You are on page 1of 13

1.

Počeci printanog novinarstva
Komuniciranje podrazumí|eva kružní tok , kružní proces, razm|enu podataka od
|edníh do drugíh í od drugíh do prvíh.
Ova| čín |e víšesm|eran ( na|man|e dvosm|eran ) í ugíavnom ínteraktívan.
Informiranje podrazumí|eva prenošen|e podataka, ínformací|a, čín|eníca ko|e ídu
od |edne osobe, |ednog sub|ekta í šíre se ka |edno| ííí na|čedce ka víše osoba, sve do
nívoa pubííke. Ova| čín |e |ednosm|eran, posredan í neínteraktívan. Informíran|e |e
kíasíčno predavan|e na nastaví, često nazívamo ex cathedra predavan|e,
educíran|e drugíh sa |ednog m|esta, od strane |edne osobe í sííčno.
Príntano novínarstvo ístražu|e po|ave í prezentíra íh.
Kažemo da |e novínar profesíonaíac u dvo|ako| uíozí. Kao:
1. Komuníkator ko|í prezentíra po|avu í
2. Prví recípí|ent po|ave ( |er |e na íícu m|esta bío prví ).
Dušan Slavković - Stampa , nezam|en|ív hroníčar dnevníh í zapísníčar hístorí|skíh
zbívan|a, dragoc|en dokument prošíostí.
Marshall McLuhan - Stampa, svakodnevna akcí|a í ñkcí|a í napraví|ena stvar, a
napraví|ena od maítene svega í svačega u za|ednící.
Omnibus karakteristika ( karakterístíka sveobuhvatností, raznorodností, opcostí )
Karel Čaek - U novínama mora bítí sve, pa čak í p|esme í statístíka íítvanskíh
trgovína, aí ne zbog oníh nekoííko neshvatí|ívíh po|edínaca ko|í ce to možda í
pročítatí, vec zbog desetína híí|ada pros|ečníh í sígurníh čítateí|a ko|í ce to sígurno
preskočítí, potpuno zadovoí|ní vec tíme što to unutra íma|u.
!ursus "ublicus - |avna organízací|a za prí|enos ví|estí, písama, roba í í|udí.
#$norija - Vrío sígurna forma za prí|enos písaníh ví|estí na daí|ínu.
!ai Lun |e prví papír počeo proízvodítí od kora bíí|aka, staríh pamučníh otpadaka ííí
staríh ístrošeníh ríbarskíh mreža.
%arun &ešid - Pod n|egovom víašcu se kra|em VIII stoí|eca, u Bagdadu razví|a
na|veca tadašn|a tvorníca papíra.
Sv' (enedict |e osnovao 525. g. samostan u Monte Carsínu ko|emu |e zadaca bíía
danonocno čítan|e.
Kri)arski ratovi - Obogačívan|e medusobníh odnosa Orí|enta -
Okcídenta,tehnoíoška í komuníkacíska postígnuca.
Príntana revoíícuí|e |e omogucena zahvaí|u|ucí dvamu otkrícíma : papír í pokretna
síova.
(enediktanci - na|pouzdaní|í prenosíocí pošte, pa í novína. Oní su gíasnící í ta|ní
gíasnící.
!isterciti su kon|íčkí gíasnící, temlari su preuzeíí uíogu cursus pubíícusa.
Mesarska ošta |e bíía |edna od na|tační|íh í štítíía |e ceh mesara, aíí |e šíre
opsíužívaía obíčne gradane.
*abelari - Líca ko|a písanu komuníkací|u, písma, pošíí|ke prenose sa adrese na
adresu, uz novčanu nadoknadu.
+ohanes ,utember$ ( pokretna štampana síova ) , 1463 odštambana |e prva
kn|íga Bíbíí|a u pokretnom síogu.
-./0 ' $odine 1 Augzburger Zeítung
1
-.2/ ' $odine - Gazette de París - Theophrasta Renandota, ob|avío prví ogías.
3urnalist - Nastaío od díurna, díurnaíe, žurnaíe, u znača|u dnevno, svakodnevno,
sa ízvorním značen|em onoga ko|í zabaví|a svakodnevno one oko sebe, píšucí nešto
zabavno, nešto što ce íspunítí í|udsku radoznaíost. Zurnaííst, dakíe prvobítno |e ímao
zadacu íspun|avan|a sadrža|a íz područ|a ko|íma se baví on ííí n|egova novínaí tíme
svakodnevno ob|ektívno uvecava svo|e znan|e.
"ublicist 1 Nastaío od pubííce, |avno, ob|aví|eno, |avno pubíícírano. Pubíícíst se baví
ístražívačkím prístupom í postupkom, te temu ne obradu|e na zabavan načín, vec da
temu osv|etí|ava íz man|e í teško dostupníh ugíova í ukazu|e na odnose í reíací|e
kauzaííteta medu po|avama í dogada|íma.
4ovelanti - Oní su ímaíí uíogu da pročíta|u í obaví|este o novínskím sadrža|íma one
ko|í íh píate. Danas su noveíantí press síužbe, razííčíte Pr - síužbe ííí osobe sa ovom
uíogom.
U Francusko| ce ízací í prve reví|aíne novíne La "ress 5 í ovd|e ce se po prví put u
sví|etu añrmíratí autorstvo í autorsko novínarstvo kao opcí fenomen medí|a.
U Veííko| Brítaní|í 1641 g. ízíazí Diurnal Occurencces - kao prví brítanskí
sedmíčník.
Daniel Defoe - Prví brítanskí novínar í kn|íževník šíreg znača|a.
