You are on page 1of 10

Postní úsilí

Křtem Páně jsme završili vánoční dobu. záznam přehrávali, slyšeli: „Všechno jsem
S prvními dny nového roku nastalo taneč- v  životě zkusil, teď bych chtěl jenom vy-
ní víření. Leden uběhl jako voda a už začá- zkoušet, jak chutná smrt.“ A z reprodukto-
tek února přinesl postní období. rů se ozvala silná rána z pistole. Syn spáchal
Půst. Jak nemoderně a  nezasvěceně zní sebevraždu…
modernímu člověku. Odříkání, sebezápor, Výše zmíněný případ je samozřejmě ex-
oběť. Co to je? Co je to?! „Dnešní doba si trémem. Nelze ale pominout, že svoboda
žádá svobodu, nějací církevníci nemůžou bez hranic je velmi nebezpečná. Spíše nás
omezovat mé touhy, neb já si můžu dělat, zotročuje, než dává volnost. Proto slyšíme
co chci,“ hlásá moderní člověk. Podobná na začátku postní doby: „Čiň pokání a věř
slova pronášejí nejen mladí lidé. „Pokroko- evangeliu“. Máme se zastavit a jít do sebe.
vý“ jedinec se nerad váže. Má rád svobodu Ježíš nám říká: změň své smýšlení, svůj po-
bez hranic. Nikdo mu do jeho soukromí hled. Jakoby nám sděluje: přestaň se točit
nemá co mluvit. Chce si užívat a  nemít kolem sebe, zabývej se nejdůležitějším.
žádné závazky. Podporují jej i média, když Kristus obrací náš zrak od našich zájmů
vytrubují: „nevaž se, odvaž se“. k  potřebám jiných lidí. Máme-li odvahu
Současný volnomyšlenkář nechce žádné následovat Ježíše, pak třeba navštívíme ne-
hranice. Chce vše vyzkoušet. Tak nějak mocné, pomůžeme starým rodičům či pra-
podobně uvažoval jeden mladý muž. Měl rodičům… a třeba pochopíme, že naše sta-
všechno, na co si v  životě vzpomněl. Ro- rosti a zájmy jsou malicherné. Náš Spasitel
diče byli bohatí, dávali mu velké dárky touží, abychom přilnuli k němu. ON nám
a  prakticky neomezenou svobodu. Jejich ukáže, v čem je pravá svoboda, co je v na-
syn se rozhodl k nepochopitelnému kroku. šem životě důležité a co nás konec konců
Zkoušenou „věc“ nahrál na magnetofono- činí skutečně šťastnými.
vý pásek, krok po kroku. Rodiče, kteří si P. Jan
LITURGICKÝ KALENDÁŘ
2. února – sobota Svátek Uvedení Páně do chrámu
3. února – neděle 4. neděle v mezidobí
5. února – úterý Památka sv. Agáty, panny a mučednice
6. února – středa POPELEČNÍ STŘEDA
10. února – neděle 1. NEDĚLE POSTNÍ
17. února – neděle 2. NEDĚLE POSTNÍ
22. února – čtvrtek Svátek Stolce sv. Petra, apoštola
24. února – neděle 3. NEDĚLE POSTNÍ

MALÁ KATECHEZE – Sůl


Používáme ji prakticky denně, je součás- měla být osolena
tí mnoha pokrmů, kterým dává chuť. Při každá přídavná oběť
Slavnosti Zjevení Páně se sype do vody, (Lv  2,13). Sůl se
která je žehnána. A jistě bychom našli řadu stala symbolem ne-
dalších příkladů. Ano, hovoříme zde o soli, zrušitelné smlouvy
drobné sypké materii, která je nedílnou s  Bohem a  symbo-
součástí našich kuchyní. Zdá se jí být všude lem Boží věrnosti.
dost a zdá se být tak obyčejná, ale… vzpo- Ovšem sůl se může
meňme např. na pohádku Sůl nad zlato. stát také znamením
Již dávné národy neviděly v  soli jen něco Božího hněvu (Ž  107,34) a  znázorňuje
všedního. Díky svým konzervačním účin- i smrt, když Abímelek rozbořil dobyté měs-
kům byla považována za nositelku zvláštní to a na jeho ruiny rozsypal sůl. Znamenalo
životní síly. Starý asyrský mýtus vypráví to jeho naprosté zničení (Sd 9,45).
o tom, že sůl se lidé naučili používat od sa- Novozákonní symbolika je nám známá
motných bohů. Římané svým novorozen- a blízká. Ježíš staví sůl (poslání učedníků)
cům posypávali solí rty, aby byl jejich život proti zkaženosti světa. A  varuje: „Běda,
chráněn před nebezpečím. Sůl se totiž pod- pozbude-li sůl slanost!“ (Mt  5,13) A  toto
le lidových představ protivila démonům. varování nesměřovalo jen k  apoštolům, je
Starý zákon spojuje se solí představu síly to výzva platná dodnes!
života a  stálosti. Podle Mojžíšova zákona (Lukáš Volný)

