You are on page 1of 44

III.

Nvrh
Vcn zmr zkona o zlohovanm vivnm
A. Zvren zprva o hodnocen dopad regulace (RIA)
1. Dvod pedloen a cle
1. 1. Nzev
Nvrh vcnho zmru zkona o zlohovanm vivnm.
1. 2. Definice problmu
vod
Vldn programov prohlen deklaruje podporu rodi s dtmi v tch ppadech,
kdy druh rodi neplat dn stanoven vivn, a to formou zkonn pravy ec
zlohovan vivn, kter bude poskytovan za jasnch a sttem pedem
stanovench podmnek.
Dle schvlenho Plnu legislativnch prac vldy na zbvajc st roku 2014 m
Ministerstvo prce a socilnch vc (dle jen MPSV) pedloit vld R do konce
roku 2014 vcn zmr zkona o zlohovanm vivnm.
Pro definici problmu, kter je pedmtem hodnocen dopad navrhovan pravy, je
dle nutn strun nastnit existujc situaci, z n poteba regulace pmo vychz a
kter je obecnm vchodiskem pro dal hodnocen.
Je teba uvst, e v esk republice sice v souasnosti nen prvn zakotven dn
nstroj obdobn institutu zlohovanho vivnho, avak rodiny s dtmi, kter se
dostvaj do nepzniv finann situace z dvodu nehrazen vivnho druhm
z rodi, mohou bt zabezpeeny dvkami pomoci v hmotn nouzi, a to vzhledem ke
skutenosti, e vivn je povaovno za pjem pro ely stanoven ve a nroku
na tyto dvky.
Pedkldan nvrh pak v souladu s ve uvedenm Programovm prohlenm vldy
R e situaci tch rodin s dtmi, kter se vlivem nehrazen vivnho ze strany
povinnho rodie mohou dostat do nepzniv sociln a finann situace.

1.2.1. Demografick daje

Pi Stn lidu, dom a byt v roce 2011 bylo v esk republice 4 375 122
hospodacch domcnost. Tm polovinu z tohoto potu (49 %) tvo domcnosti
plnch rodin. Druhm nejetnjm typem hospodac domcnosti jsou domcnosti
jednotlivc, kterch bylo 32,5 %. Nsleduj nepln rodiny, kterch bylo 13,5 %,
zbvajc st domcnost tvo dv a vce rodin hospodacch v domcnosti a
vcelenn nerodinn domcnosti.
Sloen hospodacch domcnost pi SLDB 2011
Hospodac domcnosti celkem
4 375 122
v tom :
1 pln rodina
2 097 031
- manelsk pry (v. registrovanch
1 858 629
partnerstv)
- faktick manelstv (v. faktickch
238 402
partnerstv)
1 nepln rodina
570 836
- v ele mu
107 084
- v ele ena
463 752
2 a vce rodin v hospodac domcnost 69 694
domcnost jednotlivce
1 422 147
domcnost nerodinn vcelenn
15 414
Zdroj: S TK Jak je sloen domcnost (7. 3. 2013)
Vtinu neplnch rodin, tzn. rodin, kde je jeden rodi s alespo jednm dttem, tvo
matky s dtmi (81 %). Podle vsledk SLDB z roku 2011 byl nejvt podl neplnch
rodin v obcch od 10 000 do 50 000 obyvatel (tm 14 %), naopak nejni v
nejmench obcch do 199 obyvatel (11 %). V neplnch rodinch ilo 400 000
zvislch dt, tedy zhruba 22 % vech zvislch dt.
Hospodac domcnosti s 1 neplnou rodinou lze podrobnji lenit podle pohlav
osamlho rodie a jeho rodinnho stavu:
Hospodac
domcnosti tvoen
1 neplnou rodinou

celkem
v tom
domcnosti bez
zvislch dt
domcnosti s 1
zvislm dttem
domcnosti se 2
zvislmi dtmi
domcnosti se 3
zvislmi dtmi
domcnosti se 4 a
vce zvislmi dtmi

v tom
Poet

mui
celkem

z toho
svobodn

enat

rozveden

ovdovl

nezjitno

570 836

107 084

16 912

29 324

40 469

20 303

73

271 859

57 593

4 486

13 009

22 980

17 094

22

209 145

37 374

9 726

11 467

13 834

2 304

42

76 702

10 517

2 200

4 209

3 283

818

10 968

1 231

344

514

299

72

2 162

369

156

125

73

15

Zdroj: S
Hospodac
domcnosti tvoen
1 neplnou rodinou

celkem
v tom
domcnosti bez
zvislch dt
domcnosti s 1
zvislm dttem
domcnosti se 2
zvislmi dtmi
domcnosti se 3
zvislmi dtmi
domcnosti se 4 a
vce zvislmi dtmi
Zdroj: S

v tom
Poet

eny
celkem

z toho
svobodn

vdan

rozveden ovdovl

nezjitno

570 836

463 752

71 728

71 497

211 617

108 778

97

271 859

214 266

8 595

21 157

89 003

95 470

39

209 145

171 771

50 296

31 297

80 772

9 326

53

76 702

66 185

10 639

16 189

36 025

3 323

10 968

9 737

1 711

2 410

5 057

557

2 162

1 793

487

444

760

102

Poet rozvod v esk republice


V prbhu roku 2013 soudy R rozvedly 27 895 manelstv. S nvrhem na rozvod
manelstv pichz ve dvou tetinch ppad eny. Poet rozvod ml v uplynulm
desetilet (2003 - 2013) sestupn trend, odrejce shodn vvoj v potu nov
uzavranch manelstv. S zskv od Ministerstva spravedlnosti R, resp. soud,
informace o ukonench zench, kter vedla k rozvodu manelstv; rozveden
manelstv jsou pitom charakterizovna potem nezletilch dt, dobou trvn
manelstv (odvozenou z data uzaven satku a data prvn moci nabyt rozsudku o
rozvodu) a pinou rozvodu; rozvdjc se manel svm vkem, vzdlnm a
poadm rozvodu.
Poty rozvod v dlen podle pohlav osoby podvajc nvrh na rozvod a podle
potu nezletilch dt v poslednch pti letech uvd nsledujc pehled:
Poet
Rozveden
manelstv nezletilch
podle potu nezletilch dt
dt
pi
rozvodu

Rozvody
Rok
celkem
2003
2004
2005
2006
2007
2008
2009
2010

32 824
33 060
31 288
31 415
31 129
31 300
29 133
30 783

na nvrh
eny
20 543
20 348
18 842
20 130

celkem

3+

20 705
20 805
19 210
19 003
18 408
18 196
16 851
17 640

11 748
11 802
10 872
11 004
10 345
10 358
9 533
9 853

7 929
7 993
7 376
7 085
7 189
6 989
6 538
6 903

1 028
1 010
962
914
874
849
780
884

30 927
31 008
28 732
28 117
27 546
27 034
25 094
26 483

2011
28 113
2012
26 402
2013
27 895
Zdroj.: S

18 167
16 998
18 045

15 831
15 189
15 921

8 948
8 292
8 591

6 074
6 146
6 436

809
751
894

23 716
22 983
24 335

V jedn ptin ppad (v roce 2013 u 20,0 % mu a 19,1 % en) se osoby


rozvdj opakovan. Rozvody se v roce 2013 dotkly 24 335 nezletilch dt, co
bylo o 1 362 vce ne v pedchzejcm roce. Vtina rozvdjcch se manel
s dtmi mv aktuln v pi jedno (54,0 % v roce 2013) nebo dv (40,4 %) nezletil
dti. Ti i vce nezletilch dt vychovv v dob rozvodu obvykle pt ze sta
rozvdjcch se manel s dtmi. Uveden struktura se vrazn nemn, co
dokld nemnn prmrn poet dt na jedno rozveden manelstv s dtmi, kter
in 1,5 dtte. Podl rozvod s nezletilmi dtmi na celkovm potu rozvod se vak
postupn sniuje, mezi roky 2003 a 2013 poklesl z 63,1 % na 57,1 %. Svou roli zde
hraje jednak nzk plodnost poslednch desetilet, tak stle vy zastoupen rozvod
dletrvajcch manelstv, kdy ji dti manel dosahuj dosplosti. V poslednch
tech letech (2011 - 2013) se ji ti z deseti rozvod konaly po 20 i vce letech trvn
manelstv.

1. 3. Popis existujcho prvnho stavu v dan oblasti


1.3.1. Obecn vod historickho vvoje zlohovanho vivnho
Z hlediska historickho vvoje existoval v eskoslovenskm prvnm podku po
jistou dobu institut obdobn zlohovanmu vivnmu. Byl zakotven v zkon
. 57/1948 Sb., o zlohovn vivnho dtem.
Ustanoven tohoto zkona se vztahovala na dti mlad 18 let vku, kter byly
eskoslovenskmi sttnmi obany a jejich nrok na vivn vi osobm povinnm
poskytovat jim vivu byl stanoven pravoplatnm soudnm rozhodnutm, soudnm
smrem nebo vykonatelnm notskm spisem, a to navc za pedpokladu, e
vymhn nroku na vivn bylo obtn. Termn obtnost vymhn znamenal, e
exekuce v dohledn dob nevedla k cli, zejmna v dob do t msc od jejho
nazen. Dvky byly poskytovny dtem mladm 18 let, ale i dtem do 24 let vku,
pokud se soustavn pipravovaly na sv budouc povoln, anebo byly nezpsobil k
vdlku. Tyto zlohy na vivn byly poskytovny na dost oprvnnch osob
prostednictvm komis okresn pe o mlde.
Poskytnutm zlohy na vivn pak pechzel nrok oprvnn osoby na vivn na
stt, a to a do ve poskytnut zlohy. Dlunk byl povinen navc platit komisi vedle
dlun dvky vivnho zvltn pspvek ve vi 10 % tto dvky, kter pipadl
sttu. Zkon byl inn tyi a pl roku. Citovan zkon byl ji od potku koncipovn
jako prozatmn een, kter mlo platit do doby, ne budou upraveny zkladn
pedpisy soukromho prva. Pot, co vstoupily v platnost zkony . 141/1950 Sb.,
obansk zkonk, . 265/1949 Sb., o prvu rodinnm, a zejmna . 69/1952 Sb., o
4

sociln prvn ochran mldee, byl zkon . 48/1952 Sb. zruen prv poslednm
z uvedench pedpis.
Zkon o sociln prvn ochran mldee upravoval ve svm 12 poskytovn
sttnho dtskho pspvku. Tento pspvek byl poskytovn na hradu osobnch
poteb dt a byl vyplcen dtem, o n nen postarno jinak, do 16 let vku (ve
zvltnch ppadech do 25 let), bez ohledu na to, zda bylo dtti piznno vivn. Z
hlediska typologie se tak v podstat jednalo o institut nhradnho vivnho hranic
s obecnou sociln dvkou potebnm dtem, kdy mimo zlohovn vivnho
sttem nahradil takt sttn sirot podporu, pspvky doplkov pe o potebn
osoby a pspvek poetnm rodinm, m se stal v podstat plonou sociln
testovanou dvkou.
O sttnm dtskm pspvku jako o form zlohovn vivnho sttem tak meme
hovoit pouze v ppadech, kdy zde byla osoba, kter mla k dtti vyivovac
povinnost, kterou neplnila. Pouze v tomto ppad ml sttn dtsk pspvek formu
zlohy na vivn a a do ve poskytnutho pspvku peel nrok na nezaplacen
vivn z osoby oprvnn na stt. Dlunkovi pitom mohlo bt navc pi vymhn
zlohovanho vivnho uloeno, aby krom poskytnutho pspvku uhradil i
sankn sloku v podob 10% pirky.
Zkon o sociln prvn ochran mldee platil a do r. 1964, kdy byl zruen
zkonem . 94/1963 Sb., o rodin, kter pevzal pravu sttnho dtskho pspvku,
a dolo pouze k jeho pejmenovn na pspvek na vivu, kter byl poskytovn jak
dtem, vi kterm nebylo vivn povinnm plnno (v tomto ppad tak mlo
povahu zlohovn vivnho sttem), tak v jistch situacch i dtem, jejich vivn
plnno bylo, nebo kterm vbec nebylo ureno.
Krom pravy obsaen v zkon o rodin byly nkter procesn aspekty pspvku
na vivu upraveny i ve vldnm nazen . 59/1964 Sb., o kolech nrodnch vbor
pi pi o dti. prava obsaen v tomto vldnm nazen byla nsledn zruena
s innost zkona . 121/1975 Sb., o socilnm zabezpeen, kter mimo jin
stanovil, e pspvek na vivu ml bt vyplcen do 26. roku dtte, piem prava
zkona
o rodin stanovila, e dt m nrok na tento pspvek jen do 25. roku. Tento rozpor
byl odstrann a vk sjednocen na 26. rok a s innost novely zkona o rodin
proveden zkonem . 132/1982 Sb.
Vyhlka Ministerstva prce a socilnch vc . 182/1991 Sb., kterou se provd
zkon o socilnm zabezpeen a zkon o psobnosti orgn SR v socilnm
zabezpeen pak poskytovala pspvek na vivu sociln potebnmu
nezaopatenmu dtti, na kter povinn osoba neplat vivn, a to a do ve
stek, kter se povaovaly za potebn k zajitn vivy a ostatnch osobnch
poteb dtte. Nov tedy nrok na pspvek na vivu podmiovala neplatistvm
vivnho povinnou osobou. Nsledn doznala zmny i hmotnprvn prava
obsaen v zkon o rodin, kdy novelou provedenou zkonem . 91/1998 Sb. byl
ze zkona o rodin vyputn obsoletn 100 o povinnosti nrodnho vboru vyplcet
pspvek na vivu.
5