+ohnattan S6ift - Kao kn|íževník í novínar pokrece ííst Examíníer 1710. godíne.
7illiam 7odfall i !harles Dickens - U Londonu pokrecu prve prave dnevne
novíne Morníng Chronícíe, dok 1785 godíne počín|e ízíazítí Daííy Uníversaí Regíster
íz ko|eg ce se razvítí snažní dnevní ííst The Tímes.
U Veííko| Brítaní|í 1903. g. nasta|e í prví tabíoíd Dail8 Mirror sa ííustrací|ama í žutím
stranama.
Takoder u Veííko| Brítaní|í |e 1947.godíne osnovana í zažív|eía sa radom í znača|ním
ut|eca|em Kraljevska komisija s cíí|em da usm|erava rad u novínarstvu utemeí|en
na pozítívno| etící í síobodí štampe, te da ízb|egava osobna autorska gíedan|a na
razne dogada|e í íícností.
2.Periodična štampa – nastanak i razvoj
Di$est - Izdan|a razííčítíh kompíeksní|íh formí í tema.
9enomen dokolice - Izrazíto znača|an fenomen za komuníkoíoška í opcesocíoíoška
ístražívan|a í zakí|učívan|a, a u ko|emu fenomen štampaníh ííí tískaníh medí|a
zauzíma vrío važno m|esto.
Medu prvíma, treba ístací ízdavačko carstvo *ime Inc' ko|í ukí|uču|e sí|edeca
príntana ízdan|a :
*ime od 1923 godíne ; 9ortune od 1930 godíne ; Life od 1936 godíne ;
#rchitectural 9orum od 1945 godíne ; %ouse and %ome od 1952 godíne ; Sort
Illustrated od 1954 godíne.
Ilustrirani :asoisi - Na|vecu pažn|u posvecu|u fotograñ|í kao medí|skom ízrazu,
fotograñ|í kao ínformací|í per se, í fotograñ|í kao kííšeu komunícíran|a u n|eno|
na|optímaíno| símboííčko| ravní.
Prví ko|í su korístííí snagu fotograñ|e su bííí Ilustrated London 4e6s i
Lillustration íz 1842 í 1843 godíne.
2
Praví ííustíraní magazíní doíaze tek stotín|ak godína kasní|e Life í francuskí ;u.
3enski rintani mediji su bííí omníbus karaktera, t| tretíraíí su sve od onoga što bí
mogío zanímatí, na ova| ííí ona| načín, osnovnu pubííku, ženskí dío društvene
popuíací|e.
Prva organízírana centraía, s|edíšte ííí popuíarno kazano net6ork rinta |e bíío u
rukama Katoííčke Crkve.
3uti stri - On |e do banaíností svodío ínformací|e í važne narací|e o dogada|íma í
ííčnostíma.
Od stručníh í edukatívníh magazína u Veííko| Brítaní|í ímamo : Spectator, The
Economíst, New Statesman dok sa druge strane u SAD-u gd|e su períodíčne reví|e
tretíraía kn|íževna pítan|a, poput Saturday Revíew of Líterature.
3.Naslovljavanje kao fenomen printanog novinarstva
Nasíoví predstaví|a|u, uz odredení odabír fonta í bo|e, prepoznatí|ív grañčkí ízgíed ííí
ímage novína.
Nasíovna monada se sasto|í od trí nasíovne |edíníce : 4adnaslov5 4aslov i
"odnaslov.
Nasíov može sta|atí u príntaním medí|íma í ostvarívatí dvo|aku funkcí|u. sííčno kako
svo|u uíogu ostvaru|e propagandna poruka: kao sentence i kao slo$an.
Ako |e u pítan|u uíoga nasíova kao sentence, tada govorímo o frazeoíoško| upotrebí
|ezíka u komunícíran|u, pa |e í sam nasíov na nekín načín frazeoíoškí.
Ako nasíov funkcíoníra kao slo$an, tada se upotreba |ezíka u komunícíran|u
ostvar|e kao konotatívno víšeznačen|sko sredstvo medí|skog komunícíran|a.
Dínamíčka uíoga nasíova kao pokretača recípí|enta za čítan|e í kupovínu novína
ostvaru|e se efektom #ID#.
# - Attentíon ííí pažn|a
I - Interrestíng ííí zaínteresovanost
D - Desírabíe ííí žeí|a, ugodnost
# - Actíon ííí akcí|a, postupak, d|eíovan|e
Svakí dobar nasíov bí trebao sadržavatí trí sío|a : 1) denotativni , 2) konotativni í
3) simboli:ki
Denotativni sloj 1 po svo|o| prírodí sadrží ínformací|u ííí takve ínformatívne
čín|eníce, kao što su podací, faktí, statístíčkí podací, íz|ave, ko|í predstaví|a|u bítnos
poruke, ííí samu srž ínformací|e u bukvaínom smísíu rí|ečí. To su usvakom síuča|u oní
autorítetí í čín|eníce u ískazu u ko|emu ce se prepoznatí ístína.
Konotativni sloj - ííí eíemenat u nasíovno| monadí, pokušava prí|e svega |ezíčkím
ííí ne|ezíčkím, ízvucí korak víše, sío| víše, ní|ansu víše, putem šíroke upotrebe
símboía, razví|an|em konteksta.
Simboli:ki sloj 1 Nasta|e ugíavnom na dírektno| upotrebí símboía, ova| sío| obíčno
íma svo|e víastíto značen|e.
Na|češca upotreba nasíova na teíevízí|í su : telo5 neokretni teletekst i
okretni teletekst.
