You are on page 1of 12

Milí farníci,

Popeleční středou vždy začínáme čtyřice­ tostný znak celkového pokání. Je to vel­
tidenní snahu o svou duchovní obnovu. ký dar odpouštějící lásky Ježíše Krista,
Doprovází nás slova Pána Ježíše: „Obraťte který ale bez celkového vnitřního pokání
se a čiňte pokání!“ Právě to slůvko ‚poká­ ze strany člověka nemá smysl.“ Ctnost
ní‘ může být pro nás určitým vodítkem. pokání je podle něho záležitostí celého
Církevní tradice nás naučila používat tři života, nejen chvilkové zastavení se před
roviny pokání: modlitbu, půst (sebezá­ Bohem. Dává k  dispozici čtyři body,
por) a  almužnu (konání dobrých skut­ které mohou tuto ctnost v  každém člo­
ků). Že míváme ‚problém‘ s  modlitbou věku probudit: 1. Místo hledání hříchů
– to potvrdí zřejmě každý věřící. Půst v  minulosti hledat životodárné spojení
se dá ‚odbýt‘ zřeknutím se masa v post­ s Bohem. 2. Nehledat především svůj pro­
ní dny nebo odepřením si například spěch, nýbrž přednostně prospěch Boží­
televize, sladkostí, cigarety apod. Pří­ ho království. 3. Odvrátit se od špatných
kaz almužny elegantně splníme třeba skutků, zlých návyků a  žádostí směrem
příspěvkem na misie, nebo darováním k Bohu, který je cílem a smyslem naše­
nepotřebných věcí lidem v  nouzi. Celé ho života. 4. Trvale toužit, aby tím, kdo
naše postní snažení nakonec vyústí ve rozhoduje vše důležité a potřebné v mém
velikonoční svátosti smíření, na kterou se životě byl Bůh.
více nebo méně dobře připravíme. Tím Pokud se díváme na pokání tímto pohle­
bychom jaksi před Bohem i před sebou dem, je zřejmé, že Kristova výzva k obrá­
‚měli splněno‘. Přeje si však tohle Bůh? cení je výzvou k opravdové a namáhavé
Ježíš Kristus přece nevyzýval lidi: „Pojďte práci na sobě. K tomu, pokud se rozhod­
ke zpovědi!“ Jeho hlavním úmyslem bylo neme něco pořádného ve svém duchov­
– přivést lidi ke změně smýšlení! ním životě udělat, se nám nabízí (nejen)
Dr. Vrablec mluví v jedné své duchovní 40 dnů postní doby, ale také trvalé Boží
promluvě o  ‚ctnosti pokání‘. Říká v  ní: požehnání.
„Svátost smíření /pokání/ je vnější svá­ P. Ladislav Kozubík, farář
LITURGICKÝ KALENDÁŘ
4. března – neděle 2. NEDĚLE POSTNÍ
11. března – neděle 3. NEDĚLE POSTNÍ
18. března – neděle 4. NEDĚLE POSTNÍ
19. března – pondělí Slavnost SVATÉHO JOSEFA,
SNOUBENCE PANNY MARIE
25. března – neděle 5. NEDĚLE POSTNÍ
26. března – pondělí Slavnost ZVĚSTOVÁNÍ PÁNĚ

MALÁ KATECHEZE – Žába


Vzpomíná­ Při šesté ráně popisované v  Janově Apo­
te si na staré kalypse zase „z  úst draka i  z  úst dravé
pohád k y? šelmy a  z  úst lživého proroka vystoupili
Malá oškli­ tři nečistí duchové podobní ropuchám“
vá žába se (Zj 16,13). V některých pozdějších výkla­
v nich často dech Janova zjevení spatřovali autoři v žá­
proměnila v krásného prince nebo krásnou bách bytosti patřící k ďáblu a herezi.
princeznu. Žába je však také významným V  pozdním středověku byla ropucha
symbolem v mnoha náboženstvích. A své oblíbeným symbolem necudnosti a  smr­
místo našla i v Bibli. ti. Naopak u koptských křesťanů se žába
U  starých Egypťanů symbolizovala žába uplatnila ve výtvarném umění jako sym­
síly vzniku života. Později pak představo­ bol zmrtvýchvstání a věčného života.
vala symbol znovuzrození. Nezapomeňme, že i  přes tyto zajímavé
To Izraelci přiřkli žábě úlohu méně důstoj­ informace je žába chtěným a  dobrým
nou. Byla pro ně ztělesněním démon­ Božím stvořením. Díky svému vzhledu
ských mocností. Tyto mocnosti však a vlastnostem však lidem pomáhá symbo­
mohou být v Boží službě. Připomeňme si licky vyjádřit různé negativní i pozitivní
jednu z egyptských ran, kdy Áron vztáhl skutečnosti.
svou ruku a egyptskou zemi pokryly žáby (Lukáš Volný)
(srov. Ex 8,2).