Dal vrazn zmna pila spolu se zkonem . 463/1991 Sb., o ivotnm minimu,
na kter navzal zkon . 482/1991 Sb., o sociln potebnosti, dle kterho se
nezaopatenmu dtti, kter se povaovalo za sociln potebn a ke ktermu
povinn osoba neijc s dttem v domcnosti neplnila vyivovac povinnost
stanovenou j rozhodnutm soudu, nleel pspvek na vivu dtte ve vi
stanovenho vivnho, nejve vak ve vi rozdlu mezi pjmem dtte a jeho
ivotnm minimem. Tmito zkony bylo zlohovan vivn pemnno v pspvek
na vivu a zalenno do systmu dvek sociln potebnosti vzanch na ivotn
minimum.
Ve pspvku na vivu byla stanovena ve vi rozdlu mezi pjmem dtte a jeho
ivotnm minimem. V ppad, e z hrnu pjm spolen posuzovanch osob
pipadla na dt stka vy, ne je jeho ivotn minimum na osobn poteby,
pspvek poskytovn nebyl. Byla-li stka pipadajc na dt ni ne jeho ivotn
minimum, byl pspvek poskytovn v stce do vyrovnn ivotnho minima
oprvnnho dtte.
Jak je patrno z ve uvedenho, zlohovn vivnho sttem bylo v naem prvnm
du postupn oslabovno a nakonec pijetm zkon . 111/2006 Sb., o pomoci
v hmotn nouzi, a . 112/2006 Sb. zmizelo pln.
Zkon . 463/1991 Sb., o ivotnm minimu, byl s innost od 1. ledna 2007 nahrazen
zkonem . 110/2006 Sb., o ivotnm a existennm minimu.
Zkon . 482/1991 Sb., o sociln potebnosti, byl ke stejnmu datu nahrazen
zkonem . 111/2006 Sb., o pomoci v hmotn nouzi, kter v 32 zavedl ustanoven o
sti pspvku na ivobyt nahrazujc neplacen vivn. Toto ustanoven
stanovovalo, e je-li jednou ze spolen posuzovanch osob nezaopaten dt,
ktermu nen dle ne 3 msce placeno soudem stanoven vivn, uruje se pro
ely pspvku na ivobyt nejprve stka nahrazujc neplacen vivn nebo jeho
st, kter bude poskytovna jako soust pspvku na ivobyt. Ve sti
pspvku na ivobyt nahrazujc neplacen vivn se stanovila ve vi soudem
stanovenho vivnho, nejve vak ve vi rozdlu mezi pjmem dtte a jeho
ivotnm minimem. Toto ustanoven bylo s innost od 1. 1. 2012 ze zkona
vyputno.
Po roce 2000 dolo nkolikrt ke snahm upravit prvn problematiku nehrazenho
vivnho. Do legislativnho procesu se dostaly tyi nvrhy pedloen
bezvjimen ze strany sociln demokracie, kter se snaily postaven zlohovn
sttem poslit, resp. znovu zavst. Z tchto legislativnch nvrh z let 2001, 2005,
2007 a 2009 se nakonec stal nejspnjm ten z r. 2005, kter byl zastaven a
prezidentskm vetem, kter se pak ji v souvislosti se snmovnmi volbami
nepodailo pehlasovat.
Pes znanou rozdlnost mly spoustu spolench rys: vechny pro institut
zlohovn vivnho sttem pouvaly termn nhradn vivn, stejn jako
skutenost, e nrok na n podmiovaly uritou formou neplatistv ze strany
povinnho se stanovenou minimln dlkou neplacen, nezbytnou iniciativou
oprvnnho, trvalm pobytem adatele na zem R, stanovenm povinnosti vrtit
6

pijat nhradn vivn v ppad, e je nsledn uhrazeno povinnou osobou, a


nezaopatenost dtte.
V nvrhu z r. 2001 bylo obsaeno zlohovn vivnho sttem v ist podob, kdy
nrok na poskytnut nhradn vivn pechzel na stt, kter jej pak nsledn sm
vymhal. Nvrh vak vbec netestoval rozhodn pjem peujc rodiny, ani
neomezoval maximln poskytnutou stku. Bylo potno se 100% nvratnost
stky poskytnut a nsledn vymoen sttem, co se projevilo mimo jin tm, e
pi vyslen dopadu na sttn rozpoet bylo potno s nulou.
Na rozdl od nvrhu z r. 2001 pak ji vechny dal nvrhy obsahovaly limit ve vztahu
k vi poskytnutho nhradnho vivnho i k monmu dalmu pjmu dtte, m
se ji vce piblily podstat sociln dvky. Nvrhy z r. 2005 a 2007 jsou pak tm
toton.
Naproti tomu se nvrh, kter Poslaneck snmovna projednvala v r. 2009, vydal ji
jinm smrem prava obdobn zlohovn vivnho sttem se tak ocitla v nvrhu
zkona o vyivovac povinnosti k nezaopatenm dtem (zkon o vivnm). Nvrh
opt zpsoval oproti dvma pedchozm nvrhm podmnky pro pjemce, zavdl
institut minimlnho vivnho a tabulky pro standardizaci urovn ve vivnho
soudem, nov tak mla bt ve nhradnho vivnho stanovena pevnou stkou
msto vpotu z stky vivnho. Nvrh ji rezignoval na vymhn poskytnutho
nhradnho vivnho po povinnm a stanovil pouze povinnost oprvnnho
poskytnut nhradn vivn vrtit, bylo-li mu nsledn uhrazeno vivn povinnm.
V tomto smru se nvrh inspiroval ve slovensk prav, kdy se po zhodnocen
tamjch zkuenost ukzalo, e nklady na vymhn dlunch pohledvek na
vivnm byly vy ne skuten vymoen finann prostedky.
V roce 2009 tento nvrh projednala a posoudila vlda a vyslovila s tmto nvrhem
nesouhlas, nebo s nm byla spojena ada koncepnch a dalch podstatnch
nedostatk.

1.3.2. Popis souasn prvn pravy v tto oblasti


1.3.2.1. Vivn
V esk republice v souasn dob neexistuje platn prvn prava, kter by pmo
pracovala s institutem zlohovanho vivnho.
Rovn pojem vivn nen v zkon definovn. Lze vak na nj pohlet jako na
institut, kterm je zajiovna jednak viva sama o sob, ale jsou jm uspokojovny i
ostatn hmotn, kulturn a jin odvodnn poteby. Vivn me bt poskytovno
7

jako penit i nepenit plnn (bydlen, osobn pe). Obansk zkonk, stejn
jako dve zkon o rodin, mezi dtmi zletilmi a nezletilmi v zsad nediferencuje,
nezletilmu dtti je vak v uritch ohledech poskytovna ir ochrana.
Prvn prava vyivovac povinnosti zakotven pedevm v sti druh zkona
. 89/2012 Sb., obansk zkonk (dle jen NOZ), v zsad obsahov navazuje na
pravy pedchoz, zejmna na pravu dle zkona . 94/1963 Sb., o rodin, ve znn
jeho tzv. velk novely proveden zkonem . 91/1998 Sb.
Vyivovacch povinnost rozliuje NOZ nkolik, pro ely vcnho zmru je vak
teba se zabvat jen vyivovac povinnost rodi vi dtem.
Vivn lze piznat, pokud nen oprvnn schopen sm se ivit. Vyivovac
povinnost rodi vi dtti vznik matce narozenm dtte a otci uplatnnm nkter
z domnnek otcovstv (resp. rozhodnutm soudu o osvojen). Dlka trvn povinnosti
poskytovat vivu je dna stavem odkzanosti dtte na vivu. Dosaen zletilosti
nebo dosaen vkov hranice pro nezaopatenost dtte (26 let) nem z hlediska
vyivovac povinnosti vznam. Nen proto vyloueno, aby vyivovac povinnost rodi
k dtti zanikla v 17 letech vku dtte, kter dostudovalo, nalo si prci a je
schopnost se samostatn ivit (tj. stav odkzanosti skonil). A naopak je tak mon,
e dt nenabude schopnosti samostatn se ivit nikdy (je-li nap. pln invalidn).
Dosaen vkov hranice 18 let m vak svj vznam z hlediska procesnho
(zejmna proto, e zen o piznn vivy zletilmu dt je zahjeno pouze na nvrh
tto osoby).
Vyivovac povinnost zanik absolutn teprve znikem rodin-prvnho vztahu
subjekt, tj. smrt, rozhodnutm o osvojen, rozhodnutm o spnm popen
otcovstv.
Relativn zanik vyivovac povinnost tm, e dt nabude schopnost samostatn
se ivit (dokon studia a najde si zamstnn) nebo tm, e osoba vivnou povinn
ztrat schopnost a monost vivn poskytovat. Vyivovac povinnost zanik tak
satkem oprvnnho.

1.3.2.2. Stanoven rozsahu vyivovac povinnosti

Pro uren rozsahu vyivovac povinnosti jsou rozhodn:


-

Odvodnn poteby oprvnnho

Dtti mus bt vivou uspokojeny vechny ivotn poteby tak, aby byl zajitn jeho
vestrann fyzick, sociln i psychick rozvoj. Poteby dtte jsou zvisl na jeho
vku, zdravotnm stavu, studiu i jeho fyzick a duevn vysplosti. Nad rmec tchto
zkladnch poteb se ale uplatn pravidlo, dle kterho m nezletil dt prvo na
8

stejnou ivotn rove jako jeho rodie a vivn mu tedy mus bt poskytnuto
v tomto rozsahu. Za odvodnn poteby dtte lze povaovat i tvorbu spor, jestlie
tomu odpovdaj majetkov pomry rodie.
-

Majetkov pomry oprvnnho

Vivn je poskytovno, jestlie oprvnn osoba nen schopna samostatn se ivit


a nen-li poskytovn vivy proti dobrm mravm. Protoe i nezletil dt me
vlastnit majetek a mt z nj vnosy, bude mu viva poskytovna pouze v ppad, e
tento majetek (resp. zisk z nj), pop. vlastn pjem nezletilce k viv neposta (dt
me bt sice vlastnkem nemovitosti, ale ta je ve patnm stavu). Ojedinl pjem
dtte (nap. letn brigda) vak nem na vyivovac povinnost vliv.
-

Schopnosti, monosti a majetkov pomry povinnho

Pi posuzovn schopnost, monost a majetkovch pomr povinnho je nutno brt


v vahu i to, zda se povinn nevzdal bez zbytenho dvodu vhodnjho
zamstnn, vdlen innosti nebo majetkovho prospchu jen proto, aby nemusel
hradit vivn. Soud by ml vdy zkoumat, zda je nezamstnan povinn zaazen
do evidence uchaze o zamstnn na adu prce R, zda sm aktivn prci
hled a jak jsou v dan lokalit reln monosti prci najt.
Nen rovn vyloueno, aby bylo stanoveno vivn i povinnmu, kter nem dn
pjem, nicmn vlastn majetek, kter je mon zpenit. Pi stanoven ve
vivnho se pihl tak k tomu, zda m povinn i dal vyivovac povinnosti, jak
jsou jeho nezbytn ivotn nklady, zdravotn stav apod.
NOZ zpsnil sankn ustanoven v ppadech, kdy povinn rodi nezletilho dtte
nedolo dn vi svho pjmu. Soud tak bude bez dalho vychzet z domnnky,
e prmrn msn pjem povinnho in 25nsobek stky ivotnho minima
jednotlivce (dle zkona o rodin se jednalo o 15nsobek ivotnho minima, co se
mohlo v nkterch ppadech mjet inkem).
Soud je povinen pi stanoven rozsahu vyivovac povinnosti pihldnout i k tomu, jak
ten kter z rodi o dt osobn peuje, ev. jak peuje rodi o spolenou domcnost.
-

Vivn nesm bt proti dobrm mravm

Posouzen existence rozporu s dobrmi mravy zle vdy na konkrtnch


okolnostech jednotlivho ppadu a je vc soudcovsk vahy. O rozpor s dobrmi
mravy se vak v dnm ppad nejedn v situaci, kdy se povinn rodi nestk s
dttem, by toto jednn pociuje jako jmu na svch prvech.

1.3.2.3.

Tabulky pro urovn ve vivnho

Na zklad usnesen vldy . 1451 ze dne 19. listopadu 2008 pipravilo Ministerstvo
spravedlnosti ve spoluprci s dalmi odbornky materil Doporuen vchoz
rozmez pro stanoven ve vivnho za elem sjednocen rozhodovac praxe
soud v otzkch vivnho na nezaopaten dti (dle jen tabulka), jeho clem
9

bylo sjednotit praxi okresnch a krajskch soud pi urovn ve vivnho na dti.


Materil m pro rozhodovn soud pouze nezvazn, doporuujc charakter. Soud
se tak pi stanovovn vivnho bude vdy primrn dit obanskm zkonkem a
tabulku pouije jen podprn, dle konkrtn situace. Doporuen rozmez jsou
navrena pro pouit pouze v bnch ppadech urovn ve vivnho,
tj. povinn m nejve ti vyivovac povinnosti, nevykazuje nestandardn vysok i
nzk pjem a u oprvnnho dtte naopak nejsou zjitny nestandardn vysok
nroky (typicky u invalidnho dtte), jeho ambic tak nikdy nebylo nahradit zkonnou
pravu, ale dt soudm vodtko a inspiraci.

Kategorie

Vk dtte

Procentuln rozmez k vi pjmu


rodie

1.

0 5 let

11 15 %

2.

6 9 let

13 17 %

3.

10 14 let

15 19 %

4.

15 17 let

16 22 %

5.

18 a vce let

19 25 %

1.3.2.4.

hrada vivnho

Vivn je typicky poskytovno v pravidelnch, opakujcch se pennch dvkch,


nen vak vyloueno, aby byla viva zajitna i jinm zpsobem (naturln plnn,
osobn pe a pe o spolenou domcnost apod.). Penit vivn se hrad
zpravidla vdy na msc dopedu a stka by tak mla zahrnovat i jednorzov
pspvky na hradu nkterch nahodilch poteb dtte (koln vlety, dovolen,
mimodn zdravotn vdaje). Jestlie vak dojde ke zmn pomr, je to ji dvod
pro nov rozhodnut ve vci, piem u nezletilch dt, kter nenabyly svprvnosti,
me bt zen zahjeno i bez nvrhu.
Vyivovac povinnost k dtem vznik ze zkona, vznikem rodin-prvnho vztahu
(narozenm, osvojenm). Jestlie rodie nepln svou povinnost dobrovoln nebo ji
nepln v dostatenm rozsahu, stanov soud (v ppad nezletilch dt i bez nvrhu),
v jak vi bude viva dtti hrazena. Plat pitom, e me rozhodnout o hrad
dlunho vivnho a ti roky zptn ode dne zahjen soudnho zen. Ulo-li
soud rodii povinnost uhradit nedoplatek na vivnm, stanov tak zpravidla ve form
spltek splatnch msn dopedu s vivnm urenm do budoucna, nebo formou
jednorzov hrady (dle poteb oprvnnho a monost povinnho).
10

Dojde-li naopak ke zruen nebo snen vivnho pro nezletil dt, a to i za dobu
minulou, plat zsada, e je nezletil dt povinno vrtit pouze vivn, kter dosud
nebylo spotebovno. Skutenost, zda bylo vivn spotebovno i nikoliv, je vc
dokazovn. Zletil dt vivn vrtit mus nezvisle na tom, zda jej spotebovalo i
nikoliv.
Prvo na vivn se nepromluje, promluj se vak nroky na jednotliv optujc se
plnn, a to v obecn tlet lht.
Zapoten proti pohledvce vivnho pro nezletilho, kter nen pln svprvn, je
zakzno.
1.3.2.5.

