Obléhací opevnění

Část II
Obléhací dělostřelecké baterie
I. Typy dělostřeleckých baterií
Podle konstrukčního provedení rozeznáváme následující typy dělostřeleckých baterií:
kavalírové vyvý!ené zapu!těné polozapu!těné"
Kavalírové baterie – Plocha pod dělem se nachází ve vý!ce několik stop nad #rovní
okolního terénu" $ento typ se téměř nepou%ívá jeliko% nepatrná výhoda vyvý!eného postavení
neodpovídá značnému #silí vynalo%enému na její vybudování"
Vyvýšené baterie & Palebná plá' se nachází v #rovni okolního terénu" (emní násyp okolo
střeleckého postavení je nad okolním terénem vyvý!en"
Zapuštěné baterie & Palebná plá' je zapu!těna pod #rove' okolního terénu do hloubky
odpovídající )*+ vý!ky zemního násypu ,v jeho nejvy!!ím místě-"
Polozapuštěné baterie & Palebná plá' je zapu!těna pod #rove' okolního terénu do hloubky
odpovídající . vý!ky zemního násypu ,v jeho nejvy!!ím místě-
/ zapu!těných baterií je střílna celou svou vý!kou pod #rovní terénu" / polozapu!těných
baterií se pod #rovní terénu nachází zhruba polovina vý!ky střílny"
Podle směru paleb které jsou z baterií vedeny je rozdělujeme následovně:
Baterie pro přímou palbu & 0měr jejich palby je kolmý na pr1běh nepřátelských opevnění"
2o této pozice se umís3ují průlomové baterie a baterie slou%ící k protibaterijní palbě"
Enilova!í baterie & 4edou boční palbu podél nepřátelských opevnění"
Baterie pro ve"ení #o$ý!% paleb & 0měr palby je cca v polovině pomyslného #hlu mezi
baterií pro čelní a boční palbu"
Baterie pro ve"ení paleb "o týlu 5 Palba jejích děl se soustře6uje na týl nepřátelských
opevnění" 0měr palby m1%e být přímý nebo kosý"
Podle trajektorie dělostřeleckých projektil1 dělíme baterie následovně:
Baterie pro ve"ení %orizont&lní!% paleb & 2ěla v nich umístěná vedou palbu na střední
vzdálenosti s minimální elevací a s ma7imální náplní střelného prachu"
Baterie pro ve"ení verti#&lní!% paleb' & 4 baterii jsou nasazeny mo%díře střílející se
značnou elevací"
Baterie pro ve"ení ri#ošetova!í!% paleb & ( baterie je vedena boční palba s malou náplní
střelného prachu a s men!í elevací" 4 baterii bývají osazena děla nebo hou8nice"
Baterie pro ve"ení (elní!% ri#ošetova!í!% paleb )v ori*in&le pit!%in* ire+ & $yp palby velice
podobný předchozímu" Palba v!ak není vedena bočně ale čelně"
9e velice d1le%ité v!echny vý!e popsané 8aktory zvá%it jeliko% do značné míry ovliv'ují
stavební provedení dělostřeleckých baterií co do polohy a provedení střílen"
' Pozn,- Pojem %orizont&lní a verti#&lní palba není te!%ni!#y $pr&vný, Palba není ni#"y ve"ena (i$tě %orizont&lně nebo
verti#&lně, .e"n& $e vša# o zave"en& ozna(ení,
II. Stavební provedení vyvýšených baterií
Po"mín#y ovliv/ují!í proil "ělo$třele!#ý!% baterií
Pro8il val1 baterií je nejvíce ovlivněn vý!kovou polohou ve které se baterie v1či obléhané
pevnosti nachází" 4 nejjednodu!!ím případě kdy se nepřátelská pevnost nachází v rovině se
uva%uje %e dělostřelecká postavení na jejích valech nebudou oproti obléhacím bateriím nějak
dramaticky vyvý!ena" 0klon paleb vedených z val1 pevnosti na obléhací postavení nacházející se v
obvyklé vzdálenosti nebývá vět!í ne% : stopa na :;; stop délky" $ento předpoklad ovlivní jaký typ
baterie bude zvolen ,vyvý!ená zapu!těná polozapu!těná-" 4e spoustě případ1 v!ak takovéto ideální
podmínky nenastanou" 9ak se mění pro8il baterií v členitém terénu bude popsáno v dal!ím te7tu"
Proily valů vyvýšený!% baterií0 vů(i #terým $e oblé%an& pevno$t na!%&zí v mírně vyvýšené poloze
:- 4ý!ka předprsně na vnitřní straně palebného postavení: < ochraně mu%e vy!!ího vzr1stu
postačuje kdy% je předprse' vysoká = stop" >v!ak vzhledem k tomu %e plat8orma pod
dělem je poněkud vyvý!ena a %e nepřátelská palba je vedena z mírně vyvý!eného postavení
není obsluha děla stojící za ním dostatečně chráněna tak jako mu% stojící těsně u vnitřní
stěny předprsně" <v1li tomu má být vý!ka předprsně = stop a ? palc1" @a obrázku č" : je
tečkovaně vyznačen směr nepřátelské palby" ( obrázku je patrné %e krycí vý!ka obsluhy
děla stojící na konci plat8ormy je ? stop a A palc1"
Bbr" :: (názornění krycí vý!ky ,tečkovaně je vyznačen směr nepřátelské palby-
)- 0íla předprsně: 4ýstřel vypálený z krátké vzdálenosti z )C liberního děla s plnou
prachovou náplní nedoká%e prorazit předprse' z neudusané zeminy o síle :; & :) stop"
2opadající projektily vytváří v předprsni krátery které ji postupně zeslabují" @a základě
zku!eností byla síla předprsně vystavené palbě tě%kých děl a mo%díř1 v její koruně
stanovena na :D stop"
E- 0klon horní plochy předprsně: @a základě zku!eností bylo zji!těno %e projektil který
dopadne pod malým #hlem na horní plochu předprsně se od ní odrazí pod přibli%ně stejným
#hlem pod kterým na ni udeřil" < prora%ení předprsně nedochází ,obr" )-" 0klon horní
plochy předprsně se volí :::)" 4ět!í sklon by předprse' příli! oslabil" Při men!ím sklonu by
zase bylo zapotřebí vynalo%it vět!í #silí při budování předprsně"
Bbr" ): (názornění odra%ení projektilu od horní plochy předprsně
C- 4ý!ka předprsně na vněj!í straně: 9e ovlivněna vý!kou předprsně na vnitřní straně její sílou
a sklonem její horní plochy" @apříklad při bě%né vnitřní vý!ce = stop a ? palc1 síle :D stop a
sklonu :::) bude vý!ka předprsně na její vněj!í straně ? stop"
+- 0klon vnitřní stěny předprsně: @aprosto ideální by bylo kdyby vnitřní stěna předprsně byla
kolmá aby se dělo mohlo zatlačit co mo%ná nejblí%e ke střílně" ( d1vodu stability je v!ak
nutné aby měla stěna určitý sklon i kdy% je oblo%ena a zpevněna" / předprsně o standardní
vý!ce =+ stopy je pata stěny vzdálena od pomyslné kolmice ) stopy"
?- 0klon vněj!í stěny předprsně: $ato část baterie je nejvíce vystavena nepřátelské palbě" 9e
naprosto zbytečné ji obkládat nebo budovat se sklonem vět!ím ne% je přirozený sklon volně
navr!ené zeminy" Při vněj!í vý!ce předprsně ? stop bude mít základna pomyslného
pravo#hlého troj#helníka jeho% přeponou je vněj!í stěna předprsně délku D stop ,obr" E-"
Bbr" E: Fozměry jednotlivých částí předprsně
=- 2élka základny předprsně: 0ečtením vý!e uvedených rozměr1 jednotlivých částí předprsně
získáme délku její základny která činí )D stop ,obr" E-"
1ozměry $třílen
:- 4ý!ka střílny: / dělostřeleckých baterií ze kterých bude vedena přímá palba s ma7imální
náplní střelného prachu a u kterých bude uva%ováno také s postřelováním terénu před ní
během výpad1 posádky pevnosti se počítá s tím %e osa děl bude přibli%ně rovnobě%ná s
okolním terénem" Bsa děla umístěného na přepravní la8etě s vět!ími koly se nachází o jednu
stopu vý!e ne% u děla umístěného na pevnostní la8etě ,viz" Bbr" C a +-" Před zahájením
výstavby baterií je tedy d1le%ité vědět na jakém typu la8ety budou děla osazena" Bkraj
střílny u děl na přepravních la8etách se nachází ve vý!ce E stopy a ? palc1 ,obr" C-" / děl na
pevnostních la8etách činí vý!ka ) stopy a C palce ,obr" +-"
Bbr" C: 2ělo osazené na přepravní la8etě
Bbr" +: 2ělo osazené na pevnostní la8etě
)- 0podní plocha střílny: / tě%kých děl osazených na přepravní la8etě se vněj!í spodní okraj
jejich #stí nachází ve vý!ce E stopy a :: palc1 nad terénem" / děl na pevnostní la8etě tato
vý!ka činí ) stopy a A palc1" 4hledem k tomu v jaké vý!ce se nachází okraj střílny ,viz"
předchozí odstavec- by postačovalo aby byla spodní plocha střílny vybudována vodorovně"
Při zpětném rázu tak nedojde k zachycení #stí hlavně o spodní plochu střílny" Přesto se v!ak
za #čelem odvádění srá%kové vody uděluje plo!e mírný sklon o velikosti p1l palce na jednu
stopu" 0podní plocha střílny se sva%uje směrem dopředu"
Proil pří#opu vyvýšené "ělo$třele!#é baterie
:- Gloubka příkopu: (emina potřebná k vybudování předprsně se získává při hloubení příkopu
lemujícího její čelní stranu" Gloubka příkopu by neměla překročit + stop" < vybudování
hlub!ího příkopu je toti% zapotřebí vět!ího počtu pracovních sil" @aopak pokud je příkop
mělčí jsou pracovníci během jeho hloubení nechráněni před nepřátelskou palbou" 2ále by
musel být mělčí příkop mnohem !ir!í aby se z něj získalo dostatečné mno%ství zeminy pro
vybudování předprsně" / obléhacích baterií se s příkopem nepočítá jako s překá%kou proti
pěchotě" ( toho d1vodu se sklon1m jeho stěn nevěnuje tak velká pozornost" 9edinou
podmínkou je aby se stěny sva%ovaly s takovým sklonem aby při jejich sesedání
nedocházelo také k sesutí části předprsně" 0klon stěn se dále dle uvá%ení volí takový aby
nedocházelo ke zraněním v případě %e do něj někdo například v noci spadne"
)- Herma: Iezi okrajem příkopu a patou předprsně se ponechává berma o !ířce ) & C stopy v
závislosti na soudr%nosti zeminy" 4 méně soudr%né zemině se buduje berma !ir!í"
4zdálenost mezi patou vnitřní stěny předprsně a okrajem příkopu je tak E; & E) stop ,obr"
?-"
Bbr" ?: Jez předprsní bermou a částí příkopu
E- Kířka příkopu: Kířce příkopu není třeba věnovat příli! velkou pozornost" Pracné výpočty
jeho !ířky ovliv'ující mno%ství vykopané zeminy jsou pouze ztrátou času" Hěhem
praktických zkou!ek v Lhathamu bylo zji!těno %e objem udusané zeminy je men!í ne%
objem zeminy v okam%iku kdy je!tě není vykopána"
Pů"ory$y baterií0 "ůle2ito$t vybu"ov&ní o!%ranný!% bo(ní!% valů
@e% bude probrána d1le%itost budování bočních val1 je třeba se zmínit o tom jakým
palbám mohou být obléhací baterie vystaveny"
4e srovnání s obléhanou pevností budou obléhací baterie vystaveny méně intenzivní palbě"
2le schémat uvedených na obr" = a D musí být baterie chráněny proti boční a kosé palbě přicházející
z jedné nebo z obou stran"
@a obr" = je schematicky znázorněna baterie pro dva kanMny a dva mo%díře" Kipky
naznačují z jakých směr1 m1%e být baterie ostřelována" $ato baterie její% čelo je rovnobě%né s
nepřátelským opevněním musí být evidentně na obou koncích předprsně doplněna krátkými #seky
valu aby byla její obsluha pokud se vzdálí z prostoru chráněného pouze předprsní dostatečně
chráněna"
Bbr" =: Haterie musí být chráněna bočními valy na obou svých koncích
@a obr" D je znázorněna baterie pro ) kanMny a ) hou8nice umístěná ze!ikma která je
ohro%ována boční palbou pouze z jednoho směru"
Bbr" D: < ochraně baterie postačí vybudování jednoho bočního valu
Hoční val se zalamuje pod #hlem který příli! nepřekračuje hodnotu A;N" (alomení musí být
takové aby na ně nepřátelská palba dopadala ze!ikma" 2íky tomu %e projektil dopadne na val
ze!ikma stojí mu v cestě vět!í masa zeminy ne% kdy% na něj dopadne kolmo" @a základě
praktických zku!eností byla síla bočních val1 stanovena na :) stop" 4 opodstatněných případech
v!ak m1%e být síla valu samozřejmě dle potřeby upravena"
Bbr" A: (vý!ení ochrany obsluhy přidáním bočních val1
Proil bo(ní!% valů
Pokud budou křídla baterie vystavena palbě vedené kolmo na ně volí se jejich síla téměř
stejná jako u předprsně" @eměla by mít men!í sílu ne% :D stop" / baterií vystavených en8ilovací
palbě se jejich křídla budují poněkud del!í aby bylo kromě dělostřeleckých obsluh chráněno také
její zázemí"
Bbr" :;: Hoční valy vystavené boční palbě
Proil bo(ní!% valů u vyvýšený!% baterií
:- 4ý!ka: Bbvykle se volí stejná jako u předprsně"
)- $lou!3ka: Hě%ně se volí :) stop jak bylo zd1vodněno v předcházejícím te7tu"
E- 0klon vnitřní stěny: Pokud je stěna oblo%ena uděluje se jí stejný sklon jako zadní stěně
předprsně" ( d1vodu #spory materiálu se v!ak tato část valu vět!inou neobkládá" 9ejí sklon
odpovídá dvěma třetinám její vý!ky ,základna pomyslného pravo#hlého troj#helníka je +
stop dlouhá-"
C- 0klon přední stěny: 4olí se stejný jako u předprsně"
+- 2élka základny bočního valu: 4ypočítá se stejně jak ji% bylo uvedeno u předprsně" 4
souladu s vý!e uvedenými hodnotami bývá délka základny )+ stop ,viz" Bbr" ::-"
Bbr" ::: Jez bočním valem bermou a částí příkopu
?- Gloubka příkopu: Příkop by měl mít opět hloubku nepřesahující + stop" Iezi okrajem
příkopu a patou valu se rovně% ponechává berma"
=- Herma: 9ejí !ířka se také volí ) & C stopy v závislosti na soudr%nosti zeminy"
3třílny vyvýšený!% "ělo$třele!#ý!% baterií
Problematika střílen ji% byla v předcházejícím te7tu nastíněna" Pro #plnost je v!ak je!tě
potřeba doplnit jaký mají mít p1dorysný tvar a rozměry"
Bsa střílny je obvykle kolmá k předprsni" Kířka střílny v jejím hrdle bývá ) stopy" 4e
zvdálenosti + stop od hrdla činí !ířka střílny E stopy ,obr" :)-"
0třílna se začne vyznačovat v okam%iku kdy je předprse' vybudována do vý!ky
odpovídající ) stopy a C palce nebo E stopy a ? palc1 ,viz" předchozí te7t-" @a plo!e se vyznačí
#sečka o délce + stop odměří se !ířky ) a E stopy ,obr" :)-" $akto získané čtyři body se vyznačí
pomocí dřevěných kolík1" $ímto zp1sobem se de8inuje !ířka hrdla střílny a její rozevření" Ohel
rozevření střílny bývá cca :)N" 0těny střílny se zvy!ují společně s předprsní"
Bbr" :): P1dorys střílny se základními rozměry
Při intenzivní palbě s plnými pracovými náplněmi dochází vlivem #činku tlakových vln ke
značnému opotřebování střílny její% stěny nejsou nijak zpevněny" Pokud se střílny nebudou
obkládat je třeba je zhotovit o něco !ir!í a s pozvolněj!ím sklonem stěn" Při pohledu z týlu ,obr" :E-
pak budou mít střílny a #seky předprsně le%ící mezi nimi ,merlony- podobu zaoblených prohlubní a
výstupk1"
Bbr" :E: Pohled z týlu na střílny jejich% stěny nejsou zpevněny
@evýhodou nezpevněných střílen je %e obsluha děl je díky vět!ím střílnovým otvor1m
méně chráněna před nepřátelskou palbou" Pohled z týlu na střílny jejich% stěny jsou zpevněny je
uveden na obr" č" :C" Kířka takovéto střílny ve spodní části činí ) stopy v horní části E stopy"
Bbr" :C: Pohled z týlu na střílny jejich% stěny jsou oblo%eny
0klon bočních stěn střílen se směrem dopředu zvět!uje" 4e vzdálenosti :; & :) stop od hrdla
střílny m1%e mít odklon stěn hodnotu a% jedné poloviny její celkové vý!ky" P1dorys takovéto střílny
je uveden na obr" :+"
Bbr" :+: P1dorys střílny
0těny střílen je mo%no zpevnit pomocí Pabion1" Qabiony umístěné v hrdle střílny odolávají
tlakové vlně výstřel1 nejdéle" 2al!í Pabiony u% podléhají zkáze mnohem dříve"
4prava $třílen pro %ouni!e nebo pro "ěla ur(en& pro ri#ošetovou palbu
< riko!etové palbě se nejčastěji pou%ívají hou8nice" @áměr děl činí ? & :;N" Při pou%ití
kanMn1 je náměr prakticky stejný"
4zhledem k tomu %e náměr kanMn1 je o něco vět!í ne% při bě%né palbě je třeba také
nále%itě upravit střílny" 0podní plocha střílny se sva%uje směrem dovnitř baterie se sklonem :::;"
0podní okraj střílny se nachází o cca ? palc1 vý!e ne% u bě%ných střílen ,obr" :?-" / střílen
určených pro osmi nebo desetipalcové hou8nice se hrdlo roz!iřuje na )+ stopy" Kířka střílny ve
vzdálenosti + stop od jejího hrdla činí C+ stopy u hou8nic a C stopy u kanMn1"
Bbr" :?: Jez střílnou pro riko!etovou palbu
0klon bočních stěn střílen se provádí shodně jak bylo popsáno v předchozím te7tu" Při
budování tohoto typu střílen je nutné vynalo%it vět!í mno%ství práce" Bbsluhy zbraní jsou v!ak lépe
chráněny před #činky nepřátelské palby"
/ palebných postavení pro riko!etovací palbu se mění nejen vzhled střílen ale také jejich
rozmístění a podoba plat8orm pro zbraně" $yto odli!nosti budou podrobně popsány v dal!ím te7tu"
Bbr" :=: P1dorys střílny určené pro riko!etovací palbu
5raverzy
Bbléhací baterie jsou zřídkakdy vystaveny boční palbě tě%kých děl z val1 obléhané pevnosti"
R přesto se v!ak pro zvý!ení ochrany obsluh děl budují traverzy"
$raverzy obvykle navazují kolmo na předprse'" Iezi jejím předním koncem a předprsní se
v!ak ponechává mezera o ma7imální !ířce ) stopy aby se obsluhy děl dle potřeby mohly ukrývat
na obou jejích stranách ,obr" :A-"
0těny traverz postavených uvnitř baterií musí být zpevněny aby jejich !ířka nebyla zbytečně
veliká a traverza tak nezabírala příli! moc místa" (ákladna traverzy nebývá více ne% ? stop !iroká"
2élka traverzy bývá kolem :? stop její síla se obvykle volí v rozmezí C & + stop" 9ejí stěny se
zpev'ují pomocí Pabion1 umístěných ve dvou řadách nad sebou na obou stranách traverzy" Bbě
nad sebou le%ící řady Pabion1 se prokládají 8a!inami ,obr" :D-"
Bbr" :D: Jez traverzou oblo%enou Pabiony s mezivrstvou 8a!in
Pokud jsou Pabiony umístěny tak jak je uvedeno na obr" :D prostor mezi nimi je vyplněn
zeminou" 2va Pabiony na koncích jsou ustaveny těsně vedle sebe" 4 p1doryse jsou pak konce
traverzy zaoblené ,obr" :A-" @a stejném obrázku je tečkovaně znázorněna vnitřní stěna předprsně"
Bbr" :A: P1dorys traverzy
