Rusko japonská válka

Ruská a japonská dělostřelecká postavení

Japonci vždy pro svá děla budovali palebná postavení. Pouze ve dvou případech tak
neučinili. Poprvé to bylo 31. června, kdy nebyl dostatek času na budování okopů. 11. října umístil
Hijikata svá děla na zemědělsky využívaný hřeben, který se nacházel mimo dostřel ruských děl.
Děla však musela být zakrátko přemístěna do bezpečí, jelikož rusové je začali ostřelovat šrapnely.
Rusové rovněž svá děla ukrývaly do okopů. Ve dvou případech i rusové svá děla neumístili
do chráněného postavení. Poprvé 26. srpna a podruhé 31. srpna. V prvním případě rusové bočně
ostřelovali japonské jednotky, které postupovaly úzkým údolím. Podruhé, u Liao-yang, ostřelovali
rusové japonce nepřímou palbou šrapnely přes hřeben. Ruská děla se nacházela mimo dostřel
japonských baterií.
Rusové i japonci budovali běžný typ dělostřeleckých postavení. Jejich provedení bylo v
případě potřeby přizpůsobeno konkrétním terénním podmínkám.
Japonci dokázali mistrně zamaskovat svá děla a zásobovací vozy. Používali k tomu kaoliang
a to buď samostatně nebo ve formě rohoží. Kaoliang připevňovali také ke konstrukci z prken.
Japonci, díky svému přirozenému uměleckému citu, dokáží zamaskovat objekty tak, aby dokonale
splývaly s okolním terénem. Rusové také velmi dobře využívali vegetaci k maskovacím účelům.
Nebyli však tak pečliví jako japonci. I sebelepší maskování však nedokáže zastřít dým a zvířený
prach, které doprovází výstřely z děl.

Japonské dělostřelecké postavení s předsunutým střeleckým zákopem

Autor: Ing. Vladimír Polášek
Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz
E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz
Použité prameny a literatura: Russso-Japanese war, Reports from British officers attached to the
Japanese and Russian forces in the field, Vol. II, London, 1908