You are on page 1of 14

Milí farníci,

v salesiánském nakladatelství Portál vyšla Způsob Don Boskova vyprávění mně


v  těchto dnech kniha o  svatém Janu připomněl něco z  dětství. Rodiče nám
Boskovi s názvem Můj život pro mladé. totiž podobně vyprávěli, jak to bylo,
V  knize se pojednává o  životě svatého když byli malí, a my jsme jejich ‚histor­
Jana Boska – Otce a vychovatele mládeže ky‘ hltali plnými doušky. Byla to krás­
– ale není to životopis. Sám světec píše ná setkání v  rodině, chvíle naslouchání,
svým „milovaným synům“ o  svém dět­ někdy i potmě, to když zrovna ‚vypnuli
ství, o  cestě ke kněžství, o  začátcích své elektriku‘.
práce mezi mládeží… Historik Francis Mám za to, že právě z podobných chvil,
Desramaut k  této knize poznamenává: které lidé mezi sebou prožívají a  také
„Nejsou to chladné policejní zápisky, ale tím, že na sebe mají čas, roste důvěra.
otcovské důvěrnosti Dona Boska jeho Vřele doporučuji tuto knihu Don Boska
synům. Svým vlastním ‚životopisem‘ chce o Don Boskovi i krásné chvíle naslouchá­
formovat a zároveň bavit“. Tato důvěrná ní ve vašich rodinách.
slova píše Don Bosko svým salesiánům
teprve na přímý příkaz papeže Pia IX. P. Ladislav Kozubík, farář
LITURGICKÝ KALENDÁŘ
2. února – pátek Svátek Uvedení Páně do chrámu
4. února – neděle 5. neděle v mezidobí
5. února – pondělí Památka sv. Agáty, panny a mučednice
6. února – úterý Památka sv. Pavla Mikiho a druhů,
mučedníků
10. února – sobota Památka sv. Scholastiky, panny
11. února – neděle 6. neděle v mezidobí
18. února – neděle 7. neděle v mezidobí
21. února – středa POPELEČNÍ STŘEDA, udílení popelce
22. února – čtvrtek Svátek Stolce sv. Petra, apoštola
25. února – neděle 1. NEDĚLE POSTNÍ

MALÁ KATECHEZE – Poušť

Přiblížila se doba postní a  pro mnoho (Lk 4,1–13). Kdo v sobě nosí Ducha Bo­
z nás je jedním ze symbolů postu poušť. žího, ten ne­bude opuštěn ani v  nejpus­
Stačí připomenout putování izraelitů, tější samotě. Pro světce ztrácí poušť svou
Jana Křtitele jako „hlas volajícího na hrůznou moc. Ne náhodou přemisťovali
poušti“, Ježíšův čtyřicetidenní půst na pozdně středověcí malíři Jana Křtitele při
poušti apod. jeho přípravě na prorocké poslání z poušt­
V  náboženské řeči je poušť odpradávna ní samoty do rajské zahrady.
vní­mána jako země smrti a životu nepřá­ Poušť může být místem, kde je člověk
telských mocností, jako odvrácená strana Bohu blíž.
plodnosti, kterou si přál bůh. V  Egyptě (Lukáš Volný)
byl bůh pouště Seth nesmiřitelným nepří­
telem boha plodnosti Osirida.
Podobně byla poušť vnímána
i  ve Starém zákoně, ale setká­
váme se zde i s pouští jako sym­
bolem zkoušky a  očisty (např.
u proroka Ozeáše).
V  Novém zákoně pak vidíme,
že nepřístupná poušť se může
stát také místem odloučenosti
od světa. V případě už zmíně­
ného Ježíšova postu bychom
měli vidět zejména zkoušku
a  zápas s  Božím protivníkem

SVATÍ MĚSÍCE
Pavel Miki a druhové

Tentokrát se za svatými měsíce vypravíme ský vládce) Toyotomi Hideyoši rozkaz ke


až do dalekého Japonska. Ano, až tam bylo krutému pronásledování křesťanů, zejmé­
a je hlásáno Kristovo evangelium. Počátky na misionářů. Při následujících akcích
tohoto hlásání přitom vůbec nebyly jedno­ byl zatčen i  Pavel Miki a  jeho 25 druhů.
duché… Všichni byli odsou­
Pavel Miki se naro­ zeni k  trestu smrti
dil kolem roku 1565 na kříži a  5. února
v  Kjotu v  japonské 1597 v  Nagasaki byl
křesťanské rodině. trest vykonán a Pavel
Ve svých 22 letech i  jeho přátelé byli
vstoupil do jezuitské­ popraveni.
ho řádu – Tovaryšstva Jejich odkaz stateč­
Ježíšova. Byl vynikají­ ného hlásání víry
cím kazatelem a díky však nebyl zapome­
svým schopnostem se nut a 8. června 1862
stal jedním z nejzná­ prohlásil papež Pius
mějších a nejvýznam­ IX. tyto mučedníky
nějších misionářů za svaté.
celé země.
V  roce 1587 vydal (Lukáš Volný)
Šogun (neomeze­
ný japonský vojen­

