You are on page 1of 78

Pizzu Delej Rychle II LS

22. kvetna 2014

Teorie
Nejprve se podvejme na notace a triky, budou i dale v textu popsany a vysvetleny i tam kde se
pouzvaj, nicmene abychom je poznali a nebyli nam ciz, uvedeme ty nejzajmavejs ihned zde.

Notace a Triky

u
t

= ut

kukA c & kukB c kukAB c


Trik s polovinou derivace kvadr
atu ut (t)u(t) =

1 d
u(t)2
2 dt

Holderova nerovnost
Poincareho nerovnost
Youngova nerovnost (ab)p
-Young ab =

ap
p

bp
p0

, bez psan konstant: (ab)p . ap + bp

Y
a b/  a2 /2 + b2 /(2)

Velikost mocneneho mnohoclenu lze omezit konstantou krat souctem nejvyssch mocnin.
L3 , L2 , L1 (L je leps nez L2 na omezenem intervalu.)
1,2
1,2
W(0)
() = (W(0)
())? ... zde jako znacen, abychom nemuseli psat hvezdicku. Nutno poznamenat ze v jin
ych zdrojch se definuje automaticky dole s indexem 0 , takze pozor na to, m
uze
to b
yt matouc.

u W k,p u W k1,p i kdybysme meli spadnout do du


alu
4 2 (u W k,p 4u W k2,p ) i kdybysme meli spadnout do du
alu
Du
al souctu je pr
unik dual
u A? + B ? = (A B)?
Vnorovan a hvezdicky - ohvezdickuju-li vnorene prostory, otoc se (za jist
ych predpoklad
u)
?
?
vnoren X , Y X - Y .
Lebesgue
uv bod
Konvergovan soucinu
n

p0

g *g vL &f f vL

n n

g f

gf

Vitaliova v
eta. Necht
Q omezen
a, meritelna.
f n (x) f (x) s.v.
Stejn
a stejnomerna ekviintegrabilita

Q : |Q|

 n Q

|f n (x)| dx 

Pak

lim

f (x) =

lim f (x)

D
usledek

f (x) f (x) s.v. & existuje p > 1 : kf kLp (Q) c lim

f (x) =
Q

lim f (x)
Q

Rozkl
ad
an nerovnost Obcas budeme v nerovnostech pokracovat rozlozenm a nasledn
ym slozenm.
Plat li a+b c, rozlozme na a c, b c a provedeme nejakou operaci zvetsen f (a) f (c), f (b)
f (c) a opet secteme f (a) + f (b) 2f (c). Obcas m
uzeme psat msto 2 obecnou konstantu c.
M
u
zu predepsat i Neumanna i Dirichleta na stejn
e
c
asti hranice? Ne, to pak mam moc
podmnek. Potom to totiz dopadne tak, ze predepsu celej gradient na hranici.
Anebo jinak, rekneme ze mamerovnici u00 = 1 na (0, 1). Kdyz chci oboj, tak mam zadano u(0) =
u(1) = u0 (0) = u0 (1) = 0, ale mam k dispozici jen dva parametry. Tedy preurceno.
Gronwall lema Necht , , p nezaporne funkce patrc do L1 (0, T ) a AC-spoj spl
nujc s.v.
t (0, T )
0 (t) (t)(t) + p(t)
T
t
Pak pro t [0, T ] mame (t) exp( 0 ( ) d )((0) + 0 p( ) d )
D
ukaz ...vynasobenm e
0 (t)e

T
0

T
0

...a zintegrovanm:
T

0
(t) dt exp(
0

( ) d

( ) d

(t)(t)e

( ) d

+ p(t)e

( ) d ) exp(
0

( ) d

( ) d )

((t)(t) + p(t)) dt
0

Gronwall lema s clenem navic Necht , , p, z nezaporne funkce patrc do L1 (0, T ) a ACspoj spl
nujc s.v. t (0, T )
z(t) + 0 (t) (t)(t) + p(t)
T
t
Pak pro t [0, T ] mame (t) exp( 0 ( ) d )((0) + 0 p( ) d )
dokazu to zase zintegrovanim
vyskoci zt se znaminkem

0T ( ) d
...vynasobenm e
0 (t)e
...a zintegrovanm:
T

z(t) dt
0

T
0

( ) d

T
0

(t)(t)e

T
0

( ) d

( ) d ) exp(

(t) dt exp(
0

T
0

( ) d

( ) d )
0

+ p(t)e

((t)(t) + p(t)) dt
0

Bochnerovy prostory
Funkce budou zobrazovat do X - Banachova prostoru.
C([0, T ], X) := {u : (0, T ) X, ze u(t) je spojita}
Slab
a m
e
ritelnost
Bochner
uv integr
al

Sobolev Bochnerovy prostory


Slab
a derivace funkce do B.P. Necht X je Banach
uv, T > 0, u L1 (0, T, X).
T
T
ut je slaba derivace u 0 u(t) (t) dt = 0 u(t) 0 (t) dt ... D(0, T )
(Integral je Bochner
uv integral.)
Sobolev Bochner
uv prostor Necht X je Banach
uv a T > 0. Definujeme
W 1,p (0, T, X) := {u Lp (0, T, X), slaba derivace ut Lp (0, T, X)}
Vlastnosti W 1,p (0, T, X):
Banch
uv pro p [1, ] s normou: (vlnovkou zd
uraz
nujeme zapis ekvivalentn normy)

||u||W 1,p (0, T, X) = ||u||Lp (0, T, X) + ||ut ||Lp (0, T, X) (||u||pLp (0, T, X) + ||ut ||pLp (0, T, X) )1/p
Separabiln pokud p [1, ) & X separabiln
Reflexivn pokud p (1, ) & X, X ? jsou reflexivn a separabiln
Hilbert
uv pokud p = 2 & X je Hilbert
uv. Skalarn soucin je
T
(u(t), v(t))X dt
(u, v)W 1,2 (0, T, X) =
0

Vno
ren hustota roz
s
ren Necht X je Banach
uv a p [1, ], pak
Vno
ren
W 1,p (0, T, X) , C 0, 11/p ([0, T ], X)
Hustota
W 1,p (0, T, X)
= W 1,p (0, T, X) ...pro p <

{C ([0, T ], X)}

{C ([0,

T ], X)}

W 1,p (0, T, X)
= W 1, (0, T, X)

Roz
s
ren
E : W 1,p (0, T, X) W 1,p (R, X)
linearn a omezen
y (spojit
y) operator, ze u Eu(t) = u(t) t (0, T )
4

(0)

Pro
c D
ukazy stejne jako v PDR I, problem je, ze nevm jak to zhladit u hranice. Uvnitr stac
molifikovat, u kraje musim soupnout aby bydlelo v (2, ), ted to mam vne a m
uzu to zhladit, jde
o to abych se nedostal mimo interval.
Pro
c - hustota Protoze jde o casovou osu, je problem 1D, tedy se rozdel u = u1 + u2 + u3 (jako
rozklad jednotky), kde maj ui kompaktn nosice v (0, 2), (, T ), (T 2, T ).
Rozlozene ui molifikujeme (abysme pak mohli znovu secst na u = u1 + u2 + u3 ):

u3 jednoduse zhladme rovnou u3 := u3  = R u(t) (t ) d . Pak u3 u3 ve W 1,p (0, T, X).
u1/2 pred zhlazenm posuneme: u1/2 := u1/2 (t + )  . Jak posun tak v
ysledne zhlazen jde
k funkci (protoze posouvame ruku v ruce stejn
ym parametrem jako zhlazujeme). Pak u1/2
C ([0, ], X) a u1/2 u1/2 v W 1,p (0, T, X)

Mimochodem., kdybych chtel jen w? hustotu, tak tohle nemusm delat! Pro w? topologii totiz stac
jen apriorn odhady, coz znamena, ze norma t
y zhlazen
y funkce v prostoru co chceme je konecna a
to stac k tomu, aby to konvergovalo v w? topologii.
Pro
c - vno
ren K dane u najdeme z hustoty un C ([0, T ], X), un u ve W 1,p (0, T, X) (nebo
*? ve W 1, ).
Ukazeme, ze un je cauchyovska ve C 0,11/p a protoze jsme v Banachprostoru, bude mt limitu.
Pro argumentaci Arzela-Ascoli pouzijeme stejnou spojitost a stejnou omezenost. Odhadujeme a
koukame, jestli je v
yraz mal
y, kdz jsou t1 , t2 blzko:
t2
t2
n
n
n
||u (t2 ) u (t1 )||X = ||
ut ( ) d ||X
||unt ||X d
t1

t1

Pak protoze un u v W 1,1 (0, T, X):

t2

||unt ||X d 

n : |t2 t1 |
t1

....Mame tedy stejnou spojitost ||un (t2 ) un (t1 )||X . Jeste omezenost - pokud bychom meli pro
t [T /2, T ]:
||un (t)||X ||un (t) un (t1 )||X + ||un (t1 )||X
Tak pak pomoc Arzela-Ascoli vme, ze posloupnost ma limitu v prostoru spojit
ych funkc (coz jsme
chteli a d
ukaz by byl ukoncen
y).
Dok
a
zeme tedy stejnou omezenost: Prvn clen ||un (t) un (t1 )||X je  tzn. i mens nez
konstanta, druh
y un u v L1 (0, T, X) (s.v) un u(t) v X. Tedy vyberu t1 tak, aby platilo ze
konverguje, dky cemuz bude taky omezene.
Protoze je tedy stejne omezene a stejne spojite, m
uzu integrovat dt1 a zvetsit na cel
y casov
y
interval:
T /2
T /2
T /2
n
n
n
||u (t)||X dt1
||u (t) u (t1 )||X dt1 +
||un (t1 )||X dt1
0
0
0
T
c(T )
||unt ||X + ||un ||X dt1 = ||un ||W 1,1 (0,T,X)
0

Leva strana nezavis na t1 , proto se rovna:

n
||u ||W 1,1 (0,T,X)

T /2

||un (t)|| dt1 = T /2||un (t)||X

Tohle bylo pro prvn polovinu intervalu. Pro druhou plat analogicky a tedy:
tn ||un (t)||X c(T )||un ||W 1,1 (0, T, X) ||u||W 1,1 (0, T, X) c(T )
Hotovo, mame omezenost. Tohle bylo vnoren v W 1,1 v prostoru spojitejch funkc.
Vc vno
ren Kdyz mame W 1,p pro zmenu, tak m
uzeme vnorit dokonce do Holderovsky spojit
ych. Holderovou nerovnost mame:
t2
t2
n
n
n
||unt ||pX )1/p |t2 t1 |11/p
||ut ||X d (
||u (t2 ) u (t1 )||
t1

t1

...a p
ujdem k limite (pro p = pouziju, ze je omezene):
t2
n
n
||unt ||X d ||unt ||pW 1,p (0, T, X) |t2 t1 |11/p
||u (t2 ) u (t1 )||
t1

...to je presne definice seminormy. Je to tedy spoj. vnoren (stac vydelit |t2 t1 |11/p )
D
al
Doted jsme dokazovali spojit
y vnoren, co se povedlo o ut L2 (0, T, W01,2 ()? ) , C([0, T ], W01,2 ()? )
a u je v tomtez prostoru. Tedy u je spojita funkce s hodnotama v tomhle prostoru, ale bodovej v
yznam
pro W01,2 ()? chyb.
u L2 (0, T, W01,2 ()? ) , C([0, T ], L2 ())
ut L2 (0, T, W01,2 ()? ) ...
Ted m
uzu rct, ze u je spojita funkce do L2 (). D
uvod je ten, ze L2 je presne mezi tutema prostorama.
Dokazeme to obecne:
hust
e

Gelfandova evolu
cn trojice Rekneme,
ze X, H, X ? je Gelfandova trojka X , H =
H ? , X ? .
X, X ? Banachovy, H Hilbert
uv prostor (pivot).

Pozn. Mus b
yt hust
y, jinak neplat H ? , X ? . Typicky bude X = W01,p (), H = L2 , spl
nuje
predpoklad, protoze hladk
y funkce jsou hust
y v obojm.
V
eta M
u
zu vno
rovat a perpartes na dualit
ach za jist
ych p
redpoklad
u Necht X, H, X ?
je Gelfandova trojka, pak pro p (1, )
0

V := Lp (0, T, X) W 1,p (0, T, X ? ) , C([0, T ], H)


Navc u , v V 0 t1 t2 T m
ame perpartes:
t2
hut (t), v(t)iX ? ,X + hvt (t), u(t)iX ? ,X dt = (u(t2 ), v(t2 ))H (u(t1 ), v(t1 ))H
t1

Pozn. Potom dosadme-li u = v, mame:


t2
2
hut (t), u(t)iX ? ,X dt = ||u(t2 )||2H ||u(t1 )||2H
t1

vydelm t2 t1 a jdu k limite:


hut (t), u(t)iX ? ,X = 1/2 d/dt ||u(t)||2H pro s.v. t (0, T )
6

D
ukaz Pomoc hustoty - pro u V najdu un u, un C ([0, T ], X) hladk
y, budu chtt perpartes. Potrebujeme nasledujc vztah:
Rozepseme derivaci normy v Hilbertove prostoru a dostaneme dvakrat casovou derivaci ve skalarnm
soucinu:
(v(t + h), v(t + h))H (v(t), v(t))H
d
||v(t)||2H = lim
h0
dt
h
(v(t + h) v(t), v(t + h))H (v(t), v(t + h) v(t))H
= lim
+
h0
h
h
v(t + h) v(t)
v(t + h) v(t)
= lim (
, v(t + h))H + (v(t),
)H
h0
h
h
= 2(vt (t), v(t))H
t
Kdyz v
yslednou rovnost zintegrujeme t12 a dosadme v(t) = un (t) um (t), dostaneme:
t2
n
m
n
m
2
n
m
2
(unt (t) um
||u (t2 ) u (t2 )||H = ||u (t1 ) u (t1 )||H + 2
t (t), u (t) u (t))H dt
t1

Vezmeme t2 [T /2, T ], t1 [0, T /2] a celou rovnost nejprve zmenme na nerovnost - odhadem
v absolutnch hodnotach a pak odmocnme. Odmocnenou pravou stranu odhadneme, z toho vylezou
konstanty:
(Zb
yva jeste dodat, ze z definice gelfandovy trojice identifikujeme skalarn soucin a dualitu)

t2

n
m
1/2
< unt (t) um
)
t (t), u (t) u (t) >X ? ,X dt|

||u (t2 ) u (t2 )||H c(||u (t1 ) u (t1 )||H + |


t1

A protoze lze vse udelat i obracene (hozenm integralu na druhou stranu s mnusem, kde pak
mnus zabije ona absolutn hodnota, dostaneme):

t2
n
m
n
m
2
n
m
2
(unt (t) um
t (t), u (t) u (t))H dt + ||u (t2 ) u (t2 )||H = ||u (t1 ) u (t1 )||H

2
t1

t2

n
m
1/2
< unt (t) um
)
t (t), u (t) u (t) >X ? ,X dt|

||u (t1 ) u (t1 )||H c(||u (t2 ) u (t2 )||H + |


t1

A prvn nerovnost zintegrovat k t1 , druhou k t2 - leve strany se integrac nezmen a pribude pouze
konstanta za delku intervalu
T
T /2 t2
n
m
n
m
1/2
n
m
||u (t2 )u (t2 )||H c(T )(
||u (t1 )u (t1 )||H dt1 +
|
< unt (t)um
)
t (t), u (t)u (t) >X ? ,X dt|
0

t1

A chci ze je cauchyovska ||un (t) um (t)||H  Prvn cast je k intervalu [0,T/2], druha cast k
[T/2,T]
umim cauchyovskost na tech dvou intervalcich a kdyz to umim na dvou tak to umim na celym a
ze prava strana tech nerovnosti je mala se ukazuje dal
A ted un u Lp (0, T, X) tedy jde silne i v L1 (0, T, X).
Tedy
T cnlen
||u (t1 ) um (t1 )||H dt1 je cauchyovsk
y ze silny konvergence v prostoru a druh
y clen lze od0
hadnout dualita a pak Holderem - zase casovou derivaci zvetsime na celej prostor W (kdybych tam
chtel prostor L tak tam musim nechat derivaci dle casu t)
T /2 t2
T
1/2
n
m
n
m
n
m
|
< ... >X ? ,X dt| ) dt1 c(T )
||unt um
t ||X ? ||u u ||X dt c(T )||u u ||W 1,p0 (0,T,X ? ) ||u u |
0

t1

a to je jiste omezene, ale bud p = 1 nebo p0 = 1 takze jedna z norem je omezena a druha Cauchyovska.
Tedy ma limitu jako celek.
Takze pro hladke funkce to plat. zacali sme s tim ze hladky funkce sou husty pak sme vzali objekt
zhladil ia spocitame limitu chci ukazat ze je cauchyovska v tom spravnym prostoru kdyz v jednom z
nich mame hustotu tak sme vyhrali!
Je snadna cesta ke kompaktnmu vnoren - pro regularitu u L2 (0, T, W 1,2 ), ut L2 (0, T, L2 ), z
toho bysme meli
,, L2 ((0, T ) ). To ale casto nemame.
V
eta Aubin Lions Roub
cek Necht X, Y, Z Banachprostory, X ,, Y , Z (separabiln,
(reflexivn)), p (1, ). Pak
V := Lp (0, T, X) W 1,1 (0, T, Z) ,, Lp (0, T, Y )
Pozn - Roubcek: stac radonovy mry a Z lokalne konvexn.
D
ukaz A-L-R Chceme sekvencn kompaktnost - pro un omezenou ve V najt unk u v Lp (0, T, Y ).

Nejdrv pouzijeme ze X reflexivn - m


uzeme najt (BUNO
s prechodem k podposloupnosti) un *
p
u v L (0, T, X) (...kter
y je dky X take reflexivn).
Ehrlingovo lemma Necht X ,, Y , Z (reflexivn, Banachprostory), pak
a > 0 c(a) u X : kukY a kukX + c(a) kukZ
D
ukaz Ehrlinga D
uvod proc to m
uzeme udelat je prave kompaktn vnoren. Sporem - necht
a > 0 n un , ze kun kY = 1
(b
uno normalizujeme) a neplat zaver, tedy
1 = kun kY > a kun kX + n kun kZ
Protoze je omezene v X, ktere je kompaktne vnorene do Y (a do Z), plat (pro podposloupnost)
un u v Y (a v Z; to je d
ulezite k tomu, ze limita v techto prostorech existuje):
1 > n kun kZ kun kZ 0 un 0 v Z u = 0
...ale to je spor: u = 0 kun kY = 1
Pokra
cov
an d
ukazu A-L-R Ukazeme, ze un je cauchyovska v Lp k Y . Odhady (a je libovolne,
coz bude d
ulezite, protoze ho dal budeme sikovne volit)
kun (t) um (t)kY

Ehrlingovo lemma

a kun (t) um (t)kX + c(a) kun (t) um (t)kZ

ted umocnme na p, pouzijeme ze umocnene scance lze omezit konstantou krat nejvyssmi cleny a
zintegrujeme
T pnrez cas: m

Clen
||u (t) u (t)||pX se schova do konstanty, protoze je posl z predpokladu omezena ve V
0
(... a tedy je omezena i v X, protoze je tam integral prez cas z normy X a ten sed v t
yhle casti
p
prostoru V : L (0, T, X)).

ku (t) u

(t)kpY

ku (t) u
dt + c(a)
kun (t) um (t)kpZ dt)
0
0
0
T
kun (t) um (t)kpZ dt
(schoval se) a c(p) + c(a, p)
0
T


(zvolme a =
kun (t) um (t)kpZ dt
:)
+ c(, p)
3c(p)
3
0
n

c(p)(a

(t)kpX

Kompaktnost posledniho clenu (v Lp (Z), kterou dokazeme nze) zaruc odhadnutelnost /3, c(, p)
bude sice velke, ale to vyresme prave konvergenc poslednho clenu. Pro ten zavedeme aproximaci a
budeme smerovat k odhadu, kter
y pouzije fakt, ze kontrolujeme casovou derivaci. Aproximaci zavedeme takto:

n
un (t + ) d
> 0 : u (t) = 1/
0

(...stredn hodnota. Hladke pro fixn . Je Bochner


uv integral.) Pouzijeme tuhle aproximaci a dosadme (pro troj
uhelnkovou nerovnost):

T
n

ku (t) u
0

(t)kpY


... +c(, p)
3

kun

p
um
kZ

dt+c(, p)
0

...A ted zvazit, jak zvolit , aby [Tohle] bylo male.

T
p
kun un (um um
)kZ

dt
[Tohle]

Budu odhadovat un un . (un nezavs na case a na un (t) pouzijeme vzorecek. Mnus pribude z toho,
ze dame casovou derivaci. Predposlednm rovntkem si pripravme chytre derivaci pro perpartes.
Posledn rovntko je perpartes, kde je hranicn clen nulov
y - pro = je nula jeden, pro = 0
druh
y.)
n

u (t)


1 n
u (t) u (t + ) d =
u (s + t) ds d =
0 0 t
0


n
(( 1)
=
( 1)unt (t + ) d + 0
ut (t + s) ds) d = +

0
0
0

1
=

un (t)

Vezmeme odvozenou rovnost v norme a dostaneme nerovnost (vytknutm z normy prohodme porad

1, aby bylo kladne). Je omezene konstantou, protoze 1 je omezene a integruju dle casu a ten

je dle predpokladu v L1 , tedy omezen


y:

n
n
(1 ) kunt (t + )kZ d const(kut kL1 (0,T,Z) + 1)
(1, odhad v Z)
ku (t) u (t)kZ

0
Nerovnost plat pro libovoln
yT cas.
p
cast toho clenu budeme odhadovat takhle:
Chceme odhadnout c(, p) 0 kun un (um um
)kZ ,

T
n

ku

c(, p)

un kpZ

kun un kZp1 kun un kZ dt

dt = c(, p)

...Rozdelili sme si na mocniny, abychom mohli udelat nasledujc u


vahu: protoze fce je z W 1,1 s
hodnotama v prostoru Z, tak je i v L s hodnotama v prostoru Z (na omezenem intervalu je
vnorena do spojit
ych funkc a ty jsou integrovatelne), takze to m
uzu odhadnut normou L prez cas.
A to je podle predpokladu na prostory omezene, konstanta. Odhadujeme jen p 1 mocnin, protoze
sice m
uzeme odhadnout cele, ale zbytek chceme ukazat, ze p
ujde do nuly (a takhle bysme dostali jen
omezenost konstantou).
eq:dostanemener
...dale pouzijeme odvozenou (1, odhad v Z):

T
n

ku

c(, p)

un kZ

kunt (t

(1 /)

= c(, p)

(1 /) kunt (t + )kZ d dt =
0

dt c(, p)

Fubi:

+ )kZ dt d c(, p)

(1 /) d c(, p)
0

Predposledn nerovntko plat protoze nejdrv integruju prez t a podtrzenou vec uvnitr odhadnu
konstantou, protoze je omezena dle predpoklad
u. (Nutno poznamenat, ze se dostavam mez integralu
nad T , ale je tam veta o rozsren, ze to m
uzu prodlouzit.)
Tzn. dostanu , najdu a = /(3c(p)), vybereme , aby c(, p) <  a tedy := /(6c(, p)).
Pokracujeme. Delta ted bude dane pomoc epsilon a fixn:
T
n
p


u() um

+ c(, p)

() Z dt +
3
3 [Tohle]
0
...Doted nic nezaviselo na n, m, to prijde ted:

10

eq:d

Mame tri fakta:


Vzpomeneme na un (t) := 1/

un (t + ) d

pridame fakt ze zacaku d


ukazu - ze un * u v Lp (0, T, X)
a mame kompaktn vnoren X ,, Z

Z toho existuje limitn t un (t) u v Z - ze slabe konvergence. je to boch int a jde to slabe . (Pro
kazd
y cas t je to omezene v X a X kompaktne vnorene do Z, takze pro kazd
y t pevn
y to konverguje
silne v Z. Dal uz jenom ukazeme, ze stejnomerna.)
...Pomoc toho odhadneme druh
y clen, dostaneme tam troj
uhelnkovou nerovnost limitu:
T

p
n

2
dt
u() u p + um

+ c(, p)

()
Z
Z
3
0
...Najdeme n, m n0 aby byl posledn zb
yvajc clen /3.
, dane a fixn, tedy jdeme k limite.
T
T
p Lebesgueova
n
lim ||un() u ||pZ dt = 0
||u() u ||Z
=
lim
n

v
eta

M
uzu najt integrovatelnou majorantu, protoze je omezene konstantou (kun kZ

T n
1/ 0 ku (t + )kZ d c/).
No a kdyz ta limita je nula, tak lze rozhodne najt n, m n0 aby byl posledn zb
yvajc clen /3.
2 
+

3
3
A protoze je Banachprostor a posloupnost je Cauchyovska, tak konverguje.

