IVOT

S HUNTINGTONOVOU
CHOROBOU

FYZIOTERAPIE A ERGOTERAPIE
TERAPEUTICK SEITY

IVOT S HUNTINGTONOVOU CHOROBOU

Fyzioterapie a ergoterapie
Terapeutick seity

Spolenost pro pomoc pi Huntingtonov chorob

1

Peloeno z druhho nmeckho vydn: Huntington Krankheit, Therapiehefte: Physiotherapie und Ergotherapie.
Vydno Huntington Liga Belgien und Deutsche Huntington-Hilfe e.V., nkladem Deutsche Huntington-Hilfe e.V.,
Duisburg v roce 2002.
Povolen k vydn esk verze Spolenosti pro pomoc pi Huntingtonov chorob dala pan pedsedkyn
Christiane Lohkamp, Deutsche Huntington-Hilfe e. V., Duisburg v roce 2007.
Vcn peklad z nminy: Ing. Ji Trejbal
Odborn revize esk verze:
Dana igutov, PhDr. Petra Zemanov, Ph.D., Mgr. Zuzana Lebedov, Doc. MUDr. Jan Roth, CSc.
Zvren stylistick a jazykov prava: Zdeka Vondrkov, Zuzana Maurov, Ji Hruda
Grafick prava: Tiskrna Polonek
Grafick nvrh oblky: Oldich Beznoska-Lithos
Copyright Spolenost pro pomoc pi Huntingtonov chorob, 2008
Vechna prva vyhrazena.
Tato kniha ani jej sti nesmj bt dnm zpsobem reprodukovny, ukldny i roziovny.
Kniha byla vydna za laskav finann pomoci MZ R a Nadace Academia Medica Pragensis.
ISBN 978-80-904199-3-3

OBSAH
PEDMLUVA ..................................................................................................... 5
Pedmluva k belgickmu vydn ......................................................................
Pedmluva k nmeckmu vydn .....................................................................

5
5

Pedmluva k eskmu vydn ........................................................................... 6

TERAPIE PACIENT S HCH ............................................................................. 9
VOD ................................................................................................................. 10
MOTIVACE PACIENT S HCH ......................................................................... 10
Motivace pacient s HCH pro terapii ............................................................... 10
Mon piny chybjc motivace .................................................................... 11
ZSADN OBTE PI TERAPII PACIENT S HCH ....................................... 11
TERAPEUTICK PLN ..................................................................................... 13
Zkladn pravidla .............................................................................................. 13
loha terapeutickho plnu .............................................................................. 13
Vypracovn terapeutickho plnu ................................................................... 13
Provdn terapeutickho plnu ....................................................................... 14
Pizpsoben terapeutickho plnu .................................................................. 14
Vztah terapeut pacient ................................................................................... 14
SKUPINOV PRCE ......................................................................................... 14
MULTIDISCIPLINRN PSTUP K TERAPII ................................................. 15
FYZIOTERAPIE PACIENT S HCH .................................................................. 17
VOD ................................................................................................................. 18
CLE FYZIOTERAPIE ......................................................................................... 18
Obecn cle ......................................................................................................... 18
Konkrtn cle ..................................................................................................... 19
PROJEVY HCH DLEIT PRO FYZIOTERAPII ............................................. 19
Pokozen neuromuskulrn funkce ................................................................. 19
Poruchy dchn ................................................................................................ 21
Percepn poruchy ............................................................................................. 21
Funkce svalovch svra a inkontinence ....................................................... 22
Problmy s polyknm ....................................................................................... 22
Kognitivn poruchy u HCH ............................................................................... 22
Behaviorln projevy HCH ................................................................................ 23
Vdom ovldn rukou .................................................................................... 24
Zrakov poruchy ................................................................................................ 24
Tolerance terapie ............................................................................................... 24
FYZIOTERAPEUTICK VYETEN ............................................................... 24
FYZIOTERAPIE PACIENT S HCH .................................................................. 25
SPECILN FYZIOTERAPEUTICK PROGRAMY PRO PACIENTY S HCH ... 33
Kreativn (tvr) fyzioterapie ........................................................................... 33

Pohybov terapie tancem .................................................................................. 34

Hydroterapie ...................................................................................................... 35
Relaxan terapie ............................................................................................... 36
Technika padn ................................................................................................. 36
ERGOTERAPIE PACIENT S HCH ................................................................... 39
VOD ................................................................................................................. 40
CLE ERGOTERAPIE ......................................................................................... 40
Obecn cle ........................................................................................................ 40
Konkrtn cle .................................................................................................... 41
PROJEVY HCH DLEIT PRO ERGOTERAPII .............................................. 41
Problmy s komunikac ..................................................................................... 41
Mimovoln pohyby ............................................................................................ 41
Mobilita (pohyblivost) ....................................................................................... 42
Obratnost ikovnost ........................................................................................ 42
Problmy s porozumnm a pamt .................................................................. 42
Emocionln, psychiatrick projevy a odchylky v chovn ............................. 43
Naruen schopnost percepce (vnmn) ......................................................... 43
Uvdomlost ...................................................................................................... 43
NEUROPSYCHOLOGICK VYETEN ......................................................... 44
Kontroln seznam aktivit a pln aktivit ............................................................ 44
ERGOTERAPIE PACIENT S HCH ................................................................... 44
Zkladn kritria ergoterapie pacient s HCH .................................................. 44
Strukturovn cvien ........................................................................................ 44
Cvien zamen na schopnosti ...................................................................... 45
Cvien, kter se maj zdolat ............................................................................. 45
Rychlost reakce .................................................................................................. 45
ERGOTERAPEUTICK CVIEN ..................................................................... 45
ADL cvien neboli cvien dennch aktivit ..................................................... 45
Cvien kadodennch innost tzv. life style ............................................. 46
RELAXAN CVIEN ....................................................................................... 50
OBECN AKTIVITY .......................................................................................... 50
PLOHY ........................................................................................................... 51
KONTAKTY ....................................................................................................... 69
LITERATURA ..................................................................................................... 71
VYSVTLIVKY ................................................................................................... 73

PEDMLUVA
Pedmluva k belgickmu vydn
Potkem roku 1993 zaala belgick spolenost Huntington Liga Belgien spolupracovat se
zdravotnickmi zazenmi, kde jsou oetovni pacienti s Huntingtonovou chorobou (HCH). Mli
pedstavu, e by chtli mt v Belgii pro pacienty s HCH k dispozici, podobn jako je to v Kanad
a Austrlii, nejrznj terapeutick monosti. V tchto zemch ji existuj speciln lebn zazen
pro pacienty s HCH po dlouhou dobu, maj i rozshl zkuenosti s p o pacienty s HCH a v terapii
pouvaj celou adu rznch terapeutickch postup.
Nejprve proto bylo teba zskat a peloit veker dosavadn publikace o rznch terapeutickch
pstupech, s clem vydat pro kad z tchto terapeutickch pstup brouru s konkrtnmi
informacemi.
Doufme, e se nm to ji nyn podailo s existujcmi brourami k ergoterapii, fyzioterapii, logopedii
a k poruchm polykn u HCH. Vme, e tato prce jet nen dokonena a e asi nikdy dokonena
nebude. m vce terapeut bude tyto broury pouvat pro svou prci a bude nm podvat zprvy
o svch zkuenostech, tm vt mnostv poznatk budeme moci prbn doplovat. Proto
dme vechny odbornky uvajc tyto materily, aby se podlili o sv podnty a nzory.
Na tomto mst bychom rdi podkovali panu Paulu Woutersovi, kter nadepsal svou zvrenou
prci o fyzioterapii v poslednm studijnm semestru titulem: Technika padn (Falltechnik) jako
soust fyzioterapeutick pe o pacienty s HCH a projevil ptelskm zpsobem ochotu pest
tento text a provst jeho korekturu.
Dle bychom tak chtli podkovat panu Eddy Callaertovi za jazykov korektury belgick verze ve
vydn z roku 1998/1999.
Rita Muyldermans, Huntington Liga Belgien
Leden 1998

Pedmluva k nmeckmu vydn

Jsme rdi, e meme pedloit nmecky mluvcmu okruhu odbornk a peujcch osob druh
vydn belgickch terapeutickch seit k terapii HCH. Prvn nklad vznikl na zatku roku 2000
jako vsledek hranice pesahujc spoluprce a velkorys podpory ministerstva pro nmecky
mluvc komunitu, oddlen rodiny, zdrav a socilnch vc, Eupen, v Belgii.
V tomto nyn pedkldanm druhm, rozenm a pozmnnm vydn jsme shrnuli pvodn tyi
terapeutick seity do dvou seit. Z dvjch terapeutickch seit Fyzioterapie (1) a Ergoterapie
(3) vznikl jeden seit a druh z dvjch seit Logopedie (2) a Poruchy polykn (4).
Prvn st maj seity do znan mry spolenou: jsou zde probrny zkladn otzky HCH
a terapeutick monosti lby pacient s HCH. Druh st pak pechz ke specifickm otzkm,
kter se vztahuj k jednotlivm terapeutickm pstupm.
I kdy jsou tyto terapeutick seity zameny pedevm pro stacionrn oblast pe o nemocn
s HCH, bylo na snahou pi zpracovn nmeck verze udret text v obecn srozumiteln rovin,
aby ho mohli vyuvat nejen terapeuti, ale tak peujc rodinn pslunci i profesionln
oetovatel.
Rdi bychom podkovali AOK Baden-Wrttenberg, kter umonila vytitn novho nkladu.
Christiane Lohkamp
Pedsedkyn spolenosti Deutsche Huntington - Hilfe e. V., Duisburg
ervenec 2002, Stuttgart

Pedmluva k eskmu vydn

Problematika neurodegenerativnch poruch je v souasn dob stle zetelnj. A to jak pro samotn
nemocn a jejich rodiny, tak pro zainteresovan zdravotnick pracovnky.
HCH je dnes vyeen, co se te diagnostiky. Co je ale stle nedostaujc, je poet kvalifikovanch
rehabilitanch a oetovatelskch specialist pro pacienty s touto dkou diagnzou.
Huntingtonovu chorobu meme zjednoduen definovat jako onemocnn charakterizovan
ddinm penosem jedinm autozomlnm dominantnm genem s pevaujcmi projevy celkov
degenerace mozku. Zasahuje pedevm osoby ve stednm produktivnm vku, kolem 35-45 let.
Jakkoliv je postup onemocnn pomal, kon smrt obvykle do desti a patncti let. Pro onemocnn
je charakteristick kombinace poruch hybnosti a intelektu. Nemocn vyaduj komplexn
medicnskou pi.
Pro HCH je pznan i skutenost, e v klinick praxi jsou psychick problmy nemocnch jako
deprese, osobnostn zmny a psychotick stavy, poruchy pamti a nastupujc demence
v potcch nemoci asto oddlovny od poruch hybnosti.
V pi o nemocn s HCH je nutno pistupovat s kompletnmi informacemi o monostech komplexn
pe o tyto nemocn, kdy zejmna neurorehabilitace nemocnch s HCH je cenn pedevm
z pohledu resocializace. Modern komplexn rehabilitace nemocnch s HCH pispv k udren
maximln mon kvality ivota tchto nemocnch.
Pevn doufme a vme, e tato publikace pome terapeutm pochopit pacienta s HCH a pinese
vhodnou terapii vtmu procentu pacient s HCH, kte jsou v potcch sv diagnzy a u kterch
je nutn ji s terapi zat, aby byly vsledky znt v dob, kdy u jejich stav bude vnj a kdy
budou moci prv erpat z tchto pedem nauench dovednost.
MUDr. Alois Krobot, Ph.D.
Klinika rehabilitanho
a tlovchovnho lkastv
Fakulta nemocnice Olomouc
Listopad 2008
I kdy se tato publikace zamuje pouze na fyzioterapii pacient s HCH, je teba pipomenout
i vznam fyzioterapie v pi o peovatele pacient s HCH.
Starat se o pacienta s HCH je velmi nron nejen po strnce fyzick a asov, ale tak po strnce
psychick. Kadodenn celodenn pe o takto nemocnho jedince bez jakkoliv monosti delho
odpoinku nutn mus vst k sekundrnm poruchm u peovatel. Tato chronick a dlouhodob
peten vedou pak k velmi astmu vskytu diagnz jako je cervikokraniln syndrom,
cervikobrachiln syndrom, lumbalgie, ale tak rzn formy depres i neurz. Tyto stavy jsou
velmi bolestiv, omezuj oetujc osobu jednak po strnce fyzick, ale asto zasahuj i do reimu
spnku. Rezultuj z toho vrazn bolesti hlavy, mnohdy spojen s vertigem. Takto peten
oetovatel prost nemaj as na to, aby eili sv vlastn problmy. Proto se dostv cel problm
asto a do fze chronicity, kter se e daleko sloitji. Nkdy je takovto chronick problm
eiteln ji pouze sten.
Je samozejm, e se na tomto velmi asto se vyskytujcm chovn oetujcch osob projevuje
beznadj, pesimismus a deprese, kter vyplvaj z prognzy HCH, co je pochopiteln. Je vak
nutn zdraznit i druh aspekt tohoto problmu.
Oetovatel mus bt pro nemocnho oporou, a to i po strnce psychick. A nejen to,
i v sebezchovnm snaen je teba si uvdomit, e v rodin nemocnho s HCH jsou i dal osoby
vce i mn zvisl na oetujc osob. Ty pak oekvaj od oetujc osoby, mon i tak trochu
sobecky, zcela normln pi o svou osobu. A skloubit tyto dva svty, tedy ten nemocn a zdrav,
navc v chronicky vyerpanm stavu, to je opravdu kol mnohdy jen obtn eiteln. Pro tyto
oetujc tedy nesm platit to, e se mus zcela obtovat, nehledt na svou vlastn osobu a sv
zdrav, protoe pe o nemocnho s HCH je skuten bhem na dlouhou trat a nikoliv sprintem

Z toho jasn vyplv, e fyzioterapie a psychoterapie je nutn nejen pro vlastn pacienty s HCH,
ale tak pro osoby blzk, kter oetuj tyto nemocn. Vichni, kdo se staraj o nemocn s touto
chorobou, mus bt velmi odoln, mus bt obdaeni velkou dvkou sebekzn a v neposledn
ad i znanou mrou oddan pokory.
MUDr. Jan Falta
Nchod 2006
Spolenost pro pomoc pi HCH douf, e publikace, kterou vm pedkld, najde uplatnn nejen
u fyzioterapeut a ergoterapeut, ale i v domc pi a pinese dal monosti, jak zvit kvalitu
ivota nejen pacient, ale i jejich rodin.
esk verze obsahuje tyi plohy. Na zklad novch poznatk z esk literatury byla dopracovna
kapitola o dechovch cviench, upesnna kapitola o sprvnm dren tla pi sezen a stn
a kapitola ergoterapie byla rozena o nov poznatky, monosti a vznam neurorehabilitace kognice.
PharmDr. Zdeka Vondrkov
Pedsedkyn SPHCH
Prosinec 2008, esk ermn

Terapie pacient
s
Huntingtonovou chorobou

VOD
Terapeut, kter pracuje s pacientem s HCH, je konfrontovn s celou adou komplexnch projev
HCH a funknch problm, kter se u kadho pacienta projevuj zcela vlastnm zpsobem. Prce
s tmito pacienty vyaduje od terapeuta odborn znalosti a neobyejn osobn nasazen.
Kdo m poprv ped sebou nemocnho s HCH, je nejprve pekvapen fyzickmi charakteristikami
nemoci. Funkn pote pi komunikaci, jdle, pohyblivosti, koordinaci o a rukou zpsobuj
nemocnmu kadodenn znan problmy. Neustl postup nemoci mu navc ztuje kontrolu
nad tmito obtemi.
padek intelektu vak asto zpsobuje jet vt problm, a to jak pro pacienta, tak pro terapeuta.
Zde se hovo o tzv. subkortikln demenci, v jejm dsledku zejmna kontrola nad tlesnmi
pohyby pipravuje pacientovi velk tkosti.
Emocionln a psychiatrick problmy, ktermi pacienti asto trp, siln ovlivuj prbh kadho
celho dne. K tomu pistupuj sociln (spoleensk) a jako dsledek zvanosti choroby
i rodinn problmy, kter zatuj zvltnm zpsobem kadho jednotlivce, at ji osobu v riziku,
postienho nebo partnera.
Prce s pacientem s HCH vyaduje vysokou mru pipravenosti k nasazen pro terapii, porozumn
obrazu choroby a znalosti pin zvltnho zpsobu chovn pacient s HCH.
Pro pacienty s HCH m rozhodujc vznam tlesn pohyb a cvien motoriky, protoe maj velk
obte s kontrolou svch pohyb. Rehabilitan program zamen na speciln poadavky pacient
s HCH me pomoci pekonat st pohybovch problm, ale neme zastavit postup choroby.
Me vak psobit proti svalov atrofii a zhorovn tlesn kondice a tm podle okolnost vznamn
zlepit kvalitu ivota nemocnho s HCH.
Pomoc clen, pravideln terapie a cvien je mon zachovat dle dleit funkce a samostatnost
pacient, tj. samostatnost pi provdn cel ady kadodennch aktivit.
Fyzioterapie me bt tak uritou formou zotaven (odpoinku). Pin pacientovi zmnu
vednho dne, stimuluje pocit dobrho stavu a zprostedkuje mu kontakt vlastnho tla s okolnm
prostedm. Terapie m tak vznam pro vytren pacienta ze sociln (domc) izolace a z jeho
neinnosti.
Od uritho stadia nemoci ji nen rehabilitace pacienta s HCH mon. To ale neznamen, e
fyzioterapeut ji nen potebn. Zvlt, kdy se ji pacient aktivn nepodl na terapii, by mu
terapeut ml vnovat individuln pozornost.
Nepot se jen terapeutick hodnota mase nebo tapotementu, ale tak skutenost, e se nkdo
pacientem zabv, resp. mluv s nm, i kdy sm ji me k rozhovoru pispt jen velmi mlo
nebo vbec ne.
Bezpochyby se na terapeutovi poaduje vysok pipravenost k nasazen pro terapii a vysok dvka
trplivosti. Pacient mu vak jen nkdy vyjd uznn jemu dostupnmi vyjadovacmi prostedky.

MOTIVACE PACIENT S HCH

Motivace pacient s HCH pro terapii
inn motivace pacient s HCH pro spoluprci na terapich je douc a nezbytn. Z praxe vme,
e pimt pacienta s HCH ke spoluprci je asto velmi obtn. Nap. pi nutnosti operanho
nebo jinho terapeutickho zkroku je pacient ochoten se mu podrobit, ale potebuje ujitn
o sprvnosti svho rozhodnut od blzk osoby. V tomto ppad se od terapeuta oekv, e zjist
motivan dvody pacienta, bude na nich pracovat s vyuitm cel sv profesn zkuenosti,
pedevm sv znalosti lid, aby pacienta pesvdil o nutnosti spoluprce.

10

Mon piny chybjc motivace

Nedostatek motivace a odmtn terapie me bt v pm souvislosti s nemoc. Pznan
charakteristiky pro pacienty s HCH jsou:
z Izolace: Pacienti s HCH maj sklon uzavrt se a vyleovat se ze spoleenstv rodiny, ptel,
soused s tm, e se ji nepodlej na dn spoleensk aktivit.
z Konfrontace: Pacienti nesn konfrontaci se ztrtou svch schopnost a vyhbaj se proto
situacm, ve kterch je tato ztrta zejm.
z Nmaha: Co dve lo samo, to nyn vyaduje, v dsledku nemoci, daleko vce sil a sly.
Pacient by si rd tuto nmahu nepipoutl a zdrh se vyvinout vce energie.
z Inertnost: Pacienti s HCH mohou bt velmi pasivn a vtinou se aktivn nepodlej
na spoleenskm ivot. Bez podpory svho okolnho prosted nedokou zpravidla nalzt
vhodnou iniciativu. Pokud vak je pacient dostaten vhodn povzbuzen ke spoluprci
aktivitou jinch osob, pak se me oekvat i jeho aktivn radostn zapojen.
z Deprese: Pacienti s HCH trp asto depres a v dsledku tto deprese odmtaj jakoukoliv
aktivitu. Toto je zcela jin pina ztrty aktivity, ne jakou je ztrta motivace. V tomto ppad
je pi poskytovn terapie pacientovi nutn spoluprce s psychiatrem a psychologem. spch
dal terapie se odvj i od spn lby deprese.
Nkdy se setkvme u pacient se ztrtou motivace k terapii z dvodu jinch zdravotnch obt,
ktermi nejsou specifick projevy HCH.
Pinou nedostatku motivace a jejho odmtn me bt tak snaha o nik do nemoci. Pacient
se odevzdv pln do role nemocnho a byl by rd, aby se s nm jednalo jako s nemocnm. Odmt
se astnit aktivit, protoe: Kdo je nemocn, potebuje klid!

