You are on page 1of 77

VÝ IVA PRO ÈLOVÌKA A ZEMI

CHRISTIAN OPITZ
Christian Opitz se narodil roku 1970 v Berlínì. Ji bìhem prvních let ivota vynikal fenomená
ní inteligencí. Od esti let se intenzivnì zabýval pøírodními vìdami, pøedev ím biologií a ja
u. Ve dvanácti letech se zaèal zajímat o oblasti vý ivy a zdraví v celkovém (holistickém) po
V následujících sedmi letech rozvinul koncepce otevírající nové smìry pro teoretické chápání
u ívání pøírodních zákonù ve vý ivì, pøírodním léèení a duchovním rozvoji . Od roku 1989 íøí
Pomohl tisícùm lidí k lep ímu zdraví a k hlub ímu porozumìní základních zákonù ivota.

Vegan.cz, dobrykramek.cz vegetarian.cz zvirevtisni.CZ svobodazvirat.cz diff


erentlife.cz ohz.cz veg.cz ekolist.cz
evangelia (esejských,..)- APOKRYFY-goraksja - osvobozeni zvíøat- VEGAN POWER

SLOVO NA ÚVOD
Proud ivota nás nese rùznými smìry. Jsme jím omýváni, mnohdy vláèeni
smìru v ak ovlivòováni. Prostøedí na nás pùsobí ze v ech stran, ale v dy uprostøed zùstává by
odní . Mù eme se sami rozhodnout. Dostali jsme do vínku lásku, radost, smích, schopnost øeèi,
u. Vzdìlání , výchova, zvyky, technika, poèítaèe, slo ité zájmy a vztahy -- to v echno vede k
ztrácíme své pùvodní instinkty a schopnosti, oddìlujeme se stále více od pøírody a jejích nem
mí sounále itosti s nìèím, co pøesahuje na e chápání a porozumìní jen probleskuje v okam icíc
podstatì svého bytí. Zaèínáme hledat a zamý let se. ivot v harmonii pøiná í radost, poru ov
mplikuje. V echno je slo itì provázáno - zdraví, mysl, vý iva, mezilidské vztahy. Máme velk
které nám dává na e svobodná vùle. Patøí sem i rozhodnout se pro zmìnu na eho dosavadního zp
y lení, stravování, postoje k druhým bytostem. První musí pøijít rozhodnutí. Je lhostejné ,
ami jsme k nìmu dospìli, zda po slo itých cestách zmítáni osudem a patnými zku enostmi, nebo
a snadno. Tato kniha mù e pomoci v em. Tìm, kteøí na cestu promìny ji vstoupili a potøebují
dit o tom, e se rozhodli správnì, ale i tìm, kteøí dosud váhají a èekají, a objeví nový smì
astní lidé nepotøebují mnoho. Zkuste nalézt své zdraví a harmonii za pomoci t
hy.
Buïte zdrávi!
OBSAH:
I.JEDNOTA ZIVOTA
O du evním ivotì zvíøat 9
tví k lidstvu 13
V echny vìci jsou vzájemnì propojeny 14
Nové my lení ve vede 16
Docela normální holocaust 21
V echny bytosti mají své místo ve stvoøení 25
Maso, hlad ve svìte, ochrana ivotního prostøedí 28
Vegetariánství ve svìtových nábo enstvích 33
Jednota ivota je budoucnost ivota 42
II.NOVA KONCEPCE ZDRAVJ
Nová koncepce zdraví je nutnosti 44
Nemoc není ádný vrtoch pøírody 47
Mechanistické pojetí ivota 49
Obvykla nauka o vý ivì 50
Hranice a omyly starých koncepci 51
Energie nulového bodu, pùvod ivota 58
SOEF 61
ivé makromolekuly, klíè k ivotu 63
Zdraví je poøádek 64
III.ZDRAVOTNI RIZIKA ZPUSOBENA POTRAVOU IVOÈI NÉHO PUVODU
Maso není souèástí ivotní sily 67
Bílkovinový mýtus 70
Mléko a mléèné produkty 79
ivoèi ná strava jako pøíèina onemocnìní 85
Potvrzeni v praxi 93
IV. VYZIVA PRO NOVY SVET
Konvenèní a ekologické obdìlávání pudy
Úèinky vaøení
eèí z mikrovln 106
Z továrny na stul 109
Jaké mate mo nosti
Tvùrci kuchynì se syrovou stravou
Zázrak pustu
pro matku a dítì 145
V. NAVRAT K JEDNOTE 153
Seznam literatury
1xx
I.
JEDNOTA IVOTA
O DU EVNÍM IVOTÌ ZVÍØAT
Sv. Franti ek z Assisi je svìtovì proslulý svým výjimeèným ivotem, ztìlesòujícím opravdovou
eho soucit platil ve stejné míøe v em Bo ím tvorùm. Zasazoval se stejnì dùraznì o blaho zvíøa
aho lidí. Jednou uvidìl sedláka házet kameny na hejno havranù, kteøí sedìli na velké jabloni.
to dìlá ?" zeptal se Franti ek sedláka. "Tihle prokletí ptáci mnì se erou celou úrodu jablek"
sedlák vztekle. Nato se Franti ek obrátil k havranùm a promluvil k nim. Vypravoval jim,
e za nedalekými pahorky je pole obilí, které není obdìláváno a kde se mohou dosyta nasytit.
vrani odlétli a sedlák se s ú asem díval za Franti kem, který se dál ubíral svojí cestou.
Pøeji si, aby se v ichni lidé jednou nauèili setkávat se se svými bli ními ze svìta z
akovým porozumìním. Pøeji si, abychom jako tento sedlák pochopili, e na e tìstí a tìstí zv
pøedstavují v nás v ech vnitøní sílu, k jejímu rozvoji musíme jednat s láskou a moudrosti.
POMNÍK BOBBYMU
V ude na svìtì mù eme vidìt pomníky známých osobností. Zøejmì nám mají pøipomenout zvlá tní v
y.
Stejný zámìr vedl také ke stavbì pomníku na námìstí Greyfriar Square -veøejném místì
tska -Edinburghu. Tento pomník je ale zvlá tní tím, e nepøipomíná ádného èlovìka, nýbr sko
by.
Bobby byl poulièní pes bez pána, s ním , jako s vìt inou jeho spolutrpitelù, lidé pa
li a který si musel svoji potravu vyhledávat na smeti ti. Jednou se v ak nad ním slitoval
místní starý a tì ce nemocný mu jménem Jock. Sám pro nìho nemohl udìlat víc, ne mu koupit o
i.
O nìco pozdìji Jock zemøel. K procesí za rakví se pøipojil i Bobby a po pohøbu si sed
vedle hrobu svého zemøelého dobrodince. Zamìstnanci høbitova se ho pokou eli zahnat nejprve
kopanci, pozdìji i házením kamenù, ale Bobby stateènì bránil svoje místo. Od té doby opou tì
robní strá " pouze jednou dennì odpoledne, aby rychle na el nìco k snìdku. Jinak sedìl s neot
elnou vìrností vedle Jockova hrobu ve dne v noci, v létì v zimì 14 let. Kdy zemøel, byli lid
ak pohnuti velkou vdìèností malého psíka, e vzpomínku na nìj zvìènili pomníkem./ll/
Nejen lidé z Edinburghu, ale my v ichni se mù eme od Bobbyho nauèit nìco dùle itého:
sou schopna stejnì obdivuhodných citù jako my lidé. Zvíøata poci ují lásku, odevzdanost, vìrn
e té bolest jako my. V na em antropocentrickém svìtì máme tendenci vidìt lidi jako nìco mimo
jsou podøízeny v echny jiné formy ivota. Tento názor platí mj. kvùli pøedsudku, e chování
váno výluènì instinkty a vrozenými vzory pro pøe ití. Hluboko sahající duchovní podstata du e
i ním ze svìta zvíøat vìt inou upírána. Pøitom staèí trochu pozorovat -oèima a srdcem -abycho
nìèem lep ím.
NESOBECKOST DELFÍNÙ
Také následující historka ukazuje, e zvíøata mají du i. Roku 1971 se Yvona Wladislaw
acházela na palubì jachty v Indickém oceánu. Loï se po explozi potopila a Yvona plavala -p
ohánìna panickou hrùzou -o svùj ivot. Po zemi nebo jiných lodích nebylo daleko iroko ani st
a v oblasti, kde se loï potopila, byla spousta ralokù. ance na pøe ití byly nulové, kdyby
asáhli tøi delfíni. Jeden plaval pod jejím tìlem na vodní hladinì, tak e si mohla sednout na
o trup, druzí dva plavali v kruzích okolo nich, aby udr ovali raloky v bezpeèné vzdálenosti.
Tímto zpùsobem doprovázeli delfíni Yvonu na otevøeném moøi pøes 320 km a poté jí vysadili na
Krátce nato pøiplula loï a vzala úplnì vyèerpanou Yvonu na palubu./21/
Mù e existovat nìco vìt ího a vzne enìj ího, ne byl tento nesobecký èin záchrany jin
HLOUPÁ SLEPICE?!
Výraz "hloupá slepice" ukazuje, co si lidé o inteligenci tohoto ivoèi ného druhu myslí. Snad
to tím, e chùze slepic, doprovázená souèasnì pohyby hlavou, pùsobí nemotorným dojmem. Jeden
ký pøírodovìdec se jednoho dne pøesvìdèil, e inteligence slepic není správnì ohodnocena. Kdy
ici do hnízda vejce guinejského ptáka kasuára, vysedìla je, jako kdyby byla její vlastní. Vìd
si pøirozenì myslel, e rozli ovací schopnost slepice není dostaèující, aby rozpoznala cizí v
svých vlastních. Jaké v ak bylo jeho pøekvapení, kdy se mláïata vyklubala. I kdy slepice j
ve svém ivotì takové ptáky nevidìla, bez okolkù je vedla k nejbli ímu mraveni ti a tam vyhr
ho larev. Slepice by nikdy nenabídla svým vlastním potomkùm larvy mravencù a ani sama by j
e ne rala. Av ak pro kuøata kasuára jsou optimální potravou./31/
Tato slepice nemìla nikdy ve svém ivotì kontakt s guinejskými ptáky. Který èlovìk by
napoprvé vìdìt, jakou potravu vy adují ptáci pro nìj úplnì cizí, a to ve stadiu ranné mlados
jí slepice urèitý druh inteligence, o které my lidé nemáme ani zdání.
Kdy jsem poprvé sly el o tomto pøípadu, byl jsem opravdu udiven. Jako ka dý, byl jse
i já ve svém uva ování o zvíøatech ovlivnìn na í spoleèností. I v tìchto my lenkových vzorec
vy o tom, co zvíøata umí a co ne. Neumìl jsem si jednodu e pøedstavit inteligentní jednání, k
je zvíøe schopno. Jediným dùvodem pro to bylo zkalení mé vnímavosti hrdostí a povrchností.
Vý e uvedený pøípad zdaleka není jediným jednáním slepice, které odporuje názoru o "h
ci".
Slípka rodu Talegalla z Nového Zélandu vyvinula metodu líhnutí, která ve velké míøe v
citlivost a inteligenci. Jakmile jsou vejce nakladena, zakryje je slepice velko
u hromadou listí. Tlením listí se vyvíjí teplo, které vede k vylíhnutí vajec. Bìhem tohoto pr
kontroluje slepice stále teplotu a pøidává listí, je-li toho tøeba. Pøitom je ivotnì dùle i
tví listí bylo pøesnì odmìøováno, proto e kdy se teplota jen trochu odchýlí od ideální hodno
uøata pøe ít. Kromì toho musí slepice volit správný druh listí, aby byla zachována správná ry
Pracovat s takovou pøesností je lidem umo nìno teprve nìkolik staletí pomocí slo ité
atorní techniky. Ale slípka rodu Talegalla pou ívá líhnutí touto rafinovanou metodou øadu tis
tí, dávno pøedtím, ne èlovìk vymyslel líheò.
Pozorujeme-li na e bli ní z øí e zvíøat bdìlými smysly, získáme pøedstavu o zázracích
espektem ke v em formám ivota.
NEOBVYKLÝ LODIVOD
Skupina ïUrvillových ostrovù u Nového Zélandu je lidmi hojnì nav tìvována, ale i obáv
mezi ostrovy -tzv. Francouzský prùliv je toti plný nebezpeèných skalisek. Mnoho ztroskotaný
h lodí s èetnými obì mi potvrzuje zlovìstnost tohoto prùlivu. Ale v dobách, kdy pùsobil Pelor
ck, se mohli námoøníci cítit úplnì bezpeèni.
Pelorus Jack byl delfín. Poprvé byl vidìn námoøníky lodi "Brindle" z Bostonu, kdy se
loï pøibli ovala k Francouzskému prùlivu. Posádka nakonec zjistila, e delfín provedl loï bez
lo nebezpeèných skal, které byly pod hladinou neviditelné. Od té doby vodil Pelorus Jack s
ouostrovím D.Urville ka dou loï.
Stovky, ne-li tisíce lidí dìkují tomuto zvíøeti za svùj ivot, proto e kdy Pelorus Jack vedl
yl nikdy ani sebeménì po kozena. Námoøníci si tak zvykli na svého nového pomocníka, e ka dá
ala na vjezdu do prùlivu tak dlouho, dokud vìrný delfín nepøiplul, aby konal svoji slu bu. Bì
em dlouhých let, kdy vodil lodì, nemìl ani jeden den "dovolenou".,.
Jednoho dne v èervenci roku 1916 proplouvala lod se jménem "Penguin" Francouzským prùliv
em vedena Pelorus Jackem. Jakýsi opilý pasa ér vzal pu ku a vystøelil na delfína, který se s
ranìním ponoøil. Pasa éøi opilce málem lynèovali. a Penguin si musel hledat cestu prùlivem be
yklého vedení. V ichni si mysleli, e Pelorus Jack je mrtev, proto e nìkolik týdnù ho nikdo n
dìl.
Ale nakonec se vynoøil se zahojenou ranou a zaèal opìt ke v eobecnému údivu ka dou lo
avádìt Francouzským prùlivem. Ka dou loï? Nu e, jednu výjimku Pelorus Jack udìlal. Loï Pengui
ikdy nevidìla a musela se obejít bez jeho slu eb. O nìco pozdìji se Penguin potopila ve Fr
ancouzském prùlivu pøièem se vìt ina cestujících i posádky utopila./4/
POSELSTVÍ K LIDSTVU
"V echny výtvory stvoøitele jsou dìti
jednoho otce, a proto jsou bratry " Franti ek z Assisi
Zde popisované události obsahují podle mého názoru dùle ité poselství. Øíkají nám, e
u proniknuti stejnými pocity jako lidé. Mají jako my jedineèné formy inteligence, dùstojnost
i a krásy. indický mudrc Swami Vivekananda to vyjádøil následovnì: "Mezi mnou a tím nejmen ím
je rozdíl pouze ve formì zjevu, v podstatì jsme stejní. Zvíøe je mùj bratr a má stejnou du i
já"./5/
Kdy mám pøed oèima vý e uvedené pøíhody, kdy si vzpomenu na høejivý pocit u srdce,
idím bì et srnku pøes pole, kdy hladím psa, nebo kdy se dívám krávì do oèí, tak nemohu nic
asit se slovy Vivekanandovými. Kdo by neznal radost v srdci, kterou nám mohou poskyt
nout zvíøata?
Pøesto v na í "moderní" spoleènosti existuje názor, e musíme dosáhnout na eho ivotn
anì nebo dokonce na úkor jiných lidí a jiných tvorù. Z tohoto názoru vyrùstá dnes obvyklý kon
ak, který se táhne ivotem v zamìstnání, politikou, hospodáøstvím, sportem a dokonce i umìním
Zdá se, e pro harmonické sou ití lidí, zvíøat i celé pøírody není místo ve spoleènos
nèním bojem. Zvíøata jsou krmena za stra ných podmínek a na bì ícím pásu porá ena, aby uspoko
ky. Pro na e potì ení jsou týráni delfíni, tygøi, sloni nebo konì ve zvíøecích pøedstaveních
d. V pokusných laboratoøích jsou zvíøata týrána neuvìøitelnými metodami, aèkoliv je vìdecky j
o, e tyto pokusy nepøiná ejí ádný u itek./6, 7 / Majitelé výkrmen zvíøat dnes veøejnì prohl
ní chov zvíøat na výkrm ani trochu neli í od produkce dopisních sponek nebo lednièek./8/
Nemìly by pohledy do hlubokého vnímání zvíøat, které jsme získali z popsaných pøíkladù, nasmì
e k jiným ivoèichùm zcela jinam?
V ECHNY VECI JSOU VZÁJEMNÌ PROPOJENY
"Já jsem ivot, který chce ít uprostøed
ivota, který chce ít. "
Albert Schweitzer
Stále více lidí mìní v tomto èase své my lení ve vztahu k jiným formám ivota a tím také ke s
Materialismus pro nì ji doslou il, proto e poznávají, e nám nedává ádný vnitøní a u vùbec
ota, naplnìní, které znamená víc ne okam itý po itek, nemù e být dosa eno ani pùsobivými pok
e, ani v mo nostech komunikace a zábavy. Toto naplnìní zùstává pøednostnì zachováno, tak jako
dobách, pro toho, kdo "poznává sám sebe ve v ech vìcech a v echny vìci v sobì samotném."/9/
Tento starý, ale novì objevený ivotní postoj je proniknut zásadou, která prochází jako èerve
lkými filosofiemi Východu a Západu, puvodními uèeními a svìtovými nábo enstvími a my lenkovým
pøírodních národù: v echen ivot, v echno existující má svùj poèátek ve stejném kosmickém pr
v ruzných kulturách jako Bùh, Tao, Aláh, Bráhma, Nirvána nebo Poe. V echny vìci jsou ve své
atì individualizovanými èástmi bo ími. Vzhledem k tomu, e v echno stvoøené je neoddìlitelnì
o ským, jsou i v echny èásti stvoøení neoddìlitelnì vzájemnì propojeny. Pøes svou nesmírnou r
e keré stvoøení konec koncù jednotou, vzhledem k tomu, e v echny vìci jsou spojeny ve svém b
du láskou.
Bùh je láska a bezmezná radost. Bo ská jiskra v nás má tendenci projevit tyto kvality
navenek i v na em vnìj ím bytí. Nìkdo by se tedy mohl ptát, proè existuje tolik utrpení?
Stvoøení jednotlivcù, jejich prostøednictvím se projevuje bo ská jednota ve své rùzn
i, má jen tehdy nejaký smysl, mají-li tvorové svobodnou vùli. Svobodná vùle v ak zavazuje ka
ou bytost k odpovìdnému jednání. Èlovek se mù e rozhodnout jak pro egoistické èiny, které tím
ení, tak i pro ivot v lásce a harmonii se v ím stvoøeným. /10,11/
Jeliko jsou zvíøata naplnìna stejným bytostným jádrem jako my lidé, musíme k nim mít
hledy jako sami vùèi sobì. Zvíøata pocitují radost a bolest stejnì intenzivnì jako lidé, nebo
svou nejvnitønìj í du í formou vyjádøení kosmické tvurèí síly, která se jen zahalila do jiné
ádná ivá bytost na svìte není schopna ivota bez pomoci jiných. Zároveò ale ádný d
dlouho na úèet jiných ivotních forem. Jen èlovìk se domnívá, e má právo brát si z pøírody a
ni by ho zajímalo, jaké to má následky. O následcích této vykoøis ovatelské mentality bylo n
oèet knih a mnoho lidí se zaèalo anga ovat za ochranu prostøedí a zvíøat, aby tím pøivodili z
sebeznièení èloveka zaslepeným vyu íváním jiných èástí stvoøení se ji staly nepøehlédnuteln
Av ak ji dlouho pøedtím, ne si západní industrializovaný svìt uvìdomil, e existuje
mo nosti pre ití, byl varován moudrými lidmi, kteøí si je te byli vìdomi svého propojení se v
Jedním z takových lidí byl i indiánský náèelník Seattle. Ne byl on a jeho lid v minu
letí pøinuceni opustit svou zem, pronesl jako odpoved´ na po adavky americké vlády velký proj
v. Ten byl pak do dìjin zaznamenán jako jeden z nejpùsobivìj ích projevù vyzývajících k ohled
i vùèi pøírodì a zvíøatùm. Z tohoto projevu zde uvádím nìkolik výòatkù:
"... Jsme èástí Zemì a ona je èástí nás. Voòavé kvìtiny jsou na imi sestrami. Jelen,
jsou na i bratøi. Skalnaté vrcholky hor, tavnaté louky, poníci a èlovek, ti v ichni patøí d
rodiny. Víme, e bílý mu nerozumí na emu zpùsobu ivota. Kterýkoliv díl na í Zemì je mu lhos
o cizinec, který se objevuje v noci a bere Zemi to, co sám potøebuje. Zemì není jeho sestr
ou, ale jeho nepøítelem..."
Víme jediné: ná Bùh je stejný pro v echny. Tato Zemì je pro nìho cenná. Tato Zemì ne
ovìk patøí k Zemi. V echny vìci jsou vzájemnì propojeny. Cokoliv se stane se Zemí, stává se i
y této Zemì. Cokoliv èlovìk dìlá zvíøatùm, èiní i sám sobì. Èlovìk neutkal sí ivota, je pou
liv zpùsobí této síti, zpùsobí také sám sobì."/12/
NOVÉ MY LENÍ VE VÌDÌ
Náèelník Seattle mìl moudrost, kterou marnì hledají vìdci v naukách v ech univerzit t
svìta. Analytický rozum západního èlovìka si málokdy doká e poradit s vìdomostmi, které pøic
. K èemu je víra v duchovní pùvod ivota a v propojenost v ech vìcí, mù e-li na e moderní pøí
zovat v echno, co existuje?
Dlouhou dobu jsem i já smý lel tímto zpùsobem. Odmalièka jsem poci oval hlubokou touh
po rozlu tìní hádanky na eho bytí. Pøírodní vìda se mi zdála být jediným vhodným zdrojem vìd
vota. Pøi hledání tajemství ivota jsem zhltal v echny dosa itelné publikace o nejnovìj ích p
oznatcích. Av ak v urèité chvíli jsem si pov iml, e tu nìco chybí. Mé prahnutí po poznání se
dem pro jedno vyjádøení Karla Friedricha von Weizsackera, podle nìho je mo né pøíblí it se p
ckých metod k podstatì ivota tak blízko, jako je mo né pøiblí it se dolováním ke støedu Zemì
Kdy se mé my lení, budované na èistì analytickém dokazování, zaèalo roz iøovat pomoc
hledisek,ke svému pøekvapení jsem zjistil, e vìda a duchovnost nestojí proti sobì, ale naopa
se dokonale doplòují.
S tímto závìrem jsem se dostal do vynikající spoleènosti, nebo nejgeniálnìj í vìdci
jsou proniknuti duchovním obrazem svìta. Napøíklad Isaac Newton, který je v eobecnì pova ován
tce moderní fyziky, byl takovým nábo ensky orientovaným vìdcem. Jeden jeho ateistický pøítel
ro zbo nost tak geniální hlavy, jako byl Newton, ádné porozumìní. Jednou pozval Newton tohot
le k sobì domù, aby mu pøedvedl vlastnoruènì zkonstruovaný model sluneèního systému. Slo itým
mem mohl uvést v echny modelové planety do krou ivého pohybu pomocí kliky ukryté pod stolem t
k, aby je nechal obíhat kolem Slunce v podobných vztazích, jak to odpovídá skuteènému sluneèn
ystému. Pod dojmem této konstrukce se Newtonùv kolega zeptal, zda ji vybudoval zcela sám
. Nato odpovìdìl Newton: "Nikoliv, já jsem neudìlal vùbec nic, tento model vznikl sám od seb
e. Zde v tomto prostoru se zcela jednodu e zahustila hmota, potom explodovala a v ec
hno, co tady vidí , vzniklo samo od sebe touto explozí". Kdy jeho pøítel odpovìdìl, e tak k
kovaná konstrukce nemù e vzniknout náhodou, ale pouze inteligentní prací, Newton øekl: "Mùj m
li, co je to za logiku? Tvrdí , e tento malinký model nemù e vzniknout náhodou a potøebuje t
, av ak zároveò popírá , e nekoneèný vesmír vznikl nìjakým tvùrèím èinem."/13/
Pozorujeme-li obrovskou rùznorodost ivota a pøesnost, s ní pøíroda funguje, pak je
skutku obtí né pova ovat náhodu za pùvod v eho. Av ak také jinou cestou, pøi zkoumání nejmen
usíme dojít k závìru, e existuje bo ský pùvod.
Max Planck, nositel Nobelovy ceny za fyziku a prùkopník kvantové fyziky, uèinil
v jedné pøedná ce následující pozoruhodné prohlá ení: "Jako fyzik, tedy jako èlovìk, který po
l vìdì, toti prùzkumu hmoty, jsem snad dalek toho, abych byl pova ován za blázna. A tak si m
hu po prùzkumu atomu dovolit øíci toto: ádná hmota neexistuje sama o sobì! Ve kerá hmota vzn
xistuje jenom pùsobením síly, která pøivádí èásti atomù do víøení a dr í je pohromadì v nepat
atomu. A jeliko v celém vesmíru neexistuje ani jedna jediná inteligentní nebo vìèná síla, pa
e pøipustit, e za touto silou je vìdomý duch. Tento duch je prapùvodem v í hmoty! Av ak, jel
ani duch nemù e existovat sám o sobì, nýbr musí patøit urèité bytosti, musíme nutnì pøipusti
uchovní bytosti. Také duchovní bytosti se v ak neobjevují samy od sebe, ale musí být stvoøeny
já se nestydím nazvat toho tajuplného tvùrce stejnì tak, jak ho nazvaly v echny kulturní nár
zemì pøede lých tisíciletí: BOHEM. V na í dobì, kdy ji lidé nevìøí na ducha jako na pùvodce
om -to nepatrné a neviditelné, co opìt vyná í pravdu z hrobu materialistického hmotaøského í
ztraceného a zapomenutého svìta ducha."/14/
Také Albert Einstein, jeho jméno se stalo pøímo synonymem pro vìdeckou genialitu, b
yl hluboce vìøícím èlovìkem. Jako to pacifista a velký obdivovatel Mahatmá Gándhího se po cel
sazoval za etické hodnoty. Své produchovnìlé ivotní pojetí vyjádøil následujícími slovy: "On
drosti, která se projevuje ve viditelném svìtì, tvoøí mé pojetí Boha... Nic nemù e být krásnì
e zázraèné. Ten, kdo tu zùstává bez hlubokého dojmu, kdo se nedoká e ponoøit a sklonit s hlub
okouzlené du e, ten by mohl být stejnì tak dobøe mrtev. Má zavøené oèi ji bìhem svého ivota
Takto tedy hovoøí nositelé Nobelovy ceny za fyziku ve 20. století, stejnì jako kapitola ze
starých Véd. Na cestì pøi hledání prapùvodu v ech vìcí se pøes pøírodní vìdy dostáváme k jis
lásky jediného tvùrce.
"Starý Lakota byl mudrcem. Vìdìl, e srdce odtr ené od pøírody tvrdne. Vìdìl, e neúcta pøed
také brzy povede ke ztrátì úcty pøed èlovìkem."
Standing Bear
(Indián z kmene Sioux -citát z knihy :"V duchu íleného konì")

"Kdybychom s absolutní jistotou vìdìli, e na e nejmen í konání, na e nejmen í my len


ekosáhlé úèinky, je uvedou do pohybu síly, které zasahují a do vzdálených galaxií, jak opat
k jednali, mluvili a mysleli. Jak by pak byl ná ivot vzácným integrovaným celkem!
Odpovìdnost je ve své hloubce a úplnosti zastra ující a fascinující zároveò, nebo obsahuje n
ale i hlubokou útìchu, e jsme èástí vìèného nedìlitelného celku. Máme právo na uskuteènìní
smyslu ivota a mù eme toho dosáhnout, nebo v echno je èástí celku, jedineènou verzí jednoty
Irina Tweedie

BELLOVA TEORIE
Objevy souèasné fyziky nám otevírají dveøe k pøevratným zmìnám na eho zpùsobu chápání
o zvládnout. Samozøejmì a dosud si sotva kdo tyto otevøené dveøe uvìdomoval. Je tì ménì je t
i tìmito dveømi projít. Tento protiklad mezi poznatky a ivotní praxí je skuteènì typický pro
svìt, ve kterém byli i filozofové v dy v první øadì teoretiky. Ve vìku modemí vìdy je pøechod
rií a praxí ztí en je tì dal í dimenzí: problémy dorozumívání mezi vìdci a laiky. Hovoøí-li f
o poèasí, pova ujeme je za zcela normální obèany této Zemì. Kdy v ak hovoøí o své práci, zd
su (pokud ov em my sami nejsme fyziky èi dokonce lidmi z Marsu).
Pøitom se fyzikové zabývají nìèím, co je velmi blízké na emu ivotu. Obor fyziky, kte
stnì zrevolucionalizovat chování lidské rasy, se nazývá kvantovou mechanikou. Kvantová mechan
ka vynesla na svìtlo, mezi jinými, následující skuteènosti:
1 Neexistuje ádná objektivní vìda. Nejpozdìji od doby tzv. kodaòského vyjádøení kv
aniky z roku 1927 se musíme rozlouèit s pøedstavou, e nám vìdci mohou øíci, jak je svìt skut
n. Mohou zkonstruovat modely, pomocí nich lze vysvìtlit mnohé pøírodní jevy, ale objektivní
teènosti pøedstavují iluzi. Tato nová formulace vìdy má velký význam ji z toho dùvodu, e dá
, e pravda nemù e být uchopena výhradnì racionálním my lením.
2 Celý vesmír pøedstavuje velké tkanivo, v nìm jsou v echny vìci bezprostøednì vzá
jeny silou ve fascinující øád. Albert Einstein, Nathan Rosen a Boris Podolsky vyvinuli r
oku 1935 na základì matematických propoètù teorii, podle ní dvì èástice, prostorovì libovoln
zdálené, prodìlávají zároveò stejné zmìny, tvoøily-li nìkdy jednotu. Tato my lenka rozbila ra
y jak by mohly být èástice od sebe daleko vzdálené vzájemnì propojeny zpùsobem, který nelze
mìøit? A pøece neexistovalo ádné vìdecké východisko, pomocí nìho by bylo mo né tuto tezi n
okonce vyvrátit./16/ A tak se ve vìdeckých kruzích èasto ignoruje a èeká se na experimentální
ti, jejich pomocí by bylo mo né najít nìjaké východisko z tìchto mystických my lenkových her
1964 uveøejnil John S. Bell koncepci, která se stala známou jako Bellova nerovnost neb
o Bellova teorie a která zcela potvrzovala teze Einsteina, Rosena a Podolského./17/
Bell sice je tì nemohl pøinést ádné experimentální dùkazy, ale roku 1972 se profesoru Clase
Berkeleyské univerzity v Kalifomii podaøilo pokusnì dokázat správnost Bellovy teorie./18/.
Závìry z tìchto poznatkù mají obrovský rozsah: Jestli e dvì nebo více èástic prochází
mìnami jenom proto, e nìkdy vznikly ze stejné jednoty, pak musí existovat nìjaké propojení m
v emi èásticemi vesmíru. "Sí ivota", o ní hovoøil náèelník Seattle, skuteènì existuje a j
konce vìdecky dokazatelná. Také fyzika tím do la k poznání, e v základì vesmíru existuje jed
definitivnì ru í zdánlivý protiklad mezi pøírodovìdeckým výzkumem a poznatky nábo enství a
dal í závìr vyplývající z Bellovy teorie je neménì významný . Jeliko jsou v echny vìci vzáje
také stav vesmíru závislý na stavu v ech jeho souèástí. Stav ka dé èástice ovlivòuje stav v
ytostí ve vesmíru.
Vzhledem ke gigantickým problémùm existujícím na na í Zemi, rezignují v dne ní dobì m
my lenku, e mohou jako jedinci vykonat nìco pozitivního. Kdy v ak víme, e ka dá síla která
vlivòuje celý vesmír, pak tento rezignující ivotní postoj doslou il. Bellova teorie vytváøí
tomu, e ka dý konstruktivní èin stojí za to, aby byl uèinìn a e ka dá láskou naplnìná my l
by byla my lena. Nic není tak mocné jako idea, její èas nastal. Touto ideou je pova ovat IV
za jednotu a pøiznávat v em ivým bytostem právo na IVOT, zdraví a úctu. Ka dý èlovìk, který
ednání podle toho, skuteènì podstatnì pøispívá k vybudování humánního svìta.
DOCELA NORMÁLNÍ HOLOCAUST
Abychom umo nili vytvoøení takové láskyplné spoleènosti, mìli bychom zaèít tím, e ze
na eho ivota odstraníme nelidské jednání. K tomu patøí hlavnì zmìna ve vý ivì, nebo zpùsob,
zv. "u itková zvíøata" trpìt pro výrobu velké èásti na í potravy, lze oznaèit jen jako holoca
st tohoto stavu a v eobecná lhostejnost vùèi nìmu nic nemìní na jeho surovosti. Pøed èetnými
øeznictvími, v supermarketech a restauracích vídáme reklamní tabule pøedvádìjící pøátelsky s
, zjevnì py né na nabízené zbo í. V celostránkových inzerátech v ilustrovaných èasopisech se
sna í pøesvìdèit o tom, e výkrmovým vepøíkùm, z nich pocházejí avnaté kotlety, nic nechy
Se skuteèností v ak tyto nì né obrázky vepøíkù nemají bohu el skoro nic spoleèného. V
a -svinì pova ována za porodní stroj, jeho jediným úkolem je rodit selata na maso. Jakmile d
sáhnou urèité hmotnosti, jsou od své matky odstavena a umístìna do výkrmného provozu. Matka -
nì je opìt oplodnìna, nebo maso je placeno za kilogramy a nikoliv podle toho, jak se daøí z
víøatùm. Neustálé oplodòování a náhlé odtr ení od mláïat, emocionálnì velmi bolestné, je pro
nou i du evní útrapou. Jejímu dorostu, který se dostal ke krmièi se nevede lépe. Výkrmová pra
jsou umis ována do úzkého prostoru bez denního svìtla, bez výbìhu a slámy, co v nich vyvoláv
hování. Panika, kterou tito týraní tvorové neustále poci ují, vede k agresivitì -u vepøù zcel
Zvíøata by se vzájemnì pokousala k smrti, kdyby jim nebyly preventivnì vytrhány zuby a kdyb
y jim nebyly useknuty zvlá tì citlivé ocásky -samozøejmì bez umrtvení, nebo to by stálo pení
KDO JE ZDE TÍM PRASETEM?
Oznaèovat nìkoho za prase, je v mnoha jazycích nejhor í urá kou. Prasata jsou vìt ino
jována s nedostatkem èistoty vyvolávajícím odpor. Odkud pochází toto stanovisko, které je mo
ko od reality, stejnì jako mnoho dal ího, co si my lidé o zvíøatech myslíme?
Prasata se ráda ochlazují tím, e se pøi vysokých teplotách válí ve vlhké hlínì. Co j
z ní koneckoncù vyrùstá ve kerý ivot, tak odpudivého? Pokud jde o hygienu, jsou prasata ste
tmá jako jiní savci. Dávají si mimo jiné velký pozor na to, aby své výkaly zanechávala daleko
ta svého stravování a spánku. Av ak ve støedovìku vznikla víra, e vepøové maso lépe chutná,
ve pínì. A tak se ve Francii zaèalo s chovem vepøù v takových podmínkách, které jim znemo òu
hygienu a tento zvyk se brzy roz íøil do celé Evropy. Dokonce i v myslitelnì nejhor ích podm
h se prasata pøece jen sna í uchovat si urèitou míru èistoty. Povrchnost èlovìku nedovolila p
t si pøíèinu problému, a tak jsou prasata v dne ní dobì jednodu e oznaèena jako pinavá a zap
dpor vùèi tìmto citlivým a inteligentním tvorùm je zcela neoprávnìný. To jediné, co ho vyvolá
kuteènosti ná postoj vùèi nim a surovost, která z toho vyplývá.
Ankety provedené v Nìmecku dokázaly, e prùmìmì se dospìlí v této zemi sprchují je
nemìní své spodní prádlo èastìji ne jednou èi dvakrát týdnì. Kdyby zvíøata pou ívala podobn
lidé, pak by s nejvìt í pravdìpodobností oznaèila nehygienického souèasníka jako "èlovìka" a
asi mnohem oprávnìnìj í, ne na e opovr eníhodné pou ívání slova "prase".
SVATÉ KRÁVY
V mnohých kulturních oblastech, ale pøedev ím v Indii, jsou krávy pova ovány za svatá
která symbolizují ve kerý vy í zvíøecí svìt. Kdy se tìmto mírumilovným bytostem zahledíme
dat dùvody pro takový postoj.
Je tragické sledovat, jak musí krávy, dobytek a telata v moderním dobytkáøství trpìt
i produkci masa a mléka. To jediné, co je výrobcùm na tìchto zvíøatech svaté, je zisk, který
ná ejí.
Ménì potì ující strana oblíbených telecích øízkù a hovìzích plátkù zaèíná ji bezpro
e zcela proti pøirozenosti odtr eno od své matky. Du evní spojení mezi krávou a jejím teletem
stejnì hluboké jako mezi lidskou matkou a jejím dítìtem. Moderním producentùm masa v ak zøej
nezále í na du evním ivotì krav.
Jinak tomu bylo u kalifornského soudce, který mìl roku 1953 zjistit, zda far
máø Mike Perkins ukradl tele. Jedinou indicií proti Perkinsovi bylo obvinìní jeho souseda.
Tu pøi el soudce na my lenku pøivést krávu, která byla podle výpovìdi domnìle okradeného mat
eného telete, jako svìdkyni. Pøíslu ný erif pøivedl zmínìnou krávu do výbìhu na farmì obvinì
v echna jeho telata. Pøi pohledu na telata kráva zneklidnìla a zaèala hlasitì buèet. Kdy ji
olnili, bì ela bez oklik k jednomu z telat a zaèala je olizovat na místì, na kterém mu ob alo
aný vypálil svou znaèku. Soudce uznal Mika Perkinse za vinného./19/
Jak se pak má cítit kráva, které je nejednou, nýbr mnohokrát její tele po narození
Tato citlivá zvíøata s nejvìt í pravdìpodobností tu í, e jejich potomky neèeká právì ráj. D
e labu níkem vysoce cenìno, musí být svìtlé a køehké. Jeliko je ale krev telete nechutnì èer
lecí maso tím lep í, èím silnìji bude tele posti eno chudokrevností. Z tohoto dùvodu se peèli
aby potrava telete obsahovala co nejménì eleza. Ve své zoufalosti je pak tele dohnáno dok
once k tomu, aby pilo svou vlastní moè a tím pøijalo alespoò to mno ství eleza, které je v n
o. Av ak pro blaho potravinové kultury západních zemí jsou telata ve výkrmnách umístìna do ta
boxù, e jim znemo òují otoèení tìla, které je pro pití moèi nutné.
Jestli e se vykrmování telat nevyznaèuje pøespøíli nou mateøskou péèí, pak tvùrci rek
slu teprve nezatì ují své zákazníky takovými skuteènostmi, které by sní ily jejich chu ový po
klamì firmy CMA pro "Nìmecké kvalitní maso z kontrolovaného chovu" je mo no èíst pod nadpisem
o znamená kontrolovaný chov" mezi jiným toto: "...zvíøata musejí pocházet ze selských podnikù
jsou chována pøedepsaným zpùsobem. Krmení podléhá pøísným pøedpisùm." Nevím, jak na to pohlí
já vá nì pochybuji o tom, zda ivot bez pohybu a bez denního svìtla a krmení vyvolávající chu
t, je zvlá tì v souladu se správnými zpùsoby.
Ani hovìzí maso z dorostlých zvíøat nepochází právì ze zvíøecího ráje. S výjimkou krm
hovìzí dobytek sestavováno z ponìkud jiných hledisek, jsou podmínky chovu dobytka ve výkrmná
prakticky tyté , jako ve výkrmnách telat.
ALE VY PØECE JÍTE DRÚBE !
Právì tuto vìtu my, vegetariáni, èasto slýcháme, kdy se sna íme vysvìtlit, proè nejí
ou to v dy pouze pøesvìdèení vegetariáni, kteøí se vzdávají peèeného kuøete. V USA v oblastec
i 87 % potravináøských inspektorù nejí ádnou drùbe vzhledem k tomu, co jsou nuceni dennì v
práce./20/
Amerika je sice velmi daleko, ale metody chovu drùbe e nejsou v evropských ze
mích v nièem odli né. Konzument drùbe ího masa jistì sotva tu í, co v echno obsahuje vejce, n
uøete. Kdo ví, e krmení pro nosnice obsahuje vedle cementu, rybí mouèky, antibiotik a jiných
medikamentù rozemleté kuøecí mrtvoly (tìla zvíøat, která byla vysvobozena od svého trápení)?
Aby se u etøilo místo a náklady na topení, jsou zvíøata nucena pobývat v kleci tìsnì
sebe, tak e si vzájemnì udr ují teplotu svým tìlesným teplem. Èasem to pøirozenì vede k panic
te si, e byste museli pro ít zbytek svého ivota v pøeplnìném výtahu). Ve strachu zaènou kuø
t jedno druhé, co by jistì konèilo pro mnohé z nich smrtí. Ale takové ztráty si nemohou výro
ajec a drùbe ího masa dovolit. Av ak místo odstranìní pøíèiny problému a zaji tìní dostateèné
jiné øe ení: kuøatùm jsou zkrátka a dobøe upáleny zobáky. Tkáò, která je pøitom nièena, je pø
lidská tkáò pod nehty. Krajnì bolestivý je pro kuøata také styk jejich bìhákù s podlahou kle
e do nich hluboce zaøezává.
Krmení a umístìní ********************
Jsem si jist, e také vìt inu zemìdìlcù netì í podmínky, které vládnou v zaøízeních
Brutální zacházení se zvíøaty se èasto stává existenèní otázkou, nebo ten, kdo chová svá zv
nemù e dosáhnout cen schopných konkurence. Zde vyzývám politiky, ale pøedev ím také konzumen
ohou svým rozhodováním o koupi dosáhnout víc, ne v echny zákony. Èím ménì budou kupovány zví
bude mo né ukonèit surovost v chovech zvíøat.
Vedle mnohých rolníkù, kteøí se vìt inou nevinnì dostali do ïábelského kruhu pouze
entovaného zemìdìlství, existují v ak také koncemy masného prùmyslu, které chtìjí vydìlávat v
o dìlají v e, co je v jejich mo nostech, aby se zákazníci nad utrpením u itkových zvíøat neza
edem k tomu, e ochrana zvíøat získává stále víc podpory, je cílovì smìrovaná "osvìta" výrobc
vím milionového rozpoètu a celostránkových inzerátù napø. ve Spieglu následující: "Na e nejml
rasat u nezná ádný stres". Dále se zde pí e, e vepøi se dnes natolik pøizpùsobili ivotním
zvíøata, e jimi ji netrpí.
Jistý profesor Stolbe z univerzity z Zùrichu zkusil pøevést prasata z intenzivního
chovu do volných ohrad a zkonstatoval, e tato prasata okam itì pøevzala chování prasat divo
h: objevila silný pocit sounále itosti, zaèala ít ve velkých rodinách, veèer si budovala hní
spaní, výraznì odli ovala místo pro výkaly od místa k odpoèinku, byla velmi zvìdavá a radoval
pohybu./21/ Nic podobného z tohoto chování není ve velkochovech zvíøat mo né.
Uvedený inzerát je tì nakonec vyvolává dojem, jako by nyní výkrmová zvíøata ila v ur
elu. Doslova je tu uvedeno, e zvíøata mají "ubytování a stravování".
Co byste øekli hotelu, ve kterém byste byli uzavøeni do minimálního prostoru bez d
enního svìtla a kde byste museli pobývat uprostøed vlastních výkalù?
V ECHNY BYTOSTI MAJÍ SVÉ MÍSTO VE STVOØENÍ
Tyto kruté podmínky ivota zvíøat v intenzivních velkochovech existují teprve nìkolik
setiletí. Ji dlouho pøedtím lidé chovali zvíøata, aby mohli jíst jejich maso, ani by pøitom
pou ívat dne ní dìsivé metody. (Pozn. 1 )
Pozn. 1 : Krutost i v malochovech je v ak doprovodným zjevem snad odev dy. Malé chlévy s n
edostatkem svìtla, metoda krmení hus jejich "cpaním" (i speciálním strojkem!), vaøení rakù za
bolestivé kastrace, bièování ta ných koní jsou jen nìkolika pøíklady. V jiných kulturách pak
za iva, bezohledné zpùsoby jejich pøepravy a mnohé jiné.
Ale pøedpokládejme, e by byla u itková zvíøata skuteènì opìt chována v dobrých podmí
to u existuje na ekologických farmách. Pøedpokládejme, e by dostávala zdravé krmivo, mìla d
ek pohybu ve volné pøírodì a mìla mo nost ít v pøirozených sociálních podmínkách. Stále by t
spravedlnost spoèívající v tom, e je zvíøe zbavováno ivota pro uspokojení lidského po itku
Na to mnozí odpovídají, e èlovìk je v e ravcem a pojídání ivoèichù je kolobìh pøír
setkáváme u mnoha lidí, je v ak zalo en na základním omylu. Èlovìk je, jak to mù e jednoznaè
abývající se studiem potravy, stvoøen k pøíjmu rostlinné stravy. Zabíjet zvíøata a jíst je zn
vìka pøekroèení pøírodních zákonù, které musí draze platit svým tìlesným i du evním zdravím.
udu v následujících kapitolách je tì podrobnìji vracet.
Tomu, kdo skuteènì vìøí, e masitá strava je pro nás pøirozená, navrhuji následující
malým dítìtem do ovocného sadu nebo na jiné místo, kde se pìstuje ovoce. Pozorujte, jak dítì
uje na své okolí, zda mu pùsobí radost utrhnout si ovoce, sníst je, a jak dlouho má chu zùst
v tomto prostøedí. Pak jdìte s tímto dítìtem na jatka. Pozorujte, zda se dítì cítí dobøe, zda
okusovat nìkterou zavì enou hovìzí pùlku a zjistìte jak dlouho by tam chtìlo zùstat. Potom p
ejte, kde se dítì cítí na správném místì.
Zabíjet zvíøata, kuchat je, pojídat jejich syrové vnitønosti a syrové maso je pro nás
di velmi odpudivé. Trhat a jíst syrové ovoce a zeleninu je oproti tomu pøíjemné a pøirozené.
ho lidí si jako koníèka zakládá vlastní zahrady. Sly eli jste u nìkdy o nìkom, kdo by el ve
se porá et zvíøata? (Pozn. 2) Nejsme-li tedy pøírodou pøedurèeni být maso ravci (to platí sam
rybí a drùbe í maso ), a kdy dokonce masitá strava znaènì kodí na emu zdraví, máme-li k di
m více rostlinné stravy, ne potøebujeme, jak potom mù eme ospravedlòovat zabíjení zvíøat?
Pozn 2
Zde jsou ov em opominuti chovatelé drobných hospodáøských zvíøat, dále tzv.
"sportovní" rybáøi a hlavnì lovci, vra dící zvíøata ze záliby, úmyslnì a èasto zákeønì!
My, lidé, usilujeme neustále v na í spoleènosti o demokracii, proto e je to nejsprav
edlivìj í systém. Zároveò se v ak vùèi zvíøatùm chováme jako surový diktátor. Rozhodujeme o j
apadne. Zatímco sami pro sebe si dìláme nárok na co nejvìt í osobní svobodu, nedovolujeme pra
, telatùm, kuøatùm, jehòatùm, rybám a jiným zvíøatùm uchovat si holý ivot jenom proto, e ná
Úvahy v této kapitole poskytly malý pohled do du evního ivota zvíøat. Zvíøata jsou s
livé bytosti jako my lidé. Mají své vlastní jedineèné formy vyjádøení inteligence, krásy a os
Zvíøe si cení svého ivota stejnì, jako my lidé na eho vlastního. Kdo jsme, abychom se povy o
d zvíøata a upírali jim právo na ivot?
My lidé nejsme autory stvoøení v jeho nesmírné rozmanitosti a kráse, ale jsme jeho s
ouèástí. Z toho dùvodu máme zajisté nárok na vìci, které potøebujeme ke svému ivotu, ale sot
máme právo slepì a surovì vykoøis ovat jiné tvory. V na í spoleènosti jistì existuje spousta
ují zvíøata. Milují svého psa více ne svého souseda nebo svého kolegu v práci, ale pøesto s
em pojídají k veèeøi øízek. Zvíøata jsou rozdìlována mezi ta, která chováme ke svému potì ení
idnì zabíjet. Jaká je to domý livost ze strany nás lidí tøídit celé ivoèi né druhy podle na
mínám si je tì dobøe na to, jak pøi pøíle itosti olympijských her v Soulu v roce 1988 noviny
tom, e v Koreji je bì né pojídat psy a koèky. To vyvolalo u mnoha milovníkù zvíøat velké po
ch vyzval ka dého èlovìka, který se oprávnìnì pohor uje nad týráním psù a koèek, aby se jedno
tím, zda není prase, tele nebo dokonce kuøe stejnì tak hodno lásky a ochrany.
Tato zemì je tu pro v echny Bo í tvory. Má k dispozici, tak jak to jednou výsti nì ko
atoval Mahatma Gándhí "dost bohatství pro na e potøeby, ale nikoliv pro na i chamtivost". Ch
ceme-li na ní ít s plnou odpovìdností, mìli bychom pøiznat zvíøatùm stejné právo na ivot ja
ROZDÍL MEZI MASEM A ROSTLINOU
Teï bychom mohli jistì právem polo it otázku: jaký je tedy rozdíl mezi zabíjením zvíøa
rostlin pro na i potravu? I rostliny jsou pøece cítícími bytostmi.
Tak tedy pøedev ím: pojídaè masa nièí desetkrát víc rostlin ne vegetarián, nebo k pro
je zapotøebí nesmírné mno ství rostlinného krmiva.
Kromì toho musíme nìco jíst, abychom si uchovali ivot, a jeliko jsme od pøírody pøed
k pojídání rostlin, nepøedstavuje jejich konzumace ádné pøekroèení ivotního øádu.
Jíme-li plody, pak nezabíjíme, nebo jsou darem pøírody, který je stvoøen k jídlu a k r
vání mateøské rostliny. Trháme-li zralá jablka, èiníme jenom to, s èím pøíroda stejnì poèítal
pùsobujeme ádnou bolest.
Zeleninu sklízíme v dobì zralosti, kdy by tyto rostliny v pøírodním rytmu stejnì zahyn
ly. Nijak tím tedy nezkracujeme pøirozenou délku ivota rostlinstva.
Kruté jsou jen metody, pomocí nich jsou pøekraèovány meze ve výbìru postupù pøi pìsto
tlin v dne ním pøetechnizovaném zemìdìlství, zamìøeném na obrovské zisky. Vùèi tomu bychom mo
kupováním produktù ekologického zemìdìlství (bioproduktù a biopotravin), jako i vlastním pì
niny.
MASO, HLAD VE SVÌTÌ, OCHRANA IVOTNÍHO PROSTØEDÍ
Mnozí rodièe s dobrým úmyslem vedou své dìti k tomu, aby nevyhazovaly zbytky jídel.
se má nauèit cenit si své potravy. Na e potrava je skuteènì nìco velmi hodnotného, umo òuje-l
na Zemi. Vzhledem k miliónùm hladovìjících na celém svìtì vìt ina lidí kritizuje plýtvání po
A pøece tití lidé, tití rodièové, kteøí své dìti takto vychovávají, znehodnocují k
základní potraviny. S ka dým masitým jídlem nepøímo zahazují patnáct úplných pokrmù slo enýc
a lu tìnin.
Nebo døíve, ne je jateèné zvíøe vhodné pro porá ku, musí být po urèitou dobu krmeno
pøi produkci 1 kg masa "ztrácí" 7 -16 kg obilí nebo lu tìnin. Spoèítáme-li pøitom je tì velk
ody, vynalo ení energie a pracovní síly, které jsou potøeba pro výkrm zvíøat, dojdeme k výsle
stejném vynalo ení vody, energie a pracovní síly mù e být na úrodné pùdì vyprodukováno patná
h potravin, ne masa. Také produkce vajec a mléèných produktù je rozmaøilá, i kdy nikoliv ve
né míøe, jako je tomu u masa.
Je tragédií, e velká èást masných výrobkù a krmiv, urèených ke spotøebì v bohatých
se produkuje v zemích tøetího svìta. Jen z Brazílie dovezlo Nìmecko v roce 1991 kolem 10.60
0 tun hovìzího masa./35/
Pastvinám, které jsou pro chov zvíøat potøebné, padne za obì nenahraditelný tropický
les. V Brazílii bylo kvùli dobytèím farmám znièeno u 100.000 km2 de tného pralesa.
Vedle de tného pralesa trpí vývozem masa také drobní rolníci. Polovina úrodné zemì v
je obhospodaøována pouhými 0,8 % podnikù./35/ Drobní rolníci musí uhnout z cesty velkým farmá
ují se do chudinských ètvrtí mìst a roz iøují tak armádu miliónù hladovìjících, nav dy zchudl
rice. Kráva bohatého èlovìka je krmena obilím chudého mu e.
V evropských zemích je maniok jedním z dùle itých krmiv pro výkrm vepøù. Dová í se z
de se jeho pìstování v 80. letech ztøicetinásobilo. Jestli e v roce 1979 zakrýval 72 % plochy
této zemì tropický les, pak dnes je to ji jen 14 %. Zbytek musel ustoupit manioku, prot
o e pøiná í vývozcùm vìt í zisk, ne neporu ená ekologie.
V hlavní oblasti pìstování manioku je polovina dìtí podvy ivená. Malé zemìdìlské p
ch rodièù padly za obì farmám pìstujícím maniok. Roènì umírá v Thajsku 60.000 dìtí na podvý
ti tomu mají nadváhu a trpí chorobami zpùsobenými konzumací vepøového masa, které bylo vyprod
pomocí thajského manioku./35/
A pøece, i tyto hrozné podmínky jsou témìø ne kodné v porovnání s katastrofami hla
teré jsou vyvolávány plýtváním krmivy na produkci masa v celém svìtì. V otázce svìtové vý ivo
ze namítnout, e existují veliké pøebytky potravin, pøedev ím obilí, které je nejdùle itìj í
Ale èasy velkých obilných zásob se rychle blí í ke konci. Podle svìtoznámého Worldwatch Insti
istovala v roce 1987 na celém svìtì rezerva 461 miliónù tun obilí, co je dostatek pro u iven
osvìtového obyvatelstva na dobu 102 dní. Od té doby byla spotøeba ka dým rokem vìt í, ne pro
roce 1990 pøedstavovala rezerva u jen 290 milionù tun, èím mohla být svìtová populace u ive
nù./36/
Pokud bude tento trend pokraèovat, budou v roce 1996 svìtové zásoby obilí vyèe
rpány. Vzhledem k tomu, e vinou klimatických zmìn neustále pøibývají sucha a neúrody, mù e p
katastrofì hladomoru v dosud nepoznané míøe. Toto zùstává ze strany spoleènosti, která má pø
vlá tì v USA), nepov imnuto. USA jsou zdaleka nejvìt ím svìtovým producentem obilí. Obyvatelé
vky zemí jsou závislí na obilí dová eném z USA. Rychlou ztrátou úrodnosti pùdy a neustálým za
féry se úrody v USA stále více sni ují. Sedm nejteplej ích let ve spojení s nejvìt ími neúrod
dìjin bylo zaznamenáno po roce 1980.
Vyskytne-li se u jen jedna podobná neúroda, jaká byla pøi suchém létì roku 1988
ak více ne 100 zemí postihne hladomor gigantických rozmìrù..
Také v Evropì se obilí z USA pou ívá jako krmivo pro výkrmová zvíøata. Na e spot
na svìtovou vy ivovací situaci v budoucnosti stejnì znièující úèinky jako spotøeba Amerièanù.
atastrofám by bylo mo né zcela snadno pøedejít, kdyby se obilí dalo plnì k dispozici pro lids
ou vý ivu, místo toho, aby bylo asi 49 % svìtové výroby zkrmeno zvíøaty v masném výkrmu.123/
Ochrana ivotního prostøedí zaèíná u jídelního stolu
Na nièení tropických de tných pralesù v souvislosti s produkcí masa bylo ji pouk
Tím v ak ani zdaleka nejsou vyèísleny v echny ekologické kody zpùsobované produkcí krmiva pr
Toto téma je samo o sobì dosti rozsáhlé k tomu, aby zaplnilo celé knihy, a proto zde musí po
staèit krátký pøehled.
Pro velkochovy dobytka musí být vymýceny obrovské lesní plochy pro získání pùdy k
bilovin. Pou ívání umìlých hnojiv a pesticidù pøitom ve velké míøe pøesahuje mno ství, které
pìstování obilí jen pro lidskou potøebu. kody zpùsobené pøírodì a lidem vyplývající z pou í
u podle prùzkumu známého chemika dr. Americo Mosca srovnatelné s výbuchy velkého mno ství ato
h bomb typu pou itého v Hiro imì./3 71
Mno ství pesticidù, které jsou ka doroènì rozptýleny na pole této Zemì staèí k tomu
bnì usmrtilo obyvatelstvo celého svìta. kody zpùsobené pøírodì jsou nenapravitelné. Mnohým z
se dalo pøedejít, kdyby se v zemìdìlství pìstovala rostlinná strava pøímo pro èlovìka a u etø
plýtvání zpùsobené chovem zvíøat.
"Dnes víme, e zneèi tìní Severního a Baltického moøe je zpùsobeno zemìdìlstvím ze 60 -70 % a
se dosud pøedpokládalo, jen ze 30-40 % ..."
"...dusík, pøená ený vzduchem, pochází z více ne 60 % z amoniaku, z èeho je 90 -95 % ze zem
lastí chovu hovìzího dobytka a vepøù, jako i ze zpracování moèùvky..."
"... jedna kráva produkuje roènì 36 kg dusíku, co je zhruba dvojnásobek produkce prùmìrného
obilu bez katalyzátoru..."
Dr. Erich Horstma
nn
Instit fùr Meereskunde, Kiel
(Zdroj: Wolfgang Buttner:"Waldsterben durch Landwirtschaft", Umírání lesù vyvolané zemìdìlstv

