You are on page 1of 14

Maria a krása

Příroda kouzlí. Podíváme se z okna a před vesmír a vrchol stvoření člověk. Lesk zra-
námi se rozprostírá panoráma zázraků. čící se ve stvoření, jež vdechnul z  lásky
Chladné jitro probouzí šimrající slunce. k  člověku Stvořitel. A  jedinec, k  obrazu
Hřejivé světlo zvýrazní třpyt ranní rosy, Božímu stvořený? Jak nádherná musí být
obestřený zeleným travnatým kobercem. duše spatřující Hospodina.
Spadnuté listí dává tušit změnu. A pohled Je-li stvoření obestřené krásou, oč vzne-
výše na koruny stromů skýtá hru barev. šenější je STVOŘITEL. Krásná je tedy
Zeleno-žluto-červeno-zlaté barvy – pastva Maria, jež v  lůně svém nosila Krále krá-
pro oči, rozradostňují milovníky krásy. lů. Nazírala LÁSKU, dívenka z Nazaretu.
Upusťme uzdu fantazii. Mírně zčeřené je- A spanilý květ stvoření, Marii, vybral Bůh,
zero s umnými kreacemi kaprů, kačen, vy- aby ukázal lidstvu pokoru, krásu, lásku.
dry či bobra. Hladina, chystající se k spán- Pokora chce být zjevena, krása odhalena,
ku, prozářená leskem zapadajícího slunce, láska objevena.
ozvučená orchestrálem rozmodleného ptac- Zní v  našem nitru mohutný hlas Stvoři-
tva. Je to snad safari, sen či působivý obraz? tele: „Adame, kde jsi?“ A srdce čisté spolu
Zní odpověď, to ráj zde na zemi. s Královnou nebe i země jásá: „Velebí má
Podobně působivé scény zachycuje nejed- duše Hospodina…“
na čistá duše. Nacházíme krásu, do níž
je oděna zvěřina, ptactvo, ryby, příroda, P. Jan
LITURGICKÝ KALENDÁŘ
1. října – pondělí Památka sv. Terezie od Dítěte Ježíše, Panny
a učitelky církve
2. října – úterý Památka svatých andělů strážných
4. října – čtvrtek Památka sv. Františka z Assisi
7. října – neděle 27. neděle v mezidobí
14. října – neděle 28. neděle v mezidobí
15. října – pondělí Památka sv. Terezie od Ježíše, Panny a učitelky církve
16. října – úterý Svátek sv. Hedviky, řeholnice, hlavní patronky Slezska
17. října – středa Památka sv. Ignáce Antiochijského, biskupa a mučedníka
18. října – čtvrtek Svátek sv. Lukáše, evangelisty
21. října – neděle 29. neděle v mezidobí (den modliteb za misie)
28. října – neděle Slavnost VÝROČÍ POSVĚCENÍ KOSTELA
29. října – pondělí Památka bl. Marie Restituty Kafkové, panny a mučednice

MALÁ KATECHEZE – Perla


Dodnes se rád začtu do dobrodružné kni- symbolem vy-
hy nebo příběhu. Třeba do těch od Ota- kupitele.
kara Batličky. Mnozí z Vás ty krátké, pou- V křesťanské
tavé povídky jistě znají. V  řadě z  nich tradici se s per-
vystupují tzv. lovci perel, tedy lidé, kteří lami setkává-
riskují život, aby v  mořských hlubinách me v  Novém
nalézali vzácné perly. Mnoho nešťastníků zákoně. Sám Ježíš používá perlu jako důle-
však místo perel nalezlo pouze smrt. A to žitou součást svých podobenství. Je zde ob-
všechno jen proto, aby ekonomicky zajisti- razem nebeského království. Vzpomeňme
li sebe i své rodiny. třeba na obchodníka s perlami, který objeví
Ovšem perly nejsou pouze symbolem bo- tu nejdrahocennější, a prodá vše, co má, jde
hatství a výhodným obchodním artiklem. a  koupí ji (Mt 13,45n). Velmi oblíbená
Stačí pohlédnout do dějin národů a  kul- a  často používaná věta je: „neházejte perly
tur. Antická tradice vysvětluje vznik perly před svině“ (Mt 7,6). Kniha Zjevení ve 21.
tak, že do otevřené mušle uhodil blesk. kapitole a 21. verši popisuje nebeské město
Jedná řecká báje dokonce vypráví o  tom, jako město s dvanácti branami, z nichž kaž-
že podobu onoho blesku na sebe vzal dá je z jedné jediné perly. Jako skrze perlu
sám vládce bohů Zeus. Důležitá je také přichází na svět božské, tak skrze perlu se
symbolická paralela mušle a  perly jako vše pozemské vrací do nebe.
mateřského lůna a  embrya. V  indických Asi nejkrásnějším výkladem symbolu per-
posvátných knihách je mušle považována ly je vtělení Božího syna. Klement Alexan-
za léčebný prostředek, kterým lze přemoci drijský přirovnává Marii k mušli a Ježíš je
všechny nemoci. V Íránu byla perla přímo pro něj perla v ní zrozená. Není tak divu,
2
že ve středověkém umění byla mušle právě řit se do hlubiny, abychom získali perlu
mariánským symbolem. nejvzácnější?
Máme odvahu, stejně jako lovci perel, no- (Lukáš Volný)