ZSADN OBTE PI TERAPII PACIENT S HCH

O spnosti terapie rozhoduje:
z Okamik pijet pacienta do peovatelskho (lebnho) zazen
z Okamik v prbhu nemoci, ve kterm se zpozoruje siln fyzick nebo duevn krok zpt
z Behaviorln a kognitivn projevy HCH

Pijet do peovatelskho (lebnho) zazen

Pijet do peovatelskho zazen je v ivot kadho lovka emocionln velmi zatujc zitek.
Ct se odstren, oputn a ve svm novm prosted asto ztracen. Z toho vyplv tak velk
riziko, e se sthne do sebe a odmtne veker aktivity.

Tlesn nebo duevn krok zpt

Ochabnut tlesnch nebo duevnch schopnost psob velmi vrazn na motivaci pacient s HCH.
Terapeutick cvien se jim neda ji tak dobe jako dve a v dsledku toho je radji pestvaj
provdt. Peujc osoby maj potom sklon k ochabovn ve svm sil, protoe podle veobecn
rozenho nzoru se pacientovi s HCH v pokroilm stadiu nemoci ji stejn ned pomoci.
Rodin se vtinou da starat se o pacienta v domcm prosted a do doby, ne doshne
onemocnn pokroilho stadia. Teprve, kdy se stav pacienta zhor natolik, e domc pe ji
nen mon, pijde na adu rozhodnut o umstn pacienta do peovatelskho zazen. Nemocn,
kter je pijat za tchto okolnost do peovatelskho zazen, vyaduje zvltn pozornost terapeut
i oetujcho personlu.

11

Behaviorln a kognitivn projevy HCH

z

Koncentrace
Vtina pacient reaguje na slovn vybdnut, aby se zkoncentrovali a provedli nebo se
pokusili provst poadovan kon.
Pklad: Pi movch hrch se me pokad vyvolat jmno toho, kdo m m zachytit.
Pokud zavol hzejc hr jmno spoluhre, ktermu m hz, pak probud jeho pozornost
a zam zrove pozornost ostatnch spoluhr na oslovenho.

Vytrvalost
Mnohm pacientm chyb schopnost setrvat del dobu u jedn aktivity. Nkte se brzy
unav, jin maj problmy s dchnm. eenm me bt zmna aktivity, aby se zamstnaly
jin skupiny sval. Vkldejte proto pravideln pestvky na odpoinek.

Nejistota
Nkte pacienti se z dvodu svch obt s mimovolnmi pohyby obecn ct a zvlt pi
chzi - velmi nejist. Vytvoen pocitu, e maj k proveden kolu dostatek asu, je uklidn.
I pes pohybov obte je znmo, e pacienti s HCH upadnou vzcnji, ne by se oekvalo.

Behaviorln projevy HCH

Zmny osobnosti u pacient s HCH (behaviorln projevy HCH) ovlivuj terapie velmi
asto negativn. Je teba si uvdomit, e pi kadm terapeutickm cvien je pacient
konfrontovn s dsledky sv nemoci. spch terapie je proto velmi zvisl na vztahu pacienta
k terapeutovi. m vt je zde dvra, tm vt bude spch! Pochopen pro zmny nlad
a projevy vzteku, strachu, zklamn by nemlo stt v cest nrok na terapii. Od pacienta
lze vyadovat urit sil.
Nkdy se pacient stav na odpor, protoe nerozum smyslu cvien. Povauje je za dtinsk.
Vysvtlete mu proto, pro maj pro nho tato cvien smysl.
Narazte-li na odpor, me bt tak vhodn vrtit se zpt k innostem a cvienm, kter jsou
pacientovi dvrn znm a kter provdl rd. Pokud byla jeho konkem prce na zahrad,
bude na mst prochzka hezkou zahradou nebo parkem. Jestlie pacient rd nakupoval,
mete s nm projt obchody.
Monost volby a rozhodovn u pacient vdy posiluj sebedvru. Zaujmte pacienta nap.
takovm cvienm, ve kterm ho nechte improvizovat (vymlet monosti, obmny,
kombinace), kter ovem nesm znamenat striktn odmtnut pvodn zamylenho cvien.

Porozumn
Pacient sice sly, e s nm mluvte, ale nepoda se mu cvinou lohu provst. To ale
bezpodmnen neznamen, e nechce spolupracovat, nbr spe to me znamenat, e
kolu neporozuml. Nkte pacienti sice sly vyslovenou pobdku (pokyn), nemohou vak
z dvodu nedostatenosti porozumn ei pln pochopit komplexnost (sloitost) kolu.
V tomto ppad je dobr zadn kolu rozlenit na nkolik nslednch krok. To uleh
pacientovi pochopen lohy. Nebo cvien pedvedte, ppadn je znovu vysvtlete, abyste
problm s porozumnm do urit mry podchytili.

Domc zvyklosti
U pacienta, kter byl nov (nedvno) pijat do peovatelskho zazen, by se ml brt ohled
na jeho zvyklosti z domova. Vtina pacient strvila doma spoustu asu v kesle nebo
v posteli. Proto je teba nejprve zat pracovat v podmnkch pro pacienta obvyklch
a pedevm tak s ohledem na aktuln kondici pacienta.

12

Pizpsoben terapeutickho programu

Mlo by bt samozejm, e se program cvien pacienta s HCH mus pizpsobovat
pravideln stavu nemoci, jeho fyzick, ale i duevn kondici.

Trplivost a smysl pro takt

Prce s pacientem s HCH nen jednoduch. Vyaduje od terapeuta mnoho trplivosti a smyslu
pro takt, zejmna v peovatelskm zazen, do nho byl pacient nedvno pesunut ze
svho domcho prosted. Jeho reakce bvaj touto skutenost velmi asto ovlivnny.
kolem terapeuta je zvit aktivitu i reaktivitu pacient. Nkte lid reaguj velmi pomalu.
Mus se jim proto dopt dostatek asu, aby nap. zformulovali svou odpovd. Terapeut
mus tak potat s tm, e pro nkter pacienty me i mal a lehk cvien bt cvienm
velkm, tkm.

TERAPEUTICK PLN
Zkladn pravidla
Terapeutick pln vychz z nkolika zkladnch pravidel:
z
z
z

Pro zlepovn kvality ivota pacient je prioritn oetovn a len

Ped nadmrnou kvantitou alternativnch pstup m pednost kvalita odborn a lidsk
Schopnosti pacienta se mus optimalizovat. Draz se klade na vyuit stvajcch
schopnost (zpsobilost) a na aktivaci alternativnch a augmentativnch (nhradnch,
podprnch) dovednost
Multidisciplinrn pstup a interaktivn pe umouj ucelen pohled na pacienta
a podporuj jeho kompetence i aktivity
Oetovn a terapie respektuj pimenost, soustavnost a individulnost

Tyto zsady tvo zklad pro vypracovn terapeutickho plnu a terapii pacient s HCH.

loha terapeutickho plnu

Terapeutick pln m rozhodujc funkci. Tvo soust dennho plnu a programu, kter strukturuje
den a tden pacienta. Dv mu oporu i bezpe. Pacient v, co se od nho bude oekvat a co on
sm me oekvat od svho okol.
Terapeutick pln nen stejn pro vechny pacienty. Pizpsobuje se individuln. Pesto mus
bt jasn, e kad pacient m svj terapeutick pln, kter se tak mus dodrovat.

Vypracovn terapeutickho plnu

Pijet pacienta s HCH do peovatelskho zazen vyaduje jak od peovatelskho personlu, tak
od terapeut zvltn pozornost. Nov klient zazen zpravidla tuto zmnu nese tce a me se
stavt na odpor i vemu, co peovatelsk zazen poskytuje.
Pro terapeuty je rozhodujc navzat rozhovor s pacientem. Prvn terapeutick sezen se mohou
dobe vyut k tomu, aby se zjistilo, co by si pacient pl, jak jsou jeho zjmy a monosti. Tyto
rozhovory by mly pacienta uklidnit. Ml by pochopit, e se od nho nebude poadovat nic, co by
sm neuml nebo neznal.
Rovn je rozhodujc, aby pacient zskal dvru k terapeutovi, aby se u nho ctil bezpen, a aby
se spolupodlel na lb. U pacient trv tento proces rzn dlouho. Pomoc rozhovor je mon
zpravidla zjistit, pro se pacient nechce podlet na terapii a navrhnout mu jin vhodn een.
Nepestvejte se intenzivn zabvat pacientem s HCH. Zkuenost ukazuje, e se schopnost prosadit

13

terapeutick cle je mon vtinu pacient motivovat natolik, e se nakonec aktivn podlej na
terapii a dokonce, e po urit dob pocituj z terapie poten.
Mli byste se pokusit v rmci terapie vyhovt pnm pacienta, i kdy prostor, kter je
v peovatelskm zazen k dispozici, nemus bt pli velk. Vdy vak existuje urit monost,
jak vyjt vstc individulnm pnm pacienta.
Nen-li s pacientem mon jakkoliv komunikace, mla by se zapojit jeho rodina. Ta me
informovat o jeho schopnostech, zjmech a nvycch, co me pomoci zlepit komunikaci
s pacientem.

Provdn terapeutickho plnu

Po urit dob pivykn novmu reimu pin terapeutick pln u nkterch pacient velmi
rychle vsledky. Jejich terapie pak pin oboustrann proitek z spchu.
U nkterch pacient vak probh cel proces obtnji. V takovch ppadech se hledaj piny,
nap. v chybjc motivaci apod. I v tchto ppadech je sprvn dodrovat terapeutick pln, i kdy
se o nm nenech s pacientem mluvit.
Svj vznam pro terapii m nap., kdy pacient teba jen mus opustit sv bydlit. Terapii me
pijmat zpotku bez naden a chovat se lhostejn. Po urit dob se vak me zat aktivn
podlet na lb a nalzt v n zalben. Dochzka na terapeutick sezen se tak stane soust jeho
dennho programu a pevnou smysluplnou jistotou.
Dsledn vyadovn asti v terapeutick jednotce m u samo o sob svou terapeutickou
hodnotu. Terapeut tm vyjaduje pacientovi, e prv jemu chce poskytnout sv znalosti
a zkuenosti, kter maj svj vznam v lebnm procesu. Vyhrazenm terapeutova prostoru a asu
pro pacienta se obnovuje i pacientova pokozen sebecta a mobilizuj se jeho vlastn ozdravn
sly.

Pizpsoben terapeutickho plnu

Jist zde nemusme vysvtlovat, e se mus terapeutick pln pravideln pizpsobovat monostem
pacienta. K tomu dochz zejmna tehdy, kdy se zdravotn stav pacienta nhle zhor. asto pak
roztaje motivace pacienta jako snh na slunci. Len ji nepin dn spch. Pacient ct, e se
od nho poaduje pli mnoho. Pe vak i ve zmnnch podmnkch mus stle pokraovat.
Pi individulnm sezen by ml terapeut pijt, pacienta odvst nebo s nm zstat, a provst
cvien, pizpsoben jeho stavu nebo se s nm jednodue pobavit, aby pacient poctil zvltn
pozornost, kter mu je vnovna.
Skupinov terapie by se ml pacient astnit co nejdle, i kdy st doby me prospat nebo se
nezapojuje, neztrat pece jen svj vztah ke skupin.

Vztah terapeut pacient

Vztah mezi pacientem a terapeutem by ml bt v idelnm ppad pln porozumn, minimln
vak dobr. Nedochz k tomu ale vdy. Pesto mus terapeut pacientovi naslouchat a umt se
vctit do jeho situace.
Stv se, e mezi pacientem a terapeutem nepesko jiskra. Mon by se to podailo s jinm
terapeutem z tmu. Za pokus to v kadm ppad stoj.

SKUPINOV PRCE
Prce ve skupinch me mt pro pacienta s HCH rozhodujc vznam. V dsledku nemoci se
pacient ji zpravidla dostal do izolace a skupinov aktivity ho mohou z izolace vyvst. Mus se
vak v tto souvislosti brt v vahu, e sociln (spoleensk) schopnosti pacienta mohou bt
sten omezeny. Terapeut, kter m skupinu na starosti, zde mus psobit jako vyvaovac prvek.

14

MULTIDISCIPLINRN PSTUP K TERAPII

Komunikace a spoluprce vech zainteresovanch terapeutickch discipln (interdisciplinrn mezioborov pstup), s respektem k jejich jednotlivm odbornm oblastem, je nevyhnutelnm
pedpokladem k nalezen vhodnho pstupu k pacientovi s HCH. Prv spolen psoben
rozdlnch obor (discipln) umon dostat se ble ke komplexnm problmm pacienta a pracovat
na nich. Jen tmto zpsobem lze nalzt nejlep cestu, jak pipravit podmnky a uzpsobit pi
s ohledem na pacientovy poteby.

15

16

Fyzioterapie pacient
s
Huntingtonovou chorobou

17

VOD
loha fyzioterapie v pi o pacienty s HCH je zcela zsadn. Dky n se alespo uritou dobu da
pacienta udret v pimen fyzick kondici, vetn normln funknho kloubnho systmu,
obhu a dechu. V neposledn ad pak u pacienta uritmu stupni sebeobsluhy a obratnosti.
Fyzioterapie pouv pi pi o nemocn s HCH jak metodik pasivnho, tak aktivnho cvien.
Nap. cvien relaxace, polohovn, dechov cvien, aktivn i pasivn LTV, cvien mimickho
svalstva, cvien jemn motoriky a rovnovhy. Hlavn zsadou je striktn dodrovn pimenosti
zte pacienta a jej rozumn dvkovn. Nutnost je provdn vech cviebnch jednotek
postupn, pravideln, v klidu a pohod.
Pi lb nemocnch s HCH se postupuje podle pznak onemocnn a ve fyzioterapii se vyuv
vech monost kinezioterapie. Cviky jsou pizpsoben danmu stavu pacienta tak, aby
onemocnn postupovalo co nejpomaleji a aby pacient mohl zstat co nejdle v domc pi.

CLE FYZIOTERAPIE
Stejn tak jako pi kad lb je rozhodujc vytyit si cle, kterch bychom chtli u pacienta
doshnout, je tomu tak i u fyzioterapie pacient s HCH. Pitom se nesm opominout skutenost,
e u pacienta s HCH se jedn o degenerativn onemocnn. Tzn., e obnova ji pokozench funkc
tedy neme bt prvoadm clem.
Nkter fyzioterapeutick cle se pekrvaj s cli jinch terapeutickch obor, jako je ergoterapie
i logopedie. V multidisciplinrnm (interdisciplinrnm, mezioborovm) tmu se k tomu mus
zaujmout jasn stanoviska (dohody).

Obecn cle
z
z
z

Zachovn dleitch funkc, jako je samostatn pijmn potravy a osobn hygiena

Zachovn schopnosti samostatn se pohybovat
Nauit se technice padn

Obecn cle se mus u kadho pacienta s HCH konkretizovat (upesnit, specifikovat), protoe
jsou zvisl na individulnch problmech pacienta, jeho pipravenosti ke spoluprci a tak na
stadiu jeho nemoci.
V pokroilm stadiu nemoci u pacient s HCH nkter cle odpadaj, protoe pacient u nen
schopen zskat nkter ztracen funkn schopnosti. Ostatn cle je mon dle sledovat pomoc
pizpsobench cvien.

18

Konkrtn cle
z

z
z

z
z
z
z
z
z
z
z

Zlepen funkce plic:

Zvtit objem plic
Cviit techniky dchn (nap. dchn nosem)
Nauit se techniku uvolnn (relaxan cvien)
Napnn a uvolovn sval:
Usnaduje normln prbh pohybu
Pedchz svalovm kem (u svalstva je, ramennho pletence, zdovho a binho
svalstva)
Cvien jednoduchch motorickch (pohybovch) schopnost jako je plazen a koulen se
Zlepen kontroly nad svaly st a oblieje
Zlepen ovldn a porozumn vlastnmu tlu
Zlepen schopnosti udret rovnovhu a zlepen sprvnho dren tla
Zlepen techniky chze
Zlepen schopnosti vnmn (percepce)
Zlepen vytrvalosti
Cvien ADL, pi kterch hraje roli ovldn hlavy, koordinace oi - ruka, jemn motorika
a udren rovnovhy
Stimulace socilnch kontakt prac ve skupin, aby se pacient dostal ze sv izolace

PROJEVY HCH DLEIT PRO FYZIOTERAPII

Pokozen neuromuskulrn funkce
z

Hybnost sval

Hybnost sval je vtinou v normlnm rozsahu. V pozdjm stadiu choroby bv pohyblivost

sval u pacient ji omezen. Svalov kee se vyskytuj individuln.
z

Svalov sla

Svalov sla ochabuje. Ochabnut bv zeteln a asto asymetrick. Nejvce jsou postien svalov
skupiny, kter zajituj sprvn dren pacientova tla: svaly jov, hrudnku, ramen, zad, svalstvo
hd a kyl.
z

Zmny v dren tla

Zatek nemoci se vyznauje jen lehkmi zmnami v dren tla:

z
z
z
z
z
z

Rozkroenm postojem se hled bezpen poloha ve stoji

Postaven nohou je asto nesoumrn, natoen smrem ven
Nerovnomrn rozloen tit
Hlava je sven, asto tak natoen
Nepirozen poloha pa, mon jako dsledek problm s rovnovhou
Nadmrn prohnut v kylch

19

Chze

Styl chze a pote pi chzi mohou bt velmi rozdln, nap.:

z
z
z
z

z
z
z

Chyb schopnost otet se

Chyb pohyby pa, pacient asto strk ruce do kapes
Chze o irok zkladn (rozkroen chze)
Nerovnomrn rozdlen tit, pacient se nakln na jednu stranu, co chzi obzvlt
ztuje
Pacient pen nadmrnm ohbnm se v kylch tit pli vped, m je nchyln
k upadnut dopedu
Pli siln protaen v kylch hroz pacientovi, e upadne dozadu. Dsledkem je
rozhzen chze
Pote pi rozhodnut se vykroit (v pokroilm stadiu)
Pohupovn se pi chzi (klasick pznak), jedn se o tzv. tanen chzi
Chze po patch

V asnm stadiu nemoci me pacient sprvn a samostatn chodit. Pohyby vak vdy nejsou
plynul a nemaj vdy sprvnou rychlost, co je npadn zejmna pi pohybech do strany a dozadu.
Kontrola pi pechodu ze sedu do stoje a obrcen je u pacient s HCH omezen. Jak nemoc
postupuje, pidv se jet patn odhad vzdlenost a pote s koordinac pohyb. Me se tak
napklad stt, e se pacient posad vedle idle. V tomto ppad pomh pravidlo: Zastav se,
oto se a sedni si. Pro nkter pacienty je obtn v klidu chvli posedt, maj tendenci velice brzy
vstt a neustle pechzet.
z

Koordinace pohyb

Clen pohyby ubvaj, jsou nepesn a mn plynul. Kdy podte pacienta, aby provedl bn
neurologick test a poloil se zavenma oima prst na nos, probh pohyb zpravidla v kruzch
a pacient mus pohyb korigovat. Msto jednoho pohybu, kter jednoznan zan a kon, je pohyb
proveden bud pli prudce, anebo pli pomalu. Ji v potku nemoci mohou pacientm psobit
problmy rychle se mnc pohyby.
z

Dyskineze

V poten fzi nemoci nejsou mimovoln, nekoordinovan pohyby pli vrazn a omezuj se
pouze na distln sti konetin a obliejov svaly. S progres nemoci pohyby narstaj do etnosti
i rozsahu. Pozdji je postiena tak je, ramena a pnev. Stres, podrdn a nava dyskinetick
pohyby zintenzivuj.
z

Svalov tonus

Svalov tonus je pi pasivnch pohybech kloub zpotku normln. V pokroilm stadiu se vak
me zmnit v hypotonii nebo hypertonii anebo me dochzet ke stdn mezi obma extrmy.
z

Reflexy

Kortikln reflex
Zpotku nastupuje zhoren rovnovhy, zejmna kdy je oprn plocha mal, nap. pi stn,
v dalm prbhu nemoci i tehdy, kdy je oprn plocha vt, jako pi sezen nebo kleen.

