Stavebn!

-historick studie
Autor: Mgr. Martin Krsek nor 2012










Nzev objektu

Skrytn Vila Ludwiga Wolfruma
Adresa Dobkovice, Skrytn
!. p. 40
K../parcela St. p. !. 78/1
Architekt Carl Mayer, D"!n
pobo!ka st nad Labem
Stavitel Carl Mayer
Stavebnk Rudolf Richter, Praha
Projekt 1892?
Realizace 1892
Vlastnk Martin Hausenblas
Typ objektu Vila
Typ
pamtkov
ochrany
Objekt nepo#v #dnho
typu pamtkov ochrany





vod
Z!ceninu st!edov"kho hradu p!ipomn pohled na ruiny sto let star v#stavn vily
steckho bank!e Ludwiga Heinricha Augusta Wolfruma ve Skrytn" na D"$nsku. Hrady
se ale postupn" rozpadaly po stalet, zatmco Wolfrumov" rezidenci na to sta$ilo
posl edn ch dvacet l et .
Polorozpadl obvodov
zdivo, ktermu dominuje
p!es dvacet metr% vysok
v " & , t o n e n j e d i n
p!buznost skytnsk vily
s hradn z!ceninou. Stejn"
jako gotick pevnosti, stoj
v prudk strni vysoko nad
dolm Labem. Nahoru
vede jedin cesta, dlouh a klikatc se v serpentinch. Skrytn, kdysi b#val honosnou vilou,
se statkem a n"kolika chalupami. Dnes p!edstavuje bezt"'n msto symbolizujc obdob
divokho kapitalismu v polistopadov#ch letech, kde nv't"vnky vt obrovsk# npis na zdi
ruiny: Zkaz vstupu va' pomoci sta$ilo. Letm# pohled okam&it" prozrad, co tou
pomoc autor myslel.
Cel# arel statku je dokonale rozkraden#. Zmizelo
v'echno, co m"lo n"jakou cenu. Z%staly jen hol zdi, kter
postupn" pohlcuje vegetace. Nejsmutn"j' pohled je na
samotnou vilu, nebo( neorenesan$n" zdoben fasda s
romantizujc v"& stle je't" dokld, o jak ndhernou
stavbu 'lo. Nad vchodem dodnes z! stylizovan#
monogram n"kdej'ho majitele domu L. W. Kdo se ale
nenech hned odradit smutn#m pohledem, uct silnou a&
mystickou energii tohoto msta. Energii, jej& zsluhou si
Skrytn nachz i p!es svou zubo&enost !adu obdivovatel%.
Detailn"j' pohled do historick#ch pramen% odhaluje mo&n vysv"tlen. Majiteli Skrytna
toti& u& po stalet b#valy siln osobnosti, kter si udr&ovaly svou svbytnost skryti p!ed
vn"j'm sv"tem uprost!ed divok a ndhern p!rody )eskho st!edoho!.

Popis vily k roku 1892 a 2012
Dvoupodla#n d%m s v"#, kter p&evy'uje vilu je't" o dv" dal' podla#, stoj na
samot" v katastru obce Dobkovice. Byla navr#en jako letn sdlo na klidnm odlehlm
mst", kter sk(t krsn( v(hled do labskho dol a dal'ch !st )eskho st&edoho&.
Prv" to byl hlavn motiv pro
v(stavbu nezvykle vysok
v"#e, aby v(hled neru'ila
vzrostl vegetace okolnch
les%.
O b j e k t s t o j n a
k a m e n n p o d e z d v c e
polozapu't"nho suternu.
Fasdu zdob eklektick( styl
s p&eva#ujcmi prvky tehdy
velmi modern neorenesance.
Projevuje se zvl'* v podob"
zdobn(ch 't t %, vyveden
nadokennch &ms, krakorc%
nesoucch ochoz v"#e i plastick bos#e nro#. Dle dochovan plnov dokumentace lze
konstatovat, #e v v duchu neorenesance se neslo tak pojet interir%, kter kultivovaly
sloupy a polosloupy, bos# st"n, 'tukov v(zdoba i d&ev"n prvky jako tflovn sokl% a
zdobn supraporty v podob" antickho trojhelnkovho 'ttu nade dve&mi.
Vnit&n dispozice nabzela velmi luxusn rove+ bydlen. P&zem sk(talo vstupn
salon otev&en( do terasy velk(m sdru#en(m oken. Ze salonu bylo mo#n vstoupit doleva
do jdelny ozvl'tn"n v(klenkem s rohov(m v(hledem prozrazujcm p%dorys v"#e.
Vpravo se nachzel ob(vac salon a je't" za nm men' pnsk( salonek s v(stupem na
terasu. P&i p&mm pr%chodu vstupnm salonem se nv't"vnk dostal do schodi'*ov haly,
do n# stily vchody dal'ch mstnost jako klavrnho pokoje, pokoje pro d"ve!ku, toalet,
kuchyn!, "pajzu a p#bornku. Do patra stoupalo velkoryse pojat trojramenn schodi"t!. V
prvnm pat#e se odehrval intimn $ivot rodiny stavebnka. Nejatraktivn!j" mstnost,
dispozic stejn jako
j del na v p# zem ,
slou$ila coby lo$nice
pn% domu. B&vala
n a d s t a n d a r d n !
prosv!tlen ze dvou
s t r a n . Ve l k o r y s &
prostor s v&stupem na
balkn zaujmala tak
lo$nice d!t situovan
nad vstupn halou.