SVATÁ MĚSÍCE
Sv. Juliána z Nikomedie

Přenesme se opět do prvních staletí existence vše, i to nejcennější. Zůstávají tak neustálými
křesťanské církve. Do dob, kdy první věřící vzory pro nás, kteří se pro Něho často zdrá-
v  Krista neváhali obětovat pro jeho jméno háme vzdát sebemenší části svého pohodlí.
2
Kolem roku 285 se v Nikomedii, dnešním ku odmítl splnit, ale spolu se svým otcem
Izmidu v Turecku, narodila dívka jménem Juliánu udal jako praktickou křesťanku.
Juliána. Byť byl její otec pohanem a matka Absurdnost situace dovršila skutečnost,
rozhodně nemohla být na- že Eulesius se krátce poté
zývána věřící, malá Juliána stal městským prefektem
se již velmi brzy dostala do a  sám nařídil mučení býva-
společenství křesťanů. Na- lé snoubenky. Ta prokázala
vštěvovala jejich tajná shro- neuvěřitelnou statečnost a
máždění a cítila se stále sil- přes všechno utrpení odmí-
něji přitahována ke Kristu. tala zradit Krista. Byla tedy
Legenda vypráví, že v devíti polita tekutým olovem a
letech ji vlastní otec zasnou- na­konec sťata. K  tomuto
bil s  pohanským mladíkem nelidskému činu došlo prav-
jménem Eulesius. Svatba děpodobně v roce 304.
měla být v  den, kdy dívka Ostatky mučednice byly
dovrší osmnácté narozeni- v  6.  století přeneseny do
ny. Když nastal tento oka- Kumy a v  roce 1207 byly
mžik, Juliána prohlásila, že definitivně uloženy v  Nea-
do svazku vstoupí pouze tehdy, nechá-li se poli. Juliána z Nikomedie je nejčastěji zob-
Eulesius pokřtít. Ten nejenže její podmín- razována s ďáblem, který se ji snaží zlákat.
(Lukáš Volný)

AKTUALITY Z FARNOSTI

Pobožnosti křížové cesty budou každý


pátek v 16.15 a každou neděli v 17 hodin.

Tříkrálová sbírka zajisté potěšila všechny ob-


darované. Koledníci „vykoledovali“ v  naší
farnosti 53  244 Kč. Dárcům patří zajisté
dík. Jako kněz zdejší farnosti chci poděko-
vat i koledníkům. Jejich ochota napomohla
k obdarování mnohých.
3
STŘÍPKY
Rozhovor s paní Marií Konečnou, která v červnu letošního roku
oslaví 96. narozeniny