AKTUALITY Z FARNOSTI
Třebovické koledování

V pátek 5. ledna vpodvečer Za naši skupinu mohu


začala požehnáním P. La­ říct, že k nám lidé byli vel­
dislava Kozubíka Tříkrá­ mi přátelští a štědří, a stej­
lová sbírka na sociální né pocity měli i ti ostatní.
a  humanitární účely. Šest Další den šli někteří nav­
skupinek dětí i  dospělých štívit několik zbývajících
chodilo od domu k domu domácností a  také se ješ­
a  všichni s  chutí zpívali tě znovu zpívalo u  Tesca.
koledy. Sbírka skončila v  neděli

7. ledna, kdy jsme se naposledy oblékli do
„královských šatů“ a koledovali jsme před
kostelem.
Děkujeme vám všem, kteří jste přispěli.

(Martina Kroutilová)

STŘÍPKY
Peregrino (poutník)

Z Ostravy do Santiaga celou noc jsme spali tvrdě.


cesta dlouhá, Do Arzui cesta kopcovitá,
poutník se jí však neleká, nás však nezdolala,
dobré boty si obuje když Španělé slavili
a od rána už putuje. svatého Jana,
Když jsme přišli my spali, než zapadla luna.
do Samosu, Z Arzui do Arcy cesta
ubytovali nás v klášteru, snadná,
mají tam hezkou zahradu, já však na ni zakufroval,
uprostřed velkou bylo to fakt těžký,
světce sochu. neb umím jen česky,
Brzy ráno budíček, nezbylo než se vrátit
rychle jsem si sbalil zpátky
uzlíček, a vydat se jinudy.
boty na nohy, Z Arcy do Santiaga
batoh na záda cesta ouzká,
a zas šourem o kousek dál. my ji šli zvesela,
Za slunce svitu k cíli jsme se blížili,
dorazili jsme do Portomarinu, ale nohy únavou necítili.
hnedka jsme si odlehčili Když už jsme tam dorazili,
a nohy si mazali. všichni pro glejt zamířili,
Z Portomarinu ještě za tmy já jej nedostal,
vyrazili do Palais de Rei, neb cizí řeči neovládám.
sluníčko hezky svítilo, Bohu budiž vzdána chvála,
což se nám všem líbilo. objevil se bratr Kája,
Někteří únavou klesli, ten mi dělal tlumočníka,
my jsme tam však fotbal hráli, a tak mám glejt i já.
skončilo to nerozhodně, (poutník K. Jeroným)


Pozn. redakce: Santiago de Compostela je hlavní město španělské autonomní oblasti Galicie.
V 9. století zde byl objeven hrob svatého Jakuba Staršího, jednoho z dvanácti apoštolů. Toto
místo je jedním z nejvýznamnějších katolických poutních míst.

Jsou hodnější…?

Ptám se: „V  kom je kromě Boha naše při koledování celkem dost?!) mají takový,
naděje?!“ o  nějaký stupínek nevinnější nádech, než
Odpovídám si: „V našich dětech a mladé u  jejich vrstevníků, které znám z  návštěv
generaci vůbec!“ nebo jsem je jen pozoroval v  dopravním
Neznám (neznal jsem) třebovické děti pří­ prostředku, či na ulici…
liš důvěrně. Potkávám je ponejvíce na mši Verva, s jakou se v TESCU věnovali kole­
svaté, případně na farních akcích, ale to je dování, byla úchvatná a beze studu! Děkuji
vždy spíš z dálky (také dálky těch let, kte­ jim za to!
ré už mě od dětství odvály) a ony mě do Ne, asi nejsou svaté děti z  křesťanských
svých her asi nijak zvlášť nepotřebují… rodin, ale myslím, že se jim dostává
Letos jsem však měl podruhé možnost z pohledu věčnosti přeci jen lepší startova­
prožít tříkrálové koledování se skupinkou cí plochy do života.
dětí (a mládeže – abych se někoho nedo­ Asi ne každému a  ne vždy. Vždyť jejich
tkl!). To už je přeci jen kontakt podstatně rodiče jsou také „jen“ lidé!
bezprostřednější a silnější… Sám ještě děti nemám, ale modlím se už
Znám také pár dětí, které nevyrůstají i za ně, pokud mi je Pán chce svěřit.
v křesťanském prostředí, a tak si dovolím Modlím se i  za všechny děti třebovické
jedno subjektivně (možná trochu dorůžo­ a jejich rodiče, prarodiče, strýčky a tetičky
va) zabarvené porovnání. atd., atd. Ovšem já se moc dobře modlit
Máte (máme) děti přeci jen hodnější, milí neumím!
Třebovičtí! Tak s prosbou vyzývám: Modleme se vytr­
Ne, že by byly nějak výrazně klidnější, či vale za děti a mládež, která vyrůstá ve svě­
jinak navenek výrazně obaleny svatozářemi tě, kterému už Kristus příliš nezapadá do
v dětských velikostech…, ale jejich živost marketingových plánů! A nejen za ni…
a dovádění (a že jsme myslím legrace užili (Michal Tvrdý)