3
Pet eíemenata ko|e treba sadržavazí svakí dobar nasíov : ;a)nost5 #ktuelnost5
"reci<nost5 Konkretnost5 "rivla:nost'
Nasíoví mogu bítí : 1. Informatívní , 2. Ub|edívačko - persuazívní, 3. Edukatívno -
obrazovní,
4. Apstraktno - anaíogní, 5. Tendecíozní nasíoví, 6. Nasíoví sa ugrožením značen|em
í 7. Nasíoví - cítatí.
Habermasoví zaht|eví za vaí|anošcu komuníkatívníh procesa = <ahtjev <a
ra<umljivošću5 <ahtjev <a roorcionalnom istinom5 <ahtjev <a
ra<umljvošću5 <ahtjev <a istinoljubivošću'
9isher - Informací|e |e sve ono što príma|u naša čuía.
Kulenović - Inormací|a |e ono što potvrdu|e čístu ínformací|u kao vrí|ednost poruke.
Me>unaslovi - odva|a|u dí|eíove teksta u nezavísne pasuse, odvo|ene ííí markírane
mešunasíovíma.
#nter?lei - su krupním síovíma ístaknutí cítatí, čítave rečeníce. Pomažu grañčko|
prohodností teksta.
@$ide - su sííčne anteñíeíma. aíí n|íh íma víše na vecem tekstu, krace su í prí|e
svega pomažu estetící.
9uss note - su vruste dodatníh tumačen|a, termína, ííčností, cítata, naíaze se íspod
teksta.
@nd note - su vrío sííčne fuss notama, aíí se one samo da|u na kra|u cí|eíog teksta.
4. Agencijsko novinarstvo
Novínske agencí|e su medí|ske organízací|e čí|í proízvodí predstaví|a|u poíazno
ízvoríšte ínformací|a za sve ostaíe mass medí|e |er operíra|u na príncípu dostaví|an|a
real time ví|estí.
Agencí|e su kompetatívne ukoííko |e n|íhovo ízv|eštavan|e : br<o5 ta:no5 neovisno
i otrkijeljeno autoritativnim i<vorima'
Novínske agencí|e mogu bítí : 1A dr)avne í 2) rivatne B ne<avisne A.
Za novínsku angencí|u bí se mogío recí da funkcíoníra na príncípu vertikalne
or$ani<acije: ví|est se krece od m|esta nastanka dogada|a o kome se ízv|eštava,
preko razííčítíh nívoa redakcí|skíh kontroía í redaktura na razííčítím geografskím
íokací|ama, do konačnog ob|aví|ívan|a na centraínom agencí|skom serívísu s ko|eg íh
preuzíma|u ostaíí medí|í.
Put od nastanka dogada|a u nekom udaí|enom kra|u zemí|íne kugíe do teíopa na
CNN-u bí se mogía príkazatí na sí|edecí načín :
LOKALNA NOVINSKA AGENCI|A
SV|ETSKA NOVINSKA AGENCI|A
TELEVIZI|A
NOVINE
|edna od osnovníh odííka agencí|skog ízv|eštavan|a |e potpuna ob|ektívnost
ínformací|e, pouzdan ízvor í odsustvo davan|a míší|en|a, dok se ínformací|a mora
sm|estítí u odgovara|ucí kontekst.
4
Tema u agencí|skom ízv|eštavan|u : 1. "oliti:ki do$a>aji, 2. @konomski do$a>aji
( ekonomska poíítíka, budetí, ínvestící|e), 3. Fínansí|ske ví|estí ( berze, díoníce,
prívatízací|a,ínñací|a, índustrí|ska proízvodn|a ), 4. Sort í 5. Cabava i kultura
( ñím, pozoríšte, ínteresantní kuíturno-socíoíoškí fenomení ).
Pauí |uííus Reuter, svo|evremeno |e síao goíubove písmonoše íz Ahena u Bríseí, u
prvo| poíovíní 19. ví|eka, sa zakačením ceduí|ícama na ko|íma |e písaía trenutna
vrí|ednost díoníca í artíkaía ko|íma se trgovaío tamošn|ím berzama. Tako |e í nastaía
Agencí|a Reuters.
"ravila a$encijsko$ i<vještavanja :
Nasíov í prva dva paragrafa su na|važní|í dío príntanog teksta u agencí|í, |er |e
na|bítní|e odmah posíatí urgentnu ví|est. Dopune í detaí|í, naknadno síí|ede,
naravno, što |e brže moguce.
Prví paragraf mora odgovaratí na sbíh ( 5+2 ) pítan|a: ko, šta, kada, gd|e, kako í
zašto |e to važno + ízvorí.
9orme B )anrovi A a$encijsko$ i<vještavanja
-' ;ijesti fokusirane na novonastali do$a>aj 1 ízvorí mogu bítí saopcen|a
poíítíčkíh partí|a í voda. víada, državníh ínstítucí|a, pres - konferencí|e.
D' Intervjui 1 obíčno sa gíavním akteríma poíítíčkíh í ekonomskíh poíítíka, í to
kada se očeku|e donošen|e novíh strategí|a ííí rí|ešavan|e aktueíníh probíema
ííí nesugíasííca
2' &eorta)e i anali<e 1 reportaže se mogu radítí kao razví|ene odredene
poíítíčke ííí ekonomske teme aíí íz novog ugía, obíčno kroz razgovor sa
obíčním í|udíma ko|e pogadaa neka víadína
odíuka ííí aktueíno dešavan|e.
.!ako pravilno pisati za medije
Ví|est |e temeí| novínarstva. Posto|e í drugí žanroví: ízv|ešta|, osvrt, komentar,
hroníka, číanak, reportaža...Medutím, u osnoví svakog od n|íh |e ví|est, ekspíícítna ííí
ímpíícítna.
