You are on page 1of 28

Fosforilimi Oksidativ

Respiracioni

glukoza

(aerob)

Fermentimi
(anaerob)

N kondita aerobe: respiracioni


ose frymmarrja qelizore
Reaksionet kimie dhe procese q zhvillohen
n qeliz, me qllim t lirimit t energjis e
cila m von shrben pr prodhimin e ATPs.

piruvati

piruvati

C6H12O6 + 6O2 = 6CO2 + 6H2O


laktati
etanoli

Go = - 2823 kJ mol-1

acetilCoA

Oksidimi i karbonit
C6H12O6 + 6H2O = 6CO2 + 24H+ + 24e-

CAL

Cikli i Crebsit

Va
rg
u

elektrone

ba
rt
si

el
ek
t

Redukimi i oksigjenit
6O2 + 24H+ + 24e- = 12H2O
ro
ne
ve

Vargu Respirator

Fosforilimi oksidativ

Hapi i fundit i degradimit aerob t


hidrateve t karbonit, acideve yndyrore
dhe aminoacideve.

Proces ku transporti i elektroneve nga


NADH dhe FADH2 n O2 inicon
(mirmban) sintezn e ATP - s.

Paraqet burimin kryesor t ATP - s tek


organizmat aerobe.

Lokacioni: tek eukariotat, vargu


respirator n membrann e brendshme
t mitohondrijes.

Membrana e
jashtme

Membrana e
brendshme

kristet

matriksi

Membranat mitohondriale
Membrana e jashtme
MEMBRANA
e e lmuar:

citosoli

JASHTME

Membrana e brendshme e
rrudhur:

MEMBRANA E
BRENDSHME
matriksI

prmban pore mitohondrijale


(kanale transmembranore)
E kalueshme pr molekulat
me mas < 10 000

E pasur me proteina, m e
ngjeshur nga e jashtmja
Nuk prmban kolesterol
E pakalueshme pr ione dhe
shum molekula organike
Bartja e substancave
realizohet nprmjet t
bartsve proteinik

Vargu respirator

Lokacioni: elementet respiratore n


membrann e brendshme
Elementet
respiratore

Membrana e
brendshme

Membrana e
jashtme

SINTEZA
e ATP

Bartsit e elektroneve nga NADH dhe


FADH2 n O2

Lirim t kontrolluar t energjis pr


sintezn e ATP-s

Bartsit: grupe prostetike t proteinave


Fuqia startuese: dallimi i potencialit
elektrokimik

kristet

matriksi

Bartsit e elektroneve (NADH dhe FADH2) jan


lidhja mes CAL dhe vargut respirator
VARGU
VARGU RESPIRATOR
RESPIRATOR

NADH
NADH

glukoza
glukoza

NADH
NADH

piruvat
piruvat

ATP
ATP

NADH dhe FADH2 jan


molekula t pasura me
energji me potencial t
lart pr bartjen e nj
ifti t elektroneve n
komponime tjera.

acetilCoA
acetilCoA

FOSFORILIMI
OKSIDATIV

NADH
NADH
FADH
FADH22
ADP
ADP

CAL
CAL

ATP
ATP

ATP
ATP

Potenciali i bartjes s elektroneve nga NADH


dhe FADH2 n O2 shndrohet n potencial pr
bartjen e fosfatit n ATP

400 600 -

Ushqimi

800 -

CAL

60

50 Energjia e

40

pompa

200 -

H+

Potencial - 200 redoks


0(mV)

pompa

H+

- 400 - NADH

H+

Njisia pr potencialin e bartjes s elektroneve = Eo (potencial redoks)

pompa

O2

lir e
Gibbs - it
30
(kcal/mol)

20

10

CO2
H2 O
Njisia pr potencialin barts t fosfateve = Go hidroliza e komponimit fosfat

Potenciali redoks standard i


disa reaksioneve biokimike
Oksidans

Reducens

Eo (V)

sukcinat + COs

-ketoglutarat

-0,67

acetat

acetaldehid

-0,60

NAD+

NADH + H+

-0,32

NADP+

NADPH + H+

-0,32

FAD

FADH2

-0,22

acetaldehid

etanol

-0,20

piruvat

laktat

-0,19

2H+

H2 (g)

0,00

fumarat

sukcinat

0,03

citokrom b (+3)

citokrom b (+2)

0,07

ubikvinon (oks)

ubikvinon (red)

0,10

citokrom c (+3)

citokrom c (+2)

0,22

Fe (+3)

Fe (+2)

0,77

O2 + 2H+

H2O

0,82

Komplexi supramolekular proteinik sht


pjes e bartsve t elektroneve (vargun
respirator) n mitohondrije

meumembranski prostor
membrana
mitohondrija
matriks
mitohondrija

e-

e-

NADH

Vargu respirator elektronet i bart elektronet


shkall-shkall

NAD+ + H+

Kompleksi
Kompleksi
Kompleksi
Kompleksi

I NADH dehidrogjenaza
II
sukcinat dehidrogjenaza
III
citokrom reduktaza
IV
citokrom c oksidaza

koenzima Q: barts mobil i elektroneve nga kompleksi I dhe II n kompleksin III


citokromi c: barts nga kompleksi III n kompleksin IV

Koenzima Q

Barts mobil i elektroneve


nga kompleksi I dhe II n
kompleks III

Ubikvinoni (derivat i kinonit)


sht i tretshm n
dyshtresorin fosfolipidor t
membrans s brendshme t
mitohondrijes

CoQ
(ubikvinon)

2e
2e-2H
2H++
CoQH2
(ubikvinol)