SVATÝ MĚSÍCE
Sv. Kordula
Dlouho jsem listoval seznamem světců ze svého úkrytu a  dobrovolně se vrahům
a blahoslavených a přemítal, kterého zvolím vydala. Sdílela tak osud svých sester ve víře
pro měsíc říjen. Nakonec a byla brutálně usmrcena.
můj zrak padl na jméno Její smrt se datuje kolem
Kordula, které kdysi pa- roku 304.
třilo k  nejoblíbenějším Ostatky světice byly ulo-
v  Německu. Když jsem ženy v  kolínském joha-
se seznámil s  osudy této nitském kostele, některé
neobyčejně statečné ženy, se nakonec dostaly i  do
byl jsem rozhodnut. Königswinteru a  až do
Kordula se narodila prav- Rimini.
děpodobně ve 3.  století. Svatá Kordula je patron-
Patřila k  jedné z  11  000 kou Kolína a  Tortosy,
legendárních družek sva- nejčastěji je znázorňová-
té Voršily. Jednou se ses­ na ve vznešeném rouchu,
try společně plavily na moři a v bouři byla s  lodičkou, šípem, kopím, věncem nebo
jejich loď zahnána ke Kolínu nad Rýnem. korunou.
Hunové, kteří tamní oblast obývali, začali Obrázek: Jedno z nejstarších vyobrazení svaté
všechny panny bez milosti vraždit. Sama Korduly je na skleněné malbě z  roku 1220
Kordula zůstala ukryta na lodi a mohla tak v kolínském kostele sv. Kuniberta.
vrahům uniknout. Když však viděla odva-
hu ostatních panen, neváhala, vystoupila (Lukáš Volný)

AKTUALITY Z FARNOSTI
• říjen – měsíc růžence
• v neděli 7. října pořádá farnost zájezd do Zlína za otcem Ladislavem
• ministrantská schůzka bude v sobotu 6. října v 8.30 na faře
• dětské mše jsou každou středu v 17 hodin
• hodiny náboženství pokračují dle rozpisu
• v neděli 28. října na den farnosti (po odpoledním požehnání ve 14.30) bude na faře
výstavka fotografií na téma „Příroda – Boží dílo“
3
STŘÍPKY
Chaloupka 2007
Letošní chaloupka byla ve stylu 9 dní v takové malé „divočině“,
INKOVÉ (holky) × ŠPANĚ- kde nás navštívili hned dva kně-
LÉ (kluci). Začátek prázdnin ží. Otec Ladislav v neděli a otec
plný dobrodružství, her, zábavy Jan v sobotu. Děkujeme. Chtěla
a modliteb. Co víc si přát? bych také poděkovat všem, kteří
Navíc jsme si vyzkoušeli, jak se podíleli na přípravě (bylo to
se žilo kdysi. S  teplou vodou fakt super), a vybídnout ty, kteří
jen občas (když někdo zato- letos nebyli, aby příští rok určitě
pil v  kamnech) a  bez obchodu jeli. Stojí to za to.
za chatou! Hezky jsme prožili (Martina Kroutilová)

4. patro – NE!
V poslední čtvrtině letních prázdnin se Zpočátku jsme s  úsměvem na rtech zve-
Biskupské gymnázium v  Ostravě přestě- dali a  přenášeli krabice plné moudros-
hovalo z historické budovy v Ostravě-Zá- tí a  pomůcek, veškerý nábytek byl lehký
břehu do budovy bývalé základní školy na jako pírko. Jak plynul den a prostor před
Pokorného ulici v Ostravě-Porubě. i za novou budovou byl stále plný nábyt-
Na konci školního roku jsme ve staré bu- ku a krabic s pečlivým označením majite-
dově vše sbalili do krabic, demontovali le a jeho sídla v nové budově, bylo možné
nábytek, naštosovali židle a  lavi- pozorovat, že po-
ce, abychom ve dezřele často zů-
dnech 15.–17. stávaly osamoceny
srpna 2007 toto a  bez povšimnu-
všechno převezli tí skříně, krabice,
na novou adresu. židle s označením
Dva autodoprav- „4. patro“. Také
ci nám sponzoro- úsměv pomalu
vali putování aut mizel, jen občas
od školy ke škole. někdo z  posled-
Rodiče, studen- ních sil utrousil
ti i  zaměstnanci vtipnou poznámku, aby se nálada
školy se rozdělili na dvě party – jedna na- zlepšila. „Není tady na odnešení něco ji-
kládala a druhá vykládala pendlující auta. ného než do 4. patra?“ Na kolegyni, která
K partě nadšenců se přidali v hojném po- měla nabaleno nejvíce krabic, jsme pokři-
čtu i členové Klubu Parkinson a jejich pří- kovali: „Do stěhování jsme tě měli všich-
buzní, také klienti obecně prospěšné spo- ni rádi.“
lečnosti Nová šance a  Charitního domu První den tedy skončil tím, že mnohý ná-
sv. Františka. bytek a krabice s označením 4. patro zů-
4
staly v  1. patře a  v  tělocvičně. Málokdo Poděkování patří všem, kteří přiložili
doufal, že se někdy dostanou na své mís- a stále ještě přikládají ruku k dílu. Každý
to. Povzbuzením však byl příslib chlapů den se ve škole něco změní, uklidí, buduje.
z Nové šance, že druhý den přijdou a vše Stále přichází pomoc finanční i materiál-
vynesou do „čtverky“. Jak slíbili, tak se ní. Pán Bůh zaplať všem za veškeré modlit-
i  stalo, a  to nejen druhý den, ale i  v  pá- by a dobrodiní. Přijďte se podívat – klidně
tek a pondělí nám pomohli vše rozmístit. i do 4. patra!
Díky vám, chlapi! (Jana Vylobová, ředitelka Biskupského
gymnázia v Ostravě)

