You are on page 1of 21

Poln opevnn

Dle americkho manulu z roku 1861


I. Zkladn pojmy !"#i polnch opevnn
Jednm z hlavnch kol polnch opevnn je zastavit postup tonka a umonit mn
poetnm obrncm elit pesile!
"kladnmi stmi polnch opevnn jsou val a pkop! "emina v#kopan pi budovn
pkopu se pouv k navr$en valu!
%onkrtn proveden a pdor#s polnho opevnn je ovlivnn charakterem ternu&
podmnkami& ve kterch je budovno& velikost jednotk#& kter jej m brnit a celkovm
obrannm zmrem! 'ro(il valu je obv#kle u v$ech t#p polnch opevnn stejn!
'okud je okoln tern& do vzdlenosti innho dostelu runch zbran ploch& je
celkov v$ka valu ) stop a * palc! "a takto v#sokm valem jsou obrnci dostaten
chrnni ped palbou jezdectva!
+pevnn kter se nachzej na v#v$ench stech ternu nebo mn dleit
opevnn maj val o v$ce , - * stop!
.a obr! / je uveden t#pick pro(il valu s pedsunutm pkopem! .a obr! 0 je uveden
t#pick pdor#s polnho objektu s prvk# umo1ujcmi (lankovn 2bastion#3!
.kd# se k navr$en valu pouv zemina zskan pi hlouben zkopu na stran
pivrcen k obrnci! 4 takovm ppad m val v$ku pouze 5 stop#& jeliko obrnce stoj
v zkopu a je tak dostaten kr#t ped palbou! 'okud se v blzkosti polnch opevnn nachz
v#v$enin#& je teba val oproti standardnm ) stopm a * palcm adekvtn zv$it! 4 pra6i
v$ak ma6imln v$ka val bv /0 stop! %op je toti schopen v#hodit lopatou zeminu
ma6imln do v$k# $esti stop! "eminu tak mus dle pemis7ovat dal$ pracovnk! 'i
budovn v#$$ch val je tak zapoteb velkho mnostv pracovnk a nad& kter nemus
bt vd# k dispozici! "e stejnho dvodu je tak hloubka pkopu ma6imln /0 stop! 8
v#sokch val je dle nutno nav#$ovat banket! .a vnitn stranu valu 2talus3 se tak ukld
vt$ mnostv zemin# a zmen$uje se prostor uvnit pevnostnho objektu! 'ro usnadnn
pstupu na banket se& pi v$ce valu pesahujc 9 stop& buduj zemn stupn! :la valu se
dimenzuje podle toho& jak zbran m tonk k dispozici! 4 tabulce ! / je uvedeno& do jak
hloubk# pronikaj rzn t#p# projektil! :la valu mus bt o nco vt$!
$yp projek#ilu Pr%razno"# &la valu
%ulka z mu$ket# /; - /9 palc 5 stop#
<losteleck projektil - * liber 5&, - = stop# * stop
<losteleck projektil - > liber *&, - ) stop 9 - > stop
<losteleck projektil - /0 liber 9&, - /; stop /; - /0 stop
?abulka ! /@ 8rovn sl# zemnho valu
+br! /@ ?#pick pro(il polnho opevnn
+br! 0@ ?#pick pdor#s polnho objektu s prvk# umo1ujcmi veden (rankovac palb#
'okus# b#lo zji$tno& e voln uloen zemina m piblin stejnou odolnost proti
pronikn stel& jako zemina udusan!
A kd# stel# z mu$ket pronikaj pouze do hloubk# /9 palc& val# mus bt minimln
5 stop# siln! :lab$ val# b# neb#l# schopn# odolat psoben povtrnostnch podmnek!
<la o vt$ ri ne /0 liber se na boji$ti bn nev#sk#tuj! " toho ted# v#plv& e u
vt$in# polnch opevnn postauje& ab# b#la sla valu ma6imln /0 stop! 8 takto silnch
val je jejich v$ka bn /0 stop! Bloubka pkopu je stejn! Celn strana valu se svauje
smrem do pedpol! :klon se vol takov& ab# se voln loen zemina samovoln
nesesouvala! :klon vnitn stran# valu mus bt strmj$& ab# b#l stelcm umonn pohodln
vstel! "kladna pom#slnho pravohlho trojhelnka& jeho pepona je na obr! / oznaena
jako D <& m dlku odpovdajc /E5 - /E= dlk# jeho druh odvsn#!
'okud nen zemina dostaten soudrn a hroz nebezpe& e vnitn stna valu se
bude hroutit& je teba ji obloit!
% obkldn stn polnch opevnn lze pout rzn prostedk#! Fezi nejastj$ pat@
Gabion#& (a$in#& p#tle s pskem 2zeminou3& drn#& ko$in#& devn sud# a kmen# strom!
4 nouzi lze k tomuto elu pout tak dvee nebo okenice z okolnch dom! %men# strom
jsou sice velmi odoln& ale pi jejich zsazch se z nich oddluj tsk#& kter maj na obrnce
podobn inek jako stepin#! Borizontln uloen kld#& zpev1ujc stnu pkopu& zase
tvo nedouc Hschdk#I& kter usnad1uj tonkm jeho pekonn!
JKLA+.M jsou proutn ko$e bez dna! Jejich prmr bv 0 stop# a v$ka 0 stop# a
> palc! Jabion# se rozmis7uj podl valu se sklonem odpovdajcm sklonu jeho stn#! 'ot
se napln zeminou! % vrob Gabionu je zapoteb 9 - /= t# o dlce 5 stop# a * palc a
vhodn prout! ?#e se zaraz do zem& rovnomrn po obvodu v#znaen krunice! Fezi
t#emi se pak proplt prout! Botov Gabion v 5* - =; liber! % jeho v#pltn se nejlpe
hod vrbov prout nebo vtve lsk#!
NKOA.M jsou vlce z prout o prmru > palc a dlce /9 stop! .a mst pouit jsou
ezn# na potebnou dlku! .kd# se v$ak tak v#rb krat$ (a$in# o dlce * stop! 'i
svazovn prout se pouv , - * kozlk ve tvaru P! +ba krajn kozlk# jsou od sebe
vzdlen# /* stop! "bvajc jsou rozmstn# v rovnomrnch vzdlenostech mezi nimi! <o
kozlk se naskld prout 2nejslab$ prut# doprosted3 tak& ab# jeho vrstva pev#$ovala jejich
horn konce o /) - /9 palc! 'omoc specilnch utahovk se pak prout stla do tvaru vlce
o prmru > palc! 'ed uvolnnm utahovk se (a$ina sve ve vzdlenostech /,&, palce!
%once (a$in se zaznou! :vazovn se provd pevnmi a prunmi prut# o dlce , stop!
:kupina pti mu doke v#robit jednu (a$inu bhem hodin#! Na$in# obv#kle v /=; - /*;
liber! 'i pouit erstvho& zelenho& prout se jejich hmotnost me v#$plhat a na 0;; liber!
Na$in# se upev1uj pomoc kolk o dlce 5&, - = stop#& kter se skrze n zatloukaj do stn#
obkldanho valu! Adeln hel seven kolkem a stnou valu je =,Q! <al$ kolk# se pro
zv$en celkov tuhosti obloen zatloukaj mezi dv& nad sebou umstn& (a$in#! % vrob
Gabion je& oproti (a$inm& zapoteb zhruba polovinho mnostv materilu a prmrn
zrunch pracovnk! ?ak je nen nutn dodaten upev1ovat pomoc kolk a jejich
odolnost je ve srovnn s (a$inami a p#tli s pskem v#$$!
'M?RS : 'T:%SF! 'skem nebo zeminou se pln p#tle z hrubho pltna& kter maj
v przdnm stavu rozmr# 0 stop# a 9 palc 6 / stopa a = palce! +bjem jednoho p#tle je
zhruba / bu$l 2zhruba 5,&0 l3! '#tle se v$ak pln pouze do cca do t tvrtin! '#tle se na sebe
kladou podle stejnch zsad jako cihl#! 'omoc $estncti p#tl lze obloit plochu /;
tverench stop! '#tle je vhodn o$etit as(altem& jinak bhem cca dvou msc zplesniv a
rozpadnou se! '#tle naplnn pskem odolvaj stelm z mu$ket! Casto se jimi zpev1uje
pedprse1! %ladenm p#tl pes sebe a v#nechnm mezer# mezi nimi vznikne stlna!
<losteleck baterie se asto kompletn buduj z p#tl naplnnch zeminou! '#tle se
pln v tlu a na msto pouit se dovej! .a mst vstavb# toti nemus bt vhodn zemina
2vlhk& kamenit3! Uovn se u$et znan mnostv asu! 'okud se p#tle s pskem nebo
Gabion# pouij k obloen stn stlen dlosteleckch postaven& mus bt chrnn# kemi
nebo jinm vhodnm materilem! ?lakov vlna a jiskr# vznikajc pi vstelech je toti me
r#chle po$kodit!
<U.M se vt$inou daj zskat v dostatenm mnostv na mst stavb# opevnn a
k obkldn stn se pouvaj pomrn asto! Adeln rozmr# drn je /* palc dlouh& 9 palc
$irok a = palce siln! <rn# se na sebe kladou stejn jako cihl#! 'okldaj se trvou dol!
.avzjem se spojuj devnmi kolk#& kter jsou tak dlouh& ab# pro$l# temi drn#! 'omoc
$esti drn se oblo plocha dvou tverench stop! Blavn nevhoda obkldn pomoc spov
v tom& e prce s nimi je asov velmi nron!<rn# lze obloit stnu s ma6imlnm sklonem
/@5! 'omoc Gabion& (a$in a p#tl s horninou lze obloit stn# se sklonem /@=!
