You are on page 1of 17

Britsk poln opevnn dle enijn pruky z roku 1939

Pi tvorb tto prce bylo erpno z britsk pruky Field service pocket book, Pamphlet
No. 4, Field Engineering vydan roku 1939. Kvalita elektronick kopie, kterou mm k dispozici, je
bohuel velice patn a text je vtinou tm neiteln. V tto prci tedy budou uvedeny pedevm
obrzky. Kvalita obrzk je tak velmi patn, pro zkladn pehled vak dostaujc.

Materily pouvan pi stavb polnch opevnn


1) ezivo pouvaj se:
trmy o prezu 3 x 4 palce pro stavbu kryt
kulatina o prmru 3 5 palc pro obkldn a vstavbu pekek
2) Pytle s pskem przdn maj rozmr 33 x 14 palc, naplnn 20 x 10 palc a tlouku 5
palc. Pytle se pln pouze do t tvrtin a hrdlo se sve k tomu urenm provazem. Svzan
hrdlo se pi pokldn pytl zahne dol. Rohy pytl se rovn utluou tak, aby byly
zastren. Pytle se dodvaj v balench po 200 kusech a vze 84 liber
3) Tahokov Pouv se pi obkldn. Dodv se ve formtu 6 stop a 6 palc x 3 stopy. V
jednom balen je obvykle 20 kus.
4) Vlnit plech Pouv se k obkldn a stavb strop kryt. Plty maj rozmry 6, 7 nebo
9 stop x 2 stopy a 2 palce. Plty v 16, 18 a 28 liber.
5) Hladk drt Slou ke kotven kl pidrujcch obloen a pekek. Pokud nen k
dispozici ostnat drt, pouv se pi budovn drtnch ztaras. Dodv se v cvkch o
vze 28 nebo 56 liber.
6) Pltno Spolu s rmy ve kterch je napnut drt se pouv k obkldn stn. Dle se
pouv na vrobu maskovacch zvs (nap. ve stlnch).
7) Mul Lehk, hrub a dk tkanina.
8) Fainy Jedn se o dlouh svazky prout. Pouvaj se k budovn cest v bainatm ternu
nebo k budovn schod (nap. vchody ze zkop). Vyrb se na devnch kozch.
Jednotliv pruty jsou staeny specilnm stahovkem a v rozestupech 18-ti palc svzny
drtem.
9) A rmy jedn se o speciln devn rmy, uren k budovn obloen zkop a k jejich
opravm. Pouvaj se pouze u opevnn budovanch s velkm pedstihem. Mal A rm
v zhruba 30 liber.
10) Drtn pletivo Spolu s devnmi rmy a pltnem se pouv k obkldn v psitm
ternu. Dle se pouv pi maskovn a vstavb cest v psitm ternu. Dodv se v rolch
o ce 3 stopy a vze 80 liber. Na cvce je navinuto 50 yard pletiva.

Postup vstavby polnch opevnn


1) Pekky a palebn postaven (nebo proren stlen ve zdech).
2) Zlon palebn postaven, spojovac zkopy (prlezn zkopy). Pi dostatku pracovnch sil
(zlohy) jsou fze 1 a 2 provdny zrove.
3) Zesilovn pekek, prodluovn prleznch zkop
4) Prohlubovn zkop na 3 stopy, odvodnn, mal kryty (proti nepzni poas, proti
stepinm)
V pozdjch fzch se provd dal prohlubovn zkop a palebnch postaven a obkldn
jejich stn.
Poznmky k proveden zkop
Aby byla zajitna dostaten ochrana, a to i v ranch fzch budovn zkop, je teba
dodret nsledujc zsady:
a) Dlka rovnch sek steleckch a spojovacch zkop by nemla pekroit 10 yard.
b) hel, pod kterm se zkop zalamuje, by ml bt v rozmez 90 135.
c) seky zkop vyhrazen pro veden palby mus bt oddleny traverzami (pokud nejsou
oddleny zalomenm zkopu). Traverzy se buduj 13 stop dlouh a 12 stop siln.

