You are on page 1of 21

Evropská úmluva o krajině

cesta k návratu lidské identity
European Landscape Convention
the way to return of human identity
Ing.ak.arch. Martin Stránský



Proč právě Evropská úmluva o krajině
je
cestou návratu lidské identity?

Why European Lanscape Convention
is
the way to return of human identity?






«Každá Strana se zavazuje právně uznat krajinu jako
základní složku prostředí, v němž obyvatelé žijí, jako
výraz rozmanitosti jejich společného kulturního a
přírodního dědictví a základ jejich identity »
Článek 5 Evropské úmluvy o krajině.

„Na počátku bylo slovo (Logos),
a to Slovo bylo u Boha,
a to Slovo byl Bůh“








Logos řeckého originálu evangelia podle Jana znamená
rozum, řád, nikoli mluvené slovo.




„Rozum je základní a nejdůležitější životní nástroj člověka.
Komunismus tento nástroj zneužil,
nová filosofie jej podceňuje a
demokracie si s ním až příliš často
neví rady.
A přece, nic lepšího než rozum
nemáme a mít nebudeme.“
„Rozum a moudrost jsou synonyma“
„Lidský mozek je nejsložitější věc
ve vesmíru“
„ Láska, krása, vědění , radost z bytí –
na ně mají právo i budoucí generace“




Rozum také vytvořil slovo „krajina“, které je jedním ze
základních kamenů humanismu.
Krajina je mostem, který nás spojuje s naší obecnou
(kolektivní) identitou „ztotožněním se“ s místem , kde
žijeme.



Řetězový most v Sedlci

Pro vznik kolektivní identity je důležitá a nepopiratelná
role „času a prostoru“, které jedině člověk dokáže vnímat.




Pro naší (českou i evropskou) identitu z hlediska „času“
není nejdůležitějším faktorem přítomnost, se svými
podmínkami, ale především společná minulost (kulturní)
transformovaná do kolektivní paměti, která, ať chceme či
nikoli, je vystavěna na základech křesťanské kultury.



Do každé, tj. individuální i kolektivní identity, se promítá
také „prostor“ se svými specifickými kvalitami
Územní „prostorová“ identita, se tradičně spojuje
zejména s místem, lokalitou či (mikro)regionem,
je utvářena, modifikována a reprodukována
každodenními zkušenostmi
člověka
a/nebo
společenstvím,
ve kterém žije.

„… JSME ČÁSTÍ ZEMĚ A ONA JE ČÁSTÍ NÁS …“
Řeč náčelníka Seattla k prezidentovi
Spojených států Amerických v roce 1854
„Tolik víme, země (krajina)nepatří člověku, člověk patří
zemi.
Všechny věci jsou spojeny jako krev, jež pojí jednu rodinu.
Cokoliv potká zemi, zakrátko potká i její děti.
Člověk neutkal osnovu života, je jen jedním z jejích
pramínků. Cokoliv učiní osnově života, činí sám sobě….
Podržte si v paměti vzpomínku na naši zem, jaká byla, když
jste si ji brali.
A ze všech svých sil a
z celého svého srdce
ji zachovejte svým dětem
a milujte ji tak,
jako nás všechny miluje Bůh. “

The Man Who Planted Trees
Novella
Author: Jean Giono
Illustrations: Frédéric Back
Published by Les Entreprises Radio-Canada and
Gallimard/Lacombe, Montreal, 1989, 52 pages
„Nedědíme Zemi po našich předcích,
nýbrž si ji vypůjčujeme od našich dětí.”
Antoine de Saint Exupéry

Motto konference OSN O udržitelném rozvoji v roce 1992 v Rio de Janeiru
Elzéard Bouffier , postava novely Jeana Giona , „Muž, který sázel stromy ¨“,
se stala symbolem moudrosti v přístupu k životního prostředí
pro lidi na celém světě.
„…Království České
(Respublica Bohemiae),
je-li porovnáváno s ostatními
královstvími co do rozlohy krajin,
krajů i zemí, je zajisté skrovné a
sevřené těsnými hranicemi.