Automatick reflexy
Obrann reflex pi pocitu bolesti nebo tepla (ucuknut) se me v prbhu nemoci vytrcet.

20

 Reflexy ovldan (kontrolovan) stednm mozkem

Vzpimovac reflex dren tla je potlaen. Zvlt npadn je nedostatek v plynulosti pohyb pi
chzi a rozpad plynulho pohybu na dl pohyby, jako nap. pi koulen se.

Reflexy ovldan (kontrolovan) mozkovm kmenem

Zpotku me pevldnout tonick jov reflex, vtinou jako asymetrick tonick jov reflex
(ATR). Se ztrtou tohoto reflexu nastvaj souasn problmy, jako nap. snen ovldn trupu
a omezen schopnost provdt koly, kter namhaj ob strany tla. S postupujc chorobou se
me ATR vraznji projevovat a k tomu me pistoupit symetrick tonick jov reflex (STR).
Pitom se hlava ot nazad, co vede ke zvrcen celho trupu smrem dozadu. Takov reakce
me nastat tak smrem dopedu, piem se hlava a trup reflexn sklon vped. Takov reflexivn
pohyby jsou pozorovateln ji v asnm stadiu nemoci a stvaj se v asovm prbhu nemoci stle
vraznjmi, mohou dokonce nastat bez ostatnch pznak tonick reflexn aktivity.

Poruchy dchn
Pacienti s HCH mus asto pekonvat nsledujc problmy:
z
z
z

z
z

z
z

Omezen objem plic a pote s dostatenm vdechem

Omezen vdech - vzduch je nkdy vytlaen pouze jednm krtkm vdechem
Nkdy bv snena kontrola nad vdechem - pacienti maj sklon k vdechu pasivnm
uvolnnm napt hrudnku a plic
Kael (pedevm kontrolovan) me bt obtn. Zvlt, kdy se pacienti zakuckaj, je
kael asto obtn a mlo efektivn
Snen schopnost dchn nosem
U pacient s HCH je asto pozorovno nepravideln a nekoordinovan dchn.
Nadechnut probh nepravideln a asto pouze tehdy, kdy je to absolutn nezbytn.
Stv se tak, e pacient spolkne vzduch nebo vyd funiv zvuk a pitom pouv
v pehnan me pomocn dchac svalstvo
V dsledku mimovolnch pohyb je snena kontrola dchacch sval
Abnormln pohyby ve form zkub vnitnho svalstva a svalstva hrudnku naruuj
koordinaci dchn

Uveden problmy s dchnm vedou asto k nslednm jevm:

z

z
z

z
z

Zpal plic. Nejastj pinou mrt u pacient s HCH je pneumonie a zstava dchn.
K tomu vrazn pispvaj poruchy polykn
Snen tlesn zdatnost (vytrvalost)
Problmy s polyknm a pijmnm stravy. Zdrav lovk toti pi polykn a pjmu
potravy dch nosem a toto dchn je schopen zcela nevdom ve sprvn moment
zastavit (pi polknut) a pot opt voln dchat (po polknut se vtinou vydechne). Tato
koordinace dchn nosem pi polykn je vak u pacient s HCH naruen
Problmy s e, protoe mluven pedpokld ovldn dchn
Obte pi kaln. Pro inn zakaln je nutno zadret dech a pak jej nhle a siln vyrazit

Percepn poruchy
U mnoha pacient s HCH je vrazn poruena citlivost smyslovho vnmn. Percepn poruchy
se tkaj smyslovch vjem, jako je zrak, sluch, hmat, chut a ich. Pacienti maj pedevm snen
prh pro vnmn bolesti, naruenou rozliovac schopnost pro vnmn tepla, chladu, tlaku, dotyku,
ale i chuti a zraku (nap. pi rozhovoru patn udruj on kontakt atp.).

21

Vnmn tepla a chladu

Rozliovn mezi teplem a chladem zstv u pacient s HCH vtinou nedoteno. Nkdy se vak
stv, e je vnmn otupeno. Pak je obtn rozliovat mezi teplem a chladem. Pacientm s HCH
trv dle, ne se informace dostane do mozku, kde sice vznikne sprvn odpovd, ale reakce nastane
teprve, kdy podrdn psob na pokoku del dobu. To vede ke zvenmu nebezpe splenin
atp. Nebezpen je i prochladnut pi nedostatenm vytpn bytu nebo nedostatenm ustrojen.
z

Vnmn dotyku a tlaku

Na dotyk a tlak reaguj hmatov receptory. Psob-li na ki nebo sliznici mechanick podnt mal
intenzity, vyvol pocit doteku, pi vt intenzit vyvol pocit tlaku. Rozliovac schopnost vnmn
dotyku a tlaku je u pacient s HCH snen a v prbhu nemoci se stle prohlubuje. Projevuje se pi:
Lokalizaci: je obtnj lokalizovat msto dotyku a tlaku
Stereognozii: schopnosti rozeznat pedmty samotnm hmatovm smyslem. Tato schopnost
se v potku nemoci udruje v normlnm rozsahu. V pokroilm stadiu nemoci vak tato
schopnost kles. Pacient ji neme zachzet s pedmty a pipad mu zatko je
i pojmenovat, co je pro nho bezpochyby dal komplikac. Neschopnost pojmenovat
pedmty souvis se ztrtou smantick pamti
z

Vnmn bolesti

Tolerance bolesti: k absolutn ztrt citu v jednotlivch stech tla u pacient s HCH tm
nedochz. Avak u pacient s poruchou perifernho prokrven v dsledku alkoholismu nebo
nadmrnho dlouhodobho kouen, se to vak stt me. Zpravidla je u pacient s HCH
zjitn vy prh pro vnmn bolesti. Pacienti si proto mohou nap. zpsobit zrann nebo
si tce poplit prst cigaretou, ani by si to uvdomili a ani by si na nco stovali

Funkce svalovch svra a inkontinence

V pokroilm stadiu nemoci se stv, e pacient m nhle pocit, e mus na toaletu. V dsledku
chybjcho ovldn svra se mu me stt, e mu unikne mo. V pozdjm stadiu nemoci
me dojt k plnmu vyprzdnn moovho mche. Tomu je teba pedchzet nap. tak, e
pacient je v pravidelnch asovch intervalech vyzvn, aby si doel na toaletu.
Peujc osoby si mohou myslet, e pacient je inkontinentn, ale pina problmu me bt ve
skutenosti v jinch projevech nemoci. Pinou me bt nap., e se pacient vas nezbav odvu,
akoliv v, e mus na toaletu nebo nedojde vas. Tyto mon piny se mus objasnit dve, ne se
zane mluvit o inkontinenci. pln inkontinence, i pro stolici, je u pacient s HCH spe vzcn.
Pokud nastv, pak vtinou v pozdjm stadiu nemoci a i tehdy je nutn se ptt, v jak me
me bt pinou chybjc komunikace.

Problmy s polyknm
Problmy s polyknm jsou u HCH ast. Pote pi polykn npoj, pevn stravy i vlastnch slin
mohou vst k zvanmu zakuckn a zchvatu duen s ppadnm smrtelnm koncem. Dysfagie
me vst k aspiran pneumonii a k opakovanm infekcm dchacch cest. Podrobnj informace
k tomuto problmu naleznete v terapeutickm seitu Logopedie a poruchy polykn.

Kognitivn poruchy u HCH

Poruchy poznvacch schopnost u pacient s HCH se projevuj v asnch stadich nemoci jako
izolovan kognitivn deficity, kter se postupn rozvj v dysexekutivn syndrom. V prbhu nemoci
se tak mn psychomotorick tempo. Dve nebo pozdji pacient dospje do obrazu demence
pevn subkortiklnho typu. Poruchy poznvacch schopnost jsou u pacient individuln,
ale vdy maj progresivn charakter.

22

Poruchy pamti

Bylo prokzno, e u pacient s HCH vznikaj poruchy pamti asto ji ped poruchami
pohybovmi. Poruchy pamti mohou bt ji v potku nemoci tak zvan, e pacientovi ztuj
bn kadodenn aktivity. V prbhu nemoci se poruchy pamti stle zhoruj.
Nejastji nastvaj nsledujc poruchy pamti:
z Pote s nalznm (vbavnost) slov
z Pote se souasnm zpracovnm rznch skutenost
z Problmy s krtkodobou pamt
Dlouhodob pamt vtinou zstv nedotena nebo je pokozena teprve v pozdj fzi choroby.
z

Poruchy koncentrace

Snen schopnost koncentrace a neschopnost organizovat (uspodat) si as (denn pln) je pro

pacienty s HCH typick ji v potku nemoci. Poruchy koncentrace a plnovn zpsobuj problmy
v kadodennm ivot pacienta.
z

Snen tlesn vnmn

Schopnost lokalizace jednotlivch st tla je zpotku nedotena. Teprve kdy nastane apraxie,
je tak pokozeno sprvn dren tla.
z

Apraxie (dyspraxie)

U pacient s HCH existuj fyzick pedpoklady pro proveden cel ady kol i innost. Oni je vak
nejsou schopni v dsledku svch snench schopnost a dovednost provst. Nedokou vykonvat
sloit pohyby a kony automaticky, ani kdy jsou o to podni nebo ani kdy se jim koly pedvedou.
z

Poruchy vnmn tvaru a prostoru

Absence vnmn tvaru a prostoru se projevuje u nkterch pacient tak, e se jim ji neda rozliit
pedn a zadn stranu nebo vnitn a vnj stranu njakho pedmtu. Spolu s potemi sprvnho
dren tla a prostorovou orientac se tak stv nap. oblkn nebo pijmn stravy obtnm
kolem. Je mon, e pacient i s malmi pohybovmi problmy, obtn prochz dvemi, protoe
neum odhadnout svou potebu msta k prchodu. Stejn problm plat pi odhadovn vzdlenost.
Pacient nen schopen odhadnout, jak velk je jeho odstup od njakho pedmtu. Me se tak
proto stt, e si nap. pacient sedne vedle idle.
Pacient s HCH ztrc bezprostedn kontakt s okolnm prostedm, se sebou samm, se svm tlem
a se svmi pohyby. Mme tak co do inn s poruchou interakce mezi vnmnm, interpretac
a pimenm nslednm chovnm. S touto poruchou se setkvme zpravidla a v pozdjm
stadiu choroby. Jemn nznaky tohoto stavu je vak mon vnmat ji v potenm stadiu nemoci.

Behaviorln projevy HCH

z

Deprese

Je pochopiteln, e pacienti s HCH asto trp depres. I kdy se u nich nejedn o psychotickou
depresi, mohou nepestvajc pocity zoufalstv, nedostatek energie a motivace, jako i veobecn
apatie, siln ovlivnit pacienta ve smyslu vyhbn se terapii.
z

Kontrola impulsivnosti

U nkterho pacienta s HCH se v poten fzi pln hrout systm, kter reguluje vyjadovn
pocit. Jeho osobnost se sice nemn, ale chyb mu kontrola nad charakteristickmi rysy osobnosti.
Konfliktn lovk bude jet konfliktnj, lehkomysln bude jet lehkomyslnj, co vede
k nslednm rzn zvanm problmm.

23

Adaptace

S progres nemoc kles u pacient s HCH schopnost udrovat kontakt s jinmi lidmi v mezch
spoleenskch norem. Pro pacienty je stle obtnj respektovat obecn platn normy. Zpravidla
ji nedokou dodret pi komunikaci osobn prostor, ani on kontakt s posluchaem.

Vdom ovldn rukou

Bn vdom ovldn rukou nen u pacient s HCH omezeno. Toto se vak nevztahuje na
koordinaci prst a na slu chopu. Pacienti s HCH maj omezenou hybnost a zrunost prst. Nejprve
trp jemn motorika, co se me projevit ji v ranm stadiu nemoci. Hrub motorika zstv
zpravidla nejprve dobe zachovna. S pibvajcmi mimovolnmi pohyby se tak vce prohlubuje
funkn pokozen rukou.
U nkterch pacient se v pokroilm stadiu vvoje nemoci vyskytuje porucha napt svalovho
tonu, co se projevuje trvalm tonickm postavenm ruky vdy ve stejn poloze (tzv. dystonie).
Zpotku me pacient jet vdom tuto pozici ruky zmnit (uvolnit), pozdji se vak stv
trvalm stavem.

Zrakov poruchy
V poten fzi nemoci je koordinace pohyb o a zornho pole nepokozen. Pozdji me bt
pro pacienta obtn pomalu sledovat oima pedmt, kter je v jeho zornm poli a zaostit na njak
pedmt pohled. asto bvaj tak pokozeny kontrolovan pohyby o, nezvisl na pohybech je.
Pro pacienty s HCH je velmi obtn udrovat pi komunikaci s posluchaem on kontakt.

Tolerance terapie
Vlivem rznch faktor, jako je nap. snen schopnost dchn, ochabovan svalstva, omezen rozsah
pohyb a v dsledku celkov neinnosti (inaktivity) je snenlivost terapie u pacient s HCH nzk.

FYZIOTERAPEUTICK VYETEN
Dve ne se s pacientem zane terapeuticky pracovat, njak as se pozoruje. V tto fzi pozorovn
se vypracuje charakteristika aktulnho stavu pacienta. Hodnot se pedevm:
z
z
z
z
z
z
z
z
z
z

Problmy s rovnovhou
Problmy s koordinac
Stereotypn pohyby
Psychomotorika (orientace a strukturalizace funkc v ase a prostoru)
Sociln dovednosti
Tlesn vnmn
Fyzick schopnosti
Problmy s dchnm
Reakce na odpoinek (relaxaci)
Zjituj se druhy sportu, kterm dv pacient pednost

Jako metoda pozorovn se doporuuje podle stavu pacienta metoda podle Van Rozendaala,
jeho pozorovn a hodnocen se skld z:
z Motorick (pohybov) bilance: rovnovha, koordinace, obratnost, dchac problmy, sla,
stereotypn pohyby apod.

24

z
z
z

Psychomotorick bilance: orientace a strukturovn v ase a prostoru, spoleensk motorika,

ovldn a vnmn tla, pohybov pamt, provn, mimika, vraz atd.
Tlesn zdatnost: 15 minut jzda na bicyklovm ergometru se sledovnm tepov frekvence,
vitlnch schopnost proti odporu (postupn se zvyuje fyzick zt)
Funknch schopnost: chze, bh, stoupn do schod, ADL aktivity, jzda na kole se dvma
nebo temi koly
Relaxace: nauen se uvolovacm cvienm
Fyzioanamnzy: vlastnho zitku, psychomotorickho zitku
Provdn preferovanch sport: hodnocen

FYZIOTERAPIE PACIENT S HCH

Na zklad fyzioterapeutickch vyeten se u kadho pacienta stanov individuln pln terapie,
ve kterm se uplatuj jednak obecn stanoven poteby pacient s HCH, jednak specifick poteby
jednotlivce se zamenm na jeho zjmy. Nikdy se nesnate pacienta nutit do neho, co nechce,
ale vdy se ho snate pozitivn motivovat. U vech pacient s HCH se zamujeme pedevm na
tyto okruhy terapie:
z
z
z
z
z

Posilovn
Trnovn chze a udrovn rovnovhy
Fyzioterapeutick podpora dchn
Cvien mimickch a vkacch sval
Cvien percepce (vnmn)

Posilovn
Zvlt dleit jsou posilovac cviky svalstva ramen, hrudi a zad, aby se pedchzelo jejich
svalovmu ochabnut (atrofii).
z

Cvien na podloce

Pi cviench na podloce:
z
z
z
z

Procviuje se schopnost oten

Posiluj se zeslbl svalov skupiny
Trnuje se rovnovha a jej udren
Trnuje se zachovn funknch dovednost a samostatnost pacient

Pro pacienty s HCH byla speciln vybrna nsledujc cvien (viz ploha . 3, str. 57):
z Rytmick cvien v poloze vlee na zdech: Stdav siln, potom jemn tleskat rukama.
z Roznoovn a pinoovn vlee na bie: Vlee na bie s nataenma nohama, nohy co
nejvce roznoit a opt snoit. Opakovat. (Cvik . 1a)
z Unoovn vlee na bie: Vlee na bie s nataenma nohama, jednu nohu nomo pokrit,
sunout nahoru a pomalu zpt do pinoen. Tot provdt s druhou nohou. Opakovat. (Cvik . 1b)
z Rozpaovn a pipaovn: Vlee na bie s rozpaenmi paemi, rozpaovat a pipaovat
tahem po podloce. Opakovat. (Cvik . 2)
z Zvedn bok: Leh na zdech s pokrenma nohama, chodidla rovn na podloce. Nyn
zvedat a opt spoutt boky. Opakovat. (Cvik . 3)
z Rotace bok: Leh na zdech s pokrenma nohama, chodidla rovn na podloce, zvednout
boky. Pot ve zvednut boky otet zleva doprava. Opakovat. (Cvik . 4)
25

Oten se v lehu na zdech s pipaenm: Leh na zdech s pipaenm. Pevalovat se z jedn

strany na druhou, pak nechat provdt na nnce tzv. vlen sud. Opakovat. (Cvik . 5)
z Oten se zkenmi paemi ped sebou v lehu na zdech: Pae zken ped tlem, rukama
obejmout lokty, pevalovat se, pi em vhu postupn pesouvat na ramena a boky. Opakovat.
(Cvik . 6)
z Oten v sedu: V rovnm sedu otet tlem doleva a doprava, paemi voln pohybovat.
Opakovat. (Cvik . 7)
z klony stranou v sedu: V rovnm sedu provdt klony vlevo a vpravo, pitom pouvat
pae pro zachycen, kdy se pacient naklon pli daleko. Opakovat. (Cvik . 8)
z Zklon trupu v poloze vlee na bie s protaenm pa vped: Leh na bie, hlavu poloit na
zken ruce a uvolnit se. Pot se provede zklon trupu s nadzvednutm pa i s hlavou,
pae prothnout do dlky se staenm hd. Vdr a zpt do pvodn polohy na zken
ruce. Opakovat. (Cvik . 9)
z Lezen po kolenou: Zaujmout polohu ve vzporu klemo. V kleku se pokusit pohybovat vped.
Pae doprovzej pohyb, pitom se ramena mrn vytahuj nahoru. Opakovat. (Cvik . 10)
z Lezen po tyech: Pohybovat se dopedu ve vzporu klemo. Postarat se o to, aby pae nesly
st tlesn hmotnosti. Opakovat. (Cvik . 11)
z Pohybovn rznmi stmi tla a vnmn pohybu: Poloit se na zda. Nyn se pokusit
postupn pohnout kadou st tla od prst u nohy a po obo. Kad st tla provd
vechny mon pohyby: napnut, ohnut, oten, protahovn, vechny pohyby, kter
pacientovi pijdou na mysl. Pacient se sousted na to, co ct. Na toto cvien je teba ponechat
dostatek asu.
z Relaxace vlee na zdech: Pacienta nechme v klidu leet na zdech a nechme ho uvolnit
se. Pacient zave oi a m si pedstavovat, e se nachz v krsnm a tulnm prosted na
vyht pli, na koncert, pod hvzdnm nebem, tam, kde se ct nejlpe.
Relaxac cviebn program kon. Pacient m mt poitek z uvolnn a sm se po cvien odmnit!
Poznmka: Pacienti s dyskinez se maj spe soustedit na jednotliv pohyby, msto aby neustle
zaujmali pi cvien nov a nov polohy.
z

Trnovn chze a udrovn rovnovhy

z

Cvien chze

Pacienti maj mn problm s rovnovhou a nekontrolovanmi pohyby, kdy je jejich tlo

dostatenm zpsobem podprno. Proto jsou rozumn cvien, pi kterch je pacient dostaten
podepen, aby ml monost lpe kontrolovat sv pohyby.
Ne vichni pacienti maj pi chzi stejn problmy. Nkterm pacientm pipad zatko chodit
voln, jin dlaj krtk ourav kroky a maj sklon chodit po prstech u nohou. Jin se zase pi
chzi naklnj dopedu, m se posunuje tit ped jejich nohy a jejich rovnovha je mrn
zhorena. asto pi chzi stle zrychluj.
Z toho jasn plyne, e kad pacient s HCH m pi chzi specifick problmy, kter je nutno
tak specificky eit.
Akoliv je prochzka nejlepm a nejjednodum cvienm chze, stv se, e pacienti s HCH
nechtj na prochzku vbec chodit. Maj asto strach, e upadnou nebo e se jim lid budou
smt, protoe jejich chze psob pece tak komicky.
Tak peovatelsk personl m z dvodu nestabiln chze pacienta strach, e by jim pacient
mohl upadnout. Maj proto tendence nechat pacienta si sednout co mon nejdve. Z tohoto
dvodu se dve preferovalo pouvn invalidnho vozku.

