉHO SVAZKU“ A PŘIPOJENÁ K CÍSAŘSTVÍ

SVĚT
PETROHRAD

NORSKÉ KRÁLOVSTVÍ

ŠVÉDSKÉ KRÁLOVSTVÍ

DÁNSKÉ KRÁLOVSTVÍ PRUSKÉ KRÁLOVSTVÍ
BRUSEL BERLÍN

RUSKO VELKOVÉVODSTVÍ VARŠAVSKÉ

FÁ L ST

Císař vzešlý z revoluce
Velká revoluce je ve svém desetiletém průběhu tak složitý propletenec událostí, že nezasvěcený současník se lehce ztratí v jejích jednotlivých proudech, stavech a zájmech. Nakonec je ale skoro jedno, který účastník se nazýval jakobín, girondista, montagard či thermidorián. Ve chvíli, kdy se boj za ideje změnil v teror a revoluce začala podle známého úsloví požírat své děti, vždycky je nahradila novými. Revoluce nebyla vedena jedním člověkem, ale zrodil se z ní moderní národ nového typu. Francouzi se stmelili do jednoho šiku a postavili se úspěšně proti celé Evropě. Hlavním znakem revoluce je odklon od „starého režimu“. Ve Francii se s přebujelým a nefungujícím feudalismem rozloučili rázně. Popravili slabého rozmařilého krále Ludvíka XVI., zabavili všechen majetek církve a část majetku šlechty a přerozdělili jej „potřebnějším“. K moci se dostala buržoazie, bohatí podnikatelé. Z poddaných se stali občané. Začala se formulovat ústava a také deklarace lidských práv. Omezila se zvůle vrchností a každý měl najednou právo na spravedlivý soud. Začala platit presumpce neviny. Přestože ve Francii vyhrála revoluce na celé čáře, okolním evropským monarchiím se to pochopitelně nelíbilo, protože vznešení monarchové se právem cítili novými myšlenkami ohroženi. Poslali proti ní silné armády, ale Francie odmítla uzavřít kompromis a vrátila Evropě úder nečekanou silou.

LONDÝN

SK O

VE

SASKO

PRAHA VÍDEŇ

PAŘÍŽ

BÁDENSKO
MNICHOV

FRANCOUZSKÉ CÍSAŘSTVÍ PORTUGALSKÉ KRÁLOVSTVÍ
BORDEAUX LYON

BAVORSKO

RAKOUSKÉ CÍSAŘSTVÍ

MILÁNITALSKÉ

KRÁLOVSTVÍ ILYRSKÉ PROVINCIE NEAPOLSKÉ KRÁLOVSTVÍ

OSMANSKÁ ŘÍŠE

ŠPANĚLSKÉ KRÁLOVSTVÍ
MADRID LISABON

KORSIKA KRÁLOVSTVÍ SARDINIE

NEAPOL

KRÁLOVSTVÍ OBOJÍ SICÍLIE

Napoleon po bitvě u Lodi: „Viděl jsem, jak se svět kolem mě propadá, jako bych se vznesl do oblak“
vůdců revoluce a symbol teroru. Jako první si Korsičana všiml Paul Barras, jenž během povstání Thermidoru (tak se nazýval jeden z měsíců nového republikánského kalendáře) roku II (1794) poslal mladého Bonaparta, aby skoncoval s reptajícími roajalisty (příznivci monarchie), kteří začali v divokém tempu revoluce nabírat na síle. Napoleon je rozstřílel děly a osvědčil tak věrnost revoluci. První opravdové válečné vavříny však získal až při tažení do Itálie, kam ho poslal Barrasův kolega Carnot roku 1797. Korsičan tam válčil proti Rakušanům, protože habsburští císařové stále ještě formálně Itálii ovládali z titulu Svaté říše římské. Napoleon je nejprve vyhnal z Milánska, poté zvítězil u Mantovy, zmocnil se Benátek a otevřel si cestu k Vídni. Podle původního Carnotova plánu měla Francie napadnout Rakousko ze dvou stran, ale generálové Moreau a Jourdan, pověření vést druhou část armády přes Německo, přešlapovali na místě a nikam nedošli. O to více zářily Napoleonovy úspěchy. Už tehdy projevil generál fascinující rozhodnost a samostatnost, když na vlastní pěst vyjednal vznik nezávislých „sesterských“ italských republik (Ligurská, Cisalpinská a Cispadanská), zatímco Benátky obětoval Rakušanům. Uvědomoval si svoji cenu a dokonce nabídl demisi, pokud mu direktorium neponechá volnou ruku. Získal neuvěřitelné sebevědomí, když v bitvě u Lodi prohlásil:

Hvězda stoupá vzhůru
Nebezpečí pro zastánce nových politických myšlenek spočívá v tom, že zákonitě musí popravit všechny své odpůrce, chtějíli se udržet na výsluní. Gilotina pracovala svižným tempem a drtila skutečné i domnělé „nepřátele revoluce“. Ti, kdo teror zavedli, se brzy stali také jeho obětí. Napoleona dostali k moci právě ti, kteří poslali na smrt krále Ludvíka XVI. i Maxmiliána Robespierra, jednoho z prvních
Symbolické vítězství Velké francouzské revoluce. Její cesta vede přes mrtvoly

Malý a nebezpečný
Kdo vlastně byl tento malý muž, jehož miloval celý národ? Jak si získal malý, nepříliš hezký chlapík důvěru Francouzů, že byli ochotni položit za něj život? Jeden z pozdějších francouzských portrétistů, Georges Lefevbre, ho popsal jako malého, s krátkýma nohama, značně svalnatého a na počátku vlády dosud hubeného (bylo mu teprve 31 let). Jeho tělo bylo prý odolné a vždy připravené k akci. Dokonalý mozek s neutuchající pozorností zpracovává fakta a myšlenky, představivost si s nimi pohrává a činí objevy náhlým osvícením. Touhle neustálou činorodostí a pracovitostí si získal bezmeznou oddanost svých vojáků už na italském tažení. Kdo ho podporoval, získal si jeho vděk, zatímco jakýkoliv odpor budil strašlivý hněv. Měl svérázný vztah k ženám, jež obdivoval pro jejich krásu, ale nesnášel jejich inteligenci. Žena měla být ozdobou a poslušným nástrojem v rukou muže. S učenci rád debatoval, pokud příliš nepřekypovali ideologií na úkor pragmatického racionalismu. Měl bezmeznou sebedůvěru, která se neustále zvyšovala, a dokud vyhrával na válečném poli, nedalo mu práci přesvědčit bez zbytečného násilí všechny Francouze, že právě on je tím, kdo dá jejich zemi lesk a slávu. Protože oceňoval schopnosti svých spolupracovníků, byli mu věrně oddáni.
4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

43

SVĚT

NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÉ ŘÍŠE – 8. DÍL
leon, který vojsko vedl, se sice stihl vylodit i se svojí armádou, vyhrát bitvu u pyramid, podmanit si dočasně Egypt, ale Nelson mezitím zničil francouzské loďstvo v bitvě u Abúkíru, takže „vítězové“ najednou zůstali uvězněni v Africe a nemohli pryč. Napoleon se tvářil, jako by se nic nestalo. Výprava byla neúspěšná, ale pomohla Egyptu k osvobození od Osmanské říše. Zatímco Bonaparte trčel rok v Egyptě, v Paříži se schylovalo k velkému převratu a tam Napoleon nemohl chybět. V té době už zcela cílevědomě usiloval o získání politické moci a věřil, že právě on je tím vyvoleným, kdo se má stát největším Francouzem v dějinách. Angličané se navíc vylodili v Nizozemí, „sesterské“ italské republiky byly napadeny a zformovala se nová protifrancouzská koalice, v níž bylo Rusko, Rakousko, Anglie, Neapol a Turecko. Nebyla vhodnější chvíle, kdy by se ctižádostivý generál mohl stát spasitelem svého náro-

Občanský zákoník
„Mou skutečnou slávou není, že jsem vyhrál čtyřicet bitev, Waterloo setře vzpomínku na mnohá vítězství, ale tím, co nic nevymaže, co bude žít věčně, je můj Občanský zákoník.“ (Paměti ze Svaté Heleny) Napoleon si přivlastnil zákoník trochu neprávem, protože ten se tvořil už za časů revoluce. Nicméně císař ho energicky uváděl do praxe. Byl založen na třech základních věcech, které prý postačí člověku k životu ve společnosti: být svým pánem, mít majetek k uspokojení svých potřeb a moci svobodně nakládat se svým životem a majetkem. Zákoník tedy zaručoval právo na svobodu, vlastnictví a svobodné jednání. Vzhledem k císařovu vztahu k ženám však bylo právě něžné pohlaví vzato na hůl. Ženy zůstávaly vůči mužům v podřízeném postavení, a to i v případě nevěry nebo rozvodu. Manželství se stalo prostou smlouvou, dědictví se dělilo a stát kontroloval společenské vztahy. Zákoník znamenal vítězství uniformity a centralizace: jeden národ, jeden zákon, jedno právo.

Velké plány
Co měl novopečený první konzul vlastně v plánu, když roku 1800 přebíral vládu? Přes jeho pozdější proklamace o jednotné Evropě je jasné především to, že jako voják chtěl slávu svoji i své země založit na válce a dobývání. Nelze mu samozřejmě upřít, že po dobytí každé nové země se snažil zavést nové moderní zákony (viz Občanský zákoník), daňový systém (kladl důraz na nepřímé daně) a propojit trhy. Šířil zkrátka myšlenky revoluce tak, jak je on sám pochopil, interpretoval a vykonával. Nebyl plenitelem a kořistníkem. Většinu zemí kromě Nizozemí a části Itálie ani nepřipojoval přímo k francouzskému císařství, ale pouze dosazoval sobě oddanou vládu. Trochu to připomíná sféry vlivu Sovětského svazu z pozdější doby. A doma ve Francii? Vrátil k moci aristokracii, ale nikoliv feudální. Nemyslel si, že by starobylost rodu byla nějakým předpokladem pro získání moci. V tomto navazoval na myšlenky francouzské revoluce. Odmítl však i aristokracii majetkovou. Jakkoliv ctil právo soukromých vlastníků, ani bohatství nezaručovalo politický vliv. Prohlásil, že základem císařské aristokracie budou osobní zásluhy a služby prokázané státu. Oceňoval talent a činy. Šlechtické tituly uděloval těm, kdo „zájmy vlasti nadřadili zájmům osobním“. Tak byl ministr vnitra Fouché vévodou otrantským, ministr zahraničí Talleyrand knížetem beneventským atd. To už hovoříme o době císařství. Když se francouzská vojska dostala k Římu, papež rád souhlasil, že korunuje Napoleona císařem. V katedrále Notre-Dame v Paříži se roku 1804 odehrála zvláštní scéna. S papežem Piem VII. byla domluvena korunovace podle dávného středověkého vzoru Pipina Krátkého. Když se papež chystal nasadit korunu Napoleonovi na hlavu, ten ji místo toho vzal z jeho rukou a nasadil si ji sám. To mělo hluboký symbolický význam. Zatímco Napoleonův dvorní portrétista Jacques-Louis David tuto scénu zvěčnil na obraze, francouzský filozof, hrabě Josef de Maistre, jeden z odpůrců revoluce, poznamenal: „Pius VII. se ponížil tak, že už je pouhým bezvýznamným šaškem.“

„Viděl jsem, jak se svět kolem mě propadá, jako bych se vznesl do oblak.“ Podstatné však bylo, že díky vyjednávání najednou

Napoleon při návratu na trůn: „Vojáci, nebyli jsme poraženi. Váš generál, povolaný na trůn přáním lidu, se k vám vrací“
ustoupily do pozadí revoluční ideje na práva národů a ke slovu se přihlásila pragmatická politika – tak obětoval Benátčany, aby dočasně uklidnil Vídeň. da. Zanechal v Egyptě svoji armádu a tajně odcestoval do Francie. Spasitelem se však nestal, protože generál Massén stačil porazit Rusy, zatímco Brity v Nizozemí skosila epidemie. Přesto si doba žádala změnu a silné vedení. Od roku 1795 vládlo ve Francii pětičlenné Direktorium a s ním pomalu odcházely původní myšlenky revoluce. Volnost, rovnost i bratrství direktoři postupně zametali pod stůl, jen místo původní feudální šlechty zavedli vládu bohatých, kteří si mohli koupit volební hlas. Lid, jak to tak ostatně bývá, přišel opět zkrátka. S volebními hlasy se běžně manipulovalo. Za této situace mohla přijít ke slovu jedině armáda a vláda silné ruky. Mocní direktoři se báli hlavně návratu monarchie, která by si s nimi nemilosrdně vyřídila účty. Tak dobrovolně dosadili populárního generála na nově vytvořené místo prvního konzula. Převrat proběhl v listopadu 1799 (Brumaire roku VIII), kdy Napoleon s armádou napochodoval na zasedání Rady pěti set (čili parlamentu), v jejímž čele stál mimochodem jeho bratr Lucien Bonaparte. Když se poslanci dovolávali zákona a ústavy, odpověděl jim generál v čele vojska jasně a rázně: „Ústavu jste znásilnili, už neexistuje.“ Bratr Lucien mu tehdy pomohl tím, že nenechal hlasovat o jeho postavení mimo zákon, a vzápětí společně nechali vyklidit sál.

Z Egypta k prvnímu konzulovi
Invaze do severní Afriky měla hlavní cíl – srazit na kolena Brity. Skomírající Osmanská říše, už tehdy zvaná „nemocný muž na Bosporu“, nemohla republikánskou armádu nijak ohrozit. Egyptská výprava začala na jaře 1798 a byla by úspěšná, kdyby se na Středozemním moři neobjevila britská flotila pod vedením admirála Nelsona. Napo-

Útok saských kyrysníků v bitvě u Borodina. Napoleonova armáda byla dosud v plné síle

Velká válka
Císařská korunovace nebyla samoúčelná. Napoleon chtěl především symbolizovat přenesení centra dávné Římské říše do Paříže. Nejprve porazil ještě v roce 1800 Rakousko ve slavné bitvě u Marenga, když se svým vojskem odvážil napodobit starověkého Hannibala a nečekaně překročil Alpy.

NAPOLEON BONAPARTE
Narozen jako Napoleone di Buonaparte v rodině chudého šlechtice na Korsice Upozorňuje na sebe potlačením protirevolučního povstání v Paříži

1798–1799

Neúspěšné, ale slavné tažení do Egypta

Prohlašuje se císařem Francouzů

Poráží Prusko a Rusko

Katastrofální tažení do Ruska

Spojenci stojí před Paříží, abdikuje a odchází do vyhnanství na Elbu

1806–7

1804

1795

1821

1769

1812

1814

Umírá, patrně na rakovinu žaludku

1805

1809

1785

1796

Jako 16letý se stává po ukončení studií důstojníkem dělostřelectva

dostává velení v Itálii

1799

Státním převratem svrhává republiku a stává se prvním konzulem

Bitva u Slavkova

Opět poráží Rakousko, ocitá se na vrcholu moci

Opouští jej spojenci, povstává proti němu takřka celá Evropa

1815

1813

Podruhé císařem, po porážce u Waterloo je internován na ostrově Svaté Heleny

44

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

NEJVĚTŠÍ SVĚTOVÉ ŘÍŠE – 8. DÍL
Rakouské jednotky tak byly napadeny zezadu a odříznuty od pomoci z Německa. Přinutil tím Rakousko ke smíru a ztrátě Toskánska. Zároveň se mu otevírala cesta do Itálie a na Vídeň, čehož také později využil. Na levém břehu Rýna totiž vytvořil jakési „třetí Německo“ pod francouzským vlivem, v němž spojil část území poraženého Rakouska a odškodněného Pruska. Císař František II. se tak zalekl Napoleonova postupu a císařské korunovace, že roku 1804 založil nové rakouské císařství předvídaje, že římská říše už dlouho nevydrží. Vydržela dva roky. Napoleonovo triumfální tažení totiž pokračovalo. Anglie se všemožně snažila podporovat své kontinentální spojence a admirál Nelson opět rozdrtil francouzské loďstvo u Trafalgaru, ale na pevnině císař dosud nepoznal hořkost porážky. Vstříc nové protifrancouzské koalici postavil novou Velkou armádu. V říjnu 1805 opět propukla velká válka, která byla zahájena vítězstvím u Ulmu a následně u Slavkova, kde Napoleon triumfoval se slabším vojskem proti spojeným rusko-rakouským armádám. Použil manévr předstíraného ústupu a v mlze skryl posily, které Rusové a Rakušané včas neviděli. V předvečer bitvy prý prohlásil: „Vojáci, V této chvíli kontroloval Napoleon víceméně celou kontinentální Evropu a rozhodl se vést proti Británii ekonomickou válku. Přinutil i své spojence, Prusko a Rusko, aby spolu s ním vyhlásili blokádu britských lodí. Reagoval tím na dřívější krok Britů, kteří vyhlásili blokádu francouzských lodí ve svých koloniích. To mělo pro evropskou ekonomiku neblahé, až katastrofální důsledky. Na britském koloniálním zboží byl závislý obchod většiny evropských států, a tak Napoleonovi „spojenci“ dodržovali jeho „přání“ jen váhavě a raději přehlíželi pašování. Zejména ruský car Alexandr vytrvale dával najevo svoji nespokojenost s blokádou a otevřeně ji porušoval. Vzpurným Rusům bylo nutné ukázat, jak s ním mají jednat.

SVĚT

Let orla
Jenže s tím se malý velký muž těžko dokázal smířit, když se ve svém vyhnanství doslechl, že dosazený král Ludvík XVIII. se svými blízkými plynně navázal na „vznešené“ způsoby svých předků. Bourboni se ničemu nenaučili, ani na nic nezapomněli. Šlechta se chtěla pomstít a dostat se zpět k privilegiím, která před 25 lety ztratila. To byla voda na Napoleonův mlýn. Jeho přátelé mu psali na Elbu a vyzývali ho k návratu. Restaurace monarchie byla krajně nepopulární. Napoleon se mohl vrátit zpět a hrát si opět na spasitele. 26. února 1815 uprchl z Elby, vylodil se v zátoce San Juan s osmi sty vojáků a prohlásil: „Vojáci, nebyli jsme poraženi. Váš generál povolaný na trůn přáním lidu se k vám vrací. Vztyčte znovu orly, které jste nesli u Ulmu, u Slavkova, u Wagramu, u Moskvy, u Lützenu, u Montmirailu. Vítězství bude rychlé, orel v národních barvách poletí od zvonice ke zvonici až k věžím Notre-Dame.“ Nastalo to, čemu historikové říkají Let orla. Za dvacet dnů Napoleon vstoupil do Paříže v čele obrovského vojska – vojáci poslaní králem proti Napoleonovi se totiž houfně přidávali na jeho stranu. Přišlo známých sto dní císařství. Ludvík musel opět uprchnout ze země a Evropa chystala nové protinapoleonské tažení. Napoleon už však ztratil svou bývalou energičnost a rozhodnost při velení bitev. Stačil ještě vyhrát pár šarvátek, ale již 18. června byl císař poražen lordem Wellingtonem a pruským maršálem Blücherem v proslulé bitvě u Waterloo, kterou každý zná jako symbol neodvolatelné prohry. Slavný císař tak strávil zbylých šest let života ve vyhnanství na ostrově Svaté Heleny, kde aktivně sepisoval paměti a obhajoval své činy. Chtěl se zapsat do historie jako největší ze všech vojevůdců a panovníků. Zanechal po sobě nesmazatelnou stopu a Francie zažila největší rozmach v celých svých dějinách. Byl krátký, ale o to zářivější.

Půl milionu zmrzlých vojáků

Útok saských kyrysníků v bitvě u Borodina. Napoleonova armáda byla dosud v plné síle

V Napoleonově nové Velké armádě, shromážděné pro tažení do Ruska, tvořili Francouzi sotva třetinu. Zbytek byli „spojenci“ z Evropy, zejména Prusové i Rakušané. Bylo to však největší vojsko, které do té doby shromáždil jeden vojevůdce pro účely tažení. Čítalo více než 600 000 vojáků. S takovým kolosem se ovšem špatně manipuluje a Rusové měli obrovskou výhodu, že byli doma, a použili taktiku spálené země. Vyhýbali se boji tak dlouho, až Velkou armádu ODJINUD zdolalo nejdříve bláto, poté O zlomové bitvě Najejí vlastní vítězství u Bopoleona s generálem rodina, kde ztratila 30 000 Kutuzovem v roce 1812 mužů, a nakonec zůstal Napsal podrobně časopis poleon uvězněn u spálené Živá Historie v čísle Moskvy. Stejně jako v Egyp3/2009, str. 13. tě tak byl sevřen v daleké cizí zemi prakticky bez možnosti návratu a bez toho, že by prohrál nějakou bitvu. Ruské tažení znamenalo skutečnou zkázu. Napoleon musel zavelet k ústupu a ten byl z celého tažení nejděBitva na řece Berezině, jeden z nejtragič- sivější. Mráz a rychlé ruské jednotky napadající promrzlé Francouze partyzánským tějších okamžiků ruského tažení způsobem vykonaly své. Desítky tisíc vojáků budu sám řídit všechny vaše oddíly. Budu se zůstaly v ruských stepích, nebo je odnesla držet stranou, jestliže se svou obvyklou sta- ledová voda řeky Bereziny. Z Velké armády tečností vnesete nepořádek a zmatek do řad zbyly trosky a pro neochotné francouzské nepřítele, ale bude-li vítězství v některém „spojence“, Rakousko a Prusko, to byl jasný okamžiku na vážkách, uvidíte svého císaře signál k přeběhnutí do tábora protivníků. bojovat v prvních řadách.“ Právě takovými Bitva u Lipska roku 1813, které se přezdívá výroky získával cennou popularitu. Bitva národů, byla pro nemocného NapoleNásledujícího roku byl ustaven v Ně- ona už jen logickým vyústěním předchozího mecku Rýnský spolek. Knížata byly vyvá- nezdaru. Opět musel ustoupit a tentokrát se zána z povinnosti římské říši, což zname- ústup změnil v totální zmatek. Jeho armády nalo její rozpad po více než tisíci letech. byly rozprášeny a do Francie pronikly invazní jednotky Britů i Rakušanů. Chtěl se ještě Blokáda proti Anglii Seriál: největší světové říše Napoleon se dostával na vrchol moci. Ra- bránit, ale národ už Březen 2008 starověk – Egyptská, Asyrská, Perská říše kousko, Rusko i Prusko postupně přinutil při něm nestál. Už ho Duben 2008 antika – Alexandr Veliký, Římská říše k míru a spojenectví proti Anglii. Po zabrá- neobklopovala aureola Červen 2008 nástupci Říma – Svatá říše římská, Byzantská říše ní Nizozemí a Itálie mu zbýval Pyrenejský vítězství a on to pochoČervenec 2008 středověk a raný novověk – Mongolská říše, Osmanská říše, Kyjevská Rus poloostrov. Španělský král Karel IV. si proti pil, proto se rozloučil Říjen 2008 středověk a raný novověk – Osmanská říše, Arabská říše sobě popudil syna Ferdinanda. Ten vyzval a roku 1814 abdikoval. Prosinec 2008 koloniální říše – Španělsko a Portugalsko Napoleona, aby rozhodl, zda má převzít Formálně mu spojenci Únor 2009 koloniální říše – Britské impérium trůn po svém otci. Napoleon rozhodl po ponechali císařský titul Duben 2009 novodobé velmoci – Napoleon Bonaparte svém – zbavil trůnu oba dva a dosadil tam a věnovali mu malý osČerven 2009 novodobé velmoci – Pruské království, Rakousko-Uhersko svého bratra Josefa. Španělé s tím sice ne- trov Elba, kde měl do Září 2009 velmoci 20. století – Třetí říše, Sovětský svaz, USA souhlasili, ale císař je přinutil silou. konce života panovat.

NAVIGÁTOR

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

45

SVĚT

PŘÍBĚH PRVNÍCH PATERČAT

Paterčata lékem na krizi
Brzy po narození se jednovaječná paterčata, sestry Dionneovy, stala národními celebritami. Čekalo je nekonečné přetahování mezi státem a rodinou a trvalá přítomnost lidí, kteří chtěli na této „raritě“ co nejvíc vydělat
ZUZANA TELIČKOVÁ

Navzdory očekávání všech překonala paterčata kritické týdny po narození a ve zdraví se dočkala i dospělosti

ne 28. května 1934 se ve vesnici Corbeil v kanadské provincii Ontario narodilo pět sester – Annette, Cecile, Emilie, Marie a Yvonne Dionneovy. Na staré váze na brambory vážily dohromady jen o něco víc než šest kilo a nikdo nedoufal, že přežijí. Navzdory očekávání se však miminka měla k světu, a tak se do historie zapsala jako první jednovaječná paterčata, která se narodila živá a ve zdraví se dočkala dospělosti. davých lidí, později mohli turisté sledovat hrající si holčičky třikrát denně z návštěvní chodby. Kolem nemocnice vznikly stánky s občerstvením, ubytovací zařízení, obchody se suvenýry i čerpací stanice a celému objektu se začalo říkat Quintland. Popularita paterčat stoupla natolik, že zastínila i Niagarské vodopády – během jednoho dne se na ně přišlo podívat okolo 6 000 lidí. V letech 1936 až 1943 navštívily nemocnici asi 3 miliony turistů, kteří přinesli do Ontaria miliony dolarů. Paterčata žila pod neustálým dohledem. Byla pravidelně podrobována lékařským prohlídkám včetně rentgenu a sestry vedly o jejich vývoji pečlivé záznamy. Ze zápisků je patrná citová deprivace dětí, trávících své první roky v ústavní péči. Jak později řekla Cecile při jednom rozhovoru: „Slovo doktor jsme znaly dřív než slovo máma.“

D

Slavná paterčata strávila dětství za vitrínou – denně se na ně přišlo podívat šest tisíc turistů. Jejich popularita tak zastínila i Niagarské vodopády
VÍTE ŽE?
V důsledku léčby neplodnosti vícečetných těhotenství přibývá. V lednu 2009 se v Kalifornii narodila živá osmerčata, první živá osmerčata přišla na svět před deseti lety v americkém Houstonu. V České republice se zatím narodila „pouze“ čtyřčata.

Nevítané narození
Když sestry Dionneovy přišly na svět, měly již pět sourozenců. Jejich předčasné narození tedy nebylo pro chudou farmářskou rodinu žádným požehnáním. Dr. Allan Roy Dafoe, který dohlížel na porod, se postaral, aby byly umístěny před vyhřátou troubu a dokrmovány mateřským mlékem od matek z okolí. K překvapení všech překonala paterčata první kritické týdny a začala růst. Jejich rodiče – Oliva a Elzire Dionneovi – však viděli budoucnost početné rodiny černě. Přijali proto nabídku vystavovat své děti v Chicagu jako přírodní raritu. Když se o tomto záměru dozvěděli novináři, vzed-

Nemocnice nebo cirkus?
Naproti jejich rodnému domu byla postavena speciální nemocnice, ve které se paterčatům mělo dostat veškeré odborné péče. O děti se staral dr. Dafoe a několik vyškolených sester. Zpočátku byla miminka ukazována z balkonu davu přicházejících zvě-

„Lunapark“, který zachránil Ontario
Na odbočce vedoucí ke Quintlandu se v nejrušnějších dnech tvořila dlouhá řada aut, která tankovala benzín ve stanici, provozované strýcem paterčat Léonem Dionne. Každá z pěti pump v čerpací stanici byla pojmenována po jedné z dívek. V mnoha stáncích bylo možno zakoupit pohlednice, porcelán, kukátka, bonbóny, párky v rohlíku a také vlastnoruční autogram Oliva Dionnea, který provozoval dva stánky s nápisem “Suvenýry“ a „Občerstvení“, pod nímž stál podtitulek „Provozováno rodiči nejslavnějších dětí světa“. Za obchůdky se rozkládalo parkoviště asi pro tisíc aut a velké odpočívadlo. Kromě hlavní budovy patřil ke Quintlandu také dům pro zaměstnance a strážnice, za kterými se nacházelo hřiště ve tvaru podkovy a pozorovací galerie. Celý objekt byl obklopen dvoumetrovým plotem z hustého pletiva, u jehož bran stáli uniformovaní policisté. Lidé přicházeli od šesti hodin ráno. První „pozorování“ dětí začínalo v 9.30 a stála na ně někdy i kilometrová fronta. Ženy si na památku braly domů slavné „kameny plodnosti“, které byly k mání zdarma. Každé ráno je z břehů jezera Nipissing dovážely náklaďáky a sypaly je do velkého koryta, opatřeného nápisem „Kameny z hřiště paterčat“. Do galerie mohli návštěvníci vstupovat ve skupinách po stovce, fotografovat děti bylo zakázáno (a to i jejich rodičům). Fotografie dětí mohl pořizovat jediný člověk, kterým byl Fred Davis z deníku Toronto Star. Hřiště, na němž si holčičky hrály, bylo obklopeno zastřešenou chodbou ve tvaru písmene U s velkými okny s hustým pletivem. Bez nadsázky lze říci, že narození paterčat v období deprese zachránilo Ontario od finanční katastrofy.

Na snímku je zachycena speciální nemocnice v Quintlandu s jedním ze strážících policistů a zdravotní sestrou
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

46

4/2009

FOTO: www.quintland.com, www.collectionscanada.gc.ca

mula se v Ontariu vlna protestu, která vyvrcholila soudním zásahem ze strany státní správy provincie. Dívky byly rodičům odebrány a staly se svěřenkyněmi státu, který za ně zodpovídal. Výsledek se ale příliš nelišil. Holčičky sice nevydělávaly peníze svým rodičům, zneužil je však stát.

PŘÍBĚH PRVNÍCH PATERČAT

SVĚT

Hrůza návratu domů
Rodiče dívek nebyli v Quintlandu příliš vítáni. Přesto své děti občas navštěvovali a vytrvávali v boji o jejich opětovné získání. Otec Oliva, který se chtěl na slávě svých dětí aspoň trochu přiživit, si otevřel v Quintlandu stánek, kde podepisoval fotky svých dcer. Když bylo paterčatům devět let, rozhodl soud o jejich návratu domů. Dívky, které dosud nepoznaly nic jiného než Quintland, nesměly mít kamarády ani chodit do školy, se zničehonic ocitly uprostřed rodiny, která byla sice jejich vlastní, ale jejíž členy vůbec neznaly. Z quintlandského fondu byla pro Dionneovy postavena vila s dvaceti pokoji, vybavená veškerými vymoženostmi té doby, do které se všichni společně nastěhovali.

za zlé, že se vůbec narodily, poznamenal jejich psychiku na celý život.

Příživníci pětinásobné popularity
O sestrách Dionneových bylo napsáno několik knih. Samy se podílely na dvou autobiografických titulech – Bylo nás pět: Příběh paterčat Dionneových od narození a dětství až do dospělosti (1965) a Rodinná tajemství: Autobiografie paterčat Dionneových (1994), ve kterých odhalují hořkou pravdu o svém dětství a mládí. Vyšly také jiné knihy, seznamující veřejnost s životem slavných kanadských paterčat. Patří mezi ně například Éra sester Dionneových: Melodrama třicátých let nebo Legenda o sestrách Dionneových: Paterčata v zajetí. Jako děti se sestry Dionneovy staly ikonou mnoha reklamních kampaní. Jejich fotografie se objevovaly na sirupu Karo, ovesných výrobcích Quaker, mýdlech Palmolive, zubní pastě Colgate a mnoha dalších produktech. V roce 1936, když byly dívkám teprve dva roky, hrály v hollywoodských filmech Venkovský lékař a Shledání, o dva roky později s nimi byly natočeny filmy Pět svého druhu a Quintupland. Během devíti let, strávených v Quintlandu, vydělaly Dionneovy sestry pro Ontario přes 50 milionů dolarů. Peníze z filmů a reklam byly ukládány na účet, o kterém nevěděli ani Oliva a Elzire Dionneovi. Dr. Dafoe a několik zdravotních sester z quintlandské nemocnice díky slávě paterčat zbohatli a stali se ve své době celebritami.

Život na svobodě
Otcovy snahy zabránit dívkám v jakémkoli individuálním rozvoji, nezávislosti či samostatnosti vzaly za své až ve chvíli, kdy dosáhly plnoletosti. Ihned se přestěhovaly do Montrealu a s rodinou přerušily všechny styky. Matku znovu spatřily až v roce 1979 na otcově pohřbu, kde jim Elzire vyčetla, že zavinily otcovu smrt. Začít nový život v Montrealu paterčatům pomohl quintlandský fond, z něhož každá dívka v jednadvaceti letech obdržela čtvrt milionu dolarů. Emilie se rozhodla odejít do kláštera, kde však prodělala řadu epileptických záchvatů. Sestra, která o ni pečovala, zanedbala jednoho dne své povinnosti a nechala Emilii samotnou. Mladá postulantka měla za její nepřítomnosti další záchvat, při kterém se nešťastnou náhodou převrátila na břicho, a protože nebyla schopná zvednout hlavu z polštáře, udusila se. Bylo jí dvacet let. Předčasná smrt Emilie nebyla jedinou tragédií, se kterou se sestry Dionneovy musely vypořádat. V roce 1970 nečekaně zemřela také Marie, jejíž tělo sestry objevily poté, co vyrazily okno v jejím bytě. Marie byla mrtvá již několik dní. Zemřela na náhlou mozkovou příhodu v době, kdy žila sama, rozvedená, s psychickými problémy, které ji přiměly předat své dvě dcery do pěstounské péče. Ze slavných paterčat zůstaly už jen Yvonne, Cecile a Annette. Yvonne, jež byla považována za nejnezávislejší ze všech sester, se stala knihovnicí a zapálenou aktivistkou za práva sirotků. Několikrát se pokusila žít v klášteře a nakonec zůstala neprovdaná. Ve svých 67 letech zemřela v montrealské nemocnici na rakovinu.