Podíl obilí spotøebovaného jateèním dobytkem z roèní celosvìtové úrody : 49%

Podíl ivin, které se ztratí pøi pøemìnì obilí na maso:


90% 99% 100%
bílkoviny uhlohydráty
vláknina
výnos jedlých produktù, které mohou být produkovány bìhem 1 roku na 1 ha pùdy (Podle situaèní
Ministerstva zemìdìlství ÈR):
2000 l000kg 15000kg 20000kg 20000kg 20000kg
100kg
tøe nì fazole jablka mrkev rajèata celer
hovìzí maso
Ka dé 2-3 vteøiny umírá jedno dítì na podvý ivu!
Výnosy tìchto komodit dosahované ve státech západní Evropy jsou zhruba dvojnásobné ne
a maximální potenciál zemìdìlské produkce je zhruba ètyønásobný.
Spotøeba vody na produkci 1 kg p enice je asi 60 litrù. Na produkci l kg masa
je v ak potøeba 2.000-15.000 litrù vody. Voda spotøebovaná pøi produkci masa konèí v kanaliza
Jeliko zvíøata produkují daleko více moèùvky, ne je potøeba pro hnojení polí (za vteøinu v
mová zvíøata ve svìtì pøes 100.000 tun exkrementù), jsou pole pøebyteènì hnojena, tak e se mo
spodní vody, do øek, jezer a moøí. Ekolog dr. Georg Borgstrom vypoèítal, e zneèi tìní vodstv
masa je 10x vìt í, ne zneèi tìní soukromými domácnostmi a 3x vìt í ne celkové zneèi tìní v
VEGETARIÁNSTVÍ VE SVÌTOVÝCH NÁBO ENSTVÍCH
"Nepøikládám velkou dùle itost nábo enstvím lidí,
která nepøiná ejí nic dobrého jejich psùm nebo koèkám ".
Abraham Lincoln.
Jeden misionáø si vyjde na procházku do afrického pralesa. Náhle za sebou usly í hro
ivé mruèení. Kdy se pln strachu otoèí, spatøí jen nìkolik krokù za sebou obrovského lva. Zou
ne k nebi a prosí: "Pane, prosím, uèiò, aby se tento lev zmìnil v dobrého køes anského lva".
je toto tvé pøání splnìno", praví Pán Kdy se misionáø, znovu otoèí, spatøí lva se sepjatými
modlí: "Ó, Je í i, Pane, buï na ím hostem a po ehnej to, co jsi nám poskytl za pokrm!"
Ve v ech svìtových nábo enstvích existovalo pùvodnì pøikázání vegetariánského strav
a hinduismu se na tom dodnes nic nezmìnilo. Jinak je tomu v køes anské teologii, která zvíøe
oní ila na bytost bez du e, kterou mù e èlovìk libovolnì vyu ívat. Jednou z pøíèin tohoto sta
církevních autorit, které zvíøatùm du i upøely. Nejdùle itìj ím z tìchto teologù byl Tomá Ak
l názor, e ani eny nemají ádnou du i.
Na druhé stranì vedly manipulace v Bibli k pøekroucení pùvodního Je í ova uèení. To
postavení zvíøat. Jistì e, Bible je i dnes, tak jako v minulosti, jedním z velkých a významn
, které dává mnoha lidem sílu a oporu. Na druhé stranì v ak neplatí, e by byla z nebe spadlý
tným dílem, jeho obsah nebyl nikdy mìnìn, jak nám to dnes chtìjí namluvit èetní teologové. L
nat u z toho, e jen v nìmeckém jazyce existuje pøes 70 rùzných vydání Bible, která se od se
tých pasá ích znaènì li í.
ZVÍØE V KØES ANSTVÍ
Vìt ina køes anských knì í je dnes toho mínìní, e zvíøata jsou èlovìku podøízena a ma
církve v ak existují také jiné hlasy. Eugen Drewermann, známý církevní rebel, je pøesvìdèeným
neúnavnì usiluje o ochranu práv zvíøat. Neménì kontroverzní jsou i výpovìdi Bible na téma pr
jídání masa. V 5. Moj í ovì knize napøíklad stojí psáno: "Mù e zabíjet a jíst maso ve v ech
o ehnání Pána, tvého Boha, které On ti dal". (5. Moj í ova 12/15,15)
Jiná místa vypovídají v ak nìco opaèného: "Kdo zabije vola, je to jakoby zabil èlovìk
aiá 66/3)
Zde je tedy zabití zvíøete kladeno na stejnou úroveò jako vra da èlovìka. Znamená to
e Bùh je vrtkavý?
Pokud jde o dìjiny Bible, je nutné konstatovat, e nepochází z doby Je í ovy. Teprve v
. století se v Øímì zaèalo vybírat ze stovek záznamù o ivotì a uèení Je í ovì jednotné stand
spisù byl v neposlední øadì podroben znaènému vlivu císaøe Konstantina (285-337 po Kr.), kter
uèinit køes anství øímským státním nábo enstvím.
Konstantin v ak nebyl právì pøíkladným vzorem køes anské lásky k bli nímu. Své protiv
tì pronásledovat a sám vedl velmi zhýralý ivot. A aby na tom nemusel nic mìnit, byly mnohé d
menty o Je í ovì ivotì ji pøedem odvr eny jako nevhodné.
Tak bylo pro Bibli vybráno pouze 27 záznamù, které byly poøízeny mezi lety 60 a 150
po Kr. Pojmové definice a interpretace rùzných autorù -vzájemnì se silnì li ící -v ak vy ado
racování, proto e texty mìly vytvoøit jednotné dílo. "Korektoøi" jmenovaní pro toto pøepracov
to, aby obsah písemností odpovídal názorùm církevních a státních hodnostáøù. Tak byla vìt in
vegetariánského stravování odstranìna døíve, ne dostal Nový Zákon své formální uznání pape e
po Kr.
Na pozdìj ích koncilech, jako napø. na koncilu v Konstantinopoli roku 533 po Kr
. bylo rozhodnuto provést dal í pronikavé zmìny ve svatém Písmu.
BIBLICKÉ OMYLY
I jedno zmìnìné slovo v Bibli mù e nesmírnì ovlivnit celkový køes anský svìtový názor
m toho je biblická výpovìï, podle ní Je í jedl velikonoèního beránka. Martin Luther svého è
ez zlých úmyslù, výraz "TO-PAS-CHA" pojmem "velikonoèní beránek". V jeho dobì v ak ji bylo z
t na zelený ètvrtek beránka.
Ne v ak v dobì Je í ovì. U idù platil na zelený ètvrtek pøísný zákaz porá ky. "TO-PA
onoèní pokrm" .O beránku není v aramejských pùvodních textech Bible ani zmínka (aramej tina b
azykem, kterým mluvil Je í ).
Veèeøe se podle Bible konala v domì nìjakého nosièe vody. Mezi idy v ak tehdy nebylo
ykem, aby jeden èlovìk pøebíral úlohu nosièe vody. To se dìlo jenom ve spoleèenství esejcù. V
dy konala v domì jednoho z esejcù. V zhledem k tomu, e pøíslu níci tohoto bratrstva byli pøí
egetariány, lze z toho vyvodit, e biblická veèeøe byla bezmasá.
Dal í nesprávný pøeklad jediného slova s tì kými následky se týká jídelních zvyklost
nìm je v Bibli øeèeno, e pojídal kobylky a med. Latinské slovo "lokusta" skuteènì znamená "k
a", ale zároveò také oznaèuje plody stromu rohovníku obecného. A proto e Jan pojídal právì ty
y a nikoli hmyz, nazývají se dnes "svatojánský chléb".
V 1. dopise Timoteovi doporuèuje apo tol Pavel po ívání masa a vína. Ve stejném dopi
Pavel také varuje pøed spoleèenstvím gnostikù, kteøí se ivili vegetariánsky a zastávali uèen
naci. Pozoruhodné v ak je, e spoleèenství gnostikù vzniklo dlouho po Pavlovì smrti. Jeho var
vání v prvním dopise Timoteovi v ak nezní jako proroctví pro budoucnost, ale spí jako by v t
gnostikové ji existovali. Jeliko první dopis Timoteovi se svým stylem i pojmovì znaènì li í
hého, je oprávnìný závìr, e nepochází z Pavlova pera, nýbr od ji vý e zmínìných korektorù
Mnozí velcí køes an tí svatí byli vegetariáni a velcí pøátelé zvíøat. Nejznámìj í z
ssisi .Ale také sv. Antonín, Basilius Veliký, Origines, Jan z Chrysostomu, Kléméns
z Alexandrie, sv. Jeroným, Eusebius, Bonifác, Øehoø z Nazianzu, apo tol Matou , Tertulián, Mi
tr Eckhart, a dal í kteøí nejedli ádné maso. Také matka Tereza, zajisté symbolická osobnost
y k bli nímu, se ivila vegetariánsky.
Existují také tradice, které je zapotøebí brát velmi vá nì, a z nich jasnì vyplývá,
vegetariánsky, miloval zvíøata a i dal ím lidem pøedával lásku ke zvíøatùm.
EVANGELIUM DOKONALÉHO IVOTA
Nedokonalost Bible vyplývá také ze skuteènosti, e neobsahuje ádné údaje o ivotì
. a 30. rokem jeho ivota. Záznam o celém jeho ivotì ukryl èlen bratrstva esejcù v jednom bu
dhistickém klá teøe v Tibetu, aby ho uchránil pøed zásahem øímskokatolické církve. Roku 1881
Ouseley tento významný dokument odhalil a poprvé jej uveøejnil roku 1901. Dílo nebylo podr
obeno zásahùm korektorù. Obsahuje jednoznaèné výpovìdi o lásce vyrùstajícího Je í e ke zvíøat
hrany v ech tvorù.
"...Bìhem své pouti dospìl také do zemì chaldejské, kde vyuèoval knìze a mudrce: ni
nemá zraòovat a zabíjet, nebo svìt má být naplnìn poznáním jednoho svatého. A v tìchto dnec
zavøít smlouvu se zvíøaty celé zemì a s nebeským ptactvem, s moøskými rybami a se v emi ostat
y Zemì. Chci zlomit luk a také meè a také vypovìdìt v echny váleèné nástroje z teto zemì tak,
víøata mohli ít beze strachu..."/27/,
"...Na jiném místì spatøil jednoho mladého mu e, který se právì chystal zabít králí
proto, aby jemu a jeho uèedníkùm pøipravil pokrm. Je í øekl: má dobré srdce a Bùh tì osvít
na poèátku èlovìku za potravu plody zemì a stvoøil ho stejnì jako opici, vola a konì nebo ovc
nedovolil mu, aby zabíjel své spolustvoøence a pojídal je? ..."./271 ,
Evangelium dvanácti vydané G. J. Ouseleyem pod názvem "Evangelium dokonalého
ivota" obsahuje je tì nìkolik dal ích míst, která zcela jasnì ukazují, e Je í Kristus pov
osti, které jsou souèástí stvoøení a se kterými má èlovìk zacházet láskyplnì. Zabíjení a pojí
roti vysokým etickým pøikázáním pravého køes anství.
NAUKY ESEJCÙ
Dal í dokumentací køes anství, která je k dispozici v nezfal ované formì, jsou svit
cù. Byly nalezeny vìdcem Edmondem Bordeaux Szekelym v roce 1927 v tajném archivu Vatikán
u. Mírové evangelium esejcù obsahuje pozoruhodný dialog mezi Je í em a nìkolika nemocnými lid
e í vysvìtluje, e èlovìk mù e nalézt cestu zpìt k Bohu jedinì tehdy, ije-li v souladu s pø
d jde o stravování, øíká mezi jiným: "Nebo v pravdì pravím vám, e ten, kdo zabíjí, zabíjí s
o zabitých zvíøat, po ívá z tìla smrti."/28/ " Av ak pravím vám: nezabíjejte ani èlovìka ani
, kterou pøijímají va e ústa. Nebo , kdy jíte ivou potravu, ta vás o iví, av ak kdy svou p
, pak vás mrtvá potrava také usmrtí. Nebo ivot pøichází jenom ze ivota a ze smrti pøichází
smrt. Nebo v echno, co zabíjí va i potravu, zabíjí také va e tìlo. A v echno, co zabíjí va e
u e."/28/
Bratrství esejcù ilo podle tìchto nauk a uplatòovalo køes anskou lásku k bli nímu r
uce s usilováním o harmonii s pøírodou. Esejci dosahovali vìku více ne 100 let a byli známi
o velcí léèitelé. Jak to dokládají originální svitky esejcù, patøili Je í Kristus i Jan Køti
jcù.
IDÉ
Aèkoliv v dne ním ortodoxním idovství hraje ochrana zvíøat a vegetariánství právì
hu jako v køes anských úøedních církvích, v základech tohoto nábo enství mù eme nalézt plno j
oruèení k tomuto tématu.
Úctu ke zvíøatùm má id projevovat mezi jiným tím, e:
- má nechat zvíøe v sobotu odpoèívat (Exodus 23:12)
- nemá zapøahat ke svému pluhu nestejnì silná zvíøata (Deut. 22: 1 0)
- svá zvíøata nakrmí døív, ne sám zaène jíst (Talmud).
První pokyny týkající se vý ivy v Thoøe (v pìti Moj í ových knihách) jsou také jedn
v echny rostliny na celé Zemi, která plodí semena a v echny stromy nesoucí ovoce se semeny.
Ta vám mají slou it za potravu." (Genesis 1:29). V Genesi 3:18 následují dal í pokyny k tomut
pøikázání, ve kterých jsou doporuèeny zeleniny.
Ezechiel odsuzuje odklon od nábo enství stejnou mìrou jako odklon od rostlinné st
ravy: "Potravu, kterou jsem ti dal -jemnou moukou, olejem a medem jsem tì ivil -tot
o jsi obìtoval pohanùm. Tvým synùm a dcerám, které jsi mi zrodil, jsi pøedlo il k jídlu obìto
. (Ezech. 16:19-23)
Jeden støedovìký idovský spis, Sefer Chasidim (Kniha zbo ných) po aduje: "Buï pøátel
rdný ke v em tvorùm Nejvy ího, které On stvoøil na tomto svìtì. Nikdy nebij ádné zvíøe a ni
nìjakých zvíøat."
Mnozí hrdinové idovských dìjin ili v tomto duchu dobroty. Podle ústního sdìlení by
en za duchovního vùdce Izraele, proto e jednou projevil svùj soucit s jehòátkem (Exodus Rabb
ah 2, Midrash). Rebeka byla vyvolena za enu Izákovu, proto e mìla soucit s íznivými velblou
y. Také mnozí velcí idov tí myslitelé souèasnosti poci ují ke zvíøatùm hluboký soucit. K pøe
iánùm patøili mezi jinými: Rav Kook, který je pova ován za nejdùle itìj ího idovského filozo
ositelé Nobelovy ceny Isaac Singer a Shmuel Yoseph Agnong, Martin Buber, Shlomo Gh
oren -bývalý vrchní rabín Izraele, rabíni Shear Yashuv Cohen a David Rosen. Kabalista Isaa
c Luria, a kromì toho asi 4 % obyvatel Izraele, èím je Izrael po Indii zemí s druhým nejvy
dílem vegetariánù z etického pøesvìdèení. V ostrém protikladu k tomuto v itému zpùsobu v ezah
stojí dnes obvyklá idovská kultura ko er zabíjení. Slovo ko er bì nì u íváme jako synonymum
dobré" a èlovìk by si mohl myslet, e pøi ko er zabití zvíøete se mu prokazuje o nìco vìt í ú
o v eobecnì zvykem na jatkách.
Smutnou pravdou v ak je, e asi ádnou jinou metodou zabíjení se zvíøatùm nezpùsobu
ení, ne ko er zabíjením. Aby byla odstranìna krev, kterou id nesmí pojídat, je zvíøe zavì e
lavou dolù, s proøíznutým hrdlem. Zvíøe pøitom zùstává a celých est minut pøi vìdomí. Ko er
brý , mù e být sotva oprávnìným výrazem pro takovouto surovost. Paradoxnì v ak mù e být touto
odstranìna jen ze il a tepen a ne z kapilár zvíøecího tìla.
.,Nemyslím si, e ko er zabíjení zvíøat odpovídá duchu idovských prorokù. Obvyklý h
o zvíøata zní: "nepesh chayah" a je ve starém zákonì pou ito asi 400krát. Pøesný pøeklad zní:
enezi 7: 15,22 je vysvìtleno e zvíøata mají stejný ."odem ivota" jako,lidé. To ale mù e zn
jen to, ze zvíøata jsou podle idovského uèení stejnì tak na imi bratry a sestrami jako jiní
s nimi máme stejným zpùsobem soucítit.
ISLÁM
Pùvodní nauky islámu byly, stejnì jako v køes anství a v idovství, bìhem dìjin pokr
lovo Islám souvisí s arabským slovem salem = mír a znamená oddanost Bohu, která vede k pravém
míru.
Nauky proroka Mohameda obsahují mnoho pokynù, jak dobøe zacházet se zvíøaty: "Zbyteè
porá ky, zabíjení, bití a surové zacházení se zvíøaty je velikým høíchem."
"Ten, kdo projevuje ke zvíøatùm soucit, tomu projeví svùj soucit i Bùh"./29/. Jak je
zaznamenáno v koránu, byla zvíøata v Mohamedových oèích bo ími dìtmi stejnì jako lidé:
"Vpravdì neexistuje ádné zvíøe a ádný pták, kteøí by nepøedstavovali národ jako vy
potom shromá dìni kolem svého Pána."(Sura 6/38)
Tak jako o Je í i Kristu, existuje i o Mohamedovi mnoho dochovaných pouèek, abych
om byli vùèi v em tvorùm mírumilovní. Stejnì jako v ichni velcí svatí, i Mohamed il velmi as
vil se vegetariánsky, pøesto e to v pou tních oblastech nebylo snadné. Podle historických záz
se jeho strava skládala z datlí oøechù .' , Jeèného chleba a pramenité vody. O stravì jednou
"Bøicho se nemá stát høbitovem zvíøat."130/
Krátce po Mohamedovì smrti se øady jeho následovníkù roz tìpily na sunnity a íity. T
uèení bylo dodne ka zøejmì pozmìnìno. Pøedev ím je politováníhodný fale ný výklad pojmu "svat
a Mohamed mínil válku proti vlastním slabinám a chybám. Nicménì v koøenech tohoto nábo enství
ejnì jako v køes anství obdivuhodné uèení o jednotì v ech vìcí. Pokud to èlovìk uzná a v soul
e mu dostat pravého tìstí.
BUDDHISMUS
Gautama Buddha vytvoøil buddhismem nábo enský systém, který je dnes praktikován tém
ardou lidí. Buddha il v dobì, kdy mnozí uèenci radìji trávili svùj ivot v neplodných filozo
pekulacích o nejvy í pravdì, ne aby prakticky dodr ovali základní principy pravé zbo nosti.
obil proti této tendenci a vyzýval èlovìka, aby se nejprve sám morálnì zdokonaloval, místo ab
en spekuloval o smyslu ivota. Jedním ze základních buddhistických pøikázání je "Ahimsa", t.j
ilí vùèi v em tvorùm. Vycházeje z my lenek o reinkarnaci, je také v buddhismu zvíøe pova ován
ní bytost, pouze zabudovanou do jiné tìlesné schránky. Samozøejmì i Buddha byl vegetariánem a
bízel své áky, aby i oni ili vegetariánsky.
Dìjinné záznamy o Buddhovì ivotì obsahují mnoho událostí, kdy se projevila jeho lá
zvíøatùm. Pí e se zde, e nikdy nestrpìl, aby byl zabit tøeba i "pouhý" hmyz. Buddha øekl dos
V echny bytosti chtìjí ít astnì a ádné a není zpùsobeno zlo! Nech je celý ná ivot pom
První z pìti základních ctností, které Buddha doporuèoval, zní: "Ka dá bytost se st
ení a ka dému je jeho ivot milý. Poznej sám sebe v ka dém bytí a netýrej a nezabíjej " ./31/
Dal ími pøíkazy ctností buddhismu jsou: nekrást, ne ít zhýrale, nelhat, neopíjet se.
tnosti tvoøí základ k dosa ení nejvy ího cíle v buddhismu, nirvány. Pojem nirvána je èasto z
lynutím vlastní existence, co v ak neodpovídá jeho pravému významu. Nirvána doslova znamená
utí", èím je mínìno plné osvobození se od zloby, strachu, chtíèù atd., co vede k nepopsatel
ahu. Èlovìk, který dosáhl tohoto cíle, se pak dobrovolnì stane pomocníkem stvoøení. Jeliko u
ní pøání a pøesto je plnì spokojen, mù e se stát bódhisattvou a mù e dát svou sílu plnì do sl
HINDUISMUS
Hinduismus je sbìrným pojmem pro èetná nábo enská hnutí Indie, která vznikla z uèen
t starých védských spisù. Pro Evropana se hinduismus mù e zprvu zdát zmateným mno stvím rùzný
nich jsou uctívány tisíce bo stev. Ale Hindové vìøí, konec koncù jako køes ané, v jediného
hové" jsou jen zosobnìnými aspekty Tvùrce. Mají vìøícímu usnadnit vyvinout v sobì oddanost. V
tì existuje mezi køes anstvím a hinduismem úplná shoda./39/
Ve v ech hinduistických vìroukách je bytostné jádro ka dé ivé bytosti pova ováno z
ou du i. Následkem toho jsou v echny formy ivota plnohodnotné a mají být stejnì respektovány
ny nábo enské nauky Indie obsahují pøikázání nezbavovat ádné zvíøe zbyteènì ivota. V ichni
se ivili vegetariánsky a a dodnes je Indie zemí s nejvìt ím poètem vegetariánù. V dobách vy
ské kultury pøed asi 5.000 lety byl vegetariánský zpùsob ivota tak samozøejmý, e pro vegeta
eexistoval ádný slovní výraz. Naproti tomu pro pojídaèe masa existovala rùzná pojmenování (m
avvanna apod.), která byla zároveò i synonymy pro lidi s ni ím zpùsobem smý lení.
Hinduistická bible Bhagavadgíta uèí mezi jiným ivotu v harmonii se v emi ivými byt
, èisté vý ivì a v eobsáhlé lásce. Nejvy ím cílem duchovního vývoje èlovìka je podle védskýc
omto stavu vnímá èlovìk pøímo bo skou jiskru ve v ech ivých bytostech a poci uje k nim tak a
y neomezenou lásku.
Av ak pro takovýto vysoký cíl je podstatným pøedpokladem ctnostný ivot. Ka dé zbyteè
a také nepøímá úèast na tom, jako je pojídání masa, je v hinduistickém my lenkovém pokladu p
ubé poru ení zákonù ivota.
Jedním z lidí, kteøí v tomto století naplòovali vysoké ideály hinduismu, byl Mahatmá
O významu ochrany zvíøat jednou øekl: "Velikost národa lze mìøit ne tím, co vlastní, ale tím
achází se svými zvíøaty."
JEDNOTA IVOTA JE BUDOUCNOST IVOTA
"Úcta k ivotu znamená odpor k zabíjení"
Albert Schweitzer
"Mám obavy o lidskou rasu, kdy pomyslím na to,
e Bùh je spravedlivý. "
Thomas Jefferson

Kdy jsem se poprvé zaèal zajímat o úèinky na í vý ivy, bylo mi 11 let. Dlouhou dobu
e tu se svými názory, které jsem bìhem doby získal, stojím osamocen. Bylo proto velmi potì
stit, e se nalézám uprostøed nejlep í spoleènosti. Ke známým vegetariánùm toti patøili mezi
latón, Aristotelés, Hippokrates, Pythagoras, Thales z Milétu, Senecca, Plutarchos, Je í , Bu
ddha, Mohamed, Lao'ce, Konfucius, Leonardo da Vinci, Percy Shelley, Friedrich Ni
etzsche, Schoppenhauer, Hegel, Tolstoj, George Bernard Shaw, Charles Darwin, Isa
ac Newton, Thomas Alva Edison, Alexander von Humboldt, Sven Hedin, Christian Mor
genstern, Emerson, Thoreau, Albert Einstein, Albert Schweitzer, Mahatma Gándhí, matk
a Tereza.
Tyto velké osobnosti poznaly hluboce zasahující souvislosti mezi volbou na í strav
y a blahem stvoøení. Vyvodily z toho své závìry, proto e velmi pøesnì vìdìly, e humánní spol
udována na nehumánním zacházení se zvíøaty. Lev Nikolajeviè Tolstoj se k této vìci vyjádøil t
d budou existovat jatka, budou také existovat boji tì".1321
Poznání jednoty ivota bude spoluurèující pro budoucnost èlovìka. Mír, sociální sprav
dostateèné krytí ivotních potøeb v ech lidí jsou cíle, jejich uskuteènìní pøedpokládá v eo
dnes zaèít tím, e spravedlivým jednáním, harmonickými my lenkami a volbou své stravy podnikn
omto smìru pozitivní kroky. Av ak není zajisté smysluplné chtít jiné lidi obracet na ná názo
ckými po adavky. Ka dý èlovìk má svobodnou vùli, kterou má také pou ívat z vlastní motivace.
p misionáøské èinnosti je tì nikdy nedokázal problémy tohoto svìta øe it.
V této souvislosti existuje jedna hlubokomyslná anekdota o slavném evangelisto
vi Billy Sundayovi, který se po celý svùj ivot sna il obrátit své spoluobèany na køes anství
y Sunday zemøel, sv. Petr mu zabránil vstoupit do nebe. "Co jsi bìhem svého pozemského ivot
a udìlal, abys slou il lidem?", ptal se Petr. "Jak prosím? Co se stalo se v emi høí níky, kte
em obrátil na víru a poslal sem?". "Mo ná, e jsi je sem poslal", odpovìdìl Petr, "ale ádný
sem nedorazil".
Úcta k zázraku stvoøení jistì mù e být stejnì málo vynucena jako pøihlá ení se k nìja
zmìnit svìt k lep ímu, spoèívá v tom, zmìnit sebe tak, aby na e zdraví, ivotní radost a vni
yly tak naka livé, e ádná slova ji nebudou nutná. Nikoliv hlavy státù, ale lidé jako vy a
kteøí vtisknou svìtu zítøka novou tváø .Ka dým výrazem na eho úsilí o vy í formu radosti, k
bytosti, pøispíváme k tomu, aby byla tato tváø radostná. Budeme-li svùj ivot budovat na pozn
noty v eho ivota, pak mù eme získat nekoneènì mnoho.
Ale existují také nìkteré tì kosti, které jsou spojeny s tímto zpùsobem ivota, napø.
ení mnohých spoluobèanù. To poznal také známý anglický spisovatel Georg Bemard Shaw, který se
vého mládí ivil vegetariánsky. Kvùli svému zpùsobu vý ivy byl svými souèasníky èasto oznaèov
val to takto: "Nutnì potøebujeme pár bláznù. Jen se podívejte, kam nás pøivedli ti normální!"
II.
NOVÁ KONCEPCE ZDRAVÍ

NOVÁ KONCEPCE ZDRAVÍ JE NUTNOSTÍ


Bìhem 20. století se v echny oblasti ivota zmìnily rychlostí, která èlovìku vyrá í d
u tak i v lékaøství. Vìt ina lékaøù a jejich pacientù pevnì vìøí v po ehnání lékaøského pokro
l ího vìku a to mù e být pova ováno jedinì za následek pokroku v medicínì.
Je tomu ale skuteènì tak? Kdy se dnes nìkterý èlovìk do ívá 85 let a tím zvy uje sta
ivota, znamená to, e se narodil u pøed 85 lety a k pou ívání nejnovìj ích lékaøských výdo
a ve znaènì vysokém vìku. Velká dìtská úmrtnost byla tím, co v døívìj ích dobách silnì sni o
e zlep ení v této oblasti do lo kvùli dùkladnìj ím hygienickým opatøením. Napøíklad díky Igná
který jako první poznal význam hygieny pøi porodu, byla vymýcena horeèka omladnic. To v ak ne
nic spoleèného s lékaøským pokrokem ve smyslu léèení.
Ostatnì délka ivota byla sledována pouze v oblastech, kde se pøed prùmyslovou revol
ucí uzavíraly sòatky jen v malém okruhu, t.j. mezi pøíbuznými./l/ V kulturních kruzích, ve kt
ebyly sòatky mezi pøíbuznými dovoleny z nábo enských nebo sociálních dùvodù, nebyly v délce
nány pøes v echny lékaøské novoty ádné významné zmìny.
Také vymýcení velkých morových pohrom, které patøily po dlouhá období k nejèastìj ím
a pøièíst v první øadì zlep ení hygieny a nikoliv lékaøskému pokroku./2/ Kromì toho není význ
e, nýbr jak budeme stárnout. Na e zdraví je pro kvalitu ivota daleko dùle itìj í, ne dosa
se tedy týèe zdraví, pak vývoj uplynulých desetiletí v prùmyslových národech nevypadá vùbec d
ické civilizaèní nemoci se íøi stále více. K tìm patøí napø. nemoci krevního obìhu, revmatic
e, neurodermitidy, skleróza multiplex, ledvinové a luèníkové kameny, aludeèní vøedy, celiak
hnova nemoc, osteoporóza, Alzheimerova nemoc , Parkinsonova nemoc, zubní kazy, para
dentóza, diabetes, hypoglykémie a mnoho dal ích.
Zvlá tì dìsivá je skuteènost, e obìtmi civilizaèních nemocí se stávají stále mlad í
v souèasnosti asi 2 miliony dìtí neurodermitidou.
Pøibli nì 40 % úmrtnosti pøipadá v západní Evropì na úèet nemocí krevního obìhu, pøes
akovinou. Av ak, i kdyby v ichni lidé umírali na slabost stáøí, bylo by tøeba ptát se po pøíè
egenerativních zdravotních poruch.
ZMATENÉ NÁZORY O PRAVÝCH PØÍÈINÁCH NEMOCÍ
Na pøíkladu alergií je mo né dobøe znázornit v eobecné zamìòování pøíèin nemocí s fak
tomy urèité nemoci. Ke konci edesátých let trpìlo v Nìmecku asi 1 % obyvatelstva nìkterou z
rgií. Poèátkem devadesátých let to ji bylo 20 % lidí a toto èíslo stále stoupá. Podobný nárù
znamenat v ude v Evropì a v severní Americe. Za pøíèinu alergie oznaèují v ichni lékaøi shodn
lergeny. Kdy tedy nìkdo trpí alergií na pyl, pak jsou viníky pyly. Kdyby tomu skuteènì tak b
lo, pak je pøinejmen ím velmi podivné, e døíve trpìlo alergiemi jen málo lidí. Od té doby, c
tují, pøicházejí do styku s pylem, se zvíøaty, s oøechy a jahodami a teï najednou by to u nic
o vyvolávat nemoc -chorobnou reakci imunitního systému. Proè reaguje imunitní systém tímto zp
bem? Nikdy døíve se nevyskytovala taková èetnost alergických reakcí na zcela pøirozené souèás
ivota. Je zcela zjevné, e musí existovat hlub í pøíèiny tohoto rapidního nárùstu alergií,
ce alergenù./3/
U srdeèních obìhových nemocí lékaøi èasto poukazují na rizikový faktor, kterým je pøí
lak. To je v ak posouzení pouze povrchní, ponìvad samotný vysoký krevní tlak je ji pøíznake
organismu. Pomocí lékù na sní ení krevního tlaku se jen vyøazuje dùle itý varovný signál tìl
pøedstava bezpeèí. Do té doby, ne budou zji tìny pravé pøíèiny vysokého krevního tlaku, nemù
ko srdeèního infarktu.
To je v zásadì problém v ech civilizaèních nemocí, které jsou vyvolány duchovními a t
ktory ve zpùsobu ivotosprávy. Pravidlem je bohu el potlaèování symptomù místo léèení skuteèn
k let mù eme témìø ka dý týden sledovat v tisku senzaèní zprávy, v nich je oznamováno koneèn
ou, revmatismem nebo srdeèním infarktem. Dokud jsou v ak léèeny pouhé pøíznaky nemocí, nemoho
yto údajnì zázraèné skutky provedeny.
VLASTNÍ ODPOVÌDNOST ZA ZDRAVÍ
Pøi bli ím pozorování na eho moderního lékaøství je tedy tøeba konstatovat, e a do
civilizaèních nemocí ádoucí úspìch. Toto v ak nemá být jednostranným shazováním viny na léka
zatlaèeni do úlohy, která odpovídá na emu pøání po konzumu a po itku a nikoliv pøírodním zák
tek ze v eho, co ivot poskytuje a kdy se tìlo pod tímto po itkem zhroutí, pak má nápravu za
t lékaø -av ak pokud mo no bez omezení stylu na eho ivota. Na e zdraví je v ak produktem pøí
liv na eho my lení urèovaného na imi pøáními. Prohøe ujeme-li se neustále proti pøírodním zák
set jednoho dne nést následky. Jestli e i po propuknutí nìjaké vá né nemoci je tì stále chybí
svùj zpùsob ivota, pak nemù eme od ádného lékaøe na svìtì oèekávat nìjaký zázrak.
Samozøejmì existují také velké mezery ve znalostech lékaøù, kteøí se bìhem svých stud
málo. Av ak i kdy v ichni lékaøi varují pøed zlozvykem kouøení, pøesto i nadále bezstarostn
idí. Pøedcházení nemocím je v podstatì vìcí vlastní odpovìdnosti ka dého èlovìka, nebo ka dý
vota. I pøi léèení nemocí je aktivní spolupráce pacienta nejdùle itìj í, nebo jinak nemù e a
nout velkých výsledkù. Kdy v ak sami pøevezmeme vlastní zodpovìdnost za své zdraví, pak nejs
pnostem na eho tìla kladeny témìø ádné hranice pro to, aby bylo a zùstalo zdrávo.

NEMOC NENÍ ÁDNÝ VRTOCH PØÍRODY


Vzhledem k tomu, e jen velmi málo lidí není nikdy nemocno, aby mohlo ve vysokém vìk
u pokojnì zemøít, je nemoc pova ována za nìco zcela normálního, nìco, co patøí k ivotu stejn
Tak vzniká dojem, e je pøíroda sama v sobì pochybená a e poruchy v ivotì jsou zcela normál
duché srovnání mezi èlovìkem a zvíøaty ve volné pøírodì v ak jasnì ukazuje, e neexistují nem
vrtochy pøírody.
ádné z divoce ijících zvíøat netrpí nìkterou z nesèetných nemocí, které napadají èl
no ení nìkterého druhu v urèitém ivotním prostoru dochází k infekèním nemocem nebo k degener
které vedou k vyhubení pøíslu ného druhu. Divoce ijící savci mají pìt smrtelných nemocí, èlo
, nehledì na pøibli nì 30.000 nemocí, které nejsou bezprostøednì smrtelné. V zemích EU je 85
beno civilizaèními chorobami a ménì ne 8 % staøeckou se lostí. U na ich nejbli ích pøíbuzný
dstavují úmrtí zpùsobená civilizaèními nemocemi 0 %, kde to 98 % úmrtí je zpùsobeno staøeckou
li nì 35 % Západoevropanù trpí nadváhou, ve zvíøecí øí i nadváha neexistuje. Ménì ne 1% Støe
svého ivota posti eno zubními kazy. Volnì ijící zvíøata vùbec nemají zubní kaz. Savci ijí
vìku, který odpovídá pìti a sedminásobku délky období jejich rùstu. Pro èlovìka by to znamen
tu cca 18 -20 let) dosa ení vìku 90 -140 let. To je v ak pro moderního èlovìka spí e výjimkou
se nìkdo skuteènì do ije svých stých narozenin, pak je to vìt inou jen pøíle itostí pro naps
ovinách.
Proti takovým srovnáním se èasto uvádí námitka, e lidé nejsou ádná zvíøata. Av ak n
víøaty je tak velká, e tato srovnání jsou plnì oprávnìná. S gorilou nebo impanzem se geneti
jeme ve více ne 99 %. Kromì toho mù eme prostøednictvím pozorování zvíøat chovaných lidmi po
ci skuteènì nemají nic spoleèného s vrtkavostí pøírody.
Jakmile jsou toti zásahem èlovìka ovlivnìny pøirozené ivotní podmínky zvíøat, ihned
objeví tyté nemoci, které se vyskytují také u lidí. To platí pøedev ím pro oblast vý ivy. Di
jí svou potravu v dy ve stavu, v jakém ji produkuje pøíroda. Jakmile zaènou po írat potravu z
covanou èlovìkem, zaènou, stejnì jako èlovìk, pøibývat na hmotnosti, objeví se u nich luèové
abetes, revmatismus, vypadávání zubù atd.
Na e milá domácí zvíøata trpí stejnými nemocemi jako jejich majitel, zatímco jejich d
ijící divoce, zùstávají tìchto nemocí zcela u etøeni. Napø. gorily vá í v divoèinì okolo 14
hradì, kde jsou krmeny nepøirozenými potravinami, mohou dosáhnout váhy a 320 kg. Pøíroda pro
uje zdravý ivot, nemoci jsou výhradnì lidským výdobytkem. Jakmile èlovìk poru í svými zásahy
bjeví se nemoci lidí i zvíøat.
Zvíøata v divoèinì nemohou poru ovat pøírodní zákony, proto e by to znamenalo jejich
Èlovìku je díky jeho speciálním schopnostem umo nìno do pøírody zasahovat a vyu ívá toho víc
ZDRAVÍ JE NORMÁLNÍM STAVEM
Abychom se mohli opìt vrátit k ivotu bez nemocí, musíme se zbavit pøedstavy, e nemo
i jsou normálním stavem. Na zvíøatech v divoèinì mù eme pozorovat, e zdraví je samozøejmostí
jinak mohl ivot na Zemi rozvíjet miliardy let ve svých nesèetných formách?
Jak tedy opìt dosáhnout normálního stavu tak, jak je pøírodou pøedurèen?
Pro na e pøe ití je nutno splnit ètyøi základní podmínky: dýchání, spánek, pøivádìní
Dùle itá je i kvalita toho, co pøijímáme. Vdechujeme-li patný vzduch, kodí to na emu zdraví
, projeví se to velmi nepøíjemnì. Také kvalita na í pitné vody je dùle itá. Tyto tøi body uzn
také ka dý lékaø .Potrava, jako ètvrtá ivotnì dùle itá podmínka, jak se stále je tì mnozí lé
svou kvalitou velký význam pro zdraví. Velmi èasto øíkají lékaøi pacientùm, kteøí trpí nemoce
ou, e mohou jíst co chtìjí, e to nemá s jejich nemocí nic spoleèného.
Podíváme-li se jednou dùkladnì na obvyklou nemocnièní stravu pacienta, pak objevíme z
ela nový význam pojmu nemocnice.
Je tì dnes existují pøírodní národy, které díky své zdravé ivotosprávì mohou oèekáva
100 let a pro které jsou civilizaèní nemoci neznámé. K takovýmto národùm patøí mezi jinými Qu
i, Vilcabambani, Hopi-indiáni, Papuánci a také velká èást obyvatelstva Èíny a Mexika./5,6/ Ja
le se k tìmto národùm zaènou zavádìt výdobytky vý ivové techniky západního svìta, jako je cuk
oèi né potravy, konzervy atd., pak to jde i s jejich zdravím rychle z kopce. Takto byl p
o roce 1975 znaènì po kozen legendární národ Hunzù./7/
Mù eme se tedy pouèit i od lidských populací, e pøíroda produkuje zdravý ivot, poku
ny nejsou poru eny. Selhání funkcí jednotlivých orgánù, náhle se objevující poruchy látkové v
u samy o sobì ádné pøíèiny nemocí.
Ka dá patná funkce v na em organismu pøedpokládá pøekroèení pøírodních zákonù. To pl
hy, nebo zpùsob ivota rodièù má podstatný vliv na zdraví dítìte, a to ji pøed poèetím.
MECHANISTICKÉ. POJETÍ IVOTA
Ten, kdo jde dnes s nìjakými potí emi k lékaøi, je obvykle dùkladnì vy etøen. Lze zmì
ak, puls, zjistit slo ení krve, provést jaterní testy, zkou ky moèi a mnoho jiného. Medicína
sna í odhalit pøíèiny zdravotních poruch pohmatem, mechanickými zkou kami bolesti, rentgenový
ky, tomografem aj. Tyto diagnostické postupy mohou být pøi správném pou ití velmi nápomocné,
lí v ak jeden z hlavních problémù moderní medicíny: víru, e v echny funkce a funkèní poruchy
u mohou být zji tìny analytickými metodami.
Tato víra se objevila na sklonku 18. století, kdy pøírodní vìda zrevolucionizovala v
ládnoucí obraz svìta. A do této doby pøedepisovala církev lidem dogmata, kterým mìli vìøit.
stavil proti vnucené pøedstavì svìta, kterou zaji ovala církev ze svých mocenských pozic, by
mi rychle pøiveden k mlèení tak jako napø. Galileo nebo Giordano Bruno.
V ijeme-li se do situace té doby, pak je mo né si snadno pøedstavit tehdej í nad ení
dovìdecké poznání. Bylo dosa eno pomocí pokusù a pøesných výpoètù a bylo zcela prosté v ech m
analytická vìda osvobodila lidské my lení ze spárù dogmat církevní politiky.
V pøehnaném nad ení do li nìkteøí prominentní pøírodovìdci tak daleko, e po adovali,
alýzy uznány jako jediné oprávnìné zdroje vìdy pro v echny oblasti pøírodních vìd, tedy i pro
dobì vznikla, pøedev ím na základì po adavkù chemika Lavoisiera teze, podle ní není ivot ni
komplexem chemických funkcí. ivá bytost byla degradována na stroj. Tyto názory byly podpoøe
y filozofy (napø. Descartem), kteøí pohlí eli na fyzický ivot také jako na mechanismus exist
cela oddìlenì od ducha.
Roku 1847 se v Berlínì se li ètyøi renomovaní vìdci: Helmholtz, Dubois-Reymond, Ludwi
a Brucke a prohlásili, e zákony chemie mohou vysvìtlit v echny dìje v lidském organismu. Tí
e staly Lavoisierovy teze základním kamenem lékaøského výzkumu pro dal í generace a ve kolsk
se v tom a dodnes mnoho nezmìnilo.
Ve stejném èasovém období pro la fyzika, která je základní vìdou ve výzkumu pøírodníc
iným vývojem. Pøesto e vznikla na zcela mechanisticko-materialistickém základì, získala ve 20
toletí poznatky, které v jiném vyjádøení pøiná ejí závìry shodující se s holistickými svìtový
yzikové Einstein, Heisenberg, Planck, Bohr, Tesla, Bell, von Weizsiicker, Capra, N
iebohr, Beardon a mnozí jiní byli a jsou pøesvìdèeni, e poznatky fyziky vedou k jednotnému p
jetí vesmíru, odpovídajícímu duchovnì-vìdeckým poznatkùm v ech kultur.
OBVYKLÁ NAUKA O VÝ IVÌ
Tím, e se fyziologie vyvinula v èistì chemicko-analytickou vìdu, ovlivnila pøirozenì
také výzkum vý ivy a její vliv na zdraví. Od samého poèátku vìdeckých nauk o vý ivì se èiní p
cko-analytickou cestou, co a v jakém mno ství má èlovìk dennì sníst, aby zùstal zdráv. Z hled
vìdy o vý ivì má být vý iva pova ována za zdravou tehdy, má-li urèitý obsah kalorií, potøebn
esenciálních mastných kyselin, a vlákniny a pokud mo no malé mno ství nasycených mastných kys
cholesterolu.
Zvíøecí bílkoviny jsou konvenèními vìdci v oboru vý ivy v Evropì stále je tì pova ová
tlinné. V Americe se to v ak ji z vìt í èásti zmìnilo. Pøesto se i v Evropì tì í vegetariáns
konvenèní vìdì zabývající se vý ivou) vysokému uznání. Av ak úplné zøeknutí se ivoèi ných pr
e v ak stále je tì pova ováno za riskantní a vý iva za nedostateènou.
Stále rostoucí poèet lidí nyní hledá alternativy ke konvenèní nauce o vý ivì a k mech
pojetí ivota. Dùvodem pro velké roz íøení alternativních forem vý ivy a pøírodních léèitels
aré koncepce a metody ji zjevnì lidi neuspokojují.
Dnes mù eme sotva oèekávat, e pøedstavitelé mechanistické-materialistické vìdy budou
i pøiznat své vlastní omyly. Fyzik Max Planck jednou k této problematice prohlásil: "Ne se
ve vìdì prosadí nové poznatky, uplyne 50 let, proto e budou muset vymizet nejenom staré teze
, ale budou muset také vymøít jejich zastánci."
Proto jsme vyzýváni, abychom kriticky objasòovali koncepce, které nám jsou pøedkládán
místo toho, abychom je jednodu e pøebírali. To je zvlá tì dùle ité v oblasti vý ivy, která ov
ví, na e ivotní prostøedí a budoucnost ivota na Zemi. Tyto vìci jsou pøíli dùle ité, ne a
i k pøemý lení pouze tzv. expertùm.
HRANICE A OMYLY STARÝCH KONCEPCÍ
Konvenèní nauky o vý ivì a jejich základy, toti mechanisticko-materialistické pojet
a, vykazují tak velké mno ství chyb, protiøeèení a omezení, e by jejich pouhý výèet zaplnil
de musí postaèit krátký pøehled nìkterých markantních slabin starých koncepcí.
JAKTO, E IVOT FUNGUJE?
Dne ní úsilí o vymýcení nemocí se podobá pokusu opravit motor, ani bychom vìdìli, ja
. kolská medicína ví velmi mnoho o nemocech a o výstavbì tìla, ale neví témìø nic o zdraví.
vé výmìny v lidském organismu jsou ve svém celku daleko slo itìj í, ne nejslo itìj í technol
y èlovìk objevil. Proè toto zázraèné dílo funguje, nedoká e kolská medicína a dodnes uspoko
e sice známo, e informace pro látkovou výmìnu jsou zachyceny v pamìti DNK (desoxiribonukleo
vá kyselina) v jádru ka dé buòky, av ak proè jsou tyto informace pøevádìny organismem praktic
nejmen í podrobnosti, proè pøitom v normálních pøípadech nikdy nedochází k poruchám, to zùstá
ankou.
Vzhledem k nesmírné slo itosti látkové výmìny je nutno pøedpokládat urèité poruchy v
ece je kolská medicína a konvenèní nauka o vý ivì vzdálená znalostem týkajícím se tohoto øíd
e objasnit následujícím pøíkladem:
Pøedpokládáme-li, e bychom chemicky analyzovali zrna schopná klíèení, napø. p enièná
m zjistili urèitý obsah uhlohydrátù, bílkovin, tukù, vody, vitamínù, minerálù a jiných látek.
vystavíme p enici malé dávce radioaktivního záøení nebo umìlých mikrovln, pak pøi dal í anal
nic nezmìnilo. Zrna vykazují stejný obsah uhlohydrátù, vody, bílkovin, tuku, vitamínù atd. j
neozáøená zrna.
Pokusíme-li se v ak nechat ozáøenou p enici vyklíèit, ji to nefunguje. To znamená,
atná funkce organismu, toti jeho ivotnost, mù e být ztracena, ani se jeho chemické slo ení
tedy existovat prvky øízení ivotních procesù, které nelze zachytit chemicko-analytickými met
mi.
Jak v ak má medicína, pøípadnì vìda o vý ivì, která se ve výzkumu látkové výmìny opír
, nalézt pøíèiny poruch látkové výmìny, nemù e-li pomocí tìchto metod zachytit to nejdùle itì
NEVYSVÌTLITELNÉ ZDRAVÍ
Podle staré nauky o vý ivì se a dosud klade velký dùraz na vypoèítávání nutného obsa
lorií (novìji joulù, pak 1 kcal = 4,18 kjoulù). Podle oficiálnì uznaných poznatkù potøebuje è
nì pøi úplné tìlesné neèinnosti pøibli nì 1800 kcal. Èím je èlovìk aktivnìj í, tím je jeho po
né mno ství kalorií dlouhodobì pod touto hranicí, vede to ke ztrátì tìlesné hmotnosti, k osla
smrti. Pravidelné pøekraèování pøíjmu potøebného mno ství kalorií vede k nadbyteèné tìlesné
Existují v ak národy, které by byly musely podle tìchto teoretických poznatkù ji dáv
møít. Ve východní Africe ijí Nomádi, jejich vý iva obsahuje bìhem letních mìsícù 10-15000 k
auky o vý ivì muselo vést k nadbyteèné tìlesné hmotnosti a k pøedèasné smrti. Pøíslu níci tìc
výjimky zdatní a tíhlí a tì í se dobrému zdraví.
Také druhý extrém, toti podle západních mìøítek zcela nedostaèující zásobování energ
ních národù, ani by tím nìjak trpìly. Indiáni Tarahumara a Quiche v Mexiku pøijímají dennì n
1500 kcal a jejich vý iva neobsahuje ádné ivoèi né bílkoviny. Cestování a bìh na 100 -300 k
se, èasto s tì kými bøemeny, jsou pro nì nìèím zcela bì ným. Takovéto výkony by v ak podle na
ennì 5-1 0.0000 kcal.
Japonský lékaø prof. Kuratsune provedl poèátkem padesátých let na sobì a na své man e
oruhodný vý ivový pokus, jeho výsledek mù e být stejnì málo vysvìtlen podle koncepce staré n
výkony mexických Indiánù. Pod dozorem prof. Mizushima pøijímali man elé Kuratsunovi ve tøech
bích (32, 81 a 120 dnù) dennì 700-1000 kcal. Strava se skládala ze syrové mleté celozrnné rý
rové zeleniny, ovoce a moøských chaluh. ivoèi né bílkoviny zcela chybìly, stejnì jako pøíslu
e. Pokud by dogmata teorií týkajících se kalorií skuteènì platila, mìla by vést jednostranná
k tì kým poruchám vyvolaným nedostatkem potøebných látek.
Prof. Kuratsune vykonával bìhem tìchto pokusù své obvyklé laboratorní èinnosti, jeho
lka obstarávala jako jindy SVOU domácnost a kojila kromì toho své miminko. Oba se cítili n
aprosto dobøe, pøi zkou kách nemìli ádné pøíznaky nedostatku a jejich pohyby byly "neobyèejn
lé a ikovné".15, 101
Bìhem mìsíc trvající stávky lékaøù v Izraeli, pøi ní bylo v nemocnicích o 85 % lékaøù ménì,
tj. na nejni í stupeò v dìjinách Izraele.
V Bogotì (Kolumbie), klesla bìhem 52-denní stávky lékaøù úmrtnost o 35 %. Kdy v Los Angeles
17 nemocnicích ke stávce, klesla úmrtnost o 18 %.
USA mají mezi v emi národy svìta nejvy í výdaje na zdravotnictví. Prùmìrná odhadovaná délka
jímá v celosvìtovém srovnávacím ebøíèku 21. místo, daleko za mnoha zemìmi tøetího svìta.
V USA pøipadá na jednoho lékaøe 452 osob. Odhadovaná délka ivota mu ského obyvatelstva èerné
65,5 roku. Na Jamajce, kde pøipadá jeden lékaø na 7033 obyvatel, je odhadnuta délka ivota
mu ù 69,2 roku.
USA a Nìmecko investují více penìz do výzkumu terapií proti srdeènímu infarktu a rakovinì, ne
ostatní zemì svìta. 85 % lidí v USA a v Nìmecku umírá na srdeèní infarkt a na rakovinu.
(Zdroj: "Evropský lékaøský èasopis" è. 211, kvìten/èerven 1993)

