Lenka Pechanova: Nádraží Vysokorychlostní Železnice Ústí Nad Labem

Ndra vysokorychlostn eleznice st nad Labem
Diplomov prce | Technick univerzita v Liberci | Fakulta umn a architektury | ZS 2014/2015

autor: Bc. Lenka Pechanov | vedouc prce: Ing. arch. Jan Hendrych
A | SEZNAM PLOH
A.1 Abstrakt
B | Urbanistick nvrh / rozbor msta a kolu

B.1 Problematika vysokorychlostnch trat
B.2 Situace irch vztah - mstsk vztahy
B.3 Urbanistick koncept
B.4 Analza pozic a jejich porovnn
B.5 Inspirace ze svta, dimenze ndra v eskm mtku
B.6 een lokalita stvajc stav
9 - 10
B.7 Historick souvislosti
11
C | Architektonick nvrh
C.1 Situace irch vztah
C.2 Koncept /een
12 - 14
C.3 Pdorysy
15 - 17
C.4 ezy
18 - 20
C.5 ezopohledy
18 - 20
C.6 Vizualizace exteriru
21 - 24
C.7 Vizualizace interiru
25 - 27
C.8 Architektonick detail
28
D | Technick zprva
Ndra vysokorychlostn eleznice st nad Labem | Diplomov prce | FUA TUL | ZS 2014/2015 | autor: Bc. Lenka Pechanov | vedouc prce: Ing. arch. Jan Hendrych
D.1 Prvodn zprva
29
D.2 Technick zprva
29
E.1 Zvr
30
F.1 Seznam zdroj
31
Koncepce trasy
vysokorychlostn eleznice Praha Drany
pedpokld vybudovn novho ndra v st nad Labem.

Navren trasa rychlovlaku pekrauje Labe na jih od centra msta a tsn ho mj. Ji v souasnosti
trasy eleznic definuj msto v jeho jin sti a pozice vysokorychlostnho koridoru a novho ndra me
mnoh ovlivnit.
Prce provuje navrenou polohu ndra a zpracovv studii objektu v pozici nov. Tato pozice se
nachz v bod ken trat, kter je v bezprostednm kontaktu s centrem msta. Msto ken je v souasn dob
nehostinnou a velmi runou kiovatkou, kter je jen obtn obyvateln pro lovka, bez ochrany dopravnho
prostedku. Nov objekt ndra vyuv potencilu tohoto prostoru a pin do nj novou rove kvality.
A.1 Abstrakt
PROBLEMATIKA VYSOKORYCHLOSTNCH TRAT
Dresden
~192 km/ ~135 min
'UHVGHQ
~140 km/ ~60 min

~140 km/ ~90 min
Deutschland
VWtQDG/DEHP
Koridor vysokorychlostn eleznice Praha Drany se stanic v st nad Labem.
QDYUKRYDQiWUDVD
Y\VRNRU\FKORVWQtHOH]QLFH
3ROVND
3UDKD
tunel dl. 20
km
HVNiUHSXEOLND
Vztah k tmatu
Jak ji nzev tto prce napovd, problematika vysokorychlostnch trat s tmatem diplomov prce zce souvis.
M-li bt budovno ndra, je teba vybudovat tra. Je vak budovat vysokorychlostn tra smyslupln? Pokud ano, jak jsou
fakta, kter stavbu tto trati v st nad Labem ovlivuj?
Nsledujc strana shrnuje informace o vysokorychlostn trati vztahujc se k tto prci.
~140 km
6ORYHQVNiUHSXEOLND
~100 km
gVWHUUHLFK
~107 km
Je pln na 35 let pedasn?
M vysokorychlostn tra smysl?

Smysl vysokorychlostn trat
Pohled jednotlivce
Jako svobodn jedinci v demokratick zemi mme monost volby, jak se pepravovat na vt vzdlenosti. Volme
mezi dopravnmi prostedky, jako jsou osobn automobil, autobus, vlak i letadlo. O tom, kter z tchto dopravnch prostedk
zvolme, rozhoduje mnoho faktor. Mezi tyto faktory pat pedevm doba pepravy, cena, pohodl, nvaznost dalho spojen,
monost parkovn, spolehlivost, bezpenost nebo tak ekologie zvolenho dopravnho prostedku. Avak v dnen dob, kdy
je kladen velk draz na efektivn vyuit asu, se prvn z tchto faktor - doba pepravy (as) - stv faktorem determinujcm.
Z pohledu jednotlivce je tedy hlavnm argumentem pro vstavbu vysokorychlostn eleznice spora doby
pepravy = asu. Stavba vysokorychlostn eleznice m v tomto ppad tm vy smysl, m vce je zkrcena doba pepravy.
Na sledovanm seku Drany - st nad Labem - Praha podle strategick studie z roku 2010 dochz k asov
spoe vy ne 50% (1). Pesn daj uvd tabulka 1. Z pohledu jednotlivce tak na tomto seku stavba vysokorychlostn
eleznice smysl m.
asov nronost procesu plnovn a vstavby

Vzhledem k asov nronosti zpracovn jednotlivch stup
dokumentace v procesu plnovn stavby vysokorychlostn trati je
nezbytn se plnovnm trati zabvat ji nyn. Na pkladu seku Praha Litomice (graf 1) je vidt asov nronost procesu plnovn vstavby
vysokorychlostn trati.
Nyn je tedy prv ten sprvn as, klst si otzku o umstn
ndra v st nad Labem, protoe tato otzka je jednou z prvnch, kterou je
teba si v plnovacm procesu zodpovdt.
st nad Labem
~80 km/ ~30 min
~88 km/ ~57 min
~106 km/ ~70min
6k
l. 1
el d
tun
Vzkumn otzka:
Kde umstit nov ndra?
asov spora vce ne 50% vi stvajcmu stavu.

Pohled strategickho plnovn
Z pohledu strategickho plnovn jsou investice do eleznice tak vhodn, protoe se jedn o udriteln zpsob
dopravy, kter m vysokou kapacitu a je mon ho jednodue napojit na ostatn druhy hromadn dopravy. Vy draz na
tento typ pepravy klade i Evropsk unie v rmci dokumentu Bl kniha (Pln jednotnho evropskho dopravnho prostoru),
kter pot s eleznic kvli vytvoen tzv. konceptu energetick bezpenosti, tedy pedevm snen zvislosti dopravy na
rop(2). I strategick plnovn evropsk unie tedy smysl v budovn vysokorychlostn eleznice vid.
Souasn postup procesu plnovn

Jak zmiuje pedchoz odstavec, proces plnovn
vysokorychlostn trati je procesem dlouhodobm. Mj nvrh logicky navazuje
na ji zpracovan dokumenty. V situaci je zobrazen podrobnji zpracovvan
sek Praha - Litomice, jak ji navrhuje zemn technick studie 4/2014 (6)
a sek Litomice - Dresden podle strategick studie 06/2010 (7).
~60 km/ ~15 min
Zlepen konkurenceschopnosti
Pokud porovnme dobu pepravy z st nad Labem do Prahy
a Dran osobnm automobilem a vlakem, zjistme, e v souasnosti jsou
doby pepravy srovnateln. Pokud uvaujeme s variantou, kterou uvd
strategick studie 06/2010 (8), dojde po dostavb vysokorychlostn trati
k vraznmu zvhodnn cestovn vlakem (tabulka 2).
Nrodn x mezinrodn
Na mezinrodn rovni v rmci Evropsk unie existuje Politika transevropsk dopravn st (TEN-T), kter v podob
vydanch rozhodnut a nazen EU pedstavuje zkladn vrcholovou koncepci pro rozvoj a provoz pten dopravn infrastruktury
na zem Evropsk unie (3). V rmci tto politiky jsou vybrny sti st, kter maj prioritu budovn. Jedn se o takzvanou
hlavn s, kter spojuje prioritn uzly v EU, a globln s, kter pipojuje regionln centra k tmto prioritnm uzlm (4).
Pi prostudovn vybranch sek je zejm, e je reektovn fakt vyuit tto st hlavn na nrodnch rovnch dostedn
k regionlnm centrm. Mezinrodn s je tedy budovna s drazem na prvotn efekt pro obyvatele mst, kde eleznice
prochz. Stavba se tak stv zjmem mstnch obyvatel, co vrazn pispv k jej realizovatelnosti.
tabulka 2:
Porovnn doby jzdy do st nad Labem nyn/po dostavb v minutch
z Prahy
z Dran
vlak
70/31
63/30
autobus
75
45
automobil 62/57(dokonena D8)
57
~50 km
Priority budovn ve vztahu k st nad Labem

Jak bylo zmnno v pedchozm odstavci, politika TEN-T uruje, kter seky st maj pi vstavb prioritu. Konkrtn
tyto priority denuje nazen Evropskho parlamentu a Rady (EU) . 1315/2013, kter v rmci esk republiky denuje prioritn
seky. Ve vztahu k tto prci je sek Praha - Litomice zaazen do novostaveb hlavnch trat, tento m bt uveden do provozu
do 31. 12. 2030. Na nj navazujc sek Litomice - st nad Labem je pak denovn jako novostavba globln trati s plnovanm
dokonenm do 31.12.2050 (5).
(vzhledem k asovmu vhledu je as automobilem uvaovn po dokonen dlnice D8)
Ekonomie vstavby
Poslednm
aspektem
problematiky
vysokorychlostn
eleznice je nancovn plnovacch dokumentac, vstavby a provozu
vysokorychlostnch trat. Z tohoto pohledu je dleit erpat nance nejen
ze sttn pokladny, ale tak z Evropsk unie, protoe se jedn o projekty,
kter maj pm vliv na jej fungovn.
Tabulka 1 uvd odhad nklad vstavby jednoho kilometru nov
trati Praha - Drany, jak ho odhaduje strategick studie z roku 2010.
Dokonen seku st nad Labem - Praha do roku 2050.