Celostátní setkání mládeže – Tábor 2007


„Jako jsem já miloval vás, tak se vy milujte navzájem.“
Ve dnech 13.–19.  srpna 2007 se v  Tábo- to byl opravdu
ře-Klokotech, známém poutním místě, nelehký úkol.
konalo celostátní setkání mládeže. A  tak Středeční ve-
jsme se rozhodli, že se ho zúčastníme taky. čer byl vyhra-
Všichni jsme měli obrovskou radost, když zený na koncert pro Haiti, kde vystoupili
jsme se dozvěděli, že s námi pojede také náš dva zahraniční zpěváci: Richard Čanaky
nový otec Jan. Cesta uběhla docela rychle, ze Slovenska a Rebeca St. James z USA.
a tak jsme v Táboře byli za necelých sedm Jeden z  workshopů byla například také
hodin. Hned se nás ujali příjemní organi- prezentace řádu Miles Jesu, kde jsme se se-
zátoři v  oranžových tričkách (kterým se tkali s naší kamarádkou Míšou Cachovou.
od té doby začalo říkalo oranžéři) a ubyto- Ta nebyla ale jediným známým člověkem,
vali nás na okraji Tábora v Sezimově Ústí. kterého jsme zde potkali. Mezi mnohými
Program setkání byl velice pestrý. Každý jsme také narazili na našeho bývalého otce
den byl zaměřený na jiné téma, např. Bib- Václava Altrichtera, se kterým jsme si hez-
le, Osoba Ježíše Krista, Den církve apod. ky popovídali.
Náš den probíhal asi takto: Po snídani V Táboře na náměstí byl samozřejmě po
jsme se rozmístili po celém Táboře do růz- celou dobu setkání otevřený kostel, kde
ných kostelů, modliteben a sálů, abychom probíhala tichá adorace. Celý den pak byl
se mohli zúčastnit ranní modlitby. Po zakončen mší svatou, která se konala na
modlitbě jsme se přesunuli na hlavní pódi- velké louce před hlavním pódiem, aby-
um, kde probíhala katecheze. Tu vždy vedl chom se jí vždy mohli zúčastnit všichni
někdo jiný. Poslechnout jsme si mohli na- společně.
příklad slova o. Vojtěcha Kodeta na téma Naše skupinka setkání sice opustila o den
Eucharistie, plod kříže nebo Mons. Karla dříve (abychom se v  Třebovicích mohli
Herbsta. Po obědě ale vždy nastalo těžké rozloučit s  otcem Ladislavem), ale zažili
rozhodování. Každý den jsme si mohli vy- jsme zde mnoho krásných chvil, na kte-
brat z  více než dvaceti workshopů, před- ré budeme jistě ještě dlouho vzpomínat
nášek, koncertů a prezentací pouze jednu. s úsměvem ve tváři.
Všechna témata byla velice zajímavá, a tak (Marie Balíková)

