You are on page 1of 9

Jméno a příjmení: Miloš Kroulík

Povodně v Litomyšli roku 1984


Úvodem
V roce 1984 došlo v Litomyšli v krátkém sledu po sobě ke 2 významným povodním, které se
svým charakterem zařadily k tzv. bleskovým, vzniklým z prudkých přívalových srážek. Svým
rozsahem a vzniklými škodami se vymykaly všemu, co do té doby bylo možno v oblasti pozorovat.
Proto přilákaly značnou i pozornost médií. V této práci bych rád zmapoval celou tragédii, od jejích
příčin, přes její průběh až po odstraňování následků a pozornost, kterou následně vyvolala. Pokusím
se zejména zjistit, jaká byla v dané oblasti přijata opatření na zamezení opakování podobné
tragédie.

Meteorologické podmínky, za nichž k povodním došlo


V SOBOTKA (2002) se můžeme dočíst, že počasí celého jara 1984 bylo „nepříznivé“. Zmiňuje zejména
extrémní bouře a vichřice. Uvádí také velké změny teploty i během jednoho dne.
Tyto údaje jsem se pokusil alespoň částečně doložit meteorologickými údaji, pozorovanými na
stanici Litomyšl v letech 1981-1987.

Tabulka 1: Chod průměrných měsíčních teplot za měsíce leden-červenec v letech 1981-1987 na


stanici Litomyšl (ve °C). Zdroj:FLÍDR,REJMAN (1997)
Průměr z let
1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 1981 – 1987
leden -3,1 -4,7 2,8 -0,8 -7,6 -1,2 -8,2 -3,3
únor -0,6 -1,2 -3,3 -1 -5,8 -7,7 0,8 -2,7
březen 7,4 5,2 4,1 1,8 2,8 2,6 -1,7 3,2
duben 7,8 5,9 10,7 7,4 7,5 9,5 8 8,1
květen 14,6 14,1 14,5 13 14,3 15,1 11,1 13,8
červen 17,2 17,7 16,6 15,3 13,3 15,7 15,2 15,9
červenec 17,6 20,6 20,4 17,1 18,1 16,8 17,5 18,3
20

17,5

15

12,5
Teplota [°C]

10

7,5

2,5

-2,5 1984
Průměr z let 1981 – 1987)
-5
leden únor březen duben květen červen červenec

Obrázek 1: Chod průměrných měsíčních teplot za měsíce leden-červenec v letech 1981-1987 na stanici
Litomyšl. Zdroj: FLÍDR,REJMAN (1997)

1/9
Jméno a příjmení: Miloš Kroulík

Tabulka 2: Počet bouřek v měsících leden-červenec let 1981-1987. Zdroj: FLÍDR,REJMAN (1997)
1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 Průměr let 1981 – 1987
leden 1 0 2 0 0 2 0 0,7
únor 0 0 0 0 1 0 0 0,1
březen 1 0 0 0 0 0 0 0,1
duben 0 0 6 1 0 3 0 1,4
květen 6 6 12 12 10 9 7 8,9
červen 8 12 13 5 8 12 15 10,4
červenec 14 5 8 9 13 10 13 10,3
Celkem 30 23 41 27 32 36 35 32,0

33 32
1984
30
Průměr let 1981 –
27
27 1987
24
21
Počet bouřek

18
15
12
12 10,4 10,3
8,9 9
9
6 5
3
1 1,4
0 0,7 0 0,1 0 0,1
0
leden únor březen duben květen červen červenec Celkem

Obrázek 2: Počet bouřek za měsíce leden - červenec roku 1984 a průměr období 1981-1987 (tytéž
měsíce). Zdroj: FLÍDR,REJMAN (1997)