Vyivovac povinnost ve zvltnch ppadech

Jestlie dn z rodi ani porunk nemohou po pechodnou dobu o dt osobn


peovat, me soud svit dt do pe jin osoby (nejastji se bude jednat o
prarodie nebo jin blzk pbuzn). Vyivovac povinnost rodi k tmto dtem vak
nezanik, nebo peujc osoba nem nrok nap. na dvky pstounsk pe.
Jestlie rodie nebo jin pbuzn nejsou schopni vivu poskytovat, institut sven do
pe jin osoby se vbec nepouije.
1.3.2.6.

Rozhodovn o vivnm

O vivnm pro nezletil dti je rozhodovno v rmci tzv. zen ve vcech pe


soudu o nezletil dle ustanoven 466 a nsl. zkona . 292/2013 Sb., o zvltnch
zench soudnch. zen je mon zahjit jak na nvrh (kterm vak soud nen
vzn), tak i bez nvrhu. Okamik zahjen zen m svj vznam mj. i v otzce
piznn vivnho zptn za uplynul obdob. K zen je pslun okresn nebo
obvodn soud, v jeho obvodu m nezletil bydlit. Zmn-li se vak v prbhu
zen okolnosti, podle nich se pslunost posuzuje a je-li to v zjmu nezletilho
(dt zmn bydlit a dojdn do pvodnho msta je neefektivn), je mon
pesunout pslunost na jin soud. astnkem zen jsou rodie dtte (resp. jin
pbuzn povinn vivou) a dt, kter je zastoupeno opatrovnkem. Tm je zpravidla
orgn sociln-prvn ochrany dt. zen je ovldnuto vyetovac zsadou a soud
je tak povinen zjistit skutkov stav i na zklad jinch, ne astnky navrhovanch
dkaz a obdobn postupuje i v ppad, e schvaluje dohodu rodi. Soud me
tak schvlit dohodu rodi o viv dtte, je vak povinen zkoumat, zda je tato
dohoda v zjmu dtte. Rozhodnut soudu o piznn vivnho je pedbn
vykonateln a povinnost platit vivn ve stanoven vi tak vznik samotnm
doruenm rozhodnut, bez ohledu na jeho prvn moc nebo podn odvoln.
V ppad zletilch dt je mon zahjit zen jen na nvrh dtte, piem soud je
tmto nvrhem vzn. zen je ovldnuto zsadou projednac a soud tak neme
provdt jin dkazy, ne ty, kter mu strany pro rozhodnut pedlo.
Jestlie nabude dt v prbhu zen o viv zletilosti, dokon soud zen podle
ustanoven tkajcch se vc nezletilch dt.

11

Proti rozhodnut okresnho soudu je mon odvoln, ke ktermu je pslun krajsk


soud. Dovoln ve vcech pe o nezletil nen ppustn. Bylo-li vak rozhodnutm
zasaeno do stavn zaruench zkladnch prv, je mon, aby astnk zen, do
jeho prv bylo takto zasaeno, podal stavn stnost.
Dle jednacho du pro okresn a krajsk soudy (vyhlka ministerstva spravedlnosti
esk republiky . 37/1992 Sb., o jednacm du pro okresn a krajsk soudy) jsou s
pihldnutm k personlnmu vybaven soud zajitna na obanskoprvnm seku
specializovan oddlen ve vcech pe soudu o nezletil. U okresnch soud je tato
specializace pravidlem, u krajskch soud vak nikoliv.
1.3.2.7.

Vymhn vivnho

Dlun vivn lze vymhat dvma zpsoby: cestou soudnho vkonu rozhodnut
nebo exekuc. V obou ppadech je ale nezbytn mt exekun titul, kterm je
pedevm vykonateln rozhodnut soudu o stanoven vivnho.

Soudn vkon rozhodnut


Nvrh na soudn vkon rozhodnut dle zkona . 99/1963 Sb., obansk soudn d, ,
a zkona o zvltnch zench soudnch lze podat k okresnmu soudu, v jeho
obvodu m bydlit nezletil dt. V ppad vymhn dlunho vivnho zletilch
dt je pslun obecn soud povinnho rodie. Vkon rozhodnut lze nadit jen v
takovm rozsahu, v jakm to oprvnn (resp. jeho zkonn zstupce) navrhl a jak
podle nj sta k uspokojen jeho pohledvky (aktivita oprvnnho je tak nezbytn),
soud se vak na nvrh oprvnnho me dotzat povinnho na jeho majetkov
pomry a v ppad, e povinn odmtne poskytnout souinnost, me mu bt
uloena podkov pokuta. Nklady na vkon rozhodnut hrad povinn.

Exekuce
Nejastj formou vymhn dlunho vivnho je exekuce dle zkona . 120/2001
Sb., o soudnch exekutorech a exekun innosti (exekun d) a o zmn dalch
zkon. . Exekun nvrh se podv pmo zvolenmu exekutorovi. V nvrhu je
nutn oznait exekun titul a dlunou stku, nen vak nezbytn oznait majetek
povinnho ani zpsob vkonu exekuce. Exekutor, ktermu doel exekun nvrh,
pod do 15 dn ode dne doruen nvrhu soud o poven k proveden exekuce.
Na vydn poven m soud 15 dn. Po doruen poven zale exekutor
oprvnnmu vyrozumn o zahjen exekuce zpravidla spolu s exekunm
pkazem, kde specifikuje zpsob, jm bude provedena exekuce a vyzve povinnho
ke splnn vymhan povinnosti (dlun stka, nklady oprvnnho, snen
nklady exekuce).
12

Nejastjm a nejefektivnjm zpsobem postihnut majetku dlunka jsou srky


ze mzdy, kdy pro vymhn dlunho vivnho lze srazit a 2/3 sti ist mzdy,
kter zbyla po odeten nezabaviteln stky. Mezi dal zpsoby pak pat prodej
movitch i nemovitch vc a pro ppady neplacen vivnho na nezletil dt od
ledna 2013 je tak hojn vyuvan exekuce pozastavenm idiskho oprvnn.
Exekun pkaz, kterm je pozastaveno idisk oprvnn povinnho, se doru
orgnu, kter vede registr idi, povinnmu i oprvnnmu. Exekun pkaz se
zru v ppad, e povinn potebuje idisk oprvnn k uspokojovn zkladnch
ivotnch poteb svch nebo osob, ke kterm m vyivovac povinnost (typicky se to
bude tkat idi z povoln, pro kter by zabaven idiskho prkazu bylo finann
likvidan a ve vztahu k poskytovn vivnho nelogick).
Problematika vymhn vivnho pesahuje hranice R. Pokud rodi, kter je
povinn vivnm, nepln dn a vas, a ije v zahrani, m oprvnn osoba
monost obrtit se na ad pro mezinrodnprvn ochranu dt. Jej hlavn innost
je vymhn vivnho na zklad mezinrodnch smluv nebo jinak zajitn
vzjemnosti. Vivn lze vymhat na zklad ji existujcho exekunho titulu, kter
placen vivnho konkrtn osob ukld. Tato rozhodnut mus bt zahraninm
soudem uznna, aby nsledn mohla bt vykonna.
Z ostatnch orgn sociln-prvn ochrany dt jsou povinny poskytovat pomoc pi
uplatovn nroku dtte na vivn a pi vymhn plnn vyivovac povinnosti k
dtti rovn obecn ady obc s rozenou psobnost v souladu s 11 odst. 1
psm. e) zkona . 359/1999 Sb., o sociln-prvn ochran dt (dle jen OSPOD),
a to vetn pomoci pi podvn nvrhu soudu nebo soudnmu exekutorovi. Obecn
ady obc s rozenou psobnost maj v tomto smru spolupracovat s orgny
pomoci v hmotn nouzi, povinnmi osobami, orgny innmi v trestnm zen a
soudy. Uveden povinnost byla do zkona o sociln-prvn ochran dt doplnna
novelizac provedenou zkonem . 259/2008 Sb. s innost od 1. 9. 2008. Pomoc
poskytovan ze strany orgn sociln-prvn ochrany dt m vak primrn
podobu poradensk pomoci, kter zahrnuje zejmna poskytnut informac o tom,
jakm zpsobem lze nroky dtte na vivn uplatnit a vymhat a jak jsou
nleitosti nvrh podvanch k soudu nebo k soudnmu exekutorovi. Platn
zkonn prava vak obecnmu adu obce s rozenou psobnost nezakld
povinnost ani oprvnn k tomu, aby sm podal k soudu nvrh na stanoven
vivnho pro nezletil dt nebo na jeho zven, ppadn nvrh na vkon
rozhodnut soudu nebo na nazen exekuce. Nvrh soudu na stanoven vivnho
na dt nebo nvrh na vkon rozhodnut soudu podv pouze krajsk poboka adu
prce R v ppad, e se jedn o vivn na dt, kter bylo sveno do pstounsk
pe, pedpstounsk pe nebo do osobn pe porunka (viz 19 odst. 2
OSPOD). V tchto ppadech je vak aktivn legitimace krajsk poboky adu prce
k podn nvrhu soudu zaloena z toho dvodu, e jakmile zane pslun krajsk
poboka adu prce R vyplcet dtti pspvek na hradu poteb dtte z dvek
pstounsk pe, ze zkona pechz nrok dtte na vivn na stt v souladu
13

s ust. 961 odst. 2 obanskho zkonku a povinn je nadle povinen platit vivn
na et pslun krajsk poboky adu prce, nikoliv k rukm osoby peujc o dt.

Trestn in zanedbn povinn vivy


Jestlie nebude povinn rodi hradit vivn dle ne tyi msce (z nedbalosti nebo
mysln, forma zavinn m vznam z hlediska trestn sazby), dopout se tm
trestnho inu zanedbn povinn vivy dle 196 zkona . 40/2009 Sb., trestnho
zkonku (dle jen TZ). Obdobn se trestnho inu dopust i rodi, kter dtti
neposkytuje faktickou osobn pi, a ji poskytovat m. Soud, kter posuzuje trestn
odpovdnosti pachatele ve smyslu 196 TZ pitom nen vzn rozhodnutm, kterm
byla v obanskoprvnm zen stanovena tato povinnost a sm si posoud rozsah
vyivovac povinnosti.
Dle dostupnch informac poskytnutch Ministerstvem spravedlnosti bylo z trestnho
inu zanedbn povinn vivy v roce 2012 obalovno 12 037 osob ( z nich bylo
odsouzeno 9 132 osob) a v roce 2013 bylo obalovno 12 554 osob (odsouzeno pak
bylo 10 974 osob).
Trestn oznmen me za dt podat jeho zkonn zstupce anebo jin osoba
odpovdn za vchovu dtte, kter bylo dt sveno do pe na zklad rozhodnut
soudu. Dt m v trestnm zen postaven pokozenho ve smyslu 43 a nsl.
trestnho du. V ppad, e se o neplnn vyivovac povinnosti k dtti dozv orgn
sociln-prvn ochrany dt (zpravidla obecn ad obce s rozenou psobnost),
je tento orgn povinen oznmit tuto skutenost pslunmu orgnu innmu
v trestnm zen (orgnu policie nebo sttnmu zstupci). Tato oznamovac povinnost
vyplv orgnm sociln-prvn ochrany dt z 51 odst. 5 psm. b) OSPOD a jejm
elem je zajistit, aby orgny inn v trestnm zen mohly vdy posoudit, zda
v dsledku neplnn vyivovac povinnosti k dtti nevznik podezen na spchn
trestnho inu zanedbn povinn vivy. Dle 8 zkona . 141/1961 Sb., trestn d,
ve znn pozdjch pedpis, maj sttn orgny uloenu povinnost neprodlen
oznamovat sttnmu zstupci nebo policejnmu orgnu skutenosti nasvdujc
tomu, e byl spchn trestn in, tato povinnost se tedy tk i krajskch poboek
adu prce R.
Pachateli trestnho inu zanedbn povinn vivy je mono uloit i sankci omezen
zdren se zen motorovch vozidel, piem od tohoto omezen bude uputno,
jestlie odsouzen dlun vivn uhradil. Smyslem trestnprvnho postihu
pachatele je tak pimt povinnou osobu, aby plnila svou zkonnou povinnost
vyivovat a zaopatovat jinho. K tomu smuje i 197 trestnho zkonku, dle
kterho zanikne trestn odpovdnost pachatele, jestlie dlun vivn uhrad ped
vyhlenm rozsudku a jestlie jeho protiprvn jednn nezanechalo na oprvnnm
nepzniv nsledek.
Nicmn odsouzen pro spchn trestnho in zanedbn povinn vivy
neznamen, e by dolo automaticky k poskytnut finannch prostedk
14

oprvnnmu. Navc pobytem v takovm npravnvchovnm stavu, kde nemaj


monost pracovat, i kdyby chtli, narst dluh takto odsouzench na vivnm,
bn vivn nemohou platit a stt nese i znan nklady spjat s jejich pobytem
ve vkonu trestu.
Je teba vak zmnit, e tam, kde povinn nepln dobrovoln, ani trest, ani vkon
rozhodnut nepin innou npravu. Vymhn vivnho je nedokonal prvn
nstroj sttnho donucen, zejmna v ppadech, kdy povinn m prokzat pjmy z
jin ne zvisle innosti, zejmna z podnikn. Problmy jsou vt, ne je tomu u
stanoven ve vivnho. Pro ely stanoven ve vivnho byla po mnoha
diskuzch prolomena zsada mlenlivosti finannch ad a uloena jim povinnost
poskytnout daje o zkladu dan z pjmu, z podnikn a jin samostatn vdlen
innosti, z kapitlovho majetku, z pronjmu a z ostatnch pjm fyzick osoby. Je
vak teba podotknout, e ve zkladu dan me bt zkreslen, a ji z dvodu
neschopnosti podnikatele nebo jeho myslnm jednnm.
Naproti tomu, jde-li o vymhn vivnho pro nezletil dt, pome soud, a to na
dost astnka, pouze pi zjiovn bydlit povinnho. Pltce mzdy nebo jinho
pjmu povinnho nebo penn stav, u nho m povinn sv ty a sla t,
me soud zjiovat jen dotazem na nj. Sankc za neuveden nebo zkreslen
poadovanch daj je jen uloen podkov pokuty.
1.3.2.8. Souasn prvn
lenskch sttech EU