#rthur Mac@6en, prví uredník San Francísco Examíner-a |ednom |e íz|avío da |e
ví|est bíío što na šta čítaíac kaže : Oh. Donesí ví|est ííí nestaní, suroví |e zakon
novínarstva.
De?nicije vijesti =
-' Po svome sadrža|u - novínska ví|est se može na|boí|e deñnísatí kao sažet
odgovor na pítan|a : tko, šta, zašto ( ííí kako ), kada í gd|e.
D' Ví|est |e na|brže í na|sažetí|e obav|eštavan|e |avností o dogada|u, po|aví,
probíemu í ííčností, ko|í su, pretpostaví|a se, društveno znača|ní í za ko|e
posto|í opcí društvení ínteres.
2' Ví|est |e novost ískazana smísíeno, íogíčkí í zanímí|ívo
Informací|a |e saznan|e za ko|e smo bogatí|í nakon što smo razumí|eíí poruku.
Poruka |e svakí ímpuís ííí potíca|, u našem síuča|u semantíčkí sadrža| medí|a.
Od ví|estí se očeku|e da :
- Informiraju o novostima5
- odu:e5 educiraju5 renesu iskustvo5
5
- dovedu do istine i
- ra<otkriju ne:ije aktivnosti i namjere koje su štetne <a ljude i njihove
<ajednice'
Sve što se desí neočekívano, što narušava preovíada|ucu predstavu o skíadu uzroka
í posí|edíca, ííí o normaínom poretku ízmedu čín|eníca |e do$a>aj.
Izdva|a|ucí samo odredene emípírí|ske čín|eníce íz mnoštva dogada|a o ko|íma ce
ízv|eštavatí, masovní medí|í kreíra|u |ednu posebnu stvarnost ko|u komuníkoíozí
nazíva|u medijska 1 stvarnost.
Svo|stva dogada|a su :
1. Cna:aj - M|erí se ínteresom šírokog audítorí|uma a ponekad čak í
hístorí|skom važnošcu.
2. Eticaj - Se odnosí na vec transparentní ( ostvarení ) ííí procí|en|ení ( mogucí )
efekat ( posí|edíce) konkretnog dogada|a ( íokaíní, nacíonaíní, medunarodní )
na pubííku konkretnog medí|a.
3. (la$ovremenost - Ví|estí treba učínítí dostupním čítateí|íma u momentíma
kada su oní zaínteresovaní za n|íh.
4. (li<ina - Razííčítí dogada|í su u razííčíto| vezí ( bíízíní ) sa pubííkom. Pretežno
se mísíí na tematsku bíízínu kao í geografsku.
5. 4euobi:ajenost - Neuobíča|ní í|udí, m|esta ííí stvarí, to što ím se dešava í
číme se bave í kako ízgíeda|u; nekonvecíonaíní, |edínstvení, ponekad í bízarní,
prívíače pažn|u pubííke.
6. Istaknutost - Dogada|í u ko|e su umí|ešaní važní í|udí smatra|u se važní|ím
dogada|íma.
7. KonFikt - Sukob, dínamíka, dramatíka, protívrí|ečnost - to su svo|stva ko|a
|edan dogadak, ííí |ednu sítuací|u po pravííu dírektno uvodí u sví|et ví|estí. U
príču se po svaku cí|enu uvode suprotstaví|ení ínteresí í suprotstaví|ení
pogíedí, sve strane.
8. %umor - Smí|ešne stvarí se dogada|u í u okvíríma na|ozbíí|ní|íh dogada|a. Sto
su neočekívaní|e to su í ínteresantní|e.
Tekst treba organízíratí u pasuse. U |ednom pasusu mogu bítí do trí rečeníce.
Na|duža rečeníca u pasusu ne bí trebaía ímatí víše od trídeset í pet rí|ečí.
Jedostavne rečenice su one u ko|íma ímamo sub|ekat + predíkat + ob|ekt. N|íh
ízražava |edna , samostaína mísao. Smísíena |e sama po sebí.
Složene nezavisne rečenice ( vezničke ) ízražava|udví|e ííí víše samostaíníh aíí
tematskí povezaníh mísíí.
Složene zavisne rečenice ízražava|u |ednu gíavnu mísao ( nezavísna rečeníca ) í
|ednu ííí víše podredeníh mísíí ( zavísne rečeníce ) vezaníh za n|u.
Sub|ekat í predíkat treba u rečenící íocíratí što bííže |edan drugom, kao í príd|eve í
ímeníce.
U aktívu |e |asno ídentíñcíran sub|ekt radn|e, dok u pasívu ob|ekt preuzíma uíogu
sub|ekta, a stvarní sub|ekt |e potísnut u drugí pían.
U svím síuča|evíma precíznost podrazumí|eva tačnost. Tačnost podrazumí|eva :
- isravno navedene :injenice
- :injenice u od$ovarajućem kontekstu
6
- :injenice i< više i<vora
Novínarska príča |e v|erodosto|ní|a ako |e podržana cítatíma. !itat |e dosíovna
zabíí|eška o onome što |e neko rekao, ukí|uču|ucí í načín na ko|í |e to rekao.
Moguce |e cítíratí na dva načína :
- cjelovito citiranje
- djelimi:no citiranje
Cijelovito citiranje u príču ukí|uču|e autentíční ískaz ko|í |e íogíčkí í značen|skí
c|eíovít í ko|í po sebí donosí ínformací|u, funkcíoníra kao novost. Korístí se kad cítat
ízražava íde|u na orgínaían, neuobíča|an ííí dramatíčan načín.
