You are on page 1of 264

Čns
S TR E D OHOR I .
Y Yl

STUDIEFYTOGEOGRAFICKA.

SEPSAL

D! KAREL DOMIN,
ÚSTAVU c. K. ČEsKÉUNIVERSITYv PRAZE.
AsslsTE|.T BoTAN.lcKÉHo

S 5 TABULKAMI.

s p t sŮv P o c TĚ N Ýc HJU B ILE JNcÍE N oU


rRÁlovsxÉ ČEsxÉspolrcNoSTI NÁUK
ČÍsloXVI.

EoTÁN
CENA KOR UN 4 ' 2 0 ,
D EUTSC H NtvpnstrÁt

NÁxLeoenn oo*l.illo',l
1usrleiNíHo SPoLEcNoSTl NÁUK.
1904. "u,*u
SPIS UV

PocrĚNÝcH Cpllou
JugtI.bJNÍ
xRÁr-ovsxÉ

ČnsxÉ
spolEČNosrtNÁux V PRAZE

ČÍsloxvl'
#k'/,,
r1
!;':'}.í'7
,\
ol'5Rnel oomlŇj
n^ 4r-^-,^, .:i ;.*,':"r
STŘEDoHoŘÍ..
'ČnsrÉ
STUDIEFYTocEoGRAFlcKÁ.

V PRAZE.
NÁrLeoem;unte.JNÍno
noNouxRÁt-.ČrsxÉ
spolEČNosrtNÁur.
1904.
KNlH.l.lsxARN.{ DR. ED. GRĚGII A s\:,l v PRÁZE'
Nález
studie fytogeogTafická'který
o spise P. drr Krnr,e DouInr: nies&cí Střed,ohořin
se soutěžeo honorář z jubi
ve lhrltě ilopadlétlne 31. prosince 1903 ťlčasinil
lejnÍho fondu.

KrálovskáČeskáSpolečnost Náuk ve scbůziilne 4. května 1904


vyslechšiposudkyspolupo.lepsaných usnesla
pp..odborníkův'
t.on^rre' jubi.
spis p. tlrá K^",,i Do'n*.' poctítihonoťářemz
jej nálrladem
r."aů p,o uBdeckoo]iteraturučeskoua vydati
'..'*.i'.'*y
i.:.in.
téhoŽfondu.

Y Praze. dne 4. května1904.

Náuk:
Společnost
Za KrálovskouČeskou

Dr. Y. E. Mourek' Dr. W. W'. ryt. Tomek'


přeilsetla.
hlavnÍ tajemnik.

Dr . J o s . Y e l e n o v s x y ' Dr' Boh' Němec,


posrrzoÝatel. Posuzovatel.
PředmIuva.

K.álovst"Ínaše,jeŽtakÓastosenazývá"fytogeografickým klíčem
-
liu středrríEvropě., jest dodnesv tomtosměrubohuŽeipravá nterrain-
se řadahorlivýchpracovníků výzkumu
;;g;tď Co ptatnó,Žesťrěastuila
tloiistického, Že sesbíránobjemnýmaterial,který by mobl býti vy.
vice neŽiideset
! Uplynu.lo'již
.i*iooopo*ií.tousturliífytogeograflckých
i.t,-.. u nás všeclenrucb botaoický,přestalo sbíratia v do-
se
nloěnÍ. Ž" ukončenbotanicbývýzkumČechúplně.zaloŽilíi druhdy
"t".nr
lrorlivísběr.ateié ruce v k]ín.
. vóŠkeŤá odvětvíhospodář.
L zat,ím rychiým krokernpokračujÍ
učinitivýnos-
stvi; kde jaká steiilnt plocha, trledíse vyuŽitkovati,
l,"iáŠtě to', kďe jest půdacenná,s.horeÓnýmúsilímkonají
"o;ii.
,." p.u*,y zruŠitipůvorlní spoióčenstva rostlinná- plochy to vŽdy
kladou
nýoo*o -, ziomitijejich Životnísilu, jejicb odpor,který
'*ň
Ů--^''J1t.:.-.'"JJ u ,o,un,mizíjetlrro nejson
podruhém;
stanovisko
opi-
to jelliz blit8 Poděbradská,která byla ještéve květu za doby
,o,iro,"o'ruEiTíaá-ffici' nálezišt,
a i .z pověstného.FŤ!#P'
-o-Ť
zne.
nezbude
rlujet jesio nedávnoiak.mocněŽivotrostin Šáchorovitých,
neíia"nic.A jiŽ se i konajípokusys vysoušením.veJko1effch3r-š3.l-i1
Borkovic}ýgh,jiŽ znič,etynejlepsi částidruhdy bohatých starých
-tak-
igEj4dÉý"h"umělouiegulací.Hdnkď)-n1vjj'e|tě''u.^1" 1-]::]:.
klctTutn der Potamogeta"'
jest zastoupeuondas ganze Gesehleeht
"t, rnarinus,vzpomÍná ještě
Re*ss m1.,který tu marněhlJdá Potatnogeton
př.' Že tu
rozsrihlýchsiatin, kterése tu tlruhdy rozkládaly, praví ku

') Ye FrrarrovÝcH Bóhmensn p' 28.


'PotaBogeta
hojnéjest Bupleurum tenuissirnun & pod',a dnesvŠe|oiest'jen l.risto.
ríckouvzponrínkou a druhy ty vymizejíznenáhlaz kYětenčeský.clr.
A přes to nevidítue nikde ani sna,huz&chytitiaspoň stručnýroi
Iysy ten zajÍnavýžiYotrost]ioný,odhalititu rouŠku, která halí sou.
Žití jednotlivý.chdruhů v útvarech,podati zkrátka stručný,avŠak
J<ritícký
náčrtekIostlinogeogřafických poměrův iir.álovstvínaŠem,
jehoŽkrajinnoufysiognomiiurčujípřerl věky stublé
StŤedoiroři,
proudyláv, jestfytogeograficky snadnejzajírnavéjší,ale zároveňi nej.
složit,ějŠí
čáštíCech. Zde shledávámenejen bohatěrozčleněné pon.
tickéútvary,z nichŽ některéopakujíse ještě v Německu,zvláŠtě
v DurJ:osku,postupujÍce na S aŽ k }Iagdebur'ku, ale v první řadě
i pravéstepi, v takovémsložení'v jalrémje jiŽ nikde n& seYeru
nestihneme, oYŠem ale na jihovýcborlu a vý.choduEvropy' Leč o tom
nŽ později
Nejednalose nárn o to, abychourdo poslední podrobnosti vyčer.
1 pali rozsáhlýmaterial'který nám sky|ávlast'niíioristika'jako mrrohettr
Yíceo to, zachytitiličením jednotlivýchú|r.aruonen poutavýa pe.
strý Život rost}inný, kterýjest domovemv celémStředohoří.
TÍmdánovlastuějiž rozdélení no 2 velkéskupin1': částjednu,
pojednálajÍcí v pŤehleduo útvarecha jakožtolrezb"vtný doplněkčást
ciruhou'kde zobrazena právě stručněr.ostlinná fysiognomiekrrjíaná.
Speciálnitato částobsahujeovšenr jen výtah z úplnécharakte-
r.istiLykrajínné, zahrnujícprávě jen nejvý.znamnějŠívěci' Ale i ty
musilybýti podányjen v omezeném výběru,poněvadŽ zajímavých stano-
visekjest v StředohoŤÍ vlastnětolik,ko)ikkopcůa vrchůvůbec. }írrohdy
uvedenyněkteréútvaryproto,aby se moblo v částivŠeobecné na ně
jen odkázati; stálýrnYyčítáním tÍebasi zajímavýchnuancÍv tom
ktelémútvaruztrácelby ce]ekna jasnosti.OvŠem že YŠeobecná část
o útvarechsamaneurůŽe nilrdypodatíjasný názoro vytvářeníútvarťr
v přírodě;nejlépenás o tom přesvědčuje nedávur1stadíe7'eiskeho *)
o Krkonošíc}t.
V úvorlničttstipoukázánojen lettnona,geografickofysikální po-
měry laŠehoúzemí;nepřipojilijsme podrobnějšÍho nástinuk floristi.
okotopografickému ]íóeníz tolro důvodu,ponévadŽ byclromtím ríce
ř,
místanezÍskalia částta sta1aby se nepreh)ednou. ostatně údajety
lze z jiných praci snadnočerpati.
E
*) clel. IIochsudeLerru'Beil'r. z. Bot' Ceotral]'rl.
PflanzeníormÍrtiot}en
'Die
xI. 6. (1902).
"ř...

Ku koncj plním trii1rlupo\innost:YzdáYajeÝ l)řYníř2]'děYroucÍ


dÍk"Ýza Četnépok-Yn! t rad'v slovutllél-nu sÝému uč'itelia přízniYci
p. Lniv. proí. Dr. J' I-elenotls&lrrrtl.ředit,eli c' kr. boian' zahrady
r P.u,.. na jehoŽ poůnět7apočal jsem tuto ptá.ci'Z^ ZviáŠtní přízeň
jsem téŽsloY. p. prof. Dr. B, Némcot;i, řediteli c. kr. fysiolog'ústavu'
h|ubokýmdíkem povděčett
Neméně jsen upřímu]imdikem zavázán p. Dr. F. Bubákooi,
plofessolu na hosprlcl.akademii v Táboie. ktelý s DevŠední ochotou
áaroval nri k volnénrupouŽití obsáhlésvé zlipisky z víceletýchcest'
svých po StŤedohoŤí. Úitajíci na 300 stran; v milém jeho průvoclu
podoikÍjserrl zvláŠturinu]ého 1oku (l902) řarlu výletů do nejr.ůzuéj-
ŠícbkoncůceléhoStředohoří.
Konečněvzpomínďrrr ještě p',J. }chuberttl,který mi sdělil za.
jÍmavérrékterénáltzy. z kraje Ústeckého a s nímŽ jsem podnikl
ll v kraji iolD Yíce vděčný.c)rvýle|ů.Také p. A' Bayer.' demonstratot'
.. k. botan-ústavé,b-vlmi na několika vÍcedenoích výletech o le-
-oo
iošníchprázdlináclr milý.rrlSpolečDílien)'

V Pr.aze,v prosínci1903'
Spisova t el.
l. Častvšeobecná.

1. Roz|oha Středohoří.

V prvnířariě jed.náse náh ovšemo naznačení hranic Siředohoří


ve smys]ufytogeografickém. jsme
přihlíŽeli
Áč,koliv k tomu,aby hranice
ty poLud moznokry1y se s těmi, jeŽ uvádí geogtafie, aby byiy též
v ůuilase s orografrcbýnvytváŤenímpovrchui s jeho geologickým
aoženíq ln.ecene5ÍIo-móžnó na-piostélňori|docíliti,poněvadŽStře.
dobořív širšímslova smyslu netvoŤípřesně ohranilenýcelek. Nebo
význalnéjest vyvřeléhorstvo se svými kupami
právě jako neobyčejně
nomótemičedičovými a znělcovými, tak jsou Lry-1r-rrt!É
!tq-oiqe-pq._
"blíŽeskoroceléhojeho o!y@u; jeŠtě víces!ěauji př-esné_o!r4!'Ó9q!
-vfiňte n"alnnoze
led;ottive kupy, dalekoza hranicemiStředohořÍ,
jiŽ
ještěk StředohoŤí _
Y óbnodrikřídý; kterégeologickydluŽnočítati
poměryjsou úzce.s ním-p!íbuzny _ ale geografiekorr 1-
} 1.J1st1.tr'i / F-
zia rcjzazštYýběžkypovažoványbýti mďhóu.
Í r'-L..-r^ /
polohou namnozeuz sotYa , I^| '.

V první řadě působí obtíŽe křídový útvar se. svými opukami' jíly (
a nískv.
r --- r r -ktenÍ
:::J -se
- tlá siedoÝati - a v tom
v-ot,voducel'eEďStředoborí
,.
případů .oB.-só i t íě-m-upoÓítati- který vŠakrozŠířenjest i da.
leko za obvotl Střetlohoří. Pokuď jsou to pískovce (tak pískovcové
pohoříDěč,ínské}, váhati
jest rozrlílflory tak nápadný, Že nemůŽeme
odděliti terrénten otl Střetlohoří.Jinak, jednáJi se o opuky a opu.
kovéjíly. Yýznam těchto pro roucbo rost]innéjest tak veliký, že
tresmíme se diviti, Že taÍ'áŽspolelenstvarostlinná, která vyznačují
stráně opukovév StředohořÍ,opakujíse i v střednímPolabí a hlavně
v kraji jizně otl střednÍa ďolní ohře, kde opuky jsou v mohutném
vyvoji. Dolní PoohŤí,tudížhiavně Libochovicko,Lounsko a Postolo-
Jubilejníchspisů ě. xvl.
2

prtsko čítámejeŠtěk vlastnímuStředohoři.Tím jsme opět nuceni.


přibrati i celý pruh, as zŠíříL0 km na J od ohře, tak zejména
Perucko, kde flora opuková výbornějest vyvinutaa kde vystupují
i kŤídové pískovce. ÁvŠakdocela podobnéútvarya stejný ráz flory
opakujese i jižněji v obvodu LřÍdy české,u Panenského Týnce,
u Smelna a Slaného,kde proráŽí dokonce křídu několik vyvřelých
r rcbri.Kdybychom ovŠem i celý tento pás chtěli pojati v iíčenínaše,
zašIibyclromdaleko za hranice Středobořj i musime tudíŽjen kon.
statoYati'že jiŽnítato hranice,stanovenáPoohř{m,nenínáhlá, naopak
Že pÍecházízcela pozvolně,jak tomu odpovÍdái tepléklima. ostatně
i značnězvýšené DoupovsképohoŤíči StředohoříÓedičové má mnohý
vztah k Střettohoř{nášemu,poilobněi Žatecko. opuky kraje Routl.
nickébo,jež náIeŽejígenetickyspÍšek střednímuPolabí,mohly dojíii
jen struěnézmÍúy. Říp sem ovŠem víŽese jeŠtěco vzdálenápřed-
strᎠk vyvřelémuhorstvu středohorskému.
ostřeji vyzuačena jest branice Středohoříproti RudohořÍ'jeŽ
oddě]enojest Širokým sedlem a zkultivovanýmpruhem,kteý směrem
od Chomútova za Chabařovicese Mhne. ovŠemže v tomtopruhu
roztroušenyjsou jeŠtěelementytepléflory, ale celkový ráz vtiskuje
floře, pokud jÍ zbyla vedle zkultivovanýchlástí volná místa,přec jen
květenajiná, podkruŠnohorská.
I byly by hranieeStředohořías následujícÍ:
NejjiŽnějŠíbod tvoři skupínaŘípskáu Roudnice;od ní táhne
se pomezníčárasouběŽněs tokemohře pod Budyní,Libocbovicemi,
Louny a Postoloprty,jde potomv obloukuk Mostu a dále k Bělé,
a odtudasi roYnoučarou- jak ji vyznačuje tok Bělé - pokraóuje
k TrmicÍm,kdeŽ se obracík S, obcházíStřizovickouboru, zatlíčí se
k V k Roztokůma odtud ua pr. břehu labskémjde k skupiněZin.
kensteinua dáte poblíŽLevínuk UŠtěkua odtudsměremJZkLabi
a nazpětk Roudnici.
Množství výběŽků, jako Ronsko,VilhoŠť' oba Bezdězy,Slánská
hora atd. zabíbáovšemda]ekoza vlastníhranice.NáleŽítudíŽk na-
šemuStředolroříze známýchXI. okresůKoňtstxovÝcxtyto části:
Z okresu I' zvaného nížinans 2 dístrikty, lá'Ieži z dolenÍbo
území "Česká
tyto soudníokresy: 1. Litoměřice,2. Lovosice,3' Libochovice,
4. Routlnice(z č'ásti).Z okresu II, ,triŽn|předlohy Sudeťuzasahá do
našehoobvodu Óást soudnihookresu UŠtěk.Z okresuIÍI,
PoohřÍse Středohořímn "Dolní
náleŽejísemokresy: 1. Louny, 2' Postolopr|y,
3. Chomútov, 1jenz části.), 4. Most, 5. Bělina, 6. Ust'í.
ČeskéStředohoŤí jest mohutnévyvřeléhorstvočedičové a zněl-
mÍru lýzlat,.
cové,sloŽenéjetlnak z iednotlivých,svým tvarem nad
pásem a
nycn tomoti a kup, jednak z celých bohatě rozčleněných
bibetůhorskych' aŽ nad 800 m č'nějÍcích. Předpokládajíce,Že topo-
grafiehorstoa toho jest obecněznáma,vynechali jsme náčrtekten a
ř následujícímjen několika slovy poukazujemena hlavní skupiny
našehoúzemÍ.Podklad topografického dělenítvořÍ všeobecněznámé
rozděleníKoŘrsrrovo(Árcbiv pro vyzkumČech,díl I, odd.I. 1869).
Připomínámeteelyhlavníčástič.eského Středohorí.

I. Křídlo jihozápadníčiIi skupeniMilešovkys Lounskema


Mosteckem. Sem příslušÍ:
;, Í. ikupina Mi)ešouky(Donnersberg,83ó m) s Kleteěnou (KIet.
*nberg, 704 rn) atd"
2' Skupina Rad,lštejna (Hradišťany 7Ď0zl) s ostrým (Wostray'
7L7 m) atď,
3. Skupina Březiny s Velkým a Malým Klotzbergem(734 m a
664 m), s vrchem Štěpánským atd.
4. SkupinaspojujícÍ skup. 2. a 3', s Talinou(653 m), Paličem,
ostrým (s ruinou'óó2 rn), Eorou (686 rz), s Dlouhýmči Solanským
vrchem iosz-esg zc), s PlÓschenbergem (476m),Veřetinem(4Ňm)
a řadou Ýrchůsměremk Merunioůma Líbčevsi(Liebshausen).
5. 1ktatrlinaMaléhoa VelkéhoLoaoše(47I m a 572 rrz)s Lysou
či BoBkou horou (440 rrr),Koštálem(488 rao)atd.
6, *třed,ohoří s KoŽovem(336-3ó6m), s Bábou u Ječan
I'ounské
(30ó n,l), s Hoblíkem(509 rz), s Buschbergem.(469 tn), s Milou
(453 rn),BěloŠem u Bě-
bs *\i, Rannou(4ó7 m), Dobemu DobŠic
Vic í398 m\ atd,.
l. &redokorímostecké a bítrinské s Bořenem(Ď38ril), Zlatnickou
horou (521 rir), s vrcbY u Mostu atd.
j. trojhranohraničený
8. Pod,t'ešinskd,skwpina,t. údolím}abským'
rýhou řeky BěIéa údolímStadicko-Habrovanským.
I I.Kříd|os ev er o v ý c h 0 dn í.Z t o h o t o kř í d la , kt e r é se d ě lí d r ile .
žitýmúdolímPlznickým (Polzeutal)ve dvě Óásti, čítáme k Středohoří
v smysiunašemjeu partii jiŽuější. Sen"lpřÍsluŠí:
r. Širokémnohonrisobně prorvané pásmo,kterépočÍná za,břehem
iabsbýmproti ÚstÍ a konÓí až pob|ižeŽitenic u Litoměřic' Jest to
v podstate břbet Němrí Q.{emschen) a Babiny a smérjeho jest od
4
horských skupin, h1avně
SSZ K JJV. PřitlruŽujese řada menŠích
jmenovaného hřbetu na Z směremk Labi.
spojená s předeŠIo
2. SkuPina Sedla (Gettschberg,?2ó rr)
Panuou (593 rn), Kalichem (Ď30 lo) atd.
3. 8k4ňna usiecfia.
Zinkensteinem (684
4, Vysoóina mwkařoaskd a rychrooskóse
u Příbrami (Biebersdorf) attl.

vinuto,

a tepelné'
2. Poměry deŠtopisné

*,1Yiz o tom podrobnou stuilii BoňrcrÉrro v Árchivu pro výzkum


DíI III' seš. t.
**t Zvláštnostíjsou zemuÍmipožáry vypálenéjíiy. se zajímavou
neb na Chomúio
t"t na př. v okoli Loun, kde ji popsal Ytr,rtoysrÝ,
6

váníisohyět(rovnodeštnic) a isothermŽrcadlíse tato závadazpůso-


bem velice nemilým.
Pro naši potřebu pouŽito hlavně peilivých ťlat F. Sruoxrčrv
(Základovédeštopisukrálovstvi Českého, Árchiv pro výzkum Čeoh,
vI. 3. čislo' 188?) a novějŠích pozorováníV' Ruvearce (Die
'"., unil Nietlerscblagsverbáltnisse
Abfluss- von Bóhruen,Penck's Geograph.
Abbandl.Band V., Ileft ó, 1896); v posl'etlní práci jakoŽ .i v Sroo.
áeštopisuv Óeehácho(Čas.Museakrál. Česk.LV.
"'o*""u "Dějiny literatura.
2. 1881)jest pečlivěsestavenabi펚í
Průměrnýpočetročníchsrážek obnáŠÍ v království našemdle
Srupxrčrt 68o-68ts mm,, d|e_ffir'l jen 638 mm, d|e Rovenrcl
roční
692mrn. Ngin:!!ší yqzi aP:bYry,n, nejvy!!í
srážkykolÍsají
o me,iEwffi-*,-PovŠimneme si nynístručně
ísohvětv StředohořÍ;počneme
průběhu
u nejnižŠí,
hlavních
obnášejÍcí pramalý počet
mapě
loo--5oo mm nrim. roč.sráŽek. Na SruoxlčrovĚdeštopisné
tq!s_-loY!p39štq9l' Nej-
"ffibkučené
menŠí jest na jihu v okolíKamýkunaď vlt., druhýnejvětŠí na S od
Prahy mezi Kladnem a PanenskýmiBřeŽanya třetí, prostřetlnÍveli
kosti, ve vlastním Středohoři v okolí LitoměŤ{c.První ostrov leží
v rleitovém stinu pohoři TřemŠínskéhoa nespadáovŠem ani.zdaleka
tlo našehoúzemí' Druhédva ostloyy a zv]áŠtěostrov Litoměřický
vyvolányjsou vŠakgízkoupolobou,neclostatkem souvisléhoporostu
j;hliěnatýohlesůa nadmíruteplým ovzduším,které má' l zá'pétí, Že
áeštnémraky častose přeženoupřes ty kraje, aniŽ by se spustily
v porloběvodnÍchsráŽek. Posletlníostrov IeŽímimoto v deŠíovém
stÍnuhorstva středohorského.
JiŽ přetlem potlotýkáme,Že obvod těehto nejnižšÍch srážeka
největšíteploty vyznaÓujeohuiska stepnííory. Proto by nás ovšem
musilo překvapiti, Že Lounskoa Mostecko,kde květenata krásnějest
vyvinuti,nespadijiž tlo obvoilutétonejniŽšÍ české isohyěty.Áte již
Smoxrlxe poáotýká,že se dá očekávati, že na záklatlědalšíchúdajů
400_ 500mm a na'mapéBw.ra.rcovĎ'
traje ty připadnourovnorještnici
kteie ůtnu3eqýsledky deštoměrného pozorovánív Čecháchv letech
1876-1890' zahrnutjest v isohyétututo i kraj od BlŽan (Flóhau)
k Žatcí,Postoloprtům a Lounům,odkudžse větvi ve dva pruhy: zá.
padnější přes Březno, Chomútov'ZajeLice na Mosteckoa přes Most
na SV k-Duchcovu,východnějŠí postupujepřes Třebenicek TerezÍnu
a Lovosicům. za tÓ onendruhý,u STÚpnrčry největší ostroYzaujímá
jen kraj mezi Slaným, Veivary a' Kralupy' Tím by se uved]oroz.
prostřenírovnodeŠtníee 400-5oo mm v ce|kolý souhiass vytvářením
o

poměrů floristických, Pramalé mnoŽstYÍvodních srážek na Lounsku


vysvětlujese nejen nÍzkoupoiohou a značnou teplotou, nýbrŽ í t1m,
Že kraj ten ležív deŠtovém stínu pohoří Doupovského, bohatéhopo.
měmě na votlní sráŽky (roč'ní
průměr 800-1000 zlozz). Podobně jako
pod Rudohořjm, které svým zuačnězvýŠeoýmhŤbetemnáleŽí hlavně
isohyétě 800-1000 nrz, sestupuje tu průměrnýpočetločníchsráŽek
postupněpřes rovnodeštnice700-800 rrazr,600_700 rnm, b00-600 mm
aŽ na isohyětu 400_5@ tnm'
ostatek středohoŤína Z.od. Labe a i pruh na pravém bŤehu,
as obloukemod Lovosic pod UŠtěkse táhnoucíma zde směremk N.
Benátkám se Zahýbajícímomezený, náleŽí lisohyětě 500-400 nm,
tutlÍŽoné části Čechs malým počtem sráŽek, která v podobě širo-
kého pásu as od Mostu a Ml. Boies]avi u JZ aŽ k Pošumavíse
táhne, přeruŠena jsouc jen horstvemBrdským,v jehoŽ nejstudenějŠÍch
partiíchu StraŠicpoÓet sráŽek podobnějako v pohoří Doupovském
aŽ 1000 riormdosahuje.
I Již SruoxrÓre připominá, Že na úbočíkuŽele Milešovky počet
sráŽek obnáŠí6ffi mrn a Že se zďá, Že na této homoli se qýpary
j vodní bojněji srážejí. Dle pozdějŠích pozorovánízjistilo se, Že Mile-
šovka aájeŽí jiŽ isohyétě 600-700 mtn, která pojímá )..rajna Y od
Ustí, směrem k Uštěku, tuďíŽ největŠídíl severot'chodního kříd.la
Středohoii, a vybÍhá přes Labe pruhem přes Kletečnou a l!ÍileŠovku
na JZ směrem k Št,ěpánovu' Rovnotleštnicetato uzavírá nejvlhč'ípásmo
Středoboří; týŽ počet sráŽek opakuje se na J od ohře jeŠtěY sku.
pině Zbánu, která ovŠem.uŽ k StředohořínenáleŽÍ.Pískovcovépohoří
za obvodemStŤedohořímá ponejvíceprůměrnýpoÓet roÓníehsráŽek
7ú_80o mrn.
Co se týčespolečenstevrostlinných, pozorujemetu jistý .vztah
k obvodůmtěch kterých isohyět. ovŠemneplatíto všeobecně,poně-
vadŽ početsráŽek závisí namnozeod momentů(na pŤ. deŠťový stín)
které pro sloŽeníYegetacejsou namnoze bezvýznamné.
Y celku by asi odpovídďo:
1. isohyětě 400_500 mm - obvodvlastníchstepí,
2. isohyétě 500_600 mm _ růzléútvarypontieké,hlavně skalnÍ
a hájové,
3. isobyětě 600-700 mm _ jednak pontické formaee s refuými
elementy praealpinskýni a mon.
taními, pouejvíce vŠak jehlióuaté
lesy s význač,nými
loukami a řadou
svéráznýcbdruhů.
4. isobyétě?oo-8oo mm_ l'esys četuýnipodhorskými
typy'
které
rázu namnozehereynského,
však nonáleŽejí uŽ do obvodu
vlastníhoStředohořÍ.
Pro přehled sestavujemedle Brvorrrčrrdata některýchstanie:
E,očníorů. Ročníprů.
Yýika nad měr srižek měr tlní se
moTem Y trl
a ian srÉžkou

Bečov 280 ó40 9B

Bflina . 197 L79 156

Biezno Yelké . 1ó0 648 123

Budyně 156 538 89

Easenbulk . 990 ó59 712

Břtěnov 189 407 108

Libochovice 163 D Ot 110

Libuš 164 oot L+5

Litoměřice . 158 495 182

Louay') . . 19ó 496

Lovosice . . 168 496 89

Milešov . 392 646 10ó

Peruc " . : s26 Dl' í Í42

Postoloprty 190 4ó6 116

Ř t p. . . 237 692 102

Setllo u ÚstÍ 490 497

Sedlo (Geltech). +70 6r9 131

Strádonice 230 ó03 13ó

Trmice 164 595 142


x '604 166
-,..
uJezo- uerYeny 500

U 8ÍI n. !. \46 649 1ó9

Zeměchy 208 L92

! Dle Ruvrxrcr ólt' u KoélsTEY je! 470.

t.
a
.9

zvláší cenná, schózejí. Naše data Úerpánaz praci prof.


ocor.ra,ficky
ř' ío.o..'o^: Die Temperaturverbilitnisse II díly,
der Sudetenlánder,
Bozprary král. r' spol. uauk 1899' 1900.
Průměrnáteplota ve vlastnímStředohořínáleŽÍk nejvyšší v Óe.
chách, ilosahujícprůměren 8'50C. Pro srovnánÍuvádime, že táž
obnášína př. v Brně 8.40,v Znojmě8.60've Vídni9'10.

Pniměr lot 18ó1_1890.


a

Yýška v n 168 loo 216 3ló


.205
Leden -1 9 -1'4 -1 9

unor . -o'2 -0'3 -0'4 -0'9 -0'2 - 1'3 -0 6

Březen ' 30 3.3 2'8 2.4 31 2'3

Duben 86 9'1 8'7 8.0 88 ..ě

r3'4 14.t 13'ó í 139 í.).' 13'0


Květen '.o
.17 17'9 16.7
uerven. 17 1 9 Í7,4 r6.8 16'6

Červenec. 18'7 19.á r o.9 18'7 19'ó 18.ó 18'3

180 18.7 18 5 180 184 17'6

14'3 14'9 14'2 r4.2 r4'8 l4'0

Řiien 8'8 9'1 8.ó 8.6 9.4 č.c 84

Listopad 3'0 3'0 2'6 9'.Á"

Prosinec -0'5 -09 -0'9 - uc -20

RočnÍpruměr 86 ao a.o
I
Tím ovŠemnaznaóen pruběh teploty jen pro několik význačných
míst; zajÍmavo by bylo znátí data z někteťých floristicky zvlášť
důleŽitých botlů, tak la pt, z lvlilešovky, ze skupiny Radlštejna a
zyláítéz vypálených ěedičovýehkup lounských (neb i na Litoměřicku)'
kde v obvodu stepním ročnÍprůměr jest asi anačněrsEšší,, jistě Že
přesahujei 90, kdežtov obvodulesůjeh}ičnatých stěžÍ7.5opřevyŠuje'
-lu

Směremk Rudohoříse tep]otasniŽujeprávéjako přibývá srážek.


Teptice vykazujísice nápadně Yysoký roÚní průměr(8.6)' ale zz to
klesá průměrnáročniteplota v oberleutensd orÍIÍ. jiŽ na 7.2,Y Karlo.
vých Yarech na ti.8' Y Marianských Lázrtlch n b'7. Y Podmoklích
jest ročníprůměrtaktéŽvysoký 18.4), coŽ illuŽno asi přiÓísti v1ivu
labskéhoúdolí;průměrlednovyjest jen _1.3.
Piirozeno, Že úmérněs výŠíkiesá i t,eplota' Áucusrrx počítá
průměremna 100 rr úbyteko 0.573' pro Rudohořípak (k němuŽ
co niŽŠístuperi klade naše Středohoří)údává úbytek teploty pro
stoupnutío 100 rll na straně severuí0.54, na stranějiŽní 0'Ď8.
Rozdílyse stoupajícívýŠÍse umenšují.Pozorovatito moŽno
v následujícítabulce,kteráž nám urlává teploty na stranějiŽnía sev.
pro 100 m stupně v Rudohořía Středohoři:

Yýše v ar,

Zajímavýjest taképohled na isothermy probihajÍeí naŠím uze.


mím a znázorněnéna mapáchAtcusrrxovÝcx. Yidime tu, že viastnÍ
Středoboří,vyjimajeokolíUŠtěkuse Sedlemobraniienojest v letlnu
s obou stran isot,hermou- 1.0o, náležÍtutiížk teplajšíčástiČech.
Y Óervenci opět ohraničenojest isot'hermou20.00'z části20'50,při
č'emŽjest lýznalné, Že pohoří Děč'Ínské, skutelně studenějŠi'jest
vyloučeno.
Později budemeníti ještěpříIeŽitostpoukázatina to,jak veiibý
jest rozdÍlmezi teplotoujižnícha severníchsvahůa jak se to zrcadlÍ
v složeníTostlinstYa.Y Středohoi{,kde takovó mnoŽstviisolovaných
kup a homoUneb i menšíchskupin horskýchvyvstává, jest roztlíl
ten zvláší pamětihodnýa osvětluje výborně veliký význam doby a
směru insolgce.
11

f a kéku]tur n ípo měr y t l o bř ec b a ra L t e r isu j í r o z d ě le njihu


í t e p lo t y;
polohyjsou význačné vinice,.které.na teplých,k
o,o o.;*pt.jsi i do
vystupují
labském
zvlášív údolí
íi"..iy.n íno8i.nóeáirooyen,
BliŽŠív částikulturní.
znaÓnýchYyŠí.

3. Rozsah lesův obvodustředohoří'


pro
Lesy, jak jiŽ svrchu jsme podotkli;mají veliký význam
vŽdy větŠí početsráŽek
rozděleni.ůz.t; lesnatékiajiny rykazují
oez tr"iioy bezleséza týchŽjinak okolností. Proto takénejvětšíčást
potokůa místosouvislýcblesů
str.a.n.ri, která postrádá skáro vůbec
již mají ráz
iJucn"tvcn má jen háje, kterénamnoze porátkemleta
jakmilesestupujÍ se praYé
an'.ti"'," jest chudana'sráŽLavoclní.AvŠak
-Ňl.liiů"'té v souvislékomplexy,zv]ášť ve vyšších polohách,stoupá
početsráŽek,průměrem as o 200nlm,leŽ v krajieh sucbýeh.
i půdaa po.
Ťímovšemměníse podstatněí ce|ýríz ffory,mění se
'Á]*á"o
lesů
meryhospodiirsko'Žírná pote ustupujív obvoduchladnějších
potoo loukám, brambořiŠtím neb polím ovesnýma žitným.
'.i.oyrn nedaří, takéchme]nic
Vino, kteréiotřebuje sucho a teplo, se ovŠem
oeoiáotl,leda pondtu tu ondemalouchmelniciv lesníenklávě.
Na 6 maiách KoŘIsTEovÝcE v nBeitrěigezur Forst-Statistikvon
Bóbmenn1Herausgegeben vom Comitéfiir die laild. und forstwirtschaft-
jest
liche Statistik tlqs Kduigl.eichsBóhmens, Prag 188ó) znázorněn
rozsah lesův ceiýeh Čecháeha ua tabulkách sestavenarůzná data
jsou
vztahujícíse k lesům jednottirých soudníchokresrl. Úda3e ty
sice starší,ale pro naŠeúčele,kde se jedrrá jen o celkoý přebled,

.zcela iffi,u n jednotlivý.m by byl zbytečný,


číslům všejest
poněvadž
z číselsamých zřejmé a blÍŽevyloŽeno bude při líÓení poměru íori
siických.

L esů % lesír
-ťlocna
.Iesní ce]kové
Soudní okres plochy
th a liBtna- smíše.
tých ných

Litoměřice 4.311 t.429 664 11.7

3.267 2.349 óoo 18.0


Lovosice
954 871 83 4'6
Libochovice
12

o| lesů
Sorrdní okres celkoré
I iehlična.l smíše- plochy
i. ty.l I ných

4 039 115 2,68L 7.2L0 16 0


Roudnice
5.ó23 5.408 116 26L
Ušiěk
ó.991 7.422 4.ó69 1?'0
Louny
PostoloprtY o7 97 0'8

ChomútoY 1.041 2.534 164 16'3

Most 4.836 1.106 3.162 ó68 18'3

Bilína 3.601 1.0?0 2'Íb7 374 t5B

u str n. !. L.3t2 368 27.3

výzkumuStředohoří'
4. Postup botanického

StŤedohoŤínáleŽík ouěm krajůmČech,jež floristieky sice jsou


tlosti podrobněprozkoumány,aYŠakpo stráireefytogeografické takřka
úplnězanedbány;ostatnětam, kde cizí botanikovénekonďi pozoro.
vání fytogeografická'opakuje se smutnýten úkazvšudev naŠí vlasti.
Zák\ady botanickéhovýzkumu naŠeho územípoloŽenybyly jiz
pŤerldobouó","o1,*oo1 oYšemŽe tehdá ještě nespočíYaly na po.l.
kladu přisně vědeckém.Tak jiŽ Hixrtuo pojednánínBeobachtungen
auf Reisennach dem Riesengebirge" z r.1791 obsalrujevýÓet rostlin
pozoroYanýcb v okolí ZajeÓic a Komořan 1f,ommern)u Mostu. Také
Po"'o"o květena florae Bohemiae"(1809) uYádÍ-řadu
'Tentamen Y tu dobu sbíralna LitoměřicLu téŽ
ilruhůz kraje LitoměŤického.
Kr'aoot, který nalezl na př. u mysliYoy Mentavské Pol,emondum
coerl eurn.
SpolehlÍvějšiúrlajenežv Pogr,ovĚnTentamen.nacházíme jiŽ
ve oFlóra ÓechicaubratříPnusr,Ú,z r. 1819; zde uYetlenajsou četná
stenoYiskaz Roudnicka,I,itoměřickaa z okolí Zajetic. TakéTrvscs
pilné sbÍralY střetlohořía jebo ,Herbarium fl'orae' Boherniae,,obsa.
Luje nnohé důleŽité a" lzáclé druby z tobotoúzemí.Tím ocitáme se
jií ve vlastni éře oelzotssÍ.,ve které botanický výzkum Cecb v zá-
lo

výsiedky

o
st e.,.i*a":i
ty,.,1 *'lÍll
soustředi.i:..o!o-l..:ych
l; hvl DloYe.len.Optzrlovedl
a ito e
so
"'i; eo -p,"*oiu.i,
:i:':.r,l.lÍill',',
:::Ii:'Ť.1,-"'ii!"'ll'lui.ť
jedna
Jiii":,
].:::'"''i:.o'vá
jebo
i"!isi.tjebo
pivětŠích zásluh;
zastuu' :.o"i."]*
.""ffij ::,:''"nii'"o'llh::J'lť;
a
jevnosnubná
o.op'ocovánabyla
.*.:'
iirne tak krátkétak d:,']':.'|::|Tl]--u o"i"""' aBtncsTsol,.
Čech.T":;:";il"".

:Tlilffi jlť:'.:iťťJ.**''il.:'..,[:T3':'?iH
,..lIm zclaremi tajnosnuoná,.kvěiena Bóhmens.

.;Éli: n
en
nTentam
to"ot"
i|;[1x?'. ll"lil.)-|i:ř :xtl"to
i'';; ;*-* : : ll -'ff"il''.i:,"".-
k flořeStředohoří
;
'ffi
;-T-í,-ilxul lJ.ff" i"ii#-#:: *,?ii.T:l
-Ť'J. *'^T:lli*." ;;h*; u
Bóhmens
]Íi:. #l:L:ff:"iil";:ňc.iPli.
l,xl' o'*'ř:o^i.'
týkaj ícíse;:ui. J. TgrBt'
j*n*:'-'m''éti''.^.us}#
*i.koo,ki,,o
*"'ů1..l, iť::Y * ;.,i*l'"Tl
P.
ŤřJJ;:;ffi.'i."'"i' li"oooo'..r.-Kx'rr,
i:i
le prozkoumal".":1l]'::: sevůbec
i'i.ir'i*n'r.kého' na kterém
::"lÍli,-"].;:TÍ.i"'or.ilT':.,llffil?,l*-*.'':::li
řada borltvycn
iěastoila
C
o.iiiii31,.riaTt.i
\irten.]
p"o.tuive výsluŽběv.Li-
.ístzaujÍmá ,A o',b,z oůb..v StředoltoŤi
který neJen o'', il*-,e,i.t",
."''1''i to ,ze,starší dobY
doby
l.::o'#j..}lí''í."i;... oono-5..t'
, ,,^,,^ .Áh^ iest to ze starší
'ňěřicích, *ou.T]:',": DrrrnIcs
a Steinschónau)'
rrr (sbíralu Litoměřic-
u Litoměřic), ;i:; zmíněný
Lisoval
ffi.';;';;.:u''
'.,. svrchu;''iiT;
-t:ť;T::',*:*:Ť,;
ň.."i''."*.'ii?
;:LT'.,uŤ Y':
obsaŽenyu Rsossr.mi.'
jsou
url, jehoŽ přÍspévky,
ffi-n.j,oo
leŤejněny 1 .''ť?, .*l.^"*;*T^.'iJ',i....'f
v Lotosu -,ď' *T.
80.mlu.
puo'""e(v letech
:i;,""'ň''J'.Tl'í,,..oiJ',u'tou,
'stol.) a j. naclmír.udůleŽity pří-
:slébo století jsou

'ď.,;liJ'il:,.i'ť#."Htrj.i".l"r:ilftr
..3,..-1"^,,.'ff
tllffi
:T.l :li ;.ii ;;" Áí j.'-.'ktitickypsan
ý.
: nástinpopisovaného
obsažen
V úvotlé tei",t,oooýiytogeogron.ký
i.,t
.1:. ,-,.'l; ;.^ll zpracovány
zoracovány Bi::::".
Be'yttBu.
^ l.^
;'.;;,;il.;; |odrobně
Ť..
'fu
ŽestarŠícb í".ň1;;i"..::::'^:uoii"-'*lť.l.ňi.Il-
*.Tlliiu
',nÁrnhně

]**:ř"'J"šI{řťi-11iŤ'}lt*|;15fj:ir
nisovali Dr. G. Utcnt,n'"
j;;,J";;;ln"i'ii;oo*onoych) v okolÍ!Íostu
a 18ó8 seznam rost}in (j potřebu Žactva.
,..;;;*;."o" urúenývŠakvíce pro
14

Tímby|naznačenas h|avnípostupvýzkumudo let 80.;


výsledkybádáníuvedenýchsběrate|ů u|oŽeny jsou ponejvíce v ČELA-
KOVSKÉHOProdromuKvěteny české( dí||.-lV.),kdeŽtoudánía ná-
|ezypozdějších sběrate|ů v Středohoříshrnuty jsou namnozev ,, Re-
su|tateder botanischenDurchforschung BÓhmens''( 1BB1-1893)té-
hoŽ autora'
Pro da|šímodernívýzkumStředohořívýznamnyjsou zv|áště
dvě doby.A sice první( v r. 1884) kdy VELENoVSKÝ odkry|poprvé
zajímavástanoviskav Středohoří|ounském, upozorniIna květenu
tamní,vyznačenou pravýmistepia proved|také botanickývýzkum
ce|éhokrajetoho po stránce f|oristické i fytogeografické. Tehdy obje-
vi|např.v Lounskučetné druhydosudz Čechneznámé,jako
Marrubium creticum,Linum austriacum, Stipa tirsa atd. Krátký ná-
črtekvegetačních poměrův Lounskupoda|veVesmíruX|V. (1885)
a pozdějimistrněvy|íčiIjevnosnubnou i mechovouvegetacipo stránce
fytogeografické v úvodudí|a,, Mechy české'. ( 1897). V roce 1889
pokračova| ve výzkumujinýchčástíStředohoří, tak Litoměřickaa
oko|íMilešova( kde tehdá ponejprvv ČecháchzjištěnvýskytVlcla
varia),V roce 1890hlavněve výzkumuPerucka.
Že květenačedičových kopcůoko|íLounského, jeŽ VELENoV-
SKÝM před |etyzde objevenaa v pravémsvětle,jak jiŽ řečeno,vy|íčena,
ná|eŽík nejznamenitějším památnostem f|oryčeskévůbec'dokazuje
nedávnýná|ezAvenadesertorum,kteý učinilzde p' J. PoDPĚRA.
Podrobnývýzkumfloristický skoroce|éhoStředohořídokončiI
F.BUBÁK, kteýŽ v |etech1889-1892procestova| mnohonásobněce|é
Středohoří, objevi|např' mimojinékrásnouRosa Sablni;jeho při-
činěním stalose známo podrobné rozšíření mnohýchvýznačnýchi oby-
čejnějších druhůStředohorských a pisate|sám nejednouopíra|se o
bohatérukopisné zápiskyjmenovaného.
Menšídů|eŽitosti jsou příspěvkynás|edujících prof'
sběrate|ů:
Vandasa (Perucko,1884)'Bartoše(Poohříu Libochovic'1885)FREYNA
(Litoměřicko, 1885),KHEKA (Ústecko,1885),ČEnrovsKÝ m|.(rŮzná
místaStředohoří), WEISBAUR (Ústeckoa jinéčástiStředohoří1885- 88,
189o),scHUBERT (Ústecko,1886- 88),PoScHARsKÝ (Litoměřicko,
1888),R|cHTER,děkanv Bořis|avi, porůznu ze Středohoří(1888), RosIcKÝ
(Roudnicko,1888),PoHL, poštovní výpravčí v Úštět<u (1891-92)
ScHUBERT m|.,syn svrchujmenovaného (Ústecko),RoHLENA, VlLHELM
an.j.
Dů|eŽitýjest konečně ještějedenspis' r. 1890v Č.Lípěvyšlý
a sice Dra F. HANTSCHELA .. BotanischerWeweiser im Gebietedes
T4

Tim by byl nazaaÓen as hlaYní postup Yýzkumu do let


výsledky bádánÍuvedenýchsběratelůuloŽeny jsou ponejvícev,
XoYsKÉEo Prodt.omu Květeny české(díl l.-lv.), kdeŽto udání .
lezy pozdějŠícb sběratelův Středohoří sbrnuty jsou namnoze v
sultate cler botanischenDurchforschungBÓhmensu (1881-i893
hoŽ autora.
Pro další modernÍ ryzkum Středohoří významny jsou zr
dvě doby. A sice první (v r. 1884),kdy Ytr,tnovsrÝ odkryl pr
zajÍmavá stanoYiska v Středoboří lounském, upozorrril na kvi
tamní, vyznaienou pravými stepi a provedl také botanický. vý:
celébo kraje toho po strrínceflor'istickéi fytogeografieké. Tehd;
jevil na pŤ. v Lounsku óetné druhy dosud z Čech neznámé,
Marrubium creticum, Lirutm uustri,acwtn,Sti1ta lrirso atd. Krátk;
črtek vegetaÓnícbpoměrů v Lounsku podal ve Vesmíru XIv. (]
a později mistrně vylíčiljevnosnubnoui mechovouvegetacipo str
fytogeografickov úvodu dila české"(i89?). Y roce
"Mechy
pokraÓoval ve výzkumu jiných č'ástíStředohoŤ{,tak Litoměřic
okoii MileŠova(kde tehdá ponejprY v Čechách zjištěnvýskyt
oaróa), v roce 1890 hlavně ve výzkumu Perucka.
Že kvétela čedičovýchkopců okolí Louuského,jeŽ Ynr,rxov
před lety zde objevenaa v pravémsvětle, jak jiŽ řečeno,vylíi
náležík nejznamenitQjŠím památnostem flory české vůbec,rlokz
nedávný lá,lez Aaena d,esertorum,který uÓinil zde p' J. PoopĚna'
Podrobný výzkum floristický skoro celého Středohořídok
F. BonÁx, kterýŽ v letech 1889-1892 procestovalmnohonásobně
StředoboŤí'objevil na př. mimo jiné krásnou Rosa Sabini; jebo
činěnímstalo 8e známo podrobuérozŠířenÍ mnohýehvýznačných i
č'ejnějŠích druhů Středoholských a pisatel sám nejednou opÍra
o bohatérukopisnézápisky jmenovaného.
MenŠídůležitostijsou příspěvky následujícíchsběrate]ů:
Yexolse (Perucko, i884), B.l,ntoŠr (Poohříu Libochovic,1885)Fn:
(Litoměiicko, 1885), Kggre (Ústecko, 1885), Čor,lxoÝsrÝml. (rr
místaStředohoří),Wlosneurr1Ústecko a jiné č'ástiStředohoří1885-
1890), Scuuannr(Ústecko, 1886_88), Poscrrerrs(Ý (Litoměřicko,1€
Rrcaron, děkan v BoŤislavi, porůznu ze StŤedohoři(1888t, Ros
(Roudnicko, 1888), Pour,' poŠtoYnÍ výpravčív Uštěku (1891_
ScsonoB,tm].' syn svrchu jmenovaného(Ústecko), Rtlnr,nxe.,
unltr,!a n. j.
DůleŽitýjest konečněještě jeden spis, r. 1890 v Č. Ltpě v
a sice Dla F. H,rxrscsor,enBotanischer 'Wegweiserirn Gebiete

Nordbóbmische"tl"'-,'!'"-l;.J"lj-;"1.":;:.:.,xTřTíiilť,,:o
mate.
:'T1o':,^'.Yi;;;;;;ti"zajÍmavýc,h a.co póuhý
Stt.dohoŤí,
rubecpochybny:h:
iljll*-ď.te*".".ir.u plnoany.n.K} Ť"ť
známých
, lí to'i,ti.ty bodů
:'ť,,:
-1":,H;"':l'fl::ff'..ilfi;il
lllll.'.ii.r;'tictré
vůbec
poznnmky scházejÍ.
různýchv
řada menších.pojednáuí,
Mimo to dotýkáse Střeáohoří
*,.n,'J.ř..;;;:i:::1lT?;Tili:J.T-
J;Ť''li:tJ:'l-Bl#::,i:
př. v zprávách z důleŽitější
:::::::."o.##J.;á.".óo-.aoa^i.t
gYmnaslalnlcn
-I.i.", o :
uvádíme
iít.."to.yjeŠté Zeitschr.
viola, smbigu& \Y. K. in Bóhmenu. Máhren'oester.Bot.
ČglerovsxÝ:
se všakopakujevRe-
Bot'Zeitschr.1883& 18g4'vše
- |'1';'J:',; oester.
sultatLch'
otázku českj'ch byla m;Iněrozřešenaa teprvena.
(v prYémpoje<lnání .Stip pravou míru uvedena.)
později na
zrikiaděnálezův."'ooJ."i"o o:.-'::.^,::.Zeitschr.1900Nr. 6.
: Ein Beitrag,", ;";;.;;;;;J'i
J. PoopÉtr
i.. e".on tlesertorum Lessingin BÓhmeninoesteť.
- Ueber das Yorkommen
Bot. Zeitschl. von Róhmeu. Roz.
Ein 'no'
Beitrag ztr'...1;,o,,
E d.erPhanerogamenflora
.. Dourr:
K. "'n.u'1
**.: BÓh."n. T"'.
:{:u".".*.lénuJ,no*1"".,.gamenflora "oo
. ZlÍe|teÍBeitrag zur l
TamtéŽ1903.
fí,,*'*'"* Kenntnis der bóhmischenPotentillenarten'
- "'" bóhmischenKoeleria.Ar1en.Kneu-
- Kritische n.ln".toog.o"io' K;;;;;..
travčeských. krái.č.spol
Rozpr.
, o"J'i-n^1xli.,i".l,iŤť";olnolu."".,,.,
náuk 1899. 1901.
českýů..Tamtéž
_ Druhý příspěvek ku poznánívariacítrav 1902.*)
Boí^Z,eit8chr.
_ Ein Beitrag rro.n""o.i nonrn.o, lttg. v Praze
"o" ry."g""*'J.tl. linilovna Óeské Spol. zeměrědné
E' Doyrx: Brdy. Studie
č.2. t903'
jsou nejdůležitější hlavnélrísledujícíprameny:
Co se týce kryptog&mů'
Akacl. cís.t'r. Jos'
J. Yxr,t*-ovsrÝ.Mechy české.óes. 'l897.
.[os. 1899_l90''j'
ío"p,. .ces Aka$. cís. Fr.
--=-Eryplgci9kj-!ÉE$y "
L].o'#a-=.Gi.ri. .los.icbi_rsos. tri aity:
- Jatrovkyčeské' j*oo'ty" a řLr'xscrncovr "Rasy. zasluhují
po-
Mimo to téžDĎotexil
r Ěimnutí.
místa práce menší důleŽi.
* již tlříve řečeno,pro úsporu "ť..|1:" Roru,r, kterépod
o'"";irnn'y"r, iříspěvcícb'Á.
tosti. \emůžeme
-l "s"t."ďer"")Li"i.i ;"$'*ii'cn"n G:c-:'*l
DázYem nYerzeichnis ;ffil* :"d 1*
Yyšly a -r1gr*se:
mnohý vztah k našemuúzeml
Yon Rothenhau8( o.,t. s; woch. 18ó?
' se sem vztahuje.
mají.Také iada drobnějóichpraci Wresarun..
16

5. Rozčlenění
v okrskya elementyflory.

Středohoří v ce|émsvémrozsahuvykazujedostijednotný f|oristický


ráz. Podmíněno jestto jednakshodougeologického s|oŽení' jednak
i neobyčejně příznivými poměryk|imatickými, kteréumoŽni|y bohaté rozč|enění
útvarům tep|é f|orypontické; a i tam,kdetytoútvary jsouv podstatězat|ačeny
různými spo|ečenstvy f|orystředoevropské, aspoňjednot|ivými rost|innýmitypy
zachovánjestsou|adce|ku.Ve vyšších po|ohách na vyvře|ém horstvu
zachovávají namnozeosobitýráz květenystředohorské některé druhypůvodem
praea|pinské' kterénynínamnozeŽijív těsném svazkus teplomi|nými druhy
f|oryvýchodní a jihovýchodní.
A právěprotutojednotnostÚzemínašeho,jesttěŽkoprovést přesné
rozdě|ení v obvodyf|oristické; všudeřadapřechodů, jednot|ivé obvody,
v centrunamnozedostisvérázné, mnohonásobně do sebezasahují.
tvořícemnoŽstvívýběŽků nebi oddě|ené ostrůvky. AvšakpřecemoŽnoaspoň
zhrubavytknouti 7 h|avních obvodů, jichŽrozšíření dá se dobřeuvésti
v spojitosts podnebím, po|ohou a ostatnímičinite|i
oeko|ogickými.
By|yby to nás|edující:
í. obvod stepía světlýchhájů.V obvodutomvyznačenyjsou
pravéstepi( stepní|oučky) řadouxerofi|ních třav,h|avněz rodůSÍlpa,
Fe stuca, Avena, Andropogon, zqímavý ch nejengeografickýmrozšířen ím
nýbržisvouoeko|ogií. Jindepřev|ádají rostlinykvětnaté, bud'perenny se
silnýmikořenynebrostliny cibu|naté a hlíznaté,častoi druhyjedno|eté.
Na kupáchčedičových bývajístepitypickyvyvinutypravid|em jen na tep|ejších
úbočích k J JV obrácených, na svazíchseverních vystřídávajíje po výtce
útvary pastvinám obdobné. Tytopastviny, kteréhoříčasto z jaraohnivouŽlutí
Adonisvernalisa k podzimkuse pokývajíozdobnou travinouAndropogon
lschaemum,ná|ežqí taktéŽ k obvodustepnímu, třebasby např.zvýznačných
prostepdruhůroduSÍ'pa jen jedinou Stipacapillata,aŽv pozdním|étě
rozkvétající, přechovávaIy.
Mimozce|avo|né stepivytknouti d|uŽnov tomtoobvoduještě
tytovýznačné vegetačníformy: step,porost|ou vo|něnízkými křovinami,
tak např.význačnou višnínízkou(PrunusChamaecerasus), druhyroduRosa,
Ulmusglabraatd.Takovátostep s porostemnízkýchkřovinmůŽepřejíti
průběhem časui v háj,ovšemrázuvícexerofi|ního. Zv|áštní formoujestt. zv.
ska|nístep, o níŽještěpozději
16

5. Rozč|enění
v okrskya elementyflory.'
Středohoří v celémsvém rozsahu vykazuje dosti jednotn
stický ráz. Podmíněno jest to jed.uak shodou geologickéhor
jednak i neobyč.ejně pŤíznivýmipoměry klimatickými, které ur
bohaté rozlleněni útvarum teplé flory3ontické; a i tam, kt!
útvary jsou v podstatě zatlaÓeny různými spolelenst.ry flory
evťopské, aspoň jednotlivými rostlinnými typy zachovrín jest
eelku. Ve vyŠŠích polohách na vyvřelém hot'stvu zacbovávajínl
osobitýráz květeny střerlohorské některédr'uhy původemaraeal
kter.ényní namnozeŽijÍ v těsnémsvazku s teplomilnýmidruh
východnía jihovýchodní.
A právě plo tuto jednotnost územínaŠeho,jest těŽko p
pŤesnérr.rzděIení v obvody floristické;všudeřada přechotiů,jed
obvody, v centru namnoze dosti svérázné,mnohonásobuě ťlt
zasabují, tvoříee množstvÍvýběŽků neb i oclclělenéostrůvky.
přeee n:ožno aspoň zbruba vytknouti 7 blavních obvodů,jichŽ
ření dá se dobře uvéstiv spojit,osts podnebím.polohou a ost
liniteli oekologickými.Byiy by to as následující:
1. Obvod stepí a světlých hájů.v obvodu tom vyznač,en
pravé stepi (stepnÍ loučky) řadou xeroí]ních trav, hlavně z
Stipa, Festuca, Aoena, Andropogon, zajímavých nejen geogra
rozšířením,nýbrŽ i svou oekologií.Jinde převládají rostliny kv,
buď perenny se silnými kořeny neb rostliny cibulnatéa hlíznaté'
i druhy jednoleté.Na kupách ÓediÓových bývajÍstepi typicky vy
pravidlemjen na teplejšlchúboÓích k J a JY obrácených,na s
severních vystřídávají je po rrytce útvary pastvinám obdobné.
pastYiny' kt,eréhoŤíčastoz jara ohnivou ŽItltiAdonis wrnal,is a
zimku se pokryvají ozdobnoutravinou Ánd,ro1logon Ischaemum, n
taktéŽk obvodu stepnímu,třebas by na př. z význalnýeh pr
tlrubů rodu 9tipa jen' jedinou 9tipa capíl,l,u,ta, až v pozdnÍn
rozkvétající,přechovávaly.
Mimo zcela voLré stepi vytknouti dluŽno v tomto obvodl
tyto význaÓnévege|ač'ní formy: step, polostlou vo1něnízkými
nami' tak na př. význačnouviŠni nizkou (Prunws Chamaecet
,druhy rodu Rosa, Ulmus glabru atď, Takováto sťep s por
nízkých křovin můŽepřejÍti průběhemčasu i v háj, ovŠemrázl
xelofilnÍho.ZvláštnÍíormou jest t. zv. ska]ní step, o niŽ jeŠtětr
a
ll

druhy hu-
skoro vesměs scbázejí,protojsou i
ňéňv]hčíháje
lT'"";; 1.i""',i1.y;y,l-J;'.:ll Lounsko' rovinu
Žírnou
:a:{:Til n;.,;
ientoobv-od sadů,
*i-."..ných nebco
Pol]': .o-T".:",':.li'l"iin".il'ň
mor.m '","u
'"Y^l':.^
*iňooJ,',oout.né

írl ru'*m
l;''.,.r
j.::
J.[ii
;.i::,-
;.';xt;' ; J -
";Til'.l'
.óu
;;
š''".'' .T :1:r;:s1 *ť*
:i;ťi :ílii ;--,il'T;
*}ůlřlx*;.:'l
ťťiůT'" *i*-*
i. ij iii
.ii.",' J"$r:;' se:ll

o'"j' vte-
Š:l..1];'o1l,*::::i.
:"f'f#JiťiT' :f
;ix'Tl#il.,lTň
Tl,,;,.,...J-l:i.*.,t-i."}ff
ť:].J;J*"ťilť:ffřetěz.
3' jest dloubý
;Hff..;- s obvodem

'ó}I,'ffi
. ;ffi .,yil*y-*"",T ]"''é'll
::".,l"*;3"T,,ů,Jl.:x,,!
l'*'*+T*t*lt{:+ttrrq
úiun. * více tvářuostm.:,1",'.1l""'"i.'o nánvi oil PoÓeradk Sedlicům

liŤ'-'.ty!1.'IÍT-,1'"ť-,'ffi..'.#:ll,
t.":iůmosteeko-lounské,
..*eto".ý'oor"Í.l'1*|l-|Ť'#"l.i:ffi',',ň'
. " i:-ř.;ďT.';l::;
-lii'i'l"; nl.oelat.oo^'vj
l",ť:,Jji"11l.])};,
.-.ff
'',*"ťjTfff jťx*Tnť..*
'Íl|:ll'*,;^1'-.1.*,*:[T$ii
i#.ffi*;##r;,li;:ittli[ii*:** Staua PuuÚ '"-' .
-.a'rum-.tamaísím. ostatne druhůspatřu;e se *kol.ovŠudena
jílo.
vÝzuačná a řada slanomilných
i dosti suchépůďě.
t-
.. #;;;;j"
,''o r^ obvod v StŤe.
rá] ^t.'.,nri
J^est't,o
j;ťTl'-:"iť*iT"..':l.JJ.:.:.",'''ů
hájů,skala.strání
'o
n a.u.,i.""i.,ň
;:.;;;.;";;.;;;

nllÍ:)",t';;iitl!:l*T$"'-t*[t',Jť:..
.T'':y ::^'::"':-,íiir-,roo-ooonm1 na D.eJ-
oblastis|řédoevropské,

[[iliťůi{:#i[t*ryq#i!i.ffiji;'"
?íř"'o,iJ'.
ť*;:-*lxiť*-.:íln.:il:l'':;iT'T..,'lJ:::fJ"f
xvl.
- .nfrrcímcli-ípTšťě.
18
Stepise takédostavují, a|epravid|em na omezenýchprostranstvích
a ne takvýznačně' Hájebývajív|hčía vyšší,zv|ášť habrovéa dubové
jsouhojné a vnichčetné stinnédruhy.ovšemi volnéxerofytní křovinyneschá-
zejí.Bohatěrozč|eněn jest útvarska|ní,kteý skorovšudev sousedství
rozsáh|ýchhájůse zjevuje.Na severníchúk|onech vyššíchhorvystřídávají
háje
namnozejiŽporostyjehIičnaté, b|ížícíse k obvodu4.

obvod tentozaujímáve|koučástStředohoří, vyvinutjest i na Lounsku,


vícena Mosteckua Bí|insku, všeobecně na S od Lounska,takv skupině
Mi|ešovky,K|etečné, Vovčínu, Sutomskéhory,Lovošev oparnském údolí,
u Kostom|at atd.Provázíúdolí Labskéod LovošeaŽzaRoztoky azabíhá
namnozeh|uboko na pr.i|ev.břehu. obemýká|esnípásmoBabinské,
zjevujese meziSed|ema hřbetemBabinským a nescházívŽádnéčásti
Středohoří.Ba i v obvodustudených |esůjeh|ičnatýchvšudese dá s|edovati
v některém svémútvaru , takžeprávemmůŽeme říci,žev prvnířadě podmiňuje
jednotnostkvětenystředohorské.

4. obvod lesůjehliěnatých, v|hčích,


ve vyššíchpo|ohách s větším
mnoŽstvím sráŽeka niŽší tep|otou, se ne tak na jednot|ivých
zjevující kupách,
jakov souvis|ých
skupináchhorských, bohatěrozč|eněných.
Nejsouto všakhercynské |esyjiŽníchČechnebpohoříJeštědského nýbrŽ
|esysvérázné,vysocezajímavé' Zv|ášť pozorqhodny jsouv dosahujejich
krásné|esnípralouky,typickyvyvinuténapř.na Rad|štejnu, nebu Němčí,
Tašova,Čeřeništěa Babiny,které s|oŽenímsvýmjsouspecia|itou tohoto
obvodua neopakují se v podobném v Žádném
s|oŽení jinémútvaru českém.

Lesytytovyvinuty jsoujednaknaZ od skupeníMi|ešovky, v skupině


Březinya Radlštejna, h|avněvšakna V od Labeu Tašova,Babiny,Němčíatd.
Jinde nejsoutak typické,ačněkteýmidruhyihnedse prozradí.
Co zv|áštníútvarpřipojujeme
sem |esysmíšené, zjevující
se co
přirozenýútvarve vyšších horstva,v nichŽhlavněbuk,javor,
po|oháchvyvře|ého
k|en,jed|e,|ípy,
ji|mhrajídů|eŽitou
ú|ohu. jsounej|épe
Vyvinuty v jihozáp.Kříd|e
Středohoří.

5. obvod opuky.opukyrůzného s|oŽení


a opukovéjí|y,ná|eŽející
různým vrstvámkřídovéhosystému,přechovávající
zv|áštní
spo|ečenstva
rost|inná,
význačnářadoudruhů,v Žádném jinémútvaruse neopakujících.
opukyjsouvyvinutyv ce|émStředohořízvlášťmocně
18

Stepi se také dos|avují,ale pravidlem na omezených p


habrovéa
zvláŠé
a ne tak výzuaÓně.Háje bývajívlhÓí a vyŠŠí,
jsou hojné a v nich četnéstinné dr'uhy. ovŠemi volné
křoviny nescházejí.Bohatě rozčleněnjest útvar skalní, kLerý
' vŠurlev sousedstvírozsáblýchhájů se zjevuje. Na severníchú
' vyŠších hor vystřÍdávajíháje namnozejiŽ porosty jehliónaté,
se k obvodu4.
velkou částStředohoří,vyvinutj
obvod tento zaujírrrá
na S od
Lounsku, v-ícena }Iosteckua Bílinsku, vŠeobecně
Vovčínu,Sutomskéhory,
tak v skupině Milešovlry'K1etečné,
Labskéod
u Kostomlatatd.Provázíúdo}Í
v oparnskémúdolí,
až za Roztoky a zabihá namnoze hluboko na pr. i lev. břehu
mýká lesní pásrno Babinské,.zjevuje se mezi Sed]em a
binskírrra nescházÍv Žádnéčásti StředohořÍ.Ba i v obvodu stu
lesůjehliěnatýchvŠudese tlá sledovativ něL1erém svémútvaru,
právem můŽemeřici, že v prvoí Ťaděpodmiňuje jednotnost
středohorské'
jehličnatých,
4. Obvod|esů vlhčÍch. poloháchs
ve vyšŠich
mnoŽstvímsráŽeka niŽŠí teplotou,zjevujícíse ne tak na jetlnotJ
kupách,jako v souvislých skupinách horských, bohatě rozÓleni
Nejsou-to vŠakhercynskétesy jiŽnícb Cech neb pohoří JeŠtěds
uýbrŽ lesy svelázné, vysoee zajímavé. ZvláŠépozoruhodny
v dosabu jejich krásné lesní pralouky, typicky vyvinuté na 1
RadlŠtejnu, neb u Němóí, TaŠova,CeieniŠtěa Babiny, které slo
svým jsou specialitou tolroto obvodu a neopakují se v podr
sloŽenív ŽádnémjÍnémútvaru českém.
Lesy tybo vyvinuty jsou jednak la Z oď skupení 1lIiie
v skupinéBřeziny a RatllŠtejna, hlavně však rra V od Labe tr T
Babiny, Nénrčíatd. Jinde nejsou tak typické, aÓ rrěkterými
ihned se prozrarlí.
Co zvláŠtní útvarpřipojujemesem lesy smiŠené, zjevující
přirozený útvarve vyŠších polohách vyvřeléhohorstva, v nichŽ ]
buk, javor, klen, jedle, lípy, jitm hrají důleŽitouúlohu. Vyvinut;
nejlépev jihozáp, kŤÍdleStředohoří.

5. Obvod opuky. opuky různéhosloženía opukovéjíly'


ŽejícirůznýmYrstvám křidovéhosysténtu,přechovávajízvláŠtní
Óenstva rostlinná, význalná řatiou druhů, v Žádnémjiném útvt
neopakujíeích. opuky jsou vyvinuty v celémStředohoŤí,zvlኝ
I

Celkový nízký pru.měr votiuíchsráŽek odpovíil á nlzképo|oze;


jeť známo,Že se stoupajícivertikalnÍvýsi
mnozi se l poČet sráŽek,
ne sice úměrně(Čím výŠe, tÍmubývárózdílu;,ale přec jen znatelně.
SroorrrČtepočítápruměrnéstoupání stáŽek la 69 mm plo
jak se.to i v konkretníchpřípadechtlobře 100 m,
osvědčuje: tak pozorovací
stanicey MileŠově ležío 158 m výŠe nežv Lovosicíchneb v Lito.
měřicích(158);poÓet sráŽe.kv Liíoněřicíchjest
495 mm, l Lolosi-
cÍch496 mrn, v MileŠově646 rnm; rtleuvedenetheorie
případně6ó7 mm, coŽ jest ovšemrozdíi nepatrný. má býti 656,
Měli bycbon jeŠtěuvésti rozdělení sráŽek v jednotlivych
. . mě.
s'cích,ale postačí,uvedeme.li,Že rozděieníto
nevykazujemnoho
odchylek-odpraviťlelobecně Čechyptatrrých. Prvémaximumpři-
padá na měsícečelYenneb červenec,
-pro a.olo ou městcprosinec;jemu
pÍedcbázinarnnoze slabŠímaximum, spadajícÍ
v niŽŠíchpolohácb
Středohoří jiŽ na něsíc záÍi.(1fuak o" riju";i poslední**"i*o* pli-
padá na březen.Jest samozřejmo,ee v mesicicn
s oněmi maximyjest
i největŠÍ početsrážkovýchdní.
Co dťrteŽitýmomentuyésti musímejeŠtěrozŠÍřenÍ
. lesů, které
má znalný vliv na rozdě.lení sráŽek. Nejteplejšía nejniŽšípoiohy
(Po.stoloprtsko, Lounsko,
jehiič'natý'ch .Mostecko,Iitomitlctoj postrádajÍvětŠÍch
porostri;mají.pouze n,ij., juo z jaia ilhčÍ,kdy rozviří
se půda. jejíchpest4ým rostlinnýmŽivotem;brzovšak juni
se v podoběsuchýchsklonů, kde namnozejen volný porost 'y,y.l";i "
nich. suchomil.
pokrývá půdu Lt91éi v prav! stepi.i
}ern
přecházejí' -a jehliÓnatj porosty' v útvary skalnl
Za to vŠakvětšÍ stále r]bkéa tudíŽ
i s.
lujným rostlinstvem,s potůčky, mokruayu jakéjsou
po9 Kletičnou, u Štěpánova '..uut,nami,
a'Kostomlat,neb na Sedle,
-M-ileŠovkou,
u UŠtěku, u Babiny a NěmÓí a Y přilných roklicí blských,
vŽdy většÍvthkost ovztluŠí, uarzuji
reguluji ,.ez.k, pŤiiabujÍdeštné
mraky atd. Na mapce Ruyenacoyň'o'áer.olvidíme, Že leŽípo výtce v zoně
ry0.-8.00 mm prtlměrlýchročnÍch sráŽek. Rozděleai lesri v jednotli.
vých ollesech blíŽeuvedenobuclev }apitole
nasieáuiici.
Poměry tepe|né'
Jest přirozeno,Že Středohoří.náleŽÍ k uejteplejŠím
vyjímku.tvoŤi krajůmÓech;
jen body znaěnězvýŠené, i ;"
^č í;;i bplota poměrně
na stejněvysokýchbodecbČech stieanich
'ysi ::1
soulislých a jiŽních.obvod
lesůjehličnatých, laznačujicise i větsimnnoŽstvÍbročDÍclt
sráŽek' jest ovŠemznačněst,udenějsi.Bouuzei pJ
stanic pŤíliŠ volná a pozorovánÍz mnohých -l.' síťpozorovacích
by byla fyto-
'ii,
19

,, Poohřj,iak na PostoloprtsFu, Lounsku,Perucku,ve vysočiuěŘipské'


atd.
vruii,i""i, u Litoměřic.UŠtěku
" labskéhostízcela zv]ráštní
6. PoříčíLabe. Přirozeno,Že břehy
ř"',.ta. probÍhá Labe súŽenýmkorytem,sevřenlfois obou
wěteřu i
.+.oňŠtrmin&n]i skalnimra borskýmihřbety,i tam, kde porozšiřuje
oeko.
ptoct...obvotltentouzavíráviceút'varů,
::.T ffiilJot,,i vžttyvyznačených
do sebe přecházejíclch,
ňi.c " rii'ty.h a často .ale
Zajímavo
.^i,r." se ostřood obvodůostatnícb.
že odlišuje
"otastnostmi, hojnena stráních
áiuby labskýchsestupují rádyi do
i:il"';'Jl,eJ se na některých
vyznačuje
ir'J,íň. p.''rr tatsřeto. Poříčíohře jinak chová jen obyčejnou
lukami,
pnt"y.i háji a svérríznými
'ďď.n jako poříčíBělé a četnýchpotoků,jak
i*.i".''pobrezni podobnc
o iorn později burle řeÓ.
pískovců. Křídové pískovce, pokudvystupují ve větŠím
7. 0bvod
-poo..h,
nenáIeŽejiponejvíceuŽ Středohoří.
,o,*ě,o * _oop.tnouoá 'vlastnímu obvodu.
il'i"t,tn pisciny ptistusíovŠemk předeŠIému
jen suchépísčiny,
K vlastnÍmuStřetlohoříoitáti můzeme v
l"9-'lg]"é
okolí UŠtéku'
opuk'
v blízlrosti Tak jest to na'př.
;;;;;;'*.tlé,
rázu ristě střetloborského v bezprostŤednÍm
- opuky
tá. ň.j'ie'"y-'"pu;ici
,o",.o,t"i poho^řipiskoocového nutí nás, i o tomto aspoň struÓně se
'
první řadé neobyÓejnou
oi,".d pískovcůvyznačujese v
'.ňii vyznamenávalyse pestrou
cnudosti rlruhů(všechnypřerlešléobvody př. borůvekco
,-.aoitosto a opakovánímtýcbž typů - -9k "." píseÓnédruhy
poilrostuv borech- ve veikóm *ooŽ'toí.Význa(né
;;;d..y budouaŽ pozriěji.DěčÍnské pohoříjest ovŠem vyloučeno.
? obvorlů otlpovÍdáv celku dobře kii.
Bozrlělenív naznačených
dat v dřívéiŠí
*"ti.ty* i geologickýmionrěrům,jak srolnáváním
struÓněvypočetli
ea.ii-"'.a".j,amř výsvitne.Zbýváještě,abyehom při složení
hlavní elementy flory střetlohoriké,které berou úÓast
útvarů v tom kterémobvodu.
jak ho pojímá
1. E|ementstředoevropský,asi v tom smysiu,
druhy, jichž
Bxcr, z částijen Pexx)a Dnooejspadajisem-tedyony
pojmem.-
hlavnírozšířen!kryje se s-triai"z ne však druhy
'středni Jvto.py'
oněchdruhů, které co středo.
vysokýchhor. Cítámesem r,ě|Šinu
jiŽ. Čechách
eYropŠtí ubikvisti ,. o,"uoo:i-a namnozestejně i v
in den Karpathen) čÍtá'sem
. 1 Pe.x (Grundztige ďer Pflanzenverbreitung
I četnéhorské druhy jako Rnmea arifoltu,, R tnunctt'l'usalpesh'is' Poteatilla aurett'
Alchemilo f.sn, Bhina n'thuco,lpinus, Leontopod,ttm al'ftitum atd'
20
skiídá se, slroro vesměsz těcbto
Y oblas|i flory hercynské(která jsou
ó..le.i' jsou r'ozstieny.Některéz, rlruhůtěch
;J;u]i'';;':. se k S vzácnějŠí
hojnéjŠí v jiŽuějŠÍ, teple;si'otstistř. Ei'ropy, s|ávajÍ druhům
a brz-vi pŤestávajl; o.ooy if tri" ,. .uyňi
Příklademjest
'":::l{.n""uo"d
mylno s nirni zaměirován;-.
;.;;í;k;'"^; ;ýou;i nor.ay
ó;i; j.'.. druh.v,které,vr;elé stř. Evropě
la pt.Bwplettrum J,alcntum.
stejnoměrně neb i v sev. Óásti hojnéjŠi.
roz.loŽerr1.
i*".^p.*í*u
subarlitictýj1ment..' uzavírající
Sem ÓÍtámei PlxŮv oborealně zoné;sem
;zŠíŤení vzi'ahuješejk celé mít'né..severní
d."h-',li;ň- triloba,Anemone
náleŽíŤadanaŠicli Óasně3^,nlct, a,'ut',i'jako H*p,tttica
atettsis' Cltr ysosplenium
nemoro sa, Cotth' p ot*st-.lis'Co' do'i;n' 7n
Adota fuIoschaÍelljna. miulo to na pÍ. Corallorrhiaa,
alterni1,oliunl,
":i'ot" Potentillaargentea'Oralis
Listera otata, l'oU;' n;"iiu' C"'*
Acetosellu atd.
Evrop'v;sou
v celém sev' mírném pásmu
Drub-v tyto rozŠíŤené Nékteré'
stinná.
větŠirrou hygLofilnía oblibují.i "l|::.-*|
-,,11o:Š:é
řadě PoÍ.arg,entea.' evropský
ktel'ésemP.lx čÍtá'tak v pr'vní ^kterájest než
e]ementu.středoevropskému,
ubikvist (!), náležejíaaláko spise gens,is.
salisbur
č,",,,ii,), áx,icha leb Bupht asia
jichŽ ar'ealyjdou aŽ
drutr.l.,
2.-3. Element borea|ni slírnuje horácb
vůbecneb jen la v-vsok1ý'ch
vYsokona sevel a ;soo io. buď zaujímádt.uhy;
(úoreá1né.alpiuské) a el",nent-wtalsky
rozŠíř"en"l' i)
,,Vterj.
iichz hlavní rozšiŤení se k obéna,Í"i1' Urálu v sev. Óásti
,Jt.*'.á,;;.;..o*'lioo ",t"i"i.
postupujidále na Z do nitra Evrop-v.
v ŠirŠím smyslu, připadají
PojímámeJidosatr.těchtoeiementů uza-
i tlva elementy u Paxr' a sice e]ementevropsko.sibiŤský'
sem jichŽ vegetaČní
vÝskyt.,v
víraiícídruhy, pro něŽ.;. íyÁ"e'1 !ibii.i'
EYIopy'
do západní
;;?'il;'di ůl*rtor*o " tt..Ě 'ouit,ujiaŽ_ záp.Evropyne-
- sibiŤského
řuJu..".ň'"n'.a,onor'oelementu
dosahují... . - ^-.x-urálskétrodruhu jest Ptreurospermwtnawstria-
Příkladem seYerne
cum neb Androsace septentrionalis'
jest element zdpadní (západoevropský)'
Yeli,:e slabe zastoupen
x r / r. vůbec
ó"cnach -...'u^^
trcry v Čechách
který vystupuie=j6*z_&Iapodřízeněa oJedlnelyml
vůbec.,.,ot,,'nrlioiiffi-?[[lffidřízeně
vystupuj:-lT-.^':.:1 ojedinělými
vnitaniorubů
typy,poněvatlŽ *Ť1:iŤ
jsounaz*laae::":::'::::-]*'.i"x.J,1..T
ve1l^e^1.]ť:n:T'
ilť'"ilil".'.ilz...e..nv ::::*i"T
vniknoutiponojvíce
doČech
j|:'ffJ'.$;i' nnmoueestou
''ož"*o''
--ll Florenbezirk 85 (1902)'
**t Dnuor: Der hercynische
.2L
druhy, kteréjsou rázu spíŠe montanÍho. V Pod-
ien takovézr1paclní
,,uaoloii
.,,t,^ jsou to na př. dvapamáiné typy - Digitalispurgrureaa Teu.
sio,oao"ia. Ýe vlastnÍmStŤedohoří zdá se bý-tizápadnímele.
u
nentem DianthwsSeguieriVill. pod Deblíkem SebusÍna.
při-
4. E|ementhorský obsahujedruhy,jichž hiavnÍrozŠiření
patlána vysokéhory střetiníEvropy,v prvnÍřadě na Alpy a Karpaty.
Ťentoelementrlá se roztÍítliti v několik skupíndruhovýcha sice
1 . Druhy po dh o r s k é,jeŽs icevyst u p u vj íh o ráchd o z n a č n ý ch
výší,ale mimo to zjevujíse nezřÍdka i v nízkýchpolohách.Z květen-v
středohor'skéjmenujetne co pÍ.:
Orchis globosa, Prenanthespurpurea\
Prímutraelatior, B upleurun Iongif olium,
Trollius eurogasus, Moxesis grand'ifora,
Po lggonatum mrticiltratwrn, Geraniunn sil"'ati cwn.
Annarc sih:ester,
kter .évŠakÝ Stř edo-
2 . V l a s t ní druhy ho rs k é (alpinské),
hoří skoro zce]a Sch/Izejí.
3 . D r u hy pra ealpins k é n eb i alpinské,vétŠinou Ýápn$.
milovné'které za doby glaciálnísestoupilyse sYých původníchstano-
visek v horáeh a usadil-vse v uÍŽináchna podloze teplé a výživné
horniny eruptivnÍa kÍí.
1jako jsou vápence neb v obvodu Středohoří
áovo ipuky),a poněvadŽpřirozenostísvou vícek podloze.neŽ k určité
výŠitíilly, áou.aty se i později, krlyŽ podnebnípoměry se Změnil]
a] nastalo otepleni, z velké části na stanoviŠtich jednou zaujatý'ch
prae.
udrŽeti a existenci svou obhájiti. Tím přišly druhy původem
alpinskéi na zcela nízká teplá stanoviska,kde se setkal-vs četnými
druhy pontickými a utvořily přilozená společenstva rostlinná, aÓ pů-
vodeio svym jsou zcela nestejnorodé. Tím se ovšemi stalo, Že dnes
mohli bychom některéz druhůtěch snadnoza pťaYédruhy pontické
povazovati,které- jak to u jiných druhůnezřídkabývá_ na vápenném
substrátě i. rlo subalpinskéhopásma vystupují. Studiem vŠakarealů
těchto druhů, zvlášt podrobnésledovánírozŠíření jejich, jak to na
pŤ. u některých Á. Scrrrn,z(Gruntlzůgeeiner Entwicklungsgesctrichťe
ier PflanzerrweltMitteleuropasseit tlem Ausgangder Tertiárzeit, Jena
1894) provedl, dokazuje,že druhy ty jsou původněpraealpinskéa ne
naopak.Z nich v StředohoříuvádÍme:{)
*) Srov.téžo. Dnuot oDer hercynischeFlorentrezirk((Excr-nn'DxuotYeget'
d. Erde VI. str' 16ó a n. (1902).
22

Las erltitiw'trtl,atif oliwnt, C arex ornithopoda,?


. t1arihaga Aizoon, OpkrEs rnwscdfera,
y9esl,eria cal,cari'a, Gl,obuI'aň a Willloornmdi,
C otoneaster aul,gar'is, Eippocreltis cornosa,
Aster alpinus, yCoronilla aaginalis,
,piscutellu laeudg ata,
,H'ieracium Schmidtii',
g7ygpeAria, Viburnurn Lantana.
,
B]iŽŠÍ rozbor těchto druhů bude podán později,
Ď. E|ement pontický v nejŠirŠÍm slova smyslu zahrnuje nejen
vlastní druhy pontické,jichŽ ohnisko vývojové1eŽína sLepíchjibo.
ruských, nýbrŽ i ony druby, jichŽ arealy spadaji na dolni území
Dunaje. Zahrnuje tudiŽ element tento druby východnía jihovýchodní
či pannonskéneb danubiální'které ŠíŤily se ze svéhoohniska k nám
v linii značenéDunajem přes Uhry a dále přes Moravu a českomo-
ravskou pahorkatinu, kdežboněkteré druh-v čistě východní zvolily
snad proud jiný, na S od Karpat, ač proudu tomu bv b.vl"vCechy
daleko tíŽepřístupny. o existenci a směr.uproudu prvně zminěného
nemůŽemejiŽ z toho důvodu poch"vbovati,poněvadŽ zůstaly nám
zřetelné stopy v jiŽ. a stř. Čer:háchpo přílivu pannonskévegetaee
z Uher přes Moravu. Cesta ta znalena jest výborně na Táborsku
jednotlivýmireliktnÍmi druhy uprostřed flory zce]a cizorodé,místy
i menŠímispolečenstvy' Z nejdůleŽitějŠích druhů, jimiŽ vyznačen
onen proud, vzponrínáme ku pŤ. u Tábora rlivoké Rosa cinnamornea,
Melica picta, Sarifraga decdpi,ens, Hieracium Schmidtii atď.
Z pontickýchdruhůuvárlÍme:
SÍipa spec. div., Egperi,cum elegans,
ogon I schaemurn,
;An d,rotrt Linum flaawm.
) Ery sxruarncr epId,voLxum
.l'
Aaena pratensis \dÍ,glaucescens -
I
, desertorum, Arabis aurículata,
''Mel,ica ciliata, XL picta, Thymus coll,inus,Marschali'anus,
Triticwm glaucurn, lanuginosus,
tQarer hwmilis, Artemisiu pontica,
, supina., stetnPhgll,a, P ettce d,anwm al saticwrn,
,, trlichel,ií, Ad,onis oernalis,
Prunus Ch amaecerasus Astragalws erscapus,
'
Draba mwral,is, Orytropis pil,osa,
Orobunchespec. div., 'Iris nudicaulis,
,Pgtentilla arenaria, Dianthus tenwi1.olius a č. j'
tí0eler|a nltlaúLd,
ulusímejeŠtě
svým hlavním
Linnaei, ďrlh
Y našemúzemÍ.

mohli

Element horský
Element
vysoko- pontickÍ'
ho

velmi
relmi
stepía sYětlých hájů slabě I silně
DIO. I
silně -
stiedněi

pontic}ý,ch hájů, skal a pro-


sďinr. stiedně

pro-
silně | slabě stiedně

velmi
slabě silně l slabě
a vytvářeníútvarů
l|. Rozčlenění v cesk.
Středohoří,

A. VŠeobecné
rozděleníÚtvarů.

Útvar rostiinný jeví se nám výslednicí ze sloŽitéhořetězu ne.j.


rozmanitějŠÍch podrnínek./Určitý substtát se svými erJaflckýmivlast.
nostmi za ur'Óitých podmínek stanoviŠtních, při jisté insolaci' v téŽe
výŠia v tomŽe podnebíumoŽňujejen jediný útvar.Proto t,akévšur]e
tam, kde opakujíse tytéŽneb podobnéokolnosti,vystupujÍtytéŽneb
obdobnéútvary. Jest vŠaksamozřejmo,Že kúdý llánek onoho Ťetězu
vŠechtěch podrnínekpodléhávariaci o značnéamplitutlě, tu působÍ
v sou]adus činite]i ostatnÍmia podporuje jejictr púsobívost, jinde
zase právě v sutyslu záporrréma ruŠíshodu ce]ku. A kolik jest
takových variací myslitelno, tolik i nuancÍ v s]oŽeníútvar'ů,tolik
přechodůmezi jednotlivými útvary. A proto také pokulhává kaŽdé
rozdělováníútvarů,které se chce opíratijen o.iedinébočinitele,proto
v častýchpřípadech vypovídá sluŽbu uměIétŤídění hledÍcÍbuď jen
k fysickým vlastnostem podkladu neb výlučně k jeho chemickému
sloŽení.Při nezměněnýchjinak poměrecbvystřídávána straně severní
jeh1ič'natý
les tep)épontickéútvaryneb háje se světlinkamistepnímia
s porosty nízkých xerofijnÍcbkeřů, tudiŽ zcela orlchylnou ŽiYotní
formu, jinde zase zastupuje tu pastvina síep. Jest jisto, Že rozdělo'
vání útvarůd]e obsahuŽivin v substratěa dle stupně vlhkosti, jak
je v posleduídobě zhruba naznači]na př. W.lnurlc neb Gnenaltx,
jest jedno z vědecky nejoprávněnějŠích ' A]e i tu nevyhneme se ne.
přirozenémutrlrání útvarůúzce příbuzných,tak na pŤ. v skupině
útr'arůlesnícha raŠelirrných'Později b}íŽeukáŽeure,jak můŽetáŽ
26

horn t,"::.:.".n-:-1l'ťn"
rua.posky T:.'"liln*.:
r Jů:ilffi
;:iTJ.l,ilJJf
rostlinnýnaprostoruzny'J měníse ráz vegetace
jak znaóně
;e;rno složeni.
niti vliv chemického
rnsolačnímr oměrY' rostlinné,které
olun..i obecnětakovéspoleÓeustvo
"! oýznačnou svou podobu;ovŠem Že nutno
,i ,".í;";;.;o. d.lŠídobo ty podmínky:.k..Ť ten útvalcyv0.
nezméněně
[],."N."o"i"*tŤ:r:-::f
i.í^,.,n.o"u',rvají

toho řetězu podmÍnek'Ja


íi:":.;l[**iir.}.ili:',#'.J:il?l.l
útvaru,pří.
rušíse i dosavádnílz.ezÍení
;".;;l;;;;fi, ino.o o zípé[
n-i"u"n'*iůou,-.:'l:.iil-ťixíiďTil'.TJf
právévhod ona zment. Y -|".*ioo,
'i;,.,Tlj"'':TJj"x
íouka zavodněnímv lučníraše.
měníse Ye vřesovinu n.o
nedo raŠelin,
statek
:,i.x.:;H-: jp.o,l,"raste
''"'. ť,:":.tllT, význačqi
a vůbecútváiůstérilnipůdy.
oy"iouii vŤesovin
u.., ;*;;;;,,t"te a bez po.
Y teDleiších částech' s o1sokooteplotou,nízkýmisráŽkami
i piirozene.lbuky lesy, kteréjsou
a jehličnaté
*n.u',.i,il.i'.*i*o to
pro pásmavyšŠí a vlhčí.Schematickydajíse utvary
,,?"u""ň'"u
t.vroztřítiiti,jak následuje:

druhydomáci:
A. Útvarypřirozené,

I. okrsek níŽinya pahorkatiny.

a) Na ptl,d,ěsuché:

c) v ý ž i v n é:
1 . U tv ' s t ePnr'
i . ut , . n i z ty c n x e r o f i I n íc h kř ovt n .
3 . Ú tv . po nt ic k ý c h s t rá ní.
+ . Ú tv . s k a 1 t ep1 ý c h.
štěr ku. (Ná-
Ó . U tv . , t "r o y s s i c h a eru ptivnÍho
1eŽívlastně do II.)
6 . Ú tv . o puk o v ý c h s t rá ní '
neb i ster ilní:
J) n a p ůd é m é ně v ý Ž iv né
z . Ú tv' pa s t v inný eh s t rání.
E . U tv . v ies o v in'
26

9 . U t v. p í sč in .
1 0 . U t v' b o rů.

b1 Nu pů,děrnírněvlhké,aýžiané,.
1 1 ' U t va ry h áj o vé .

c) Na pťld'ě
mokré:
1 2 ' Ú t v . sla n ý ch lu k.
1 3 ' U t v. : P o b Íe Ží ř e k.
t 4 . Ú t v . : B ř e h y p o t o ků.
1 ó. R y L n ič n í ú t va ry.

d) Ve t:odě:

1 6 . Ú t v. r ostj in vod.íích.

II. okrsek vyššípahorkatinya niŽšíhornatiny.

1 7 _ 1 9. Utvar y 1esní.
2 0 . I] tv.: Babinská či or chideová ]uka'
2 I. o s tatní út var y luční.

jgn
ku|turupolní,s druhynamnoze
B' Utvarydoprovázející
zdomácně|ými.

2 2 . - 2 3,Út '. .ost 1in ru rlerá ] n íc ha poln íc h '


jednotlivýchútvarů.
B. Líčení

výŽivné'
na půdé
útvarysuchépahorkatiny
Pontické
př{buzných,
to přirozená skupina ú,'ť, :.'á!::l:tlízce
Jest stráněs květenou
,JJol''i-"Jj,".:,"n.]:"í.*l*,tl;,'..H,Ti'':T';j*''ffji,:
iak to dokazují jich
č'etné ;;;hy' vyjímaje:|"Y:-:é

ii.liTfi
lě:i i:é} l:''';
ff
ť[:L?*í""ffip.
:,'#T
slova smystu,

Ť ,;:'T.ff*lxffil;'ilJfi
(v nejširŠím

[:*l-]:n''rťů,é..ť" i#i.*
i
ovšemdruhy ytannonské,
;;;ň d,{lJ'itásloŽka Íorm{#"['J:,Ťli'-e 6'
při útvaru
a ěediče,
jli"t'.lT)'"1,X,"t'l1l*.'"1?ili.'".1
erupti
*r.i""-iXtr':'ii'Jiiil'"':ut.
Podklad tvoří .;i',nmenotrti. Ž€

vaině odliŠqil'1s'y!q
ffiítrl,::-t":.'"í*i".lu,"##i*
'Hů:-l.'"xi*i.,...,.#l.*1,[r,#ft'?ff'
^P.^".J..tilo.iťTŤ-ffi
il;!""''ffi
*'-yď íió roucho rostlinné
bl.íŽelíčenobude. a t0 p0.
element jest pomětně
Středoevropský "*. nu'oo,. s l?::^.':'""",
nékter1fonidruby pontí.
re.ivícedruhy x'..n
jižnějŠími,
z" P' :"?^11}l'ťJ.ě'j;.ť':ŤJ
,.."t,i,to..Jt.ň'ji.
:\'misirokých
.;;";; ze S Štérbinoulabsxo
pontickéhovniklv jš"ň",
poněvadŽ společenstva
no
nepravrtěpodob jlŽz,ooT ry"::.ou něcomálo
.r.r"áni'"omezujís3 ien na poněvadŽ
t Sasku jsou nesrovna,.."i
.p1šez.Cecharonikly,
;okaiit.kamŽdruhyty pJ;;;;;n jiŽ samoo sobě daleko
ířeníse typů rostlinný.;';".il;' lest
28
hlrrvní proud. jirnŽ se dál
snaŽŠí neŽ proti Yoďě. ostatně byl onen
příliv tétoflory do Čecb,jiŽ dříve naznaČen., . q!ídqji'-s-e
, Zajímavojest, Že p1.-o,;pqoq!'o.y suc,lré
.pahorkatiny
Že se nedají ani na podrobn1.ch
/ Óasto na tak palý'cb pl;ítianstvích, podstatně
,'
manách dobře zanáŠet',- ;lz celkovou svou fysiognomií
"r
se IiŠí.

|. Útv' stepní.