Otázka pro každého… Quo vadis?

Když jsem knihu před Vánocemi začínal Téměř všichni (i mimo farnost), s kým jsem
číst, myslel jsem, že jsem možná poslední v  poslední době navázal rozhovor na její
z dospělých třebovických farníků, který čte téma (pod silným dojmem z četby), tak její
knihu Henrika Sienkiewicze „Quo vadis“, název znali, většina viděla a doporučovala
ale… mi poslední polské zpracování, které pojali

tvůrci velkoryse jako národní velkofilm let ní s mou, ve srovnání s oběťmi tehdejšího
posledních… pronásledování, „salónní“ vírou v Ježíše, ve
Ale poslední čtenář asi nejsem… které se stále často přistihnu, že očekávám
Nevím, jestli je kniha i v nabídce naší farní „zázračnou“ pomoc ve věcech tohoto svě­
knihovny, ale možná je i u vás doma v kni­ ta, namísto prosby o dar pokory a síly při­
hovničce…? jmout na sebe oběť. Při tlaku případného
Pokud ano, a vámi nepřečtená, tak ji vřele kříže spíš ublíženě pofňukávám, než trpě­
doporučuji!! livě snáším…
Nejsem příliš znalý schématu knižních oké­ H. Sienkiewicz měl určitě umělecký záměr,
nek (jestli nějaké existuje), tak se omlou­ kterému mnohé podřídil, a tak osudy Vini­
vám za neobjektivitu a jiné případné chyby cia, Lygie, Ursa, Petronia, Chilona Chiloni­
v konstrukci příspěvku… dese, apoštolů Petra a Pavla, či císaře Nera
„Quo vadis“ byla pro mne strhujícím zážit­ a  jeho dvořanů nemůžeme považovat za
kem! Do této doby se mi nestalo, abych doslovné a reálné, ale ani autor zdravě kri­
se ponořil do stránek knihy takovým způ­ tického doslovu v závěru výtisku nevytýká
sobem, že jsem při cestě do zaměstnání Sienkiewiczovi nějaká výrazná historická
vystoupil až o zastávku později! odbočení ve scénách historicky doložitel­
Moje žena ji dočetla tak před dvěma hodi­ ných – a právě v těch se bolestné hrdinství
nami a myslím, že i ona se neubránila slzám i  dekadentní šílenství projevilo právě nej­
nad strašlivými činy císaře Nera a hrdinnou výrazněji!
vírou a  nadějí v  Pána tehdejších křesťanů Láska, zloba, odpuštění, přezíravost, čisto­
i jejich nevinnou obětí! ta a zkaženost, víra i manipulace… mistrný
Já měl to štěstí (nebo spíš Bůh tomu chtěl?), román, který (alespoň pro mne) nekon­
že jsem na nejdramatičtější chvíle románu čí přečtením poslední stránky, ale otázky
měl dovolenou, a tak jsem měl čas, aby se a  obrazy po něm v  mysli a  srdci zůstáva­
mé slzy ronily v poklidu našeho obývacího jí…
pokoje, prozářeného paprsky lednového Dávám jedenáct hvězdiček z  deseti! Kolik
sluníčka… Slzy, které byly vyvolány zčásti dáte vy, to už je na vás…
dojetím, také odporem a bezmocností nad
hrůznými činy a zčásti studem, při srovná­ (Michal Tvrdý)

KNIŽNÍ OKÉNKO
V Karmelitánském nakladatelství Kostelní nový křesťan­
Vydří vyšla v roce 1996 útlá knížka Na úpatí ský pohled na
Sinaje od Ericha Zengera. Tento německý Bibli Izraele/
autor, nar. 1939, nyní profesor na Univer­ /Starý zákon.
zitě v Münsteru, zaujal již v roce 1991, kdy Ve  své druhé publikaci vidí některé
vydal knihu První zákon. Židovská bible záležitosti diferencovaněji a  jasněji se je
a  křesťané, ve které se pokusil naskicovat také pokusil sdělit.