Tabulka 3: Měsíční úhrny srážek pro měsíce leden-červenec let 1981-1987 naměřené na stanici Litomyšl (údaje v
mm). Zdroj: FLÍDR,REJMAN (1997)
1981 1982 1983 1984 1985 1986 1987 Průměr 1981-1987
leden 73,6 55 69,2 46,5 67,2 46,7 78,1 62,3
únor 30,1 18,2 40,5 26,4 41,2 16,6 28,3 28,8
březen 68,2 40,9 41,1 27,2 24,7 32,2 29,8 37,7
duben 26 32,4 114,6 41,7 32,2 49,5 33,2 47,1
květen 52,3 49,9 85,8 88,2 88,5 127,7 125,2 88,2
červen 36,7 94,3 54,2 38,2 91,6 69,4 124,2 72,7
červenec 152,9 35,9 21,2 104,4 75,7 77,3 62,4 75,7
Celkem 439,8 326,6 426,6 372,6 421,1 419,4 481,2 412,5

2/9
Jméno a příjmení: Miloš Kroulík

450
1984
400
Průměr 1981-1987
350
Úhrn srážek [mm]

300

250

200

150

100

50

0
leden únor březen duben květen červen červenec Celkem
Obrázek 3: Měsíční úhrny srážek za měsíce leden-červenec roku 1984 a průměrné měsíční úhrny
srážek za období 1981-1987 pro tytéž měsíce. Zdroj: FLÍDR,REJMAN (1997)

Z těchto údajů vyplývá, že sledované měsíce se celkově lišily od průměru osmi sledovaných let
pouze mírně. Odlišnosti lze v podstatě shrnout do tří bodů:
● Teplota se neliší prakticky vůbec. Pouze zimní období bylo poměrně výrazně teplotně
nadprůměrné (přibližně o 2 stupně nad normálem).
● V květnu 1984 byl zaznamenán poněkud zvýšený počet bouřek, dosahující 135% průměru
sledovaného období. Ovšem v červnu i červenci byl naopak zaznamenán pokles.
● Srážkový úhrn července 1984 překročil sledovaný průměr přibližně o 40 mm. Přitom za 40
minut průtrže mračen spadlo dne 12.7. 51,4 mm, což vypovídá o srážkové podprůměrnosti
zbytku měsíce. Podobně 17.5. napršelo 42,6 mm srážek za 1h, přitom celkový úhrn srážek
za tento měsíc je stejný jako průměr
Nevýraznost odlišností hodnot sledovaných ukazatelů v měsících, ve kterých došlo ke sledovaným
událostem tak potvrzuje domněnku, že vyskytnuvší se povodně byly skutečně ojedinělým jevem.

Vlastní povodně
Úvodem bych chtěl podotknout, že je dnes velmi těžké dopátrat se nějaké konkrétní ucelené
výpovědi o událostech. Informace tedy pocházejí z obou použitých publikací a dobového denního
tisku.

1. Blesková povodeň, 17. 5. 1984


V SOBOTKA (2002) je popsáno, že bouřkový mrak se vytvořil nad Vysokým lesem1, kde také došlo k
první prudké přeháňce. Bouřka se pak přesunula přibližně po trase naznačené na obrázku 4 nad
východní okraj Litomyšle. Zde spadlo prvních pár kapek po 16. hodině, chvíli pouze hřmělo a
blýskalo se, až za chvíli se spustilo krupobití vystřídané po chvíli prudkým deštěm. Krup napadlo
tolik, že prý střechy domů vypadaly jak zasněžené v zimě. Auta musela zpomalit a nakonec úplně
zastavit.

1 Vysoký les je název největšího lesního komplexu na jižním Litomyšlsku, rozkládá se mezi obcemi Pohodlí,
Sebranice, Lezník, Polička, Karle, Chmelí, Trstěnice a Čistá. Pramení zde významné zdrojnice řeky Loučné.

3/9
Jméno a příjmení: Miloš Kroulík

Obrázek 4: Pravděpodobný postup bouřky směrem nad Litomyšl dne 17.5.1984 (dle 1)).
Podklad:http://www.mapy.cz. Zpracováno podle SOBOTKA (2002)

Největší vodní příval zasáhl povodí potoka Drahošky východně od města. Potok Drahoška zde
vytváří nehluboké údolí, sklon je mírný především na východní straně, kde se rozkládá městský
lesopark Černá hora. Na západní straně údolí je však možno najít sklon svahu až 25%. A právě
tento západní svah byl v kritické době nevhodně zemědělsky využit k pětování kukuřice a dřepy.
Tyto plodiny nedokázaly udržet půdu a byly zcela strženy. Voda odnesla také stoh drobně nařezané
slámy. Obrovský příval vody, bahna a stržených plodin nemohlo koryto potoka pojmout. Tragédii