11

Spojit
y sv
et
Ukazeme si hyperbolickou a parabolickou rovnici a budeme predpokladat takovou spojitost, ze
vsechny u
pravy (nasoben, integrovan, derivovan) lze delat. Delam to proto, abych videl jak se
rovnice chovaj ve spojitem prpade a co vsechno m
uzu udelat. Navc z toho pak lze vykoukat prostory funkc (protoze i pro spojit
y se m
uze ukazat, ze nemaj hladk
y resen).
Pak zkusme budovat teorii tak, abysme dostali co nejvc v
ysledk
u jako pro spojit
y prpad.
To je matematick
y prstup. Fyzikalne se na to lze koukat tak, abysme videli kde problem vzniknul
a o co rovnice popisuje, protoze pak treba vme, ze data spl
nuj rovnice pro zachovan energie (a teorie
lze vybudovat z predpokladu, ze energie se zachova i v celem evolucnm procesu).
Evolu
cn rovnice Se jmenuj evolucn, protoze pridame casovou derivaci. P
ujde pak o hyberbolicke
rovnice (druha casova derivace) a parabolicke rovnice (prvn casova derivace).
P
rich
azen na prostory a ch
ap
an dualit V pr
ubehu dalsch u
prav a u
vah budeme odvozovat
kam ktera funkce patr do jak
ych prostor
u. Da se rct, ze tm, ze pribude casova derivace se prostor
zeslozit. Naprklad pro jednoduchou rovnici si lze laplace prepsat a hodit na druhou stranu:
ut 4u = 0
ut = div(u)
No a kdyz, jako v PDR I eliptickem prpade predpokladame, ze u L2 (L2 ), pak je ut z dualnho
prostoru ut L2 (0, T, W01,2 ). Proc - protoze dualitu chapeme takhle:

hut , i = hdiv u, i = hu, i =


u dx

(Rovnost hdiv u, i = hu, i plat z hladkosti.)


Ptame se, pro jake ma prava strana smysl (zname li u L2 ). Mus b
yt z prostoru
2
2
2
L (0, T, L ()) (vnitrn L protoze hodnoty vystupuj v dualite, vnejs protoze chceme integrovat i
prez cas, tedy mus b
yt nejak
y L prostor a volme optimaln jako dualn k prostoru, ve kterem je
2
2
u. Protoze je u L (L ), je dualita take L2 (kdyby bylo p tak je p0 )).
To znamena, ze L2 (0, T, W01,2 ()).
To zpetne pro levou stranu mus znamenat, ze ut (L2 (0, T, W01,2 ()))? , kde je prostor dle vety
z B-S prostor
u rovno ut L2 (0, T, W01,2 ()) (dual se prenesl dovnitr).
Testova
cka je z du
alu Kdyz u uD P0 (obecn
y prostor), tak testovac funkce mus b
yt z
?
prostoru dualnho P0 (a samozrejme obracene).
Duality Z vety B-P - kdyz mame X , H , X ? , pak pro u, X plat hu, iX,X ? = (u, )H , to
ale pouze v prpade, kdy X. Pak je z vnoren i v X ? a lze dosadit do duality, nicmene rovnost
se skalarnm soucinem je z vety pouze kdyz bylo p
uvodne v X.
Duality podruh
e Pokud mame u W01,2 , pak lze zapsat (tzn f ) takto: u = div f, f
L2 (, Rd ).
Protoze m
uzu spoctat rovnici 4v = 0, vyresm a vm div v = u a vezmu f = v.
Je
st
e jednou a lidsky
Obecne apriorn odhady daj v
ysledek pro prostor:
Tvar div(A(u)u) L (0, T, L2 ()) L2 (0, T, W 1,2 ())
12

Jak tyhle v
ysledky daj? Odvodm-li odhad tvaru (lepe receno chci odvodit takov
y odhad v
T
p
p
prkladech) 0 kukX c, pak z toho budu mt, ze u L (0, T, X). Proc - protoze mam li samotnou
T
nerovnost 0 necop c, pak neco Lp (0, T ). Kdyz je neco navc funkce, a znam odhad v norme prez
cas, tak uz nalezi do prostoru casov
ych zobrazen do funkc.
Jak prostor pro ut Jakmile mam prostor, ze ktereho beru resen, potrebuju najt prostor pro ut
(nebo utt pro hyperbolickou). Plat nasledujc pravidlo:

Casto
Pokud u S, S je nejak
y prostor, pak ut(t) S ? - v dualu k nejakemu prostoru.

em
Detailn postup (kter
y je d
ukazem tvrzen Casto
a vysvetluje co delat, pokud nejsme v Cast
prpadu) je takov
y, ze jakmile zname prostor pro u (a rozhodli jsme se nejak i pro u0 a f , nebo je
mame zadane), prepseme si rovnici tak, ze na leve strane nechame jen ut(t) a na pravou stranu dame
vse ostatn. A ptam se, kam nalez prava strana jako celek. Pouzijeme k tomu nasledujc pravidla:
u W k,p u W k1,p
4 2 (u W k,p 4u W k2,p )
W neco,neco je dual a je to vymyslene tak, aby predchoz dva radky spadly do du
alu
Du
al souctu je pr
unik dual
u A? + B ? = (A B)?

13

Rovnice vlny a veden tepla


Initial boundary value problem.
Mame T > 0, Rd otevrenou, omezenou.
f:
(0, T ) R
uD : (0, T ) D R (D )
: (0, T ) N R (N )
K : (0, T ) N R
Cl - najt u : (0, T ) R.
Rovnice tepla - parabolick
a
ut 4u
u
u
+ u
n
u(0, x)

=
=
=
=

v QT := (0, T )
v (0, T ) D
v (0, T ) N
s.v. v

f
uD
K
u0 (x)

Rovnice vlny - hyperbolick


a
utt 4u = f
u = uD
u
+ u = K
n
u(0, x) = u0 (x)
ut (0, x) = v0 (x)

...v QT := (0, T )
...v (0, T ) D
...v (0, T ) N
... s.v. v
... s.v. v

Rozdl v t
ech rovnicch je v kvadratick
em
clenu. V propagaci. Konkretn d
usledky:
1. Vlnova rovnice nevid casov
y smer, rovnice tepla ano.
2. Rovnice tepla ma vlastnost zhlazen. Zatmco vlnova rovnice propaguje singularity. Pro linearn
hyberbolick
y rovnice 2. radu lze rct, ze kdyz je stav zpocatku hladk
y, tak hladk
y z
ustane. Ale
to jen pro linearn hyperbolick
y. Kdyz nejsou hladk
y, tak nezkoncm s hladkejma, protoze nema
zhlazovac vlastnost - nespojitosti se prenasej.
3. Rovnice tepla jde do equilibria pro t . Vlny ne.
Vlnov
a rovnice a
casov
y sm
er Zavedeme u(t) = u(T t), resp se znacenm (f (t) ' f (t, x), f :
(0, T ) X - B.P.) je to i funcke prostoru. A res vlnovou rovnici - dosazenm a zderivovanm
(znamnko se dvojzderivovanm zrus):
utt (t) 4
u(t) = utt (T t, x) 4u(T t, x) = f (T t, x)
u = 0 na (0, T ) D
... tj. dle predpokladu nula na okraji a zb
yva dodat pocpodmnku u(0) = u(T 0) = u(T ). Pak
ut (0) = ut (T 0) = ut (T ). To znamena, ze umm-li vyresit problem pro pocatecn stav, umm i
dostat pocatecn stav z koncoveho stavu (tou samou rovnic, jen se substituc).

14

Rovnice tepla a
casov
y sm
er Podobne u
pravy ale s jin
ym zaverem:
ut (t) + 4
u(t) = ut (T t, x) + 4u(T t, x) = f (T t, x)
u = 0 na (0, T ) D
u(0) = u(T 0) = u(T )
Tedy kdyz obratme tok casu, tak se rovnice zmen - mnus prava strana! Proto se tohle jmenuje
zpetna rovnice tepla.
Kdyz tam mam 4u jdu dopredu s casem, kdyz tam mam +4u, jdu z finalnho dozadu.
Zhlazen a dosa
zen equilibira K temto fakt
um se dostaneme pomoc apriornch odhad
u.
Jak to ud
elat - prvn apriorn odhad
rovnice tepla - testujeme pomoc u
rovnice vlny - testujeme pomoc ut

Apriorin odhad rovnice tepla


Budeme odhadovat normy u a ut .
Udhad pro u Vynasobme (otestujeme) u(t) s fixnm t a zintegrujeme:

f u(t) dx
ut (t) u(t) 4u(t) u(t) dx =

...prepseme:

d
|u(t)|2 + |u(t)|2 dx = hf (t), u(t)i(W 1,2 ())? ,W 1,2 ()
0
0
dt

...a dostavame rovnici energie:


1/2

d
||u(t)||22 + ||u(t)||22 = hf (t), u(t)i
dt
Apriorn odhad odvodme z rovnice energie pomoc nerovnosti na pravou stranu:
1/2

hf (t), u(t)i ||f (t)||(W 1,2 )? ||u(t)||1,2


0

||f (t)||22 ||u(t)||22

+
2
2

2,hf (t), u(t)i ...

eq:Po

(Poincareho nerovnost jsme upravili dualitu a pouzili Youngovu nerovnost.)


Nerovnost aplikujeme na pravou stranu, po presunu clenu s gradientem na levou stranu dostaneme
vsude poloviny, takze po vynasoben dvema:
d
||u(t)||22 + ||u(t)||22 ||f (t)||2(W 1,2 )?
0
dt

(3, odhad z rovnice energie)

...coz zintegrujeme od 0 do t0 , clen s u(0) dame na pravou stranu (protoze se jedna o pocatecn
podmnku):
t0
t0
2
2
||u(t0 )||2 +
||u(t)||2 dt
||f (t)||2(W 1,2 )? dt + ||u(0)||22
0
0
0 t0
||u(t0 )||22
||f (t)||2(W 1,2 )? dt + ||u(0)||22
0
t0
0 t0
||u(t)||22 dt
||f (t)||2(W 1,2 )? dt + ||u(0)||22
0

15

eq:od

...spodn dva radky dostaneme z radky prvn, protoze oba cleny na leve strane jsou nezaporne a
odhadle pravou stranou. A protoze plat nerovnost t0 (0, T ), zvetsme integraly az do T a v druhe
nerovnosti budeme moct psat supremum. Protoze se jedna o L1 prostory, pseme esssup (hodnota v
bode by nemela smysl psat). Sectenm dostaneme nasledujc nerovnost:

essup||u(t)||22
t(0,T )

dt 2(

||u(t)||22

||f (t)||2(W 1,2 )? dt + ||u0 ||22 )

(4, esssup pro u)

...pouzijeme Poincareho/Friedrichsovu nerovnost a normu gradientu zmensme ekvivalentne na celou


normu prostoru W01,2 :
essup||u(t)||22
t(0,T )

1
+
c

||u(t)||2W 1,2
0

dt 2(
0

||f (t)||2(W 1,2 )? dt + ||u0 ||22 )


0

...coz zapsano v normach Bochnerov


ych prostor
u:
esssup prez cas z kvadratu L2 normy je norma L (0, T, L2 ()),
T
0 ||u(t)||2W 1,2 dt je norma L2 (0, T, W01,2 ())
0

stejne tak integr


al prez cas z kvadratu normy dualu je norma L2 (0, T, (W01,2 ())? )):

Dava
||u(t)||2L (0, T, L2 ())L2 (0, T, W 1,2 ()) c(dim, )(||u0 ||22 + ||f ||2L2 (0, T, (W 1,2 ())? ) )
0

(Kvadraty norem v odhadu se prenesly na kvadrat normy v Bochner-Sobolevove prostoru.)


Odhad pro ut Rovnici ut = 4u + f dosadme do vyjadren normy derivace (druha rovnost),
rozdelme a pomoc parpartes hodme laplace na gradient na oba cleny u i testovac (tret rovnost):
||ut (t)||(W 1,2 ())? =
0

sup
hut (t), i =
1,2
W0 ()
|||| 1

sup hf (t), i u(t)

sup h4u(t) + f, i =

||f (t)||(W 1,2 ())? + ||u(t)||2

Umocnenm na druhou a AG nerovnost:


||ut (t)||2(W 1,2 ())? 2(||f (t)||2(W 1,2 ())? + ||u(t)||22 )
0

Zintegrujeme od 0 do T :
T
T
2
||ut (t)||(W 1,2 ())? dt 2
(||f (t)||2(W 1,2 ())? + ||u(t)||22 ) dt
0

eq:essupprou

yse:
Vzpomeneme na nerovnost 4, esssup pro u v

essup ||u(t)||22
t(0,T )

||u(t)||22

dt 2(

!
||f (t)||2 1,2 ?
(W0 )

dt +

..a podtrzenou cast dosadme na pravou stranu za ||u(t)||22 :

(||f (t)||2(W 1,2 ())? dt + ||u0 ||22 )

4
0

16

||u0 ||22 )

eq:es

Prave nam pribyl odhad na ||ut ||2L2 (0, T, W 1,2 ()) . Z predchozho (odhad pro u) mame odhadle i
0

normy ||u(t)||2L (0, T, L2 ())L2 (0, T, W 1,2 ()) a to uz stac pro odhad v sobolevovske norme.
0

Proc - pouzijeme definici normy a z vnoren W01,2 , L2 dostaneme nerovnost pro prvn clen na
prave strane:
def

||u||2W 1,2 (0, T, W 1,2 ()) = ||u||2L2 (0, T, W 1,2 ()) + ||ut ||2L2 (0, T, W 1,2 ())
0

c||u||2L2 (0, T, L2 ()) + ||ut ||2L2 (0, T, W 1,2 ())


0

Druh
y clen jsme prave odhadli a prvn clen jsme meli odhadnut
y v L , tedy i v L2 . (L je leps nez
2
L na omezenem intervalu.)
Prvn apriorin odhad zapsan
y v norme Bochner-Sobolevov
ych prostor
u bude:
||u||2W 1,2 (0, T, W 1,2 ()? )L2 (0, T, W 1,2 ()) c(||u0 ||22 + ||f ||L2 (0, T, (W 1,2 ())? ) )
0

Vylep
sen pridame i odhad casove derivace a leps, nez predtim
Budu testovat ut , zintegrujeme prez a perpartes:

ut (t) ut (t) 4u(t) ut (t) dx =


f ut (t) dx
(Test ut a integrace prez )

2
|ut (t)| u(t) ut (t) dx =
f ut (t) dx
(Na druh
y clen jsme aplikovali perpartes

1d
a(t)
1d
2
2
|ut (t)| +
|u(t)| dx =
f ut (t) dx
a trik a(t)
=
(a(t))2
2
dt
t
2
dt

1
d
||ut (t)||22 +
||u(t)||22 =
f ut (t) dx
a upravili do podoby normy)
2 dt

(5, druh
y energetick
y odhad)

eq:se

Dostavame druh
y energetick
y odhad.
eq:Poincare1
Pro odhad prave strany pouzijeme stejn
y odhad a postup jako v
yse ((2,hf (t), u(t)i ...)):
d
||u(t)||22 ||f (t)||22
(6, nerovnost ihned po 2. energetickem odhadu)
dt
Preintegrujeme a pocatecn podmnku presuneme na pravou stranu:
t0
t0
2
2
||ut (t)||2 dt + ||u(t0 )||2
||f (t)||22 dt + ||u0 ||22
||ut (t)||22 +

Prechodem t0 dostaneme leps odhad nez predtm:


||u||W 1,2 (0, T, L2 ())L (0, T, W 1,2 ()) c(||u0 ||22 + ||f ||L2 (0, T, L2 ()) )
0

eq:nerovnostpodruhemenerg

Zhlazovac vlastnost Zalozena na (6, nerovnost ihned po 2. energetickem odhadu) - ||ut (t)||22 +
d
||u(t)||22 ||f (t)||22 .
dt
Vynasobme t (prvn radek), zintegrujeme (druh
y radek) a pouzijeme perpartes (tret radek):
Perpartes hod hranicn cleny, hranicn clen nule je nulov
y, takze napsu na levnou stranu jenom
hranicn clen s t0 a vznikl
y clen bez t dame na pravou stranu:
d
||ut (t)||22 t + t ||u(t)||22 t||f (t)||22
dt
t0
t0
t0
d
2
2
||ut (t)||2 t dt +
t ||u(t)||2 dt
t||f (t)||22 dt
dt
0
0
t0
0 t0

2
2
2
||ut (t)||2 t dt + t0 ||u(t0 )||2
||u(t)||2 dt +
0

17

t0

t||f (t)||22 dt

eq:ne


Clen
s u(t0 ) sice m
uze explodovat pro t0 0 (nerovnost bude platit i pro hrozne limitn chovan
ktera krat nula bude nula), ale pro vets interval kontrolujeme levou stranu pravou stranou (ktera
zavis na datech).
Ukazeme si jak - proto nasledujc u
pravy budeme smerovat t .
Dostaneme-li
tedy pevne  > 0, vydelme t0 (prvn radek) a pravou stranu kontrolujeme (dostaffl
neme ) - to jsou data - i pro oskliva data pro pevne t0 .
Nasledne (druh
y radek) pokud rozlozme na dve nerovnosti (prvn clen nalevo cela prava strana
T
a druh
y clen taktez) a zvetsme na integrac prez cele 0 a opet secteme (proto ta dvojka), dostaneme
druh
y radek. Jen tak mimochodem pravou stranu take zvetsme, pokud t0 ve jemnovateli zmensme
na .
Nakonec tret radek dostaneme tak, ze odhadneme pravou stranu apriornm odhadem:
t0

t0
1
1 t0
2
2
2
t||f (t)||22 dt)
||ut (t)||2 t dt + ||u(t0 )||2 (
||u(t)||2 dt +
t0 0
t0 0
0
T
T
T
1
2
||u(t)||22 dt +
t||f (t)||22 dt)
||ut (t)||22 t dt + ||u(t0 )||22 (
t0 0
 0
0
T
T
||f (t)||22 dt)
||ut (t)||22 t dt + ||u(t0 )||22 c/(||u0 ||22 +
t0  :
0

(7, leps odhad nez predtm)

eq:le

A to je presne zhlazovac vlastnost - pro libovolne kladne casy je ihned norma derivac kontrolovana.
2. Vylep
sen Zderivujeme podle t a testujeme funkc ut :
utt 4ut = ft
...zintegrujeme:

utt ut 4ut ut dx =

ft ut dx

eq:Poincare1

prejdeme trikem s polovinou derivace kvadratu k normam. Na pravou stranu opet nerovnost (2,hf (t), u(t)i ..

||ft (t)||22 ||ut ||22


d
2
2
ft (t)ut (t) dx
+
1/2 ||ut (t)||2 + ||ut (t)||2 =
dt
2
2

...kde finaln nerovnost bude:


d
||ut (t)||22 + ||ut (t)||22 ||ft (t)||22
(8, finaln nerovnost)
dt
T
T
2
2
essup||ut (t)||2 +
||ut (t)||2 dt
||f (t)||22 dt + ||ut (0)||22
t(0,T )

eq:fi

...ale ut nen v nule predepsano, nicmene j umme vyjadrit ut (0) = 4u(0) + f (0) = 4u0 + f (0):

||f (0)||22

||ft ||22 + ||u0 ||2,2

(9, 2. vylepsen)

ale potrebujeme vc regularity. Nicmene lze lokalne to udelat - lokalne znamena nikoliv k casu 0,
anebo musm mt vc regularity.
T
Pro vsechny casy k nule to vynasobm (t )+ a zintegruju - z
ustane tam  ||ut (t)||22 a to bude
kontrolovano pocatecnmi daty, ale exploduje pro  0.

