You are on page 1of 12

Znovunalezená radost

Postní doba nás vybízí, abychom zpoma- Po ní uspat děti. Ve dveřích si partneři sdě-
lili. Zdá se nám to prapodivné, zvláště lují, co se jim během dne přihodilo. Pak
máme-li pohnutý život. Vezměme si ku v rychlosti naplánují, co je potřeba udělat,
pomoci „normální“ den jedné normální co nakoupit. Po společné modlitbě je chví-
rodinky. Manželé ráno vstávají brzo, aby le pro vytouženou knihu. Po pár řádcích se
honem vypravili děti do školy. Pak hbitě dospělí ztrácejí, až kniha padá…
do zaměstnání. Po práci spěšně vyzvedávají Výše popisovaná situace je, jak jinak, smyš-
ratolesti. Oběd sotva „hodí do sebe“. To už lená. Možná se v ní někdo najde. Třeba jen
zvoní soused, že se mu pokazil splachovač. vzdáleně. Jiný k tomu přidá práci, vyžadu-
Pokud náhodou nepotřebují známí s  ně- jící nasazení do večerních hodin. Další
čím „píchnout“, ozve se nečekaná návštěva. vylíčí nemoci a  zasype nás starostmi, jež
Pomineme-li i  tuto skutečnost, ze zdánli- se nakupily v  jeho rodině. V  neposlední
vě balzámového ticha se vynoří následné řadě se ozve člověk, sužovaný hříchem –
fiasko. Milovanému dítku se „podařilo“ upřímně toužící po nápravě. Rozmanitý se
shodit část nábytku. Na něm byl oblíbený zdá být náš život. A  tu v  kostele zaslech-
porcelán. Zůstaly jen střepiny. Sotva rodič neme výzvu, abychom šlápli na brzdu.
uklidí starožitnost, už je ve dveřích další Máme životní kolotoč přibrzdit. Jak? Proč?
potomek, s  tváří umazanou jako černou- Důvod proč se pozastavit, proč jít do sebe,
šek. Marmeláda neulpěla pouze na rtech je nasnadě. Církev z nás nechce neurotiky,
dítěte, ale „zdobí“ ubrus, který si rodina nechce bezduché uřícené křesťany, nechce
pořídila sotva před týdnem. Po výměně nešťastníky.
přikrývky stolu honem ještě něco vyžehlit. Tatáž církev nám nabízí fantastické řeše-
To už je šero, kdy je třeba chystat večeři. ní. Slyšíme je paradoxně o  čtvrté neděli
postní. Je to neutuchající pozvání k rado- pomůžeme. Nadšení nás jímá, když máme
sti. V  povzdálí můžeme slyšet námitku: čisté srdce. Všechny uvedené pocity blaha,
„Vždyť já mám tolik starostí a bolestí. Kde štěstí a veselí, tedy radosti, mají společného
najít sílu k radosti? Kde se uchýlit?“ jmenovatele. Veškeré štěstí pramení z Boha.
Veselí prožíváme s  člověkem, který srší Kdo má Boha ve svém srdci, toho nezlomí
vtipy. Hřejivý pocit míváme, když nás ani starosti, ani bolest, ani nemoc. Kdo žije
někdo pochválí nebo máme-li zdar v práci. s Bohem, prožívá opravdovou radost.
Je nám do zpěvu, pokud někomu z  lásky P. Jan

LITURGICKÝ KALENDÁŘ
2. března – neděle 4. NEDĚLE POSTNÍ
9. března – neděle 5. NEDĚLE POSTNÍ
15. března – sobota Slavnost SVATÉHO JOSEFA,
SNOUBENCE PANNY MARIE
16. března – neděle KVĚTNÁ NEDĚLE
17. března – pondělí PONDĚLÍ SVATÉHO TÝDNE
18. března – úterý ÚTERÝ SVATÉHO TÝDNE
19. března – středa STŘEDA SVATÉHO TÝDNE
20. března – čtvrtek ZELENÝ ČTVRTEK
21. března – pátek VELKÝ PÁTEK
22. března – sobota BÍLÁ SOBOTA
23. března – neděle Slavnost ZMRTVÝCHVSTÁNÍ PÁNĚ
24. března – pondělí PONDĚLÍ V OKTÁVU VELIKONOČNÍM
25. března – úterý ÚTERÝ V OKTÁVU VELIKONOČNÍM
26. března – středa STŘEDA V OKTÁVU VELIKONOČNÍM
27. března – čtvrtek ČTVRTEK V OKTÁVU VELIKONOČNÍM
28. března – pátek PÁTEK V OKTÁVU VELIKONOČNÍM
29. března – sobota SOBOTA V OKTÁVU VELIKONOČNÍM
30. března – neděle 2. NEDĚLE VELIKONOČNÍ (BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ)
31. března – pondělí Slavnost ZVĚSTOVÁNÍ PÁNĚ