5
Taizé – Pouť důvěry na zemi
Letošní prázdniny pro mě byly jeden velký
a nádherný zážitek a prožitek za druhým.
Největším takovým prožitkem byl pro mě
měsíc strávený v Taizé. Mnozí z vás asi tuší,
co to Taizé je, avšak pro ty, kteří si nejsou
až tak úplně jisti…
Taizé je malá francouzská vesnička na jihu
Burgundska a  je domovem mezinárodní
ekumenické komunity, Bratrů z Taizé, kte-
rou založil v roce 1940 bratr Roger. Bratři
se zavazují na celý život, že budou společně
sdílet materiální i  duchovní společenství, o „ducha Taizé“ alespoň slovy bratra Roge-
život v  celibátu a  velké prostotě. Živí se ra z jeho knihy Bůh může jen milovat:
pouze svou prací a  nepřijímají pro sebe Mladí se mě v osobním rozhovoru často ptají:
žádné dary nebo dotace. Dnes tvoří komu- Jak můžu být sám sebou? Jak se mám reali-
nitu více než sto bratří – katolíků i různých zovat? Mnozí se tím zaobírají natolik, že se
protestantských vyznání – z více než pěta- nakonec ocitnou v úzkosti a strachu. Tehdy se
dvaceti různých národů. Někteří z nich žijí znovu zamýšlím nad úvahou jednoho z mých
v malých skupinkách – fraternitách – mezi spolubratrů: Kristus nám neříká: buď sám
nejchudšími lidmi v Indii, Africe či Latin- sebou, ale buď se mnou. Kristus nám neříká:
ské Americe. Hledej sám sebe, ale Následuj mě!…
Každý týden je Taizé plné návštěvníků (ne- …Když stojíš před bezvýhradností evange-
jen mladých) z celého světa, kteří se spolu lia, můžeš být najednou zaskočený. Už jeden
s  bratry zúčastňují především společných z  prvních věřících řekl Kristovi: „Věřím“.
modliteb. Jazyků, které tady člověk slyší, A vzápětí dodal: „Pomož mé nevíře!“ Navždy
jsou desítky. V letních měsících, kdy je zde si proto pamatuj, že ani pochybnosti ani po-
účastníků nejvíce, je místní „chrám smíře- ciťování Božího mlčení ti nevezmou Ducha
ní“ naplněn až pěti tisíci věřícími. svatého. Bůh od tebe očekává, že přijmeš Jeho
Srdcem každého dne v Taizé jsou tři společ- lásku a úplně se oddáš Kristovi v celkem pro-
né modlitby, které jsou pro Taizé charakte- sté důvěře.
ristické. Jde o modlitbu zpěvem, při které
se opakují určité krátké věty znovu a zno- (Míša Smetanová)
vu a  umožňují tak člověku odpoutat se
od jeho každodenních starostí a myšlenek Více informací o Taizé lze nalézt na inter-
a zaměřit se na věci, které mu dosud moh- netové adrese www.taize.fr.
ly zůstat skryté. Umožňují mu zklidnit se Ve dnech 19.–21. 10. se budou konat Dny
a naslouchat Bohu a svému nitru… důvěry ve Zlíně, což je takový Taizé víkend
Je těžké dát do slov to, co člověk může pro mladé z ČR a SR. Další informace na
v Taizé prožít, mnohdy totiž slova ani ne- www.rr49.cz/dd (zde je pro zájemce po-
nachází. Proto jsem se rozhodla podělit se třebné se zaregistrovat).
6
Třebovická mládež v Tatrách
Na přelomu srpna a září jsme se vydali na
Slovensko, abychom přešli hlavní Tatran-
ský hřeben.
Brzy ráno jsme vyjeli z nádraží ve Svinově
a o pár hodin později jsme byli v Popradu.
Odtud jsme dojeli Tatranskou elektrickou
železnicí do Starého Smokovce (1010  m
n. m.), ze kterého jsme vyjeli lanovkou na
Hrebienok (1285 m n. m.). Z tohoto místa
jsme konečně vyšli na dlouhou a namáha-
vou cestu. Nejprve jsme navštívili krásné
vodopády a mnozí z nás stále ještě nevědě-
li, do čeho se to vlastně pustili. Po shléd-
nutí vodopádů jsme pokračovali v cestě na
Téryho chatu (2015 m n. m.). Cesta na ni
byla už náročnější, ale i tak jsme všichni na
chatu doputovali. Z ní jsme se po obědo-
vé pauze vydali na Priečne sedlo (2352 m
n.  m.), které bylo nejvyšším bodem celé
naší cesty. Na Priečne sedlo byl výstup
po řetězech, které jsme někteří s  trochu z něj po řetězech byla o to složitější, že ka-
menšími problémy zvládli. Po zdolání to- meny klouzaly. Po asi dvou hodinách jsme
hoto vrcholu jsme kráčeli na Zbojnickou došli do Sliezskeho domu (1670 m n. m.),
chatu (1960 m n. m.), kde jsme přespali. kde jsme si udělali větší pauzu. Po pau-
Po chladné noci jsme vyrazili na Prielom zičce a dobrém obědě jsme šli do Starého
(2290  m n.  m.), ze kterého se sestupova- Smolivce, kde jsme dlouho zmoženě čekali
lo opět po řetězech. Na Polskem hrebenu na spoj, kterým jsme se dostali do Popradu
(2200 m n. m.), který byl posledním sed- a odtud domů. Všem se nám to moc líbilo
lem naší výpravy, nám začalo pršet a cesta a byl to úžasný zážitek.
(Lada Zemanová)