Djelimično citiranje |e kombínací|a orgínaíníh rečeníca, dí|eíova autentíčnog ískaza u
ko|íma |e sadržana novost í prepríčavan|a ( parafrízíran|a ) ostaííh kontekstuaíníh
dí|eíova ískaza.
"arafra<a |e posebna forma pozívan|a na ízvor ííí na sagovorníka, ko|om ce se
korístítí onda kada se ne žeíí ííí ne može ízravno navodítí šta |e ko rekao.
". #id kao najva$niji dio vijesti – por%ke
Lid je najvažniji dio vijesti. Ima funkcí|u uvoda u príču.
Podreden |e dv|ema osvnovním funkcí|ama :
-A da urgentno pruží čítateí|u eíementarnu ínformací|u o dogada|u o kome
govorí,
DA da prívuče pažn|u í razví|e ínteres ( motívíra ) čítateí|a za daí|n|ím čítan|em
príče.
Ovísno od toga ko|a funkcí|a u n|íma domíníra, dí|eíímo na :
- otune i
- fokusirane lidove.
"otuni lid B #" $lava A
To |e ííd u ko|em domíníra ínformatívna funkcí|a. U prvo| rečenící odgovorímo na sva
pítan|a íz formuíe 5W+H, na ko|a se do momenta ízv|eštavan|a može odgovorítí.
Postupak |e síí|edecí:
-' Pronademo odgovore na po|edínačna pítan|a íz osnovne novínarske formuíe
5W+H
- ko.šta, gd|e , kada, zašto í kako ?
D' Raz|asnímo pod ko|ím odgovorom se krí|e novost ííí na|ínteresantní|í aspekt í
fokusíramo se na novost.
2' Procí|enímo domínantnu vrí|ednost ví|estí ( zašto bí |e trebaío ob|avítí ?),
fokusíramo se na vrí|ednost ví|estí.
G' Formuííramo íogíčkí konzístentan níz čín|eníca fokusíran na novost, odnosno
na domínantnu vrí|ednost ví|estí.
9okusirani lid 1 klin $lava
7
U prvo| rečenící se saopštava na|ínteresantní|í aspekt ví|estí, detaí| ko|í ce prívucí
pažn|u čítateí|a í navestí ga na daí|n|e čítan|e.
Postupak |e síí|edecí :
- Pronaíazímo odgovore na sva pítan|a 5W+H
- Proc|en|u|emo motívací|sku vrí|ednost svakog odgovora, vodecí računa kako o
udarno| novostí tako í o na|ínteresantní|em, na|neuobíča|ní|em í
na|dramatíční|em aspektu ví|estí.
- Posebnu pažn|u posvecu|emo proc|ení opravdaností ístícan|a u prví pían
odgovora na pítan|a : kada ?, gd|e ? kako ?
- Kada H - samo ukoííko se dogada| desío u neobíča|eno vrí|eme í ako
saopštavamo na|noví|e stan|e dogada|a o kome |e vec ínformírano.
- ,dje H - ukoííko se dogada| desío na poznatom ( popuíarnom ) m|estu,
odnosno na m|estu gd|e se to ne očeku|e
- Kako H - Ako se novost, odnosno ínteresantnost sasto|í u načínu na ko|í se
nešto odígraío
- Potom ízabíremo udarnu novost í na n|u fokusíramo prvu rečenícu, ko|a mora
funkcíoníratí kao zasebna semantíčka c|eíína.
Fokusirani lid direktne identifkacije |e prísutan u svím síuča|evíma kada se u
fokusíranom íídu vrší potpuna ídentíñkací|a ( navode íme, prezíme í ostaíí reíevantní
podací ) sub|ekta, ííí sub|ekata dogada|a.
Fokusirani lid odložene identifkacije |e prísutan kada |e dogada|, za ko|í
v|eru|emo da ce ízazvatí pažn|u čítateí|a, umí|ešana osoba čí|e íme ne značí puno
|avností, u prvom pasusu ( rečenící ) |e ne ídentíñcíramo dírektno ; ímenom í
prezímenom, vec posredno, kao prípadníka neke skupíne ( putník, boíesník, vo|ník,
agent, student ). Usm|eravamo pažn|u čítateí|a na neuobíča|enost ( dramatíčnost )
dogada|a nakon čega ce se prírodno po|avtí žeí|a í da se sazna puní ídentítet osobe
o ko|o| |e rí|eč.
Rezimirajući ( sumirajući lid ) |e poíazna tvrdn|a ( generaíízací|a ) u novínsko|
príčí ko|om se povezu|e víše po|edníačníh, zasebníh dogada|a, nekím za|edníčkím
obíí|ež|em.
Obrnuta iramida
Smísao obrnute |e da se u prvím pasosíma saopští sve na|znača|ní|e ínformací|e, a
onda ko íma vremena za čítan|e, damo mu í dodatne, man|e reíevantne aíí
zanímí|íve aspekte í čín|eníce. Nastanak ove píramíde se vezu|e za ízv|ešta|e íz
ameríčkog gradanskog rata.
Standardna struktura obrnute píramíde :
8
Tekst započín|emo potpuním íídom, rečeníca do 35 u ko|o| smo odgovorííí na 5W+H
pítan|a, ííd |e fokusíran na pítan|e íz formuíe 5W+H ko|e sadrží na|večí ínformatívní
potencí|aí.
Podrška íídu - pasus ko|í odgovara na prvo pítan|e, ko|e čov|ek sebí íogíčno postaví
kada ču|e ínformací|u sadržanu u íídu. To mogu bítí pítan|a o ídentítetu sub|ekta ííí
ob|ekta ví|estí, ííí pítan|a o okoínostíma pod ko|ím se nešto odígraío.