Star x Nov tra
Mohl by bt vznesen i dotaz: Pro je plnovn zcela nov koridor? Na situaci irch vztah je na prvn pohled
zeteln vrazn zkrcen dlky trati vstavbou novho koridoru. Souasn je zejm, e na star trase nen mono doshnout
parametr vysokorychlostn eleznice, napklad polomr oblouku trat. Pesto, e byla na star trase nedvno dokonena
renovace a zvila se maximln rychlost, se kterou zde mohou vlaky projdt. Z dlouhodobho hlediska je teba vyut
komplexn een vysokorychlostn trati. A to nejen proto, aby byly splnny poadavky ve uvedenho nazen Evropskho
parlamentu a Rady (EU).
2013
2014
2015
2016
2017
2018
2019
2020
2021
2022
2023
2024
2025
2026
2027
2028
2029
2030
graf 1:
postup vstavby RS do roku 2030 (mon scn)
tabulka 1:
Zkladn daje seku Praha - Drany podle strategick studie 06/2010
dlka trat Praha - Drany
investin nklady
mrn investin nklady
jzdn doba Drany
151 km
134 mld. K / 5,4 mil.Euro
0,889 mld. K/km
60 min
2000 4000
10 000
m
stvajc tra
dlnice D8
zemn technick studie vysokorychlostn trati

tunel vysokorychlostn trati
strategick studie vysokorychlostn trati
Praha
0 km/ 0 min
0 km/ 0 min
0 km/ 0 min
vyhledvac studie
zemn technick studie
studie proveditelnosti
zmny zemnch pln
ppravn dokumentace
zemn zen
vkupy pozemk
projekty staveb
stavebn zen
vbr zhotovitel
realizace stavby
uveden do provozu
B.1 Problematika vysokorychlostnch trat
SITUACE V IRCH VZTAH - MSTSK VZTAHY
200
500
1000
m
situace irch vztah - dopravn schma
Je sprvn navrhovat koridor mstem?

Skrz msto ano i ne?
V minul kapitole byla denovna prvn vzkumn otzka: Kde umstit nov ndra? Pro jej zodpovzen je nutno poloit mnoho otzek dalch. Prvn z nich
zn: Je sprvn navrhovat tra vysokorychlostn eleznice skrz msto nebo jeho okrajem? Studie z roku 2010 (9) umouje ob varianty, jak mstem, tak jeho okrajem. Z
pozdjch rozhodnut vak vyplv plnn tzv. vchodn varianty, ve kter je tra vedena skrz msto. Tuto variantu diplomov prce nadle respektuje, protoe je soust
celkovho een studie, jej detailn problematika a souvislosti jsou nad rmec tohoto projektu.
Nicmn z architektonickho hlediska je vhodn uvst dvody pro m veden eleznice skrz msto sv vhody nejen z celkovho pohledu studie vysokorychlostn
eleznice, ale i z pohledu budoucnosti msta. Touto vhodou je monost umsten stanice v centru msta. Samozejm existuj i argumenty pro je trasa mstem nevhodn.
Jsou jimi hlavn tvorba bariry, hlunost, pranost i urbanisticko estetick dvody. Tyto faktory je nutno zmnit, protoe po dostavb ovlivuj celkov vnmn projektu. Jsou
vak eiteln pomoc kvalitnho nvrhu, jejich vha je ni ne vha monosti umstn stanice v centru msta.
Pro je vhodn umstn stanice v centru?

Stanice v centru x na okraji
Jak bylo uvedeno v pedchoz kapitole, vysokorychlostn eleznice ji nen plnovna pouze s ohledem na dlkov spoje skrz celou Evropu, ale pot se hlavn
s jejm vnitrosttnm vyuitm. Obyvatel msta jsou tak postaveni ped rozhodnut, jak dopravn prostedek zvol na sv (kadodenn) plnovan trase. Odstavec - Pohled
jednotlivce na pedchoz stran uvd, e z pohledu jednotlivce rozhoduje o volb spoje pedevm doba pepravy. Proto, pokud si klademe otzku, pro je vhodn umstit
ndra v centru msta, odpovd zn: Z dvodu asov spory. Stanice umstn na okraji m toti komplikovanou dostupnost. Pro pepravu z n je nutn vyuit dalch
spoj a doba pepravy tak narst. Z celkovho pohledu tak kles konkurenceschopnost eleznice oproti jinm dopravnm prostedkm. Z pohledu urbanistickho navc
stanice dky sv pirozen atrakci lid a innost do odlehlho msta napomh decentralizaci msta. Naproti tomu stanice umstn v centru se obyvatelm msta maximln
pibliuje, zkracuje dobu pepravy na minimum, zvyuje konkurenceschopnost eleznice, oivuje centrum a napomh tak jeho dalmu rozvoji. V kombinaci s mstskou
hromadnou dopravou me navc tvoit hlavn pestupn uzel v dochzkov vzdlenosti od centra. Dochzkov vzdlenost je tak jednm z hlavnch hledisek, podle kterho je
pozdji posuzovna konkrtn pozice ndra.
stanice na okraji = del cesta do prce
Situace irch vztah souasnost x nvrh

V pedchozch odstavcch byly denovny obecn dvody, pro je vhodn umstit stanici ndra v centru msta. Je ale mon tyto dvody respektovat v rmci
msta st nad Labem? Situace irch vztah zobrazuj msto s jeho vnitn dopravn a urbnn strukturou, jak vypad v souasnosti a jak by mohlo vypadat v budoucnu.
Z dvodu pochopen kontextu msta je analza tto situace dle rozdlena do okruh: eleznice, komunikace, zstavba.
silnin s
stvajc eleznice
plnovan silnin okruh - P
nvrh vysokorychlostn trati - DP
nvrh strategick studie vysokorychlostn trati
plnovan propojen - DP
200
500
*
*
ndra - DP
ndra
1000
m
situace irch vztah - dopravn schma
eleznice
V souasn situaci je zeteln, e eleznin trat ji nyn prochz mstem v bezprostedn blzkosti centra a svm potem, polohou a plochou sten denuj
hranici rostlmu jdru msta. Akoliv se na prvn pohled me zdt, e hlavn smr eleznice pes st nad Labem vede od vchodu na zpad, ve skutenosti vede z jihu
na sever. Dominantn plochou kolejit je nkladov ndra, kter vak nem zsadn vliv na hlavn trasy osobnch vlak. Nejdleitj trat v st nad Labem z pohledu
osobn pepravy je v souasn dob tra 090 z Prahy do Dna, kter prochz mstem soubn s ekou Labe na jejm levm behu a mj centrum msta po jeho vchodn
stran. Souasn hlavn vlakov ndra st nad Labem se nachz na tto trati vchodn od centra msta. Pi porovnn s trasou navrhovan vysokorychlostn trat je ale
zcela zejm, e do budoucna nebude mon zachovat tuto pozici hlavnho ndra, protoe vysokorychlostn tra prochz mstem ve smru kolmm k stvajc hlavn trati.
Centrum msta tak mj v jeho jin asti a souasn se hlavn ndra se ocit zcela mimo hlavn trasu trati.
Plnovan kompozice trat neumouje

zachovn stvajcho ndra jako hlavnho.
Trasa navrhovan vysokorychlostn trat

Navrhovan trasa vysokorychlostn trat vysuje z tunelu na pravm behu eky Labe v mstsk sti Stekov. Vzhledem k tomu, e tunel bude dokonen
pravdpodobn jako posledn sek nov trat, bude v mezidob pro rychlovlaky vyuita tra 072 (Lys nad Labem - st nad Labem Stekov)(10). Z pravho behu tra
pekrauje eku a mj centrum v jeho jin sti. Dle pak pokrauje trasou stvajcch koleji smrem na zpad, kde se nakonec v rovni dlnice D8 sto k severu.
Jak ji bylo uvedeno, prce respektuje celkovou koncepci trasy skrz msto. Zabv se vak umstnm ndra, a tedy i pravou kolejit v pm nvaznosti na jeho
objekt. Na situaci je tak mon vidt dv varianty trasy vysokorychlostn eleznin trat. Tekovan, jak ji navrhuje studie z roku 2010, a pln vsledn navren trasa, kter
bude odvodnna pozdji v tto prci.
*
*
komunikace
Nejzsadnjm silninm propojenm je v souasn dob silnice II/613 (E442), kter je jako jedna z objdk nedokonenho seku dlnice D8 velice vytena.
Vzhledem k dlouhmu asovmu horizontu tto prce vak je uvaovno, e dlnice D8 je ji dokonena. Dky emu se doprav v tomto seku ulev. I tak ale zstv silnice
613 dleitm propojenm dlnice D8, jak s mstem st nad Labem, tak napklad i s mstem Dn, kter se rozkld o dalch 17 kilometr severovchodn.
Tato komunikace dle navazuje na silnici I/30, kter byla ped vstavbou dlnice D8 jednou s hlavnch severojinch tras skrz eskou republiku. Nicmn jej funkci
z pevn sti pebr prv budovan dlnice D8. Po dokonen D8 lze tedy oekvat sten tlum i na tto komunikaci.
V rmci mstsk struktury jsou na situaci vyobrazeny hlavn dopravn trasy vyuvan dopravou vnitro mstskou. Shodn s elezninmi trasami, je zde vyobrazeno
i silnin een, jak ho navrhuje tato prce. Odvodnno bude pozdji po blim prozkoumn celkov problematiky.
zstavba
Ji z prvnho pohledu na situaci je vidt jasn denovan mstsk jdro a na nj navazujc obytn tvrti. st msta se rozprostr i vchodnm smrem od centra
msta mimo vyobrazenou situaci. Vzhled tto sti vak nen pro studovan tma zsadn. Dleitj je arel chemiky rozprostrajc se zpadnm smrem od centra msta,
kter ml pro msto vdy dleit ekonomick vznam, z pohledu rozvoje zstavby vak vdy tvoil uritou bariru.
B.2 Situace irch vztah - mstsk vztahy
URBANISTICK KONCEPT
'tQ