SVATÝ MĚSÍCE
Sv. Jan Sarkander
Při pohledu do liturgického kalendáře na světce skoupý. Ovšem to je jen zdání.
můžeme nabýt dojmu, že tento měsíc je Budeme však prožívat postní dobu a  ta

má svým způsobem přednost, abychom se jízda z  Polska. Zůstávala po ní skutečná
dobře připravili na blížící se vrchol litur­ spoušť. Když se tato divoká horda přiblížila
gického roku – oslavy Vzkříšení našeho k Holešovu, vyšel jí vstříc průvod vedený
Pána. Janem Sarkanderem,
Sedmnáctého dne mě­ který nesl monstranci.
síce března můžeme Všechen lid zpíval Sal­
vzpomenout na vý­ ve Regina. A skutečně
znamného světce naše­ se stal malý zázrak,
ho národa. Je jím sva­ kozáci město ušetřili.
tý Jan Sarkander. Mnozí však v  událos­
Tento patron zpo­ ti nespatřovali Boží
vědního tajemství se pomoc, ale vysvětlo­
narodil v  roce 1576. vali ji tím, že právě
Po vysvěcení na kněze Jan Sarkander kozáky
v  roce 1609 působil z Polska pozval. Pode­
v řadě farností, mimo zření padlo také na
jiné také v  Jaktaři jeho pána, jehož byl
u  Opavy. Roku 1616 sv. Jan zpovědníkem.
nastoupil do farnos­ Proto byl Sarkander
ti Holešov na místo zatčen a  v  Olomou­
vyhnaného evange­ ci podstoupil výslech
lického faráře. O  dva útrpným právem, aby
roky později začala prozradil skutečnosti,
nechvalně proslulá třicetiletá válka, kte­ které byly předmětem zpovědního tajem­
rá zejména ve svém počátku významně ství. Celý měsíc umíral Jan  ve své cele
zasáhla i naše území. Protestanté a katolíci a modlil se breviář. Když už nemohl otá­
se navzájem potírali a porušovali tak Kris­ čet listy rukama, otáčel je svým jazykem.
tovo přikázání lásky. Zůstal tak věrným knězem až do posled­
K  jedné z  řady válečných výprav došlo ního okamžiku svého života, který nastal
na Moravě, kam vtrhla katolická kozácká 17. března roku 1620.
(Lukáš Volný)

AKTUALITY Z FARNOSTI
• Možnost ke svátosti smíření v době postní je vždy půl hodiny před každou mší svatou,
v pátky jednu hodinu přede mší svatou. Velikonoční svátost smíření bude na Květnou
neděli (1. dubna) od 14.00 hodin.

• Pobožnosti křížové cesty v době postní budou vždy v pátek v 16.15 hodin a v neděli
v 16.30 hodin.

STŘÍPKY
Půst

Půst patří ke starým tajem­ velké slavnosti Vánoc a Veli­


stvím lidstva. Již před tisíci­ konoc.
letími lidé věděli o kladných Fascinace půstem je dodnes
účincích vynechání jídla. nezmenšená – jeho léči­
Ať již to byli lovci z přírod­ vé působení hledá a  zažívá
ních národů, kteří se před více lidí. Půst poskytuje čas,
lovem postili, medicinma­ který bývá jinak věnován
ni a  šamani, kteří prováděli nakupování, vaření a  jídlu,
postní rituály, nebo mniši přináší klid, jelikož orgá­
v klášterech, kteří se denně odříkali stravy ny se věnují výživě jen s  poloviční silou
– ti všichni zažili něco, co je vlastně para­ a tělo zklidňuje, skýtá se příležitost zaměřit
doxní: užitek díky odříkání. Lovec měl po pohled dovnitř, zamyslit se nad obvyklou
půstu více energie a  vytrvalosti, medicin­ rutinou a  osvědčené podrobit zkoumání.
man doufal, že získá magické síly a mnich Půst čistí a oživuje tělo a pomáhá vnímat
soustředění, aby se mohl připravovat na jídlo a pití uvědoměleji.