Paterčata se stala ikonou mnoha reklamních kampaní

Rány stále nezhojené
Zbývající dvě sestry Annette a Cecile žijí dodnes v Montrealu. Jsou rozvedené a mají několik dětí. I když se jim roku 1998 podařilo získat od státu veřejnou omluvu a kompenzaci ve výši 4 milionů dolarů, rány na jejich srdcích zůstávají nezahojené. Nedostatek lásky a kruté zacházení ze strany státu i rodiny se podepsaly na jejich životech a zanechaly vzpomínky plné bolesti, které se nedají vymazat. Dionne Quints Museum, jež vzniklo na místě Quintslandu, pro ně tento rok chystá velkou oslavu jejich pětasedmdesátých narozenin, při které bude Kanada vzpomínat na pět malých holčiček, jejichž roztomilost rozjasnila tváře milionů lidí v době hospodářské krize, hladu a nezaměstnanosti. Snad dokáží tyto dvě ženy prožít alespoň zbytek svého života radostněji, než jak jim bylo přáno v dětství.

Slavná paterčata vyrůstala pod dohledem zvědavých turistů

Dr. Dafoe se stal díky slávě paterčat celebritou své doby

Na pozadí fotografie dospívajících paterčat jsou zachyceni i rodiče dívek

Život ve „Velkém domě“, jak se vile říkalo, však nebyl šťastný. Paterčata neměla stejná práva jako jejich sourozenci a musela tvrdě pracovat v domě i na farmě. Ve svých knihách Bylo nás pět a Rodinná tajemství mluví o závistivosti a krutosti sourozenců, matku obviňují z fyzického i verbálního násilí a otce ze sexuálního zneužívání. Líčí jej jako „sobecké prase“, které se přejídá a sexuálně zneužívá i vlastního psa. Tvrdý život v rodině, jež měla dívkám
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 4/2009

47

SVĚT

NEJZÁHADNĚJŠÍ MĚSÍC SLUNEČNÍ SOUSTAVY

Pod závojem oranžové mlhy
Oranžový závoj nad Saturnovým měsícem Titan symbolicky poodhrnula kosmická sonda Cassini. Vědci tak spatřili první „záblesk“ povrchu měsíce, na nějž, jak se někteří astronomové domnívají, prší ze zamlžené oblohy organický materiál a vytváří zde moře kapalných uhlovodíků. Nelze vyloučit ani možnost primitivního života
FRANTIŠEK MARTINEK, HVĚZDÁRNA VALAŠSKÉ MEZIŘÍČÍ

ejvětší měsíc planety Saturn objevil 25. března 1655 holandský astronom Christiaan Huygens. S průměrem 5 150 km se řadí hned na druhé místo za Jupiterovým měsícem Ganymed, který má ze všech měsíců ve Sluneční soustavě největší průměr. Dřívější pozorování vedla vědce k názoru, že na Titanu jsou „zakonzervovány“ podmínky, jaké panovaly na Zemi před tím, než se na ní objevil život. Určitou naději pro život na Titanu dává budoucí vývoj Slunce: množství produkovaného záření neustále stoupá a za několik miliard let se ze Slunce stane rudý obr. Zvýší se tím i teplota na povrchu Titanu, což zlepší vyhlídky na případný rozvoj života.

N

Zamrznutá bomba
Atmosféru Titanu objevil Gerard P. Kuiper v roce 1944, kdy byl ve spektru měsíce objeven plynný metan, kterého je v atmosféře asi pět procent. Nejvíce je v ovzduší zastoupen dusík (95 %), indikovány byly i další plyny. Nejtoxičtější složky atmosféry Titanu vznikají v jeho horních vrstvách, kde je metan štěpen působením ultrafialového záření.

Dalšími reakcemi pak vznikají uhlovodíky jako etan, acetylén či etylén. Pravděpodobně se vytvářejí i složitější řetězce. Tyto látky následně kondenzují v nejchladnějších vrstvách atmosféry do podoby drobných částic. A právě tyto částice o průměru několika desetin mikrometru způsobují typický oranžový zákal v atmosféře Titanu. Plynový chromatograf a hmotový spektrometr na palubě sondy zjistily, že po přistání vzrostla koncentrace metanu skokem na 30 %. Plyn se pravděpodobně vypařil z povrchu zahřátím od modulu Huygens. „Na Titanu je velmi hořlavé prostředí. Naštěstí je veškerý kyslík uvězněn v ledu a nemůže zde probíhat proces hoření. Což je dobře, neboť jinak by Titan již dávno explodoval,“ říká Toby Owen z Havajské univerzity, odborník na atmosféru Titanu.

Obrovské krátery
Pozorovat povrch měsíce Titan ve viditelném světle je velmi obtížné, neboť je zastřen neprůhlednou hustou mlhou.

Titan ve viditelném světle; jeho povrch halí neprůhledná vrstva mlhy

48

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTO: NASA, ESA

Jezera kapalného metanu na povrchu Titanu – představa malíře

NEJZÁHADNĚJŠÍ MĚSÍC SLUNEČNÍ SOUSTAVY
dnem a centrálním vrcholkem. Impaktní krátery na povrchu měsíce vypadají, jako by byly zality kapalinou, snad deštěm tekutých uhlovodíků, případně sopečnými výrony.

SVĚT

Řeky, jezera i moře
První fotografie, kterou obdrželo řídící středisko ESA ze sondy Huygens, byla pořízena ve výšce 16,2 km nad povrchem. Na snímku je dobře patrná světlá oblast, která je protkána tmavými klikatými čarami, jež připomínají krátké rozvětvené „odvodňovací“ kanály směřující k pobřežní linii. Vědci předpokládají, že se může jednat o pevný povrch pokrytý ledem, po němž tečou proudy kapalného metanu. Tmavá oblast v blízkosti může být jezero kapalného metanu. „Vidíme zde říční systém, vytvářející typickou deltu při dosažení mořského pobřeží. Dochází k vytváření pobřežních ostrůvků a mělčin, podobně jako se to děje na Zemi,“ říká Martin Tomasko (Arizonská univerzita). Vědci spekulovali již dávno o přítomnosti kapalných uhlovodíků na Titanu. Hlavní složkou atmosféry je dusík, metan a etan. Plynný metan přechází do kapalné fáze za teploty nižší než -170 °C. Na povrchu měsíce dochází k vypařování metanu a k vytváření mohutné oblačnosti, ze které pak vypadávají srážky v podobě metanového deště – podle některých vědců to mohou být kapky metanu o velikosti jablka.

Kosmická sonda Cassini včetně modulu Huygens, který přistál na měsíci Titan

dostatečné množství informací o narušování terénu tekoucí kapalinou a dokonce o působení vlnobití na pobřežních liniích zdejších moří. Kosmická sonda Cassini používá k výzkumu Titanu mj. radar, pomocí něhož byly získány informace o přítomnosti menších jezer z uhlovodíků, jejichž průměry mají velikost od 10 do 100 km. Okraje jezer v řadě případů doslova vnucují myš-

Jezera z uhlovodíků v okolí severního pólu Titanu – světlejší barva je povrch, tmavší odstíny představují jezera o různé hloubce. Takto bychom povrch Titanu viděli „na vlastní oči“

Na Titanu je velmi hořlavé prostředí. Pokud by nebyl veškerý kyslík uvězněn v ledu, Titan by už dávno explodoval
Po dopadu na povrch stéká kapalný metan po svažujícím se terénu a vytváří „říční“ koryta, která jej přivádějí do níže položených míst. Zde se vytvářejí jezera a moře, přičemž dochází k erozi okolního zledovatělého povrchu. Probíhá zde podobná činnost, jakou na Zemi nazýváme „koloběh vody v přírodě“, jen s tím rozdílem, že na Titanu místo vody cirkuluje metan. Vědci prohlásili, že sonda Huygens vyslala na Zemi lenku, že se jedná o depozity, vytvořené po vypaření přítomné kapaliny. Radar sondy Cassini zachytil několik velmi tmavých oblastí především poblíž severního pólu měsíce Titan. Největší tmavá oblast má plochu téměř 100 000 km2, jiná se rozprostírá v délce více než 1 000 km. Jestliže je celá tato oblast zaplněna kapalinou, pak má jen nepatrně menší rozlohu než Kaspické jezero na Zemi. Přítomnost

VÍTE ŽE?
Titan je největším měsícem Saturnu (průměr 5 150 km). Nejmenší doposud objevené satelity Saturnu mají průměr kolem 2 km. Vůbec největším měsícem ve Sluneční soustavě je Ganymed (průměr 5 268 km), který obíhá kolem planety Jupiter. Americká kosmická sonda Cassini byla vypuštěna 15. 10. 1997. Po průletu kolem planety Jupiter (30. 12. 2000) byla 1. 7. 2004 navedena na oběžnou dráhu kolem Saturnu. Od mateřské sondy se oddělil evropský průzkumný modul Huygens, který 14. 1. 2005 přistál na povrchu měsíce Titan.

Před příletem sondy Cassini se předpokládalo, že tmavé plochy, které byly velkými pozemními dalekohledy pozorovány v rovníkových oblastech Titanu, jsou moře kapalných uhlovodíků. Poslední výzkumy ale ukázaly, že se ve skutečnosti jedná o „moře“ písku. Avšak ne takového, jaký známe například ze Sahary. Jedná se o zmrzlá zrníčka směsi prachu, vody a uhlovodíků. Tento písek je hnán větry, které jej zformovaly do podoby dun. Přestože hustá atmosféra Titanu chrání částečně povrch před dopadem meteoritů, bylo pomocí radaru sondy Cassini několik velkých dopadových kráterů objeveno. Jedná se například o velkou pánev Menrva o průměru 440 km, obklopenou několikanásobnými valy. Mezi další patří například kráter Sinlap o průměru 80 km s rovným dnem či kráter Ksa o průměru 30 km s tmavým

Vnitřní stavba měsíce Titan
4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

49

SVĚT

NEJZÁHADNĚJŠÍ MĚSÍC SLUNEČNÍ SOUSTAVY
těchto moří posiluje současné představy, že povrch Titanu musí sloužit jako zásobárna kapalného metanu pro atmosféru měsíce. V některých „mořích“ lze spatřit poloostrovy a ostrovy. Jeden z nich má rozměry 90 × 150 km, což je srovnatelná velikost například s ostrovem Kodiak u Aljašky či s ostrovem Big Island (Havajské ostrovy). Pokud se detailněji zadíváme na obrázky, objevíme tam několik velmi malých jezer, jejichž vý150 km2, na níž se nachází i zmiňovaná kruhová struktura se dvěma prodlouženými „křídly“ mířícími západním směrem. Tento útvar se podobá vulkanickým strukturám na Zemi či Venuši, tvořeným překrývajícími se vrstvami materiálu ze série výlevů, i když „stavební“ materiál je odlišný. Takovéto erupce ledových sopek (tzv. kryovulkanismus) jsou způsobeny teplem, vznikajícím slapovými silami v důsled-

Jezera kapalného metanu na povrchu Titanu

Titan má na svém povrchu velké zásoby kapalných uhlovodíků, které minimálně stokrát převyšují známé zásoby zemního plynu a ropy na Zemi
skyt může být závislý na místní topografii (mohou se objevovat či zanikat s proměnlivým množstvím srážek kapalného metanu). ku pohybu hmoty v nitru měsíce Titan. Vnitřní pohyby hmoty vznikají v důsledku proměnné vzdálenosti Titanu od planety Saturn během oběhu po eliptické dráze. Kryovulkány, vyvrhující místo tekutého magmatu vodu, kapalný metan, etan a čpavek, nejlépe vysvětlují většinu projevů v atmosféře Titanu. V souladu s výpočty vědců měl Titan vzhledem k tomu, že jeho gravitace je sedmkrát menší než u Země, již dávno ztratit velkou část své atmosféry. Fakt, že tlak atmosféry na povrchu 1,6× převyšuje atmosférický tlak na Zemi, vede k závěru, že na Titanu existují vnitřní zdroje uhlovodíků pro doplňování atmosféry.

Ledové sopky chrlí vodu
Skupina amerických a evropských vědců předpokládá, že na měsíci Titan mohou existovat sopky, které vyvrhují do jeho atmosféry metan. Fotografie v oboMíry ledového měsíce ru infračerveného záření, které pořídila Průměr 5 150 km sonda Cassini, ukaVzdálenost od Saturnu 1 221 931 km zují jasný útvar o průExcentricita dráhy 0,02888 měru 30 km, jenž má kruhovou strukturu. Doba oběhu 15,94542 dne Fotografie s vysokým Doba rotace 15,94542 dne rozlišením zachycuTeplota na povrchu -179 °C je oblast o rozloze
Průměrná hustota Úniková rychlost Složení atmosféry 1,88 g/cm³ 0,379 km/s 95 % dusíku, 5 % metanu

Roční období pro sedm let
Členové týmu pracujícího s radarem na sondě Cassini informovali, že některá jeze-

ra v okolí severního pólu měsíce Titan jsou zaplněná jen částečně a vypadají, jako by se zčásti vypařila. Tento objev podporuje představu, že kapky metanu padají atmosférou dolů na povrch měsíce Titan v podobě deště, kde vytvářejí jezera, která se následně vypařují, čímž opět vznikají oblaka. Pozorování ukazují, že tento oblačný systém vykazuje sezónní změny – postupně se objevuje a mizí. Toto „roční období“ trvá na Titanu přibližně sedm pozemských let. Kosmická sonda Cassini vyfotografovala v atmosféře Titanu obrovský mrak velikostí srovnatelný s polovinou rozlohy USA. Tento oblak může být zdrojem tekutin, které plní jezera, objevená pomocí palubního radaru sondy. Vyfotografovaný oblak pokrývá téměř celou polární oblast Titanu. „Oblak nás ohromil svými rozměry a strukturou,“ říká Dr. Christophe Sotin (University of Nantes, Francie), člen vědeckého týmu, zpracovávajícího data ze sondy Cassini. Tento oblačný systém může být klíčovým prvkem v globálním formování organických látek a jejich interakce s povrchem Titanu. Astronomové očekávají, že oblak bude existovat na Titanu několik let. Jak bude docházet k sezónním změnám, očekává se přesun oblaků ze severní polokoule do oblasti kolem jižního pólu měsíce. Fyzikové z univezit v Granadě a ve Valencii vyvinuli novou metodiku zpracování dat, která na Zemi vyslal přistávací modul Huygens během průletu atmosférou. Nová zpracování dokazují, že v atmosféře Titanu existuje přirozená elektrická aktivita, projevující se silnými bouřemi. Vědci se domnívají, že zde s vysokou pravděpodobností vznikají organické molekuly, které jsou předchůdci života.

Titan je diferencovaným tělesem se silikátovým jádrem a kůrou tvořenou vodním ledem. Za teplot, které zde panují, je led na Titanu tvrdý jako nerosty na Zemi. Titan má také hustou atmosféru převážně z dusíku a metanu, jejíž tlak na povrchu je o 60 % vyšší než na Zemi. V místě, kde na povrchu měsíce přistál 14. 1. 2005 evropský modul Huygens, který se oddělil od sondy Cassini, byla naměřena teplota -179,5 °C.

Titan ve viditelném a infračerveném světle
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

50

4/2009

NEJZÁHADNĚJŠÍ MĚSÍC SLUNEČNÍ SOUSTAVY

SVĚT

SLOVNÍČEK
Kryovulkanismus je druh sopečné činnosti, při které dochází k výronům chladné hmoty při velmi nízkých teplotách. Na Titanu se například předpokládají sopky chrlící metan, na Tritonu tekutý dusík, na Europě a Enceladu pravděpodobně směs vody a ledu. (Triton je měsíc Neptunu, Europa krouží kolem Jupiteru.) Metan je nejjednodušší uhlovodík. Jeho chemická značka je CH4. Při pokojové teplotě se jedná o netoxický plyn bez barvy a zápachu. Ve vesmíru se nachází například v atmosférách obřích planet či v podobě ledu na měsících těchto planet a jiných vzdálených tělesech. Na Zemi většinou vzniká jako produkt rozkladu biogenních látek.

Povrch Titanu v oboru infračerveného záření; snímky byly pořízeny 28. 10. 2005, 26. 12. 2005 a 15. 1. 2006

Oceány s příměsí čpavku
Podle analýzy odražených rádiových signálů se zdá být pravděpodobné, že pod povrchem Titanu je ukrytý globální oceán vody s příměsí čpavku. Nejen jezera kapalných uhlovodíků na povrchu, ale i oceán kapalné vody pod povrchem – to vše se ukrývá na Titanu. „S dunami tvořenými organickým materiálem, jezery, koryty a pohořími má Titan velmi rozmanitý povrch, který se ze všech těles ve Sluneční soustavě nejvíce podobá Zemi,“ říká Ralph Lorenz ( Johns Hopkins Applied Physics Laboratory, USA). Na základě zpracování radarových měření určili astronomové polohy 50 významných bodů na povrchu Titanu. Následně hledali stejné útvary na snímcích, pořízených sondou Cassini při dalších průletech. Zjistili, že se tyto povrchové útvary posunuly ze svých původních poloh o více než 30 km. Posun povrchových útvarů lze vysvětlit za předpokladu, že ledová kůra měsíce je oddělena od pevného jádra vrstvou kapaliny, umožňující snadnější pohyb povrchových útvarů. „Jsme přesvědčeni, že zhruba 100 km pod povrchem, pokrytým vrstvou ledu a materiálem bohatým na organické látky, se nachází oceán kapalné vody, smíchané s amoniakem,“ říká Bryan Stiles ( Jet Propulsion Laboratory, NASA).

boratoří aplikované fyziky na univerzitě Johna Hopkinse předpokládá, že v důsledku velkého impaktu se může uvolnit dostatečné množství tepla k roztavení vodního ledu v okolí. Následně může kapalná voda začít reagovat s chemickými sloučeninami atmosféry Titanu a jeho povrchu. Při experimentech v pozemních laboratořích bylo zjištěno, že z ingrediencí, analogických sloučeninám na Titanu, vznikají látky nezbytné pro vznik bílkovin a DNA. Podle Lorentzova názoru mohly uplynout tisíce let do zamrznutí vody, vytvořené roztopením ledu při kosmické srážce. Avšak není jasné, zda se za toto období mohly prebiotické molekuly přeměnit na samoreprodukující se chemické systémy ještě předtím, než voda zamrzla.

Podle názoru vědců tyto bakterie potřebují k životu vodík a organické látky, které vznikají v horních vrstvách atmosféry a vlivem gravitace pomalu klesají k povrchu měsíce. Jako potravu nejspíše konzumují etan, acetylén a další produkty, vznikající působením ultrafialového záření na jednotlivé molekuly v atmosféře. Životaschopnost bakterií je umožňována teplem, vznikajícím při reakcích těchto látek s vodíkem. Vědci předpokládají, že zde mohou existovat nějaké poměrně složité organické sloučeniny či mikroorganismy, které „vyrobily“ alespoň část metanu přítomného na Titanu.

Na potvrzení si ještě počkáme
Chris McKay a Heather Smithová si myslí, že na Titanu mohou existovat živé organismy, které k dýchání nepotřebují kyslík jako vět-

Podle vědců mohou na Titanu existovat živé organismy, které k dýchání nepotřebují kyslík jako většina živých tvorů na Zemi, ale vodík
Že na Titanu může být objeven život, předpokládají také ve výzkumném středisku NASA – Ames Research Center (Moffet Field, California, USA). Spolupracovník centra Chris McKay a Heather Smithová (International Space University, Štrasburk, Francie) vypracovali novou teorii, vysvětlující přítomnost metanu v atmosféře. Teorie předpokládá aktivní účast bakterií, vzdáleně připomínajících obyvatele hydrotermálních zdrojů v pozemských oceánech. šina živých tvorů na Zemi, ale dýchají vodík. Jestliže se v laboratořích ozáří vzorek Titanovy atmosféry (tj. směsi uhlovodíků a dusíku), vznikne červenohnědý prášek, který byl nazván tholin. Je to neobyčejně složitá organická látka. Ve vodě se rozpouští a uvolňuje aminokyseliny – základní složky bílkovin. Tholin je zřejmě původcem červenohnědého smogu v Titanově atmosféře. Jeho částice zvolna padají k povrchu a zde se usazují. V důsledku „dýchání“ mikroorganismů, přítomných ve spodní vrstvě atmosféry Titanu, bude v těchto oblastech snížen obsah vodíku na jednu tisícinu množství v porovnání se zbývajícím ovzduším. Zjištění tohoto rozdílu může být považováno za důkaz existence života, neboť zatím není znám žádný jiný nebiologický proces, který by mohl způsobit takovýto rozdíl v koncentraci vodíku na Titanu. „Pozemský život je založen na bázi uhlíku. Zjištění, jak daleko ve složitém řetězci směrem k životu mohly chemické reakce dojít v prostředí na Titanu, bude důležité k pochopení původu života ve vesmíru,“ říká Ralph Lorenz ( Johns Hopkins University, USA).

Najdeme na Titanu život?
Vědci předpokládají, že krátery na povrchu měsíce Titan, které jsou impaktního původu, jsou nejvhodnějším místem pro hledání stop života. Ralf Lorentz z La-

Povrch Titanu v místě přistání modulu Huygens – ledové balvany mají velikost 15 cm

Budeme těžit ropu na Titanu?
Saturnův oranžově zbarvený měsíc Titan má na svém povrchu velké zásoby kapalných uhlovodíků, které minimálně stokrát převyšují známé zásoby zemního plynu a ropy na Zemi. Vyplývá to z informací získaných kosmickou sondou Cassini, která zatím zmapovala pomocí radaru asi 20 % povrchu měsíce. Bylo již objeveno několik stovek jezer a moří a mnoho z nich je schopno dodat takové množství energie, který by pokrylo roční spotřebu USA na vytápění domácností, klimatizaci a osvětlení. Tmavé duny, které se nacházejí podél rovníku, obsahují zase takový objem organických látek, který několiksetkrát přesahuje pozemské zásoby uhlí. Celkové odhady jsou založeny na základě výzkumu jezer, většinou se nacházejících v oblasti kolem severního pólu měsíce. Vědci předpokládají, že v oblasti jižního pólu může být podobná situace.

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

51

SVĚT

SERIÁL: VELKÉ POSTAVY VĚDY

Špičkový vědec bez diplomu
Z nadaného studenta s citlivou duší Gregora Johanna Mendela se stal všestranný vědec. Ačkoliv získal řadu vyznamenání, za převratné teorie na poli genetiky byl oceněn až po smrti
HANA LAUDÁTOVÁ ONDŘEJ DOSTÁL, ŘEDITEL MENDELOVA MUZEA MU

G

Student se zrádnou psychikou
V Olomouci Mendel přišel do kontaktu s češtinou, kterou se musel naučit. Finanční prostředky rodičů mu nestačily ani na úhradu pobytu, proto chtěl opět doučovat, ale díky nedostatku kontaktů se mu nedařilo získat potřebné množství žáků. Ze stresu onemocněl a musel strávit celý rok u svých rodičů. Psychika zradila Mendela v životě ještě několikrát, vždy při mimořádném nervovém vypětí. Naštěstí mu tenkrát pomohla mladší sestra Terezie, která se ve prospěch bratra vzdala svého věna. Díky tomuto daru mohl Mendel Filozofický ústav dostudovat. V roce 1843 doporučil profesor Franz z Filozofického ústavu v Olomouci augustiniánskému opatu Nappovi mladého Johanna jako nejvhodnějšího studenta pro přijetí do augustiniánského kláštera. Franz napsal, že mezi studenty jsou dva zájemci, z nichž může doporučit pouze Mendela, který má pevný charakter a v jeho předmětu patří k nejlepším žákům. Upozornil sice na jeho nedostatečnou znalost češtiny, záMendel vyučuje fyziku a přírodní vědy na Vyšší německé reálce v Brně, první pokusy s hybridizací rostlin, zajímá se především o hrách setý

Mendel, kterého dnes celý svět považuje za zakladatele genetiky, neuspěl u zkoušek v přírodopise ani ve fyzice
učil přírodopis a seznámil je mimo jiné se základy pěstitelství. Mendel byl od dětství velmi nadaný. Na doporučení učitele a místního faráře přešel z vesnické školy do vyšší třídy piaristické školy v Lipníku nad Bečvou a odtud dále na gymnázium v Opavě. Rodiče však svého syna živili při studiích jen velmi obtížně a neúroda v několika po sobě jdoucích obdobích pak znamenala, že se mladý Mendel musel o sebe postarat sám. Vydělával si především doučováním svých méně nadaných spolužáků. V roce 1838 byl Mendelův otec při práci v lese zraněn a od té doby už nemohl pracovat s plným nasazením. To mělo velký vliv i na mladého Johanna, který sám následující rok onemocněl. Poprvé se tak
studuje matematiku, fyziku, filologii, teoretickou a praktickou filozofii a etiku na Filozofickém ústavu v Olomouci navštěvuje Teologický ústav v Brně, zajímají ho hlavně přednášky o zemědělství, ovocnářství a vinařství

Po rozsáhlé rekonstrukci se v rodném domě G. J. Mendela nachází informativní muzejní expozice věnovaná životu a dílu zakladatele genetiky a šlechtitelství

ČASOVÁ OSA
22. července se v Hynčicích rodině německy mluvících zemědělců narodil Johann Mendel Mendel se stává studentem piaristické školy v Lipníku nad Bečvou kvůli častým nemocem je uvolněn z práce duchovního v nemocnici na Pekařské ulici v Brně, nastupuje jako suplující učitel na gymnázium ve Znojmě a Technické učiliště v Brně

1822

1833

1840

1845

1849

1847

1831

1851

1854

1834

zapsán do základní školy v Hynčicích

navštěvuje gymnázium v Opavě a přivydělává si jako soukromý učitel

1843

Johann Mendel je přijat do Augustiniánského opatství na Starém Brně a přijímá řeholní jméno Gregor

Gregor Johann Mendel je vysvěcen na kněze řádu augustiniánů

studium na univerzitě ve Vídni, zajímá se především o fyziku, matematiku a přírodní vědy

1861

Gregor Johann Mendel se stává spoluzakladatelem Přírodovědného spolku v Brně

52

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTO: Wikipedia, archiv Masarykovy univerzity – Mendelova muzea

regor Johann Mendel je bezesporu světově nejuznávanějším českým vědcem. Dnes, 125 let po jeho smrti, už nikdo nepochybuje o tom, že Mendelovy poznatky na poli křížení rostlin položily základy genetiky a ovlivnily vědecká bádání v mnoha oblastech. Jeho myšlenky však předběhly svou dobu. Jako vědec nebyl Mendel za svého života náležitě oceněn. Co prožíval člověk, který sedmnáct let před svou smrtí prohlašoval: „Můj čas přijde!“? Představa tichého zneuznaného mnicha, který si krátí čas mezi modlitbami pozorováním proměnlivosti hrachu, je možná romantická, realita je však mnohem zajímavější. Mendelův život nenaplňovala jen role vědce, úctu i společenskou prestiž získal také díky dalším činnostem. Stál třeba

v čele jednoho z největších a nejbohatších klášterů na Moravě, byl velmi oblíbený učitel a v neposlední řadě také uznávaný šlechtitel, včelař a meteorolog.

Nadané a citlivé dítě
Mendel se narodil 22. července 1822 v Hynčicích na Kravařsku. Jeho rodiče, Anton a Rozina, pracovali jako rolníci a stejně jako většina obyvatel Slezska byli německé národnosti. Malý Johann vyrůstal se svou o dva roky starší sestrou Veronikou a o pět let mladší Terezií. Základy vzdělání dostal v místní škole, kde v jedné třídě bylo až 80 dětí. Důležitý vliv na budoucího vědce měl pokrokový učitel Makyta, který žáky

projevila Mendelova citlivost a špatná odolnost vůči stresu. Na podzim roku 1840 začal Mendel studovat na Filozofickém ústavu v Olomouci. Rodiče předali hospodářství jeho starší sestře, která mu podle smlouvy měla vyplatit jednorázově sto zlatých a v následujících letech po celou dobu studia dalších deset zlatých.

SERIÁL: VELKÉ POSTAVY VĚDY
roveň však opata ubezpečil, že Mendel je připraven se v tomto jazyce zdokonalit. Hlavním důvodem byl fakt, že Mendel tyto obory nestudoval na univerzitě, jeho soukromá příprava zkrátka nestačila. Na vzdělání však nezanevřel, možná právě naopak – neúspěch ho motivoval k další práci.

SVĚT

Darwinův zanícený čtenář
Johann Mendel byl člověk s mimořádným zájmem. Objednával si všechny novinky vědecké literatury, které ho zajímaly. Samozřejmě tedy znal i Darwinovo dílo „O vzniku druhů přírodním výběrem“, které vyšlo pět let potom, co zahájil své pokusy v oblasti proměnlivosti rostlinných znaků. Do knih si dělal celou řadu poznámek, což svědčí o zanícenosti, s níž Darwinovy spisy četl. Podle některých současníků chtěl Mendel svými pokusy vyplnit mezeru v Darwinově díle. Prý dokonce řekl: „To ještě není všechno, ještě tu něco chybí.“ Zatímco Mendel Darwinovo dílo dokonale znal, Darwin o Mendelových pokusech netušil. Nechybělo však mnoho – v Darwinově pozůstalosti byla nalezena kniha s Mendelovou zásadní prací „Pokusy s rostlinnými hybridy“. Bohužel však zůstala nerozbalená.

Kněz a oblíbený učitel
Říjen roku 1843 byl pro Mendela zlomový. Tehdy jednadvacetiletý mladík se stal novicem Augustiniánského opatství na Starém Brně. Ve svém životopise, psaném ve 3. osobě, Mendel napsal: „S vypětím všech sil se mu podařilo absolvovat oba ročníky filozofie a cítil, že již není schopen snášet dále takové vypětí.“ K tomu dodal, že „se viděl nucen vstoupit do stavu, který by ho zbavil trpkých starostí o obživu, a jeho poměry rozhodly o jeho volbě“. Jisté však je, že Mendel do kláštera nevstupoval pouze kvůli zajištění hmotných potřeb. Pro člověka tak zvídavého byl vstup do kněžského stavu možností seberealizace a zasvěcení života křesťanské tradici. Po nástupu k augustiniánům přijal řeholní jméno Gregor (Řehoř). Dne 6. srpna 1847 byl vysvěcen na kněze a ustanoven kaplanem na starobrněnské faře. K farnosti patřila také blízká nemocnice na Pekařské ulici. Mladého kaplana však služba duchovního v nemocnici velmi vyčerpávala a v lednu následujícího roku opět onemocněl. Opat Napp se k tomu vyjádřil takto: „Mendel při
Mendel (ve spodní řadě druhý zprava) se svými kolegy z c. k. státní vyšší reálky na Jánské ulici v Brně

Slabý filozof
Velký sen o studiích se Mendelovi splnil mezi lety 1851–1853. Opat Napp se tenkrát projevil jako osvícený představený a díky jeho finanční podpoře a dobrozdání mohl Mendel nastoupit na vídeňskou univerzitu. Studoval zde s velkým zaujetím matematiku, fyziku a přírodní vědy. Navštěvoval, kromě jiného, přednášky z experimentální fyziky u věhlasného fyzika Christiana Dopplera (známý je tzv. Dopplerův efekt, který tento vědec popsal v roce 1842) nebo přednášky z fyziologie rostlin u Franze Ungera. Právě studia ve Vídni zásadním způsobem ovlivnila Mendelovu budoucí vědeckou práci. Díky Dopplerovi prohloubil své matematické znalosti a naučil se základům matematické analýzy, která byla posléze nedílnou

Složitý zrod genetiky
Po návratu ze studií ve Vídni se Mendel opět věnoval pedagogické činnosti. V roce 1854 získal učitelské místo a vyučoval na c. k. státní vyšší reálce v Brně na Jánské ulici. Zde působil plných čtrnáct let až do svého zvolení opatem starobrněnského kláštera. Jako učitel byl neobyčejně oblíbený. Kolegové i žáci uznávali především jeho

Geniálního vědce často zrazovala psychika. Ze stresu dokonce onemocněl a musel strávit celý rok u rodičů
vynikající pedagogické metody. Do tohoto šťastného profesorského období spadá i Mendelovo jedinečné působení a bádání v oboru hybridizace rostlin. Po návratu ze studií ve Vídni měl již detailní představu o svém budoucím výzkumu. Podařilo se mu osvobodit se od převládajících představ vědy v oboru šlechtitelství a na

Slavnostní odhalení pomníku G. J. Mendelovi ze dne 1. 10. 1910

pohledu na nemocné a trpící bývá postižen nepřekonatelnou bázní, která přechází až na okraj nebezpečného onemocnění.“ Proto ho raději v roce 1849 poslal učit na gymnázium do Znojma, kde se Mendel věnoval výuce řečtiny, latiny, němčiny a matematiky. Jeho učitelské úspěchy byly veliké, a proto mu vedení doporučilo složit zkoušky učitelské způsobilosti na univerzitě ve Vídni. Těm se Mendel podrobil v roce 1850. Ironií osudu je, že Mendel, kterého dnes celý svět považuje za zakladatele genetiky, tenkrát u zkoušek neuspěl ani v přírodopise, ani ve fyzice.

součástí jeho vlastní vědecké metody. V roce 1856 se pak Mendel znovu pokusil o složení univerzitní zkoušky, ale nakonec za podivných podmínek ze zkoušky odstoupil, a tak nikdy nedosáhl univerzitního osvědčení svého vzdělání. Neuspěl tenkrát u zkoušek právem? Pravdou je, že Mendel skutečně část látky neovládal, na druhé straně musel mít už tenkrát mimořádné vědomosti a schopnosti. Přesto zkušební komise do svého protokolu napsala, že Mendel má „nedostatek filozofického myšlení“ a jasnosti v poznání.