Východ slunce
Několik dnů své dovolené jsem strávil ve ježek a  srna, které jsem určitě vyplašil
Zlínském kraji v malé vesničce na kraji ná- z nočního úkrytu.
rodního parku Chřiby. Nahoře na kopci stojí malá rozhledna
Jednoho dne jsem se rozhodl, že se podí- a v dálce už je vidět hrad Buchlov a hned
vám z nejvyššího místa na východ slunce. vedle i  kapli svaté Barbory. Slunce v  ten
Brzy ráno jsem vstal a zamířil jsem na blíz- den vycházelo v pět hodin a čtyřicet sedm
ký kopec. Všude bylo ještě ticho, jen přes minut. Z rozhledny bylo vidět, jak začíná
polní cestu, po které jsem šel, mi přeběhl sluníčko vykukovat v červené záři a poma-
7
okolí. Na zpáteční cestě jsem se ještě stavil
u kapličky, postavené na památku padlých
za první a  druhé světové války. Všech-
no kolem se rychle probouzelo, v  ohradě
u cesty byl už i koník, který tam před vý-
chodem slunce ještě nebyl a teď mě vítal,
lu se vyhouplo na oblohu. Byla to nádhe- protože toužil po nějaké společnosti a ne-
ra vidět, jak se probouzí nový den. Ještě chtěl být sám.
chvíli jsem poseděl a rozhlížel jsem se po (Jaroslav Martykán)

KNIŽNÍ OKÉNKO
Nedávno, přesněji v květnovém čísle naše- a  televizního
ho farního časopisu MANA, jsme se setkali kanálu KTO
s kardinálem Lustigerem a jeho knihou na- a  těmito mo-
zvanou První kroky v modlitbě. Po přečtení derními prostředky šířil evangelizaci přímo
jsem si uvědomila, že ji napsal žijící autor, v  domovech obyvatel Francie. Média po-
a  tedy se mohu těšit na další originální užíval k  hlásání svých nekompromisních
a  pozoruhodné myšlenky. Kardinál Lusti- stanovisek k  rasismu, nacionalismu nebo
ger však již v té době zápasil s těžkou ne- také euthanasii. „Moderní tradicionalista“,
mocí, které v neděli 5. srpna 2007 ve věku tak se také sám nazýval. Byl přítelem Jana
osmdesáti let podlehl. Zpráva o jeho smrti Pavla II., jejich spolupráce vyvrcholila pa-
mne zasáhla. Je zvláštní, že člověk, o jehož mátnou cestou do Izraele v roce 2000, kde
existenci jsem měla jen běžné povědomí, se mu byl zcela nepochybně oporou. Posky-
dokáže zapsat do srdce pouze malou kníž- toval cenné rady také jeho pokračovateli na
kou. Dovolte mi, prosím, malé zamyšlení Svatém stolci. Ještě v roce 2006 doprovázel
nad touto osobností. papeže Benedikta XVI. při jeho návštěvě
Jean Marie Aaron kardinál Lustiger zcela koncentračního tábora v Osvětimi. Byla to
jistě patřil k  významným představitelům pro něj bolestná cesta, neboť v roce 1943
jak francouzského, tak evropského katoli- zde zahynula jeho maminka.
cismu. Byl protagonistou katolicko-židov- Napsal přes 20 knih. U  nás vyšlo mimo
ského dialogu, a to nejen pro svůj židovský výše zmiňovaný titul již jen Tajemství eu-
původ. Sám o sobě často říkával, že je jedi- charistie.
ným kardinálem, který hovoří jidiš. Intelek- Dílo se zdá být ukončené… Neutuchající
tuál, člověk, který jasně formuloval své ná- energie, s  níž kardinál Lustiger realizoval
zory, pro některé kontroverzní, jinými byl záměry, pro tento svět již pohasla. Ale jeho
milován a obdivován. Během svého přes 20 otázky a  odpovědi, tak živé a  nadčasové,
let trvajícího působení v pařížské katedrále budou dále oslovovat ty, kteří hledají.
Notre Dame přitahoval bezpočet věřících. (Z informací zahraničních deníků zpracovala
Stál u zrodu katolického Radia Notre Dame Margareta Špoková)

8
OKÉNKO PRO DĚTI

Brouk
Ahoj, Leze, leze brouk,
je tady podzim. Stromy vítr do něj fouk,
hrají všemi barvami, to je převalil se na záda,
krása… že?
třepe, třepe nohama.

Podzim
Shoď mi kaštan, kaštane, Shoď mi žalud, dube,
vždyť se ti nic nestane, však tě neubude.
jeden hnědý kaštan shodíš, K tomu čtyři párátka,
jen co trochu hlavou hodíš. postavíme zvířátka.

Víš o čem vypráví obrázek?


Napoví ti Lukášovo evangelium od 15. kapitoly a 11. verše.