Půst jako cvičení pokory

Ve světových náboženstvích hraje půst Nápadné je, že v těchto legendách zakláda­


velkou roli. Prakticky všichni zakladatelé jících kult, se často hovoří o  půstu trvají­
náboženství museli, jak se traduje, pro­ cím měsíc nebo 40 dnů. Je zajímavé, že to
dělat fázi odříkání předtím, než „přišli na přibližně odpovídá době, po kterou zdravý
scénu“. člověk může přežít bez pevné stravy a bez
Mohamed se postil, než mu byl zjeven trvalých následků pro organismus. Těchto
Korán, Budha se postil a Mojžíš musel na 40 dnů tedy lze chápat jako náhražku za
hoře Sinaj vydržet 40 dnů a nocí bez jídla, existenciální zkušenost, jak vydržet delší
než mohl slyšet slovo Boží. období bez potravy, aniž by člověk zemřel.

Triky mnichů
Jednu z nejkurióznějších kapitol v historii usnadnit. Fantazie, kterou za klášterní­
půstu tvoří nesčetné pokusy obcházet přís­ mi zdmi vyvíjeli, byla udivující. Mnoho
né předpisy. Půst se ve 14. století vyvinul mnichů napadlo skrýt maso do chlebo­
v přikázání pociťované jako formalismus, vého těsta nebo do taštiček. Čuníci byli
jehož smysl mnozí již neviděli. A je snad překřtěni na „kapry“ a snědeni jako ryba.
více než lidské, že i mnozí mniši hleda­ Vůbec bylo všechno, co nějak přicházelo
li možnosti, jak si zdlouhavý půst trochu do styku s  vodou – labutě, vydry, bobři,

pávi – označováno za bezmasé, takže se měněna i divoká zvěř a drůbež: maso bylo
smělo jíst i v době půstu. Divoká prasata vařeno, vykostěno a  nasekáno, zpracová­
byla nahnána do rybníků a  tam pozdrže­ no s tukem a kořením ve hmotu, ze které
na, takže pod heslem „plavou“ prostě pro­ se tvarovaly ryby a korýši – a ti přece byli
hlášena za vodní živočichy. Na ryby byla povoleni.
Teprve ve vědomí své malosti a slabosti je člověk hoden přijmout jiskru božské
moudrosti.
(z knihy Zdraví z klášterní lékárny autora P. Kiliana Sauma zpracovala Andrea Mikolajková)

Křtiny

O  vánočních svátcích, na Štěpána, jsme na tramvaj. Revizor vám řekne: „Ta jíz­
měli pěkný zážitek. Náš syn Štěpán a jeho denka vám neplatí, není označená.“ „Ale
žena Lucie nás pozvali na křtiny. V listopa­ já ji přece mám, koupil jsem si ji!“ Tak
du se jim totiž narodila malá Julinka. Celá i náš křest je neoznačená jízdenka do nebe.
naše rodina – Pavlova, Tomášova, Malinovi Svým životem ji musíme označit.
a děda s babičkou jsme se tedy vypravili do Protože u sv. Tomáše je pěkné společenství,
Prahy. bylo na slavnosti kromě nás ještě asi padesát
Slavnost byla v  krásném, starém,  velikém lidí, kteří nám pěkně zazpívali, a pak jsme
kostele sv. Tomáše. Je při něm i klášter, do všichni společně slavili v refektáři. Nocleh
kterého se vrátili řádoví bratři až ze Španěl­ jsme měli ve starobylém klášteře, kde mají
ska. Julii Anežku pokřtil bratr Juan, který je moderně zařízené pokoje pro hosty. Klášter
v tomto kostele farářem. Z jeho promluvy je uprostřed rušné Prahy, ale uvnitř je úpl­
jsem si zapamatovala pěkné podobenství : né ticho,jako stvořené pro modlitbu.
Křest je pro nás jako neoznačená jízdenka (Božena Doležalová)

