You are on page 1of 101

Obsah

Autor k zjemcm o velaen


Vely mohou bodat
Hledn stanovit
Umstn velstev
Investice
Nklady do zatku
Jak ly?
Pro drtn dna '?
Krmen shora!
Jak mra rmk ?
Vlastn vroba devnch l
Biologie medonosnch vel
Vely a medonosn vely
Dlnice, trubci, matka
Na zatku je vajko
Popis len velho spoleenstv
O vzniku a ivot matky
Lenoi a pobudov
koly len velho spoleenstv
Vvoj velstva
Pozdn lto a podzim
Zima a Pezimovn
Jaro a jarn vvoj
Rst a rojen
3 kg roje = 2 kg vel + l kg medu
Dlen riziko
Vvoj v lt
Pprava na zimu
Veden velstva bhem velaskho roku
Veden velstva bhem roku v pehledu
Zabrnit loupen
Pe v pozdnm lt
Dbt na slu velstva
Zen starch velstev
Sjednocen starch velstev
Zakrrnen
Krtk koncept pe v pozdnm lt
Hygiena plst a zsoba plst
Boj proti varroze v pozdnm lt
Diagnostika spadu
Oetovn kyselinou mraven v pozdnm lt
Oeten kyselinou mraven, houbou zdola
Oeten kyselinou mraven talem a lkaskou sklenic shora

3
4
7
9
9
10
10
15
17
18
19
24
25
25
26
29
29
31
32
34
34
35
37
38
39
39
40
41
41
42
43
43
43
44
46
48
50
50
51
52
53
54
56

Pezimovn
Po oeten kyselinou avelovou
Velask opaten v zim v krtkosti
Zimn klid
Zimn potrava
Dret vely v teple?
Vyzimovn
Prohldka na jae
Nutn zakrrnen
Co dlat s bezmatenm velstvem?
Prvn rozen
Stavebn rmek
Nasazen mednk
Pro velait s mate mkou?
Nenechat je vyrojit se!
Pedchzen rojen
Kontrola nstavk
Mezipodlan oddlek
Sklize medu
Sbrat jen zral med
Zabrnit loupei a bodni
Neodebrat vechen med
Veden velstev na jae a brzkm lt - v krtkosti
Chov matek - tvoen mladch velstev
tydln dno
Chov matek v bezmatenm chovnm velstvu
Chovn rmek
kolkovn matenk
Plnn oplodk
Krtce o chovu matek a mladch velstev
Jednoduch tvoen oddlk
Pe o mlad velstva

57
57
60
60
61
61
62
62
64
64
65
65
67
68
70
71
73
67
69
79
80
81
82
82
83
83
85
87
88
93
93
94

Autor k zjemcm o velaen


Chcete zat s chovem vel? Velate ji? Blahopeji Vm k tomuto rozhodnut.
Nebudete toho litovat. Snad jen na zatku, kdy poprv dostanete ihadlo, nebo
po druh a potet. Prvn bodnut bol velmi siln, nsledujc ctte sice mn, ale
pesto. Pi chovu vel se bodnutm bohuel nevyhnete. Je mono se pokad od
hlavy k patm zcela zahalit, dve ne jdete ke velm .Totln zahalen pi chovu
vel pomh, ale nen dn legrace vydret to teplo ve skafandru.
Existuje tak pr vjimek. Znm velae, kte na vel bodnut reaguj velmi citliv. Po kadm bodnut dostanou zstavu dechu a mus bt oeteni lkaem.
Takovm alergikm se rad pestat velait. Nkte tito velai vak chtj nadle velait a radji se s nesnzemi, kter jsou spojeny s totlnm zahalenm, sm,
ne aby pestali velait. kme o nich, e jsou posedl. J jsem tak takov
"posedl velami". Nemohu ji vely opustit a zanechat velaen.
Moje prosba v tto rukovti, kter je napsan jak pro zatenky, tak pro pokroil, je, aby se tak stali "posedl velami". I v tom ppad, kdy tu a tam pi
prci se velami dostanou njak to ihadlo.
Chov vel je velmi zbavn a pin velkou radost. Chov vel je ale nco vc,
ne jen chovat vely. Pi velaen se dotkme na okamik prody, co nm
umouj vely. Vely jako vichni jin tvorov jsou zvisl na ivotnm prosted. Kdo chce rozumt velm, mus pozorovat ivotn prosted, aby mohl
posoudit jeho vliv na vely. Protoe kad rok probh jinak, pin nm stle
nov zkuenosti. Kad rok, kter proijeme se velami, ns obohacuje.
Nedje se to ale zbyten. Chov vel stoj sice penze, ale pin nm sten
vdlek ze sklizn, prodejem medu, vosku, propolisu a pylu. Nestanou se z vs
milioni. Ani tehdy, kdy prci velmi dobe rozumte.
Ke sprvnmu porozumn a zskn zkuenost je vak teba nkolik let. Aby
Vae nklady do let uen a vyuovn neultly do vzduchu, radm Vm:
"Zante velait v malm a postupn se rozrstejte, ale hlavn velate jednodue!" S touto rukovt bych chtl pispt k tomu, abyste "jednodue velaili"
a nedlali chyby, tak jako j a mnoz ostatn ped Vmi.
Jestli se to poda, zle ovem pedevm na Vs. Nedoshnete toho jen tm, e
budete rozumt teorii chovu vel a ovldat praktick schopnosti. Vedle vdn
a umn je nutn tak dsledn innost.
Se velstvy je nutn dsledn prce a pak vm velaen pin radost. Proto
jednodue zante ! Jednodue velate.
Stuttgart-Birkach, leden 1998
Dr. Gerhard Liebig

Vely mohou bodat


Kad, kdo zan se velaenm, je na zatku ostchav, a dokonce m strach
ped bodavmi zvtky. Pracuje s opatrnost a respektem ped svm velstvem.
Se zkuenostmi pichz jistota. Strach miz, ostchavost se zkliduje, opatrnost
a respekt by vak mly zstat. Zmiz-li strach a ostchavost, projev se to u velae ve zmn stylu prce se velami. Pokud se tomuto zachzen se velami naute, budete se chovat jinak ne pi vaem prvnm kontaktu.
Na zatku se kad vela dobe chrn, kdy vstupuje ke svm velm. Nasad
si zvoj a nasad si i koen rukavice. Proti tomu nelze nic namtat. Jen by se u
toho nemlo zstvat. Po nkolika letech si vypstuje ke svm velm vztah.
Pesto byste mli urit pravidla nadle dodrovat. Pedevm tato:
- u prce se velstvem mt po ruce velask zvoj a nasadit si jej teprve, a je
to nezbytn nutn.
- rukavice oblkat jen ve vjimench ppadech, pokud jsou vely njakho
velstva nebo lu z rznch pin velmi ton a prce s nimi se ned peloit, protoe je nutn ji vykonat ihned.
Potom se nemuste nutn trpit. Kdy bodnut nsleduj rychleji za sebou ne
mete vytahovat ihadla, je lep se zahalit nebo prci peruit. Velstvo se
uzave a zkus se to jet jednou, pozdji. V kadm ppad by "totln zahalen" mlo bt jen vjimkou, aby se nestalo pravidlem.
Co mm proti rukavicm?
V rukavicch nem vela nleit cit, kter potebuje pi prci s rmky plnmi
vel. To plat obzvlt pro vytahovn a optovn zavovn plst.
Samozejm jsou vjimky, napklad u takovch vela, kte ji maj zvanou
alergii na vel jed, nebo se jim vyvj. Kdy vel pchnut in pravideln pote, poruchy krevnho obhu, nebo nsledn siln otkn i vyrky; potom velai nezstv jin volba, ne se dobe zahalovat pi prci se svm velstvem;
nebo pi prci i s jinak velmi mrumilovnm velstvem me tu a tam k njakmu bodnut dojt. Napklad kdy se u vytahovn nebo zavovn plst pimkne vela. Obzvlt zatenci reaguj pravideln na prvn bodnut velmi
citliv. Bodnut do onho vka sta k tomu, aby oko siln nateklo a najeden
nebo dva dny prakticky osleplo. Po bodnut do ruky me natci cel pae a k
rameni. Takov zkuenosti jsou sice bolestiv, ale v dnm ppad to nen
dvod ke skonen se velami. Po ase dojde k tomu, e si zvyknete, bodnut
nkolik sekund ctte, ale nevyvolv ve vaem tle dnou reakci.
Pesto byste mli bt prv u prvnch bodnut velmi pozorn a zjiovat reakci
svho tla a zmnu zdravotnho stavu. Nen to dn legrace, kdy se krevn
obh dostane do pot a dokonce zkolabuje. Pokud bodnut velou pedstavuje
nebezpe ivota, pak je lpe od velaen ustoupit. Ten. kter pesto neme
4

nebo nechce pestat, ml by se poradit s lkaem. Snen citlivosti doshneme


lenm, kter u mnoha postienm velam pomohlo.
Takov ppady jsou vak ojedinl. Z pravidla reaguje tlo prudce jen na prvn
bodnut. Pitom si vytvo obrann ltky proti velmu jedu a stane se imunnm.
Po t vel bodnut bol jen mlo, nkter vce, jin mn.
Co mm proti zvoji?
Mnohem mn ne proti rukavicm. Tak zvoj brn pi prci. Sklouzv pi
vtrnm poas lehce z hlavy a je pes nj he vidt. Ovem nen zvoj jako
zvoj. Kvli lepmu vidn se vyplat zhotovit si sm njak jednoduch zvoj.
Jako materil je vhodn ern, jemn tyl. Existuj ovem i jin opaten, ktermi meme zamezit bodnutm, ne je noen ochrannho obleku. V nsledujcch
dcch se je pokusm piblit.
Dbt na mrnost!
Zsadn by se mla chovat jen mrn velstva, nejen z vlastnho zjmu, ale tak
v zjmu soused a rodiny. Kdy velstvo opakovan vykazuje nadprmrn
agresivn chovn, kter se projevuje napklad tm, e vela u prvnho oteven
velstva, nebo jet he, jen kdy se pibl ke velm, je napaden, pak je
poteba pi nejbli pleitosti vymnit matku. Ovem tato opaten zdka
pomhaj ihned, nebo trv skoro dva msce, ne se velstvo konen po pchodu nov matky vymn.
Pi vbru plemeniva pro chov matek je draz kladen pedevm na mrnost. Je
konen od mrnho velstva zddna .
Dobe pipravit zsahy do velstva!
Co budu dnes dlat? Kter plstvov materil, kter nad potebuji nebo bych
mohl potebovat? Vechny vci, kter jsou pro plnovanou prci u velstva
nutn, by mly bt po ruce za velstvem, dve ne se s prac u velstva zane,
aby velstva byla otevena jen krtce a jen jednou. Kuk by ml dobe hoet a
nevyhasnout po prvnm nadechnut.
Pracovat klidn!
Ve veln nen na miste nervozita. Chovn velae se lehce pen na vely.
Vela mus bt vnitn klidn a snait se vyhbat roztritm pohybm rukama.
Vely ns napadaj velmi asto nhle. Piltnut a bodnut se stane bhem jednoho momentu; me se stt, e atakujc vely se zamuj na vlasy. Pak mte
trochu asu, velu pidret a rozdrtit dve, ne bodne. Kdy let na nah tlo, pichz obrana vtinou pozd. Potom mete jen vythnout ihadlo. V kadm
ppad nesmte upustit plst, kdy jste napadeni a prv jej drte v rukou. Bylo
by chybou stle se ohnt po velch, kdy na vs znovu a znovu to. To by je
5

jen vce rozdrdilo. Lep je, chovat se klidn, bez zbytench pohyb, nathnout si zvoj a pomalu se vzdlit.
Vely ltaj rdy na ve, co se leskne (pvek, oi, zuby). K v l i tomu si ped
prac se velstvem sundejte prstnky a hodinky a mjte zavena sta.
Zabrnit loupei!
Kad loupen vychz z nerozumu velae. V dob slab snky, zvlt v pozdnm lt, je lep vykonvat nutn prce u velstev bezpodmnen ped zatkem vletu vel. Loupen lehce vede k bodni a doznv teprve po nkolika
dnech. Vyloupen jsou obvykle slab velstva. Omezen zde pomh zen
esen. Tohoto opaten se vak meme zci i bhem krmeni v pozdnm lt,
kdy se dn dal chyba neudl.
Bez koue neotvrat dn velstvo!
U mrnch velstev se d pracovat shora. Dvat se a dokonce vytahovat plsty,
ani byste byli pobodni. Pesto by se mlo zsadn pracovat s kouem. Ten
uklidn vely, ale tak velae.
Dvat pozor na nladu velstva!
Velstva nejsou ve svm chovn konstantn, nebo stejn jako vela podlhaj nladm. Pi dusnm poas je jejich nlada asto vydrdna, prv tak
jako u nezamstnanch. V t dob je venku vdy nkolik vyzvda, kte tak
prbn testuj, jestli by u soused nebylo nco k odnesen. To zvyuje pedevm obrannou pipravenost, co vela me nepjemn dostat poctit.
Kdy vldne as snky, pracuje se s velstvy leheji. Asi zle na tom, aby
star vely byly mimo l a ne v nstavku; nebo prv ty pichzej spe na
pchac mylenky ne mlad vely. Snka skoro vechny vely zamstnv
zpracovnm pinesenho nektaru nebo medovice, maj pln bka a men
chu do bodni.
Psoben koue se d vysvtlit podobn. Kou pimje vely nast med. To trv
nkolik minut. Hned po tom je medn vek pln a vely jsou syt. Syt vely
nepchaj. Kouem se vely nechaj ovem uklidnit, jen kdy maj k dispozici
potravu v nezavkovanch plstech. Kdy tato chyb, doshne se kouem lehce
opak. Vely zpanika a mohou se stt agresivn.
To nejneklidnj velstvo prohldnout na konec!
Pozorn vela zn svoje velstva. Kdy njak velstvo projevuje opakovanou
agresivitu a piiny se nedaj ihned odstranit, mlo by se toto velstvo vdy prohldnout jako posledn. Nebo pouze tm, e skonme s prac na velstvu,
nepestanou bt tyto vely ton. Vely sleduj velae tak dlouho, dokud neopust stanovit.
6

Mnoho velstev nestavt vedle sebe!


Pokud je mnoho velstev seazeno tsn vedle sebe na spolenm podkladu,
mohou otesy, kter jsou spojeny se zvednm nebo nasazovnm nstavk, probudit sousedn velstva a vyvolat loupen a bodni. Proto je smysluplnj postavit velstva na podlahu nebo na paletu jednotliv nebo po dvou. Velstva se daj
zpracovvat leheji z jedn strany ne ze zadu.
Vyhnte se vraznm pachm!
Vely maj svj vrozen smysl pro vn, mohou proto reagovat na tlesn
pachy, na co by se mlo pamatovat pi pouvn parfmu nebo amponu.

Hledn stanovit
Pi chovu vel je poteba zvolit msto; njak msto na postaven velstev a njak dal pro nutn uschovn pstroj jako medomet, przdn nstavky a plsty.
Pi hledn msta na postaven velch l musme dbt t ohled ve stanovenm
poad: 1. ohled na potebu souseda nebo soused
2. ohled na vlastn poteby
3. ohled na poteby velstev
Poteby souseda
Vely mohou bodat. Kdy bodnou vely velae, je to mn zl,ne kdy to
potk nkoho jinho. Kad chovatel je za sv zvata zodpovdn. Nkdy
mohou mt vel bodnut
nepjemn nsledky, pedevm kdy pobodan
mus bt lkasky oeten. Me se stt, i kdy velmi zdka, e vel bodnut
vede k smrti. V kadm ppad mus vela ruit za nsledky. Pokud je lenem
njakho velaskho spolku a plat pspvky, m umonny pzniv podmnky pro zkonn pojitn odpovdnosti. Proto se vyplat bt lenem velaskho spolku.
Pak by tak bylo douc, aby nemusel bt provdn nrok na zkonn pojitn odpovdnosti. Nejlepm opatenm je umstit velstvo tak, aby se nikdo
nedostal do nebezpe. K tomu je nutno pi hledn msta a pi postaven velstev bezpodmnen pihlet.
Vely vltvaj a odltvaj esnem. Zvlt il letov ruch vldn pi dobr
snce. Letov drha vel me bt zena umsovnm velstev nebo odpovdajc vsadbou v okol lu. iv plot nkolik metr od esen nebo mezi lem
a sousedovm pozemkem smruje vyltvajc vely nahoru, pop. nasmruje
vely tak, e sousedv pozemek ve vce pelet. Kov pmo za lem se star
o to, aby vela nebo jeho zvdav host nestli v cest velm, kdy za snkou vyltvaj za l.
Vely, kter ltaj za snkou nebo se vrac dom, nejsou ton a bodaj zd7

ka. Pesto bychom se nemli nikdy bezprostedn zdrovat ped esny, obzvl
tehdy ne, kdy vela pracuje ve veln. Ze zadn strany lu je nebezpe bodnut zeteln ni ne ped esnem.
Vlastn poteby
Chovat vely znamen mimo jin tahat se s bednami a plsty. Kdy jsou plsty
naplnny medem, me to bt velmi namhav. Proto by se mla velstva umsovat tak, aby meziobratlov plotnky a svaly nebyly zbyten opotebovny.
Je teba vzt v vahu, e strnete. Pi umsovn velstev byste se mli vyhbat
pkrm svahm. Nejvhodnj jsou takov msta, na kter se d pijet autem
nebo pepravn krkou a k lu nezvisle na tom, jak je poas.
Poteby vel
Vely mohou ltat daleko.Poadavky, kter mme pro stanovit k v l i snkov situaci, nemus se proto projevovat v bezprostedn
blzkosti l.
Stanovit zvis na situaci pi snce, obzvlt na nabdce nektaru a pylu v
pedja a v pozdnm lt. Je dobr, kdy v blzkosti letovho okruhu (2 km
rdius) je k nalezen mnoho rozmanit zelen. Zvlt vhodn jsou rozlehl
ovocn zahrady, ovocn sady, mal zahrady a pedzahrdky, kov, stromov a
kovinami lemovan potoky, parky, aleje a smen lesy.
Zjemce o chov vel snad me napadnout, vely nechovat, pokud nevlastn
prostorn pozemky. To by ale nemlo bt dnou pekkou velaen, kdy
se bude dret doporuen: zat s mlem a skromn!
Pro velstva nen nutn potebn vlastn zahrada. Kdy chovte jen 3-6 velstev, mete na zatku vyut pro uschovn nstroj tak sklepn prostor v
rodinnm dom. Je pirozen pohodlnj, kdy stoj velstva vedle zahradnho domu, ve kterm je umstno veker nad velae, a je tedy rychle po
ruce. Kdo jej nem, ale chce mt, mus velmi mnoho investovat. Vedle investinch nklad je teba potat tak s prbnmi nklady, kter pibvaj s
potem velstev a kad rok zatuj v rozpoet, obzvl potom, kdy se
nedostav velask spch.
Nejlep msto nen bezpodmnen vlastn zahrada. Promluvte si s lesnm
nebo se sedlky, jim pat louky v dol nebo na okraji lesa.
Kov, svahy nebo jet lpe les, ped nm velstva stoj, zadruj siln vtry,
d vel let do vrchu a jsou zrove velmi pastvinami. Pednost je tak,
kdy velstva stoj pod listnatmi stromy tak, e ly v lt nejsou vystaveny
horkmu polednmu slunci a v zim a na jae svt poledn slunen paprsky
na esna.

Umstn velstev
Dan skutenosti uruj, kam zamit esno. Ve svahu se velstva stav zpravidla tak, aby vely vyltvaly dol; ped krajem lesa se esna obracej na voln
pole. Jako pravidlo plat, e esna maj bt vystavena slunci alespo pr hodin
denn; jestli dopoledne, v poledne nebo odpoledne, o tom se d dlouze debatovat; tak o tom, jestli velstva maj bt vystavena slunci jen nkolik hodin, nebo
cel den.
Vedle slunench paprskuje dalm faktorem vtr. Ochrana ped vtrem je vhodou, nelze vak doshnout absolutn ochrany ped vtrem; pokud velstva stoj
zdy ke svahu, ke kov nebo lesu a tm jsou chrnna ped zpadnm vtrem, je
to nutn spojeno s tm, e zvlt v zim a na jae vane studen vchodn vtr
do esen. Velstvm to vtinou nevad nebo vad jen v mal me.
Voln umstn
Veln je drah. Mimo to je prce se velstvy ve veln velmi zdlouhav.
Velstva jsou lpe umstna ve voln prod - zvlt kdy jsou chovna v
nstavkovch lech.
Velstva jsou postavena na podloku. Sta njak paleta, na kter je msto pro
dv velstva.
Podloka me bt tak zhotovena ze dvou trm a nkolika prken. Ta mohou
bt pikryta kusem sten lepenky, a tak chrnna ped poasm. Sten lepenka slou vracejcm se velm zrove jako pistvac plocha a udruje rst rostlin dle od esen.
Kdy jsou velstva postavena po dvou, d se v nich pracovat ze strany. Jde to
leheji ne zezadu, co pouvme, kdy stoj vce velstev tsn vedle sebe.
Zvlt v polovin zimy se vyplat chrnit ped detm a snhem vdy pospolu
dv postaven velstva. Zimn pikryt mus bt dostaten zateno, aby v boui
neodletlo. Nejvhodnj jsou kameny. Pneumatiky se v tomto ppad nedoporuuj.

Investice
Chovat vely stoj penze. V obchod se velaskmi potebami je nabdka
spousty pstroj. Na zatek byste se mli omezit na nejpodstatnj vci.
Tak pozdji, kdy mte dostaten zkuenosti se velami a poet velstev
chcete zvit, nezapomete, e nepotebujete nutn vechno nad, kter vm
trh nabz.
Nsledn vm uki, co potebuje na zatku kad velstvo.

Vdaje na zatku (Ceny z roku 2000 v R.)


na velstvo
- jednoduch devn ly
5 nstavk, podlaha, vko
- 50 rmk
- l cestovn popruh
- l mate mka
- 3 kg mezistn
- drtek 150 g
- l velstvo
- 20 kg cukru

kupn cena v K
l .500,300,150,450,42,500,350,-

pro prci ve velstvu


- l dmk (kuk)
- l rozprk
- l smetek
- ochrann obleen

300,30,50,800,-

pro sklize medu


-

l ty rmkov medomet bez motoru, nerez


odvkovac tal
ndoby na med
l medov stko

5.000,400,l .500,300,-

pro hygienu plst


- l slunen tavidlo na vosk

900,-

( V cench se pirozen mohou projevit mstn odchylky.)