Qabiony je mo%né umístit bez vzájemné mezery mezi dvěma spodními řadami jak je
uvedeno na obr" );" Iezi horní a spodní řadou u% není mezivrstva 8a!in" $lou!3ka traverzy se
zmen!í z p1vodních !esti na čtyři stopy" $ímto ře!ením se uvnitř baterie u!etří prostor" Sím silněj!í
jsou traverzy tím del!í musí být předprse'" ( toho vyplývá %e se také u!etří práce při budování
předprsně"
Bbr" );: Jez druhým typem traverzy
@ěkteří %enijní d1stojníci pova%ují za dostačující kdy% horní část traverzy tvoří pouze jedna
řada Pabion1 ,obr" ):-" /spoří se sice D Pabion1 na jednu traverzu ov!em #spora čas1 při jejich
budování je zanedbatelná a traverza se zdá značně oslabená" Io%ným ře!ením jak traverzu zesílit
je nasypat na spodní řadu Pabion1 zeminu a oblo%it ji drny"
Bbr" ):: $raverza s jednou řadou Pabion1 v horní části
$raverzy mohou být značně po!kozeny nebo částečně zdemolovány pokud projektil
dopadne na jejich horní část a zde e7ploduje" @ásledné opravy v!ak nejsou příli! náročné a není
tedy nutné přijímat dal!í opatření aby se odolnost traverz proti těmto zásah1m zvy!ovala"
$raverzy se někdy budují také v týlu dělostřeleckých baterií" @a obr" )) je p1dorys baterie
pro tři kanMny a tři mo%díře s přidanými bočními valy a traverzami v týlu" /prostřed se nachází
jedna traverza bě%né konstrukce" $ýlové traverzy mají Pabiony zpevněnu pouze vnitřní stěnu" Jez
dvěma variantami takovéto traverzy je uveden na obr" )E" Gorní řada Pabion1 opět m1%e nebo
nemusí být podlo%ena vrstvou 8a!in"
Bbr" )): P1dorys baterie pro E kanMny a E mo%díře s traverzami v týlu
Bbr" )E: Jez týlovou traverzou & dvě varianty
5raverzy v baterií!% vy$tavený!% enilova!í palbě
/ baterií vystavených en8ilovací palbě obránc1 obléhané pevnosti nepostačuje pokud je její
předprse' doplněna pouze zalomenými bočními valy" 2ělostřelecká postavení je třeba dále chránit
traverzami masivněj!í konstrukce ne% bylo uvedeno v předchozím te7tu" $yto traverzy jsou ve
spodní části A & :) stop silné mezi jejich předním konce a předprsní není pr1chod a jejich délka
nebývá men!í ne% :D stop" $raverzami jsou oddělena palebná postavení ) & E děl" 9ejich stěny se
opět zpev'ují Pabiony" Fozdíl je v!ak v tom %e horní řada Pabion1 není vět!inou oproti té spodní
odsazena a síla traverzy je tak v celé její vý!ce stejná ,obr" )C-"
Bbr" )C: Jez traverzou pou%ívanou v bateriích vystavených en8ilovací palbě
Pro$tor potřebný # umí$tění "ěl
@a jeden tě%ký kanMn obvykle připadá prostor o !ířce minimálně :D stop" $ento prostor je
dostatečný i k obsluze děl osazených na přepravních la8etách které v palebném postavení zaberou
více místa ne% děla na la8etách pevnostních" (men!ování prostoru pro děla má za následek oslabení
merlon1"
(e zásad popsaných v předcházejících odstavcích je zřejmé %e !ířka střílny ovliv'uje délku
merlonu" 9eliko% osová vzdálenost mezi střílnami je :D stop vnitřní !ířka hrdla střílny ) stopy ve
spodní části a E stopy v horní části je zřejmé %e merlon bude mít ve spodní části !ířku :? a v horní
ne méně ne% :+ stop" @a čelní straně předprsně díky roz!íření střílny bude je celková !ířka
přibli%ně :) stop ve spodní části a D & A stop v horní části" 4zhledem k tomu %e mezi děly se je!tě
nachází traverza !ířka merlonu se zvět!í o hodnotu odpovídající její tlou!3ce"
Veli#o$t merlonu na #rají!% baterie
9ak ji% bylo popsáno vý!e délka merlonu na vněj!í straně mezi dvěma střílnami je A stop"
2élka krajního merlonu by tedy měla být C+ stopy co% je za předpokladu %e se nebudou budovat
také boční zalomení val1 nedostatečné" <rajní merlon musí být tedy prodlou%en" Bbecně se
doporučuje délka merlonu :E & :C stop ,měřeno od osy střílny k jeho okraji-" Praktickými
zkou!kami v!ak bylo zji!těno %e ideální délka je :D & ); stop ,obr" )+-" Bkraj merlonu bude mít
přirozený sklon volně navr!ené zeminy ,C+N-" Při určování délky předprsně je tedy zapotřebí kromě
!ířky palebných postavení ,:D stop- a síly traverz ,C+ & ? stop- připočítat také délku krajních
merlon1 ,A & :: stop-" 4ý!e uvedené platí pro případ kdy není baterie opatřena zalomenými boky"

Bbr" )+: <rajní merlon
Zalomení v mí$tě napojení bo(ní%o valu
@apojení předprsně a bočního valu bývá na vněj!í straně zaobleno ,obr" )?-" <rajní merlon
je díky tomuto zalomení značně zesílen" @a obrázku )?*: je boční val odkloněn v poměru ::C" Ohel
zalomení se tedy blí%í A;N" @a obrázku )?*) je val odkloněn pod #hlem přibli%ně :E+N" Při
porovnání velikosti černě zvýrazněných ploch je zřejmé %e zhotovení zaobleného napojení je při
men!ím odklonu bočního valu méně pracné"
Prů!%o" "o pří#opu vyvýšené baterie
<a%dá baterie by měla být opatřena pr1chodem do předsunutého příkopu" Pr1chod se
nachází na té straně předprsně která je nejméně ohro%ena nepřátelskou palbou" 4ět!inou má
podobu #zké rampy která se pozvolně sva%uje na dno příkopu" Fampa bývá E stopy !iroká a po
stranách lemovaná bermou" @a obr" )? je uveden příklad baterie která má vstupy do příkopu na
obou stranách" @a obr" )= je řez vstupní rampou" @a obr" )D je uveden příčný řez ,zhruba uprostřed
délky rampy-" Fampy slou%í ke snadnému a bezpečnému přístupu pracovník1 do příkopu během
výkopových prací"
Bbr" )?: P1dorys baterie se dvěma vstupy do příkopu
Bbr" )=: Podélný řez rampou
Bbr" )D: Příčný řez rampou
Vyty(ov&ní vyvýšený!% "ělo$třele!#ý!% baterií
9ako první se vytyčuje #sečka kopírující vnitřní stranu předprsně" (ku!ení %enijní d1stojníci
k jejímu vytyčení vět!inou nepotřebují %ádné speciální vybavení" 9ak ji% bylo uvedeno v
předcházejících odstavcích délku předprsně ovliv'uje počet dělostřeleckých postavení a traverz"
Lelá problematika bude vysvětlena na baterii pro ? děl se dvěma traverzami a dvěma
nezpevněnými bočními zalomeními valu" $raverzy budou v #rovni terénu + stop silné" 2élka
předprsně se vypočítá následovně:
? dělostřeleckých postavení o !ířce :D stop T""""""""" :;D stop
) traverzy o síle + stop""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""" :; stop
2élka předprsně je tedy""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""""" ::D stop
$ato délka je postačující pro baterie jejich% stěny jsou zpevněny 8a!inami nebo pytli s
pískem" Pokud bude baterie oblo%ena Pabiony je nutno délku předprsně zvět!it" Kířka traverz
oblo%ených Pabiony se zvět!í z + na ? stop" Lelková délka předprsně se zvý!í ze ::D na :); stop"
$akto dlouhá #sečka se tedy pomocí měřícího pásma a dřevěných kolík1 vyznačí v terénu"
2ále se přistoupí k vyznačení vnitřních linií zalomených bočních val1" Pokud bude zalomení
vystaveno přímé palbě jeho délka se volí )+ stop a odklon ::C" 9ejich délka se opět vyznačí kolíky
,obr" )A-"
Bbr" )A: První a druhá 8áze vytyčování dělostřelecké baterie
9ako dal!í se vytyčí hrana bermy" $a se vytyčí paralelně s pr1během předprsně a bočních
zalomení" 4e vzdálenosti E; 5 E) stop od linie předprsně se vytyčí hrana kontreskarpy" Paralelně se
zalomeními se vyznačí jejich přední okraj" @apojení vněj!ích linií zalomení se následně zaoblí"
@ení příli! d1le%ité aby bylo zaoblení vyznačeno Peometricky naprosto přesně" @a obr" E; je
znázorněno vytrasování p1dorysu předprsně provedené v předchozích krocích"
Bbr" E;: 4yznačení p1dorysu předprsně
Pokračuje se vyznačením středu v!ech střílen pomocí kolík1 ,obr" E:-" Po dokončení tohoto
#konu je v!e připraveno pro zahájení stavby baterie"
Bbr" E:: 4yznačení střed1 střílen
. !pev"ování stěn dělostřeleckých baterií
6be!né pozn&m#y
4 předchozích odstavcích byla probrána pouze problematika zpev'ování stěn traverz a
střílen které jej nezbytně potřebují" 2ále byla nastíněna mo%nost zpev'ování vnitřních stěn
zalomených částí předprsně která v!ak byla vyhodnocena jako zbytečná"
Pro obkládání stěn se pou%ívají Pabiony 8a!iny pytle s pískem nebo také drny" Iezi dal!í
vhodné materiály patří sudy dřevěné rámy nebo prkna" $yto materiály se v!ak pou%ívají spí!e na
obranných liniích nebo při armování permanentních opevnění ne% při budování obléhacích baterií"
7abiony
Při zpev'ování vnitřní stěny předprsně se postupuje tak %e podél vyznačené linie se polo%í
8a!iny na které se později polo%í první řada Pabion1" Pro 8a!iny je dobré připravit základy" 4
rovném terénu se pro ně vyhloubí drá%ka v členitém terénu se plocha srovná" Gloubka drá%ky
nesmí přesáhnout ) & E palce" Qabion se umístí tak %e jednou částí spočívá na 8a!inách a druhou na
zemi" 9e tedy postaven !ikmo se sklonem ::C směrem dopředu ,obr" EC-" Qabiony se naplní
zeminou která se následně upěchuje" (a Pabiony se začne s mírným sklonem vr!it předprse'"
@ásledně se s patřičným sklonem upraví spodní plocha střílny" Grdla střílen se vyznačí 8a!inami" @a
první řadu Pabion1 se polo%í dal!í vrstva řada 8a!in na které se následně polo%í horní řada Pabion1
,obr" E)-"

Bbr" E): Jez částečně navr!enou předprsní olemovanou jednou řadou Pabion1" Jez je veden napříč
merlonem"
@a obr" EE je p1dorys střílny ve stejné 8ázi výstavby jako je uvedeno na obr" E)" 0podní
plocha střílny je ji% hotova a ohraničena 8a!inami" @a Pabionech je ji% polo%ena druhá řada 8a!in"
Bbr" EE: P1dorys částečně vybudované střílny
Prostor za 8a!inami se postupně vyplní zeminou a usadí se druhá řada Pabion1" Při pokládání
Pabion1 se postupuje naprosto stejně jako u první spodní řady" 9e třeba dodr%et stejný sklon
Pabion1 & ::C" Qabiony v hrdlech střílen jsou usazeny tak aby se je!tě daly r1zně vyklonit" 21vod
tohoto opatření bude vysvětlen v dal!ím te7tu" Při usazování Pabion1 se postupně buduje předprse'"
Po dokončení horní řady Pabion1 bude mít stěna předprsně vý!ku = stop a ? palc1 ,obr" EC-" Ien!í
nepravidelnosti ve vý!ce předprsně se obvykle upraví pomocí drn1"
Bbr" EC: 0těna předprsně zpevněná dvěma řadami Pabion1
4 některých případech kdy% je obléhaná pevnost výrazně vyvý!ena oproti obléhacím
postavením je nutné předprse' budovat vy!!í" <e zvý!ení stěny u% se v!ak nepou%ívají Pabiony ale
8a!iny" @apříklad pokud je nutné stěnu předprsně navý!it z obvyklých =+ na A stop přidají se dvě
vrstvy 8a!in" Pokud je třeba stěnu je!tě v některých #secích nepatrně navý!it pou%ijí se k tomuto
#čelu drny"
0podní řada 8a!in le%ící pod spodní řadou Pabion1 se k zemi kotví pomocí dřevěných
kolík1 které se zatloukají ve vzájemných rozestupech E & C stopy" < ukotvení druhé vrstvy 8a!in
le%ící na první řadě Pabion1 ji% není zapotřebí takové mno%ství kolík1" 4áha horní řady naplněných
Pabion1 je toti% dostatečná k tomu aby je udr%ela v po%adované pozici"
@a obr" E+ je pohled na vnitřní stěnu se střílnami" Qabiony lemující hrdlo střílny jsou
umístěny s poněkud jiným sklonem ne% ostatní" Iezera po po!kozených nebo zničených Pabionech
se vět!inou vypl'uje 8a!inami nebo drny které se kotví pomocí dřevěných kolík1"
Bbr" E+: Pohled na vnitřní stěnu předprsně se střílnami
0těny střílen není v%dy nutné obkládat Pabiony po celé jejich délce ,obr" E?-" Bbyvkle se
jejich pou%ije + & ?" 0klon Pabion1 se směrem dopředu zvět!uje" Qabiony v hrdle střílny mají velmi
malý nebo téměř %ádný sklon" Poslední Pabiony jsou ji% odkloněny zhruba o jednu polovinu své
vý!ky"
Bbr" E?: 0těny střílny nemusí být oblo%eny Pabiony po celé jejich délce
< rozmís3ování Pabion1 a 8a!in není nutné z mu%stva vyčlenit zvlá!tní skupinu" 4 pr1běhu
stavby baterie se jen část pracovník1 na krátkou dobu vyu%ije k této činnosti"
8ašiny
Ua!iny se ukládají do několika vrstev a jsou kotveny pomocí dřevěných kolík1 rozmístěných
ve vzájemných vzdálenostech E stopy" Podklad pro první vrstvu 8a!in se připravuje jak ji% bylo
zmíněno vý!e vyhloubením drá%ky v zemi do hloubky ) & E palce" @erovnosti terénu je třeba
nejdříve vyrovnat" < ukotvení první vrstvy 8a!in se dají pou%ít pokud je podlo%í dostatečně pevné
krat!í kolíky" Při hutnění zeminy mají 8a!iny tendenci se vyvracet směrem dovnitř je tedy třeba
ohlídat aby měla stěna z 8a!in potřebný sklon ::C" Před polo%ením dal!í vrstvy 8a!in je třeba v%dy
zeminu navr!it do #rovně té předchozí"
<otvící kolíky by měly po zatlučení svírat se stěnou předprsně #hel přibli%ně C+N" 2al!í
kolíky se zatloukají také navzájem mezi jednotlivými vrstvami 8a!in" @a obr" E= je znázorněn řez
předprsní zpevněnou pomocí 8a!in"
Bbr" E=: Jez předprsní zpevněnou 8a!inami
Ua!iny kterými se obkládají boční stěny střílen nesmí být ukotveny k těm kterými je
zpevněna předprse'" (adní konce těchto 8a!in lícují s oblo%enou zadní stěnou předprsně" Ua!iny
nejsou vzájemně spojeny z toho d1vodu %e ty jimi% jsou oblo%eny stěny střílny jsou mnohem
náchylněj!í na po!kození nepřátelskou palbou" Fovně% jsou více opotřebovávány p1sobením
tlakové vlny provázející výstřely z děl" Při jejich destrukci by tedy mohlo díky vzájemnému
spojení dojít také k po!kození těch 8a!in jimi% je oblo%ena stěna předprsně" @a obr" ED je uveden
pohled na stěnu oblo%enou 8a!inami"
Bbr" ED: Pohled na stěnu oblo%enou 8a!inami
@ěkdy se také jednou a% dvěma vrstvami 8a!in nakrývají také střílny" Praktickými
zkou!kami v!ak bylo zji!těno %e někdy napáchají více !kody ne% u%itku" Při zásahu jedné vrstvy
dochází k po!kození té dal!í a někdy se po!kodí také stěna střílny k ní% musí být nutně nakrytí
ukotveno"
Při zpev'ování stěn střílen se 8a!iny pokládají horizontálně" P1dorys střílny oblo%ené
8a!inami je uveden na obr" EA" 0tandardní délka 8a!in je :D stop" Při obkládání předprsní se
pou%ívají vcelku" Při obkládání střílen je v!ak lep!í pou%ít na ka%dou vrstvu dvě 8a!iny o délce A
stop" Při střelbě toti% dochází k jejich značnému opotřebení" 9e tedy snadněj!í a rychlej!í vyměnit
krat!í 8a!iny" Při opravách se tím pádem spotřebuje také men!í mno%ství materiálu" Pohled na stěnu
stříny oblo%enou 8a!inami je na obr" C;"
Bbr" EA: P1dorys střílny oblo%ené 8a!inami
Bbr" C;: 0těna střílny oblo%ená krat!ími 8a!inami o délce A stop
/ standardních střílen není jejich spodní plocha rovnobě%ná s horní plochou předprsně"
Hoky střílen nejsou po celé jejich délce stejně vysoké" ( toho d1vodu se v zadní části střílny pou%ije
+ vrstev 8a!in a v přední části C" Při zpev'ování násp1 jsou jednotlivé vrstvy 8a!in vzájemně
odsazeny" $akto vzniklé Vsch1dkyW se dále mohou oblo%it drny nebo dobře udusanou zeminou"
Pokud je třeba některou z 8a!in uvolnit například při opravách pou%ije se k tomuto #čelu
několik pracovník1 s krumáči" <rumpáče se zaseknou za 8a!inu v místech kde je upevněna pomocí
kolík1" 4!ichni pracovníci pak naráz krumpáčem zapáčí a 8a!inu vytáhnou" 9e třeba pracovat
opatrně aby zbytečně nedo!lo k destrukci nepo!kozených částí oblo%ení a poničení nářadí"
@a práci s 8a!inami se vybírají nejzručněj!í pracovníci" 4zhledem k docela velké délce 8a!in
,:D stop- a jejich značné váze se na práci s nimi vyhradí C mu%i" $ento počet mu%1 se bě%ně
zaměstnává při stavbě baterie pro dvě děla" 4 případě potřeby se na krátký čas k práci s 8a!inami
převelí potřebný počet mu%1 kteří provádějí jednodu!!í práce jako například hutnění zeminy"
<a%dou vrstvu 8a!in je zapotřebí stlačit" Ua!iny mají pr1měr A palc1" 0tlačeny jsou na vý!ku
D+ palce"
Iu%i pracující s 8a!inami jsou vybaveni dřevěnou palicí a ruční pilou" 2ále mají
samozřejmě k dispozici potřebná měřidla"
Pytle $ pí$#em
@a obkládací práce s vyu%itím pytl1 s pískem se vybírají pracovníci kteří mají zku!enosti se
stavbou zděných budov" 2ále se k této práci hodí tesaři a pokrývači" $akovýchto pracovník1 je
vět!inou v pracovních jednotkách k dispozici dostatečný počet" 0těny z pytl1 se budují se sklonem
::C" @aplněné pytle se kladou stejně jako při stavbě cihlové zdi ,ve stylu 8lemish bond-" Po naplnění
se hrdla pytl1 svá%ou" Pytle se kladou svázaným hrdlem směrem k zemnímu náspu" Pytle se kladou
kolmo ke sklonu svahu jak je patrné z řezu na obr" C:"
Bbr" C:: P1dorys a řez oblo%ením vybudovaným z pytl1 s pískem
@a obkládání se vyhradí dva pracovníci" @aplněné pytle přiná!í mu%i určení k jejich plnění a
svazování" Pytle se svazují dříve ne% jsou #plně plné" 4 opačném případě by se s nimi velice
obtí%ně pracovalo a nebylo by mo%né s nimi vyrovnávat nerovnosti" (emina za pytli musí být
dobřena udusána" <a%dá vrstva pytl1 je také je!tě dodatečně upěchována pomocí ručních beran1
nebo lopat aby byla po celé délce dodr%ená potřebná rovinnost"
0tandardní pytle o objemu jednoho bu!le mají v prázdném stavu rozměry ) stopy a D palc1
X : stopa a C palce" 9eden pytel se naplní jednou krychlovou stopou zeminy" @a oblo%ení o
celkovém objemu jednoho yardu se spotřebuje CD & +; naplněných pytl1" 4ý!ka jedné vrstvy je ?
