Polní opevnění

Dle amerického manuálu z roku 1861
I. Základní pojmy !á"#i polních opevnění
Jedním z hlavních úkolů polních opevnění je zastavit postup útočníka a umožnit méně
početným obráncům čelit pesile!
"ákladními částmi polních opevnění jsou val a píkop! "emina v#kopaná pi budování
píkopu se používá k navr$ení valu!
%onkrétní provedení a půdor#s polního opevnění je ovlivněn charakterem terénu&
podmínkami& ve kterých je budováno& velikostí jednotk#& která jej má bránit a celkovým
obranným záměrem! 'ro(il valu je obv#kle u v$ech t#pů polních opevnění stejný!
'okud je okolní terén& do vzdálenosti účinného dostelu ručních zbraní plochý& je
celková vý$ka valu ) stop a * palců! "a takto v#sokým valem jsou obránci dostatečně
chráněni ped palbou jezdectva!
+pevnění která se nacházejí na v#vý$ených částech terénu nebo méně důležitá
opevnění mají val o vý$ce , - * stop!
.a obr! / je uveden t#pický pro(il valu s pedsunutým píkopem! .a obr! 0 je uveden
t#pický půdor#s polního objektu s prvk# umož1ujícími (lankování 2bastion#3!
.ěkd# se k navr$ení valu používá zemina získaná pi hloubení zákopu na straně
pivrácené k obránci! 4 takovém pípadě má val vý$ku pouze 5 stop#& jelikož obránce stojí
v zákopu a je tak dostatečně kr#t ped palbou! 'okud se v blízkosti polních opevnění nachází
v#vý$enin#& je teba val oproti standardním ) stopám a * palcům adekvátně zvý$it! 4 pra6i
v$ak ma6imální vý$ka valů bývá /0 stop! %opáč je totiž schopen v#hodit lopatou zeminu
ma6imálně do vý$k# $esti stop! "eminu tak musí dále pemis7ovat dal$í pracovník! 'i
budování v#$$ích valů je tak zapotebí velkého množství pracovníků a náadí& které nemusí
být vžd# k dispozici! "e stejného důvodu je také hloubka píkopu ma6imálně /0 stop! 8
v#sokých valů je dále nutno nav#$ovat banket! .a vnitní stranu valu 2talus3 se tak ukládá
vět$í množství zemin# a zmen$uje se prostor uvnit pevnostního objektu! 'ro usnadnění
pístupu na banket se& pi vý$ce valu pesahující 9 stop& budují zemní stupně! :íla valu se
dimenzuje podle toho& jaké zbraně má útočník k dispozici! 4 tabulce č! / je uvedeno& do jaké
hloubk# pronikají různé t#p# projektilů! :íla valu musí být o něco vět$í!
$yp projek#ilu Pr%razno"# &íla valu
%ulka z mu$ket# /; - /9 palců 5 stop#
<ělostelecký projektil - * liber 5&, - = stop# * stop
<ělostelecký projektil - > liber *&, - ) stop 9 - > stop
<ělostelecký projektil - /0 liber 9&, - /; stop /; - /0 stop
?abulka č! /@ 8rčování síl# zemního valu
+br! /@ ?#pický pro(il polního opevnění
+br! 0@ ?#pický půdor#s polního objektu s prvk# umož1ujícími vedení (rankovací palb#
'okus# b#lo zji$těno& že volně uložená zemina má pibližně stejnou odolnost proti
pronikání stel& jako zemina udusaná!
A kd#ž stel# z mu$ket pronikají pouze do hloubk# /9 palců& val# musí být minimálně
5 stop# silné! :lab$í val# b# neb#l# schopn# odolat působení povětrnostních podmínek!
<ěla o vět$í ráži než /0 liber se na boji$ti běžně nev#sk#tují! " toho ted# v#plývá& že u
vět$in# polních opevnění postačuje& ab# b#la síla valu ma6imálně /0 stop! 8 takto silných
valů je jejich vý$ka běžně /0 stop! Bloubka píkopu je stejná! Celní strana valu se svažuje
směrem do pedpolí! :klon se volí takový& ab# se volně ložená zemina samovolně
nesesouvala! :klon vnitní stran# valu musí být strměj$í& ab# b#l stelcům umožněn pohodlný
výstel! "ákladna pom#slného pravoúhlého trojúhelníka& jehož pepona je na obr! / označena
jako D <& má délku odpovídající /E5 - /E= délk# jeho druhé odvěsn#!
'okud není zemina dostatečně soudržná a hrozí nebezpečí& že vnitní stěna valu se
bude hroutit& je teba ji obložit!
% obkládání stěn polních opevnění lze použít různé prostedk#! Fezi nejčastěj$í patí@
Gabion#& (a$in#& p#tle s pískem 2zeminou3& drn#& ko$in#& devěné sud# a kmen# stromů!
4 nouzi lze k tomuto účelu použít také dvee nebo okenice z okolních domů! %men# stromů
jsou sice velmi odolné& ale pi jejich zásazích se z nich oddělují tísk#& které mají na obránce
podobný účinek jako stepin#! Borizontálně uložené klád#& zpev1ující stěnu píkopu& zase
tvoí nežádoucí Hschůdk#I& které usnad1ují útočníkům jeho pekonání!
JKLA+.M jsou proutěné ko$e bez dna! Jejich průměr bývá 0 stop# a vý$ka 0 stop# a
> palců! Jabion# se rozmis7ují podél valu se sklonem odpovídajícím sklonu jeho stěn#! 'oté
se naplní zeminou! % výrobě Gabionu je zapotebí 9 - /= t#čí o délce 5 stop# a * palců a
vhodné proutí! ?#če se zarazí do země& rovnoměrně po obvodu v#značené kružnice! Fezi
t#čemi se pak proplétá proutí! Botový Gabion váží 5* - =; liber! % jeho v#plétání se nejlépe
hodí vrbové proutí nebo větve lísk#!
NKOA.M jsou válce z proutí o průměru > palců a délce /9 stop! .a místě použití jsou
ezán# na potebnou délku! .ěkd# se v$ak také v#rábí krat$í (a$in# o délce * stop! 'i
svazování proutí se používá , - * kozlíků ve tvaru P! +ba krajní kozlík# jsou od sebe
vzdálen# /* stop! "bývající jsou rozmístěn# v rovnoměrných vzdálenostech mezi nimi! <o
kozlíků se naskládá proutí 2nejslab$í prut# doprosted3 tak& ab# jeho vrstva pev#$ovala jejich
horní konce o /) - /9 palců! 'omocí speciálních utahováků se pak proutí stlačí do tvaru válce
o průměru > palců! 'ed uvolněním utahováků se (a$ina sváže ve vzdálenostech /,&, palce!
%once (a$in se zaíznou! :vazování se provádí pevnými a pružnými prut# o délce , stop!
:kupina pěti mužů dokáže v#robit jednu (a$inu během hodin#! Na$in# obv#kle váží /=; - /*;
liber! 'i použití čerstvého& zeleného& proutí se jejich hmotnost může v#$plhat až na 0;; liber!
Na$in# se upev1ují pomocí kolíků o délce 5&, - = stop#& které se skrze ně zatloukají do stěn#
obkládaného valu! Adeální úhel sevený kolíkem a stěnou valu je =,Q! <al$í kolík# se pro
zvý$ení celkové tuhosti obložení zatloukají mezi dvě& nad sebou umístěné& (a$in#! % výrobě
Gabionů je& oproti (a$inám& zapotebí zhruba polovičního množství materiálu a průměrně
zručných pracovníků! ?aké je není nutné dodatečně upev1ovat pomocí kolíků a jejich
odolnost je ve srovnání s (a$inami a p#tli s pískem v#$$í!
'M?RS : 'T:%SF! 'ískem nebo zeminou se plní p#tle z hrubého plátna& které mají
v prázdném stavu rozměr# 0 stop# a 9 palců 6 / stopa a = palce! +bjem jednoho p#tle je
zhruba / bu$l 2zhruba 5,&0 l3! '#tle se v$ak plní pouze do cca do tí čtvrtin! '#tle se na sebe
kladou podle stejných zásad jako cihl#! 'omocí $estnácti p#tlů lze obložit plochu /;
čtverečních stop! '#tle je vhodné o$etit as(altem& jinak během cca dvou měsíců zplesniví a
rozpadnou se! '#tle naplněné pískem odolávají stelám z mu$ket! Casto se jimi zpev1uje
pedprse1! %ladením p#tlů pes sebe a v#necháním mezer# mezi nimi vznikne stílna!
<ělostelecké baterie se často kompletně budují z p#tlů naplněných zeminou! '#tle se
plní v týlu a na místo použití se dovážejí! .a místě výstavb# totiž nemusí být vhodná zemina
2vlhká& kamenitá3! Uovněž se u$etí značné množství času! 'okud se p#tle s pískem nebo
Gabion# použijí k obložení stěn stílen dělosteleckých postavení& musí být chráněn# kůžemi
nebo jiným vhodným materiálem! ?laková vlna a jiskr# vznikající pi výstelech je totiž může
r#chle po$kodit!
<U.M se vět$inou dají získat v dostatečném množství na místě stavb# opevnění a
k obkládání stěn se používají poměrně často! Adeální rozměr# drnů je /* palců dlouhý& 9 palců
$iroký a = palce silný! <rn# se na sebe kladou stejně jako cihl#! 'okládají se trávou dolů!
.avzájem se spojují devěnými kolík#& které jsou tak dlouhé& ab# pro$l# temi drn#! 'omocí
$esti drnů se obloží plocha dvou čtverečních stop! Blavní nevýhoda obkládání pomocí spočívá
v tom& že práce s nimi je časově velmi náročná!<rn# lze obložit stěnu s ma6imálním sklonem
/@5! 'omocí Gabionů& (a$in a p#tlů s horninou lze obložit stěn# se sklonem /@=!
