You are on page 1of 30

Japonsk obrann zazen na ostrov Iwo

Jima

CINCPAC CINCPOA
Obnk . 136 45
10. erven 1945

I. Textov st
Strategick vznam ostrova Iwo Jima nemus bt nijak zdrazovn. Jeho dleitost jako
leteck zkladny lec na pli cesty mezi Marianami a srdcem Japonska je zejm. Po obsazen
Saipanu bylo japoncm jasn, e dalm clem se stane prv Iwo Jima. Proveden invaze na Iwo
Jimu byla pouze otzkou asu. Nrst opevovac aktivity je zejm z leteckch snmk pozench
mezi 15 ervnem 1944 a 19. norem 1945.
Budovn opevnn
V okamiku, kdy byla zahjena invaze na Saipan, se na Iwo Jim nachzela pouze palebn
postaven protiletadlovch dl, men mnostv steleckch zkop a dk opevnn na plch
vhodnch k vylodn. Od z 1944 byla obrann postaven smrem do vnitrozem ostrova
zesilovna. Przkumem bylo zjitno, e neptel buduje betonov bunkry a kryt dlosteleck
postaven. V prosinci byla vtina obrannch postaven na plch dokonena a dle zesilovna
betonovmi pevnstkami. Nap ostrovem byla vybudovna obrann linie, kter chrnila pstupy
k severn sti ostrova. Linie probhala na vinch severn od letit . 1. Po kadm dalm
leteckm przkumu bylo zaznamenno, e neustle pibvaj nov postaven protiletadlovch dl,
zvyoval se poet pobenho dlostelectva a neustle byly budovny dal betonov bunkry. V
dob vylodn byly vechny klov prostory propojeny st bunkr a brnny palbou polnho
dlostelectva, protitankovch dl a minomet.
Przkum odhalil ptomnost velkho mnostv jednotek a tkch dl. Na ostrov bylo
vybudovno velk mnostv protitankovch a protipchotnch pekek. Nejvt vhodu pi obran
vak japoncm poskytoval samotn tern ostrova. Charakter ternu byl z leteckch fotografi mlo
iteln. Monosti vylodn byly omezeny na vchodn a zpadn ple v neju sti ostrova. To
poskytlo japoncm velkou vhodu pi pprav obrannch postaven. K obran zkch a strmch
prchod z pl, na severn stran ostrova, postaovalo pouze mal mnostv jednotek.
Neptelsk sly byly dobe chrnny ped inky dlosteleckho bombardovn. Tern na
ostrov byl velice vhodn k veden obrannch boj. Na ostrov se nachz velk mnostv jeskyn,
kter ani nebylo mon vechny zakreslit do map v mtku 1: 10 000. Vulkanick psek vrazn
snioval stepinov inek explodujcch dlosteleckch projektil. Sklady munice a kryty pro
mustvo byly rozptleny v jeskynch a za pirozenmi ternnmi vyveninami. Byly tak velice
dobe chrnny ped palbou z nmonch dl.
Kamufl
Maskovn obrannch postaven bylo excelentn. Vechny objekty byly zamaskovny tak,
aby dokonale splvaly s okolnm ternem. Vykopan zemina byla oszena vegetac, aby byly skryty
veker stopy po stavebn innosti. Vegetace dokonale chrnila postaven ped leteckm
przkumem. Velk mnostv palebnch postaven bylo objeveno a po tom, co z nich byla zahjena
palba a maskovn se tak naruilo. dk porost na ostrov byl v maximln mon me vyuit k
zamaskovn zkop, pchotnch, kulometnch a dlosteleckch stanovi. Dokonce i velk
kasematy, jako nap. ty pro 120 mm houfnice, zstaly neodhaleny a do okamiku, kdy byl naruen
porost v jejich okol.