26

 Pacienta meme zbavit strachu z chze jedin tm, e s nm budeme mluvit. Zeptejte se proto
pacienta, eho se obv a snate se ho uklidnit. Ujistte ho, e zvolte pro prochzku takovou
trasu, kter poskytuje maximln bezpenost. Pokuste se pacienta pesvdit o tom, e se jedn
jen o krtkou, zcela bezpenou a pjemnou prochzku.
Pi prochzce dbejte na vhodn obleen pacienta, zvlt na jeho boty. Dobr sportovn boty
dvaj nejlep zruku pro bezpenou chzi. Vyhbejte se plandavm nohavicm, stejn jako
tsn pilhajcm kalhotm.
Pekontrolujte pedem stupe obtnosti prochzkov trasy. Vyhnte se zbytenm pekkm,
ostrm zatkm a pedmtm, kter na cest le nebo stoj. Je rozumn zvolit cestu tak, aby
na n bylo nkolik mst, kde by se pacient mohl krtce zastavit a odpoinout si. Vyhledejte
nejlpe njak klidn msto. Mnoho hluku a lid me ruit koncentraci (soustedn) pacienta
na chzi.
Pokuste se bhem prochzky s pacientem mluvit. Mus-li se pacient pln soustedit na chzi
a na vae pokyny, pak vkldejte do vyprvn radji pestvky.
Pacienta, kter absolutn odmt chodit na prochzky, je mon motivovat mimo jin tak tm,
e prochzku spojte s njakm poslnm (clem). Mete ho nechat jt do jdelny nebo nco
odevzdat v kanceli atp.
Po dkladn praktick pprav na prochzku, mete zat pracovat na dvrnm vztahu
k pacientovi:
Postarejte se o to, aby vs vdom vnmal, dlejte vechno v klidu a stle svho pacienta uklidujte.
Nepehnjte to! Nkdy napoprv postauje krtk prochzka po chodb. Tm se pomalu buduje
sebedvra pacienta a dvra pacienta v terapeuta.
Nezapomete pacienta povzbuzovat a vdy ho pochvalte za jeho sil.
Pokuste se porozumt, z eho m pacient strach, a vysvtlete mu bezpenostn opaten, kter
jste pro tento ppad provedli.
Pln postauje, kdy s pacientem jde jako doprovod jedna osoba.
Chodte nejlpe vedle pacienta, vezmte jeho pravou ruku do va prav ruky a va levou rukou
podprejte jeho prav loket.
Povzbuzujte pacienta, aby drel horn st tla rovn (vzpmen). Kdy m sklon ohbat se
dopedu, zastavte se a upravte jeho dren tla.
Vdy pacienta upozornte, kam a chcete jt, ne bude odpoinek.
Jde-li ji pacient, zpravidla posta ho jen lehce podprat.
Vystraenho a napjatho pacienta uklidujte a dodvejte mu odvahu do kadho kroku.
Dvejte dobr pozor na chzi (krok) pacienta. I mal zmny jsou asto pznakem ponajc
progrese HCH anebo i jin nemoci.
Po ukonen prochzky si o n s pacientem promluvte a ihned naplnujte dal.
Krom chze existuj i jin cvien pro sprvn dren tla a udrovn rovnovhy.
z

Sprvn dren tla pi sezen a stn

U pacient s HCH je teba neustle procviovat sprvn dren tla vestoje, pi sezen a pi pechodu
pacienta ze sedu do stoje. (viz ploha . 3, cvik . 12)

Sprvn postaven a dren tla vestoje

Pohybovou osu tla tvo pnev, pte s hrudnkem a hlava. Sprvn postaven tla m vliv nejen
na udren rovnovhy, pravidelnost chze, ale i na kvalitu dchn. Zkladem je tedy vzpmen
postoj s rovnm hrudnkem a sprvnm postavenm hlavy (vehlov, 2009).
M-li pacient sklon pesouvat pi vzpmenm stoji svoje tit dozadu, mus se povzbuzovat,

27

aby trup a hlavu posunul dopedu, zatmco terapeut vyvj tlak na kolena, co vede i ke zlepen
ovldn svalstva pnve. V nkterch ppadech me eit nestabilitu ve stoji a pi chzi
s vychylovnm tit chodtko.
V opanm ppad, m-li pacient tendence penet sv tit pli vped, pak se hrb, ztrc
rovnovhu, m tendence padat dopedu, a proto zrychlovat chzi, aby pdm pedeel. Zde
jednoznan pomh chodtko, v nkterch ppadech doprovod terapeutem.

Sprvn vstvn ze sedu a udrovn rovnovhy vsed

Sprvn vstvn probh vdy s pedklonem trupu, tit tla se mus penst dopedu, potom
se postupn odlep hd, nathnou se kolena a pejde se do stoje. Dopomoc fyzioterapeuta za
ruce nebo pedlokt je mon.
Jestlie se pi postavovn pacient hrout na pae, mus bt veden k tomu, aby penesl svou hmotnost
zcela na nohy a nohy nathnul. Stojte-li ped pacientem a svma rukama mu podprte zpst
nebo pedlokt, vimnete si, jak se pen jeho hmotnost. Upozorn vs to, e je pipraven jt.
Sed-li pacient na nzk idli (stolice) a m ob nohy na podlaze, nechte ho penet tlesnou
hmotnost z jedn nohy na druhou, co pispv k udrovn rovnovhy vsed.

Cvien zlepujc udrovn rovnovhy

Ncvik udrovn rovnovhy vestoje se provd nejlpe u ebin, u stolu, podl stny atp.
Pacient se sna rozloit vhu tla rovnomrn na ob chodidla, bt vzpmen a mt napnut
posturln svaly, tj. svalstvo bin, sedac, zdov a svalstvo dolnch konetin, zrove se sna
dret hlavu ve sprvn poloze.
Tato cvien se mohou provdt tak s hlkou. Pacient me tak zkouet udrovat rovnovhu pi
chzi prv s hlkou ped sebou, nebo jen v jedn ruce, nebo chzi se spojenma rukama ped
nebo za tlem (viz ploha . 3, cvik . 13a, 13b), (Sldek, 2006).

Fyzioterapeutick podpora dchn

U pacient s HCH v dsledku oslaben a zhoren koordinace dechovho svalstva, ale i v dsledku
patnho dren tla nen cel proces dchn dostaten efektivn. Dal vznamnou komplikac
je ast aspirace zbytk potravy do plic. Pi ndechu je roztaen hrudnku nedostaten, zejmna
v pokroil fzi nemoci. Mnoz pacienti s HCH maj pli mal objem plic. Jejich schopnost
vydechnout vzduch, nadechnout se a zadret dech, je siln snena. Vtinou dchaj sty a nikoliv
nosem. Rytmus dechu je velmi nepravideln. Nadechuj se pouze tehdy, kdy vzduch potebuj.
Dchaj a lapaj vzduch pomoc meziebernch sval (tzv. hrudn dchn) a nikoliv stahovnm
brnice (tzv. brnin dchn).
Pacienti s HCH proto astji trp:
z
z
z
z

Infekc dchacch cest

Snenou silou odporu v plicch
Nslednmi problmy s e, protoe lovk normln mluv pi vydechovn
Nslednmi problmy pi pijmn stravy a polykn, protoe normln se v tomto
ppad dch nosem
Nslednmi obtemi pi zakuckn a odkalvn, protoe zde se nejprve zadr dech
a potom se nhlou silou vyraz (co pacienti s HCH nezvldaj)

Vechny dsledky HCH ovlivujc sprvn dchn, stejn tak jako nsledky patnho dchn,
jsou-li podchyceny u pacient s HCH v potenm stadiu choroby pomoc fyzioterapeutickch
cvien, mohou vst ke zlepen schopnosti dchn a oddlen problm ze patnho dchn.

28

Dechov cvien

Tradin dechov cvien jsou u pacient s HCH mlo inn. Nsledujc podnty a cvien byly
vybrny pmo pro pacienty s HCH.
1. Sprvn dren tla pomh odstraovat problmy s dchnm. Sed-li nkdo v pedklonu
nebo zhroucen, neme dobe dchat.
2. Pacient m bt povzbuzovn, aby klidn, pravideln a zhluboka dchal. Zvltn draz mus
bt kladen na vdech. Pro zlepen vdechu mohou pomoci nkter cvien.

Cvien vdechu:
z
z
z

z
z

Nafukovat m
Siln foukat do me na stole, aby se posunoval po stole
Siln foukat do listu papru ped sty, kter dr za jeden roh, aby se papr odfukoval od st
stle dle. Zde dvejte zvlt pozor na polohu rt, kter maj bt jako pi hvzdn
Siln ndech, zadret dech a pomalu vyfukovat vzduch pes napulen rty
Zpvat
(Sldek, 2006).

Cvien hlubokho dchn:

Cvien hlubokho dchn (viz ploha . 2) se me provdt pomoc tzv. dechov statick
rehabilitace, kter pomh pacientm s HCH jednak velice snadno se nauit kontrolovat jednotliv
typy dchn, dle posiluje dchac svalstvo a souasn psob na pacienty relaxan.
V poloze vertikln v sedu se uplatuj dva typy dchn: doln a horn hrudn dchn.
z V sedu uvolnnm s rukama v kln, zhluboka se nadechnout, a se pte vyklene dozadu
a vyklenuje se i ochabl bin stna. Doln st hrudnku je rozena. Krtce zadret dech
a pomalu vydechnout sty, pitom vytlait veker vzduch pomoc hrudnch sval. Toto
cvien opakovat 4 a 5krt. Dchn brnin je v tomto ppad omezeno a pevld doln
dchn hrudn
z V sedu vzpmenm je bin stna napnuta, co omezuje dchn brnin. Hrudnk je
v inspiranm postaven, pevld dchn horn hrudn. Dme-li ruce v bok, toto dchn
se jet prohloub. Chceme-li naopak zvit pohyb brnice, zvedme pae nad hlavu a pi
vydechnut je pomalu spoutme do klna. Toto cvien opakovat 4 a 5krt
Poloha horizontln je pro dchn sice polohou ztovou, protoe pohyby hrudnku jsou
jednostrann omezeny, ale m souasn urit relaxan inky. V lehu na zdech je zten vdech,
protoe mus pekonvat nepirozen inspiran postaven. Pi vdechu je tedy nutn zapojit
bin svaly. V lehu na bie je tak ztena inspirace i pohyb brnice, nitrobin tlak se zvyuje.
z Leh na zdech, pae pipaeny, doln konetiny voln nataeny, oi zaven, relaxovat. Pozdji
podlome doln konetiny vlcem, vdech nosem a prodlouen vdech sty, postupn
pidvme pi vdechu staen binch sval. Toto cvien opakovat 4 a 5krt
z Ve stejn poloze na zdech fyzioterapeut stimuluje vdech pacienta postupn dotekem na
doln ebra, hrudn kost, klek a ramena. A tot provede i v opanm poad
z Stejn poloha na zdech, ruce v tl, lokty pititny na podloku, doln konetiny podloeny
vlcem. Vdech nosem a prodlouen vdech sty, dbme na pititn lokt k podloce,
m se souasn protahuj prsn svaly. Toto cvien opakovat 4 a 5krt (Mek, 1995)

29

Drenn techniky

Autogenn dren (viz ploha . 2):

umouje rychlou mobilizaci a transport hlenu v dchacch cestch smrem vzhru s nslednou
expektorac. Ta je etrn a probh bez velkch tlakovch zmn. Tmto cvienm se udruje tak
dobr funkce dechovch sval i mobilita hrudnku. Vasn praktick ncvik a nsledn zvldnut
drennch technik usnaduje pacientm s HCH samostatn odstraovat hlen bez npadnho
vykalvn pedevm v pozdjch stadich nemoci, kdy dochz v dsledku astch aspirac
k opakovanm zntm plic a prduek.
Autogenn dren je technika dchn, kter spov v posilovn aktivn sloky vdechu. Dje se
to souasnm zapojovnm exspiranch sval jak hlavnch, tak pomocnch, tj. binch pi
vdechu. Pi cvien se provd aktivn vdech i v klidu za pouit manuln autovibrace, kdy si
pacient polo jednu ruku na brnici a druhou na hrudn kost a provede prodlouen vdech.
Manuln kontakt na hrudnku usnadn mobilizaci sekretu.
z Soust autogenn drene je i tzv. huffing, neboli prudk vdech. Pi zven nitrohrudnho
tlaku je toto zven postupn peneno i na prduky a pedpokld se, e tmto zpsobem
je z nich vytlaovn hlen. Nemocn pi transportu hlenu do vtch dchacch cest tento
posun ct a hmat pi poloen dlan na hrudn stnu. Takto se hlen dostv a do hrtanu,
odkud je jednm dvma zakalnmi odstrann. Tento pochod je mon zeslit tm, e nemocn
zmn kael v krtk, oteven a prud vdech (huffing)
Ncvik probh tak, e zpotku je potlaeno intenzivn nutkn ke kali, pak nsleduje pomal
a voln ndech nosem a hned nato prudk vdech s otevenmi hlasivkami. Tento huffing penese
hlen do stn dutiny. Po odstrann hlenu nsleduje relaxace dechovch sval. Nemocn si pilo
ruku na horn tetinu bin stny a vdom se pokou soustedit dchn do tto oblasti. Provd
se tak odpoinkov brnin dchn.
z Dal zpsob je tzv. technika prodlouenho vdechu, kter je charakterizovna vloenm
pauzy v trvn 2-3 sekund na konci vdechu, kdy dojde k mrnmu zven nitrohrudnho
tlaku, kter m za cl, aby vdechnut mnostv vzduchu proniklo co mon nejdle a do
ucpanch bronchiol. Nsleduje prudk vdech (Mek, 1995)

Instrumentln techniky respiran fyzioterapie

Oscilujc dechov techniky pat k pjemnm fyzioterapeutickm metodm s vysokou innost.
K tomuto elu se pouvaj speciln pstroje, kter peruuj s vysokou frekvenc vdech a tm
vyvolvaj vibrace penejc se na cel hrudnk. Tato technika opt usnaduje uvolnn hlen.
Je zde nutn kontrola kolenho fyzioterapeuta, aby nedolo k vdechnut uvolnnho hlenu. Pouv
se napklad flutter a acapella (viz ploha .1) nebo i jin vibran pstroje (Mek, 1995).

Stimulace pes reflexn zny podle Vojtka

Tato metoda se pouv u pacient, kte ji nejsou schopni spolupracovat. Vyaduje vak kolenho
fyzioterapeuta. Zkladem tto metody je neurofyziologick pstup vyplvajc z vvojov
kineziologie. Clem je aktivace hlubokho stabilizanho systmu ptee a nsledn aktivace brnice
pes stimulaci spoutovch zn (Mek, 1995).
V pozdjm stadiu nemoci je sprvn dchn a sprvn dren tla u pacient s HCH jet daleko
dleitj ne v potench fzch onemocnn. Co ovem nevyluuje monost zat s terapi
ji v potku choroby, take pacientm potom pipad daleko snadnj nasadit sprvnou metodu
dchn a sprvn dren tla. Fyzioterapeutick podpora dchn je v pozdjm stadiu nemoci
nevyhnuteln.

30

Cvien mimickch a vkacch sval

inn pouvn sval oblieje a st je rozhodujc jak pro pijmn stravy, tak pro udrovn
komunikace, protoe tyto svaly uruj i vraz oblieje. Pi opakovanch kontrolnch sledovnch
pacient se zjistilo, e pravideln trnovn mimickch sval usnaduje pacientm s HCH jak
pijmn stravy, tak i mluven.
Nsledujc cvien pomhaj pedchzet sezen s otevenmi sty a samovolnmu vtoku slin
z st (slinn). Cvien provd obvykle logoped. Pokud nen v lebnm zazen zamstnn
logoped, me tuto lohu pevzt fyzioterapeut. Existuj velice jednoduch cvien, kter nevyaduj
dn pomcky a kter se daj snadno zaadit do kadodennho programu pacienta.
z Provd-li se cvien individuln, je rozumn pouvat zrcadlo, aby se pacient sm vidl,
jak dobe cvien provd
z Nkte lid povauj tato cvien za poetil. Dlat komick oblieje, to je nco pro dti.
Proto jim nejprve vysvtlete, k emu jsou tato cvien dobr nebo si z toho dlejte legraci.
I kdy jsou tato cvien mnna vn, neznamen to, e se musej vn provdt
z Pi provdn cvien, kdy mohou astnci a terapeut vidt sv oblieje ve skupin, mohou
si dokonce dlat vzjemn legraci. Vytven grimas me bt spojeno s hlasitm zpvem
nebo gestikulac, co je vtinou jet veselej
z

Dln grimas

Pouvejte vechny svaly oblieje, o, tv, st.

z Usmvejte se jako politik
z Chovejte se, jako byste sedli u zubnho lkae v kesle
z Imitujte va tchyni, kdy je rozzuen
z Vrte jako nmeck ovk, vycete vechny zuby
z Otevete co nejvce sta a natote hlavu, jako byste chtli chytat mouchy
z Imitujte zpvka se spoustou gestikulace a mimiky
z Udlejte z st O a vydrte tak chvli
z Napulte rty
Mete si vymyslet nekonen mnoho cvien, pi kterch se budou aktivovat obliejov svaly.
z Nechte pacienta stisknout rty k sob a dret je tak dlouho, pokud je to mon. Povzbuzujte
ho, aby dchal nosem. Pitom je rozhodujc sprvn dren hlavy a je. Pokud je hlava
s nataenou j sklonna dozadu, je tk zavt sta
Vechna cvien je mon provdt pmo ped vlastnm jdlem. Tato cvien jsou spe neobvykl,
ale podporuj vitln funkce, jako je pijmn stravy, a mohou i pobavit.
z

Taktiln stimulace

Taktiln stimulace obliejovch sval zahrnuje aplikaci stimul jak taktilnch (hmatovch), tak
tlaku a teploty. Me mt jednak uklidujc (hlazen) i aktivujc (klepn) efekt. Jemn mas
obliejovch sval je pro pacienty s HCH velmi smyslupln a navc je pro pacienty i velmi pjemn.
Mohou ji provdt i rodinn pslunci, co zase napomh upevovat vzjemn citov pouta.
z

Cvien s jazykem

Jazyk svinout, vystrit (vyplznout), zathnout, otet jm v stech, pitlait k patru,

ohmatvat zevnit jazykem tve
Cvien pohyblivosti a obratnosti jazyka mohou pispt k optimlnmu udrovn schopnosti vkat
a polykat. Problmy s polyknm mohou nastat tak nap., kdy se v stech nashromd vt
z

31

mnostv slin. Vhodnm cvienm je u pacienta mon pedchzet samovolnmu slinn. Vybdnte
proto pacienta, aby zavel sta, mrn pedklonil hlavu a aby zaal polykat. Toto je pro nho ale
velmi namhav. Proto je dobr pacientovi pomoci lehkm tlakem na horn a spodn ret.