9
Poznáš kočkovité šelmy? Já se v  tom moc nevyznám, spojíš obrázky
s pojmenováním?
rys lev, lvice gepard tygr leopard

Znáš jména apoštolů? Já si je pořád nemůžu zapamatovat, třeba to bude


lepší, až vyluštím tuto osmisměrku.

„ Ť Ě B O J I D Á Š R K
X I I R Y B Á Ř I N T Ř
Apoštol Matěj
K É F A S Á S M J L E T
Bartoloměj mošna
B A R T O L O M Ě J P Í bratři Zebedeovi následovat
É J E Ř D N O E T D N T Bůh oběť
dvanáct Ondřej
V K R I S T U S A U O I Filip rybáři
O Ř B Z É L O T M M M L Jakub Alfeův Šimon
jděte Šimon Petr
L Í Ů E T Ě D J Á J I O
Ježíš Tadeáš
O Ž H B M A N Š O M Š V Jidáš Tomáš
T A D E Á Š Í Ž E J N Y
Juda Jakubův učedníci
Kéfas Vyvolit
Š J U D A J A K U B Ů V Kristus XII
O V Ů E F L A B U K A J kříž Zélot
křtít
P E . O I C Í N D E Č U
A T A V O D E L S Á N ”
F I L I P T C Á N A V D

10
…z deníku želváka Oskara

Jak jsme šli na hřiby


V sobotu ráno nás probudilo teplé pod- Bimbo stál s rozzářenýma očima nad ně-
zimní sluníčko a  rozhodli jsme se, že čím, co opravdu vypadalo jako hříbek, ale
půjdeme na hřiby. A tak jsme po snídani já s Emou jsme věděli, jak to opravdu je.
já, sestřička Ema a  slůně Bimbo vyrazi- Když maminka Kvída nepustila, utekl jí
li. Kvída maminka nepustila, protože se a  když viděl, že hrajeme schovku, rychle
bála, že se tak zabereme do hraní, že na se také schoval. Zahrabal se do listí tak, že
něho přestaneme dávat pozor a bráška se čouhal jen kousíček jeho krunýře. Pak jej
ztratí. Zpočátku jsme hledali tak pozorně, našel Bimbo a  z  jeho sloní výšky si mys-
že jsme snad ani nedýchali, ale po chvilce lel, že je to hříbek. Když jsme přišli domů,
nás to přestalo bavit a hráli jsme schovku. chtěla se maminka na Kvída zlobit, že
Najednou Bimbo, který měl pikat, zavo- neposlouchá, ale když jsme si představili,
lal: „Hurá, našel jsem hřib!“ Běželi jsme, že bychom Kvída jako hříbek donesli ma-
co nám naše želví nožičky stačily, a když mince do polévky, smála se i ona.
jsme k němu doběhli, začali jsme se smát.

Mějte se sluníčkově. Váš želvák OSKAR.


(Lenka Volná)