Odpovdi na dl otzky z pedchozch stran odvodnily umstn ndra v blzkosti centra msta. Analza situace irch vztah zase upozornila na fakt, e
stvajc hlavn ndra je v pozici mimo plnovanou tra a nelze ho tak do budoucna vyut. Je proto nutn hledat pozici novou. Bude-li reektovno i dal hledisko, pjemn
dochzkov vzdlenost z centra, pozice pro nvrh novho ndra je vrazn omezena. Tato pozice je omezena na kilometrov sek trat, v tsn blzkosti centra. Z pohledu
vysokorychlostn eleznice se jedn o sek velice krtk. Oproti tomu z pohledu mstskch vztah sek v mnohm rozhodujc.
9,2 Ha
Studie Ing. Ji Kalk, projektov stedisko

I otzka konkrtnho umstn ndra byla studi vysokorychlostn trati zkoumna. Tato je zobrazena v situaci irch mstnch vztah, vpravo. V nvaznosti na
nutnost zachovn propojen jednotlivch smr eleznice bylo v rmci tto studie nov ndra umstno 200 m vchodn od souasn pozice ndra st nad Labem - zpad
a 600 m dochzkov vzdlenosti z centra msta.
EH
/D
957'5(6'(1&KRPXWRY%tOLQD
Studie z roku 2010 umsuje ndra 200m vchodn od souasn pozice

ndra st nadl Labem - zpad.
LQD
%tO
Soina volba
Takto navren pozice ndra je mon. Spluje podmnky stanoven touto prac a bylo tedy mon ji bez dalho zkoumn pevzt a navazovat pouze nvrhem
objektu ndra. Avak vzhledem k akademickmu prosted, ve kterm je tato prce tvoena, autorka zvolila monost dalho pezkoumn pozice ndra.
/RYRVLFH3UDKD
Potencil trojhelnku - URBANISTICK KONCEPT

Pi pohledu na msto v situaci je vedle jasnho tvaru mstskho jdra zeteln dal prvek. Jedn se o trojhelnk trat, kter tvo ken tras eleznice spolen
s jejich propojenmi. Tento trojhelnk je v souasn dob velice runou kiovatkou. Avak jeho pozice v bezprostedn blzkosti centra msta tvo zajmav potencil.
Mimorovov ken eleznic v jeho jihovchodnm cpu evokuje monost zzen ndra po vzoru berlnskho ndra Hauptbahnhof. Historick fotograe v asopisu Zlat
ez (11) zase evokuje napojen tohoto ndra na centrum msta.
Je na mst upozornit, e vysokorychlostn tra tmto komplikovanm uzlem prochz v obou variantch pozice ndra. Pokud tedy nebude vyuit potencil, kter se
zde nachz, bude pouze doplnn dal liniov prvek a nastane poslen ist dopravnho vyuit tto sti msta. Je proto nezbytn se zabvat otzkou zda trojhelnk ponechat
pouze dopravnm prostedkm, nebo postavit nov ndra a zalenit tak prostor mezi obvan sti msta. Souasn pak vyut druhou pozici pro jinou mstotvornou npl.
Pro jej zodpovzen je teba bli analza obou monch pozic a souasn oven realizovatelnosti tohoto konceptu nvrhem konkrtn budovy.
situace irch vztah - varianta ndr A

dle strategick studie, Ing. Ji Kalk, projektov stedisko
0
50

200
m
stvajc eleznice
Revize kolejit
Dve, ne probhla hlub analza pozic, bylo teba ovit zkladn otzku realizovatelnosti revize kolejit vysokorychlostn trat. Vzhledem k nekvalikovanosti
autora tto prce k nvrhu vysokorychlostn trati byl kontaktovn autor studie z roku 2010 Ing. Ji Kalk a byla vznesena otzka monosti posunu ndra. Ing. Kalk na
zklad navrenho konceptu navrhl tvar koleji a posvtil tak realizovatelnost konceptu z pohledu vysokorychlostn eleznice. Mimo tohoto nvrhu tak konstatoval, e
dky zmn reimu ndra je mon redukce kolejite v jin sti centra msta a tuto zmnu zanesl do nvrhu kolejit, kter vytvoil pro tuto prci na zklad zadanho
konceptu.
95735$$+/LWRPLFH/\ViQDGODEHP
Trohelnk trat jin od centra msta skrv nevyuit potencil.
potenciln rozvojov plocha
nvrh vysokorychlostn trati - nvrh
'tQ
9,2 Ha
3,45 Ha
EH
/D
m
290
LQD
%tO
Ndra lze umstit tak do

pozice trojhelnku trat
a vyut tak jeho potencil.
600m
?
390m
potencil v trojhelnku trat - dochzkov vzdlenosti
nvrh kolejit Ing. Ji Kalk, koncept ndr DP

0
50

200
m
50

200
m
/RYRVLFH3UDKD
situace irch vztah - varianta ndra B
B.3 Urbanistick koncept
silnin s - varianty een
stvajc eleznice
silnin s
nvrh vysokorychlostn trati
nvrh strategick studie vysokorychlostn trati
dlnice
(
ANALZA POZIC A JEJICH POROVNN

V rmci analzy pozic jsou pro zjednoduen variantm pidlena psmena. Varianta pozice ndra, jak ji navrhuje strategick studie z roku 2010, je oznaena
psmenem A a varianta pozice ndra v trojhelnku elezninch trat psmenem B.
1. Dochzkov vzdlenost
Jak ji bylo nkolikrt zmnno, jednm ze zkladnch parametr pro posouzen vhodn pozice ndra je dochzkov vzdlenost z centra msta. Pro el porovnn
variant byl zvolen bod uprosted hlavnho nmst (Nmst Mru), od nj pak byla mena vzdlenost nejkrat p trasou k hlavnmu vchodu ndra.
A dochzkov vzdlenost 600 m
B dochzkov vzdlenost 390 m
(stvajc ndra se nachz v dochzkov vzdlenosti 290 m)
'tQ
('tQ
Ndra B se nachz v pozici o 210 m bli ne ndra 1.

2. Vztah k centru msta
V tomto bod je posuzovna nvaznost ndra na stvajc ulin s a rozprosten veejnch prostor v rmci centra msta.
A napojen na centrum je mon vybudovat novou ulic pes souasn rozvojov zem a napojit se do ulice U Kostela i do ulice Revolun. Na tto trase je nutn pekonat
runou ulici U Trati.
B napojen na centrum probh pmo z Mrovho nmst ulic Blinsk. V rmci trojhelnku je nutn eit napojen na tuto ulici, to je vak ji soust bliho nvrhu.
9,2 Ha
3,45 Ha
EH
/D
LQD
%tO
Ndra B je napojeno pmo z nmst dochz tak k pohledovmu propojen.
situace irch vztah - dopravn schma - varianta ndra B

0
50

200
m
,/RYRVLFH
4. Historick budovy
V souasnm kolejiti a na jeho okraji se nachz dv budovy, kter maj dky sv industriln podob historick vznam. V zvislosti na pozici ndra se mn
monost jejich zachovn, ale tak monost jejich zapojen do msta.
A V rmci vstavby ndra, souasn budovy nemohou bt zachovny.
B Budovy je mon zachovat, navc dky redukci kolejit dochz k jejich zapojen do rozvojov plochy, jejich vyuit tak zskv nov potencil.
(VPU'7HSOLFH
/RYRVLFH3UDKD
Ndra B dovoluje redukci kolej, zvtuje tak potenciln rozvojovou plochu o 3,45 Ha.
3. spora mstskho prostoru a potencil dalho rozvoje msta

Na map situace mstnch vztah je vyznaena rozvojov plocha na zpad od centra msta, jej velikost se v rmci variant promuje, protoe se zmnou pozice
ndra dochz souasn ke zmn kolejit.
A Nen mon dn redukce kolejit v pmm kontaktu s mstem. Rozvojov plocha m vmru 9,2 Ha.
B Dky zmn pozice ndra je mon sten redukovat koleje nachzejc se v bezprostedn blzkosti souasn rozvojov oblasti a centra msta. Plocha rozvoje tak narst
o 3,45 Ha na celkovch 12,65 Ha.
Ndra B umouje zachovn historickch budov a jejich zapojen do msta.
6. Povodov nebezpe
Soutok eky Labe a Bliny se nachz jin od centra msta, v rmci pirozench prodn dj dochz k obasnmu vylit obou ek z jejich beh. Na povodov map
jsou vyznaeny povodov oblasti Q5 - Q100.
A Vkov rove ternu v mst ndra se nachz mimo povodovou oblast
B Vkov rove ternu v mst ndra se nachz v povodov oblasti Q 100 sten i v Q 20.
rovn koleji jsou v obou nvrzch vkov mimo povodovou oblast.
rove ternu ndra B je soust povodov oblasti.