18

eq:2v

3.Vylep
sen - druh
e prostorov
e derivace ze vztahu 4u(t) = f (t) ut (t) pro fixn t mame
||u(t)||22,2 c()||f (t) ut (t)||22

(elipticka regularita)

...a
protoze predpokladame, ze data jsou omezena, mame i omezen konstantou (pouzitm nerovnosti
eq:2vylepseni
(9, 2. vylepsen)):
||u(t)||22,2 c()||f (t) ut (t)||22 c
Protoze tohle plat t, tak:
esssup||u(t)||22,2 c
t(,T )

vsem tahle nerovnost vyzaduje C 1,1 .


eq:odhadzrceenergie
Chovan pro t - juknu na nerovnost (3, odhad z rovnice energie):
d
||u(t)||22 + ||u(t)||22 ||f (t)||2(W 1,2 )?
dt

Gronwall lema

d
||u(t)||22 + 1 ||u(t)||22 ||f (t)||2(W 1,2 )?
dt
d 1 t
(e ||u(t)||22 ) ||f (t)||2(W 1,2 )? e1 t
dt
||u(t)||22

1 t

||u0 ||22

+e

vynasobme e1 t

1 t

||f ( )||(W 1,2 )? e1 t d


0

Pro t tam cleny s exponencialou a mnus nejsou. Rovnice je navc linearn - vezmu-li dve a
odectu, prava strana tam nebude. To dava unikatnost.
Pokud mam resen 4u = f nezavisle na case a (u w)t 4(u w) = 0 (ptze nezavis na case,
je nula).
(u w)(0) = (u0 w), ||u(t) w||22 e1 ||u0 w||22
Apriorin odhad rovnice vlny
Testujeme ut . Pouzijeme trik s derivac kvadratu na prvn clen a na druh
y clen perpartes (1. radek
2. radek) a na druh
y clen pak znovu trik s derivac kvadratu (2. radek 3. radek).

utt (t)ut (t) 4u(t)ut (t) dx =


f (t)ut (t) dx

1d

2
|ut (t)| + u(t) u(t) dx =
f (t)ut (t) dx
t
2 dt

1d
2
2
(||ut (t)||2 + ||u(t)||2 ) =
f (t)ut (t) dx
10, Energeticka rovnost
2 dt

eq:energrovnost

Tret radek je (10, Energeticka rovnost) pro vlnovou rovnici. Zdarma z n vypadne jednoznacnost.
Ust
alen
y stav M
uze se resen rovnice vlny blzit ustalenemu stavu? Nem
uze prave kv
uli energeticke rovnosti!
Kdyby existoval ustalen
y stav 4w = f, f (t) = const, tak res i u
lohu, protoze nezavis na case
(clen utt = 0) no a kdyz od sebe odectu resen a ustalen
y stav, dostanu (u w)tt 4(u w) = 0,
no ale energeticka rovnost se zachova v case.
Otestuju casovou derivaceq:energrovnost
tak, ze clen (u w)tt , kter
y je, jak vidme, resen rovnice s nulovou
pravou stranu, dosadme do (10, Energeticka rovnost):

1d
2
2
(||(u w)t (t)||2 + ||(u w)(t)||2 ) =
0(t) (u w)t (t) dx = 0
2 dt

19

eq:en

...a preintegrujeme

t
0

||(u w)t (t)||22 ||(u w)t (0)||22 + ||(u w)(t)||22 ||(u w)(0)||22 = 0

...tj. pravda pro skoro vsechny casy t, navc wt = 0 (nezavis na case). Cleny
s nulou (0) prepseme
pomoc pocatecnch dat a hodme na pravou stranu:
||ut (t)||22 + ||u(t) w(t)||22 = ||v0 ||22 + ||u0 w||22
Leva strana by tedy sla k nule (v ustalenem stavu), ale prava strana na case nezalez (jako
konstanta zavisla pouze na pocatecnm stavu). Coz je spor. Tedy resen nejde k ustalenemu stavu.
Kdy
z nez
avis na
case, m
ame z
akon zachov
an Kdyz f nezavis na t, je to cel
y zakon
eq:energrovnost
zachovan - prehodme pravou stranu rovnice (10, Energeticka rovnost) pod derivaci na leve strane
(a ut bude nulove, protoze nezavis na case):

d
2
2
(||ut (t)||2 + ||u(t)||2 2 f u(t) dx) = 0
dt

...tohle cele se zachovava.


eq:energrovnost

Ted
ze na
case z
avis Vezmeme (10, Energeticka rovnost) a na pravou stranu pouzijeme
Youngovu nerovnost (prvn nerovntko) a vynasobme 2 (zmiz 12 vsude i z Younga) a pak Holderovu
nerovnost (druhe nerovntko), dostaneme:
Y
d
(||ut (t)||22 + ||u(t)||22 ) ||f (t)||22 + ||ut (t)||22 ||f (t)||22 + ||ut (t)||22 + ||u(t)||22
dt
A ted Gronwallovo lemma: vynasobme et :

d t
(e (||ut (t)||22 + ||u(t)||22 )) et ||f (t)||22
dt
...zintegrujeme prez cas od 0 do t a vynasobme et a hodnotu v nule (vzniklou integrac) hodme na
pravou stranu:
t
2
2
t
2
2
e ||f ( )||22 d )
||ut (t)||2 + ||u(t)||2 e (||ut (0)||2 + ||u(0)||2 +
0

...protoze plat nerovnost t (0, T ) , napseme na levou stranu supremum (esencialn, protoze se
jedna o L1 prostory) a pravou stranu jiste zvetsme kdyz j dointegrujeme az do T (vsechny cleny na
prave strane jsou nezaporne):
T
2
2
T
2
2
essup||ut (t)||2 + ||u(t)||2 e (||v0 ||2 + ||u0 ||2 ) +
||f (t)||22 dt
t(0,T )

tedy (to je mimochodem prostor funkc, kde se ma resen hledat):


||u||W 1, (0, T, L2 ())L (0, T, W 1,2 ()) c(T, )(||v0 ||2 + ||u0 ||1,2 + ||f ||L2 (0, T, L2 ()) )
0

Chtel bych odhadnout utt , pouzijeme vyjadren pomoc suprema duality a dosadme rovnici (druhe
rovntko) a perpartes (tret rovntko):
||utt (t)||(W 1,2 ())? =
0

sup hutt (t), i = sup h4u(t) + f, i

= sup hf (t), i u(t) dx ||f (t)||2 + ||u(t)||2


||||1,2 1

20

(Apriori predpokladam, ze f je v L2 prez prostor. Totiz - u parabolick


yho prpadu bylo u
plne vpravo
1,2
?
2
u normy f prostor (W ()) a ted je tam jen L , protoze abych zskal prvn apriorn odhad,
potreboval sem, ze f je v L2 , takze kdyz to potrebuju, proc to nevyuzt. Ale klidne by sem slo psat
W 1,2 .)
Umocneno na druhou stale plat, na pravou stranu pouzijeme Younga:
||utt (t)||2(W 1,2 ())? (||f (t)||2 + ||u(t)||2 )2 2(||f (t)||22 + ||u(t)||22 )
0

... a zintegrujeme:
T
0

||utt (t)||2(W 1,2 ())?


0

(||f (t)||22 + ||u(t)||22 ) dt c(f, u0 , v0 )

dt 2
0

Tedy prava strana zavis jen na datech a dostavame prvn apriorn odhad:
||u||W 2,2 (0, T, W 1,2 ()? )W 1, (0, T, L2 ())L (0, T, W 1,2 ()) c(T, , f, u0 , v0 )
0

2. Vylep
sen Zderivujeme podle t a testujeme funkc ut :
uttt 4ut = ft

1d
2
2
ft utt dx
(||utt (t)||2 + ||ut (t)||2 ) =
2 dt

T
2
2
t
||ft ( )||2 d + ||utt (0)||22 + ||ut (0)||22 )
||utt (t)||2 + ||ut (t)||2 e (

| utt

...a utt si prectu z rovnic utt (0) = 4u(0) + f (0):

||ft ( )||2 d + ||v0 ||22 + ||f (0)||22 + ||u0 ||22,2 )


0

Ted potrebujeme msto ||u0 ||1,2 ||u0 ||2,2 , nema to zhlazovac vlastnost, z hezkejch dat dela oskliv
y
data.
Souvis s tm, ze vlnova rovnice nevid tok casu. Kdyby melo zhlazovac vlastnost tak je to spor
- zacnu s osklivejma datama, na konci je mam hezk
y. Ale kdyz se na to podvam v druhem smeru,
tak je to porad ta sama rovnice a rka, ze z hezkejch dat zskam na konci oskliv
y.

21

Nespojit
y sv
et
Pro dals u
vahy je nutno predem rct, ze se vzdy omezme na C 0,1 , kdykoliv se budeme bavit o
rovnicch na nejake oblasti .

Line
arn parabolick
e
Pozn - napseme si to pro jednu rovnici, pro systemy to pak zpravidla bude platit taky.
Mame T > 0 , Rd otevrenou, omezenou, f : QT R, u0 : R, uD : (0, T ) R.
Cl - najt u : QT R resc rovnice.
ut + Lu = f
v QT := (0, T )
u = uD
v (0, T )
u(0, x) = u0 (x) s.v. v
Definice L Pro a : QT Rdd , b : QT Rd , c : QT R definujeme
Lu : = div(au) + bu + cu
d
d
d
X
X
u
u
X
(
aij
)+
bi
+ cu
=
x
x
x
i
j
i
j=1
i=1
i=1
(Pozn - a je matice, au je matice krat vektor.)
P
redpoklady na L
A1 a L (QT , Rdd ) a pro s.v. (t, x) QT a z Rd m
ame elipticitu:
d
X

aij (t, x) zi zj 0 |z|2

i, j=1

A2 b L (QT , Rd )
A3 c L (QT )

Slab
s p
redpoklady na L (L-relaxed)
2r

A2r |b|2 L1 (0, T, L ()) L 2rd (0, T, Lr ) pro nejake r > d/2. ( ... Lze rozlozit na soucet
dvou vec)
A3r c | |

P
redpoklady na data
D1 u0 L2 ()
D2 f L2 (0, T, W01,2 ()? )
D3 uD L2 (0, T, W 1,2 ()) W 1,2 (0, T, W01,2 ()? ) , C([0, T ], L2 )

22

Definice slab
eho
re
sen Necht A1...A3 a D1...D3 plat a C 0,1 (coz budeme predpokladat

vzdy, kdy se budeme bavit o rovnicch). Rekneme,


ze u je slabe resen parabolicke rovnice
u uD L2 (0, T, W01,2 ()) W 1,2 (0, T, W01,2 ())
u(0) = uD ( v L2 )
A plat slaba formulace casoprostorova:

u
dx dt+
xj xi
0
i,j=1

T
(bu) + cu dx dt =
hf, i dt

hut , iW 1,2 ,W 1,2 +


0

X
d

aij

L2 (0, T, W01,2 ())

Pozn - pro A2r A3r se mus definice zmenit, aby L , jinak nemam integrovatelnou vec.
FAQ Vsude tady ltaj W s nulou dole a bez nuly dole. Jak si zapamatovat kam kterou psat?
W0 pseme proto, ze ma b
yt stejne u a uD na hranici . Kdybych nulu psal i k tomu casu, tak to
znamena, ze je stejn
y na zacatku a na konci casu, coz nen pravda.
Slab
a formulace prostorov
a pro s.v.
casy Takovouhle slabou formulaci zskame, pokud bereme
jako testovac na cas krat testovac na prostory. Z linearity jde provest u
vahu o rovnosti integrand
u
kdyz plat rovnost integral
u pro vsechny casove testovac funkce.

T
hut , iW 1,2 ,W 1,2 + au + (bu) + cu dx =
hf, i dt
0

... L2 (0, T, W01,2 ())


Obe slabe formulace jsou ekvivalentn. (Specialne je to pravda pro hladke testovacky prez cas a
prostor.) Druhou ekvivalenci mame zhruba pomoc argumentu hustoty.
Tuhle jen prostorovou formulaci m
uzeme brat jako bodov
y vztah platc pro skoro vsechny casy.
Pro d
ukaz je leps pouzt tu s casem, protoze z n pak lepe vyplyne slaba konvergence.
Jednozna
cnost a existence
Pomoc Faedo-Galerkinovy metody.
V
eta Existence a jednozna
cnost Exisuje prave jedno slabe resen parabolicke rovnice.
1,2
Navc u zavis spojite na datech, tedy pokud u1 , u2 jsou slaba resen pro f 1,2 , u01,2 , uD
, a1,2 , b1,2 , c1,2 ,
pak
||u1 u2 ||Res c(f, c, ...)(||u10 u20 ||2 +||u1D u2D ||X +||f 1 f 2 ||X +||b1 b2 ||X +||c1 c2 ||X +||a1 a2 ||X )
...X je prostor, ve kterem jsou data. Men se v nerovnosti pro kazdou normu dle predpoklad
u na
data (nevejde se na radek).
(Res := L2 (0, T, W 1,2 ()) W 1,2 (0, T, W01,2 ()))
Mimochodem z toho plyne i stabilita - kdyz pohneme s daty tak resen se moc nezmen.

23

D Dokazuje to i jednoznacnost, protoze pro d


ukaz jednoznacnosti stac dokazat spojitou zavislost
na datech. Notace pro rozdly:
w := u1 u2 , b := b1 b2 , c := c1 c2 , f := f 1 f 2
Standarde rozdl resen do rovnice

hwt , i + a1 u1 a2 u2 + b1 u1 b2 u2 + c1 u1 c2 u2 dx = hf, i

...a cleny s a, b, c napseme vsechny do tvaru souctu dvou clen


u, kde v prvnm clenu je a1 a rozdlove
resen a v druhem clenu rozdlove a
a druhe resen u2 1
1
2
2
1
1
((a u a u ) = a (u u2 ) + (a1 a2 )u2 = a1 w + a
u2 ).
Prepseme rovnici tak, ze nalevo nechame pouze dualitu a clen s a1 :

1
hwt , i + a w dx =

au2 b1 w bu2 c1 w cu2 dx + hf, i

Zvolme = w uD , uD = u1D u2D , ted bude mt nulovou stopu. Upravme rovnici pridanm clenu
do duality na levou i pravou stranu (na prave strane je prmo videt co jsme pridali) a do druheho
clenu na leve strane dosadme za (to vytvor dva cleny, podtrzene, jeden nechame nalevo a druh
y
(s a1 uD ) pribude napravo. Nepodtrzene z
ustalo z minuleho kroku, pouze s dosazen
ym = w uD .):

1
L.S. := (wuD )t , w uD + a ww dx = huDt , w uD i + a1 wuD dx +

+
au2 (w uD ) b1 w(w uD ) bu2 (w u

c1 w(w uD ) cu2 (w uD ) dx + hf, (w uD )i =: P.S


Testujeme nezavisejcm na case, ale delame to pro s.v. casy.
Z rovnosti L.S. = P.S. odvodme na obe strany odhady (levou stranu zezdola a pravou stranu
zeshora, pouzvat budeme Holderovu nerovnost), abychom mohli pouzt Gronwallovo lemma.
Kam smerujeme? V Gronwallove lemmatu pro nas bude odhadovana velicina = ||w uD ||22 ,
Levou stranu ...totiz umme odhadnout pomoc triku s polovinou derivace kvadratu (za clen
s dualitou) a elipticitou a1 (za clen s integralem):
1/2

d
||w uD ||22 + 0 ||w|| L.S.
dt

Pravou stranu Cela prava strana lze odhadnout Holdernerovnost.

Cleny
jsou odhadovany postupne jako byly napsany v rovnosti L.S. = P.S.. Na prvn radce jsou
cleny co minule pribyly nove.
dosad
Na tret radce probehla (pred odhadem) zmena clenu c1 w = c1 (w uD ) c1 uD =
1
((c1 ) 2 (w uD ))2 c1 uD (w uD ).
(Kde jsme c1 schovali rovnou merou ke kazdemu clenu do kvadratu normy, proto jsme ho vzali
na jednu polovinu.)
P.S. ||uDt ||W 1,2 ||w uD ||W 1,2 + ||a1 || ||w||2 ||uD ||2 +
0

+||
a|| ||u2 ||2 ||(w uD )||2 + ||w||2 || |b1 | |w uD | ||2 + ||u2 ||2 || |w uD | |b| ||2 +
c| |u2 | |w uD | ||1 +
+|| |c1 |1/2 |w uD | ||22 + || |c1 | |uD | |w uD | ||1 + || |
+||f|| 1,2 ||w uD ||W 1,2
W0

24

Prvn krok, Holdera jsme pouzili. Cl je osamostatnit w . Pouzijeme troj


uhelnkovou nerovnost a
Youngovu nerovnost (i-Younga). Udelame to po jednotliv
ych clenech nerovnosti, z Younga a epsyounga budou vypadavat konstanty, ktere nebudeme psat, takze znak . bude znacit nerovnost az
na konstanty u clen
u na prave strane. Z r
uzn
ych cast budou vypadavat stejne cleny, ktere nakonec
secteme dohromady. Po clenech tedy:
Prvn clen

||
a|| ||u2 ||2 ||(w uD )||2

Y oung

||
a|| ||u2 ||2 ||w||2 + ||
a|| ||u2 ||2 ||uD ||2
a||2 ||u2 ||22 + ||uD ||22
||
a||2 ||u2 ||22 + ||w||22 + ||

||w||2 || |b1 | |w uD | ||2 . ||w||22 + || |b1 | |w uD | ||22 . ||w||22 + ||b1 ||2 ||w uD ||22 (Nutne jsme
vytkli v -norme, protoze Holdera jsme uz predtm vycerpali. Je to OK, protoze predpokladame
L1 k casu.)
|| |c1 |1/2 |w uD | ||22 ||c1 || ||w uD ||22
Y

||u2 ||2 || |w uD | |b| ||2 ||u2 ||2 ||w uD ||2 ||b|| . ||u2 ||22 ||w uD ||22 + ||b||2

Nakonec dostaneme, sesypanm vseho dohromady na pravou stranu a sepsanm nerovnosti pro levou
stranu - ve tvaru kdy jsou vytknute veci tak, jak je budeme chtit pro Gronwalla ()() + p() :
1/2

d
||w uD ||22 () + 0 ||w||z() L.S. = P.S. ||w uD ||22 () c(||c1 || + ||b1 ||2 + ||u2 ||22 )()
dt
+c + ||
a|| ||u2 ||22 + ||uD ||2X + ||f||2X + ||b||2 + ||
c|| p(

Dostaneme, ze (0) je na zacatku mens nez konstanta a z toho dostanu ze (t) je v kazdem case
omezene dle growallova lemmatu, tzn je omezena v case.
Kdyz se koukneme na rovnici znovu a zintegrujeme - dostaneme hodnoty v case t mnus v case 0.
V case nula to znamena pocatecn data, ty uz tam jsou a hlavne je omezeno integralem prave strany,
ktera je omezena.
Jinak receno Gronwall mi rekl konecnost a jakmile jsme meli konecnost, odvodili jsme, ze integral
prave strany je konecn
y a tedy i integral leve strany je konecn
y. A to jsme chteli.
Apriorn odhad Lze z toho dostat i apriorn odhad! Pokud (a, b, c)1 = (a, b, c)2 , f 2 = 0, u20 =
0, u2D = 0. w = u1 , pak u2 = 0 je nulove resen, to dosadm do rovnosti (m
uzu, mam dve resen),
spousta vec vypadne a to bude apriorn odhad. Navc odhadnu Youngovou nerovnost clen s ||u||22
vpravo a v
yslednou polovinku odectu na levou stranu (a tak se tam objev 0 polovina)
1/2

0
d
||u uD ||22 + ||u||22 ||u uD ||22 () c(||c|| + ||b||2 )()
dt
2
+||uD ||2X + ||f ||2X p()

||u(t) uD (t)|| c exp(

||c|| +

||b||2

dt) (||u0

uD (0)||2

Apriorn odhad budu potrebovat i v d


ukazu existence.

25

||uD ||2X + ||f ||2X dt)

D
ukaz existence Faedo Galerkin
Diskretizujeme k prostoru, ale drzme spojite k case.
azi W01,2 (), ktera je dokonce ON v L2 ().
Najdeme {wi }
i=1 OG b
Existenci takove baze res vlastn csla laplace v : 4w
Pn i =ni ui , wi = 0 na .
n
Pak n-ta Galerkinova aproximace bude u = uD + i=1 ci (t)wi (=: uD + S n ) (diskretizujeme
k prostoru, adoptujeme myslenku, ze resen m
uze b
yt jak ospojita funkce casu krat diskretizace
prostoru).
Slaba formulace pro ntou aproximaci (W F )n pak vypada takto:

n
hut , wi i + aun wi + bun wi + cun wi dx = hf, wi i i = 1...n, s.v. t (0, T )

un (0) uD (0) = pn (u0 uD (0))

...kde duality jsou reprezentovany takto hunt , wi i = unt wi dx a kde pn je ortogonaln projekce L2 na
{wi }ni=1 :
n
X
n
p (v) =
( v wi dx)wi
i=1

Cl je najt un , co spl
nuje (W F )n .
No a (W F )n je system ODE! Protoze prepseme (un na Sn a uD , ktere dame na pravou stranu):

n
St wi +aSn wi +bSn wi +cSn wi dx = hf, wi ihuDt , wi i auD wi +buD wi +cuD wi =: Fi L1 (0, T

Rozepsana leva strana (pseme pri oznacen

Pn

n
i=1 ci (t)wi

=: Sn msto S n ):

n
X
d n
cj (t)wj wi + acnj wj wi + bcnj wj wi + cnj wj wi = Fi
G
dt
j=1

Prave ted v
yraz zjednodusme - dky faktu, ze w tvor ON bazi, z
ustane z prvnho clenu jenom wi a
tm padem mame nasledujc radku (do G jdou podtrzene cleny z predchoz radky):
n

X
d n
ci (t) = Fi (t) + Gi (t, cn ), kde Gi (t, cn ) :=
cnj
dt
i=1

awj wi + bwj wi + wj wi dx

Vme Fi L1 (0, T ), Gi linearn k cnj a meritelna k casu. Tedy Gi je Caratheodoryovska. (Dokonce


Lipschitzovska v cn ). P

Pn
n
n
Pocatecn data jsou ni=1
c
(0)w
=
p
(u

u
(0))
=
w
(u uD (0))wi dx
i
0
D
i
i=1
0
i
No a mus b
yt cni (0) := (u0 uD (0))wi dx (cslo).
Mame ODE system s pocatecnmi hodnotami, existuje tedy resen problemu (dokonce abs. spojit
y).
Proc
Gi linearn spojita v c, meritelna v t, fixed point theorem. Existuje T maximaln cas 0 < T T ,
tT
ze existuje AC cn spl
nujc ODE na [0, T ]. Navc resen bud exploduje cn (t) , nebo dojede
do konce T = T . Chceme ukazat ze neexploduje, bude to plynout z d
ukazu jednoznacnosti.
Apriorn odhady
Mame AC resen (W F )n , odvodme apriorn odhady, ze kter
ych bude plynout, ze resen nem
uze
jt do .
Vezmeme itou rovnici...

Stn wi + aS n wi + bS n wi + cS n wi dx = Fi

26

...a vynasobme j cni a secteme (wi se sectou na S n ):

n n
n
n
n n
n 2
n
n
St S + aS S + bS S + c|S | dx = hf, S i huDt , S i auD S n + buD S n + cuD S n

A to je presne ono jako v prpade jednoznacnost (jenom msto S n bylo w uD ). Tedy z postupu v
yse
(apriorniho odhadu) mame odhad leve strany zespoda a prave strany zeshora:

1d n 2
kS k2 + kS n k22 kbk2 kS n k22 +kck kS n k22 +kf k21,2 + kuDt k21,2 + c kuD k22 +kuD k22 kS n k22 +
2

p
2 dt
Coz je nerovnost pripravena pro Gronwalla (to u ceho je Sn je , jinde je p) - dostaneme: (druha
nerovnost je dana tm, ze S n (0) je projekce a projekce dat je mens nez data.)
T
2
n
kS n k22 c(data)(1 + kS n (0)k22 ) c(data)
kS (t)k2 +
0

T
Tedy cn neexploduje, protoze jsme dokazali, ze kS n (t)k22 + 0 kS n k22 c(T ), kde |cn (t)|2 = kS n (t)k22 ,
proto je omezene konstantou a nem
uze jt do . D
usledek je, ze i un je omezene (z un =: uD + S n )
a vezmu li nerovnost prave pro un a zapseme-li ji pomoc suprema, protoze plat pro vsechny casy,
dostaneme:
T
n
kun k2 dt c(data)
sup ku (t)k +
(11, apriorn odhad parabolick
y)
t(0,T )

... a to je apriorn odhad.


Podle definice normy dualu (prvn rovnost) a S n (druha rovnost):
kunt (t)kW 1,2

eq:ap

hunt (t),

sup(hStn ,

Stn dx

sup
i =
i huDt , i) sup
+ kuDt k1,2 = sup
1,2

W0 ()
kk 1

= sup aun pn () + bun pn () + cun pn () + hf, pn ()i dx + kuDt k1,2


=

(Holder) sup kp ()k1,2 (kak kun k2 + kbkL kun k2 + kck kun k2 + kf k1,2 ) + kuDt k1,2

No a protoze sup kpn ()k1,2 const (protoze kpn ()k1,2 kk1,2 1 z vlastnosti projekce a
predpokladu) se lze vratit a zintegriovat
Umocnm celou nerovnost na druhou, odhadnu cleny s nejvyss mocninou krat konstantou a
zintegruju:
T
T
2
n
kak2 kun k22 +kbk2L kun k22 +kck2 kun k22 +kf k21,2 +kuDt k21,2 dt) c(data)
kut (t)kW 1,2 c(
0

eq:apriorparabolicky

Sectenm tehle nerovnosti s (11, apriorn odhad parabolick


y) mame:
T
T
2
n
kut (t)kW 1,2 dt +
kun (t)k1,2 dt + sup kun (t)k22 c(f, , b, c, uD , u0 , a)
0

To jsme odvodili a ted prejdeme k limite - pouzijeme reflexivitu na extrakci podposloupnosti un * u


v L2 (0, T, W 1,2 ()) (resp un uD * u uD v L2 (0, T, W01,2 ()) ) a unt * ut v L2 (0, T, W01,2 ())
A pri prechodu k limite je vse linearn. Vynasobme (W F )n D(0, T ) a integrujeme prez
(0, T ). Mrme k tomu, ze slaba limita u je resen p
uvodnho problemu:
T
T
T
n
n
n
n
ut wi dx dt+
au wi +bu wi +cu wi dx dt =
hf, wi i dt ... i = 1...n (W F )i
0

zafixujeme i, vezmeme n i a jdeme do limity n .