Sousedila s n je"t!
jedna men" d!tsk lo$nice a mal& pokojk pro guvernantku. V druh 'sti domu se
nachzel pokoj pro pna domu, hostinsk& pokoj, garderobira, koupelna a zchody.
Do dal"ch pater domu bylo mo$n vystoupat u$ jen bo'nm schodi"t!m, kter bylo
p#es podkrov spojeno s v!$. Ve v!$i nabzela prvn v&hled u$ velk kruhov okna
v rovni podkrovnho patra. V&" pak stoupalo to'it v#etenov schodi"t! vrcholc
v nejvy""m podla$, kde dovolovaly prostupy vyjt na balkony vysut na krakorcch do
v"ech sv!tov&ch stran. Tak si mohl nv"t!vnk u$t kruhov& v&hled do okol. Vila byla
zcela podsklepena, sutern skr&val technick prostory jako sklad uhl, prdelnu, $ehlrnu a
mandlovnu, skladovac prostory.










Oproti situaci zachycen na dobov&ch v&kresech vypad sou'asnost diametrln!
odli"n!. D%m nem st#echu, ani stropy. Zbytky krov% z%staly jen na vysok v!$i, kde by se
zlod!j%m problematicky kradly. Msto schodi"t! u$ dvno zeje jen dra do nebes, zmizely
pskovcov stupn! i ozdobn litinov zbradl. Jako posledn poz%statek krsn v&zdoby
do$vaj ve st!nch "tukem ozdoben niky, kter slou$ily bu) jako sedky, nebo v nich stly
antick sochy. Pod vrstvou suti hust! prorostl kop#ivami a pod zborcen&mi a oho#el&mi
trmy, mo$n hnij zbytky luxusnch parket a trosky kazetovho stropu.
Po horolezeckm v&stupu o patro v&" je mo$n na chodb! zahldnou brou"en teraco,
jak vykukuje zpod suti. Tvo#ilo praktickou a p#itom vzhlednou podlahu. Stejn! jako na
v&krese i ve skute'nosti zaujme bohat! prosv!tlen rohov lo$nice pod v!$ se zajmav&m
v&klenkem. Trosky malho d#ev!nho schodi"t! ukazuj vstup na p%du, tudy musel projt
ka$d&, kdo cht!l vystoupat na v!$ za ndhern&m v&hledem do labskho dol. Po pdu
st#echy ale z%stala v!$ od#znut.
Sklepn prostory je"t! dnes ohrom krsn! prosv!tlen&mi mstnosti, zsluhou
zasazen stavby do svahu 'n toti$ ze t# stran nad rove* ternu. Sutern od obytn&ch pater
na fasd! odli"uje pou$it& materil. Je vystav!n z kamen%, st!ny ze zn!lce a nro$
z pskovcov&ch blok%. Tak ost!n oken a dve# je pskovcov, i to u$ zlod!ji z 'st
vybourali. Ve sklep! jako zzrakem p#e$ila prakticky neporu"en historick lednice, tedy
vykachlkovna mstn%stka s tlust&mi dob#e izolovan&mi dve#mi s mohutnou pkou na
zavrn. Najdeme zde tak poz%statky horkovzdu"nho vytp!n. Zbytky kotle a systm
"achet rozveden&ch po celm dom!. Ke
kotli pak vede pod cel&m domem mal&
tunel pro sn vzduchu, kter& vyv!r na
zadn zahrad!.

Stavebnk a jeho stavitel
Jako stavebnka vily historick
projektov dokumentace uvd Rudolfa
Richtera tovrnka z Prahy. O tto
osobn! se bohu$el nepoda#ilo zjistit nic
bli$"ho, jednak je na vin! p#li"
obvykl p#jmen doty'nho, a pak jeho
p#slu"nost k hlavnmu m!stu, kde se
"ance ztoto$nit Richtera mezi tisci
dal"mi je"t! sni$uj. V ka$dm p#pad!
muselo jt o velmi zmo$nho podnikatele, kdy$ si dovolil vystav!t takov sdlo. Navc
toto sdlo vyu$val v&hradn! jako letn byt pro sebe a svou rodinu. Zajmav! zn klasifikace
stavebnk typu, d%m nen popisovn jako vila, ale doslova coby zmek, co$ nazna'uje
nitern vztah k nemovitosti. O stavebnkovi nm plny
je"t! prozrazuj, $e stav!l vilu v dob!, kdy m!l je"t!
nedosp!l d!ti, kter vy$adovaly p#tomnost
guvernantky. Chyb ale jakkoli vodtko k d%le$itmu
daji, a to k vazb! Rudolfa Richtera na Skrytn.
M%$eme se odhadovat, $e ze severnch +ech pochzel,
Skrytn u$ znal d#ve a teprve pozd!ji se odst!hoval do Prahy. Je evidentn, $e "lo o osobn
vazbu mezi stavebnkem a Skrytnem, nebo, vyprchala s jeho mrtm roku 1914, kdy
d!dicov zmek okam$it! prodali.