Jak ly?
Nov ly jsou dra, ne star opotebovan. Nen vak podivn, kdy zatenk chce odkoupit opotebovan lov materil od jinho velae, kter se kvli
vku velaeni vzdv a redukuje poet svch velstev? Je to bohuel patn
cesta. Mnoho zatenk dl tuto chybu, udlal jsem ji kdysi i j.V Evrop je
ohromn rozmanitost l a rmk. Msc co msc se s tm ve velaskch novinch v inzertnm oddlen setkvme. Reagovn na zdnliv vhodnou nabdku
se lehce me stt chybou.
V zsad se d velait v jakmkoli lu. To je pi mnohosti existujcch typ l
jasn. Pesto ne kad l je hospodrn, to znamen jednoduch, levn a smyslupln zrove. Ne kad l je vhodn pro jednoduch velaen.
10

Proto by pi opatovn njakho lu ml bt dn bezpodmnen draz na nsledujc body: nstavek


ze deva - borovice vejmutovka
2cm siln stny
nstavky bez rhy (bezfalcov)
hmatov lity msto vyfrzovanch zez
bez kovn
zasovan dno
s mate mkou
mra rmku pro plodit a mednk (stejn Zanderova mra)
msto pro 10-11 plst
studen stavba
Pro nstavek?
V Evrop mnoho desetilet dominovaly ly, ve kterch se pracovalo zezadu, a
existovalo velkm mnostv rznch konstrukc. U vtiny tchto typ bylo velstvo omezeno tm, e mlo k dispozici prostor na plodit a mednk. Velstvo pezimuje ve spodnm ploditi. V pedja ml vela mednk zcela przdn. Ve
velstvu se pracovalo zsadn zezadu. Plsty v ploditi se daly sice vytahovat,
ani by se musel oddlvat mednk, pesto se vak nedaly zvednout, protoe
mednk a plodit byly umstny v jedn bedn. Velstva se daj na sebe skldat, co umouje pstup zezadu. Ovem pro umisovn l je nutn veln.
V nstavkovm lu se pracuje shora. To je znan jednodu ne zezadu. Na
jeden nstavek nebo vce nstavk se nasazuje mednk, kter se podle sly velstva a nabdky snky me skldat ze dvou nebo tak t nstavk. Velstvo se
d rozit libovoln smrem vzhru. Nstavkov velstva mohou bt postavena voln na sebe. Veln nen nutn.
Rozen nstavkovch l v uplynulch tech desetiletch bohuel nevedlo v Evrop
ke sjednocen lovho materilu.
Naopak. Stejn tak jako u l pstupnch zezadu existuje u ns zatm
u nstavk bezpoet konstrukc a
vlastnch stavebnch variant. Mnoho z

sti nstavkovho lu pedstaveny


schmaticky: drtn dno, 2 nstavky
plodit, matei mka, l nebo 2
nstavky mednk, flie, vnitn vko,
plechov vko
11

nich je konstruovno tak komplikovan, e jejich lacin vlastn vroba je prakticky nemon. Skldaj se mimo to z velmi mnoha jednotlivost, kter se
nesnadno opatuj.
Pro devo?
Pro vvoj velstva to nehraje dnou roli, jestli je ubytovno v lech ze deva
nebo umlch ltek. ly z umlch ltek lpe izoluj, ale ve spoteb potravy se
to odraz jen v nepatrnch zmnch. Pro hygienu plst se doporuuje chovat
velstva celoron. V zim a v asnm jae nad otevenmi sovmi dny pak
ji nen nutn potat s dobe izolovanmi stnami nstavku.
ly z umlch hmot jsou leh ne devn. Ovem jsou tak objemnj, potebuj na stojnek nebo ve sklad vce msta. Toto hledisko hraje vt roli teprve, kdy chovte mnoho velstev a koujete s nimi. Pesto by na to ml vela
od zatku pamatovat.
Zda se rozhodne pro uml hmoty, nebo pro devo, je otzka souvisejc i s umstnm. Velai rdi pedstraj, e svm chovem vel zsadn pispvaj k ochran prody. Ochran prody by vak neml uvat dn materil, kter pi sv
produkci a odstrann zatuje produ. Krom toho je prodn obydl velstva
dut kmen stromu. Jako materil na l je tedy vhodnj devo.
ly ze deva si mete postavit sami, pokud disponujete odpovdajc dlnou.
Celkov se neupednostuje dn druh deva. Smrodatn zde je, jak poadavky m na sv ly vela. Disponuje-li velkm zvodem s odpovdajcm zvedacm zazenm, kter ulehuje transport nstavk a l, je naprosto smyslupln pout napklad smrkov devo, nebo toto je velmi stabiln a trvanliv, ale
tak relativn tk.
Lid velac kvli vedlejmu pivdlku, nebo pstujc velaen jako konek, uvaj ale radji lehk devo borovice vejmutovky. Aby byly ly lehk,
postauje pln sla stny 2cm. Kvalita deva m rozhodujc vliv na trvanlivost a
stabilitu lu.
Devo by nemlo bt mode nebo erven pruhovan, nebo pak napaden houbou zkrt jeho trvanlivost. Zpravidla by se mlo zpracovvat jen devo bez
vtv. U borovice vejmutovky nehraj dnou roli kiv vtve. Obsah vlhkosti
deva by ml bt okolo 15%.
Devo pracuje-ije! Na to je nutno dbt pi zpracovn.Podle prbhu letokruh
se ohbaj prkna vce nebo mn a sice od jdra ven. Proto se postrann prkna
nstavku ad tak, aby strana s jdrem ukazovala ven. Tm se zamez pozdjmu
otevrn klnovch trbin na hmatovch a zakrvajcch litch.
Na pt by to mla bt jen prkna s lecmi nebo se stojcmi letokruhy proti
sob slepovna vdy stejn k stejnm.Prkna s rozdlnou strukturou toti u pijmn a vydvn vody rozdln pracuj a slepen by se mohlo zniit.
V zsad je mono sti zhotoven na stroji rychle sestavit dohromady. Rozdly
12

vlhkosti se objev zeteln pi sestavovn. Naezan prkna mus bt pi sloen


na hromadu a jejm suen pikryta, aby se nevysuovala jednostrann, jinak by
se mohla vybulit.
Pro dn vyfrzovan drka?
ly s drkou ztuj posun nstavku, podlaneh a vkovch st. Drka je tu
na to, aby nasazen nstavky nesklouzly. Tohoto se d doshnout tak pipevnnm protismykov lity na eln stnu. Drka znesnaduje vcekrte provdt sklpc kontroly bhem rojcho asu v kvtnu a ervnu.
U sklpc kontroly se odtrhv plodit od velstva. V tomto postaven se plodov plsty zdola pop. shora velmi pozorn prohldnou, zda nejsou naraeny

Prbh prce pi zvedac kontrole u nstavkovch l bez drek: oddlat


nstavky plodit, horn nstavek plodit s nasazenm mednkem posunout
dozadu a vyzvednout nahoru.

matenky.(viz obr.) Pokud nlez dopadne pozitivn, mus se potom kad plst
plodovho prostoru jednotliv prohldnout a matenky zniit. Pokud nlez
dopadne negativn (a velstva by mla bt v pedja vedena tak, aby to bylo
pravidlem), velstvo se opt uzave.
Kdy nstavky maj drku, musej se vrchn nstavek plodit a nasazen mednky vythnout pes drku, protoe jinak by se mohly sesmeknout. Pak se provd kontrola v irm rozsahu a stoj to vce sly. Proto by se nemly ly opatovat dnmi rhami.
13

Prbh pi zvedac kontrole u nstavkovch l s drkou: oddlat nstavky plodit, vyzvednout horn nstavek plodit s nasazenm mednkem nad drku a
pesadit dozadu, odsunout, potom vyzvednout nahoru. Tento mal rozdl zt
znan zvedac kontrolu.
Pro hmatov lity?
Nstavky jsou multifunkn. Jsou pouvny tak k uschovn plst (to uspo
sk na plsty) a pro jejich transport. Kdy jsou plsty plny medu, jsou nstavky velmi tk. Jeden nstavek s 10 plnmi plsty medu v asi 30kg. Kdy
jsou vybaveny irokmi hmatovmi litami, daj se lpe chytit a nosit. V hmatovm korytu se naopak smekaj ruce a nehty se lehce lmou.
dn kovn!
Zvedn a nasazovn tkch nstavk s medem pociuje mnoho vela jako
velkou zt ptee, to je dvod, pro se obzvlt star velai stav proti velaen s nstavky. S rozvojem zvedacch nstavk se dostal problm do stedu
zjmu. Zvedac nstavky jsou opateny hky, klky a zvedacm kovnm, co
komplikuje stavbu l. ly mus bt pevn ukotveny na rmech, jinak vznikne nebezpe, e se velstvo pevrhne pi oddlvn nstavku mednk.
Vtinou jsou pouvny rmy, na kter se d postavit pt a vce velstev. To m
tu nevhodu, e se vechna velstva stojc na rmu probud, jakmile zanete s
prac u prvnho velstva.
Kovn zvyuje cenu lu pi opatovn. Krom toho kovn rezav, kdy jsou
nasazeny organick kyseliny (kyselina mraven a kyselina avelov) pi napaden roztoi varroa j.
Kdo nechce pestat se zvednm nstavk mednk, a si tedy nepoizuje kov-

Tento devn l se nedoporuuje.


Drka znesnaduje zvedac kontrolu.
V hmatovch korytech maj ruce mn
obratnosti.
n na ly. Pro jednoduch ly bez kovn je vhodn zvedac zazen a pepravn vozk pro pepravu z jednoho stanovit na druh. Oba pstroje vyrobil
skvl vela Rdiger Gerlich.
Zvedaci zazen dovoluje manipulaci s
nstavkovmi ly, i kdy jsou velmi
tk a nemaj dn kovn.
Princip zvedacho zazen je jednoduch. Postavte se za velstvo a dradlo
nathnete pes l. Zazeni se ped tm
nastav na vku nstavku, kter m bt
vyzvednut s ohledem na nstavky usazen ve. Uchopte tento nstavek vpedu a vzadu pod hmatovmi litami.
Znovunasazen je rovn dtsk hra, i kdy se zde ovld zdnliv komplikovan mechanismus. Je ovem teba ve procviit.
Pro drtn dno?
Drtn dno je pro chov vel podstatn vhodnj ne uzaven. Ulehuje to velam prci s nstavky. Nezplesniv vm dn plsty, kdy je velstvo celoron, tak v zim a na jae umstno na otevenm drtnm dn. U dvounstavkovho Pezimovn mohou zstat neobsazen krajn plsty spodnho nstavku
ve velstvu. Nemus se odebrat na podzim po zakrrnen ani zavovat na jae
ped probuzenm stavebnho pudu. Drtn dno postauje i jako vtrn.
Pprava velstev ke koovn potebuje mn asu: esno se uzave, pipevn se
cestovn popruh a pprava je ukonena.
Velstva se daj chovat bez dna nebo postaven na nzkm rmu celoron na
otevenm drtnm dnu, ani by to ruilo vvoj velstva v njakm asovm
okamiku; ani na jae, kdy se na pli dlouhou dobu ochlad. Velstvm to
nekod, pokud maj dostatek zsob. Na nejsou velstva stle odkzna, nezvisle na tom, ve kterm le pop. na kterm dn jsou chovna.
V dob len varrozy by ml bt kad l s mkovm dnem vybaven podlokou, kter se zezadu (a zdola) d vyjmout. Vela me lehce a bez vyruovn velstva prohldnout spad rozto. Pirozen spad rozto (bez oeten) je
vodtkem vah o stupni zamoen velstva.Po proveden oeten podle spadu

S pestavnm vozkem se daj lehce pevet tak tk velstva.


Nasad se pod hmatov lity spodnho nstavku a zabrn sesmeknut velstva.
rozto posoudme innost leni.
Diagnosa spadu se provd velmi
lehce: vsune se uplk (podloka) a po
nkolika dnech se vythne, aby se prohldl spad rozto varroa j.. Podle ronho obdob a velikosti napaden velstva se nechv podloka pod velstvem 3 a 14 dn.
Drtn dno se uplkem neuleh jen
zjitn pirozenho spadu nebo zjitn spnosti len, s jeho pomoc
meme bezproblmov uskutenit i
len kyselinou mraven: vythnout
u p l k , v l o i t podloku pokapanou

S pomoc zvedacho zazen pro jednoduch ly se d mednk vyzvednout,


ani by se pli namhaly svaly a meziobratlov plotnky.
16

kyselinou mraven, zasunout uplk. Velstvo se nemus otvrat a nemus se


tak vytahovat dn plsty.
Krmen shora!
Velstva sbraj nektar a medovici a dlaj z nich med. Skladuj zsoby na patn asy a na zimu. Kdy je jim odebrn med, potebuj za nj nhradu. Mus bt
krmeny tak tehdy, kdy nemaj med a nemohou si jej udlat.
Nejlevnj potrava je cukr. Bv rozputn ve vod, nejlpe v pomru 3:2 (3
dly cukru a 2 dly vody), a velstvm se dv do krmc ndoby. Na trhu je
mnoho krmcch zazen. U vtiny systm l je krmc ndoba ve vku, u
nkterch v podmetu. Krmen shora je bezpodmnen upednostovno ped
krmenm zespodu. Je hygienitj a nevyvolv tak lehce loupen jako krmen
zespodu.

krmc ndoba by mla bt co mon nejvt. Obzvl je doporuovno krmc koryto, kte
labu nen dn kontakt se velami. Meme si vak vypomoci tak s vdrem,
kter je naplnno cukrovou vodou a stav se do przdnho nstavku. Aby se vely
neutopily, dv se do vdra devn vlna nebo ztkov korky. Przdn nstavky

Plnn nahoe nasazenho krmcho labu cukrovou vodou. Flie, kter le na


velstvu a pod krmcm labem, se trochu povythne, aby vely mly pstup k
cukrov vod. Vzdlenostn plech na vstupu zadruje vely dle a chrn je
ped utopenm.
17

je teba bhem krmen zakrt. Pi krmen mme kontakt se velami, proto


bychom mli mt pi tom kuk i zvoj.
krmc vdro v przdnm nstavku je
podstatn levnj ne krmc lab a
leheji se ist. Przdn nstavek je
potebn jak pro krmen tak pro oeten kyselinou mraven. krmc vdro
me slouit rovn jako prostor pro
odpaovn pi oetovn kyselinou
mraven. Mal krmc ndoby nejsou
pro tento el vhodn.

krmc kbelk se stav na velstvo do


przdnho nstavku. Jako pomoc pi
plavn slou hrstka slmy.
Jak mra rmk?
Touto otzkou se zabvaly mnoh Velask generace v nmecky mluvcch
zemch a tak dnes se hdaj o nejlepm rozmru rmk. Pi argumentaci se
zohleduj pouze technicko pracovn problmy. U rozvoje velstva to nehraje
dnou roli, jestli m velmi mal nebo mnohem vt plodit. Velk i mal
plsty maj sv vhody i nevhody pi prci. een le nkde uprosted.
Pi volb mry rmk (a typu lu) je stanoveno nkolik bod k zamylen:
1. V ploditi a mednk by mly bt pouvny rmky stejn mry, aby se stavebn vkon velstev v mednk bhem snky dal vyut k obnoven plst
v ploditi. Kdo pouije v mednk men rmky ne v ploditi, mus se starat
zvl o obnovovn plst v ploditi. Star plsty v ploditi se nahrazuj
mezistnami. Aby byly bez plodu, mus se ped vmnou posunout na kraj
plodit. Tam krlovna vtinou klade jen velmi mlo. Po 21 (24) dnech se
plod vylhne a plst se me odstranit.
2. Plodit by se mlo skldat ze dvou st(nstavk). To ulehuje kontrolu velstva . Pi kontrole rojivosti se oddl od sebe dva nstavky plodit a je mon
ihned zjistit, zda je velstvo v rojov nlad. U jednoprostorovho plodit vybavenho velkmi plsty se mus vyzvednout mednk a nkter nebo dokonce i
vechny plsty z plodit, aby se dala s jistotou poznat rojov nlada velstva.
3. U dvoudlnho plodit mohou bt velstva tak chovna na plce nebo jednom nstavku. To ulehuje vstavbu mladch velstev, ale tak sjednocovn slabch velstev.
18

Dadant, Langstroth, Nmeck Norml nebo Zander?


Z popsanch l se li ly Dadant. Jejich plodit tvo 12 velkch plst a v
mednk je 10 malch plst .
U typ Langstroth, Nmeck norml (dle NN) a Zander se vede velstvo nejlpe v dvoumstnm ploditi. V mednk se uv stejn mra jako v ploditi.
Langstrothovy rmky by mly bt nejvce rozeny, ale v nmecky mluvcch
zemch se pouvaj mn. Zanderova mra je o nco men, co ale nen dleit.
Jeho nevhoda oproti Langstrohtu je ten horn louka. Velstva zde mezi plsty
velmi asto pestavuj voskov mstky, kter ztuj prci se velami v le. Naproti
tomu pednost jsou jej del ouka, kter lpe padnou do ruky. Ideln by byl modifikovan rmek, kter m vrchn laku podobnou Langstrothova .
NN plst m mn plochy ne Zander plst. 10 plst odpovd asi 12 NN plstm, co nakonec znamen pi pouit NN mry o 20% vce prce, v zhotovovn a drtkovn rmk, zatavovn mezistn, vytahovn plst pi kontrole
a pi vyten medovch plst.
Velm je jedno, na kterch rmcch sed. Jejich nroky tedy velae neomezuj.

Nejznmj rmky pi srovnvn velikost. U dadant l se uv v mednk


men mra rmk ne v ploditi.
Bylo by to mon tak u jinch velikost rmk, ale nedoporuuje se to. Rozdln
mry v mednk a ploditi ztuj hygienu plst.

Vlastn vroba devnch l


Nsledn je popsna vlastn vroba jednoduchho devnho lu, kter spluje
nroky velstva a je oven ve velask praxi. Tento l se d sehnat v obchod
nebo tak v stavebnicovch dlech.
Nstavek
Nstavek zahrnuje asi 10 Zander plst. Skld se z 10 devnch dl a nem
dn zvedac kovn a dn uzaven na zvoru.

Postrann prkna, eln prkna, hmatov lity a vko jsou 20mm siln. Tato sla
stny sta dokonale a je dvodem pro to, aby hotov nstavky pi pouit deva
borovice vejmutovky vily jen asi 3,5 kg.
Pi sestavovn se nejdve tup nakl na eln prkna ikmo zkosen nasazovac lity a zevnit se pevn pibij. Nsledn jsou strany a eln prkna na rozch
slepena dohromady a hmatov lity tup naklizeny. Potom je nstavek zalcovn do zvl konstruovanho pravohlho ppravku (sloeno z podlahovho
prkna a dvou do pravch hl seazench, 5 cm vysokch hrannch dvek) a
sepnut osmi ztuidly pi pokojov teplot asi 30 minut dlouho.
Po uschnut se upevn roubem na kadm rohu eln desky hmatov lity a nasazovac lity s postrannm prknem.Pro naznaen vyvrtn dr pro rouby se pouv ablona. Dohromady je poteba 12 roub. eln prkna jsou upevnna rouby jen zvrchu s postrannmi prkny, protoe jsou dole pevn pibita na naroubovan nasazovac lity.
Nsledn se pipevn protismykov lity ze spodu na eln prkno (vpedu a
vzadu). Zaruuj, e se na sob nebo na mkovm dn nasazen nstavky neposunou. Nejsou ovem bezpodmnen nutn.

20

Devn dly nstavku a jejich rozmry u jednoduchho l:


Oznaen

poet kus

velikost (v mm)

sla (v mm)

postrann prkno
eln prkno
hmatov lita
nasazovac lita
protismykov lita
(z tvrdho deva)

2
2
2
2
2

520x227
380x210
380x60
380x30
376x18

20
20
20
20
5

Drtn dno
Na drtn dno je poteba 9 lit, jejich rozmr se d podle pouitch l. Lity
jsou dlouh jako nstavek, pop. irok a tak tlust jako jeho stny.
Drtn dno se skld ze dvou rm, jednoho hornho (nad drtnm dnem) a
jednoho spodnho. Horn rm se zhotovuje ze 4 lit (2 podln a 2 pn lity),
spodn z 5 lit.

Devn dly drtn podlahy a jej rozmry pi jednoduchm le:


slo oznaen
1
2
3
4
5
6

horn pn lita, vpedu


horn pn lita, vzadu
horn podln lita
spodn pn lita, vpedu
spodn podln lita
spodn protismykov lita

poet kus

dlka
(v mm)

ka
(v mm)

tlouka
(v mm)

l
l
2
l
2

380
380
520
4 20
500
500

40
60
60
40
30
50

20
20
20
20
20
20

Jako prvn se zhotovuje horn rm z lit l, 2 a 3. Tyto lity jsou stejn tlust a s
vjimkou dlu l stejn vysok. Ni vka dlu l odpovd vce esen. V
naem ppad jsou sti 2 a 3 60 mm vysok, st l jen 40 mm. esno m podle
toho vku 20 mm.
Stabilita hornho rmu se d zvit jednoduchou perodrkou. To vak nemus bt. Jednotliv sti jsou dohromady sklzeny a po uschnut klihu ve vnitnch
rozch spojeny l roubem, na zadnch rozch jsou spojeny 2 rouby. Dry jsou
pedvrtny. Ji ped klenm dvme pozor, aby sti byly v pravm hlu.
Sestaven spodnho rm zan pevnm sbitm umlohmotn mky na pedn pnou litu slo 4. Hotov mkov dno ohraniuje tyto lity s esnem od
spodu. Lita 4 je poloena nad litu l na hornm rmu a m na vrchnch podlnch litch 3 pevn spojena. Nsledn se tedy pibij pedem sklzen lity 5 a
6 poloenm na lity 3. Pitom dvme pozor na stran esna, aby dn hebky a rouby neztovaly nebo neznemoovaly seroubovn eln strany.
Pro diagnzu spadu a oeten kyselinou mraven pouijeme zkonstruovan
uplk. Skld se z desky z uml hmoty se tymi naroubovanmi okrajovmi
litami. Pro normln potebu sta pevn vlknit deska, na kterou je pibita na
zadnm konci usazen pn lita. Roztoe spadan na vlknitou desku spotme snze, pokud je naten na blo.
Vko
Jednoduch l m 2 vka, vnitn a venkovn vko. Vnitn vko se skld z jednoduchho devnho rmu, do kterho je vklena 3 cm siln deska ze
Styroduru nebo polystyrenu. Deska je namazna z jedn strany pryskyic na
ochranu proti mravencm (na drsn-syrov horn stran lpe dr) a z druh strany pikryta vlknitou deskou, kter je pipevnna na devn rm. Mezi vnitn
vko a nstavek polome folii.
Kad l je zakryt specilnm venkovnim vkem tak, e v lt nen nutn dn
dal zakryt velstev. Toto venkovn vko se skld z 10 cm vysokho ohybu a
z 0,6 mm tlustho plechu. Je v rozch pesn svaeno. Kdy plechov ohyb nad
22

vnjm vkem, ppadn nstavkem pehneme, vznikne


mezera o prmru 5 mm.

na vech stranch

Devn sti vnitnho vka a jeho rozmry u jednoduchho lu


Oznaen

poet kus

velikost (v mm)

sla (v mm)

Pn lita
podln lita
tvrd vlknit deska

2
2
l

380x40
520x40
520x420

20
20
2

Krmn lab (koryto)


Najeden l je vhodn dvat krmn koryto s obsahem 16 litr. Jeho sestaven je
komplikovan. Msto krmnho koryta (labu) se me pout krmn vdro,kter
se pi krmen postav do nasazenho przdnm nstavku.
esnov vloka nebo mka proti mym
V zimnch mscch je teba chrnit hrozen zimujcch vel ped vniknutm
my do lu.

Nasazen kln proti mym a mka proti mym. Ob velstva sed na plochch
nstavcch.
23

esna se z na 7 mm vky tak ,aby byl zamezen pstup i malm rejskm.


Myi v le ni plsty, erou vely a znekliduj velstvo. Slab velstva
mohou padnout za ob jedin myi. Jako ochrana ped my se vyplat bu
esnov vloka nebo pletivo.esnov vloka proti mym z esno na sprvnou ku a me proto slouit souasn ke zen esna, pokud hroz nebezpe loupee v podlet. Mal esna v zim mohou mt katastrofln nsledky.
Zvlt v dlouho trvajcch mrazech me tak mnoho velch mrtvolek ucpat
esno. Kdy se otepl, vely se tla ven z lu, pokud jej nemohou opustit,
vystresuj se. Potom zpanika, vysl se a poslze umraj. Nestaraj se dle o
plod a umraj.
Mal esna se proto mus v zim stle znova kontrolovat a uvolovat, dve ne
nastane mrn letov poas.
Pi pouit pletiva proti mym je dostaten postarno o vtrn i kdy se na
dn nakup velk mnostv mrtvolek. esno se ucpe teprve tehdy, kdy dole
le cel velstvo. Pro vely je velmi tk chodit skrz mku. Plat to
obzvlt pro vely, kter sbraj pyl a prv se vracej dom. Kdy se tla
pes mku, mohou bt pylov rouky streny a ztraceny. Vely uklzeky se
sna vtinou vynst mrtv vely . Spad mrtvolek se hromad proto vzadu na
mce.
Mka a esnov vloka proti mym se oddlv nejdve v beznu, kdy se
otepl a kad nebo skoro kad den je poas na ltn.
Ochrann ntr
l se celkov jen zvenku opat ochrannm ntrem. K tomu si opat kad velm bezpenou barvu na devo. Vbr barevnho tnu zle na jednotlivm velai, ml by se vak pizpsobit okol.