Borní plocha valu 2dle obr! / úsek < S3 se pozvolna svažuje směrem k hraně
kontreskarp#! +bráncům je tak umožněna palba na postupující útočník# až do okamžiku& kd#
proniknou do píkopu! Oíka této části se volí v rozmezí /E* - /E= síl# valu! Oíka této části
valu v$ak nesmí pekročit /E= jeho síl#& jelikož b# do$lo k jeho značnému zeslabení v místě
hebene! 'okud nelze dosáhnout toho& nap! kvůli terénním podmínkám& ab# se horní plocha
valu svažovala směrem k hraně kontreskarp#& pi dodržení podmínek o ma6imální $íce této
ploch#& je teba ped píkopem navr$it Glacis! Borní hrana Glacis v$ak musí být alespo1 =
stop# pod úrovní horní hran# valu& ab# z ní útočníci nemohli vést palbu dovnit pevnostního
objektu!
"emní stupe1 v#budovaný u pat# zadní stěn# valu se nazývá banket 2dle obr! / úsek
označený L D3! Jeho plocha se nachází = stop# a 5 palce až = stop# a * palců pod úrovní horní
hran# valu! Oíka banketu se volí 5 stop# pro jednu adu stelců a = stop# pro dvě ad#! Kb#
mohli stelci pohodlně a bezpečně odstoupit směrem dozadu& svažuje se od banketu směrem
do interiéru objektu násep! <el$í odvěsna pom#slného pravoúhlého trojúhelníka je zhruba
dvojnásobkem vý$k#& ve které se nachází& vzhledem k úrovni okolního terénu& banket!
Borní& vnitní& okraj píkopu se nachází ve vzdálenosti / - = stop# od pat# valu& v
závislosti na soudržnosti podloží! ?ato plocha se nazývá berma! :louží k tomu& ab# se tíha
zemin# valu nepená$ela pímo na hranu píkopu! <ále usnad1uje údržbu a oprav# valu!
Jelikož berma tvoí dobrý zách#tný bod pro útočník#& kteí pekonají píkop& musí být
zaji$těna pekážkami proti pěchotě! ?#to pekážk# lze v$ak poměrně snadno zničit
dělosteleckou palbou z pedpolí pevnostního objektu! 'okud je opevnění budováno v
dostatečně soudržném podloží& je možno od budování berm# ustoupit! Fusí v$ak být splněna
podmínka& že vý$ka valu nesmí pekročit 9 stop! Lerma může být také odstraněna po dvou až
tech dnech& kd# si zemina tvoící val sesedne!
Kb# píkop tvoil účinnou pekážku& musí být jeho hloubka vět$í než * stop! Jeho
hloubka nepekračuje /0 stop! :těn# píkopu nepená$ejí tak velké zatížení jako stěn# valu!
<ík# tomu mohou být strměj$í a vět$inou se neobkládají! .a kontreskarpu nepůsobí tíhu valu
a není v#stavena dělostelecké palbě& tudíž může být její sklon mnohem píkej$í& než u
eskarp#! 8 obou stěn se sklon volí zhruba jako V hloubk# píkopu! Oíka píkopu 2obv#klého
průezu3 se v#počítá následovně! 'locha ezu valem se v#dělí zamý$lenou hloubkou píkopu!
<ále se pipočte polovina součtu délk# základen kontreskarp# a eskarp#! ?ímto
výpočtem získáme $íku píkopu v jeho horní části! +dečtením vý$e uvedeného rozměru
získáme $íku píkopu u jeho dna! .ejvhodněj$í průez píkopu& který není podélně
postelován je trojúhelníkový! <no píkopu tak neposk#tuje útočníkům dostatečný prostor k
tomu& ab# se zde sousteWovali a peskupovali k dal$ímu útoku!
?akovýto píkop může být ve vrchní části $ir$í než píkop lichoběžníkového průezu!
'edprse1 valu se také může svažovat pímo ke dnu píkopu& které je tak možno pohodlně
postelovat! Oíka píkopu s trojúhelníkovým průezem se v#počítá následovně! 'locha ezu
valem se v#dělí polovinou zamý$lené hloubk# píkopu! 4ýsledek udává $íku píkopu!
II. Základní #ypy polních opevnění
'ůdor#s# polních opevnění jsou dán# terénní situací a palebnými úkol#! 'i trasování
polních opevnění je teba se ídit následujícími pravidl#@
/3 4$echn# prvk# opevnění musí mít možnost posk#tovat si vzájemnou palebnou
podporu! .epítel musí být pi svém postupu ostelován čelně i z boku!
03 "a účelem e(ektivní obran# nesmí být od sebe prvk# opevnění vzdálen# více než činí
dostel pěchotních zbraní 2cca /*; #ardů3!
53 4stupující úhl# opevněné linie nebo obvodu uzaveného pevnostního objektu nesmí
být men$í než >;Q a vět$í než /;;Q! 'okud je úhel men$í než >;Q& stelci se navzájem
ohrožují palbou! 'okud je úhel vět$í než /;;Q palba je vedena v píli$ velké
vzdálenosti od $pičk# protilehlého prvku!
=3 Xhl# v#stupujících prvků opevnění musí být& pokud možno& tupé! Jejich líce b# nikd#
neměl# svírat úhel men$í než *;Q& jelikož b# uvnit neb#l dostatečný prostor pro
potebný počet obránců!
,3 <élka opevněné linie nebo obvod pevnostního objektu musí být projektována tak& ab#
zde b#lo možno rozmístit plánovaný počet stelců a děl! .a jednoho stelce pipadají
ti stop# délk# opevněné linie!
.ejčastěji se používají následující t#p# pevnostních prvků! Uedan 2jednoduchý&
dvojitý& trojitý& opatený bok# umož1ujícími (lankování mezipolí3& lunet#& redut#& pevnůstk#
hvězdicového půdor#su& pevnůstk# s bastion# a půlbastion#& blokhaus# a opevněné linie
2kle$7ové& zalamované atd!3
US<K. je objekt tvoený dvěma líci! :měrem do týlu je otevený! 'okud jsou líce
krat$í než 0; #ardů& označuje se jako H$ípI 2také (le$& (léche3! 4ět$inou se používá k
pehrazení roklí& strží& soutěsek apod! <ále se používají jako pedsunutá postavení v místech&
která nemohou být postelována z hlavního pevnostního objektu nebo opevněné linie!
?#pickým píkladem je použití pi obraně pedmostí& hrází& důležitých komunikací a
postavení pedsunutých hlídek! Fezi slabá místa redanu patí jeho otevený týl a píkop& který
není možno bočně postelovat! 'albou z valů rovněž nelze bránit prostor ped $pičkou redanu!
'oužití oteveného týlu má v$ak také opodstatněný význam! 4 pípadě obsazení redanu
nepítelem může být jeho vnitek ostelován palbou obránců z opevnění ležících za ním! Ríce
redanu mohou být také open# o vodní tok nebo neprostupný terén 2napíklad bažinu3! ?ím
pádem jej nepítel nemůže obejít a zaútočit na jeho posádku z týlu! ?ýl redanu bývá vět$inou
chráněn pekážkami z pokácených stromů 2zásek#3& vlčími jámami& palisádami nebo (rískými
koni 2$panělskými jezdci3! 'roblém s vedením čelní palb# může být v#e$en seíznutím
2otupením3 $pičk#! ?akto vzniklé čelo nesmí být krat$í než * #ardů! 'odélné postelování
píkopu a líců redanu může být v#e$eno pidáním krátkých valů uprosted nebo na koncích
líců! ?ento val musí mít délku minimálně /0 #ardů& ab# se na něj ve$lo alespo1 /0 stelců!
<4+JA?Y US<K. vznikne spojením dvou jednoduchých redanů! %rajní líce redanů
jsou více protažen# směrem do týlu!
?U+JA?Y US<K. vznikne spojením tí jednoduchých redanů! <va krajní líce jsou
opět více protažen# směrem do týlu!
R8.S?K je vět$í pevnostní objekt tvoený redanem& na jehož líce navazují bok#&
které jsou rovnoběžné 2v ideálním pípadě3 s osou objektu 2kapitálou3! Lok# svírají s
palebnou linií pravý úhel! <ík# tomu z nich může být vedena účinná boční palba! <ozadu
otevená část těchto objektů musí být chráněna ped pekvapivým útokem! ?ýl objektu může
být pehrazen jednou nebo dvěma adami palisád s kle$7ovým průběhem! 'alisáda musí být
na vnitní straně opatena banketem& ab# obránci získali nad útočník# výhodu v#vý$eného
postavení! 'ed palisádou je$tě bývá pedsunut píkop& ab# k ní útočníci nemohli pilnout a
rozebrat ji& event! spálit! 'ístupu do týlu rovněž brání protipěchotní pekážk#& jak již b#lo
uvedeno v popisu redanu!
US<8?K je uzavený pevnostní objekt& který po svém obvodu nemá vstupující úhl#!
Fohou mít pol#Gonální& čt#úhelníkový nebo kruhový půdor#s! 'o obvodu redut s kruhovým
půdor#sem nevznikají nepostelované prostor#& jsou schopn# zaujmout dostatečně velkou
plochu! Jejich výstavba je v$ak poměrně náročná a obvodový píkop nelze bránit boční
palbou! .ejpoužívaněj$ím a nejvhodněj$ím je čt#úhelníkový půdor#s! 4ýstavba takovýchto
redut není náročná! <élka stran# redut# b# neměla být men$í než /, #ardů! 4elikost redut# se
volí dle uvažovaného počtu obránců a dělosteleckých zbraní& které zde budou umístěn#!
4elikost pevnostního objektu je rovněž ovlivněna také tím& po jak dlouhou dobu má být
v#užíván! 'okud je uvažována& že reduta bude v#užívána pouze několik hodin& pak na
jednoho stelce pipadají 5 stop# délk# pedprsně! "a pedpokladu& že budou stelci umístěni
ve dvou adách se také počítá se temi stopami! .a jeden kanZn pipadá /, stop délk#
pedprsně! 'okud má být reduta obsazena po del$í dobu& je teba její vnitní plochu zvět$it&
ab# zde b#l dostatečný prostor pro odpočinek mužstva& uskladnění zásob apod! 'rostor určený
k odpočinku mužstva se nachází na úpatí banketu! 'i pestávkách v boji vžd# jedna tetina
mužstva provádí hlídkovou činnost na valech objektu a v jeho okolí! .a jednoho muže
pipadají dvě čtvereční stop#& pro jeden kanZn a jeho obsluhu je v#hrazeno 5* čtverečních
stop!