7. Komplikovanost spoluprce
Ndra je komplikovanou stavbou, na kter se podl mnoho profes. Proto i jednoduchost een me mt vliv na vsledek projektu.
A een nevyaduje sloitj spoluprci profes vzjemnou vstcnost a otevenost netradinm eenm.
B een vyaduje vysokou rove vzjemn vstcnosti nap spektrem odbornk.
Ndra B vyaduje vzjemnou mezioborovou vstcnost.

8. Dopravn propojen
V souasnm zemnm plnu je uvaovno propojen ulice U Trati s ikovou (komunikac II/613). V situaci mstnch vztah vidme monosti napojen, jak je
uvauje tato prce. Pro zhodnocen pozice ndra je dleit fakt e:
A. Ulice U trati je uvaovna v dnen podob, pm napojen na silnici II/613 nen v tto variant mon. Zstv monost propojen zpadnm smrem. Avak dvody toto
propojen stavt jsou minimln.
B. Pro realizovatelnost konceptu je vytvoen jednoho z tchto propojen zsadn. Vznik tak pdn dvod ho realizovat. Dky tto zmn mn ulice U Trati svou podobu
a pestv dlit ve zmiovanou rozvojovou plochu na dv sti. Rozvojov plocha tak me bt jako celek pipojena k rostlmu jdru msta.
Podpora novho propojen

rove ternu v povodov

oblasti je jedinm pdnm
argumentem proti ndra
na ken.
'tQ
EH
/D
&KRPXWRY%tOLQD
LQD
%tO
stvajc tvar kolejit

0
50

200
m
/\ViQDGODEHP
Ndra A umouje snadnj zapojen MHD.
Zvren zhodnocen pozic

Z uvedenho porovnn je zeteln, e pozice (B) trojhelnku m pro
vybudovn ndra vt potencil. I kdy porovnn vychz pouze v pomru 3:5
(Jsou zde ti body, kter argumentuj pro vybudovn ndra podle strategick
studie), je zvolena pozice ndra v trojhelnku. Je tomu tak i proto, e argumenty,
kter jsou proti tto pozici, maj ni faktickou vhu.
Veskrze je tak jedinm opravdu pdnm argumentem proti vybudovn
ndra v mst trojhelnku ni nadmosk vka ternu, jen se nachz
v zplavov zn stolet a sten i dvacetilet vody.
I pes tuto skutenost je pro dal zpracovn zvolena tato pozice. Nvrh
samotn je pak koncipovn s ohledem na tento fakt.
/RYRVLFH3UDKD
5. Monost vytvoen dopravnho terminlu

Pro sporu asu pi pestupech z jednoho druhu hromadn dopravy na jin je vhodn navrhovat vlakov ndra jako soust terminlu eleznice, dlkov
autobusov dopravy a mstsk hromadn dopravy.
A Terminl je mon navrhnout. Z pohledu mstsk hromadn dopravy nebude nutn dlat vt zmny, protoe se ndra nachz v bezprostedn blzkosti souasnho
hlavnho uzlu MHD.
B Terminl je mon navrhnout. Z pohledu mstsk hromadn dopravy bude muset dojt k uritm zmnm.
Odpov na vzkumnou otzku?

Mohlo by se zdt, e nyn bylo dosaeno odpovdi vzkumn otzky: Kde
umstit nov ndra? Prozatm to ale stle nen mon, protoe byla zodpovzena
pouze st stanovench otzek. A to otzka: Kter ze dvou zkoumanch pozic je
vhodnj.
Odpov na otzku zda je ndra v trojhelnku trat realizovateln bude
muset bt teprve nalezena. Pro jej zodpovzen je na dalch stranch pistoupeno
k samotnmu nvrhu ndra. Nejdve vak nsleduje analza een lokality
a tmatu.
Trojhelnk trat se stv pozic pro nvrh ndra vysokorychlostn eleznice v st nad Labem.
aktivn zna
Q5
Q 20
Q 100
ztopov zem
B.4 Analza pozic a jejich porovnn
INSPIRACE ZA SVTA
DIMENZE NDRA V ESKM MTKU
Svtov ndra
Koncept ndra v trojhelnku byl inspirovn berlnskm ndram Hauptbahnhof (obrzek 1 - 4). Uritou st inspirace ale pinesly
i ndra v belgickch Antverpch (obrzek 5 - 6) a v rakouskm Salzburgu (obrzek 5 - 6).
esk ndra
Pro pochopen zkoumanho tmatu bylo vytipovno 6 ndra na zem esk republiky, kter byly podrobeny blimu rozboru. Tabulka 3 zobrazuje sledovan daje u ty z nich.
tabulka 3:
Zkladn dimenze vytipovanch eskch ndra.
ndra
dlka nstupit (m)
dlka zasteen nstupit (m)
velikost budovy (m)
Pardubice
370
250
110x40
Ostrava Svinov
360, 470
180
125x16
Olomouc
260, 400
240, 390
142x23
Praha hl. n.
430
350
133x130
Ndra Berln - Hauptbahnhof, inspirace pro koncept ndra v

trojhelnku trat.
Pardubice
Ostrava Svinov
Olomouc
vka haly (m)

8
6(8)
6
6(3)
Praha hl. ndra
B.5 Inspirace ze svta, dimenze ndra v eskm mtku
STVAJC STAV - KOLEJIT

Pro rozbor msta byla lokalita rozdlena do ty vrstev, prvn z nich je systm koleji.
Koleje se nachz na dvou zkladnch rovnch, prvn rove (tra 090) pichz podl behu Labe z Lovosic podjd eleznin most, mj centrum
msta, pokrauje ve smru Dn a dle do Nmecka. Druhou kiujc trat je tra 072, kter pekonv eku Labe elezninm mostem a po pekroen trati 090
zan klesat na jej rove. Tyto dv trati jsou propojeny ni rovn. Prvn st propojen tvo architektonicky zajmav viadukt tsn obepnajc msto. Druhou
st propojen tvo koleje, kter nejdve pekrauj mostkem eku Blinu, pot podjd tra 072, klesaj z mostu a zajd do krtkho tunelu pod Vtru, po jeho
projet se pipojuje k trati 090.
Z architektonickho hlediska je v tto vrstv zajmav, e ji prvn rove trat prochz lokalitou po nspech viaduktech a mostech a tvo tak
zmiovan trojhelnk. V rmci ken jsou k vidn ti zajmav architektonick prvky. Prvn z nich je viadukt, kter zaujm obloukovm systmem. Za druh je
povaovn eleznin most, jako industriln estetick prvek. A tetm ti mostky pekraujc eku Blinu a komunikaci II/613.
4
3
2
1
STVAJC STAV - MHD

Jeliko se tato prce zabv ndram jako terminlem je teba zobrazit stvajc vztah lokality k linkm mstsk hromadn dopravy. Na schmatu
vidme vyznaenou trasu trolejbus, kter jsou v st nad Labem zavedeny, jako soust MHD. Pmo lokalitou vak v souasnosti projd autobusy 2,13,19,15 (12).
Dleit pro budouc nvrh jsou vky jednotlivch podjezd pod tratmi, ve vztahu k prjezdn vce autobus a trolejbus. Tyto podjezdy se
pohybuj na limitn hranici, ale vechny nakonec pro prjezd MHD vyhov.
8
STVAJC STAV - KOMUNIKACE

Zkoumanou lokalitou prochz dv velmi vznamn komunikace regionlnho vznamu. Ji nkolikrt zmiovan silnice II/613 a silnice I/30. Jejich
propojen pmo v lokalit je dleitm bodem silnin st. Avak jejich souasn napojen na vnitro mstskou s pomoc kruhovho objezdu zpsobuje, e se
zde setkv doprava nadregionln, regionln i mstsk z mnoha smr. Tento uzel je pak asto peten a vznikaj tak dopravn komplikace. Doasn intenzity
dopravy v tomto mst v souasn dob ukazuje tabulka 4.
tabulka 4: dopravn intenzity (hodnoty v potu vozidel za 24h.)
silnice I/30 (smr Lovosice):
10 000 - 15 000; (smr Dn) 15 000 - 25 000
silnice II/613 (smr D8):
15 000 - 25 000
mstsk komunikace:
15 000 - 25 000
Po dokonen dlnice D8, je pedpokldn tlum tchto intenzit.
11
10
10
11
12
12
STVAJC STAV - P NAPOJEN