,i1ř1-'itg:ffi
,'"",*li';*ffi**#iffi.ď,f .*
:'::ii#'-ili'H,ry".,:'::o'!t'#"J'"1.'T
jlpe cui Llur U,u.nUuJt

e}ázÍ-7'Ruska' !!g1-qe
s
i.h]áÝíě-káInátá čí
úbó edičóÍŤ k}p'
zau.1
síéíi-es.sííedohorí ffi !]r :
částec\
nejteplejŠíc}'r' 1.,",',:::]'.:"1*
il;;';'ň;,-'.o"toz.nál
Že
rriozne, pr.avé
b"vly s|epitlrubdy -.
i.Tffii"J#J'ii*#".".n....no.'
l.ovlně mezi jednotlivýmiv^rco;:...".-u':::L1]
i v úroclné
rozŠiŤgny jejíchzbytky;-.'
partiích
uŠeiřen1'ch
;:#"i','.. 'i"i""" "ui.odně
il;ř;; díi
by zdezaujimaiynejvětŠí.
předT.T:'-'.:^,:-'ť:,:;::
-ploch"v,.
účinky kdeŽto
větrů,
chrÁněn.v
lJ'Íi;',:;i;;;'"řil;'""#oze
,*n' mlýa větrum
.tri',* vybiedávají "].Y.'i^ .'ěonhnvpontieké
vŠechny
stepi,','e nnntické
.. ''"pi-*L.ll:,iluiřu'"'.,.,;;'l.o |,o'o
I
,
i u,.uon@l ut.-rspryr'+Uq'nicspoleÓného

luff
ffi ry.,*.
skategorií"+"r^'.u,'.pďfi
ffi :'"-Í={T::x';..*i^:,flq
,Ěffi :,
:.'
i:::Y."1
"
l '.ť

stepíruských;"o"ně,n býr;ápr.av'idlem
černozem v nel
''u1:::.:*:''""#
kamenitém'
pustémpodkladu
,iui t"otootl"r' rostlin,neŽ na jest známo,Že na Bu
, b]avnědaŤíjen xeroÍi]ni*uioy. osťatně
se
: b:..].
uýznatem''pů.lr
) ti'i,i.',,,; 1sou -u ::,"'"".':i
Stepi skládajís, p*uioů' .z travin'::-l.^.1llj"1l:
Í*'i
s|epin
ji"Í..h";:o;"";;ilňť eanotet'vcn.
d.;lí 1 StŤeďoholské
pát.t' právě pLoto,Že to jsou větŠit
vŠakposled'nichveliee .o,o""y
29

již vegetace..Jen některédruhy činí


ckvtaiísmutnýobfaz z&niklé význačným
^ poďední
/i,.s.,.acap"ilLata; n€ n í vŠak
.,o*.i'i.i;l;Til';l.,ll
ijij'i1j: il..',};
}ii,i.'.'.i"n,',,"i
::1: liTl'"T..J;
J,iiÍjl'"",
extremem;esl ,et.
Oprčuýrn
. -- .uu'.$Jil..n částmi
perennys|epníuiirŽujíse.nadobylejsi1nými malík
:. . t;;;'i.;;.zlodyzného Astragalus co
eIscapus,
o.a,.il"?řl."r;t druhycibulnaté
1rrtl Takése tu vyskytují
.. ilusté,bývajíznaonodálsi

,.""y'l'n"l'' j'T;ď.!.TĚ,,^1^
'.Y,'f.": vypálené *:ié'.",.1ll
: - bvlo\\
oivodu stepíTurltestansk1-ch
V
o.pr.1?l,lt".'",..i,ř"'a':.'i". mění se snadno l
Kooeue.NNEMYe velkémdokrizáno,Že step zavodněná
-. o lu*.P.ooé skoro bez vyjímk-vna
stepi rozklátlajíse v StŤetlohoří při
. svázich, í.n.oo'. k J obrácených a větrůnr rolně
nejteplejších početa př.i tom jeŠtě
Potot.i o*em není. sláŽek rn.inimální
stupných. Stéká.anlŽ
povŠimnutÍ ,u,,oni. ia- okolrlost,Že deŠtovávoda rychle
't'.l- neŽ
t''..in'. t1kŽ1. vÍce.jen ovlaŽívzduch '
by pronikla no,,yi'i který posk.vtujestep-
'',/
jes; ;ellké ar:rez]!.91!',1",s-nin,
zavlaŽípůdu.Prot;. krátce před tím.
ao.t"i.t vo..[ v dobé n.jdfllěžitějŠí,
ním stráním
. ;; foóínájiz čilýživot':,.|i:h .1:}.]: ..o".,ní a na spoduskálo.
troŤi skot'ovesmesrc
Stepní traviny
troucbniví častove zv]áŠ|ní hmotu
tvrdétr.sy; ,poonl.ca,t-.pjich - ty bývajíÓastoopalo-
dřevo'-^Trsy
upomínající,.ď,';;-;.i';ínrvé, Že
tak houŽevnaté,
lány, ale JSou na p.ivoaoicn
.,apujiti. :"i:h, ''*o:]:kách
na.Yeřetínu,IeŽícím v obt'odu
se tlajíjen stozi nebpřt.
-.'.1'":
stepi,ale snad opalováním
stepním' byly asr pí,:oaoopékné
rozenýmlrnojenínr pasoucím se dobytkenrbyly zniÓeny.
zvláŠtěvŠakk pontickýmstra-
Přechodnýchí** t pastvinám, pravý
ním,jest mnoho. p".iuioy,.nanichž převlátláněkterý
drut.' 'il' ou jr. ui*x l;ernalis,můžemečittti ještě
pontický 1aio
* ,,uniT;,,o"
namenších
stepiuzavřeny 1rostra':,]'.:^l:::i:,*
1olnv1| se více ponttcrym
sloŽenÍa blíŽÍ
význačné
hájů, nemají:'z.i"t
...uo'$,,"n, fl::.,"
mezi stepía ruclerální ]'...^Ť].:."j::"?,,::.^..i:i'
v praYéstepinevidéi
Žár1né; jsem.1d'. 'od::'1'"'^,Ť"l]
'éj:Iýporostu,
l'Idystepníclr ale ne
,Salsolo",'iri
nejvýŠe oouav v blízkosti
; nich I

B]iŽŠí stepíur'edenor III. části:zde jen stručně


r'ozŠÍření shrnu.
jeme celkový'jicb rozsah: r\ejlépejsou vvvinuty v Střeclohořiloun-
ském(zde zYláŠ|ěna Hoblíku,Ilanrré, Langer Berg, Buscbberga vůbec
lta -Bečor'sku), na Nlosteckua na Litoulěřicku (Radobýl, Hradisko,
Tiahlel Berg a j.). }íenŠí stepi provázeiÍúdolílabské,vyhýbajíse
piismu Němlí.Babinskérnua zjevují se místy směrem k skupirrě
Sedla.
Y oho]ívětŠích měst (Usti, Li|omeťice l se S|ipy mnohosbírají
a tÍrrii hubí.
TyznaČnédruh1. st,epuíbyly b.v as následrrjící (druh.v vůbec
r pon|ickýchútvarechr.ozŠířené větŠinoujsou uveden1-aŽ později):
t'\.rsvětlení znamének:\ pontický r- nejširšínslova smyslu:
pro druhy,jichŽ rozŠíření sahá hlubokona J, kt'eréjsou všaki v stř.
Evropě hojné'uŽÍváme značky(\). l a II značívůbecdrubr. zv]ኝ
význačné).
| \ I. Stipa*| petlnata L. (- Joannis Čel\. Y obvodu sťepí
rozŠířena, sotva vŠakhojnějŠí neŽ násleďujÍcí'JeŠtěu Topkovic
(-Diir'reSpitze..)a prý v bukovém]ese na Zinkensteinu (.l)' \: Pie-
montu stoupá tcnt,r-r dr.uhtlo výse 22OO,n, \. oko]i [-sti jost tento
druh. zvaný,skoro vyhuben'
"S|einflachs*
: '/'' 2. st. Grafiana Stev' (- pulcherrima C. Kocht. Jako pře-
deš1á, místyhojnějŠí. Dle }Íer,rlsxÉlrotéŽu Děčína. odrůda s ]istv
ueb aspoň s poŠvami chiupatými(var, hirsutaYel.) na Éot,liku.Seň
přísluŠejíci St. gallica, niŽŠÍ a s užŠímilisty na Bečor.sku, teŽ s list)'
a pošvami chlupatými(,lar.d,asyphylla Podp.)
:! X 3. SúipuT,irsa Stev. památná svým rozšÍřením, postupuje
totiŽ z }ÍaléAsie, Ruska a Balkánskéhopo]oosirovudo Sedmihradska
a objevujese opět až v Cechách (téŽve Francii a Švédsku I)'
Posud jest známa z Ranné,EobJíku,Langel Bergu, Buschbergu,
z BeČovska(hlavně K1ampenberga Schusterberg),z Mostecka (Breí.
tenberg,Rósselberg,Spitzberg)a z Radobý1u.
x 4, 8t. capill,u,taL. Vůbec hojná.
: (X) 5. Phleum Boehmeri \\rib. VŠudeobecné.
!l X 6. Auena desertoraraLessing. Y územíye yat, basaltica
Podp. jen na svahu Ranné(viz v částiIII.). Známá posuil jen ze stepí
jihoruský.ch(téŽv Turkestanua záp. Sibíři) a nejvýcbodnějŠím Polsku,
tudíŽvysoce zaj1mavý,' stepnítyp.
*r Stipy jsou jistě dobrédruhy
a třÍděníjich u Ascvnnsox;. (Syn. II' l03
a !.) sotY8'správné. U nás první boh&tstYi Stip zjistit a Íbrmy rozluštii Yr:r,r-
riovsriÝ,náIezy tyto Yšak publikoval Crr,exovsxý'
. lL

ve var' glatlcescercCasp,
\ 8, Aaena I)rd'tenslsL. IIojná, místy
: \ 9, Koeleria gracilis Pers. hojná.
ro. K. nitiLlula Velen., památný orientální typ, známý
i r. y,nattansteno
posud z poloostrovaa }taléAsie, pořÍdkujen v Uhrách,
Skalice'
,oste na stepníchútvarechna Langer Ber.guu
Y tI, Mel,ica transsil,t.;anicaSelrur, v obvodr1 stepí rozŠiřená.
I[. nebroclensis Guss. posurljen na KoŽově u Loun.
(X) 12. ČetnéFestucy, hlavně\Í''ols'inaI'. iobecná),glauca Lam,,
Schteich. (ne tak
du,iui.ců,a Jacq., sulcata Hackel (obec.),\vallesiaca

všakna skalách'
(X) 16. Aster Linosyris Bernh. V obvodů pontických útvarů
vůbec.
!! X 17. Artent,isiaylontica L' TaktéŽ, zv]áště v Středohoří
lounskéma mosteckém.
L. * ) . o becná.
l ( ) ( ) r 8 . A, c a m 1 les t ris
L., obě vše.
iýr rs. 20. Centaurea ptaniculataL. a 9cabiosa
obecněrozŠířeny.
l X 21. iÍgosotis suaueolens (- I,ithospbrmifolia, carnica, al.
pestris alt. boh. p. p.1. RoztrouŠena.
\ 22, Verbascurru phoeniceumL. V obvodu stepíroztrouŠeno.
pontické
itruhy roau orobanchejsou význačnyvůbecpro suché,
i stepnístráně, mÍsty t.ostoui na skalách a ve volrrých teplýeh há.
jích, uvátlímevŠakvŠechnyjiŽ zďe. Vyjímku činíÓ. 23.
23. O. reticwlataWallr. (- palli'diflora W ' K', ptroceruKoch)'
Na polích na Cirsiích, tak na Soví IIoře (Uhuber'g)u Litoméřic'
u póli.h při silnici z Lovosic do Ve]emínaa na úpatíHoblíka'
Roztroušena' na př.
x 24, o. olba Steph. (- Epithymum DC.).
K.eo'ile.g u Litoměřic, Ústí, Bílina, Mosteclro, Lounsko, }ÍileŠovka.
Cizopasí la Thymus olsatws,Ldwyafuus\prdecoÍ, Sal,uiaprhtensis,
yat. fnd,-
nem,orlsa. Zajímavoujest neobyč'ejněstainá a mnohokvětá
cima Beck (: v. mai,or Čel. p. p. max.), která jest dosti hojná '
jednak na opukách roviny Řípské (Vínek u Vrážkova, Sovice),
hlavně vŠak na stepích Lounska (Ranná, Milá) a Beiovska (Klam-
penberg).
- na
(var. mictocephalačel.) rrpomÍnající
1 v"acnoji v maloúbornéformě
jednoletouneb dvouletou Átt scoparta\Y. I{.
32
o?,':^
RoztrouŠe eizopasící.
cargopky.trl,aceaSm.
Ý
j::l:;;l.+,l,].x1-l.iť;"']
2b.o.
TakúLitomeri.t"tn*oi,il,
:o,,*^

lil:'i'Í'''T',.'{:q:'q'ffiŤ"{;.$
#' J'l,T):-l
;l.Ji'i,''l.|1'. ::".::"'"*.*"J
; i."..i. k
směrem a j.
ť!.1,il:lii,-
Postoloprtům
T'lx.lť'ťT'ň'"'n.'l'.ii''ín"
26.U.o.t,tea
XÝ 26. va,li|. s-,:::::']'1'I;}*Í]'ilffi
t-l<tw",o..lé
L|'Úútu
,,r.áoi rr Poliradic, hojná
#;
lina l(ouů
|ak oo

:íÍ;"-''11i!ť{l*--\"1'ů--*:;;
neau o* opuce, . |' - *.^,o}ví ÍlA nŤ. na Dreibut

na Hl'aotsru' !t'Z u(! ' '"- _


bergu u Kamýka,
.,..nu;',. r.,"\,;:',,:
o. *oio,|. 1- elatio lcabiosa..
!ť!j':j,),j'.,T;,l,"J'..
;i,o*oii.,i,a Centaurea
,.*n'Í.í níítl'i'i,;;';
28,
X 2ó.
Y U. I\U,I],Ú.-. .J'.'^.l':ŤŤ#"#*'
O.Kockiil. š:'"ti;,:]*"'Ť
Scab.iosa, ll
.Jopu*i.i la Centaurea
stepÍcía suchých..':::]::'.nuo Sti.dohorllounském a 3' .]
na ÚstecLu, :* '''Io.,.lll;^ r, Sperlingsteiuuu Dě
Kcno. \ ..'no
'' -rce 1Rá2
luuš roUJ na
18Ď2 ... ĎperlluÍjsL.'uu
na -r
29' o. loricatu
na Alyssumsaaatile!
orý ";.;á'"
Hojně na LitoměŤicku
í';ň;k;;ž-1,::'1"'"
'., o. Picňdis F. Schultz.
*,J.ňl?J"*
.:il: ůlT;iil
.?i1.:
]
:'.
""-i$
é.u"
:.\u'í'lo^'k
Praskovic,lna.Ul'
:',:J:iil
"'ii"',
,::,.,r'^:.
lí"i.. Jlnat.poŤÍrlku'l.:-1. ":celart-a1trnstp co Y2
''j..n,
'" "':';;;:; Kirscbl' 'oste
'''i'otuu \= e r\Ialin
pod IrchoremMitxouxv,n"-ffi vůbec velmi
:ri:" :':i#"vzácný.'
:,:"-dl
i"j'''l.T;ilJ;.ilťtun ;est
x 31.U.
X 3r. ,,,n,t,,,,*,,st"Ph"."Tl
o.ouel.w,9ěw|,w :;-;ť#ů
*'?Íiil?. Ratl
.--a disko a KamejÓek,
(" Z.J:::.,;i-T"l.v.u.n*.
na Litoměřicku- Na návršícb
a naLovoš
Bergu }Iostu
berg), na Deblíku " :.o^::...^.-^.po,.o ll \Iost' a na Lovt
T
::Ju}' #'il;,J:.;";",ilu.,e.
itžno.s'i.o.nořínení t t.^.^camp,;
l "."""ň. Ňa Artem. !or,ě
^^-r,tnz..í
o. arenari,aBorkh.*)
poaouň;í; *l1 ?, ::':ff iJ.'i-#T;
JJ;]1J::
ii.'J^^.:
u.'"'-Haoens|''.,!
{
! 7
Žitenic;, Deblík,
u Zlfenlc,,.l-,E a H'ino
Š't^ílineřr}i}llln(
I
Mostu, luto.
'".il NávrŠÍmezi Stadiceuri
..l4lr9r ."Ý-.
: u Bíliny,
t
místech.
* sem o. bohemica Čel'
i!l Co svnonymná}eŽi
{ yrurpurea Jacq.) d1e udáni
t? cocnic" \1l!. (:=
1. '\ Orobanche
(Achillea),
il T\tilé n; Ťebříčku

! t'
l+
It

.
lh'
ls ,
t[
fE I
r
I'ih I
I llt I
I lEf;=
33

,hunus Lówyanusopiz (= ? collinusMB) hojněv celé


a Bečovsku.
zot*stna trtostecku
otr"ori, .tV.'
Márschallianas Velmi roztrouŠp.rr,
na Mo.
v,tt, Jak před', nejhojnějŠí
,'|í."u*i'
Rcbb' (: L')
siLt:estris
; pratensis L', nernoroso'

rozŠířená
pratensi,sMill. v obvotlu stepí dosti

Ad,ornsuemal,is L, RozŠířenhlavně na Lounsku, l{o-

o hoinéjŠí.
druh, kterli jest do-
$, viola aa[igua \Y. K. Památny
Balkánském(Srbsko)
vně v jihovýeh.Uhrách, poloostrovu
a pořídkuna VeŤe-
i. no'to. ){a Milé, Ranné, Hoblíku

Yvtváří vůbecmnoho plemen.


formácb.
v něko]ika
i|,I*n,"-",*-;o so'kh. RozŠířena
zvláŠtv St"ředohoŤí
a,,,áo,,i, *i,i*o Desr. RoztrouŠena,
monspetriaca
4l. Trigonel,tra L. Panátný-j':"l ,lp:.|l"^li
Jediné
rozŠíření. na vrcholu
;u? ďá*',;".*' 1*'iri. .svého

loun-
iX Á..;;:;;i,;,i-' efrscapusL RozšíŤenv Středohoří
jinak schází' ''Iar. caulescensL.
ském.mosteckéma litoměŤickélm,
Meyer pořídku,pravidlem ve vyŠší trávě.
Retz' a austriacusJaeq' v obvodu step-
X 50., bl. A. clanicus
vzácnější.
oí. ,á,štr.ny, jínak (vyjímajeopuky)
DÓ' V obvodu stepí dosti hojná.
/' ó2. orýrop,,"ptt,o'á
vzdy jeŠtěřada drulrůponti.
K uvedenýma,uuí* |iipo;uje se
ptavidlem s jinými útvary
ckycn, ponovad.zúton,y stepni" sousedí
Jubilejníchspisůě. xvl.
D.!

se ve]ice suadno uskutečňuje' Na


teplomilnýmia tu Yýměna dr.uhů ozna.
kter.éjsme co npraealpinskéu
,'l,i,r' .lle'.ri vŽd.yony druhy, po-
i ve vyŠších
;iT;.; ;;iuny ponticte, k1eréčastopřicházeji
i.nua.ti-ť ia,át;tio 1latens), nejsou .stepíchhojné.
-v nejzajímavějŠích s|epních
Vvtknemeoyo, ,..'u .ťíonó oětotik
tvárnosií(faciÍ):
jsou nejtypirtějŠím repraesentantem stŤedo.
1' Stepi,kaail,oaé
kdy piajíjejich dlouhéclrlupaté
no..tý].l-,típloůb..' ,uiest u aoúc, jest,
prostranstvícb.Nejrobusinější
osiny ve velkémpoctu na celý-ch ', drsuéa
s,ůi, e,o,,, s listy_p]ochými,kdezto nejtenčí,'rritkovité,
oba tyto .riruhya někdy i uclt,
't.'r.sa;' ylennata
svinutéiisty Í\iL Ďt. jich smíŠené;
tvoří častorozsáh]é čistékómplexy'jinde.jsouporost-v
ijiótogict-u.zajimalé jest všeobecně
8t.capitl,atajest taktoz hojnou. ostn.
známézavrtávánísemenpomocíhygroskopickýchnepatrnýmmnoŽ.
,t.pi ,y,nuoujl se pr.avirilem,
1 ^Jou,i,kavilové
Pr.avé
substrátu;bývá to Poten,tillaare.
.tui* ,nláŠtna kamenitém
Atena Ttratqtsts An.d'r.opogon' Orytropts'
naria., Aly sswn montanwm, '
';;;i';i;;"ralws, Anther:icum Liliaso' v7!'c'! r'iola anbisu'aa porl'
\-yvinutyjsou vŠude v obvodustepním.

2. Step s And,ropogon lšchaemuttt,. \: pozdním1etěa ještěpo.


s|ředohorské, ale ne jiŽ tim
retkenl poázimku oŽivajíopět stráněj9n lenápadnými.v tu
clr.uhy'
,l."ui,.'.p.uqých květůjarnich,nÝbr!
Centaure-v, rozvíjíse na úpatí
rlobukvetouprávě arteurisie' četné
a na pastvináchrozsévásré
i...u.aie""y* bohatá flora ruderálnÍ lývoji se nalézá
rlrobné květy Genti,anaA-o,,tt,o, jinclev nejlepŠím plochu
"stů,-,,eaů,,.
ÁvŠak.*ůz.*.právem tvrditi, Že uejvětŠí
ozdobné to, aÓ nenápadné,
zaujimají v tu dobuklásnéporostyvousatky,
prec ;ón imposantní trávy. Illavně;sou to
vŠakvelikým mnoŽstYÍm nafijalovělýcb,
il;n;..#; .treí.i záplavou svých
stráné,kteié pónýua
Aná,opog,,., Také v osta|nÍcb
prstnatě v latu sestave"v.n němudruŽí
tváÍnostecb stepnicnnu..ůe"ioapravidlemtento druh. K
danicus,Potentiltra are'-
s. ..r* i^au druhůpontických(Astragallls
y, Thymus1,,á,,o*,LózuEanus, Carel humilis atd.)neb
liorja, Scabios atď')
Pod,ospermwrn
a.,ní p".,"i*i ica ia,,g,a,*, CardualÁnutans,
3. SteP s Auena desertorwm' \ýznaénátváŤnostjedinéna-Ranné'
viz v části lll.
kde tvoří ouen tlrub skoro čistéporosty.ostatné
'isou hlavně z uvedených druhů
4, Í'estucotéstepli. TvoŤeny
kavilové stepi
(s celou Ťadouplenrena forem!) a zastupujínezŤídka
35

BaSt áco,l
Ýisk
ano T'.lfii.i
:,i:.':::íT'1il,,,"l,1,l.J.-..Y,?llil
i,,t,,,
nJ"nyui :,:^,.?:,',ča ueno
sto,{
!T..:.l1ll'"
li.u;:T.ill,*'
[*h#jtlr:l,*.Íirlrur.l;*'T:"!h1,tJ
jakoSari''frag;";.;;i;;
nepřísluŠí, l_T:.::::'uka
li-
MEosotís
tv
která o Jo.:.,::,.'..::::::::'::
Íí
W,:;;:;Í,i;;, o,
o a,un
,';Ň hustétrsy Jm( Jini
Nízké,
hum,il,is.
5, Step s Carea j'u zdáli mají
z jara ;;;;;
kvetoucího,, lo.*,y,.\:::n co
časné
, oy,-:i'"utií aoiti oi.ie. Jinak platío nich
zr]áŠtnífysiognomii
o tvářnosti1. a 4.
i sč
nístep
6.Ihau etnýmiy.ť
#,,#;;::,,TK; ř9:":-jL
iT,^11i
ale
tváŤnostech.t'
otrilii};,;;niň,yl ý.:
.,,Jlu,l.l'J"tperenn| ,"t ,o bývají ]J::1(A. ytontica.catw.
,*,lrri,ii:ry,,;.'.'ml,+'',,:l.ů,,','''
Artemisíe
ion uclávajírůzno J''?.,::lthu,s ianor||m.,
Carthws
is), Centuurea,,*n|ů,),,,'::'í :
o estr

";;;,;;,,'r,euaytez,,,'ti!af;.,k-:**:*""I'di?:!:{
,#:í*:.x'-il;ll'' I^ké M,di,o 9o
Tl,i...':;;;;; ;;*"pk,,iitol*.
batvíčastoce]á stepní
ralcata,na níŽhojnou ii,u,ó,,í,*:i,-h,tea,
prostranstvi.

.*:ilťIT,;ih;"Í,*
obyčejně vrcbův Středo-
7. Step s Ad,onisuernalís. :" ip:t'
t'11t,.1'""osvahytvto Adoniscvé

1ŤťnilÍTiilť'11ť$J.*:T'ffi
hořílounském n *o,.".řž.l"":'*";i

:i;*'::,J.T,:t,#:Í:,iJ;-#""|^"n"iy'o,i^^?iÍ
Ji"*, iil'*
rostiinyzcetaz
pichlavé
a některé
pod*nobude ve specielníÓásti.
8.Step u,pi!i{:.Ii,,*:,.:::ť'
s r,u,;,*,* :l,.,;;l; :i!...;il;
i'o:"oi:,iio."tv v teplejŠícb
a zv1áště "i?,"ř,;,;o";;o,.ur*
'.m m x.i#;."jTl JflI,'ťi a Bečovsku;
;.'-Tffi
'.*:l

jest
9' Step', rnE*l',,y,iouta }li]_:i ^i.'Y".tecku

il;T'j:-ťiléé*:'."ů.*'ť;ili}'il'."iixl".,'í1;
Óo

v Ďas rozkYětu nádhernoupodíva,Dou. TéŽ na LovoŠi.Radobýlu,Drei.


aspoň
l"ii*s",-u*aisku a vůbecv obvodu stepíjest tato tvářlosi
u rozměrechvyvinuta. BliŽŠíviz l částiI1I.
'"oír.í'
v prvnÍřadě s P. qlatens,s níŽ skoro
i 0' Sťeps Putrsatt,Llamt,
BiiŽšÍviz v Óásti III.
vŽdy zjevuje se:;P. pratensl'sa míŠenci. a

křovin.
2, Útv, nízkýchXerofilních

Útvar tento jest pŤedeŠlému lelice blízkí.a lyskytuje se opét


por.ristají r izn.aČné liŤovinvtr-rhoto
hiavně v obvodu stepntnr; mimo to
údolíLabského a i Bé]é.
útvaru častopŤihortnámlsta na stránich
značnějŠích vzdálenostech.takŽe
Jednotiivékřoviny stojí obyčejněv
zriclka šplétají se keŤe ]'o::: sourrs]épolosl"v,
;;;;; j;t-'"1"i, '',
}rájor-ýchi stínumilovn1.ch)
které vŠak i potorn postrááajl vtastnicb
jen pt'avéxerof111.'ovšen Že tal]'r.
;l"hů ; hostíi v zdanlivémstínu
ploch1..Zailalena jest os|atni
tl.-iv,. křoviny pokrývajÍsouvisle vétŠi
jednotiiqch d.ruhů)siině do pozadi.
vegetirce(aspoňco do mnoŽství
,1řevinna srepictrpří1iŠné sucho
Jak znánro, znemoŽňujevzrůst
opakuji se obě t-r.topodmínk1',
a teplo. PoněvadŽí v tomto útvaru
suchéperiod.v-s o\'adlými
*t,ll,*'. *ta1. i xerofilnÍkeře za zviኝ
takŽe jiŽ tiul zabraňujese
;;"t1], někdJ: usychajÍi celé větévk1'.
v té|ofornaci mají r.Žc11.
..tromovitomoo,.nsto. Také strom"r.rosioucÍ
'; a vlhči
křovitý vzrůst,neníJi půtlavolnějŠí
jest r'vvinuteleroent
Přev1ádáopět elementpontický, pranepatrně prae-
t.r'.p'l.
stieaoevr.opskv a 'na roztiíl ód stepi dostavuji se i některé
pŤechod'r. ke s|epím
alpiriskó Nlísty pozorovati moŽno i zřete]né
pri tét,o
přÍleŽitosti na proměny
stručlěpou}iáŽene
.j;á;'l'"'.i'l.ii.
dobře s|udovatimů.
p.'*i.ry,rl' útvarů,jak to na cetn"vchloka]itách
květnatá neb ska]ní
Žeme. Na nrrrohj.chmistech, kde se rozkláda]a
místechnejsort
.i.p, t''^""' u ,ulas.o Stipovéstepi na nejvypáleléjŠích
kŤovitéhovzlustu) r'ozmnoŽí
..ió'i' "r." se'bě.ilemtloby keře, }iterép.ů.
xerofilni
tu onde byly ráztrouŠeny'Step ponalu zarůstá,
"íaJ vŠaktllouho.Jen máIo jest takových,které
i.'ii á,"ny zachovávajiie se
vůbecani částeÓné zasttněnínesnesou|mnohé ovŠemkoncentru.1i
nabude bývalá
na volná skalinatá mlsta. Tak v něko]ika desitiletích něk|eré
k|erémvyrlrÍraj'í
stepni loulka v zezÍelikřovinatéhoháje, ve
xerofihírostliny. dostavujíse vŠakčetné hájové.'Jenskalky zacho-
pŤirozeněvy.
ji state svou podobu' Tak během časumůŽese
n]j.'']a
jen
tr4ulA"'- !,- skalky'
nejsouJipříliŠzastíněny'
KLc!trul namnoze
tvořiti háj' ve kterénr se, jak to
,o}.'#"n"e; Života rostlinnt.áho. Vytvoi{l.ii
isou obrazem
původního
stinný,dostavují
_-. l^.r^'','i{ oo pravidlem
senrcvidlem
iu př. u dubů ůiis n",'v a
**ni:::ť'i":c'.*::.]j^"j.,'il::.':H::.-",:r:::;:.il
stihne
IinkY a bolinY, kde

l[[l;*iťl."-Jililp:lru;1;.1:xíJ- Žeclona
popírati'
o.*o.zoo
u..,t,'",í;;;,;;sut
řf ;..:.#:H ilT.,?
f,Tť'il':{|'ltt":.til-:*il*m}-T:,Jů..T'',,
udrŽujeovzduší' celker.o-.
tu změn"v
'''.o.Y,i.;"*'.niii J*ny. Vidíme
se*"J-''k.:::::'l;";;;^;;i*ě
Tomu xerofilni
:lilill,il"ii}.,i,ui
!l'$it'L-i.Y:r ujíne
dosah
:;}*ilj*r.;,*:l"'.,.ii".,',' -
j:T."Tff
:lT;il1.i.'.JJ
Hů}JJT..;*:,'ř.'":ď,:TJJi'tri,-ffi
2rnvvsoké,
pŤes
a'l,catwm., f.'
r,'p,,,**^
?Tl,tl'l[xlji;;,'."
H:.-h]
Ž.,u,*
]lJ,ouo,toi, ?l#!i",^Tť,n"l'ř:'11
T|..*:."','1
,-, ^,iůst"i'
sko
"!ť,::x
oznániznr
ro k nep nou,
ěně
T;:;,;:*,,,]i''i}i,}'# ffi

jir:r*k*n;*'5';.-'s..l'ť!
}iŠíse obr.Čejně

j,.''.-,;'.r.,
n''ooo,{:,,Ji;,e stepníoh.a-skaln1ch
vznikléz útvarů

:';,,i..,{:l*
H.,$JIi1;irxlTtiř*:--':"J..,Tl"--lii1.--"n,
neŽna
.'.i"c
slunci
sousedících,
pt.*í1ý.} Y:l*h' úkazto
věru

L:1'#T#il$'h.,:#'TjJ'.Jli.*;'t.::l**
:lř*ťťl".H:l,í'*'::T"Ť;.tl{3
ffi Í*l#;-l#lffi
yl*:t'lxl+*
íi:r "J'.*,
"ůixťh'"ť,
;**"-'.JJ',J.J'..'1;:{],'*:.ff
jť.;'lTťf
bradně xerofilních'kte
;:i':.ň#:
nni*
i jednotlivétrsy Stip
vidímetu poznovu' Že vŠechny
o přesných
-l.'"žř'eitá to-o.m,izemum]uviti
tyto útvary;soo bti,.u'pJrí'íil";;
38

hranicích.poněvatlŽjest řada přechodů,YŽdyť směs všechpodmÍnek,


z nicbŽ resultuje určitý útvar,jest tak komplikovánaa mnohotvárná,
Že se ani v theorii nepodařínikdy sestavitivŠechny moŽnékombinace
podminek a resultujícichz nich společenstev rostlrnných. Á k t,omu
nejsou ani muohépodmínkystálýnÍ. Půda clruhtly v!Živná můŽese
z válné částivypotřebovatia stává se skoro sterilnÍ;poměryvlhkosti,
zvětrávání, přÍstupu větrům atd. jsou podrobeny četnýmzměDám
i na téŽe iokalitě, kde neměníse kvalitativně podklad a kde jsou
l stejnéponrěry insolační. Zpravidla ovšemvrací se v urÚtém okruhu
původníúivar opět na své starémísto. MenŠívýznam mají pro ráz
Yegetace(vyjímajepobřeŽníútváry|)druh"v,kteréněkterá ]étav úŽas.
nérlrmnoŽs|víse objevi,jiná léta skoro vůbecne. Tak jest to ku pŤ.
u orobanch, kteréžjsou rostliny víceleté'ale po odkvětu odumírají.
Jiné rostliny opět pŤestávajíkvésti l stínu' tak ku pŤ. Gladioly,
Mwscari tenuij,oruma j., a ty častopo dlouhou řadu ]et se neobjeví,
aŽ najednouv úŽasném noŽství.Nedá se jinak myslití,neŽŽe po celou
tu dobu udrŽovalyse po.IzemnImiČástmi,v.vhnalvtu oride tŤebaje.
diný lísteÓek, ktery sice oku pozorovatele snadno unikne, ale pro
assimilacijest nezbytný. Leč dalŠíúvahyvedl1.b.v nás příliŠdaleko
a Ylátíme se opě| po této digressi k našemuútvaru'
vytvářen jest útvar nízkýchxerofilníchkřovin v po-
Nejtypič,těji
rostech viŠněúzké,lýznaírtélesklými iistj' i celkovým vzůstem.Na
místechs volnějŠí prstí, neb ua místech přistíněnýchvyrustá nízký
tento keř poměrněvysoko
Z druhů,které doprovázejípolosty ťohotoútvaru, opakujíse
snad vŠechnyv ostatníchútvarechponiickJ.cha nebudemejich zvláště
uváděti, poukazujícena floru suchýchvolných hájů, která jest přiro.
zeným pokračováním tohoto útvaru' Takovéxerofilní hájovérostliny
jsou ku pŤ.Peuced,anwmCeruaria, Asparagus, Laserpitiwn t,atiJblium
(rádo v silnějŠí vrstvě humosnía tím se blÍŽívlastnímdruhůmhájo-
lým), Cam1lanula bononiensis,Lathyrus albus, Inula hirta. salicina'
Trifolium alpestre, rubens a četnéjiné druhy.

' Hlavní formačníkeře tohoto útyaruisou:


!\ 7' Prunws Chalnaecerasws,svrcbu zminélá, skoro v celém
stiedohoří vyjímajedrsnějŠí polohy rozŠířená
a leckde pěkné porosty
tvořicí, hojně téŽv údolílabském
(\) 2, Rosa trachyphylt,atvoří leckrie nízké,hustépolosty,
dosti rozsáhléa rozkoŠnéza květu. Y obvodu v]astníchstepí není
39

pěkné
V údolílabskémtaktéž
tak hojnájako'^"^.:,:",ť',"l,1:Ťohoří.
ť'.
porosty.S nÍ ěasto
t n.9t

|.ÚImus'o''*::
YÍ*1l"i.ůY}',J[$.-'1i:$i1.
iJ.i;iiiŤ
inl"'H.'i"ůili';].:5ih,Y';ié}*r;;:::*'*
"uišl.o.:"'.
iTlI;'
Hť-" !'x-ji v téchtokřovinách |X Querarcpubescexs,
jmenu;eme
Mimo to
o.*nJlřžňi":."::.xl.,::li",I:x,,#,-?Í,?i!,
pestre,Rhamnus,
ťerús|

VýznaÓné-j:::^.1:náJ;.#",TT-d,,:í:tl'J:ln,Í,J]::ly.pok
porosty |JoŤTluól|L"", --
vaiící a menší

stránía skalní.
3'-5. Útvary pontických
v tétoskupin.ě
Rozeznáváme l'*"-,l...?"::; ##f;i!!!9"',
n"n':n:..'"l,LTJffii-th,
n"oní"á" aprae-
Jťro.i'o..*op,ty.i
'"ř
.'Í'r:*:l"i.li::r,.,;::::-.
"" dtuhů,
tických ""*un 1oo;;;ři"*1
ť'jil.'J1;.''..o.,":x.'.i"jJ*p.Jr.r"a".ay,c.."i::
m*i':t'ml''".l T"l:,nn,xŤ'*J,:o-"oJ
nými zajímavýmitypy'
Dřív Óíme
e nežpřikr.o k jed-notlivÝm,
-ú:.,*'i'ix1léffi
i.ii.nilo"ctv iuko drío.,n. dTh pTaealplnsKy' "Ťi.T;1
. ? pochybné.
iil;.;.ili o,ácne,

E;-
n
I

40

s
\
E o
\
!i
Ť3 BE
5:ťs
s B

:.F.š E
s* s '\š
šl

lB
.:E S
Šť g \ š'
.B
:F .u)
(n -q\ x \- *
z'"1
'!

Ú)
..:
N
' rq)
\ š š
\
=.
.s> *
lr š
*-t S '13 rr +s
o's
ts as
ar:

'ě .š €š š
So š
ř\
'.ň š : 'ě
'ti x
l-: i.ř
:s

Ěš I šš E

!s \. ř9
"+\
\//
z\
Ň .tl1
\. F\ ''Q =i
^

,^
'qt
-i. E
>a
.= ; i šp
'<D ýó
\c3 >, '- :i š
ra
.;.r :{ P *ě
9:O 'Ě - s E *š
*E> sš 9ř
+s !rs
č€
'8'E E
Fi >-3 q S
Šs N
-š9

taE ě
\.o 3 \/
QA < \
^
11

s
s
Ťt

.r3
s3
)@
\
ň s 'š
* Š::

b.. š ť.
š'o
(*: x
.d
6
a l.*

s
P .š, š'
:i 'n na !) š
3 .š š š)
š.5 a3
s s l3
*.s t(
r'i F{ \ě

B
E
$-

$ Š Bs 5ššt s
P . i E s šR s B
oo:.ě
*s

.Y Š š'š;E šš s€ 5 t S s
= Ě šĚEš š . šs* š
š. !' š Qs s

*sš .F
ša* sĚ
šEs š;sš ššš
sRiŤ p š š 's
-*š ť ; g. 9 B s 9 R š.F
E .šEř
. š. . . :
š-
\
š šoě
EJ
š *
9- 9

š Ěš $Ě3.š.ň
šš;
. !3


\. S : r, ! o* c^- B
ů Bš š.ťl ) }\zS \

E.Ěšx
y^:

€;s t s tr ts č EŠ : : Ň \
Ý
42

RT
ro
:8.
o'
'.'1
š
š .ť.
.s
e" s
s' .Š
!F.
.ĚĚ
o'
rs

u) t
is FE
-2
\.s
AS
-\]

B
B š
š E .E
š Řs "š .l3
B šE
ššŠ e
š řa ě
s
3 .E€ EřB sš
xn
-, ^ š x řl , )
L .\
X \I N
č ňs .o
* lci \*
t_-
\-/ l ři
,,\ I

'0) . sn

.š sHšs*
šš
\.6
aB Ets
.3 .Ř .Š ěš 3 E
.0)
* € *Bs.
: S
F(J
š''s P q'
.]E - s
E š .š P
.i
E .= &'r š a- š sšq
E ssET .š š B.E*o
s "s'3 š.E * B * .8
s E : Es . š š s š s- *Fš
.s ss s
{stRĚ s s-e. š š š
\Ě v, ř s{ c:
\,/ ;si ai Í

š
.š .,,.$
>
X Í{ Í. Í ^\J
-ei \J Ý* ^}>
.J

šJ

B I

.<

.s
s

ř
.!r
š
s
š š
Ů š
It
š
š s \
.q \
š \ š
\
u) \
š sH sE. { Ht
N š

V Í

a Er X

;
E "t
t) a=
!.
š

š t ušs
*.
š>=\ š
::>
ěts
š Tšš€
.3 š'
š "š

išiiŤš
. š> s š
B
's

iššš
s *Ě.;Ř
I \
13
\' -t
ř
ř Úi X
44

a

c3

L--
s *

.e

B
!.4 B
tr
š
tš .:

I
s
t š
i \'
I
I
a l-i
I
řB
.t.
ř š.| Ý
o
t= BS P'š
'O) š s\ P:Š
+:
=.*
.S š sř o .Ě.
a šĚ 3S o
'!-
š.Š
= ;:
Ě
.á ř!3
L š \ 's" ca\
.š'..
:E s 6

th .e
Šs
š
i
&
x: šs Ř .
. | - ' - š: sš
.šs
F<

rS:
š=l
E" X
$
= šŤ3
= šq
.sš
š ! is ŘšFÝ šš
š*
.l) s

€$ sŇ . $- ři r<
:šl:
E
Q+
CA r.t
-.
Á*A
-trl'1Ě> \

\
šl

e
Ňo

š
š.3
Be.
n's .R
HŤ3
aA s'
."'l ar,
\
\J'

aa

š
šš
š
š

s
.s
sšE
s šř
B
= ť.l

.:

Ě:s
-.i

\
šB

E! ! .s šj

\)

ěos.S
s !
š
i
I
r-l I
ca BS o a I
I
š I
l\ I

.o | é.)

;*
'€| 95š. ;

*B š.š. i
'.e
ti - s.:
Ei
s d š: *. =' q)
:šY?
š=š $:šišS.Ě š
šš š ďsF š -
Et š
:. .š i E sl sš š .šs
\ o: š Ě š E'R ť š
sca
dŤx 8 x šs Š s * Ě š
46 3 útvarfl
vŠech
drrrhů
ti,o podil-].l'1,::.Ť U No!"".-
nrnÍ st l'ucne
zmÍnime se
i -illlt.?':1H:
/
strání.
3. Útv. pontických
.l..'J:']i*
U tento
tÝar 1iŠí
tento
Útvar ň.'T'ii
sev^tďko;.,":';.'
i,i;::t'.",x"..JJiJ:
]]:'-:.":.ffl-";;
i.r:ih;
i*ffi *[,siupu.r
v'toni
tthl#.lť:.;.l"".'.g::::':
rT;";i;:]:
f ::li
il
i'Jlil"l'J:,:ti'T*,,"T[T ;;-;

*fifit******u'
fififf*ffiffi
ii,íl .T|-*'.:*
jilli':'.'.:T^':.}ťn'ť'*l.{ý
ffi

ť'**-Ef
uyedemeff;:X":;#:,

*-1*+l;Ťrlťéť;ll.1
iť;;*ť:i'Jr.::íf
irť";afl[i'
#j;';:h*.}:-i
ff#r:,{:r,;.-",:.*#ft . t, : :
{t

branicemi našehoúzemÍ.
Podosoermum tracini'atwn roztroušeno v niŽších polohách. P.
.Jaqqňífanwnhlavně jen v záp. pruhu od BÍliuy pŤesMosteckodo
Lounska' Řidoeji oba druhy pohromadě,pravidlemscházív xobvodu
- ^ * - jako
.ieilnohodruhu rostlina druhá. TudlŽ jest tu podobnýpoměr
: ^1,^

Áezi Dianthus Carthwsianoruma deltoi,iles,které se v Středohoří


li|'^ .rozdílem,
pr'avidlemvylučujÍfiak to jiŽ Reuss naznačil), s tím +^.
toliko
a ^ ::: Ť) .. . . ^ . ^-. . ;;1\ 6 } í. ^orlílam

Že druhprvnÍ.
zarrjímá kraje'
teplejŠí
: pptohy a přechodnípásmo.Druhy roďu|*ln::]uu"' l!:T^ť:
Podospermum :,:,i:é:
vŠak
píichá,zejí
skoro hojnějineŽ na pontickýchstráních,na cestách,mezícha past-
vrsLlcil.
Achilteu setacea,celkem hojná, ve vých. polovici StŤedohoŤí
. (vviíďaje Litoměiió[oj poměrně vzá,cná.Achtl,t,eaMilIefol,iurn přichází
-pooii.kých
' ou místy téŽlantlta
stráníchnejčastějiv tvaru A. coltrina.,
(Koch nec Spreng.). yzá"cnéSeidlii.
Anthernis tinctoriavšeobecněna stránícha skalách podélLabe,
,. časttl příčnýni roklemi daleko zabíbajÍcía vůbec na sousednÍch
kupáeh se zjevujíci,jinak velmi yzá,cná.TéŽ v údolíBělé dosti hojně.
t, Carl,ina longifolia dosud jen na Střizovickém vrchu.
,
V"rbascwnlphoeniceumna pontiekých stráních, skoro výhradně
v obvodu stepním.
Veronica austriaca co vzácnost na záp. straně Lovoše, na Ráb-
ným u Trmice a na Eob]íku u Loun.
Sal,oiaptratensisjest velmi hojnou, ač přeskakuje ve svémroz.
ŠiřenÍ-některé menšípartie. S. nemorosajest v teplejšíchpoiohách
(tak v obvodu stepnÍm)velice hojná, jinak velmi roztroušenáa
v drsnějšíchprrlohách schází vůbec.Celkem totéžplati o Rapistrwrn,
které eo se ťýčevolby stanoviska, počínási podobně jako ^9.xerticil-
I,ata1 toste sice místy i ve stepi a hojně na pontických stráňkách
a pastvinách, a]e i na místech rumníclr, eestách a pod.
Brunella al,bai grandif'ora v obvodu pontických strání hojné,
i na lesníchprůsecích;obě rády na jílovitépůdě (a na opukáchl);
první místy v spoustách ve yat. u,ial,acea.
/
48

AntJrosaceseptentrionalis rostoucív písčinách a,pisečnýchbr'rrech


při Labi (hojně u Terezína),zjevuje se někdy na stráních, mozÍch
i skalách, hlavně na Litoměřicku a Ustecku.
Al9s:yly_ylyjry- jest hojné v obvodu sLepí' Arabis ly|sý'a
jest vůbec rozŠířena, 4'''sgwq!g vzácnějŠí.
lrssjryry| pLqr.sb!ryv teplejŠích polohách celkem rozŠiřené, téŽ
lrl
.oítl11.hhájích,na opukách. Zvlኝhojné na Litoměřicku. Óasto
".
téžna volnějŠích vrcholcíchjednotlivý-chkup.
Lal:aterathwringiacaskorojen v Středohořílounském,mosteckém
a litoměŤickém. na stanoviskáclrvelmi roztroušena.
Hgperi,cumelegans,význačný. pontickýdruh, co vzácnost na Lo.
voŠia Řípu!
Saúfraga tridactyl,ites.V teplejŠímkraji velmi loztŤouŠena;
na Litoměřicku' Bořen u Bíliny, Spitzberg u Mostu a Yostr1 u Mi-
leŠova.
Potentil,tuc&nesceÍ,sve]mi roztrouŠ elá a recta ještě vzáeněji,
skoro vesměs ye tat' óbs.cura.Yat. paltrid,aviděl jsem jen ua stráních
r:atl Záleziry, rostlá diuhdý u Ustí a udává se na Sperlingsteinu,
Sedle, Mi]eŠovském Klocbergu.
T,rifol,iurnparaif'orum a striatum blavně na opuce (viz tam).
Medica!]ominirna v t'eplýchpolohách rozlrouŠena.
--Žoy,Á nám jeŠtě stručně vytknouii něktelé význaČnějŠí tvář.
nosti; poněvatlŽvŠakbude podána řada piíkladůre specielnílásti'
nebudeňe vyčítaticelé to množstvínuancív útvarutomto. Mnobé
tlruhy z uvedenýchzjevujíse vždy jen hromadně a tvořj vlastně také
Íacie.Zvtást význačnajest ku pÍ. tudÍnostBruchypod,iutld pinnatwm,
skoro v ce]émStředohoŤihojně se objevujícía i t stepnímobvodu
aspoň na sturlenějŠích k S obrácených svazích vystřídávajíeístepi'
oekologicke zaÍizenitétotrávy jest jiŽ valně jiné neŽ trav stepních;
iisty jsou široké,ploché,také tloba květu znaÓně pozdéjŠí' Tráva ta
tvoiÍ.obyč,ejně hustéko]onie (rozŠiřuj et se rychle ptazivým oddeúem),
do nicirŽ nemůŽevniknouti Žádný jiný. druh. Někdy jiŽ zdáIi vidi.
telny jsou tyto skupiny roztroušené po celých svazích,nápadnésvou
svotiou, nasivělou barvou. Na štěrku kamenném družÍ se ovšem
k Brachypodiu i jiné druhy.
Yýznalnou tYářDost1jsou také AnthericoaéstrtiŇ, jejicbŽ Í'ysío-
gnomii urluji přečetnéběIozářky, buď. Anthericwrn Li,I,iagoleb ratno-
'íu^ ' Posiedni druh přichází tlokonee i v spoustách ve vřesovinách.
Také Anemone si,Iaestris(viz u vřesovin), Eier aciutn caf|.lEu?n,
ponti.
Aster Linosyris neb Amell,us dodávajímísty svéráznévzezření

. .'+iď
49

na př. s druhy typu bodlákovi-


spoleČeDstva,
pastvinám,budou uvedena později.

4. Útvar skal tep|ých.


..];*ia
to zejménačetličové skáIy,kteréchovajívybranoukvětenu
na místech,kam volný p-řístupmá proud
,u,"j;;;;;í;
jsou výhodněosvětlena(k J a JV obrácena)'Na
která ^ri*,e
;,do;l;
,"i*ioo'.eu - vegetace(nrinímetu otšemstále podklad dysgeogenní)
a druhé
nodstatuě iiný; pravrolemto bývajíclruhyvřesovinné -za
",tz it.'e drivajÍ předno.st,."b'*t:lfu Ce.
ffiťň;;ňi;'rie, .znělcovému.
.r.xc.tAké. snáze zvětrávají;v zářezeclrskalníchtvoří se výborný
podobnoi. v skulinrich ; na téchtomístechlibujísi četné
""'"'l.ul'"q
r l rrrhvs ka lnía i mn o n e.k t er éjs meuve d livp ř e d e Šlé m ú t ra r u .
o.joý,*rnojsi Coťonžaster, SorbusAria a PrunusCha-
;Tů'ň];;"
skalních takéHetlera se
íJ;,";;í,ii, ktero vyrůstajičastoZe skulin
i"
"- '*á;.","'";. a u Sebusína(viz v částiIII.) i kvete!
::.y..;u1',oárnéjŠím druhemskalnl teplo flory jest Ceterach, oÍ'lici.
skal za Štrekovem u Ústí (viz v č.Iil.)
n(7rufhÍskulináchčedirových
Kayraď tato jest tím
l *.no"' oa. vŠakjiŽ diouhonebyl nalezen. pro
jes| tediteranuÍt-vp(areal atlantický),který i
'y'"*.i";'u.
historiičóské'o flory nrá nemaloudůleŽitost. Jinak poznamenáváme '1e-
Štěk.rozšíření některý-ch druhů:
rozšířenov StŤedohoŤí lounském' mosteckém,
iluscari tenuif'orutt,
Roste téŽna stepích. někdyi v znaČ-
lito*ori,ře.; + škípíňěLovoŠe.
lém stínu,na znělci, čediiii opuce.
]ris nwd,icuulis (.- bohernica) význačnýpannonskýdruh postu'
kďe
p"li.iji pff*m'' ia]káískéhopřes iJhry clo .Ceeha Saska,
milešovském
Looei;.r'o hlavní rozšířeí. Dosti hojny v StŤedohoŤí údolí
}Íilešovka, Yostry, Kabler - Berg u ňorců,LovoŠ,oparnské před
u Sedla
]'t.1.)'téžu Boi.islavi,o" sor.ni a ZlatnickéhoŤe,
nám předsta-
I'-..tínia na Kalichu u Třebušína.I, satúwcina,který
;uje taktéŽtyp na jihu Evropy roz',iiieňějši, jgst znánrz víoestano.
u Ústí, hlavněna Kozí 1roŤe, v po1o-
..isekv úclo1í Labe (u tt,oztok,
jednéskalce uprostřed
slinu.na Staudenbergu Jo,,gf.,n,p'ongu'na
"
;:nic mezí Sebuzínema Kňuovem,,ta v útiolíBělé 1Ratschenberg
Stadicemia l{linou
.: I1liné.u KoŠtova fKosten],na navršíchmezi'. za
.:'.'.'o'. ..it""nn..l.n. íi',tyto můžerne druh ten považovati
á.
spisů č. XIv.
.]'']b!,'ejoích
DU

určitěpůvodní, ponévadŽ loste Y mnoŽství, místyi na nepřístupných


stanoviskách,která jsou poměrněznaČně vzdálena.
Druh první tvoří místy krásné porosty.
i znělcovýcbdost ho.;ná,
!:aqu9!-p:!e!nis'na skaláchčedičových
lesnafým krajůmse vybýbá. -Bojně na Litorněiicku,}ÍileŠovsku.
téžna Lounsku.Na 1V1ostecku veimi ,lzáclá (ZIat'nickáhora). L. ti.
mineaa suligna v teplejŠich poloháchroztrouŠeny. fu.p1t1'yla
9anyle-
slris na ska]áeh všeho druhu obecná, s*paria jen v úzkém okruhu
-4.
ko] Mostu' C'9ryt-qyy9g na ska]áchdost hojná, zvláŠtna Lito.
3.91l,-l,9fus
měřicku.
.Scabiosasuateolensna skalácba stráních,skorojen v obvodu
---
stepni flory' zÝlá,sle hoJnírna Lounsku, kde schází Sc. columburia,
8c. othrol,ewcacelkem rozŠířena'
Asperwlagulioid,esi cynanchicacelkem rozŠÍŤeny, ačv některých
partiích scházejí.
Stachys germanicujen v nejteplejŠích částecha jen roztroušeně,
tak na Lounsku, v lesnatých částechpohoří llileŠovskéhonamnoze
jen na pastvináehteplých,tak u MileŠova,LéŽu Bílinl, na Litomě-
Ťicku. SÍ. recta hojlá.
BotrEs
&wcrium-Chamaed,rysv ceiémStŤedobořidost hojně' T.
taktéŽrozŠÍŤeno' ale více roztrouŠené.
Thalictrunt,minus vibec roztrouŠené' Th' foetidutl, význač'ný
pontický typ' roste hojně v Lounsku na čedičovj'ch ska]ácb Busch.
bergu a KoŽova, na }Íosteckuna fonolif'u Zlatnické bory. na více
mÍstecb '
Alyssum sarutil,e
.Ňa nr kompaktníchskalách Óedičovýcha znělco-
vych ioi:siíeno. Lounsku řídčeji.
Yýznainý', ďe lzácný druh jest Arabis atlricl+lola,dosud jen
na čedičových skalách Radobýlu a Soví hory' A. arenosa nejhojněji
v pásmu podélLabe, téŽ na Bořenu, Sedle a j.
tenwifo|,iwsvar. basalticusjest důleŽitý'mpannonským
-D.1anthus
typem, který zde dosahuje opět nejvernějŠího botiu svého rozŠířeuí'
Podobným'vysoce památnýmtypem jest Linum austriacutn'rostouťí
ua 2 místechna KoŽově. Iylaba Al,caea jest na kamenitýchbocích
vrchů dostj vzácuá.
Na pontických skalách a stráních jest celkern dosti rozŠíŤen
Dictamnus albws,ač stanoviskajeho vykazujímísty znalDémezery.
Seseliglawcwnjest daleko vzácnějŠÍ neŽ v okolÍpraŽském;hoj-
něji přicbází v údo]ílabském ntezi Litoměřicemi a Ustím, téŽ na
I
DI

jest'bojné a r0z-
:2,'ť: ni:n"#,1Tl
Sesel,ihippomaratk1ym
i;ia,ty"1" přichází
k:.!o"-!] "xlÍií
í;;.;k (s"květy1a h.olnj Ťza to Po-
X"rl"iiro:"t*.i'poaziottotteinem'
vůbec obeená.
v poťlobě
qrůstá častoze skulin skalních
otýropis pilosa jen
nejhojnéjiv údolí lJskom.

štěrku,
a eruptivního
AL skal vyšších
tohoto.vyzn jsou tím, Že vedte
'ačeny
ioliny útvaru
..... typů
I cooYi{l i' řadu
i".oá"".i' .1 j':i.l: lŤl ::11":T::I,.":;
co
"".
'] '- 1. iiž setřen
dříve na.značeno,
'lilÍ npraea1l'".,u.u.:
J.;;." se na smno-
jejich r
iohto drubů původní
to oruuu l,uYUuut ,''.'u*oy,
"i.'.". .'"..^Ánính
--,..L původních'rníst
míst
ze svých
rése druhdy,u:iÍll.'"]l'" se
tÍoveoty
clobáchledových.
i změnami k']T''.t'::yil^'.
* *y *á. ony'n.
,r','},-r ilrozená
TDřlťozená
*IJJ-::;řJ"".'iTá ď ^
"::u,]i'
'.nntick,írni
oaťost
rostlinnn.Álepřec
llnne. Ato l,l cv. ;"o-iisi
."'ui"!'.!1.'":
.^oooti'ty.h
'l." tím, Že ^n;,ll.,:,.n;
oblibujísí
iŠÍmi) poněkudod d].o:o'l:]:.:"t;;.--ÁIliun non.
obracena*,,i
seaeruuU,uvollý9
iišihk seaerw
ÍiŠi ":-',,i 1onvÍ..Seď,e;ia,-1,:,::,:,^",
,rio,t,ný ch, a žleptřed'nost
iyhled,dnjí ,'p,I,:*::t :::!* u štěr.-
,ad,upněIcouérn'"," se objeuuji,ne.iuýše
nauua.!"J
připomínl'l:,",i trÍiláIi Ranná,
":.:::::;i^- ne:-
T;#:il;;."" š^Jokladtoho štr.doho
Íi,li"]-i]].a
i ém
Óov r.
n-.HŤř--'.i:]:]!^''i:ffi;;;;;;l"','*-*T.lT,'i.
šši
-ÝÝ } .i[v'.včed ""'t.. |.:::i::[ ":f':.".-':;"i::

;.á.
;.*;.lb.ůt- zool..
g.tu.i.
ff-"tr}!;:ť,iit'i11"."il,.l*ffi
:*.':.:
-:'','" "?tffi
::ff:'í o.
:"]".ifillilt
i.]5.ff
"ť:#Í,:;i,:^xn;;,ť.,#
'J:i..J'tÍTl.f
ffi.r,':iůé"'i:.:,:'",''flji"1x
ilx-ŤJ:'""lx''.,l"'Ti,t".,.".iu"'ři;Ť;i:'Y::
Tji*,"l'"...lii|.
"-,i*.ni"i''":n,,ll-f
*#élmélti#1i"t}ffi
a má]o zvétrává.
Načedióích
*' n:r-;}!,ťJ;il:
kompaktnější

{iibjJjŤftť#\
bylpod
:Y:.""T'á,:lí,.,..'ů,Tx.l,i".ť:"ni..,.l""'
L*
b2

Asqlleniutn Adiani;um nigram, tlrúh celkovým svým rozŠířením


pontický' zjeYuje se co vzácnost na fono1ituYrchu Kaliclia u TŤebu-
/-J// a ' J.j, Šína. Jinak jest A. Tňchomanes i septent rionale hojrlé,germa|!icu,n
. -//1p,'/t..! .,
vzácnějŠi,Clsto1.,teris a Polypod,iwm llulgare taktéŽhojné.
Woodsia iLu.ensis'druh boreáluě-her'cy nský, nerlosahujicíAlp,
jest význaÓným členemtoboto útvaru' Áž dosud jest znám z t\Iile.
šovky,Kietečné,Eory, Sedla, Panay (Óedič).
Aspidium Lonchitis, zajímavý horský druh, byl pŤedlety ve 2
exempláříchnalezen na skalách za StřekoYem: aÓko]iv stanoYiskot0
jest zniieno, jesť nicméně důležitopoukázati oa to, jak na eruptiv-
ních horninách v poměrně nízké poloze dovedly se horské typy za-
cbovati. Dle Dnuonuo(Hercynia207)nalezena byla kapraď ta Isn.rrlnx
téŽna čediÓovém PÓhlbergu v stř' RudohoŤí,ale i odtud Y"Ymizela.
Sesleria calcaria, alpinský Yápenný typ (stoupá aŽ do 2480 rn'1,
zjevuje se v StŤec.lohoŤí v tomto útvaru na úpatíKozÍ hor"r*(riz část
IlI')' téŽna l(usově u Dřemčic,jinak větŠinouna opukách,
All,iwm strictum, ,lzácrtýdruh s areálemnordicko.urálským(jako
'znám jest
Pleurosperrnum), ze Středohoříjediné z Óedičovéhovrchu
Kusova u Třiblic.
_4.f!!.o!!9r!!m, praealpinský druh' jest Y obYodu tohoto útvaru
vůbechojný.A.Ť sibžri,cum, druh vysokohorski-'který sestupujez Krko-
noŠaŽ na Kleis, udává se ze skal hory Sedla u UŠtěku.
Hi,eraeium f9ll7ryiQtii, druh moutaní, který vŠakroste i na nej.
teplejŠich skalách'kde častose zjevuje ve formě Hier. onosmoides Fr..,
jest v tomto útvaru dosti hojný. Jinými význalný.midruby jsou ne
tak hojnéH, cand,icansa yzácné- bifidum a subcaesiurn,na Milešovce
H. vulgatutit lar. rulcanícum.
Aster al,pi,nus, druh alpinský a subalpinský.(scllázejícijinak po-
hlaničnému horstvu!), roste Y mtrožstYí na Sedle u UŠtěkua na Br-r.
řenu u Bíliny'
.Achil,I'eadenti.fera jest význačnouv zně]covérnkanrení pod
vrcho]em MileŠovkya misty v údolí labském, zv1ኝ na ska}natých
stráníchna leYémbřehu na J od Ustí.
Scabiosa columbaria přehojná v tomto útvar'u,vystřídává vůbec
ýc''swaueolens, hojnou hlavně v obvodu stepním.
Vincetoadcwm jest v drolinách ve]mi rozŠířené.
Echinospermumd,ef,eawm, roztrouŠené na horách od 'Dauphiné
až do NorvéŽska, jest význačnýmdrubem to}rotoútvaru. Áž dosud
53

MileŠovky,.KletiÓné'mÍ-
z Bořenu,Vostréhou Milešova, Vo-
?il;;;É', Kellerbergu a Franzbergu u Kostomlat,

na horáchjižnía střední
laeoigata, kterájest domovem
typ. Rosie opětna Bořenu'
vuje nám opotpraeatpinský jeden
úpatíKozí ;;;; ;. Loooůi1io. nalezenpouze

setaaea, druh význaÓně


pontický (a namnozevápenný)'
na úpatíKozí bory.
kP'ýŽ
montaníhvozdík,.
zajÍmavý
caesius, ' |o|'i!ll..
roste Y spou.
!),
přes Rýrr tlo Hercynie (do Álp nejde
tez * rroi.,na skaláchzněI.
:I.,n;"'""^ži'.;.ře"iJ*,
Kozí hoŤe.
jednak v světlých
montana, význaÓný montauíclruh,
př. přehojnó na Milešovce'
ak i v Štěrkuzně]covém.Na na Ráb-
Labe u Ustí' Sebusína,v údolíBě1é
oře, Y útlolí
krajů pokrač'uje
qa decipiens, drub, který z nordickýeh
ffi'ffi'ó-'* J, ate.l'tpneclosahuje. o::il,'l-.^
."."á"#"",'iňj.t.ri na"]i:-jl-
a.,t bojný, skorovŠutte příhod-
viskáeb pro tento u[Ýar.
izoon,dÁeko"'u..o1L,';l]|ďil1ť,"x"*TJ':.J"-5T*'J;
na Áozr
est hoinou na př.
u Třebirsíaa na ÓetliÓi.
.'.:
...||.'
' t"' e,ton"o,t,,, keŤpraealpinský,jest vůbeerozšířen'
Cotoneaster , kei
d:uhs areálempodobnýmjako Alliwn strictum,
foI o 9,;**oryo*:",. o tito formaci. Tak na Dlouhém
jest pěkným a dosti h.o;nym,i.".n
"í Kle.
na Eoře, MileŠovoe,
Yrchu u Skalice, na Vostrém ň*atst.jo",
a ztlivočuje'nejlastěii však
tičné,téŽu Peruce. Ilojné ," nn*j."
v plnokvěté formě.
rwpestrt,sroste
,l..Po.,v,go
Potentt,l'|.a
l:otenL?0,q
někd.y v čediÓovém
.. .i:.,
":*'.^:]:-T
pak sem čítati.
štěrku (tak nejho|něji v LitoměŤicku)
uilšUv lro **í.h;pontic\ieh ,f:'*:i
/walmi Ďetně Dá
JlnaK lostc ;;i;ffi
--.'::1".,]i
}'ů'Jť :.:áT:!' '(:,".'i:
s.or.,':'i:
'ích (u Babiny)
r"ri.no' Hratlisku)"?b i 'ouu.
'Ť:,ď*1^:o-.
í;;;"ď- ; úostecku scbází, takléŽ v Poohří.
tváŤnostitohoto útvaru builou uvedeuy vesměs ve
Význalné
SDeclel cttsbr.
54

6. Útvar opukovýchstrání.
opuka se svými zvláštnímivlastnostmifysikálnímia chemickými
jest podklademod ostatníchhornin pod'statněse 1iŠicÍm a pŤechovává
tudíŽcelou řadu svéráznýchdruhůa i celých spoiečenstev rostlinných.
NejvýŠjeŠtědysgeogenuí vápence a v Středohoříněkdy i skály zněl.
covéjeví jakousi podobu k tomuto podkladu a mají proto také řadu
druhů s ním spoiečných.Přesně vzato, měli bychonrzde rczeznávali
aspoň 3 ú|vary,totiŽ útvar holých opukový.chstrání s neuzavi.eným
porostem.za druhé útvar holých travinatých neb vůbec zalostlých
svahů opukových a za třetí útvar křovinatých, aŽ l h'áji pokr-vtý'ch,
oputových strání. Druhá kategorie vyvinuta jest v Středohořív po.
době pas|vin a zmínímese o nÍ slručněaŽ tam. Třetí útvar musíme
ovŠem respektovatijiŽ zde.
PoněvadŽ specielní část podá nám vÍce lionkretnichpříkladů
opukových strání, rremusímeopět význaČnétvářnosti zv1áŠtě líčiti.
opuky jsou vyvinuty skolo Y celémStředohoří, nejčastějina úpatí
vrchů eruptivních,jimiŽ byly protrŽeny; největ,šího vývoje dosalruji
v PoohŤí, v Lounsku,na Litonéřickua UŠtecku.
Význačnédruh'vtohoto útvarujsou: (Značkyjako dříve.)
Kapradiny scházejí,nejvýŠena křovinatých stráníchPol,ypod,ium
D r y opteri s (čekaliby'choulRobertianunt.\'
/' 1, And,ropogonIschaenura L' RozšÍřenéa mÍsty celé po-
rosty tvořící,la opukách nejvýchodněj ŠíhoStředohoř,Íne tak hoiné.
ll X 2. Stipa capillata L. Rozšířenaa na mnohých místech
tvářnost tvořící.
3, Phlewm Boehmeri Wib. I{ojně.
Il A 4. Sesleria cu\caria opiz. Na vápenatýchstráníchv Loun.
sku a Litoměřir:kuhojná!
ó, Koel,eriaciliuttt Ketn. hojně,\ 6. K. grucilis Pers. vzácněji.
7. BrachgpodiwtlpinnutwtllBeauv. obecné'
8.9' Bromus erectusHuds,, inermis I'eyss. roztrouŠeně'
I0. Tritialm glawcuttl Desf. RoztrouŠeno,rádo při křovinkách,
někdy jen T. repens l. caesiutn.
| ! II, Carer petliformis c. Á. M. Jediné v udo]i Strádonickém
u Peruce, v polostíuu křovin, dle Ascurnsolr. (Syn. II. 2. 160) téŽ
u Sebuzína.Druh vzácný v sev. č'ástiEvropy nad Alpami a Karpaty,
a při tom jon ve východníÓásti'
65

právě vzácná.
I2. C. tomentosaL. Roztroušena'ne
_!4.
na jílovité
C, glauca Scop., disÍons L. bojné zvláší

i.ó, P..o..) velrnipořídku'


9, Ggmnadeniaco,|otr)sea rt. Br. . Na opukách na,.pr.u Úštěku
luk
í íitomeric.Jin;k ji znám jen z horních .
custoi.
chl,orantha Pořídku. Pokradická stráIi
il,,,",i,,"
,t),".",,,n*u o Ústěku.
V mnoŽství
rubiginosaKoch .N-ehoj1ě.
.-.Ť..iir u Povrlůhojně.aj.
labskýů str.áníclr
';:;,",,;o;;;:oi;*.cui,yt*'i. N";-no;oo;i
ljujl.Ti'""l--1,\'
. na písku).
,iJ.rr směremk ruiněHrád]ru(téŽprý
.' ':.usci.t"ai*.ří'í" myslivnyu Skalice
u Mentavské
*T.]n.*''"iy.n opotooý.tstránícb vrchua u Perucedosti
;*,J;ň.,Poa no soto*,kém
irua.ršte;u"',
.ť.'Ť%.
Pod,osperrnunlaciniatumDC. a ,Jacquinu:::::1::l"{l'í
.'.;;;,íi. ilš;#;;ú.n,-.erowoty.na k zemiskoropřitiskiých
foi"ň*cn.
Roztroušeně,ne právě hojně.
:. \ 24. Aster Linosyris Beruh.
:.:;;:1
Mi.sty téŽ A. Amellus.
Lounsku dost hojně (hlavně
! ! X 2Ó' Inula germanca L' V
*n-:n'
roztrouŠena'
na Mostecku
1 Poohří),
též. i"' části vzácná.
Ye vých.''ll1li11l.-
26. Artentisia pontíca L. Dost hojně.
27, Carď,uusnutans L' MisLy.
! X 28. Cirsiutnytannonicum Gaud' Na opukových, zastíněných
podklademčedič.ů.
str.áníchjost hojně,téŽv hájích s
29. C' ucauleAlt. obeené.
! 30. c. eriophorum Scop.Rozšířeno'
3|. C arlina wlgaris L. Jen mÍsty.
rozšírená,místy t,éŽSc'
32, Scabiosa ,,h,ot",io i. Cellem
DesÍ,
sual'leol,ens M'
tindoria L'' gatrioid'es
$. 34. SS Asperula cynanckieaL''
" RoztrouŠeně.
B' '*;;a: hojná, téŽu Pe-
L,,i,cera Ca1lrifoliumL' Ňa Litoměřicku
ruce, Roudnícea j.
co

A l 37' Viburnum Lantana L. RoztrouŠeně.


38' Lógustrum awlgare L' TakiéŽ.
! A 39' Gmtiana ciliata L. Nezřídka, hojně téžna okrajich
lesů a hájů, na mezígh.
40. Cynoglossum offuinale L, Eojné zviášt v PoohŤí a na
Lounsku.
4|. Echinospermum La,ppula Lehm. Hojné, avšak na V od.Labe
daleko vzácnéjší.
! 42, Lithospermuln off,cinatraL. Na křovinatých opukových
stránÍch v ce]ém územíilost hojně roztroušeno'jen na UŠtěcku
schází.
43, Cerinthe minor L. YšeobecněrozŠíŤená, Y ce]ém rozsahu
Óes. Středohoří.
44' Euplhrasia lutea L, Celkem rozŠířena, jen z opuk UŠtéckých
není mi známa. (orobanche yíz u útv. 1.)
j! X 4Ď. Thymus praecor opiz. obecný. Zahrnuje více forem.
46. Druhy rodu SaJoaa(3) viz u útv. 3'
47 . IýIarrubíumtwl,gareL. Na Lounsku a v Poohří YŠeobecně,
na Mostecku closti hojně, jinak velmi roztrouŠeně.
!! X 48. M. creticum1YÍi11. (- peregrinutnL.). YýzoaĎnýpon-
tický typ. Jen v }Ialnicíchu Loun, ale tam jistě sanorostlé!
| 49. Brunell,a alba PaLL.(- laciniata L.\ . Y kraji na Z od.
Labe hojná, zvlášt v Poohří, Lounsku a llostecku, na Litoměřicku
taktéžhojná, ale dále k Y vzácnějŠí.
b0. Br. grandifiora Jacq. Stejně jako předešlá,v hájových kra-
jích namnozehojnějšÍ.
|| bI. Aju7a ChamaepitysSebreb' Jen v záp, části StŤedohořÍ
(na Lounsku hojně) a na Litoměřicku, jinak schází'
|| A 52' Globwlaria Will,kommiiNym. Jen na Litoměřicku (na
více místechhojně) a na Roudnicku.
X 53. Cletnatis recta L. Na křovinatých opukorycb strán1ch
dost hojně.
| 54, Anemone siloestris L, Nejhojněji na Litoměřicku a Y po.
kračování za řekou k MileŠovu,téŽ v Poohři, Lounsku, Mostecku.
Na ÚŠtěckuschází.
\ b5, Ad,onisaernal,isL. Iíojný' avŠakjen Y obvodu stepním.
/' 56. Erysimwn crepidifol,iun Rcbb. Yiz u útv. 1.
ca

.x Ebh. (- 1lannonicwtlCrantz). Yelmi


| ó7. Er, od,oratwlt,t
u Bíliny (téŽvar.
hojnéna LitoměŤickua v PoolrŤí'téŽna Lounsku,
smuol*m Neilr.).
Mostu
ó8. Diploiaris nluro],isDC. U Litoměřic, Lovosic, Bíliny,
a j', celkem ve]mi roztrouŠená.
Ó9. Conringia orienta],isÁndrz. RozŠířená.
| | \ Ra1listrurnqlerenneL. V celém Středohoří vyjímaje část
častove velkém
od Labe na V (jen v Litoměřicku hojná) rozšířena,
mnoŽstvÍ.
6|, 62. Resed,atruteaL. a luteola L. jako druh předeŠlý.
nad
l 63. Gypsophita fastigiata L. Jediné na vápenatéstráni
Ilasinou u LiPence.
I I X 64. Dianthus ltlumarius L' Na stráni u Klenčeu Roud.
ntc. .riz ó. III.). Jediné českéa vůbec nejvýšek S
pošinuté stano.
risko tohoto pontickéhodruhu.
| 65. Linum tenwifoliurnL. Na Litoměřicku dosti hojně, na
Lounsku (zvlኝv Poohři) a Boudnicku. D1e MlYtn,r u Žernosek
s Globularií na ru]e!!
ll X 66. Linunl f,ao,tr,rL' Na Litoměřicku velmi četně,na
Roudnicku (?), u Ústí na StŤizovickém vrchu a na Debusu u Pra.
(op.),jisiě
skovic na rediči v útvarupontíc\'ch sirání. TéŽu Peruce
pořídku.
I A 67. PolYgala umara L' Na Litoměřicku hojně, téžna Ka.
mejčkuu }lileŠova,u Peruce a u Libochovic(mezi Poplzím a llorkou
a s lese Šebíně).
68.69. ErYngium catlpestre L' a Falcaria fiioírli l{ost bojně.
' B *pleururnfal'catum).
viz
i0. Seseli hiPPomarathrutn L' Celkem rozšíi.eno,(Caucalis
pc plevele.)
t 71. P,osaPimPinellifolia L' Na LitoměŤickunehojně.(\iz téŽ
úis' hajní).
12',73' R. gallica L. dosti hojně, R. trachyphylla Rau. řídčeji
P, Jundzitliana poti Řípem.
X 74. Potentilla arenaria Borkh. hojně.
Y iÓ. fuIed,icaga minimu,Desr. V Poohřía Lounsku zvláŠthojná,
;iiak r tep1ejšíoh polohách roztrousené.
a u Roud-
i6. Trifol,ium ltartiflorum Ehrh Jen na Postoloprtsku
:ti.,:es Dianthus plumarius.
i7 ' Trif. síriatum L. Jako pŤed.,hojnější,téžna Lounsku.
Retz v obvodrt
a d'att'icus
X ?8. ?9. AstragalwsaustriacusJacq'
stepnímrozŠířeny.
aaginal,is Lam' RozŠjŤená
! | A 80. Coron,í],l,a ua Litoměřicku'
Perucku, Libocbovicku (téŽles Šebín,u Poplzí) a na Roudnicku'
!).
81. onobrychisaiciaefolia Scop. Celkem hojná (co samorostlá
Bwbákii
Jedinéz Bí1éstráně Pokradickéznánrojest Eieraciutn
Donrin.ř)
jí]y
Kí konci podotýkámejeŠtě,Že opuky střídají se ČastoS
které
siabě slanými,na nichŽ se pravidlem objevuje řada ha]of'r'tů,
jeŠtěpozději budou uvedeny.

(Z. Út,^, paStVinných


strání.
liší
Tímto útvarempocínámenovou skupinu (útv.?'-10'). která
Jsout
se od přetlešlýcbtím, že převláclají už typ"v středoevropské.
ale to
sice i zde místy vyvtnut-vi tlr.uhy pontickéi l.]astní stepní'
jsou Členemcelku. jehoŽ
netlokazujenic jiného,neŽ Že i útvaryt-vto
pontickéflor1.'
fysiognomiipodmiňujeprávě boható rozčleněnÍ
Pastvinnéstráně jsou i tím zajímav1.,že zastupujíčas|ostepi.
poněrů
případněi květnatéstráně pontické'a to jednak i za týchŽ
jaké piatí pro s|epi, ale v polohách drsnějŠ1ch. v1hčích
;ta;oviŠtních,
jedlak i na
a studenějsiáh,pravid}em mimo obvod vlastních stepí'
pr-vémpřípaděpozo.
ténrzkopái na svahu k S neb SZ obr'ácenén.Y
útvar-vpřísně
rujeme i přechody k stepínr,v druhémvŠakbývajíoba
jest tomu na př.- na
,o,liŠ.oy, stýkajícese v iinii vrcholové' Tak
stráněu'
Ranné,íanglr Bergu u Mnich. Týnce a jinde. Také "ovčí
chudŠí jeŠtě neŽ
nejso,ítooisipartie pro botanika v celémStřetlohoŤí,
pleve1ťr, musíme
i samy zkultivovanéplocby, krle bují aspoii výběr
o nichŽ se
nri tomto útvaruuvésti. Zktátka, jest tu opěi Ťatiat-vpů,
musímeaspoň stručnězmíniti.
_
|- Travinatésvaby, steunr-do$r'!9dobné' podstatně se od nich
iiŽ tim, Že mistoprayv'.nstepníchtrav v mobutnýchtrsech-ro.
1iŠi
s|*ď.l\. r'"y iuhým!,1amnoze nitkovité ajílruny
svinutými,.pÍerlád
pojogtJ. hojně se tu také
;me,'-tt.* r''n 4,t1'go'ti stejn*olo-qrné chudo.
na suchépůděv nižŠí,
A,rhenaihe,um-_ai'enaíeu*,
' ffiqu
l tvtto'to,ffi a pubescens(tíďř'ejipratensis)'
Hieracií, rykládá tuto podivnou rostlinu
') Hrxu. Zeun, známý monograf
co Bžer. oul'gatum ž> Scnmidtii a oňačuje
E. subrud,eÁ. P. Sbsp. Bubdbii Dorrlip.
ó9

, ,,, , z kavilů nejvýše


estucy' k podzlmku Í,ezAÍldt.opllon\
^.. ' no;ne'
l^LZ s,*nypodiutn ptínnatumbývá nadmirtt
3: útv.
stránětakovélro
s|eplJsouYlibee rozŠířeny
rdemvlastuíeh
Řiace;ito tyv*
pooti.týchdruhů..
T;n';;*;oJJ d .Ť!.l.-r př. na vých. straně Unl|lmu
í stepnícnutvaru. Iab' ui , ! .'.^* *^l.l;
rid;;;ň4i se tatovotraviny, kterébychom mohli
.ií;il;stej, Jinde za pastvinupokládati.'B::::::
(velmi hojně)'
ii,;;" i",,,,,,.,-,La,E on,,. Gal,óurnoertrn
'r z Á ) h 'z n eri'. C eras t ium o , , , , , ,,Med,icagofal,cata,D
crepianthus
id'i'
E rasimwn
"ii*", il, *nynrd.ium 1tinnalwnt(porosty)'
,Á;i',. Conuol.
s,.iasa oci,olzuca,Ptantago,Árenaria,
pr-atense,
oersiciiolia |téŽf. eriocarpa\, Trifoliurn
uwlgaris' Astragatus aw
, Erigeron a,cer,Carlina

trnítého, které mají tu


ějŠÍjsou však pastviny typu
se jich pasoucískotnetkne'
i snadnooÁ.noi, pooeu"dz
inohou se o,on" tu[to rryzbrojené
i na stanoviskuroz-

kup, v půdě,
poiohách,zvlኝ úpatičediÓových
lplejŠích -na jsou bojnýmzjevemčasto a,
í o,ňiar.* vÍceménějÍlovatá,
ié'i.n...'i' p-'u-*n.,ug; tobustuí
k
j :i'=l.'1',
ním žádnájiná
j:
:|]:,i]:
vege-
fi;'iló; ř'byč.j"é ;víŽe se
zjeYem'
jsoudostobyčejným
lounském
ei*.šTr.aoiorí a to
jsou porosty Cirsio.v-9'.
i..:nadmíruvýznačnátÝářnost' (7 )

ll|lDw t ! -' --,-.', jiná Cir.


,qe9!Eu-L!Esg!!5!L--9!Lel :tu. Často se pŤidružují
sia á: š d i l i k lá t k o t ra v epas t v Lny , Jaktonapř.podBoř enem(viz
v č''11I.) shletláváme.
rozŠířené
á\
porosty tvoří v Středoboří vŠeobecně

"
bojny z trnitýth Eryng,iu:,*:::?
r osllín
"ffi;;" i i i,,', * "i,ti' tl rno'zt!||q:
.. om.e
":- :T;
:!, Andropo-
I:,:::
,9 k^,"ko"IT "2:::
|Lu,|,,'ii1 \JwlvÚ,.q wqÝaq. ýý, '--
-,,,,:,:ó;,i;;, trav druŽÍ- ; vtlám

i.l"..' uÝl,!'!r e7 ::o::::,:r::Y"o:::,-"'J


Cirsia. Z význačnějŠích li.:], oalÁ nnr.ncf.v
;:: ; š,;:';;';ři'J-,'
pi"ána";i **: "
áňi'''
li.un..i.áí'o. :.]*], ii,á!o'o'l
tte'o^ iilll:
*ti.np-siiinacu,
l.ff''T'ffiilriď ^:ť
-*:i"]iiŤ":. jiuého
:u^}'',1}j"*"]Í:
aer.
leŽ Ad,onis
ffi# ;ffp,.'..-i.r iel.',.aoinysko.onic
60

mali's (YýzDabLývubec pro pastviny na opuce),Euphorbi.aCyparissias,


ThErnwspraecot, |,eron,ícaprostrata, Eryngíutn, Sal,ui,apraten'sis,
Jinde na pastYillách nezbude skoro nic jiného neŽ Lesčetná
EwphorbiaCyparissias,která se úŽasněrychle rozmnožuje.Jinak bývá
vŠeaŽ ke kořenůmoŽrané.
Svéráznéjsou pastviny, na nichŽ k podzimku rozkvétajíčetně
Gentiany. Pastviny ty jsou nejhojnějŠí v Lounsku,Bílinsku,Mostecku,
}IileŠovsku a Litoměřicku. Na Lounsku to bý-vápravidlen ŠtibláGen-
tiana Atlt,arel,la,v mrioŽstvírozkvétajicína celi?chsvazích,na př. na
návrŠÍchod Buschberguk Libčevsi, na sev. úpatí }Iilé, na úpatí
Ranné,na Vraníku a j. Co příklad uvádímetakovoupastvinuz Kahler

Bergu a Kreuzl,.ergu u Cer.v Ujezdu, kde pokrývají ce1ý sever.ový..
chodnísvah. Ved1evůdčího druhux) pozorujemeta Fa]caria. Curl,ina
t;ulguris, acawlis. ChrysanthentumLeucanthemutn.Cerastiun aftense
(v mnoŽstvÍ). Anthoronthum (mnoho).Danthonia 1roztrouŠ.), Euphor-
bia Cyparissias (velké kolonie), Helian.t/lettlutttChattaecistus,Ea:ti-
fraga granultlta, Call,wna(Špatná), HieraciulrlP,ilosella,I,erontcaCha-
maed,rys, Brachgpod,iwm pinnatum, Tliyrnus praecll. I'eronica ltro-
strata a j.
V mileŠovském Středohoří jest' Gent, Attarella vzlicnou a vy-
ji
střídává G. germanica'charakteriStickiívůbecpro drsnějŠí polohy.
Na Eradisku v Litoměřicku (kde první druh má řadu stanovisek)
udává se i G' campestris.
.:
Někd'v také pokrývajíse k podzimku pravépastvinv přečetným
Rhinanthus serotinws,překrásně na př. na SY svahu Bořenu. }Ienší
pastYiny v nejteplejšíchčástechv1-značuje namnoze Rapistrum a Sal.
oia netnorosa.ojediněle vystupuje i statná Latutera thuringiaca, I
:1

Co typ pravý.cb,zcela spasenýchpas|vin mťrŽenám s]ouŽitina I


pŤ. \'ct9!!upo!]tŽ-jliebqje, se YŠechstran volný, nekřovinatý, co :l'!a
osamělákupa se zvedajír:í; pŤi ton leŽíješiě v obvodustepním,tak- a?,
žo není pochyby,Že tu druhdy pravéstepi byly rozŠÍřeny. .::
Dnes není 'il:i
po nich ani památky a jediná I'íola artLbóguav chudý.chtrsech ..2
v kamení Óedičovém jest lepšim zbytkem bývalé,jistě že vybrané :j:l
.il
květeny. Rostliny, které se tu objevují,nepřesahujíněkolik czl výše ':ú
a kvetou.li, činÍtak ve zvláŠtních trpasličicha častoaŽ k nepoznání-íé
.:€
změnénýchformách. J eďiná Urtica dioica troúá si v Štěrkuv jed- t.r.ig
notlivých koloniÍch trochu výŠepovy.růsti.Lolws corni,cul,atus
(y' cil'.i&.- - t

*) Ýe smyslu německého '3


''Leiialt... :š
.€
f
iB
$

.;{
!j!,

;.
+.t
.l
:j
ol

Carthusia'
itt'- **), Thgmus praecor,Erysimum uepidi'foli'un, Dianthus
. '1.h, Loúyanusós so.LYil.
sotY:ršc zvedajíod země.
se ,].:"J'
...1.:...fiorurn, Y. ""l /\l^t^.x:^t';
jty plittoa pastvinnýchstrání viz v č'III.
''' (VolepŠický vrch,
--.l.

Sandberg).
Ci vyznarnezakrsalépastYinné formy jmenujemena př. Car.
;''..-]
';|.-..auusn*tais yat. acadl,isop1z (úborbývá na růŽici listů přímo při
.. ]. sedlÝ). Dianthus Carthusiano,rtlrn lar. pusillus Beck (- ramasNeilr.).
c oo 'a .oos tpři c h á z íi o n o po r d,o n A ca n t h iu m , n o r m áln ě r o z m ě r ůp Ť í m o
. . obrovských, v nizoučké, zakrsléformě. HojnějŠí bývajítyto trpasličí
..: ;formýna pr. u Carlina twlgaris(bývá takřka bezlodyŽná', u Scabios.
...oirsiÍ,Ratrlistruma j.
. jara
. ZvláŠtnítvářnost tvoří někdy Suohéprůhony,na nichŽ se z
' ' Óa s t o b ě l á S a a i fra gagranula t a ; s níro stávaj íP otentillaaer na.Cur -
an)ense\
lina oulgaris, Thymus oaatus, l'eronica prostrata' Cerastium
ťIel,i,anthenum Chamaecistus a j.
jsou vŠak
Suchomilnélučiny daly by se sice téŽ sem připojiti,
. přece v uŽšímvztahu s ostatními lučními útvary, u nichŽ je téŽ
uvedeme.

8' Útvar Vřesovin.


jsou v celémStředohořípoměrněvzácná'
Vřesovinná společenstva
odpovídrito téŽgeognostickémusloŽenínaŠehoúzemí.Křídový útvar
tím víceovŠem
se svýmiopukamiry]ugslg-plge dryly-oe-rtp'sqné,
vycirázína den, chová vřesovlnnou
a jerr kde v pískovcÍch
vŤesovinné,
oy
floru. MÍstatakoválezaujimajív Stř4qb-9!-sr.Egl'YjtŠi9Jt!Lojn-
jímaje na ÚŠtěcku,kde skládajípískovceceiá horstva s výlulně vře.
jen
.ooinooo florou. Ráz květeny středohorsképrozrazuje se tu také
opukovými stráněmi. Čedičechovaií se vůli druhůmvřesovinným
právě tak jako vápence, vyluóují je v normalním případě naplosto.
iaproti tornu znělce, které, jak jsme v útv. ó. s.eznali,jsou zvlášé
ntaoym bydlisEň_Íruhůmontaních,jsou pro rltuhy vřesovinnédosti
pouÓujeo tom, Že skoro
lpls'-q_p9a!bq9!. aspoň skuteÓnostnás
Ga;-a;;a;," vliv clysgeogeních znělců,tak na úbo.
"platňuje
ůíehzvonovitých kopců znělcových, stlruŽují se vřesovinné druhy
při.
i v celé vřesovinky, častona skalnatých místech,kde se k nin
.jruŽujídruby ťrtv.5. Nejnáparinějise jeví rozdíIten, srovnáne.li na
pt' v milešovském Středoboří kupy zněIcové(na př. Milešovka,Kle.
:iroá. Ho.a; a čďiěové (Yostrý u MileŠova'Lhota, LovoŠ). OvŠem
62
i na Óedičícb,
Že ve vzácných případech usÍdlíse druhy vŤesovinné
zvláŠtua straně severnÍ,ale pŤÍčina toho spočÍvánejÓasíějive zv]áŠt-
tu nevystupuje
nostech lokálních.Jinak jest to u vegetacemechové;
způsobemobě
*,ait ..o tak tlo popřerlí, poněvadŽ potlivuhodným
pŤ' ruly
io''*y chovají se luto ou"ápuoutéprahorní borniny, na
a žu11..
Y ce1ku jsou i nejobyÓejnější druhy vřesoyinnév Středohořítak
Že zapisováníjejich mnohdy by by1o důleŽiťějŠí než ně.
IoZtrouŠeny,
kter!'ch druhůpontických, v teplejšíchpoloháchnamnoze
"ize.nychi druhy vře.
zde obecnych'Ani v obvodu lesůjehiiÓnatých nestávajíse
podstatně
sovinné hojný.mia jiŽ tím IiŠísg ]esní flora střeclohorská
od jibočeskýchlesů hercynských.
sev.
Yřesor.iny v pravémopaku ke stepím vyhledávaiístudená
bývá to
a severozáp.riuooi; v"vskytají.lise na podklad'u Óetlič'ovém,
ou,t.ioo r spatně,blinitépisti, barvy spÍŠe hnědočervené. .Na zně].
.i.l 5'ou viesovinj. daleko hojnějŠí na straně seYerní' hojuě se vŠak
i na ostatníchúboč{ch'
. .Yiesovin1'
ryskvtují
stŤedohorské jsou lesnrěs květnaté'pravévřesoviny
mísio jejich za.
s převládajícíballunou l trar.natévŤesovinyscházejí1
jichŽ ráz b'vl právě líČen.
ujímaji pastr.in1',
Typick't jsou vresovin1.vy-vinut.l.na dirě rozervané,Těl:.]:
.Botenu,
skupilě zviáštěna r.j'ch.a jihovl.1! ,:"hu, :1,:o,pŤjl-o^,:.u
skainí..
;;;iá"h. to. tí.,i Ý srpnu krásně rozkvetl1.vřes celéboky
i řada druhůútv.
ob.včejněs nÍmroste Deschampsiafetuosa, avŠak
'c. (Aster alpinus' Alliunr montunuma J)
.
v pohóti }Íi]eŠor.ském mají ňěktere zně]covékulr 1,-1o't\'tatě
jest to zvJest|.I|1
vřesovinnýráZ. asponna někteqfchmístech;tak
studovati (viz
u }Íerskles, kde Útvary vřesovinnévýborně se dají
hojný
é jsou některétypy vřesovin, kterévyznačujÍse
Za1lmav
nikte15.chponticiych drrrhů
vystupur;á.'ím ; tak j'ou,o'o"..|l.'.1*
r am,osunl,),jicbž
ricovó stráně vřesovinné(t:lavléAntkericum -obra
pojao nu př. z vrchu l1or1:.Jinou význaÓnoutvář::,:'",o:9..,1.:^:::
sovinnou,avŠakve]ice blízce pŤíbuznou útv.5',. shledávámena seYer'
ním svahu (poblížeúpatí)Boreckéhovrchu v kamenÍ- -'nť::oé'' -1:
př-e.vládá lt
*r.ti.hojrrě vyrůstajíbÍIzy. Yětšinou
.ú,,íi'"^.
ne'z Qa]'I.una
leilě uch Lwzula
uy,t.tttr,u,- vytu
utu!!,a'
i,1!!,T':,,I,
bi^o,i,no,o, ó aliuln sitaest,e(lysét,Polypodiurn Dryopteris' 1;wl9.t
*,),,.,l1;,,|,,.,;' kďe ty.todruhyjen *1l.]]
v souseástvi,
Anemone
zde rostoucí
ffi;Tú;i, uÁuj e ton Yegetacev rnnoŽství
oo

slris Z ostatnÍchdruhů.v obou spolelenstvechhojných.docláváme


VeronicaCha-'
jel.téVakrianq'.oÍ'fulr,li',M'gosotislithosperrniÍllia,
ntaerlrus a $qai fraga d"ciliens'-
-- :_ .. ., -, (kde i podrostborů
Ň.joetsi-oí.,á"inyrozklaáajíse na ÚŠtěcko
jest vřesovinný).Zajímavýchtypů však nemají.-
podkladu
Také v oko]i Peruce vystupují menšívřesovíny na
písečrrém; vysoce zajÍmavýrrr, avšak vzácným typem jest tu Chamae.
neobyČejně vy.
iu,us ol2l",i,is,druh montaní,který v horách stoupá
jeho rozŠířenína J
soko; sánovisko toto jest výběŽkem dalŠího
Panerisko.BřeŽanských.
1u Biivic již hojněji) v lesích
Nu,á,, stricia, význaČná pr.ůvodkyrrěvřesovin a na chudé,ste.
z rrejsuŠŠÍchvřesovin
rilní půdějiŽ. Čech ve více útvalechr'ozŠířená,
hercynský' jest
uz ao p."oy.r' raŠelinpřecházející,druh význačně
porostů.-Hoj.
v Stieáohoii velmi vzácní a. netvořípravidlemvětších
něji jsem ji pozorovaljen pod Radelštejnem směťeulk Ueťv.L']ezou
(,áe"i soosedoípastvin"vruají ráz skot'o"hercynský"), co vZácnost
jlných místech. Pěkný příklad
io''* ú,'i, u Jotnsdorfua na ni1lo
oř..ooioy na znělci v údo'Ií labskému Kr. Března viz v Ó. III'
vůrlčích dl.uhů
VŤLsovinyvyznačujíse opakováním vŽdy týchž
a i ty jsou po výtce střodoevropŠtí ubikvisti.

9. Útvar písčin.
s vřesor'lnarrrt a
Písčinymají ve své biologiimnoho spoiečného
drulr1.{.mnolré jsou s pře.
)iŠí se potisiatnějen tÍm. Že převládajícÍ
dešlýmispolečné, jen některéz niclr scházeji a mnoho jich nově
přisiupujej netvoří uzavřený porost,jak to bývá u vřesovin. Íimo
kterér'e vŤesovinách jsou nepo-
io jsou velmi hoinédruby jednoleté.
něrně vzácnějŠí. Podklad tvoří tu pravidlem vo.lný.pisek, jen slabě
lumusem ve svrchnÍČástiproníŠený a mezi jednotlivýmílostlinami
jest pÍsčitý.podklad vegetaci pevné
;rosri|ající,kdežtou vřesovin
:..':,;en, s hojnějŠím,byt pr'avicllemšpatnýmhumusent,takže písekua
:.-.rrchu nebývá znatelný.
nicli
PísÓiny jsou vyvinuty jerlnak podél Labe. kde bývajínt
a vřesovinnéútr'ary,., jednek též
';-,'::lutYuuc' nory neb písčinné
'.. ..r.oáupískovců vůbec,říclčeji na Perueku,hojně na Uštěcku.
proti Zá-
Tak na př. roste tra pÍselných niváclr pod Deblíkem
'-- Fe'stuca ot:ina' Hie-
'Lrnteria uulgaris,
64tnescens,
.i.u Corgne1tfu6vt13
. :;,,, Pňositla, Jasione montan.a, Biscu,tella laeu,lgata, Herniaria
o+

glabra, Serlum rupestre, Deschampsia f,eanosa, Chond,rilla, Cal,l,una,


Eryngium. Anthoranthwm, Vicia lathyroides, Polytrichum pil,iferun,
Clad,onia rangiferina a j. Thlaspi al,pestrezaběhlo sem z poříčíLabe,
Sil,eneitalica z hájů a křovln.
Na písÓinácltmezi Mache a DeblÍkem roste téŽ Pewcedanum
Oreoseldnwna Pwlsatilla prat,ensis.
Pteris jest obecnóu na podkladu písečDém , jen vzácnépřechází
na zně]ce a nejvýšvzáoně na čediče;jen jednoujsem pozorovalmalé
porost"Ytéto kapradě v čediČovém kamenÍu UstÍ (viz v č. IIi.
Nezřidka prozrazuje půdu písečnouLaserpitium pruteníat'm,
v obvodu StředohoŤl h1avně jen v drsnějŠíchpolohách neb n)imo
obvod st,epiroztrouŠené. Pékně jsou vyvinuty pisečrré útvar.ytéŽnad
Krammlem proti Ústí, kde mají píseČné pr.ůhonyas následujícíslo.
žetú:Eryngiurn, |.eronica splicata, Pulsatilla pratensis, Jasione, Ru-
meÍ AcetoselLa(nesÓís1ný !1, Aira curyophyll,ea, Scleranthusperennis.
I.,estucaouina, Pimpinella magna (! , jistě aS zaběhlá z pořičíLabe,
kile jest rozŠířena), Solirlago, Aaena pratensis, Eenecio Jacobaea,
aiscosws,Callwna (častos .Pulsati1]ou |.1,Danthon,ia,Helichryswmare-
naňun?,,Cýisws nigricans, Lactuca satrigna' Yýznačnájsou písečná
po]e, na nichŽ tu I oste Juncus capitatus (hojně, ale nes|áIe.),Equi.
setwmaraen,se(doleji na písÓinách při řece hojnékiemale).Setaria
uir'id,is,Scleranthusannuus, bpergula aŤ|)ensis.
Co jiný opět typ písčinyuvádímeZ okoli L-Štéku ze Sandhdhe
následujícísvéráznoupísčitounivu : ThEmus angustifolius, CorEnepho-
rus canescens,Teesdal,ia nwdicaulis (velni hojně), Trifolium monta.
nwm, Antennaria, Hieracium Pilosella, Cal,luna' Herniaría glabra,
Festwca duriwscula, Rumer Acetosell,a' Spergul aňa LIor isonii, Scl.eran-
thws perennis, Potentill,a argentea a j.
Yelnlrivzacnájest v StředohoŤí v tomto úftaruHypochoerisglabra
(na př. u Tlučně), také ostatníz uYedenýchvůdčíchdruhůomezujÍ
se namnozena něko]ik málo lokalit.x) Na fysiognomiirostlinnou ve
vlastnímStředohoŤí nemá tento útvar oraŽádnéhov]ivu'

1o' Útvar borů.


Vřesovin"v,písr':inyn bory jsou si tak blízce příbuzny,Že ne-
rozpakovalijsme se vŠechnytyto 3 útvary, Z [ichŽ pIYédva 3sou
*1 Také Gagu, bohertLica, dru.h rázu mediteranního,roste na jeduom píseč.
ném poli za Roud'nickou baŽautnicí směrem k rrchu Soyici.
trC

jedinou skupiuu. ){eboťt01ik


"a v
YolBéa jen poslednítesnÍ, spojiti tak
Ji'ntl ioriť st.joýcr'nár.oků vůbectolik podobynevykazují
zde pouzebory co útvarypřt.
r.,Jletl.,o i,*"ú. ovšemmíníme jen na písČitém substrátu
opěthlavně
:,oo o. Str..lohoří
-L*ní
''ňq"*řu ku]tut.ou lesy majínamnozejiný podrost
'y"'"iyi. byly-li zavedenyna stanoviskunepŤt.
'za1oŽené
a r.ázjejich jest \-uoecourišný,
rozerem. ovšem Že bory
Borové lesy na;i v celku podr.ostvŤesovinný;
jisté níry viiv na svůj podrost
j"k. .;;;;;;'j |áLosty"uůlec maii do
stíní; zároveň přispívá každo-
asootitÍm, Že ho urcll"vmzpůsoberl pŤi.
:ur'riel ku tl'oŤerrí lesní prsti a skytá souč'asně
i"í". Bor jako kaŽdý
'.".".".-'lá-*lJprit'vvku podzemnímčástemrostlinným.
mír.vpůdu
..,.in.:,.' starllu svéhovývoje zastiňuje do té.bývá
"'čitém vegetace a i Žívotmechů chudý
lesní, Že nevyrlrŽítam v"YššÍ
a parasitů,které nepotřebujÍ
a stejnotvárrrý'Jest sice i'arla salrofytů
jsáu j. takovédruhy, které dobi'e sne-
k assimilaci svétlas]uneČního,
t oi. aspoň z jara na krátkou dobu
sou i hluboký stín,proniknouii vlastníien bo-
;ili.;;;; p,p,.ty sluneční, ale dr.uhyty jsou
'vesměs
v mnohj'ch lupenatýchhíjích.
haté,humosnípůciě,;ak oi.o.,iu-'uiouto podrostu. ovŠem
skoro veŠkerého
JiŽ mladá hustá smrčrnapostrárlri nejhlubŠí
* rozmanitý.ch hub, které nedovede.zaprrditi ani
"vr,a
s'it ín . T í m c h u c iš í;es t po dro s t bo ru, j ehoŽpůdajestsucháanev- l:.
Se v tom případě jen na světlink-v a mýtiny
Živná; flora omezuje
spoleěenstva.'r'i.esovilrná,zřÍdka
]esní a vyvíjí se trr nejčastěji v
pisečnonlvy *. během rlob-vproměniti
;;-;;"; oíy. cl,tutoo -ohoo Zkrritka
r-e vřesovinu, ktera opci ostopuje clorostu bor.ovičnému.
' 3 útvary průběhemdoby vy.
.]]t]hou se Da témŽmístovšechnyiyto ťltvary
stoioŽňovatioba pŤedeŠIé
.liÍ.lrti. ovšem by bylo nesprávno
borovými (mýtiny a rrrlází);
zvláŠi vřesoviny . p,u.loaoi'l útvary
' a z těc}rza pŤíhod-
. i:...''r'inyzaujímajíneustále některá prostranství poměry,
-;izeti,r.ozŠiŤují
:.':'r okolností se i tláie. Yrátí.li se půvoclní
zapuzovány
. ]..í .pět ale víme, Že i jiné útvary bývaji
dost
ieni'li bor.pi.íliŠ hustý.,tak Že korunami-strornůproniká
"á vřesovinnédr'uhy,kterrj
ne.;ymizívůbecvřes s ními ostatní
-';.:-l-i. udržujícese po
ťrtval'echbcrrůnadmíru se rozmohiy,
: l'=.:ilotirrích
.et co zdánlir,ě .uňo.iotny útvar a zdrŽujícevývoj nrladýeh
''': vŤesovirrné
:'!:.'' \- nejnnoŽŠim piipu.io iují jen.la okraji borrr
hlorrbějivytrwívá jen ve značné
.:..:.:ri.,neruŠeněilá1,.krieŽto jimŽ kyne opět mnŽnost
:.: =]li]]]počtu a u t-ici.t. exempláÍÍch,
] . : .::::::1 sFisů č. x\: l .
oo

po Yysekánílesa se po celé ploŠerozŠÍřiti.Yzácné jsou v celku


případy, že vřesovina potlači úplně borovice (neb i jiné vysázené
lesnÍ);sťáváse to někd"l.v tom pŤípaciě,jsou.li (na př. na
91rom|r
UŠrěcku)svalry příliŠpŤíkÍeskloněnéa suclré (poslerlnínelýlo ry
ovŠem boru samo o sobé závadou1,takŽe pruclce stékajÍcívoda
deŠťová snáš1tu troŠkuvýŽivnéprsti rio pÍsku přimíŠenoudolů do
údolÍ.Jest pak ovŠempřirozeno, Že takový vyprarrí'sterilní substrát
pískový lépe svědčírostlinám vřesovinným (hlavně převládá
vřes,
který tu tvoŤícelé lieřÍky) než borovičuénutlor,ostua Že tudiŽ
vzniká rrestejnýboj o místo. oba dva útvary mají slce nepatrne po-
Žatlavkya vhod jim pŤicliázÍi Špatná.sterilní pťrda, ale přece jen
ku produkci celých kmenů borov;íchjest zapotŤebídaieko více
živný.cblátek v poclkladu neŽ pro vřesovinu. osťatně maií vŠechnv
stlomové útvaryminimum svých požadavkůdaleko výŠe neŽ iiň
obdobnéútvaryr.olné.
Co se týčerozŠíi'ení přir'ozerrí.chborů, podotýliáme, Že jsou
ve l']as|nímStředohořívŠudevzácné a teprve na okrajíchjeho,
kde
namnoZev souvislý'chplochách v1.stupuj,Í křídovépískovce,stár.ajíse
hojnější.

(LiŠ|ěcko)'která libuje si ua volnějŠích mÍstecila vlastnínu Střeclo-


hoi'í z největŠíhodílu schází. Také borůvki náIeŽejÍl teplejŠím
StředohořÍ (ba rnístyi v dosti drsných poloh*áhI) k poměrná v)ác.
nýnr rostlinám. PÍednostciávají opět studenějšÍnr seternímsklonům,
které č'astoi na čedičích prozrazujÍ Luzula albiťIa,Calamagrostis
at.undinacea, Epilobíutn augustifot,iuma pg].
PouěvadŽbory jsou v S|Ťeclohoři celúemvzácné,omezÍmese na
něco urá]o ukázek (viz téŽčást specielní):
Typickébory jsou vyvinuty na ÚŠtěclru,ale podrost týchŽ jest
prachudičký'. Ta]i ku př. r. nralémtlosti svět]émboru za měSťemna
pt'otějŠístraně potoka roste jen Callunct, |Iaccinium
l|Íyrtiltus,
V-,itisid,aea,Cgtisus nigricans,Conuallaria,Lir,zulaalbid.a,
Desciampsia
ifl'exztr.,s
a. Cl adoni a r angif erin a, tr'iscari a
Jinde v borechzjevuje se zrle téŽ Putsatittapratensis,
Arubis
hirsuta, na okrajích Potentillu arenuria' Cirsium acttule,
Koeleria
graci.lis ,t'' elatior (hojné),Veronica prostrata, Trifolium
montanuru.
Pteris.a Antennaria jsou ovŠemv bolech rozsirerry.
i\tístyjsou tu
bory tlosti teplé a majÍ potom poněkud jiné sloŽenÍ.
Tak ku pŤ.
v oliolí ,,Liščíclrděr u roste nir písku Heliitlrysum,
Pulsatillo 7,,o.
tensis, Geraniunl sunguineunl,Koelcria g,,ciíis,
Asperula gaho7des,
Z
F
b:
s.
.al
:-
i.,
D{

(|1, Díantlws Carthusia.