Kompleksi i II: sukcinat dehidrogjenaza


(sukcinat-koenzim Q reduktaza)

sukcinat

fumarat + 2H+

I vetmi enzim i CAL i lidhur


pr membran
bart elektronet nga sukcinati
(ndrmjetprodukt CAL) n
koenzim Q
FAD i pranon nga supstrati 2
H+ dhe 2 e-

Citokromet

Hem b

proteina, barts t elektroneve,


si grup prostetik kan hemin

Fe oscilon (+2) dhe (+3)

Proteina
Proteina

Hem c

Kompleksi i III: citokrom reduktaza


(citokrom c oksidoreduktaza)

Kompleksi i III sht


pompa protonike:

Kompleksi i IV: citokrom c oksidaza

O2 sht akceptori i fundit i elektroneve n vargun


respirator

Cu oscilon nga (+1) dhe (+2)


Kompleksi i IV sht pomp

protonike

O2

Potenciali i bartjes s elektroneve nga NADH dhe


NADH2 shndrohet n potencial pr bartjen e
fosfatit n ADP

Hapsira
Ndrmjet
memebranore

Membrana e
brendshme

matriksi
mitohondrijal

proteinski
kompleks

FADH2

ATP
sintaza
FAD

Vargu i bartsve t elektroneve

Fosforilimi oksidativ

Gradienti i protonit n membrann e brendshme, lidh


oksidimin e materialit dhe sintezn e ATP
(bartja e fosfatit n ADP)

ATP asnjher nuk formohet me tepric!

Siprfaqa ndrmjet mbranorecitosoli

matriksi

Organizmit t ritur i duhen 1500-1800 kcal energji metabolike n dit


Korespondon me energjin elir t 200 mol ATP
Prqndrimi i ATP nuk sht kur m i madh se 0,1 mol

Duhet siguruar prodhim ta pandrprer t ATP - s

Sa ATP fitohet me oksidimin e NADH dhe FADH2?

Oksidimi i NADH pompon 10 H+ (4 + 2 + 4)


Oksidimi i FADH2 pompon 6 H+ (2 + 4)
Rjedhja e 3 H+ pr molekul t ATP
ATP/ADP translokaza harxhon 1 H+ pr ADP

2,5 ATP pr NADH


1,5 ATP pr FADH2

Sa ATP fitohen me oksidimin e plot t glukozs?

Oksidimi i glukozs deri CO2:


30 ose 32 molekula ATP
Energjia deponuese n ATP
30 x 30,7 = 1099 kJ mol-1
Glukoza + 6O2 6CO2 + 6H2O
Go = - 2881 kJ mol-1
Efikasiteti termodinamik
(1099/2881) x 100 = 38%

CO2

glukoza

2piruvat

piruvat

acetil-CoA

CLK

Vargu i bartjes
s elektroneve

FoF1-kompleksi

H2O fitohet me bartjen e pandrprer t


4 elektroneve n O2

Gjat bartjes fitohen ndrmjet produkte - radikale

Citokrom oksidaza i mban ndrmjetproduktet deri n


reduktimin e plot t oksigjenit

Thrmiat reaktive mund t rjedhin nga vendi qendra


aktive e enzims duke prodhuar: stresin oksidativ

qeliza e shndosh

qeliza e sulmuar
me radikale t lira

qeliza nn stres
oksidativ

Shkaqet e formimit t radikaleve t lira


Rezatimi ionizues
Rezatimi UV
duhani
metabolizmi
Dmtimi i
ADN

ndezje
Ajri i ndotur

Stresi oksidativ

Formim i shtuar i komponimeve me O


aktiv dhe radikaleve t lira Reactive
Oxygen Species (ROS):
Radikali superoksid anioni: O2-.
(lirohen n komplekse I dhe III)
Peroksidi i hidrogjenit:
2 H++ O2-. O2 + H2O2
Radikali hidroksi:
Fe2+ + H2O2 Fe3+ + HO. + OH-

Radikalet shkaktojn dmtime

Inaktivizimin e enzimeve
Depolimerizimin e polisaharideve
Dmtimin e ADN
Dmtimin e membranave

Dmtimi i membrans

mutacija

regullim t puns s
vargut respirator

Ramje t potencialit
t membrans

Ramja e
Sintezs s
ATP

Smundje
ose
vdekje e
qelizs

Mekanizmi mbrojts i qelizs:


antioksidanst
superoksid dismutaza
2 O2-. + 2 H+ H2O2 + O2
katalaza
RH2 + H2O2 R + 2 H2O
glutation peroksidaza (prmban Se)
2GSH + R-O-O-H G-S-S-G + R-OH + H2O
Regjenerimi i glutationit:
G-S-S-G + NADPH + H+ 2GSH + NADP+

Antioksidansi fenolik: -tokoferoli


(vitamin E)
Fenolet sajojn radikale stabile
rezonante

Karotenoidet: -karoteni
N fruata e verdha citruset dhe
frutat e gjelbrta t ert
Prekursori i retinolit (vitamin A)
Antioksidanst e membranave

Acidi askorbik (vitamina C)


Vepron n pjest ujore t qelizs
dhe n lngjet ekstra celulare
pengon peroksidimin e lipideve
membranore

Vetit antioksidative t makroalgave t


gjelbrta dhe t murme
Makroalgat
Chlorophyta
Phaeophyta
Rhodophyta
Posedojn potencial t lart
antioksidues:

superoksid dismutaza
katalaza
askorbat dismutaza
glutation reduktaza
acidi askorbinik

Prdorimi potencial n
medicin, prodhim t
ushqimit dhe
farmakologji

Flavonoidet antioksidans t fort

kakao

You might also like