OKÉNKO PRO RODIČE


Je kostel hernou nebo místem modlitby?
Zdánlivě jednoduchá otázka. Teoreticky protože nechodili jejich rodiče. Babičky
je to jasné. Kostel je dům modlitby. Ano, těch chlapců mi o svých vnoučatech říka-
kostel je skutečně dům modlitby. Co to ly a zvaly mne do jejich rodin. A tak jsem
však ve skutečnosti znamená? Je ta odpo- jejich rodiče navštěvoval. Povídal jsem si
věď tak jednoduchá? s  nimi a  postupně získal jejich důvěru.
Uvedu dva příklady ze své farní pastorace. Pak už nebyl takový problém se s chlapci
Příklad první: více seznámit, pozvat je do kostela a  učit
Na začátku devadesátých let jsem míval je ministrovat. Při návštěvách jsem se také
nedělní bohoslužby v  jedné malé vesnič- seznámil s rodinou sestry jednoho z nich.
ce. Zpočátku navštěvovali bohoslužby jen Byla sice také pokřtěná, ale manželství
starší věřící a pouze dvě rodiny, kde byly neměla uzavřené v kostele a ani jejich děti
děti. Tehdy, krátce po pádu ateistické- pokřtěné nebyly. Slovo dalo slovo a mladí
ho režimu, bylo vše na začátku. Byla to manželé přistoupili na možnost zplatnit
doba obnovy a  nadějí. Postupně se daři- sňatek a dát své děti pokřtít. Já jsem však
lo zapojovat ministranty. Byli to chlapci chtěl, aby to nebylo jen formální. Domlu-
sice pokřtění, ale do kostela nechodící, vili jsme se tedy, že budou postupně pra-
11
videlně chodit v  neděli do kostela. A  tak val a zobecnil. Pak zadal dětem jednodu-
jednu neděli plni očekávání přišli a já jsem chý domácí úkol, který tu myšlenku měl
měl velkou radost, že k tomuto kroku na- přivést k praktickému uskutečnění. Rodi-
šli odvahu. Vzali také své děti. Tyto dvě če doma vedli dítě k  vypracování úkolu.
děti, okolo věku asi dvou a  čtyř let, byly Divadlo si psali sami rodiče.
v  kostele poprvé. Jak se říká, neuměly se Je pravda, že kostel, plný malých dětí, stále
tam chovat. Občas něco promluvily a ne- „šuměl a bzučel“. Jeden malý chlapec do-
vydržely v klidu. Je to pochopitelné. Do- konce poměrně pravidelně slézal kovovou
šlo však k něčemu, s čím jsem nepočítal. mříž u vchodu do kostela. Když však mlu-
Jedna starší paní, co seděla blízko nich, to vili medvídci, bylo absolutní ticho a  děti
mladým rodičům dala ještě během boho- na nich doslova „visely“.
služeb pěkně ostře najevo. Takovým tím Odpovězme si na otázku: Proč rodičům
syčivým způsobem. Však to znáte. Ty nevadilo, že jejich děti „hučely a šuměly“?
mladé to tak zaskočilo a  šokovalo, že už Nebyli snad lhostejní k chování svých dětí?
více nepřišli. A ani já jsem je už do koste- Ty rodiče jsem znal, byli opravdově věřící
la nedostal. Jejich děti zůstaly nepokřtěné a šlo jim o výchovu jejich dětí. A také o vý-
a jejich manželství nezplatněné… chovu k víře. A protože se jednalo o dět-
Odpovězme si na otázku: Kde se stala chy- ské mše svaté, nebyl vlastně nikdo další
ba? Byla v tom, že jsem nedal mladým ro- vyrušován a  podobné chování se tedy dalo
dičům školení, jak se mají s dětmi chovat? tolerovat.
Tedy stát pěkně vzadu a když dítě „kvik- Uvedené příklady jsou krajní situace. Je
ne“, okamžitě s ním běžet ven ? správné klást přiměřené nároky na dítě,
Byla chyba v tom, že jsem naivně předpo- aby se dovedlo alespoň nakrátko ztišit
kládal, že lidé v křesťanském společenství a zklidnit. Mělo by se učit vhodně chovat.
mají pochopení pro ty, co poprvé přichá- A když se to nedaří, vyjít s ním na chvíli
zejí a  ještě vše neznají, a  proto se chovají ven a uvolnit napětí tím, že si s ním popo-
někdy méně vhodně?… Že křesťané mají vídáme, něco mu ukážeme a pak se může-
sílu přijmout nedostatky druhých a pomá- me vrátit a znovu být v klidu. Důležité je
hat jim v jejich odstraňování?… dítě netrestat. Vzpomínám si, jak míval
Příklad druhý: můj tatínek své dlaně lehce položené na
Po několika letech se naše komunita pře- mých ramenou. Asi jsem také nebyl nej-
stěhovala do jiné farnosti. Já jsem míval klidnější.
mši svatou o osmé. Byla pro dospělé. Můj Je dobré, je-li v kostele prostor, kde rodiče
spolubratr míval další mši svatou o půl de- s  dětmi mohou být a  přitom hlasité pro-
sáté. Byla pro děti. Při ní se místo kázání jevy dětí bohoslužbu neruší. A  když prší
dělalo maňáskové divadlo. Byla to rodinka nebo je drsné počasí, lze zajít s dítětem tře-
tří medvídků, kteří hráli jednoduché situa- ba na chvíli na faru.
ce z rodinného života. Těm děti rozuměly, Domnívám se, že je důležité po mši svaté
protože se v nich nacházely. Tímto způso- dítě pochválit, když se umí lépe chovat.
bem se dětem podávaly myšlenky Božího Také je třeba s  dítětem hovořit o  tom,
slova. Po divadle kněz myšlenku zopako- co vnímá a prožívá při mši svaté, aby si
12
dovedlo utřídit své vjemy a  zážitky. Tím tánní projevy, na druhé straně je po-
mu pomáhat, aby objevilo jejich správný třebné chování dětí vhodně a přiměřeně
význam. usměrňovat.
Domnívám se, že je nevhodné, aby si děti Hranice, kdy je chování dítěte ještě přija-
během mše svaté hrály například s autíč- telné a kdy už ne, je velmi úzká a citlivá.
ky nebo podobným způsobem, kdy vůbec Vyžaduje hodně vzájemného pochopení
nevnímají, co se v kostele děje. To nezna- a  respektu. To se týká hlavně nás dospě-
mená, že dítě nemůže mít s sebou své oblí- lých. Když vidíme nevhodné chování, tak
bené autíčko nebo jinou hračku, se kterou hned neodsuzovat a  nekárat. Ti rodiče,
komunikuje. Jde o  to, zda komunikace jejichž dětí se to týká, to také sami vidí.
druhé ruší nebo ne. Podobně není vhodné, Důležité je, abychom se nenechali unést
když se dítě baví výskotem a výkřiky, nebo negativními emocemi, které v  nás rušivé
když děti běhají po kostele, popřípadě se chování dítěte může vyprovokovat.
předhánějí a rodiče na to nereagují. Tyto Někdy se může stát, že někteří rodiče bu-
projevy není nikdo povinen stále poslou- dou příliš spontánní chování svých dětí
chat a  opravdu ruší. Jak kněze, který se obhajovat. Pak je třeba klidně vysvětlit,
hůře soustředí, tak ostatní věřící. jak to ruší, a  klidným způsobem hledat
Na jedné straně je potřeba určité tole- cesty, jak problém vyřešit.
rance a pochopení pro dítě a jeho spon- P. Pavel Kuchař