4ýpočet velikosti redut# o čtvercovém půdor#su se provádí následovně! 'očet mužů
se v#násobí dvěma& počet děl 5*ti! ?ímto výpočtem získáme potebnou plochu podél úpatí
banketu! <ále se spočítá druhá odmocnina této hodnot#! % této hodnotě se dále pipočítá
dvojnásobek $ík# banketu a dvojnásobek $ík# svahu lemujícího jeho zadní okraj 2talus3& tzn!
celkem cca ) #ardů! ?akto získáme délku jedné stran# redut# se čtvercovým půdor#sem!
<élka stran# redut# b# neměla pekročit =; #ardů! Blavními nevýhodami redut# je& že z nich
nemůže být vedena (lankovací palba ped jejich čela! 'rostor ped jejich roh# také není možno
postelovat! 'íkop lze bránit z kaponiér& v#budovaných jako palisád#! %aponiér# jsou
situován# uprosted jejich stran nebo ve vrcholech! 4ět$inou se jedná o tzv! tambour#! 'íkop
lze také bránit z Galerií situovaných v rozích píkopu na jeho kontreskarpové straně!
%aponiér# umístěné v rozích redut#& na eskarpové straně píkopu& mají zaoblené čelo a shora
jsou zakr#t# prkn# a zeminou& ab# jejich posádka neb#la ohrožována nepátelskou palbou z
hran# kontreskarp#! Jejich strop musí být možno postelovat z valů& ab# jej nepítel nemohl
v#užít jako zách#tný bod! 8místěné kaponiér# v rohu redut# je nejvýhodněj$í& jelikož je
možné z ní ostelovat dva bok#! 'íkop musí být v rozích samozejmě patičně roz$íen& ab#
nemohla nepátelská pěchota v#užít zúžený píkop k snadněj$ímu pístupu na val pímo z
kontreskarp#! 'odlaha kaponiér# se má nacházet 5 - = stop# pod úrovní dna píkopu! :tíln#
se tak nacházejí v malé vý$ce nad dnem píkopu a nepítel nemá možnost pilnout ke stěnám
kaponiér# a hledat zde úkr#t! :trop kaponiér# b# měl být v#pouklý& ab# se na něj nepíteli co
nejvíce ztížil pístup!
'odmínk# pro vedení palb# ve směru kapitál redut 2úhlopíček3 můžou být splněn#&
pokud budou& podobně jako u redanů& roh# objektu Hseíznut#I kolmo na jejich průběh!
<al$ím e$ením je v#budovat bok# redut# zalamované! ?oto e$ení je v$ak velmi pracné a
dochází zde k problémům s nerovnoměrnou sílou valu!
4stup do redut# bývá chráněn zemní traverzou nebo palisádou! 'alisáda 2traverza3
musí být protažena tak& ab# neb#lo možno interiér redut# postelovat $ikmou palbou z týlu!
'íkop se pekračuje po můstku& který se v#buduje ze zb#tkového materiálu 2prkna& trám#3&
ab# jej b#lo možno v pípadě ohrožení snadno rozebrat nebo zničit! Fateriál získaný
rozebráním můstku může být také použit k zatarasení vchodu! 'okud je píkop $ir$í než 0;
stop& musí být v polovině jeho $ík# umístěna pro můstek podpěra! 'okud se k budování
můstku použijí hrubé klád#& musí být pokr#t# silným proutím& vrstvou zemin# a $těrku!
'S4.[:?%K B4\"<AD+4]B+ '[<+UM:8 je uzavený pevnostní objekt s
půdor#sem tvoeným v#stupujícícmi a vstupujícími úhl#& který pipomíná tvar hvězd#! Jejich
základem je pol#Gon po jehož obvodu je vepsán nebo opsán tvar objektu! 'i projektování
pevnůstk# vepsané do pol#Gonu se postupuje následovně! 'locha& na které se má pevnůstka
nacházet se ohraničí po#lGonem! 4 polovinách jeho stran se směrem dovnit v#t#čí kolmice!
Ríce vzniknou spojením vrcholů pol#Gonu a průsečíků kolmic! <élka kolmice u čt#úhelníků&
pětiúhelníků& $estiúhelníků a osmiúhelníků b# měla být jednou osminou& jednou pětinou&
jednou čtvrtinou nebo jednou tetinou délk# jejich stran#& tak ab# se úhl# sevené lící blížil# k
>;Q! Xhl# nesmí být men$í než *;Q! 'okud má pol#Gon nepravidelný tvar& musí se délka
kolmic volit s ohledem na potebný úhel sevený lícemi! 'okud je teba v#týčit pevnůstku
okolo nějakého objektu 2nap! e6istující budova3& postupuje se tak& že se kolem něj nejprve
v#značí pol#Gon a na jeho stranách se v#trasují rovnostranné trojúhelník#! 8
dvanáctiúhelníku budou mít vstupující úhl# hodnotu pibližně >;Q a u osmiúhelníku cca /;,Q!
Ríce v#stupujících prvků b# neměl# být krat$í než =, stop a del$í než 5, #ardů!
4ýstavba hvězdicových pevnůstek je& pedev$ím na nerovném terénu& velice náročná!
4zhledem k jejich tvaru má také nepítel více možností& kde na ně zaútočit! 'okud je
pevnůstka opsána okolo osmiúhelníka& jsou její líce nedostatečně (lankován#! 'okud jsou líce
píli$ dlouhé& nedá se navíc účinně bránit píkop! 4 porovnání s velikostí ploch# bráněného
území je celková délka valů neúměrně dlouhá! :telecká postavení mohou být navíc ze v$ech
směrů v#stavena nepátelské boční palbě!
'S4.[:?%K : LK:?A+.M je po v$ech stránkách nejdokonalej$ím t#pem polního
pevnostního objektu! 4zdálenost mezi jednotlivými prvk# nepesahuje /*; #ardů 2účinný
dostel mu$ket#3! 'odobně jako pevnůstk# hvězdicového t#pu se projektují po obvodu
pravidelného nebo nepravidelného pol#Gonu& jehož stran# nemají vět$í délku než 0;; #ardů!
:trana pol#Gonu v$ak nesmí být krat$í než /0; #ardů& jelikož prostor uvnit bastionu b# b#l
píli$ malý! Lok# bastionů b# b#l# píli$ krátké a neb#lo b# možné z nich vést dostatečně
silnou boční palbu na obranu kurtin# a sousedního bastionu! 8vnit každé pevnůstk# b# měl
být v#budován reduit& ve kterém b# se mohla posádka pevnůstk# ukrývat ped nepátelským
bombardováním! Ueduit musí vý$kově pesahovat v$echn# prvk# na obvodu pevnůstk# o = -
, stop! 4 pípadě obsazení vněj$ích částí opevnění tak nemůže být jeho osazenstvo v#staveno
nepátelské palbě vedené z dob#tých bastionů a kurtin! Ueduit může mít podobu jednoduché
redut# nebo blokhausu! Je možno jej v#budovat také jako cihlovou nebo kamennou věž!
:tíln# reduitu musí být rozmístěn# tak& ab# z nich mohla být vedena palba na povrch
bastionů! "a účelem zhu$tění palb# na obranu líců bastionů mohou být kurtin# kle$7ově
zalomen# směrem dovnit! <élka rovné části kle$tí b# neměla pesáhnout /E5 původní délk#
kurtin#! %ontreskarpa obv#kle probíhá paralelně s půdor#sem pevnůstk#! 8 tohoto e$ení
v$ak dochází ke vzniku hluchých prostorů v píkopu! " toho důvodu je teba dle poteb# stěn#
kontreskarp# seíznout!
:?^TR.M jsou úzké& obdélníkové nebo čtvercové otvor#& proražené ve stěnách nebo
pedprsních opev1ovacích objektů& sloužící k vedení palb#! 4e zdech o síle 0 - 0&, stop# mají
na vnitní straně $íku /, palců a vý$ku > palců! .a vněj$í straně zdi bývá jejich $íka = palce
a vý$ka 0; palců! 4 devěných stěnách o síle * - 9 palců bývají na vnitní straně 9 palců
$iroké& na vněj$í straně jsou $iroké /5 palce! 4ý$ka je na obou stranách /0 palců! :tíln# se
roz$iují směrem dovnit z toho důvodu& že stelec je tak lépe chráněn ped nepátelskou
palbou! Kb# se stěna píli$ nezeslabovala a ab# měli kolem sebe stelci dostatek prostoru&
rozmís7ují se stíln# ve vzájemných vzdálenostech ne men$ích než 5 stop#! <ále se umís7ují
do vý$k# = - =&0, stop# na úrove1 banketu nebo povrchu& na kterém budou stelci stát!
'KRA:_<M jsou stěn# v#budované z kmenů nebo trámů zapu$těných& těsně vedle
sebe& kolmo do země! 4e stěně jsou v#íznut# stíln#! 'okud je palisáda v#budovaná z
kmenů& musí být jejich dvě protilehlé ploch# zarovnán#& ab# k sobě mohl# těsně dolehnout!
?KFL+8U je t#p palisád#& který slouží k vedení (lankovací palb#! 4ět$inou má
podobu prvku v#stupujícího z rovného úseku zdi 2palisád# atd!3! .a vnitní straně bývá
navr$en banket a z vněj$í stran# může být v#hlouben také píkop!
LR+%BK8:M mívají vět$inou čt#úhelníkový půdor#s! Jeho stěn# jsou v#budován#
z kmenů a strop ze silných trámů a zemin#! 4rstva zemin# má sílu 5 nebo = stop#! : velkou
výhodou se budují v horském a zalesněném terénu& jelikož zde vět$inou nemá nepítel
možnost použít k jeho zničení dělostelectvo! 8místění pro běžné& shora otevené& t#p#
polních objektů se v hornatém terénu hledá velmi těžko& jelikož mohou být nepítelem
ostelován# ze sousedních& vý$e umístěných& pozic! Llokhaus# vět$inou zárove1 slouží jako
ubikace! " toho důvodu jsou kolem jejich stěn rozmístěn# paland#& které zárove1 plní (unkci
banketu! :tíln# jsou ve stěnách v#ezán# ve vý$ce = stop# na povrchem paland 2banketu3!