Platanthera solstitialis, Allettnnc silt:estris
-torum,
Tetrc'riuntClnmaedrYs'
jsou nísty"malébory, jichž
-. ua
I dáie, od Ustoku -a i,evirla na Z
j:*',,il',;#nJ'1',Í.1.
p.a.,t |o,t
lad
:'
T:" :?x-* Jil*.o1:
návrsích .Zubrntce.m'.].* Lu'thyrus montanus,
,#i,u,il,i},'},,,,:,:,n,#;;,;;*;;;,,,,um,.Luzulžahida,(ce'é
"Jň"'borrruka,
..u" místech) Potenti,I'taTormen.
porosty), Calluna tr'o:on 'oinějŠích
íitrlaeBJ.
jest hla.rně výskyiem Biscwtella
pod DeblÍken vyznačen
v boreeh veiice r.ádo síillÍ.
a Ga],iwrn rotuxdi,fol,ium,'i;il";ď* a]e mívajÍ
1Iobvod'u pontické n*y :i*^ioz ''uy "1::::ll-.bory, druhu stt.ontu.
vztahůL panujícímrr
oodrost,lrter.ýjevÍ p,J;i;
borymívajÍ oor,..e:';l.:|:]..-";,
bakoveto "..ii*ůi }ffi,:::.:,:j:
ň; ;.i n*t'11"v }},"i;ixi-ii,;Ipestre'Chrysan-
i,t] {}|;ŤJ;},:tj
;:;,:,#,",;;,,,;::::,i:?,:;;:;iii,,"i,lt,,,i,x?::::;,,,,ť
,,,ů -
šil,,,,.,ta,,,', C gti sus
nigricans' Koeler
á.
"n.,
,*"^;Ki,i{;,Í nrrjednoumístě
i xer.otlnÍ keře podrosi
'*i:.ll}
(,,,;;. ill.l , o.bo odLhoty
směrem k }Íedvědicům'
uPeruee CornusMas Íiiburnum,
podrost"bJ* oupuo;. se i Cotoneastet,
kde co křovinný
Aria a 1'
Opulrr, Lantana, Sorbus jest Arctasto-
se k posledním3 útv.'
Zajímavýmrlruhem,víŽíeím ze severozáp.svahuHra.
oááoa z }Íileiovky,
tlhul,as{h:a tu'si,který.u
, rrizooJno.y:^*o*.. tu dle vŠeho
iist", oa Kuntlratic" v''"u.'iq vŠak.ve pontických
spoleÓnosti
místyv útvarecb ",."."i"'j-..n, 'ísty .; .].-.^Š,iu
druhů a některých*",'i"l.",-"'iňi lit1::"íj.'-j:,',"
podobáse vetro.
severno;si nvropé ÝŠr,k v.rovinách)l
larou iesů,v .Sá.
iJ;: ;;;;, u,osnici. 1'.' ho neviděl.

1 1 . Ú tv a r y háj ové.
pontických
jsou v obvorluStředohořívedle stepí'
Hájové útvary ovŠern
...]é"i.:ět"_1].: Žepři ve.
s:ríní a skal nejdůleŽiii;*' sloŽeni'
jejiehrozŠíření .nui".'u' l11i,j]l*.í v iejicli
'i.*
91svnlli'o-
.l'ien
"lř..,' ivp'i'.
::'.i vice aoi'i''0"'nii'inv.:r' ro1ik-'i-'::-lt
hájům, ku n
'='.k.;;.
;. aŽ k tak vytvořeným u-"yr:T!
6E

by se spíŠeco urostlý listnatý les označitirlrě1r.stojÍcepo blízku


ostatuím]esnínrútvarůul'
tl!!r.pr- v lrájicb vyskytajÍ se skoro jen pobliŽ potoků, tudíŽ
v tep1ejŠím StředohoŤívelmi pořídku. }íívajívŽd1. bujnou vegetact,
náprdně podobnouté' kter..árra př. vyznaĎujevlhké pásmo jehliÓna.
iyin test v skupirrě Březin1' rreb RadelŠtejna.Jcst z toho nejlépe
l:jtlěti' ze v tomto případě rozhoduje da]eko více stupeň rihkosti
v podkladu leŽ druh stromu.
\ejvihčí lráje nacbázejíse v poříčÍohře. licle jest dosti hojný'
I}lmus efusa (téŽAcer Pseuclo1atanus, zdivočeláPrtlntLs clontestica
a j') a kcle co poclrostjeví se r'j'značnáPrunus 2arÍzls,která se zda.
renl roste i v subs|r'átě obsahujÍcím nejlětŠímoŽnj.stupeň v]hkosti
pl'o vzr'ťrststr.onů.trlino jiné zjevuje se r. těcLto lrájích na Posto]o.
ptLsktt Prinula elutior, ChrEsospl,e.m,itun alterni'J'olintl' a co zviኝ
význačn"v clruh něŽtrá Scilla bi.folía(téŽ nLl ]oučkách).\a Polabsté
háje rrpomínátéŽr.r-chier'ostoucí'popínav!.CucubalttsbacgiJ,er.
T Po]abív"vsk1.tají se také v1hkébáje, ale lepr.re od Lovosic
na J. zviáŠtna Litoměřicku a Roudnicku.ovŠeuŽe nepatřr jiz fioie
v]astníhoStŤedohoŤí. ale k vůli souvislostipřec je urádine. ai flol.Lt
jejich blíželičiti nebudeme'NejzajínavějŠím t1-pemjest tttHierochlou
borealis.
T1'to značněvthlié háje scbazejíobl.oclrrstepnímu'jinak jsou
více rréněl.yvinut1',aie skoro vŽdv na bezprosti.ední blízkosttekuté
neb stojatévod.vvázán.v.RozŠÍřenějŠí jsou háje nírDě \1lrké,tudiŽ
asi takové,jaké převládajív teplé pánvi siiui'sI;él.jiŽ. okolÍpr.aŽ.
ském' Ta}i hojné jako zde ovŠemnejsou a nezaujímajítaké nikde
r.ozsáhlejŠích, souvisl1.chploch, poněvadŽpŤecbázejíihned ve svět]é
mír'uěvlhké háje. jakmite porost jest volnějŠí. T'r'io dva t}.pJ.Ieplae.
sentují rrám vlastně pravou hájovou ]rvětenu.První z nich v1'značen
jest četnýmistínumilovnými, časněz jara kvet,oucímidruh1"lCorg.
clalis,Gugea, Viola. Plllnona,ria' Anemone, Lathyrtts atd.), kdeŽto
svět]értlírně vlbké háje charakterisujíse neob;-čejnorr květnatostí
počá|kernléta a t"vpy jiŽ namnoze poloxerofilními. Také olchidee,
liter.ésidlÍhlavnév prr'nějŠích hájíclr, v poslednítntolnto typu pr.a-
virllen sciIázejí(aŽ na Platanthery,kterése ani přímémuslunci ne.
vyhýbají).
DalŠím typem hájovýmjsou volnéxerofilníkřovin"v,kteréŽjsou
vlastně pi'echotlerlk útv' 2. Tyto háje rnajípoměrněmá1ospolečného
s hriji kategorie druhé, ačjsotrspojenynesčetnýIui přechotly s ty.
JinÝ
.- m,z v l á š t dů.|'ÓYnoní
l eŽ i t ý, m t yp e m vlastne
h áj ůj s9 o o n Y , . kt eútv'
poKrauuYóur
pokračování ré pU.'
u!Ý' ó.o kr ý va j í
.rest to
.--!:-.jl.^ Bamenl. Jest tolláštrrě
moře eruptivního
-.- _:_.-:.-:;r:;'-a;-[|gčného.
malll nluullu "ž^"^-
ty llróJ
[y
Uvádímeku př. PJ!!9?:!,.
naJe
iiEtí.*...inímŽ
Ž háje
.*:iš;aatt,ů "':":'^''^1 tickourátstý.
",-,^-'n*ea latealark
..oo1 ořlzttnknl)r''lsKv.
mi podobnějako 1?osacínnamonlea
řadě lípy,- s nimi
...+il:árÝznaÓným stromem jsou n to*to typo.-u^p:uoí
jilmy, *,,: o,,,,:::::::",::":háip
..l.dJ. Iísily, ien místvse v-v.
: '. '.-
o*iu, b"rly jeŠtě znalně .*yI.:::.l-t.-:il}'j'i'l''',š..]t\
'vlhké o Ťř.boŠío'(Triebsch)'
.-&u,.':?J'l"*T':,j:*ťfi;* pot'ei.." vyvinuty
suché a jen malé oas-vostřic
.'.1l:'t}Ílifr.p6gigdních
letech * ,osti
:'."-*:
prozrazovalybývalévhriny.
.,*+."á.íoa.
' . '.:. tatoosyoi
:,9o-,,lollou
.-.n 1 l'i*Í:o'..-
il"l
l'J*T''"u'*'iř;;}r
}ljl'*j.i},".-JT;-J.;'J
hájev obvodu
áuby.^Křovina#
. přibuznéa dost možná,Že v}.znaČo.
i "''u"ll
...,.]lokBabinskýchi,."-l1* váice b"vly
. ..."va.ly tytozviáŠtní"oJ:J á'"iá'.il t::ll^v němŽryvinuty
pozoro.val odtudna Y od břbetu
,' . zňiněnélouty. ustJio-ňily, ť:*.",:::]:*.
. Babinského
Bablnskeno nělder.é.
u""*'" tt.'i..po*"11J]*-k,.-TTY."Í".
*:'x1-":
nyní
1;;ii' i hřbetu,kde
v..a zmíněného
o''' "- nqe
-t9uky Samá
vinou se
V tompříparlětoority-osytooe
!P,1'{.".o',jonilo,.
luEa K
''t.rrii.busio"rejqich' jich hraniei'
půda'
tvořÍ porlklad tiosti jílovitá
V zmíněnémosyčí,jemuŽ
prs[i, roste:
v hořejŠíchvrstvách s dost hojnou ole.
(velmi hoJnět' i*g,.Ii,o, G1:i": pal'ustre, acaul,e,
Succisa (,r,akréž),
fui.
Serratwla
s,t;,i*",i,,ffit,;o ftetr'e),
ro'ceun1(mnoho), sol,stitialós,,
raeaFil,ipend'ut,,c,,iů,žI,7ážž.,r,,,!,.,- P.|'atanthera Deschamp.
ŠirokolistáÍorma),
Scorzonerahutn'ilis r'zviÁt"i "..rybi"e c,dYiT:
e,n;u"oů*itžoi aunt,**, Ergthraea
sia cuespitosa, l,if'a (vysoxe
effusw-, Co,Jr- po,t,kscens,
Mžtri,urn 1tatnce1,.
' ^!^,tr.ou,o,
to,ny',iptt,t**,,,íi,liái,*;|.,*Í::r,"x,"r;,ť;o,&ff
arund,inacea', ^ť,#:|,;;,:.
kdese
sušŠích'
?:,:,#,#;::*T;,," "- -'j.1;;í' jitak
tvoří malé ore.oontí] c ;i;;;,..č,,|;",
mlntanws, Aconitumoariegatum a'1.
"pit':,!:!,,a,'*:^ntana,
i"šieBi""t,., Lat'lzy'rus
---ffi*iinavé fornrě apticuzr,Í{ausskn.
IU

: Z keŤů b1.vají zv]ኝhojné vrby, Salix awrita, citl,erea,


C apraea.
Zajímavobývá pozorovati, jak někdy v hájích, zvláŠt na nli-
stech vlhčichneb zastíněných,rozmáhá se v krátké době řada ple'
Yelů tou měrou, Že zapuzují všechnu ostatni Yegetaci' zničítím
vlastně celou hájovou l1oru a vyplriují sam-vháj' ostatně i některé
pravérostliny hájové dovedou se státi obtíŽnými pleveli rychl1i.m
svým rozmnoŽovánímnamnoze způsobemvege|ativním;vzpomínáne
jen ornithogaltm tenuifolium, něktelý.ch Auií, Yt,ola oilorata,
Fragnria.
, Z četný-ch plevelí,které okupujíve1képlochy v hájích,uvádÍme:
Anihriscus silaestris, Chaerophyllum temulu,m,,Aegopoilitutt Podagra-
ricl (zarůstámísty ceié stráně samojediná), Urtica d,ioica, G eraniunl
Robertianuttl, AIliaria ffi cinalis,, Cheliclonizan,G eunt'tu.baŮtt,tlt.'
Také Óetnétraviny dovedouzuičiti cel!' podrost r. háji: b;'raji
to hlavně výběŽkovéPoy (P' pratensis, nettt,o r alis), ale téžDactglis,
Arrhenatheruttla j. Ba i krásná x[elica un,if'or to bájový
a, v1y,'značn1.
druh, dovede z celýclr ploch vypuditi vŠechnu ostatní \'egetaci. po-
rlobně i Ás2lenola odorata neb Impatiens partifiora,
NejsmutnějivyhlíŽejí oYšemjen uměle zftvedenétrnovuíkové
z nir:hŽvlastně vŠecbenlepší podrost zapizeT}|takŽe zbý.-
"háje..,
vají jen traviny, tvoŤicívolný drn, nebo jiné plevele' Příklad.vjich
uYe.lenybudou v specielní čás|ipři ličení PoohŤÍa Lounsktr z Po-
a Lipencem, na Yysálku u Křes-vna a
. stoloprtska, mezi Skupicí
z KoŽota. Za to pravou ozdoboujsou Šeříky(Syringa 'persicaa tul.
garis), kLeft se hojně pěstujía zdivočují,místy dokoncei celélesíky
sklátlajÍ,z ntchŽv květnu Šíříse daleko s]adká vůně. Pěkné takové
háje tvořené keři prvéhodruhu jsou na úpatíChlumu u Br.zvan;
jinak jest Šeřik ten a zvláŠtě druh druhý hojný místy pŤi ohři
(Postoloprtsko;a na Mostecku.
Háje jsou zajímavýmútvaiem i v tom smys]u,jaké poŽadavky
kladou a v jakém vztahu jsou k poměrůmstanoviŠtnítn; zÝláŠtěto
jsou mírně vlhké háje, uzavřené,neb i volnějŠí,které nán r.eprae.
sentujítyp toho, co vůbecpod hájeui se obocněvyrozuÍrívá.ZvláŠtnÍ
Život panuje porl záŠtitouhájových stromůa lieřů. Již záhy z jara,
sotva jarní paprsky probouzej{chladuoujeŠtězemi k novémuŽivotu
poiiná rilý ruch v těchto hájÍch, značnědříve neŽ v-vvinese nové
]istí a uzavře clonou svou cestu slunečnímu světlu' Často jeŠtěvisí
na s|t.otriechseschlélonskélistí, kdy poČínábáj nejbujnějŠísvůj
?1

.","'aoui'
pod vlivenl prvníchteplýcn n1n1ti _1.'Ť]:
Yyra-
lalnl k;;;;;.
lv
li ,i# KYelluJ' ' ". ----
-.11.1.T"'':',:'Ťl''Hfl:.iilli
o"o"i korunami j ehlič,natých
stěží pronikne světlo slu
rozdílv qob:h]":o'lo.^]J^".:i:
i,r..J ten podstatný
"" ri;";:'' d;;;;";; pozdoji v létě,kdyv největŠím
;lT.
a,'hylesní,
#""ae,",j 1?i*1^::'11'*.':j:,T::
"9l'"rostlin pť0.
jestpřizpťrsobeno
#'T1il;'i ; j; málo
přítnrí.
ií'*i,"..r.r vyvojza trvalého
.. ^l.'.^ňaíohzáby z jara netlovedl by vŠak
tný pŤÍstup pilprsxu
slull.L'
Tacf tn jiŽ
Jest.to
t"ot."v." iiž sám pod.
sám ood.
lJ,'il',::ůi:'*:#;;l;;'i no*o,o, j'|
a'táa silnávrstÍaÝýŽiYneoo ?u. :1:l.':::1Ť':
vrstvou
mocnou spa.
zuačně
" t.,iJ.*'n" tuktéŽ
:Í'i.il.on
i'.Jjň..u,i,odooo
'l,ii'i.r. ť'::1.'-::.:.:;1ť'i;.,'Ťf1
se
il1"JI.#,'*t." ."pi.*,taižepodzemní!|1ti11ttin
;i#*;.t;;"i 1' :h:"
"ýo'
",T..".j.v, l::t:j'"''*1":
t"].
to 1;
upírá
s.o,9'"t1 cký
"H.il
ehemi
i ;J..o"''J."-.
ju,íno""i'.ii
.n pii,":i:iiJ]i::::"r*..".lxJ:ii
".oi'*i.r'
i,il".ť,.l"
snasaleoo].lslr\uL4ě9
'""" 'o"oooi'o.e1nyv1;'namjeho fysický
l),prec-j1n'do,s:i:l moňentů,
".*u l.aoi. , nejrlůleŽitějších
Í pokrývka), ktery .1e.st;t,
r'egetace'
r.při ěasnémvývoji hájové
eko většívýznammají .a
""ínt.
poměry'pŤi
" inso]ační vyŽariují
T:::::': "".'''::1;
silnou
.ťuii..T. .
;il:il;;"ffi ili'"e uzavřené
lm:
;;ň *"'i l.*oJ'' lat<tononycn. uTuioTJ
-i"nl-i, ^-o-u.'j:,',,]{."".#
kdypo-
Jen'vzácně
;IH ltlí';i.ň*n*
;iil'F\i-ť:T:1l1i,';;"-*#:;',:,::i'$,.'."jiT.íi
ují opět pŤi
vu;i"opet
'*ne
při vrcholecht)' Koe
vrcholecnl)' E u]uzĚ Ďo JLu v-'..
na místech
nent.li to
vytvoři-'.oní.li
tam,kde se -.'.r-^*-l
tn o" místécb
,ffisia vistva humusua i
lll.i*y.il:*:.':l,.l';ť,:ť.tJm*'J,*T'r':'.,'#.
druhy
část eo nejlehčísnaono t ,].. n1;.jsou
ou.u, mnohé
j:i;il.5'il
l..]^ ;*- ',',,nhédruhY
ff:#'.'?f:ř :lll.'"'""";;'*'
;;*"-u[:#i"''r'',.ff
'í;1:'-##'{#'1il
řezech' nerovnostechvytvc

*lťťťr*lí**:llrn:t'l;l,l*:".:''lg::..'-.J tvoříetuhý,

Ťi'd#f;
(chrani;i i 1es9tace,

+mJ{ťř
ale slehlá,takŽevodap.'"i 'i.rá

š:l'č:ťťťi'''*Í:[*
t4

v jejich exposici k stranám světovým,braje zde tato okolnost úlohu


oň*i.u dů1eŽitou.Nebot jenom na nejteplejŠích' chráněných,slunci
poloxero.
pŤiznivě vystavenýchsvazích poÓíná tu rozvíjetise výběr
hioi.n a'on,i hájových; z nejpřednějŠícb jsou prvosenky {Primula
a jilé.
fficinalis), nékteréfralky (Vi,ola col,lina),Hierochl'oě
Některé sem se vziahujícÍpoznámkyuvádímev Óástí závěrní'
Zbývá nám n}.nín&irtnouti r'ozdě]eniútvaruhájový.cb'Dle toho'
co jsme předeslali, rnoŽnorozeznávati as tyto typi.:
jinak
I. fuije mokré,hlavlě v Poolrří ve větŠímrozsahu vyvinuté,
na nenŠíchprostorácb skoro r. ce1én Středohoří roztrouŠené; nej-
r.zácnéjiv obvodu stepním.
typicky vyvinutéjen ve vých. Středohořj v sou.
2. Há,.ieosykoué,
sedství.býlalýchBabinských luk.
jako typ 1., v ce1ku však ve vlastnÍm
.! Háje mírně xlhké,
StředohořÍrozŠířenějŠí.
4. }aětlé,,mírně ulhkéneb polorerof.lní há,ie. Y obvodu stepnírn
a i jinak vůbecr.ozŠíi.ené a hojné'

5. SaětIéxerofiIníkdje neb i křotiny, Nejbojněji v obvodu s|ep.


ním.a,poblíže jeho hranic' avŠalri jinak relnri rozŠíí-ené'
jak
6, Htije na d,rolindcheru1ttiuni,ch.Celkem hojné, ďe toho,
v.winutajsóu Štěrkovámoře.
Háje kategorie 2. byily již líčenv; typ 6 připojímek typJ P.'
o. Yýk}ad znaÓek jako d.říve. Sipky
označujíče druhy jemu vlastní
tlo kteréhoútyaruse ten který druh Šíři.
označ'ují,

c (copiose)_ hojně, r (rare) - lzáclé,


gr.. (gregarie)= pospolitě, rr (rarissirne)- ve1mivzácně.
disp, (disperse)= roztrouŠeně,
(o

SY
.!.

ěc
š

B€
š *.<
š c^

l(
šr

dl
B
š.'.S
Bšř
S rr ca

ss š"
r(J s š!š

<l
- ^š s
lrrš:
B řJ
ršĚ š
S 's
š .l3 S SrH
\
šr FE
Rn- šE =
E\ S
š ]s
i\
š il.t

s.:
s;-

LB
Št
ss š
šB L
ax

.š: s
\..)

/\\

oo
o
'C).
: ?š .t Ú)
13š
ě l)*
:t
(3
š š
E ť,J

*š)
. šJ
\ š. s
.c š s
t: ss
ší RA ř\
št '{
'.F6

t
or

.\.

.:ó

> O: .) .é
t4 .E

@ '3*š
!.:
1Ť š

@ ,sr ěE |ll l
ti ^o

!i
i3
.t F
- šš
Eš š
q .š

s* - AB
štr
B ř.c r; .š rc
*s s
o Fr1)E
.e \ Ei
l'r.1 .esš řo
9{ š -< \
š\ UH ""P t) šř:

II
l
.l
t..
ti
š s€
-o Ťi
*-s
.- Ú{:
š.Ě -s
!, r
SP
- .
.9Ě sE
E3 š.c OL
šš
!1'1 tA

'.'1.s
q Fš I

€ sš Fš
š
_. n -v
R, t\J
::
, .
: i,.,. I

L:<
.(€ ? 3p . šd
š \š . ' -rn
e.a, ,o š B'š
!i
6 q)r
.El
r-!
()* \J h a
x= 1 3 Ea řB
o c/)
.aq
'r
q ).r A B. s alŤ\ta
.š}
.s qt
FFE
É) .<é \, -ci
a-\ '*
x
.r
ř )E lz Ř "e.\
..Á 'Ť'1

BP
!)
--
ia a'E
aS
-š| .i
N
>-
'c' 't
sš i
n>
.. R šĚ
'š.s
.= rd3'
E.q '3 S .3š
<) É>'
!E
.-.1 BfS šš \
-.
-!a FP* o€ * šš *
š'š
Šsš
B
šĚ

šEE
=Lé
.^i X s .2 ..B š očs- .
ša dš! '|:^ dš s ň
.< q i š
šJ
. Yi

ss s

'OX
U] ,N Áě E$
r-;
Ňě š9 ra l)
:
í)"BtsišXš
š i*.- -
\J ů \-)
š -.

-\
I
lo

.F6
oxÉ '4

. š,.3
.c9š!Ř
.o x š
o-5 Fť

a)J
x: šs.s
š..š
t - i \x
I

ĎBĚ
ňrc ..š
'Q.Q

: . -E š
;sr I
.=

š a

.S* .
\ *ě .F.
.j € s
2. *.:'€
'O; E S - 'i $
.š .9 Ě€ '!ae
r- q=
r\
E Ěš
Ešs
Bš . š
t t.š j
šc)
.ó)
.-= ;r .3RS
Ťlši
PB .: S
L s Fs
^:i
^3
"* šš*
x'
ř Ě-
l+ :
=tt-<
<r \) řH Fi H F-.

Al o

Ř1 " š
..;
šs
*- šs
\o Bš
, š s , lŠš
š
ša š š
s
š.P ^3
*s : š
t lJ B
.sš
šF€

I
B šÉ
'š, SEřŘ
š '\
šĚ š š

iš Ě š
E
.E

ll
š

IR q
l9
I r/r
.r3
ě
r-i
š:Í -:

&. 3
E

šv)
\,/.= q
".š
řin
tt

;
a)

\

-Ý š.d

'š.
'?"
'i , !
t= ř\ šž

{) ..í' .\š .iN


>:l l) . 'l* -
.li
.. ao- š

i ;-.s ř
S !- .') 7-
+o
= -.a' Fr
š, š. = B c
: .:.1
š 9 t,..)
B
š * sšs 3
.- šě
ň o .ě *ts o..
š š.: .=
i3 iir s^
E-r
\ š >-
-l : -
: / f, ! .
-.r
r t .S ..2 P
^-

13 !a
š

š g Ě: š
ši'
.l3
šl

*o s Řs
'ša
9 "

ěj
: . E . s s=š
št

\ \
i ššĚšš
:: š: : L išQ 1

r!
š 1:

š ts
s "s
š š
*i

L
78

a cd =. i
9B
t J3 -: 3 s
-s š
. "šš
.= .r> ,a p.3'=
s.Ť
s= sš s.š
.š i' š.

š 3E
...
š sŽ
F! š

s ŠÉ.š
x:
š
9 Š o. ..š !tE

SsS
9B S
č=*
A EB
y. Ýq cD .S P
š- š 3 š
-S
rn-
. ,^ Ň. l..
Y,3 r *' * /.s
'dstP .j ů
,
='B
-Y
q) 3- š.
=s
š ši ? š .'
9.s .Š.š - -
-
Eš s .':: .S : :
t(E ss S :'
.s Eš sš +.i
F š r:9 š :
a)
s -.€ *
Ť. š
s
s:q J \

69 š ' š šs Ě=]š =
.š R.s: :.!iš - š
-:

ř. šE
ias
--<

Vs
BŇE.
š s š Ě\>!
-
š | ř \
.:
/\ *: $Fq t\ \r:J g
\JQA


\-r .
a.2
a.

3 S- r:
:Ýy.+

.e 'S
O-=

ř.' .6 Q)-

€- qs
.-i
T €t. cn

**
š. 5
š


él.
šš B


šš
€ B š
*3
Y:'
š š
H
.F* .! .l
s.tss
s b š
Š š
ůŮ E. Ó iJ
l-q ii B
rEI

sB B.šš
št
:91 eŠ !
c)Ě
E iš
33 š
št s š
qd t
Áa .š o \R iiL
oc) č* š\ Ě E
O' .?
'Ě lÉ : rs
F \S *sšE
\
(n $*l \)l lLl
'ůr

rl '''
rl . jš i
ll š
.o^ ll š.)

sEc x
š€oš, =
e š
c) š

B
š š . iĚ
.]ĚH.Ě s.i
* cšs

š a š-s
'q)o š
I'é) X l-l 9 š i. 3 ' s
,4
E
-{ ^o š.{
ll <1

= B^
13>
>,o
š.=
š:
RP .X-
'q) <3 .š
ě-s
q)
*s

r'i'1
:i .x
.:\
tš.
.: <l

.O .š .s
S=
:5š


st\
:.t š B

.ssšs
ř:: 9
>.o .s
; :ť r'l
qJ a\
a)
80
:6 .: *; >
; č á* =
'
-. . *ď:o

s . Ť* c)
,c .= ž.=
-
.. ú.c.a :
ž >.' J
=.Q > 4
'.) '.
\ NJÉ::-.

t= .e ó'* š' a- >.4 ž'

's .-
-: = .a .t-
'=. )= a) >
!.
a a-
-:a
.éřÉ -9
>E "l--
IL
(5 šr * --=: i
.^
= š "= ;..;
A -=' 4 .> ?
,- Z,,-=
:= = =
-.iš
.ó ! ; E -
=š .
=.d'
-:
.3Š
rS óí- .1= '' :! ,š
'=: '! ! -1
- ý ěJ
:.š bJ '.'=; "-^
ii is šŠ šÍ *=(j'.:+
tl
lr
:J
šš
!.
"i :a
.=o472
.-'.é: *
=š' '?-
:>-=
il N'b

iiI
it , r , - . - -
9€ .e !
=S'š=ř'-
ý J: ': 9

)-j
t'
->.:- o
'
-=-=?=
.:: ! >r;i s
'. '. úE c
+
'i - 3 = i"
='= C .:^i
-,-a<;
s - > == > _.
>g)
s ' ---; a
' -.' ' >.,=
.1 ř.=;
-

e-- a ^
-'s
?'
I = ='= z a
ě = 9 e= -=
- a -':
=, a >
.=!

=9:. rC
H š) t=
t< ', -= - a l

" ž..Ý ''.é


= ^.=
t-l -=
- -:rE i-

i-' j : ) e n - a
-' = 7 > 7 c
: . -> --+ =
.::zar' -. .=: .4
.-
p'> l. .-
| > Y
'. .cé
-ř =
=
| . >. =.
;ci -- e r
| -'=

l. : - Eo l- . = . . 3
lq J o. 'i3(nla
lD '=Ě i -9
l . -. - pg Ť
I

| >'aJ.- = o
\ 5 A=. = .
| =G =
==
=a
| ==
-
81

Ze s tromr i ak eřů v ý z n r čn ý j e st p ro t yp 1 . z vláŠt ě ( Ílm u se f f w sa ,


Vib*nu*' Op*t*t' Ptunws Padus' Fr'tngula
. Aur Pseudoptrato,us, v hájíchtypu 2. a namnoze
Átn*,, někdy i druhy rotiu ,Solir. Jinak
i.tr.tíno převláclají áuby, lÍskya habry.Velil'ý jest početxerofilních
typechdosahujíneoby.
keÍů,kterézvláŠtěv pósledně2 uvedených jint ne.
jsou vzácnějŠ'í, poněvadž
Ljná rozmanitosti;v typu drutrérn
jmenujeme:SorbusAria, Viburnum
*,oior.piirls"ystin. z iern těch ,l,
torm.inalis,CEd,oniaaul.
Lantantt,,],irus colnmunis,]1a]'ui glabra,
g,,,,n,,icámÍstyzrlivočel9 (l'*1 dost hojněna trÍo.
gatis a trIespilw,
itecku, Lounsku,téŽ u LovoŠe, v ťldoiíBěIé atd.' druhá na př. na
mon.
,t,ra.n labsLéhou Ústí na víoemístech),Ulmus glabra,
'naori Ligwstrurn, A,cer
lono. t onirrra xyl,oste,m,cornus trIas,sanguinea,
"ů*;,Jr",
P,,n*š Chama,ece,asus, s2linosa, insititía(divoká,viz v č'IIi-,
jsou nej.
i.*i.to pontický typ, jehoŽ stanoliskav Čechách
"y^*ený
'seve,*nojsim oyúoitenrt'i.'oit'o jeho rozŠířenÍ na JV Evropy),RiÓes
.Ip;r;;, Coton"aster, Rhamttuscath'artica'Euonymwstulgaris' Cra'
v hájíchpřicházítéŽFrurdn'u.s ercel,sior(četněna př.
ií,gul,''lli,ty
.'ltito;, grancli'folia,
o" o.. stě,l,oue kanení jeŠtěTitia paruifolia,
' (Jlwus misty P"lsa cinne'
AcerPsiurloltlatanus,ltlatanoid'es, 'nontana'
*,o,,,o u poriato Lonicera nigra (hojlé na Iiletečné).
se Óernéhobeztt (Sambuctls nigra)
Zajimavéjest vyskytování
v rlivokjnrstavu po kopcíchstředoborských; bez ten vyskytujese tu
představujeasi původnÍ tvar
i v poněkudodchylnofornrě,kterLlnám. poprvé
druhu.Na zajíniavý tento úkaz
iohoiojinde hojnj zdivočelého
upozorniiYnr,ouovsxÝ (}IechyÓeskéĎ3),.kq: vytýká i hlavní znaky
tohotoplemene, kterémupozriěji(Pooern.r) dáno jméno,lat.tr[illeri, :
íitváryYelikébohatstr*í růŽí'i
Význačným Jest,té; pro křovirraté \
plt,ytt,a hojné, Jund.zi.I,li'ana
Uvátlímez nich nás1erlujíci: Rostt'tr achy
u Rydle v několika
ňao.;i, a*o iabini ci vzáenostna Steiubergu
nejdálek V pošinuté
tu'i.h.t*'i zde své jedinéčeskéa v Evropě
(.slaďalptina\ tomentosa,
stanovisřo),R. aestitana Rábnému Trmice
obr,rir.uhy na Rábném i'ostou),hojné.Boso!o:,:!o,,*, gl,auca,canina,
rubiginosa,sepl,um,,
coriifol,n.,tonlentella(zvláŠtna Lounsku-hoj::)'
}o,u,ír,tosa,,,ill,osa. Rosa scab,atajest dosti hojná,na Postoloprtskl
a \Íostecku. R. cinnamomea uveclenaby1av útv.5' Někdy se pěstuje
a zdivoČuje právě jako Rosa alba(}Íostecko)'turbinata(vrcholVo.
u MiloŠova),hlea (Nlosteclio).
str.élro
crenata na Skalce
Zajímavým nizounkým keřem jest Spiraeo,
jen zdivoč'elá(ačse nilrde v oko1íncpěstuje);
u \.latislavi, nejspíŠe
pannonský, kter.ý tu snad
uroŽná Že představuje ním ptntátuý ilruh
6
Jubi l e jn í chs p i s ůč .x v I .
8',2

druhrlybyl hojnějŠí částstríněpřeměněnav pastvinu,takŽe


ínejvétŠt
bi. se stěŽímohl Šiřiti; proto téžpravidlemani nekvete);nylí jest
vŠalina Yymření. NejbliŽŠí jelro st,anoviska(původní l) jsou v Uhrách
a Sedmil-u'rdsku.
na stríníclrrr Mentavy 1litorněřicko)není
Polemoniutl coeru'|eum,
snad půvotlní.Jinou zajímirvout'ostlinoLt,nyní na stanovisku zce]a
zdomácnělou, ale určitěne samorostlou, jak se Cl:L,lrovsrÝ (Res.1887'
l 06- 19?) tlomníval, jest Pueonia percgri'na v křovÍ mezi BÍIinou
a trÍostenlna tali zv. Schwarzet'Ber.gu v neve]kén)počtu se vy-
skytující.
PÍistupujernenyní k pozniírnkáurtý.lirjícítnse rozŠíÍenÍ někte.
rj'clt význačnějšÍclr ttr'uhů,v hoÍejŠírn seznamu sestlvených.
Typ 1' Scjlla biJolitl odk,léLáa zaniká jiŽ tak záir"v,Žc v době,
lidy se poĎínábotmisovati,není po ní růbecani s|opy; jesi známa
z údoli Ohic. kcle jest místy narlmir.uhojní, tak na I'ostoloprtsku'
Perucku (Páteli), u Pist' Dolisan, Budírra, v baŽ*nťniciDolánkích.
Y út]olíLlbe uclívá se od Telezína, Litorrrěřic (v Šir.ŠÍur okolí Li|o.
měřic prj. i hojně na nezích, ve vinicícha sarleclr), ÚstÍ.,U B jiiny
v údolíDebři. Goodyerare2lensz)evujese v bríjíchjen u Ustí (Elbe.
ber.g,Střizovickývrch), jinak v lesích jehliÓnatých. RozŠířena jest
h]rvně v severnějŠí čísti Evropy. Cre7is plaludoscr,druh podhor.ský'
sclrázÍ v híjÍchniŽŠícha tep]e.jŠích; zjevuje se hojnéjivýhr.atlnÓve
vyšŠínr pásmu, kter.écharatterisuji smrlrovélesy' Qnryhalorlesscorpi-
orde'sjest v StŤerlohoří vzácný, tak nehojně r'Poohří, na Litoměřicku,
v Bote a v ridoli Voparnsként,kde jest i hojní Myo.sotisspa,5.i.
'idotl talitéŽvc']tli roztroušena(Litoměřicko,
fut..u, kteríŽ jest v StŤerlohoří
BoŤen, odjinud mi neznáma)' Cualbalus dosti pořídku v údolíLabc
a ohie. Tahé Circaea ltltetiana velrrrir.oztroůŠenli, vzi1cná.
,J.
Typ llelicu pictu, výzrnÚnýpontický typ' dosud jen na }Iar'i
ánskélroře u Ustí, v spoustáohve Vopar'nském údolí,na ťrpatíBore.
ckébo vrchu, v Posttrlopr'tslié baŽantnici n pod Řiperrr. Jistě i dále
rozšíŤena'Carer un,brosa jen poblíŽeluk Babinských na keřnatých
lukách nad Bábinou s Ádenophoroua hojně u Yimber]ra. Gagea mi.
nima yelmi roztroušeně,bez zvláŠtnostive svémrozŠÍi'errí. Clrchis
tr)wrI)ureajen v stinných hájlch s výbornouprstí, celkem pořídku, ua
pŤ. na Litoměřicku (BÍlá stráň, Satanskí hora, Soví hora), Roztoliy,
Sutornskáhora, KoŠtril.Pktt1q!|ga 9|Jo|sýhcscházív PoohřÍ,Lounsku
Mostecku,jinak velni roztrouŠená, hojněji nl př. na Litontěřicku(vy.
jímaje obvorl sLeptti).Cqhalunthera rubra sch.ázítaktéŽv uvedených
krajích (objevuje se az na nejjižntijší lrranici Poobři) a i jinnk jest
83

I',ovoŠem.: u Skalice (Litomě.


celkeni vzácnou. ir.a př. pod lÍilešovkou) na pt.
světlýchhíI:lr.C. 1laIlens
."*.i, r*i-a',y o Ústet.u,vŽtiyve j.
I(oŠtálrr,u- Bíliny, Litoměřic a
u I,ibochovic iles Sebírr' .i.l' o"
jest roztrouŠenopo celérnStÍedo-
Lilhosylerwtlm . p L!rpúr9999iú!!]!l. .
hlavněnaJV Evropy
-,1ítíř;.;;;;,,i. óo,yahi' píí;toi o.ituzitydruh,
je1 cq,aa
na S poshrpujÍcí, na Mostecku.
..'ui'."j, uiu "y.or.o-
Q91yQ.
o.n.j,ap.dn.pá.yl S|.":d:hoří,ači tujen
..íř.*.,J'u."o,rrejhojněji a na Perucku.
stánovisLkcn. vzncnďtéžD; LifuméÍicku
"í ",uit,.n Corgel,ttlts u Ústí, na Střele.
algri.ta, na pŤ.'pořídkrr
JeŠtě vzícrrěji TakéC.;fabacea
v.choli Lovoše.
ckémostrovu u LítoměŤrco nl. v obl'odu
rozšířené,
longifoliu.nl.celkem
m B-yp-|.e1.rtuy
,.i"'. ,*i..",.-;r.o,.o - u !).
a KoŠtál
ic 4,!yr9.
.;.il' ;;,;; - ezi i u Libochov
;ro..r*.Jb
pontickýtyp udávíse ien z okolí
1= n*a,cou,,,),důleziiý
t'tr116gfolia
k Bílině v kŤovjnách
s|ooste.n,'n" strtonecnBořenu
",tlr,;.,"í;i.t "
s Aioru lloschutellina'
heýr ophy,lla
hojrrě, !'9stt4911
Ty p +. rl,,,ocht9y .australi.scelkem
tč i jinak:: Z'tio:šena'
"lr,rxo',la*--stió.ronori, E lymus anro-
hojníJ tlk u Nlerskles,na
jentionatych,.
paeus jen v hájích u onoodotesri Úísty téŽ
k:Ť"l:ý.l
í.áí. i-j. Alliunt Scorod'o1lrassum'1
.u :.n. -stráních,
roztroušeno, hlavně
;-i;dáli (ňť v hojnosti Vlatiďavi)jestcelk-ern
v okolítrtilešova, na ripttíLo.
v okolíl,iboclrovic,porl Radlštejnem, graniticwmznám
Hieru.ciwm
,.;;,..; óp''"suoÁ ,iaoti' u Seúuzínl. zKozi
;"il*. ],,*.,o,;1o,,," Zaírnjedinézboru na úpatÍ.Deblíku,*)
mimo to se
('lar, d,iuersifolizrna),
llo.f-.u ,nor.oujmkarnenína úpatl
no,y o lto'to. ,,Iz|,ácné Hieraciwmbarbatum,jehoŽ
uclávíze Zlatníclié jest dosti hojné
area omezujese skoro leo n* n.t.oo1!o.Uh;,r1!o,
u Ústí a na Panněu Ťře-
v ltáji na vrchu Rábnérno- i,'i.u 1t,edio), rozšíření jako
Achy rophorusmaculatusmá celkempoilobné
'uŠínl. StŤedohoří, téŽv tr{ile.
Latlryrwsm9yl'ta.nus, .;esibojnýv záp. kŤídle Lounskn
ió,sťem StřeilohoÍí, na }Íosieckoa jrle aŽ na sevetníhraniei
ale v samotnénr Lounsku
ina př. Dob u DobŠic,;';h' " }Ier'unic), jest hlavněv křovináchnn
; n.iJ'' š.o*I 'l',ntu9un,ur,lisr.ozŠířena Křížová, hora u Ži-
Litonrěřicku(Raclobýl,rrňái.to, Dreikreutzberg,na úpatíKletiÓné'
p.u.toui., na Lovoši,
tenic a|d.), na vrŠích-u
úr1olí,tláiJ us*r. o" í,Iostecko ani na Loutsko nesahá,
l Oparnském roste
Se 0pě[ co vZíCDosL při ollři u-Postoloprt.Ponejvíce
"|1esujícu UŠtěkutez ,ln plstu. Y t. ochroleualopiz (-- Neil,reichii
na čedič'i,
Iierr.) jest vzácnějŠí. PontickáLttc|ucaquercinaudívitse ze světlých

.) I]dálri se nt př, téžz Bořenu u Bíliny'


84

hájůna vrclolu LovoŠe. Hojnou.1estv Údlicken Doubiu Clromútova,


úzetttí' vvhýbá se
a'le)it ,o obvo.le.onaŠe]ro &r]llplstin 9y.3gyg.tlfolia
jest rrejvýšvzácní, jinak..
...poi.u obvodulounskémui na }lostecku
udácá se z bíIé
rozlrouŠení' Thtuspi tnnnta,lnon'clr.uhpraealpinsliý,
na oprrce'
stt.íné|okracli[ke a ní|e%| b1' tudiŽ křovinatým stránim
jeďině z ÍlpatiSeclla.
o nichŽ doleji bude ÍeČ.Drttbttmuralís udává se
rÁti.t.o Sišym,britanstrictÍssi.tnwnt, utlává se jedrrlk z lieřnatj'ch me.
at;ícutu,tt,
cli,u
ziclr u Litoměric, jetlnali z ťrdolíopnrns\iého.Gerttnittnt'
jen na Nlostecliu;poliraČováttílr st,anovise]r
.Irra;i s jisto|ou
pÍichází .:.Tit.
jesr lolato 1álo rra,leziŠtě na okr.ajia světlýchnístechUtllického
Stěpánoval zají'
wivi' rpu,u;unl Lattt,yico vziicnostv křovinách u
uavá odl'ůdaIlp, tltol-úanrtm Tsoh.)' udaná z }Ii]e.
(vat. hypcr iciJ'olizlirt,
httero1ůylltts s-elmi
Šovli'v'nebyla tanr jiŽ dlouho sbirána Lý|urus
roztroušeněz trIileŠor.skébo StŤedohořína Z iio hor Blbirrsiiý'clra Lito-
měřických.někt1'v vŠalifloŤe1esůjehliČnrtých pŤísiuŠející.
iyp o. tc j Alliunt, s1l.haeroceplnltttt, druh pontický',iest ztlán
u Li|oněřic a ze
z Raclo|ilu, KamejÓkLr,od Žernosek,ze Soví hor.v
zastíněnýcbÓediČol.ých skal Ř,ipu. Cineraría cantpestrisvyskytuje se
tak na
rro;uo;ij.n v křor.ilat1i'chhÍrjíchb1iŽet. zv. Babinských ]uli.
pi. u" aeuin'v, Vimberúu, na vrcho]kuRadelŠ|ejna, vŠLrde na čediÓi'
ŽajÍmavé jeit stanoviskona sel'. svahu Janskéhovrchu u Koloser.uk'
avšaknrá
l' 1,ísmu,kter'éukončujetu k sevet.u]ounsliéStředoboří,
Cineraria ta uclává se
;ejro nottere t1pJ. S|řeclolrořír]IileŠovskélro,
Řipu.
téŽ z Per'uciiéstr'áně(na opuce?); hojnou jest pod vr'cholem
pořídlrrr.Pletlro.
Na znělci jen na Zlatniclié a Selnickéhoi'e. avšak
horský(v l(rlionoŠiclr
t1'par'kticko-rrr'a1s1iý,
altstt.iac,ttlll, r alpin.
spermu||l'
Štěr'ku. Dost
siém pásmu;,jest vý'Áčným Ólerrenrhájůnaeruptivním
luk u NěmÓí a Babiny,
;e* lednak v souserlstvíBabinski1ch
irc;'r"i'rr'
tež pot1RadelŠtejnem, přehojný pocl vrcholem }IileŠovky,téŽna Lo.
Kalichu u Třebu.
voŠi,Poten|illa rtlpesttismá vyrlatnéstanoviskonn
Šína, téŽpocl Seď.lem,několiLi v horstvu Babinskéma poblíŽena Hra.
.r-rBoiislavi a udána ocl Reusse u Bílírr1',celIiern tudíž
diskl. Toz
na rrrÚitý substrat
vzácná. Jest clr'uhemmontaním a v Čecháchse
rufuns
nevíŽe (roste na písliovcíchi na čistémvápencil)' Trifoliwn
celkemvzícné.P"arla s|anovisek jesI
rra světlých mÍstechrozttoušetto,
na Sedle,
v úclo]ílabskémrrahoru ocl Ústí, téŽpocl RarlelŠtejnem,
D]ouhém(Solansliém) vt'chu u Skalice, porl Buschbergemv Lounsku
jest hojný jerr v teplej-
at'tl, LathtyrusalĎls vý.znalnýclruh pontický
Šícbpolohách,výplnir;emísty'celáprostt'ans|ví nrezikeři skládajesnmo.
ve]uti
statnoutváÍnost.Y Lotmsku jen tra sev. okr.aji,na stanoviskích
!:.
:
i.
i..

ěc

Jansiiérnvrchurr Ko]oseruk'na Kirsch.


lrojně:tak rra Dobu u DobŠirl,
Vlatislrvi; nll,ripatíLovoŠe nl vápně,výŠena čediÓr.u Zá-
';;".g" "
'tezň Litoméřicku' Na
rníst"vprý' hojně, rr Sebuzínana Mache a na
BÍliny. U Třobušína a Sedla'
17o o a o l i b Á i i * v lídnc hs bus c lruu
v obou pŤípadech stanovistaneznána.
bliŽŠí
t"vpůpotizíny jsou vesměs v člistispecie}ní
niirrraay jerlnotiíví'c)l
zmíniti'o hájíchna opuce.
a zbil'e nám proto jeu jeŠtěstručněse
j,oo'li t','j. tl1rovévolné,líce jen křovinaté,opakujese tam většina
opuliovýchstrání. JeduÍn netvý-
a."r'.n,tt.'o jsme uverilipři l1čerrí .báji
Y stinném v lese
,o.rná.isi' z niclr jest nádheruéCgpriped,iu,nl.
v"znamné1lonticliéPolygonatunt, latifoliun,
Šebinďjestneobyčejně .,
Uhr1.
přes Seclrrrihlatl"v,
kter.épostupuje poloosi.ol.aBa]kánského
-.
áo Č..r-I,ďosabujíczde nejzazŠího stanoliska k sever'o-
lro.*"
'z
západu.
připomrntime jeŠtě,Že na lrřovinatýchúbočícb, na ní-
Dodaťkenr
labskéma skupině } [ileŠovské
v riLlo1í
zvláŠt,ě hojnÝttl
stechb"vlinnýcb,
zjevemjest nápadný Rubus tonlentosus.

12. Útvar slanýchluk.


na--nékoIiLa ulistech
Dávno jiŽ vymizelysia|in"v,kieré r1r.uhrly
]ouns[éúoa nlostectého S|ředohořise rozkllidaly,a jistě Že s0 vyZnll-
Čovalyzvláštnítn,zajimrvýLrr JiŽ Reusspravio nich,
Životemr.ostlinný.n'
více,tim spíšenenípo nich ani památkyv doběmoderní,.
Že neexistují
krly uměle regulujÍse veškeré nálo výňosnéplochy' Jsou to právě
':n slané toňy,i; které se tu utlr.Želyaž do dneŠních dnů q nrají
sloŽenÍ,že-právemse počítají k nejzajítna-
ciosudtak c]rarali|eristické
vlls1 t t ékvselkr . . Ž-
r e j i i m z j evů nrv útsa rnébiolocil ce lýrb Č eclr .J so r r1 r r
*jt Oi.i
typ IrrÓoÍcb tech.
turijŽ
r.aŠelin. ktere Jč'.žší\5\1\
p"":.i:il'':.],::
zvláŠtnÍ
zaverieného Kr,rxotlr)infr'aaqua|ic1t1,, nrpájejícese z tekouuivody, v 'jeí\š. ---.-
y v inujs o u v pánviod P očer ad Ss
r' ' rj n ěs c v i n o u .V ne. 1 r. é t v; lJ i:.'^ MF: .
zn'im j.c1rpollbskycb Úi
i.eťnav kyselq6 |Vři
]ic"snrčt'pur
--1
lt }tostu.Jsou oh.iobou
slarrýc}r,ltrk.
\:. vl' ů
^J zu;i,n""é
ZJ]ll,lJ\F jesi tvoiení}rořkéso]i v obvodu
'
.'. .'
j]':l]l'P,"
|*l::', 'L'ťloilcll\l/0r.-'|
.. ' \,ý'-
jíl' ktery J'ťáÝťJako
''.
troií tu čistečně č;dičovétuf-Y, člistečoěbakLliitový u.',l
/.:]i::
j e l o t č edič o vj ch^]:l.'':i:::: o bsr } l. Ý
ti)v je st boh l t ní } k \z l p l P7 n ] .' n f ,1 1 9 d c rn 'ý
;;;.';1; rnožtrost k tvoiení se hoiké soli, kter;ív četuých
]i:'.,'.;;;;;';
..
ninerúlních pramenechjest zde obsažetta'
slan-Ýclr]ult zdují se nyni
ž,'jl''. udaných ispolehlirě!; drrrhí v lrompleru
sLagnino, Lotus utiginosus a j.
jiŽ nadobr.obýii v"vpuzenynz př. Ýiolo
86

které ta]rév největšímvývoji jsou jen v do1iníclruzavřených s obou


stran mírně se zverlajícÍmi uárr.Šími(ta.I.na př. u YŠetat)a napáje.
jící se potolreur,jenŽ středem jich protéká.
" zmíněnouclolinu,průnrěr.ern
210 až
Srpinsko ólánélouky zaujímají
21l m vysokou; Dnulo (na uveri. m) rrrlává, Že pr.aréslanélouky
nezjevují
" se nikrly narl 200 zt'
zjevujese někdy
r,áattaa tvoří tu bělavý jíl, který-na pr.ťrlropech
aŽ v hloubce 4-ó m, načežnásleciujevrstva Óernošerlóhoueb vůboc
teninějŠiho a ne tak čistého jílu a konečněteprve vlas[níprst, ktel.í
jako
vŠaknení tu tak mohutná a nemá onu význaÓnoučerrloubarvu
v Po1abí.
JÍl tvořícídno této kotlirry nepropouŠtí ovŠcur-odu,k|el.áse tu
následliemtoho hojně shrouaŽďuje,stékajíci s okolnícb,znaclě ztý-
šenýchnávrŠí. Tíur právě umoŽrtěnbyl vznik těchto kyselých luk, na
tteiycnz ovŠemraše]innikjako vůbecv iuÚníchr.aŠeliuácb scbázi, zl"
to jsou hojnétr'ávy a os|řice.
Ráz hor'y na lukách Počerar]sko. obsaheln
Serllickýchpodruíněn.jest
j.
hořké soli v podliiadu; u Zaječic, potlobně u }Iostu, Bylan a í
zuŽitkujíse tyto hořké p|&meuy.
Nejuý'ouonojsidruhy těchto slanýclrluk (vedle bohatéi.uder.alní
flory při okrajích!) jsou následujíci:
Carex tulltina, J. bttfonitt's,glaucws,
! ! C, seca'lina, ! AtroPis distans,
C. distans, GlYceria Plicata,
C. d,isticha, Phragmites comntuni's,
g. plllgaris, ! Festuca arundinacca'
L,, 1laiudosa, Ágrostis alba (nezíidka Ye Yar.
C. Ttanicca, gigunteu\,
! ! C. nutuns, ! ! Orclt'isPalu'stris,
! C, ri.paria,*) ! Glaut rnaritima,
C. gl,auca, ! Melilotus rlentatus,
! Scirpus unighl,rnis, ! Plantago marititna,
! 8c. Tabernaentonturzi, ! Scorzoneraparcif'ora,
Sc. lacustris, ! Senecioerucaefalius,
Sc. maritirnustyp., ! ErEthraea ramosissinta'
! var. congestus eL macrostachEs, !Santellttt'iahast'ifol'ia,
! Jrmcws Gerardi, ! ! nhtine Al'sinastrunt,

*) C. t.i1,atia >< aulans= C, Fleischeri fodp. v Oe ster" Sot Zeitschr'


uved. m.
87

var' ol'
!! () Potetttlltaanserina
OúIgaris.,
rid.is,
us siliquosus,
re, ! ! Althaea ofJicittalis,
trrdlNtsl ,Ih alictr um anwst iÍoliúnr,
arm le\tocq)hdlun, scelcratus,
Rttnuncutrus
l,aria marginatu,
! T'tucriwn Scordium,
lina,
(! ! BuPl,eurwnttenuissim'urn)'
ten'ttiJolius,,
!! I'uthyrus plalustrí's.
ín 7lalustre,
fragiferturt,
fytogeografický
... TÍ* bychonrvyÓtlihlavnídruhyslaných]:o' l':ou véc osvětiit'i,
{zrram ."..T:'o:!:
není "p,:oy
v Středohoří'vťrbec.
*t^no"Fi;tíj**,"".iT:*'
H.:ffi:,i"",'*-."u
..:i..Půtla
slaoájJ.SL
est nariruíl u ''y'T"Ú.1á.l
tt.ltLtut..
11]'i:1*i; tu s i.'.'.hl1,
},lél.."
" se?Íi
"il'l
Půda slaoa setkáváme druby,

;lffi
li:l.l,,:J:.:l;l,J:'
:-rx'**l.l*u,;
J**'ť""ť1,111
'r..'" ''s'aĚ

Ít*#;'ř#*T *;jil-xJiiiT
''"*-:'Íl:.ť;ň**:r''ft
'y;,ry;',;;:;i:;:;ť:éff 1
]il{ť,,,'.,.",',llnu,1,,"'"i..i.lJ]ňjdt*.1,11*l.f
T.'"TÍJ.'':J,jíifr
t*.::.;*íl.llii[",l.i-iTx:
KL}Í,'J,;;::.iťt-:';{1*.,ňili]j]
oíoolklr:*llx,'r-.'.#:}"íJ;.t'J
r'y
..ez.i.
;";";ň;1;^
.3ifi
iltrii}í,,j":':
'--'.1;;i*é#{:il:,ů.'H*i#
'"'''.'ffi
ffi tf.ui.#J.'-š-}#liuJjřř]š.'řďi';l.:.1.':r''-.y5baŽino.ufi
Tiléffi
.;J}'T''",..;,:'i;'."1'l:ffi
-sípŤ6c
'ffi 1ffi '1!: r,výsřytu t. zv. tlruhůslauomii.
věnuieme.]i

ii"ii.:h#{"r*mrí'l.ffi
ildř,''"*ffi i!!t:
'i"'xilff
ol.. po,o.no,,i.'.',i,.'

j';
.!ťtil;1$*"r;i':114.il'".ll',ď.
l':-#''.ffi
jť:j:ť'st*l'1o**l;;rff
iffil1,;*;'fi -l':ili:3.]i*;ixT, jsou
jest jistó míry nesprávno,'poněvadž
*l Řík*ti druhy nslanonrilrré( do
na půilu slanou vazany.
ňstliny, třebas by byly
" "r".áo.l..'"r,óni
88

jeclno|livý'mi komensál'v jako


takŽe tu nevzniká onen tuhý boj rlezi
vůbec
o |u.oao, t'ostou clrnhy ty vý.borněi v půrlě, která nechová
slaných roz|okťt,
Pro mírně slanou půdujest clá1evýznaČná 1-ro)ratá flora r'rrderalní,
zvláŠrs če|nýmiChenopociiacemi (na silně s1anépůděpřevládírod
dr.užstva
Át,rpt,,) a i vybraná flora plel elťrvůbec. Casto obm"vkají
naléztjídosti
těchio rostlin, které i na plocbách zce1azku]tivor.aných
pont,ickou
přÍhodnýchstanovisek,írpatÍjeclno|livýchlrchfi s lrr'ébenou
\ílide.nepozor'ujene. Že
u ,tepol, ale neurajís ní pranic společného.
ni'-. . . r". r'y o bo utěchtotakvz 11r 1ler r ý.chtř ítlspo.lečensliý ch n í si l 1 .'
Stipv, ant na
ba arri ne na pust1'chkamenitýchsvazích,lide dorninují
pas t v iná c h. Pr'o tonapÍ.názor Gnr glr r r r Ův(Botanisclr er jiiihr e r d u r ch
N o rdc leut s c bla n d190B)oblíz képř íbuz nostidr .uhůr .tr r lerl ]l í cl r l d r ' u h ů
jesr pro našeúzeltíttn1,ro.iolLÉ[i]rtn\:,
ui,tonn1.a.
. }Ino hé zv ý Š er r vernávr.Ší
pontickýclr - len1ý.chtir .uhťr pr ozr ir zr r jíjiŽr 't- :|šl l i vi tn tu tl

solí v poclkladů a nemívajÍ jiŽ tak ve1liér'ozŠířellí. sou-


rozpuštěnj'ch
luL. r do]inkách
stiedice se sko.o jen ua ve}kéliomplex.rslaných
pour'' no,r.ý.n plamenů, krle sri] se v největŠín tunolstl.irtstzuje,
bý.vajínejhojnějŠí.
"
1 l..i sĚ nárn zmÍnitijeŠtěo smutnétlosuc1u.liter.ý očeliívát1'to
ffor'istic}i1- tak bobatéa íytogeograficky nejr'ýšdůleŽitélouk1.. Je to
rozruě.
p."J."i,t tomu, co děje se jiŽ od dlouhj.ch1et.r.e veik!.ch
iech v Poiabí.litle uně]e vysoušejí se Óel.navy,lrrěnív Žírlá pole 1tak
Život nr těcbto
tiot" poaou.uoskii), a kdo ví, nebyl.li b"vzajílnavý
nebýtipřirozených pínví'
o..ouu,i.njiŽ pouilouhistorickouvzpomÍukou,
kde voda ie stále sbír'áa uclrŽuje, ktle ŽivotnÍsÍlaCyperaceijest tak
vysouŠení stěŽíse potká s výsletlllr:rn, Že rrepornáhá
mocná,Že irrmé1é
a ni hrro jenilni př eor íváni.
ch j sou právě
eč.ioko-Ser1iick1ý.
...iarozsáh1ýclrlukách ?očerailsko-Zaj
se o dobře
v plrrémprourlu daleliosáirlépLíce regulainí, opirající
plán. ZaloŽenavůbecrrováhlavnístr'riia,star'ý potok zruŠen,
pLáur"vsleny'
po.
u taó ioho ukázala potřeba, zÍízenapro ocivádění','otiyi řada
'. stok. Někteťépartie jsou již vysušenya zvláŠtě zrričeno jedno
boÚníc1r
z nejr.ydat,uéjŠícir
,íIi,ty, náleziŠto r chis pulustris,
kde pÍed několika lety byly jeŠtěrirkosovéa ostÍicové
vegetacíruderalni,
baŽin;, jJí n"vnísuchépastvinnéloulry s ponuťou
L't ern', budenu..ouukr átltuustoupitiÍr r odnýnr polír n'Áijin ak
jnkob"vspjrrt v o1iovy,kteró
utuchťrnaulnozeŽivot těchto sllrrých luk,
jalio jiŽ dnešnilro dne po-
s|ále ťrŽejisvírá rriÓiví linnost lidstÍ. '\
bývalé své podob"v'
,r.ytu;' olo' tyio slanélouky jen přibliŽný obt'az
- ';'lr ':

89

em
t-kběh ti]^
u,:.],'* ::iil
:''""
Íix'ň:;'.ŤJ.T
:::il'''l;il'J,l,'"..iil
;JJ#:;.*;perioda letvy.
iosledních
::"'l.il:.:::-.-T'T..']
;l.1'jn*i,p*,ra'eřtvťl::;íi"é;.ělll'Í:;'*:.u,l.;;-š
á"i" ';x'
rozsáblérnkomplexu au .1e
!
nerrrožný
^ tak zvl' Plantago muritima
-k|erÝch rlruhů,
na,jestzlou před.
srkvěte
p."ir.i
"i,l.il.T*t.
'*,,,,T...'.Ť:T;n,Tl','l.
.'...'iixé'|,|,,
,"e,li p'. u"a.:.'.':.T jsou v.nichŽjsouaspori
.v'částech,
jinde posekáváse
i trojsečky,
auJuJLl,""no
zliul|ivován.r.,
.'u
norrěkud
nr;"juffi,ilnn1i""""y.,'par.tiíclr,
kter'éjsoubrzytlostisuché.
o,, l'r," y 1.:]:
v:.,,n l,::r:;:i:
}J'l-lxl?
.:il'}l
:.[:il,'},ť',"',;:},
,'Tíťfr
iť,;l'' W:!:-
:;xJ*,,
ítj*n
i:ifr
ilniff :ťuťi:;,r,:w
ffifi?*,ň :;:.ffi, Euphrasia od'ontitt

ilT}i
ůi#':'l*'4[3
Jinde bar:vílouky nesčetná

i;,,,..
*:r*:*r:i!; j* v sev.Óásti)
"il:;;nii;ó, kierý1dle.T:| .
,.'".|.Ťx.iř,?uj,1 a
.rr -o-n
neseiménopotota s,pinste'no,
rus
oyoi
;.*t
Óásti přestaven

J'
i'i " "'. ;' te,a-
o.unt, ' :".l]:]:'
J.Y;j*l i:i'illxŤ.
Tř':l;:
:1'ů
ji*:;lhť^i;l1im*1:r'i;*};
i.Íill.'il.1.l.''Tii-'1.-;;.
#iT:,'#ť;jIÍ:
-i'ai,la",,
j;:i,,rirx:',l..:;'lx$:.T1'i,..i'.:í
ralnívegetacipŤicházejí

i
,.i.'.i í*í;**l
.ooo,; ll.f.p;
}'.:;."ťlx.Íl
l;x'l.;]'
lffi:ffi
$fi :
*í#,'''.ffi
íiiiť*'*ffi
":.]:
i"tir'"'tahastirotia
':ť,ť;iii;:!;;;x,:,n*:,,;:;,T;:,:i;
*""t'"^td''
,ii;:;;,,',ii,"i,'
:l)l]it.l,.,i",ii"1I)'
.90

rttlnl, CynoglosstlnL. Artenisia trtllgaris,vice na polích a cestáchB/"o.


rnus comntutatt s, incrrrlis,Meland'rgun noctiforurn,An'agall,iscou'ulea,
Rapistrum a j. Hojně ZaY]ečeno jcst po celj'chlukách aŽ pod BečoY
Linunt, usit uti ss irtttutt,.
Iiol potolia na rrltpách co Srpina označených vinou se ponejvíce
Švestkoví stromořadía rlále pole neb zcela kultur'nÍ louky. Potok tu
hlavně provízljí nísledujícídr.tr,lry: .4lisrnaPlantago, Eolanu,nt,Dtllca.
nnra, Lycop,tt,s eurlp(I,e?ús' n]alaclzium,,Scrop|n,tlariaEhrharti,,}[yosotis
paltlstris.Epilobíunt'hitstltttltt', Biclenstripttrtitus, Lylhrum Sulicarin,
Phaluris ttrrlntlín,acea, Scir2ztssihaticus, Cardwt'scrisptt,s,Dipsarus,
Juncus glaucns, La?pa sp. div., Polygonutr antphibiumJ'. tcrrestre,
Caret t.lu,tan's, riparia, paluclosaa j.' Geraníunt,pratense',paltlstre,
HcracleLnn,Y potoce jest přehojná Zutt'iclt'ellia, Cáal.a' hojně p1odný
Potunogetoncrispus,Hipptu'is,Scirpuspttlustris,Spargtnium r naslnt,
l'eronicaBeccabunga, Anagallis a i.
Y dalšírlpr'ůběhu na J jest star'ástokazl.ilŠena a v DoYéobje.
vujeSc Iep|ýeYodni \.egetace;zilěrrébok1'b]avní proťť]-ctá
-stok-v hojně
Carer hirta, která se pfodeťei celýni hrorladarnih1Ínv. jirrriŽbyla
jí1u.
ba prolezei znlčněsi1nouvrstvouČistého Y strrés|oce
zas1'p:ina.
pÍevládal1'rlÍÍveh]avuě drull"vv rá]iosináclrcloulácí, tnk Tgpha tati-
J'ciiu' oenanlltea|ď.. k|efé se t'Šalinvní má]o lide zatbor.:r11-, a to
jeŠtěznačněSeslabené. Jedlínr z nejzajínlarějŠÍch zjevfr\. l'oZSíhl}'cll
rákosinácb v jiŽ. části luk bi.la ještěr lorri l'obustníElatína Alsi.
nastrwn. druh význačněponIicIi\: ]etos se nt tomto trl1stě.skoro
. zce]aY}.sch1ém' ríce !eobjeYila.HojnějŠí jest u r'1'bníkťr
DLrcb':or.sk!'c}r.
Slanélouki- od Sed]icna J jsou jiŽ po vý.tceku]turní,na ]ouce
u zastáYky udrŽely.se ješ|ěGlaur, Carer tlisticha,'l;ulpína,distatls,
Atroyis. Scirpus uniglunlis' Pod Tanzber'gem, kde odbočujÍ dvě tratě,
jedna přcs Brzvany k Lounůma sever'nějŠí přes Bělošice]i Libčevsi,
táhnou se v úzkédolině podélpos1eclně jmenované z ČástijeŠtězr-
chovalélouk1'směl'en k ZaječicůrnZviኝ význačná jest jedna tváŤ.
nost pŤímou t. zv. Laboratoria.., kde řada dÍevěnýchbud zvedá se
'. jiŽ proto.Žc opakujcse na vÍce
narl jednotlivými hoŤkýni pralneny,
místechluk mezi Zaječicerni a Počerady.Hustě vedle sebe řadí se
tu d1ouhéklasy jitrocelLrslatinného(Plantago matitiula), tvoŤícetak
vzezření,které porrěkud upomínaji
ce]é miniaturnÍlesík1-svér't1zné]ro
na podobn1í z)e,r u Triglochin maritinntnt,v bažinatýchslaných příko-
pech v stř. Německu'I'rívě na luhác]rko1Za.jcč'ického t'iau,
,,Labot.aťo
krle teď ovládá zmíněuítvíťnost,r.ostlodr'ulrd1'bojně (ak jeŠ|é
91

tenuisshnwnidnes není po něm


Rst'ss tnl. urlává) památné Bu?t|,erunl
na celýeh luliáclr ani památky.
rnístyl.ostev pů-
docela.čisté,
PorostyPlant,lgajsou místy skoro
častě.ji vŠakna místechsušších s Datlcus.
ooanl t'aotyioi o.g.řo.i luč'ní,
'nf,.,i,,.. arandinacea, Leontodonatd.
i,ti.gonol"obus, Ág,oiti,, ].,estuca
N a l u k á c h p řlc es t ěo t ll. , abo lat o rin lr Z ajeÚicůr njmenujeme
j.ště ;; dr.uhů:Corcz secalinu.'Gluut, Jullcus Gerarcli,
zvláštnísvou
"Átro1lis.'.i'l*'.ějŠi.1'
}IerrŠí stoliy l potůčkyv lukách' rnaji r.ovněŽ
vegetaoi; narrnoze zNrostlv
je 'ccirTus I'ubernaenzontani ' ntarilimus
Dále jsou tl Agrostis
(tvoří pěkrréformy, obll u ouoáou luk rozšíŤen1').
Ecordiun. (hcrjně)' .scir2us
5o, Eri,oylllorum atlgusttfoliu,nt,Tetlcritmr
ger,a),.Ranunculus scele
,i,,',, .ó.,,,verottica Artagttllis ltez lllatd'utl
lacustris, - uquatictl,,rerti.
riylaria, B,,,l,, i,guštiJolia, tr[entha
cillata a j.
opakujíse všechnyuve-
Na ]ukáclr rnezi S|ránicertiia Počerady
se svými, listy tvoří
tieué r1ruhy1 Scorzoncrttparuij'oru ,přeúzkými jeŠtě
sporrstáchcelé partie luk' víoe
samostatnouíváŤnost* pot..yuí v
por1hornícb..l!il:,. opaku1eCaret
rcŽ Sc.humil'ismÍStyn* lut.nch
.áI,",,, ,l
jen rnístyvýznaóné, nízképorostyskládá. C. secalina, zác.
Scir2zs unlglumis, v spoustách
;;jl' j;,ť C. nutitl,s'.Četněse zjevuje
orcllis qtalustris,hoilé Telra-
Juncus Getard,a,roztrouseně nádherná
ar ginuta' v 11ois!1i
qonolobus,Turatacun' palust re,*) Spergularia 1n
,ž,i,i,-í,*,ir,t;,.,, j. U Zaječic
oetnď ri,;gloi1'i,,,lÍ,ítlot*' den,tatusa
co vzácnosise udáví Atrthaeaoff'cinal,is.
Pra vouoz t l o bo u t",ir - d - s! g t é t ě r . o z kvé
éc h t o l u k j es t v- . p s?- se t a j í cí
0lía-;. noz "o tLsytvoi.iceia riopeoF'v,-frilce]íct
sc!eer9--9!!9t
v krásně Žlutébarvějeho úborů.
pr.av.'luslanou vegetacína
Zajímavojest, Že někdy přímo naď
suŠŠ[m, bývají teplé
ten'énrtSotva se ,uyso;i.il, ut. oos.'o .vyvinuty
pratensis, Anthen'is tinctortu
p."ii.r.o útvtry. Óasto tu sít1líAt,ena
Saivie nebo zabloudíi ně.
rjinak v tonrtokraji vzacnn),přípaclné ,sem ca.lillatu,,leb
jaká oi'obanch". rr poáliít" tu ještě vlaje Slipa
straně, v nejbližŠí blízkosti sla-
Ándropogoll.oStatně kopce na výclr.
stepníclra ponticlrýchdruhů'
ných 1uk,]ronosíse uy.u,:.ňu .pot.čností
skloněnýehúboč'ích
ovŠent pokud o"pr'op"n,y.tuiture, jak |o na mír.ně
častobývá.

ze slauépůdy v kraji Libocho.


se téŽ
'\ Tal'axaclt'm leptoceylha|um llvádí
v Lkáni s Glaur matitima'
tak také !rý četněna návsi
".lckom;'
a9

jinde opět mok-


Na jílovitýchcestách,místyco kámen suchý.c1r,
Nejčastěji
rýcL a mazlavých' opakuje se Íada uveclený.chbalofytů.
Tetragono-
uylteaooo si tato stanoviskaAtrapis, Tri'foliurnfragiferum'
Iopus, Junctls clnLpressustteb Gerard'i, t\Ielilotr'ts dentutws'jincl1'jirni
nezhrc]oeani Sen,ecío elluria hastífoLiar.vchlese roz.
erucifolíus.Scu't
pťldu a p|ojevirje
io,l tuointý.'i bíiými odctenlry;miluje zk-vpřenou
t Ím s v o uná c lry lnoststátiser uder a]nímdr uhem.Jinalir .ostcn l vl h .
kých místechu příliopťr.
podrnÍněn'rí přehojlou
}Iístypředs|avujílouky ty zvláŠtnityp, .Cirsiwtl
aleraceunlstházi
]Iolin,ia,i,,i,l,o a Deschampsiucaespitosa,
přirozeuá stiuo-
na luLách' pokud jserrrpozororal,vůbec,ač by mělo
v is k a uhlav ního p o|oka.YysokýxIelilotusr llĎr r 'st1.číSelr ]í st\' n a
ok|aji ces| redoucícltkomplexemluk.
JiŽ nějŠ ičá st]uksměr emkP očer .ar jůr njestclosu11Z ilch or al e jŠ í ,
jejicit snaba pieměni|ije Ye
tč i tu otiskla zřetelněsvé stopy v l'áz
pÍcrrí louky neb pole; něktle zarťrstá je jiŽ rra celí.chplo.
l.ýnosnější
partiích
,Lá,b I,,i1oli,,Dlrel)ens1 Trif. hgbrid',lllljest v něIiter.ýcb
dokonceseto.
Pohieťlna tyto rozsáhlé,naprostov rovině rozloŽené k"vselkyjest
nadobyÓejsvéráz ný.
jsou
Také u Bylan (Ptillna)mezi Žitlovicemia BÍeznemvyvinu|"v
podé} hoŤk1.cil
.Teť,agonolibus prameuťr menŠí slanélouiiy, z jicbŽ vege|aceuvá.]rlue:
(četlě), Lohts tenut'
1e.tně;,Melilotlt,salbus, d,entatus
]oliui, Tri\ol,itlnt,fragiferwnt,', Carex uulpina (velmi bojně)' Plantaga
"muritima
(roztr'), Glaur, Spergula,ríantar!inttttL,salin'a, FesIrtca
arrtnd.inacea (četně), a Rununutlussceleratrt'ts
.4lr.o-2lis taktéŽčetně.
Plochy mezi jetlnoblivý'mi bur]kamijsou tlosti sucbé,nrístyv past-
sou.
viny přeuěněné,iakze vybraná halofytnívegetacemtlsISc zhustt
stióaiti jen na bezpr.ostŤední b.Iízkostbuci a pranenů,pŤípadněvod.
ních struh'
Ta}rénedalekou Čepiroh(TsclrÓpper'n) znatelnajest slaní půda
Óetnými halofyty.Tak u rrralého rybníÓkapoblíŽtohoto rnÍsta,na levo
otl silnice Žaiecké,jtleme-li z }Íos|rr' sdr'uŽilyse na nerozsáhlémpro.
oti.
stranstvítyto druli1:: Y rybníce T,gphalatifotitl (téŽrr příkopťr)'
g,tlstiJ,olia,Scir1ltt,slacustris. Na loukách :
Plantago nt'arititna,Melilotus altissi'ttttts, Juncus qlauctts'con-
glomerah'ls,Trifoliuru J'ragíJ.erum, Sparganit'crn simpler
^'fu|]1l.sú.ř|l
Ranu,ncwlus sceleratus, Spergwluria scllinu' Juncus suI)Lnws,
ipřikopy),
Atro2ís,

'..., Takéna }Iosteckuvyvinutjest na vícemístech elementhalo-


.'. víc€
fxtnÍ;tak na př. u novéhácukrovarupři Vtelnskésilnici stá1e
^r"ozi
,. ,sa
...];^ jrptls
sc
ntn,ritima se sci/'px{s
P]nn'lnnn maritima Atropis,
Atropis,
Tabernaemontani,
Tabernaemontani,
rlantago
-nnří
'"'-7ynctls Gerard.i, Trifoliwm fragiJ'erum, Carex distuns' Epilobium
Lanryi, PodosPermum Iaciniatum
T éŽ n a Zo c t t r'Io s t uuČ o uš e( TschaLr sclr )eKomořan(Kor nmer n)
u \[osteckélrozřírllt, které
rozkládajíse pělrnéslané1ouky,po.iobně
jezerníuri]ottliarni (Komnterner
iiz n,..".onoiií s t. zv. Komořanskými
"Seewiesen;, již úpatíRutiohoři.
náleŽejícÍni
:. VzpomenemetudiŽ jen význačnýc}r druhů; jest to na velkých
v prvnÍŤaděLuthyrus
lukách u Ti..t'osi. 1Triebschitz)pobllŽKomořan
dále
palust ris, který tu urá jer1inéstanovislrov celén Středohoří'
.hholict,í,, atlgustifolium,Atropis,Juncus Gerardj, v potoce G-lyceri.a
.spectabilis,Sajittaria, I,|i, P,iudo,o,'.ús'u potoka oenotherabiennis.
' Ú Kornoi.an téŽ Butolttttsnnbellattts.
př. Scirpus
Louky tnezi Selnicení a Č' Zlatníky přechovávajína
distans,
uniglumis, Jul,lctlsGerard,i,,Thalíctrumatlgustifoliunl, Clarea
tlistich'aatrl.; celkem jsou jiŽ drle]ro chudŠí.
rltuhů
Zbývó"úm strtrlně se ještě zmínitio arealecjlvý.značných
pontická,tudíŽ
slan5;clipria.*;Velikí částjich jest die svéhoI0ZŠíření
ty objevujÍse opět
s vyi'ojovym střerliskcuinzl-JV Evropy, ale druhy
moř.qkého v Nénrecku.
vysoko na seYeru n& slaných místech pobŤeŽí
\;ysvotlitise to dá následrrjícím způSobem. V době stepni (- aquilo.
pŤerlníAsii leŽí.
narní;rozŠířilyse tyto druhy ze svéhocentra as v
v následujících
cíbo na SZ Evropou přes '\ěmecko aŽ k moři, ale
poutická
periodách vyurizely skoro vŠucler'e vniirozemÍlkrle zanikla
tlora vůbec,a udrŽely se jen na pobřežínro.řském, Y obvodu pontické,
specielněpannonsko.flory,t.t",a zabíhá k nám do Čecha co vzáe-
-aŽ z nich r'y.
rrost a poříriku i ve vnii,u NěLnecka. Ploio tilké mnohé
dají s o.hledem
Lazují zdánlivě velÍcenesouvisléareály, které se vŠalr
druhů náleŽejí
oa jojinn1; vý'voj jich rlobře vyloŽiti' Z uvedenýcb
setulina (obě jeŠtěna
elementu,stepnimupontickénuCttreunu'turls,
útvlry, a.le ne jiŽ
Dut.ynsku,ktle opaku'jíse vůbec mnolréponticl<é
t.ik typioké),Scirpws Tubernaetl,ontani, J utlcus Gerard"i,SpcrgttLari!l,
ytalustris, Althaea
,olinái *,,:gtnatá, Elutine Alsinustrinl, orch,is
nllicinalis,PIatttagomaritima a j'
der
*) velice cenná jest v té přÍčiněstrrdie F. Floct<'t':Die Verbreitung
Botan Centralbl X' 6. (1901).
)teu.st.'aodfflan"enNorddettscblands'
94

CelketnnroŽnoříci,žepr.ávěnejvýzuačnější ponti-
dr'uhynrileŽejí
ckémuelelnentu,a jsou vysocezajímavézbytk"vZe s|epnítlob'va to
jiŽ tím,že neudrželyse tu clr jedoot]ivéti.p.r',
nýbrŽ co celé,rozsáhlé
útvary s jednotnýmrázem. Tjrn zachován jest také soulld celku
i v tomto zajínavémspolečenstvu.

13. Ú tv '; Po b ř e z íř e k . *)
Zv1áŠtníútulekposkrtujevegetacipobŤeŽí Ťek.Jali Io crlpor-ítiá
ovŠeIu
podkladu,1rÍeviádaji vib]ionilnéa to bud YlIrvalé.lrlíst"Y
tlr'ulr'v
str:lupne
útvarur'állosin.kter'éudrŽíse i tehd1..kd1-Ž
vvsokémonokotv]t'
.fr^. totže spo.toííeii ;.ji.ti-o.it"i so pocl]iii.linou.arrót,
'odď rostiinv.Ltere rl.ch]^..e nlnoŽiti.iior'nit,.v.ié;linini
r-č"tno.iě-díoleté
semeij. Netťerét1ruhy,zvlኝ mnohédotěr.né tr.avinvnl1l'Pa!et,til|it
''ieptans boj s tl)loJníve3e-
a pod. zahajujís potlivLlhodnou v'itr.llr1osti
iací,pii ÓemŽjim nejvydrr|nějipolrráhri
r'1'c1r1é suarlně
tvořeníclloirlrýt.h.
koŤenujícíchvýběŽkůa pl.anepatrné nárok1.na stanoYlSlio.

vegetacejest bohatěrr-rzčleněnal
PobŤežní 1;řelllid{i-Jrlrle.
nríst1'
r'qlní- cruhů'jinďe dt.uhi.
flora,jinde bujnýporost'baŽirruj.c}r ]e-kg:io;
objevujíse i baŽinys význačnou aui sp oleúe n s|va
florou. nescirázejí
obrlobrráútvaru obnaŽené půdyr'ybničné. jat je znárrLez jiŽ. Cechl
jinde jsou to zase rozsálrlávi'boví,níst}.i celéIráje'L|e|éprol.ázejí
pořičíhlavního|oku StředohoŤí - Labe.

Do flory pobřeŽuÍzabíhajÍ taliéčetné se tr'.


drub-v't|eré }ro'jtlě
skytají na stráníchúdolílabskélro,libujÍcesi tir podivuhodnj'm zpťr.
sobemza zcela změněnýchpoclmínek' Taliépr.avéxerofiloídruh;.usa.
hr.ázíneb poblíŽnavigačni
karrrennýclr
zují se místy v Štér.binách cest1.;
jiné opě| clr'uLyzabíbajíze studenýchpříČní.ch roklÍaŽna vlhkýpÍseli
u saméÍeky' \íinroto ztlivočují v pobŤeŽí jedLraiiLruililé
četnéclr.uii1.,
ze zahraď, jer]uak i komrnunikaci po řece i po sousetlícicbsjhicíclt
a tratích zavlečené.

* ) Pr o pieh1ed uvádí me.z de } ]avni ť r do ]itesk' Stiedo bo ř í : 1 . Ud olí L ab e'


Lr r kovsku.Ii:.d : ' " : i " |9 AY 1
z. l'd. o hÍ e,,. ua' sor o.a' l'd' Sr pinské'@ l.d'
}Ierunicko.Lužické, 7. Ud. Žalansko-Iltinské, Stldicl.e(p 9-d.
8' {-Id'I{abrovaIrsko
}lilešovské, ro. Úd. TÍebenické Či}Iodelské,11' Úd' Sedleckéa lilapskó, 12' Ucl.
Tiebenicko.lioŠtické, 13. Úd' Ljbčevsko.Hrádeck-é,11' Úd. Divické
-neb-]]ibeiské'
1ó. Ú.d. pot, Krrilorského,16. Úd. LuŽSké)17' Úd. Zublnicli6' ls. [,id.Bynovské,
rg, Ud. Plznickéa č.i'

Pobřežníútvrryjsou z největŠího di1u liolístvé,b'réby i fysio-


-rr
rost|inné,které
gnomie celku tirn mrttotrpěIl l ení to nspo1ečen'stvo
to platí o orrěch
no rielŠÍ dobu zacirovávásr touŽ tvíÍnost...ZvláŠtě
půrlupísčitou rrebhlinitopísčitou
il";u;;.;' ;,uinnýcir' literí okupují
jemuŽhr.ozi.pokaŽdém stoupnutíhla-
až u samévocly,tuclíŽterrairr,
rredostttek vllr-
;l"' *"' ,.pí*u.oí, pri zíažnějslnrsuolru opět
druhy stejně. \{énějest těch,
kcsti. 0vŠemneclrovajíse tu vŠecňrr"v
vícetakový'ch, k|erésice
literédobře lostou t nl půclěv]hkéi sucbé,
k|e11ínr však neuškodÍ ani občasné
áava;i preanostporlklrrcluv)lrliémLr,
Některédruhy ďovedouŽíti
zaplavení,jen krlyŽ netrrí přiliŠcllouho.
ylÍ,.Polygotu,nt,anlpllibitt,ttt,ně'
e voaoián"i terrestnícilfor'mích ttll
která Spargania).
pÍi Lnbi; údoiíohŤe
V první i'atiézastoupenjeSt tťutoútr'ar.
společných, ale scbázípřec
a Bělénrá sice velkou radu drulrtjs nim
jen nejeclenz nejvýznačnějšÍch. tat.Corl igio[a'' G1atirlla, Xonthiunl
tios|avujese opět nrnoho
itulicunl, EierochLottbo,eáIisrr j. Za to
drutrůz útvalttníslerlujÍcÍbo, zvldŠtěu Bělé. Také tínrliŠíse po.
jejich něk|er.édruh"v
říčÍOlrÍe a IJělé, Že zabíilajído livěteny
ícÍchneb i ze sousetlníclr liřovin
z luoin podel těchto iek se rozkiiiclaj
r hájů.
význačný jest útvar.obnlŽené pů.i1,iíční, ktefý jen Z t0h0
Zvlኝ
jsme stnosratně,poněradŽnezr-LrrjÍmá velkých p'ioch.
riůvodurreuveclli
Jest,to zvláŠtnÍ spoleÓenstvo jei1naiiirizounkýcll..;akob.;k zenti,přr.
jedoak vvŠšÍcir dl'uh,ů.bLrŽinuýclr. Ltvar
ii*tty.n rostiin jetlnoletý'ch.
po-die *.d. r.;t,voříse vlhké
i.n ánj.oi s. b,:zy zďe, bt:zyoncle, .':o:,'
kr.litkédobě.zurizír.Šn]i ninohdy
piseč'ná zntociny,vznikí v neobyčejně
nistě. Obstlru.je někt.eré
v brzku a lrezjevise po řadu let nrr tomtéŽ
jelro skv|Í mnolroza-
,'.o.u ,o1i*ooédruhy a i bioio3.iet oekologie
pr.azvlíŠtnítnu s|iioovisku.
:it-'.*ii,';'r. to téŽocipovítlá
s|r'uĎné význačrré clr.ulrypoiíč'í lab.
V náslecltrjícímsestar.íme
.ck élro:
96
-;-- - --:- =-T o :5 i
; . , j9 z . !:;

? .aĚ :.E == =E č
+ i
a
š " ;Ě==š ia 1 ' € š
fj
Fšš: áEšsÉ; ašt
šĚ;s : ; š€ Ěs': i j'
\ .:-
q^

i " Eš
ššs ; ; E -Ěš
s :
q) !.a

5 :ieEŠ Ť :š
\=:
.:
ť <J
:: t .ř
P '; a'

'-?^i.'EE*:;"$E ,
.: s :^

=ě:
3 ú
o.4E í s sj3 :.1 * E

šiEšššĚ{
šíš
ié ššěiť šš3Ťš á š
3=-
;:

<E ě S " Ě € š . Ť = . ťš ; :e. Ea


l '-
--: ..-- c.

; cCe = E .:a1 .J
-! :'<

.l 3 = č

! Ě g"í ! ! ;::=éÍ
ž? =
.:.

i,€Ě
€ É

s'tei:i3lš Ě
'N

Ě:Eš"š€5-š=";} .:
š E .Ť 3
,^ 9.-

s f ; : 1. s E . iš š E €
is i
*EĚ.ĚšĚřš:
č
It E
:: t.9
-o

Ěs á

ssě'í-;=š
'$É ;

;.P ě F
.- ,---- .! - -.é+"=:
n !9 á
L;-= F: -i;
6f
'=4 ' .::. p š o.ÉÉ
=Š." .áš^ .i .3..
-1
Ě I -.; Ě gg.^.gE g
sF|' .š

šř : sšss
. . š št.9+
s * i:
o é l-


! S: {

š É T s E Y iE . e
ĚEi*š
iě- i íJ
šiš | !f .é

šgŤ Š čF

uá u ue , i? . a
. l. \d

*Ě9
EE il.

šššš
šššeš
cd
.š33
-.:

"
3>S
š
š .s'š
ss
sš e =ššššššš,š
Ť g€
.* š š.Ě
\ ss :
š
ak r- { N X
\

á .ř .E á .

.s ěsŤšatsši:
.i

"
š
š $.=

Ť:ĚlE šš Ř Ěš
tss

zz
'0)
d *-R6
N
's -Bc
s.- = šĚŤš s€ i š Ť =s
cař
šš. E šů€ ščg'š
š Ě :n
<= \
Fr

i ás :4.

ó #É;sĚ. =€ š .sE S J š '. '. { S


> : -: -
š *=€ š E: Éš EĚ*ššš
t E ššo.. j$ sE!š. s
š š š ? ; - : ? ťš a -=.Ř.'š
\š s
iš€ š šĚšÉš=
šĚš:Ň
] *a š l š š.š>

g 8 šaš-g
š š š šš
-s .! ^š š*
š Ř š.t.

- iÝ
íl:š:

l3 3 j ] " éĚ
ě ^E 3šs .i
šE'Ěš
:tššs
.3tr
3 šš
.i "

ĚB-ššEš
š š
xšš
:3 .vJ
s. .P -.
š;šĚššš;
P Ešt
\
r..Ť.E ,P

spisůč' xvl'
Jrtbilejoích
98

lt

;ĚĚč3 ; t : se
l
1i
*ii
ž'Ěš= Pď=s*
-li *= l šš
;. =Ě tšš E E ; Ěš
" E : *'š
.ď il
oLl
'N tl
*=HÍ - ě.E p*
- c6 -s. s ó ='q.o r
pll

E3a.EšE**Fť
lj É .í .

il! c z. š Ě z' A !q)


NťE.š.S '.dĚ
ii
li á.a. i -'-.' . á . ! jP o
o 'E

ll € s ..'i * 7 - e 3
.'s ":Ét- ; éce.
il ĚE.šH"š 's-..-
F B.šš.F€ ; a1E.*
N ll

; ti
'- l

s: šši.; E-pž:E
ail
1l šš.šš ťš
šššE s * E:
.ššš. šs € tr"=žž-
BE zE
j

ii
il
. J3 Ř
.. .i?. sE ž
* ÉÉ
.ta t
.2=

.šš -š..*
*"É
= o.* E . t šš: . š
9
'4F '"-r
šsšš5.*ššĚš
ř gE šš dš S"Ě e* c :
* ššš s " š s. S t s
š: t- š - . š
{-. E . š šŠĚ
sš š š
Šš Ě
š 5 r\ E-
t 'i.;
á
c S i?
; ;Ě s ! : s S;
. , . á A --
] ..t E s 'Eš:..
eš3ÉéE3 ě.as s E ;.pš] s
Ř Ě s FE š ě E E š.t. š.g i i E =:3

= Ťšiš"šE
š . ť s 'š Š. :d =

Ešššs
* ts ř xšs
s - s ' : É;š
Ň .- - ř t .š Ss q :š. š ."Ě.s**
Ň s.š
*N._t
č ů ::gs E
OQ

./

.š'
a.<
os
.Jš

II

ššššxtš*1-šĚš
B

I
I
li

.. o :.
.)šš "s
xa
2:
a*. i 9 *É*a:s }-
Y : : e-€ [ € É *E s. E
:s .;? 3
.:: .:. č' 'šš š s .ĚĚÍ
pš E.EE.E-€ š sššE€ ššiš E ! * ;:
Š
-. : .š*šŠ
. še-.Ťt s3tgš.qii
š FJ.r .3
.n

'= ř->
š š*.sš š9
-Y €.
šx s
š.: l - =
}šš^š<<Sť<ct
< š aR š!
.-E
:: -. .-.-.:-. 1l
šš.
.i
"= 5 -

É . g: 1 a- ,,.€ . i,i:É1
1 Ě
ĚÉšeÉišěĚ€ š
šĚtšg'š
š
ÉiŤ š:esšs "
ššsEĚ:=-šš=
, , '' ? '

100

Na mnohých místech provázejí bŤehy labské rozsáhlá vrbovl


z četnýctr,ale celkem obecných druhůvrb. Také u ohře vyvinuta
jsou podobná Saliceta, opět jen ze Salóx útn,inalis, purpwrea, alba,,
amggdal,ina,fragi,lís atd. s]oŽená. Jinak opakuji se v poříčjohře
mnohépúYě uYedené druhy, protojmenujemejen zajímavějŠí: ! ! Carer
Bweltii (Lolnsko),, ! C' cuperodd,es(na př. Doksany . a Libochovice;
C. disticha téŽ v prvém a C. riparia Y poslednínrmisté), oenothera
muricata r., Etgsimum d,ururn,Rwner aquati,cus,Salsola l{oli (la pí,.
u Yršovic), Bwtomus umbell,atus (u Loun), Xanthiwm Etnlmariwnl
(u Loun, Libochovic), Achillett Ptarmica cop., Sll'idago serotina (zdi-
vočelá u Loln), I,hlaspi alpestre disp., Lappa maior a j. ovŠemjest
tu jeŠtěřada jiných dr.uhů,kteréjsou vŠakbucl uprchlíci z vltrkých
hájů 1Cucwbalus),flor.y ro|ní (Lgcoplsis)neb i rudera]ni (Datura), Jučllí
(Prin,wl,a elati,or, ,Ihal'ictrunl angustifoliwm, ornithogalunl, pos1.též
hájové) uebo to jsou druby jen náhoilně zdivoče]é (L*k TuJipa silz;estris
na Postolopftskuna lev. bŤehuproti skupickémuliostelíÓku).
Do jisténriryjinéhorázu jest jiŽ poříčÍ
Bě1é,jehoŽštěrbinajest .
uŽšía jeví místy v sloŽenívegetacevztah Ii útv. následujícímu.Yý-.
značnýjest pTo íldolí Bělé*) hojný Ca'r-rJ,uus crispus, mÍsty, zvláŠt
v hoŤejŠÍm totu, $ilqryspratensis, rra }Iostec]<rr
u Kopice Parietaria
off.cinalis, u Rudoiic a Biliny Rtttornus umbellatws,na MosteckuPrzr-
ceclanumpalustre, na Yíce místechRumer nlaÍinlus.,Berulu angtt.stí.
folia; Siurn lutifolium jen mezi MosteIn a ČouŠÍ.
IV1imoto zvláŠtv doleiŠím toku vedle drubů všeobecněl'ozšíŤe.
n1ý'cbzjevují se,' tr,eronicu
longý'olia (dosti pořídku), Conuolaulws .\e.
pium, Cirsóum oleraceuru,Iris Psewd'acol,wsI).I'!1lleÍuquaticus, Hydro.
'
la,pathum,Polggonum dwmetoruma j.
Na MosteckutéŽlesklolistá Salin pentundr'o,která jinak s oblibou
vybledává podklad raŠelinný.

.|4. Útv,: Břehy potoků,

Tímto útvarerrlzahrnujemespolečenstvaÍostlinná'která se vÍŽí


na bezprostředníblízkost potoků,které sg svou rychleji telroucía
vodou skytajíťost]instvu
studenějŠÍ jirréŽivotnípodrnínkyneŽmohutný
proud Širokýchřek, jakou jest jiŽ v StředohoŤíLabe. VýznaÓně vy.
a1Z úďo|iBě1é(z Mostecka) uvádí se v křoví rl vody téŽvzácnějšíEióes
nigrum !
101

tvořen jest tento útvar jen v obvodu vihč,ínr, zvláště v pásmě lesů
jehlirnaiých (případněí bukovýoha llbčÍchhájů). Yelmi vzácný jest
v obvotlu stepí,aÓ i tu provází namnozev dost typickém vytvářeuÍ .
nehojnépotoky tna př. Modelský, Br.zvanskýa j.).
Ráz vegetacepodléliáurčitýmzměnám,dle toho,protéká.lipotoli
volně lučinaini,jsou'li břehy jelro prosty stťomovitévegetaceči za-
případě
stíněnystr'omya keři, vine.li se lesem a pod. V posledním
převlááá zvláitě vegetace kryptogarnickrt;k-vprépolŠtářetnechůa
jattovelr vystlávají co měkký koberec břehy črsto aŽ k sarrrévodě,
Y blÍzkém
nad niŽ ,tuooji se pak zlrrrsta lrrásné vějíře kapradin'
sousedstvÍ těchio potůčkri v1tváří se obyč'ejně bařiny a mokřatly,.jichž
flora bude líÓena později.
SloŽenítohoto útl.ar.uobjasnínejlépeněkolik příkladů.
břehy
Tak na př. v rokli za Hor. Lhotou k Zinkensteinuzdobí
poťosty &
potoka vinoucíhose brzy svěŽí iuĎinou,brzy křovinatými
itt y. denu-
iionečnělesem smrkovýn, z Óásti bukov1.m,Spiraea [Íl'nt.ar
Euptt-
d,atu' Tritiannt,re2erzs(hlavněvar.gluucwm),Cirsíuttloleracannl,
Scroythttlur
Crrpi, suicisifotria,
ti,rriurr',, itt Ehrharti' Lychnis FIos cttculi'
'silu-aiica,
Vicia Angelica si6esttis, I[gosotispalustris' Scirltussibu-
ticus' Chaerophyllumhirsutunl (pro tento útva'r vůbec neobyčejuě
hojným výskftem význačné), [IerucLeunl, a vÍce-vesLinu Stach'yssilt:a.
lul,lugitzosus
ttia,"B,oi,,š asper'Daplme, Festuca elutior, Ranutlculus '
přistupuje PzLlnonaria saccha-
rrJu poeio.iles, buji narlmírukapratlí.
rata, ore1lisptal'uclosa, Ixtpatiens Noli tangere,Er1uisetumartet1seYaÍ,
neni
,il,áti,c,,i a i.oztr. Corclalnine Int,patiens' Také Euphorbiu dulcis
u'u.oo;lýoo.nu
jest tento útvar vyvinut na Lsteť'kuv přílných roklích
labský.ch;více příkladůuverlenojest v částisp.ecíelní. NejnádhernějŠÍm
zjevem jest tu bez odporu statný Arwncus silt:ester.
Březioy, Taliny, RtdelŠtejna jsou
Také v skupině Mi.leŠovky,
pr'rtůčky s porlobnouflorou bohatévyvinuty; zjevuje se tl i Geunt,
sus, Petasites
r iu ale, Leucojul?x1)eÍnunl, D aylhne.,Rununculws Ianugino
ulbus,Paris, Po!,ygonatwm t:erticillatwm,Astrantiu' Eltil'obiumhirsutunr' '
SiluttsTrrutensis,Carcl'tus cri spus'
Podobnépoměťypanujív úclolí\I.úhlbachu 1DebřÍ)od Radovesic
k Bílině. BližŠí v částíIII.
Na Lounsku, llostecku, v Poohří jest tento útvar rlalelroslaběji
tudlŽ jiŽ
vyvinut. PÍíkladypodány jsou opěi v Část'ispeciejní.Zbývá,
ierr noukázatina některévýznamnějŠí druhy:
r02
tnanimumjen potl RadelŠtejnem
Er1u,isetu,m u granátovéhopotoka
a v přikopecb a políchu Zubrnlc.
Eymylhytum bohern'icumrozšířeno pŤipotoku Ústěckénn (a odtud
na J-aŽ k Labi), téžv údoliDebří,Bělé a j.
Zajiaavéjsou také průhonypodélpotokťr, na nichŽ tlominuje
nesietný Juntus glaua+sa kam rády utíkajíse Cit.sin' zylá.š|'C. erio.
phorwm a lanceolatunt,

'l5. Rybniční
Útvary.
Tyto útvary sclrázejíve v1astnínr Středohoři skoro docela a mají
mimo to i pramálo význačnýchdruhů.Rákosiny, které někdy v dost
velkémrozsahu vyvinuty bývajína slaných lukách, sem nečítáme.
Vys\tuji se sice ve vsíclrma]é,umělé r1'bník"v, ale b1.vajíbuď
zcela bez Yegetace'nebo hostíjen praobyčejné druhy. Právě tak jest
málo rozmanitá i v]astní flora vodní, kterᎠzahrnuje druhy, jichž
assimi]aěníorgárry (_ listy) z největšíčástíneb úplnějsou Ye styku
s vodou. Rybnič'né útvaryzastupujedo jisté míly flora pobřeŽnÍ, hlavně
Labe' ohře a Bělé, kde se zjevují i celá společenstva rostlinná, jeŽ
jinde obmykajíširŠím neb uŽŠím pásmem rybníliy.
Nejvýznačnější system rybníkůrozprostíráse od }Iostu směrem
k Hor. Litvínovu (oberleutensiiorf1u Kopist (Kopitz), tudíŽ vlastně
jiŽ za obvodemStředohoří,v pruhu podrudohor.ském ; jest to vlastně
jiŽ pokračovánÍ rozvětvenésoustaYyrybničníu Duchcova. Proto jen
stručně'uvádÍmeněkteré nejdůleŽitějŠí druhy rybničnífloty Kopist.
ských rybnÍků: Equisetum l'imosurn,PrumeÍ H.ldtolapathum,, Meny.
anthes, Ciclota, Car er Pšeud,ocyp erus, LIentha uerti aill ata. Sp arganiwnl
o enanthe,Scutellaria gal,ericulata, S ium latif olizlnl,,
sirnplet, Ťo,nlosxll,x'
Sagittaria sagittiJ'olia,Typha latiJ,olia,angwstifolia,Ranwncullls Língua,
Hyd,rocharisMorsws ranae, Potamogetonnatans.
Na hrrizích rybníků,kde r.ozsévásvé drobné,úhlednélrvítky
Dianthrc deltoid,es,usadily se mohutrrékeÍe Rubwspůicatwsa sub.
erectws,
Nejméněrybníkůjest v Středohoří lounském; proto tam také
scházejídruhy rybničné, pokud si nevyhledalyútu]eirna pobřeŽíohře.
Tu a tam vyskytne se sice i zde malý rybníček,ale vegetacejeho
nestojí ani za Ťeč.Tak na př. nad VoiepšicemivytvÓřeny dva malé
ryhníčkyv opukovémjílu, nejspíŠe pl.o ovcc' které opásaji ten vršek'
Neroste vŠak u nich nie jiného, neŽ TrifoLium ft,agiferum,, Jun clt,s
103

(jinak v kraji jest význačný- ononis spi-


eonglorne,.atus !.,l]1"t"su'
vorlějest nesčetná
,*pini; v špinavé' Šedobílé
raosaahojně Potetltil'Ia
"- che'ltria
Zani a Batrachiun'
jsou rybníkycelkemvelmi vzícne
i'te v ostatnímStŤetlohoří
a bezTýÁaoných spo'lečenstev; místyjen !ive,' zajímavopozorovati
útlolíod Hlinék Sebuzínu).
pr..noa'r..ito,iov bazinnéloutiy itak v
(Mostecko)roste Veronicascutel-
U rybníÓkarra RÓsslověvrchu
oswm,Car ex eaesp itosa,,stri cta,
ht., ůa;i;ťi,-, oupi to,o, E quisetuxl l,im tonu
narad,ora'l;esi'carla, t,po,iio,,Alopecurus ful-aus,Podobněiest
'
vrchu,kde ,ledle Alopecurus
fi"".*'t;ň;'-,iu"iot'
,,ů,lů,*'* na StiiŽovickénr
zarůstá- zdáli náp-adný.4l. pratensts
růL,,aseelé plochy Ál,,geniculatus
,ldr' ^ upomínajícÍ
qlaucus, u,.t..t.* Živě rra míŠence
')' Takérybníčky u Perucejsou
1- Á' lryiridus,nigricans)'
,,|o1,n.,x,
(Caret ripatio\,
íto..on.' zajímatosti

16, Útv. rostlinVodních.


rozÓleněn,jednak jiŽ ptoto,
Také tento Írtvatnení příliš bohatě
j::o. vlastnírostiÍny
Že rybníkůjest nepatr'ny|otet, potot<y "*b::,j* spo..
hostíjen ně}dy vybranějŠí
vodní clrutléa hlavni proud labský -
u tůníneb vůbecpři svémokraji.
eÓnost votlních druhúv ,Jtoain*.n,
vzplývavýmia s kvěiy nad votlou
NáleŽejí sem butl .jruny s lisby
*uo .t''*y s listy ponořenými a květy
@a pí.Potalnogetonnatáný,
nebo ro-stlinyceléponořené
nacl vodou (la pt. Potamo.gJiant,ichoid,es; na
PŤí opět tlruhy vodrríbuď volně vzplývají
i-i" č,,aůl,ylium' -tšm neuo jsou i upevněny ve větší neh
hlarlině vor]ní 1o^pt.
',*noi
nrerršíh1oubcena dně (na pÝ. Nyrnpkaea).
svémrozŠíření Ý naŠem
PoněvarlŽ r.ostiinyvodní při nevalném
tváŤnosti,zmínim se zkrátka
obvodunesdruŽujiSs ve,uiestoi, oy'o"čné rostou
zalÍmavyjsou néĚter'e, druhy,kter.év množství
o jicb rozŠÍŤeni;
re r.odáchobsahujícicl-r r.oztokyhořkých soIÍ.
př. v rovině ohře u Loun'
7. Lelnna trisulal, L. Y zácná,ne
u }Iostu, Litoměřic, v Kalu.
2. L. qibba L. Velmí roztroušeně:
i1ch pod Sedlem.
na př. v kalužíehu statého
3. L PolYrrhizu'L' Celkem pořídku,
přístavu v Lovosicích.
labskýclr,tak u I',ovosic,
! ! 4. Najas marina I' Jenom v tůních
I,itoněŤic Vanova,ale velmi nestále.
Žernosel<,
'
104

Mezi PiŠtanyaŽerno.
!!b.Cau]inia /ragilisWiild. Jak přerieŠlá.
seky r. 1886 Y mnoŽstviB předeŠlou' také u Lovosic kdysi s předeŠlou,
opět vŠaknestá]e.
pal,ustrisL' V mnoŽstvív příkopechna slaných
! 6. Zani,chel,l,ia
lukách,téŽv rybnÍčku na YolepŠickémkopci a u Lovosic.
! 7, Potamogeton1lectinatusL. U Litoměřic na více místech,téŽ
u Lovosic, v pobokuu Lenešic u Loun a u llÍostu.
!8, P. trichoides Ch. ct Sch. V tůňkácb labských u Lovosic
a Us .
9. P. crisptusL' jest neobyÓejně bojný a bohatě plodný v obvodu
slaných luk Počeradsko.Sediických.
LO. P, perfotriatu,sL. od Litoměřic k Roztokám velmi r'oz-
tIouŠeně.
celkem ne vzácný. Při ohři u Loun,
11. P' lucens L. RoztrouŠený,
Doksan, Liboclrovic'v rybníku u Peruce, u Lovosic a j., potok u Le.
šineca j.
12. Hydrocharis Morsus ranae L' Dosti pořÍdku'na př. v Bě1é
u BÍIiny,Kopistskérybníky.
73. El,od,eacanadensisRieh' objevila se v letech 80tých min.
stol., avŠakod té doby se silně rozmnožilaa zatlalila místy původní
vodní vegetaci. Nejhojně;i v tůňkách labských. Srvn. téŽ Wlrsserin
ÓBz 188c,No. 11.)
74. Ceratoplhyt,l'umd,etnersum L. PŤi Labi loztrouš.(na př. Lo-
vosice,u Ústí plodné), v Bělé u Bí1inya v LeneŠickém potoku.
! Ló, C, subrnersumL. dle RoussBu Bílhy.
t6. Eip2luris rutrgarisL. Hojně v obvodu slaný.chluk, na ohři
u Budína,u Lovosica j.
negl,ectaLehn' U Litoměřic (Herzinsel)a voďnÍ
17, tJt,ricul,aria
přÍkopyna ohři u Loun.
L8. U, aulgurisL. YzácnějŠí neŽ před. S jistotoujen v rameni
Bělé poblíŽBÍlirry.U Loun?
L9, Ilanwncut,wsqtaucistaminewsTsch.Kamejku L,itoměřic,stlouhy
lučníotl Počeradk Zaječicům, a ve vodních příkopech při ohři
u Loun.
20. R' Petiaeň Koch. Y rybníčkuu Peruckéhocukrovaru.
2|. R' circinatasSibth. Nehojně,na př. Y potokuu LeneŠic a
v tůňkáchpři ohři u Loun.
22. R. f'uitans Lamk. Pořidku'na př. v Labi u Litoměřic.
23. Nymphaeucandid,aJ. Sv. Presl. Ce]kom vzácně, ua pŤ.
u Litoměřic.
24, Nqlhar lwteumSm. RoztrouŠen na Labi od l,itoměřicažza
Ústí, téŽua Běléu Blliny.
2ó' trÍyriophyllum L. Roztroušeněna Labi (Lito.
t:erticillaturn
nrěřice.Lovosi..,ť.,ti),vzácněna Běléa při ohři (u BaušoYic a Píst).