Letn zmek (Sommerschloss) vystav!l pro pra$skho tovrnka znm& d!'nsk&
stavitel a architekt Carl Mayer. Vynikal jako autor romantick architektury. V&razn
vyhldkov v!$e coby oblben& atribut sdel novodob pr%myslov aristokracie, zd se,
byly jeho specialitou. Jeho jmno najdeme nap#klad pod plny pojetm p#buzn stavby
v Labsk ulici '. p. 341. Tu si nechal vystav!t majitel d!'nsk tovrny na knoflky Carl
Franze.

Skrytn a jeho majitel
Skrytn (n!mecky Skritin) m dlouhou a zajmavou historii. V roce 1879 ji ve sv
rozshl vlastiv!dn prci o labskm dol v n!mecky mluvcch oblastech +ech rozkryl
d!'nsk& vlastiv!dec Franz Focke. V historick&ch psemn&ch pramenech nar$el opakovan!
na slovansky psanou formu pojmenovn msta jako Skrzytin nebo Skrytin. Z toho logicky
vydedukoval, $e mstopisn& nzev pochz ze slovanskho
slova skr&t, co$ podporuje Skrytn tak svou odlehlost a
skrytost. Skrytn m!l podle pov!sti vzniknout hluboko v
p#edkoloniza'nch dobch jako staroslovansk vesnice
'tajc sedm dom%. Vesnice se ale v 16. stolet prom!nila
ve svobodn& statek, kter& sjednotil v"ech sedm
hospod#stv do jednoho majetkovho celku. Tm si Skrytn
vyslou$il v&jime'n postaven. Majitel svobodnho statku
tzv. svobodnk byl toti$ prvn! na rovni panstv. Nebyl povinovn b!$nou robotou,
finan'nmi odvody, ani v!t"inou dal"ch zvazk% jako b!$n& nevolnk. Mohl tak svobodn!
nakldat se sv&m majetkem, prodvat ho bez svolen vrchnosti. Takto privilegovan&ch statk%
b&valo pomlu.
Je to pravd!podobn!, $e se svobodnk rekrutoval z p%vodnch obyvatel vesnice, jako
majitel jedn ze sedmi zmi*ovan&ch usedlost. Postupn! pak jednotliv grunty sjednocoval,
p#i'em$ si uhjil sv postaven svobodnho. To, jak zvid!n hodn postaven to bylo,
dokazuje, $e se o jeho minimlnch povinnostech v%'i vrchnosti dochovala po stalet
tradovan lidov pov!st. Podle n, m!l majitel svobodnho statku Skrytn v 'ase vlky
poskytnou vrchnosti v%z s kon!m a je"t! kon! navc a majitel svobodnho statku zur Hardte
(Hortau-Lesn na prot!j"m b#ehu Labe naproti Dobkovicm) kon!, v%z a vozku. M!l platit
jen nepatrn njemn a na rozdl od nevolnk%, kte# robotovali v!t"inu dn v roce, musel
vykonvat pouze jednu starou sttn robotu, a toti$ nahn!t zv!# 'i pokldat loveck st!
(Jagtnetze) tak 'asto, jak bylo v jeho oblasti loveno. To tak dokld historick& zznam v
pozemkovm registru ulo$en& v d!'nskm zmeckm archivu: Hans Klepsch, svobodn&
sedlk, chod jen sm na lov zajc%, od dal" roboty je osvobozen. Po vynalezen a
zdokonalen st#eln&ch zbran se stal lov se st!mi p#ekonan& a skytnsk& sedlk jako
svobodnk byl tohoto zvazku zpro"t!n a dal" jinou robotu neobdr$el.
Jin pov!st vztahujc se ke Skrytnu rozkr&v p%vod n!meckho nzvu Reichberg,
kter&m byl naz&vn vrch (396 m. n. m.), na n!m$ Skrytn le$ a na p#elomu a ve 20. stolet se
tak prosazovat jako n!meckojazy'n varianta pro samotn& Skrytn. Obyvatel%m svobodnho
statku Skrytn se toti$ podle tto pov!sti jednu dobu #kalo p#ezdvkou Reichbauer, tedy
bohat& sedlk. Jmno m!lo vzniknout v dob!, kdy se jednomu z majitel% statku finan'n!
velmi da#ilo a t!"il se z velkho blahobytu. P#ezdvka se p#enesla i na pozd!j" dr$itele gruntu.
Pozemkov kniha zaznamenv od roku 1624 n!kolik majitel% Skrytna skute'n&m jmnem,
prvn je ji$ zmi*ovan rodina Klepschova "i Klopschova, pak rodina Stolle, kter tento
majetek p#evedla v druh polovin! 19. stolet na rodinu Frauenlob. Od n kolem roku 1890
Pohlednice Skrytna kolem roku 1900 v dobch Rudolfa Richtera. (sbrka Petra Jozy)
koupil b&val& svobodn& statek pra$sk& tovrnk Rudolf Richter. -e si byl svbytn tradice
Skrytna v!dom, dokld nejen pojmenovn vily coby zmku, ale tak odkaz na prvn
postaven zakoupenho pozemku auf Gut Skritin (na majetku 'i statku Skrytn), co$ z#ejm!
vychz z n!meckho pojmenovn pro svobodn& statek Freisassengut.