Kb# stěn# blokhausů odolával# palbě z mu$ket& musí být nejméně * palců silné! .a to je teba
m#slet pi zplo$7ování dvou protilehlých ploch na kládách! 'lo$k# na bocích klád musí mít
ted# $íku minimálně * palců! Kb# blokhaus odolal palbě dělostelectva& musí být jeho stěn#
v#budován# ze dvou ad paralelně zasazených klád! 4zdálenost mezi oběma adami bývá 5 -
* stop! 'rostor mezi nimi se v#plní dobe udusanou zeminou! %lád# musí mít délku // - 0;
stop& ab# mohl# být zapu$těn# do hloubk# minimálně 5 stop#! :větlá vý$ka interiéru
blokhausu bývá 9 - > stop! 4nitní plocha má mít délku stran# /9 - 0= stop! "emina
pokrývající strop stavb# může být dále upravena do tvaru běžných steleckých postavení! <o
steleckého postavení se vstupuje z interiéru blokhausu pomocí žebíku! 4stup je zakr#t
poklopem! "a účelem snížení nebezpečí zapálení& v důsledku nepátelské činnosti& se kolem
blokhausu buduje píkop! Fezi hranou píkopu a stěnou stavb# se ponechá berma o $íce 9 -
/; stop! +d hran# berm# až po úrove1 stílen se s pozvolným sklonem navr$í zemina!
.ěkd# mohou mít blokhaus# v půdor#su tvar kíže! <ík# tomu se dají lépe bránit
boční palbou! .ěkd# mají blokhaus# také nadzemní podlaží& které pesahuje pes obr#s
pízemí! 4 pesahujících částech podlah# se pak v#budují stíln#& ab# mohl být postelován
mrtvý prostor u pat# objektu!
<o podob# blokhausu je možno pebudovat také ob#tné dom# se silnými kamennými
stěnami! Borní patra budov# se demolují a získaný materiál se navr$í na strop pízemní části
budov#! :íla této vrstv# bývá 5 - = stop#! :tejně jako u blokhausů se zb#tk# zdiva a zemina
navr$í kolem stěn až po úrove1 stílen!
III. De'ilování (Pozn.: uspořádání krytí s ohledem na zajištění posádky pevnosti a její
výzbroje proti nepřátelskmu postřelování a pozorování!
'růběh a vý$ku valů je teba projektovat tak& ab# posádka opevnění b#la skr#ta ped
nepátelskými pozorovateli& rozmístěnými na v#vý$ených místech terénu! .ejjednodu$$ím
e$ením je& v#týčit opevnění tak& ab# ped nimi ležela místa& na kterých nepítel nemůže
v#budovat obléhací baterie 2bažin#& jezera& ek#& sráz#& úžlabin# apod!3! <ále se lze držet
zásad#& že opevnění nesmí být v#budována ve vzdálenosti men$í než 9;; #ardů& na ochranu
ped dělosteleckou palbou& a 5;; #ardů& na ochranu ped palbou z mu$ket& od nejbliž$í
terénní v#vý$enin#!
'okud se& z nějakého důvodu& pece jen ped opevněním nachází terénní v#vý$enin#&
je nutné& ab# b#la del$í strana objektu v#t#čena paralelně s ní! <el$í strana b# měla být
zakivena do tvaru oblouku! 'okud je i pes tato opatení stále možné vnitek objektu
ostelovat& je nutné na jeho vnitní plo$e v#budovat traverz#& event! celou plochu více
zahloubit! 'i nav#$ování valů je teba mít na paměti zásadu& popsanou v pedcházejícím
te6tu& že vý$ka valů b# neměla pekročit /0 stop!
'ro(il# valů se v#t#čují pomocí devěných latěk a t#čí! Ratě nebo t#če za zatlučou
kolmo do země a seíznou se na potebnou vý$ku& odpovídající budoucí vý$ce valu v daném
místě! .a vrchol# kolmo zaražených t#čí se pitlučou la7k#! 4znikne tak obr#s pro(ilu
budoucího valu! 'oužívají se latě o $íce 5 palce a t#če o průměru ` palce! ?akto zhotovený
rám 2obr! 53 pak slouží jako vodítko pro mužstvo& budující opevnění! 4 zalomeních valů se
pomocí $1ůr# rozdělí na půl úhel& který val# svírají! 'odél $1ůr#& v místech& kde se protíná
prodloužení pímek v#t#čených na rovných úsecích a osa úhlu& se zatlučou t#če! ?#če se opět
seíznou na potebnou vý$ku a spojí latěmi! 'okud je úhel& který svírají val# ve svých
zalomeních roven *;Q& bude $íka základn# valu v tomto místě dvojnásobkem $ík# základn#
rovného valu!
+br! 5@ Uámová konstrukce sloužící k v#t#čení pro(ilu valů
(Pozn.: "brázek nepo#hází z publika#e$ ze kter bylo %erpáno při tvorbě tto prá#e!
I(. )ozdělení pracovních "il
Fužstvo se rozdělí na * částí! 5 části jsou v#strojen# krumpáči a lopatami& 0 části
pouze lopatami a zb#tek beran# na dusání zemin#! Fužstvo v#bavené krumpáči a lopatami je
poté& ve vzájemných rozestupech * stop& rozmístěno podél berm# 2horní hran# píkopu3&
čelem k budoucím valům! .ásledně začne tato část mužstva hloubit píkop! 4#kopaná zemina
je v#hazována do míst& kde se budou nacházet val#! "de je pemis7ována mužstvem& které je
v#baveno pouze lopatami! "emina je ukládána ve vrstvách& které kopírují pro(il& v#t#čený
pomocí rámové konstrukce! 'oslední skupina pracovníků jednotlivé vrstv# dusá pomocí
ručních beranů! :tejná skupina pracovníků na závěr HseízneI val# do potebného pro(ilu!
+dvodnění se provádí pomocí (a$in nebo kamení& které je pekr#to proutím& event! vesem!
%amení nebo (a$in# se ukládá do riGolů v#hloubených napíč povrchem& který má být
odvodněn! +dvodnění je v#vedeno skrz val do píkopu!
'i hloubení zákopů a píkopů se jejich stěn# upravují až úplně na závěr! Jejich stěn#
jsou pravidelně odstup1ované! :tupně se pak HseíznouI do potebného pro(ilu!
Cas potebný k v#budování opevnění se kalkuluje následovně! 4 místech se suchým a
písčitým podložím& kde není poteba píli$ často používat krumpáč& dokáže jeden muž během
osmi hodin naložit do koleček /> - 0; kubických #ardů zemin#! 'okud je nutné častěji
používat krumpáč& je poteba k pemístění stejného množství zemin# za stejný čas dvou
mužů! 'okud se musí zemina v celém objemu rozpojovat pomocí krumpáčů& je nutné nasadit
5 - = muže! Jeden muž dokáže na rovném terénu pevézt v kolečkách během jednoho
pracovního dne 0; kubických #ardů zemin# na vzdálenost 5; #ardů! :tejné množství& av$ak
po svažitém terénu 2rampa3& dokáže za jeden pracovní den pemístit do vzdálenosti 0; #ardů!
% pevezení 0; kubických #ardů zemin# je zapotebí ,;; koleček! 'i pemís7ování
zemin# je možno v#užít také ko1ských potahů! Jeden ků1 dokáže pemístit za jeden den tolik
zemin#& co sedm mužů! .áklad o váze 5;; liber je možno pemístit do vzdálenosti 0; mil
denně! 8 nákladu o hmotnosti 0;; liber je to 5; mil!
(. P*eká+ky
'KRA:_<M jsou budován# z trámů trojúhelníkového průezu! :trana trojúhelníka má
délku * - 9 palců! Jejich konce jsou naosten#! ?rám# jsou zapu$těn# kolmo do země& ve
vzájemných vzdálenostech 5 - = palce! Jsou cca /; stop dlouhé! %otví se do rýh v zemi o
hloubce 5 - = stop#! 4ýkop se následně zas#pe zeminou a ádně udusá! 4e vrchní nebo i ve
spodní části bývá palisáda v#ztužena latěmi o $íce = a síle 0&, palce& pitlučenými kolmo na
trám# 2z vnitní stran# palisád#3! 'i nedostatku času je možno palisád# budovat také rovnou
z kmenů uezaných na délku /; stop! .a koncích klád 2čelech3 je v#značen rovnostranný
trojúhelník o straně ne men$í než * palců! %lád# jsou pak podélně oezán# do
trojúhelníkového pro(ilu! " kmenů o průměru /0 - /= palců lze zhotovit * kůlů o
trojúhelníkovém průezu! 'okud má kmen průměr * palců& rozízne se napůl a vzniknou dva
kůl#! +proti permanentním opevněním& kde jsou palisád# rozmís7ován# podél banketu& se u
polních opevnění budují v píkopu a k ochraně vstupů do objektu! 4 píkopu se umís7ují s
mírným sklonem směrem ke kontreskarpě& u její pat#! <ík# tomu nejsou ohrožen#
nepátelskou palbou z pedpolí! <ík# stísněnému prostoru mezi kontreskarpou a palisádou je
také pro útočník# velmi obtížné ji rozebrat! .epítel je navíc v tomto úzkém prostoru
v#staven palbě obránců!
+br! =@ 'alisáda umístěná u pat# kontreskarp#
(Pozn.: "brázek nepo#hází z publika#e$ ze kter bylo %erpáno při tvorbě tto prá#e!