prava

zlohovanho

vivnho

v ostatnch

Zlohovn plateb vivnho nezaopatenm dtem, pokud povinn rodi nepln, je


garantovno i v jinch evropskch zemch.
Obecn je vak teba konstatovat, e je obtn porovnvat zahranin prvn pravy
v tto oblasti s ohledem na naprosto odlinou sociokulturn situaci a prvn systm.
Rozdln je samotn navzn a zakotven v systmu socilnho zabezpeen.
U oslovench evropskch zem, u kterch bylo ze Vzjemnho informanho systmu
socilnho zabezpeen jednotlivch lenskch stt Evropsk unie (MISSOC)
pedbn zjitno, e disponuj prvn pravou obdobnou institutu
nhradnho/zlohovanho vivnho, se podailo zjistit nsledujc informace, kter
jsou rovn podrobn popsny ve srovnvac tabulce, je je plohou tohoto vcnho
zmru.
Vtina ze zem Evropsk unie m prvn zakotven institut zlohovanho vivnho
(vjimkou je Velk Britnie, kde existuj dv instituce na podporu slo rodi, a to
Child Support Agency a Child Maintenance Service, kter pomhaj s urenm a
vymhnm vivnho) a vchozm podkladem pro stanoven nroku na zlohovan
vivn je platn rozhodnut soudu. Podmnka zahjenho exekunho zen i
urit doby, po kterou nen vivn ze strany povinn osoby hrazeno, nen vdy
pravidlem (pedchoz vymhn vivnho se nesleduje v Rakousku, Nmecku a
vcarsku). Naopak vechny tyto stty maj dle dostupnch informac omezenu
15

stku, do kter se zlohovan vivn vyplc, pokud je poadovan ve


vivnho vy. Nkter stty, jako nap. Nmecko, maj v prvnm du zakotvenu
stku minimlnho vivnho, od n se potom ve zlohovanho vivnho odvj
dle procentn stky v zvislosti na vku dtte.
Rakousko zavedlo tento systm ji v roce 1976 Spolkovm zkonem o platbch
zlohy na vivu dt (Unterhaltsvorschussgesetz), kter byl novelizovn v roce 1985
(BGBl. Nr. 451/1985). Podle tohoto zkona m dt prvo dostvat zlohov platby,
pokud spluje nsledujc podmnky: rakouskou sttn pslunost, nezletilost,
povinn osoba stanoven vivn neplat nebo pln jen sten a existuje-li
vynutiteln nrok, vetn nespnch pokus o jeho vynucen. K finann situaci
rodie, ktermu bylo dt sveno do pe a ije s nm ve spolen domcnosti, se
nepihl. Msn vka tchto zlohovch plateb je ekvivalentem vky stanoven
ve vynutitelnm nroku. Horn hranice stky odpovd vi sirotho dchodu v
systmu socilnho pojitn, minimln hranice stanovena nen. Jinak je tento prvn
institut zaloen na obanskm prvu a vztahuje se pouze na rakousk obany; na
systm socilnho zabezpeen vzn nen.
ada stt m pro nrok na zlohovan vivn krom obvykl podmnky trvalho
pobytu i zdrovn se oprvnn osoby na zem sttu zavedeny i dal speciln
podmnky, kter mus oprvnn osoba splovat. Napklad v Dnsku, Francii a
Nmecku mus t rodi, je m dt ve sv pi, sm bez novho partnera i
manela. Ve vdsku a Rakousku pak nrok nevznik u dtte, kter ije ve
spolen domcnosti s povinnou osobou. Na Slovensku je nrok na nhradn
vivn spojovn s dnm plnnm povinn koln dochzky.
Pokud jde o zkoumn finann situace oprvnn osoby pro nrok na zlohovan
vivn, in tak polovina oslovench zem (jmenovit Belgie, Polsko, Maarsko,
Slovensko, nkter vcarsk kantony a v Rakousku se zkoumaj ivotn pomry
dtte). Naopak stty jako Dnsko, Francie, vdsko a Nmecko se pjmovou situac
oprvnn osoby nezabvaj.
Dleitou je z hlediska tohoto vcnho zmru otzka zptnho vymhn
poskytnutho zlohovanho vivnho. Pevn vtina stt, kter poskytly
informace tkajc se zlohovanho vivnho, nsledn tyto poskytnut stky
vymh po povinn osob. Je vak teba uvst, e nvratnost a celkov spnost
vymhn ze strany sttu je u jednotlivch stt velmi odlin.

1. 4. Identifikace dotench subjekt


Regulace se dotkne skupin zahrnujcch rodie s nezaopatenmi dtmi, kterm se
neda vymoci dlun vivn cestou exekuce i soudnho vkonu rozhodnut.
Dotenmi subjekty jsou rovn povinn, tedy rodie, jim byla na zklad
vykonatelnho rozhodnut soudu, i soudem schvlen dohody stanovena povinnost
hradit vivn v urit vi.

16

Ministerstvo prce a socilnch vc R stedn orgn sttn sprvy a


odvolac orgn
ad prce R - rozhoduje v I. instanci
adatel o zlohovan vivn
Povinn rodie

1. 5. Popis clovho stavu


Clem opaten je v souladu s programovm prohlenm vldy zajistit podporu rodi
s dtmi v tch ppadech, kdy druh rodi neplat dn vivn stanoven na
zklad vykonatelnho rozhodnut soudu i soudem schvlen dohody rodi, a ji
formou zkonn pravy ec zlohovan vivn, kter bude poskytovan za
jasnch a sttem pedem stanovench podmnek, i formou revize stvajcch prvn
pravy tkajc se stanoven vivnho a jeho nslednho vymhn.

1. 6. Zhodnocen rizika
Nepijetm jedn z navrhovanch prav nedojde k naplnn vldnho programovho
prohlen, kter deklaruje podporu rodi s dtmi v tch ppadech, kdy druh rodi
neplat dn stanoven vivn.
Nepijet prvn pravy zlohovanho vivnho i neeen situace jinou z variant
dle povede k situaci, kdy nedojde ke zlepen sociln situace rodi
s nezaopatenmi dtmi, kterm se neda vymoci stanoven vivn od druhho
rodie. Me dochzet k upadn tchto osob do hmotn nouze a k jejich celkov
sociln nejistot.
V ppad pijet Varianty 2 vyplv z porovnn dostupnch zkuenost nkterch
evropskch stt riziko pomrn nzk nvratnosti finannch prostedk spojench
s poskytovnm zlohovanho vivnho.
Rizika spojen s neinnost jsou obsaena v nulov variant een, kter je uvedena
ne.

2. Nvrh variant een


Nvrhy variant een se vztahuj k ve uvedenmu cli.

17

Varianta 0: Ponechn souasnho stavu


Prvn z monost je nevytvet novou prvn pravu institutu zlohovanho vivnho
s odkazem na stvajc monosti, kter v tomto ohledu nabz nepojistn sociln
dvky, konkrtn zkon o pomoci v hmotn nouzi. K zabrnn socilnho vylouen
uritch socilnch skupin, mezi n pat i osaml rodie, je uren systm pomoci v
hmotn nouzi. Tento systm e situaci oban nachzejcch se v obtn sociln
situaci z dvodu nedostatku pennch pjm, kter si nemohou zvit vlastnm
piinnm, nap. vyuitm majetku ir rodiny, vlastn prac len rodiny, zsknm
vivnho od povinn osoby.
Zhodnocen stvajc prvn pravy spolu s problmy, kter v souasnosti pin, je
uvedeno v pedchozch kapitolch, a proto nen nutn analzu stvajcho stavu na
tomto mst znovu provdt.
Varianta 1: Zrevidovn souasnho systmu

arianta 1 obn zrevidovn souasn prvn pravy vivnho, vetn jeho nslednho
vymhn, hledn slabch mst systmu, zefektivnn fungovn justice v tto
oblasti, zefektivnn zpsobu vymhn dlunho vivnho soukromoprvn cestou,
tedy zven monch krok v rmci soudnho vkonu rozhodnut a exekun innosti
a v neposledn ad rozen spoluprce s orgny sociln-prvn ochrany dt.
Varianta 2: Pijet zkona o zlohovanm vivnm s nslednm regresnm
nrokem vi povinnmu
Druhou variantou een je pijet zkona o zlohovanm vivnm. V tto variant
bude stt za pedem stanovench podmnek a v zkonem definovan situaci
poskytovat zlohovan vivn tm rodim s dtmi, kterm se neda vymoci
soudem stanoven vivn, a to ani cestou exekuce i soudnho vkonu rozhodnut.
V tto variant by nsledn dochzelo k vymhn poskytnutho zlohovanho
vivnho ze strany sttu po povinnm.

Varianta 3: Pijet zkona o zlohovanm vivnm jako nepojistn dvky bez


nslednho regresu
Tet variantou een je rovn pijet zkona o zlohovanm/nhradnm vivnm.
V tto variant by stt za pedem stanovench podmnek a v zkonem definovan
situaci poskytoval zlohovan/nhradn vivn tm rodim s dtmi, kterm se
neda vymoci soudem stanoven vivn, a to ani cestou exekuce i soudnho
vkonu rozhodnut. V tto variant by vak nedochzelo k vymhn poskytnutho
zlohovanho vivnho ze strany sttu po povinnm a zlohovan vivn by se
tak stalo jakousi nepojistnou sociln dvkou. Povinnost vymhat vivn by zstala
v oblasti soukromoprvn.
18

Varianta 4: Rozen psobnosti orgn socilnprvn ochrany dt v rmci


vyivovac povinnosti
tvrt varianta pedpokld rozen dosavadn psobnosti orgn sociln-prvn
ochrany dt na rovni obecnch ad obc s rozenou psobnost pi uplatovn
nrok na vivn a pi vymhn dlunho vivnho. Zatmco dnes tyto orgny
poskytuj rodim nebo jinm osobm odpovdnm za vchovu pouze poradenskou
pomoc ohledn monho postupu pi uplatovn nroku dtte na vivn, vetn
pomoci s podnm nvrhu soudu, nov by ml obecn ad obce s rozenou
psobnost v zkon zaloenou aktivn legitimaci k tomu, aby svm jmnem nebo
jmnem dtte pmo podval nvrhy soudu na stanoven nebo zven vivnho
anebo nvrhy na vkon rozhodnut soudu, obdobn jako to ji nyn in krajsk
poboky adu prce R v ppad vivnho na dti sven do pstounsk,
pedpstounsk nebo porunick pe.

3. Vyhodnocen nklad a pnos


3. 1. Identifikace nklad a pnos
Ve vech ve uvedench variantch spovaj nklady na veejn rozpoet
pedevm ve vplat zlohovanho vivnho jako takovho a dle pak
v administraci zptnho vymhn.
Pnosy jsou pak spojeny se zajitnm finann stability rodi s dtmi, kterm se
neda efektivn vymoci stanoven vivn.
3. 2. Nklady
Varianta 0: Ponechn souasnho stavu
U Varianty 0 se nklady oproti souasnmu stavu nezmn, nebo tato varianta
nepedpokld dnou novou prvn regulaci ani jin administrativn zaten.
Varianta 1: Zrevidovn souasnho systmu
Varianta 1 pot s nklady spojenmi s reviz souasn prvn pravy a monmi
legislativnmi opatenmi, jejich nutnost z vsledku tto revize vyplyne.
Varianta 2: Pijet zkona o zlohovanm vivnm s nslednm regresnm
nrokem vi povinnmu
Varianta 2 zahrnuje nklady na vplatu zlohovanho vivnho, a to ve vi
stanoven zkonem, a rovn nklady na administrativn zajitn zptn
vymahatelnosti vyplacenho zlohovanho vivnho.
Nklady v tto variant se budou odvjet od potu rozhodnut o vivnm i soudem
schvlench dohod a nslednho potu vyivovacch povinnost, kter se po
19

navrhovanou dobu t msc neda vymoci cestou exekuce nebo soudnho vkonu
rozhodnut.
MPSV m k dispozici daje o prmrn vi vivnho stanovovanho soudy, kter
se pohybuje v rozmez 2 149,95 3 280,13 K za kalendn msc v zvislosti na
vku dtte. K dispozici jsou rovn poty rozhodnut o stanoven vyivovac
povinnosti v roce 2013. MPSV vak nedisponuje daji o potech rozhodnut i
soudem schvlench dohod, kter povinn rodi dobrovoln nepln a rovn daji o
spnosti vymhn vivnho.
Dle kvalifikovanho odhadu lze celkov nklady na vplatu zlohovanho vivnho
stanovit ve vi 789 mil. K v prvnm roce innosti zkona a 783 mil. K v dalch
letech (zde se pedpokld pokles vdaj na administrativn zajitn zptn
vymahatelnosti), a to ji vetn odhadovanho vtku ze zptnho vymhn.
Nklady na naven pracovnch mst s touto novou agendou spojench lze pak
odhadnout prmrn na 74,5 mil. K v prvnm roce a v dalch letech pak prmrn
na 68 mil. K.
K uvedenmu je teba pipost nklady
informanho systmu pro zlohovan vivn.

spojen

s vvojem

agendovho

Varianta 3: Pijet zkona o zlohovanm vivnm jako nepojistn dvky bez


nslednho regresu
Varianta 3 s sebou nese nklady na vplatu zlohovanho vivnho ve vi
stanoven zkonem o zlohovanm vivnm.
Nklady v tto variant se budou odvjet od potu rozhodnut o vivnm i soudem
schvlench dohod a nslednho potu vyivovacch povinnost, kter se po
navrhovanou dobu t msc neda vymoci cestou exekuce nebo soudnho vkonu
rozhodnut.
Ministerstvo prce a socilnch vc m k dispozici prmrnou vi vivnho, tak jak
jej soudy stanovuj, a kter se pohybuje v rozmez 2.149,95 3.280,13 K za
kalendn msc v zvislosti na vku dtte. K dispozici jsou rovn poty rozhodnut
o stanoven vyivovac povinnosti v roce 2013. Ministerstvo prce a socilnch vc
vak nedisponuje daji o potech rozhodnut i soudem schvlench dohod, kter
povinn rodi dobrovoln nepln a rovn daji o spnosti vymhn vivnho.
Dle kvalifikovanho odhadu lze celkov nklady na vplatu zlohovanho vivnho
stanovit ve vi 811 mil. K ron. Nklady na naven pracovnch mst s touto
novou agendou spojench lze pak odhadnout prmrn na 74,5 mil. K v prvnm
roce a v dalch letech pak prmrn na 68 mil. K.