Obr. 1: ez steleckm postavenm

Obr. 2: ez prleznm zkopem

Obr. 3: Grafick znzornn jednotlivch fz vstavby steleckho zkopu

Po tom, co se jednotliv steleck postaven spoj prleznm zkopem, je teba je prohloubit


tak, aby velitel a ostatn mohli prochzet za stelci.
Zadn nsep by ml bt vdy vy ne nsep eln. Dky tomu se siluety hlav stelc
nebudou rsovat na pozad a nebudou tak tvoit cl pro neptele.

Obr. 4: Grafick znzornn jednotlivch fz vstavby spojovacho zkopu

Obr. 5: Schma steleckho zkopu opatenho traverzami. rafovan jsou vyznaeny steleck
stupn

Spojovac zkopy st do steleckch zkop v mstech, kde jsou vybudovny traverzy.


Spojovac zkop je na steleck zkop napojen zeikma, ne rovn.
Steleck postaven tvoen nsypy (obr. 6) se buduj v mstech, kde nen mon vyhloubit
zkop (skalnat podlo, vysok hladina spodn vody).

Obr. 6: Steleck postaven vybudovan v ternu s vysokou hladinou spodn vody. Dle pokyn na
obrzku se pedn stna zkopu zpevuje tahokovem nebo gabiony. U pedn stny pkopu (pln
vpravo) je vybudovna pekka z ostnatho drtu.
Kotven kl, kter pidruj obloen stn zkop, se provd pomoc hladkho drtu a
kotevnch kolk (obr. 7). Ke kotven se pouije minimln 5 samostatnch drt, kter se navzjem
spletou (zkrout). Kotevn kolky mus bt zatlueny do zem jet ped tm, ne se zasypou
zeminou. Pro drt se v pedprsni vynech lbek, kter se pozdji zahrne.

Obr. 7: Schma kotven materilu, kterm je zpevnna stna zkopu (palebnho postaven). Horn
hrana pedprsn je lemovna pytli s pskem.

Obr. 8: Schma okopu pro minomet. ipka oznauje smr, kde se nachz neptel (smr palby
minometu).

Obr. 9: Palebn postaven kulometu uren ke stelb do pedem vytyenho smru (vyznaeno
kolky). Ureno pro flankovac palbu.

Obr. 10: Postaven kulometn ety

Obr. 11: Zkopy uren k uskladnn dlosteleck munice (Pravdpodobn. Popiska obrzku je
tm neiteln)

Obr. 12: Okop pro velitele dlosteleck baterie. Soust okopu je kryt a pracovn stoly (viz.
pdorys a ez).

Obr. 13: Pozorovatelna (Pokud je dostatek asu a materilu, kryt se zaste. Naznaeno v ezu)

Dlosteleck postaven
Detailn informace pro vstavbu okop pro poln a protitankov dla budou vydny pozdji
(Pozn.: Myleno v dalch vydnch pruky).