Vzácné návštěvy v Koblově

V prosinci loňského roku navštívil občan­ na svou kytaru a  zpěvníky. Po společném


ské sdružení Nová šance náš otec P. Ladislav obědě nám otec všem požehnal, přečetl
Kozubík z Třebovic. „Kluci z Koblova“ otce vánoční příběh k  zamyšlení a  dal podnět
znají zejména v  souvislosti s  rekonstrukcí k  diskusi a  protože mají naši „kluci“ otce
kostela v Třebovicích. S úsměvem na tváři zakotveného ve svých srdcích a protože je
si často připomínají štědrou pohostinnost otec báječný společník, nemuseli se „kluci“
otce v  době stavění i  rozebírání lešení. k diskusi nijak zvlášť pobízet. Rozvinula se
Chtěli se otci odvděčit a  na oplátku ho plnohodnotná debata nejen o  vánočních
pozvali na oběd. Velmi se na setkání těši­ tématech. Za doprovodu kytary jsme si
li, dopoledne pečlivě uklízeli pokoje i kul­ zazpívali koledy i trampské písně a společ­
turní místnost tak, aby vše zářilo čistotou. nou modlitbou na závěr jsme se rozloučili.
Otec přivezl do Koblova bohatou vánoční Nedávno jsme přivítali další vzácnou ná­
nadílku pro všechny „kluky“, nezapomněl vštěvu, a  to sestry Matky Terezy, které

přišly koncem loňského roku do Ostra­ s ním přijel jáhen Oto Broh z Olomouce,
vy-Přívozu. Postupně jsme s nimi navázali který se věnuje pastorační vězeňské služ­
první kontakt, na základě kterého přijaly bě. Otec biskup nám při společné besedě
v lednu naše pozvání do sdružení. Při své nechal nahlédnout i  do stinných událostí
návštěvě nám věnovaly vzácné medailon­ svého života, do období, kdy přišel o své­
ky svého řádu. Věříme, že to, že se usadi­ ho otce atd. Rozpovídal se krásně o  své
ly tak blízko od nás, není náhoda, a že si cestě životem, která ho vedla ke kněžství.
budeme v  budoucnu vzájemně nápomoc­ Zavzpomínal také s  nostalgií na předre­
ni a navážeme konkrétnější spolupráci. Již voluční dobu, která rozhodně duchovním
jsme byli požádáni o pomoc při malování věcem nedávala zelenou. Seznámil nás
místností v jejich domě, kde bydlí. Velmi se svým bohatým programem a  četnými
rádi jim půjdeme pomoci. povinnostmi, které snad ani jeden smrtel­
K  naší velké ník nemůže zvládnout. Na závěr své náv­
radosti při­ štěvy nám otec biskup řekl, že se mu u nás
jela v  únoru velmi líbilo, a popřál nám hodně duchovní
do Koblova síly do naší náročné práce. Nabádal nás
vzácná náv­ k  tomu, abychom ve své práci neustávali
štěva – bis­ a pokračovali v ní, i přes všechny překážky,
kup Mons. které jsou nám kladeny neustále do cesty.
Josef Kajnek Všechny zmiňované návštěvy vnímáme za
z  Pardubic, velmi požehnané a  jsme za nakloněnou
který má na Boží přízeň vděční.
starost vězeňskou péči v  celé ČR. Spolu (Petr Novák)

KNIŽNÍ OKÉNKO
Jeremiáš

Již delší čas nevyhledávám k četbě beletrii ho ducha“,


– příliš mnoho slov, často bez obsahu… ráda bych se
K  Vánocům jsem od přítele–kolegy s vámi podělila o postřeh, kte­rý se knihou
dostala román Franze Werfela Jeremiáš. vine jako červená nit.
Nějakou dobu mi trvalo, než jsem se Příběhy Starého zákona, jak je vyjevu­
odhodlala vzít ji do rukou a začít číst… je Písmo, jsou plné lidských vášní, citů,
potom jsem ji však přečetla pozorně… tužeb, tak důvěrně známých z  našeho
a přesto, že pan spisovatel užívá při svém každodenního života, a  také touhy po
líčení opravdu „příliš mnoha slov“, ta Pánu, po Pravdě, po Moudrosti, po Svět­
kniha mě dostala… le a Životě. Tak i knižní příběh proroka
Nejsem dobrý vypravěč, ani znalec Sta­ Je­remiáše, „jediného Božího proroka“,
rého zákona, ani nemám „spisovatelské­ osamělého, lidmi zavrhovaného, nepo­