Kolik let jste třebovickou farnicí? věže kostela v  roce 1921. Tento zvon po-
Do svých čtyř let jsme žili v  Martinově. máhali do věže dávat muži z vesnice, mezi
Poté, co zemřela maminka a tatínek se po- kterými byl i můj dědeček. Ten při insta-
druhé oženil, přistěhovali jsme se do Tře- laci nejspíš uklouzl nebo špatně našlápnul
bovic, kde žiji dodnes. Místní farnicí jsem a spadl z velké výšky. Tento pád nepřežil.
tedy od svých čtyř let – od roku 1916.
Jaké je Vaše oblíbené místo?
Kolik kněží si pamatujete? Dokud jsem mohla pracovat, bylo to pole
Od doby, kdy jsme se do Třebovic přistě- a  později zahrada. A  samozřejmě kostel,
hovali, zde působilo devět kněží: P. Jan který jsem navštěvovala denně. Nyní už je
Kotrš, P. Alois Sroslík, P. Josef Hachla, mým oblíbeným místem domov.
P.  František Hadamčík, P. Bohumil Kit-
trich, P. Alois Gillig, P. Metoděj Hasilík, Máte nějakou oblíbenou píseň?
P. Václav Altrichter, P. Ladislav Kozubík Mám ráda mnoho písní, mezi nejoblíbe-
a samozřejmě nynější pan farář P. Jan Ma- nější však patří „Máti Páně přesvatá“.
zur, který mne navštěvuje doma vždy prv-
ní pátek v měsíci. Který je Váš oblíbený světec/světice?
Zde nemohu vybrat jediného, modlím
Povíte nám nějakou příhodu z dětství? se ke všem světcům i světicím. A tak jsou
Z  dětství si nejvíce pamatuji chvíle, kdy všichni mí oblíbení.
jsem ještě sama jako dítě dělala chůvu.
Ještě jsem ani nechodila do školy a hlídala Můžete nám říci Váš „recept“ na dlouhý
jsem děti matkám v okolí. Matky pracovaly život?
na poli, já jsem hlídala jejich děti a  v  ur- Mohu jen říci, že u mě to byla práce a stříd-
čitou dobu jsem odvezla všechny děti na most.
pole, kde je matky nakojily, a  pak je zase
odvezla a hlídala do doby, než se maminky Chcete něco vzkázat čtenářům Many?
z pole vrátily. Všechny moc zdravím, ať už vás, se kterými
Od svých 6 let do 83 let jsem také každý jsem se ještě v  kostele setkávala, ale i  vás,
rok jezdila na Sv. Hostýn. Vzpomínám si, se kterými se neznáme. Všem vám chci
že když jsem byla ještě malá, jezdili jsme už popřát hodně zdraví a  Božího požehnání.
kolem půlnoci vlakem a pak šli kus pěšky. Nezapomínejte nikdy, ať už v  těžkých či
Vždy jsem se ale moc těšila. Byla to taková radostných chvílích vašeho života, na Pána
každoroční, téměř celoživotní tradice. Ježíše. Nikdy se nevzdávejte víry v něj.
Vzpomínám si také na jednu smutnou
událost, která se stala při instalaci zvonu do (ptala se Zuzana Mazurová)

4
Štěpán Trochta
Počátkem měsíce ledna jsme mohli v  na- značný počet lidí musela být mše svatá
šem kostele zhlédnout putovní výstavu sloužena venku před hlavním vchodem na
o  životě a  díle jed- hřbitov. Přiložená fotografie byla pořízena
noho z našich nejvý- na letišti při cestě pana biskupa právě do
znamnějších salesián- Třebovic a pokud se pozorně podíváte, měli
ských kněží kardinála by pamětníci poznat také P.  Metoděje
Štěpána Trochty. a snad všichni zpěváka Karla Gotta.
Byl to vzácný člověk, (Broňa Volná)
bojovník proti ne-
spravedlivému reži-
mu a  Karol Wojtyla,
pozdější papež Jan Pavel II., jej nazval při
pohřbu mučedníkem. Proč, to jsme se do-
zvěděli z výstavy. Chtěla bych jen připome-
nout skutečnost, že my, třebovičtí farníci,
můžeme být hrdí na to, že v  roce 1969,
tehdy ještě jako biskup, nás otec Trochta
poctil svou vzácnou návštěvou. Byl zde po-
zván tehdejším panem farářem P. Metodě-
jem Hasilíkem, také salesiánem. Pro celou
obec to tehdy byla mimořádná událost, pro

