Potyčka u Sai-ma-chi

7. června 1904
Zpráva kapitána J. B. Jardineho

11. června jsem navštívil ruské pozice na kopci, nacházejícím se severně od města. Sai-machi je malé město, ležící na malé planině, obklopené kopci. Terén je plochý, neposkytuje žádné
přirozené krytí a je zemědělsky využívaný.
Městem prochází dvě hlavní cesty. Z jihu z Ai-yang-cheng a ze severu z Feng-huang-cheng.
Po druhé cestě se k městu přibližovaly japonské jednotky. Po cestě vedoucí do Ai-yang-cheng
později rusové ustoupili. Na jižním okraji planiny protéká jeden z přítoků řeky Ai Ho. Koryto
vodního toku je 80 stop široké. Kdekoliv jej lze snadno přebrodit.
V Sai-ma-chi se nachází méně než 100 domů. Ruská opevnění byla rozmístěna na
dominantní výšině, která se nacházela cca 400 yardů od města. Postavení se nacházela více než 200
stop nad planinou. Bylo z nich možno, v délce cca 2000 yardů, ovládat cestu vedoucí na jih, do Aiyang-cheng. Kopec je úzký a protažený ve směru východ – západ. Vrchol kopce je konvexní a v
některých místech jen 20 yardů široký, kompletně zarostlý křovím a nízkou vegetací. Svahy jsou na
jižní a severní straně příkré, porostlé křovím.
Opevnění byla tvořena jednou linií zákopů, které byly vyhloubeny ve svahu, v průměrné
vzdálenosti 25 yardů od vrcholu. Zákopová linie kopírovala vrstevnici. Zákopy byly relativně
mělké, určené pro střelbu vkleče a nepříliš kvalitně vybudované. Z některých úseků zákopu nebylo
možno ostřelovat úpatí kopce a místa nacházející se ve vzdálenosti menší než 150 yardů.
Hloubení zákopu bylo jistě velmi náročné, jelikož terén je skalnatý a kamenitý. Kvůli skalám
musel být zákop na několika místech přerušen. Do týlu nevedly žádné spojovací zákopy. V
zákopech nebyly vybudovány střílny. Předpolí nebylo vyčištěno, takže možnosti výstřelu byly
omezené. Do plochého terénu mezi řekou a kopcem byly ovšem možnosti výhledu a výstřelu
excelentní. Na několika místech byly v zákopu vybudovány traverzy. Není však jasné, jaký měly
plnit účel.
Z pozice, kterou zaujali rusové, je velice obtížné, v případě potřeby, bezproblémově ustoupit
(Pokud by se tedy nerozhodli ustupovat hornatou krajinou směrem na západ). Ústup byl možný
pouze otevřeným terénem, který se nacházel v týlu jejich postavení. Šířka pláně je zde cca ¾ míle.
Rusové měli v plánu využít dvě ústupové linie. První se nacházela na šíji, západně od opevněného
kopce a kopírovala linii, na které bylo rozmístěno dělostřelectvo. Děla nebyla umístěna v okopech.
Druhou ústupovou linii představovala cesta do Pen-hsi-hu. Město Sai-ma-chi je obtížně bránitelné.
Rusové nepočítali s dlouhodobou obranou. Měli v plánu pouze zpomalit nepřátelský postup.
Rusové ve městě pobývaly po několik týdnů. Rozhodně by se vyplatilo jej lépe zajistit. Díky tomu
by pak bylo snadnější ústup do hlavního obranného postavení lépe načasovat.
7. června, krátce po 10 hodině ráno, zahájili japonci, ze vzdálenosti 3000 yardů,
dělostřeleckou palbu na kopce, které lemovaly cestu do Ai-yang-cheng, která probíhala jižně od
města. Dvě pěší roty byly vyslány, aby z východu obklíčili ruská postavení. Setkali už se však
pouze s ruskými zadními strážemi. Po tom, co se japonci dostali na severní břeh řeky, zahájili
rusové ústup. Japonci ustupující rusy ostřelovali z děl. Japonci ustupující rusy krátce
pronásledovali. Ruský ústup však proběhl bez větších komplikací. Celá akce skončila ve 13 hod.

Ruská postavení u Sai-ma-chi

Autor: Ing. Vladimír Polášek
Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz
E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz
Použité prameny a literatura:
Russso-Japanese war, Reports from British officers attached to the Japanese and Russian forces in
the field, Vol. I, London, 1908