20

K uvedenmu je teba pipost nklady


informanho systmu pro zlohovan vivn.

spojen

s vvojem

agendovho

Varianta 4: Rozen psobnosti orgn socilnprvn ochrany dt v rmci


vyivovac povinnosti
Varianta 4 znamen zven administrativn zte pro obecn ady obc
s rozenou psobnost v souvislosti s podvnm nvrh soudu na stanoven
vivnho a nvrh na vkon rozhodnut a v souvislosti s ast na soudnm zen.
Vzhledem k vysokmu potu ppad neplacen vivnho by realizace tto varianty
vyadovala tak naven potu zamstnanc zaazench na obecnch adech obc
s rozenou psobnost na agendu sociln-prvn ochrany dt, vetn nezbytnho
prokolen novch zamstnanc (minimln v rmci pprav a zkouek zvltn
odborn zpsobilosti podle zkona . 312/2003 Sb., o edncch zemnch
samosprvnch celk).
V ppad, e by byl vkon rozhodnut soudu (exekuce) zastaven z toho dvodu, e
vzhledem k nedostatenmu majetku dlunka by nklady vkonu rozhodnut
(exekuce) pevyovaly vnosy, obecn ad obce s rozenou psobnost by jako
navrhovatel nesl nklady vkonu rozhodnut nebo exekuce.

3. 3. Pnosy
Varianta 0: Ponechn souasnho stavu
Pnosem tto Varianty 0 je skutenost, e se neoekv vznamnj administrativn
zaten spojen s jejm provedenm, nebo se jedn o pokraovn v souasn
nastavenm systmu finann podpory rodin s dtmi v ppadech, kdy nen hrazeno
stanoven vivn.
Varianta 1: Zrevidovn souasnho systmu
U Varianty 1 je oekvanm pnosem zlepen vymahatelnosti nroku na vivn
soukromoprvn cestou, tedy cestou soudnho vkonu rozhodnut i exekuce.
Varianta 2: Pijet zkona o zlohovanm vivnm s nslednm regresnm
nrokem vi povinnmu
Varianta 2 zajiuje ochranu rodi s dtmi, kte se dostvaj do obtn situace
z dvodu selhn monosti vymhn dlunho vivnho soukromoprvn cestou.
V tto variant bude na zklad nslednho vymhn poskytnutho zlohovan
vivnho po osob povinnho rovn eena nvratnost vynaloench prostedk
zpt do sttnho rozpotu.
Varianta 3: Pijet zkona o zlohovanm vivnm jako nepojistn dvky bez
nslednho regresu
21

Varianta 3 rovn zajiuje ochranu rodi s dtmi, kte se dostvaj do obtn


situace z dvodu selhn monosti vymhn dlunho vivnho soukromoprvn
cestou, a rovn pedchz jejich propadn se do obtn finann situace, kter pak
mus bt eena cestou jinch nepojistnch socilnch dvek.
Varianta 4: Rozen psobnosti orgn socilnprvn ochrany dt v rmci
vyivovac povinnosti
Pnos Varianty 4 spov v tom, e by dolo k ulehen situace rodi nebo jinch
osob odpovdnch za vchovu dtte, v jejich pi se nachz dt s nrokem
na vivn. Nezbytnost podn nvrhu soudu na stanoven vivnho nebo na vkon
rozhodnut by ji neleela vlun na tchto osobch, nebo k podn tchto nvrh
by byly oprvnny rovn pslun orgny sociln-prvn ochrany dt.
Usnadnn toho, aby bylo zahjeno odpovdajc soudn zen ve vci vivnho,
vak samo o sob nezaru vy spnost vymahatelnosti pohledvek vivnho
a zlepen finannho a materilnho zabezpeen oprvnnho dtte. Navc ji dnes
plat, e s odkazem na 468 zkona . 292/2013 Sb., o zvltnch zench
soudnch, me soud zahjit zen o stanoven nebo zven vivnho pro nezletil
dt i bez nvrhu, a to na zklad podntu kterkoliv osoby nebo orgnu (zejmna
orgnu sociln-prvn ochrany dt). Vedle vyuit poradensk pomoci ze strany
orgnu sociln-prvn ochrany dt pi podn nvrhu soudu je dle mon vyut
rovn monosti sepsn nvrhu do protokolu pmo u pslunho soudu, kter
v ppad zen o vivnm pro nezletil dt vyplv z ustanoven 14 zkona
o zvltnch zench soudnch.

3. 5. Vyhodnocen nklad a pnos variant


Varianta 0: Ponechn souasnho stavu
Varianta 1: Zrevidovn souasnho systmu
Varianta 2: Pijet zkona o zlohovanm vivnm s nslednm regresnm
nrokem vi povinnmu
Varianta 3: Pijet zkona o zlohovanm vivnm jako nepojistn dvky bez
nslednho regresu
Varianta 4: Rozen psobnosti orgn socilnprvn ochrany dt v rmci
vyivovac povinnosti

Pnosy

Nklady

Varianta nepedpokldaj se dn dal


nklady
0
mon nklady vznikl v
Varianta
souvislosti s podporou
1

vymahatelnosti stanovenho
vivnho

22

nepedpokld se dal administrativn


zaten

zlepen finann situace rodi s dtmi,


kterm se neda vymoci stanoven
vivn cestou exekuce i soudnho
vkonu rozhodnut

Varianta
2

Varianta
3

Varianta
4

zkrcen dlky trvn exekunho


zen/soudnho vkonu rozhodnut a
tedy snen nklad na jejich prbh

nklady na vplatu
zlohovanho vivnho
(odvisl od potu nazench
exekuc i vkon rozhodnut a
ve vyplcenho
zlohovanho vivnho)
nklady spojen se zajitnm
chodu zptnho vymhn
zlohovanho vivnho
(odvisl od potu nazench
exekuc a soudnho vkonu
rozhodnut)
nklady na zzen novch
systemizovanch mst

zlepen sociln situace rodi


s nezaopatenmi dtmi, kterm se
neda vymoci stanoven vivn cestou
exekuce i soudnho vkonu rozhodnut
nsledn vymhn zlohovanho
vivnho na osob povinnho me
zajistit stenou nvratnost tchto
prostedk sttu

nklady na vplatu
zlohovanho vivnho
(odvisl od potu nazench
exekuc i vkon rozhodnut a
ve vyplcenho
zlohovanho vivnho)
nklady na zzen novch
systemizovanch mst

zlepen sociln situace rodi s


nezaopatenmi dtmi, kterm se neda
vymoci stanoven vivn cestou
exekuce i soudnho vkonu rozhodnut

ni nklady na administraci
zlohovanho vivnho v ppad, kdy
nebude ze strany adu prce R
nsledn vymhno

nklady spojen s pijetm


novch zamstnanc
zaazench do orgn
sociln-prvn ochrany dt
(nklady platov, vcn,
provozn a nklady na
prokolen tchto
zamstnanc)
nklady spojen se zvenm
administrativn zte
hrozba povinnosti hradit
nklady vkonu rozhodnut
nebo exekuce v ppad
zastaven pro nemajetnost
dlunka

usnadnn zahjen soudnho zen o


prav vivnho pro nezletil dt nebo
zen o vkonu rozhodnut soudu,
ppadn exekunho zen

23

4. Nvrh een

4. 1. Stanoven poad variant a vbr nejvhodnjho een


Po zven vech nklad a pnos se jev jako nejlep z uvaovanch een
varianta 2.
Varianta 1, kter zahrnuje zrevidovn souasnho prvnho systmu, vytipovn
jeho slabch mst s nslednmi kroky ke zlepen vymahatelnosti vivnho
soukromoprvn cestou, s sebou sice nenese oekvn vysokch nklad, avak
pro ely rychlho a efektivnho een problmu se nejev jako nejvhodnj. Tato
varianta by mohla bt realizovna zrove s realizac navrhovan Varianty 2.
U Varianty 2 je navrhovno poskytovn zlohovanho vivnho v zvislosti na
pjmu oprvnn osoby a osob s n spolen posuzovanch, a to variantn dle
koeficientu 2,4 i 2,7nsobku ivotnho minima adatele a spolen posuzovanch
osob. Zlohovan vivn bude v tto variant nsledn vymhno ze strany sttu
po povinn osob a pedpokld se tedy urit nvratnost poskytnutch prostedk
zpt do sttnho rozpotu.Ponkud problematick je nicmn reln odhad
efektivnosti takovho mechanismu, rovn v porovnn s nklady, kter budou muset
bt ze sttnho rozpotu vynaloeny na administraci s vymhnm spojenou.
Statistick data tkajc se dvod, pro kter nen exekuce na vivnm inn,
nejsou bohuel k dispozici. Nelze tedy jasn odliit, kdy nelze povinnost plnit
vyivovac povinnost exekun zajistit z dvodu objektivnho stavu tedy z dvodu
neexistence relevantnho pjmu a majetku na stran povinnho, i zda se jedn o
zcela jin dvody..
Bude zapoteb rovn jasn nastavit odlien/oddlen ve pohledvky oprvnn
osoby na vivnm a pohledvky sttu na zlohovanm vivnm v situaci, kdy ob
pohledvky jsou pohledvkami za povinnm. Toto me zkomplikovat administraci
mechanismu nslednho vymhn.
Varianta 3 pot nepot se zptnm vymhnm vyplacenho zlohovanho
vivnho, nedochz zde tedy k dn nvratnosti poskytnutch vdaj zpt do
sttnho rozpotu. Tato varianta vak byla navrena s ohledem na zkuenosti
s aplikac zptnho vymhn z ostatnch evropskch stt, kdy se mra spnosti
v tomto ohledu velmi li.
Je vak teba uvst, e Varianta 2 i 3 pedpokld personln poslen adu prce
R, prokolen v nov agend, vybudovn dal aplikace pro administraci dvky,
nov formule a dal. Nezbytn by byla tak spoluprce s orgny sociln-prvn
ochrany dt, s trestn i civiln justic. Je tak teba vzt v vahu, e ad prce R
se dosud zcela nevyrovnal s tm, e na nj byla od roku 2012 pevedena agenda
pomoci v hmotn nouzi a agenda dvek pro osoby se zdravotnm postienm vetn
24

pspvku na pi, a to zejmna ve vztahu k zajitn socilnch eten, kter jsou


pro rozhodovn o dvkch nezbytn.
Jako nejmn vhodn se jev varianta 4, a to pedevm z hlediska dosaen
clovho stavu a zhodnocen nklad a pnos.

5. Implementace doporuen varianty a vynucovn


K naplnn cl jsou kompetentn MPSV (stedn orgn sttn sprvy a odvolac
orgn) a ad prce R (rozhodovn o zlohovanm vivnm).

6. Pezkum innosti regulace


Z hlediska kritri pezkumu innosti, kter jsou dna Obecnmi zsadami
pro hodnocen dopad regulace, bude pezkum innost regulace proveden po
3 letech po innosti zkona o zlohovanm vivnm, pokud bude zvolena Varianta
2 a samostatn zkon o zlohovanm vivnm se stane soust prvnho du R.

7. Konzultace a zdroje dat


V oblasti koncipovn opaten a hodnocenm dopad regulace k nvrhu vcnho zmru
zkona probhala prbn konzultan jednn si aktry v oblasti zkonn
vyivovac povinnosti a rovn s organizacemi pracujcmi s clovou skupinou tohoto
vcnho zmru, tedy s rodii, kterm se neda vymoci soudem stanoven vivn.
Konzultace byly realizovny se zstupci rezortu Ministerstva spravedlnosti, kter
poskytlo statistick daje souvisejc s touto problematikou.
Pohled zainteresovanch organizac pracujcch s clovou skupinou vcnho
zmru na problematiku vivnho
Aperio spolenost pro zdrav rodiovstv
APERIO je neziskov organizace, jejm poslnm je podpora informovan volby, osobn
zodpovdnosti a aktivnho pstupu k rodiovstv a jejm hlavnm clem je zlepen
slueb a podmnek v matestv a rodiovstv. Dlouhodob se s tmto tmatem
setkv v rmci bezplatn anonymn internetov prvn poradny pro rodie. Prvn
poradna je zamen zejmna na oblast pracovnho prva, prva socilnho
zabezpeen a prva rodinnho. Clem poradny je seznmit klienta s prvn pravou
a doporuit een jeho ppadu.
APERIO shrnuje sv praktick poznatky ohledn vivnho nsledovn:
1) Na poradnu APERIA se obracej nejen vechny skupiny, jich se vivn tk
oprvnn, povinn (matka, otec, dt), ale asto i nov partnei povinnho.
2) Slo rodie zpravidla znaj postup, jak doshnout i vymhat vivn (podn
nvrhu na uren vivnho a nsledn podn nvrhu na exekuci). Na internetu
25

3)

4)

5)

6)

7)

8)