palc1" @a #sek o délce :; stop se spotřebuje :? pytl1" 2voučlenná skupina její% jeden člen má
dostatek zku!eností doká%e během hodiny ulo%it =; pytl1" 9e v!ak d1le%ité aby jim byl zaji!těn
plynulý přísun materiálu"
Pytle by měly být o!etřeny dehtem aby lépe odolávaly povětrnostním vliv1m" $akto
o!etřené pytle vydr%í i několik měsíc1" Pytle které nejsou imprePnovány podléhají ve vlhkém
prostředí zkáze u% po několika dnech" Pokud jsou v!ak dehtované pytle skladovány několik let
plátno se ničí a pytle nelze pou%ít" / obléhacích baterií se v!ak nepočítá s jejich příli! dlouhým
pou%íváním proto se pytle dehtem neo!etřují"
9rny
@ařezané drny lze pou%ít k oblo%ení vnitřních stěn zalomených částí předprsně nebo k
pokrytí horních vrstev Pabion1 a 8a!in" @evýhodou pou%ití drn1 je %e jsou pou%itelné pro
ma7imální sklon ::E" Práce s nimi je také časově velmi náročná" @apříklad bě%ná cihlová ze6 se dá
postavit třikrát rychleji"
0těny z drn1 se budují stejně jako stěny z pytl1 s pískem" Fozměry drn1 jsou :? palc1 7 D
palc1 7 )+ palce ,27K74-" 2rny se pokládají trávou dol1" < obkládání se nejlépe hodí pracovníci
kteří mají zku!enosti s klasickým zděním cihlami nebo kamenem" < upevnění drn1 se pou%ívají
dřevěné kolíky"
#. !hodnocení po$%itelnosti r&'ných dr$h& (ateriál& $%ívaných ke 'pev"ování stěn
obléhacích baterií
(kou!kami bylo zji!těno %e nejodolněj!í jsou Pabiony se dvěma vrstvami 8a!in" R po jednom
roce co byly vystaveny p1sobení povětrnostních vliv1 stále dobře plní svou 8unkci" R sebelépe
vybudované oblo%ení z 8a!in ve stejném typu p1dy se po určité době začne zejména v horních
partiích rozpadat" / vrcholu předprsně se také začnou objevovat !těrbiny zp1sobené postupným
odklonem 8a!in" Ua!iny lze pou%ít pouze v kombinaci s dostatečně tuhou zeminou ve které dobře
dr%í dřevěné kolíky" 4 kypré nebo v nedostatečně zhutněné zemině kolíky !patně dr%í" Praktickými
zkou!kami bylo také zji!těno %e stěny střílen oblo%ené Pabiony jsou také trvanlivěj!í ne% ty které
jsou zpevněny 8a!inami" Fozhodující vliv na velikost opotřebení má tlaková vlna vznikající pří
výstřelech děl"
Hylo také uva%ováno %e Pabiony vět!ího pr1měru zajistí lep!í stabilitu val1" Při zkou!kách
v!ak bylo odpozorováno %e vět!í Pabiony jsou stejně tak stabilní jako ty standardní o pr1měru )
stopy" 0tandardní vý!ka Pabion1 jak bylo zmíněno v předchozích odstavcích je E stopy" Pou%ití
vy!!ích Pabion1 nePativně ovliv'uje stabilitu předprsní"
Prováděly se také zkou!ky s oblo%ením stěn násp1 pomocí 8a!in a střílen pomocí Pabion1"
$ento druh zpevnění je vyhovující v místech kde je dostatečně tuhá zemina"
Qabiony jsou méně náročné na spotřebu materiálu ne% 8a!iny" < výrobě dvou Pabion1 je
zapotřebí zhruba polovičního mno%ství proutí ne% pro výrobu jedné 8a!iny"
4 britské armádě je pou%ívání pytl1 s pískem velmi roz!ířené" 4e srovnání s Pabiony nebo
8a!inami jsou v!ak mnohem méně odolné" @esprávné je také jejich pou%ití při obkládání střílen"
@ejlépe se hodí k opravám předprsní a traverz po!kozených e7plozemi dělostřeleckých projektil1"
Při pou%ívání Pabion1 není nutné aby pro práci s nimi byli na celou dobu zvlá!tě vyhrazeni
pracovníci" / 8a!in se počítá se dvěma pracovníky na jedno dělostřelecké stanovi!tě v baterii" Pro
práci s pytli naplněnými pískem jsou zapotřebí dva pracovníci a dva asistenti provádějící jejich
plnění a transport na místo pou%ití" 9akmile se začne s obkládáním střílen zvý!í se celkový počet
pracovník1 a% na =" 9e tedy zřejmé %e nejvýhodněj!í co do spotřeby pracovních sil jsou Pabiony"
Pytle naplněné pískem si naopak v tomto srovnání vedou nejh1ře"
6patření #e zmírnění poš#ození $třílen způ$obený!% tla#ovou vlnou při vý$třele!%
Y7perimenty bylo zji!těno %e stěny střílen zpevněné Pabiony a překryté neopracovanou býčí
k1%í lépe odolávají tlakovým vlnám zp1sobeným výstřely z děl" (kou!ky byly prováděny při střelbě
z )C5liberního kanMnu" Pro toto pou%ití se vybírají největ!í k1%e které se jednou přelo%í srstí
dovnitř" <1%e se k merlonu připev'uje dřevěnými kolíky ohybem směrem dol1" 4 #stí střílny
stejně tak jako v jejím hrdle musí být k1%e také připevněna" Pou%ívají se kolíky pouze nezbytné
velikosti aby nedocházelo ke zbytečnému oslabování ochranné vrstvy"
2ále bylo zkou!eno jak se %ivotnost k1%í zvý!í při jejich upevnění do míst výklenk1 mezi
sousedícími Pabiony pomocí vertikálně zapu!těných sloupk1" 0loupky byly v horní části je!tě
rozepřeny horizontálně upevněnými k1ly"
@a zku!ební střelby byla připravena střílna její% stěny byly chráněny oběma vý!e
popsanými zp1soby" Hylo vypáleno +; ran ze )C5liberního kanMnu s prachovou nálo%í o hmotnosti D
liber" Při následné prohlídce bylo zji!těno %e Pabiony ani k1%e samotné nejsou nijak vá%ně
po!kozeny" Qabiony bylo pouze trochu navlhlé" <1%e byla na zvlhlých místech mírně zčernalá"
Hylo odhadnuto %e k1%e vydr%í v nepo!kozeném stavu je!tě dvojnásobek výstřel1" 4liv vertikálně
zara%ených k1l1 se ukázal jako zanedbatelný" Stvrtý a pátý pár Pabion1 které nebyly zakryty k1%í
byly sice po!kozené ale ne natolik aby bylo nutné je vyměnit"
Proti hnilobě se k1%e o!etřují solí nebo neha!eným vápnem" 0olí se potírá vnitřní strana
k1%e" @a závěr se solí je!tě posype" @eha!ené vápno je méně vhodné ne% s1l jeliko% samo o sobě
k1%i po!kozuje"
). *o'dělení pracovních sil při výstavbě vyvýšených baterií
Fozměry jednotlivých částí baterie zp1soby jejího vytyčení a potřeba materiál1 pro
oblo%ení jejich stěn ji% byla vysvětlena v předchozích odstavcích" @yní se budeme zabývat
orPanizací práce při její výstavbě"
(emina potřebná k vybudování předprsně se získává z předsunutého příkopu nebo také z
jiných míst le%ících za baterií" Hudeme předpokládat %e po vyhloubení čelního příkopu získáme
dostatečné mno%ství zeminy"
Při budování baterie je mu%stvo rozděleno do tří základních skupin" 9edna skupina kope
příkop a získává tak zeminu pro výstavbu předprsně" 2ruhá skupina zeminu přemis3uje a buduje
předprse'" $řetí skupina se zabývá hutněním zeminy"
:, $#upina – vý#opové pr&!e- <opáči jsou vybaveni krumpáči a lopatami" Fozestaví se podél
vněj!ího okraje bermy čelem k budoucí předprsni" (eminu rozvolní pomocí krompáč1 a lopatami ji
hází co mo%ná nejdále do míst kde bude vznikat předprse'" Při praktických zkou!kách bylo
zji!těno %e bě%ný kopáč je schopen odhodit zeminu na vzdálenost o něco vět!í ne% je !ířka
základny předprsně" 0ilněj!í mu%i jsou schopni bez problém1 zeminu odhodit na vzdálenost dvaceti
stop" Pokud stojí v příkopu jeho dno se nachází C stopy pod #rovní okolního terénu doká%í zeminu
odhodit na vzdálenost :+ stop" Po dosa%ení hloubky příkopu + stop a při jeho postupném
roz!iřování se ov!em vyhazování zeminy stává náročněj!ím" (emina vět!inou dopadá do prostoru
bermy" Po dosa%ení !ířky příkopu :; & :) stop u% je prakticky nemo%né odhodit zeminu k bermě"
;, $#upina – bu"ov&ní pře"pr$ně- Okolem této skupiny je přemis3ovat zeminu z bermy více
dozadu a vytvářet tak postupně předprse'" Předprse' se buduje ve vrstvách jejich% síla odpovídá
rozměr1m ,vý!ce- materiál1 pou%itých k obkládání stěn ,8a!iny pytle s pískem-" Pokud se pou%ívají
Pabiony mu%stvo je také plní" Před zahájením vr!ení dal!í vrstvy musí být poskytnut čas třetí
skupině aby ji mohla dostatečně upěchovat"
<, $#upina – %utnění zeminy- $ato skupina se zabývá pěchováním zeminy která tvoří
předprse'" Jádné zhutnění je po%adováno předev!ím kdy% jsou k obkládání val1 pou%ity 8a!iny" Při
hutnění je třeba se zaměřit předev!ím na spodní plochy střílen boky merlon1 a přední část
předprsně" (emina kterou jsou naplněny Pabiony se také pěchuje" Iusí se to v!ak provádět
opatrně aby nebyly Pabiony po!kozeny" (emina v prostoru za Pabiony musí být také řádně
upěchována" Iu%i určení k této práci si sebou kromě ručních beran1 přiná!ejí také lopaty a jiné
náčiní aby se kromě pěchování mohli věnovat jiným činnostem spojeným s výstavbou baterií"
Pozn&m#y # pě!%ov&ní zeminy
4 místech s vhodným typem zeminy není mnohdy nutné provádět hutnění v plném rozsahu"
Hěhem zku!ebních střeleb z )C5liberního kanMnu ze vzdálenosti +; yard1 bylo zji!těno %e
předprse' z volně ulo%ené zeminy palbě odolává lépe ne% předprse' ze stejné zhutněné zeminy"
Projektily jsou nezhutněnými předprsněmi pohlcovány a při zásazích není vyvrhováno do vzduchu
velké mno%ství zeminy" @aopak u zhutněných předprsní byly do vzduchu vyhazovány velké kusy
zeminy a v předprsních se objevily trhliny" Pr1raznost projektilu byla vět!í a byly napáchány
mnohem záva%něj!í !kody" 2o!lo se tedy k závěru %e nejvíce e7ponované části předprsní je lep!í
nehutnit" $o se ov!em netýká stěn které jsou oblo%eny např" 8a!inami" 4 tomto případě je zhutnění
nezbytně nutné k tomu aby 8a!iny mohly být pomocí dřevěných kolík1 dostatečně upevněny"
4 případě předem připravených obranných postavení která se budují se značným
předstihem je v!ak hutnění nezbytné jeliko% jinak by zemní valy brzo podlehly zkáze vlivem
povětrnostních podmínek"
Za%&jení vý$tavby vyvýšené baterie oblo2ené *abiony
Iu%stvo vyhrazené pro stavební práce si kromě 8a!in a Pabion1 přinese v!echno potřebné
nářadí" 4!echen materiál se uskladní v týlu baterie ne v!ak příli! daleko od vytrasovaného
vnitřního okraje předprsně"
<opáči zahájí práci v příkopu" @e% se získá potřebné mno%ství zeminy na zahájení stavby
předprsně mu%i určení k přehazování a hutnění zeminy začnou připravovat %lábky pro první řadu
8a!in a v potřebném rozsahu srovnávat terén v místech kde budou později usazovány Pabiony"
@ásledně začnou první řadu 8a!in kotvit pomocí dřevěných kolík1" 0tejná skupina mu%1 také
rozmístí první řadu Pabion1"
Po získání dostatečného mno%ství zeminy z příkopu začnou budovat předprse'" @aprosto
stejně se postupuje při budování dal!í horní řady 8a!in a Pabion1" < pracím spojeným s
rozmís3ováním Pabion1 a 8a!in nesmí být převedeni mu%i hloubící příkop jeliko% by do!lo ke
zpomalení přísunu potřebného materiálu"
=r(ení po(tu pra!ovní#ů na $tavbu pře"pr$ně0 v le%#é pů"ě
Bpět budeme předpokládat %e ve!kerá zemina pro stavbu předprsně se získá při hloubení
příkopu" 4zhledem ke krátkým vzdálenostem na které bude zemina přemís3ována ,) a% E a ne více
ne% C přehození lopatou- je zbytečné pou%ívat k jejímu přená!ení kolečka ko!e nebo vaky"
Ino%ství mu%1 kteří budou hloubit příkop je limitováno velikostí pracovního prostoru" @a části
příkopu připadající na jedno dělostřelecké postavení mohou naráz pracovat C mu%i" 4
předcházejících odstavcích bylo uvedeno %e délka předprsně ,příkopu- připadající na jedno dělo
činí :D stop" 9eden mu% má tedy k dispozici C+ stopy dlouhý #sek" Při hloubení sap a paralel bylo
stanoveno %e minimální vzdálenost mezi dvěma pracovníky je C stopy" @asazení vět!ího mno%ství
pracovník1 na stejně dlouhý #sek je kontraproduktivní"
Ino%ství zeminy získané prací C kopáč1 zaměstná E mu%e určené k jejímu ukládání do
předprsně" @a jedno dělo dále připadají ) mu%i kteří zeminu pěchují" Lelkový počet pracovník1
připadajících na jedno dělo baterie je tedy A" 9ak bylo zmíněno vý!e z těchto devíti pracovník1 je
jejich část také pr1bě%ně vyu%ívána k usazování Pabion1" Pokud se valy obkládají 8a!inami je třeba
přidat je!tě ) pracovníky" Lelkový počet pracovník1 tak vzroste na ::" Pokud se náspy zpev'ují
pytli s pískem ,zeminou- počet pracovník1 se zvý!í na :E" 9eden z nich pytle plní a druhý je
přená!í" 4 okam%iku kdy se začnou pytli obkládat střílny je třeba skupinu posílit dal!ím mu%em
určeným k jejich plnění a dal!ími dvěma kteří je budou přená!et" Lelkem bude tedy zapotřebí :?