Poben dlostelectvo
Palba pobenho dlostelectva r 120 a 155 mm bylo zpotku proti naim lodm
efektivn. Vechna dla byla umstna v elezobetonovch kasematch se stnami o sle 1,2 1,8
m. Palebn postaven byla dky lenitmu rozmstna tak, e byla chrnna ped palbou z moe.
Pokud chtla nkter z lod zahjit na kasematy palbu, musela se nutn vystavit palb obrnce.
Velk st dl byla zamaskovna tak dobe, e jejich pozice byla odhalena a po tom, co zahjila
palbu.
Protiletadlov dlostelectvo
Na ostrov se nachzelo velk mnostv protiletadlovch bateri. Byla v nich umstna dla
re 120 mm (vceelov), 100 mm, 75 mm a 25 mm (tak jako dvojata a trojata). Protileteck
baterie nedokzali japonci dostaten zamaskovat. Jejich pokraujc pouvn proti naim
letadlm, lodm a pchot vak svd o tom, e jejich postaven byla vybudovna velmi solidn.
Pozice na vchodnch plch
Rozvtven systm zkop na vchodnch plch byl v dob invaze neobsazen. Je mon,
e plnil funkci klamnho postaven. Druhou monost je, e byl vybudovn jako prozatmn a ml
bt pouvn jen do doby, ne bude vybudovno silnj opevnn zeslen betonovmi bunkry. Na
pli a v jej blzkosti byly pozdji vybudovny pevnstky vyzbrojen automatickmi kanny re
25 mm a lodnmi kanny re 120 mm s krtkou hlavn. elezobetonov pevnstky a pchotn
pozice zeslen pskovcovmi kvdry poskytovaly pchot ochranu ped dlosteleckm
bombardovnm. Tern v okol letit . 1 byl pro vybudovn obrannho postaven mnohem
vhodnj. Vtina pchotnch postaven brncch vchodn ple byla vybudovna prv zde.
Postaven u letit . 1 nebyla palbou naich lod pli pokozena. Obrnci z nich mli vborn
vhled a maximln vyuili skvlch monost pro veden paleb. Hloubka tohoto postaven byla
500 700 metr. Podprn bon palby byly vedeny z masivu hory Suribai a z vyvenin, kter
lemovaly vchodnho pstavit a letit . 2. Tern mezi pl a obrannmi postavenmi u letit .
1 byl velice strm a pro obrnn vozidla neprchodn. Pohyb vozidel a pchoty ztoval jemn
psek. Bojov vozidla a pchota se pak stala vtenm clem pro protitankov dla a kulomety.
Pozice na zpadnch plch
Pozice na zpadnch plch byly mnohem silnj. Opevnn postaven mlo hloubku 700
1400 metr. Bylo zde vybudovno mnohem vce klamnch postaven, kter pitahovala palbu
naich dl. Nachzelo se zde mnohem vt mnostv jeskyn, kter slouily jako odoln kryty.
Postaven na hoe Suribai
Na jihu bylo nap ostrovem, na terasovitch svazch hory Suribai, vybudovno dal
obrann postaven. Tvoil jej systm betonovch bunkr, kasemat a kryt. Bunkry byly
uzpsobeny ke kruhov obran a mohly se navzjem podporovat palbou. Nachzelo se zde velk
mnostv jeskyn a tunel, kter slouily jako kryty, sklady a palebn postaven. Odolvaly
zsahm tch nejtch bomb a dlosteleckch projektil. Suribai a vyveniny u letit . 2
slouily jako pozorovatelny, ze kterch byla zena dlosteleck a minometn palba.