KNIŽNÍ OKÉNKO
Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré znovu a znovu za-
a co od tebe Hospodin žádá: jen to, abys čínat, je pro nás
zachovával právo, miloval milosrden- nadějí, že jed-
ství a pokorně chodil se svým Bohem. nou…
Micheáš 6, 8 Také to je jedna z myšlenek, které napadají
Bruce Feilera v knize Tam, kde se narodil
Jak jednoduchá a sro- Bůh.
zumitelná se zdají tato Bruce Feiler je americký zpravodaj a roz-
slova, a  přece mno- hlasový komentátor, který se rozjede na
hým z nás trvá celý ži- Střední východ, aby s Biblí v ruce pátral
vot, než je pochopíme. po kořenech tří monoteistických nábo-
Vůbec to však nevadí, ženství, která se v  této oblasti zrodily.
ta obrovská Boží trpě- Židovství, křesťanství a  islámu. Je to
livost s  námi a  láska, vzrušující čtení, kdy Feiler ve společnosti
která nám dává šanci svých přátel – archeologa, vojenského ex-
5
perta a dalších významných osob navštíví však dík, že nám umožňuje nahlédnout
místa, kde se obyčejný „smrtelník“ hned přes plot našich omezení: geopolitických
tak nedostane. Ať se již jedná o jeho výlet i kulturních, a my můžeme spatřit krásné
vrtulníkem nad Jeruzalémem, prohlídku květy, rostoucí v jiných zahradách, o kte-
nejnovějších archeologických nalezišť v Iz- ré jejich majitelé s  láskou pečují. A  tak
raeli, návštěvu palestinských území, Iráku se společně s  Proroky vracíme k  zahradě
a Íránu. Do dějišť biblických příběhů nás Eden k nejtoužebnějšímu přání, které Bůh
zavádí tato zčásti kronika válečnictví, pro lidi má, aby žili pospolu s  ostatními
zčásti historická detektivka a zčásti osob- lidmi. Všichni lidé jsou stvořeni k  Boží-
ní průzkum duchovních sfér. Bruce Feiler mu obrazu a nerespektování jiných lidí je
hledal dobrodružství a vrátil se s touhou nerespektování Boha. Že je Bible klíčem
po poznání, s touhou pochopit roli Boha k tomuto poznání je zřejmé z každé strany
ve svém životě. Jak se mu to podařilo, této strhující knihy.
posoudí již každý čtenář sám. Patří mu (Margareta Špoková)

OKÉNKO PRO DĚTI

Ahojky děti, zdravím vás z postýlky

František Hrubín
Bodlák a motýl Měsíček
Zdá se, že jsi trochu zlostný, Měsíčku, můj měsíčku,
stále ježíš svoje ostny, pes na tebe vrčí,
bodláku rytíři, žes upustil hvězdičku
chochol se ti čepýří! do hustého smrčí.

Ale když ti bez okolků Než ponocný odtroubí,


motýl sedne na chocholku, hledej mezi mraky,
necháš ho a jsi rád, ráno půjdu na houby,
že se může pohoupat. pomohu ti taky.

Poznáš, z které je to pohádky?


1. „…za doly, za hory, mé zlaté parohy, kde se pasou…“
2. „…to nic, to jen větříček…“
3. „…pejsek chytil vnučku, vnučka babičku, babička dědečka…“
4. „…babičko, a proč máš tak veliké oči?…“
5. „…otevřete vrátka, já jsem vaše maminka, mlíčko jsem vám přinesla…“
6
Vybarvi obrázek podle čísel

1 – modrá

2 – růžová

3 – žlutá

4 – červená

5 – zelená

6 – hnědá

Poznáš, o čem vypráví obrázek a kdo


je na něm nakreslen? Tuto situaci si
připomínáme vždy, když jsme v kos-
tele. Najdi Ježíše a Jidáše.

Spoj písmena podle abecedy


7
…z deníku želváka Oskara

Jak jsme sáňkovali


Tento týden u nás konečně nasněžil první krunýřem dolů
pořádný sníh. Přestože většina zvířátek spí a nožičkama na-
zimním spánkem, pár jsem jich vzbudil. horu, sousedovic
Vytáhli jsme sáně, boby a  vše, co trošku Azorek na bo-
klouže, a  hurá na kopec. Slůně Bimbo bech a  poslední
nemá tak veliké sáňky, na které by se vešlo. myška Piška ve skořápce ořechu. Hroma-
Víte co přitáhlo? Starou vanu, a s ní zabra- da to byla vždy obrovská. Myška Piška po-
lo půl kopce. My malá zvířátka jsme na- každé hledala svou skořápku zahrabanou
sedli na dopravní prostředky a: „Tři, dva, ve sněhu. Řádili jsme až do tmy. Doma
jedna, jedééém.“ A  znova nahoru a  dolů. nám maminka uvařila horký čaj s  citró-
Přivázali jsme všechno za sebe a  klouzali nem, aby předešla nachlazení, ale pozdě.
se jako vlak. Dokážete si to, děti, předsta- Druhý den jsem byl u paní doktorky a le-
vit? Vpředu Bimbo ve své obrovské vaně, žím doma v postýlce s angínou. Děti, buď-
druhý já na saních, pak Ema obrácená te zdravé, pac a pusu Oskar.