Za nejv&znamn!j"ho novodobho pna Skytna m%$eme bez vhn prohlsit
Ludwiga Wolfruma, kter& koupil 22 let star& zmek od Richterov&ch d!dic% roku 1914, aby
si zde z#dil letn sdlo. Kouzlu tohoto msta evidentn! zcela propadl, co$ v&mluvn! dokld
fakt, $e si nechal na vrcholu Reichbergu sotva sto metr% od zmku postavit hrobku, v n$ roku
1935 spo'inuly jeho ostatky.
Pohlednice Skrytna kolem roku 1900 v dobch Rudolfa Richtera. (sbrka Petra Jozy)


Ludwig Wolfrum pat#il k p#ednmu steckmu pr%myslnickmu rodu, kter& se v&razn!
zapsal do historie m!sta. Zakladatelem klanu byl Carl Georg Wolfrum barv# textilu (nar.
1813 v Hofu v Bavorsku). Ten se nejd#ve usadil v Meeranu v Sasku, kde se o$enil a z#dil si
vlastn barvrnu. Ov"em v Sasku byl pod velk&m tlakem konkurence, navc velk 'st
zakzek mstnch barv#% byla ur'en pro 'esk
odb!ratele. Proto se rozhodl p#esdlit do +ech,
kde se pr%mysl teprve pomalu rozvjel, tak$e se
nemusel tolik bt konkurence, navc v&robou
pro 'esk klienty v +echch by se zbavil
nutnosti placen cla. V neposledn #ad! mezi
plusy pat#il tak fakt, $e v st, kter si
vytipoval coby vhodnou lokalitu, se mluvilo
n!mecky. Poprv se v st nad Labem zjevil
roku 1843, kdy se seznmil s n!kolika mstnmi
a zakoupil d%m ve Velk Hradebn. Tam zhy
rozj el v&robu svho prvn ho podni ku
Naho!e Skrytn kolem roku 1920 a dole man"el Wolfrumovi na zahrad# vily. Zahradn nbytek dokld
shodu msta po!zen obou snmk$. (Sbrka Petra Jozy a Ale%e Bro"ka)
s obchodnm nzvem C. Wolfrum. Obchod se mu dob#e rozvjel, nebo, ltky se tehdy
dov$ely p#ev$n! z Anglie nebo ze Saska a v rakouskm soustt se je"t! tolik nevyrb!ly.
Carl Georg Wolfrum se stal grnderem pr%myslov revoluce v st nad Labem. Jako prvn
roku 1852 uvedl na zem m!sta do provozu parn stroj. Krom! obchodn sfry vynikl i
v zle$itostech spole'enskho a politickho $ivota. Stal se velmi aktivnm 'lenem m!stsk
rady a roku 1861 byl zvolen za st nad Labem a Teplice do #"sk rady jako poslanec.


Zrove* m!l velkou rodinu, se svou $enou Emili p#ivedli na sv!t dev!t potomk%,
z toho 'ty#i chlapce pokra'ovatele rodinnho podniku. Dva nejstar" Carl a Otto se u$ v roce
1869 stali spolumajiteli textilky. Nejmlad"m z nich byl Ludwig Wolfrum, cel&m jmnem
Ludwig Heinrich August Wolfrum. Byl u$ rodil&m ste'anem, p#i"el na sv!t v dom!
P!emalovan fotografie rodiny Wolfrum$ po!zen roku 1868 v st n. L. Zakladatel klanu Carl Georg
Wolfrum sed druh' zprava, dvacetilet' syn Ludwig stoj t!et zleva.(Sbrka Muzea m#sta st n. L.)
s tovrnou ve Velk Hradebn 8. #jna 1848. U'il se obchodnkem, bohat zku"enosti zskval
za sv&ch st udi j n ch
pobyt% v Augsburgu, v
Le Havre i v Moskv!.
Jako star" brat#i se
z a p o j i l d o o t c o v a
obchodu s textilem, ale
da l " m pod l n ke m
rodinn firmy se ji$ stt
nemohl. Na"el si svou
cest u k pr of esn mu
sp!chu. Kdy$ roku
1 8 7 2 o t e v # e l a
zastoupen v st nad
Labem prvn akciov
banka Teplick banka
(Teplitze Bank), stal se #editelem tto fililky. Kdy$ se roku 1877 rozpadla, p#evzal ji a vedl
jako privtn banku - samostatnou komanditn spole'nost Bankovn a sm!nrensk& obchod
L. Wolfrum a Co. (Bank- und Wechselgeschft L. Wolfrum a Co.) Bankovn d%m sdlil
v ulici U Ndra$ '. p. 782. Finan'n stav L. Wolfrum a Co. se brzy po'tal mezi p#edn
soukrom banky monarchie. M!l lv podl na obchodnm rozmachu st, nebo, tak#ka v"em
m s t n m p r % m y s l o v & m p o d n i k % m p o s k y t o v a l p % j ' k y a

finan'n poradenstv. Nap#klad roku 1901 p%j'il 700 tisc rakousk& korun i firm! Georg
Rodn' d$m Ludwiga Wolfruma v st nad Labem. Za domem stla
tovrna. Objekt se nachzel ve Velk Hradebn zhruba v mst# dne%nho
krajskho !adu. (archiv Ale%e Bro"ka)
Freska oslavujc v'zna(n ste(any v b'val m#stsk knihovn# z roku 1912. Ludwig Wolfrum stoj t!et
zprava od busty mocn!e. Je vid#t jen hlava. (foto Archiv m#sta st nad Labem)
Schicht, p%sobil v jej sprvn rad!. Roku 1913 financoval Rourov& pr%mysl Austria svho
synovce Carla Hermanna Wolfruma. Mimo domc oblast byla banka 'inn p#i budovn
-elez#skho pr%myslu Rakouska (Eisenidustrie sterreichs) a zce propojena s Pra$skou
$elez#skou spole'nost (Prager Eisenindustrie-
Gesellschaft) a v"emi od n zalo$en&mi podniky.