Mendelovo muzeum v Brně
Mendelovo muzeum je od roku 2006 součástí Masarykovy univerzity a je to první celouniverzitní muzeum v naší republice. V roce 2008 byla otevřena zcela nová stálá expozice, která v autentických prostorách starobrněnského opatství představuje Mendela jako komplexní osobnost, jež se nepohybovala jen v mezích šlechtitelství, ale působila i v řadě dalších oborů. V expozici mohou návštěvníci spatřit nejen předměty, s nimiž Mendel pracoval, ale například i model hrachu či repliku DNA, za kterou dostali Watson a Crig Nobelovu cenu. Muzeum je otevřeno denně mimo pondělí od 10 do 17 hodin, v letních měsících do 18 hodin. Kromě stálé expozice zajišťuje muzeum i prohlídky přilehlého opatství na Starém Brně.
4/2009

publikuje své přednášky na téma „Pokusy s rostlinnými hybridy“, díky této práci se o vědci později mluví jako o „otci genetiky“

stává se ředitelem Moravské hypoteční banky v Brně

1866

1872

1881

Gregor Johann Mendel je vyznamenán křížem Královského a císařského řádu Františka Josefa I.

1884

dne 6. ledna Gregor Johann Mendel umírá na infekci ledvin, o tři dny později je pohřben v augustiniánské hrobce na brněnském Ústředním hřbitově

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

53

SVĚT

SERIÁL: VELKÉ POSTAVY VĚDY
základě svých vlastních výsledků při křížení rostlin rozeznat a formulovat základní principy dědičnosti. Ke svému pozorování si vybral obyčejnou rostlinku – hrách setý (Pissum sativum), který se projevil jako ideální. Jde totiž o rostlinu samosprašnou (je schopná se opylovat pylem z vlastního květu), která se rozmnožuje pohlavní cestou a má stálé znaky. Křížením se Mendel zabýval především mezi lety 1854−1864. Byl první, kdo při křížení rostlinných druhů objevil a pozoroval jistou pravidelnost znaků a dokázal ji vyjádřit i číselně. Na základě svých dlouholetých pozorování a jejich následného vyhodnocování napsal svou klasickou práci „Pokusy s rostlinnými hybridy“ (v německém originále „Versuche über Pflanzen-Hybriden“).

Mendel genetik
Mendel si pro své pokusy opatřil 34 odrůd hrachu setého. Výzkum zahájil tím, že po dva roky (1854−1855) sledoval pouze stálost a čistotu vloh (například tvar a barvu zralých semen, lusku či květu). Při následujících pokusech s křížením se vědec soustředil na hodnocení těchto jednoduchých a dobře rozeznatelných párově se vyskytujících jevů (semeno mohlo být například kulaté nebo hranaté, zelené či žluté). Tyto vlastnosti chápal protikladně, jako dvě strany jedné mince. Semena získaná v 1. úrodě znovu vysel, čímž získal druhou generaci. Ze 355 oplozených květů získal 12 980 semen kříženců. U všech popsal vybrané znaky a podrobil je statistickému hodnocení. Výsledky statistické analýzy křížení Mendelovi umožnily odvodit zákonitosti řídící štěpení, kombinování a vzájemné ovlivňování dědičných znaků. Vědec zjistil, že v 1. generaci mají všichni kříženci stejný vzhled, přičemž je na nich možné rozeznat jeden z hodnocených znaků (1. Mendelův zákon o jednotnosti první generace, tzv. pravidlo uniformity). Převládající znak při křížení označil jako dominantní, znak ustupující jako recesivní. Podle těchto znaků pečlivě počítal a registroval počty obou typů a došel ke konstantnímu poměru 3:1 ve prospěch dominantního znaku při hodnocení jednoho páru dědičných znaků (2. Mendelův zákon o štěpení a čistotě vloh v druhé generaci), nebo k poměru 9:3:3:1 při hodnocení dvou párů znaků (3. Mendelův zákon o volné kombinovatelnosti vloh). Při křížení s více znaky se pak nové formy, jejich počet i poměrné zastoupení řídily zákony kombinatoriky. Zjištění bylo jednoznačné − každý jednotlivý znak je nezávislý na jiných a může být děděn samostatně. (O Mendelových zákonech dědičnosti se více dozvíte například na http://genetika. wz.cz/dedicnost.htm) Mendel jako první odhalil, že se nedědí znaky (vlastnosti organismu), ale jeho vlohy (geny). Při tvorbě pohlavních buněk se tyto vlohy rozcházejí a při oplození se opět spojují. Opravdová genialita Mendelovy myšlenky pak spočívá především v tom, že zjistil a dokázal párové založení znaků. Oceňován je také způsob zpracování pozorovaných jevů, tedy použití statistické metodiky.

Mendel meteorolog
Daleko méně než genetik je Gregor Johann Mendel známý jako meteorolog. Meteorologie však byla Mendelovou velkou vášní. Zaujala ho už při studiích fyziky, systematickému měření pro Meteorologický ústav ve Vídni se věnoval více než 5 let. I v této oblasti Mendel využil svou pečlivost, přesnou vědeckou práci a výbornou znalost přírody. Kromě počasí se soustředil i na zjišťování hladiny podzemní vody ve studni, stav ozónu ve vzduchu či pozorování slunečních skvrn. V některých pracích se také věnoval mimořádným meteorologickým úkazům. Mendel například jako první na světě vědecky charakterizoval výskyt tromby (tornáda). Jednalo se tenkrát o popis větrné smršti, která 13. října 1870 poničila opatství a část Brna.

Odborníky nepochopen, císařem vyznamenán
V té době byl už Mendel uznávaný šlechtitel. V roce 1855 byl jmenován členem přírodovědecké sekce c. k. Moravskoslezské společnosti pro zvelebení orby, přírodoznalství a vlastivědy v Brně. Své zásadní výsledky s křížením hrachu setého a z toho vyplývající principy dědičnosti prezentoval Mendel členům Přírodovědného spolku v Brně 8. února a 8. března 1865. O rok později byla přednáška uveřejněna ve sborníku Přírodovědného spolku a následně rozeslána na mnoho důležitých adres u nás i v zahraničí. Mendelovy geniální myšlenky však nebyly tehdejšími odborníky pochopeny, a tak ojedinělé svědectví přírodovědného bádání upadlo do zapomnění. Živnou půdu pro znovuobjevení přinesl až rozvoj cytologie a výzkum buňky. Na Mendelova pravidla opětovně upozornil až profesor botaniky v Tübingen C. E. Correns v roce 1899, tedy 15 let po Mendelově smrti. 30. března 1868 byl Mendel zvolen opatem. Jeho působení ve veřejném životě a v církvi ocenil v roce 1872 i samotný císař udělením Komturského kříže řádu Františka Josefa. Komturský kříž byl jedním z pěti stupňů ocenění tohoto řádu a mohli bychom ho přirovnat k rytířskému řádu pro civilní osoby. Působení Mendela jako opata s sebou přinášelo i řadu dalších významných funkcí. V roce 1881 byl jmenován ředitelem Hypoteční banky (tato funkce byla spojena s větším příjmem a Mendel si tak mohl dovolit podporovat na studiích své tři synovce).

Mendel včelař
Včelaření bylo Mendelovou další láskou. Se základy ho seznamoval už jeho otec, v opatství pak Mendel pro včelaření našel ideální podmínky. V roce 1871 si tady nechal postavit včelín i s malou pracovnou a v nejaktivnějším období pečoval až o 50 včelstev. V jedné chvíli však musel všechna svá společenstva vybít. Byla totiž nakažena nebezpečnou nákazou – tzv. hnilobou plodu. Také oblast včelaření posunula Mendelova pozorování dopředu. Zkoušel například různé způsoby zimování, pracoval na zjednodušení úlů a zlepšení možnosti práce v nich. Samozřejmě se také pokoušel o kontrolované křížení včel se snahou získat lepší vlastnosti včelstva.

Mendel na Měsíci i na jižním pólu
Přestože se Gregor Johann Mendel dostal ve svém životě nejdále do Londýna, kde v roce 1862 navštívil velkou hospodářskou výstavu, jeho jméno najdeme až na Měsíci. Mendelův mimořádný přínos světové vědě byl oceněn tím, že je po něm pojmenován nejen velký kráter o průměru 138 km při jihozápadním okraji odvrácené strany tohoto satelitu, ale jeho jméno nese, spolu se jménem švédského fyzika Rydberga, i přilehlá obří impaktní struktura objevená v roce 1998 měsíční sondou Lunar Prospector. O uznání mezi českými vědci zase svědčí například fakt, že po Mendelovi je pojmenována první česká polární stanice v Antarktidě.

Při umělém oplození hrachu setého u nevyvinutého poupěte musel Mendel odstranit člunek a pinzetou vyjmout všechny tyčinky. Pyl z druhé rostliny pak na bliznu přenesl štětečkem

Bezchybný vědec
Dne 6. ledna 1884 Gregor Johann Mendel zemřel na infekci ledvin ve věku nedožitých 62 let. Pochován byl o tři dny později v augustiniánské hrobce na brněnském Ústředním hřbitově. Rekviem v kostele starobrněnského kláštera za zemřelého opata Gregora Johanna Mendela řídil Leoš Janáček. Mendel opravdu až příliš předběhl dobu. Základy učení, později nazvaného mendelismem, vytvořil 23 roků předtím, než se objevil termín „chromozóm“, 22 let předtím, než bylo popsáno redukční dělení, a 31 let před první zmínkou o chromozómové teorii dědičnosti. Dnes však v jeho závěrech hledají spolehlivou oporu nejen genetici, ale i evolucionisté, cytologové a vůbec

Seriál: Velké postavy vědy
Tento článek je třetím ze série textů o slavných vědeckých osobnostech, s nimiž se budete v našem časopise pravidelně setkávat. Svět 2/09 – Padlí hrdinové vědy Svět 3/09 – Charles Darwin Svět 4/09 – Johann Gregor Mendel Svět 5/09 – Alexander Fleming V dalších číslech se dočtete například o těchto slavných vědcích: Benjamin Franklin, Johannes Kepler, Conrad Röntgen, Robert Koch, Jaroslav Heyrovský, Alfred Nobel, Leonardo da Vinci, Otto Wichterle, Alessandro Volta, Andreas Vesalius.
4/2009

NAVIGÁTOR

všichni biologové. Většina teorií prokázala během následujících desítek let celou řadu větších či menších nedostatků. Mendelovy zákony však obstály bez jakýchkoliv úprav. Za celých sto čtyřicet tři let se v nich nepodařilo objevit ani jednu chybičku.

54

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

ZÁHADA SIBIŘSKÉ KATASTROFY

SVĚT

VENDULA HRNČÍŘOVÁ

Stoletý hon na rudého ďábla
Z
ačalo to téměř romanticky: ohromně jasné východy slunce, stříbřitá oblaka, podivné záře a nakonec bílá noc – a to prosím v západní Evropě! Konec června roku 1908 byl působivý, nikdo však netušil, že je to předehra k dramatu, které jen náhodou nestálo život statisíců lidí.

Před sto lety explodovalo v tunguzské tajze cosi, k čemu ani dnešní věda nemůže podat jednoznačné vysvětlení. Výbuch byl slyšet 800 km daleko, pak nastalo dlouhé ticho. Ve 30. letech minulého století se však katastrofa změnila ve fascinující záhadu
Rusko přecházelo do pomalé agónie posledních let své vlády a odlehlá neobydlená oblast byla mimo jeho pozornost. Nikdo nezmapoval rozsah škod, proto se na vše brzy zapomnělo. Když pak v roce 1921 mineralog Leonid Alexejevič Kulik vyrazil na expedici přezkoumat v Rusku dosud objevené meteority, do Tunguzky vlastně vůbec nedošel. Mapku dopadu však sestavil z dostupných informací a publikoval. Kulik byl také prvním vědcem, který se do Tunguzky skutečně vypravil, a to v březnu 1927. Posledních 80 km se probíjel na lyžích, a když dosáhl hranice polomu, evencký průvodce jej do „začarovaného kruhu“ odmítl vpustit. I tak odjížděl Kulik uchvácen. Grandiózní výjev zmaru jej pohltil a Tunguzka se stala jeho celoživotním tématem. Vrátil se sem spolu se svými kolegy ještě čtyřikrát, naposledy roku 1939, a pokaždé odešel jako poražený. Četné krátery (největší o průměru 30 a hloubce 4 metrů), v nichž se pokoušel nalézt zbytky meteoritického železa, byly patrně běžným geomorfoloMOSKVA

RUSKO
TUNGUZSKÁ UDÁLOST

Apokalypsa s malebnou předehrou
Přenesme se do Ruska, přesněji do Krasnojarské oblasti centrální části Sibiře. Na absolutně jasném nebi se zde 30. června náhle zjevil žhnoucí a nesmírně zářící ohnivý válec doprovázený ohlušujícím rachotem. Přelétl nad tajgou a po deseti minutách, během nichž překonal tisíc kilometrů a nechal za sebou duhovou stopu, explodoval nad téměř neobydlenou Tunguzskou oblastí. Místo okamžitě vzplanulo a hustý černý kouř, stoupající ze zapálené tajgy, byl vidět na 400 km daleko. Ztráty na životech naštěstí nebyly velké – v tajze se pohybovali pouze Evenkové a ruští lovci. Až 34 km od epicentra nalézáme první přeživší: skupinka tří Evenků ještě spala ve svém čumu (což je něco jako vigvam z březové kůry nebo sobích kůží), když je exploze i se stanem vymrštila do vzduchu. V nejbližší obydlené osadě, 70 km vzdálené obchodní stanici Vanavaře, prý vlna žhavého vzduchu odhodila muže sedícího na verandě svého domku a zapálila na něm košili. Popáleniny utrpěli i ostatní lidé z blízkého okolí, zmizela většina sobích stád i s hlídacími psy.

Mapa ukazuje místo, kde se odehrála tunguzská katastrofa. Na aktuálním satelitním snímku je vidět oblast, kde po dopadu meteoritu stále nic neroste

FOTO A ILUSTRACE: Shutterstock, Wikipedia, www.unibo.it, www.lindenmuseum.de

amatérských, sovětských i světových. Zkoumají radioaktivitu i přítomnost cizorodých prvků, pátrají po zbytcích tajemného tělesa, složitě propočítávají dráhy dopadu vesmírných těles a analyzují dobová seismická

Energie uvolněná při výbuchu tunguzského meteoritu se rovnala asi dvěma tisícům hirošimských atomových bomb
gickým fenoménem a výtvorem mrazu ve věčně zmrzlé půdě. Nenašel vlastně vůbec nic a nakonec zmizel v pekle druhé světové války – byl raněn, zajat a v koncentračním táboře zemřel roku 1942 na epidemii tyfu.

Udeřil ďábel s ohnivýma očima
Těžké trauma přinesl výbuch kočujícím Evenkům. Šamané událost připsali zlým duchům a bohu hromu Agdymu, jehož železní hromoví ptáci s ohnivýma očima prý následovali pokyn šamana znepřáteleného sousedního kmene Šaňagirů. Evenkové prokletou oblast na dlouhé roky opustili. Ještě více než půl století po katastrofě stařičký šaman Ivan Ivanovič Aksenov popsal letící předmět jako ďábla s ohnivýma očima a žhnoucím ohonem vzadu.
4/2009

Zklamání prvních průzkumníků
Co vnesly do případu bezprostřední výzkumy? Nic, žádné se nekonaly. Carské

Mravenčí práce a první výsledky
Od padesátých let do současnosti už tajgu křižuje celá řada expedic vědeckých i zpola

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

55

SVĚT

ZÁHADA SIBIŘSKÉ KATASTROFY
katastrofy ale ukazovaly i zvýšené obsahy vzácných prvků v půdě a vrstvě rašeliny z roku 1908. Italští vědci Menotti Galli a Giuseppe Longo pátrali v Tunguzce v roce 1991. Nakonec prokázali přítomnost mikroskopických částeček chemických prvků, typických pro kamenný meteorit, v pryskyřici ožehnutých stromů. Na dalšího badatele, Jevgenije V. Dmitrijeva, čekal důkaz v mraveništi. Lesní mravenci totiž, podobně jako straky, s oblibou shromažďují lesklé věci – zrnka zlata nebo střípky skla. A tunguzští mravenci si do svých domovů natahali sklovitá vlákna, roztavenou hmotu explodující komety.

Asteroid, meteoroid, meteorit a meteor
Ujasněme si trochu vesmírnou terminologii. Planetka (starším označením asteroid) je těleso s průměrem větším než 100 metrů, jehož dráhu pohybu lze ve Sluneční soustavě určit. Zemi nejblíže se vyskytují skupiny asteroidů Apollo, Amors a Athens. V hustých rojích planetek rotujících na oběžné dráze Marsu či Venuše často dojde ke srážkám. Úlomky či zbytky po těchto kolizích mohou mít velikost několik milimetrů až desítky metrů – říkáme jim meteoroidy a mohou být buď kamenné, nebo železné. V okamžiku, kdy meteoroid vlétne do zemské atmosféry, je doslova bombardován molekulami vzduchu, do nichž naráží zhruba v rychlosti 40 km/s. Tím vzniká tepelná energie a v trychtýři za letícím tělesem, kde se shlukují atomy odpařující se z povrchu meteoroidu, i světlo. Rychle letící svítící kouli se říká meteor nebo bolid (je-li zářivější než Venuše). Když se meteoroidům podaří dorazit až na Zemi (musí mít ale průměr větší než desítky centimetrů, protože se při průletu atmosférou čile odpařují), stávají se v odborné terminologii meteoritem.
TERMOSFÉRA >85 KM MEZOSFÉRA 50–85 KM STRATOSFÉRA 52–50 KM TROPOSFÉRA 0–12 KM METEOROID METEOR BOLID BOLID TYPU „TUNGUZKA“ METEORIT

Chyba, zdá se, nechybil
Obecně respektovaná je i teorie, s níž nezávisle na sobě vystoupil roku 1993 tým kolem Christophera Chyby a pánové J. G. Hills a M. P. Goda. Na asteroid prolétající zemskou atmosférou působí obrovské rozdíly tlaku – před ním se hromadí stlačený vzduch, za ním je vakuum. Rychlost letu je totiž tak veliká, že vzduch se předmětu ani nestačí vyhnout (sklouznout podél jeho boků), ani vyplnit prostor za ním vzniklý. V tomto svěráku se těleso drobí na kousky, rozprostírá do šířky a tlak na ně vyvíjený ještě více stoupá, zatímco s klesající výškou narůstá hustota atmosféry. Prudký nárůst těchto protichůdných sil těleso téměř zastaví na místě, kinetická energie se přemění na teplo, těleso se doslova vypaří a uvolněné páry explodují.

Superpočítač v hlavní roli
Jestliže první expedice hledaly zbytky železného jádra meteoritu a druhá etapa výzkumů (od padesátých po začátek devadesátých let) sbírala data a indicie, nastává od devadesátých let etapa třetí, vybavená nejvýkonnějšími počítači a maximem informací. Kráter se ale hledá dál. Vědci z boloňské univerzity už od roku 1999 zkoumají nedaleké jezero Čeko. Za dopadový kráter po tunguzském meteoritu chtěli prohlásit právě jej – má totiž přibližně okrouhlý tvar, průměr kolem 500 metrů, netypicky strmé stěny a dno v hloubce 50 metrů. Jeho původ je ale mnohem starší a žádné zbytky po meteoritu se v jeho sedimentech nenašly. S tím se ovšem italský vědec Luca Gasparini nehodlá smířit a poslední tři roky se pokouší na dně jezera narazit na jádro domnělého meteoritu. Zásadní analýzy nicméně pracují s počítačovými modely a s předpokladem, že z tělesa nezůstalo víc než pár gramů. Tým

totiž skládá z ledu, prachu a silně výbušného metanu. Hypotézu podporují i ony pozoruhodné optické jevy, jež události předcházely. Slovenský astrolog Ľubor Kresák záhadné těleso roku 1978 dokonce určil jako fragment umírající Enckeovy komety. Argumentem oponentů je však přílišná křehkost a nesoudržnost komet, těleso by muselo explodovat mnohem výše nad zemí. Novější výzkumy proto straní spíše mimořádně pórovitému kamennému meteoroidu (úlomku ze srážky asteroidů) nebo chondritu – vzácnějšímu typu meteoroidu s křehkou strukturou. Toto těleso mohlo mít průměr kolem 50 metrů a explodovalo už ve výšce kolem 6–8 km nad zemí. Ohnivá

Ani sto let po katastrofě nebyl viník odhalen. Na pomoc přišly i teorie o srážce Země s černou dírou nebo o mimozemšťanech poháněných nukleárním palivem
měření ze všech koutů světa. Jen v letech 1961 až 1979 prošlo tajgou 10 sovětských expedic, které do největších podrobností zakreslily směřování vyvrácených stromů i výrazné jizvy na těch, které zůstaly stát. V hledáčku výprav byly magnetické, izotopové i termoluminiscenční anomálie v oblasti i mutace borovic. Chvíli se zdálo, že klíčem k záhadě budou magnetitové a silikátové kuličky velké desetiny až setiny milimetru, které se nacházely všude okolo. Takových kuliček ovšem na Zemi spadne denně několik tun, aniž by u toho asistoval meteor o velikosti fotbalového hřiště. Na kosmický původ kolem italských vědců Luigiho Foschiniho a Paola Farrinnelly zveřejnil roku 2001 teoretické výpočty k předpokládanému rozdrobení tělesa během letu. Průměr tělesa byl zároveň určen na 60 až 100 metrů. zkáza, která se zřítila do tajgy, vůbec nemusela být pevnou hmotou. Vědci z americké Sandia National Laboratories předpokládají, že menší asteroid, letící až šedesátinásobnou rychlostí zvuku, explodoval už v nejvyšších vrstvách atmosféry a na zem vrhnul ve směru letu pouze masu horkého stlačeného plazmatu, která nevytvoří kráter, pouze sežehne vegetaci pod sebou.

Pachatel neznámý, pátrání pokračuje
Nevyřešenou záhadou je už v prvé řadě to, co vlastně výbuch v tajze (nebo nad tajgou) způsobilo. Už v roce 1930 britský matematik a astronom Francis J. W. Whipple publikoval názor, že šlo o malou kometu – ta se

Antihmota nebo černá díra?
U Tunguzky ale nesoupeří pouze klasický meteoroid s kometou. Mezi výstřední outsidery, kteří se přesto hlásí k souboji, patří i antihmota nebo černá díra. Jsou to hypotézy nepříliš reálné, ale čas od času se přece vynoří. Meteoroid z antihmoty by vážil pouhý kilogram, přesto by dovedl napáchat stejnou škodu jako jeho o několik set tun těžší
Fotografie Kulikovovy výpravy z roku 1927 ukazuje zkázu lesa způsobenou výbuchem

Katastrofa v číslech
Kdy: 30. června 1908, 7.15 místního času Kde: 60°53‘ s. z. š. a 101°53 v. z. d. Uvolněná energie: 15–40 milionů tun TNT (cca 2 000 hirošimských bomb) Důsledky: 80 milionů vyvrácených nebo zpřelámaných stromů na ploše větší než 2 000 km². Silné zemětřesení (ještě 10 000 km od epicentra mělo intenzitu 5 stupňů Richterovy stupnice), mohutná vzdušná tlaková vlna, která několikrát oběhla zeměkouli, magnetická bouře.

56

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

ZÁHADA SIBIŘSKÉ KATASTROFY
Jako dopadový kráter je zkoumáno sibiřské jezero Čeko

SVĚT

Mimozemšťané s jaderným pohonem
Už roku 1948 zveřejnil Alexandr Petrovič Kazancev sci-fi povídku Výbuch, v níž nad tajgou explodovala vesmírná loď Marťanů poháněná nukleárním palivem. Dva velké fenomény druhé poloviny 20. století – mimozemšťané a jaderná energie – se tak „logicky“ spojily v jedno. Kazancev ostatně povídku napsal po návštěvě Hirošimy. Jindy za katastrofu mohla pozemská loď cestující v čase a nacistický nukleární program. Vědecké výpravy konané v letech 1957–1960 však definitivně zvýšenou radioaktivitu nenaměřily a trosky mimozemské lodi jaksi také chyběly. Fantastové tedy dumali dále. Další hypotéza přisoudila příčinu exploze inteligentním bytostem ze souhvězdí Labutě. Když prý na Zemi vybuchla roku 1883 sopka Krakatau, Labuťané (vzdálení 11 světelných let) to identifikovali jako světelný vzkaz a svou odpověď vepsali na Zemi laserovým paprskem. Zajímavou roli hraje v případu osoba srbského vynálezce Nikoly Tesly. Několik románů, počítačových her i komiksů jej v Tunguzce nechává testovat novou smrtící zbraň. Je pravda, že Tesla experimentoval s bezdrátovým přenosem elektrické energie na velké vzdálenosti, že by se mu však podařilo odeslat tak obrovský elektrický výboj, je asi tak pravděpodobné, jako že se Tunguzkou prohnal komiksový Predátor a agent Mulder z Akta X tu objevil mikrobiologické formy mimozemského života.

VÍTE ŽE?
Každý den přistane na Zemi několik tun kamení, železa a vzácných kovů. Většinou jde o mikrometeority s rozměry menšími než 1 milimetr. Opravdový macek s průměrem větším než 1 metr dorazí k Zemi zřídka – respektive jednou za den, což je na miliony padajících mikrometeoritů opravdu zanedbatelné číslo. Peripetie tunguzské katastrofy vydají na knihu i bez příběhů o ufonech a cestách v čase. Století výzkumů a hypotéz zkoumá velmi podrobně Jiří Jiránek v knize Výbuch nad tajgou (Mladá fronta 2008). Populárně vědecký styl vyznávají publikace Tunguzský meteorit Jana A. Nováka (Extra Media 2008), Největší záhada století Petera Krassa (Dialog 1997) nebo Hirošima nebyla první Petra Vokáče (Akcent 2005). Některé z výpovědí tvrdí, že explozí bylo ve skutečnosti pět a zbytek tělesa dopadl až o desítky kilometrů dále na sever. Jiná svědectví se zásadně rozchází v určení času a směru letu. Dokonce to vypadá, jako kdyby ráno proletělo jedno těleso z jihu na sever a odpoledne z východu na západ. Do arizonské pouště dopadl před 50 000 lety železný meteorit, proto při průletu stratosférou neshořel a vytvořil tak obří kráter o průměru 1 200 metrů a hloubce 250 metrů. Indiánská legenda praví, že na tomto místě se z nebe do hlubin země zřítil ohnivý válečný vůz. Mineralog Leonid Alexejevič Kulik byl prvním vědcem, který se v roce 1927 do Tunguzky vypravil

Trojrozměrná rekonstrukce jezera naznačuje tvar připomínající dopadový kráter

kamenný kolega. Interakce s atmosférou by však byla natolik rychlá a bouřlivá, že by se těleso sotva dostalo tak blízko Zemi, jak se dle dosavadních výpočtů předpokládá. Ještě fantastičtěji zní teorie o setkání Země s miniaturní černou dírou. Její zánik by se sice neobešel bez mohutné exploze, ale stejně jako antihmota by nevysvětloval předcházející jevy v atmosféře. Současné fyzice navíc není jasné, jak tyto malé černé díry fungují. Ani náraz plazmoidu, tedy plazmatické hmoty vymrštěné z povrchu Slunce, nebo obřího kulového blesku nemá jednoznačné zastánce.

Příroda sobě
Možná se ale astronomové pletou a tunguzská katastrofa nebyla návštěvou z vesmíru, ale ryze domácí záležitostí. Protože oblast leží v tektonicky velmi aktivní oblasti a epi-

centrum se navíc nachází v průsečíku několika zlomových linií, mohou se tyto teorie opírat o reálný základ. Jeden ze scénářů počítá s výronem a následnou explozí obrovského množství zemního plynu, druhý s pyroklastickou smrští vyvolanou vulkanickou činností. Žhavé plyny a popel, vyvržené z hlubin země, aniž by byly následovány vznikem vulkánu a chrlením lávy, mohly mít dostatečnou sílu na to, aby spálily a zahubily vše v okruhu několika desítek kilometrů. Popílek a zplodiny, které by se takto dostaly do vzduchu, mohly koneckonců vést k oněm pozorovaným světelným efektům. Zastáncem varianty, že příčinou katastrofy byl únik 10 milionů tun sopečných plynů, je i astrofyzik Wolfgang Kundt z Bonnské univerzity, který s touto teorií vystoupil v roce 2001. Spouštěčem exploze bylo podle něj tření zemního plynu o atmo-

STOLETÍ METEORITŮ
Tunguzské těleso nebylo jediným, byť patrně nejsilnějším vesmírným „náletem“ tohoto století. Ministerstvo obrany USA prý během let 1975 až 1992 podchytilo celkem 136 výbuchů meteoritů s energií vyšší než tisíc tun. Skutečné číslo je prý ale nutno vynásobit deseti! letu pokračovala až nad kanadskou Albertu – poté zmizela zpět ve vesmíru.

sféru. Malou zradou je ovšem otázka, jak se ty zhruba dvě miliardy kubických metrů metanu mohly v takovém množství a koncentraci nad tajgou shromáždit, aniž by explodovaly dříve, než by dosáhly maxima. Fyzik a geolog Andrej J. Ol’chovatov zase ve svém volném čase uvažuje o tom, že ohnivá koule nad tajgou mohla být původu geofyzikálního. Jeho geometeor tak vznikl v důsledku zemětřesení a při svém letu kopíroval linii tektonických zlomů. Proč se ale stále tolik zabýváme dávným výbuchem? Možná proto, že potenciální zkázu z vesmíru nemůžeme nikdy vyloučit a obrovité asteroidy Zemi, sice z bezpečné vzdálenosti, míjí každou chvíli. Roku 2014 naši zemi mine kilometrový asteroid 2003QQ47, další, dvoukilometrový 2002NT7, by se ale 1. února 2019 mohl eventuálně se Zemí srazit – tedy pokud jeho dráhu nepatrně neodkloníme a toho už jsme snad i schopni. A co udělá Halleyova kometa, která se k nám vrátí v roce 2061?
Evenkové (též Tunguzové) jsou jedním z tzv. malých národů severu. Populace asi 27 000 osob (v současnosti spíše decimovaná alkoholem) žije na střední a východní Sibiři. Tradičně se živí kočovným chovem sobů, rybolovem a lovem kožešinové zvěře

22. září 1979
Nad jižní Afrikou explodoval meteorit o síle 500 000 TNT.

13. srpna 1930
Meteorit dopadl do brazilské Amazonie.

9. října 1982
Na východě USA zlikvidoval dvanáctikilový meteorit zaparkované auto.

15. dubna 1947
Nad Indonésií explodoval několikametrový meteorit (uvolnila se energie o síle 5 000 TNT, tedy třetiny hirošimské bomby) a také Sibiř zasáhlo několik kamenných meteoritů.

1. března 1990
Ve výšce třiceti kilometrů explodoval nad západním Pacifikem meteorit o energii 2 000 TNT.

3. března 1965
30 kilometrů nad zemí v kanadské Britské Kolumbii explodoval bolid Revelstoke. Detonace byla slyšet 130 km daleko a zachytily ji i vzdálené seismografy. I z tohoto meteoroidu připlachtilo na zem pouhých několik miniaturních vzorků (celkem 1 gram).

19. ledna 1993
Velký meteorit explodoval vysoko v atmosféře zhruba nad městem Lugo v severní Itálii.

9. prosince 1997
Do neobydlené části jižního Grónska, 200 km od města Qaqvortoq, dopadl stometrový meteorit. Uvolnil energii jedné až deseti hirošimských bomb a nad místem dopadu se zvedlo sto kilometrů široké a dvanáct metrů vysoké mračno ledové tříště.
4/2009

10. srpna 1972
Ve výšce 57 km nad Zemí se nad americkým Utahem vynořila letící ohnivá koule a ve svém

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

57

SVĚT

MILNÍKY STAROVĚKÉ KRUTOSTI
FOTO: Wikipedia, www.richeirych.files.wordpress.com, www.karenswhimsy.com, www.aussietravel.com, www.heritage-history.com, www.futtock.co.uk, www.ecclesia.org

8+1
VLADIMÍR SOCHA, HISTORIK

největších masakrů starověkého Říma
ném množství starověkých masakrů vybrat ty nejzávažnější, jisté vodítko nám nicméně poskytují dostupné písemné prameny především antických autorů klasického období. V následujícím výčtu se zaměříme spíše na méně známé události, které nespadají do obecně dobře známých nebo často citovaných, jejichž dopad byl však významný a důsledky pro postižené obyvatelstvo velmi kruté. Které události tedy považujeme i v tak surových časech, jakými bylo období

Barbaři – tak přezdívali Římané necivilizované národy, jimž byli kulturně nadřazeni. Přitom právě v rámci Římské říše a většinou z iniciativy Římanů se odehrála nejbezohlednější známá krveprolití starověku
asakry, genocidy a děsivá krveprolití provázejí dějiny lidstva snad od jejich nejstarších počátků. Lze si například jen těžko představit, že se podobné události vyhnuly lovcům mamutů před desítkami tisíc let. Protože se ale z této dávné doby nezachovaly žádné přímé doklady, můžeme si tehdejší násilné střety nechávat vykreslit pouze vlastní fantazií. V době dějinné se nám již ale nabízejí nejstarší písemné prameny, které vrhají

M

Scéna ukřižovaných vzbouřenců z filmu Spartacus (1960) vypadá snad až příliš idylicky

Ukřižovaná těla 6 600 vzbouřenců Spartakova povstání nebyla nikdy odstraněna, takže rozkládající se ostatky lemovaly cestu několik let
světlo na první známé masakry. V období starověku jsou pak tyto prameny dostatečně podrobné a výmluvné, takže nám umožňují udělat si o podobě i rozsahu takovýchto událostí lepší představu. zhruba mezi 4. tisíciletím př. n. l. a prvními pěti stoletími našeho letopočtu, za památná z hlediska jejich násilné a surové povahy?