(Lenka Volná)

OKÉNKO PRO RODIČE


Tramvajová
Ten, kdo pravidelně cestuje MHD, přesněji
tramvají, do centra Ostravy, slyší v reprodukto-
rech během cesty výzvu: Děti, mládeži, uvolněte
místo k sezení starším cestujícím!
Dlouhodobým pozorováním jsem si naše děti
a mládež vzhledem k této výzvě rozškatulkovala
na čtyři typy:

1. typ – o kamžitě po této výzvě se více či méně ochotně zvedne a s lehkým ruměncem
ve tváři místo staršímu spolucestujícímu, který nad ním již kus cesty stojí, přece
jen uvolní…
2. typ – b ez hnutí brvou se dál dívá z okna, nevidí, neslyší, má přece taky zaplaceno (ně-
kdy sice ne, ale to je už jiná kapitola)…
3. typ – preventivně si raději zásadně nesedá…
4. typ – je vnímavý ke svému okolí, podobné výzvy slyšet nepotřebuje. Má je totiž dávno
zakódovány ve svém charakteru…
(Broňa Volná)

8
TEOLOGICKÉ OKÉNKO
Proč být v katolické církvi?
Otázka, která může vyvolávat rozhořčení vztahuje pouze na
nad opovážlivostí jejího způsobu formu- oblast víry a mra-
lace. Mám za to, že se jedná o  velmi se- vů. „Kristus, který je pravda, chtěl, aby se
bereflektující otázku. Mnoho lidí, když jeho církev podílela na jeho neomylnos-
si položí tuto otázku, může zakusit i jisté ti, a  tak ji uchoval v  čistotě víry předané
zneklidnění i pochybnosti. apoštoly. Skrze nadpřirozený smysl víry
Další můžou být nasnadě: Jak jsem si jist se Boží lid pevně drží víry pod vedením
pravdivostí a  jedinečností společenství, živého učitelského úřadu církve. Poslá-
do kterého patřím? Je moje příslušnost ní učitelského úřadu církve je vázáno na
ke katolické církvi jen formální záležitost definitivní povahu smlouvy, kterou Bůh
vyplývající z  nějakého rodového zvyku? uzavřel v  Kristu se svým lidem; musí jej
Zakouším v tomto společenství plnost se- uchránit před úchylkami a  ústupky a  za-
tkávání s živým Kristem? ručit mu objektivní možnost vyznávat bez
Víme, že člověk přirozeně hledá Boha, omylu ryzí víru. Pastýřský úkol učitel-
ale pod vlivem dědičného hříchu si nikdo ského úřadu je tedy zaměřen na bdělost,
nemůže nárokovat výlučné právo na vy- aby Boží lid zůstával v pravdě, která osvo-
slovení nějaké pravdy o  Bohu. Toto lze bozuje.“ Charisma neomylnosti se může
aplikovat také na snahu člověka hledat vykonávat několikerým způsobem, tyto
pravou církev. Když budeme vycházet jsou popsány v katechismu, který vychází
z  tohoto stanoviska, které nám relativi- z  koncilních závěrů. Právě II. vatikánský
zuje jakýkoliv pohled na absolutní pova- koncil učinil v této oblasti naprosto zásad-
hu jediného náboženského společenství, ní a  jedinečnou věc, snažil se odpovídat
pak nemůžeme stavět na žádné soukro- na tyto a podobné sebereflektující otázky.
mé zkušenosti, která by nám napověděla, Doporučuji si přečíst věroučnou (dogma-
která církev je pravá. Prostě neexistuje ta- tickou) konstituci Lumen Gentium, která
ková soukromá zkušenost ani soukromé je výrokem nejvyššího učitelského úřadu
charisma, které by objektivně vyhodno- katolické církve a  je závazná pro nábo-
tilo pravost, ať už morální nebo dogma- ženské svědomí katolíků. Přes veškerou