17,_19,Útvary |esní.*)
Jest přirozeno, Že na porikladu tak suchéma teplém,který
umoŽňujevytvoření pravých stepí,nemůŽese zrlarem růsti normalní
les, který potřebujenejen vlhěí ovzduŠí, nýbrži dostateÓnémnožstvi
uoáy u .uu.t.utu. Proto také scházejíútvarylesnÍ (háje sem ovŠem
sev. pruh
neeitáme!) napr.ostocelému obvodu,stepnímu,zaujímajice
Tésně
Středohoří od Bílin"vpřes Labe u ťistílr Ústěku se vinoucí.
na Lito.
stýkají se oba tyto obiody, lesní a stepní,n.a p|. u Hradiska
býti
*iri.lo; oYŠenro nějakém mÍseníobojích elementťinemůŽe
ani ŤeÓi.
partiích celou řadu
Lesni útvarys|ředohorskémaji v některých
v s]a-
porlhorskýchtypri a to ne snad ojediněle se zjevujících,aneb
i tam, lrde
|ycn exempterich,nýbrž rrrístyve lelkém nnoŽství. Ale
tyto elementyv nejoětsímbohatstvÍse soustředí,tak na Radelštejrisku,
o,atoáí ni pí' Cirsi,wn heteroqthyllumi horskou Sagina Lin-
'oa'.
naei (| |), aneb na hřbetě Babinském,v nejbliŽŠím sousedstvíjejich
porosty
ool.,o.'. na volných,slunci přístupnýchúbočíchkřovinaté
jiŽ pra.
rázu pontického,póntické stráně a skály, které rázem svým
š*pi'' mnoho ne,adajÍ. Ba i na zná.nrieh^ orchideovýchlukác},
''i- jehliÓnatých,sh1edá.
kierá charakterisujíprávě .tr.di'ko v1hkýchlesů
váme pr.apodivnousměs e1ementůporihorskýclra středoevr'opských,
položiti na to,'Že
avsak i pontickýeh. Zkratka nutno zvláŠtnídůraz
s častojint
i jehlit,nate lesy střetlohorskénemohou se stotožňovati
jiŽ pťotone,
páaolny'i lesy hercynskými(u nás na př. jihoÓeskými),
ponoooázležrv obvodu,který přisluŠízcela jinému okrsku vegetačnímu'
spojenéhlav-
tvoříce v něm sice .omo.t"inoo skupinu útvarů,avŠak
nÍmi r.ysy přec jerr s celkem' jehoŽ částpřgdstavujÍ.
DobÍemůŽeme zde rozeznávati3 lesníútvar.y:
ší,v studeněiŠích
nejrozšířeněj hornatýclrkraji-
7. Lesy smrkoué,
nácir celé skupiny horskj obmykající, mísíy i na vrcholcíchse pro.
-__li ostatních litvarÍl ]esních.pod'
Útu. to,ů' kteÍÝ jest podťostem od všech
příbuzný, uYeden co titY' 10
:t.itné ízdílný a útua.ů. lŤesovinným
-3
I

106
jmenovitéu kup jed.
jinak namnozejen na seY.úboiích,tak
sbírající,
jsou sídlem pontickýcbútvarů.
kae tepiojiŽnísvah.v
".ur,n.!ť*u.n, Bj]*9:' 'qkalicí,v roklÍch
}iejlépevyYlnuty1.oo *u"i xo,to.t*iy, ČeřeliŠtě,Babiny'
u NěmÓí,
údolílabského(zvláštěna Y od Labe), jsou
a Zinkeust,einu.- Co se týÓe jejich podrostu,
""št"pi"o-š.ola jednak ua tom, v jakém'stadiu ]es se na.
vetice.nestejné; závisí to
vykazujezde klinta
jaké zvláŠtnosti.
io'u,';"t ;est podtiad,,
"i*j
r";t";*lši florumají,ovsemmýtiny,někdyi dorosilývysoký
postrádá
vru$' }Ilaáýhustý1es.smrkovj.
je-li'dostateÓnc
-lJal
i.i',,lxt, jest
podr'ostu.Podél potůčků a na mokřadech vůbec
takřka veŠkerého
vŽrly Yegetacenadmírubujttá. pásnro
' xa. otra;i vlastníchlesů snrkových táhne se čast,osuŠší
tvoÍÍcí přečasto
smrč'in, kberémimoděk upornínána pás lesů borových,
ner'c.vnských lesů.Podros.t.těchtosmrčinbývá
smrkov-l.ch
"i'q'i '."" sem zab,íhají i některétli.uh-v
,"llst pii okrajíchspiše xel.ofytnia óasto
Y torn pÍÍpatlé jsou takovésmrčinysvým podrostemvelice
'"..i.ta. uo.t.1 rostev nich na pŤ.Geruni*ttt sangut-
íiotu""uo*'''" t;.ntlur
runL nemlrosum' Cytistts
irrrr*, C;rrl,rr*y,,,,,*"i'e"", acaule' llclantpY
.''"
nigricarts, Koeleriu ciliata a' j'
'-iit",'o'
les.v jichŽ rozŠíŤení ciobi.ese lir'1je i s vyŠšÍtn
'smr.kové, jsou na ttlapceRuv.ln.rcovi]' Yy-
počtemročníclriráŽek, jak naznaÓeny
A1e i v tour
iuÚují ovŠern ve stínu svémvšecbnyteplonrilnéelenrenty.
jiŽ tínr' Že převládá zde bujný
pl.ip,'aj risr se od herc"vnskýchlesů
se na rlhůiny
tiii"ny poa'..t na cel1jchpiochách(u oněchsoustředí kteréŽto
bruslice,
a potok"v)a Že Jsou vzácné borůvky a schrízejÍ
o,ouy oít.zeji v her.cynský.ch lesích k nejr.ozŠířenějŠím.
lesů; plvní
Dobře by se da1y rozeznávati clvě zony smrkových
1,y se vyznaowala suůšírr, substratema ma1ým počtempodhorsk1i.cb
substr.atena tírn i buj-
typů,dr'uhá mnoŽstYll]LýchŽ a vůbecvlhiím
oojsí* poo.o,tem vůbec. Nezavrlr]íme vŠak toto třídění,poněvadŽse
Namnozejsorr lesy
;; J"ú. umělé rozclě]ovánivůbec nezamlouvá.
poblíŽ 1..{, č'et,nýrni podhorskými
p.onlio rázu v"vvirrut-l. .vrcholů, :,
' terrainu dosti
;;p; úpatí 1ide býva pravidlem půdavlhčÍneŽ na
pŤe.
jiiír. '' ,. svažujÍcín),takŽe by trr vlastně nbornílesy smrkovéu
chá,uly u. vyŠjíchpoiohách v ,,rlolnípásmo smrkové*.
nístech pěkně
2' Bukoté lesg jsou 'ne Siředohořína rrěkterých
svahu),nebo na
vyvinuty, tak na př. na hřbetě tsabinském(na vých.
přetleŠlébo hlavni t-í1.
z;okensteiou.Podrost bukovýchlesů lišÍ se od
se sice z největŠÍ
z._piuor*ao:i druhy lasně ) jar'a kvetoucí'které
v takovémurnožství'
rasii vysl<yiujitaké v smrktlvýclrlosích,ale ne
107

vývoji, zaniká
bývli v nejbrrjnějším
V &nenci' kdy podrosi smrkový oživovalaptstnatou půdu
n.'e
nt*uni..u.g.i*.ó,
il';.iil.i;i;uu' ,ce1avyvinuto.Rozd|iv pod.
-zábyz jara,kdyuebylo;.sto.nouoíistí jest všrk
bukových ,,n.nooy.il.J, kt.,y býval'asi znaÓným,
rostu osazují
ie.sích' sezhusta
" pobuiov-ý-ch
ffi; ffi; lí.' Žen" 'yiio.t.r'
iá..'do.'..Ie se vŽrlyurlrŽetiŤadadr.uhů
.ol.touo,r'r
smrliy;v takovénr
význačných l'. lYk.''. se smrkem,k1enern,
nrt horninácheruptímích
l'esg --
3.Snt,íšen'é typ
ve význačný
obyčejrrě
i*.,ň,lii,'y, j.ali * lipanri.Přecbázejí
význačné
a pod.ZvláŠt
il;;ilů;''" loo"lnoi.J.otiov. rvoádsit ]esa
příklad takového
r r pr.o ně veliké pol.o.,y t*f,'ain; typic\ý'
uYedenv lásti specielní.")
hotské),jinak
podhorské(přípaclné
ZnaÓkou y o,oo..o|- clru.b-v
jŤýlJT.ujrn lesůjehliÓ-
'* jeŠtě .ouyo.;no
prorrrluvi|i útvarech
o přechodních
kte'.éb"vlyjiŽ
tytéždi.ulrv,
natýchi bukových.gy",ji'^.io a
poet... t''to se neobyčejněťozmnoŽí
v lese, ale nanltrozeo o'Josil'-' mýtiny, na nichŽ
tvoŤípak význačné t*.i..-].q;kt.'oz nicň by byly:
jeŠtětehdy udává ,.l:
pÍevlárlánesče|ná\,i,io ,il;;;;;;,kierá }l]j,]íaZ
namnoze
povylost1y, oplétajíc .:
rnlatlésmrčky značně |.o^""o mnoŽstÝÍnft
utgň,i, ,u,opoatls často v- ližasuém
k samýnrvr.cholům. nikdy čistě jehlič.
pasekírch po lese toto'j*"o.u vůbecsmíŠeném.
nemorale někrly v spoustách. tak
latém, Cirsiurtt,t,on,,o,oíu^,,,',uL.-
corymbosurtrl bar'r'ítaktéŽ celá pro.
a
u }'Iersk1es i. Ct,,y,onrienlunl ,,.ulgais neb v.vsoké
'Ta'ke pur."á Aqui,te1ia
stranství,jinde opět p'.íiiáu Lttz,ula
,eracleunt,
Sphond'y|'i,unl ialar,,lagrostisartndín,acealeb
jinae..;e v1-střídává Jlíliwtl, rcb
alĎir1aovlác1ajíeu,to ..ri ,o1tin:', pere,.nis.Actaea
}Iercwríal.is
JIelíca nutans i,,ooo' o-č..tit.t.'roi.e
rnísty t"p,,ao,..,'et.ie i keře urÓrr'jívzezřenÍ nýtin
obě Senecia,
těchto1esů.
bl zr,vně]i. I{Ócx clirležité
x] DodáÝárrrc že v posledni dobé uveře'jrril
'jeŠté' stronln.
k poznínílesníhopodroStu r.ozličných
pŤíspěrk'i.
i08

1=
.B
.ď. ě B . :Ž
.(|) š
š { ar N Ř !N
N P'
š- tš sš
s
\
s
q)
R.Ť
'|š sP'š. s s sŤ:
š, .!
š .is\
.l3
J s ti-\
() .: a(
t))iš \
s $. :
.i
š\\ Š

ao a!

I
.t

Bi.
-- ;i ,-
XcJ
.só s.ť 9 B
*^s
N
a3 šJ- =

=š =H- €)
!Es
BS -:;s s 3É š š
v-. > š =F
c č-r
o -:

o I
I
J
š i


s š
ll
>q)

A š
.<
x r--1
|<
ř.
FJ Ť
E{
109

sl\
o
*.

1,,
o
J š

š'

=d
a
.E CD-

!P
|..-('=
ca6B
.É .! 3 x'h
:;Ý
'š! = !
E iJ.r S ^,s -'CJ
=i7 =
'r .= r a sň
a- :
Pš ?
ris
š...
x ĚŤ s
6ro

.šE
-o i*
s J=
(, ]šs . 3?o :
# š= š .il .š
S $.i :iš..=
O Lv >'
š .:l
E
á.
Á1 .Q .. .i ai {
t

o
o
) ts

;
.é 'aP
s =šs
.P š.s € t
š ss
.šR
sš 6-s's
' ' 9ť9*
EĚ š :. e š'
e š 'A " s Fí $ lo
š;\ š
."i
\) ^a
\\ ^ . \
110

o
J

'*N

q -..)=;
q cJ
ě'='Š s
c,- =
J

B
:*.šE P
šŤ
:! "ri * Y. : Ě
š:c. a
|i\š^t5
'iD
-. ro
.á!Fš

šš .oB. 3oš-9 l :3
..€ lš
^ť š=
PE s lŘ
*.P a l<
E
o I
I
!, I
o) .ó ,Ť
,.'
t5 *š=
13Y

E : 5 ó' š
3s š š
E ť š ý, Šššš-
Q:s
šB s E E
1i
i.
% š. i-
š P
š i.
E *= šš
i: s
*'c
is
šs. e. :šš F
š
al

5š*s-
Ě"tšs
F. v rŠ\
š
š
rl
šsŠR
š
ňo ] J ' . .
E
E
ť
:
111

u
š I

š
f

E
t!, a\
o
J Ť

t1
{

\
ll

I
>.
ió : f ):
ó .= 7
e' '= t^ x2
A FY I:
> e(n ž

li -a9 , ;
i-q- á š ř .s.=
ti Ě J i
: . "'€. ;
*i ! s š š€ . š
-d* -*

li = =:
:i =
š š . 'a
š E
B ,oE
n o:

..š
x3
{:EEš..ij
-
t:
ě a
š
š'::
!^:l:

S.E=: =š šE E ; š 3
-::Ř:.:
š.i9HiEs
šuÉ.5'.t.-.3
s. š,
P.c € s' g\<
š^i€ sĚ Q
[; \sŇB-, 'š .š: :
tiE
š šl .'z \,/:.-
š {. l A\
XXš
^.
čň --
la
éó
o
J

ó a' ř
'šš))=a
^
á- :Ť ' z7
-: |iR
G *
. S a
šl $ --:
.Y.É V
'q)
I,
ě B E>=
i >':
\
š = p j-


-s
S 'E Ť 3'.l
š š ;t. š=

'l^š\
11,

,
\ \
ro
.:' š)
,s š
I
.s
Í
t, \
š
a
J

t\ š
lr
ll
tl
tl

..
35a
'4 i
o
a..q a
*
€ a .sú Ě 3-
9; R š
sšš.g-Ř
; š
š i.i .* ť E
'
ĚšE Ei š
t x i ťš
s
š€ s
š s š
š á
€šš

.:<
l-

E
o Í
š1áš
šššĚe
Ňš x ů{ X
Xň čĚ
'ššš

o: .
a
o
J B

.š'
ř
š.)

a
rS

F{'
7.
i
?;
::

IIB
i

.c)

o
J

s | í. .
r .= x-.
-
-.á
:i Q- \

šÉ*Ěš š
š
s Ř š:s š
= šE*š
.(D šš s $

š
*'* 3 E.
ťéEsš
š

E šxxxE s
!)
o
J
ř 'o

E p-
.\ = s.š
S . a': :
r{:)
ššB
š
- o!5i5
š \B
. :. š ( / J

š ]š* s.š()
.i
š t s .s \ -
.: s s-
.ř;i \.
^o
\
\!) \, /\

Jubilejních sp isů ě . Xv Í .
114

luka'
o.u"r.:BabinskáČiorchideová
@
krajri Óesk. StředohoÍi
Útvar
:
tento
"íi
jest specialitou
j;l.:, í' j
::;::
{rs1ersic|
;Ji'J
1.'.":\ii
":..iii' :.:*::.
tak zvláŠtní
:' ;"::}é.i-,
ž\zaJimaÍ)'
samostatnj' ťrtlarpostaviti.
kova|i, t"r.to1ouky co
pásmoStředobořÍl
opet p,o lesnaté-sel'
Lorrkv t"v,.o* ',,ouuoJ"it,'*' CeÍe.
nejlépe v kraji u TaŠova'\ěmčÍ.
dueŠního dne .i.* dáno .1tltl
at. luL
niŠtě,Babin-v, \:imberka; ".;'^u*u:.ich' ty t1-pick1.zestou.
'Babinsk!.ch
době louk;
Na Z ocl Labe..o,i.,. o.i.o*oé
iméno. srěŽízeleň.
z ]".-. i,-ri ..' '.:Ť.:.,bujnou
i'íé*-"."^..,l,:i:::;li|}*,i;..*l;'i
p.o) oo RadelŠtejně.

suchým,!''l.:l]):1'hů
spíŠe Óe|nýchtrpů podhol'ski.\ :]:
..,''.,liJ.n*'*i.|..
]učuícir,
i čeioéi'll.uil.v.
i.,1iJilj;'iiy.l'. Ť'*:l.^']::o.l' s' konpler5
r.Žd"v
hájích, sousedících
které jirrak sítllíve ,áirs,oi.ů
!
or.chitlee
rut. xiua-uueschízeji tiebirs1eŽÍ;iŽ
Louk1'ty **a,,''o...ři,ic: Žad:ých^|::u:*.u'
^ st'éŽest
sráŽek,.o.byi,.by zde moŽnaola ueob.včejná
v pásmuryŠŠícir
p"i'";"il;'-i'*r su'|,*:;i':il;i:ll
s lrtcrou
a lrujno'ct,
neŽ Že půdanasycenávo{Í
..-,J r*.t v1'svět,lit,i.
"J;:i:
luÓnicb rostlin:
k r1*chlénu l.ývoji
si tllouho dosti vlirkoJ p.ir.i,"o tiiouhoa vr-soko \. letě
skuteČněleŽí tal;é""",.iJ';;io" n.Ái'"o kontt'asr'
vliYu p"*atky proto.tennápadn-v
ovšemnení po :.r...'''i
zahl.nuie jeŠ|ě 'a
pralouk1'' o]ď'' tlezanechaldosrid
Tento ú|var l ZnaÚne
.*ii p'il::ky t1'11kLl.vajl JeŠ|ě
niŽác1né stop.v néjaký "r"; b.vlyt
za sr.é,
r]iivno
a1eounipo.t'1'u1.]z. oe.,
ir.:l'c'si:i.r,
ploclry, :i'l1i'u seorŠen
(v1.býbajÍce pŤisně
l' st,*o.rlon"Jamir.u rozŠířené
Ioukvty dr.uhclv
ii;iuiěi..r.*'."t
* p"i"."rl ^,-J
.u,.a,.. 1iť::Ij':1;.::iJ"i::' ;;::i1
pozoro\a[l)
u,.,.,i,.l.iza't .justetlnes můŽeme
o"n;'"i o'.i'i'*":'* u*:i,.:ll*.,i'o':t:"i;l*"
il":;
'',i'*',t.uJ
sň průbohen
""
jlouhých let. nýbrŽběhem^nexol
|utífoliarostemlsi"v
s }uojenin oy,ňoJ.oňia.. (jerrorchis stl'o.
'i,i i. o,,l,i, s nápadné
globosu
dobŤei nrr1rnojených'r..řu.ll^.'t'u* hroznemr-ůžovj.ch kvítků.
list1'a s tn.ái"ií,p.r,kulovitým
zelen1i'mi ocl roku vzác-
jest snad nejciilivějŠÍv tárn iměru, st,áváse takér'ok
má1ostanovisek'
nějŠía v nékolika o.,ltii"ti.r.zbuáejl stéŽjuělro]ik od Úáry iÍalé
tyto loui<,-byly.rozŠířeny'
I, i- Povazuji," 1,.in...'uu aŽ k ÓáÍeod Ďe.
i,onjl.onay i oo Ziuieniteinu??)
! Březrro-Zut',o,.u
I lD

tvořila as čára mezi Sedlen a


buzínak Žitenicíln: východníhrauici
Na Z':.l
přímood S k J probitrající.
lit.t.* tsabinským, l':" '|'o:1
pototn,dále E' 1', B\
'1
postupovaly
tln*ly snaa v skupině ilileŠovkya I
krásnémslozenízachoÝaty.
se dósoa na př' na Radelštejněv
do NěmÓí, poč1nají
iouty ů Ne,nú(Neusóhen)' Jdeme.1iz Usti
luka, lrterá asi druhdy neliŠila
se již otl šedlice ukazovati malá lesní
na nich namnozejen:
,. *ooto od Babinslrých.Dnes roste
var" Astrantiu' Poten-
Colclzicunt' Serratwla, 'frifolium Ttratense
zabé|t|á),Luzula
tilla alba, Pirola minor (jistě ze sousedního\osl
",o,,p",t,;i',,
al,bida.Carer gíuuca, Trollius, Geru-ni.w1n. siLuaticunl, Su:ti-
latifolia, Auena pubes.
T|oío ,,o,ut,ta. Myosotis pulustris, orchis
,,|,ii' LathErzt's
í-;,,o,u ,*Igoi;,, (}epis succisifotriu,Thlaspó alpestre,
cntanws a Pod.
uestejmrodýcirele.
JiŽ zde nám uůŽe býti oulgEq :g!!t.tak ',
avé!Ší jsou však
mentů suchomilných a vlhkomilných;. o^'..,uo. . : -.^!.' ..'^nx.-
ffiejfi. tristl,nali:t:]:::"
'nJ,''
o*r."rrr vybraných livětnatýchdruhů.SloŽení
ll::::
šň-;;y;i' trnvnlk mnoŽstvím
luk těch jest následujícÍ:
runt'nemorosum,hojlé,
Scorzonerahunlilis cop.(tvořímísty o l,Ielanapy
x; zviáštěv háji.
celý trávník).
7,rifol,iumsptatLíceunl, roztrouŠ.
Áďl,yroplnrusrnacul,utus,roztťou.
o PotentilIa. alba, nlístyv úŽasnént
šený'ho,jný.
mnoŽstYi.
G ymnadenia cono p seu, hojné.
Helia nthemutnC ha,naeci stus,hojlé,
Lathyrus montanus,PorostY jeho 'l Trollius euroPaeus,rozt'r'
zastupujítaktéŽmístvtrávník. J Thetiun ntontanam, celkem
Tr'ifolium montanurn,velrni hojně. hojně.
l Centaurea Ph,rEgia, hojné. Hiertlciwtt,cymosum,,roztr.
Viscuriu ,uulgaris, hojlé' ParcerJanuntCeraaria, dost hojně.
orchis globosa,jednotlivé. Luzula albida, l
o. sambt,'cinu,b'oýlé' Allena ptubescetrs'I celkerrr hojně.
o. naculata, roztrouŠ' Anthoa:anthutn
\ Coeloglossum uirid,e,toztrouŠ. oorobus niger, rozLrouš.
Tru'chel'ium Rhi'
Brunella grund,if'ortt, Geranium O C ampanwla '
nanthus minor' serotinws'
sanguineuttt.
latifol,ium
Y dubovém háji roste jeŠtě přehojně Laserylititlrn
Mel.
t Pleurosytermwnx awstriacuftL,iuutet , nezvyklémmnoŽs[vístatlát
liÍis e dást bojné Pulrnonttria angustifolia.
zntčídnrhy podborské
*,
! značídluhy Íostoucína lukách i v háji, X

'l
-j.'

É=;-
tl o

Na druhéstraně převládajívolně stojÍcí biízy; vyvinutyjsou


VaccinimnMyrtil.
ztle i vřesovinnékopečkyz CallLm, Polytňchwn,
.ň.
Ga],iumborial,e,,Mel,ampgrwrn nefnorosu|n, I'uzwla albdd'a,
;.;l'.
,i":,,i"'"*. off-
v- o|ro.t'oo hojú Aeiniturn tsariegatwm,Valeriana
analis a LaserPitiumPrutenicum'
"-* vat. rosulans 1
Mi.ú o" toxe,l jest hojná Polygala uwLgat.ls na
ale nízké íormě
rotEg,-,t,* officina)etvoří v nailmírurobustnÍ, Tormentilla,
Potenti]La
ooríj rou.. dosti veliko, hustéporosty. Také
Genista gelmanica,o Be.
ňo:t,'ii."|e,',,,, o Sym7hytwmtuberósurn,
tonica oJf'cinaI'is.
Aviak navŠtívírne-li louky ty koncemsrpna' majík nepoznání
pestřily se sty nádherných
zmenonyráz, Tam, ktie v kvěinu a červnu
tvotůs vý'znaÓnými vstavali,stojíteď vyschlé,zhnědlélučíny,které
t.f.u. n iu dobu co Špatnou' slaboutrávu sekajÍ.
\ r do l ejŠ íč ást i, kd e sc} áz e lyo n yvý z n a č n é . o rch id ee( Ďást t l 1j e
jara na vlhlíchnísteclrzvedalosvépékné, růŽové
hnoiena !) id.
" " a na suŠŠích mistechrostlaScabiostlco.
íiiii". pa,,o"wtn.Bistorta
"it."Yládí teď Erylhrasia ylratensi,s,odonlites, Colchicum
?"i"i,|a,,. '
awtttrnnalis a na zkypřené
i;;Š.' ; [stech), a.epis biennis,Leonlod,on
půděskvrnatéConiutnmaewlatum.
'-*" uo...il' praloukaÚiníz dáli dojemsuchéstepnlluÓiny, která si
vegetační dobu. Nad povadlýrnizbytky
.it a,i""o oanvra svou hlavní
:ť s; misty i ozdobnérost1iny,tak v mnoŽství
:? ;*ň-á."nď 3vea1ji jemnóu vůnidobŤe lze.cíbiti;takéveliceroz-
Dianthusswerbus,.1eno,
phry,d! a Succisapratensis,
Šíř.noou krásně kvetoucíjest Centaurea
Z nenapafurých dr.uhůcelékolonie
i.a"..ri"o Platanthcra sol,siitiolis.
"t,Áii Gotiu,, oo,,ot,' U březovélrohájku týči se vysoká LIolinia#
"o,,,,ainon,, Šnstí
dozrává Laser1litiwnprutmicum; -la'Pleurospemurn
deřoraci jesl Gentiuna Pneumonunthe
il;;z,.rář á';unazky' Pěúou Rhinanthusserot,inus.
iien místvl'ne tak nápatlný,ale dalekobojnějŠí
grund,iforaještětu onde dokvétá.
'.^" B,inelta
iake ježtoneskxtají
M;; i;ú o Čeienisioa Vio:berkupomineme'
mnohozvláŠtního (hojněna příklad Sal,ir reqtms)a přejdeme ilrned
a Sand-
k nádhernýmloukám nar]o,í Bubiooosměremk Spitzbergu
bergurozlóŽených, jicbžsloŽeníjest následujíeí:

Colchicwtnawtwmnale ' Zlrolliws eurotr,aeus(hojně)


Pol,ygonulnBistorta pokrývá do- Carwm Carai (doleji).
leii, tde luka byla hnojenavelké Anthyllis Vul,neraria.
ploehy. Achill,eu Ptarrnica.

!!1.;t
11i

Áchyrophorus macu,Iotus, r1ost


:sl,.,lyl " Lyrýb, hojuě. hojně.
Tri'ťoliutn pratense vl't.
r, irsiuttr r:alustre. Iris sibirica,roztrouš.
Valeriana dioica, roztrouŠ.
f,,1ntnaLleniaconopsea,hojné.
orchts ,n,ascula typ, eÍ'\at, spe' '
Carer ltanicea,trtallescens
closa. hojrrě. Oederi.
C. r;utrgaris,
orchis latifolia. r-elnri hojuě. Llthyrus qtratensís,velmi hojně.
i)rcll,ísgloboscl,velrni t.oziro u.š.
Eríophorwn latifolíun, dost hojně.
o. s an.tbucitttl v hořejŠícir suŠších
' netnoroswm (hojné,
částech velice hojně, téŽ satil- }lelamqtyrum
.'/' různó formy l)
b uci,n,a IatiJ'ol ía.
G ynt,nad,eniaclnlpsea, roztrouŠ.
C repÍspraentorsa'l.oZtrouŠ.
=ii rnica montana, vzácné,
ct,un, a,,g"s{iÍoJirrrrr.roztrou š' .|
jest č,ervená i Ž1utá
Hořejšípartie' v nicbŽ pr'lvě rozšíÍelrou
Lat'haru;
oti'tt,us,
tl, chi,ssatnbuiin'o..jsouhojn-v: .?ňlriallthusminor,' ser
tnontanunt'Geruntutn' sanqultrcuin'
,r,,rrtorrr,Potentilla alba' Thesi''urt' qttadran'
pltrurn lutiJ'oLitnn',
f ,rlu,r',, Ranunct"Iusncmlrlsrt's' Hypericutr''
i,;,nutá o1Jici.natis \. caňescens a na okraji srnrčíhojně '}1o-
;;;;,,;, ,g,o,it,Jtora. tamení. které
",.,o|,i, Přímo pocl hřbeten na čedičovén
jsou pěkné
zakrr.to locl}ouvl.Stvouhumusu,
;... 'íur, uJ'oo,. zcela jeiáb-v a i sulrk-.v'
,'*'. ; nichŽ pŤevlíclajÍ lísk.r.'ver]le nich klen1*.,
r.oste nes(']e|ná Astran,tia, AquiLegia'
\lr lukáclr v jejich souse,1stvÍ
ttr{,et-osttttt" fuqll'ius' l-tThesium nrontanum'a Conual"
- .syrnplzyturtt, -, Í,icía
i-Ltri,l'|) }'oLggonatlLm uertíciltrattuti.l Btlplettrtalt,l^o|'qijblíun,
,rtrur;ro, Cil"c,'ntag'ostis si.l-atica' Luzula albi'ia' Galiu'nt siltaticun''
Pubtonuria attqustifolia'
^4,:)ty roplrorusmaculatus, Pulsatiillrtpatens'
aría ctttnpestrts.
.,,i.,,II,,,,,,, Ceruaria a hojně náilher'náLi ner
Y háji přistupu;e3esió J[erctlrirllis ' Puris, Prenantlt.es,
perettrlis
jl,t,tLtttculuslanuginosus,'|\ilíuttt,,:frwstrnt,Áctaea,Pleurospernuttt,t.1e|mi
Áconituttt,
i'.rié,. Asperula aclorata,A,,,ícus, |.alet.iataafJtcinalis'
,.,r,,!utr,rl, PolygonutuntttultiJlr''rtut" a' i'
||\r Ú .llií
D uJ| dosucl'namnoze podobnýráz l objevujíse na
'."l'i.l.."",]'
l-llut \ '\
vůbecvŠechny' .|^.:
l ..' l " -..

i.J.no,^^l;.;;l;J orchidee, "::d,:".n".::.::l];:


'...o
",i1,",t,;,. Hieraciumpratensejest vůbec}.ozŠířeno.
. '...'.,j-'.'.",,'iž,i',to
.'.'
.] .. .-..' r^''.,^ jeŠtězajímavéEt1uisetunt,pra.
ÍJ.^,;..|1r41 ňýl'í

''u rii,-.t.o.ka r]odávám -


lí]uUe Y llxu t :l I
.\
u'i.t..b co vzácnostAd'enophora
L ^''- l:]::f^I :-
'eilue
.:;." ;;;";*l*ti.n !o1,,!,!:'
podobná luka směrem
ialre nt S a SV or1 Rabiny pokračují po.
ale nejsoujiz tak typicky sloŽená.Druhdy
.. i33n'u a ProboŠtu.
1Lí

Áchgro1l}torus)nacldttus, dost
Stlt:yua tryll'lll, hojuě.
hojně.
nvii,,^ p,"tense ý&r,
írsitttttpalustre.
C'-::.:::: Iris sibtríca,roztrouŠ.
' . -. -- . 'ré. Valertana rJjoica,roztrouŠ.
G vnnadenia conopsea,no)Í
r)rchis ntascula typ. et sat spe- Carex ltanice'a,pallescen's'
ciosa. bojrrě. C. twlgaris, oedert'.
orchis latifoiia' r-eimi hojně. LatJttlrus pratensís,velmi hojné.
orchísglobosa.l'elmi rozirouš. dosthojně.
' E,to,t,o,u* lLttifoliun,t,
, ,. satt,buciltu'v hoÍejii.lL s tš:tcll
}Iela:m7l'yrunl (hojné,
net,norosut,tl,
částech velice rlo:'e, toz
""l," různéformy!)
buc,itla\latiJ'otía.
r]repis|:raenlorsa, t.oztLouŠ. G ynt,nadenia conlpsea,r0ZtrouŠ.
=ffia;;,^rt,l'ira.. ana,vzácně.
roztrouš'A r nica,nt,ont
jest ěervenái Ž1utá
HořejŠípartie. v nichz pt.av" rozŠíťertou
ť]lustlt,il'lor,
j'sou ho.jnr;.?ňlil,,ru
|.)rc]tissatnbur:irra. ' Lathyru,s
seroti,w,t's
nÚntanunt, (jeranzuttt, sdnq.LLltleultl'
,,,,,,tn,.,,,,,Potentílla ttlba. I,Jzesiunt
ne|ttrlťlsus,Hyperict,ttttqtladrttlt'
riu, p,ti,* lutiJ.oiíttnt,,Rat,tuttctllus jně J'Io.
o,,*,lá oficinalis \. canescensa na okraji srnr'Čiho
|,i,,í'
',',o,i, tarnení. které
..eúiÚor'érrr
g,o,,1,,Íora. Přímo poi1 bi.betem na
humusu. jsou pěkné
,... uJn.oo,. zcela zrkr1.to ntocnouvr.stv-ou
"j,t jei.ábv a i smr'kv'
;.'jky. ; nichŽ přev1lirlajÍ lÍskr, vecile nich klen;*.,
nes6e|trá Astrar,.tia, AquiLegia'
\'L 1uliách v jejich SouSedStY;Ioste
anum' O ContaL-
ntorr/
- Syntpltytum'tL{l) ' TrolLius, a Thesium
('r tsl'tttl
3 Btlpleztrtun lonqi1'olíun].,I-icítt
ilria. í) PoIygonatlLm,:erticíllatwnl'.
albirla Gali'utzt'sil';aticutrt"
.:titutica, Calarnagrostts sil-atica' Luzula
'.j,,,1J.!, '
pnlsattilla patens, Pulttornria a,ngusti'1olia'
op)roru, naculatus,
cant'ylestris.
'|u:edatlun:
' Ceruaria a Irojně nárlherná Cineraria
i. i.,i;i přistupuje ješie )fercurialis 1lerennis,'Paris, Prenanthes.
.)Iitiuu,
,'f,s,o,l,, Áctaea, Pleurosylernzunt' t.l eLmi
':.,l ii,titcrtlus lanugtt.losus,
Val,eriana oflicinalis, Áconítuttt
::::.:'é\.Ásperula orlarattt ' Á,,,ňus,
, :rr:,1ntrtrtt,, Polygonututn & )'
ntultiJlr'trunt'
^-^,í
:.'.,' ]
nx J
.-.^i..r^clrrlnemnoze poclobnýráz l objevu.jíse ne
l}laJl uusuu
Li.rlEÝ ..|... ] '].,'t.-. .
i...ii,',"l*.*"l."u vŠechny
vůbec
orchidee, "::u'"".n" 1]':'.ll:
-.... ..",n*l^]::]:ť
,li'ln bývá
.:.l1':h
.- t _ :: hojný
uy\ i{ lro Ju } tL @v @ satatilis'
-1?abtls T:.::::]:
"'
l:,tž,tttla ripestris. Hieracium pratensejest vůbecr.ozŠÍřen(l.
'
'|.....,]
I'- ; a. | 11 t1 ňt..l-
-^,

Arlanphora
].ll:. 1 ]]i1křovinaiýclr nrísteclrco vzácnost !,,,,,!,!,:,
S a' SV ori Babiny pokrač'ují podobná luka smérem
i.te ni1
po-
.. r.s"r'u :l ProboŠtu. ale nejsoujiŽ tirk typicky sloŽená.Drulrri'v
l l.ů

l]řezno-
LiscLken), tLlr1iŽrrŽk Čáře\ltrle
krilĎovalt rrrčirěrrŽk LiŠkol.u
ještě rlneŠního clne pozorovatinepa|rriézllvtlir'
Zubr'nice.Zric ttltiŽelte a dle
dle celkovéhocharirl'tet.uIirajin-v
tohoto Írtvaru.a jak souctlm
tlnthtty tyto loulty typu luk Bubitl's}iytl,
rvtvářenj tel'.,,inu' ayty )ac tí'
tležpartie 1lrútě
snacl j,xe riznl'anitějš.í
l;,i', ,,,*ai-i",i,, ,y,,ii, Zulrruickou za hr'arricitohot|rÍltÍaťtl.
četlé'Pr.ototaké poYaZuJ1Čáru aŽ do sk.:pinv
ze poclobné 1oLrli-v sahal"i,dlulr111.
ač nt'nÍv1'louČeno,
.,."'''i.'iisi.o.'a.
Zinkerlsteina. Sarj/l-rl.oa |Lra|ll|-
kde z itr'r bělajíSc meZektětr"
pro hospoclriie.rrie
lala' převládrr.1l ooe, 1,z'ii*í lor.ty. cennésrce 0|i!
potiel cest, kde u11rŽe1 Se LeŠlf
botarríck-v bezt.vzltilulue.,,.err míst-.i. Zbvt!iv
j ll nepat1né
pru1rkřovitr (lísii1.'3rr'.v,os"vk1- ,il.o-:::l'.Se i-e]ikÍch'
'a S0tvx někojik rir.:
pirvotlriich iuk' nillnnozella pI0stfxl]Si\,lch
Yeg€ t ac:...i .I''.1.]:::
.\všalice]]iuvé jicb sloŽerií. ioměr'jarní a letni
ob;Čejné luilll tIi..\lnJ'
i".'i ; r tt otolnost. ze ci'i.ti *
'"1p:o:':to. Že jest io jt.ll zilr'iel.-
rr jiué 1uční rostlinr-,poukazujibezpeÓněnir
r.oit]inného. R0Ste ne těc.lltoláili'lne
il1' r'ozŠrieliéb0
clr.rr}r 'qpoteÓensti'n
,t1nntyys.,,Trollius',,e,;.lro|ueur' |.Íl||Iiila-
;;;ilň;i.Lech LatlLynts
j"eilnotlivě i orcl,is ))LtIsCL(ltI' I(teťéŽ tu sŠl|i
detlia conopseat zcela
e rolutJo,,,tt, IJistr,rtu ' ř.1,l43taluruI.
li1'le Špa|nábutiou.nost. T'*l^ t:urieq,t!tttii
AcotlítuliL
garís, Latlryn's r*ťIij,.ÚsJPitytetlllltu spicat.,un'
,,'',o*,i'),. Za t0 h0]nĚ u P|o.
u,,u.,rpratensejsem ztle nepozotovir1. .
na J po Babinsiij.c.r lukácb' Za Pr.ci,t'!ieul
boŠtěa ocltrrtlvŠeobecne t.LliŽe
ar-Šak iětšilou ieŠ|ěrn]acié.
tk J'1 jsou closti pěkue .''ei*. 7.ornt'en-
omezeni]. jest vŠechna r,ot.l 1Í.aiiiníum}IgrtiLlu,s'Pottrl.iliu
SelirLutit cttttt-
iinr, LttthErttsman'tantrs ' Anentontnenlatasl' polil.a,e
^Sa;arg',
'iii.,,''i:;,t- na
lt,tt'ntilis.:
Etlphorbiať),ulcis,3c0I.zc)Wra
'tl,;atici,
1esuí.průselr1.asvět1in"v.
Auricula {častov jednoúbor'né
\a ]ukácb hojnéjest Hieracitun
c,,pis succis il' olia'.Ly chnís [Lrls ctlculi,
!otllé|),L athyt.,o,,,,o,t,,-,|,,,
Astrttntia, Trollius, TriJ,oltum
orc}lis latifolia, Eqtl,setuinsílaiticum, ('Epipuotis
tal,o nckteré dLuhy hojné v souseclníullese
spad,íceultt' 1
zabí}raj í.
a t 7,olygonotwttl,l;ert i c il|atwnt,)senr
i,,,,;'l' Ra.
".
Louk-v u potoka slněrem li TaŠovuliŠíse poněkud od t-vpu
''iu*no
lučni raŠelirrv, li[eré or.Šem v1')rrČu.lí
binského LíÍn1 Že 1.oo *
se. zleclÍ. takŽe půdanení
vŠeclrnr' ; tepfve tam' kde terrain
xerof1-b"v
lulinám. Niíst-vna
potokerlrzavotltlována.poaola;i se dřive ":*"".y:
ostíit:e(.Corer t;esicaria,
těc}rto lukíclr oooy,*3i |r'ái.y ' ,,:!,:,::)
potompIi\ie
,,iga,is).
t-lr:d',,í' takŽe pÍedstavují
pclllescels.panicea.
119

Le,ucantltelllutn,
il'st1tr' : lin.1e u.1árí .lic1r ton též Chr,gsanthetttu'n'
I',,11, rr,r',-rn Bistorta tteb t''olchicuttt'
autwnnale'
nrezi Ceře.
ZajÍrnaréj.rou téŽ lesní prťrsekyDa sklonech.břbetu
:'lštinl a ]iěrlčÍk TirŠovu. Rostou zrie četnéorchidee 1.Ccphalanthera
latifolia.1'
p;i,,,, Epípactis latifolia, orchís satttbucina' ln'acrtluta,
ielmi }rojnÉPritnu,Ia elatior, Eq,lisetultt.sill': at iann. Curer siltaticu'
Y StŤerlohoří
l-. . rr.l.i.}r snt.čirrirchs liostrbatou pťldou uachízejÍ Se
velmi vzácné raŠelir:nÍ]iolé rnokřadv.
r.íz luli znar:rtěpo.
\a Y or1 Babinskébo hřbeťu .jest bývalý-
jen
znrěněui tek směren k Dr'eibergu 'qtihnemeDa rozsíhljich luiiách
,3 Ác]t,illeaPtarn,lica' GaLtum
Trolliusl' Astrantia, )cotlíttutt, ariegatunz.
palustre, C|irsiutn olera.
boreale' Gerat,liunt'protensevecile četněiŠího
viZ Stl'. (j9-;0.
ce|(nt)canLlltL'acaule'z pod. {) osrčí rr TřebuŠíua
ltr}rv obvodusevero.
TÍm b..vbyl lsi stiučně ztrchvcenráz těchto.
t-Ých.]iřícllaSti]edohoŤÍ. údolílabské' po'strádítc'hoto
Jilort pr'ovázející
od }ÍileŠovli-vciá se
,ii'.l", p'.'o teLi i v-r'sočinrPodlešÍnská.Teprve
plrteeu
siauýcb Zb"Ytcích sleclot.atrpřes Březinu k Radel;tejnrr:celé
"
tohoto vrchu pokr.1.to jc'<tt1.pictou loukou tohotoúLvarus následovníur
s i o Žen ít n :

Clrchíssrlmbu'cirra. vůbecrozŠji'en á' I-uzula cantpeslris,hojn'-:.


zv]áŠé čer.r'enokvětli' Lathyrus siltestris vrrt.plutypiigl'
(.) tna."cttLa (téŽvtr'. velnrt los, v jednotiivý.ch, velicet'obu-
' "2eciosa)
hojně- stníchtrseclr.
hojně'
O ,llobosa,na vícemí-steclt ].rospo- I'otentilla alĎa.
nlaculattts, r.oz|t.ouŠ.
li|ě. jistě liaŽdý rok néko]ikset Aclryrophorus
inrlivírluí.
kvetoucích P,:lyoala aulgaris tar
..)' iatiÍaL;a, I0ZtI0uŠ. Pulrnonaric+ungttstifolLa. roztr.ouŠ.
r', 'ta!l,,sŠ l riridp' yLtaRě C ínera ria cant'pt:stris. |oztrouŠ.
l'ilíutt, xIortagon' P,ttlsrltilla patens. l.ast hojné. ale
,l rithota nt Jttt'ttt'ocloratLtttt \.elmi má]o kr'ete.
'
1rnjité' Clt,aerophyllwn aur etn t,, \ojné'
Pr lnttLlrt off'cinulis, Ito)ué. Cet.úaut.eatnontana, roztlouŠ '

pouliázati na 1roriivné
Zbývá jeŠté}it.á|cr: toto SoltŽitÍ(iťuhijtÍLk
}íimotlěkvtír.lise látlt na mysl srovnállís oněnti t-vp1'
;..,'tejrror:o11ých'
:.:.lrl.tteré j'sou pŤí1iŠsuc1ré, neŽ aby nolr}-vltostiti pr-lLvnu\.ťgi'txr'I
jerr s|Íní|ak,
. li.. r'ou. ktcrá vyŽacluie více v]lrka ir Stínu.ale přece
Ttrkove háje
..] ]1.]lNohoilSe státi útir]kemvegetace Úistě xerofilní.
.. li sttlěsíollojíchelenentů(nejlépe|u svěclčíovŠeul t]I.lthtiltr
neu|rirl-
I2 ''
přt
Dictan,nwsa j.); !1iri, ty žijí těsně
nlm, jakym 1esLAsparaqus.', po-
vice stínu,riruhévíce světla. Á
sobě nrajíceco potřel]uJl';edny
kde Óas|o.zdánlivě nepatrnéroz-
dobně jest tomu i v tomto útvaru,
v sloŽenírostlinstval ovŠemněkteré
díjv v pťrděobrazíse zřetelně patens,
taknojnÝv11!1!Pulsatil,Ia
):i,'''iJ." i""',t",r'" n..t"apujíeí, sousedstvÍČet.
l- nejbližŠím
druhu pontíckého a vynradné.,.á.oíiního,
milujícíchvlhko'
ní.chdl'uhůorchideí
";; * o.3.o,o, i druhůpodhorských,
neb Potvsonatunt'
;;; oltiu', cn*'ophvtlurn aromaticun
i;a-'
'u-
""," unt!
ert i cill,at
-.ii.'".t,
Že rerofilní|yto druhyjsou zbytk'em:::",":"":*".".ff:
stanoYlsEuzlla' tile PU/urJ'
rer.ofrInÍ, která tu druhcly na pŤir'ozeném pro-
a udrželase jen na omezenj"ch
zat]lčenab'via vegetacícÍzoroďou druh1-t1.osadil.v
s|ranstrjcb.\:Žc]i'tjest lenko myslitelno,
.StředoboŤí'
ie 1ontick!
stepnr; ce]é a1e pozdéji,kd.vŽ nastalo
rlruLdy (za cloi.,-v prosfran.
udrzel1--se v botratém výběrua na ve1ký'ch
kde
'oiil.r.i-'."i
stvíchien Da s|aDov1sE&o" ..pry.n, ta]i v celémobvoclustepním,
jin tali lebezpeÓnou' Ve vyŠších.
i:]i"".r.;:.":'i::;'"''.*-.t"jyr- ',. chr'ánénj-chuí'
drsnějších polohách ,uchova1i' usok i:l'n*.1"u,.
*",'.r',,o" nejtep1ejsich sklouecbjiŽních,odkudŽ
stech.na skalínat'l.ch
tak snrclno jiný.Írtvar nenlohl zapuditi. V tonl prípaděmo}rlibycboul
ie v Babinských
si jobře v-vloŽiti vý.skyt.';;hi. ihovýchoclních.tvlůkteré neclaly se
dru}ů,
]ou}iách:byl1 by to zbytk]:onoch"ptasiictých vstoupilv s ním
pŤizpůsobily ,.
zaputiítinovým spoleČeo,,o.*, .T', " naprostonepÍt-
ii na stauoviskách
r no.rérost]iunédťuŽstYo.Rosiou
na RarletŠ|ejně i na v]hkémjednom
,.,*y.l. ..i. znrÍněnáPul,sar;lta jen
Že nekvet,oubuď vůbec neb
nístě, prozl'tzo;ito ouyJu;oětím,
nrá1o.
o s t lt něo naYětŠÍv]tr kos|zjar abynemělapr onětakzbo ubný
poněvaaz se naJ,ize,í prívé v nejintonsivnějŠímvývoji, roz-
úÓinek, potřebují zoalné
vírajísvékÝě!)-a nasazu;lpr.oy, 1t,rtit}a]1::. |:'
ovŠem1ouky ty suché,více
mnoŽstvírod"v. Později i taio tyvaji
nrá vynilrajícívýznam pro Ž1Ý0t
stepnímpodobné,takŽe i ta okolnóst a vlhko,mohouza
potŤebují
;il;.. .je*.nui' o..niáe., kterě zmizí
-stínpozdějiv le-tě.
ovŠem
;;ii;'.;;1;;,;; z jara dobřese vyvinouti, se svýmihlíz-
parrrátliv o.poti.t.ii :iJ torit vlhta udrŽujíce
bez "
pontickýmiháji, protkanými
'u.'. \un*.,'oo jest také analogiernezi
v Lloubi jehliÓnatých (smrko'
stepnímisvětlinkamr ;;'il. tňtami nazvatt
lesů s oněmi
" hájky. Neváhali byr:hom
prazviáŠtnírni
vých)
'
les&'jehl,ičnatých'
loukv tohoio .íívaru,stepnímilučinami

,,1
r2l

Tam, kde potoli zavltŽuje}ouku (na pÍ. mezi ProboŠtem


a Ta-
měníse ráz to]rotoútvaruzpůsobem
šorem). jiŽ svrchu označeným.

2.|.ostatníÚtvaryluČní.
Lučníťrtvary česk. í.k.i.ť.l|*Et
poIrq!-je..nez3hlllj
Středohoří, ;..-.-...**l*--.**.-{*-*

můŽemeskoro vesměSnazvatl
aneb líÓenéiiž ]ouky slanéa Babinské.
Pravémesofytní
;i šrrrjvzniL-k!l!uře]i.ds'].é..
louky jsou sice místy pobiíŽepotoků vyvinuty, ale nemajíani po|om
přírozeného rázu l pícnÍdruhy trav dokazujíto nejlépe.
Normalní iouky přecházejÍ poblíŽe potoků rreb rybníků často
r louky zbahně1é, stávajÍcese tak liyselkami neb ,,lučními rašeljnami "
l 5 y c g e ta c Í
m ec ho v o uneb o s t iic o v o u .
Y Lounsku vysltytujíse jen kultumí louky,*1teprve v obvodu
jehličnatých lesůa zvláštěve v"vŠŠích po1ohíchpostilrueme dosti při-
rozené1oučky;vykazujína rozdíl od sousedníchútvrrrů nlalý.počet
pontických druhů. Jen tam, kde přecházejív polostepní neb vůbec
pontickélučiny,bývri e1ementten znatelnějivyvinut.
Směrem k Rudohoří'jsou lučnÍťttvaryv daleko silnějŠím vj-voji.
Tak na př' .jižna trÍostecku, na pi'. u Kopist (na S orl }[ostu, klle se
:lzklárlá ceiý systémrybníčků), pozorujemelouky, případně}rrční ra-
Šelin1-. na k|erý-chŽroste Geranium ?lalustre,Cirsiutll palustre',c tttttlttl,,
Híereciwttt, pratense. JIyosotíscaespitosa,Ángelicu, LotzasuIígitnstts
,.]lnakv Středohořínejvj.Š vzácný.v Rudohoi'íhojný a v Podrudohoří
:.:'z;rouŠený), Viola palt+stris,I'fenyanthes,Eriophorurn angtlsti1ol íunl,
P;ietúilla palwstris' ,Jtellarictpalustris, r eclíc,l,l.aris pttLustrisa j.
Také SiJaas se zde zjevuje a postupuje odtud pi.es Bíliou a
. LlŠtejnsko ke skupině }íilešovské.
u
Lou}iy ČouŠe na l{ostecku prozrazujíjeŠiěrázem svévegetace
.. :.:Í .'rbsahsoli v půdě; nejvýznačnějŠí druhy jsou zde zy|áŠt'é
Achillea
:- iriitica, Potentillaprocum,bens, Lathyrus ytaLustris,I-eronicalongi-
.., ':a. zr.láŠté vŠakCnid,,iunl |)enosumI druh to význačněseverní'jehoŽ
tio Ruslra.
.'::: branicejde BavorskempŤesČechy,\Íoravua Polsko
.-::' ]o Yzácnostpozorovántéžv Uhrách a Sedmilrradech.
T:.kév pŤíčných údolíchlabskýchvine se řada luk; v seYer-
.' 'ii :ásti hostí uěkterézajÍmavétypy, jako Thlaspi alpestre l pod.
. :.;e Grsůrittheterophyllumu Roztok.

Pl.lzatím nernáme na mysii xerofytní neb poloxerofytní louky.


1y.
s bu.luou
rětŠinrluzce1a ]iulturní1ouk1'
Loukv v ?oo}rŤíjsou z'jevujejen
uiá1o sloŽenírl' Niruloze se trr
zr1imai.ýrtl
zelení,avŠrk elat;0)'.
'i,',ilJ,,,,,,,,
Ťada pÍcníchLt.',tt
,1'l;li'r:i:
|Phlett,ttt,,ii,,,,",,",.n,lcus.lrtlioátts.,,esulco

.::':::::::;;.,--?;'i:'::,:'i),";;
trÍottuga.
Gol,,,,,
,ii,,,i}ži;,,!},,ťx!Í,x,,,,,tT,,,;;:;,;;;;""","
i***n",,,,,i,
Scabiosaar'':ensis, Geranitrttt'f ) atensea )
aleb
pii ohři Phytelunctorbicttlare,
,t.").,,,,iÍoli,,,,,
Zajinavějšíjest na a Tli,alictrunL angusti'
l',:"e -lookích
u,,,)oi),i,i,i,
ruíst1' tlost
,"'.'.,,in
Toliunt, t Crepis risi's
]oukíclr při ohÍi pob1íŽ Lourr 1riim1v-.v 1o 'icnre |rrli
kier'ésem snarloséviiujlrL
tlornácl,
a setosa,obě na jiiru nl'lJpy
,.r.i.e.n.' by1-va c1ostise rozŠ1řii.r.
ttk il1ejeclnolroz ne'jsi'o]ejlli.
D1e svědectvi*o.i.i uotanittr' i
b.l'11. slanéjollkv.
Rlusspml. ,ou *i. z.",i."J,"i,a-'
rě.1Šíclr. "
pieruerrilr'se -pékné
r. o1,i-čejlliliu|tlit'nt
nooj*irl
litelé YŠak dlou1rotety-m
) 1 L a l. lt l) t l|I . ,
l.; k; . rri.'hZzbr io ncj t yŠo P inl. ť a g0 1uk
"-
sli..iotlo.i o1',uačujese nctlostatkerll1liir.ozel;cil
Lounské kirl-
..n.: r'ozliláilajÍse svěŽe ze]elé
a 1llar.uě jeu podél 1^,,l';iii'9lnL.
"i.i'.,p.heků C,irsítntl,u,.,.,,'
tur'llí
. 1ouk"v. na rriclrŽ .u',u.j"J '.,i...'
'i;",'''''
o c ín al e, y zíulé bohetnicuna'
š y,,,,,i g,,,," Jf'
Lr\Iěr'unicpr o zr a zuj esej edno ilil-ý m it 1 ' pi3 í Ž i' lizkis: ! ' . . ' .L r oÍ Í
RaiieiŠtejl ; t ou.vffi1-;],.;'i{::1
stého j. .:;n;, Í;::1'';
^ir)u'r'
Ct'Ichicuttt"Ltrstu'm "]',.-#o
ctt
o,','" Cctrttm Carti'
f"l gg"t,ur,tBistorta
\.iaíis1ali ke KoŠ|ri1u se 1ábnou. \)'ZDilČt'l).JSou
Louk"l, které oti
dru}ru to tý-
vj'skyt.* Žl.,t"k;;;;l; í,,,u,l,,,,,,
ho3n1.m 'alsatínon.
erettus'-šaltia
zuaÓlě pontickol,o.lo'ilo.iJlÁi 'a. hojnýBrorill-. Colchi-
orientr.tlis.
oii'ti.r' |.1'Trcl,go1logon
(i
1lratensis na mistech*ň.J
Ctatt,t, j- .qČe!-
a v]lrči.
k ]IileŠorce, vvŠŠÍ
Pásmo od RadetŠrejua ]l:.ě1: své oko}í,
a
jehlič'natýrni s hojnými potůčlil'zrrv1tŽujícínli
nýni les-v tnkéS]Stem luli
jiz prrznrvojsip'.,w1il i:]:.'
ies| ovŠem ]::.i'n.
ji.to z:rjÍmavélouk'vpřeměněny
r.ozčleněn,
bohattiji a.ulai'
llrnoi,e.
"r,
o'.*u Cirsium !!!a!',
|olšíieno Col.c]tíautt'
' luliách jest vSeobecrré
Angelica. Geraníwn palustre,'
p;";;;;I','',r,^n|;Lr,,,
olerctctum,s,iL.*, ajen vzáooě
Jnott'ílis
P,t;;;;;,,, Bi,t,,to', Scr-lrz,lntrtl
siltrs,ttcwnt,
^éné
írsitt'ntlLderop}t'yl|uttt.
se ,jevLljc C
r')2

lil. iisné. D1]lll1()Ze ]es ni1oukvvvvinut -vj so uvo ko liP a iič e


se záplavou
:ll.rÍ Llr,.,tabergenla Tl1rnou: něliteré z nich ž1outnou
Cardanlirle
upr1lnL'r( Tratlíus:.k něnu -qeLlr.uŽíG eraniunl sihaticunt,.
P.ritn,uLa o'f'lžcinalis
pi.aťeilsis. Ajtt'grtreptans' $,:1lifraga grantlLata a
s Anthyllis. Chrysan-
kter.e'vcházi no .oisl půdě v nové společenstr'o
jedrrotlivě
emun,.lntltoxartthu,m;z orchideíjerr zcela
Leucat,t,th
t}ietlttLtl,.
Spiraea Lllnlclría. Galiuttt'
orchis lati1olitr. Ho'jnějíP,.,lggonunlBistortu,
-'or e-ale. Iiulerian,a di oic a.
t,
ii,soce zajímavou tr-áÍnos| nlr půclěvlhké(I)ur'čujÍ četnáCar.tla-
ntine pratettsts S |"vplcKou druhen p0 vytce
)[gosotislít}tospertlliJ.olia,
. 1c p n í u :
1uČuíclr
Yzácněišíjsorr )c,uk1..hteLéjiŽ náležejído .liategor.ie
r.aŠelin.vpo.
t.aŠelitl ; na jeclnéz rr1chs (i..stDlohutnouvrstvou]uční
,arrt:af :tanl"Cttrex Dut-aliia1161, r1luuca.particea' Salix repens' Orcl''is
htLnt,iLísf'blcJticuttt,Eríophoru'ttt'anqustiJ'olium.
íati\olia, Scot.zottera
I,aí,,io,i,o71o;66.f,r1ttiset,'tnt ,iltaticttn t ciokorrcel Pritn,tla oÍ'fici
na l i s ( ! ) .
Zajímar'.v nrezi ponticL1'mi
json piei:ilo'i1- ]učinauii1ll}esofrtniml
které ttková spo'
1ouIiarli:riÍia;i to něk11'zce]a}otalnÍpcdnínk"v,
někd"vďolioncemůŽemepozoroYa|j' Že převiádají
i.J.,'.tt-ov1l-ollírají:
i'rz1't1..brz1.ony elementy.clle toho,je.li
ii :. ".p.n lrojuějik!etou]
r.oksuchý či vlhčÍ'
Co přÍlilaritakor.é}ro piechorJuího t.vpu uvá11inleluŮin.v nezi
\-o'strí.Dr il Llrotabet.gem.Ilcie r'ostrluspolcčrrěPrilniLa oJf'cinalís,Suri-
opaca,trlyosotís siltatica
ť,:ogug,o,,,lota, ÁzthrolalithtLtlt'Patentilla
Colc]ticltttt',,],hymlts
ruit,yň,, ,e,,,us,,F,ngo,.ia c,lllina' )juga re1:tans.
,,,.",,oí^on ů Vu})eclučin-v poblíŽe
1e'1áA,1ttilegia
louky, na niŮhz pťe\
potrt,ickýo1l rázu' Tlrk na l]ř na jilrozáp.úpatí
hájů,jsou po.lo|,ného
,: CLem,atisrecta. ,|juga
Iiletečnéna louce Se Spoustou.{quilegie osíe
prae-
lJ,,.rrrrrir, Pwlmonaria aLtsuu'a,Platart'therasolstitialis^Crepis
)i1!))so.
j'souk potlzirlku r'ýznačna lulra,
Pro celý obvocLlesťrjelrlič'natj'ch
:neb
I.Osetá nesÚetnýui Cir'sierni: ncjčastéjijest to Ú'Irsizn cantltlt,
.,'i,,,,,,,,,,,
na suŠšicb urístecIrLéi'acattle.
ť ]ti}eŠova přichází vzácnějŠÍ v StřerlohoÍíPrim,u'laelatior' Srné-
opakujÍse potlobnliluka jako u RatllŠtejnska, ale
l.;lr ]ie Kletečrré
.:i1ar.s
jest 'liž vzá.tný.}Iísty.kde půďajest potůčketrr dostatečněza-
.. .lzována. piipaarrei zaplavor.ána.zjevujé se pravidlem Colcll,icunt',
Heracleunt'I'a'rnas'<ia
ii r r,i',rip"t,^tre. 'frollius' Sagirtaprocum'bens'
loí

a Y křovj Acan,ítu,ttl Na suŠŠiclr


t;at.ie.c1attlttl. kriitkotrirvýclr sklonecit
poklývá celéplochy Yeronica spicata s EoLats lanatus.
Louk'v ve vysočině PodleŠinské a v kraji na S od Ustí na leverrr
břehu Labe majÍopět podřízen1. význama neclrovajíani ztialekatolik
význaÓnýchtypůjako předeŠlé. V údolívětŠich po|okůa říčelinaidene
sice na oko pěknélouky, a]e chudés]oženínt.
}ta1j'mpŤíklac1em jsou louk"vv úcioliZinskéhopo|oku (Scbint'
Bachj or1Žirrruk Stadicím,iide na př. hojně r.os|eLychnis FLos cucll'li'
Cirsiu,ntolertrcetnt,, Crepis paluilosa, Brottt'usnrollis f at'1'
Colchictr'm,
\a Lslecku jest opět řrda přechodníchtvarri luk k luČinátu
a S t epD Ím;
po n|i. k ÍUI na ku,lturních Iukách pŤevlridá zmíněnáLychnís
,, Lantuiculttsctcer.
Tak pod S|audenbergerlr směrenr t Clrvalovu jsou r.1'riuutvHic-
('Sbsp, cynigerun1'
rrrciové1tlučk1.s nesČetným l.[ieruci,ttlltc!|nosul
pantúnictlnt |.Sbsyl.echiogenes N . P.) s R|tin'ontln,,snin,or, Etigeroti
actr. L'otii?anttlepatula,, Trifolizun campestre'
Lr-,uk"vnt S a SZ od Ustí nev1.kazrrjí nuoh0 Z\.líŠtDilro: brz1.
jeŠtě Geuiiii,
se objevuje Trollius, k něrnuŽ se dr'uŽÍza S]avoŠoven
jsou v Č.II1.
rírale' Louk"vrr Jobnsdorfuiíčen.v
\- s everovÝchorlnímkřír]le Středohoří 1vyjínlajestepní r-rbl'odLi|o.
méřickaj jsou louk.r hojnčjŠí l ovšem druhd1' as převláďal"vlouk1. ti-pu
Babinského.jichŽ podr.obné ]íčeníbvio jiŽ podárro. Proto ornezímese
.zcle nlr několik rnálo ukázek' abychon tím doplnili část specieiní.

Zajirlarájed na lo uka po dZ inkenst eiDe} llna hř bet ě uza ví r a j íc ít t l


r'okli ocl Horní ||g|v pod vrch ten verloucí,hostí t.vto ďta|ry: Arrhena.
ťňerrrnl(pŤevládál' Crepis sttccisiJ,olia(přehojně), Phyteunla spicatuttl'
Heracleu,n,
1, GulitlltL cruciata (r- koloniícb), Colchialm,,
Dactytli.tčetr:,ě
Lutiyrtt,s pratensis 1Četně),Plalrrnthera solstitialls velrrri roztrouŠeně,
Potygata it,,lga,ts, I.icia casstlbica (v toloniÍch), PoIygonattlttluulti'.
Ch,ytsanthetlum Leucanth,emu'm. (četněl, Silelr,entttans, Thlttspi
fio,i,.nl
"
ctlylt:stre ]'ho)aél,Lychtt,is FIos ctt,culi,Prinnla elo,tior (v sousedním
aro.
.ůtlé,n ]ese Pr. oftcinalis a uíŠenec),I:íscariu, Chaerophyllum
ttlaticum, Lathgrus ttllntanus (hlavně var'. tenuifol,iwsSet'), Ranunculu,s
rtentorasusit j,
Na suŠŠích nrístech hojnou jest Koeleria ciliatl, I,risetutn, ÍIie-
racittrn cyrnosunt,,,Anthemis tinctoria, I]rifoLiunl alpestre, Calanúntha
ptn.
Acinas, Óentaut.ea Scabiosa,Artenlis ia can'pestris, Brachypod'iunl
stritní'
natutt a č j' Louky ty přecházejí zřejurě v útvar pontick1.ch
12ó

I-.luk;.podé1|roi0kij Ý 1abskýchrok]íchna Ustecku 1pr. břeh)


r::.i uálo zajÍrnal.ostl: 0pekujese tu hlavně Colchicum. Crepis succisí.
/''irsta.nístv 7rollirrs a PolygonumBistorta,
'.,;ií4'^1n/]elica.
l . I . : tíj c st n; k ''] : k z"elr rna l) . nh
iučníchr aŠelineIi s ostÍlcemi,
s .:ciipris sil,:aticus,.lpirtea L'lnt,aria(v. clenullata),Parnassla a pod.
Y údo]íori H]inék SebuzÍnu jsou nísty dosti rozsáhlépravékyse]ky,
a]e S Dudnou tlorou. \ěkd1. Zastupuje drn' Equisetum palustre a tu
jiŽ dokonce premálo druhů r-cbázrv sousedstvítétorostliny. Jinde
pÍeviádá PhragmitesrtéŽh'r.jněv jeteliŠ|Íchl, pŤehojné jest Cirsiurn
oleraceuttl,Deschrlnt,psiatttespit,,sa.opétColchicunl, Spiraea Ultla-
ria atd.
Takéna iukách nrr\l .l.1hřberu Babinskéhonenínic zvláŠtnÍho.
\a jednépěknélesní]cučteilučni|aŠe]iněl pod Dreibergemu Tře-
rŠínav Spoustách roste Gttliunt boreale^}[alinia coerulea (typická,
c r mě ) ho in- rr, lliu; " , lc J, icum.
r. rl . z l . . tn
Ponékudodch"vlnr. rlÍz lltajÍiouk.r'na podkladupÍsečném. tak na
ťŠrěc]iu, kde jsou lučníl.aše]inr. VÍce o tom v člisti
hojně v.vr'.inut.l..
specie]ní.
}'Ía]ái'ašelinkat.ozklá.líse po.l Sedleto1sámjsem jí nenaŠel) a
1lÍechov ťapaea'| Er ioplt,orum,
ává I)r os.:r l r otunt]i-iolta, T r i enta]'i s e1! t u-
r u | 'e - ťo l o t,g u Í ' t . ' .{ } t € s .,,' j '! j'
.1 inn|, t m'

a polních.
22' 23, Útv' rostlinruderaInÍch
L-tvarytěmito opOuŠtíme skupinu úti.trripřir'ozen1.ch a přecbá-
zlme k onémspoiečenstYún) ]iterá vznik svůjděkujíumé-
rost]inni'Dr.
.;lllu lÍdskévubec.
zakládáuípolí a kul|ul-llíčinrrosti
Rozeznáváltte tu dva útvarv: rostlin |udela]ních. t. j. takových,
ji:l..],osxzujÍ loz]ič'ná.!q!q-ňjštlu. g9II'ry]-"l.-pus|rny a porl' a
: '::lil polníclr.literé 3sou hlavu1msvý.rrrvýskvtenrvázány na pole,
';;skr.tuiicese upr'ostřcddr.uhůkultivovaných.zejnlénaobilnýcira
:r..':r].,kr.ětých.Případně b-vchommohli rozeznávatikLrtegoriijeŠté
:;,juu. ktel.ážby zahrnovalaon"v druh"v,které jsou nejhojnějŠÍ na
na více rnéné
:É.rili.]]]. jílovitj'chprůhonech a poti.
Z .lruhů|ěc]rto ittr.arůnejsou ovŠenr vŠechnyvÝznamentsvým
s:.:jr.l:enné.I,ředně musÍnre rozeznágatitakovédruhy (na př. Scle.
r]1:ii .s /I|1nulls, Drabu terln)' ktetéŽ jsotr v naŠem území doniácí,
:rll:er:j. za rlr.uhétakové rostliny (la pÍ' Centaurea C,yanus, Ágro-
i2 6

ste}n,)ncl\' k|eréŽjsou vízán.r- jen na urči|j'LlLulrpolníchrost]íu.tudiŽ


Že se dneŠnÍho cLne
uejsou áomácí,iř.b". rnajítali \-eli!iélozŠÍřeuí.
zdomricnélé.
o.a'r 1.1i.h vlas| s urči|ostízjistiti a konečněclr.ubyzcela
pí'' oeno.
l pÍir:ozenáspolečenstvas druh1-domácÍurivcházpjÍcí|tta
thera, Erigerin canad'ensis), jichŽ clomovjest vŠaliznárn.
Z posledních jsou to zv1íŠté některédruh"lseveroamerické 1flelio-
neuvěřitelnou er'
thera, dalinsoga.Elo,l,a a j.), které se vyznačují
parrsivností a'ačko1iÍjsorr jen přistěhovalé, zat1ačují rychle i naŠe
z rých. .\sie l
tlonáci riruh1.. Také ],tatrícaria d'iscoitleu'původem
ÍrŽaslě r"lchle se
zíp. části sei-. Aureriky jest výbornÝtr pÍÍklaclen
a I.lue]]\'.
.oisiiuji.iho tlruhrr,který za|1ačiljenaŠedomáoíheřmrinliy
tU mItr'.tt.ir
Pro|o ná do jistértríryprevdu Dnolo, pravíJi,ze |)
pristěhovlié, a1enašeuruklilna|u úplněse přizpůsobirší clr.ubv.
nec1ávno
uají větŠí nÍrok.ab-vpřipoČterrv b1'lvk floie
kterése 1.rk úsilovněŠÍří'
v policirocl ne-
|é k|erézelttě,neŽ ntl pi. některtipo1riíplevele,sice
rrle r- jiuých SpoleÚenSIYeťll nil
pamě|rrých čtsůvseobe.norozŠířelé.
Í. 'Í.
pr. l': l0S . h:i/^J
a polníjesI v ce]énrStředohoříneob.vČejně bo'
lriorirl'uclera]nÍ
}ra|ěvyvinu|a,nejvÍcer' obvoůus|eprlírn n slanj.ch lrr]i'kr'lisně|eŽ
v obvocJrr iesli jeb1ič'natých- RohrL|é rozč]e.
l poiijí Labe a liej:.1abéji
rradurÍru
.ct,řcil0lioři dúleŽi|é, ponĚl.lLlŽ jin
nenÍ;e3íJUsI i)l,oI)L)st.Ivt]ili
tisi ,!"oii severnějŠicJr }ilajů nérnecliýcb. kde jeŠtě pontickéútt.at.1.
(zv1iiŠť rtatr.iasovérn vápencí)mís|]'clostpěkrrěisou vyvinu|"v. Srovrráne.]i
tloru r'uderalní.přicházímevŠilkk |omu přesvědúenÍ, Že ono
r.Šrrk
kteréobsahujes StřeciohoiÍ. neopakujese jiŽ rrilide
boli&tství clruhů.
YS ev er'uN ěm ec kaaŽezejménayktantitutiunímtysttt,1lot;an í je d n otl i '
po.
vých ciruhůjest tu velikj. rozdíl. SasLo,jlrk znáno, ies| vůbec
uiěrně chudo na zajímavější rlruh.vtěch|o ú|varťr, v Durynsku jsou

'qicehojnějŠÍ. a1e da]ekoLe tali j|rliov česk.StřeriohoŤí.


ovŠenr jest samozřejno.Že i |1-drrrh-v, jiciržindi3enatl. nršem
úzenímusíne uzuíva|i'rrrě11- piivodně daleko nrénestanorisek, neŽ
n"vníir Že teprve s pokrokem polnílrohospodářstrídáIe se šířily;
nemoŽnorozezlati,ja}iéb 1,'1o původnÍ roz.
c1nesjest ovŠemnepťos|o
Šířeni jednotlivýchdruhů; druhv bez poznárnkyuvedenéisou vůbec
jinak roztrouŠene a
obecné, tlruh"vs I r. obvodu stepnímrozŠíiené,
iesuatý.m krajůrnzce1aneb skorosclráze;ící' Dr.uhyr1'znaÓné označen5.
S / e // & i ostatníjako tlrÍve.

L
lli

D t'ult 1' r''r'lcr'rluí Dr uhy polní.cest & poíL'

r1lahrturrilísp.. zv1áŠté ! [ Schlerochlou,]urn Beaw '


Pttnictt,llt,
na píSčitépr.l.ié. f1 Paa bulbosuL. disP
! f; P. suttgttitlrrleL' r'r' ! Erugrostislilnor Host. veluri
EchÍnoclůoaLj.us qatti L, ŠíÍí
,t'0ZtI0uš.' se podélstátnÍ
Setaria glatLca Beauv. ůi'ii''
clríh-v.téŽ u Postoioprt'Bí-
8eť. oírr]disBetruv. liny a l[ostu.
ltt,ytlrttsL. Jedínév lká-
Ft:st,ttctt
! fs S. t:erticit.lařaBiluv' TéŽ
tovénl 1esíku nrezi -Škupicít-t,
u Peruce, ráda r.e vincllit'a-
Lipencem.
decb. i. ovoenýclr z rhrlrdriclt '
B rr.,nttssecr intts L
nejhoině.ji ul ][ostecku. ve
výc b ' L ouns ku ne ní' Br. urtensis L. Yeltlri I'02tl'ou-
1, . slrrilrs I- Šeně.na pi'. u Ústí, ]IileŠova.
Brottrus tect0)'L!'nL
}Íostrr'
nrolLis L.
l', Br. patnlu's )1. el K disP
/ [ R r ' cor l l i lt ' u l Í a Í l l sSi h r l l ,] .
\ ' l l l r' t I I,olntnlI'],luchéq llrllll Iirtnih' \ir
!.t B t . t nc(), t lt ,/s l .
jen nt Lou us ku L ouusli Lr. iide bvlo 'lL'uhrlv
Euplnrbír'terigua, L'. est ,t I'. ,\c'.0.lloin''.
L. tetttuttntttnt L
Euph. J'ulcutttL t 1:l'tiyrtliyllos rll
L. l.ozšiřeu1.. v obYo..Lu J]orcleltnt nnlríntLnl L ceihe
Z\..lÍště
Stepuíu a v záp. -qtřeLlohoií. rÚl:]]
ťUll'

I" Cj,trJeaarr;r:tr.sis Schult. T'iLlto-


f; )[ercurialis nttttuu
,|P,lrietaritt ofiicinulís L. ;el. rlléÍic hojná. téŽ u \Iostu.
u ]losttl. Lstí. Tr.llice e i.
.1trí1,:r ir,lťe rls Scbk. rozšÍřellá. ., ALIítttttrotuntltLtlt'L. U Bílin"v'
hlavtrě v [. t zvláŠtna slané u I]ečovirni Yíce lnÍStt]cl}'
lr jí1ovi|épůdé. \:elnri hojně . 1 l-ii nyxiij n. L nvo sic. l. r t .
téŽ r- rido1íiabskéttt. ]Iuscari racet lsll.nl I]C' udává
et hastata l'. Podohoě
.1:r ti'1i( se u P er uce.
! }:upl'r.orbiu"rirguta \\ ' K II Li-
;lrko přeileŠlii.
.I:ripltl tutarícttL. TtktéŽ. toměŤicpři silnici Ze Zitetllc.
\Y K' téŽ v poiící Labe a nreziBí.
-liriplet oblongifolitt
].aktéŽ.iCelliem Ííitčeji ) linou a Duchcovetn
. 1. ) ;|) | "Í, . nl,a J,.
-frkréŽ' Atnar atttus r etr al'lertts L
nnl ni

( 'h,nopodiun,RontLsHt n' ! A. sílt'estrís Desf. U Litoměiic


rtcus L. a na úpatí Dreikreuzbergu
Ch. l,ybridum L. glau- u Yelk. Z elnosek na o kr aji
cun,.L. vinice.
Ch. albwn' L.. I ubaria L. ! Crepisrhoeatlifolittll. B. L Li-
í,J,'polyspernum L. Hojně. toměřic, Roztok, NeŠtěŤic.
Ús|í. Bíliny'. Nlostu, celkerl
Ch' rubru,ntL, Hlavně v írdolí
r zácně.
Labe, ač i jirrdenezřídka.
Ch. nnlraleL' Roz|rouŠeně v tep- Tragopogonraalor Jact1.celkem
částech. }oZŠÍÍen.
1ejŠich
Podosperntuttviz str. 47.
Ch. urbicu'mL' a rhonbifolium
jako před. ! ! Anthernis ruthenica )I B, Co
}Iúhlenb.
vziicnost la Nlostecku
Qh, ctpul'iJ.aliwttlSchrad. a Cň.
! A. austriucaJacq. L Litorněřic
7 ci1oliun Sn. roztrouŠeně,
obecná,u Lls|í,Bíiini'. }{ostu.
ce]kemvzácné.
Stadic,Loun.
Salsolu Kali L' RoztrouŠeně,
! [ Cirsiurn eri,ophorwnScoP.
na př. u Zernosek.na břehu
! Echinops sphuerocePhalus['
labskému Ustí, dále u Lito-
Pod Radobýlem a u Br.zvan'
měřic, Lovosic. u Koloseruk,
DipsacuslaciniatusL. ]Ipdsé-
hojriě u Postolopr.t, u l,ibo.
rlitc u .\[j]eŠo
l.a.
chovica j. |'alcria n"!Ia auricula DC' ťpatr
Polycnemwn aruanse L. \relmi
Ra do bý lu. Úst Í l J ed or i n a
roztrouŠeně. u H]iné.
.llbersiu Bli1urnKunth, vzácně, As1lerul,aarten,sis L. \:zrlcná.
na př' u LitoněŤic. Udíví se z úpr tÍRr dob ý l u .
X anthiumSt rumu ri,znt L. Hlayné u TřebuŠína, z polí na Ko-
v údolíLabe a ohŤe' téŽ Šťálu a od S|adic.
u }Ír'istua Couše, celkem Cynoglos sunt fficinale L. Roz-
dosti vzácně' trouŠeno.
X. s1linosunt,L. Ye]mi poŤírlku E chinosp ennwnt,L altPul,a Lehm'
v údoli Labe, u Bíliny a j. RoztrouŠeno, zvláŠtv záp, po.
Lactucu,Scuriola L. Roztrouš. lovici ce1kemhojně (rádo na
lnula britanr'auL' disP. oprrkácba jílech).

tL*_
129

=::í

Druby r uderaluÍ Druhy polní,cest a pod.

Ptl]'icaritltulgaris GLirtn.\:fi Í' }Iyosotisuersícolor Sm. KozÍ1rora


naje poŤíčí Labe celkenvelmi u U stt) tez u Lltoluerlc.
roztroušené. Lithospermumoff,cinaleL,\ záp,
Lapgla nt,aiorGii|tn', ZvláŠiv A poiovici r oz tŤouŠ'. ve výcb.,
hojně. zvlášťna Litoměřicku hojné,
! L, macrospertn,a lYal1r. Jediné jinak schází.V celku [.
u Loun poblÍžeCerr.enéhoCerintheminor L.
vrchu na cestě od sijnrce f1 Nonzea Pulla DC.
z Rannék polírnna r-vbníku. PhEsatisAlkekengiL. \rinicePod
,IsperugoProcumbensL Yelni LovoŠem, jinak větŠinouna
roZtrouŠen0. stráních a v štěrku, na pÍ.
AnchusaofJicinalisL. roztrouš'. pod Radobýlem,u Střekova'
bojnév poříĎíLabe. na Hoblíku,u Třebenic pod
Koštálem,na Ska,lceu Vlati.
Solanum nigrum L. sat ch'loro-
clrÍ)u,n Spenn. Rar'lověsic e siavi a J'
u Libochovic. ! Litt'aria spurio \liil. Upatí
H asenbur kuI u Cbodoli"P o-
'-7.alatum,}{Órrch.,Dos|i hojně
b1íŽ Třebenic.}Iilujejílovitou
u Litoměřic, u t stÍ.na }ío-
půdu'
stecku a Louusku.
* Desf. Velmi roztrou-
Drrturo Stront'ortiunt L' Velnr L. art:et,sis
Šeně.
t'oztrouŠeně' Ail', zvláŠté
I'Iyoscgamus niger L. \ I-eratiica I)|(]ecl:t
v západním pásrnuoď \Íostecka
|.,artloritt DraĎa Desv' Celkettt
do Poohii.
r. |ep1ejŠich polohách rozŠíÍ ,
P,ltilanthus l.illostrsPer.s'Vúller
ač místyvťlbecscltází
roztrouŠeně.
SislnúriutllLoeseliiL. \ tep'
StacllysannwaL' L' Li|oměřic,
]ích polohách t.oztrouŠeně: u Be-
..rLoun' }Iostu,Bíliny, SiŤ.e' Lovosic,Trmice,Bí1iny,
.ova, Libochovic, Lil-'čc t.si.
;.lv u Ustí, Li|otnéŤice.
Třiblic, Postoloprt.
::e:e,ia lutea I'. \[aI'
: .rtulaca oleruceaL. U Lito- ! ! IlarrubiutnPeregrinun'L'
':et ir. Zernosek a T.ovosi,' nice u Loun'
L'' hlavné7\.
r'liné (na pustinách, v polích, xI' uulgare \-

ě . xV I .
- -. !iejrich sp isů
130

Ye vinlcích)'l Záleze|(Želez. I Ajuga chananpítEsSchreb.'


ni. ni ná S ep] BÍliny
, a říůtej i zviáŠthojně na Lounsku'
u Loun. I Anag allis coeruloeaSchteb
AnilrosaceseptentrionalisL. .\a
[, Xlahtt borealis I'l!ieb.
Anthriscwstulgaris Pers V Lo- polích s jistotou jen u Ls|í
vosicích, trIostu' Bí1ině, Po. {scuurnnr), jinak v jinj'cb
sto1oprtech, \roleŠicjch,Brz. Írtvarech.
r auech. A' elongata L. utlává se z Lito -
satiturn Bess. Tl Li-
Cere.folittnt, měřicka (siirrrjsen ;i r iděl
torrrěřica Lovosic' r ).t iik;i' t.
po.tRad.- 'bý)er ruLl
Totilis |leltetica Gmel. tI Zá. Bíliuy,}Iostua Polrradic(Po-
lezel, Litoměřic,Ústí, Sebu. ratsch).
zina, I(oŽova,Trmice. IIyosurustttittintusL' Jedinéa
Conitnnmacul,alamL. dtsP' ne pr.livěhojně u Postolopr.|.
L. v tep1ej
Nigella ttrt:ensjs ŠÍc.Il
po1ohácbzvlኝ na Z oď Labe
rozŠířená'
Glau'cir,utt rceniceutn Cranlz.
y
,len u Lll omerlc.

Druhy polní a pod. (Pokrač.)

Fwnari'a roste-l,lataKnaf. U Li- F. Schleicheri Soyet. Y údo]Í


toměřic, Vinberku, Hliného, ]\lileŠovskérn k RadelŠtejntt'
SebuzÍna; MileŠovka,Bílina' Posioloprt"v' ]\Iarianskáhora
na c lR o zt o kYavLounsku u Ústí, Lovosice,Sedlo.
u Brzvan. I Thlaspi perfolíatutnL.
F. Vuillant,i Lois' Roz|rouŠ' I CoronopusRuellii All

.
131

Druhy polnÍa pod.

R. Br., ra-
Lepidiwm'ccttnpestre sto1oprty,Litoněřice a j istě
der, e L. roZtl.ouŠeněÝ tcp- i jinde).
polohitb.prse bojnéjj.
lr'jŠich I Rapistrunr,perenne L.
Erysirttuttr,repandunt L. Roz' Herniaria hirsuta L. u BÍliny? ?
. ' llt 'nr's o bs o ů us t c p-
tr o u Š h S1ergula .|IorisoniiBoI.'tr ŽÍ-
ním. tenic a Skalice.
! \agina modoso }Íeyer. }Iezi
Dry)to.t'aÍls ,,l{,.a{|s ^ ^ '-
Ul.. U Lito-
Štěpánovem a Kostomlaty'
měřic,Lovosic,Zernosek, Ustí.
Vaecaria paruiflora \Íóarl:'
! D. tenuifolta DC. ud:it.á se Jen [.
z bráze ud Topkol.ick t.stí. ! ! Silene longíforaElrlh. na nte.
! ! Brassicaelott'guta Ehrh U Li- zícb pod Radobýlempořldku
tourěřic? ? a druhdy u Sebuzína.Ponti'
Mel anosinapis cantnt'uttisSchimp cký typ /
pořídku, u B"vlan (PLillna). I Caucalis d'aucoid,es L. C. mu-
Sinapis art;etlsisL' rozšířená ricaÍa Bisch. u LitoméřÍcna
t Pct,yhanus b]arnév iesnrtých vÍcemíStech.
krajinách), nezŤídkaYe var' [ 3cand,ir Pecten I,,enerísL,
dasycarpa Neilr. 1\Iost,Po- Roth. Roztrouš.
Vicia ail,trosa

Sem připojiti b'v se mohla i řada druhů vÍcenáhorlné zdivoóe.


lí.cb,z nicúŽmnohéna svých stanovištích brzy-opétvymízelya jen
n e k te r éd o vedly s epřizpů s o bit iar ozŠiř ova1yseinada1Šístanoviska.
| \ 'a d i m ez n lc n:

Drrrhvníbo dnéz divoČelé.

Phalaris canariensisu Stadicaj. Tulipa sílt'estris,u Litoméřic,


Jltlxa, vtnice ta
Henr,e,rocallis Mostu a na Kirschberguu Vla-
úpatíRadobýlu. tíslavi.
L32

Druhy náhodnězdivolelé.

u Strá.
Útica pit,utiferajednou na ru. l C'entaurea so.lstitialis
příkopeclt
miŠtin LitoměŤic, I donic,v siiničních
t<o,nlo,,opo,ia u Ústí 1vymi-| |":!:t.-p^,:'-
:'!^-:jo".
I
-o,:"d
vuvr vinice pod Lovošem.
Uhor
zela),
scutatus, zdi v Mile- 'J Lepidium lterfoliutum u Posto-
R;;;; |
loprt.
soYc. I _- '
a':p.'.':^.,tnatronalis. Pořídku
C,:,p;, ni,o,,n.sis a seÍosa* l
I ,''' """....
zdrvocela.
loukách u Loun' l -.
jednou na \ ,}:y:,""::!!!:^,:::Ť
Hetrtlinthia echi,oides
|b,I,llnÚIÚ.ueal,lv,von pod Kalichem
Twnica Suxifraga
láspu Železničn{m staniceotr. \ ne.
I - - - - - - - - ' poblíŽdomťr
u*-TřebuŠína
lan u Lo v o s ic.
l nojno a jistě jen zdivočelá.
seroti,napŤi ohři
Sot,id,ago ,rin\ce
I -l,*"t*t"^ ca1lil,l,ae,wm,
rr ČenÓica Levanickébo sen.
i ooJ moos.' a jinde.
níku. I Leaisticwm
" off'cinal,e,Ratsche.
GaLinsoga pa'rui1lorav útlolí t u..g, ó.r.íistg.
Labe celkem vzácně.
\ s"d*ň' ,pu,ium hojnéa namnoze
xIatricaria d,iscoidea vůbec \ ,cela zdomácnélé.
hojná a úplrrězdomácnělá, \,Pot,,iw^ muricatum hojně na
Seneci,ol,ernali.su Ústí. ]- o|o." u HÍivic'
P,udbeckia lacin,iata pořídku l Coronil,la Etnerus na Bábě
v údoiíLabe. l u Ječan.
off,cinalis' Tamtéž | vicia t,*t,u u nádraŽí Lovosi.
Calenclul,a
hojněji. I ckého'
Pěkné, staré stron:y Hippophaě rhamtoid,es naleznenre
.Aloisiushólre..u Por.adceblíŽ Kostornlat.

částstředohoří.
24, Ku|turní
kteréjest chráněnoproti severuvysokýnri
S|ředohoŤ{,*)
horstvy,
hodí se jiŽ nízkou svou polohou,teplýmklimatem a
výbornouprsti

(18e6).1
133

pro pěstoYánínejrozilrnějších plodin; také,rozdělenÍvodnÍchsráŽek


velmi příznivé,připadáí
v roce jest zvláštěpro polní hosporlářství
leto 40ofo,na podzim 20o/o.
z nich na zimu lĎo/o,na jaro 2óo/i, na
pro pěstovánÍi rtr1|t1
ZvláŠtěobvoď stepnÍjest jako stvořen trvající
choulostivých, kte,.évyzadujíznáenystupen...n]n'" tllouho
jakost po-d.
pohoduk úplnémn dozrani,kteréÓiní i velkénárnkyna
provozujese se zdarem polní
ři"a""- t"rá_" krajtch hórnatějŠích jeďnotlÍvé
hospotiářství a ovocnÍctvina zírrlérovině, z nížvyvstávttjí
jejich, zvlášt k J
ilil;; celémenšiskupinyhorské.Na úbočích
jen uprostředsouvislých
pěstujese .i,pisoo i vinná révaa
"lii.*v.n z,rýšerréma i vlhĎíma st u
r.,,i ;.nlionutl'chv terrénuvůbeeznačně
plodin nemoŽným.Zde
denéjším stává se pěstovánÍclroulostivějších lul<l
původní
pikoeiouky'buďk11**Í:-]|b.ieště
n.i"í*"i*i.'" oves,.ječmen a pod. Př!
orchideová,na políchpak bianbory, Žito,
neb Sedla a Babiny.
r.1"á.* :".t nánt na př. oko1íŠtěpánova
Zobi'lnint ěŠ ís edo br épo v ě st ip Še n ice , kt e réa vý b o rn ě svě d č Í
výŽivná, těŽká ornice; seje se co.jař iozim zrnojeji
t.proiri*o * (Tritiat'mwlgare)
pšenice'
skytá jemnoubíloumoutru.Zrno obylejné
seté formy bez.
jest celkem roYnocenne'pochází.li.:1 :š...!..iě-
která na př. býváhojněseta
osinnéči od osinatéÍbrmy(nvousatky"),
v obvodustanýehluk.
neč'iní vůbecvelikýchná.
Yšudevýborněse daříjelmen, který
může- se dobře pěstovati
*u.r. o m"i" velmi lrrÁtkouáobu vegeiač'ní
i v krajináchhornatějsich. Pěstujesá tu ce]á ÍadaforenrobyÓejného
j"u*""l iř.'a" u* ráti,,* d,isti'chum), které bývají č'astona újmu
Yzácně kde uvidímeječmenŠestiřadý neb
celkovéjakosti pomíŠeny.
eiyrtuay"".ut. zv. smeták(H.*Zeocrithon),
Žito (Secalecereale) se ovŠenr na věKích'jeŠtěplocháchpěstuje
těžkázr.na; jen na písku
*ioe o.ouyc"1oěnrohrrtnjkiasy a výborná. nároky
o,"š 1A,,no soÚiz.o) klade nejmenŠí
bývá nápadněhubenější.. pěstuje se
Živnépůdě a v tlrsnějŠíclr polohách;
;,p;...p''";i n" .hodnotou
'onď
taktéŽv několikaodrůriách, nevalněse od sebe liŠicích.
Zos ta tn íc h Gr amr n eír l l u Ž n o j e št ě u vé st iku kuař vici( Ze a M a is) ,
ma]ém
pěstuje pravid1en jen iro píci a jerr-vyjímkou
iiterá se vŠak množstvÍ tepla
pro zmo; netlostávát *"'ii-t"zaono .oku'dostatečného
seje proso (Panicwn
potřebnéhok dokonatémuuzrání. Pořídku se
Lotium itaticum (=: Bou''
;:;,;;;;;\ * n'0. or"tty I seiaria itatico)' jetelemneb
chio*wn)seje se takteJ ň'dil a jen co pícnírostlina s
zdivočilé'
i-o;ffi;í Ň" Lounskujest uynÍnn vícemístech
134
stttiuuyna Eruurn
Z luŠtěnintu onde setýchjmenujeme Pizutn
a tatar,icum)laké
.Lens. PoháŤrkaa tatarka |iofujonum FagopyraÍh
a rády zdivoěují.
"" misty sejí
se Thi,folium
;;h' jest rada druhůpícuích,Lak Vicia .s'atiaa,faba,
(Lupiius), i[edicago satitsa,med.ia,onobr11c}t,is
,,*j,d.
,,,t,í,,, 1iyi,id,wtn), j:.t ňak l,rigonella
zvůstpameiinŤoá"
íná,iiň|i i-Á'"e jako
FoenumgŤaecum, kter* sá zvláŠtě na Louusku častoseje,právě
Lathyrussaťjous. PotILoYoŠem viděljsemua jednompoli setýLathyrus
siioestris,který se v nejnovějŠí dobl nísty, ce]kemvšakpořídku,co
fícnÍrostlinape,tuj.. 1 ::t. .^.|
polohya horŠí,..zvlášť
Bramborová poie jsou výzuaÓnápro drsnějŠí
stihneme
písčitý' subst,rát,v němŽse jim právéáobŤedaří.Brambořišté
ieŠtěna vrcho].ku NlileŠovky.
B,ío l;ulgaris)jest důIežitou plodinouStředo.
'"""" iln;i;;;,ro, Po-
hoří a <laŤí se nejiépev niŽŠíct .oíny.l krajinách,tak v ŠirŠím
Yedle pŠelice,vína,chmelea nělrolika
ohŤÍa u Labe aŽk Lovosicům. StÍedo-
i*.*a.*ii pestovaný.ch tlruhůjest pro kulturní Óást teplého
hoři zvláŠ{ Yýznačná.
(Linwn wsitatissimwm)
Po]e nráku (Papaaer sommiferunl), Inu
a konopí(Cannabissaíiua)jsou celkemvzácná.
.hlavně
Chme]ařstvívyl'tnuto Ústoku k Labi (na
v prutru od -,'
zvlášt
Ústecko zaujímajÍ .h*eloice 1682ka plochy!) a v Poohří,
'Ž. konku.
ři."*t"' .uooa jest výbornéjakosti a vítězuěobstojí
ani podotýkati
^".'^cizi, netÍeba
renci
v první ŤaděLitoměřicko,Lovosicko
i"pie_p.rohy StŤedohoíí,
pro pěstování
iuoei"" údolílabskon jsou jako stvořeny
" "ý.il;;; zvláŠiěse Žlutýmovocem,literá se těšívelmi dobrépo.
"i"ií.e"y,
věsti. Zv]áŠtnÍ jeji aromasouvisíprý s výbornouprsbí,která povsíává .
v.Střec1ohoŤ:,i*í.1iŤi:l':'j^o,:
větráním "'' horniu.ovŠem-i
eruptivních
neszaujimajÍ
i""ry.r'',::1.:':|'
..
iřTi'1.'"''"J.iJ **á,, i ňías"*'
0'1oioprotluktivnÍ
.d
nhh]"F oÍ]:
vinicev Čecháchv.ilec 3'zJeo 999 . .'.:'
1ety"pokrývaly 2ó78Da! Na..--..].
jeŠtě
liT;'J.TT;'' "'..,".n ''o
četných místech oulu,o.'í1;;9;ltiě)oiooraá. i:::.:1:"::.-*i::'.
iosuk piu, to jsoui v pŤítomnostivinice.
;;i," ffi;ffitli"'n'"o'
í":*.ň"*y.n krajichvelmihojné.a t::':
místy,'se,
",.t,ě -;";.';,no...te sklepvi*1^1{]""Tli..
v Žernosekácb,
i.Ju*'n.'n,,1 J; ; .o,šahio
*^#š;il i;'.*y, z XIII. stót
pocue'.ji
kteréjsounynímajetkem
u *oboo pojmoutió0.000 větler rína!
nejbohatší .qÍ*
] co ,. iyt. o,o.nictví,jest StŤedoboří
"
. , jJrl,";;i...'t'á.':l ávocnéstromy,podobáse po tllouhý
135

j.. ce1ýkraj krásně


ne př. na Litoměřicklr,Lovosicku, Lounsku a
q'
iozkvetlému háji. 7,e samoťnýchLovosic bývá do roka 68.400
čerstvého a 14.830q sušeného oYocedolůpo řece odvážeuo.
Y středohoŤídařt se i ehoulostivější druby ovoce, tak broskve
pěstuji
(Prunus persica)a meruňky(Pr. Arrnenia.ca),kterése místy
v celýcb.sadecb.oba dva tyto ovocnó druhy jsou všakchouiostivé
pro transport' Pro klima Stiettohoříjest neobyče|ně důležitou okol-
iman.
iostÍ,Že v okoli Litoměřicmohouse na volnémpoli pěstovati
ilone 1Anygdalus communi,s), jak to dosud jen na málo místech
v Čechách pozoloYánobylo.
Takévšechny ostatnírlruhyovocné(jablka,třešně,višně,hruŠky,
větších
švestky)hojně se pěstují,a to obyčejnětýž ovocný strom na
prostranstvňh.Nejjemnější ovoeevyvážíse ve sporrstáchdo ciziny;
í;;Jiy ;^ Ústectí prodávajíse ve velkémjeŠtě zelené,trhajíse pak
a dopravují větŠinou do Anglie,kciese z nich připravujÍliqueury,sli-
vovicea pod.
J edn o t t i v ějen s t i h n e m e st r o r n ym o ru ši( M o r u sa lb a , n ig r a ) , j eš t é
!
vzácnějijedlékaštany(Castaneaaesca),kteténa }1osteckui dozrávají
ořechy (papírkyi křemenáÓe), jednotlivě
rrli,ty pěstujíse vlašské
j"n gJode, *isput. a lískovéoříšky.Někde,.tak v obvodu luk Ba.
"tin.řy.n
stihneňei celá pole se slstkou (Ribesgrossularia)'
polní
TakézetinářstvízahiarlnÍ(salát, eeler, petrŽel attl. atd.) i
(zelí,cibule,.okurky,křen atil.) provozujese se zdaremv největŠí
částiStředohoří.
Poříelkrrpěstuje se Helianthus tuberosus(Lounsko); u StŤekova
tonauý arunoýpokusys kulturouStaahysaff'nis. Z Ústecka expottuje
k přÍ.
* u áoozst'i do Saska Artemisiaaul,garis("Beifuss"),uŽívaná
pravě vepřovépečeuěa hus.