I  při letmém pohledu na Bibli je jasné, skryt a je přítomen v hledání dotazujících se,
že křesťanství je závislé na židovství. Tato naříkajících a  modlících se hledačů Boha“.
skutečnost však nebyla vždy tak samozřej­ V tomto kontextu je Zengerova publikace
má. Již prvotní církev byla vystavena sna­ velmi dobrou pomůckou, o kterou je mož­
hám odžidovštit křesťanství. V 1. polovině no se opírat na cestě k hlubšímu poznávání
2.  století n.  l. se v  osobě a  učení Marki­ První smlouvy s  Izraelem. Toto porozu­
óna ze Synópy soustřeďovaly snahy očistit mění nám umožňuje pravdivý pohled na
především Lukášovo evangelium a  listy Pána Ježíše, jeho skutky a slova, které neo­
sv. Pavla. Když se církev markionismu vze­ markionisté staví do protikladu k židovství
přela, cítila, že by odvržením Starého záko­ jeho doby (Mt 5,17).
na odvrhla i základ, na němž sama spočívá. Kdyby se některým čtenářům zdál Zenge­
Přesto však celá staletí existoval zaujatý rův jazyk poněkud nesrozumitelným, je
a  pokroucený pohled na židovské kořeny dobré přidržet se doporučených srovnání
křesťanství. Až po II. vatikánském koncilu citovaných míst ze Starého a Nového záko­
došlo ke změně smýšlení v této oblasti. na. Potom již autorovy vývody splynou
Přáním autora je „otevřít čtenářům cestu s  naším vnímáním, i  když nemusí dojít
k  jedinečné Boží moudrosti Bible Izraele/ k  bezvýhradnému přijetí všeho. On sám
/Prvního zákona, s plným vědomím odcizení, nám četbu usnadňuje prokládáním textu
které vůči této části pociťují mnozí současní- různými výňatky z  Písma, literatury, a  co
ci“. Zenger se snaží usnadnit nám hledání je obzvlášť zajímavé, i  postřehy některých
Boha-Boží tváře ve Starém zákoně. Vždyť židovských rabínů.
kolik křesťanů se spokojí s  povrchní zna­ Přestože vám po chvilce strávené s knihou
lostí starozákonních příběhů a s přehledem Na úpatí Sinaje bude jasné, že to nebude
vysypou z  rukávu spoustu jmen a  označí čtení na pár večerů, stojí za to vnořit se
místa událostí. Tyto příběhy však nejsou do světa starozákonních spisů a pokusit se
uzavřeným vyprávěním, nýbrž působí jako odbourat několik hluboce zakořeněných
vábení, které probouzí touhu po Bohu. předsudků, které jsou možná i v nás neu­
Ale pokud je řeč o hledání Boha, to před­ stále přítomné.
pokládá neustálé dění: „Bůh je ve světě (Margareta Špoková)

Tilly

Před několika léty mě doslova „uchváti­ životě, lásce a  Kristově odpuštění. Je to


la“ kniha amerického spisovatele Franka příběh Kathy a Dana Rossových, kteří jsou
E. Perettiho Tilly. Peretti se narodil 13. led­ jako kterýkoli jiný manželský pár. Nikdo
na 1951 v Kanadě, ale jako dítě se s rodiči by si nedokázal představit, jaká tajemství
přestěhoval do USA, kde také doposud žije. leží pohřbena v jejich duších.
Je autorem mnoha scifi a fantasy románů. Je to příběh o dětech, které se nikdy nenaro­
Tato dojemná novela, původně napsaná dily a které nikdy nedostaly jméno.
jako rozhlasové drama (z  roku 1986), je Tilly je příběh, který stojí za přečtení.
nezapomenutelný příběh o  opravdovém (Marie Dostálová)


OKÉNKO PRO DĚTI

Ahojky,
je tady nejkratší Dostane se kočička
měsíc v roce, ale užijem k myšce?
si ho stejně jako každý
jiný, ne?

Uhodneš to?

1. Na zádech si nosí jehelníček, ale nikdy


nešije.
2. Je větší než meloun a lehčí než peří.
3. Přiletělo hejno labutí, skrylo slunce
černou perutí.
4. Ruce nemá, prsty nemá, na okýnko
přece ťuká, do chalupy nos nám strká.
5. Unese svůj dům na zádech.
6. Bezhlavý tlouštík v širokém klobouku
na jedné noze vyběhl na louku.
7. Které zvíře se nejvíce podobá kocourovi?
Řešení: 1. ježek, 2. bublina, 3. mraky, 4. vítr, 5. šnek (hlemýžď), 6. hříbek, 7. kočka

Mrazíci
(J. Havel)

Na zamrzlé ulici Teď k nim letí ještě třetí


hrají si dva mrazíci. a má velký spěch.