27

T
0

unt wi dx dt

T
0

hunt , wi iW 1,2 ,W 1,2 dt Protoze tak jsme definovali Gelfandovu trojici


0

X , H = H ? , X ? , konkretne W01,2 () , L2() = L2 ()? , W01,2 ()? a cela ta vec je v


L2 (0, T, W01,2 ()) a jde slabe. Integral z omega je reprezentovan dualitou.
Pro ostatn cleny je limitn prechod v poradku, protoze un i un jde slabe v L2 (0, T, L2 ) a wi
i wi je omezene (v tomhle prostoru)

Dostavame: (vytkneme i z dualit):


T

T
auwi + buwi + cuwi dx dt =
hut , wi iW 1,2 ,W 1,2 dt +
0

hf, wi i dt

A protoze je D(0, T ) libovolne, mame pro s.v. t (0, T ):

hut , wi iW 1,2 ,W 1,2 + auwi + buwi + cuwi dx = hf, wi i dt


0

Pou6ijeme fakt, ze wi je baz a ze i bylo fixn a libovolne - dostaneme rovnost nejen pro s.v. t (0, T ),
ale i pro libovolne w W01,2 :

hut , wiW 1,2 ,W 1,2 + auw + buw + cuw dx = hf, wi dt


0

To je slaba formulace p
uvodnho problemu, tedy limitn u res slabou formulaci. Zb
yva overit, ze
spl
nuje i pocatecn podmnku.
Nab
yv
an po
c
ate
cn podmnky Ma smysl resit hodnotu v jednom bode u(0), protoze u
L2 (0, T, W 1,2 ()) W 1,2 (0, T, W01,2 ()), tedy vnoreno u C([0, T ], L2 ()) do spojit
ych (a ty uz
maj bodove hodnoty).
Mimochodem v L1 nema smysl ptat se na bodovou hodnotu, protoze nen vnorene do zadn
ych
spojit
ych funkc a tedy jedine co umme rct je ze je to trda funkc co nezalez na hodnotach na
mnozine mry nula. Tedy nezalez ani na hodnote v bode. Proto pri odvozovan prostor
u chceme
neco lepsho, nez L1 .
t0+
ujde takhle slabe a zarove
n ze spojitosti plat
Cl bude dokazat, ze u(t) * u0 , protoze kdyz p
ze jde silne u(t) u(0), tak se budou obe limity rovnat.
Zvolm D(, T ) a dosadm do rovnosti (W F )i , prehodm cast na druhou stranu a dostanu:
T
T
T
T
n
n
n
n
P.S. dt
hf, wi i dt =:
ut wi dx dt =
au wi +bu wi +cu wi dx dt+
0

Pravou stranu jsme si oznacili jako integral z clen


u krat , protoze dal nebude potreba se j zab
yvat
do detailu.
A jdeme zase k limite. Pro cleny na prave strane delame vse jako minule, clenu na leve strane
venujeme specialn peci. Pouzijeme perpartes (vse je ted hladke, m
uzeme), hranicn clen bude jen
jeden:

unt wi dx dt =
0

un wi t dx dt
0

un (0)wi (0) dx =

...pouzijeme pn (u0 uD ) = u0 uD (0) + uD :


T

n
=
u wi t dx dt (pn (u0 uD (0)) + uD (0))wi (0) dx
0

a ted p
ujdeme k limite - kdyz n jde do nekonecna tak pn jde k identite a uD se odectou a vymiz:
T

uwi t dx dt u0 wi (0) dx =
P.S. dt
0

28

Zase plat D(, T ), w W01,2 (), zvolme chytre  = max(0, 1 t/)[0,T ] jako klesajc
kopecek k nule a dostaneme rovnost s limitnm prechodem:



1 
P.S. dt
uw dx dt u0 w dx =
 0
0

1 
lim
uw dx dt u0 w dx = 0
0  0

...Limitn rovnost dame dohromady pod jeden integral (m


uzeme dky pr
umerovemu integralu a spojitosti u):

1 
(u u0 )w dx dt = 0
lim
0  0

...Pricteme u(0) u(0) a pak presuneme na pravou stranu a z integralu cast s u0 , protoze nezavis
na case:

1 
lim
(u u0 + u(0) u(0))w dx dt = 0
0  0

1 
lim
(u u(0))w dx dt = (u(0) u0 )w dx
0  0

Limita na leve strane je nulova, protozejde o spojitou funkci (a limitu integralnho pr


umeru). Proto
je prava strana nulova, tedy mame w (u(0) u0 )w dx = 0. Proto je tedy u(0) = u0 .
Tohle slo jen proto, ze u byla spojita. Kdyz se nepovede spojitost, lze mt neco jako slabou
spojitost.
Regularita
Jsou vety o maximaln regularite, ktere rkaj, ze pokud je prava strana z prostoru X, pak cleny na
leve strane diferencialn rovnice (ut a 2 u) jsou tez v X.
Neplat pro vsechny prostory X, ale bude platit pro X = Lp (0, T, Lq ()), p, q (1, ).
Pro jednicku a nekonecno to neplat protoze chyb reflexivita. (Prostor kter
y je mezi Lp a L je
BMO, pro ten to jeste plat.)
Ukazeme si to pro L2 , pro jine je to tezke. Dve varianty vety se budou lisit jen v kurzve.
V
eta jednoduch
a verze pro ut L2 Necht C 0,1 , uD = 0, plat predpoklady na data (D1),
(A1)...(A3) (tzn vsechno je omezene), f L2 (0, T, L2 ()).
Navc aij (x) = aji (x) je symetricka a nezavis na case t (proto jednoducha verze).
Pak  > 0 (lokaln verze):

sup
t[,T ]

ku(t)k22

kut (t)k22 dt c(1 , f, a, b, c, uD )

+


Navc, pokud uD W01,2 (), pak

sup
t[,T ]

ku(t)k22

kut (t)k22 dt c(f, a, b, c, uD )

+
0

D
ukaz Vyuzijeme dokazana fakta z Galerkina:
vme ze ! u slabe resen
Pn n
n

i=1 ci (t)wi =: u * u

29

a plat slab
a formulace (W F )n

n
n
n
n
f wi dx i = 1...n, s.v. t (0, T )
ut wi dx + au wi + bu wi + cu wi dx =

Cl - chci dokazat nerovnosti ve vete pro un , pro ktere vme, ze jde slabe a tedy pro limitn u
z
ustanou nerovnosti zachovany.
Vynasobme (W F )n casovou derivac dtd cni (t) a secteme prez i, to nam da spolu s wi unt :

unt

n
n
n
d
n
X
X
X
d n
d n
un X d n wi
n
n
f
c (t)wi dx +
c (t)
dx + (bu + cu )
c (t)wi dx =
akm
dt i
xk i=1 dt i xm
dt i

i=1
i=1
i=
k,m=1

kunt (t)k22

d
X

un unt
+
akm
dx =
xk xm
k,m=1

(b

...cleny jsme dali na pravou stranu a sepsali pomoc un . Ted pravou stranu odhadneme absolutnmi
hodnotami:
X

d
un unt
2
n
kut (t)k2 +
akm
dx (|b| |un | + |c| |un | + |f |)|unt | dx
xk xm
k,m=1

...vyextrahujeme casovou derivaci a pouzijeme trik s derivac kvadratu (za predpokladu, ze a nezavis
na case, jinak bych musel pripsat jeste opravu za vytknut derivace) na leve strane; pravou stranu
odhadneme Holderovo nerovnost (2 a 2 a pak ):

kunt (t)k22

1d
+
2 dt

d
X

k,m=1

akm

un un
dx (kbk kun k2 + kck kun k2 + kf k2 ) kunt k2
xk xm

...soucin na prave strane odhadneme Youngem - clen kunt k2 presuneme (s polovinou z Younga) na
levou stranu a vynasobme celou rovnost dvema (proto zmiz p
ulky).

1
d
2
n
kut (t)k2 +
aun un dx (kbk kun k2 + kck kun k2 + kf k2 )2
dt
2
Kvadrat na prave strane odhadneme konstantou kr
ych clen
u. Nakonec dky
at kvadraty jednotliv
elipticite na prave strane odhadnu clen kun k22 ...):

d
2
n
n
n
kut (t)k2 +
au u
dx const() ( aun un dx + kun k22 + kf k22 )
p()
dt

()
(12, pro jednoduchou regularitu)
Pouzijeme Gronwallovo lemma (viz podtrzene cleny):

d
n
n
au u dx c aun un dx + c(kun k22 + kf k22 )
dt

T
n
n
n
n
T t> 0:
au (t)u (t) dx c au ( )u ( ) dx + c
kun k22 + kf k22 dt

Prvn trik T t  > 0 volm T a a zintegruju 0 d . Leva strana nezavis na tau, takze se
nezmen. A na prave strane na tau zavis jenom prvni integral.


c 
n
n
au (t)u (t) dx
aun un dx d + c
 0

30

eq:ne

Zmensme levou stranu elipticitou a zvetsme pravou stranu (tez elipticitou a integrovanm az do T ):
0 kun k22

kun k22 d + c c/ t 


0

...dulezite je, ze tohle je konecne - zavis na c/:

sup
t[,T ]

ku(t)k22

kut (t)k22 dt c(1 , f, a, b, c, uD )

+


eq:nerprojednoduchreg

...proto m
uzeme zpatky k rovnici (12, pro jednoduchou regularitu):

d
2
n
n
n
au u dx const( aun un dx + kun k22 + kf k22 )
kut (t)k2 +
dt

...takze m
uzeme zintegrovat a dostaneme:
kunt (t)k22 c kun (0)k22 + c =
...dky specialn forme baze a pak dky apriornmu predpokladu u0 W01,2 () se rovna:
= c kpn (u0 )k22 + c c ku0 k22 + c c
V
eta standartn verze pro ut L2 Necht C 0,1 , uD = 0, plat predpoklady na data (D1),
(A1)...(A3) (tzn vsechno je omezene), f L2 (0, T, L2 ()).
A navc plat 21 (a + aT ) =: aS W 1, (0, T, L ) a div aA := div ( 12 (a aT )) L ((0, T ) )
Pak  > 0 (lokaln verze):
T
2
sup ku(t)k2 +
kut (t)k22 dt c(1 , f, a, b, c, uD )
t[,T ]

Navc, pokud uD W01,2 (), pak

sup
t[,T ]

ku(t)k22

kut (t)k22 dt c(f, a, b, c, uD )

+
0

FAQ Predpoklad s divergenc anitsymetricke casti znamena prepsan:


d
X
A
aij (t, x) L ((0, T ) )
x
j
j=1

Proc je div aA v jinem prostoru nez a? Protoze slozky a, jakozto matice jsou v jinem prostoru.
Proc jsou v jinem prostoru slozky matice? Protoze pri definici a mame dve explicitn informace jednak z jakeho je prostoru a jednak jak je zadana (matic). A aby byla zadana matic korektne, tak
koeficienty nejsou z toho sameho prostoru, ale mus prispvat aby celek byl operator z toho spravneho
prostoru.
D
ukaz Zase vyuzijeme dokazane fakta z Galerkina vme ze ! u slabe resen
Pn n
n

i=1 ci (t)wi =: u * u

31

a plat slab
a formulace (W F )n

n
n
n
n
ut wi dx + au wi + bu wi + cu wi dx =
f wi dx i = 1...n, s.v. t (0, T )

Cl - chci dokazat nerovnosti ve vete pro un , pro ktere vme, ze jde slabe a tedy pro limitn u
z
ustanou nerovnosti zachovany.
Vynasobme (W F )n casovou derivac dtd cni (t) a secteme prez i, to nam da spolu s wi unt

unt

X
n
d
n
n
n
X
X
d n
d n
un X d n wi
n
n
ci (t)wi dx +
ci (t)
dx + (bu + cu )
ci (t)wi dx =
f
akm
dt
x
dt
x
dt
k
m

i=1
i=1
i=1
i=
k,m=1

kunt (t)k22

d
X

un unt
+
akm
dx =
xk xm
k,m=1

(b

ujde o podtrzen
y clen.
Levou stranu budeme odhadovat pomoc rozkladu akm = aSkm + aA
km , p
Odhad symetrick
e
c
asti Pouzijeme trik s derivac kvadratu a pak presuneme derivaci pred
integral:

d
X

unt
1
dx =
xk xm
2

u
aSkm (t, x)

k,m=1

d
X

aSkm (t, x)

k,m=1

d un un
1d
(
) dx =
dt xk xm
2 dt

d
X

un
1
dx
xk xm
2

u
aSkm

k,m=1

Odhad antisymetrick
e
c
asti Protoze un W01,2 (), mame unH D(), ze unH un (t) v

W01,2 ():

d
X

k,m=1

= lim

d
X

unt
dx = lim
H
xk xm

u
aA
km

aA
km

k,m=1

2 unH n
u dx +
xk xm t

d
X

aA
km

unH unt
dx =
xk xm

aA
km

unH n A
u
a dx =
xk t xm km

k,m=1

d
X

k,m=1

...kde prvn cast je nula, protoze se nasob antisymetricka krat symetricka matice:

= unt un div aA dx

Zpet k rovnici
1
kunt (t)k22 +

d
2 dt

|unt |(|f |+|b| |un |+|c| |un |+|un | |div

a u u dx

1
a |)+
2

|aSt | |un |2 dx

A zase Young abysme neco dali doleva:


V rovnici oznacime clen na leve strane jak oI, protoze se vyskytuje i na pprave strane, kde pseme
jen I:


2

d
2
n
kut (t)k2 +
aS un un dx c(kf k22 + kbk2 I + kck2 kun k22 + div aA I) + c aSt I
dt
I
Dame k sobe cleny s I:
32

aSt



2
c(kf k22 + kck2 kun k22 ) + c( div aA + kbk2 + aSt )I
Prvn zavorka je integrabiln k casu. Druha zavorka chceme taky integrabiln.
Aby byla druha zavorka integrabiln, prijdou do hry tyhle predpoklady
aSt L1 (0, T, L (, Rd )) a div aA L (0, T, L (, Rd ))
Je pripravene na Gronwalllema.
P
Potrebujeme jeste dk,m=1 aSkm zk zm 0 |z|2 aby I bylo integrovatelne k casu. Ale to plat, protoze
P
symetricka cast se v tomhle prpade rovna p
uvodnmu a to je elipticky omezene dk,m=1 aSkm zk zm =
Pd
2
c se rovna antisymetricka cast tomu p
uvodnmu? Protoze pro antisyk,m=1 akm zk zm 0 |z| . Pro
Pd
P
d
A
metrickou cast plat k,m=1 aA
e se ovsem secte na nulu.
km zk zm =
k,m=1 amk zk zm a v sum

V
eta Odhady pro druh
e
casov
e derivace Necht a, b, c jsou Lipschitzovske, f W 1,2 (0, T, L2 ()), uD =
2
0, u0 L (). > 0
T
T
2
2
kut k22 c(1 , data)
kutt kW 1,2 +
sup kut (t)k2 +
t[0,T ]

Navc, pokud u0 W

2,2

():

sup
t[0,T ]

kut (t)k22

+
0

kutt k2W 1,2


0

kut k22 c(data)

+
0

D
ukaz Vyuzijeme dokazana fakta z Galerkina:
vme ze ! u slabe resen
Pn n
n

i=1 ci (t)wi =: u * u
a plat slab
a formulace (W F )n

n
n
n
n
ut wi dx + au wi + bu wi + cu wi dx =
f wi dx i = 1...n, s.v. t (0, T )

Cl - chci dokazat nerovnosti ve vete pro un , pro ktere vme, ze jde slabe a tedy pro limitn u
z
ustanou nerovnosti zachovany.
Navc v tomhle prpade mame zderivovanm platne rovnosti dle casu (abysme tam dostali druhou
casovou derivaci) nasledujc (spolu s tm, ze wi nezavis na casea):

untt wi

dx+

un
wi
n
n
(akm
)dod nema tady betj t
dx+ (bu +cu )t wi dx =
ft wi dx i = 1...n, s.v. t
xk
xm
k,m=1

d
X

Zase jako minule vynasobme

untt unt

d n
c (t)
dt i

a secteme, coz spolu s wi standardne (msto wi pis unt ):

d
X

un unt
dx +
(akm
)?
dx +
xk xm
k,m=1

(bu + cu

)t unt

ft unt dx

dx =

1d
n 2
n
n
ku k + aut ut dx
|at | |un | |unt |+|ft | |unt |+|unt |(|bt | |un |+|b| |unt |+|ct | |un |+|c| |unt |)
2 dt t 2

33

a odhad zespoda, predpokladame a, b, c jsou Lipschitzovske, proto je omezene a stac napsat jedna
konstanta.

d
kun k2 +20 kunt k22 c(kun k2 kunt k2 +kft k2 kunt k2 +kun k2 kunt k2 +kunt k2 kunt k2 +kunt k22 +kunt k2 kun k2 )
dt t 2
a zase Young veci doleva
d
kun k2 + 0 kunt k22 c(data)(kun k22 + kunt k22 + kft k22 )
dt t 2
Na leve strane je prvn clen omezen
y k casu, druh
y clen integrovateln
y k casu a na prave strane je
1
1
vse L (druh
y clen L (, T ) z predchoz vety).
Tedy
T
2
n
kunt k22 c(1 )
sup kut (t)k2 +
t(,T )

kunt (t)k22

kunt k22

+ 0

d?

kunt (0)k22

0
2,2

kunt k22 + kft k22 d?

+
0

1,2

Predpokladali jsme u0 W , tedy je i v W a to stac - z predchoz vety - k tomu, aby podtrzen


y
integral byl omezen
y konstantou c.
Musm vyresit clen kunt (0)k22 , ten nepredepisuju, takze ho musm vycst z rovnice:

n
n
n
n
ut wi + au wi + (bu + cu )wi = f wi

n n
n
n
n
n n
ut ut + au ut + (bu + cu )ut = f unt

2
n
n
n
n
n
n
kut (0)k2 | au (0)ut (0) + (bu (0) + cu (0))ut (0) + f (0)unt (0)| dx

Perpartes abych dostal pryc prvn integral. Hranicn cleny nejsou, protoze nula na hranici:

2
n
kut (0)k2 | unt div(aun ) dx| + kun (0)k1,2 kunt (0)k2 + kf (0)k2 kunt (0)k22

Holder


kunt (0)k2 (kun (0)k1,2 + kf (0)k2 + kun (0)k2 + 2 un (0) 2
kunt (0)k2 c(0 + kpn (u0 )k2,2 + kf (0)k2 )
a predpokladame f W 1,2 (0, T, L2 ), tedy f C([0, T ], L2 ):
Posledn nerovnost se dokaze tak, ze 4wi = i wi v a z ortogonality (v L2 ) bych dostal
c(ku0 k2,2 + 1 + k2 pn (u0 )k2 ). Tedy musm omezit k2 pn (u0 )k2
Kdyz si ale reknu, ze C 1,1 , pak je wi W 2,2 (), tedy je k2 pn (u0 )k2 konecna.
Proc odhad:
Z elipticke teorie plat
2
2
k2 uk2 c||4u||22 , vyresme li 4u = f L2 pro dirichletdata, tak dle rovnice plat k2 uk2
c||f ||22 = c||4u||22 . Proto
n

X
2
X
2
X
X
2 n




n
n
n
2
p (u0 ) 2 c k4pn (u0 )k2 = c
ci w i = c
ci i w i = c
(ci i ) c
(cni i )2
4
2
2
2

i=1

i=1

Proc suma konverguje? ta baze je baz i W 1,2 , W 2,2 , OG vsude a muj skalarn produkt je 44 + ,
protoze 44 je ekvivalentn norma pro 2 2
34

V
eta
casov
a a prostorov
a regularita Necht C 1,1 , a, b, c jsou Lipschitzovske (v operatoru
Lu).
Pokud f L2 (0, T, L()) a u0 W01,2 (), pak unikatn slabe resen s uD = 0 spl
nuje
u W 1,2 (0, T, L2 ()) L2 (0, T, W 2,2 ())
Navc pokud f W 1,2 (0, T, L2 ()) a u0 W 2,2 , pak
u W 1, (0, T, L2 ()) L (0, T, W 2,2 ())
D
ukaz Pouzijeme predchoz vetu s casovou regularitou ut L2 (0, T, L2 ()). Prepseme si
rovnici:
Lu = ut + f
zafixujeme t a viz elipticka regularita PDR I:
ku(t)k22 c(kut (t)k22 + kf (t)k22 + kuk21,2 )
A zintegrujeme k casu. Vse napravo je omezene (kuk21,2 prvnm apriornm odhadem, u L (0, T, W01,2 ())
z minula )
A to je ono.
Dokazali jsme L2 (0, T, , W 2,2 ()) a druhou cast tvrzen W 1,2 (0, T, L2 ()) jsme meli minule
Ted dokazeme cast Navc
u L (0, T, W01,2 ()) mame od minula (taky)
je vnorenm z predpokladu f W 1,2 (0, T, L2 ())
ut L (0, T, L2 ()) je z minula

u0 W k,2 (), f
V
eta induk
cn regularita Necht C k,1 , a, b, c C k1,1 ([0, T ] ),
k1,2
k1,2
W
(0, T, W
())
Pak slabe resen u W k,2 (0, T, W k1,2 ()) W k1,2 (0, T, W k+1,2 ())
D
ukaz indukc podle predchoz vety
Principy maxima
Pro rovnici
ut + Lu = f
u(0) = u0
u| = uD
Princip maxima, Jednoducha veta
Necht C 0,1 , f W01,2 je nekladna (tzn. v W01,2 (), v 0, hf, vi 0)
Necht c 0, uD 0 na (0, T ), u0 0 v
Pak unikatn slab
y resen je u 0 s.v. v (0, T ) (nekladn
y).