NUS:+4_.T je druh palisád#& která je v#budována horizontálně nebo s mírným
sklonem! %ůl# jsou // stop dlouhé a v zadní části zapu$těné , stop do země! 4 zadní části&
pod úrovní terénu& jsou opět v#ztužen# latěmi! ?oto opatení značně ztěžuje jejich v#vrácení
nepítelem! .aostené konce kůlů b# se měl# nacházet ve vý$ce ne men$í než ) stop nad
povrchem terénu 2dnem píkopu3! 'okud je (resování zabudováno do berm# valu& sklání se
směrem ke dnu píkopu! <ík# tomu se nepátelské dělové koule& které se nezavrtají do čelní
stran# valu& mohou pes ně skutálet do píkopu! Nresování se nejčastěji zabudovává cca 0 - 5
stop# pod horní hranu kontreskarp#! Jsou tak daleko lépe chráněn# ped rozstílením& než
kd#ž jsou zapu$těn# do berm#!
+br! ,@ Nresování zapu$těné do berm#
(Pozn.: "brázek nepo#hází z publika#e$ ze kter bylo %erpáno při tvorbě tto prá#e!
NUT:%Y %[a je sestaven z devěných trámů& $estiúhelníkového nebo čtvercového
průezu& o délce * - /; stop! :krz trám jsou prostrčen# naostené kůl#! 'okud se v jedné adě
použije více těchto pekážek& jsou navzájem spojen# etěz#& ab# se nepíteli ztížilo jejich
pemís7ování! Jejich rozměr# se volí tak& ab# je b#lo možno ručně pemístit! 'oužívají se
pedev$ím k zatarasení vstupů do objektu nebo ulic v zastavěných oblastech! .ěkd# se
rozmís7ují také u pat# kontreskarp# nebo na bermě! 'okud jsou použit# na bermě& je teba je
chránit ped pozorováním a palbou nízkým Glacis!
:?U+F+4] "_:S%M jsou tvoen# pokácenými strom# rozmístěnými v adách
vedle sebe! %men# bývají zapu$těn# 5 - = stop# do země& korun# stromů směují k nepíteli!
Kb# b#la pekážka účinná& je nutné ab# b#l# konce větví zhruba ve vý$ce prsou! :lab$í větve
jsou odezán# a t# silněj$í na koncích naosten#! %once kmenů bývají je$tě ukotven# trám#
nebo kolík#& procházejícími skrz ně! 4$e je zas#páno zeminou a udusáno! 'ed palbou z
pedpolí a pozorováním je chrání Glacis! :kupina devadesáti pracovníků je schopna
v#budovat úsek v délce ),; #ardů během jednoho dne! "ásek# se také často budují na
okrajích lesů& ab# je nepítel nemohl v#užít ke skr#tí svých manévrů! Xčinná je pouze taková
pekážka& kterou je možno postelovat z obranných postavení! " toho důvodu se na okrajích
lesů budují také pedprsně z klád navr$ených do potebné vý$k#!
4RCT J_FM jsou výkop# o tvaru kužele nebo čt#bokého jehlanu& do jejichž dna je
zaražen naostený kolík! ?en má zabránit tomu& ab# je nepátelské pěchota používala jako
stelecká postavení! 'růměr 2$íka3 jám# a její hloubka bývá * stop! 4lčí jám# se ve tech
adách $achovnicovitě pekrývají! "emina získaná pi výkopových pracech se použije k
navr$ení Glacis& které ji chrání ped pímým pozorováním a ostelováním z pedpolí! 'okud se
zemina navr$í mezi jámami& hrozí nebezpečí& že bude nepítelem použita k jejich zas#pání!
4lčí jám# o hloubce 0 - 5 stop# se s výhodou používají v píkopech částečně naplněných
vodou a v inundovaných prostorech v pedpolí opevnění!
?ento t#p pekážk# se vět$inou buduje v místech zalomení valu& ped slab$ími míst#
opevnění a v intervalech mezi jednotlivými objekt#! 4#hloubení jedné vlčí jám# zabere
jednomu muži jeden pracovní den!
%+RT%+4_ '^S%_b%K se staví z tenkých kmenů& rozíznutých podélně na
polovin#! 8ž$í část je zakotvena v půdě pomocí kolíků!
4UK.T .+BK 2pekážka u nás spí$e známá jako rozsocháč3 je tvoena čt#mi
ocelovými hrot#& které jsou na jednom konci vzájemně spojen#! 'i pohození na zem vžd#
jeden z hrotů trčí směrem vzhůru! Jednodu$e se dají zhotovit také tak& že se čt#i dlouhé
hebík# zatlučou skrz devěný $palíček! 'oužívají se pedev$ím jako pekážka proti jezdectvu!
'^S%_b%K " .K+:?^S.YDB %+RT%[ se buduje v místech& která mohou
nepíteli sloužit k zach#cení a peskupení jednotek! Casto se používají na bermách& hranách
vlčích jam nebo v mezerách mezi nimi! % jejich výrobě se mohou použít také tenčí větve&
odezané ze stromů použitých pi stavbě záseků! 'okud jsou $pice na kolících zhotoven#
pedem& je teba pi jejich zatloukání použít dvě palice! 4 jedné z nich je zhotoven kZnický
otvor& do kterého $pice zapadne! 'alice se na ni otvorem nasadí a druhou palicí se zatlouká!
+br! *@ 'ekážka z naostených kolíků na dně píkopu& stromové zásek# zapu$těné u horního
okraje kontreskarp#
(Pozn.: "brázek nepo#hází z publika#e$ ze kter bylo %erpáno při tvorbě tto prá#e!
%RK:AD%] N8JK:M jsou výbu$né pekážk# tvoené jámou o hloubce 5 - /; stop a
náloží stelného prachu! .álož je umístěna na jedné straně jám#& na jejím dně! Je odpalována
z kr#tého místa pomocí zapalovacího párku nebo roznětk#! "apalovací párek je k náloži
piveden devěným kanálem& který se nachází , - * stop pod úrovní terénu! 'okud je (uGas
v#budován v místě& které není ohroženo nepátelskou dělosteleckou palbou& stačí kd#ž se
piváděcí kanál nachází v hloubce 0 stop# pod úrovní terénu!
N8JK:M .KLTJS.] <\R+4YFA %+8RSFA! .álož stelného prachu je rozdělena
do dvou beden& které jsou vzájemně oddělen# pepážkou! %oule naplněné trhavinou jsou
položen# roznětkami dolů na pepážce& ve které jsou pro ně zhotoven# otvor#! 'o e6plozi
horní bedn# se zárove1 zažehnou roznětk# na projektilech! ?ato pekážka je velice vhodná k
tomu& ab# zabránila nepátelské pěchotě v postupu píkopem a k proniknutí do průlomu ve
valu! ?ento druh (uGasů se vět$inou buduje krátce ped pedpokládaným započetím
nepátelského útoku! Jejich výstavba je r#chlá a nenáročná!
N8JK:M .KLTJS.] %KFS.TF jsou tvoen# jámou& která se svažuje pod úhlem
=,Q pod úrove1 terénu& do hloubk# cca * stop! .a dno jám# se uloží nálož stelného prachu o
váze ,, liber! .álož se zakr#je devěnou pepážkou o síle alespo1 * palců! <o jám# se uloží 5
- = kubické #ard# kamení! Jednotlivé kamen# nesmí být lehčí než půl libr#! 4 prostoru nad
náloží& až k protěj$ímu okraji jám# se navr$í zemina! 4$e se zpevní drn#! ?oto opatení slouží
ke správnému nasměrování e6ploze! <vaceti mužům trvá v#budování (uGasu ti hodin#!
Fateriál& kterým je (uGas nabit dopadá do vzdálenosti cca *; #ardů od jeho hrdla! 'locha
dopadu kamení je zhruba ohraničena kruhovou výsečí o poloměru 5; - =; #ardů!
?#pick# jsou (uGas# umís7ován# za píkop& na st#cích líců pevnostních prvků nebo na
jiných slab$ích místech opevnění! Je teba také m#slet na to& ab# jejich e6plozí neb#la vážně
po$kozena kontreskarpa!
.ejjednodu$eji se (uGas odpaluje pomocí mu$ket#! 'rovede se to tak& že nabitá zbra1
se položí ústím do prostoru& kde je normálně piveden zapalovací párek! %e kohoutku se
pipevní drát& který je v#veden do místa& ze kterého bude (uGas odpálen! 4e správný okamžik
se za drát zatáhne a dojde k odpálení (uGasu! <ík# tomuto e$ení lze e6plozi pekážk#
načasovat mnohem lépe& než pi použití zapalovacího párku!
A.8.<KDS je ízené zaplavování pedem v#tipovaných míst terénu! Fen$í potok#
vět$inou netvoí významnou pekážku v postupu nepátelských jednotek! 'o dobe
naplánovaných úpravách 2pehrazení3 v$ak mohou jeho postup značně ztížit! 4odní tok# se na
píhodných místech pehrazují jednou nebo i více hrázemi! <élka hrází ovliv1uje $íku
zatopeného území! .a bezích vodního toku jsem nejdíve kolmo k němu v#budují krátké
val#! <o prostoru mezi val# se nahází kamení a $těrk& ab# se zmen$ila hloubka vod#! .a
koncích obou valů se pak pich#stají dvě hromad# zemin#& které se následně co možná
nejr#chleji pemístí do kor#ta vodního toku& na pedem položenou vrstvu kamení a $těrku!
+rGanizaci práce je teba dobe naplánovat& ab# si pracovníci vzájemně nepekáželi!
Fálokd# je zapotebí& ab# b#la hráz v#$$í než /; stop! 4ý$kový rozdíl mezi korunami
hrází b# měl být nejméně , stop& ab# hloubka vod# v nejmělčej$ích místech neb#la men$í než
právě , stop! Xzemí s takovouto hloubkou vod# už je totiž velmi obtížné pebrodit!
4zdálenost mezi jednotlivými hrázemi závisí na tom& jaký spád má dno
pehrazovaného vodního toku! Oíka hráze v její koruně b# měla být stejná jako
pedpokládaná hloubka vod# po pehrazení toku! 'okud hrozí nebezpečí& že hráz bude
ostelována dělostelectvem& musí být v koruně nejméně /; stop $iroká! :klon hráze na její
zadní straně se ponechává pirozený! .a její pední straně b# v$ak neměl být men$í než
dvojnásobek její vý$k# (Pozn.: &lka základny pomyslnho pravo'hlho troj'helníka je
dvojnásobkem jeho výšky!.