Avšak pro výbornost krajiny, úrodnost půdy a podivuhodnou
hojnost všeho, je na tomto úzkém prostoru země, tak značné
množství obyvatelstva a takové bohatství statků a mocí, že u
národů daleko široko vládnoucích vzbuzovalo vždy mnohem
více podivu než pohrdání…“
Pavel Stránský ze Stránky – „O státě Českém“ 1634
Říp
„Víc, víc a pořád víc. Řekne někdo někdy „dost“?
Samozřejmě řekne; jinak to nemůže dopadnout.
Bude-li to lidský rozum, dá se ještě mnoho zachránit.
Řekne-li to příroda, bude už hodně pozdě…
Rosteme, bohatneme – a jsme stále nespokojenější.”
Jiří Krupička

Kde jsou hranice udržitelnosti rozvoje?
Zámek Jezeří

„…Často se argumentuje tím, že voliče žene do náruče
extrémní pravice či levice nezaměstnanost, únava z krize a
přistěhovalci. Bezpochyby je to kus pravdy, ale kořeny leží
hlouběji. …důsledkem je ztráta či zpochybnění kódů a
„úchytů“ společnosti, které pro ni byli nějakým způsobem
důležité - jako jsou víra a církev.
Sklízíme vlastní plody - lidé (zejména mladá generace) ztrácí
svou identitu… extremismus a koncept z 19. století – národní
stát - zažívá renesanci…“

Étienne Davignon – architekt evropské integrace
Krajina je jako kniha.
Pokud chceme, můžeme v ní číst a poznat pravdu,
která je v ní hluboce vryta.
Pravdu o nás, neboť, ať chceme nebo ne, jsme její
součástí a ona je součástí nás.
My jsme krajina, neboť je naším zrcadlem.
The Man Who Planted Trees
Novella
Author: Jean Giono
Illustrations: Frédéric Back
Published by Les Entreprises Radio-Canada and Gallimard/Lacombe,
Montreal, 1989, 52 pages

KRAJINA
ČAS
PŘÍRODA
ČLOVĚK
CO je KRAJINA?
Slezská Harta
„Krajina ” znamená část území, tak jak je vnímána
obyvatelstvem, jejíž charakter je výsledkem činnosti a
vzájemného působení přírodních a /nebo lidských
faktorů“
Evropská úmluva o krajině, čl. 1a – Definice krajiny
Krkonoše, údolí velké Úpy
„Bez lidí není „krajina ” a bez krajiny je lidstvo ztraceno“
Krajina je základním prvkem individuální a/i kolektivní
životní úrovně a identity jejích obyvatel.
Je proto povinností, odpovědností a legitimním nárokem
požadovat právní uznání významu a hodnot krajiny a
ukotvení její ochrany, správy a plánování jako celku nejen
do Ústavy, ale celého právního řádu České republiky.
Vodní nádrž Želivka
„…ačkoliv nebloudíme po poušti Sinaje jako izraelský lid
po exodu z Egypta, obávám se, že velká část naší
společnosti si neuvědomuje, že již v zaslíbené zemi žije,
ale tuto skutečnost nevnímá.
Naopak se k této krajině chová jako by to byla poušť nebo
ji k tomuto obrazu přetváří za účelem okamžitého užitku.
Tento stav je dílem nejen poválečného období
komunistické vlády, ale také bezbřehý divoký mafiánský
kapitalismus posledních 25 let od sametové revoluce ,
jehož modlou byla tzv. „neviditelná ruka trhu“.......“
„ Harmonická krajina, která je dosud na většině území
naší krásné země,
ale může být zachována pouze tam,
kde se udrží rovnováha mezi svobodou a odpovědností,
která je však podmíněna především
vzdělaným obyvatelstvem žijícím v právním státě.
To je naše současná odpovědnost našim dětem, od
kterých jsme si krajinu pro náš domov vypůjčili……“
Jenštejn u Prahy
Děkuji za pozornost

Ing.ak.arch. Martin Stránský
České Švýcarsko