MALÁ KATECHEZE – Kroupy


Pokud se v předpovědi počasí objeví zpráva, Inu, větru a  deš-
že budou „padat kroupy“, většinou zpozor- ti jsme se ještě
níme a doufáme, že nebudou příliš velké, poroučet nenau-
aby napáchaly škody. A čas od času škody čili…
skutečně napáchají, tu velké, tu menší. U mnoha starých
V každém případě je krupobití obávaným národů bylo kru-
projevem přírody i v dnešní moderní době. pobití projevem
2
rozzlobeného božstva. Staroarabský bůh podinově hněvu: „…Nejvyšší vydal svůj
bouře vysílal ze svého luku šípy s kroupa- hlas, krupobití a hořící uhlí“.
mi. Pozdější islám tohoto boha převtělil Nový zákon se o krupobití zmiňuje v knize
v anděla, který vládne nad mračny. Sume- nejpříhodnější, v Apokalypse svatého Jana.
rové líčili svého boha počasí jako divo- Při závěrečném boji proti antikřesťanským
ce pádícího býka, právě kvůli projevům mocnostem bude vylita nádoba Božího
v bouřích a krupobitích. hněvu „a na lidi padají z nebe kroupy těžké
Ve Starém zákoně se setkáváme se straš- jako cent“ (Zj 16,23). Ještě před tím zatrou-
livým krupobitím v  Egyptě, které ničilo bí anděl a nastane krupobití (Zj 8,7).
lidi, dobytek i rostliny. Zkáza se vyhnu- Vidíme, že krupobití je již od pradávna
la pouze zemi Gošem, kde sídlili Izraelci vnímáno jako ohrožení života i  majetku.
(Ex 9,23–26). Ovšem krupobití padne A ani v budoucnosti se na tom zřejmě nic
i  na vlastní lid Hospodinův (Ag 2,17). nezmění.
V 18. žalmu a 13. verši se hovoří o Hos- (Lukáš Volný)

SVATÝ MĚSÍCE
Sv. Jan Ogilvie
Přestože to při prvním pohledu V roce 1611 se náš novokněz vydal
do našeho liturgického kalendáře tajně zpět do své vlasti. Zde v Edin-
není zcela zřejmé, měsíc březen je burgu bydlel v domě jistého advo-
na světce stejně bohatý jako jiná káta, vyučoval jeho syny a zároveň
období v roce. Najdeme zde mno- navštěvoval ve vězení své spolubra-
ho těch, kteří mohou být inspirací try v katolické víře.
našeho vlastního života. V  roce 1614 byl Jan prozrazen
Jedním z méně známých světců je Jan Ogil- a  v  Glasgowě byl na rozkaz místního pro-
vie. Připomínají si ho zejména ve Skotsku, testantského biskupa zatčen. Jan Ogilvie byl
neboť to byl první mučedník jezuitského krutě mučen, aby se vzdal své víry a  udal
řádu v této zemi. Ovšem, jak zjistíme dále, jména dalších katolíků. Bůh mu však dal sílu
je spojen i s naší zemí! odolat a Jan mlčel. O svém zatčení a mučení
Narodil se kolem roku 1580 v městě Drum. sepsal tajnou zprávu, která se nakonec díky
Jeho otec byl kalvínského vyznání a zároveň některým odvážlivcům šťastně dostala ven.
dvorním úředníkem Marie Stuartovny. Jan Tento spis popisující brutální poměry Jano-
díky tomu mohl dosáhnout vynikajícího vy vazby má název „Zpráva o uvěznění“.
vzdělání. Ve svých 17 letech se však obrátil Janovo utrpení skončilo dne 10. března 1615,
na katolickou víru. Stal se žákem papežské- kdy byl v  Glasgowě oběšen a  rozčtvrcen.
ho semináře v  Olomouci a  v  roce 1599 O  jeho vrazích dnes mnoho nevíme, Janův
vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Po delším příklad k  nám však stále promlouvá příbě-
pobytu v  Rakousku přijal v  Paříži v  roce hem obrovské víry, odvahy a statečnosti.
1610 kněžské svěcení. (Lukáš Volný)