Cvien percepce (vnmn)

Percepn poruchy u pacient s HCH se projevuj pedevm v orientaci. Vnmn (percepci) je
mon definovat jako schopnost moci zstat v kontaktu se svm okolnm prostedm, se svm
tlem a se sebou samm. Vnmn zahrnuje konstantn interakci mezi pijmnm informac
z vnjho i vnitnho prosted pomoc smysl, vlastn neurologickou interpretac tchto informac
a pimenou tlesnou reakc (odpovd). Vsledkem sprvn interakce je pimen chovn.
Pacienti s HCH vak trp ztrtou tto schopnosti.
Aby se tato schopnost trnovala, byla vypracovna terapie, kter si klade za cl:

Zlepit tlesn vnmn

Rozeznvat tvary
Udrovat prostorovou orientaci
Zlepit schopnost pekonvat pekky (nap. vyhbat se pekkm)

Vnmn tla a rozeznvn tvar

z
z

Skldn puzzle (skldaky) se znmmi tmaty, nap. fotografii rodiny

Dotkat se vech pohyblivch st oblieje a to jak vlastnho, tak oblieje terapeuta

Vnmn tla a prostorov orientace

z
z
z

Cvien s obru:
Pout obrue (hrac krouky) pro cvien prostorov pedstavivosti, jako je:
z Nahoru a dol
z Nahoe a dole
z Sem a tam (skrz)
z Vlevo a vpravo

Udlovat pkazy pro urit sti tla:

Levou pai strit do obrue, opt vythnout
z Pravou nohu prostrit obru
z Obru nasadit pes hlavu, posunout dol k hdm, dle a k chodidlm, vystoupit z obrue
Tento pkaz je nutno nejprve rozdlit na mal dl lohy a teprve pozdji se me provdt jako
kompletn celek.
z

Obru le na podlaze:
z
z

Vstoupit do obrue a vystoupit z n

Obejt obru dokola vlevo, dokola vpravo

Pracovat s tlem terapeuta:

z

Navlci obru kolem tla terapeuta a k jeho chodidlm a zpt

32

 Prostorov orientace, rozeznvn objekt a pekonvn pekek

Postavte objekty v prostoru tak, aby je pacient musel obchzet. Udlejte z toho pekkovou
drhu. m lpe je pacient um obchzet, tm obtnji je mete nastavit
Procviujte nmonick krok, co je krok o irok zkladn, stoj s rozkroenma nohama.
Zpotku mete podprat loket pacienta, pozdji zpst, pak pejt na slovn podporu
a nakonec to bude pacient dlat sm

Poznmky:

Zadn se mus podvat ve form malch dlch pokyn

Neopakovat cvien pli asto po sob
Individuln doprovod dosahuje nejlepch vsledk

z
z

Motivace pacienta zvis z velk sti na pedchozm podrobnm vysvtlen cvien. Vysvtlete
jasn a srozumiteln, jak smysl cvien m. Nap. prce s obru me pomhat pi oblkn,
prce s pekkovou drahou me pomoci pekonvat pekky pi chzi v ternu.

SPECILN FYZIOTERAPEUTICK PROGRAMY PRO

PACIENTY S HCH
Kreativn (tvr) fyzioterapie
Vtina pacient s HCH m problmy s vnmnm, at se jedn o patn vnmn svho tla nebo
o chybjc prostorovou orientaci. Dsledkem jsou potom obte v kadodennm ivot, nap. pi
oblkn, pi chzi z jednoho msta na druh, pi odhadu vzdlenost atd. Prv zde me kreativn
pohybov terapie velmi pomoci. Pomh pacientovi nejen pochopit prostor, ale tak sprvn chpat
trojrozmrnost prostoru (nahoe, dole atd. ), zlepuje vnmn vlastnho tla a me tak usnadnit
innosti jako je oblkn atp. Pacienti s problmy vnmn maj nejvt uitek z opakujcch se
cvien. Rzn, po sob rychle nsledujc cvien je spe popletou.
z

Cle kreativn terapie u pacient s HCH

Krom cl obecn platnch pro fyzioterapii pacient s HCH, je mon formulovat jet adu
dalch cl pro jejich kreativn pohybovou terapii.
Kreativn terapie pacient s HCH je zamena na:
z
z
z
z

Monosti emonho sebevyjden

Podporu vlastnho sebevdom, sebepoznn a respektu k sob sammu
Spoleensk cle
Intelektuln cle

Emon sebevyjden, podpora sebevdom a sebepoznn

z
z
z
z

Provn spchu pi dosaen cl v atmosfe bez souten

Posilovn nezvislosti
Rozvjen radosti ze spoluprce
Radostn vyjadovn pomoc pohyb

33

 Spoleensk cle
z
z
z
z

Zkuenost, e je pacient ve skupin respektovn a akceptovn

Zkuenost, e pacient me bt vdce nebo spoluhr
Nauit se dvovat ostatnm
Dt popud k neverbln komunikaci mluvou tla

Intelektuln cle
z
z

z
z
z
z
z

Trnovn pamti
Zlepen pedstavivosti (obrazotvornosti) a verblnch schopnost u aktivit, kter je
nutno stle potvrzovat verbln
Pochopen pln a jejich provdn
Zlepen koncentrace
Pomoc s odstraovnm problematickho chovn
Zlepen vzoru chovn
Zlepen prostorov orientace

Pohybov terapie tancem

Terapeutick zkuenosti s pohybovou terapi a tancem jsou u kreativn terapie pacient s HCH
dobe vyuiteln. Nsledujc nvrh terapie je zaloen na prci Rudolfa Labana, kter pracuje
s prvky sly a pohybu v ase a prostoru. Nechv pacienty provdt jak funkn, tak vrazov
cvien. Vtina cvien pacienty bav a krom toho podporuje i zkladn cle kreativn terapie
pacient s HCH. Pracuje se ve skupinch esti a osmi pacient, ve spoluprci s dobrovolnky
a terapeutem. Terapie trv maximln hodinu.
z

Zahvac cvien

Pacienti sed na idlch v kruhu:

z
z
z
z

Rukou hlad jednotliv sti tla a klepaj na n

Tleskaj rukama v rznch smrech
Pohybuj rznmi stmi tla proti sob
Voln pohybuj rznmi stmi tla a tyto pohyby mohou provdt tak ve skupin

Doprovod: rytmick hudba

z

Pacienti za rytmickho doprovodu maj za kol prozkoumat prostor kolem vlastnho

tla tm, e si pedstavuj, e pomoc rukou, hlavy, lokt mus pomalovat velik baln
zevnit. Dleit jsou klidn, plynul pohyby

Doprovod: klidn, melodick hudba

z

Pacienti chod sem a tam po pokoji a dotkaj se rznmi stmi tla tch pslunk
skupiny, kter potkvaj
Ve dvou maj za kol poznvat pomoc neverbln komunikace, jak je mon pout
rzn sti tla

Doprovod: radostn (vesel) hudba

Pacienti si vyzkouej veker mon pohyby na hudbu. Sna se objevovat, jak se mohou v pokoji
pohybovat vesele vzorovan ly.
Ve dvojicch:
z Spor mezi dvma lami: rychl, energick pohyby, doprovzen terapeutem na bubnek

34

Ptelsk zbava mezi dvma lami: pomal, klidn, plynul pohyby, doprovzen
terapeutem s pouitm indinskch rolniek (zvonek)
Pohybovat hrav lami: jedna je zrcadlovm obrazem druh, take se musej pohybovat
jako jedna la (stejn)

Cvien s obruemi
Doprovod: klidn, melodick hudba
z
z

Obrue se polo v kivkch na podlahu. Pacienti mus chodit kolem nich

Nyn se mus pacient na povel (signl) terapeuta zastavit a njakou st tla se trefit
do obru, napklad pravou rukou a pravou nohou, hdmi atd.
Dva pacienti dr obru a zkouej, jak se me obru pohybovat na nich samch a ve
vztahu k jejich tlu
Tanit s obruemi

Prce s podlokou
Doprovod: vesel hudba
z

kolem tohoto cvien je pi kolbn se tlem sem a tam objevovat nejrznj polohy,
pi kterch se tit nalz vdy nkde jinde

Uvolnn
Doprovod: klidn, melodick hudba
z

Vichni le klidn a uvolnn, s hudbou v pozad. Terapeut dv pokyny a poaduje, aby

se vctili do hudby a aby pitom kontrolovali brnin dchn
Skupina sed v kruhu na podlokch. astnci si podaj navzjem ruce, kolbaj se sem
a tam a pedstavuj si, e jsou mosk asy (chaluhy) nesen vlnami

Analza celho sezen

Na zvr se m terapeut pokusit zjistit, co se pacientm pi cvien lbilo, s m chtj dle pracovat,
jak se ctili bhem terapie.

Hydroterapie
inek hydroterapie je zaloen na zkonu akce a reakce. Pokud zahejeme ki, at u horkou
koupel nebo obkladem, krev je okamit pivdna k povrchu a pak se vrac k hloubji uloenm
krevnm cvm. Podobn studen voda odvede krev z povrchu, ale zpsob druhotn pocit tepla,
kdy se krev vrac do tkn a cv, ze kterch byla pedtm chladem vytlaena. Tato mylenka
okamit reakce, po kter nsleduje druhotn a dle trvajc reakce, je zkladnm principem
hydroterapie. U hydroterapie pacient s HCH mus bt dostaten dohled terapeuta, a to jak
z bezpenostnch dvod, tak aby se doshlo co nejlepho inku pi cvien.
Hydroterapie nabz pacientovi celou adu dalch vhod:
z
z
z
z

Teplo a nadnen vodou psob relaxan

Ve vod je mon se pohybovat snadnji ne jinde
Vznamnou psychologickou podporu
Fyzick kontakt s terapeutem me bt pro pacienta pjemn a poskytuje mu pocit bezpe
a osobnho zjmu
Je to aktivita, kter pacientovi zpravidla psob poten

35

Relaxan terapie
Relaxan terapie je podstatnou soust terapeutickho programu pacient s HCH. Pacientm
jednak velice prospv a jednak jim psob poten. K relaxan terapii pat zpravidla rytmick
mase a pokud mono tak aktivn rytmick cvien.
Pacienti se nejprve pod vedenm terapeuta mus nauit techniky, kter mohou kdykoliv pozdji
pouvat.
Postarejte se o tlumen svtlo, kter podporuje relaxan atmosfru, o klidn okoln prosted,
podloky a polte na podlaze.
z

Relaxan cvien

Uvoluj duevn a psychick napt

Omezuj mimovoln pohyby
Ovlivuj dchn ve smyslu zlepen koordinace

Taktiln stimulace

Pomoc taktiln stimulace (mase) se zlepuje vnmn tla.

z
z
z
z

Pi masi oblieje zmiz mimovoln pohyby oblieje

Dv pacientovi pleitost vychutnat tlesn kontakt mimo funknho kontaktu
Poskytuje dobr pocit bt soust skupiny
in lovka pstupnm neverbln komunikaci

Ukate kolegm, jak mohou pout relaxan cvien i pi jinch pleitostech ve vlastn
oetovatelsk pi pacient s HCH.

Technika padn
Pan Paul Wouters zpracoval zvrenou semestrln prci z fyzioterapie Technika padn
(Falltechnik) jako soust fyzioterapeutick pe o pacienty s HCH.
Body tto techniky padn jsou:
z Pochopen patnch a sprvnch technik padn
z Zkouka rovnovhy a koordinace
z Cvien sebedvry, cvien napnn a uvolnn
z Vyuovn karate-kroku
z Sprvn technika padn
z

Pochopen patnch a sprvnch technik padn

Nejprve se sname vysvtlit a pedvst pacientm s HCH obrcen padn, jak pad vtina
dosplch lid ve srovnn s malmi dtmi. Dleit je poukzat na nebezpe zrann kloub,
hlavy, ramenou atd. pi patnm padn. V tto sti prce se pacientm sname rozit, zvit
vnmn nebezpe patnch technik padn a vznam sprvnho zpsobu padn.
z

Zkouka rovnovhy a koordinace

Konfrontace s nebezpem pdu:

z Konfrontace s vlastn rovnovhou a schopnost koordinace
z Cvien kolem statick a dynamick rovnovhy, napklad pochodov krok, tanen krok,
stoj na jedn noze, stoj ve vponu (na prstech u nohy) a na patch

36

Pedchoz cvien provdt se zavenma oima

Pacient provd stejn cvien, piem ho terapeut plnovan vyvede z rovnovhy a pacient
se pokus vlastn silou opt stabilizovat (pomoc prv uvedench technik)

Cvien sebedvry, cvien napnn a uvolnn

Partnersk cvien: mezi dvma osobami balancovat sem a tam

z Pacient se zavzanma oima a v doprovodu jedn osoby provd chzi. Obtnost cvien
se stle zvyuje, napklad nejprve pacientovi podme ruku, pozdji ji dvme pouze slovn
pokyny
z Se zavzanma oima jt smrem ke stn a na pokyn zstat stt apod.
z

Vyuovn karate - kroku

Zaujmout stabiln postaven (optimalizovat tit tla a rozit zkladnu vlastnho stoje)
Jt na pokyn vped, na pokyn zstat stt a zaujmout stabiln postoj
Dostat pacienta z rovnovhy a nauit ho vyrovnat se, stabilizovat se, take pacient mus
znovu nalzt rovnovhu dopedu, do strany, dozadu
Pesn pokyny, co se nesm dlat

Sprvn technika padn

z
z

Ve stle vt me je nutn pacientm s HCH vtpovat, jak maj sprvn padat a tak jak maj
vstvat.
z Ncvik padn z depu a zvedn se (viz ploha . 3, cvik . 14)
z

Poznmky:

Techniky padn se procviuj stle i ve skupin

Nejprve se cvi na velk tlust podloce (20 cm), aby pacienti mohli padat z men vky
a s mkkm dopadem
Podle videozznamu je mon po skonen sezen pozorovat vlastn chyby, a tak se nauit
technikm padn daleko rychleji

Pro pacienty s HCH je dleit se nauit techniky padn ji v asnm stadiu nemoci, protoe
kdo pad pouen, me nsledky pd zmrnit.
A tak:
kdo se asn nau sprvn padat,
ovld lpe techniky padn i v pozdjm stadiu nemoci.

37

38

Ergoterapie pacient
s
Huntingtonovou chorobou

39

VOD
Ergoterapie je jednou z dleitch soust komplexn rehabilitace pacient s HCH, protoe jim
pomh eit praktick otzky souvisejc se snenm i ztrtou sobstanosti v innostech, kter
jsou pro jejich ivot nepostradateln, m podporuje jejich aktivn zalenn do spolenosti
a pispv k co nejdelmu zachovn optimln kvality jejich ivota.

CLE ERGOTERAPIE
Hlavnm clem ergoterapie je doshnout maximln sobstanosti a nezvislosti jedince ve vednch
dennch innostech (ADL Activities of Daily Living) a to jak v prosted domcm, tak pracovnm
i socilnm. Ergoterapie je zaloena na pedpokladu, e zapojen lovka do clen a pro nho
smyslupln innosti podporuje jeho mentln a fyzick funkce, celkovou pohodu a vede tak ke
zlepen zdravotnho stavu (esk asociace ergoterapie, 2000).
Jedinenost ergoterapie je dna vyuitm innost jako terapeutickho prostedku. Lidsk innost
vyaduje interakci mezi lovkem a prostedm. Pacienti s HCH se ad do skupiny pacient, u nich
jsou narueny jak mentln, tak fyzick funkce. Vtinou u nich mluvme o tzv. izolovanm
kognitivnm deficitu. Znamen to, e pro tyto pacienty jsou denn rutiny potebn pro vkon
vednch dennch innost (ADL) asto zapomenuty a pacienti maj problmy s provdnm dve
automatizovanch pohyb a s plnovnm bnch innost. Bylo prokzno, e existuje vznamn
souvislost mezi funknmi schopnostmi pacienta na jedn stran a poruchou kognitivnch funkc
na stran druh. Z tohoto dvodu m bt trnink kognitivnch funkc nedlnou soust ergoterapie
pacient s HCH.
Pi vypracovn plnu terapie pacient s HCH me slouit jako vodtko ada obecnch cl
v ergoterapii. Stejn tak, jako pi kad jin terapii, je i v ergoterapii rozhodujc vytyit si cle,
kterch bychom chtli u pacienta s HCH doshnout. Pitom se nesm opominout skutenost, e
u pacienta s HCH se jedn o degenerativn onemocnn. Obnova ji pokozench funkc tedy
neme bt prvoadm clem. Dalm dleitm faktorem, kter ovlivuje ergoterapeutick cle
u pacient s HCH, je jedinenost problm tchto pacient.

Obecn cle
z

Metodicky a elov jednat za pouit rznch technik, materil a pi zohlednn

konkrtn situace
Sledovat problmy pacienta pomoc nabdky clench zamstnn v rmci obecnho plnu
terapie a v tomto smru i pracovat
Doprovzet pacienta v progresi jeho nemoci s clem zachovat co mon nejdle jeho
samostatnost
Navzat s pacientem co mon neju spoluprci a pomoc bohat nabdky aktivit
podporovat udren jeho spoleenskch schopnost
Motivovat pacienta pro prci ve skupin tm, e bude spoluurovat clov zamen
innosti skupiny

Cle je nutno prosazovat po malch krocch, piem se mus prbn provovat z hlediska
dosaitelnosti a ppadn nov definovat vzhledem k degenerativnmu aspektu choroby. Tak je
nutn stle pizpsobovat cvien, kter jsou zamena k dosaen obecnch cl.

40

Konkrtn cle
z
z
z

z
z
z
z
z
z

Zlepovn schopnosti koordinace

Zlepovn schopnosti vnmn
ADL cvien, piem je dleit kontrola (ovldn) hlavy, koordinace oi - ruka, jemn
motoriky a udrovn rovnovhy
Stimulace spoleensk spoluprce mezi pacienty
Stimulace verbln komunikace
Stimulace sebevdom
Hledn nejlep formy komunikace s pacienty
Vybjen emoc pomoc rznch pracovnch aktivit
Psoben proti stupovmu chovn a pasivit pacienta s HCH

PROJEVY HCH DLEIT PRO ERGOTERAPII

Pznaky HCH pesvdiv pro ergoterapii a problmy pacient s HCH jsou individuln velmi
rozdln, proto se ned vem pacientm s HCH nabdnout jednotn ergoterapeutick pln. Tyto
plny mohou pouze vychzet ze zkladnch zsad ergoterapie, jinak je nutn sladit kadou terapii
s monostmi jednotlivce.

Problmy s komunikac
Komunikan problm je jednm z nejkomplikovanjch projev HCH, se kterm je konfrontovn
jak pacient, tak tak terapeut. Komunikac a mluvenm se zabv pedevm logopedie, ale
i ergoterapeut me sten pispt k terapii komunikace, protoe tkosti s n zpsobuje nejen
chybjc verbln komunikace. U pacient s HCH je pokozena tak schopnost abstrakce, co
zpsobuje podle okolnost daleko zsadnj problmy, ne nezeteln vslovnost. Pacientm s HCH
chybj jemn nuance v komunikaci, co vede pedevm u osob, kter se v jejich chovn
neorientuj, k astm nedorozumnm. Navc chyb pacientm s HCH trplivost, neberou vbec
zetel na okol a domhaj se okamitho splnn svch pn. Tyto problmy mohou vst k vn
konfrontaci v komunikaci s jejich okolm. Nelze proto vylouit negativn psoben na vechny
zastnn.
Primrnm clem ergoterapie je umonit pacientm s HCH astnit se takovch innost, kter
jsou pro jejich ivot smyslupln a nepostradateln. Nalezen rozumnho zamstnn pro pacienta
s HCH, kdy me jen omezen komunikovat, je velmi obtn. Nkdy je terapeut nucen klst jen
takov otzky, kter mohou bt zodpovzeny pouze ano nebo ne, aby zjistil, co by si pacient
s HCH prv pl.