Biologie vel
Kad koln dt se v dnen dob u nco o velch. Ji v zkladn kole a
leckde dokonce ve kolce jsou dti obeznmeny se velmi produkty, medem a
voskem, a dozv se, e kad velstvo je zeno vel matkou. Dobrodrustv
velky Mji jsou svtov znma a probouz v mnohch mladch tench zvdavost, co se odehrv ve tm velho lu. V dalch vych kolch se tak
pojednv o zvltnostech velstva, ze kterch v pamti zstv dlen prce,
tanec roje apod. Dozvme se, e styk se velami vyaduje mnoho odvahy, protoe vely mohou bodat.
Na tyto koln znalosti si obas vzpomenu i j, tak na moje prvn setkn se
velstvem. By]o mi 12 let. Njak vela si umstil svoje velstva za epkov
pole v zahrad za dvorem rodi. Pokad, kdy pracoval ve svch velstvech,
byl zcela zahalen (velask oblek, zvoj, rukavice, gumky) a upozoroval ns,
m bratry a m, abychom zstali co nejdl. Nejhor byl den vyten medu.
24

epka odkvetla. Vypadalo to, jako by propuklo peklo. Tehdy bych nikdy ani ve
snu nepomyslil, e jednou zanu velait. A dnes nemohu pochopit, jak jsem
mohl ty mnoh roky, ne jsem zaal velait vydret, bez vel.
Velstvo mnoho lid omr svm kouzlem, zvlt lehce ty, kte chtj chrnit
kouzlo prody. Zkuen velai si velk kouzlo, kter je skryto ve velaen,
asto uvdom teprve tehdy, kdy na sebe upozorn odpovmi zvdavm
nvtvnkm.
Dleitm pedpokladem pro spn chov vel jsou znalosti biologie vel. To
by nemlo znamenat, e vely me chovat jen ten, kter pedtm nastudoval
mnoho odbornch knih. Na zatku by bylo nejlep osvojit si aspo v mal me
nkolik znalost. Vechno ostatn pijde samo od sebe. Kdo se zapl pro velaen, bude se automaticky snait o stl roziovn svch znalost. Tato rukovt
m ukzat jak jednodue zat. Co mus zatenk vdt o medonosnch velch? Strun eeno: Jist zklad, kter se pokusm nastnit v nsledujcch dcch. Ovem m vce vme, tm lpe se nm pracuje se velami. Pesto se nesm
nic pehnt. Konek by ml zstat zbavou.
Vely a medonosn vely
Nae medonosn vely jsou asto oznaeny jednodue jako vely. Pitom se
zatajuje, e ve stedn Evrop vedle medonosnch vel jsou jet stovky jinch
druh vel, ke kterm napklad potme tak melky. Medonosn vely a
melci jsou spoleensk vely, kter i j ve spoleenstv, medonosn vely
trvale, melci jen v lt. Pezimujc mlad mel samiky zakldaj na jae
hnzdo, kde a do lta nebo podzimu roste roj nkolika destek nebo stovek jednotlivc . Ostatn druhy vel jsou poustevnci a spolen se melky jsou zahrnovny pod pojmem divok vely. Vechny vely jsou velmi dob opylovai.
Vrok "Bez vel nen ovoce" se nevztahuje pouze na medonosn vely, to by
bylo pehnan, ale jsou tm mnny vechny druhy vel spolen.
Dlnice, trubci, matka
Medonosn vely ij ve velstvu. V kadm velstvu existuj ti druhy vel:
matka, dlnice a trubec. Trubci se ve velstvu objevuj zpravidla jen v lt. V
zim se skld velstvo zpravidla jen z matky a jejich dlnic.
Poet dlnic kols v prbhu roku mezi nkolika tisci bhem zimy a mnoha
tisci v lt. Vvoj velstva je zen ronm obdobm a ivotnm prostedm
(poas, stanovit, snka). Zvltn fze ve vvoji velstva je as rojen v kvtnu a ervnu.
Pi veden velstva mus vela dbt na vvoj velstva a snait se pihldnout ke
vlivu faktor ivotnho prosted.
Dlnice, matka a trubci pispvaj stejnou mrou k fungovn a schopnosti peit velstva. Hlavn bemeno le pitom jednoznan na dlnicch, i kdy ty by
25

nemohly existovat bez matky a trubc.


Velk mnostv innost, kter dlnice vykonvaj ve velstvu nebo tam mohou
vykonvat, je dkazem vysokho stupn vvoje medonosnch vel a zvltnch
schopnost dlnic. Velstvo je mnohem vce zvisl na svm ivotnm prosted,
ne kterkoli uiten zve. Me existovat ve stle se promujcm prosted
jen tehdy, kdy hladce funguje uvdomn mezi mnoha jednotlivmi individui. A
takto to funguje stle. Den za dnem.
Na zatku je vajko
Kad vela, a u je to dlnice, trubec nebo matka, vznik z jednoho vajka,
kter matka naklade do dlni zroden buky, trub zroden buky nebo
do maten misky vel matky. Tyto ti druhy bunk se li ve sv velikosti.
Buky na trubce jsou zeteln vt ne buky pro dlnice a maj spolen jen
estihelnkov pdorys. erstv vystavn buky na dlnice maj prmr 5,37
mm. U bunk pro trubce je to 6,91 mm.
Buky na dlnice jsou hlubok mezi 10 a 12 mm, Vzdlenost mezi dvma
plodovmi plsty je tak velk, aby si vely krmiky na obou protilehlch
plstech pi prci nepekely a aby ob plochy plstu mohly bt hust obsazeny velami. Kdy se buky pouvaj pro uskladnn medu, mohou je
vely prodlouit. Ulika mezi plsty se stane u a zstane msto jen na jednu
velu. Kdy tyto buky vely vyprzdn, aby mohly bt opt zakladeny,
stny bunk vely zkrt.
estiheln forma buky m za nsledek, e nen dn dutina mezi bukami,
v n by se mohl usazovat prach.To usnaduje uklzen dlnicm. Krom toho
je tm prostor optimln vyuit.
Kdy se stav pro trubce a pro dlnice vedle sebe, jsou rzn velik buky spojeny nepravidelnmi pechody mezi bukami. Nepravideln formy bunk se
nachzej tak na krajch plst, zvlt tam, kde jsou plsty upevnny na rmcch.
Plst m dv strany. Na obou stranch jsou buky stavny s mezistny. Stny
bunk jedn strany nestoj na stnch bunk druh strany, nbr jsou bon o
jednu polovinu ky buky posunuty. Stny t sousednch bunk se setkvaj
uprosted naproti lec buky. Toto uspodn umouje efektivn zven stability plst.
Buky dlnic a trubc dvaj plstu jeho typick vzhled. Nele vodorovn.
Jejich podln osa smuje asi o 5" ikmo vzhru.
Mate mistiky jsou poloeny zpravidla jednotliv na okraji plstu. Nejsou
estihelnkov, nbr kulat. Tak nejsou postaveny nahoru. Jsou oteveny
vtinou kolmo dol. Larvy matek, kter se v nich vychovvaj pesto nevypadnou ven. Mate mistiky se bhem vvoje larev matky vystav na matenky a pitom jsou prodloueny na 20 a 25 mm.
26

Oplodnn nebo neoplodnn


Dlnice a matky vznikaj z oplodnnch a trubci z neoplodnnch vajek.
Oplodnn se uskuteuje bhem kladen vajek. Matka rozhodne, zda chce
klst oplodnn nebo neoplodnn vajko. Ped kladenm vajka provd
inspekci buky. Podle velikosti a formy pozn, kter vajko pat dovnit.
Vajka jsou na konci kladena na podlahu buky. Stoj tam jako kolk.
Kdy m vyprzdnn chmov vek, kter byl naplnn bhem zsnubnho
letu spnm penm, me matka vkldat jen neoplodnn vajka. Z tchto
vajek se mohou vylhnout jen trubci, jejich vajka byla vloena do bunk dlnic. Takov matky a jejich velstva se nazvaj trubcokladn. Ta jsou odsouzena k uhynut
Chmov vek me bt naplnn asi a do l milinu semen. V normlnm
velstvu sta tato zsoba asi na 4 roky. Takovho vku se dovaj jen nkter
matky.
V dobrm velstvu klade dobr matka vajka do bunk na cel stran plstu bez
mezery. Plodov plst bez mezer je neklamnm znakem toho, e matka je v
podku a velstvo je zdrav. Za mezerovit plodov plst je odpovdn bu
matka nebo onemocnn plodu.
Asi ti dny trv, ne se z vajek vylhnou larvy. Zpotku stoj vajka jako
kolky na dn buky. Jsou na potku lehce zakiven.A po vylhnut larev se
sklon ke dnu buky.
Pichzme k viv
Vely krmiky ihned krm larvy. Potrava je v buce u larvy tak umstna, aby
v kasice plavala, a pesto se v n neutopila. Dodan mnostv kasiky se d
velikost larvy. Vt larvy snesou vce potravy ne men larvy. Nkdy le
larvy na suchu, napklad kdy chyb pyl nebo vely krmiky jsou v pi o
plod peteny. Larvy dlnic jsou zsobovny v prvnch dvou dnech jen kasikou, kterou vely vyrb ve lzch. Pozdji dostvaj sms z kasiky a pylov kae. Touto potravou je jejich dal vvoj tak uren. Z jeden a dva dny
starch larev dlnice se mohou vyvinout jet i matky, kdy jsou krmeny
mate kasikou. U starch larev dlnic u tato zmna nen mon.
Po esti dnech larvy dlnic dorostou do tlustch stoench larev, kter dobe
vypluj sv buky. Plod je pak zral na zavkovn. Krmiky zavou buky
provitm, vzduch propoutjcm vkem. V zavkovan buce se larva
zakukl. Klid kukly trv 12 dn, pak se v y l h n e hotov dlnice. Ped vylhnutm prokoue vko zevnit. Nikdo jim pitom nepomh.
Pt se na mnoho povoln
erstv vylhnut mladuky jsou zeteln svtlej ne krmiky a ltavky a jsou
tak men. S pijetm a zavnm prvn potravy (med a pyl) dostv obh
27

dynamiku. Tlo se pln vel krv a lzy se rozvj. To tlko natahuje a dl


velu vt.
lzy se nezapojuj vechny souasn, to by bylo neekonomick, nbr jen
ty, kter jsou nutn k provedeni prce, na kter se dlnice podl.
Na hospodrnm "chodu domcnosti" se podl nejen jednotliv dlnice,
nbr tak velstvo jako celek.
Kad dlnice bhem svho krtkho ivota vykovv vce funkc. Na kadou innost ve velstvu je pipravena a naprogramovna. Nemus ale vykonvat kadou innost. Co, kdo, kdy a jak dlouho dl, zvis na situaci, v n
se velstvo nachz, pop. do n se velstvo dostalo.
Kad dlnice v v kadm ase, co m dlat. Tato perfektn organizace je
zaloena na obdivuhodnm dorozumni vech len. Kdo chce vdt, jak
jsou jednotliv dlnice pipraveny na vykonvn vech innost, mus znt
stavbu jejich tla. Tak znalost doby vvoje dlnic, matek a trubc je dleit pro chov velstva. Uruje napklad pln pro chov velstva bhem asu
rojen, pro chov matek a pro dln oddlk a tak pln pi biotechnickm
boji proti varroze.

28

opis len velho spoleenstv


vajko
vloeno do
krmen larev m

dlnice
oplodnn
buky dlnice
zpotku kasikou
pozdji sms
21 dn
3
6

matka
oplodnn
mistiky
mate kasikou

Trubec
Ncoplodnn
Buky trubce
Kasikou pro
trubce
24 dn
3

asi 10 mg

16 dn
3
5
8
rozznuto
asi 200 mg

12-15 mm

18-22 mm

15-17 mm

asi 7 dnech

kopulace s
dlka ivota

Asi 14 dnech
s 1 matkou

v lt 2-6 tdn

asi 30 trubci
3-4 roky

poet ve velstvu
zvltn sti tla

v zim 2-6 msc


5000 do 50000
medov vek

doba vvoje
z toho vajko
larva
kukla
vko u vylhnut
vha vylhnutho
plodu
dlka tla
pohlavn zralost po

12
Rozdrceno

sbrac apart na pyl


tukov blkov. tlsko
krmc lzy
horn elistn lzy
slinn lzy
voskov lzy
ihadlo
jedov vek

6
15
Rozznuto
Asi 200 mg

1-3 msce

zpravidla 1

0 do 1000

chmov vek

Rozmnoovac
orgny

horn elistn lzy

Siln ltac

vonn lzy
vajenky

svalstvo

ihadlo
jedov vek

vonn lza
O vzniku a ivot matky
Matka m mn prce ne dlnice.D se to vak ci jen tehdy, kdy se jej vkon
m podle potu jejch loh a ne podle asu, kter j lohy zaberou.
Velstvo si vychovv novou matku z rznch podnt:
1. Kdy se chce velstvo rojit, vychov si v matencch nov mlad matky.
2. Kdy ztratilo velstvo svoji matku, napklad v dsledku velaskho zsahu
(to se stv , e vela pi prohldce nebo kontrole velstva nevdom rozmkne matku; proto by se mly velask zsahy co nejvce omezit). Trv jen

29

krtk as (nanejv l a 2 hodiny), ne se vely dozv o neptomnosti vel


matky. Pak se z nejmladch larev dlnic vychovaj nov matky. Takov
buky matek se nazvaj nhradn (nouzov) matenky. Velstvo bez matky
to me udlat, jen pokud disponuje otevenm nejmladm plodem. Kdy se
ve velstvu objev podezen, e chyb matka, me se to ovit zkoukou na
ptomnost matky (pid se plst s otevenm nejmladm plodem z jinho
velstva) . Pokud vely se o pidan plod zanou starat, ani by vytvoily
nhradn matenky, je toto velstvo v podku. Ovem nev se, zda je matka
velstva oplodnn, jinak by byl ve velstvu plod. Proto by se mla zkouka
po pr dnech opakovat. Kdy zkouka na matku dopadla pozitivn, meme
do velstva pidat ihned novou matku. Plodov plst se pedtm odstran.
Schopnost velstva k vchov matek je pouvna k zenmu odchovu matek.
3. Kdy je velstvo se svou matkou nespokojeno, me ji tie vymnit. Tich
vmna zan tm, e star matka zaklade nkolik mistiek. Na rozdl od
rojen zstv star krlovna ve velstvu a vykv zpravidla tak dlouho,
dokud jej dcera nezane klst. Pokud nezane klst, zstane star matka
msto dcery a velstvo d tichou vmnu znovu.
Mezi matkami, kter vzely z tich vmny nebo bhem rojen, nejsou dn
patrn rozdly ani ve stavb tla ani ve velikosti tla ani v pozdj schopnosti
vkon. Matka je matka. Nebo eeno jinak: Jestli je matka hor nebo lep,
nezle na zpsobu jejho narozen. Matky vychovvan v matencch a bukch pro vmnu matek byly od zatku, ped poloenm vajka ureny k tomu
stt se matkou. U matek z nhradnch matenk a v tch, kter jsou vychovny
v chovnch rmcch, je to jin. Vajko, z nho vznikly, bylo pvodn nakladeno do buky dlnice. U normlnho vvoje by se z nich staly dlnice. Larvy
matek z nich byly vychovny teprve tehdy, kdy velstvo zjistilo, e je bez
matky a ony byly nejvhodnj. Tto zmny doshneme krmenm mate kasikou. Je to ovem mon jen u l a 2 dny starch larev dlnic. Star larvy ji
nen mono pemnit na larvy matek. Proto se mus zkouka na matky provdt
s nejmladmi larvami nebo vajky.
Urit rozdly se objevuj mezi matkami z nhradnch matenk a tch, kter
vyrostou z larev na chovnch rmcch. V prvnm ppad vyhled velstvo nkolik nejmladch larev z velk nabdky, v druhm ppad se orientuje jen na nkolik larev, kter jim dal vela na chovnm rmku.
Krmen mate kasikou zpsobuje:
Larvy a kukly jsou vt. Proto jsou buky dlnic pro larvy a kukly matek pli tsn. Bhem pe o larvy vely buku zvt a prodlou pes povrch plstu. Sousedn buky mus ustoupit.
Larvy a kukly matek se vyvjej rychleji. Doba larvy je, v porovnn s vvojem
plodu dlnice zkrcena asi o den, doba kukly dokonce o tyi dny.
30

Matky ij dle. Zatmco dlnice se dovaj v lt od 2 do 6 tdn a v zim od


2 do 6 msc, me se matka dot a 3 nebo 4 let; ovem jen v takovm ppad, kdy peije boj s monmi sokynmi, vrt se ze zsnubnho letu a
krom toho velstvo po dobu 3 a 4 let ned dn podnt k jej pedasn
vmn. Po vylhnut potebuje matka nkolik dn, ne je pipravena na
zsnubn let. Bhem zsnubnho letu, kter se kon za pknho poas pi letnch teplotch, me bt oplodnna a 30 trubci. Nkolik dn po nvratu zan s kladenm. Velstvo vdycky vychovv nkolik matek, i kdy pozdji je
potebn pouze jedna
Chov vce matek zmenuje riziko. Jedna se vdy mus vylhnout.Prvn vylhnut matka zabije sv sestry jet v kukle, protoe jsou pro ni sokynmi. Pokud se
v temnot lu ztrat nebo pijde pli pozd k ostatnm, pak ji ek boj. Star
matka opust s st vel l a hled s rojem nov stanovit.
Matka kladouc vajka je stle krmena matei kasikou. Jej potrava je dobe
pedtrvena a velmi bohat. V lt je matka schopna naklst kad den 2000 vajek i vce. 2000 vajek v asi tolik jako sama matka, proto mus bt mnostv
potravy, kter matka denn pijme , asi dvojnsobkem hmotnosti jejho tla.
Vechna energie, kterou zsk s potravou, nejde do vajek..Pesto nemus na toaletu. Vely z matiny druiny ji mimo prbn krmen tak stle ist a odebraj jej exkrementy. Pokud matka trp stevn chorobou, pak nakaz cel velstvo.
istc vely udruj matku nejen v istot, nbr odebraj pi istn tak mate ltku, kterou si veliky pedvaj mezi sebou, a ta signalizuje, e je matka
ptomna. Se smrt matky se zastav tak produkce tto mate ltky.
Neptomnost matky velstvo pozn a star se ihned o npravu, kdy je v le
nejmlad plod. Kdy velstvo ztrat matku a nem v le nejmlad plod, me
pet jen, pokud jim vela dod nhradn matku.
Lenoi a pobudov
Seznam loh trubce je znan krat, ne seznam dlnic. Proto ij zpravidla tak
dle. Dlnice jsou potebn bhem celho roku, trubci jen v polovin jara. V teplch dnech v dubnu je v le bzuen dlnic pekrvno dunnm trubc.
Vrchol chovu trubc pipad na kvten a erven a souvis s asem rojen. Hned
po tom kles zjem velstev vychovvat trubce. V pozdnm lt se ji ve velstvech netrp a jsou vyhnni. Pesto to nen pravidlem. Tu a tam meme jet
v listopadu narazit na jednotliv plsty s trubci.
Trubci jsou ptomni jen u pen mladch matek a vedou vysloven nestl
ivot. Zdruj se ve velstvu jen omezen as, ne je vychovaj. Po przkumnch letech se vracej hojn do cizch velstev. Tak se potuluj od velstva ke
velstvu. V pknch dnech se setkvaj na shromaditch trubc a ekaj tam
na mlad matky. Jakmile se njak objev, vylet za n a postupn ji oplodn asi
30 trubc. Pen probh v letu. spn trubec umr bezprostedn po kopu31

laci. Ostatn se vracej k penocovn a k posilnn do velstva, aby se pi hezkm poas znovu dostavili na shromadit trubc.
Trubci jsou vybaveni zeteln silnjm letovm svalstvem ne dlnice, proto
jsou vt a tak lep letci.
lohy len velho spoleenstv
Dlnice

Matka

istit buky
klst vajka
krmit matku
zaruit dostatek
krmit plod
velstva
krmit trubce
rojit se
istit jin vely
provdt zsnubn lety
pispvat k dorozumvn
zabt sokyn
uvolnit nemocn plod
vynet mrtv vely z lu
nosit a konzervovat med
nosit a konzervovat pyl
topit
chladit
dit teplotu v le
dit vlhkost vzduchu v le
potit vosk
hnst vosk
stavt plsty
zavkovvat buky plodu
zavkovvat buky medu
utsovat trbiny
steit esno
provdt obranu proti neptelm
vyvolvat alarm
vyhnt trubce
vyptrat msto snky
podat zprvu o poloze snky
sbrat nektar
sbrat medovici
sbrat pyl
sbrat propolis
nosit vodu
rojit se

32

Trubec
potulovat se
vyhledvat shromadit
trubc
oplodnit matku

Bez tmov prce se neda


Vet loh t druh vel v tabulce bud dojem o asn vkonnosti dlnic. Pro
vyzen skoro vech tchto loh je vak nutn bezpodmnen spoluprce, nap.
stavn plst, topen a chlazen, uskladnn a konzervovn zsob.
Stavn plst
Medonosn vely nejsou jedinm hmyzem, kter um stavt plsty. Sociln
vosy a srni jsou toho rovn schopni. Zatm co vosy stav sv plsty z papru,
vely uvaj vosk, kter vypot z voskovch lz, nachzejcch se na spodn
stran zadekovch lnk. Vosk pot v jemnch svtlch upinkch, kter jin
vely sbraj a zpracovvaj.. Voskov destiky zachycuj vely noikami a hntou je kousacm strojm. Nkter destiky jsou pitom ztraceny a padaj dol.
Bhem stavebnho obdob jsou proto lehce k nalezen ve smet.
U hnten se vosk mch se slinami a potom se pouv pi stavb v le jako stavebn ltka: pi vstavb plst, u zavrn medovch a plodovch bunk.
Zvlt obdivuhodn je pravideln stavba plst. Vely dok vystavt plsty i
bez dodn mezistn lovkem. Kdy se velm nech monost voln stavt,
napklad v jednotlivch przdnch rmcch, zdkakdy vznikne ist stavba dlnic. Przdn stavebn rmek je vystavn bhem doby rojen zcela nebo skoro
zcela trubinou. V pozdjch ronch obdobch stav siln velstva mimo
buky dlnic i trubinu na plstech s dlnim plodem. Jen u slabch velstev
a u oddlk pevauje v prod stavba plst dlnic.
Vely stav jen, kdy je doba snky a kdy jsou nakrmeny. Kad snka a
kad krmen by mlo bt pouito k obnoven stavby plst. Nejjednodueji se
toho docl tm, e se velstvm ped snkou nebo bhem snky i krmen
zavs rmky s mezistnami. Mezistny zaruuj, e na nich bude pevaovat
stavba dlnic.
Co se dv do plst
Pln vystavn plst me obsahovat 3 kg medu, kter je uloen v 6000 bukch. Przdn plst v bez rmk jen asi 0,1 kg.
Kad buka je vyuita jako zsobovac msto pro pyl nebo med nebo dtsk
pokoj k chovu plodu. Kdy mladuky vyklouznou z bunk, zanechaj v n kukl
koilku, kter je nalepena na stny buky. Tato koilka se neuklz a na dn
buky zstvaj leet zbytky trusu kukly. Ped zakladenm vajka vely istiky dkladn vyist novou buku nebo koilku, kter v buce zstala. Plst me
bt nkolikrt zakladen. S kadm dalm vylhnutm pibude dal koilka. Tm
se stny buky stvaj tlust a objem buky men. Plocha plstu postupn
tmavne. Po 2 a 3 letech v ploditi jsou plodov plsty ern. Mezi koilkami se
mohou usazovat pvodci nemoc. Krom toho jsou zbytky trusu a koilek vivnou potravou pro larvy zavjee, kter ni plstvovou strukturu rozernm.
33

Na hygienu plst (stl obnovovn plst) by ml kad vela dvat velk


pozor. Kdo na to nedv pozor, dostane se lehce do problm. Zatenci
maj tst, protoe zpotku provdj sprvn postupy nevdom, nemohou toti jinak. Nemohou nic jinho, ne chovat sv velstva v novch plstech, nebo nemaj dn star plsty. Trv to 2 a 3 roky, ne prvn plsty
zestrnou. Kdy ale nejsou potom dsledn odstraovny a rok za rokem
nahrazovny novmi, me zanedban hygiena vst k problmm a zatenick tst je to tam.

