You are on page 1of 3

Rem Koolhaas OMA a grafick projev

3. 5. 10
e-architekt.cz
Architekt pi sv prci bhem procesu navrhovn uv grafickch nstroj pro
prezentaci sv vlastn prce a svch postoj. Svm rukopisem vtiskne do skic svou
osobitost, kterou je mon udret pes prezentan vstupy a do samotnho
realizovanho dla
Rem Koolhaas seminrn prce SAT- Souasn architektonick tvorba
FAVUT v Praze Pavel Smtk- k.rok 2007/2008 odborn garant pedmtu - Ing.
arch. Petr Vorlk PhD. Bhem jeho praxe se pro vtinu prac stv vchodiskem
fyzick vyjden, tedy model. Kresba i typick barevnost je vak zajmavm
pojtkem a daj se u n vysledovat pesahy i odkazy k podstat Koolhassovy
architektury a jejmu scni. Je vak nutn podotknout, e identifikovat ist
Koolhaasv rukopis je tm nemon. Kancel O.M.A vystupuje jako tm a z toho
vyplv, e do celkovho rukopisu kancele se ms i vlivy jinch osobnost, celkov
vizulno je vak ucelen a ta lze mimo jin pedpokldat roli Koolhaase jako uritho
supervizora stylovosti. /1 Udlosti a data v Koolhasov(O.M.A.) tvorb Narodil se v
1944 v Rotterdamu. Dtstv prov sten Indonsii (1952-1956) a touto
zkuenost pozdji zdvoduje i svj zjem o asijsk regiony. Jeho profesn drha
startuje pomrn nezvykle. Nejprve pracuje jako novin pro Haagse Post a pozdji
jako filmov scnrista. Jeho vztah k psanmu projevu, kter lze bhem cel jeho
praxe doloit etnou publikan innost nikterak nezeslbl. Nakonec se rozhodne pro
studium architektury a jemu dopno studium na londnsk Architectural Association
School. Zam se zejmna na teoretick projekty. Z tto doby pochzej dva dleit
konceptuln projekty (nebo tzv. Paprov architektura) Berlnsk ze jako
architektura (the Berlin wall as architecture) z roku 1970 a Exodus (Exodus, or the
voluntary prisoners of architecture) o dva roky pozdji. V roce 1972 Koolhaas odjd
na studijn st do Spojench stt, kde je hostem na Institute for Architecture and
Urban Studies. Zde naprosto fascinovn New Yorkem zan analyzovat vliv
metropolitn kultury na architekturu a vydv Tetc New York-retrospektivn
manifest pro Manhattan. Koolhaas chce pokroit od teorie k praxi a rozhodne se
vrtit se zpt do Evropy. Se svmi dvjmi spolupracovnky (Elia a Zoe Zenghelis a
Madelson Vriesendorp) zakld v roce 1974 Office for Metropolitan Architecture
(OMA), jej pedmtem zjmu bylo nalezen a definovn Novch typ vztahteoretickch, stejn jako praktickch- mezi architekturou a soudobou kulturn a
spoleenskou situac. Od roku 1978, kdy zskv O.M.A. zakzku na rozen
parlamentu v Haagu, otvraj poboku v Rotterdamu a zrove vytvej Grosztstadt
Foundation, nezvislou odno, kontrolujc kulturn aktivity kancele, zj. vstavy a
publikan innost. Rotterdam se pro kancel stv novm mstem, kde lze zskat
zakzky a O.M.A zde a v okol realizuje nkolik dalch projekt- Nizozemsk tanen
divadlo v Haagu (uvedeno do provozu a v roce 1987) aj., astn se soute na
pask park La Villette, na novou radnici v Haagu(kde zskvaj prvn cenu),
Architectural Institute v Rotterdamu (1988) aj. Z kraje devadestch let realizuj
nkolik zakzek na zajmav pmstsk vily. Villa dallAva na paskm pedmst,
rafinovan umstnm stenm baznem, smujcm pohledov k Eiffelov vi.
Dle Kunsthal a Museum Park v Rotterdamu. V roce 1993 je dokonen Dutch House.
O.M.A. se pout m dl astji do vtch mtek, ale prokld je velmi malmi
projekty experimentlnho rzu(od velikosti S a do XL). V roce 1994 se zan