9)

je k dispozici vt mnostv vzor (vtina vtch mst m tyto vzory na svch


webech) i nvod, jak postupovat.
Dotazy se nejastji tkaj uren ve vivnho, pop. jeho zven i snen
vivnho v konkrtnm ppad. Slo rodie asto nemaj pedstavu, o jak
vysok vivn mohou dat, jak ve (piblin) bude urena a z jakch pjm
i podklad soud vychz. Nejen z poradny, ale i z nzor jinch odbornk
z praxe vyplv, e stanoven ve vivnho je nepedvdateln. Na druhou
stranu lze konstatovat, e po zaveden nezvaznch tabulek exministryn
spravedlnosti JUDr. Kovov v roce 2010 dolo ke zven urovanho
vivnho a k vtmu sjednocen urovanho vivnho (rozpt se zmenilo).
Na webu jsou k dispozici neoficiln kalkulaky na uren vivnho, co je
mon vodtko k tomu, jak vivn poadovat.
Nejastji se lze setkat se slo rodii, kterm byla piznan ve vivnho
v rozmez 2 000 3 500 K msn, co odpovd asto citovanmu daji
o prmrnm vivnm 2 931 K v roce 2013. Nklady na vivu tak asto nese
z vt sti jen rodi, kter m dt v pi. Druh rodi se finann podl
vrazn ni stkou. Takto se ocitaj, zejmna slo rodie peujc o dt mlad
ty let, na pokraji chudoby. Z toho vyplv, e nepeujc rodi m asto vy
ivotn rove ne jeho dt, m je porueno prvo dtte podlet se
na ivotn rovni svch rodi.
V soudn praxi nepanuje jednota ohledn toho, jak m vypadat poadovan
soubor informac o majetkovch pomrech povinnho pi urovn vivnho,
a to i pesto, e se jedn o nesporn zen. Rzn se posuzuj nap. hodnoty,
kter povinn zskv vedle sv mzdy/platu od zamstnavatele (jako nap.
benefity i cestovn nhrady), nebo majetek povinnho. Nestejn postup je
i u uren vivnho u OSV.
Pokud jde o majetkov pomry, schopnosti a monosti povinnho, m bt
hodnocena potencionalita, a nikoli fakticita. V praxi je vak dokazovn monost
dosaen vyho pjmu povinnm velice obtn, a tak se toto kritrium pouv
prakticky jen v situacch, kdy se povinn dobrovoln vzd zamstnn
zaruujcho vy pjem. Ani odvodnnost poteb oprvnnho nen snadn
zjistit. Je zjevn, e poteby jako strava, oacen, koln pomcky, nutn
zdravotn poteby, lky atd. jsou odvodnn. Hodnocen dvodnosti dalch
poteb, kter nejastji plynou z nadn, schopnost i zjmu dtte, je sloitj.
Pro posouzen odvodnnch poteb dtte je tak zpravidla brn v potaz jeho
vk, resp. zdravotn stav, a k vjimenm schopnostem dtte bv pouze
pihleno.
Pi urovn vivnho se asto zatajuje majetek nebo se pevd na jin osoby.
Majetkov pomry povinnho jsou pak zkreslen. Pi rozvodovm zen asto
nkter z manel majetek odkln (pedevm pes sv pbuzn) a to m vliv
i na uren vivnho na nezletil dti.
V otzce exekuc se vyskytuj pedevm dotazy, jak postupovat v ppad, kdy
povinn nem dn majetek a dlu za del obdob. V tomto ppad je mon
trestn postih, avak trestn odsouzen finann situaci slo rodie zpravidla
nezmn.
V rmci exekunho zen nen mon vymoci dlun vivn proto, e povinn
dn majetek nem. Dvody jsou vtinou dva: jednak, jak bylo ve popsno,
majetek je peveden na jin leny rodiny i osoby, nebo povinn se sm nachz
v hmotn nouzi, kdy skuten dn majetek nem. Povinn rodi, aby nemusel
platit vy vivn, asto mn zamstnn a bv del dobu v evidenci
26

uchaze o zamstnn. Pro stanoven rozsahu vyivovac povinnosti se zdka


bere zetel i na to, kter z rodi a v jak me o dt osobn peuje, tj. realizuje
fyzick a jin faktick kony nutn k ivotu a zdrnmu vvoji dtte, a kvli pi
o dt si neme najt lpe placen zamstnn i dal zamstnn. as, kter
trv povinn rodi s dttem, m na vyplcen vivnho tak vliv. Placen
vivnho se vyhbaj astji ti rodie, kte s dttem neudruj nebo nemohou
udrovat styk.
10) V poradn se vak objevily i dotazy partner, pedevm manel/ek povinn/ho.
Jedn se o ppady, kdy naopak exekuce a dluhy na vivnm dostvaj
do hmotnch problm tuto druhou rodinu.
11) V tto souvislosti APERIO upozoruje na skutenost, e oprvnn osoby
(zejmna ty, kter peuj o mal dti) asto nemaj finann prostedky
na zastoupen advoktem v soudnm zen o uren vivnho. Podle zkuenost
je velmi nzk informovanost ohledn monosti zastoupen advoktem ex offo.
Obanskch poraden je mlo a jen v nkterch vtch mstech v R.
Zastoupen i poradenstv u advokta je velmi nkladn. Na druhou stranu zjem
dtte, a to i jeho hmotn zajitn, m chrnit orgn sociln-prvn ochrany
dt. .
12) Kvalita prce jednotlivch orgn sociln-prvn ochrany dt je rzn:
zkuenosti ze semin pro odbornky ukazuj, e v ad z nich pracuj
motivovan sociln pracovnice, kter lituj, e nemaj monost psobit vce
preventivn. V jinch ale nejsou pracovnice ani ochotn spolupracovat s
pslun kvalifikovanmi a akreditovanmi neziskovmi organizacemi, kter
nabzej pevzet nkterch ppad, aby jim ulehily jejich prci, a pomohly
potebnm rodinm. Z diskus na seminch vyplynulo, e znan vliv na kvalitu
socilnch slueb obecn a sociln-prvn ochrany konkrtn maj pmo
radnice mst, kde orgn psob.
Zvry:
Podle relnch spoleenskch vztah APERIO konstatuje, e souasn aplikace prvn
pravy neodpovd potebm vyivovanch dt. Stvajc prvn prava, tj. urovn
ve vivnho podle uven soudu, nen dobrm eenm, protoe
z vsledk v praxi je velmi patrn nespokojenost rodi (matek i otc, oprvnnch
i povinnch) s rozhodovac prax soud, s jej nekonzistentnost, nepedvdatelnost a
s nedostaujc v prmrn piznvanho vivnho. Platn prvn prava nen
tak zcela efektivn (funkn).
1) Akoliv je zen o uren vivnho na nezletil dt nespornm zenm, zen
u rznch soud probhaj rzn. Zkon by ml toto zen vce formalizovat.
Soudy by mly samy kad nap. ti roky zmnit vi vivnho (valorizace).
Podporu zkonnho zakotven minimlnho vivnho a stanoven vivnho
nad minimln vi ponechat na uven soudu tak, jak to bylo doposud.
Tabulkov minimln vivn je podle APERIA vhodn stanovit procentuln
s ohledem na vi pjm a vdaj povinnho, v porovnn se situac
oprvnnho rodie a dtte. Procenta by pak mla bt odstupovna podle vku
dtte. Tento postup by pomohl zajistit spravedliv podl dtte na ivotn rovni
rodi. Nezvazn tabulky exministryn spravedlnosti JUDr. Kovov povauj
za osvden.Do pjm pro uren vivnho by se mla zahrnovat nejen mzda
(plat), ale i benefity poskytovan zamstnavatelem a dal majetkov hodnoty
(nap. zisky z podlu v obchodnch spolenostech nebo roky z pennch
vklad).
27

2) Umonn dovoln k Nejvymu soudu by napomohlo k ustlen a sjednocen


judikatury. V ppad neschvlen urovn tabulkovho vivnho by i tato
zmna v delm asovm horizontu znamenala sjednocen postupu soud
v urovn vivnho i posuzovn majetkovch pomr povinnho a praxe sama
by si zejm vytvoila sv tabulky."
3) APERIO na zklad svch zkuenost podporuje vplatu zlohovho vivnho, a
to v sociln definovanch ppadech a se zkoumnm, zda skuten vivn
nen placeno. Ve zlohovanho vivnho by mla pokrt alespo zkladn
poteby dtte.
Navrhuje podmnky pro poskytnut zlohovho vivnho:
a) dlun vivn alespo po dobu ty msc;
b) vivn je ureno soudn nebo dohodou (na dohod jsou oven podpisy);
c) oprvnn rodi vymh dlun vivn.
d) oprvnn rodi je v nouzi (nen toton s pojmem hmotn nouze, stav nouze by
mohl bt definovn jinak, nap. hranic pro nrok na pdavek na dt).
4) Vzhledem k tomu, e asto spor o vivn je spojen i se sporem o vchov dt
doporuuje poslit v tchto vcech mediaci podle zkona . 202/2012 Sb., o mediaci.
Ve srovnn se soudnm zenm se een sporu vrazn urychl. Statistiky uvdj a
70% spnost uzaven dohody. Tuto dohodu lze schvlit soudem i notskm
zpisem s dolokou vykonatelnosti a zskat tak vykonateln prvn titul. Doporuuj
povinnou mediaci v rodinnch zleitostech. Prothl soudn zen za asti
advokt, kte asto nemaj zjem na dohod stran, povaujeme za neefektivn
a proti zjmm dtte. Podporu dohody by jist napomohla skutenost, e soudn
zen by v ppad uzaven dohody bylo osvobozeno od soudnho poplatku.
V ppad neuzaven dohody by soud rozhodl ve vci sam a zrove o nkladech
zen, tj. tato soudn zen by nebyla osvobozena od poplatku tak, jak je tomu dnes.
Soudn zen asto trvaj i nkolik let a dti tak ij dlouho v provizoriu. To neprospv
jejich materilnmu zabezpeen ani celkovmu vvoji. Mediace je navc prevenc
konflikt souvisejcch s kontaktem s dttem/dtmi, kter jsou dal pinou
vyhbn se placen vivnho. Dalm opatenm, kter me hrt vznamnou roli,
je zven vyuvn partnerskho psychologickho poradenstv, kter je doplkem,
nikoli alternativou, mediace. Nezamuje se tolik na een, jako na uklidnn
zjitench emoc v rodin. Tm sniuje konflikt mezi bvalmi partnery a zvyuje
celkov well-being dtte.
Obecn prospn spolenost Na potku
Obecn prospn spolenost Na potku pomh od roku 1994 thotnm enm
a matkm s dtmi v nepzniv ivotn situaci. Dle jejich nzoru je teba dvat se na
cel tma eji, tedy i z pohledu pltc vivnho, protoe ve skutenosti ena
samoivitelka me souasn vymhat a souasn platit vivn. Ideln by z jejich
pohledu byla komplexn prorodinn politika sttu a podpora sttu k preventivnm
programm o partnerskch vztazch, vchov k rodiovstv apod.
1) Po dobu, kdy nen doeeno vivn soudem, by ho ml zcela jist hradit stt
a nsledn vymhat po rodii, nebo by tm nemlo bt pokozovno dt, kter m
28

poteby kontinuln a ne podle toho zda se rodi rozhodne zaplatit vivn, nkter
nklady pak samoivitel pak nen prost schopn uhradit a dt je tm znevhodnno.
2) Nejt situace nastvaj v ppad, e rodie maj v pi dt, na kter jeho druh
rodi nepispv (i teba nen vbec uveden v rodnm listu, nap. i z bezpenostnch
dvod pi domcm nsil) a sami mus platit jet vivn na dti z pedelho
(pedelch vztah), kter jsou bu v pi bvalho partnera, nebo u pstoun. Tyto
vdaje se jim do nklad nepotaj. Navc mus jet naetit na cestovn za tmito
dtmi a na drky pro n (nkdy dti bydl i 300km daleko). Je pro n potom velmi
nron udrovat s dtmi pravideln kontakt. Cel to vede k tomu, e vztahy
ochladnou a matky pak nkdy z tchto dvod uvauj tak o tom, e se dt zcela
vzdaj (kdy jsou v pstounsk pi), nebo se jim finann velmi ulev, jako matky
jsou pak ale zlomen.
3) Podle jejich zkuenost se matky svch povinnost platit vivn nemaj tendenci
vzdvat, pouze nemaj monost, jak si pjem zvit a dlouhodob bda, ve kter ij,
se pak podepisuje na jejich psychice. Stt by tedy ml skuten uzkonit njak
monosti zkrcench vazk, nap. i monost si pivydlat pi veejn prospnch
pracch (nejen pro nezamstnan).
4) Kdy matky dostvaj vivn na dti, tak je to zapotvno do jejich pjm a o to je
jim sniovna finann podpora sttu - pi nepravidelnch platbch to me init
velk pote.
5) Pokud matky plat vivn na jin dti, tak jim to do nklad pi posuzovn dvek
pomoci v hmotn nouzi zapotvno nen - navrhuj tedy i zmny v posuzovn
dost dvek pomoci v hmotn nouzi tak, aby napklad dt, na kter matka/otec
posl vivn, bylo zapotno do posuzovanch osob v rmci vpotu ivotnho
minima rodiny (pestoe neije ve spolen domcnosti). Mon by se tak snilo i
mnostv "neplati" vivnho, kde dvodem nen zanedbvn sv povinnosti, ale
nzk pjem (nap. ivotn minimum jednotlivce 3 410 K, ze kterho m platit
vivn na dti). Myslme si tak, e dvky pomoci v hmotn nouzi by mly
obsahovat njak motivan prvek - v souasn dob je pro maminky demotivujc,
e kdy si seenou pivdlek, aby byly schopn ivit vechny dti (i ty, kter nemaj
v pi) - o to vc je jim dvka snena. Pro maminky, kter maj snahu svou situaci
eit a jsou schopn si zajistit hldn pro dt, aby mohly pracovat, to je opravdu
demotivujc.
6) Ve vci dluh by zde vak mla bt monost, e pokud je matka/otec na matesk
dovolen, aby mohly bt spltky pozastaveny, nebo alespo sneny na minimum,
bez navyovn rok.

8. Kontakt na zpracovatele RIA


Zvrenou zprvu RIA zpracovaly:
Mgr. Michaela Franzov
29

Ministerstvo prce a socilnch vc, odbor sociln a rodinn politiky


tel.: 221 922 311
e-mail: michaela.franzova@mpsv.cz

B) Vcn een
VOD
Nvrh vcnho zmru zkona je zpracovn v souladu s programovm prohlenm
vldy, ve kterm se vlda zavzala podporovat rodie s dtmi v tch ppadech, kdy
druh rodi neplat dn stanoven vivn.
Hlavnm zmrem nov navrhovan pravy je vytvoit nstroj, kterm bude stt
za uritch pedem stanovench podmnek nahrazovat dlun vivn, kter se
neda vymoci cestou soudnho vkonu rozhodnut i exekuce.