pracovník1" 9ak ji% bylo řečeno dříve co se týče mno%ství pracovních sil jsou baterie oblo%ené
Pabiony nejméně náročné" @aopak při budování baterií oblo%ených pytli s pískem je zaměstnán
největ!í počet mu%1"
4 okam%iku kdy příkop dosáhne !ířky :; & :) stop je ji% obtí%né vyhodit lopatou zeminu
a% do prostoru bermy" ( časových d1vod1 si nem1%eme dovolit aby se část kopáč1 soustředila na
přemís3ování zeminy do prostoru bermy" 0kupinu kopáč1 je nutno posílit posílit jednou řadou v
příkopu a jednou řadou na bermě" < p1vodním čtyřem mu%1m pracujícím v příkopu se přidají dal!í
tři" @a bermě postačí přidat jednoho mu%e jeliko% mu m1%e vypomáhat také jeden mu% ze skupiny
určené k hutnění předprsně"
Změna proilu pří#opu0 v přípa"ě0 2e je%o šíř#a pře$&%ne :> $top
4 předchozích odstavcích bylo doporučeno aby se příkop nekopal do vět!í hloubky ne% +
stop" Příkop hluboký + stop m1%e mít !ířku a% :+ stop" Pokud je mno%ství získané zeminy
nedostatečné je mo%no je!tě příkop částečně prohloubit dle obr" C)" Příkop se v přední části
prohloubí na ?+ stopy" @a vnitřní straně se ponechá zemní stupe' o !ířce přibli%ně + stop" Gorní
plocha stupně se nachází v p1vodní hloubce příkopu" <opáči pracující v přední části příkopu
zeminu odhazují na tento zemní stupe' a dal!í pracovníci ji přemis3ují na předprse'"
Bbr" C): Jez předprsní a prohloubeným příkopem
Pokud by příkop nebyl prohlouben potřebné mno%ství zeminy by muselo být získáno
roz!ířením příkopu o hloubce + stop na )C stop co% je vzhledem k potřebě značného mno%ství
pracovník1 nepřípustné"
=r(ení po(tu pra!ovní#ů na $tavbu pře"pr$ně0 ve tvr"é pů"ě
4 místech s tvrdým podlo%ím kde je nejvíce pracnou činností rozpojování zeminy pomocí
krumpáč1 je třeba kopáče v příkopu posílit dal!í řadou pracovník1"
První řada pracovník1 začne hloubit #zký příkop o !ířce a hloubce + stop na straně bermy"
(eminu vyhazují na bermu tak jak bylo popsáno v předchozím te7tu" 2o této skupiny jsou zařazeni
C pracovníci" 2ruhá skupina která má E členy začne hloubit stejný příkop ve vzdálenosti :) stop
od prvního ,obr" CE-" 4ykopanou zeminu odhazují na pruh země který mezi oběma příkopy z1stane"
Bba příkopy musí být kv1li usnadnění pohybu v příkopu navzájem propojeny" Pr1chody se
vyhloubí v místech zaoblených zalomení předprsně"
(vlá!tní pozornost musí být věnována tomu aby kopáči z druhé skupiny nepřehazovaly
zeminu do příkopu který hloubí první skupina" Pokud k něčemu takovému dojde práce první
skupiny bude značně zpomalena"
4 okam%iku kdy mno%ství zeminy na pruhu země mezi oběma příkopy dosáhne ma7imální
velikosti musí ji první řada kopáč1 přeházet na předprse'" 9e zřejmé %e práce první řady kopáč1
bude muset být přeru!ována"
9akmile první příkop dosáhne předepsané !ířky a hloubky + stop začne první skupina
odkopávat pruh země mezi oběma příkopy" 9akmile je pruh zeminy odstraněn m1%e se příkop
prohloubit na ?+ stopy a baterie se dokončí dle zásad popsaných v předchozích odstavcích"
Bbr" CE: Postup hloubení příkopu v tvrdé p1dě
=r(ení po(tu pra!ovní#ů pro bu"ov&ní o!%ranný!% #ří"el vyvýšené baterie
Pokud jsou ochranné boční valy zalomeny pod bě%ným tupým #hlem mají obvyklou délku
)+ stop a sílu :) stop spotřebuje se na výstavbu ka%dého z nich zhruba tolik zeminy kolik je
zapotřebí na #sek předprsně připadající na jedno dělo" R počet pracovník1 tedy odpovídá počtu
který je zaměstnán stavbou odpovídajícího #seku předprsně" Iu%i pracující v příkopu v místě
zaobleného napojení bočního valu mají tendenci vyhazovat zeminu na jednu hromadu" 9e tedy
nutno dohlédnout na to aby byla rovnoměrně rozprostřena podél celého zaoblení" Při práci ve
tvrdém podlo%í se počet pracovník1 navy!uje o D" 4 příkopu lemujícím křídlo m1%e naráz pracovat
ma7imálně + kopáč1"
9eden pracovník se zabývá hloubením rampy která slou%í k propojení baterie a obvodového
příkopu ,obr" )? )= )D-" 9eliko% vnitřní stěny zalomených částí valu se vět!inou neobkládají není
potřeba k této činnosti vyhrazovat pracovníky"
=r(ení po(tu pra!ovní#ů pro bu"ov&ní #rajní!% merlonů u baterie0 #ter& není opatřena o!%rannými
#ří"ly
/ baterií které nejsou opatřeny ochrannými bočními valy mají krajní merlony délku o ::
stop vět!í ne% merlony mezi jednotlivými děly" < budování merlon1 se vyhradí takový počet
pracovník1 který odpovídá polovině nebo jedné třetině mno%ství mu%1 nasazených ke stavbě
jednoho dělostřeleckého postavení" @apříklad pokud na jedno dělo baterie připadá :) pracovník1
ke stavbě krajního merlonu se vyhradí ? mu%1" Pokud není počet pracovník1 připadajících na jedno
dělo dělitelný dvěmi postupuje se následovně" Pokud na jedno dělo připadá A mu%1 teoreticky by
se na stavbu merlonu mohli vyhradit E mu%i" $o je v!ak málo" Síslo A ov!em není dělitelné dvěma
beze zbytku" < práci se tedy určí + mu%1"
=r(ení po(tu pra!ovní#ů na ?$e# pře"pr$ně0 #terý o"poví"& šíř!e traverzy
Osek předprsně který odpovídá !ířce traverzy má vět!inou délku nepřesahující C & ? stop"
@a ka%dou traverzu je třeba počítat s jedním kopáčem v příkopu s jedním mu%em který bude
vykopanou zeminu ukládat do traverzy a s jedním mu%em který bude zeminu hutnit" Pokud kopáči
v příkopu pracují ve dvou řadách je třeba připočítat je!tě jednoho pracovníka" 4zhledem k tomu %e
délka #seku přepdrsně je poměrně krátká od nasazení vět!ího mno%ství pracovník1 se vět!inou
ustupuje" Pokud se v!ak budují odolněj!í traverzy o tlou!3ce D & :; stop je ji% třeba pracovní
skupinu posílit"
+. Čas potřebný k vyb$dování vyvýšené obléhací baterie
a, @a$ potřebný # vybu"ov&ní pře"pr$ně $tan"ar"ní%o proilu0 $e $tan"ar"ními merlony a bez
traverz
@a jedno dělo baterie připadá +; kubických yard1 zeminy" @a jedno dělo se počítá se čtyřmi
kopáči" <a%dý z nich tedy musí vykopat :)+ kubického yardu zeminy" 4 lehké p1dě doká%e
takovéto mno%ství zeminy vykopat jeden pracovník za = hodin" < vybudování dvou krajních
merlon1 ,p1lmerlon1- je potřeba )D kubických yard1 materiálu" Při počtu C pracovník1 připadá na
jednoho = kubických yard1 zeminy" 4ýkopové práce by jim tedy měly zabrat C hodiny" @a
vykopání potřebného mno%ství zeminy pro jednu baterie je tedy nutno vyhradit :: hodin" 4e velice
tvrdém podlo%í se čas potřebný k vybudování baterie blí%í dvojnásobku tedy dvaadvaceti hodinám"
b, @a$ potřebný # vybu"ov&ní pře"pr$ně $tan"ar"ní%o proilu0 $ traverzami a tomu a"e#v&tně
pro"lou2enými merlony
4 předchozím případě kdy nebyla baterie vybavena traverzami bylo celkové mno%ství
zeminy potřebné k vybudování postavení jednoho děla stanoveno na =D kubických yard1" Pokud
jsou postavení děl oddělena traverzami připočítá se na délku předprsně + stop ,!ířka traverzy-" 4
příkopu se počet pracovník1 navý!í ze C na +" Lelkové mno%ství potřebné zeminy se zvý!í na :;+
kubických yard1" Pokud má traverzu !ířku ? stop zvý!í se celkové mno%ství zeminy na :::
kubických yard1"
@a jednoho kopáče v případě %e je traverza + stop silná tedy připadá ): kubických yard1"
Pokud se buduje traverza o síle ? stop připadá na jednoho pracovníka )) ) kubického yardu"
$oto navý!ení objemu potřebné zeminy má za následek navý!ení času potřebného k
vybudování baterie" Při správné orPanizaci práce v!ak toto navý!ení není nijak dramatické" <
dokončení baterie je zapotřebí dle typu podlo%í ::+ & )E hodin"
!, @a$ potřebný # vybu"ov&ní bo(ní!%0 zalomený!%0 valů
Hoční valy jsou obvykle dokončeny o něco dříve ne% předprse'" Při výstavbě pokusných
baterií byly boční valy dokončeny o hodinu dříve" 4 příkopu který lemuje jeden boční val pracuje D
kopáč1" Příkop zde bývá o něco u%!í tak%e se nepřemis3uje takové mno%ství zeminy jako u
předprsně"
,. Stavba traver' s po$%ití( -abion&
Při budování traverzy o délce :? stop která je u paty silná + stop a u vrcholu C+ stopy o
vý!ce = stop je zapotřebí vykopat zhruba :+ kubických yard1 zeminy" Pokud se v!ak traverza u
paty roz!íří na ? stop ani% by byla zvět!ena její vý!ka nebo síla vrchní části navý!í se mno%ství
vykopané zeminy na := kubických yard1"
Pokud po%adujeme aby byla traverze dokončena v co mo%ná nejkrat!ím čase za
předpokladu %e je budována v měkké p1dě bude potřeba vyu%ít práce devíti mu%1" $ři mu%i budou
zaměstnáni kopáním čtyři přemis3ováním zeminy a poslední dva jejím hutněním"
4 okam%iku kdy se ? pracovník1 zabývá rozmís3ováním první vrstvy Pabion1 E kopáči
hloubí příkop o délce :C & :+ stop a hloubce E stopy" Příkop je rovnobě%ný s předprsní baterie
kolmý k traverzám a nachází se cca :; stop za jejich konci ,viz" obr" CC-"
(ačíná se párem Pabion1 umístěným nejblí%e předprsni" Bba Pabiony se naplní a postupně
se začnou přidávat dal!í" První dva naplněné Pabiony tvoří dostatečnou oporu která zabra'uje
vyvrácení dal!ích prázdných Pabion1 do kterých je vhazována hlína" První dva Pabiony je
pochopitelně nutno plnit zeminou velmi opatrně aby nedo!lo k jejich převrácení"
Bbr" CC: P1dorys baterie ve stavu kdy je budována traverza
Pracovníci vybavení ručními berany hutní zeminu v Pabionech pr1bě%ně během jejich
plnění" Při plnění Pabion1 je třeba přehazovat zeminu mnohem pečlivěji ne% při budování val1"
Po dokončení první vrstvy Pabion1 se přistoupí ke stavbě druhé" Qabiony jsou opět
rozmís3ovány zpředu směrem dozadu" 2va pracovníci s lopatami vystoupí na první vrstvu Pabion1
a plní Pabiony z vrstvy druhé"
@a obr" CC je zakreslen příkop ze kterého je získávána zeminy pro plnění Pabion1" 9eliko% je
hotová teprve první vrstva nedosáhl je!tě příkop plné !ířky" (obrazeny jsou také plat8ormy pro
děla" 4 této 8ázi budování baterie v!ak obvykle je!tě nejsou hotovy" @a obrázku mají pouze
ilustrovat %e je třeba zabránit tomu aby se příli! přiblí%ily k příkop1m ze kterých je získávána
zemina pro plnění Pabion1" 4 případě %e příkop je od konce traverz vzdálen :; stop znamená to
%e mezi jím a předprsní je prostor o !ířce )D stop" )C liberní kanMn na kolové la8etě zabere prostor o
délce :C stop" Po výstřelu s plnou prachovou nálo%í se posune o dal!ích = stop" @ejzaz!í
vzdálenost od předprsně do které se kanMn teoreticky m1%e dostat je tedy ): stop" (bývajících =
stop prostoru postačuje k tomu aby mohl být kanMn obsluhován a aby s ním mohlo být
manipulováno"
$raverzy s vý!e uvedenými rozměry je mo%no v měkké p1dě dokončit za )+ & E hodiny v
závislosti na !ířce spodní vrstvy ,C+ nebo ? stop-"
Při práci ve tvrdé p1dě se počet pracovník1 zvý!í na deset" 0lo%ení pracovní skupiny je
následující: C kopáči C pracovníci přemís3ující zeminu a ) pracovníci provádějící hutnění zeminy"
Příkop za budoucími traverzami má nyní délku :D stop aby vedle sebe měli pracovníci dostatečný
prostor pro práci" Postup budování traverz je shodný s postupem popsaným v předchozím te7tu" Sas
potřebný k dokončení traverzy se pohybuje mezi E=+ & C)+ hod" 4ýsledný čas je opět ovlivněn
!ířkou spodní části traverzy"
.. /e0vhodně0ší 'p&sob $(ís1ování -abion&
Hylo odpozorováno %e velká část Pabion1 má po naplnění tendenci se vyvracet směrem
dovnitř baterie ,zákopu sapy atd"-" 4yvracení spodních vrstev je zp1sobeno velkou tíhou zeminy
horních Pabion1" / klasických traverz které byly popsány v předchozím odstavci je tlak zeminy
vyvolaný horní řadou Pabion1 zanedbatelný" Qabiony se tedy obvykle stavěly kolmo k povrchu
okolního terénu" Sasem se v!ak zjistilo %e naklonění spodní řady v!ak m1%e být zp1sobeno také
nerovnostmi terénu" 9ejich ulo%ení kolmo k povrchu je tedy ne%ádoucí"
Přistoupilo se tedy k tomu %e Pabiony začaly být pokládány !ikmo ,obr" C+ C?-" Při
pěchování zeminy mezi Pabiony v!ak opět hrozí nebezpečí jejich naklonění v ne%ádoucím směru"
Pracovníci byli instruováni aby zeminu v Pabionech udusali co mo%ná nejvíce a v prostoru mezi
nimi si počínali velmi opatrně" 0klon Pabion1 bývá ::C" Potřebný sklon je Pabion1m udělen jejich
polo%ením na jednu řadu 8a!in ,viz" předchozí odstavce-" Kikmo se pokládají také Pabiony v horní
vrstvě" @a obr" C+ je zobrazena traverza o !ířce + stop a na obr" C? traverza o !ířce ? stop"
Bbr" C+: $raverza o !ířce + stop
Bbr" C?: $raverza o !ířce ? stop
III. Stavební provedení 'ap$štěných baterií
Proil pře"pr$ně
(apu!těné baterie byly stručně popsány na začátku této práce" Glavním rozpoznávacím
znamením je %e zhruba dvě pětiny vý!ky předprsně ,ve srovnání s vyvý!enými bateriemi- se
nachází pod #rovní okolního terénu" <romě tohoto malého rozdílu je pro8il zapu!těných baterií
prakticky stejný" 0íla předprsně v její horní části je stejná a sklony stěn se také příli! neli!í" 9ediným
d1vodem proč se zapu!těné baterie budují je %e jejich výstavba je ve srovnání s vyvý!enými
bateriemi méně materiálově a časově náročná" @apříklad merlon není třeba budovat v plné vý!i
jeliko% spodní plocha střílny le%í v #rovni terénu"
Haterie je tvořena zákopem který je v přední části hluboký E stopy a v zadní části ) stopy a
? palc1" Iezi okrajem zákopu a spodním okrajem předprsně se ponechává berma o !ířce :D palc1"
Gorní hrana předprsně se nachází ve vý!ce C stopy a ? palc1" Předprse' je v horní části :D stop silná
a v přední části se sva%uje na vý!ku E stopy" Přední plo!e předprsně je tak udělen obvyklý sklon ::C"
(ákladna přední strany předprsně je C stopy !iroká" 4!echny vý!e popsané rozměry jsou přehledně
uvedeny na obr" C="
Bbr" C=: Jez zapu!těnou dělostřeleckou bateriích
Pokud budou v baterii osazena děla na kolových la8etách nem1%e se spodní plocha střílny
nacházet v #rovni okolního terénu" Iusí být poněkud zvý!ena" 4 pra7i se přidává ? palc1" 4
předchozím obrázku není toto vyvý!ení zakresleno"
/ baterií ve kterých nejsou budovány traverzy je mno%ství zeminy získané hloubením
zákopu dostatečné k vybudování předprsně" @ení tedy nutné hloubit před čelem baterie příkop"
Pokud se v!ak v baterii staví traverzy které přeru!ují zákop je třeba získat zeminu vyhloubením
krátkých příkop1 před čelem baterie" (emina získaná hloubením zákopu se toti% pou%ije ke stavbě
traverz" Příkopy se vět!inou nacházejí v prostoru před merlony" (emina získaná z těchto příkop1 se
pou%ije výhradně k budování merlon1" Pokud je baterie opatřena zalomenými bočními valy
mno%ství zeminy získané ze zákopu je rovně% nedostačující" Před zalomeními se tedy rovně% hloubí
příkopy"