Pozice chodce a cyklisty je v lokalit v souasn dob velice patn. Ve vech ohledech jsou upednostnny komunikace pro vozidla.
V nkterch mstech dokonce chyb monost bezpen pejt po pechodu pro chodce. Asi i z tohoto dvodu byla do hotelu a restaurace Vtrue zzena lanov
drha. Vtinu lid, tak ani nenapadne monost zvolit msto lanov drhy prochzku a jt k hotelu pky.
15
16
13
14
13
14
15
16
10
HISTORICK SOUVISLOSTI
Historick zstavba
Schma vpravo, znzoruje polohu zstavby, kter se v tomto mst v historii nachzela. Ped druhou svtovou vlkou zde byly tyi ulice - Na
Ostrov, Steleck, Peterovo nbe a Na Blskm ostrohu. Stejnou situaci znzoruje mapa A a ilustruje obrzek 1, na map B je pak znzornno, pro zde
j dn z budov nestoj. Je tomu tak, protoe pevn st blokov zstavby v tchto mstech byla zniena pi bombardovn msta na konci druh svtov
vlky v dubnu 1945. Danou situaci pak ilustruje obrzek 2.
Zstavba ostrohu byla zniena pi bombardovn na konci druh svtov vlky.
eleznin most
Na schmatu je eleznin most zobrazen v poloze a s nvaznostmi, kter ml v minulosti. Most vak nen tm mostem, kter je vidt v st nad
Labem dnes. Tento pvodn most byl dvoupatrov s eleznin dopravou nahoe a silnin dole, byl vak pouze jednokolejn a tak ho v beznu 1957 nahradil
most stvajc. Nov most m v hlavn sti opt ti pole, ta ale tvo spojit phradov konstrukce, samostatn pro kadou kolej. Mimo eku je konstrukce
elezobetonov. ... , pm slou bon lvky. (13)
Historick napojen na centrum

V minulosti byla tato st msta, propojena s Mrovm nmstm ulic Blinsk, kter z nmst klesala k ece Blin. eku bylo mon pekroit po
most a ulicemi Na Ostrov a Steleck se odtud dalo pokraovat bu smrem na zpad k Teplicm i na jih k Lovosicm. Tato tarasa byla hlavn pstupovou z
tchto smr. Ulice tak byla v minulosti tkn naplujc msto ivotem. Tato situace je zeteln z obrzku 3 vpravo.
Ulice Blinsk
byla v minulosti tkn,
pinejc ivot do msta.
3
B.7 Historick souvislosti
11
KONCEPT / EEN
Tk pulsujc ivotem!
Koncept a een hlavn p rovn
Prvn st konceptu een ndra v trojhelnku trat je obnoven tkn, naplujc msto ivotem. Nicmn tato tk nekopruje zcela pvodn pozici ulice Blinsk. Msto se bhem let promnilo a vznikly nov nvaznosti, kter pvodn pozici neumouj. Pi stavb obchodnho domu Frum byla zvednuta
rove veejnch prostor o jednu rove a pirozen p nvaznost se posunula o patro v. Koncept tento fakt respektuje a navrhuje propojen msta a ndra
pirozenou a pmou p trasou. Vznik tak rampa s platformou, kter tvo zkladn pozici pro nov hlavn ndra st nad Labem.
Tmto se cel ndra i jeho pstup dostv do stejn rovn jako centrum msta a je chrnno proti povodni. Dokonce povodni vrazn vy ne je
hladina Q100.
Uklidnn pravho behu eky Bliny.
Koncept a een silninch komunikac

Jak ji bylo uvedeno, V mst trojhelnku se nachz propojen dvou silninch komunikac s nadregionlnlnm vznamem: silnice II/613 a I/30.
Toto propojen je nutn v rmci nvrhu zachovat. To vak neplat o napojen na mstskou komunikaci, kter pokrauje ulic U Trati. Tuto komunikaci je mon,
ba dokonce plnovan platnm zemm plnem, peloit. Varianty tohoto peloen jsou zobrazeny na mapch v vodu tto prce. Zde na schmatu je vidt
pouze st jedn. Pro posouzen, kter z tchto variant je vhodnj je nezbyten dal zkoumn. V tto prci se proto omezme na fakt, e je toto propojen
mon a dle se jm nebudeme zabvat.
Ve chvli, kdy je zruen provoz bn dopravy pes Blinsk most, je mon zruit kruhov objezd na ostrohu. A msto uvolnn plochy zdit autobusov ndra pro dlkovou, ale i mstskou hromadnou dopravu. Vjezd pro dlkov autobusy bude zzen na konci ostrohu a zen svtelnm signalizan
zazenm s dinamickm zenm. Autobusy a trolejbusy mstsk hromadn dopravy budou na ndra vjdt ulic U Trati/ Mal Hradebn a tamt budou znovu
pokraovat va sv trase. Vjezdy do gar nkupnho centra Frum jsou obsloueny po druh stran eky Blina ulic Pstavit. Pro toto een je pouze nutn
upravit kiovatku s silnic I/30, co nevyvozuje dn dal dsledky.
Je nutno zmnit vkov een komunikace II/613. Ta vzhledem k nutnosti naven prjezdn vky pod trat Lovosice - Dn, kles od kiovatky
s I/30 a po prjezdu pod trat zase stoup. Vzhledem k tomu, e nen upravovna vka kolejit Lovosice - Dn je nutn toto een zachovat i v nvrhu.
Souasn pak nen mon pli roziovat eznin tra v mst ken smrem k ece, aby byla dodrena prjezdn vka pro silnin komunikaci.
C.2 Koncept /een
12
KONCEPT
Koncept a een elezninch trat
Zkladnm konceptem pro een elezninch trat je samotn princip ndra na ken.
Jak ji bylo eeno, zkladn tvar kolejit byl navren Ing. Jm Kalkem. Tento tvar byl nsledn revidovn v zvislosti na konkrtnm een ndra
a oven konzultac s odbornkem.
Zachovn mostu
Dleit vliv na podobu navren trati m zpsob jakm je navreno pekonn eky Labe. Existuje nkolik variant een, vechny ale mus splovat
nsledujc: 1. pes eku Labe mus vst 4 samostatn koleje, 2. mus existovat monost propojen mezi trat 072 z Litomic a novou vysokorychlostn trat
(z dvodu pozdjho dokonen tunelu vysokorychlostn trati).
Strategick studie z roku 2010 tento problm eila novm tykolejnm mostem v mst stvajcho elezninho mostu. Prvn nvrh konceptu ken
potal takt s tykolejnm mostem, kter se ovem kvli nslednmu napojen na stvajc trat rozvtvoval nad ekou do dvou most.
Vsledn koncept kolejit, jak je zobrazen na schmatu vpravo, pot s zachovnm starho mostu. Z nsledujcch dvod: eliminace rozdvojen
nad ekou, zachovn industriln typologie msta.
Vsledn een
Vzhledem k sloitosti situace jsou jednotliv seky eench trat pojmenovny podle smr navazujcch trat.
Koleje Praha - Lovosice - Dn
Podmnky:
1. Vzhledem rozhodnut o zachovn starho mostu je nutno koleje vst, tak aby byly zachovny i jeho stvajc pile.
2. Nutnost, co nejmenho rozen kolejit smrem k ece nad silnic viz. een komunikac.
een / Kolejit se roziuje po prjezdu pod starm mostem, ob podmnky tak jsou dodreny.
Koleje Dn - Most (propojen)
een / Je provedena redukce na jednu kolej a umonn tak rovov pechod trati.
Koleje Litomice - Stekov - Most (star most)
een/ Kolejit je zachovno beze zmny.
Dva mosty.
Koleje Most - Lovosice - Praha (propojen)

een/ Kolejit je zachovno beze zmny.
Koleje VRT Praha - Drany
een/ Ped njezdem na mosty ve smru z Prahy je navreno propojen s trasou z Litomic. Pot se tra oddluje od stvajc trasy kolej a pekrauje eku
dvojkolejnm mostem nemnnho prolu. Za tmto mostem je navzno rozen trati pro nstupit ndra. Tra i nstupit pokrauj v oblouku o polomru
200 m a navazuj na een strategick studie z roku 2010. Pozice kolejit je pesn stanovena okrajovmi podmnkami: Zachovn budovy star myky a podjezdem trati, kter kles z elezninho mostu. Tra kles na rove ternu po pekroen vleky Spolchemie, shodn s nvrhem strategick studie.
Jednotn konstrukn prvek oblouku tvo

paralelu k stvajcmu elezninmu mostu
a propisuje se do een ndra.
Koncept budovy ndra

Komplikovan situace v een lokalit vyaduje jednoduch a jasn architektonick een ndra. Avak v jet sloitj pozici se z tohoto pohledu nachz nov most pes eku Labe. Je tedy logick uvaovat o komplexnm een, kter poskytne ucelen rz cel situaci. Bhem procesu navrhovn bylo
aplikovno nkolik princip. dn z nich vak nedokzal vytvoit dostaten silnou paralelu stvajcmu elezninmu mostu. A een pomoc oblouk, kter
se jm neinspiruj, ale raz si vlastn pmou cestu, v tomto sousedstv obstly. Pout pak princip oblouku i pro ndra bylo skoro samozejmou cestou. I to si
toti mus najt vlastn cestu skrz trojhelnk ostatnch trat, silninch komunikac a eku Blinu.
C.2 Koncept /een
13
Nov ndra vysokorychlostn eleznice st nad Labem.
C.2 Koncept /een
14
ez
D'
(BSF0$'036.
ezopohled hlavn pstup - Mrov nm.
ezo
pohle
d z
pad
U Trati
adebn
Mal Hr
ez
opo
hled
vch
od
ez
C'
ez
opo
hled
seve
r
ez
1TUB
WJU
Blina
ez
Labe
ez
opo
hled
jih
- 5,500
2
- 5,600
- 5,900
1s01
ezo
pohle
d z
pad
- 5,400
1T
UBWO
JL
PWB
- 6,200
ez
opo
hled
seve
r
A'
1SB
TL
ez
B'
odstavn parkovit 66 (3 invalid)

ez
opo
hled
vch
od
ezo
poh
led ji
h
ez
960 m
ez
Vkaz vmr 1.PP

1s01 autobusov ndra
(poet nstupi 9)
ez
rove podlahy 0,000 = 145,7 m n. m.

