You are on page 1of 7

Fakulta strojn

Katedra konstruovn stroj




Semestrln prce z pedmtu

KKS/SPDM1
Tma:

Uren velikosti potebn energie pro
pohyb elektromobilu



Autor:
Pavel Florian
pflorian@students.zcu.cz
vod
Tento semestrln projekt se zabv studi pohonnho systmu elektromobilu se
zamenm na stanoven kapacity akumultor pro zajitn uritho dojezdu. Za tmto
elem bylo vytvoeno nkolik matematickch model v prosted MATLAB/Simulink.
New European Driving Cycle
K zjitn referennho ztnho stavu, ze kterho se pi nvrhu kapacity vychz, byl
pouit jzdn cyklus NEDC (Obr. 1). Hodnoty rychlosti se uplatuj pi vpotu sly
aerodynamickho odporu, kter je dna vztahem:

,
kde je hustota vzduchu,

souinitel odporu,

eln plocha a rychlost vozidla.



Obrzek 1 Prbh rychlosti NEDC
K zahrnut vlivu setrvan sly je nutn znt prbh zrychlen bhem jzdnho cyklu.
Zrychlen zskme asovou derivac rychlosti (Obr. 2). Prbh zrychlen je nutn upravit.
Zporn hodnoty pi deceleraci znamenaj, e se elektromotor chov jako genertor a dobj
baterii. V tomto ppad ovem neuvaujeme regenerativn brzdn, a proto vechny zporn
hodnoty polome rovno nule. Vsledn prbh je znzornn na Obr. 2. Setrvan sla se pak
stanov jednodue jako souin rychlosti a hmotnosti. Poslednm uvaovanm silovm
inkem je valiv odpor pneumatik.

Obrzek 2 - Modifikovan prbh zrychlen NEDC
0 100 200 300 400 500 600
-10
0
10
20
30
40
50
60
70
80
Target speed
Time (sec)
spdm8/10-15 mode : 10-15 Mode Cycle
Regulan smyka
Zkladnm principem, kter zde byl vyuit, aby se model choval poadovanm
zpsobem, je princip zptnovazebnho zen. Roli regultoru plnil PID regultor a nejvtm
problmem bylo sprvn stanovit jednotliv konstanty. To se v ppad nkterch model
zcela nepodailo, a tak chovn nebylo pln pesn, ale pedevm rychlost samotnho
vpotu vyvila tento nedostatek.

Obrzek 3 - Regulan smyka
Varianty matematickch model
Prvn varianta modelu (Obr. 4) byla nejkvalitnj z hlediska zpsobu zen. Byla zde
vyuita PWM modulace a diskrtn PID regultor. Tento pstup byl ovem nejnronj
z hlediska poadovanch znalost i vpoetnho asu, co se vzhledem k velkmu potu iterac
projevilo jako zsadn nedostatek.

Obrzek 4 - Prvn varianta s PMW modulac

V druh variant (Obr. 5) byl pouit jin blok elektromotoru s integrovanm PID
regultorem. Tato varianta byla nejlep z hlediska pesnosti regulace, ale neumoovala
zapojen baterie a vpoetn as byl stle pli dlouh.


Obrzek 5 - Varianta 2

Posledn evoluce (Obr. 6) se vyznauje jednodum modelem elektromotoru, jeho
parametry byly zskny z katalogu Siemens (Obr. 7), a zenm pomoc pm regulace napt.
Tento zpsob zen sice nen tak pesn a neodpovd pvodn dohodnutm poadavkm,
ale zsadn vhoda tkv v rychlosti vpotu. Cel jzdn cyklus (660 s) lze nasimulovat bhem
necel vteiny, co je dov 1000 krt mn ne pedchoz varianty.
Princip zen spov v tom, e do PID regultoru vstupuje poadovan rychlost jako
referenn signl a vstupem aknho lenu je ureno napt na elektromotoru. Dle je
snmn signl proudu v elektromotoru, kterm se zatuje baterie. Proces vybjen baterie
tedy nen een v hlavn smyce, ale probh paraleln.

Obrzek 6 - Varianta 3



Obrzek 7 - Parametry bloku elektromotoru
Na nsledujcm obrzku je znzornna charakteristika baterie. Jednotliv parametry
byly pizpsobeny tak, aby odpovdaly baterim znaky Sinopoly.

Obrzek 8 - Charakteristika baterie

Hlavn vsledky jsou graficky shrnuty na nsledujc strnce (Obr. 9). Z graf plyne, e
bhem jednoho cyklu ujede vozidlo piblin 3820 m, piem stav nabit baterie (SOC) klesne
na 87%. S ohledem na charakteristiku baterie lze konstatovat, e kapacita 100 Ah v tomto
ppad dostauje na dojezd piblin 23 km. Pokud bychom chtli pekonat 100 km,
budeme potebovat baterii vce ne 4 krt vt. Na Obrzku 10 je skuten prbh rychlosti,
kter se pomrn odliuje od prbhu z Obrzku 1. Absolutn hodnoty rychlosti jsou vak a
do uritho momentu tm shodn. Pi vpotu bylo provedeno nkolik zjednoduen, mj.
psoben konstantnho valivho odporu bez ohledu na to, jestli vozidlo stoj, i jede. Tmto lze
vysvtlit pekmitvn rychlosti do zpornch hodnot. Na Obr. 11 je znzornn prbh
vkonu elektromotoru bhem jzdnho cyklu, kter ve pikch dosahuje 40 kW, co je
rozumn hodnota slouc jako kontrola sprvnosti een.

Obrzek 9 - Prbh nkterch sledovanch veliin


Obrzek 10 - Skuten prbh rychlosti

Obrzek 11 - Prbh vkonu elektromotoru
Zvr
V rmci tohoto semestrlnho byl simulovn pohonn systm elektromobilu se
zamenm na dojezd. K een bylo vyuito prosted MATLAB/Simulink. Bylo zjitno, e
pokud uvaujeme 500kg elektromobil, budeme potebovat baterie o kapacit vce ne 400 Ah
k dojezdu 100 km. Pvodn navren systm zen pomoc PWM modulace byl zjednoduen.
Nejvtm problmem, kter vn nejistoty do vsledk, pi een podobnch loh je to, e
potebujeme znt velk mnostv rozlinch parametr, kter se asto nenachzej v odborn
literatue. V tomto ppad se jedn pedevm o parametry elektromotoru, kter mohou
znan ovlivnit vsledek.