OPATEN V NVRHU VCNHO ZMRU ZKONA

Vcn zmr zkona o zlohovanm vivnm


Zsada 0: Samostatn zkon
Zlohovan vivn bude zpracovno formou samostatnho zkona.
Zsada 1: Oprvnn osoba
Oprvnnou osobou je nezaopaten dt uveden v zkon . 117/1995 Sb.,
o sttn sociln podpoe, kter m trval pobyt na zem R a zrove spluje
podmnku bydlit. Co se rozum bydlitm, stanov zkon . 111/2006 Sb., o
pomoci v hmotn nouzi.
Zsada 2: adatel a pjemce
adatelem se rozum osoba, kter je dle pravomocnho rozhodnut soudu i soudem
schvlen dohody rodi vyplceno vivn pro oprvnnou osobu. adatelem je
tedy nezaopaten dt, pokud je zletil, nebo jeho zkonn zstupce, pokud je dt
nezletil. adatelem me bt rovn opatrovnk.
Pjemcem zlohovanho vivnho je adatel. V ppadech, kdy oprvnn osoba
doshne 18 let vku, stv se pjemcem zlohovanho vivnho a je zapoteb,
aby na pslun krajsk poboce adu prce R psemn projevila souhlas s dal
vplatou zlohovanho vivnho.
Zsada 3: Povinn

30

Povinnm se pro ely tohoto zkona rozum ten, komu byla na zklad
vykonatelnho rozhodnut soudu i soudem schvlen dohody rodi stanovena
vyivovac povinnost alespo ve vi 300 K za kalendn msc na jedno dt.
Zsada 4: Podmnky nroku na zlohovan vivn
Nrok na zlohovan vivn vznik za podmnky, kdy existuje vykonateln
rozhodnut soudu i soudem schvlen dohoda rodi o vivnm pro dt a dle
pokud povinn nepln vyivovac povinnost v pln vi, ve lht a zpsobem urenm
alespo po ti msce od posledn spltky vivnho a pokud soudn vkon
rozhodnut/exekun zen bezvsledn trv alespo po dobu t msc.
V ppadech, kdy se povinn osoba zdruje v cizin, mus adatel prokzat, e nvrh
na vkon rozhodnut byl prostednictvm adu pro mezinrodnprvn ochranu dt
postoupen pslunmu orgnu v cizin, anebo e vymhn z ciziny nen mon.
Oprvnn osoba mus rovn dn plnit povinnou koln dochzku. Tato podmnka
plat pouze pro osoby, kter jsou povinny plnit povinnou koln dochzku dle zkona
. 561/2004 Sb., kolsk zkon.
Pokud stka zlohovanho vivnho nedosahuje 300 K v msci, na zlohovan
vivn nevznik nrok.
Zsada 5: Ve zlohovanho vivnho
Zlohovan vivn nle ve vi uren dle vykonatelnho rozhodnut soudu i dle
soudem schvlen dohody, nejve vak ve vi 1,2nsobku ivotnho minima dtte
(co odpovd prmrn vi soudn stanovovanho vivnho v R) .
Pokud povinn osoba pln vyivovac povinnost jen sten, je ve zlohovanho
vivnho stanovena v stce rozdlu mezi touto stenou hradou a soudem
chvlenou stkou, nejve vak mezi stkou 1,2nsobku ivotnho minima dtte.
Zsada 6: Rozhodn pjem
Pjem oprvnn osoby a spolen posuzovanch osob nesm bt pro nrok na
zlohovan vivn vy ne:
1. 2,4nsobek ivotnho minima adatele a spolen posuzovanch osob
2. 2,7nsobek ivotnho minima adatele a spolen posuzovanch osob,
jejich pjmy maj bt posuzovny spolen podle zkona o ivotnm a existennm
minimu.
Rozhodn pjem se zjiuje jako prmrn pjem za dobu esti msc ped
podnm dosti, piem se do nj zapotv vivn v tto dob povinnm
uhrazen.
Zsada 7: Nrok na zlohovan vivn
Nrok na zlohovan vivn nen asov omezen a trv po dobu, po kterou jsou
splnny podmnky nroku.
31

Nrok na zlohovan vivn a jeho ve se pehodnocuj kadch est msc po


dobu, po kterou je zlohovan vivn vyplceno. Ppadn peplatky i nedoplatky
zjitn na zklad tohoto pehodnocen jsou pjemci ztovny spolu
s nsledujcmi vplatami zlohovanho vivnho, pokud nrok na nj i nadle trv.
Poskytnutm
zlohovanho
vivnho
pechz
nrok
na vivn na stt (krajskou poboku adu prce R), a to do ve poskytnutho
zlohovanho vivnho.
Zsada 8: Vplata zlohovanho vivnho
Zlohovan vivn se vyplc msn, a to po uplynut kalendnho msce,
za kter vivn nle, nejpozdji do konce kalendnho msce nsledujcho po
tomto msci.
Zlohovan vivn je jako dvka poskytovno zptn, nejdve od prvnho dne
v kalendnm msci, v nm si adatel podal dost, nicmn pokud si vslovn
zad, me mu bt zlohovan vivn poskytnuto i zptn, a to maximln za ti
kalendn msce pedchzejc msci, ve kterm byla dost podna, pokud
za tuto dobu spluje podmnky nroku na zlohovan vivn.
Zlohovan vivn se nevyplc do ciziny.
Zsada 9: Prbh zen
zen o zlohovanm vivnm se zahajuje na zklad nvrhu adatele.
dost se pedkld u krajsk poboky adu prce R pslun dle msta trvalho
pobytu oprvnn osoby a je teba k n doloit vykonateln rozhodnut soudu
i soudem schvlenou dohodu rodi, v nm byla povinn osob stanovena
vyivovac povinnost, anebo jejich edn oven kopie; potvrzen exekutora o tom,
e exekun zen trv alespo po dobu t kalendnch msc a kolik bylo do tto
doby vymoeno; potvrzen adu pro mezinrodn prvn ochranu dt o postoupen
nvrhu na uznn a vkon rozhodnut v cizin o tom, e od postoupen nvrhu
uplynuly alespo ti msce; potvrzen koly, e oprvnn osoba dn pln svou
povinnou koln dochzku, a rovn doklad o pjm oprvnn osoby a spolen
posuzovanch.
O vsledku posouzen dosti je vydno psemn rozhodnut o piznn i nepiznn
zlohovanho vivnho a o jeho vi.
Po uplynut doby esti msc od kalendnho msce nsledujcho po msci,
ve kterm bylo zahjeno zen, zahj krajsk poboka adu prce R z moci
edn zen o pehodnocen nroku a ve na zlohovan vivn. Psemn
rozhodnut se nevydv v ppadech, kdy se po pehodnocen nroku ve
zlohovanho vivnho nemn, toto rozhodnut se pouze poznamen do spisu.
Na zen se vztahuj ustanoven sprvnho du, pokud nen stanoveno jinak.
32

Podan odvoln nem odkladn inek. O odvoln rozhoduje MPSV.


Poskytnutm zlohovanho vivnho se zahajuje zen o regresu, kdy pslun
krajsk poboka adu prce R sdluje ve stanovench lhtch povinnmu, kolik
bylo vyplaceno na zlohovanm vivnm, a tedy jakou stku je povinen krajsk
poboce adu prce R uhradit. V ppad, kdy nen dlun stka ve stanovenm
termnu hrazena dobrovoln, pechz vymhn na pslun celn ad, kter ze
zkona vykonv sprvu placen penitch plnn v rmci dlen sprvy dle 8
odst. 2 psm. a) zkona . 17/2012 Sb., o Celn sprv esk republiky.

Zsada 10: Zastaven vplaty


Vplata zlohovanho vivnho se zastav v ppadech, kdy pjemce nespln
ve stanoven lht povinnosti uloen mu tmto zkonem, vznikne dvod
pro peeten podmnek trvn nroku na zlohovan vivn, nebo v ppadech,
kdy o to adatel pod.
Vplata zlohovanho vivnho se zastav od spltky nleejc za kalendn
msc nsledujc po kalendnm msci, ve kterm byl zjitn dvod pro jej
zastaven. Vplata zlohovanho vivnho se obnov od kalendnho msce,
ve kterm pjemce dodaten spln podmnky uloen mu tmto zkonem.
Zsada 11: Zmna ve zlohovanho vivnho
Pslun krajsk poboka adu prce R zmn vi zlohovanho vivnho,
pokud se zmn skutenosti rozhodn pro uren vky zlohovanho vivnho.
Zmnu ve zlohovanho vivnho lze provst i zptn, a to od data, ke ktermu
soud uril novou vi vyivovac povinnosti.
Dojde li ke zven vivnho soudem, zv se zlohovan vivn pouze
na zklad dosti pjemce, a to od kalendnho msce, v nm byla dost
podna, je-li to mon vzhledem k maximln mon vi poskytovanho
zlohovanho vivnho.
Dojde-li ke snen ve vivnho soudem, sn krajsk poboka adu prce R
zlohovan vivn od spltky nleejc za kalendn msc, ke ktermu byla nov
ve vivnho soudem stanovena.
V ppad, kdy povinn zane sten plnit svoji vyivovac povinnost, je nov ve
zlohovanho vivnho stanovena od kalendnho msce, ve kterm k tto zmn
dolo.
Zsada 12: Peplatky
stky zlohovanho vivnho vyplacen neprvem za obdob, kdy nrok
na zlohovan vivn zanikl, i stky, kter byly vyplaceny ve vy stce, ne
33

v jak nleely (pokud dolo ke snen ve vivnho na zklad rozhodnut soudu


nebo pokud zaal povinn sten plnit vyivovac povinnost), je adatel povinen
vrtit.
stky, kter maj bt vrceny, je mon zapost na zlohovan vivn, kter m
bt vyplaceno v nsledujcch mscch.
Nrok na vrcen tchto neprvem vyplacench stek zanik uplynutm t let
ode dne, kdy byly tyto skutenosti zjitny.
Zsada 13: Povinnosti pjemce
Pjemce zlohovanho vivnho je povinen psemn informovat pslunou
krajskou poboku adu prce R o kad zmn skutenost, kter m vliv
na trvn nroku, na vplatu a vi zlohovanho vivnho, a to nejpozdji do osmi
dn od tto skutenosti.
Pjemce je dle povinen na vzvu krajsk poboky adu prce R doloit
skutenosti, kter maj vliv na piznn, vplatu, vi a trvn nroku na zlohovan
vivn, a to ve lht mu k tomu stanoven.
Zsada 14: Povinnosti ostatnch subjekt
Exekutor poven vedenm exekuce je povinen na vzvu krajsk poboky adu
prce R doloit potvrzen o prbhu, stavu a dlce trvn exekunho zen.
Soud, u nj probh vkon rozhodnut je povinen na vzvu krajsk poboky adu
prce R doloit potvrzen o prbhu, stavu a dlce trvn soudnho vkonu
rozhodnut.
Povinn je ve stanovench lhtch povinen prokzat krajsk poboce adu prce
R vi jm uhrazenho vivnho.
Orgny sociln-prvn ochrany dt spolupracuj s ady prce R a pedvaj jim
daje rozhodn pro nrok, vi a vplatu zlohovanho vivnho.
Zsada 15: Znik nroku na zlohovan vivn
Nrok na zlohovan vivn zanik, pokud oprvnn osoba pestane splovat
podmnky nroku.
Nrok na zlohovan vivn dle zanik, pokud povinn osoba po dobu t msc
ped provedenm pehodnocenm pln vyivovac povinnost v pln vi, ve lht a
stanovenm zpsobem.

34

Nrok na zlohovan vivn rovn zanik v ppad, kdy adatel nespln ani ve
lht mu dodaten uloen povinnost prokzat skutenosti, kter maj vliv na
piznn, vplatu, vi a trvn nroku na zlohovan vivn.
Pokud nrok na zlohovan vivn zanikl, me bt dost o jeho piznn
optovn podna nejdve po uplynut t msc od kalendnho msce, ve kterm
dolo k zniku nroku. Monost podat o poskytnut zlohovanho vivnho
zptn za dobu pedchozch t kalendnch msc ped podnm dosti zde
neplat.
Zsada 16: Zlohovan vivn a ostatn nepojistn sociln dvky
Pro ely posouzen nroku na nepojistn sociln dvky se zlohovan vivn
povauje za pjem, stejn jako je tomu u bn hrazenho vivnho.

C) Zpsob promtnut vcnho een do prvnho du


V ppad navrhovan Varianty 2 dojde k pijet novho zkona o zlohovanm
vivnm, kter se stane soust eskho prvnho du.

D) Vyhodnocen dopad nvrhu vcnho zmru zkona


SOULAD S STAVNM PODKEM R
Nvrh vcnho zmru zkona je v plnm souladu s stavnm podkem esk
republiky, zejmna s lnkem 32 odst. 1, 5 a 6 Listiny zkladnch prv a svobod
(usnesen pedsednictva NR . 2/1993 Sb.), podle kterho jsou rodiovstv a rodina
pod ochranou zkona. Rodim, kte peuj o dti, je zarueno prvo na pomoc
sttu, piem podrobnosti stanov zkon.
Nvrh vcnho zmru zkona pispv k naplnn zsad stanovench v l. 26, 29,
30 a 32 Listiny zkladnch prv a svobod.

SOULAD S MEZINRODNMI SMLOUVAMI A PRVEM EU


Zvltn ochranu dt a mladistvch zabezpeuj zejmna mluva o prvech dtte
(zejm. l. 3 a 27), Evropsk sociln charta (l. 17), Mezinrodn pakt
o hospodskch, socilnch a kulturnch prvech (l. 10) a Doporuen rady Evropy
. R(82)2 o zlohovch platbch vivnho na dt sttem, kter bylo pijato
Vborem ministr RE 4. nora 1982. Navrhovan zkon je v souladu s tmito
mezinrodnmi dokumenty, kter napluje. Navrhovan prava nen v rozporu s
prvem
EU,
kter
35

v tto oblasti poskytuje volnost vnitrosttnmu zkonodrci; je proto sluiteln


s prvem EU.
VLIV NA OTZKU OCHRANY SOUKROM A OSOBNCH DAJ
Navrhovan prava garantuje prva na ochranu soukrom a osobnch daj vech
dotench subjekt.
OSTATN DOPADY
Na mezinrodn konkurenceschopnost R
Navrhovan prava nebude mt dopad na mezinrodn konkurenceschopnost esk
republiky.
Na podnikatelsk prosted
Navrhovan prava nebude mt vliv na podnikatelsk prosted esk republiky.
Na zemn samosprvn celky
Navrhovan prvn prava
samosprvnch celk.

nem

negativn

dopad

na

innost

zemnch

Sociln dopady
Navrhovan prvn prava m pozitivn dopady na rodie s dtmi, jim se neda
vymoci soudem stanoven vivn.
Dopady na spotebitele
Navrhovan prava nebude mt za nsledek dn zsadn dopady na spotebitele.
Na ivotn prosted
Navrhovan prava nebude mt za nsledek dn dopady na ivotn prosted.
Korupn rizika
Navrhovan prava nem dopad do oblasti korupnch rizik a nevytv jejich
monosti. Kontroln mechanismy budou nastaveny ji od vyhodnocovn dost, kdy
kad rozhodnut zamstnance Krajsk poboky adu prce R jet kontroluje
kvalifikovan nadzen pracovnk a je zcela zejm, kter edn osoba je
odpovdn za rozhodnut. Dle je monost podat proti rozhodnut opravn
prostedky (odvoln, pezkumn zen), co je popsno v kadm rozhodnut.
Kad osoba m monost se vyjdit k podkladm, na zklad kterch bylo
rozhodnut vydno. Je tak nastavena kontrola vkonu veejn sprvy, kdy