Obrázek 5: Pokus o zachycení situace na místě, kde vznikly obě povodně - údolí potoka Drahošky východně od
Litomyšle. Zpracováno podle SOBOTKA (2002)

mohla z větší části zabránit retenční, tzv. Primátorská hráz, která však byla proražena pro potřeby
Státního statku Litomyšl. Povodni tak nestálo již nic v cestě. Vodní a bahenní proud zpustošil v
údolí Drahošky nejprve zahrady a posléze také domy na ulici Lidická a Zdeňka Nejedlého (dnes
Zámecká). Pak bylo také zaplaveno v podstatě celé centrum města (viz Obrázek ). Na Smetanově
náměstí se vytvořil velký „rybník“, ve kterém plavaly zbytky zeminy, plodin a stavebního
materiálu. Zůstala tu také auta se zaskočenými řidiči a autobus, z něhož museli být evakuováni

4/9
Jméno a příjmení: Miloš Kroulík

cestující. Ve spodní části náměstí, konkrétně v restauraci Slunce voda dosahovala 150 cm (v 18
hodin stoupla dokonce na 160 cm). Voda na náměstí nepronikala pouze z údolí Drahošky, ale také
od řeky Loučné Soudní ulicí (dnes Ropkova).

Obrázek 6: Přibližný postup povodně dne 17.5.1984 podle SOBOTKA (2002). Podklad:
http://www.mapy.cz

Moment překvapení byl velký, po prvním ohlášení povodně vyrazili hasiči na pomoc, ovšem sami
uvízli. Zatímco ohlášení bylo zaznamenáno v 16:58, evakuace osob byla zahájena až po překonání
bezprostředních obtíží v 17:40. Poslední sklepy byly vyčerpány až 24. května.

Obrázek 7: Spodní konec Smetanova náměstí se sochou B. Smetany. V pozadí pravděpodobně autobus
pravidelné linky Praha-Prostějov, proto lze usuzovat na datum 17.5.1984. Autor fotografie neznámý.

5/9
Jméno a příjmení: Miloš Kroulík

Stručný chronologický přehled


Zdrojem i nformací k následujícímu přehledu byla kniha SOBOTKA (2002) s doplněním
určitých informací z FLÍDR,REJMAN (1997).
17.5.1984
po 16. hodině Spadlo prvních pár kapek, blýskalo se a hřmělo
přibližně 16:10 – 16:40 Východně od Litomyšle došlo ke spadu 30 mm srážek
Veřejnému požárnímu útvaru v Litomyšli bylo nahlášeno zatopení
16:58
domku v Lidické ulici
Vozidlo pohotovosti požárního útvaru bylo při odbočování z ulice
Zdeňka Nejedlého (dnes Zámecká) zasaženo 1,5 m vysokou po-
kolem 17:05
vodňovou vlnou, ženoucí se z Lidické ulice. Osádka okamžitě poda-
la hlášení a požádala o posily.
Vozidlo VPÚ vjelo na Gottwaldowo (dnešní Smetanovo) náměstí,
kolem 17:09
kde bylo zatopeno. Posádce se podařilo auto opustit.
17:10 V důsledku zaplavení náměstí byly přeručeny dodávky el. proudu
Byla zahájena oprava obou zatopených vozidel. V dolní části ná-
17:40
městí zahájena evakuace osob (autobus, restaurace Slunce).
17:50 Vytvořen štáb zásahu. Území náměstí rozděleno na 3 úseky.
18:00 Vodní stav v dolní části náměstí dosáhl 160 cm.
20:00 Bylo zahájeno čerpání vody z domů
20:50 Byl vydán zákaz používání pitné vody za zdroje v Nedošíně.
Opadla voda na Gottwaldově náměstí. V návaznosti na to začalo
22:00
odvážení bahna na městskou skládku odpadků v Kornicích.
18.5.1984
02:00 Bylo přerušeno odčerpávání vody
04:00 Byla ukončena údržba použité techniky.
V centru byly rozrušeny některé stavby a dokonce v některých
v průběhu noci
domech spadly stropy.
07:00 Byly obnoveny práce
Byly ukončeny práce. Podařilo se vyčerpat vodu a bahno z 26
22:00
domů.
Čištění sklepů i veřejných prostor. Vyhlášena brigáda.
19.5.1984 Pomáhali i sovětští vojáci z posádky v České Třebové.
V odpoledních hodinách bylo zprůjezdněno náměstí.
20.5.1984 Klid prací a ošetření techniky
Pokračování v odstraňování bláta. Opět velká pomoc
21.5.1984
obyvatel i sovětské armády.
22.-24.1984 Další práce