25' Život mechový.

Mechová vegetace česk.Středohoří nabývá zvláštuíhovýznamu


tou okolností,že stojídosti v pŤÍkrém lozporu s vytvářenímrostlinstva
jevnosnubneho.Nedi se sice popírati, Že některévýznač'né vápenné
počet ji.} j::,'.::
iypy ieooosnnbnéscházejív obvotlu Středohoří,ale
na celý rozsah našehoúzemív celku velmi skťovny.Uedlce
"i.Lr..
a z n ě lec c o hlav nirlv ěho rnin yceléhoStředohořijsouvesYémvý-
ZvláŠtěznělce
,n"'u p,o roucho rost]innénadmírusložitéa zajímavé.
význačně
chovaiíse v té příčině velmi nestejně, hostÍcebrzy typy
.:
136

Yápenné(9arifraga Áiaoon, Suleria calcari,a), brzy opět pravé druhy


vŤesovinné (Calluna), ovŠemi to dá se do jisié mír'yvysvět1iti,zvláŠt
věnujeme-lipatřičnoupozornosti individuelnímupŤizpůsobení jednrrt.
livýcb druhů, počítám.lise schopuostÍ, s jakou Se dovedou stěhovati
i r.ozŠiřovati, s jejich poměremk vývojovýmohniskťlma pod.
Zcela jinak jest vŠaktomu rt tnechů,které v celku majídaleko
menŠísclropnostz původníchsvých stanoviŠ{dále se rozšiřovati.*)
Předem musÍmejiŽ na to poukázati, Že mechová YegeLaceStÍedohoří
jest prachudičká, jen s nepatťnýmmnožstvímzajínavýchtypů' jak to
i z části odpovídáporlěrůutstanoviŠttrím. Jsouťskál-vvlastnihoStŤedo-
hoří tak suché, ba tak vypráblé a vypálené,Že dovede se na nicb
udrŽeti jen skr'ovnývýběr xerofilníchmechťl;molrvavýclrmíst, které
bývajípravým eldoráderubryologickýrrr, není, a na skalníchstěnách,
o kterése opírápo celý tas s1unečnÍ Žár a kter'ése nemohounavlaŽiti
ani atmosferickouTodou, libují si nejvýšetuiavé po}ŠtáÍky několika
rlílo tnechťr, jichž příkladem jsou chlupnté povleky různý.ch Grinrrnií.
ZněIce vůbectěŽkozvětrávajía jejich r.ozvalinysloŽenéz ostr1ý'ch
bělavých desek skytaji jen v Štěrbináchněco lrrÍstapro rrralý poč'et
mechů,které tu žijínamnozev nejuŽŠím spojení s uěkterýmijevno.
snubnými (na pt. TVoodsia,Saxifraga decipiens),pomáhajicejim vy-
tvářeti celésouvis]ékoberce. Na samotnérn kaurenírýsujíse pravidlerrr
jen drobnékr.esbyriěko1ikastále se opakujícíchiišejníků.
PoněvadŽmechovácharakteristikace]éhonaŠehoúzemímistrným
péremvylíÓenave YBr,oxovsnÉHo nMechy české.. (p. 51-53)' bylo by
zbytečnovŠeto zde poznoYu opakovati' To vŠakmusímeaspoň na
pamět uvésti, Že mechoadtlegetacea prauém opaku k jeunosnubné
shodzje se t hl'uanich rgsech s mechououJlorou žul a rul, čili žepro
mechE jsou čedičea znělce horninou bohatou na hysličnik křerničitý
a chudotl na roztoky žian1jchsolí.
opuky postrádajískoro veŠkeré vegetacemechové;pískovcemají
sice tlosti bohatýŽivot mechový,opakuj1se vŠakstá]etytéŽa namrroze
obecnédruhy. NejbujnějŠí jest Život mechovýve vlhÓícli lesÍchjehlió-
natýeh,hlavně ovšemsmrkových,kde se zjevuje i' Sphagnwmv celém
Středohořívzácné.
NejvýznačnějŠÍ drulry mechůbyly by as následující+*)(\ druh ne-
vápenný' o druhy půd vápen.ných):
i) S tím souvisíiéždo jisté níry, že se udrže]od'alekovÍcemediter.rannícb
mecbůneŽ fanerogam.
'*; Dle Ytr,txovsrérrontrIechyčeskéua dle bryologických piíspěvkírtéhož
a'utora.BliŽŠíviz t&m.
137

)( AnčIreaea Střerlohořícelkem
petrophitana znělcícha čedič'ích
rozŠířená.
(\) I|,eisíarutilan,s,YelemÍn,úpatÍ}Íilešovky.
\' W. cris1nla. vý.značnýpodhorský typ půd křemenných: na
na Kleisu, Bezriězi a j.
inkerrsteinua nt vfllěŽcíchStředohoÍÍ

celéplochy pokrývající,přicházÍna }lileŠovce,téŽ v DrnožstYí


-'' a tan
.na tíez(lezl.
polt,rh, obecný
\ Dicranella subulata' druh drsných vyŠŠíclr
v horách, rra zně1cina }iilešovcg.
f Dicranuntnrontanunt,, RoztrouŠ.' na př. la pÍskttu Per'uce,
pod Sedlern.
)\ D. fuluunt,,u Peruce a na porfyru u Lovosic.
na pískovcích.
roztrottŠeně
(/') D, longifoliunt,,
f Dicranotlontiwmlongirostt.e,drtthstoupajicíz rovin aŽ do hor,
kde jest jeho llastní sídlo' Nr pískovciu Per.ucea jistě i jinde
v Středohoří'
Fissidensincurtus. LotrtY.
)( Ditrichum.hontontalluttt,nt t\Ii]eŠovce na znělci.
Áloinu rigid"a,hlavně e, avŠakna hlinitó půcievťrbec, přichází
clle \Ialéhona Střekově; Z podobnýchurístna MileŠovceurlává se
yzácná AI' anlbigua.
atr}ocarpum
Sc]tistid,iunl Z ;:ovinaŽ ciohor.
va:r,grucile' ]IileŠovlr:l.
){ Grímnzialetlcoph,aea na Řípu' Mi|eŠovce, Sedle, na i{oh]Íku
Lr Loun a j.
f Gr. comnlutata rozŠíŤela.
/' Gr. oouta jako pŤedeŠlá.
Gr. ]IiihlenbecĚii.Nt zněicíchna MileŠovcev mnoŽstvíplodnÍt,
-. I ; ,1 i of, l c.
Gr. incuruu rostoucí na nevápenný'chslialách rrejvyšŠích hor
Š'.iilavaa KrkonoŠe)'udanr{z tr{ileŠovky (DĚoečrrt)jest dle Vai,e.
\,:.1'sEEEo (na uved. místěstr. 179) pochybná.
Gr, ptlltinutajest vůbecobecná.Grimmienevystupují pr.avidlem
-''.'':
''<o rrriiujícenejteplejšískály.
,./.'Dryptodon Harhnrtnni stottpá'z pahorkatin aŽ do lejvyšších
:.:-r.k11eskládá souvisiéporosty. \i Středohořínt \IileŠovce a za
r]i]s.!1}íul obvodelrrrrt lJezdězi,Kleisu, Steinbergu,Rálsku.
138

)( Racomitrium aticu\are na kamenech vodou


Y potocíchz předioří aŽ do nejvyšŠích oplachovaných
hor, V StředohořÍvelmi roz.
trouŠené.

;.. \ R. heterost,ichumstoupá z paborkatiny až do


Rípu, Sedle, Milešovce. vyššíclr
hor' Na

)( Hed,loigia,tli,to , zajimavéj etlnéodrůděna


Řípu (Yu,oriovsxr.
na uy. m. str. 190).
cupulatum vat.,n.uduntna vlhkém
^..,-O:rhorrirhum
.MllesoYK0u. kameni pod
(\) o' rupestre u Ústí n' L. (čedič),
na Řípu (tamtéŽi YaI.
Sehlrneyer)a i jinde.
\ lyqlgpto ci'liata.kupř. na znělci La MilesoYce.
.-
o E, contortavůbecna čedičích u ,oetůcn.
, _ !n,lo,,,-:::,?to,památný druh,který jest domovem
ouT-Y.:. u.. vyšŠích
borách,přieházíí e..oj p,.,ti
podélhlubokécesty(Vrr,olovsxÝ1896.) "' "*n.ri
\ l\leberael,ongatasťoupajíeÍ
z pahorkatin aŽ do nejvyŠŠÍch
pÍiclrlázi
lrojně hor,
v skulináchskalnich zi.t..,ili",."
památná ti"' , Že omezenajest
\^-,'_!fu,,,:!ha
j.: na.vysokéhory.(KrkonoŠ;; v Čechách
:k:,.". ' š;'"'"),;tJh';' ; ;;
cestě pod'vrcholem j\IileŠovky
(Vnr,nri.18gq,
W..cruda
, \
roste
na prsti a v sku]inách ska| z rovin
aŽ dtl hor
na znéLcích
Miješovkv.
Rhodobryum,oš,,u-na vlbkélesnípůděroztrouŠeno.
o i X M,iu,o stellare,u lesních
poinJtn,
místech,zvlኝ
nu jlumosních
--, ..u l
v obvodu lesí jehlienatýcb.
M, affine na mokřarl]eeh v listnatých
hájích, spíŠev niŽŠÍ
a teplejŠícb,
polohácb,vysoxo nestoupí.
V Středohoři nezřídka.
. \9) JyI,serratuln na lesnÍpůdě roztrouŠeno, na př' u Yelem
a UstÍ.
,,;,ui?!,u,i!^,^i::l lesích,
"r1ť"..''Iů,
.". lornatých
kraji
udánjestod i{alohobl'-;ilpád;;,ň''^';'.fii'"J
;,liillT:í
u Litoněřic'
prstiv obvoclu
lesůjehličnatých.
ri.:í#::x1.n:iJ..,"'
X Bartrarnia 1tomiformis rozšířena,téŽ ve
var' crNspa.
B. ithEphglta celkem hojná.
Catharinea tenella, d,ruhrostoucÍ
- . na h,linité
pÍsčité půdě
az oo předhoří,celkentvzícně,přichízí
u Malého Března.
139
.:l

hercyni,curn,druh bor.ský,,rostoucív Čechách


\ oligotrichum
horáctrn.'u'Juir.n, udánMatýmv rok]iu Sebuzína.
ien ve
,".,,...,vysokých
"y, při-
*j,,;
: drubzvlásí pr.,i*:'T' význaÓný,
|,í,i,,,,;,* !,
poii Yostrýma u Kojetic.
cbózÍ ve vlhkých,*,"ooy.ť lesích stinných
i:i.
Burbtlumiaind'usiata, rostoucjp9řjdko''u,hlubokých Pod.
trouchnivých p;i.;;ď; diÍuí,odáoá se Malým v
lesích na
lese.
leŠínském
.;"; na baivanechv stílu. a vlhku
rostoucí jest
z rovinaždohor,
;lŠinách
ii::#";:;;ťilffi
.,'.i.o,::f; oesnaSedle.Stoupá z rovin dopařezech,
;,,.,, hor'
" Tii,"YiÍ
'a,*nstt"' ;**t'"'i:?.J;::1"'*':
": T:ff.tt
stromůa

ř{dreji na holézemi, v 1 r horách, zjevuje se

podéLlesních
tiomovem potoků v drsuějŠích
:.''.oj]}',l'," re,
"'',,. ktetéjest
u Opořana Peruee.
i.a MiieŠovkou,
n.'*í*, kra.
v lesnatýcha lrornatějších
B, sal,ebrostlrm, sídlícínejradéji
a sti.omecb'přichází o
:i"a.ň" p"r.zech ' . místech,roste
. Kochii,, ceíke. v,ecoo'ooo:.
na vlhkých
Anúlgstegiun
,"" Milešovkou.
lorl -
i..-j,,,tzkanunl na př. pod MiieŠovkou. stromeehv pahorkatiné
A, subt,ile,..tt.* .JJii".'e ""-i"'"rcn
roztrouŠené.
n noJ.n, jesuv Stredohoří
(O) A' conferaoides' trIiieŠovce.
,YtL*,n*í"* si]a atiu,ta l ar. orthocarIturrrna
Roztr1uŠ'en1.^
i,l" u,n** Sommerfettii. vzácně, na pr. -* u Loun a na Mi-
'ó,i."itoy'opt,gltrutn celkem
1eŠovce' kamenechv potocíeh
ocllraceuro,které jest dom-ovem
/ II, 'na
v' ZáIezel.
ry*íri.oa.nhorskýeh,.utlává}talý pro
" ÍI. Crista ,o,iii,]*.-no. Zinkensteinu.Jest význačné
X
polohác}. .
ntutoíj lesy v hornatějších Loun. Význačná
o H, nl,ol,truscw' J.;;"';;_ú'1i..1 P.'l11,"u nevápenném.
velnri pořídkuna substratu
rostiina krajin vápencoq;ctr',- i znělcovýeh.
leiličových
(o) H. rwgosumb.j;;;" teptycnstntacn
Stoupi,-aŽq: *j"].1]il,uoo,.o,t" Krko-
Eíe oo spotlku lesních kmenů v
H, rtallescens,
noŠích a -Šumavě, roste rlle Maléhov Středohoří'
Hul,ocomiwm brettirostreu Yanola'
I40

Z jatrovekuvádímez Yer,nxovsxÉrro dÍlI._ Iu.


nJatrovkyč'eské"
následujÍoí:
Jungertnannia bicrenatana MileŠovce.
J. Schraderina luÓníchmočálech pocl MileŠovkou.
RoztrouŠení
z royln až do nejvyŠŠÍchhor'.
Ccphdozia dentata na černéskalnÍ prsli na fonolitu na Sedle.
\růbecvzácná.
PlagÍochila,interrupta,Ylhké vápence.Dle Linrprichta na fonolitu
na vl.choluMileŠovky(srv. Vnr,nrovsKÝna uv. nr. II. 2.).
C hil'oscgphws polyanthus, rlrub rostoucí na katnení u ]esních
potoků,udává se od Litoměřic (I|austus).
Frullawi a Tatnaňsci, roztrouŠenáz r'ovin aŽ do hor' nepříliŠ
hojná' přicházÍliu př. na čediĎina Rípu. - Fegatella conica na Mi-
leŠovce, Kletečné' u Litr;měřica i. 1:

ó .Preissia commtltatau Peruce na per'mskýcha cenomanskýcli


pískovcích. '
Grirnuldia fragrans význalnýxerofi|nítyp na znělci na
(srvn. Vnr'n*ovsriÝna uv m III. 19.).
Riccia cil,iata ve společnostipřeclešléna jiŽ' úklonechtrtilešov
ve íonolitu.
Yýč'etteutopodávťrme hlavně pr'oto,abychomlkáza\i, Že mechov
vegetace sko,rotatᎠjako na pralrorách a Že převládajÍnamuozg
'jestrozŠíření
typy' jichž spadá sice téŽ do pahorkatiny, které vŠakvý-.
stupujíi do nejvyŠŠíchhor a tam vlastnědomovemjsou. ostatně
to divno, uváŽÍmeli, že stanoviskamechovájsou větŠinou mezi
aŽ 800 m a Že podklad horrrin eruptivníchjest pro mechy význameň
sYým totoŽnýs podklademplabolním.

€.
.€
ve floristických
ll|.Krajinnácharakteristika
obrazech.

na jih od ohře.
1. Poohří,zv|áště

Jest to onen pruh v obvodu křídovéhosystému,který tu vlastně


tvořÍ jiŽ pomezní pás květeny středohorské,ale čítámeho přece
do území našeho, poněvadŽjest souvislým pokračovánímkř{dy ve
vlastním Středoboří, rozrušenéa valné Ye sYémuioženípozměněné
eruptivnímimassami.
Jest to kraj suehý,namnozerovný, co jednotvárnáplaniuas men-
Šímijen vyv1íŠeninami, ale bez daleko patrných vreholků. Jen údolí
potoků pror.ývajÍmísty Y dost hlubokých, rornantických záÍezechkŤí.
áový útvar nebo tu onde vyčnívají i jednotlivé nižŠí
vrŠLačediÓové'
. kopcovitéhoStředohoŤí.
oo přetlvoj .viastnílr.o,
Stepi v tom omezení,které jsme ve vŠeobecné óásti vytkli'
jsou jen slabě vyvinuty; zastupujíje jim zcela obdobnéstepnítravi-
naté stráňky, které zvláŠt na Postoloprtskuhostí vybranoukvětenu.
Tam, kde podklad tvoří čistá opuka, bývá pravidlem rostlinný porost
volnájŠí,tliuhy neshlukují se v souvislou pokryvku, tam také rád
pŤechlzítento útvar v útvar opukovýeh strání.
,Postoloprtsko,
které tvoří jihozápadníhranici na'šehoúzemí,má
vůbecnejmenšípoÓet lesů v obvodu eeléhoStŤedohoří;jistě' Že jest
to jednou z příčin, proÓ i počet sráŽek jest nápadně lízký, takŽe
kraj tento náleŽí nejniŽŠíčeskéisohyetě 4@ mm, Vět'Šiuouse tu
siřídajÍjen Óerná, úrodnápole, ehmelnicea zahrady.
Ne tak rozŠířenyjsou úívaty hájové; z nich vyvinuty hlavné
mokré a mírrrě vlbké stiuné háje, z největšíhridÍiu za baŽantnice
1 ) .)

upraYené'jichŽ květena jest jiŽ tim zajítnava,Že upomÍnajiŽivě na


vlbké,z částii kaŽtlr,rrolně zapiavovanéháje středníhoPolabí,
Tak roste na př' v PostolopttskébaŽantrrici :
Cor y cIalóscal;a, přecetně' bílá i rů- Melica picta, velice četně,jedíné
žová. známé stanovisko v této kra.
Adota moschatellina. jině, bude asi více rozšÍřena.
Gagea lutea. IVI.nutans,pořidku s předeŠlou.
G. m'inima. fuIyosotisspars,if,ora,velmi četně'
Anenone neŤ.orosa. P ol,ygoncttwmntultffioram.
Á' ranuncutroides.
Ornithogalum tenuifoliurn, v spott-
Thlaqi' alpestre (poŤidku'náleŽí
stách.
květeně vlastního Poohří,1.
Arabis hirswta.
Ranuncul,us auricotnus s č'etn1mi
Pairaei,
pŤechody do význainého ple. Carer
mene cassttbicus. Imltatiens Noli tangere.
Festuca gigantea. Br a chgp od,iwnt,s'iluati cwtt,.

Na místech sušŠích, tak i u lesíka nad baŽantnicía vůbec


v okolí jejím vyskytují se jiŽ druhy, které miiují vÍce světlo a teplo
jako Achill,ea setucea (i jinile rozšířená)' Cerastium gluti,noswtn,Ve-
ronica aerna (ve]mi četně,zabíhá i na sYětlejŠímísta tlo háje) Bro.
'
,rrus erectus, Verbascwrnphlonto'ides, Pod,ospermum Jacqwinianum,
Koeleria gracilis, Sil,ene Otites, Ilieracium colldnwm, Phleum Boeh'
meri, ThEmus Lówganus, Koe.leria cíliata, Meldca ci,triata,Hieraciu,nl
setigerum, Laaatera tkwringi,aca, Berteroa incana, Inula germ'an'ica.
Na polÍchzjevuje se Y celém tomto okrsku na opukách hojnéEchin,o.
sperrnum Laltpul,a a Stachys annwa.
Postoloprty se svým okolím, ač nevlídnéza úpalůletních,jsou
bohaty na zajÍmalédruhy z roz1ičnýchútvarů.Již rudera]ní květena
má řadu význačnýchtypů; dotvrzuje se tu jako skoro všudev ob-
vodu tepléhoStředohořís vysoce pokroli1ým hospodářstvím'že pro
kraje ty charakteristickou známkou jest bohatá flora ruderalní, která
nahraŽuje nám rozmanitostí sYou přiTozené útvary, které zatlačeny
byly z rozsáhlých distriktů. Z těcbto polních plevelů a druhů rude.
Ialních můŽemeY samých Postoloprtech a v nejbliŽŠím okolí uvésti:
Sclerochloa dura, Eragrostis minor (namnozepřikrÓena ke zdím neb
na cestách), Bromws cornmutatus, Clnog|,osswmoftcinale,, Anchusa
fficinal'is, Fr,wnaria Yaill,antii, Lepidiunz rwderale, Mal,aa ltusil'l'a,
Sol,anumalatum, Thlaryi perfol,iatwm, Cardaria Draba, Asperugo
ytrocumbens,Atripl,er ndtens (obeclá), Datwra Stramoniwtn a j,

,,'
1 {Q

Na políchmoŽnojeŠ|ětlvésttCawcalis daucoid'es,která odtud


až k }Íostu jest rozšiřena; Sinapis art;ensisa RapthanusRaphani.
strum,,oba dosti bojně, první bar.vícelt1pole záplavorr světležlutých
kvítků,druhý květy nápadně tmavšími.U cest leckde spatří se -Ery-
simum re1land.utrl, statné, rozsochatéRapistru,mtr)erene| jmenovaný
již Brotnus cotnrnutatus,Nonnea pullu, Canel,ina tnicrocarpa,Tra.
goplgo|L o rientalis, Podos,permutn laciniatwm a řídčejiJacqwiniantum,
Resedaluteola,Falcaria Riuini, na cestách místy k zemi stisklý Ú'o.
rlnlt)us Rwellii, Echin,os})efin,|4mLappula' leb Galiunt, tricorne, které
vŠak rádo podobně jako Anthenis austriaca neb Payauer d,ubiurn
usazuje se i v samotnýchpolíclt.
Výbornýnr stanoviskem pro rozmanitéjestřábníky jest Šachta
Jana Aďolfa s nraly1mlesíkem:hojně tu roste vzrícnéHier aciwtyt, Zi-
zianum s H. setigeruttla Pilosella (zároveň s míšenci)s Anthyllis,
Rosa sepiutn, glauca atď'; na pustý.chmístech roztahujeSe nepěkná
Salsola Kali.
PoblíŽ cukrovalu nacházÍ Se pěkně upravený, z části akátový
lesík, v němŽ nezbylo.jako obyčejně,z původníYegetacetakŤkanic.
Poa bulbosa, Hordeum nrurinunt,,Gagea ptatensis, Bromws'inermis,
Anthriscus tul,garis a Salsola Kali stojíjedinéza povŠimnutí.
Na S or] ohře, od Postoloprt k Lenešicůmb1íŽíme se j iŽ kvě .
teně Středohoří lounského.Zajímav é jsou vápenatésvahy nacl silnicí
k LeneŠicům vedoucí (na levé straně, jdeme.li z Postoioprt), které
mají pěknou teplomilnorrvegetaei; rlísty upomínajÍtyto svahy na
stepi a pontickéstráně dále na SV or'itudrozŠířené, jinrle vnikají ně.
kterérur]eralnídtuhy ('Cardaria Draba. Salsola Kali) a držíse hou.
Ževnatěsvých míst. Ze zajín:avějších druhůuvádíme Cerastiulnglu-
tinosum,,Astraqal'usaustriacus,d,anicus,Podllslrcrmum'Iacquinianwm,
Áchiltea setacea'Nonneaqntlla, trreron,ica prostrata, l:erna, And,ropogon
Ischaernurn,Med'icago ntinima, Trifolium str i atum, p aruifl'orum,Sesel,i
Hippomarathrum, Centaurea paniculata, Stipa capil,Iata, Thytnus
Lircganus, Sil,eneOtrites,,Koel,eria gracil'is, Verbascumlthoenieunt.
vysáZenyjsou pěkné sftomy Po1lu|,us
L-i silnice l-,eneŠické alba a
-7il anthus gland'ulosa.
){a polích postřehneme pěklý Ad'onis uestitsalis,lar. citrinus,
Gtlringia, misty i Vaccaria glansifloraa jiné. Poslednízjevuje se ob.
časněi u Postoioprt,častov políchřeckého setta(Trigonella Foenum
graec1on)i na jeďnom rrrístědružily se poblÍženi Erysím,wm, durum
e Berteroa tncana.

:l
:+i
t44

od Postoloprtna JZ rozkládá se Levanická baŽantnice,piiléha-


jící k ohři; přirozeno, Že má mnoho spoleinéhos diive již líienou
iaŽantnici Postoloprtskou; tak se v ni opakují C oryd'alis caua, My-
osotis hisýd,a, Primu],a officindis yat. canescens 1 Carduus crispus'
Polygonurn dwmetorwn,Yaleriana off,cinalis a rt j'
jest ktásně
Y těchto baŽantnicích na mnohých místech hojnou
příklad
vonná střemcha (P'runus Padus) a i četnévrby (tak zde na
IJ Po-
Salir cinerea); jinak sázÍ se místy při chmoinicích Morus ulba.
třeŠ.ně'
stoloprt jest leclde ztlivoóelá Prwm,t,sinsititia vedle obyčejné
a v b1íz.
visnď a švestky.Tak na pŤ. v plotech u Žitlovskéhohřbitova
kosti u ohře.
iada
Na suchýchnávršíchnad LevanickoubaŽantnicíopakuje se
okoji význaÓných.
.pí. jiŽ jrnenovanýcba pro celé širší
druhů,ponejvice
Jest tu na Medicago rninitna, Cerastiwtns ernidecand,rum,glutino.
sunl, Aehít'l,ea setacea, Vi,ci'a kdhyrli.d'es (na travirratých mÍstech)'
ar'
Sa-loiaytratensis, Poa bulbosa, Aslterula cynanchica, Trifoliwnt
Thymus
,rnrr, itriotu*,, VeronicaTtrostrata,aerna, Koeleria gracil''is,
jsou hojn.v
Ldwgunws a 1lraecol atď. Stipa ca2lill,ata a And,ro1logon
zvláŠtna svazíchpÍi dráze.
po'
Nezbývá jiŽ mnoho, abychom doplnili obrázek vegetaÓnícit
jest to ještě Cň,e.
měrů kraje Poštoioprtského.Z ruderalníchrostlin
jílovitém svahu pod
nopodiurnrud,erale, Xanthium St'rumariurn (na
ya-r.laciniata (při ce"tě ze
tÁnrny se Salsolou), Artemisia tulgaris
pÍ. Nigella
stauice do města s normainí íormou), ze zclivočelýchn,a
při pěŠině
damuscena, Loliwm nlwltifl,mwrn(mezi Med'icago saÍ,jr;a
senníku,nověji i jinde) a zajimavéjŠi Le-
z Postoloprt k LeneŠickému
pictiwmqirfot'iatwm. PÍed několika lety objeveno bylo na ŽeiezničnÍm
o'n,'poo.a iostoloprt k LišanůrrrverioucÍmve velikém množstvi s Bro.
jiných sta-
mus erectus lat. treiostachys(týŽ jest znám t z několika
novisek v tomto krnji) s Papaaer d"ubium a Bromus conlrhutatus,
zjiŠtěnotéŽ hojné v sousedníchpolÍch a v nékolika exemplářich
jest však
i u Levanické baŽantnice. Patrně bylo dráhou zavleÓeno,
tlosti pravtiěpotlobno,Že se tu u.kží;pozorovaljsem je r. 1902 dosti
hojně nedaleko uvedených míst.
Dosti cizorodým elementem jest Hieraciwtn pratense mezi Po.
baŽantnicj.
^tla a Levanickou
stoloprty
jest
v oo Postoloprt,na polích pod Kreuzbergem u Mostu,
zajímavým zjelem za nejčasnějŠího j ara rozkvetající,za květu drobný
a nenápadný, teprve za plodu tllouze prodlouženýmilůžkyploduíni
zjevnějii ]iy,,,,ů, minitnus, jemuŽ poblíŽe ňslé'yá Cardaria Draba,
1.45
: Veronicapoli.ta, tr iphyZlos neb praecofr (v kraji vůbecdostihojná),
d.e i Gagea pratensis.
YŠimněme si nyní stručněkraje na J od obře mezi Postolo-
rty a Louny. Zde neoxistuježádnáostrá vegetalnílinie, znenáhla
se iesnatémuokt.skuútvarukřídového,kterýŽ tak krásně
jest rozvinut u PanenskéhoTýnce (Jungferteinitz)
a Bi1ichova,kde
.'j.yj: se řada druhů (na pí, Veratrwm iigrum, 1choenus nig,:icans,
Toj,eldia calyculata atd'), které jsou vůbec cizí floře středohorské.
Leč iak daleko za obvod našehoúzemí nesmímezabíhati; omezíme
šejen na některébody ohři b1ižŠÍ.
Zajimaň jest krajina mezi Skupicí a Lipencem,krajinářsky
ovšemnudnájako celý prub aŽ za Louny. Mimo č,etných druhůpolni
...:- a. ruderalní flory (téŽ Euphorbiapl'atyphytrl,a,Ásperugo,Bclerociloa,
: ; ': 1 Í /* n-;^^
:.,,Teronicapraecox)
^-^^^ ^^\ jsou
;á^-
to hlavně vápenitá
}^ Ll^*x
- z ._ ^.!LI návrší
^2 -.|.
nad potokem Ea.
..sinou,která hostívybranéspolečenstvo rostlinné;v prvníŤadějest
to význačnáGypsophil,a
!fastigiata,
'' - . . '. - - . . , nevysoká to rostlinka os hustÝm
uuĎ l J r r r
' vrcholíkemslabě načervenalýcb, drobnýchkvítků,mimo ni Stipa ca-
pillata, Ant.hericum Inula gernlanica (spoÍe),Artemi sia 7lon.
' ..Lil,iago,
....:-...:
.tica, Ád,onds uernalis, Al,gsswm montanum,,Silene otites, Potmtíl|,a
.,..',
.:...]. arena*ia, Astr
nrenn't.ia. agalws
Á stt ao austriacus,
nt,s d,anicus,
o,l,u'sant.stti'n Centaurea paniculata,
il'nn,ip,< r1"-r.",-.^ |:I^1:
^^-;^^,|^1. Heli_
r.., anthemum Chamaecistus, Satraia nemorosa, primula officinalis, Ono_
praeclÍ, prostrata, Poa
butrbosa,Cerastium semid,econd,rurn.
He|,ichrgswnarenarium, ze stanoYiska tohoto udané,vztahuje
se jistě na podklad nevápenatý' Za to Carer tomentosai C' glauca
jsou význačnýmiprůvodcivápenatépodloby.
Ákátový lesík při cestě ze Skupice do Lipence jest opět smut-
ným dokladem' jak Škodlivývliv má tento strom na veŠkerenood-
rost; vŠehovŠudystojí zd.e za zminkl Poa bwlbosa,Veronica perna,
Cerastium semid,aandrwm a z vzácnějšíchdruhů (ovšempro Středo-
h'oŤ|t.) Festuca nlyurus a Aplhanes aruensis,
Podobná květena pokračujei dále na J, trz i Jy, Ábychom
stručněještě zachytili něL1erývýznač,nějŠí bod v těto krajine, zmÍ-
nÍmese o Flohbergu nad Hřivícemi, jehoŽ pokračování táhne se aŽ
k Ročovu.Na úpatíjeho pozorujemena př' Pol,ygala comosa, Carex
digitata, Luzula eamptestris,Potentíl,|,a %)dca le ltína a arenarta la
slttlci, Cerastium gl,ulint,sutn, a j. Zajímavějšíjest však zarostlá vá-
penatá stráň na vrcholku jeho (z keřů Ira př' četně Lonicera Xyln-
steum, Sorbus Ária, torminal,is, Pirus Malws yar. glabra (nízké,záhy
z jara květy obsypanékeře, skytajÍcív tu dobu rozkoŠnýpohledj,
J u 0u0Jntcn sp rs u c . l. 10
^v
146

Sant'buctlsÍace,l.lsa' Cotoneastera'dgaris, Da1lhne LÍezereu'm)l to


jtŽ tim, Že jeví poměrně více vztahů k lesnatýu krajům na J od
ohře se rozkládajícímneŽ ku květeně líčenébo území. ostatné ná-
leŽí ten|o lesuatý hřbet, který jiŽ nad Zeměchy počínái geografickou
polohou onolru pásmu'
}ia uvecienémnistě r'oste: Viola Riainiana (ďoleji'), collina
i mirabil,is velmi hojně, Conuallariu maialis, Asperula tinctori,a
(četné),galioides (mnobo), Liliwm lutartagorl, Mercurialis perennis,
Hedera Hel,ir (Letné), Aquilegia owl,garis, Ranuncwlws nenúrzsus1
Eierocllloe australis (ceiné, mohutnétrsy), Ramischia secwndifora,
Orobus uerflus, Pulmonaria obscura, tr'eronica tewcrium, Pettcedanwm
Ceruaria, Erysirnwt' cre'piclifoliurn,Primul,a fficinalis t j.
Jinak jest tento hřbet, který dosahuje výše aŽ 4Ď0 ln, velice
chudý,jak to téŽodpovídápo výtce nevápenatémupodkladu. Suché
rric zvláŠtního
bor1'neski-t,ají a jen na pasekách oŽiví se vŽďy jedno.
tvárně nrr|vá půdalesni. Na průsecíchkoncem leta vŠudehlásí se
ErEthraea Centawriuln; krátce před tím rozkvete i vřes a pokr1ý.rá
rúŽovouzáplavou celá pl.ostťanství; krásně se nad ním vlnílaty Des.
chanpsia fexuosa' Z kruÓinek' které Živou sYou Ž]utÍoŽivol.alydříve
mi]e clrucloupoklýYku rostlin' nejvýŠjeŠtěbezbranná Genista tincta-
ria jerino|livěvykvetá1 Gen. germanica dokvetla jiŽ v Óervrrul čer.
T enc t .
Vii.znač'nyjsou pro tento kr'aj porosty ostruŽinníkťr a borůvek,
ktet'éovšemvápnu přÍsněse vyhýbají'Zajímavýmpodhor.skýntypem'

IIezi Zeměchy a SkupicÍ 1eŽí ves Malnice s nevábiYým


okolím.Zt1eprávě objevenybyly as pŤed20 lety zajímavéjabl
a sice v první řadě jihoevropskéLIarrubium peregrinwm, ktetéž
jis|ě jest původní, rostoucv neobyčejném mnoŽsbví v celévsi i vo
,jejím,s obyčejrrým jableč'níkem M. uulgare a s míŠencenl obou
remotuttl,které jest tu místy tak hojné,že se zdá býti dobrým
urost,a|nýrn druhem. J inak oko]i Ma1nie j es| dosti chudé; vypál
opuky nehostískoro Žádnou Yegetaci, jen tu a tam ucbytila se
jaká Sulaia, Thymus praeclr Reb Ló.|)yanus,Echinospermwm
Resetlu lwteolu, Ajugu Chamae1litgs, v kot]inách pŤehojnéC
swtll s Datwra St runlonium, Xarúkiwm Strumariuttl,, Ewphorbia
bujnérudor'aluivegetace',
uprostÍ.ed
plhylla, Solanum alat,wrn
Í47

Tak přicházÍmeaŽ k vlastnítnuokolÍ města Loun, kteréŽjest


opétvyznačenobohatotrflorou. Bylo by zbyteóno vyčitatistanoviska
všechChenopodiaceico hlavnÍchrepraesentantůtéto květeny' Po-'
stačÍuvésti, že se tu střídají,častěji vŠak společněrostou druhy
Ch,enoptodiwm mural,e, urbicum, album, f'cifol'ium, rubrum, Attipl'e:t
rosea,tatarica, nitens a 1.
PoŤíčÍ ohře bylo již dřívestručnělíčeno(str.68, 100, l22) a nemá
mrrohoZaiÍmavostí, poněvadŽvŠechny pralouky' kterétu druhdy as pře-
chovávalybohatý výbět.vzácnýchrostlin, pi.eměněnyv pícníluka a vů-
bec větŠinapřirozených stanovisekzruŠena.Zajistéjen osévánímluk
a sotva jinak zavlečenysem byly Crcqtis nicaeensis a Cr. setosa,
tu oude roztroušeněse vyskytujÍcia na loukách u BuŽehraduve
spoustáchrostoucíBun.ias orientalís.Několik druhůvodní a baŽinné
flory {Lemna trisuJca, [Jtriculatia o-ulgaris, Myriophyllunt uerti'cilla-
turt,, P otamogeton Ttectinatus, B atr achium cir cinnatum', CeratophEllunt
detnersutl, Butanlus, obě Typhy, Berula angustifolia atd'.) namnoze
poblíŽ
. ohře' uvedeny byly v části o útvarech.
V ťrdolíohře jest rozšířenavlhká, jílovitá půdaa i stráně vů.
kol se zveclajícíproloŽeny jsou často vllrkými jíly. V tom případě
sídlínanrnozena takových mistech zvláŠtníspoleÓnostrostlinná, Slo.
Ženrtz druhů,které obyčejněpt.ozrazujíslabě slanou půdu, dovedou
dobře růsti i na jíleeb vyschlýeha náleŽejÍponejvíce druhůms are.
ály jiŽnějšími.Ze vzácnéjŠích těchto druhůprYnímísto zaljÍmá Carex
ynaritinzaleb Lotus
nůtáns, ved|e li Scirpus Tabernaemontani,,Glaur
ten,uifolius.RozšířenéjŠÍ jest Trífolium fragiferum (častona jílovitých
cestách), Er ythr aeu' r anlosissíttla, I.etragonol,obussiliqu'osus.
Pěknou květenu chovají vápenatéjílovitéstráně nad BuŽehra.
ďen : Artemisia qtontica, Linum tenui,fu|,ium,Inwla germanica (ďosti
gcwtel,lariahastifol,ia
Scorzonera hispanica, RosaJwnd,zil,I,iana,
hojt.té,),
uvádíne pro příklad. ononós sptitlosa tvoří celé porosty.
DalŠíÍnivr.chypočínájiŽ vlastnÍStředohořílounské;proto obrá.
tÍu]eSe opět na J oci ohře. Dodatkem ještě k lounskémuPoohřÍ
zmínÍmese o Echinops sglhaerocephal,us u l,'enešica Sinapis alba,
hojnou všurlev obilí za Dobroměřicemi.
Y Chlumčanechuvítá nás opět bohatákvětena polní í rudetalní,
úzce sdruŽena s některými druhy slanomillými (Mel,ilotus dentatus,
Tetragor,alobusa j'), jimŽ přicházejí vhod jílovité cesty, případně
i rěŽká ornice polní. Vyčitáme druhy zde se objevujícíproto, poně.
vadŽ opakujíse potom v celémlounskémStředohoří;jsou to:. Atri.
*rhombifol,i,wn,Xanthiurn
pl,r ůt",i, rosea, Chenopor]iwmwrbicum,
10i
:
l

148
Leltidiwn rwderal'e
Strumarium, DatwraStramonium,Linaria minor,'. '
exigua, Helioscopia,Marrubium aul'gare' Rapi'
Euphorbiafalcatu,
coeruloea,Bro.
ái,i.,n p,,žnn,, G alium s1lurium,triconw, Anagal,l,ds *), Cor.
iotrli,, sterilis,commutatus(na Lounsku t,éŽra.cunosus
^* Á",ai;l, Salaia lserticil,l,ata, Reseda lwtea, Lol,ium multi.jlorun'
"ffi, ztlivoÓelé),Ajuga Chamaepitys(hlavlě
tu.*ou' seto a nyní bojně
ii psó, Mercurial,isannua, Echimostr)errnunn Lappwla.
Y Čenčicích jest hojný Hyoscgamus (21etáforma), Pimpinella
-
magna a Sol,anum DutcoÁa,ai posiední dva druby jistě že zaběhiy
z vlastníhopoříčÍ a vlhkých hájů při ohři.
hirswtuma Ru.
U potoka poblíŽChlumÚanhojnéjest Eqlilobiwtn,
rnefr aúteus,
Natl CblumĎanským nátlraŽímse zvedajícíčedičový Chlumberg
strálí
nemámnohozajímavosti;mísíse tu ještě květenaopukových
hlavních
redioových;jen z toho důvodupodávámevýĎet
"-"*n.r
druhů:
Scabiosa
Card.uttsnutans,Solanurna'latum,Erysimurnodoratunt"
Centaureapaniculata, Artelnisia catnylestris,
"dttrtirAl"t och,ola,,cít,
,uo,,ň,,,,,
Piuis hieracioides'
austriacws,'B r achypodiim pt'nnaturn
' Sesel,ihip.
;-;;ů;; saligna, Potentillaoii,o,io, Ajugu Chumae1l-itys,.
iwncea,
f,í^,a,o,tn,i*,bhondril,t,a' ,!::!:
-Pod,os1t,::^^
Bu,pleurumfalcatwrn, ^I,::ů"i*:":
Sil,eneot,ites, Carer hurnil,is,
Stipa capíI,lata,
l,tea,,
RapistrunoPerennc.
Potok Smolnickýtečeotl Chlumčan přes PŠany, YeltěŽ a Poiď.
mnohé
lice k Yoboie, kde vteká rlo ohře; opakujíse poblíŽeněho
přistupujeještéScr.ophwluria Ehrharti,
, o".a.oý.l tlruhůrutleralnÍch,
R,s,da lit,ola, Cynogl,ossum, Erysí.tnwm Atripler hastata,,tu.
d,u,rl,ltn,
io,ico, Ch,,wp,odiům rubrum',gl,awcwm, Lapptamaior' Erythraearatn.
sissimaa Pod.
uve-
opukovéstráněnaclVeltěŽískrývajíjen chudývýběrdruhů
dený.chna Chlumbergu.
.jižke kraji Peruckému,jehoŽfytogeografický
TÍm biíŽímese
so jen stručnýmirysy zachytiti.Nejv.ýznamnějŠími druhy
ráz pokusíme
lá,d.'
mezi Perucí a olr.i jsou oe.l.ao;i'i 3: Cypri2lediumCtllceol,us,
mezi
herná orchitlease statnými,sirořými listy, s květ,y nejvétšimi
ao*a.i'i vstavaÓi,hněáonachovými se světleŽ]utým, nachověskvrna-

*) Tvoří zde přechody d'o Br. commu,tatut,co ž neilé pe do sYé dóÚe' že nuttro
jest Liunéovský Br.
oba ,,ďruhy..poYaŽoYa.tizo snbspecie jetlinéhodruhu a tím
Ťoaemosug.
149

iým pyskem, kterÁ rozkvétá v květnu, nejr.adějina polozastíněných


místech,poblížkŤovin' na okraji hájů a lesů na podkladu opukovém,
d'á|eCarex ped'i,formis,ne nepodobná statné C. d,igitata, na zalesněné
vápenitéstráni mtrzi Per.ucía Chrastínema konečněneméněpamátné
PilEgonutwn latifol,iumv lese Šebíně při samotnéOhři.
od Peruce k Stradonicůmvine se lesnatým, dosti hlubokým
úrlolÍmDibeřský potok; na sousednÍchstráních tvořÍ podklad buď
opuka neb pískovce r dle toho jest květena naprosto rozdÍlná' Ba
*ůzu'" tici, Že jest jen pranepatrnýpoÓet druhů, které na obojím
podkladě rostou (pokud týž bezqlrostředlrá na vegetaci můŽepůsobiti)'
lak přísuějest rozliŠenakvětena na podkladu vápna prostéma Yápe.
natém. Hnetl za Perucí (na písku)jsou borovélesy s vtrouŠenými
duby a prachudič,kouflorou' Jetinotlivě vyrÍtstáFragaria o-escuneb
.,l7ina, iu onde trs Festuca oclna, bělokvěté C kry santhenunx c,rynx.
bosumlei pěkně modrá Veronica Chamaedrys.Jen borůvkytvoří na
některých mÍstech ÝětŠíporosty' k nimŽ se ďtlŽi Gal,iutn silr;estre
(lysá fórma), Deschampsiaflenlosa,Hieraciummurorum,Veronícaoffi.
iiialis, Pirola minor, Careu montana a úhlednékopečkyLeucobryum
glaucum.
N a l e sn i c hs v ět ] ink á c hbujíjinér ostlinstvo;řadaostr už inníků
prozrazujemohutnýmikeři nevápenatýsubstrat,k nim druŽíse z keřů
n.b m.nit.h slrom&Lonicera Xylosteum, I'igustrwm, Sorbus Aucuparia
nebRhamnus calhartica, z rostlinstva ostatníhoE1lil,obiunangustifolium,
Polygonatum fficinale, Galium'boreale, Bromus inermis, Lactuca mu'
,alíš, Luz,Io ilbid,a, omlts a pěkné Asqid'iurn sptinulosum.
Y údo1ípřed rybníěkem za.ťostlýmz nejÝětšÍč,ás|íPotamogetor
lucens s nehojným P. natans a s malým Caricetem (vedle obecných
vy.
rlruhůnápatlná Carex ripuria) mísíse lupenatéstromy se smrky
tvořujícezvláŠtní, vlhký háj, v něÍrŽbují z jar.a.tyto druby:
tr|iolaod'orata(přeč,etně, zarůstáYelképlochy)' Lamium macu.
Iatmt, Gal,eobdolon luteum.,Orobust;ernus,Gewm wrbanum,Lactuca
n,Lu'alis,Cllel,idoniurn,Uňica d,i'oica,GeraniwttlRoberti'anwm,Ánlhriscus
si/r-eslris,Aegoltod'iwm,Stachgs silt:atica,Ranunculuslanuginosus' Stel''
ve-
laria Holoste'a,Poa nemoralis, Caltka ytalustris (letné formy, ale
autr-
skrze pŤechodyspojené!), ornithogalum tenuifol,ium,Lysimachia
garis. Gal,ium silaaticum, Heytaticatriloba a j'
}íýtiny lesní prozrazují jiŽ namnoze podklad opuky a to ne.
je.]nín drutem : Cironilla aaginalis, Potentill,aarenari'a, Asperula
:incloria., At:ena 1lratensis, ,Seselíglaucum', Brachgylod'iumpinnatum,
Pzuced'anumCeriaria, SaIl.: ia pratensis' Ve stínu iibuje si PotentíI,Ia
150
rnístech
alba a zajimalý zde (hamaeburus alpestris' Na wětlejŠíclr
.As7,o,ogus,,
jr.rrďeCirsium iriophorutr,,neb Bromus erectus,
"slirrr1. v spóusúcirporrrstácelékřovinaté
v celémkraji hojný. Metricanwtans
tatarica, Rosaglawca,Berbetis
stráně; pěknékřovinky t,loíÍLonicera
aulgaris a Rhamnus cat-hartica'
a porněr.němalokvětá
Y borech jest tu noJnoutmavěji zbarvená
V. siJuestris,tiost možuá,Že pů.
Viola ]]it;iniana, tvořlcí piechoťtk
vodu hybridního.
jest ce1á stt'áň protivnýln ple.
Y údolí za cukrovarem zalostlá
jen bují vedle uěho ua vlhÓinách LEsinla-
l elemAegopod,tunl;místy
Crepis trlalwdosa,Carer sibatica,
chia aulgarís, Stachgs siť,uticu,"
Sarnbtats Ebulus
jsou dvojíhorázu: na opuce
Stráně nad potokem,značněvysoké, břehu),
(tak zejménana 1evém
převládají Mje, blavně nJbrovga dutove jsou
jimŽ vtrouŠeny
řd;il;; pi,tu nr"ooebory (mistydostiřídké),
iesnízaveden1.modřÍn.Na
i,.i*-u'r,l jinde téžduuy,nelkultu.ou ku floře opukové
kontrastu
těctr|o pískovcíchjest ovŠámv nápadném jak to odpovídá
prachudičkákvětena' J'"nn nejvícevřesovinných,
il;'í;ň;'"dk1adu.,
'
Jsou tu i typická vřesoviŠtě.s\oŽenáz hustých,
jen
k němrrŽse jako vŽd-vdruŽÍ
avŠakdosti nízkých keřÍku vŤesq
albid,a., Baeomgces,
roat' drubů (boruÝka, konvalinky' Luzula
"..i"
Pol,ýrichwm).
JeŠtěnápadnějŠí jest tento rozilíl v jeelnomúvalu na levéstraně
vege-
potoka,, kde tťa,vnatýsvab, k SV obrácený s obylejnou xerofilni
,*i]na,á",i,*um,. At;ena
Pol,ygal,aaul,garis, Cam7lanwla.rotwndifolia,
Plat anthera sol.
pub escens, Anthyll,is, *uíě 1*o",á, cá,1;yi.ii,tlyi s,
.orckisd-osti.mocnou vrstvouprsti,
stitialis) doleji,kde opoky,isooíryty^jeŠtě
Morio), ale jiŽ i CoronilJa
chová směs uvedenýchlo.trio itai
na čistéopuce Rapistrum,
,ůa,|i', Salaia pratensis a hned výŠe
arenaria' Koeleria gracilis'
mohutni Astragal,usaustriacws,Potentilla
na písku pěknou viesovinu
Poteriunl Sangwisorba,nedaleko vŠak Anenloneytc-
Cont:allari.a,
s int,nno,io áioica, Potentilla Tormentil,la,
'rnorlsat
,.- Aquilegia aulgaris, P'wmerAcetosa attl'
..-iuyÁu,e"5sou
notteíepaseky, na niehŽ, je.li porllohouopuka,
pontickýchdruhů,
v krátce objevÍse mnoŽstvíxerofiiníeh,nam'oze
kteréŽbývá právě
které se rr.rísíve ,oresioi spoleÓenstvorostlinné, pozoloYal
bydlištěnivzácné c",,,i,aíi,,-is. Na jednétakovémýtině
jsen náslerlujicízajímavé tlruŽstvorostlinné:
i četnékeře,-téŽ
Dorost lesníehstromků(duby a babry), avšak Hgpeiicwn
SorbusAria, Liliwm Martagoi, ipít,obiumangusti,fol,iwm,
151

ntdans, Arabis saglt.atu',trIuscári


r,erÍoratutn, Resedalutea. Melíca
t"i,ifl'o,u* (l zvlášťpozoluhod.né stanovisko tohoto ská]níhodruhu),
Primula ffi'
Inula Congza, Triticim glaucum, Tettcrium Chamaedtys'
cinali,s atd.
Na lesních louÓkách rlruŽí se jerl ChŤasanthemum Leucanthemum,
Elrinanthus minor, NonneapuJla, Primula off'cinalis' HeLianthennurt''
pořídku
o nobrEchis, S alui a off' cinaIis, Heqlatica, Veronica Chama edrE s',
a na stinných okr.ajíchi podhorský Rubus saxatilis'
LepŠimstanoviskemjsou listrratéstráně, častoz dubů sloŽené'
recta,
ale s čeinýmibt'rrovicemi 1 na nich najdeme plavidlem Clematis
Pulsatilla pratensis (vzácní v Poohří|1, Cornus Mas, Lithospermam
Bupleurwrn
pu,pu,,oc,,,uloewn,, Erysinzum oclorututn (velice silné),
^ptiot,*,
Inul,a gernlanica, salinna, Ánthericum ratnosu|n,Muscar.l
-tenuifď,ium,
Thalicb um minus, Teucriwm Botrys.
pod.
ZajímavouxerofilDílesní formoujest nehustýbor s hustým
rostem Cornrrsjltas, s nekvetoucíbělozářkou a omany.
Před Str.ádonicenijsou pustélsluncem vypálenéopukovéstráně,
k JZ obrácené' namnozebez vegetace,jenmísty s néjakýmtI'semnej-
otužilejŠích xer.ofytů, tak na př:
erioplhorun,Brachypodiumpinnatum,
' Thyn,us tr)raecoÍ ' Cirsium offi-
Resed,aíutea, Astragalus austriacus., Coronilla tagínalis, Saltia
cinutis,orniis sylino-sa, Brunella alba, Falcaria Riaí,ni,Cirsium acaule,
pl'o
BlíŽe ke Ysi tYoŤí na menšímprostlanstÝívýznaÓnoutYářlost
opukovés|ráně SÍipo capillata sousedícís pastYinamí.
gra-
Na mezÍchu Stradonichojná jest Sall:ianemorosa,Koeleria
arenúrxa'
cjlis (upomíná la ni,ticlula), Thyrnws Lóuyanus, Potentilla
u poti.ů jest vůbec hojná Conringia, místy Thlaspi ylerfoliatum,
prst a pře.
Habrový háj směrem k Libousi má poměrně horší
a pod. Tam,
chovává jen Cgtisws nigricans,Luzula albid'a,Serratwla
jest vegetacejeŠtěehudší
kr]e ciubý a borovice tvoří suchéporostyl
e podrost tvořÍ namnozeborůvky.Pravý 1epŠí háj poČÍná teprve dále,
t.le ;sou hojnější habry; tu roste na pí. Dictamnus(Yestínu|),orni-
Polygonatuttl
tliogálun t,nn;|otiu*, Mercurialis perennis, Ásarunl,
off'ci'
,ur'Itylrrrnr, Carex d,'igitata,Bupleurum Longifolium ' Yaleriana
Astragalus
nalii a při kŤovinatémokraji vozové cesty Cotoneaster,
Laserpítium latifolium, Clematis
3lycyphyitus, Hierochl,oe awstralis,
r'cta a pti sané cesté I'rctgopogon nnior.
JV k SZ na
Krátkotravá opuková stůň, táhnouci se směrem od
\.si samotné jest
silrrici před. samou Libous, jest větširrc'u sptsena;
při -ve jinak Y Středo-
hoilláinloracia rusticana,iostoucÍtéŽ(divoce) ohří,
162

hoří vůbectiost hojná, buď samorostlá(na př. při Labi, Bě1é)neb


ztlivočelá'nejčastěji ve vsíc1i. V kraji mez1Krásným Březnem,Le.
vínem,ÚŠtěkema Roudnicítakéčastopři chmeinicích.
Louky u ohře jsou obyóejné kulturnllouky(str.1Ž2); taképříkře
skloněnéopukovéstráňkypřímonad ohři, náležející již lesu Sebínu'
v jehoŽ predni casti nalézáse LibuŠinhrad a který sahá aŽ k čáŤe
Ejvausko-Poplské, jsou bílé,vypáIenéa vůbecvŠÍ Yegetaceprosty.
Jón r]otěrnéTusďIago a za n|m Potentil,larepúansclobývajítu pro
sebe novýchmíst.
Les Šebín má namnozebájoý ráz a v první řadě vyznaĎen jest
byt ne bojným výskytemzajímavého, jihoevropskébo (pannonského)
&rn}iuPolygonatumlatifolium.
Iftaj od Libochovica Perucesměremk Budynia k Labi u Roudnice
nená]eŽí jiŽ floře StŤetlohorské;iIáí se dalekolépepřipojitikekvěteně
sirstho Polabi. Protb také yzat zŤetelve vŠeobecné částijen na zviáŠt
rlůležitédruhy z tétokrajiny, zv}áštěz planinyŘipské.Óed.iÓovákupa
Řípu náJeŽíovŠem co nejzazŠívýstřelekjeŠtěk Středohoiía věnu-
jeme jí proto krátkou zmínku. .
"
v kraji tom jsou opět zajímavyopukovéstráně, buď holé'neb
óastěji kŤovinaté,s velkým množstvím význač,nýcbtlruhůopukových..
Jsou to: Gtobwtaria Willkonmii, Linwm tenuifolium, Coronilla aagi'
nalis, Astragalws austriacus, Cirsium ltanrnnicum, Ergsimum od'ora'
twrn, Thgmus r,Ťueclu, orobanche rwbens,AnetnonesíIaestr'ist By1n.1!la
a, alba, Asqlar agús oÍficinalis, As1terula tónctoria,
gr and,if,or
Raytistrtrn, Aoena ltratensis, Ad,onis ternaL'is.
NejzajÍmavějšílokalitou Y obYodu opuky jest však
stráň nad Průšov1ýu mlýnemu Klenče,která počátkem ĎervuajiŽ
se bělá, jako by prosvitalaholá opuka. Ye skuteĎnosti jsou to
kolonie památného hvozilÍkuDianthus piunlarius, ktery tu vnn
roste a i na trh v Roudnici se donáŠí,jsa srými krásně vonnými
lými kvÍtkyjednÍmz nejozdobnějších tlruhůceléhookolí. K němu
druŽí celéporosty vonnýchmateřÍdouŠek (Thymtls Ldwgaruls a praec
fu4lhorbia Gerard,iana, TrdfuIitutlstróatwn a 1lara,if,ontm, Di
Cirsium Statnonicumatd.
del,toides,
ŘÍp samotoý podobá se srnýmiútvarytlosti kopcůmlouusk
S|ředohořÍ,ovšemŽe jsou tu hlavně jen háje a skalnÍútvary
stoupeny.
Na úpatíjebo zajímavýmzjevemjest hojně tysá'zený Acer
riculn s celými srdÓitě vejčitými,jen slabě v předu lalolnatými
kierý tu tvoři s jinými keři celéhájky a zdá se býti úplně
t53

rostlý' Jinak jsou na Řipu jednakvyšŠÍ, mír.něvlhkéhÁje 8,xerofytnÍ


křoviny, přecházejícÍ do skal. Botanickynejvděčnější jest výstupna
ŘÍp ze stranyjihozápadnÍ.
NejzajÍmavějŠim druhemskalních útvarůjest Ceterach fficinarum,
který tu před lety byl pořídkunalézen' otltédoby však marně hledán;
jinak zjevuje se tu na skalkách Mwscari tenuif,orum,v mohutných
trsechSúlpapennata, TeucňumChamaed,rys, Geraniumsanguineum,
Scabiosacolumbaria' mnoho mechů,na iravinatých stepníchmÍ.
stech Myosotis|,ithospermifolia,v polostinusuchomilnýchkřovin pře.
hojnéCineraria campestňs, Verbascumplhoeníceum (na jednom mÍstě
ve zvláŠtní stinnéformě lar' foliosa).
Rozšířenajest Potent,illaalba, la skalách Pol. arenaria 3"na
stepních,skalnatýchmístechpoblÍŽvrcholu roste pořÍdkudůleŽité
pontickýmsvým arealemEgperiatm elegans.
Na úpatíŘípu žloutnouse z jara traviny Škardo,l Erysimum
cre1id,iJolium, kterouvŠakbr.zospásajíovce, takŽe jen tu onde krčí
se v zemi rozkvetlýkvítek.Také Raylistrum,Lithosptermum off,cinale,
Astragal*s austriatus i d,anicus,Adonis aernalis nejsouna úpatiŘípu
vzácností.
V políchjest hojný Ádonisf amtnans,Conringia, Funlaria ro.
stelluta,Veronicahederifoliavar. tri,loba.
Zcela jiný ráz maji ovŠem písčiuya bory, lečlíčení těchnepatřÍ
jiŽ do rámce územínašehoa vedloby pŤílišdaleko.

2. LounskéStředohoří'
Y této části Středohoří jest již terrain zcela jinak vytvořen.
Základ tr.oří sice také křídove -yls[x--a kde jsou vápeniténeb jílo.
lite_áfa povrcn vystufri iÉo-v4tskoro stejnou vegetaci,jakou jsme
jlŽ dříve poznali. Kř{dovévrsivyjsou však protrŽenyborninďmi erup-
:ilnÍmi, zde skoro vesměs čediči, které stuhly v podobě mohutných
a kup, dodávajících
i..oruolÍ zvláštníhorázu celé L-rajině.Á právě tyto
če.jičové kupy, na pohled pusté a, prostévŠíYegetacejsou skoro je-
iirýn útočištěm původnÍbohatékvěteny, kdeŽto jinak převládajíjen
iruhv polní a ruderalní.Místy jen vyvinuty jsou opuky a jíly.
Celý |ento okrsek jest suchý,má máio deštůa i potokůjest
nej.lslalek, a zvláště úbočítěchto kup jsou nadmíruteplá' jeŽto se
: lě přírnoslunce opírá.ZvláŠtěto platí o svazíchjiŽnícha jihových.'
.rE ,l

jen sporouvegetaciv1.kazují l jarní


kter.éve vvsokémlet,ě pravidiern
druhv bud úplnězanikly neb seschléspočívljÍ ul Zeml'
chtěIi.i b"vcbom uvéstinejvý.znaČnějšÍ druhy tobotookrsku.musi}i
kteréŽtu jsou
bychom r první řrlrléopakovati vŠechn;'dr.uh"vs|epní'
u, n.1o.or.uinejsím v1'voji. \'lhké háje jsou velikou vzácnos|Í,1es-v
jehliinatévůúec. Piirozenépokračováni toirotookrsku dá se Y Depře-
i,Hioo' po,tupu sledovati za Labem r' kr.aji Lovosicko-Litoměřickém.
i pii povrcnnin srovlánÍvýzntčných druhůobou téchtokr'ajůneujde
r]ruhů, kteréscbázejí]ounskému Středohoií,
;il ;. \e]iliémnoŽstYí
- ntezi nimi t1. nejvj'.
.,#i i zrle' prárě tak jako větŠinadruhů
Že |o přÍ-
značnějsl-, jsou oběmatěmto okrskůmspoleln1.'Zajisté,
jednak téŽv podob-
tet'r.ainu,
or"" 3ednat v podobnémv"vtváření
"]E
nosti klimelu.
kolik
š,i.doboríIounskémá vlastně to]ik ]okaIitboianickj'ch.
pouěr1.r. ce]ém
zahrnujevrchů: pr'otojest nemoŽnolíči|ivegetaÚni
stur1ie.Y1.-
;.;l.n .n,.'r.u, jezio b.vto daleko převyšovalolozsah celé
'lirlu proto z bolratý.ch zápišliůjen něli|eré,zvlኝ zajímavé částt.
dr'uhůrucie.
li1.cuorr: nemLisilineus|ále opaliovati pestrý.v1.běr
větŠirla jich byla vy.
ratnicna polnícb,orlkazujemena II. ocldÍl,kc]e
Nonttea
;J;;; .o,si,eoi jich udáno. Tak Cotlringitt,Cerinthe minor,
^ Anogallis coeruJoea,
Brottus con.lttt,utatus,
puio, t"tne Chenópor1iacee,
Daleko
oto n...a:', Falcariu atd' jsou skoro všeobecně .rozšířeny.
křídle neŽ .ve
ioha|ěji jest rudera}oíflora vŠakvyvi'nuta v zápaciním
ví-cbodnÍm.
.'".-H;;
jicbž
za ohřÍ u Křes.vna poĎÍnáiada nepatrnýchliopců,
basi tvoří jílr. a r.lpuki-'vrcholeČediÓe. Jako všudev Poobří,musÍme
i zile (a 1.sio oi.. na }Íostecku !) rytliuouti,Že jsou význaÓnapro
hos|Í pravidlem
tuto čjst Středohořímaiá jilovitá místeÓka,která
Na
óarer distans, glatlca, Tetrigonalobus neb Trifoliunl J.ragífertl,nl.
(203zz) byiy dr.uhdyna
úpatíjednoboz jnenovanj.chkopců,Y-vsalka ,le
jak tornu nasvěclČujÍ zbyLky Typha latifolia
:'í""l ']ut,.i'nokřaď]a,
|1'scrr1tchkaluŽÍch. Holé opuli"v s polost,"Y ononis spinosa, Círsiurn
Astru'
Ttinnatttm,Poterium, 'Ihym'usTtraecox'
a'caule',B rachypoditr,rtt
gulus austriacusjsou ob"včejným zjevemi jintlc.-
T ak é na če r iičovémvr choikujes|ueboba|ýv1.běr ;je s|top ou ;
gracilis, Salt;ia1lratensis,
tická, skďnatá stráir s l?aplslrum, Koeleriu
iu'
Oxytro7,is1:ilasa, Sti2tucapillata' Potentilla a r enar
jsou mlad'ésnrČinya modřínový lesík,skoro
Na sev..záp.st,oné
skoro
bez podr'ostu. t zlpadu se rozkládá akítovj.háj,v němŽ net'oste
Tu a tám zjevujese
nic než samétraviny,tvořícÍřídiii.,voln1.dr.n.
155

Cynogl ossu'm, Cont oltul us a t vensi s, P,esed,a l,utea, Cantpanula r apuncu'


loid'es,Bro,xt,uset.ectus a máIo jiných plevelí.
Na S odtud v1'piná se znáurý lIasenburg u Klapého,pustý to
ponejvícel<opec.kter1.botanick;-neni zvlኝ vděčný'Celý pruh mezi
KŤes"vnem, Klapým a DlaŽkovicemijest pokryt samýni polemi)po.
nejvíceobiln1inil or1DlaŽkovicsměrem k Vlatisiavijsou hojná kul.
trtlní luka, na nich nÍsLyHíeraciumpratense.
Krátce všimnetne si n.vníuejsevernějŠÍho pruhu lounskéhoStředo.
hořÍ,kde jiŽ mist'v zníti vliv livěteny N{ilešovské. Na .]Z od Vlati-
slavi vypíná se rrev-r'sok1i. ale zajímavý Kirschberg. Sev..vých.jeho
stranajest stepníioučka.na kteréŽvŠaknad vsíchlastnoujest zna.
telný vliv lrultury. Roste tu: Anthyllis (obě bar.evné yariety), Atena
,praien'sis,Carer Schrebert,Ranmculus bul,bosus, Col'chicurn1!,pořídku
poblížkřovin z Cbrnu'ssct'ngtlineu) ^ Cerastiumar1)ense) Chrgsan'themum
Lancanthemutn, Poten,tíllrl, t'erna'rragari,t Lathyrus
coll,ina, pratensis,
8 aa:iJ r aga gr a nulat a H elia nthetnum C hamaeci stus,Primul a off ci nal is'
Sultia pratensis,\'icia angustiJ.alia (tvoŤír.ozsáhléporostytvŽdy v uza-
vrených koloniícb.clo nichŽ levpustí Žádný jiný ďrlb), VeronicoCha.
,,o,á,g,, Liliunl )Iartagon,,Tr tfoliurttalpestre(totéŽco Yicia'', Festuctl
rubra, Ltlzula canl'qlestris. PuIsatilla pratensis (četné).PosieduÍdruh
roste uŽ při samémhřbetě.v útvaruzcela přirozeném, v sousedstvÍ
jeho Cent,rureapaniculata e DíanthusCarthusianorunrr, dále pak nád.
hernťtPulsutillatrlatens,kterᎠtu ovládá celá prostranství'avŠak|voŤÍ
jen velice pořídku míŠences P, qlratensis.Erysimtt,mcrepid'ifoliutn
vvstupuje podřízené'
'
N; jihozáparinistraně jest svah křovinatý, doleji a po stranách
péknýsaá ovocný' KřoYí. k|erétvoří jakýsi volný xerofytníháj, slo-
)euo jest z dubů,zriivočelj'ch třeŠnía viŠni,hlohu, Šípků, ptačÍlro
zobir.irruŠně,Cotoneaster ' \ejhojněji tu loste orobus albus, který tu
n l i s t1 . v y p l i rujec elá v o ] ná pro s t ranstvímezij edr r otlivýnr ikeŤiviisici
eremplificl. Vedle toho pozorovaijsem tu Cytisus nigrican's,Silene
nut,tns,'lsperula galioicles,l-icia tenui|olia,Brornus inermis, Koeleria
gracilis th1avnév' puberula\, lIgosotis silaatica., Phl,ewnt, Boehnleri,
i,'o,rpon*l,u bononiensis,TeucrittrnCltamaedrgs,Metlicagofalcata, Ery'
crepidifoliwrt,At'tettisia campestris,Centawrea Ttaniculata FuI'
'im)n,, '
c.Iriu. ,Seieli hippont.ar athrunl,, Potentilla arenaria (posledníchó na
rfo.
skalkách). P"osa gallica fl'.pleno' Brunella alba, Cirsiuttzucaule a
le,i ojedirrělezdivočeIr1 Tulipa síluestris'
Zajímavo'že na tétostřaně,ač jest zastíněna, kvetouvšechny
.lr.uilvo několik dnÍdříve.
lco

Protilehlý vrch Plóschenber.gmá větŠí, kompaktnÍÓedičové skály


s Alysswn saratile, Lactuca perennis, Etachys recta, All,ium montanum,
Melica ciliata, Bupleurum falcatwn ' Na travinatých svazích roste
hojně robustníMed,icaqo minirnaa doleji směreln ke Kirschbergu cizo-
pasí na Med' fatrcataa satiua přehojně orobancherubens. Gentiana
cruciata neDípráYě hojná.
Na JV od jmenovanýchvrchůzdvihá se pěkná kupa Veřetínu(viz
str. 60-61). docela spasená Viol,aambigwo,kterou jsem molrl zjistiti
jen ve zbytcíchv černém moři kamenÍč'edičového, nápadnoui tuhými,
sivými listy, jest tu jedinou zajímavou rostlinou, která zfu'oveňpo.
ukazuje k tomu, Že tato par'tie náleŽi ještě ]Íčenému okrsku. Na SV
odtut1za silnicí k Podsedicůmčníproti Plóschenbergubizarnímiskal-
ními strminami vrch Hrádek, boťanickyhlavně následujícÍmi druby
vyznačený:Potentillarecta (ad'áváse vzácná v Cechách var.2lalt,ida !),
Hieraci4+rnSehmidtii, lreroni.ea Teucriwn, Saxifraga tleaipiens.,fuIelica
ciliata, Antheriatm ramosum, Muscari tenwif,orum,Orobanche carEo-
phyllacea, Alyssum sanatile a j. Daleko rozmanitějŠí sloŽeníútvarů
v1'kazujelesnatý protálrlý vrch DlouhébočiSolanskéhovrchu, táhnou.
cíbose směremke Skalici.
Stoupáme.li na zmíněrrývr'ch z jiŽní strany, zastihnemezprvu
na jílovité půdě průbony s Tetragonolobus,Caret glauca. B runella
alba,,"núgaris, Astragalus Cicer, Hgpericwmquadrangulwrn.Při okraji
křovin obecnoujest ŽlutÍrokoiičnatkaSilauspratensis,na vlhku i Zrl-
ticum caninunl' Brzy vŠakpočínají souvisléháje, hlavně dubové; vedle
dubu nezřídka Yystupují hlohy, ptačí zob 1ligustrwm), Sorbus torrni-
nalis, Aria, Vibwrnum Lantana, Cornws sangwinea, výŠe na svahu
Ribes alpinum, Acer Pseudoplatanus, Lonicera Xyl,ostanrn, Sorbtts
Aucultaria, Sambucusracenxzsa,Tilia paroifolia, Acer campestre, Coto-
neaster. Krásné Daphne nxelereunxjest vzácnějŠí.
Doleji roste v těchto hájich Asarum eurotr,aeu|n, Colchirum' Se.
linllm cartlifolia, Thesiunl montanum, orobus ternus, níger, Bronrus
asper, Vicia sepium,,d,umetorwm, trlel,ica nlltans, Poa nemoralis, Tň.
f otriumal,pestre, C hrysanthemum corgmboswrn, Campanula TtersiciJ'olia
(hojně var. eriocarpa), Carex sil'uatica, Pl'atanthera chlorantha (hojně),
Astrantia, Phyt euma spicatum, Ranuncul,us nenLlrosws) Br achgpod,ium
sihlaticwm. Galium boreale, B ryůeurwmlongif ol.ium, Sil,ene nutans,
'.
PotentiLlaal,ba, Rosa trach.gphylla, Conuallaria maialis,, Gal,ium sih:a-
ticwm, Neottia Nidws al:ós.
Tam, kde se stáYá bojnějŠÍm Ribes alpinum a kde jiŽ počíná na
volně křovinaté stráni i lípa, pŤistupuji ješ|ě Yatreriana oÍrtcinal'is,
rb?

Eier aciunt cynosuttl) Creytispraemorsa, Laserpitiutn latifoliuno, Hy-


pericutn ntlntanurn, Scabiosa col,untbariu,Pul'monaria angustifolia,
'E
ierochloe austr aIi s (mnoho),Calaminlha Acinos, D ianthus Carthusia'
nlrumi PolAganuturnfficinal,e, Inula hirta, Viscaria, Brunella gtand'i-
flora, Vici,a tenuifolia, pisiformis, PeucedunumCertaria, Cytisus nigri'
,nut
cans, Hieracillnt, Schmídtii, rlrum, lbsp, heterosttchumZahn, 1,ri-
angustifoliunr'a )Ielampyrum ti-
foliunt rubens,Eedera s Epilobiurn
slolurtrve stinu.
ZajÍmavo,Že tu jsou hojny jeŠtě některé druhy, vzácné dále
la J, všakobecnév StŤedohoří mileŠovském.
Pori prvnímr'rcholkemrozkládá se neveliká step s pŤehojnou
Carex hutnilis. Festwcaotina, Koeleria gracilis a vzácnou K. nitid,ulu
(viz str.31), se Soluia ltraten'sis,Dianthus Carthusianorum,l'eronica
Teucriztm,Pulsatilla pratensísatd.
Na prvním r'r.cholkujsou pěknékřoviny, opěts Brylleurwtnlongi-
Z růŽÍvedle Rosa to.
foliuttt,,CLenlatis alba, Geraníulr sangtt'inzum,
mentosalrojnoujest podél úzkévi.clrolové stesky fioso cinnan.ontea,
kterᎠschází vlastnímu]ounskérrru Středohoří naprosto' Hcljnoujest
Asperula titt,ctoriai galioid,es, celé po'ťostytv oÍí Thyrnus Lóttyanws
a lanuginas,s,na clruhémr.rcholu|ravinatá místa v spoustáchporůstá
Ánthericum,rdnrcsumse Scaóiosaochroleuca,V dost v1hkémháji hned
při cestě roste poÍír1ku krásoý vstavaÓ orchis m,uscula,téhoŽvýznamu
jako zníněná porosty 'jehličnaÍé, v nichŽ Epi.
-Eoso. \tÍsty i menŠí
pactis latiJ'ol,ia,Luzula albiclaa ],Iercurialisperennis; při cestě dost
Lojnou jest Festuca heterophylla,nápadná dlouhý.miŠtětinkovitými
lisi.y přízerrruínli, vysoli,Ýmistéblya ploch1imilisty st,óbclními.
NejzajímavějŠÍ jest poslednívrclrol' směrem k Hrádliu' Třtin
zvaný,kde usíciitlase i pěkná skahí vegetace.Celéporos[vtu tvorÍ
náclher'nýkeŤ, přípacinénízký strom [Jl,musglabra, opodái vyrůstá
Erysinr,um, crepid'ifoliurtt,Stipa catrtillata,tltlelicaciliata, Poa nemo'
.n1is Jirmula (veiképorostyna skalách),Lactuca perennis,sal'ógna,
"o..
,tiri,.inea,
,leclztntalbum,., bytisus nigricans, Anemonesilo-eslrls,v polo-
>|íÍ\Ů Cululllaqrostisarundinacea,na samémhibeLéPwlsatilla trlatens,
se2ltentrionale,
.1s1"llet,,iunt, Triclronlanes.,Puuta tttularia, a Da ska]ách
lr.. JY, kde .skuiinyvyplliují úhlednépolštáře .Bartramia plomiformis,
Hier,lciutttSchmtdtii,Alyssun saxatile,Polypotlium t,ulgatea z rlechů
i r 'a:Déj"gÍi' Ilylocotltiunl tríqu,'trunt'.
Doieji počÍnájiŽ kamennémoře s malolístoulípou,osykamia
l,iízr.ntí.Přehojnou jest |u v ktmení Sari.fraga decipiens, tv oiící
:rl.:kké, zeliu}acené polŠtáře(téŽpoblížprostŤednÍho s ní
vr.clroiu)'
lDč

cíliuta, Campanula
C'gstoptetisa *ed,um ol,bum.Na upati Koeleria
glonrerata a Pirola rotundifol'ia'
107.
o zajimavépasecona Íryaíis ElErnws viz .str.
se zdvihá
Na í od D]ouhéhovrchu nad Ysí staťýur irnposantrrě
svahu prostíraji
vrch Blešno (PlÓschenberg),na jehoŽ jihovýchodním
podobnéútvary'jako
,. .o',etra moŤeLameníÍánilooeto' opakují se
jen důleŽi-
;; ;;J.$u' vrchu a Hrádku a přoto jmenujp,ure nékteré
Aster Linosgrrs
tOjSi druhy : Saxifraga d'eci2iens, Xlelica cil'iata'. '
Pwl,satilla pratensis, Lactuca úm,inea, Artemisia
Attiu^
-int^nunl',
pontica, Ulrnus glabra, Í' suberosa.
Iná pěkné
Protiiehlý, však as o i00 m niŽši Kusov u Dřemiic
zurínkyvzácné
pontioke ritvary, v nichŽ na plvém mÍstě zasluhuje
' podáváme opět
Álhwn stňcturlr; z ostatních clruhůk vůli strulnosti
Cirsium erio2lhorum (téŽna předeŠlém), Erysimurtl
í." ýbil:
'av
'"upmSk;"*, Festwca gl,au,ca,Lactuca perenni's,Adonis ';ernalis' Oxy-
AlEssunl sara.
plt,,o,, Scubiosaochroleuca,Btt4ll'eurwnf al,ca.tutn,
ti,,íp;,"
Áuena pratensis,
l,aí, s|,ao* al,bum,Alliurn moúalu,n, StachEs recta,
Y stínu lesním
óa,eu Í,wtnitis. ZvláŠt krásně vyviuut útvar ska1n1.
hoví si Bambtcws Ebul,us.
.."
v něrnŽ nejvýŠe ční
irojúhelník mezi Skalicí,-Řisuty a ŠepetelJ',
nemá zv1áŠt-
vrch Srbsko {Ďó6 rn) a vrch Šepetelskýs třeŠňovkou,
mezi obvodemstepí a
oiJ ,"ji'o,osti a náježi přechotlnímupásmu
pontlcJÍsb
. - hájů'
K.{u sihlcí z Žekovic do LibÓevsi čnína ievéstranědva zná.
na
mějšívrchy. Nad LibÓevsi jest to táblý, mírnyhřbď Kreuzbergu
íiti , poloŽenou kapliÓkousv. Jakuba. Jest všakvětŠinou
neb aspoň v sady ovocnépřeměnéna málo zajímavý'
'ut.uně
ziultivován jesi
o''ny Libeš u Želkovic,dosti příkrý a na pohled slibný
"'.n porosty
r,ruuoony'oueenna svahuk siinici z dáIi viditelnýmihustými
to.
i,o,hy7,ádi*^ p,innatwm.Jinak roste tu na př. Rosa graueotrens,
Arte.
oo,,t,í\á, Polyjodium Dryopteris, Ber7umalbuttl, Cotoneaster,
Ái,lo e,,t;*i campestris,Ťhotri,,t,**minus', TewcriwrnChamaed,rys,
]ýIelicaciliata.
Kraj oti Libóevsi na JV a Y, mezi KŤtěnovem a Solany má ;en
několik lópŠíchlokalit, jinak vyznačuje se bohat'ouflorouruderalní
jest to Plor.
i not.tu.y'i halophyty'na př. pod Srnou u Křtěnova
Bu.
tugo rnarikma a iet,ogonolobus.Y polích jest Nioell'aaraensis,
".;ť;,
;; rofundifoliwn'Met,and,rywn íloctifiorwn,Rhinanthushirsutus,
Anagall,is coerul,oea,u cest Márrwbt,wm owlgare (t,oíolzácléji), Eu-
phoibio yi,atyphyl,l,o,falcata, SclerochloaaLd' hojny'
1á9

Báby u Ječan
Všimnemesi z teto části jen jedinéhovrchu --
jiŽ t'ínr,' Že tu roste v několika.vétŠích keřích -
(30Ďlrt')'zajÍmavého
Emerus (viz str. 132) a sice v pěsto.
l"io :." zaulečená- Coronilla sanqu,imea,
vaneň
.čyt;s,, lesiliu z Ligllst rtt,ttl, Piruls siluestris,Robinia, Cbrntt,s
\alnbucus Ebulus
ruuu,,utn Jio.k jmenqenre: celéporosty
uttgusti,folia),na ú'palt
ttiŽ
' u Solao u potoka. v němŽ roste Berula
frilrrrp"r*rn'Lappula, Gentiana ciliata' Caucal'is' Picris' Linaria
, i ,, , , R, , u s, p i u , , -{t t S o lant é žR . t o m,entella,dumetor u,nt,,cor iifol,ia.),
ciliata, ,led,umalbum,
Áster,LinosErii, Ilapist,um.Chondrilla' }Íelica |'), Allium
na čerliči
Sesleria cal-cariia(jedinérrrně znímé sttnovisko
PotentilLa
trrontartuttt, Cotoneaster,I'estucaglauca, Alyssrtm saratil'e'
arenuria, .\esnLihír,atl,artttl,runll.Lll.
l(oŽovský. )ia jeho
orl Krtěnova na JJ Z v"vpíná."e |áh1ý.r'r.ch
jeŠtěpřecl vsÍioŽor,enr, jsou zajímav1l nrísteČka chovající
jiŽnímúpatí,
na pi' u jednoho pŤíkopu, jelroŽ podklad tvoŤÍ
íor."o" l"ei*u. Ťak půdy
ioau n.p,opustějicí jÍ1a natl ninl víceméněmocoá vrstva čer'né
věiŠínou bojně byio pozorovati: přecievším řariu l'ostlin zce1a
č'etličové,
k zeni přitiskl.l.ch* |o i tlruhů,kteró obyčejnětvoří přímé formy
,Irifolium
Lb,onoptt,s, fraglferu,m, Polygonum
i^rš-co,,,au, a sice formě'Maloa borealis,
Áticultlre v tuirré,ale t,rrktéŽ k zemi přimíč,klé
Tabernae-
íttragonolobus, Gt iu'n tricorne,V přikopě pak rostl Scirpus
Carex tulpina, Jwncus
,,,.o,,io,t,,,,a,iti,,,,,,s(l eYné var. congestus),
Rrln,uncwlussceleratus, Plt,ragrnites
,ií.*u,',, Al is nt'a,G lgcer ia plícatu.,
a J Lrn,cus lelrzrr]s, který Se vŠakletoŠního r'oku opět ztratil,
crlnt,nlunis
ilrkŽevýsli1'tjelro zrie b.vl asi jen nalrodilý.
vsi, ve kteréjest
xájuá.lň.jsi výstupna KoŽov je-stze samotné
ploclr.voviádrivy.
neohyčejně tlohutnévyvinuta r'umnífloi.a.Tak celé
aulgare, Hyoscyttm'us,
.' ké,'ieseda I'uteola, hojné jest Marrubiunt,
.,,i,,,,po,,l,,,,
Ballota tt,ígra, Atríple:lrosea,Ánthr tscusinfesta' Bl.yonln.
..'-.i
... necl vsí nemalá pr'ostiarrství 'zaoja|oEryngiwrrz,těsrrě druŽÍc
" t 'á zu'
i . ' I n l 'o styzv Iá Št niho
západnÍjest na
KoŽov z t'éNoStrlny (LotiŽ z JV) i se strany
podrost'
:i.lrti vŠecek zarostlýakáiy, kterézničilyvůbecvšechen1epšÍ
jsou
.lii. hlijávoflo'ienenůŽe tu býti ani řeói' Nejdoleli
' "o;"t.o
.l..irinv tak spasené. že nenívůbecstopy po vlestníYegetaci(místy
; . . l , u " P o c l o s 1 . , c rnlunlla, : t nio t uttt,):j enčetnékol'olielluplhor biaCypa'
([]. zl,errsjest z veiké části,ne vŠaliilocela'
':s.tu.,'L-rtícuclioica'
.;.lislina) a L,rl'rduu,s rrrllarrszůstelyuŠetřeny'
na ktet-éŽ
čediČovj'cil.
.{vŠlkb.rz'yjiŽ tlostihnerleprvrríchskalek
j .
, 'i..iju Eupltorbiuu Cotltoltult+s, a mezi pi'vníluirostii'
'.::lr icŠ|ě
160

*.iu*::|.-:::,.ř
zjeví
nami |TJ!i}l'l
ÍJ#fiiť'l"íí:lJů'x1

*ťř*t,,*;Í#'"''",-
*ť.,ďýilťrir!,#r,ď
, n,;
1s
:{:"!
!Ir,:,:,.,#,* ml),P.1n
;; for.
x ťiíl
';$1
^
:,,m,
*{i#,
.*ftť*:'Í*i:
*}:ď,ffij,iťi::ť,,,:u:|,::
"ouŤ

lil:,.,:''.'*í',l:*,,;-*:;
.''"o--l,,T;;uo?i,i;,'.:.
j;:::J,r;:i:};h..h:j'i:
""lJ;i?ii'lř dlij""i::Í *.*:*tí r-ibtlán
:'JJ:i', a
jílovými
"; ;il: ;i
J'''*T:T;
,J.:i-i.p].ill*i-:
;#Š"-.-lJ
l nli:*[ *ťjil
:n:,
ll,.*::;ll;-lů'tlil.Í'::Tffi
i'.
otln
ř' ui.způv i::i
,-i;i*;},-:ťI::,:#iir;r
ť,k"'rj;*lklip*li.rJi-i'l..l'
Cirs itutt er ioPhorutn'

;:ťL-ť ét#.lq*' ý*i;* m ti*ijl


;il;?'.1 '''.,ti
1.ť:',l}l'
:i íílr*i'-Hi,ů*.:l
":.*i
"i,,{:
,,,*'J,'.:i:'#J:'**lixl;:ru1*s
Brzvany a LeneŠicem

tJno,]i,ou*u fytogeografrckého.

,,á
to I

Pi.ed Rannou směrem k Lenešicůmzvedá se zalesněný Chlum


s Ccrastiuttlsem.id'ecanL]runl, glutinosum,Veron,ica rcrna (če|ně), praecox,
Ach iLlea setacea,Sarothamnus (křoví na úpatí),Carex hutnilis, srylina
''rolní,jeŽ zabíhajÍ
(meze)atd. Yšude v po.líchčetnédruhy rumní a
z části i na opukovéa jiloviťéstráňky. Na jedné takovéstráňce,vá-
penatéa silně jílovité pod jihozáp. koncem Ranné roste v mnoŽství
Se'sleria ca7cariu,tvoříc svými mohutnýmitrsy častojedinou vegetaci;
zajímavo,že tento výhrndně xerofilnÍdruh se tu dobře drŽÍ,ačjí1y
ty bývají častomokréa deŠtovými přívalyjsc,rutak rozervány,Že sku.
piny trsůtétotrávy orldéleny jsou od sebe co jednotlivéostrovy.
Tínr přicházíme aŽ k hranatémuvrchu Ranné' na poh]edZce1a
pustému.ale ve skutečuostina jihozáp.sYahu s krásně vyvinutými
útvary stepnÍni' Na jihozápadnímkonci celéhohřbehr na svahu k J
rbrácenémsloŽenaje step z panrátnéAtena desertorwm(liz str. 30.),
s nížtu ontie druŽíse nějaký trs Stipy, Astragalws etscaylus,Áoena
pratetlsis vdr. glaucescensneb zvláŠtnídrobná a obak bi]e plstnatá'
nallnoze tříčetná forma Patentilla arenaria. Stepi vyvinuty jsou na
Rannéna kamenit'rig'fu úbočích, nejhojnějijsou to pravékavi]ovéstepi, .
na jiclrŽ sloŽenísúčastní se vŠechny4 českédr'uby.Y nich nejcastéji
I-,,]b,s,u*phoeniceunl,Árlott,is ternalts a v zářezech ska]níche mezi
tanením čedičov1ip r.ůbechojně tr-iolaambigua. Na hŤbetějest step
ti.avinatá,květnatá: ua celých prostranstvíchpřevládá nádherný za
\rétu Jslrogalus erscapus. jinde barví step Astragalus austriactt,s '
E r y siltl,uttl, crepidifoliuttt', Ar]onis ternalis, }Ieď'icugo
f alcata neb všechny
;.,illvie' na nichŽ cizopasí přestatni,lorobanche epith,mwn sat' n,nior.
T;.\é Carer htlrujlis ťrčastní se podstatněrra tvorbě stepi. Jinak -
';láŠina svahu (jihov;:ch.)poblíŽYsi, převládajíponiickéskalinaté
::rar"v s OxEtropis, Dianthus C arthusianorum,Anthericunt Liliago,
Ititiitun glaucwm,,Alysswn"montanuma i' Andropogorr'k podzimku
..'.i obecnýprívě jak la všecbsousedních kopcích.
\e úpatíporo.r|yollorzisspltlosa s Cirsium eriophorunl('poblíž
,rriris )Iorio), Rapistrulll petenne,
.1,.]onis r ernalis jest v celémki.aji rozŠířený, z jar.a barví nátl.
Ž1utíce]éstráně a úboč'í, i na čedičii na opukách a ji
n á t ' zv. stráních..'ktle skoro všechnaostatní
',ovčÍcL
-. :ir,le Sll[Isjent
Na jítoviténeb vápenatépůdédruŽí se k němu
. . : : i e n p o r o s t y Stipa capill'clta, Euqlhorbia Cy1taróssias, Th,ymus
-.: l. Erytt'gíum, iahía 7lratensr]sa j. Na podobnémstanovisku
; -i :'1rkem(na stráni u cilreiny) téŽ 9esl,eriacalcaria, InuLa ger.
.: ' l '' i. :l nalé baŽince Scirpt{ s Tabernaemontani, uniglun.is, GIy.
1T
162

jinde na úpa|itéboŽr-rcbu na vlhkj.ch


cerí(1 I)licatO,Carex d'istans;
jilor.itýchnlis|ech jeŠLě Carex glauca. tulgaris, Taro'racun Palustre.
Gluur muritint'a,'[:riglochin palustre'
jeho útvarů|a1i
I{obiíksám jest neobyÓejně bohatý a sloŽe
pestťé, že nestačí naŠestudie ani k zach"vcení nejhlavrrějŠích nuancí.
poÓátken čet-vna
školo ce]L1jiŽni strana jest rozsáhlá Step,na kter'éŽ
a p0t,on]i koncem Óervence vlají nesčís1né kavily, trs redle tr.su.
Z jara jest to .sÚ,paGraf'ana a 1lenlrata,pozdéjiStipa Trir.so.vŠechny
v ítŽasnétlmnoŽslvl r v robustních,dole skoro zdřevnatěij.chtr.seclr.
Jinj'm druhen porIobného významu jako posledně jmenoYaná
r kamenÍ
Elipa jest I.iola antbiguana jihozáp.svahu, tozttouŠena
ietiiČorém as upros|řeclkonro]ého kuŽe]e.Z ostatnih' rostlinstvapo-
dáváne jen stručnývj.bérdruhů zajínavějŠích: na tipatÍjest to
Artetnisia 7lontica, Asparagu's, Poa
...Gentí,anaantarella (pastvinv),
bulbosa'L]irsíunleriophotu,m,- Cydonia tztlgaris,Latatera t}ltt'ring iaccl,
Y tlnoŽStvíErysimunt,crepid,ifoliwm, dÍrieua vrchu z hájovj-ch druhťt
Ac ť ac a. Lat }ly rt Lsntontanus(nejj iŽnéjŠístzr ttovisko!)',omi i h u g al u n l
tenui.toliunt.I'rola nirabilis, Primula ofjicinalis -tar' canescens,*) Ane'
i,,|,, ,o,u,,culoídesi, z os|a|níchteplomilnýchú|varfr (stráně a skáiy)
,Ihesiwttll'inophyllu,m,trruscrlritenuiJlorun,Astra-
l-erol'licttťLetttata,
gá1us lvŠechn-r' tři s|epni ď,tuhfl, Thymu'5|'ó1t:yat,ltls(trya|i).Í,hysalis
-All;ekengi j'
, Lithospernunt,ofiicinole, Se;qli colorutuntt
orl Hoblíkunl SY vvpiná Se LangerBerg a jen secijeuod něho
odciělenr. Buschberga s|tauoitne J ocl }Inichovského Týnce Chlum.
Ti.to tii kopce jsou jaksi zmeušeny.m obrázkemHoblÍku,ot.šem
ze. . c elk unet ak hohaté,a]evz h]edemkda]ekomenŠÍploŠe ve l i ce
jehoŽjiho-
vdéčné'Pl.vníz lrch Langer Berg jest táhlý hřbet, na
vj-ch,lr1nín se krtisnés|epi,na severozápadním
srahu r.ozkláclrrjí iirítko-
tt.avéa pastvi0nélučin1., přísněodlouĎené.
\a tpati prásé jako pod HoblíkeurSeseli coloratutn,Gentiana
.,-ernalis,Latcltera,
ttntu'rellaa r tlolině ]i vt'chu Ch]umu LéŽAdonis
T l ,y rtL,Ls Li ( g l I h r ts. pr r teCOt a i'
Step místv tvořena jest Carer humilts,jinak hJavněkavi]em
Stipa Tit.sa,zarůs|ajícímcelá prostranství.
I ost,atnÍ3 S|ip1.neschí.
,"i,, st, capiLlata tvoří cloleji Sama polos|y, jinak jest přelrojnou
největŠíStipa G rafiana' ne tak čas|ouSÍ' pennata. }Iirno to roste
tu opět ÁnťIropogon.Astragalus (3'1' I'estuca ol;ina' Erysi,mufncre.
*) PoněvadŽ nríst;.lokality této odrůdy čelpínr. z li|eratut'.v,tnožno, Že za-
,lar' hartleggensisG' Blcri'
hrnuta jí rriísta i vzÁcnější
IoÓ

o,#;::"::;,,7:,;,;,:,:;:,!;';r,:,:r,,;Í.:::;
pillifaliun:':''.]^1ll"-1];
,,!i!]|^,,,'!,,,,,,,t,i,.;;i;;,
tíca,7l.y:,s.u,L Sileneoti.
iuncea,
ól,ond,it,,t*
Cotona.
Á,pl,ntu* septentrioial,e,
ť:],',^],:l:,,;:o,#,|,i}i],],,,,,)í;*,n,,.
*'* jestAnthEtlis' (tat')'
Poa nernoro)is
iil'#:Inm svahuhojnou
.}Íedicago |ntn7,na.
D ianthus C arth.usianarun,
se na protilehlémBuschbergu'
VŠechnytyto dnrh-v oputu1l doleji
Tirsa, která troří .o'.osi' po'o*tv u, vrcholku, kdežto
í Stipa AcJ'onis aernal,isa Anthe-
ína straně jihozripaonr 1 l..t l.*p ,rizuna z
ficum ra,nosu,niomto skaliskách
vrchu se objevují na .Óedióových
.cD'),Tha]ictrwn-.Íoetidum, Stachys recta,
nianthus tenuifolius to,, ,l'. ',,,*.,,I,n,,
ScoĎ'o".a trIelicacil,iata, hojné Gera-
t,Iysswnl.saratitre,
íii,*,ong,;,,utl,téŽij:j:i:::::::;,?{,)^,;,ťÍ"Jffiáx,,oIn
,, *",#*,::,::,llí'J;"'L. háj'řidká
i'li ; u;:;;;;;;";esiptetrasny
a v hořejŠíchka.
c1oubravina s č,etnými ristai'i s I,tburnuňLantana uwl,-
u'l"o Sedutnrupestrea Polypod,ium
menitýchpartiích'ta. :..t sanguitleaa Sorbus
qare, s vysokou t',u,u, á,i,iio,,",.",*,, Cá,n,s se v sou.
,;;;. ki.ovitého^'a,nespojují
il;;il,ty 1.o.,vzrristuvíce druhům
poo..háoo polo''e*fi]nimbájovým
visléhouštiny;p.oto :.,i pr.vnípoloviei července nád-
rlostivolnéhomísta. rrui , i*'. jest v .
, o.too.l.t' sl.oteÓnějeden z nejvýznaÓ-
bernoubarvitosti a,on.i ,lí to zv]ášté proto, poněvadŽ jedno-
celém tomto ot.,to n
nějšíchv rozsáNýchskupinách,takŽe
lostou tu r ce.Ij'cli
llir.édruhy ".''";;; r'Ícev1nika3i.'Y pri.nířadě
jest to
rozdíly pestrých jejich ů;'"ú'
',i.t,t,ot*,,,
,.iky.h koioniíchpřečetnězde
nádberné Mel,anrylyrunl '. a lsteny .bělalými,brzy zas s li.
ILrstoucí' brzy s květy ;i;;;i;;y* v spoustách
v jeho.sousedstr'í
"JiiJ."o"''ii*:]:l"^.'
stenyi koruna*,oa.oooe*íJetiy'i. barvoua ve více
rosIe tr,Ietramp',,,,o,,,uň,
nápadným. zjevemjsou vysokéoko-
|ormícbse tu objevujíci.'ootsi* robustnílodyhyla
ličnatk"v, jichŽ statné;;;".t '"1; i:::l-,:::
vzdáIenostech.-"]":"}..'.::.'::::.:::::
rolní.chmíStechu n.o.uy.r' tenarnu vce.
téŽ na mírně.sezvedajícím
;:l1#' ři.''*i';ril";i'1 tati"fol,iuma Heracleunl
r1iřovém štérku. Jest ;; ;il;;"''rpitium
vrcholemdobře roz.
kterélze l l. *ta.t p6d sam11'o
''í.L:;ix',ii:',ň
,í)"-ů]r'ti*:lll''**?y3"tr,:::;'#ff
SphondEltunl.,

a l tisku.jejim ottcnYL ,,:::o""*


bujno vegetacenásledujícítiruliy: Tňesitl*
z neobyčejně
164
Hepatica
{velmi hoiné),]Ielica nutans' Actclea, ýtellaria 'Holostea.
rt'i'
;;;,';;;,";;;;,n,,io
",,i,.n|,, t''o'r"tiunt, calanasrostis sihatica' cvtistts
.nrontanurn,med.ium(čet,ně), rzóens (dosti
Triiotiunt alpestre,
allat.ia, Betonica, orobtls
í.:^ěl,, coí;u* ,;l,oiicwm, Serratula, Cont
nioer. Genista tiňctona, gernwnica, Pol'ygonattnn , Peuce'
rntt'l'tiflorunt
,á,,],i,,,]
ó,,,",,", Potent7lla al'ba, Brunell,a granclifl'ora, Hierclcium
F'ilipend'ut a' Campanula
lir rr;,rrr,,, (Gnaphalium sil'oaticr'nn),Spiraea
G.ťi*,, boreal,e, Prirnulu ifi'cinal,is lat. canescens'Koel,e-
"i,l,ira;., xlt"scari tentr'iJloru'nt'
';;;" ;;;;;;;,' iisiroti, antbi;ua, Lit'ium xlartason'
i s'
V i ci a t enuif olia, ltisiJor mis, fu[ercuti al'is p erenn
Chlum - jest ménězajímaví'
Třeií ze ,Áioeny.n írchů -
step vyvinuta opět na jednolrlsvahu.
t,i, ,t'.'ás.i; fravá kavilová
a.i leckdejinde v této
kamenitoma pustom.V políchpod Cblumem
a Bup.l,ewrrnn rattlntii.t.olíunt,
;;;;i;' h.J""; jest l,aciaria paraif'ora
sucb1-ch
ou o,*.oo1i ,. zjevlje Lauatejra & n& ]iťátkotla\.Í.ťh
'.,ict." R,,n"ílo aiaa oasto ye yat. tiolacea, kterᎠjesr i sJabéji
p.tn."..l.'
pťrvodu'
ii'i"p"ta
* -' než typická {or'ma,ale jis|ě ne hybriduíht
(Kreuzber'l' ]rleiner
Y potrraoovaniBusÁbergu Ťada kopců
Ber.g,Cial'genberg) znenáhla se sniŽuje ažk LibÓevsi; iiŽni .;ich sbran.v
.stepnl"ioueky
pontické s|ráně a skalk1'.ser'erui past-
:'.""'l"a .neb \a pl.vn1m
n, nicůŽ rost'ává k pocizimkuGentiana a'narella'
'io'' zajímav-vjsou porost"vononis spinosa na Írpa|ía výŠepŤe.
kopci
- pokr..vté bleděŽlui1-mistr.
hojná \l:ytropls, na oruhém stepníloukv
se tu opakuje.
íá|ai Á"ínyu,s ; i ozdobné\-erbascumphoentceu,m
Pruhm ez iYodolicemiaBr z vanynáleŽítaktéŽz ajímavě jŠ í tl
f1'togeografická.Na
pariiim naŠehookr'sku, aspori pro pozorování jes|
jin-,ip"oni,n konci jesi to skupina Sauc1bergu,která jiŽ z dáli
pastvinách
neob.včejně nápadnou, nebot v celén okolÍ na polích i v
Ye skutečnostt
p..,"rt,':i bite plochy, jakoby to b1.l"vsbén1 .opukové.
j-,* t.'ot'.o'oe balvany, původnebí1é,ale-l'livem povětrnos|ina
a i tan, Lďe se
pool.hu aŽ černající,z tvitiého kiemene sloŽené
Křcmennéi1.to
v celésiialky shiukují'jen volně v hlině zapuŠtěné.
vege|aci,právě proto,
l,"t'on"r neniaji vŠabskoro Žáclnélrov]ilu na
jseurprávě u takol.é
z. n.ňet.euu;i,jen na jedinérnmÍstěpozoroval
tomto okrsku
,y:i.t." trochu zvolralé skáiy vřes (jinak v celém
povrchu výborná
veimi vz*cny|) a CorEnephorulcanescens.Jinak na
téŽ Scabiosa
tnňl p,st i )noni, s2iioso tvořÍ opétrozsáhlépolost}')
capillata
,chrrtrucu, C irsium eriopho'tm, Centa""u Jucea stipa -jes,t
rosNlinou celébo souvrší, tvoříc veliké porost1.na tšecil
nejvýznatnojsi
ritorjct. Táké Marrwbiwttl,., Thymws Lónyantls, Andropogo*,Eryn-
165

gilml,, \.etonico spicata. Padospertnutnlaciniatum jsou tu hojue Vý.


skyL Gnaphatiunl uligittosunt, na suchu a Erigeron ocer burle as |aké
v souYislostis oněnrikřeurennými balvany.
Pěkné opukovéstráriky r'ozkládajíse na Z odtud, hned za tr'atí
a vyznačujíse těDrito dllhv: Gentiana ciliata, Cerinthe,Sesleríacal,-
caria, Btanella grandif,.cra, albe, Stipa capillata (mnoho), Linuno
tenuifoLiwm(velice hojně),Kaeleriaciliata, Astragalus danicus (.skoro
kŤovitéhovzrůstu), Ásperula cytlanchica, ThEmus pruecoT, Scabiosa
ochroleucu,Bupleurzttrtfulcatunt,, Onobrgchis, Centaurea Scabiosa,
Tetrag onolobus,Seseli hipp onar atluunt, Brachypod'iurn ltinrtatunt,Po'
tentil'laarenaria, Resetlaltttea, Lyciunl, Tetragonolobtls. Nad rníru se
tu také rozp1náPoa coDlpresst'
Tínr dospělijsnre aŽ ke kuŽe]i}Iilé, která hostÍopět vybranou
pontickoukvětenu. tak bohatou,že se opět musímeomezitijen na
vytknutí nejdůleŽitěj ch druhů' Y polích kol lÍilé jest dost hojnou
Ší
dosud nejmerrovaná'icarldir Pecterl\,en,eris, na úpatÍArlonis ternalis,
Carer praecox, Pulscltilla pratensis (téŽ výŠe),Astragalws Cicer.,
Gentianu Amarella a Ecqbiosasuateolen,s (poslední2 rta sev. úpatí).
Jinak zvlášévýznamnajest trlolo anlbigua, dost hojná v skulinách
skalníchna jiŽnín úpatía spor'á na úpa|i severním,k níždruŽí se
Viola hirta. collina, tíce ve stínu pŤehojnáod'orataa zvlášťna sev.
úpatí hojná |\ola arerlaria (něco individuí zaběhlo i na vrcholek).
Jinak jmenujene Y Skaluím útvaru JspZetium Trichomanes,Stachys
recta, Alyssum saxattle (hlavně skál.r"pod vrcholem), Muscari tenui-
florum. All,ium tnorttanunr,O:rytropis, Sedum Tel'eythiwn,album, Tha-
lictrum minus, Melica ciliata, Lib,Jnot,isttlon,tana(sám jserrr neviděl)'
Ásparagus, Teucriwtt,Chanlaedrys,Állium ol,eraceum, G eraniun san-
g,,i,,,,,,'' v útvaru hájovén Corytlalis cata, fabacea, ornithogttl,utn
tenttifolium, Anemorte rantmctllo,ides, z xerofytních hájů s Prallt,ls
Chanaecerasus, YibrlrnturtLdntana' Cornus mas na pt Prhnula
Nepeta C)ataria(téŽpod Hobiíkem)'
c.ť-icilnlis, Veronica Teucritt'ttl,.
\a srepi, zvlášt při vrcho1i, roste Ad'onisuernalis (aŽ sem l' mnoŽ.
st,í onlkla i c1otěr.ná Eupllorbia Cyp.), Ergsímumcreqlitlífoliwn,,Achil-
iea+lanata, Stipa capillatcr,,Cen'taureaTtanicul'ata,Orobanch'ecaryo'
phylacea na Ga]Iitutt, },Iollugo,arenaria a coeru'lescens na Ártetnisia
cantpestrís t' coeruleana Achíll,ea.
Doplňkem uvátlímeješt'é Hier aciurn setigerumz jiŽníhoúbočí a
H. '>chttt,idtii(téŽval. grand,iiletltatum) dost hojně na skalách.
Buschbergmezi }Ii]oua Yocloiicemimá rozsáhiépastvinys ne.
sčislnouEu,phorbiaCyqlurissiasa Thyn'us 1),.aecor1 v clubovémleslku
166

s hojný.m Cornus trIas a Crataegus oryacantha. Adonis uernalis a


Orqbus niger.
Po t rrčo s at ib udpue v líčenÍkr aje od Se;etel nl Z . r p r vn Í
ŤaděaŽ k }Ierunicůma ŽichoYu (Schichhof).
Y té|očásti důleŽitějŠími body jsou Lisken.Berg,Hradischken.
ber'g,Kamajk u YŠecblap,Yraník, Stříbrníka Záhornsk1'vršek' \a
rozdíl od jiŽnějšíchpar'tiívyznačenjest tento pruh některými druhr-.
jichŽ h]avnírozšířeníSpadádo obvoduponticliý'chhájů a jehličnatých
lesťr,jako na pŤ'LathErus tnlntanus, Achyrop|rcrusmaculatus, Dian-
tln+sstt.perbus, Btl,1etlrt+tll ' PoněvadŽ ter.r'ainjest zrie ko-
longifol,iunt,
pečnatj.a ti'téŽdruhy mnohokrátese opakuií,postačípoukáZatíjen
la r'ís\t nékterjchzlljimavějŠích. \'edle hájťrjsou tu ijehličnaté po.
r.os|1..Podr.obneji vširnuěntesi jen Yraníku, la jelroŽjibovi,-chodnín
úpetÍpr.os|íráse pěkný, hustý a dosti vlhký háj, v němŽ pievládr1
bab"vka,blob', Carnws Mas, osyliy, duby, jabloně i trnli1.. Roste tLr
podobnespo}ečenstvo 1'ostlinné,jaké jest rozŠířeno v hájich stÍedo.
Českých.tak na př. Anemone raru,lnculoicles (velice hojně, téZr.lr.
subintegra), AnthrisctlssíIuestris,Ficaria, CorEdalis cata, Gagea ltl-
tea, minitta, Ranunculus auricltnus, Stellaria Holosteu.,Gzum wrba-
nu,tn, trlercurialtsperennis, Pultnonaria obsa,wa,Polygonatwn mul,ti-
florum, Liliu,m trlartagon, Viola mirabilis., Bupleu,rurn longifoliunt,
Contallaría, Na ]esnÍpícníloučcejen Colchicuma Cirsiutn canwnl.
}Ílrizís lískarni,duby a osykami chová ještě xIelica nutans, G aliuttt'
Hierochlot, Genis!a gernla ica1 orobús
silt.atít',tnt. v háji /?osa
gallica a Carex montana.
Na stranějiŽnÍa jihozápadníjesť step, dole přecházející vpast'
YiD) a míStyv pontickou skajni floru. VětŠinouhojně účastní se na
tvorbě těchto útvafit I,eroníca1lrostrata, spicata, Thymwspraecot,
Fragaria collina, Artenisia pontica (tvoří pěknó' zdálí se bělající
polosty, rozkve|á aŽ koncem slpna a v zářÍ|), Certtstiurna,.I)ense|
Carlina uulgaris, Erysimum cre1lidi;falium,, Áclonis uernalis (mnoho),
l'iola collina, Stipa Grafiana.,AlyssummontAnum,Potentilla arenaria,
tr-estuca sulcata, Saluia pr tttetl,s
ís, Teucriutn Chamaedrys, Anthericum
Liliago,*) DianthtosC'arthu,sianorum, Ármeria (téŽ n'a Hradisc}rken,
jinak vzácný!), Aaena pratensis \aL.. glaucescens(hojně)' na tl.avína-
tém (suchémzáŤezu)četněPwl,satillapratensi,s,Gentiana anldrella a
xLyosotis trithospermifolia, Thymus Lówya.nus a Astragalus danicus
jen mÍsty'v háji téŽ Latllyrus montanws,
*'1Také orchis Morio, ktetý na ríce místech
Stiedohoří cboví se co pravý
xerofyt a nevyhýbí se ani stepnímloučkára.
16?