Proil zalomený!% bo(ní!% valů
(alomené boční valy mají naprosto stejné provedení a tlou!3ku jako u vyvý!ených baterií"
0klony stěn jsou rovně% téměř stejné" @a obr" CD je řez bočním valem který má tlou!3ku :) stop na
vnitřní straně je vysoký C stopy a ? palc1 na vněj!í straně má vý!ku E stopy" Iezi patou valu a
hranou zákopu je ponechána berma o !ířce E stopy" Po dokončení baterie je berma se!ikmením
stěny zákopu z#%ena na : stopu" Fozměry příkopu nemají příli! velký význam" 2odr%uje se pouze
jeho hloubka která činí + stop"
Bbr" CD: Pro8il bočního valu zapu!těné dělostřelecké bateriemi
Vyty(ov&ní zapuštěný!% baterií
Při vytyčování zapu!těných baterií se postupuje prakticky stejně jako u baterií vyvý!ených"
@ejdříve se vyznačí vnitřní obrysy předprsně bočních val1 a stěny střílen" @ásledně se postupně
vytyčí vněj!í hrany příkopu" 0polu s p1dorysem baterie se vyznačují i traverzy" <olíky se vyznačí
osy střílen a jejich boky" 0chéma vytyčení baterie je uvedeno na obr" CA"
Bbr" CA: 0chéma vytyčení zapu!těné dělostřelecké baterie
6b#l&"&ní $těn pře"pr$ně
/ tohoto druh1 baterií se obkládá pouze vnitřní stěna merlon1" 9ejich stěny lze obkládat
několika známými zp1soby"
Bbkládání pomocí Pabion1 & stejně jako u vyvý!ených baterií se i zde začíná polo%ením
jedné řady 8a!in na které se následně ukládá pouze jedna řada Pabion1" Bbkládají se zadní stěny
merlon1 a hrdla střílen" / merlon1 jsou Pabiony usazeny se sklonem ::C u hrdel střílen je sklon
jiný ,viz" předchozí odstavce-" @a obr" +; je řez merlonem který je zpevněn Pabiony"
Bbr" +;: (pevnění zadní stěny merlonu pomocí Pabion1
Bbkládání pomocí 8a!in & se provádí stejně jako u předchozího typu baterií" @a obr" +: je
řez střílnou její% stěny jsou oblo%eny 8a!inami" 4 tomto případě se 8a!iny rozdělí na dvě části o
délce A stop"
Bbr" +:: 0těny střílny oblo%ené 8a!inami
Bbkládání pomocí pytl1 naplněných pískem & se nijak neli!í od postupu popsaného ve stati
věnované vyvý!eným bateriím"
6b#l&"&ní $po"ní (&$ti $těny pře"pr$ně )pře"ní $těny z&#opu+
Hez ohledu na to jaký druh materiálu se pou%ije k oblo%ení horní části předprsně ke
zpevnění přední stěny zákopu se pou%ijí 8a!iny" Při pou%ití 8a!in toti% nedochází k oslabení prostoru
pod předprsní" Ua!iny tedy ze stěny VvyčnívajíW a jejich horní řada tvoří bermu" (p1sob obkládání
stěny zákopu je názorně zobrazen na obrázku č" +)"
Po dokončení merlon1 se část bermy o !ířce :D palc1 a v délce :) stopv prostoru ka%dé
střílny seřízne kolmo dol1" 0tředem ka%dého #seku prochází osa střílny" $akto upravená stěna
zákopu se oblo%í čtyřmi řadami 8a!in" @a obr" +) je p1vodní pr1běh stěny zákopu a bermy vyznačen
tečkovaně" 4 málo soudr%né p1dě je třeba provést seříznutí velice opatrně a vzniklou plochu ihned
oblo%it 8a!inami"
Bbr" +): (pevnění spodní části předprsně 8a!inami
6b#l&"&ní traverz
Při budování traverz je mo%no postupovat dvěma zp1soby" $raverzy mohou být postaveny
klasickým zp1sobem jako u vyvý!ených baterií nebo zp1sobem naznačeným na obr" +E" 0podní
část traverzy je tvořena p1vodním terénem přidána je pouze jedna řada Pabion1" 0těny zemní části
se obkládají 8a!inami" $raverza má včetně 8a!in !ířku + stop" Pod Pabiony jsou také podlo%eny
8a!iny" Gorní plocha Pabion1 se tak nachází C stopy nad #rovní okolního terénu" Lelková vý!ka
traverzy včetně hloubky zákopu je tedy = stop" Pokud je potřeba traverzu je!tě o něco zvý!it
pou%ijí se k tomuto #čelu drny"
Bbr" +E: Jez traverzou její% spodní část je tvořena p1vodní zeminou
4 dostatečně soudr%né zemině se spodní část traverzy neobkládá" Pokud terén není
dostatečně soudr%ný obkládají se stěny 8a!inami" Prostor pro ulo%ení 8a!in se upraví VseříznutímW
bermy stejně jako se to provádí v prostoru střílen ,viz" vý!e-" < oblo%ení stěn se opět pou%ijí čtyři
vrstvy 8a!in" Ua!iny se upev'ují pomocí dřevěných kolík1 tak jak je uvedeno na obr" +C"
Bbr" +C: Bblo%ení spodní části traverzy 8a!inami
Hez ohledu na to jaký materiál se pou%ije k oblo%ení horní části traverzy ,Pabiony 8a!iny
pytle s pískem- spodní část musí být v%dy oblo%ena 8a!inami" Bstatní materiály toti% zabírají příli!
mnoho cenného prostoru" Iezi předprsní a přední stěnou traverzy se také vynechává pr1chod o
!ířce ) stopy" / zapu!těných baterií se nedoporučuje jej prohlubovat pod #rove' okolního terénu
jeliko% tak dochází k zeslabená paty předprsně" 9e lep!í předprse' v tomto místě o něco navý!it"
6b#l&"&ní $těn zapuštěný!% "ělo$třele!#ý!% baterií ve velmi ne$ou"r2ném terénu
4e vět!ině typ1 podlo%í není třeba výkopy o hloubce nepřesahující E stopy nijak obkládat"
Pokud je v!ak podlo%í tak nesoudr%né %e by se přední stěna zákopu před dokončením předprsně
zhroutila dovnitř je třeba ji obkládat bezprostředně po dokončení výkopových prací" 4 této 8ázi má
zákop vepředu hloubku E stopy a !ířku C a% + stop" Po vybudování předprsně se obkládá dále
směrem nahoru"
Při budování předprsně je d1le%ité aby pracovníci ukládali zeminu do středu budoucích
merlon1" Bsa ka%dé střílny se pak vyznačí pomocí kolík1" 4 této 8ázi se v!ak nevyznačují boky
střílen" Hudování baterie v těchto podmínkách je mnohem náročněj!í" Při práci dochází k prodlevě
,cca : hodina- díky tomu %e na předprsni se nedá pracovat dokud nejsou oblo%eny stěny zákopu" (
toho d1vodu je tedy zbytečné střílny detailně vyznačovat"
4$e#y ban#etů bu"ované ja#o $ou(&$t zapuštěný!% "ělo$třele!#ý!% baterií
4e v!ech typech baterií se mohou budovat mezi ka%dým druhým dělem krátké #seky
banket1" @a ty m1%e obsluha zbraní nebo dělostřelečtí d1stojníci vystoupit aby mohli přes
předprse' pozorovat činnost nepřítele nebo #činky vlastní dělostřelecké palby"
/ vyvý!ených baterií se bankety budují co mo%ná nejkrat!í jeliko% jejich výstavba je časově
náročná" / zapu!těných baterií obvzlá!tě u těch které se staví v místech s málo soudr%ným
podlo%ím v!ak zaji!Ztují vět!í stabilitu přední stěny zákopu" Proto se budují del!í #seky mající
délku odpovídající vzdálenosti mezi okraji plat8orm pro děla ,eventuelně mezi vnitřními okraji
střílen-" Hankety mohou být budovány společně s hloubením zákopu nebo zhotoveny dodatečně z
dobře udusané zeminy" 0těny banket1 lze oblo%it drny" Gorních plocha banketu by se měla nacházet
minimálně + stop pod vrcholem předprsně" I1%e le%et i o něco ní%e jeliko% s banketem se nepočítá
jako se střeleckým postavením pěchoty"
6patření zabra/ují!í zaplavení zapuštěný!% "ělo$třele!#ý!% baterií "ešAovou vo"ou
Pokud se konce paralely ve které je baterie umístěna nacházejí ve vět!í vý!kové #rovni ne%
její dno je třeba je vhodně přehradit" 9e nutno zabránit tomu aby srá%ková voda protékala paralelou
a shroma%6ovala se v baterii" Pronikání vody zabra'ují hráze nebo spí!e prahy jejich vý!ka bývá
při nepříli! výrazném vý!kovém rozdílu cca : stopa" Iísto pro umístění baterie je také třeba
vytipovat tak aby do ní nemohla stékat voda z okolních vyvý!ených částí terénu"
<e shroma%6ování vody která napr!í přímo do baterie slou%í jímky" 9ímky se budují ) & E"
Fozmís3ují se tak aby nebránily v pohybu obsluhám děl" 2no dělostřeleckého postavení musí být
vyspádováno směrem k jímce" 0hromá%děná voda se vybírá pomocí kbelík1" Potřeba dostatečného
odvodnění je někdy podce'ována" ( praktických zku!eností v!ak víme %e se nedostatečné
odvodnění m1%e velice vymstít" 9e třeba si uvědomit %e kromě samotného zaplavení dojde také ke
znehodnocení zásob střelného prachu a jiného materiálu"
Přípa"y0 #"y je bu"ov&ní zapuštěný!% baterií nev%o"né
4 ba%inatém terénu kde se #rove' hladiny spodní vody nachází jednu stopu pod #rovní
okolního terénu se zapu!těné baterie zásadně nebudují" @ezále%í na tom jestli je baterie určena pro
horizontální palbu nebo pro palbu horní skupinou #hl1"
R kdy% je p1da dostatečně pevná a suchá do hloubky několika stop a nic nám nebrání v
budování zapu!těné baterie m1%ou se vyskytnout okolnosti díky kterým je její pou%ití nevýhodné"
Iezi zamý!lenou pozicí baterie a prvkem pevnosti který má být ostřelován se mohou nacházet
terénní prvky které brání ve výstřelu" Bsa hlavně děla je toti% podstatně ní%e nad terénem ne% v
případě vyvý!ených baterií" $aké při přímé palbě na vzdáleněj!í cíle se nevýhoda umístění hlavně
nízko nad terénem dosti projeví" Io%nost přímé palby se dá zbě%ně ověřit tak %e si dělostřelecký
d1stojník lehne do místa kde má být vybudována baterie tak aby se jeho oči nacházely ve stejné
vý!ce jako #stí hlavně děla" $outo metodou se dá poměrně snadno ověřit zda je mo%no pevnostní
prvky nepřátelské pevnosti z předpokládané pozice ostřelovat" Pokud nějaké terénní #tvary
evidentně brání výstřelu je třeba vybudovat baterii vyvý!enou" $erénní podmínky v!ak mohou být
natolik nevýhodné %e ani z vyvý!ené baterie nelze konkrétní část nepřátelské pevnosti ostřelovat
přímou palbou" / mo%dířových postavení a baterií ze kterých bude vedena riko!etovací palba není
nutné terén takto d1kladně zkoumat" Pokud pozorovatel doká%e v místě vybraném pro stavbu
baterie ve vzpřímené poloze dohlédnout na nepřátelskou pevnost je evidentní %e pro palbu horní
skupinou #hl1 je toto postavení vhodné"
I2. Stavební provedení polo'ap$štěných baterií
Polozapu!těné baterie se vyznačují tím %e zhruba . celkové vý!ky předprsně se nachází
pod #rovní okolního terénu" 0podní plocha střílny se nachází zhruba v jedné polovině vý!ky
nadzemní části předprsně" (emina potřebná k výstavbě předprsně se získává hloubením zákopu
který slou%í k umístění děl a v případě potřeby také z krátkých příkop1 vykopaných před baterií"
4 pra7i se osvědčila hloubka zákopu ) stopy v jeho přední části" 0měrem dozadu se hloubka
zmen!uje na hodnotu :D palc1" Kířka zákopu je :? stop" 4e vzdálenosti :? stop od přední stěny
zákopu se hloubka zákopu pozvolně zmen!uje a% po #rove' okolního terénu ,obr" ++-"
Proil pře"pr$ně
Pro8il předprsně a sklony jejích ploch jsou prakticky stejné jako u vyvý!ených baterií"
Fozměry val1 jsou vzhledem k rozměr1m val1 u vyvý!ených baterií uzp1sobeny podobným
zp1sobem jako u zapu!těných baterií" Jez na obrázku č" ++ je veden středem merlonu a není v něm
zakreslena střílna" Bproti zapu!těným bateriím má zákop o jednu stopu men!í hloubku" @adzemní
část předprsně je naopak o jednu stopu vy!!í" Kířka základny předprsně je o cca :+ stopy vět!í ne%
u zapu!těných baterií"
Kířka bermy lemující vnitřní stěnu předprsně je vět!inou stejná jako u zapu!těných baterií"
Kířka bermy le%ící mezí předním okrajem předprsně a okrajem předsunutého příkopu stejně jako
hloubka příkopu je stejná jako u vyvý!ených baterií"
Bbr" ++: Jez polozapu!těnou dělostřeleckou baterií
Proil bo(ní!% valů
Pro8il bočního valu je odvozen od pro8ilu val1 vyvý!ených baterií" Fozměry jsou téměř
shodné jako u zapu!těných baterií" 4al je v!ak o jednu stopu vy!!í a jeho základna je o ) stopy !ir!í"
Bbr" +?: Pro8il bočního valu polozapu!těné dělostřelecké baterie
Vyty(ov&ní polozapuštěný!% "ělo$třele!#ý!% baterií
9eliko% polozapu!těná baterie tvoří mezistupe' mezi vyvý!enou a zapu!těnou baterií je
pr1běh jejího vytyčování odvozen od obou vý!e zmíněných" Bbrysy předprsně a hrana vněj!í bermy
se vyznačují v celé délce" 4zdálenost mezi jednotlivými VčáramiW je dána pro8ily předprsně a
bočních zalomených val1" $raverzy se stejně jako u zapu!těných baterií vyznačují spolu s
p1dorysem baterie" Osečka vyznačující délku vnitřní části předprsně je stejně jako u zapu!těných
baterií o něco del!í ne% u baterií vyvý!ených" @a obr" += je schéma vytyčení baterie pro ? děl se
dvěma traverzami a dvěma zalomenými bočními valy" 0ilná čára v obrázku značí #seky které jsou
vyznačeny pomocí 8a!in" (bývající #sečky a křivky jsou vyznačeny bílou páskou" Lelková délka
vnitřní strany předprsně podle obr" += činí :E; stop stejně jako u zapu!těných baterií" / vyvý!ené
baterie pro stejný počet děl má stejný #sek délku :); stop" 4 pra7i se u polozapu!těných baterií
prokázala jak dostatečná délka :)? stop" C stopy délky jsou Vu!etřenyW tím %e se berma lemující
boční valy z#%í o : stopu a #sek ka%dého ze dvou vět!ích merlon1 se zkrátí rovně% o : stopu" Bsy
střílen jsou vyznačeny pomocí kolík1" 9ejich boky se prozatím nevyznačují jeliko% jejich spodní
plocha se nachází nad #rovní okolního terénu ,v masivu předprsně-"
Bbr" +=: 0chéma vytyčení polozapu!těné dělostřelecké baterie
6b#l&"&ní přep"r$ní polozapuštěný!% "ělo$třele!#ý!% baterií!%
0tejně jako u předchozího typu baterie platí %e bez ohledu na to jakým materiálem je
oblo%ena horní část předprsně obkládá se přední stěna zákopu a spodní část předprsně 8a!inami"
Bbkládání horní části předprsně Pabiony & Podél vnitřního okraje přepdrsně se polo%í první
vrstva 8a!in a na její zadní straně se udusá zemina" Poté se přistoupí k polo%ení druhé vrstvy 8a!in a
k dal!ímu nasypání a udusání zeminy" Gorní část 8a!in se nachází ve vý!ce :D palc1 nad terénem"
0polu s hloubkou příkopu v jeho přední části která činí ) stopy je celková vý!ka oblo%eného #seku
E stopy a ? palc1" 4 této vý!ce se nachází spodní plocha střílny" Potřebná zemina se získává jak ze
zákopu tak z předsunutého příkopu" (emní svah navr!ený za 8a!inami se směrem dopředu mírně
sva%uje" Po jeho dokončení se m1%e přistoupit k vyznačení bok1 střílen" Postupně se začnou
obkládat zadní části merlon1 a boční stěny střílen" Pravidla jsou stejná jako u vyvý!ených
dělostřeleckých baterií obkládaných Pabiony" Pro názornost je na obr" +D uveden řez baterií v místě
střílny" Hoční stěna jedné ze střílen oblo%ené Pabiony je zde také zakreslena" 0tejně jako u
zapu!těných baterií se berma v délce :) stop v místě střílen odkope a oblo%í třemi vrstvami 8a!in"
Bbr" +D: Jez polozapu!těnou baterií v místě střílny
Bbkládání horní části předprsně 8a!inami & Po dokončení oblo%ení spodní části předprsně se
postupuje stejně jako u zapu!těných baterií" Herma je opět v délce :) stop odstraněna a vzniklá
stěna oblo%ena třemi vrstvami 8a!in"
Bbkládání horní části předprsně pytli s pískem & @ejprve se polo%í tři vrstvy pytl1 s pískem"
Gorních plocha třetí vrstvy pytl1 se nachází ve vý!ce :D palc1 nad terénem" 2ále se stejně jako v
předchozích případech vyznačí stěny střílen a přistoupí se k dal!ímu obkládání" Herma je v