Vvoj velstva
Velstvo je zvisl na prosted mnohem vce ne kterkoli jin uiten zve.
Vvoj vel je dn vvojem okolnost bhem velaskho roku.
Velask rok nezan a nekon podle kalendnho roku, na nov rok pop. na
Silvestra, nbr v pozdnm lt, kdy se velstvo pipravuje vchovou zimnch
vel na pezimovn.
V souvislosti s vvojem velstva se d rozdlit vel rok do pti fz:
vvoj v pozdnm lt a na podzim
pezimovn
jarn vvoj
vvoj s asem rojen
a vrchol vvoje v lt.
Plodov perioda trv v naich zempisnch kch asi od nora do listopadu.
Netrv vak u vech velstev stejn. Rozhodujc vliv m prbh poas. V
mrn zim mohou velstva bez peruen klst. Pesto zstv velikost plodovho tlesa znan men ne v polovin lta.
Ukeme si pkladn vvoj normlnho velstva.
Pozdn lto a podzim
Pi pozorovn stavu velstva v pozdnm lt jsou mezi mladm velstvem a
starmi velstvy patrn rozdly. Mlad velstva jsou zpravidla v pozdnm lt
slab ne star. Mohou rst, ale jen do z, zatmco star velstva ztrcej
vraznji na sle a na podzim.
Normln siln velstvo m uprosted srpna, dve ne vela zane s pozdn
letn p, asi 20 000 vel a stejn tak mnoho plodovch bunk v plstech. Vely
obsedaj zpravidla dva nstavky. Vela kontroluje slu velstva jednm pohledem zhora (pod foli) a druhm pohledem zdola (skrz esno), tehdy jsou v hornm nstavku vechny uliky mezi rmky a uliky na krajch obsazeny velami. Ve spodnm nstavku pop. na dn vis velstvo po ukonen snky jen pes
4 a 6 uliek.
34

Vvoj nevyrojenho velstva od jeho utvoen v ervnu do jara ptho roku,


pedstaveno schematicky.
Plodov plocha se smruje do poloviny jna plynule na 0-5000 bunk. Zrove
kles tak poet vel. Vtinou klesne asi na 10000 vel. Jednotliv velstva si
ponechvaj jsou srpnovou slu, jsou ale i takov, kter do jna i pes vysok
vkon plodovn jsou zeteln slab ne 10000 vel. Tento vvoj je pravidlem.
Kritick hranice pro Pezimovn le okolo potu 5000 vel.
Zima a Pezimovn
Bhem zimy tvoi velstvo zimn hrozen. Vely se seskupuji v chladnm poas
velmi tsn dohromady. Normln siln velstvo obsazuje pak 4 a 6 plstvovch
uliek, ale neobsed celou i lu. Pokud siln velstvo zatkem srpna zapluje
dva nstavky, pak v zim velstvu zstane jedna tvrtina prostoru voln. V tchto
neobsazench ulikch je prv tak chladno jako venku ped esnem. dn strach,
velstvo pesto nezmrzne. Me umrznout jen tehdy, pokud nem dnou potravu.
Pokud maj vely dostatek zsob, top si tm zpsobem, e cukr uskladnn v zimnch zsobch spaluj a pemuj jej na teplo. V zimnm hroznu vldne teplota
okolo 20" C, dokud velstvo nechov dn plod. Jakmile se zane plodovat, mus si
topit vce. Plod potebuje pro zdrav vvoj teplotu piblin okolo 35" C. V tomto
teple jsou pouze plochy s plodem. Vely na bezplodovch plochch maj chladnji.
35

Vel koek zimnho hroznu dobe izoluje. Chrn ped zbytenou ztrtou tepla.
Neobsazen prostor nen zateplovn. et to potravu a nen to vlastn ani nutn.
Uskladnn zimn potrava je konzervovna v pozdnm lt chladem a nzkm
obsahem vody a dobe zavena vky. Neme se zkazit, i kdy je plocha potravy oputna velstvem. Prv naopak:v chladu uskladnn vydr dle erstv.
Neobsazen plsty nesm bt velaem odebrny a nahrazovny uteplivkami.
Kdo sv velstva chce udrovat v teple, doshne tm prv opaku. Tak v teplm
le potebuje velstvo potravu. Kdy vela dr ly v teple, zanou dve s plodovnm, potom spotebuj vce potravy ne v chladnm, zdnliv patn izolovanm le.
Velstvo me spotebovat jen tolik potravy kolik m k dispozici. Mnostv
potravy, kter m velstvo na mst tsn u zimnho hroznu, nesta v dnm
ppad a do jarn snky. Velstvo se mus za zsobami, kter m uloeny v
prostoru nstavku, posunovat.
Bhem zimy se vely ztrcej. Umrajc vely zkou l opustit. To se jim poda tehdy, kdy nen pli chladno. Jen pi velmi nzkch teplotch (hluboko pod
0 C) se nakup mrtvolky v podmetu. U normlnho poas pi teplotch okolo
0 C vyltvaj vely, kter umraj, ven a nevracej se zptky. Vela potom
nepozn, jak jeho velstva slbnou.
Zpravidla se sla velstva v zim sn o jednu tvrtinu a tetinu. Napklad z
10000 vel od poloviny jna do poloviny bezna, dve ne se vylhne plod, peije asi jen 7000 vel. To by bylo normln. Odchylky od tto normy uruje poloha stanovit (klima), okamit poas, vela a nemoci. Nemocn nebo patn
oeten velstva mohou bhem zimy uhynout.
Nkdy dojde tak k tomu, e velstva ve zmiovanm asovm obdob zesl. Je to mon zvlt v klimaticky pznivch stanovitch a v mrnch
zimch, kdy velstva zanaj s plodovnm ji v noru. Plodovn a s tm
spojen zven udrovn tepla nemaj za nsledek jen zvenou spotebu
potravy. Silnj vmna ltek, zvlt zpracovn pylu na kasiku, zanechv hodn odpadu u veliek ve vymovacm stroj. Jejich zsobovac kapacita nen neomezena. Takto zaten vely mus v krtkch intervalech pleitostn k oiovacmu letu, aby mohly klet mimo l. Kdy prbh zimy
nepipust, aby mohly provst oiovac let, klej na plsty. Nsledky pro
velstvo mohou bt niiv. Trus vtinou obsahuje pvodce nemoc. Kdy
vely istiky odstran trus nashromdn za pr tdn, nakaz se, onemocn a mohou nemoc penst na sv sestry. Tm se me pak ve velstvu rozit epidemie. Nemocn vely umraj znan dve. Velstvo nejdve ve
vvoji stagnuje, stv se znateln slab a me dokonce dojt k uhynut velstva. Samolen je mon pouze, kdy k tomu maj vely phodn prodn
podmnky. Vela neme nemocnmu velstvu pomoci, nebo pomh jen
omezen.
36

Tak by to mlo bt! Siln velstvo na dvou nstavcch v listopadu. Zimn hrozen
sed jet dole a obsazuje 7 uliek mezi plsty. Horn nstavek obsahuje mn
vel. Shora se ned posoudit sla velstva.
Mrn poas uprosted zimy psob na pezimovn velmi nepzniv, nebo
svd velstvo k plodovn.Kdy velstva zanou jednou s plodovnm mus po
cel ti tdny udrovat teplotu 35"C, i kdy je venku velmi chladno.
Proto by mla velstva v zim bt udrovna tak, aby pi prvnm tn nezaala s
kladenm. Velstva nezateplovat!! Nechat zimovat pes oteven drtn dno!
Tepl hlava a studen nohy znamenaj v zim pnos.
Jaro a jarn vvoj
Podle stanovit a prbhu poas zan velstvo plodovat mezi polovinou
nora a polovinou bezna. V mrnjm poas se plocha plodu rychle zvtuje,
take zpravidla v beznu je poet bunk plodu vt ne poet vel. Vztah mezi
bukami plodu a velami me bt ji v polovin bezna vti ne 2:1. Na klimaticky teplch stanovitch se to stv astj ne na studench stanovitch.
Zda mn i vce ploduj, zvis na prbhu poas a na sle velstva. Kdy trv
zima a do bezna, velstva ekaj. Kdy zima skoni dve a ji v noru vldnou jarn teploty, pak to nepsob jen na vegetaci, nbr tak na velstva. Pokud
kvete lska dve ne normln, zanaj velstva tak dve s plodovnm.
Na rozdl od vegetace se vely nenechaj zastavit pi pozdjm ochlazeni. Jen
pokud by bylo dletrvajc, omez velstvo znovu kladen. V normlnm ppad
37

ploduj, i kdy se znovu ochlad. Velstva rostou na jae dle, i kdy studen
poas pin klidov stav ve vvoji vegetace. Vede to k tomu, e velstva jsou
velmi siln a schopn vkonu v dob kvtu sad, luk a pol. V jarnch msicich
je snka nektaru asto prmrn vysok ovem jen v tom ppad, e nen peruena vytrvalm detivm a chladnm poasm. Velstva jednotlivch l se
rozvj na jae vtinou velmi rozdln. Plat pravidlo: m silnj velstvo bylo
pi pprav k zimovn, tm silnj je pi vyzimovn, tm intenzivnji zane s
plodovnm, tm plynuleji roste, tm vce nektaru a pylu pin a tm dve se
dostane do rojov nlady.
Rozsah ploduje velmi siln zvisl na potu vel. To je logick. 10 000 vel silnho velstva si me dovolit vce plodu ne 5 000, ale ne tolik jako velstvo,
kter t 20 000 vel. Slab velstva ovem kladou vtinou relativn vce
plodu ne silnj velstva, co me vst k tomu, e slab velstva svj vpadek dohon a v kvtnu, kdy zane velk kveten, jsou stejn siln jako ta velstva, kter lpe vyzimovala. To se jim podai jen vlastnmi silami. Pomoc velae nen nutn. Vela nepotebuje nic dlat nebo jen velmi mlo pro vvoj
svho velstva. Mus jen dvat pozor, aby velstva na jae netrpla hlady a vas
se roziovala, aby jim prostor nebyl pli tsn.
Spoteba potravy je na jae enormn vysok, zvlt kdy je bezen a duben
poznamenn promnlivm poasm. Silnj velstva pop. silnji plodujc velstva spotebovvaj nejvce. Velstvo me bt v beznu/dubnu, dve ne zane
snka, leh o vce ne l O kg. Ovem tak velk spoteba potravy je mon, jen
pokud m velstvo tolik potravy k dispozici.
Rst a rojen
Rst na jae pat ke vrozenm vlastnostem velstva. Touha velstva na jae rst
je pirozen a nezbytn pro ivot, a proto je v nm zvlt siln zakdovan. Ke
zpracovn nabdky v prod(kvtov snka) potebuje velstvo co nejvce dlnic, aby mohla bt snka optimln vyuita. Na zvldnut tto lohy je velstvo
dobe zazeno: - pl kad jednotliv vely
- armdou dlnic, kter se rozroste po pezimovn .
Rst nen nutn jen kvli opaten zsob. Rst je tak pedpokladem pro rozmnoovn a vznik co nejvtho potu potomk v podob roj. Velstva pipraven na zimu s dostaujcmi zsobami potravy se rozvj na jae plynule, nos
mnoho nektaru a pylu a chtj se rojit.
Matka dosahuje svho vrcholu kladen podle sly velstva, stanovit a poas od
poloviny dubna do konce kvtna.. Kad den me naklst 2000 vajek a nkdy
tak vce. Kdy bez peruen klade po dobu t tdn, pak je schopna zaklst
40000 bunk. Toto je maximum.
Z vajek vznikaj nejprve larvy, o kter se mus vely starat, a potom se lhnou
vely krmiky, kter se chtj starat. as larev je stanoven na 6 dn. Sluebn
38

doba krmiky je proti tomu pohybliv, me trvat 10 dn nebo mn. Zrove je


teba pipomenout, e vela krmika se me starat o vce larev souasn.
Dokud matka klade vajka den za dnem, je zajitno, e mlad krmiky jsou
vyteny peovacmi pracemi.
Ti tdny po dosaeni svho maximlnho kladoucho vkonu se lhnou kad
den asi 2000 mladuek. O nkolik dn pozdji jejich prce krmiek skon a orientuj se na prce stavebn. Kdy pud pe o potomstvo a pud stavebn nemohou
bt uspokojeny, probud se rojov pud. To je mon oekvat u velstev, kter
siln vyzimovala.
Siln velstva nasad na jae vce plodu ne slab. Nsledkem toho u nich stoupne rychle poet krmiek; aby byly stle zamstnan, musela by matka zvyovat
neustle svj vkon. Takovho vkonu nen schopna ani mlad a siln matka.V
ppad vysok snky se d pedpokldat, e vkonnost matky je omezena
zamedovnm plodovch plst. Pokud vela nezashne, vely si pomohou
samy a vyroj se.
3 kg roje = 2 kg vel + l kg medu
Nejdve se zakladou mate mistiky umstn na kraji plodovch plst. Po
jejich zakladen je matka jen etrn krmena, take jej vkon ochabuje, a tm se
zmenuje plocha otevenho plodu, akoli den po dni se lhne vysok poet mladch vel. Stavebn pud a snka polev. Rojov vely se piprav na cestu do
neznma. Uklidn se, zabal svoje kufry, to znamen , e si nalo do tla zsoby tuku a blkovin do zadeku a zplni si medov vek asi 50 mg medu. S
pomoc tchto zsob mohou v novm domov ihned zat se stavbou plst a starat se o prvn plod.
Se zavkovnm prvnch matenk je roj pipraven ke startu. Vylet, jakmile je
pkn poas. Roj se skld ze starch lovch vel a ltavek a lk krom toho
ltavky jinch velstev. Vlet trv 10 a 20 minut. Kadou minutu opust l vce
ne 1000 vel, mezi nimi je tak star matka. (Kdo je vas na mst, me zkusit chytit starou matku, dve ne odlet z esna.) Nejprve vely bzu ve vzduchu a krou kolem, dokud v blzkosti nenaraz na vhodn msto, vtinou njakou vtev stromu, na ni si sednou a tam utvo hrozen roje. Hned po vletu (a
nkdy ji pedem) vylet vyzvdai, aby se poohldli po vhodnm ubytovn.
Ve vtin ppad zstv roj pes noc viset na vtvi a odthne teprve po nkolika dnech. Tm je zarueno, e vichni vyzvdai se vrt a nikdo nezstane
mimo. Vela m veer pedtm nebo brzy rno monost roj odchytit. Dochz
ovem tak k tomu, e roj ji v den vletu zmiz. Potom je nenvratn ztracen.
Dlen riziko
Potomstvo vyrojenho velstva nese rzn rizika. Vyltnut roj mus najt obydl a co mon nejrychleji nashromdit zsoby medu a pylu, aby mohl pet
39

patn asy a pedevm zimu. Kdy poas a snka dovol, tak se to velm
poda. Maj k tomu sv pedpoklady. Roj se rekrutoval v podstat ze sbraek a starch lovch vel, kter maj dost zkuenost se sbrem pylu a nektaru a s p o plod. Matka roje je ji oplodnna a me ihned zat s kladenm, jakmile se v novm obydl zane s prvn stavbou plst.
Vyrojen velstvo me mt ped vletem hlavnho roje prvoroj, ppadn
jet jeden nebo vce dalch poroj. To zvis na chovn vylhnut mlad
matky nebo matek. Prvn vylhnut matka se zpravidla pokus zabt sv jet
nevylhnut sestry. Koue do matenk po stranch a bod do uvnit lecch
kukel. Kdy se j poda zabt vechny sokyn, pak je ona jedinou vldkyn
vyrojenho velstva, kter od vletu prvoroje a do vylhnut prvn mlad
matky velmi zeslilo. Podle vkonnosti vyrojen star matky se lhne v tomto
ase kad den okolo 2000 vel. Me se vylhnout pes 15000 vel v prbhu 8 dn mezi vletem prvoroje a vylhnutm dal matky. Vyrojen roj ztrc v tomto ase mn vel, protoe na zklad chybjcch letuek mus nahradit sbrajc ltavky jin vely. Lehce se me stt, e vely zeslenho zbytku velstva zabrn prvn vylhnut matce(matkm), aby zabila sv sestry, a
radji s n nebo s nimi dohromady vytvo roj nebo poroje. Poroje jsou zeteln slab ne hlavn roj. Znamenaj dvakrt nebo dokonce tikrt vt riziko:chyb obydl, jejich matka nen jet oplodnn a ony se mus na zklad
sv nepatrn sly zeteln vce snait, aby do podzimu dorostly do velstva
schopnho pezimovn.
Jak sti velstva mohou pi rojen vznikat?
st velstva
prvoroj nebo
hlavn roj
vyrojen velstvo

obsah
star matka, ltavky a
star lov vely
mlad lov vely,
plod, mlad matka

poroj nebo poroje mlad vely


mlad matka (matky)

riziko
dn obydl
mlo zsob
neoplodnn
matka
neoplodnn
matka, mlo
vel, dn obydl
velmi mlo zsob

snen rizika
oplodnn matka
mnoho vel
stavba plst a
mnoho zsob
po ruce
dn

Vvoj v lt
Nevyrojen velstvo dosahuje svho vrcholu v lt. Zvlt siln velstva
mohou mt v ervnu 50000 a vce vel a plochu plodu okolo 40000 bunk. To
jsou ale vjimky. Vtina velstev je slab. Normln siln velstvo m v lt
40

asi 30000 vel. Jeho plodov plocha m v kvtnu nebo ervnu asi 40000 bunk,
od t doby se zmenuje. Do srpna se zmenuje rozsah plodu zpravidla jen pomalu. Uprosted srpna maj velstva jet nco okolo 20000 bunk plodu, v jednotlivch ppadech to me init i vce, ale tak zeteln mn. V z vtina velstev znan omez svou plodovou innost. Podle stanovit a poas ukonuj
velstva ji na konci z plodovn. Plodc velstva maj v jnu zdka vce ne
5000 bunk plodu.
Pprava na zimu
Vely, kter se vylhly v z nebo pozdji, se vyvj v zimn vely. Nic u nedlaj a ani nemus u nic vc dlat potom, co vela ukon zimn krmen nejpozdji
do poloviny z. Pipravuj se na zimu a na nsledujc jaro. Nacpvaj si tukov
a blkovinov poltky v zadeku tak, jako kdy se vely pipravuj na vyrojen.
Pitom si nashromd dleit proteiny, kter pouij na produkci cenn kasiky
na konci zimy pi pi o plod, i kdy nemaj k dispozici dn pyl.
A cvi si zimn posezen. Ve studench podzimnch nocch se seskupuj do zimnho hroznu, kter opout pouze v teplch a slunench dnech na podzim i v zim.
Takov letov dny jsou potebn hlavn k tomu, aby veliky vyprzdnily sv
vkalov vky. Jistota je jistota. Nikdo nev, jak dlouho by mohla trvat dal
mraziv perioda.
I kdy se vely po dobu od 3 do 4 msc nedostanou ven k proletu a vyprzdnn, mohou tento as bez jmy pekat:
jestlie nekonzumuj pli mnoho cukrovch zsob
nepeuj o plod
a jen spaluj med na teplo.
Pro zdrav vel je vhodnj zaadit cukr ne med, protoe obsahuje zeteln
mn minerlnch ltek, kter zstvaj pi spalovn medu jako odpad a zatuj vymovac stroj, l u medu je velk rozdl v kvalit. Kvtov med obsahuje zeteln mn minerl ne medovicov med. Medovicov med je proto pro
pezimovn zcela nevhodn.

Veden velstev bhem velaskho roku


Jak u bylo eeno, je velstvo velmi zvisl na svm prosted. Mnohem vce
ne kterkoli jin uiten zve.Jeho vvoj je dn vvojem okolnost bhem
velaskho roku. Zan rychlm zeslenm velstva na jae, to umon optimln vyuit kvtov snky, pozdji pokrauje stlm rozmnoovnm, v
pozdnm lt sniovnm velikosti na slu pezimovacho velstva a kon
vchovou zimnch vel.
Velstvo nen odkzno na zsahy velae. Zpravidla to pedstavuje pro vely
spe vyruen, na kter reaguj stle stejnm zpsobem: pokou se nastolit
znovu pvodn harmonick stav.
41

V l i v velae se omezuje v podstat na to, e:


velstvu zajist vhodn bydlen
star se o eventuln pesthovn za dostatenou snkou
zabrauje rojen
odebr zsoby medu a nahrazuje je krmenm cukrovou vodou, sirupem nebo
tstem
chrn velstvo ped pokozenm a nemocemi.
Krom toho se vela snai chovatelsky. Pitom mus stle sledovat: povahu velstva (mrn velstvo), sklony k rojen, vnosnost medu a nchylnost k varroze.
Chov kvli vkonu se orientuje na to, aby silnj velstva nosila vce medu ne
slab a aby se smoval ke stle silnjm velstvm.
Vnos medu, je bhem let podmnn geneticky a prostedm.Je tk oddlit u
vel geneticky podmnn vkony od vkon podmnnch prodou. Nejen u
chovu, ale tak pi veden velstva, m mnoho vela za cil zskvat "vce medu
od vce vel". Ten, kdo te odborn knihy a asopisy, naraz na velk poet dobe
mnnch rad, co by ml se velstvy dlat, aby v ase snky ml nejvkonnj velstva. Zvlt oblben je tzv. podncovn velstev v pozdnm lt a na jae.
Velstva by mla vce plodovat, aby mohla bt silnj, ne by byla bez podncovn. Dkladn vdeck zkoumn rznch podncovacch metod v uplynulch
letech nm ukzalo, e podncovn nen nutn, protoe zamlen efekt se nedostav. Je zcela zbyten, bez nho to jde jednodueji. Jednodue velait!
Velask rok, obchodnick rok velae, se d rozdlit do pti fz stejn jako vvoj
velstva: pe v pozdnm lt, pezimovn, veden velstva na jae, veden velstva
bhem asu rojen, veden bhem sklizn medu.
Veden velstva bhem roku v pehledu
fze

Pe v pozdnm pezimovn
Lt

asov Srpen a z
obdob
dleit zit velstva,
opaten pitom
odstranit
star plsty,
nakrmit,
oetit proti
varoza

od jna
do nora
diagnosa spadu
oetit
eventueln proti
varoze,
kontrolovat
esna

veden
veden roje
velstva bhem
na jae
asu rojen
bezen a kvten a erven
duben
kontrola pravideln
zsob.
kontroly rojen
rozen vchova
matek,
chov mladch
velstev.
koovn

sklize
medu
od ervence
do srpna
sklize
medu
pe o
mlad
velstva,
diagnosa
spadu

Velask rok zan p v pozdnm lt. Nejprve se budeme zabvat loupenm.


42

Zabrnit loupen
Stle znovu dochz k tomu, e zvlt v asech slab snky, v lt, ale tak na
podzim a na jae jsou velstva vykrdna. Vinu nese ve vtin ppad vela;
nebo kad loupen vychz z nedopaten velae. Toto se tk velae okradenho velstva, ne kradoucho velstva. Proto je teba zamezit tomu, co loupen vyvolv a co je podncuje:
bhem asu krmen zit esno na mn ne centimetr
krmit jen veer
pouvat jist a masivn zazen na krmen, nejlpe jen krmen zhora
nevysypat dn cukr kolem
nenechvat oteven dn plsty, krmc kbelky a krmc zazen, ani k vylzn
zabrnit kadmu rozilen, nadbytenmu ruen a dlouhmu otvrn velstev
nenechat vstoupit do velstva varrozu.
Pe v pozdnm lt
Zkladn kmen pro velask spch v nadchzejcm roce je poloen pi pi
v pozdnm lt. V pozdnm lt je teba dostaten zvtit poet zdravch zimnch vel. O tuto pi se star posledn generace letnch vel, kter ij jet v
prbhu podzimu. V jnu by mlo velstvo obsahovat nejmn 5000 dobe vyivench dlouho ijcch zimnch vel. Vtina z nich se vylhne v z.
V pozdnm lt je teba dbt na:
dostaujc slu letnch vel v srpnu
hygienu plst
vasn nakrmen
dostaujc nakrmen
prevenci proti varroze kyselinou mraven.
Dbt na slu velstva
Dleitm faktorem pro spn pezimovn, zvlt v nepzniv zim je sla
velstva. m vce m velstvo vel v jnu, tm silnj je pi vyzimovn v beznu, tm men je riziko, e v zim zahyne. Nejmen mon sla velstva v jnu je
okolo 5000 vel. Tento poet vel ovem nen 100% zrukou. Velikost spadu u
velstev s vce ne 5000 velami je v jnu mnohem ni ne u slabch velstev.
Jak doshnu dostaten vysok sly velstva?
V tto otzce je teba rozliovat mezi mladmi a starmi velstvy . Mlad velstva jsou lpe pipravena na zimu o sle 5 000 vel (je tedy poteba je brzy zaloit a v lt se o n dobe starat - vce v kapitole "chov matek a tvoen mladch
velstev) ne star velstva, akoli ta v srpnu (a tak v z) jsou asto jet
mnohem silnj. Pesto se na podzim mnohem rychleji zmen ne mlad. Snad
to zle na fzi rstu mladch velstev v lt, naproti tomu u starch na jae.
Tak star velstva, kter jsou velmi slab na jae, se mohou v prbhu lta zota43

vit a na podzim jsou ji obvykle silnj ne mlad, kter se vyvjej prbn a


nanosila mnoho medu.
Nen dnou vzcnost, e se ze silnho velstva o 20000 velch v srpnu stane
slab a v jnu m jen okolo 5000 vel a nebo dokonce mn, i kdy mla zdnliv dostaten vkon plodu v pozdnm lt. Proto by mla star velstva ped
zatkem krmen naplovat dva nstavky. Slab star velstva by se mla spoj i t a sice ped nakrmenm! Bute v tomto smru dsledn! Je lep, pokud pipravme na zimu jen polovinu velstev a vechna vyzimuj, ne abychom pipravili na zimu vechna velstva, a jen polovina vyzimovala!
Vkon plodu
Sla velstva pipravenho na zimu je jen podmnn zvisl na vkonu plodu v
pozdnm lt.Kdy se vela rozhoduje, kter velstva jsou schopn Pezimovn
a kter ne, neml by se dit jen podle velikosti plodov plochy. Nen dnou
vzcnost, e velstva maj 15. srpna 10 000 vel a 20 000 bunk plodu a pozdji, kdy se tento plod vylhne,m zeteln mn vel ne ped temi tdny! Velk
plodov plochy v pozdnm lt bud dojem, e velstva jet rostou. Opak je pravdou. Vtina velstev se zmenuje, i kdy maj velmi mnoho plodu. Rst v pozdnm lt je jen vjimkou. innost plodu na podzim nem pro Pezimovn
vznam. Velstva s relativn velkm mnostvm plodu v jnu mohou na tom bt
stejn patn nebo dobe jako velstva, kter byla v jnu bez plodu.
Zen starch velstev
Star velstva se udruj v lt na tech nebo tyech nstavcch. Plodit ze dvou
spodnch nstavk a hornho mednk jsou oddleny mate mkou tak, e

Kdy se v lt odstran po Mizni medu mate mka, cestuje plocha plodu nahoru a spodn nstavek se me pozdji bez velkho vynaloeni odstranit.
44

Po vyuit pozdn jedlov snky se spoj sklize medu se zenm. D to vc


prce, zvlt kdy pitom souasn oddlvme star plsty, ale prv toto sil
se vyplat. Kdo db na hygienu plst, pedchz nemocem. Tak pi chovu vel
plat: Pedchzen je lep ne len!
velstva od bezna do srpna kladou plod na plsty v ploditi. V mednk se pouvaj jen svtl plsty. Kdy se v lt ji neoekv vt snka, mohou se ji
velstva po posledn sklizni zit na ti nstavky a odstran se mate mka. U
smen snky bhem lta pesunuj velstva sv plodit nahoru. Pitom je
spodn nstavek bez plodu nebo skoro bez plodu.
Ped zakrmenm se velstva z na dva nstavky. Pitom by se ml odejmout
zsadn nejspodnj nstavek, kter obsahuje nejstar plsty. Na jeho msto
pijde horn nstavek plodit a jeho msto nahrad nstavek mednk. V nsledujcch letech byste mli postupovat stejn. Toto pravideln obnovovn plst v ploditi se vyplat.
Postupuje se podobn i pi pozdn snce,kter trvala nap.do poloviny srpna.
Ovem me se stt, e v nejspodnjm nstavku jsou jet plsty s plodem.
Pak je zen o nco sloitj. Plsty s plodem spodnho nstavku se ponechaj
ve velstvu a bu se zavs na okraj nstavku, kter je posazen na drtn dno,
nebo na okraj hornho nstavku.
Zsahy pi zuovn v detailu
1. Nstavek mednk zvednout a postavit stranou na podlahu,eln stranou na
zem.
2. Oddlat mate mku.