Ve 2. svìtové válce trpìli ameriètí vojáci v japonském zajetí hroznými stavy vyvolaný
atkem rùzných látek, pøièem dostávali podobnì jako man elé Kuratsunovi rý i, zeleninu, troch
oøských chaluh o pøibli nì 1 000 kilokaloriích dennì. Jediný rozdíl byl v tom, e strava vále
yla vaøená, zatímco Kuratsunovi jedli v echno syrové.
Stejná mno ství potravin mohou tedy mít zcela rozdílné úèinky, a to podle pøíslu né p
ování pøirozeného stavu potravy postaèuje její minimální mno ství, zatímco malé mno ství potr
pùsobuje tì ké poruchy. Tím je význam nauky o energii a její výpoèty v obsahu kalorií v potra
n ím silnì zrelativizován, nebo kvalita potravin je daleko dùle itìj í, ne mno ství kalorií
JSME STÁLE VÍCE NEMOCNÍ
Medicína jistì zaznamenala v mnoha oblastech velké a po ehnané pokroky, napø. v chir
urgii nebo v diagnostice. Naproti tomu v profylaxi a v léèení civilizaèních chorob jsou pøes
v echna její úsilí jakékoliv pokroky v nedohlednu. Neustále jsou sice oznamovány novì objeve
aèné léky proti rakovinì, revmatismu atd., av ak v praxi se úspìchy nedostavují. Boj proti sy
omùm namísto pravého léèení zùstává bohu el pravidlem. Dokud bude mechanisticko-materialistic
ce ivota základnou pro lékaøský výzkum, máloco se na tom zmìní.
A tak ijeme v dobì, kdy jsou podnikána nejnákladnìj í úsilí v lidských dìjinách pro
r ení na eho zdraví av ak zároveò jsme stále nemocnìj í. V echny chronické a degenerativní ne
kardiovaskulámí choroby, rakovina, revmatické nemoci, alergie, neurodermitida, osteop
oróza, skleróza multiplex, nemoci ledvin a jater, choroby slinivky bøi ní a za ívacího traktu
mnoho jiných, se i nadále íøí. Zvlá tì dìsivá je pøitom skuteènost e obì mi takovýchto nemo
pø. rakovina a revmatismus, nemoci, které se døíve vyskytovaly jenom u star ích osob, dnes m
nohem èastìji postihují dìti mlad í 1 0 let.
NEVYSVÌTLITELNÉ LÉÈIVÉ ÚÈINKY
Stále rostoucí nespokojenost mnoha lidí s výsledky kolské medicíny je hlavním dùvode
razantní íøení alternativních léèivých postupù. Vzhledem k tomu, e tyto postupy, jako napø
e, nejsou my lenkovými postupy a zpùsoby analýz kolské medicíny vysvìtlitelné, byly je tì pø
mi lékaøi vehementnì odmítány. Av ak úèinnost tìchto léèivých postupù je pøesvìdèivìj í ne v
Mezitím se velká èást absolventù homeopatických kurzù rekrutuje z øad lékaøù. Bohu el
e odmítání a ignorace u ka dého léèebného postupu alternativní medicíny opakovat. Homeopatie,
osofická medicína, Bachovy kvìty, esence z orchidejí, aromaterapie, akupunktura, Shiatsu
, terapie barev, Reiki, Spagyrika atd. pùsobí na jemnohmotné síly v organismu, které podle
mechanisticko -materialistického pojetí svìta vùbec neexistují. Úèinnost tìchto postupù v ru
obrého lékaøe nebo léèitele je v ak v praxi snadno dokazatelná. Uvádìné placebo efekty tu moh
a staèit jako vysvìtlení, jeliko napø. homeopatické léky pùsobí léèivì také na zvíøata a na
objevili homeopaté mnohá léèiva, která jsou ji dlouhou dobu uplatòována kolskou medicínou
pìchem, jako napø. nitroglycerin pøi angínì pektoris a metalické zlato u revmatismu. Samozøej
ani nauka pøírodního léèení není bezchybná a jistì e i v této oblasti existují neseriózní ter
odsouzení kolské medicíny není oprávnìné.
Zde je tøeba pouze podotknout, e kolská medicína má své hranice a e velké mo nosti
dního léèení nemohou být pomocí jejích koncepcí vysvìtleny. Stejnì tak zùstává bez vysvìtlení
vislost mezi psychikou a tìlem. Praxe neponechává ádné pochybnosti o tom, e ná citový ivo
silnì ovlivòovat na e zdraví jak pozitivnì, tak i negativnì. To, e je smích zdravý a e dlou
deprese mù e uvést lidské zdraví do politováníhodných stavù, dnes ji nikdo nepopírá.
Samozøejmì existují urèité mìøitelné úèinky pùsobení psychiky na tìlo. Ty se týkají p
daøení a kardiovaskulárního systému. Av ak úplné spektrum psychosomatiky nemù e být pomocí tì
stí vysvìtleno. Kromì toho mechanisticko -materialistický názor neposkytuje ádné vysvìtlení,
hnutí mysli ovlivòuje srdeèní èinnost nebo hormonální hospodaøení.
POSLEDNÍ STAV VÌDY
Zmatky objevující se napø. u znaènì protiøeèících si tezí kolské medicíny a staré na
jí nedobrovolnou komiku. Zaèíná to u u diagnóz. Kdy nav tívíme se stejnými potí emi pìt rùz
r íme a pìt rùzných diagnóz. Toté bohu el platí i pro mnohé léèitele.
V oblasti vý ivy jsou vzájemná protiøeèení jednotlivých expertù tak veliká, e zmatek
lidí, kteøí se zajímají o zdravou vý ivu, je témìø nevyhnutelný. Nìkteøí experti ve vý ivì,
uèují, e by mìl èlovìk dennì sníst 100 -150 g bílkovin, zatímco dr. Haas (výkonnostní dieta)
dostaèující 35 g dennì. Velmi oblíbená je také formule 1 g bílkoviny na 1 kg tìlesné hmotnost
Av ak jiná doporuèení vedou dokonce a k pouhému 0,5 g bílkovin na 1 kg tìlesné hmotn
a den. Denní mno ství vitamínu C uvádìné nìmeckou spoleèností pro vý ivu pøedstavuje v rùznýc
Tatá spoleènost v ak doporuèuje v mnoha jiných publikacích dvojnásobné mno ství, tedy 150 mg
na den. Ameriètí vìdci doporuèují v souèasné dobì 500 mg vitamínu C dennì, laureát Nobelovy
s Pauling doporuèuje 15.000 mg na osobu a den. Mnozí experti doporuèují jíst èastìji a v men
kách, mnozí zase doporuèují vzdát se snídanì nebo i veèeøe. Nìmecká spoleènost pro vý ivu (DG
a velmi dùle itou souèást vý ivy, zatímco americké úøady pro vý ivu, jako napø. AHA (American
ation) radí co nejvíce omezit spotøebu mléka. DGE vìt inou doporuèuje celozrnné produkty, ale
jedné publikaci z roku 1992 varuje pøed velkou konzumací celozrnného chleba, proto e prý pøíl
oho tìchto potravin mù e vést k nedostatku minerálù.
Dokonalý chaos. Dokonce ani na jednom pracovním stole neexistuje takový zmatek
, jako v doporuèeních týkajících se vý ivy a to u nìco znamená. V echny tyto teze, jak tvrdí
tavitelé, odpovídají poslednímu stavu vìdy, ale na jejich protiøeèeních lze snadno poznat, e
zalo eny na posledním stavu velkého omylu.
Pøírodní zákony, které jako jediné rozhodují o zdraví a nemoci, se mohou tì ko mìnit
e jako rady vìdy o vý ivì. V této souvislosti je zajímavé, e pøes 60 % Nobelových cen v medi
let ztratilo svou platnost.
Existují tedy vùbec mo nosti odpovìdìt na v echny tyto neobjasnìné otázky pokud mo no
naènì a uspokojivì a rozvinout tím mo nost jedince podporovat své zdraví? Ano, tyto mo nosti
stují. Ale pochopit je a vyu ít vy aduje urèité úsilí. Musíme být pøipraveni pøizpùsobit zpùs
chování poznatkùm, které opravdu odpovídají ivotu a ne jen teoretickým úvahám. Pak se v ak r
ná mo nost rozvinutí na í celé bytosti, tìla, du e i ducha. Pøi tomto rozvoji se zdraví stane
tak jak je to v pøírodì mo né a pøedurèené.
ENERGIE NULOVÉHO BODU, PÙVOD IVOTA
Ve v ech starých kulturách svìta existuje koncepce v udypøítomné nekoneèné tvùrèí ene
pochází hmota a v echny formy ivota. Poznatky vynikajících vìdcù, jako Alberta Einsteina, Ni
y Tesly, Maxe Plancka, Adama Trombleye, Hanse Niebohra, Philipa Callahana a dal ích
potvrzují existenci kosmické praenergie./13/ Ve vìdeckém zpùsobu vyjadøování se tato energie
energií nulového bodu. VE KERÁ HMOTA JE ZHU TÌNÍM TÉTO ENERGIE NULOVÉHO BODU .
Aèkoliv výzkum energie nulového bodu pøedstavuje v moderní fyzice zatím okrajové téma
sou dùkazy pro existenci a nesmírný význam této energie tak pùsobivé, e ji potvrzuje dokonce
erické ministerstvo obrany a dává ji od roku 1986 zkoumat./14/ Vìda v ak mù e zachytit podsta
u kosmické prasíly jenom èásteènì. Mystikové v ech nábo enství, kteøí jsou schopni v hlubokém
osmickou energii, ji shodnì popisují jako inteligentní tvùrèí sílu, její vjem poskytuje doko
radost. Ne nadarmo je kosmická energie v køes anství oznaèována a uctívána jako Duch Svatý a
dii v zosobnìné formì jako Bo ská Matka. Je pùvodem v ech zpùsobù projevu a protikladù jako m
svìtlo -tma, elektøina -magnetismus, jin -jang, atd. Aby bylo mo né lépe pochopit její nekon
eèné formy výrazu omezenými mo nostmi chápání lidského mozku, byly ve v ech vysokých duchovní
vytvoøeny modely, které umo òují alespoò urèité pochopení tvùrèí mnohotvárnosti a její lep í
ystém pìti prvkù starých Øekù a Èíòanù, indický systém Tri-Dosha, Strom ivota esejcù, pojmy
iánské medicínské kolo a mnoho dal ích. V echny tyto systémy vysvìtlují urèitou èást projeven
e, ale plné pochopení není na intelektuální úrovni mo né. Teprve vìdomé vnímání kosmické ener
dosáhnout v pokroèilém duchovním vývoji, a s tím spojené neohranièené vìdomí, mù e èlovìku po
du stvoøení.

Obrázek: strana 59

SUBTILNÍ IVOTNÍ ENERGIE


Kosmická energie se zhu uje v rùzných stupních a k nejsilnìj ímu zhu tìní, ke hmotì
pòování existuje nìkolik nad sebou nadøazených úrovní energie a ke ka dé nále í nìkolik podúr
u tìní energie jsou dùle ité pro pochopení ivotních procesù a zdraví, jeliko èlovìk nemá je
také tøi subtilní nebo jemnolátková energetická tìla, která jsou pøiøazena tìmto úrovním ene
Nejvy í úrovní energie (nejmen í zhu tìní energetických èástic ) je kauzální úroveò.
dské du i -pravému Já ka dého èlovìka -vìdomí své individuality. Proto nazval Rudolf Steiner
ilou Jáství èlovìka. Svým kauzálním tìlem je èlovìk spojen s kauzální úrovní. Z ní èerpá tvùr
tevøení pro intuitivní vjemy kauzálního tìla.
Dal í hlavní úrovní energetického zhu tìní je astrální úroveò. Astrální tìlo je sídle
Dal í stupeò jemnolátkové energie má více jmen. V èínské medicínì se nazývá Chi, v ja
tu Tumo, u pøíslu níkù havajského nábo enství Huna se nazývá Mana, v Indii Prana. Rudolf Stei
naèuje jako éter, Wilhelm Reich jako energii Orgon, Reichenbach jako sílu Od.
Éterické tìlo èlovìka je èasto oznaèováno jednodu e jako jemnohmotné tìlo, i kdy tot
ohlo být vhodné i pro astrální a kauzální tìlo. Aby se zabránilo zbyteèným nejasnostem, budu
edujícím textu dr et pojmu éterické tìlo.
Éterické tìlo je zdrojem energie pro fyzické tìlo. Transformuje energii z astrálního
kauzálního tìla do organismu a má nadøazenou øídící funkci pøi fyzických ivotních procesech
esných tkání a pøi za ívání potravy hrají éterické energie dùle itou úlohu./16/
Tøi subtilní energetická tìla mají sedm kruhových rotujících energetických center, èa
kra má svou zvlá tní funkci v tìlesném a duchovním vývoji èlovìka. Vedle èaker jsou dùle ité
ridiány a nadis (t.j. jemnohmotné nervy), jeliko odpovídají za harmonický tok jemnohmotných
nergií. Zablokování energetických proudù zpùsobuje vznik mnoha nemocí. Aktivací reflexních bo
a pøekøí ení Nadis a meridiánù lze tyto bloky odstranit. Takto lze také vysvìtlit úèinek léèi
jako je akupunktura, akupresura, Vitaflex, shiatsu, a dal í.
SOEFY
Znalost jemnohmotných energetických tìl napomáhá zodpovìzení mnohých otázek, které me
icko -materialistické ivotní koncepce ponechávají otevøenými. Av ak mechanismus úèinku subti
na fyzické tìlo vy aduje je tì dal í vysvìtlení: jak mù e jemnohmotná energie pùsobit na hru
Pro vysvìtlení této otázky a pro uzavøení øetìzce vedoucího od kosmické energie ke hm
nutné je tì dal í dva èlánky: jemnohmotná (éterická) oblast a druhá na úrovni molekulámí. Jem
erického tìla nemá sama ádnou formu a pøesto pùsobí na utváøení forem ka dé buòky fyzického
pouze pomocí jemnohmotných energetických polí, kterédr. Gabriel Cousens nazval SOEF (z ang
l. Subtle Organizing Energy Fields), a jejich funkce velmi výsti nì popsal./16/ Koncepc
e SOEF se vìt inou shoduje s tím, co Rupert Sheldrake oznaèuje pojmem morfogenetická pole.
/17 /
Prostøednictvím tìchto polí mù e být jemnohmotná energie vyu ita k vytváøení fyzickýc
pøevádìjí jak informace z astrálního a kauzálního tìla do fyzického, tak i energie z v udypø
rgetické úrovnì, univerzální Prány a energie nulového bodu. Èím je pro jemnohmotná energetick
dispozici více energie, tím jsou schopnìj í øídit tìlesné procesy, tzn. zaji ovat øád v orga
ivotní styl, který tato pole posiluje, pùsobí na udr ení zdraví a na regeneraci, iv
yl, který o energii okrádá, vede k nedostateènému øízení tìlesných procesù prostøednictvím SO
cem, degeneraci a pøedèasnému stárnutí.
Ka dá molekula má své vlastní jemnohmotné energetické pole, stejnì tak jako ka dá buò
rgetická pole se skládají z nesèetných SOEF molekul. Buòkové jemnohmotné energetické pole pak
ergetické pole jednotlivých tìlesných orgánù. Vìt í bunìèná a orgánová energetická pole jsou
souètem men ích energetických polí, mají svou vlastní strukturu a vlastní dynamiku.
Èást vlivu tìchto polí na tìlo je vyvolána pøímým energetizujícím a formujícím úèinke
bunìk, rùstu a asimilace potravy./18/ Takto odpovídají SOEF éterickým utváøejícím silám antro
Øízení látkové výmìny v ak nemù e být uspokojivì vysvìtleno jen pøímým pùsobením SOEF
ovací èlánek mezi energií a hmotou, který má pro zdravou vý ivu mnohem vìt í význam.
HLEDÁNÍ IVOTNÍHO ELIXÍRU
Jak u bylo vysvìtleno, zrno mù e ztratit svou klíèivost urèitými vlivy, které nikter
pozmìòují jeho chemické slo ení. Jestli e v ak pou ijeme nejen chemické, ale také biofyzikáln
u, pak mù eme velmi jasnì zjistit zmìny u neplodných zrn.
Mrtvé buòky, na rozdíl od ka dé ivé buòky, nemají mìøitelnou aktivitu biofotonù. Bio
svìtelné èástice, které pùsobí v ivých organismech jako nosièe informací a fungují jako øíd
vé výmìny. Existence a výjimeèný význam biofotonù, bez nich není mo ný ádný tìlesný ivot,
isle na sobì. Ru tí badatelé Sèurin, Kasnaèej a Michajlova zjistili, e v echny buòky mají k
ci komplexní informaèní systém, pøièem pou ívají fotony jako informaèní nosièe./191
Profesor Popp také dokázal, e èinnost fotonù souvisí neoddìlitelnì s látkovou výmìno
ukazuje také na význam biofotonù v potravì, jako na podstatný indikátor urèující hodnotu potr
/20/
Tím moderní biofyzika potvrdila názory dr. Bircher-Bennera, který ji dlouho pøed ex
istencí pøíslu ných metod dùkazù pøisuzoval svìtlu v potravinách dùle itý význam.
Jestli e biofotony pùsobí jako informaèní nosièe v látkové výmìnì, musí tu být také s
kupina molekul, které tyto biofotony vysílají, pøijímají a zpracovávají pøiná ené informace.
istence biofotonù je tì nevysvìtluje, proè mohou být desaktivovány radioaktivitou, po èem bu
Musí tedy existovat látky, které regulují látkovou výmìnu pomocí biofotonù.
Existenci takových nadøazených vitálních látek, které jsou pro organismus je tì dùle
nebo minerální látky, pøedpokládal profesor Kollath, zakladatel teorie o plnohodnotné stravì
Kollath a dal í vìdci ze svých výzkumù vyvozovali, e tu musí existovat urèitá forma nadøaze
látek, které v ak nedokázali blí e identifikovat a které oznaèili jako Auxony.
IVÉ MAKROMOLEKULY, KLÍÈ K IVOTU
Mezitím v ak bylo vysvìtleno, co se za onìmi Auxony skrývá. Jde o molekuly, které mohou cílen
at biofotony prostøednictvím zvlá tního zaøízení -jakéhosi fotonového rezonátoru v prázdném p
3,24/. Ostertag oznaèil tyto zvlá tní molekuly názvem " ivé makromolekuly", zkrácenì LM (lebe
akromolekùle). Já jsem jeho název pøevzal, nebo velmi výsti nì charakterizuje tyto nejdùle i
.
IVÉ MAKROMOLEKULY ØÍDÍ PROSTØEDNICTVÍM CÍLENÉ VÝMÌNY BIOFOTONU (FOTONOVOU REZONANCÍ)
Y LÁTKOVÉ VÝMÌNY V IVÝCH BUÒKÁCH./21/
Jsou proto nezbytné pro ivot a pro zdraví ka dé buòky a tím i pro ka dý ijící organ
romolekuly jsou mostem mezi energií a hmotou, mezi øídící silou energie polí SOEF a látkami p
bícími v látkové výmìnì.
K ivým makromolekulám patøí mezi jinými DNK, RNK, viry a viroidy, chlorofyl, hemogl
obin a velká èást známých enzymù. Dùle itost enzymù pro zdraví a pro zdravou vý ivu je ji dl
Zmen ení obsahu enzymù v organismu je jedním z podstatných pøíznakù procesù stárnutí. V tìle
etého èlovìka jsou nìkteré enzymy 30x èetnìj í ne v tìle èlovìka osmdesátiletého. Ne nadarmo
rová (která i ve svých osmdesáti letech pracovala dennì a 20 hodin) udr ování tìlesných enzy
ství ivota. Enzymy také ukazují, e je nemo né urèit chemické slo ení v ech ivých makromole
tují miliony mo ností jejich slo ení. Jenom enzymù máme v na em tìle asi 100.000 druhù./26/ K
chemické slo ení tìchto ivých makromolekul vypovídá málo o jejich biologickém úèinku. Radio
je z chemického hlediska stále je tì DNK, ale následkem strukturálních zmìn ji nemá ádnou
ezonanci. Mù e také dojít ke ztrátì ivotnosti urèitého organismu (napø. klíèivosti zrn), ani
amenali nìjakou chemicky mìøitelnou zmìnu.
Funkce ivých makromolekul je vedle obsahu energie polí SOEF nejdùle itìj ím kritérie
zdraví a ivotní sílu daného organismu. Jeliko musí být ivé makromolekuly z vìt í èásti pø
jsou tedy v potravinách tou nejdùle itìj í slo kou. V tom tkví dùle itost syrové rostlinné s
ou jsou, na rozdíl od ivoèi né a denaturované potravy, v echny tyto makromolekuly pøivádìny
.
ZDRAVÍ JE POØÁDEK
ivot je harmonickou souhrou nesèetných sil a látek, je v echny pocházejí z tvùrèího
Univerza. Bo ská v emohoucnost tuto souhru dokonale zorganizovala, a proto v normálním pøípa
funguje ivot bez závad. Tento stav oznaèujeme jako zdraví. Zdraví znamená, e organizující B
bí v uzavøeném øetìzci energetických úrovní od energie nulového bodu a ke hmotì. V echno, co
ru í, oslabuje zdraví jak z tìlesného, tak z duchovního hlediska. Zdraví je poøádek, nemoc je
ek ztráty poøádku. Ztráta poøádku je oznaèována jako entropie, v protikladu k ní pùsobí regen
ou-li regeneraèní procesy silnìj í ne entropie, pak je oblast transcendence dosa ena. Pro li
ský organismus znamená transcendence zesílení schopnosti pøijímat kosmické energie nebo uzdra
ování nemocí.
V uzavøeném øetìzci od energie nulového bodu a ke hmotì ovlivòuje ka dý jednotlivý è
Takto je mo né napøíklad vysvìtlit velký vliv psychiky na tìlo. Ka dý pocit a ka dá my lenka
jí nejprve v astrálním tìle (tvùrèí my lenky a intuice v kauzálním tìle ) a odtud pùsobí na é
tím na energetická pole tìla -SOEF, která pak ovlivòují ze své strany fotonovou rezonanci a
makromolekuly, tak e stav astrálního tìla vlastnì ovlivòuje stav látkové výmìny. To mù e vést
ebo lze této skuteènosti pozitivnì vyu ít, jak dokazují
výsledky autogenního tréninku a úèinky podobných metod. Zákon vzájemné propojenosti a ovlivòo
stujte také v opaèném smìru, tedy od hmoty.
Entropie - Transcendence - Regenerace - Nemoc
ENTROPIE Denaturovaná vý iva Drogy, Alkohol Nikotin, Kofein
Negativní emoce ,Agrese, Strach, Závist
TRANSCENDENCE Zdraví, dlouhovìkost, vnitøní harmonie
REGENERACE Pøírodní vý iva, Laskavé my lenky a pocity
Modlitba, Meditace ,Snaha po jednotì se stvoøením
NEMOC Ztráta radosti ze ivota, pøedèasná smrt

Pøedpokládáme-li, e jedovatá látka naru í látkovou výmìnu v buòce, potom je souèasnì


ergií SOEF v cyklech látkové výmìny. Tak vzniká porucha v harmonickém toku energií, který ovl
erické tìlo. To se pak projevuje i na astrálním tìle, nebo éterické a astrální tìlo jsou v n
ojení. Jeliko je astrální tìlo sídlem citù, mù e porucha látkové výmìny negativnì ovlivnit d
opak mù e samozøejmì zdravá látková výmìna podporovat vnitøní vyrovnanost. Ve zdravém tìle i
TAJEMSTVÍ V ECH LÉÈENÍ
a sem jsem to opravoval èetbou, zbytek jen Wordem nalezené chyby.
Ka dé léèení je obnovou ztraceného poøádku v èlovìku, jak na tìlesné úrovni, tak i na
ové a duchovní. K tomu, aby bylo mo né dosáhnout takové obnovy, musí být nemocnému dodány "no
, to znamená pozitivní my lenky a pocity, ivé makromolekuly (LM) a jemnolátkové energie ze s
ravy. Dal ími nosièi poøádku jsou informace, které ve formì potravinových prostøedkù a postup
specificky podle jednotlivých pøípadù onemocnìní, k aktivování regeneraèních sil v tìle.
Vzhledem k tomu, e jsme ka dodennì vystaveni vlivùm, které nás tìlesnì a duchovnì za
ojevují se pak nìkdy zdravotními poruchami nebo chybìjící ivotní radostí, mìli bychom se v p
a dý den léèit z úèinkù tìchto vlivù. Ka dodenním léèením je ve skuteènosti udr ování zdraví.
o nit tìlesné zdraví a rozvinutí na eho neomezeného duchovního potencionálu, radosti a lásky,
správná vý iva, která obsahuje v echny ivé makromolekuly dané pøírodou a jemnohmotné síly j
rmací. Kromì toho je dùle itá i aktivní práce na na em nitru, na na em du evním rozvoji, o kt
usilovat harmonií s tvùrèím procesem, pomoci pro ívané lásky ke v em ivým bytostem a pomocí
odle potøeby mù e být tento zpùsob ivota podpoøen specifickými terapiemi.
Správná vý iva s ivými makromolekulami nám poskytuje most spojující tìlo a ducha. Ob
makromolekul (LM) ve stravì je nejdùle itìj ím indikátorem hodnoty na í stravy. V ivé rostli
terá je pro nás pøipravována pøírodou, je dokonalý ivotní øád. Obsahuje jiskru ivota, kosmi
e, stejnì tak jako jemnolátkové síly energie polí a ivé makromolekuly, které jsou dùle ité,
y pùsobení kosmické energie a do samotné hmoty.
"Strava není tím nejvy ím v ivotì, ale je vý ivnou pùdou, na které se mù e povést n
ejvy í." Tento výrok dr. Bircher-Bennera pøisuzuje vý ivì její správné místo v na em ivotì.
harmonii se stvoøením, které nám umo òuje rozvinutí na í du e. Správná vý iva je pomocí na t
sobì není cílem.
Pøírodní zákony jsou jednoduché. Je na nás, abychom je znovu uplatnili jako základní
y na eho ivota, a to beze v ech dogmat nebo nucení se k vysokým výkonùm. Pak se zcela automa
icky dostaví forma zdraví, která pøedstavuje daleko víc, ne jen nepøítomnost nemocí a která
pøístup k netu ené ivotní radosti.

III.
ZDRAVOTNÍ RIZIKA ZPUSOBENÁ
POTRAVOU IVOÈI NÉHO PÙVODU

MASO NENÍ SOUÈÁSTÍ IVOTNÍ SÍLY


ivé zvíøe má stejnì jako èlovìk spojení s poøádající kosmickou energií. Tak jako v k
i v tìle zvíøete procesy látkové výmìny øízeny ivými makromolekulami (LM), subtilními organi
tickými poli (SOEF) a informacemi z vy ích energetických úrovní. V této vìci existuje také m
m a rostlinou plná shoda.
Existuje v ak podstatný rozdíl, který vede k tomu, e kvalita rostlinných a ivoèi ný
mù je zcela rozdílná i bez jakýchkoliv procesù pøípravy. Kdy rostlina umírá jako celkový org
pak mohou její jednotlivé èásti dále ít, tzn. uchovat si spojení s kosmickou energií a tím s
r et svùj obsah energie SOEF a LM. Obilná zrna mohou pøi dobrém uskladnìní dále ít a klíèit
t poté, co jejich mateøská rostlina pøestala existovat. Sklizené ovoce ztrácí své ivotní síl
po týdnech nebo mìsících. V rostlinné øí i jsou jednotlivé èásti rostliny bez ostatního organ
hopné. U zvíøat je tomu jinak. Nemù eme zabít zvíøe a oèekávat, e jeho tìlesné èásti budou j
ngovat. Steak na na em talíøi je kus mrtvého masa, v nìm se odehrávají ji jen hnilobné a ro
rocesy. Syrový salát, naklíèená zrna nebo èerstvé ovoce doznávají naproti tomu dal í ivotní
e poznat na tom, e rostlinná strava mù e je tì dozrávat. Vidìli jste ji nìkdy, e by telecí
tl?
V okam iku porá ky zvíøete umírá celé tìlo vèetnì èástí, které jsou pozdìji prodávány
porá ce následuje v ka dé buòce zvíøecího tìla také bunìèná smrt. Tím zaèínají rozkladné proc
lány zvlá tními bunìènými èásticemi zvanými lysosomní organely a pozdìji jsou vyvolány hnilob
. Enzymy, které jsou ihned po smrti bunìk oddìleny od lysosomù rozvolòují pak nejvìt í moleku
y v buòce. To jsou v prvé øadì ivé makromolekuly, které ji na poèátku bunìèné smrti emitova
y.ll,2/
V mase ji krátce po porá ce nejsou ádné LM ani biofotony, nebereme-li v úvahu ty, k
patøí hnilobným bakteriím. Také SOEFy se rozkládají ve stejném èasovém období./3/
Maso sice pøivádí tìlu vý ivné látky, pøedev ím bílkoviny a tuk, ale neobsahuje ani
gii SOEF. Na rozdíl od èerstvé rostlinné stravy není maso naplnìno pøírodními silami, které d
vì øád. My, na rozdíl od ivoèichù po írajících zdechliny, nemáme mo nost získat z rozru enýc
lekuly. Také nepo íváme v prvé øadì krev a poté maso krátce po smrti ukoøistìného zvíøete. Pr
trava u lidí k nedostatku LM a ivotních sil dávajících potøebný øád. K tomu by do lo také u
kdyby po íraly maso tak, jako my - vykrvácené, køehké probìhlým hnilobným procesem a upeèené
akým elmy po írají maso, mù e ov em èlovìku, který jí rostlinnou stravu, sotva pøipadat chut
JE ÈLOVÌK V E RAVEC?
V první kapitole této knihy bylo ji poukázáno na psychické uzpùsobení èlovìka, které
nì èiní bytost ivící se rostlinami. Av ak proto e tolik lidí dnes propadlo omylu, e èlovìk
avec (jím se svou kulturou vý ivy bezpochyby stal), musí zde být je tì jednou krátce poukázá
iologické rozdíly mezi ivoèichy ivícími se rostlinami a mezi v e ravci a maso ravci Z vý e
ky jednoznaènì vyplývá, e èlovìku chybí nutné pøedpoklady k pojídání masa. Proto je pro nìho
prve upravit rùznými umìlými zásahy, jako je vykrvácení, vaøení a ochucování koøením.
Maso (a stejnì tak ryby a drùbe ) nejsou tedy pro èlovìka ádnou správnou vý ivou a n
aké LM a síly SOEF potøebné pro zdraví. A pøece mnoho lidí váhá vzdát se masa. Také ve vìdì z
istuje názor, e maso patøí k vyvá ené stravì. Na druhé stranì i konvenèní vý ivová nauka zaè
zovat po ívání masa, proto e studie a praktické zku enosti mohou jasnì dolo it lep í zdraví v
vyjasnìní tohoto dvojího pohledu musí být argumenty pro masitou stravu je tì jednou podroben
hlub ímu prozkoumání. Nejdùle itìj í z tìchto argumentù zní: jak chcete bez masa pokrýt svou
?
FYZIOLOGICKÉ POROVNÁNÍ ROSTLINO RAVCÙ, V E RAVCÙ- A MASO RAVCÙ

ÈLOVÌK V E RAVEC
PLODO RAVEC MASO RAVEC
zuby krátké stolièky a øezáky dlouhé trháky, ádné
øezáky ani stolièky
èelist pohyblivá do stran pohyblivá jen vertikálnì
sliny alkalické, obsahující kyselé, ádný ptyalin
ptyalin pro trávení
krobu
aludek podlouhlý a prohnutý kulatý vak
aludeèní málo kyseliny solné a 1 0-20x více kyseliny
kyseliny pepsinu solné a pepsinu
støeva 12x del í ne délka 3x del í ne trup,
trupu, mnoho klkù a ádné klky a malý
velký povrch povrch
játra neprodukují urikázu produkují urikázu k
odbourávání kyseliny
moèové
vitamín C ádný vlastní vitamín C produkuje vlastní
tìlesný vitamín C
ruce prsty k trhání ovoce drápy k trhání a usmr-
cování
pot ochlazování potem ádné ko ní póry,
ko ními póry ochlazování prostøednictvím jazyka
BÍLKOVINOVÝ MÝTUS
Jak ji bylo vysvìtleno ve druhé kapitole, jsou vìdci zabývající se vý ivou, pokud jd
idskou potøebu bílkovin, mezi sebou tak nejednotní, jak je to jen mo né. Experti doporuèují n
jrùznìj í mno ství bílkovin od 30 gramù za den pøes 1 gram na kilogram tìlesné váhy a po 100
Tato doporuèení jsou v ak zalo ena z nejvìt í èásti na teoretických úvahách, nikoliv na prakt
. Pøitom nám pøíroda poskytuje velmi jednoduchou mo nost, jak si zjistit na i skuteènou denní
tøebu bílkovin.
Nejvìt í potøebu bílkovin má èlovìk v prùbìhu svého ivota jako kojenec. V této dobì
svou tìlesnou hmotnost bìhem pùl roku témìø zdvojnásobí, potøebuje vìt í mno ství bílkovin,
vební látkou pro vytváøení tìlesných tkání, více ne kdy jindy v jeho dal ím ivotì.
Není pochybností, e mateøské mléko je pro kojence optimální stravou. Lidské mateøské
huje 2 % bílkovin. Jsou-li tato 2 % pro kojence optimálním mno stvím, pak tedy èlovìk v dobì
ejvìt í potøeby bílkovin vystaèí s tìmito 2 % v celkové stravì, nebo nic jiného ne mateøské
tøebuje.
Z toho vyplývá, e dospìlý èlovìk potøebuje ve své stravì ménì ne 2 % bílkovin, nebo
nec. ádný jiný savec v dospìlosti nepøijímá jakoukoliv stravu, která by obsahovala více bílk
teøské mléko jeho druhu. Lidoopové, kteøí mají v mateøském mléce také pøibli nì 2 % bílkovin,
, listy a travou, které obsahují 1- 2 % bílkovin. .Èlovìku v ak je doporuèováno jíst maso s p
% bílkovin, aby mohl pokrýt svou potøebu bílkovin. To nemá pøíli mnoho logiky. A svou stra
o íme jakkoli, 1 -2 % bílkovin tam jsou v dy pøítomna. I kdy se ivíme jen ovocem a zelenino
o lidoopové, nemù e nikdy nastat nedostatek bílkovin. ádný divoce ijící lidoop netrpí nedos
ovin. Dorostlá gorila je asi 30x silnìj í ne dospìlý mu . Nejvìt í a nejsilnìj í zvíøata na
ro i a nosoro ci budují svá impozantní tìla výhradnì rostlinnou stravou. Také lidské skupiny
lstva, které jedí daleko ménì bílkovin ne je doporuèováno konvenèní vìdou, netrpí ádným ned
nýbr tì í se nejlep ímu zdraví./5,6, 7 /
Prùmìrná strava v civilizovaných zemích obsahuje cca 7-10 % bílkovin, èili nìkolikaná
e, ne je skuteèná potøeba. Ne ijeme v dobì nedostatku bílkovin, nýbr v dobì jejich chorobné
. Jediná nemoc z nedostatku bílkovin, kterou zná medicína, se nazývá Kwashiorkor. V civilizo
vaných zemích se vùbec nevyskytuje, zji tìna byla výhradnì v oblastech, kde panuje v eobecná
./8/ Naproti tomu mnoho lidí v západním svìtì, kde jsou pøekrmováni bílkovinami, trpí nemocem
olanými pøebytkem bílkovin. K tomu se je tì jednou vrátím na konci této kapitoly.
ZMATKY OKOLO AMINOKYSELIN
Doporuèuje-li se maso pro lidskou stravu, pak se to dìje vìt inou s poukazem na
to, e je ivoèi ná bílkovina hodnotnìj í, nì rostlinná. Bílkovin& mù e být slo ena z 22 rùz
je osm nenahraditelných (esenciálních), tzn. e v normálním pøípadì nejsou vytváøeny tìlem s
mu tedy být pøivádìny v potravì. Pomìry mno ství esenciálních aminokyselin v ivoèi né bílkov
uce o vý ivì pova ovány za pøíznivìj í ne je tomu v rostlinných bílkovinách. ivoèi ná bílko
odnotu". Pøi výhradnì rostlinné stravì je podle této koncepce obtí né, ne-li nemo né, získat
ví esenciálních aminokyselin. V èetných vìdeckých publikacích o vý ivì jsou je tì dnes uveøej
ogických hodnot, které se .sna í dokazovat vy í hodnotu ivoèi né bílkoviny na základì lep í
aminokyselin. Odkud tedy pocházejí tyto tabulky? Jsou snad výsledkem nevyvratitelných vìde
ckých faktù?
Naprosto ne. Seøazení bílkovin podle biologických hodnot dle slo ení jejich esenciáln
aminokyselin pochází z výzkumù Osborna a Mendela z roku 1914. Pøi jejich pokusech byly kr
ysy
krmeny rùznými druhy bílkovin. Osborne a Mendel konstatovali, e krysy krmené bílkovinami z
vajec rostly nejrychleji a dosahovaly nejvìt í tìlesné hmotnosti. Bílkovinami z masa a mléèný
bkù byly krysy také znaènì velké a tì ké, pøi èistì rostlinném krmení mìla zvíøata jen velmi
st./7/
Z tìchto pozorování bylo tedy vyvozeno, e ivoèi né bílkoviny musí být hodnotnìj í,
i byly zji tìny i pøesné pomìry ve slo ení aminokyselin, jejich konzumací dosahují krysy nej
tnosti. ivoèi né bílkoviny se tomuto slo ení pøibli ují více ne rostlinné. Co to má v ak sp
vím?
Dne ní vý ivové tabulky jsou stále je tì zalo eny na pozorováních Osboma a Mendela a
které z toho byly ukvapenì vyvozeny. Dovedu si dobøe pøedstavit, e si lidé v roce 1914 mysl
eli, e se zdraví vyznaèuje velkou tìlesnou hmotností. Dnes v ak velmi dobøe víme, e nadmìrn
t není pøedností, ale naopak velkým nebezpeèím. Z po etilosti se Osbome a Mendel a v ichni je
h následovníci zapomnìli zajímat o zdravotní stav svých pokusných zvíøat. Kladlo se jednodu e
mezi hmotnost a zdraví. Pøi vìdeckém postupu je tento zpùsob urèování hodnot nespornì nedost
okud mají být pokusy se zvíøaty vùbec pou ívány pro potøeby èlovìka, pak musí být závìr z tìc
oèi né bílkoviny vedou k nadmìrné tìlesné hmotnosti. Vìdci, kteøí dnes obhajují údajnou vy í
, pøevzali jednodu e obvyklé tabulky vý ivových hodnot potravin, ani by prozkoumali jejich p
d.
Ve 40. letech mohl dr. Clive McCay z Cornellské univerzity (USA) dokázat, e k
rysy s vìt ím mno stvím rostlinné stravy ijí dvakrát déle, ne krysy bohatì krmené ivoèi ný
ou závìry pokusù Osborna a Mendela definitivnì vyvráceny.
Rostlinné bílkoviny obsahují v echny esenciální aminokyseliny, jinak by byli museli
lidoopi vyhynout. Také pøibli nì1 miliarda obyvatelstva Zemì nepo ívá ádné ivoèi né bílkovi
nalézají nejzdravìj í národy svìta.15, 71
Pøi dobré vegetariánské stravì nehrozí ani kvantitativní nedostatek bílkovin, ani ned
atek esenciálních aminokyselin, i kdy se èlovìk -vegan -vystøíhá mléèných produktù a vajec.
Jeliko vyu itelnost aminokyselin klesá zahøátím o 40-60% Je dodávání bílkovin v pøir
vém stavu pro zdravou vý ivu dùle itìj í, ne mno ství aminokyselin v gramech obsa ené v jedn
inách./ 1 0/
VITAMÍN B 12 A ELEZO
Vitamín B 12 je látkou, která je nutná pro tvorbu èervených krvinek. Nedostatek vita
mínu B 12 vede ke zhoubné anémii. Jen málo rostlinných potravin (napø. zkva ená zelenina obsa
kyselinu mléènou, Miso, sojová omáèka, chaluhy, kvasnice ) obsahuje tento vitamín, a proto m
nozí vìdci z oboru vý ivy, kteøí se ji pøiklánìjí k bezmasé stravì, pova ují úplné odmítání
tù a vajec, za nebezpeèné.
Potrava v ak není pro nikoho hlavním dodavatelem vitamínu B 12, ani pro lidi, kt
eøí jedí hodnì masa. Pro pøijímání vitamínu B 12 z potravy chybí mnoha lidem "pøepravní" mole
Intrinsic Factor (vnitøní faktor)./ll/ ádný býlo ravec nepøijímá vitamín B 12 prostøednictví
e v ichni savci tuto látku potøebují. Bakterie ve støevní flóøe býlo ravcù produkují vitamín
jako støevní mikroflóra èlovìka. Maso je v ka dém pøípadì mezièlánkem pro tento vitamín, kte
ejných mikroorganismù, které máme ve svých støevech i my.
Nejrychlej í cestou, jak si po kodit støevní flóru, je pojídání velkého mno ství mas
mléèných produktù, nebo tyto potraviny povzbuzují tvoøení hnilobných baktérií v tlustém støe
némie se proto vyskytuje èastìji u maso ravcù, ne u vegetariánù./13/ Vyskytne-li se porucha
ní mikroflóry napø. po pou ití antibiotik, mù e být potøeba vitamínu B 12 snadno pokryta rost
stravou pomocí mléènì zkva ené zeleniny, jako je napø. kyselé zelí, dále kvasnicemi, moøskými
m, nebo tamari.
Také se zásobováním elezem si nemusí dobøe ivený vegetarián dìlat ádné starosti, i
jec a mléka. Velký konzum mléèných produktù v ak mù e znaènì pøispìt k nedostatku eleza./14/
elmi málo eleza a vitamínu C, který je významný pro vstøebávání eleza. Maso sice obsahuje
ne více ne rostlinné potraviny. Èetné druhy zeleniny obsahují 14 x více eleza ne hovìzí ma
kromì toho dodávají tìlu hodnì vitamínu C, tak e mù e být elezo dobøe zhodnoceno. Maso napro
bsahuje témìø ádný vitamín C. elezo z rostlinné stravy je zhodnoceno vynikajícím zpùsobem,
masa èasto tvrdí pøesný opak.