Podobnév celku poměry,střÍdínÍ se hájů,stepí'ale ne jiŽ tak


vý'značných jak rlřívelÍčenybyly' pontickéskalinya stráně,vykazuje
i většinajmenovaný'clr kopců.l.ia LiskenberguuvádímejeŠté Centaurea
arillaris, Ranunculus nemlros14s,Muscari tenuiflorum, Inula germa'
zica, na HradischkenberguAuena pr atensis(přečetné), Primula ffic,
ýat. car,escens,Thesium linophyllwn, Achyrophorus maculatus,Di-
anthussuperbus, Scabiosa cohltnbaria (zastupuje tu jiŽ skoro vše.
obecně teplejší8c. suateolens)a oba u předešléhovrchu jmenované
ftuhy, Lathyrus nrantanus jest vůbecdosti rozšířený, Brunella grandi-
plotu zdivoče]aRosa cinnanlomea,,
fiora obecná, U Žichova, kde v
opakujÍse skoro všechn'vv1'tčené druhy.
í{ezi VranÍkem a Kozelským Špičákemtr[elilotts altissirnus,
dentatus, Euphorbia pl a typhglla, f al cata.
Koel'eria ciliata dost hojná skoro na všechkopcích.V ]ese Strí.
brníku u Merunic téŽ Sorbustorminalis, Serrattlla fl. albo, Potentilla
alba, T.iola m,irubílis, Clematis, Tr ifoliutn a1'|,r el'on Festuca hetero-
'
phglla, Rosa glaucu,',^illosa.
o složenÍprs|vin na Kahler.Bel.gu na S od Hradiskenchb erguviz
str . 6 0 . * )
Kraj mezi Žichovem,Svinčicemi, Kolozoruky,Bělošicemia Lib.
čevsípodobá se zhruba právě líčenému pruhu, ale v ce.lku]išíse
tím, Že má lépe vyvinuté stepní útvarx a Že D]u buďto docela neb
skoro schÁzejí pr.ávě ony druhy tlále na SV hojné, ale lounskému
Středohoří cizí, Vysvětliti to moŽnotím, Že pásmo mezi LibčevsÍa
\Íerunicemi nachází se v bezprostřednímsousetlstvískupiny Radel.
Štejnské, a Že ttldíŽvýměna druhůdo této části byla veiice snadná.
Většina uvedenýchjiŽ vícekrátepontických druhůopakuje se v tomto
kraji s četnými botanickými lokaiitami mnohokrát a uvedeme proto
jen někter.ádůleŽitějŠí stanoviska. chtělí-li bychorn pruh \Ieronicko.
tlutevsty a dále or] Skalice k Vlatislavi povaŽovatiji,žza pomezní
zonu Středobořílounského, nelrrůŽeme vůbecváhatituto částk němu
počÍtati.
Na Dobu u DobŠic roste jeŠtěAchgruphorusm,aculatusa La.
|}iyrusm,ontant'ls, avŠaki Lathy rus albus, orobanchecaryophyllacea,
..!tenapraten,sis,Pulsatilla 1lratensisa j' Hojná tu téŽ Koeleria ci.
iiala yar' uillosa,^Viscaria, Print'ula officinal'íslar' canescens,Rosa
:rtch'yphgllaa 1! Nřezi DobŠicemi a LuŽicemipoutá nás hojuá oro.
*) Y tomto kraji (ale i jinde Y Středohoří, na př. na Usiecku, }Ii]ešoY-
grce var, BiILoti a ylsetdo
.i:: hojně se zjevujídYě zejímanéodrÍrdy Pod' teŤna a'
í . tc i ; a ,
168

banche Kochii, Artemisia pontíca a ne tak hojn'éErysimutn odo.


r atuttt.
t LuŽice jest zajÍmavýlistnatýháj na JZ od vsi, v némŽmino
jiné pos|ihneroei Carer tomentosa(nehojná v naŠemokrsku). Plc.
tanthera solstitialis, Arabis hirsata, brasstciJormis (poŤÍdku), f1ype.
ticutn hirsutunt, Potentilla alba, G enista tinctoria, Lithospernr,unt
of7tcňiale '
K S ne bez zajÍmavostijest okolí Svinč,ics jedné stran1-se
Steinbergem,s druhése Saubergem'jichŽ flora bohuŽelZnaÚDěpo.
Škozenapasoucirni se ovceuli. Na Steinbergu jsou velké ploch.rdo
Šedobí1a zbarveny Artemisia pontica,jinak pŤev1ádají por.ostyr1nriro.
,p0g0na orr,on js. Sauber'g,j ehož úpatí tvoří opuliy a rrchol skalii-v
Čedičoré, význačnýjest jednrk sv1!'mipastvinami.jednakskr]kami
a stráněmi se r'(ol.Ďzts Aria, Potentilla arenaria, I-iola aretlaria'
AspleniumRtúatnwraria,septentrionale, trIelicaciliata,,Astragalus etscct.
ptLs.austriacu,s(oba vůbecv kraji dost b.ojné) ', Sedun' al,butn.'ttrlysstull
nil tttctt'ttl.ttt,
Sílen,eotites, Seselí, hippomarathrunt,, trÍedicagorninintct,
Stipa capíllata' T}tymus Lówyantls atd'
JeŠ|ěbohatějŠí jest okol,ÍKoiozoruk,jimiŽ pr'otélia po|ok, u kte-
IehO rrrinro jiné usadily se x[en'tha aq,natica,Molinia, Epilobiutn
p art,ifiortt,m.a hir su'tum v pěkný.chko1oniÍcb.Tak v lupenatémháji
na l-rŠkunad vsí roste Smil,acina, Conuallari a, Polygonatutntttul,ti-
f.orun't. lleicwrialis petemis, Asarwtn., Galiu.m siloaticum,,Pritnula
ofJicinalis. Ánemone ranurcu,loides,Coryd,aliscaaa, Viola tnirabilis,
Sorbus Aria, torminalis, ViburnutnLantana a j. Na okraji lesika
k sererní str.aně.jest dosi hojný í Lathyrus alĎ,asa leckd.e Cineraria
canl,pestris,která tu mrí svéjediné stanoviskov celémolirsku. Da-
leko rozmanitějŠí květenu má vlastní Janský vrclr (Johannesberg),
j
k rle v.vvinuty sou i háje i skalky a pon|ickéstláně' opět uvádíme
jen skrovn1l. výběr: ,ScaD josa suaueolens., Seselicoloratum, trri'olaare.
nar i a, Eapist rr,t m. Verbascum,Tthoeniceum, Or obanche caryophyllacea,
Thesittn Linophyllutna č. j. Y háji na př. Neot,tia,Carea ntln'tana,
illyosotis hispid.a,na plateau Chond,rillaa Salsola Rali.
}Inohéz těchto iiruhů opakují se u SkrŠína, tak na SkrŠínském
\Íchv Astragalus etscapus v mnoŽství,cicer, danicws,Auena 1lraterl.
sis, Putsatilla pratensis, Alyssum montanumatd. Y si]ničních pŤíko.
pech a u polí'přicházítu (a téŽnaBečoYsku) roztrouŠeně Alliwtnro.
tund"um.
TotéŽp.Iat,Í o okolí BěloŠic, kde jmenujemeco příklad z Běloše
Orobanchecaryophyllacea (na Galium Mollugo), Ad.onisternalis, Erg-
169'

ještě
sittl,wn crepi,difolium,, Rosa tomentell,a, glauca, z Lehmbelku
Ándr o1tog on
I7erbascum'pháeniceu,l, Stipa capillata, Veronica s1icata',
1vůbecobern1.1 , Scabiosasuareolels.
návrších,
Opět tyiéŽ drulry opakují se na Steintergu a všech
jmenujeme.'Artemis'ia
které odtud k Bělošicůmpostupnji.Co ukázku
hwmilis, Tlte.
potltica, Astragalus exšcapus,ThyttlwsL\wganws, Carex
'rtr* Achillea
tin pnyilum, Orobanchelutea, (pa Medicagofalcata)'
setacea,Verbascum phoeníc"um.
novéhopo.
Zbývá jeŠtěokolí Kozlů, sice velmi bohaté,ale málo
vrchu, pod nímŽroste
skytujicí. Tat na př. opět uvádímez TobiáŠova
hirsutwtn Berula
Soiorrm al,atum,Arena fatua tat' glabrata,Epilobium '
povšimnutí osamocené sta.
angustifot'iaLytorlruhy:v pÍYnířaděZas1uhuje
a seYerni
nooi,to Putiattlta trlatens,jeŽ tu roste četně na západní
k J a V, dále
str.aně' kdežto P. p,ate,,sis' hojněišíjest na-sva.hu
lu,tea (opét na YoJ.
*tachys recto, trIuscari tenuif,orutn, orobanche
zvláŠtního, rázovitélro
tjs..i t"r. íeíné,že dodává mÍstům,kde roste
vzhleclu. Scabiosa sttat;eolens', Campamt'l'agl'omerata a 1'
(Kramic)
Ze Schenkenbelguna SZ orl Kozlů pob1ížChr.amců
Artent,isia pontica,
uvárlíme jel Rapistrwn, Prunus Chamaecerasws,
, Zoi,,k.obu..hu na S od Kozlů Petlceclanunt Ceruaria a Melanl'pgrum
cr,istatum,r1vadruhy, v světlých hájích obecně tu rozŠířené.
od kraje mezt
Tak konečněpřícházímek Bečovsku,které liŠíse
Že tu ton vegetace
Libčevsí,SvinĎicemia Ko1oserukypodstatnětím,
óetnýclr,vlajicích
na tep1ýchsvazíchurčujíkrásnéstepi' namnoze z
jest valně změněný; neč]uí tu
kaviií slozeno. ostatně i ráz krajinný
lýbrž jen kopce
totiŽ jednotlivé kupy neb menší skupiny týchŽ,
ani nrnoho
ploché,s míIně se svaŽujíeímistráněmi, které latnnoze
ievvnikají, poněvaclžceiy te..ain jesi mírnézvlněný a i ty nejvý-
'vróhy a vrcholcíchzkultivovány
značnéjŠi aspoň z Ďásti na úbočíeh
Jest jisto, Že mnoŽstvívý.born1/-eh stanovisek tak za své a po-
-vzalo Stipové stept ne.
iet jich jistě Že se bude stále mnoŽiti' ač vlastní
v plocby pro hospodář.
ilji se tak snadno změniti v pole neb vůbec
!tÝÍ Í}íLosné'
o c l 1 o uns k é ho S t ředo ho ŤídálenaY(Ranná,H oblíkatd.)lišíse
staběji jest vyvtnuta
BečorskotÍm' Že mu schází neb aspořt daleko
oro.
.' ,.".. r.ostiinskalních.Yýznačnojest také bojnévyskytování
:'elclr, coŽ poukazuje na pŤÍbuznost s Mosteckem, kde jsou nejh'oj.
jest již zdůvodněno
c1atóretng tiruhy balofilní,jak to ovŠem
"l.;si " kotliny, v nichŽ vinou
:in. Že BečovskotvořI u1i.h.'d.uiz"nouoblubu
1?0

se slaní iukr' Ruderelníflore jest ovšelnopétvelmi boliatá.podol-,ně


i polnÍp1eve1e, ale opakuji se namnozet.vtéŽdruh1..
Na JY od Bečovazajíntavvjsou dvakopceLange|lerg a SclrrL-ster-
berg. zvlíštěvŠakposlední. Na prvémjesr sice trliiés|ep sloŽenáze
Stipa T'irsa,pennata,Grafana Sbsp. gallica, ale piec jeu Ire v tl-
kovéitlrozsahujako na posledním vrchu. }{imo to jrlenovati dlužno
jeŠtě,rtIyosoÍis Alysswrn xúntanuttt, Thcsiun lilto-
l,ithospermifolia',
ph,ylltnt,'Chonč],rilla, ,.jileneotites' Artent,isiapottttcrt'
Stipa capila,t,u,
Achtllea setacea,At:enapratensis, Asperu'la cynal'tchica'Línuttl'ťenui-
ftůiun (itpati,1, Astragtůllsdaníclts,au,striacusa j.
}Iezi Langelrer'gena Schrtster.bergerrr mitLemeu polí opétállilrlli
t'ottt'tlťlunl' na cestách Sclerochlou a na louÓkách pří chnelnicÍtL
Scirp us Tabernaetnontani, essus, Glp ceri tt plicata, J unu"s glutt'
cln1,pr
cu,s,T-araracumpalustre.
Scirusterbergsám v"vznařuje5c opě| krásnÝrnistepmi s irojnou
,,<tipa(,iraJiana,pennata i Tirsa^ s (-ttytrr'tpis pik''su,Pulsatilia pra-
tensis'Aly ssum,tnontantt,nl,BupleztrutnJ'alcatunl.}.iesmírně hojtli: vt'-
růstá tu na CentaureirScabiosa orobun'cltn/(oclill, hojnou jest crvŠcnt
Carer hwlilis, Teucriu,lttChanlaedrys,Astr agulus eÍscapus,Scabiasu
suateolens,Artemisitt pontica,,Primula offcinal is ''iat. ltarcleggensts
(s iisty vespoclZcelůbílými) a j. Nrr úpatíhojně C|irsitlmeriophorunt,
,||1,aí0?..
Brl)llus at.tefu-
l\arrubiunl, Latlcalis, Rapistrurn, Trugopogot.l
sls a pod.
Na vlastnÍmSchus|erberguza'qlulrujezmínky jeŠiě pěkná od-
r.ůelajmenované}ro koziIlce 1Astr. erscaptts var. caulesc€ n s)' ie|ný
Atlt1t.opogon, Bra,chypoditlm pinnatunt', Vicia ten'wifolia(téŽbělokvětá)
l' TLt,g tllus Lóuganus (u BečovatéŽlanugdnostls).
}Iezi Schus|erber'gem a }Iilou na jilovitépůdéros|e Carez dis-
tcltls'tomen,tosa, Juncws Gerardi, Tetragonolobzt,s, Čllllpress2|s
'9cirptt,s
a ,Scrophularianodosa var' gland,uligera.
0c1 Bečovana SZ za'jímavý jest pak Kianrpenber'g Jad tr'atí
(a zárover1komplexenrslan"l.chluk) směl.em k zastávce Zidolické'
Jsou zc]epěkné stepnía pon|ickéstríně s Inula hirta (v spoustách)'
Achillea setacea, I-icia tenuifr'úia(velliékolonie), Thalictrum ninus,
Festuca d'uriusalla, Artetnisia pontica, Sallia ,,nemorosu, t';erticíllata,
Thgmus Lónganws, lanwginosus,Stipa Tirsa, Graf'ana, Anthericuttl
Liliago, Hiera,ciutnsetigerurt,, Koeleria gracilis, I-erbascurn phoeniceum,
Astragal,wser scaÍ)us,d'anicws,Cerltaurea 7lani ctllata, Scabiasa ochro.
leuca, Im a germanicd, OrobancheEpithymwm na Solt ia tnemorosa !
171

Na úpatíRapistrunl, Thlaspi perfoliatu,nt,, Thymus tr)rl,eclÍ,Papauer


Rlroeas Yar. strigosurn atd.
Na J od Bečovana V od jmenovanétratě zvedá se mezi Vo.
a Počeradcetl vrch VolepŠioký, na straněseverozáp. s dvěma
JppŠicemi
lnalÝmi rybníčLa(viz str' 102)a nad nimi ovčÍstráně (místy švestkový
sa.d) s Euphorbia Cyparissias, Leontod,onhastilis, Carduus nutans,
Hieracium Pilosella, Dianthrts Carthusianorunt, Cirsium acaule, Cen-
taurea Jacea,,Asqlerula cynanchica'K J a JV udrŽe]ose aspoňttochu
původuíYegetace' tak Potentílla at.enaria, Rayistrum,' Silene otites,
Androylogotl(porůstá ceié str'ánět, Carex humilis, Thymus praeclr'
Scabiosaoch'rolewca, Thgmus Lówyanus.
Achillea setacetit,
VrŠíkykol Počeradce jsou jiŽ dosti chudéna stepnía pontické
Íruhy, větŠinu plochy zaujímákultura. Roste na nich na pt. Cerastiunl
glutinosum, sernid.ecandrutn, Thgrnus praecofr, Carex humilis, Etipa
iapiLlata, IIeron,icapŤlstrata' rcrna (v mnoŽství),praecox (hla';né
v polích,Y celémBečovskunezřidka), Ery simum reylandwmaLt|,
Tanzberg, značněna S od Beč'ova,poblíŽeSedlic, spadá taktéž
svým záp. úbočÍm do ,-ovinyslanýcb luk, má vŠakmálo Z původní
vegetace.Na př' ,4sll.ag al,us exscapus,art'stríacws,Achillea setacea,
SilcneOtites.

3. Mostecko a Bí|insko,
-:r

Z celéhoStředohoříjest kraj tento nejpříbuznějŠí


"'
YegeiačnÍmi
:rj'mi poměry jiŽnějšínuStředohořílounskému,ač .se od něho v ně-
kter}.chbodech dosti podstatněodlišuje.Je to opět dosti rol'ný kraj
s čeinajícímise žírnýmlpoienli, t.ozl.ušený místy riolovánímna uhlí.
P.,.šrré čníjednotlivékupy čecličové, neb častějiznělcové,skoro vesměs
.e ino|iivé,majícevýznačnou podobu,takŽeodevŠad mohoubý.tiorien.
::l.nínr vodítkem. Při torndosahují většÍ výŠeneŽv Středohoří lounskén.
Okrsek tento jest takésuchýa |eplý,v1.jímaje slané1ouky,které
:'.i1\.né nr, J od Mosteckajsou nádherněvyvinuty,vvplňujícetu celou
i.'.tlinkrr.úzkou, a1e aŽ za Počeradecse táhnoucí,jakoby pro ně
.il. 'řenou.Ale i iinak jest slaná půdav tomtokraji jeŠtědalekoroz.
l ri tn éj Š í n e Ž na I, o uns k u, a s t ím s ouvisíopětvelikó bohatstvíar oz -
:.:r.n:tost ruderalrrífl'oty. Z CheuoporliaceípřicházejÍ na př. všechny
]1.1i1r'ze Siředolroří cůbec známé v tolnto okrsku. Co se týče v-v.
jest dosti
:';Íl'elío'statnlchútvarů,připomínámejeŠtě,že útvar stepní
.. :slřtnj.. ale nejsou to po v1ftcekavilovéstepi (ači Stipa Tirsa tu
7Ť2

nescbázÍ),nýbrŽ jiné travinatéa hlarně květnaté stepi' s hojnýrrri


druby rodu oroban'chea častoi s velký.mbohatstvímTh1.mů '
Specialitouhájů na }íosteckujest Coryd'aLispwmila.
PoukáŽemen"r'níopět na nejvýznačnějŠí lokality a ťrtvar.i.,po.
čínajíce od JZ 1r SY.
Na JZ od xÍostuvynikajíh]avnětři vrchr::Rósslůvvrch, Breiten-
berg a Zámecká bora (Sch1ossberg).x)
Na úpatíprvního z nich t.oste jiŽ Sil,a'u,s pratetlsis, rozšíiená
v okrsku 4. a s]ioro docelascházející v předešlém, zdivočeláRosa alba
a j. Yrch sám r1.značenjest pěknýni ponticlrýmistráněni a háji,
v nichŽ jest hojný Berberis. Cotoneaster,Eorbzlstortninalis 1pěkné.
urostléstromy), Rhamnus cathartica' Cornus Mas, Populu,s Tt.ett,.ula '
Cydonia .u^ulgaris, Lonicera Capr.ifolium., Rosa cinnamonea r doleji
zdivočeláSyringa persica,
Na jiŽnírnsvahu Rósslovavrcbu, kde jest i pěkná step tvoÍená
Stipa Tirsa, l.oste Picřis (v celémokrsku obecnÝ)'Asparuotls, I-ero.
nica spicata, Teu.crium, Cantpanula bononiensis,And,ropogon,Oro-
banche Picridis, Inula germanica, St.ach,ys recta,, PeuceclanunCer-
oaria, I/incetoxicunl,Cen,taut.ea 1latial,lata, Geraniu'nt'sanguínrunt,
Asperula cynanchica,TriJ'oliun alysestre,T'eu,criu,nt Botrys, Hieraciunt
colLinutn, praealturn (v polostínutéŽ uttl,b ellatum', Cytisus tligricansa
TriJ'oliutnawreutn) ' na úpatíopět (kde jest hojný i Tnttut,s glabra),
Nepeta cataria. Rapistrum, z polí zaběhlá Anthent,isuustriaca a j. Ze
sázenj-chstromůjmenovati d]uŽnoješLé }lorus nigra. Castarleasatiua
Na jihovýchodním svahu rozkvétá v mnoŽstvÍ1i podzinku Etl-
pltrttsia lutea, Aster Linosyris, Jinak jeŠtědluŽnozt1ejrnenora|i,.lrfe.
nisia pontica, Sahia nettorosa,Cirsiuttleriphorunt,,O.episrhoeadiJ'olia,
Sesel,ihip1tomar athrum, At ena pr atensis (hojná)' Puls atilla .pr atensis,
Koeleriu gr acilis, Cerastiuynglutinosunl. xIyosotis hispidu, Earífraga
granulata (mno}ro),v háji Polygala ctnlasa, Potentill,aalba a v hlu-
bohénrstínuNeottia, Upati k Žltecké si]nici nnd Kunzovoucihelnou
má nilrlo jiné pěknou step se Slipa penna,taa Tirsa.
}il druhémnejniŽŠím vrchu Breitenbergupozoruhodnajest v lríji
blavně Corydal'is1ltlmiLa, Gagea araensis, min.bna,hllea. na světlej.
ŠíchmístechPulmonaria azurea (v tom|o olrrsliu právě jako v před.
vzácná). V pontických útvarechl'oste tu opétPulsatilla, Potentilla
arenaria, |.iola collina, Int a hirta, Thalictrutn nňnus. staL\éHiera.
*) Yšechqv tři vrchy tYoi.enyjsou zněIcem, jest mohutně vy.
ale na ťrpatí
vinqto diluvium.
173

políchplateauzvlášťhojná jest
ciunl boreale, Ribesgrossularia'Na jeŠtěSla2aca.
v,,oni,o Í)raecox' Směremk Zámeckéhoře přistupuje
;: i"|r;;;, o, u
TIi n'n*" schmid"t i i t at sr an d'identatum' B erteroa
;;;;;:
incana. jmenovanými křivatci,
Na Zámeckéhoře ;sou opět pěknéháje s
fl' roseo),.dálexerofilní křoviny
, c*iii"tt,i"ttlilu, Vioia odoiata(t,éŽ
Rlbes grossu7ana,Cotoneaster,Rharnnus
i.ňuř na.i.,. v nic|z o'pět a a stepnÍ.svaby,
cathartica,Ligustrunl, LoniceraCáprifolium) loDtické
na nichŽmimo větŠinu druhů(PlJsaÍillaprat., Artetnisia
';menovanýů Artemisia:,To,i:
,,,,it,o zievu'jese ještěCrepis rhoead,ifolia,
^tď) gennanica, Vicia tenui-
i",:r,.;",;";,;';;is,-,Ánthiricuttl Liíugo, Inwla
Lówyaml,s,Aspa.
foli'a, Saluia nemorosa)Achillea ,itor;"o,, Thyn,cus
atum' r/erbascwmphoeni
.,á*,r,' Hir; ;"* *n^l aui't a'r'grand'r'd'ent
'r;;: -'
Mwscaritenu,í.'
n na skalkách znělcovýchAllium montanum, jest
locÍ*caaiminea.Na úpaií zajimavé
i;;;,,-, hiavnepri vrcholu
Hi eraciumf' or ibundum'
Tím dospě}ijsme aŽ k samotnému Mostu, kcleŽ' bychommusili
obyč'ejně stře.
opakovatidlouhouřadu růzoýchdruhů,doprováz-ejících polo.
áit' lidské,zvláŠtě ovŠem v niŽšícb,teplejŠích
níJ' '"s"Jornnosti
v Mostu samotném jest dost hoýá Setaria xerticill,atd,Mercu.
Dr'aba.atď' a na zbytcích
rialis an.nl'a,C'oniummacůatum,Card'aria
Artemisia scoptaria,ktetá.
hracieb a tu a tam na zdech zahradních
l na kopcíchbliŽŠího okoliMostujest dosti
..ne,i o,t"toi*u Středohoří
přes I m.
hojná a tlosalrujeěasto ví.šei
JJV od Mostu, kde
Zfiímatý jesr vrcť Špirit 1spitzu*] :",
skalní útvaryvelice pěkně.
ovnioo.ď.i .t.pi i suchéháje, hlavně ale, Erg-
polÍÁspe;rugo,. Cynogl,ossurn,
uouJ on úpatí,kde roste na,okraji tvořÍ pře.
háje celékolonie
J*"* ,,ež*aim a kde hneti na počátku jest.
t tenuifotia,zajímavá .Bososcabrata,klerá
boiná Vicóa caszubi,ca
;;,ň ;;;';iš|i.oan jest iosti .o'šÍř'o". T'akéPalbus aff,nis jest
v křoví na úpatíobyčejnýnr zjevem.
-- jen místyzarostlýkřovinami akde
YýŠe,kde poÓíná'hrubýŠtěrk,
rozmanitějŠí' v'ry:
uystupujíprvnístrminyskalní,jestještě^vegetaco sangul.
.*Á, Ga|,,opiis angwstifolia'Geraniwncotrumbinurn,
porostytvoří
A,po,og^, T,uc,i*ň Ckámaedrysi Botrys, celé
'á.n.tí,osre
Melica ciliata, Stachys
nntJ,oo.incaÁa, ' hojooo jest Malaa ailcaea,-
Lactuta uiminna'
7rAo, npArUl** 'olitn'*, Sedumacre' bol'oniense' ska.
na.kompaktně;šÍch
\.incetoricum,v kio,lt Poiygonwmdumetorurn,
Campanulo'ro-
Iách Hieraci,umScn'mdtii itel; var. grand,id,entatum), a j.
t""a;iit*, Futuna gl,auca,Ártemisia carnpestris ', swparia
1'r1

V křorinách hojné Viburnum Lantana a poblÍžeLas|o Polenlilla


oláa, t.oztroušeněSeseli wloroJunl, hojněji ňjpponlaruthrunl, Pěkné
porost'v (i četnéstromy) skládá ua jiŽní st,raně téŽ Ulmus glabra,
\:ysoké.ť1larocium boreaJetýči se mezi dro}inamiskalními, nÍŽezje-
vuje se bojně Í1.umbellatumvar, coronoqlif oliutn, na s|ráuich a ska.
]ácb leckde E. cymosum,
Zajimavá jest jeŠtě step na vrcholku, na jejínrŽs1oŽeníÍlčÍrst
bere i ÁYr,paTirsa. Z největšÍ částijsou to vŠaliporost"v
hustýcha nízkj.ch
keříčkůThymů (7ň. Lówganus a lanuginosus),namnozezcela v hustý
plášť bÍlých chlupů zaobalerÉ a za rozkrětu ptekrásnou podivanou
skytajicí' Také Dianlhus Carthusianorum,Kohlrauschia a Átana pt',,-
Desceras jsou tu hojné.
Pruh ori Špičákuk obrnicůmjest sice z nejYětšÍho dí]u zkulti-
vován, ale přes to má jeŠtěřadu pěknýcb]okaiit, kteréjiŽ proto
uvádime, poněvadŽnejvětŠ1 díl jich asi běhenrčasuvymizÍ.
Tak bned na návrŠíza kostelíkem l Rudolicicb (Rudelsdorf)
roste Thgmwspraeczfr1Luoyantts, Aly ssuntmontanutn,Achillea se-
tccea, l'eronica prostrata, spicata, !'erbascunr, Hieraciunt
phaeni.ceutn,
cy,mlsulhIPu],sutilla pratensis, Áchyrophortls maculatus (zajímavé
stanovisko!) a na dalŠímnávrŠíjeŠtéorobanche alba, Asperula
g dioides, cynanchica, Sltiraea Filipend'ula, Car ez: hwnilis, T r ifoliwn
alpestre (téŽbělokvěté),Bromus patutrusa pod. .Eosa rabiginosa neni
. lzácná, ve stínu IéŽ ornithogalutntenuifol,ium',
.i,.,' Ťakésvab nad dráhou mezi Rudo]icemi.íobrnicemi mí pěkné
- stepDístráriky, na nichŽ usídlily se \d pi' Astragalus e,rstapus,An,.
th,eria+n, Liliago, Anrlropogon,Thymus Lóuyantls, Achillea setacea,
Chonclrill,a,Adonis aerna'lis,Si)ene Otites,, Melica ciliata, Medicago
minima, Trifolium cam,Ttestre a Orobanchearenaria na Artemisia cattt'
jest tu vŠakvybranáspolečnost jestřabníků
1lestris.ZvIášf'pozoruhodna
a aice Hieraciwm collinurn, |nurlŤ1lJmlar. rnicrocephalun., setigerutt,
Zizianum.
Zajímavýjest i SchwarzerBerg poněkudsevernějípoloŽenÝ,na
jebož úpatíjest dost hojnéPod'ospermum laciniatunr a kde jest opět
zdivočelá Rosa alba' ZvláŠtjiŽli jelro sva.hsměrem k Chánovu má
zajímavésloŽení; přední jeho ozdobou jesL orobanche coerwlescens
s namodralými korunami, cizopasÍcína Artemisia campestris, a po.
krývajÍcítento svah ve stech exemplářů.}Íimo to neobyčejněhojnou
jest trledicagontinirna, Hieraciumsetigerunt,colLinum,Atena praterstg,
Alysswm nlontanutn, Stiqla qlennata (četné),Thynt'us Lówyanus, Dic.
tamnws, Pulsatil'l,a Stratensis, Carex h*nilis, Bulieurum falcattttttt,
175

z keřů Eosa dumetorutn,glauca, tomentella,Ligustrunt,, Viburnum


Lantana, Rhamnus cathartica a j.
Doleji srnět.emk Chanovu (Khan) zjevuje se téžAjuga Chanlae.
pitys, vťlbecrozŠÍřená Nigella artensis a Tragopogonmuior \'ar. p&-
sillus' Také orabanchearenaria jest mísiy dost hojná.
Tak zv' Weingartenujest neporovnatelněchudŠí;
"Ossegger
v něm na pí, Podosptetmum laciniatum, Scabiosa suaaeolens.
PodobnějaliomeziRudolicemia obrnicemivytvářenajsou i návrší
u Č. Zlatniků, tak zvláště k severu, kdg roste na př. dosti hojně
orobanche Kochii, Ádonis ternalis, Caret kumilis, Pulsatilla pra.
tensis, Andropogon, Chondrilla, lnutragermanica, Saluia nemorosa,
Rapistrunt,Hie,raciuntsetigerunt,Koeleriagracil,is,Alyssum m,ontanum,
Verbuscwn Tthoeniceurn, Po a bulbosa, Cynoglossurn, Aspar agus, Thymus
I,rdeclx' Lóu:yanus, I,/iriatenui'folia,z keřůstatný Cornus Mas, Ribes
grossul'uria,Virburnum Lantana,,Cydonóaaulgaris, Rhamnws, Ulmus
glabra.
V polích Vaccaríapart:i1|ora', Ánagallis coeruloea,Ad,onis aesti.
coljs var. útrínus'
Porl Zlatnický'mvrcbemroztt.oušeně přicházíLatatera; Ylch Sám
jevÍv sloŽenísvý'chútvarůmnohoobdob s Bořenem, který budeme
podrobnějilíčiti;jsou zde takéjiŽ vyvinutyvi.esovinné útvary,zjevuje
se ýhcciniunl }Iyrtillus, ]Iercurialis perennis, Digitalis, Hgpericum
ntontunum,Polypod'iun tulgare, Hepatíca,ale t tr[uscaritenuif,orwn,
Potentilla atenaria, alba, Ályssum saxatile a Sarifraga člěciptcns.
Ne mnoho zvláŠtního poskytujíZe|eníce(z ruderalnÍflory Slsyril.
'crtumLoeselii) a Ze1enickývtch, a přejdeme proto ihned k daleko
zajímavějšímu Schafferbergrr(téŽGanghofi'erBerg zvanému).Na jeho
ilatí setkáváme se s Nepeta cataria, Bryonia alba., FíIagogerma-
|i,ca' Brotnus inermis a na mezíchpřípadněi s vzácnějšíorobanche
..i.'r/dis.Jinak vyvinuty i háje i pontiekésuchéstráně s I/eronicas1li-
:,::l. And,ropogon(vůbecrozšiřený), Cirsi,uttleriophorum,Lauatera,
.u^iminea,
-:.|.)ní|lm columbinutn,Lactuca Alyssum montanum,Erysi-
,..'l,lit crepidifrllium, Hieraciu,n cy|nosu,n,,Schmidíii vat. grandid,en-
:.::ll,il' I,iscaría,Anthericuptr anllsu,|t.1Stipa capillata, Pul'satil,lapra-
:.,i:t: Koeleriagracilis; v hájích,y r:irchŽ Cotoneaster,Prunus Chamae.
,:'::':r)', l'ibu,rnutttLantana, SorbusAria, t-ostePrimula fficinalis,
-.-::,,lpisífornl'is,Silenen'utans,Tri,foliumalpestre,
Gexistagennanica,
::....: |14. Cýísu,s nigricans, Potentilla alba, Brunella grand'ifloru'
::'..:;li1l.Solidago(poslední4 hlavně na záp. Straně)a j. TakéHie-
: -1..,.:,,'
Dra|enóeudává Se z upatí,
lío

Rother Berg u Braňan (Pr.ohn)leŽÍjiž na nejzazŠibranici Středo.


hoři a liŠise valně svou kvé|enoLt od prtr.tiÍ
právě líčených.U Br'aIlrn
samotnýchtllužnozaznantenaLiAnthemis a,u,striacaa rutllen'ica,la Lu.
kách S,llorc prutetsis, na mezícha cestách ]lelilotus albus'
Na Rother Bergu jsou opět význaĎnypísčité mezea písči|áplida
vůbec, na níŽ tu roste Carex stricta (lrojně), Botrychíurn Luna.
ria, Koeleria c.il,iata, Aaena pubescens,Hgpochoeris glabra, tr-erottica
spicata, Helichrynrm arenarium, na jednom baŽinnémmisLéCarex
flaua' Jak vitiěti, jest to jiŽ naprosto odchyinéspolečenstl'o rostlinné.
uálo na Středohoří poukazující.Na cestách k ilostu r'oztrouŠeno
PodospermutnJaqcwinianwn,, na vrchu jeŠLěAaena 1lratensis, Ástra-
galus danicus.
PoslednÍmvrchem tohoťookrsku jest Bořen u Bílin-v.Storrpáme.Ii
z tohotoměsta na Bořen, stihnemenaprJa oa iev, jeho úpatíp.ůl.ooy
s nesĎetnouPicris, Cichoriu,tn 8 origanum,h]avněvšaknádhernéCirsíui,,
eriophorutn,tvořícÍrozsáhléskupiny, hojně téŽ s bílými kvěi;,-a časťt'
s jiný.mipcháči(C' lanceolat,u,tn, aruense').Y ki'ovinách jest tu ho.jné
l'il.urnun I.antana var. zirescerrs.
Na krátliotravýchprůhonechsdruŽujíse C,irsium a,catlle,Koeleria
cíliata, Potentilla alba, ononis spitt',lsa,Bnowlla grand,ij'ora, Trifo.
l,iztntrnontanum,Hel,ianthemum Cham,aecistus.,Veronica spicata, An.
thyllis, Há)e, v nichŽ jsou hojnéduby, lísky, téŽ Sorbustorrninalts'
jsou ])oměl'ně vlhké a hostí hlavně jarní vegetaci, z níŽ uvárlíme:
Pul,nonaria obscura, Orobus aenrus, Actaea, liola hirta, orJorata.
Lactuca muralis, Asarum, Coryd,aliscat:a,,llabacea, Heltatica, prinula
officinalis,Anemonenen?orlsd1ranunculoides.Na okraji vyrůstáv letě
kvetouci Carduws crisplus, záhy z jara ŽLutýCornus trIas,
YýŠe na pasivináeh a vůbec na celémsvahu přehojný.a i do
skalni flory zabíhajícÍ jest Rhinanthusserotinus.Nad zmíněnýmhájem
poÓínáprvnÍkamennémoŤezně]cové a v něm č,etné Cotoneaster,Poly.
pod,iwntDrgopteris, Hieraciutyt Schmid,tii, Epit obiutn collinuttt, poa ne-
mora)is, Sedum ref,erum yar, tirid,e (typickél Žilě ze|ené,mnoho),
Sarifr aga d,ecip iens, Scabiosa ochroleuca, Turritis glabra.
Celé lesÍkytvoří statná Vatrerianaofficinalis, v takovémmnoŽ-
ství' jak jsem ji nikde jinde nespatŤil; jsou to pr.avé
,,ba1drianové
stráněu. Háj v této výši jiŽ pŤestáváa zastupujího xerofytníkřoviny
z tmek, hrušní,lisek, hlohu, jasanu, jeřábu, dubů a svÍdy. DostavujÍ
se jiŽ i drulry vřesovinné,v blizkosti iich a namnoze s nimi na ska.
]ách zde na gevernístraně vlbčÍch,prótoŽo zasťíněnýclr a mechatých,
Al,l,ium tnontarntm, Festuca glauca, Dianthus caesius, Call,una, Aster
r77

alpinus, TancriurnChamaedrys,Veronicaspicata, Hieraciutn cynosum


a j. Zajímavyjsou zde studenějŠí skalnízářezy, pťudcestoupaiicía
nahoře ponejvíce s|rnrými plocharni ska]uÍmiuzavřené.Vegetacejich
má tu ja|isi .,lrer.ci.nský.nádech.. (na čedičiby ráz její za stejných
poměrribyl zcela jrní'i, převládajíYe stínulÍsek, bukú a jilmů ka.
pradě' tak zvláŠlě.{o7idia,n Filit naas tvoÍ.írozsáhlépoťosty' dále
perennis, YacciniumtrIy rtillus.,
v spoustácltLtt,zulrlalbida, trÍercurialis
Asperula od,orata,Senecio Fuchsil (v skulinácb skalníchpoblíŽene.
zdravá stinná forma Alyssum satatile !), ScrophuJari,a nod,osa,Rubus
Id,aeus,Loniceru Xylosteunt,, Ribes grossularia.
Yýchodnía jiŽnísvah jes| jiŽ datekoteplejŠÍ, doleji jsou past-
viny s Anclropogon,Curlina t'u,lgaris,Eryngium, Centawreapaniculattt,
Satifraga granulata (téŽna skrlách), tr,erbascuttt'tllapsiforme,Hiera.
cium boreale,Potentílluarenaria. ThEmus LóLayanus,Carett humilis,
Festwca sp, diu', Silerteotites, Achillea Millefoliurn. Jinde převládá
ne těchtostránícb '3onchtls usper, ononis spinosa, onopordon,Lactuca
Scariolu, Brom.usinennis, Carduus nutans a Echinosperm,umclefiexurt.
Teplé skái"v zněicovéjsou vypálené a libují sÍ na nich h]avně
ien Grimmie a černá L|mbilicaria, nápadná svými bublinatými,vel.
kými stélkami;v skulinách' kam tak slunce neplaŽí,roztahujíse
pěknépolŠtáře hojně plodnéBclrtramte.
Zbývá ještěpromluvítio několika význačných skalnÍchdruzích,
tak na př. Dianthus caesius, který v květnu barví záplavou svých
červenýchkvétů celé skály a Šir.okodaleko jest znám po:! jménem
..Bořen.Nelke... Druhou ozdobnou a taktéži na úpatí i na vrcholu
rozŠÍřenou rostlinou jest .4sler alpinus (liz str. 52.). Z dalŠích vý.
zoamných rlruhů skalních neb i na suchých stráňkácir si libujících
irvádíme: 9esel,í glaucun' (toztt,),Berteroo (Óetné),Artemisíapontica
(mnoho), Vincetoxicunt,, Koeleria gracilis, Malua alcaea (v ozdobných
skupinách)'1tachys recta, Sti1tucapillata, Inula hirt a 1četně), ,4s7a-
ragus, Hieracíum Schmidtii (téžvar. gr an'd,iilent atunt'),Viola tricolor
,i' nlontana, .AIyssurn montanum,saÍdtile (veImi hojně, barví z jara
celé skaliny svou krásnou Žlutí1,Sarí,fraga decipiens 1č,etné), Wood'sia
v skulinách skal při vrcholu, pokud jsem viděl, rtehojně.
ilz:,.ettsis
Na V a JV přev)ádá nejvícevřesovina' namnoze samá Callutt,a
v úŽasném množství. Nlísty s ní a poblíŽejí i Pulsotilla pratensi,s.
yterennis,Orubanchealba na Thymus oaattts,
\a yrcholu ,Sclerantlrus
I-eronical':erna,Aspterulatinctoria a nehojně opétPulsutillu' Violtt,
collina jest rozŠířcna.
Jubilejních s p i s ů č' Xv I. 12
l7s

Y Bilině jest bohatá květena ruderalní' v olrolí roztrouŠeno téŽ


Lithospermunloffcinale. U nárlr.aŽíBilinskéhojest hojnéErgsimum
thuum, Echinosperm m Lappulct,Asperugo a Datura Stramonium,
od Biliny ua V zajímavějšÍ jest jeŠtěúdolÍDebřÍ (Deberschken-
Thal), táhnoucÍse k Radovesicům;na loukách u potoka jest tu hojné
Geranium pratense i palustre, Symphytunr bohemicum, Si)aus pra.
lerisis. \'lbčiny u potoka hosíI Festuca gigantea, Caltha', Triticam ca-
ninum, Glgceria plicata, Deschampsiacaespltosa(hojně), Lysimachia
oulgari.s, Lythrun, L'lentha siloestr'is,Spiraea (flntaria, Lycopus, Equi-
setunr artense :oar.silaaticum, Angelica, Impatiens Noli tangere,,gola-
nwnt Dulcamaru, Astrantiu, Stachys silaatica, Myosotis palustrjs, Scir-
pus siluaticus, Vulerianu officina|,is,Cuscuta maior č,etné na chmelu
a Urtica dioica, Lappa tomentosa,Epilobi,wmsp. d,iu., Bistorta, An-
thrisans silvestris, Chaerophgllnn aromaticum (poslední3 blavně na
loukách), Scrophularia Ehrharti.
Docela'jiný ráz má ovŠenr vegetacena str.ánich: svah k S obrá. .
cený jest zalesněnýa málo zajírrravý, kdeŽto stl'ana k J poloŽenájest
-
jen volně křoíinatá, travinatá neb i se skalkami. UváclínevýÓet druhů
:
zde rostoucíchproto, Že podklademjest rula a ne horniny eruptivď.
Křoviny skládá Col.llas sangwitlea,trnky, Šípky,lísky, rluby;.
babyky, hlohy, Soróus torminalis a Cotoneó,ster auloaris.
Jinak loste tu Geraniutn sanguinatm, phlewir Boehmeri, Sca-

Anthericum Liliago, Ergsimun crepidifol,iwm,Saluia nemorosa, rserti_,


cillata.
Na travinatém jednomsvahutvoří pěknou íacii nesčetný
thus Carthusianorum.
o vztabutohotoútvaruk podlozebude řečna jinémmÍstě, .,:
Jen zcela stručnězmíníme se o ÚdjickémDoubí(EidlitzerBuscb)]
u Chomútova, kt'eú leŽ1 sice jiŽ daleko na Z oď vlastnÍhoS
jiŽ těsně při úpatíKrušnýcbIIor, ale má vybranérostlinstvobájové'
upomínající Živéna útvaryznáméze Středohoří.Krásnýháj, převa
tlubový, s babykami, ptačíurzobem atcl' hostí tlimo iinéPotent
Bou'qwoyana(hojně),na světlinkách památnou Í/eronica spwria, Ger
níwtndiuaricatwm, |/icia pisiformi,s, Torilis i'tlfestu,,1ileie i.talica, Í
179

tentilla reda tar. obsanra,Achillea setaua, trbstucaheterophgl,la,


kt-
taureaphrygia, Rosa galltca,Trifolium ochraletuam, Dianthus Armeria
a v stiuu ještéLrc.trcaquercina. Celý báj vyznačuje se, podobnějako
něLteréstředohorské, neobyčejnou květnatostÍ. ' ..- :

Středohoří.*)
4. Milešovské

JiŽ předem podotýkáIrre,Že okrsek tento nekryje se úplněs vy.


mezením,kterépodali jsne v úvodnílásti. Zahrnujemejím totiŽ pruh
od čáryKostonrlaty.Cer.v.Újezd na S pŤesKletičnou k Labi u Praskovic,
na J přes \'latislava YovČín k Labi u Lovosic.
Kraj tento má opět jinou fysiognomii.Jest to po výtce horna.
tina, ale jerr v západnímkonci souvisiá,takŽetu i silnice údolímise
vinoucÍbývajÍ400-5oo lr vysoké, jinak větŠinou stojíi zde jednot-
livé, ovŠem značuěvyŠší kupy neb menšískupinytýchŽ. Base bývá
častoÓedilová, ale vlastníkuŽel znělcový..
Také vegetačnípoměry jsou přirozeně zcela jirrak v1'tvářeny.
Předevšímvyvinuty tu i lesy jebtrnaté,n&mnozedosti vlhké porosty
sinrkovés vtroušenýmistromy listratými a řadou podhorskýebt1aů.
Takéjiž t. zv. llimo to jest nejvíce
"Egbiqs-LéJolkťJsLu-vyYllult
r.ozŠířen obvod pontickýchhájů, skal a stráuí; týž zaujÍmávlastně
největŠí tlÍInaŠeho okrsku a rozÓleněnjest v řadu zajímavých útvarů.
ZviáŠfvyznařnajsou společeustva rostlinná s četnýmipraealpinskými
typy a vůbec rázovitéhosiožení,podobně i smÍŠené listnaté lesy
(i-jear) ve vyššÍch polohách. Stepi jsou daleko slaběji vyvinůtyrrež
u óbou predehá.zejícieh okrsků' nejlépev pruhu gd Sutomu k Lovoši.
.zaujímají
V střední a ve východníčástitohoto okrsku pole veŠkeru
plochu až na úpatÍjednotlivýchvrchů. S nimi střídajíse přečetné
*) Nazváno tak dle nejznámějšíhory celého našeho území_ }Iilešovky _
podle níŽ se néktty celé Středohoří (jak na počátkuvymezeno) zoYe oproti SÉetlo-
jest mohutná znělcovtí
ioř{ tloupovskému milešovským středohořím. I!Íilešovka
hora pottoby zvonovité' 83ó m Yysoká, zvedajícíse nail četličovýmhřbetem, který
zvetlá, se opét
snrěrenr k Ý suižuje se rolněji k sedln Paškopoli (4?o ''!), avšak
vnohutnývrcholKletečná(704rz),nadjejímŽširšÍmspodemvynikánžšíaostřeji
jejímŽ vychodnínr se rozklÉdá
zaĚpičatěná zuělcová homole. Kletečuá, na 'úpaií
stejnojneunávesa}Iilešovka,porlníŽkJleŽíměstečlroMilešovsromantickým
spojeny zmÍuěnýmsedlem skyt'jí jedetr z nejYýznačuějších pohledů ce.
"áákem, jež dominují širému
lého Středoloř"í, tul(ce se k sobé co dvé majestátnétlružky'
vůkolÍ.
. í o*
180

podobá se celý.
ovocué sady (zvlliŠtna l,ovosicku), takŽe v kvétnu
tento kraj kr.ásně rozkvetlému h:iji.
jiŽ tak roz.
Ruderalni flora jest taktéŽslaběji vyvinut,a,aspotlne
ruanita1 sulěreurk V stává se vŠakzřete]ně bobatší.
Cellrové YytYáŤenÍ vegettčníclrpoiněrůodpovÍdávýborně v1-tvá.
je vztah |en dá
ření ier.rainu a klinratu (siážek r.očnícb více), takŽe
se tu lépe neŽ kde jinďe sledovati.
Stru{:uýnás[in vegetačníclr poměr.ťrzaÚneme u skupiny Radel-

" a.'Lteziny.
Šbejlra
poznátnedobře ráz
Síáupáme-lina prvý. vrch ze Štěpánova,
o k o l n i c l r l es ů. i( r. a j t e n t o n ále Ží kn e j st u d e n ě j šim ce léhoS
jsout ř ed oho
nla oe;oic. potlborsliých typů,ba lesy namnoze, kde jsou suŠší'
^
strorotoiozno.shercynskýmismrčiuami, ačjiŽ v tornjevíse porlstatny
a
..'oil, z. scházejínebo'jeu vzácně se objevujípodrostyborůveli
již choulostivější
brusnio.Mimo to jest i v této lásti' tak drsné,Že
se iu ďaři, pťoráz floryneobyČejně v"líznilmno,
dr.uhyobilíjen Špatně
ze vrclolky"hor, aspol"t pokudjsou skalnatéa tÍmi sušŠÍ a papr.skům
sluneůnÍm pii,tupoy, zaujímají pontickéútvary,zcela typickés vit.ou.
s.oy*i tvpy p..aeaipinskymi. A skor'ovŠeobecrrě objevujíse jednotlivé
aspoň.na teplejších jiclt
á.'ily p'"'i.ťe i v obvodulesůjehličnatých,
podsiaté
nt.".:i.l, takŽe i zde ceikový ráz květen1'středohorskév
druby
není"púuŠen.A na místechvlhÓíchbývajíto opět některé
hájové, k|eré scházejíher.cynským l.:1*:
uoJur 9 Aev^ v
.
Ňa úpatíRatlelŠtejna k Y rozkládají se vlhké lráje, sloŽené .
z babrů,babyk, briz, iísek a osyk s bujnou vege|aci; ,?.by-?,jar& ,...1 ..
-velkých .. 1.
^-.l^}'ňÁ Lzucojutn, později Lath!/tus
plocháeh oztlobné
' 1r-z.L .r^^L,<^l. f atanioltl nazi|óii T,n'thunls
dominujá na
g U,.q,u]ll,,, mul,tif.o'wm, 99. wq. Mu:!!ql",
Lildwm ;.;t,
,rr*r,"
U e rln,s, fo-lygoratum
r0Ly b|ú,vv,w I q.. l, u
.!'::ncrirus,!an*Oi'
Vicia siluutica (velice mo. .
,o,,,.,, ou,íčo^us , Buplurum longifol,ium,
i,ioó, aau,, ,ffusim (velkékoionie) *!:fu'ď!,
Carex canescens,
' Daphne (četně)'.
'':
r,,wo gigantea,Triticum caninwm,Bromus asper,
Ást,antiá," Angeíica, Petosites albws,Paris,na jiných místechi Trottr'ius
eurvpdeus.,Geurn ríuale,Scorzonerrt.humilis, Po\ygonatwmaerticiLl,atwm,..
Vicia cassubicu,d,umetorum,Geraniwrn si'laaticwtn,Aconi'twm uariega-'
twnr, Selinwm caraifoliu, Dionthus swperbus'
Na pokrajích cest mÍsty Prwnus spi,nosa Í. co-aetaned,na
kách a okrajÍchlesních hojné Potentiltraal,ba,,Betulu pwbescens
hutnétrsy ilierockloe, která jde v strmém průsekuaŽ k
vrcholi. íyššípásmotvoři vieobecněsmrkovélesy, ale prachuiličk
jinrle jen t9 onde lějakéEiera.ciun
*i,ty oni,.á bei poilrostu,
'(.si|'
ti*k, *.,.o,u^1iLuztlta pilosa,albi,1a(téŽvar.erythranthema),
181

rnarlenettarlsa, Sambucusracernlsa, ller cur iulis perennis a pod' Da-


leko zajímar.ějši. ba mťrŽeme říci nejvýznačnějŠím bodem celéhookoií,
jest orchideováioučkana vrcholu,jejíŽlíčení podáno na str' 119.
Yoiné smr.kovéles"r,při vrcholku mají natnnozebujný podgost'
na němŽ neuialou Ličrstberou i různéplevele. I{lavně jest'to trIercu-
riulis ytereňnis,StellariaHolostea,Urtica dioica,Actueu,lIel'ica nutans,
Cirsium lurtcealattot,.Galeopsis tersicolor a Scrophularia nodosa,kteté
pokrývají
. velképloch.v.
Doleji opět v smlčináchneroste takřka nic, nelrojnéjsou b<r.
růvky; směr.eru k ]Iukovu táhnou se rnalébory, Y nichŽ na světlej.
sioh rrlístechjest hojná orchis salnbucina,taktéŽ\,acciniuttlLIyrtiltrus,
Luzula albida, Hieracium siluúicunl
Att,tennaríatlioica ('f. boreal,is.),
a množstv,Í Narclus strictu! o pastvinách směr.eutk Cerv. Ujezdu viz
v části II.
Na Yostrénl.který vystupujev skalinatémhřebenu la JZ otI
Ra d e l š tejnaa k Jc bo v á ro zs á hlélnořekan- }elr né,j souptilr uěvyvinuty
pontickéútvary(hlavněolŠemskainí!-prokteťéaŽ dosud byl terrain
glo.
rtrílopi.iznivý' Roste tu na pŤ.ScaĎlosa columbaria,Campanula
*rroti, Cotoneaster,I:iburnumOpttlus, Lantana, Sorbus Aria' Rosa
citnt,amom,ea, (hlavně na okr.aji skalnÍhomoře' četrrě), ALlimn m,onta-
num, Cehtaurea arillaris, Eed,era,Echinospermutt'defleuum'Yeronica
stlicat,l,/ o wbanchecaryophyiLaceatetné na Galium, aerunl, Áchyro.
jh,,u,'il,ulolrls a j. E'ájovémuútvaru náleŽÍLaserpitium l'atófolium,
- T h e si u m m o nt unu, nt . G eraniutnsilt:aticuxt',Ribesal'pinw nt',Asper ula
odorata,SenecioJact1tlirr jorzus(č'etně),
Bupleurum lnngiJ,olium,Poten.
tilla alba, Asperula tinctoria, Hyperictotthirsututn',ntonturt'unt', Peuce-
clanum Cen;aria, l'eronica Teucriun, Actaea a 1'
V lesích pod Vostrým k Červ.Újezdu na v]hÓích místechÁeli.
ntlm cani,folia, Achillea Ptarmica, Crepís pulud,osa,Molinia ul,tissinm.
na světlinách Genista tinctoria,Latllyrus montunu's Dian'tlt'ussuperbtts,
'
ve
Cgtisus nigricans, Rasa gullica, Vicia cassubica, Helianthemunt '
stint Galium roturtcliJ'olium. '
Na úpatíRarlelŠtejna u Lovosickési1nicetéž R'osa cinerascens
a glauca.
U Granátovéhopotoka v těŽkéjílovitépůdě roste téŽ nádherné
Equisetwtt,ltnaximu'm,poblížese uďává (zajisté na vápeuatémsub-
stl'lrtě) i oylhrys m,usci'feraa CyptrigletliwnCalceolus!
,Proti
RadelŠtejnuza sílnicí do Skalice vedoucÍzvedajíse dvě
pěkné,n펊í kupy, šctenkenberg(na úpatípořídku Hieraciulrt,boreal,e
,a.,. j,i,sut,,,,, dá|e Dianthus suqterbus , ,$6y11$5 Aria, Cotoneastat.,
1E2

Neottia,
Allium montanwm)avrch Pakova. Y háji na úpatítéboŽt'os|e
lemat is
Cur d,arlínelnopat iens, Vicia siluatica, Scr oylhularia Ehrh arti, C
recta,|a loučká'chTrlttlit,lsa Dían,thusswperbws,Eier ttciwn umbellatum'
vrchu
výŠena skalách mimo jmenované3 poslední druhy předešlého
léŽ' lrincetor icwm, Scabiosa colwtl,baria, Híeracium c!/|,xosum.
Na nHoherRiese.. u Radelštejnaopakuje se řada v celékrajině
rozŠíŤenýcí pod.horskýchtypů (téžPrenanthes,Polygottatulnterticil.
latum): miňo to jsou trr pěkné porosty lípy velkolistéi nalolisté,
téŽ
k.lenui javolu; z hájových tlrubů opět Achyrophorus,Aquilegia,
a
ý1ola mirabilis a trIelamqlErumcristatwm, na pontickýcb stťáních
ska!ách SariÍragtl decipiens,Centaurea arillaris' Viola co[lina, Anthe-
rictm Ltl,iago, Cotoneaster,Rosa scobrata, tom'entosaa L' 1
){a Steinberguna Z od předeŠlého vr'chu ležícím,opět Y-vYlnut.Y
jsou na znělci pělné skalni útvary, stŤírlající se se suclri?miháji a
Pri
iravinatýni'stráňkami. Roste tu na př. téžlIie,racium9chnúdtii.
mula off.ci,nalis\a!. catlasceus' Teucriu'm Chamaedrys, Melica ciliata'
Vinceto,ic,m, Antheri.cutn ranLls.|m, ,larifraga tlecipiens l na úpatí
Cirsiutn eriophorum,
.v okolí ŠtěpánoYa\'šeobecněrozŠÍŤeno jest Cirsiwm
Na lukách
catu,,m,oleraceuna na suŠŠích místeohacaule, Pokrývají místy celá
]uka a ovŠemže tvoří pi.ehojnémÍŠence. Yedle nich k nejhojnějŠín:
zjevůmnáleŽí Col,chium a Silaws1tratensis, dáIe Trifoliutn s1lad'iceunl,
Tt.oll,ius ewŤoI)aeus,Geranium silaaticum. 'Památné j e1j stan.ov5to. . .
' ,....
Sagina Li'nnaeiv jednoni vlhkémpřikopé u Štěpánova.Chaeropňyll,unt
awreum jost Y ŠtěpánoYěi Lukově dost hojné.
zmÍnitise musímeještěo někoiika.:..'.
z itizsino okolí Štěpánova
znělcových.Jednímz nejbohatŠích
větŠirrou
vrŠích, jest Štěpánský
vrch.
sám, na němŽ dole vyvinuty jsou jehličnaiélesy i háje s obéma,li;
pami a kleny, uahoře suché stráně a výslunnéskály vedle ::]oý.t.
-háiéL.
Lrovinatých z hájovéhoútvarujmenujemetu Neottia(hlavně
plateau
^Cor vrcholku), Inul,a Conyza, Lithospermum I)urpuŤeocoeŤul
rhi Ea inn ata, Ey p ericum tnontanum, Dig it al i s, Vi'ci a p i si'f'
al,l,or
Láthyrus montanus, Mel,ilotwsaltissimus, Card,wuscrispus, Ewpatt
Potentilla al,ba,Actaea, PeucedanwmCeruari'a, XIelittis' Na lou
jest tu význačnýmpodhorskýmtypem Cirsiwmheterophyllum.Na
natýcb stráních hojně roste Viola collina, Campanula glomerata,
tala tinctoňa, Primula oÍÍ'cinalis\^t, canescens Tri,foliwm
'
B runella ul,ba, Geranium sanguineum, Teucriwm Chumaed'rgs,
rul,a cynanckica, Scabiosa colutnbaria, Thesium linophyll'um,Epil
rubi giÁosa, Anthemis tinctoria, Campanula gl,omer ata. Vyvinuty
183

i menŠí porosty Prula s Chamaecerusuš a co zvláŠtzajÍmavýpontický.


typ hojná orobanche(|renarta.
Že skalui flory (zněIce)možnokonečněwéstí Alliunt' rnontanum,
Ilieraciunt cytttosum,Asperula gatioidu, Stachys rectu, Thaliclrunt
mintts, Sed'um' tupestre,HieracdumSchmidtii, Saaifraga ll,egípíens (ve.
lice hojně),Hedera,Anthericum,.a,nosunl,
Podobne poměr.yopaliujíse na větŠiněvrchů u ŠtěpánoYa, iak
na Hasenbergu1téŽCa'm,panula Erysirnuw,crepidifoliutn).
bonol,liensís,
na Mtihibergu (téŽ Scabiosa ochroleuca,Pulsatilla pratensis,Erysi.
*u^ odo,ořu- ivar, denta,unt,]),na Saubergu(na úpatÍtéŽParnassia
. alustris) a j.
p
vyznačenjest jednak květenou vlhkýeh hájů
"Jungferbusch" foIiliu'nt,Cardamin'eImpatiens'
(Curei rentota,Ranunculrtslanugittosus,
|,iola
iicía sihatica, dumetorutl, Daphnc (velmi rnnoho), Neottia,
jednak
mirabilis, l[onotropa, Bu,pleurtlttllongifolium, téŽ Conirlnz),
srymi loučkam i s Dianthtts zuperbusa Laserytitiunlqlrutett'icunt '
Lat;aterana Rarlelštejnsku schá'zí'objevuje"se teprve u Liskovic.
Potl Rarlelštejnema zvláštěv lesÍch naci samýmŠtěpánovenjest dosti
hojná zajímaváEpipactis t:iolacea'
Lu-kovskéokolí tvoří přirozené pokra,čování uvedenéhokl.aje,
převláriajíopět jehličnaté lesy' vibké háje s mokřadly a s |ýmižt-vpy
poanorsÉymi, avŠakí suchépontickéháje, str.áněa sliály. U samo|-
ogho l,utoou stihnenre na pt. Alliwm .acorodoprassu}'' na lou}iách
'|eslích Trifolium
Gzum rú:ale, Dianthus superblls a na okrajích
ochroleucurn.Na Kautenbergrrv lesich a hájích ovládá místy .{eraecro
Fuchsiia Jacquiniantls,objevujese kr.ásnáfuIelittis,na'traYinat).chSvět.
y. discolor. Na svahu
|inách Cirsiutn heterophgllun,a Bpir aea TJlmaria
k s í l n i ciLuk o v s k o . t rIileš o v s képřistupujej eŠtěViciasilc- atica,dllme-
v1hči.
torurn,Prenanthes,Aquilegi,a,Polggonatum:erticill'utum a na
lách ScrophuJariaEirharti, Epilobium 1laluďre. Angelica, Xerofilní
flora jest zde poměrně chudě vyvinuta
N" Skálnu u Lukova ťostena znélciAlyssunt,sarutile.
"G'os.. Ctinz-
Geranium,sunguineurt,*erlun al,bum,Asltleniutnseptent'rionale '
rupestre'
pat,ula olomerata, Ecabiosacoluntbaria',Cotoneaster,Scdum
,r heji Ncottta, Actaea, Bromus asper, Senecio lTuchsii' Jacquinianus '
impucl,icus. Tak zv.
}Ielant,pyruntcristakem a páchnoucí Phallus
.Kleine.Skela- jest chudŠí; na úpatÍjejímroste Carerflaua a Eupu
Vincetoricutna j.
toriutn, pÍívrcholku téŽHeclera,Al\iunz montanurn,
Triticunl
L Lukovského potolra opět Silaus, Aconitum l:ariegatum,
c,tn,inum,Cirsium oleraceum,Syiraea ulmaria var' discolor'
184

V lese nad Ptlič,ernvytrledalasi světlejŠímísíaGentiana cru-


ciata, Thesium montan,trnla Rosa gallica; Cirsium eňophorumkrá,Š.|i
zas|upujeho někde
iecktle okrajecest,na suchýchkrajíchsitniÓnÍch
St achys gernanica a Gentiana ciLiata'
nic zvlášt-
íeůaty Yl.chŤďina na JV otl Lulrova neposkytuje
ního,á to tim zajímavějŠí jest znělcovývrchllora nl Z od }Iedvědic'
Lipé a Mrskles,které-si takéblíŽevšimneme'
Y pěkné'Io-
Hnetl v úrsklesíchjest bojná Potentillac&nescens
olůa po jihovýchoďním svahu na Horu,
bustnííormě.Vystupu;emá.li
protilehléstraněYláduou
stihnene hned na úpatÍháje, kcležtona
zvláŠtnÍ ráz a to proto,
ieutlooatetesy. Ávšakiyto báje mljí zcela
,#'"d' (Štěrk;znělcové,l.teré
*ítr'J.* jich jest ivrdé kabení
ffiil.;.';uil'n' 1r*n"j. jen málo humusuve svýchskulinách
pokryto prstnatorr' tak,. aby aspoň jednotlivé
1,riatu ;.,t
ostrobranné
"*iuoo
kamenyneprosvitaly) a tudízjest neschopnonéstiháj a
v pravémslova smyslu. JiŽ i převládající dŤeviny
hálovou květenu .1r'futa alba i
óilřl, i.o1' 1lt.ůesc'ns], P.oďrize1ěbuk, Cotoneaster.
sterilnípůdu',-tíur více pak veŠket.ý
i,oigut,l ioukazuji nr churl.ou,
sám pr'ovázínás
poa.*t, který jest rázu čistěvřesovinného.YŤes
jednotlivýchkeřícjch,jinde zas sdružujese
iii *ló' "ý,iupo, tu v
v celá menŠí YřesoYiště.š nÍmtu při úpatía na svahu v dolejšÍch
partiích tosLe |,incetoricum,, Calarnagrostis atundinacea.,Cgtist.lsnigri.
ž;;;:a ;;;; e, Hypericun,montanunt,,D eschamptsíaf,eruosa,
b,r ea7
a,.titíctoria,Anthericutn
Luzila atbida,J*nipe,ii, G enista germanic
ío-o,ru* (vůbecrozšíře lé), Cono^allaria, The.siurnmontanum,tr/acci.
'iurn glorne'
Myriil't s (muoho), iisca'ia, Silenenutans'...CarnpanulaAqwi.-
.,.ot,o',
iígirax,'Scabi,oiu col,wmbaria, Rubus saratilis, Sol,id,ugo,'
;g; i keiri a stromůptibývt h1b',.,. zcela jetlnotiivě boroviceneb
S lípou
r"J;k' Viburnun opwl,wi, šorbwsAr.i,a,,Cornus sanguinea,
.maloiistou Pri.
a Ribesalplnwm stává se hojrroui tolná' HierocWoe,
mwla officinalis a Asptid'iwm
. .Bi;;y filir mas'
již počínají prvni kompaktnískály' zuělcovés hlatlkými
krásné tt'sy Dianthus
stoua.i,' o" oi.lz lšak'prec jen ucbytily .se
i na svahu seYetnirD'
,",'iÁ,, ai*t jest bojnýi oo .l.ule'l vrcholku
jen Cytisttsnigricans, Colltt'nu,
ii;-;.;"í.h r;tutte.n druŽíse k nómu
Cotineaster,Campanwla rotund'ifolia '
Směróm k vrcholku stává se neobyčejně bojnouLóbanotismo'n.
-uti,a Alliwtn nonta-
t,oo, zvlášt si libuje v dr.oliuáchznělcovýchs
nwrn, Sarif,raga d,ecipieá, Vincetoa.acwm, Asplenóum septentrdonal,e'a
kompakt.
Wood'sia iltcensis,ttera itni na některýchňistecb svými
lóo

uÍmi rrs.Y s.clrobnýniiporrrěrně


.Tiliu lístky'kcie kterou skulinu v Št'ěrku.
parui|olia'.Sorbus At'tcu1lariu, Ariu, Co.
ž.'st'.'; ;..i l.ro3oou
tt,aofjcinalis '
,,'''" st'nu jich r]vhledívástatnli trI&lť|io
"ll*,.
ť'''.r].rtu piil,y'l ještéÍIteracittltt, Sclt,mitltiil Rosa cinnanto-
Potentíl,Iacanescens,
rftea a Íú'S|epnÍloučceJ[uscari terut'iforunl,
Teucriunt,,Árabis hirsutu,
ňia,,iu g,o,iii,' }Ielíca ciliata, |-eronica
Alysstutlsaxatile a Hie.
Scubiosucolunňaria. Turritis a ntí skalách
cuthartica tvoří rrízkr1
,ai'cium cnxdicorrs.Divokí hruŠelia Rltamnus
křoviska.
Pod r.r.cho]em. snrěremIi Z převládá na stráňkáchs podobnort
hor"vl1čena byla. nesčetné Ánthericunt' ranlo.
u.g.t..i,. jlká nlr úpa|Í
lrdy jest nej.
sa,rrr, kterénlěnÍce1outu sirárlku na počátkuÚervence,
v miritturnílesík,v němŽ krnen"vstroulťr zrstoupeny
lépe rozlivěl1é.
jsáu stvoli. .l'nther'icv-vkráŠ1enýrni květy..
bÍl1irrii
svahu Hory ÍeLnéEpilo.
Jinak připorr'inane3es|ě nt seveLním
bimn angust.ifol,utt,'. tr-acci,íu,ll}Iyrtillus',LIeltlnpyrutttpraten-se,Ribes
(hcrjně),Prenant}les'Rubus sara-
l.erticillatttnt,
alpitltntt.PaíggonatLtnl
k úpatíScor;onera lt,unlilis'Nl
lilis (v nnoŽsrf Í\..7ctdeLle strtětetn
ú p at Ít é Ž lo rt čli1 's Č elnouP laÚor lthelasolstitialisaKoeler t,uciliuta ,
gigantea, Brrpleztrrm,, IotgiJ'oliunt
uí oii.tv.n dotinlch Daphne' Festuca
a statnou Pt en'arrt hes'
Stoupároe.lipo severový.chodním svůu, projrlemehíikem osyk
v t,ýchŽút,varecb, kteréjsne lÍ.
a jeřábů,a brzÍ oclneme se skor'o ve.
čili při výstupu. Uop|DuJeme ien několika r]r.uhyz tohotoúbočí
-
Nardus stricta' Platttntheru
g.","i tis obrazek a sice Ittoia collina'
solstitiults,Duphne. Antent'laría^ Carex d,igitata,Rubus ld'aews,Pirola
minor.
ještě 2 kup1, .I'hota-Berg..a
Směrern k \:eleminu postupují
jinou,floru, rlaleko více teplých
vost.| ttero vŠakmajíllz',o"rno"
typů'kdežtovětŠirra podhol'ských se ztlácí.
v stinuémdoubít
Stoupíme.li z V na oL'.J,Lhoto. stihnenre
_Cora1lot'rhiz1:,u n.- |rk hlubokéurstínu .,1íe-
habrovi Da Sta exemp]ářů }it.erájesr
siepní routr.' , neseet.'oo Iris nt,,d'icat'tlts.
lilÍjs. K vrcholu
jara. s lí DírmthusCartusiano
prtvou ozciobouto.nto siůn] zíh"vz
sn"g"i""u"' Rosa gallica' Eryst''
rrttit,.Asperui,tt galioides,Geraniurt''
Stuchys r ectu, }ruscuri tenttt,.
nl, crepid i'folium, 7,ltgtnltsLó u:y utt'us,
nl,tt
Luctttcuperen.n-is,..na hřbetě ve stínu
1lortmt,Ptdsatillapratetlsis,
ll Na jiŽlí str.aně' vě|Šinou
if olítin
Cltntatis ,,,to u Bupl,,,,,w,,,t,',ng
glabra) tta travua|ých místecirr.oste
tŤrlvinaté(téŽPírus ]Ialtls v'
sis.
C,ct'tt4tanÚtaáolloltirn

':'ti..
186

Na úpatísulět.entli ilÍedvědicůmtáhnou se malé bory, bez vj-


znaĎnéflory, r'nikajÍtanr jednotlivédruh1.sousedních brijovýclifor-
macÍ(l',iz téŽ str. 67).
Na východrrÍm úpatIVos|réhojsou hríje, v nic}lŽ jsou i,ojné
biíz1' osyky a trnky a kLle r.ostemimo jiné Colchic,.ln Íerratula'
pořídku Potentillo Torrnet'ltilla,CulLuna, Lttzu|a albidu,' Platantheru
solstitiulis, ,Istrttgalus cicer. Yýše v stinnérl háji jest churiá l.ege-
tace, hlavně jen tr,ioluoclorata,Euphorbiu clulcis, l|icia pisiforttlis
(při okraji)' Asperula oclorataa u tamennéhomoře (čerliče). nad
nímŽ kloní se k|ásné stt'omy jeřábu a lip, lled,icagotttit'linla,,Suti'
fraga tridactylites, d,ecipiens(v kamení), Seseli gluucttm,Potentilla
l:erna. Álysstnnsatatile jest zde pomělně slabé,zrr ťo při vrcholku
statné.Při vrcholuisou husté křovinv a i řrrda zclivočelých stromů
(třeŠně' hruŠně, jasaly & z jara kl'ásněvonnéŠeřík1'); na malémpla.
teau jest hojná Potentilla recta yar. obscuta,Irterá nl dr'uhémsvahtt
v s|innémhí,ji nění se ve zvláš|níformu. Falcorťoa j. \a st'r'mi.
nách skalnícha stráňkích, ktle se rlÍst1.oplé|á pěhný-břečťirn' opět
Lojnéroste Iris ltutlicttulis'
YracÍmese tÍm k severnějŠimu pr.uhu,předem k okolí liostorlrlat
(Kostenblatt).
Kraj ten nemá zvláŠtnÍdťlležitostipo stránce fytogeografické,
poněvadŽútvary jeho mají jen málo takoví.chclruhů,jichŽ r'ozšÍřenÍ
v Středohoříomezujese la určitéčásti.Proto jen k vůJiSouYislosli
jmenujemez několikabodůokolÍměs|atoho některévý'značnějŠí rlruby,
aniŽ bychom se zdržovalidlouhýn líčenímvŠechťrtvarů. Tak ze Str-
bické hory (SttirbitzerBerg) uvádíme Anemone silvestris. z Winské
hory All ium montunun, Teucr ium C harnaedry s, Cotoneaster., I'eronicu
spicata.,Bupleurum falcatutn, z vrchu Raunay Cirsiunt eriophorunt,,
Rtlbws radulu, Trollitls eurztr)de|rs (louka na úpatí),ze Známéluiny
nSuchoslav..Berterou, Dian,thusíleltoides,Sorbus Áriu, Saltia t:erti.
cil,lata, Veron,icuspicata, Erysin'lun odoratunl a konečně z Yrchu
Kajby Scabiosa colurubariaa Brrtnellu gruncliflora.
Na iesna|ém vrchu l.rantiŠkově(Franzberg)pělrně vyvinuty jsou
vlhkélesy s Duphne,Asperula oc\orata,Bromus asper, SeneciaFuchsii,
Lamium maculatun a a skalnatémsvahu Echinospel.mxun defletuttl,
llibes alpinum, Allium aleraczu,m.
SevernějipoloŽenÍ' Kellel'bergjesťopět význačný výskytemor.
siutn heterophyllunt.
Skupina Březiny jest opět jen pokračováním pásma RatielšiejÍ.. ]
ského;k Y položený}IileŠovský Klotzbergjes| již zajÍmavější' p0B€ . :
187

háje i pě}nájora skalní.Vlhké


;; il* ].h;;lr:;-,J'ym ';i.iffTll,
YB'džna němYyvinut}'Jsoui t'vpické
i;,"'" ť,ť;:;:::
lí'ffiffi p.a.t"y.n -
tetraptentrn,, Catet tulPtn
ůr'io
"',,-
l.soi.n. udáváse téŽ
Pod vrehern
i,y,n,.,,",-,ňo,i::i::.,r;:i:]-ť*:,:-#;,::,:,,:::,;k:,:
k západu na
colunlbaria, bíjíclrbujÍ statné
hispanica (?)', v ,ilssi.n pontických-
i Scorzonera
,,.,'::!":::.,,Ia Conyza,Áqwile-
Lasetpitiunt,latifolitml, ian'*p,,,,,,
Cert:aria.,I,rífoliww,alptestre'
gí'a, Lathyrtls n|lnt'anus.,Peucedat'lwn
Digitalis"
trtelittis,
Na s trán Í c h as k ai á c b'k dej e st h o j lý C o t o n e u st e ra " S o r b u sÁ ria ,

'iln::,:jii;ii,"::i::;,.;'";;;:k,i:"1"';,,
,i,,,nt,,,,,. Echinospennumd,eflencm,
Í,ince-
cles,Melica ciliata, Alliunt
ionale'
toxlic*rr,Asplenium septentr
a lejvyšŠímu tlodu celéhoStře'
Tak přicházímek nejznírrrějšímu
1'.ri čer]iče, a]e vlastníhomoli zněiee,
tlohoři, k Nlilešovce,:.iiz",uo.J
p1otenpokrýva1íco kamennémoře
které také v pocloběost.ohranýcb o.u.o..*Žudržely se jen
tiítpříkře,p^o":iJlo:izni.ho írbočí,
neivětŠí většíplochuza-
l!,.#;ňd;ilv, ta.z,í'on s|raně sever'ní fa|eko
}tileŠosky jesttrk rozmanitá, Žemu-
;j*' útvarri;jinak ott.
omeziti jen o. ot.iio a,irá'itejŠíclr
u",."u]Ň
síme "ffi;ý'i."-v"s.t'.e
se mechů).
o rozŠiření
orJstavec
(zvlášt
knzujemena částo ritvar.ň blavně
Úpatí ltlilešovLazaujÍmajÍ o.*"1-l::.'.on háje,
porrejvíce
"us..nnyostatnítájolé dřeviny zahrnu.
z dubůa iísek sloŽené, ,i. i
jsou l".l. nesčej1Ými květ1'; Y první
Zálry z jara wi. roz.
iÍcí. "ypr"ěnv
""ján.*ab"t*,i*li.angustifot,ia,.x) kteráŽtubarví
ffiffi t. -S
Putrmonariaobscura{LáŽ
sábiá prostranstoiu ,uoi",nojoo'ls.ň.. S.ko1o. druŽíse k ní
vŠurle
bí.vá tu někdy i *r,ta o* ii*.ňr."*i,á).
o,aolno.ii orchis sambttcjna se Žlu.
tátotvete Potentíl,Ia "iĎ;.;.!i; se uŽ obje-
tými i červerrýnri kvetyl iij"-r.'ul.n, o ;i.hz'.kolioeeh
rostetu ;.ť;; ;ffi;;'L
yttie |Ilood,sia, Pu,tsattllanatens a Iris nudl.
;;;j;.;;;o'
,uuJ;,'Mi*tyv hájích íujex1elica.;,'r*"ť:.::lll11'
-\[imo to rozŠířeny;sou
Šíchrrrístech,1",,j" ," áě,antunl,.s-iluaticunl.
silaatica a lithospermifolia,Serru.
s těchto hájich Solidag,, ityo'l;ti'-
i,io,'.rt;,,,žno'.-.-*;ť*]]?:i;-:;r?,ffi
,ě;;";;,.bo,,ol,,. ;.#],,jki:#:
,{#:,,,:!,::.,,,Í,,ii,]iJ, Trifolium c,,,o,iu,
P"u,nd,on,o,o
*) co vzícnosti s čistěbÍlýmikvěty t
188

mlntanurn, Gentiana ciliata a j. Tyto suché háje protrŽeuy bývají


pruhern luk s upolíny {Trollius), qa nichŽ vŽdy vystřídává [,ulmonaria
obscura hájovou P. anoustiJ,olia.Abychom aspořIzběŽně pozulli ráz
jehličnatý.ch lesů, stoupáme po severnÍmsvahtt nllroru. NejdolejŠí
pásnio lesůjest bez vŠehovýznaĎnějŠiho podrostu; na pasekícha vo.l-
lrých místec}r, téŽ na okrajích]esnÍchokazujÍse vřesovinky s le|norr
Calluna, Snilacitu, I:accinium tr[yrtiLlu,s, Coru-alluría,místy jest tlt
jiŽ ho.iná I'illunotis montana, Travjnaté kra.je ]esů ztlobí pravidlem
Dianthus urperbusneb Aquilegia. Již zde, taliřka na úpatí,počÍuí
]?u,bussaxatilis a jest hojný až na samý vrclrolelr.
Na světlejŠích nrístechtvoŤípodr.ostpěkný.ch srnrliových lesťl
bujnii vegetaces]oŽenáze Scneciotr'uchsii,Jucquinianus (méuě),Srzrn.
bwcusnigra, Actaeu, Aspidiunt Filit mas, trIercurialis lteren'nis,Oralis,
Lttctuca mur alis, Poly gonatunt uefticillatunt, ETtilobium angustiJoliun,
PolyporliwnlDryo1lteris(zarůsiáv hiubokérnstínu]esnírtt celá rozsáhlá
|'1,Prenanthes,Da1úne.Hojně přiníŠenyjsou buky, .jichŽ
pt.ostr'anst,ví
bizar.nÍkořeuy různépokr.oucen.v častovysoko nad lesní půdoučuí.
Znenáblt zaÚÍnajíi lta sev. s|rirně, kde smriiny Yystupujínej-
výŠe'v popředívystupovatielement"l. hájové. Smrkové pol'osty ustu.
pujÍliskárn, kleuůul,1ípám,jílmům'habrům,revízuhor.skémua j ve.
g.etacestává se roznanitějŠí,zvláŠttam, kde vystupujejiŽ rozválerré
znělcovékamení'V stÍnurozliládá svévějíÍemohutnéAthgrium Filit
fetnina, v kamení,po okr.ajicestJ', Y stínu i na slunci týčíse hojně
lysokéPleurospermumawstriacan ve společností Libanotis' V ltamenÍ
jest obecnou Scabiosa colurnbaria, ll-oodsta il,u;ensis,SaxiJ:raga deci'
piens (lysá), z mecbůna př. jen obecnédr'ulry jako Pogonutwmalo.
ides, Hplocomiutn splendens, Dicranum scopariu,m',Polý richwn ' TéŽ
Jolithus pokryvá tu hojně zně]covékamenÍ,v němŽ se tu
Chrooleplt'ts
onde tÍsníi keříky borůvky.Také Sedtnnalbunl a Stelluria Eolostea
jsou v těchto dr'o.lináchrozšířeny;k nim přistupuje i Echinospermum
tlef,erum. Y stínubŤíza buků vyI.ůstástatné Herccleunl fuhond,gliunt
,tar. glabrunt'.
Zajima,lé jsou houštiuypod samým vrcholenr,kde ohr'omné.aŽ
pÍes2 m vysoké Plearo sp)ernlum tYoří celé lesy, neobyč'ejně rázovi.
télrovzezŤení;k nim dr.uŽíse Lonicera Xyl,osteurn,, I?ibes a|'pinum,
B,wplewrum,longifoliunt,,pi'ebojuéa statné Daphne, Rubus satatilis,
I?osa cinnarnomeaa j.
K J rozprostír.ají se rozsáhlá tnoře znělcového kameuÍ,stěŽí
pÍÍstupná;krle kterou volnou skuliqu mezi jednotlivýmiplotnamiplní
buď Wodsia il,lcelsis s čer'nýrnikoŽiŠkyGrimurií aeb Saxifraga de-
' 189

,.
cipierc; obě irnponujíneutálo lrromadnýnr svým vystupovánÍrn, právě
jako Libanottsn,otttanarrebĎ-caájosocolun,baria.TakéstatnáAchillea
dentiÍerajest tu neobyčejněr.ozšířena.
\Iísty dovedlyse na ltrbiloímpodkladuznělcového kantetlíudr-
žeti i souvisléháje a pr.o|oi velká řada lrÍjovýclidrulrůtu sidlí.
Hojnéjest Erysitnuttl odoratunt,Inula salicina, Cephalantherapdlens,
Milampy,u,n cristatutlt,a přečetné jiné' Doleji rržv obvodusmrkových
lesťrna volnějŠích místech bývá častodost vybr.aníspolečuostro-
stliuná, nn pt' Pat.cedunurnCeraaria, Lathyrus heterophgllus(.vždy
jen na otnezerrýchnístecb, ale tam hojně v silnýcb trsech), Vinceto.
ricutl, Arabis brassíciJo rnt,is.Pod ]IileŠovkouroztt.ouŠen jest llelilo-
tus altissbnus.
V }Iilešovězajín:avájest flora na zdech pod zánlkem a nepři.
stupných skalách zánreckých.N:t prvén stanoviskuroste Rwtlex scw.
tatus a Echinosperlllunl,ďefexuttl, la druhém hojně lLlgssum saratile,
zdáli viditelné'
Proti }Ii]ešovceční zně]cový.kuŽel Kletefué. Započnemese
sttučný.m nástinenrvegetačních poměr'ůu Bilélro Uj ezdu, nad nímŽse
vypínajícíFuchsbel'g tvoŤípředhořÍ Kletečné.Na úpatíFuchsbergu
t.ozprostírají se pěknéciubovéháje na čedičia květnrténýtiny týchŽ.
oproti lesůnrjehliČnatým možnotu pozorovati,Že rozdí]mezi hájovou
vegetacía přechodníui útvarynení tak znatelný' poněvadŽpřistoupí
za ony druhy, ktelé v nýtinách vymizí, opět jiné druhy, které byly
v háji dříve zpola latentnínebo které z okolníchútvar.ů sem zaběhly
a i mnohéhájovédruhy nlajÍcevolný přrstup svěila a při tom chrá.
něny okolnímbájem zbujnína mýtiněneobyčejně a zaujÍmajív krátku
..
velké plochy. Na takovérrrýtiněbyio pozorovati Geraniwm sangui-
neum, Dictamrzas (nadmíru hojně), Vicla pisi,formis, Galium sil,t:ató.
curn, Neottia1!), Stellaria Ealostea, Orobwsniger, T'tifoliunt,montanum,
ýIelittis (velrni čctně),G enista t inctoria, ChrEsunthemum,corymbosum,
Festuca hcterophylla,Viscari a, Hterochl,oe, Mel,ica nutans.
H,áje za BÓschneijíŽ na jiŽ. ťrpatíKletečné majípěknýpodrost:
přehojnéa nadobyčejstatnéLaserqlitiurnlatifolium, Melittis, SerratuJtl,
Betonica,Pulmonaria augustifolia,Hierochloe,C teptispraemorsa,CIe'
matis recta; na pokr'aji háje prastarý str.omgdoulový,poblíŽe1?osa
galiica, Potenti]laalba, PeucedanumCeruaria, TritÍcumglau'cum,Ery'
sitnwn crepidifoliuln,Achillea nobilis (v s|atné,nápadnéforrně se Ší.
r . o k y miú kr ojk y lis t o v ým i) .
, V pokr.ačování nt svahu volná doubravinas břízarni,osykami,
lísliantia větŠirrou uvedenýcbdruhů; minro ně na př. Cytisusnigti-
190

ca'ns,Ranúncul[sne,,Lorosus.Festueaheterophyllavčuje fysiognomii
celýchploch,tvořÍcnamnozedosti čistéporosty.I\IÍsí se k ní někdy
Hierochloe,kt,erá tu taktéŽ celé part,iestránÍ zal'ůstá. Dictamnus,
Vicia tenuifol,iaa Crepispraemorsajsou hojny.
Na plaieau v háji na tomtoposledním předhořítosLe Carer Mi-
postrádajícího
chelii, la okraji rnladéhosmrčÍ veŠkeré ae9et'LceAnten-
naria, Myosotissiluatica.
Na Kletečné moŽnodobře rozeznávati3 vegetalnípásnra:
1 , D o 1 en í sm r. ko vý 1 e s, d o st isu ch ýs, p iim í Še n ýemi
} ement y
hájovými' K smrliůmdruŽíse buky, častostatnéstromy' tu a, tam
kleny neb duby. Z podrostujmenujeme:Stnil,acina bi/olia, Lwzula
al,bida, Hepatica, Asperula od,orata,Potenti,lla dba, Prdmula offici-
nal,is,Potentilla Tortnentilla, l,acc,iniumMgrtillus (jen místy ve vět.
Ších poros|ech), Ctúamagrostis arund,inacea, ' toztt' Actaea,Astrantia,
Daphrc, AspidiumFilia mas.
Yegetaceaepokrývásouvis}e }esní-půdu, všude(vyjínajepaseky)
prosvítáhnědéjehličí.Jen potůček, se shol.asern stékající, provázen
jest na svých březíchsvěŽÍzelenÍ,jinak jsou lesy poměrněrlosti
sucbé.
2' Horní 1i stnatý les (buky., lÍpy'jilmy' kieny)s vtrouše.
nýrrrijedlemi neb smr'kya bujnýmpodrostem kapradí.Z keřůhlavné
Lonicertt Xglosteum,nigra (pi'ehojněna severových.svahu), ErrDrrs
Id'azus, Ribes altrtínwn,r' Půda jest kameni[á' balvany tlosti veliké,
lesníprst výbornáa dosti vlhká. Vegetacepoklývá nanDozesouvisle
ptlďtt; Aspidiwn Fil'dr mas v překl'ásnýchtrsech udává namnozeton.
Hojně tu tostoa: Llelica nutans, Asperula odorata,Actaea, Seneci,o
trilchsii a méléJacquinianus, Vicia sih:atica, Triticum caninwm,Lu-
zula albida, Pwlmonar'ia obscura, Latnium maculatum, Srnilacina,
Merewrial,is lterennis,,hnpatiens Nol,itangere,Stellaria Holostea, Po-
lygonatwmmultif,orwn,oxalis, Daphne,Coru;allaria(kvetenísty v ne-
obyčejném množství podobné jako na HoŤe),Lactuca muralis.,Galiwm
aticum, Paris quadrifol,ía'
si,l,a
3. Droliny zněl cové s křovinamíhajními.Kde rozdrobené
piotny znělcovépřeviádají'nemůŽese ovšemudržetivysolrýles' Jsou ..
tu jednak volná místa,na uichŽvýznaěnýmidruhy jsou Woodsiaítr-
wensds, Polgpodium uulgare, Aspleniurn T'richotnanes,septentrional,e,,
Lib anotis montana (přehojně), Echinosperrnum deflenurn, C y stopteris' .
Anthericwm ranlsum yar. simnler, Scabi,osa columbarda. a i Sitrene.
,injata' Z keřů nejvýznačnějšíjsou krásnéporosty Rosa cinnamomea,
19t

dáIe Coton eas t er ,So r bt r s A r i a , T ilia p a ru if o lia , P J la n t n u sca t h a rt ica ,


téŽt}lmusglabra a j.
V stínujich libuje si Vul,eriana offrcinatis,Poa nemoralis(téŽ
v' Štěrku), Gaheobdolon,
""-.Ň*,'o,.uolku CareÍ nlo,iana.
zar.ostlém hustýmkřovím,te] |1jn0 Arabis brassl.
lat-ýolium, Na skionu
,; ro,*;,, Bupleurtlmlongifolium, Laserpitium
;:";'"t';;í;; téz Poligoxatumaerticillatwn,Neottia, Pretanthes,
na úpatÍDianthus superbusa j,
cou,,n rotund,ifoliuttt,.,
Na s.ou,oí' ťrpatí Rosa Jundzilliana.
rostetéžAlliunl nlontanum,
Na vrchu l{oÍe(na SV od Kletečné)
zde nepozorované.
Cozak o n čen { Mi l eŠ o v s ké h o S t ř e d o h o ř í vylÍč í m e st ru č n ě kr . aj mez i
l,ooosJň,-šotomí, Vlatislaví,Koštálema Lovosicemi.
v okoii Ylatislavi,kde roste v.údolÍ trIodlypŤi potoku
... Začneme
Card,utlscris1lusa l blíz.
Berultt angustifolia, Scrophulari,Ehrharti,
:..
a T\ragopogon oriental.is.Romantické, uevy.
íosti A,tianii titt'ctoría ruinou
naa.YlatislavÍ'korunovaný
;;;; ;;;.i, vlastněskalnatýlitet
hrailu a ,,Skalkau,u*o1;.*á poie vyvinutyblavnějen dva útvary,ska.Iní
a suebýchstrání. noste tu ntillá canescens,Veronica Teu.criunl,
Aspterulagalioides' cynan'
V;lrr"L- r;rr;"ea, Centaurett'ytaniculata '
hamacdr gs, Cotoneaster, Spir aea
ítiu..,'..aly,,**saz:atitre, Teuirium C
erioqthorwn,Saluiaaerticillattt,
*,-.,, ríi, str. 81.), doitejiCirsium
rnalis, Stipa caltiLlata'
Ad,onis'o..e
jest hojnéPeucedanwn alsaticum,
Na lukách naJV neýajÍmavější
ještěv t. zv.
pozrlov letě a Žlutětvetáuci,ktere roste "\Ylatislawer
Bruneltra
Clematis, Erysimum odoratum,
il;ň..' s-Inula salicina,
sr andifolia.
jinak jsou iouky ty ponejvíce kulturní;roste na nich mimo jiné
AIIiu'tn scorod'lprassuttl Auena pubescenst Festuca lratensis 'tar'
'
pseud,ol,oliacea.
M e z íKo š t á lem a Vla t is la vítáhuousesir áňkyopukové'neb (Berberis,
holé,jen místyčástečně kŤovinaté
, oputo"l.n :iiů, větŠinou-
Sorbustorminalis)' Na
Lioustrwn, Sorbus Aria, f;Uu"** Lantana'
ničhr.ostenásledující spoleóenstvo rost]inné:
Brunella grund'iflora alba' Bruchypo'
Cerinthe, Tetragonolobus' '
eriophorum, Andropogon
dilo,n pinnatint, Á,lánis t:ernalis, Cirsiun
lnnqlpr]ní3 drulrv h]avně na travinatýchmÍstec}r, pastvinách),Helian.
Gentiana ciliata,
iil;;;.;;.;,,íj*ei;,,;",, falc,ltunt,,Asllerula :c:".",hi"::
saluia t;erticilLata,pratensis,
Teucriunt,chantaed,rys, Rese'claittea,
L'ttrer Qlauctt, Thymus pro'ecox)1 Cirsium acaule, Lithospermutn oJf'ci'
t9 ,

alc. InulQ sal'icinu, Linunl tewtiÍ,ollulrin pr'ý na vÍcc tttisteclt5elr.