.edílnou součástí hrází jsou také pepad# a stavidla! Jsou v#budován# ve vý$ce
odpovídající ma6imální požadované hloubce hladin#! Jejich stěn# musí být obložen# (a$inami
nebo prkn# a to je$tě díve& než je hráz dobudována do požadované vý$k#!
.ěkd# může mít terén& nacházející se proti proudu& nevýhodný& píli$ strmý pád& takže
v některých místech se nedá dosáhnout potebné hloubk# vod#! 4 takovém pípadě se v
inundační kotlině& je$tě ped jejím napu$těním& v#hloubí píkop# nebo jám#!
%once hrází& nacházející se na bezích ovládaných nepítelem& musí být chráněn#
polními opevněními& ab# je nepítel nemohl v#užít jako mostů nebo ab# je nemohl zničit!
'okud není možno z prostorových důvodů konec pehrad# opevnit& je teba bránit pístup# k
ní! Jestliže se druhý konec hráze nachází v dostelu mu$ket z protěj$ího behu& stačí jej
pehradit stromovými zásek#!
.a inundovaném území se mohou objevit men$í ostrůvk#! .a těch se dají s výhodou
v#budovat stelecká postavení k ochraně hrází nebo hlavního obranného postavení!
(I. ,-rana p*edmo"#í
+branná postavení na pedmostích slouží ke kr#tí komunikací vedoucích napíč
vodním tokem! Fají za úkol umožnit vlastním jednotkám bezpečně pejít na druhý beh a
zpomalit nepítele do dob#& než je provedena destrukce mostu! % obraně pedmostí se
nejčastěji používají redan#& lunet# nebo korunní hradb#! <le konkrétních terénních podmínek
a taktické situace je v$ak možno použít jakýkoliv druh pevnostního objektu nebo opevněné
linie!
.a ostrůvcích je možno budovat pěchotní stelecká postavení nebo baterie polního
dělostelectva& ze kterých je možno postelovat pístup# k mostu! :telecká postavení se dají
budovat také na protěj$ím& obránci obsazeném& behu! .a okolních vý$inách se dále budují
pevnůstk# z nichž je vedena palba na podporu men$í skupin# obránců& kteí setrvávají na
HnepátelskémI behu a zdržují postup nepítele až do dob#& kd# se v$echn# vlastní jednotk#
po mostě pemístí na druhý beh! ?ato skupina obránců se po destrukci mostu pemístí na
druhý beh v loWkách! Jejich ústup je kr#t palbou z vý$e položených pevnůstek nebo
steleckých postavení! .a vhodných místech se budují dělostelecká postavení& z nichž je
možno en(ilovat most& event! jej v pípadě nutnosti rozstílet! 'ostavení na pedmostí musí mít
v#budován# bok#& ze kterých se dá podélně postelovat beh! .ejvhodněj$ím místem pro
v#budování mostu je oh#b ek# směrem k obránci! <ík# tomu může být prostor ped mostem
pokr#t kížovou palbou z obranných postavení!
+br! )@ 'íklad obran# pedmostí pomocí korunní hradb#& pedsunutého redanu& dvou lunet a
dělosteleckých baterií na protěj$ím behu
(Pozn.: "brázek nepo#hází z publika#e$ ze kter bylo %erpáno při tvorbě tto prá#e!
(II. ,pevněné linie
Jako opevněná linie se označuje etězec pevnůstek a zákopů nebo izolovaných staveb&
které se vzájemně mohou podporovat palbou!
Rinie se používají k zaji$tění pedpolí důležitých bodů v terénu nebo k vzájemnému
propojení redut a jiných t#pů polních pevnůstek!
Uozeznáváme dva základní t#p# linií@ průběžná& v#pl1ující interval# mezi jinými
polními objekt#!
'růběžné linie se používají hlavně v místech& kde se počítá čistě s obranným vedením
boje! ?#pickým místem použití opevněných linií jsou průsm#k#& úzká údolí nebo beh#
vět$ích ek! 4žd# je v$ak teba jejich konce opít o nějakou pírodní pekážku& ab# je
nepátelská vojska nemohla obejít a zaútočit na obránce z týlu! .evýhodou je& že linie musí
být obsazena po celé své délce! .epítel totiž může zaútočit na kteroukoliv její část nebo také
na více místech! +bránce musí pi bojových akcích bedlivě sledovat v$echn# manévr#
útočníka& pedvídat jeho dal$í plán# a dle poteb#& podél linie& své jednotk# pesouvat na
nejvíce ohrožená místa! Casto se totiž stává& že obránce $patně v#hodnotí útočníkův postup a
koncentruje své síl# v místě& na které je veden pouze klamný útok& zatímco útočník linii
prolomí na jiném místě! .ení ted# respektováno jedno ze základních pravidel opev1ování& že
obránce čelí útočníkovi právě v místě& které je nejvýhodněj$í pro obranu!
Rine tvoená redan# spojenými rovnými val# může být v#budována temi způsob#! 8
prvního způsobu navrženého mar$álem 4aubanem jsou $pice redanů od sebe vzdálen# 0=;
#ardů! ?ato vzdálenost je v$ak píli$ velká na to& ab# mohla být účinně& palbou mu$ket&
bráněna $pice sousedního redanu! 8 druhého způsobu se ted# doporučuje& ab# b#la vzdálenost
mezi $pičkami redanů zkrácena na délku účinného dostelu mu$ket 2/*; #ardů3! 8 obou vý$e
popsaných způsobů v$ak úhel mezi lícem redanu a rovným úsekem valu pekračuje /;,Q!
<ík# tomu není (lankovací palba dostatečně účinná! 8 tetího způsobu je ponechána původní
vzdálenost mezi redan# 0=; #ardů! 4al mezi nimi je v$ak zalomen směrem dovnit& takže z
něj může být vedena palba na obranu $piček a líců redanů! Xhel $pičk# v místě zalomení valu
jen o něco málo pesahuje >;Q! A tetí způsob má v$ak jednu nevýhodu! "alomením valu totiž
zdvojnásobí počet míst 2sailantů3& na která může nepítel útočit!
Fezi dal$í e$ení patí také budování kle$7ově zalamovaných linií! 4e skutečnosti
značně pipomíná lini redanů se spojovacím valem! Uozdíl v$ak spočívá v tom& že velikost
HredanůI je vžd# stejná a jejich $pičk# svírají více tupé úhl#!
"alamované 2krenelované3 linie jsou tvoen# krátkými a del$ími úsek# valů! Xhel jimi
sevený bývá >;Q! <el$í úsek# mají obv#kle délku /;; #ardů& krat$í úsek# 5; #ardů! 4ýhod#
tohoto trasování linie jsou následující@
/3 <el$í úsek# jsou dobe chráněn# ped boční palbou
03 <el$í úsek# mohou být bráněn# palbou nejen z jednoho& ale z více krat$ích úseků
53 'růběh linie lze snadno adaptovat pro různé t#p# terénu 2plochý& kopcovitý3!
Fezi nevýhod# patí@
/3 'okud jsou krat$í úsek# píli$ krátké& píkop& který je ped nimi pedsunut nemůže být
dostatečně účinně bráněn z del$ích úseků!
03 .epátelská baterie& která má za úkol vést en(ilovací palbu& může postelovat více
del$ích úseků!
%renelovaná linie může být zesílena tak& že se do ní vloží bastion# nebo dvojité
redan# ve vzdálenostech *>; - 9;; #ardů! Fůže z nich být vedena kížová palba
dělostelectva do pedpolí opevněné linie! %rat$í úsek# krenelované line b# měl# být
v#t#čen# paralelně s líci redanů a bastionů& ab# z nich mohla být vedena podpůrná palba na
obranu těchto prvků! <ík# pítomnosti bastionů a redanů jsou linie dostatečně de(ilován#! 4
pípadě& že linie pehrazuje údolí& měla b# být v#dutá směrem k nepíteli! Uedan# a bastion#
se umís7ují na v#vý$ená místa terénu!
Lastionová linie se buduje podle stejných zásad& které b#l# popsán# v kapitole o
pevnůstkách v#bavených bastion#! 'ed linii se& na vzdálenost účinného dostelu mu$ket#&
pedsouvají lunet#! Runet# se v terénu rozmís7ují tak& ab# jejich pedpolí a píkop# na lících
mohl# být postelován# z bastionů! " boků lunet se vede (lankovací palba na obranu $piček
bastionů! 'i rozmís7ování lunet je také teba dbát na to& ab# se jejich osádk# navzájem
neohrožoval# palbou! %e spojení lunet s valem& ležícím za nimi& se používají kaponiér#!
'edprse1 se buduje pouze do vý$k# 5 stop& ab# nepekážela palbě ze sousedních prvků linie!
<no kaponiér# se nachází = - , stop pod úrovní okolního terénu! Oíka se volí taková& ab#
b#lo možno po jejích stranách v#budovat banket! 4 místě& kde kaponiéra ústí do lunet# se
buduje traverza! <le poteb# může být kaponiéra opatena traverzami ve více úsecích!
(III. P*eru.ovaná opevněná linie
%rat$í části linií se v terénu rozmís7ují tak& ab# b#l# navzájem odsazen#! ?ím pádem
lze& z linií umístěných více vzadu& vést palbu na ochranu úseků linie položených více vpedu a
po stranách!
4ýhod# peru$ovaných linií jsou následující@
/3 % jejich v#budování není teba v#naložit tak velké úsilí jako u průběžných
linií! % jejich obsazení je zapotebí méně jednotek! H8$etenéI jednotk#
mohou posloužit jako záloha!
03 'i protiútocích mohou jednotk# obránce bez problémů proniknout v bojových
(ormacích interval# mezi liniemi!
53 'okud se nepíteli podaí obsadit část linie& je v#staven boční palbě obránců&
hájících nedob#té úsek#!
=3 .utí útočníka& ab# pi útoku na část linie obránce značně pečíslil!
Kb# b#lo možno plně v#užít výhod# uvedené v bodě 5& je nutné& ab# b#la týlová část
pevnostního objektu otevená& nebo v#budována tak& ab# ji b#lo možno palbou obránce
snadno zničit!