Lehk kryty
Lehk kryty odoln proti stepinm (obr. 14) lze vybudovat bez poteby velkho potu
pracovnch sil a materilu. Strop krytu je zahrnut vrstvou zeminy o sle 12 palc a 2 stopy a 6
palc. Aby dlosteleck projektil explodoval jet ped tm, ne pronikne do vrstvy zeminy,
pokrv se povrch vrstvou lomk cihel nebo kamen o sle 9 palc. Celkov sla nakryt by nemla
pekroit 2 stopy a 6 palc.
Nosn konstrukce krytu je devn. Strop krytu me tvoen segmentem vlnitho plechu,
prkny, koinami apod. Stropn konstrukce se v podstat jen osad na vydevenou st zkopu.
Vydeven mus bt tak pstupov zkop.
kryt se stav v otevenm vkopu. Po dokonen nosn konstrukce a stropu se zahrne
zeminou. Je teba mt na pamti, e jakkoliv odoln me bt strop, celkov odolnost krytu zvis
tak na tom, jak siln je jeho nosn konstrukce.
Dleit poznmky:
a) Konstrukce stropu a stn mus bt dostaten tuh.
b) Bon stny nesm mt snahu bortit se smrem dovnit krytu. Proto se mus dole a nahoe
rozept.
c) Cel konstrukce mus bt vzprami zabezpeena tak, aby se nehroutila v diagonlnm
smru.
d) Svisl sloupky mus bt podloeny, aby se neboily do zem.
e) kryt je teba zabezpeit proti pronikn vody. K tomuto elu dobe poslou vlnit plech.
Strop z plechu mus bt vyspdovn. K upevnn vlnitho plechu k nosn konstrukci se
nesm pouvat hebky zatluen na vrcholech vln nebo do lab mezi nimi. Voda, kter
je odvedena ze stropu nesm prosakovat dovnit krytu.
Pronikn vody ze zkopu do prostoru krytu lze zabrnit tak, e se v prostoru vstupu
zhotov prh o vce 6 palc.

Poznmky k prci se devem:


a)
b)
c)
d)
e)

f)

g)
h)

Poloenm trm na hranu doshneme nejvy pevnosti.


Nosnky se umsuj tak, aby mezi podprami byla co mon nejmen vzdlenost.
Nosnky se pokldaj tak, aby byly vt suky nahoe. Nikdy ne naopak.
U silnho zemnho nakryt nesm bt nosnky spojovny hebky nebo pokldny na zdku
tvoenou pytli s pskem.
Svisl sloupky by mli mt, pokud mono, kruhov prez. Pokud nen k dispozici potebn
kulatina, pouij materil s prezem, kter se co nejvce bl tverci. Jedna ze stran prezu
nesm bt nikdy krat ne 5/8 dlky nkter z dalch stran.
Je teba zabrnit tomu, aby byly svisl sloupky bon namhny, napklad tlakem zeminy
nebo blzkho vbuchu. Spodn a horn konce je teba zajistit proti pohybu. K tomuto elu
se pouvaj klasick tesask spoje.
ezivo o malm prezu, napklad 5 x 1 nebo 3 x 3 palce lze pout pouze k vstavb
lehkch kryt.
Pro konstrukci lehkch kryt nesm bt, z ekonomickch dvod, pouvny trmy
zbyten velkho prezu.

Obr. 14: ez lehkm krytem

Obr. 15: Obkldn stn pomoc pytl s pskem (pln nahoe sprvn zpsob, ostatn zpsoby
jsou chybn)

Pprava budov, zd, ivch plot apod. k obran


1) Vyitn palebnch sektor. To me zahrnovat demolici zd a mench budov. Vechny
ruiny mus bt odklizeny, aby tonkovi neposkytovaly kryt.
2) Zabarikdovn dve a oken v pzem (obr. 16).
3) Zhotoven stlen ve dvech, oknech a zdech. Je teba tak vytipovat a patin upravit
msto, kter bude ureno k vrhn runch grant.
4) Kolem budovy a v jej tsn blzkosti se vybuduj pekky. Existujc pekky se zesl.
5) Vybourn dodatench prchod mezi jednotlivmi mstnostmi.
6) Opaten proti plynovmu toku.
7) Vyhrazen a prava prostor urench ke skladovn munice, vody a potravin.
8) Sanitrn a zdravotnick zazen.
9) Voda a zemina uren k haen por.