rozjdt vstavba evropskho elezninho uzlu v Lille. Na socilnm pozad se v


dobr ve v rozvoj nezamstnanost postienho regionu dohodnou evropsk vldy
k obrovsk investici na vybudovn nov evropsk kiovatky, kter spoj Pa,
Brusel a Londn, a kter d svou architekturou patin najevo dleitost tohoto
strategickho msta. Koolhaas spolupracuje s tehdej evropskou architektonickou
pikou na urbanistickm konceptu a detailnji pak projektuje Grand Palais- hybrid
mezi kongresovm centrem a vstavn halou. Na konci devadestch je pak
pozoruhodn projekt domu v Bordeaux pro handicapovanho majitele (ten bude dl
rozveden v dal sti prce). Souasn realizace pro poteby tto prce nezmiuji,
chyb jet patin odstup pro jejich zatdn. Bude vak velmi zajmav jak se
projekty vtinou velikosti XL budou dle vyvjet, zj. vezmeme- li v vahu
Koolhaasovo sil o aplikaci naerpanch poznatk o metropolizaci vetn u nj
asto pouvanch Manhatnskch pedobraz a konotac v nov vznikajcch
metropolch Asie a Blzkho Vchodu. Vedle sv praxe se Koolhaas vnuje
pedagogick innosti. Od roku 1976 psob jako vyuujc pedagog na AA v
Londn, kdy v jeho ateliru skld diplom nap. Zaha Hadid. Mezi lety 1988-89
psob Koolhaas na Technick Univerzit v Delftu, v letech 91-92 na
Rice University v Houstonu a od roku 1990 do dneka vyuuje na Harvard University.
V Koolhasov tvorb je pro ely tto prce zvlt zajmav obdob po zatku
kariry a zhruba do poloviny 90. let. Rozvj nkolik grafickch technik, kter se
postupn vyvjej, ale udruj si vtvarn vyznn, mru stylizace a do jist mry i
barevnost. V nsledujc sti prce uvedu nkolik typickch pklad, na kterch lze
Koolhaasv postoj vysvtlit a vyhodnotit. Nejprve je vak teba podrobnji rozvst
potek jeho tvorby, kter m na toto vymezen obdob nesporn velk vliv a ze
kterho erpaj i jeho nkter souasn realizace. Paprov architektura V 70. a 80
letech pozice architektonick kresby stle vzrst, a kresby se postupn zanaj
uplatovat jako svbytn umleck dla. Ekonomick krize spojen s ropnm okem
je nhle problmem i pro architektonickou komunitu, optimismus 60. let je v
nenvratnu a na stole jsou nov paliv tmata, kterch je teba se zhostit. Debata o
architektue je vedena pedavm v akademickch kruzch, architektura se posouv
od praktik smrem k teorii. Londnsk AA a IAUS v New Yorku se stvaj dleitmi
centry architektonickho experimentovn. Vznikaj diskuse o filosofii, filmov teorii,
literrn kritice, to ve pispvajce k n nov architektonick teorii.Architekti vytvej
nevedn kresby, akvarely, rozvjej techniku kol a fotomont nejrznjch
utopistickch projekt. Zobrazen sp ne vrn zobrazen budov i st mst
obsahuj novou vznamovou vrstvu. Byla to umleck vyjden. Koolhaas studuje
AA v roce 1968-1972 spolen Elia a Zoe Zengelisem. Spolen vytvej imaginrn
projekt Exodus, or the Voluntary Prisoners of Architecture . Projekt je prezentovn v
srii 22 kreseb, akvarel, a kol. Koolhaas ho doprovz fiktivnm scnem ve
form storyboardu pro soudobou metropoli. Nzev Exodus nar na Zpadn Berln
bhem studen vlky, enklvu obklopenou dsivou zd, ve skutenosti vzen v
mtku cel metropole, takov, ve kterm lid hledaj ken toit dobrovoln.
Navrhli 750 metr irok pruh mstskch aktivit pes londnsk centrum ohranien
vysokou zd. Intervenci, navrenou pro vznik nov mstsk kultury, poslen
architektonickou invenc a politickm rozvratem. Ve sv dob tento projekt ovlivnil po
formln strnce nvrhy nkterch mladch architekt, zj. kompozic uspdanou na
tyech tvercch s diagonlnmi osami, kter meme odhalit u italskch racionalist
(Aldo Rossi), ale tak u Jamese Stirlinga. /2

Odkaz na pln text lnku: http://www.earch.cz/clanek/5176-rem-koolhaas-oma-agraficky-projev.aspx