35

D
ukaz

u L2 (0, T, W 1,2 ()) W 1,2 (0, T, W01,2 )


auv + buv + cuv dx = hf, vi v W01,2 () a s.v. t (0, T )

hut , vi +

v := max(0, u) = u+
Je dobre definovan
y objekt? u je sobolevovska, max() je lipschitzovska. Ma v nulovou stopu?
Ano, na okraji ano a max() to nezkaz.
v(t) W01,2 () s.v. t (0, T ) Tedy proto lze dosadit. Dostanu:

hut , u+ i + auu+ + buu+ + cuu+ dx = hf, u+ i 0

Vesele m
uzeme napsat u+ i msto u, protoze na mnozine, kde nahodou u 0 (a cleny by se tedy
lisily), je u+ = 0 a tedy dky tomu, ze se vyskytuj vzdy v soucinu spolu, je na teto mnozine integral
nulov
y. Sepseme bez prave strany, ktera splnila sv
uj u
cel ve chvli, kdy dostala do rovnice 0, msto
toho presuneme jen nektere cleny na pravou stranu:

hut , u+ i + au+ u+ dx +bu+ u+ + c|u+ |2 dx

Zmensme levou stranu (elipticitou) a zvetsme pravou stranu


Young

hut , u+ i + ku+ k22 kbk ku+ k2 ku+ k2 ku+ k22 +

1
kbk ku+ k22

Finalne tedy
hut , u+ i c ku+ k22
Pouziju rovnost hut , u+ i = 12 dtd ku+ k22
Proc rovnost - pro hladk
y plat (pouzitm u
vahy o nulovosti integralu na mnozine, na ktere je u 0):

1d
ut u+ dx = (u+ )t u+ dx =
hut , u+ i =
ku+ k22
2 dt

To pouzijeme pro un u v W 1,2 (0, T, W01,2 ()) L2 (0, T, W 1,2 ()), protoze na limitu hladk
ych
to uz pouzt jde:


hut , u+ i = limn unt , un+ = limn 21 dtd ku+ k22
Tedy jde slabe * 12 dtd ku+ k22 a to chci, protoze jde silne i slabe, takze to plat.
Dostanem
1d
ku+ k22 = hut , u+ i c ku+ k22
2 dt
Pouzijeme Gronwallovo lemma
ku+ (t)k22 ect ku+ (0)k22 = 0
Tedy
u+ = 0 v (0, T ) u mus b
yt nekladne.
V
eta klasick
y p
rstup u je hladke, a, b, c, f jsou hladke, ut +div au+bu+cu = f . c cmin > 0
omezen
y zespodu, f fmax , u0 umax
, uD | umax
0
D .
Predpokladejme, ze u ma maximum a (t, x) (0, T ) ut (t, x) = u(t, x) = 0
Vymiz

36

Aplikuju divergenci:
(div a) u + a2 u(t, x) + c(t, x)u(t, x) = f (t, x)
P
2u
a predpokladam li maximum, mus aij xi x
0
j
tedy tenhle clen odectu a dostanu c(t, x)u(t, x) f (t, x) po vydelen:
u(t, x)

fmax
f (t, x)

c(t, x)
cmin

u ma maximum v (T, x), x u(x, T ) = 0 (x je uvnitr)


Taky vme 2 u 0 (negaitvne definitn matice)
ma li maximum, plat taky ut (T, x) 0 (jinak nem
uze mt maximum)
dosadme do rovnice:
f (T, x)
fmax
u(T, x)

c(T, x)
cmin
To je prpad kdy maximum je v case T .
Co v case 0? u ma maximum v (0, x): u(0, x) = u0 (x) umax
0
CO na hranici ? u ma maximum v (t, x), t (0, T ), x . Vme: u(t, x) = uD (t, x) umax
D
max
max
To by byly 4 prpady a ve vsech plat u max( fcmax
,
u
,
u
)
0
D
min
Toto platilo pro hladke veci. Delal sem to a bych dostal ocekavan jak to ma vypadat ...
V
eta Necht C 0,1 , a omezena elipticka, b omezena a c cmin > 0, f L2 (0, T, W01,2 ())
takova, ze f fmax , (tzn hf fmax , vi 0)
u0 umax
, uD | umax
0
D
, umax
, umax
Pak slabe resen spl
nuje u(t, x) umax := max( fcmax
0
D ) pro s.v v (0, T )
min
D
ukaz

auv + buv + cuv dx = hf, vi v W01,2 () a s.v. t (0, T )

hut , vi +

v = (u umax )+ a budeme chtt ukazat, ze v = 0.


v je takhle sobolevovska a ma nulovou stopu (u = uD na a to je umax ). Dosadm jako
testovacku:

1d
hut , vi = hut , (u umax )+ i =
kvk22
2 dt

(pro hladke by platilo dokonce hut , (u umax )+ i = ut (u umax )+ dx)

auv dx =
a(u umax )+ v dx =
avv dx kvk22

Young
1
buv dx =
b(uumax )+ v dx =
bvv dx kbk kvk2 kvk2 neco kvk22
kbk2 kvk22
neco

hf, vi = hf fmax , vi + hfmax , vi


fmax v

fmax
cuv dx = (cufmax )v dx+ fmax v dx
fmax v+
(cufmax )v dx =
c(u
)
cu fmax 0
c

max
u umax
(ptze prvni clen nezaporny)
A ted dosadme vse:
1d
kvk22 kbk2 kvk22 kv(t)k22 kv(0)k22 c = 0
2 dt
(tj predpoklad, u na pocatku je mensi nez umax)
37

T
ret v
eta
ut div au + bu + cu = f
predpokladame c cmin > (toto je rozdl - predpokladame jen ze omezene zespoda), f
fmax , u0 umax
, uD | umax
0
D
A klasicky trik je vynasobit et :
ut et div( auet ) + buet + cuet = f et
w := u(t, x)et , f := f et a prepsu:
ut et div( aw) + bw + cw = f
Prepsu ut et = (uet )t + et u:
wt div( aw) + bw + ( + c)w = f
Ted zvolme aby + c 1 (tedy := 1 cmin )
wt div( aw) + bw + wc = f , (c = + c 1)
f max

, max wD | , max w(0))


Aplikac predchoz vety na w: (t, x) (0, T ) : w max( cmin
=1

u(t, x)et max(fmax et , max et uD | , max u0 )


max
max(f max , max umax
)
D , u0
max
u(t, x) e(1cmin )t max(f max , max umax
)
D , u0
Tedy u je zeshora omezene, ale m
uze explodovak kdyz
V
eta Necht a, b, c omezen
y, a eliptick
y, c cmin > , cmin 0, .
(1cmin )t
max
Pak slabe resen spl
nuje u(t, x) e
max(f max , umax
)
D , u0
D
ukaz Opet vynasobme formulaci et a prepseme do tvaru s w = uet , f = f et :

hut , vi + auv + buv + cuv dx = hf, vi v W01,2 () a s.v. t (0, T )

hwt , vi + awv + bwv + ( + c)wv dx = hf , vi

= 1 cmin a aplikujeme predchoz vetu.

38

Line
arn hyperbolick
y rovnice 2.
r
adu
utt + Lu = f v (0, T )
u = 0 na (0, T )
u(0) = u0 v
ut (0) = v0 v

(hyperbolicke zadan)

d
d
X
X
u

u
Lu = div(au) + bu + cu =
(aij (t, x)
)+
+ cu
bi
xi
xj
xi
j,i=1
i=1

Predpoklad (A0) aij = aji


Pozn. Neztr
acme obecnost aij = aji

Protoze mame li obecne a


, b, c, pak

(
a+a
T )
(
aa
T )
Lu = div(
au) + bu + cu = div(
u) div(
u) + bu + cu =
2
2
...Pri oznacen a =

(
a+
aT )
2

je symetricka, pak:

d
1X
u
= div(au)
((
aij a
ji )
) + bu + cu =
2 j,i=1 xi
xj

= div(au)

d
d
1X
2u
1 X u
(
aij a
ji )

(
aij a
ji ) + bu + cu =
2 j,i=1
xi xj
2 j,i=1 xj xi
2

u
krat antisymetricke a
ij a
ji ,
...Rozderivovanm nam tam vyslo v prvn sume soucin symetricke xi x
j
coz je nula.
(
aa
T )
= div(au) div(
)u + bu + cu
2
T
T
Coz pri definovan a = (a+a ) , b = b div( (aa ) ), c = c je presne zadan pro symetrickou matici.
2

Form
aln apriorn odhady
eq:hyperboliczadani

Vynasobm (hyperbolicke zadan) ut (to je ten rozdl, u eliptick


ych se to dela takhle, predtm jsme
nasobili jen u).

X
u ut
dx = L.S. = P.S. =
f ut buut cuut dx
utt ut dx +
aij
xi xj

ij
Upravme levou stranu trikem s polovinou derivace kvadratu a z druheho clenu vytkneme casovou
derivaci nejprve pred u (coz dky symetrii lze udelat jako polovinu derivace celku) a pak i pred a
(dky cemuz je pak nutno odecst druhou cast derivace soucinu, podtrzen
y clen):
X
1
u u
1d
2
L.S. =
kut k2 +
aij (
) dx
2 dt
2 ij
t xi xj
X
X
1d
1d
u u
1
aij u u
2
=
aij (
kut k2 +
) dx
(
) dx
2 dt
2 dt ij
xi xj
2 ij t xi xj
Pravou stranu m
uzeme omezit zeshora
P.S. kf k2 kut k2 + kbk kuk2 kut k2 + kck kuk2 kut k2
39

eq:hy

Ted sepseme nerovnost,


a vnikne presunem podtrzeneho clenu na pravou stranu a jeho odhad P akter
ij
1
u u
nutm pomoc 2 ij t ( xi xj ) dx kat k kuk22 (na leve strane jen vytkneme 12 dtd a zapseme
sumu zpet pomoc ):
1d
(kut k22 +
2 dt

L.S. + ... P.S + ...

kat k kuk22 + c(kbk + kck ) kuk2 kut k2 + kf k22 + kut k22

auu dx)

...Nove podtrzenou cast na leve strane oznacme I, a protoze z elipticity mame:


I kut k22 + kuk22 (kut k22 + kuk22 ) kut k2 kuk2
...lze nase nerovnost prepsat jako:
1d
c
I I(kat k + kbk + kck + ) + kf k22
()
p()
2 dt

...A gronwallovo lemmatem:

I(t) I(0) exp(

2
(kat k +kbk +kck + dt)+

kf k22

exp(

2
(kat k +kbk +kck + dt) dt

Ted budeme chtt ukazat, ze to cele je omezene konstantou

t (0, T )

kut (t)k22

ku(t)k22

c(kv0 k22

ku0 k22 ) const(data)

kf k22

+ const(data)
0

musm vedet i at L1 , f omez, w0 omez, u0 omez.


Lu - predpoklady A0-A3 a navc A4: a W 1,1 (0, T, , L ()) a to proto, ze je tam clen kat k .
Data - p
redpoklady na u0 , v0 , f :
(D1) u0 W01,2 ()
(D2) f L2 (0, T, L2 ())
(D3) byl predpoklad na dirichleta, ted predpoklad
ame uD = 0, to je OK Msto toho jin
y
2
predpoklad D3b: v0 L ()

Tyhle predpoklady potrebujeme k odvozen apriornho odhadu.

Def Necht C 1,1 , (A0)-(A4) a (D1)-(D3) plat, a symetricka a veci omezene. Rekneme,
ze
u L2 (0, T, W01,2 ()) W 1,2 (0, T, L2 ()) W 2,2 (0, T, W 1,2 ())
{z
} |
{z
} |
{z
}
|
hovor o u
hovor out
hovor o utt
je slab
y resen hyberbolick
yho problemu

hutt , vi +

f v dx ... v W01,2 () a s.v. t (0, T )

auv + buv + cuv dx =

u(0) = u0 v L2
ut (0) = v0 v W01,2
Je dobra definice? Ano, hutt , vi je dualita a zbytek Holder .
40

Co jsou rovnosti pocatecnch podmnek?


Jednak protoze u L2 (0, T, W01,2 ()) W 1,2 (0, T, L2 ()) ... , C([0, T ], L2 ()) je vnoreno do
spojit
ych a u tech ma smysl ptat se/zadavat bodove hodnoty.
t0+

Rka to vlastne ku(t) u0 k2 0.


Co predepsana casova derivace? ut W 1,2 (0, T, W01,2 ()) , C([0, T ], W01,2 ()) a tedy podobne
t0+

ut (0) = v0 ve W01,2 kut (t) v0 kW 1,2 0.


0

V
eta ! slabe resen hyberbolickeho problemu, pokud a = aT , a, b, c C 0,1 (zjednodusen) a axx
|x|2
D
Jednozna
cnost Necht u1 , u2 slabe resen, w := u1 u2 pro stejna pocatecn data. Pak w je slabe
resen pro f = 0, w(0) = 0 = wt (0) (protoze je linearn).
Chci ukazat, ze w = 0 v (0, T ) . Co spl
nuje?

hwtt , i + aw + bw + cw dx = 0 W01,2 () a s.v. t (0, T )

Ted je nekolik moznost co delat.


Kdybych vzal := wt , dostanu form
alne apriorn odhad a z toho co jsem chtel w = 0. Nicmene
udelali bychom chybu, protoze bychom potrebovali L2 , ale v predpokladu mame pouze
W01,2
2

2
2
2
d
am nepom
uze i kdyz je to
Kdybych vzal := w, dostanu dt
2 kwk2 + kwk2 = kwt k2 , ale to n
spravne. Nevidme z toho w = 0.
s
Spr
avne je testovat pomoc (t) = ( t w( ) d )ts . Abych neco dostal, musm testovat lichou
derivac. A tohle (1) je licha derivace. (Charakteristicka funkce intervalu je tam jen jako
zp
usob jak vyjadrit, ze funkci definujeme nulovou nad s)

Pokracujeme tedy tret moznost, s zvolme 0 < s t, fungovat to bude jen proto, ze rovnice je
linearn. O jak
y se jedna objekt? Protoze w L2 (0, T, W01,2 ) L2 (0, T, W01,2 ). I casova derivace
t (t) = ts w(t) je L2 , proto (spolu s predchozm) W 1,2 (0, T, W01,2 ).
Zintegrovanm slabe formulace prez cas:
T

hwtt , iI + awI + bwI + cwI dx dt


0=
1

Oznacme cleny (vcetne integrac) a u


pravy po clenech:
Na I1 pouzijeme perpartes na prehozen derivace (m
uzeme, ma casovou derivaci):

I1 =

hwt , t i dt + hwt (T ), (T )i hwt (0), (0)i =


0

...pseme do dualit, protoze wt C(0, T, W01,2 ) z predpokladu W 1,2 (0, T, W01,2 ). Nu a protoze
nad s je nulove, (T ) = 0 a wt (0) = 0, dostaneme:
s
=
hwt , wi dt + 0 + 0 =
...a protoze

s
0

hwt , wi dt =

wt w dx dt =

1 d
2 dt

kwk22 dt:

41

1
1
w(0)=0 1
kw(s)k22 kw(0)k22 =
kw(s)k22
2
2
2
Pro I2 pouzijeme, ze take stac integrovat jen do s (prvn rovnost) a ze t = w:
=

s
aw dx dt =

I2 =
0

at dx dt =
0

s X
d

i,j=1

aij

t
dx dt =
xi xj

... a ze symetrie vidme, ze kdyz casovou derivaci soupneme pred cleny s , bude to dvojnasobek
p
uvodnho (prvn rovnost). Pak jeste dame derivaci i pred clen a a odecteme opravu:
1
=
2

s X
d
0

1

) dx dt =
aij (
t xi xj
2
i,j=1

s X
X
d
d

1 s

aij
(aij
) dx dt+
dx dt
xi xj
2 0 i,j=1 t xi xj
0
i,j=1 t

...prvn clen ma integral z derivace, takze ho napseme v krajnch bodech, druh


y clen napseme do
vektorove notace:


1
1
1 s
=
a(s)(s) dx +
a(0)(0) dx +
at dx dt
2
2
2 0
...odhadneme - protoze (s) = 0, jeden clen zmiz, druh
y clen zmensme elipticitou, tret clen omezme
dky lipschitzovskosti matice a:
s

2
0 + k(0)k2 c
k(t)k22 dt
2
0
I3 budeme odhadovat v absolutn hodnote. Pouzijeme perpartes:

(b)w =

X
d
i=1

w
bi
dx =
xi
T

|I3 | = |

X
d
i=1

p.p

bi
w(
bi +
) dx =
xi
xi

wb + div(b) dx =

i=1

bw dx dt| = |
0

X
d

w div(b) + wb dx dt|
0

...b je omezene dle predpokladu, to mi da konstantu c = kdiv bkL (Q) + kbkL (Q) a integral opet stac
brat do s (tj. prvn nerovnost). Druha nerovnost je Holder a tret je Friedrichsova ( ma nulovou
stopu, takze lze odhadnout):
s
s
s
kwk2 kk2 dt
c
|w| || + |w| || dx dt c
kwk2 (kk2 + kk2 ) dt c
0

U I4 nemusme pouzvat perpartes, stac odhadnout z pozadavky na c (samozrejme opet integrujeme


jen do s). Druha nerovnost je Holder:
s
s
I4 kck
|w| || dx dt c
kwk kk2 dt
0

Finalne vse dava 0 = I1 + I2 + I3 + I4 odhady(I1 + I2 + I3 + I4 ):

s
s

1
2
2
2
0 ( kw(s)k2 ) + ( k(0)k2 c
k(t)k2 dt) + (c
kwk2 kk2 dt) + (c
2
2
0
0
0
s
s
kw(s)k22 + k(0)k22 ()c
k(t)k22 dt + c
kwk2 kk2 dt
0

42

...Pouzijeme -Younga a dostaneme (jedna vec p


ujde do konstanty):
s

2
2
2
k(t)k2 dt + 
kwk22 dt
kw(s)k2 + k(0)k2 c()
0

V tuhle chvli chcem pouzt Gronwalllemma, m


uzeme protoze :

s
2
2
d
ds
kwk2 dt = kw(s)k2
0
2
s
s
2
k(0)k22 = 0 w( ) d 2 = 0 w( ) d 2 =

2


t
y
0 w( ) d ) dt- takze na lev
2
strane sed derivace nezaporn
ych vec. Na prav
2 y strane bych to chtel podobne. Tedy chci
s
s

t
2
d
c() 0 kk2 d v duchu ds ( 0 0 w( ) d dt)
s
d
(
dt 0

kk22
0

2
s

s
t






w( ) d dt =
w( ) d
(0)

0
0
0
0
2
2
t

w( ) d
dt

s s




w( ) d dt =
dt =

0

s

2

= 2s k(0)k2 + 2

0


s
Ted vezmu rovnost co jsme meli (kw(s)k22 + k(0)k22 c() 0 k(t)k22 dt +  0 kwk22 dt), levou
stranu prepseme pomoc prvnch dvou bod
u, a na pravou stranu pouzijeme tret bod:
2
s
t

d
s
2
w( ) d dt) + k(0)k2
L.S. =
(
kw(s)k2 dt +
2

ds 0
2 0 0
2
2
2
s
t

s
2
2
w( ) d dt)
kwk2 dt +
C(2s k(0)k2 +

2 0 0
0
2
Konstantu C jsme brali tak velkou, abysme mohli psat
Ted se omezme na 0 2Cs /2, resp. 0 s /(4C), protoze potom lze skrtnout cleny
podtrzene.
Pak po oznacen I := ... mame nerovnost:
d
(I) C(I), coz dava z Gronwallova lemmatu:
ds
t (0, /(4C)) : I(t) C I(0)
Protoze po dosazen s = 0 je vzdy I(0) = 0, dostavame w(s) = 0 s (0, /(4C)).
No a ted vme, ze w je nula az do nejakeho nenuloveho csla /(4C), takze pokud se posoupneme
a aplikujeme znovu a znovu, ukazeme indukc, ze je nulove na celem (0, T ) (protoze C nezavis na
datech ani na resen).
Existence
4wk = k wk v
wk = 0 na
{wk }
aze W01,2 () a ortogonaln v L2 a ortonormaln W 1,2 .
k=1 je b
Plat

wk wi = ik ,
wi wk = 0 i 6= k

Pn
Zavedeme projekci pn : W01,2 span{wi }ni=1 , def pn u =
w
w u dx a plat ze kpn vk1,2
i
i=1
i
1,2
c kvk1,2 v W0 () (dle PDR 1).
sen budeme konstruovat ve forme un = Pn dn (t)wi (x).
Re
i=1 i
Z toho ze mus spl
novat pocatecn podmnky, budeme mt nasledujc:
43

Porovn
anm prvn podmnky na un (0) dostaneme:

un (0) = pn u0

n
n
X
X
n
di (0)wi (x) =
wi wi u0 dx
i=1

i=1
wi u0 dx
dni (0) =

Pro druhou podmnku na unt (0):

unt (0) = pn v0

n
n
X
X
d n
di (0)wi (x) =
wi wi v0 dx
dt

i=1
i=1
d
wi v0 dx
dni (0) =
dt

A chceme aby byla splnena diskretn slaba formulace (SF )n : (Dosadili jsme un a testujeme wi , protoze
jsme si omezili prostor na konecne dimenzionaln.)

n
n
n
n
utt wi + au wi + bu wi + cu wi =
f wi ... i = 1...n

Takove un najt m
uzu, protoze to je system ODR (dni maj derivace a pocatecn podmnku a spl
nuje
n
Galerkinovskou aproximaci) - upravme rovnici (SF ) , aby to bylo videt. Na leve strane nechame
jen clen (kam dosadme za untt a pouzijeme ortogonalitu):

untt wi

X
n
2 dnj
t2

i=1

wj wi =

d2 dni (t)
dt2

...a na pravou stranu soupneme vse ostatn a upravme:

f wi au wi bu wi cu wi dx =

= F (t)

n
X

f wi dx

F (t)

n
X
j=1

djn (t)

awj wi + bwj wi + cwj wi dx =

djn (t)Gij (t) = H i (t, d)

j=1

Upravili jsme tak, aby bylo videt, ze se jedna o meritelnou funkci, pouze casovou. Cl byl mt pravou
stranu rovnou necemu meritlnemu v t a spojitemu v d.
Dohromady(SF )n vypada takhle:
d2 dni (t)
= H i (t, d) i = 1...n
dt2
... tj jako system n ODR 2. radu. Tedy exituje resen.
Ted musme odhadnout a pak budeme limitit zase jako apriorn odhad otestuju (SF
)n casovou deP
n
rivac - i tou rovnici budeme nasobit dtd dni (t) a secteme prez i, tou u
pravou dostaneme i=1 dni (t)wi (x) =
n
u :

n n
n
n
n n
n n
f unt dx
utt ut dx + au ut + bu ut + cu ut dx =

Triiky
44

1d
1d
kunt k22 +
2 dt
2 dt

1
au u dx =
2

at un un +f unt bun unt cun unt dx c(kat k kun k22 +kf k2 kunt k2

...To jsou vsechno omezene funkce (v norme, dle predpoklad


u) , pouzijeme Youngovu nerovnost:
c(kf k22 + kunt k22 ) + c(kat k kun k22 ) + c(kbk + kck )(kun k2 kunt k2 )
c kf k22 + c kunt k22 (1 + kbk + kck ) + c kun k22 (kat k + kbk + kck )

vyuziju kun k22 c aun un

d
2
n
n
n 2
n 2
(kut k2 + au u ) c kf k2 + c(kut k2 + aun un )(1 + kat k + kbk + kck )
dt

tj zase na Gronwallovu nerovnost - na tu potrebuju, aby cleny v norme k.k byly L1 a kf k22 bylo L1 ,
coz (oboj) je dle predpoklad
u. Tedy:

kunt k22

au u

kf k22

dt +

c(kunt (0)k22

aun (0)un (0))

c(kunt (0)k22 + kun (0)k22 + 1) = c(kpn v0 (0)k22 + kpn u0 (0)k22 + 1)


c(kv0 (0)k22 + ku0 (0)k22 + 1)
...coz zavis uz jenom na datech. Z toho: casova derivace unt je v L s hodnotama ve W 2 - kontrolujeme
un stejnomerne:
kun k2L (0,T,W 1,2 ()W 1, (0,T,L2 ()) c(data)
0

Jeste je potreba odhadnout casovou derivaci (druhou), podobne - budeme j brat z rovnice:

n
n
n
kutt (t)kW 1,2 () =
sup
hutt (t), vi = sup utt v dx = sup untt pn v dx =
0

v W01,2 ()
kvk1,2 1

...mame li projekci, m
uzeme pouzt rovnici a odhadovat (Holderem, dle predpokladu jsou navc a, b, c
omezene konstantou c):

= sup f pn vaun pn vbun pn vcun pn v dx sup(kf k2 kpn vk2 +c kun k2 kpn vk2 +c kun k2 kpn vk2 +

...nasledne cleny (s derivac i bez) odhadneme kk1,2 , protoze pak p


ujde spousta vec vytknout.
n
Navc ze spojitosti projekce lze zvetsit odstranenm p :
sup c kvk1,2 (kf k22 + kun k1,2 )
...a protoze jsem bral supremum prez mnozinu, kde kvk1,2 1:
c(kf k22 + kun k1,2 )
Tm mame nerovnost pro kuntt (t)kW 1,2 () , umocnme ji na druhou a zintegrujeme prez cas:
0

kuntt (t)k2W 1,2 ()


0

kf k22 + kun k21,2 dt c(data)

dt c
0

45

A protoze ted mame tenhle odhad, mame takovou slabe? konvergujc posloupnost:
un *? u v L (0, T, W01,2 ()) W 1, (0, T, L2 ()) L2 (0, T, W01,2 ())
a chceme o u ukazat, ze je resenm predchozho. Vezmeme slabou formulaci (SF )n , vynasobme
T
D(0, T ) a zintegrujeme 0 :

huntt ,

wi i +

au wi + bu wi + cu wi dx dt =

f wi dx dt

Limitnm prechodem (po clenech):

T
hutt , wi i + auwi + buwi + cuwi dx dt =
0

f wi dx dt

Protoze bylo libovolne, mus pro s.v. casy t (0, T ) platit:

hutt , wi i + auwi + buwi + cuwi dx =


f wi dx

A protoze je baze, mus platit w W01,2 :

f w dx
hutt , wi + auw + buw + cuw dx =

...tedy skutecne spl


nuje slabou formulaci!
Je potreba ukazat, ze tohle nase limitn u spl
nuje i pocatecn podmnku! Zacneme tentokrat
ze slabe formulace, nikoliv diskretn slabe formulace,
nuje slabou
T protoze uz prece vme, ze u spl
formulaci (vynasobme D(0, T ) a zintegrujeme 0 ):

hutt , wi +

f w dx dt

auw + buw + cuw dx dt =


0

Na prvn clen pouzijeme perpaertes dvakrat. Cleny


s (T ) = 0 zmiz:
T
T
p.p
p.p
hutt , wi dt =
hut , t wi + hut (T ), (T )wi hut (0), (0)wi dt =
0
0
T
p.p
= +
hu, tt wi + 0 hut (0), (0)wi hu(T ), t (T )wi + hu(0), t (0)wi dt =
0
T

=
utt w dx d + hut (0), wi (0) DOD co se stalo s timhlehu(T ), t (T )wi + u
0

Ted stejnou operaci udelame s (SF )n , protoze tam jsou data znam
y, abysme mohli porovnat. Celkove
vyjde (prvn radka je za perpartesy prvnho clenu, zbytek je zbytek formulace. V podstate psme wi
msto w a un msto u):

u tt wi dx d +
0

+
0

hunt (0),

un (0)t (0)wi dx dt +

wi i (0) +

au wi + bu wi + cu wi dx dt =

f wi dx dt
0

Kdyz prejdeme k limite, a odecteme od sebe rovnice (pro libovolne wi , nikoliv pro libovolne w,
protoze jedna rovnice plat pro w ale druha pouze pro wi ), zmiz podtrzene cleny (a jejich ekvivalenty
46

v prvn rovnici). Zbyde nasledujc rovnost (pro libovolne wi ). Vlastne pouze clen
u, ktere vypadly z
perpartes:

n
hut (0), wi (0) + u(0)t (0)w dx = hut (0), wi i (0) + un (0)t (0)wi dx

L2

L2

Protoze vme, ze un (0) = pn u0 u0 a unt (0) = pn v0 v0 :

hut (0), wi i (0) + u(0)t (0)wi dx = hv0 , wi i (0) + u0 t (0)wi dx

Volbou (0) = 1, t (0) = 0 dostaneme hv0 , wi i = hut (0), wi i, coz z libovolnosti bazoveho wi rka
v0 = ut (0).