Jeden hopsá v závějích, Cestou z mrazíkovských jeslí


pořád jenom mráz a sníh zmrzlou bílou křídou kreslí
a ten druhý štípe děti květy na oknech.
pěkně ve tvářích.


Poznáš všechna povolání? Je mezi nimi to, které dělá tvůj tatínek
nebo maminka? Tak si je vybarvi, nebo to, které se ti nejvíce líbí.

Í N E S A P S M R T
Simeonovi bylo Duchem
Ť N Ž I V O T E E U
svatým zjeveno, že neze-
Z Ě R M Á R H C Š Ř mře, dokud…
Í A B E L H O J A S
M I L O S T B O Ž Í 8 DNÍ OBĚŤ
ANNA OBŘÍZKA
É P O N O D I S N N
AŠER OTEC
L Č B I Z R A E L Á HOSPODIN POŽEH­NÁNÍ
A U Ř D N Y S F N N CHRÁM SIMEON
Z R Í O M A T K A H CHVALOZPĚV SLÁVA
IZRAEL SMRT
U Á Z P P O N Í V E
JERUZALÉM SPASENÍ
R N K S A M Ú N E Ž JOSEF SPASENÍ
E S A O T E C D A O MARIA SYN
J I Á H N Š E 8 I P MATKA ÚDIV
MILOST BOŽÍ ZÁKON
C H V A L O Z P Ě V
NÁRUČ ŽIVOT


Medvěd a sluníčko

V únoru se do medvědího brlohu prodrala promáčelo


voda a promáčela medvědovi kožíšek. „Ty slunce? Já
mokrotino mokrá, koukej uschnout nebo si to s ním
uvidíš!“ rozčertil se medvěd. Voda se pole­ vyřídím.“
kala a  tiše zabublala: „Za to já nemůžu, Ale sluníč­
huňáčku. To zavinil sníh, vypustil potůčky ko nejde
vody a  to už tak je, že voda teče vždycky ani chytit ani zakousnout. A medvěd brzy
dolů.“ „Tak tu potopu zavinil sníh? No pochopil, že jestli má přijít jaro, musí nej­
počkej, já ti dám co proto!“ Sníh leknutím dříve roztát všechen sníh. Tak se zachumlal
zbělel ještě více a vystrašeně zavrzal: „Já za to v pelíšku a čeká, až sluníčko všechno zahře­
nemůžu, to sluníčko začalo tak pálit a hřát, je a skončí zimní kralování.
že jsem musel tát.“ „Říkáš, že mi kožíšek
(Okénko pro děti pravidelně
připravuje Lenka Volná)

Mějte se sluníčkově.
Pac a pusu, želvák Oskar.

OKÉNKO PRO RODIČE


Máte doma budoucího prvňáčka?