3. Zvednout horn nstavky plodit a postavit stranou na podlahu, eln stranou na zem.
4. Ve spodnm nstavku plodit zjistit ptomnost plodu a spotat plodov
plsty.
5. Zvednout spodn nstavek plodit a dt stranou; kdy je v ploditi plod
nebo divok stavba na spodn lit rmku, odloit jej na przdn nstavky
(s dole poloenm vkem) nebo dt na drtn dno.
6. Horn nstavek plodit dt na drtn dno, pokud jsou bezplodov (krajn)
plsty, vythneme je jako plsty s plodem z hornho nstavku plodit .
7. Plsty plodu vloit do hornho nstavku plodit .
8. Przdn mednkov nstavky nasadit i se zbytkem plst plodu a obsazen
velami .
9. Vely ze zbylch plst, stn nstavku mednku a vka smst do lu.
10. Nasadit strpkov krmtko(folii o nco povythnout zpt nebo udlat
otvor).
1 1 . Poloit vko.
12. Zit esno.
13. Vsunout podloku pro diagnzu varrozy na drtn dno.
Sjednocen starch velstev
Ne kad star velstvo je schopnost pet zimu. Na slu velstva ped zakrmenm jsou kladena velmi nron mtka. Nakrmen slabch velstev
nem tedy smysl, kdy takov velstva nejsou schopna pet zimu. Proto by
se mla slab velstva v srpnu nebo j i v ervenci zruit. Zruen velstva se
zdolv rychleji, kdy stoj vedle silnho velstva, kter je schopno pezimovat.
Velstvo je schopn pezimovat, pokud v srpnu po zen zapluj vely dva
nstavky a sice po zastaven letovho provozu.(ukonen snky). Pohledem
shora pes folii bychom mli vidt vechny uliky mezi plsty dobe obsazen velami a pohledem zespodu pes esno by mlo velstvo obsazovat alespo 5 uliek mezi plsty nebo dokonce sedt a na drtnm dn. Velstva,
kter tyto pedpoklady nespluj, se vyplat podrobn prohldnout. Jak velk
je plocha plodu? Jak to vypad? Je drav? Jak je pomr zavkovanho
plodu k otevenmu plodu? Je matka pokozena? Neprovedlo velstvo tichou
vmnu matky? Jak vysok je pirozen spad rozto varroa j.?
Pokud oteven plod nebo samotn plod chyb, je rozhodnut o vci jasn.
Mlo vel a (nebo) mlo plodu jsou rovn dostatenm podntem k rozputn velstva. Na ztrtu se musme pipravit. Jako nhrada sta mlad
velstva.
Pokud pirozen spad rozto varroa j. vykazuje vysok stupe o mnoha
tiscch jedinc, mlo by se velstvo ped zruenm jet jednou dkladn
46

Tak by to mlo vypadat bezprostedn po zen starch velstev na dvou nstavcch. Velstva jsou dostaten siln.

Pohled shora pod flii prozrazuje ji mnoho o stavu velstva.

47

oetit kyselinou mraven, jinak by se to sousednm velstvm, kter vely


a plod obdr nemuselo lbit.
Ostatn: J nemm nic proti tomu, zesilovat odpracovan star velstva nasazenm oddlk nebo mladho velstva ani v pozdnm lt a teprve vbec ne
na jae. Abychom s investicemi, kter jsme vloili do mladch velstev pro
nadchzejc rok, zbyten neriskovali.
Postup u rozputn slabch velstev
1. Postavit velstvo stranou nebo dozadu, bu jako celek, nebo po nstavcch.
2. Nstavek po nstavku vythnout plsty a smst vely ped sousedn
esno.
3. Sbrme plsty s plodem a bez vel je nasadme nad mate mku do
sousednho velstva.
4. Odstranit nasazen nstavky, jakmile se vylhne plod.
Roziovat mlad velstva nebo neroziovat?
Kivka vvoje mladch velstev stoup jet v srpnu nahoru. Kdy jsou
vytvoena dve a od kvtna ji maj oplodnnou matku, mohou se zpravidla
rozit ped nakrmenm. Vely by mly, ale zaplovat jeden nstavek a mt
alespo 6 rmk plodu. Nkter mlad velstva jsou ji v ervenci tak siln,
e je nutno nasadit druh nstavek. Nic se vak nezmn tm, kdy se mlad
velstva ponechaj v jednom nstavku. Oeten varrozy kyselinou mraven se provd jednodueji u jednonstavkovch velstev ne u dvounstavkovch velstev, j k tomu tak pihlm, mlad velstva neroziuji a
zsadn je nechvm pezimovat v jednom nstavku.
Pozd nebo pozdji vytvoen velstva jsou vtinou slab a pezimuj v kadm ppad na jednom nstavku.Tato velstva se pouze nakrm a vlo se k
nim podloka pro diagnosu varrozy. esno se zuuje ji pi zakldn mladch velstev.
Zakrmen
Dostaten sla velstva je dleit pro spn pezimovn. Pesto vedle
sly velstva se db tak na dostaujc pedzsoben. Zsadn plat: Silnj
velstva potebuj v zim vce potravy ne slab velstva.
Mnostv potravy se d podle toho, zda velstva pipravujeme na zimu na
jednom nebo na dvou nstavcch. Velstva jednoprostorov nemohou dostat
kvli omezen ploe plst vce jak 15 kg cukru, nejlpe ve dvou kbelcch.
Prvn se dv asi v polovin srpna, druh dostanou velstva teprve v polovi48

n z, kdy se v y l h l plod, take tyto zsoby vely ulo msto plodu a


zmenujc se plodov plocha je stlaena dol. Nen teba si dlat starosti, e
by velstvo v zim ztratilo kontakt s potravou.
U velstev na dvou nstavcch neznamen krmen problm. Dostanou alespo 20 kg cukru ve tech kbelcch. U nich meme skonit se zakrmenm u
na konci srpna.
Vtinu potravy spotebuj velstva teprve na jae. Podle prbhu poas v
beznu a dubnu se me stt u jednonstavkovch silnch velstev, e zsoby sotva sta. Kdo svoje velstva nech pezimovat na jednom nstavku,
ml by mt v rezerv stle nkolik plst zsob, aby mohl na jae rychle pekonat ppadn nedostatek potravy. Nehraje dnou roli, jakou dvme
potravu. Zda dvme cukrovou vodu, sirup nebo medocukrov tsto, zda
cukrovou vodu v pomru 1:1, 3:2 nebo 2:1 , rovn nen dleit, zda v
malch dvkch nebo vtch porcch.
Tak podncovn ped nebo po
krmen je zbyten, protoe zamlen efekt se nedostav. Velstva se daj
povzbudit bu na jae, nebo v pozdnm lt k silnj plodov innosti.
Dleit je samo krmen, kter by mlo bt provedeno ve sprvnm ase a
dostatenm mnostv.
V kadm velstvu na dvou nstavcch by mlo bt alespo 20 kg zimnch
zsob, to je 10 plst plnch zimn potravy. Aby velstvo po zakrmen mlo
v plstech 20 kg potravy, mus se jim dt 20 kg cukru v suchm stavu promnnch na cukrov roztok. J mchm cukr s vodou v pomru 3:2 a pouvm teplou vodu, aby se cukr leheji rozpustil. Poet kbelk se d velikost pouit ndoby. Podvn mnoha malch kbelk znamen vce prce
ne masivn nakrmen ve 2 i 3 kbelcch v intervalu od 4 do 7 dn a nepin dn uitek.
Na uskladnn 20 kg potravy potebuje velstvo 10 plst v nstavku, proto
mus mt k dispozici 20 plst; zbvajcch 10 plst pouije toti k chovu
zimnch vel, pro noen pylu a jako prostor pro pobyt stle pibvajcho
potu dlnic.

Koncept pro pi v pozdnm lt - v krtkosti


Co musm udlat?

Co nesmm dlat?

Star velstva:
zit a ppadn sjednotit, oddlat spodn
nstavky
provst diagnosu spadu rozto zatkem
srpna
provst oeten l-3x kyselinou mraven
zespodu
2x nebo 3x dt potravu (301 cukrov vody
3:2), posledn kbelk do poloviny z
provst posledn oeten na varrozu v
z/jnu
provst ppadnou vmnu matky

dn podncovn
dn oeten systematicky
psobcmi prostedky (tak ne
kyselinou avelovou)
dn dlouhotrvajc oeten
dn rozen mladch velstev
dn oddlek nenasazovat na
star velstva

Mlad velstva:
provst diagnosu spadu na zatku srpna
provst ppadn oeten kyselinou mraven zespodu
2x dt potravu (20 l cukrov vody 3:2),
posledn kbelk dt do poloviny z
provst posledn oeten na varrozu v
z/jnu

Hygiena plst a zsoba plst


U mladch velstev nen hygiena plst problmem. V hornm nstavku maj
nanejv 3 star plsty a 8 plst s mladou stavbou, kter se dvaj v kvtnu jako
mezistny nebo jako przdn nadrtkovan rmky. Kdy mlad velstva velmi
zesl, mohu j i m nasadit ke krmen druh nstavek, kter je naplnn rovn mladmi nanejv jednou nebo dvakrt oplodnnmi plsty. Mohou se vloit tak
mezistny. Jsou plynule vystavny pi rychlm nakrmen .
Je teba se snait i u starch velstev na tech nstavcch o stl obnovovn plst. V tomto ase se odstrani nejspodnj vtinou bezplodov nstavek; tmav
plsty se vytd a roztav se ve slunenm tavidle plst. To by se mlo udlat
se vemi pespoetnmi plsty a uchovvat pouze panensk plsty svtl barvy.
Nen poteba je chrnit ped napadnutm voskovm zavjeem. U tmavch plst je proti tomu ochrana ped zavjei bezpodmnen nutn.
Pitom bychom se mli zci nasazen chemie.
Zvlt nebezpen v boji proti voskovm zavjem je pouit prostedk s
50

obsahem paradichloru benzolu. Jejich pouit je velmi jednoduch, vkldaj se


do uzavench a plsty obsahujcch nstavkovch v, inn ltka se stle
odpauje a zabj housenky voskovch zavje, tato ltka je rozpustn v tuku,
ale tak se zadruje ve vosku. A to je nepjemn; nebo tyto ltky zadren ve
vosku lehce pejdou do medu, kdy se plsty(nebo z nich zskan vosk) opt
pouiji ve velstvu a vely do nich uskladn med.
Msto tto ltky je lep pout kyselinu octovou nebo sirn knoty. Ovem takov oeten se mus provdt dvakrt nebo tikrt (v intervalech od 3 do 4 tdn),
protoe zabj voskov zavjee jen ve stdiu larvy a ne jejich vajka.
Jde to vak i zcela bez chemie.
Plsty se uchovvaj na chladnm vzdunm a suchm mst, aby nezplesnivly.
Pedtm se plsty vytd. Vyplat se to, protoe tmav plsty napad zavje astji ne panensk. V nich mu toti chyb blkovina nutn pro ivot, kterou jsou
pediva, trus velch larev a zbytky pylu. Proto je nejjednodum eenm ukldat vlun svtl, panensk plsty. Potom u si nemusme dlat starosti s voskovmi zavjei.
Tmav plsty napadnou voskov zavjei, kte se dostanou do skladovacho
prostoru jako vajka s materilem z lu, tam se vylhnou a vydaj se na cestu za
potravou.
Obrannm opatenm bez chemie jsou zpravidla pravideln kontroly uloench
plst, asi jednou za msc, zvlt v teplm ronm obdob nebo pi teplm
uskladnn. Pedivo larev voskovch zavje se d lehce poznat, ale ned se
odstranit pinzetou ani preparan jehlou. Napaden plsty se tak daj na dva
nebo ti dny vloit do mrazniky. Tento as sta, aby pi teplot od -20 C zahynuly larvy a ppadn jet ptomn vajka voskovch zavje. Oeten chladem se me tak provst preventivn. Ovem potom by se mly tak nstavky
a jejich vka umstit na dva dny do mrazniky, protoe tak na vnitnch stnch
lu mohou zstat pilepen vajka voskovho zavjee. Alternativou pro oeten mrazem v mraznice by bylo oeten teplem v "tepl skni". Jako "teplick"
je vhodn chladnika pestavn odpovdajcm zpsobem. J uvm takovou
ke zkapalnn medu. Je v n msto pro nstavek s 10 tmavmi plsty. Oeten
teplem proti vajkm a larvm voskovho zavjee je spn, pokud se tam
plsty uchovvaj alespo 3 hodiny pi teplot 48 "C.
Boj proti varroze v pozdnm lt
Varroza je nejnebezpenj nemoc velstva. Pvodci jsou roztoi varroa j.,
kte se rozmnouj na plodu dlnic a trubc. Roztoi varroa j. se nachzej ve
vech velstvech. Tomuto problmu je vnovna samostatn kapitola.
Nemoc propuk, pokud je vysok stupe napaden. To je ppad v pozdnm lt,
zpravidla koncem plodov periody. Pozdn lto je kritick obdob pro velstva
napaden varrozou. Z plodu, kter se v srpnu a z vychovv, by se mly stt
51

zdrav a dlouho ijc vely. To se ovem d zaruit pouze v ppad, e plod


nen nadmrn siln napaden roztoi varroa j. Proto jsou bezpodmnen nutn
prohldky v srpnu a z na roztoe varroa j. Prohldky toti sniuj nosnou
mru pro napaden velstva roztoi. Nutn ron boj proti roztom psob
dodaten problmy.
Pi oeten proti varroze se pihl tak na prvn situaci. Velstva se sm oetovat jen povolenmi prostedky. Povolen prostedky se rzn podle jednotlivch zem a prbn se vyvjej. Zle samozejm i na samotnm velai.
Pro oeten varrozy v pozdnm lt povauji za nejvhodnj kyselinu mraven. Je to jedin prostedek, kter psob i na zaven plod a zabj v nm roztoe. Krom toho vyvolv mn vedlejch ink. Oetenm se sice mal
mnostv dostane do zimn potravy, ale kyselina mraven se asem odpa.
Zven obsah kyseliny mraven se a do jara sniuje na jej pirozen mnostv. Zimn potravu toti povaj velstva. V medu je potom jen velmi mal
mnostv kyseliny a d se jen tce vyptrat. Kyselina mraven je pirozen
soust kadho medu. Podle druhu medu se pohybuje jej obsah mezi 200 a
1000 mg na kilo medu (ppm=parts per milion). Pouit kyseliny mraven bezprostedn ped nebo bhem snky by vedlo ke zetelnjmu zven obsahu
kyseliny mraven v medu. Kysel med se ale ned jst. Proto je teba pouit
kyseliny mraven odsunout a na dobu po snce.
Dve ne v pozdnm lt zaneme s oetenm, mli bychom se informovat o
diagnose spadu u velstev. Potom se dozvme, zda nebezpe hroz, a je tak
leh posoudit spch oeten.Po t se rozhodneme, zda je v pozdnm lt nutn
dal len.
Diagnosa spadu
Dleit nstroj boje proti varroze je posouzen spadu. Posouzenm spadu
odhadneme pirozen spad rozto, z nj pak stupe spadu.. V uzavenm podmetu se pod velstvo vsunuje esnem podloka, kter le na mce. Kdy velstvo sed na dn, vyeneme je dmem nahoru do lu. Stle vak mme co do
inn s hldai sedcmi na esn. Vsunut a vysunut podloky se vak ned
provst bez nkolika nepjemnch bodnuti.
U drtnho dna s fungujc zsuvkou se d diagnosa spadu provst kdykoli bez
ruen velstva.. Nemuste mt po ruce ani doutnek a zvoj. Vsunout zsuvku
a vysunout zsuvku. Jednodueji to ji nelze. Zsuvka se vsunuje pod velstvo
na 3-10 dni. Roztoi se potom objevuj ve spadu a daj se leheji spotat, pokud
kontroly provdte v krtkm asovm obdob (lep 2x za 4 dny ne 1x za 8
dn). Potaj se roztoi zachycen pi spadu, kte maj charakteristick iroce
ovln tvar pro roztoe varroa typick; tedy nejen tmav hnd, nbr i svtlej roztoi.
Pepotvac faktor u plodujcho velstva je velikosti od 100 do 300: poet piro52

en spadanch rozto za den x 100 (-300) = poet rozto ve velstvu. Pi vpotu se jedn o odhad stupn spadu. Skuten spad me bt vak vy ne zjitn odhadovan hodnota. Napklad kdy v pozdnm lt za krtk as dojde ke zvenmu vskytu rozto, nebo tak u bezplodovch nebo na plod chudch velstev;
nebo pirozen spad rozto vznik v prvn ad tak, e se vylhne napaden plod.
Pokud velstva nemaj dn plod nebo jen velmi mlo, mohou mt mnohem vce
rozto ne vykazuje pirozen spad. Bezplodovost v pozdnm lt je ale vjimkou.
S okamitm oetenm zaneme, pokud pirozen spad je vt ne 5 rozto
za den. Tehdy by mohlo bt ve velstvu ji 2000 rozto varroa j., kte by se
mohli dle rozmnoovat.
Veobecn oeten nebo oeten kyselinou mraven v pozdnm lt maj za cl
chrnit cenn plod zimnch vel ped nadmrn vysokm napadenm varrozou.
Nsledn konen oeteni by se mlo provst na konci z a listopadu, aby se
stupe spadu snil na nejmen mon mnostv blzk nule, aby velstvo ped
srpnem nsledujcho roku neonemocnlo varrozou.
Oeten kyselinou mraven v pozdnm lt
O dnm varroazid(prostedek k tlumen varrozy pozn.pekl.) jet nebylo
napsno tolik jako o kyselin mraven. Zde bych chtl popsat formy pouit,
kter jsou podle m nejvhodnj pro oetovn v pozdnm lt. Kyselinou mraven se oetuje zespodu runkem a oeten shora vypaovacm talem a
medicnskou lahv s vytknm po kapkch.
V Nmecku je dovoleno oetovat velstva kyselinou mraven proti varroze
pouze ve form Illertisser roztoov desky. ( V R je to obdobn pozn.pek.)
Oetovn kyselinou mraven houbou nebo runkem zdola
Oeten zdola trv jen chvilku. Provd se velmi lehce, pokud jsou velstva
posazena na drtnm dn, kde se d vsunout zezadu zsuvka.
Nejprve se vythne zsuvka, vlo se dobe sajc (houba) sukno-tek (asi 25 x
15 cm velk a 5 mm tlust), kter se pedtm pokapal kyselinou mraven, a
zsuvka se opt zasune.
Pi oetovn neni teba velstva otvrat a nen tedy poteba ani doutnek ani
zvoj.
Zsuvka se me vysunout hned dal den, protoe kyselina mraven se tm
pln vtinou odpa po 24 hodinch. Pokud se tak nestane a runk je jet
rnokr, pak oeten nefungovalo. Piny mohou bt: vysok vlhkost vzduchu,
studen poas a slab velstva.
Zeteln zven spad mrtvch rozto po oeten trv asi do 12. a 13. dne.
Vtina rozto spadne v prvnch dvou dnech. Aby se oeten podailo, mus
zsuvka zstat vloen 13 dn. Mete ji ale vythnout i dve, aby se v n nenasbralo pli mnoho smet.
53

Dvkovn
U dvkovn se db na velikost velstva (jeden nebo dva nstavky) a venkovn
teplotu. Pi venkovnch teplotch od 15" C do 25" C se uv 60- 65% kyselina
mraven. Velstvo na dvou nstavcch (na 20 Zander-plstech) se oet 60 a
70 ml 60- 65% kyseliny mraven. Velstvo na jednom nstavku (na 10 Zanderplstech) oetujeme 30 a 35 ml 60- 65% kyseliny mraveni.
Pi venkovnch teplotch od 12" C do 15" C psob lpe 80-85% kyselina mraven. Velstvo na dvou nstavcch oetujeme 40 a 50 ml 80-85 %, velstvo na
jednom nstavku 20 a 25 ml 80-85% kyseliny mraven.
Pro dvkovn a nanen sta mic odmrka s odpovdajc klou. D se pout tak dvkovai lhev nebo 100 ml injekce.
Ostatn pedpoklady
esno zstv pi oeten zen. esnov uzvr proti mym se neodstrauje. Krtce ped a bhem oeten by vely nemly bt krmeny, kyselina mraven pak psob mnohem he, protoe oteven potrava odebr velkou st kyseliny mraven.
Oeten kyselinou mraven zdola se d provst kdykoli. Vhodnou dobou je
veer. Ned se ale vykvat, a zcela skon ltn vel. Pokud se oekv, e
veer nebo v noci klesne teplota pod 15" C pop. pod 12 st. C, pak by se mlo oeten provst dve (v poledne nebo odpoledne). Je mon provst oeten asn
rno, pokud pedpov poas na den hls teplo a rno je jet velmi chladno.
Oeten kyselinou mraven na podloce vyaduje citlivost v konecch prst a
zkuenosti. Pro zatenky se doporuuje pozorovat chovn vel u esna asi po
20 a 30 minut. Zpravidla tak bezprostedn po pouit kyseliny mraven nenastv dn vt vzruen u esna. Pouze vely, kter se vracej dom jsou
podrdny. Kdy velstvo (hrozen) prv sed na drtnm dn, me se stt,
e nkter vely se vyt ven k esnu. Vely zpanika, pokud jsou pedvkovny nebo oetovny pi velmi teplm poas (pes 25" C). Potom se mus dvkovn o nco snit nebo pesunout oeten na veer nebo dal den.
Kdy se pihldne k ve napsanm dajm o prostoru, teplot, koncentraci a
dvkovni, nestanou se dn kody na velch ani na matce. Tak plod z toho
vyjde vtinou bez jmy. Pokud pi oetovn ume oteven plod nebo pr
vel, kter se bhem akce vylhly, nemus se to peceovat. kody, kter by byly
zpsobeny chybjcm, pli pozdnm nebo patnm oetenm, by byly vt.
Stupe psoben dobe provedenho oeten le mezi 50 - 90 %, v prmru jde
okolo 70%. Jedin oeten vak nestai. Protoe pevajc roztoi se dle rozmnouj a prv v pozdnm lt se lehce zvyuje jejich poet , je nkdy nutn
oeten opakovat vcekrt v intervalu od l do 4 tdn. U vysokho stupn
spadu, pop. spadu mrtvch rozto (asi vce ne 1000 spadanch rozto ve 2
dnech po oeten) doporuuje se, opakovat oeten bhem 2 tdn. U nzkho
54

stupn spadu (jen nkolik set spadanch rozto ve 2 dnech po oeten) nen
opakovn bezpodmnen nutn.
Konen oeten nsleduje na konci z s dlouhodobm odpaovaem.
Dleit opaten
Pouit kyseliny mraven je nebezpen. Kyselina mraven lept! Pi prci s
kyselinou mraven je teba bt opatrn. Nesm se vdechovat pry, v kadm ppad je teba mt nasazen rukavice odoln proti kyselinm a pipraven kbelk
s vodou na oplchnut rukou! Doporuuj se tak ochrann brle.
Postup u pouvn kyseliny mraven runkem zdola
1. prohldnut spadu ke zhodnocen stupn spadu
2. prvn oeten kyselinou mraven
3. po 2 a 3 dnech zkontrolovat spad varroa j., odstranit runk a posoudit spch
oeten
4. pi dostaten vysokm spchu asi po 3 tdnech obnovit prohldnut spadu
(bod 1.) a ppadn oetit podruh
5. u nedostaujcho spchu ihned provst druh oeten ve zven dvce,
spad varroa j. opt zkontrolovat (bod 3.)
Oeten kyselinou mraven shora
Oeten pichz na adu v polovin z, po t co je ukoneno nakrmen velstev. Toto oeten se provd jako oeten dlouhodob. Jako apliktor slou
tal se sklenic. Pi oetovn kyselinou mraven talem se na tal postav
sklenice,ve kter je vloen knot, dnem vzhru. Hladina tekutiny na tali nestoup pes okraj oteven sklenice. Ze sklenice tee jen tolik kyseliny, kolik se pes
knot odpauje ven.
Jako materil je poteba:
lkask sklenice 150 ml, 200 ml nebo 250 ml pod oznaenm aponorm-medizin-sklenice
l nsadka kapac
l devn palek asi 6 x 6 x 2 cm s vrtnm, kter m prmr (3 cm) asi jako
hrdlo lkask sklenice
l miska pod kvtin s prmrem 12 nebo 14 cm jako drk knotu
materil na knot (runk, kuchysk hadr, mkk vlknit deska)
kyselina mraven 85%
l przdn nstavek
K oeten se velstvo oteve a nasad se na nj przdn nstavek. Pokud je pedtm v nstavku postaven krmc kbelk, je pouze nutn odstranit folii, na kter
55

