You are on page 1of 2

Trubka

Trubka (pro eskou etymologii viz je dechov esov nstroj, ze vech v souasnosti
pouvanch esovch nstroj dosahuje vbec nejvych tn (nepotaje jej men
variantu,piccolo trubku). M irok vyuit prakticky ve vech hudebnch nrech v klasick
hudb, jazzu,popu, latinskoamerick hudb aj.
Popis nstroje
Zklad trubky tvo mosazn trubice ohnut do tvaru pipomnajc spirlu. Jej prvn st
(smrem od ntrubku) je vlcovho tvaru (64 cm), druh st je knick (67,5 cm),[2] trubice
celkov nem vce ne 132 cm.[3] Zvuk vznik fouknm vzduchu do ntrubku pes seven
rty, kter maj podobnou funkci jako pltek u devnch nstroj rozechvvaj sloupec
vzduchu v nstroji, m vznik zvukov vlna c se dle do nstroje fungujcho jako
rezontor. Tn nstroje se mn primrn zmnou ntisku (zmnou napt rt a tlaku vzduchu)
takto lze na trubku zahrt adu alikvotnch tn (viz sekce prstoklad).
Oddlitelnou, ale nezbytnou soust trubky je ntrubek, jeho tvar m velik vliv na barvu
tnu nstroje (stejn jako u ostatnch esovch nstroj).
Historie
Trubka, podobn jako ostatn esov nstroje, m svj pvod v hran na zvec rohy i dut
zvec kosti. Primitivn trubky se objevily ji ve starovku, pvodn mly spe jin funkce
ne ist hudebn-estetick: povzbuzovaly odvahu tocch vojsk i doprovzely slavnostn
okamiky jako pchod panovnka. Tyto trubky se ji vyrbly umle z mdi, stbra a t ze
deva.[8] Pkladem starovkho pedchdce modern trubky je msk tuba.
Ve stedovku mla trubka dleitou lohu pi zahajovn rytskch turnaj, oslavch vtz
apod. Od 17. stolet m sv msto i v orchestrln hudb, nejvznamnji se uplatnila v

dlech J. S. Bacha a G. F. Hndela. Trubky mly pvodn rovnou trubici, kter byla vak kvli
sv dlce nepraktick; v 15. stolet mla trubka esovit zahnutou trubici a od potku 16.
stolet m ji smykov tvar.[9] V tomto obdob byly trubky nejastji ladny in D a zejmna u
vojska in Es. Hlubok trubky se nazvaly principali, vy clarini.[2] Po tto dob slvy vak
nastv doba jistho padku, kdy trubka slouila pedevm k rytmickm akcentm a
harmonickm vplnm.[8]
Trubky a lesn rohy dlouho mohly pouvat jen sv alikvotn tny, pozdji se jejich
fundamentl dal snit nstrkem tj. krtkou trubic vsunovanou obvykle mezi ntrubek a
trubici (tento typ se nazv jako tzv. invenn trubka). Tmto se vak nstroj
nezchromatizoval, jen mohl snit sv ladn o urit interval. Snicov trubka (viz sekce typy
trubek) byla prvnm pokusem o pln chromatickou trubku, kter se ale neosvdil. Ke konci
18. stolet byla trubka opatena klapkovm zazenm (podobn jako maj devn nstroje),
oproti tradinm trubkm bez klapek vak trpla vrazn hor kvalitou tnu. Pesto vak pro
n byla komponovna vznan dla, nap. Haydnv aHummelv trubkov koncert.
Po jist dob stagnace trvajc od dob baroka zaila trubka renesanci a po vynalezen ventil
na potku 19. stolet, od tto doby zaujm dleit msto v kadm orchestru a asto se
pouv i jako slov nstroj.

Zdroj:
Wikipedie, http://cs.wikipedia.org/wiki/Trubka