Nejkrutější z krutých
Starověk byl velmi dlouhým obdobím, během něhož se událo nespočetné množství dobyvačných i obranných válek, genocid a jiných násilných aktů, které znamenaly osobní tragédii pro statisíce a nejspíš i miliony lidí. Je obtížné pokusit se v nezměr-

pro výstrahu
Ukřižování Spartakových vzbouřenců (71 př. n. l.)
V dějinách starověkého Říma několikrát došlo k rozsáhlému organizovanému povstání otroků, které dokonce ohrozilo

1 Tlející těla

stabilitu říše. Vůbec nejzávažnější událostí tohoto druhu byla vzpoura vedená thráckým otrokem Spartakem, k níž došlo v letech 73–71 př. n. l. Spartakus se svými věrnými několikrát porazil římské legie a přiměl vyděšené senátory probdít nejednu noc. Nakonec ho však zničila nejednotnost a protichůdné zájmy jeho zpočátku odhodláním stmelených bojovníků. Po sériích urputných bojů byli rozdělení otroci definitivně poraženi Římany pod velením bohatého politika a vojevůdce Marca L. Crassa (115–53 př. n. l.) Podle dostupných pramenů bylo následně na 6 600 zajatých vzbouřenců ukřižováno, což byl v oné době poměrně běžný způsob popravy. Crassus si zjevně triumf vychutnával a částečně jako ukázku své síly, čás-

58

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

MILNÍKY STAROVĚKÉ KRUTOSTI
tečně jako varování možným budoucím vzbouřencům nechal kříže s popravenými otroky rozestavit na mnohakilometrových vzdálenostech podél živé tepny Itálie, Appiovy cesty. Via Appia byla důležitou komunikací, která vedla z přístavního města Brundisium na jihu Itálie do Říma. Denně po ní tedy proudily zástupy obchodníků i poutníků, kteří se museli dívat na zmrzačená těla tisícovek mrtvých otroků. Crassus údajně nikdy nevydal rozkaz k jejich odstranění, takže jistě ne zrovna vonící ostatky rozkládajících se těl znepříjemňovaly život všem okolojdoucím nejméně po několik let. vypověděli Římu válku. Bitevním polem se pak stala celá Itálie a boje byly nesmírně krvavé. Římané po ztrátě dvou konzulů přece jen ustoupili a poskytli římské občanství nejprve všem věrným spojencům a v roce 89 př. n. l. také všem ostatním, kteří do dvou měsíců složili zbraně. Mír byl však krvavě zaplacen. Celkem stály události občanské války (ve které bylo běžnou praktikou vyhlazování celých osad a měst) život půl milionu italských obyvatel. V roce 88 př. n. l. navíc využil zmatků pontský král Mithridatés VI. (132–63 př. n. l.), který napadl některé maloasijské státy závislé na Římu. Prohlásil se za „otce a zachránce Asie“ a poté vydal rozkaz povraždit všechny Římany v Asii, a to bez ohledu na věk a pohlaví. Na 80 000 Římanů tak bylo během krátké doby hromadně povražděno. Nenávist místního obyvatelstva k římským výběrčím daní sehrála v tomto aktu pomsty významnou úlohu. starali sami, neboť kladli Kartágu naprosto nehorázné a neakceptovatelné požadavky. Zoufalí Kartaginci se proto odhodlali k ozbrojenému odporu, který však neměl naději na úspěch. V té době již vojensky i hospodářsky mnohem slabší Kartágo nemělo žádnou šanci římskému útoku odolat a na jaře roku 146 př. n. l. se vyhladovělé město vzdalo obléhatelům. Římská vojska pod velením Scipia Aemiliana (185–129 př. n. l.) pak několik dní rabovala město, vraždila nebo mučila jeho početné obyvatelstvo a ničila majetek. Kartágo prakticky přestalo existovat, bylo do základů vypáleno a podle některých zdrojů byla dokonce i půda posolena, aby již nikdy nebyla úrodná. Obyvatelstvo, které řádění zdivočelé soldatesky přežilo, bylo povětšinou odvlečeno do otroctví.

SVĚT

SLOVNÍČEK
Amfiteátr (latinsky amphitheatrum) byla ve starověku stavba s elipsovitým půdorysem a vyvýšeným hledištěm, často se vyskytující ve větších římských městech. Konaly se v ní gladiátorské zápasy, štvanice na zvěř a někdy také inscenace námořních bitev. Tato krvavá představení se odehrávala v pískem vysypané aréně, umístěné uprostřed stavby, obvykle výrazně pod úrovní hlediště.

2 Krvavé boje o občanská práva
Masakry v období občanských válek (91–88 př. n. l.)
Podle historika Diodóra Sicilského (asi 90–27 př. n. l.) byla občanská válka, která se rozpoutala mezi Římem a jeho italskými spojenci, nejhorším konfliktem v dosavadních dějinách říše. Předmětem sváru se stalo udělení římského občanství, jehož se římští spojenci na italské půdě dlouhodobě domáhali. Bojovali pravidelně za Řím a nesli těžce břímě jeho válek, neměli však výhody římského občana – nesměli se podílet na rozhodování, nedostávali příděly zemědělské půdy a nad všemi svými činy museli trpět dohled nevraživých římských úředníků. Tento problém se snažil vyřešit již pokrokový politik Gaius Sempronius Gracchus o několik desetiletí dříve, v bezvýchodné situaci však příznačně skončil sebevraždou. Římští spojenci pochopili bezvýslednost svých urgencí a nakonec

4 Zkrocené vášně sportovních hrubiánů
Povstání Niká (532 n. l.)
Na sklonku antiky, nebo spíše již v počínajícím středověku, se odehrálo jedno z nejrozsáhlejších povstání v hlavním městě východořímské říše, Konstantinopoli (dnešní Istanbul). Není zřejmé, jaké příčiny nejvíce podnítily výtržnosti, které dostaly svůj název podle pokřiku revoltujících (Niká = zvítěz!) Jisté je, že jejich výsledkem bylo kolem 30 000 mrtvých, zmasakrovaných vojáky na obřím hipodromu, a vypálení téměř poloviny rozlohy jedné z největších metropolí tehdejší doby. Povstání začalo podobně jako některé dnešní pouliční střety – čistě jako bitka sportovních fanoušků (s tím rozdílem, že nešlo o fotbal, ale o vozatajské závody). V hipodromu se tehdy utvářely politické skupiny zvané fakcie, sjednocované především jako příznivci jednotlivých

vyhlazení

3 Preventivní

Vyplenění Kartága během třetí punské války (146 př. n. l.)

Takto dnes vypadá místo někdejšího hipodromu v Konstantinopoli (dnešní Istanbul), kde bylo v polovině 6. století zmasakrováno 30 000 lidí

Římané plení dobyté Kartágo a definitivně se zbavují odvěkého rivala

Římané na smrt proti těm, kdo chtěli být také Římany. V občanské válce prvního století padlo až půl milionu lidí

Ve 3. století před naším letopočtem bojoval mocný Řím dvakrát o holou existenci s dalším mocným středomořským státem – Kartágem. Během dvou velkých, tzv. punských válek (Římané nazývali Kartagince „Punové“) Řím za cenu obrovských ztrát zvítězil, přestože především ve druhém konfliktu nebyl zásluhou geniálního stratéga Hannibala daleko od vojenské katastrofy. Po vítězném vyústění druhého konfliktu v roce 201 př. n. l. však již nebylo pochyb o tom, kdo se stane hegemonem celé oblasti. Římané ovšem nikdy zcela nezapomněli na nebezpečí, které jim od severoafrického státu hrozilo, a v roce 149 rozpoutali poslední, rozhodný konflikt, jehož jediným cílem bylo definitivní zničení odvěkého rivala. Záminku si Římané ob-

vozatajů. Rozlišovaly se především podle barev, ve kterých jejich favorité závodili. Nejsilnějšími fakciemi přitom byla strana modrých a strana zelených, které také stály za počátkem povstání v lednu roku 532 n. l. Po bitce, které se příslušníci obou stran jako už mnohokrát předtím zúčastnili, došla příslušným úředníkům trpělivost. Vzápětí bylo vydáno sedm rozsudků smrti a většina z nich byla také provedena. Veřejnost a především příslušníci obou znesvářených stran
4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

59

krátce e

Zázračný žampion
Houby stimulují imunitní systém člověka a dokážou organismus bránit před viry. S tímto závěrem přišli výzkumnici z arizonské univerzity. Největší účinek má obyčejný žampion, s menším efektem působí hlíva ústřičná a houževnatec jedlý (Lentinus edodes).

Nestárnoucí kukuřice
Americký genetik Stephen Moose vyšlechtil rostlinu kukuřice, která produkuje extrémně velké množství biomasy. K obřím rozměrům kukuřice pomohl gen zpomalující růst výhonků, takže rostlina déle roste. Nová odrůda by se měla uplatnit při výrobě biopaliv a při krmení hospodářských zvířat.

SVĚT SLOVNÍČEK

MILNÍKY STAROVĚKÉ KRUTOSTI
byli tímto rozhodnutím pobouřeni. Zelení a modří se nedlouho nato spojili a požadovali odvolání nenáviděných úředníků a později dokonce samotného císaře Justiniána I. (483–565 n. l.) Toho prohlásili za sesazeného z trůnu a začali rabovat a vypalovat části města. Především na popud císařovny Theodory pak proti povstalcům zasáhlo vojsko vedené schopnými vojevůdci Belisariem a Narsetem. Většina rabujících byla obklíčena v areálu hipodromu, kde pak byli také vojáky zmasakrováni. Justinián následně nechal popravit veškerou opozici (včetně svého nechtěného „nástupce“ Hypatia a senátorů, sympatizujících s povstalci) a uvolnil si ruce k přestavbě města i zahájení dobyvačné politiky na západě.
Nero přihlíží upalování prvních křesťanů přibitých na kříže

Barbarikum – u Římanů oblast mimo jejich kulturní okruh, obývaná „barbary“. Výraz barbar přejali Římané ve 3. století př. n. l. od Řeků, vztahoval se původně na cizí etnika, jejichž jazyku nerozuměli. Postupně získal výraz poněkud hanlivý nádech, v podobě označení primitivního a necivilizovaného jedince. Sami Římané jím však vyjadřovali spíše jistou kulturní podřadnost svých nepřátel, než prosté opovržení či urážlivé označení. Hipodrom (řecky Hippodrom) – ve starověkém Řecku místo, určené ke konání závodů na koních nebo vozatajských závodů. Odpovídá svým účelem starořímskému cirku, v některých bodech se však odlišuje. Římský hipodrom byl často obrovskou stavbou, dlouhou i několik set metrů. Pořádaly se v něm velmi oblíbené závody vozatajů a koňských spřežení.

alibi

5 Císařovo krvavé

Pronásledování prvních křesťanů za Nerona
Polský spisovatel Henryk Sienkiewicz (1846–1916) podal ve svém zřejmě nejslavnějším románu Quo vadis tragický osud raných křesťanských komunit v Římě za císaře Nerona (37–68 n. l.) velmi naturalisticky. Na základě interpretace různých pramenů však můžeme soudit, že jeho pojetí krvavých praktik, uplatňovaných na zástupcích této víry po roce 64, není nijak přehnané. První mučedníci si prožitými útrapami nesporně zasloužili úctu, prokazovanou jim po staletí v křesťanské liturgii. Je třeba poznamenat, že v 1. století našeho letopočtu byli křesťané považováni jen za jednu z mnoha náboženských sekt, pocházejících z východních částí rozlehlého impéria. Křesťanství navíc nebylo ze strany římských úřadů přijímáno pozitivně, protože svým stoupencům zakazovalo uctívat vedle jediného Boha také obraz císaře. Nedůvěra a pomluvy, adresované uzavřené komunitě prvních křesťanů, se tak při první vhodné příležitosti zákonitě přetavily v jejich pronásledování. Odpůrcům křesťanství se velká šance naskytla roku 64 n. l., kdy v Římě došlo zřejmě k největšímu neúmy-

slně založenému požáru v celé jeho dlouhé historii. Oheň se rozhořel v noci z 18. na 19. července a uhasit se ho údajně podařilo až za 5 dní. Mezitím podlehly zkáze čtyři ze 14 okrsků města a sedm jich bylo vážně poničeno. Císař Nero, na kterého byla částí populace svalována vina za požár, usilovně hledal obětního beránka. Křesťané, o kterých se právě v té době začaly šířit různé fantastické a nesmyslné zvěsti (například, že při svých rituálech pojídají děti), se přímo nabízeli. Nero ve snaze odvrátit (zřejmě neoprávněné) podezření z účasti na založení požáru předhodil rozzuřené veřejnosti právě příslušníky nenáviděného náboženství. Žádné prameny nezachovaly přesné počty obětí následujících procesů a hromadných masakrů, které trvaly mnoho měsíců. Kdo se veřejně nezřekl víry, byl předhozen dravým šelmám v cirku, zabit jako nedobrovolný gladiátor nebo v nejhorším případě upálen zaživa na kříži. Poslední zmiňovaný způsob popravy byl údajně Neronovi nejmilejší a jeho „pochodně“ hořely v parcích nové císařské rezidence po desítkách a možná i po stovkách.

telem. Svým rozsahem a krutostí proslul nejvíce masakr tří římských legií Publia Quinctilia Vara (46 př. n. l.–9 n. l.) na podzim roku 9 n. l. Přesně před dvěma tisíciletími vypukla v oblasti dnešního severozápadního Německa rozsáhlá vzpoura germánských kmenů proti římské nadvládě. Do jejího čela se postavil vůdce Cherusků Arminius (18 nebo 17 př. n. l.–21 n. l.), schopný vojenský velitel, který strávil mládí službou v římském vojsku. Dlouho čekal na vhodný okamžik, a když na podzim roku 9 nastala vhodná chvíle, vyvolal rozsáhlé povstání. Chytrým diplomatickým tahem pak zřejmě přiměl nic netušícího velitele Vara k neprozřetelnému tažení do centra vzpoury. Varus postupoval se třemi legiemi bažinatým územím a brzy se dostal do nesnází, když se pochodující vojáci museli roztáhnout do délky a jejich výstroj navlhla vytrvalým deštěm. Arminiovy germánské hordy Cherusků, Brukterů, Chattů a Marsů pak neměly s likvidací obrany obklíčených Římanů větší
Bitva v Teutoburském lese – spíše ovšem jednostranná záležitost ukončená smrtí tří římských legií

6 Utlučeni v bahně
Varovy germánské legie (9 n. l.)
Masakry provázející válečné události byly ve starověku poměrně běžné. Často se také stávalo, že velká část vojáků poražených armád byla hromadně pobita vítězným nepří-

ČASOVÁ OSA
První historicky doložené pořádání římských gladiátorských zápasů, které se konaly na počest Bruta Pery. Z původního pohřebního rituálu převzatého od Etrusků se brzy stala masová zábava, jíž padly za oběť statisíce odsouzenců, ale i profesionálních gladiátorů, politicky či nábožensky nepohodlných osob apod. Poslední gladiátorské zápasy se konaly zřejmě roku 404 n. l. Občanská válka mezi Římany a jejich spojenci, která si vyžádala na půl milionu obětí z řad vojáků i civilního obyvatelstva. Ve stejné době nechává pontský král Mithridatés VI. povraždit na 80 000 římských obyvatel na východě Kolem 20 000 římských vojáků, žen a dětí bylo zabito v boji nebo následně umučeno a obětováno germánským bohům po nešťastné bitvě v Teutoburském lese. Tři římské legie byly zničeny a velitel Varo si spolu s ostatními důstojníky raději vzal život, než aby padl do zajetí

91–88 př. n. l.

264 př. n. l.

V Soluni bylo na přímý rozkaz císaře Theodosia nahnáno zhruba 7 000 revoltujících obyvatel do místní arény, načež bylo císařskými vojáky brutálně pozabíjeno

po roce 64 n. l.

390 n. l.

9 n. l.

146 př. n. l.

Vyplenění a definitivní zničení Kartága Římany. Po pěti dnech rabování a vypalování bylo město do základů zničeno a desítky tisíc obyvatel byly odvlečeny do otroctví

71 př. n. l.

Asi 6 600 Spartakových otroků bylo na příkaz vojevůdce Marca Crassa ukřižováno a ponecháno na křížích podél cesty Via Appia jako varování všem případným následovníkům vůdce povstání

Během tažení proti křesťanům, obviněným neprávem z velkého požáru Říma, jsou nejméně tisíce prvních příslušníků tohoto nového náboženství systematicky pronásledovány, vězněny a posléze umučeny k smrti v arénách nebo veřejně upáleny

532 n. l.

Při potlačení povstání Niká bylo zhruba 30 000 obyvatel Konstantinopole zmasakrováno na popud císařovny Theodory. Povstání začíná a také končí v areálu hipodromu

60

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

krátce

Mrtvé moře může zemřít
Vědci z německé Technologické univerzity upozorňují, že voda z Mrtvého moře mizí rychleji, než se původně předpokládalo. Brzy se může stát, že nejníže položené moře úplně zanikne. Příčinu vědci nevidí v globálním oteplování, ale v nesprávném používání vodních zdrojů ze slaného moře.

S brokolicí proti raku

Vědci z Pensylvánské univerzity vyvíjejí lék, jehož základní složku tvoří extrakt z brokolice a hlávkového zelí. Směs vykazuje preventivní účinky vzniku rakoviny kůže, mohla by se tedy stát například součástí pleťových krémů na opalování.

MILNÍKY STAROVĚKÉ KRUTOSTI
potíže. Po několika dnech se marný odpor Římanů změnil v pouhý útěk a následně již jen masakr přeživších. Nejméně 20 000 římských vojáků, ale také žen a dětí, které je doprovázely, bylo surově pobito. Ti, kteří první čtyři dny bojů přežili, pak nejspíš záviděli mrtvým. Byli totiž zajati a následně hrozným způsobem obětováni germánským bohům. Na určených místech u kůlů nebo stromů byli stínáni, upalováni zaživa a zabíjeni dalšími bestiálními způsoby, které si po 2 000 letech můžeme již jen domýšlet. Ještě po několika letech vyvolal objev znetvořených ostatků a vybělených koster obětovaných vojáků odpor a vztek legionářů, kteří pak zbytky těl pohřbili a pod vedením úspěšného vojevůdce Germanika pomstili tyto své méně šťastné předchůdce. Masakr v Teutoburském lese se však stal trvalou ranou v římském sebevědomí a sám císař Augustus (63 př. n. l.–14 n. l.), kterému celou hrůzu popsalo několik přeživších svědků, byl údajně líčenými výjevy ještě dlouho buzen ze spaní. však ještě trvalo dobytí posledních bašt odporu v podobě pouštních pevností. Nejdéle se udržela pevnost Massada, umístěná na vrcholku mohutného útesu na východním okraji Judské pouště nedaleko Mrtvého moře. Římané pod velením Lucia Flavia Silvy přitáhli k pevnosti v roce 73, a protože se k hradbám nemohli dostat po úzké skalní stezce, začali vršit improvizovanou hradbu. Tu dokončili na jaře roku 74 př. n. l. a po krveprolití stál gótský velitel s hodností magister militum, jehož jméno bylo Butherich nebo Botheric. Ten dostal příkazem zatknout a uvěznit populárního vozataje, který se pokusil svést a zneužít jakéhosi císařského sluhu. Butherich příkaz vykonal a homosexuálního vozataje zatkl, čímž ovšem rozlítil jeho četné přívržence. Výsledkem bylo povstání, během kterého byl Butherich zuřivým davem zavražděn. Císař Theodosius byl neuváženým

SVĚT

Asi 30 000 lidí zmasakrovaných vojáky – takový byl konečný důsledek zpočátku poměrně běžné bitky sportovních fanoušků v Konstantinopoli
několika měsících mechanického narušování hradeb konečně vtrhli dovnitř. K jejich velkému údivu je však nečekala poslední odhodlaná skupina sebevražedných bojovníků, ale jen vypálené budovy a zhruba tisícovka mrtvých těl. Poslední židovští povstalci zvaní zélóti zde i s rodinami raději předem spáchali hromadnou sebevraždu. Židovský historik Flavius Josephus (37 – kolem 100 n. l.), který se přímo bojů účastnil, zanechal o událostech svědectví ve svém stěžejním díle Válka židovská. činem Soluňanů znechucen a zřejmě v krajním afektu nařídil strašlivou odplatu – až 7 000 obyvatel města bylo najednou zmasakrováno v místním cirku přítomnými gótskými jednotkami. Císař se zanedlouho uklidnil a sám se svého unáhleného příkazu zhrozil. Urychleně vyslal posla s okamžitým odvoláním rozkazu, ale ten již přijel pozdě. Theodosius následně svého činu velmi litoval a podle křesťanské tradice na něho významně zapůsobila kritika kněze Ambrosia, k němuž si údajně došel pro odpuštění v roli kajícníka. Ambrosius prý odmítl sloužit v přítomnosti císaře mši (což bylo pro pokřtěného panovníka politicky neúnosné), čímž jej donutil k alespoň předstíranému pokání. Život sedmi tisícům zavražděných Řeků to však již vrátit nemohlo.

7 Židovská genocida 1. století
První židovská válka (66–73 n. l.)
Jako první židovská válka se označuje celonárodní židovské povstání proti Římanům, které se rozhořelo v Jeruzalémě roku 66 n. l. Povstání, jehož se přímo či nepřímo zúčastnilo přes milion židovských civilistů, potlačilo až zhruba 70 000 římských vojáků pod vedením nejprve Vespasiana; od roku 69, kdy se stal císařem, pak jeho syna Tita. Válka byla nesmírně krvavá a vedla se z obou stran nevybíravým způsobem. Ztráty na straně Židů šly bezpochyby do statisíců, šlo tedy bezmála o válku vyhlazovací (podle některých údajů mohlo tento konflikt zaplatit životem až 1,1 milionu Židů). Římané obvykle netolerovali jakýkoli projev neposlušnosti a vzpourou se u nich Židé klasifikovali do role škodné zvěře. Válka díky tomu skončila vzhledem k jejímu rozsahu poměrně rychle. Na podzim roku 70 byl Římany zničen druhý jeruzalémský chrám a hlavní fáze války skončila s dobytím Jeruzaléma. Další roky

8 Přehnaná odplata
Masakr v Soluni (390 n. l.)
Takzvaný soluňský masakr byl odvetnou akcí římského císaře Theodosia I. (347–395 n. l.) proti vzbouřeným obyvatelům řeckého města Soluně (Thessaloniki). Na počátku

+1 Zvěrstva v cirku
Gladiátoři a jiná divá zvěř (do r. 404 n. l.)
Je dobře známou skutečností, že nejoblíbenější zábavou římské společnosti byly gladiátorské zápasy. Krvavá podívaná, často končící smrtí jednoho nebo i více gladiátorů, byla přesně tím, co na vojenské síle postavené impérium vyžadovalo. Římané sami tento první masově oblíbený „sport“ nevynalezli, převzali jej od Etrusků zřejmě někdy na počátku 3. století př. n. l. Přesto to byli právě Římané, kteří se stali jeho provozovateli v podobě takřka masového průmyslu. Na vrcholu rozkvětu říše v prvních stoletích našeho letopočtu existovaly stovky velkých arén, ve kterých bylo zabíjeno ohromné množství gladiátorů (mužů a někde i žen), odsouzenců, příslušníků různých sekt (zvláště křesťanů), nepohodlných skupin obyvatelstva a také exotických zvířat od šelem přes slony až po pštrosy. Velkou roli v tomto směru sehrála římská dobyvačná politika a množství válečných zajatců, kteří byli pro účely her využitelní. Oblíbené zápasy se staly výnosným obchodním artiklem a podnítily vznik množství gladiátorských škol, ale také zcela nových profesí, jako byli krotitelé divé zvěře pro arénu. O děsivých masakrech, které se odehrávaly například ve slavném fláviovském amfiteátru (známém později jako Koloseum), podávají svědectví různé prameny. Na jejich základě bylo odhadnuto, že v aréně zahynulo během zhruba 330 let jejího využívání nejméně 500 000 lidí a přes milion divokých zvířat. Někdy se zde odehrávaly také simulace námořních bitev, zvaných naumachie. Tehdy byla aréna důmyslným způsobem naplněna vodou a střetávali se zde gladiátoři na lodích. Amfiteátry však nesloužily jen ke krutým bojům, nýbrž také jako improvizo-

Svatý Ambrosius odmítá císaři Theodosiovi, který nařídil popravu sedmi tisíc obyvatel Soluně, vstup do křesťanského chrámu. Obraz A. van Dycka

vaná veřejná popraviště. Zajatci byli často ve skupinách vypouštěni či přímo uprostřed svázáni a poté mučeni, pobíjeni gladiátory nebo trháni na kusy šelmami. Je tedy možné konstatovat, že jde o smutnou a podivnou ironii dějin. Největší masakry se totiž ve starověku neodehrály na bojištích, v ulicích měst nebo lesích barbarika, nýbrž přímo ve středu tehdejší civilizace před zraky tisícovek nadšených diváků.

Hořící Jeruzalém podpálený římskými jednotkami za první židovské války

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

61

SVĚT

KŘÍŽOVKA / SUDOKU

Správné odpovědi fotokvízu ze strany 97: 1. buben pračky, 2. natáčky, 3. sluníčko sedmitečné

SUDOKU SUDOKU

KNIHU ZA TAJENKU KNIHU ZA TAJENKU

Tři vylosovaní úspěšní luštitelé obdrží knihu Historky Ferdinanda Havlíka, kterou napsal Jiří Suchý a vydalo nakladatelství Maxdorf. Knihu je rovněž možné objednat na www.maxdorf.cz.

Tři vylosovaní úspěšní luštitelé obdrží knihu Historky Ferdinanda Havlíka, kterou napsal Jiří Suchý a vydalo nakladatelství Maxdorf. Knihu je rovněž možné objednat na www.maxdorf.cz. V tajence je ukryt citát britského přírodovědce a zakladetele evoluční biologie Charlese Darwina. Jestliže se chcete pokusit o štěstí, uveďte své jméno, adresu a vyluštěnou tajenku do soutěžního formuláře, který najdete na webových stránkách www.extra-svet.cz, a to nejpozději do 10. dubna 2009. Pokud se vám podařilo vyluštit minulou křížovku, dostali jste citát Alexandra Sergejeviče Puškina: „Čtení je nejlepší učení. Sledovat myšlenky velkého člověka, to je ta nejzajímavější věda.“ Knihu o loupežníku Václavu Babinském, kterou napsal Adam Votruba vyhrávají: Radka Drescherová, Děčín; Monika Kotenová, Vlašim; Michal Dobiáš, Ždírec nad Doubravkou.

62

UKNEJAT AZ UHINK UKODUS
4/2009

Účastí v soutěži výslovně souhlasíte s tím, že pořadatel soutěže, obchodní firma Extra Publishing, s. r. o., Hrnčířská 23, 602 00 Brno, IČ: 27689247, DIČ: CZ27689247, může využít vámi poskytnuté osobní údaje: jméno, příjmení, ulice, číslo, město, PSČ, e-mail k obchodním a marketingovým nabídkám, a to až do písemného odvolání vašeho souhlasu. Režim poskytnutí osobních údajů se řídí aktuálním zněním Zákona o ochraně osobních údajů č. 101/200 Sb. Kdykoliv po vašem odmítnutí – každému z výše uvedených partnerů jednotlivě – vám okamžitě přestanou být zasílány další obchodní a marketingové nabídky.

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

LIVING HISTORY

Od te píšeme historii …

+ DÁREK

Historická nást nná mapa Dosud neobjevený sv t roku 1730

Vyzkoušejte nový ÿasopis! Od vydavatele magazín

VĚDA

OBRAZEM

Ě
Zhoubný nepřítel
Jemné spirály na obrázku nevypadají nijak odpudivě nebo nebezpečně, a přitom se jedná o zákeřného nepřítele člověka – jde o buňku melanomu, nejagresivnější formy rakoviny. Těmito slovy byl melanom, nejnebezpečnější představitel kožních nádorů, označen odborníky na základě výsledků nového výzkumu. Ze studie také vyplývá, že u lidí s rakovinou kůže je dvojnásobně vyšší riziko rozvinutí jiného nesouvisejícího typu rakoviny než u běžné populace. Dosud neznámou informací ale rozhodně nejsou odhalené příčiny onemocnění – nadměrné a nechráněné vystavování kůže ultrafialovému záření, celkově nezdravý životní styl a částečně i genetické dispozice. Melanom vzniká z pigmentových buněk (melanocytů), které se nacházejí zejména v lidské kůži a nejpatrnější jsou v mateřských znaméncích. Ale jen asi z 30 % melanom vzniká v místě mateřského znaménka, ze 70 % se vyskytuje na kůži, kde se předtím znaménko nenacházelo. Na 3D zobrazení vidíte jádro buňky melanomu jako tmavou kulovitou oblast obklopenou mitochondriemi (ty jsou růžové) a endoplazmatickým retikulem (zlaté). Endoplazmatické retikulum můžeme velmi zjednodušeně přirovnat k továrně, v níž se vyrábějí nejrůznější látky – od bílkovin až po vitamíny – které jsou pak předávány do potřebných míst. Mitochondrie zajišťují metabolismus (přeměnu látek) a dýchání buňky. Melanomu se u nás bohužel daří velmi dobře – počet postižených stále narůstá: ročně takto v České republice onemocní asi 1 500 lidí a 300 v důsledku choroby umírá; za posledních třicet let výskyt maligního melanomu stoupl pětkrát.
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

64

4/2009

FOTO: National Science Foundation Stranu připravila: Kateřina Sedláková Droščínová

KROK K DALŠÍMU STOLETÍ
Stranu připravil Jaroslav Petr

VĚDA

GENETICKÁ MODIFIKACE SE ŠÍŘÍ SVĚTEM

Věda na českých polích
V
roce 2008 opět přibylo polí, na kterých zemědělci pěstovali plodiny vzešlé z dílen genových inženýrů. Vyplývá to ze zprávy International Service for the Acquisition of AgriBiotech Applications. Celkem stoupl počet pěstitelů geneticky modifikovaných (GM) plodin na 13,3 milionu. Drtivá většina, plných 90 %, žije v chudých rozvojových oblastech. K zemím, ve kterých se geneticky modifikované plodiny pěstovaly poprvé, se zařadily Burkina Faso, Egypt a Bolívie. Česká republika patří bezmála k tradičním pěstitelům GM kukuřice odolné vůči housenkám zavíječe kukuřičného. V roce 2008 oseli čeští zemědělci touto kukuřicí více než 8 000 hektarů. Je to sice jen zlomek z celkové plochy 280 000 hektarů, na kterých se kukuřice u nás pěstuje, ale i to stačí v pomyslném celosvětovém žebříčku pěstitelů takto upravených plodin na 19. místo. V Evropě jsme v pěstování GM plodin druzí hned za Španělskem. Ve světě se v roce 2008 zvýšila plocha polí s GM plodinami téměř o desetinu. Dnes se tyto plodiny pěstují na 125 milionech hektarů, což představuje 8 % celosvětových pěstebních ploch. K hlavním baštám geneticky modifikovaných plodin patří USA, Argentina a Brazílie. Prudký nárůst v pěstování je patrný v Číně, Indii a v Jižní Africe. Hodnota sklizně GM plodin dosáhla v roce 2008 celkem 7,5 miliardy dolarů.
23. Polsko; <0,05 mil. ha 22. Německo; 24. Slovensko; <0,05 mil. ha

Geneticky modifikované plodiny se dnes pěstují na 125 milionech hektarů po celém světě

FOTO: Shutterstock

<0,05 mil. ha
14. Španělsko; 5. Kanada; 7,6 mil. ha 1. USA;

0,1 mil. ha
21. Portugalsko; <0,05 mil. ha

20. Rumunsko; <0,05 mil. ha 19. ČR; <0,05 mil. ha 6. Čína; 3,8 mil. ha 11. Filipíny; 0,4 mil. ha 4. Indie; 7,6 mil. ha

62,5 mil. ha
13. Mexiko; 0,1 mil. ha 17. Honduras; <0,05 mil. ha 16. Kolumbie; <0,05 mil. ha

25. Egypt; <0,05 mil. ha 18. Burkina Faso; <0,05 mil. ha 3. Brazílie; 15,8 mil. ha 7. Paraquay; 2,7 mil. ha 9. Uruguay; 0,7 mil. ha 8. Republika Jižní Afrika; 1,8 mil. ha

10. Bolívie; 0,6 mil. ha 15. Chile; <0,05 mil. ha 2. Argentina; 21 mil. ha

12. Austrálie; 0,2 mil. ha

Odolné, ekologické, perspektivní
Geneticky modifikované plodiny jsou méně náročné na pěstování a to přináší zemědělcům výrazné úspory. Zároveň jsou šetrnější k životnímu prostředí – díky jejich pěstování zredukovali zemědělci v roce 2008 produkci oxidu uhličitého o 14,2 milionů tun. To je efekt srovnatelný s úplným odstavením 6,3 milionu automobilů. Do budoucna se bude rozmáhat především pěstování GM rýže, se kterou stojí a padá výživa většiny obyvatel rozvojových zemí. Za nejperspektivnější vlastnost, kterou genoví inženýři plodinám dodali, je považována odolnost proti suchu.