3
AKTUALITY Z FARNOSTI
Velikonoční bohoslužby v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Třebovicích
16. 3. Květná neděle 7.30 a 9.30 – mše svaté
20. 3. Zelený čtvrtek 17.00 – mše svatá
21. 3. Velký pátek 17.00 – pobožnost křížové cesty
18.00 – Velkopáteční obřady
22. 3. Bílá sobota  8.00 – ranní chvály + celodenní adorace
20.00 – Vigilie vzkříšení
23. 3. Neděle Zmrtvýchvstání Páně 7.30 a 9.30 – mše svaté
24. 3. Velikonoční pondělí 7.30 a 9.30 – mše svaté

Velikonoční svátost smíření bude na květnou neděli od 14 hodin.

Velikonoční dílny
V sobotu 15. března proběhnou na faře tradiční velikonoční dílny. Začátek je v 15 hodin.
Budeme plést karabáče, vyrábět jarní ozdoby z proutí, barvit vyfouklá vajíčka, zdobit
perníčky polevou apod. Vyfouklá vajíčka noste již nyní na faru.

Divadelní představení
Všechny srdečně zveme na divadelní ztvárnění posledních chvil Ježíše Nazaretského, kte-
ré se uskuteční v sobotu 15. března v 19 hodin a rovněž na květnou neděli 16. března
v 19 hodin v našem kostele.

STŘÍPKY
Rozhovor s…
Mgr. Vojtěch Vlček (31 let) učí od roku 1999 na gymnáziu v  Hrabůvce český jazyk
a dějepis. Je ženatý a má dvě malé děti. Napsal knihy s názvem Persekuce mužských řádů
1948–1964, Ženské řehole za komunismu, Kříž jsem hlásal, kříž jsem snášel – rozhovo-
ry s vězněnými kněžími a řeholníky za totality. Pracuje na dalším titulu o řeholnících
a kněžích umučených za totality.

Co tě vedlo k napsání knih? odpustit a to mě zaujalo a snažil jsem se


Začal jsem v roce 1998. Ovlivnil mě otec o  situaci církve za komunismu dovědět
Václav Altrichter, který v té době v Tře- více.
bovicích působil a  prožil si v  80.  letech
od komunistů a  StB hrozné ponižová- Jak tě to obohatilo?
ní a  ústrky. Upoutal mě svou osobnos- Setkal jsem se s lidmi, kteří prožili neu-
tí, svým životem, velkorysostí. Dokázal věřitelné utrpení. Ponižování, tresty až
4
20 let nebo i  doživotí, bití, mučení tře- Jak přibližuješ studentům tuto nedávno
ba i elektrickým proudem, vše za službu minulou dobu?
církvi a lidem. Byli odsouzeni čistě z poli- Studenti mají zájem, hlavně v  semináři,
tických důvodů. Dokázali se s tím vyrov- kde je na to čas. Jednou za rok sem pozvu
nat a odpustili. Také mě obohatila osobní někoho z těchto lidí.
setkání s duchovními. S Františkem Líz-
nou, Stanislavem Lekavým, Otcem Fran- Tvůj vzkaz čtenářům MANY?
kem, salesiánem z Prahy, a dalšími. Hlu- Nebojte se zajímat o  historii, neváhejte
boce se mě dotkla síla těchto lidí. Viděl přečíst si články a knihy, dnes je jich o této
jsem v nich živého Boha. tématice celkem dost. Hledejme to dobré.
Jak je napsáno v Osvětimi: „Národ, který
S čím bojuješ při psaní? zapomíná na svou historii, je nucen si ji
S časem. Mám spoustu záznamů, svě- prožít znovu.“
dectví, nestíhám a chtěl bych vydat dal-
ší svědectví těchto lidí, kteří si zaslouží, Která kniha byla v dětství tvá nejoblíbe-
aby o nich bylo napsáno. Jde o to ukázat, nější?
že i  v  této době máme spoustu dobrých Ilustrované Staré pověsti české a „Fogla-
vzorů. rovky“.