Born plocha valu 2dle obr! / sek < S3 se pozvolna svauje smrem k hran
kontreskarp#! +brncm je tak umonna palba na postupujc tonk# a do okamiku& kd#
proniknou do pkopu! Oka tto sti se vol v rozmez /E* - /E= sl# valu! Oka tto sti
valu v$ak nesm pekroit /E= jeho sl#& jeliko b# do$lo k jeho znanmu zeslaben v mst
hebene! 'okud nelze doshnout toho& nap! kvli ternnm podmnkm& ab# se horn plocha
valu svaovala smrem k hran kontreskarp#& pi dodren podmnek o ma6imln $ce tto
ploch#& je teba ped pkopem navr$it Glacis! Born hrana Glacis v$ak mus bt alespo1 =
stop# pod rovn horn hran# valu& ab# z n tonci nemohli vst palbu dovnit pevnostnho
objektu!
"emn stupe1 v#budovan u pat# zadn stn# valu se nazv banket 2dle obr! / sek
oznaen L D3! Jeho plocha se nachz = stop# a 5 palce a = stop# a * palc pod rovn horn
hran# valu! Oka banketu se vol 5 stop# pro jednu adu stelc a = stop# pro dv ad#! Kb#
mohli stelci pohodln a bezpen odstoupit smrem dozadu& svauje se od banketu smrem
do interiru objektu nsep! <el$ odvsna pom#slnho pravohlho trojhelnka je zhruba
dvojnsobkem v$k#& ve kter se nachz& vzhledem k rovni okolnho ternu& banket!
Born& vnitn& okraj pkopu se nachz ve vzdlenosti / - = stop# od pat# valu& v
zvislosti na soudrnosti podlo! ?ato plocha se nazv berma! :lou k tomu& ab# se tha
zemin# valu nepen$ela pmo na hranu pkopu! <le usnad1uje drbu a oprav# valu!
Jeliko berma tvo dobr zch#tn bod pro tonk#& kte pekonaj pkop& mus bt
zaji$tna pekkami proti pchot! ?#to pekk# lze v$ak pomrn snadno zniit
dlosteleckou palbou z pedpol pevnostnho objektu! 'okud je opevnn budovno v
dostaten soudrnm podlo& je mono od budovn berm# ustoupit! Fus v$ak bt splnna
podmnka& e v$ka valu nesm pekroit 9 stop! Lerma me bt tak odstranna po dvou a
tech dnech& kd# si zemina tvoc val sesedne!
Kb# pkop tvoil innou pekku& mus bt jeho hloubka vt$ ne * stop! Jeho
hloubka nepekrauje /0 stop! :tn# pkopu nepen$ej tak velk zaten jako stn# valu!
<k# tomu mohou bt strmj$ a vt$inou se neobkldaj! .a kontreskarpu nepsob thu valu
a nen v#stavena dlosteleck palb& tud me bt jej sklon mnohem pkej$& ne u
eskarp#! 8 obou stn se sklon vol zhruba jako V hloubk# pkopu! Oka pkopu 2obv#klho
prezu3 se v#pot nsledovn! 'locha ezu valem se v#dl zam$lenou hloubkou pkopu!
<le se pipote polovina soutu dlk# zkladen kontreskarp# a eskarp#! ?mto
vpotem zskme $ku pkopu v jeho horn sti! +detenm v$e uvedenho rozmru
zskme $ku pkopu u jeho dna! .ejvhodnj$ prez pkopu& kter nen podln
postelovn je trojhelnkov! <no pkopu tak neposk#tuje tonkm dostaten prostor k
tomu& ab# se zde sousteWovali a peskupovali k dal$mu toku!
?akovto pkop me bt ve vrchn sti $ir$ ne pkop lichobnkovho prezu!
'edprse1 valu se tak me svaovat pmo ke dnu pkopu& kter je tak mono pohodln
postelovat! Oka pkopu s trojhelnkovm prezem se v#pot nsledovn! 'locha ezu
valem se v#dl polovinou zam$len hloubk# pkopu! 4sledek udv $ku pkopu!
II. Zkladn #ypy polnch opevnn
'dor#s# polnch opevnn jsou dn# ternn situac a palebnmi kol#! 'i trasovn
polnch opevnn je teba se dit nsledujcmi pravidl#@
/3 4$echn# prvk# opevnn mus mt monost posk#tovat si vzjemnou palebnou
podporu! .eptel mus bt pi svm postupu ostelovn eln i z boku!
03 "a elem e(ektivn obran# nesm bt od sebe prvk# opevnn vzdlen# vce ne in
dostel pchotnch zbran 2cca /*; #ard3!
53 4stupujc hl# opevnn linie nebo obvodu uzavenho pevnostnho objektu nesm
bt men$ ne >;Q a vt$ ne /;;Q! 'okud je hel men$ ne >;Q& stelci se navzjem
ohrouj palbou! 'okud je hel vt$ ne /;;Q palba je vedena v pli$ velk
vzdlenosti od $pik# protilehlho prvku!
=3 Xhl# v#stupujcch prvk opevnn mus bt& pokud mono& tup! Jejich lce b# nikd#
neml# svrat hel men$ ne *;Q& jeliko b# uvnit neb#l dostaten prostor pro
potebn poet obrnc!
,3 <lka opevnn linie nebo obvod pevnostnho objektu mus bt projektovna tak& ab#
zde b#lo mono rozmstit plnovan poet stelc a dl! .a jednoho stelce pipadaj
ti stop# dlk# opevnn linie!
.ejastji se pouvaj nsledujc t#p# pevnostnch prvk! Uedan 2jednoduch&
dvojit& trojit& opaten bok# umo1ujcmi (lankovn mezipol3& lunet#& redut#& pevnstk#
hvzdicovho pdor#su& pevnstk# s bastion# a plbastion#& blokhaus# a opevnn linie
2kle$7ov& zalamovan atd!3
US<K. je objekt tvoen dvma lci! :mrem do tlu je oteven! 'okud jsou lce
krat$ ne 0; #ard& oznauje se jako H$pI 2tak (le$& (lche3! 4t$inou se pouv k
pehrazen rokl& str& soutsek apod! <le se pouvaj jako pedsunut postaven v mstech&
kter nemohou bt postelovna z hlavnho pevnostnho objektu nebo opevnn linie!
?#pickm pkladem je pouit pi obran pedmost& hrz& dleitch komunikac a
postaven pedsunutch hldek! Fezi slab msta redanu pat jeho oteven tl a pkop& kter
nen mono bon postelovat! 'albou z val rovn nelze brnit prostor ped $pikou redanu!
'ouit otevenho tlu m v$ak tak opodstatnn vznam! 4 ppad obsazen redanu
neptelem me bt jeho vnitek ostelovn palbou obrnc z opevnn lecch za nm! Rce
redanu mohou bt tak open# o vodn tok nebo neprostupn tern 2napklad bainu3! ?m
pdem jej neptel neme obejt a zatoit na jeho posdku z tlu! ?l redanu bv vt$inou
chrnn pekkami z pokcench strom 2zsek#3& vlmi jmami& palisdami nebo (rskmi
koni 2$panlskmi jezdci3! 'roblm s vedenm eln palb# me bt v#e$en seznutm
2otupenm3 $pik#! ?akto vznikl elo nesm bt krat$ ne * #ard! 'odln postelovn
pkopu a lc redanu me bt v#e$eno pidnm krtkch val uprosted nebo na koncch
lc! ?ento val mus mt dlku minimln /0 #ard& ab# se na nj ve$lo alespo1 /0 stelc!
<4+JA?Y US<K. vznikne spojenm dvou jednoduchch redan! %rajn lce redan
jsou vce protaen# smrem do tlu!
?U+JA?Y US<K. vznikne spojenm t jednoduchch redan! <va krajn lce jsou
opt vce protaen# smrem do tlu!
R8.S?K je vt$ pevnostn objekt tvoen redanem& na jeho lce navazuj bok#&
kter jsou rovnobn 2v idelnm ppad3 s osou objektu 2kapitlou3! Lok# svraj s
palebnou lini prav hel! <k# tomu z nich me bt vedena inn bon palba! <ozadu
oteven st tchto objekt mus bt chrnna ped pekvapivm tokem! ?l objektu me
bt pehrazen jednou nebo dvma adami palisd s kle$7ovm prbhem! 'alisda mus bt
na vnitn stran opatena banketem& ab# obrnci zskali nad tonk# vhodu v#v$enho
postaven! 'ed palisdou je$t bv pedsunut pkop& ab# k n tonci nemohli pilnout a
rozebrat ji& event! split! 'stupu do tlu rovn brn protipchotn pekk#& jak ji b#lo
uvedeno v popisu redanu!
US<8?K je uzaven pevnostn objekt& kter po svm obvodu nem vstupujc hl#!
Fohou mt pol#Gonln& t#helnkov nebo kruhov pdor#s! 'o obvodu redut s kruhovm
pdor#sem nevznikaj nepostelovan prostor#& jsou schopn# zaujmout dostaten velkou
plochu! Jejich vstavba je v$ak pomrn nron a obvodov pkop nelze brnit bon
palbou! .ejpouvanj$m a nejvhodnj$m je t#helnkov pdor#s! 4stavba takovchto
redut nen nron! <lka stran# redut# b# nemla bt men$ ne /, #ard! 4elikost redut# se
vol dle uvaovanho potu obrnc a dlosteleckch zbran& kter zde budou umstn#!
4elikost pevnostnho objektu je rovn ovlivnna tak tm& po jak dlouhou dobu m bt
v#uvn! 'okud je uvaovna& e reduta bude v#uvna pouze nkolik hodin& pak na
jednoho stelce pipadaj 5 stop# dlk# pedprsn! "a pedpokladu& e budou stelci umstni
ve dvou adch se tak pot se temi stopami! .a jeden kanZn pipad /, stop dlk#
pedprsn! 'okud m bt reduta obsazena po del$ dobu& je teba jej vnitn plochu zvt$it&
ab# zde b#l dostaten prostor pro odpoinek mustva& uskladnn zsob apod! 'rostor uren
k odpoinku mustva se nachz na pat banketu! 'i pestvkch v boji vd# jedna tetina
mustva provd hldkovou innost na valech objektu a v jeho okol! .a jednoho mue
pipadaj dv tveren stop#& pro jeden kanZn a jeho obsluhu je v#hrazeno 5* tverench
stop!