.
cio eru,caeJ'ol'ius
Pod KoŠťálern satuýIl, tam kde spadá celýnt ŠtěLkovýtn ntořetrt
přlliře k J, roste v katneni dos|i irojně Phgsalis Alkekengi, Nepeta
cataria, Bu,pleut.tutl J,alcuiwnl,výšeLactul uittlineu.,olytropis a Arte.
ttúsiapontica. Pěkně jsou vyvinuty pol.ostyPrwnus Chunnecerasus;
nahoře ne slialách sídli stálý obyvatel kornpalrtnÍch stll :llEssanr sa-
rat ile s Alliurn montanunt. Nejdoleji pod KoštÍleDljsou pas|viny,
kde zbylé druhy udrŽely se Yesm(:sv trpaslilích, nanlnozebezlodyŽ.
nich forurách.
Bet.gu nad Sutomí nrá jednak menŠíkřovirry (lrlolry,
'I(ahler
duby, líslry,zdivoie]étřeŠně),a pobljŽeDich Vicia teru,iJ,olia,Gera-
nium sanguiteum, TriJ'olium alpestre, Silene nutans, Anthgllis, Carea
humilis, Pulsatilla pratensis. Na jilrozápadní strarrě slučujenrenŠí
stepní louka četnéErysitnuln crepídijoliunl, Silene otites, Centazlrea
.panicztlcda., Salti.a oJfcinalis, Potentilla arenaria, Kocleria gracilis,
Alyssunt, tltontan)lnl,t\tipa penlata, Auena pratensds. K SZ též The-
s iun linophyllum, Anetnone sihestrís.
.vr.ch
Sutomský (téŽ ,,Buschberg" zvaný.,1nrrt la úpatídubové
háje, v nichŽ téŽ Rosa gallíca (v stínu) a v černéčedič'ové pisti
statná, kYetouci orch,ds1)urp1n|ea, v kamenÍ, kde přistupuje lípa a
,J
ornús' |'1!.'-'.'
a Arabis brcssi.cif
hrušeň,Iíleracium cg,rnosutn t..!!
}ia vrcbo]ku polostepní]oučkas Erysinurn crepidifolium,Pulsa-
tillo 1tratensis,Potentilla argentea(tar.), Trifolium ulpestre,Dianthus
Carthusíanonun,Axena prutensis,Artetl,isia pontica, Myosotis litho
s1lcrm,ífoliu a nfl skalkách Iris nur]icaulis,
Dále vystřídávajítyto loučkytravinatéstráné,n&nichŽpřevládá
jmenovanáluIyosotisse Sarifraga granulatu, Hier acium cymosuln,Lu.
zula campestris,Anthyltrisa j. Při sestupu smět.emk Březnu stibneme
v šir'okémlesním průsekuDa ledičoYýchslralkícb Pul,satilla 2atens,
v háji slabou orchis sambucina' která ale jisté značněsesílía se
IozNnoŽí,jakmile obdr.Žívíce sYět]a.vřes a bor.ůvkyTostounejdoleji
na hlinitém,málo pr.stnatém podkladu.
*)
Na SV oď Sutomskéhory vystupujelrora Bor'ecká (téŽ,,Kahler
Bergu zvaná). Yystupujeme.li po jihozáp. striině, projdeme pěkným
hájem, který pokrývá Ye]kou část celéhovršku. SloŽen je z líse\
*) Zujimaý úkaz pozoroYatilze na znělcovémYlchu tomto; z jedné štěr.
biny vycházÍteplý vziluch, který otepluje vrchol tétohory tak, že zamezuje usa.
zování"sesnouu iamtez. XnuÓÍ hleilá přÍčinupodivnéhotohoto úkazu přírodního
T tom' ž€ ona štěrbina sahá aŽ k té hloubce,kde prouilÍ teplá voila.
193

dubů,jovorů, trnek, svídy |1bwnum Laxtana tttl. a chová nimo


obyčejnéhájové dr.uby Melica picta (hojně), Clematis recta, Myosotis
lilhospertnifolia.
Bezprostředně u znělcovébo lomu pŤímo na znělei porosty
lťesu, Ltzula albiila a Viscarie. Dále na substriitu pŤevaboukame.
nitérn velíce hojlá Saxifraga dccipicns, Eieraciuln candicans, Inwla
hirta, lTeronica officinalis, Alliurn, montanum, Seilun rupestre. Misty
převládajíbřízy, které dobře se daří i v samémkamení.Z rostlinstva
ještě Vincetoxicum, Anthticuttt, Liliugo, 9orbus Aria, Hieraciunl
Schmidtii, ýÍuscari tenuiflorum, Veronica Teucrium. Trnky, hloh
l" Rhamnus tvoří busté křoviny, y ttich Turritis a v dolinácb bojný
Rubus tomentosls.V humosnímháji poblÍŽvrcholku ojediněle orcňis
r,urqfurea' dále při sestupu sev. úbočímhojná Eed,era. Asperula
odorata.
Doleji jest zajÍmava jednak tvářnosí Anetlone siluestris (víz
sir. 6?.), jednak dosti značnévřesoviny s břízkami, tvořené hlavně
vřesem, bojnými borůvkami, LuzuJa albida, Í,dolaarenaria, Arabis
esfue (lysé), Po|,ypod'íwnD rgopteris, trIer curial,is
arenosa, G alium si/.;.;
perenn[s.
Meze mezi EeŽným Ujezdem a Velemínem nrají místy ještě
dost z původní veget'ace, tak Artemisia pontica, Ad,onis urnalis,
Ánenlone siLuestris,Scorzonero hispanica (oběvariety), Anthyllis,
Platanthera solstitiatrisO, Nonnea, Thlaspi perfoliatum, Sal,uiapra'
tensis, Thgmus 1,raecox' Primula officinalis \í|r. c&nescens, Agrimo-
nia Eupatorium.
Eřbet vovčínmá opět háje, stepi i skalní moře, na jichŽ pokraji
rosťej*k obyčejnělípa malolistá a. mezi kamením Asplenium Tricho.
rnanes, Sanfraga graiwlata (v mechu), Cystopteris, Vuleriana
offcínalis.
V svétlýclr hájíeL na sev. vý'ch. konci hojnéjest Laserpitiunl
latifoliutt,, Arabis brassiciformis, Hierochloe, v stinnějŠÍeh Neottia
z Platanthera solstitialis. Na vlastním vrcholku jest step, která
z jara stkví se Žlutí Erysitnutn crepidifoliwtl,,s ním Sllpa capillata,
su,Icata, Potentill,a arenaria, I]eronica
1ýafana,, Ergngiwm', Festuca
vhamaed,,gs, Koeleňu gracilis, Pulsatil]a pratensis, Calumintha
Ácinns, Astet LinosEris, Thyrnus Lówyalrus. Na drulrém svahu
hřbetu sousedípontická stráb s Veroni,ca prostrata (č,etně)' Suxifragu
granulata,, Anemone sikestris, Sorbus Aria, Luthyrus albtts, Artemisia
pontica.,Lactuca perennis;Anthgllis, Dále družíse k těmto druhům
:L'prtragus, Arubis hírswtu, SaI,Liuptrutensis. Ve vysokýclr hájích
J ubi l e J nl chspi s ůě ' x v l . 13
l9{

dále na hřbetě jest hojnou Caret montana, Lu:ulu campestris,


Hicrochloe,misty Pjrolo rotund,ifolia, Daphne,Bupleyrumlongi.fol ium,
-lstrantia. }ia vlhčináeh i Listera ovata a Sclinunt palustrc.
Poslednímvrcbem tohoto okrsku jest mohutnýLovoš,kter1.
jiŽ vyvs|ává poblíŽeteplejŠía suŠšÍ r.oviny lovosicko.litoměřické
a mí téŽdaleko víceteplýchpontickýchtypů. Na sev. straně smě.
rem k údolÍoparnskému,v němŽ jest přehojnou Melica plcla,
trIgosotissparsNÍ,ora a Y němŽ vůbechájová Yegetacebobatějest
vyvinut.a,pokrývaji také z částijehličnaté polosty úbočiLovoŠe.
JÍuak lrlavnévyznačujese náclhernými báji, stepními a skalními
útvary. Ktle háj je přiliŠ stinný' bývá nedostatkemsvětla vegetace
znaČně redukovánaa jen málo druhů,tak krásnáCephalanthera rubra
} o s t ei Y t r 'v al é m Še r u .
Jinak na př. v hájíehna jiŽnímsvalru,brzy svě|lejŠích a v xe.
roůlníkŤovinypřecházejÍcÍch, brzy zase stinnýclr,ťostena pÍ. ae-
rnatis recta, Anetnonesilo^estris, Erysimunt, odoratum, Crepis prue-
y
mor sa, Ilel anlp r untc ristahtn, trlel,itti s, As tt agalu ; Cicu, Pl atanther a
solstitíalis,PuJmonariaangustifolta,Koeleria ciliata, Primwla offci.
na]'is' Neottia, Peucedanwnl Certaria' u vrchole prý téŽ Lactuca
quercina. Na vrcholi roste statué Laserpitium lutifoliwn, Silene
otites, CentaureaaxiJlaris, u kamonné boudy Hordewrurnuri-
nurn aLď'
l'od vrcholem pékuéstepi s poťostem Prunus Chamaecerasus,
s Óetnýru E41simwm crepid,ifolium,Festuca ooina, sulcata, Stipa
lGrcrfana, Trilicum glaucum,Caret suplna,Mel,icaciLiata, Tcucriwn
Wotrgs (blavněv tameuí)a č.j.
Také ÍIg,pericum clegansroste na Lovoši ve společnostičetných
pontickýcha specielněpauouskýcbtypů, k|eré potom za l,Irbem
v skupiněRadobýludosahují jeŠtěmohutnějŠÍlio vývoje.

5. VysočinaPod|ešínská,
Ústecká a ostatek Středohoří
na levémbřehu Labe.

l.ysiognonrieokrsku tohotopodmíněna jest v prvnířadě hlubo.


kou Šiěrbinoulabskou a z Óásti i údolímBělé. Jsou to mohutné
nejvíceskalní boky, namnozeznačněpřes 200 rl vysoké,kterétu
jen
levý břeb labsLý a kterése rozest,upují
tvoří takřka .nepřetržitě
ncpatrně u Ustí.Podobněi uad Bělou čníDamnozeYysokéstráně'
esuaténeb skalnaté, tter.étvoÍihlavněod ÚstÍ k Stadicůmmohutně
195

zdviŽeny.břbet, kdežtona levémbřehu jest to hlrrvněslrupinaBáb.


ného,která tvoří protileblýsvah od Stadic ke Kostenťtm.
Osamoinělé kup"vscbázejív PodleŠínskévysočinědtrcelaateprve
v kr'ajina SV od Usti shledávánre opět některétakovékupy, ačráz
jich jest uaprostojiný neŽ těch, kteréaŽ dosuduvedenybyly. Kvě-
tena vlastníhopoříčílabskélrobyla jiŽ líčenav části o útvarecb,
s ní i ruderalrríflora, která jen v poříčířek a u většíchměst (Usti'
jinak porněr.uě
Trmice)jest rozrrranitť'jŠí, chudá.
Z útvarůpřevládajÍpontickéstráně a skály, maji vŠlrkřadu
význačnýchdrubů, které hojuě přichrizejíjen v blízlrostiLabe,
zabíbajíce příčnými roklemipřečesto na všemožná přÍltodnástanoviska.
Stepi jsou také vyvinrrty,ale v nevelkémrozsahu. Jehličnaté lesy
jsou v celku jednotvrírné' místy více podhorskýcht'vpů.Pralouky
scházejí.
V celku moŽnopozorovati,Žc ua ťomtobřehu majístráně až
k Usti ponejvícek Y a dále k J obrácené daleko většÍvýběr teplo.
nrilnýche]ementů neŽ na strané protilehlé.
Všimnente si předemstránílabskýchot] Zálezlůk Ústi.
Pěkné,většinouk J obrácenéjsou svahy orl Zálezlů na Y.
Stoupáme-lisměrenrk Chválovu z údolílabskéhoproti Sebusínu,
poznámeaspoň zbytek bývalébohatévegetace,kter'á se tu sttivá
stále vzácnějŠí, poněvadŽkultivovánítěcbtoteplýc1rstráníkvapemse
rozŠiřuje,přirozenýchstanoviskub1'vá.Hodíse tot'iŽsvahyty výborně
pro pěsíováni révy a tim se.stává, Že boh*té,lokality (častočedičové
Štěrkya skalky, jich nebylo moŽnopouŽíti)bývají vinicemizcela
uzavřenya tím i nepřístupny.
Převládají tu krátkotravésklony přeclrázejicíbuď v křoviny
a skalníútvaryneb v stepi. Z keřůpřehojnýmjest PrunwsChamae.
ceralus, který tu skládá rozsáhlékřoviny, bývá vŠakpravidlerl
v.vŠŠího vzŇstu neŽ na př. na stepíchv předešlýchokrscÍch.}Iímo
to tu vystupuje: Hieracíum umbellatum,Andropogon,Clematis,.
Scabiosaochroleuca., Bupleuruntfulcatum, CentaureaScabiosa,pani-
Asperula cynun.
Erysinlurn cre1lit1ifc',líum,
culata, Vicia tenui1,ol,ia,
chicu, Seseli hippomarathrum, Campanula bononiensís., Geranht,nl
sttttguineunt,,Pulsutilla ytratensis, Cytistr,s nigrican's, Asparagtt,s,
Pjcrís (obecný),Salvia pratensis, Aster Línosyris, Etat:hys ygcla,
Potentilla arenaria, Tancrium Chamuedrys,Thytnus praecor, Anthc-
,ýc,^ Litiago (bojné), Koeleriu gracilis, Peuced'anutnCcruariu,
Ásperu,lagul,ioides,Curex humtlis.
l gr
196

Daleko zajínravějŠí jest ještěpartie od Chválorl k }Iorvauům


kde'převládajÍrozsáhlépontické báje,skály a stepi' doleji opět vinice
a konečně pěkné ovocné sady. Y hájích sloŽený.chz dubů' svídy,
L,igustra,brušní, lrlohů, tr'nek, babyk, hojné Rhamnus cathartíca
a daloto tidte)i Frangula Alruls, z lísek, brslenu, habru, jabloní,
kaliny, ,SorD*storminalis a j' roste tu bojně Rosa gallica, tr,eronica
spicata, Teucriurn, l'[elantpErwrt cristatum, Potentilla alba, Silene
nutans, Vi scariu, C hrysonthetnurncoryrnbosum,Orig anutn, Hepatica,
Dict amnus, Anthericwn r aŤnosun, Laserpdt,ium laúifol,iurn,, D ig ital is,
C,umpanulapersicifo|'ía,Hierochloe, (lematis a j. Carez humil,is,
která dr.ubdytvořila tu as stepníloučku,vyplňuje teď celá prostran-
ství mezi jednotlivými kett. Fragttria collitlLl, a Vicia tenuifolia jsol
vůbec rozšÍřeny,na více místech usíd]i]a se Pulsatilla pratensis,
Pravou ozdobou jest Potentill'a r.ectavar, pallida, s velkými bledo-
žlutýmikvěty' avšak ne pŤiliŠ pojuí. Za to Aster LinosEris rozk,le.
tajícír' druhé poloYici slpna' pokrývá r.e stech celéplochy. Z jar.a
opět tvořÍ velké porost1.Erysitnum crepid,ifoli*m a v neobyč'ejném
mnoŽstvÍptipa Grafana Y objemný.chtrsech skládajicích pěkntru
kavilovouVep. Jinak opakujíse stepnílouky s Carer humilis, Iris
nudicaulis, Rostt trachgphylla, Thesium liwphgllwn a C untltanwla
glonterata. Na skalkách bojnou jest Centáurea axilluris, LIel,icu
ciliata, Aspleníum septentrionale,Trichomanes, Cotoneasíer,spousty
Altrium montanum, Lactuca 1lerennis a místy pěkné Alyssum.
saxatile.
Stiunézářezy skalní,vůbecnepÍ'ístrrpné, poněvadŽspadajískoťo
kolmými stěnami, pokrývá místy v úŽasnémmnoŽstYÍPolypodium
nsulgarc'Y křovinách jest hojný Rubus tomentosas,pobiíŽeGentiana
cntciata a .Ihaliclrwn rnínus, Potentillu arenaria, vůbecbojná, roste
opět Da stepnich loučkáchve zvláŠtuí dr'obnéforruě.
Směrem k NÍorvanům jest hojný Andropogon,B upleurumfalca.
twn, Stipa capillata.
Z yrchu Nlarschnayna'd Zálezly udává se Achgrophorusmucu.
latus, Prubus sauutilis, Laserpitiurt Ttrtdenicwm, Trollius, Dianthws
swperbus, Scabiosa colwnbar i a, I nula sal'icina.
ZbývajÍnyuí str'ánělabské od Ustí k Zílezlúrn'Přímonad Ústírn
počiná t. zY. l.erdinandova výŠina,z nejYětŠího tlílu zku}tivovaná'
Y zadnějŠích partiích jsou menšÍháje, namnozeduby s borovicemi,
a malé stráňky s Veroni,ca Teu,crilun, ,Irifolium ul2estre, Pulsatilla
pratensis, Bu9ieurum Jalcatum, Centaureu Scabiosa, Eryngiuttt1.
Slachgs recta, Laserpitiu.m latifolium, Serraiulu, Betonica, Litriutn
l9?

trÍartagon,, H,ieraciurtl cElllosum\ collinun ; na pokraji boru hojnou


jest Luzula albida, Potmtilla alba, Peucedamun Censaría, Koeleria
ciliata.
Lesy smrkovéjsou zde mÍrně vlltké a ne se zvláŠtnímpod.
rostem. Dost hojnou iest trtelica rralazs, tuisty v mnoŽstvÍsbrec}o
I,uchsii neb jeŠtěhojněji Sambwals rd,ce|nosa,Viola siluestris (ve|mi
hojlě), Epilobiwtl tttlgustifolium,Aetaea, Lactwca muralis, Aspi[lium
Filir mas, Smilacina, Oxalis, Rubws ld,ueus, Polypodiun aulgare,
9gtnphytum twbercsunl.Y smrčioích poblíŽ potoka od Podlešína
k Labi přistupuje jeŠtě Impatiens Noli tangere (zarůstá niísty samo.
jediná velké plochy)' ]Ieratialis perennis, Prenanthes, Bromus
as1ter, I?anunculus lanugi rwsus, Euytatoriunt, Senecio Jacquinianus,
(na pasekách někdy velmi robustni a skolo plstňatý), Triticun
caninum.
Louky jsou Y tomto kraji skoro vesměs kulturnÍ. V jižní části
t. zv. Labskýeh lrclrů ("Elbeber.ge.)pozorovaljsen jednu přir.ozenou
lesní loulru' neobyčejně kvěťnatou a suchým pontickým stlánÍmpo.
dobnou.SloŽeníjeji bylonásledujÍcí:
Viscaria, Chrysanthemutncorgrnbosurn,Leucanthenum, T hesiun
montanum (slabá fotma)' VbronícaChamaedrgs, Eieracium siluaticum,
Pul,satilla pratensis, Lactuca perennis, Asperul,u galioid,es, Pklewnt
Boeh'neri, Brachypodi,uncltinnalunt,, Dianthws Carthusdanorwtn,Tri-
foltunl alpestre (téŽ Ý silně chlupatéformět), metlium,campestre,
Vicia tenuifolia,, Cunpanula rotwndi|ol,iu,Rhdnanthus minor, Genista
germd.nica,Silene nutans, Anthericurn Liliago, G eraniwn sanguineurn,
Anthcm*s tittctoria, Rasa traehgphy4la, Arabis &renosa, (poslední.2
a Pu]satilla téŽ v i{dkém boru)'
Labskésvaby na Jv od Vanova, většiaoučedičové, hostí opět
vybranou květenu skalní a hájovou. Ze sťromůhojnéjsou duby, téŽ
borovice, Sorbws Ariu, Lonicera Xyl,osteum,Til,ia (2, nejraději poblíŽ
kamenných mořÍ), Acer platanoides, SorbusAucupariu, 9unl|,ucus
nigra, Ribes d,Ipinum,,Carpinus, a j ' Z rir.uhůzde rostoucícbjmenu.
1eme InuJa hirta, AnthericuŤLfarn0s1,t,1n, Lotus corniculatus, 9tachgs
recta, Polygonatum fficinatre, Lactuca lterennis, Phl,ewrn Boehmeri,
Poa nemoral,isv. firmulu, C.gtisusnigricans, D ictumnus. Cotoneaster,
Bupleurum falcatum, Vóncetoxicum, Geraniurn sanguinewm, Me|,ica
cil,iata, Vi,cia pisiforrnis, nB'konrpaktnicb skalách četličovýchAlyssum
saxutile, Sariftaga d,ecitriiens (huIiatá forma),, Prwnus Chanlaecerasus

*) tur. rilloaum Celo,k,

.;Í]]
B1 ... i .;,t:._
,at
19S

a po{l nimi v ŠiěrkuLibunotis lltotl|LLnd, Áctara, l{ypericll.tnmollta.


ruttt, origatlum, Hcd,era' V stínu hlubokéholesa Daphne x[ezerettttl
a Ásperu|a odorata,při okraji I:icia siluaticu.
Stoupíme.lipo seY. svahu na lesnatýrrch Staudenbel'g(Y lese
pořídku borůvlry).stihlremepotl vrcbolem Širokýpr'ůsek(mlází),kde
tra vel}iý'cliprostoráchsamojediná Poa nemoralis pokrývá půdu lesní
tak hus|ě, jakr-rby byla vyseta. \.edle ní jsou tu hojtlé Dactylis,
oÍÍcinalis (pořídku téŽ
|'icia silratica, Liliwn L[artlgon, I,aleritttltt,
emltata !1, Ilpilobiun angustiJolian (jen v koloniích),trIilium, Senecio
Juquinianus, Anthriscus sili'r,slris, Galiwm siltaticutn, Herttcleun,
Actat,u, Aspid,iun.oFtlir ntas, ÍIypeticunlhirs u,tunt,,Turritis, Carex
pallescerts. G enistugptn(lnica,
Na samolném Yťcbolkuvyčnívají zcláii viditelné2 buliy a jeden
l dub, jernuŽb]eskeurrozŠtépr:n na několiliarrrístech kmen. ZajíuavějŠí
jest jiŽrrísvalr Staudeubergu, lide zpťvupřevláflajísmíšené les1.,pod
niniŽ jsou brrsté'stěžípronilinutelné smťčiny' v nichŽ nenípo něja]ié
veget,aciani panrátk'v. Nahoře pŤevládá a rnístysana pěliné SouYis,lé
po}.ost}tvoří trIelicu uniforo, r.edle ni tr[erctn.íalís perennis z dá|e
(převlátiajibabry a lísliy) SúclloriaIIoIostea, Asperula odorata,PuIno.
naria obscuta,Luntit.utlmaculatum, G aleobdolon,Polygonatumntzúti.
. florunl, Paa ncrnoralis,Conc^allaria, V bukovénrhdji téŽ tr,Ielittis,|-i.
cia dunetorum, Turritis, Bromtls aEler, € c roplhularia' Hieraciová
]oučkana úpatíviz str.. 124.
Slahy Staudenberguk Labi jsou skalnaté,z č'ástiháji poi.ostlé
(převládajíduby); roste Da nich na pŤ.hojně Iris sam,bucinu,Dictatn-
nus, Rubus tommtosus, I-eronicaTeucňum, Inula hirta, Lttctuca vi.
: mineu, Aster Anelltls, hojné AchílLeudentifera, $zgifraga d,ecipliens,
Alliutn nzontctnarn, robustní Thesium tnontanwma j'
Na jednommenŠím zátezu k S' kde insolacÍi způsobvětrání
Óediúů se mění, roste hojlé Calamagrostis arund,inacea,PolEpodíutn
aulgare, Polgtrichumsp , Dicrantun scop,arium,Luzula albida, Actaea,
Cotoncaster,Cgstopteris,Sgntphytumtuberosunt,.
Zajínavým bodenrjest skalnatý Jungfernsprung,který-čníč'edi.
čovýmiskálami, přlkře spadajÍcími a na úpatív kamennémoře pře.
j cházejícínri.Na suchých tr'avnatýchnrÍstechsídlítu význač'né spole.
Óenstvo rostlinné,a sice Ptttnus Chamaecerdsus(v por'ostech),7rrlo.
Iiuln rubens (téžna předeŠlém vrchu)' Geranium sanguineum,Stuchys
recla, Dictamnas. Jirrak roste tu hlavné na skalách neb na suchých
svaziclt Pulsatilla pratensis, Lactuca perennis, Rosa gallica, Polygo-
nntunt officinale.,Aster Antellus, Bupleurunt,fulcatunt., Pirus t\Iultts

...

:':.:l-

i::r:: l
:.:
,.,
:.].
199

L'.glabra, AnthericutnLiliago, Tcucrium Botrys, Chrysanthenunr,co-


rymbosuttl(s bledě žlutýmikvěty|+),Ánthemistinctoria,Peucedanum
Certarta. Ze sliulin skal čedičorých, zvláštěk jiŽnístr'aněobrácenýcb
ryrůsťají statnékeŤiky Cgtisus nígricans, jinde opět ovÍjíje pělirrě
urostlý břečť&n.Jinak na skalích ltelica ciliata,, Cotoneaster,Hiera.
cium Schmidtii,, Scabiosttcolumbaria, Sarifraga d,ecipiens(huňatá
forma, více na severnístraně), oroÓanche sp,, Carex humilis, 9orbus
Aria, ve stíal Laserpitiun latifol iurn' Doleji v rozváleItémkamení
význačné jsou nízliéstromky Ú-Imusglabra, tvořícímísty překrásné
porosty. Na samémúpatíjest zdivočilír.évaa poblíŽena průhoně
bojná"Festuca heterophyll a'
Achillea dentifera nenÍ na Ju ngfer'nsprungutak hojná jako na
nředeŠlém
. kooci.
Úaoli nolo ;est jen mísťyzejÍmeYo'jinak se tu opakujístále
tytéŽútvarya větŠinaoněch dr.uhů,které skoro Y ce]él!StředohořÍ
jsou stejně rozŠířeny. Počnenev oliolíHostomic, Světec (Scbwrtz)
a ohničei\Yohontsch). Tak u Světcůna v1is|pan,i.5 str.áníchnad sťa.
nicí a dále k Hostomicůnrtoste: Veronicaprostrata, Hieracíunt,seti.
gerutn, Vicia tenuifoliu, Anthericunl LiLiago, a.epis rhoeadifoli,t , nď
nárr.Ší mezi Světci a Hostomicemina pI. břehu Pělé Scabi,osa suate.
olens, Seselihipponnrathrum,Trifoliurn alptestre, Allium, r;tneule(pole),
Rostl septiurn, glt"iifolia, l cest Verbena, Galeopsis l a,tifolia. Ňa
Schlechberguu HostomicstihnemetéŽÁd,onisternalis, Scabiosasua.
teolcns, Caret lntmilis, Thymus praecot, Áster Linosyris, Triticunl
glaucum, Brachypoditun pinnutum. trÍímoto v okolÍ Hostomíckém
nroŽnouvéstiÁtz,lropogotl,Stipa capiLlaia, Asperula cynanchica,Tltg.
mws Li|wyanu"s,Chondrtlla, Ártemisia pontica, Centawreapaniculata
nejvíceY maloúborné forně. Při Bělé dolůsměremk ohničiu t. zv.
.Kleinmiihleu roste téžRapislruttt',obě Scabiosy,Ajuga Clluntuepitys,
Asparagus, Mah a Alcaea.
U Dolálek přicházítéŽKohlrauschia, ]Ielica cÍlÍatu,Luctuca
t ittl,inea,I,euctiunlBotrgs a směren k obniri Adonis uernalis. Y ou.
peřinách(Auperschin)zrlivočilájest v plotě Rosa cin,natnonleai iinak
v okolí jest v ptvní řadě pozor'uhodnoVisculn album, vdt. Iarum,
které jest na slrÁni u vsi na bor.ovicích nesmírněrozŠířeno, a to
nejen ve vrcholu str:omů, ale i na vŠechvétvíclr,ba i rra pahýlech
nt,zkona zemi. Nigella aruensisa EttphorbiaJ'alcatu jsou vůbecroz-
ŠíÍeny. ZajÍmavějŠÍ jest údolíBělé od Br.ozáuek(Prosanken).

.) Jest to zajímnvávar' G. Beck.


a
ě
I
200

Poněkud s|tanou ll& ]ev. břehu vyčnÍváRatschenberg, na jeboŽ


úpatÍvine se potok s Berala augustifolia a Scroph,ulo'riaEhrharti,
Na vrcbu samém vyvinuty jsou pěkně suehé pontické s|ráně
a skály s následujicímivýzuaĎuýui tJtahy B rwnella grandtf,oru, í,e.
r o nica sp icat a., Seseli hippomar alhrum, Lactuc a t;iminea, 1,holicírunl
minus, Stipu capillata, Campanula bononiensis,Pul satiLla pratensis,
Orobanche curyophyllacea, Asparagus, Melica ciliatu, Anthericwn Li'
liugo, Asperwla galioid,es,Sedum album, Iris sanlbucina, Álgssutn
saratiJe.
Bolatý pontickýmitypy;est levý břelr u Stadic a směremk IIIiué.
}Iirno skor.oYšechnyprrivě uvedenédluhy zaznamenáváme odtud z bí.
jové flory Lithospertnurn1ltlr1lureocoerulcum, V,icittpisiformis, Dictatn.
nus, IuIelilotusaltissimus,,Clcmatis, trIelampyrumcr,istatum, Ze sucbý.ch
stúní bojné zlrazy l to na několika místechcelkem následující druhy:
orobanche Kochíi, coerulescerrs, arenariu, Picridis,, dá7e Seseli colora.
tunl, Anthentis tinctoria, Hcdera Helix,, opět Jrls sambucina, z.keÍtt
Prunus Chanaecerasus,Cydonia tsulgaris, SorbustorminaZis,' v polo'
stínu loste pďr<náGentiana cruciata.
U Stadic ústÍtéŽZiniský potok přitékajicíod Žiruu (Schirr:a);
v údolítéhoŽnení mnoho zviáŠtního:u potoka louky s Colchicum,
Ci rsiunt,oleraceum, Lychnis Ílos cuculi, Crepis palud,osa, téŽornitho.
galltn tenuiJolil*m,na xeťofytníchstráňkách Pwlsatilla pralens,ls,vŠutle
AúhgIIis, Salvia pratensis'
ZajímavějŠí jesi pořičívlastníBělé; předeYšimvšimnemesi pr'avé
strany, iirle nejvýznamnějšími body jest t' zv' Ochsenberga dále k SY
Yrchy Bad Kosteny (Kosten).
Na ocbsenbergu jest pěkný, skoro výbradně habrový hái $éŽ
lípy malolistéa babýLy přimíŠeny), jehoŽ podrost jen co příklad ty.
pické hajní flory uvádíme: Asarwm, Stellaria Holostea,Eepatica, Ra.'
nwnculusauricomus, Anemone(2), Pulmona,ria obscura, Poa n'emoralis,
Orobus terrus, niger, Primtr'la off.cinalis.,Lamium naa atwn, Melica
nutans, Lactuca rnural ís', fuIercuri alis plerennis, Adaea, Coru:allaria,
Smilacina, Aspidiurn F,il,fu mas, na světlejŠíchmístech hojlě Hiero-
chloe, Crepis 1lracmorsa, Vicia pi,siformis. Ve vlhčíchpartiích Mil,ium,
Astrattia, Vicia sill:atíca,Ewphorbiu dulcis.
Na svazíchnad Kosteny YyYinuty jsou místy rozsálilé droliny
čedióového kamení,s ními rozmanit,éjŠí flor'askalnía xelofytnÍYůbec;
oYšemŽe i jebliÓnatélesy z:tujímají Demalý díI plochy.
Na návrŠÍcb nad Kosteny rostou následujícívýznačnédruhy:
Anilropogon, Anthericum ratnosu,tntTeucrium Charnaedrys, Pulsatilla
201

x r atensis.viola collina,Anthyttis, B r achypodium ltinnatunt,Anthenis


Tragopogon maius' Metri'
;;;;;;.' G*orlr* colambinim,sanguineutn,
Iotus albusa hojně Iris san&ucina.
pannonicurn,v slllll
Na Eichbergu rostetéŽDtctamnus,Cirsium
lesnlm Daphne, Áctaea, SenecioJacquinianus.
zajímavosti'
Yrch Bábný jest YytYářenimsYých útvarůne bez
Stoupámeli
bobuŽeljsou prevo nejlepšilokality obecenstYu.-uzavřeny.
po seY.stťaněna tentovrch, stihnemebrzy opuštěné lomy, nynízcela
pÍ. Libanotismon.
zarostlébujnou vegetací.V spoustácbr.os.t9tu la
;;-l;;t";; ety"*),Campanula I'r achet'iutn, slomerata' Epilobiunt
Heraclanm'
aigust'ifol,ium,Luthyrus siltestris, Sambucws''ucent'osa'
Cir sia.
Cůo*,g, o,tis o,,,di,o,,o, epigeios, D ig ital,is, Asarum,,
spicata,
U mpiivny jest hojná Poteililt,a canescens,I-eronica
Koeleria ciliat a ly oři
r,iÍolium, o,ch,oí,ů,,*,čarliru' acaulis. Y oboře
sko,o sama pobtíŽmlází a i v něrrrr.ozsáhlé travinx.
(na čediĎi)Ioste tu zajímaváRosa ae-
'sr.;,stráních
Na skalnatýcL
sÚjúa(srov.str. pobližení Rosaalpina, V háji jest dosti hojný
it ial'is, Orchis putpurea'
trtelittis,Platantkera sol,st
půdapromícbáua vápenatými, které
obte;i jest čeclič,ová .vrstv.ami
flora. V poiícbzje-
na úpatína den vystupujía dle toho měníse-.i
artensis' Buptreurum
vuje se Stacltysannua, Galium tricorne' Nigell'a pan.
,oiundý'otiu,o,- E,lphorbíaerigua,Ra1listrtlrr,na stráňkáchCirsium
.Pic,is,,, er*t;ono cruciata,'trlelampyrunr'
*"tr" cristrttwnt'Veronicaspicalat
ciliata' Curl,inu
b,úuu,ea Scabiosa,Sulvia pratensis,Koeleňa
oulgaris, Nonnea,Ery sinum crepid,í'fol,,íurn.
"
N; pastvinných-průhonech týií se ve steoh ozdobnéCirsiwn
kamerrÍs Pol,gptodium Drg.
eriophorwin,nisty jesto moře leilič,ového
Trichomanes,,
opti;,,, Á,ptdium trilix mas, Aspleniurnseplentrionale,
porostytrnky. Na pr.ůhonech
f,,,o,oit",ů, Toril,isinJ,esta" 'oÁ*bty'i grandíflora,alba (též
hojný jest 7,hynlusprdecoÍ,Brunello' uulgaris,
'tar. oiolacea),Geraniutncolumbi'nwm '
Ze střóriu vysoliny Podlešínské uvádímz cesty z Trmice přes
pratensis, 9corzo-
Breitensteindo Stebna (Steben) na pÝ. Put,satiltra
rnontanunl,Prunus
nera his5lanócuiúzkolistá), Stachysrecta,.!!iu11'
Lactuca qs'erennis, Orobanche Kochii'.Anthetnis tinctoria'
Cham,aecerasus,
e až ke kraji na S a SV od Ustí; počneme opět
Tírnpřicházím
lokalit se stej.
líčitistráně a skalnatéboky laúské;poněvadžvŠak
uý'i te*or útvaryjest atoula raoa, omezíme se jen na nejdůleŽitějŠí
, jinok v StředohořÍpřevládá prrni forma.
J Bípín,Úla a bipinnotifd'oi
202
lla.
z nich. YětŠina kopcůjest znělcová.Hnerl uad Ustímzvedá se
zcela holými& naproslone.
li**te no.u spatlaitciplotnamikolmýnri,
jest zde ryvinut útvar ponti.
ořístupnýmik ŽelezniÓoitrati. Typicky
.kÝ.h.'tieoi, skal a hájů,čáslečněi step.
""'""ť"li.'i.e.n j... há5oi Co,,u' trÍis,Rhamrus,trnky a i Rubus
picta, Clematis recta, Poa ne.
ilo"^,, potliz, nieúprelójne ilÍelica
noralis
-.-.- ai
Potentilla
Ňo siránich bojnéKoeleria gracllis,Axena 7tratensis,
A'lterulu cynunchica'
orrnor'io,-,lrrrr, opi,o, PirnpinellaSadfraga' .
mň,c,i,i* Phlann' Biehmeri,Brachypodiumpinnatum,Jasione,
boreaile,^
'i,ii,,i,-,,iti,a,.' ScabiosaÓchroleaca, Peucedanum..Qe,n^aria, oreoseli.
nunl. Festuca ol;tnu,s1'ucata,'glauca, Hieraciwn Pilosella (IéŽwt ' íri-
chocephalum1. pa-
Na stepní
- str.ár'rcepřehojrrý jest .4sřer.Linosyris, Centaurea
a hirta, Ett,.
Inu,I
stum),,
n;aůi,,, A,ith,,i,,n, nticao (nope u at. robu
nhrasia ltúea, Diclannlus,. I|.!'eliiaciliata, orobanchecaryophyllacea,
';;r;;;r;";iriio. co,,r hunilis, Geraniutn sangwineum a aster Lino-
převlrlilíve stecb
szris tvoří pěknépor.ostypoblíi sebe. llísty zase
?iulo č,,,,i."ula^bonon7eisis, v pěkný-ch trsechtu tosle stipa pen-
,"ůž-pšu,ti"
. i"t'atilla 2tratensisa rra skalkách Cerltaureaarillaňs,
llí*i,*..'
.Á!i,*t. Buptiurum f alcatwm,Stachgs r ecta, |,incetox icwnl',
",,,ile, Ú kosteIietahrozí vyh1nutina seŠlaparlé, sucbé
ryalioidás.
trávě ozdobnéPulsatillapatens.
N al es-,t.nní
n at ý c bn ávr sict r n e S o . l. r\ Ía ria n ské h o ryz apřečet.
j í ma v áj est
loučka g Carec hwmitris, ale v první i.adě s
;.a"".*r,i Í]ackel,id
,nÝmi Pulsatiliami slce P. palens (téŽfl. albo), 2tratensisí
a
i,i,t, ý i Jerrs)(veliceeutoě;,dat.s ll esiurtl n,
r'
,ó;;;;;il";;;;,,
"'il 3l.o "Y :.?,|?*Tj
s, Rosa gallica, Á nthyll.is. P o.
ť,,',, iu^ Chum.aed,ry
liize v jetrtiÓn*ié* l.,u na straně přímo k s_o!..l...oéboiné
" gori'a el atior, Lathyrus aernws, Epilobium angust 'Luzul^a
ifoliunt''
aitao, r, o
Laduca
-.-'.o,ouy'rnuralis,Ramischiasecundifl'oru' ,.
význačným botlem lest Kozí Hora (Ziegenberg) u Yesel|
kupa,ostrýmistěnam-i
$.s.erol,.tottěz znéicová | 1?:],.r.
'p'ikl.rozválené
se jiŽ.hojně
;;ji;i N', úpatíKozí Hory k trati nacbází
*.oi i menšÍstialky.Celépovlakymezi kamenímtvořÍ
'oot.o"o jest
ilJraga Aizoon, pob|iŽeAsplleniu,mTrichoyan1s a 'výběr ptt
ol'iu.rn.,.
tik ňie, aci,^ t if'aum, cand'icans,Schmid'tii, diter siJ
galioides, spou
iyÁ,,,,^. Hojnóu jest zr]ei Biscutel,Ia,As2lerula
,u,átit,, nehojně Alsine setacea, letré Vdncet,,:::r
.ffil;i'.o.ý;'.l'o'icr',
Áiy;;;;
obrácerrých k JV rostev tráji dostibojn
':
Gentiana cruciata, Ilelilotusalbus,G aleopsisangustifolia a na skalrtch
opétAlyssum, Stachysrecta aLd. \:ýŠena vlastnim vr'chu na sklonu
SZ. střÍdá se hllvně bříza s borovicÍ,'SoróusAucupuria, Aria, Rha.
nrrrrls.S}ialnaťé svahy jsou zde dosti vlhkéa mechaté(pod nimi v háji
roste Feslr(c.rgigantea,Pintptinellamagna, Listera, Adota) a na Yel-
kém pr.ostranství skoto vý.Irradně zalostly Sesleria calcaria, k nÍŽse
místr.lruŽi Arabis atenosa.nětterý z dřÍve uvedenýchdr.uhů,Poly.
pod,iutnDryo1lteris, četně,{lljrrrll montanum, mí'styi Luthyrus nlon.
tanus leb Calanagrostis arlu,lL|inacea. Yýše zjevuje se také Callunu
a' Gnaphal,ium siltlati eum. V lesnatémslilonu k S tr.oříbustétrávníky
LuzuIa albida; uělide ji vystřÍdívají poťostyboťťlvek neb jmenované
Calamagrostis.
Hřbet Kozího vr:chujesť divoce rozerván' jest to nělrolik skal-
natých hřebenůs ma1ýmihájemi a stepmi, na nichžtrr celkem r'oste:
Geianturn sanguineum,Lactu'ca gterennis, Stachys recta, Seselihippo'
marathrum, Festucuglauca, P,osagull;ca, Potentilla arenaria, Cotone-
aster, Thymls I)taecoÍ,OrobuncheKochii na Centaurea,ScoÓiosar.elmi
Letně,caryophyllaceana Galiunl Mollugo taktéž, Picritlis (sám jsem
nevir-iěl),Seselůglatrcunl,Pulsatilla pratensis',Stipa pennuta, Festuca
sulcata,,AIEssum sa:ratile, Atabis saqittata, Sedwnr'rupestre, album,
boloniense,*sexangulure, linophyllum,Euphrasia ltttea,Anthe'
Thesttttrt
ricum Liliago, Silene nutans t. glabra, Cetúuureaarillaris, v háji
Gentiana cruciata, Trifoliutn a reurn, Myosotis rersicolor, Rosa tra'
chyphElla, Carec Mtchelii, CLematis, Vicía pisi'formis a j.
Na úpatíjihozáp' poblíŽ přehojrréSaxifraga Áizoon (téŽvýše
na skaláclr s břeÓťany)roste i Isa,is, Anthemis tinctoria, Melilotus.
ulbus,Pimpínella Satífraga lar' dissecta, Pastinaca satita, Lactuca
uíminea,Vicia sepium ,lar. eriocal'yr. 0 zajímavémvztahu podkladu
a lostlinstva viz v část,iIV'
od vsi Povrly (Pimmerle) táhnou se dosti vysoká pásmahorská
spadajicík Labi, která vŠalrjen z části maji úz hájový, jak jesi to
význačné pro Středohoří.Tak jest tomu na příkrýcb skalnatýchstrá-
nícir hned.za prvním domkem nr trati. Doleji v úŽasnéru mnoŽství
roste Clematis a řada typů význačnýchpřo zdejŠí PolabÍ; i na samot-
ném náspu železničním jest Clematis se Salz.l'o terticillata, Etuchys
recto, Buylleurwmfalcatunl, tr,alcaria,Isatí,sa j. hojná.
Jinak jsou tyto stráně ska,lnatézcela věr.nýmnapodobením svalrů,
.iteréjsme jiŽ na Ústecku líčili.Proto jmenujeme jen přehojnou ZpÍ.
plctis rubigin'osav půdě upomínajÍcí na vápencovouŽlutku, na stínrt
! ve slLrucisi libujícía nc tak hojtlou Cc|lltulal,ttherapallens. \Ííst,y
204

zdaj{se t.viostr.méskalnÍsvaby velmi slibné,nle jsou namoozenc.


přístupné,poněvadŽspadajíM k snrnétrati a nahoi'ejsou odlouÓeny
pruhempolÍa sadů.
Dále k SY stŤjdajÍse vělŠinousmíšené habřÍ
lesy, místyi čisté
neb společnost hlbrů,bříz,borovica lísek's Calluna, Lathyrusnton.
taius, Symphytun tuberosum'
Na jedné pasece sliolo lr J obrácenérozlrvétr1 l mnoŽsfiÍ Anthe.
ricum Liliago, ale s ním i Calluna, Cytisus nigricuns, Calamagrostis
ar undi nacea, B r achgp od,iunt7ti nnatunt,Poly gonat unt off,cin ale, Conaal'
laria, Genista tittctoritt(muolio), Turritis, Vincetoxiar,m, Hieraciwm
boreaIc, s ilual i cum,,rnu,r 0).un, Centarurea p a ni culatu.
Díle srněrenrk Roztoliům(Rorigstock,1 pŤevlárlajíjiŽ pěknésmr.
li koré lesy, pro ktel'éjest výzrrnÚníPwlmonaria sacclnrata (nečetně
vedle P. obscura), tr'acciniumtrIyrtillus, Aspidinn Filin ntas, Arabis
brassiciformis, Prenantlrcs, Luzula albida, Epilobium augwstifol'iwn,
'Rubus ldaeus, Sorbus Ancupala, pupl,r,ne,Actaea, Vicia silaut'ica,
Lactuca nuralis, SenecioJacquinianws,Listera oaata'
Na loukáchsměremk Roztokůrn pozorovatimožnodva zajímtrvé
typy, Cirsiunr heterophylluma Thlaspi alpestre.
StručnějeŠtěvšÍmneme si některýchbodův pruhuod Ustí.Stři.
zrtvickáhorak Topkovicůnr, tudíž jiŽ v ponreznímpísmuvůčiRudohoii.
Na jiŽ. úpatíStřizovického vrchu jsou menŠí xerofytnístráňky
s mnoŽstvÍmAnd,ro1logon, Picris, ononís,Phleutn Roehmeri,Aspentil,o
cynanchica, Koeleria gracilis, Pinpínella Surifraga, Brachypod,iwn
ytinnatum, Scabiosa ochroleuca,Thymus praecor, Pul'satilla, Pot
t;erna \ arenaria (í:ístáarenaria na celém vrchu schází|), Anthi
Y polícb And,rosaceseptentrionalis, na Ustecku vůbecdost hojná.
Zajimavé jsou stráirky se zvláŠtnÍprstí, upomínajícíopět
váDennouŽIutkua dokoncei s porlobnouflorou(vrch jest čedičo
* longifolia,, aulgaris, Brwnella
Roste tu hojŇ Carlina
Ftphrasia lutea, Aster Ant el,lus, Carer humil'is, Stipa pennata,
pleururnfalcatwm, Thymus prbeclr, Scabiosa ochroleuca,
rumosurn, Poterium, Asltuula cynanchica, galioides, Rosa galtrica,
chys recta, rloleji ve svět]ém boru Linurn Ílaau,n |Íysoká forrna)
&ntuurea axilluris.
Jinak v rozsáhlýchltájich téŽ Prunus Chamuecerasus,přeboj
Campanula bononiensis,na jednom svahu I'etnéPotentilla recta
obscura, Achyrophorus maculatus (četně), Y spoustách Melamp
nenlu'osun a i Butbarea stricta.
205,

V borechdosti ptlřÍdkuÁntcnnaria;mÍstykÍ'ovinyz LonÍceta


Cldonia aulgarisa s nilni Lactuca tsítninea
'Koeleria Cornus fuÍas,
Catrti,folium,
a ciliata.
Dr.uhttybyla jižnÍstr'anaStÍizovického vrchu vinohradema z té
doby . zbyla ještěnynízdivočelá réva.
Severozápadni koo.. hřbetuStrizovického končípěknýmvrŠkem,
spatlajícím do zelytu potokaÚjezdeckého. Jsou zile vyvinutékrásné
auuoveleje (bažantnice) s neobyčejně bujnýmpodrostema to i bájů
vlhčÍchi ierofilnjcb. Tak zde rcste Melarnpyrumcristatunt,Peucc.
r\anwnCeroaria, Pulsatilla qlratensis(v stínu nekvete), Geranium
sanguineum1i v b}uuokém siínu),.Bosagallica, Dictamnus, fuIyosotis
silt"alica, Vi,olu od,orata,nlirabilis,,Listera, Rosa alpn,naa přečetné
jiné. o vegetacirybníěkuStřizovického viz str. 103.
Plateairvrchu Střizoviekého jest přeměněnoponejvícev pole;
misty střídajíse doubravinys bory, na severový.chodnírn svahu pře.
vte a a iint av r r o l es y s mr .k o v é . V d u b o vý ch lráj cí ch r o st e r n im o j in é
Platžnthera solstitialis,Belonica, Ajugu genercn.sis val'. foliosa, Fe.
,t ro rrbro, Cirs'iumlanceolatum\at' nemorale,Ranuntulwsauri-
cotnus,Poa ptratensistar. praesignis'
š*creň k silnici u Pokau převládá v smrčináchmístyhustý
porost i9enecío Fwchsii, mairin,Aspiďiurn Filix mas., Hlavně vŠakdvé
irrtvy závodítu o místo: fuIiliumefuzurtl'zarůstající celéplochy, ale
prec jen ne tak hojnéjako Melica nwtans,kteú."zaujala i celévelké
oasekvv úžasném poÓtu silnýcbtrsů. Tam, kile k smrkůmrlruŽíse
taú'vl siari pr.avidiem Sanicula(cetne;,Carex montana,Cgtisus tli.
gricans,
, GoleoPsisryrsicolor.
Áúo,a ípicata, vůbechojná, tvoří ruísty pěknékolonies Il.
zula albid,a,iiola siluestri,s.ÁvŠakna největšíchplocháclrdominuje
v urostlém lese snrkovémčernýbez, který dovetlezapuditivšechlu
ostatnívegetací. Syrnphytunl tuberosum jest v smrčináeh vůbechojné.
Y pňmeznírn pásmu Střeiiohořízajímavé jest téŽokolíJohns.
dorfu' tak imenovitěblubokéúrlo1Í Giunrlbaehusměrem k Žďárv.
U Johusciorfu jsou jeŠtěháje s obyčejnou vegetac{(téŽVicia siha.
ltco t lrrásně červenáAntentaria) a pěkné(suŠší) lesnÍloučkyse
Salaia ltratensis, PotentilLaargentea,Seilum acre, ThEmus otatus'
Rhinaithus minor, serotinus, Trifoliurtlm,ontu'tttttn (přebojně),I,iscuria,
Hóeruciurn Pilosellu, Sari.fragagranulata, ÍIieraciwncElnlsu,n. Na
vlastnímhřbetu (na V otl potoka)jsou větŠinou starésnrrčinya jen
gkoro vestněskultur.
maléháje, protkanékrásnýmiloukami,bohuŽel
,,i'i, tnr',ze z půvorlnívegetacezbylo pramálo, na pt. orckis lati-
206

foliu, Mgosotis pulustris,allchicuttt,misty PolygonunBistorta; skoťo


siejně vyt,vářenélouky opakuji se od Žďáru směIem k Nezna.
bohům.
l(a suŠšicb lesnícbtravinách převládá místyv úžnsném množ.
sLv|Ldthyrus montanus,jinde tvoří souvisléporost,yLuzuLa albid,u
s Anthoranthum.Jinak jsou pro smrlrové lesy nrísledujíci druby vý.
znalné(na cetémhřbetě;: Aspertl'tt.od,orata,, Scabiosasiloatica, Ra.
nunculws e orosur(okraje), I'icia silntica, Euphorbi,adulcis,Senecio
Fuchsii, Jucquinianus,Pten.antlrcs,Trollius (častěji na travinatých
okrajÍchlesnÍchueŽ na loukách),Actaea,Paris, AspidiumÍ\lia mas,
Vicia d,umetorum,Daphne, Milium. Ze zajínravějšícb tvírřnosiiv!
dime-navelkýchploclráeh(co podrostlesní)donrinujÍcí Asperulu od,o.
rata, ScnecíoFuchsii a zmíněnéAspiilium, dále porosty Carex briao.
'idesneb význačné společenstYona pasekáchz nesÓetnéCalamagrostis
arund,inacea, Rubus Idueus, MiJhtn, Senccio Fuchsii, Aspidium
Fitrir rnas.
Za Nezna]roby (Niesenhebn) Y}stlpujídvalesnatékopce,z nichŽ
_ _
známějŠi Scblossber'g zarostlýjest větŠinou mladŠími smrčinami.
Směremk Chuderovci(Iil. Eaudern) zjevujíse LéŽlzácn,év ok'rsku
brusinky. l{ávrŠí za Chuderovem(Gr. Kaudern)mezi silnici k ZeŽi.
cům(Seeschitz)a Gratschenjest dosti zajímavé,převládají smrky,
dále břízy, tu a tam jeřáb, ierný bez a poil. Roste tu hojtlě Luthy-
rus montanus(téŽna silničníchmezíchse SedutnElurium, Potentilla
argettea !. septenata,vat. incanescens,Koeleria gracilis, Potentilla
terna var'), Platanthera solstitÍulisi chlorantha,Vicia sil,uatica,Lu-
zula 7lílosa,Myosot,issiltatica, Fragari,a elat'ior, Pirola rotundifolia,
14cia sepiutn(téŽbělokvětá)a j'
Nad l(rás. Březnem (SchÓnpriesen) jsou monšíhájky a boty;
jest
v posletlnÍch rozšíÍeno SEnphytumtuberosum,ornithogalumtenui..
fol,iunt, Arabis atenlsd, SambucusEbulus, nigra, Vi'olasibestris, ll,[e-
l;icanutans, fuIoehňngia, Áctaea, Aspidium Fitr'it nlas' orobwsmon.
tanus, VacciniumMgrtilht's,Digitalis ambigwa.
Dosii důležitým boilemdáIe k SY jest Blansko li Blankensteiu'
kteýž můženepohodlně dostoupitiúdolímNestomicko.Ryjickým.
ltlor'ajest zde jako v mnohýchpříčnýclr roklÍehlabských,lrteréjsou
vždystudenější a vlhěÍ,aspoňve svédolejŠÍ č'ásti,kdeŽtovýslunné
svaby, lrlavně k J obrácené,na vrcholÍcbbývajípolryty lrrátkotra.
výrui neb křovinatýmiútvarypontickéflory. Malá podobnáspolečen.
stva zabíhají aŽ dolůna stráňky narl silnicíi na meze' lrr]ese náble
zjevujeMelica ciliatu, Suluia pratensisa pod. SeverovýchodnÍ úboč'í
207

kryjískorovesrněs smrkové
krásrré lcsy; u poiokapřevlddajikřoviny,
téŽolšinya ovšem bujnívegetace,jednakkeř.ů(Sallo,Rubus,Hw.
jednakbylinná,la pí..ImpatiensNoli tangere(v spoustách)'
rrrulas),
F,pilobiumsp. div., blalnéhirsututn,
fuiraea (rbnariat, d,enudata,
{h'tica dioica, Cirsiurn oleraceunt, Geraniunt' ltalustre, (pruterce),
Scirpus silaat ians, Deschampsia caespitosu, Festuca gigantea (ve|mí
muoho), Jwncus efwsus, Chaerophyllumhirzuturn, Stachys palustňs,
Triti,cuxt,caninunt, Tanacetunt,Eu patoňum, Syrnphytum off'cinale (S.
tuberosunlv smrkovýchlesích hojné). (\iz IéŽ str. 101.) U Ryjic
iReindlitz) počÍnají upolínovátuka. (Srv. str. 124.)
Na jiŽních svazích hřbetu nad Ry'jicenri směťem k Mirkovu
(}IÓrlrau) jest na čedičiobyčejnáxerofytní flort. Na travnatýeh
stráňkách převládá drobný Thymus otatus, Potentilla arenaria, xerna,,
Picris, Vicia tenuifolia, Ánthyllís, Fragaria collina (l mnbŽstvÍ,
u křovin však .F'. elatior), Asperula gal.ioid,es,Anthericum rat.os7.m1
Brachypoďium 1linnatwnz(celé porosty), Viola hirta, Hieracium bo-
reale', Verbascum Lychnit'is, Thapzus atd. Zajímavo, Že tu přimo
v kamení čedičovém roste i .&eris/
}ia v]astnímBlansku nejzajímavějŠí jsou skály, které od zděné
terassy příkÍ'e,skoro nepřístupněk J spariají.Celé tlávníky na nich
Lvoíi Atl'iurn montanum, hojnéjest Semperútun, soboliJerum ktáslé
Žlutě Lvetoucí,Festucaglauca, ktoneaster, Aspleni,umRuta tnl|ruriu,
&.tdunr. album, Dianthus Carthwsianorum,VerbascumLgchnitis'
l{a saménrvrcholku jsou četnébylinuédíry, zbyléz polorozbo.
řených sklepení. Roste fu téŽ Vicia síIuatica, Val,eriana offcinalis,
Arabísarenosa'1ilene nwtansa j. Z Blanska jest dobře vidéti prub
od SlavoŠova1Slabisch)k ČeskémuBukovu (Bóhm. Pokau)' který
jest z části zkultivovaný,jinak má sice krátkotravésvaby, malé háje'
bory i smrčiny,ale fytogeografickynevalně zajímavé.Za Slavošovem
la Z oď
;est tro;ny Troltrius,téŽ Geum riuale. Na hoře Gratschen,
Blanska roste už Arnica montana, Vaccitzium Vitis )d,aea, Montia,
Etellaria uligínosa.
Zbývá ještě pruh ori Btanska ke Kozí Hote. Za }Íirkovem
v příkopech ke kapličce roste r]robnáStellaría utriginosa,, v celénr
okisku poměrnévzácná,Za kap\i vystupujÍna den pískovcea ihned
s ninri vř.es, téŽ Gnaph,al,iumsilt;aticum,,Rubi, Potentilla I,ortnentilla
Itlpi(tt - ducica), Calumagrostisarund,inaceuaj.
ot] }Iirkova k tr{ašovicům (}Ieisch1owitz)táhne se řada návrší,
z nichž poslednízove se Hohestein. Zajímavétu jsou osykovéhusté
háje s tluby a lískami,v nichž tu roste: Euphorbia d,uLcis,Eeclera,

. . 1 l š: .
208

Lathgrus rrrontflnus. Laserpitiunt lati;ifotiun,Thesiun montanum, G e'


nista gerrnatica, Carlina oulgaris, Koeleria cil,iata, Pulmonatia ar-
gastilot,ia,Cirsium acaule (lamaoze.ýysocecaulescentoí)'Tam, kde
jsou bojnějšíbřízy a smrky, hojně pŤicbázíLuaia albiťla z Vacci.
niutn Myrtillus. Jinak v hájíchjsou hojay Potent'illaalba, Rnsa gal.
lica,' Cýisus migricuns,Soliťlago,Belonica, Peuceťlanwm Cert;aria,íéŽ
Viciu silt:aticaa j.
Na svahuk S (na znělei)jsou tu i pravévřesoÝinkys qiznač-
nými kopečky;vedle pŤebojnébo vřesu misty jest neobyčejně hojnou
Pirrylinella Saxifruga i Thymus oaatus,dá,|eGenista germunba,,La.
thErus no ntanus,,ChrgsanthentumLeucanthernum', Trifolium a7!ret .,
Ewphrasia*stricta, Jinde sdružujese Conta&aria, Eypericumper.
foratum, Origanum, Arabis sagittala, Galiunt boreal,e,Viscaria, Gen'
tiana giliala.
Pod vrcholemHohensteirrupřichází na loulkácb hojnéorch.is
ustilata. V ltíaŠovicich pěstuje se v zahráiikách Dianthws caesias,
lrteqýse udává ze znělcovýchskal nail }IojŽíŤem (}losern). Na lu.
kách jest hojlé Chaerophy|,lwm aromaticwm,z jata Viola od,orata.

6' Středohořína pravémbřehu |abském.


okrsek tento zahrnuje několik části, podstatuěse otl
cich, lakŽe jetlnotnoucharakteristikucelku nemoŽnouvésti.
značnější jsou tyto části:
1. Litoměřicko. Tím vyrozumívá'me č'ástomezenou J
oklikou labskou jednak čarou od Žitenic (Schůttenitz)přes Eli
k Sebuzínu. 'Jest to nejteplejšía DejsuŠší partie celéhookrsku,
mnoze 8 jed'notlivýmikupami, Ťídčejis celými skupinami horsk
Význačnýmjest mohutnévytvoŤení stopí;'vůbecjevÍ se nápatlnápl
dobnosts vegetačními poměry Středohořílounského.
n
2 . Les na t é h ř b e t y B a b in ské . Zd e z a h r n ui eme
vlastní okolÍBabiny s hřbetem ,,LangerBergn, nýbrŽ celý bo
kraj od Zubrnic aŽ k Žitenicům. Význač'nyjsou útvar'ylesnÍ(
kové lesy s podhorskýmitypy), zvláště však tak zv.
loukyu.
3 . Po ř í č Í L a b e t . j . skalnalé a lesnatéstráně od
aŽ k Sperlingsteinu s řadou tlruhůstále se opakujÍcÍch i na
Šírn břehu,ale pro kraj ten právě význačnýcb, poněvadŽv
vzdálenýclrod Labe jsou vzácnéneb scházejí.Čítárrre sem téŽpříčnÍ
č'ástimívajípodhor.ský ráz.
rokle a údolílabská' kter{ v sever'néjŠí
jako ua břehu ]evém.
Útvary skalnínejsoutak riobÍevyvinuty
B a b in slrý m .
lr ílr ř b e t ť rm
1..Sku pi n a Ser l ]a a po k r a č o ván
p o d kla clejm
5. UŠt ě]r a o k o l í. F l o r a l< r. rjteo h o ,p o ku t l s9 y
piskoňe, jest Daprostoorlch"vlná od r.ázustředo.hor.sté. Na opukáeh,
jiŽ v Pooltři.
iua' uy'outoy.lrtypů,kteréjsrnez částipoznali . ,.'
Ňn Litónrěřiókujest bohrrtěvyvinutr,flout ruderalnía lrolrríolr
plevclů;mnolré tlrulryvíŽíse ovšemhlavuěna poříčí labské. Trrké
opot.ouástráně jsou na rnnobýclrnríshech typicky vyvinuté;co přÍ.
nWeisseLeite.. mezi Pokr.adicelui a Slialicí'
t.ň uu*ai'. ;un t.
'u. k Z obrácená,místy křovinatá,jinde jen
str.riri
J.,l to
".oy,áká Výběr
s nízkoua jak to nt opukách bývá, ueuzavřenouvegetací.
ň.ui'n p.'ů'ojící opukóvýpoďihti jest neobyčejně bobatý: Linunl
flan;urn. ftvoÝina otevienýolri mírnězastíněných místechkrásnépo.
,,,,ty,l, B ubdhii
i**iÍoliun, Scor zonera hi spani ca (hojné)' Hieracíunt,
trsecb), sabcoe silan Ft', Cirsium plannonicunt (hojně)'
i"-.,.ú'st"i.r-r
'E,
y,i,,,,n odoratuti(taktéŽ),Ophrys tlt,uscifer.a (zcela jeduotlivěa
euu"t,trta ll,:iukomnlil(četně)'Corani],Iavaginalis 1mnolro),
clnlPeal
Brrrrtto grandifora, Platantherachlorantha,Gytnnatlenia
"1ui|l"l:s,
st*t,y,,í,tu, bi,to,,nus, Saluia 1lratert"sis, Clemati,srecta, Helian.
cirsiunt
themim chunraecistus,Koeleriacliata, Hieracium schmid,tii,
uc:,aule,Ásperula tinctoria, Viburtlzt,rn Lantana, Lonicera CarriÍoli:T' ,,
7,e,ot,ica i,uc,i,,,, Laser2ítiuln, Iatifolíum,I,riJoliwn montanuln.Do],e I
Áne-
prJ poioto v stini vtoli odorattl,hirta (na stráni téŽcollina),
'.-- rrrror.orr,ranuncwloid'es,
,rruir Primttla fficinalis' . ). \,.
vy.o"oo* kupoujest ztláli viditelnýčedičový.RadobÍ-' ",'o.'':;
výŠe t}.plcke
losicemi na jehoŽjiŽnímsvahujsou dole.iisuclréháje,a i
kter'é se táhnou aŽ 1r vrcholu; sevel'ní, daleko kretsl i
stepníútvary,
jeho-rostounětterév-ý.-
svuhjest poúrytvesměshájem.Již na úpatí
Echi' 1 j
,noJ'ů aňnv, hk Ýileneňn4iflora (velmivzácněna mezich),
muri-
i7,, ,ph*r*rphalus, Andlosuceelongata'ntt mezichPoterium
,ritu,r' u poiialt Bupleurumrotund'ifolium, Asperula artensis(r.e'
^
,,'etil, r**i,ta Schleicheri,Ajuga Chamaepity.s. a j. Nejzajímalější
útvar.y,na niehžse tu účastrrí stttlu rir,sa.
i,.",,t.p"l
"penrr,ata, $a!11t;t,,
hwnitts' It;rAst-
tallesiaca, otlina, Catet
.t,,,un'l ca7tillata, Festuca
Potentil,laarenaria, Curex stt'.
Astragalus erscr.tr)us,
c,e1lidí|ot'iwm,
collinunt, Artemisia
, i,,,. Á,tht, i"um Liliu go, Hicr acium echioides,
c.niceum,PotcntiLla recta, canescetis; v háji
'íj,i,,,i,,..,.,,u"scw,, ph-o
14
JLlbile.jflíchspisů ě. xvl.
Ž l0

při úplLti rosLe Gagea miniltlu, výŠev suŠŠÍcii hájich Curca trIicllelii,
Alliutn sphalerocephalum,Potentilla alba, Astragalus C'icer, Laserlti-
tiurn latifolium.
Z vzácnójŠíclixeroíytůjmenujernejeŠtě .4rob'js au,riullalu, a '
Saxiftaga, tridactglites,Thgnnls Lówyanus vat. stenopltgllrsa uěkteré
jiné Íornrytvořícípěknépolosty. Ze zó.raz byly na slralách a stepích
pozoroYány orobanche Picridis, coerul,escens & arenaría' Na stepní
loučce při samotnémYrcholu' kde čnívysolrý křÍŽ, jest památnésta.
rrovisko Trigonella monspeliaca.,kterou však některý ťok malně by-
chorn }r]ec]a]i.K S pod Radobýlern vinou se opět menší opuliové
strít'rky; vŠeobecně rozŠiřenojest Cirsium et'iophorum.
}ia Dr.eikreuzberguu V. Žer.nosekstihneme opět bohatévyvi.
nrrtévŠechn"v útvary, literé jsme poznali na Iladobýlu. Y ltáji jest
zde důleŽitýQuerctlspt,lLescerc, AchilLea nobil'is, la stepnícha skal.
riíc]rťrtvar.ech Astragallts etscaplls1Oqtnpis, xIuscari tenttifor,mn,
Erysinulltl crepit|ifol,iuttl, Canipanúlabononiensis,7ledicago mininltt,
1'erbascutn phoeniceunt,, OrobanchePictid'is, Hiet'trc'iutnechioides,An-
thericunrLiliago, Lactucu r;itninea,Chondrillu, Scseli glauarnt, Astcr
Linasyris, Eulthrasia lu,tect. a j. Roste tu i Arnica ntontattu.
Bohatý'jest téŽvrch StraŽiště(či Dr.eihutberg)u líamýkl, poti
nÍmŽse vinou pělinéopukovéstťáIiky'na uicbŽ jest hojná Coronilla
taginalis, ,I,hymuspraecoÍ, Tragopogonmaius (téŽ lar, pwsillus),
místy jen Sesleria, Acloníso-ernalis,Inula germanica, Seseli hip1lo-
marathnnl, Itzula hirta, m|sLy Astragalu,s erscapus ne travnatých
mezich podobnéjako Potentilla,ru'pestris,l?osu gallica, ]Jerberis,Po-
um aru a j.
lggaLuuntaru
lggala
r\a v ja s t nímYIchujsouopětkeřnatéstr áněspř ehojno u !ccÍo
tenuiJ.olia, Artetnisiu
tenuiJ.olia, Artetnisiu pontica,
pontica, Pulsatilla,
Pulsatilla, ThEnus (vysolié .'' .i
Lóuyanus (vysolié
ThEnus Lóuyanus
formy odpovídající tr'avinatérnustanovislru). Na travna[ých volných l
...
místechpoblíŽ vrchoIejest rozŠířenáorobanchc lutea, s ni Arabj,s
sagittuta, Hieracium collinun, Centaurea arillaris, Thesiurnl,ínophyl.
l,Lnt',Callpanulu bononiensisa Asperula galioides. Na slraláclrlrojně
AlLiuln tnontanum,Stacllys rectu, Anthunis tinctoría, Sti,paperuluta,.
cupilluta, Lactuctl t'liminea,pcrennis, Eieraciuln echíoides, .'
,I)ictamnl$,
Prunlls Charnuecer&ltls,v híji jeŠtě Prirultla fficinalis v ' harclcg.
gansis G. Beclr (s vespod bíle plstnatými |isty), PeucedunuDL oreosc.
linwm,, Laserpitil,t,nl latífoliunt, Geranium sanguineum a Latltyrus
albus.
Výstup na nízký,skalnatýI(amýk, ruirtoukot.unovaný, a na les.
nrttý lJisber'g či Jordan nr:skytírmtrohozvlíštnílro;proto pokroÓítne
2Ll

lrned k zajíruavému okolí Hliné s Hradiskem a Kahler.Berg (vesměs


čediče).
Kahler.Berg tr'ořÍcelý zahnutý hřbet' jehož severnÍeÍpjest za.
tesuěný (snrčí); na lukách na úpatíjeho (k S) roste jiŽ, Tnllius,
Dianthus deltoides,na ntezích Rosa trachgplhylla, Cirshtn acaule.
Sever.ozápadní svah byl snad kdysi zalesněn, jak tomu nasvěd.
čujeřada druhů;moŽná ovšem'Že to jen vlivem nepříznivěosvětlené
sfrany. Nejdoleji nt tomto sYahu isou pastviny s hojuou Roel,eriu
ciliuta a Pr n'ulu officinalis, Yýše, kde počíná čedič'ové kamení,
hojnéjsou husté,clrlupatépolŠiářeSaxifraoo dccipi26, Polytrichum,
poblíže Vaccitliultl }Igrtillus, v kan:ení Aspleniunl Ttichomanesa
Cysroptetis a na tlrechatých skalách a na ťlpatí týehŽ I,olEpoclium
tulgure, D r yopteris,'l'euc rium Chamaedrgs, Poa nemor al i s, .$tellar.ia
Holostea,&ne cio Jacobáea, Eler ttciumSchmidtii' Scabiosacolumbariu,
lišejníky,mechy. Zářezy skal, na nichŽ roste ;luena pralensis, Di.
anthus Cartusíanlr|l,tl, Cotoneaster,Arabis arenosa,Hieraciutn cynn-
sum a j. plní místy nesčetur1 Calanlagrostis ttrwnd,inacea s tr[erctt,ri.
alis 2lerennísneb Lt+zula alĎirio.Pěkně vfiímajÍ se str'omky clivokých
jlbloni a SorbusAria jiŽ na suŠŠÍclr skalkáclr, kde roste Potentilla
alba, Viscaria, Ánthytlis a prvni trsy Pulsatilla 2olerzs pÍ'ímos An.
tenuarií!
l{ejvýznačnějši jsou však stepi sc zniíněnýnrltonililecerrr,kter'ý
ovlátlá rozsáhlá krátkotravá pl'ostranstvÍ t záby z jarl nátlhernými
hvěty i ve vysokémletě, kdy v nevelkýclr vzddlcnosteclrpokrývajÍ
mohutnétrsy tuhý-elrlistů vŠechnyty plochy a jiŽ zdáli jsou vidi.
telny co pěkně zakulacenékopečky.Eqjqý jest tu téŽ nríŠerrec Pul.
satitrlaEackelii; P. 1lratensiszjevuje se v mnoŽství jen na některych
l mÍstech. Jinak nerrímnoho zvlíŠtrrího na těclrto Pulsatil.lov1toh ste-
pích1 namnozejest to jen Thymus Li)uyanus a hojněji obyčejný7ň'
iuahos, Potentilla aerna, Th. ltraecor, Androgtogot'',Carex sutrtina,hw'
milis neb i Scleranthtls7ereruris,Dianthus Carthusíanoruml' p'
Háje jsou poměi.něslabě vyvinuiy' bývajíto volná doubí,-v niehŽ
rcste Pantetlunutnoreosclinuttt,Clentatis recta, Achyroytltorusmaculatu's',
Carlina uulguris a j.
Viciu tentr,ifotria,
Y serile směrenrk Hradisku jsou rozsrilrlépastviny, na nichž
výŠehojně roste Aaenu ylratensis var. gIauccscens, |,iola arcnaritt,,
, kamení
ThEmus ol;atus,,C alamagrastis artulclinaua' V čeciič'ovém
opět potlobrré r.ostlinstvojako na předcŠléln vl.chu. K vrcholku dosti
r'ozsíhlá Pnlsatillová step (vŠeolrny tři'dr.uhy), k jihu lrlavně slrály
s Poten,tillutl'tenurirt, Asplcniuttl getmanicunt,(s r odiÓi)'
,T!,*"'
212
Atlt}rctnistitrctoria,
Lkoyanus, Alysslutlsttratile, Árternisiacarnpestris,
Chamae.
Áltrí,,,,i,,t,iunl, Stachgsrecta,I:iolacollina,hirta,Teucrium
},g.'o n. suchérn liamóui|émsvabu ielé poros|yPhleum Boehtneri,
neien zde, nýbrŽ
ci,er hu,níIisa Rosa gallica. Achilleuroobiilsroste
i nn xa'oejetu a jest vůbecv Lit,oměřickém Středobořídosti bojná.
\'elice vtiěrn;ijest vých.svahHradisliapokraÓujíci Y kÍoYinatém
jsou tu jednak hájove
pásmu nad myslivnouMentarskou.Tyviouty
Orc.his
iiuary (i Corgduli, caz:a,Jubaceu,Pttlntonuria angustifolia'
Vicia
,,i,'ůti, Hierochlo','\,ioli ntirubilis,Achyrophorusrnactllcttus,
cassubicL,Gentiana crttcicúu, I|Ielittis,I|Ielantpyuw cristatutn)i stepní,
coerwl,es..
v nichŽse utlává orobanc\plutea, arenaria,caryophyll,acea,
cens,a če|ué jiné stepnídr.uhy.Ze sevet.ozáp. svahu Hracliskaudává
,, ti'ezAuto'í,phglos off'cinalis'sám jsem lro marnéhledal.
''''Kanajeek.ciuatJ-ttl.noisko,
orlclělenýpruhempolí 1při vozové
jest hlavně zrníněnými 3
cestě na iabloni kytice Vísca),výzuačný
Pulsatiliami.
Co zllliorrčení Liiouréřického středohoříuvedeueještěhornatý
pr.uhnezi Sebuzínem a Cir'liviceuii(Zirkorvitz),který sice polohou
ale vegetaĎními porněr.y Ítzcese viŽek ličené
iati:i pourezilabskému,
jiŽ Óástí.
tíbne se hŤbet"trIac}reuztalý, jehoŽ zá'p.
}ia Y od Sebuzína
Na jiŽním sklonu
konec jest 327 rl, východnívrchol ó03 zl vysoký'
jsorr vesměs pontickékřoviny a stráně, i menŠí stepi, na seYerDimp0
výtce jehličnaté lesy'
Na vyŠŠinr onom vrcloli roste Cjl.sirltilqlannonict'tttl, As1lerula
(v polo.
tinctoria, č,úal,.ea arillurís, Yicia tenuífolia,Carex Pairaei
,iíou;,
-'q,tlt,,oáo,o trachyphylíu,AnthericluttLiliago, Cletnatis',Vincetoxicum,
,;n,,le, Ánthen,,istittctoria. Stachys rectu, Melica cil,iata,
alp estre'
Tr itiat m gluucutn, G era nittm sangwinantn, Trif ol'iwn
: Ifueleria1tseudocristuta'
Nzr siepi po.l Yrcholemzvolily si bytlliŠtě
pratensis, Potentilla
Rosa gallicá, Dianthus Carth,.tsiunorttm,Saluia
\' incanescens'
orrrni'io tar, trisecta, l$lipu Grafuna, Pot' argetttea
glulocwrn
sit,tllm crepirliJol,ium.(ůlmičetně;'Inu.I,ahirta, Ttiticum
}'1,,y
háji na hŤbetěopakuje se v mnoŽstvI
1"'"or'o;. \r světlérudubovérn 1|estuca
)míněnáKoeleria, veclle nÍ Arabis br assicifortttis,Dictam,nus,
Li gustrurn''
hrirrophylla, Metittis, Platantheta sot'stitiulis, Iliscaria'
Cotoniuster, Til,ia platgphyll a, Sorbws torminalis'
jnrenovanýchdrubů
Na tlruhémvrchotui|evuje se vedle větŠiny ,fhcsíunl tnontanum'
Cre1tis pruemorsu, Achgro4horus maculatus.. ^ Silcnc nutans,
Luít,g,i, alÚus (velilri mnoíio;, Pet'cccdanttmC:en;uriu,
213

C,ampanulabotwniensts, celépoťostyl|Íedicago
I1iciapísiformi.s' f alcata
(ponistá celoutravinatou
o- ih,,t;itt' pratensis,Hieraiium ytraealtum
prÁt'l. J.*á h,ipo,,aiuth,,,tt, Silene,italica,Aster.Linosyrisn nrnožství
tiostičistépoťosty sklídrjící step).Ás v prostřed
islui e,,n*o 1*i,ty
Třno ou slialkdch
Íliostkového čótliÚe,po němŽvine se dole zplanělá
který tu i bohatěkvete!
- - -' oy.mta starý krnenbřeč{anu, tu onde malé vřesovinky
'oo*' s.oe,"' k bebljlru nl pískoveíeh
Calhrna, Peucedattttttt
s-sii,," Oreoselinum'Anthyllis' Genista qernaniat''
Thymus
tt,oiuo, nt nrezíchhojně 7ňlaspj alpestre, Silcneotites,
-ň;;;,,;"s Í L-aserpitiunt
(), Pulsutilla prittett.sis. ytrutentcwnlibuje si
.u *tr'''a,ř,"a potllilaclupísečrrém. Nrl sev'a.sev..záp.úpatíDeblíku
jest Plerís,.m.ísty
pi.uina,;i n",ooo,. bory, jichz stílý.mprrlvodc;m
rotund,if ol'iun,
i Co,y,,ph,*,, Arnle,iá, ve vhstním boi;r,lGa],hun granittalm
Cirsiím,.acrntle,Eieracitmz siluaticuttt, .ar. maculatwn,
(!,,,Biscutella laevdgata
ái,p. p,*,,,;,7i,me, Dianthus Seguierivill.
(velmihojně).
stepnílorrčky,
Deblíksárn má opět typicképonticliébáje, malé jen
pŤipomínáme
skály tl ngludtrmeproto délese u nělto aclr.žovati;
p...,-ty Prunus Chánlaecurastts1 v háji SlJerzeítalica,Dictamnus, Tri.
rostlin skal-
folium rubens,na' Ylce místechCrepis rhoeadifolia, z
;""ý.' ,,,eÁi o,ot",che coerulescens, arenarta,Lactuca perennis,
D r ancephalum awstrittaun'
viz str' 63_64. Druhou
o písěinr1chpod Deblíliemk Církvicůrn
skupinou jest horstvoBabinslré.
---. jebo v smyslugeografierostliunénemůŽe
ó přesnémohraničení
nyti ňl.reei, pouěÝadŽuejfuzrrtčnější útvarjebo, orctrideováluka"
,ilo,e.u jsoí z největŠí oastiv tuka kulturlí a jeu tu onde utlrŽel
;;;k'.d z původnich význač'nýohrlruhů(mnohilyvŠakŽádný)'Lesy
vlhkéa s Četnými typy podhor.skými zabíhají na severní
iehličnaté,
fts na.
",:,uoč,iprióoy.u roklí labskýclr. Zhruba. d"ly bJ. se brlnice ty
od Kojetic k ProboŠtu (výběžekpřes-Lhotuskoro aŽk Zubt.
'""e'tri Ěohořanům,](undraticům, Vimber'ku'
;t.il); á?r" í. st"nr.ovieům,
hlavnÍútvar't. zv.
ó.r.nisti, Němčía nazpětke Kojeticům'PoněvadŽ
luka..,uvetlánna jinémmistě (str.1|1 aŽ LZL),zbývínám
"ň"ui"*te
jen ulráza|ina některéjinéútvary.
-stručne
- táhnoucíse
z; Serilem (Setlel)poÓínljíhlubokésmrkovélesy
k NěmÓi a opakujícÍ ,. ,Lor'ov toze potloběna vlnstnímBabinském
Jednouz nejhojnéjŠích
ilru.ia s'.t'r.m lsou hojněpřimísenybuky.
.i.,t tu lu;ny S'e,,,ecíoFuchÁij'tvořícímísty hustý vysoký
'..ňi.
p"i,.',," nimz tastó v úŽasném mnoŽství Festucagiganteaa neméně
'
214

sta|nýBrorrlrrsasper.t'ostíví'lia velkýchplochíchrlornirruje Lmpatiens


Nolitangere,jednolekÍ sic rostlinr,všaks neuvěřitelnou expRusivností.
Jinak jest iojnéSynptrytumtuberosu,m,, CardamineImpatiens,Phy.
teum,aspibatůtn, Primuía clatior,Actaea, Tquiselun siluaticwm,Spi-
raea [Jíma,ia(oběvar.),na vlhčinách, kile se místyobjevujíi osyky,
jest hojné Seiin,n caruifolia', Deschatnpsíacaes1litosa,Aspidiunt
"Fith
mas, Stachgssibatíca, Ástrantia a j. I{isty zjevuje se Gttliwnl
rotundi|olium,ne vzáctrě C al,amagrostisHullcriana (ťosteY sou.
vislých porostech),bojnéPrenant}es, hlavně při okraji Scorzonerct
hunil,is, llonesis'grandifora, Aquilegia, Epipactislatifolia, Thlaslti
alpestre,I,icia d,umetot,tm'l, siluatica,Lathgrus n,ontanus.V lesích
u \.irnber.liavýznačnlt jest hojná Carex umbrosa,Západnisvah počí-
najÍcíBraudber.genr a Spitzbelge a končící Kreuzbergem,jest opět
potryt pottobnýLitrtut''otýmismrčinami, Y DichŽ.ohromnékolonie
i*pátu"' neb SenccioFuchsiia hojněi kapradípokr'ývají širépl.ochy
i.á; r. nitlr tlruŽi se opět přelrojnriPrenanth'es, ve]kolistéTussilago,
Polygonatun,, verticillattin,kteréjest zvlášt hojrréna pasekáchpři
u..hntn. Zvlíštností jest zde písurobukovýchlesů (ÓistébuÓiny' na
ůediči'1 v zntĎnétnrozsahu; ovšenrŽe porlrostjest v ceiku chutlý
a jerlnotvár.ný, nescházíAsperulaodorata,Prenanthcs,Actaea,Palbus
siratilis, Ňa pasekáchjsou neobyiejněhojnémaliny, léŽ Primula'
elatior'Dentaria enneaphylla(v bučináchtéŽD. bu|'lifera), robustní
Yicia siluaticua poiírikuLathyrws heterophyllws.
Bory jsr'ruu teto Óásti clos|iŤitlké;typic'Lý.jetlen bor nezi
Lbínem (wetulne) a -Skalící cho,;á Va,cciniumxIg rtillus, Culluna,
Pru"edanim Oreoselinz,,rn, Lttzulu albida, Potentilla Torrnentilla,
qnt
Antennaria, S cor zoner a hum ilis, Potent illa alba, Trif oliwm'2snf, t?ttI
Callwna,Carnltanulaglomerata'Podklad
Pteri,s,Platanthera solstitiulis.,
jest ířemenuý._ ostl|ní útvarybyly v hlavníchrysectr uvedeny
jiŽ dříve.
v celémtomtolrrajijsou teplomiiné elementyznatelněpotlaěeny'
2|ó '

smrkoYé lesy, jimž ale nanrnozelrojně bukůjest přinríšeno;rlrulrdy


-po.osty,jak
tvořilv tu cálé nrr.to jeŠtěněkterédr.ulryjejich porlros|u
Rostev niclr "{iabis arerosa') saEittata Vicia silaatica' San''
'
"t"t":i.
cula,' Daphne, Loni,ceraXylostcurn,'Lctaea, Prenanthes'Cardanine
Stathyssi'ba
mpLtiri, A$eruta odorattr'Galiun silvuticum,Oxalis'
ji,á, c"u, slbailca, Inlpatiens Noli tangere (ztrůstá celé sYaby),
Í'uzula albida,
Áitaiu* Filit mas (rojně), Epilobium angustiÍolíum,
.uá,r,o
n*ton,, Scrophul-arianotlosa., Alliaria, Atropa, Na některých
sklritlá se ce1ýpotlrostjen z hojnéArubis brassi,ciforn'is., Myo-
sotissih;atica,Hier a ciutn,nur orunt, SenecioJ acrluinianus'
'istu,t'
Nn světíejŠích ohrajíchlesníclrzjevujese lnísty Prbnula offci.
nal is,, Potentilla alba, Pubrtonar ia anEtstifolia'
Význač'né jsou pasela zilťostlé celé Vicia siluatica,
-nesčetnou
která só pne až cio vrcholůrnlrrdý.ch surrčkťr.
v rotii samotné jest u ÓeřeuiŠtěv óedičovérn krmenÍpřelrojný
Arwncus,v stínulesníDrEu2thorbiaútlcis..
xa ;lzn i ms v al r u r o k l ejs o ur lo st ib o h ' a t ě z n st o u p e n yt e p lé t yp y
př. ErEsimum
a' to uamno,ei v dost blubokénrstínu' Jesi to ku (bn.
crepid.ífolíum, Laserpititml latifolhutl,' Prunws Ch'anlaecerasus,
i,i,,i o,iltá,is a .1. Na rnýtinrich..jest přehojní Vi,ciapisiformis'
I'athyrus hetercplhyllus, sjl',.eslrisv.
co,o,nilta,téŽAspcruta galioit},es,
Stachysrectu, Anthenlistincto^
1llutyphyilus,Epilobíuntangustifoliunl,
,ro,-iitn,aj,,uň ,o,,,o,,,,,,, Thlaspi2lerJoliatwm, Turritis,Salaia pra.
ten.sis,Cytisttsttigr'icans, ba I Lactucaf'erentu'ls '
Kuntlr'lticem1 P,t1ou lr Némčí jest
Y íraji mózi Sebuzínem,
V rokli orl.Brnék NěnrčÍ převládají
vytvái'eniúivarůvelice porlobné'
ale fioÍ:ejiopě.t
nl iizoi straně velkolepéskály a ce]á moře k1'1o:á'
směremk Serllusmrkovélesy niiim se neliŠící oil lesůdříve}íčených
lat. glabr-um' a zároveřtungtt,sti-
óq"e tez l{eracleurnSphoid'ytriwn
joii,*1, Na skalntLtýchit'*oi'n jest tu obecnýAster AmelLus,hojné
Lactwcaoimincá, Sfuchysrecta,ť,entaureu ytaní culata,
Alhiummontanwm,
Asperula galioid,es a všechnyxerofyty rokle Ceřenišstské.
nt 1tr.avém labskénr llřehu'
Tim přicbázímeaz }i Ústecku, ovŠem
Stráněn aJo t i s t ar r i c eSt Íe lio vslié j so u n a m n o z e o sáz e n yt rn o v-
niky, v nichž tu bují ponejvícejen plevelov.ti.'
vegettLce ; přehojnou
pornalu za.
:,",i,rng,ot,x Alkekeigi, Na sknln:ttýchniívrších,která
",,ist".ii' pělrnývýběr xerofytnívegetace;tak tu roste orobanche
, l"*. Allium nontanwm,,
a)cutum,
tutea",intheríctÍ,|n:'anllslffn1 b,',pl,n,,wmf
Stachys recta', Lactuca
i,t';iotus albws, Triticun, ,,p",í,u,. llaucun,t,,
Asp aragtts' G enti ano ciliuta'' Za
;;;;,,rir, Cantpanulu bonotiiensis,
z Lo

Střekovskou skálou snrěremk Vostr.tírnulní strmé čedičové skály'


dole s mohutnýrnirozvalinarni,památnéto s|anoviskoCeterachofj.ci.
narun, kleý tu roste skoro na nepřÍstrrpnýchstrniná.eh a napolo
ulrryt v stěrbinách skilnÍch, k ztÍpaduobrácených. Tyto skály jsou
jinak celkem holé, jen tu onde stojí nějaký křík, bud Rosa sepiuttl,
Pirus X&alust, glabra, Crataegus, Cotoneaster,Acer carnpestre neb
nízLá borovice a zakrsalý jnlovec, vzícný v celé iirljině. Jinak hostÍ
tyto skály hojné orobanche Rochii, Stachys recta, Fes|uca glauca,
Bupleurum falcatum, Scabiosa ochroleuca, Dictamnus, Alliwm mon'
tutium, Ifueleria gracilis. Tlelica ciliata, Fragatia collina, Campanula
petsi,cifolia (namnoze v clrudokvěté formě, která jest zároveti vat..
7 riocarpa), Asperula cynanchiea, Lactwa aiminea, Hier aciunt Schtnidtii,
Pulsatilla pralensis,'Anthemís tinctoria, Sedun album, Rosa trachy-
qlhylla, Silme otites a r]ále na travnatém sYahu Rosa trachgphylla
i orobanche P.icridís. obdobnéskalnl Írtvar'yjsou i na slmém S!ře.
kovu; přistupuje ku pÍ..Alyswxl satatile', Sari1raga tlep,iciens,Aristo.
lochia, ÍIieraciunebiJidwm, Sesel'iglaucum, Stt1laptennata,t háji Carer
trIichelii a Melittis.
ZajÍmavýmvlclrem jest Yostrý a návršÍna SZ k Nové Ysi
(NeurlÓrfel). Zde pozorujemevice za3ímavýchtvářností,z nicbž uvá.
rlírnepro př': na jetlnom tr'avnatémbezlesémsvahu převlátlá nesčetné
Hieracium cgnlosxarn,vedle něho Pritlula off.cinal'is, Trifolium al,-
gtestt'e,Chrysanthemutncorgmbosum,Auena pubescens,Myosotis l'itho'
1permifolia, Luaula albida, Lathyrus ntontanws'Ye světlých dubových
hájích sítllÍ mís|y Raruulculus netnorosus,Carex nlontana, Thesium
linophyllunt,,Pulsutilla, Hieracium Schtnidtii.+)Podr'ostkřovinný tvoří
t'éŽPrunu,s Chamaecerasws, Pirus torminalis, Na jedné lesní louÓce
stihneme zajímavéspoleČenstYo rostlinné, v němŽ ton udávají tyto
rlruhy' vesměs velmi bojné: Achyroplhorustnacwlattts, C'irsiuln pan.
nonicum, Viscariu, Irifoliwm campestre. Na vrcholku Yostrého jest
Y stinnémháji neobyčejněvýznačnýpodlost travinný složenýz ne.
sčetlé Melica unifora,, Poa nemoralis a Dactylis (na celém vrchu
nápatlně sivá for'ma). Na skaiách Alrysswm saxatlle, Festuta glawca,
Hieracíwtn Schmidtii,. v háj i Desletná Asgterula odoratu, Neott,ía,
Sgtnythytum tuberosum, Eierochloe, Laserpitiun latifol,ium' Rosa
trachgphgll,a (stinná, tenkolistá, bezbranná forma). Na severovýchod.
úpatív smrkovémlese poblíŽsilnice divoký Ribes rubrurn.
}ia světlýcb křovinatých místech na Yostrém přichází Melam-
ptyrwrncristatum,,Aster Amellus, Sta,chysrecta, Orobanchecargophyl"
--_;ffi
rlierae.granilicam.
ÍorrnópřipornÍuajicÍ
"'lašÍní
217

Kochdj.Y stionějš{ch místech


od,orata!), coerutrescens,
.l@ea (na Asperula
racemosaa ).
i:t,-'o,u,oíi,,, Sanbucus

j.ť;,:':r:*-:"-i*l,,,;,j*,,:::;ť,:;::"::i:',::i";
Boha t éjes t t éž o k o ]íHo r . S e illic, ^ krie j so u - kt ásn Ď vyvin u t y
nr*unJp"oi
plrutensis,
PwlsatilIa
iln.f:':'i ,,ii!!!i,iTo?ií,|,i),,ň'"í,,",,"tus',
,,",, otl}idu
jest
!::!:',,,manitějŠí zvlášt.z
liu. -.'i:L':]egelberg,

ť:Jlťl*Tt''*ittlJT*::;,:j,Íi#':|#:
j,T,Í;;Y;;,
jx,::,,,},}:i;H
.o.ů-.".ri"c.,*,:,,i1:ij#!i!,:vjji
,t:ii;íi;,,:iniiťi:ii:uu1i;',y";ff
.:l";
:1l:..".ťf;
,ri:n#ť:i!:;,i#:!,-:;--Í;ru;
ata'Achyr ophotus:*'"1::"t ;,,:,:
Zrir'r rr-t" gl'onter r,rútenrculft,
se A,*,,ia, Laserpitiutn
mezícbpísečný.u oo .lpniř,,íu,í,5e
Thalictrun rninus'
Labern
natisamým
Na Sreinbergu $aml:T-ilři':,,':'f;1#;
Centaurett
bif,d,wn,
.r"n'l. a;.'""l ,ň candicans,
o,n,', teplomilná vegetace

,;#*i}j:,Í:*i;;]:;:}'nTnť'#'$
olšinkami 1\Y ge)j
olťschlin
K;u :-t .'y.''i1Y,

ďl*k
";;;;!;::,":!,::?^::.,:ť,T?!:":!,?;^1i!,

ť::;#:;éť:::ieí^t,,,,r^
1#[l#::Ííl,
\T,,^,Í:::';::;,i,,"ii,|,.,-*ň)iu,,,,,vai,.o,,il

iiŽ poóÍná flora Babin


" !
Hieiacium barbaturn
jakonu..ffi};"*:l,,."H;lll}s'1*:-.'].}.
PodobnéPorněrY
-..*nj1.u.):.
na Hradišku 1qgt'g.tu']ruŤL-.:':'í;;;;-'""
zajímavývřeso.
o,a,^
ii,'i.-"i ";;:;ii
;; oiil,ri;,,
'oer.i
E:;#:':::;:f;,
;::::r;i,:;xw-:;',#iii-,;:";,*;,,ťu
,terforutwn'
BrachYPc
'
Ví,,a,í*, Cyúisusnigricutts
218

Yrchy nad Yelk. Březnemjsou většinoulesnaté,tak ku př. nej.


známějŠÍ Koričíhlava(Katzenkoppe), kdeŽuvádímeRub*sthyrsoitleus,
to,nentosws,xtercurillis 1terentlis,Senecio Íuchsii, Actaca, Neottia,
Lonicera nigra, Eupatot.ium, Arabis arenlsa a Ía sr.ětlejŠích
mÍstech
j.
Hieraciuttt Yaillantii' Rosa trachg1lhylíaa
Nú návršÍch u Binowena Homolsliémpotoliu roste opět více
tiruhůostruŽinniků' téžvŠak Eieracium praealtum,obscwrum,Gentiana
ciliata, Scabiosacolumbatiu,na loukách Trollius a Astrantia, Y moklu
na.
&eltaÁa glauco' Prlh od }Ial. Března k Levínu butle stručně
črttrutaŽ pozdějia přikťočÍme ihned k Zinkensteinua ťrdolí, kterése
odtudk Hol. Lhotě (ob. \Yelllrotten) táhoe. I(raj t'enjest zajíntavý
tÍm,Že jest tu již celá řarla typů, scbázejicích vlastnímuStředoboří,
tatze m,:zemelrr'ajten poYaŽoYatiprávem za předchotlník floÍe
okrskůješ|ěsevernějŠích. Lesy jsou smrkové nebbukové, .obojív znač.
némrozŠíření a velice pěkné.Co se týčekYětenypotoka'viz str. 101.
í t"'i.u jest rŠeobecněrczšÍřam pulnlonaria saccharata, Crepis
poiudoro,impatiens Noli tangere,,Actaea, SenecioFuchsii i Jacqui-
'nian,,, Aspiruta odorata(poslednÍch ó ve velkýchpoloslech)' Ps,a-
sitesaibus(t.ttez;, olalÍs (ráti přímopod buky), Duphne, Prenantlrcs
('pÍes 1 n,. Ilubus ld,ueus,fuIelica nutans, Pritntia elatior
"ysoká,1,
IÚ.ilium,Aspidiumtr\lix nlas (pi.ekrásné por.osty'trsy s vějiři
1ůojně),
iz-l',|,.* dlouhými),Smilacina (v koloniich,spíŠe Da nahodilesuŠŠí
ptldé),Luthgrus montanus, Pote,ntilta Tormentilla (roztr'), Luzulu
.albiáa.
Cardarnine I'mqlutiens, Rosu al1tinana Yícemístech.
Ňa pasekáchpřehojnáVicia siJvatica,Turritis, zde ondeAtropa,
Meraniali 1terennis,G aleopšisaet.sicolor,Lathyrus silt;estris,Carer
remota aj.b vbrích i suššícb loučkáchla hřbetě pod YrcholemYiz
str. 124.
jest, přehojná Festuca silaatica s porosty
-Íuthsii zjeYen
Zajímavým
Senecio v stínu]esnímpoclvrcholem.*)Při vrcbolu jsou dost
hojuéborůvky(koncemčervna kvetetu ješiěGaleobdolon), na skalách
Aidraeo petrophil,a s Cgnodontiurnpolycarltum, Hedwigia cil'i'ata,
Dicranum scop-arium. Í lesíchna jiŽnímsvabujest mimojiné hojná
Dentaňuenneaphylkt. Významnými, avŠak vzáenýmizjevy Zinkensteinu
jesl Btachysalpinu (adána téŽz Krelibergu u Skaiice, o lemŽ p0-
chybuji),
. Carer ltendula, Veronicamontana.
bo nejzazsibodk S uvádímejeŠtěčedičový, rozsochat,ýSperling.
sbein(Yralrinec)u Téchlovics vybranoupontickoukvětenou. Jen oo
r; Na sušŠích jest rozšířenopěknéllieracium nu-
gtráňkích pod vrcbo.|em
rolnrn Sbsp. gentile Jotd'.
2t9

přÍkladuvádimeze skai Hieraciumcantlicans,bif,clum,Álgssumsata.


