Ruská postavení vybudovaná severně od Pien-niu-lu-pu

Vesnice Pien-niu-lu-pu je řekou Sha-ho rozdělena na dvě části. Větší část, kterou obsadili
rusové, se nachází na pravém břehu. Druhá část je zhruba 4x – 5x menší. Větší část leží ve
vzdálenosti 100 yardů od řeky. Menší část se nachází ve vzdálenosti 370 yardů od vodního toku.
Půda ležící mezi oběma částmi vesnice je zemědělsky využívaná. V části vesnice, která byla
obsazena rusy se nenacházel jediný dům, kterým by nenesl stopy bojů. Téměř všechny střechy
shořely a domy se staly neobyvatelnými. Část domů byla uzpůsobena k obraně. V jejich zdech byly,
velmi nahrubo, proraženy střílny. Týkalo se to především domů, nacházejících se poblíž řeky. Zdi
nebyly příliš kvalitní. Byly postaveny z nepálených cihel, kamení a hlíny. Zdi z udusané hlíny
převažovaly. Průměrná tloušťka zdí, v jejich horní části, činila 1,5 stopy. V centru vesnice byly
učiněny pokusy o vybudování druhé obranné linie. Ve zdech domů byly opět proráženy střílny. Její
průběh však zjevně nebyl příliš promyšlené. Zdá se, že rusové neměli v úmyslu vesnici, při větším
japonském náporu, bránit. Možnosti vedení palby do prostoru mezi oběma částmi vesnice byly
velmi dobré. Terén je zde plochý a řeka nemá nijak výrazné břehy. Při prohlídce postavení bylo na
místě nalezeno několik mrtvol ruských vojáků, kteří byli evidentně zabiti při nočním hlídkování.
Bylo prakticky nemožné mrtvoly odsunout, protože v průběhu zimy se obě strany navzájem
napadaly a velmi se činili také ostřelovači. Ostřelovači byli aktivní ve dne i v noci. Na jižní straně
vesnice se nacházely dvě roty japonců.
Ruská postavení před 12. divizí byla extrémně silná. Rusové měli přes zimu dostatek času
na to, aby svá obranná postavení vybudovali velmi důkladně. Opevnění byla srovnatelná s těmi,
kterými byl obklopen Port Artur. U Pien-niu-lu-pu se řeka Sha-ho stáčí na severovýchod a stává se z
ní Tung-kon. Svahy kopců na pravém břehu řeky jsou prudké, obzvláště u severně od Kuan-shan
Ling. Ruská obranná postavení byla tvořena dvěma liniemi zákopů. Zákopy byly víceméně
průběžné. Přerušeny byly pouze v místech, kde byly svahy kopců protnuty roklemi. Rokle byly
zneprůchodněny pomocí různých druhů překážek. Překážky byly ostřelovány z pěchotních
postavení. Součástí druhé linie byly kromě redut také zezadu otevřené polní pevnůstky. V některých
místech vytvářeli třetí obrannou linii. Byly umístěny ve vzdálenosti 1000 – 2000 yardů od řeky, na
dominantních výšinách. Pokud byly některé úseky předních zákopů dobyty, bylo možno je z
pevnůstek ostřelovat. V předpolí zákopů se téměř v celé jejich délce nacházely protipěchotní
překážky. Rusové stavěli buď stromové záseky nebo překážky z ostnatého drátu. V některých
případech se jednalo o kombinaci obou typů překážek. Na vhodných místech byly vyhloubeny vlčí
jámy, které byly shora doplněny ostnatým drátem. Kolem redut a ostatních typů pevnůstek byla
vždy vybudována obvodová překážka z ostnatého drátu. Zákopy byly výtečně rozmístěny a pečlivě
vybudovány. Podloží bylo pro budování zákopů velice vhodné. Profily zákopů byly přesně takové,
jaké můžeme nalézt v manuálech pro budování polních opevnění. Není pochyb o tom, že zákopy
mohly být vybudovány s takovou důkladností právě proto, že rusové měli k dispozici dostatek času.
Ze zákopů mohla být vedena palba vestoje. Na vhodných místech byly rozmístěny traverzy. Před
zákopy se nenacházely příkopy. Jejich funkci plně převzaly překážky z ostnatého drátu, které se
nacházely zhruba 10 yardů před zákopy. Překážky z ostnatého drátu byly tu a tam doplněny vlčími
jámami. Zákopy byly budovány stejným způsobem, jak to dělali Búrové za Búrské války, s nízkou
nebo žádnou předprsní. Vykopaná zemina byla buď použita k úpravě glacis nebo rozprostřena v
týlu. Zákopy nepochybně poskytovaly dostatečnou ochranu před palbou z pušek. Ruční granáty by
v nich však dokázaly napáchat velké škody. V čelní stěně zákopu byly někdy vybudovány schůdky,
po kterých mohli obránci vylézt a provést proti nepříteli, kterému by se podařilo překonat překážky
z ostnatého drátu, protiútok s nasazenými bajonety. K zadržení útočníků, kterým by se podařilo
proniknout do zákopu sloužily mobilní drátěné zátarasy. Překážky byly předem přichystány a v
případě potřeby mohly být staženy do zákopu. Zejména v noci by byly velmi efektivní. Na několika
místech rusové překážky do zákopů umístily těsně před tím, než je opustili.

Jako na většině bojišť této války nebyla v zákopech učiněna opatření pro zvýšení ochrany
horní poloviny těla střelců. Pouze na několika místech, kde působili ostřelovači, byly zákopy
narychlo opatřeny, nepříliš účinnou, dodatečnou ochranou. Na několika místech byly v předprsních
proraženy střílny. Rusové ani japonci se však nepoučili z našich (myšleno britských) zkušeností
získaných během Búrské války. Na světle modrém pozadí, které tvoří obloha, se dá poloha střílen
velice snadno určit. Dělostřelecká postavení byla, oproti úvodní fázi války, umísťována tak, aby z
nich byla vedena výhradně nepřímá palba. Při prohlídce opevnění byla na dně jednoho údolí
objevena baterie pro 8 děl (dle všeho zde byla umístěna polní děla). Děla střílela přes hřeben, který
byl od nich vzdálen cca 400 yardů. Rusové vybudovali velké množství dělostřeleckých postavení.
Některá z nich však byla používána jen krátce nebo vůbec. Okopy totiž často vyplnil sníh a led.
Všude okolo se nacházely kryté spojovací zákopy. Jednotlivé úseky a části obranného postavení
spojovaly cesty, které byly vybudovány tak, aby je nepřítel nemohl pozorovat. Ze stavu zákopů se
dalo snadno usoudit, že byly opuštěny ve velkém spěchu. Všude se povalovaly otevřené i zavřené
bedny s puškovým střelivem, zásoby potravin, šatstvo, krumpáče, lopaty a pušky. Pušek nebylo
napočítáno více než 20. Vydání rozkazu k rychlému opuštění zákopů, v okamžiku, kdy se nepřítel
nachází ve vzdálenosti několika set yardů, je pochopitelné. Ovšem to, že obránce na místě ponechá
takové množství cenného materiálu, už pochopitelné není. Rusové navíc během bojů neutrpěli
závažné ztráty.

Řez ruským střeleckým zákopem a překážkou z ostnatého drátu

Autor: Ing. Vladimír Polášek
Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz
E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz
Použité prameny a literatura: Russso-Japanese war, Reports from British officers attached to the
Japanese and Russian forces in the field, Vol. II, London, 1908