Obracene volbou (0) = 0, t (0) = 1 mame u0 t (0)wi dx = u(0)t (0)wi dx. A opet protoze
plat wi bazove, dostaneme u0 = u(0).
Tedy mame existenci u ktere spl
nuje nejenom slabou formulaci, ale i pocatecn podmnky.
Regularita Kdyz ukazeme odhady pro Galerkinovskou aproximaci, ktere nebudou zaviset na n,
budou platit i pro limitn resen. A daj mi odhady pro libovolne resen.
Na G.A. (SF )n resen aplikujeme casovou derivaci:

n
n
n
n
f wi dx
utt wi + au wi + bu wi + cu wi dx =

n
n
n
n
uttt wi + (au )t wi + (bu )t wi + (cu )t wi dx =
ft wi dx

d2 dn

Budeme testovat (tzn za wi dosadme) druhou casovou derivac dt2i a secteme prez i
v
ysledku tedy kdekoliv bylo wi se secte na untt :

n n
n
n
n
n
n
n
uttt utt + (au )t utt + (bu )t utt + (cu )t utt dx =
ft untt dx

Pn

i=1 .

Ve

Na prvn clen aplikujeme trik s derivac kvadratu, zbyle cleny rozderivujeme a (dame na pravou
stranu?):
Pomoc triku

1d
1
1d
n 2
n
n
n 2
n
n
ku k + aut utt =
(kutt k2 + aut ut )
at unt unt
2 dt tt 2
2
dt
2

presuneme derivaci pred integral a objec se at :

1d
n 2
n
n
n
n
n
n n
n
n n
n
ku k + aut utt = at u utt +(bt u +but )utt dx (ct u +cut )utt dx = utt + ft untt dx
2 dt tt 2

1d
(kuntt k22 +
2 dt

aunt unt )

(2?)

at u

untt

dx + c(1 + kft k22 ) + c(kuntt k22

at un(t?) untt dx)

d
n
n
n
n
n
n
at u
dx =
at (u
dx at ut ut dx =
at u ut dx att u ut dx at u
dt

d
2
n 2
n
n
n
n
n 2
n
n
(kutt k2 + aut ut +2 at u ut ) c(1+kft k2 )+c(kutt k2 + au utt dx)+2 att un unt +at u
dt

untt

unt )t

47

att u

unt

c ku

k2 kunt k2

apriori

c kunt k2

c(1 +

d
(kuntt k22 +
dt
Pricteme

d
K
dt

aunt unt

aunt unt

at u

+2

unt

c(1 +

aunt unt )

c(1 +

aunt unt c kunt k22 c

kunt k22 )

kft k22 )

c(kuntt k22

aunt unt dx)

kuk22

s velk
ym K

2
n
n
n
E(t) := kutt (t)k2 + aut (t)t u (t) + 2 at un (t)unt (t) + K kun k22

d
d
E(t) c(1 + kft k22 ) + c(kuntt k22 + aunt unt dx) + K kun k22
dt
dt

d
kun k22 = 2 unt un kunt k22 + kun k22 c( aunt unt dx + K kun k22 )
dt

d
2
n 2

E(t) c(1 + kft k2 ) + c(K)E(t), E(t) := kutt k2 + aunt unt + kun k22 0
dt

C(K)E
Nakonec chceme najt K E(t)

kuntt k22

aunt unt + K kun k22 kat k kun k2 kunt k2 =

kat k kunt k2

aunt unt + K kun k22 ( K kun k2 )


=
K

kunt k22
K
n
n
n 2
n 2
kat k2
kutt k2 + aut ut + ku k2
2
2K

c kat k2
K
n
n
n 2
n 2
kutt k2 + ku k2 + aut ut
aunt unt
2
2K

E
2
kuntt k22 +

pro K := C kat k2L (0,T,L ())

d
E C(1 + kft k22 + E), E 0
dt
Gronwall lemma: (C je zavisla na kft k2L2 L2 )
E(t)

C(kft k2L2 L2 )(1 + E(0)) C(1 + kunt (0)k22 + kun (0)k22 + kuntt (0)k22
C(1 + kpn v0 k22 + kpn u0 k22 + kuntt (0)k22 )
C(1 + kv0 k22 + ku0 k22 + kuntt (0)k22 )
C + C kuntt (0)k22

n
n
n
n
utt wi + au wi + bu wi + cu wi dx =
f wi dx

Vynasobme ktou

(dni )tt

Pn

n
i=1 di (t)wi (x)

a secteme. Pak u =

n
n
n n
n n
n n
f untt dx
utt utt + au utt + bu utt + cu utt dx =

kuntt (0)k22

div(aun )untt + ... dx c

48

Holder and young: (?)


kuntt (0)k22 kf (0)k2 + kcun (0)k2 + kbun (0)k2 + kdiv(aun (0))k2






C + ka(0)k2 kun (0)k2 + ka(0)k 2 un (0) 2 C + C 2 pn u0 2 C + C 2 u0 2
Veta (regulrita k casu?)
a, b, c, f hladke a u0 W 2,2 (), v0 W01,2 . Pak u W 2, (0, T, L2 ()) W 1, (0, T, W01,2 ()).
Poznamka k prostorove regularite Lu = utt (t) + f (t)
ku(t)kW 2,2 () C(kutt (t)k2 + kf (t)k2 ) u L (0, T, W 2,2 ())
Spojitost operatoru resen:
parabolick
y u0 u(t) u C([0, T ], L2 ())
hyperbolick
y u L (0, T, W 1,2 ()), ut L (0, T, L2 )
u0 u(t) omezene v W01,2
v0 ut (t) omezene v L2
Veta
Necht a, b, c, f hladke a u0 W 1,2 (), v0 L2 . Pak u C([0, T ], W01,2 ()) C 1 ([0, T ], L2 ()).
D
ukaz
un0 u v W01,2 (), v0n v0 v L2 (), un0 , v0n D()
najt un jako resen

utt + Lu
un (0)
unt (0)
un

=
=
=
=

f vQ
u0
v0
0 v (0, T )

un u v L2 (0, T, W 1,2 ) W 1,2 (0, T, L2 ) W 2,2 (0, T, W01,2 )


Cl bude najt un cauchyovskou v C([0, T ], W01,2 ) C 1 ([0, T ], L2 ()).
n
M
w := un uM w(0) = un0 uM
0 , wt (0) = v0 v0
Napseme slabou formulaci pro w (rovno nule, protoze un to res):

hwtt , i + aw + bw + cw = 0 pro s.v. W01,2 ()

:= wt , wt L (0, T, W01,2 )
to sam
y jako pro A-E , pripraveno na gronwalla:
kwt (t)k22 + kw(t)k22 c(kwt (0)k22 + kw(0)k22 )


2
n




)
u (t) uM (t) 2 + un (t) uM (t) 2 c( v0n (t) v0M (t) 2 + (un0 uM
)
0
2
2
2
2
... t casovem intervalu
n

n

n
2

M
M
n
M 2
u uM




+
u

c(
v
(t)

v
(t)
+
(u

u
)
)
1,2
0
0
0
0
C([0,T ],L2 )
C([0,T ],W )
2
2
0

A to je dokazano to co sem chtel.

49

Kone
cn
a rychlost propagace hyperbolick
e rovnice
Mame pro vlnovou rovnici (vlevo) takzvan
y porusen
y (disturbed) problem (vpravo):
utt 4u
u(0)
ut (0)
u

=
=
=
=

D
uD
tt 4u
uD (0)
uD
t (0)
uD

f
u0
v0
0

=
=
=
=

v (0, T )
v

f
uD
0
v0D
0

v (0, T )

D
Porusen
y problem ma jina pocatecn data - rovnaj se uD
0 = u0 , v0 = v0 pouze v kouli B1 (0) . A
v prostoru a case se pak jeste resen u a uD rovnaj?
otazka je, na jake mnozine Q

= {|x| + t < 1}. V


Spojit
y p
rpad pro jednoduchou rovnici Mnozina bude vypadat takto: Q
parabolickem prpade to, mimochodem, nejde, v hyperbolickem ano!
Vyjadruje to fakt, ze informace o porusen, nerovnosti, se sr konecnou rychlost (vlny).
D
ukaz Definujeme kouli G(t) := B1t (0) 0 < t < 1
a energii:

1
2
E(t) := (
|wt | dx +
|w|2 dx), w = uD u
2 G(t)
G(t)
Pocatecn energie E(0) je nulova (data jsou stejna) a budu chtt najt odhad.
Spocteme derivaci energie podle casu. Protoze:

d
d
=
=
dt B1t
d(1 t) B1t
B1t
(Derivovan dle koule delame jednoduse fubiniho vetou prepsanm integralu prez slupky:

d
d
f (x) dx =
f dS dr =
f dS
dR BR
dR 0 BR
BR
)
Derivace dle casu je tedy:

d
1
2
2
|wt |2 + |w|2 ds) =
|w| + |w|t dx +
E(t) =
(
dt
2 G(t) t
G(t)

1
=
wtt wt + wwt dx
|wt |2 + |w|2 ds =
2
G(t)
G(t)

... a zintegrujeme perpartes druh


y clen:

=
(wtt 4w)wt dx +
G(t)

1
w n wt ds
2
G(t)

|wt |2 + |w|2 ds
G(t)

... ted pouzijeme rovnici na prvn clen, predpokladame ze vse hladke a tedy je prvn clen bodove
nula. Druh
y integral odhadneme Youngem:

1
1
2
2
=0+
|w| + |wt | ds
|wt |2 + |w|2 ds = 0
2 G(t)
2 G(t)
Tedy casova derivace energie E(t) je 0, energie je tedy nerostouc. Pokud je nula na zacatku, je
nula vzdy. Tedy wt , w = 0 pokud |x| + t 1, vsude na kuzelu se obe resen rovnaj.
Tohle plat, kdyz jsou data dostatecne hladka, aby bylo vse definovane.
Nutno rct, ze vlnova rovnice tam ma konstantu navc utt c2 4u = f , ale jde preskalovat
v(t, x) = u(ct, x) vtt 4v = f (ct, x).
50

Ted obecn
e a pro obecnej oper
ator
Lu = div Au + bu + cu
...a pro zjednodusen A nezavis na case.

hwtt , i + Aw + bw + cw dx = 0 W01,2 ()

w(0) = uD
0 u0
D
wt (0) = v0 v0
A chtel bych = wt , 0, D(, T, D())
Zvolm takto (pak bude charakteristickou funkc nejake mnoziny):

1
2
|wt |t + Awwt + Awwt = (bw + cw)wt
2

Chci to prepsat, abych mel casovou derivaci pred integralem:

d1
1
2
(|wt | + Aww)
|wt |2 t
dt 2
2

1
Awwt

+ Awwt

...tj 1. clen
...tj 2. clen
...tj 3. clen

(|wt |2 + Aww)

a clen na prave strane je stejn


y jako nalevo, takze zb
yvajc cleny vyresme volbou :
Pokud je takove, ze

2
|wt | t Awwt + 2 Awwt 0 [!]

tak nerovnost pro energii prejde do tvaru:


d
E(t) cE(t), E(t) = (|wt |2 +Aww) a mimochodem brali jsme 0 kv
uli Gronwallovi.
dt

Ted jak dokazat/odhadnout nerovnost pro [!]:

2 Awwt 2 |wt | |Aw|

...a protoze je symetricka pozitivne definitn jako skalarn soucin - CauchySchwarz:

2 |wt | (Aww)1/2 (A)1/2

1/2

|wt | (A)

Aww(A)1/2

To jsme odhadli jeden clen rovnosti [!], doadme li tenhle odhad do [!], dostaneme:
t (A)1/2 0, tedy je platnou nerovnost.
Tedy budeme hledat , co to spl
nuje a je dostatecne hladke. Stac Lipschitzovske, protoze plat
w? hustota. Musim kontrolovat 1. derivace v (to vidim z rovnice), mus bejt nezaporna a nula na
hranici.

51

No a prototyp bude definovan takhle:


d(t, x)
(d(t, x)
dt (t, x)
d(t, x)

:=
=
=
=

(t0 t g(x))+
g0
0
t + g(x) t0 )
1
t + g t0
g
t + g t0

Nu a volm := min(1, d(t,x)


) a ma pak derivaci bud nula, nebo ().

Pozadavek je spl
nen pro t = 0, tedy zb
yva resit na t + g t0 :
t = 1/, = g/, jinde 0 a ze to spl
nuje t (A)1/2 0
1 (Agg)1/2 0 Necht jsem takove g nasel tohle spl
nujc. Pro tohle g mam vse a mam
v
ysledek co chci. Musm zvolit dobre t0 .
(g naprklad pro A = Id g = (x), A nezavis na x. g reprezentuje kvadriku, g je vzdalenost v
metrice A)
a pokud takov
y g najdu, je vse jasne a mam E(t) cE(0)
A musm ukazat, ze mnozina {t + g(x) t0 } Q, pokud to tak je, ma kompaktn support, to
potrebujeme
g(x)volme dle t0 , podmnka na t0 mens t 0 zmensuje g(x), naprklad pro kouli musm invertovat
E(0) = 0 E(t) = 0 pak az k t0 (z cE(0)).
A co to znamena?

2
|wt | + Aww
E(t) =

chci rovno nule. A jak bylo zvoleno ? Necham  jt k nule:


 0, % {t + g(x) < t0 } po vydelen jde k a minimum vezme jednicku a tedy je
charakteristicka funkce.
a ted

E(t) =
|wt |2 + Aww = 0
{t+g(x)t0 }

na t
yhle mnozine je totiz nula
ted to umm pro utt + Lu = f
minule sme hledali kuzel kde se nic nedeje.
Podmnka byla Agg 1 a udelame opet volbu g, aby Agg = 1

A symetricka pozitivne definitn, ma max nejvets vlastn cslo. Zadefinuju g(x) = |x|/
pak

g = 1/ x/|x|
Kdyz takhle vezmu g, nedostanu optimaln kuzel, ale sem uvnitr toho optimalnho kuzele. Alespo
n
nejakej v
ysledek.
no a 0 Agg max |g|2 = 1

Line
arn teorie semigrup

52

Semigrupy jsou zp
usob jak spojit ODR a PDR. Smer, motivace a myslenka je operator resen:
S(t)u0 u(t)
prirazujc pocatecn podmnce resen parabolickeho zadan/rovnice ut 4u = 0 (kde vme, ze
existuje prave jedno u).
Operator resen ma hezk
y vlastnosti a to jsou vlastnosti semigrupy:
1. S(0) = Id
2. S(t + s)u0 = u(t + s) = S(t)u(s) = S(t)S(s)u0 . Skladan operator
u S(t + s) = S(t)S(s), protoze
resm od casu s dal, ale resen v case s znam.
3. Je to spojit
y operator, limtt0 kS(t)u0 S(t0 )u0 k2 = 0 (protoze ku(t) u(t0 )k2 a vme, ze spojite s hodnotama v L2 , tedy 0)
4. limun0 u0 kS(t)un0 S(t)u0 k2 = 0 (S je omezene a linearn, je i spojite)
Prepseme si rovnici a dosadme operator resen:
d
S(t)u0 = 4S(t)u0 =: A(S(t)u0 )
dt
a to je jen ODR v prostoru dimenze a je to ten L2 . Takhle se na to koukame jak to resit.
Aplikac pak bude linearn parabolicka a hyperbolicka rovnice.
Def

Necht X je Banachprostor. Rekneme,


ze {S(t)}t0 je jednoparametrova trda semigrup, pokud
2
plat: (1 4 plat a L nahradm X)
1. S(t) : X X t a
2. S(0) = Id
3. S(t + s) = S(t)S(s)
4. limtt0 kS(t)u0 S(t0 )u0 kX = 0 u0 (spoj. k casu)
5. limun0 u0 kS(t)un0 S(t)u0 kX = 0 u0 (spoj promenn
y t)

Mimochodem Takhle definovan


a semigrupa je i pro neline
arn rovnice. Pro line
arn definice pokra
cuje:

6. Navc rekneme, ze trda je linearn, pokud S(t) je linearn t 0


tzn

7. Navc rekneme, ze semigrupa je -kontraktivn ( R), pokud kS(t)u0 kX et ku0 kX


kS(t)kL(X,X) et
Pozn.
Budeme znacit kS(t)k = kS(t)kL(X,X)
Proc 6?
6 bude platit s prvnm vlastnm cslem laplace a bude plynout z 2
kS(t + s)k kS(s)k kS(t)k
Tak nejhors mozn
y prpad - kS(t + s)k = kS(s)k kS(t)k

53

Teorie z uhlu pohledu semigrup


Ted vme semigrupy a jejich vlastnosti. Ted jde o to aplikovat to na resen PDR. Cl bude umet
najt pro zadane A semigrupu S a obracene.
Def

Necht {S(t)} je linearn semigrupa. Rekneme,


ze A : D(A) X je infinitezimaln generator
semigrup S
=: A(u)
limt0+ S(t)uu
t
D(A) := {u X, lim

t0+

Pozn
K cemu to je? Dokazu tuhle vlastnost

S(t)u u
existuje v (topologii) X}
t

d
S(u)
dt

= A(Su), A je operator.

V
eta Vlastnosti gener
atoru semigrupy Necht S je semigrupa a A jej generator. Pak vlastnosti:
V1 S(t)u D(A) u D(A)
V2 Komutativita AS(t) = S(t)A
V3

d
S(t)u
dt

= A(S(t)u) u D(A)

kkX

V4 D(A)

=X

V5 A m
a uzavren
y graf, pokud un u, & Aun v Au = v

D
ukaz
V1 Semigrupove prehodme porad operator
u:
S(s)(S(t)u) S(t)u
S(t + s)u S(t)u
S(t)(S(s)u) S(t)u
= lim
= lim
=
s0
s0
s0
s
s
s

lim

= lim S(t)
s0

S(s)u u
=
s

... vme ze jde o spojit


y linearn operator a mame pevne t :
S(s)u u
= S(t)(Au) X
s0
s

= S(t) lim

V2 Komutuj, protoze A(S(t)u) = lims0+

S(s)(S(t)u)S(t)u V1
=
s

S(t)Au

V3 derivace je limita, spocteme ji nejdrv zprava:


d
S(t + h)u S(t)u V1
V2
S(t)u = lim
= S(t)Au = AS(t)u
h0+
dt+
h
Derivace zleva (a budu chtt ukazat, ze budou stejn
y):
lim

h0+

S(t h)u S(t)u


S(t h)u S(t h)S(h)u
= lim
=
h0+
h
h

... je linearn, vyktnu:


= lim S(t h)
h0+

54

S(h)u u
=
h

... trik pricku a odectu:


= lim (S(t h)(
h0+

S(h)u u
Au) + S(t h)Au) =
h

... zlimitm tu cast kterou m


uzu
S(h)u u
Au)) + S(t)Au = S(t)Au = AS(t)u
h0+
h


S(h)uu

Limity jsme se mohli zbavit proto, ze limh0+ kS(t h)k h
Au = 0, protoze vnitrek
X
druhe normy jde k nule.
= lim (S(t h)(

V4 D(A) je hust
y, chci u X najt un D(A), ze n kun ukX 0
ffl
1/n
Vezmeme un := 0 S(s)u ds (bochner;v integral zespojitosti operatoru) a overme, ze se jedna
o dobr
y tip - tedy ze aproximuje u a ma tuhle vlastnost.
ffl 1/n
n
u u = 0 S(s)u S(0)u ds a v norme



1/n
1/n
s0+


S(s)u S(0)u ds
kS(s) S(0)k kukX ds 0
kun ukX =

0
0
X

...coz je vlastnost semigrupy, operator je spojit


y k casu.
Tedy je to aproximace u, ted overme, jestli bydl v tom prostoru - budeme chtt ze existuje
nasledujc limita:
1/n
1/n
S(h)un un
1
S(s)u ds) =
S(s)u ds
= lim (S(h)
h0+
h0+ h
h
0
0
Prohodme integral a S(h). (To m
uzeme udelat proto, ze je linearn a spojit
y operator, z definice
Bochnerova integralu lze integral aproximovat sumou. Co sed pred sumou lze hodit za sumu, plat
to pro jednoduche funkce a aproximac se rovnost dokaze.)

lim

S(h)un un
1
= lim
= lim (
h0+
h0+ h
h
1
= lim (n
h0+ h

1/n

1/n

S(h+s)u ds
0

1/n+h

S(s)u ds n

h0+

1/n

S(s)u ds)

S(s)u ds
h

S(s)u ds

S(s)u ds) = n lim (

1/n

1/n+h

1/n+h

1/n

1
S(s)u ds) = lim (
h0+ h

S(s)u ds) =
0

limita existuje, S je spoj. op. a zmensuju integraln oblast


=

S(1/n)u S(0)u
1/n

tedy limita existuje a rovna se tomuhle


V5 otazka zn, mame li un u D(A), chceme Au = v.
Au := lim

h0+

S(h)u u
S(h)un un
= lim lim
=
h0+ n
h
h

Chceme prohodit
to prmo nem
uzeme, ale vme, ze S je semigrupa s generatorem A a Aun v:
hlimity,
d
n
n
n
S(h)u u = 0 ds S(s)u ds =
...a vm to un D(A), tedy m
uzu pouzt formulku V3 a komutativitu:
h
komut. h
n
= 0 AS(s)u ds = 0 S(s)Aun ds
55

S(s)Aun ds) =

= lim ( lim

h0+ n

...a ted vme, ze konverguje silne v X (Au v):


h

= lim (
h0+

S(s)v ds) = S(0)v = v


0

Tedy limita existuje a rovna se v, takze mame uzavren


y graf.
Z pohledu oper
atoru jak pro zadan
y operator vypada semigrupa?
kk
X-BP, D(A) X husta v X, D(A) X = X a budu mt A : D(A) X linearn, omezen
y s
uzavren
ym grafem.
Def neco jako vlastn csla
Pro A v
yse definujeme (A) R resolventn mnozinu tak, ze
(A) = { R, I A : D(A) X je bijekce - prost
y a na} = R\(A)
a (A) definujeme R : X X, R u := (I A)1 u
Dokonce R : X D(A), je linearn a spojit
y.
V
eta Vlastnosti rezidua Necht A je jako v
yse (X-BP, D(A) X husta v X, D(A)
budu mt A : D(A) X linearn, omezen
y s uzavren
ym grafem.)
Pak:
W1