(ptala se Lenka Volná)

Symboly Velikonoc
Symbol beránka byl velmi rozšířený již ku vyvedení Izraele z egyptského otroctví.
v předkřesťanské tradici v celé středomoř- V křesťanské církvi se beránek stal symbo-
ské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastev- lem Božího Beránka, Krista a znázorňuje se
ci. Židé viděli ovci – Izraelitu jako člena s praporem vítězství.
„Božího stáda“, i  židovský Bůh je ozna- Pomlázka
čován za pastýře, který bere své ovce do – dynovačka, mrskačka, šlehačka, binovač-
náručí, beránek se také zabíjel na památ- ka, na Moravě – tatary, březové metličky .
Plete se ze šesti, popřípadě z  osmi březo-
vých proutků.
Proč se šlehalo?
– aby byla děvčata zdravá, pilná a  veselá
celý rok
– předání svěžesti, mladosti a  zdraví mla-
dého proutku
– hospodář vyšlehal čeládku, aby nebyla
líná
– také na znamení přátelství mezi rodi-
nami; děti nechodily k  těm sousedům,
jejichž rodiče nebyli zadobře.
5
Vejce bylo od pradávna symbolem nezani- malovat na bílé vajíčko, které se postupně
kajícího života a znovuzrození. Vejce něco namáčí do barvy – od nejsvětlejší po nej-
skrývá, je jako zamčený hrob, ve kterém je tmavší odstín. Podobné je reliéfní zdobení
přesto ukryt život. Tady je zřetelné symbo- voskem, kdy se na vejce špendlíkem nanáší
lické spojení se Zmrtvých- rozehřátý vosk. Další pří-
vstáním Ježíše. buznou technikou je leptání
Barvením a  zdobením naši octem. Vajíčko se obarví,
předci zázračnou moc vajec voskem se namaluje vzor
ještě umocňovali. Původně a celé jej ponoříme do octa,
používali výhradně barvu čer- který vyleptá nezakrytou
venou – barvu lásky a krve, barvu a vznikne tmavý vzor
která symbolizovala život, na světlém podkladě.
radost, bezpečí a  ochranu. Mezi novodobé zdobení
Původ slova „kraslice“ je ze patří například dírkování
staroslověnštiny, kde výraz „krasnyj“ zname- a  vybrušování vzorů, zdobení technikou
ná „červený“. Později byly také oblíbené pří- decoupage – „ubrouskovou metodou“,
rodní tóny od žluté až po hnědou – symboly nalepováním slámy, vařením v  barvené
slunce a tóny zelené – rostlinné. Barvilo se vodě a jistě mnoho dalších.
i  zemitou barvou černou. Modrá barva se
nepoužívala, protože dříve symbolizovala O Velikonocích a zvycích se více dozvíte na
nemoc, smutek a smrt. http://www.stripky.cz/svatky/velikonoce/
Nejstarší technikou zdobení kraslic je vos- /velikonoce.html
ková batika. Horkým voskem se začíná (Lenka Volná)