chopeného, lidmi odsouzeného, nás být bolestná, „prázdná“ či beze smyslu,
učí, stejně jako v Písmu svatém, naslou­ je evangelijní výzvou – zajeď na hlubinu
chat… (Lk 5,4).
Stále častěji si uvědomuji, že zaslechnou- Přečetla jsem knihu Jeremiáš s  dychti­
li naslouchající uši Pravdu, je to člověku vostí, s  „očima a  ušima“ otevřenýma…
velmi nepříjemné, nejsou to slova „líbez­ a i Vám přeji při její četbě zažít tu dych­
ná“, však čím více se nám jeví nepřijatel­ tivost, dychtivost s  otevřeným srdcem
nými, o to větší mají hloubku a sílu, sílu naslouchat…
uzdravující…
I  naše cesta životem může se zdát být (Soňa Jarošová)
osamělou, ale tato osamělost nemusí

Pozvánka na „Velikonoční dílny“


V  neděli 25. března 2005 ve 14.30 hod. se na třebovické faře uskuteční Velikonoční
dílny, kde si budete moci ozdobit paškál nebo velikonoční kraslici, vyrobit přání, uplést
karabáč či košíček na velikonoční vajíčko…
Společenství střední generace zve především děti s rodiči, ale samozřejmě i všechny ostatní
farníky, kteří si rádi zpestří nedělní odpoledne společným setkáním a tvořivou činností.

OKÉNKO PRO DĚTI


HURÁ!
Tento měsíc už přijde
jaro. Zvířátkům se na jaře
rodí mláďátka, kytičky začínají
vykukovat ze země a želvičky se
začínají víc a víc smát.

Sluníčko Ťuk, ťuk


Pohladilo jednou slunce chladnou jarní zem. Ťuk, ťuk, co to je?
Na květinky zavolalo, hola, pojďte ven! Ťuk, ťuk, kdo to je?
Která z vás má odvahu vykouknout ven ze sněhu? To kuřátko ve vajíčku
Hlásí se ta malinká, malá bílá sněženka. hledá místo pro hlavičku,
už chce ven.

Hádej, hádej, copak to je? Rozmotáš tuhle motanici?
Který konec se musí zastrčit do
1. Za ušima dlouhé oje, na očích pár kol zásuvky, aby lampička svítila?
a na nose mol.

2. Na vysokém stonku z luk


obláček si nesl kluk. Foukl trochu,
foukl víc a z obláčku není nic.

3. Kdo se ani krále nebojí vyhnat


z postele?

4. Kdy jdou nohy z jednoho dvora dvěma


pěšinami najednou?

5. Červený kurníček plný bílých slepiček.

6. Na stěně bubeníček bubnuje bez pali­


ček a kdo na něj pohlédne, ví, jestli je
ráno anebo už odpoledne.

si oblékáš kalhoty, 5. ústa a zuby, 6. hodiny


Řešení: 1. brýle, 2. pampeliška, 3. blecha, 4. když

Víš to, nebo to uhodneš?


Řešení: 1c) 2a) 3c) 4b) 5a) 6c) 7b) 8a)

1. Nejstarší domácí užitkové zvíře 5. Kočkovitá šelma dožívající se nejvyššího


a) prase b) ovce c) koza věku (v zajetí až 34 let)
a) rys b) lev c) puma
2. Největší sova
a) výr b) sýček c) sovice 6. Medvěd lední může ucítit zdechlinu na
vzdálenost
3. Nejužitečnější hmyz a) 2,5 m b) 15 m c) 50 m
a) sršeň b) moucha c) včela
7. Největší psovitá šelma
4. Největší chobotnice (rozpětí až 9,5 m) a) hyena b) vlk c) pes
žije
a) blízko Antarktidy b) v Tichém oceánu 8. Nejrychleji běhající z létajících ptáků
c) ve Středozemním moři a) kukačka b) orel c) krůta

Víš, která zvířátka žijí v moři? Vybarvi si to, které poznáš, nebo kte-
ré se ti nejvíce líbí (v každém řádku je jedno).