4poet velikosti redut# o tvercovm pdor#su se provd nsledovn! 'oet mu
se v#nsob dvma& poet dl 5*ti! ?mto vpotem zskme potebnou plochu podl pat
banketu! <le se spot druh odmocnina tto hodnot#! % tto hodnot se dle pipot
dvojnsobek $k# banketu a dvojnsobek $k# svahu lemujcho jeho zadn okraj 2talus3& tzn!
celkem cca ) #ard! ?akto zskme dlku jedn stran# redut# se tvercovm pdor#sem!
<lka stran# redut# b# nemla pekroit =; #ard! Blavnmi nevhodami redut# je& e z nich
neme bt vedena (lankovac palba ped jejich ela! 'rostor ped jejich roh# tak nen mono
postelovat! 'kop lze brnit z kaponir& v#budovanch jako palisd#! %aponir# jsou
situovn# uprosted jejich stran nebo ve vrcholech! 4t$inou se jedn o tzv! tambour#! 'kop
lze tak brnit z Galeri situovanch v rozch pkopu na jeho kontreskarpov stran!
%aponir# umstn v rozch redut#& na eskarpov stran pkopu& maj zaoblen elo a shora
jsou zakr#t# prkn# a zeminou& ab# jejich posdka neb#la ohroovna neptelskou palbou z
hran# kontreskarp#! Jejich strop mus bt mono postelovat z val& ab# jej neptel nemohl
v#ut jako zch#tn bod! 8mstn kaponir# v rohu redut# je nejvhodnj$& jeliko je
mon z n ostelovat dva bok#! 'kop mus bt v rozch samozejm patin roz$en& ab#
nemohla neptelsk pchota v#ut zen pkop k snadnj$mu pstupu na val pmo z
kontreskarp#! 'odlaha kaponir# se m nachzet 5 - = stop# pod rovn dna pkopu! :tln#
se tak nachzej v mal v$ce nad dnem pkopu a neptel nem monost pilnout ke stnm
kaponir# a hledat zde kr#t! :trop kaponir# b# ml bt v#poukl& ab# se na nj nepteli co
nejvce ztil pstup!
'odmnk# pro veden palb# ve smru kapitl redut 2hlopek3 mou bt splnn#&
pokud budou& podobn jako u redan& roh# objektu Hseznut#I kolmo na jejich prbh!
<al$m e$enm je v#budovat bok# redut# zalamovan! ?oto e$en je v$ak velmi pracn a
dochz zde k problmm s nerovnomrnou slou valu!
4stup do redut# bv chrnn zemn traverzou nebo palisdou! 'alisda 2traverza3
mus bt protaena tak& ab# neb#lo mono interir redut# postelovat $ikmou palbou z tlu!
'kop se pekrauje po mstku& kter se v#buduje ze zb#tkovho materilu 2prkna& trm#3&
ab# jej b#lo mono v ppad ohroen snadno rozebrat nebo zniit! Fateril zskan
rozebrnm mstku me bt tak pouit k zatarasen vchodu! 'okud je pkop $ir$ ne 0;
stop& mus bt v polovin jeho $k# umstna pro mstek podpra! 'okud se k budovn
mstku pouij hrub kld#& mus bt pokr#t# silnm proutm& vrstvou zemin# a $trku!
'S4.[:?%K B4\"<AD+4]B+ '[<+UM:8 je uzaven pevnostn objekt s
pdor#sem tvoenm v#stupujccmi a vstupujcmi hl#& kter pipomn tvar hvzd#! Jejich
zkladem je pol#Gon po jeho obvodu je vepsn nebo opsn tvar objektu! 'i projektovn
pevnstk# vepsan do pol#Gonu se postupuje nsledovn! 'locha& na kter se m pevnstka
nachzet se ohrani po#lGonem! 4 polovinch jeho stran se smrem dovnit v#t# kolmice!
Rce vzniknou spojenm vrchol pol#Gonu a prsek kolmic! <lka kolmice u t#helnk&
ptihelnk& $estihelnk a osmihelnk b# mla bt jednou osminou& jednou ptinou&
jednou tvrtinou nebo jednou tetinou dlk# jejich stran#& tak ab# se hl# seven lc blil# k
>;Q! Xhl# nesm bt men$ ne *;Q! 'okud m pol#Gon nepravideln tvar& mus se dlka
kolmic volit s ohledem na potebn hel seven lcemi! 'okud je teba v#tit pevnstku
okolo njakho objektu 2nap! e6istujc budova3& postupuje se tak& e se kolem nj nejprve
v#zna pol#Gon a na jeho stranch se v#trasuj rovnostrann trojhelnk#! 8
dvanctihelnku budou mt vstupujc hl# hodnotu piblin >;Q a u osmihelnku cca /;,Q!
Rce v#stupujcch prvk b# neml# bt krat$ ne =, stop a del$ ne 5, #ard!
4stavba hvzdicovch pevnstek je& pedev$m na nerovnm ternu& velice nron!
4zhledem k jejich tvaru m tak neptel vce monost& kde na n zatoit! 'okud je
pevnstka opsna okolo osmihelnka& jsou jej lce nedostaten (lankovn#! 'okud jsou lce
pli$ dlouh& ned se navc inn brnit pkop! 4 porovnn s velikost ploch# brnnho
zem je celkov dlka val nemrn dlouh! :teleck postaven mohou bt navc ze v$ech
smr v#stavena neptelsk bon palb!
'S4.[:?%K : LK:?A+.M je po v$ech strnkch nejdokonalej$m t#pem polnho
pevnostnho objektu! 4zdlenost mezi jednotlivmi prvk# nepesahuje /*; #ard 2inn
dostel mu$ket#3! 'odobn jako pevnstk# hvzdicovho t#pu se projektuj po obvodu
pravidelnho nebo nepravidelnho pol#Gonu& jeho stran# nemaj vt$ dlku ne 0;; #ard!
:trana pol#Gonu v$ak nesm bt krat$ ne /0; #ard& jeliko prostor uvnit bastionu b# b#l
pli$ mal! Lok# bastion b# b#l# pli$ krtk a neb#lo b# mon z nich vst dostaten
silnou bon palbu na obranu kurtin# a sousednho bastionu! 8vnit kad pevnstk# b# ml
bt v#budovn reduit& ve kterm b# se mohla posdka pevnstk# ukrvat ped neptelskm
bombardovnm! Ueduit mus v$kov pesahovat v$echn# prvk# na obvodu pevnstk# o = -
, stop! 4 ppad obsazen vnj$ch st opevnn tak neme bt jeho osazenstvo v#staveno
neptelsk palb veden z dob#tch bastion a kurtin! Ueduit me mt podobu jednoduch
redut# nebo blokhausu! Je mono jej v#budovat tak jako cihlovou nebo kamennou v!
:tln# reduitu mus bt rozmstn# tak& ab# z nich mohla bt vedena palba na povrch
bastion! "a elem zhu$tn palb# na obranu lc bastion mohou bt kurtin# kle$7ov
zalomen# smrem dovnit! <lka rovn sti kle$t b# nemla peshnout /E5 pvodn dlk#
kurtin#! %ontreskarpa obv#kle probh paraleln s pdor#sem pevnstk#! 8 tohoto e$en
v$ak dochz ke vzniku hluchch prostor v pkopu! " toho dvodu je teba dle poteb# stn#
kontreskarp# seznout!
:?^TR.M jsou zk& obdlnkov nebo tvercov otvor#& proraen ve stnch nebo
pedprsnch opev1ovacch objekt& slouc k veden palb#! 4e zdech o sle 0 - 0&, stop# maj
na vnitn stran $ku /, palc a v$ku > palc! .a vnj$ stran zdi bv jejich $ka = palce
a v$ka 0; palc! 4 devnch stnch o sle * - 9 palc bvaj na vnitn stran 9 palc
$irok& na vnj$ stran jsou $irok /5 palce! 4$ka je na obou stranch /0 palc! :tln# se
roz$iuj smrem dovnit z toho dvodu& e stelec je tak lpe chrnn ped neptelskou
palbou! Kb# se stna pli$ nezeslabovala a ab# mli kolem sebe stelci dostatek prostoru&
rozms7uj se stln# ve vzjemnch vzdlenostech ne men$ch ne 5 stop#! <le se ums7uj
do v$k# = - =&0, stop# na rove1 banketu nebo povrchu& na kterm budou stelci stt!
'KRA:_<M jsou stn# v#budovan z kmen nebo trm zapu$tnch& tsn vedle
sebe& kolmo do zem! 4e stn jsou v#znut# stln#! 'okud je palisda v#budovan z
kmen& mus bt jejich dv protilehl ploch# zarovnn#& ab# k sob mohl# tsn dolehnout!
?KFL+8U je t#p palisd#& kter slou k veden (lankovac palb#! 4t$inou m
podobu prvku v#stupujcho z rovnho seku zdi 2palisd# atd!3! .a vnitn stran bv
navr$en banket a z vnj$ stran# me bt v#hlouben tak pkop!
LR+%BK8:M mvaj vt$inou t#helnkov pdor#s! Jeho stn# jsou v#budovn#
z kmen a strop ze silnch trm a zemin#! 4rstva zemin# m slu 5 nebo = stop#! : velkou
vhodou se buduj v horskm a zalesnnm ternu& jeliko zde vt$inou nem neptel
monost pout k jeho znien dlostelectvo! 8mstn pro bn& shora oteven& t#p#
polnch objekt se v hornatm ternu hled velmi tko& jeliko mohou bt neptelem
ostelovn# ze sousednch& v$e umstnch& pozic! Llokhaus# vt$inou zrove1 slou jako
ubikace! " toho dvodu jsou kolem jejich stn rozmstn# paland#& kter zrove1 pln (unkci
banketu! :tln# jsou ve stnch v#ezn# ve v$ce = stop# na povrchem paland 2banketu3!
