Potyčka u Ai-yang-cheng

Zpráva kapitána J. B. Jardinehoze dne 12. července 1904

Bojiště jsem navštívil v noci před útokem a dva dny po jeho skončení. Japonská obranná
linie vedla napříč údolím a opírala se vlevo o kopce na jihu a vpravo o kopce na severu. Údolí je
relativně ploché a zemědělsky využívané. Nachází se zde několik osamocených domků a stromů.
Na obou stranách údolí jsou kopce průměrně 300 stop vysoké. Svahy kopců nejsou příliš příkré,
jsou tu a tam přerušeny roklemi a porostlé křovím. Na vyšších kopcích se nachází větší množství
vegetace. Mezi týlem pozice a vesnicí Ai-yang-cheng protéká jeden z přítoků řeky Ai. Vodní tok lze
snadno přebrodit. Japonci jej přemostili. Pozice byla zhruba jednu míli dlouhá. Dvě dělostřelecké
baterie byly umístěny na výběžku kopce. Jedna baterie byla na kopci, na severní straně. Baterie byly
součástí zákopové linie.
Při prohlídce postavení jsem zjistil následující. Dělostřelecké baterie byly rozmístěny velice
dobře. Jejich stavební provedení bylo, jak je u japonců zvykem, také výtečné. Možnosti palby do
údolí byly velice dobré. Pro děla byly připraveny dobré ústupové cesty, které byly, kromě úseku o
délce 30 yardů přímo za děly, skryty před zraky nepřítele. Stavební provedení zákopů a jejich
rozmístění v terénu bylo rovněž výborné. Zákop „C“, který probíhal v rovině bylo možno ostřelovat
z kopců „D“ a „E“. předprseň zákopu byla téměř v jedné rovině s okolním terénem. Zákop byl
skvěle zamaskován roštím. Před zákopy bylo ponecháno, kvůli maskování, několik stromů. Některé
z nich sice bránili výstřelu, ale tato nevýhoda byla vyvážena lepším maskováním. V přední stěně
zákopu byly vyhloubeny úkryty. Jak je patrno z mapy, poblíž místa označeného jako „F“ bylo
možno vést palbu ze dvou výškových úrovní. Bylo však naprosto vyloučeno, že by nepřítel na
takové postavení provedl frontální útok přes plochý a otevřený terén.
Před baterií „A“ byl střelecký zákop přerušen. Svah zde byl totiž mírný a dělostřelectvo by
mohlo palbou ohrozit vlastní jednotky. Střelecké zákopy měly stejné provedení jako ty, které byly
vybudovány 5 mil odsud, u Feng-huang-cheng. Podloží zde bylo pro budování zákopů vhodné.
Stromové záseky byly vybudovány pouze na severním křídle a to ve vzdálenosti 300 yardů před
zákopy. Ze střeleckých zákopů vedly do týlu spojovací zákopy. Palebné podmínky byly velmi
dobré, obzvláště v centrální části postavení. Pouze před zákopem „C“ byl dostřel krátký. Kopec „E“
je vyšší než „D“ a „D“ je vyšší než „C“. Děla měla z těchto míst dobrý výstřel. Zákopy nebyly
opatřeny střílnami. Byly však výtečně zamaskovány vegetací.
Nejbližší ruské jednotky se nacházely u Sai-ma-chi, což je cca 16 mil od Feng-huang-cheng.
22. června, v 10 hodin dopoledne, zaútočili rusové v síle 2000 nužů (kozáci, pěchota, 4 děla) na
předsunuté postavení (1 batalion předsunuté 2 míle před hlavní obranné postavení). Útoka
předcházela dělostřelecká příprava. Japonské síly vedly boj na zdrženou a pomalu se stahovaly na
hlavní obranné postavení. Nejkratší dosažená vzdálenost mezi oběma bojujícími stranami byla 300
yardů. Před druhou hodinou odpoledne kozáci a ruská děla objevili u chrámu u Hei-lao-shih. Ruská
pěchota začala okamžitě postupovat napříč údolím. Část jednotek postupovala na zalesněný kopec
„E“. Ruská děla rozmístěná u chrámu stačila vypálit pouze několik ran. Brzy byly jejich obsluhy
zahnány do úkrytu palbou japonských děl. Japonští dělostřelci měli dostatek času na to, aby si do
map zaznačili vztažné body. Odpoledne se ruští dělostřelci několikrát pokusili zapojit do akce.
Japonci jim v tom však pokaždé zabránili. Kozáci od Hei-lao-shih dále nepostupovali. Ruské
pěchotě se na pláni podařilo dosáhnout Wang-chia-pu-tzu. Dále už se však nedostala. Nejkratší
vzdálenost, na jakou se rusové dokázali přiblížit k japonským dělům, byla 950 yardů. V 5 hodin
odpoledne rusové pod palbou svá děla stáhli. Toho dne zahájila palbu pouze část japonských děl.
Krátce po dělostřelcích začala ustupovat i pěchota. Kolem 18:30 palba utichla. Japonci ustupující
rusy nepronásledovali.

Je velmi obtížné pochopit, proč rusové útočili s takovým počtem mužů a takovým
způsobem. Jejich útok nebyl promyšlený, neměli plán, jak zaútočit na početně silnějšího a velmi
dobře opevněného nepřítele. Útok trval od 10 do 18:30 hod. Kolem 15 hod už rusové měli mít
dobrý přehled o rozmístění a síle protivníkových jednotek. Obranné postavení bylo relativně krátké
a nejsilnější přibližně uprostřed. Obvykle jsou útoky na takové postavení směrovány na křídla. Část
jednotek pak váže nepřátelské síly v jeho středu. Frontální útok na 3x silnějšího nepřítele v silných
obranných postaveních však byl již od začátku odsouzen k nezdaru.
Velitel štábu generála Sasakiho se vyjádřil, že s pronásledováním nepřítele se již od začátku
nepočítalo. Zdá se, že rusové jsou mnohem lepší obránci než útočníci. Rusové přišli o 42 mužů. Z
toho 22 těl bylo nalezeno japonci na bojišti. Japonci měli 11 raněných.

Japonská obranná postavení u Ai-yang-cheng

Autor: Ing. Vladimír Polášek
Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz
E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz
Použité prameny a literatura:
Russso-Japanese war, Reports from British officers attached to the Japanese and Russian forces in
the field, Vol. I, London, 1908