nejni rove stavby -5,600
nejvy rove stavby 16,800
celkov vka stavby 22,4
vkov kty v metrech
Legenda
01 2
C.3 Pdorysy 1.PP
10
15
20
m
15
- 0,900
1TUB
WJU
ez
D'
ezo
pohle
d z
pad
ez
opo
hled
seve
r
ezo
pohle
d z
pad
ez
C'
ez
ez
103
ez
opo
hled
jih
102
100
116
117
115
104
111
JLPWB
118
112
109
105
121
113
114
106
136
107
108
- 0,650
119
110
134
- 0,650
120
101
0,000
ez
opo
hled
seve
r
125
126
Legenda
127
128
124
129
123
130
ez
ez
opo
hled
vch
od
132
122
ez
A'
133
1T
UBWO
134
135
ez
B'
vch
od
ezo
poh
led ji
h
ez
opo
hled
131
ez
Obchody a sluby
116 obchod (obchod. pl. 27m) 36m
117 obchod (obchod. pl. 27m) 36 m
120 dtsk koutek (herna 81 m) 115 m
121 technick mstnost
50m
Vkaz vmr 1.NP
122 studovna
62 m
(nstupit vlak I-IV, hala ndra)
51 m
100 terasa
2190 m 123 WC eny
51 m
101 hala
2640 m 124 WC mui
hlavn koridory ka 6m
Zzem ndra
127 obchod (obchod. pl. 12m) 28m
102 prodej jzdenek
108 m
103 schova zavazadel
86 m
104 zasedac mstnost
41 m
130 restaurace
96 m
105 kancel (8 osob)
65 m
131 kuchyn se zzemm
46 m
106 kancel (1 osoba)
30 m
132 sklad
15 m
107 kancel (3 osoby)
24 m
80 m
108 kancel (4 osoby)
33 m
134 zsobovn/odpady
30m
(celkem 16 osob)
135 venkovn terasa
142m
109 chodba
65 m
CELKEM VNITN PROSTORY 4240 m
110 chodba
33 m
z toho veejn pstupn 3278 m
111 sklad
14 m
112 kuchyka
17 m
ka, dlka, dlka zasteen
113 WC mui
16 m
136 NSTUPIT I, II 8,8m, 400m, 160m
114 WC eny
21 m
137 NSTUPIT III, IV 8,8m, 400m, 160m
57 m
vkov kty v metrech
0 1 2
C.3 Pdorys 1.NP
10
15
m
16
ez
D'
ezo
pohle
d z
pad
U Trati
adebn
Mal Hr
ez
opo
hled
vch
od
ez
C'
ez
opo
hled
seve
r
ez
1TUB
WJU
Blina
Labe
ez
ez
opo
hled
jih
JLPWB
ezo
pohle
d z
pad
201
202
1T
UBWO
Legenda
vkov kty v metrech
ez
opo
hled
seve
r
Vkaz vmr 2.NP

ka, dlka, dlka zasteen
201 NSTUPIT V, VI
8,8m, 400m, 200m
202 NSTUPIT VII, VIII 8,8m, 400m, 200m
ez
stecha
A'
ez
1SB
TL
Blina
B'
ez
opo
hled
vch
od
ezo
poh
led ji
h
ez
ez
01 2
C.3 Pdorys 2.NP, stecha
10
15
20
m
17
EZ B'
EZ B
+16.950
+16.800
+11.500
+7.400
+6.550
+7.100
PRAHA - DRESDEN
+7.100
+6.550
+4.800
0.000
+5.100
+4.700
+5.100
-0.410
-3.300
-0.800
-5.100
-0.900
-2.000
-0.800
-5.600
-6.200
-9.100
LOVOSICE - DN
-9.100
JLPWB
1SBTL
PODLN EZ
VYSOKORYCHLOSTN TRA
Blina
01 2
10
15
20
m
01 2
10
15
20
m
+16.780
+7.100
+4.700
+4.800
0.000
+1.700
-1.300
-5.200
-1.350
LITOMICE - MOST
PRAHA - DRESDEN
WB
Blina
BUS
JLP
(BSF0$'PSVN
EZ HLAVN PSTUPOVOU P TRASOU: MROV NMST - BLINSK - HLAVN NDRA ST NAD LABEM
U trati
DN - MOST
Mrov nmst
-9.100
LOVOSICE - MOST
-5.310
C.4 ezy | C.5 ezopohledy
18
+16.950
+7.100
DRESDEN - PRAHA
0.000
0.000
-0.900
-1.980
-5.300
-5.300
DN - LOVOSICE
-5.400
1SBTL
JLPWB
Blina
01 2
EZOPOHLED JIH
10
15
20
m
A'
+16.830
PRAHA - DRESDEN
+7.100
+5.300
0.000
-0.650
-5.100
-5.300
-9.100
1TUBWO
LOVOSICE - DN
-5.300
Blina
01 2
EZ A-A'
10
15
20
m
+16.950
+11.500
+7.100
+4.100
PRAHA - DRESDEN
+7.100
+5.100
+7.100
+7.100
+1.100
-0.900
-0.800
-5.100
1TUBWO
LOVOSICE - DN
-9.100
EZOPOHLED SEVER
-1.300
-5.300
-9.100
Blina
01 2
10
15
20
m
C.4 ezy | C.5 ezopohledy
19
+16.950
+6.550
+6.550
+4.700
+4.300
DN- LOVOSICE
LOVOSICE - DN
+4.300
0.000
0.000
-5.100
Ma
l H
01 2
10
15
20
m
EZ D-D'
rad
ebn
BUS
DN- LOVOSICE
0.000
10
15
20
m
10
15
20
m
+16.500
10
15
20
m
EZ C-C'
1TUBWJU
01 2
+5.400
+4.700
+0.000
0.000
Blina
-6.000
PRAHA - DRESDEN
LITOMICE - MOST
LOVOSICE - MOST
Blina
+4.300
-5.300
-9.100
JLPWB
U Trati
LITOMICE - MOST
PRAHA - DRESDEN
-5.150
EZOPOHLED ZPAD
01 2
JLPWB
+4.700
-1.300
BUS
+7.100
+7.100
DN- LOVOSICE
-1.300
-5.900
+16.950
+16.500
+1.100
-5.300
-6.400
1TUBWJU
JLPWB
1TUBWJU
Blina
1TUBWO
1SBTL
EZOPOHLED VCHOD
-9.100
-9.100
PRAHA - DRESDEN
DRESDEN - PRAHA
MOST - LITOMICE
-5.300
JLPWB
DRESDEN - PRAHA
+16.500
01 2
Nvrh | C.4 ezy | C.5 ezopohledy
20
21
22
23
original foto : Emlie Mrazkov - fotoklub f99

24
25
26
27
ez
ez
B'
ARCHITEKTONICK DETAIL
Hlavn pstupov rampa
Hlavn pstupov rampa je jeden z nejdleitjch veejnch prostor v rmci nvrhu ndra. Detailn vzhled jeho een je tedy nezbytn pro celkov
dokreslen pedstavy ndra.
Koncepn a materilov een
Cel rampa je eena jako pstupov plocha k ndra s vhradnm pouitm pro p a cyklisty. Je uvaovna jako pstupov ulice ndra a proto je i jej
e od mtka ulice odvozena.
V prvn sti pstupovho prostoru u obchodnho domu Frum je zkladnm prvkem upednostnn chodce oproti automobilm projdjcm ulic Mal
Hradebn. Povrch pechodu pro chodce je tak tvoen shodnmi materily jako navrhovan pstupov rampa. Dochz zde pouze ke zmn skladby prvk. Vkov
je pechod vyrovnn s rovn chodnk. Pechzejc osoby tak nepekonvaj dn fyzick bariry a pokrauj v pm cest na ndra. Avak zrove jsou zmnou
skladby upozornni na nutnost zven pozornosti.
Dal st pstupovho prostoru je pechod pes spojovac tra, kter je plnovna v tlumenm reimu, je proto mon pes n pechod pro chodce
vytvoit(13). Chodec je zde informovn svtelnou signalizac o monosti plynule pokraovat, i vykat prjezdu vlaku. Souasn je znovu upozornn zmnou skladby
povrchu na nutnost zven pozornosti.
Po pekonn trati povrch rampy zan mrn stoupat k budov ndra, objevuj se zde prvky mstskho mobilie a ti stromy. Tyto prvky informuj
chodce o tom, e ji pekonal vechny bariry v cest na ndra a e se ocitl ve svm vlastnm chrnnm prostoru.
ez
A'
Veejn pedprostor ndra
ez
Koncepn a materilov een