Povodeň v denním tisku


Následujícími poznámkami jsem se pokusil zachytit významnou část sdělení tehdejšího denního
tisku o povodních. Nejedná se tedy o doslovný přepis.

Pochodeň 19.5.1984
● za hodinu spadlo 41 mm srážek
● voda na náměstí až do výše 1,5 metru

6/9
Jméno a příjmení: Miloš Kroulík

● odhadování škod, předpokládá se, že přesáhnou 10 mil. Kč

Pochodeň 22.5.1984
● Svědectví domovnice z mateřské školy v Lidické ulici: „Dívám se z okna a vidím
metrovou vrstvu vody jako po protržení hráze. Valilo se to velmi rychle, musely jsme utéci
oknem.“
● Přeseda MNV (Městského národního výboru) Stanislav Sagač mluvil o povodních. Z jeho
informací vyplývá, že:
● v severní část náměstí byla přes 1,6 m vysoká vrstva vody
● všichni obyvatelé si ochotně pomáhali
● za 2 dny pracovalo na odstranění následků celkem 1600 brigádníků
● Vyjádření vodohospodáře povodí Labe v Kradci Králové Zdeňka Nováka: „Pravidelně v
tuto dobu máme každý rok pohotovost, neboť se projevují jarní povodně. Letos tomu však
tak nebylo a tání sněhu na horách jen zvýšilo průtoky v řekách. V současné době jsou denní
průtoky na průměrných ročních hodnotách, všechny vodní nádrže a východočeské přehrady
jsou naplněny. Ze čtvrtka na pátek byla průtrž mračen v Litomyšli, kdy během hodiny
spadlo 43 mm srážek. Současný stav na Orlici mají na „svědomí“ místní srážky, které byly v
okrese Ústí nad Orlicí a Orlických horách ve čtvrtek a pátek. Na dalších východočeských
řekách je však nyní nirmální, klidný stav.“

Svobodné slovo 5.6.1984


● uvedena spojitost s povodní z roku 1781
● ornice byla odvezena z náměstí na skládku do Kornic, plánováno využití k rekultivaci
půdy
● škody – obchody
● celkem 10 milionů
● jako příklad uvedena prodejna Elektry, kde škody přesáhly 2 mil. Kč.

2. blesková povodeň 12.7.1984


Tato povodeň se liší od předchozí především tím, že nešlo o vyloženě lokální záležitost – prudké
bouře byly zaznamenány také v Severočeském a Jihomoravském kraji (několik zmínek se mně
podařilo nalézt i ve zprávách z denního tisku – viz dále). Velká voda tentokrát přišla ze 2 směrů –
nejen z údolí Drahošky, ale i Loučnou – řeka strhla 2 lávky a mimo jiné zatopila také Závody
těžkého strojírenství v dolní části města. Na rozdíl od květnové povodně bylo zatopeno také sídliště
na Smetanově (dnes Komenského) náměstí.
Naštěstí z údolí Drahošky tentokrát již nepřišlo tolik vody ani bahna. Postup prací v zásadě
odpovídal těm po první povodni s tím, že tentokrát byly škody poněkud menší. Rozsah některých
škod byl ale definitivně stanoven až později – jednalo se např. o porušenou dlažbu, škody na
zemědělské půdě a podobně.