Samoz#ejm! ne v$dy jeho p%j'ky vedly k rozkv!tu
podnik%. Ani s pen!zi od bankovnho domu L. Wolfrum
a Co. nezvldl podnikatel Alfred Spahn z Ne"t!mic
udr$et v dob! hospod#sk krize svou v&znamnou
strojrnu B#. Commischau, zkracoval, spchal
sebevra$du a ztrtu pak nesl bank#, kter& zskal zp!t jen
tolik, kolik vynesl prodej Spahnova majetku luxusn
vily a samotn tovrny.
Stejn! jako otec, Ludwig Wolfrum svou energii nevkldal jen do podnikn. Ale na rozdl od
otce se nerealizoval ve vrcholn politice. Nejvy"" politickou funkci zastval jako radn m!sta
a byl pak jmenovn 'estn&m radnm. Jeho
zsluhm na rozvoji m!sta se dostalo je"t!
dal" pocty, kdy$ se tv# Ludwiga Wolfruma
objevila na velkolep fresce nejv&znamn!j"ch
obyvatel m!sta v koncertnm sle steck
knihovny dostav!n roku 1912. Mezi nositeli
p#jmen Wolfrum vynikal Ludwig ve
filantropii. Po matce ze Saska zd!dil
protestantskou vru a jako kurtor evangelick
crkve v st m!l velk zsluhy na podpo#e
mstn protestn "koly a crkve. Stal se
p#ednm dontorem v&stavby evangelickho
kostela Apo"tola Pavla v Bratislavsk ulici
dokon'enho roku 1906. Za penze L. Wolfruma koupila crkev olt#. Oslavn& 'lnek
publikovan& v steck ro'ence k roku 1929 u p#le$itosti jeho 80. narozenin vyzdvihuje
zvl", jeho dar rodnmu m!stu v podob! monumentln Labsk ka"ny, odhalen roku 1911 na
dne"nm Lidickm nm!st. Sv&m um!leck&m provedenm znzor*ovala zkladn kameny
rozvoje m!sta - hornictv, labskou plavbu, pr%mysl a obchod. Ka"nu korunovalo alegorick
souso" Labe a Bliny. ste'an%m m!la
p#ipomnat v&znam jejich m!sta. Ka"nu
bohu$el roku 1939 zni'ili nacist. Mezi
mecen"sk skutky Ludwiga Wolfruma je
mo$n za#adit i jeho stlou podporu
v&znamnho steckho mal#e Ernsta
Gustava Doerela, ktermu dval hojn!
zakzek. Bank# tak zalo$il nadaci pro
finan'n pomoc studujc mlde$i.
Spole'n! se svou $enou Mari
Charlote Amali (1856-1925), kter nesla dv' jmno Eckelmann a byla potomkem dal"ho
v&znamnho steckho pr%myslnickho roku (Likrka brat# Eckelmann% v Krsnm B#ezn!,
Pivovar Krsn B#ezno a Velk B#ezno aj.) podporovali nsledovnhodn&m zp%sobem r%zn
dobro'inn podniky ve m!st!. Bydleli ve vile '. p. 1344/2 na roku dne"n Churchilovy a
Stroupe$nickho ulici,
kterou si nechali postavit
roku 1888 od v&zna'n
vde*sk architektonick
kancel # e Mi ks ch a
Ni e d z i e l s k i . J e j i c h
l u x u s n d % m b y l
vyhl"en& jako to'i"t!
v" ech pot # ebn&ch a
pomoci hl edaj c ch.
P#edev"m Marie m!la
pov!st tich a porozum!n
pln dobrod!jky. Zem#ela roku 1925 po padestiletm man$elstv, kter bohu$el z%stalo
napln!no potomky. Narodil se jim sice syn, ale den po porodu bohu$el zem#el. Ludwig
Wolfrum byl m%j prastr#c a j nesu jeho zsluhou jako sv druh jmno prv" Ludwig a jsem
Ludwig Wolfrum a jeho "ena Marie na rodinn svatb# kolem roku 1920.
(sbrka Ale%e Bro"ka)
na to hrd#. Nebylo jim bohu&el p!no, mt vlastn d"ti. Tak v"novali celou lsku v'em d"tem
v 'irok rodin". K Vnoc%m darovali ka&dmu $lenu rodiny knihu, kterou teta osobn"
vybrala, vzpomnal p#ed nedvnem na sv p#buzn Carlhans Wolfrum, kter& $ije od konce
d r u h s v ! t o v v l k y
v N!mecku. U Ludwiga a
Marie na"ly v#el p#ijet i d!ti
'etn&ch soused% i d!t ciz.