.ejtěž$í děla se zásadně nasazují do linií umístěných vzadu! 'i dob#tí pedních částí
obranného postavení může totiž nepítel použít obráncovo dělostelectvo k ostelování jeho
zadních pozic! Xtočník tak může snadno nad obráncem získat značnou pevahu! 'okud jsou
obranná postavení umístěna na svahu směujícím k nepíteli& je teba jeho část odkopat a
získat tak zemní stupe1& který mu bude ztěžovat postup! 4zdálenost mezi objekt# b# opět
neměla pekročit /*; #ardů! Anterval# mezi částmi linie mohou být zesílen# pekážkami nebo
krátkými úsek# zákopů! :těn# zákopů v$ak musí mít pozvolněj$í sklon& než je obv#klé& ab#
mohl# být v pípadě poteb# snadno pekonán# vlastními jednotkami& provádějícími
protiútok! 'ro(il zákopu je shodný jako pro(il první paralel# u obléhacích prací!
I/. ,-rana polních opevnění
'olní opevnění musí být umístěna tak& ab# nemohla být ohrožena nepátelskou
dělosteleckou palbou& vedenou z okolních vý$in& nacházejících se na jeho bocích a v týlu! Je
teba počítat s tím& že na v#budování opevnění a pekážek bude zapotebí velkého množství
materiálu! .a v#tipovaném místě musí být také vhodné podloží! ?erén v okolí opevněného
postavení musí být co možná nejhůe průchodný! Xstupové cest# musí být volen# tak& ab# po
nich mohl# jednotk# bezpečně ustoupit i se svým dělostelectvem! :ailant# musí být
situován# na nejv#$$ích bodech terénu& ab# svou masou chránil# ostatní části opevnění ped
en(ilováním! Cásti valu se vstupujícími úhl# musí být umístěn# na nejniž$ích místech terénu!
'ekážk# musí být rozmístěn# v dostelu mu$ket! 'ekážk# rozru$í nepátelské
(ormace a nasměrují je do míst& ve které budou v#staven# intenzivní palbě! Je velice důležité&
ab# b#l nepítel neustále v#staven palbě obránců a ab# mu neb#lo umožněno se na vhodných
místech shromažWovat a peskupovat!
'ro dobrou orGanizaci práce pi výstavbě palisád je vhodné& ab# b#l jedné pracovní
skupině& tvoené jedním tesaem a dvěma pomocník#& pidělen vžd# jen krat$í úsek o délce
cca /; - /0 stop! Kb# se zamezilo zmatkům pi shromažWování materiálu pro výstavbu
pekážek& rozdělí se mužstvo na skupin# o 9 - /; mužích! %aždá skupina bude instruována&
jaký druh materiálu má pinést& kde jej získá a kam pemístí! 'otebný materiál se získává
kácením stromů& rozebíráním stech a podlah domů!
+bráncovo dělostelectvo zásadně neodpovídá na palebnou pípravu útočníka! "braně
jsou ukr#t# za traverzami nebo v úkr#tech! 'albu na nepátelské dělostelectvo zahájí pouze v
okamžiku& kd# je pemís7ováno!
4 okamžiku& kd# se nepítel začne pibližovat& obsadí obránce stelecká postavení na
valech! .a pedprse1 se rozmístí pedem naplněné p#tle s pískem& které odolávají palbě
mu$ket a posk#tují stelcům dodatečnou ochranu a umožní jim v klidu míit! Jedna ada mužů
se vžd# nachází na banketu& druhá se nachází za ním a nabíjí své zbraně! "b#tek mužstva&
tvoící zálohu& se nachází v úkr#tech! Jejich úkolem je napadnout útočníka& který b# se
probojoval za pedprse1& bajonet#! 4 okamžiku& kd# pestane dělostelectvo útočníka vést
palbu& ab# nezasáhlo vlastní jednotk#& zapojí se do boje dělostelectvo obránce!
+bránci mohou proti útočníkovi podniknout výpad! ?akovouto akci je v$ak nutné
dobe naplánovat& ab# spolu s vlastními jednotkami& vracejícími se zpět& nepronikl do
obranného postavení také nepítel!
NuGas# se odpalují až v okamžiku& kd# se nepítel nachází v jejich těsné blízkosti!
+dpálení se provede některým ze způsobů popsaných v pedchozím te6tu!
%d#ž se podaí nepíteli proniknout do píkopu& jsou na něj obráncem vrhán# dělové
koule a ruční Granát#! %oule se na něj spou$tějí devěnými žlab#& pedem zabudovanými do
pedprsně!
'okud se ped opevněním nachází vodní tok& je teba jej na místech vhodných k
pebrodění zatarasit! % tomuto účelu se na dně ek# hloubí jám#& zarážejí se do něj naostené
kolík#& rozmís7ují se zde pokácené strom# nebo voz# naplněné kamením a zbavené kol!
'okud se brod nachází v dostelu mu$ket& opevnění se protahuje co možná nejblíže k němu&
ab# mohli obránci na dezorientované a roztrou$ené útočník#& kteí právě pekonali vodní tok&
provést výpad!
4 noci se v okolí opevnění rozmístí pedsunuté hlídk#& které mají za úkol& v pípadě
nepátelského pokusu o pekvapivý útok& zapálit hromad# suchého proutí nebo jiného
materiálu& za účelem osvícení boji$tě a odhalení jeho záměrů!
/. 0prava zdí na "#*elecká po"#avení
Kb# se zdi dal# v#užít jako stelecká postavení& je teba v nich prorazit stíln#! 'okud
nemůže být z časových důvodů ped zdí v#hlouben píkop& musí se stíln# nacházet
minimálně ) stop nad úrovní terénu& ab# je nepítel nemohl použít k palbě na obránce! :telci
stojí na devěných podlážkách zhotovených ze sudů& beden& prken nebo žebíků! :tíln# se
pak nachází ve vý$ce = stop# nebo = stop# a * palců nad úrovní podlážek!
.ejr#chlej$ím a nejjednodu$$ím způsobem& jak zhotovit stíln#& je prorazit v koruně
zdi úzké $těrbin#! "eW pak vzdáleně pipomíná stedověké cimbuí! Otěrbin# jsou od sebe
vzdálen# 5 stop#! 'okud je v$ak zeW píli$ nízká& nebo je k dispozici málo času& položí se na
ni trám nebo kláda podepená vět$ími kamen#! :telci pak vedou palbu mezerou mezi
vrcholem zdi a kládou! "eW lze pizpůsobit na stelecké postavení také pomocí p#tlů s
pískem& vět$ích kamenů nebo drnů& rozmístěných v různých vzdálenostech od sebe! :tíln#
proražené ve zdech b# měl# mít nepravidelný tvar& ab# neb#l# pi pohledu zvenku& z vět$í
vzdálenosti& píli$ nápadné! " vněj$í stran# b# jejich $íka neměla pekročit 5 palce! Oíka na
vnitní straně může být rovna síle zdi! % prorážení zdí se používají sochor#& krumpáče a velká
kladiva!
/I. 1arikády
'okud je k dispozici dostatek času& v#hloubí se napíč ulicí píkop o hloubce ) - 9
stop! "ískaná zemina se použije k navr$ení pedprsně! 'edprse1 se je$tě dále zesiluje
palisádou! 'i nedostatku času se ke stavbě barikád# použije v$echen vhodný materiál&
získaný v blízkém okolí! Ledn#& sud# a voz# zbavené kol se naplní hlínou& kamením& hnojem
nebo $kvárou! 4 nouzi se dají použít také balík# se zbožím nebo p#tle s moukou! 4hodným
materiálem ke stavbě barikád je rovněž v#trhaná dlažba!
'edprse1 b# měla mít vý$ku * - ) stop! "a pedprsní se buduje banket! 'ich#stá
zásoba kamenů& které jsou v pípadě nouze vrhán# na útočník# z barikád a okolních domů!
/II. ,pev2ování dom%
" množství budov& které jsou k dispozici je teba pečlivě v#brat takové& které spl1ují
v$echn# požadavk# co do odolnosti a vhodného umístění!
Ludov#& které mají být opevněn# b# měl# spl1ovat následující požadavk#@
/3 Fěl# b# pev#$ovat v$echn# okolní stavb#
03 Fěl# b# být dostatečně odolné a jejich konstrukce dostatečně pevná& ab#
mohla být zatížena materiálem použitým k jejímu dal$ímu zesílení! .ev#bírají
se dom# s do$kovou stechou!
53 4elikost vnitních prostor b# měla odpovídat velikosti pedpokládané osádk#!
Uozsah stavebních úprav musí být takový& ab# je b#lo možno provést v
požadovaném čase!
=3 Je teba zajistit (lankování obvodových zdí!
,3 4e směru pedpokládaného útoku musí být učiněna taková opatení& ab# b#la
budova pro nepítele co možná nejhůe pístupná! " budov# musí také vést
bezpečná ústupová cesta!
'odmínka z bodu 5 se dá jednodu$e posoudit následovně! 4 pízemí se počítá s jedním
mužem na = stop# dlouhý úsek obvodové zdi! 4 pate je to jeden muž na * stop délk# zdi! 4
podkroví pipadá na jednoho muže 9 stop! "áloh# tvoí /E* z celkového počtu mužů
rozmístěných na steleckých postaveních!
'okud e6istují obav#& že v$echn# potebné práce nebudou dokončen# včas& je nutné co
nejdíve dokončit nejdůležitěj$í úprav#& ab# mohla osádka domu odrazit náhlý nepátelský
útok! 'roto je nutné zapojit do práce co možná nejvíce mužů! 'ráci je teba dobe
zorGanizovat& ab# si mužstvo pi práci navzájem nepekáželo!