Kb# stn# blokhaus odolval# palb z mu$ket& mus bt nejmn * palc siln! .a to je teba
m#slet pi zplo$7ovn dvou protilehlch ploch na kldch! 'lo$k# na bocch kld mus mt
ted# $ku minimln * palc! Kb# blokhaus odolal palb dlostelectva& mus bt jeho stn#
v#budovn# ze dvou ad paraleln zasazench kld! 4zdlenost mezi obma adami bv 5 -
* stop! 'rostor mezi nimi se v#pln dobe udusanou zeminou! %ld# mus mt dlku // - 0;
stop& ab# mohl# bt zapu$tn# do hloubk# minimln 5 stop#! :vtl v$ka interiru
blokhausu bv 9 - > stop! 4nitn plocha m mt dlku stran# /9 - 0= stop! "emina
pokrvajc strop stavb# me bt dle upravena do tvaru bnch steleckch postaven! <o
steleckho postaven se vstupuje z interiru blokhausu pomoc ebku! 4stup je zakr#t
poklopem! "a elem snen nebezpe zaplen& v dsledku neptelsk innosti& se kolem
blokhausu buduje pkop! Fezi hranou pkopu a stnou stavb# se ponech berma o $ce 9 -
/; stop! +d hran# berm# a po rove1 stlen se s pozvolnm sklonem navr$ zemina!
.kd# mohou mt blokhaus# v pdor#su tvar ke! <k# tomu se daj lpe brnit
bon palbou! .kd# maj blokhaus# tak nadzemn podla& kter pesahuje pes obr#s
pzem! 4 pesahujcch stech podlah# se pak v#buduj stln#& ab# mohl bt postelovn
mrtv prostor u pat# objektu!
<o podob# blokhausu je mono pebudovat tak ob#tn dom# se silnmi kamennmi
stnami! Born patra budov# se demoluj a zskan materil se navr$ na strop pzemn sti
budov#! :la tto vrstv# bv 5 - = stop#! :tejn jako u blokhaus se zb#tk# zdiva a zemina
navr$ kolem stn a po rove1 stlen!
III. De'ilovn (Pozn.: uspodn kryt s ohledem na zajitn posdky pevnosti a jej
vzbroje proti neptelskmu postelovn a pozorovn!
'rbh a v$ku val je teba projektovat tak& ab# posdka opevnn b#la skr#ta ped
neptelskmi pozorovateli& rozmstnmi na v#v$ench mstech ternu! .ejjednodu$$m
e$enm je& v#tit opevnn tak& ab# ped nimi leela msta& na kterch neptel neme
v#budovat oblhac baterie 2bain#& jezera& ek#& srz#& labin# apod!3! <le se lze dret
zsad#& e opevnn nesm bt v#budovna ve vzdlenosti men$ ne 9;; #ard& na ochranu
ped dlosteleckou palbou& a 5;; #ard& na ochranu ped palbou z mu$ket& od nejbli$
ternn v#v$enin#!
'okud se& z njakho dvodu& pece jen ped opevnnm nachz ternn v#v$enin#&
je nutn& ab# b#la del$ strana objektu v#t#ena paraleln s n! <el$ strana b# mla bt
zakivena do tvaru oblouku! 'okud je i pes tato opaten stle mon vnitek objektu
ostelovat& je nutn na jeho vnitn plo$e v#budovat traverz#& event! celou plochu vce
zahloubit! 'i nav#$ovn val je teba mt na pamti zsadu& popsanou v pedchzejcm
te6tu& e v$ka val b# nemla pekroit /0 stop!
'ro(il# val se v#t#uj pomoc devnch latk a t#! Rat nebo t#e za zatluou
kolmo do zem a seznou se na potebnou v$ku& odpovdajc budouc v$ce valu v danm
mst! .a vrchol# kolmo zaraench t# se pitluou la7k#! 4znikne tak obr#s pro(ilu
budoucho valu! 'ouvaj se lat o $ce 5 palce a t#e o prmru ` palce! ?akto zhotoven
rm 2obr! 53 pak slou jako vodtko pro mustvo& budujc opevnn! 4 zalomench val se
pomoc $1r# rozdl na pl hel& kter val# svraj! 'odl $1r#& v mstech& kde se protn
prodlouen pmek v#t#ench na rovnch secch a osa hlu& se zatluou t#e! ?#e se opt
seznou na potebnou v$ku a spoj latmi! 'okud je hel& kter svraj val# ve svch
zalomench roven *;Q& bude $ka zkladn# valu v tomto mst dvojnsobkem $k# zkladn#
rovnho valu!
+br! 5@ Umov konstrukce slouc k v#t#en pro(ilu val
(Pozn.: "brzek nepo#hz z publika#e$ ze kter bylo %erpno pi tvorb tto pr#e!
I(. )ozdlen pracovnch "il
Fustvo se rozdl na * st! 5 sti jsou v#strojen# krumpi a lopatami& 0 sti
pouze lopatami a zb#tek beran# na dusn zemin#! Fustvo v#baven krumpi a lopatami je
pot& ve vzjemnch rozestupech * stop& rozmstno podl berm# 2horn hran# pkopu3&
elem k budoucm valm! .sledn zane tato st mustva hloubit pkop! 4#kopan zemina
je v#hazovna do mst& kde se budou nachzet val#! "de je pemis7ovna mustvem& kter je
v#baveno pouze lopatami! "emina je ukldna ve vrstvch& kter kopruj pro(il& v#t#en
pomoc rmov konstrukce! 'osledn skupina pracovnk jednotliv vrstv# dus pomoc
runch beran! :tejn skupina pracovnk na zvr HsezneI val# do potebnho pro(ilu!
+dvodnn se provd pomoc (a$in nebo kamen& kter je pekr#to proutm& event! vesem!
%amen nebo (a$in# se ukld do riGol v#hloubench nap povrchem& kter m bt
odvodnn! +dvodnn je v#vedeno skrz val do pkopu!
'i hlouben zkop a pkop se jejich stn# upravuj a pln na zvr! Jejich stn#
jsou pravideln odstup1ovan! :tupn se pak HseznouI do potebnho pro(ilu!
Cas potebn k v#budovn opevnn se kalkuluje nsledovn! 4 mstech se suchm a
psitm podlom& kde nen poteba pli$ asto pouvat krump& doke jeden mu bhem
osmi hodin naloit do koleek /> - 0; kubickch #ard zemin#! 'okud je nutn astji
pouvat krump& je poteba k pemstn stejnho mnostv zemin# za stejn as dvou
mu! 'okud se mus zemina v celm objemu rozpojovat pomoc krump& je nutn nasadit
5 - = mue! Jeden mu doke na rovnm ternu pevzt v kolekch bhem jednoho
pracovnho dne 0; kubickch #ard zemin# na vzdlenost 5; #ard! :tejn mnostv& av$ak
po svaitm ternu 2rampa3& doke za jeden pracovn den pemstit do vzdlenosti 0; #ard!
% pevezen 0; kubickch #ard zemin# je zapoteb ,;; koleek! 'i pems7ovn
zemin# je mono v#ut tak ko1skch potah! Jeden k1 doke pemstit za jeden den tolik
zemin#& co sedm mu! .klad o vze 5;; liber je mono pemstit do vzdlenosti 0; mil
denn! 8 nkladu o hmotnosti 0;; liber je to 5; mil!
(. P*ek+ky
'KRA:_<M jsou budovn# z trm trojhelnkovho prezu! :trana trojhelnka m
dlku * - 9 palc! Jejich konce jsou naosten#! ?rm# jsou zapu$tn# kolmo do zem& ve
vzjemnch vzdlenostech 5 - = palce! Jsou cca /; stop dlouh! %otv se do rh v zemi o
hloubce 5 - = stop#! 4kop se nsledn zas#pe zeminou a dn udus! 4e vrchn nebo i ve
spodn sti bv palisda v#ztuena latmi o $ce = a sle 0&, palce& pitluenmi kolmo na
trm# 2z vnitn stran# palisd#3! 'i nedostatku asu je mono palisd# budovat tak rovnou
z kmen uezanch na dlku /; stop! .a koncch kld 2elech3 je v#znaen rovnostrann
trojhelnk o stran ne men$ ne * palc! %ld# jsou pak podln oezn# do
trojhelnkovho pro(ilu! " kmen o prmru /0 - /= palc lze zhotovit * kl o
trojhelnkovm prezu! 'okud m kmen prmr * palc& rozzne se napl a vzniknou dva
kl#! +proti permanentnm opevnnm& kde jsou palisd# rozms7ovn# podl banketu& se u
polnch opevnn buduj v pkopu a k ochran vstup do objektu! 4 pkopu se ums7uj s
mrnm sklonem smrem ke kontreskarp& u jej pat#! <k# tomu nejsou ohroen#
neptelskou palbou z pedpol! <k# stsnnmu prostoru mezi kontreskarpou a palisdou je
tak pro tonk# velmi obtn ji rozebrat! .eptel je navc v tomto zkm prostoru
v#staven palb obrnc!
+br! =@ 'alisda umstn u pat# kontreskarp#
(Pozn.: "brzek nepo#hz z publika#e$ ze kter bylo %erpno pi tvorb tto pr#e!