Zajíček
Malému zajíčkovi se nelíbilo, že se slunce každou noc zakutálí za černý les.
Sotva si začne nejlíp hrát, sluníčko už je pryč. Jednou objevil na louce
střapatou pampelišku, měl z toho velikou radost a hned se ptal: „Ty jsi
sluníčko s nožičkama?“ „Ano,“ řekla pampeliška. „A nezakutálíš se za
černý les?“ptal se zajíček. „Nezakutálím.“ „To je dobře,“ zajásal chlupá­
ček. „To si spolu budeme každý večer hrát.“ Ale když večer přišel, veli­
ké slunce se schovalo za les a nohaté sluníčko se taky schovalo. Schou­
lilo se a přikrylo se zeleným šátečkem. Brzy ale zajíček pochopil, že už to
tak na světě je, že v noci všechno spinká a přes den je čas na hraní.

Osmisměrka Připomínáme si Neposkvrněné
G U D U C H S V A T Ý
početí Panny Marie. Vyluštíš osmi­
směrku na toto téma?
B A O I M M A N U E L
H R B K A V E N Ů R T AMEN NAZARET
N C A R M N A I R A M ANDĚL PÁN BŮH
I H E Á I N Í M T Z N ARCHANDĚL PANNA
D A R L N E I Ě E A A AVE PLÁN
DAR PLOD ŽIVOTA
O N Í O K P L Á N N T
DUCH SVATÝ POČETÍ
P D N V A O E S D T O
GABRIEL POŽEHNÁNÍ
S Ě Á N H L Y Ě S S V HOSPODIN PROČ
O L N A Ů N L C L O I IMMANUEL PŘÁNÍ
H A H V B Š Í N O L Ž JEŽÍŠ SLOVO
E A E O N N Í Č V I D
KRÁLOVNA SYN BOŽÍ
MAMINKA TĚLO
M R Ž O Á M U Ž O M O
MARIA TRŮN
Ž Í O Ř P N É H E P L MILOST VÍRA
O V P O Č E T Í ! J P MUŽ VŮLE

Ptám se, ptám se, pampeliško

Už si vrabci koupou bříško, už se káča točí,


kde jsi byla pampeliško, od čeho máš oči?
Od slunce, od zlata! Jak jsem se tam zahleděla,
hned jsem byla zlatá celá jako housata.
Pampelišky, povězte mi, podruhé se ptám:
Čím otvírá slunko zemi, kudy pouští jaro k nám?
Žežulky si povídají, že jsou vrátka v jednom háji,
ke vrátkům je zlatý klíč, petr-petr-petrklíč.

(Okénko pro děti pravidelně


připravuje Lenka Volná)

Mějte se sluníčkově.
Pac a pusu, želvák Oskar.

10
OKÉNKO PRO RODIČE
„Verba movent, exempla trahunt“ (slova O významu osobního příkladu při výchov­
hýbají, příklady táhnou), nebo též (slovo ném působení hovoří i Písmo svaté. Např.
zní, příklad hřmí). o Ježíši Kristu čteme: „…činil a učil…“ (Sk
Toto latinské přísloví, které mi utkvělo 1,1), nebo: „Dal jsem vám příklad, abys­
v paměti ještě z dob středoškolských studií, te i  vy jednali, jako jsem jednal já.“ (Jan
kdy jsme měli latinu jako nepovinný před­ 13,15). Sv. Pavel píše Korinťanům: „Jed­
mět, používali často Římané při výchově nejte podle mého příkladu, jako já jednám
mládeže. Seneka ještě přidával „longum podle příkladu Kristova.“ (1 Kor 11,1)
est iter per praecepta , breve et efficax per a  svému žáku Titovi píše: „…a sám jim
exampla (cesta předpisů je dlouhá, ale cesta dávej dobrý příklad.“ (Tt 2,7)
příkladů krátká a účinná). Takových míst bychom mohli při podrob­
Z obou přísloví je patrné, že příklad rodičů ném čtení najít v  Písmu svatém daleko
i ostatních vychovatelů je ve výchově velmi více.
důležitý. Dítě musí vidět soulad v tom, co A jak říká František Kardinál Tomášek, pří­
rodiče říkají a co dělají. Také J. A. Komen­ klad rodičů byl prvotně jedinou metodou
ský říká, dnes poněkud legračně znějící učení vůbec…
větu, že „všecky děti opičata jsou…“ (Broňa Volná)