kbelk stl. Miska pod kvtin s vloenm runkem se polo na plst. Sklenice
naplnn kyselinou mraven se uzave, na hrdlo se usad devn kolk a sklenice se pevrt dnem vzhru na misku. Devn palek zajiuje, aby se sklenice nepevrtila. Potom se nstavek zave fli, vnitnm vkem a plechovm krytem.
Chvli trv, ne knot zcela nasaje kyselinu mraven, a nkolik hodin trv, ne
se kyselina rozptl v lu. Vely maj as, aby si zvykly na kyselinu. Zstanou
klidn a nezpanika. Jejich jedinou reakc je, e se chvli dr od knotu.
Zpotku kape kyselina plynule ze sklenice a se pomalu knotem. Kdy se
knot nasyt kyselinou, zastav se vytkn. Ze sklenice tee jen takov mnostv
kyseliny, kolik se odpa do velstva.
Stupe psoben je zvisl na vkonu odpaovn a tato vlastnost zvis na velikosti knotu, na koncentraci kyseliny, na sle velstva a na vnj teplot.
Kdy plod nem dostatenou vzdlenost od knotu, mohou se bhem oeten
objevit kody na plodu. Zvlt ohroen jsou vylhnut mladuky, pokud jsou
vystaveny psoben kyseliny.
Metoda se uv teprve v z, kdy jsou velstva nakrmena a mezi ploditm a
miskou se nachz irok potravinov vnec.
U jednonstavkovho velstva se dociluje spchu oeten do 99%, pokud oeten trv v z/jnu 2 a 3 tdny a odpa se alespo 8 g za den.Tohoto vkonu odpaovn je dosaeno s miskou o prmru 12 cm, do n polome dvakrt
peloenou utrku o rozmrech 14 x 14 cm. Namsto utrky se me pout
houba nebo vlknit deska.
U dvounstavkovho velstva se dociluje spchu oeten pes 95%, pokud se
denn odpa pes 20 g. Abychom doshli tohoto spchu, pouvme misku s
prmrem 14 cm a odpovdajc velk knot.
Ve slabch dvounstavkovch velstvech se odpa kyselina rychleji ne v silnjch velstvech. Metoda je bezpen pro uivatele. Dovoluje skoro bezpen
styk s vysoce koncentrovanou kyselinou mraven. Rychlost odpaen se d
lehce kontrolovat: zvedneme sklenici a skldacm metrem pezkoume stav
npln. Na sklenici si mete pilepit tak vlastn samostatn vyrobenou klu,
take kontrolujete pepotvn plnosti msta po milimetrech nebo gramech.
Oeten meme kdykoli peruit: sklenici vyjmete a zaveme roubovacm vkem. Zbytky se neztrat a mete je uschovat v zaven lhvi ve skni do ptho pouit.
Postup pouvn kyseliny mraven z medicnsk lahviky na talkovm
odpaovai
1. velstva v srpnu/z nakrmit dvma nebo temi dvkami krmiva (10 l cukrov vody 3:2)
2. asi l tden po poslednm krmen a nejdve 3 tdny po prvnm kbelku ode56

brat flii a do przdnho nstavku dt tal se sklenic, zasunout uplk do drtnho dna.
3. po 2 a 3 dnech zkontrolovat spad rozto varroa a vkon odpaovn, ppadn vymnit vt nebo men knot
4. po dalch 2 a 3 tdnech zkontrolovat spad varroa, uklidit tal, sklenici a
przdn rmek, zavt velstvo, vythnout zsuvku.

Pezimovn
Po ase oeten kyselinou mraven se velstva pipravuj na zimu, co se u nstavkovch l provd s mn zsahy. krmc koryto nebo przdn nstavek odstranme, na velstvo se polo flie a na to dme dobe izolovan vnitn vko. Ve pekryjeme plechovm krytem, kter zatme kamenem proti boulivmu poas.
Na esno se pipevn ochrana proti mym, bu drtn mka se sovm rozptm 7 mm, nebo odpovdajc devn uzvr esna.
Vnitn vko a plechov kryt se staraji o "teplou hlavu", take vel hrozen
neztrc zbyten dn teplo. Jinak by izolovn nemlo dnou cenu. Velstva
se tak chovaj bhem zimnho obdob na otevenm drtnm dn. Spoteba
potravy je tm zvena, pesto vhody spojen se "studenma nohama" pevauj
nad nevhodami.
Pezimovn na oteven mkov podlaze umouje co mon nejdel zimn
klid, protoe velstva na podzim pedasn vychzej z plodu a na jae nebo na
konci zimy relativn pozd zanaj plodovat. jnov non mrazy mohou zpsobit, e matka ukon kladen a velstva jsou po tech tdnech bez plodu.
V listopadu se provd jet jednou diagnosa spadu. Kadmu velstvu se podsune podloka a po 1-2 tdnech se zjist pirozen spad rozto. Protoe velstva nemaj plod nebo jej maj jen velmi mlo a jinak jsou mn aktivn, zstv podloka relativn ist. Ostatn spad se sn a spaden roztoi varroa j. se
daj lehce poznat. Kdy je pirozen spad rozto v prmru l rozto za den
nebo dokonce vce, ije jich ve velstvu jet nkolik stovek. Pezimovn velstva tm sice nen ohroeno, avak v nsledujcm lt by mohlo velstvo onemocnt varroazou. Proto by se mla takov velstva oetit kyselinou avelovou. Kdo oeten kyselinou avelovou neprovede, mus potat v nadchzejcm jae s vtm vskytem varrozy na plodu trubc.
Po oeten kyselinou avelovou
Tato kyselina je vysoce psobc varroazid. Teprve ped krtkm asem se
dostala do stedu velaskho zjmu, uv se bu k pracnmu postkn plst obsazench velami, nebo tak k nakapni. Do kyseliny avelov se vak
nesm vkldat pehnan nadje. Ona sama nesta k spnmu boji proti varroze. Nepsob na zaven plod a zatuje ltkovou vmnu vel. Pedevm
ji nelze pout opakovan k oeten velstev. V pozdnm podzimu nelze tuto
57

metodu kapn pouvat. V Nmecku nen kyselina avelov k oetovn velstev proti varroze dosud povolena. V R nen doposud bn aplikovna
(poznmka pekladatele).
Stkat nebo kapat?
Kyselina avelov se bu stk ve form vodnatho roztoku na plsty obsazen velami, nebo kape. Pi stkn se uv 3% roztok, pi kapn 5% roztok.
Ovem potebujeme jet nkolikaletch zkuenost, abychom mohli pesn
posoudit vliv nakapn na pezimovn.
Kyselina avelov je k dostn v lkrnch. Je nabzena tak pod oznaenm
"syrov kyselina avelov". U tto kyselina se jedn o dihydrt. Kyselinov
dihydrt je krystalick a skld se z 71% kyseliny avelov a 29% vody. Roztok
se prodv v uzavratelnch lahvch. Lahve jsou zeteln popsny.
Pi vrob roztoku se me uvat voda z vodovodu. Kalcium, kter je v n obsaeno, se nave s kyselinou avelovou a vytv nerozpustn kalciumoxalatkrystaly. Zmen se tm trochu koncentrace. Cukr se nem pouvat jako psada. Pro vely je bez vznamu.
Pomry smsi vodnat kyseliny avelov dihydratu - roztok:
Koncentrace
3%
5%

mnostv kyseliny t.
dihydrt v gr

mnostv vody

metoda pouit

30 g
50 g

11
11

stkat
kapat

Metoda stkn
Tato metoda je dlouhodob vyzkouen. Uv se vlun 3% vodnat roztok
dihydratu kyseliny avelov. Roztok se nastik na vely pomoc runho rozpraovae s jemnou tryskou. K tomu si vythneme plsty obsazen velami a na
kadou stranu nastkme asi 2ml roztoku. Na velstvo se podle sly a potu usazench vel spotebuje 30 a l00 ml roztoku.
Zjistte si ped oetenm, kolik roztoku rozpraova vystkne pi jednom
zmknut! K tomu existuj pesn mie mnostv vody, nap. (1000 ml, kter
se napln do rozpraovae a pi jemn trysce vystkne na dvacetkrte). Hned po
tom zmte zbytek a vypotejte si mnostv na jeden zdvih. Stiskov rozpraovae nejsou vhodn. S nimi se lehce pedvkuje.
K zastkn kyselinou avelovou budeme potebovat: rozpraova, rukavice,
ochrann brle, ochranu na sta a ochranu na nos. Doporuuje se tak nathnout
si zvoj, abychom se pi oetovn nemuseli obtovat s dorejcmi velami.
58

Metoda by se mla kvli nkladm pouvat jen v pozdnm podzimu nebo


asn zim, kdy jsou velstva bez plodu nebo blzko k bezplodovosti. Krom
toho se me v lt pout pi oetovn bezplodovho oddlku.
Bhem oetovn by se mla teplota pohybovat okolo 5"C, aby se zabrnilo ztrtm vel vlivem poas. Vyltvajc vely by mly mt pleitost, vracet se esnem do velstva.
spnost psoben metody stkn je u bezplodovho velstva asi 98%.
Velstvo oetovn velmi dobe sn. Bhem oetovn meme posoudit
pesn stav velstva (sla a stav plodu). To je pednost metody stkn, nebo
metoda kapn ji nem. Po oetovn kapnm se nedozvte, nic o stavu velstva.
Ovem tato metoda m nevhody. Je velmi pracn, to plat zvlt u dvou
nstavkovch velstev, a krom toho me bt nebezpen pro uivatele.
Vodnat roztok se v dnm ppad nesm dostat na pokoku a nikdo se
ho nesm nadchat. Bezpodmnen nutn je ochrana ke, o a st. Kdo
dsledn nedb na tuto ochranu, neml by zastikovn radji provdt.
Metoda kapn
Metoda jet nen dostaten vyzkouena. Pedevm u n chyb dlouholet
vzkumy o podmnkch uvn (koncentrace roztoku, dvkovn, snesitelnost
pro vely /tak v zvislosti na prbhu poas v zim/, stupe psoben) a
mechanismu psoben. Kdy jsou uspokojiv vysvtleny podmnky pouvn,
mla by kyselina avelov pedstavovat pouitelnou alternativu jako systematicky psobc prostedek.
Pro oeten se uv 5% vodnat roztok koncentrovan kyseliny avelov a
injekn stkaka k nakapn a dvkovn. Ne kad injekn jehla je pro tento
el vhodn. Mla by jt lehce stlait, aby se dalo dvkovat po kapkch. S relativn velkou 100 ml injekn stkakou se to poda leheji ne s menmi. Pi
oeten nesm vldnout jarn teploty vy ne 0C. Pi oteven velstva se uv
dmk jen etrn. Me se oetovat i bez nj, protoe velstva sed v zimnm
hroznu.
Velstva sed v listopadu/prosinci jet pod irokou krmc epic. U jednonstavkovho velstva se nemuste obvat tkost, nakapat roztok do vech obsazench uliek mezi plsty nen velk problm.. U dvounstavkovch velstev je
oeten nkdy t, zvlt kdy hrozen sed ve spodnm nstavku. Bu si
posvtme baterkou nebo nahneme horn nstavek. Pak meme nakapat roztok
dovnit a ne na zimn hrozen. Psobc ltka se snze rozptl ve velstvu a pokapan plsty mohou bt ihned vyitny.
Podle sly dostane velstvo 30-50 ml. Stupe psoben po jednom oeten je u
bezplodovch velstev prmrn 95%, u plodcch velstev je zeteln ni.
59

Metodu kapn nesn vely zdaleka tak dobe jako metodu stkn. Vely pedvkovan kysel.. vyltaj pedasn ven, ani by jejich mrtvolky zstaly v
podmetu..bytek vel je znan vy, pokud dojde patnm odhadem sly velstva k pedvkovn. Po oeten vyjmeme spad rozto a srovnme jejich mnostv s pedchzejc diagnzou spadu.. Pitom se povimneme, e spad rozto
v asovm obdob od 3 do 4 tdn se zvil, i pestoe vtina rozto spadla v
prvnm tdnu.
Velask opaten v zim - v krtkosti
Co musm udlat?

Co nesmm dlat?

nejpozdji v jnu umstit devn uzvr velstva se nezabaluj (nezatepesna nebo mku proti mym
luj)
po ukonen oeten kyselinou mraven dn oeten systematicky
talem a sklenic vythnout zsuvku
psobcmi prostedky, kter
drtnho dna
obsahuj v tuku rozpustn
provdt 1-2 tdenn diagnzu spadu v
psobc ltky
listopadu
neskladuj se tmav plsty
jedenkrt provst oeten jednotlivch
velstev kyselinou avelovou v listopadu/prosinci

Zimn klid
Co mon nejdel dren bezplodovho zimnho klidu je nejlep prevence proti
nosematze. Pvodce tto nemoci ije ve stednm stev dosplch vel a rozmnouje se tam, kdy se ve stev pemuj blkoviny, co je ppad vel, kter
se staraj o plod. Dlouho ijc zimn vely jsou obzvlt ohroeny, kdy jet
na podzim nebo ji v zim jsou inn jako krmiky. Pokud se nemus starat o
dn plod, zstvaj zdrav dky "cukrov diet". Tak proto by ml vela
svoje velstva vst tak, aby plodovn na podzim pestalo a znovu zaalo co nejpozdji na jae. Oteven drtn podlaha napomh krom jinho tomu, aby
nezplesnivly neobsazen (kraje) plst bhem zimy.
V zimnch mscch dbme nejvyho (a jedinho) pkazu pro velstva:
"Neruit prosm!" Kdo svoje velstva nech v klidu, udl nejlpe.
Vely sed v zimnm hroznu a zanaj s plodovnm vtinou v noru, nkdy
dve, v lednu, nkdy pozdji, teprve v beznu. Kdy velstva zanou s plodovnm a jak intensivn se jim to da, zle na nkolika faktorech: napklad na
poas, na sle velstva, jeho zsobch pylu a jejich zdravotnm stavu.
Plodujc velstva spotebuj zeteln vce potravy a ztrcej tak vce vel. U
teplejho poas odltvaj umt ven, pi chladnjm poas padaj mrtvolky
60

jo podmetu. Pirozen bytek vel se me v zim pohybovat v prmru asi 30


vel za den. To znamen celkov bhem zimy na velstvo asi 3000 vel (2,5-kgpln kbelk medu). Je to normln, ale mohlo by to bt tak vce. Siln velstvo
dobe pipraven k zimovn zdol tuto ztrtu snadnji ne nkter slab velstva.
m dve velstva pestanou na podzim s plodovnm a m pozdji koncem
zimy zanou, tm lpe nastartuj velstva na jae.
Na poas nem vela dn vliv a mus ho tedy brt tak, jak pijde. Pesto
nkter faktory me ovlivnit. Zklady pro optimln pezimovn a tm pro plynul vvoj na jae jsou poloeny ji v pozdnm lt. asto patnou p v pozdnm lt zapinme patn vyzimovn a na jae ptrme po pinch.
Zimn strava
Spoteba potravy zvis na tom, jak je velstvo siln, kdy na podzim pestane
plodovat a kdy na konci zimy zane. Krom toho na poas a na tom, jak dobe
jsou ly izolovny, a samozejm na zsobch potravy. Zkonzumovat j mohou
jen tolik, kolik j maj.
Siln velstva potebuj vce potravy ne slab velstva a mvaj nouzi o potravu jako prvn. Na jae u prohldky tato velstva mn v.
Nsledujc pklady maj slouit jako nvod.. V z a jnu (po nakrmen) je'
velstvo o 4 a 8 kg leh. V jnu, listopadu, prosinci a lednu potebuje bezplodov velstvo asi l kg kad msc. V noru, kdy se zan s plodovnm, le
spoteba potravy nkde kolem 1-2 kg, v beznu a dubnu ji u 3 a 5 kg msn.
Celkem to dl mezi 14 a 23 kg potravy. Kdy poas dovol, me velstvo v
beznu a dubnu svoji potebu potravy aspo sten nahradit pylem a nektarem.
Pesto bychom se na to nemli spolhat. Lep by bylo, kdy velstva na jae
maj k dispozici dostatek zsob v plstech, kter maj jet ze zimy. Pak se
mohou vyvjet plynule a nezvisle na snce a poas.
Dret vely v teple?
Na dren velstev v teple se dve kladl velk vznam. V 19. stolet se ly se
velstvy stavly dokonce bhem zimy (od listopadu do bezna) do tmavch
komor, sklep a podzemnch hrob, aby se chrnily ped nepjemnostmi zimy.
Pezimovn tehdy platilo za nejt problm v chovu vel.
Tak dnes je mezi velai iroce rozeno mnn, e velstva se maj v zim
dret v teple a kvli tomu tak mus velky sedt tsn vedle sebe. Ped nakrmenm se usazuj na msto,kde budou zimovat;- pitom se mlo pihl k tomu,
e v le nen msto jen pro vely , nbr tak vce msta pro umstn potravy.
10000 vel silnho velstva sed v srpnu relativn voln v ulikch mezi plsty
a potebuje prostor alespo jednoho nstavku. V zim pi mrazu se vely
semknou k sob tsn do 4 nebo 5 uliek a zapluj tedy uliky nanejv z polo61

viny. Vely si ohvaj pouze svj hrozen. Nezbv skoro dn pebyten


teplo. Na neobsazench plstech s potravou je skoro tak chladno jako venku.
Kdo by je odebral, aby velstva drel tsnji a tepleji, udlal by velkou chybu a
pezimovn by se stalo problmem.
iroce oteven esna (opaten mkou proti mym) nuti vely aby se svm
chovnm lpe pizpsobily venkovn teplot. Nezanaj s plodovnm tak
asn, dokud ct nejen teplo polednho slunce, nbr tak chlad noci. A to se
poda spe, kdy velstva jsou bez dna nebo postavena na nzkch rmech a
pezimuj pi otevenm drtnm dn. dnou vt roli nehraje tak tlouka
stn nebo izolovn l. Sta jednoduch devn nstavek.

Vyzimovn
V beznu ji zpravidla bv nkolik dn za sebou pkn poas, kter velm
umon krtk oiujc vlety nebo dokonce snkov let. Pro velae je to
pleitost informovat se o stavu svch velstev. Pitom postauje, kdy se omezte na pozorovn prolet vel a na pezkoumn zsob velstev. Sta jen letm
kontrola lov vhy. Kdy jste pesvdeni o tom, e v pozdnm lt jste udlali vechno sprvn, nemuste dlat prohldku podrobn.
Kad velstvo se zezadu nadzvedne a tm zpsobem je seadte od nejlehho
po nejt. Zaznamenejte si to!
Kdy si nejste jist, jak velk zsoby potravy ve velstvech zstvaj, otevete
nejleh velstvo. Po t se vely zaenou kouem dol a sta jeden pohled
zhora, aby se odhadl rozsah vnce potravy. Kdo to chce vdt pesn, podv se
na kad plst (hornho) nstavku jednotliv a zhodnot zsoby potravy. To by
se ale nemlo dlat u kadho velstva.
Krtce po vyzimovn pedstavuje kad zsah zbyten ruen. Kdo sv velstva
"chyte" pipravil na zimu, nepotebuje si v beznu dlat tolik starost jako jin.
Kdo pi pi v pozdnm lt uplynulho roku udlal chybu, neme ji zjara napravit. Slab vyzimovan velstva nejsou schopna rozrst se podle poadavk jarnho poas. Jsou nchylnj k nemocem a nevykazuj slibn vvoj. Vina le vtinou na velai. Neme si pitom stovat na patn poas. Promnliv poas v
beznu a dubnu je normln. K vlastnostem velstva pat, e jsou v kadm poas schopna pestt jeho rozmary, pokud jsou zdrav a maj dostatek zsob.
Prohldka na jae
Po proistnm letu je poteba tepl den pro dkladnou jarn prohldku. Teploty by
mly pesahovat 15"C. U kadho velstva se zkontroluje spad mrtvolek v podmetu; pohled otevenm esnem s pomoc baterky sta. Pokud na dn le mnoho
mrtvch vel, a jsou vtinou nashromdny vzadu, a krom toho je podmet
siln zneitn, pak by se ml vyistit. Kdy spad mrtvolek a spad zimn mli je
mokr a zplesnivl, zvlt u umlohmotnch l, je ien doslova nutn.
62

U velstev, kter pezimuj pes oteven drtn podmet, si meme tuto prci
uetit. Kdy jste posbrali mrtv vely a chcete uetit velm prci s uklzenm,
sta odstranit mku proti mym a podmet vyistit. Zbvajc istc prci
meme penechat velm. Doporuuje se odhadnout spad velch mrtvolek jednotlivch velstev a zaznamenat. A po t srovnat s dvjmi zznamy a s dalm vvojem. Sbrat zkuenosti!
U kadho velstva se zkontroluj zsoby potravy, sla a ptomnost matky. Kdy
mte dostatek zkuenost, nemuste pi tto prohldce vytahovat dn plsty.
Zsoba potravy je zapsan z pedchozho men velstev. Sla se posuzuje podle
obsazench uliek mezi plsty a podle poetnosti proletu. Kter velstva ltaj
silnji, kter slabji? Vezmte si hodinky se sekundovou ruikou a zkuste jednou u kadho velstva zjistit, kolik vel za jednu minutu se vrt dom. Pedtm
velstva ale neotvrejte! Kad ruen m za nsledek , e velstva svj letov
provoz zastav nebo alespo omez.
Pro potvrzen ptomnosti matky sta mt po ruce plod s dlnicemi. Nemus
se hledat matka a zjiovat, kolik nakladla vajek. Sta jen, kdy uvidte
zavkovan plod dlnic. K tomu nemuste bezpodmnen vytahovat plsty.
U vytahovn a zavovn plst vznik nebezpe, e vely pimknete
nebo rozdrtte. Kdy pimknete matku, vyadte velstvo ze sklizn medu.
Toto riziko by se nemlo zbyten podstupovat. Sta pouze vyhnat vely
kukem z dobe obsazench uliek mezi plsty dol, aby se na okamik
uvolnila plocha plodu. Kdy tehdy nevidte dn plod a tak jin zeteln
nznaky plodovn, znamen to, e se velstvem je nco v nepodku (vysok spad mrtvolek, relativn mlo potravy, mn obsazench uliek, nzk
prolet, relativn mn sbraek pylu), je teba provst dkladnou prohldku
velstva, u nho vythneme plsty. Nekod toti udlat si pesn obrzek o
stavu velstva. U ostatnch velstev bychom se mli takov rozshl prohldky vyvarovat.
Slab velstva se nemus ruit, kdy je jet ptomna matka a nejsou viditeln
pznaky njak nemoc. V kadm zdravm velstvu, i kdy jsou v beznu obsazeny jen ti uliky mezi plsty, stoup potom obrovsk rstov potencil. Od
velstev, kter jsou na jae slab, se ned zpravidla oekvat dn vt sklize
z kvtov snky, pesto mohou do konce kvtov snky zeslit tak, e pi lesn
snce podaj velmi dobr vkon, ovem jen kdy les meduje.
Kdy lesn snka skon, je nutno do nich investovat. Do jejich pe v lt, na
krmen a na oeten proti varroze v pozdnm lt. Aby se nm tato situace
asto neopakovala, musme si poloit otzku ,kde jsme udlali chybu pi zazimovn v loskm roce. V tom nm pomohou prbn dlan zznamy a vmny zkuenost s jinmi velai.
Na jae me (jako v pozdnm lt) lehce dojt k loupen, proto je teba u slabch
velstev mt zen esno.
63

Nutn krmen
Kdy velstva pipravujete na zimu ve dvou nstavcch a byla dostaten nakrmena, jsou jet v beznu po ruce velk zsoby potravy nad plodovm tlesem. V
prbhu jara se to me rychle zmnit, zvlt pi promnlivm poas. Pi
chladnjm poas ploduj velstva dle, mus ale silnji topit. Pi nepznivm
poas me velstvo bhem tdne spotebovat a 2 kg zsob.
Pi trval chladnm a detivm poas v beznu a dubnu bychom mli optovn
zkontrolovat zsoby potravy velstev. Tato starost vymiz teprve, kdy zane
velk kveten a velstva ltaj do sad a na louky.
Zaznamenvejte si ve! Leh velstva jsou vtinou tak ta silnj; nebo ploduj silnji a proto spotebuj vce potravy ne slab velstva. Mme-li dojem,
e je velstvo lehk, dme se tm, e je poteba mu pidat plsty s potravou,
kter jsme pedtm odejmuli dobe zsobenmu velstvu. Mus bt ale hygienicky ist. K roziovn nemoc me dochzet pi vmn plst, proto je lep,
kdy se toho zekneme. Kdy jsou velstva v pozdnm lt dostaten nakrmena, nen to ani nutn.
Zsadn je zbyten velstva na jae krmit. To by mohlo zimn vely starajc
se o plod navc zatovat; nebo potravu mus pijmout a zpracovat. Je zakzno bezprostedn ped snkou krmit cukrovou vodou, krmnm tstem nebo
sirupem. Ohrouje to istotu pinesenho medu. Pesto kdy na jae u vech nebo
skoro vech velstev chyb potrava, nebo j e j skromn, nemli bychom riskovat ivot velstev tm, e jim nedme kbelk potravy. Pouen z takovch zkuenost by mlo znt: jednou a nikdy vce!
Pro nutn krmen na jae je nejvhodnj med. Ovem smme krmit jen vlastnm nezvadnm medem, od cizch med dme ruce pry. Vznik u nich nebezpe, e obsahuj vtrusy pvodc nebezpen choroby moru plodu. Zkrmen by
mohlo velstva nakazit. Pokud onemocn, epidemie se lehce roz na sousedn
velstva. kody by byly enormn a sanace velmi nkladn.
Kdy nemte po ruce vlastn nezvadn med a dn ist plsty s potravou,
mete shnout k pevnmu krmnmu tstu.Tento zpsob krmen je nejjednodu . Tenk placky se jednodue polo pod folii na rmky nad velstvo.
Uspokojte je malou porc o maximln l kg. Opakujete krmen, kdy snka
stle nepichz.
Co dlat s bezmatenmi velstvy?
Bezmaten velstva se na jae ji nedaj zachrnit. Mon se matka ztratila
pedtm u zsahu na podzim. Posledn zsah byl ped mscem. Mon se nehoda stala v listopadu pi postiku velstva kyselinou avelovou. Bu mlo postien velstvo po ruce oteven plod, kter jet mohlo vychovat v matku, peilo zimu s mladou neoplodnnou matkou, nebo bylo bez plodu a nemohlo vychovat novou matku. Neoplodnn matka, by byla v beznu trubcokladn. V obou
64

ppadech je velstvo ztraceno a nen vhodn ho zesilovat nasazenm na jin


velstvo. Tm bychom vystavili matku neporuenho velstva nebezpe.
Nechme vci bet! V dubnu je stle jet as udlat v lu podek.