KNIŽNÍ OKÉNKO
Vyplnit báseň až k posledním slabikám
Paul Claudel
Paul Claudel je francouzský básník a dra- půdě víry. Snad
matik, který se snaží ve svých dílech o pře- v  každém pojed-
klenutí světa časného a věč- nání o  tomto Francouzi nalez-
ného. Nenalezneme u  něj neme zmínku o  jeho osobním
známku jakéhokoliv kom­ Damašku, kdy nahlodáván čet-
promisu. Jestliže jej Šalda bou Rimbaudových veršů, prv-
začlenil do plemene „tvr- ním to roztržení materialistické
dých básníků“, neučinil tak clony duše, navštívil o  vánoč-
proto, že by tato drúzovitá ních božíhodových nešporách
tvrdost měla symbolizovat roku 1886 Notre Dame, aby se
bez­citný chlad, ale pevnou u druhého pilíře katedrály „stala
zakotvenost v  životodárné věc, která ovládá celý můj život.
6
V jedné chvíli mé srdce bylo dotčeno a já mi jsou pro něj „vášeň hranic a vášeň sféry,
věřil.“ Pocítil, že „je volán“ a tento hlas při- spočtené k  dovršení věčného obzoru.“ Mezi
jal za svůj, přestože ještě nějaký čas trvalo, hranicemi vede onen most a  Nový císař
než jím byl prostoupen skrz naskrz. Pak v dramatu Sedmý den odpočinkem zdra-
už je vytvořen z  jednoho kusu, jak sám ví „modrou propast“ jako „krajinu střední
prohlašoval. mezi místem a tím, co již místem není, mezi
V Claudelově pojetí člověka není nikdo ze časem a tím, co již není čas.“
sebe ani pro sebe. S tímto poznáním pak může básník toužit
Svou poezii nechápe jako požitek přináše- po Bohu tak, jak to naplno vyznává ve
ný čtenářům, nepřemýšlí o její vnitřní krá- svých verších: „Toť málo, znát Tě, když Tě
se, vždyť báseň se pro něj neskládá z pou- nevidím, toť málo zřít Tě, raději Tě sevřu,/
hých slov. Samotnou trestí jsou bílá místa /Toť málo otevřít mi oči, jestli já ti svoje ústa
mezi slovy, to nevyřčené, vnitřní, co je neotevřu.(…) Ten, kdo s Tebou spojen, nad
společné a co mu dohromady samotnému čas se dostává. Věci mě opouštějí jedna za
sloužilo k  jakési evangelizaci sebe sama. druhou, z mé strany také k nim už není pás-
Proto musí vypsat vše až do posledního ky./ Ach nelze jinak nežli nahý vstoupit do
slova, poslední slabiky, vše, co „duší svou předsíně lásky.“
uchovává plností bez dílu.“ Míru člověka poznává Claudel podle roz-
Jde k  Bohu podle slov modlitby jezuity pětí jeho paží. Myslí tím samozřejmě náruč
ze Saténového střevíčku: ne-li s tím, co je připravenou k objímání stvoření. Oslavuje
mu jasné, tedy s  tím nejasným, ne-li pří- tedy světce, nejen ty francouzské. Jako vel-
mo, tak po stezkách nepřímých a s prosto- vyslanec své republiky prošel řadou zemí,
tou v sobě. Je již jednou vylovenou rybou mimo jiné i tou naší, a je mu blízká „skvrna
a sám cítí povolání k rybaření, je zároveň Václavovy krve v závěji.“ V první řadě však
„nástrojem i smyčcem“, jeho úkolem je hrát velebí Pannu Marii, „protože jsi tu navěky
melodii lásky. a prostě proto, že jsi Maria, žes vůbec byla
Rozhodnutí se pro Boha znamená i neulpí- stvořena,/ Matičko Krista Ježíše…“. Nejvý-
vat na pomíjivých věcech. „Věci, jež nemo- še ale stojí kříž obepínající svými rameny
hou být jinak, nevyloudí slzu nám. Nevíte, celý svět. „Je pravda, že jsem připoután na
že jsem stín, jenž mine, vy sami stín a zdá- kříž, ale kříž, na němž jsem, není už při-
ní?“ Opět je nutné nepřijímat to se smut- poután k ničemu. Vznáší se na vlnách.“
kem a rezignací. Jen láska je pro Claudela
tvůrčím aktem, jedinými možnými vášně- (Libor Rösner)

OKÉNKO PRO DĚTI


Ahoj děti,
tento měsíc mám nejraději ze všech. Rodí
se nová zvířátka, všechno kvete a sluníčko začíná hřát.
A víte proč? Protože v březnu začíná jaro.

7
Březnové pranostiky

»» Březnové slunce má krátké ruce.


»» Suchý březen, studený duben, mokrý máj – v stodole ráj.
»» Jak prší v březnu, tak také v červnu.
»» O svatém Tomáši sníh bředne na kaši.
»» Na svatého Řehoře, líný sedlák, který neoře.

řeznové pozdravení ilná kvočna


Josef Brukner František Hrubín
Dobrý den, řekne sněženka Nesu vajec plnou nůši,
za tenkou okenicí sněhu. podívej se, jak mi sluší,
Dobrý den, řekne potůček vrátím se k vám nazpátek,
a vyrazí ven z břehu. s hejnem žlutých kuřátek.