Hlavn obrann postaven


Vylodn probhlo na vchodnch a zpadnch plch u jinho konce ostrova. Hlavn
obrann postaven o znan hloubce vak bylo vybudovno nap ostrovem. Zanalo na tesech,
nachzejcch se na zpad, obchzelo jin konec letit . 2 a konilo na tesech, na severnm
konci vchodnch pl. V centrln sti mlo hloubku 2600 metr. Z bunkr bylo mono vst
dalek palby. Systm paleb byl velice dobe promylen. V obrannm perimetru se opt nachzelo
velk mnostv jeskyn, bunkr a palebnch stanovi. Vtina palebnch postaven byla postavena
velice solidn. Jejich zakomponovn do ternu bylo rovn excelentn. Obrnci mezi sebou
komunikovali pomoc polnch telefon a vyslaek. Vechny sti opevnnho postaven byly
spojeny labyrintem tunel. Jeden z tunel byl 800 m dlouh a ml 14 vchod. V tunelu se nachzelo
velitelstv dvou prapor, jeho troby byly osvtleny a spojen zajiovaly telefony. Za psem
opevnn se nachzela postaven tkch dl, minomet a raketomet, ze kterch bylo mono
ostelovat vtinu pl. Obsluhy zbran mly k dispozici souadnice prostor, do kterch byla
vedena palba.
Kolem ternnch vyvenin byly vybudovny oprn body. Vstupy do jeskyn byly zazdny
betonem a slouily jako pchotn steleck postaven. Na steleck postaven byly pebudovny
rovn rzn prohlubn vznikl eroz skalnho masivu. Nkdy od sebe byla vzdlena jen pouhch
pr metr. Kontakt s neptelem byl tak tsn, e na podporu tocch jednotek nebylo mono
vyut letectvo a nmon dlostelectvo. V jednom mst byl objeven ternn tvar, kter
pipomnal amfitetr. Ml dv terasy, betonov bunkry a jeskyn umstn ve tech vkovch
rovnch.
Msto poslednho odporu
Severn od hlavnho obrannho postaven, v extrmn lenitm ternu, ve vzdlenosti cca
2000 metr od pobe se nachzelo msto poslednho odporu. Tern zde japoncm poskytoval
vborn monosti pro veden obrannho boje. Dky velkmu mnostv jeskyn a rznch ternnch
tvar zde nemuselo bt budovno tak velk mnostv betonovch bunkr. Bylo zde nasazeno
velk mnostv mu a obrana byla stejn tak siln jako na hlavn obrann linii. Pi toku na tyto
pozice byli japonci spatovni jen vjimen. Byli toti skryti v jeskynch a ve trbinch mezi
skalami. Z vtiny steleckch postaven byla vedena kov palba do vech smr. Nae pchota
musela tato postaven dobvat z bok a z tlu. Vtinou bylo velmi obtn, ne-li nemon,
rozpoznat, odkud je neptelsk palba vedena.
Pi obran Iwo Jimy pouvali japonci velice jednoduchou, ale vzhledem k ternnm
podmnkm, velice innou obrannou taktiku. Obsadili obrann pozice a brnili se v nich bez
monosti psunu zsob. Nepodali protitoky ani organizovan stup. Protitoky nebyly
podnikny ani do vyloovacch prostor. Non protitoky mly pouze omezen rozsah. Japonci
nepistupovali ani k taktice banzai. Obrann postaven u jinch pl byla obsazena nzkm
potem mu, kte byli podporovni silnou palbou ze severu a z hory Suribai. Po dobyt jinch
pl tak byla vtina obrnc bojeschopn a rozmstna v nejsilnjch obrannch postavench na
ostrov. Japonci ve svch postavench bojovali a do sebeobtovn. Japonci neprovdli taktick
stupy, ani nevedli boj na zdrenou. stupy byly velmi omezen a byly podny jen v situacch,
kdy bylo poteba uchrnit cenn jednotky ped plnm znienm. Odsunovni byli tak jedinci,
kte pi bojovch operacch utrpli ok a nebyli schopni bojovat. Taktika porn obrany byla
naplnovna velitelem ostrova a byla velice inn. Tato taktika v kombinaci s obtn prostupnm
ternem byla dvodem, pro bylo dobyt Iwo Jimy tak nron. Organizovan odpor ustal a po

20ti dnech nronch boj.