Prvn rozen
Prvn plod nakladen v noru a beznu vyrovn ztrtu umrajcch zimnch vel.
Se stoupajcmi teplotami se plocha plodu v dubnu dle roziuje. Pzniv
nabdka snky povzbuzuje navc plodovn. Nsledek je: velstva rostou, nejprve pomalu a potom stle rychleji. Dobe zsoben velstva zanaj rst ji
zatkem dubna, pokud v noru a beznu vldne trvale mrn poas. Siln rst
vel se me udrovat do poloviny ervna, kdy se velstva nedostanou do rojov nlady.
Kad den se lhnou vely, kter nahrazuj star, umrajc. Potkem dubna pichz na svt denn asi 500 mladuek, koncem dubna je to dokonce 1000 a vce.
Vely potebuj vce msta ne plod. Na kad stran pln vystavnho "Zander"
plstu se nachz asi 3200 bunk dlnic a me se na nm zdrovat piblin
1000 vel. Tento ppad se stv ale zdka. Ulika mezi plsty je ji dobe zaplnn, kdy se v n na obou stranch plstu nachz 1000 vel. Tdenn prstek
je 7000 a 10000 mladuek a zapluje lehce 7 a 10 uliek mezi plsty. Pak
zane bt v le pli tsno, zvlt kdy vely sed jen v jednom prostoru, ale
tak kdy pezimuj na dvou nstavcch. Zpravidla se proto v ase kvt ten
provede prvn rozen u jednoprostorovch pezimovanch velstev, o nco
dve ne u velstev, kter zimuj od srpna na dvou nstavcch.
Po prvnm rozen pichz v kvtnu druh a eventueln dokonce i tet, kdy
velstva pezimuj na jednom nstavku. Pro kad rozen je poteba 4 a 6
vystavnch plst a odpovdajc poet 4 a 6 mezistn. (U pedem plnovanch rozen si pipravme pro kad velstvo 8 a 12 mezistn. Pozdji je spoteba jet vt. Pi vytven mladch velstev a pi o n je poteba pro kad
oddlek jet jednou 6 a 8 mezistn. Krom toho bychom se mli stle pipravovat na to, abychom zachrnili roje. Kad roj se zsadn umsuje na mezistny. Kad roj jich potebuje minimln 10. Mezistny by se mly pipravit v
zim do rmk, dve ne na jae zane prce ve velstvech.)
Kdo zaal teprve na jae s chovem vel a nem vystavny dn plsty na rozen, mus pout vlun mezistny. Nem dnou jinou volbu.
Stavebn rmek
Stavebn rmek je przdn rmek, kter se nasazuje na jae. Kdy je zaven do
plodit nebo na jeho okraj, vystav na nm velstva zpravidla vlun trubinu
a taje matkou ihned zakladena. Siln velstva potebuj jen nkolik dn, aby pln
vystavla stavebn rmek, take plod trubc je ji po 2 tdnech po zaven
zcela zavkovn.
65

Stavebn rmek m vce vyuit:


l. Slou jako barometr rojov nlady.
Jeho plynul vstavba je znamen, e je vechno v podku. Velstvo m
matku a nechce, pop. jet se nechce rojit. Jakmile se dostane do rojov nlady, nastane stavebn innost.
2,Ztlumuje pud rojen.
' Kdy po sv vstavb ho vyznete a nahradte przdnm, velstvo pokrauje
v dal vstavb a plodovn. Pokud velstvo stav nebo me stavt (a o larvy
peuje), nebude se rojit.
3. Slou jako past na roztoe varroa j.
Plod trubc je napaden roztoi varroa silnji ne plod dlnic, krom toho vyvjej v plodu trubc zeteln vce potomk. S odbrem zavkovanho plodu
trubc odstranme i roztoe, co zabrzd citeln vvoj napaden ve velstvech.
Kdy se vylhnou trubci vychovan ve stavebnch rmcch, doshne se opaku.
4. Vyznut trubina zajiuje nezaten ist vosk.
5. Ostatn mezistny jsou vystavny pknji a s men vstavbou trubiny.
Jednonstavkov velstva dostanou pi svm roziovn l stavebn rmek,
kter se vkld do druhho nstavku mezi dva vystavn plsty nebo mezistny. J upednostuji msto postaven 2 nebo 9. Meme ho ale tak umstit ve
stedu roziujcho nstavku. Naproti tomu m mn smyslu zavovat stavebn rmek ve spodnm nstavku. Pro jeho odejmut by se musel sundat druh

Stav jednoho velstva, kter pezimuje najednm nstavku ped a po jeho roz
en.
66

Stav jednoho velstva pezimujicho


na dvou nstavcch po zaven stavebnho rmku.
nstavek a dt stranou. Tuto prci si
mete uetit.
Do velstva se umisuje jeden stavebn rmek, i kdy velstva pezimovala na jednom nebo na dvou
nstavcch. Pitom vythneme krajn
plst na mn obsazen stran velstva. (Kdy je pln potravy, d se
pout ihned k nakrmen jednoprostorovch velstev s malm mnostvm potravy a je dn do roziujcho nstavku. D se ale umstit tak jako przdn vystavn plst.) Dal(vedlej) plst, kter vtinou obsahuje potravu a pyl, posuneme na kraj a stavebn rmek dme do vzniklch dr.(viz.postaven 2 nebo
9-poz.pekl.)
Po rozen jednoprostorovch velstev jsou vedena vechna velstva, kter
dostvaj stavebn rmky, stejn. V jakm asovm odstupu vymnme trubinu za nov stavebn rmek, zvis na vvoji podmnnm poasm a snkou
velstev a jejm napaden varrozou. Kdy jsme v loskm roce provedli boj
proti varroze vlun kyselinou mraven, mli bychom u kadho velstva
nasadit dva stavebn rmky jako past na roztoe varroa a stdav je vymovat. Kdy je v pozdnm lt oeten kyselinou avelovou spn, me ns
to potit. V druhm ppad se odebr trubina v intervalu od 3 tdn , v prvnm ppad se odebr kadch 10 dn po t, co jsme zavsili stavebn rmek
do velstva.
Plod trubc se mus v kadm ppad ped vylhnutm trubc odstranit, kdy
maj bt rmky pouity jako past na roztoe varroa
Nasazen stavebnho rmku d dslednou prci v termnu. Bhem rojcho
obdob v kvtnu a ervnu je nutno tuto manipulaci spojit s pravidelnou kontrolou velstva.

Nasazen mednku
Siln velstva jsou v ase kvtu ten zral pro mednk. Podle prbhu poas a
podle stanovit jim meme nasadit tet nstavek mezi zatkem dubna a polovinou kvtna. Roziovac nstavky se pipravuj jako vdy doma. Doprosted
kadho roziovacho nstavku dme 4 a 6 vystavnch plst a vedle nich
vpravo a vlevo 3 nebo 2 mezistny. Ohledn zaazen plst a mezistn existuji
tak dal monosti, napklad dt je na kraj ji vystavnch plst nebo plsty a

mezistny stdav seadit za sebe nebo rozit jen o mezistny, co se d udlat jen u dobr a trval snky Kdy chyb vystavn plsty, d se roziovat
pouze mezistnami!
Ped nasazenm nstavku mednku se zkontroluj zsoby potravy a rozloha plodov plochy v hornm nstavku, stejn tak se zkontroluje stavebn rmek nebo
vyjme a vymn za nov, przdn.
Zsoba potravy by mla init alespo 3 kg. Vely ji maj k dispozici, kdy se na
tmavch plstech hornho nstavku nachz irok vnec potravy pro plod.
Kdy jet nezakladen plsty jsou pln zsob, odeberou se a nahrad druhm
stavebnm rmkem, vystavn przdn plsty se nahrad mezistnami.
Odebran plsty s potravou se pouij nejpozdji pi tvoen oddlk.
Jakmile dokonme kontrolu a korekturu ve velstvu, polome mate mku na
horn plodiov nstavek, na to nasadme roziovac nstavek a zakryjeme foli
a vkem.

Pro se vela s mate mkou


S pomoc mate mky je omezeno plodit na dva nstavky po 10-11 plstech.
Je to zazeno tak, e jen dlnice se mohou mate mkou prothnout. Matce
a trubcm je pstup do mednku zamezen. Vvoj plodov innosti velstva se
tm nepokod. Na zbylch 20, pop. 19 nebo 18 plstech je dostatek msta pro
plod dlnic, pyl a potravu, protoe trubina je vlun na l a 2 stavebnch rmcch, v kterch se lhne zpravidla jen plod trubc. Jeden pln vystavn "Zander"
plst obsahuje okolo 6000 bunk. Kdy matka klade kad den 2000 vajek po
dobu t tdn zabr plodov plocha 42000 bunk. Pro n by stailo, ist matematicky,? "Zander" plst. Teoreticky by se mohlo plodit omezit dokonce na
jeden nstavek s 10"Zander" plsty. Ovem bylo by jim to pli tsn, protoe
velstva potebuj rovn msto pro uskladnn pylu. V kadm ppad sta 20
plst v ploditi.
Mate mka vede k ostrmu oddlen plodit od mednku, co znan usnaduje veden velstva:
u rojivch velstev je teba prohldnout jen 20 plst plodit na matenky.
Vyplat se to tak pi nasazen zvedacho zazen. Mednk je nahbn dozadu
a po prohldce opt nasazen. Kdy nen poloena mate mka, mus se vzt
do ruky tak vechny plsty v mednku a zkontrolovat.
sklize medu je znan leh, protoe plsty s medem neobsahuj nakladen
plod. Kdy nen poloena mate mka, musej plsty s nakladenm plodem
dlnic a trubc zstat ve velstvu, dokud se plod nevylhne, i kdy obsahuj 2
kg a vce medu.
krom toho se d nasadit pi pprav medobran "vkluz" pro vely. Pes
noc opust vely plsty s medem, ovem lze to provdt jen, kdy se na plstech nenachz dn plod (a dn matka!), pak meme pt den jednodue
68

nstavek zvednout a vymnit za nstavek s przdnmi plsty.


kdo neuv dn vkluz a med odebr plst po plstu, m to znan leh,
kdy vloil mate mku. Nemus dvat pozor na matku a me vely zametat z plst s medem ped esno. Kdy vely setsme a zametme pi odebrn plst do nstavku, dostvme se s tmi sammi velami vcekrt do
styku. Se velami, kter po odmeten ihned usednou na sousedn plst a pak je
musme zametat znovu a znovu. Jedna nebo nkolik vel se pak stanou vbojnmi a bodaj. Kdy pi zametn pistvaj na esn, je nebezpe pchn
men.
pi pouvn mate mky se daj lpe sklzet jednodruhov medy. Kdy po
kvtov snce nsleduje snka lesn, doporuuje se mednk vyprzdnit. Pak
se vyt ji pi prvn lesn snce medovicov med. Kdy nen poloena
mate mka, zstv mnoho medu z pedel snky ve velstvu. Ten se sice
vyto pi dal snce, ale jedn se spe o med smen.
ochrana zsob plst se ped voskovm zavjeem v schovn plst d lpe
provdt, kdy jsou velstva chovna na jae a v lt s pouitm mate mky. Plsty v mednku zstvaj v kadm ppad bez plodu a mohou se po
vytoen uskladnit, ani by vznikalo nebezpe, e je zni larvy voskovch
zavje. Ovem nesmj bt uchovvny s tmavmi plsty od plodu spolen
v jedn nstavkov vi a nesmj tak obsahovat zsoby pylu.
kdy jsou pouity v mednku pro zskvn medu vlun svtl, panensk
plsty, mohou se horkm vzduchem odvkovat. Jde to leheji ne odvkovac vidlikou. Nicmn panensk plsty jsou mn stabiln ne tmav. U
vyten dojde lehce ke znien plstu. Proto by se medomed neml toit plnou
silou.
mate mka se vyplat ji na jae, kdy velstva roziujeme. Meme mnohem lpe posuzovat stav a vvoj velstev, ale tak prbh snky, kdy mednk je oddlen mate mkou od dvou nstavk plodit. Silnj velstva
obsad mednk rychleji ne slab velstva a stavj plynuleji mezistny. Kdy
kvtovou snku peru perioda patnho poas, vely opust opt plsty
mednku, leda e by byly ji zaplnny medem. Zvlt zeteln se toto cestovn nahoru a dol pozoruje u promnlivho poas na bonch zavench
mezistnch. Pi noen nektaru jsou tyto obsazeny i velami stavitelkami a
stavny. V chladnm poas jsou tyto mezistny zcela nebo jen zsti vystavn bez vel. Stavitelky jsou potebn dole k uchovvn tepla plodu a nahoru se vracej teprve, kdy se to vyplat. Jen za phodnho poas zanou opt
stavi prce. Kdy nen vloena mate mka, zakladou velstva v kadm
ppad i ve patnm poas horn roziovac nstavek. V ppad nastoupiv snky nemohou vely pesunout plod ihned zpt do plodit. Velstvo se
radji rozthne do ky, ne aby lo opt dol. Opticky jsou tato velstva pak
dve zral pro tvrt nstavek ne velstva, kter jsou chovna na mate mi69

ce. Ovem jen opticky, jejich spodn nstavek obsahuje vtinou jen velmi mlo
nebo vbec dn plod. L) mrnj snky oploduje velstvo bez mate mky tak tvrt nstavek, kter by vlastn ani nebyl nutn.
Vela mus dvat pozor, aby u velaskch zsah, neuzavel v mednku
matku, trubce a trub plod nad mate mkou. Pak by tam byli uzaven napod. Matce to pli nevad, protoe je kolem dokola dobe obklopena dlnicemi,
pesto vak neme dokzat svoji schopnost vkonu , kdy jsou plsty naplnny
medem. Trubci by uzaven nesnesli vbec.
Co nedlm pi roziovn?
Nezavuji dn plsty s plodem do mednku. Pitom se znan ni velami
smyslupln utven podek na plodov ploe.
Neprovdm dn podncovn krmenm. Podncovn krmen nebo jin opaten k podncen jsou u vela v nmecky mluvcch zemch velmi oblben.
S podncovnm by toti mla stoupnout plodov innost velstev. Nae
vzkumy v Hohenheimu jednoznan prokzaly, e nen mon podntit velstva jakmikoli metodami k tomu, aby vce plodila ne sama mohou nebo
chtj. Jak opakovan vykrabvn zavkovan potravy, tak zavovn krmnho tsta nebo kandovanho medu v krmnch takch, tak vcekrt opakovan krmen tekutou potravou, nap. l l cukrovou vodou (1:1) v intervalech 2
nebo 3 dn jsou nadbyten opaten, kter jsou vyhazovnm penz a nemaj
vbec dn efekt.
Ze stejnho dvodu neprovdm tak dnou vmnu nstavku plodit (horn
za doln, doln za horn)
Neotm horn nstavek o 180 stup.
Opaten k podncovn jsou popsna v mnoha odbornch knihch a doporuovna. Jejich dajn psoben se odvoduje tm, e nut vely zabvat se potravou, pop. znovu nastolit zsahem zruen podek. Pi svch isticch aktivitch vyrbj vely navc teplo, zintenzivuj proud potravy a nechvaj vce
bunk volnch, co m dt podnt matce, aby zvila kladen. Odvodnn zn
logicky, a pesto neplat. Velstva se nemaj podncovat!
Nenechvat je vyrojit!
Vyrojen velstvo ji nedonese dn med. I kdy se velai poda roj chytit
dve, ne odlet dle, a zavt ho do lu, pro zskn medu u roj nen vhodn.
Ne se vylhne prvn plod a velstvo opt zane rst, zstane z 20000 vel, kter
vela ml, mn ne 10000. A s nimi se ned potat pi medobran, k dobr
snce je poteba alespo 30000 vel. Tuto slu vyrojen velstvo ji nedoshne,
dokonce ani tehdy, kdy neztratilo dn poroje a mlad matka zaala brzy
70

klst. Dokud se prvn plod nevylhne, siln ubude vel. Kdy velstva maj sbrat med, nesmj se (vy)rojit. Toto riziko ek na kadho, kdo sv velstva
bhem asu rojen penech svmu osudu. Chov vel s rojenm stoj naproti bezrojovmu chovu vel. Pracujeme s opatenmi pedchzen rojen a zabrnn
rojen. S ochrannmi opatenmi se pokou vela doshnout, toho aby se jeho
velstva do rojov nlady vbec nedostala. Ten koho to pece jenom postihne,
sah k opaten, kter zabrn vyrojen.
Pedchzen rojen
Opaten k pedchzen rojen se daj vyjdit stanovenm cle v jednoduch formulce: "Zabrnit nezamstnanosti!" Vely musej bt pedevm vas clen
zamstnny p o plod a stavnm dla.
Toho vela doshne tm, e:
nasad stavi rmky
poskytne dostatek prostoru
vas vyto med
Kdo tato opaten neprovede , nesm se divit, kdy pijde na vely rojiv nlada.
Stavebn rmky, kter jsme pidali v dubnu se neuvaj jen jako past na varrozu (a proto odstranit a vyezat, dve ne se vylhnou trubci). M to tak pomoci zabrnit vzniku rojiv nlady. Asi na zatku kvtna se nasad dva stavebn
rmky souasn, ale mus se vasn pemstit, aby vely mly stle monost
voln stavt. Larvy trubc jsou krom toho dob odbratel krmn vy.
Plynul vstavba stavch rmk signalizuje, e trh prce ve velstvu je jet
voln.
Dal dleit opaten je vasn obrn velstev. J se uspokojuji s tm, e velstva jednou bhem kveten ovoce oberu. Zsah nesm bt hlubok , aby neukodil vyuit pozdj snky medovice. Nejspe to zarume tak, e velstva jen jednou etrn obereme na konci dubna nebo zatkem kvtna. To znamen: odebrat ne vce ne jeden plst s plodem zavkovanho plodu dlnic a
obsazenho velami. K tomu se potaj vely s plstem trubiny, kter byl pedtm zaven jako stavebn rmek.
Z odebranho materilu vel a plodu se vyhotov smen oddlek, kter po 9
dnech pouijeme jako chovn velstvo k chovu matek a o!2 dn pozdji, kdy se
matka vylhne, rozdlme je na oplozovac velstvka. (Jednotlivosti jsou
popsny v kapitole "chov matek a tvoen mladch velstev"). Kad oplozovac velstvko se rozvj pi odpovdajc pi a do jna na velstvo schopn
pezimovn. Brzk odebrn vede k nepatrnmu snen vkonu bhem kvtov nsky ,pesto to pud k rojen nezabrzd. Tento zsah je mlo inn. Kdo
zane s odebrnm, a kdy jsou vely v rojov nlad, mus vzt velstvm
mnohem vce vel a plodu, aby doshl spchu. Krom toho pak velstvo trvale
71

oslab. Pnos medu v nsledn lesn snce je pak hor.


Nejlpe je spojit vasn odebrn plodovch plst s odebrnm prvnch plstu
trubiny, kter jsme zavsili do lu ped 21 dny jako stavebn rmky. Plod trubc by ml bt zavkovan. Velikost smenho plodu oddlku se di podle
potu (odebrajcho- toho, komu odebrme) velstev. Kdy mte k dispozici 4
a 8 velstev, umisuje se smen oddlek do jednoho nstavku. Kdy mte 12
a 20 velstev, pak se smen oddlek pouije pro dvounstavkov oddlek
nebo se vytvo dokonce dva jednonstavkov oddlky.
Postup odebrnm a tvoenm spolenho plodovho oddlku
1. Pipravit a za velstva naskldat:
- Kompletn l pro smen plod oddlku (drtn dno s uzavenm esnem,
przdn nstavky, flie, vnitn vko, plechov vko. cestovn popruh, na okrajch przdnho nstavku zavsit dva plsty potravy).
- Dostaten velk poet mezistn nebo vystavnch plst, nstavek se stavebnm rmkem pro vmnu za plsty s plodem trubc.
2. Otevt prvn velstvo, eventueln zvednout mednk, postavit stranou, oddlat
mate mku.
3. Opatrn vythnout stavebn rmek (plst s plodem trubc) a pozorn vyhledat matku, vely smeteme do nstavku pro oddlek, zavsit plst s plodem
trubc do przdnho nstavku, vyhledat plst s plodem, kter obsahuje mnoho
zavkovanho plodu dlnic, tento plst vythnout, pozorn vyhledat matku a
s usazenmi velami zavsit do nstavku pro smen oddlek, na msto odebranho plstu s plodem zavsit vystavn plst nebo mezistnu. vrtit ostatn plsty s plodem na jejich star msto, na msto odebranho plstu s plodem
trubc zavsit przdn stavi rmek.
4. Poloit mate mku, nasadit mednk, zavt velstvo.
5. U ostatnch velstev postupovat stejn jako u prvnho.
6. Kdy je nstavek zaplnn, zave se smen oddlek foli, vnitnm vkem a
plechovm vkem, peve se cestovnm popruhem a postav se mimo letovou drhu.
Tyto zsahy se mohou podle situace obmovat. Kdy jsou velstva ji vybavena dvma stavebnmi rmky, ml by se druh, mlad stavebn rmek vythnout,
vela by se ml podvat po matce a krmiky smst do nstavku oddlku.
Matka se rda zdruje u otevenho plodu. Jakmile ji vela zahldne, m voln
ruce a me pracovat rychleji. Kontrola plst s plodem, kter zabr mnoho asu,
tm odpadne. J stavm plsty s matkou ped esno, odeberu plod a vely vhodn
pro oddlek a zavsm oddlan plst zptky do velstva. Po tom se ujistm, kde
se matka prv zdruje. V ppad, e se jedn o plst s plodem trubc, chytm
matku do ruky a vrtm ji do velstva neboj setesu se velami do velstva.
72

Naklpc kontrola
Naklpc kontrolu jsem ji pedstavoval, kdy jsem odvodoval, pro nstavek nem mt dnou drku. Od zatku kvtna se mus velstva pravideln
kontrolovat v intervalu od 7 do 10 dn, jestli nejsou v rojov nlad. Oddlujeme
oba nstavky plodit tm, e se horn nahne a kontrolujeme, zda jsou vystavn matenky zakladeny vajky. Ty buky, v nich se ji peuje o larvy matek,
jsou npadn svou dlkou a sotva se daj pehldnout, prv tak mlo jako zavkovan matenky.
Naklpc kontrola se me spojit na zatku nebo polovin ervna s vmnou
plstu s plodem trubc za przdn stavebn rmek. Ale nemus se to dlat.
Plst za plst
U pozitivnho nlezu l matenku se mus prohldnout vechny plsty plodit a
vechny matenky zniit. Dve ne se zane s prac, mli bychom mt pedstavu o momentlnm stavu velstva. Kdy jsou v le zavkovan matenky,
je velstvo ji pipraveno se vyrojit. Pak by bylo eventueln chybn zniit
vechny matenky, pedevm tehdy, kdy velstvo nem dn oteven plod.
Kdy je teba vythnout vechny plsty, pesvdete se o stavu plodu velstva.
Kdy jsou po ruce vajka, nen matka daleko.
Ped prohldkou plodit se mus zvednout mednk. U tto prce se pouv ji
uveden zazen ke sklopen.