Pak stébla trávy zelené


napřímí se a vstanou
a sníh se kamsi vytratí
s tichounkým Na shledanou…

Seřaď jednotlivá zastavení křížové cesty, jak jdou za sebou. Pomůže


ti kancionál nebo zobrazení křížové cesty v  kostele. Poté ti písmena
v závorkách prozradí tajenku: Ježíš žije…

(É) Veronika podává roušku


(V) Ježíš souzen
(U) Ježíš položen do hrobu
(O) Ježíš svlečen ze šatu
(V) Ježíš ukřižován
(D) Šimon pomáhá nést kříž
(A) Ježíš padá pod křížem
(K) Ježíš přijímá kříž
(Ě) Ježíš umírá
(Č) Jeruzalémské ženy pláčí
(M) Ježíš padá pod křížem podruhé
(L) Ježíš padá pod křížem potřetí
(K) Ježíš sňat z kříže
(Ž) Ježíš se potkává se svou matkou
8
elikonoční pomlázkové říkanky
Kropenatá slepička Upletl jsem pomlázku,
snesla bílá vajíčka. je hezčí než z obrázku.
Obarvím je, vymaluji, pro holky / pro kluky Všechny holky, které znám,
všechny chlapce podaruji, navštívím a vymrskám.
pentličky si nastříhám, Než mi dají vajíčko,
na pomlázku jim ji dám. vyplatím je maličko.

…z deníku želváka Oskara

Velikonoce
Je jaro, všechno začíná kvést a  pučet a  za sousedovic slepičky,
dveřmi Velikonoce. Na velikonoční pondě- ale nestihla ho uva-
lí chodíme brzy ráno s tatínkem na vrbové řit. Musím být opa-
větvičky a  pleteme z  nich tatary. Tatínek trný, ať ho nerozbiji,
umí nádherně splétat, mně to ještě tolik opatrně ho položím
nejde, ale není to nejhorší. Spleteme šest na postel. Ale co to?
prutů, nakonec uvážeme mašličku, nabere- Křup křup. Z vajíčka
me trošku studené vody z  potoka a  hned vyskočí žluté kuřátko
jak maminka s  Emou vystrčí nohu zpod a  rozhlíží se po mamince. „Neboj, prcku,
peřiny, plesk! Děti, kdybyste slyšely ten je- hned tě odnesu zpátky.“ To byla nejkrás-
kot. Skoro nejde slyšet moje: „Hody hody nější vykoledovaná věc, co jsem kdy dostal.
doprovody..“ Ale maminka básničku asi Přeji bohatý šmigrust a  krásné jaro, pac
slyšela a odmění mě malovaným vajíčkem. a pusu, Oskar.
Ema mi taky jedno nese, dostala ho ráno od (Lenka Volná)

OKÉNKO PRO RODIČE


Nechte děti přicházet ke mně…
Předmluva: Koncem loňského roku se mi dostal do rukou třinecký farní časopis Most. Mimo
jiné mne zaujal článek tamější farnice. Po přečtení jsem jej dal k nakouknutí několika farni-
cím a… ony se téměř jednohlasně vyslovily pro to, aby byl článek publikován v našem farním
časopise. Autorku článku znám osobně. Je praktikující ženou, spolu s manželem mají dvě
odrostlé děti a v současné době asi dvouletého Tomáše. V jejím článku (jež publikuji doslov-
ně) najdeme situace a řešení typické pro třineckou farnost; nás ostatní může vést přinejmen-
ším k zamyšlení. Posuďte sami…
P. Jan