NUS:+4_.T je druh palisd#& kter je v#budovna horizontln nebo s mrnm
sklonem! %l# jsou // stop dlouh a v zadn sti zapu$tn , stop do zem! 4 zadn sti&
pod rovn ternu& jsou opt v#ztuen# latmi! ?oto opaten znan ztuje jejich v#vrcen
neptelem! .aosten konce kl b# se ml# nachzet ve v$ce ne men$ ne ) stop nad
povrchem ternu 2dnem pkopu3! 'okud je (resovn zabudovno do berm# valu& skln se
smrem ke dnu pkopu! <k# tomu se neptelsk dlov koule& kter se nezavrtaj do eln
stran# valu& mohou pes n skutlet do pkopu! Nresovn se nejastji zabudovv cca 0 - 5
stop# pod horn hranu kontreskarp#! Jsou tak daleko lpe chrnn# ped rozstlenm& ne
kd# jsou zapu$tn# do berm#!
+br! ,@ Nresovn zapu$tn do berm#
(Pozn.: "brzek nepo#hz z publika#e$ ze kter bylo %erpno pi tvorb tto pr#e!
NUT:%Y %[a je sestaven z devnch trm& $estihelnkovho nebo tvercovho
prezu& o dlce * - /; stop! :krz trm jsou prostren# naosten kl#! 'okud se v jedn ad
pouije vce tchto pekek& jsou navzjem spojen# etz#& ab# se nepteli ztilo jejich
pems7ovn! Jejich rozmr# se vol tak& ab# je b#lo mono run pemstit! 'ouvaj se
pedev$m k zatarasen vstup do objektu nebo ulic v zastavnch oblastech! .kd# se
rozms7uj tak u pat# kontreskarp# nebo na berm! 'okud jsou pouit# na berm& je teba je
chrnit ped pozorovnm a palbou nzkm Glacis!
:?U+F+4] "_:S%M jsou tvoen# pokcenmi strom# rozmstnmi v adch
vedle sebe! %men# bvaj zapu$tn# 5 - = stop# do zem& korun# strom smuj k nepteli!
Kb# b#la pekka inn& je nutn ab# b#l# konce vtv zhruba ve v$ce prsou! :lab$ vtve
jsou odezn# a t# silnj$ na koncch naosten#! %once kmen bvaj je$t ukotven# trm#
nebo kolk#& prochzejcmi skrz n! 4$e je zas#pno zeminou a udusno! 'ed palbou z
pedpol a pozorovnm je chrn Glacis! :kupina devadesti pracovnk je schopna
v#budovat sek v dlce ),; #ard bhem jednoho dne! "sek# se tak asto buduj na
okrajch les& ab# je neptel nemohl v#ut ke skr#t svch manvr! Xinn je pouze takov
pekka& kterou je mono postelovat z obrannch postaven! " toho dvodu se na okrajch
les buduj tak pedprsn z kld navr$ench do potebn v$k#!
4RCT J_FM jsou vkop# o tvaru kuele nebo t#bokho jehlanu& do jejich dna je
zaraen naosten kolk! ?en m zabrnit tomu& ab# je neptelsk pchota pouvala jako
steleck postaven! 'rmr 2$ka3 jm# a jej hloubka bv * stop! 4l jm# se ve tech
adch $achovnicovit pekrvaj! "emina zskan pi vkopovch pracech se pouije k
navr$en Glacis& kter ji chrn ped pmm pozorovnm a ostelovnm z pedpol! 'okud se
zemina navr$ mezi jmami& hroz nebezpe& e bude neptelem pouita k jejich zas#pn!
4l jm# o hloubce 0 - 5 stop# se s vhodou pouvaj v pkopech sten naplnnch
vodou a v inundovanch prostorech v pedpol opevnn!
?ento t#p pekk# se vt$inou buduje v mstech zalomen valu& ped slab$mi mst#
opevnn a v intervalech mezi jednotlivmi objekt#! 4#hlouben jedn vl jm# zabere
jednomu mui jeden pracovn den!
%+RT%+4_ '^S%_b%K se stav z tenkch kmen& rozznutch podln na
polovin#! 8$ st je zakotvena v pd pomoc kolk!
4UK.T .+BK 2pekka u ns sp$e znm jako rozsoch3 je tvoena t#mi
ocelovmi hrot#& kter jsou na jednom konci vzjemn spojen#! 'i pohozen na zem vd#
jeden z hrot tr smrem vzhru! Jednodu$e se daj zhotovit tak tak& e se t#i dlouh
hebk# zatluou skrz devn $palek! 'ouvaj se pedev$m jako pekka proti jezdectvu!
'^S%_b%K " .K+:?^S.YDB %+RT%[ se buduje v mstech& kter mohou
nepteli slouit k zach#cen a peskupen jednotek! Casto se pouvaj na bermch& hranch
vlch jam nebo v mezerch mezi nimi! % jejich vrob se mohou pout tak ten vtve&
odezan ze strom pouitch pi stavb zsek! 'okud jsou $pice na kolcch zhotoven#
pedem& je teba pi jejich zatloukn pout dv palice! 4 jedn z nich je zhotoven kZnick
otvor& do kterho $pice zapadne! 'alice se na ni otvorem nasad a druhou palic se zatlouk!
+br! *@ 'ekka z naostench kolk na dn pkopu& stromov zsek# zapu$tn u hornho
okraje kontreskarp#
(Pozn.: "brzek nepo#hz z publika#e$ ze kter bylo %erpno pi tvorb tto pr#e!
%RK:AD%] N8JK:M jsou vbu$n pekk# tvoen jmou o hloubce 5 - /; stop a
nlo stelnho prachu! .lo je umstna na jedn stran jm#& na jejm dn! Je odpalovna
z kr#tho msta pomoc zapalovacho prku nebo rozntk#! "apalovac prek je k nloi
piveden devnm kanlem& kter se nachz , - * stop pod rovn ternu! 'okud je (uGas
v#budovn v mst& kter nen ohroeno neptelskou dlosteleckou palbou& sta kd# se
pivdc kanl nachz v hloubce 0 stop# pod rovn ternu!
N8JK:M .KLTJS.] <\R+4YFA %+8RSFA! .lo stelnho prachu je rozdlena
do dvou beden& kter jsou vzjemn oddlen# pepkou! %oule naplnn trhavinou jsou
poloen# rozntkami dol na pepce& ve kter jsou pro n zhotoven# otvor#! 'o e6plozi
horn bedn# se zrove1 zaehnou rozntk# na projektilech! ?ato pekka je velice vhodn k
tomu& ab# zabrnila neptelsk pchot v postupu pkopem a k proniknut do prlomu ve
valu! ?ento druh (uGas se vt$inou buduje krtce ped pedpokldanm zapoetm
neptelskho toku! Jejich vstavba je r#chl a nenron!
N8JK:M .KLTJS.] %KFS.TF jsou tvoen# jmou& kter se svauje pod hlem
=,Q pod rove1 ternu& do hloubk# cca * stop! .a dno jm# se ulo nlo stelnho prachu o
vze ,, liber! .lo se zakr#je devnou pepkou o sle alespo1 * palc! <o jm# se ulo 5
- = kubick #ard# kamen! Jednotliv kamen# nesm bt leh ne pl libr#! 4 prostoru nad
nlo& a k protj$mu okraji jm# se navr$ zemina! 4$e se zpevn drn#! ?oto opaten slou
ke sprvnmu nasmrovn e6ploze! <vaceti mum trv v#budovn (uGasu ti hodin#!
Fateril& kterm je (uGas nabit dopad do vzdlenosti cca *; #ard od jeho hrdla! 'locha
dopadu kamen je zhruba ohraniena kruhovou vse o polomru 5; - =; #ard!
?#pick# jsou (uGas# ums7ovn# za pkop& na st#cch lc pevnostnch prvk nebo na
jinch slab$ch mstech opevnn! Je teba tak m#slet na to& ab# jejich e6ploz neb#la vn
po$kozena kontreskarpa!
.ejjednodu$eji se (uGas odpaluje pomoc mu$ket#! 'rovede se to tak& e nabit zbra1
se polo stm do prostoru& kde je normln piveden zapalovac prek! %e kohoutku se
pipevn drt& kter je v#veden do msta& ze kterho bude (uGas odplen! 4e sprvn okamik
se za drt zathne a dojde k odplen (uGasu! <k# tomuto e$en lze e6plozi pekk#
naasovat mnohem lpe& ne pi pouit zapalovacho prku!
A.8.<KDS je zen zaplavovn pedem v#tipovanch mst ternu! Fen$ potok#
vt$inou netvo vznamnou pekku v postupu neptelskch jednotek! 'o dobe
naplnovanch pravch 2pehrazen3 v$ak mohou jeho postup znan ztit! 4odn tok# se na
phodnch mstech pehrazuj jednou nebo i vce hrzemi! <lka hrz ovliv1uje $ku
zatopenho zem! .a bezch vodnho toku jsem nejdve kolmo k nmu v#buduj krtk
val#! <o prostoru mezi val# se nahz kamen a $trk& ab# se zmen$ila hloubka vod#! .a
koncch obou val se pak pich#staj dv hromad# zemin#& kter se nsledn co mon
nejr#chleji pemst do kor#ta vodnho toku& na pedem poloenou vrstvu kamen a $trku!
+rGanizaci prce je teba dobe naplnovat& ab# si pracovnci vzjemn nepekeli!
Flokd# je zapoteb& ab# b#la hrz v#$$ ne /; stop! 4$kov rozdl mezi korunami
hrz b# ml bt nejmn , stop& ab# hloubka vod# v nejmlej$ch mstech neb#la men$ ne
prv , stop! Xzem s takovouto hloubkou vod# u je toti velmi obtn pebrodit!
4zdlenost mezi jednotlivmi hrzemi zvis na tom& jak spd m dno
pehrazovanho vodnho toku! Oka hrze v jej korun b# mla bt stejn jako
pedpokldan hloubka vod# po pehrazen toku! 'okud hroz nebezpe& e hrz bude
ostelovna dlostelectvem& mus bt v korun nejmn /; stop $irok! :klon hrze na jej
zadn stran se ponechv pirozen! .a jej pedn stran b# v$ak neml bt men$ ne
dvojnsobek jej v$k# (Pozn.: &lka zkladny pomyslnho pravo'hlho troj'helnka je
dvojnsobkem jeho vky!.