Ludwig se stal nap#klad
poru'nkem d!t zem#elho
Gu s t a v a Ec k e l ma n n a ,
man$el'ina p#buznho. Chu,
do filantropie man$el%m
Wolfumov&m nezkazila ani
n!kter zklamn ze strany
t!ch, jim$ poskytli svou
pomoc. N!kter p#pady
n a z n a ' u j e v e s v & c h
nevydan&ch poznmkch
k v&znamn&m obyvatel%m
m!sta steck& vlastiv!dec
Alexander Marian a jmenuje
nap#klad prv! vdovu po
Gustavu Eckelmannovi 'i
pr%myslnky Schichtovi.
Tak obec Roztoky, pobl$ kter Ludwig se svou man$elkou trvil od roku 1914 ka$d
lto, poctila mecen"stv steckho bank#e. V okol svho letnho sdla ve Skrytn! nechal
zp#stupnit turistick trasy a zaslou$il se tak o zzem pro turisty a jejich dopravu do oblasti.
Fotografie, kter zachycuj man$ele Wolfrumovi ve Skrytn! p%sob idylicky. Jist! mnoh
z pohodov atmosfry vyprchalo, kdy$ musel Ludwig Wolfrum poslednch deset let svho
$ivota trvit chvle na svm oblbenm sdle bez $ivotn dru$ky. Zem#el v po$ehnanm v!ku
87 let 4. kv!tna 1935. Jeho posledn cesta na vrch Reichbergu se konala 7. kv!tna. Hrobka,
v n $ s p o ' i n u l , s v & m
naturalistick&m pojetm spl&vala
s okoln p#rodou. Byla opat#en
prost&m nhrobnm kamenem.
Dnes je bohu$el poni'ena a kv%li
vykr a da ' %m hr ob% z a l i t a
betonovou deskou. Potomci
Wol f r umu po ods unu $i j
p#ev$n! v N!mecku. Nejbl$e
k majiteli Skrytna m!l Carlhans Wolfrum, jemu$ byl Ludwig kmotrem.
V majetku rodiny Wolfrum% z%stal objekt a$ do roku 1945. D!dicem se stal Carl
Hermann Wolfrum, synovec Ludwiga. Majetek spravoval jeho ze, Otto Krling, kter& p#mo
na Skrytn! p#eb&val. Po konfiskaci n!meckho majetku byla vila s p#ilehl&mi objekty
nejd#ve vyu$vna jako zem!d!lsk usedlost. Pozd!j" majitel Sttn statek Zvolen!ves ale
vyu$il potencil romantickho arelu tak, jako jeho dva p#ede"l majitel Richter a Wolfrum.
Provozoval zme'ek s hospod#sk&mi budovami jako rekrea'n st#edisko. V roce 1974
vyrostl na okolnch svazch pion&rsk& tbor slo$en& ze 30 d#ev!n&ch chatek a dal"ch deseti
objekt%. V nvaznosti na to vznikla dv! h#i"t! a dokonce mal koupali"t!. Od roku 1975 se
majitelem arelu stal nrodn podnik Konstruktiva Praha, kter& Skrytn vyu$val pro
podnikovou rekreaci a jako "kolc st#edisko.
Po roce 1989 ale nebyla Konstruktiva schopna dl rozshlou nemovitost financovat a
prodala ji. Roku 1993 koupil Skrytn jeden pra$sk& podnikatel, kterho nezajmala v&jime'n
atmosfra tohoto msta. Wolfrumovo d!dictv pro n!j bylo jen prost#edkem k bezohlednmu
zbohatnut na hranici zkona. Dva m!sce po p#evodu majetkov&ch prv nemovitost zastavil
bance za nadhodnocenou 'stku 69 milin% korun, kterou nikdy nesplatil. Ani majitel ani
banka se pak o stavby zat$en zstavnm prvem nestaraly, a ty za'aly chtrat. Toho vyu$ili
nenechavci ze "irokho okol, vnikli do "patn! zabezpe'en&ch objekt% a rozebrali je. Prost"
tam nastoupila parta Ukrajinc% s motorov#mi pilami a roz!ezvala chatky na stavebn d!evo.
To bylo ka&dou chvilku, vzpomn jeden ze Skrytnsk&ch chalup#%.
N!kte# z mstnch pr& maj vybaven cel domcnosti z poz%statk% rekrea'nho
st#ediska. Z vily n!kdo kompletn! ukradl st#e"n krytinu, nsledkem toho se v roce 1997 z#til
prom'en& krov a strhl s sebou stropy. K dovr"en zkzy zalo$ily d!ti v troskch po$r.
D!'nsk& stavebn #ad nezmohl s majitelem nic. P#pad dokonce pro"et#ovala policie. Arel
slou$il jako skldka odpadk%. Ruiny se staly oblben&mi kulisami her paintballov&ch
bojovnk%. V roce 2003 "el Skrytn do dra$by, p#es 64 tisc metr% 'tvere'nch pozemk% a osm
stavebnch objekt% m!lo vyvolvac cenu pouh&ch 180 tisc korun. Dra$ebn vyhl"ka
konstatovala, $e v"echny dra$en objekty jsou v tak ubohm stavu, $e jsou nevyu$iteln a
ur'en k demolici. Na novho majitele musel Skrytn 'ekat a$ do roku 2011, kdy arel zskal
sp!"n& steck& podnikatel a v&znamn& filantrop Martin Hausenblas.