OBSAH ELEZA V RÙZNÝCH POTRAVINÁCH


(ve 100 g)
Rostlinné produkty ivoèi né produkty
Dýòová semena 11,2mg Játra 10,4mg
Sezamová semínka 10,5 mg Hovìzí filé 3,3 mg
Kukuøice 8,8 mg Vejce 2,4 mg
Sluneènicová semínka 7 , 1 mg Kuøe 2, 1 mg
Mandle 4,3 mg Tuòák 1,6 mg
Ke u oøechy 3,8 mg Losos 1,2 mg
Fíky 3,5 mg Mléko
0,1 mg
Lískové oøechy 3,4 mg
Zelené fazolky 3 ,3 mg
Zdroj: David A. Philips: Guidebook to Nutritional Factors in F ood, Woodbridge P
ress
VRCHOLOVÉ VÝKONY VEGETARIÁNÙ
Kdyby byla ivoèi ná bílkovina skuteènì nepostradatelným zdrojem eleza, vitamínu B 1
nciálních aminokyselin, pak by museli být v ichni vegetariáni a je tì daleko víc v ichni vega
teøí nejí ani vajíèka ani mléèné produkty, slabými bledými postavami, které nemají sílu ani v
o vegetariána sedí je tì v hlavách mnoha lidí, kteøí vìøí, e jenom maso pøedstavuje "silnou"
v zeleninì "není nic". Existuje v ak mnoho vysoce výkonných sportovcù, kteøí dokazují pravý
de je nìkolik pøíkladù:
Dave Scott. Vyhrál obávaný triatlon " elezného mu e" na Havaji, který se skládá z 3,8 km plav
km jízdy na kole a 42 km bìhu v úmorném vedru, to v e estkrát za sebou. Dave pøedstavuje dne
i ivou legendu výdr e. iví se vegetariánsky a tezi, e ivoèi né bílkoviny jsou pro tìlesn
za "smì ný nesmysl".
Sixto Lenares. Vegan, nepo ívá od svého mládí maso a je dr itelem svìtového rekordu ve 24 hod
triatlonu. Bìhem 24 hodin zdolal Sixto Lenares 7 ,5 km plavání, 295 km jízdy na kole a 8
3 km bìhu. Po urèitou dobu se Sixto ivil laktovegetariánsky, tedy bez masa a vajec, ale
i mléènými produkty. Kdy se pozdìji vzdal mléèných produktù, cítil se znatelnì lépe a uskut
rekord.
Paavo Nurmi. "Létající Fin" je nejúspì nìj ím bì cem na dlouhé trati v ech dob. Získal devìt
medailí a zdolal 22 svìtových rekordù. V dobì, kdy byl aktivním sportovcem, se ivil vegetari
ky.
Yiannis Kourous. Ani on nevypadá na to, e by strádal z dùvodu svého bezmasého stravování. Je
telem v ech svìtových rekordù v bìhu na. ultradlouhé vzdálenosti od 24 hodin vý e. Jeho svìto
v bìhu v prùbìhu 24 hodin pøedstavuje 286 km. Pøi nìkolikadenních bìzích bì í Yiannis Kourou
y bez spánku, pouze s pøíle itostnou pùlhodinovou pauzou.
Robert Sweetgall. Nezapadá vùbec do pøedstavy slabo ských vegetariánù, nebo je dr itelem nìk
vìtových rekordù v chùzi na dlouhé tratì.
Kim Cho. Tento Korejec získal ve svých 55 letech udivující svìtový rekord, kdy bìhem 24 hodi
dìlal 33.000 klikù. iví se vegetariánsky.
Stan Price. Jako dítì byl slabý a nemocný a i jemu, jak se zdá, jde vegetariánská strava k d
hu. Ve své hmotnostní tøídì je dr itelem svìtového rekordu v benchpressu.
Andreas Cahling se jako vegetarián stal mistrem svìta v kulturistice v roce 1980.
Carl Lewis. S odstupem èasu nejlep í sprintér. Je dr itelem osmi olympijských medailí a dr it
m svìtového rekordu v bìhu na 100 m v mistrovství svìta v roce 1991. Rok pøedtím pøe el na ve
ou stravu.
Murray Rose nikdy v ivotì nejedl maso, a pøesto je dr itelem nìkolika svìtových rekordù v pl
délce od 400 do 1500 metrù a dr itelem ètyø zlatých olympijských medailí.
Edwin Moses. V bìhu na 400 m pøeká ek zùstal po 1 0 let nepøemo en. V této dobì dosáhl dvou o
kých vítìzství, dvou titulù mistra svìta a ètyø svìtových rekordù. Byl vegetarián.
Ridgeley Abele je vegetariánem a osminásobným vítìzem v mezinárodním americkém mistrovství ka
(Pozn. 3)
Tento seznam by mohl být .je tì mnohem del í, ale nejen talentovaní vrcholoví sportovci jsou
chopni dosahovat pièkových výkonù pøi vegetariánské stravì. Mnohé pøírodní národy na celé ze
tlinnou pøírodní stravu a pøitom mohou dosáhnout podobných výkonù. Tarahumarové, jejich potr
skládá z divoké zeleniny, bobulovitého ovoce, kukuøice a fazolí, bìhají bez velké námahy a be
tovky kilometrù od mládí do stáøí. Hunzové vykonávají nejtì í tìlesné práce je tì ve 100 let
o né, kdyby byla ivoèi ná strava v nìjaké formì potøebná jako dodavatel bílkovin, eleza, vi
dal ích potøebných látek.
Pozn. 3 .U nás je to zvlá tì vegetarián Jaroslav Kocourek, mistr svìta v ultramaratonském bìh
a 48 hodin z roku 1998 (423,6 km) a 2000 (405,5 km). Zvítìzil i v estidenním bìhu v Austr
alském mìstì Colac v roce 1998 (902 km) a 1999 (925 km).
Pozn. 4. Makrobiotika není formou vegetariánské vý ivy, nebo doporuèuje v dietì ryby, zvlá t
o i dal í moøské ivoèichy. Ani dal í ivoèi né produkty zcela neodmítá, nebo doporuèuje je
stické omezeni. (Lit.: Michio Kushi, Alex Jack. Makrobiotika. TOK a EMINENT Praha
1996, str. 48). Mnozí makrobiotici v ak zásady vegetariánské èi veganské stravy dodr uji.
A pøece existují vegetariáni, kteøí trpí urèitým nedostatkem. Pøíle itostnì lze èíst
byly svými rodièi iveny jen rostlinnou stravou a pøitom trpìly tì kými aludeèními potí emi.
o pøípady sledoval a mohl jsem tak nalézt velmi pouènou souvislost. Pokud nìjaké dítì ivené
iánsky trpìlo následkem nedostatku dùle itých ivin, pak to bylo vinou rodièù, kteøí se dr el
ormy makrobiotické vý ivové filozofie. Makrobiotika je formou vegetariánské vý ivy skládající
ného obilí, zeleniny a lu tìnin. (Pozn. 4) Tím, ze rezignuje na potraviny zpracované v továrn
na maso a mléèné produkty a tím, e sleduje holistický zpùsob ivota doprovázený duchovními c
ohla makrobiotika mnoha lidem zlep it Jejich zdravotní stav a jejich pocit spokojeno
sti. Uvnitø makrobiotiky v ak existuje nìkolik extrémních smìrù, jejich praktikování mù e vy
tì ká zdravotní po kození. Extrémní formy makrobiotické vý ivy doporuèují, aby 90 a 1 00 %
aøená rý e. Znám pøípady, kde dìti nebyly iveny nièím jiným, ne vaøenou rý í a maso. Je nab
sí vést k tì kým aludeèním poruchám. Tyto kodlivé následky v ak nemají nic spoleèného s ned
, nýbr se patnì sestavenou rostlinnou stravou. Chybí-li syrová strava, pak jsou aludeèní p
y nevyhnutelné. Bohu el takové pøípady vedou k tomu, e je vegetariánská strava v eobecnì ods
Samozøejmì, e i vegetarián mù e být patnì iven. To ale neznamená, e mu chybí maso
o. Ponechání potravy v pøirozeném stavu má rozhodující význam pro její zdravotní hodnotu! Nen
bráno v úvahu, pak strava nemù e být zdravá, a u je v ní zastoupeno maso nebo není.
RYBY A DRÙBE
Zatímco tzv. èervené maso ztrácí ocenìní i u konvenèní vìdy o vý ivì, jsou ryby a drù
za nìco lep ího, proto e jejich maso obsahuje ménì tuku. Mezitím v ak bylo jasnì prokázáno,
ani obsah cholesterolu v mase nejsou nejvíce odpovìdné za zdravotní poruchy vyvolané po ívání
a./15/ Mnohem hor í je ivoèi ná bílkovina, a také nedostatek ivých makromolekul, enzymù SOE
látek, které èiní stravu mrtvých zvíøat zdravotnì nebezpeènou, a u se jedná o hovìzí, vepø
Ryby a drùbe jsou stejnì jako jiné druhy masa mrtvou potravou s pøíli vysokým obsahem bílko
12, 16/
Mnozí výrobci rybího tuku v kapslích pou ívají pro reklamu na své výrobky tvrzení, e
ojídající ryby a savce s velkým obsahem tuku neznají ádné srdeèní choroby. Mastné kyseliny o
omega-6 obsa ené v rybím tuku prý sni ují riziko srdeèního infarktu. Skuteènost v ak vypadá t
ak. Eskymáci se do ívají v prùmìru asi 30 let. Umírají normálnì, ani by mohlo dojít k srdeèn
y vìdecké výzkumy na toto téma prokázaly, e zdravotní nevýhody vyvolané pojídáním ryb a drùb
ak záva né jako kody vyvolané vepøovým nebo hovìzím masem./17/ , /18/
NEMOCI Z UKLÁDÁNÍ BÍLKOVIN V TÌLE (POZN. 5)
Pozn. 5: Nejde ov em o ukládání "bílkovin" jako takových, leè o ukládání produktù jejich neúp
cké degradace.
Ten, kdo pravidelnì pojídá maso, vajíèka nebo mléèné produkty, pøivádí do svého tìla
u dávku bílkovin. Schopnost tìla vyluèovat bílkoviny je velmi omezená a jejich vyluèování moè
dviny. (Pozn. 6)Pozn. 6. Pøebyteèné bílkoviny se ov em ve zdravém lidském tìle degradují na r
dné produkty, pøevá nì na moèovinu, která je vyluèována moèí. Pøítomnost bílkovin v moèi je p
zvlá tì onemocnìní ledvin.
Selhání ledvin se vyskytuje u lidí, kteøí jedí mnoho bílkovin, mnohem èastìji, ne u tìch, v
ich pøíli mnoho není./19/
Tím, e mù e být prostøednictvím ledviny vylouèeno jen nìkolik málo gramù bílkovin, z
lidí jich po ívá 50 a 100 g dennì, co je daleko víc, ne jejich organismus potøebuje, vznik
jich permanentní pøebytek, který se tìlo sna í odbourat látkovou výmìnou. Jako pojídaèi plodù
uzpùsobeni zpracovat látkovou výmìnou velké mno ství bílkovin. Tím dochází k vytváøení èásteè
vé výmìny bílkovin, jako jsou mukopolysacharidy a amyloidy.
Padesátileté výzkumné práci profesora Wendta vdìèíme za poznání, e tyto produkty lát
celém organismu ulo eniny vyvolávající nemoci. Mukopolysacharidy se ukládají napø. na bazáln
bránách kapilár a tím zesilují jejich stìny a tøicetinásobnì.116/ Aby v ak bylo zásobování k
usí tìlo zvý it krevní tlak se v emi jeho negativními následky. Profesor Wendt dosáhl velkých
straòování vysokého krevního tlaku stravou s omezeným obsahem bílkovin, a to zcela bez léèiv.
Také usazeniny mezi buòkami, které vznikají prostøednictvím mukopolysacharidù vytvoøe
látkovou výmìnou pøetì ovanou bílkovinami, jsou velmi kodlivé, nebo brání zásobování bunìk
látkami. Tak dochází k paradoxní situaci, e tìlo nadmìrnì vy ivované bílkovinami je v buòká
odvy ivené.
Úèinky potravin obsahujících nadbytek bílkovin mohou podporovat vznik èetných chorob, napø. s
h infarktù srdeèní insuficience, ledvinových chorob v ech druhù, dny, revmatických chorob, lo
ních acidóz, diabetu, rakoviny a Alzheimerovy nemoci. Otázka, jak mù e vegetarián krýt svou p
tøebu bílkovin, ji dlouho není aktuální. Klíèová otázka týkající se bílkovin ve stravì musí
nemocem lidí pojídajících maso, vyvolaným pøebytkem bílkovin? V tom spoèívá opravdu velký zd
blém na í doby. Vegetarián musí jednodu e jíst dostateèné mno ství potravy ponechané v pøírod
potøeba bílkovin bez námahy pokryta. Pøi velké a pravidelné spotøebì ivoèi ných bílkovin js
zdraví prakticky nevyhnutelné.
MLÉKO A MLÉÈNÉ PRODUKTY
Roku 1943 se v Hot Springs v USA konala svìtová konference o vý ivì. Delegát z Mexik
a tam prosil o potravinovou pomoc, nebo jeho zemì se prý øítila do velké zdravotní katastrof
vyvolané patnou vý ivou. Vìt ina mexických dìtí toti nikdy ve své stravì nedostávala mléèn
o a vajíèka mìla jen vzácnì. Podle výsledkù jednání této konference to pøedstavovalo katastro
, a tak USA pøislíbily pomoc.
Aby byla nejprve zmapována situace, bylo 1000 mexických dìtí, do té doby ivených jen
rostlinnou stravou, porovnáno se 700 dìtmi ze státu Michigan v USA. Americké dìti byly pod
le pøedstav expertù iveny velmi dobøe s velkým mno stvím masa, vajec a mléèných produktù. Ka
al, e výsledek výzkumu dopadne nepøíznivì pro malé Mexièany. Av ak k velkému pøekvapení v ec
velmi podrobné lékaøské prùzkumy provedené na dìtech zcela jiný výsledek. "Podle v ech podst
ochemických a histologických ukazatelù byli malí Mexikáni mnohem zdravìj í ne malí Michiganc
oèi nými bílkovinami." Tak znìl závìreèný výrok profesora Harrise, vedoucího tohoto prùzkumu.
ní velký vìdecký prùzkum, který dokázal, e mléko není potravinou potøebnou pro zdraví./20/
Ale mléko je i dnes, stejnì jako v minulosti kladnì pøijímáno jak ze strany laikù, ta
ze strany vìdcù zabývajících se vý ivou. Mléko je prý dobrým dodavatelem vápníku, a proto je
nezbytné. Tak zní v eobecný názor. Mléko jiného ivoèi ného druhu v ak pro nás nemù e být do
má zcela specifické slo ení, urèené jen k vý ivì mláïat svého druhu. Ovoce, zelenina, oøechy
jí prostøedky k ivotu, které jsou k dispozici pro mnoho rùzných druhù ivoèichù ve volné pøí
pro speciální potøeby urèitého druhu. V tom spoèívá podstatný rozdíl týkající se mléka. Krav
mlékem pro tele, jeho potøeby se podstatnì li í od potøeb èlovìka. Zdravé tele zdvojnásobí s
hmotnost bìhem 45 dnù. Proto musí mít kravské mléko takové slo ení, které tento rychlý rùst u
nepotøebuje stravu, která by mu umo òovala zdvojnásobit svou hmotnost bìhem 45 dnù. Zdravý li
kojenec zdvojnásobuje svou tìlesnou hmotnost teprve bìhem 6 -8 mìsícù. (Dospìlí by mìli na zd
bení své tìlesné váhy radìji zapomenout!) Je tedy velkým omylem nahrazovat mateøské mléko mlé
kým. Mateøské mléko má vzhledem ke zcela jiným potøebám lidského dítìte úplnì jiné slo ení, n
léko obsahuje 1 ,5 x více bílkovin, 4 x více vápníku, 5x víc fosforeènanù, ale 2x ménì laktóz
o.
Kaseinová bílkovina kravského mléka je zcela odli ná od globulinové bílkoviny mateøsk
a pro kojence je tedy druhovì cizí. Proto musí být imunitním systémem zbavena této cizí látk
du, co pøedstavuje znaèné zatí ení pro obranné síly kojence. Dìti, vy ivované umìlou vý ivou
více alergické, mají neurodermitidy, infekèní nemoci, bronchitidy a dvakrát èastìji ne koje
aké podléhají náhlému dìtskému úmrtí (Sudden Infant Death, SID)./171
Malý obsah laktózy v kravském mléce vede k nedostateènému tvoøení myelinu v mozkových
kojence. Telatùm roste mozek mnohem pomaleji ne lidským kojencùm a proto je obsah laktózy
v kravském mléku men í. Tento nedostatek mù e mít pro lidské dítì vá né následky, pøièem ni
ných dìtí) je je tì tím nejmen ím, co ho mù e potkat./17 / Pro dospìlé je kravské mléko stejn
o pro dìti. Po skonèení kojení je zcela proti pøírodì pít mléko a tím spí e mléko jiného ivo
y mohou zpùsobit nemoci zpùsobené ukládáním jejich èásteènì degradovaných produktù, stejnì ja
viny cizího druhu jsou u dospìlých také hlavní pøíèinou alergií a neurodermitidy./21/
Pøesto je mléko stále doporuèováno. Pøedev ím jako dodavatel vápníku je prý nepostrad
ud by toto tvrzení bylo správné, pak by musela vìt ina obyvatelstva Asie vlastnì ji dávno vy
out, nebo pøibli nì 90 % Asiatù mléko nesná í./22/
Jeliko je v ak strach z nedostatku vápníku -pøi vylouèení mléka z vý ivy -tak hluboc
, jsou k tomuto tématu nutná je tì dal í vysvìtlení.
MLÉKO JAKO DODAVATEL VÁPNÍKU?
Mléko má vskutku vysoký obsah vápníku, ale jiné potraviny, jako listy zeleniny, oøech
a semena ho v ak obsahují stejné mno ství nebo i více. Sezamová semena mají se svými 11 0015
/l 00 g ze v ech pøírodních potravin nejvy í obsah vápníku7x více ne plnotuèné mléko. Pøede
o k pøedcházení osteoporóze -nemoci, která vzniká úbytkem vápníku v kostech.
Je zvlá tní, e právì zemì s nejvy í spotøebou mléka na svìtì (USA, védsko, Finsko,
celosvìtovì nejvy í výskyt osteoporózy. Naproti tomu v asijských zemích, v nich je mléko po
ravinou, je osteoporóza mnohem vzácnìj í./23/
Vedle vápníku obsahuje mléko také velké mno ství fosforeènanù a kaseinové bílkoviny,
pro èlovìka druhovì cizí. Kyseliny v aludku zpùsobují chemické reakce, které vá í 50 -70 % v
nevstøebatelným./24/
Prùzkumy francouzských vìdcù pøinesly následující závìry: "Co se týèe vápníku v kravs
obsah proti mateøskému mléku velmi vysoký. Bohu el znaèný obsah fosforeènanù (5 x vy í ne u
a alkalizace trávicího prostøedí zpùsobují, e vstøebávání více ne 2/3 vápníku je pozastaven
h bílkovin v mléce vede navíc k tomu, e tìlo vyluèuje mnoho vápníku moèí, dokonce více, ne
vádí./251
Mléèné bílkoviny obsahují pøibli nì 3x víc sirných aminokyselin ne bílkoviny rostlin
oký obsah aminokyselin s obsahem síry by pøi pravidelném konzumování mléka vedl k pøekyselení
, pokud by tìlo nevyvinulo pøíslu ná protiopatøení. Tato protiopatøení spoèívají v tom, e zá
vápenatý je uvolòován z kostí, aby tím byly vytvoøené kyseliny neutralizovány. Koneèný produk
procesu -hydrogenfosforeènan vápenatý je vyluèován moèí. Tímto zpùsobem mléko odebírá kostem

obsah vápníku v rùzných potravinách


( ve 100 g)
Rostlinné produkty ivoèi né produkty
Sezamová semínka 1,1-1,5g Mléko 115-150 mg
Mandle 245 mg Hovìzí maso 16 mg
Petr el 240 mg Vejce 14 mg
Lískové oøechy 209 mg Kuøe 14 mg
Cibule 136 mg Vepøové maso 11 mg
Sluneènicová zrna 126 mg Tuòák 10 mg
Brokolice 123 mg
penát 101 mg
Zdroj: David A. Philips: Guidebook to Nutritional Factors in 1 Food, Woodbridge
Press1

V jedné studii bylo pokusným osobám del í dobu dennì dodáváno v potravinách 75 g bílkovin. To
je tì ménì, ne prùmìrný pøíjem Støedoevropana, který pøedstavuje pøibli nì 100 g bílkovin d
nnì vedla u sledovaných osob k tomu, e bylo více vápníku vyluèováno, ne li bylo stravou pøij
y byl pøísun vápníku silnì zvý en (a na dvojnásobek prùmìrné spotøeby), zùstala jeho bilanc
Mléko a mléèné výrobky -s výjimkou másla a smetany obsahují vedle vápníku také mnoho
nejsou ádnými dodavateli, nýbr zlodìji vápníku. Ztráty vápníku vyvolané pøebytkem bílkovin
ou ádným kontroverzním tématem. Stovky studií o tomto jevu vedly v dy ke stejnému výsledku:
byteèném pøísunu bílkovin ztrácí tìlo více vápníku, ne dostává v potravinách, a u je toto
/
OSTEOPORÓZA -BÍLKOVINOVÝ PROBLÉM
Osteoporóza je jednou z mála nemocí, jimi jsou eny posti eny èastìji ne mu i. Ve v
t ztrácejí eny v prùmìru 35 % své kostní hmoty. Z lékaøského hlediska je to èasto pøisuzován
mínkám v dobì pøechodu, ztráta vápníku je zpùsobena tìhotenstvím, kojením a stáøím. Nejvìt í
teoporózy v ak vedla i k jinému výsledku. Vìdci z pøedních amerických univerzit zjistili, e
kostní hmoty en stravujících se vegetariánsky pøedstavuje ve vìku 65 let jen 18 %, tedy asi
olovièní ztrátu en pojídajících maso. Pokud by byly vý e uvedené faktory skuteènými pøíèinam
, pak by nemohl tento významný rozdíl existovat./27/
Velmi dobrý pøíklad, jak lze pøedcházet osteoporóze tím, e se vzdáme po ívání ivoèi
je africký národ Bantu. Podle mìøítek na í konvenèní nauky o vý ivì by musely eny kmene Bant
onemocnìt osteoporózou. Jejich denní pøíjem je toti jenom asi 350 mg vápníku, co je jen po
a dávky, kterou nìmecká spoleènost pro vý ivu (DGE) pova uje za potøebnou. Pøitom eny kmene
vádìjí bìhem svého ivota na svìt prùmìrnì 9 dìtí a ka dé dítì kojí po dobu dvou let. Pokud b
ní skuteènì pøíèinou nièivé ztráty vápníku, pak by musely ubohé eny Bantu se svým nízkým pøí
emocnìt osteoporózou.

Osteoporóza, zlomeniny v kyèli a spotøeba ivoèi ných bílkovin:


Zlomenin v kyèli ivoèi né bílkoviny
na 1 00 000 osob / rok gram / osoba / den
Ji ní Afrika 5 10
Singapur 20 38
Velká Británie 42 45
Izrael 48 56
védsko 65 58
USA 98 75
Zdroj: The McDougall Plan, McDougall, M.D.: New Winn, 1985 1 ~~
Ve skuteènosti v ak mají eny kmene Bantu i ve vysokém stáøí vynikající kosti. Osteoporóza je
národì zcela neznámá. Toto není nijak udivující, víme-li o vztahu., který existuje mezi po ív
bilancí vápníku v organismu. Bantuové toti pøijímají potravou jenom 25 -30 g bílkovin dennì
o tím nevznikají ádné pøebytky bílkovin, mohou malé mno ství vápníku, které obsahuje jejich
vyu ít. Praxe v ak jasnì ukazuje, e v eobecné doporuèení pou ívat mléko k pøedcházení vznik
o dodavatele vápníku je velkým omylem.
Dr John McDougall, lékaø, mající pozoruhodné výsledky v o etøování pacientù s osteopo
mu øíká: Mnohé studie provádìné za posledních 55 let ukazují e nejdùle itìj ím krokem ve vý
pro pozitivní bilanci vápníku udr ující na e kosti zdravé, je omezení po ívání bílkovin. Zvý
23/
V ústavu dr. McDougalla mají pacienti pøísnou dietu bez jakýchkoliv ivoèi ných bílko
oho lidí, tzv. beznadìjných pøípadù, kteøí sem pøijeli na vozíèku, opustilo po ukonèení léèe
rokem".
IVOÈI NÁ STRAVA JAKO PØÍÈINA ONEMOCNÌNÍ

Ka dá nemoc na í neustále více degenerující civilizace mù e být stravováním ovlivnìna


ak i negativnì. Èetné chronické civilizaèní nemoci jsou zpùsobeny hlavnì nesprávnou vý ivou.
b, drùbe e a nadmìrná konzumace mléèných produktù je pøitom podstatnou pøíèinou vzniku poruch
ocesech, které pak vedou k rùzným výskytùm chorob.
Ze v eho, co bude v této kapitole øeèeno, by v ak nemìl vzniknout dojem, e ivoèi né
y jsou jedinou pøíèinou uvedených nemocí. Sotva existuje nemoc, která by byla vyvolána jen je
inou pøíèinou. Civilizaèní nemoci vznikají jak nadbyteèným pøíjmem ivoèi ných potravin, tak
yrové stravy, denaturovanými prùmyslovými potravinovými pøípravky, jedy v ivotním prostøedí
, radioaktivitou, psychickými faktory, nedostatkem pohybu, stresem a odklonem èlovìka
od pøirozeného zpùsobu ivota. Mezi tìmito pøíèinami má zvlá tní postavení vý iva. V dne ní d
xtrémnì patnì vy ivován, ale ka dý také mù e své vý ivové návyky zmìnit. A na nìkolik málo
tnou a syrovou stravu, se obyvatelstvo civilizovaného svìta iví tak patnì, e si lze jen tì
dstavit nìjaké dal í stupòování sebenièení.
Jedním z hlavních dùvodù pro tuto situaci je jistì nedostateèná znalost souvislostí m
vý ivou a civilizaèními nemocemi. Z tohoto dùvodu se na tomto místì musím je tì jednou zabýv
fakty, které ukazují základní potraviny, tj. maso, vejce a mléèné produkty, ve zcela novém sv

Omezení prùmìrné Omezení prùmìrného rizika


spotøeby masa o: rizika srdeèních infarktù o:
10% 9%
50% 45%
100% 90%
Zdroj: M. Hardinge: "Vý ivová studie vegetariánù",
American Joumal of Clinical Nutrition 10:522, 1962

CHOROBY SRDCE A KREVNÍHO OBÌHU


Roku 1970 byla zahájena jedna z nejvìt ích studií o pøíèinách srdeèního infarktu v dì
. Doktor Ancel Keys vy etøil pøes 12.000 mu ù v sedmi rùzných zemích a ze své studie mohl jed
vyvodit závìr, e riziko srdeèního infarktu vzrùstá v závislosti na mno ství po itého masa, r
8/
Ji v roce 1961 rozpoznali ameriètí vìdci souvislost mezi spotøebou masa a srdeèními
horobami. V renomovaném èasopise Joumal of the American Medical Association byly uveøe
jnìny výsledky výzkumù, které vedly k následujícím závìrùm: "Bezmasou stravou by bylo mo né s
97 % v ech srdeèních chorob"./291
Pøíèinou tìchto souvislostí je usazování rozkladných produktù bílkovin, které zkoumal
Wendt. Poukazuje na to, e usazováním mukopolysacharidù v kapilárách srdeèního svalu vznikaj
iska infarktu. Upozoròuje také na to, e se v civilizovaných zemích po 2. svìtové válce èísla
infarktù zdesateronásobila a e souèasnì nìkolikanásobnì vzrostla spotøeba masa./26/
Riziko úmrtí na srdeèní infarkt pøedstavuje pro prùmìrného obèana stravujícího se mas
30/ Riziko pøedèasné zástavy srdce vegetariánù naproti tomu pøedstavuje jen 15 %. Vegani, kte
vzdali jakékoli ivoèi né stravy, umírají na infarkt pouze ve 4 % ./8/
Tím, e se vzdáme masa, mù eme tedy sní it riziko srdeèního infarktu na 1/3, veganskou vý ivo
0.
Nejenom pøi prevenci srdeèních chorob, ale také pøi jejich léèení, poskytuje vegetari
trava netu ené mo nosti. Bylo to jednoznaèným zpùsobem dokázáno Dr. Deanem Ornishem ze San Fr
isca. Dr. Ornish nalezl skupinu dobrovolných rekonvalescentù po srdeèním infarktu, kteøí byl
i pøipraveni vyzkou et na sobì jeho metodu. Ornish se vzdal jak léèiv, tak operací. Podával s
pacientùm plnohodnotnou veganskou stravu a pøedepsal jim k tomu dennì hodinu lehkého tìle
sného cvièení a také hodinu jógy a meditací. Kromì toho nav tìvovali pacienti pravidelnì kurs
terých se uèili, jak zvládat stres. A na jednoho pacienta, který se dùslednì nedr el pøíkazù
she a pøedèasnì zemøel, bylo mo né po roce zaznamenat u v ech úèastníkù tohoto pokusu zjevné
edky pokusu byly pøekvapivé. Dokonce prezident AHA (Americké srdeèní asociace) musel pøiznat
, e ádnou jinou metodou dosud nebylo dosa eno takových úspìchù. AHA dosud v dy prosazovala
perace a léky, jako jediné pøijatelné metody pro rekonvalescenty po srdeèních infarktech.

Úmrtí zpùsobená støevní rakovinou a spotøeba ivoèi ných bílkovin:


Støevní rakovina u Spotøeba masa v kg
100 000 osob / rok na osobu / rok
San Francisco, USA 14 95
Bristol,QB 13 68
Santiago de Chile 8 30
Riberao Preto, Brasilien 7 28
Mexico City 4 20
Guatemala City 3 10

Úmrtí zpùsobená srdeèními chorobami a spotøeba ivoèi ných bílkovin:


Srdeèní choroby Spotøeba masa v kg
100 000 osob / rok na osobu / rok
San Francisco, USA 130 95
Bristol,QB 100 68
Santiago de Chile 70 30
Riberao Preto, Brasilien 40 28
Mexico City 30 20
Guatemala City 25 10
Zdroj: Carroll, K., Joumal of the National Cancer Institute,
Sv. 51, è. 5, prosinec 1973, Washington DC, USA

RAKOVINA
Jeden gram masa obsahuje mezi nìkolika tisíci a nìkolika miliony hnilobných baktérií. Vzhled
em k tomu, e pøi ka dém po ití masitého pokrmu zùstanou v tlustém støevì nestrávené zbytky,
lóra pøi masité stravì pravidelnì obohacována o hnilobné baktérie. Pøi ideálních ivotních po
baktérie ve støevì rychle rozmno ují a vytlaèují pøirozenou støevní flóru, která se normálnì
nek.
Hnilobné baktérie produkují svou látkovou výmìnou velký poèet jedovatých látek vyvolá
vinu./31/ kodlivé produkty látkové výmìny støevní flóry, skládající se pøevá nì z hnilobných
ziko rakoviny. Kromì toho mohou ulo eniny mukopolysacharidù, zpùsobené pøíli velkým mno ství
v potravinách, bránit v zásobování jednotlivých bunìk kyslíkem. Souvislost mezi nedostatkem k
u v buòkách a vìt í pravdìpodobností vytváøení tumorù je v medicínì ji dávno známa a není o
elze divit, e na svìtì neexistuje ádná zemì, kde by se po ívalo mnoho masa a kde by byl níz
akoviny./71
Zvlá tì støevní rakovina je podnìcována spotøebou masa. Americký vìdec Dr. Walter Wil
erý øídil rozsáhlou studii o pøíèinách støevní rakoviny, prohlásil na závìr svých prùzkumù: "
aná data, je optimální podíl masa ve stravì nulový."/32/
eny, které dennì jedí maso, mají 3,8x vy í riziko rakoviny prsu v porovnání se ena
edí maso jen 1 x týdnì nebo ménì. Také po ívání vajec ve vìt ím mno ství zvy uje riziko rakov
Tyto souvislosti jsou tak jednoznaèné, e i zástupci kolské medicíny a konvenèní vìd
cházejí k vý e uvedeným poznatkùm, pokud se zaènou tímto tématem vá nì zabývat. Také publikac
akoviny dokazují od poèátku 80. let ve stále vìt í míøe záporné úèinky masité stravy. Dokonce
tivní americký èasopis "Joumal of the Association for the Advancement of Science" dospìl
k následujícímu závìru: "Populace s bohatou masitou stravou mají vy í pravdìpodobnost onemo
akovinu støev, ne lidé, kteøí se stravují vegetariánsky nebo s malým obsahem masa."17/
Ze strany masného prùmyslu jsou pøirozenì èinìny pokusy zabránit íøení tìchto faktù.
znìjících argumentù, které se v ak pøi bli ím pohledu sesypou jako domeèek z karet, se výro
proti nesporným skuteènostem.
Kdy v polovinì 70. let stále více lékaøù a vìdcù poukazovalo na maso jako na mo nou
iny støev, pøe el John Morgan, prezident jedné z nejvìt ích spoleèností masné výroby v USA, d
u. V projevu proneseném 7 .kvìtna 1976 øekl: "...Nemìli bychom se nechat svést k nìjakým závì
odnikat cosi naprosto po etilého jen proto, e jakési studie se zdají dokazovat nìco, o èem m
na ím zdravým lidským rozumem víme, e to není pravda. Maso pøedstavuje páteø americké vý iv
tak v dy. Domnívat se, e maso vyvolává rakovinu, je slabomyslné"./71 Dne 13. bøezna 1982 Jo
n Morgan zemøel na rakovinu støev.
REVMATICKÉ CHOROBY
Také revmatické choroby jako artritida, artróza, dna a jiné jsou podnìcovány usazován
nadbyteèných bílkovin./16/
Velkým mno stvím kyseliny moèové v mase, která se usazuje jako urát sodný ve vazivu a
kloubech, je zpùsobena dna, choroba, kterou vegetariáni prakticky neznají. Také hnilobné b
akterie v tlustém støevì, které se tam dostávají pojídáním masa, ryb a vajec, pøispívají prod
ke vzniku rùzných revmatických potí í. Dr. Norman Walker to dokázal tím, e na poèátku terap
svým pacientùm speciálním výplachem vyèistit støeva od hnilobných bakterií. Poté se jejich z
stav podstatnì zlep il. Je-li vý iva po výplachu støev sestavena správnì ( ádné maso a velké
travy), pak i pacienti s tzv. nevyléèitelnými formami artritidy nebo jinými revmatickými c
horobami jsou úplnì vyléèeni, nebo se jejich stav pøinejmen ím podstatnì zlep í./35/
V ude na svìtì, kde lidé po ívají málo ivoèi ných bílkovin, se nevyskytují ani artri
matické choroby, i kdy tito lidé tvrdì pracují a do vysokého stáøi./6,36/ Tato pozorování j
ejí tezi, e revmatická onemocnìní jsou normálním stavem opotøebování pohybového aparátu.
Dr. Bruker poukazuje na to, e má-li být dosa eno optimální ance na vyléèení tì kých
a artrózy, musí být ze stravy zcela vylouèeny ivoèi né bílkoviny./3 7 / Tento poznatek odpov
lékaøské a klinické praxi a zku enosti s 30.000 pacienty.
Také lidé, u nich v echny konvenèní metody léèení revmatismu (smìøující v první øadì
e ke skuteènému vyléèení) nemohly vést k ádným úspìchùm, podávají stále èastìji dùkazy o záz
vy nebo stravy ponechané v pøirozeném stavu, jako o prostøedcích zbavujících je jejich revmat
ckých potí í.ll/
ALERGIE A NEURODERMITIDY
V Nìmecku trpí v souèasné dobì pøibli nì 2,2 miliony dìtí neurodermitidou a dal ích p
tí dítì se ji s neurodermitidou rodí. kolská medicína je z tohoto vývoje bezradná. Neuroder
není mo né jejími metodami léèit, pouze na èas zmírnit symptomy nemoci. Tohoto zmírnìní je v
ahováno pomocí kortizonu, jeho vedlej í úèinky jsou tak velké, e na nemocných tìlech dìtí z
y.
Na Schwarzwaldské klinice dokázali, e neurodermitidì je mo né celkem úspì nì èelit.
pro pacienty je veganská syrová strava. Spolu s homeopatií ajinými pøírodnì léèitelskými meto
e dosahují 50 % úspì nosti ve vyléèení této nemoci. Pøibli nì 80 % v ech pacientù dosáhne pøi
symptomù a to bez kortizonu.
I stav pacientù, u nich nemù e být dosa eno ani vyléèení ani úplné odstranìní sympto
zjevnì zlep uje. Takové úspìchy nejsou myslitelné za pomoci metod kolské medicíny bez uplatn
e vý ivì.
Pøíèinou neurodermitidy je toti v podstatì ivoèi ná bílkovina ve stravì. Matky, jej
eurodermitidou pøichází na svìt, po ívají mnoho ivoèi ných bílkovin. Dìti krmené umìle z láh
nohem vìt ímu riziku, e onemocní neurodermitidou, ne dìti kojené. Vylouèení kravského mléka
bílkovin ve formì masa, ryb a vajec, je nejjistìj í mo ností, jak neurodermitidì pøedcházet.
arozením dítìte mù e budoucí matka pøispìt pomocí vý ivy bez ivoèi ných bílkovin k prevenci
ergií./38/
Dr. Michael Klaper ve své praxi vypozoroval, e matky stravující se vegansky, ne
pøivedly nikdy na svìt dítì nemocné neurodermitidou a jejich dìti nepoznaly v prvních letech
vého ivota ani alergie ani jiné ko ní choroby,139/
ivoèi né bílkoviny jsou na rozdíl od rostlinných pro lidský organismus cizí. Pokud s
kovina dostane do aludku, reaguje tìlo zvý eným vyluèováním kortizonu, obsa eného v tìle. Je
izon za úkol zabraòovat zánìtùm, je mo né z tohoto pozorování vyvodit, e ivoèi né bílkoviny
39/
Je tì v roce 1960 trpìlo jen jedno procento Nìmcù alergiemi. V roce 1990 to ji bylo
20 % obyvatelstva a toto èíslo neustále roste.
Po milióny let il èlovìk v pøítomnosti kvìtních pylù, zvíøat a pøírodních potravin,
bovalo jakákoli onemocnìní a najednou by mìly tyto zcela pøírodní vìci vyvolávat rùzné chorob
oruje jakékoli logice a naznaèuje, e látky, které vyvolávají spu tìní alergií, jsou sice jej
omy, ale nemohou být jejich pøíèinou.
Pravidelným pøísunem ivoèi ných bílkovin v potravì je lidský imunitní systém neustál
se pak mù e projevit ve formì rùzných nesprávných funkcí imunitní ochrany tìla, z èeho vznik
Dùkazy pøiná í praxe, nebo pomocí stravy bez ivoèi ných bílkovin a léèením podporujícím apl
tupù, mù e být kterákoliv alergie vyléèena bìhem 1 -2 let./39,40,41/..
Znám pøípad jedné eny, která 50 let trpìla neurodermlt1dou, po 30 let byla léèena po
rtizonu a zjistilo se u ní 400 druhù alergií. Po dvou letech dùsledného dodr ování veganské s
byla tato ena od svých potí í zcela osvobozena.
VÝ IVA A PSYCHIKA
Tìsné vztahy mezi tìlesným a du evním zdravím jsou nepøehlédnutelné. Stav na í psychi
v na stav na eho tìla. Ale platí to i obrácenì, nebo poruchy v látkové výmìnì moh~u podstatn
sychickým poruchám. Slovo melancholie znamená doslova "èerná luè" (Pozn. viz Hippokratovo dì
yø základních lidských typù -melancholik, sangvinik, flegmatik, cholerik -podle ètyø základní
dských áv: èerná luè, krev, hlen, luè). A bezdùvodnì se také neøíká "to mi jde na nervy".
vý iva významnì ovlivòuje látkovou výmìnu, pak ani na e psychika nemù e zùstat stravou neovli
porá eno zvíøe, poci uje samozøejmì nejvy í stupeò strachu. Následkem toho produkuje jeho tì
bìhem ní velké mno ství stresových hormonù (napø. ACTH = adenokortikotrofní hormon), které ve
ném strachu uvolòují výkonnostní rezervy tìla. Tento hormon, stejnì jako jiné stresové hormon
potom samozøejmì obsa en v mase, které se konzumuje. Lidský organismus je tím v ak otravován
o se projeví na psychickém stavu ve formì zvý eného stresu a vnitøního neklidu.
Tyto souvislosti jsou ji dávno v mnoha kulturách známy. Jak staroøeètí filosofové na
okratés, Platón, Aristoteles, stoikové a pythagorejci, tak i indiètí jogíni a mistøi buddhism
odrazovali od po ívání masa ty, kteøí chtìli dosáhnout vnitøního klidu a vyrovnanosti.
Také staøí Øímané vìdìli, jak zhoubnì pùsobí strach na zdraví. Ve starém Øímì se èast
ný ze slin týraných otrokù, kteøí pøirozenì poci ovali dìsivou paniku. Jed potom vedl u otráv
e smrti okem./42/
Také vznik tì kých psychických chorob jako je schizofrenie je odùvodòován nesprávnými
stmi ve vý ivì. Pøi vysokém obsahu tryptofanu v ivoèi ných bílkovinách je sní en tìlesný sta
naènì podnìcuje schizofrenii.
T. C. Dohan z psychiatrického ústavu státu Pennsylvanie, USA, dokázal silnou end
orfinovou aktivitu pøi trávení peptidu obsa eného v mléèné bílkovinì. Toto rovnì podporuje s
a je dal ím dùvodem k tomu, aby byly dìti podle mo nosti iveny bez ivoèi ných bílkovin, te
mléèných produktù./43/
Dr. Juri Nikolajev z moskevského Výzkumného ústavu pro schizofrenii dosáhl pozoruh
odných úspìchù u svých pacientù tím, e jim naordinoval 20 -40ti denní pùst a potom je pøeved
tariánskou stravu./4/ Newyorský lékaø Dr. Alan Cott pøevzal Nikolajevovu metodu a byl s ní r
ovnì velmi úspì ný.