Byla jsem oslovena, abych napsala do tele“. Přiznám se, že jsem se toho trošku
MOSTu článek na téma „malé děti v kos- bála, protože to je opravdu zapeklité téma.
9
Každý z  nás to cítí trochu jinak a  také musím říct, že mi to vyhovuje a mši svatou
postoj duchovních se velice liší. Takže se mohu v  klidu prožít. Teď možná někteří
pokusím nastínit jak to vnímám já a oprav- namítnou: „Vždyť říkala, že Bůh se raduje
du nepředpokládám, že se mnou budete z dětí v kostele“. To jistě, ale myslím, že ješ-
všichni souhlasit. tě mnohem větší radost má z toho, když je
„Nechte maličké přijít ke mně.“ Tento vedeme k Bohu i doma, když rodiče vytvá-
chronicky známý citát Pána Ježíše nám řejí dítěti křesťanské prostředí plné lásky,
jasně říká, jak moc Bůh děti miluje. Má aby se pro něj stal milující Bůh přirozenou
jistě velkou radost, když přicházíme i  se součástí života.
svými dětmi do chrámu Páně. Naskýtá se Je tady samozřejmě problém maminek,
však otázka, zda brát do kostela i malé děti které nemají dítko komu svěřit, aby mohly
nebo děti neposedné, které nejsou schopny jít na mši svatou. Co je horší? Když se dítko
vydržet v klidu. párkrát v kostele ozve nebo když maminka
Odpověď není jednoduchá, protože názory tři roky nemůže jít do kostela? Odpovědět
na to se velmi liší. Mnohým, jak laikům si musíme každý sám. Napadá mne však,
i  kněžím, přítomnost malých neposedů že by možná mohl pomoci reproduktor ve
vůbec nevadí. Naopak je to vstupu do kostela. Pokud by
naplňuje radostí. Na dru- bylo dítě příliš hlasité, rodi-
hé straně dětské pobíhání če by se tam mohli aktivně
a  vykřikování některé věřící účastnit mše svaté.
vyrušuje při modlitbě a nemo- Pro ty větší děti (tak od těch
hou se soustředit na boho- čtyř, pěti let) vidím jako dob-
službu. Já osobně si myslím, ré řešení tzv. „dětskou mši“.
že základem všeho je kompro- Když kněz přizpůsobí obsah
mis. Kompromis je nutný jak i  délku kázání, děti snáze
v partnerských vztazích, vzta- vydrží v klidu. V tomto věku
zích s rodiči i při výchově dětí. A v našem už by se mělo učit, jak se má v kostele cho-
případě je nutné si uvědomit, že je sice moc vat. V  souvislosti s  tím si já osobně mys-
hezké být s  celou rodinkou v  kostele, ale lím, že hlídání dětí na faře problém až tak
také si musíme uvědomit, že tam nejsme moc neřešil. Hodně malé děti od maminek
sami a pokud projevy dětí překročí únos- nedostanete a ty starší už by se měly učit,
nou mez, měli by rodiče situaci zvážit. že v neděli se chodí na mši svatou a ne do
Maminka nebo tatínek, který celou dobu salky. Samozřejmě, že některé i  starší děti
jenom běhá za dítětem a je nervózní, aby jsou aktivnější a usedět je pro ně nadlidský
moc nekřičelo, ze mše svaté stejně moc výkon. Ale tady by měli být ostatní věří-
nemá. To se týká ale opravdu malých dětí, cí tolerantní a  nesjíždět malého nepose-
které ještě nemohou pochopit, proč by du vražednými pohledy. Navíc, pokud to
měly sedět na místě a nekřičet. Můžu teď někomu opravdu vadí, může se dětským
mluvit z  vlastní zkušenosti, protože také mším vyhýbat.
máme ročního syna a zatím ho necháváme Nedávno si mi jedna paní stěžovala, že
doma a  na mších se střídáme. Já osobně rodiče snad dětem dovolí všechno. Děti
10
skoro lezou po sochách, hrají si v  kostele takovým patří království Boží“ (Lk 18,16)
na schovávanou a rodiče jim nic neřeknou. – to nemusí být jenom o účasti na mši sva-
Myslím, že tohle byla opravdu výjimka té, k Bohu lze přicházet i jinak, přibližovat
a  paní možná přeháněla, ale dovolte mi se pomalu, nenápadně. Ano, nebraňme
trošku odbočit od tématu. Ono to souvi- dětem přicházet k  Ježíši, třeba tím, že si
sí s  dnešním pohledem na výchovu dětí. s nimi budeme o Něm doma povídat, že jim
Mnozí odborníci přicházejí opět na to, nebudeme vyprávět jenom pohádky bratří
co naše babičky věděly i  bez psychologů. Grimmů, H. Ch. Andersena či Boženy
A  sice, že děti musí respektovat autori- Němcové, ale že jim ukážeme i  nádherný
tu rodičů a  musí se také naučit respekto- svět andělů a  svatých a  tím je pomaličku
vat určité hranice. Jinak hrozí nebezpečí, připravíme na to, že i ony začnou s rodiči
že z  něho vyroste sobec, který tyranizuje chodit do kostela, přistupovat k  svatému
nejen rodiče, ale i své okolí. To samozřejmě přijímání, byť zatím ještě s  prstíkem na
neznamená, že máme dítě trestat za každou rtech, i ony porozumí, že v kostele nemo-
hloupost, to bychom ubíjeli jeho sebevědo- hou křičet a běhat podle libosti, protože se
mí, ale také mu nesmíme dovolit všechno. zde děje něco velmi důležitého, něco, co
Vychovat z dítěte dobrého křesťana je bez ony ještě moc nechápou, ale – ruku na srd-
Boží pomoci opravdu těžké. ce – chápeme to tak úplně my, dospělí?
Vraťme se ale k  našemu tématu. „Nechte
děti přicházet ke mně a nebraňte jim, neboť (Mgr. Hana Worková)