prostoru střílen upravena stejně jako v předchozích případech"
2. 3lat4or(y pro $(ístění děl
4!echna tě%ká obléhací děla musí být umístěna na dřevěných plat8ormách" Plat8ormy
zabra'ují tomu aby se děla vlastní vahou zabořovala do dna dělostřeleckého postavení" <e
značnému po!kození dna palebného postavení dochází také při pohybu děla směrem vzad
vyvolaném zpětným rázem" Plat8ormy toto zatí%ení rovnoměrně rozkládají na podlo%í" 9e tak
zaji!těna vět!í stabilita děla vy!!í přesnost palby a snadněj!í obsluha"
4 minulosti měly plat8ormy následující rozměry: délka 5 :+ stop !ířka vepředu & A stop
!ířka vzadu & :C stop"
Plat8ormy jsou zhotoveny z prken připevněných k silným trám1m" $rámy se pou%ijí v počtu
C nebo +" Po umístění plat8ormy do palebného postavení se nacházejí pod #rovní terénu" $rámy jsou
rozmístěny vějířovitě" Prkna se přes ně přitloukají napříč ,obr" +A-" Gřebíky se nesmí zatloukat
doprostřed přímo doprostřed prken a trám1 aby nedo!lo k jejich roz!típnutí" Potřebná délka hřebík1
závisí předev!ím na tlou!3ce prken" 9enutné aby byly natolik dlouhé aby dokázaly proniknout do
trámu v délce E & C palce"
0klon plat8ormy koresponduje se sklonem dna palebného postavení" 0klon plat8ormy nesmí
být v %ádném případě vět!í jeliko% obsluha stojící v její zadní části by nebyla dostatečně chráněna
předprsní" I1%e se stát %e při palbě s ma7imální dávkou střelného prachu se zadní část la8ety
posune a% na nezpevněnou plochu ,mimo plat8ormu-" $o v!ak nevadí jeliko% zadní část la8ety není
příli! tě%ká a nepo!kodí plochu palebného postavení která není zpevněna plat8ormou" 9e
nejd1le%itěj!í aby na plat8ormě z1stala předev!ím kola" Pokud je zadní část la8ety tě%!í ne% je
obvyklé mohou se za plat8ormu přidat dal!í dvě prkna"
2íky sklonu palebného postavení je pro dělostřelce snaz!í umístit dělo po výstřelu do
p1vodní pozice" Při praktických zkou!kách v létě :D)A bylo zji!těno %e vět!í sklon není nutný"
>by při dotlačení děla zpátky do palebné pozice nedocházelo nárazy kol k po!kození
oblo%ení stěny předprsně připev'uje se k přednímu okraji plat8ormy trám čtvercového pr1řezu ,A7A
palc1" @árazník je přitlučen přímo k trám1m ne přes prkna ,obr" +A-"
Bbr" +A: Jez palebným postavením s plat8ormou
2I. Stavební provedení vyvýšených (o%dířových baterií
Předprsně mo%dířových baterií bývají vět!inou celistvé nepřeru!ené střílnami jeliko%
mo%díře střílí s elevací C+N" Pro8ily předprsní a zalomených bočních val1 jsou prakticky stejné jako
u klasických dělostřeleckých baterií"
Io%díře jsou umístěny na masivních dřevěných nebo %elezných plat8ormách" (pětný ráz je
přená!en přímo na plat8ormu" Plat8ormy nemají sklon musí být polo%eny horizontálně"
Pokud má předprse' obvyklou vý!ku musí být mo%díř za předpokladu %e palba je vedena s
elevací C+N umístěn ve vzdálenosti minimálně + stop od její vnitřní stěny ,obr" ?;-" Projektil
přelétne ve vý!ce E stopy nad předprsní"
Bbr" ?;: Jez palebným postavením mo%díře
0těny předprsní se v mo%dířových bateriích také vět!inou neobkládají" Pouze se vybudují s
přirozeným sklonem aby se vlastní vahou nesesouvaly" Jez takovým palebným postavením je
uveden na obr" ?:" $ento pro8il se hodí pro první obléhací baterie které se nacházejí ve vět!í
vzdálenosti od obléhané pevnosti" 2al!í baterie se v!ak ji% obkládají pomocí Pabion1 s jednou nebo
více vrstvami 8a!in"
Bbr" ?:: Palebné postavení mo%díře s nezpevněnou předprsní
Proily valů vyvýšený!% mo2"ířový!% baterií
Pro8il valu který se později na vnitřní straně obkládá je velice podobný klasickým
vyvý!eným dělostřeleckým bateriím ,obr" ?)-"
Bbr" ?): Pro8il palebného postavení mo%díře jeho vnitřní stěna se obkládá
Pro8il valu jeho% vnitřní stěna se mírně odli!uje" (ákladna vnitřní strany valu se roz!íří na +
stop místo p1vodních dvou" Lelková !ířka předprsně tak vzroste na E: stop" Pro8il valu je uveden
na obr" ?E" Kířka bermy se dle soudr%nosti podlo%í pohybuje mezi dvěma a% čtyřmi stopami"
Bbr" ?E: Pro8il palebného postavení mo%díře jeho vnitřní stěna se neobkládá
Pro8il bočních zalomených val1 je naprosto stejný jako u vyvý!ených dělostřeleckých
baterií" Jez je uveden na obr" ?C"
Bbr" ?C: Pro8il bočního valu
Vyty(ov&ní vyvýšený!% mo2"ířový!% baterií
4ytyčování probíhá téměř stejně jako u klasických vyvý!ených dělostřeleckých baterií"
Glavní rozdíl spočívá v tom %e na jeden mo%díř připadá jen :+ stop délky předprsně" @evyznačují
se merlony jeliko% baterie nemá střílny" Pokud se mezi postaveními mo%díř1 budují traverzy mají
stejnou tlou!3ku jako u dělových baterií"
@a obr" ?+ je schéma vytyčení baterie pro ? mo%díř1" Palebná postavení jsou oddělena
dvěma traverzami jejich% tlou!3ka činí ve spodní části ? stop" @a křídlech jsou vybudovány
zalomené boční valy" Lelková délka vnitřní strany předprsně je :;) stop" Lelková síla předprsně u
její základny se bude li!it v závislosti na tom zda bude její zadní stěna oblo%ená nebo ne" / baterie
na obr" ?+ se s obkládáním nepočítá" 0íla předprsně se tedy pohybuje mezi EE & E+ stopami"
Bbr" ?+: 0chéma vytyčení vyvý!ené mo%dířové baterie
2II. Stavební provedení 'ap$štěných (o%dířových baterií
4e stati o dělových bateriích bylo vysvětleno %e za určitých okolností je jejich pou%ití
nevhodné" / mo%dířových baterií je tomu vzhledem ke zp1sobu střelby jinak" Očinek střelby na
nepřátelská opevnění nezávisí na tom zda je mo%díř umístěn v zapu!těné nebo vyvý!ené baterii"
@a cíl je vedena nepřímá palba" (apu!těné baterie se nepou%ívají např" v ba%inatém terénu kde se
hladina spodní vody nachází v hloubce : & ) stopy pod povrchem"
Proily valů zapuštěný!% mo2"ířový!% baterií v mě##é pů"ě
9i% dříve bylo zmíněno %e hlavní výhodou zapu!těných baterií je značná #spora pracovních
sil" Gloubka zákopu se vět!inou pohybuje kolem tří stop" Foz!ířením takového zákopu na rozměr
který je nutný k obsluze zbraní získáme dostatečné mno%ství zeminy potřebné k vybudování
předprsně" @emělo by dojít k situaci kdy je zákop dodatečně roz!iřován z d1vodu získání
potřebného mno%ství zeminy" Praktickými zkou!kami bylo zji!těno %e ideální hloubka zákopu je E
stopy a A palc1" < vybudování předprsně mo%dířové baterie je loPicky zapotřebí vět!ího mno%ství
zeminy ne% u baterií pro děla proto%e v předprsni nejsou střílny" < obsluze mo%díř1 není zapotřebí
tak velkého prostoru jao u děl" (ákop tak m1%e být oproti bateriím pro děla hlub!í a u%!í" Herma má
!ířku E stopy oproti obvyklým :Dti palc1m"
@a obr" ?? je řez mo%dířovou baterií její% předprse' není oblo%ena" 4 přední části je zákop
hluboký E stopy a ? palc1 v zadní části činí hloubka C stopy" Pro8il zákopu je shodný s pro8ilem
paralel" Předprse' má velice podobné rozměry a sklony stěn jako u vyvý!ené mo%dířové baterie"
Pokud by se vnitřní stěna obkládala u!etří se určité mno%ství zeminy" (ákop by tak měl !ířku pouze
:E stop ,oproti :Eti stopám a ?ti palc1m u nezpevněné předprsně-" 2no zákopu je sice mírně
vyspádováno za #čelem odvodu srá%kové vody" Plat8ormy pro mo%díře se později usazují do
vodorovné polohy"
Bbr" ??: Pro8il zapu!těné mo%dířové baterie vybudované v měkké p1dě" 4nitřní stěna předprsně
není oblo%ena"
Proily valů zapuštěný!% mo2"ířový!% baterií ve tvr"é pů"ě
4zhledem k tomu %e na práci ve tvrdé p1dě je nutno nasadit vět!í počet kopáč1 zvět!uje se
!ířka zákopu na :? stop a to z toho d1vodu aby mezi sebou měli pracovníci dostatek prostoru na
práci" (adní stěna zákopu je stupněná jeliko% kdyby byla ponechána se sklonem získalo by se
jejím kopáním vět!í mno%ství zeminy ne% je zapotřebí" Pro8il baterie je uveden na obr" ?="
Bbr" ?=: Pro8il zapu!těné mo%dířové baterie vybudované ve tvrdé p1dě" 4nitřní stěna předprsně
není oblo%ena"
Proil zalomený!% bo(ní!% valů zapuštěné mo2"ířové baterie
Pro8il bočních val1 je stejný pro v!echny typy p1dy" < získání dostatečného mno%ství p1dy
bude zapotřebí vyhloubit před valem příkop" Pro8il bočního valu je uveden na obr" ?D"
Bbr" ?D: Pro8il bočního valu zapu!těné mo%dířové baterie
Vyty(ov&ní zapuštěný!% mo2"ířový!% baterií
Pokud jsou palebná postavení v baterii chráněna traverzami mno%ství zeminy získané ze
zákopu není dostatečné" Iateriál se získává hloubením předsunutých příkop1" Příkopy se nacházejí
v jedné přímce s traverzami" $raverzy se vytyčují společně s předprsní" Postup vytyčování je
prakticky stejný jako u zapu!těných baterií pro děla" Glavní rozdíl spočívá v tom %e se nevyznačují
střílny" 0chéma vytyčení baterie pro ? mo%díř1 se dvěma traverzami a dvěma zalomenými bočními
valy je uvedeno na obr" ?A"
Bbr" ?A: 0chéma vytyčení zapu!těné mo%dířové baterie
6b#l&"&ní pře"pr$ní zapuštěný!% mo2"ířový!% baterií
R kdy% se v drtivé vět!ině případ1 stěny mo%dířových baterií neobkládají m1%e dojít k
situaci kdy je třeba tuto #pravu provést"
0těnu lze oblo%it jednou vrstvou 8a!in na které spočívá jedna řada Pabion1" $ento zp1sob je
uveden na obr" =;"
Pokud se obkládá pouze 8a!inami pou%ije se C & + vrstev"
Pokud se obkládá pytli s pískem pou%ije se = & D vrstev"
Bbr" =;: Bblo%ení předprsně jednou vrstvou 8a!in a jednou řadou Pabion1
@ezávisle na tom jaký materiál se pou%ije pro oblo%ení nadzemní části předprsně její
spodní část se ponechává bez něj" Pouze se se!ikmí p1vodně kolmá přední stěna zákopu" Herma se
z#%í z p1vodních tří na jednu stopu ,viz" obr" =;-" 0e!ikmení se neprovádí v místech kde se počítá s
vybudováním banketu ,mezi mo%díři-" Gorní plocha banketu se nachází + stop pod #rovní horní
plochy předprsně" (adní část banketu m1%e být !ikmá nebo stupněná tak jak je to zobrazeno na obr"
=:"
Bbr" =:: 9edno z mo%ných provedení banketu
(a ka%dým mo%dířem je třeba zhotovit zemní stupe' který bude slou%it dělostřeleckým
d1stojník1m k pozorování výsledk1 palby" (e dna zákopu toto pozorování toti% provádět nelze"
Gorní plocha zemního stupně se bude nacházet : stopu pod #rovní okolního terénu" (emní stupe'
vznikne odkopáním části zadní se!ikmené stěny zákopu"
2III. 3lat4or(y pro $(ístění (o%díř&
4 minulosti se pou%ívalo několik typ1 plat8orm pro umístění mo%díř1:
a- Urancouzská plat8orma & (hotovuje se z trám1 o čtvercovém pr1řezu D7D palc1" $ři
trámy se polo%í na zem a zbývající se polo%í napříč" Přední a zadní okraj plat8ormy se
proti posunutí zaji!3uje zatlučením čtyř dřevěných kolík1" Urancouzské plat8ormy jsou ?
stop !iroké a ? & = stop dlouhé" @ebylo zji!těno zda jsou příčné trámy k podélným
připevněny pomocí hřebík1 nebo !roub1 nebo zda jsou v1bec nějak připevněny"
b- 0tarý typ 8rancouzské plat8ormy & Hyl pou%íván za čas1 mar!ála 4aubana" 9ako základ
se pou%ívalo vět!í mno%ství trám1 o pr1řezu D7D a% A7A palc1" Přes ně byla polo%ena
prkna o síle E palce" Plat8ormy měly v p1doryse tvar čtverce o hraně A & :; stop"
Plat8orma nebyla polo%ena vodorovně" (adní okraj se nacházel ve vět!í vý!ce ne% ten
přední ,zhruba C palce-" Prkna se k trám1m nepřitloukala"
c- 0tarý typ anPlické plat8ormy & Hyl vyráběn předem a odesílal se na v!echna boji!tě kde
anPlická armáda bojovala" P1dorysné rozměry plat8ormy jsou D 7 :C stop ,!ířka 7 délka-"
9ejí základ tvoří + dubových trám1 o délce :C stop a pr1řezu A 7 A palc1" @a ně se
připev'uje :? dubových prken o délce D stop a pr1řezu E 7 :;+ palce" Prkna se k trám1m
přitloukají" Plat8orma vá%í E; c[t a ) libry ,:c[t \ cca C+C kP-" $ento typ plat8orem se
v!ak více hodí pro pou%ití v permanentních opevněních" Plat8ormy pro :Eti palcové
mo%díře jsou o ) stopy !ir!í a pro :;ti palcové naopak o ) stopy krat!í" Pro pou%ití v poli
jsou v!ak tyto plat8ormy příli! velké a tě%ké" 4 polních podmínkách je manipulace s
takovou plat8ormou velice náročná ne5li nemo%ná"
=pravené platormy pou2ívané v oblé%a!í!% opevnění!%
Fozměry plat8orem se odvíjí od rozměr1 lo%e mo%díře a od velikosti posunutí zbraně po
výstřelu na vět!í vzdálenost ,s velkou náplní střelného prachu-" Pr1řez pou%itého materiálu
ovliv'uje celková hmotnost mo%díře a ma7imální síla prachové náplně"
Gmotnosti nejmoderněj!ích mo%díř1 se %elezným lo%em jsou následující:
:Eti palcový mo%díř & =; c[t
:;ti palcový mo%díř & EE c[t
Dmi palcový mo%díř & :?+ c[t
Fozměry lo%e jsou pro jednotlivé rá%e mo%díř1 následující:
:Eti palcový mo%díř & + stop a ++ palce 7 E stopy a :;+ palce
:;ti palcový mo%díř & C stopy a C palce 7 E stopy a C+ palce
Dmi palcový mo%díř & E stopy a E palce 7 ) stopy a : palec
Při praktických zkou!kách bylo zji!těno %e :Eti palcový projektil o hmotnosti :AD liber
m1%e být náplní střelného prachu o hmotnosti ? liber vystřelen při elevaci C+N do vzdálenosti :A=;
yard1" Po výstřelu se mo%díř směrem dozadu posune o :) palc1" Při pou%ití A liber střelného
prachu projektil doletí do vzdálenosti )D)= yard1 a mo%díř se posune o :A palc1" Projektil rá%e :;
palc1 o hmotnosti DD liber dolétne při pou%ití C liber střelného prachu do vzdálenosti )C)= yard1"
(bra' se posune o := palc1"
Projektil rá%e D palc1 vá%ící CC liber doletí při pou%ití ) liber střelného prachu do
vzdálenosti ):AE yard1" (bra' se po výstřelu posune o := palc1" <e sní%ení hodnoty posunutí
zbraně po výstřelu je třeba udr%ovat plat8ormy suché" @a vlhkých plat8ormách se zbra' po výstřelu
posune o něco dále"
Při pravidelném obléhání se obléhatel sna%í o to aby střelbou neničil civilní stavby" Palba se
vede výhradně na #seky opevnění" Bbránci pevnosti málokdy vedou palbu na vzdálenost vět!í ne%
::;; yard1" @a podobnou vzdálenost tedy budou střílet také obléhatelé" < vedení #činné palby tedy
postačují následující hmotnosti střelného prachu:
Pro :Eti palcový mo%díř & E libry
Pro :;ti palcový mo%díř & :=+ libry
Pro Dmi palcový mo%díř & : libra
9e zřejmé %e plat8orma která je dostatečně odolná pro pou%ití mo%díře rá%e :E palc1 bude
loPicky vhodná také pro mo%díře rá%e D a :; palc1" Pr1řezy pou%itého materiálu se ustálily na
těchto hodnotách: základní trámy & ? 7 ? palc1 prkna & tlou!3ka E palce" @ejlep!ím materiálem je
bezesporu dubové dřevo" 4 pra7i se vyrábí univerzální plat8orma která vyhovuje :Eti :;ti i Dmi
palcovým mo%díř1m" @á základě vý!e uvedených skutečností byla v Lathamu vyvinuta nová
plat8orma"
(ákladní rozměry plat8ormy jsou následující" 2élka činí = stop a ? palc1 !ířka ? stop a ?