POTVRZENÍ V PRAXI
.Pravdou je to, co je potvrzeno ivotem. Této zásady bychom se mìl dr et pøedev ím te
, kdy jde o zdraví lidí. Rùzné zájmové skupiny toti tì í z toho, e pravda není známa.
Ka dá sebelep í teorie medicíny a vìdy o vý ivì je bezcenná, pokud nedoká e svou prav
umáním a pozorováním na ivém objektu. Poznatky vyjasnìné v pøedchozí kapitole byly získány p
ivých lidech. Nezávisle na sobì do li lékaøi a vìdci zabývající se vý ivou bìhem posledních
oèi ná potrava není z hlediska zdravotního potøebná a e je v nadbyteèném mno ství i kodlivá
DR. BIRCHER-BENNER
Cury ský lékaø Dr. B. Benner byl prvním dùle itým evropským prùkopníkem vegetariánské
jako potravy léèivé. Roku 1890 zalo il v Curychu Bircher-Bennerovu kliniku. Ji pøed výzkume
vitamínù a enzymù vìdìl podle empirického poznání o zdravotním významu syrového ovoce a zele
o koncepce zákonù celkového øádu ivota byla pozdìji potvrzena v emi vìdeckými objevy v oblas
Bircher-Benner byl samozøejmì se svými my lenkami vystaven silným útokùm ze strany sv
kolegù, kteøí ho dokonce vylouèili z lékaøské komory s odùvodnìním, e "opustil pùdu vìdy".
den svých stých narozenin -byl posmrtnì rehabilitován. Vedle pøirozené vý ivy kladl Bircher-B
er velký dùraz na celkové o etøování svých pacientù. Díval se na lidi jako na jednotu tìla, d
. Jeho spisy svìdèí o hlubokých psychologických a filosofických znalostech.
Na konci svého ivota si Bircher-Benner dìlal velké starosti pro vykoøis ování a nièe
Na smrtelné posteli prorokoval, e udr ení èisté pùdy, vody a vzduchu bude mít nejvìt í význ
dstva. Svým ivotním dílem polo il Bircher-Benner základy pro nové my lení ve vìdì zabývající
DR. MIKKEL HINDHEDE
Bìhem 1. svìtové války bylo Dánsko následkem váleèné blokády odøíznuto od ve kerého d
Dánská vláda povìøila Dr. Mikkela Hindheda, aby se pokusil najít øe ení, které by zabránilo
ním následkùm. Dr. Hindhede navrhl, aby ve kerá krmiva pro zvíøata byla dána k dispozici lide
nebo tímto zpùsobem bude mo né u ivit stejným mno stvím základních potravin daleko vìt í poè
t. Dánsko prodalo a darovalo témìø ve kerá svá jateèná zvíøata a dojnice byly iveny jen trav
n. Tøi milióny Dánù se bìhem váleèných let ivily výhradnì vegetariánsky. Výsledkem tohoto ne
kusu bylo veliké pøekvapení. Kromì toho, e se Dánsko vyhnulo katastrofì zpùsobené hladem, zl
se výraznì zdraví v ech obyvatel. Mezi øíjnem 1917 a øíjnem 1918 bylo v Kodani dosa eno nejni
úmrtnosti v dánských dìjinách -34 % pod prùmìrem od roku 1900. Je to tím pozoruhodnìj í, uvá
atní Evropì v té dobì øádila chøipková epidemie, která si vy ádala milióny obìtí. Dánsko zùst
ská zemì pøed touto zhoubou u etøeno.15/
DR. M. 0. BRUKER
Ji témìø 60 let se Dr. Bruker jako autor, øeèník, lékaø a vychovatel zdravotnických
asazuje o pøirozenou stravu. Ve svých døívìj ích spisech odmítal masitou stravu pøedev ím z e
èasem v ak více obracel svoji pozornost na negativní úèinky konzumace masa na zdraví.
Bruker se mù e opírat o podklad svých zku eností získaných o etøováním více ne 30.00
u il se zvlá tì o odhalení úèinku cukru na zdraví. Kromì toho byl první, kdo rozeznal pøíèiny
eøí lidé nesná ejí syrovou stravu.
Vedle své anga ovanosti pro pøirozenou vý ivu, kterou oznaèil za plnohodnotnou strav
u bohatou na vitamíny, se Bruker zasazuje také za ochranu pøírodního prostøedí. Byl také jedn
prvních lékaøù, kteøí upozornili na nebezpeèí atomové energie.
Bruker pohlí í na èlovìka jako na integrální jednotu tìla, du e a ducha, a pøikládá v
ostnímu o etøování nemocného èlovìka. Jeho velké zku enosti a pùsobivé úspìchy v praxi èiníz
ejdùvìryhodnìj ích expertù v oblasti vý ivy a holistické medicíny. Je proto zvlá tì záva né,
lásí, e je zvíøecí bílkovina zcela nepotøebná a v pøíli velkém mno ství kodlivá pro lidské
WOLFGANG SPILLER
Léèitel Wolfgang Spiller zalo il roku 1985 Schwarzwaldskou kliniku ve Villinge
nu. Na této klinice mají pacienti dennì na jídelníèku syrovou stravu bez ivoèi né bílkoviny.
stup a peèlivá psychologická péèe doplòují celkovou koncepci léèení.
Aèkoliv Schwarzwaldská klinika léèí v echny nemoci, specializuje se zvlá tì na oblast
odermitidy a alergií. Její výsledky léèení, které nejsou nikdy dosa itelné bì nými metodami,
azykem.
Wolfgang Spiller vidí hlavní pøíèiny rostoucího poètu onemocnìní lidí alergiemi a neu
tidou ve vysokém obsahu ivoèi ných bílkovin v potravì a v její denaturaci.
Také jeho úspìchy v léèení dodávají tìmto tezím na pøesvìdèivosti./21 ,46/
EDMOND BORDEAUX SZEKELY
V roce 1927 narazil student teologie Szekely v tajných archivech Vatikánu na
spisy esejcù, onoho prakøes anského bratrstva, ke kterému patøili také Je í a Jan Køtitel.
i znalostmi esejcù o vý ivì, pøírodním léèení, psychologii a duchovnosti, vìnoval se Szekely
o my lenkového bohatství. Roku 1928 zalo il v Paøí i spoleènì s francouzským dr itelem Nobelo
a literaturu Romainem Rollandem Biogenickou spoleènost, jejím úkolem bylo uplatnìní a íøení
sejcù pro blaho v eho stvoøení. Bìhem svých cest po pìti kontinentech si Szekely potvrdil u v
h zdravých pøírodních národù hodnotu vegetariánské stravy tak, jak ji praktikovali esejci.
Ve svém centru Rancho La Puerta v Mexiku pøivedl Szekely pøes 123.000 lidí k veg
etariánské, pøedev ím syrové stravì. Toto je zdaleka nejvìt í poèet lidí, kteøí byli kdy zapo
s vý ivou. Velké úspìchy v obnovení zdraví dosa ené jeho studenty èiní z Edmonda Bordeaux Sze
s nejvìt ími léèitelskými úspìchy a s nejvìt ími zku enostmi v dìjinách léèení vý ivou.
Bìhem 33 let, kdy v Rancho La Puerta poskytoval svou pomoc lidem hledajícím zd
e pomoc ke zdraví a kolil své áky, se Szekely nikdy nesetkal s nikým, komu by bezmasá strav
nepøinesla velký prospìch. Svými více ne 80 knihami o esejcích, svými pøedná kami a Biogeni
eèností zanechal Szekely svìtu dílo nevyèíslitelné ceny.147-52/
ANN WIGMOROVÁ
Ann Wigmorovou vychovala v Litvì její babièka, která ji seznámila s léèivými silami p
a pøirozeným stravováním. Kdy pak Ann pøijela ke svým rodièùm do Ameriky, následkem nezvyklé
ené stravy tì ce onemocnìla. Trpìla rakovinou, polyartritidou a esti dal ími tì kými nemocem
ji vzdávali v ech nadìjí, kdy si Ann vzpomnìla na rady své babièky.
Pomocí vegetariánské syrové stravy se jí podaøilo zdraví zcela obnovit. Od té chvíle
la vìnovat íøení vìdomostí o pøirozeném stravování a odpovídajícímu zpùsobu ivota. Roku 196
Hippocrates Health Institute, v nìm se vyu ívá veganské syrové stravy, pøirozených léèivých
ových cvièení, jógy, meditace a pozitivní ivotní orientace pro zvý ení kvality ivota hostù
nn se postavila proti po ívání masa, ryb, vajec a mléèných výrobkù. Èistì rostlinná syrová st
u mnoha tì ce nemocných pacientù v Hippocrates Health Institute pravé zázraky. Také pacienti
rpící rakovinou, kteøí byli svými lékaøi ji odepsáni, se uzdravili, opìt díky pokynùm Ann Wi
Wigmorová byla sama nejlep ím pøíkladem úèinnosti toho, co uèila. Ve vìku 80 let byl pro ni p
ní den trvající 16-20 hodin samozøejmostí.153-57 /
DR. GABRIEL COUSENS
Jako mladý lékaø do el Gabriel Cousens pod vlivem Paavo Airoly, známého experta na vý
u, k novým názorùm týkajícím se pøíèin civilizaèních chorob. Ji velmi brzo se zaèal zajímat
duchovní stav èlovìka. Bìhem své praxe lékaøe, psychiatra a uèitele meditace v Americe, Evrop
sii byl utvrzen v tom, e strava bez masa je velmi u iteèná nejenom pro tìlesný ale také pro
uchovní rozvoj èlovìka.
Dr. Cousens mohl jako první dokázat, e masitá strava vede k jednostranné aktivaci
spodních èaker (jemnohmotných energetických center na páteøi), pøièem pro harmonický duchov
e zapotøebí stejnomìrná aktivace v ech èaker. Zku enosti s jemnohmotnými energiemi pøivedly d
usense ke koncepci SOEF, pomocí ní je mo né jednoznaènì vysvìtlit výhody vegetariánské strav
mnohmotné oblasti. Hluboko zasahující souvislosti mezi vý ivou a duchovním rozvojem èlovìka v
lil dr. Cousens jedineèným zpùsobem ve své knize "Spiritual Nutrition and the Rainbow Di
et".
Tato kniha .pøedstavuje mezník v dìjinách vìdy o vý ivì a pro lidi znamená také velko
k získání prakticky vyu itelných poznatkù pro rozvoj vlastního vnitøního potenciálu. /58-60/
DR. MICHAEL KLAPER
Dr. Klaper by si byl ve svém dìtství asi nikdy nepomyslel, e se jednou stane je
dním z nejvýznamnìj ích pøedstavitelù veganské vý ivy v Americe. Vyrùstal toti na mléèné far
nèení studií medicíny byly pro nìho mléko a sýr hlavními potravinami.
Bìhem své lékaøské praxe na úrazovém oddìlení jedné nemocnice v Kalifomii si Klaper s
v ímal patného krevního obrazu pacientù, kteøí krátce pøed odbìrem krve jedli maso nebo mléè
proti tomu krevní obrazy pacientù, jejich posledním pokrmem byla rý e a zelenina ( co bylo
mnoha pøípadech vzhledem k velkému podílu Asiatù v této oblasti), byly zcela normální. Toto
pøimìlo dr. Klapera k tomu, aby znovu pøezkoumal své názory na vý ivu a také své vlastní vý i
znatky, které za nìkolik let nashromá dil ho utvrdily v pøesvìdèení, e nejlep í strava pro è
rostlinné øí e. Takto napø. zjistil, e u více ne 90 % jeho pacientù byla po pøevedení na ve
travu trvale odstranìna nadváha, vysoký krevní tlak a alergie.
Dr. Klaper také podstatnì pøispìl k tomu, e mohla být nevyvratitelnì dokázána hodnot
anské vý ivy pro matky a dìti. Díky svým pøedná kám, semináøùm a knihám patøí dnes dr. Klaper
avitelùm zdravé, humánní vý ivy, etøící ivotní prostøedí v USA./61,62/
DISKUSE POKRAÈUJE
Konec názorových sporù mezi vìdci v oboru vý ivy a lékaøi o pozitivním èi negativním
travy je stále je tì v nedohlednu. Diskuse pokraèuje, zatímco ka dodennì mnoho lidí doplácí s
na patnou vý ivu. Jedinou autoritou, která k nám v dy hovoøí absolutnì nepodplatitelnì a pr
e ivot sám. Své zku enosti musíme vyvozovat z praxe ivota, chceme-li se vyznat ve zmatku v
zájemnì si protiøeèících doporuèení, která se vztahují ke zdravému stravování. Poznatky, kter
y, jsou získány ze ivota a jsou ka dodennì potvrzovány pozorováními v praxi.
Pøibereme-li humánní a ekologické aspekty vý ivy, pak by to mìl být dostateèný dùvod
by si èlovìk sám vyzkou el, zda by nebylo mo né vystaèit i s men ím mno stvím ivoèi ných pot
cela bez nich.
K tomu, aby zmìna stravy vedla ke zlep ení na eho zdraví, je tøeba respektovat je tì
onitosti, nebo pouhé vzdání se masa, vajec a mléka nestaèí k tomu, aby byla zaji tìna zdravá
Vegetariánská strava, je-li správnì pøevedena do praxe, se stává základnou pro zdravý
rmonický ivot. Bez pøehánìní lze øíci, e je základnou pro zdravý, humánní svìt, vìdomý si o
rostøedí.
IV
VÝ IVA PRO NOVÝ SVÌT
"Strava je milostným dopisem, který nám pí e Stvoøitel a který musíme rozlu tit. Podl
názoru je nejmocnìj ím a mnohoøíkajícím poselstvím, nebo praví: "Máme vás rádi..., a dáváme
"/1/
Omraam Mikhael Aivanhov
Ve svìtì nadmìrné nabídky po itkù se moderní èlovìk odnauèil vìdomì vnímat základní d
erou pojídá. Èlovìk vìnuje nesmírnì mnoho èasu, energie a penìz na svou zábavu, ale z jednodu
herných darù pøírody se ji nedoká e patøiènì radovat. Prùzkumy ukázaly, e nìmeètí studenti
a nákup, pøípravu i konzumaci jednoho jídla. U mnoha zamìstnaných lidí a u en v domácnosti j
u asi podobnì.
Ale je mo né to dìlat i jinak. Jídlo se ka dodennì mù e stát malou slavností, která n
na e spojení s pøírodou, ani by pro to bylo tøeba vynalo it mnoho námahy. Musíme se jen znov
t správnì ocenit jednoduché po itky ivota. Pokud je tì navíc dodr íme urèitá pravidla zdravé
oèkáme mnohem hlub ího uspokojení, ne u rychle zhltnutých nepøirozených potravin. Tato rados
spokojení pøedstavují dùle itý aspekt dobré vý ivy. Kdo neustále pøemý lí o tom, zda-li to, c
získá velmi málo i z nejzdravìj ích potravin. Jídlo by mìlo být slavností. Mìli bychom je pø
láskou a dìlit se o nìj s radostí. Takto mù e být do ínková slavnost slavena ka dý den a ne
den za rok.
KONVENÈNÍ A EKOLOGICKÉ OBDÌLÁ V ÁNÍ PODY
O kvalitì na ich potravin se rozhoduje ji pøi obdìlávání pùdy. V konvenèním zemìdìls
h dùvodù v první øadì kladen dùraz na velký výnos s co nejmen ími náklady. Toho je mo né dosá
rních pìstitelských a chovatelských metod, umìlých hnojiv a biocidních látek. Zdravotní kvali
travin pøitom samozøejmì zùstává zcela opomenuta. Pod pojmem "kvality" se v moderní výrobì po
n rozumí kritéria jako velikost, stejnomìrný a pìkný vzhled, chu a vùnì, èili v e, co smìøuj
zákazníka o koupi, ale nikoliv k jeho zdraví.
Pøinutíme-li nepøirozeným pìstováním, umìlým hnojením a chemickou ochranou rostlinu,
ala obrovské plody, obrovské listy, nebo dvojnásobný poèet semen, ne je bì né, pak to automa
poru í její citlivou strukturu. Vybièovaný rùst jednotlivých èástí organismu probìhne v dy n
aví. Budeme-li dítì krmit rùstovými hormony, pak jistì urychlíme jeho rùst, ale jeho zdraví t
trpìt. Pøíroda má pro ka dou rostlinu stanovenu urèitou rychlost rùstu a urèitý pomìr mezi h
mi jejích jednotlivých dílù. Pokud jsou tyto pomìry poru eny, naru í se tím i její zdraví, co
mená ztrátu ivých makromolekul a jiných vitálních látek. Ekologicky pìstované ovoce a zeleni
hují pìt a estkrát více LM ( ivých makromolekul), ne konvenèní produkty./581
K tomu musíme je tì pøipoèítat nadmìrné pou ívání jedovatých postøikù (pesticidù, her
, které je obvyklé v moderním zemìdìlství. Èasto se setkáváme s následujícím argumentem: "V d
celé ivotní prostøedí zneèi tìno, a proto nemá ádný smysl nakupovat potraviny bez chemické
e stejnou logikou by bylo mo né øíci: "V dne ní dobì ji nikde není zcela èistý vzduch, a pro
ohu dennì vykouøit 30 cigaret".
Následkem v eobecného zneèi tìní ivotního prostøedí dnes ji samozøejmì neexistují
sa ené potraviny. Ale je obrovský rozdíl, jestli e 1 kg penátu obsahuje 1 mg nebo 30 -100 mg
kadmia. Bì né potraviny obsahují toti tøicetkrát a stokrát více jedovatých látek v eho druh
produkty.
CO MO NÁ NEJPØIROZENÌJI
Ekologicky pìstované bioprodukty a biopotraviny, které jsou nabízeny v obchodech se zdra
vou vý ivou, pøedstavují dobrou alternativu k potravinám nabízeným v supermarketech. Kvùli ma
výbìru (pøedev ím v zimì) a kvùli vy ím cenám tìchto biopotravin se ale nelze ivit pouze ji
ní tak dùle ité. Stanovisko "buï dokonale nebo vùbec ne" není ve vý ivì vhodné. " A je na e
jpøirozenìj í", to bylo základním heslem zakladatele plnohodnotné stravy, profesora Kollatha.
To, co je v na ich mo nostech, závisí v dy na situaci ka dého jedince.
Velkovýrobci konvenèních produktù si jsou pøirozenì vìdomi tendence na í spoleènosti
mìní, které se týká ivotního prostøedí a zdraví. Ve vìt inì supermarketù mù eme tedy v posle
: "Zelenina z kontrolovaného pìstìní", "Pìstování podle pøírodních zásad", "Integrované pìsto
o rùznì pochopitelnými pojmy se vìt inou skrývá zcela obyèejné prùmyslové zemìdìlství, které
o stvím umìlých hnojiv, jedovatými postøiky a v souèasné dobì také s genovou manipulací a oza
je konvenèní zemìdìlství kontrolováno nebo odpovídá urèitým zemìdìlským ustanovením, pak to
obky vyrùstají pøirozenì.
Naproti tomu, je-li nìkterý bioprodukt z ekologických farem oznaèen kvalitativní z
naèkou svazu biologických pìstitelù a chovatelù jako jsou Bioland, Demeter, Naturland, Bik
o Top, Biona, Bio-okres východních Bavor, pak je podle smìrnic této organizace kontrolován
o, zdali jde skuteènì o pøirozenou kvalitu daného zbo í. Takové smìrnice jsou velmi pøísné. P
svùj podnik z konvenèního na ekologické hospodaøení, trvá to obvykle nìkolik let, ne jsou j
rodukty dostateènì kvalitní, aby dostaly kvalitativní oznaèení nìkterého svazu ekologického z
Opravdu ekologicky produkované biopotraviny lze dostat v obchodech s racionální vý ivou a
v dobøe vybraných reformních prodejnách. (Pozn. 7)
Pozn. 7.
V Èeské republice jsou bioprodukty a biopotraviny z ekologického zemìdìlství k dostání nejeno
e specializovaných obchodech, ale ji i v nìkterých supermarketech. Pøedpona "bio-" je chránì
a zákonem o potravinách a smí být pou ita jenom pro produkty z ekologického zemìdìlství, kter
trojstupòové kontrole. Certifikované bioprodukty jsou oznaèeny znaèkou "Bio" v zeleném, raf
vaném pùlkruhu. Celá ekologická produkce je øízena zákonem o ekologickém zemìdìlství è. 242/2
rovádìcí vyhlá kou k nìmu, è. 53/2001 Sb.
ÚÈINKY VAØENÍ
Pøesáhne-li teplota lidského tìla 42 °C, jeho ivot skonèí. Nejinak je tomu s potravi
i, které nám pøíroda dává k dispozici. Jsou-li potraviny jako ovoce a zelenina ponechány v pø
zeném stavu, obsahují aktivní procesy látkové výmìny, anebo tu existují, tak jako u semen sch
h klíèení, potenciály ivotnosti.
Vaøením, sma ením, peèením nebo jinými formami zahøátí ivot v potravì zaniká. Harmon
i energií SOEF, vitálními a ivnými látkami nemù e ve vaøené potravì dále probíhat, proto e z
odstatné zmìny:
1. V oblasti vitálních látek se zahøátím ztrácejí pøedev ím enzymy a vitamíny. Ztráta
travì je 1 00 %, co je vzhledem k velkému významu tohoto katalyzátoru látkové výmìny podstat
da. Ztráta vitamínù je pøi prùmìrné dobì vaøení následující:/2/

Vitamín Ztráta Vitamín Ztráta


vitamín C 70-80% inositol a 95%
vitamín A 10-30% kys. listová a 97%
vitamín E 50% biotin a 72%
vitamin B 1 25-45% kys.pantothenová a 44%
vitamín B2 40-48%

2. Struktura bílkovin potravy se zmìní. Tìmito zmìnami se znaènì sní í mo nost vyu it
n. Ji v 60. letech mohl biochemik E. M. Olsen dokázat, e ztráta vyu itelných aminokyselin
bìhem prùmìrné doby vaøení je 40 -60%. Podle Olsena se sní í absorpce dusíku z bílkovin potra
77 %.(3) Toto by mohlo být hlavním dùvodem pro jev, který ji pozorovali mnozí badatelé v obl
sti vý ivy, mezi jinými Dr. Ralf Bircher, Dr. Szekely a Ann Wigmorová a který popsali takt
o: vaøenými potravinami je nutno pøivádìt podstatnì více bílkovin, ne li potravou syrovou. Kd
oho syrové stravy, vystaèí s pomìrnì men ím mno stvím bílkovin, proto e nezahøáté bílkoviny j
3. Subtilní organizující energetická pole (SOEF) potravin jsou zahøíváním podstatnì o
na a ztrácejí svou strukturu. Proto musí tìlo pou ít energii ze svých vlastních SOEF, aby moh
strávit vaøenou potravu a zajistit látkovou výmìnu. Naproti tomu ivá strava pøivádí éterické
emnohmotnou energii a posiluje SOEF.
4. Zahøíváním jsou vyvolány èetné chemické reakce èím vznikají látky, které se v pøí
cizorodé látky musí pak být imunitním systémem odstraòovány, aby nenapáchaly pøíli velké ko
o dochází po vaøeném jídle ke zvý ení poètu bílých krvinek, k tzv. leukocytóze trávení./3/
To v e znamená za prvé velké zatí ení imunitního systému, za druhé se èást pozmìnìnýc
ové výmìny, kde nevyhnutelnì dochází k urèitým poruchám./4/
IVOT PØICHÁZÍ ZE IVOTA
ivá strava nás zásobuje vysoce hodnotnými ivinami, vyvá eným mno stvím vitálních lá
na e SOEF pøivádìním jemnohmotné energie. Jedinì syrová strava naplnìná ivotní silou mù e na
at. Zahøátá strava obsahuje sice stejné mno ství ivin jako syrová strava, ne v ak pøíslu né
k ani dostateènou kvalitu energie SOEF.
Pøi pøeva ující nebo výhradnì vaøené stravì je pak ve v ech èástech organismu urychle
Nedostatek èerstvých ivých potravin je jedním z hlavních pøíèin ubývání zdraví a pøedèasného
ovìka. Alespoò èást na í ka dodenní potravy by proto mìla být slo ena ze syrových potravin. P
èlovìka je velmi dùle ité, aby syrová strava byla souèástí ka dodenní potravy. Zdravotnì vys
forma stravování je syrová strava, která má velký význam jako základní terapeutické opatøení
izaèních chorobách. Existence léèivé síly, která je v organismu ivou stravou uvolòována, byl
obem potvrzena velkými prùkopníky syrové stravy, jako Dr. Bircher-Bennerem, Dr. Szekelem
, Ann Wigmorovou, Dr. Cousensem, Dr. Bielerem a mnohými dal ími v jejich lékaøské a klinické
raxi.
Není samozøejmì mo né ivit se výhradnì syrovou stravou, kdy k tomu chybí vnitøní oc
ledních letech mù eme, bohu el sledovat, e syrová strava je propagována silnì fanatickým zpù
Tím se ov em vytváøí zbyteèná pøeká ka pro mo nost, aby se o vysoké hodnotì syrové stravy moh
y obyvatelstva. I kdy se èlovìk nerozhodne pro nejpøirozenìj í formu ve keré vý ivy, mìl by
chce být zdráv, alespoò pravidelnì zaøadit na svùj jídelníèek syrovou stravu. Získá tím nejen
ví, ale ve znaèné míøe také zdraví duchovní. Ka dý plod, ka dý produkt pøírody, je výrazem tv
echáme-li ho v pøirozeném stavu. Je také onou organizující silou, ze které vychází ve kerý i
Ji Dr. Bircher-Benner poukázal na velký vliv vý ivy pro lidského ducha a na zvlá tní
syrové stravy pro rozvoj duchovních schopností:
"V mozku si duch vytvoøil orgán vnímání, umo òující vzaøování do dané osoby. Mozek, p
a shroma ïující duchovní vyzaøování, umo òuje vznik vìdomí, jeho jasné záøení nám zprostøed
lí. Mozek je nástrojem, který duch pou ívá, aby mohl vykonávat svou práci uvnitø organismu a
do vztahu k okolnímu svìtu, aby jej mohl øídit a umo nil my lení, poznávání, chápání, vnímán
oj je geniálním orgánem, kterým v nesèíslných vláseènicích protéká krev, která ho vy ivuje a
adních látek. Èím je krev èist í, èím je dokonalej í její slo ení, èím je silnìj í její proud
ycovat tato vyzaøování a slou it jim. Vzhledem k tomu, e má tedy krev, pøípadnì vy ivování a
zhodující význam pro fungování ducha v dané osobì, je na první pohled jasné, e ka dý nepoøád
vlá tì nepoøádek ve vý ivì, po kozuje duchovní úroveò èlovìka"./5/
"Zále í mi na tom upozornit vás na skuteènost, e duchovnost civilizovaného lidstva b
la oslabena a po kozena v eobecnì zavedeným nesprávným stravováním a jistì také jinými nepoøá
oto bude i v budoucnosti pokraèovat. Zále í mi na tom øíci vám, e toto dìní má vá né následk
pøedev ím lékaøská vìda jsou k tomu jakoby slepí. Zále í mi na tom upozornit vás na významno
ha na èlovìku, na stavu jeho cév, jeho tìla, jeho mozku a konec koncù na jeho zpùsobu vý ivy
ota vùbec. ivé tìlo je obdivuhodným chrámem, v nìm by chtìl duch rozvíjet svojí èinnost. Ch
racet nebezpeèí hrozící ze v ech stran, mìli bychom v první øadì pøistoupit k oèi tìní toho c
vést pøirozený poøádek ve vý ivì a v ivotosprávì k obnovení na eho zdraví."/5/
SNESITELNOST SYROVÉ STRAVY
Doporuèujeme-li syrovou stravu, sly íme èasto protiargument, e je tato strava tì ce
travitelná, nebo dokonce, e nìkdo nemù e nìco syrového vùbec strávit.
Zásadnì je tøeba øíci, e syrová strava je podstatnì lehèeji stravitelná, ne vaøená.
du e z toho, e enzymy v potravinách, které podporují trávení, se vaøením ztrácejí, zatímco v
jsou je tì plnì zachovány.
Existuje ov em skuteènì mnoho lidí, kteøí mají po po ití syrové stravy problémy se za
a lékaøù nezná hodnotu ivé potravy, doporuèují v takovýchto pøípadech prostì v echno vaøit.
e kodným procesem pøedcházejícím trávení nebo "otevøením" potraviny, (co se skrývá za tímto
), nýbr je jejím silným znehodnocením. Pøitom je mo né zvládnout problémy vyplývající z potí
y, nebo ve vìt inì pøípadù jsou vyvolány následujícími pøíèinami:
1. Po íváním potravin, které pøi konzumaci syrové stravy vyvolávají poruchy trávicího
K nim patøí v echny druhy prùmyslovì vyrábìných cukrù, bílá mouka, denaturované tuky, fritova
vaøené ovoce. Tyto potraviny mohou také vyvolat nesná enlivost vùèi syrové stravì, i kdy byl
nìkolik dní pøedtím. Pøi pøísném vyvarování se tìchto potravin zmizí èasto ve keré trávicí pr
2. Chorobné roz íøení Candidy albicans, co je druh kvasinky, kterou má ve své støevn
95 % lidí. Obvykle nevyvolává ádné potí e, ale v posledních letech se objevují stále èetnìj
dné Candidy, co lze v neposlední míøe pøisoudit pou ívání geneticky pozmìnìných bakterií v p
u.
Zvlá tì kritická je situace, kdy se Candida dostane do tenkého støeva, ve kterém se
málnì nenacházejí ádné zárodky, anebo kdy pronikne støevní sliznicí a dostane se krevní ces
rgánù (organomykóza). Pøi velkém podílu syrové stravy se pak objeví lehké symptomy kandidózy
dýmání, silný úbytek na váze, pocity slabosti a vyrá ky. Pokud takovéto sympto~y nevymizí ani
ném vyvarování se vý e uvedených potravin, pak je pravdìpodobné, e jde o onemocnìní, Candido
u: To by nikdy nemìlo být bráno na lehkou váhu. K obnovení zdravé støevní flóry je nutné léèe
stit jenom zku ený lékaø nebo léèitel.
NEBEZPEÈÍ Z MIKROVLN
Nechce-li se nìkdo vzdát vaøeného jídla, mìl by se alespoò vyvarovat jedné techniky v
pokud mu zále í na jeho zdraví a ivotním prostøedí, a to pøípravy jídel v mikrovlnné troubì.
Mikrovlny vyskytující se v pøírodì jsou vytváøeny napø. Sluncem v dy prostøednictvím
tejnosmìrného proudu. Naproti tomu technicky vyrobené mikrovlny jsou v~tváøeny støídavým prou
, co je jev, který se v pøírodì nevyskytuje.
Tyto umìlé mikrovlny vedou v organické tkáni k silným rezonanèním vlnìním atomù, mole
unìk. Jeliko se tímto procesem zvy uje teplota tøením, jsou potraviny v mikrovlnné troubì za
Pøirozené mikrovlny ádné takovéto úèinky nemají.
Rezonanèní vlnìní ve tkáni pak vede k silným zmìnám struktury mnoha molekul, dochází
izomerizaci. Tyto pozmìnìné molekuly vyvolávají neøe itelné po adavky na látkovou výmìnu a pr
mnohem kodlivìji, ne konvenèní druhovì cizorodé látky vyvolané kva ením./61
V jedné pozoruhodné studii dokázali výcar tí biochemici Dr. Blanc a Dr. Hertel, e k
umace potravin pøipravovaných v mikrovlnné troubì vede k okam itým chorobným reakcím imunitní
stému. Dr. Hertel vyvodil ze své studie následující závìry: "V celkovém posouzení vykazují ná
vi zkou ených osob po po ití potravin pøipravených v mikrovlnné troubì chorobné zmìny, na roz
tatních variant pøípravy jídla. Nepochybnì dokázané nièivé úèinky mikrovln pùsobí na èlovìka
ale také nepøímou cestou -ozáøenou potravou"./7/
NEBEZPEÈÍ UNIKAJÍCÍHO ZÁØENÍ
Záøení vysílané mikrovlnnou troubou pùsobí také pøímo na èlovìka a na jeho okolí. Úpl
uba je utopií a k unikání paprskù dochází v dy. Èím déle je mikrovlnná trouba pou ívána, tím
prskù.
Toto unikající záøení mù e vyvolat vá né poruchy nervových bunìk, zraku, vnitøních or
dìdiènosti./8/ Ji malé dávky mikrovln vyvolávají nadmìrné vyluèování vápníku v mozkových bu
mocnìní./9/
Výzkum v Ústavu pro èlovìka a pøírodu ve Verden/Aller dokázal, e ádná mikrovlnná tr
v bì ném obchodì není stoprocentnì tìsná a e vycházející únikové záøení je zcela dostaèující
o kození./l 0/
Oblíbený argument, e "dávky záøení jsou malé" spoèívá na zcela teoretických úvahách.
, e minimální ozáøení umìlými mikrovlnami je ivotnì nebezpeèné (na rozdíl od pøirozených mi
MIKROVLNY JAKO ZNEÈI OVATELÉ IVOTNÍHO PROSTØEDÍ
Také v zájmu na eho ivotního prostøedí bychom se mìli zøíci pou ívání mikrovlnné tro
vlnné trouby se neomezuje pouze na na e vlastní ètyøi stìny, nýbr dosahuje do nìkolika kilom
Ze v ech ivých organismù jsou mikrovlnami nejsilnìji po kozeny stromy a keøe. ebra
tù a shluky jehlièí jsou vysoce citlivými anténami pro elektromagnetické záøení. Ka dý techni
rekvenèních proudù mù e potvrdit, e geometrická uspoøádání listových eber, pøípadnì shlukù
vysokofrekvenèní techniky./ll/
Tìmito anténami pøijímají stromy pøirozené mikrovlny z kosmu a vzájemnì si vymìòují i
ostøednictvím elektromagnetických vln. Takto lze napø. vysvìtlit, e stromy mohou vyvinout i
munitu vùèi urèitému druhu parazitù, i kdy je tímto parazitem napaden jen jeden strom ve sku
inì. Podobná pozorování mohou být provedena i v pøípadì, e jsou pøíslu né rostliny umístìny
./12/
Nasmìrované radiové vysílaèe, radarové stanice a také mikrovlny pocházející z mikrovl
b zpùsobují svým vyzaøováním pøetí ení rostlin øádovì v násobku miliard. Pøi stanovení hraniè
bralo v úvahu jen to, e mikrovlny zahøívají ivé organismy teprve od urèité dávky. Netepeln
ikrovln pøitom nejsou nikdy zapoèítávány.
Stromy, které svými listy, pøípadnì svým jehlièím pøijímají dávku mikrovln s miliardo
ho, pro co byly pøírodou vybaveny, mají tedy velké problémy udr et svùj informaèní systém v d
vu. Dr. W. Volkrodt, fyzik a in enýr k tomu pí e: "... Také strom je urèitým druhem továrny v
vo. Potøebuje také inteligentní informaèní systémy øídící napø. jeho vodní hospodáøství a dop
a jeho vnitøní informaèní systém radar nebo nasmìrovaný vysílaè jako ru itel, pak mù e dojít,
nìjaké továrnì, k celkovému zhroucení jeho "výroby". Av ak na rozdíl od na í techniky neexis
o, kdo by takovýto oslabený strom mohl opravit. Je odsouzen k pomalému odumírání a nakonec k
e smrti."/11/
Nejen velké vysílaèe mikrovln, jako je radar a smìrované vysílaèe, hrají v této souvi
i svou úlohu. Nesmíme podceòovat ani úèinky nenápadné mikrovlnné trouby. Ka dá mikrovlnná tro
nebude pou ívána, bude pøedstavovat cenný pøíspìvek k ochranì ivotního prostøedí.
OZÁØENÉ POTRAVINY
Také ozaøování potravin pøedstavuje postup, který je oficiálnì pova ován za ne kodný
uteènosti v sobì skrývá neodhadnutelná rizika. Úèelem ozáøení je zabránit klíèení napø. u cib
amezit výskytu bakterií a hub. Tento postup slou í výhradnì obchodu, nebo se tím samozøejmì
vost zbo í, ale na zdraví spotøebitele se pøitom opìt nebere ádný ohled.
Aby se dosáhlo po adovaných úèinkù, musí být k ozaøování pou ity mohutné dávky radiac
vy í dávky pøi rentgenovém snímku pøedstavují 0,25-0,5 rad, pøi ozaøování potravin jsou pou
0 rad (rad = radiation absorbed dosis; tento rad byl roku 1985 nahrazen jednotko
u gray (Gy), kde 100 rad odpovídá 1 Gy).
Nyní u je v eobecnì známo, e rentgenové snímky pøedstavují pro organismus velké zat
potom musí zpùsobit ozáøení potravin, kdy se zde pracuje s dávkami 1 OO.OOOkrát vìt ími? Vzh
to hodnotám není pøekvapující, e ozáøená potrava je zcela mrtvá, tzn. bez LM ( ivých makromo
ergie SOEF./13/
Rizika z konzumace ozáøených potravin jsou obrovská a mo né kodlivé následky lze v c
rozsahu jenom tu it. Stejnì jako ve vyu ívání radioaktivity je i v této oblasti technika leg
lizována a vydávána za ne kodnou. Ov em stejnì tak jako atomové elektrárny. mù e zpùsobit nez
votì celé Zemì./14/
Z TOVÁRNY NA STÙL
Ve 20. století se v civilizovaných zemích roz íøila jedna forma znehodnocování potrav
její úèinky jsou je tì mnohem pová livìj í, ne úèinky vaøení. Je to prùmyslové zpracování
ené potravinové koncentráty. To se týká pøedev ím výroby cukru v rùzných variantách, zpracová
z výra kové mouky a denaturování jedlých tukù. kody na zdraví, které tyto prùmyslovì vyrábì
u zpùsobit pøi pravidelném u ívání jsou velké. Mají podstatný podíl na íøení nemocí podmínìn
Jediným dùvodem nedostatku vìdomostí o kodlivosti prùmyslovì vyrábìných potravin jso
výrobcù potravin, kteøí nám chtìjí namluvit, e jejich výrobky jsou zcela ne kodné. Jeliko
instituce jsou pøipraveny radìji obìtovat zdraví miliónù lidí na oltáø moderního realismu, ne
pohnìvali toto prùmyslové odvìtví, je spotøebitel odkázán na vlastní iniciativu.
CUKR -SLADKÝ, ALE NEBEZPEÈNÝ
Pøírodní potraviny obsahují v dy urèitý podíl jednoduchých uhlohydrátù, které lze ozn
cukry. Cukrovarnický prùmysl poukazuje na to, e cukr, který je obsa en napø. ve sladkém ovoc
, je toto ný s koncentrovaným cukrem, který oni vyrábìjí. Tak má být u zákazníka vyvolán doje
nìco zcela pøirozeného.
Existuje v ak veliký rozdíl mezi pøirozeným podílem cukru v ovoci a jiných potravinác
cukrem prùmyslovì vyrábìným. V pøírodních potravinách jsou vedle cukru obsa eny také LM, vit
rální látky, stopové prvky, vláknina, aromatické látky, mastné kyseliny a energie SOEF. Napro
tomu prùmyslový cukr je èistý nebo (u sladidel, jako je javorový cukr, tøtinový cukr aj., kte
také patøí k prùmyslovì vyrábìným druhùm) vysoce koncentrovaný izolát uhlovodíkù. Ani obyèejn
ný cukr nebo mnohé jiné varianty sladidel jako jsou sirupy, hnìdý cukr a dal í neobsahují iv
molekuly, enzymy nebo energii SOEF. Nìkteré varianty sladidel mají sice minerální látky, ale
to je zcela bezvýznamné pøi nedostatku vitamínù, LM a enzymù. Vitamíny skupiny B, které jsou
zbytné ke zhodnocení cukrù v látkové výmìnì, se nalézají v tìchto druzích sladidel jenom stop
c ne.
Touto nevyvá eností mezi uhlohydráty a vitamíny dochází pøi pravidelné spotøebì cukru
cky k chronickému nedostatku vitálních látek./15/ Pøi látkové výmìnì uhlohydrátù je toti k j
ení zapotøebí také mnohých vitálních látek. Jsou-li pak do tìla neustále pøivádìny vysoce kon
hydráty bez odpovídajících vitálních látek, trpí organismus pøirozenì jejich nedostatkem. Vzh
velkému mno ství cukru, který je dnes konzumován, je vyrovnání tohoto nedostatku potravinami
bohatými na vitální látky nemo né. V Nìmecku konzumuje prùmìmý obèan dennì 120-150 gramù cukr
u pou itý dodateènì ke slazení je jen nepatrný. Nejvíce je ho spotøebováváno v hotových výrob
ahují skrytý podíl cukru.
Cukr je obsa en nejen v èokoládì (53 % cukru), sladkém peèivu, vloèkových pøesnídávká
cukru), ale také v rùzných druzích müsli, limonádách, Coca-Cole, ávách, ovocných konzervác
urtech, tvarohových výrobcích, pudincích, zmrzlinách a v ech ostatních sladkých výrobcích. Cu
huje dokonce i tomatový keèup (asi 30 %), dále hotové saláty, omáèky, polévky, zmra ená pizza
nakládané okurky, potraviny pro nemluvòata a mnoho dal ích. V dne ních supermarketech není vù
ednoduché najít hotové výrobky, které neobsahují ádný cukr.
Takovéto "bombardování" tìla prùmyslovì vyrábìným cukrem vede k poruchám látkové výmì
rùznìj ích civilizaèních chorob, jako zubního kazu, paradentózy, diabetu, hypoglykémie, obezi
evmatických chorob, chorob krevního obìhu, rakoviny, ledvinových a luèových kamenù, po kozen
, poruch chování, dìtské obrny, aludeèních vøedù a dal ích./16/
Nutno pøitom podotknout, e také ivoèi né potraviny patøí mezi faktory zpùsobující v
i, jeliko poruchy v látkové výmìnì zpùsobené ivoèi nými bílkovinami doplòují a podporují vý
zumací cukru.

ZCELA LEGÁLNÍ OHLUPOVÁNÍ LIDÍ


Lékaøi a vìdci zabývající se vý ivou a mající srdce na pravém místì, jako Kollath, Cl
l, Yudkin, Katase, Roos, Bruker, Schnitzer, Slaper a mnozí dal í upozoròovali ji døíve na ná
dky konzumace cukru. Mohou se opírat o obsáhlý dùkazný materiál vìdecky nevyvratitelných stud
o desetiletí trvající pozorování.
Av ak cukrovarnický prùmysl netrpí nedostatkem nápadù, kdy jde o "osvìtu" obyvatelst
v jeho prospìch. Zde je nìkolik pøíkladù:
WVZ (Hospodáøský svaz cukrovarníkù) vystupuje jako poradce CMA (Centrální marketingov
poleènost nìmeckého zemìdìlství) pøi sestavování informaèních písemností urèených pro veøejno
CMA je v ak navenek neutrální institucí, která má zaruèovat spotøebiteli dobrou kvali
pøi nákupu. Propojenost cukrovarnického prùmyslu a kontroly kvality vede pak napø. k tomu,
e CMA vypracovává barevné rozvrhy hodin pro dìti, které vychvalují cukr jako dùle itou ivi
Pøedseda KZV (Svaz nemocenských pokladen), Dr. Knellecken, který se anga oval v
osvìtové èinnosti týkající se negativního úèinku konzumace cukru na zdraví zubù, byl výhru ka
i donucen k odstoupení./16, 17 /
Cukrovarnický prùmysl buduje v ude na svìtì organizace, které pøedstavují navenek neu
vìdecké ústavy. Tìmi jsou napø. v Nìmecku IME (Informaèní kruh ústní hygieny a vý ivy) a v US
n Dental Research Group" (tento název má vyvolat nepravdivou asociaci s obecnì uznávanou
Princetonskou univerzitou). Tyto krycí organizace, které tvoøí reklamu pro cukrovarnický
prùmysl, uveøejòují pravidelnì pod krycím plá tìm vìdy výpovìdi, které umo òují pova ovat cuk
raví podporující. Tak se napø. ve spise Princeton Dental Research Group z roku 1992 uvádí, e
pojídání èokoládových tyèinek pøedchází tvorbu zubního kazu!/18/
Ka dá objektivní osvìta týkající se katastrofálního stavu zdraví zpùsobeného konzumac
krovamickým prùmyslem vydávána za fale né tvrzení a výmysl nevìdecky myslících fanatikù hájíc
y Dr. William Dietz z Univerzity Tuft v USA v jedné zprávì doporuèoval zakázat televizní rek
amy pro pøesnídávky z vloèek s vysokým podílem cukru, odpovìdìl mluvèí firmy Kellogg takto: "
e autor èlánku nerozumí významu, jaký mají hotové vloèky pro zdravou vý ivu dìtí. výpovìdi
jsou slabomyslností". Není divu, e firma Kellogg chce zákazníky odizolovat od nemilé pravd
y týkající se cukru, nebo Kelloggovy vloèkové pøesnídávky obsahují a 52 % cukru.
Kdy byl televizí vysílán film o cukru, vyrobený spoleèností pro zdravotní poradenstv
B), napsal cukrovarnický prùmysl odvá ným odpovìdným pøedstavitelùm televize: "Taková vysílán
ejistìní a ke strachu pøi pou ívání potraviny, její nezávadnost je mimo jakoukoli pochybnost
Chléb ná smrtelný
Celá obilná zrna jsou hodnotnými dodavateli ivin a vitálních látek. Av ak nejvìt í è
klých obilných výrobkù, jako je chléb, nudle, peèivo, krupice, rý e, mouka a dal í je vyrábìn
nitøního zrna. To sice obsahuje hodnì uhlohydrátù, ale nemá ádné vitální látky. Lví podíl i
vitamínù, minerálù, stopových prvkù a vláknin se nachází v okrajových vrstvách a v jádru obil
e jsou tito nositelé vitálních látek odstranìni, vzniká stejnì jako u cukru problém jednost
pøísunu ivin bez pøíslu ných látek vitálních. Pravidelný pøísun takovýchto výrobkù z výra k
kru, k nedostatku vitálních látek.
Negativní následky denaturace obilí jsou je tì zesíleny tím, e vìt ina lidí se zbavu
látek pøedávkováním cukrem a nedostatkem syrové stravy.
V kuchyních, kde jsou si vìdomi svého zdraví, se pou ívají pouze celozrnné obilné výr
e ale dùle ité nezamìòovat barvu chleba s jeho kvalitou. Ani edý ani èerný chléb nemusí být
chlebem. Pravý celozrnný chléb je nejlep í nakoupit v obchodech se zdravou vý ivou, nebo chl
bì ného obchodu obsahuje èasto a 20 % výra kové mouky..
Denaturované tuky
Aèkoliv se ji mnoho lidí sna í dodr ovat stravu chudou na tuky, pøece jen jsou zdrav
tní poruchy zpùsobené tuky v potravinách velmi roz íøené. Mnohem dùle itìj í ne mno ství tuk
ta.
Zatímco døíve byly olejniny zpracovávány mechanickým lisováním (a v dobrých podnicích
),je dnes olej extrahován pomocí chemikálií. Pøitom se èást vitamínù rozpustných v tuku ztrác
mohou zùstat zbytky rozpustidel. Oleje, které mají vysoký podíl volných mastných kyselin, js
u jich zbavovány vakuovou destilací a rafinací louhem. Poté je tì v mnoha pøípadech následuje
dezodorace (odstranìní pachu). Dále se olej su í ve vakuu a je tì jednou filtruje, aby byly
cela odstranìny slizy a voda. Mnohé oleje jsou potom je tì barveny, aby pùsobily pøita livìji
zrak kupujících. Takovým intensivním zpracováním vzniká prùmyslový výrobek, který je zcela v
s pøírodou.
Dobré oleje je proto tøeba kupovat v obchodech se zdravou vý ivou, nebo jsou získává
z ekologicky pìstovaných olejnin. Nejlépe lze doporuèit oleje z klasických olejnin, jako j
e sluneènicový, olivový, lnìný, mandlový a dal í. Opatrnosti je tøeba u èasto vychvalovaného
leje, jeliko je témìø v dy zbavován zápachu vodní parou, horkou 200 °C. Propagace bodlákovéh
ení oprávnìná, proto e -na rozdíl od reklamy -nemají ani v oblasti slo ení mastných kyselin
v porovnání s jinými oleji. Oleje jsou ztu ovány na konvenèní margaríny hydrogenací èím se d
tence vhodné pro roztírání. Pøitom se vodík sluèuje na dvojných vazbách s uhlíkem nenasycenýc
kyselin. Tak vznikají izoolejové kyseliny, které v pøírodì neexistují a zpùsobují poruchy v m
lismu tukù. V obchodech se zdravou vý ivou v ak existují druhy margarinù, které jsou vyrábìny
ztu ování a podobných nevhodných procesù. Kdo se chce vzdát másla, ale nikoliv roztíratelných
ko to dìlají napø. mnozí vegani z etických dùvodù, a radìji zùstane u margarínù koupených v
zdravou vý ivou. Kdo naproti tomu dává pøednost máslu, udìlá dobøe, kdy ho bude kupovat jako
dukt z ekologického zemìdìlství.
JAKÉ MÁTE MO NOSTI
Ka dý krok smìøující k pøirozené stravì je cenný jak z hlediska zdravotního, tak i z hlediska
ekologického. Cílem na této cestì by mìla být forma vý ivy, která udr uje na e zdraví, pøi k
a která má pozitivní vliv na budoucnost ivota na Zemi. Tato kritéria splòují tøi formy strav
-vegetariánská plnohodnotná strava
-veganská strava
-syrová strava.
Pøi ka dé zmìnì na í vý ivy bychom si mìli jasnì uvìdomit, e to bude mít hluboký úèi
eliko se ka dý èlovìk musí vypoøádat se svými zcela vlastními psychologickými, zdravotními,
poleèenskými skuteènostmi, nemá smysl chtít pøedkládat strohá pravidla pro zmìnu ve stravován
body mají být proto chápány jako návrhy a nikoliv jako návody, je mají být pøísnì dodr ovány
-Mù ete ve vìt í míøe nakupovat v obchodech se zdravou vý ivou bioprodukty ekologicky vypìsto
také podpoøit své zdraví i ekologické zemìdìlství.
-Mù ete zaèít tím, e budete jíst uvìdomìle, e se pøed ka dým jídlem na chvíli soustøedíte a
y.
-Mù ete si zvyknout jíst na zaèátku ka dého stolování syrovou stravu ve formì ovoce, salátù n
uhù syrové stravy.
-Mù ete nahradit ménì hodnotné výrobky kvalitnìj ími, napø. bílý nebo edý chléb chlebem celo
ajíèka výrobky tofu, cukr medem, konzervy èerstvými produkty.
-Mù ete se vzdát pøípravy jídel v mikrovlnných troubách.
-Mù ete v eobecnì zredukovat po ívání masa, ryb, drùbe e, vajec a mléèných produktù.
-Mù ete se pravidelnì, napø. lx v týdnu postit nebo jíst jen syrovou stravu. U etøené peníze
ranou a na konci roku je dát k dispozici potøebným.
-Mù ete pozvat své skeptické pøátele, pøíbuzné nebo kolegy k plnohodnotnému sváteènímu jídlu
t, e se z vás následkem va í nové vý ivy nestal èlovìk opovrhující jídlem.
-Mù ete pohovoøit se éfem va í oblíbené restaurace nebo va í kantýny a navrhnout mu, aby ve
tariánská jídla a saláty ze syrové zeleniny a ovoce. Takový návrh mù e být zvlá tì úèinný , k
ka dal ími stejnì smý lejícími osobami.
-Mù ete vyzkou et, tøeba spoleènì se svými pøáteli, vegetariánské restaurace ve svém okolí.
-Mù ete svým dìtem pomoci k pevnému zdraví tím, e jim zpoèátku dáváte mateøské mléko a potom
ekologicky produkovanou.
-Mù ete svým dìtem umo nit potì ení ze zdravého ivota tím, e s nimi spoleènì dáváte klíèit
imi zdravá jídla.
-Mù ete pohovoøit s vedením koly, kterou nav tìvují va e dìti a upozornit je na následky kon
a, obvykle poskytovaného ve kolách, a na neblahý vliv automatù se sladkostmi a sladkými nápo
i. -Mù ete navrhnout, aby bylo dìtem ve kole umo nìno plnohodnotné stravování a také, e by
alo ena ekologická zahrada, o kterou by peèovali áci.
-Mù ete pravidelnì provozovat sport, nebo vedle jiných kladných úèinkù mù e tìlesný pohyb ta
zdravou vý ivu.
-Mù ete pravidelnì provozovat meditaèní cvièení (pokyny pro meditace viz kap. 5). Tím dosáhne
itøní vyrovnanosti a jídlo nemusí ji tak èasto nahrazovat jiné druhy uspokojení.
-Mù ete své vìdomosti týkající se oblasti vý ivy a zdraví roz íøit literaturou, pøedná kami a
h knih najdete v dodatku této knihy. O pøedná kách a intenzivních semináøích vedených podle z
nihy vás mù e informovat Earth Save Deutschland (viz pøíloha).
-Mù ete být pøíkladem pro jiné tím, e budete ít podle zákonù pøírody. Dosáhnete tím plného
Pøevedeme-li uvedené návrhy do praxe, nalezneme pomìrnì snadno cestu k osobnímu zpùso
u zdravé vý ivy, která mù e podle individuální situace odpovídat pravidlùm vegetariánské plno
vy, veganské vý ivy nebo syrové stravy. Je velmi dùle ité své stravování individualizovat. St
idla jsou u zdravého zpùsobu vý ivy zcela nesmyslná. Já sám napøíklad jím hlavní jídlo témìø
snídám. Jiní lidé v ak mohou mít podle své konstituce problémy pokud se ráno nenasnídají, ale
staèí zcela lehké jídlo. Dùle ité je hlavnì ponechat potraviny v pøirozeném stravu, správnì
oustøedit a v eobecnì jíst støídmì.
Jeliko kolem pojmù plnohodnotná vegetariánská strava, veganská vý iva a syrová strav
stuje mnoho zmatkù, je tøeba je je tì v krátkosti objasnit.
VEGETARIÁNSKÁ PLNOHODNOTNÁ STRAVA
Do praxe byla uvedena nìmeckým badatelem v oblasti vý ivy, profesorem Kollathem.
V nìmecky hovoøící oblasti se stala známou pøedev ím díky práci Dr. Druckera.
Bohu el dnes se pojmem "plnohodnotný" oznaèuje mnohé, co s plnou hodnotou ani s
vý ivou podle badatelù Kollatha a Bruckera nemá nic spoleèného. Plnohodnotná strava, která si
slou í toto oznaèení, obsahuje ovoce, zeleninu, celozrnné obilí, lu tìniny, brambory, oøechy,
nerafinované rostlinné oleje a v rozumné míøe mléèné výrobky a vajíèka. Pøednost pøitom mají
kované ekologicky. Podíl syrové stravy zde pøedstavuje alespoò polovinu celkového mno ství jí
Také obilí je po íváno v tepelnì nezpracované formì, jako müsli z èerstvého zrní nebo z klíèe
y mìlo zásadnì zaèínat syrovou stravou. Pøíle itostné pùsty nebo dny syrové stravy mohou ideá
oplnit plnohodnotné stravování. Lehèí potí e jako zácpa, neèistá poko ka, poruchy spánku, pot
ického systému, slabosti pohybového ústrojí a jiné mohou být touto stravou vyléèeny nebo pøin
lmi pozitivnì ovlivnìny. Ten, kdo se rozhodne pøestoupit z konvenèního na plnohodnotné strav
ování, za ije zøetelné zlep ení tìlesného a du evního stavu a v mnoha pøípadech i znaèné du e
truktivní energie z masité stravy a svìdomí se osvobodí od tì ké zátì e kvùli zabitým zvíøatù
ravou je mo no i pøedcházet tì kým chorobám vyvolaným stravováním. K vyléèení tìchto chorob j
otøebná je tì dùslednìj í opatøení ve vý ivì. Tzv. lehká onemocnìní,jako napø. nachlazení, se
ravování vìt inou vùbec nevyskytnou. Pøebyteèné kilogramy tìlesné hmotnosti jsou pomalu, ale
vale odstraòovány.
Tato forma vegetariánství je si vìdoma úsilí o dobré zdraví, av ak nesmíme podceòovat
zitivní vliv na ivotní prostøedí a pøispìní k obnovì humánnìj ího zacházení se zvíøaty.
Velká pøednost plnohodnotné stravy spoèívá v její pomìrnì snadné realizovatelnosti. P
otná strava mù e z kulinárního hlediska nabídnout prakticky v e, co lze nalézt také v obvyklé
stravì. Pro její dodr ování není tøeba vynalo it pøemíru káznì. Vzhledem k tomu, e mnoho lid
i tì kosti se zbyteènì pøísnými a slo itými koncepcemi vý ivy, má stravování uplatòované tímt
v porovnání s mnoha jinými systémy vý ivy.
V echny pøírodní národy známé svou dlouhovìkostí a vynikajícím zdravím se iví tak,
ohodnotné stravy. Samozøejmì je tøeba vzít v úvahu, e v echny tyto národy jedí velmi støídmì
nti plnohodnotné stravy nepøipisují jejímu mno ství ádný význam a zaènou se pøejídat dobøe c
nými výrobky. Pøejídání má v ak v dy negativní následky, nebo ochuzuje tìlo o enzymy a o v e
nergie.
VEGANSKÁ STRAVA
Také pøi produkci vajec a mléka jsou zvíøata vystavována nelidským podmínkám. Proto s
ho vegetariánù zøíká dùslednì i vajec, mléka a produktù z nich. Tato plnì vegetariánská strav
jako veganská. Hlavní motivací veganù k jejich zpùsobu ivota jsou vìt inou dùvody etické. K
zpùsobu ivota proto také vìt inou patøí nenav tìvování zoologických zahrad a cirkusù, nebo
cvièenými zvíøaty. Také se v rozsáhlé míøe vyhýbají výrobkùm, pøi jejich vývoji jsou provád
liko ka dá ivoèi ná bílkovina je pro lidské tìlo cizí, je veganská vý iva ze zdravotního hl
ktovegetariánská plnohodnotná vý iva, za pøedpokladu, e jsou dodr ována pravidla plnohodnotn
y. Mnohé zdravotní poruchy mohou být vyléèeny pøi pouhém dùsledném zøeknutí se ivoèi ných bí
oblast alergií a ko ních nemocí.
Také dobrý zdravotní stav, duchovní bystrost a úèinky meditaèních cvièení mohou být v
stravou je tì zlep eny.
Chceme-li pøejít z plnohodnotné stravy vegetariánské na stravu veganskou (kromì tì ký
onemocnìní, kde je nejsprávnìj í mìnit stravu po krùècích) zredukujeme nejprve vejce a mléèné
a bílkoviny jako jsou sýry a tvaroh. Potom vylouèíme mléko, jogurt a jiné výrobky z kyselého
. Máslo a smetana mohou být ze zdravotního hlediska oznaèeny za nejlep í mléèné výrobky, jeli
ahují témìø ádné bílkoviny. Budou vy krtnuty naposled.
Veganská vý iva je vysvìdèením dùslednì itého soucitu s na imi pøáteli ve zvíøecí øí
atelství zvíøat je z etických a ekologických dùvodù velkou pomocí na cestì k ivotu v harmoni
tvoøením.
SYROVÁ STRAVA
Nejpøirozenìj í a nejdokonalej í vý ivu tvoøí ivá syrová strava: ovoce, zelenina, se
u, klíèky s pøídavkem bylin, koøení, oleje lisované za studena a med.
Pøi vá nìj ích onemocnìních je jedinì syrová strava ideální léèivou stravou! Mnozí ne
u dobu iví pouze syrovou stravou a do vyléèení. Kdo by se ale chtìl rozhodnout pro syrovou
travu jako trvalý zpùsob vý ivy, mìl by k tomu mít motivy nejen zdravotní, co by u vìt iny l
ke køeèovitému postoji. Jediné nebezpeèí syrové stravy toti spoèívá v tom, e mù e být real
ostnì.
Motivací pro tuto formu vý ivy je daleko víc pøání po úplné harmonii se zákony stvoøe
rava nám pomáhá plnì vyu ít tìlesné a jemnohmotné energie pro ná duchovní vývoj, jeliko ád
zbyteènou trávicí prací. Èlovìk si ivou, syrovou stravou vytvoøí nejlep í fyzické pøedpoklad
oj k nástroji bo ské lásky, která jím pak proudí (pøièem správná vý iva k tomu samozøejmì ne
lej í zpùsob vý ivy je doplnìn pùstem. Dobrovolné zøeknutí se potravy je pro èlovìka ivícího
ou snadné, tak e se pùst stane svátkem.
Na poèátku úplné vý ivy syrovou stravou mohou být v tìle uvolnìny mocné reakce z pøev
nový zpùsob stravování a z detoxikace. Z toho dùvodu se doporuèuje zvy ovat podíl syrové str
celkovém jídelníèku postupnì, a je nakonec vaøená strava zcela vylouèena. Ale i pøi tomto p
se mohou vyskytnout urèité detoxikaèní symptomy, napø. zmìny ve stolici a moèi, ko ní vyrá ky
ní hlenù v nose a v hrtanu nebo lehké pocity závratì. Tyto symptomy v ak brzo nahradí zmìny,
ré umo ní rozeznat dosa ení pøevládajícího stavu zdraví:
- sní í se potøeba spánku, odpadnou v echny poruchy spánku, èlovìk se probouzí s pocitem tìle
duchovní svì esti
-úplnì se vyèistí poko ka
-odpadnou v echny potí e s trávením
-zmizí v echny nepøíjemné tìlesné zápachy
-moè i stolice jsou svìtlé a bez zápachu
-tvoøí se ménì potu
-tìlo je svi nìj í a má vìt í výdr
-èlovìk je du evnì svì í a lépe se koncentruje
-zvý í se citlivost v ech smyslù
-zmen í se ízeò, èlovìk pozná dobrou chu vody
-u en se znatelnì sní í menstruaèní krvácení (ani by to omezilo schopnost otìhotnìní!), odp
psychosomatické potí e
KLÍÈKY A MLADÉ ROSTLINKY
V rámci ivé vý ivy mají klíèky a mladé rostlinky zvlá tní význam. Bì né druhy ovoce,
n jsou v syrovém stavu dobrými dodavateli ivin a vitálních látek a jemnohmotných energií. Je
h SOEF (jemnohmotná energetická pole) jsou dostateènì silná, aby pøivedla entropii ke stagna
ci.
V 1. stadiu rychlého rùstu semen a mladých rostlinek v ak energie SOEF mocnì stoup
ne. Aby umo nila rostlinì rùst, pøijímají SOEF ve zvý ené míøe kosmickou energii a pøemìòují
u. Zároveò dochází k podstatnému namno ení vitálních látek. Zvý ení obsahu vitaminù bìhem klí
buje mezi 50 a 600 %. Je tì vìt í je namno ení ivých makromolekul.
Szekely oznaèuje klíèky a mladé rostlinky jako "biogenics", co je výraz, který se tì
kládá. Szekelyho zku enosti se 123.000 pacienty v jeho støedisku v Mexiku ho pøesvìdèily o to
, e tyto "biogenics" mají zvlá tì léèivý úèinek na organismus a mìly by pøedstavovat souèást
To platí jak pro osobu ivící se syrovou stravou, tak i pro toho, kdo jí syrovou i vaøenou
stravu.
Pøi vzrùstu se rostliny nalézají v urèitém transcendentním stavu. Regeneraèní a øídíc
tihují dalece entropii. Tím jsou rostliny ve stavu vzrùstu nejlep í potravou proto e na emu f
zickému tìlu dodávají vitální látky a na emu jemnohmotnému systému øídící energie nulového bo
dná ekologicky vypìstovaná obilná zrna, lu tìniny, sluneènicová zrna, pohanka, dýòová semena.
adých rostlinek jsou nejvhodnìj í sluneènicová semena, pohanka a p enice. O praktických aspek
h tìchto "biogenics" je více uvedeno v následující kapitole.