Fezi běžně prováděné úprav# patí@ získávání potebného materiálu 2napíklad
rozebíráním okolních budov3& zabarikádování oken a dveí v pízemí& zhotovení stílen v
těchto barikádách& v#budování nejnutněj$ích pekážek v okolí domu& v#hloubení píkopů ped
dvemi - na vněj$í straně domu& v#budování stílen v oknech horního patra& proražení stílen
ve zdech 2prioritně na nejohroženěj$ích místech3& proražení průchodů ve zdech sousedících
místností& v#budování tambourů pro (lankování obvodových zdí& úprava zahradních zdí na
stelecká postavení& v#budování spojovacích zákopů mezi domem a steleckými postaveními
v jeho okolí& uzpůsobení jednotlivých místností k samostatné obraně!
4$echna vý$e uvedená opatení jsou prováděna postupně& podle jejich důležitosti!
'okud má dům v#soké místnosti& proráží se ve zdech stíln# ve dvou až tech vý$kových
úrovních! 'od nejvý$e umístěnými stílnami se budují stelecké stupně z náb#tku& beden a
podobně! :podní ada stílen b# měla být umístěna co možná nejníže na úrovní terénu! 8vnit
domu se pak v#hloubí stelecká postavení& ab# b#lo možné skrz stíln# pohodlně vést palbu!
'okud má dům sklep& podlaha pízemí se proeže a ve sklepě se opět v#buduje z dostupného
materiálu stelecký stupe1! 4elikost stílen je stejná& jak b#lo popsáno v kapitole P!
4zdálenost mezi nimi b# neměla být men$í než 5 stop#& ab# neb#lo zdivo píli$ zeslabeno!
4$echen holavý materiál musí být z domů odstraněn! 4 každé místnosti jsou
pich#stán# barel# s vodou pro ha$ení pípadných požárů!
4e stěně odvrácené od nepítele musí být zhotoven průchod& ab# mohla být do domu
piná$ena munice a piváděn# posil#! ?ento průchod se zabezpečí dvík#& která se zesílí
hrubými prkn#& ab# odolávala palbě pěchotních zbraní!
4$echna okna a dvee musí být zabarikádován# a opaten# stílnami! .ejlep$ím
e$ením je použít palisádu& která se pipevní k trámu zatlučenému napíč okenním 2dvením3
otvorem!
?ambour# určené k (lankování obvodu domu se budují v nárožích nebo ped rovnými
úsek# zdí!
4$echn# men$í stavb#& píste$k# apod!& které může nepítel použít ke skr#tému
piblížení a se kterými se nepočítá jako s obrannými postaveními& musí být odstraněn# nebo
rozebrán# a materiál z nich získaný použit pi opev1ování budov#!
'okud hrozí riziko& že dům může být ostelován dělostelectvem& je teba trám#
nesoucí patra zesílit pomocí sloupků!
'okud je k dispozici dostatek času& může být dům peměněn na blokhaus! 4 takovém
pípadě jsou horní patra stržena a získaným materiálem se pekr#je strop v pízemí!
+kolo domu se v#hloubí píkop a zemina z něj získaná se navr$í okolo zdí pízemí!
/III. ,pev2ování ve"nic
Ludov#& zdi a živé plot# na obvodu vesnice lze pebudovat na obranné postavení!
Fezer# mezi nimi se uzavou pomocí palisád a opevněných linií! 'ed opevněním se budují
pekážk#! .ejčastěji stromové zásek#!
4 ulicích se v#budují barikád# dle zásad popsaných v pedchozím te6tu! 'růchod pes
barikád# je možný skrz dom#& které k nim piléhají! Je teba se ujistit& zda nepítel nemůže
barikádu obejít jednou ze sousedních ulic!
Fasivní budov#& jako napíklad kostel#& soud# nebo věznice& mohou plnit (unkci
citadel#& do které se obránci stáhnou v pípadě& že nepítel prolomí vněj$í obranný perimetr!
Ludov#& které se nehodí pro úpravu na opěrný bod se demolují& ab# neposk#toval# nepíteli
kr#tí!
'ístupové cest# se zneprůchodní rozoráním nebo zatarasením! Fost# se zničí a místa
vhodná k pebrodění vodního toku jsou ostelována z& k tomu účelu v#budovaných& polních
opevnění!
/I(. 0#ok na polní opevnění
.a polní opevnění můžou být veden# dva druh# útoků! 'ekvapivý a klasický!
'ekvapivý útok musí být pro obránce naprosto nečekaný! Xtočníci postupují kr#ti tmou&
mlhou nebo se pibližují skr#tě ve členitém terénu& což je t#pické napíklad pi útoku v
hornatých oblastech! 'i klasickém útoku se má vžd# postupovat proti několika místům
opevněného postavení! 'ostup v některých směrech je pouze klamný a jeho účelem je zmást
nepítele! ?en pesune své jednotk# na& podle něj& nejohroženěj$í část opevnění! Xtočník pak
nasměruje svůj nápor právě do takto oslabených míst! Jeden z útoků b# měl být rovněž
směrován na vchod do objektu& nebo jako je tomu napíklad u lunet& do jejich oteveného týlu!
"a účelem shromáždění jednotek ped útokem se ped nepátelským opevněním budují
zákop# a stelecká postavení! ?#to práce se provádí v pípadě& že je k dispozici dostatek času
a pokud se v okolí nenalézají vhodné terénní útvar#& které b# splnil# stejný účel! "ákop# jsou
= stop# $iroké a včetně pedprsně = stop# hluboké!
<ělostelectvo se rozmís7uje tak& ab# mohlo en(ilovat líce opevnění! % rozstílení
pedprsní& vnitku objektu a k poničení píkopu se nejlépe hodí polní hou(nice!
'o tom& co se dělostelectvu podaí dostatečně zeslabit nepátelská opevnění& je v#dán
rozkaz k útoku! .a čele postupují rozptýlení stelci& kteí ke svému kr#tí v#užívají terénní
nerovnosti nebo pedem v#budovaná stelecká postavení! Jejich úkolem je vést palbu na
nepátelské stelce nebo obsluh# děl skrz stíln#! "a nimi dále postupuje pěchota a sapéi!
:apéi nesou seker#& krumpáče& sochor#& p#tle se stelným prachem a jiné v#bavení& potebné
ke zničení obvodových pekážek! .a konci postupují záloh#& jejichž úkolem je podpoit
útočící jednotk# v pípadě& že dojde k průlomu v opevnění! Uovněž mají za úkol krýt
pípadný ústup vlastních jednotek po neúspě$ném útoku!
<o píkopu proniká mužstvo bez nasazených bajonetů& ab# nedocházelo ke zb#tečným
zraněním! Lajonet# se pipevní& až se útočníci propracují na bermu! Jelikož píkop bývá dosti
hluboký& je teba nejdíve do něj naházet p#tle s pískem& svazk# proutí a jiný vhodný materiál&
ab# se v#tvoila rampa& po které do něj mohou útočníci proniknout! 'rovizorní můstek lze
také v#budovat s v#užitím kolesn#& na které je pipevněn žebík! : kolesnou se pejede pes
kontreskarpu a píkop se pemostí!
Kb# pi nočních útocích nedocházelo ke zmatkům& každý muž má na vhodné části
oděvu pipevněnu viditelnou značku& která v$ak nesmí být zpozorována nepítelem! Xtočné
tras# jsou v#t#čen# kolík# s viditelnými značkami! "načk# musí být pipevněn# na straně
odvrácené od nepátelského postavení!
Xtočné kolon# postupují ve směru kapitál pevnostních prvků! 'o proniknutí do
píkopu se mužstvo rozmístí kolem jejich líců! 'okud se podaí proniknout do týlové části
objektu& je teba jeho bránu prolomit stelbou z kanZnu& pomocí beranidla nebo piložením a
odpálením nálože stelného prachu!
4 pípadě& že jsou kontreskarpa a eskarpa v#zděn#& proniknou do nich útočníci
pomocí žebíků! .ejdel$í žebík# pená$í první vlna útočníků! 'o proniknutí do píkopu
žebík# penesou a opou o eskarpu! <al$í vlna pinese zbývající žebík# a ope je o
kontreskarpu! :klon žebíku& po opení o zeW& nesmí pekročit V jejich celkové délk#! Brozí
totiž jejich prolomení pod tíhou mužstva!
Jednotk#& které budou pronikat z píkopu na val#& jsou kr#t# palbou stelců
rozmístěných na Glacis!
/(. 0#oky na opevněné domy
'i útoku na opevněné dom# je teba použít dělostelectvo& jehož úkolem je v#tvoit
průlom v jejich obvodovém zdivu! <om# jsou ostelován# také zápalnými projektil#!
'okud útočné jednotk# nemají k dispozici dělostelectvo& musí se dovnit domu
probojovat dveními nebo okenními otvor#! Xtočníci pilnou k domu v místech& která nejsou
obráncem ostelována! Xtok# se opět vedou z více směrů! % proniknutí do domu je možno
v#užít také stechu& na kterou se útočník v#$plhá po žebících a prolomí ji! 'okud nemají
útočníci k dispozici vhodné prostedk# na prolomení zabarikádovaných oken a dveí
2sochor#& nálože stelného prachu3& mohou v nouzi použít jako beranidlo silněj$í kmen#!
'oblíž zdí se také mohou podpálit svazk# proutí nebo slám#& ab# b#l obránci ztížen
výhled!
/(I. 0#oky na -arikády
'okud není k dispozici dělostelectvo& které b# barikádu rozstílelo& je teba& ab# se
útočníci pokusili ji obejít bočními ulicemi nebo skrz okolní dom#! "ámk# a pant# odolněj$ích
dveí lze zničit stelbou z mu$ket#! 'růchod# do sousedících domů se prorážejí náložemi
stelného prachu! 'okud se podaí obsadit dům sousedící s barikádou& jsou její obránci
zne$kodněni palbou z horních pater& z boků a eventuálně také z týlu!
Kutor@ AnG! 4ladimír 'olá$ek
Scmail@ vladimir!polasekdatlas!cz
eeb@ fff!polnicopevneni!febsnadno!cz
'ramen# a použitá literatura@
/3 4iele on Nield (orti(ications and artiller#& J! e! Uandolph& /9*/& Uichmond& 4irGinia
03 Kn Slementar# course o( militar# enGineerinG& part A& <! B! Fahan& /9);& .ef Mork
2pouze obrázk# č! 5 - )3