.edlnou soust hrz jsou tak pepad# a stavidla! Jsou v#budovn# ve v$ce
odpovdajc ma6imln poadovan hloubce hladin#! Jejich stn# mus bt obloen# (a$inami
nebo prkn# a to je$t dve& ne je hrz dobudovna do poadovan v$k#!
.kd# me mt tern& nachzejc se proti proudu& nevhodn& pli$ strm pd& take
v nkterch mstech se ned doshnout potebn hloubk# vod#! 4 takovm ppad se v
inundan kotlin& je$t ped jejm napu$tnm& v#hloub pkop# nebo jm#!
%once hrz& nachzejc se na bezch ovldanch neptelem& mus bt chrnn#
polnmi opevnnmi& ab# je neptel nemohl v#ut jako most nebo ab# je nemohl zniit!
'okud nen mono z prostorovch dvod konec pehrad# opevnit& je teba brnit pstup# k
n! Jestlie se druh konec hrze nachz v dostelu mu$ket z protj$ho behu& sta jej
pehradit stromovmi zsek#!
.a inundovanm zem se mohou objevit men$ ostrvk#! .a tch se daj s vhodou
v#budovat steleck postaven k ochran hrz nebo hlavnho obrannho postaven!
(I. ,-rana p*edmo"#
+brann postaven na pedmostch slou ke kr#t komunikac vedoucch nap
vodnm tokem! Faj za kol umonit vlastnm jednotkm bezpen pejt na druh beh a
zpomalit neptele do dob#& ne je provedena destrukce mostu! % obran pedmost se
nejastji pouvaj redan#& lunet# nebo korunn hradb#! <le konkrtnch ternnch podmnek
a taktick situace je v$ak mono pout jakkoliv druh pevnostnho objektu nebo opevnn
linie!
.a ostrvcch je mono budovat pchotn steleck postaven nebo baterie polnho
dlostelectva& ze kterch je mono postelovat pstup# k mostu! :teleck postaven se daj
budovat tak na protj$m& obrnci obsazenm& behu! .a okolnch v$inch se dle buduj
pevnstk# z nich je vedena palba na podporu men$ skupin# obrnc& kte setrvvaj na
HneptelskmI behu a zdruj postup neptele a do dob#& kd# se v$echn# vlastn jednotk#
po most pemst na druh beh! ?ato skupina obrnc se po destrukci mostu pemst na
druh beh v loWkch! Jejich stup je kr#t palbou z v$e poloench pevnstek nebo
steleckch postaven! .a vhodnch mstech se buduj dlosteleck postaven& z nich je
mono en(ilovat most& event! jej v ppad nutnosti rozstlet! 'ostaven na pedmost mus mt
v#budovn# bok#& ze kterch se d podln postelovat beh! .ejvhodnj$m mstem pro
v#budovn mostu je oh#b ek# smrem k obrnci! <k# tomu me bt prostor ped mostem
pokr#t kovou palbou z obrannch postaven!
+br! )@ 'klad obran# pedmost pomoc korunn hradb#& pedsunutho redanu& dvou lunet a
dlosteleckch bateri na protj$m behu
(Pozn.: "brzek nepo#hz z publika#e$ ze kter bylo %erpno pi tvorb tto pr#e!
(II. ,pevnn linie
Jako opevnn linie se oznauje etzec pevnstek a zkop nebo izolovanch staveb&
kter se vzjemn mohou podporovat palbou!
Rinie se pouvaj k zaji$tn pedpol dleitch bod v ternu nebo k vzjemnmu
propojen redut a jinch t#p polnch pevnstek!
Uozeznvme dva zkladn t#p# lini@ prbn& v#pl1ujc interval# mezi jinmi
polnmi objekt#!
'rbn linie se pouvaj hlavn v mstech& kde se pot ist s obrannm vedenm
boje! ?#pickm mstem pouit opevnnch lini jsou prsm#k#& zk dol nebo beh#
vt$ch ek! 4d# je v$ak teba jejich konce opt o njakou prodn pekku& ab# je
neptelsk vojska nemohla obejt a zatoit na obrnce z tlu! .evhodou je& e linie mus
bt obsazena po cel sv dlce! .eptel toti me zatoit na kteroukoliv jej st nebo tak
na vce mstech! +brnce mus pi bojovch akcch bedliv sledovat v$echn# manvr#
tonka& pedvdat jeho dal$ pln# a dle poteb#& podl linie& sv jednotk# pesouvat na
nejvce ohroen msta! Casto se toti stv& e obrnce $patn v#hodnot tonkv postup a
koncentruje sv sl# v mst& na kter je veden pouze klamn tok& zatmco tonk linii
prolom na jinm mst! .en ted# respektovno jedno ze zkladnch pravidel opev1ovn& e
obrnce el tonkovi prv v mst& kter je nejvhodnj$ pro obranu!
Rine tvoen redan# spojenmi rovnmi val# me bt v#budovna temi zpsob#! 8
prvnho zpsobu navrenho mar$lem 4aubanem jsou $pice redan od sebe vzdlen# 0=;
#ard! ?ato vzdlenost je v$ak pli$ velk na to& ab# mohla bt inn& palbou mu$ket&
brnna $pice sousednho redanu! 8 druhho zpsobu se ted# doporuuje& ab# b#la vzdlenost
mezi $pikami redan zkrcena na dlku innho dostelu mu$ket 2/*; #ard3! 8 obou v$e
popsanch zpsob v$ak hel mezi lcem redanu a rovnm sekem valu pekrauje /;,Q!
<k# tomu nen (lankovac palba dostaten inn! 8 tetho zpsobu je ponechna pvodn
vzdlenost mezi redan# 0=; #ard! 4al mezi nimi je v$ak zalomen smrem dovnit& take z
nj me bt vedena palba na obranu $piek a lc redan! Xhel $pik# v mst zalomen valu
jen o nco mlo pesahuje >;Q! A tet zpsob m v$ak jednu nevhodu! "alomenm valu toti
zdvojnsob poet mst 2sailant3& na kter me neptel toit!
Fezi dal$ e$en pat tak budovn kle$7ov zalamovanch lini! 4e skutenosti
znan pipomn lini redan se spojovacm valem! Uozdl v$ak spov v tom& e velikost
HredanI je vd# stejn a jejich $pik# svraj vce tup hl#!
"alamovan 2krenelovan3 linie jsou tvoen# krtkmi a del$mi sek# val! Xhel jimi
seven bv >;Q! <el$ sek# maj obv#kle dlku /;; #ard& krat$ sek# 5; #ard! 4hod#
tohoto trasovn linie jsou nsledujc@
/3 <el$ sek# jsou dobe chrnn# ped bon palbou
03 <el$ sek# mohou bt brnn# palbou nejen z jednoho& ale z vce krat$ch sek
53 'rbh linie lze snadno adaptovat pro rzn t#p# ternu 2ploch& kopcovit3!
Fezi nevhod# pat@
/3 'okud jsou krat$ sek# pli$ krtk& pkop& kter je ped nimi pedsunut neme bt
dostaten inn brnn z del$ch sek!
03 .eptelsk baterie& kter m za kol vst en(ilovac palbu& me postelovat vce
del$ch sek!
%renelovan linie me bt zeslena tak& e se do n vlo bastion# nebo dvojit
redan# ve vzdlenostech *>; - 9;; #ard! Fe z nich bt vedena kov palba
dlostelectva do pedpol opevnn linie! %rat$ sek# krenelovan line b# ml# bt
v#t#en# paraleln s lci redan a bastion& ab# z nich mohla bt vedena podprn palba na
obranu tchto prvk! <k# ptomnosti bastion a redan jsou linie dostaten de(ilovn#! 4
ppad& e linie pehrazuje dol& mla b# bt v#dut smrem k nepteli! Uedan# a bastion#
se ums7uj na v#v$en msta ternu!
Lastionov linie se buduje podle stejnch zsad& kter b#l# popsn# v kapitole o
pevnstkch v#bavench bastion#! 'ed linii se& na vzdlenost innho dostelu mu$ket#&
pedsouvaj lunet#! Runet# se v ternu rozms7uj tak& ab# jejich pedpol a pkop# na lcch
mohl# bt postelovn# z bastion! " bok lunet se vede (lankovac palba na obranu $piek
bastion! 'i rozms7ovn lunet je tak teba dbt na to& ab# se jejich osdk# navzjem
neohrooval# palbou! %e spojen lunet s valem& lecm za nimi& se pouvaj kaponir#!
'edprse1 se buduje pouze do v$k# 5 stop& ab# nepekela palb ze sousednch prvk linie!
<no kaponir# se nachz = - , stop pod rovn okolnho ternu! Oka se vol takov& ab#
b#lo mono po jejch stranch v#budovat banket! 4 mst& kde kaponira st do lunet# se
buduje traverza! <le poteb# me bt kaponira opatena traverzami ve vce secch!
(III. P*eru.ovan opevnn linie
%rat$ sti lini se v ternu rozms7uj tak& ab# b#l# navzjem odsazen#! ?m pdem
lze& z lini umstnch vce vzadu& vst palbu na ochranu sek linie poloench vce vpedu a
po stranch!
4hod# peru$ovanch lini jsou nsledujc@
/3 % jejich v#budovn nen teba v#naloit tak velk sil jako u prbnch
lini! % jejich obsazen je zapoteb mn jednotek! H8$etenI jednotk#
mohou poslouit jako zloha!
03 'i protitocch mohou jednotk# obrnce bez problm proniknout v bojovch
(ormacch interval# mezi liniemi!
53 'okud se nepteli poda obsadit st linie& je v#staven bon palb obrnc&
hjcch nedob#t sek#!
=3 .ut tonka& ab# pi toku na st linie obrnce znan peslil!
Kb# b#lo mono pln v#ut vhod# uveden v bod 5& je nutn& ab# b#la tlov st
pevnostnho objektu oteven& nebo v#budovna tak& ab# ji b#lo mono palbou obrnce
snadno zniit!