Protitankov obrana
Ukoistn obrann plny dobe ilustruj, jak se japonci obvali naich obrnnch jednotek.
Na ostrov byla budovna minov pole, pouvaly se magnetick miny a rzn trhaviny, kter
japonci na nae tanky pipevovaly run. Run pipevovan nloe byly velice inn
pedevm na plch, kde nae tanky uvzly v psku a nebyly schopny pohybu. Ve vnitrozem byla
na tanky vedena palba z protitankovch kann re 47 a 75 mm. Kanny pemsovali japonci v
ppad poteby do zlonch postaven. Palby byly vedeny do prostor, ktermi tanky a obrnn
vozidla nutn musela projet pi svm postupu do vnitrozem. Palebn postaven byla chrnna
pirozenmi ternnmi tvary a nebylo na n mon vst pmou palbu.
Bunkry
Z pevnstek umstnch pobl pl, ve vce otevenm ternu, byly vedeny pedevm
bon palby. Tam, kde to bylo mon, byly pevnstky ukryty za ternnmi vyveninami. asto
mly pouze malou stlnu s velmi omezenm palebnm vjem, ne vtm ne 30. Pevnstek vak
bylo velk mnostv a mohly se navzjem podporovat palbou.
Ped spoustou bunkr, nachzejcch se pobl vyloovacch pl, byly navreny a 15
metr vysok hromady psku. Pouze zk palebn vje mezi tmito hromadami prozrazovaly, kde
se pevnstky nachz. Pevnstky byly tak dobe chrnny, e musely bt pracn dobvny
pchotou.
Vyuit tank (japonskmi obrnci)
Na Iwo Jim se nachzelo pouze mal mnostv lehkch a stednch tank. Vzhledem k
nronmu ternu a statick obran jich ani nebylo moc zapoteb. Tanky pevn plnily funkci
protitankovch postaven. Byly bu zakopny nebo umstny za ternnmi vyveninami.
Nachzely se pedevm na hlavnm obrannm postaven, kter probhalo nap ostrovem. Tanky
byly vyzbrojeny kanny re 37, 47 a 57 mm a vedly palbu jak proti naim tankm, tak proti
pchot. Dle bojovch hlen pouili japonci tanky pi omezench protitocch. patn kvalita cest
a nepetrit palba naich dl jim znemoovala jakkoliv pesun.
Dlostelectvo
Dlosteleck taktika byla charakterizovna pelivm plnovnm a vbornmi monostmi
pozorovn. V blzkosti vyloovacch pl byly nalzny kolky, slouc jako vztan body pro
dlostelce. Dla byl umstna v odolnch elezobetonovch kasematch a kavernch. Z
vceelovch dl byla na nai pchotu vedena palba asovanmi projektily. Navzdory pelivmu
plnovn a vbornm podmnkm pro pozorovn nebyla palba japonc tak inn jako ta nae.
Mobiln dlostelectvo psobilo z vin nachzejcch se severn od letit . 2. Pozorovatelny byly
umstny na mstech s dobrm vhledem, v hlavn obrann linii.
Minomety a raketomety
Na ostrov se nachzelo 12 minomet typu Spigot re 320 mm. Jejich palba vak byla mlo
efektivn. Jejich postaven byla velice odoln a vten zamaskovan. Bylo z nich vak vypleno
jen zanedbateln mnostv min. Tern na Iwo Jim byl vhodn pedevm pro nasazen minomet
re 150 a 81 mm. Pouvny byly i minomety mench r. Munice byla skladovna v jeskynch,

v severn sti ostrova. Minometn postaven byla tak umstna v blzkosti jejich vstup.
Vyloovac ple byly ostelovny z minomet re 150 mm. V ppad poteby byly minomety po
vyplen nkolika ran ukryty v jeskynch.
Japonci pouvali na ostrov ti typy raketomet. Na pobe bylo vybudovno nkolik
postaven, ze kterch byly rakety odpalovny na lod, kter se k nmu piblily. Z jednoduchch
ramp s prezem psmene V byly odpalovny leteck bomby o hmotnosti 63 a 250 kg, kter byly
pohnny raketovm motorem. Dalm typem byl raketomet re 200 mm, kter mohl bt umstn
na podvozku nebo na minometn dvojnoce. Rakety byly skladovny v severn sti ostrova.

Z ve popsanho je evidentn, e japonci pi budovn obrany vyuili tm vech


monost, kter jim ostrov poskytoval. Japonsk obrann zazen budou popsna pomoc fotografi
a pln pozench po dobyt ostrova.

II. Fotografick st
Ple

Obojiveln obrnn vozidlo uvzl v psku na vyloovac pli

Hlubok psek na vyloovac pli

Ocelov rohoe umoujc pohyb vozidel

Znien Jeep s etzy osazenmi na kolech

Prudce stoupajc tern v kombinaci s jemnm pskem velmi ztoval postup do vnitrozem ostrova

Tern ve vnitrozem

Typick pohled na tern, kter lemuje ple na zpad ostrova

Shluky vegetace maskovaly zkopy, steleck a kulometn postaven

Kryt palebn postaven protitankovho kannu re 47 mm, ze kterho byla postelovna


pistvac drha letit . 2. Palebn postaven umstn v tomto ternu byla dobe chrnna ped
na dlosteleckou palbou.