Obr. 16: Pprava budovy k obran


10) Okna a dvee mohou bt zabarikdovna pitluenm prken nebo vlnitho plechu z obou
stran okennho otvoru. Takto ohranien prostor (odpovdajc rozmrm okna event. dve a
sle zdi) se vypln lomky kamen. Tlouka vpln by mla bt minimln 9 palc. Okna a
dvee lze tak zabarikdovat pytli naplnnmi kamenm. Pokud je toto een pouito v pate
domu, je teba jeho podlahu ze spodnho patra (pzem) podept.
11) K vybudovn stlen se pokud mono vyuij upraven okna (viz. bod. 10) nebo dvee, aby
se zbyten nezeslabovaly obvodov zdi domu.
12) Sklepy je teba maximln vyut. Strop je nutno podept, jeliko na podlaze patra me
bt, za elem zeslen poloena vrstva zeminy. Je teba tak potat s vahou trosek, kter se
na strop sklepa mohou ztit. Sklepy by mly mt minimln dva vchody, kter jsou jsou
chrnny protiplynovmi zvsy.
13) Betonov nebo cihlov stechy odolvaj stepinm. Obyejn stechy vak mus bt
dodaten zesleny.
14) kryt odoln proti dlosteleckm projektilm lze vybudovat tak, e obvodov zdi domu se
zdemoluj. Zskan materil se pouije k zeslen stropu sklepa. Aby se uetila prce, zdi se
strhnou tak, aby se materil po jejich pdu, automaticky rozprostel na podlahu pzem.
Sklepn vtrac oknko lze upravit tak, aby slouilo jako kulometn stlna.

15) iv ploty nebo ady ke lze s vhodou pout jako zklad pro steleck postaven, jeliko
ped zraky neptele skrvaj zemn pedprsn. Neptel je pak nucen ostelovat iv plot po
cel jeho dlce. Nejdleitj je zamaskovat postaven tak, aby nejevilo znmky pouvn.
Zadn strana ke se proklest jen tak, aby bylo postaven shora kryto ped leteckm
pozorovnm. Pedn strana se proist tak, aby skrz ni obrnce vidl a dokzal stlet, ale
aby zrove nemohl bt spaten tonkem. Pedn stna okopu nebo zkopu mus bt co
nejble stedu ivho plotu. Pokud se na stran tonka nachz podl plotu pkop, lze do
nj nahzet vykopanou zeminu a tu pak zamaskovat odezanmi vtvemi. iv plot tvo
dobr cl. astji je vhodnj nebrnit samotn plot, ale vyhloubit zkopy za nm nebo
ped nm. Takovto zkopy mus bt perfektn zamaskovny.
16) Pi obran zd se nevede palba pes jejich korunu. Lep je v nich prorazit stlny. Z vnitn
strany je vhodn ze doplnit stkou, kter chrn stelce ped padajcmi cihlami a jejich
lomky (obr. 17).

Obr. 17: prava ivho plotu (v tomto ppad spe stromoad) a zd na steleck postaven.
Vpravo dole stka chrnc stelce ped padajc sut.
Protitankov pekky
Vechny pekky mus bt chrnny palbou. Ji pi vbru msta pro obrann postaven je
teba zvit monosti pro vybudovn protitankovch pekek. Nejlepm eenm je vyut
pirozen pekky, kter se uprav.
Pekky se rozmsuj tak, aby byl jejich existenc neptel zaskoen. Pi zahjen boje to
poskytne obrnci poten vhodu. V ternu se pekky rozmst tak, aby neptele navedly do
prostor pokrytch palbou. Pklady umlch protitankovch pekek jsou uvedeny na obr. 18 a
19. Do mezer mezi pekky se umsuj protitankov miny. Miny se ukldaj do takov hloubky,
aby nebyly znieny pi neptelsk dlosteleck pprav. Miny se nejlpe maskuj ve vysok trv.
Minov pole mus bt postelovna. Pokud se pot s tm, e skrz pekky budou projdt i
vlastn vozidla, rozmst se stdav pes ku komunikace. Prchody v pekce se pak zataras
materilem uskladnnm pmo na mst. Silnin ztarasy mus bt rovn brnny palbou.
Pklady silninch ztaras jsou uvedeny na obr. 20, 21 a 22.