Mimovoln pohyby
Mimovoln pohyby spoutj u pacienta s HCH asto pocity strachu a studu. Pacient me pocitovat
ostych, protoe byl ji vystaven trapnm poznmkm svch blinch, kte nic nevd o jeho chorob
mon se jedn o jeden z dvod, pro se pacient uchyluje do spoleensk izolace.
Mimovoln nekoordinovan pohyby zpsobuj pi ADL cviench, zamench na pohyblivost
a obratnost (ikovnost), urit problmy, piem u tchto projev HCH existuj vrazn rozdly.
Pi podrdn a pocitu strachu mimovoln pohyby asto zesiluj. Ergoterapeut m monost psobit
na pacienta pomoc relaxanch cvien uklidujcm zpsobem. Tak me pacientovi nabdnout
aktivity, kter posiluj jeho sebedvru. Poda-li se ergoterapeutovi zskat pacientovu dvru
a souasn zvit jeho sebedvru, umon to nkdy hovoit i o pohybovch problmech pacienta.
To, e pacient je ochoten o tchto problmech mluvit, me bt velkou pomoc.

41

Mobilita (pohyblivost)
Zpsob chze pacient s HCH se sice vzjemn podob, ale obte, kter s chz jednotlivci maj,
se asto li. U nkterch pacient se me zdt, e by bylo znan riskantn, kdyby chodili sami.
Pesto se jim v kritickch situacch, kdy hroz pd, poda opt nalzt rovnovhu. Nkte pacienti
chod dokonce lpe bez opory nebo podprnho prostedku.
Chze pacient s HCH vykazuje charakteristick rysy. Nemocn hled bezpen postoj a chod
proto velmi rozkroen. K tomu nadmrn siln podklesv v kylch (vrvor). Rozdlen
hmotnosti je nepravideln, pae nedoprovzej pohyb a pacient zan chodit s obtemi. Z dvodu
nadmrnho prohnut v kylch se tit pacienta pesunuje pli dopedu, m tempo chze
nabv na rychlosti, aniby ho mohl pacient korigovat. Pacient tak mv problm s odhadem
vzdlenosti, co je problematick zvlt tehdy, kdy mus projt mezi dvma pedmty, napklad
dvemi, nebo kdy si chce sednout a neme sprvn odhadnout polohu idle.
Pro pacienta je tak obtn zvldnuteln, kdy pechz z jedn podlahov krytiny na druhou.
Obtn jsou tak kroky do strany nebo dozadu, chce-li se nemu vyhnout.
Je-li pro pacienta s HCH pli riskantn, aby chodil sm, je mon s spchem zajistit pomocnka
(asistenta) na prochzky. Akceptovn invalidnho vozku me bt pro pacienta traumatizujc.
Na druh stran mohou pacienti rdi pijmout pohodl invalidnho vozku, aby pedeli nmaze
z plnovan cesty.

Obratnost ikovnost
Obratnost a jemn motorika je pokozena ji v relativn ranm stadiu choroby, co u hrub motoriky
bezpodmnen nenastv ani v pokroilm stadiu nemoci. Pacienti a jejich okol si asto stuj
na neikovnost.
Pacienti se silnmi nekoordinovanmi pohyby jsou pirozen vn zdravotn postieni a ztrta
funkce rukou pro n m dalekoshl dsledky. Je ohroena jejich nezvislost (samostatnost), co
je vzva pro ergoterapeuta, aby nalezl odpovdajc adaptan pstup jak z oblasti funknch ADL
innost, tak tak pro trnovn jemn motoriky.

Problmy s porozumnm a pamt

Demence subkortiklnho typu, o kter mluvme u pacient s HCH, je zpravidla doprovzena
hybnm postienm a zmnou psychomotorickho tempa. Toto tempo me bt v potench
fzch nemoci zrychlen, v pozdjch stadich se zpomaluje. U pacient s HCH se sice setkvme
se zachovnm nhledu na pokles svch schopnost, piznvaj problmy s pozornost, uenm
a pamt, ale zpravidla chtj i nadle pokraovat ve svch aktivitch, nap. v zen automobilu
atp. Hybn obte pacienti vtinou bagatelizuj i si je neuvdomuj nebo je dokonce vdom popraj.
Tyto charakteristick rysy subkortikln demence u pacient s HCH jsou pinou funknch poruch
pacient, ale asto nejsou sprvn docenny. Vyaduj od terapeuta bohatou vynalzavost pi
volb aktivit, zejmna v pozdjm stadiu nemoci, kdy ji jsou pohyblivost, obratnost a e vn
omezeny. Kdo zjist, e pacient nereaguje okamit, ale s jistm zpodnm, a tento as mu tak
poskytne, zjist, e pi cviench i lid s ji vnm stupnm omezen jsou jet do jist mry
schopni spolupracovat.
Omezen schopnost abstrakce vede k problmm zejmna proto, e okoln prosted m pote se
s tmto nedostatkem vyrovnat. Dvojsmyslnosti, kli a pslov jsou v na ei tak ast, e nm
pipad zatko je z rozhovoru vylouit.
Pacienti s HCH dvojsmyslnost zvldaj zvlt dobe, kdy dlaj, jako by rozumli, o se jedn.
Smj se, kdy se smj ostatn a umj porozumt mnohmu pomoc ei tla, poznmek a otzek
partner pi rozhovoru. Vzhledem k tto schopnosti nejsou znm vn problmy s porozumnm.
Pokozenm schopnosti abstrakce me pacient s HCH tko myslet za obzor zde a nyn. Jeho
blin nerozumj, e v tom je pina, pro pacient neum plnovat vhledov, ale zstv

42

u momentlnch poteb a pn. Je proto pokldn neprvem za egoistu. Nepochybn bude pacient
v prbhu nemoci vce egocentrick. Tm budou postiena dlouho udrovan ptelstv a vztahy,
sn se jejich intenzita nebo se dokonce pln peru.
Problmy s poruchami pamti jsou vzcnj. Dlouhodobou pamt je mon stimulovat
pipomenutm (napklad fotoalbem) a me bt dleitou zkladnou pro prci ergoterapeuta.
Navzdory skutenosti, e pacienti s HCH jsou asto roztkan a nekoncentrovan, ze zkuenosti
vme, e je mon je i v pokroilm stadiu nauit dosti komplikovan nov koly. Pirozen tento
proces uen vyaduje as a povzbuzen. Rozhodujc lohu zde hraje motivace.
Ji na zatku nemoci je pro pacienta s HCH obtn organizovat a plnovat sv aktivity. Rovn
schopnost rozeznvat problmy a nalzat een je v asnm stadiu omezena. Zvldnut kadodennho
programu je proto pro pacienta velmi problematick. Vyaduje podporu, co ovem me vst k tomu,
e se stane pasivnm a nebude ji motivovn pustit se sm do jednoduchch cvien.

Emocionln, psychiatrick projevy a odchylky v chovn

Krom hybnch a kognitivnch projev vykazuj pacienti s HCH tm vdy psychiatrick pznaky,
odchylky v chovn nebo emocionln zmny. Chronicky nemocn s pokraujc ztrtou svch
duevnch a fyzickch schopnost maj sklon k depresm, strachu, zoufalstv a agresi. Pro
terapeutick doprovod je proto rozhodujc co mon nejlpe poznat jak pacienta samotnho, tak
tak jeho rodinu a osobn pozad, jako i vyznat se dobe v prbhu HCH. Jenom tak bude pro
cel tm jednodu pedvdat problmy v chovn a pracovat se zmnami psychickho stavu
pacienta nebo tak jeho okol.
Toto je nron zvlt tehdy, je-li komunikace s pacientem obtn. Tak neikovn chovn tmu
me probudit agresivitu. Ale i kdy si myslte, e mte vechno dobe pod kontrolou, nastanou
situace, ve kterch u jednotlivch pacient dojde k nhlm zmnm v chovn. V tchto situacch
byste mli zstat klidn a postarat se o to, aby nevznikl dn hnv vi pacientovi.
Ergoterapeut poznv pacienta v rznch situacch, a proto me postehnout npadn zmny
v chovn, porozumt jim a nauit se je chpat. Poznatky ergoterapeuta z aktivit pacienta mohou
bt dleitm pnosem pro prci celho multidisciplinrnho tmu.
Poda-li se ergoterapeutovi pacienta s HCH motivovat pro terapii zamstnnm (prac), velice to
pacientovi prospje. Ergoterapeut m tm anci stanovit optimln rove schopnost pacienta
s HCH. Nabdkou vhodnch cvien a technik me poslit sebedvru pacienta, pispt
k odbourn zkostnch stav a vybudovat dobrou zkladnu pro dvru v terapeuta. Poznatky
o skupinov dynamice mohou bt tak dobrou pomoc.

Naruen schopnosti percepce (vnmn)

Schopnost vnmn bv u pacienta naruena. V pokroilm stadiu nemoci je ji tk diagnostikovat,
pacientovi vak zpsobuje znan problmy. Pacient ji tak dobe nect rozdl mezi teplem
a chladem a na drdn reaguje neobyejn pomalu. Nen schopen lokalizovat sv popleniny
nebo jin porann. V uritch situacch to me znamenat velk zdravotn riziko. Peovatel mus
bt proto stle zvlt bdl a ostrait.

Uvdomlost
U pacient s HCH dochz k neustlmu mentlnmu a psychickmu zhorovn zdravotnho
stavu, komunikan problmy proto asto vzbuzuj falen dojem, e si pacienti s HCH neuvdomuj
svj zdravotn stav a e ji nemohou vnmat sv okol. Opak je vak pravdou! I v pozdjch stadich
nemoci jsou si sv situace pln vdomi.
V peovatelskm zazen psob konfrontace novho klienta s jinmi v ji pokroilejm stadiu
nemoci asto pitujcm zpsobem. Cel tm proto mus do tto situace vas vstoupit a jak
v zjmu novho klienta, tak v zjmu ostatnch o tom v klidu pohovoit, pokud mono individuln.

43

NEUROPSYCHOLOGICK VYETEN
Ped zahjenm vlastn ergoterapie jsou pacienti s HCH podrobovni cel kle test, pi kterch
se zjituje stupe kognitivnch (poznvacch), percepnch, motorickch i behaviorlnch poruch.
V R dosud neexistuje pro nemocn s HCH standardn baterie test. Mohou se pouvat
neuropsychologick testy, kter jsou zameny na men zrakov-prostorov a exekutivn funkce,
dle na pamt, pozornost a psychomotorick tempo. Zkladem je globln screening (Roth et al, 2006).
Mezi velice vhodn a v cizin bn pouvan testy pro hodnocen kognitivnho postien pat nap.
1. Functional Independence Measure Test funkn sobstanosti (1986)
2. Modified Barthel Index Modifikovan test Barthelov (1986)
3. Katz Index of Activities of Daily Living Katzv test kadodennch innost (1963), kter se
pouv k zjitn schopnost v oblasti kadodennho ivota
4. Frenchay Activities Index Frenchaysk test aktivit (1983) rozen o oblast veden
domcnosti, voln as, pracovn zaazen spolu se socilnmi aktivitami, kde se hodnot
spoleensk kontakty, vlety, ten knih, nkupy a jzda autem
K posouzen motorickch schopnost se mohou pout nsedujc testy:
1. Medical Research Council Scale Hodnocen svalov sly (1976)
2. Rivermead Motor Assessment Rivermeadsk vyeten motoriky (1979), kdy se posuzuje
sed, pesun a chze, kontrola trupu, dolnch i hornch konetin
3. Frenchay Arm Test Frenchaysk test pae, kter hodnot funknost
4. Standing Balance Rovnovha ve stoji
5. Sitting Balance Score Skre rovnovhy vsed (1990)
6. Gait Assessment Rating Scale Vyetovac kla pro hodnocen chze (1990),
(Lippertov-Grnerov, 2005).

Kontroln seznam aktivit a pln aktivit

Pro kadho klienta peovatelskho zazen, ale i v domc pi se doporuuje ped zahjenm
ergoterapie vypracovat kontroln seznam oblbench aktivit pacienta s HCH. Pklad takovho
kontrolnho seznamu jako pedlohu naleznete v ploze . 4 na str. 65. Na zklad tohoto seznamu
se potom vypracovv individuln pln ergoterapeutickch aktivit pacienta.

ERGOTERAPIE PACIENT S HCH

Zkladn kritria ergoterapie pacient s HCH
Ergoterapie u pacient s HCH vychz ze symptomatiky tohoto onemocnn a tomu jsou upraveny
i zkladn cle aktivit (innost) v rmci terapie:
Zkladn kritria ergoterapeutick prce jsou:

Sprvn strukturovan cvien

Cvien zamen na schopnosti
Cvien, kter se maj zdolat
Rychlost prce (reakce) nen prioritou

Strukturovn cvien

z
z
z

Vtina cvien se mus rozdlit na jednotliv, po sob nsledujc lohy (kroky), protoe pacient
s HCH ji nen schopen zskat pehled o komplexnch cviench, ppadn ji nen schopen provdt

44

vechny dl koly. Proto je rozhodujc dobr rozdlen kol ve skupin a rovn to, aby vedouc
skupiny odpovdajcm zpsobem v ppad nutnosti zashl. Tm pln nebo dokonce pln
proveden cvien pacienta vtinou uspokoj a posl jeho sebedvru.
z

Cvien zamen na schopnosti

Ergoterapeutick cvien se mus pizpsobit schopnostem a zjmm pacienta. Je nesmysln nabzet

pacientovi cvien, kter bude pokldat za dtinsk nebo kter jsou pro nho pli komplikovan.
Rozhodujc je konen vsledek. Aktivita, kter psob zklamn, psob demotivujcm zpsobem
a dle omezuje ji tak poruenou sebedvru pacienta.
z

Cvien, kter se maj zdolat

Cvien mus pedstavovat pro pacienta pobdku, nesmj ho vak petit. Maj obsahovat pouze
snadno provediteln prvky, kter by pacienta neodradily, co nen pro ergoterapeuta dn
jednoduch loha. Dobrm tipem v tto souvislosti jsou hry, pi kterch jejich pravidla pedstavuj
vzvu, konen vsledek je vak zvisl na tst ve he a nikoliv na zvltnch schopnostech.
z

Rychlost reakce

Volte aktivity, pi kterch nehraje rychlost reakce dnou roli. Vyloute tak monost, e budou
reagovat stle stejn lenov skupiny, protoe jsou rychlej, a prv ti, kte maj stimulace nejvc
zapoteb, nepijdou na adu vbec.

ERGOTERAPEUTICK CVIEN
Ergoterapii meme jednodue definovat jako terapii motoricko-intelektulnch funkc a socilnch
schopnost s clem dosaen samostatnosti v osobnm a pracovnm ivot. U pacient s HCH jsou
tyto funkce a schopnosti oslabeny a maj progredujc charakter. Mohlo by se proto zdt, e
s pacienty s HCH je zbyten pracovat, ale opak je pravdou. Bylo prokzno, e i u pacient s HCH
vasn ergoterapie vede ke zlepen a hlavn prodlouen kvality ivota pacient (Krivokov, 2006).

ADL cvien, neboli cvien dennch aktivit

ADL cvien vychz z testu kadodennch innost. Nejprve se provede test dennch aktivit (ADL)
a zjist se schopnosti pacienta a na zklad vsledku testu se potom vypracuje ergoterapeutick
individuln pln cvien. Mezi hlavn kadodenn aktivity pat:
z
z
z
z
z
z

Koupn
Oblkn
Toaleta
Pesun
Kontinence
Pijmn stravy
(Lippertov-Grnerov, 2005).

Rzn pznaky HCH vedou k tomu, e postien v tm vech oblastech kadodennho ivota
m sv omezen zpsoben nemoc stle ped oima. Cvien a pomocn prostedky ergoterapie
maj svj smysl, ale mohou se zde objevit obte specifick pro HCH.
z

Pijmn stravy

U pacienta s HCH se me stt pijmn stravy pomrn rychle problmem. Pokud tomu tak je, ml
by bt vypracovn trninkov program zamen pedevm na to, jak dobe vst a ukonit dobu jdla.

45

Oblkn a svlkn

Oblkn a svlkn pedstavuje rovn obtn innosti. Cvite s pacientem navlkn a svlkn
jednotlivch soust odvu ve sprvnm poad a podporujte ho v tto innosti slovnm
doprovodem. Procviovat tyto aktivity vsed me bt podstatnm usnadnnm, protoe vznik
mn problm s rovnovhou.
z

Kadodenn hygiena

Kadodenn hygiena pestavuje rovn problm. Pacient by se ml o svou osobn hygienu postarat
tak dlouho, jak jen je to mon, i kdy ho to asto stoj velkou nmahu. itn zub jde pacientm
jet docela dobe. Holen me bt pro mue obtn. Len je pro dmy velmi svzeln. Tak
k tomu je mon nabdnout vhodn terapeutick program.

Cvien kadodennch innost tzv. life style

Na zklad vyhodnocen doplkovch kadodennch innost z Frenchayskho testu aktivit
(Frenchay Aktivities Index):
z
z
z
z

Veden domcnosti
Voln as
Pracovn zaazen
Sociln aktivity

se vypracovv terapeutick pln, ve kterm se od pacient vyaduje urit iniciativa. Zde se

jedn ji o komplexn, na sebe navazujc sled innost, co je pro pacienty s HCH velk problm,
zejmna s postupujc nemoc (Lippertov-Grnerov, 2005).
z

Pprava jdla

Vaen a peen jsou pro pacienty s HCH stle velmi oblben innosti. S ppravou jdla souvis
i tak pedchoz nkup, prostrn stolu a klid po spolen vychutnanm jdle. Toto jsou innosti,
kter se mohou vykonvat ve skupin; koly se mohou snadno rozdlit mezi jednotliv leny
tmu. Vhodou vaen a peen je tak jist to, e se jedn o znm innosti. Pedevm pro pacientky
jsou prce v kuchyni dvrn znm a oblben. Je to i dobr tma pro spoleenskou konverzaci.
Tak nkte pacienti rdi va a peou. Mnoz z nich vak povauj prce v kuchyni za vyloen
ensk obor.
Vhled na chutn jdlo je povaovn za dobr stimulant pacient s HCH, a proto je vaen a peen
v nkterch peovatelskch zazench pednostn pouvno k motivaci pacient, aby se chopili
nabdky alespo njakho zamstnn.
Pro nkter pacienty je prv monost spolupodlen se na spolen prci v kuchyni velmi
motivujc. Pro jin pacienty je naopak vaen a peen z dvodu jejich nejistoty, a protoe jsou
konfrontovni se svou chorobou, povaovno za velmi nebezpenou (ohroujc) innost.
z

Run prce

K tmto innostem se pot napklad prce se devem a hlnou, jako i textiln run prce jako
je vyvn, pleten i hkovn. V poten fzi nemoci jsou tyto aktivity zpravidla velmi
uspokojujc. Je-li vak pozornost pacienta plinou koncentrac na jemnou motoriku vyerpvajc,
me dojt k zchvatm agrese atp. Proto je kolem terapeuta zvolit sprvn pracovn prostedky
a npl innost.
Speciln pomocn prostedky pro zdravotn postien, kter se hod pro pacienty s HCH, jsou
velmi drah. Je tak otzkou, zda pacient tyto pomocn prostedky akceptuje. To plat pirozen
nejen pro terapii zamstnnm a neztuje to prci jen ergoterapeutm. Pacient je pi
ergoterapeutickch, ale i dalch terapich, stle znovu a znovu konfrontovn se zhorovnm svho

46

zdravotnho stavu. Od peovatele to proto vyaduje zvltn pozornost a podporu. Je-li ale cvien
uit na mru speciln pro pacienta a je-li pro nho vhodn, ml by ho tak zkusit (zastnit se).
Kreativn innosti pedstavuj pro pacienta s omezenou schopnost komunikace monost vyjdit
se. Mohou ale tak pomoci odbourat frustraci, vztek a stavy strachu, apatie. V tto souvislosti se
zvlt osvdila prce s hlnou.
Pi zpracovn deva potebuje pacient jist zvltn pozornost. Nalzt nstroje (pracovn prostedky)
pro tento obor, vhodn pro zdravotn postien, nen jednoduch. Pracuje-li pacient s lupenkovou
pilkou, je nutno peliv zvit rizika a odhadnout okamik, kdy se tm shodne, e nebezpe
zrann nebo razu je ji pli velk, a potom mus rozhodnout o ukonen tto aktivity.
z

Prce na zahrad

Cel ada pacient s HCH miluje rostliny a kvtiny a rda se jimi zabv. Je to innost, kterou je
mon snadno pizpsobit schopnostem i pohlav pacienta. Tuto innost je mon provozovat jak
doma, tak venku a vykazuje rychl vsledky. Semena kl ji za nkolik dn. Vidt zeleninu a kvtiny
rst, to napluje zahradnka a pozorovatele zvltnm uspokojenm.
z

Aktivity v prod

Spolen s peovateli se starat o zahradu, vysvat a pstovat kvtiny, zeleninu i ovocn stromy
nebo chovat domc zvata apod. jsou innosti, kter maj pacienti s HCH tak rdi.
z

Volnoasov aktivity

Pstovn pokojovch rostlin

Pesazovn pokojovch rostlin
Poznvn a pojmenovn rznch rostlin
Zpracovn diapozitiv a videozznam
Vytven kol
Plnovn a pipravovn exkurz
Vzn kvtin

Audiovizuln aktivity

z
z
z
z
z

V nkterch zazench se asto pracuje s audiovizulnmi prostedky. Srie diapozitiv,

videozznam, videoher a zvukovch kazet se obstarvaj podle pn pacient a pouvaj se
hlavn jako informan materil. S tmito prostedky je tak mon hrt hry, napklad nekompletn
obrzek pacienti dopluj nebo se nsledn nechaj popisovat ady obrzk, v zvislosti na tom,
eho je skupina schopn a co by si pla. Je mon pout tak potaov hry a vukov materil
s klvesnic, upravenou podle tlesnho postien. Toto maj rdi pedevm mlad pacienti.
Nevhodou tchto medi jsou ponkud vy nklady.
z

Hudba a pohyb

Pacienti s HCH povauj zpravidla za velmi pjemn spolen hrt na hudebn nstroje a pohybovat
se podle hudby. Jedn se o aktivitu, kter se mohou astnit tak pacienti v pokroilm stadiu
nemoci, i kdy pozdji ji jen jako posluchai. Poslech zpvu a hudby pro n me hodn znamenat.
Zde by se ml brt ohled na to, e hudba me vyvolat emoce, i kdy to nen clem tto aktivity,
protoe hudba se zde nepouv terapeuticky. Oetovatel mus bt proto schopen zmnu emoc
vas zachytit. Pacienti tyto aktivity pocituj jako velmi pjemn a uvolujc (relaxan), proto je
snadn je k asti na nich motivovat.