Takovto ternn tvary vyuval neptel k tomu, aby infiltroval nae linie

Pstupy ke kt 362. Nae pchota takovmto ternem postupovala jen s velkmi obtemi.

lenit tern zarostl nepli hustou vegetac

lenit tern na pstupech k hoe Suribai

Tern s velkm mnostvm jeskyn typick pro severn st ostrova

lenit tern se skalnmi vchozy a kovm v severn tetin ostrova vrazn komplikoval postup
pchoty

Skalnat tern v blzkosti severnho pobe poskytoval vborn pleitosti pro umstn
steleckch a kulometnch postaven

Tern typick pro okol kty 382

Zkop vyhlouben ve skle vedouc do dlosteleckho postaven

Miny

Sud od oleje s odznutm a odklopenm dnem, do kterho mla bt uloena mina. Dky peruen
obrannch pprav, zpsobench naim bombardovnm, nemli japonci as dokonit minov pole v
plnovanm rozsahu.

Pohled na zpadn pl s rozmstnmi sudy, do kterch mly bt uloeny miny. Miny mly bt
odpalovny elektricky.

250 kg bomba pouit jako mina. Bomby byly odpalovny pomoc min pipevnnch k nim drtem.
Spousta takovchto min byla rozmstna ve strategickch prostorech a pstupy k nim byly
postelovny protitankovmi kanny.

Pohled na zpadn pl. Konick vstupky oznauj msta, kde jsou zahrabny miny. Cel pl byla
zaminovna.

Drtn pekky

Nzk drtn pekka

Jedin ppad, kdy byla pouita pekka z ostnatho drtu. Pekka byla neefektivn a postup
naich vojsk nezpomalila.

Protitankov pkopy

Protitankov pkop

Protitankov pkop

Jeskyn

Pohled do nitr jedn z jeskyn. Tato jeskyn se rozvtvovala do nkolika smr a byla propojena s
ostatnmi. Vzhledem k ptomnosti potravnch dvek, munice a oacen slouila jako kryt pro
mustvo.

Schodit vedouc do nitra jeskyn, kter se nachz 12 m pod rovn ternu. Podzem slouilo k
ubytovn mustva.

Typick vzhled vchodu do jeskynnho systmu pobl vchodnho pstavit. Jeskyn mly
celkovou dlku cca 800 m.

Vchod do jeskyn

Pohled do podzemch prostor pod postavenm pobenho dlostelectva v blzkosti vchodnho


pstavit

Vstup do podzemnch prostor

Jedna z mnoha jeskyn na svazch nad letitm . 2. Z tchto otvor byla vedena palba z puek a
kulomet.

Vchod do jeskyn. Pstup do nitra umouj schody. Po stranch jsou prchody do ubytovacch
prostor.

Vstup vedouc do nitra jeskyn

Pohled do tunelu

Pohled na vstupy do jeskyn umstn ve dvou vkovch rovnch

Poben dlostelectvo

Znien kasemata pro kann re 155 mm. elezobetonov stny jsou 1,2 m siln. Vstup je umstn
v tlu a napojen na jeskynn systm, kter slouil jako kryt pro obsluhu, skladit steliva a zsob.
Kasematy byly postaveny ve vzjemnch vzdlenostech cca 15 m. Svou palbou pokryly prostor
zpadnch pl a hladinu moe ped nimi.

Ruiny kasematy pro kann re 155 mm

eln pohled na znienou kasematu pro kann re 155 mm

Dlkomr umstn mezi kasematami

Interir kasematy. Na snmku je zachycen zvr kanonu re 155 mm

Ruiny kasematy pro 155 mm kann. Dv takovto kasematy spolu s pozorovatelnou a postavenm
dlkomru byly vybudovny na hran tesu.

Interir kasematy pro kann re 140 mm vybudovan na pat Suribai. Tato dla byla umlena
nam nmonm dlostelectvem ped zapoetm invaze. Zdemolovan kryty vak jet poslouily
jako pevnstky pro pchotu. Palba z nich nm zpsobila ztrty pi postupu na Suribai.

st hlavn kannu re 140 mm ve znienm objektu

eln pohled na jednu z kasemat pro 140 mm kanny vybudovanch na pat Suribai.
elezobetonov stny byly 1,2 m siln. Do nitra hory vedly z kasemat tunely. Tunely kasmeaty
navzjem propojovaly a spojovaly je s podzemnmi kryty.

Pdorysn ez jedn ze ty kasemat pro 140 mm kanny vybudovanch na pat Suribai. Stlna
byla 9 m irok. V lev doln sti obrzku se nachz vstup do objektu. V lev horn sti obrzku
je zakresleno schodit vedouc k postaven protiletadlovho dla na strop objektu.