TEOLOGICKÉ OKÉNKO
Neodpovídejme na otázky, na které se nikdo
neptá

Milí přátelé, tentokrát jsem seděl několik tom by nebylo nic neobvyklého. Ovšem,
hodin a  marně jsem se snažil formulovat jak zdůraznil Tomáš Halík, ten kněz byl
své myšlenky do podoby, která by byla pro jediný v  celém kostele, kdo si takovouto
teologické okénko použitelná. Mám toho otázku kladl…! Ona otázka nikoho nezají-
na srdci mnoho, o co bych se s Vámi chtěl mala a ještě méně pak sáhodlouhá odpověď
podělit. Když jsem však začal zpracovávat na ni.
asi páté, dle mého názoru zajímavé téma, Proto jsem se rozhodl dnešní teologické
vzpomněl jsem si na jednu z  přednášek okénko opravdu zkrátit, abych se nechytil
Tomáše Halíka. Hovořil při ní o  dialogu do stejné pasti jako ten pan farář. To poku-
s  „nevěřícími“ a  hledajícími i  o  dialogu šení totiž neplatí jen pro kněze, ale pro
v  církvi. A  uvedl jeden zajímavý příklad. každého z nás. Na co se vlastně nás křesťa-
Při mši svaté vystoupil na kazatelnu kněz, nů táže dnešní svět? Na co se nás táží naši
zadíval se na své farníky a s důrazem prone- spolupracovníci, spolužáci, známí, přátelé?
sl: „Sestry a bratři, položme si otázku…“ Na Víme to vůbec?
11
Položme si ruku na srdce. Neodpovídáme říkat, že chyba je na obou stranách. My
často tak, jako výše zmíněný kněz? Mnoh- jsme obdrželi dar víry! My jsme povoláni
dy vydáváme sáhodlouhé traktáty a  vzne- a posláni být solí země a světlem světa! To
šeně řečníme o  věcech, které zajímají jen není výsada, to je služba po vzoru Ježíšově.
nás samotné. Není to jeden z důvodů, proč Všimněme si, že „aktivitu“ nezpůsobuje
nám dnešní svět nerozumí? Lidé naší doby těsto, ale kvas. Pokrm nemění chuť soli,
mají své palčivé otázky a my zase máme své ale její malé množství ho prostupuje a dává
odpovědi. Možná je neuralgickým bodem mu novou kvalitu.
našeho vztahu právě vzájemné míjení se. Stejně jako Ježíš musíme znovu a  znovu
Nejsou přece dva světy, ale jeden společ- jako první vycházet vstříc hledajícím. Spíš
ný. Lidé touží po odpovědích, touží po jsme tedy my povinni naslouchat jejich
odpovědích na své otázky, touží po léku otázkám a  nabízet na ně odpovědi, než
na své problémy. A  my? Toužíme stejně jsou oni povinni hledat mezi našimi odpo-
tak znát jejich otázky? Zde není na místě věďmi.
(Lukáš Volný)

RECEPTÁŘ
Jogurtový koláč

Ingredience:
velký bílý jogurt
kelímek cukru (moučka nebo krupice)
kelímek a půl polohrubé mouky
čtyři vajíčka
prášek do pečiva

Těsto naliji na plech, pokladu ovocem a posýpkou. Když nemám ovoce, nasekám do něj
vlašské ořechy a čokoládu, nebo místo prášku do pečiva, nasypu prášek do perníku. Nebo
jsem do poloviny hmoty vmíchala kakao a těsto jsem nalila do bábovkové formy. Ideální
recept pro začínající kuchařky. Přidejte do něj cokoli, nezkazíte ho.
(Lenka Volná)

MANA – Měsíční Aktuality Naší fArnosti, vydává Římskokatolická farnost Ostrava-Třebovice,


V Mešníku 5100, 722 00 Ostrava-Třebovice, tel.: +420 596 964 942
http://www.volny.cz/trebovice.fara
Evidenční číslo: MK ČR E 16325
Kontaktní osoba: Lukáš Volný, e-mail: lvolny@volny.cz
Náklady na výrobu a tisk jsou Kč 5,–
Uzávěrka příštího čísla je 10. 3. 2008

12