47

Arteterapie

Jedn se o terapii malbou, kter pacienty s HCH me uspokojovat a do pozdjch fz onemocnn

a tak jim dv uritou monost sebevyjden pi pokroilej porue verbln komunikace. Malba
dv i irokou monost vbru rznch technik. Me se pout i jako vzdoba v peovatelskm
i domcm prosted. Pacientm dv tak pocit urit hrdosti, co dokzali. Vtvarn prce zvyuje
tak koncentraci a vytrvalost u pacient s HCH.
z

Diskuzn skupiny

V diskuzn skupin by se mlo hovoit o njakm aktulnm tmatu. Pro diskuzi vtinou poskytuj
dobr vchoz body novinov lnky. Rozhovor je mon tak zahjit aktulnm datem a dennmi
udlostmi.
Skupina by nemla sestvat z mn ne 6 a nejvce z 15 astnk. Mus se potat s tm, e
soustedn rychle kles a ztrc se pozornost. U zasedacho podku dbejte na to, aby se mohl
snadno navzat on kontakt a sami jste se nemuseli unavovat tm, e muste hlasit mluvit. Jako
peovatel byste ml zaujmat pi skupinovch rozhovorech aktivn roli. Mli byste se postarat
o to, aby kad piel ke slovu, podntit diskuzi a dit ji a ppadn zavdt nov tmata.
U pacient s HCH je nejlpe zachoval dlouhodob pamt, a proto jsou nejvdnj tmata, pi
kterch si me shnout zpt na dvj zitky. Vtina pacient vyprv o svch zkuenostech
a zitcch velmi rda.
z

Slovn hry

Intelektuln schopnosti u pacient s HCH se sniuj zpravidla pomaleji ne fyzick. Z tohoto

dvodu se mohou pacienti asto jet astnit slovnch her, i kdy se jim ji neda provdt
elov koly.
Jsou-li schopnosti astnk velmi rozdln, mus se pi vbru her postupovat zvlt opatrn,
aby se kad mohl astnit. Je mon tak vytvoit skupiny, kter nastupuj proti sob.
Peovatel (vedouc skupiny) bude muset pacientm asto pomhat, aby nali vhodn slovo. Mus
tak jist nkter leny skupiny povzbuzovat k odpovdi.

Pklady slovnch her:

z

een kovek ve skupin (kovka se zvt, zobraz a koly se pedtaj nahlas)

Vyjmenovvn slov vybranch oblast podle zatench psmen (jmenovat eky, msta,
stty, zvata, innosti atp., kter zanaj psmeny A, B, C atd.)

Hledat antonyma (slova opanho vznamu) nebo synonyma (slova stejnho vznamu)

Stanov se psmeno a vyjmenovvaj se slova, kter zanaj na toto psmeno (stle dokola
jako etzec jeden po druhm, dokud etzec pokrauje)

Neuropsychologick trnink

Neuropsychologick trnink se v modern neurorehabilitaci provd vtinou pomoc potaovch

program, i kdy nebylo v klinickch studich prokzno zvhodnn oproti standardn terapii.
Pesto m potaov trnink celou adu vhod:
z
z
z
z
z
z

Pacient me ovlivnit asov prbh

Stupe obtnosti se nech snadno zmnit
Cvien, program se podle poteby me opakovat
Pacient obdr zptnou informaci o svch schopnostech
Pacienti jej dobe akceptuj, zejmna mlad pacienti
Umouje pokraovn terapie v domcm prosted

48

Dleit je, aby pacient ml bhem trninku psychologickou podporu, protoe je nutn podpoit
psychick zpracovn deficit a vyvinout nov terapeutick strategie. Tato terapie se provd jednak
individuln, ale me se provdt i ve skupinch.
Neuropsychologick trnink pomoc potaovch program umouje trnink v nsledujcch
oblastech:
z
z
z
z
z
z
z

Pozornost, koncentrace
Pamt a flexibilita ei
Potn
Vizuln vnmn
Prostorov-konstrukn mylen
Plnovn
Abstraktn-logick mylen
(Lippertov-Grnerov, 2005).

Spoleensk hry

Bingo
Je to jednoduch hra, ve kter se vak mus pout nkter intelektuln schopnosti. V tto he
hraje roli tst, nen nebezpen, kdy nkdo prohraje. Zkuenost ukazuje, e pacient, kter nerad
pracuje ve skupin, tuto aktivitu vyhledv rd. Hrac materil se mus pro pacienta s HCH zvtit
a hrac pravidla je mon zjednoduit.

Mov hry
Zde existuje cel ada monost, pouze se mus dvat pozor, aby se hry vybraly vhodnm zpsobem.
Pacienti s HCH se rychle unav, proto by hra nemla trvat dlouho. Vysilujc hra se mus vystdat
hrou pomalej. Je zde teba pamatovat na to, e pacient s HCH me mt problmy v nsledujcch
oblastech:
z
z
z
z

Dren tla a prostorov orientace

Koordinace pohyb
Problmy s dchnm
Men sla a vytrvalost

Pacienti v pozdjm stadiu nemoci se stvaj m dl jednostrannjmi. Pouvaj svou ruku

jednostrann. Pedmty si pidruj zdka nebo vbec ne na stedu tla, aby si je prohldli. Pomoc
her je mon zashnout tak, e se vyberou takov hry, kter vyaduj pouit obou rukou. Je mon
pracovat tak s rovnovhou a prostorovou orientac.

Nvrhy her:
z
z
z
z
z
z
z

Hzet rzn velk me do koe, mnit vku koe a odstup od koe

Bowling: poret pedmty koul
Kutlet kouli mezi pedmty s indikanm panelem: 5 10 5 bod
Kroket v dom i venku
Volejbal
Fotbal
Vytvoit kruh, pedvat i hzet si m a vyvolvat jmno, komu hzm

49

RELAXAN CVIEN
Pklady relaxanch cvien naleznete v kapitole o fyzioterapii pacient s HCH. Pro nkter
pacienty jsou vak tato cvien pli obtn.
Cvien pro uvolnn napt (relaxaci), pi kterch si pacient me odpoinout, jsou oblben
a asto nezbytn. Pacient s HCH se unav velmi rychle. Kompletn denn program je asto nronj
fyzicky ne mentln.
Relaxan sezen se provd v zatemnnm pokoji. Pacient le podle svho pn na pohovce
nebo na podlaze, pokud chce, tak s poltem pod hlavou.
Jsou mon rzn relaxan metody. Na pozad me hrt tich, klidn hudba a zvlt neklidnho
pacienta meme masrovat. Velmi spnou alternativou je pedtn povdek. Pacient si asto
do skupiny nepin nezbytn soustedn, aby mohl sledovat povdku. V zatemnnm pokoji,
ve kterm je co mon nejmn podnt odvdjcch pozornost, se to poda snze. Pacient, kter
si chce jen odpoinout nebo dokonce spt, nepokld pedtn za nmahu. Bhem tchto sezen
je mon dobe pozorovat, jak se mimovoln pohyby stle vce zkliduj. Po sezen se pacient
vtinou ct klidnj.

OBECN AKTIVITY
Mezi obecn aktivity, kter maj pacienti s HCH v oblib pat nap. vlety do msta, do nkupnho
stediska nebo pobyt na terase, stejn tak, jako nvtvy vstav. Aktivity tohoto druhu udruj styk
se svtem mimo peovatelsk a domc prosted a jsou proto zvlt douc. Stimuluj tak zjem
pacienta v mnoha oblastech.

50

PLOHY

51

52

Ploha . 1:
Oscilan vdechov pomcky

Acapella

Flutter

(vehlov, 2009)

Ploha . 2:
Plicn rehabilitace a respiran fyzioterapie v domcm prosted
Marie vehlov

53

54

55

56

Ploha . 3:
Speciln cvien pro pacienty s HCH
1) Cvien na podloce
Cvik . 1a): Roznoovn a pinoovn vlee na bie

Cvik . 1b): Unoovn vlee na bie

Cvik . 2: Rozpaovn a pipaovn vlee na bie

57

Cvik . 3: Zvedn bok

Cvik . 4: Rotace bok

58

Cvik . 5: Oten se v lehu na zdech s pipaenm

Cvik . 6: Oten se se zkenmi paemi ped sebou v lehu na zdech

59

Cvik . 7: Oten se v sedu

60

Cvik . 8: klony stranou v sedu

Cvik . 9: Zklon trupu v poloze vlee na bie s protaenm pa vped

61

Cvik . 10: Lezen po kolenou

Cvik . 11: Lezen po tyech

2) Trnovn chze a udrovn rovnovhy

Cvik . 12: Sprvn a patn dren tla

62

Cvik . 13a): Chze pro zlepen dren rovnovhy s rukama spojenma ped tlm

Cvik . 13b): Chze pro zlepen dren rovnovhy s rukama spojenma za tlm

63

3) Technika padn
Cvik . 14: Ncvik padn z depu a zvedn se

Zpracovno pod odbornm vedenm PhDr. P. Zemanov, Ph.D., fotografie O. Beznoska, firma Lithos, cvienka E. Vondrkov.

64

Ploha . 4:
Kontroln seznam aktivit pacienta s HCH
Jmno a pjmen: ....................................................................................................................................
Datum narozen: .....................................................................................................................................
Datum vyeten: .....................................................................................................................................

Kontroln seznam aktivit

Zliby a konky:
Oblast prody:
Zvata:
Zahrada:
Prochzky:

Oblast kultury:
Divadlo:
Film:
Koncerty:
Rozhlasov programy:
Televizn programy:
ten:
Druh knih:
asopisy:

65

Noviny:

Hudba:
Druh hudby:
Oblben zpvci / zpvaky:
len sboru:
Hra na nstroj:

Cestovn:

len spolku:
Spoleensk hry a sport:
Karty:
achy, domino, scrabble:
Bingo:
Kovky, sudoku:
Kulenk:
Fotbal:
Plavn:
Jzda na kole, resp. tkolce:

66

Prce a hry na potai:

emesln a rukodln schopnosti:
Run prce:
Kutilstv:
Vaen a peen:
Jin konky:

Nem rd nsledujc innosti:

Jin:

67

68

KONTAKTY
SPOLENOST PRO POMOC PI HUNTINGTONOV CHOROB
Spolenost pro pomoc pi Huntingtonov chorob (SPHCH) vznikla roku 1991 jako svpomocn
pacientsk organizace (neziskov obansk sdruen). Jejm clem je poskytovat vestrannou pomoc
a podporu pacientm a jejich rodinm, zlepovat informovanost rodin, profesionl i veejnosti
a zkvalitovat dostupn sluby a pi o pacienty s HCH. K hlavnm aktivitm pat vydvn
informanch materil o vech aspektech onemocnn a podn edukan rekondinch pobyt
pro pacienty a peovatele. Dle se SPHCH podl na vzdlvn zdravotnk i na osvt ir veejnosti
a sna se zajistit finann zdroje pro vekerou svou innost. Dky spoluprci s Dieczn katolickou
charitou v Hradci Krlov je v provozu pjovna zdravotnch pomcek pro pacienty s HCH.
Kontaktn adresa:
Spolenost pro pomoc pi Huntingtonov chorob, Velk nmst 37, 500 01 Hradec Krlov
E-mail: info@huntington.cz, www.huntington.cz
Registrace: MV R ze dne 14. 5. 1991 . VSC/1-6616/91-R, zmna stanov dne 30. 3. 2006
IO: 40614603
Bn et u esk spoitelny . 1543349/0800
UNIFY R
Unie fyzioterapeut R je profesn organizace fyzioterapeut, kter byla zaloena v roce 1991
a sdruuje odbornky v oboru fyzioterapie. Na jejich profesnch www strnkch m veejnost pstup
ke kontaktm na zstupce Unie v jednotlivch krajch cel R. Zde se mete informovat, kter
z fyzioterapeut ve vaem okol se specializuje na neurorehabilitaci a mohl by se ujmout vaeho
nemocnho.
Kontaktn adresa:
UNIFY R, Antala Staka 1670/80, 146 00 Praha 4, Tel.: 261 006 441, 261 006 446
E-mail: unify-cr@unify-cr.cz, www.unify-cr.cz
Registrace: MV R jako neziskov organizace, . VSC - 1 - 6581/91 - R.
IO: 40612317
Bn et u esk spoitelny . 3167359/0800
ESK ASOCIACE ERGOTERAPEUT
esk asociace ergoterapeut (AE) je dobrovolnou profesn organizac ergoterapeut esk
republiky. Byla zaloena v roce 1994 v Ostrav. AE je aktivnm lenem Svtov federace
ergoterapeut (WFOT) a Rady ergoterapeut evropskch zem (COTEC).
kolem AE je hjit profesn prva a zjmy kvalifikovanch ergoterapeut, podlet se na rozvoji
oboru ergoterapie v esk republice a informovat irokou veejnost o pnosu a uplatnn
ergoterapie v rmci komplexn rehabilitace osob kadho vku s rznm zdravotnm postienm
v rmci zdravotnickch a socilnch slueb. Jednm z dleitch cl AE je napomhat k dosaen
rovn vzdlvn v odbornosti ergoterapeut v esk republice, kter by odpovdala minimlnm
standardm vzdlvn Svtov federace ergoterapeut a pispt ke zven standardu
ergoterapeutickch slueb prostednictvm vzdlvacch aktivit celoivotnho vzdlvn.
Jsou zde opt kontakty na sekretarit, kde vs mohou odkzat na odbornka v oboru ergoterapie ve
vaem okol.
Kontaktn adresa:
AE, Klinika rehabilitanho lkastv, Albertov 7, 128 00 Praha 2
E-mail: info@ergoterapie.org, www.ergoterapie.org
IO: 62348451
Registrace: MV R jako neziskov organizace, . II/s- OS/1-26 011/94-R.
Bn et u SOB . 103428915/0300

69

ASOCIACE KLINICKCH LOGOPED

Asociace klinickch logoped (AKL R) je zsadn dobrovolnm a nezvislm sdruenm klinickch
logoped esk republiky. innost klinickch logoped je poslnm a slubou pro zdrav oban.
Poslnm asociace je samosprvn a estn sluba klinickm logopedm.
Na jejich www strnkch naleznete adres pracovit klinickch logoped v cel R.
Prvn subjektivita AKL R: Obansk sdruen dle zk. . 83/1990Sb.
Kontaktn adresa:
AKL R, Antala Staka 80, 140 00 Praha 4
www.klinickalogopedie.cz
Registrace: MV R . VSC/1-7382/91-R.
IO: 41192303
Bn et u esk spoitelny . 222685359/0800
DEUTSCHE HUNTINGTON - HILFE e. V.
Kontaktn adresa: Brsenstrae 10
D-47051 Duisburg
Tel.: *49 (0) 203 2 29 15
Fax: *49 (0) 203 2 29 25
E-mail: dhh@dhh-ev. de
www.dhh-ev.de
HUNTINGTON LIGA BELGIEN
Spelonckvaart 30
B-9180 Moerbeke Waas
Sozialer Dienst Krijkelberg 1, B-3360 Bierbeek
Tel.: 32 (0) 16 B 45 27 59
DEUTSCHER BERUFSVERBAND FR PHYSIOTHERAPIE
Zentralverband der Physiotherapeuten/Krankengymnasten (ZVK) e. V.
Postfach 21 02 80
50528 Kln
Tel.: *49 (0) 221 98102720 a 49 (0) 221 98102725
DEUTSCHER VERBAND DER ERGOTHERAPEUTEN e. V. (DVE)
Postfach 74 22 08
76303 Karlsbad-Itterbach
Tel.: *49 (0) 7248 9181-0

70

LITERATURA
1. BRYAN, D. Speech Therapy for Huntingtons Disease. [s.l.]: [s.n.]. 4 s.
2. CHIU, E. A. M. Caring for persons with Huntingtons disease: a handbook for health care
professionals. New York: Huntingtons Disease Society of America, 1991. 149 s.
3. CHIU, E., TELTSCHER, B. Handbook for caring in Huntingtons disease. Melbourne:
Huntingtons Disease Clinic, 1985. 150 s.
4. Communication and speech problems associated with Huntingtons chorea. London:
Association for Combat Huntingtons Chorea.
5. DOSE, M., LOHKAMP, CH. Huntington-Krankheit: Informationsschrift. Duisburg: Deutsche
Huntington Hilfe, 2002
6. HICKS, C. Occupational therapy in Huntington Disease. Cambridge (Canada): Huntington
Society of Canada. 5 s.
7. HILBERINK, C. Het hoekje. Beekbergen: Hullenoord, 1989. 11 s.
8. HILBERINK, C. De Margriet. Beekbergen: Hullenoord, 1989. 7 s.
9. HOY, A. Physiotherapy for Huntington Disease patients. New York: Huntingtons Disease Society
of America. 4 s.
10. JELNKOV, J., KRIVOKOV, M. Koncepce oboru ergoterapie [online]. [s.l.]: esk asociace
ergoterapeut, 2007. 16 s. [cit. 2009-02-15]. Dostupn z: <http://www.ergoterapie.cz/files/
koncepce_oboru_ergoterapie.pdf>
11. Juvenile Huntington disease: a resource for families, health professionals and caregivers
[online]. Kitchener: Huntington Society of Canada, 2000. 22 s. Vytvoeno 19. 12. 2000. [cit.
2009-02-20]. Dostupn z: <http://www.hdac.org/caregiving/pdf/juvenilehd.pdf>
12. KLASNER, E. R. Managing swallowing difficulties associated with Huntingtons Disease.
Cambridge (Canada): Huntington Society of Canada, 1990. 11 s.
13. KOEVOETS G., VANDERHAEGEN P. Kinesitherapeutische behandelingaspecten bij de ziekte
van Huntington.
14. KRIVOKOV, M. Ergoterapie u pacient s pokozenm mozku. In PREISS, M., KUEROV,
H., et al. Neuropsychologie v neurologii. Praha: Grada, 2006. 362 s. ISBN 80-247-0843-4.
Kapitola 10, s. 341-354
15. LIPPERTOVGRNEROV, M. Neurorehabilitace. Praha: Galen, 2005. 1. 350 s. ISBN 807262-317-6
16. MEK, M., SMOLKOV, L. Pohybov lba u plicnch chorob. Praha: Victoria publishing,
1995. 147 s. ISBN 80-7187-010-2
17. NOVOTN, J., HRUKA, M. Biologie lovka. 4. vyd. Praha: Fortuna, 2007. 240 s. ISBN 97880-7373-007-9.
18. Opvang en verzorging van Huntingtonpatienten: studiedag voor hulpverleners. Leuven:
Huntington Liga Belgien, 1991. 84 s.
19. PAULSEN, J. S. Understanding behaviour in Huntingtons disease: a practical guide for
individuals, families and professionals coping with HD. Cambridge (Canada): Huntington
Society of Canada, 1999. 78 s.

