You are on page 1of 7

Rusk obrann postaven mezi Nan Shan a Liao-yang

Zprva plukovnka W. G. Tullocha, indick armda s poznmkami generlplukovnka Sira W. G.


Nicholsona, Tokio, 1. jna 1904

Od Nan Shan po Hai-cheng (Plukovnk W. G. Tulloch)


1) Vechna postaven mla za kol brnit eleznin tra. Dlosteleck postaven byla
budovna na vrcholech kopc. Pokud tam pro n nebyl dostatek msta, stavla se v sedlech,
kter tyto kopce spojovala, nebo v dolch, lecch mezi nimi.
2) Krom oblasti kolem Nan Shan mla dlosteleck postaven obvykl proveden. U Nan
Shan byla pouita dla na valovch lafetch, take eln nsypy mly odpovdajc vku.
Proveden palebnch postaven se tedy podobalo permanentnm stavbm.
3) V nkolika ppadech, napklad u Nan Shan byly steleck zkopy vybudovny na pat
kopc. V vtin ppad se vak nachzely na hebenech nebo pod vrcholem. U Nan Shan
byly na jednom konci vybudovny ti zkopov linie v rznch vkovch rovnch. Na
nejne poloen linii zkop byla pedprse navena pomoc pytl naplnnch trkem.
Jeden pytel vil cca 100 liber.
4) Steleck zkopy byly budovny tak, aby umoovaly stelbu vestoje. Spolenm znakem
zkop a palebnch postaven dlostelectva bylo to, e jejich poloha byla v ternu dobe
zeteln. Jlov podlo m zde ervenou barvu. Zemina zskan hloubenm zkop byla
vyhazovna ped n. Okol vak bylo porostl zelenou vegetac. Pozad tvoila rovn zelen
vegetace nebo svtl obloha. Je tedy snadn si pedstavit, jak npadn bylo rozmstn
ruskch opevnn a jak to tocm japonskm jednotkm usnadnilo prci. Na Hai-cheng
rusov nevyuili vhod bezdmho stelnho prachu. Polohu jejich dlosteleckch
postaven lo tedy pomrn spolehliv odhadnout i bez vyuit optickch pomcek.
5) Nkter sti linie byly uzpsobeny pro kruhovou obranu. Na vrcholech kopc byly
vybudovny, zdaleka viditeln, reduty. Klamn postaven budovna nebyla. Dlka zkop
nebyla nijak omezovna. Nenachzely se mezi nimi mezery, ktermi by obrnci mohli
ustoupit. Zkopy nebyly opateny steleckmi stupni. Rusk obrana byla velice pasivn.
Kdla zkop byla zalomena smrem do tlu. Pro obranu tlu byly vybudovny steleck i
dlosteleck postaven. Pokud se podailo prolomit obranu na kdlech, rusov obrannou
pozici obvykle vyklidili.
6) U Ta-shih-chiao vak dolo k podstatn zmn. Pedem pipraven palebn postaven nebyla
vyuita. Dlostelectvo bylo rozmstno v novch postavench, vybudovanch za vrcholy
kopc. Na japonce byla vedena nepm palba. Toto nov een se velmi osvdilo.
Japoncm se nepodailo pozice dl odhalit a vyslali do toku pchotu bez pedchoz
dlosteleck ppravy. Pi ostelovn rapnely utrply toc jednotky velk ztrty.
7) Pozice u Hai-cheng mly stejn chyby, jak bylo popsno ve. Nebyly vak nikdy rusy
obsazeny. Ti se od Hai-cheng sthli do blzkosti Liao-yang. Japonci svdli boje pouze se
zadnmi stremi.
Shou-shan-pu a Liao-yang
8) U Shou-shan-pu a Liao-yang byly vybudovny dv pozice. Prvn mla za kol podpoit
obranu t druh. Ob pozice byly vystaveny tokm 2. japonsk armdy. Obrann pozice u
Shou-shan-pu se nachzela na kopcch 5 mil jin od Liao-yang. Liao-yang obklopovalo
obrann prstenec. O ob pozice probhly dv samostatn bitvy.