7/9
Jméno a příjmení: Miloš Kroulík

Povodeň v denním tisku

Rudé právo dne 14.7.1984


● z článku vyplývá, že záplavami byla postižena i Vysočina (Olešnicko, Třebíčsko,
Žďársko)
● došlo také ke zničení elektrického vedení, odnesení střech, na Žďársku bylo 150 obcí bez
elektrického proudu, evakuace dětských táborů, přerušení železniční dopravy kvůli proudům
bahna, sesuvům skal, napadaným stromům, poškození stožárů trolejí
● ve východních Čechách bylo 500 obcí bez elektrického proudu
● v jižních Čechách vichřice zničila 45% ploch obilovin

Rudé právo 15.7.1984


● dvě oběti na životech
● Šumpersko bylo označeno za 1 z nejpostiženějších oblastí, zejména jeho jižní část
(Zábřežsko)

Rudé právo 16.7.1984


● pokračování v odstraňování následků
● sledovalo se ,zda průtrž mračen nemá negativní vliv na kvalitu biologického čištění
odpadních vod

Svobodné slovo 14.7.1984


● následky bouřky
● bouřka místy měla charakter orkánu – v Brně-Tuřanech byla naměřena rychlost větru 42
m/s
● kolem 40 mm srážek, Lednice 69 mm – to vše během 1,5 – 2 hodin, na Bruntálsku celkem
105 mm srážek

Mladá Fronta 14.7.1984


● v Brně bylo po půlnoci téměř 60% telefonních zesilovacích stanic mimo provoz, povaleny
byly i telefonní budky.
● ostatní české kraje povodně příliš nezasáhly. Například na Plzeňsku spadly pouhé 2 mm
srážek, v ostravě zaznamenali „jen bouřku“

Ozvěny povodní
Rada MNV oficiálně poděkovala hasičským sborům z okolí Litomyšle. V 2. polovině roku se
MNV opakovaně zabýval protipovodňovými opatřeními. Byla vypracována obšírná zpráva (která se
ovšem dnes již zřejmě není běžně dostupná) a zahájena obnova a přestavba Primátorské hráze.
všechny zdroje se více či méně shodují na následujících 3 základních příčinách těchto povodní:
● Nedomyšlené přerušení Primátorské hráze nad městem pro potřeby Státního statku

8/9
Jméno a příjmení: Miloš Kroulík

● Nevhodné nahrazení cca 100 ha luk kukuřičným a řepným polem


● Aktuální meteorologické podmínky. V SOBOTKA (2002) je zmíněn příchod velmi horkého
tropického vzduchu ze SZ Afriky, do kterého posléze vpadl studený vzduch. Dle ostatních
zpráv se domnívám, že tento popis odpovídá pouze 2. povodni.

Závěr
Hlavním cílem této práce bylo vytvořit ucelený materiál, který by připomněl tyto dnes již
poměrně dávné události. Přitom je velmi pravděpodobné, že to není poslední událost tohoto druhu.
Podobné katastrofy se na Litomyšlsku odehrály i dříve, např. v letech 1925 a 1848, kdy v Lubné
došlo dokonce k obětem na životech. Přitom dle Povodňového plánu Pardubického kraje se mi zdá,
že je bleskovým povodním věnována poměrně malá pozornost. Proto zřejmě nezbývá než doufat, že
alespoň nedochází k tak významným agronomickým chybám jako v 80. letech, kdy byl výskyt
podobných událostí velmi vysoký (např. opakované zatopení částí litomyšlské nemocnice bahnem).

Zdroje
SOBOTKA (2002): SOBOTKA, Miroslav. Povodně a záplavy. 1. vyd. Osík : Sbor dobrovolných
hasičů v Osíku, 2002. 60 s.
FLÍDR,REJMAN (1997): FLÍDR, Jan, REJMAN, Bohumil. Povětrnostní poměry na
Litomyšlsku. In SKŘIVÁNEK, Milan. Pomezí Čech a Moravy. 1. vyd. Litomyšl : Státní okresní
archiv Svitavy se sídlem v Litomyšli, 1997. s. 193-232.
PLÁN (2005): Povodňový plán pardubického kraje [online]. 2005 , březen 2005 [cit. 2007-02-
13]. Dostupný z WWW: <http://195.113.178.19/html/pp/index.html>.

9/9