TEOLOGICKÉ OKÉNKO
Ticho

Když jsem večer v  den uzávěrky tohoto mžik nenara­


čísla Many seděl a přemýšlel, o čem vlast­ zil. Ano, udě­
ně tento příspěvek bude, zjistil jsem, že lal jsem si
se prostě nemohu soustředit. Myšlenky ti­cho v práci, když jsem řešil složitý pro­
poletovaly sem a  tam. Po dni bohatém jekt. Ale bylo to ticho nabité úvahami
na události by to nebylo nic zvláštního. a  myšlenkami, jak zvládnout daný pro­
Po chvíli jsem si však uvědomil, že mi blém. Měl jsem ticho při modlitbě, ale do
k tomu všemu ještě hraje rádio. Když se tohoto nočního ticha stále zazníval můj
už už zdálo, že se nějaká myšlenka takří­ hlas, kterým jsem volal Boha.
kajíc ujme, spolehlivě ji odehnala „důleži­ Musel jsem si přiznat, že opravdové ticho
tá“ zpráva nebo se rozplynula v  tónech jsem neprožil již velmi dlouho. Mám na
populární písně. mysli ticho, kdy nabízím Bohu své mlče­
A  téma bylo na světě. Zkusil jsem si ní, aby mohl promluvit On. Bůh skutečně
položit otázku: Kdy jsem naposledy „zažil promlouvá mnohokrát a mnoha způsoby,
ticho“? Ať jsem v  paměti pátral sebevíc, ale proč se ochuzovat o tyto nejintimnější
poslední týdny jsem na žádný takový oka­ okamžiky našeho vztahu k Otci. Co když
11
mi Bůh jako svému milovanému dítěti ství dnešního teologického okénka k post­
chce něco tiše a  jemně sdělit, ale nemá ní době bylo tiché. Najděme si okamžiky,
kdy? Kolikrát se již „nadechl“, ale „zara­ kdy necháme hovořit pouze Pána. Oka­
zila“ ho právě zapnutá televize, rádio, mé mžiky, kdy na nás ticho bude křičet pouze
sebeprosazující se Já? hlasem Božím.
A tak už dost slov. Chtěl bych, aby posel­ (Lukáš Volný)

RECEPTÁŘ
Zelové ranečky

Ingredience
50 dkg hladké mouky, 1 kostka droždí, to rozválí­
1,5 dcl oleje, 3 žloutky, 2,5–2,7 dl vlaž­ me na plát
ného mléka, 1 lžička soli, 1 žloutek na asi 1 cm silný,
potření nakrájíme na čtverečky zhruba o  stra­
Náplň ně 8  cm, poklademe náplní a  uzavíráme
15 dkg nakrájené anglické slaniny a spojením dvou a dvou protilehlých cípů.
1 sáček kysaného zelí orestujeme, ochutí­ Nevadí, když náplň vykukuje. Poklade­
me česnekem, popřípadě osolíme, připe­ me na plech s  pečicím papírem, potře­
příme a necháme zchladnout. me žloutkem a  necháme ještě ¾ hodiny
Uděláme kvásek, zpracujeme těsto a v tep­ kynout. V  předehřáté troubě na 180  °C
le necháme asi 20 minut odpočinout. Těs­ pečeme asi 15 minut.

Proši obid po veselu

Lenka před chlapa taleř postavila: Chlap ležku položil, u stola sedi,
Dvě idla sem se vařič naučila, na mišmaš v taleřu ani kos hledi.
Hovězi gulaš a knedle s šimlenu. Tuž možeš mi přezradič, moja mila,
který z tych zazrakuv ši uvařila?
(z knihy Kuchařka z Hlučínska,
Marie Dostálová)

MANA – Měsíční Aktuality Naší fArnosti, vydává Římskokatolická farnost Ostrava-Třebovice,


V Mešníku 5100, 722 00 Ostrava-Třebovice, tel.: +420 596 964 942
http://www.volny.cz/trebovice.fara
Evidenční číslo: MK ČR E 16325
Kontaktní osoba: Lukáš Volný, e-mail: lvolny@volny.cz
Náklady na výrobu a tisk jsou Kč 5,–
Uzávěrka příštího čísla je 15. 3. 2007

12