ARCHEOLOGOVÉ NA HEDVÁBNÉ NITI

Nový objev vzal Číně monopol
P
rvní nezpochybnitelné důkazy o výrobě hedvábí pocházejí ze staré Číny z doby kolem roku 2750 př. n. l. Zpočátku se tento materiál používal jen v Číně, později se jako žádaný artikl stal předmětem čilého obchodu a po tzv. Hedvábné stezce byl vyvážen do okolních zemí. Trvalo dlouho, než se po světě rozšířil i chov bource a výroba hedvábí. Japonci zvládli hedvábnictví kolem roku 300 n. l. V roce 522 získali vajíčka bource Byzantinci, ve stejné době si hedvábnictví osvojili i Arabové. Do západní Evropy zavedli chov bource a výrobu hedvábí účastníci křížových výprav. Tuto učebnicovou historii hedvábnictví naboural nález ze staroindického města Harappa. Americko-pákistánská archeologická expedice tu narazila na hedvábné nitě používané například pro výrobu náhrdelníků, jejichž stáří vědci určili na 4 000–4 500 let. Harappské nitě tedy nejsou o mnoho mladší než první hedvábí známé z Číny. Jako nejjednodušší vysvětlení původu harappského hedvábí se nabízí dovoz z Číny. Detailní analýzy ale tuto možnost prakticky vyloučily. Harappské hedvábí není vyrobeno ze zámotků bourců – staří Indové pracovali se zámotky místních nočních motýlů martináčů. Přitom však používali důmyslnou techniku navíjení vlákna na cívku, která byla považována za ryze čínský vynález a měla zůstávat součástí tajného čínského hedvábnického know-how až do prvních staletí křesťanského letopočtu. Archeologové čínský primát ve výrobě hedvábí nezpochybňují. Jsou však přesvědčeni, že „Říše středu“ o svůj monopol brzy přišla. Staří Indové toho o výrobě hedvábí věděli překvapivě hodně.

VÍTE ŽE?
Počátky hedvábnictví připisuje stará čínská báje princezně Leizu, která si před pěti tisíciletími prohlížela nad šálkem čaje zámotek bource morušového. Kokon jí upadl do horkého nápoje a při pokusu o vytažení se z něj začalo odvíjet tenké vlákno.

Zámotky bource morušového ve větvích

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

65

PŘÍRODA FOTOEDITORIAL

oté, co bylo v roce 2007 vybráno nových sedm divů světa, přichází další celosvětová volba – tentokrát ryze přírodních krás. Hlavním organizátorem celé akce je opět švýcarská nadace New7Wonders. Prostřednictvím internetu bylo z národních kol shromážděno 441 nominací, z nichž nadace vybrala z každé země kandidáty s největším počtem hlasů. Nyní mají prostor lidé z celého světa, kteří do 7. čer-

P
66

vence vyberou 77 semifinalistů. Pak nastoupí tým odborníků na přírodu, aby seznam zredukoval na 21 finalistů. Poslední slovo bude mít opět veřejnost, která bude sedm vítězů vybírat až do roku 2011. Pokochejte se krásou představitelů sedmi kategorií – třeba se za dva roky o některém z nich ve Světě dočtete znovu, tentokrát s titulem „vítěz“.

Argentina, Jižní Amerika
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

Foto: Shutterstock, Wikipedia, www.flickr.com

přírodních krás

Ledovec Perito Moreno je jedním z nejmohutnějších v argentinském národním parku Los Glaciares. Tato 60 km dlouhá ledovcová řeka je napájena z ledovce Hielo Continental Sur, tedy jižního kontinentálního ledovce, který je největším na světě mimo polární oblasti. Perito Moreno je v čele široký až 5 km, vysoký je 60 m a ve středu jeho proudu byla naměřena rychlost posuvu více než 2 m za den. Perito Moreno je jediným ledovcem na světě, který trvale roste, a to až o 450 m za rok.

PŘIPRAVILA Kateřina Sedláková Droščínová

Královny

Perito Moreno – údolí ledu
Kategorie: krajiny, ledovcové útvary

FOTOEDITORIAL PŘÍRODA

K2 – nesmlouvavý soupeř
Kategorie: hory, vulkány Druhá nejvyšší hora světa se tyčí na hranici mezi Pákistánem a Čínou v pohoří Karákóram. Přestože je K2 se svými 8 611 metry o více než 200 metrů nižší než nejvyšší hora světa Mount Everest, její relativní převýšení od úpatí na vrchol je větší. Také svahy jsou strmější a obtížnější, a tak má K2 připsán největší

Pákistán – Čína
počet nezdařených pokusů o výstup na vrchol ze všech osmitisícovek. Do srpna 2008 vrcholu dosáhlo 305 horolezců, nejméně 76 jich ale při pokusu o zdolání K2 nebo při sestupu z vrcholu zahynulo. Přestože má hora několik různých jmen, ve světě se nejvíce vžilo pojmenování, které jí přidělila expedice zkoumající oblast v 19. století. Vrcholy byly označeny K1 až K5, název K2 se jako jediný drží dodnes.

Bora-Bora – v korálovém obklíčení
Kategorie: ostrovy Ostrov Bora-Bora leží v jižním Pacifiku ve skupině Společenských ostrovů Francouzské Polynésie, jež jsou pozůstatkem sopečné činnosti. Ostrov je vzdálen asi 280 km severozápadně od Tahiti, největšího ostrova skupiny. Bora-Bora s rozlohou 39 km2 je obklopen prstencem korálových ostrovů, ostrůvků a útesů a je porostlý džunglí na deštivých svazích, ale i pokryt travnatou savanou v sušších oblastech. Pobřeží dominují kokosové palmy, vlhkým údolím zase mohutné kaštanovníky a horské stráně oplývají banánovníky.

Francouzská Polynésie, Oceánie
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 4/2009

67

PŘÍRODA FOTOEDITORIAL

Národní park Komodo – domov bájných draků
Kategorie: lesy, národní parky, přírodní rezervace Komodský národní park v Indonésii zahrnuje tři rozlehlejší ostrovy (Komodo, Rinca a Padar) a k tomu několik menších, čímž dosahuje rozlohy 1 817 km2. Park byl založen roku 1980, aby chránil své pozoruhodné obyvatele – komodské draky. Varan komodský je nejmohutnějším žijícím zástupcem ještěrů z čeledi varanovitých – dorůstá do délky až 3,5 m a hmotnosti 150 kg. V současnosti je varan komodský ohroženým druhem, ve volné přírodě žije jeho posledních asi 5 000 zástupců. Kromě těchto obřích ještěrů se v národním parku setkáme s asi 4 000 lidskými obyvateli a dnes má za úkol chránit také mnoho dalších vzácných živočišných druhů.

Kapadokie – území vílích komínů
Kategorie: jeskyně, skalní útvary, údolí Tyto pozoruhodné skalní útvary Turci nazývají „peri bacala“, tedy „vílí komíny“. Jedinečná skalní krajina Kapadokie vznikla před miliony let, když zde vulkány Erciyes a Hasan pokryly zemi silnou vrstvou popela a horké lávy. Pak se

Turecko
do práce pustil vítr, lijáky, řeky a potoky, které vytrvale tvarovaly měkké vrstvy horniny, zatímco ty tvrdší erozi odolávaly. Už v době neolitu se na území kamenných soch, velkém asi 95 km2, usazovali první lidé. Začali do skal vytesávat hluboké jeskyně a v pozdějších dobách i kostely, jichž bylo dodnes objeveno více než tisíc.

Indonésie

68

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTOEDITORIAL PŘÍRODA

Angelův vodopád – ďáblova tlama
Kategorie: jezera, řeky, vodopády Přestože název venezuelského vodopádu Salto Angel je možné přeložit jako „andělský vodopád“, místní indiánský název Churún Merú znamená „ďáblova tlama“. S anděly však tato úchvatná padající masa vody nemá nic společného, pojmenována byla po svém objeviteli Jamesi Crawfordu Angelovi, který ji poprvé uviděl z letadla v roce 1933. Nejvyšší vodopád světa spadá z vrcholu Ďáblovy hory (Auyantepui). Vodní masa, v průměru vysoká 979 m, padá dolů téměř 15 vteřin se hřměním, které je slyšet až do vzdálenosti 50 km.

Venezuela, Jižní Amerika

Milford Sound – past pro mraky
Kategorie: mořské útvary Fjord Milford Sound po sobě zanechal v jihovýchodním cípu jižního ostrova Nového Zélandu mohutný ledovec. Fjordy vznikaly před miliony let, když ledovce putovaly říčním údolím z míst svého vzniku k pobřeží. Přitom před sebou tlačily suť a skaliska, čímž vznikala údolí ve tvaru U. Ta pak byla se stoupající hladinou moří zaplněna vodou. Více než 15 km dlouhý Milford Sound lemují vysoké, kolmo vyčnívající žulové stěny, z nichž nejvyšší (1 692 m) je Mitre Peak. Alespoň jednou denně mraky spustí pořádný liják. Svahy podél údolí jsou porostlé dešťovými pralesy, skalnaté útvary obepíná mech a kapradí a vrcholky se bělají pokrývkou ze sněhu a ledu. V čistých vodách se prohánějí tuleni, tučňáci, sladkovodní delfíni i žraloci, zvláštností jsou také útesy vzácných černých korálů.

Nový Zéland

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

69

TECHNIKA OBRAZEM

Sporťák pro milovníky videoher
Francouzská automobilka Citroën navrhla vůz pro páté pokračování populární závodní série Gran Turismo, které je určeno pro konzole Playstation 3. Model GTbyCITROËN, jehož virtuální varianta je poháněna palivovými články, byl k vidění již na dvou motoristických výstavách v Paříži a v Ženevě. Zatím jen v podobě konceptu. Jeho výrazně futuristický design s obrovskými jednadvacetipalcovými koly, zejícími sacími otvory, LED světlomety a obrovským, kšiltu podobným přítlačným zadním křídlem přímo vyzařuje obrovskou rychlost. Svézt se v novém supersportu lze zatím jen na herní konzoli, ale automobilka prý počítá s produkcí limitované edice dvaceti kusů. Oproti virtuální variantě však budou skutečné modely pravděpodobně vybaveny benzínovým osmiválcem americké produkce. To sice dodá autu značný výkon, ale šetrností k životnímu prostředí vůz vynikat určitě nebude. Další háček pro případného šťastného majitele může spočívat i v samotném revolučním způsobu, jakým byl vůz vytvořen. Zatímco ve virtuálním světě mu jízdní vlastnosti nastaví podle svých představ herní designéři, až na silnici se ukáže, zda přehnaný důraz na vizuální stránku neubral autu někde jinde.

70

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTO: www.drive.ru

STRANU PŘIPRAVIL Václav Tomala

k Gyroskop – navigační základ há Ta
Gyroskop je zařízení pro měření a udržování orientace, založené na principu úhlového momentu. Jádrem gyroskopu je setrvačník uložený v rámu, který umožňuje pohyb ve všech třech osách. Ať se rám hýbe

jakkoliv, rotující setrvačník zůstává orientovaný pořád stejně. První známý gyroskop byl vyroben Johannem Bohnenbergerem v roce 1817. Gyroskopem však zařízení pojmenoval až Léon Foucalt v roce 1852.

ČTYŘI PRKNA NA DVĚ NOHY Ě NOHY NOH

MĚSÍC V TECHNICE SVĚT

Jízda pod kontrolou

Superkolo budoucnosti
Až jednou dojdou fosilní paliva, budeme všichni jezdit na jízdních kolech z uhlíkových vláken, vážících pouhých sedm kilogramů, vybavených měřicím systémem hodným letu na Měsíc. Díky úsilí návrhářů firmy BERU F1 Systems však nemusíte čekat na ponurou budoucnost, abyste se takovým vozítkem vybavili. Bude vás ale stát přes 600 tisíc korun. Kolo Factor001, které si můžete pořídit už dnes, má navíc vestavěný GPS modul. Data zaznamenaná z jízdy můžete analyzovat ve svém počítači a poté si podle nich nastavit kolo s jízdními vlastnostmi na míru.

KO KONSTRUKTÉŘI F1 SE VYTÁHLI 1 S VYTÁ LI YTÁH YT

I nejlepšímu jezdci na snowboardu se občas stane, že mu hrana prkna ujede. Protože má ale obě nohy pevně připevněné k prknu, nemá příliš mnoho možností jak situaci řešit a výsledek může být bolestivý. Zato lyžař může jet alespoň dočasně po jedné lyži a přešlápnout. Přesto ale většinou nad lyžemi i nad svým pohybem ztratí kontrolu. Charlie Pyott se nad tímto problémem zamyslel a řekl si: proč tedy nemít na nohou lyže čtyři? Pokud vám jedna hrana selže, máte druhou! Jeho prototyp Twin Parabolic Ski (Dvojité parabolické lyže) možná brzy změní podobu lyží. Charlie v podstatě pouze spojil dvě standardní parabolické (carvingové) lyže důmyslným mechanismem s panty, který lyžaři umožní zahranit dvěma lyžemi zároveň každou nohou. Pokud se jeho předpoklady potvrdí, umožní nové lyže jezdit zatáčkami jistěji a díky tomu i rychleji. Zatím tento na první pohled bláznivý nápad čeká na řádné ověření na svahu, ale vzhledem k tomu, jak rychle současné carvingové lyže nahradily ty původní rovné, se můžeme na dvojitých lyžích prohánět po svazích už za pár let.

Technická pětiminutovka
KTERÉ HODINY JSOU NEJVĚTŠÍ NA SVĚTĚ?
Najdete je v nákupním centru Cevahir v Istanbulu. Jsou tvořeny proskleným stropem a napříč měří 36 m. Pro srovnání: ciferník londýnského Big Benu má pouze necelých sedm metrů.

CO JE NEJTVRDŠÍ MATERIÁL NA SVĚTĚ?
Po dlouhou dobu toto prvenství patřilo diamantu. Ten byl ale v roce 2005 překonán materiálem ze stlačených molekul uhlíku C60, vyrobeným německými vědci. Oproti diamantu je přibližně o 11 % tvrdší.

STRANU PŘIPRAVIL Václav Tomala

AMERICKÉ NÁMOŘNICTVO HLEDÁ DOMOV PRO LODĚ

PŘEŽIJÍ ŠVÁBI JADERNÝ HOLOKAUST?
Je obecně známo, že hmyz je odolnější vůči radiaci než člověk. Nejodolnějším se zdá být bezobratlý vířník Bdelloid rotifers, který je schopen regenerovat i zářením roztříštěné řetězce DNA.

Neviditelná loď, značka: Za odvoz.
Námořnictvo Spojených států se snaží zbavit neviditelné lodi Sea Shadow (Mořský stín) a nákladního člunu, který jí slouží jako dok. Za dva roky se však námořníkům nepovedlo najít vhodného majitele, a tak chtějí obě lodě sešrotovat. Lodě vznikly za studené války a každá je něčím výjimečná. Sea Shadow je postavena jako neviditelný letoun, a je tak jen velmi těžko zachytitelná radarem a její plovoucí dok Hughes je jediný plně ponorný suchý dok na světě. Jeho vrata měří 22×23 metry. Zda se podaří najít vhodného sběratele, je nejisté, protože údržba obou plavidel není levnou záležitostí.
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

JAKOU BARVU MÁ NEJŽHAVĚJŠÍ PLAMEN?
Modrou. Avšak viditelné světlo je pouze malou částí spektra a rozhodně ne tou s největší energií. Například jaderný výbuch část své energie vyzáří v paprscích gamma, které jsou, jak víme, daleko nebezpečnější než modré světlo.

FOTO: Wikipedia, www.dvice.com, www.ubergizmo.com

NEJDELŠÍ, NEJRYCHLEJŠÍ A NEJVYŠŠÍ SESKOK?
Držitelem všech tří rekordů je plukovník Joseph Kittinger z Letectva Spojených států, který v rámci projektu Excelsior skočil z výšky 31 333 m, padal 4 minuty a 36 sekund a dosáhl maximální rychlosti 988 km/h.

4/2009

71

krátce e

Pták starý 10 milionů let
Peruánští paleontologové našli v pouštní oblasti Ocucaje na jihu Peru zkamenělinu ptáka, který žil před deseti miliony let. Předek dnešních opeřenců měl rozpětí křídel až šest metrů a živil se převážně rybami.

Japonsko: globální oteplování neexistuje
Ve své poslední zprávě Japonská energetická komise znovu odmítla teorie, které tvrdí, že klimatické změny posledních desetiletí způsobil člověk. Vědci, jejichž názor je v rozporu se studiemi OSN, dokonce prohlásili, že globální oteplování již skončilo.

TECHNIKA

POHLED DO 21. STOLETÍ
e o připravlun ráci s e spo p v
Miniaturní přístroj, který v sobě skrývá nebývalé možnosti

Nebezpečí
IGOR MAHAL

moderních technologií
Naše planeta se nachází v epoše globálních a demografických změn a prudkého rozvoje technologií. A není vůbec vyloučeno, že v nedaleké budoucnosti budeme svědky proměny samotné civilizace

M

VÍTE ŽE?
Moorův zákon říká, že za stejnou cenu si lze každé dva roky koupit dvojnásobně výkonný počítač. Této zákonitosti ve vývoji integrovaných obvodů si v roce 1965 všiml zakladatel společnosti Intel Gordon E. Moore. Zákon platí již sto let a předpokládá se, že ještě dlouho platit bude.

noho seriózních vědců se k prognózám budoucnosti staví značně skepticky. Není divu, v minulosti se totiž již mnohokrát stalo, že se vývoj společnosti vydal zcela jiným směrem, než se čekalo. Z křišťálové koule sice věštit nikdo neumí, přesto se i my pustíme na tenký led futurologie a zkusíme předpovědět několik velkých nebezpečí, kterým v budoucnu lidstvo může čelit. Ačkoliv se tyto hrozby nezdají být příliš reálné, na lehkou váhu bychom je rozhodně brát neměli.

Dokáže léčit i zabíjet
Značné nebezpečí pro budoucnost lidstva představují nanotechnologie (jeden nanometr je přibližně tisícina tloušťky lidského vlasu). Na úrovni molekul je totiž možné vytvářet takřka cokoliv. Například proslulý vědec a futurista Ray Kurzweil tvrdí, že za pár let budou tyto technologie v životě lidí hrát obrovskou roli. Dnes představují značné lákadlo především pro zdravotnictví, v budoucnu se budou využívat při léčbě různorodých virů a bakterií, opravovat chyby ve struktuře DNA, léčit rakovinotvorné buňky a brzdit proces stárnutí.

SLOVNÍČEK
Turingův test – pokus, který má za cíl prověřit, jestli se nějaký systém umělé inteligence opravdu chová inteligentně. Jelikož je inteligence pojem, který lze jen těžko definovat a testovat, používá Turingův test porovnání s člověkem. Jde o základní měřítko schopností uměle inteligence. Kyborg (kybernetický organismus) je lidská bytost, která je vylepšena o mechanické či elektronické součástky. Součástky jsou obvykle nesnímatelné a jejich zavádění se provádí pomocí chirurgického zákroku. Kyborg se od robota odlišuje tím, že se vždy skládá z organické části, která plní nezbytné životní funkce. Technicky vzato je kyborgem i člověk s endoprotézou či kardiostimulátorem.

Nanotechnologie se ale dá snadno zneužít, což může dokonce ohrozit naši existenci. Největším nebezpečím revoluční technologie je její schopnost vytvářet vlastní kopie (replikace), chyba v programu či mírná mutace tak může způsobit ztrátu kontroly nad miniaturním strojem, který dokáže hýbat i atomy. Za pouhých deset hodin jeden nekontrolovatelný nanorobot přitom dokáže vytvořit dalších 68 miliard potomků. Vědci se tedy snaží vyvinout vhodný „imunitní systém“, který v budoucnu dokáže nebezpečí nanotechnologie eliminovat. Vizionáři-optimisté vidí budoucnost člověka v transhumanismu (viz Nadčlověk) a v umělé inteligenci, která se skrývá ve speciálních počítačových programech. První krůčky k postupné kyborgizaci člověka jsme přitom udělali již před časem, jenom si to dnes neuvědomujeme. Například v medicíně

se již několik let používají různorodé elektronické přístroje, kardiostimulátory, implantáty a protézy, což výrazně usnadňuje život mnoha lidem. Vědci ale upozorňují, že za několik desetiletí nás naše vlastní výtvory mohou ohrozit a přímému střetu s vyspělou technologií se lidstvo nevyhne.

Útok umělé inteligence
Již koncem první poloviny 21. století výkon počítačů překoná schopnosti lidského mozku. Poté nastane tzv. Technologická singularita (neboli zlomový bod technologického výzkumu), tedy zrod nadlidské umělé inteligence. Tento jev ovšem pro lidstvo představuje značné nebezpečí, protože umělá inteligence
FOTO: Shutterstock, langl.gov, lis.epfl.ch

Včelí vojáci
Nemalou hrozbu přinesou technické objevy umožňující vývoj dokonalejších zbraní. Přežití lidstva tak bude značně závislé i na účinné obraně před válkami a globálním terorismem. Vědci se proto dnes snaží zdokonalit zařízení, která se používají při letištních kontrolách a na hraničních přechodech. Například v amerických laboratořích Los Alamos se pracuje na speciálním systému na hledání výbušnin, jenž využívá špičkových letců ze světa hmyzu – včel. Hmyzí jednotka má několik výhod: její výcvik není náročný, je schopná rychlé reprodukce, díky svým rozměrům se dostane i do těžko dostupných míst a živit včely je dosti levnou záležitostí. Navíc čidlo včely je stejně účinné jako psí čumák. Výcvikový proces bude začínat shromažďováním včel z kolonií, ty pak budou vystaveny vůni trhavin (TNT, C4 a jiných) a za odměnu dostanou „okřídlení vojáci“ sladkou směs, kterou včely zbožňují. Hlava hmyzího vojáka bude vybavena speciální minikamerou sledující podezřelé okolí. Vědci ale nevyužívají pouze živých včel. Například v laboratořích Micro-Robotic na Harvardské univerzitě pracují na vývoji miniaturního robota, který bude umět létat. Experti si na pomoc přizvali i biology, kteří pomáhají vylepšovat letecké schopnosti těchto strojů. Roboti budou vyrobeni z karbonových vláken a budou lehčí než běžný hmyz. Uplatnit by se měli při prohledávání trosek a své využití najdou i ve vesmíru.

72

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

krátce

Účinný lék na ptačí chřipku
Nizozemští vědci objevili protilátku CR621, která by měla zastavit nejen obyčejnou chřipku, ale i virus ptačí chřipky H5N1. Protilátka, která se vyskytuje v proteinu imunitního systému, potlačuje většinu chřipkových virů kromě viru H3N2.

Páchnoucí plyn místo Viagry

Sirovodík H2S, tedy zápach, který doprovází nadýmání nebo je charakteristický pro zkažená vejce, by mohl pomoci při erektilní dysfunkci. Italští vědci na pokusech s hlodavci zjistili, že páchnoucí plyn dokáže vyvolávat erekci.

POHLED DO 21. STOLETÍ
co všechno dokážou inteligentní stroje, které budou schopné organizace a jimž lidské hodnoty budou lhostejné.

TECHNIKA

Nadčlověk
Transhumanismus, někdy též označovaný jako >H nebo H+, je mezinárodní hnutí, které věří ve zlepšení podmínek lidského života využitím rozumových schopností, jež pomocí technologie potlačí proces stárnutí a výrazně zlepší intelektové, fyzické a psychologické schopnosti lidí. Hnutí se také zabývá potenciálními riziky, která jsou spojená s novými technologiemi. Termín „transhumanismus“ byl použit již v roce 1957, dnešní význam ale získal v 80. letech, kdy se v USA začala organizovat skupina vědců a umělců se zájmem o budoucnost člověka. Kvůli myšlence, že se lidé jednou přemění v bytosti s lepšími schopnostmi (postlidé), se transhumanismus označuje jako „posthumanismus“.

Roboti-samouci
Doba, kdy stroje překonají své tvůrce, je velmi blízko. Hod Lipson z americké Cornellovy univerzity nedávno představil robota, který dokáže myslet a reagovat na různé situace, aniž by k tomu byl naprogramován. Lipson je uznávaným odborníkem v oblasti zvané „evoluční robotika“, která vychází z evoluce organismů. Mozek a orgány robotů se vyvíjejí stejně jako biologické organismy. Již před lety se vědcům z této univerzity povedlo vyrobit deseticentimetrového robota, který je schopen replikace, byť v dosti zjednodušené podobě. Minirobot dokáže sbírat a spojovat jednotlivé kostky, čímž sestaví nového robota. Šlo o první důkaz, že mechanická sebereprodukce není pouhou fikcí. Bez naprogramování se například robot naučil chodit. Projekt Starfish představuje robota, který se učí, pohybuje končetinami a vytváří vlastní „image“. Ačkoliv má ke skutečné „replikaci“ ještě hodně daleko, jistá opatrnost

bude schopná vytvářet inteligentnější systémy, než je sama, a člověk pak tyto změny dokáže jen stěží ovlivnit. V oblasti elektroniky, výpočetní techniky a robotiky lidstvo takřka s každým dnem dosahuje nových milníků. A dnešní pokrok není zdaleka u konce. Je tedy na místě obava, že nás naše vlastní vynálezy jednou ohrozí. Nick Bostrom z univerzity v Oxfordu vidí hlavní hrozbu v pokročilých strojích, jejichž inteligence lidskou mnohonásobně překoná. Stroje ze vzdálené budoucnosti si většina z nás představuje jako terminátory třímající v rukou obří kulomety. Skutečnou podobu budoucích robotů však lze dnes jen těžko přesně předvídat. Roboti se jednou rozhodnou, že lidstvo už nepotřebují, a my jim v tom jen těžko dokážeme zabránit. To, co dnes vypadá tak roztomile, nás jednou může zničit – alespoň takto pesimisticky vidí budoucnost profesor Bostrom. Jak se zdá, nejde o pouhý výmysl paranoidních vědců. Umělá inteligence člověka v mnoha oblastech již poráží: počítače nás předčí v rychlosti zpracování dat a mají mnohem větší paměť. Nepotrvá dlouho a budeme překonáni i v dalších směrech. Člověk je dnes „pánem všeho tvorstva“ díky své inteligenci – rozum nám umožňuje neustále se zdokonalovat a vymýšlet nové technologie, díky kterým překonáváme i nepřekonatelné. Pokud ale stroje překonají lidskou inteligenci, chopí se jednou kontroly i nad našimi životy? Je dosti pravděpodobné, že stroje budou časem schopné využít své vynalézavosti a rychle rozvíjet nové technologie a moderní zbraně. Dnes můžeme jen fantazírovat,

Za pouhých deset hodin dokáže jeden nekontrolovatelný nanorobot vytvořit 68 miliard potomků
je na místě. Robot totiž svým chováním vědce značně překvapil. Profesor Kevin Warwick z univerzity v Readingu předpovídá budoucnost, ve které dojde k propojení člověka a stroje. Budoucnost představují biologické organismy v robotickém těle nebo umělá inteligence zabudovaná v lidském organismu. Tento „vylepšený“ člověk bude nejen mnohem silnější a odolnější, ale zlepší se i jeho inteligence. Warwick upozorňuje, že vývoj špatným směrem pro nás může mít fatální důsledky, roboti podle něj lidstvu budou dominovat už za 20 nebo 30 let. lit. USA ani Rusko samozřejmě nezůstávají pozadu – američtí vědci pracují na výkonných štítech, které budou chránit mikroprocesory v satelitech. Důležitou úlohu budou hrát i zařízení rušící komunikační signál či kamerové systémy, které budou hledat i hlídat nepřátelské družice. Jak se zdá, budoucnost je plná hrozeb. Osudu sice poroučet nemůžeme, svou budoucnost však máme z velké části ve svých rukou.

VÍTE ŽE?
Další vize budoucnosti vám představí Discovery Channel v seriálu Svět budoucnosti od 6. března 2009.

Hvězdné války
Hrozbu, vyplývající z prudkého technického rozvoje, pro lidstvo představují i tzv. „hvězdné války“, neboli souboje světových velmocí nad kontrolou oběžné dráhy Země. Nebezpečí spočívá především v satelitech, a to jak komerčních, tak i těch vojenských. Právě družice se jednou mohou stát příčinou válek, neboť plní významné úkoly, ačkoliv nejsou nijak chráněné. Největší uplatnění mají v armádě, kde slouží k výzvědným účelům. Čína již delší dobu testuje zbraně na zničení satelitů, vlastní nefunkční družici se jí dokonce před rokem povedlo sestře-

Tento robot byl vyvíjen podle evolučních principů, stejně jako člověk se dokáže učit novým věcem
4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

73

PŘÍRODA

OBRAZEM

FOTO: National Science Foundation STRANU PŘIPRAVILA: Kateřina Sedláková Droščínová

ŘÍ
Podzemní bagr
Krtek často neodpovídá našim obvyklým představám – děti při spatření jeho skutečné podoby zažívají zklamání a dospělí bývají přesvědčeni, že krtek je slepý. Není tomu tak – tento drobný savec oči má a dokáže jimi vnímat své okolí, i když to tak ani na fotografii nevypadá. Asi milimetrová očka jsou dobře skryta za chlupy, stejně jako uši, které jsou jen malými výstupky v kůži. Díky dokonalému přizpůsobení těla krtkovi pod zemí, kde převážně žije, nic nechybí. Obytné i tzv. okružní chodby v hloubce desítek centimetrů pod zemí snadno vyhrabe předními svalnatými tlapkami, které jsou šikovně vyvrácené a opatřené deseti „prsty“ se silnými drápky. Zadní nohy jsou menší, asi dvanáct centimetrů dlouhé tělo zakončuje dva až čtyři centimetry dlouhý ocas. Pomocí sluchu a čichu snadno odhalí oblíbenou kořist – hmyz a jeho larvy, ještěrky, ale i žáby a myši – a vyhrabe ji ostrým rypákem. Opatřuje si dokonce i zásoby na horší časy – skladuje žížaly, které ochromuje kousnutím do nervového centra.
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

74

4/2009

ZACHRÁNĚNÉ DRUHY

ČLOVĚK V PŘÍRODĚ

PŘÍRODA

Mořský plachetník
Stranu připravila: Zuzana Teličková

J

Albatrosi jsou stále ohroženi ztrátou přirozeného prostředí a obnovu populace ztěžuje jejich pomalé rozmnožování. Kladou jediné vejce, na kterém sedí tři měsíce, o mládě se pak často starají až do jeho devíti měsíců

iž několik let vědci upozorňovali na nevhodnost rybářských praktik, ohrožujících životy albatrosů. Osmnácti z dvaadvaceti druhů hrozilo vyhynutí a čtyři druhy již byly zapsány jako kriticky ohrožené na seznam mezinárodního sdružení pro ochranu ptáků BirdLife International. Problémem byl zejména způsob lovu, při kterém rybáři házejí z lodí háčky s návnadou. Albatrosi se na návnadu vrhnou a často spolknou i háček, který je stáhne pod vodu. Tímto způsobem ročně zahynulo asi 100 000 albatrosů. Velké ztráty ve spojení s pomalým reprodukčním cyklem ptáků, kteří se sice dožívají až šedesáti let, ale vychovají pouze jedno mládě za rok, posunul albatrosy až na hranici vyhynutí. Nyní však ochránci přírody oslavují úspěch. Byl totiž vytvořen projekt spojující vládní orgány, ekologické organizace a rybáře, který si vzal za cíl zavést nové techniky lovu. Šlo především o jednoduchá a nepříliš nákladná opatření, jako je zatížení návnady, takže zmizí pod vodou dřív, než ji ptáci zaregistrují, a barvení této ná-

vnady namodro, aby ve vodě nebyla dobře vidět. Na záď lodí byly navíc umístěny jasně růžové parní kotle, jichž se ptáci bojí, a rybářské posádky začaly lovit v noci, kdy jsou albatrosi méně aktivní. Tyto změny stačily k tomu, aby v porovnání s rokem 2007 klesl počet uhynulých albatrosů o 85 procent. Spolupracovníci projektu strávili mnoho času s jednotlivými rybáři, z nichž většina projevila ve vlastním zájmu ochotu spolupracovat. V případě dalšího poklesu počtu albatrosů by jim totiž hrozil zákaz lovu. Projekt mimo jiné ukázal, že se při záchraně živočišného druhu vyplatí pozitivně laděná spolupráce s lidmi, kteří mají na přežití zvířat největší vliv. Osvětlení problému a osobní kontakt mají daleko lepší výsledky než prosté vyhrožování a pokuty.

Mapa zobrazuje oblast výskytu albatrosů

FOTO: www.birdwatchersdigest.com, U.S. Fish and Wildlife

VYTLAČENÍ PŘISTĚHOVALCI

Mizející ráj
ouostroví Galapágy, které leží ve východní části Tichého oceánu asi 1 000 km západně od Ekvádoru, patří z ekologického hlediska k významným oblastem. Žije tu totiž množství endemických živočichů a rostlin – nenajdeme je tedy nikde jinde na světě. Patří mezi ně leguáni, obří želvy, hadi, tučňáci, lachtani, mnoho vzácných ptáků a také zástupců flóry. Před zavedením přísných pravidel, která na ostrovech v současné době vládnou, sem ovšem bylo zavlečeno tolik nepůvodních druhů, že dnes představují větší procento veškeré flóry a fauny než druhy původní. Počet původních rostlin klesl na 500, cizích druhů tu však najdeme víc než 700. Také hmyz a savci jsou vytlačováni rychle se rozmnožujícími vetřelci. Mezi nejnebezpečnější z nich patří psi, kočky, kozy, osli, krávy, prasata, drůbež, ale také mravenci, švábi a někteří parazité. Dovezená zvířata spásají vegetaci, ničí hnízda vzácných ptáků a želv, loví jejich mláďata, rozrývají půdu a soutěží s domácími živočichy o vodní zdroje, kterých je na Galapágách pomálu. Nejničivější rostliny, jež ohrožují rozmanitost galapážské flóry, jsou pak balsové stromy, chinovníky, citrusy, ostružiníky, avokádo, guava a tzv. slonní

S

tráva. Mořští živočichové vymírají především v důsledku ilegálního rybolovu a častou obětí pytláků se stávají i lachtani. Turisté, přijíždějící na ostrovy obdivovat přírodní rarity, zdejšímu prostředí také příliš neprospívají a jejich zvyšující se počet je přímo úměrný množství ubývajících druhů. S podobným problémem se nepotýkají ochránci přírody jen na Galapágách. Bojovat za uhájení původních živočichů a rostlin musí dnes již i v Evropě, jejíž příroda je ohrožena asi 15 procenty cizích, zejména tropických druhů.