R A = AR
R Au = AR u u D(A)
W2 R R = ( )R R
W3 R R = R R
W4 Pokud A je generator -kontraktivn S, pak

(, ) (A) & > : R u =

et S(t)u dt & kR k

D
ukaz
W1

R Au = AR u u D(A)
(I A) je bijekce
R Au = (I A)1 Au = (I A)1 (Au u + u) =
(je lin op.)
= (I A1 )(A I)u + (I A1 )u = u + R u
AR u = (A + I I)R u = (A I)R u + IR u = u + R u
... tedy leva strana se rovna prave.
56

kkX

=X a

W2

R R = R (I (I A)R ) = R (I (I A)R + ( )IR ) = ( )R R


W3 Plyne z W2 - prehozenm a se totiz nic nestane

W4 Za
tak, ze dokazeme < : R = 0 et S(t)u dt
cneme
Ju := 0 et S(t)u dt Chci ukazat ze dobre definovane (a mimochodem je linearn v u).
Existence Ju - obalme normou a z -kontraktivity:


t
kJukX
e kS(t)ukX dt
et et kukX dt =
0
0

1
e()t dt =
= kukX
kukX

0
vyuzitm < jsme prmo spocetli a mame existenci v
yrazu.
Ted ukazeme, ze se rovnaj R = J. Pokud tomu tak bude, pak z toho budeme mt kR k
Pouzijeme vzorecek z W1:


S(h)Ju Ju def J
1
def
t
AJu = lim
= lim (S(h)
e S(t)u dt
et S(t)u dt) =
h0+
h0+ h
h
0
0

...strcme to do integralu a pouzijeme, ze je semigrupa (a potom jednu substituci posunem):






1
1
t
t
(th)
e S(t)u dt) = lim (
et S(t)u dt) =
e S(t+h)u dt
e
S(t)u dt
= lim (
h0
h0+ h
h
+
0
0
0
h
...strcme do jednoho integralu:
h

1
(th)
t
= lim (
e(th) S(t)u dt) =
e
S(t)u e S(t)u dt
h0+ h
0
h
(th)
h
t
e
e
= lim (
S(t)u dt
e(th) S(t)u dt) =
h0+ h
h
0
h1
e
= S(0)u + lim
et S(t)u dt =
h0+
h
0

= S(0)u +
et S(t)u dt = u + Ju
0

Tedy celkove mame AJu = u + Ju u = (I A)Ju


Potrebuju jeste rovnost z druhe strany u = J(I A)u (stejnou vec spocst jinak). Proto operator
A aplikuju natvrdo zprava a pak ho dky linearite soupneme do integralu (druhe rovntko) a vyuzijeme
komutativitu (tret rovntko):



t
t
AJu = A
e S(t)u dt =
e AS(t)u dt =
et S(t)Au dt = JAu
0

Tedy celkove komutuj a to potrebujem k tomu, abysme vedeli, ze J = (I A)1


Protoze kdyz mame u = (I A)Ju je dky linearite
u = Ju AJu = Ju JAu = J(I A)u
tedy Ju = (I A)1 u
Tedy je nutne v mnozine (?) a je to to co sem chtel R = J
57

X
V
eta Hille-Yosida (Semigrupy line
arn oper
ator) Necht D(A) = X a A : D(A) X
je linearn operator, kter
y ma uzavren
y graf.
1
<
Potom A je generator -kontraktivn semigrupy S (, ) (A) a kR k

D
ukaz Jednu implikaci mame uz z W4 (todo hyperref). Druha - chceme zkonstruovat semigrupu S, kterou A generuje.
Myslenkove budeme mrit k tomu, ze by melo spl
novat dtd S(t) = A(S(t)), coz lze napsat jako expoP
Ak
nenciala na operator S(t)u = eAu (tzn
).
k!
Nejde to ovsem prmocare, protoze A je definovane jen na D(A) a ne celym X.
[Zavedeme aproximativn operator] A = AR = (A I + I)R = (A I)R + 2 IR =
I + 2 R
a zavadme ho tak proto, ze je zhlazen
y (pro > ) a je z celeho X X, msto jen z D(A).
Chceme dokazat nasledujc:
1. A u Au v X u D(A)
2. S (t) := etA = e(I+

2R

)t

= et

P (2 t)k
k!

Rk (a nutno overit, ze je semigrupa a ze existuje).

3. Jdeme s , S S a ze S je taky semigrupa (-kontraktivn)


A je generator S; pomoc toho, ze A je generator S a toho, ze je uzavren
4. Ze
y operator.
Prvn krok AR = R I (podelil jsem z rozepsaneho [zaveden operatoru]), tedy AR u =
R u u u X.
Vyuzijeme, ze komutujou - R Au = R u u u D(A) (uz neplat u X). Z toho plyne
(posledn nerovntko je predpoklad):
kR u uk = kR Auk kR k kAuk

kAuk
0

Tedy u D(A) : R u u.
Zeslm (?) a budu tvrdit, ze plat pro vsechny u X a to bude platit, protoze kR k
u X najdu uk D(A), uk u v X a poctam:

R u = R (u uk ) + R uk u + u





kR u uk = R (u uk ) + R uk u R (u uk ) + R uk uk + uk u




kR k (u uk ) + uk u + R uk uk
P
ujdeme s , tret clen bude nulov
y, protozeto konverguje u D(A)





u uk + uk u + 0 2 uk u k
0

Tedy limita je nulova u X (limitm postupne , pak k).


Zaver prvnho kroku:
lim kR u uk lim

A u Au = AR u Au =
(pro u D(A) komutujou)

= R Au Au = (R I)Au 0
Je nulove z limity v
yse, Au X, tedy mlzu dosadit za u do (R u u) 0.
58

Druh
y krok Chceme dokazat, ze S je semigrupa, takze zderivujeme z definice:
d
S (s) = A esA = A S (s)
ds
T
ret krok Chceme, ze S S, k tomu ukazeme, ze je Cauchyovska vzhledem k , .
t
(A vme, ze S (t)u u = 0 A S (s)ds, z toho, ze je semigrupa (z 2.))
Trik (v bodech s = 0 a s = t je vzdy jeden clen identita):
t
d
S (t)u S (t)u =
S (t s)S (s)u ds =
0 ds
...zderivujeme a zapseme derivaci tak, abychom mohli zapsat s generatorem semigrupy:

=
=
=

t
0

d
S (t s) ds
S (s)u

t
0

d
S (t
d(ts)

s)S (s)u ds =

S (t s)A S (s)u A S (t s)S (s)u ds


t
S (t s)S (s)(A u A u) ds
0

Tedy v norme to znamena:

kS (t)u S (t)uk

kS (t s)S (s)(A u A u)k ds

kS (t s)k kS (s)k kA u A uk ds
0

...tret clen v norme je Cauchyovsk


y, tedy zb
yva vyresit prvn dva cleny:
t
2
kA u A uk ds 0
sup sup kS (s)k
s(0,t) 

Jde k nule, pokud sup sup kS (s)k2 const.


Takze
def

kS (t)k et

X (2 t)k
k=0

k!

predp.

kR kk et

X 2 t
1
(
)k =
k!
k=0

2
2
t
t) =

2
2
= exp(t + t + t +
t) = et e t c(t, ) n + 1

2 t

= et e = exp(t +

et jsme tam chteli jako ze semigrupy. Pro kazdej pevnej cas to pro u D(A) projde ta limita.
Nasli jsme S(t)u := lim S (t)u u D(A). protoze byla Cauchyovska, tak tu limitu takhle
oznacm.
A dky omezenosti operatoru to m
uzu rozsrit na X, protoze D(A) je hust
y v X.
Tedy u X a chci cauchyovskost nasleducjcho:



kS (t)u S (t)uk S (t)(u uk ) S (t)(u uk ) + S (t)uk S (t)uk
...a to p
ujde odhadnout, je omezene konstantou : ( + + 1)



c(t) u uk + S (t)uk S (t)uk
59

...prvn clen je dle predpokladu hust


y, druh
y cauchyovska. Zase najdu nejakou posloupnoust
k
u D(A), u u a chci ze S (t)u
Sk (t)u je cauchyovska.
Tedy pro  > 0 najdu k, aby u u c /2, pak najdu , , aby i 2. norma /2. To m
uzu z
Cauchyovskosti.
k

/2 + /2 
T
ret krok - je semigrupa a kontraktivn? -kontraktivnitu mame z v
ypoctu kS (t)k
2

et e t protoze pro druha exponenciala zmiz.


Tedy S(t) je -kontraktivn kS (t)uk et kuk z limiten nerovnosti .
Je semigrupa, protoze plat limitn nerovnost: (v limitnm prechodu vyuzijeme komutativitu
A S u = S A u, protoze pak to uz konverguje)
t
(u D(A)) S (t)u u
=
A S (s)u ds
0

t
? t
S(t)u u
=
S(s)Au
ds
=
AS(s)u ds
0
0

Aby byla semigrupa, mus b


yt S(0) = Id. Ano.
Zb
yva overit S(t + s)u = S(t)S(s)u:
Z toho, ze S je semigrupa vme tuhle rovnost pro S a udelame li limitn prechod ,
dostaneme tuhle vlastnost i pro S:
S (t + s)u = S (t)S (s)u
S(t + s)u = S(t)S(s)u
Hotovo, je semigrupa.

Ctvrt
y krok
t
S(t)u u
=
S(s)Au ds
t
0
Pro jake u takhle limita existuje a cemu se rovna?

S(t)u u t0+
Au
t
= X a chci, ze A = A a D(A)
=
S je semigrupa, ma nejak
y generator, oznacme ho A a D(A)

D(A). Z limitnho vztahu o radku v


ys plyne, ze D(A) D(A).
Jsme blzko, oboj je hust
y v X a vyuzijeme, ze A je uzavren
y operator:
(, ) (urcite, protoze S je -kontraktivn semigrupa, tedy celej
(A) (, ), mam i (A)
intervalek je v tomhle. Pouzvame vlastne dokazanou opacnou implikaci.)
tak (, ). Mnozinka proste nen prazdna.
Coz pak implikuje, ze kdyz vezmu (A)(A),
Z fakt
u...
u D(A), pak vm, ze

I A je proste a na D(A) X

X
I A je proste a na D(A)
u D(A)
Au = Au
A je generator S z toho, ze A generuje S a A = A.

...mame D(A) = D(A).


Tedy existuje limita S(t)uu
, oznacme j A a A = A na D(A).
t
Hotovo.
60

Aplikace p
rklad na semigrupy

61

Neline
arn parabolick
e rovnice
Typick
y p
rklad - p-Laplace
Operator p-Laplace je 4p u = div(|u|p2 u):
ut div(|u|p2 u) = f v (0, T )
u = 0 na (0, T )
u(0) = u0 v
O tomhle vme vse, nicmene pokud bychom pridali casovou derivaci a meli utt hyperbolick
y
problem, je zatm znama existence a jednoznacnost pouze pro dimenzi 1.
Apriorn odhady pro spojit
y p
rpad
Testujeme u, integrujeme a pak perpartes:

p2
ut u div(|u| u)u =
fu

...na prvn clen trik s polovinou derivace kvadratu, na druh


y clen perpartes - budu mt celkove
gradient na mocninu p:
1d
kuk22 + kukpp kf kW 1,p kuk1,p
0
2 dt
...:
kukpp
0

+ c() kf kpW 1,p


0
2
...:

...zintegrujeme

t
0

0
d
kuk22 + kukpp c() kf kpW 1,p
0
dt

kuk22

kukpp

ku(0)k22

+ c()

kf kpW 1,p
0

Pocatecn data by mely b


yt v L2 abych kontroloval f (v predchoz radce). A pokud to tak je, tak:
0

kuk2L (0,T,L2 ) + kukpLp (0,T,W 1,p ) c()(kf kpLp0 (0,T,W 1,p ) + ku(0)k22 )
0

Rozepseme normu jako supremum prez duality. Necht dale m


uzeme zapsat dualitu jako integral,
pouzijeme pak rovnici a zapseme pomoc p-Laplace (druh
y radek) a aplikujeme Holderovu nerovnost
(ctvrt
y radek):

62

kut (t)kW 1,p =

sup
hut (t), vi =
1,p
v W0
kvk1,p 1

sup ut v = sup 4p u(t) + f (t)v =


v
v

sup f (t)v |u|p2 u |{z}


v
{z
}
|
v

=
=

p0

sup(kf kW 1,2 kvk1,p + kvkp kukpp1 )

kvk1

kf kW 1,2 + kukp1
p

Mame nerovnost pro kazd


y cas, umocnenm na p0 a zintegrovanm

0
kut (t)kpW 1,p
0

(kf kW 1,2 + kukpp )

c(p)
0

0
c(p, ) kf kpW 1,2
0

+ ku(0)k22

To by bylo pro konkretn prklad. Ted obecnejs.


Obecn
e a pro monot
onn oper
ator Def
0
d
R lipschitzovska, p (1, ), f Lp (0, T, W01,p ()), u0 L2 () a A : R Rd Rd
je Caratheodoryova a
(TODO nasledujici veci jako label vpravo od nich:)
A1

(A(x, u, 1 ) A(x, u, 2 ))(1 2 ) 0

monotonn

|A(x, u, )| c(1 + ||p1 )

(p-1 r
ust)

A(x, u, ) ||p c

koercivita

A2

A3

Pokud toto plat, rekneme, ze u C(0, T, L2 ()) Lp (0, T, W01,p ()) W 1,p (0, T, W01,p ) res slabou
verzi p
uvodnho
0

ut div(A(u, u)u) = f
u=0
u(0) = u0

hut , i +

v (0, T )
na (0, T )
v

W01,p ()
A(u, u) = hf, i

a navc lim ku(t) u0 k2 = 0


tt0

63

a s.v. t (0, T ) :

p
uvodn

sen existuje a navc pokud A nezavis na u, existuje prave jedno resen.


V
eta ! Re
D Existence pomoc Rotheovy metody V linearnm prpade jsme to delali Galerkinem, pak
semigrupami a ted pouzijeme dals metodu.
Rozdelme si casovou osu = T /n, tn0 = 0, tnk+1 = tnk + , k n 1, zadefinujeme fkn :=
ffl tnk
f (t) dt W01,p () (Bochner
uv integral).
tn
k1
Hledame unk tak, aby un0 = u0 a (jako implicitn eulerovo schema)

n
uk+1 unk
dx + A(unk+1 , unk+1 ) dx = hfkn , i W01,2 () L2 ()

A protoze u0 znam, tak po dosazen mam eliptickou rovnici s monotonnm operatorem, tedy resen
existuje (PDR I) a jedeme iteracne.
Jde o to, zkonvergovat, abych zkonvergoval, budu potrebovat apriorn odhady. Chci testovat
resenm = unk+1 :


n
n n
(uk+1 uk )uk+1 dx +
A(unk+1 , unk+1 )unk+1 dx = fkn , unk+1

...secteme

PM

k=0 ,

M n:

X
M

(unk+1

unk )unk+1

k=0

M
X

A(unk+1 , unk+1 )unk+1

dx =

k=0

M
X

fkn , unk+1

k=0

...upravme 1. clen predchoz rovnice:


(unk+1 unk )unk+1 =

n 2
u
k+1

2

|unk |2 unk+1 unk

+
2
2

...dosadme a cleny se pozerou:


2

n 2 X
M
M
M n
X
X

n n
uM +1
uk+1 unk
|un0 |2
n
n
n
A(uk+1 , uk+1 )uk+1 dx =
+
dx +
fk , uk+1
2
2
2

k=0
k=0
k=0
Ted mam konkretn hodnoty a zavedu po castech konstatn funkci un (t) = unk+1 , pro t (tnk , tnk+1 ].
Vse prepsu do reci un (t) - dky nasoben prepsu jako integraly:
X
X
M tk+1
M
n
n
n
A(unk+1 , unk+1 )unk+1 dt dx =
A(uk+1 , uk+1 )uk+1 dx =
k=0

k=0

tk

X
M

tk+1

A(un , un )un dt dx =

k=0 tk
(M +1)

A(un (t), un (t))un (t) dx dt

=
0

n
...posledn sumu taky prepseme jako integral s pomoc f (t) = fk+1
, pro t (tnk , tnk+1 ]:

M
X

fkn , unk+1

dx =

k=0

M
X

tk+1

n n
fk , uk+1 dx =

k=0 tk
M tk+1
X
k=0

hf n (t), un (t)i dx =

tk

(M +1)

(a kdyz sectu) =

X
k=0

64

hf n (t), un (t)i

...do jedne rovnice:


2 (M +1)

(M +1)
M
X
|un ((M + 1) )|2 X unk+1 unk
|un0 |2
n
n
n
+
A(u (t), u (t))u (t) dx dt =
dx+
hf n (t),
2
2
2
0

k=0
k=0

Myslenka je takova, ze je to ted skoro totez jako p


uvodn rovnice testovana u a zintegrovana, az na
jeden clen navc, kter
y sed na
y strane.
spravn
Znormujeme a na clen s 0 A pouzijeme koercivitu a zbytek nechame:


(M +1)
T
M
0
kun ((M + 1) )k22 X unk+1 unk 2
2
n
n 2
+
ku (t)k2 dt c + ku0 k + c
kf n kpW 1,p dt
0
2
2
0
0
k=0

M m
uzeme zvolit libovolne, zvolme ho male. M
uzu zvetsit na L.S., protoze P.S. nezavis na M
(konkretne kazd
y z clen
u na leve strane je mens roven prave strane, tedy rozlozm na nerovnosti a
sectu):

ku

(tk )k22

kun kp1,p

+
0

n1
X
n

n 2
n 2

+
uk+1 uk 2 c(1 + ku0 k + c

k=0

kf n kpW 1,p dt)


0

Ted jeste ukazat, ze prava strana je omezena. K tomu stac omezit nasledujc clen (je po castech
konstantn)

0
kf n kpW 1,p
0

dt =

n1
X
k=0

delm a nasobm =

kf

tk

n1
X
k=0

tk+1

tk+1

tk

n1 tk+1
X
k=0 tk
n1 tk+1
X
k=0 tk
n1
X tk+1
k=0

tk

0
(t)kpW 1,p
0

dt =

n1
X

tk+1

tk

k=0

kfkn (t)kpW 1,p dt =


0

p0


f (s) ds
dt
1,p
tn
k1
tn
k

W0

tn
k

kf (s)kW 1,p ds)p dt

tn
k1
tn
k
tn
k1

kf (s)kpW 1,p ds dt =
0

kf (s)kpW 1,p ds =
0

0
kf (s)kpW 1,p
0

n1
X
n

uk+1 unk 2
ds
2
k=0

Vzpomeneme si, ze un po castech konstatn a kdyz to kontroluju v bodech kde je definovane, tak
kontroluju vsude.
n1
X
n

n
uk+1 unk 2 c
ku kL (0,T,L2 ())Lp (0,T,W 1,p ) +
2
0

k=0

Vyberu podposloupnost a udelam limitu:


un * uv Lp (0, T, W01,p ())
un *? uv L (0, T, L2 ())
Lp0 (0, T, Lp0 (, Rd ))
A(un , un ) * Av

65

O limitnm u budu chtit dokazat, ze je slab


ym resenm. (Mimochodem, kdyby A nezaviselo na u,
nepotreboval bych kompaktnost. On na nem zavis, takze delam kompaktnost.) Ukazeme si, ze jde
silne.

Casov
a derivace a kompaktnost.
n

u (t) :=

unk

unk+1 unk
(t tk ), t [tk , tk+1 )
+

tj. po castech linearn a


k
un kL (0,T,L2 ())Lp (0,T,W 1,p ) c
0

unk+1 unk
n
ut =
, t (tk , tk+1 )

Slaba formulace
n

uk+1 unk
dx + A(unk+1 , unk+1 ) dx = hfkn , i W01,p () L2 () =: X, k

a budu to hledat v dualu X:


k
unt (t)kX ?

sup
X, kk1

h
unt (t), iX

= sup

unk+1 unk
dx =

= sup hfkn , i
kfkn kW 1,2
0

A(unk+1 , unk+1 ) dx


p1
+ c(1 + unk+1 p ) =

= kf n (t)kW 1,2 + c(1 + kun (t)kp1


p )
0

...umocnim na p0 a zintegruju (sdruzene exponenty se zkrat na p):


T
T
n
k
ut (t)kX ? dt c(1 +
kf n (t)kW 1,2 + kun (t)kpW 1,p dt) c
0

Tahle funkce uz tu derivaci ma a takhle kontrolovanou! (Pro po c. konstatn j nemela.)


un * uv Lp (0, T, W01,p ())
un *? uv L (0, T, L2 ())
0

unt * ut v Lp (0, T, X ? )
Aubin Lions, protoze W01,p () ,, Lp , X ? (vse je b
uno podposloupnost). Tedy
un u v Lp (0, T, Lp ())
...a zase podposloupnost un u s.v. v (0, T ) .
Z tohohle vseho mam u a u - dva kandidaty. Budu chtt ukazat, ze oba jsou totez (jako v politice).
Budu merit rozdl mezi nimi v L2 :
T
n1 tk+1
n1 tk+1
X
X
n
unk+1 unk
2
n
n 2
n
n
n

(t
ku u k2 dt =
ku (t) u (t)k2 dt =
uk+1 (t) uk (t)

0
k=0 tk
k=0 tk

n1
X
n
2 tk+1
(t tk ) 2
n


(vytknout) =
) dt
uk+1 (t) uk (t) 2
(1
tk
|
{z
}
k=0
1

(z u
plne prvn nerovnosti)

n1
X

n
uk+1 (t) unk (t) 2 c T
2
n
k=0

66

Z toho je videt, ze pokud un a un maj limity, tak se rovnaj.


u = u a un u v L1 (0, T, L1 ())
Proc:

|u u| =

|un un | + |
un u| kun un kL1 (Q) + k
un ukL1 (Q)

|u u|

(a ptze jsme na oblasti) c(kun un kL2 (Q) + k


un ukLp (Q) )
|
{z
} |
{z
}
0

Mam L1 konvergenci a slabou konvergenci, tedy mam i silnou konvergenci. Vse mame, ted jen zlimitit
a vyporadat se s nelinearnm clenem (slabou formulaci):

n
ut (t) dx + A(un (t), un (t)) dx = hf n (t), i W01,p () L2 () =: X, k

...vynasobm D(0, T ) a zintegruju prez cas:


T

T
n
n
n
h
ut (t), i dt +
A(u , u ) dx dt =
0

hf n (t), i dt

...zlimitme, k tomu stac slab


y konvergence:
T
T

hut (t), i dt +
A
dx dt =
0

hf (t), i dt

Jeste jsme pouzili slabou limitu f n f protoze pr


umerov
y integral.
g n (x) =

g(y) dy & g L1 g n g v L1
B 1 (x)
n

...plat :

A
dx = hf (t), i X, s.v. t

hut (t), i +

Zb
yva jeste A = A a u(0) = u0 .
Ukayat, ze data se limitne nab
yvaj. u C(0, T, L2 ()) protoze dle definice Gelfandovy trojky
huste
W01,p () L2 () , L2 () , (W01,p () L2 ())?
(huste, protoze hladk
y s kompaktnm nosicem jsou hust
y i v L2 ).
0
A potrebujeme vedet, ze u Lp (0, T, X) a ut Lp (0, T, X ? ) (predpoklady vety).
0

u Lp (0, T, X) ... ano, protoze u L (0, T, L2 ) Lp (0, T, W01,p ()). Je li v L (L2 ), je i v


0
Lp (L2 ) a to je prostor Lp (0, T, L2 W01,p ()).
ut Lp (0, T, X ? ) ... ano, protoze ut Lp (0, T, W01,p ()) a W01,p , (W01,p () L2 ())? (bez
hvezdicek plat obracene. Kdyz pridam hvezdicky, tak se vnoren otoc)
0

Juknu na slabou formulaci:

unt v

un vt

u0 v(0) +

A(u , u )v = hf , vi
vynasobm D(, T ) a
:
T
n
n
A(u , u )v =
hf n , vi prehodm derivaci prvnho clenu...