V rovni 1.PP se nachz pedprostor ndra, kter je koncipovn jako komunikan a odpoinkov zna, piem jsou tyto zny odlieny zmnou povrchu.
Komunikan zna a odstavn zna pro jzdn kola jsou eeny velkoformtovou betonovou dlabou. Zatmco odpoinkov zna je tvoena mkkm travnatm
povrchem a betonovmi zdkami. Tyto zdky jsou vkov pizpsobeny pro sezen. Mezi jmenovanmi znami nedochz ke striktnmu oddlen. Naopak dochz
k jejich promsen, jak z pohledu funknho, tak z pohledu povrchovho. Hranice tchto prostor je tvoena stdnm pruh trvy s pruhy dlaby. Mstsk mobili je
umstn na tto hranici ve stnu strom ped ndram. Speciln dladice s bodem uprosted sv plochy vyznauj trasy cyklostezky skrz tento prostor.
Celkov koncepce tohoto prostoru je koncipovna jako voln pehledn prostranstv. Dky sklonnm odpoinkovm rampm dochz k odhalen blzkosti
vodnho prvku eky Bliny. Navren zdky funguj jako hledit, kter se ot k elezninmu viaduktu na druh stran eky nebo k promtacmu pltnu.
Veejn pedprostor ndra
0 1 2
10
15
m
ez A - A
0 1 2
ez B - B
Hlavn pstupov rampa-povrch

Hlavn pstupov rampa
0 1 2
10
0,5
10
15
m
Pedprostor ndra
2,5
m
15
m
0,5
C.8 Architektonick detail
2,5
m
28
PRVODN A TECHNICK ZPRVA
Prvodn zprva
Technick zprva
Budova ndra
Ve chvli kdy dojde ke spojen princip, kter byly uvedeny v bodech konceptu, budova ndra zskv
svj tvar, nem vak dnou npl. Pro celkovou velikost ndra byla provedena analza ndra podobnho
vznamu v esk republice. V situaci trojhelnku vychz jeho velikost z denice kolejit, monost pestupu
mezi jednotlivmi smry vlak, a pozice pstupov rampy z centra msta.
Konstrukn een - ndra
Oblouky
zkladov konstrukce
Vzhledem k vodorovnm silm, kter vyvozuje konstrukce oblouku do podkladu, je potno
s mohutnmi zkladovmi patkami schopnmi penst svisl i vodorovn sly.
Prvky oblouk, sloucch jako nosn konstrukce objektu, jsou souasn vyuity jako prvek orientan,
a ochrann (zasteen objektu).
svisl nosn konstrukce

Zkladn svislou nosnou konstrukc budovy ndra tvo systm osmi elezobetonovch oblouk,
na kterch jsou zaveny vodorovn konstrukce, tra s nstupiti a objekt ndra.
TZB
vodovod a kanalizace
Budova ndra je pipojena na stvajc vodovodn a kanalizan d msta st nad Labem, jen se
nachz v een lokalit.
odvod deov vody
Dleitm detailem pro celkov een domu, je odvod deov vody. Ze spdovanch stech je
deov voda odvedena pomoc svislch trubek s osovou vzdlenost 10 m. Tyto dopluj rast podl fasdy domu.
Konstrukn systm tak s odvodovacm tvo jeden estetick celek, kde jednotliv prvky maj osovou vzdlenost
5 m. Pmo z nosn konstrukce oblouk je pak voda lapna do sbrnch jmek, odkud odtk dal kanalizac.
vytpn
Pstupy
vodorovn nosn konstrukce

Vodorovn konstrukce jsou pro dosaen ni vky konstrukce vzhledem k jejmu rozpt tvoeny
ocelovm rotem, kter je zaven pomoc thel na nosn konstrukci oblouk.
Soust aktulnho zemnho plnu je doplnit s centrlnho rozvodu tepla o propojen, kter vede
pmo pes eenou lokalitu. V nvrhu je tak uvaovno s napojenm ndra na tento centrln rozvod tepla.
Uvnit budovy je pak teplo distribuovno pomoc teplovzdunho vytpn.
schodit a rampy
Vnitn schodit jsou tvoena jako deskov, open o spodn a horn vodorovn konstrukce, shodn
jsou eeny eskaltory pro vstup na nstupit a pestupy.
Venkovn rampy jsou uloeny na nsypech zpevnnch oprnmi zdmi, kter pevyuj rampu a tvo
tak souasn bezpenostn prvek zbradl.
vzduchotechnika
Soust objektu ndra jsou technick mstnosti, ve kterch se nachz jednotky vzduchotechniky.
Tyto jednotky jsou rozdleny podle jednotlivch provoz.
P
Do ndra je mono vstoupit z mnoha smr. Na nvrh pch pstup byl vzhledem k pozici ndra
v runm dopravnm uzlu kladen velk draz. Hlavn pstup je tvoen rampou navazujc na ulici Blinsk. Tato
rampa je jednm s eench architektonickch detail. Ze spodn rovn autobusovho ndra lze vstoupit schoditm i po venkovn ramp. Vedlej pstup je mon tak z jin fasdou objektu. Je tedy mon ndra vyut
pouze k prchodu pes tento run dopravn uzel. U tto jin fasdy je tak zzena rampa pro pstup od p
lvky pes eku Labe. Z ulice ikova je mon se do ndra dostat nkolika zpsoby, zle na jedinci, kter
zpsob zvol. Od eky Labe jsou dva mon zpsoby prchodu k ndra, jeden prchod vede podl behu eky
Bliny (v tomto prchodu jsou zzeny schodit pro monost pmho pstupu na nstupit I-IV.) nebo druhm
prchodem navazujcm na rampu podl jin fasdy objektu.
sten konstrukce
Nosnou konstrukc pro stechy jsou svisl nosn konstrukce oblouk, na kter jsou uloeny ocelov
I proly. Na tyto proly je uloena sklenn konstrukce stechy. Stechy nstupi jsou opltn ocelov roty
uloen na ocelovch sloupcch.
porn een
Budova je jednm pornm sekem bez nutnosti zizovat porn schodit. Vtahy budou tak
vechny eeny jako evakuan.
Bilance ploch
Cyklist
V okol ndra jsou zzeny cyklostezky a soust nvrhu jsou odstavn plochy pro kola.
Automobil
Cestujc mohou vyut odstavnho parkovit zzenho mezi tlesem spodnho kolejit a ulic
Prask, z tto ulice je souasn zzen sjezd do tohoto prostoru. Pro parkovn vozidel, je mon vyut
i parkovit obchodnho domu Frum, kter kapacitou parkovacch ploch nkolikrt pekrauje jejich vyuit
Npl
Rozmez npln ndra je velmi irok. Zkladnmi innostmi, kter se v budov odehrvaj jsou pjezd a odjezd jednotlivch vlak a autobus, ekac a odbavovac hala, prodej jzdenek, schovna zavazadel, technick a provozn zzem, odpoinkov zny, obchody a oberstven, restaurace, kavrna, studovna, dtsk koutek
a hygienick zzem.
nenosn konstrukce
Nenosn konstrukce uvnit budovy ndra jsou eeny sten jako sklenn, sten zdn
a sdrokartonov.
nov povrchy
podlan plocha budovy
12 500 m2
4 240 m2
Konstrukn een - pstupov lvka

Nosnou konstrukc lvky jsou plnostnn elezobetonov nosnky po bocch lvky, kter souasn
tvo zbradl lvky.
Konstrukn een - most
Nosnou konstrukc mostu je est elezobetonovch pedpjatch oblouk, kter jsou propojeny pomoc
elezobetonov desky po kter prochz kolejit. Mostovka m v podlnm ezu promnnou vku a v mstech
mezi oblouky je nesena plnostnmi nosnky.
Materilov een
Pdorysn een
Povrchy exterir
1. PP
V rovni 1.PP se nachz tunel komunikace II/613, nstupit autobus 1-9, veejn pedprostor.
rove je propojena do hlavnho prostoru ndra pomoc dvou schodi, venkovn rampy a vtahu.
1.NP
V rovni 1.NP se nachz veker provozn zzem ndra, obchody a sluby. Propojen na nstupit
VRT prochz stedem budovy a je tvoeno vtahy schoditi a eskaltory. Okolo tchto komunikanch prvk se
rozprostr odbavovac hala ndra. K pestupu mezi vlaky je vyuit prostor ken koleji, v tomto mst je
nutno pekonat jednu vkovou rove nahoru a poslze dol pro pstup na nstupit I-IV. Tento pestup je
obslouen eskaltory a vtahy. Pokud cestujc pichz z veejnho pedprostoru i od eky Labe, me vyut
pmho vstupu na nstupit.
Budova
Povrchy v exteriru ndra jsou eeny z pohledovho betonu, kter m ve svm povrchu rastr pro
zen msta trhlin. Zvsn konstrukce a konstrukce sloup na nstupitch je eena v blm ntru, stejn
ntr je pouit i na desky zakrvajc i proly sten konstrukce. Fasda domu je tvoena rmovm zasklenm.
Nstupit vlak
Vlakov nstupit jsou eena z prefabrikovanch betonovch tvarovek, kter maj hladk povrch a
na nezbytn orientan a bezpenostn prvky pro nevidom.
Nstupit autobus
Nstupit autobusu je eeno jako betonov dlaba, kter se pepisuje z pedprostoru ndra.
2.NP
V rovni 2.NP jsou umstny nstupit vysokorychlostn trati a pestup na spodn nstupit.
Pedprostor ndra
Pedprostor ndra je tvoen skladbou betonov dlaby dvou rozmr, oprnch betonovch zdek
a travnatho spdovanho povrchu odpoinkovch ramp.
Alternativn pstupy na nstupit
Vzhledem k dlce nstupi je ndra opateno severnm a zpadnm pstupem na nstupit.
Severn vstup je een z prchodu stvajcho hlavnho ndra st nad Labem, budova si tak zachovv nvaznost na ndra a nen zcela odznuta. Zpadn vstup kles rampou z nstupit do objektu star myky, kde je
pedpokldno umstn modelu ndra a propojen s rozvojovou oblast na zpad od centra msta.
Oteven objektu nkupnho centra smrem k ndra