Opevnn postaven na Shou-shan-pu


9) V prvn obrann linii byly stejn zkopy, rozmstn na hebenech nebo na svazch
pivrcench k nepteli. Byl zde vak patrn jeden rozdl. Pedprsn zkop nebyly tak
vysok a npadn, ale splvaly se svahem. Navc byly zamaskovny vegetac. Nkter
seky zkop byly prohloubeny o 18 palc. Celkov hloubka tedy inila 6 stop. Tyto hlub
zkopy byly navc opateny 2 stopy irokm banketem. Na ostatnch secch se obrnci
snaili zskat lep ochranu tm, e pedprsn zvyovali.
10) Shou-shan-pu pedstavovalo ideln postaven pro veden nepm palby. Z postaven byl
vborn vhled. Pro ely pozorovn zde byl pouit i horkovzdun baln. Dla byla
umstna v bnch palebnch postaven, kter se nijak neliila od ostatnch. Pesnost jejich
palby byla vborn.
11) Tato pozice byla charakteristick hlubokmi a dobe krytmi spojovacmi zkopy, kter byly
trasovny tak, aby nebyly vystaveny bon palb. Spojovaly steleck zkopy s velmi
odolnmi kryty vybudovanmi na odvrcench svazch. V postaven se nachzely tak dva
polopermanentn oprn body. Jeden ml podobu reduty a nachzel se mezi zpadnmi
svahy Shou-shan-pu a eleznic. Jej valy vynvaly 8 stop nad tern a byla chrnna
pkopem o prezu V. Druhm oprnm bodem byla luneta, nachzejc se v dol mezi
Shou-shan-pu a kopci lecmi ped n. Pedpol a kdla postaven na Shou-shan-pu byly
chrnny, krom mst kudy prochzely komunikace a kde byla dostaten hust kov
palba, pekkami z ostnatho drtu a vlmi jmami. Prv dky tmto pekkm dokzali
rusov dlouho vzdorovat japonskm tokm.
Opevnn u Liao-yang
12) Opevnn byla vybudovna v plochm ternu mezi Shou-shan-pu a Liao-yang. Nachzely se
zde vesnice a pole. Liao-yang je msto obklopen starm opevnnm, lec na levm behu
eky Tai-tzu. Mezi mstem a eleznic se nachz rusk osada. 3 mle severn od n se
nachz eleznin most pes eku. Opevnn linie zanala u eky a thne se jihovchodnm
smrem. Pokraovala kolem jinho okraje msta a rusk osady ve vzdlenosti cca 2000
yard. Po pekroen eky se thla v dlce cca 2000 yard smrem na zpad. Pak se stoila
na sever a doshla eky. Konila severozpadn od elezninho mostu. Linie byla tvoena
etzcem 12 redut. Intervaly mezi nimi vyplovaly zkopy a dlosteleck postaven. Reduty
byly obklopeny drtnmi pekkami. Urit sti interval mezi redutami byly rovn
chrnny pekkami z ostnatho drtu.
13) Vechny reduty byly vybudovny jako polopermanentn. Jejich celkov vka se
nepesahovala 12 stop. Pkopy, kter bylo mono flankovat z orilon, mly ku 6 stop a
hloubku 15 stop. Posdku reduty tvoilo maximln 500 mu. Vzdlenost mezi redutami
nepekraoval 1400 stop. Celkov dlka opevnn linie byla cca 10 mil.
14) Podlo tvo tmav a tuh jl. Vstavba redut trvala evidentn nkolik msc, jeliko valy
byly bujn porostl plevelem. Reduty dosti vynvaly nad povrch. Byly tedy velmi npadn
a nepli dobe zamaskovan. Zkopy se vak pli neliily od nzkch nsp, kter zde
bn oddluj pole. Tern ped zkopy byly vyitn do vzdlenosti 800 1000 yard. Pro
japonsk dlostelce vak byly zkopy obtn rozpoznateln, jeliko jim ve vhledu brnila
pole porostl prosem. V nkterch ppadech byl ped pedprsnmi zkop ponechn zk
pruh prosa. Dky obil, kter rostlo v pozad byly zkopy obtn rozpoznateln i pchotou
na krat vzdlenosti.
15) V nkolika ppadech byla dlosteleck postaven vybudovna jako zaputn. Ostatn mla
bnou podobu. Vechna opevnn byla pospojovna systmem krytch cest, kter se thly
po vchodn stran eleznice.

16) dn z redut nebyla dobyta tokem z ela nebo z bok. Do nkterch japonci pronikli z
tlu. Vtina jich byla oputna jet ped tm, ne se k nim japonci piblili. Valy a kryty
jedn z redut, jej schma je soust plohy, byly zasaeny vce ne stokrt. Zpsoben
kody vak nebyly natolik vznamn, aby snily jej obranyschopnost.

Poznmky generlporuka Sira W. G. Nicholsona


S poznatky plukovnka Tullocha se ztotouji. Jeho prci bych vak doplnil nkolika dalmi
poznmkami.
a) Vechny nebo tm vechny vznamn sti opevnn nachzejcho se mezi Nan Shan a
Liao-yang byly stavny najatmi nskmi dlnky. Domnvm se, e rut vojci nebyli
dostaten vycvieni k budovn polnch opevnn.
b) U Nan Shan bylo tm nebo pln nemon, dky pirozenm vlastnostem ternu a dk
vegetaci, obrann postaven zamaskovat. To vak neplat pro obrann postaven mezi Nan
Shan a Liao-yang.
c) Dle mho nzoru byla opevnn mezi Shou-shan-pu a Liao-yang vybudovna excelentn.
Byla dobe chrnna ped elnmi a bonmi toky. V tlu bylo dobr zzem pro zlohy a
vedly do nj dobr stupov cesty. eleznin nsep u Liao-yang byl v dlce cca 1 mle
pizpsoben k obran. Dky tomu bylo mono eleznici vyuvat a do poslednho monho
okamiku. Ml jsem monost, v doprovodu generla Oku, prohldnout si tak vtinu
opevnn mezi Shou-shan-pu a Liao-yang. Neml jsem monost navtvit opevnn chrnc
eleznici. M poznatky jsou tedy jen zprostedkovan.
d) Viml jsem si, e mezi Shou-shan-pu a Liao-yang byly jako pekky hojn vyuvny vl
jmy zeslen pekkami z ostnatho drtu. Jmy byly 8 stop hlubok. Do jejich dna byly
ukotveny naosten kly. Opevnn byla, najatmi nskmi dlnky, vybudovna velice
peliv.

Opevnn u Liao-yang

Schma obrany u Liao-yang

Profily steleckch zkop u Liao-yang

Profily steleckch zkop u Liao-yang

Baterie pro 8 dl vybudovan u Liao-yang

Schma jedn z redut vybudovanch u Liao-yang

Autor: Ing. Vladimr Polek


Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz
E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz
Pouit prameny a literatura:
Russso-Japanese war, Reports from British officers attached to the Japanese and Russian forces in
the field, Vol. II, London, 1908
Russso-Japanese war, Reports from British officers attached to the Japanese and Russian forces in
the field, Vol. III, London, 1908