Jeho vize po't s tm, 'emu u$ mlokdo v!#il, $e Skrytn p#estane b&t mstem duch% a
vrt se tam $ivot. Stle z%stv na co navazovat, kdy$ t#eba ne na trosky letnho zmku, tak
p#inejmen"m na silnho genia loci, kterho spoluvytv#eli hrd svobodnci a po nich
novodob ryt#i jako Rudolf Richter a p#edev"m Ludwig Wolfrum. Na genia loci, kter&
promluvil sty "amanky Dany p#i jej obhldce ruin Wolfrumova letnho sdla. Nech( je
pam"( tohoto msta zachovna!

Roztoky a st#brn doly
Skrytn sice spad pod obec Dobkovice (okres D!'n), zemn! m v"ak bl$ k obci
Roztoky u Povrl% (n!mecky Rongstock), kter u$ le$ v okrese st nad Labem. Roztock
dol bohat na ovocn stromy ns zavede na Reichenberg (chyba sprvn! m b&t Reichberg
neboli novodob n!meck varianta pro Skrytn pozn. autora) se skvostn" polo&eno vilou,
tak popisuje cestu do Skrytna pr%vodce labsk&m dolm z roku 1919. Franz Focke ve sv
vlastiv!d! z roku 1879 p"e o Skrytnu nad Roztoky. V Roztokch tak bydlela v 19. stolet
rodina Klepschova, co$ byly z#ejm! potomci b&val&ch majitel% Skrytna. Pr%vodce po
labskm dol od E. V. Dietricha z roku 1839 vyzdvihuje jako jednu z roztock&ch
pozoruhodnost prv! krsn zahrady pana Klepsche.
+m ale Roztoky p#edev"m vynikaly, to byla t!$ba st#bra. V takzvanm Sedmiho#
(Siebenberge), souboru vrch% mezi Borkem a Choraticemi, kter& dostal sv jmno kv%li
podobnosti se Sedmiho#m v Por&n, se kutaly st#brn rudy u$ od st#edov!ku. Historii dol%
z poznmek r%zn&ch vlastiv!dc% sepsala roku 1931 majitelka jedn ze "kol Elfride Hruschka
z Roztok, kter se rozhodla u'init z historie mstn t!$by turistickou atrakci. Jej popis se
dochoval ve strojopisu v steckm archivu.
Star" vlastiv!dci jako mnohokrt citovan& Focke kladou po'tky t!$by u$ k roku
1203, kdy #d Johanit% se sdlem v Praze m!l provozovat t!$bu v Roztokch hornky
p#ivezen&mi z m!sta Goslar, mlad" to zpochybnili a po'tek spojuj a$ s rokem 1515, kdy
zskaly Roztoky do svho panstv sa"t Salhausenov. Nejstar" psemn& doklad o st#b#e
z Roztok na"el vlastiv!dec Karl Jahne v jednom steckm testamentu z roku 1527, jeho$
autor odkazuje sv $en!, synovi a vnukovi podl ze st#brn&ch dol% v Jchymov!, v saskm
Annabergu a Roztokch. Dal" zznam prokazuje, $e v druh polovin! 16. stolet v!noval
Gnter z Bynova jedn steck m!",ance 8 h#iven st#bra vyt!$enho z roztock "toly Sv.
Kry"tofa. V roce 1580 celkov ro'n t!$ba vynesla p#es 192 h#iven, tj. p#es 48 kg st#bra.
Za t#icetilet vlky byla t!$ba zastavena a obnoven se do'kala a$ v 18. stolet v rmci
d%lnho podnikn d!'nskho hrab!te Jana Josefa Thuna. Tehdy se p#i roz"i#ovn "tol
narazilo na nov $ly. Z prvnho vyt!$enho st#bra nechal Thun zhotovit st#brn& servis, kter&
se v"ak nedochoval, nebo, ho museli pnov D!'na pou$t roku 1810 na zaplacen vle'n
kontribuce Francouz%m. Ale zpo'tku nad!jn t!$ba se brzy p#estala vyplcet, hrab! Thun
zastavil d%ln 'innost v Roztokch roku 1773. Jeho syn Ladislav se pokusil o 'ty#i roky "toly
znovu otev#t, na"el sice dal" nov $ly, ale ve v&sledku prod!lal vynalo$en investice a d%l
roku 1797 op!t zav#el. Je"t! 12 let nechal majitel udr$ovat "achty, aby se nezavalily, v nad!ji
na pokra'ovn t!$by. Od t doby byly ponechny svmu osudu a postupn! mizely pod
zvaly. Posledn st#brnou hore'ku za$ily Roztoky roku 1853, kdy mstn far# Karel
Wettengel poblznil obyvatele vsi a inicioval zalo$en t!$a#stva slo$enho ze 32 lid z Roztok
a blzkho okol. Ka$d& 'len musel slo$it ur'it& kapitl. T!$a#stvo odkrylo n!kolik star&ch
"achet, zejmna "achtu Bo$ po$ehnn (Segen Gottes Stollen), kterou hornci prodlou$ili a
roz"#ili. Vyrazili tak n!kolik nov&ch "tol o celkov dlce 227 metr%. Narazili sice na n!kolik
nov&ch $il s rudou se slibn&m obsahem drah&ch kov%, ( 0,125% st#bra a 39.9% olova), ale
nvratnost investic z%stvala v nedohlednu. Po t#ech letech t!$by se nespokojen t!$a#stvo
rozpadlo. To byl definitivn konec t!$by st#bra v Roztokch, nepo'tme-li drobn& pokus
z roku 1888. Roku 1905 zakoupil d%ln dla spekulant Josef Schmidt Pschenitschka z Teplic,
kter& nem!l zjem t!$it, ale doufal ve zhodnocen investice p#ed dal"m prodejem.