.ejt$ dla se zsadn nasazuj do lini umstnch vzadu! 'i dob#t pednch st
obrannho postaven me toti neptel pout obrncovo dlostelectvo k ostelovn jeho
zadnch pozic! Xtonk tak me snadno nad obrncem zskat znanou pevahu! 'okud jsou
obrann postaven umstna na svahu smujcm k nepteli& je teba jeho st odkopat a
zskat tak zemn stupe1& kter mu bude ztovat postup! 4zdlenost mezi objekt# b# opt
nemla pekroit /*; #ard! Anterval# mezi stmi linie mohou bt zeslen# pekkami nebo
krtkmi sek# zkop! :tn# zkop v$ak mus mt pozvolnj$ sklon& ne je obv#kl& ab#
mohl# bt v ppad poteb# snadno pekonn# vlastnmi jednotkami& provdjcmi
protitok! 'ro(il zkopu je shodn jako pro(il prvn paralel# u oblhacch prac!
I/. ,-rana polnch opevnn
'oln opevnn mus bt umstna tak& ab# nemohla bt ohroena neptelskou
dlosteleckou palbou& vedenou z okolnch v$in& nachzejcch se na jeho bocch a v tlu! Je
teba potat s tm& e na v#budovn opevnn a pekek bude zapoteb velkho mnostv
materilu! .a v#tipovanm mst mus bt tak vhodn podlo! ?ern v okol opevnnho
postaven mus bt co mon nejhe prchodn! Xstupov cest# mus bt volen# tak& ab# po
nich mohl# jednotk# bezpen ustoupit i se svm dlostelectvem! :ailant# mus bt
situovn# na nejv#$$ch bodech ternu& ab# svou masou chrnil# ostatn sti opevnn ped
en(ilovnm! Csti valu se vstupujcmi hl# mus bt umstn# na nejni$ch mstech ternu!
'ekk# mus bt rozmstn# v dostelu mu$ket! 'ekk# rozru$ neptelsk
(ormace a nasmruj je do mst& ve kter budou v#staven# intenzivn palb! Je velice dleit&
ab# b#l neptel neustle v#staven palb obrnc a ab# mu neb#lo umonno se na vhodnch
mstech shromaWovat a peskupovat!
'ro dobrou orGanizaci prce pi vstavb palisd je vhodn& ab# b#l jedn pracovn
skupin& tvoen jednm tesaem a dvma pomocnk#& pidlen vd# jen krat$ sek o dlce
cca /; - /0 stop! Kb# se zamezilo zmatkm pi shromaWovn materilu pro vstavbu
pekek& rozdl se mustvo na skupin# o 9 - /; much! %ad skupina bude instruovna&
jak druh materilu m pinst& kde jej zsk a kam pemst! 'otebn materil se zskv
kcenm strom& rozebrnm stech a podlah dom!
+brncovo dlostelectvo zsadn neodpovd na palebnou ppravu tonka! "bran
jsou ukr#t# za traverzami nebo v kr#tech! 'albu na neptelsk dlostelectvo zahj pouze v
okamiku& kd# je pems7ovno!
4 okamiku& kd# se neptel zane pibliovat& obsad obrnce steleck postaven na
valech! .a pedprse1 se rozmst pedem naplnn p#tle s pskem& kter odolvaj palb
mu$ket a posk#tuj stelcm dodatenou ochranu a umon jim v klidu mit! Jedna ada mu
se vd# nachz na banketu& druh se nachz za nm a nabj sv zbran! "b#tek mustva&
tvoc zlohu& se nachz v kr#tech! Jejich kolem je napadnout tonka& kter b# se
probojoval za pedprse1& bajonet#! 4 okamiku& kd# pestane dlostelectvo tonka vst
palbu& ab# nezashlo vlastn jednotk#& zapoj se do boje dlostelectvo obrnce!
+brnci mohou proti tonkovi podniknout vpad! ?akovouto akci je v$ak nutn
dobe naplnovat& ab# spolu s vlastnmi jednotkami& vracejcmi se zpt& nepronikl do
obrannho postaven tak neptel!
NuGas# se odpaluj a v okamiku& kd# se neptel nachz v jejich tsn blzkosti!
+dplen se provede nkterm ze zpsob popsanch v pedchozm te6tu!
%d# se poda nepteli proniknout do pkopu& jsou na nj obrncem vrhn# dlov
koule a run Grant#! %oule se na nj spou$tj devnmi lab#& pedem zabudovanmi do
pedprsn!
'okud se ped opevnnm nachz vodn tok& je teba jej na mstech vhodnch k
pebrodn zatarasit! % tomuto elu se na dn ek# hloub jm#& zarej se do nj naosten
kolk#& rozms7uj se zde pokcen strom# nebo voz# naplnn kamenm a zbaven kol!
'okud se brod nachz v dostelu mu$ket& opevnn se protahuje co mon nejble k nmu&
ab# mohli obrnci na dezorientovan a roztrou$en tonk#& kte prv pekonali vodn tok&
provst vpad!
4 noci se v okol opevnn rozmst pedsunut hldk#& kter maj za kol& v ppad
neptelskho pokusu o pekvapiv tok& zaplit hromad# suchho prout nebo jinho
materilu& za elem osvcen boji$t a odhalen jeho zmr!
/. 0prava zd na "#*eleck po"#aven
Kb# se zdi dal# v#ut jako steleck postaven& je teba v nich prorazit stln#! 'okud
neme bt z asovch dvod ped zd v#hlouben pkop& mus se stln# nachzet
minimln ) stop nad rovn ternu& ab# je neptel nemohl pout k palb na obrnce! :telci
stoj na devnch podlkch zhotovench ze sud& beden& prken nebo ebk! :tln# se
pak nachz ve v$ce = stop# nebo = stop# a * palc nad rovn podlek!
.ejr#chlej$m a nejjednodu$$m zpsobem& jak zhotovit stln#& je prorazit v korun
zdi zk $trbin#! "eW pak vzdlen pipomn stedovk cimbu! Otrbin# jsou od sebe
vzdlen# 5 stop#! 'okud je v$ak zeW pli$ nzk& nebo je k dispozici mlo asu& polo se na
ni trm nebo klda podepen vt$mi kamen#! :telci pak vedou palbu mezerou mezi
vrcholem zdi a kldou! "eW lze pizpsobit na steleck postaven tak pomoc p#tl s
pskem& vt$ch kamen nebo drn& rozmstnch v rznch vzdlenostech od sebe! :tln#
proraen ve zdech b# ml# mt nepravideln tvar& ab# neb#l# pi pohledu zvenku& z vt$
vzdlenosti& pli$ npadn! " vnj$ stran# b# jejich $ka nemla pekroit 5 palce! Oka na
vnitn stran me bt rovna sle zdi! % proren zd se pouvaj sochor#& krumpe a velk
kladiva!
/I. 1arikdy
'okud je k dispozici dostatek asu& v#hloub se nap ulic pkop o hloubce ) - 9
stop! "skan zemina se pouije k navr$en pedprsn! 'edprse1 se je$t dle zesiluje
palisdou! 'i nedostatku asu se ke stavb barikd# pouije v$echen vhodn materil&
zskan v blzkm okol! Ledn#& sud# a voz# zbaven kol se napln hlnou& kamenm& hnojem
nebo $kvrou! 4 nouzi se daj pout tak balk# se zbom nebo p#tle s moukou! 4hodnm
materilem ke stavb barikd je rovn v#trhan dlaba!
'edprse1 b# mla mt v$ku * - ) stop! "a pedprsn se buduje banket! 'ich#st
zsoba kamen& kter jsou v ppad nouze vrhn# na tonk# z barikd a okolnch dom!
/II. ,pev2ovn dom%
" mnostv budov& kter jsou k dispozici je teba peliv v#brat takov& kter spl1uj
v$echn# poadavk# co do odolnosti a vhodnho umstn!
Ludov#& kter maj bt opevnn# b# ml# spl1ovat nsledujc poadavk#@
/3 Fl# b# pev#$ovat v$echn# okoln stavb#
03 Fl# b# bt dostaten odoln a jejich konstrukce dostaten pevn& ab#
mohla bt zatena materilem pouitm k jejmu dal$mu zeslen! .ev#braj
se dom# s do$kovou stechou!
53 4elikost vnitnch prostor b# mla odpovdat velikosti pedpokldan osdk#!
Uozsah stavebnch prav mus bt takov& ab# je b#lo mono provst v
poadovanm ase!
=3 Je teba zajistit (lankovn obvodovch zd!
,3 4e smru pedpokldanho toku mus bt uinna takov opaten& ab# b#la
budova pro neptele co mon nejhe pstupn! " budov# mus tak vst
bezpen stupov cesta!
'odmnka z bodu 5 se d jednodu$e posoudit nsledovn! 4 pzem se pot s jednm
muem na = stop# dlouh sek obvodov zdi! 4 pate je to jeden mu na * stop dlk# zdi! 4
podkrov pipad na jednoho mue 9 stop! "loh# tvo /E* z celkovho potu mu
rozmstnch na steleckch postavench!
'okud e6istuj obav#& e v$echn# potebn prce nebudou dokonen# vas& je nutn co
nejdve dokonit nejdleitj$ prav#& ab# mohla osdka domu odrazit nhl neptelsk
tok! 'roto je nutn zapojit do prce co mon nejvce mu! 'rci je teba dobe
zorGanizovat& ab# si mustvo pi prci navzjem nepekelo!