TEOLOGICKÉ OKÉNKO
Je třeba podívat se pravdě do očí
Milí přátelé,
dovolte mi, abych dnešní teologické okén- DY!“ a na slova
ko opět spojil s osobním zážitkem. V sobo- samotného Ježí-
tu 15. září tohoto roku jsem prožil hezké še, který v Jano-
chvíle na pouti charit ostravsko-opavské vě evangeliu říká: „PRAVDA VÁS OSVO-
diecéze. Hlavním hostem této sváteční BODÍ“. Ze všech těchto vět můžeme
události byl převor břevnovského benedik- vycítit, že pravda je něco, co stojí jakoby
tinského kláštera P. Prokop Siostrzonek. mimo nás, mimo církev, mimo člověka.
Při své přednášce několikrát zopakoval: „Je Vždyť jak jinak bychom jí mohli pohléd-
třeba podívat se pravdě do očí!“ Je třeba nout do očí? Jak by nás mohla osvobodit,
přiznat si, že zdaleka ne všechno v  církvi kdyby byla námi?
a v životě křesťanů bylo a je „růžové“. Pravda není něco, co můžeme vlastnit, s čím
Zmíněná převorova věta se stala jakým- můžeme manipulovat. Pravda je na nás zce-
si mým osobním mottem charitní pouti. la nezávislá. Jediný způsob, jak se jí přiblí-
V souvislosti s ní jsem si vzpomněl na slo- žit, je stát se jejím služebníkem. Ovšem to
va Jana Pavla II.: „NEBOJME SE PRAV- vyžaduje stále ji hledat, neuspokojovat se,
13
abychom se nestali obětí vlastní pohodlné pravdu, nebát se jí, pohlédnout jí do očí
představy o  pravdě. Najednou se tak vůči a ona nás osvobodí! Nakonec, ono to není
pravdě ocitáme ve zcela jiné pozici. zrovna málo, že? Namítnete, že přece ne-
Musíme si však přiznat, že církev jako ce- můžeme znovu a  znovu hledat pravdu,
lek, i  my křesťané jako jednotlivci, často vždyť všechno bude relativní. Ale my se
jednáme spíše majetnicky než s  úmysly přece nemusíme vracet na úplný začátek!
dobrého služebníka. Můžeme pak dobře Víme, že Ježíš o  sobě prohlásil: „já jsem
„solit tuto zemi“? Nepozbyli jsme již dávno cesta, pravda a  život“. Znovu a  znovu
svou slanost tím, že jsme pravdu zaměnili hledat pravdu tak znamená znovu a zno-
za svou „pravdu“? vu hledat Boží vůli a  objevovat Ježíše ve
Jsem přesvědčen, že pesimismus není na svých bližních.
místě. Stačí jen málo. Stále znovu hledat (Lukáš Volný)

RECEPTÁŘ
Cuketová buchta

Nebudete potřebovat váhu, ale obyčejný hrnek, pomocí


kterého budeme vše odměřovat.

1 hrnek cukety 1 vajíčko


(oloupané a nastrouhané najemno) ½ hrnku oleje
¾ hrnku cukru 1 lžíce kakaa
1 a ½ hrnku polohrubé mouky perníkové koření + skořice
½ prášku do pečiva můžeme přidat 1 lžíci kokosu nebo hrst
½ lžičky jedlé sody mletých oříšků

Vajíčko s cukrem vyšleháme a potom přidáme ostatní přísady. Na vysoký plech dáváme
2 dávky. Pečeme ve vymazaném a vysypaném pekáčku asi ½ hodiny při 180 °C.

V listopadovém čísle Many chceme rozšířit receptář, který by byl věnován vánočním receptům.
Prosím vás o zaslání vyzkoušeného vánočního receptu.
Majka Dostálová

MANA – Měsíční Aktuality Naší fArnosti, vydává Římskokatolická farnost Ostrava-Třebovice,


V Mešníku 5100, 722 00 Ostrava-Třebovice, tel.: +420 596 964 942
http://www.volny.cz/trebovice.fara
Evidenční číslo: MK ČR E 16325
Kontaktní osoba: Lukáš Volný, e-mail: lvolny@volny.cz
Náklady na výrobu a tisk jsou Kč 5,–
Uzávěrka příštího čísla je 15. 10. 2007

14