71

20. POLLARD, J. A caregivers handbook for advanced stage of Huntingtons disease. Cambridge
(Canada): Huntington Society of Canada, 2000. 50 s.
21. PRENTICE, P. A. Huntington Krankheit Pflegehandbuch. 5. vyd. Duisburg: Deutsche
Huntington Hilfe, 2002.
22. ROSENBLATT, A., et al. A physicians guide to the management of Huntingtons disease. New
York: Huntingtons Disease Society of America, 1998. 85 s. IBSN 0-9637730-2-x
23. ROTH, J., KLEMP, J., PAKOV, N. Kognitivn deficit u Huntingtonovy nemoci. In PREISS,
M., KUEROV, H., et al. Neuropsychologie v neurologii. Praha: Grada, 2006. 362 s. ISBN
80-247-0843-4. Kapitola 7, s. 271-301.
24. SLADEK, B., DENGLER, R. J. Fyzioterapeutick cviebn program pro pacienty trpc
Huntingtonovou chorobou a jinmi neurologickmi onemocnnmi. Hradec Krlov: Spolenost
pro pomoc pi Hungtingtonov chorob, 2006. 24 s.
25. VEHLOV, M., VEHLOV, E. Plicn rehabilitace a respiran fyzioterapie v domcm
prosted. 2. vyd. Praha: Vltavn, 2009. 25 s. ISBN 978-80-86587-33-2.
26. Verslag studiedag Hullenoord. Leuven: Huntington Liga Belgien, 1993. 64 s

72

VYSVTLIVKY
Adaptace pizpsoben se zmn stavu
ADL aktivity - zkratka pro aktivity dennho ivota a sobstanosti, kter maj vztah ke kadodennmu
ivotu, anglicky Activity of Daily Living
Afzie ztrta schopnosti ei, porucha ei zpsoben naruenm eovch center v mozku
Afektivn porucha porucha nlady
Agnzie neurologick porucha poznvn, schopnosti chpn
Agrafie chorobn ztrta schopnosti a dovednosti pst
Ak
alk
ulie ztrta schopnosti provdt jednoduch poetn kony, vznik pi porue mozkovho
Akalk
alkulie
laloku calculus
Ale
xie chorobn neschopnost ten, neschopnost pochopit smysl tenho slova
Alexie
Angnozie porucha rozpoznvn
Anozognozie ztrta schopnosti si uvdomit svj zdravotn stav
Apraxie neschopnost provdt urit kombinovan pohyby (eln pohyby), nauen dovednosti
Arteterapie terapie vyuvajc aktivn vtvarnou innost pacient
Aspirace vdechnut cizho pedmtu do dchacch cest
Aspiran pneumonie akutn znt plic vznikl v dsledku patologickho vdechnut (aspirace)
tekutin, stic nebo vmk do dalch dchacch cest
Assessment (angl.) posouzen deficit nsledkem pokozen mozku. Hodnocen nen pouze deficit
sm, ale zejmna jeho dopad na funkn schopnosti pacienta
Atrofie zmenovn i chadnut normln vyvinutho orgnu
Autovibrace chvn, kmitn
Bazln ganglia jdra ed hmoty, kter jsou uloena ve spodn sti velkho mozku; podlej se
na koordinaci pohyb, udrovn vzpmenho dren tla, svalovho napt a ovlivuj tak
psychick funkce
Bazln stimulace terapeutick forma stimulan terapie, vyvinut prof. Froehlichem
Behaviorln tkajc se chovn
Bronchioly prduinky
Cer
vik
okraniln syndrom porucha krn ptee s vyzaovnm bolest do oblasti hlavy nebo
Cervik
vikokraniln
tak tenzn bolesti hlavy, kter bvaj pokldny za psychogenn
Cer
vik
obrachiln syndrom je projevem postien krn ptee, pi kterm se obte objevuj
Cervik
vikobrachiln
pedevm na horn konetin (bolest ramene, nepohybliv nebo omezen pohybliv rameno,
omezen pohyblivost krku). Pinou je postien ptee - nejastji postien meziobratlovch disk
nebo artrza meziobratlovch kloub
Dek
ubit proleenina, ohranien odumen tkn vtinou jako nsledek dlouhodobho psoben tlaku
Dekubit
Demence zskan oslaben rozumovch schopnost vyvolan onemocnnm mozku, vtinou
progresivnho charakteru
Deprese duevn stav charakterizovan pocity smutku, skleslosti, snenou aktivitou, ztrtou zjmu,
poruchami spnku a nechutenstvm

73

Deteriorace je doasn (reverzibiln) bytek i oslaben rozumovch schopnost, zejmna logickch

operac a soud
Disabilita omezen ve vkonu urit innosti
Distln vzdlen od stedu
Dyse
xek
utivn syndrom u pacient s HCH se projevuje pedevm neschopnost tvorby konceptu,
Dysexek
xekutivn
plnovn, udren mentlnho nastaven, setrval innosti, opakovanch kon. Je poruena
kontrola prbhu uritho vkonu a jeho asov struktury. Zrove je snena schopnost rychl
zmny innosti v konkrtn situaci
Dysfagie porucha polykn
Dyspraxie ztrta nauen schopnosti vykonvat sloit kony
Egocentrick sebestedn, egoistick, sobeck
Egoista sobec, lovk, kter se pli sousted na vlastn zjmy, neprojevuje zjem o druh a nkdy
projevuje i nechut vi nim
Er
goterapie lebn forma rehabilitace, kter pomoc opakovanho pouvn funkn zamench
Ergoterapie
pracovnch postup nebo vhodn zvolenmi emeslnmi (pracovnmi) innostmi, clen ovlivuje
omezen funkce pohybovho systmu, aby se trval pokozen, resp. invalidita, snilo nebo vyrovnalo.
Sleduje i rozvjen a obnovu zbvajcch funkc, pedevm z hlediska samostatnosti postienho
v innostech dennho ivota
Eutonie normln napt sval a cv
Exek
utivn funkce st kognitivnch funkc, kter napomh tvoit a uskuteovat plny, analogie,
Exekutivn
respektovat pravidla socilnho chovn, eit problmy, adaptovat se na neekan promny okolnost,
vykonvat vt poet innost souasn, umstovat jednotliv udlosti v ase a prostoru, ukldat,
zpracovvat a vyvolvat informace z pamti
Expektorance vykalvn
Expirium vdech, vydechnut, vypuzen vzduchu
Extrapyramidov vztahujc se k bazlnm ganglim tj. k sti nervovho systmu zodpovdn
za udrovn svalovho napt, vzpmenho dren tla a koordinac pohyb
Facilitace zeslen reflexu nebo jin nervov aktivity v dsledku soutu nkolika podnt
Facio
acio-- orln stimulace stimulace v oblasti oblieje a st, smujc hlavn na perorln pjem
potravy a zlepen poruch polykn
Fluence plynulost
Frenchay Activites Inde
x (F
renchaysk test aktivity) test kadodennch innost byl vyvinut
Index
(Frenchaysk
v roce 1983 v Bristolu, ve tech oblastech posuzuje denn innosti: veden domcnosti, voln as,
pracovn zaazen se socilnmi aktivitami, m 24 bod, trv 5-15 minut
Frustrace stav poruen psychick a citov rovnovhy lovka vznikajc tm, e uspokojen jeho
poteb je narueno nebo znemoovno; blokda na cest k cli
Functional Independence Measure (F
unkn mra nezvislosti) skre k uren schopnosti aktivit
(Funkn
dennho ivota
Fyzioterapie obor zdravotnick innosti zamen na diagnostiku a terapii funknch poruch
pohybovho systmu. Prostednictvm pohybu a specifickch fyzioterapeutickch postup
i prostednictvm fyzikln terapie (koupele, mase, elektrolba...) clen ovlivuje funkce ostatnch
systm vetn funkc psychickch

74

Gnostick schopnosti poznvac funkce; schopnost pozvat vidn pedmty, rozeznat a pochopit
slyen zvuky, poznat hmatem pedmty, rozeznat sti svho tla
Halesworthovo keslo nebo tak keslo pro pacienty s HCH - keslo vyvinut speciln pro pacienty
s HCH. Robusn, pevn keslo, kter zajituje pacientm pi sezen bezpe, pohodl a oporu
Horizontln vodorovn
Huffing je aktivn cyklus dechovch cvien, kter zahrnuje zejmna techniku usilovnho vdechu
a huffing (konen odstrann sekretu z dchacch cest)
Huntingtonova choroba ddin onemocnn mozku projevujc se ve stednm vku poruchami
hybnosti, chovn a demenc
Chorea nervov porucha spovajc v mimovolnch rychlch pohybech postihujcch rzn sti
tla. Pohyby jsou nhodn, nepedvdateln. Pznaky vyplvaj z pokozen bazlnch gangli, center
v mozku odpovdnch mimo jin za koordinaci pohyb
Inercie, inertnost neinnost, netenost
Ink
ontinence neschopnost udret mo nebo stolici
Inkontinence
Inspiran postaven postaven hrudnku pi ndechu
Inspirum ndech
Integrace zaazen
Interdisciplinrn vyuvajc poznatk a metod z rznch obor
Katz Inde
x of Activities of Daily Living (Katzv test k
adodennch innost) byl vyvinut v roce
Index
kadodennch
1963, trv pt minut, obsahuje est poloek
ennyov
Kennyov
ennyov)) test, kter uruje samostatnost
Kenny Self Care Status (Status sebeobsluhy podle K
v oblasti funkc dennho ivota nezvisle na druhu onemocnn, je z roku 1965, m 24 bod, trv 5 a
10 minut, me se provdt v nemocninm prosted
Kinezioterapie clen psoben na psychiku nemocnho, na jeho duevn procesy, funkce, stavy,
osobnost a jej vztahy prostednictvm pedem urenho, aktivn provdnho pohybovho programu,
vyuvajcho prvky tlesnch cvien, sport a pohybovch her
Kognitivn procesy zahrnuj smyslov poznvn (it, vnmn), pedstavy a obrazotvornost,
mylen (vytven a pouvn pojm, usuzovn, vytven soud), pamt a uen. Nkdy je ke
kognitivnm procesm azena i e (jazyk, lingvistick dovednost) a pozornost. Kognitivn procesy
jsou zce spojeny s procesy konativnmi (snahovmi), s nimi vytvej v dialektick jednot zkladn
komponentu psychick innosti lovka. Rozlien kognitivnch, konativnch a afektivnch sloek
psychickho ivota vneslo dynamick prvek do starho lenn kategorie poznvn na smyslov
procesy a rozumov poznvn
Kompenzace proces, jm organizmus vyrovnv uritou poruchu
Kontraktura trval patologick zkrcen svalu nebo lachy (nelze ji prothnout), kter vede
k omezen pohyblivosti kloubu
Kortikln demence chronick, trval bytek duevnch funkc a schopnost, zpsoben postienm
kry mozkov. Jedn se o demenci s pevaujc deteriorac v oblasti kognitivnch funkc spojench
s kortiklnm oblastmi. Zde pevauj deficity v oblasti symbolickch schopnost (agrafie, alexie,
akalkulie, apraxie, afzie), gnostickch schopnost, deficity v oblasti vtpivosti novch pamtovch
informac a obte v oblasti recentn pamti
Lingvistik
a jazykovda
Lingvistika
Logopedie nelkask obor, zabvajc se studiem a lbou poruch ei, vslovnosti a poruch polykn

75

LTV lebn tlesn vchova

Lumbalgie bolest v bedern oblasti ptee a v ki bez vyzaovn do doln konetiny
Manuln run
Mezinrodn klasifik
ace funknch schopnost, disability a zdrav (International classification
klasifikace
of functioning, disability and health), ICF byla schvlena v kvtnu roku 2001 na 54. Svtovm
zdravotnickm shromdn WHO a doporuena k mezinrodnmu pouvn. Byla vytvoena
k zaznamenvn, registrovn a organizaci irokho mnostv informac o zdrav a stavech, kter
se ke zdrav vztahuj
Mobilita pohyblivost
Mobilizace terapie usilujc o zlepen pohyblivosti pacienta
Motorik
a schopnost pohybu, hybnost
Motorika
Mozk
ov plasticita schopnost mozkov tkn reagovat na znik nemoc postiench pevzetm
Mozkov
pvodn funkce jinou oblast mozku
Mudr
y jsou nco jako bezeslovn komunikace a vyjden se. Skld se z poloh rukou a postaven
Mudry
prst, v naem ppad ovlivuje dchn a jeho hloubku
Multidisciplinarita jeden z princip rehabilitace; v pracovnm tmu je spolen nkolik rznch
terapeutickch odvtv
Muzik
oterapie terapie hudbou
Muzikoterapie
Neurobehaviorln zmny zmny chovn nsledkem onemocnn nervovho systmu
Neuropsychologie smr psychologie, kter se zabv diagnostikou a terapi deficit vznikajcch
nsledkem onemocnn centrlnho nervovho systmu
Neurorehabilitace odvtv rehabilitace, kter se zabv rehabilitan diagnostikou a terapi
syndrom vzniklch nsledkem pokozen nebo onemocnn nervovho systmu
Neurza duevn porucha, u n je hlavnm postienm duevn anebo tlesn pznak i skupina
pznak, kter jsou pro jedince obtujc, jsou jm vnmny jako nepijateln a ciz, piem hodnocen
reality je v hrubch rysech nenarueno, chovn neporuuje zkladn sociln normy, porucha se
me spontnn zlepit i zhorit a nepedstavuje pouze prostou reakci na specifick stresor
Nonverbln k
omunik
ace komunikace beze slov, mimikou, gesty atd.
komunik
omunikace
Nucleus caudatus mozkov jdro uvnit hemisfry velkho mozku, soust striata (st bazlnch
gangli = jader ed hmoty v mozku, podlej se na koordinaci pohybu)
Nystagmus (tkn o) mimovoln rychl pohyby obou onch bulb
Oscilace chvn, kmitn
Parkinsonova nemoc (choroba) neurodegenerativn onemocnn postihujc bazln ganglia,
projevuje se hlavn pohybovou chudost a zpomalenm, klidovm tesem, svalovou ztuhlost typu
rigidity a poruchami stoje a chze
Perseverace chorobn ulpvn u jednoho a tho mylenkovho obsahu; uvznut na jedn
mylence nebo jednom jazykovm vyjden bez ohledu na postup rozhovoru
Pneumonie zpal (znt) plic
Psychomotorick tempo tempo prbhu duevnch dj, projev chovn
Recentn pam
t nynj, v souasn dob existujc pamt
pamt
Respirace dchn

76

Rigidita svalov ztuhlost vznikajc na zklad poruchy bazlnch gangli

Smantick pam
t nen vzna na prostor a as jako pamt epizodick, obsahuje vznamy
pamt
pojm a termn, fakta, znalosti, vdomosti, vztahy mezi nimi
Spasticita patologick zven napt sval
Stereognozie schopnost poznat hmatem tvar pedmt a to bez zrakov kontroly. Jedn se
o kognitivn funkci
Subk
ortikln demence ztrta intelektulnch schopnost z dvodu destrukce mozkovch bunk
Subkortikln
pod mozkovou krou. Jedn se o demenci s pevaujc deteriorac v oblasti kognitivnch schopnost
a behaviorlnch zmn funkn spojench se subkortiklnmi oblastmi mozku. Dominuj poruchy
exekutivnch schopnost, clen verbln fluence a mylenkov abstrakce
Taktiln stimulace hmatov drdn
Tanen terapie lba pohybem tancem
Tapotement mase ve form klepn a pleskn rukama
Test Barthelov (Barthel inde
x, BI) skre k uren schopnosti aktivit dennho ivota
index,
Tmov prce spolen prce jednotlivch terapeutickch odvtv
stn brzda zpomalen, brdn vdech mrn sevenmi rty. Pomoc peruovan stn brzdy
doclme, e dchac cesty, kter maj tendenci ke kolapsu a bronchy, kter jsou zen hlenem,
zstvaj dle oteven v dsledku mrn zvenho intrabronchilnho tlaku. Dky tomu jsou
potom lpe prchodn. Tato technika zmruje dechov obte pi tlesn zti a pi fyzicky
nronjch drennch technikch m odpoinkovou funkci v prbhu cviebnch lekc
Verbln fluence slovn plynulost
Vertigo zvrat. Nepjemn pocit oten se okol nebo vlastnho tla a nerovnovhy. Me mt
charakter toiv, nkdy se projevuje jako houpn i tah do strany
Vertikln svisl, kolm
Vizuln fixace clen zamen pohledu
Vizuln stimulace zrakov drdn

Pouit literatura:
ABZ slovnk cizch slov [online]. c2005-2006. [cit. 2008-05-11]. Dostupn z: <http://slovnik-cizich-slov.abz.cz/>
DVOK, J. Logopedick slovnk terminologick a vkladov. dr nad Szavou: Logopedick centrum, 1998. 192 s.
HARTL, P., HARTLOV, H. Psychologick slovnk. Praha: Portl, 2000. 774 s. ISBN 80-7178-303-X
KBRT, J., VALACH, V. Strun lkask slovnk. Praha: Avicenum, 1972. 368 s.
KLIME, L. Slovnk cizch slov. Praha: SPN, 1981. 816 s.
LIPPERTOV GRNEROV, M. Neurorehabilitace. Praha: Grada, 2005. 350 s. ISBN 80-7262-317-6
PREISS, M., KUEROV, H., et al. Neuropsychologie v neurologii. Praha: Grada, 2006. 362 s. ISBN 80-247-0843-4
Velk lkask slovnk [online]. c2008. [cit. 2008-05-11]. Dostupn z: <http://lekarske.slovniky.cz/>
VOKURKA, M., HUGO, J. et al. Velk lkask slovnk: 38 000 hesel. 7. vyd. Praha: Maxdorf, 2007. 1069 s. ISBN 978-807345-130-1.
Wikipedie: oteven encyklopedie [online]. [cit. 2008-05-11]. Dostupn z: <http://lekarske.slovniky.cz/>
ZETKIN, M., SCHALDACH, H., LUDEWIG, T. Lexikon der Medizin. Wiesbaden: Ullstein Medical, 1999. 2247 s. ISBN
386126126X

77

78

FYZIOTERAPIE A ERGOTERAPIE
Terapeutick seity
Spolenost pro pomoc pi HCH
Tisk: Tiskrna Polonek, Nchod
Poet vtisk: 1 500 ks
ISBN 978-80-904199-3-3

79

80

ISBN 978-80-904199-3-3