palc1" (ákladní trámy mají délku ? stop a ? palc1 a pr1řez ? 7 ? palc1" 4e!keré výstupky na
trámech musí být odstraněny" <once trám1 se !ikmo seříznou a natřou térem" Prkna jsou ? stop a ?
palc1 dlouhá E palce silná a A palc1 !iroká" Plat8orma se v palebném postavení za8i7uje pomocí
osmi kolík1 ,dva vepředu dva vzadu-" Plat8orma je znázorněna na obr" =)" (hotovení plat8ormy
zabere zku!eným mu%1m cca C+ minut" Fozebrána m1%e být během tří minut"
Bbr" =): Plat8orma pro mo%díře
I5. 6kryty pro $skladnění střelného prach$
a- Okryt troj#helníkového pr1řezu
$ypickým představitelem je #kryt troj#helníkového pr1řezu ,přibli%ně pravo#hlý
troj#helník-" $voří jej zemní násyp o který jsou pod #hlem C+N VopřenyW trámy" 0těna zemního
násypu se uvnitř #krytu obkládá" Kikmý VstropW #krytu je zesílen zeminou" Jez #krytem je uveden
na obr" =E" @a obrázku je rovně% naznačen směr dopadu nepřátelského projektilu"
Bbr" =E: Jez #krytem pro uskladnění střelného prachu
3tavební prove"ení ?#rytů pro u$#la"nění $třelné%o pra!%u
2élka standardního #krytu je :+ stop" Bbě odvěsny pravo#hlého troj#helníka tvořícího jeho
pr1řez mají délku ? stop a ? palc1" Pokud je #kryt vybaven dvěma vchody na krajích #stícími
kolmo k jeho podélné ose zvět!uje se celková délka #krytu na :D stop" 4chod je C stopy a ? palc1
vysoký a ) stopy a ? palc1 !iroký" $voří jej dřevěná rámová konstrukce" <romě čelní strany je #kryt
po obvodu obklopen spojovacím zákopem" Bd #krytu tedy vedou směrem k baterii dva spojovací
zákopy"
9řevěné r&my pou2ívané #e $tavbě %lavní (&$ti ?#rytu
<olmá stěna #krytu je pod #rovní okolního terénu oblo%ena prkny a nad #rovní terénu
8a!inami" Iateriál pou%itý k oblo%ení stěny je zastrčen za kolmo zara%ené sloupky" 0loupky jsou
rozmístěny ve vzájemných vzdálenostech nepřekračujících C stopy a podepřeny !ikmo umístěnými
trámy ,naznačeno na obr" =C-" < zaji!tění vět!í tuhosti celé konstrukce se podél #krytu zapou!tějí do
hloubky E palce trámy o délce :+ stop a ? palc1" 4 trámech jsou ukotveny kolmé i !ikmé sloupky"
$rámy jsou navzájem pročepovány" <olmý a !ikmý trám jsou seříznuty aby do sebe zapadly" Gorní
konec kolmého sloupku je zesílen %eleznou pásovinou"
Bbr" =C: $rámy pou%ité k budování rámové konstrukce #krytu
9řevěné r&my pro v!%o"ovou (&$t
Fám se skládá ze čtyřech částí" Iateriál pou%itý na práh má pr1řez E 7 + palc1 sloupky mají
čtvercový pr1řez o straně + palc1 horní trám má pr1řez + 7 D palc1" 0větlá vý!ka a !ířka rámu činí
C stopy a ? palc1 7 ) stopy a ? palc1" 9ednotlivé části rámu jsou navzájem spojeny klasickými
tesařskými spoji" 0chéma rámu je uvedeno na obr" =+"
Bbr" =+: 4chodový rám
Bateri&l pou2ívaný pro $tavbu $tropu
@ejvhodněj!ím materiálem jsou trámy o pr1řezu A 7 ? palc1" Sím silněj!í trámy jsou tím
odolněj!í bude strop #krytu" 4 polních podmínkách v!ak nemusí být v%dy k dispozici dostatek
vhodného materiálu a je třeba jej získávat tě%bou na místě" <meny strom1 se z #sporných d1vod1
neotesávají ze v!ech čtyř stran ale pouze ze dvou" 9ednotlivé klády tvořící strop #krytu k sobě
přiléhají rovnými plochami" Pokud není k dispozici dostatečné mno%ství kmen1 o pr1měru vět!ím
ne% ? palc1 pou%ijí se k vybudování stropu prkna" Prkna se v!ak musí postavit na u%!í stranu"
Pr#na a ašiny pou2ívané # oblo2ení vnitřní $těny ?#rytu
< oblo%ení části stěny nacházející se pod #rovní terénu se pou%ijí prkna o tlou!3ce :+ palce"
Prkny se oblo%í také konce #krytu a jeho vstupní části" 2élka prken bývá C+ stopy" 2ají se pou%ít i
del!í prkna"
(bývající část kolmé stěny se oblo%í 8a!inami které se naře%ou na potřebnou délku" 2ělením
8a!in na potřebnou délku v!ak dochází ke ztrátám"
Vyty(ov&ní ?#rytu pro u$#la"nění $třelné%o pra!%u
Okryt se buduje ve vzdálenosti E+ stop od předprsně" @a zemi se vyznačí jeho p1dorysné
rozměry" 2élka #krytu činí :A stop jeho !ířka pak D stop" 2el!í strana #krytu se vytyčuje
rovnobě%ně s předprsní dělostřelecké baterie" 2ále se vyznačí spojovací zákopy a vchodová část
#krytu" 4!e je přehledně uvedeno na obr" =?"
Bbr" =?: 0chéma vytyčení #krytu pro uskladnění střelného prachu
1ozměry zemní%o valu
9eliko% #kryt je do jisté míry před nepřátelským ostřelováním chráněn předprsní
dělostřelecké baterie nemusí být jeho val tak silný" 4 pra7i se ustálily valy se sílou :) stop ,v
koruně- vý!kou ? stop v místě přiléhajícím ke stěně #krytu a vý!kou C stopy a ? palc1 na vněj!í
straně" 4nitřní a přední okraj valu mají sklon přibli%ně C+N" Iezi horní hranou spojovacího zákopu
a okrajem vnitřní části valu se ponechává berma o !ířce : & ) stopy" Jez valem a #krytem je uveden
na obr" =="
Bbr" ==: Jez valem a #krytem
Hěhem války ve Kpanělsku pou%ívala na!e armáda k překrytí !ikmého stromu pytle naplněné
pískem" @a ně byla je!tě polo%ena vrstva zeminy o síle ) stopy" 4!e bylo navíc izolováno
nepromokavou plachtou" < překrytí stropu lze pou%ít také zhruba :E 8a!in" 2íky tomu %e jsou
poměrně pru%né doká%í lépe odolávat zásah1m nepřátelských projektil1"
@a obr" =D je uveden podélný řez #krytem" Jez je veden také vchodovou částí" ( obrázku je
patrné %e vchodové rámy jsou je!tě zesíleny trámy polo%enými horizontálně" @a obr" =A je p1dorys
zcela dokončeného #krytu" 4e dvou rozích spojovacího zákopu jsou patrné jímky slou%ící ke
shroma%6ování de!3ové vody" 0pojovací zákopy bývají C stopy hluboké" 9ejich !ířka se volí taková
aby se v nich mohli pohodlně minout dvě osoby"
Bbr" =D: Podélný řez #krytem
Bbr" =A: P1dorys #krytu
@ejslab!ím místem #krytu je nepochybně prostor vchodu" I1%e toti% dojít k tomu %e
projektil dopadne do zákopu a střepiny po jeho e7plozi proniknou do nitra #krytu" $ento problém
lze částečně vyře!it pou%itím dveří" 2veře jsou upevněny k prvnímu vchodovému rámu" 2veře se
otevírají směrem dovnitř do prostoru mezi dvěma sousedícími rámy" Při pou%ívání #krytu v!ak
musí být dveře stejně otevřeny" @abízí se tedy otázka zda je jejich instalace v1bec nutná" @a
druhou stranu pravděpodobnost zásahu do prostoru vchodu je tak malá %e mo%ná ani není nutné
přijímat nějaká opatření k jeho zabezpečení"
1ozměry $u"ů pro $#la"ov&ní $třelné%o pra!%u
$u"y pro pou%ití u pozemní armády mají vý!ku : stopu a A palc1 a největ!í ,vněj!í- pr1měr :
stopu a ++ palce" Bd rozměr1 sud1 se odvíjí velikost prostoru který pro ně musí být vyhrazen v
#krytu" Prázdný sud vá%í )D liber a vejde se do něj A; liber střelného prachu" Lelková váha
naplněného sudu je tedy ::D liber" 0udy se otevírají odstraněním horního víka"
Bno2$tví $u"ů $e $třelným pra!%em0 #teré je mo2no v ?#rytu u$#la"nit
0udy se v #krytu ukládají do tří vrstev" 0podní vrstva je tvořena třemi řadami sud1 které
jsou polo%eny podél stěny #krytu" 4 ka%dé řadě je osm sud1" 0udy musí být zaji!těny klíny aby se
nerozkutálely" 2ruhá vrstva je tvořena dvěma řadami po osmi sudech" $řetí vrstvu tvoří jedna řada
osmi sud1" 4 #krytu je tedy uskladněno CD sud1 s celkovým mno%stvím CE); liber střelného
prachu" $oto mno%ství postačuje pro +C; výstřel1 z )C5liberního kanMnu"
1ozměry be"en pro $#la"ov&ní $třelné%o pra!%u
@evýhodou uskladnění střelného prachu v sudech je %e dávky střelného prachu se připravují
uvnitř #krytu" $ato činnost je dosti nebezpečná" 4 minulosti se proto pou%ívaly bedny ve kterých ji%
byly přichystány potřebné dávky střelného prachu pro konkrétní rá%i děla" 4elikosti beden v!ak byly
r1zné a proto se přistoupilo ke sjednocení jejich rozměr1 aby se vyře!ily problémy při jejich
nakládání na muniční káry" @ový typ bedny má délku :A palc1 !ířku ::)+ palce a vý!ku :D palc1"
@a koncích bedny jsou připevněna madla zhotovená z lana" Hedny jsou naplněny předem
připravenými dávkami střelného prachu" 9ako víko slou%í jedno z čel" Ia7imální hmotnost
střelného prachu v jedné bedně je D; liber" $oto mno%ství stačí pro :; výstřel1 z )C5liberního
kanMnu" 4áha jedné náplně je D liber" 0amotná bedna vá%í ))+ libry" @avíc je je!tě vystlána
8lanelem" Plná bedna má celkovou hmotnost :;C liber"
Bno2$tví be"en $e $třelným pra!%em0 #teré je mo2no v ?#rytu u$#la"nit
Hedny se střelným prachem se usklad'ují tak aby mezi nimi a kolmou stěnou #krytu vznikl
dostatečně !iroký pr1chod" 4e spodní vrstvě jsou ) řady beden ulo%ených nejdel!í stranou kolmo k
ose #krytu" Hedny jsou polo%eny na bok aby se u!etřil prostor ,!ířka beden je men!í ne% jejich
vý!ka-" 4 druhé vrstvě jsou opět dvě řady beden" 9edna řada se ukládá podél stěny a jedna kolmo k
ní" Poslední třetí vrstva je tvořena jednou řadou podélně ulo%ených beden" 4 první vrstvě bude );
ve druhé :+ a v poslední vrstvě D beden" Lelkový počet beden je CE" 4 #krytu je tedy uskladněno
ECC; liber střelného prachu co% představuje dostatečné mno%ství pro CE; výstřel1 z )Cliberní
baterie"
@ajednou m1%e být otevřeno )+ beden ani% by bylo nutné s nimi nějak manipulovat" Pouze
jedna řada beden ze spodní vrstvy m1%e být otevřena a% po tom co se část prázdných beden
přemístí"
b- Okryt obdélníkového p1dorysu s vodorovným stropem
@evýhodou #krytu s obdélníkovým pr1řezem je nutnost vybudovat poměrně silný zemní
val" Proběhly #vahy o tom zda #kryt s vodorovným stropem nebude výhodněj!í co do mno%ství
uskladněného materiálu a náročnosti budování" >by se do troj#helníkového #krytu ve!lo dostatečné
mno%ství materiálu musí být jeho odvěsna kolmá k terénu být poměrně dlouhá" 2élka této části
značně ovliv'uje velikost ,vý!ku a sílu- ochranného zemního valu" 4 #krytech s obdélníkovým
pr1řezem je mo%no uskladnit stejné mno%ství munice av!ak při jeho men!í světlé vý!ce" $ím
pádem dochází k časovým a materiálním #sporám při budování jeho ochranného zemního valu"
Po výstavbě několika e7perimentálních #kryt1 se jeho rozměry ustálily na následujících
hodnotách" 2élka #krytu je :) stop a E palce jeho !ířka činí ? stop a E palce" 0tejně jako v
předchozím případě do něj #stí na obou koncích dva vchody situované kolmo k jeho del!í straně"
Okryt je opět ze tří stran obklopen spojovacím zákopem"
9řevěné r&my pou2ívané #e $tavbě %lavní (&$ti ?#rytu
@a výstavbu #krytu se pou%ijí C rámy s vněj!ími rozměry C stopy a A palc1 ,vý!ka- 7 C stopy
a C palce ,!ířka-" Práh má pr1řez E 7 + palc1 sloupky mají čtvercový pr1řez o straně + palc1 a horní
trám má pr1řez = 7 + palc1" $rámy jsou navzájem spojeny klasickými tesařskými spoji"
9řevěné r&my pou2ívané ve v!%o"ové (&$ti
@a vchodovou část se pou%ijí rovně% C rámy s vněj!ími rozměry C stopy a A palc1 7 E stopy"
Prahy a sloupky mají stejný pr1řez jako u předchozího typu rámu" Gorní část rámu má pr1řez D 7 +
palc1" Fámy hlavní části #krytu i rámy vchodové části jsou navzájem spojeny stejným zp1sobem
jak bylo popsáno u troj#helníkového #krytu ,obr" =C-"
6b#l&"&ní vnitřní!% $těn ?#rytu
< oblo%ení stěn se pou%ívají prkna o síle :+ palce nařezaná na r1zné délky" Bbkládá se
hlavní i vchodová část #krytu" 2el!í strana #krytu se obkládá prkny o délce :) stop krat!í strana
prkny o délce A stop a vchodová část prkny o délce ? stop"
3trop ?#rytu
@a strop se pou%ívají trámy stejného pr1řezu jako u troj#helníkového typu ,? 7 A palc1-"
Vyty(ov&ní ob"élní#ový!% ?#rytů
Okryt se buduje ve vzdálenosti E; stop od předprsně baterie" @a zemi se vyznačí obdélník o
rozměrech :) stop a E palce 7 ? stop a E palce" 2el!í strana obdélníka je rovnobě%ná s předprsní
dělostřelecké baterie" Při pohledu zepředu musí být #kryt zastíněn merlonem" 4e vzdálenosti = stop
od obrysu #krytu se ze tří stran vyznačí spojovací zákopy" @akonec se vytyčí vchod o !ířce E stopy
a E palce" 0chéma vytyčení #krytu je uvedeno na obr" D;" @a obr" D: & DE jsou uvedeny řezy
#krytem"
Bbr" D;: 0chéma vytyčení #krytu
Bbr" D:: Příčný řez #krytem
Bbr" D): příčný řez #krytem včetně vchodové části
Bbr" DE: Podélný řez #krytem
6"vo"nění ?#rytu
4 nejní%e polo%ené části zákopu co nejblí%e vchodu se buduje jímka na shroma%6ování
srá%kové vody" Bstatní části zákopu a vchodová část jsou vyspádovány směrem k jímce" 0tropnice
e7perimentálního #krytu odolávala bez nějakých dodatečných opatření pronikání de!3ové vody po
dobu cca jednoho měsíce" R tak ale bylo rozhodnuto %e pro lep!í odolnost by měla být střecha
překryta nepromokavou palchtou ,dehtovým papírem-"
Bno2$tví $u"ů $e $třelným pra!%em0 #teré je mo2no v ?#rytu u$#la"nit )v je"nom $u"u je CD liber
$třelné%o pra!%u+
2o #krytu se vejde E) sud1 s prachem ulo%ených ve třech vrstvách" Lelkové mno%ství
uskladněného prachu je )DD; liber" $oto mno%ství vystačí pro E?; výstřelu )Cliberní baterie" Pokud
se přehradí jeden pr1chod je mo%no do #krytu umístit dal!ích :) sud1" $ím se celkové mno%ství
sud1 zvý!í na CC celkové mno%ství střelného prachu na EA?; liber co% je mno%ství postačující pro
CA+ výstřel1 )Cliberní děla"
Bno2$tví be"en $e $třelným pra!%em0 #teré je mo2no v ?#rytu u$#la"nit )v je"né be"ně je ED liber
$třelné%o pra!%u+
Hedny se usklad'ují ve třech vrstvách" 4 první a druhé vrstvě je ulo%eno v%dy :; beden
kolmo ke stěně #krytu" Pokud by byl #kryt o ) nebo E palce vy!!í bylo by mo%né ulo%it do třetí
vrstvy dal!ích :; beden" $řetí vrstva je tedy tvořena dvěma řadami po !esti bednách polo%ených na
bok" 4 #krytu je mo%no uskladnit +) beden s +); prachovými náplněmi o hmotnosti D liber"
Lelkem se jedná o C:?; liber střelného prachu"
Hedny jsou ulo%eny tak %e v!echna jejich víka mohou být bez problém1 otevřena za #čelem
vyjmutí prachové náplně" 4 pra7i je v!ak vhodněj!í odná!et v%dy ) bedny přímo do palebného
postavení" Prázdné bedny se uskladní ve volných částech zákop1" Později se odvezou k dal!ímu
naplnění"
Srovnání obdélníkového a tro07helníkového 7kryt$
Bno2$tví u$#la"něné%o $třelné%o pra!%u
2o troj#helníkového #krytu se vejde o polovinu více sud1 se střelným prachem ne% do