Stachgsrecta, Potentilla rectu,
ti!e, Melíco ciliata, Állíum montanuttt,
arenaritz,Setlum albunt,ze stríní orobancheloňcattt, carEo7thyllacea,
Aster A'nlellus, Arabis sugittetttt,Inu|a salicina, Lactuca ritniněa,.
Asperula cynanchica,Ánthericunl(2), C'ornusL[us, Mespilus getma-
niia, Rosa cinprascetls, Ýe stínuno úpatíPulmonaria saccharata,
Synphytunr tuberoswnatd'.
Přistupujemenyní ke skupiněSedla a jeho okolí. Stoupáme.li
na Setllo(Geltsch)z jiŽ. strany,stihnenre předemmaléopukové str.áňky;
na nichŽzbylojiŽ mttloz původnívegetace.Na niezícltna úpntína
několika místechvyrustá pěkuti l,otent,illarwptestris.Na olrraji lesa
zcela nepatrndpástuoboru (přimiŠelytluby) s Cirsiwtttacaule, Cgtisus
nigricans, lŠilene nutans, 1ed,umrupestte. Ále v bi.zku zaÚínázona
sturčins pr.achutlým po.h.ostell'ale s neobvyklý'nr v StÍedohořÍ bo-
hatstvírn nojrozmanitějších foremkloboukatých hub. Na světlinácha
okrajíchlesníchmajíso k ŽivotutravÍny;k ninr se prrvirlelnědruŽí
krásuě barevnétrIelampyrunneh.orls7l,ll v ozdobnýcbtlupích; téŽ.
Í,icia cassttbica.bezbranrrÍa lesklolistá Genista tinctorkl, trnitá G.
germanica,Calamagrostisarzendinacea, Antennari a.,Epilobíumangnlsti.
foliun, tr|accinium Ítyrtillus, Carex montana, Galium rotwndifoliwn,
Solid,ago,Luzula ulbida,Iesníjestřábníky,|icia pisiforrnls se tu zje.
vuji' SvětlejšimístaobýváCalluna,shluJrující se místyve vÍ.esoviny;
lrojrroujest Conualluriu,Lathyrwšnrontanus, Danthonia.Na pasekách
jeit lojul ÍIierochloeaustralis(bliŽšÍstanoviskoE. borealísna Sedle'
ut|anéjest mi neznámo), |,akriana officinalis, Viscariu, l[elica nx.
tans a j. Yýše zaÓínajílistnatébáje, k nimŽ spoÚátkndružÍse ještě
jednotlivésrnr.ky;br.zy vyvstávajíi přikré, mobutnéskalnÍstěny
iznělce).V háji převlárláAsperulaodorataa Poa nernor ali,s,téŽLa:
serpi,tiumlatifol,iuma Pritnula ffieinalís.
Pod prvnímiskalami, na niclrŽ rostou pí.ekrásné jeřáby, Soráas
Aria a babyky,roste Y znělcovémkamertil|rysinlwrnodotatum,Hie. ,
raci,umSchmititii,cymoswn,Ályssun satat: e. V jednom strmém
skalnímzlÍczu,k S obr.ácenóm a k již. vrcholivedoucírn, plní velké
plocbyCalam'agrostisarwntlinaceu,Luzula albida, l'acciniwn Myrt illws,
.Rubus
ldaelts,hojná,Bartrantíu?toniform,is,Dicranclla lt,eteramalla,
IfEytnunt cuptressiforme, Tlrichocolea,v mschu Hegtatica, Solidugo,
' Trichomanes.Ze stromůpřibývajÍlípy a iísky'
Ciitlallaria, Asqttrenium
jerlnotlivěi buky. Nn skalách zdílli se bě|á.Alysšumsaxiztile,s r.im
roste Hieracíum cant)icans,,Btachgs ret;ttt, Tancrium Chamaedrys,
220

Potentilla arenaria, pob|ižeMelampyrumcristaturn.V rloubína lri.betě


Ar abis brassiciformís.
Na slialkách k J a V velmi hojuě Potntilla arenaria, hlelica
c'iliata, Erysimumcrepidifoliutn,Festucaglattca,Sedurt,alburn,Allium
montanuma přehojný Aster alpinus. Y. polostínuTrifol'íumrubens,
Ranunctt,lus Digitatis. Zajímavé
nernorzs7!,s, jsou zYláŠ|níkeřnatédolÍky,
Y nichŽ hojně roste divohí slíva (Pruruls insititia), vytvářejíckeře
nebo nízké,husté,nekolcovnté stromky,poněkudvelkolistýmtr'nkám
podobné, ale s velkým,kulovitýrn,sladkýrnoYocem.
}ÍýtinapoblíŽohražcuého vrcholuchová hojnéGerunium silta-
ticum, Daphne, Impatiens,Bromus asper, Ribes grosntlaria, PolE-
gonatumllerticillatunl. Pulnonariaobscura,I'rennnthes. olalis, Ásarun,,
LIercurialisperennis (dále v háji téŽs listy tvarem nl fuI.ot;ataupo.
mínajÍcími), Actaea,Atropa a (,.j.
Na vrcholovém pásmuk S táhnouse ponejvíce hustéhájes buj.
ným podrostem;pÍicházejÍ tu duby,lísky (velroihojně)'jilmy' divoká
jabloň,javory,kleny, svída,CorrulstrÍas,Rhamruts,buty, lípa malo-
listá a j' občasvŽdy skupinyska], na nichŽprar-idlenrnajdemejen
Eieraciutn 3ehmidtii neb cancl,icans, Áster alpinus, Al'yssumsuxatile,
tmavékoŽichyGrimmii nebHedwigie,rreboŽlutépovla\ysorediÍliŠej.
nÍkových. Na suchých,travnatýchmístech krásnouozdoboujes| Poten.
tilla canescens(udává se téŽrecta) a yzácnéLathyrws albus. Eojué
pst Thalictram aquilegii,folium a ce!á"prostranstviplnÍnádbet'uáZr.
nuria redit,ioai zde na světlejšich místeclihájový.cbi doleji v smrko.
výclr lesíchco podrostna rozsálrléploŠe. Y h]ubo]iém stÍnustihneme
mis|y Ce1lhalanthera ensifolia aleb rabra, vícev křovinách Bry anrum
longifol,hun, na mýtinrichvzťtcné Lathyrus heterophglLus, Loniccra nigra,
v množstvÍ Festucagigantea,,Aspidium Filix mas, ElEmus europaeus,
Senecio Jacquiniunws,Polggonatunrmultijorwnt. Carea Michel,i.ijen
na urÓitýchmís|ech, podobněRosa JunrJzilliana'
Y smrkovém pásmumizí většinadrulrů;Stachyssilaaticu,Ga-
l,eopsislsersicolor,Ánemonenernlrosa, Dentaňa enneaphylla, Vicia
dumctorum, Lamium maculatuma p' jsou nejhojnějŠími zjevy.
Na úpatíSedla sbÍráse v dolinkách voda a poněvadž podlIlad
jest jíi, tvoři se četné]esnÍvlhčinya mokřadla s bujnouvegetací(téŽ
Cal,I,itriche,Crepis palud.osa, Paris), Snad někde jest vytvořena i pravá,
byť malá rašelinka, jak tomu údaje Driophorum oaginatwm, Dřoser&,
Curex canescensnasvědčrrj í.
Druhy Woodsia ilwensis, Ilosa citmamonea, Iris nudicaulís, Ee.
sptcrismatronalis, Stachys alpina jsem sám nevirlěl. Draba muralis
22i
ztrácí se v letě bezo stopy. ďlrsÍulrlheterophgllunl nehojuěna seYernÍm
úpatÍ'
Vrch Bichtersteinna SZ od Sedla, u Týnce (Tenzel)jest jiŽ
čedičový a má nejenpontické, nýbrŽi vlastnístepnítypy. NejzajÍma.
vějšíjsou příkréskály na vrcholku s Alliunt rnontanum.,Geraniunt
sttnguineum,Potentilla canescens,typické Hieracíum canilicans (na
skíle poblíŽlrojnýjakýsi Endocarpon), Algssum saxatile; jednotlivé
botovicernrrj í zv|íštní rozloŽ,ítý, rnístyskoro křovinatý vzrůst,upo.
mínajíce ua kleČ.Na krátkotravých, ale větširrou liarrrenitýcb
stránÍch
1s hrušní,drrby,.sorDus Áría a j.) jsou celó porostyRosatruclryphylla
b,ojné Erysiltltlnl crepidifoliutn,Ánthemis tittctoria,Phlewn Boehnler,i,
trfelicuciliata, l-incetoaicunl; celoumenŠí, ale nadmíruvýr'aznou step
tvoří'r.o.bustní
ýipa Grafuna. Y skulinách ska|'Aspleniunl gerncanicum
s r00lcr.
Na oLraji čedičového Štěrkulrojnělípamalolistá a pořÍdkuvelko.
listá, lrojně Polggonum Conuoluulus, Prwnus Chamaecerasus, javory'
Y háji Laserpitiun latifolium l Melittis. l{a samémúpatíkr'ětnatá
paselit s Eupator iuttt, 8er r utula, Chry santhemwtncorynb oswnt,Solidago
(veln:i rnrioho),Cd,amag rostis arunrlinaceu.
- o zajimavý.chosykových hájích u TřebuŠína1Tr.iebscb)viz
strana 69.
}Iolrutnáznělcováhora Kalich (Kelchberg)u TřebuŠína není ani
tak význačnasvým hájovým útvarem(Melampy rllm cristatum,Ery.
stmum odoratzlnl,Ý7ciasepittmv, eriocalyxfl. rubro, cussu,bica,Lathyrws
albus, Poter,tilla rupestris, Scabiosa colunlburia), jako bohatě vyv!
nutýrrl út,varemqlrďním. Jmenrrj,emez význaěuějŠÍeh iJrah:ůAstrlal+ian
Adianturn nigrum, Iris nudicaulis, Al,ysswmsaxatile, All,iunr montanrem,
Stachys germanica, recta, Eestuca gluuca, Hieracium Schmid,tii,Po.
tentill,a recta v. obsatra, Rosa gallica, rubiginosa, aillosa a j.
Mezi Třebušínem a Ťýnoemna pÍsčité půděusídlilose Verbascurn
Blattaria, Picris, Dianthus d,eltoiď,es, Armería (s míšencem),Melilotws
ulti,ssimus. Mezi TřebuŠínem a Všeračempřidružujese lr posledním
dvěma druhůLnTrifoltum fragi',,eruma Drythraea ramosissimu, co
příklad dvou polohalofytů, v této kr'ajiněvůbecvzácných.
Ne bez zajímaYostíjest vrch Dreiber.g na JZ od TřebuŠína.
}Iirreme-li menŠílouky a osykové háje, stihneme na okraji pasek
Cirsiunl eriophorum, bor.ůvkya v dubovérnmlází bojně Lupinus
angtlstifoliws,který se tu asi seje plo Yysokou.
Na malé Callunové vřesovině roste Gnaphalium siluatiann,
Genistu tínctoria, Cgtisus nigricans, Trifoli,un aureu,n, S'ilenenutans,,

'. ;:, :I i
*,
,,,

G ulitun rotund,ýoliunl,)robus niger. rVilým zjevem jest tu přehojní


Lepiota Í)rlcera. DaiŠl pokračováni této vřesovinky |voří porosty
Qarer tnontuna, Luzulu albida, Seneciot;iscostt,s, siluaticus; všecbny
tyto druby tvoří ponejvíceostÍe ohraničené kolonie.
K vr'cbolu se t{hne dubový les s Asperulu oclorata, Brornus
asper, 1,,incetorinnn, Cl,inopodiuit' Na rozsáblých skalácb čedič'ovýcb
roste zde v polostíuu Allium nrontanum, T-iciapísiformis, Árubís
sagittata, Lithospet'munr?urpu'co'c0eruleunt,Digitalis, Ajuga genc'
tensil., Tltynnts outt,ttts,Potentilla arenaria, Aspcrultt galioÍdes
Dále na sknlílcb jest obecl'éAlyssunl saratile, Sorbus Aria, Iioeleri.cl
grrlcilis, E,ieraciutnsetigeruttl,Dictaunu,s (mnoho),v urnoŽstr.í ,Saoť-
fraga Aizoott,,zvláŠé na sev. straně na strminách skllních s Cladonia
rangifeina, Silcne nutans, Hylocottl,iuntriguetrutl, Na sucbých sva.
zích celé koIonie tvoří Inula salicina, téŽgerntanica, Potentilla ca.
,tescetls,Állitull oleraceum,llosa truchgphylla, orobttn,clrccuryophEl-
lucca na Asperula gulioides,Mel,ica ciliata, Lactuca tinttnett. Sloup-
kovy' čedičv1'tváŤína celémhřbetn tizamí. strnréskríIy. Ze s|romťr
na úprti jsou'hojnélÍpy, téŽbabyLy,borovicea j. I,ěkné por.osty
tvoří opět Ulmus glabra'
od TřebuŠínana Sz Yystupirjí 2 vr'chy, Steinberg u Rydče
(Ritschen)a Panna u Řepčic (RúbendÓr.fel,1. Na prvníur z nicL jest
památnou Rosa intolutLt, literᎠtu roste jon v nělio]ilin keříclrved]e
R' trachgphgllu, Seringeuna a ttnentlsai jinak roste tu v háji
Melittis, I,icia I)isiÍor,nis, Peucedanwm &rtaria i oreoselinum,
fufelarnpyrunt uistttturtr, Polggonum dumetorunt,Latlryrus'tttontanus,
Rubus satatilis, Trifolium sptadiceunt,Inula hirta, salicina
Na Panuě je zajímavý skalnatý vlcholek, kile roste hojně
.Í|oodsia
iluensis, Eicracíwn setigertott',All,iunl rnontanum, Artemi'sia
camyteslris, Sedum album, H'ieraciunt Schnid'tii, Cotoneaster' Ribes
ulqinrnl, doleji Hicracdum barbatum a Y lesnatémpásmll Prenanthes,
Vicia sihaatica, Scnecio Fuchsii, Rubus glqud,ulosus,suberectus.
Cestou z ŘepÓic do Hlupic (Luppitz; přes Sandber'gmůŽene
sbírati Zaser2 iti,uttlplnltenia,un, Duphne, 9el,inurncaruifoliu', orchis,
rnttculatu,Ribus saiatilis, Potentilla alb'a, Pteris, Citsiun ucu,'@r--)
Dodatkeurznrínímese ještě o pruliu otl LevÍna k Mal. Rřeznu.
Na Thur.mber'guu Levína jest poměrnéchuilá spoleÓnost rostlinní;
jed.innéPotentilla rccta, Verbascum nigtum, Berteroa,, Sal,t:ianetlo.
rosa, Violu collinu stojí za z&znamenání.Při silnici do Lukovic jest
'f.

hojná Rostl gultrica, dumetotam, trachyphylla, Dianthws deltoides,


U potoka jest, zde tlosii rozŠiŤeu I'rollius, Angelica,Spiraeu Ulnuriu
223

v, discolor,}Ícntharcrticillutu, AchilLea Pturtnicu, Cirsiunt olcraceunt,


canu,, Cl1ssvtphyllutn aromatiatm,Astr anti a, Sy mythytumofficinale;
daleko důleŽitějŠí jest Zqlisel un mati,mum u l'riedel-mtihle směrem
k Zubrnicům.Návršímezi Zubr'nicemia LeŠťinou QraS.) neposliy|ují
takřka níc zvláŠtnÍllo;za,jímavějŠÍ jest návt.Šímezi Leštinou a }Í.
Březnem, kde na př' roste fuIelilotusaltissimus, Luchrca uimineu,
]satis tinctoriu.(zabělrláod I,abe), Saluia uerticiLlatu,Anchusa, Rosa
cittetascens.
Zbývá níui ještě stťučněuačr:tnoutivegetačnípoměr.y lrr.lje
ÚŠteckého.Jest to kraj písečnýa lesnatý a sice přeYládají zde
větŠinouna slilonech a hřbetech bory (|ichžráz naznačenna str. 66.
aŽ 67.),lideŽto v údolí1emujíběh čisiýchpotokůpruhy lesů smrko.
vých. Pořídlirr vystupují i háje. Podklad opukový měnÍ r.áz flor.1'
okamŽitéa nápa<ině'nč se nedd,popír.ati,že i některé .,opukovÚ
a váperraté., dr.ubyr'ostouzde dobře i na písku! Celkový r.áz vege.
tace jest vřesovinný,na vlhúÍchmístechdostavujÍse četnépodborské
typy: jeé zlímo, Že pro ně jest vlhký a tíur í studený pískovcový'
suhsh.ítjako stvořený' Tím ovšemlišÍse květena kraje toho napt.osto
od vlastní květeny středohorské,ale jsou to pr'ávě opukovéstráňky.'
kter.épřechovávajířadu druhů,jež jsme uŽ dříve pozntli,
Travnlté meze a sklonky u Uštěku (na písku) jsou dosti vý.-
znaéné,i.osleťna nich na př': Anchusa, Ártetlisiu catlpestris,
Potetúillu atgentett, Sed'unt rtlpestre, ocre, tr'Ielandrgumpratense,
Peucedanumoreoselinum, Koeler'iagracilis var, elutior (lrojně),Sca.
biosu ar".ensis,Silene ruúuns, Potentilla verna, Seseli glutt,curn (|),
H ieraeiunt, P il,osell a.
Podél potoků zdr.žujese zvláŠbní vegetace; tak na př. v údolí'
ke Er.áclku ťostepodél potoka Y humosní pťrdě,namnoze ve stÍnu
jasarrůa o|ší:Phragmdtescotnmunis,Gcutn ritale,, orchis macuLutu,
Listqa otata (v úžasnémmnoŽstvi, takŽe by se celý tento írtvtr
mohl tile nÍ označiti), Potcntilla TorrtlentiLla, Scirpus silcaticus,
Crepis ltalwdosa, Luzula pilosa, Valario.nadioicu, Cirsiunooleruccum,
Colchiuttn.,Rubus saxatilis, Chacrophgllumhirstttum, Paris, Eqwise'
turn silcati,cuna,Primwla elatior, Actacu, Rubtts Itlaews, Yiburnunt
opulus, Daphrle, Aspid'ium Filil mas, trlclÍca nu,tans,oralis; Polygo.
nututtt' multij' or ů,n.
Co přiklad opukových sťríni uvedeme t. zv. DÍryn
'LiŠčí
(Fuclrslócher) na J od UŠtěku.PrvnÍkopec proti hostincina hlavní
silnieíjest listě pískový; ťostenÍ}něm ku pÍ, Pulsatilla pratensis,
Tcucriunt Chamaedrys, Geruniunr,sunqu,ineunt,Pott:ntillaarenaria,
221

Koeleria gracilis,Aspentla gdioid'es,Platunthet a solstitia'Dianthus'


Carthasiinorun,,vedie na opuce opé|Pulsatilla a Anemonesjlueslris.
na písečných rrlezíchnehojnó Eelichryswn are aritlttt'
dÍ11' jsou zÝláŠtnÍ souběžněležícír.otle
průrvy, spr.rtvněji.
',LiŠči z částipískové, řÍdliýmborem zarost]éneb mís|y,hlavně
z čístiopukové,
n, o p". . , k des o s rr'v Špatl.ěr ostou,skor oho]ésos&I1lělestoj íc í r r r i ke ři .
o2hrys
\.e ršechtěchto díráeh roste tu ve ve]kénrnnožstvína opuce
i na
ttttLscifera,avŠakjen nrr jiŽ. sklonech, r í'jimliou t ojediněle
svazíáhpr'otilehlých; jest tak bojná,že ji iprostý ]itl zní a trhá pod
ji jedno.
jméneml riiegenorctiat.e...Jen vzácnouvýjirnkoupostihneme
iii'o l ío píšku, tali ku př. v svět]éurboru s Brachypodittnl 2iti-
Calh''na'
nutunt, Platunthera' Potentilla Tornentilla, fragaria elatior'
ucaule,
I,acciltiunl trIyrtillus,Rhinanthtls núnor,Átietltl'aria, Cirsiunl.
i a'
Ca rlinu uulgar is, Hieraciunr'n'uronot1 G entsta t inctor
Jinak roste přehojně na v.vprílené opuce' místy i re s|ínu

jecnotlivj'ch borovic.nelr keŤů,kt1ebý.virvzr'ustu siatnějŠího'K
s ec ] ruzÍ rnes o uv islépokr ývce,'P ulsatillapr atensis,P otentilla ar e tl u -
Linosyris'
ria, Hteracittm setigerzttll,Ecorzonera híspatl,ica,Aster
(velmi hojna
Inula salicína,, Kocleria ciliata, GEnuladeniacznopsea
Íe Y.YSokéJ a1e thobnějŠíformě), Carex tonlentosa,Globulatía 1,|7lL.
I,hlaspi
*,,,ň;i 1i"t^i četně), Epipactís rubigínosa(velmi bojně)'
p erfaliatum.
Poříciku tu losle nadhernéCypriped,iwnl Calceolus, bojnějšÍna
počátkuúdolÍk Hrádku'
od ÚŠtěkon" J k Labi táhne se rozYětvenýs.rst'enchmelnici
řídčeji
ostatní plochu zaujímajibuď borv, neb opuLovés|ráňk1.,
kulhrmÍ ]uka v lo;inách potoků. )iejzaŽŠÍm takovým bodem jest
šovice (náleŽející už floře polabské1,ltřovinatý opukový vrch, jehoŽ
pŤ' Atlitutt'
úpatí k. Labi zaujímajírozsáhlé vinice. Rosie zde ku
S,,,o,1op,n,,u-, Carer tomentosa, Intlla salicinu, Globularia lVillhom,nií
Scorzort'era
Coroniia taginalis, Cdrsitt'n ytannonicutt, StachEs recta'
potltíca a D&
}lispanica, Cerinthe, Anemone siluestrís, Artetnisia
vrcho)atrIelandtYwm aiscosurn'
jsou
VrŠek tu ploŠeokoniuje řacla vysázenýchbot.ovit;srnrli.v
vůbechojně přirníŠeny; výbor.něse tu daři Černé borovici.
útvarů.
k rozdě|ení
lV. o vztahupodk|adu

Stanoviti všeobecněplrtná pravidla pro působerrí podkladunr


roLtchorostlinrré jeSt nadníruobtíŽno, poněvldŽpodléhákaŽdý útval'
jínýrn pravidlům a ponévadžnráIo l'rly bývá stejná řadl.r,vedlejŠích
frktorů,jeŽ re3ulujívliv chemickýclra fysicl'ých vlastnostísrrbstraiu.
ostatně i ceiková f1'siognomieúťvarů podléhá opět zákonůmšit.Ším'
obecnějŠím; v jejich rámci rrpla|ňujÍ se teprve zmíněné vlasťnostify.
sic]réa chemické.Tak Y Středohoří'jehoŽ celková flora nese ráz
pontický, mají ruJi. zcelt jiný r'ý.znarrr pro pokrývku r.ost]innouneŽ
, onuoáuokrsliu lrercynského, na prahoráchjiŽoÍchCech.
Á taliéna to nutno zřetel bráti, Že chemickéa fysíckévlast-
nosti podkladunemohouse uplatňovativŽdy stejn"lím způsobem.Při
působáníbezpl.ostředním moŽno ovŠemvýznam jejieh dobře sledo.
vati; avšakzbustabýr'á vliv vlastníhopodklattuvíce nrénězastřen
locnějŠí vrstvorr půdy nestejrré jalrosti. Y tom případě můŽe pod.
klacl vápenný hosti|i clruhy subs|rátrrŽÍvnému přisně Se vyhýbajícía
naopali.
V útvaru hájovémmivá vůbec vlastnÍ substr.á|(hornina)jen
poriřízenývýznam pro rostlilstYo, poněvadŽ zde rozhoduje výhradně
nocná vrstva výžirného, čer.ného humusu, která jest jednou z nej-
h}avnějŠích podmínekpro vzuik hájů. Podklad sám tnzíjen potuti
r-1ir'.pokrrd produlity zvětrávánÍpřispÍvá k tvoření a sloŽení prst'i.
Pr.t,to mohou se háje vy[vořiti i na pr.ahr;rnínr, st.:ri]nímsub.
str.irtě'jc'n kdyŽ LýŽ průběhemlet pokryje se aspoň několik dnz moc.
.oo r..,ir'oo dobré}ro humusu. Útvary hájovéjsou od včtšinyostat.
lÍch pon|ickýchťrtvarů i tírnodchylny, Že nerozhodujepÍi nich ex.
l 'l si , : e p r o t is lurrc i. as po ripřit échtypcchlr íjťr 'vnichŽvr iclčístt.ouly
1:)
. . :. . ej1Lc h sl i s u č' xV I .
226

tv o iÍ s o t Lv is lév 'y Š Špo


i ros|y. Jediný'r ozdillr r ez ihr iji k jihu a k se.
Yel'Llobriicenýlli spoĎÍvív tout případě l. tortt.Žc u pr'vých clříve
rozvíjíse nejčastějijarní vegetace, kdcŽ|ov tlLuhéupřípadězačÍná
o několili dnůpozdějia bý.váněkdy i rnéněbolratana vilznačné jarní
hájovéciruh.l . \: Jetě, kdy pomět'y insolačnirrrajÍne1lttr'ný vliv na
si]ně zaL:]oněné ltlÍje,jesť ovŠemten|o rozdílseťřen.
o.|atně můžei tý.Žsubstrát s ne právě vysokouvr.stvoupridy
urČité jakosti pů.sobiťi na jedny druhy jinalr neŽ nl jiné, podle toho,
kořenují.lihlubokoneb jen Ye Ylchnichvrstvítlt,ktle vliv jeho není
jiŽ znalelnj''lia podk)adudysgeogennim, tudÍŽtakovén,který.vztio.
ruje vůbecvlivťrmvody, vzduchu a tepla a nálo zvětriivá,ďá se pů-
sobení chemick1.ch vlasťnostÍ daleko lépe sledovatineŽ na porlklatlu
s n ldné zré t I. dr. ljÍ c eugím , eogennÍm'
Leč nenínímese zde porlrobuězab1.vaťi theoriífysickou, tile
zaliiarlate]e |éŽTtttnrr.qllr* t-l
Yo L zYanou)ni tlreoriÍcherrrickou' jejÍŽpo-
čítk.vznačíL.sourr,Heen' So.-Dtlon,\_.r.tcrr,r a literou zv]áŠtě v ilobě
n o v Ójiív !. bo rni uplt . 'nilSc:ityr en11odt.obnějši dai.i r iz r tr r énIi.Ilinku
v Ž i v eu I I ' 8 , 1 9 0 3 ) .
Tolik všalimusímes důl'azemzopakovati,Že tᎠhor.ninalrrriŽc
sk1'tnoutipodkla11 nejr'ozm
rrnitěj
Ší ch vlastoostÍa účinkťl.ZvláŠtěse
nesmízapomínati, Že mocnějŠí vťStYapťrdy neu|ralisujevliv podkladu'
(horniny) a Že veliky význam připarlá různémuzpůsobuzvětr.ávání
a rťtzné insolaci.
Dá]e i to jes| vý'znamno,Že chemický a fysický vliv podkladu
regulován jest v značnémíře bojemdruhů vespolek,neboťkaŽdý
dt'ubbojuje s jinou energií a intensitoudle toho, jak jest zařízen
k úsilovnérnu rozmnoŽování vegetativnímu i pohlavnímu,jaké činí
nároky, jaké tná rivaly a jali jest vzdálen od s vé}rový.vojového
střediska.
DůleŽitouúlohuhraje téžplastičnost toho kteréhodruhu' Ně.
kterédruhy nedovedouse přizpůsobitizměněný.m i neobvyklýnrpod.
mínkámŽir.otnírn(tak tomu bylo i v dobách ledových a sťepních),
jiné akkomodujíse opět v níře úŽasnóa vykazujíi Široliou ]okální
schopnostpřizpůsobovací.
ostatně není pI.oliaŽdý'útvar'týŽ podklarlrovnocenný.Háj po.
r's|ívájen tatn,kde jest silná vrstva prstnatáa nezáleŽínl vlastnÍm
podkladuv té míře jako u ťrtvarus}ialníhoneb pontickýchstrání'
kde prisobenÍ jest bezprostředníneb aspoň daleko přírnějŠÍ.
A i na to d]užnociůrazně upozol'niti,Že jednotlivédr.Lr}ry
liŠÍ
se
jiŽ potlstatněsvou přirozenostÍ. Tak Potentillaarenaria, kierá r'oste

':!mr".]-i
I
227

\. uŽilsnénl D]nojstYlna čist!.c]t vápencíclr e polilácláse někd1.i (na


př. I{n-lš.l.*) Z1 t}'il rilpeDnilprirlv oby.čej lé Pot, eerna' kter'á jest
Lo1náina čedičícji a znělcích,v1.sliytrí se opět forrnačnr) v rťrzných
písčinuýclr tiIt.irrech.tak r. Polabí,neb ive vi'esovirrných, tak na pi.
v obvoctulror's|r.lr L]r.ilsliého.Podobně i Pulsatilla pratensisjest u nás
po výtce vťlr]čínr druberl teplé výŽivnépťrtly,tle vyskytá se i na
pi..ine.n. t'inregsEapopisujedokonceco zvláŠtní bvářnost,,I{eidc mit
Y o l h p r tsc Lpn lo n P, i1 "a'r1-1 r
Z11íse pt'oto.Že |o spočívínemnozev r'ostlináchsanotných,
urnÍ-lise zt1iLr.eu r.irsrina drnjín podklatlu,litelý se stanor'isliaclre-
tlické1roi f1.sické1r..' ot'mLiŽese pl.ohiásitiani Za přÍbuZný'.Arci mti-
Žcrle i pak vvtknoriti 'lrČitrln.iotlentv' kte}'éaspori z části dr'oji vý.
sk-vtta]ior.1'clr dr.uhůrrstět]ují. ovšerrrale clostatečněnczdůvodňuji.
Z nejdťlleŽi|ě;Ši,::r p.-,d}i1arlůuváclínenásledující :
1. Pískovcelrř;,Lor'é chovajípo výtce vegetacivýznačněvřeso.
r,'innoua jen Y t(,Illt,řipe.1ě. jsou.li silně váperiaté, utohour'ykazovati
obdobnoufloi'rrjako ..'pukv.PoněvadŽpískovcehraničís opukarni.
pŤebíhaji ye 17ii,1nÝtil přrplLdecir i některéěistéopukor'é typy na pí-
ikou.o.]ý podkllrri,tlr];nl ť-štěckui Cypritrlediunl a aphrys' Y1'světliti
to moŽnoní1ror1nynr loz.šířenínl toho kterélrodr.ubu neb ieŠtě spíŠe
s1abýmobsaheuluh]íčitanu vápenatélro r- pískovci,pouěvadŽjintk h..a.
nice pÍskub]i.vajií nl nal1.chprostranstvích a uplostředzcela jiných
ťrtvar'ů velni ostie v1.zlaČelv. aniŽ by se dalo pozorovatÍ nějaképře.
bíhírrí.Nejvěr'něj Íru
'< i rlrulrv pÍstor'ců1sol Calluntt, Vacciníum,(21,
Pr,";ica p6'l
2. Iiu]v jsou v StÍedolioÍislabě vyvinut"v.shrrdujíse celkent
s p ř e c l e Š lý rnpo t ik lart eru. js o uvŠakpiístupněj šír lr r r liůntpontickýnr .
Dle Á. C. }IIY|R{ r.os|erlokoncena ru.Ieu Litoněřic i Globulario
|I1illkonmt'ii a Littturl tetutifolíl'nn, dva rlruh-vvýznačné pr-opodlohu
opukovorr.ByIa b"vto jcŠtězajírual'ějŠí vý'jiurkaneŽ výsliyt 1tipa pen-
tlotrt,la žu]ácirv jiŽním úclolíYltavském.
3. opuky (t i iíly) představujínám poněrné sarrrostatný typ
podkladu,který ve svéntpůsoberrí r-iaros|Iinstvojest nar1míru svérázný.
r'viuÚuje celou řai]u dtuhů (pr'oto téŽ čistiíopulia nettrÍváútva|y
rrzavŤené]. urti vŠalii mnohé rlruhy. li|eré se r.šrrrlet:rm opakují
il.1ev"vstu1.ují opukovÚ strárik.r..Tattl, kde opukr.přikryta prstí, po-
rst.ivajiÚastoháje. itehŽúz jest síceoLlostatnÍc]l poněltucl
odchylný'
l1e ryskytlrji se tu jiŽ četnrldruhy, Jlteréčistjnroprritáril scházejí.
:lrk Že jest zcle dobŤeviděti. jak siinépřiníšeníprsti znateiněsesla.
ilLrjepůsolrení vlastrrilioporlkl.tdu.
|ór

. l!
:t:
22.c

.1' Cedičec}ror-aji se v ccllitt eo 1lotl1'1aLl


Y"Živtr",pL,,tlubuě jlrko
viipence.
ó. Zněice chovajÍse jerr vzLicrtěkrlv s|ejIrějalio čeiliče,obv-
čejni sk1.|.jívítanÓútočrště jednak clrLrhůlinrorttanin(s pr.ireillpin.
stÝnri).jednak dr.ubůru r,řesovirrnýrn.
ovŠerrr že i pontické druh1'.ja]'o
vúbert StředolloÍí, nejsorrúplnězat,lačen1''ale charlriiťer'ziirlka
ritiál'a;i.
^{bvchom uohli lr]uviti o chemickétti ví-znanruposlerlrrědvou
ui.etlení'c1r lrol'uin,poclávánLp dle Rosg.rl.."u,.iEl..,,.ute tjer Ges|eins.
a ur lysy.
1 ''Lrv ' ] 9 t 'Jr 1 1 5 ] p4xJ1.Í

.=

.ď Ilorrosilurskr '
(n
N€ L-tí?eLecz D\.orcÍ)
t.,
vl
u Prlbv
:F ) J_! 7
9
'-

S i0 ! Ó6 . 4 9 Ď 5 'l0 43'63 1!
'7Ď 6E,OJ C a C 0 , E 9 , 3 0,
Tio" Ll,?.l 0,48 sr 2,t3 1 , 3 3 \lo(lo R AC

A] 'o J L8 'i7 1 9 , 2Ď 14,1.1 li ,24 ] Ď ' 1 ? I1 9'r l1uv!,.1


i o i / aI r

Fe"0, 3,00 2 ,7 i 7,12 8,10 1 '1 Ď sio, st.


Fr0 1 ,4 6 1 ,6 6 4,96 ó,8S 3 .1 ? ] , Ď U a l"or sr.
lIoO 0,32 0,32 FerO. 0,61
i\ígo 0'63 os3 9,73 6,77 l,31 0,2ó H ,O 0,13
oon i rqo: Á l ,,1
11 , 9 3 1i ,1.1 1 , E 6 0,6Ď
r\a"O 7 ,i 0 7 ,4 1 2 AÁ. 4 , 2 r 9 0t i,
2,60 t) odpovídá
K.0 5 ,1 B 4 ,0 8 1 4 :5 o4s Á q2
D ,D I
50.010/,0
CaO,
.; Častobývá
H"O r q! 2 , Lg 3 ?.) 1,06 l jen kol 2o/u.
0,91 0.86 l
It.0. 0 ,2 7 0,4r O (rJ St. 0,12 ir
i'
Srovnáme-]isvr.chu uvec]enéattalysy znělců a čed,ičů, vidíme
ilrncd, ktle vězÍ potistatn.Ýrozrlíl t' cheuicl<érn
jejicIl sloŽeuí. Jsouť
229
čed,ičenejnt,éněo 12ol, chttd'šína Sio2,, gtrůněretl pak o loln bohatší
na Cao, rzaclíl t0 tak značný',že zdůaodňu.je již sdrn různé působení
obou těchtohorún' Jalr jsme již v rtřívějsímlíčenívícekráte na to
rrkázali, cbovajíse čediče co homina velice výživnti,skor.ostejně jako
silurské vápence' jež majÍovšemještěrialekovětšímnóžsiYíuhličitanu
vápenatéhoa postt.ádajÍ skoro kyseliny křemičité.Poněvadžpak víme,
Že rostlina dovede sobě i z menŠího mnoŽstvíulčitétátky v podkladu
totéŽpoti.ebnékvantum vybrati jako ze substratu, v němŽ látka ona
daleko vÍce oÁ jest obsaŽena,mťtže rozdíl Y chemickémprisobenÍóe.
diliů a vápencrlspočíYati jen v rozdělenídruhťr'kter'énesnesouvelké
množstYÍ vápna' k menšÍmu jsou všrrkindifer'entní.
}IůŽemetotiŽ rozeznrívatidruhy, které nejen Že nesnesouzna-
telnějšíkvantunr uhličítanuvápeuatéhov podkladu, které vŠakvyŽa-
dují i značné muožstvÍ kyselinykřemičité;k nim na pŤ'náležíCaltuna.
Mimo to jsou však takové druhy, které sice s oblibou vyhledávajÍ
podklad křemitý' avšak kter.érostou i na substl'atě s určitýmmnoŽ..
stvím Cao, as do 1ó-20 oÁ, kdeŽto takový pottklad,v němž obsah
vápna jest daleko vyšŠí, je zapuzuje,působína ně co jed. Přikladem
takových druhťr,lrteré se vyhý.bajiznačnémumnoŽstvírozpustnýoh
Živnýehsolí v podl<ladu, jest na pí'.Potentilla t;erna. Carlina acaulis.
PrvnÍ liategorie druhťrschází ovšemjak na íápencích, tak na
čedičích, lasto vŠakzjevuje se na znělcích, kde obsah Cao muohdy
sotva přesahuja 2oloa kde bývá víc jak 5ó"Á Sio,' Dr.uhá kategorie
jest na čedičích hojně zastoupena'pr'ávě tak ntr znělcícb, ale slabě
jen na vápeneícb,takŽe tím uskuteěňujese jaltýsi rozdil mezi florou
čedičů a vápenců,jinak si velice podobnou.
Na čedič'ích jest v celku více nubikvistůu než na vápencÍch!
ovšemzase daieko ne tolik jako na znělcÍch. Druhů takových,které
by rostiy výhradně jen na vápencích a ne na čedičích, kde obsah
vápna jest přec jen nepoměrněniŽŠí, skoro není.
Na znělcích t.ostou však s oblibou vedle druhů vřesovinných
a chudépůdyjednak i četnéilruhy pontické, které se sice namnoze
vydávajíza vápenné,jeŽ vŠakstihneme i v jiŽních Čecháchza daleko
nepříznivějŠích poměrri lilirnatiokýchna skalách a stráníchprahorníclr,
jerlnak - a to zvláŠtějest zrjímavo - mnohémontaníresp. pťao.
alpinskétlruhy, ktel.ése ve StředohoříČedičům doceia neb skoro vy.
hýbaji, Z prvnéjŠíclr uvádímeku pt. Gcraniurn sanguineum,Vicia tenui.
folia, Ánthericum, Inwlu hirta, Campanula g|omeruta,Lactuca pterannis,
Áster Linosyris, Amellws, Ártemisitl, Centaut.eaaxillaris atd' atd..
z rlr'uhýclr ku pt' AIIium montanutl, Hieracil,ttn 9chmir1tií,Seslería
2n
calcaria, Sadfraga Aiaoon, decipiens,Woodsia, D ianthus caesíws,
Aster alýnus a j.
okolnost tato, Že uYe.lenérriontanÍtypy, z niclrŽněkteré(ku př'
Sesleria)považujíse za význačné druhy vápenné,kterénevápenatým
horninám přísně se vyhýbají, objevujíse v Středohořína zněIcich
s tak nepatrnýmmnoŽstyímCaO, jest íytogeograficky vysoce zajímava
a důleŽita.
Znělce jsou horninoukaŽdýmzpůsobem studenějŠí, uemoboujíŽ
proto absorbovatitolik tepla jako čediče, Že barva jich bývá světlejši,
jsou mimoto kompaktnÍ,málo poresnÍ,pro clruhycboulostivějŠÍ claleko
ne tak přÍhodnýmbydlištěn jako čediče'Yylrledávají.iiony montaní
rlruhyprávě znělce a n&muozestud.enější severníúklony,prozrazují
tím jaksi svuj původ,dávajíce tímzár'oveňna jevo, ženejsoustejného
významua půvoclu jako druhy steprrÍa pontické,s nimiŽ někdy spo.
lečněrostou'VyskytajÍ-iise zmíněné druhy i na ěecličích, bývá
vrcholcÍcb'větr'ůmvysazeaýe'bg.ča.$to jen na sovornÍstraně.
v takovémpřÍparlěmusilo by se zjistiti, jaké cbernicképovahy onen..
č'edičjest, právě jako v opaónýclrpřÍpadeclr při znělcích.Jest to
takovémnoŽstvíodrůd ubou uvedenýchbornin, Že není moŽno, l
vŠechny stejněna rostlinstvopůsobily,zvlášfliŠí.lise pocist,atně
mickýmsvým sloŽením.
Zajímalojest v ÓedičíchvétšímnoŽsivíFe. které
téŽnemalývýznam.
Co so týÓe mechů,zdá se v eruptivníchhornináchrozhodo
značné množstvíSiO,, kterézapuzuje clr.uhyvápenné,jimž by
mnoŽstYí Oao jistě stačilo
; ostatnějest přirozeno,žeu mecbůfut
to nejsou druhy bumosníneb na hlÍněrostoucí,při nichžhor.nina
. rozhoduje l) uplatňujese bezprostřednipůsobenÍ podkladudalekol
telněji.
Výkladk tabulím.
snírnkyaut'orovy.)
1Vesměsor'iginalnÍ

vrchoIRichtersteinu.
Tab.I. Čedičový
Jest to ska.Inatý vrcb na SZ od hory Sedlas význač.
čedičový
ný.mútvaremrostlin skalnícha s překrásuýmmoŤemledičového
siorku 1vpopŤedí), na němžzejména obělÍpy(malolistái velko-
listá)' t.éŽjavorya viŠeňnízkávzrůstají.V pravo stranou(a téŽ
v pázaai v ler'o nahoře)jednotlivéduby, kteréna úpatívrchu
sclruŽují se místyv menšihájky. Na skalácb čedióových roz.
troušenyjsou pěknékeře ,SorÓrrsAria, zakrsa|éborovice (při
vreholku),d.ivoké hruŠněa potl.
BliŽŠí viz str. 221.

Tab.II. Znělcovéská|yna Sedle u Ústoku.


Jsou to strminy skrrlní,jichŽ vrcholky zdobí pěkné siromy
jeřábů (SorÓas aucu1laria),kteréžjsou r:rilýmjich doprorodem
zvlኝ ve v-ysokém toto a t podzimku, kdy ozdobenyjsou kyti
cemi rlozrávajícího lervenéhoovoce. Skály ty hostíjiŽ některé
tiruhy montanní,ač,nescházejíi typy skal teplejŠích.Všude'
zv]áŠivšak v skulináeh skal tvoří ve]ikézaoblenélrsy Alysswttl
saratite,jehoŽ skupiny otl skalního pozadí pěkně se odráŽejí.
Dále jestiu hojlé ÍIleraciwrncand,icuns,Stuchys recta, PotentiLkl
a,e,,á,ia, Burtrumia qlomifornús a j i téŽjiŽ prvnÍ Aster ul,pinus
zabloutlii na tyto skalní skupiny. Doleji (skály ty jsou obráceny
k S) převládá hlavně travínnýporost, sloŽenýhlavnéz Calant,a-
grostisarundinacea,Lueula albida, s nimi vŠaki Rubwsldaews,
ltaccinium,fuIYrtill'usa PorI.
Yiz téžstr. 219.
232

Tab.iII. Sítinové
průhony
u potokaHrádeckéhou Brzvan,
PodélpotokaHr'ádeckého od Hrádku k Brzvanůrn rozprostirají
se mÍstyvýznačné poťostyJuncus glttucus,dorninujícina loz.
sábiých prostoráclr.Vedle hustě vedle sebe sestavených trsů
vůdčího drubu vidínrev popředírozseto drobnýcbúborůBellis
peretlnis,vÍcevzadu méněodráŽeji se skupiny Cirsium larlao-
natutl a eňophot.um,kteLérr{dysdÍlejíspolečnosttohotodruhu.
Porosty této sítiny jsou pro teplé Středohoi.í
velnri lýznabné.
Srov.téŽstr''102.

Tab.I\ř. Průhonys Cirsium eriophorumpod Bořenem.


CirstultleriophonunjesLbez odporujednouz nejrlekorativnějŠích
rostlin celéhoStředolrořÍ'Á zvláštězde, ua severnímúpatíBo-
řelu (tudížsměremk měslu BÍlině),ktle sdružujese statný
tento bodlák pravidelněv imposantnískupiny, skytá zvláŠtuí
bizarni pol.rleda to tÍnrspÍŠe,
poněvadŽvyskytdse tu nezříti]ia
(tak i v popřerlízoblazené skupiny)i bělokvětý,kter.ýnrŽto
kon-
tťastenr barevse iín lépeupltrtňuje.Y sousedství jeho bývají
obyč'ejně pastvirrné prúhonys Prcris hieracioid,es,Cichoriunl,
Brunella gran,tli,floru,Cirsitun acuule a pod, K něrnu rádo se
druŽi Cirsiwmlunceolatumneb aruense, Na obrázku rlominrrie
výbradněvridÚídruh.
ostatně viz téŽstr. 1?6.

Tab. Y' SmíŠený


les s podrostem kapradí na K|etičné
drolin, ]
Jest to převahoulitsnatýles na podklailu čecličových
pokrytýcbvšakmocnějŠÍ vrstvouvýbornéčer.né lesníprsti. Pře.
vládajÍjilmy (Uhrutsmontana),viděti vŠaki kleny, buky i ja.
Yol'y. Y podrostu ov]ádá celé plochy .4s2l:r7Í
wn Filir mas,
v pěkný.chbohatýchtrsech,
B]iŽŠí
viz str'' lg0.
Reistříkdru hov ýc jm
h e n'')
*
Acer c&mpestreLr) s1 Áchillea, }Iil]ef.l1iul)} Seidlii Presl {7'
- platanoidesL -c1 - no bilis L' ió, 83' 189' 210'
'12.
- PseudopJatanus L. S1 - P tar mice L. ltr lr 119.
L. 1,12. - setace& \Y. K. '12. '17
- L&tadcum
Scp ?t' S3'
Ácbi}leai dentifereDC' '1'' á:. 7'. ]s9, -{ chvr o pho ttLs tltaculttr ts
198, 199. 1 1 l ),

* llillefoliurn r + - ^ ll;no P ocl.- or 1l .{ co nitLr mÝ ll.iegiltum L' 116'


- - * lanata l\ OC 11 +!. .\cot'tts Calanrrs L. 9ů.

Í1n]vS]enl SeStl,rjiti lip]nÝ r.ejstiik. kterýŽ by obsahoval


') Půvoc]ně bt-]o mÍnl
citáty všec}rnríst,kr1e se déjc o význačnějších a vzricnějšíc.hdL.uzíchzrltínka' AvŠr,]i
v to m sn]Yslu, že j senl se sice suažil
o. o . i . n o. o n í s ta o b n l e z l l j s e m i e D to r ej stř í k
(o kdežto z č ásti
; ; ; 'i '; ; ; . i r.' š e c b n vd rLth v Lrv e d e l .éu č ásti r š eo becné útvar ech).
to m kter .é mdr uhlr č iní se z v1áŠtnÍ
spe ci al n í ci t o ' a l j s e n r j e n tv s t r á n k r., k de o
ne'máI o st:r no visek. 0vš em
, l , i nl . u ' n ot .,j s o Lr- j i to ' rl r u } ' y v ů b e c rz á cné . mez ené
o
vů bec |mD o hét' z Ý .
ne moh l js e n r Se s r r { i d Y á z a ti n a r] l u hv v Čechách 'vz ácr rStÍedohoií
é to}ilt
,"J."l a."ll'' tak ne př' stepní, maji '. obvodLr stepním česk.
mí sta, kde j est o nich ř eč )' ani
st aoooi s e 1.,i e b y b v l o " b y t .č n o c i to r a t i vš echna
zv. ubikvisty)'
;;;;,.h; j.. o..i. Střudonoií rzicné 1k ninr příslušejítnnohé t.
" cestLr !
- ř i cikitech vz tahu'j í cí ehse nÍ rYŠe.
nl t , , z . n " i l t j s e m s e z a c h o v a ti s ti e 1 1 ní
r eŽ po uhé j mé no do tyč né hodr uhu
oi l . . noo t as t, n e n a ] e z n e č te n á ř č a s ton ic 'j iné ho
nir ,lez ne'lina pi.',
v u r či t éforu a c i . Á v š a k i t o ri p i n é d o stač i k ce1ko véo r ieltaci:
Y útTaťn ntických str Í [í '
po
Ž e t e n ]i t e r Ý d r u l r u r' e d e n b e z z v ] á Š tní chpo z o ámek
piedu). bude drult
'1lrzná, ž'enrude' krle jsotr rozšÍřely (údaje příslušnén:rlezne'v
specialní óásti snaduo se
: e n' n e . J i h o j n í ., a s p o n ro z t r o u ( e n Í ]B' liŽ š í stano viska.v
tlale]to by vettlo cito lár r í veŠkc.
]l e ce l l r ovéh oi h u .* k t .r .n o b v o d ůl ra i e z no u- J alr
dr ubů , nej lé pe nás} edu'j í cí ho :
| Ý Cl l S i l íne k i u t. ZY '
' v z a c n ě j Š í c lť "{ ::.'tá "
tudíŽ rost]irra v Čechích vůLrec vzícnéjši' avŠali v Stiedoboří
).l ogo|,, ets.LLt)1|s'
na př ..j en ve specielní č ásti
; ]l r or l t t s t e p l l i m l s ro v n . S tr ' 3 3 .) I Ó l Ší iella'uveiletr a
210 I i d|Lr hLr I nula qer manica
: - . . , -: r . l {1 0 ,1 0 1 1 1 6 2 ' 1 6 3 ' 1 6 9 , 1 ; 0 , 1 71' 1;1. 209,
č í Sti s tr ' 1 | ó, 1.t7, L']' 161, 16?' 1Ť 0, 172 1?]]' 17ó'
: . l huj i se l : s p e c i e l n í
't : , . : l : .
: Y r . c j s t ř í k u t o m to u Y e d e n & j s o Lrj mé nr ,suto liZ to ho dr ir o dLr 'žebyJ a
. ::r:,r lraliillem vlnechiitra

,
li
1E
231

Áciá'ea spimts L, 7i' 1I2' ÁnemonesilvestrisL.43' 48' 56.


Ádenophora liliifolia Ledeb. ?á, 11?. Ánthemis sustriaca Jacq. 128, 143.
Ád'onis verna]isL. 22, 29,33, 3ó, 43' ó6. - ruthenica M. B. 128, 1?6.
Ádoxa Moschatellina l'. ?6. - tinctori* L. 42, 47, 9c.
Aegopodium PodagrarirrL. ?0. Ánthericum Liliago L. 41, 48' ó5.
Ágrostis alba L. 86. _ ramosum L. 4', 48' óó.
Áilanthus glandulosaDes[ 1{3. Ánthriscus silvestrís lj'zz. 10.
Áira caryophylleaL' 6r. -' vnlgaris Pers.. 130.
ájuga Chamaepitys Schr. 56, t30, 1{6' Anthyllis Yulnelaria L 3:t, 45, 80.
148' 1?á' 199' 209. Antitrichia curtipentlulaBrid. 139.
Álbersia Blitunr Kth. 128.
Aphanes arvensis L. 14ó.
Álect,oroloplrus viz Rhinanthrrs.
Aquilegir yrlgaris L. t7, 1O?.
Álliaria officinalis Ándrz. 70' 98.
Allium montanum schmidt 40' ó2' Arabis arenosa scop.44, ó0' 96.
_ auricrrlataLa.mk' 22' 44' ó0' 210.
- oleraceum L. 40.
- rotundumL. 127. - blassiciformis Wallr. 78.
_ Schoenoprasum L. (Ťriparirrm)98. - hirsutr Scop. 41, 48, ?8.
- sa.gitt.rt.l
DC. 44, 48.'
- ScorodoprasumL, 73, 83.
_ sibiricum \Yil]d. +0, ó2' Árctostaphylos oťficinalis\\.. Gr. (- Uva
- sphaelocephalun L. 73, 8{. ursi Spr.) 67, 212.
Áristolochia Clematitis L. 2t6.
- strictumschrd.40 . ó9' 1ó8'
Ár.nreriarulgaris \\.illd. 63, 90.
- Yineale L. 40.
Áloiua anrbiguaBryol. eur. 137. Armoracia rusticana Fl. \\'. 99.
- rigida Hclw. 13?. Arnica montana L. tI7, 207r 210.
Alopeculus fulrus Sn. 96. Ártemisia Ábsinthiunn l.,' 97.
- geuiculatusL. 96. _ campestrisL.31' .t2' ó0.
_ poltica L. 22, 3|, 42, 6ť,.
- pratensis L. var. glaucus Sonderh,
103. - scopariir\Y. N.42' ó0' 173.
Álsine setacea 1!I.K. 44' 53' 209' _ vulgaris l,' 50' 97, 13ó.
Althaea officinalis L. SZ, Áruncus silvester Iiostel. 2'' 10t' I
Ályssum montanumI,. 33' 43, 48' 2t7.
- sax&tile L. 43, 50. Ásarum eutopaeumL. 1 |0.
ÁmaÍantus retroflexus L. 96, 727' Ásparagus officinalis r.. 38' 4l' ó5'
- silvester Desf. 128. Asperugo procumbensL. 129.
Ámblystegium confenoides Bl'i.l. r39. Ásperula arvensis T,. 128' 209.
- Juratzkanum Schimp. r39. - cynanchicaL. 42, b0,65.
- Kochii Br. Schimp. r39. _ galioides M. B. 42' óo' óó' 76.
- subtile Hfim. 139. - oaloleteL 70, 76, 110.
Ámygdalus communis L. 18á. - tinctoris L' 42, ó6'
Ánagallis coerulea Schreb. 1B0. Áspidium Filix mas Sv. 109.
Anchusa officinalis L. 97, 129. - Loncbitis Sw, 52.
Ánilropogon IscbaemumL.22' 34' 64' _ spÍnulosumSw. l09.
Anilreaea petrophila Ehrh. 137. Áspleniunr Átliantum nigrum L' 40,
Ándrosace elongataL. 1:J0'209.
- septentrionalisL. 20, 48, 48, 130, - gelrnanieum\Ys. 40, 52.
204. - lluta muraria L. 40.
Anemore nemoros&L. 77, 111. _ septentrionale HffÍn' 40' 62'
- ranunculoiďesL' ?7l - 'l'richomanosL. 40, 62,

*
23b

177, Bromus erectus Huils' ó4:


Áster alpinusL.22, 42, 6,, |7q
- inermis Leys. ó4' 96.
220.
- mollis L. 127
- Amellus L. J2, 4s, 65' - paiultrs II. & K. 127'
- frutetorumlVimm. 97'
- rlcemostls L. l2?.
- laevis L. 97. - secelinus L. 127.
42, 48, 6ó.
- LinosyrisBernh.3l' - sieÍilis L. 96' 127'
- oarvíflorusNees.97.
68' - tectorum L. 12?.
ÁstragalusaustriacusJecq. 33' Brunella alba Pall. 13' 4?, ó61164'
201.
- Cicer L. 3o' - grandifloraJacq. 43, 47'
ó6.
_ dauicrrsRetz. 33' ós. 98.
t-n'11' Bryonia alba L.
- exsc&Pus
i 11;
rr!' Bnnias orientalis L. t47'
maror L
Astran tia 96'
'v)
109' Bnoleurum falcatum L' 3?, 4t' 79'
AthYrium !\li-r femina Rth 83' 119' tl?
96' 127' - longifoliumL zL,7g,
Atriolex hastata L' 89, L. 87' 91'
89' 96' 127' - tenuissimum
- nituoa Schkuhr'
.\Í. Butomns umbellatus L. 93' 9í'
100.
K. 96' 12?.
- oblongifolia Iinxbaumia indusiata Brid 139'
- roseÍrL. 89' l27.
- tats ce L' 127'
AtroDa Belladonna L' 111' ca,lamxgrostis !ťund'inace&Rth.
66' 73,
Átropis ďistans Grsb. 86. 107.
29' 30' 34'
i".o" a.*..to** Less' 29' - epigeiosRth. 96'
161 914'
- I{al}erianaDC' 108'
- pratensis L 22' 3l' L 98'
Caienilula arvensis
pubescens Euds 40'
- - ofEcinalis L. 132'
- satiÝa,I.,.133.
Calluna rulgaris Salisb' 62'
Caltha P&lnstris L' 77'
99. čampa,.trla bononiensisL' 38' 41' 46, 75.
Barbaraea siricta Ándrz.
138' - glomer&ta L. 76'
Bartramia ithYPhYlla Brid'
138' - p ersicifolia I,' 7ó.
- pomiformis L - totundifolia L. 41'
Bátrachitm via Ra&uaeutus-
99' Ca'nnabis satiÝa L. 134.
Berteroa incana DC' 43,77, Carrlamine imPatiens L' 11,
11'2'
angustifolia I{och 9t'
Berula _ silvatica rlaŤtm. 112.
Beta vulgaris L' 134'
Cardaria Draba DesY' 129'
Bitlens cernuus L' 98'
Cartluus ctisPus L 97' 100'
- ratliatus Thuill' 96'
- nut&nsL. óó' 61.
- trioÚtitus L' 98' Carex brizoides L'' 73'
L3, bg, 63'.
Riscuíella laer,igataL. 22,'l76.
- Buekii \Yimm 100'
Botrvcbium Ltrneria SÝ. caesDitosaL. 103'
g.""ívpoaiu* pinuatum?. B. 40' 48' 54. -
- L. Log. 12ó,22o.
73' 108'
- sitYaticumR' & Sch' ""o....o^ I-','100'
eur' 139 - cYPeroitles
Brachvtheciumlivulare Bryol
eur' 139' - Davalliana Sm' 193'
- .alebrosum Bryol
139' - digitata I-,. 73' 108'
- Starkei BrYol' eur'
- distans L. 56' 86'
Brassica elongataEhrb' 13t' _ tlisticha Huďs. 86' 100.
Bromus anensis L' 127'
MurŤ. ?3' 109. - elonga'ta L' 125
aspeť
-
127' - glauca Murr' 56' 86'
- 'commuiatus Schr'
236

Carer hirla L. 90. oer.astiun senidecandrum L. 4{, ig.


- hunrilis Leyss.22' 3l' 3ó' 37. CeratophyllumdemersumL. 1o{.
- rllichelii Host. 22, loO,pO3,210,216, - submersuntL. 101.
220. Cerefolium s&tiyumBess. 1gO.
- muricats L, i3. Cerinthe minor L. 56, 129.
- nutans Host. 86. Ceterach offrcinarumlYilld. ?ir 40, 49
- *Pairaei F. Sch. ?8. l ó3' 916.
- palndosa Goocl,36. Chaeropbyllumarrl'eumL. 110, 182.
- panicea L. 86. - bulbosumL. 99.
- paradoxa lYilld. 1OB. - hirsutun L. 79, 11ts.
- pediformis }Iey. ň4, 1ó0. - tenulum L. 273.
- pendula Hrds 108,218. ChamaebuxLtsalpestris Sp&ch. 63, 1óo.
- pilulifera L. 109. Chelidonium maius L. ?0.
- PseudocyperusL. 1O:]. Chenopodiumalbum L. 89, 96, lt8.
- remotaL. 78. 109. - Bonus Henricus L,96, ti8.
- riparia Curt, 86, 1OO. - ficifolium Sm. 12S.
- Schreberi Schrnk. 40, ?8. - glancumL. 89, 96, 19S.
-- secalina lYhlbg. S6. - bybridun L. r:t.s.
- silratiea H11ds.?8, 108.
- rnLrraleL. 89, lzs.
- stenophylla \l'hlnbg. 2!, 97. - opulifolium.Scluad. 12S.
- stdcta. Good. 101J,126.
- pollspelmunrL. 96, 128.
- supina \YhJnbg.22, 81.
- rubrLrmL. 90, t2S.
_ tomentosaL. óó.
- nlbicum I. 96, rZ8.
- umbrosa Ilost. ?3, 82, 109, 214.
- vulvaliň L. 128.
- vulgaris Fr. 86. Chiloscypbns polyanthus L. 1.t0.
- vulpina L. 86, 109. Chondrill.riuocea L. .11.
Car)ina *longiťolia Rchb.4!' 47' 2o4. Chrvsanthemrrmcor.ymbosum L. 7ó' 199.
_ rulgaris L. 5á.
- 'Ianscetum liarsch. 9S.
Castanea Yesc&Gaertn. !Bó, 172' Chrlsoplenium alternifolium L. 68, 79.
Catharinea tenella Rtthl. 188. Cicut& YilosÍ!L. 102.
Caucnlis daucoidesL. 1gl. Cineraria campestrisn,etz. ?ó' 84' 117'
- muricata Bisch. t gl. 119, 168.
Caulinia fragilis Willal. r04. Circaea lutetiana L' Ť8, 82,
Cent&uree axillaris .!Yiild. 42, ó0' Cirsium acaule Áll. 42, 5i, ó9.
- Cyanus L. 97. - canum }Inch. 122.
- montsna L. 119. - eriophor.urn Scop. 5ó' ó9, 128.
- pauiculata Jacq. .31,42, 96. ..._ hetcrophyllunr ÁI1. 10ó, 12|1 722,
- Phrygia L, p. 7ó' 71.ó,716, 7,Ig. _ 182,183, 186, 121.
- ScabiosaL. 3t, 42. - lanceolatumScop. 107.
- solstitialis 1,. 182. _ pannonicun Gaud' 49' óĎ, ?5.
Centunculus minimus L. 9?. Clematis recta L. 66, i7.
Cephalantheraensifolia Rich. 110, 220. -- Yitalba L. 132.
- pallens Rich. ?4, 88, 119, 189, 203. Cnidium venosnmIioch 121.
- rubril Rich. ?4, ÍJ2'194' 92o. Coeloglossumviride Hrtrn. lr5
Cephalozia dentataRaddi 1{0. Colchicum autumnale L. 122.
Cerastium arvense L. 44. Comalum viz Potentilla.
- blnchypetalumDesp. 44, ?rj. Conium maculatunrL. 9g, lBO.
- glutinosumFr. 44, ZB. Conringir.or.entlli.;And rz ii7.

.-:.
237

DirrrrthusSr:grricliiVill. 2t 1l3'
CoralioirhizaittnaLrR. Br' ?'l' 1s:l'
- superLrus L. 116, 166, 167' 180' 18l'
Cotnus ntas L.39' d?' 8l'
189, t83, 183, 191, 1C6.
- sattguineaL. 8!.
- tenuiíolius Schur. 29' 44' 50.
Coronilh Emerus L 13:, 159'
Dicranella subulata l{dw' 13?'
- vasintlis Lmk 2l. i3'
DicranodontiumlongrrostreSchmp lS?
CoronopLrsRuellii -\11 130'
DicrLrnumíulvuni Hook. 137.
Corligiola litoralis L 9?'
- longiťoliumEhIh. 137.
Corydalis crira Schwgg Ti, 33'
- nontanum Hdw. 137'
- digitrttal€ l .S. 77' 3:]'
Dictamnns albus L. 4'1' 50, ?s
- fabaceir.Pers i?' 3:J'
1?3' Digitaiis ambigua\Iurr. 76
- puruila Rebl'. ;:, S:J l;":
'orr ť.inesťcDs P' l].63. 6 t, Diplotaxis muIa,IisD C' ó7, 131.
t rrepbot'Lrs
l6{,913, - te[uifolia DC. 131.
1 9 , Dipsacus lacinia,tusL. 128'
Cotoreesterrulgalis Lindl ''1?,{5'
- pilosus L. 99.
ó3' 3 Í.
- silvesterEuds.9S'
Clepis nicaecnsisBalb l!2' 139'
Ditricbum homomallum l{mpe 137'
- prludosl }Ích' ió, s]'
se Tilr.lsch 1! 7' Draba rnuralis L. 2'2,8!, 77' 220'
- lll ir,en1ol
lI. 8 11' l6' 1t8' DracocephalumaustriacumL 9l3'
- r'hoeadifolia
13]. Drosera rotundifolia,L. 12á, 290.
- setÓSaHů1].19..].
Trusch 1t3 Dryptodon Eartnanni SchmP' 137
- succisifoli:r"
gr'
c6 psis :iopccurride' S'hrad
Cu.ub*I", bacciferL 6s ;e, sl Ecbinochioa Crus galli ! 8 197'
vulgaris Pers 31'
Cvdonia
l3T' Echinops sphaerocepbalusL 56' 128'
Cvnodontirurr polvcarpum Ehrh
1{?,209.
Clnoglossumoífrcinale L. ó6.9?, 1:8.
Echlnospermunrdeflesum Lm. 42} ó2,
Cypelus llaYescensL 96 1?6, 181,186, 18?, 188, 189) 190'
fuscus L. grj
- - Lepprls Lehlo. 123.
]l s'
CypripediunrCalceolusL' óó, 8á' Elatine -{'lsirastrumL. 86' 90'
181, 2l{, 227. Elodea canadensisR & Mchx 104'
Cystopteris fr&gilis Bernh {0' 5l' Elymus euroPaeus L. ?3, 83J 107t 108'
(ytisus nl S rl 'an s L lJ o r) rr' i rr'
220.
Encalypta"ciliata Hdw 138'
- contortaLndb. 133'
Bablia variabilis L. 98
Epilobium angustifoliumL' 66, 119'
Daphne )lezereumL 71 1lo
- *collinumGm. 78'
Datnra SLramoniumL 9?, 199
- *hypericifoliumTausch 3'l'
Dentaria bulbíferaL. 71, 712' 2L1.
- LamYi F. Schtz ?8' 81, 93'
- enneaphyllosL. ??J 112' 214,218'
-- parvifromm Schreb' 78
DeschampsiacaespitosaP B ?3' 92'
Epipactis iatiíoliaAll. 110.
- fleÍuosa(L.) 10s. atfotubens
- rubiginosa Gaud (-
Dianihus Arneria L 179 j 03. 2li
177' 18lr ScbitFq., i5. 1a:
- caesiusSm. -fl' 53, 176,
- vio lacea D ur . 110' 183
:0 '-1.
('r r t h u s i a n o l u m L 3 3 , 4 + , 4 7 , 7 7 8' Equiseturn e'longatutn Willd 96
-
- )riemele L. 6'1' 96'
- - v. Pu s i l l u r 6 1 ' 102, 181t 223
- max inum Lmk
- d. l t oid e s L 1 ?'
57, 152' - P ť atcnse El:r h L17'
1, 1L r m tr i u Ls

.l
238

l)rlrdsetLrmsilvaticum L. ?8, l08. l.rangtrlitÁ]rrrrsllill' 8|.


Eragrostis minor llost. I ??. eruclsior L. gt,
l'r'a.,<inus
Erigeron acer L. 16i. Frullaria Trr,nrariscit{0.
- canaderrsisL. 9?. l'nmaria officinalis L. 97.
!)riophorumlatifolium Hoppe 1l?. - roslellata Xnaf. l B0.
-- YaginatumL. 220. - Schleicheri Soy. 1Y. 180.
Ervum Lens L. 13{. * Yailllntii Loisl. gz, 1Bo.
Eryngium campestreL. 57, 96.
Erysimum cheiranthoiilesL. 98.
- crepidifolium Rchb, 22, 33' 3á' 37' Gagea *rvelsis Scbult. l2?.
4{' ó6. - bohemicaSchu1t.6.l.
- hieraciifolium L. 99. - lutea Schult. TB.
- odoratnm Ehrh. 57, 48, ZB. -. mínimaSchult' ?3,82.
- repandumL. tB1. Galanthns nivalis L. Zt.
El _vthaeaCentauriumPel.s. Zd. Galeobdolonltlteum lluds. Ť6' 1ll.
- ramosissimaPers. 86, ?21. Claleopsisversico'lolCllrt. 111
l)upatorium cannabinumL. 98, t1o. Galinsoga parviflora Cay, 92, .tB2
Euphorbia Cyparissias L. 60. Galium borealeL. ?6, 116.
- dulcis Jacq. 74, 110. - CrLrciataScop. 76.
- Istla L. t 27. - Ilollugo L.7S.
- e-riguaL. 122. - rotundifoliumL. 67, 1lo.
- faleata L. tzz, - Yelum L 12, 26.
_ Ger'ardianaJacq. 97, 1ó9' GenistagermarricaL Ť9, 113.
- pJatyphyllosL. 1Ž7. - tinctoriaL 79, 1tB.
- Yirgata \\. & K. 97, 127. GentianaÁ marella L. 60'
xuphrasia lutea L. .13'ó6. - campesiris L. 60.
Evonymus vulgaris Scop. 8t. _ ciliata L. ó6,76'
- cruciata L. 76.
- germanica \Yilld. 60.
Falcaria Rivini Host. 5i, 96. - PneumonantheL. 116.
Festnca arunilinaceaSchrb. 86. Geranium columbinum L. 28.
- duriuscula l{ack. Bl, 64. - dissectumL, 78.
- giganreaYill. ?J, 1oB. - divalicatum Ehrh. 28, 84, 1?8.
- glauca Schrad. 81, 40. - RobertianumL. 70,
- heteropbylla Hke. Zii, 89, 1O?, 190, - sanguineumL. ?8.
272. - silvaticum L. U, Ltz.
- myuros .Flhrh.127, 145. Geum rivale L. Lz4, 2zB.
- ovina L. :J1. - urbanum L. ?0.
- silvaticaVill. 108,218. Glaucium phoeniceumGťtn. 13o.
- sulcata Hack. 81. Glaux maritima L. 86.
- valesiaca Schlch. 81. Glechoma hederaceaL. 97.
!'icaria calthaefoliaRchb. (= nudicau. Globularia lYillkommii Nym. 22, ó6'
lís) ?7,83. 1ó2, 209, 224, 227,
l'issidens incuxvus St&rke l g?. Glyceria plicata Fr. sri.
Foeniculum capillaceum Gilib. tB2. _ nemoralis ťechtr & K. 1o8.
Fragarirr collina Ehrh. 46, ?v. Gnaphalium silvaticum L. 11u.
- elatior Ebrh. ?u. - uliginosumL. 97, 766.
- Yesca L. 29. Goodyerarepens R. Br. ?4, 82.
239
L. 99.
Gr*tiolr oťficirralis HieraciumZizianum Trusch. 46, 1.13,
Grimaldia fragrans Corda 1{0.
Grimmi:r commuťatallúben. 137. HierochlotaustralisR. & Sch.73,83.
_ incurva Schwigť 137. - borealisR. & Sch. 68.
- lencophaeaGreY. 137. HippocrepiscomosaL. 22.
- NliihlenbeckiiScbmp. 137. IIippophaérhÍlmnoides L' 132.
- pulvinabaL. 137. Hippnlis vulgarisL. 87, 101.
GymnadeniaconopeaR. Br. 55' 115' HordeummurinumL. 127.
Gypsophila fastigiata L. ó7' 145. - sativumJess. 133.
*distichum L, 133
_ muťalis L. 97.
* Zeoffithum L. 138.
HumulusLnpulus L. 98, 13{.
Hedera llelix L. '19. HydrocharistrÍorsusranaeL. 102' 10{.
Hedwigia cíli&taEbrh. 138. IlylocomiumbrevirostreEhrh, 139.
Heleocharis acicularis R. Br. 96. - triquetrumL. l ó?.
- oYata R. Br. 96. Hyoscyamus niger L. t:0.
Heliant,hemunrChamaecistus }Íill. {r, IlypericumelegansSteph.22, 4!' 48,
115. 153t 19{ .
Heliauthus tuberosus L. 135. - hirsrtum L. 78.
Helichrlsum arenariumDC. 6{' 14i' 1?6, - montanumIr. 78.
22L. - tetrapterumFr. i8, 99, 112,
HelminthiaechioidesGrtn. 132. Hypnum chrysophyllumBrid. 139.
Hemerocallis fulYa L' 131. - Crista castrensis L. 139.
Hepatica tliloba Gill. ?7. - molluscum Hdw. 139.
Herniaria glabra L. 97' - ochraceumWils 139.
- hirsuta L. 131. _ pallescensH.lÝ. l39'
Hesperísmatronalis L. 132, 220. - rugosum L. 139.
Eieracium barbatum Teusch' 7ó. 83' - SommerfeltiiMyr. 139.
217, 222. Hypochoeris glabra L. 64' 176.
- bifidum Kit. 41, 216, 2r7.,279'
- boreale Fr. 41' Y' hirsuium 181. tmpatiens Noli tangere IJ. 96' 112.
- BubÁkii Domin 58' 209.
- parrifiora DC. 70, 97.
- canilicans Tausch 41.
Inula Briiannica L, 97, 128.
- collinurn Gochn. 41. _ Conyza DÓ' zó.
_ cymosumL. 4Í, 46,48, 115' 124. _ germanicaL. 5ó.
* cymigerum Rchb 46.
{ poliotrichum Wimm. 46. - hirta L. 38, 42j 76.
_ salicina L. 38, 42, 1ó.
* Yaillantii 46.
Iris rrudicaulis Lmk. (- boheňica
_ echioitles\\ř. & K. 41, 47' 209, z1o.
Schmidt)2'),41,49, 185,186' 192.
- floribundumWimm. 173.
- sambucina I'.,41, 49! 200' 201.
- graniticurnSchltz. 7ó' 83.
* Peleteřianum Mer. 41. - sibirica L. 117.
- Isatis tinctoria L. 99.
..- praten8eTausch. 118, I44, 17ó.
Isolepis setaceaR. Br. 96.
- Schmitltii Tausch. 22, 41. IsotheciummyosnroiilesBrid. 139.
- setigernmTausch. 41, 47r 1{3.
subcaesium }'r. 209.
^- Juncus buíonirrsI.,. 86.
- umbellatumL. 174'
- vulgatum Fr' (Ya,r.)41. - ca.pitatus\Yligg' 64' 96'

.t a
Ťí
240

Juncus Gerlrdi Loisl. E{i. I.eucojuru vot.tunrL. 101,l0l), f80.


- glrucus Ehrli. 86. LevisticurnotticinalcI{och t32.
- terris \Yelld. 159, I,ibanotisnroutanaCrntz. 4ó, 63, 79,
Jungermanniabiclenata Liudeub, 140. 20r.
- Schradeli ilart. 140. LigustrumvulgareL. 56, 81.
Lilium }IaÉagon I,' 73.
LimosellaaquaticaL. 97.
Linaria arvensisDesť.129.
t(ochirr.scoparia Sr:hrad. 98, 132. * minol Dsf. 97.
Koekleria ciliata Kern. 40, 5.!, 73.
- spuria Mill. 1'J0.
- glacilis Pers. 31, 5{.
Linosyris viz Áster.
' elatior Velen 223.
_ nitidula Yelen. 22, 3t, 1ó7' Linum austriacum L.44' ó0, 160.
_ flavrrmL. 22, ó7,904' 909.
- pseud.ocrisLrta Domin 912.
- tenuifolium L. 57, 227.
Kohlrauschia prolifera Kth. 4{.
- usitatissimumL. 90, 97, 134.
Lister8, oYata R. Bť. 74' 223.
Lithospermum officinaleL. 56, 76, 129.
Llctuca muralis Less. 110. - prrrpuleoco€ r ulerrmL- 76, 83' 2o0,
- perennis L. '11,.47, ttI. 9X1-
_ quercina L. 7ó, 83, 179' 194' Lo]ium BouchéanrrmKth. (= italicurn)
- saligna L. 41. 127. 133.
- Scariola L. 98, 198. .- temulentumL. 127.
- viminea Presl.41. Lonicera Caprifoliurrr L. óó.
Lanrinm macuJatumL. 76, 111. - nigra 1,. 81, 220.
Lappa maior Gártn. 129. - XylosteumL. 81.
- macrospeŤm& \Y11r.129. Lotus cotniculntusL. 4á, 79'
Laserpitium latifolium L. 22, 38,'19, - tenuifolius llchb. 87.
115. - uliginosus Schk 121.
- prutenicum L, 61, 116. Lunaria rediviva L. 772, 220.
Lathyrus (Orobus)albus (L.) 38, 80, 84, Ltrpinus augustiÍolidsL. 221.
1óá, 193' 210, 2i9,220' 22l^. Luzula albida DC. 66, ?3, 107. 109,
- leteropbyllus L. 80, 84, 189, 214' - campeshis DC. Lo, 73.
27ó,220. - pilosa \\iilltl. ?3.
_ mont&nusBelnh' 11ó. LycopodiumcomplaDtum L. 108.
- (Orobus) niger Bernh.'13' 80. Lycopus europaeusT..,.
99.
paluster L. 87, 93. Lysimachia nemorumL, 11, 1t7.
satiYus L. 134. th1rsiÍlora L. 99,
.'_ silvester L, 734, 215, vulgaris L. 99. ,
- Yernus Bernh. 80. Lythrum hyssopifolia L. 97.
LaYatera thtuingiaca L. 44, 48.
Leersin oryzoides Sw'. 96.
Lemma gibba L. 103, lllalachinm aquaticum Fr. 99.
- polyrrhiza L. to3. Malva Álcea L. 44, 50.
- trisulca L. 103. - borealis lYallr. 130.
Lens viz Ervum. - silvestris L. 98.
Lepidiunr clmpestťcR' UI. 98' 131. }Íarrubium creticum Mill.
- perfoliatumL. 73\ 144. num L.) ó6' 12o; t46.
-- ruderaleL, 98, 131. - vu'lgaleL. 56, 129, 146.
24r

lÍrltr'iclriadiscoidcrrDC. 0J, 13-. IIl osotis suilveoicus(= lithospermifolia,


)Icdic.rgomedia PcN. {.
1:l a.lpcstrisÁrrct. p. p.) 3l' 76, 123.
- minima Biut' 3i}, {ó' 4s' ó7. - versicolorSm. 12J.
- sativa L. 13{. llyosurus mirimus L. 130, 1{4.
Ilelarnpyrum cristf,tun L. ?ti. }Iyriophyllrrmverticillatum [,. 10ó.
- nemorosutllI-.,. 76' 111.
}Íelandr;umpfňtenseRÓlrl. 09.
_ silvestrc RÓhl. 112. llrrjas marina L. 101i.
Nardus stricta L. 6;1,181,
- viscosum (Pers.)2a4.
Nanmburgia viz Lysimachia.
Ilelanosinapis conturunisSchmp. 131.
Neottir Nidus avis Rich. 7l,
llclica ciiiatl L. (= tlrnssilvrnica) 2!,
].iepeta catařia L. os.
31, ,10.
liigella arvensis L. 180.
- uebrodeusisParla't. 31' .10'
- damascenaL. 9s.
- nutáns L. 73' 107. Nonnea Pnllo DC. 129.
- picta C. lioch. 22, 73, 62' 1{9, 193' l{uphar luteum Sm. 105.
19{,209 .
Nymphaerr candida, PÍesl. 104.
- uniflora Reiz ?0 1S7' 198' 916.
Ilelilotus &lbus Desr. 99.
- dentatusPers. S6. Oenanthe Phellanrlrium Lmk. 99.
- officinalis Willd. 99. oenothera biennis L. 9c.
\Ientha austriacaJacq. 99. - muřic&t&L. 9c.
- aquatic! L. 99. OligotrichumhercynicumEhrh. 13c.
- parietariaefolia 99 omphalodes scorpioidesSchťnk' ?ti' 89'
- Pulegium L. 99' Onobrycbis viciaefolia Scop. 58' 13{.
- silvestris L. (- longifolia) 90' ononis spinosa L. ó9' 96.
fIeD)anihes trifoliata L' 10:' 121. OnopordonAcanthium L. 6lr 97.
Ilercurialis annua L. 12?. ophrys muscifera Hrrils. 22' ó5' l8l.
- pereunis L. 7t, 107' 110. 2091227.
)Iespilus gennanica L. 81. OreoweisiaBruntoni Sm. 137.
lli'lirlm elfusum L.73, 107, 108. orchis globosaL. 2l' 11{' 11ó' 116,119.
Ilnium afiine Bland 138. - latifolia L. 11?.
- riparium ltitt. 138.
- rnteulata L. 110, 11ó.
- seratum Schrad. 138. - masculaL. 117, 118,212.
- spinosnm Schw. 138' - palustris Jacq. 86.
- spinulosum Bryol. er. 1ts8 - purpurea lluds (= fusca Jacq.) 71'
-- stellare Hdrv. 138. 82, 192, 1C3,201.
\'Iolinia coerulea }Inch. 92. - sambucinaL' 74' 1ló' 117.
}ÍonesisgrandifloraSalisb. 211117'1I7, - ustulataL. 208.
IVlonotropaHypopitys L. ?? Oruithogalumtenuifolium Guss. ?0. 73.
llontia rivularis Groel. 207. Orobanche alba Steph. (- Epithymum
Morus al'ba L, L3ó, |4+. DC) 31.
- nigra I-,. 13ó, 172' - alsa,tical(irscht. (= Cervariae)32' 43
lluscari racemosum}Iill. 127' - arenariaBorkh. (- bohemicačelak.)
- tenuiflorumTausch. 3l' 40r 4c.
Ilyosotis palustris Rth. 99. - caryophyllacea Sm. 32.
- silvatica Hofrm. 76 - coerulea Yill. (- purpureaJacq.)32'
- sparsifioraMik. 70. 165.
JubileJnrchspisůě.xVI. lri
242

- coerulescens steph.Jt. I'ims tornrinalislibrh. Bl.


- Kochii ř'. Sch. st. Pisum sativnm L. 1J{.
- loricataRchb. 32. Plagiochila interrupt& I {0.
- hrtea l}aumg. (= rubens lYallr.) 92, Plagiotheciumsilvaticum De Not. var.
3Ď. ol'thocarpumYelen 189.
- nrnior L. (= elahor Sntt.) B!. Plantago arenarirr W. & X. 99.
- Piclidis Ir. Schnltz B?. - naior Lr. (var'.)9?.
- reticulatl \Yallr. (pallidiflora W. K., - maritima L. 86, 90, 122.
procera l(och) tst, Platanthera chlorantha Cust. 55, ?4, 89,
Orihotrichum cupulatum Hfin. 188. 1óti'
- rupestre Schl. l BB. - solstitialis Bugh. ?4, lto.
Oxalis Acetosella L. ?8, 119. Pleurospermum austr.iaclrm Hofrm. 20,
- Etricta L. 02. 79' 8{' 11ó' 117' 188.
oxyil.opis pi1osaDC' 22,3'3, 4ó, b|. Poa bulbosa L. tzz.
_ nemoralis L. (téŽvar.) 40, 70,
Tts,
108.
P.reonia peregrina }Iill. 82. - pratensis L. var. praesignis Domin,
Panicum glabrurn Gaud. 96, t2z. 20á'
- miliaceum L. 1BB. Iodospernrum Jacqninianum Koch 41
- sangrinale L. 122. 47' óó.
Pirpaver Árgemone L' 97. - laciniatuIrr Bisťh.4l, {7, 5j.
- somDifemmL. 184. Pogonatumaloides Hdw. tgB.
Parietalia officinalis L. 1OO,127. Polemonium coeruleLrmL. g2.
Paris qurdrifolia L. 74. Polycnemum arvense L. l2g.
Palnassia palushis L. 193, 12á, 183. Polygala amara L. ó7.
Pedicularis palustrls L. t2t. Polygonatum latifolium Desf. 8ó, l,l9,
Peplis Portula L. 97. Ló2.
Peta.sitesalbus Gaertn. 180, 218. - mu]tiflorumÁll' ?4, 109.
Peucedanumalsaticum L. 22, 722, 1gI. - officinaleÁll. 4|' 74, 116'
- Cervaria Cuss. 38, ?9' 1ló. - verticillstum All. Zl, 1Og, t17,.Zt!,
_ oreoselinum }ÍDch.64' ?0. 220.
Phallus impudicus 183. Pollgonum Bistorta L. 122.
Phalaris arundinacea,L. 97. - rlumetorumL. ?{, gs.
- canariensis L. 131. - fagopyrumL. ts{.
Phelipaea viz Orobanche. - Hydropiper L. 98.
Phleum Boehmeri Wib. 30, 5{. - lapatlifolium L. gB.
Phragmites communis Trin. 86, 97. - minus Huds. 98.
Pbysalis Álkeken8:iL. 129,2l6. - míte schfank 74.
Pbyteuma orbiculare L. i 21. - Persicaria L. 98.
Picris hieracioitlesL. 41, 96. - tataricum L. 1gt.
Pimpinela magna L. ?9, 99. Polypodium DryopieťisL. loc'
- Saxifraga L. 44. - Robertianum Hoffm. 40.
Pinus Nordmanuia,ua160. - vulgare L. 40. 109.
Pirolr chlorantha Sw. 1t 1. Polytrichum gracile Menz. t 89.
- media Sy. 111. Popnlns alba L. 148.
- rotundifolia L. r 1r. Iortulaca olerlcea L. t 20,
Itirus communisL. 81. PotamogetoncťispusL. 90, 1o4'
- ]Irlus L, 81. - lucens L. 1o{.
243

PotímogetoltpcctinshlsL. l0{. Rannnculusillyricus L. ?7' 9c.


- trichoides Cham. 10{. - lanuginosusL. 77.
Potentilla alba L. ?9, l1ó' - Lingus L. 102.
_ llenrořosusDC. ??' 1l2.
- anserina L. (Yar.)87.
- plrrcislentineus l'ausch. 10{.
- arenaria Borkh. 22' 33' ól' 57.
- BouquoyanaIinaf, 79, 1?8. - polyanthenus L. ?i.
- calrescensBess. 4i, 48. - Petiveri Iioch 10{.
- nixta Nolte 116 - sceleratusL. 87.
- opaca L. 7C. Rapistrum perenneÁll. 43, 47' 67' 131.
- palustris ScoP. Comarum pa- Resedl 1tlteaL. óí'
lrstre) 121. _ Lu teola L. c í.
- procnmbensSibth. 1.16. Rhamnts c&thartic&L 81.
_ recta L. {ó' 48J 196' Rhino"nthusset'otinusSchnh 60' 1ló.
- rtrpestrisL' ó3, 79, 8+' 117' 219. - viilosns (Pers,)19C.
22t. Rbodobryuurroseum fYeis 13s.
- supina L.97. Ribes alpinurnL. 81.
- TormentiilaSchrk 1l3. - GrossLrlariaL. 13ó.
Poterium muricatuurL. 132. - rnbmm L. 216.
Preissia comnutat8 Lindenb. 1{0" Riccia ciliata I{olŤm140'
Plenlnthes purplllea L.21, 110. Roripa arnphibiaScp. 99.
Primtla elatior Jacq. 21, 681111' 123, - armoracioidesTausch 99.
- austriacaRchb. 99.
- ofiicin:rlisJacq. ?7, 1ll. - palustrisRchb.99.
PrLlnns-{rmeni :rcaL 135. - silvestris Rchb. 99.
- Chamaecerasus Jacq.22' 33' 'tg) S 1 - terrestris Tausch, 99.
- insititia L. 81. r20 Rosa alba L. 8l .
- Padus L. 6S, 81' - alpioa L. t ts.
- Persica Stok. 135. - canioa L. 81.
- spinosa L. 8t. - cinnamonree L. {'. ó3. 8l.
Pulicaria vulgaris Grtn. 9B'.129. - coriiťo]iaFr. 8t.
Pulmonaria angnstifoliaL. 78, 84' 1'ri,, - dumetorumThuill 31
119, 18 7. - gallica L. 39, ói.
- obscuraDum' 76. - glauca Yill. st.
- saccharataÁuct' 101, 1l1, 2t8. _ Jundzilli Bess. ó7J 81.
Pulsaiilla }lackelii Pohl.'202,zlL - lutea llill.81.
- pa.tens }Iill.33, 13' 169. 202. - pimpinellifolia DC lT
- pratensis llill. 33' 43. - rubiginosaL. 8t.
- Srbini \\ oods.81, 912.
_ scabťats, CIep. 8l, 173' 182.
Onelcus pubescens\Yilld. 59, 210. Thuill. 81.
- sepiLrm
- tomentell&Lem. 8 t.
Racomitrium acicnlare ljrid. 138. - tomentos&Sm. 81.
- trrrchypbylla Rau. 38' 5?, 81.
- hetcrostichumI[dn'.138.
- Áit
trrrbiuat.r' 81.
I
Ramisc'uiasecundiiloraOpiz 111.
Yestiia God. 81' 201.
llanun"ultts auricontusL. ?7. -
lltlbus aťfinis w. & N. 173'
- cilcinatrtsSibth. 104.
- radula \Vbe. 186.

:l
- 1,'larnmrr'la L. 'Jlt'
- Hlitans Lmk. 104. -- saxrrtilisl'. 113, 117,22!,21J.
16*
R Lrbustomerr tosus Ilolkh. E5. Sc'lrtranLlLrrs
pcrcnrrisL.'i-{.
ll Lrdbeckialrciniatir L. 13:. SclerocLlol dur.rP. B. 19i.
Ilunrexaqurrtir:us L. 98. 100. Scorzoner,L hur ills L. 110. I l5
-' aureus \1 ith, 93. - prilvilloraJrLrq.S6. 91.
- I{ydrolaprthum }Iuds. 100. - irurpurellL.41, 17.
- maximus Schrb. 100. ScroI'hrrLrlil EL rblrti Srn!, 9r
- scutalllsL. 132. Scutc1lat.ilr'
hrstiťo}ir]]' 8t] 92
Secale celeale L. 133.
SeclLrmacre L. li.
S:LginaLinnaei Presl. 2 ] j , 1 0 ól 112, ] 82. - albuur L.4;.
- nodosal-enzl 131, - boloniensel,oisl. 45.
Sgittaria sagittifolia L. 9 3 . 102. - reflexLrnt L. {i, 1i6.
Salix alba L. 100. - spnlium )L B.9i. 132.
t. - amygdalinaL. 100. - TelephiumL. {ó'
- Íiagilis L. 100. Se]inumcrrrliťo]i1 L' ;9. l13'
- peutitndrů L' 100' Sempervirum s0bolifelLur Sins. 4i. 51.
- pulpulea L. 100. 20i.
- repens L' 12ó' Seneciobnrb:rleaefolius iirck. 9S.
S rrlsolaIirli L. 29. 9ll. 12S. - efucifolius86. lil:.
S Í]viŘnet}iol.osiiL'(= si]resh.is) 33. 43, - flurirrtilis 1\'rlL . 9S.
: {7,90. - Fuchsii Gm. 1l 0.
- pflťensis L. 33. 43' 47' - Jtcqtlini3nlLS ]lťhb' 1 1i.
a
- ierricili&t,!L. 43, .17,96. - reluÍtlis\\-. & ]i. l3:.
l
S tmbuclts Ebrrlus L' 150, 1ós, 159, - Seuatt]latinctoliůL. ?;'
. 2OA. Seseli 91arrcllrn Jrrc.;'15, ál'
- nigla L. (rar'.)81. - hippomarirthr'rlm L. +;, ó1' ói'
Sanicu)aeuropaeaL' í9. ]19. Sesleris. calcaliir 0piz. ::. 10,51. ii-1.
SaponariaofficinalisL. 9!. 1ó9, 161' 165.2]j. 21l']'
Srxiíraga Áizoon Jacri. 22, 4ó, 53l 2021 Setnriaglauca P. ll. 1'l;
- italic[rP- ll. 13r1.
- decipiensEbrh. 4ó, ó3. - verticil'iatrr P. B. 1:i.
- granulataL. 45, 61. - riridis P. Jl. 117.
- tridact.v]ites L.4ó' 43' 186' 910. Sil:rusplatensis Iless. 1:1.
Scabiosa Co]umbariaL' 42, ó0' á2, Silene italica I'ers ?3. 1iS. :i3. 3ii.
._ ochroleucaL. 42, ó0, 3ó' * inflate Sm. 41. !i.
- silratica L. 110, 206. - longiiloraEhrh. 1.11.2,'!,.
- s Lrlveolcn. Desf.41,50,5i. - nutansL.;S
Scenilix Pecten Yeneris L. 13r. - otit€ s S]n ]|'
apocr\rpumL. (var'.)1:'17. Sinapis arvensisL t:;1.
-qchistidium
,qcillaLifolia L. 6S, 82. SisvnibririmLoeselii L. 12!.
Scilpirs compicssLrs Pers.9i, - sr flcna:r nr um .L. r ... s4. 9ll.
_ t. rtt. Í tl mr. ], . 8Ú , SiLir n lr tifo liLr r r L. 99. 109.
- l rc u s rc r' l - S 6 . '; ' So lanuur alir tLr mllnch. S9,9i. 129.
- l l i c h e l i a n Lrs L.9 6 . - D ulcemar a L ! 9,
- f i Lb c r n r e n l o r l t i i [ i r r . E0 - nlgr Lr nrL. lvar '.) 129.
- t .i l o n u s Lt h . 1 l ; . ser o tin11.{ ir . 10C. 139.
-qo lidilgo
- u n i { l tl n r i s T ,l i . S C . ' \'ir 'sa ltltca L 7á'
s ť l.] 'l! I] |j ] i] S a llt iLlt ;s I,. c7 Ár iÍ l Cl.tz .2r .49. S1'
-qo r bns
24ó

Sorbns torminalisCrtz. 81' Thesiumlinophv'llunr L. 41.


_ ]Ilonti!fltrm
]lhrh. 11ó.
SparganiumramostlmHuds. 96.
- simplex lIuds.96. Thlrspi alpestleL. 97, 100, 191, 1{2,
Morisonii Bor. 61' 131.
Spergulrt, 217.
SpergulariamarginataIiitL 87. - lnontrnumL. 77, 8{.
- rubra Presl 97. - peťťoliatunL' 130.
_ salln&ťresL5l. Thymus angustifoliusL. 64.
Spiraea crenata L. 81' 191. - lrrnuginosrrs Schk. 22, 33, 17{.
- Filipendula L. +ó, 79. - LÓwyanus Opiz (- ? collinlts M. B.)
_ Ú1nrariaL. 79' 99' 29,33, 17{.
Spir:odelaviz Lemna. - f,IrrrschailianusWilld. 29, 33
Stachvs affinis Bge. 13i -- praecox 0piz (- hnmifnsus Bernh.)
- alpina L. 2tS, 220
- ann[& L. 129. f ilia platyphyllos Scop. (= grandifolia
_ ger.nďnicaL. 43' 50. Ehrh.) 81.
_ nlnriťoliaScop. (- parvifolia Ehrh.)
- palustris L. ?6.
- recta L. 43. 50, 96 s1.
- s l l Y a tl c a .L, I o, I I l. Tithynalts viz Euphorbia.
Ste.Ilariag]aucavith' (= plltlstús)121. Torilis infestl Iioch (- helvetica Gm.)
218. t30,201.
- Holoste& L 7s. T|agopogoncirmpestrisBess. 41'
- nemorumL. ?s. - maior Jacq. 41, 128,210.
- uliginosa]Iutr.207. Tlichera viz Scabiosa.
stips capillatr)L. 29, 30, 5{. Trichocole* tomentel]Ít 219.
- Graffana SieY. 30, 1d2' 166' 193' Trientalis etlropaeaI.,. í96.
191119 6,|)D9,ť* v:,!, : Trifolium alpestre l,. 38, 80, 197.
- pennata-L.(= Joennis Cel.) 30 - fragiferumL. 87.
- Tirsa Stev. 29, 30' 162, 163, 170' - hybridum L. 92, 184.
1í2, 17{, ?09. - m o t r t a num !, 7 Y r 1l c.
Succisa pratensis llnch' 75. - ochroleucum L. 80.
Symphyium * bohemicurnSchmidi 102' ..- parriflorum Ehrh. 4ó' 67, 143, t52.
Svringa persica L. 70. - pratenseL. 134.
- rnlg.rris L. 70. -- repens L. 92.
- rubens L. 38, 45, 80, 84.
- spadiceumL. 115
Trntcetum viz Leucantb emum ...- stdatum L. 4ó, 67, 143' 1ó9.
Taraslcum leptocephalumIioch 87. Triglochin palustris L. 87.
- palustre DC. 87. Tligonella Foennm graecnm L. 134'
Teylor'ia sel.rataBlyo.l. euť.r:s. - monspeliac:rL. 33' 210.
Teesdalia nudicaulis R. Br' 64.
Triticum c8rinum L. ?3' 108'
Tetlrgonolobus siliquosusRth. S?. .._ glaucnm Desf. 22, 40' 5t, 73.
TertcriumBotrys L. 43, Á0.
- vulgare Yill. 133.
- ChamaedrysL. 43' 50. 1.t'olIius europaeusL' 2l, Í1.'
- ScordíLlmI,' 87.
Tnl ipr silvestrisL. 131.
Tl:alictrum angustifoiiumJacq. 87'
'Iunica Saxifraga ScoP. 139.
- aqui,Iegiiíolium L' 22o.
L' 43' ó0, 163. Typha a.ngustifbliaL. 9ti.
- íoetid'urn ,lrtifolía
.- minus I,, 43, ío' 71. - L' 96'
246

Ulmaria viz Spiraea. Yicia luiea L. 13i.


Ulmus effusr 'tU ttd. 6r, 81. - satiYa L. 134.
- glabra }Iill. 39, 8!. - silvatica L. 107, 113.
- montana lYith. 8 I. - rillosa Rth. 13t.
Urtica ilioica L. ?0. Yinc& minor L. 110.
- pilulifera L. 132. Tincetoxicrrm officinale }Ínch. 4', 52,
Utricularia neglectaLehm, 10{. 18,
- vulgaris L. 104. Yiola anrbiguaw. & K.33, 44' 1ó6'
161' 16'' | 6ó.
- arenaria DC. 44,
Yaccaria parriflora Mnch. 131. - collina Bess. 44, 78.
Yaccinium }lyrtillus L. 11t. - mirabilis L. i8.
* montana L. 78.
- Yitis idaea L. r07. -
Ya'leriana dioica L. 76. - odorata L. 78.
- officinalis L. 42, i6, 176. - palustris L. 121.
Valorianella ÁuricLrla Dc. 128. - Riviniana Rcbb. 119.
YerbascumBl&ttariaL. 221. - silvatica F.. ( - silvestris Lmk.)
- Lychnitis L. 42.
- nigrnm L. 222. Yiscaria vulgaris nochl. 4.1,78.
- phlomoides L. .12. Yiscum album L. (Yar.) 199.
- phoerriceunr L. 81 , .19,47,209,210, l:itis vinifera L. I31.
- Tbapsus L. 42. Yulpia riz Festuca.
Yeronica austriacaL.(- dentataScbmidt,l
43, 47, ?6, 162. Webela cmda L. 138.
- ChanaedrysL. 111. - e]ongataHdiÍ. 1ij8.
- longifoliaL. l2l. - polymorphaScbmp. 13S.
- mont&naL. 111, 218 \\"eissiacrispula Hdw. 137.
- praecox All. 129. - rurilans Hdw. 137.
_ prostťataL. 42.
\\'oodsia ilwensis R. Br. &0, 62, 7-r7,
- spicata L, 13. ia. 184, 187, 183, 190, 22.0,222,
- spuria L. 178.
- Teucrium L. 76.
Yiburnnm Lantana L. 22, l)a, 87. Xanthium italicum llor. (=
- Opulus L. 81. Lasch) 96.
Yicia Faba L. l3{. - spinosnmL. 96, l2s.
- )atbyroidesL. 64, 99. - strumariumL. 96, 128.

: :lt
OBSAH.
Stťana
1
l ' Č á st v š eo bec ná
I
l. Bozloha StÍedohořÍ 4
a tepelné
2. Ponrěr'ydeŠťopisné 11

i. n.''"n lesův obvoduStředolroří . 12


výzkumuStředo}toří
;. i.;.,"p botanického
flory 1b
f. n.teii"Oti v oktskya elementy
24
RozčIenění a vytvářeníútvarův lesk' Středohoří
úivar ů
24
. { . VŠeo bec né ro zdělení
27
útvar ů
B ' Líčení jedno t liv ý c h
28
1. Útv. stepní 36
z. Úto' oi'Ly.h xerofilníchkřovin 39
skalní.
á.-n. rit,". pontickýchstránía útv. b4
6. Útv. opukovýchstráni 58
Í' Útv. pastvinnýeh strání bI
S. Útv. vŤesovin OD
9. L tÝ. plscln 64
t0. Útv. borů ol
11. Útvaty hájové. 85
t2. Útv. slanýclrluk 9{
13. Útv.: PobřeŽířek 100
l4' Útv. : Břehy potolrů L02
1Ó' RybniÓní útYal.y I UÓ
vodnÍch
16' Utv. rost.lin
248
Srana
I Ui)
1?._19. Útvary lesuí
]ukrt 114
20. Útv' t]abirrskáči orclrideovr1
L21
2l. Ostatníůtvaryluční
12ó
22,._23.Útv. rostlin rurleralnícha polních
. 2.l. KulturníčástStředohoří r32
1 eÁ
2ó, Život nechový
ve f|oristickýchobrazech 141
l l t , Krajinnácharakteristika
1J1
. 1. Poohři, zvláŠtě na jiit ocl Ohi'e
153
2. StředohoříLounské.
171
3. Mosteckoa BÍlinsko
StředohoŤÍ 179
4' ]Iilešovské
á' 'vy.oeiou PottleŠÍnská, Úsrcckí n ostatelrStředohořína
břehu
194
levém .)ns
na pravémbíehulabském
o..Strédóhori
22ó
tv. o vziahupodk|aduk rozdělení
.útvarů

Výk|ad k tabu|ím. .. ;

Rejstříkdruhových jmen

Ó pnnv Y:
14' ř. 9. sbora čti mÍstostepi statttri.
22., L. , Caiex ornithoPoila Carer Peilil
98, 11. Bidens nutans Bir],els ceÚ|utts.
''
U
o
?
C,t.
f'l
a


cl

3:
o
7"

a
c!
o

F
o
o

ó
;

a
-J
tr
z
c

P
i ČEs K9 s TR .Do.ioŘ:
K ' D ol"1iN

t}.š ř..

g. *
,.":",
,

Íl Í'ré.TÉ1. Í l
ZI \ L L U U VP Jf\P .L r
rc
F

N
c
cl
f
0
x
Y
U
L!
c
d
f,

v
c
t-
c
:

2
C
i
E
c
.'J

ť
z

;
o
=
7
(-/
rt
a
rt.
a
-J
Fl
. 'u o
o
n E
o
:E T
o
z
a

fr
E
ř1

o
.U

o
n
c
š
Ť
o
o
E
o
B
tll
z
tr)
a

l
II
a
.!

F

You might also like