TVÙRÈÍ KUCHYNÌ SE SYROVOU STRAVOU


Ze syrových potravin je mo né vyèarovat i v tepelnì nezpracované formì nejrùznìj í ku
Pøedpokladem pro to je dobrá kvalita surovin. Oleje, med, oøechy, semena, obilí i ve keré k
oøení by se mìly nakupovat výhradnì v obchodech se zdravou vý ivou, proto e v bì ných obchode
nou velmi znehodnocené. I pøi nákupu ovoce a zeleniny je tøeba dávat v dy pøednost ekologicky
pìstovaným produktùm.
Klíèky
Pìstování klíèkù patøí ke ka dodenní praxi v kuchyni zdravé vý ivy. Pou ívají se k tomu zavaø
amické misky, ménì vhodné jsou nádoby umìlohmotné nebo porcelánové.
Semínka se krátce opláchnou a namoèí do vody na 6-12 hodin. Po namoèení se pøebyteèná
dleje a nádoba se zakryje. Ráno a veèer se semena proplachují vodou.
Doba klíèení závisí na druhu semene a roèním období. V létì klíèí semena výraznì rych
obdobích. Sluneènicová semena mohou být dobøe naklíèena ji po 24 hodinách, obilná zrna potøe
dny. Vojtì ka a lu tìniny klíèí nejdéle.
Pøesné dodr ování urèité doby klíèení není nutné. Dùle itým kritériem pro dobu klíèen
dé sluneènicové klíèky mají chu jemnou, star í klíèky ostrou. Zbylé klíèky uchováváme ve vlh
i nìkdy pøíli mnoho naklíèených obilných zrn, mù eme je pou ít pro výrobu chleba (viz recept
MLADÉ ZELENÉ ROSTLINKY
Esejci jedli pravidelnì trávy a rostliny ve stádiu vzrùstu, pøièem je sklízeli bezpr
dnì pøed po íváním. Tím pøijímali nejvy í míru ivotní energie. V tomto století byla tato pr
Szekelym a Ann Wigmorovou. Ann Wigmorová si v imla, e její domácí opièka, v dy kdy byla nem
edla plevel, který vy kubávala z kvìtináèù. Jeliko mìla sama velké zdravotní problémy, zaèal
rèitou dobu ivit pøevá nì mladými travinami, co vedlo k obnovení jejího zdraví. Èasem vypra
k jednoduchých technik, kterými je mo né opatøit si tu nejlep í zeleninu ve vlastním bytì.
K pìstování výhonkù a mladých rostlin p enice, pohanky a sluneènice vezmeme misku nap
u 2 cm pùdy. Mìla by být pou ita nehnojená pùda ze záhonù nebo z lesa. Semena pøes noc navlhè
polo íme na zeminu. Zaléváme podle potøeby. Zemina má být stále vlhká, ani by semena stála
Výhonky rostou rychleji, kdy je bìhem prvních dvou dnù zakryjeme víkem. Potom by se
ale mìlo víko odstranit, aby se ke klíèícím rostlinám mohlo pronikat svìtlo. V e umístíme na
ostlinky by v ak nemìly být zahøívány intenzívním sluneèním záøením.
POU ITÍ ÁVY Z P ENIÈNÝCH VÝHONKÙ
P enièné výhonky sklidíme po 1 0 -14 dnech tak, e je odstøihneme co nejní e. Výhonky
vysoký obsah celulózy, e je nejvhodnìj í zpracovat je na od avòovaèi. Na rozdíl od ovoce n
iny se ze ávy z p enièných výhonkù neztratí ádné hodnotné vitální látky. Zpoèátku nepijeme
Doporuèuje se podr et ávu nìkolik okam ikù v ústech, ne ji spolkneme. Pomáhá to k rychlej
Èasem mù e být toto mno ství zvy ováno, pøièem vìt inou není tøeba pít více ne 50 r
nalaèno, abychom tím dosáhli maximální úèinnosti. Pokud se zdá být chu zpoèátku pøíli inte
ovolným mno stvím vody.
Zelené rostlinky sluneènic a pohanky sklízíme v 7 .dnu rùstu. Výbornì se hodí na salá
syrové polévky. Od avòování není potøebné, proto e obsah celulózy není vy í ne v jiných dr
y mezi sklizni a po itím výhonkù a rostlinek uplynula co nejkrat í doba. Zbylá pùda se vèetnì
postuje. Po nìkolika mìsících takto dostaneme velmi úrodnou kompostovou pùdu. Pøitom je tøeba
na to, aby se do kompostu nedostaly ádné zbytky ovoce.
RECEPTY SYROVÉ STRAVY
Rejuvelak
Rejuvelak je tekutina vynalezená Ann Wigmorovou, která umo òuje obohacení jídelníèku
ové stravy neobvyklými pøedpisy. K získání této tekutiny, chutnající jako kyselé mléko potøeb
nièná zrna. Ta dáme s trojnásobným mno stvím vody do nádoby, zakryjeme a necháme stát 24 hodi
vý Rejuvelak slijeme. Je mo né ho uchovat i nìkolik dní v lednièce. Zrna pak mohou být k výro
juvelaku pou ita je tì 2x.
Uvolnìním enzymù z vyklíèených zrn je hotový Rejuvelak enzymaticky velmi aktivní teku
ou. Mù e být proto velmi dobøe pou it k výrobì fermentovaných syrových potravin, napøíklad sý
emen.
Nemáte-li právì Rejuvelak, mù ete u mnohých receptù pou ít také VitaPur, enzymaticky
ohatý zdravý nápoj.
POLEVKY ZE SYROVYCH SUROVIN
Pomocí dobrého mixéru lze vyrábìt aromatické polévky bez vaøení., Mo nosti variací js
ené. Následující recepty by mely být chápány jako podnìty a nemusí být pøesnì dodr ovány. Dop
polévky celá vyklíèená semena nebo navlhèené øasy, abychom mìli co výkat, proto e jinak má
jídlo pøíli rychle hltat.
Lu tìninová polévka
1 álek naklíèených lu tìnin
1-2 álky naklíèených semínek vojtì ky
1 jablko
1 l ièka bylinkové soli
petka kájenského pepøe
Rejuvelak nebo VitaPur -libovolné mno ství
Nejprve na sítu protlaèíme naklíèené lu tìniny s Rejuvelakem nebo VitaPurem a pak krátce pomi
e ostatní pøísady.
Energetická polévka
Rejuvelak nebo VitaPur
1 avokádo
1 álek sluneènicových nebo pohankových naklíèených rostlinek I rajèe
1 l íce sluneènicového oleje
tamari, kari a dal í koøení podle chuti
V echny pøísady promixujeme na krémovou konzistenci.
Krémová polévka z dýnì
Rejuvelak nebo VitaPur
2 álky dýòové masy
1 malá hru ka
1 l íce mandlové ka e
(nìkteøí výrobci nabízejí syrovou mandlovou ka i) kari, tamari nebo moøská sùl
2 l íce sluneènicového oleje
V echny pøísady kromì oleje rozmixujeme, olej do bì ícího mixéru pøidáme nakonec. Spojením le
ndlové ka i s olejem se hmota zahustí. Tímto zpùsobem mohou být veganským zpùsobem vyrobeny o
ajonézového typu a krémové polévky.
Krémová kukuøièná polévka
2 klasy èerstvé kukuøice
1 l íce mandlové ka e
1/2 banánu
1 l ièka kvasnicových vloèek
kari, pepø, bylinková sùl
Rejuvelak nebo VitaPur
2 l íce mandlového nebo sluneènicového oleje
Pøíprava je stejná s pøípravou krémové dýòové polévky.
Bor è
2 álky nastrouhané èervené øepy
1 velké avokádo
2 malá jablka
1/2 álku tøi dny klíèených sluneènicových semínek èesnekový prá ek, pepø, pøípadnì zázvor
trochu vody
V echno dohromady rozmixujeme.
Koprová polévka
1 salátová okurka
1/2 avokáda
hodnì èerstvého kopru
2 l íce krátce naklíèených sluneènicových semínek
nìkolik tøe òových rajèat
Rajèata rozpùlíme, v echny ostatní pøísady rozmixujeme, rajèata pøidáme do hotové polévky a o
ou kopru.
Rajèatová polévka
4 -5 støednì velkých rajèat
1 l íce mandlové ka e 1 l ièka medu
1/21 ièky octa
1/2 l ièky bylinkové soli
1/4 l ièky papriky
oregano
V echny pøísady a na oregano rozmixujeme, hotovou polévku nalijeme do malých álkù a navrch
rochu oregana.
chybí stránky s recepty 128-141
Palaèinky(str.142)
200 g jemnì rozemleté p enice 50 g jemnì rozemletých mandlí 1-2 l ièky skoøice
1/2 l ièky vanilky
Pøísady dobøe promícháme a pøidáme tolik vody, aby se vytvoøilo tìsto, které mù eme hníst. Tì
lé kulièky a ka dou kulièku rozválíme na tenkou placku. Placky necháme asi 2 hodiny schnout p
50 °C v troubì. Vysu ené placièky polejeme omáèkou a svineme je.
Vanilková omáèka:
Cca 40 ml mléka z para oøechù se 6 namoèenými datlemi, dvìma banány a vanilkou rozmixujeme.
ZÁZRAK PÚSTU
"Modlitba pøivádí èlovìka na pùl cesty k Bohu,
ale pùst ho vede a pøed bránu nebes. "
Mohamed
Pùst zdokonaluje pøirozenou vý ivu. Dobrovolné zøeknutí se potravy nemá nic spoleènéh
dem. Ke správnému pùstu je nutná zdravá motivace. Odhlédneme-li od terapeutického pùstu, kter
mnoha nemocí zpùsobených stravou znaènì urychlit a zjednodu it léèení, mìla by být postní kùr
uchovní obnovy. V echna nábo enství doporuèují pùst jako opatøení k zamìøení se na hlub í smy
Hluboce zasahující zmìny, které nastupují bìhem pùstu a pùsobí léèivì na tìlo i na du
statì tøi úèinky:
-bìhem pùstu ije tìlo ze svých tukových rezerv. Jeliko jsou v tìlesném tuku uskladnìny mnoh
látky, mohou být pøi jeho odbourávání vylouèeny. kodlivé produkty látkové výmìny a rùzné jed
ou být pùstem eliminovány.
-jak enzymy, tak i energie z éterického tìla, které jsou obvykle vyu ívány pro proces stravov
pro asimila
ci potravy, mohou být bìhem pùstu uplatnìny pro jiné procesy, pøedev ím pro léèení. Pomocí me
o né uvolnìnou jemnohmotnou energii vyu ívat cílenì pro duchovnì -du evní obnovu.
-vnitøní závislost na ka dodenních pokrmech je alespoò na urèitou dobu pøemo ena. Tím mohou b
vìdomé neurózy, které jsou spojeny s jídlem, vyléèeny.
JAK BY SE MÌL ÈLOVÌK POSTÍT
Kdo nemá ádné zku enosti s postními kùrami, mìl by dodr ovat urèitá pravidla. Nejdùl
avidel je, e by mìl pøed pùstem a pøedev ím po nìm po ívat jen vysoce hodnotnou potravu v pø
Pùst ukonèený slavnostním jídlem, pøedlo eným jako odmìna, mìl ji u mnoha lidí za následek n
yt v nemocnici. Pøed pùstem by mìl èlovìk po nìkolik dní jíst jen syrovou stravu a pøípadnì t
né zeleniny a obilí. Po ukonèení pùstu se jí èerstvé ovoce. Po 1-2 dny se jí jen ovoce (ne su
k je mo né k tomu pøidat syrovou zeleninu a naklíèená semena. Alespoò týden po ukonèení pùstu
ovìk zøíci silnì koøenìných jídel a jídel o nìkolika chodech.
Bìhem pùstu se musí pít dostateèné mno ství tekutin ve formì vody, èerstvì vymaèkanýc
e a VitaPuru. Pùst s èistou vodou lze doporuèit jen zku eným postícím se. Mno ství nápojù se
dle barvy moèi. Je-li moè tmavá, mìl by èlovìk pít více.
ávy se pijí zvolna a tak, aby se ka dý hlt nejprve "poválel" v ústech, ne se spolk
amozøejmì jsou vhodné jen èerstvì pøipravené ávy, proto e koupené ávy jsou v dy pasterizo
oti tomu VitaPur je ivý a velmi se doporuèuje.
Pøi pùstu je také velmi dùle ité pravidelné èi tìní støev. Nejlep í metodou je jeden
stních kùrách trvajících více ne 10 dní mù e být èetnost klystýrù po 10 dnech omezena na ka
Délka pùstu by mìla být urèena zcela individuálnì. Pøi chronických onemocnìních by mì
nejménì 8 dní. V eobecnì staèí pro dosa ení ádoucího terapeutického úspìchu pùst dlouhý dva
se doporuèuje u ívat èerstvou ávu z p enièných výhonkù doplnìnou vodou, VitaPur a ovocné
výhonkù podávána 3x dennì, maximálnì jedna l ièka.
Vedle déle trvajících postních dob, které mù eme pøi dobré vý ivì bez námahy zaøadit
je velmi prospì né postit se pravidelnì jeden den v týdnu. Takový postní den pøedstavuje obro
ou pomoc pro tìlesnou regeneraci a pro duchovnì -du evní rozvoj èlovìka. V jednotlivých postn
dnech nejsou klystýry potøebné. Zavedení jednoho dne pùstu pøiná í vedle mnoha dal ích dobrý
ti na pøírodní stravu a zesílení radosti ze zdravých ivotních návykù.
VÝ IVA PRO MATKU A DÍTÌ
Budoucí matka by mìla, pokud mo no ji nìkolik mìsícù pøed poèetím, zaèít pomocí pøir
u svého tìla na tìhotenství. Bìhem tìhotenství nebo krátce pøedtím je mo né bez problému pøej
lnohodnotnou stravu, nikoliv v ak na èistì syrovou stravu, nebo vyvolané detoxikaèní reakce
ohou dítì po kodit. V ádném pøípadì se tìhotná ena nesmí nutit do jídla, aby pøibrala na hm
dítìte naprosto nezávisí na stálém zvy ování tìlesné hmotnosti bìhem doby tìhotenství. V prv
tek hmotnosti dokonce zcela normální.
K základním pravidlùm zdravé vý ivy bìhem tìhotenství patøí zvlá tì potrava s velkým
avin a zøeknutí se ivoèi ných bílkovin. V dne ní dobì pøichází na svìt mnoho dìtí s rùznými
lány konzumací ivoèi ných bílkovin a kterým tedy lze pomocí veganské vý ivy bìhem tìhotenstv
. Obvyklá doporuèení, podle nich by mìla ena bìhem tìhotenství konzumovat velké mno ství ml
oèívají výhradnì na teoretických výhradách vùèi veganskému stravování, nikoliv na praktických
Dr. Michael Klaper, který bìhem své lékaøské èinnosti trvající desetiletí, asistoval
k porodù, mohl ze svých praktických pozorování jednoznaènì vyvodit, e ena, která se bìhem t
eganskou stravou, prodìlává porod zásadnì bezbolestnì a bez komplikací. Je-li veganská strava
dr ována také bìhem kojení a je-li dítì kojeno dostateènì dlouho, pak je mo no témìø stoproce
iím, neurodermitidì, astmatu, zánìtùm støedního ucha a bronchitidì./201
Naklíèená semena jsou zvlá hodnotným prostøedkem stravy pro budoucí matky. Jeliko
rostou, poskytují vyvíjejícímu se dítìti více energie SOEF ne jakákoliv jiná potrava. Mìnící
bám bìhem tìhotenství by mìlo být vyhovìno. Nevycházejí, jak se mnohdy pøedpokládá, z náladov
stále se mìnících potøeb ivin a vitálních látek. Je ale samozøejmé, e tyto chu ové po adavk
ovány jen vysoce hodnotnými potravinami.
Pro zdraví dítìte a pro prùbìh porodu je vedle dodr ování pravidel zdravé vý ivy velm
tí se po itkù jako nikotinu, alkoholu, kávy, èerného èaje a také zbyteèných lékù. V em rodièù
narození svého dítìte, je doporuèena Leboyerova kniha "Nì ná cesta do ivota" (Der sanfte We
Leben).
Ve styku s pøírodou, s jemnou hudbou, s inspirativní èetbou a meditací se ena mù e i
zpùsobem pøipravovat na porod a na své mateøství i z duchovního hlediska.
SPRÁVNÁ VÝ IVA KOJENCE
Mateøské mléko je jedinou potravou, která je pøírodou pøedurèena pro lidského kojence
lita mateøského mléka závisí samozøejmì zásadnì na vý ivì matky. Bìhem doby kojení by se mìla
sných a mléèných produktù, nebo jinak se i u kojených dìtí mohou objevit poruchy imunitního
které vedou k alergiím a neurodermitidì./211 Aby se pøede lo zbyteènému zatí ení mateøského m
kami, mìla by se kojící matka stravovat pøevá nì ekologicky vypìstovanými potravinami.
Má-li matka mateøského mléka dostatek, zaèínají se jiné potraviny pøidávat asi po 6 m
k døíve. Mezi doplòující potraviny patøí èerstvé ovoce jako jablka, hru ky, banány, mango, pa
ahody, borùvky, maliny a dal í.
Jako èerstvá zelenina pøichází v úvahu avokádo i jiné jemné zeleniny v syrovém stavu
emena, nejlépe naklíèené obilí a naklíèená sluneènicová semena. Ka dé 3 -4 dny je mo no zaøad
aviny. Pokud kojenec urèitý druh ovoce nebo zeleniny odmítá, nemìlo by se mu po urèitou dobu
ji nabízet. Teprve po nìkolika mìsících je úèelné pøipravovat smìsi z rùzných potravin. Pot
konzistenci obdr íme pøed výkáním nebo mixováním. Zpoèátku je mo né ka i zahøát na teplotu tì
se dítìti usnadnil pøechod od mateøského mléka, které má teplotu tìla, na syrovou stravu.
Kdy se po 12 -18 mìsících dítì odstaví, mìla by se jeho ideální strava skládat ze sy
e, zelenin, naklíèených semen, oøechù a semen vùbec. Pokud by dítì chtìlo nìkdy dostat i jino
vu, pak je tøeba dodr ovat zásady plnohodnotné potravy.
ivoèi ných bílkovin a prùmyslovì vyrábìných potravin je tøeba se ve zdravé dìtské vý
ivá rostlinná strava obsahuje v echno, co dítì potøebuje ke zdravému rùstu. Pøi pest
travy jsou pøíznaky chybìjících látek vylouèeny. Dítì ivené takovým zpùsobem nebude vyrùstat
ko ostatní stejnì staré dìti, co není ádnou nevýhodou, ale naopak velkou výhodou.
Tendence dìtí z civilizovaného svìtì ke stále rychlej ímu rùstu, k døíve nastupující
toucí tìlesné vý ce je velmi pová livá. Tento nadmìrnì rychlý rùst lze z velké míry pøisoudit
mléèných produktù. Jeliko tele musí rùst velmi rychle, aby mohlo v pøípadì nebezpeèí staèit
obsahuje kravské mléko rùzné látky povzbuzující rùst. Pro mladého èlovìka jsou v ak tyto látk
èlovìk musí rùst a zrát mnohem pomaleji ne tele. Pøíli rychlý rùst dutých kostí zpùsobuje
nebo kardiovaskulámí systém a vnitøní orgány nemohou udr et toto tempo. V na í spoleènosti z
ké výkony se, bohu el, tato pøedstava roz íøila i na vývoj dítìte, tak e je s radostí pøijímá
le "vyrostou a zesílí". Ov em zdraví je pøitom v nevýhodì, ponìvad je nelze mìøit v centimet
S urychleným vývojem dítìte jsou spojeny také psychické problémy. Puberta zaèíná stál
mìn a problémù s tím spojených pøedstavuje pro dìti nadmìrnou zátì , proto e du evní ivot dí
chle, jako rùst tìla.
Pøirozenì vy ivované dìti jsou vìt inou ji pøi porodu men í a mají ménì pevné kosti,
pøedchází mnoha porodním komplikacím, zpùsobeným pøíli pevnými kostmi novorozence. Vyrùstá-
ké stravì a velkém mno ství syrové potravy, pak získá podklad pro harmonický rozvoj, pøièem
duchovní zrání probíhají rovnomìrnì.
MATEØSKÉ MLÉKO NEBO HOTOVÉ POTRAVINY?
V poslední dobì lze stále èastìji èíst varování pøed mateøským mlékem, proto e prý je
odlivými látkami, tak e by matka mìla radìji volit hotové baby-potraviny.
Za tìmito velmi vìdecky znìjícími informacemi se vìt inou skrývají nìkteré velké konc
aplavují trh vý ivami pro malé dìti.
Zatí ení mateøského mléka rùznými jedy z okolí samozøejmì pøedstavuje vá ný problém.
ivnit slo ení svého mléka, nebo nejvìt í èást kodlivin se dostává do jejího tìla z potravin
v èasopise "New England Joumal of Medicine", která vyvolala velkou pozornost, bylo d
okázáno, e mateøské mléko en, které se iví veganskou stravou, je 35 x ménì zatí ené kodli
léka prùmìrné eny.(22) DDT mù e být prokázáno v mateøském mléce 99 % amerických matek, zatím
vegetariánsky je prokazatelné jen v 8 %. Ostatnì mateøské mléko není jedinou potravou, která
zneèi tìna z okolí. Kravské mléko pøedstavující hlavní surovinu obvyklých prùmyslovì vyrábìn
e nejménì shodnì kontaminováno jedy z okolí, jako lidské mateøské mléko. V mléce z masného ch
la navíc zji tìna pøítomnost rùzných lékù. V echna doporuèení pro pou ívání dìtských vý iv na
a hospodáøskými zájmy a se zdravou vý ivou dítìte nemají ve skuteènosti nic spoleèného. Stejn
traviny v prá ku, slo ené vìt inou ze su eného mléka a cukru, jako i jiné druhy dìtských pot
yslovì, jsou sterilními konzervami, které neobsahují ani LM ani SOEF. Kromì nìkterých dodateè
aných syntetických vitamínù a minerálù neobsahují tyto konzervy ádné jiné hodnotné vitální l
Toto v e pùsobí nièivì na zdraví a rozvoj dítìte. Dìti vy ivované umìle umírají dvakr
(Sudden Infant Death), ne li dìti kojené. Pravdìpodobnost onemocnìní neurodermitidou, alergi
emi, astmatem nebo chronickými zánìty støedního ucha je nìkolikanásobnì vìt í pro dítì ivené
né. Hodnota IQ kojených dìtí je podle studie uveøejnìné v roce 1992 v "Lancet" prùmìrnì o 8,3
y í, ne li dìtí ivených umìle.
Mateøské mléko je po ehnáním pøírody pro nový ivot. Nemù e být nahrazeno potravou z
by to mìlo kodlivé následky.
Ani nový trend výrobcù dìtské vý ivy pou ívat jako pøísad pro své výrobky celozrnné o
nic na jejich bezcennosti. Konzervy s velkým podílem cukru jsou zcela sterilní a není pr
akticky ádný rozdíl, zda mléko pochází od zdravých krav èi nikoliv, nebo zda je pou ita mouk
rnná èi výra ková. Ani nejlep í hotová dìtská vý iva není zdaleka tak dobrá jako nejhor í mat
nápojem obsahujícím biomléko a konvenèním mléèným nápojem je asi stejnì velký jako rozdíl mez
ebo z dvaatøicátého poschodí mrakodrapu.
FLUORIDY A VITAMÍN D
Fluoridy -enzymové jedy -jsou pøi srovnatelné dávce 2,5x jedovatìj í, ne arzen. Dávk
oridu podávané malým dìtem zpomalují tvorbu zubù, a proto se zubní kaz vyskytne teprve pozdìj
Tím se podle statistik mù e na první pohled zdát, e fluorid zabraòuje zubnímu kazu, av ak je
odem je právì skuteènost, e se dìtem zaènou zuby vyvíjet pozdìji. Jakmile se zuby objeví, js
padány zubním kazem stejnì, jako zuby jiných dìtí. Zubní kaz je chorobou vyvolanou výhradnì v
zn., e se nevyskytuje ve vý ivì, kde se nepou ívá cukr, ve vý ivì plnohodnotné./16/
Jedinì správnou vý ivou je mo né dosáhnout skuteèné profylaxe zubního kazu. Témìø v e
ukr, jsou je tì pøed 10. rokem ivota posti eny zubním kazem a to pøes ve keré fluorové table
bní pasty. Skupiny obyvatelstva, které cukr nekonzumují, zubním kazem netrpí a to i bez fl
uorových tablet èi zubní pasty./3/
Fluoridy jsou vysoce jedovaté a organismu mohou zpùsobit mnoho kod. Fluorové léky
a zubní pasty obsahující fluor mají svùj pùvod v ekonomických zájmech a bylo by tøeba se jic
hledem na zdraví dítìte v ka dém pøípadì vyvarovat. Neuvìøitelné machinace, které se skrývají
luoridù, odhalil dr. Bruker ve své knize "Pozor, fluor" (nakladatelství Emu). V obchod
ech se zdravými a pøirozenými potravinami lze dostat zubní pastu neobsahující fluor, ale pøi
dpovídající vý ivì je èi tìní zubù ze zdravotního hlediska dokonce zcela zbyteèné.
Vitamín D si kojenci tvoøí záøením sluneèního svìtla na poko ku. ádné sluneèní láznì
na oblièej dopadá denní svìtlo. Pokud by mìly být preparáty D-vitamínu pro kojence a malé dìt
du tak nutné, pak by lidstvo do doby, ne byly vynalezeny, ji dávno vymøelo. Nedostatek v
itamínu D malých dìtí je na im dìtským lékaøùm znám pouze z okruhu islámských obyvatel. Nìkte
svá nemluvòata do závojù, tak e se k jejich poko ce sluneèní svìtlo nedostane. To potom mù e
statku vitamínu D. Pokud v ak na oblièej kojence dopadá dostatek denního svìtla, pak nic tak
ového nehrozí./21 ,22/
Vitamín D 2 u ívaný v preparátech se od pøirozeného vitamínu D 3 li í postranním øetì
olekulámí struktuøe. Umìlý vitamín D 2 je pro organismus cizorodý, co mù e vyvolat poruchy l
Kromì toho nemá umìlý vitamin D stejný antirachitický úèinek jako pøirozený vitamín D. Kojenc
by proto vitamin D v preparátech radìji nemìli u ívat.
CO POTØEBUJÍ NA E DÌTI?
Jedné letní noci roku 196 7 byla 1 v New Yorku pøeru ena dodávka elektrického proudu
a celé mìsto se okam itì ocitlo v temnotì. Dvì dvanáctileté dìti pohlédly k nebi a dostaly v
ch. Nebyla to tma, která je vydìsila, nýbr podivné záøící body. Poprvé v ivotì toti zaznam
bi existují hvìzdy. Tenkrát v ak vùbec nevìdìly, co to tam shora probleskuje.
Mìsto Chicago le í u Michiganského jezera, jednoho z nejvìt ích vnitrozemských jezer
. Asi ve vzdálenosti 1 km od jezera ila v blízkosti nemocnice tøináctiletá dívka. Lékaø , kt
zde jednou léèil, se jí zeptal, zda se cítí ji dost silná, aby mohla brzy podniknout plavbu
o jezeøe. Dívka se ho udivenì zeptala, jaké e jezero má na mysli.
Tato dívka chodila do místní koly, kde studovala matematiku, fyziku, angliètinu,
dìjepis atd. Pravdìpodobnì znala obsah rùzných televizních programù, písòové texty své oblíbe
iny a ceny základních amerických potravin -hamburgerù, zmrzliny, Coca-Coly a bramborových
chipsù. Ale a do 13 .roku ivota nevìdìla nic o existenci obrovského Michiganského jezera, p
avého pøirozeného divadla, nalézajícího se jen pár blokù domù dále od jejího domova.
Také obì newyorské dìti byly pravdìpodobnì výbornì informovány o výsledcích souèasné
y. Ka dý týden pravdìpodobnì vidìly v televizi nìkolik tuctù mrtvol. Ale svìtlo, které k nám
dy vysílají od samého poèátku lidstva je vydìsilo k smrti, proto e je neznaly.
Toto mohou být extrémní pøípady, ale zrcadlí velký problém na í doby: nedostateèný vz
tím k samotnému ivotu. Dìti jsou ve kolách pøesycovány vìdìním bez vzájemných souvislostí,
oskytuje ádné poznání o hlub ích aspektech ivota. Od malièka jsou jako zákazníci zaplavován
lovými odvìtvími konzumní a zábavné výroby a jsou ovlivòovány rafinovanou reklamou.
Materialisticko-mechanistický obraz svìta udusávající cit a zpùsob my lení, zdùrazòuj
outì ení ve spoleènosti, pøechází na dal í generaci ji v prvních kolních letech. Jestli e v
bídka zábavního prùmyslu a jestli e potraviny tvoøí ivoèi né a prùmyslové výrobky, pak jsou
bez du evního rozvoje a bez vnitøního spojení se stvoøením -ji pøedem nastaveny. Vzrùstající
tvých alkoholikù a lidí závislých na drogách, stále extrémnìj í formy zábavy a otupování smys
rogramy a agresivní hudbou pøedstavují marné pokusy mladých lidí uniknout vnitøní prázdnotì,
takovýto ivot pøiná í. Pøitom rozvracejí své vlastní zdraví a svou psyché a je tì více se od
a v harmonii s jinými formami ivota.
Na ochranu mláde e mohou existovat jakékoliv zákony a naøízení, ale pokud v mladých l
ch neprobudíme hlubokou úctu a lásku k ivotu a ke v em jeho formám, pak se na tìchto problém
zmìní jen velmi málo.
Není v ak mo né opovrhovat nìèím a milovat nìco, co vùbec neznáme. Proto by mìl k iv
odmíneènì patøit intenzivní styk s pøírodou a vìdomá komunikace s rostlinami, zvíøaty a pøiro
mi. V na ich vlastních rukách spoèívá úkol zprostøedkovat pøicházejícím generacím pozitivní p
lo ený na úctì a nikoliv na usilování o co mo ná nejvìt í zisk. Procítìné a pro ité vnitøní s
dítìte je daleko dùle itìj í ne jakákoliv akademická vzdìlanost. V tom spoèívá klíè ke ast
jak pro jednotlivé dítì, tak i pro celé budoucí generace.
V.
NÁVRAT K JEDNOTÌ
"Lidé stále znovu hledají cosi "jistého ", co by jim
zajistilo úplné tìstí a spokojenost.
Pro ty, kteøí hledali a na li Boha, je hledání
ukonèeno. On je tím "nìèím jistým. "
Jogananda
Od poèátku své existence hledá lidstvo zdroj radosti a naplnìného ivota. Ve 20. stol
tí se tomuto hledání, alespoò pro obyvatele západních prùmyslových státù, otevøely netu ené m
ji není nutné tvrdì bojovat o pøe ití, mù eme se více vìnovat utváøení opravdu astného iv
tomu nejlépe postavit.
Odpovìï se zdá být zcela jasná: musíme se prostì sna it naplnit svùj ivot maximem vì
avit se, zjednávat si uznání atd. A tak dnes skoro v ichni lidé hledají své tìstí v zábavì,
esti i, úspìchu v povolání, rozptýlení a po itcích v eho druhu. Kdyby tato metoda mìla úspìch
vlastnì mìli být tou nej astnìj í lidskou spoleèností, která kdy existovala.
Èlovìk nemusí být ádným pesimistou, aby poznal, e tomu tak zjevnì není. Pøes v echn
vy a konzumu, nejsou dnes lidé nijak astnìj í, vyrovnanìj í a zralej í, ne døíve. Pøibývaj
b, útìk mláde e k alkoholu, narkotikùm nebo násilnickým skupinám na okraji spoleènosti, nesèe
hovaná man elství, zneu ívání dìtí, nièení ivotního prostøedí, které se rovná sebevra dì na
ty spoleènosti lidí, kteøí sice investují mnoho èasu a penìz do svých zábav, ale vnitønì jsou
spokojení.
Za 150 let prùmyslové revoluce jsme my, lidé dokázali pøivést ekosystém Zemì na pokra
hroucení. astní lidé by nemuseli zaslepenì vykoøis ovat pøírodní zdroje k tomu, aby vyrábìl
y, které nikdo nepotøebuje. Stále více lidí ohlu uje své smysly alkoholem a narkotiky takovým
obem, e upadají do ïáblova kruhu chtíèe. astní lidé by to dìlat nemuseli.
astní, vyrovnaní lidé by ili v míru jedni s druhými a s pøírodou a peèovali by o s
st a o v eobecné blaho. K tomuto ideálu jsme se ani se v emi novotami techniky novovìku a
se v emi mo nostmi konzumu a zábav nedostali ani o kus blí e. Teï samozøejmì vyvstává otázka,
e to dalo zmìnit. Je snad pøece jen mo né, aby èlovìk il ve stavu trvalé a nièím neru ené ra
PRAVÉ JÁ ÈLOVÌKA
"Vìøím, e v sobì nosíme jiskru Vìèného svìtla,
které musí záøit v základì bytí a které na e slabé smysly
mohou jen zdaleka tu it. Umo nit této jiskøe rozhoøet se
v plamen -to je na í nejvy í povinností".
Johann Wolfgang von Goethe
Pøíèina nespokojenosti èlovìka, který má pøece zdánlivì "v e ve svých rukou", je velm
V echny vnìj í okolnosti, jimi chceme svùj ivot zpøíjemnit, jako je hezký byt, úspìch v po
olného èasu, po itky a rozptýlení v eho druhu, dosahují v dy jen omezených úèinkù. Pùsobí tot
sti. Dobré jídlo uspokojí tìlo, zajímavý film pobaví na i mysl, úspìch zalichotí na emu ego.
v echny vìci, v nich my lidé vyhledáváme radost, pùsobí urèitou dobu na na e emoce.
Av ak v echny tyto úèinky brzy vyprchají, a to ze zcela prostého dùvodu: my nejsme na
em, egem, myslí, smysly, nebo emocemi. Tyto èásti na í bytosti se v prùbìhu ivota mìní. Vzpo
jen na to, jak vypadalo va e tìlo, kdy vám byly dva roky. A pøesto jste tou samou osobou,
jako tehdy. Toté platí i pro na i mysl nebo city, které jsou ve vìku dvou let zcela jiné, n
ve dvaceti èi ètyøiceti letech. A pøece by nás nikdy nenapadlo, e èlovìk náhle pøijal jinou
u jen proto, e se tìlesnì, mentálnì a emocionálnì silnì zmìnil.
Hluboko ve svém nitru toti víme, e aèkoliv máme tìlo, mysl a emoce, jsme duchovní b
stí, du í. Ve v ech kulturách svìta existují tyto znalosti o du i, která je na ím pravým nesm
Velcí filozofové starého Øecka jako Platón, Sókratés a Aristotelés pova ovali du i za individ
anou jiskru nekoneèného tvùrèího ducha nebo Boha, který se odívá do tìla, aby se zdokonaloval
Ve v ech svìtových nábo enstvích se pùvodnì jednohlasnì vyuèovalo, e Bùh je bezmezno
uchovní silou, plnou radosti a lásky. Aby mohl tuto radost a lásku rozhojnit a sdílet, v
ytvoøil Bùh podle svého obrazu du e, v nich umo nil èásti svého vìdomí zindividualizovat se
iskrách. Nejvy ím darem pro dìti Bo í je svobodná vùle a s tím spojená samostatnost.
Tato svoboda nám také dává mo nost ít v rozporu s Bo ským plánem a oddìlenì od Boha
h bytostí a v tom hledat své tìstí. Pøitom ztrácíme vìdomí jednoty v Bohu, která je základem
Následkem toho se identifikujeme se svým tìlem, rozumem, city a svým egem, ale ne s tím, èím
kuteènì jsme: du í, èástí Bo í. Vtìlujeme se v dy znovu na Zemi v rùzných tìlech a máme v ka
duchovnì rozvíjet a tím opìt nalézt svou du i a jednotu s Bohem. Na druhé stranì mù eme povo
vým sklonùm, které jsme vyvinuli ve svých døívìj ích ivotech a které oddìlují na e vìdomí od
Podlehneme-li tomuto poku ení, pak ijeme v iluzi, e jsme na ím tìlem a egem a hledá
své ivotní tìstí v pomíjivém hmotném svìtì.
Materialistické 20. století pøivedlo mnohé lidi k zamy lení a k hledání alternativy k
terialismu. Dokud se pokou íme zlep it svùj ivot zmìnami vnìj ích okolností a uspokojováním
t nutnì frustrující. Kromì toho jde vìt ina pokusù èlovìka o nalezení tìstí na úèet jiných l
ivota nemá zjevnì velkou perspektivu, nebo je nejrychlej í metodou, jak se oloupit o zákla
nu své existence. A tak lze snadno odpovìdìt na otázku, proè stále více lidí hledá vy í cest
rá by je pøivedla zpìt k jednotì s Bohem.
DUCHOVNÍ CESTA
"K èemu bude èlovìku, získá-li celý svìt,
ale jeho du e pøitom bude po kozena? " (Matou , 16-26)
Vyjdeme-li z toho, e Bùh sám je dokonalou radostí a my e jsme z nìho vze li, pak je
jasné, e nemáme hledat radost ve vnìj ích vìcech, ale e je ji v nás. Musíme ji jednodu e o
a to tím, e si budeme vìdomi své du e a tím své jednoty s Bohem, který je zdrojem v í rados
Dokud se soustøeïujeme pøevá nì na mìnìní vnìj ích okolností na eho ivota, pak se od
e. Vìt ina lidí zabraòuje svému vlastnímu trvalému pro ívání radosti neúnavným hledáním zábav
Ná ivot v ak mù eme zamìøit také na Boha a takto hledat radost tam, kde ji lze v do
formì jedinì nalézt. Tato cesta duchovního probuzení vede k tomu, e si budeme stále více vìd
vé du e a tím také v enaplòující pøítomnosti Bo í. Nakonec bude dosa eno onoho stavu sjednoce
ré je oznaèováno jako osvícení, Bo ská realizace, TAO nebo nirvána. Ve v ech kulturách ili s
eøí tohoto nejvy ího cíle ivota dosáhli. Smysl na eho bytí na Zemi spoèívá výhradnì v pøibl
okonalosti, abychom ho jednoho dne dosáhli a splnili tak Bo skou vùli.
Ten, kdo chce kráèet touto cestou vìdomì a cílenì, jedná prakticky. V echny pozemské
ky musíme po smrti opustit, ale na e vnitøní úsilí o dokonalost v nás zùstává zachováno na vì
ovní ivot znamená vìnovat v echno své jednání a my lení Bohu. Jeliko je Bùh podle své povah
nií a radostí, pøivádìjí nás v echny na e èiny a my lenky motivované láskou k Nìmu blí e. Ka
armonii, ka dá slu ba na im bli ním a ka dá my lenka naplnìná láskou pøedstavuje stupínek na
Samozøejmì není nikterak snadné chovat v sobì neustále my lenky a pocity naplnìné lás
y se o to pokou íme, brzo zjistíme, e nejsme pány ve vlastním domì. My neovládáme své my le
y vìt inou ovládají nás. Zkuste jednou po dobu pìti minut na nic nemyslet a potom budete vìdì
co mám na mysli.
Ovládnout vlastního ducha je v ak nevyhnutelným pøedpokladem, pokud chceme dospìt k
vy ím duchovním poznatkùm. Proto se svatí lidé ve v ech kulturách vedle své slu by bli ním v
taci. Abychom mohli své vìdomí pozvednout nad úroveò smyslù a my lenek, musíme své tìlo a mys
nit. Jeliko nyní nepochybnì ijeme v hektické dobì, je cílená meditace pro rozvinutí ducha d
dy pøedtím.
Abychom dosáhli nejlep ích výsledkù, mìli bychom zachovat nìkolik základních pravidel
-Správná motivace. Cílená meditaèní cvièení jsou velmi úèinná, ale mechanické cvièení nìjakýc
o bychom se mìli pøed jakoukoli meditací pomodlit z celého srdce k Bohu a poprosit Ho o
Jeho vedení.
-Pravidelnost. Abychom dosáhli skuteèných pokrokù, mìli bychom meditovat ka dý den, nejlépe b
ráno pøed zaèátkem ka dodenních povinností a veèer pøed ulehnutím ke spánku. Na zaèátku si n
pou tìt nejrùznìj í dùvody, proè dnes mù eme meditaci vypustit. Tento odpor bude v ak zlomen,
oký mír, který zaèneme pøi meditaci poci ovat, se velmi brzy stane skuteènou potøebou. Na zaè
síme jednodu e uèinit pevné rozhodnutí a dr et se ka dý den svých meditaèních cvièení. Budeme
pøetr itì 36 dní, pøijme na e podvìdomí meditaci jako èást na eho ivota. V povaze na eho pod
rvu odmítat. Av ak ka dá èinnost, kterou budeme provádìt 36 dní bez pøeru ení, bude na ím pod
-Správné místo. Zaøiïte si urèitý prostor svého pokoje jenom pro meditaèní cvièení. Budete-li
výhradnì na tomto místì, budete po urèité dobì samovolnì vstupovat do vnitøního klidu v okam
usedáte k meditaci. K dobré atmosféøe mohou pøitom pøispìt svíèky, pøípadnì kvìtiny.
-Správná poloha. Je velmi dùle ité sedìt bìhem meditace uvolnìnì a se vzpøímenou páteøí. Sedí
i se zkøí enýma nohama nebo na idli, nehraje ádnou roli.
-Nikdy nemeditovat s plným aludkem. Po jídle bychom mìli poèkat alespoò 1 -2 hodiny, ne zaè
e meditovat. Pøed meditací velmi pomáhá osprchování nebo alespoò omytí rukou a oblièeje.
-Technika. Jako technika je pro zaèátek vhodné prosté pozorování dechu. Zavøete oèi a oèní bu
a te nahoru bez jakéhokoli úsilí. Nadechnìte se na 12 dob, zadr te na 12 dob dech a potom opì
na 12 dob vydechnìte. Celé to 6 x zopakujte a potom nechte dech volnì plynout. Nevdec
hujte ani nevydechujte aktivnì. Pozorujte, jak vá dech plyne samovolnì. Kdy se pak èasem m
ezera mezi nádechy a výdechy prodlou í, poci ujte radost z uti ení dechu. V ádném pøípadì v
te vìdomì. Zpoèátku provádìjte toto cvièení zhruba 5 -1 0 minut (bez esti hlubokých nádechù
u).
Jeden sochaø zhotovil kdysi nesmírnì krásnou mramorovou sochu. Kdy mu ji jeden pøíte
zaèal chválit, øekl sochaø: "Socha ji byla v nitru mramoru, já jsem pouze odstranil trochu
kamene, abych ji uèinil viditelnou." Pøesnì tak je tomu se v ím, co je dobré a co stojí za ú
je to ji zde, v nás samých a v celém stvoøení. Toto univerzum je nám pøátelsky naklonìno. J
se k nìmu pøestaneme chovat nepøátelsky a otevøeme se harmonizujícím poøádajícím silám ivota
cká svìtová civilizace stát skuteèností.
Stejnì musíme ít, tak proè bychom tedy nemìli zaujmout zpùsob ivota, který nás vede
u tìstí? Jednoduchý zpùsob ivota odpovídající pøírodním zákonùm, nesený láskou a pøáním po
adosti, která se stále obnovuje a roz iøuje. Takto se ivot stane vìdomým tvùrèím dobrodru st
zaujme místo, které mu nále í: jako aktivní spoluèinitel tvùrèího procesu a ivý výraz Bo í
Vyjádøení Èeské spoleènosti pro vý ivu a vegetariánství.
Na e Spoleènost byla po ádána o vyjádøení ke knize Christiana Opitze "Vý iva pro èlovìka a Ze
el pøedkládá tuto knihu ètenáøùm, majícím zájem seznámit se s netradièním pøístupem k vý ivì
vnì vitariánské, jako k vy ím stupòùm nutrièních zvyklostí. Vítáme aktivitu vydavatelovu, ne
eme z mnohých hledisek za zásadní a velmi potøebný pøíspìvek k literatuøe z tohoto oboru vysk
e na èeském trhu.