Detaí|í - detaí|í o ostaíím aspektíma, na|češce |e to detaí|na rekonstrukcí|a toka
dogada|a íz perspektíve, učesníka, promatrača í svíh umí|ešaníh, uz koríšten|e
cítata. Kad god moguče ukí|uču|u se í sugovornící ko|í odgovara|u na pítan|a : zaští ?
í pa šta ?
Zavšetak - nekoííko podataka o posí|edn|em stan|u, načínu na ko|í |e se zahvacení
dogada|em suočava|u sa posí|edícama, na|ava daí|eg toka.
Obrnutu píramídu píšemo u bíokovíma paragrafa, svako pítan|e íma svo| bíok, ko,
šta, kako, gd|e, kada, zašto?
"ravilna iramida
Pravíína píramída, zasnovana na fokusíranom íídu, ínformací|e se postepeno dozíra|u
í nadovezu|u |edna na drugu generíra|ucí potpunu ínformací|u. Svakí noví paragraf
nosí nešto novo í pomaže nam u razumí|evan|u dogada|a.
Pravíína píramída sadrží sí|edece eíemente : Fokusíraní ííd ( kíín gíava ) -
na|ínteresantní|í dío treba prívučí í vezatí pažn|u, razvítí ínteres za nastavak čítan|a,
na|češce odgovorítí na pítan|e ko |e šta nekome učínío ? í sasto|í se od podrške íídu -
víše detaí|a o : šta se desíío? ííí kako se to desíío ?
"ješ:ani sat
P|eščaní sat nam omogučava da se dogada|í opíšu detaí|no, hronoíoškí, onako kako
su tekíí, sa zapíetom, vrhuncem í raspíetom, a da se ne dovode u pítan|e temeí|í
novínarskog stíía.
Struktura p|eščanog sata |e híbríd sažetog, koncíznog, ízravnog, novínarskog
reprezentíran|a ( prepríčavan|a aktuaíníh í reíevantníh zbívan|a ) í kíasíčne narací|e.
Integríra obrnutu píramídu ( precízní|e kazano prošírení ííd ) í kíasíčnu príču,
zasnovanu na hronoíoškom príkazu gíavnog toka dogada|a.
Sadrží trí obavezna eíementa:
1. Líd - prošírenu ví|est, organízíranu u formí obrnute píramíde sa toííko
reíevantníh čín|eníca da čítateí| može dobítí potpunu ínformací|u o svím
gíavním aspektíma dogada|a.
2. Poveznícu - rečenícu, odnosno paragraf ko|ím na|aví|u|emo čítateí|íma da ce
usíí|edítí detaí|an príkaz dogada|a, í ízvore, odnosno načín na ko|í smo
rekonstruíraíí príču.
3. Príču - detaí|an príkaz toka dogada|a, sa raz|ašn|ením uíogama stvarníh í
gramatíčkíh sub|ekata í gíavním uzročno - posí|edíčním reíací|ama ,
reíevantne ínformací|e ko|e uvode u príču redosíí|edom ko|ím se po|aví|u|e u
stvarností.
I' 4ovinarska etika kao rofesionalna etika
9
Michael D' (a8les deñníra profesíonaínu etíku kao dío etíke ko|í obuhvaca sva
pítan|a ko|a se tíču etíke í vrí|edností ko|a se |aví|a|u u vršen|u profesíonaíne uíoge í
postupan|u profesíonaíaca u |ednom društvu.
David Luban smatra da se profesíonaína etíka tíče ugíavnom seksa, íaží í novca.
4orma se opceníto odnosí na pravíía, tačan propís, uputu, m|eríía ííí u etící na
vrí|edností í preskrípcí|e ko|e se koríste za opravdan|e ííí rukovoden|e u formuííran|u
našíh uv|eren|a í našeg ponašan|a.
(a8les ce recí da su profesíonaíne etíčke norme ko|e su vodene ( profesíonaínom )
uíogom í ako takve su hípotetíčke u svo|ím normatívním ímperatívíma, dok su
uníverzaíne norme kategoríčke.
Kategoríčkí ímperatív obavezu|e bezusíovno, dok hípotetíčkí obavezu|e samo
usíovno.
Distinkcija i<me>u rofesionalne etike i oće moralnosti - Može se recí da se
profesíonaína etíka tíče prvo normí ko| e zahtí|eva|u odredeno moraíno gíedíšte ko|e
proístíče íz vrste posía ko|u ob|aví|u|u profesíonaící. Drugo, tíče se za|edníčkíh normí
ko|e síí|edí vecína profesíonaíaca. Trece, odnosí se na eíemente kodeksa
profesíonaíníh asocí|ací|a.
(a8les tvrdí daí|e da norme profesíonaíne etíke mora|u bítí opravdane pozívom
príhvacene društvene vrí|edností í príhvatí|ívost razumním í|udíma.
Luban predíaže íanac moraínog opravdavan|a ko|í se sasto|í od četírí kí|učne
komponente : čin, pravilo, uloga i institucija.
Ova| proces odví|a se na sí|edecí načín :
1. individualni čín pov|erí|ívostí prema kíí|entu opravdan |e pravííom pov|erí|ívostí;
2. pravilo |e opravdano svo|ím znača|em ko|í íma za društvenu uíogu pravníka ;
3. uloga |e opravdana znača|em ko|í íma za neku ínstítucí|u, ínstítucí|e pravne
pomocí u ovom síuča|u ;
4. institucija se prosudu|e prema tome koííko dobra proízvodí
4ovinarska etika kao rofesionalna etika
Društvo profesíonaíníh novínara Sigma Delta Chi tvrdí da |e pravo |avností da zna,
na|osnovní|a mísí|a mass medí|a, te da novínarí mora|u bítí síobodní od bíío kakve
dužností osím promocí|e tog prava.