V těchto dnech se z mnoha dětí stali zápi­ – rozvíjí se motorika a logické myšlení
sem do první třídy skuteční předškoláci. » upevňujte prostorovou orientaci (naho­
Co dělat, aby byli na školu připraveni: ře, dole, vpředu, vzadu, vpravo, vlevo)
» věnujte dítěti soustředěnou pozornost, – je důležitá pro zvládání psaní, čtení
buďte při jednání s ním trpěliví a počítání
» čtěte dítěti a vyprávějte si s ním – rozvíjí » dbejte na dostatek vhodných pohybo-
se tak všeobecný rozhled a slovní záso­ vých aktivit, zejména v přírodě
ba (televize nikdy nemůže nahradit » trénujte změny denního režimu sou­
osobní kontakt !) visejícího se školní docházkou (ran­
» upevňujte v  dítěti základní sociální ní vstávání, odbourání odpoledního
návyky (pozdravit, poprosit, poděko­ spánku, včasné uložení k  večernímu
vat) – sami buďte příkladem spánku apod.)
» pověřujte dítě drobnými úkoly – naučí
se zodpovědnosti a samostatnosti Hodně radostí z vašich dětí přeje
» vybírejte vhodné tvořivé hry a činnosti Broňa Volná.
10
Milí čtenáři,
každé ráno bychom měli v modlitbě děko­ nimi a  nakonec přiměřenost požadavků
vat Bohu za náš život: tedy za rodiče, kteří kladených na dítě a způsob jejich kontroly.
nám život dali a pak jej rozvíjeli. Starali se Psycholog David Fontana hovoří o výchov­
o  to, abychom neměli hlad, byli v  suchu, ném stylu autoritativním, autoritářském,
teple. Starali se, abychom měli kolem sebe shovívavém a  zanedbávajícím. Rozlišuje
hračky a jiné potřebné věci. Avšak asi nej­ je podle toho, do jaké míry je u  rodičů
více vzpomínáme na jejich lásku. ve vztahu k  dítěti zastoupena citová vře­
Díky této jejich lásce se nám dostalo výcho­ lost a  rozumnost. Dále je důležité, jakým
vy. S touto láskou nás také vedli do školy, způsobem jsou na dítě kladeny požadav­
abychom získali vzdělání. A  jejich láska ky a  jak probíhá kontrola jejich plnění.
vrcholila v  tom, že nás naučili znát Boha V podstatě jde o uplatnění autority, která
a probudili v nás víru. však není svévolí, ale ptá se, co je pro roz­
Jde tedy o: voj dětí pravdivé a  dobré. Je to autorita,
» výchovu k životu v lidské společnosti, která se otevírá dialogu s  autoritou Boží.
» získání vzdělání, abychom čestným Z  tohoto vztahu odvozuje svou existenci
způsobem získali prostředky k  živo­ a  také pevnost a  sílu. Je vnímavá na svět
tu, zabezpečili vlastní rodinu a  podle dítěte a jeho potřeby, aktivně komunikuje
svých možností a kvalifikace posilovali s dítětem a požadavky formuluje laskavým
to dobré kolem nás, a rozumným, pro dítě přijatelným, způso­
» vztah víry k  Bohu, který všemu dává bem. Výchovný vztah je tedy určen třemi
řád a smysl. prvky: rozumností, laskavostí a silou auto­
rity, která se opírá o odůvodněné hodnoty.
Dnes bych chtěl hovořit o výchově. Při uplatňování autoritativního výchov-
Jak vychovávat dnes? Zdá se, že to je nadlid­ ného stylu rodiče tedy vyžadují, aby se děti
ský úkol, protože už nežijeme zdaleka v tak chovaly rozumně a společensky na úrovni,
stabilním prostředí, jako naši rodiče, kdy která odpovídá jejich věku a schopnostem.
věci, vztahy a hodnoty měly svá místa a svá Jsou vřelí, pečující, vyptávají se na názory
jména. Zdá se, že co platí dnes, už nemu­ a city dítěte. Rodičovská rozhodnutí podle
sí platit zítra. Jak vychovat děti, aby byly možnosti (věková přiměřenost) odůvodní.
samy sebou, osobnostmi, které jsou vnitřně Ovocem tohoto přístupu je dítě, které se
svobodné, odolné proti nedobrým vlivům? umí prosadit, je nezávislé, kamarádské
Jak je vést, aby měly cit a porozumění pro vůči vrstevníkům, spolupracující s  rodiči,
druhého, aby dovedly vnímat hloubku v  zásadě spokojené, usilující o  co nejlepší
života, aby se dovedly správně oriento­ výkon a  přiměřeně úspěšné. Tento obraz
vat v  současné a  budoucí kultuře? Aby se je zajisté ideální. Avšak jiné výchovné styly
dovedly správně a odpovědně rozhodnout tuto možnost daleka nabídnout nemohou,
a proměnit svá rozhodnutí ve skutky? protože v nich jsou prvky vztahu narušeny
Existují různé výchovné rodičovské sty- a deformovány.
ly. Tím se myslí jednak citové vztahy dětí Například při uplatňování autoritářského
a dospělých, dále způsob komunikace mezi výchovného stylu se jen kladou požadav­
11
ky bez vysvětlení. Převládá spíše přísnost zájem o  to, čím se děti zabývají, rodiče
než laskavost. Dítě má pak sklon k izolaci, nemají účast na životě dětí, nekomunikují
není spontánní. Dívky bývají nerozhodné, v  dostatečné míře. Děti postupně zjišťují,
snadno manipulovatelné, bez snahy o dob­ že jsou více v „pohodě“, když se komuni­
rý výkon. Chlapci mají sklon k  agresivitě kaci s rodiči vyhýbají. Dítě má pak sklon
vůči vrstevníkům. k náladovosti, trpí nedostatkem soustředě­
Shovívavý styl je charakteristický tím, že ní. Má problémy s  ovládáním svých citů
se po dětech žádá málo.Rodiče ale své děti a impulsů. Nestojí o školní výuku.
přijímají a komunikují s nimi. V chování Vidíme, že pro zdravý rozvoj dítěte je
dítěte převládá pozitivní citové ladění. Na důležité mít k němu osobní vztah, který se
druhé straně je však dítě nezralé, neovládá vyznačuje zájmem, citovou vřelostí, komu­
své chování, postrádá přiměřenou spole­ nikací a  přiměřenými požadavky, které se
čenskou zodpovědnost, nedokáže spoléhat dají odůvodnit.
na sebe. Má také sklon k agresivitě. Jak tyto skutečnosti můžeme uskutečňovat
Zanedbávající výchovný styl nastává, v našich rodinách?
jestliže rodiče na děti nemají čas. Není Váš P. Pavel Kuchař