Úèelem na í Spoleènosti je sdru ovat v echny lidi se zájmem o vegetariánství a zdravý ivotní
ejich zájmy. Není na ím cílem hodnotit dùvody, které vedou jednotlivce k této vý ivì. Proto s
jeme ke kapitolám, zabývajícím se filosofickými otázkami a ivotním názorem. Na e hodnocení p
vìnujícím se vý ivì, otázkám zdravotním, environmentálním, zemìdìlským, ekologii, problémùm o
vy, recepturám pokrmù apod.
Za zvlá tní pøednost knihy pova ujeme velké mno ství citátù a dokladù pou ité literat
pramenù výzkumných a vìdeckých), jimi jsou potvrzována pou itá èi citovaná tvrzení.
Jsme pøesvìdèeni, e ètenáøi této knihy, a ji vegetariáni nebo ne, v ní najdou mnoh
rmací, pouèení a rad k jejich vyu ití pro zlep ení zdraví a dosa ení zdravého ivotního stylu
pøejeme mnoho úspìchù.
za výbor Èeské spoleènosti pro vý ivu a vegetariánství. Ing. Richard J. Barták, CSc.
Odkazy na spøíznìné internetové stránky.
vegetarian.cz zvirevtisni.CZ svobodazvirat.cz differentlife.cz ohz.cz ve
g.cz ekolist.cz

SEZNAM LITERATURY
1.JEDNOTA IVOTA
M. Fox: "Retuming To Eden", Viking Press, 1980
B. Henkin: "Eight Unusual Dolphin Incidents", Book of Lists 2, Bantam Books 1980
C. Amory: "Animail", Windhill Books
Siehe Literaturhinweis 2
Gùnter Stolzenberg: "Weltwunder Vegetarismus", Lebenschutz, Emahrung Druck ung Ver
lag
Dr. Johann Herp, Mùnchen
Dr. Bernhard Rambeck: "Mythos Tierversuch", Verlag 2001 Dr. Wemer Hartinger: "Ti
erversuche zwischen Wissenschaft, Wirtschaft und Wirklichkeit",
Druckerei Fred Wipfler, Mùnchen
John Robbins: "Diet For A New America", Stillpoint Publishing, 1987
"Bhagavadgita", Droemer Knaur, Munchen 1989 Paramahansa Yogananda: "Autobiograph
ie eines Yogi", 0. W. Barth Verlag
H. K. Challoner: "Das Rad der Wiedergeburt",
F. Hirthammer Verlag
Radhe Shyam: "Leben aus dem Sein", G. Reichel Verlag Saccinananda Swami: "Die Wi
ssenschaft der Seele", Vortrag im Bhakti-Yoga Zentrum Berlin, Marz 1991 Hermann
Ilg: "Bewusstsein und Weltbild", Buchdienst
E. Diem, Leonberg 1987
Albert Einstein: "Worte in Raum und Zeit", Herder Verlag Einstein, Podolsky, Ros
en: "Can Quantum Mechanical Description of Reality Be Considered Complete? , Phy
sical Review 47, 1935
H. S. Stapp: "Correlation Experiments and the Normality of Ordinary Ideals About
the Physical World",
Physical Review D3, 1971, S. 1303
Larry Dossey: "Die Medizin von Raum und Zeit",
Sphinx Verlag Basel, 1984
Siehe Literaturhinweis 8
EarthSave-Newsletter, 12, 1991, EarthSave Foundation, Santa Cruz,USA
Hans Palmers: "Werbecampagne der Fleischindustrie im "Spiegel", Regeneration 3,
1992, s. 7
R. Zùrrer, A. Wolf: "Vegetarisch Leben",
Govinda Verlag, Zurich
"Ralities For The 90's", EarthSave Foundation,
Santa Cruz, USA
Eugen Grewermann: "Religion und Umwelt/Unsterblichkeit der Tiere", Vortrag vom 2
3.11.1990 in Wil, Schweiz
Dr. Wemer Hatinger: "Christentum und Tierschutz", Druckerei Fred Wipfler, Mùnchen
C. A. Skriver: "Der Verrat der Kircjen an den Tieren", Starczewski- Verlag GmbH,
Mùnchen
G. J. Ousley: "Das Evangelium des Vollkommenen Lebens", Humata Verlag Harold S.
Blume
E. B. Szekely: "Das Evangelium der Essener",
Bruno Martin Verlag
Siehe Literatùrverzeichnis 5
Anderas Hoschen: "Weltreligionen und Vegetarismus", Sonderdruck aus: "Der Vegeta
rier", 6, 1985, 2, 1986 Siegrid Olendorf: "Du sollst nicht toten,
Religionen zu Fleischverzehr", Neuform-Kurier 2, 1988 A. W. Danzer: "Soya-Eiweis
s", Verlag Bewusstes
Dasein, Zùrich
Fritjof Capra: "Wendezeit", dtv
H. P. Dùrr: "Physik und Transzendenz", dtv
Klapp, Schwartz-Klapp, Bach: "Fleischkonsum zerstort den Regenwald", reform-rund
schau, Dez. 1992
John Robbins: "May All Be Fed",
William Morrow and Company, 1992
Viktoras Kulvinskas: "Leben und Oberleben,
Kursbuch ins 21. Jahrhundert",
F. Hirthammer Verlag
F. M. Lappe: "Diet For A Small Planet",
Ballantine Books, 1971
Swami Sri Yukteswar: "Die heilige Wissenschaft", 0. W. Barth Verlag
2. NOVÁ KONCEPCE ZDRAVÍ
Joseph Evers: "Warum Evers-Diiit?", F. Haug Verlag Chrysostomos: "Urmedizin", In
teressengemeinschaft Natur e; V., Hoffnungsthal
Dr. M. 0. Bruker: "Allergien mùssen nicht sein", emu-Verlag
Dr. M. 0. Bruker: "Unsere Nahrung, unser Schicksal", emu- Verlag
Dr. Ralph Bircher: "Geheimarchiv der Emiihrungslehre", Bircher-Benner- Verlag
John Robbins: "May All Be Fed",
William Morrow and Company, New York
Gabriel G. Mam: "Hunzaland", Ost-West-Verlag
Fritjof Capra: "Wendezeit", dtv
C. Pennington: "The Tarahumara ofMexico", University of Utah Press, Salt Lake Ci
ty Prof. Kuratsune: "Experiment of Low Nutrition with Raw Vegetables",
Kyushu Memories of Medical Science, Vol. 2, Nr. 1-2, juni 1951
Harry Kollmann: "Die Andere Medizin", emu-Verlag Dr. Rambeck: "Mythos Tierversuc
h", Verlag 2001
T. E. Beardon: "The New Tesla Electromagnetics and he Secrets ofElectrical Free
Energy", Tesla Book Co., Millbrae, 1982
U. S. Department ofDefense Programm Solication for F /Y, 1986 AF 86- 77
Hiroshi Motoyama: "Theories of the Chakras:
Bridge to Higher Consciousness",
The Theosophical Publishing House, Madras, Indien, 1985
Dr. Gabriel Cousens: "Spiritual Nutrition",
Cassandra Press, 1986
Rupert Sheldrake: "A New Science ofLife",
J. P. Tarcher, INC. los Angeles, 1981
Rudolf Steiner: "Naturgrundlagen der Emiihrung", Verlag Freies Geisteslebenm Stu
ttgart, 1981
"Photonen -Sprache det Zellen?",
Bild der Wissenschaft H. 6, 1973
A. Maier -Ploeger/H. Vogtmann: "Lebensmittelqualitiit Ganzheitliche Methoden und
Konzepte" Velag
C. F. Mùller, Karlsruhe, 1991
W. Ostertag: "Lebende Makromolekiile als Lebenselexier", Humata Verlag Harold S.
Blume
J. Knuth: "Der Mensch als Teil der ordnung im Kosmos", Dissertation der T. u. Mùnc
hen, 1979
C. Sadron: "Die biologischen Makromolekiile" Rheinisch Westfalische Akademie
der Wissenschaften, Vortriige Nr. 215, Opladen 1971
F. A. Popp: "Einige M6g1ichkeiten fùr Biosignale zur Steurung des Zellwachstums",
Archiv fùr Geschwulstforschung 44, 1974, s. 295-307
Dr. M. 0. Brucker: " Arztlicher Rat aus ganzheitlicher Sicht", emu- Verlag
Edward Howell: "Food Enzyines for Health and Longeity", Woodstock Valley, CT: Om
angod Press, 1946
Dr. M. 0. Brucker: "Herzinfarkt", emu-Verlag
John Diamond: "Die heilende Kraft der Emotionen", Verlag fùr angewandte Kinesiolog
ie
Dr. Robert S. Mendelsohn: "Trau keinem Doktor",
Verlag Mahajiva, 1988
3.ZDRAVOTNÍ RIZlKA ZPUSOBENÁ POTRAVOU IVOÈI NÉHO PÙVODU
C. Opitz: "Die Gesundheitsrevolution",
Verlag Bewusstes Dassein, Zùrich
A. Meier -Ploerger/ H. Vogtmann: "Lebensmittelquiilitiit Ganzheitliche Methoden
und Konzepte"
C. F. Mùller Verlag, Karlsruhe, 1991
Dr. Gabriel Cousens: "Spiritual Nutrition and the Rainbow Diet", Cassandra Press
1986
Viktoras Kulvinskas: "Leben und iiberleben -Kursbuch in 21. Jahrhundert", F. Hir
thammer Verlag
Dr. Ralph Bircher: "Geheimarchiv der Emahrungslehre", Bircher-Benner- Verlag
Dr. Ralph Bircher: "Sturmfeste Gesundheit", Bircher-Benner- Verlag
John Robbins: "Diet for a new America",
Stillpoint publishing Co.
"Realities For The 90'es", EartSave Foundation, Santa Cruz Dr. Clive Mc Cay: "Li
fe Span of Rats",
Arch. Biochem., Vol. 2, 1943
Canadian Joumal of Biochemistry, 1967
Dr. M. Brucker: "Vitamin BI2", emu-Verlag
Ann Wigmore: "Be Your Own Doctor",
Avery Publishing Group
Food and Nutrition Board: "Vegetarian Diets", Washington D.C., National Academy
of Sciences, 1974 J. Wilson: "Joumal ofReadiatrics" 84:335, 1974
Dr. M. Brucker: "Cholesterin, der Iebensnotwendige Stof ', emu-Verlag
Prof. Wendt: "Gesund werden durch den
Abbau von Eiweissiiberschiissen", Schnitzer Verlag
John Robbins: "May All be Fed",
William Morrow and Company, lNC. New York, 1991
Dr. Omisch: "Dr. Dean Omisch's Programm for Reversing Heart Disease",
EarthSave Foundation, Santa Cruz
B. Brenner: "Dietary Protein lntake and the progressive Nature of Kidney Disease
", New England Joumal of Medicine 307:652, 1982
Prof. Dr. Rob S. Harris: "The Nutrition Problem ofMexico",
Joumal American Dietetic Association, Nov. 1945
Wolfgang Spiller: "Neurodermitis", Verlag Natùrlich iiind Gesund, Stuttgart 1985
T. Gilat: "Lactose deficiency: The world patem today", lsrael Medical Science, 1
5:369, 1978
Dr. John McDougall: "McDougall's Medicine",
New Century Publishing, 1985 und: A. Walker:
"The Human Requirement of Calcium: Should Your Intakes Be Supplemented?" America
n Joumal of Clinical Nutrition 25:518, 1972
H. Lestrodet: "Cahiers de nutrition et de dietetique". Marz 1982
M. Hegsted: "Urinary Calcium und Balance in
Your Men as Affected by Level of
Protein and Phosphorus lntake", American Joumal of Clinical Nutrition 111:553, 1
981
L. Allen: "Protein -Induces Hypercacutia: A LongerTerm Study" American Joumal
ofClinical Nutrition 32:741, 1979
American Joumal of Clinical Nutrition, Marz 1983
Dr. A. Keys: "Coronary Heart Disease in Seven Countries", American Heart Associa
tion, No. 29, Circulation 41 , 1970 Joumal of the American Medical Association 1
76/1961 Dr. R. Ambeck: "Mythos Tierversuch", Verlag 2001 Roman Markus: "Warum ke
in Fleisch, kein Fisch,
kein Ei", Humata-Verlag
"Out Food Our World", EarthSave Foundation, Santa Cruz Vortrag von Takeshi hiray
ama, Conference of Breast Cancer and Diet, US-Japan Cooperative Cnacer Research
Programm, Fred Hutchinson Center, Seattle, 14-15:3, 1977 B. Reddy: "Nutrition an
d its Relationship to Cancer" , Advances in Cancer Research 32:237, 1980
Dr. Norman Walker: "Colon Health", Waldthausen Verlag H. Valkenburg: "Osteoarthr
itis in Some Developing Countries" Joumal of Rheumatology, 1 0:20, 1983
Dr. M. Brucker: "Rheuma
Ursache und Heilbehandlung" emu- Verlag
Dr. M. Brucker: "Biologischer Ratgeber fùr
Mutter und Kind"
Dr. Michael Klaper: "Pregnancy, Children and the
Vegan Diet", Gentle World Publications
Dr. M. Brucker: " Arztlicher Rat aus ganzheitlicher
Sicht", emu- Verlag
Dr. Michael Klaper: "Vegan Nutrition, Pure and Simple", Gentle World Publication
s, 1985
Risi/Wolf/Ziirrer: "Vegetarisch Leben", Govinda
Verlag, Ziirich 1991
The Lancet, 12.5.1979
Dr. Bircher-Benner: "Mein Testament",
Bircher-Benner Verlag
Dr. M. Brucker: "Unsere Nahrung, unser Schicksal", emu- Verlag
Wolfgang Spiller/Hubert Hohler: "Vegane Rohkost", Verlag Natùrlich und Gesund
E. B. Szekely: "Das Evangelium der Essener",
Bruno Martin Verlag
E. B. Szekely: "Die Lehren der Essener",
Bruno Martin Verlag
E. B. Szekely: "Biogenic Living, IBS Intemational, Matsqui, Kanada
E. B. Szekely: "The Great Experiment",
IBS Intemational, Matsqui, Kanada
E. B. Szekely: "The Chemistry ofYouth",
IBS Intemational, Matsqui, Kanada
E. B. Szekely: "The Conquest ofDeath",
IBS Intemational, Matsqui, Kanada
Ann Wigmore: "Lebendige Nahrung ist Deine beste Medizin", Avery Publishing Group
Ann Wigmore: "Why Suffer", Avery Publishing Group Ann Wigmore: "Be Your Own Doct
or",
Avery Publishing Group
Ann Wigmore: "The Hippocrates Diet",
Avery Publishing Group
Ann Wigmore: "Recepies For Longer Life",
Avery Publishing Group
Dr. Gabriel Cousens; "Spiritual Nutrition and the Rainbow Diet", Cassandra Press
,San Raffael, 1986
Dr. Gabriel Cousens: "Conscious Eating",
Vision Books Intemational, 1992
Dr. Gabriel Cousens: "Nutrition Spirituelle", Editions Soleil Dr. Michael Klaper
; "Vegan Nutrition, Pure and Simple", Gentle World Publications
Dr. Michael Klaper: "Eating for Two", EartSave, Santa Cruz
4.VÝ IVA PRO NOVÝ SVÌT
Omraam Mikhael Aivanhov:
"Yoga der Emiihrung", Prosveta Verlag
Gregor Wilz: "Die Vegetarische Rohkost",
Verlag Emiihrung und Bewusstsein
Dr. Ralph Bircher: "Geheimarchiv der Erniiahrungslehre", Bircher-Benner Verlag
G. C. Burger: "Die Rohkosttherapie", Heyne Ratgeber Dr. Bircher-Benner: "Fragen
des Lebens
und der Gesundheit"
G. Lubec: "Isomerisation von Aminosiiuren durch Mikrowellen", Dept. fùr Piidiatrie
,Universitiit Wien, 1990 Prof. Blanc/Dr. Hertel: "Hiinde weg vom Mikrowellenherd
", raum & zeit, Nr. 55/1992, s.3-12
John P. Lampert: "Biological Hazards of Microwave Radiation", Kansa State Univer
sity, 1978
G. Kiis: "Einwirkung schwacher Mikrowellenstrahlung aufbiologische Systeme", Bun
deswehr
Universitiit Mùnchen, 1988
Andreas Kùhne: "Strahlenrisiko Mikrowelle",
Institut fiir Mensch und Natur, Verden/Aller, 1989
Dr. W. Volkrodt: "Elektromagnetische Umweltverschmutzung",Der Gesundheitsberater
1 0/1988, s.4- 7
Peter Tompins/Christopher Bird:
"Das geheime Leben der Pflanzen", Scherz verlag
Dr. Gabriel Cousens: "Spiritual Nutrition nad the Rainbow Diet", Cassandra Press
, 1986
Ralph Graub: "Der Petkau-Effekt", Zytglogge-Verlag
Dr. M. 0. Bruker: "Krank durch Zucker",
Helfer- Verlag, E. Schwabe
Dr. M. 0. Bruker: "Zucker, Zucker
Krank durch Fabrikzuker", emu-Verlag
Dr. M. 0. Bruker: "Vorsicht Fluor", emu- Verlag
John Robbins: "May All Be Fed",
William Morrow and Co. INC.
"Cereal Killers", Vegetarian Times, Dez. 1991, s.18-19
Dr. Michael Klaper: "Pregnancy, Childem ant the
Vegan Diet", Gentle World Publications
Dr. M. 0. Bruker: "Biologischer Ratgeber fùr Mutter und Kind", emu-Verlag
New England Joumal ofMedicine, 26.3.1981:
" A Brief of Selested Environmental Contamination lncidents with a Potential of
Health Effects" Library of Congress for the Commitee on Environment and Public W
orks, U .S. Senate, August 1980, s.173-174