Snahy chránit unikátní přírodu na Galapágách začaly již v roce 1934. V roce 1959 prohlásila ekvádorská vláda 97,5 % souostroví za národní park a roku 1986 bylo 70 000 km² okolního oceánu zapsáno mezi přírodní rezervace. Od roku 1978 jsou Galapágy zapsány na Seznam světového dědictví UNESCO.

FOTO: visibleearth.nasa.gov, Shutterstock

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

75

krátce e

Brněnský patent
Vědci z Masarykovy univerzity ve spolupráci s jihokorejskými kolegy genetickými zásahy vyšlechtili rostliny se zvýšenou produkcí biomasy. Metoda je vhodná k rychlejší výrobě biomasy a své uplatnění zřejmě najde i v potravinářství a farmacii.

Letadla padají častěji
Podle Mezinárodní asociace pro leteckou dopravu (IATA) se počet leteckých neštěstí v roce 2008 oproti předchozímu roku zvýšil o 9 %, celkem jich bylo zaznamenáno 109. Počet nehod, které si vyžádaly lidské oběti, vzrostl z 20 na 23. Ze zprávy také vyplývá, že se snížil počet obětí.

PŘÍRODA ROZHOVOR: NÁSLEDKY INDONÉSKÉ KATASTROFY
FOTO: Miroslav Nožina, organizace Taloe

Ráj po čtyřech

letech pekla
KATEŘINA SEDLÁKOVÁ DROŠČÍNOVÁ

O vánočních svátcích roku 2004 zasáhla indonéský ostrov Sumatra ničivá vlna tsunami. Nechala za sebou zpustošenou krajinu a 230 tisíc zmařených lidských životů. O dosud nezhojených jizvách Sumatry jsme si povídali s etnologem Miroslavem Nožinou, který se do oblasti vydal začátkem tohoto roku
že je třeba dále pomáhat ve stabilizaci ekonomiky i v sociální sféře. Že je třeba dát lidem životní perspektivu. Jednou z mála organizací, která toto pochopila a v Ačehu se dále angažuje, je česká organizace Charita. V Ačehu odvádí spoustu dobré práce jak v oblastech postižených tsunami, tak i v horách, kde se lidé potýkají s následky vleklé války. je nakrátko zkusí a pak se raději vrátí k tradičnímu způsobu obživy, který je sice méně výnosný, ale více jim vyhovuje. Řada zahraničních organizací také přišla do Ačehu s rozvojovými projekty, pak

KDO JE?
PhDr. Miroslav Nožina (1962) vystudoval etnologii na Filozofické fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. Poté působil v Orientálním ústavu ČSAV a jako novinář s aktivitami v západní Evropě, bývalých zemích Sovětského svazu, Asii a USA. Od roku 1991 je zaměstnán jako výzkumný pracovník v Ústavu mezinárodních vztahů v Praze. Má za sebou množství zahraničních pobytů, stáží a několik expedic zejména v oblasti Asie, ale také v Africe a Jižní Americe. Publikoval již několik knih se zaměřením především na etnika jihovýchodní Asie a obchod s drogami, například Kambodžský poutník, Cesty za opiem, Koza, která žere hady, Svět drog v Čechách, Mezinárodní organizovaný zločin v ČR, Dějiny Kambodže, Siam Undiscovered, Royal Ties.

Mladé muslimky při modlitbě v Banda Ačehu

SLOVNÍČEK
PTWC (Pacific Tsunami Warning Center) je mezinárodní program pro předpověď tsunami. Byl zřízen v roce 1948 v důsledku velké frekvence výskytu tsunami v Tichém oceánu. Do jednoho z nejlepších systémů v oblasti prevence přírodních katastrof je zapojena většina zemí s tichomořským pobřežím.

S jakými problémy se dnes místní lidé potýkají nejvíce? Nejhůře zasažená provincie Ačeh se potýká s celou řadou problémů, a to nejen v souvislosti s tsunami, ale i v souvislosti s nedávno ukončeným konfliktem, který zde zuřil více jak tři desítky let. Zdá se, že prvotní materiální škody, způsobené tsunami, se podařilo zvládnout. Humanitární pomoc mezinárodního společenství byla rychlá a vydatná, bohužel koncipovaná pouze jako krátkodobá pomoc bez dlouhodobějších plánů na ekonomický rozvoj oblasti. Místní slabá ekonomika se na ni nastavila. To v souvislosti s ukončováním humanitárních projektů přináší obyvatelům Ačehu četné obtíže. Dalším problémem jsou přetrvávající traumata z tsunami a války, ztráty příbuzných a přátel. Uvědomte si, že v Ačehu zemřelo 170 000 lidí. Zdejší lidé o těchto věcech neradi hovoří, přesto cítíte, jak je katastrofa hluboce poznamenala. Potřeba pomoci místním obyvatelům tedy přetrvává. Působí zde ještě nějaké humanitární organizace? Problémem v Ačehu dnes je, že většina mezinárodních organizací odchází. Jenom malá část z nich si uvědomila, že zde nejde pouze o prvotní humanitární pomoc, ale

Máte pocit, že by se postižená oblast po tsunami vylidnila, tedy že by se lidé ve větší míře stěhovali do vnitrozemí? Pravdou je spíše opak. Rekonstrukce postižených oblastí sponzorovaná z mezinárodních fondů poskytla místním obyvatelům mnoho nových pracovních příležitostí, které doposud v Ačehu chyběly. To přilákalo na severozápadní pobřeží Sumatry lidi jak z vnitrozemí, tak i z jiných indonéských ostrovů. Někteří začali ironicky přezdívat pás postižený tsunami „Zlaté pobřeží“. Většina prostředků na rozvoj směřovala sem, zatímco vnitrozemí zůstávalo stále chudé. To dnes způsobuje sociální nerovnost a také řevnivost mezi obyvateli pobřeží a vnitrozemí. Mají místní lidé odvahu začínat i s investicemi do něčeho nového, například pouštějí se do podnikání, nebo se jen snaží obnovit nezbytné minimum? Tsunami přišlo před čtyřmi roky. V prvním období po katastrofě se skutečně jednalo o zajištění nezbytného životního minima. Toto období se podařilo úspěšně překonat. Dnes jde ale hlavně o to, aby lidé získali nové životní perspektivy a stabilní zdroje obživy. To už je složitější problém. Ačežané nejsou velcí podnikatelé a často také přistupují k novým věcem s nedůvěrou. Případně

76

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

krátce

Marihuana jako státní nepřítel č. 1
Britská vláda zintenzivnila svůj boj s marihuanou – spustila rozsáhlou reklamní kampaň, která varuje teenagery před škodlivým vlivem této drogy. Kampaň upozorňuje především na rizika spojená se ztrátou paměti či s paranoiu.

Protipirátský koridor

Po několikaletém nátlaku světového společenství se somálské úřady začaly problematikou pirátství vážně zabývat. Nová vláda hodlá vytvořit speciální bezpečnostní koridor v somálských teritoriálních vodách. Obchodní lodě poplují ve větších skupinách za doprovodu armádních plavidel.

ROZHOVOR: NÁSLEDKY INDONÉSKÉ KATASTROFY
se ale ukázalo, že pro ně nejsou podmínky – semena kávovníků dovezená z Jávy se v ačežských podmínkách neujala, o vyrobené zboží nebyl zájem, Američané postavili na západním pobřeží nesmyslnou dálnici a podobně. To nedůvěru lidí k novým věcem dále prohloubilo. Jednou z hlavních oblastí příjmu místních před katastrofou byl rybářský průmysl. Podařilo se jej obnovit? V zásadě ano. Rybáři díky mezinárodní pomoci často rychle získávali náhradu za své rozbité čluny a rybářské náčiní. Návrat k tradičnímu rybaření byl pro ně relativně snadný. Problém ale je, že ani bohaté pobřežní vody Sumatry nejsou nevyčerpatelné a ekologický tlak se zde stále zvětšuje. Je proto třeba hledat náhrady extenzivního způsobu lovu. Česká Charita přišla s projektem tzv. keramb, plovoucích sádek, v nichž vesničané chovají ryby na prodej. Je to poměrně jednoduchý projekt, který zdejším podmínkám vyhovuje. I když není bez problémů, dává místním lidem ekonomickou perspektivu. Dnes ho napodobují i další organizace. Katastrofa poničila ekosystémy korálových útesů, pralesních porostů a ohrozila mnoho mořských živočichů a rostlin. Daří se dnes poškozené ekosystémy obnovit? S nárazem tsunami zmizely celé kusy mořského pobřeží, ostrovy byly zbaveny zvířat a vegetace, byly rozbity korálové útesy, odplaven písek z mořských pláží. Například ostrov Raja se rozpadl na tři části. Mnohé je nenávratně ztraceno a potrvá desetiletí, než se některé ekosystémy alespoň zčásti obnoví. Tropická příroda je ale vitální a už čtyři roky po tsunami je vidět, že se na pobřeží Sumatry život zase vrací. Přínosné v tomto ohledu jsou projekty na obnovu mangrovových porostů, které chránily pobřeží před odplavováním půdy a hostily unikátní druhy zvířat. Angažují se v nich i Češi. Co je hlavní příčinou toho, že se na místo příliš nevracejí turisté – dosud neobnovená rekreační zařízení, nebo psychologické důvody? Obojí. Přitom třeba ostrov Sabang je svými přírodními podmínkami zcela srovnatelný s indonéským ostrovem Bali či thajským Krabi, známými jako turistické ráje. Určitým problémem je, že v Ačehu je dnes zavedeno islámské právo – to znamená zákaz alkoholu, zákaz „obnažování“ a podobně. I když prosazování šaríji se v poslední době zmírnilo, mnoho turistů hledajících místo k dovolené, kde by si mohli užít a relaxovat, to odrazuje. Na druhé straně jsou ale Ačežané velice příjemní a Ačeh má návštěvníkovi mnohé co nabídnout. Změnilo se něco v oblasti ochrany nebo prevence tsunami v Indickém oceánu? Například ve zřízení předpovědní nebo varovné služby podobné pacifické PTWC? V Indickém a Tichém oceánu dnes vzniká rozsáhlý systém včasného varování. Zatím je do něj zapojeno kolem tří desítek zemí. Velké národní monitorovací centrum, které je do něj zapojeno, bylo před časem otevřeno v Austrálii. Stálo 46 milionů amerických dolarů. Do systému je zapojena také Indonésie. V roce 2004 chyběla i osvěta místních – jsou dnes lidé více připraveni na možnost dalších přírodních katastrof? Jedním z hlavních problémů v roce 2004 bylo, že lidé nebyli informováni o projevech, které tsunami předcházejí, jako je rychlý ústup vody či hromadné odlety ptá-

PŘÍRODA

ÚDER VODNÍHO OBRA
Vlna tsunami, která se zvedla 26. prosince 2004 v Indickém oceánu, způsobila asi největší přírodní katastrofu moderní historie. Příčinou bylo zemětřesení o síle přesahující 9 stupňů Richterovy škály, s ohniskem 30 km pod hladinou moře, které pohnulo mořským dnem západně od ostrova Sumatra v délce asi 1 200 km. Za normálních podmínek se Indicko-australská oceánská deska pohybuje zhruba 6 cm za rok, přičemž se pomalu podsouvá pod desku Pacifickou. Nyní se ale deska náhle posunula ve zlomové zóně o 30 m, což uvedlo do pohybu obrovskou masu vody o objemu 30 km3. Následkem byla tsunami o výšce asi 60 cm, v přímořských mělkých oblastech však vlna vyrostla až do 30 m. Jak je ukázáno na mapě, postiženými nebyly pouze oblasti v Indickém oceánu, ale i některé africké země, účinky tsunami byly dokonce pozorovány i na pobřeží Jižní Ameriky nebo v Arktidě. Zhruba 230 tisíc lidí přišlo o život, více než milion o střechu nad hlavou.
Bangladéš

Indie

Barma

Thajsko Somálsko Keňa Indonésie Tanzánie Srí Lanka Malajsie

Madagaskar

Republika Jižní Afrika

Mapa zobrazuje ohnisko zemětřesení a hlavní zasažené země

Postižené oblasti dnes nejvíc trápí přetrvávající traumata z tsunami a odchod humanitárních organizací
ků na pevninu. Díky přesunům obyvatel se povědomí o hrozbě tsunami také vytratilo z kolektivní paměti. Proto byly ztráty na lidských životech na severozápadním pobřeží tak vysoké. Naproti tomu na ostrově Simeleue zahynulo pouhých sedm lidí. Zdejší lidé se příliš nestěhují a po generace se zde předávalo vyprávění o lokální vlně tsunami, kterou ostrov zažil v roce 1907, tedy před téměř sto lety, a o jejích příznacích. Lidé potom na hrozbu přírodní pohromy reagovali a byli schopni včas utéct do bezpečí na výše položená místa. Nebezpečí nové vlny si je dnes vědom každý a probíhá zde i poměrně rozsáhlá osvěta. Vědci tvrdí, že nejpozději do 100 let přijde tsunami, která bude ještě ničivější než ta v roce 2004. Lidé se zde musí naučit s tímto vědomím žít.
Sumatra v roce 2004: odstraňování škod a obětí v Banda Ačehu a rybářská loď vynesená z moře do centra města

4/2009

77

svvlajk ět y a

Lev na vlajce Srí Lanky
Vlajky současných států málo zobrazují zvířata, protože vývojový trend směřoval u všech těchto symbolů k jednoduchosti. Dokonce ani lev, který je klasickým heraldickým symbolem, se na vlajkách téměř nezachoval. Jako dominantní motiv je k vidění pouze na vlajce Srí Lanky (dřívější Cejlon). Po získání

nezávislosti v roce 1948 bylo potřeba zvolit nový státní symbol. Dočasně byl používán pouze zlatý lev s mečem na červeném podkladě, kvůli čemuž se ale vlajka nelíbila muslimským a tamilským minoritám. Proto byl v roce 1951 přidán zelený (muslimský) a oranžový (tamilský) pruh. Ještě později byly do rohů vlajky dokresleny čtyři listy fíkovníku – stromu, pod nímž dosáhl osvícení Buddha.

PŘÍRODA KROKODÝL MOŘSKÝ OBRAZEM

Gigant v ohrožení
Některé nepodložené zprávy hovoří o tom, že největší současný plaz, krokodýl mořský, dosahoval délky až deseti metrů. I přesto, že doložená délka činí jen něco přes šest metrů, stále budí tento plaz obrovský respekt
Dvoustranu připravil Vladimír Socha

Krokodýl mořský (Crocodylus porosus) je největším ze žijících krokodýlů i plazů. Rekordně velkým jedincem s řádnou dokumentací byl samec, jehož délka činila 6,3 m a hmotnost zřejmě přesáhla 1 200 kg. Existují však neověřené údaje o ještě podstatně větších exemplářích. Například v roce 1957 byl v australském Queenslandu uloven krokodýl o údajné délce 8,6 metru. Ještě o 119 let dříve však byl podle některých informací uloven v Bengálském zálivu dokonce více než dvoutunový, deset metrů dlouhý jedinec. Existuje ještě množství dalších svědectví o spatření více než sedmimetrových krokodýlů, ta jsou však vesměs neověřená a zřejmě také nepravdivá

78

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTO: Shutterstock, Wikipedia, www.flickr.com

m česk ěs á ta

Chudý znak Brna
Oproti mnoha bohatým městským znakům, které jsou k vidění v rámci České republiky, působí brněnský znak s horizontálními červenými a bílými pruhy snad až nehistoricky stroze. Pravdou však je, že v této podobě existuje už od roku 1315. V novodobé historii se k jedné z jeho starších

verzí vrátila nacistická správa města Brna, ale po osvobození v roce 1945 tehdejší Ústřední národní výbor opět ustanovil znak jako oficiální v té podobě, v níž jej známe dnes. Bílé a červené pruhy jsou symbolickým zobrazením soutoku řek Svratky a Svitavy, na nichž Brno kdysi vzniklo. Protože oba toky nejsou stejně mohutné, je horní bílý pruh (znázorňující Svitavu) poloviční oproti zbývajícím polím.

KROKODÝL MOŘSKÝ OBRAZEM PŘÍRODA

Stejně jako mnoho jiných velkých a člověku potencionálně nebezpečných živočichů je i krokodýl mořský na mnoha místech svého někdejšího rozšíření ohroženým druhem. Dlouho byl loven také pro svou kůži, ze které se vyrábí luxusní boty a kabelky. Dříve se krokodýl mořský vyskytoval na rozsáhlém území v jihovýchodní Asii, severní Austrálii a přiléhajících mořských plochách. Dnes jsou však jeho populace silně zdecimované a například v Thajsku, Vietnamu nebo Kambodži jsou pozorování obřího plaza tak řídká, že již byl pravděpodobně zcela vyhuben.

Indie

Indonésie

Austrálie

Krokodýl mořský je bezpochyby silným a nebezpečným predátorem, schopným skolit kořist až do velikosti buvola. Jeho loveckou strategií je často překvapivý výpad z vody a následná snaha stáhnout potenciální úlovek do vody. Platí, že čím větší je samotný krokodýl, tím větší je také druhové spektrum jeho kořisti. Nebezpečný může být i člověku, útoky tohoto druhu však v poslední době nejsou příliš časté. Na druhou stranu lze konstatovat, že pokud již dospělý krokodýl zaútočí, jde v drtivé většině o útok smrtelný

Krokodýli mořští tráví během vlhké tropické sezóny většinu času ve sladkovodních močálech a řekách. V sušších obdobích se však přesunují po proudu do ústí řek a někdy i daleko na otevřené moře. Tato mohutná zvířata velmi zuřivě bojují o teritorium, dominantní samci přitom zabírají nejvýhodnější úseky říčních toků

Zatímco na souši se příliš rychle pohybovat nedokážou, ve vodě mohou krokodýli mořští dosáhnout rychlosti až 29 km/h. To jim umožňuje především vlnící se svalnatý ocas; blány mezi prsty na zadních končetinách pro plavání velký význam nemají
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE 4/2009

79

KOLEM NÁS

HISTORIE TETOVÁNÍ
předmětech z Egypta dokazují, že tetování nebylo jen záležitostí žen, ale i mužů.
FOTO: www.hudsonvalley.org, www.vanishingtattoo.com, www.d.umn.edu

Kůže,

Císaři pro zábavu, císaři navzdory
Řekové přejali praktiku tetování od Peršanů, kteří jím označovali otroky a válečné zajatce. Někdy sice sloužilo jako tajná šifra mezi tábory ve válce, obecně však Řekové považovali dobrovolné tetování za znak barbarství. Také ve starém Římě najdeme o tetování dostatek záznamů. Lékař Aetius popisuje způsob tetování i jeho odstraňování a uvádí recept na tetovací inkoust. Mnoho římských autorů se o tetování zmiňuje ve svých spisech, z nichž se například dozvíme, že císař Kaligula nechal pro zábavu tetovat členy svého dvora. Také exportovaní římští otroci měli na čele nápis „daň zaplacena“ a na tvář zločinců se někdy tetovala přímo jejich provinění. Jakákoli nesmazatelná označení na obličeji však jednou provždy zakázal křesťanský římský císař Konstantin,

která mluví

Tetování je dnes vnímáno jako jeden z mnoha způsobů zdobení. Není tomu ovšem tak dávno, kdy permanentní kresby a nápisy na kůži označovaly výhradně lidi pohybující se na okraji společnosti

Tetování lovců lebek
Více než polovina původních obyvatel Tchajwanu praktikovala tetování jako součást své kultury. Lovci lebek Atayalové si nechávali na bradu dělat značku za každou ulovenou lebku. Pokud některý z nich získal více než pět hlav, mohl si nechat potetovat hruď nebo hřbet ruky. Velmi rozšířené bylo tetování sobodných atayalských chlapců a dívek na čele. Pouze dívky, které uměly tkát, si však mohly nechat tetovat tváře a ostatní části těla. Atayalové věřili, že pouze ženy, které umějí tkát, a muži, kteří jsou úspěšnými lovci lebek, mohou vstoupit do posmrtného života. Manželky vyráběly pro své muže síťové vaky na přenášení useknutých hlav. Tato zavazadla byla spolu s mačetami největším bohatstvím mužů. Podle tradice žil duch atayalských předků právě v těchto zbraních, které se v kmeni přechovávaly po generace. Tetování prováděly ženy – šamanky. Tetovací nástroje vypadaly podobně jako kartáček na zuby se čtyřmi až šestnácti jehlami, uspořádanými do řad a připevněnými k dřevěné rukojeti dlouhé asi 15 cm. Dokud Atayalové neznali kov, používali trny z citrusovníků. Do jehel se ťukalo kouskem dřeva o průměru 2,5 cm. Jako barvivo sloužily většinou lampové saze, někdy se používaly také saze ze spálené borové pryskyřice.

ZUZANA TELIČKOVÁ

Zobrazení tetování domorodých obyvatel dnešní Argentiny v oblasti Gran Chaco (rok 1750)

dyž Kain ze žárlivosti zabil svého bratra Ábela, označil jej Bůh znamením, které hlásalo: „Já jsem ten, kdo spáchal neodčinitelný skutek, psanec a štvanec této země. Smrt by pro mě byla vysvobozením, ale nikdo na mě nesmí vztáhnout ruku, jinak jej čeká sedmeronásobný trest.“ Kainovo znamení bylo až do konce života jeho prokletím, současně mu však dávalo punc výjimečnosti a slávy, byť to byla sláva negativní. Šlo vlastně o první tetování na světě a jakýsi předobraz označování zločinců, s nímž se později setkáváme v Řecku, Římě i Asii. Tetováni byli také otroci a psanci a stejně jako v biblickém příběhu je jejich nesmazatelné značky zařazovaly mezi spodinu, které se slušní občané obloukem vyhnuli. Část společnosti jimi pohrdala a vyloučila je ze svého středu; ta druhá je ovšem s nadšením vítala mezi sebe.

K

Tetované egyptské mumie
Nejstarší nalezené tělo, na kterém jsou patrné známky tetování, je tzv. ledový muž Ötzi. Na jeho mumii, pocházející z let 3300 až 3200 př. n. l., bylo objeveno celkem 57 tetovacích značek. Podobná tetování najdeme na mnoha dalších mumiích nalezených na různých místech světa. Tato tajemná praktika byla pravděpodobně velmi rozšířena. Několik egyptských mumií ženského pohlaví, pocházejících přibližně z roku 2100 př. n. l., má na sobě tetování odpovídající zřejmě náboženským rituálům té doby či terapeutickým zákrokům, prováděným v době těhotenství. Tyto značky mají modročernou barvu a byly vytvořeny speciálními nástroji z rybích kostí, zasazenými do dřevěné ručky. Asi nejslavnější tetovanou mumií je krásná Amunet z Théb, kněžka bohyně Hathor, jež má na rukou a stehnech vytetovány linky a na břiše tečky, vytvářející geometrický obrazec. S podobným tetováním se setkáme u mumií tanečnic a příslušnic královských harémů. Vyobrazení na uměleckých

Atayalský lovec lebek s tetováním na bradě a na čele a dívka stejného kmene (kolem roku 1900)

80

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

HISTORIE TETOVÁNÍ KOLEM NÁS
setkal také na Havaji a Novém Zélandu, a ačkoli Angličané považovali domorodé obyvatelstvo z kolonií za barbarské primitivy, nechali si mnozí z nich brzy po veřejném předvedení Omaie udělat drobná tetování. Vlna nové módy vypukla poté, co waleský princ na veřejnosti odhalil svůj vytetovaný jeruzalémský kříž. Díky námořníkům se móda rozšířila i do Severní Ameriky, kde jí podlehla zvláště pracující třída, která viděla v tetování symbol svobodného ducha, dobrodružství a dalekých cest do exotických zemí. a hrubý. Podle Collinse mělo tělo sloužit jako plátno, na kterém se vytváří skutečné umění. Zatímco v ženském světě se do té doby nechávaly tetovat jen prostitutky a lesbičky, začaly nyní projevovat svůj zájem i ženy z lepší společnosti. Pokud dříve zatoužila některá z dam po permanentní ozdobě těla, musela přijít v doprovodu svého manžela a prokázat se oddacím listem. Teď už to nebylo třeba. V osmdesátých letech propukla tetovací móda naplno – vycházely specializované časopisy a začalo se mnohem více dbát na zdravotní předpisy. Dnes je tetování běžnou záležitostí a mnohé jeho formy se považují za umění. Existuje nepřeberné množství symbolů, vyobrazení a stylů, internetových komunit i klubů, sdružujících tetovací nadšence. Část společnosti sice stále

Japonský národ Ainu věřil, že tetování kolem rtů ochrání tělo před zlými duchy

vládnoucí ve 4. století n. l. Křesťanství mělo obecně na ústup od praktiky tetování velký vliv. Roku 487 jej zakázal papež Hadrián, ale mnozí křesťané se po dokončení pouti do Svaté země i nadále nechávali tetovat na památku. Ze západní kultury tetování vymizelo v 11. století po invazi Normanů do Británie a znovu se objevilo až v osmnáctém století.

Z cirkusů do kosmetických salonů
Vystavování tetovaných domorodců se brzy stalo oblíbenou atrakcí. Na konci devatenáctého století se však na poutích začali předvádět i běloši. Vznikly cirkusy,

Úpadek tradice
Zatímco na Západě se tetování vytrácelo, na Východě mělo tužší kořínek. Jako významná součást kultury původního obyvatelstva japonských ostrovů byly tetováním na obličeji označovány osoby, které mohly doprovázet mrtvé na jejich cestě do podsvětí. O této tradici máme důkazy v podobě pět tisíc let starých hliněných sošek se schematicky znázorněným tetováním, které byly nalezeny v hrobkách. Později však i tady dostalo tetování negativní význam, když se začalo uplatňovat jako druh trestu. Označovali se jím také příslušníci třídy nedotknutelných a postupem času se nechávali tetovat již jen lidé z nižších tříd, prostitutky a estrádní umělci.

Křesťanští římští císaři Konstantin a Hadrián tetování zakázali. Stejně se ale udrželo, a to i v rámci nejzapálenější křesťanské komunity
v nichž vystupovali potetovaní varietní umělci, jako byl Jean Babtiste Cabri, John Rutherford, James F. O´Connell, Irene La Bell či Betty Brodbent. Vlna podobných představení však odezněla a tetování se opět vrátilo tam, kam patřilo dříve: do čtvrtí pochybné pověsti. Přes pokles zájmu vynalezl roku 1891 Samuel O´Riley elektrický tetovací přístroj a otevřel si v New Yorku malý podnik. Tetování bylo díky nové technologii méně bolestivé, snazší a levnější a brzy se stalo symbolem patriotismu. Američané si kromě pověstných orlů nechali na tělo tetovat i národní slogany. Po unesení syna amerického národního hrdiny Charlese Lindbergha v roce 1932 nechalo mnoho rodičů tetovat své děti jako poznávací znamení v obavě před dalšími únosy. Ve 40. letech se pak tato forma zdobení pomalu začala prosazovat i v kosmetickém průmyslu. pohlíží na tetování kriticky a spojuje si jej podsvětím, vězni a motorkáři, ale mladší generace jej přijímá jako běžný způsob zdobení. Výhrady starších jim nevadí. Naopak – vždyť bezvýhradným přijetím široké společnosti by tetování ztratilo podstatnou část svého půvabu.

Indiánští králové v Londýně
V Anglii způsobil v roce 1710 velkou senzaci příjezd čtyř „indiánských králů“, reprezentujících pět národů konfederace Irokézů, která se rozkládala na území dnešního státu New York. Přepluli Velkou vodu, aby se setkali s královnou Annou v naději, že si zajistí vojenskou podporu proti nájezdnickým Francouzům a jejich indiánským spojencům, a aby požádali o misionáře. Londýn byl jejich návštěvou velmi vzrušen. Náčelníci byli uctěni jako praví králové, shlédli představení Shakespearova Macbetha, navštívili Královskou operu a turnaje v šermu. Díky jejich podobiznám, kterých bylo vytvořeno víc než třicet, dnes víme, jak vypadalo tetování Mohavků a Mohykánů. Obrazce byly nejprve nakresleny na kůži, která se pak pomocí jehly či ostré kosti propichovala do krve. Do ran se pak vtíraly rozdrcené uhlí či rumělka. Irokézské ženy podstupovaly tetování málokdy, a to jen jako léčebnou metodu při bolestech zubů nebo revmatizmu. Většinou si vystačily s vyobrazením olistěné větévky podél čelisti. Muži se naproti tomu dávali tetovat na znamení vítězství v bitvě či úspěšné válečné výpravy a na stehna si zaznamenávali počet zabitých nepřátel. Ostatní tetování na jejich těle byla totemického charakteru.

Symbol svobody
V době anglické kolonizace se tetování začalo v západní kultuře znovu objevovat. Anglický mořeplavec James Cook přivezl ze svých cest tahitského domorodce jménem Omai, kterého si přišly prohlédnout tisíce lidí. Cook byl prvním člověkem na západě, který použil tahitské slovo ta-tu nebo tatau, jež znamenalo „udeřit“ a které se do anglického jazyka oficiálně dostalo v roce 1777. Cook se s tradičním tetováním
inzerce

Tetování jako umění
Uměleckou formu tetování, pocházející z Japonska, přinesl na Západ až v sedmdesátých letech minulého století americký námořník Jerry Collins, jemuž „západní“ způsob připadal primitivní

T LÉ

O

U MOŘE

www.victoria-ck.cz; call centrum: 545 213 101

● ● ● ● ●
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

Letní pobytové zájezdy Zimní lyžařské zájezdy Poznávací zájezdy Turistika a cykloturistika Termální lázně
4/2009

81

HISTORIE BITVY A OSOBNOSTI

NEJSLAVNĚJŠÍ BITVY DĚJIN

Začátek pádu Perské říše
Bitva u řeky Gráníkos, která se odehrála v květnu roku 334 př. n. l., byla klíčovým střetnutím makedonsko-perských válek. Po dvou letech vládnutí a upevnění svého postavení v Řecku a Makedonii se mladičký král Alexandr Veliký rozhodl vpadnout na území Persie – nejmocnější říše tehdejšího světa. S armádou, která čítala 30 000 pěšáků a 5 000 jezdců, nejprve překročil u Sestu průliv Dardanely a poté se vydal na jih k řeckým obcím v Iónii. Ačkoliv se velitel perských vojsk Memnón přímému střetu snažil vyhnout, perští satrapové Malé Asie se rozhodli s makedon-

ŘEČTÍ ŽOLDNÉŘI PERSKÁ JÍZDA
GRÁNÍK

THESALSKÁ JÍZDA

FALANGA HYPASPISTI ALEXANDR A JEHO DRUŽINA BITVA U GRÁNÍKU
VELIKOST JEDNOTEK 0 500 1 000

skou armádou svést bitvu na břehu řeky Gráníkos. Perské vojsko tvořilo 10 000 pěšáků, 15 000 jezdců a 8 000 řeckých žoldnéřů. Vojáci byli rozmístěni na strmém kopci na západním břehu řeky, což mělo snížit bojovou sílu Makedonců. Blízkost moře zase měla zabránit pokusu o obejití perského postavení. Perská jízda byla rozestavena na nevhodném terénu a pěchota s řeckými hoplíty (pěšími bojovníky) byla umístěna v záloze, Alexandr tedy usoudil, že bitevní uspořádání nepřítele je pro jeho útok ideální. Makedonci započali bitvu krycím útokem částí jízdy a lehké pěchoty na levém křídle. Střed makedonské linie tvořila těžká pěchota s jízdou po obou křídlech. Napadené křídlo Peršané ihned posílili zálohami, čehož Alexandr využil a v klasické klínové formaci vnikl do středu perského vojska. Následoval protiútok oddílu jízdy, kterou tvořila perská šlechta. Mnoho perských velmožů bylo zabito. Makedonská jízda pak zleva zatlačila oslabené Peršany a vzniklou mezeru využila pěchota, která zaútočila na slabé perské pěšáky stojící v týlu linie. Rozpad střední části fronty vyvolal značnou paniku a masový úprk v řadách perské jízdy na křídlech. Nechráněná pěchota Peršanů se obrátila na útěk, při němž byli mnozí vojáci pobiti. Peršané ztratili kolem 1 000 jezdců a 3 000 pěšáků, 2 000 vojáků padlo do zajetí. Makedonci přišli o pouhých 100 až 200 mužů. -im

OSOBNOST MĚSÍCE

Dobyvatel a obnovitel římské říše
Dne 2. dubna roku 747 (uvádí se i rok 751) se narodil jeden z největších evropských vladařů Karel I. Veliký. Na franského krále byl korunován spolu se svým bratrem Karlomanem ještě za života jejich otce, krále Pippina III., vládu pak bratři převzali roku 768. Když Karloman zemřel, stal se Karel jediným vládcem franské říše. Proslavil se zejména jako válečník a dobyvatel. Za své vlády získal rozsáhlá území a franská říše se stala největší mocností západní Evropy. Kromě langobardského království dobyl Karel Veliký také území Sasů, část byzantského území v Itálii, pronikl na Pyrenejský poloostrov, zničil avarskou říši a usiloval i o nadvládu nad Slovany. Roku 800 byl papežem Lvem III. korunován na císaře, čímž byla na západě obnovena římská říše. Karel upevnil vnitřní strukturu říše, již chránil pohraničními markami obsazenými vojáky, kteří bránili útokům sousedních zemí. Podporoval zakládání škol a klášterů a jeho dvůr se stal střediskem rozvoje vědy a kultury (karolinská renesance). Jeden z rádců Karla Velikého, básník Einhard, sepsal po smrti krále jeho životopis nazvaný Vita Karoli Magni, který je považován za nejzralejší dílo karolinské renesance. Karel Veliký zemřel roku 814 a vládu ve franské říši převzal jeho syn Ludvík. Ostatky velkého panovníka jsou uloženy v katedrále v Cáchách, kterou Karel sám založil. Roku 1165 prohlásil kolínský arcibiskup Karla VeliPo vítězství nad Langobardy roku 774 si Karel Veliký s papežem Hadriánem přísahají věčnou věrnost a Karel jako kého za svatého. -zt „patricius Romanorum“ přebírá vojenskou ochranu Říma
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

82

4/2009

STRANU PŘIPRAVILI Igor Mahal a Zuzana Teličková

FOTO: Wikipedia, www.images.epilogue.net

KALENDÁRIUM R

H HISTORIE

Světová výročí v dubnu
STALO SE PŘED 1940 LETY
Dne 14. dubna 69 se u Bedriaka střetly armády císaře Othona a jeho odpůrce Vitellia. Othon si byl natolik jist vítězstvím, že se rozhodl nečekat na posily a zaútočil. To se mu stalo osudným. Jeho vojsko, vysílené celodenním pochodem, Vitelliově armádě podlehlo. Když se k Othonovi donesly zprávy o porážce, spáchal sebevraždu a na uvolněný trůn nastoupil Vitellius. Nový císař se však věnoval spíše hostinám a pitkám a jeho vláda neslibovala Římu nic dobrého. Již v prosinci téhož roku se jeho armáda rozpadla a Vitellius byl zavražděn.