36

Ministerstvo prce a socilnch vc tuto kontrolu provd na Krajskch pobokch


adu prce R.
Dopady ve vztahu k zkazu diskriminace
Navrhovan prvn prava nen v rozporu a nestanovuje odchylky ve vztahu k
zkazu diskriminace. Rovn nen v rozporu se zkonem . 198/2009 Sb., o rovnm
zachzen a o prvnch prostedcch ochrany ped diskriminac a o zmn nkterch
zkon (antidiskriminan zkon).
Dopady na vkon sttn statistick sluby
Navrhovan prava nebude mt dopad na vkon sttn statistick sluby.
FINANN DOPADY
Navrhovan Varianta 2 a nov prvn prava bude mt dopad na sttn rozpoet.
Kvalifikovan odhad nklad vychz z dostupnch daj, kter uvdj, e v roce
2013 bylo vydno 45 722 tisc rozhodnut o stanoven vyivovac povinnosti, piem
lze odhadnout, e asi 50% z tohoto potu nebude dobrovoln hrazeno. Vzhledem ke
skutenosti, e z tabulek pedloench Ministerstvem spravedlnosti lze dovodit, e
v 90% ppad jde o matky, kter vymhaj dlun vivn, d se pedpokldat, e se
jedn o nzkopjmov rodiny, a nen tedy zapoteb rozliovat v tomto odhadu
koeficient pjmu 2,4 a 2,7. Nklady na vplatu nhradnho vivnho, pi zohlednn
1,2 nsobku ivotnho minima dtte, lze tedy vzhledem k prmrnmu vivnmu k
danmu vku dtte a s pedpokladem rovnomrnho rozloen odhadovat ve vi
cca 789 207 640 mil. K v prvnm roce innosti a 782 707 640 mil. K v dalch
letech.
V tchto nkladech je rovn zohlednna odhadovan 3% finann nvratnost
prostedk spojen s mechanismem zajitn nslednho regresu.
Pokud jde o oekvn nrst administrativnho zaten jednotlivch pracovi
adu prce R, pot Varianta 2 s navenm potu pracovnk na kad krajsk
poboce adu prce R o 4-5 systemizovanch mst, dle s navenm potu
systemizovanch mst na kadm refertu odvoln a sprvn agendy o 2-3 msta a
se dvma systemizovanmi msty na Ministerstvu prce a socilnch vc. V prvnm
roce innosti zkona, kdy by mlo dojt k naven potu systemizovanch mst, se
daj nklady odhadnout na 64 85 mil. K, v dalch letech pak na 58 78 mil. K.
K uvedenmu je teba pipost nklady
informanho systmu pro nhradn vivn.

spojen

s vvojem

Tabulka 1 Poet novch mst na jednotlivch pracovitch

Pracovit
Krajsk poboky P

Pozn
mka

Poet novch mst


Od Do
Prmr
14 * 4-5
56
70
63
37

agendovho

mst
MPSV
Referty odvoln a
sprvn agendy
Celkem

14 * 2-3
mst

28
86

42
114

35
100

Tabulka 2 Odhad nklad na personln zajitn (dle vcnho zmru) v 1. roce

Odhad nklad na nov pracovn msta


1. rok
Od
Do
Prmr
64 000 000 85 000 000 74 500 000
Tabulka 3 Odhad nklad na personln zajitn (dle vcnho zmru) v dalch letech

Odhad nklad na nov pracovn msta


- dal lta
Od
Do
Prmr
58 000 000 78 000 000 68 000 000
Tabulka 4 Prmrn ron nklady na 1 novho zamstnance (dle vcnho zmru)

Prmrn ron nklady na jednoho


zamstnance
1. rok
V dalch letech
745 000
680 000
Tabulka 5 Kalkulace finannho dopadu varianty . 2 pi zvaovn prmrnho
vivnho (viz tabulka . 6)

Nklady
Zlohov vivn
Administrativn zajitn
Vvoj IS
Odhad vtku ze zptnho vymhn (3
%)
Celkov nklady

V dalch
1. rok
letech
Prmr
Prmr
790 076
790 076
640
640
74 500 000 68 000 000
23 702 299
840 874
341

23 702 299
834 374
341

Tabulka 6 Vpoet prmrn ve vivnho (dle daj dodanch Ministerstvem


spravedlnosti)

Prmrn ve
vivnho
Od
Do
Prmr
2 150 3 280
2 715
38

Tabulka 7 Kalkulace finannho dopadu varianty . 2 pi zvaovn 1,2 nsobku


ivotnho minima (viz tabulka . 8)

Nklady
Zlohov vivn
Administrativn zajitn
Vvoj IS
Odhad vtku ze zptnho vymhn (3
%)
Celkov nklady

V dalch
1. rok
letech
Prmr
Prmr
736 812
736 812
000
000
74 500 000 68 000 000
22 104 360
789 207
640

22 104 360
782 707
640

Tabulka 8 Vpoet prmrn ve vivnho dle metodiky 1,2 nsobku ivotnho


minima

ivotn
minimum

do 6 let
6-15 let
od 15 let
Prmr

1740
2140
2450
2110

ivotn
minimum * 1,2

2088
2568
2940
2532

39

40

Zlohovan/
nhradn
vivn

Maarsko

zlohovan
vivn

Slovensk
o

nhradn
vivn

Nmecko

zlohovan
vivn

Potebn podklady
k poskytnut
zlohovanho/nhradnh
o vivnho

rozhodnut soudu

rozhodnut soudu i
soudem schvlen dohoda
rodi

na zklad podan dosti,


neodvj se od rozhodnut
soudu

Ve
poskytovanho
nhradnho/
zlohovanho
vivnho
Dvka se vyplc
ve vi stanoven
soudem, nesm
peshnout 50 %
minimlnho
starobnho
dchodu (14,250
HUF na dt). Ni
stka me bt
vyplacena
v ppad, e je
rodi schopen
alespo sten
hmotn zajistit pi
o dt, nesm bt
vak ni ne
10 % minimlnho
starobnho
dchodu (2,850
HUF).
Dle rozhodnut
soudu nebo
soudem schvlen
dohody rodi,
nejve 1,2
nsobek ivotnho
minima pro
nezaopaten dt
(90,42 EUR), nebo
rozdl mezi
schvlenm
vivnm a
zaplacenou st.
Konstrukce ve
dvky se odvj od
tzv. minimln
stky na vivu
pro nezletil dti, a
to v procentn vi
odpovdajc jejich
vku. Podle
aktuln platnch
stek na dvce
zlohovanho
vivnho nle
dtem mladm 6

Pslunost
k rozhodovn
a vplat

Potebn doba
nehrazen
vivnho pro
piznn nroku

6 msc

rad prce,
socilnych vec
a rodiny dle
msta trvalho
pobytu osoby

pslun ad
mldee
(Jugendamt)

41

Testovn
pjmu rodiny

Ano. Pjem
rodiny adatele
na osobu
nepesahuje
dvojnsobek
aktuln
minimln ve
starobnho
dchodu
(57,000 HUF)

povinn nepln
vyivovac
povinnost ti po
sob jdouc
msce od
posledn spltky +
exekun zen
trv alespo ti
msce od
doruen nvrhu

Pjem
spolen
posuzovanch
osob
nepesahuje
stku 2,2
nsobku
ivotnho
minima.

ne

ne

Vymhn
nhradnho/
zlohovanho
vivnho

Ano, povinn osoba


mus zlohov
vivn (spolu
s roky) doplatit.
Ppadn
neproplacen stka
je po povinn osob
vymhna jako da
v nvaznosti na
daov zkony.

Dal specifick
podmnky nroku na
nhradn/ zlohovan
vivn

Osoba, kter peuje o


dt, neme dt hmotn
zajistit

Mra spnosti
vymhn je velmi
nzk.

ne
Pro zanedbateln
vsledky bylo
uputno od
vymhn
nhradnho
vivnho sttem od
povinnho.

Ano, nroky dtte


vi druhmu rodii
povinnmu vivou
pechzej ve vi
vyplacench dvek
na spolkovou zemi,
kter tyto nroky
uplatn, ppadn
zaaluje a vykon
rozsudek.

Dal podmnkou je
plnn povinn koln
dochzky.

Nrok na dvku
nevznik, pokud rodi
hrad vivn alespo v
zkonem stanoven
minimln vi. Pi
vpotu konen ve
dvky se v danm msci
zohleduj i ppadn
pjmy dtte z plateb
vivnho od rodie, s
nm dt neije, a
ppadn sirot
dchod/nhrady kody pi

mrt rodie (viz bod 8)


zapotvaj se a do
ve Mindesunterhalt,
od n se odvj ve
dvky. Nrok na dvku
nevznik/zanik, pokud
se rodi, s nm dt ije,
oen, by jeho manel(ka) nen vlastnm rodiem
dtte lze se domnvat,
e se pedpokld, e se
satkem osamlho
rodie pjmov situace
doplnn rodiny zlep.

let 133 msn,


dtem od 6 let a
mladm 12 let 180
msn.

Rakousko

zlohovan
vivn

na zklad rozhodnut
soudu
platn exekun titul

Polsko

Fond
vivnho

vcarsk
o

zlohovan
vivn

vdsko

podpora pi
viv

na zklad dosti

Zlohy
poskytovny v
poadovan sum,
a to a do ve
uren v
exekunm titulu.
Horn mez
zlohovch plateb
odvozuje od
konkrtn ve
sirotho dchodu v
systmu socilnho
pojitn

Ano. Dvka se
vyplc ve vi
stanoven soudem,
maximln vak
500 PLN msn
na dt.

vekerou
agendu
vykovvaj
opatrovnick
soudy o
vplat
rozhoduje
prezident
vrchnho
zemskho
soudu

Fond vivnho

ne

2 msce ped
podnm dosti o
dvku z Fondu
vivnho

dle rozhodnut soudu

Ve vtin kanton
podmnn pjmem

vdy ad
v jednotlivm
kantonu

ne

vychz se z rozhodnut
Nrodn pokladny

Ve dvky je od
roku 2006

Nrodn
pokladna

Nhradn vivn
vyplceno od

42

Pjmov
situace
oprvnn
osoby je
zohledovna
pouze v tom,
kdy soud m
zlohovan
vivn zcela
nebo sten
odept v
ppadech,
jestlie dt m
vlastn pjmy
nebo jestlie je
vzhledem k
jeho ivotnm
pomrm
sobstan.
Ano, ist
msn pjem
rodiny na
osobu (v
pedchozm
kalendnm
roce) nesm
peshnout 725
PLN

li se
v zvislosti na
jednotlivch
kantonech
ne

K vymhn
zlohovanho
vivnho povinen
prezident vrchnho
zemskho soudu. ).
Stt pebr zvazek
do ve poskytnutch
zloh na vivnm a
to jak v zench proti
dlunkovi
exekunm,
konkursnm,
vyrovnvacm, tak v
zen proti
poddlunkovi. V
ppad smrti
dlunka, pechz
povinnost na a to a
do ve hodnoty
pozstalosti.

Ano
vetn rok

ano
Ano. Povinn rodi
m povinnost

Nrok na zlohovan
vivn nevznik u dtte,
kter ije ve spolen
domcnosti s povinnou
osobou (dlunkem),
nebo je umstno v pi
jin rodiny (pstounsk
pe), dtskm domov
nebo v jinm zvltnm
zazen.

Nrok m dt do 18 let
vku, student do 25 let,
zdravotn postien dt
bez ohledu na vk. Dt
ijc v pln i nepln
rodin.

V nkterch kantonech
m nrok na dvku
pouze oban, kter zde
m trval bydlit po
dobu minimln 1 roku.
Rodie nebydl spolu. Je
nutn, aby v takovm

stanovena na 1 273
SEK/msc/dt.

- jist forma
nhradnho
vivnho

Dnsko

Belgie

Francie

zlohovan
vivn

zlohovan
vivn

dvka rodinn
podpory (jist
forma
zlohovanho
vivnho)

socilnho pojitn

rozhodnut adu sttn


sprvy

rozhodnut soudu,
smlouva uzaven mezi
rodii pi rozvodu

doklad o soudem
stanoven vi vivnho

V ppad, e
povinn rodi
vivn plat, ale
pouze ve vi ni
ne je tato stka,
odpovd pak ve
dvky rozdlu mezi
vivnm skuten
hrazenm rodiem
a stkou 1 273
SEK.

ve vi pevn
sazby vivnho; v
roce 2014 je to 1
124
DKK/msc/dt (tj.
13 488 DKK/rok)

ve dvky je
omezena maximem
175 msn na
dt

95,52 na jedno
dt msn

socilnho
pojitn

msce
nsledujcho po
msci, v nm se
od sebe rodie
odsthovali, nebo
njak jinak vznikl
nrok na dvku, a
to i zptn, ale ne
od dvjho
msce ne toho
pedchzejcho
msci, v nm
byla podna
dost.

ad spravujc
vplatu dvek
(Udbetaling
Denmark

nrok na
zlohovan
vivn vznik
prvn
neuhrazenou
spltkou
vivnho

Ne

2 msce v
poslednch 12
mscch ped
podnm dosti

Ano, ist
msn pjmy
oprvnn
osoby mus bt
ni ne 1 386
, plus 66 na
kad dt
sven do
pe

ad pro vivn

Pokladna
rodinnch dvek
v mst bydlit

43

2 po sob jdou
msce

Ne

nhradn vivn
uhrazen Nrodn
pokladnou socilnho
pojitn dtti
Pokladn splatit.
stka, kterou m
splatit, se odvj od
zdannch pjm
rodie za posledn 2
roky a potu dt,
jim vivn hrad.
Po 5 mscch
nesplacen dluhu je
ppad postoupen
Nrodnmu adu pro
vymhn
Ano,
vymh ad
spravujc vplatu
dvek (Udbetaling
Denmark)
V roce 2010 objem
splacenho
vivnho odpovdal
76 % vyplacench
zloh

ppad dt skuten
bydlelo pouze s jednm z
nich a mlo u nho
registrovan bydlit, aby
se toto bydlit
nachzelo ve vdsku a
aby rodi, u nho dt
bydl, byl jeho hlavnm
opatrovnkem.

Nrok vznik rodii, kter


m dt oficiln sveno
do pe, u nho dt ije
a kter s dttem ije sm
a sm hrad veker
nklady souvisejc s
vivou dtte

Ano
mra nvratnosti
v roce 2010 byla
27%

Ano
Z stky piblin 75
milion eur na dvku
rodinn podpory je
od dlunk zskno
piblin 15 milin

oprvnn rodi mus t


sm, tj. bez novho
manela/partnera
- dti mus bt
oprvnnmu rodii
sveny do pe
- oprvnn rodi mus
mt trval pobyt ve
Francii,
- dt mus bt mlad 20
let, pokud m pracovn
pjem, nesm bt vy
ne 885,81 ,

Velk
Britnie

ani jedna
z tchto
variant
pouze ad
pro
sankcionovn
neplatcho
rodie

44