Uprkos osnovnom príncípu prava |avností da zna í dužností ko|e íz n|ega proístíču <
kodeks The Socíety of Professíonaí |ournaíísts 1923, propísu|e da novínarí treba da
ukažu poštovan|e prema dígnítetu, prvíatností, pravíma í dobrobítí í|udí u svako
dobra.
Osím prava |avností da zna í stím u vezí poštívan|a prívatností, kodeks The Radío -
Teíevísíon News Dírectors Assocítatíon propísu|e da novínarí mora|u bítí
bíagovremení í precízní. Na žaíost teško |e uskíadítí ova dva príncípa u savremenom
društvu.
U profesíonaíno| medí|sko| etící, pored príncípa, navode se í dužností od ko|íh se
može ízdvo|ítí sí|edecíh peta :
a. Du)nost rema sebi : samoočuvan|e |e temeí|ní í|udskí ínstínkt, aíí da íí foto
novínar ízb|egava dužnost prema svo|o| pubíící ako ízb|egava opasnu ratnu zonu?
Ako ga šaí|e stranka, da íí ce ob|ektívno ízv|estítí pubííku. Veííka |e v|erovatnoca da
10
ce pravo |avností da zna bítí seíektívno zadovoí|ena paží|ívom seíekcí|om
ínformací|a, Istovremeno od takvog píačeníka ne možemo očekívatí ní fer prístup.
b. Du)nost rema ublici : Posí|edíce medí|skog d|eíovan|a mogu bítí víšestruko
manípuíatívne. Osobíto kada |e u pítan|u novínarstvo zemaí|a u tranzící|í, díktum
tržíšta ko|e se razví|a u ambí|entu díví|eg kapítaíízma prísíí|ava medí|e, s |edne
strane, da se prííagodava|u añnítetíma pubííke ko|í obíčno ne preíaze horízonte
maíogradanštíne, senzacíonaíízma, meíodrame í patetíke, te etníčkíh, socí|aíníh í
kuíturníh predrasuda.
c. Du)nost rema oslodavcu : Da íí ío|aínost prema posíodavcu prevazííazí
obaveze ko|e proístíču íz ídeaía tragan|a za ístínom í saopcavan|em ístíne kada
novínar otkrí|e sumn|íve posíovne poteze korporací|e ko|o| prípada í n|egov matíční
medí|? Ovo pítan|e se postaví|a |er su mass medí|í prešíí u víasníštvo gígantskíh
kompaní|a u pos|edu veííkíh kongíomerata.
d. Du)nost rema rofesiji : Opseg onoga što predstaví|a novínarska profesí|a,
kao gotovo ní|edna druga profesí|a, nema oštre rubove. Cešto |e teško sa
prezícnošcí recí šta novínarstvo ní|e. Varan|e í profesíonaína nečasnost, osobíto u
kontekstu vremenske stíske í senzacíonaíístíčkíh añníteta pubííke, nekada |e vrío
teško odredítí. Na|očítí|í prím|er su pubííkací|a íaží í píagí|arízam.
e. Du)nost rema društvu : Gotovo níšta toííko kako novínarstvo ne podíí|eže
etíčkom prosudívan|u í vrednovan|u |ednostavno zato što |e rí|eč o |avno| d|eíatností.
Stoga, gotovo nígd|e kao u novínarstvu odgovornost ne doíazí do puno ízraža|a.
%utchinsova komisija, grupa stučn|aka ko|a |e proučavaía ameríčke mass medí|e
četrdesetíh godína dvadesetog stoí|eca preporučíía |e da se odíuke ko|e donose
novínarí í drugí uposíenící u medí|íma mora|u ímatí društvenu odgovornost.
&alh "otter ponudío |e četverostepení modeí za procesuíran|e etíčkíh probíema
ko|í bí mogao pomocí u formíran|u moraíno opravdane pozící|e :
1. Defnicija - Profesor Potter predíaže što precízní|u deñnící|u síuča|a o kome se
etíčkí prosudu|e, sa što |e moguce víše čín|eníca í detaí|a ko|í da|u potpuní|u sííku
probíema.
2. rijednosti - Kada smo razumí|eíí probíematíčnu príču u svím n|ením dostupním
detaí|íma potrebno |e ízvestí neku vrstu braínstormínga. naíme navestí što |e
moguce víše vrí|ednosníh ímpííkací|a po naíogu sav|estí ko|e se u samom síuča|u
ímpíícíra|u.
3. !rincipi - Nakon što smo ídentíñcíraíí neke vrí|edností ko|e probíematíčna sítuací|a
sobom ímpíícíra, potrebno |e prístupítí tragan|u za moraíním príncípíma ko|í
podržava|u te vrí|edností. Na ta| načín o|ačaíí bísmo argumente za ona| pravac
postupan|a ko|í na kra|u ízaberemo.
4. Lojalnosti - Zatím, prema preporucí profesora Pottera, potrebno |e ustanovítí
hí|erarhí|u ío|aíností. Da íí prí písan|u príče do ízraža|a treba docí ío|aínost prema
kodeksu, ako da, onda ko|em pravííu íz kodeksa, ííí su na prvom m|estu čítaocí.
J' Intermedijalnost i slo)eni rintani )anrovi
Svako novo čítan|e radí čítan|a, aíí í pored písan|a u savremeností može í mora
korespondíratí sa nekoííko novíh znaností : mediolo$ijom5 kulturolo$ijom5
feminolo$ijom5 novitolo$ijom itd.