Obr. 18: Rzn typy protitankovch pekek (shora protitankov pkop, barikda z kolejnic a
devnch trm nebo elezninch prac, pekka ze zaputnch kolejnic)

Obr. 19: Protitankov pekky z kmen strom

Obr. 20: Silnin ztaras z vlc z roztahovatelnch vlc ostnatho drtu

Obr. 21: Silnin ztaras z poraenho stromu

Obr. 22: Silnin ztaras z poraench strom

vozy a silnin zezy mohou tak poslouit jako pekka. Pi ostelovn dlostelectvem
vytvo smrtelnou past. Do svah se mohou vyhloubit steleck postaven ve tvaru T nebo D.

Pekky proti pchot


Nejlep pekkou proti pchot je ostnat drt. Drtn pekky stav jednotky, kter
obsazuj dan obrann postaven. Pi nedostatku asu se napne alespo jeden ostnat drt. U
prozatmnch obrannch postaven se za elem maskovn vybuduje pouze nzk (kloptac)
pekka. Vhodn je tak pekku vybudovat ve vysok trv nebo v kech. Vyuij se tak
existujc ploty z ostnatho drtu. Vichni vojci mus bt v budovn pekek nleit vycvieni.
Pouv se nkolik druh pekek. Nejbnj jsou vak dva typy:
1) Trojit pekka z roztahovacch drtnch vlc (concertina).
2) Dvojad pekka na klech.
Vstavba pekky z drtnch vlc probh ve tech fzch, kter jsou vyobrazeny na obr.
23 a 24. Vlce se kotv k ocelovm pekkovm kolkm. Zkladnu pekky tvo dv ady vlc.
Tet ada je poloena nahoe. Jistou pekku u tvo jedna ada concertiny. Pekka vak nen
pli siln. Dv a ti ady concertiny ji tvo mnohem lep pekku. K vybudovn pekky o
dlce 30 yard je zapoteb: 9 vlc concertiny, 26 dlouhch ocelovch kolk, 1 cvka ostnatho
drtu, vytyovac psku a nky na drt.

Obr. 23: Spojen dvou concertin

Obr. 24: Stavba pekky ze t concertin


Jedna stna dvojad pekky z ostnatho drtu na pekkovch kolcch je tvoena temi
vodorovnmi drty a diagonlnmi drty. Drty jsou pipevnny k devnm nebo ocelovm
kolkm. Kly jsou kotveny pomoc drtu a kotvcch kolk. Dvojad pekka je jedna z
nejlepch. Ned se snadno pesthat nebo pelzt. Pekku lze kombinovat s vlci concertiny.
Tzv. pavou s je tvoena pltky, kter vedou rznmi smry. Horizontln drty nejsou
vyztueny diagonln. Pekka je velmi odoln proti dlosteleckmu bombardovn. Pekka se
pouv za nebo v mezerch mezi dvma dvojadmi pekkami.
Penosn pekky (panlt jezdci) tvo devn nebo ocelov kozy, na kterch je napnut
ostnat drt. Nosn konstrukce je tvoena dvma ki a pkou, kter je spojuje (obr. 25).
Pouvaj se k zatarasen prchod v drtnch pekkch, k zatarasen sek zkop a
komunikac.
Francouzsk drtn pekka je podobn concertin. Na jej vrobu se vak pouv hladk
drt. Ve sloenm stavu se velice snadno pen a jej rozvinut je tak asov nenron. Hod se k
rychlmu budovn pekek na prv dobytm zem. Vtinou se buduje ve dvou adch, kter
jsou od sebe vzdleny 1 yard. Nevhodou francouzsk pekky je, e se d pomrn snadno
pekonat. Proto se co nejdve nahrazuje lep pekkou. Pekku lze zeslit tak, e se do n
horizontln pipevn ostnat drt. Do mezery mezi vlce se d tak pohodit ostnat drt bez
kotven.

Autor: Ing. Vladimr Polek


Web: www.polni-opevneni.websnadno.cz
E-mail: vladimir.polasek@atlas.cz
Pouit prameny a literatura: Field service pocket book, pamphlet No. 4, 1939, Field engineering
Elektronick kopie dostupn na: www.vickersmachinegun.org.uk