TEOLOGICKÉ OKÉNKO
Jak se církev stane svatou
a vyzývavou pro dnešní svět?

Chtěl bych tak trochu navázat na problema­ a kde ji hledat?


tiku předešlého teologického okénka. Mys­ První problém
lím si, že je velice důležité se zamyslet nad nastává v samotném vidění svatosti církve
stavem církve, ve kterém se dnes nachází. jako takové. Musíme podle teologických
Jak již bylo minule poznamenáno, kredit pravidel přiznat, že svatost se nejprve
církve jako instituce v  dnešní době klesá. nepoměřuje podle chování jednotlivých
Pro konkrétní případy nemusíme chodit členů církve (údů těla), ale především od
daleko. Jsou toho plné mediální prostřed­ jejího původu (srov. J 17). Církev je stavba
ky. Pokud se podíváme do minulosti, pak stojící na základu, jímž je samotný Kristus
musíme konstatovat, že diskreditace církve (srov.  1Pt 2,6–7). On je úhelným kame­
v  pohledu zvenčí není nic neobvyklého. nem. Ostatní jsou jen přizvaní hříšníci
S  trochou nadsázky by se dalo říci, že je a  ztracení lidé (srov.  Mk 6,34; Mt 10,6),
to její úděl (srov. J 21,12; 2 Kor 6,8–10 kteří potřebují uzdravení (srov.  Mt 9,12).
aj.). Upřímné věřící napadne otázka, jest­ Toto však nemá být omluvou, že církev
li se s  tím dá něco dělat. Kde se vytratila navenek nepůsobí věrohodně.
svatost lidí patřících do řad věřících? A jak Podívejme se do Písma svatého, jaké nám
vůbec tuto církevní „bezúhonnost“ vnímat zprostředkovává obrazy církevního spo­
12
lečenství, zda bychom se nemohli něče­ me se za sebe navzájem? Děkujeme a chvá­
mu přiučit o funkčnosti církve. Známé je líme Boha za to, že žijeme, že je krásný den,
podobenství o Kristu jako o vinném kmeni že máme práci a že máme co jíst? Cítíme
a  učednících jako jeho ratolestech (srov. radost z  dialogu s  živým Bohem? Čteme
J 15,1–11). Asi nejpoužívanější přirovnání často jeho slovo v  Písmu svatém? Snaží­
je o  církvi jako o  těle s  jednotlivými údy me se vidět obraz Boha ve všech ostatních
s různými, pro život těla–církve důležitými lidech? Kdy jsme naposledy některému
funkcemi (1 Kor 12). Tato přirovnání nám bratru nebo setře z farnosti upřímně řekli,
dávají jasně najevo, co je oním kvalitativ­ že ho/ji máme rádi?
ním prvkem církve, který spojuje církev V neposlední řadě si neodpustím uvést, co
viditelnou s církví nebeskou. Prvek, který ji nás učili naši učitelé ohledně základních
činí svatou i viditelně. Tímto prvkem a duší funkcí zdravého církevního společenství.
celé církve je Duch svatý, Duch Vzkříšené­ Tím také do jisté míry splním kritérium
ho. Vzpomeňme si, co nám přislíbil sám pro teologické okénko. První a  základní
Kristus: „Amen, amen, pravím vám: Kdo funkcí církve je činnost pastorální, které se
ve mne věří, i on bude činit skutky, které projevuje čtyřmi sakramentálními prvky:
já činím, a ještě větší, neboť já jdu k Otci“ 1. martyria – hlásání evangelia nejkrajněj­
(J 14,12). V čem je tedy problém? Proč se ší formou, například mučednictvím;
zdá, že to takto v církvi nefunguje? Domní­ 2. leiturgia – hlásání slavnostní formou,
vám se, že pro to jsou dvě různá vysvětlení, bohoslužba;
obě dávají dohromady nejpravděpodob­ 3. diakonia – hlásání formou solidarity
nější odpověď. a dobrými skutky nejpotřebnějším
Za prvé si myslím, že tento svět se nebu­ lidem;
de nikdy zajímat o dobré skutky tak jako 4. koinonia – hlásání způsobem života
o skandály, neboť skandály se lépe prodá­ křesťanského společenství, ve kterém
vají a nadto jsou dobré skutky z podstaty se projevuje Bůh Láska.
pro světský marketing nebezpečné. Kdyby Tato poslední vlastnost nás křesťany nejví­
se měl udělat marketing plodů hlubiny lid­ ce odlišovala od ostatního společenství, je
ských duší, nutně by takový systém zkra­ to svědectví samotného Boha mezi námi,
choval. Ten potřebuje především lákadla podle toho nás poznávají, že jsme učedníci
útočící na 1. signální soustavu, pudy člově­ Ježíše Krista.
ka a jeho peněženku. Vzpomínám si na pouť o  Svatém roce
Za druhé si musíme přiznat, že existuje kri­ 2000 v Římě, kdy k nám mladým promlu­
ze v náboženském prožívání, a to i v círk­ vil papež Jan Pavel II: „Drazí mladí přáte­
vi. Pokud si snad někdo myslí, že ne, pak lé, jste jediná naděje budoucnosti, jediná
společně odpovězme na následující otáz­ naděje 21. století. Jste to vy, kdo budete
ky: Jsme napojeni na pravý vinný kmen? tomuto století hlásat Krista.“ Drazí přáte­
Jsme ratolestmi? Jsme nositeli radosti? lé, církev opravdu nemá nikoho jiného než
Jsme svědky živého Krista? Jsme si vědomi nás. My jsme církví. Nesmíme se bát vyjít
během týdne, že jsme byli v neděli spojeni ze starých struktur a hlásat. Výzvy i součas­
a posíleni eucharistickým Ježíšem? Modlí­ ného papeže Benedikta XVI. jsou alarmují­
13
cí: „Tento svět potřebuje Spasitele víc, než ta. Obnovme tedy skutky lásky, dokud je
kdykoli jindy.“ Tento svět potřebuje slyšet čas příhodný.
o naději a spáse, ale jedinou knihu svědec­ „Přijď, Duchu svatý.“
tví, kterou bude číst, bude naše kniha živo­ (Ivo Křížka)