V souasn situaci je objekt obchodnho centra Frum smrem k trojhelnku trat zcela uzaven.
Akoli se jedn o objekt pomrn nov, asov horizont pro kter je tento projekt navrhovn, umouje vahu o
spoluprci majitele objektu s mstem. S ohledem na fakt, e takovto prostory jsou navrhovny na krtk asov
obdob je celkem pravdpodobn, e v prbhu let probhne celkov rekonstrukce tohoto objektu. Pi tto rekonstrukci by se vzhledem k skeletovmu systmu budovy mohlo uvaovat o jejm oteven smrem k budoucmu
ndra.
Parkovit
Povrch parkovit m v sti komunikac cemento-betonov povrch a betonovou dlabu v sti
parkovacch stn.
Povrchy komunikac
Povrchy komunikac jsou eeny v podob cemento-betonovho povrchu.
Povrchy interir
Podlaha interiru ve veejnch prostorech zachovv rz podlahy v exteriru budovy. Cel veejn
plocha v rovni 1.NP je tak sjednocena do jednoho materilovho een. Strop je een velkoformtovm
podhledem.
D.1 Prvodn zprva | D.2 Technick zprva
29
Navren budova ndra potvrdila, e jeho stavba

zklad argument tto prce
v mst trojhelnku je realizovateln, lze tedy zodpovdt i otzku, kde m bt umstno ndra. Na
m bt ndra vysokorychlostn eleznice st nad Labem umstno v trojhelnku trat.
E.1 Zvr
30
ZDROJE
PODKOVN
(1) KALK, Ji. Vysokorychlostn napojen st nad Labem a rychlostn spojen Praha - Most - Karlovy Vary - Cheb [textov zprva], souprava 1.
Chrst : Projektov stedisko, 6/2010, s. 36
Rda bych podkovala vedoucmu sv prce Ing. arch. Janu Hendrychovi, za trplivost a jasn veden.
Ing. Jimu Kalkovi za to, e ho mj npad zaujal a tak za nvrh kolejit. Dopravnm inenrm z Institutu
plnovn a rozvoje Prahy, za konzultaci silninho een. Oponentovi prce Ing. arch. Vladimru Charvtovi, za
prvotn impuls pi zadn prce, a za vcn dotazy pi konzultaci projektu. Katein Fryzelkov, za ptelsk
povzbuzovn a podporu bhem celho semestru. Studiu Mimosa, za poskytnut azylu v pracovnm prosted.
Vem ptelm, kte ji pi prvnm pohledu, registrovali zda se mi prce momentln da i nikoliv. A rodin,
kter mi poskytla zsadn materiln a psychickou podporu.
(2) Modern eleznice 2/2014: I vhybka m sv srdce kiovatky na kolejch. Praha: Sprva eleznin dopravn cesty, sttn organizace, nor 2014
s. 24
(3) Modern eleznice 4/2014: Nov ance pro loklky zan prodej trat. Praha: Sprva eleznin dopravn cesty, sttn organizace, nor 2014
s. 32
(4) Modern eleznice 2/2014: I vhybka m sv srdce kiovatky na kolejch. Praha: Sprva eleznin dopravn cesty, sttn organizace, nor 2014
s. 24
(5) BINKO Marek, loha SDC v pprav Rychlch spojen [online]. Sprva eleznin a dopravn cesty, 2014. s. 3-11. dostupn z: http://www.
vysokorychlostni-zeleznice.cz/vysokorychlostni-dokumenty-ke-stazeni/
(6) ULC, Jan. TS VRT Praha - Litomice, 4/2014 [obrzek], V: Aktuln prbh ppravy Rychlch spojen na SDC. Sbornk konference Czech
Raildays 2014[online], 4/2014, s. 5. dostupn z: http://www.railvolution.net/czechraildays/2014/buletin_szdc.pdf
(7) KALK, Ji. Pehledn situace vslednch variant, 6/2010 [vkres], V: Vysokorychlostn napojen st nad Labem a rychlostn spojen Praha Most - Karlovy Vary - Cheb. souprava 1. Chrst : Projektov stedisko, 2010, B 1.2.
Chrst : Projektov stedisko, 6/2010, s. 39
Chrst : Projektov stedisko, 6/2010
(10) KALK, Ji, e-mailov komunikace 6/11/2014
(11) Zlat ez 6.- tmatick slo: Urbanistick soute v st nad Labem. Praha: Zlat ez, listopad, 1993
(12) [online] http://www.dpmul.cz/index.php?art=84
(13) KALK, Ji, e-mailov komunikace 6/11/2014
tabulka 1 - KALK, Ji. Vysokorychlostn napojen st nad Labem a rychlostn spojen Praha - Most - Karlovy Vary - Cheb [textov zprva].
souprava 1. Chrst : Projektov stedisko, 6/2010, s. 36
tabulka 2 - vlastn tvorba
tabulka 3 - vlastn tvorba
tabulka 4 - [online] (http://scitani2010.rsd.cz/pages/map/default.aspx)
graf 1 - BINKO Marek, Pprava vysokorychlostnch trat v podmnkch R [online]. Sprva eleznin a dopravn cesty. Brno 9/2013. s. 6. dostupn
z: http://www.vysokorychlostni-zeleznice.cz/vysokorychlostni-dokumenty-ke-stazeni/
Podkladov dokumenty
1 - KALK, Ji. Vysokorychlostn napojen st nad Labem a rychlostn spojen Praha - Most - Karlovy Vary - Cheb. souprava 1. Chrst : Projektov
stedisko, 6/2010
2 - Kolektiv autor, zemn pln msta st nad Labem, prosinec 2011
F.1 Seznam zdroj
31

Lenka Pechanova: Nádraží Vysokorychlostní Železnice Ústí Nad Labem

Uploaded by

Document Information

Description:

Original Title

Copyright

Available Formats

Share this document

Share or Embed Document

Sharing Options

Did you find this document useful?

Is this content inappropriate?

Description:

Copyright:

Available Formats

Lenka Pechanova: Nádraží Vysokorychlostní Železnice Ústí Nad Labem

Original Title:

Uploaded by

Description:

Copyright:

Available Formats

Ndra vysokorychlostn eleznice st nad Labem

Diplomov prce | Technick univerzita v Liberci | Fakulta umn a architektury | ZS 2014/2015

B | Urbanistick nvrh / rozbor msta a kolu

B.2 Situace irch vztah - mstsk vztahy

B.3 Urbanistick koncept

B.4 Analza pozic a jejich porovnn

B.5 Inspirace ze svta, dimenze ndra v eskm mtku

B.6 een lokalita stvajc stav

B.7 Historick souvislosti

C.2 Koncept /een

C.6 Vizualizace exteriru

C.7 Vizualizace interiru

C.8 Architektonick detail

D.1 Prvodn zprva

D.2 Technick zprva

F.1 Seznam zdroj

vysokorychlostn eleznice Praha Drany

pedpokld vybudovn novho ndra v st nad Labem.

PROBLEMATIKA VYSOKORYCHLOSTNCH TRAT

~192 km/ ~135 min

~140 km/ ~60 min

Koridor vysokorychlostn eleznice Praha Drany se stanic v st nad Labem.

Je pln na 35 let pedasn?

M vysokorychlostn tra smysl?

asov nronost procesu plnovn a vstavby

~106 km/ ~70min

asov spora vce ne 50% vi stvajcmu stavu.

Souasn postup procesu plnovn

~60 km/ ~15 min

Priority budovn ve vztahu k st nad Labem

(vzhledem k asovmu vhledu je as automobilem uvaovn po dokonen dlnice D8)

Dokonen seku st nad Labem - Praha do roku 2050.

zemn technick studie vysokorychlostn trati

SITUACE V IRCH VZTAH - MSTSK VZTAHY

situace irch vztah - dopravn schma

Je sprvn navrhovat koridor mstem?

Pro je vhodn umstn stanice v centru?

stanice na okraji = del cesta do prce

Situace irch vztah souasnost x nvrh

plnovan silnin okruh - P

nvrh vysokorychlostn trati - DP

nvrh strategick studie vysokorychlostn trati

situace irch vztah - dopravn schma

Plnovan kompozice trat neumouje

Trasa navrhovan vysokorychlostn trat

B.2 Situace irch vztah - mstsk vztahy

Kde umstit nov ndra?

Kde umstit nov ndra?

Studie Ing. Ji Kalk, projektov stedisko

Studie z roku 2010 umsuje ndra 200m vchodn od souasn pozice

Potencil trojhelnku - URBANISTICK KONCEPT

situace irch vztah - varianta ndr A

Trohelnk trat jin od centra msta skrv nevyuit potencil.

potenciln rozvojov plocha

nvrh vysokorychlostn trati - nvrh

Ndra lze umstit tak do

potencil v trojhelnku trat - dochzkov vzdlenosti

nvrh kolejit Ing. Ji Kalk, koncept ndr DP

situace irch vztah - varianta ndra B