Pokud jsi neèetl toto velké dílo, tak to ihned naprav a vytiskni si to i s V.p.è.a z.
EVANGELIUM ESEJSKÝCH
(Poselství míru)
Z aramej tiny podle Dr. Ed. B. Szekely
Do nìmèiny pøelo il Bruno Martin 1987, 6.vydání
web (c) 1997 - Patrick Tangero Zandl & Astrologician
Pøedmluva:
Uplynuly témìø dva tisíce let od té doby, co Syn èlovìka uèil lidi "Cestì, Pravdì a ivotu".
ocným uzdravení, nevìdomým moudrost a zbìdovaným tìstí. Dobyl polovinu lidstva a celou západ
zaci. Tato skuteènost potvrzuje vìènou ivotní sílu Mistrových slov a jejich vysokou a nedost
ou hodnotu.
Obsahem této kní ky je pouze tøetina celého rukopisu, který se nalézá v aramej tinì v archíve
a ve staroslovìn tinì v královských archívech Habsburkù (dnes majetek rakouské vlády).
Za existenci tìchto dvou verzí vdìèíme nestoriánským knì ím, kteøí pod tlakem postupujících h
li nuceni uprchnout z východu na západ a kteøí s sebou vzali v echny své staré spisy a ikony.
Staré aramejské texty pocházejí z tøetího století po Kristu a stará slovanská verze je jejich
ovný pøeklad. Jak se dostaly texty z Palestíny do nitra Asie, do rukou nestoriánských knì í,
heologové dosud nemohou objasnit.
K textu nemáme co dodat, mluví sám za sebe. Ètenáø, který bude studovat následující stránky p
tu vìènou ivotní sílu a mocnou jistotu základních pravd, kterou lidstvo potøebuje dnes více
koliv pøedtím.
"A Pravda sama sebe dosvìdèí."
Londýn, 1937 Edmond Bordeaux Szekely
Pøedmluva k vydání z roku 1974:
Lidstvo stojí oèividnì zase znovu pøed nepøekonanými problémy planetárního zamoøení, nedostat
a rostoucího napìtí mezi rozdílnými politickými filosofiemi. A stále je tì rozsévají tato nad
Je í e svá semena míru a lásky trpícímu svìtu. Toto poselství, Evangélium Esejských, pøijalo
pøes pìt miliónù ètenáøù a jejich poèet dennì vzrùstá. Viktor Hugo øekl, e není vìt í moci n
právì nade el èas pro prostou sílu filosofie Esejských. Snad není je tì pøíli pozdì pro pøem
jejich prapùvodní èistotì a jednoduchosti, aby mohla jejich magická moc pùsobit na svìt, kter
ato slova potøebuje více ne kdy døíve ve svých dìjinách.
Pro upøímné hledaèe pravdy pøedstavuje tato první kniha spolu s bezprostøedními pokraèováními
uhé "Neznámé knihy Esejských" a knihy
tøetí "Ztracené svitky Esejského bratrství" úplný text "Mírového evangelia Esejských". Tato d
zentují více ne ètyøicet let rozsáhlého bádání, zabývajícího se událostmi, které zmìnily dìj
San Diego, Kalifornie, 1984 Edmond Bordeaux Szekely
POSELSTVÍ MÍRU JE Í E KRISTA
A stalo se, e mnoho nemocných a chromých pøi lo za Je í em a ptali se ho: "Kdy v echno zná
proè musíme tak hroznì trpìt? Proè nejsme zdraví jako jiní lidé? Mistøe, uzdrav nás, abychom
lní a nemuseli setrvávat v na í bídì. Víme, e má tu moc, uzdravovat ze v ech druhù nemocí,
atana a v ech jeho velkých utrpení. Mistøe, slituj se nad námi!"
A Je í odpovìdìl: " astní jste, e hladovíte po Pravdì, nebo vás chci chlebem moudrosti na
, e klepete, nebo vám chci dveøe ivota otevøít. astní jste vy, kteøí chcete setøást moc
hci vést do øí e andìlù na í Matky, kam moc Satana nesahá."
A oni se ptali s podivením: "Kdo je na e Matka a co jsou její andìlé? A kde je jejich øí e?"
"Va e Matka je ve vás a vy jste v ní. Ona vás zrodila, ona vám také dává ivot. Ona to byla,
dala va e a k ní se jednoho dne vrátíte. astní jste, jestli e poznáte ji a její øí i, jest
y své Matky a jejich zákony. Nebo vpravdì pravím vám, ten kdo tak èiní, nikdy nebude nemocen
ebo moc Matky stojí nade v ím. Potøe Satana i jeho øí i a opanuje na e tìla a v echny ivé v
Krev, která v nás teèe, pochází z krve na í Matky zemì. Její krev pr í z oblakù, tryská vøídl
h, protéká øekami v údolích, spí v jezerech, mocnì zuøí v bouølivých moøích.
Vzduch, který dýcháme, pochází z dechu na í Matky zemì. Její dech je azurový v nebeských vý i
olcích hor, eptá v listoví lesù, vlní se v obilných polích, podøimuje v hlubokých údolích, h
h.
Pevnost na ich kostí pochází z kostí na í Matky zemì, skal a kamenù. Obna ené se zvedají k ne
lcích hor, jsou jako obøi, kteøí spí na jejích svazích, v pustinách jsou zasazeny jako modly
kryty jsou v hlubinách zemì.
Jemnost na eho masa pochází z masa na í Matky zemì, ze lutých a èervených plodù ovocných str
brázd.
Na e vnitønosti pocházejí z nitra na í Matky zemì, a stejnì jako jsou neviditelné hlubiny zem
y jsou na ím oèím skryté.
Svìtlo na ich oèí, sluch na ich u í, pocházejí oboje z barev a zvukù na í Matky zemì, které n
oda obklopuje rybu, jako chvìjívý vzduch obklopuje ptáka.
Vpravdì pravím vám, èlovìk je synem Matky zemì a od ní obdr el své tìlo, tak jako tìlo novoro
ylo zrozeno z lùna své matky. Proto pravím vám, bud°te zajedno s Matkou zemí. Ona je ve vás a
vy jste v ní. Z ní jste byli zrozeni, v ní ijete a k ní se zase navrátíte. Dodr ujte proto j
ony, nebo nikdo nemù e ít dlouho, ani být astný, jen ten, který svou Matku zemi ctí a dbá
ebo vá dech je její dech, va e krev je její krev, va e kosti jsou její kosti, va e maso je
so, va e oèi a u i jsou její oèi a u i.
Pravím vám, nebudete-li dodr ovat jenom jediný z jejích zákonù, budete-li jen jediné èásti sv
it, budete zcela ztraceni ve své bolestiplné nemoci a utrpení. Nebudete-li ít podle zákonù s
Matky, nemù ete ádným zpùsobem uniknout smrti. Ale pøi tom, kdo bude podle zákonù své Matky
ké setrvá. Uzdraví jeho bolesti a on nikdy neonemocní. Dá mu dlouhý ivot a uchrání jej od v
ní, pøed ohnìm, pøed vodou i pøed u tknutím jedovatým hadem. Nebo va e Matka vás zrodila, uc
vás ivot. astný je ten, kdo svou Matku miluje a klidnì spoèívá na jejích prsou. Nebo va e
luje, i kdy se od ní odvracíte. A o kolik víc vás bude milovat, jestli e se k ní opìt navrát
Vpravdì pravím vám, její láska je veliká, vìt í ne nejvy í hory, hlub í ne nejhlub í moøe.
ona nikdy neopustí. Tak jako chrání slepice svá kuøata, jako lvice své mladé, jako matka nov
rozenì, tak chrání Matka zemì syna èlovìka pøed v ím nebezpeèím a zlem.
Nebo vskutku, bezpoèet nebezpeèí a zlého èíhá na syna èlovìka. Belzebub, kní e pekel, zøídlo
ch lidí. Je smrtí, je pánem v ech bìd, a zatímco se obléká do pìkných atù, pokou í lidi a ut
uje bohatství a moc a záøivé paláce a aty ze støíbra a zlata a mno ství slu ebníkù, v echno
lávu a nádheru, rozko e a po itky, pøemíru jídla a pití, hýøivý smyslný ivot a zahálèivé dny
ho srdce nejvíc prahne. A v onom dni, kdy se ji synové èlovìka stali otroky v ech tìchto mar
ivostí a ohavností, zmocní se jako protizaplacení v ech vìcí, kterými je bohatì obdaøila Matk
ezme si z jejich dechu, z jejich krve, z jejich kostí i z jejich masa, z jejich vn
itøností i z jejich oèí a u í. A dech èlovìka se stává krátkým a sípavým, plným trýznì a zápa
bytèat. A jeho krev houstne a páchne jako voda moèálu, hrudkovatí a je èerná jako noc smrti.
jeho kosti tvrdnou a sukovatí, vysychají a rozlamují se jako kámen, který dopadne na skálu.
A jeho maso tuèní a vodnatí, rudne a hnije vyrá kami a nádory, které jsou hrozné. A jeho stø
e naplòují odpornými neèistotami, kalnými proudy úpadku, ve kterých øádí hrozní cizopasníci.
akolují, a je zastøe èerná noc, a u i ohluchnou, jako ticho hrobu. A nakonec ztrácí zbloudil
èlovìka svùj ivot. Nebo nedodr uje zákony své Matky a vr í høíchy na høíchy. Proto jsou mu
odebrány: dech, krev, kosti, maso, vnitønosti, oèi a u i a po tom v em ivot, kterým Matka z
mì jeho tìlo korunovala.
Ale jestli e bloudící syn èlovìka lituje svých høichù a chce je odèinit, jako by se nikdy neb
taly, a chce se opìt navrátit ke své Matce zemi, jestli e dodr uje zákony své Matky zemì a os
odí se z drápù Satanových tím, e odolává jeho poku ením, pak pøijme Matka zemì svého bloudíc
po le mu své andìly, aby mu slou ili. Vskutku, pravím vám, kdy syn èlovìka odolá Satanovi,
pøebývá, a nevykonává jeho vùli, ve stejnou hodinu uvidí andìly Matky zemì, kteøí mu v emi s
omohou, aby se z moci d°áblù vysvobodil.
Nebo ádný èlovìk nemù e slou it dvìma. Bud°to slou í Belzebubovi a jeho dáblùm, nebo slou í
tni jsou ti, kteøí dodr ují zákony ivota a neputují po stezce smrti. Nebo v nich rostou iv
a oni uniknou utrpení smrti."
A v ichni kolem nìj poslouchali jeho slova s podivením, nebo v jeho slovì byla síla, a on uè
l zcela jinak ne knì í a vykladaèi písma.
A aèkoli slunce právì zapadalo, neubíral se nikdo z nich ke svým obydlím. Sedìli kolem Je í e
i se ho: "Mistøe, jaké jsou tyto zákony ivota? Zùstaò je tì chvíli s námi a uè nás. Chceme n
vému uèení, abychom se uzdravili a správnì ili."
A Je í se posadil do jejich støedu a øekl: "Vpravdì pravím vám, nikdo nemù e být astný, ne
zákon."
A oni odpovídali: "My dodr ujeme v echny zákony Moj í e, zákonodárce, pøesnì tak, jak jsou za
atých písmech."
A Je í odpovìdìl: "Nehledejte zákon v písmech, nebo zákon je ivot, zatímco písmo je mrtvé.
j í neobdr el zákon od Boha napsaný, ale prostøednictvím ivého Slova. Zákon je ivé Slovo
nictvím ivých prorokù pro ivé lidi. Ve v em ivém je zákon. Najdete ho v trávì, v stromì, v
nebeských ptácích, v moøských rybách. Ale hledejte ho hlavnì ve vás samých. Nebo vpravdì pra
y ivé vìci jsou Bohu blí e ne písmo, které je bez ivota. Tak uèinil Bùh ivot a v echny i
vìèné Slovo uèili èlovìka zákonùm pravého Boha. Bùh nevepsal zákony do stránek knihy, ale do
do va eho ducha. Jsou ve va em mase, va ich vnitønostech, ve va ích oèích a u ích a v ka dé m
. Jsou pøítomné ve vzduchu, ve vodì, v zemi, v rostlinách, v sluneèních paprscích, v hlubinác
h. Mluví v echny k vám, abyste mohli porozumìt øeèi ivého Boha. Ale vy zavíráte své oèi, aby
zacpáváte si u i, abyste nesly eli. Vpravdì pravím vám, e písma jsou dílem èlovìka, ale iv
ho projevy jsou dílem na eho Boha. Proè neposloucháte slova Boha, která jsou zapsána v jeho
dílech? A proè studujete mrtvá písma, která pocházejí od èlovìka?"
"Jak mù eme Bo í zákony jinak èíst ne v písmech? Kde jsou napsány? Pøedèítej nám z toho, kde
y neznáme nic jiného ne písma, která jsme zdìdili po svých pøedcích. Pouè nás o zákonech, o
bychom jich byli poslu ni a mohli se uzdravit."
A Je í øekl: "Neporozumíte ji slovùm ivota, proto e jste ve smrti. Temnota zakalila vá zr
zacpala hluchota. Nebo jak vám øíkám, nepomù e vám dumat nad mrtvými písmy, jestli e svými
co bylo napsáno. Vpravdì pravím vám, Bùh a jeho zákony nejsou ve va ich èinech. Nejsou ani v
zmaøilosti, ani v opilství, ani v nedbalém ivotì èi ádostivostech; ani v touze po bohatství
v nenávisti k va im nepøátelùm. Nebo v echny tyto vìci jsou nesmírnì vzdálené pravému Bohu
chny tyto vìci pocházejí z øí e tmy a pána v eho zla. A v echny tyto vìci nesete sami v sobì.
k vám nemù e proniknout Slovo a moc Bo í, proto e ve va em tìle a duchu je zabydleno v echno
a neèistota. Jestli e chcete, aby se k vám dostalo ivé Slovo Bo í a jeho moc, pak ne piòte
a svého ducha; nebo tìlo je chrám Ducha a Duch je chrám Boha. Oèistìte proto chrám, aby v nì
hrámu mohl bydlet a zaujmout místo, které je ho hodno. A pøed v emi poku eními svého tìla a d
která pøicházejí od Satana, se uteète do ochrany nebes.
Obnovte se a postìte. Nebo vám pravím, e Satan s jeho sou eními mù e být pøemo en jen poste
ou. Zùstaòte sami a postìte se a neukazujte své postìní ádnému z lidí. ivý Bùh to uvidí a v
mìna. A pøijdou andìlé va í matky zemì a budou vám slou iti. Vpravdì pravím vám, kdy se nebu
nebudete se moci osvobodit z nadvlády Satana, ani ze v ech nemocí, které zapøíèiòuje. Postìte
modlete vroucnì a hledejte sílu ivého Boha pro své uzdravení. Bìhem postìní se vyhýbejte li
yhledejte Matku zemi, nebo kdo hledá, najde. Vyhledejte èerstvý vzduch v lesích a polích a
tam v jejich støedu najdete andìla vzduchu. Svléknìte si aty a boty a dovolte andìlu vzduch
u, aby objal celé va e tìlo. Potom dýchejte dlouho a zhluboka, aby do vás andìl vzduchu mohl
proniknout. Vpravdì pravím vám, andìl vzduchu vy ene v echny neèistoty z va eho tìla, které
i zevnitø piní. A v echny neèisté vìci z vás odejdou, jako se kouø z ohnì vine vzhùru a ztrá
chu. Nebo vám pravím, svatý je andìl vzduchu, který v echno neèisté oèi uje a v emu páchnou
u vùni. ádný èlovìk nemù e pøedstoupit pøed tváø Bo í, kterého nepropustí andìl vzduchu. Vsk
zeno skrze vzduch a Pravdu, nebo va e tìlo dýchá vzduch Matky zemì a vá duch dýchá Pravdu n
Otce. Po andìlu vzduchu vyhledejte andìla vody. Vysvleète si boty a aty a dovolte mu, a
by vás celé objal. Vrhnìte se do jeho objímající náruèe a s ka dým nádechem vodou pohybujte.
ody odplaví z va eho tìla páchnoucí neèistoty, které se tak jako bláto z atù rozpustí v øíèn
atý je andìl vody, který v e neèisté oèi uje a vrací v em páchnoucím vìcem sladkou vùni. ád
váø Bo í, kterého nepropustí andìl vody. Vskutku, v e musí být z vody a Pravdy znovuzrozeno,
tìlo se koupe v øece ivota vìèného. Nebo va i krev dostáváte od své Matky zemì a Pravdu od
Otce.
Nemyslete, e postaèí, kdy vás andìl vody obejme jen zvnìj ku. Vpravdì vám øíkám, e vnitøní
vìt í ne vnìj í neèistota. A ten, kdo se jen povrchnì oèi uje, ale uvnitø zùstává neèistý,
ou zvenèí pohlednì omítnuté, ale uvnitø skrývají dìsivé neèistoty a ohavnosti. Øíkám vám prot
dy, aby vás pokøtil i vnitønì, abyste byli osvobozeni od minulých høíchù a abyste byli uvnitø
k èistí jako zøídlo øeky ve sluneèní záøi. Vyhledejte proto velkou tíhlou tykev se lahounem
vyjmìte døeò a naplòte ji øíèní vodou, ohøátou sluncem. Zavìste tykev na vìtev stromu a pokl
pøed andìlem vody a zaveïte konec lahounu do koneèníku, aby mohla voda protékat v emi va im
tønostmi. V kleèe odpoèívejte na zemi pøed andìlem a modlete se k ivému Bohu, aby odpustil v
taré høíchy a modlete se k andìlu vody, aby va e tìlo osvobodil ode v í neèistoty a nemoci. N
pak vodu z tìla vytéci a s ní odplavit v echny neèisté a páchnoucí látky Satana z va eho nit
A na vlastní oèi uvidíte a vlastním nosem ucítíte v echny ty ohavnosti a neèistoty, které pi
rám va eho tìla a dokonce v echny ty høíchy, které ve va em tìle bydlí a které vás muèí v emi
ravdì pravím vám, køest vodou vás osvobodí od toho v eho. Obnovujte køest vodou v ka dý vá p
o toho dne, kdy uvidíte, e voda z vás vytékající je tak èistá jako øíèní pramen. Odeberte se
ucí vodì a tam v objetí andìla vody vzdejte díky ivému Bohu, e vás osvobodil od va ich høíc
vatý køest skrze andìla vody bude vzkøí en k novému ivotu. Nebo pak budou va e oèi vidìt a
sly et. Proto po køtu ji více nehøe te, aby andìlé vzduch a vody ve vás stále bydleli a prov
u ili.
A jestli e potom je tì pøetrvá nìco z va ich minulých høíchù a neèistot, vyhledejte andìla sl
léknìte si boty a aty a nechte jej obejmout celé va e tìlo. Pak dýchejte dlouho a zhluboka,
by vás mohl andìl sluneèního svìtla zcela proniknout. A andìl sluneèního svìtla vy ene v echn
eèistoty, které vás zevnitø i zvnìj ku piní. A v echny páchnoucí a neèisté vìci z vás vyprch
mnota noci pøed jasem vycházejícího slunce. Nebo vpravdì vám pravím, svatý je andìl sluneèní
erý èistí v echny neèistoty a pøemìòuje zápach na sladkou vùni. Nikdo nemù e pøedstoupit pøed
ropu tìn andìlem sluneèního svìtla. Vskutku, v ichni musí být obnoveni sluncem a Pravdou, neb
o se ohøívá ve sluneèním svìtle Matky zemì a vá duch se ohøívá ve sluneèním svìtle Pravdy ne
Andìlé vzduchu, vody a sluneèního svìtla jsou bratøi. Byli dáni èlovìku, aby mu slou ili a ab
hl chodit od jednoho k druhému. Právì tak svaté je jejich objetí. Jsou nerozluènými dìtmi Mat
zemì a proto nerozdìlujte to, co zemì a nebe uèinily jednotou. Dovolte, aby vás tito tøi andì
bratøi zahalovali ka dý den a zùstaòte s nimi po celou dobu pùstu. Nebo jak vám øíkám, moc ï
a neèistoty opustí spì nì tìlo, které tito tøi andìlé objímají. Tak jako zlodìji utíkají z op
domu navrací: jeden dveømi, druhý oknem a tøetí pøes støechu podle toho, kde se zdr oval a ja
mí, právì tak uprchnou v ichni ïáblové zla, minulých høíchù i v ech neèistot a nemocí, kteøí
i. Jestli e andìlé Matky zemì vstoupí do va eho tìla s písní, e jej pøebírají do vlastnictví
, pak v echny o klivé pachy odejdou spì nì va ím dechem a va í kù í, neèistá voda va imi ústy
ty. A v echny tyto vìci budete moci svýma oèima vidìt, svým nosem cítit a svýma rukama ohmata
A kdy v echny neèistoty a høíchy opustí va e tìlo, bude va e krev tak èistá jako krev va í M
pìna øeky v sluneèním jasu. A vá dech bude tak èistý jako dech vonících kvìtin, va e maso t
u ina ovocných plodù, které zrají v korunách stromù, svìtlo va ich oèí bude tak jasné a èisté
modrém nebi. A nyní vám budou andìlé Matky zemì slou it. A vá dech, va e krev a va e tìlo b
o s dechem, krví a tìlem Matky zemì, e vá duch bude také zajedno s duchem va eho nebeského
ne skrze Matku zemi. Právì tak nemù e ádné novorozené dítì rozumìt uèení svého otce, dokud
jila, nekoupala, neuspávala a nevychovala. Dokud je dítì malé, je jeho místo u matky a musí
svou matku poslouchat. Kdy dítì vyroste, vezme je otec po svém boku do pole k práci a dítì s
vrací ke své matce jen v èas obìda a veèeøe. A nyní je uèí jeho otec, aby se vycvièilo v èin
vého otce. A kdy otec vidí, e syn jeho uèení chápe a práci dobøe vykonává, svìøí mu potom v
, aby patøil milovanému synu a syn v práci otce pokraèuje. Vpravdì pravím vám, astný je syn
jímá rady své matky a podle nich jedná. Stokrát astnìj í je syn, který pøijímá rady svého o
se zachovává, nebo bylo øeèeno: "Cti otce svého a matku svou, abys dlouho iv byl."
Ale já vám øíkám, synové èlovìka: ctìte svoji Matku zemi a dodr ujte její zákony, aby va e dn
y dlouhé, a ctìte nebeského Otce, abyste získali vìèný ivot na nebesích. Nebo stokrát vìt í
esích ne v ichni pozem tí otcové a stokrát vìt í je Matka zemì ne v echny tìlesné matky. A
eského Otce a Matky zemì více milován, ne mù ou být kdy dìti milovány svými pozemskými otci
A slova a zákony va eho nebeského Otce a Matky zemì jsou moudøej í ne slova a vùle v ech poz
tcù a matek. A cennìj í je dìdictví pozemských otcù a matek.
A va i praví bratøi jsou v ichni ti, kteøí ijí podle vùle nebeského Otce a Matky zemì a ne v
tøi. Vpravdì pravím vám, e va i praví bratøi ve vùli nebeského Otce a Matky zemì vás budou t
vat, ne va i vlastní bratøi. Nebo od èasù Kaina a Abela, kdy rodní bratøi urazili vùli Boha
stuje ji ádné pravé pokrevní bratrství. A bratøi si ubli ují navzájem stejnì jako cizí. Pro
své pravé bratry v Bo í vùli tisíckrát více ne své bratry rodné. Nebo vá nebeský Otec je
zemì je LÁSKA, nebo Syn èlovìka je LÁSKA.
Skrze lásku jsou Otec nebeský, Matka zemì a Syn èlovìka JEDNO. Nebo duch èlovìka byl stvoøen
cha nebeského Otce a jeho tìlo bylo stvoøeno z tìla Matky zemì. Buïte proto dokonalí jako Duc
va eho nebeského Otce a tìlo va í Matky zemì jsou dokonalé. A milujte svou Matku zemi tak, j
ko milujete svá tìla. Milujte své skuteèné bratry tak, jako je milují vá nebeský Otec a va e
zemì. A pak vám dá nebeský otec své posvátné tìlo. Potom se budou synové èlovìka milovat jako
láskou, kterou dostali od svého nebeského Otce a Matky zemì a budou se navzájem utì ovat. A
ak zmizí na zemi v echno zlo a smutek a místo nich nastoupí láska a radost. A pak bude zemì
jako nebe a nastane Království Bo í. A pak pøijde Syn èlovìka v celé své nádheøe, aby zdìdil
si rozdìlí bo ské dìdictví, Království Bo í. Nebo synové èlovìka ijí v Otci nebeském a Mat
a Matka zemì ijí v nich. A s Bo í øí í pøijde konec vìkù; nebo láska nebeského Otce se v øí
o láska je vìèná. Láska je silnìj í ne smrt. Kdybych mluvil jazyky lidí i andìlù, ale byl b
ch jako plech nebo rozladìný cimbál; kdybych umìl pøedpovídat budoucnost a znal v echna tajem
tví i v echnu moudrost, a kdybych mìl tak silnou víru jako je bouøe a dokázal hory pøesazovat
ale lásku bych nemìl, nejsem nic. A kdybych dal v echny statky, abych nasytil chudé a v e
chen svùj lesk, který jsem obdr el od svého
Otce, ale lásku nemìl, nic mi to nebude platné. Láska je trpìlivá, láska je dobrotivá, láska
ist, neplodí nic zlého, nezná pýchu; není ani hrubá, ani sobecká, vùèi zlobì zùstává mírnou,
ne tìstí, neupadá do nespravedlnosti, ale naopak, tì í se ze spravedlnosti. Láska brání v e,
, láska unese v e; nikdy se nevyèerpá.
V ak slova sama zaniknou a vìdìní se ztratí. Nebo máme jen èásteènou pravdu a èásteènou nepr
pøijde plná dokonalost, v echno nedokonalé se rozplyne. V dìtském vìku mluví èlovìk jako dítì
dítì, myslí jako dítì; ale dospìlý odkládá dìtské vìci; ale pøece je tì se díváme pøes kalná
jen èásteèná vìdìní, ale a staneme pøed tváøí Bo í, nebudeme ji mít èásteèná vìdìní, ale ta
: víra a nadìje a láska. Nyní k vám mluvím ivou øeèí ivého Boha, skrze Ducha svatého na eho
Není mezi vámi je tì jediný, který by mohl rozumìt v emu, co vám øíkám. Ten, který vykládá pí
øeèí mrtvých lidí, skrze své nemocné a smrtelné tìlo. Jemu proto mohou lidé rozumìt, nebo v
u nemocní a v ichni nále ejí smrti. Nikdo nevidí svìtla ivota. Slepí lidé vedou slepé po tem
høíchù, nemocí a utrpení. A nakonec spadnou v ichni do hrobu.
Byl jsem poslán Otcem, abych pøed vámi roz al svìtlo ivota. Svìtlo se roz íhá samo a osvìtlu
u, ale temnota zná jen sama sebe a svìtlo nezná. Mám vám je tì mnoho co øíci, ale vy byste to
je tì neunesli. Nebo va e oèi jsou zvyklé na tmu a v echno svìtlo nebeského Otce by vás osle
roto nemù ete je tì rozumìt, co vám øíkám o nebeském Otci, který mì k vám poslal. Následujte
ony své Matky zemì, o kterých jsem mluvil. A její andìlé oèistí a obnoví va e tìlo a posílí
hopní unést svìtlo na eho nebeského Otce. A se doká ete upøenì dívat do svìtla poledního slu
te moci snést oslòující svìtlo svého nebeského Otce, které je tisíckrát jasnìj í ne záø tisí
e dívat do oslòujícího svìtla svého nebeského Otce, kdy nesnesete ani lesk svítícího slunce?
lunce je jako plamen svíèky vedle slunce Pravdy nebeského Otce. Proto nemáte zatím nic ne ví
u, nadìji a lásku. Vpravdì pravím vám, e odmìna vás nemine. Jestli e vìøíte mým slovùm, vìøí
poslal, který je Pánem v eho a kterému jsou v echny vìci mo né. Kdy budete vìøit v andìly Ma
dr ovat její zákony, bude va e víra podpoøena a nikdy nepoznáte nemoc. Mìjte také nadìji v lá
nebeského Otce, nebo kdo mu dùvìøuje, nebude nikdy oklamán a neuvidí smrt. Milujte se navzáj
nebo Bùh je láska, a tak jeho andìlé poznají, e putujete po jeho cestách a pøipojí se k vá
vám slou it. A Satan se v emi svými høíchy, nemocemi a zloøádem se z va eho tìla odstìhuje.
jte se svým høíchùm, èiòte pokání; pokøtìte se, abyste se znovu zrodili a u více nehøe ili."
Pak se Je í zvedl. Ale v ichni ostatní zùstali sedìt, nebo ka dý cítil sílu jeho slov. A po
vil mezi rozestouplými mraky mìsíc v úplòku a zahalil Je í e svìtlem. A jiskry sr ely z jeho
n stál mezi nimi ve svitu mìsíce, jako by se vzná el ve vzduchu. A nikdo se ani nepohnul,
nebylo sly et nejmen ího zvuku. A nikdo nevìdìl, kolik èasu uplynulo, nebo èas se zastavil.
om Je í nad nimi vztáhl ruce a øekl: "Mír buï s vámi", a tak ode el, jako vánek, který proch
stromù.
A po nìjakou dobu sedìlo shromá dìní ti e a potom se probouzelo ze svého mlèení, jeden po dru
po dlouhém snu. Ale nikdo neodcházel, nebo slova toho, který je opustil, stále je tì znìla
ejich u ích. A oni sedìli, jako by naslouchali podivuhodné hudbì. Ale koneènì, kdy u to byl
ud tísnivé, øekl jeden: "Jak je dobré být tady". A druhý: "Ké by tato noc trvala nav dycky!"
ný: "Kdyby tak on s námi stále zùstal." "Je to pravda, e je vyslancem Bo ím, proto e vlo il
do na ich srdcí." A nikdo nechtìl jít domù s odùvodnìním: "Nepùjdu domù, proto e je tam v ech
radostné. Proè bychom mìli jít domù, kde nás nikdo nemá rád?"
A takto mluvili dále, nebo témìø v ichni byli chudí, chromí, slepí, zanedbaní, ebráci, bezd
své bídì opovrhovaní, a byli strpìni jen ze soucitu v domech, ve kterých nalezli na pár dnù ú
. Dokonce i zaji tìní, kteøí mìli domov a rodinu, øíkali: "My s vámi také zùstaneme." Nebo k
a toho, který ode el, spojila to malé shromá dìní neviditelnými pouty. A v ichni se cítili ja
uzrozeni. Vidìli pøed sebou prozáøený svìt, pøesto e mìsíc byl ji zase skryt za mraky. A v s
rozkvetl podivuhodný kvìt podivuhodné krásy, kvìt radosti.
A kdy se nad horizontem objevily záøivé paprsky slunce, cítili v ichni, e je to slunce pøic
o í. S radostným vzezøením povstali, aby pozdravili Bo í andìly. A mnozí neèistí a nemocní ná
slova a vyhledali bøehy zurèícího proudu. Svlékli boty i aty, postili se a vystavili svá tìl
ndìlùm vzduchu, vody a sluneèního svìtla. A andìlé Matky zemì je objali a zmocnili se jejich
venku i zevnitø. A v ichni vidìli ve keré neduhy, høíchy a neèistoty, jak od nich rychle odch
A dech nìkterých byl tak páchnoucí jako to, co vycházelo z vnitøností, a nìkteøí zvraceli a p
ly vycházely z jejich útrob. V echny tyto neèistoty vytékaly, ústy, nìkterým z nosu, jiným z
mnohým vycházel protivný a odporný pot ze v ech pórù tìla. A na mnohých místech vyrá ely velk
, ze kterých vycházely neèistoty s hrozným zápachem a moè zhoustla jako vèelí med; u jiných b
vená nebo èerná a témìø tak tvrdá jako øíèní písek. A z mnohých vycházely tak páchnoucí vìtry
ch zápach byl tak veliký, e to nikdo nemohl snést.
A kdy se ponoøovali, vstoupil andìl vody do jejich tìl a v echny odpornosti a neèistoty jej
ich minulých høíchù se vyplavovaly a jako valící se horská øeka vytékalo z jejich tìl mno stv
kých ohavností. A zem, na kterou jejich voda tekla, byla zneèi tìná a zápach byl tak veliký,
m nikdo nemohl zùstat a ïáblové opustili jejich útroby v podobì nespoèetných èervù, kteøí se
ich výkalech. A kroutili se v bezmocném vzteku, e je andìl vody vyhnal z vnitøností lidských
synù. Ale pak se na nì snesla moc andìla sluneèního svitu a oni tam po li za zoufalého krouce
roz lapáni andìlem sluneèního svìtla. Kolem se v ichni tøásli hrùzou, kdy se dívali na v ec
rnosti Satana, pøed kterými je andìlé zachraòovali. A dìkovali Bohu, který poslal své andìly
ich osvobození. A byli nìkteøí, kteøí byli muèení velkými bolestmi, které nechtìly povolit; a
vìdìli, co mají dìlat, rozhodli se poslat nìkoho za Je í em, nebo si velmi pøáli, aby byl s
dy jej dva z nich li hledat, vidìli jak Je í sám pøichází podél bøehu. A jejich srdce byla
a radostí, kdy sly eli jeho pozdrav: "Mír buï s vámi." A bylo mnoho otázek, které mu chtìli
, ale ke svému podivení nemohli se ptát, nebo je nic nenapadalo. Potom jim Je í øekl: "Pøic
oto e mì potøebujete." A jeden zvolal: "Mistøe, my tì opravdu potøebujeme, pojï, osvoboï nás
ch bolestí!"
A Je í k nim mluvil v podobenství: "Vy jste jako ztracený syn, který dlouhá léta jedl a pil
rávil svoje dny v nedbalosti a rozmaøilosti se svými pøáteli. A ka dý týden dìlal nové dluhy
svého otce a promarnil v echno v nìkolika dnech. A vìøitelé mu v dy znovu nìco pùjèili, proto
tec byl velmi bohatý a trpìlivì platil dluhy svého syna. Marnì jej otec napomínal dobrými slo
y; ten napomenutí svého otce nechtìl sly et, ani jeho úpìnlivé prosby, aby se vzdal svých nek
h prostopá ností a vrátil se na pole dohlédnout na práci slu ebníkù. Syn v dy v echno otci sl
dy zaplatí jeho staré dluhy, ale na druhý den zaèalo v echno znovu. A více ne sedm let pokr
l syn ve svém hýøivém ivotì. A nakonec ztratil jeho otec trpìlivost a dluhy svého syna ji
aplatil. "Jestli v dy znovu zaplatím," øekl, "nebude nikdy høíchùm mého syna konec." Tak vzal
ti oklamaní vìøitelé ve svém hnìvu syna do otroctví, aby svou ka dodenní prací vrátil peníze
i. A tu pøestalo jídlo a pití a denní prostopá nosti. Od rána do noci svla oval pole svým pot
v echny údy jej bolely od nezvyklé práce. il ze suchého chleba a nemìl nic ne své slzy, kte
j mohl zvlhèit. A po tøech dnech trpìl tolik vedrem a únavou, e øekl svému pánovi: "Nemohu u
covat, nebo mì bolí v echny údy. Jak dlouho mì chcete trápit?" "A do dne, kdy prací tvých r
dou tvé dluhy zaplaceny. A uplyne sedm let, bude volný!" Av ak zoufalý syn s pláèem odpovìd
e já nemohu unést ani sedm dní! Mìj se mnou soucit, nebo mì v echny mé údy pálí a bolí." A z
váø na nìj køièel: "Hleï konat svou práci; kdy jsi mohl sedm dlouhých let trávit své dny a n
stopá nostech, musí nyní v echny své dluhy a do posledního haléøe splatit." A zoufalý syn s
nivými bolestmi zpátky na pole, aby pokraèoval v práci. Únavou a bolestí stál sotva na nohou,
kdy pøi el sedmý den sváteèní, kdy se na poli nepracuje. Tu sebral syn své poslední síly a k
domu svého otce. Vrhl se k jeho nohám a øekl: " Otèe, uvìø mi naposledy a odpus mi v echny
kterých jsem se vùèi tobì dopustil. Pøísahám ti, e u nikdy nebudu ít tak rozmaøile a e b
ch tvùj poslu ný syn. Osvoboï mì z rukou mých utlaèovatelù. Otèe, podívej se na mne a na moje
tìlo a nezatvrzuj své srdce. "
Tu otci vstoupily slzy do oèí a on objal svého syna a øekl: "Oslavme to, nebo dnes mi byl
a dána veliká radost, v dy jsem nalezl svého milovaného syna, který se ztratil." A oblékl je
o svých nejvybranìj ích atù a oslavovali celý den. Druhý den ráno dal svému synu støíbro, ab
dluhy vìøitelùm. Kdy se syn vrátil, øekl mu: "Mùj synu, vidí , jak je snadné sedm let hýøivý
luhy, ale jejich zaplacení sedmi lety tvrdé práce je tì ké." "Otèe, je skuteènì kruté je plat
n sedmi dny." A otec jej napomínal a øekl: "Tentokrát ti bylo dovoleno, abys své dluhy z
aplatil v sedmi dnech místo v sedmi létech, zbytek je ti odpu tìn. Ale mìj se napozoru, ab
ys v budoucnosti nedìlal nové dluhy. Nebo ti øíkám, nikdo kromì tvého otce ti nepromine dluh
nebo jsi jeho syn. U ka dého jiného bys musel tì ce pracovat sedm dlouhých let, jak ká ou na
."
"Mùj otèe, chci být ji stále tvùj milující a poslu ný syn a nechci dìlat u ádné dluhy, neb
uté je platit." A el na pole svého otce a dohlí el ka dý den na práci jeho dìlníkù. Ale nenu
kdy k tvrdé práci, nebo vzpomínal na vlastní tì kou døinu. A roky ubíhaly a majetek otce pod
rukama pøibýval, nebo otec jeho práci ehnal. Pomalu vrátil desetkrát více, ne za tìch sed
romarnil. A kdy otec vidìl, e syn jeho slu ebníky i jeho majetek dobøe spravuje, øekl mu: "
synu, vidím, e mùj majetek je v dobrých rukou. Dám ti v echen svùj dobytek, svùj dùm, své p
a své poklady. Vezmi toto v e jako své dìdictví, pokraèuj v jeho velebení, abych se mohl z t
be tì it." A kdy syn pøevzal od otce své dìdictví, odpustil v em dlu níkùm, kteøí nemohli za
ikdy nezapomnìl, e jemu byly jeho dluhy také prominuty, kdy je nemohl zaplatit. A Bùh mu
po ehnal dlouhým ivotem, mnoha dìtmi a velkým bohatstvím, nebo byl v dy laskavý ke v em sv
i ke svému dobytku."
Potom se Je í obrátil k nemocnému lidu a øekl: "Mluvím k vám v podobenstvích, abyste mohli B
lépe pochopit. Tìch sedm let jídla a pití a hýøivého ivota jsou høíchy minulosti. Zlomyslný
atan. Dluhy jsou nemoce. Tvrdá práce jsou bolesti. Ztracený syn jsme my. Zaplacení dluhù j
e vyhnání ïáblù a nemocí a uzdravení va eho tìla. Støíbro, které syn od otce obdr el, je osvo
Otec je Bùh. Otcovo vlastnictví jsou zemì a nebe, slu ebníci otce jsou andìlé. Podle otce je
vìt, který se promìní v Království nebeské, jestli e na tom budou synové èlovìka spolu s andì
Otce pracovat.
Nebo vám øíkám, je lep í, kdy syn je poslu en otci a dohlí í na slu ebníky na poli, ne aby
omyslných lichváøù a jako otrok se plahoèil a døel, aby své dluhy splatil. Stejnì tak je lep
ynové èlovìka dbají zákonù nebeského Otce a spoleènì s jeho andìly pracují na Královské øí i,
y Satana, pána smrti, v ech høí níkù a nemocí, a museli v potu a s bolestí trpìt, dokud nejso
jejich høíchy splaceny. Vpravdì pravím vám, velké a hojné jsou va e høíchy. Mnoho let jste p
li svodùm Satana. Pøejídali jste se, opíjeli, a va e dluhy se mno ily. A nyní je musíte splat
a jejich zaplacení je tì ké a kruté. Nebuïte proto ji tøetí den netrpìliví jako ztracený syn
rpìliví a do sedmého dne, který je Bohem posvìcený, a jdìte potom s pokorným a poslu ným srd
vého nebeského Otce, aby vám v echny va e staré dluhy prominul. Vpravdì vám øíkám, e vá neb
eènì miluje, nebo vám dovolí, abyste své dluhy sedmi let zaplatili v sedmi dnech. Tìm, kteøí
sedm let høíchù a nemocí, ale poctivì zaplatí a vydr í a do sedmého dne, promine ná nebesk
za celých sedm let."
"A jestli jsme høe ili sedm krát sedm let?" ptal se nemocný mu , který hroznì trpìl. "Také v
pøípadì odpustí nebeský Otec v echny tvé dluhy v sedm krát sedmi dnech." " astní jsou ti, k
once, nebo ïáblové Satana pí í v echny zlé skutky do knihy, do knihy va eho tìla a va eho du
, není ádného høí ného èinu, který by ji od poèátku svìta nebyl zapsán u va eho nebeského O
králové, se mù ete vyhnout, ale zákonùm svého Boha nemù e ujít ádný èlovìk. Kdy stojíte pøe
vidí va e høíchy zapsány v knize va eho tìla a va eho ducha a je ve svém srdci smutný. Ale kd
te svých høíchù a pomocí pùstu a modliteb vyhledáte Bo í andìly, pak za ka dý dal í den, kdy
e, vyma ou Bo í andìlé jeden rok va ich patných èinù z knihy va eho tìla a va eho ducha. A k
ní stránka vymazána a od v ech va ich høíchù oèi tìna, stojíte pøed tváøí Bo í a Bùh se ze sr
ny va e høíchy.
Osvobodí vás z drápù Satana a od utrpení; vezme vás do svého domu a pøiká e v em svým slu ebn
aby vám slou ili, dá vám dlouhý ivot a u nikdy nepoznáte nemoc. A jestli e od nynìj ka míst
své dny dobrými skutky, potom zapí ou andìlé Bo í v echny dobré skutky do va eho tìla a va eh
avdivì, ka dý dobrý èin je zapsán u Boha ji od poèátku svìta. Nebo od svých králù a vlád ma
d Bohem nezùstanou va e dobré skutky nikdy neodmìnìny.
A kdy pøijdete pøed tváø Bo í, budou jeho andìlé va e dobré èiny dosvìdèovat. A Bùh uvidí va
m tìle a va em duchu a ze srdce se zaraduje. Po ehná va emu tìlu a va emu duchu i v em va im
vám jako dìdictví svou pozemskou i nebeskou øí i, abyste v nich ili svùj vìèný ivot. astn
toupit do øí e Bo í, nebo nikdy neuvidí smrt." A veliké mlèení následovalo po jeho slovech.
yli zbaveni odvahy, èerpali novou sílu z jeho slov a pokraèovali v pùstu a modlitbách. A t
en, který mluvil pøed tím, mu øekl: "Chci vydr et a do sedmého dne." A druhý rovnì : "Chci t
sedm krát sedm dnù." Je í jim odpovìdìl: " astní jsou ti, kteøí vydr í a do konce, nebo
mezi nimi mnoho nemocných, muèených krutými bolestmi, kteøí se nemohli dostat a k Je í ovi,
mohli jít po vlastních nohou. Øekli: "Mistøe, budeme velmi mnoho trpìt, øekni nám, co máme dì
A ukázali Je í i své zkroucené a uzlinaté nohy a øekli: "Ani andìl vody, ani andìl vzduchu,
sluneèního svìtla nemohou zmírnit na e bolesti, aèkoli jsme se ponoøovali, postili, modlili
ve v em tvoje slova následovali."
"Vpravdì pravím vám, va e kosti budou uzdraveny! Neztrácejte odvahu, ale vyhledejte léèitele
ostí, andìla zemì. Nebo odtud pocházejí va e kosti a tam se také vrátí." A ukázal svojí ruko
tekoucí voda a sluneèní ár zmìkèily zemi u kraje øeky na bahnitou usazeninu. "Ponoøte své no
ahna, aby objetí andìla zemì vytáhlo z va ich kostí v echnu neèistotu a nemoc. A uvidíte, jak
n a va e bolesti z objetí andìla zemì uprchnou. A uzliny z va ich kostí zmizí a budete se moc
opìt protáhnout a v echny va e bolesti objetím andìla zemì uprchnou. A uzliny z va ich kostí
a budete se moci opìt protáhnout a v echny va e bolesti pominou." A nemocní uèinili tak, jak
øekl, nebo vìdìli, e budou uzdraveni. A byli je tì jiní nemocní, kteøí trpìli stra nými bo
sto se dále postili. A jejich síla byla u konce a polévalo je velké horko. Kdy vstali z l
o e, aby li za Je í em, zaèala se jejich tìla kroutit, jako by se do nich opíral prudký vich
kdykoli se pokusili postavit na nohy, padali opìt k zemi. Tu el Je í k nim a øekl: "Vy trpí
e, proto e Satan a jeho nemoci muèí va e tìlo. Ale nebojte se, nebo jejich moc nad vámi rych
e skonèí. Nebo Satan je jako pokrytecký soused, který vstoupil do domu svého souseda, kdy t
nto nebyl pøítomen, s úmyslem odnést si jeho majetek do vlastního domu. Ale lidé vyprávìli ma
eli, e nepøítel øádí v jeho domì, a on se rychle vracel zpìt domù. A kdy ten patný soused
o, co se mu líbilo, uvidìl z dálky pána domu, jak se spì nì vrací; a pln zlosti, e nemù e v
chtìl v e, co tu zbylo, rozbít a zpusto it, v echno znièit, aby alespoò ty vìci, které nemù
ten druhý nemìl. Ale krátce nato, co pán domu vstoupil a je tì ne mohl zlomyslný soused svùj
provést, jej pán uchopil a vyhodil z domu. Pravím vám, právì tak vstoupil Satan do va eho tìl
které je pøíbytkem Boha. A pobral v echno, co chtìl ukrást: vá dech, va i krev, va e kosti,
, va e vnitønosti, va e oèi a va e u i. Ale svým pùstem a modlením jste pøivolali pána svých
dìly. A nyní vidí Satan, e je to konec moci. Proto ve svém vzteku sbírá je tì jednou svou sí
tìlo znièil, døíve ne pán pøijde. Proto vás Satan tak strastiplnì muèí, proto e cítí, e pø
va e srdce se nemusí chvìt úzkostí, nebo brzy se objeví Bo í andìlé, aby obsadili svoje obyd
i je jako chrám Bo í. A popadnou Satana a vyhodí ho z va ich tìl i se v emi jeho nemocemi a n
stotami. A budete astní, nebo se doèkáte odmìny za svou stateènost a u ádné nemoci neuvi
A byl jeden mezi nemocnými, který byl muèen Satanem více ne v ichni ostatní. Jeho tìlo bylo
u eno jako kostra a jeho kù e byla lutá jako padající list. Byl u tak slabý, e se nemohl d
k Je í ovi ani po svých rukou a volal na nìj z dálky:
"Mistøe, mìj se mnou soucit, nebo nikdy netrpìl èlovìk tolik co já, co svìt existuje. Vím,
yl skuteènì poslán od Boha, a vím, e mù e Satana ihned vyhnat z mého tìla, jestli e chce .
hají andìlé Bo í vyslance Bo ího? Pøijï, Mistøe, a vy eò ze mne Satana, nebo ve mnì zlostnì
A Je í mu odpovìdìl: "Satan tì týrá tak silnì, e se ji nìkolik dní postí a neplatí mu á
odpornostmi, kterými jsi a dosud pinil chrám svého ducha. Týrá Satana hladem, a proto tì
zlobì týrá také. Neboj se, nebo ti øíkám, e Satan bude znièen døíve, ne bude znièeno tvé t
ostí a modlí , chrání Bo í andìlé tvé tìlo, tak e tì moc Satana nemù e znièit. A hnìv Satana
Potom pøi li v ichni k Je í ovi a hlasitým voláním jej sna nì prosili: "Mistøe, slituj se nad
trpí více ne my v ichni, a jestli e z nìj Satana hned nevy ene , bojíme se, e nedo ije rána
A Je í jim odpovìdìl: "Velká je va e víra. Kdy se stane podle va í víry, brzy spatøíte na v
ení Satana a za ijete moc Syna èlovìka. Nebo chci vyhnat mocného Satana silou nevinného berá
Bo ího, nejslab ího stvoøení Pána. Nebo Svatý Duch Bo í èiní nejslab ího tím nejsilnìj ím."
erá se pásla v trávì. Vylil mléko na sluncem prohøátý písek a øekl: "Pohleïte, síla andìla vo
ta do tohoto mléka. A nyní do nìj proniká i síla andìla sluneèního svìtla. A mléko bude díky
vøelé. A nyní se spojí andìl vody a andìl slunce s andìlem vzduchu. Hleïte, pára horkého mlé
omalu do vzduchu. Pojï a dýchej ústy sílu andìlù vody, sluneèního svìtla a vzduchu, aby pøe l
tìla a vyhnala z nìj Satana."
A nemocný mu , kterého muèil Satan, zhluboka vdechoval stoupající páru do sebe. "Satan ihned
pustí tvé tìlo, nebo ji tøi dny hladoví a v tobì ádnou potravu nenalézá. Vyjde z tebe, aby
ad teplým mlékem, nebo tato strava mu vyhovuje. Ucítí jeho vùni a nebude moci odolat hladu,
který jej ji po tøi dny su uje. Ale Syn èlovìka znièí jeho tìlo, aby u nemohl nikoho jinéh
Potom se zaèal nemocný tøást zimnicí a jeho tìlo se napjalo, jako by chtìl zvracet, ale nemoh
. Lapal po vzduchu, ale nemohl se nadechnout a zùstal le et v klínì Je í e v bezvìdomí. "Nyní
tan jeho tìlo, pohleïte!" A Je í ukázal na otevøená ústa nemocného mu e. A pak sledovali v i
hrùzou, e z jeho úst vychází Satan v podobì odporného èerva, rovnou ke kouøícímu mléku. Pak
kou dva pièaté kameny a rozmaèkal hlavu Satana a vytáhl z nemocného mu e celé tìlo obludy, k
lo témìø tak dlouhé jako vý ka èlovìka. Kdy byl ten odporný èerv z hrdla venku, nemocný mohl
v echny jeho bolesti byly pryè. A v ichni hledìli zdì enì na odporné tìlo Satana.
"Podívej, co hrozného jsi po mnoho let ve svém tìle nosil a ivil. Vyhnal jsem to a zabil,
aby tì to u nikdy nemuèilo. Dìkuj Bohu, e Tì jeho andìlé osvobodili, a ji nehøe , aby se
Tebe nevrátil. A je tvé tìlo od této chvíle chrámem, zasvìceným Bohu."
A v ichni byli ohromeni jeho slovy i jeho mocí. A øíkali: "Mistøe, ty jsi skuteènì Bo í vysla
zná v echna tajemství." "A vy," odvìtil Je í , "máte být pravými syny Bo ími, abyste se moh
a jeho moci, na jeho vìdìní a na v ech tajemstvích. Nebo moudrost a moc mù e pøijít jen z lá
ujte proto svého nebeského Otce a svou Matku zemi z celého srdce svého a celým duchem svým.
A slu te jim, aby vám jejich andìlé také slou ili. Obìtujte v echno své konání Bohu. A ne ivt
ebo odmìnou høíchu je smrt. Ale u Boha je odmìnou dobrého jeho láska, vìdìní a moc ivota vì
poklekli a dìkovali Bohu za jeho lásku.
A Je í je opustil se slovy: "Pøijdu opìt ke v em, kteøí vydr í v modlitbì a pùstu do sedmého
i." A ten nemocný mu , ze kterého Je í vyhnal Satana, vstal, nebo se do nìho vrátila ivotn
l zhluboka a jeho oèi se vyjasnily, kdy v echny jeho bolesti pominuly. A vrhl se na z
em, kde pøedtím stál Je í , a líbal otisky jeho nohou a plakal. A to bylo u øeèi tì jednoho p
e se mnoho nemocných sedm dní a sedm nocí s andìly Bo ími postilo a modlilo. A velká byla jej
ch odmìna, e následovali slova Je í e. Kdy uplynul i sedmý den, opustily je v echny bolesti
A kdy slunce vy lo nad horizontem, vidìli Je í e pøicházet s hory k nim, s jasem vycházející
nad jeho hlavou. "Mír buï s vámi." A oni neøekli ani slovo, ale jen se vrhli pøed ním na ko
lena a dotkli se lemu jeho atu na znamení svého uzdravení. "Nedìkujte mnì, nýbr své Matce z
která vám poslala své mocné andìly. Jdìte a u nehøe te, abyste u ádnou nemoc nepotkali. A
ravujícím andìlùm, aby se stali va imi strá ci."
Ale oni mu odpovìdìli: "Kam máme jít, kdy slova vìèného ivota jsou pøi tobì? Øekni nám, kte
kterým se musíme vyhýbat, abychom ji nikdy neonemocnìli?" Je í odvìtil: "Stane se podle va
Sedl si mezi nì a pokraèoval: "Bylo vám ji døíve øeèeno: "Cti svého nebeského Otce i svou Ma
i a dodr uj jejich pøikázání, abys il dlouho na zemi."
A jako dal í bylo tímto pøikázáním dáno: "Nezabije , "nebo ivot byl dán v em Bohem a to, co
vìk vzít. Nebo vám pravím, z jedné Matky pochází v e, co na zemi ije. Proto ka dý, kdo zabí
ra. A od nìj se jeho Matka zemì odvrátí o odejme mu svá ivotodárná òadra. A její andìlé ho o
ho tìla se nastìhuje Satan. A maso zabitých zvíøat se stane v jeho tìle jeho vlastním hrobem.
Vpravdì pravím vám, ten, který zabíjí, zabíjí sebe, a kdo jí maso zabitých zvíøat, jí z tìla
ho krvi se ka dá kapka krve zabitého tvora stává jedem, jejich dech se stává zápachem jeho de
, jejich maso se promìòuje v hlízy, v jeho kostech jejich kosti ve vápno, v jeho vnitønost
ech jejich vnitønosti v úpadek, v jeho oèích jejich oèi v upiny, v jeho u ích jejich u i ve
vou zátku. A jejich smrt se stane jeho smrtí. Nebo jenom ve slu bì nebeskému Otci budou va e
dluhy sedmi let prominuty v sedmi dnech. Ale Satan vám neodpustí nic a jemu budete m
usit v echno zaplatit. Oko za oko, zub za zub, ruku za ruku, nohu za nohu, pálení za pál
ení, ránu za ránu, ivot za ivot, smrt za smrt.
Nebo mzda høíchu je smrt. Nezabíjejte ani nejezte maso svých nevinných obìtí, jestli e se ne
e stát otroky Satana. Nebo to je stezka utrpení a vede ke smrti. Naopak vykonávejte vùli
Bo í, aby Vám andìlé na va í cestì ivotem slou ili. Poslechnìte proto slova Bo í: "Hleïte, d
v echny rostliny celé zemì i s jejich semeny a v echny stromy s jejich plody a jádry a ve ke
ré zvìøi na zemi a ptákùm ve vzduchu a v í havìti, co se po zemi plazí, jsem dal k ob ivì v e
atì. Také mléko od v eho, co se pohybuje a na zemi ije, má být pro vás potravou; tak jako ji
sem dal zelené byliny, dávám vám jejich mléko. Ale maso a krev, která je o ivuje, nejezte. Za
isté budu na vás po adovat va i tekoucí krev, ve které je va e du e: budu na vás ádat v echn
i du e v ech zabitých lidí.
Nebo já, Pán a Bùh tvùj, jsem pøísný a horlivý Bùh, který chyby otcù pøená í a do tøetího a
eøí mì nenávidí, ale tìm mnoha zástupùm, kteøí mì milují a má pøikázání dodr ují, prokazuji m
a svého z celého srdce svého a z celé du e své a ve kerou silou svou," to je první a nejvìt í
A druhé je mu podobné: "Miluj svého bli ního jako sebe sama." Není vìt ích pøikázání ne tato
A po tìchto slovech mlèeli v ichni a na jednoho, který zvolal: "Co mám dìlat, Mistøe, kdy u
jak mého bratra napadlo divoké zvíøe? Mám nechat svého bratra zahynout, nebo mám to divoké zv
? Nepøestoupím pak zákon?"
A Je í odpovìdìl: "Ji døíve vám bylo øeèeno: "V echna zvíøata, která chodí po zemi, v echny
i ve vzduchu jsou dáni do va í moci." Vpravdì pravím vám, ze v ech stvoøení, která ijí na ze
jen èlovìka podle svého obrazu. Proto jsou zvíøata podøízena èlovìku a ne èlovìk zvíøatùm. N
, kdy zabijete divoké zvíøe, abyste zachránili ivot svého bratra. Nebo vskutku, èlovìk je
uhé zvíøe. Ale kdy èlovìk zabije zvíøe bezdùvodnì, i kdy ho nenapadlo, jenom pro po itek ze
pro maso nebo kù í nebo kly, je to zlý èin, kterého se dopustil, nebo se promìní v divoké zv
je jeho konec také takový jako konec divokého zvíøete."
Potom øekl jiný: "Moj í , nejvìt í v Izraeli, dovolil na im praotcùm jíst maso èistých zvíøat
jen maso neèistých zvíøat. Proè ty nám zapovídá maso v ech zvíøat? Který zákon je od Boha? T
Je í odpovìdìl: "Bùh dal va im praotcùm prostøednictvím Moj í e deset pøikázání. Tìchto des
otcové a nemohli je dodr ovat. Kdy to Moj í vidìl, mìl se svým lidem soucit a nechtìl jej v
nout. A proto jim dal desetkrát deset pøikázání ménì tì kých, aby je mohli plnit. Vpravdì pra
y va i praotcové bývali schopni dodr et tìch deset Bo ích pøikázání, nemusel by Moj í nikdy
et pøikázání. Nebo ten, jeho nohy jsou pevné jako hora Sión, nepotøebuje ádné berle. Ale t
e chvìjí, dojde s berlemi dál ne bez nich. A Moj í øekl Pánu: "Moje srdce je naplnìno staro
moji lidé jsou ztraceni. Nebo jim chybí vìdìní a oni nejsou schopni pochopit Tvé zákony. Jso
ako malé dìti, které je tì nemohou rozumìt slovùm svého otce. Dovol mi, Pane, abych jim dal j
ony, aby nezahynuli. Kdy nemohou jít s Tebou, a alespoò nejsou proti Tobì, aby zùstali na i
u, a a pøijde jejich èas a oni budou zralí pro Tvá slova, zjev jim své zákony." Proto rozbil
Moj í ty dvì kamenné desky, na kterých bylo napsáno deset pøikázání, a místo nich jim dal de
. A z tìchto desetkrát deset pøikázání udìlali písaøi a uèenci stokrát deset pøikázání. A vlo
snesitelné bøímì, které sami nenesou. Èím bli í jsou pøikázání Bohu, tím jich potøebuje ménì
ch potøebujeme více. Proto je nespoèetnì zákonù písaøù a uèencù, jen sedm Syna èlovìka, tøi a
n zákon. Proto Vás uèím jen zákonùm, kterým mù ete rozumìt, abyste se stali lidmi a sledovali
onù Syna èlovìka. Pak vám zjeví andìlé také své zákony, aby se na vás snesl Svatý Duch Boha a
jeho zákonu."
A v ichni se podivili nad jeho moudrostí a prosili ho: "Pokraèuj, Mistøe, a uè nás v em zákon
teré mù eme pøijmout."
A Je í pokraèoval: " Bùh pøikázal va im praotcùm: "Nezabije ." Ale jejich srdce byla zatvrze
zabíjeli. Tak na nich Moj í po adoval, e nesmìjí zabít nikoho z lidí, a strpìl, e zabíjeli
e zatvrdila srdce va ich praotcù je tì více a oni zabíjeli lidi a zvíøata ve stejné míøe. Ale
bíjejte ani lidi, ani zvíøata, ani potravu, kterou pøijímají va e ústa. Nebo kdy jíte ivou
vy budete iví, ale kdy svou potravu zabijete, právì tak ona zabije vás. Nebo ivot plodí
ot a smrt plodí zase jen smrt. Nebo v e, co zabíjí va i potravu, zabíjí také va e tìlo. A v
tìla, zabíjí také va e du e. Va e tìla jsou tím, èím je va e strava, stejnì jako vá duch je
y. Nejezte proto, co oheò, mráz nebo voda naru ila. Nebo vaøená, zmrazená nebo nahnilá strav
echá právì tak va e tìla propálit, zmrazit nebo shnít. Nebuïte jako ten hloupý hospodáø, kter
i zasil vaøená, zmrazená a shnilá zrna. A pøi el podzim a jeho pole nic nenesla. A jeho bída
yla veliká. Ale buïte jako ten sedlák, který osívá svá pole ivou setbou a jeho pole nesou
asy, které ho stonásobnì odmìní za zrna, která zasil. Nebo vpravdì vám øíkám, ijte jenom oh
ravujte si svou stravu pomocí ohnì smrti, který va i potravu zabíjí a va e tìla a va e du e t
"Pane, kde je oheò ivota?" ptali se nìkteøí.
"Ve vás, ve va í krvi a ve va ich tìlech."
"A oheò smrti?" ptali se jiní.
"To je oheò, který hoøí mimo va e tìla, který je víc horký ne va e krev. Tímto ohnìm smrti s
u doma i na poli. Vpravdì pravím vám, je to ten samý oheò, který nièí va i potravu i va e tìl
jako oheò zlomyslnosti, který pusto í va e my lenky a va eho ducha. Nebo va e tìlo je to, co
vá duch je to, co myslíte. Nejezte proto nic, co zabil silnìj í oheò ne oheò ivota. Proto
vujte a jezte v echny plody stromù a v echny traviny polí a v echno mléko zvíøat, které jsou
elné. Nebo tyto byly iveny a zrály ohnìm ivota, v echny jsou darem andìlù na í Matky zemì.
e nic, co ochutil oheò smrti, nebo to je od Satana."
"Jak si máme bez ohnì upéci ná denní chléb, Mistøe?" ptali se nìkteøí s velkým podivením.
"Dovolte Bo ím andìlùm pøipravit vá chléb. Navlhèete svou p enici, aby do ní mohl proniknout
. Vystavte ji potom vzduchu tak. aby ji mohl obejmout i andìl vzduchu. A nechte ji
od rána a do veèera na slunci, aby k ní mohl pøijít andìl sluneèního svìtla. A po ehnání tì
líèit zárodek ivota. Potom rozmaèkejte zrní a utvoøte tenké placky, jak to dìlali i va i pra
dy opustili Egypt, dùm otroctví. Vystavte ráno placky opìt slunci, kdy stojí nejvý e, plack
e na druhou stranu, a i tu obejme andìl sluneèního svìtla, a nechte je le et a do západu sl
e. Nebo tak jako andìlé vody, vzduchu a sluneèního svìtla zpùsobili vzrùst a zrání p enice n
ak musejí také vá chléb pøipravit. A to samé slunce, které ohnìm ivota nechalo vyrùst a doz
musí stejným ohnìm upéci vá chléb. Nebo oheò slunce dá p enici, chlebu a tìlu ivot. Ale oh
ci, chléb i tìlo. A iví andìlé ivého Boha slou í jen ivým lidem. Nebo Bùh je Bohem ivých
Tak jezte v dy se stolu Boha: ovoce stromù, zrno a traviny polí, mléko dobytèat a med vèel.
Nebo v echno ostatní je Satana a vede na cestu høíchu a nemocí a ke smrti, ale ob iva, kter
jíte z hojnosti Bo ího stolu, dá va emu tìlu sílu a mládí a vy nepoznáte ádné nemoci. Nebo
uzaléma a do vysokého stáøí a já vám øíkám po pravdì, kdy budete ít tak, jako il on, tak
hý ivot na zemi. Vpravdì pravím vám, Bùh ivých je bohat í ne v ichni boháèi na zemi a jeho
e nejbohat í hodovní stùl v ech boháèù na zemi. Jezte proto po celý vá ivot u stolu va í M
nikdy nedostatek. A jezte v echny vìci tak, jak se na stole Matky zemì nacházejí. Nevaøte,
ani nemíchejte v echny vìci dohromady, aby se va e vnitønosti nestaly dýmající ba inou. Nebo
ravdì, toto je v oèích Pána odporné.
A nebuïte jako laèný slu ebník, který snìdl u stolu pána poka dé porce druhých. Zhltal v echn
avosti v e smíchal. A kdy to jeho pán uvidìl, rozhnìval se na nìj a odehnal jej od stolu. Kd
bylo jídlo u konce, smíchal dohromady v e, co zbylo, zavolal laèného slu ebníka k sobì a øekl
"Vezmi a jez toto v echno s prasaty, nebo tvoje místo je mezi nimi a ne u mého stolu."
Buïte proto opatrní a nezneèi ujte svá tìla v emi mo nými odpornostmi. Buïte spokojeni s dvì
druhy potravy, které v dy na stole na í Matky zemì najdete. A nedychtìte spotøebovat v echny
, které v ude uvidíte. Nebo vpravdì pravím vám, kdy v echny ty druhy potravy ve svém tìle s
ve va em tìle a zpusto í ho nekoneèný boj. A bude zahubeno, tak jako rodiny a královské øí e
k, kdy se rozdìlí. Nebo vá Bùh je Bùh míru a nepodporuje ádné rozdìlení. Nepøivolávejte n
okletí, aby vás nevyhnal od svého stolu a vy jste nebyli nuceni jít ke stolu Satana, kde
oheò høíchù, nemocí a smrti zahubí va e tìlo.
A kdy jíte, nejezte a do plnosti. Prchejte pøed poku ením Satana a poslouchejte hlasy andìl
o ích. Nebo Satan a jeho moc vás svádí, abyste jedli víc a víc. ijte z Ducha a odolejte ád
A vá pùst bude poka dé radostí v oèích Bo ích andìlù. Tak pozorujte, kolik jste snìdli, kdy
zte v dy o jednu tøetinu ménì. Mno ství va í denní potravy by nemìlo být men í ne jedna tøet
abyste nepøekroèili dvì tøetiny. Pak vám Bo í andìlé v dy pomohou a neupadnete do zvùle Satan
nemocí. Neztì ujte práci andìlùm ve svém tìle èastým jídlem.
Nebo vpravdì pravím vám, ten, kdo jí bìhem dne více ne dvakrát, koná v sobì satanskou práci
stí jeho tìlo a brzy nato ho pøevezme Satan do své moci. Jezte, jen kdy je slunce vysoko
na obloze a opìt kdy zapadne. A neuvidíte ádnou nemoc, nebo to najde zalíbení v oèích Pána
i chcete, aby se andìlé Bo í z va eho tìla radovali a Satan se vám zdaleka vyhýbal, pak sedej
u Bo ího stolu jen jednou dennì. Pak budou Va e dny na zemi dlouhé, nebo toto najde obzvlá t
líbení v oèích Pána. Jezte v dy jen tehdy, kdy je stùl Bo í pøed vámi prostøen, a jezte v dy
ole najdete. Vpravdì pravím vám, Bùh ví pøesnì, co va e tìlo potøebuje a kdy to potøebuje.
Se zaèátkem mìsíce Ijar jezte jeèmen. Poèínaje mìsícem Sivan jezte p enici, nejdokonalej í ze
n, plodících semena; a pøipravujte svùj denní chléb z p enice, aby Pán mohl dohlédnout na va
d mìsíce Tammuz jezte kyselé hrozny, aby va e tìlo ze tíhlelo a Satan je opustil. V mìsíci El
ejte hrozny, aby vám jejich áva slou ila za nápoj. V mìsíci Marchehvan sbírejte sladké hroz
ládlé a usu ené andìlem sluneèního svìtla, aby va e tìlo sílilo, nebo andìlé Pána bydlí ve v
e v mìsících Ab a Shebat, a co zbude, dovolte andìlu sluneèního svìtla, aby pro vás zachoval.
zte je s masem mandlí ve v ech tìch mìsících, kdy stromy nenesou ádné ovoce. A byliny, které
po de tích, jezte v mìsící Thebet, aby va e krev byla oèi tìna ode v ech høíchù. A ve stejném
va ich zvíøat, nebo Pán dal zvíøatùm zeleò, aby ji pøemìòovala na mléko, aby svým mlékem iv
pravím vám, astni jsou ti, kteøí jedí pouze u stolu Boha a v echny odpornosti Satana odmíta
ezte ádnou neèistou potravu, která je pøivezena z dalekých zemí, ale jezte v dy to, co nesou
stromy. Nebo vá Bùh ví, co je pro vás správné, i kdy a kde. A dává v em lidem v ech králov
eré je pro ka dého to nejlep í. Nejezte jako pohané, kteøí se ve spìchu nacpou a zanesou své
odpornostmi. Nebo moc andìlù Boha pøijde k vám prostøednictvím ivé stravy, kterou vám Pán d
ské tabule. A kdy jíte, mìjte nad sebou andìla vzduchu a pod sebou andìla vody. Dýchejte zhl
boka a dlouho po dobu ka dého jídla, aby andìl vzduchu va e jídlo po ehnal. A výkejte svou p
u dokonale svými zuby, a se stane tekutinou, aby ji mohl andìl vody ve va em tìle promìnit
na krev. A jezte pomalu, jako by to byla modlitba, kterou vìnujete Pánu. Nebo vám øíkám po p
avdì, moc Bo í vás naplní, kdy budete takto u jeho stolu jíst. Ale Satan promìní v dýmající
o, pøi kterém nejsou bìhem jídla pøítomni andìlé vzduchu a vody. A Pán jej nestrpí více u své
ebo stùl Pána je jako oltáø a ten, který jí u stolu Boha, je v chrámu.
Vpravdì pravím vám, tìla synù èlovìka budou promìnena v chrám a vnitøní orgány v oltáø, kdy
te proto nic na oltáø Boha, kdy je vá duch mrzutý, ani nesmý lejte patnì o druhých v chrám
pujte k tomu nejsvìtìj ímu Pána jen tehdy, kdy vás naplní volání jeho andìlù, nebo v e, co
ebo hnìvu nebo bez pøání, se stane jedem. Nebo dech Satana v e zneèistí. Pokládejte své dary
vého tìla s radostí a nechte v echny zlé my lenky od vás odplynout, jestli e pøijímáte ve své
jeho stolu. A nesedejte nikdy ke stolu Bo ímu, dokud vás nezavolá andìl chuti. Radujte se
proto v dy s andìly Bo ími u jejich královského stolu, nebo to potì í srdce Pána. A va e dny
prodlou í, nebo vám po v echny dny bude slou it ten nejvzácnìj í z Bo ích slu ebníkù: andìl
A nezapomínejte, e ka dý sedmý den je svatý a zasvìcený Bohu. Po est dnù ivte svoje tìlo d
emì, ale sedmého dne zasvì te své tìlo svému nebeskému Otci. A sedmý den nejezte ádné pozems
e ijte jen ze Slova Bo ího. A buïte celý den s andìly Pána v øí i nebeského Otce. A sedmého
ndìlé Bo í ve va em tìle stavìt království Bo í, tak jako vy pracujete po est dnù v královst
rava a v tento sedmý den neztí í práci andìlùm ve va em tìle. A Bùh vám dá dlouhý ivot na z
získat vìèný ivot v øí í nebes. Nebo vpravdì pravím vám, jestli e ji nespatøíte ádnou ne
v království nebes. A Bùh vám po le ka dé ráno andìla sluneèní záøe, aby vás probudil ze spán
nìte výzvy Boha a nezùstávejte le et línì ve svých postelích, nebo andìlé vzduchu a vody na
ají. A pracujte celý den s andìly Matky zemì, abyste ji i její díla stále lépe poznávali. Ale
lunce zapadne a nebeský Otec vám po le svého milovaného andìla spánek, pak odpoèívejte a zùst
u noc s andìly spánku. A tehdy vám po le vá nebeský Otec své neznámé andìly, aby s vámi byli
ouhé jako ivot. A ti neznámí andìlé nebeského Otce vás budou uèit mnoho vìcí z øí e Bo í, st
od Matky zemì, vás pouèují ve vìcech její øí e. Nebo vpravdì pravím vám, budete ka dou noc
svého nebeského Otce, kdy budete zachovávat jeho pøikázání. A kdy se ráno probudíte, pocítí
známých andìlù. A vá nebeský Otec je vy le ka dou noc, aby budovali va eho ducha, právì tak,
posílá Matka zemì své andìly, aby stavìli va e tìlo. Nebo vpravdì pravím vám, jestli e vás
e do svého obìtí Matka zemì a v noci vám vdechuje své políbení nebeský
Otec, pak se stanou synové èlovìka syny Bo ími. Odolávejte dnem i nocí poku ením Satana. Nebd
oci ani nespìte ve dne, aby vás andìlé neopustili. A nemìjte ádné potì ení z pití nebo nìjak
které vás v noci udr ují vzhùru a ve dne nechají spát. Nebo vám øíkám, v echny nápoje a ve
odpornostmi v oèích Boha.
Nedopou tìjte se smilstva ve dne ani v noci, nebo nezøízený pohlavní ivot je jako strom, z
o kmene vytéká áva. A tento strom pøedèasnì usychá a nenese ovoce. Proto nechoïte za nevìs
Satan nevysu il va e tìla a Pán neuèinil va i setbu neúrodnou. Vyhýbejte se v emu, co je pøíl
pøíli studené. Nebo to je vùlí va í Matky zemì, e va emu tìlu neprospívá ani ár ani chla
høát nebo ochladit více ne vás Bo í andìlé zahøívají nebo ochlazují. A kdy budete zachováva
ak vám v dy, kdy bude va e tìlo pøíli horké, po le svého andìla chladu, aby vás chladil, a
va e tìlo prochladlé, ona vám po le svého andìla tepla, aby vás ohøál.
Následujte pøíkladu v ech andìlù nebeského Otce a Matky zemì, kteøí ve dne v noci nepøetr itì
øí ích nebe a zemì. Proto v sobì pøijmìte také nejsilnìj ího andìla Bo ího, andìla èinu, a p
ujte pøíkladu tekoucí vody, vanoucího vìtru, vycházení a zapadání slunce, rùstu rostlin a str
jak bìhají a jak si hrají, pøibývání a ubývání mìsíce, hvìzd, jak pøicházejí a zase se vzdalu
ybuje a vykonává svou práci. Nebo v e, v èem je ivot, se pohybuje a jenom mrtvé je ztrnulé.
je Bùh ivých a Satan tìch mrtvých. Proto slu te ivému Bohu, abyste získali vìèný pohyb ivo
i vìènému tichu smrti.
Pracujte proto nepøetr itì na øí i Boha, abyste nebyli uvr eni do øí e Satana. Nebo vìèná ra
o í, ale hluboký smutek zatemòuje Satanovu øí i smrti. Buïte proto pravými syny své Matky zem
ebeského Otce, abyste neupadli do otroctví Satana. A va e Matka Zemì a Otec nebeský vám budo
u posílat své andìly, aby vás uèili, milovali vás a slou ili vám. A jejich andìlé zapí ou pøi
do va eho srdce a do va ich rukou, abyste pøikázání Bo í vìdìli, cítili a konali.
A modlete se ka dý den ke svému nebeskému Otci a Matce zemi, aby se va e du e stala dokonalo
u, tak dokonalou, jako je Svatý Duch Otce, a aby se va e tìla stala tak dokonalými, jako
je tìlo va í Matky zemì. Nebo jestli e jejich pøikázání rozumíte, cítíte a vykonáváte, pak
nebeského Otce a Matku zemi poprosíte. Nebo moudrost, láska a moc Bo í jsou nade v ím.
Modlete se proto ke svému nebeskému Otci takto:
"Otèe ná , který jsi na nebi, buï posvìceno tvé jméno. Pøijï tvé království. Tvá vùle se staò
bi. Dej nám ná denní chléb. A odpus nám na e viny, jako my odpou tíme na im viníkùm. A neuv
le vysvoboï nás ode zlého. Nebo tvé je království, moc a sláva navìky. Amen."
A takto se modlete také ke své Matce zemi:
"Matko na e, která jsi na zemi, buï posvìceno tvé jméno. Pøijï tvé království a tvá vùle se s
tobì. Vysílá ka dý den své andìly, po li je také nám. Odpus nám na e høíchy, jako my usmiøu
A neveï nás do nemoci, ale vysvoboï nás ode v eho utrpení, nebo tvá je zemì, tìlo i zdraví.
A v ichni se modlili spoleènì s Je í em k nebeskému Otci a Matce zemi. A potom k nim Je í pr
takto: "Stejnì tak, jako bude va e tìlo znovuzrozené pomocí andìlù Matky zemì, právì tak mù
ozen vá duch pomocí andìlù nebeského Otce. Buïte proto pravými syny svého Otce a své matky a
atøi synù èlovìka. A dosud jste vedli se svým Otcem, se svou Matkou a se svými bratry válku.
slou ili jste Satanovi. Ode dne ka ijte v míru se svým nebeským Otcem a Matkou zemí a se svý
bratry, syny èlovìka. A bojujte jen proti Satanovi, aby vás neoloupil o mír. Dávám va emu tìl
va í matky zemì a va emu duchu mír va eho nebeského Otce. Nech mír obou panuje mezi lidským
Pøijïte ke mnì v ichni, kteøí jste znaveni a trpíte sporem a tísní. Nebo mùj mír vás posiln
mùj mír pøetéká radostí. Proto vás zdravím v dy takto : "Mír buï s vámi!"
Zdravte se také tak, aby se na va e tìla sná el mír Matky zemì a na va eho ducha mír nebeskéh
A potom najdete mír také mezi sebou, nebo øí e Bo í je ve vás. Jdìte nyní zpátky ke svým br
ste dosud ili v boji a dejte jim svùj mír. astní jsou ti, kteøí usilují o mír, nebo ti na
Jdìte a ji víc nehøe te. A dávejte ka dému svùj mír, tak jako já jsem vám dal mír svùj. Nebo
Mír buï s vámi.
A opustil je.
A jeho mír do nich vstoupil. A do jejich srdce andìl lásky, do jejich hlavy moudrost zák
onù a do jejich rukou síla znovuzrození. Tak li dál mezi lidské syny a dcery, aby pøiná eli
míru tìm, kteøí bojovali v temnotì.
A roze li se a pøáli si navzájem:
"MÍR BUÏ S VÁMI "
DODATEK
Staré uèení z pøítmí dìjin
Od starých èasù historie existuje pozoruhodné uèení, které je universální v pou ití a nadèaso
osti. Jeho zlomky nacházíme v sumerských hieroglyfech a na kamenech a hlinìných støepinách, a
sm tisíc let starých. Nìkteré ze symbolù, jako slunce, mìsíc, vzduch, voda a dal í pøírodní
konce je tì star í, sahají a do doby kataklizmatu, ukonèujícího ètvrtohory (Diluvium). Kolik
t pøed tím toto uèení existovalo, je neznámo. Stopy tohoto uèení lze nalézt témìø v ka dé zem
eho základní principy byly uèeny ve staré Persii, Egyptì, Indii, Tibetu, Èínì, Palestinì, Øec
oha dal ích zemích. Ale ve velmi èisté formì bylo pøedáváno Esejským, kteøí ili v posledních
stoletích pøed Kristem a v prvním století po Kristu u Mrtvého moøe v Palestinì a u Mareotiské
jezera v Egyptì. V Palestinì a Sýrii byli èlenové tohoto bratrstva známí jako Esej tí, v Egyp
Terapeuti, tj. léèitelé. Neví se, odkud pøi li, ale je jisté, e jako bratrstvo Esej tí exis
velmi dlouho, snad pod jinými jmény v jiných zemích.
Uèení se objevuje v Zendavestì Zarathu try, který mu dal ivou formu, je pøetrvala tisíce le
sahuje základní pojetí véd a upani ad v brahmanismu, odvozuje se z nìj rovnì indický systém
dha uèil pozdìji v podstatì stejné ideje a jeho svatý strom bódhi odpovídá stromu ivota Esej
V Tibetu na lo uèení výraz v tibetském kole ivota, dharmì. Pythagorejci a stoikové starého Ø
ké v mnohém následovali principy Esejských svým zpùsobem ivota. Stejné staré uèení bylo zákl
ultury Fénièanù, alexandrijské koly filosofie v Egyptì a pøineslo mnoho rùzným vìtvím západn
vobodným zednáøùm, gnostikùm, kabalistùm a køes anùm. Je í je intepretoval v jeho nejjemnìj
víti blahoøeèeních kázání na hoøe.
Bratrstvo Esejských u Mrtvého moøe
Esej tí ili na pobøe í jezer a øek, daleko od mìst a vesnic a ve svém spoleèenství si v e st
i. Byli hlavnì zemìdìlci a lesníci a mìli tak rozsáhlé vìdomosti o obilí, pùdì a podnebních p
li v pìstování ovoce a zeleniny znaèné rozmanitosti v pomìrnì pusté oblasti a pøi minimu vyna
e. Nemìli ádné slu ebníky nebo otroky a øíkalo se o nich, e byli prvními lidmi, kteøí teore
kticky otroctví zavrhli. Mezi nimi nebyli ani chudí, ani bohatí, obojí spatøovali jako odc
hylku od Zákona. Zalo ili vlastní ekonomický systém, který spoèíval plnì na Zákonì, a ukázali
out v ech potravinových a materiálních potøeb lidí bez zápasu, jednodu e znalostí zákonù. Mno
ali studiu starých písem a zabývali se zvlá tními odvìtvími výchovy, léèení a astronomie.
Pøevzali dìdictví chaldejské a perské astronomie a egyptského umìní léèitelství. Byli zasvìce
ctví, na které se pøipravovali dlouhodobými pùsty. Právì tak se vyznali v u ívání léèivých by
chý, uspoøádaný ivot, vstávali ráno pøed východem slunce, aby byli ve spojení s pøírodními s
ve studené vodì byla pro nì obøadem a nosili bílé odìvy. Po denní práci na polích a vinicích
mlèky své jídlo, zahájené a ukonèené modlitbou. Jedli zcela vegetariánsky, nedotkli se ani jí
masa, ani ostrých nápojù. Veèery vìnovali studiu a spojení s nebeskými silami. Veèer byl poè
ne a jejich sabbat nebo sváteèní den zaèal v pátek veèer, prvním dnu týdne. Tento den vyplnil
tudiem, diskusemi, rozhovory s náv tìvníky a hrou na jistý hudební nástroj, jeho zbytky byly
lezeny. Díky svému zpùsobu ivota dosahovali vysokého vìku 12O a více let a pøipisovala se ji
odivuhodná síla a vytrvalost. V ím konáním vyjadøovali tvùrèí lásku.
Záznamy o ivotì Esejských nám byly dochovány ve spisech jejich souèasníkù. Plinius øímský ob
exandrijský filosof, Josephus Flavius, øímský historik Solanius a dal í se vyjadøovali o nich
rozliènì: "zvlá tní rasa, pozoruhodnìj í ne kterákoli jiná na svìtì", "nejstar í zasvìcenci,
dní Asii", "tradice, pøechované z dávných dob", "stálá a nemìnná svatost v my lenkách, slovec
". Skuteènost, e toto velmi staré uèení pøetrvalo vìky, dosvìdèuje, e to nemù e být výplod
o urèitých lidí, ale e to je interpretace - pøenos skrze velké uèitele - zákonu Universa, zá
o zákona, vìèného a nemìnného jako hvìzdy ve svém obìhu.
Je stejné dnes jako pøed dvìma nebo desítkami tisíc let a je tì i dnes stejnì pou itelné. Èás
aramejských textech pøechovávána ve Vatikánì v Øímì. Nìkteré slovanské texty se nalézají v m
v Rakousku a øíká se, e byly ve tøináctém století pøineseny na západ nestoriánskými knì ími,
dy D ingischána z Asie. A pak jsou tu svitky od Mrtvého moøe, které na la pøed ètyøiceti lety
koza. Díky suchosti jeskyní, ve kterých byly u Mrtvého moøe zahrabány, pøe ilo mnoho svitkù t
tí a pøineslo uprostøed dvacátého století náhlou pozornost pro Esejské.
(z: "Search for the Ageless" svazek I. od Dr.E.B. Szekely, 1977)