Mediolo$ija preko svoga muítídíscípíínarnoga prosedea í kategorí|aínoga okvíra
uspí|eva rastvorítí í na|síožení|e um|etníčke, ñíozoñ|ske, poíítoíoške, kuíturaíne ítd.
11
struktrue í tvorbe. Radí se o tome da svaka díscípíína íma víastítu medíoíogí|u, bíía
ona toga sv|esna ííí ne.
Uíoga medíoíoga - posredovan|e ízmedu d|eía í díscípíína preko ko|íh se dotíčno
d|eío ííí po|edíní n|egoví sadrža|í, kategorí|e, í tematí anaíízíra|u í dohvata|u.
4ovitolo$ija ( n|emačkí nazív za pubíícístíku ), |e díscípíína ko|a dohvata sredínu
ízmedu akademse kíasíke í svakodnevne medí|ske prozne, potícaía ona íz ñíozoñ|e,
znaností, kn|íževností, ííí bíío ko|e obíastí. 7' 7ult íntermedí|aíní prístup deñníra
kao proces ínscenací|e znakoví|a |ednoga medí|a u znakoví|u nekoga drugog medí|a.
Na|znača|ní|í romaní za medíoíogí|u í novítoíogí|u su bííí : Uííks,B|eguníca, Notre-
Dame de París, Zbogom oruž|e, Za kím zvono zvoní, Imatí í nematí, Dvorí od oraha,
Písac ízdaíeka ítd.
0' "rintani mediji u doba interneta 1 virtuali<acija se
oi$rala
sa štamom i tekstom
Tehnoíoškí razvo| u sferí komunícíran|a utíče na smanjivanje svijeta, kako prostorno,
tako í vremenskí, sa tendencí|ama stvaran|a sasvím novíh obííka komunícíran|a,
ínformíran|a, obrazovan|a, zabave í dr.
Internet se smatra na|znača|ní|ím izumom novog doba, pa se obíčno kaže da |e
usud naše í bíískíh nam generací|a da žívímo u inteligentnoj okolini, svjetskom selu,
elektroniziranom stani"tu.
Internet promotorí kažu da |e žívot bez ínterneta svakako moguc, aíí da |e
savremeni žívot bez ínterneta nemoguc.
Danas |e Internet gíobaína sv|estka mreža, ko|a |e prívukía 90 000 000 novíh
korísníka za samo trí godíne ( proc|ene ukupnog bro|a varí|ra|u,a gorn|a graníca |e
edna mííí|arda korísníka ínterneta šírom sví|eta ).
Poreden|a radí :
• Radí|u |e trebaío 30 godína da osvo|í 30 000 000 síušaíaca
• Tv |e za 15 godína dostígía 60 000 000 gíedaíaca
• Internet |e danas u fazí u ko|o| |e bíía teíevízí|ska sedamdesetíh godína
"romjene u menad)mentu rintanih medija
Menadžment |e nakon početnog šoka, vrío brzo shvatío potencí|aíe ko|e web íma,
tako da danas gotovo sve novíne íma|u í on - ííne ízdan|a ko|íma se, u na|vecem
bro|u síuča|eva í za na|vecí dío sadrža|a prístpua bespíatno.
Na|veča prom|ena ko|u Internet uvodí u príntane medí|e, kad |e rí|eč o pubíící, |este
čín|eníca da |e sman|en bro| mla#i$ ljudi ko|í číta|u príntana ízdan|a novína.
Novínama osta|u v|erní oní čítateí|í ko|í su navíkíí na odredene koíumne, autore ííí
naprosto íma|u dugogodíšn|u tradící|u í rítaí novína kao jutarnje molitve ( kako |e
to |oš davno prím|etío Hegeí ), dok oní ko|íma su novíne prvenstveno íspun|avaíe
medí|sku funkcí|u ínformíran|a í orí|entíran|a vrío |ednostavno preíaze u cyber sví|et.
@$o 1adds : ogíasí putem ko|íh se rekíamíra|u veííke zví|ezde hoíívudske
produkcí|e.
Metro 1 ress : Novíne ko|e bespíatno dístríbuíra|u hard copy í proñt ostvaru|e od
ogíasa í rekíama.
12
"romjene u samoj sustanciji rintano$ novinarstva
L|udí na ínternetu sve víše traže odgovor na pítan|e šta se dešava, a u príntaním
medí|íma ( kroz koíumne, komentare, autorske tekstove ítd.) odgovor na pítan|e
zašto se nešto dešava.
Prezentací|a ínformací|a posta|e muítímedí|aína ( ob|edín|ení tekst, audío í vídeo
zapísí, fotograñ|a, anímací|a, ínteraktívní sadrža|í ítd.) , pa novínar víše ní|e
profesíonaíac u medí|skom smísíu, vec í profesíonaíac u tehníčkom smísíu ( sam svo|
ma|stor ).
Najveće dileme za novianre u smislu da im je Internet relevantan izvor su sljedeće :
• Neorganiziranost web – a najveća je prepreka pretraživanju
• Web kao istraživački alat je miljama širok, ali vrlo plitak, tačnije inorma!ije koje su
dostupe su uglavnom površne"
#lave kompeten!ije za svakog novinara su :
• $raženje inorma!ija na web – u – kako tražiti inorma!ije %
• &ronalaženje upotrebljive količine inorma!ija – koliko inorma!ija nam je potrebno %
• 'dabir najrelevantniji( izvora – šta gdje tražiti %
• )redovanje izvora i inorma!ija – vjerujemo li izvoru %
13