VÝROČÍ MĚSÍCE

nik protestantizmu Vz

STALO SE PŘED 1130 LETY
Dne 10. dubna 879 nastoupil na královský trůn Ludvík III. a jeho bratr Karloman z dynastie Karlovců, synové západofranského krále Ludvíka II. a jeho první manželky Ansgardy. Bratři si vládu nad říší rozdělili – Ludvík vládl na severu a Karloman, jehož šlechta zprvu prosazovala za jediného krále, vládl Burgundsku a Akvitánii na jihu země. Ludvík však za tři roky zemřel na následky zranění po pádu z koně a vláda nad západofranskou říší byla sjednocena. Karloman zůstal na trůnu do roku 884, kdy nešťastnou náhodou zemřel při lovu. Zemi zdědil jeho nevlastní bratr Karel III., zvaný Tlustý.

STALO SE PŘED 320 LETY
Dne 11. dubna 1689 usedl na anglický trůn nizozemský šlechtic Vilém III. Oranžský spolu se svou ženou Marií II. Stuartovnou. Stalo se tak poté, co sesadil z trůnu svého tchána Jakuba II. Vilém III. ukončil mnohaleté spory panovníků s parlamentem tím, že vydal Listinu práv, rozšiřující pravomoci parlamentu. Tento zákon zakazoval panovníkovi zvyšovat daně či budovat armádu bez souhlasu parlamentu a jeho členům zajišťoval poslaneckou imunitu. Vilém III. úspěšně vládl až do roku 1702, kdy zemřel na zápal plic, který zkomplikoval jeho zotavování z úrazu po pádu z koně.

. dubna Před 480 let y, dne 19 ilo na sněmu ve 1529, vystoup knížat Špýru šest německých orujíměst, podp a 14 říšských v církvi, cích reformační hnutí í wormského proti potvrzen rý zakaediktu z roku 1521, kte ra. rtina Luthe zoval učení Ma tio u Protestatio Jejich peticí nazvano a vyznavači Lutherova e u reformace v plné síle testanty“. Toto oznavypukla v Německ opozicí nazváni „pro učení byli katolickou mované církve a zůeslo i na ostatní refor cká šlechta právo čení se časem přen otestu hájila evangeli stalo jim dodnes. V pr osazovala zrušení církevní hierarchie. mí a pr ch na svobodu svědo ou vír y reformovaný atia se staly podstat zději Hlavní body Protest ci předložili o rok po nání, jež evangelí rmulocírkví a základem vyz rlu V. Toto vyznání, zfo v Augsburku císaři Ka ítelem teologem Philippem na sněmu rem a jeho př pně je vané Martinem Luthe mnoha jazyků a postu m, bylo přeloženo do Melanchtone celém světě. přijaly miliony lidí po

Další dubnová výročí
PŘED 680 LETY, 2. DUBNA 1329
prodal Jan Lucemburský polovinu Dobříňska a Mazovska řádu německých rytířů

PŘED 200 LETY, 10. DUBNA 1809
zahájilo Rakousko vpádem do Bavorska čtvrtou koaliční válku

Česká výročí v dubnu
STALO SE PŘED 580 LETY
Ve dnech 4. až 9. dubna 1429 se v Prešpurku (Bratislavě) uskutečnila schůzka krále Zikmunda s delegací českých husitů, vedenou Prokopem Holým a Petrem Paynem. Husité byli ochotni uznat Zikmunda za krále, pokud akceptuje čtyři pražské artikuly, představující jejich politický a věroučný program. K tomu se však Zikmund neměl, a tak schůzka skončila nezdarem. Zikmund si musel na přijetí za krále v českých zemích počkat až do roku 1436, kdy byla vyhlášena tzv. basilejská kompaktáta, přinášející částečný náboženský smír.

PŘED 100 LETY, 6. DUBNA 1919
dobyli podle vlastního prohlášení Robert Peary a Matthew Henson severní pól

STALO SE PŘED 90 LETY
Dne 16. dubna 1919 přijalo Národní shromáždění zákon o pozemkové reformě, podle něhož se zabíral pozemkový majetek o výměře nad 150 ha zemědělské nebo nad 250 ha veškeré půdy. Zabrány byly především šlechtické velkostatky a církevní pozemky. Celkem šlo o 4 miliony hektarů půdy, tvořící 28 % veškeré půdy v zemi. Více než polovina půdy byla zemědělská, zbytek pak byly lesy, které zůstaly majetkem státu. Současně vznikl Státní pozemkový úřad, který reformu realizoval. cílem bylo přimět dosud neutrální Moravu, aby se přidala k českému povstání. Část moravských stavů se k němu zásluhou moravského šlechtice Ladislava Velena ze Žerotína skutečně připojila a vojsko pak táhlo dál na Vídeň.

PŘED 90 LETY, 11. DUBNA 1919
byla v rámci Versailleského mírového procesu založena Mezinárodní organizace práce

PŘED 60 LETY, 1. DUBNA 1949
se Irsko stalo republikou, tvořenou dvaceti šesti hrabstvími

PŘED 60 LETY, 4. DUBNA 1949
byla podpisem Washingtonské smlouvy založena Severoatlantická organizace – NATO

PŘED 40 LETY, 4. DUBNA 1969
provedl americký chirurg Denton Cooley první implantaci umělého srdce
Stranu připravila Zuzana Teličková FOTO: Wikipedie

PŘED 40 LETY, 4. DUBNA 1969
se v Jihlavě na protest proti okupaci a normalizaci upálil Evžen Plocek

STALO SE PŘED 390 LETY
Dne 23. dubna 1619 vpadlo české vojsko v čele s vrchním velitelem Matyášem Thurnem na Moravu a přes Jihlavu a Moravské Budějovice dorazilo do Znojma. Matyášovým

PŘED 40 LETY, 17. DUBNA 1969
byl za atentát na Roberta F. Kennedyho odsouzen jordánský imigrant Sirhan Bishara Sirhan

PŘED 40 LETY, 17. DUBNA 1969
byl z funkce prezidenta odvolán Alexander Dubček, na jeho místo nastoupil G. Husák
4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

83

SVĚT

OBRAZEM

Poklad ze dřeva a hlíny
Západoafrické Mali je jednou z nejchudších zemí světa, i když se zde nachází několik pokladů obrovské hodnoty. Bohužel pro Malijce ovšem nejde o zlato či drahé kamení, ale o bohatství kulturní. Mezi mnoha pozoruhodnými místy vyniká zejména Timbuktu, jež se ve 12. století nacházelo na křižovatce čtyř nejdůležitějších karavanních cest a kde vznikla tehdy proslavená islámská univerzita Sankore. V pořadí významnosti je zřejmě hned za Timbuktu jižněji položené Djenné se svojí Velkou mešitou. Jde o největší hliněnou stavbu světa, která je považována za vrchol súdánsko-sahelské architektury, i když jsou zde patrné islámské prvky. První mešita na tomto místě byla postavena zřejmě na přelomu 13. a 14. století. Jako první Evropan o ní podal zprávu francouzský výzkumník René Caillié, který ji v roce 1828 popsal jako opuštěnou hrubou stavbu zaneřáděnou tisícovkami vlaštovek. Na konci 19. století už z mešity zbyly jen ruiny a francouzská správa zahájila v roce 1906 její rekonstrukci, která byla dokončena o rok později. Současná rekonstruovaná podoba určitě do značné míry odpovídá původní stavbě, ale v souladu se záměry francouzských stavitelů byl přinejmenším zvýšen počet dominantních věží v přední zdi ze dvou na tři. Za posledních sto let se ale mešita změnila pramálo. Zatímco jiné hliněné stavby v Mali byly vybaveny kanalizací, vodovodem a některé byly obloženy kachličkami, Velká mešita dostala pouze rozhlasový tlampač. Jinak se zdejší komunita brání modernizaci, která by zničila historickou integritu neobyčejného místa. Společně se starou částí města Djenné je mešita od roku 1988 součástí světového kulturního dědictví UNESCO.
STRANU PŘIPRAVIL: Marek Telička

Mešita je postavena na základně o výšce tří metrů a půdorysu 75×75 metrů. Stavba je tvořena z hliněných cihel spojených hliněnou „maltou“. Omítka je rovněž hliněná

FOTO: Wikipedia, www.visitgaomali.com

Do zdí Velké mešity jsou zabudovány svazky palmového dřeva, které vyčnívají asi 60 centimetrů. Jde o druh dekorace nazývané toron, jež navíc slouží jako lešení při každoročních opravách. Po období dešťů je totiž vždy nutné obléci stavbě nový blátěný kabát
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

84

4/2009

10
1 2

TIP NA VÝLET / ZAJÍMAVOSTI ZE SVĚTA

KOLEM NÁS

největších ostrovů
Velkoměsta, džungle i věčný led
Další ostrov, který zčásti patří Indonésii. Provincie Kalimantan zabírá asi dvě třetiny ostrova; svoje území zde mají i východomalajské provincie Sabah a Sarawak a ropný ministáteček Brunej s rozlohou necelých 6 000 km2. Velká část ostrova je hornatá, zarostlá deštným pralesem a pro cca 16 milionů obyvatel těžko přístupná.

kolem 10 000 lidí. V největším sídle žije kolem 6 000 obyvatel. Na rozdíl od rozparcelované Nové Guiney a Bornea patří Indonésii celá Sumatra. Ne náhodou je Indonésie se zhruba 240 miliony obyvatel největším ostrovním státem světa. Na Sumatře jich žije asi 45 milionů. Největší z japonských ostrovů poskytuje životní prostor 98 milionům lidí, což je skoro 80 % celé japonské populace. Honšú trpí častými zemětřeseními, která mají z minulosti na svědomí mnoho lidských životů. Druhý největší kanadský ostrov, na němž žije necelých 1 900 Inuitů, z toho cca 1 500 ve městě Cambridge Bay. Ostrov připomíná tvarem javorový list, který je symbolem Kanady.

6

Sumatra – třetí indonéské zastoupení

8

Viktoriin ostrov – javorový list

Grónsko – život u ledu

Ostrov 400 kilometrů daleko od pobřeží Grónsko je autonomní součástí Dánskéjihovýchodní Afriky je domovem zhruba 20 ho království. Povrch ostrova pokrývá z 81 % milionů obyvatel, jejichž jazykem je malgaština led. Většina z cca 60 000 obyvatel je soustředěEllesmerův ostrov na u jihozápadního pobřeží kolem Grónsko Viktoriin hlavního města Nuuk. ostrov
Nová Guinea – rovníkový Babylon
Baffinův ostrov Velká Británie

4

Madagaskar – ráj na ústupu

9

Velká Británie – přístav kolonizátorů

Západní polovina ostrova patří indonéským provinciím Západní Irian Jaya a Papua, na východě je samostatná Papua-Nová Guinea. Dohromady zde žije asi 8 milionů lidí, kteří hovoří celkem 1 073 jazyky (z toho na východní část připadá cca 6 milionů lidí a 820 jazyků).

Honšú Borneo Sumatra

Nová Guinea

10

Ellesmerův ostrov – obklíčeni ledními medvědy

Madagaskar

a s ohledem na koloniální historii i francouzština. Ačkoli je ostrov v povědomí zapsán coby ztracený přírodní ráj, jeho původní lesy mizí závratným tempem.

Třetí a nejseverněji položený kanadský ostrov leží daleko za polárním kruhem. Věřte nebo ne, i tady žijí lidé, i když při sčítání lidu v roce 2006 úředníci došli jen k číslu 146.

5

Baffinův ostrov – pro drsné Kanaďany

Největší ostrov Kanady je v zásadě blízkým soun sedem Grónska a má ještě méně obyvatel – jen

VYDEJTE SE NA CESTU

Hřejivá náplast na dlouhou zimu
Jestliže zima nepatří k vašim oblíbeným ročním obdobím a navíc na vás třeba při některé z posledních sněhových kalamit vyšla služba s odklízením sněhu, určitě už se těšíte na hřejivé letní slunce. Podstatné zvýšení venkovních teplot je ovšem ještě hodně daleko, a tak můžete svoji touhu po teple uspokojit jinak – bez ohledu na atmosférické podmínky. Jednou z možností je návštěva známých termálních lázní v Piešťanech,
Sirné bahno se využívá pro léčivé zábaly

Praha (3:30 h) Olomouc (1:50) Brno (1:50 h)

Ostrava (2:05)

Trenčín Piešťany Trnava

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

85

FOTO: Shutterstock, www.kupelepiestany.sk

které leží asi 40 kilometrů za hranicemi České republiky a Slovenska. Cesta autem trvá z Brna a Olomouce necelé dvě hodiny, z Ostravy o cca 15 minut déle, z Prahy sem lze dorazit za tři a půl hodiny. Piešťany mají více než dvousetletou tradici v léčbě pohybového a nervového ústrojí. Je zde deset zřídel přírodních léčivých sírano-uhličitých, vápenato-sodných a sirných termálních vod s teplotou od 67 do 69 °C a vysokým obsahem minerálních látek. Ty se používají ke koupelím a některé i k pitné kúře. K lázeňským procedurám se využívá i sirné bahno. Lázeňský pobyt v Piešťanech sice nepatří k nejlevnějším dovoleným, ale pro ty, kdo chtějí aspoň krátce zrelaxovat a nehodlají platit víc, než je nutné, je určena jarní nabídka. Běžně stojí lázeňský pobyt včetně ubytování a stravy na osobu a den

í st Střípky známých m

afii? na této fotogr . 93 je zachyceno známé místo najdete u kvízu na straně Jaké pověď Správnou od

od 57 do 150 eur (cca 1 750–4 000 Kč) podle konkrétního ubytování a mimo sezonu v rozmezí 48–137 eur (1 410–4 020 Kč). O Velikonocích (10.–13. dubna 2009) zaplatíte za tři noci celkem od 120 do 350 eur (3 530–10 300 Kč). Delší platnost má jarní akce v době od 29. března do 2. května 2009 – na 4 noci a částku 162–466 eur (4 760–13 700 Kč). V obou případech je možné odpočítat 20 % z celkové sumy, pokud máte v rámci ČR platné zdravotní pojištění. Více se dozvíte na stránkách www.kupelepiestany.sk, kde je možné pobyt on-line rezervovat.

FOTO: Shutterstock

Ostrov, na němž leží Anglie, Skotsko i Wales a žije zhruba 58 milionů lidí. Není asi třeba zvlášť zdůrazňovat, že jejich předci se odtud v minulosti vydali nejen do všech světadílů, ale i na většinu existujících ostrovů, z nichž mnohé dodnes nesou stopy jejich přítomnosti.

Dvoustranu připravil Marek Telička

Už v Nerudových Povídkách malostranských je zvěčněn častý povzdech mnoha Čechů: „Proč my nemáme moře?!“ Není ale vyloučeno, že ve vnitrozemí některých ostrovů, jejichž plocha mnohonásobně převyšuje velikost naší republiky, mají domorodci podobný pocit. Pojďme si nyní vyjmenovat deset největších ostrovů světa a řekněme si něco o lidech, kteří zde žijí.

3

Borneo – ostrovní džungle

7

Honšú – se sopkami za zády

KOLEM NÁS

VYTRŽENO Z ATLASU

S prstem na spoušti

MAREK TELIČKA

Mešita Vezíra Chána v Láhauru, postavená v polovině 16. století, je známá bohatou fajánsovou výzdobou

ěkolik válek se sousední Indií, zbrojení nepřiměřené příjmům chudého státu a interní náboženské spory spojené s ozbrojenými střety vedly k mnoha sociálním, politickým a bezpečnostním problémům, v nichž se Pákistán dodnes utápí.

N

Země rozdělená islámem
Ústava Pákistánu říká, že islámská víra je státním náboženstvím. Celkem 95 % obyvatel se k islámu také hlásí, což by teoreticky mohlo znamenat semknutost celého státu. Země je ale naopak dějištěm mnoha násilností odehrávajících se mezi

příslušníky dvou hlavních islámských větví – převažující sunnitské (v Pákistánu téměř 4/5 muslimů) a minoritní šíitské. Ve střetnutích mezi sunnity a šíity umírá každoročně několik desítek lidí.

Stát ve státě
Velmi vážné problémy vyplývající z odlišného přístupu k islámu má vláda v posledních letech na severozápadě země. Zdejší islámští extrémisté zakazují dívkám chodit do škol a kolem 200 státních vzdělávacích zařízení dokonce zničili. Ustavili vlastní soudy a podle islámského práva šáríja popravili několik lidí proto, že „žijí neislámsky“. Pákistánská armáda je sice sedmá nejpočetnější na světě, ale ani její jednotky nedokázaly v regionu zjednat pořádek. Podle posledních zpráv se vláda s militantními extrémisty snaží dosáhnout smíru.

Stručná historie Pákistánu
Dnešní Pákistán byl kdysi součástí říše Alexandra Makedonského, působili zde Peršané, Řekové, Parthové, Afghánci, Arabové i turkické národy. Posledním „místním“ mocenským gigantem se stala Mughalská říše, která v době vrcholného rozmachu kolem roku 1700 ovládala většinu indického subkontinentu i část dnešního Afghánistánu.

Dělení a zase dělení
V roce 1947 vznikly nástupnické státy Britské Indie – převážně hinduistická Indie a muslimský Pákistán složený ze západní a východní části. Miliony muslimů v té době mířily do Pákistánu a miliony hinduistů naopak do Indie. Nově vzniklé vlády se nedokázaly vypořádat s tak masivní migrací, což v důsledku vedlo k nepokojům a násilnostem, při nichž přišlo o život zhruba půl milionu lidí. Od té doby se datuje nejen nesmiřitelnost mezi Indií a Pákistánem, ale také věčný spor o oblast Džammu a Kašmíru. Po válce za nezávislost v roce 1971 se od Pákistánu odělila jeho východní část – dnešní Bangladéš. V roce 1999 proběhl v Pákistánu vojenský převrat, po němž v čele stanul prezident Parvíz Mušaraf, který osm let vládl z titulu nejvyššího vojenského velitele. Mušaraf v srpnu 2008 rezignoval a na jeho místo byl zvolen Ásif Alí Zardárí.

Pákistán se probouzí
V době rozpadu Mughalské říše se v regionu prosadili Britové. Nejdříve zemi ovládaly jejich soukromé společnosti, v roce 1858 (po obrovském povstání) se změnila forma správy. Po tomto roce byli místní obyvatelé podřízeni přímo britské vládě. V roce 1876 oficiálně vznikla obrovská kolonie s názvem Britská Indie. V ní se postupně začalo probouzet národní uvědomění budoucích Pákistánců, kteří se coby muslimové cítili utlačováni nejen Brity, ale také hinduistickou většinou v Indickém národním kongresu.

Symbol moderního Pákistánu
Dá se říct, že pákistánským symbolem pokroku a odporu proti extrémnímu islámu se stala dvojnásobná premiérka Bénazír Bhuttová. Tato kosmopolitní žena, která studovala jak na americkém Harvardu, tak v anglickém Oxfordu, stála v čele vlády

86

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTO: Shutterstock, Wikipedia

Střety mezi sunnity a šíity, islámští extremisté nebo jadernými zbraněmi vybavená Indie? Co je největším problémem Pákistánu? V prvé řadě to zřejmě bude neochota domluvit se smírně…

VYTRŽENO Z ATLASU
Pákistánská vlajka existuje teprve 60 let, ale přesto panují spory o její autorství. Zelená plocha je každopádně symbolem muslimské většiny, bílá reprezentuje minority. Srpek měsíce má údajně znamenat pokrok, hvězda pak světlo a vědomosti

KOLEM NÁS
ČÍNA

v letech 1988–1990 a 1993–1996. V obou případech skončilo její funkční období odvoláním, jež bylo zdůvodněno podezřením z korupce. Těžko říct, co bylo na těchto nařčeních pravdy. Je jisté, že pokrokově orientovaná a proti extremistům velmi odvážně vystupující Bhuttová, která rozhodně neodpovídala zažitým islámským představám

ziční kandidátkou pro volby na konci roku 2007, ale do dalšího vývoje země už nezasáhla. Téměř ihned po návratu na ni byl podniknut útok, který nezraněna přežila, ale přišlo při něm o život 136 lidí v davu. Dalšímu atentátu na konci prosince 2007 ovšem podlehla. Její odkaz stále žije a spojuje i rozděluje celý Pákistán.

K2 (Mt. Godwin-Austen) 8 611 m

Péšávar AFGHÁNISTÁN Islámábád

PÁKISTÁN

Láhaur

Jako by země neměla dost vnitřních problémů, zaměstnává se i četnými spory
ÍRÁN

Sukkur INDIE

Příběh zavražděné Bénazír Bhuttové symbolizuje touhu po modernizaci a umírněnosti i hluboké kořeny pákistánského islámského extremismu
o tiché a pokorné ženě v domácnosti, vzbuzovala nadšení na jedné a nenávist na druhé straně. V roce 1998 odešla do exilu a vrátila se až v říjnu 2007, když ji tehdejší prezident Parvíz Mušaraf zprostil všech korupčních obvinění. Stala se hlavní opos Indií – nenáviděným jihovýchodním sousedem. Státy se pro sebe vzájemně staly nepřítelem číslo jedna a dokonce si „na svoji obranu“ pořídily jaderné zbraně. V poslední době se k ulehčení mezinárodní veřejnosti začaly indicko-pákistánské

Karáčí ARABSKÉ MOŘE

Geografie Pákistánu
Rozloha: 803 940 km2, o něco větší než Turecko, více než desetinásobek rozlohy ČR; Hranice: Indie 2 912 km, Afghánistán 2 430 km, Írán 909 km, Čína 523 km Podnebí: Převážně suché s horkými léty a chladnými nebo studenými zimami. Obecně málo srážek. Obrovské teplotní a srážkové rozdíly samozřejmě panují mezi pobřežím Arabského moře a zasněženými vrcholky Karákóramu. Průměrné měsíční teploty: Karáčí – 17–34 °C; Islámábád – 7–40 °C, Čitral – 0–35 °C, Péšávar – 10–33 °C Měsíční srážky: Karáčí – 0–65 mm; Islámábád – 50–255 mm, Čitral – 10–100 mm, Péšávar – 8–80 mm Nejnižší a nejvyšší bod: Indický oceán 0 m / K2 (Mt. Godwin-Austen) 8 611 m

Lidé Pákistánu
Obyvatelstvo
Počet obyvatel: cca 173 milionů (červenec 2008), 6. nejlidnatější země světa Průměrná doba dožití: 64,13 let; Prům. počet dětí: 3,73 na jednu ženu; Kojenecká úmrtnost: 66,94 z 1 000 živě narozených Věková struktura: 37,8 % děti do 15 let, 50 % obyv. mladších než 20,5 roku, jen 4,2 % obyv. starších než 65 let! Etnické složení: Paňdžábci 44,68 %, Paštuni 15,42 %, Sindhové 14,1 %, Sarjakové 8,38 %, Hindustánci (Muhádžirové) 7,57 %, Balúčové 3,57 %, ostatní 6,28 % Úřední jazyky: urdština a angličtina; Další používané jazyky: paňdžábština, sindhiština, balúčština, paštština, regionální dialekty Náboženství: muslimové 95 % (z toho sunnité 75 %, šíité 20 %), ostatní (včetně křesťanů a hinduistů) 5 % Nezaměstnanost: 7,4 % (2008); Gramotnost: 50 %

Politika
Typ vlády: islámská federativní republika; Nezávislost: 14. srpna 1947, oddělením od bývalé Britské Indie Hlava státu: prezident Ásif Alí Zardárí (od 9. září 2008); šéf vlády: premiér Júsuf Ráza Gílání (od března 2008) Vláda a volby: Prezident vybrán podle tajné volby v parlamentu a regionálních zastupitelstvech. Z parlamentních voleb tradičním způsobem vychází vůdce majoritní strany nebo koalice jako premiér.

Ekonomika
Pákistán po dlouhá léta trpěl vnitřními politickými spory, nízkými mírami zahr. investic a nákladnými konfrontacemi se sousední Indií. Země je závislá na zemědělství, které zaměstnává téměř 50 % pracovních sil. V posledních letech dochází k výrazné inflaci a krizi státního rozpočtu. HDP na hlavu: 2 600 USD (odhad 2008), zhruba stejně jako Jemen nebo Uzbekistán, ČR cca 26 800 USD Měna: pákistánská rupie; 1 dolar = cca 80 rupií; 1 Kč = cca 3,50 rupií Vývoz: textil, rýže, kožedělné výrobky, sportovní potřeby, chemikálie, koberce a rohožky Dovoz: nafta, stroje, plasty, dopravní prostředky, jedlé oleje, papír, železo a ocel, čaj Zdroj: The World Factbook

vztahy lepšit. Smírným vztahům ale učinily přítrž loňské teroristické útoky v Bombaji, jež jsou připisovány ozbrojeným teroristickým jednotkám s domovským právem v Pákistánu. Ačkoli Pákistán není dalek přiznání této skutečnosti, k řešení problému a především k vydání teroristů do Indie přistupuje dost laxně. Zdá se tedy, že indicko-pákistánské vztahy zůstávají přes veškeré oteplování napjaté. Za dobu své samostatné existence spolu oba státy válčily čtyřikrát a bohužel se nedá s jistotou tvrdit, že v budoucnu budou tyto jaderné mocnosti řešit další spory nenásilně.

In

du

Indie – démonizovaný nepřítel

s

Pákistán má velkou tradici výroby textilií, čemuž nasvědčuje i tato fotografie z trhu ve městě Karáčí

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

87

KOLEM NÁS

ŽIVOT „OSTROVA SVOBODY“
Vliv Ameriky je na Kubě patrný i na stavbách. Například Capitolio, sídlo vlády až do revoluce v roce 1959, je kopií Bílého domu. V Havaně jsou i další nádherné paláce, ale také spousta rozpadajících se budov

Rozjařená kubánská dekadence
Fidel Castro odešel z veřejného života a společně s ním mizí i jednoznačná vývojová linie současné Kuby. Ačkoli je život Kubánců plný nejistot, optimismus a chuť bavit se je nikdy neopouští
TEXT A FOTO: ILONA GÖTZOVÁ, WWW.ANEMONE.CZ

americkými bouráky z padesátých let, které by se jinak už dávno rozpadly. Je to jeden z nejviditelnějších paradoxů, jichž je současná Kuba plná.

Život na ulici
Kromě automobilů můžete na silnicích i dálnicích vidět přehlídku snad všech existujících dopravních prostředků. Kličkují tu mezi sebou cyklisté, koně a povozy tažené voly nebo koňmé, chodci, či staré náklaďáky vezoucí na korbě bezpočet lidí. Řidiči většinou nejsou zvyklí na větší provoz, takže jezdí dost pomalu. Moderní auta, která se zde občas vynoří, jsou určena z velké většiny pro turisty. Živý pouliční ruch se ovšem neomezuje jen na dopravní prostředky. Celá Kuba se doslova vlní v rytmu hudby, zvláště

K

uba je zřejmě největším muzeem historických aut pod širým nebem. Kubánci si totiž nesmí žádný automobil koupit; nový ani starý. Vůz je možné jen zdědit, a tak každý šťastlivec střeží a pečlivě hýčká svůj rodinný poklad. Důsledkem tohoto omezení jsou ulice brázděné naleštěnými

pak salsy a merenge. Zážitek je navštívit jejich tančírny, Casa de la Trova, ale obdivovat kubánský smysl pro melodii a rytmus můžete i pod širým nebem. Veřejný život tu splývá s životem soukromým. Můžete zvědavě nakukovat do místních domů a jejich obyvatelům to nevadí. Jsou zvyklí a často vám s úsměvem kynou. V domácnosti je docela průvan, protože okna nejsou prosklená; mají jen okenice a často mříže. Součástí každé domácnosti musí být neodmyslitelně houpací křeslo. V místech, kde není velký automobilový provoz, můžete přímo na silnici před domem vidět rozložený stůl, u kterého sedí místní zabraní do hry domino. Na vesnici je můžete přistihnout i při pořádání zakázaných kohoutích zápasů.

Poválečná ekonomika
Říká se, že pro Kubánce je nejdůležitější pěkné oblečení, teprve potom jídlo a až na třetím místě figuruje bydlení. Zvláštní je, že přes silnou potřebu vypadat hezky běžně potkáte krásky, které se po ulici

88

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

ŽIVOT „OSTROVA SVOBODY“
promenádují v natáčkách. Tyto ženy každopádně spadají do zcela jiné kategorie než zmalované, výstředně oblečené Kubánky (nebo i Kubánci), které se snaží přilákat pozornost fotografujících turistů a tak si přivydělat. Jde o jeden z mnoha způsobů, jak využít turisty, kteří se pro Kubánce stali dolarovou dojnou krávou. Podomní prodavači a žebrající jsou tu na každém rohu a jen tak snadno kolem nich neproklouznete. Je ale potřeba si uvědomit, že místní obyvatelé nežijí zrovna v blahobytu. Na příděl mají většinu základních věcí. Na měsíc a na osobu mohou dostat například 3 kg rýže, 0,5 kg fazolí, 1 kg kuřecího a 0,5 kg rybího masa. Také třeba doutníky, mýdlo, propisky, cukr, vajíčka i mléko smí dostávat jen děti do sedmi let. Ostatní si je můžou sice také koupit, ale jen velmi draze. Obdobně je to i s jiným zbožím. Například hovězí maso ale nelze koupit vůbec. Připomíná to padesátá léta v poválečné Evropě.

KOLEM NÁS

Země levných rozvodů
Kubánci neustále nostalgicky hovoří o tom, co dříve bylo lepší. Tím dříve překvapivě nemyslí období před revolucí, ale jedná se o roky před krizovým obdobím, které nastalo po kolapsu socialistického bloku a po zpřísnění embarga ze strany USA. Jak už bylo řečeno, v současnosti je vše dražší a hůře dostupné. Co je zde ale stále snadno dostupné a navíc levné, jsou rozvody, které vysloveně bují. Není vůbec výjimkou, že jsou místní u rozvodu třeba třikrát, pětkrát či sedmkrát. Nevěra je prý také úplně
Kovové koloběžky jsou stejně jako všechno ostatní luxusním zbožím, ale šikovné ruce dokáží vyrobit téměř plnohodnotnou dřevěnou náhradu Takovéto spřežení můžete spatřit nejen na vesnici, ale klidně i na dálnici nebo v ulicích města

běžná a na denním pořádku. A tak tu každé ráno místo romantické snídaně do postele dostane manžel pohlavek. Prý se ani neptá, za co, vždy nějaký důvod k políčku je a on to dobře ví. Důvodem k rozchodu jsou často třeba i spory při sledování televizních programů, kdy muži obvykle náruživě sledují baseball a ženy by se rády dívaly na pokračování nekonečných telenovel. Televize je ale jen jedna …

Ideál černého trhu
Se stavem dnešní Kuby je nerozlučně spojeno jméno Fidela Castra, který po revoluci znárodnil nebo přerozdělil ven-

Kubánci jsou mistři v podomácké výrobě kuřiva a velmi obstojně vypadající doutník uválí za pár minut na stehně. Profesionál výrobu samozřejmě zvládá mnohem rychleji. Ačkoli mají ženy zakázáno kouření na veřejnosti, přece jen občas nějakou vášnivou kuřačku uvidíte

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

89

krátce e

Sladká daň
Několik vědců navrhlo na konferenci Britské lékařské asociace zavést speciální daň na čokoládu. Peníze ze „sladké“ daně by měly sloužit k boji s obezitou, která Británii značně trápí. Podle vědců se právě čokoláda a různé cukrovinky na obezitě podílejí největší mírou.

12 tisíc mil pod vodou
Australští vědci zjistili, že kareta obecná (Caretta caretta) je schopna překonat vzdálenost 13,5 tisíc kilometrů, tedy od Austrálie k břehům Jižní Ameriky a zpět. Ke zdolání dlouhé cesty želvě pomáhá tichooceánský Humboldtův proud, na který kareta „přesedá“ z proudu Východoaustralského.