T
A(un , un )v =
hf n , vi
...v bylo nezavisl
y, tak jde na

+
T

unt v +

67

...a limitme (n , v prvnm clenu potrebuju lipschitzovskou spojitost kv


uli derivaci, druh
y clen
potrebuje spojitost , ctvrt
y clen je dobre definovan z hustoty)

uvt
0

u0 v(0) +

Av
=

hf, vi
0

...takze stac brat lipschitzovsky spojit


y, nemus b
yt hladke. Dal budeme za brat funkci ktera
jde linearne z hodnoty 1 v bode t do hodnoty 0 v bode t + h a mimo je rozsrena konstantne (1 a 0).
Takovahle funkce ma vliv na meze integralu, protoze je nulova nad t + h a dosazuje (0) = 1 a za
derivace 1/h a 0:

t+h
t+h
t+h

uv u0 v1 +
Av =
hf, vi
0

...posleme h 0+ (u je spojitou funkc, takze vsechny integraly jsou Lebesgueovy):


t

t
t

u(t)v u0 v +
Av
=
hf, vi
0

...a dal t 0+

lim

t0+

u0 v v W01,p L2

u(t)v =

...plat v L
Proc v L2 vk D(), vk v v L2 . Budeme poctat limitu (rozparcelujeme a osefujeme, ze zbytky
jsou mal
y, k cemuz stac, ze konecn
y pro L2 . Ukazujeme, ze limita exituje)

lim
u(t)v =
u(t)vk + u(t)(v vk ) =
t0+

u0 v + lim u0 (vk v) + lim u(t)(v vk )


=

...kde u(t)(v vk ) ku(t)k2 kv vk k2 . Prvn norma je omezena konstantou a kdyz k velk


y, je
celkove mal
y.
Tedy protoze u(t) * u0 v L2 () a u C(0, T, L2 ()) u0 L2 () & u(t) u(0) v L2 () mus
b
yt stejn
y, jinak to nejde.

Ted druha vec - ze A(u, u) = A.


Nejdrv overme, ze
t
t
n
n
n

lim sup
Au
pro s.v. t (0, T )
A(u , u )u
n

Plat, ze pro s.v. t (0, T ) un (t) * u(t) v L2 () (z ceho to plyne? Je spojita, tzn ma limitu a mame
ty konvergence.) Skoro vsude - uvazujme jen ty casy kde je tohle pravda.
t
t
t
n
n
n
n
n
n
n
A(u , u )u
(A(u , u ) A(u , 0))(u 0) +
A(un , 0)un
0

...Napsal jsem si to takhle, je monot


nn a tedy se pouze zvets kdyz zvetsm casov
y interval:
tnk+1
t
n
n
n
n
n
n
tk < t tk+1 : ...
(A(u , u ) A(u , 0))u +
A(un , 0)un =
0

tnk+1
tnk+1
=
A(un , un )un
A(un , 0)un
0

68

Stac odhadnout limes superior tohohle. Je to nula, protoze A roste v 2. promenn


y, je omezene
konstantou.
tnk+1


c
|un | c kun kLp (Lp ) tnk+1 tn
| {z }
0

dosadme:

tn
k+1

A(un , un )un =

A(u , u )u

lim sup
n

...pouzijeme rovnici

lim sup(1/2 ku0 k22


n

...napseme integral

t
0

tn
k+1

hf , u i 1/2 ku

(tk+1 )k22

k1
X
n

ui+1 uni 2 )

2
i=0

a to c ozbyde je integral prez mnozinu mry jdouc k nule. Spoctat:


t
2
hf, ui 1/2 lim inf kun (t)k22 0
1/2 ku0 k2 +
0

un * u v X kukX lim inf kun kX


n

Slaba zdola polospojitost normy v kazdem banachprostoru.


t
2
2
hf, ui
1/2(ku0 k2 ku(t)k2 ) +
0

...dosadme do slab
y formulace a zintegrujeme:
t
t
t
2
2
2
2
2
2

Au+1/2(ku(t)k
=
Au+ hut , ui+1/2(ku0 k2 ku(t)k2 ) =
2 ku(0)k2 )+1/2(ku0 k2 ku(t)k2 )
0

...a v prvnm clenu uz tam mam objekt co tam chci. Zbejvajc tri cleny se mi sezerou, protoze trik
s polovinou derivace kvadratu a protoze sem dokazal u(0) = u0 , zmiz to.

Tedy dokazano A(u, u) = A.


Ted standartn trik s monotoni.
B Lp (0, T, Lp (, Rd )) plat 0 (A(un , un ) A(un , B))(un B) a vezmu li z nerovnosti
limsup, nezkazm j.
t

t
n

0 lim sup
A(u , u )u lim sup
A(un , B)(un B) + A(un , un )(un B) dx dt
0
0

t
t

dx dt
Au

A(u, B)(u B) + AB

0 t
=
(A A(u, B))(u B)
0

Mintyho trik:
B = u + H  > 0
t

dosadme

(A A(u, u + H))H

0
0

 0 a Lebesgueovu vetu a zskam


t
0
(A A(u, u))H H Lp (0, T, Lp (, Rd ))
0

69

plat li pro H, plat i pro H. Ze slab


ych vet - pokud plat hladk
y skompaktnm nosicem pak
objekt v zavorce je s.v. nula.
Tedy A a A jsou skoro vsude stejn
y.
A = A(u, u) s.v. v (0, t)
Jednoznacnost - kdyz A nezavis na u (vezmu 2 resen, odectu, vyuziju monotonie toho clenu, otestuju
rozdlem).

70

P
rklady
Postup (budov
an existen
cn teorie):
Preprocessing:

Urcen typu rovnice. Rovnice je parabolicka pokud obsahuje ut , hyperbolicka pro utt . Pozor
u = v
na zakamuflovane hyperbolicke t
.
vt = Lu

Prepis do divergentnho tvaru ut(t) div(Au) + Bu


+ .... Pro hyperbolickou rovnici
P
2u
potreba jeste predtm symetrizovat. Pak kdyz i,j Aij xi xj nen zadano v divergnentm
tvaru, jde o vytknut derivace a opravu clenu b. Nutno rct, ze si lze vybrat jestli vytknu
derivaci dle i nebo dle j, to se rozhodnu podle toho, v cem je matice A derivovatelna.
X

Aij

i,j

X
X Aij u
u
2u
=
(Aij
)
xi xj
xi
xj
xi xj
i,j
i,j

Formaln apriorn odhady. V jakem prostoru se budeme chtt pohybovat? (co spl
nuje hladke
resen? Cl je mt prostor, ze kter
yho brat resen)

Plat heuristika pro v


yber prostoru:
Tvar div(A(u)u) L (0, T, L2 ()) L2 (0, T, W 1,2 ())
Detailn v
ypocet je testovan rovnice resenm. Parabolickou testujeme rovnou u, hyperbolickou ut . Cl je upravit rovnici na nerovnici do tvaru, kdy na prave strane mam data
(tzn f , u0 ) v nejak
ych normach (ktere znam, nebo budu pozadovat, ze je znam) a na
leve strane nezname resen u v nejak
ych derivacch a idealne kvadratech. K tomuhle tvaru
se nekolikrat vracme a vzdy z nej vyvodme jine zavery a odhady. Totiz libovoln
y clen
na leve strane je mens nez prava strana a z toho dostanu vcero podmnek na prostor.
Typove dostavam:
* L (0, T, L2 ) z esssup ku(t)k2 ... tohle je hezk
y odhad, napsu si ho a dal se jm nezab
yvam. (Proto take nen napsan
y v
yse v Tvar )
1,2
2
* L (0, T, W0 ) z kukL2 (0,T,L2 ) c kukL2 (0,T,W 1,2 ) c ... kde se extenzivne vyuzv
a
0
ekvivalence norem s homogennm dirichletem.
Definice slabeho resen:

hutt , iW 1,2 ,W 1,2 + au + bu + cu dx =


f dx ... W01,2 () a s.v. t (0, T )
0

u(0) = u0 v L2
ut (0)= v0 v W01,2

(navc pro hyperbolickou)

Alternativn zapisy:

au dx =

X
d
i,j=1

aij

u
dx
xj xi

f dx = hf (t), iW 1,2 ,W 1,2


0

Kdyz mam navc Neumannova data na hranici, tak ty vypadnou do slabeho resen pouzitm
perpartes.
71

ame homogennho di Faedo Galerkinova aproximace - sestrojit un jako bazi W01,2 . Kdyz nem
richleta, tak musme sestrojovat bazi trosku jinak - pridat k n konstantn funkci.
Uniform odhady un - pouzvaj se odvozene apriorn odhady.
Prechod k limit
am
Nab
yvan pocatecnch podmnek
Jednoznacnost a proc ji n
as prklad umozn
uje
Hladkost/regulartia

P
rklad Jak obecn
e na Hyperbolick
e rovnice
utt + Lu = f
L m
uze zatm b
yt pouze linarn, s nelinearnmi to nikdo zatm neum. Na prednasce, v
yse, jsme
meli v L linearn vsechny cleny a, b, c, tady se m
uze stat, ze b, c uz linearn nebudou.
Je potreba symetrizovat matici, antisymetricka cast stejne nema na resen vliv:
X

Aij

i,j

X1
X
2u
2u
2u
=
(Aij + Aji )
=
Asij
xi xj
2
xi xj
xi xj
i,j
i,j

Dal potreba vytknout derivace do divergentnho tvaru:

utt div(Au) + Bu
+ g(u) = f
g m
uze reprezentovat nelinearn cleny (a cu), pro ktere ale bude platit vetsinou neco jako g
0,1
C (R), |g(x)| c(1 + |x|).
Dal udelame aprirorn odhady, na ty nema g vliv.
U hyperbolick
y rovnice budu vedet
un u v W 1,2 (0, T, L2 )
un * u v L2 (0, T, W 1,2 )
Z toho dle Aubin Lionsova lemmatu vyplyne un u v L2 (0, T, L2 ()).
Pro limitn prechod s clenem g je dky lipschitzovskosti vse ok. Pak dky nelinearite bude ve slab
y
formulaci clen ...
Kdyby nebylo lipschitzovske, ale treba jen spojite, tak je potreba k prechodu pouzt vitaliovu
vetu.
Na jednoznacnost by byla potreba lipschitzovskost.
P
rklad Hyperbolick
a rovnice
utt 2

2u
u2
2u

2
+
+ arctan(u) = f
x21
x22 x1 x2
u=0
u(0) = u0
v(0) = v0

v (0, T )
na (0, T )

2 1/2
vypada takhle: A =
Matice A pro tvar v
1/2 2
symetricka, znamnka pseme tak, aby rovnice mela tvar utt Lu).
2u
i,j Aij xi xj

72


(prepsana tak aby byla

Vyt
ykan do divergentnho tvaru provedeme dle postupu:
X

Aij

i,j

X
X Aij u
2u
u
=
(Aij
)
xi xj
xi
xj
xi xj
i,j
i,j

Zapsane nematicove vypada takto (na druhe radce odectame za vyt


ykan derivace dle pravidla o
derivovan slozene funkce. Samozrejme je cela druha radka rovna nula jakozto derivace konstanty):
X

Aij

i,j

2u
xi xj

u
1 u

u
1 u
(2

)+
(2

)
x1 x1 2 x2
x2 x2 2 x1

u
u 1 u

u
u 1 u
(2)
+
( )

(2)
+
( )

x1 x1 x1 2 x2 x2 x2 x2 2 x1

= 0 dky tomu, ze A je konstantn):


Divergentn tvar tedy vypada takto (B
utt div(Au) + arctan(u) = f
Podle metavety (Tvar div(A(u)u) L (0, T, L2 ()) L2 (0, T, W 1,2 ())) volme standartne
prostor pro resen.
Slaba formulace pak vypada takto:

hutt , iW 1,2 ,W 1,2 + Au + arctan(u) dx =


f dx ... W01,2 () a s.v. t (0, T )
0

u(0) = u0 v L2
ut (0) = v0 v W01,2
Apriorn odhady Jsme hyperbolicka rovnice, takze testujeme ut .

f ut dx
utt ut dx + Auut dx + arctan(u)ut dx =

Prvn clen zapseme trikem s derivac kvadratu, druh


y clen, rozdelme na dva vytknutm casove
derivace:
d
d
1/2 kut k22 +
dt
dt

Auu dx

At uu dx +

arctan(u)ut dx =

f ut dx

V nasem prpade je matice A konstantn, takze tret clen vymiz, jinak bychom ji soupli na pravou
stranu. clen s arctg dame na pravou stranu:
d
(1/2 kut k22 +
dt

f ut dx

Auu dx) =

arctan(u)ut dx

sen budeme konstruovat dle Faedo Galerkina ve forme un = Pn dni (t)wi (x), kde
Existence Re
i=1
1,2
2
1,2
{wk }
je
b
a
ze
W
()
(a
ortogon
a
ln

v
L
a
ortonorm
a
ln

W
)
a
m
a
me
i
projekci
pn : W01,2
0
k=1

P
span{wi }ni=1 , def pn u = ni=1 wi wi u dx.
Smerujeme k tomu, ze takhle p
ujde o system rovnic ODR pro dni (). Obe pocatecn podmnky pro
rovnici mi daj pocatecn podmnky pro ODR (dni (0) se mus rovnat podtrzenemu)
n

u (0) = p u0

n
X

dni (0)wi (x)

i=1

n
X
i=1

73

wi

wi u0 dx

unt (0)

n
n
X
X
d n
= p v0
di (0)wi (x) =
wi wi v0 dx
dt

i=1
i=1
n

Rovnic pro ODR bude diskretn slaba formulace (SF )n (dosadme un do slabe formulace a testujeme
wi ):

n
n
n
f wi ... i = 1...n
utt wi dx + Au wi + arctan(u )wi =

Upravme rovnici (SF ) tak, ze na leve strane nechame jen clen (kam dosadme za untt a pouzijeme
ortogonalitu):
X

n
2 dnj
d2 dni (t)
n
utt wi =
w
w
=
j i
2
dt2
i=1 t

...a na pravou stranu soupneme vse ostatn a upravme dosazenm za un :


Cl je mt pravou stranu rovnou necemu meritlnemu v t a spojitemu v d. Rozdl oproti teorii,
kde bylo c linearn je ten, ze na prave strane se d neschova do sumy. Nicmene vse je stale v pohode,
y v d jako soucet spojit
ych funkc. Proste Caratheodoryova veta.
protoze nov
y clen Kji je take spojit

n
X
n
n
j
f wi Au wi arctan(u )wi dx =
f wi dx

dn (t) Awj wi dx

F (t)

n
X

arctan(

= F (t)

n
X

j=1

djn (t)wj )wi dx =

j=1

djn (t)Gij (t) Kni (t) = H i (t, d)

j=1

Upravili jsme tak, aby bylo videt, ze se jedna o meritelnou funkci, pouze casovou.
Dohromady(SF )n vypada takhle:
d2 dni (t)
= H i (t, d) i = 1...n
dt2
... tj. jako system n ODR 2. radu. Tedy exituje resen.Takove un najt m
uzu, protoze to je system
ODR (dni maj derivace a pocatecn podmnku a spl
nuje Galerkinovskou aproximaci).
P
rklad Parabolick
y Faedo Galerkin s nelinearitou
Rd lipschitzovska, u0 L2 (), T > 0, f L2 (0, T, W01,2 ())(= L2 (W01,2 )? ) a uvazujeme rovnici
ut 4u + g(u) = f
u = 0
u = u0

v QT = (0, T )
v (0, T )
v 0

kde g je lipschitzovska a spojita a omezena konstantou G (napr. sin u).


1. Definice slab
eho
re
sen Vidme li rovnici, je potreba jako prvn krok definovat slabe resen.
Prostor volme podle vlastnost, ktere by
resen melo pro hladke u.
Nasobme rovnici u a zintegrujeme :

ut u 4uu + g(u)u dx =
f u dx

...aplikujeme gaussgreen vetu (dky homogennmu dirichletovi vypadnou okrajove cleny):

ut u + uu + g(u)u dx =
f u dx

74

...clen s g hodme napravo, nalevo pouzijeme trik s polovinou derivace kvadratu a gradienty zapseme
v norme:

1d
2
2
kuk2 + kuk2 =
f u g(u)u dx
2 dt

Abych mohl odhadovat levou stranu, zvetsm pravou stranu do absolutnch hodnot a troj
uhelnkovou
nerovnost + faktem, ze g je omezena. Cl bude mt na prave strane pouze data:

P.S. | f u dx| + G|u| dx

Pokud bude f spl


novat to co chceme

Y
f u dx| kf k1,2 kuk1,2 c kf k1,2 kuk2 1/4 kuk22 + c kf k21,2

Odhadneme i druh
y clen pomoc Holdera, faktu ze mame homogenn dirichletova data a Younga:

|u| c kuk2 c kuk2 1/4 kuk2 + c

Celkove odhad vypada takto:


1d
1
kuk22 + kuk22 c(kf k21,2 + 1)
2 dt
2
t

Mame odhad. Ted zapomeneme clen s gradientem, zintegrujeme cele 0 0 a na prave strane
zvetsme integral az k T a dostaneme:
T
1
1
2
(kf k21,2 + 1) + ku(0)k22
ku(t0 )k2 c
2
2
0

2
Dky tomu vidme, ze pro hladke u plat u L (L ) - proc - protoze prava strana je konecna tak
norma L2 (tedy leva strana) v kazdem case je konecna (tzn. u L (L2 )).
T
Ted z odhadu postupujeme jinak, zintegrujeme 0 dt:
1d
1
kuk22 + kuk22 c(kf k21,2 + 1)
2 dt
2
T
T
2
2
(kf k21,2 + 1) dt + ku(0)k22 c
ku(t)k2 dt c
ku(T )k2 +
0

ku(t)k22 dt) je omezene. No a protoze ve W01,2 ()


T
je tmto omezena cela norma (Friedrichsonova nerovnost), dostavame 0 ku(t)k21,2 dt c.
Dky tomu vidme druhou vec, tedy ze u L (W01,2 ). Zb
yva argumentovat, z jakeho prostoru
mame brat ut - aby byly definovane integraly, mus b
yt ut L2 (W01,2 )? = L2 (W01,2 ). Dualita lze
hodit dovnitr, protoze plat X, Y reflexivn a separabiln (X(0, T, Y ))? = X ? (0, T, Y ? ).
Celkove tedy volme prostor takto:
Z toho pro zmenu vidme, ze

kuk2L2 (L2 )

(=

u L (L2 ) L2 (W01,2 ), ut L2 (W01,2 )


Ted slab
e
re
sen Funkci (sem dosadit prostor, na ktery jsme prisli )
u L (L2 ) L2 (W01,2 ), ut L2 (W01,2 )
...nazveme slab
ym resenm, pokud s.v. t (0, T ) plat: (pouzij prostorovou slabou formulaci pro
s.v. casy.)

hut (t), iW 1,2 ,W 1,2 + u + g(u) = hf (t), iW 1,2 ,W 1,2 W01,2 () a s.v.t (0, T )
0

Tuhle rovnici naz


yvame slaba formulace.
75

2. Faedo Galerkinova aproximace Presne prepseme teorii


P
un (t, x) = nk=1 cnk (t)wk (x) takove, ze wk je ON baze v L2 () a OG baze ve W01,2 (), lze je osprave- At
dlnit jako vlastn fce laplaci
Pn anu.
n
n
u (0, x) = p u0 (x) = k=1 (u0 , wk )Z wk (x)
n
u spl
nnuje rovnici ale v nasledujcm smyslu: (napis slabe resen, ale msto u pis ut a msto pis
wL )

n
n
ut (t, x)wL (x) dx+ u (t, x)wL (x) dx+ g(un (t, x))wL (x) dx = hf (t), wL iW 1,2 ,W 1,2
L {1, ..., n} :

Tuhle rovnici naz


yvame diskretn slaba formulace.
Na zaklade tehle rovnice jsem schopen cnk nalezt!
Protoze dosadme za unt a dky nasoben w z ON systemu vypadne suma:
Norma bude rovna
cce.)
(vezmi
za unt a napis jen Lt
n cleny v Lte rovnici,
Pndosazuj
y clen.
jedni
2
n 0
n 0
n 0
u (t, x)wL (x) dx = k=1 (ck ) (t)wk (x)wL (x) dx = (cL ) (t) kwL (x)k2 dx = (cL ) (t) dx
t
(Pro cleny kde byl gradient testovac funkce uz nejde pouzt ortonormalita, jsou pouze ortogon
aln,
n
z
ustane. Gradient
y, takze nema vliv na derivaci clenu ck )
takze norma
n je pouze prostorov
2
n
u
(t,
x)w
(x)
dx
=
c
(t)
kw
(x)k
dx
L
L
2

L
Dky teto u
prave dostaneme rovnice - soustavu ODR:
(cnL )0 (t) = F (cnk=1...n , t, x) a F je spojita lokalne Lipschitzovska vzhledem k cnL , k tomu jsme
potrebovali, aby byla funkce g lokalne lipschitzovska.
Pocatecn podmnky pro ODR take mame - vme
cnk (0)wk (x)

n
X

(u0 , wk )wk

k=1

a po zintegrovan a prenasoben wL
cnL (t) = (u0 , wL )Z
ok pocpodminky splneny.
Dky tomu presne m
uzeme mt globaln existenci resen - mame cnk a tedy i un .
3. Odvozen
u Vynasobme Ltou rovnost (diskretn slabe formulace) cnL (t)
Pn uniformnch odhad
a secteme L=1 , (msto testovacek pis un ):

unt (t, x)un (x) dx

g(un (t, x))un (x) dx = hf (t), un iW 1,2 ,W 1,2

u (t, x)u (x) dx +

Odhad 1 Ted aplikujem stejn


y postup jako v heuristice slabeho resen, abysme ukazali:
supn ||un ||L (L2 ) c
Vysledek odhadu jedna je konstanta c(f, kun (0)k2 ). Protoze ale kun (0)k = kpn u0 k2 ku0 k2 , pak
konstanta zavis pouze na c(f, ku0 k2 ), coz nen funkc n, coz jsme chteli.
Odhad 2 supn ||un ||L (W 1,2 ) c opet nebude zaviset na n
0

Aplikace odhad
u Pouzijeme je k limitnmu prechodu un u, Lun Lu, f n f .
A co s funkc g - dle predpokladu je omezena konstantou a ta je omezena v prostorech L (0, T, L ())
(1, ), tedy je tam i g.
Vyuziju Banach alagolu nk , unk *? u v L (L2 ) (konvergence s hvezdickou, protoze nen reflexivn)
76

a reflexivitu unk * u v L2 (W01,2 )


a delam to proto, ze g(unk ) * g k necemu v L2 (L2 ).
Ale nevme g = g, to pak ukazeme.
Meze pro unt Chceme omezenost v L2 (W 1,2 ) (to je prostor co sme meli na zacatku).
kunt (t)k1,2 = sup

77

Pokud jste do
cetli a
z sem
GIT a editace Pokud chcete prispet ke kvalite skript, jste vtani. Autor zam
yslel idealn podobu

barevnou (idealne jako skripta pana Tomcka z FAV ZCU Plze


n, kter
y v jak delat krasna skripta).
Skripta jsou sepisovana do LATEXu pomoc ediroru LYX, jsou verzovana na verejne dostupnem
u
lozisti GIT (jak verze .tex tak .lyx):
https://github.com/Darthholi/PizzaTwo
Skripta pro prpravu na zkousku z predchoz prednasky PDR I jsou zde:
https://github.com/Darthholi/PizzaOne
Pokud nemate u
cet na GIThubu a chcete skripta editovat a vylepsit, budu mt jen radost, pokud
mi zaslete novou verzi. Mozno i v .tex, do .lyx formatu m
uzu importovat pro zachovan konzistence.

78