Fezi bn provdn prav# pat@ zskvn potebnho materilu 2napklad
rozebrnm okolnch budov3& zabarikdovn oken a dve v pzem& zhotoven stlen v
tchto barikdch& v#budovn nejnutnj$ch pekek v okol domu& v#hlouben pkop ped
dvemi - na vnj$ stran domu& v#budovn stlen v oknech hornho patra& proraen stlen
ve zdech 2prioritn na nejohroenj$ch mstech3& proraen prchod ve zdech sousedcch
mstnost& v#budovn tambour pro (lankovn obvodovch zd& prava zahradnch zd na
steleck postaven& v#budovn spojovacch zkop mezi domem a steleckmi postavenmi
v jeho okol& uzpsoben jednotlivch mstnost k samostatn obran!
4$echna v$e uveden opaten jsou provdna postupn& podle jejich dleitosti!
'okud m dm v#sok mstnosti& pror se ve zdech stln# ve dvou a tech v$kovch
rovnch! 'od nejv$e umstnmi stlnami se buduj steleck stupn z nb#tku& beden a
podobn! :podn ada stlen b# mla bt umstna co mon nejne na rovn ternu! 8vnit
domu se pak v#hloub steleck postaven& ab# b#lo mon skrz stln# pohodln vst palbu!
'okud m dm sklep& podlaha pzem se proee a ve sklep se opt v#buduje z dostupnho
materilu steleck stupe1! 4elikost stlen je stejn& jak b#lo popsno v kapitole P!
4zdlenost mezi nimi b# nemla bt men$ ne 5 stop#& ab# neb#lo zdivo pli$ zeslabeno!
4$echen holav materil mus bt z dom odstrann! 4 kad mstnosti jsou
pich#stn# barel# s vodou pro ha$en ppadnch por!
4e stn odvrcen od neptele mus bt zhotoven prchod& ab# mohla bt do domu
pin$ena munice a pivdn# posil#! ?ento prchod se zabezpe dvk#& kter se zesl
hrubmi prkn#& ab# odolvala palb pchotnch zbran!
4$echna okna a dvee mus bt zabarikdovn# a opaten# stlnami! .ejlep$m
e$enm je pout palisdu& kter se pipevn k trmu zatluenmu nap okennm 2dvenm3
otvorem!
?ambour# uren k (lankovn obvodu domu se buduj v nroch nebo ped rovnmi
sek# zd!
4$echn# men$ stavb#& pste$k# apod!& kter me neptel pout ke skr#tmu
piblen a se ktermi se nepot jako s obrannmi postavenmi& mus bt odstrann# nebo
rozebrn# a materil z nich zskan pouit pi opev1ovn budov#!
'okud hroz riziko& e dm me bt ostelovn dlostelectvem& je teba trm#
nesouc patra zeslit pomoc sloupk!
'okud je k dispozici dostatek asu& me bt dm pemnn na blokhaus! 4 takovm
ppad jsou horn patra strena a zskanm materilem se pekr#je strop v pzem!
+kolo domu se v#hloub pkop a zemina z nj zskan se navr$ okolo zd pzem!
/III. ,pev2ovn ve"nic
Ludov#& zdi a iv plot# na obvodu vesnice lze pebudovat na obrann postaven!
Fezer# mezi nimi se uzavou pomoc palisd a opevnnch lini! 'ed opevnnm se buduj
pekk#! .ejastji stromov zsek#!
4 ulicch se v#buduj barikd# dle zsad popsanch v pedchozm te6tu! 'rchod pes
barikd# je mon skrz dom#& kter k nim pilhaj! Je teba se ujistit& zda neptel neme
barikdu obejt jednou ze sousednch ulic!
Fasivn budov#& jako napklad kostel#& soud# nebo vznice& mohou plnit (unkci
citadel#& do kter se obrnci sthnou v ppad& e neptel prolom vnj$ obrann perimetr!
Ludov#& kter se nehod pro pravu na oprn bod se demoluj& ab# neposk#toval# nepteli
kr#t!
'stupov cest# se zneprchodn rozornm nebo zatarasenm! Fost# se zni a msta
vhodn k pebrodn vodnho toku jsou ostelovna z& k tomu elu v#budovanch& polnch
opevnn!
/I(. 0#ok na poln opevnn
.a poln opevnn mou bt veden# dva druh# tok! 'ekvapiv a klasick!
'ekvapiv tok mus bt pro obrnce naprosto neekan! Xtonci postupuj kr#ti tmou&
mlhou nebo se pibliuj skr#t ve lenitm ternu& co je t#pick napklad pi toku v
hornatch oblastech! 'i klasickm toku se m vd# postupovat proti nkolika mstm
opevnnho postaven! 'ostup v nkterch smrech je pouze klamn a jeho elem je zmst
neptele! ?en pesune sv jednotk# na& podle nj& nejohroenj$ st opevnn! Xtonk pak
nasmruje svj npor prv do takto oslabench mst! Jeden z tok b# ml bt rovn
smrovn na vchod do objektu& nebo jako je tomu napklad u lunet& do jejich otevenho tlu!
"a elem shromdn jednotek ped tokem se ped neptelskm opevnnm buduj
zkop# a steleck postaven! ?#to prce se provd v ppad& e je k dispozici dostatek asu
a pokud se v okol nenalzaj vhodn ternn tvar#& kter b# splnil# stejn el! "kop# jsou
= stop# $irok a vetn pedprsn = stop# hlubok!
<lostelectvo se rozms7uje tak& ab# mohlo en(ilovat lce opevnn! % rozstlen
pedprsn& vnitku objektu a k ponien pkopu se nejlpe hod poln hou(nice!
'o tom& co se dlostelectvu poda dostaten zeslabit neptelsk opevnn& je v#dn
rozkaz k toku! .a ele postupuj rozptlen stelci& kte ke svmu kr#t v#uvaj ternn
nerovnosti nebo pedem v#budovan steleck postaven! Jejich kolem je vst palbu na
neptelsk stelce nebo obsluh# dl skrz stln#! "a nimi dle postupuje pchota a sapi!
:api nesou seker#& krumpe& sochor#& p#tle se stelnm prachem a jin v#baven& potebn
ke znien obvodovch pekek! .a konci postupuj zloh#& jejich kolem je podpoit
toc jednotk# v ppad& e dojde k prlomu v opevnn! Uovn maj za kol krt
ppadn stup vlastnch jednotek po nesp$nm toku!
<o pkopu pronik mustvo bez nasazench bajonet& ab# nedochzelo ke zb#tenm
zrannm! Lajonet# se pipevn& a se tonci propracuj na bermu! Jeliko pkop bv dosti
hlubok& je teba nejdve do nj nahzet p#tle s pskem& svazk# prout a jin vhodn materil&
ab# se v#tvoila rampa& po kter do nj mohou tonci proniknout! 'rovizorn mstek lze
tak v#budovat s v#uitm kolesn#& na kter je pipevnn ebk! : kolesnou se pejede pes
kontreskarpu a pkop se pemost!
Kb# pi nonch tocch nedochzelo ke zmatkm& kad mu m na vhodn sti
odvu pipevnnu viditelnou znaku& kter v$ak nesm bt zpozorovna neptelem! Xton
tras# jsou v#t#en# kolk# s viditelnmi znakami! "nak# mus bt pipevnn# na stran
odvrcen od neptelskho postaven!
Xton kolon# postupuj ve smru kapitl pevnostnch prvk! 'o proniknut do
pkopu se mustvo rozmst kolem jejich lc! 'okud se poda proniknout do tlov sti
objektu& je teba jeho brnu prolomit stelbou z kanZnu& pomoc beranidla nebo piloenm a
odplenm nloe stelnho prachu!
4 ppad& e jsou kontreskarpa a eskarpa v#zdn#& proniknou do nich tonci
pomoc ebk! .ejdel$ ebk# pen$ prvn vlna tonk! 'o proniknut do pkopu
ebk# penesou a opou o eskarpu! <al$ vlna pinese zbvajc ebk# a ope je o
kontreskarpu! :klon ebku& po open o zeW& nesm pekroit V jejich celkov dlk#! Broz
toti jejich prolomen pod thou mustva!
Jednotk#& kter budou pronikat z pkopu na val#& jsou kr#t# palbou stelc
rozmstnch na Glacis!
/(. 0#oky na opevnn domy
'i toku na opevnn dom# je teba pout dlostelectvo& jeho kolem je v#tvoit
prlom v jejich obvodovm zdivu! <om# jsou ostelovn# tak zpalnmi projektil#!
'okud ton jednotk# nemaj k dispozici dlostelectvo& mus se dovnit domu
probojovat dvenmi nebo okennmi otvor#! Xtonci pilnou k domu v mstech& kter nejsou
obrncem ostelovna! Xtok# se opt vedou z vce smr! % proniknut do domu je mono
v#ut tak stechu& na kterou se tonk v#$plh po ebcch a prolom ji! 'okud nemaj
tonci k dispozici vhodn prostedk# na prolomen zabarikdovanch oken a dve
2sochor#& nloe stelnho prachu3& mohou v nouzi pout jako beranidlo silnj$ kmen#!
'obl zd se tak mohou podplit svazk# prout nebo slm#& ab# b#l obrnci zten
vhled!
/(I. 0#oky na -arikdy
'okud nen k dispozici dlostelectvo& kter b# barikdu rozstlelo& je teba& ab# se
tonci pokusili ji obejt bonmi ulicemi nebo skrz okoln dom#! "mk# a pant# odolnj$ch
dve lze zniit stelbou z mu$ket#! 'rchod# do sousedcch dom se prorej nloemi
stelnho prachu! 'okud se poda obsadit dm sousedc s barikdou& jsou jej obrnci
zne$kodnni palbou z hornch pater& z bok a eventuln tak z tlu!
Kutor@ AnG! 4ladimr 'ol$ek
Scmail@ vladimir!polasekdatlas!cz
eeb@ fff!polnicopevneni!febsnadno!cz
'ramen# a pouit literatura@
/3 4iele on Nield (orti(ications and artiller#& J! e! Uandolph& /9*/& Uichmond& 4irGinia
03 Kn Slementar# course o( militar# enGineerinG& part A& <! B! Fahan& /9);& .ef Mork
2pouze obrzk# ! 5 - )3