Hlavi(kov' papr hornickho muzea v Roztokch z roku 1931. (Archiv m#sta st nad Labem)
V!t"ina opu"t!n&ch "kol se brzy sama zav#ela pod zvaly. Z%staly jen vzpomnky na
t!$bu st#bra, kter se stly mstn pozoruhodnost. Pr%vodce po labskm dol z roku 1919
upozor*oval, $e z%stvaj je"t! dv! "koly k vid!n v mstn 'sti Khlengraben (sprvn! m
b&t Khlergrunde neboli Khler%v statek), kde prv! le$ela i nejdel" "kola Bo$ho po$ehnn.
Na konci dvact&ch let ji zskala do njmu mstn obyvatelka Elfriede Hruschka, kter z n
roku 1931 u'inila p#stupnou turistickou atrakci. Vy'istila 260 metr% dlouhou "kolu i s jejmi
"esti odbo'kami.
Nv"t !vn k%m za m rn&
poplatek ukazovala t!$kou prci
hornk%, star t!$a#sk nstroje a
ukzky mstnch hornin, v'etn!
vzcnho hlubinnho 'edi'e essexitu,
kter& se jinak nachz v&hradn! ve
.pan!lsku, Norsku a Itlii. Zrove*
Elfriede Hruschka po pr%zkumu
ternu a historick&ch d%lnch map
poukazovala na existenci je"t!
dal"ch 22 zavalen&ch "kol na zem
Roztok. Tvrdila, $e do n!kter&ch
z nich nevstoupila lidsk noha od
t#icetilet vlky. Provozovatelce
d % l n h o mu z e a s e p o d a # i l o
propagovat svou atrakci i v tisku.
V& z n a mn & ' a s o p i s Ar b e i t e
Il l ust ri ert e Zei t ung vydvan&
v N!mecku publikoval roku 1931 dokonce fotografii vchodu do "toly. Bohu$el nem!lo
muzeum dlouhho trvn, zaniklo z#ejm! zhy kv%li hospod#sk krizi. Bez dr$by
zanedlouho zmizel pod zvalem i vchod do posledn p#stupn "toly p#ipomnajc t!$bu
st#bra v Roztokch.


Pou$it prameny a literatura:
Archiv m!sta st nad Labem, Poz%stalost F. J. Umlaufra, korespondence p#i"l, Ellfride
Hruschka.
Archiv m!sta st nad Labem, Poz%stalost Adolfa Kirschnera, Gedenkbuch 1914-1915,
Lieder und Dichtungen der Deutschbhnem entquellen der Volksstelle im Weltkrieg 1914
1915.
Sttn oblastn archiv Litom!#ice, Sttn okresn archiv D!'n, plnov dokumentace, plny
'. p. 40 Skrytn.
Carlmax WOLFRUM, Zum 100jhrigen Bestand der Firma C. Wolfrum, mechanisme
Weberei, Frberei und Apperetur in Aussig, in: Beitrge zur Heimatkunde des Elbetales, r.
5, se"it 1, st nad Labem 1943.
Eduard WAGNER, sterreich-Bhmen. Das Elbetal von Leitmeritz bis Herrnskretschen,
Karlovy Vary 1919.
E. V. DIETRICH, Das Elbetal von Leitmeritz in Bhmen bis Meissen in Sachsen, Praha,
Litom!#ice a Teplice 1839.
Heimatunde des Elbegaues Tetschen, D!'n 1922
Franz FOCKE, Aus dem ltesten Geschichtsgebiete Deutsch-Bhmens, Eine geschichtliche
Durchfoschung des Elbe- und Eulau- Thales sammt Umgebung (an der schsiche Grnze)
von frhesten Zeit bis in die Gegenwart, dly I - III., Warnsdorf 1879.
Franz Josef UMLAUFT, Geschichte der deutschen Stadt Aussig, Bayreuth 1960
1929 Jahrbuch und Kalender fr Aussig, r. 5, st nad Labem 1928
Beitrge zur Heimatkunde des Aussig-Karbitzer Bezirkes, r. 15, st nad Labem 1935
Ale" BRO-EK, Osudy dom% a obyvatel Churchillovy ulice v st nad Labem, st nad
Labem 2008.
Petr JOZA, Konec zmku Skrytn u Dobkovic, in: D!'nsk vlastiv!dn zprvy, '. 4/1998,
D!'n 1998.
Martin KRSEK, Vilu bank!e zni$ila zruka bance, MF DNES Severn +echy, 2006.
David RY.NEK, Zme$ek Skrytn, www.zamecek-skrytin.webnode.cz.
Martin KRSEK, Mat!j PRAL, Jan VACA, Architektura severu )ech, www.st-
Aussig.net.
Obrazov p#loha
Novodob fotografie: Martin KRSEK, Jan VACA
Historick pohlednice a fotografie: sbrky Ale"e BRO-KA, Petra JOZY, Davida RY.NKA,
Kronika obce Dobkovice, sbrka Muzea m!sta st nad Labem, sbrka Archivu m!sta st
nad Labem