obdélníkového" 2o obdélníkového #krytu se v!ak vejde více beden se střelným prachem" 4
budoucnu bude pou%ívání beden upřednost'ováno"
@a$ potřebný # vybu"ov&ní ?#rytu
< vybudování troj#helníkového #krytu je zapotřebí patnácti pracovník1 kteří jej dokončí za
necelých A hodin" @aproti tomu obdélníkový #kryt lze postavit za C hodiny" @a jeho výstavbě se
podílí pouze :; mu%1"
( předlo%ených #daj1 je zřejmé %e obdélníkový #kryt je po v!ech stránkách výhodněj!í"
4ejde se do něj více střelného prachu uskladněného v bednách a jeho výstavba zabere oproti jeho
předch1dci téměř polovinu času"
Obdélníkové 7kryty b$dované s po$%ití( -abion& a 4ašin
První z e7perimentálních #kryt1 postavených v Lhathamu byl vybudován s pou%itím
Pabion1 a 8a!in" @a boji!ti m1%e někdy být z d1vodu nedostatku materiálu pro výrobu rám1
výhodněj!í pou%ít ke stavbě #kryt1 těchto klasických prvk1"
Ino%ství potřebného materiálu je následující:
Qabiony & )C ks
Ua!iny standardní délky které budou řezány na potřebnou délku & :) ks
Halíky kolík1 pro upevnění 8a!in & ) ks
$rámy o pr1řezu ? 7 A palc1 & délka = stop & = ks
$rámy o pr1řezu ? 7 A palc1 & délka :; stop & ): ks
$rámy o pr1řezu ? 7 A palc1 & délka :E stop a ? palc1 & A ks
Lelková hmotnost potřebného materiálu je ?D c[t" < dopravení materiálu na staveni!tě je
zapotřebí :CC mu%1"
4nitřní rozměry #krytu jsou stejné jako v případě kdy je jeho nosná konstrukce tvořena
dřevěnými rámy" Pr1měr Pabionu je ) stopy to znamená %e výkop pro #kryt bude o C stopy na
délku a !ířku vět!í" Foz!ířen musí být také výkop pro vstupní část" 9áma se musí směrem nahoru
roz!iřovat ,o cca ? & A palc1- kv1li tomu %e Pabiony se umís3ují s určitým sklonem" P1dorys
#krytu je uveden na obr" DC"
Bbr" DC: P1dorys #krytu postaveného s vyu%itím Pabion1
@a obr" D+ je uveden příčný řez #krytem" 9e zde patrný také spojovací zákop o hloubce E
stopy" @a obr" D? je rovně% příčný řez tentokrát vedený vstupní částí #krytu" Podélný řez #krytem je
uveden na obr" D=" 4zhledem k pou%ití Pabion1 dochází nutně také ke zvět!ení rozměr1 zemního
násypu"
Bbr" D+: Příčný řez #krytem
Bbr" D?: Příčný řez #krytem vedený vchodovou částí
Bbr" D=: Podélný řez #krytem
5. 8$dování baterií v 9lenité( terén$
4 předchozích statích této práce byla popisována stavba baterií vhodných pro obléhání
pevností le%ících v plochém terénu" 2ěla takovýchto pevností se vět!inou nacházejí ve vý!ce = & D
yard1 nad okolním terénem" Podle toho byly také navr%eny pro8ily val1 baterií" Sela baterií byla
také navrhována jako kolmá ke směru palby"
4 následujícím te7tu bude popsáno jak vlastnosti terénu ovlivní konstrukční provedení
dělostřeleckých baterií" $o %e je terén v okolí pevnosti členitý je!tě nemusí nutně znamenat %e
bude nutné budovat nestandardní obléhací baterie" Sasto lze vybrat takové místo na kterém se dá
vybudovat baterie klasické konstrukce" Hude tedy navr%eno jak ře!it vylo%eně e7trémní případy"
Proily valů baterií0 #teré $e na!%&zí ve větší výš#ové ?rovni ne2 oblé%an& pevno$t
a- Haterie se nachází na plochém terénu & 4 tomto případě m1%e být vý!ka předprsně v zadní
části sní%ena ze standardních =+ stopy na =" 4 přední části m1%e být předprse' sní%ena
stejným zp1sobem z obvyklých ? stop" Bproti standardním podmínkám tedy dojde k #spoře
materiálu a času potřebného pro vybudování baterie" Jez předprsní je uveden na obr" DD"
0tandardní pro8il předprsně je vyznačen tečkovaně" $rajektorie nepřátelského projektilu je
vyznačena !ipkou"
Bbr" DD: Jez baterií nacházející se na vyvý!eném místě a v plochém terénu
b- Haterie se nachází v terénu který se sva%uje směrem k obléhané pevnosti & 4ý!ky
jednotlivých částí přepdrsně mohou být zredukovány stejně jako v předchozím případě"
(ákladna předprsně v!ak musí být vodorovná tudí% nedojde k #spoře materiálu a času"
Proily baterií vybu"ovaný!% v terénu0 #terý $e $va2uje $měrem v pevno$ti, Pozi!e baterie le2í
přibli2ně ve $tejné nebo nepatrně ni2ší výš#ové ?rovni ne2 oblé%an& pevno$t
Pokud předpokládáme %e terén se bude sva%ovat v poměru ::+ vý!ka předprsně v zadní
části m1%e být klasických = stop a ? palc1" Bbvyklé sklony stěn předprsně z1stanou také
zachovány" Fozdíly oproti klasické baterii v plochém terénu jsou patrné z řezu na obr" DA" Pro8il
předprsně který se nachází nad vodorovnou tečkovanou čarou je standardní" $roj#helník pod čarou
názorně ilustruje kolik zeminy je třeba oproti klasické baterii přemístit navíc"
Před započetím prací je třeba svah upravit tím %e se v něm vybudují zemní stupně" $oto
opatření má za #čel zabránit sjí%dění předprsně" @ebezpečí sesutí předprsně se zvy!uje za de!tivého
počasí" Prostor za předprsní je nutné také upravit" ( obrázku DA je patrné %e se vyplatí postavení děl
budovat podobně jako u zapu!těných baterií" Gloubka zapu!tění baterie je třeba řádně promyslet
aby se během práce nepři!lo na to %e zákop není dostatečně !iroký" ( vý!e uvedených in8ormací
jasně vyplývá %e stavba baterie ve sva%ujícím se terénu je časově velice náročná"
Bbr" DA: Jez baterií vybudovanou v terénu sva%ujícím se směrem k pevnosti
Proily valů baterií0 #teré $e na!%&zí v menší výš#ové ?rovni ne2 oblé%an& pevno$t
a- Haterie je umístěna v terénu který se sva%uje směrem k obléhané pevnosti & $akováto
postavení baterií jsou co do pracnosti výstavby a spotřeby materiálu velice nevýhodná"
Předprse' musí být mnohem vět!í ne% u ostatních typ1 baterií" /místění baterie v tomto
terénu musí být pečlivě zvá%eno a zvoleno pouze v od1vodněných případech"
b- Haterie je umístěna v relativně plochém terénu & 4 tomto případě se uva%uje %e obléhaná
pevnost se nachází ve vý!ce cca :;; yard1 nad postavením baterie" 4nitřní strana předprsně
musí být zvý!ena na :: stop" Gorní plocha předprsně se nyní nesva%uje směrem dopředu
jak je to obvyklé u klasických baterií ale směrem dozadu" 4ý!kový rozdíl mezi přední a
zadní částí předprsně činí cca ) stopy" Přední část předprsně je je tedy :E stop vysoká" @a
obr" A; je uveden řez předprsní" Pro srovnání je uvnitř pro8ilu vyznačen pro8il předprsně
klasické baterie" ( obrázku je patrné %e výstavba baterie bude velice časově náročná"
Bbr" A;: Jez baterií vybudovanou v plochém terénu
c- Haterie je umístěna v terénu který stoupá směrem k pevnosti & Lelková vý!ka vnitřní
strany předprsně musí být v tomto případě :; stop a ? palc1" ( této vý!ky jsou E stopy a ?
palc1 zapu!těny pod #rove' terénu" ( obrázku A: je patrné %e práce vynalo%ená na
výstavbu baterie nebude o moc vět!í ne% u bě%né baterie" 4 tomto i v předchozím případě
jsou spodní plochy střílen skloněny směrem dovnitř baterie"
Bbr" A:: Jez baterií vybudovanou v terénu který stoupá směrem k obléhané pevnosti
Baterie0 jeji!%2 p&lebn& po$tavení $e na!%&zejí v různé výš#ové ?rovni
4 předchozích odstavcích byly popsány odli!nosti baterií které se nacházejí ve sva%itém
terénu a jejich předprsně jsou přibli%ně kolmé ke svahu" Bba konce předprsně se nachází ve zhruba
stejné vý!kové #rovni" Iohou v!ak nastat také případy kdy předprse' kopíruje pr1běh svahu" Bba
konce předprsně se tedy nacházejí v r1zné vý!kové #rovni"
4nitřek baterie bývá v těchto případech uspořádán terasovitě" Postavení ka%dého děla se
nachází v jiné vý!kové #rovni" Bbvyklá délka předprsně :D stop připadající na jedno dělo musí být
o něco zvět!ena" / mo%dířových baterií se postupuje stejně" (vět!ení délky předprsně v!ak není tak
velké" @a obr" A) je uveden pohled zezadu na baterii pro tři děla jejich% postavení jsou chráněna
dvěma traverzami"
Pokud baterie není zesílena traverzami počítá se na jedno dělo s ): stopami délky
předprsně" 4 případě %e se budují traverzy má tento #sek délku )= stop" 4ý!kový rozdíl mezi
palebnými postaveními činí E stopy" 4 příkřej!ím svahu se #sek předprsně připadající na jedno dělo
dále zvět!uje" Hoční valy se budují jako kolmé k předprsni" @emají obvyklý odklon ::C jako u
bě%ných baterií"
$raverzy tak jak jsou nakresleny na obr" A) nevyhovují" 4e skutečnosti musí být mnohem
silněj!í vzhledem k jejich vět!í vý!ce"
Bbr" A): Pohled zezadu na baterii le%ící ve sva%itém terénu
Fi#mé "ělo$třele!#é baterie
4 kopcovitém nebo ba%inatém terénu jsou mnohdy jedinými místy vhodnými k umístění
baterie r1zné vyvý!eniny a pahorky" $yto vyvý!eniny v!ak nemusí být v%dy vhodně orientovány
vzhledem k po%adovanému směru paleb" 4 takovýchto případech se budují !ikmé předprsně" Přední
okraj plat8ormy a zadní plocha merlonu musí být v%dy kolmé ke směru palby"
Prostor pro jedno dělo se z obvyklých :D stop zvět!uje na ); ): nebo )) stop v závislosti
na tom jak moc je předprse' !ikmá" Při projektování baterie je třeba myslet na to aby předprse'
nebyla v neju%!ím místě slab!í ne% :D stop" @a obr" AE je uveden p1dorys !ikmé baterie pro C děla"
Bkraje !ikmé předprsně zárove' plní 8unkci zalomených bočních val1"
Bbr" AE: P1dorys !ikmé baterie pro C děla
9e zřejmé %e takto vybudovaná čtyřdělová baterie je v podstatě seskupením čtyř
jednodělových baterií" $akovéto uspořádání je nejvhodněj!í v případech kdy je terénní vyvý!enina
velice #zká" / !ir!ích pahork1 se baterie vybuduje jako seskupení dvou dvoudělových baterií ,obr"
AC-" $akto se sice neu!etří velké mno%ství práce ale výstavba takovýchto baterií je značně
jednodu!!í" Předev!ím jejich vytyčování není tak náročné"
Bbr" AC: Styři dvoudělové baterie vybudované na terénní vyvý!enině
Bo2"ířové baterie
a- Kikmé mo%dířové baterie & / mo%dířových baterií vzhledem ke zp1sobu vedení palby není
nutné budovat předprse' jako !ikmou" Kikmo vzhledem k předprsni se umís3ují mo%díře a
jejich plat8ormy" Pokud je #hel mezi osou střelby a předprsní C+N je třeba zvět!it prostor
mezi zbraněmi z obvyklých :+ na ): stop" P1dorys !ikmé mo%dířové baterie je uveden na
obr" A+"
Bbr" A+: P1dorys !ikmé mo%dířové baterie
b- Io%dířové baterie budované v týlu dělostřeleckých baterií & 4 případě %e je třeba
postřelovat dlouhou a #zkou část nepřátelské pevnosti je třeba situovat dělové a mo%dířové
baterie za sebe" Pokud by byly baterie rozta%eny více do !ířky nepřátelská pevnostní 8ronta
by nemohla být #činně bočně ostřelována" 2ělové baterie jsou předsunuty před paralelu a
mo%dířové baterie se nacházejí ve vzdálenosti ); & +; yard1 za ní" ( takové vzdálenosti u%
nem1%e být mu%stvo rozmístěné v paralele palbou mo%díř1 ohro%ováno" 0tejné umístění se
volí také v kopcovitém terénu" $erénní vyvý!enina m1%e poskytovat dobrou pozici pro
ostřelování pevnosti ale nemusí být dostatečně !iroká na to aby byly oba typy baterií
rozta%eny do délky"
5I. 3řeb$dování 9ásti paralely na (o%dířovo$ baterii
Oprava paralely spočívá v tom %e zákop se roz!íří na :+ stop a získaná zemina se pou%ije k
zesílení předprsně" Předprse' paralely toti% není projektovaná tak aby dolávala zásah1m tě%kých
děl"
Při přestavbě paralely připadá na jeden mo%díř = pracovník1" C pracují jako kopáči a
zbývající E zesilují předprse'" 4 měkké p1dě je zapotřebí pouze čtyř pracovník1" ) pracují jako
kopáči a ) zesilují předprse'" Ino%ství vykopané zeminy není příli! velké pouze něco málo přes
:; kubických yard1 tudí% bude stačit na dokončení baterie + hodin"
Pro bronzové mo%díře men!ích rá%í není zapotřebí paralelu nijak roz!iřovat" Předprse' se
také nezesiluje"
5II. 3řeb$dování 9ásti paralely na dělovo$ baterii
Přestavba paralely za předpokladu %e probíhá kolmo ke směru palby na dělovou baterii
také není příli! náročná" 0třílny se v předprsní prorazí v obvyklé vzájemné vzdálenosti :D stop" 9e
třeba si dávat pozor na to %e prostor pro střílnu musí být kv1li Pabion1m zhotoven o C stopy !ir!í"
2ále je třeba odkopat banket a část bermy paralely v délce zhruba :) stop" 0těny předprsně
se obkládají podle stejných zásad jako u zapu!těných dělostřeleckých baterií" Předprse' paralely je
příli! slabá a zákop příli! #zký na to aby v něm mohla být umístěna tě%ká děla" (ákop se tedy
roz!iřuje na :? stop tak aby měl v přední části hloubku E stopy a v zadní části hloubku ) stopy a ?
palc1" 2no p1vodního zákopu musí být tedy také upraveno" @a obr" A? je řez dělostřeleckou baterií
vybudovanou v paralele" $ečkovaně je vyznačen její p1vodní pro8il" Jez je veden středem merlonu"
Bbr" A?: Jez baterií která vznikla přestavbou části paralely
Vý$tavba $pojova!í%o z&#opu v týlu baterie vybu"ované v paralele
4ybudováním dělostřelecké baterie nesmí být naru!eno spojení s ostatními částmi paralely"
@ová komunikace je vedena v týlu baterie rovnobě%ně s p1vodní trasou paralely ve vzdálenosti );
yard1" @a p1vodní paralelu je napojena dvěma !ikmými #seky" Fovná část nové komunikace musí
být zhruba stejně dlouhá jako sama baterie" P1dorys této #pravy je uveden na obr" A="
Bbr" A=: 0pojovací zákop vybudovaný v týlu baterie která je součástí paralely
4zdálenost ); yard1 je měřena od vnitřní strany předprsně baterie k přední stěně
spojovacího zákopu" $ato vzdálenost je určena jako minimální" 4 prostoru mezi spojovacím
zákopem a baterií musí být dostatek prostoru pro děla #kryty a předprse' zákopu" Okryty pro
uskladnění střelného prachu jsou na obr" A= rovně% zakresleny"
4ybudování spojovacího zákopu za baterií je naprosto nezbytné" Procházející pěchota se v
%ádném případě nesmí proplétat mezi obsluhami děl"
>utor: RnP" 4ladimír Polá!ek
Y5mail: vladimir"polasek]atlas"cz
^eb: [[["polni5opevneni"[ebsnadno"cz
Pou%ité prameny a literatura:
Fules chie8ly deduced 8rom e7periment 8or conductinP the practical operations o8 a siePe Part R
containinP the preparation o8 the necessary materials and the tracinP and e7ecution o8 the 8irst and
second parallels and o8 the approaches connected [ith them L" ^" Pasley _ieut" 5 Lol" F"Y U"F"0"
Lhatham :D)A
[[["books"PooPle"com