tickou, jakéhokoli společenství hlásícího závaznost dokumentu můžu říct z osobní
se k odkazu Ježíše Krista. zkušenosti, že při četbě tohoto dokumentu
Můžeme takto činit vůči jednotlivcům, jsme cítil lahodný pocit jistoty, která vyvě-
můžeme zaujmout kritický postoj vůči rala s rezonance mého svědomí s tím, jak
jistým projevům chování, ale objektivní vidím své prožívání církevnosti ve světle
hodnocení přísluší opět pouze objektivní tohoto dokumentu. Dále musím opravdu
autoritě. Takovou nejobjektivnější autori- zodpovědně říci, že jsem v  životě nečetl
tou je pouze Bůh. Další níže postavenou tak skvělou práci o církvi. Nechci postavit
autoritou je právě církev, které Bůh svěřil svou odpověď na otázku proč být v kato-
charisma neomylnosti. Tato neomylnost se lické církvi na základě zkušenosti s četbou
9
jednoho koncilního dokumentu, ale jistou tus. Odtud dále se rozvíjí nauka o svátos-
spřízněnost a  sebepoznání, jako katolíka, tech, kde Kristus je prvotní svátostí, která
jsem zde nalezl. se zpřítomňuje v prostoru a čase pro naši
Chtěl bych namítnout, že jsme rozkryli očistu, posilu a  uzdravení na cestě spásy.
pouze problém charisma neomylnosti. Jsou Církevnost je zakoušení Krista a naše na-
ještě další velmi zajímavé známky církve, roubování na Něho, církevnost je podílem
které stojí za to promýšlet a  meditovat, na společenství Kristova těla a krve.
když se zamýšlím nad výše položenou otáz- Pojem církevnost, jsem si vypůjčil od pra-
kou. Připomínám, že máme čtyři známky voslavného teologa Pavla Florenského.
pravé církve: 1) svatost, 2)  apoštolskost, V  katolické teologii snad neexistuje sou-
3)  všeobecnost a  4) jedinost – modlíme hrnný moderní pojem, který by vyjadřo-
se to při každém vyznání víry. Nakonec val živou zkušenost sounáležitosti v církvi
máme povinnost rozvíjet svou zkušenost s celou její dynamikou.
s církevností, bez této zkušenosti se vytrácí Berte prosím tuto mou úvahu nad výše
jakýkoliv vztah k těmto známkám církve. zmíněnou otázkou jako pokus o úvod do
Vždyť církevnost není nic jiného než za- diskuze.
koušet lásku uprostřed společenství, která Takže prosím: Proč být v katolické církvi?
vyvěrá z tajemného základu, jímž je Kris- (Ivo Křížka)

RECEPTÁŘ
Masopustní koblihy

30 dkg hladké mouky


30 dkg hrubé mouky 4 dkg droždí
7 dkg práškového cukru ¼ l mléka nebo smetany ochucená povidla
9 dkg másla trochu rumu (rum, badyán)
4–5 žloutků 1 kávová lžička soli 100% tuk na smažení

Z vyjmenovaných ingrediencí uděláme kynuté těsto. Je vhodné mít dopředu odváženou


mouku v teple, aby těsto dobře kynulo (2 hodiny).
Když je těsto dobře vykynuté, tvoříme z něho koblihy, které plníme povidly, popřípadě
marmeládou. Koblihy smažíme na rozpáleném tuku tak, že do obracení smažíme pod
pokličkou.  Dobrou chuť přeje Majka Dostálová.

MANA – Měsíční Aktuality Naší fArnosti, vydává Římskokatolická farnost Ostrava-Třebovice,


V Mešníku 5100, 722 00 Ostrava-Třebovice, tel.: +420 596 964 942
http://www.volny.cz/trebovice.fara
Evidenční číslo: MK ČR E 16325
Kontaktní osoba: Lukáš Volný, e-mail: lvolny@volny.cz
Náklady na výrobu a tisk jsou Kč 5,–
Uzávěrka příštího čísla je 10. 2. 2008
10