inzerce
Najde se někdo, kdo by se chtěl se mnou spolupodílet na adopci indického chlapce?
Adopce na dálku činí na rok 4 900 Kč, možnost odpisu z daní z příjmu. V případě
zájmu napište SMS na 723 817 751. Ozvu se. Zn. do 28. 2. 2007.
Magda Nováková

RECEPTÁŘ
Kerak naše roby na Prajzke držum diät

Tuž to se prvni mušiče pořadně napchač, kupiče teho tak akorat a nechače to všecko
nejlepši o svatkach po řadnym pušče. Potym aspoň 1 minutku doma v komoře – a hned
utřyče masne vargy, na truně se z hodinku to tež mače DOMACY.)
uleviče od všeckych tych plněnych kačic Kobzole potem povařyče se solum, pomja­
i  huši, dvojim zelu a  knedlach, kikiriki gače s pravym maslem a mlikem, přydače
zupě a všelijakych mačkach a pačkach… tolik stružku česneku, kolik ozonu doma
No a potym, prvni džeň v roku, v přesvěd­ vydržyče, sušeny majoran tež podlej chuči.
čeni, že take hody by něvydržely ani henaj To všecko zamichače a  přydače ku uvaře­
džecka v Afryce, vyšpekuluječe, že nězbyva nym velkym krupam.
nic ineho, než zchudnuč. (Achtung: Ni na No a potem, jak to mače hotove, tak zjiš­
majetku!, ale na figuře!) čiče, že je to tak dobre, že sniče celu misu
Tož potem šče nuceni vzač domacy kobzole a  na všecky ty variotske linie se henyk
a krupy, maslo a mliko, česnek a majoran. vyprdniče.
(Dobra rada: Jak šče byli cely rok zhnili Tož zdravimy z Prajzke a Guten Apetyt!
a němače to svojske ze zahrady, tož potem
vyražče henyk do tej superMarkety, na­ (Žaneta Volny)

MANA – Měsíční Aktuality Naší fArnosti, vydává Římskokatolická farnost Ostrava-Třebovice,


V Mešníku 5100, 722 00 Ostrava-Třebovice, tel.: +420 596 964 942
http://www.volny.cz/trebovice.fara
Evidenční číslo: MK ČR E 16325
Kontaktní osoba: Lukáš Volný, e-mail: lvolny@volny.cz
Náklady na výrobu a tisk jsou Kč 5,–
Uzávěrka příštího čísla je 15. 2. 2007

14