KOLEM NÁS

ŽIVOT „OSTROVA SVOBODY“

Kubánci se rádi baví a celý ostrov se jakoby vlní v rytmu hudby. Na každém rohu potkáte muzikanty. Na každém kroku je patrná láska Kubánců k hudbě, tanci a alkoholu Pionýrské šátky, na rozdíl od naší republiky, na Kubě pořád „frčí“

kovskému obyvatelstvu veškeré pozemky, jež byly do té doby většinou v zahraničních rukou, téměř vymýtil negramotnost (z 23,6 % na 3,9 %), zavedl bezplatné vzdělání a lékařskou péči. Všechny nesouhlasné názory byly označeny za kontrarevoluční a na Kubě bylo v čistě politických procesech odsouzeno mnoho lidí. Uprchlíci vytvořili v mnoha amerických městech specifické komunity. Mnoho Kubánců zastává názor, že dávné cíle a činy byly chvályhodné, ale je čas na změny. Jak by však měly vypadat, si málokdo dovede představit. Kubánci

jsou na státu a socialismu zcela závislí. Nemocnice a školy jsou zadarmo, nájemné se v podstatě neplatí. Všichni mají jisté zajištění základních potřeb, a pracovní nasazení jim proto chybí. V zaměstnání mají velmi nízké platy, ale nikdo po nich nechce převratné výkony. Mají tak čas na soukromé melouchy a černý trh jen kvete.

Radost strachu navzdory
Turistický ruch je momentálně pro Kubu ekonomická spása. Než poctivě pracovat je mnohdy výhodnější někde „sehnat“

krabici doutníků a střelit ji na černo suvenýruchtivému turistovi. Zisk z takovéto „akce Z“ se prý vyrovná třeba i měsíčnímu platu. Kubánci sami říkají, že Kuba je země, kde se sice nic nesmí, nic nejde, ale všechno se nějak udělá. Když před dvěma lety onemocněl Fidel, spousta lidí kvůli němu na ulicích upřímně plakala. Hlavně starší generace má strach z budoucnosti a možného vpádu Američanů, navracení majetků a prohloubení již tak velké bídy. Zažili totiž na vlastní kůži, jaké to bylo před revolucí. Naopak kubánská exilová komunita jásala nad každou zprávou, která by mohla přiblížit pád režimu. I mladí Kubánci touží po změně. Přes svoji bídu

90

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

krátce

Říční Drákula
Londýnské Přírodopisné muzeum dostalo neobvyklou zásilku. Mezi akvarijními rybami našli pracovníci muzea zcela neznámý 17mm druh. Ryba, která díky svým dlouhým kostěným výrůstkům připomínajícím upíří špičáky dostala název Danionella dracula, pochází zřejmě z barmské řeky.

Tajemné hodinky

Pracovníci Národního muzea americké historie objevili na vnitřním mechanismu hodinek prezidenta A. Lincolna nápis „Pevnost Sumpter byla napadena. Díky Bohu máme vládu“. Potvrdili tak legendu o tom, že 13. dubna 1861, první den občanské války, hodinky upravil hodinář Jonathan Dillon bez Lincolnova vědomí.

ŽIVOT „OSTROVA SVOBODY“
a nejistou budoucnost má ovšem Kuba něco, co mnohým zemím chybí. Když se dělaly celosvětové průzkumy spokojenosti lidí ve své zemi, Kuba na tom byla podstatně lépe než Česká republika. Životní radost asi vězí v něčem jiném než ve výši HDP …
Pulty obchodů zejí prázdnotou, všude ale koupíte rum a sladkosti. Všudypřítomné jsou i fronty. Čeká se tu třeba několik hodin na cukrárnu se zmrzlinovými poháry Světově proslulé varieté Tropicana v Havaně je pojato ve velkém americkém stylu

KOLEM NÁS

Klasický průhled z ulice do běžné havanské domácnosti

inzerce

Vyrazte studovat nebo pracovat do zahraničí!
jazykové kurzy s možností práce v Austrálii a na Novém Zélandu studium na vyšších odborných školách a univerzitách v zahraničí au pair v Evropě a v USA pracovní pobyty v zahraničí

Zažijte nové věci, poznejte nové lidi!
volejte 800 100 300, www.studentagency.cz

ĚL EJTE UD JIINAK!! TO J NAK TO
4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

91

fotoperlička

Originální fasáda aneb budovy v budově
KOLEM NÁS PERLIČKY ZE SVĚTA

DALŠÍ HŘÍČKA PŘÍRODY

NÁVRAT PO PŮL STOLETÍ

Nalezená vzpomínka
Poctiví nálezci Jon Beck a Chuck Merrill vrátili majiteli peněženku, kterou ztratil před 55 lety. Našli ji ve starém autě, které si chtěli upravit a zařadit do sbírky veteránů. V peněžence byl kromě desetidolarové bankovky a několika účtů také řidičský průkaz a vojenská legitimace na jméno Glenn Putnam. Údaje nálezcům posloužily jako vodítko při hledání majitele. Ten sice změnil jméno i bydliště, ale dvojici sběratelů se přesto podařilo odhalit jeho pravou totožnost a získat na něj kontakt. Pětasedmdesátiletý Glenn Putnam, dnes Glenn Goodlove, byl nálezem velmi potěšen. Probudil v něm vzpomínky na staré časy, kdy se líbal se svou dívkou na zadním sedadle auta Hudson z roku 1946 a kdy mu peněženka zřejmě vypadla z kapsy. Beck a Merrill poslali majiteli peněženku poštou a těší se, že příště pod sedadly objeví opravdový poklad.

O hlavičku víc
Na konci února tohoto roku se na farmě Scotta Clifta v americkém státě Missouri narodilo dvouhlavé tele. Překvapený farmář se snažil udržet neobvyklý přírůstek stáda při životě lahvemi s mlékem, ale malý býček čokoládové barvy měl od počátku
Většina dvouhlavých telat zemře ihned po narození, býček Scotta Clifta žil jeden a půl dne

Vycpaná zvířata z muzeí v Lausanne a Hardfordu

REKORDY DLOUHOVĚKOSTI

Přežít století
Na začátku roku zemřela v Portugalsku nejstarší žena světa, Marie de Jesus, narozená 10. září 1893. Stopatnáctiletá Portugalka byla na nejstarší ženu korunována Guinessovou knihou rekordů teprve v prosinci minulého roku, kdy převzala štafetu po Edně Parkerové z USA, jež se dožila také 115 let. Na uvolněné místo tak zřejmě nastoupí stočtrnáctiletá

KDYŽ NEVÍTE, CO S PENĚZI

Robotický klon
Hiroaki Koike provozuje malou firmu s velkou myšlenkou. Jeho společnost Little Island chce na trh prorazit z novinkou, která má šanci stát se bestsellerem. Začala totiž vyrábět robotické panenky, jež vypadají přesně jako zákazníci či jejich děti. Stačí poslat fotografii a za šest týdnů máte svůj robotický klon, vybavený dotekovými spínači, fotoaparátem, mikrofonem, realistickým hlasem, posilovačem pohybů a síťovým připojením. Tato panenka vás však v přepočtu bude stát téměř 50 tisíc Kč. Vrcholem Koikeho programu je panenkanevěsta, která mává a zdraví hosty a reaguje na to, co řeknou. Tato přesná miniatura nevěsty tak může být zlatým hřebem každé okázalejší svatby.

Tuti Yusupowá z Uzbekistánu se svými 128 lety je zřejmě nejstarší ženou na světě, její prvenství se ale ještě musí prokázat. Jako důkazní materiál by mohl posloužit cestovní pas s rokem narození 1880

92

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTO: Wikipedia, Shutterstock, Flickr.com, www.news-leader.com, www.schizodoxe.com, english.sina.com

Gertrude Baines z Los Angeles, dcera černošských otroků, pocházející z malého města na jihu Atlanty. Za vůbec nejstarší ženu, jejíž věk byl spolehlivě prokázán, je doposud považována Jeanne Calmentová z Francie, která se dožila 122 let a 164 dní. Proslavila se ve věku 113 let, kdy média zveřejnila, že se ve čtrnácti letech setkala s Vincentem van Goghem. O prvenství na žebříčku nejstarších žen však nyní usiluje Tuti Yusupowá z Uzbekistánu, jejíž cestovní pas uvádí rok narození 1880. Pokud se údaj prokáže jako pravdivý, bude tato 128letá žena jasnou královnou stoletých. Pro úplnost uveďme, že nejstarším žijícím mužem světa je Japonec Tomoji Tanabe, jemuž bude letos v září 113 let.

STRANU PŘIPRAVILA Zuzana Teličková

potíže – nedokázal vstát ani sát mléko od matky a měl problémy s dýcháním. Přes všechnu Cliftovu péči žil jen jeden a půl dne. Podle specialisty na dobytek z University of Missouri pana Eldona Colea byly podobné případy zaznamenány již vícekrát, ale jsou velmi vzácné a většina dvouhlavých telat zemře brzy po narození. Někteří takoví jedinci byli vycpáni a jsou vystavováni v muzejích (například muzeum v San Franciscu). Kromě telat jsou známy i případy dvouhlavých hadů, žab, ještěrek, želv, koz, prasat a dokonce i koček a psů. Mnozí z nich žijí řadu let bez nejmenších potíží.

KVÍZ VAŠICH ZNALOSTÍ
Fotografie na straně 85 zachycuje Vítězný oblouk v Paříži při pohledu zespodu

KOLEM NÁS

Otazníky kolem stavitelství
V posledních dvou číslech jsme psali o zajímavých mostech a nejvyšších u, u věžích světa. Nyní můžete část získaných informací zúročit v našem kvízu, , který se tentokrát věnuje stavitelství. Podíváme se nejen do současnosti, ale i do dávné minulosti
1. Které budově se v době jejího vzniku opovržlivě říkalo „tragický kandelábr“?
a b c d a b c d Eiffelově věži budově Pentagonu Tančícímu domu opeře v Sydney mrakodrap Petronas Tower vysílač KVLY-TV mrakodrap Burdž Dubaj věž CN Tower

5. Která civilizace jako první budovala silniční tunely?
a b c d Řekové Byzantinci Egypťané Římané

9. Ze které země pocházel el l první historicky doložený architekt?
a b c d z Persie z Řecka z Říma z Egypta

2. Nevyšší budovou světa je

6. Ve kterém městě byl postaven první mrakodrap s ocelovou konstrukcí?
a b c d v Londýně v Paříži v Chicagu v New Yorku

10. Která naše výšková stavba je jediným českým zástupcem v Mezinárodní asociaci vysokých věží?
a b c d budova City Tower v Praze Žižkovská televizní věž vysílač Praděd vysílač na hoře Ještěd

3. Ve kterém století byl postaven vůbec první železný most?
a b c d v 17. století v 18. století v 19. století ve 20. století

7. Ve které zemi se nachází nejvyšší automobilový most světa?
a b c d a b c d v Americe ve Francii v Číně v Japonsku renesanční barokní gotické románské

4. Největší dóm (kopule) na světě se nachází v
a b c d v Sankt Petěrburgu v Římě ve Vídni v Londýně

8. Lomený oblouk se stavěl v době

FOTO: Shutterstock, Wikipedia

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

ŘEŠENÍ: 1a, 2c, 3b, 4d, 5d, 6c, 7b, 8c, 9d, 10b
4/2009

93

TECHNIKA EXTRAVĚCI

Dotýkejte se, prosím

První sériový modelu Ford Focus RS už opustil výrobní linku v německém Saarlouis. Sportovní verze řady Focus je poháněná přeplňovaným pětiválcem 2,5 l o výkonu 224 kW a točivém momentu 440 Nm. Vyzařuje sílu, sportovní styl a zadržovanou sílu nefalšovaného dravce – ať už stojí či jede. V českých zemích bude v prodeji zřejmě od května 2009.

Cena od 34 000 eur

www.ford.cz

Telefon na sluneční energii
Prestigio Solar Bluetooth hands free má schopnost dobíjet se během jízdy prostřednictvím sluneční energie, a tak umožňuje delší a pohodlnější telefonování. Na jedno nabití vydrží až 15 hodin telefonických hovorů anebo 500 hodin v pohotovostním režimu. Díky elegantnímu držáku ho snadno připevníte na čelní sklo automobilu, takže se může během jízdy dobíjet.

Všestranné hodinky
Moderní hodinky Garmin FR60 Fitness bezdrátově propojují kompatibilní ANT zařízení, monitorující například srdeční frekvenvenci, rychlost nebo uběhnutou vzdáleenost. Jsou vybaveny eny eny rozhraním USB ANT NT Stick, které sloužíí k automatickému bezbezbez drátovému přenosu su dat a synchronizaci aci údajů mezi počítačem ačem a sporttesterem.

Boty pro něžné pohlaví
Mizuno přichází s myšlenkou genderového inženýrství s cílem vyvinout speciální dámskou běžeckou obuv. Při konstrukci bot Wave Rider 12 se soustředilo předeko vším na přizpůsobení mezipodešve a podešve. Sklon vš podrážky v patní části a přídavné drážky na vnější straně po dokáží nohu správně nasmědo rovat – ženy díky ro širším bokům šir více zatěžují ví vnitřní stranu vn chodidla. ch

Ce Cena 2 999 Kč

Cena 1 999 Kč

www.prestigio.cz
94
4/2009

Cena 3 990 Kč

www.garmin.cz in cz

w www.mizuno.cz
VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK P Ě ECHNI ČLOVĚK N Ě

300 koní čeká pod kapotou

e travěci

Buďte neustále on-line

Malý společník na cesty
Mini-notebook Inspiron™ Mini 10 od společnosti Dell přináší komfort fort práce na plnohodnotné klávesnici i rozšíření funkcí a prvků určených pro h multimediální využití a zábavu. Je kompaktním praktickým internetovým spoým lečníkem pro všechny, kteří chtějí být neustále on-line a vyžadují absolutní solutní mobilitu. Má širokoúhlý WSVGA displej 16:9 s úhlopříčkou 10,1 palců. ců.

Cena 12 626 Kč

www.dell.cz z
Připraven pro rychlý přesun řesun

Lehký a univerzální batůžek ál í b tůž k
Extrémně lehký batoh Speed Lite 20 od Deuteru je určen pro rychlé přesuny. Speciálně navržený tvar umožňuje volný pohyb rukou při běhání, skialpinismu, lezení, nebo jízdě na kole. Zádový systém má samozřejmě odvětrávání. Uvnitř batohu je prostor pro umístění vaku s vodou. Má nejen popruhy pro upevnění lyží nebo cepínů, ale u většího modelu (30 l) i kapsu na helmu.

Cena (20 l) 1 190 Kč

www.hudy.cz dy.cz

Nová generace počítačů
PC HP TouchSmart All-in-One přináší zábavu prostřednictvím přirozenéirozeného ovládání. Fotografie, video, filmy, hry, televize nebo internet se spouští e pouhým dotykem prstu. Sáhnout si můžete i na bohatou škálu ostatních atních funkcí: poznámky, kalendář, hodiny či RSS a mnoho dalších. Touchchsmart obsahuje také webkameru s mikrofonem a další příslušenství. ví.

Cena od 36 990 Kč

www.hpmarket.cz

Sportovní vůz nyní v sérii ní

NENECHTE SI UJÍT

KOLEM NÁS

to nejlepší z obrazovky
DISCOVERY CHANNEL ANIMAL PLANET ČT1
Na cestě po jižním Laosu, 23. března, 21:00
Země milionů slonů – tak mnozí cestovatelé říkají „poslední klidné zemi naší planety“. Tentokrát prozkoumáme její jižní část a hlavně provincii Champasak, která patří k nejzajímavějším oblastem celého Laosu.
TYTO PROGRAMY A MNOHEM VÍC VÁM PŘINÁŠÍ V DIGITÁLNÍ KVALITĚ KDEKOLI V ČESKÉ REPUBLICE UPC DIRECT – DIGITÁLNÍ SATELITNÍ TELEVIZE. OBJEDNÁVEJTE UŽ DNES!

WWW.UPCDIRECT.CZ
VIASAT HISTORY
Sherlock Holmes a Irregulars z Baker Street, od 30. března, 16:00

Nutné k přežití, od 6. dubna, 22:00
Dobrodruh Bear Grylls využije zkušeností z armádního výcviku i svého odvážného ducha, aby nám znovu ukázal, jak přežít v extrémních podmínkách.

Nezkrotná příroda, 2. dubna, 21:00
Napínavý seriál Nezkrotná příroda nabízí ty nejneuvěřitelnější střety se zvířaty, které kdy zachytilo oko kamer.

V zábavné rodinné taškařici se představí Jonathan Pryce v roli Holmese a skupina dětí z herecké školy jako jeho darební komplicové.

Ptačí válka, 8. dubna, 13:00 Letečtí stíhači v boji: Slavná esa, 24. března, 20:00
Rok 1914 – začátek první světové války. Od prvního letu člověka na stroji těžším než vzduch uplynulo pouhých deset let. Válka bývala vedena na zemi i na moři – a nyní se poprvé vede také ve vzduchu. Tohle je netradovaný příběh o tom, jak se holubi stali zapomenutými hrdiny tajné služby během druhé světové války, kdy sehráli rozhodující roli v souvislosti se zajištěním vítězství spojenců.

Neskutečné velkoměsto, 7. dubna, 21:00
Dubaj je proslulá neobvyklými architektonickými a inženýrskými projekty. Najdeme tu nejvyšší budovu světa, největší řetěz uměle vytvořených ostrovů na světě a mnoho dalších světoborných konstrukcí budov a mostů.

Znovu u goril s Davidem Attenboroughem, 4. dubna, 21:00
David Attenborough se s vámi podělí o velmi osobní zážitky s horskými gorilami ve Rwandě. Dozvíte se také o boji o záchranu tohoto živočišného druhu.

Opičí život, od 6. dubna, 19:30
V seriálu poznáte každodenní život 160 opic, šimpanzů, orangutanů a dalších primátů, kteří žijí v největším záchranném centru na světě.

ČT2
Zázračná planeta: Země lidí, 27. března, 20:00
Život na naší planetě se poprvé objevil ve formě mikroskopických mikrobů. Dnes je Země obydlena více než 30 miliony druhů, které se všechny vyvinuly z těchto prvních miniaturních organismů.

Řádění tornád, 8. dubna, 21:00
Pořad přináší záznamy nejhorších a nejničivějších tornád roku 2008. Budete tak mít jedinečnou příležitost vidět střed EF5, nejsilnějšího tornáda, jaké kdy na Zemi bylo zaznamenáno.

Století, 11. dubna, 23:00
Oceněný seriál zachycuje významné události a trendy uplynulého století v několika epizodách, které jsou mezinárodní, tematické, sarkastické a nutící k zamyšlení.

knihy
Sedmdesát velkých výprav, jež změnily svět Robin Hanbury-Tenison
Marco Polo, Fernando Magalh(a) es, David Livingstone, Amelia Earhartová, Neil Armstrong – to jsou jen někteří z velkých cestovatelů všech dob. Kniha líčí jejich příběhy a mnoho dalších, popisuje objevitelské cesty a prozrazuje, co k nim největší světové dobrodruhy nutilo. Poznáte celou historii objevů počínaje neobvyklou migrací našich prapředků z Afriky a konče současnými cestami do vesmíru. Nakladatelství Slovart, cena 799 Kč, www.slovart.cz ruhodný svět zvířat, jak ho neznáme. Nakladatelství Fragment, cena 499 Kč, www.fragment.cz

výstavy
Zachycuje příběh první Československé republiky, vykresluje atmosféru tohoto období a ukazuje vše podstatné, na co dnes s hrdostí navazujeme, i události, které se dnes příliš nepřipomínají.

Objevy 21. století Éric de Riedmatten
„Představivost nahrazuje vědění,“ řekl kdysi Einstein. Dle představy autora knihy 21. století budeme v roce 2015 řídit automobil hlasem, v roce 2026 bude luminiscenční vlákno znamenat konec televize, v roce 2050 bude uzavřena poslední čerpací stanice – éra ropy končí. Při tvorbě knihy se autor opíral o vědeckou radu složenou z předních odborníků řady oborů, takže fakta, která předkládá, nejsou utopií. Nakladatelství Mladá fronta, cena 389 Kč, www.slovart.cz

Republika Národní muzeum, Václavské náměstí, Praha, do 6. července 2009
V symbolický den výročí vzniku ČSR byla 28. 10. 2008 se v Národním muzeu otevřena výstava s příznačným názvem „Republika“.

Na frontě studené války Muzeum hlavního města Prahy, Na Poříčí 52, Praha 8, do 3. května 2009
Výstava je věnována tisícům neznámých spoluobčanů, kteří se po únoru 1948 rozhodli ze zahraničí aktivně bojovat proti komunistické moci v Československu.

Divoká planeta Petr Slavík, Václav Šilha
Kniha fascinujících fotografií z divočiny! Fotografové Petr Slavík a Václav Šilha se dívají na naši Zemi hledáčkem svých fotoaparátů opravdu zasvěceně a objevují pro nás pozo-

DVD
Tajné dějiny kosmických projektů
Prozkoumejte tajné dějiny dobývání vesmíru. Dozvíte se, jak zůstaly veřejnosti utajeny některé z těch nejnebezpečnějších událostí, v důsledku čehož tak několik velkých hrdinů zůstalo zcela v zapomnění. Mido film, cena 49 Kč

rozhlas
Český rozhlas Leonardo
Vstupte!, pondělí až pátek v 11:00 Sedmý světadíl, každou středu v 9:00

Pondělí až čtvrtek: rozhovory novinářů a spolupracovníků ČRo Leonardo nad otázkami, které vás nutí přemýšlet… Hosty ve studiu ČRo Leonardo už byli zástupci mnoha vědeckých oborů. Pátek: autorský diář osobností vědy, kultury a společenského života.

V Sedmém světadílu se ptáme, čím nás mohou jiné země, kultury a národy inspirovat, fascinovat i znepokojovat, a informujeme o jejich problémech.

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

4/2009

95

KOLEM NÁS

FOTOGRAFIE ČTENÁŘŮ

Za fotku
roční předplatné Světa
Na této stránce můžete příště najít otištěnou i svoji fotografii. Nejzajímavější snímek oceníme ročním předplatným měsíčníku Svět. Jestliže tedy máte záběr, o nějž byste se chtěli podělit s námi a dalšími čtenáři, pošlete jej v elektronickém formátu na adresu svet@epublishing.cz. Do předmětu zprávy napište Foto Svět a nezapomeňte uvést svoje jméno a adresu. Kromě toho budeme samozřejmě rádi, když uvedete, kde byla fotografie pořízena, případně co je na ní zachyceno. Jestliže nám fotku pošlete do 10. dubna 2009, můžete se fotografem i předplatitelem Světa stát už od příštího čísla, které vychází 24. dubna 2009.

FOTO MĚSÍCE

Adriana Malovcová, Orl i á

výherce předplatného
ová-Lut ě – „Měsíční L tyn pavouk“

Křivoklát rámovaný přírodou; Ilona Šlehoferová, Plzeň

Pevné uchycení; Michal Fiše

r, Bučovice-Kloboučky

Schody proti proudu, soutěska Sigmund Thun Klamm, Rakousko; Miloš Novák, Chotoviny

Klokaní siesta, Zoo Plzeň; Lucie Václavíková, Chodov

Cesta středověkem, Assisi, Itálie; Jana Kadlecová, Městečko Trnávka

Černobílý západ,

Tenerife, Kanársk é ostrovy; Richard

Volín, Plzeň

96

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

FOTOKVÍZ

KOLEM NÁS

Co je to?
Věci, se kterými se v životě běžně potkáváte, mohou být z neobvyklého úhlu pohledu, případně pokud je k vidění jen jejich část, těžko poznatelné. Dokážete určit, co je zachyceno na těchto fotografiích? Odpovědi najdete u křížovky na straně 62.

1

2 3

z redakční pošty
Chtěl bych jen upozornit na menší chybu v článku o mostech (Svět 3/2009, str. 26, pozn. redakce). Na konci textu o mostě Golden Gate je údaj o počtu sebevražd s číslem 1 200. Toto číslo je počet sebevražd zhruba do roku 2005 a ne roční průměr, jak je v článku uvedeno. Přesné informace o této problematice lze najít ve výborném snímku The Bridge z roku 2006. J. Rainiš Mnohokrát děkujeme za upozornění a omlouváme se za tiskovou chybu. Jsme rádi, že máme

tak pozorné čtenáře, navíc s bohatými znalostmi. Ačkoliv tento most patří k nejvyhledávanějším místům sebevrahů, ke 1 200 sebevraždám ročně zde naštěstí skutečně nedochází. Jak píšete, toto číslo udává přibližný počet sebevražd do roku 2005. Pro zajímavost: oficiální statistika byla vedena do roku 1995, kdy počet smrtelných skoků dosáhl tisícovky, od té doby se již žádná oficiální čísla nevedou. Kalifornská policie každoročně eviduje kolem sedmdesáti pokusů o sebevraždu – v těchto případech je policie naštěstí úspěšná. Nedalo by se ve Vašem časopise dělat něco s těmi malinkými bílými písmenky na černém podkladu? Některé články vůbec nemůžu přečíst, ze stránky „To nejlepší z obrazovky“ přečtu jenom nadpisy, nelíbí se mi ani ty červené obdelníčky „krátce“ v horní části některých stránek. Jinak se mi váš časopis moc líbí a jsem ráda, že existuje. Vaše čtenářka, B. Písková Ve Světě se snažíme vyjít vstříc všem čtenářům, a to nejen výběrem témat, ale i grafickým zpracováním. Vaše upozornění tedy nebereme na lehkou váhu a věříme, že písmo na stránce s televizními a jinými tipy, které jsme od tohoto čísla Světa zvětšili, bude pro vás i ostatní čtenáře čitelnější.

Váš časopis je prostě geniální. Kupuji si jej pravidelně už bůh ví jak dlouho a i přes několik nabídek výhodného předplatného jsem se rozhodla, že si ho vybojuji ve foto soutěži. Takže zasílám šest fotek a doufám, že se budou líbit. Dále chci poděkovat redakci za úsilí, které vydává, abychom my čtenáři posílili své vědomosti a doplnili nevědomosti. Ilona Šlehoferová, Plzeň

Děkujeme za Vaše fotografie i za chválu, která nás potěšila. Přestože tentokrát jsme za výherce vybrali jiného čtenáře, Vaše fotografie se nám líbí a budeme rádi, když zase nějakými naši soutěž obohatíte. Váš snímek Křivoklátu jsme otiskli v rubrice Fotografie čtenářů na straně 96 a zde ještě přidáváme foto podzimních Hrubých skal.
4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

97

SVĚT PŘÍŠTÍ ČÍSLO

Madagaskar je jednou z nejpodivuhodnějších zemí světa. Ačkoliv jej od africké pevniny odděluje jen 400 km široký průliv, s Afrikou má toho jen málo společného, i přírodní bohatství je zcela jedinečné. Lidé, kteří ostrov kdysi osídlili, připluli až z daleké Indonésie. Změna obsahu vyhrazena
Produkce, výroba Ivan Pospíšil Adresa redakce Svět Extra Publishing, s. r. o. Hrnčířská 23, 602 00 Brno Tel.: 546 606 008 Fax: 549 210 724 Inzerce a marketing Pavel Pospíšil, Libor Kříž, Silvie Banzetová, Jan Kučera Extra Publishing Brno Hrnčířská 23, 602 00 Brno Tel.: 546 606 008 Fax: 549 210 724 Předplatné ČR zajišťuje: SEND Předplatné, P.O.Box 141, Antala Staška 80, 140 00 Praha 4 telefon: 225 985 225 (prac. dny 8–18 hod.) web: www.epublishing.cz e-mail: extra@send.cz Reklamace zajišťuje SEND Předplatné. Předplatné SR písemně: Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s., oddelenie inej formy predaja, Vajnorská 137, P.O.BOX 183, 830 00 Bratislava 3 tel.: 02/444 588 21, 444 427 73 a 444 588 16 a fax: 02/444 588 19 web: www.mediakapa.sk e-mail: predplatne@abompkapa.sk Pokud to není výslovně uvedeno, akční nabídky, dárky apod. se nevztahují na prodej předplatného na Slovensku. Cena předplatného na Slovensku činí 19,72 € (594 Sk). Distribuce V České republice Mediaprint & Kapa Pressegrosso, s. r. o., na Slovensku Mediaprint-Kapa Pressegrosso, a. s. a soukromí distributoři Tisk Merkurtisk, a. s., Náchod Vychází měsíčně v Brně, ISSN 1802-2278, MK ČR E 17134. Autorská práva ke zveřejněným materiálům vykonává vydavatel Extra Publishing, s. r. o. Jakékoliv užití části nebo celku, zejména přetisk a šíření jakýmkoliv způsobem, včetně elektronického, je bez předchozího souhlasu vydavatele zakázáno. Vydavatel Extra Publishing, s. r. o. Hrnčířská 23, 602 00 Brno IČ 27 68 92 47, DIČ CZ 27 68 92 47 Obchodní ředitel tisk Pavel Pospíšil Obchodní ředitel internet Libor Kříž Finanční ředitel Ivan Pospíšil

OLSÍČ ÉVONTĚVK

KVĚTNOVÉ ČÍSLO SVĚTA VYCHÁZÍ 24. DUBNA 2009
9002 ANBUD .42 ÍZÁHCYV A TĚVS

ZVÍŘECÍ CESTOVATELÉ
Už po tisíce let se africký národní park Serengeti každoročně stává dějištěm obrovské migrace až 40 km dlouhých stád pakoní, zeber a dalších druhů. Podobné pozdvižení vzbuzuje tah motýla monarchy stěhovavého, dlouhý až 3 000 km, nebo riskantní putování lososů. Jaké pohnutky stojí za mohutným stěhováním „zvířecích národů“?

GIGANTIČTÍ PRACANTI
Na obrázcích vypadají jako dětské hračky. Ve skutečnosti jde ale o obří techniku, která člověku značně ulehčuje práci. Obdivujte s námi gigantické stroje, s nimiž se rozhodně nesetkáte každý den. Tedy, pokud na některém z nich náhodou nepracujete.

10 NEJZÁHADNĚJŠÍCH ONEMOCNĚNÍ
Symptomy některých neobvyklých nemocí jsou jako ze science fiction. Někteří pacienti jsou přesvědčeni, že se jim pod kůží uvelebili brouci, jiné jejich nemoc nutí pojídat nejedlé věci či dokonce výkaly. Zvláštní kapitolou je pak schizofrenie, s níž si lékaři lámou hlavy už celá desetiletí.

UNIKÁTNÍ PŘÍRODNÍ RÁJ

Svět Věda, technika, člověk, příroda, historie Číslo 4/09 vychází v pátek 20. března 2009 www.extra-svet.cz (E-mailové adresy zaměstnanců vydavatelství jsou tvořeny podle vzoru prijmeni@ epublishing.cz) Produktový ředitel Petr Broža Šéfredaktorka Kateřina Sedláková Droščínová Redakce a stálí spolupracovníci Jan Čurda, Jindřich Kačer, Igor Mahal, František Martínek, Pavel Nygrýn, Josef Pazdera, Jaroslav Petr, Tomáš Přibyl, Marek Telička, Zuzana Teličková, Josef Vašek, Zdeněk Vojtíšek Art Director Michal Bártů Sazba Michal Bártů, Pavel Kozárek Jazyková korektura Zdeněk Dan

ČESKÉ NEROSTNÉ BOHATSTVÍ
Víte, že i v České republice se kdysi těžilo zlato? Slezské město Zlaté Hory po něm dostalo své jméno a tato tradice bude možná brzy obnovena. Nerostné bohatství u nás je nemalé – představíme vám i poslední činný rudný důl nebo třeba naftová ložiska na Moravě.

98

4/2009

VĚDA TECHNIKA ČLOVĚK PŘÍRODA HISTORIE

Nezmeškejte nové vydání magazínu Příroda

Přírodopisné dokumenty IMAX na DVD
Divoká zvířata, nejkrásnější scenérie, nejfantastičtější dobrodružství této planety… na vaší TV! Ty nejlepší snímky natáčené ve formátu IMAX najdete v roce 2009 exkluzivně na DVD u magazínu Příroda: Také u aktuálního vydání duben 2009, které je v prodeji až 16. 4. 2009. Všechny filmy mají český dabing a české a anglické titulky.

Velký bariérový útes Úžasný podmořský zážitek
Právě v prodeji!

(P íro da st P írod ojí båžnå 49 a + IM AX D KÜ, jen za VD 79 KÜ .)

30 K č

D k ča VD sopi su

Australský Velký bariérový útes, jeden z největších přírodních divů na světě, se rozkládá na téměř 2 000 kilometrech podél pobřeží Queenslandu. Často je popisován jako největší žijící organismus – je složen z 3 000 korálových útesů přiléhajících k sobě. Poznejte jejich okouzlující krásu!

www.australiaonline.cz

Work&Study
Největší pracovně-studijní veletrh pobytů v Austrálii

VSTUP ZDARM A

Praha ~ 17. - 18. 4. 2009
Hotel Jalta ~ Václavské náměstí 45 Pátek ~ 17. dubna ~ 12:00 - 18:00 Sobota ~ 18. dubna ~ 10:00 - 17:00

Brno ~ 16. 4. 2009
Právnická fakulta Masarykovy univerzity ~ Posluchárna 038 ~ Veveří 70 Čtvrtek ~ 16. dubna ~ 14:00 - 18:00

Bratislava ~ 14. 4. 2009
Univerzitná knižnica v Bratislave ~ prednášková sála ~ Ventúrska 11 Utorok ~ 14. apríla ~ 13:00 - 20:00

Soutěž o 12ti týdenní jazykový kurz v Austrálii Práce pro studenty snadno a rychle Vše o studiu a studentských vízech Osobní setkání se zástupci škol Nejnižší ceny školného Odnesete si nový katalog včetně DVD
Sponsored by

Edu it Summ 2009

V Š E

S E

T O Č Í

K O L E M

V Á S

Sign up to vote on this title
UsefulNot useful