Horn nstavek plodit je nadzvednut. Kouem vely vyeneme nahoru a mme


jasn pohled.

Velstva v pokroil rojov nlad.


Pohled na spodn lity rmk zvednutho hornho nstavku plodit.
Druh plst zprava m zespodu pipevnny matenky. Tady pome jen
"smst velv" a "zlmat iky".
Pi prohldce se zan nejlpe ve
spodnm nstavku, vynd se krajn
plst a pracuje se na ostatnch. Plst za
plstem vely setsme do nstavku
nebo na podlahu, aby se dalo pracovat
co mon bez vel, aby se bez sil
mohly vyhledat vechny matenky.
Kad matenk, kter obsahuje larvu
nebo vajko, znime. Nesm se
dn pehldnout.
Kdy jsme hotovi se spodnm nstavkem, nasadme druh nstavek, kter

Kdy se objev jen pr matench mistiek, plodit se opt zave a dal velstvoje na ad.

74

Zde je nejvy as, pokud ji nen pli pozd. Mnoho matenk je ji


zavkovno. Pi nsledn prohldce
plodit je nutno zkontrolovat, zda je
matka jet ptomna.
jsme pedtm postavili stranou, a stejnm zpsobem jej prohldneme.
Pitom se odebere stavebn rmek,
pokud je vystavn a zakladen zavkovanm nebo pevn zavkovanm
plodem trubc, a vymn se za przdn
stavebn rmek. Nakonec se polo
zptky mate mka a nasad se zpt
mednk. Kdo vela bez mate mky, mus vzt do ruky tak vechny
plsty v mednku a zkontrolovat je.
Proceduru opakujeme v intervalu od 7
do 9 dn, dokud rojov nlada neodezn a dn velstvo velna u nen v
rojov nlad. Zpravidla je to v dob
kolem poloviny ervna.
Kdy se dte opatenmi k pedchzen rojen, potejte s tm, e se pesto asi
30% velstev dostane do rojov nlady.
Je to dlouhodob prmr, v jednotlivch letech mohou bt odchylky. Bez
pedchzen se me stt, e se vechna
velstva vyroj. Komu procedura nien matenk peroste pes hlavu, me
si pomoci i jinmi opatenmi.

Zvedac zazen se postav vzadu za


velstvo a nastav na hmatovou litu
hornho nstavku mednku, a mednk
se nkolik cm nadzvedne.

Peletk
Toto opaten k zabrnn rojen je principieln choulostiv zleitost. Vela
uvajc tento zpsob poznv "v praxi"
dleit zpsoby chovn velstva.
Peletk je dal vvoj tzv. smetence.
Proto tento zpsob vysvtlm podrobnji. Pokud se l pesthuje mimo okruh
letu, zaltan vely se vracej na pvod

n msto a zkouej se vtlait do sousednho velstva dve, ne jim dojdou sly . Stv
se tak, e mnoho vel bez domova vytvo nkde v blzkosti starho stanovit( lu)
hrozen. To zmen velstvo, protoe tm ztrat vtinu ltavek. Tm se zrove zajist, e se nedostanou do rojov nlady. Kdy ji byly v rojov nlad, mohou ji tm
ztratit. lov vely samy pestanou pokraovat v ppravch na vyrojen a vykouou
matenky(tm je zni). Ale tak se to nemus stt. Nkdy dojde k tomu, e o matenky peuje i oslaben velstvo bez ltavek a po nkolika dnech se vyroj. Kdy si
chce bt vela jist, ml by se po nkolika dnech podvat, jak se velstvo rozhodlo.
Ztracen ltavky se nenechvaj jednodue svmu osudu. Z nich se zhotovuje
smetenec. Na starm mst, kde stlo velstvo pvodn, se postav kompletn l:
drtn dno, nstavek, vko, plechov vko. Nstavek obsahuje l plst potravy
(jako reservu ve patnm poas), l plst s njakm otevenm plodem a 8 mezistn. Co se stane? Vely, kter se vracej dom zjist, e doma nikdo nen a pedevm chyb matka. Ztrta matky d ihned podnt k vychovn novch matek z
otevenho plodu. Kdy se prvn vylhne po 12 dnech, zkus zabt sv mlad
sestry, co se j ve vtin ppad poda. Asi po jednom tdnu je zral k oplozen a vylet, jakmile to poas dovol, na snubn let. Kdy se z nj vrt zdrav a
oplodnn, zane s kladenm. Dal ti tdny trv, ne se vylhnou prvn dlnice
a smetenec, kter u dvno smetencem nen, zane rst. A do t doby se poet
vel znan snioval. Mimo to, e nemly matku, ztratily vely chu do sbru
medu. Stv se zdka kdy, e smetenec kompletn vystav mezistny nstavku a
napln je medem, ani tehdy ne, kdy venku vldne dobr nabdka nektaru.
Prv tak mlo chuti do sbrn m vytvoen matesk velstvo. Jeho nechu
m jinou pinu. Chyb zkuen sbraky. Je teba nkolik tdn, dokud velstvo tuto ztrtu nevyrovn a nezsk svoji starou slu. Pak u je zpravidla pozd
a po snce.
Na druhou stranu je teba ci, e z jednoho velstva se stanou dv, pokud mlad
matka zane klst.
U mezidnovho oddlku je sestaven peletk jen na omezenou dobu. Po 10
dnech se oddlen sti velstva sjednot a navrt se star sla. Pro zsah je
poteba mezidno a nstavek, kter je zaplnn l plstem s potravou, l plstem
otevenho plodu k vychovn a 8 mezistn. Mezidno funguje souasn jako
vko a dno (s esnem).
Matesk velstvo oteveme, vyzvedneme vechny nstavky a postavme je stranou. Na drtn dno se nasad pipraven "nastavek-0". Plst s plodem me
pochzet i od jinho velstva, me bt tak ale odebrn z nstavku s plodem
otevenho velstva. Vely krmiky pak nemusme smetat. Ovem mus se pitom dvat pozor, abychom nevzali s nimi i matku. (Zjitn naprosto mon
varianta peletku: smetenec s matkou). Na msto plstu s plodem pijde przdn plst.
Na nstavek-0 se polo flie, na to se nasad mezidno a na to velstvo.

76

Postup pi tvoen mezidnovho oddlku


Otevt nstavek mednku, vythnout stedn plst a postavit stranou.
Odejmout nstavek mednku a uloit na obrcen plechov vko.
Oddlat mate mku a poloit stranou.
Oddlat plst se zavkovanm plodem trubc (vely smst) a zavsit na msto
stavebn rmek.
Oddlat plst plodu s vajky a mladmi larvami a zavsit s posazenmi velami ( bez matky!) do nstavku mednku (= nstavek-0), na jeho msto pijde
plst s medem.
Vyzvednout horn nstavek plodit a postavit stranou.
Mt po ruce plodit a zkontrolovat matenky (kdy je jeden nebo vce matenk ji zavkovanch, mus se vechny plsty v ploditi vythnout a zniit
matenky).
Spodn nstavek plodit vyzvednout a postavit stranou.
Nstavek-0 dt na drtn dno.
Mezidno poloit na nstavek-0.
Spodn nstavek plodit postavit na mezidno.
Nasadit horn nstavek plodit.
Uzavt velstvo (mate mka se uschov pod fli nebo pod plechovm
vkem)
Co se dje? Velstvo nadsazen na mezidno ztrat svoje ltavky. Ty vylet
nahoru a vrt se, protoe obvykle bvaj dole. Protoe potenciln rojov
vely se u nevrt, vyhasne rojov nlada. Ji nakladen matenky jsou serny, kdy nejsou jet zavkovan. Smetenec (oddlek) si vychov v nstavku-

Nasazen mezidna k zabrnn rojen. Stav velstva ve dni dlen velstva (ped
a po zsahu) a 10 dn pozdji po optnm sjednocen.
77

O na plstu plod matky. Tyto vychovan matky se vylhnou asi 11 a 12 dn


po dlen velstva. Abychom tomuto zabrnili, nsleduje dal zsah, znovusjednocen obou st velstva, a sice 10 dn po jeho dlen. Pitom se zni
nhradn matenky a odstran se mezidno. Plst s plodem z nstavku-0 se
zavs na msto plstu s plodem trubc, kter se odebral pi sjednocen. Pokud
neklademe draz, na pouvn jen svtlch plst v mednku, mohou tam
zstat. Mus se vak dvat pozor na to, aby se na plstu s plodem nenachzel
dn zavkovan plod trubc. Trubci by byli po jejich vylhnut uvznni v
mednku a zahynuli by tam.
Metoda m mnoho rznch variant odliujcch se v detailech. Napklad se
naskt monost pout mednk jako nstavek-0. Velstvo tak zstv bhem
procedury a po n na 3 nstavcch. Uplatnme to pi mrnj snce. U dobr
snky se d velstvo pi znovusjednocen rozit nstavkem-0, vyrobenm
pedem pro tento el.
Postup u odstraovn mezidna
-

Vyzvednout horn nstavek plodit a postavit stranou.


Vyzvednout spodn nstavek plodit a postavit stranou.
Oddlat mezidno.
Vythnout plst s plodem z nstavku-0, smst vely, zniit nhradn matenky, postavit plst stranou.
- Zavsit na msto plstu s plodem mezistnu.
- Vyzvednout nstavek-0 a postavit stranou.
- Spodn nstavek plodit nasadit na drtn dno.
- Nasadit horn nstavek plodit.
- Vythnout plst s plodem trubc, smst vely, postavit plst stranou.
- Zavsit plst s plodem z nstavku-0.
- Poloit mate mku.
- Nasadit nstavek-0 (= mednk).
- Uzavt velstvo.
Tvoen peletk nebo mezidnovch oddlk sm nsledovat jen v dob snky
a pi pknm poas. U detivho a chladnho poas se vc nepoda. Kdy
vely nemohou ltat, zstane nstavek-0 neobsazen a velstvo v rojov nlad.
Jak tvoen peletk tak znovusjednocen obou st velstva je pracn.
Zkuen vela potebuje pravdpodobn mn asu, kdy se omez na vyhledn plst s plodem rojovho velstva a na vyhledn matenk. Kdy zvedac
kontrola dopadla negativn, nem ji pt tolik prce. O peletk se vak mus
starat v kadm ppad.

78

Sklize medu
Po ukonen kvtov snky nebo ji dve ns ek prvn medobran; ovem jen
tehdy , kdy je med zral a obsahuje mlo vody. Obsah vody je nejdleitjm
znakem kvality: m men obsah vody, tm vy kvalita. Proto mus vela
sprvn odhadnout obsah vody v medu jet ped odebrnm plst. Kdy teprve pi vyten zjist, e med m pli mnoho vody, je u pozd. Vytoen med
se ned usuit. Medy s obsahem vody 18% nebo vce maj jen omezenou dobu
uskladnn. Leheji zanou kvasit a nesmj se pak u prodvat. Tak pro vlastn spotebu by ml bt takov med vylouen. D se pouit jen pi krmen velstev. Kdy to dojde a tak daleko, pidlali jste si zbyten vce prce. Pak by
bylo leh med vbec nevytet.
Jak se d poznat, e med uloen v plstech je zral? Existuje nkolik znak,
kter nm to zaru. Nejdve se rozliuje zavkovan a nezavkovan (oteven) med. Med je zral, kdy je zavkovan; k mnoho odbornch knih. To
ale asto nen pravda. Me to tak bt, ale ned se na to spolhat.
Buky vely zavkuj, kdy jsou naplnn medem. V tch nezavkovanch
bukch je jet msto pro njak med. Kdy snka skon a velstvo nos
mn nektaru nebo medovice, ne spotebuje, zstanou tyto buky oteven a
vely je mohou dokonce vyprzdnit. V ase po konci snky se dosuuje oteven med. m dle vela ek s odebrnm plst, tm su je med v otevench bukch. Tento proces se udruje jen tak dlouho, dokud neprobh dn
snka. Jakmile opt nastane as snky a vely zanou nosit tekut nektar nebo
medovici, ukldaj je na vysuen med, u kterho se opt tak zv obsah vody.
Tak med v zavkovanch bukch me dodaten vysychat, akoli vko
buky zabrauje jak vysychn tak pjmn vody. Kdy velstvo zavkovalo
njak pli vlhk med, trv jeho dosuen ve velstvu podstatn dle ne u
nezavkovanho otevenho medu. Proto se me stt, e v ase sklizn obsahuje oteven med mn vody ne zavkovan med.
Sklzet jen zral med
Obsah vody v medu nen ve vech plstech stejn. Plat nsledujc pravidla:
v krajnch plstech je med vlh ne v centrlnch plstech
v tlustch, iroce vystavnch plstech je vlh ne v tenkch nebo normln irokch plstech
v plstech tvrtho nstavku je vlh ne v plstech tetho nstavku
U pezkouen obsahu vody by se mlo dbt na tato pravidla. Obsah vody se
kontroluje tam, kde by ml bt podle pravidel nejvy: v dobe zaplnnch
tlust vystavnch plstech s medem na kraji hornho nstavku mednku.
V obchod jsou drah refraktometry, se ktermi se d dost pesn urit obsah
vody v jedn kapce medu. Vela si me na mst pomoci jednoduchou
poln metodou. Kvovou likou vykrbneme z vhodnho zavkovanho

79

plstu med a zaplnme liku asi z poloviny. Pak nechme med ze liky
odkapat a posoudme, jak rychle tee. Doma pi sndani udlme to sam s
medem, kter dvme na stl, a vme o nm, e m nzk obsah vody.
To, jak se chov med pi kapn a teen, je ovlivnno tak teplotou. Na to
nesmme pi testovn zapomenout. m teplej je med, tm ni je jeho
konzistence. erstv med ze velstva m vy teplotu ne med ze sklenice
ve spi a tee leheji.
Msto kvov liky je vhodn tak n. Med na pice noe nesm pi prbnm toen spadnout, nbr se mus dt navinout.
Kdy plsty medu nejsou zcela zavkovan, meme pezkouet obsah
medu "zkoukou stkac jehly" nebo "zkoukou nrazem". Kdy pitom
kapky medu stkaj na rmkov vrchn nosi, nen med dost zral a sklize
by se mla pesunout na pozdj dobu. Je koda kad kapky. Vyten
nezralho medu zpsobuje snen kvality. Proto: Nechat dozrt med ve
velstvu!
Problmy s obsahem vody se vyskytuj astji u kvtovho medu ne u
medovicovho medu. Zvis to na surovinch. Nektar obsahuje zpravidla
mnohem vce vody ne medovice.
Zabrnit loupen a bodni
Kdy odeberete plsty s medem po ukonen snky nebo bhem pauzy mezi
snkami, me lehce dojt k loupen. Pak mohou vely rychleji usedat na
plsty, ne by mohly bt smeteny. "Ponechan" vely, kter jsme smetli opakovan, se stvaj agresivnj a chtj bodat. Vela se ped nimi sice me
chrnit tm, e se tlust zahal, pesto se pracuje pi odebrn medu veseleji,
kdy mme po ruce kuk a zvoj jako "pojistku". Pocen a tk vyvolvaj
bodni. Kdy se vak sprvn chovte, nemus se to stt, ani pi sklizni medu.
Dve ne otevete prvn velstvo, postavte si przdn nstavek s tsn
zavenm dnem a vkem za velstvo.
Sklize m e d u j e velmi snadn, kdy je mednk velstva oddlen od plodit
mate mkou.
Nejdve zvednete vko a folii a lehce kukem fouknete. Po t vythnete
plst za plstem a smette usazen vely, ale ne do velstva, pak bychom s
nimi pichzeli vcekrt do styku, nbr je smetete ped esno. Pedpokladem
je, e ve velstvu se d pracovat ze strany. Proto je stavme vdy po dvou ve
skupin. Kdy velstvo nestoj na kusu sten lepenky, kter slou jako
"pistvac drha", polo se kryc flie ped esno a na ni se vely smetaj.
Trv njak as, ne zjist, co se s nimi dje, a zanou se vracet esnem zptky do lu. Do t doby se vak ji se sklizn dvno skonilo.
Pln plsty s medem v mezi 2 a 3 kg. Tuto vhu pociujeme v pach,
kdy zvedme p l s t y r u k a m a a do v k y o a j i n o u rukou smetvme
80

vely. Pro zvedajc r u k u je to znan zaten. U prvnho velstva to jet


nectme, ale a u tetho nebo teprve u ptho velstva. Toto zaten je zeteln ni, kdy plst postavme na hranu rmku dve, ne smeteme vely.
Kdy vytvome msto v nstavku s medem, meme posledn pi smetvni
stavt plsty na hranu rmku a vely smetat na mate mku. M pak vtinou do plodit a ne na plsty s medem, kter se nachzej jet v skoro
przdnm nstavku s medem. Kdy med odebrme ze dvou nstavk, mly
by se vechny vely hornho nstavku smetat ped esno.
Ostatn: vtm kottem se vely smetvaj rychleji ne s malm.

Neodebrat vechen med


Po odebrn medu se zkontroluje vha plodit. Kdy je pod mate mkou
vidt irok medov vnec, mla by zsoba potravy vystait na nkolik
tdn. Vtinou jsou zaplnny medem tak krajn plsty druhho nstavku
plodit. Ty se ve velstvu zpravidla ponechvaj, pop. se odeberou, kdy
se jedn o medovicov med a neoekv se u dn snka a je tsn ped
krmenm. Kdy u kontroly vhy zjistme, e velstvo je pli lehk, mli
bychom mu ponechat alespo jeden pln plst medu v medniku, aby velstvo pi patnho poas nebo chybjc snce nemuselo trpt hladem.
Velstva zpravidla ploduj v lt ve vysok me dle, nezvisle na tom, jestli vldne snka nebo ne. K plodovn je nutn dostatek potravy. Nedostatek
potravy psob zastaven plodovn. Kad nucen omezen plodu, i kvli
uboh snce v lt, psob negativn na zdravotn stav velstev. Kdo et
potravou, et na patnm mst!
Po sklizni medu by ml bt nstavek medniku zaplnn alespo przdnmi
plsty nebo mezistnami. Kdy se oekv dal dobr snka, me tak
druh nstavek medniku zstat na velstvu s przdnmi plsty a mezistnami. Lep je pokat s jeho nasazenm, dokud nen prvn nstavek opt zaplnn medem. tvrt nstavek nen v lt vtinou nutn.
10 plnch plst s medem obsahuje asi 25 kg medu. Mete bt velmi spokojen, kdy od jednoho velstva bhem sezny sklidte vce ne 20 plst
s medem.
Sklzet med veer nebo rno?
Vhoda asnho dopoledne je, e nektar nebo medovice donesen pedchoz
den z hromadn snky se stihne pes noc dostaten zahustit. Krom toho
dochz obtnji k loupei, protoe velky jet neltaj a venku nejsou dn
sldilky. Naproti tomu je vhodn provdt v dob asu rojen a snky radji
nutn zsahy v pokroilm dni nebo veer. Podle mch zkuenost se se velstvem pracuje lpe ve dne, kdy lt, a veer po dobr snce, ne rno.
81

Veden velstev na jae a v ranm lt - v krtkosti


Co musme udlat?

emu se vyhneme

- v ase kveten jvy zkontrolovat zsoby


potravy, eventueln pidat plsty s potravou
- velstvo vybavit roziujcm nstavkem(vky) se 6 mezistnami a 4 svtlmi
plsty
- prvni rozen v ase kveten ten, pitom (nebo tak dve) dt 1. stavebn
rmek
- asi po 9 dnech dt 2. stavebn rmek
- 2. a 3. rozen v ase kveten epky
- poloit nad plodit mate mku (pi
nasazen tetho nstavku)
- v kvtnu a ervnu provdt kontroly
rojen v intervalu od 7 do 9 dn, pitom
odebrat plod trubc
- velstva obrat jen jednou (nebo vbec
neobrat)
- koovn pi snkch pampeliky,
epky, katan, lesa nebo jedle

- nevymovat podmety
- dn rozkrabvn zavkovanch plst
- dn podncovn krmen
- dn krmen bkovinnm tstem
- dn vmna nebo toen
nstavk plodit
- dn pevovn plst plodu
- dn tlust plsty v mednku

Chov matek a tvoen mladch velstev


K aktulnmu velaen pat kadoron chov matek. S nimi tvome oddlky,
kter kad rok obmn asi polovinu starch velstev. Je tak vhodn v pozdnm
lt vymnit star matky ve velstvech za mlad; nebo velstva se v nslednm
jae zpravidla s mladmi matkami rozvj lpe ne se starmi. Mlad matky, kter
se daj nejlpe vychovat v kvtnu a ervnu se mus uchovvat a do vmny.
Obvykl je schova v tzv. oddlcch velstev, v nich matky ji dve byly dny
k oplozen. Pro tento el se nejastji pouvaj oplodky. Oplodek je zpravidla z polystyrenu, obsahuje 4 mal plsteky a krmc komoru. Pouv se vce
druh oplodk, kter jsou vyrbny i doma na kolen a to jedno, dvou, t a
ty rmkov, jejich rmky jsou mnohem men ne standardn mra rmk.
Oplodky se napln velami a krmnm tstem, dve ne se k nim pidaj zral
matenky nebo pmo mlad matky. Tento pracovn postup je pracn. Dle je
nevhodou, e se ned posoudit vkon kladouc matky po jejm oplodnn. Nen
mon zjistit sprvn obraz plodu.
82

Na malch rmecch m matka jen velmi mlo bunk k zakladen. To je pro


mladou, prv oplodnnou matku nepirozen stav.
Vtina bunk v oplodcch m funkci bunk zsobnch. Jakmile do komory
pro potravu vlome tsto, zanou je vely ukldat do bunk. I kdy jsou plsty
pln, sta zsoby jen na omezen as. Velstva mohou lehce vyhladovt. Proto
se mus tsto stle doplovat.
Kdy odebereme oplodnnou matku, je teba se postarat o zbytek vel, co nm
zabere zase as.
Z tchto dvod je elnj chovat oplodnn velstva v nstavku pop. v jednoduchm le na "Zander" plstech. S tmto postupem se meme vyhnout
nevhodm, kter jsou spojeny s uitm malch oplodk.

tydln dno
Pro uit jednoduchho lu jsou nutn dodaten dva dly:
Ni speciln-podmet je rozdlen temi litami do ty stejn velkch oddlen, proto je nazvn "tydno".
Tenk pepka, kter je zavena jako rmek do nstavku, rozdluje jednotliv dly nstavku na tyi komory, je zde poteba jen t pepek.
U jedn normln probhajc chovn srie se d potat s alespo 20 matkami. Kdy se maj vechny umstit jak je nahoe uvedeno, tak potebujeme 5
kus specilnho dna a 15 pepek. Tento poet je nutn jako zkladn
vybaven.
Rmek spec. podmetu se zhotovuje ze ty lit, kter jsou stejn tlust jako
stny nstavku a seroubovny na rozch. Na rmku je zdola pibita stabiln
umlohmotn mka, kter je tak pouita ke stavb drtnho dna. Pro kad
oddlen se vyzne do venkovn lity mal esno tak, e kad ze 4 umstnch
velstev m sv vlastn esno na jedn stran lu.

Chov matek v bezmatenm chovnm velstvu


Matky vychovan v bezmatenm chovnm velstvu se nejlpe uplatuj pi
odchovu v oplodovacch velstvech, kter jsou chovna v nstavcch s tydnem. Mimo tohoto uplatnn jsou mon i mnoh dal. Napklad je tak mon
chovat matky v matenm velstvu. Vtina postupuje tak komplikovan, e od
chovu matek spe odrazuje. Zde pedstaven metoda je jednoduch a me bt
rzn obmovna. Klidn i j i vyzkouejte. Kdy se vm poda vychovat vlastn matky a mlad velstva, budete mt ze sv velask zrunosti mnoho radosti. A kdy se to napoprv nepoda, zkuste to jet jednou.
Jako chovn velstvo me pi odebrn kmenovch velstev slouit smen
oddlek, jak je ve uvedeno. D se tak obtovat siln star velstvo.
Uvedu pro to ti (z vce) monost:
Prvn je: Vyhledejte krlovnu a zabijte ji. Velstvo si vytvo matenky. Po 9 dnech
83

Nstavek s tydnem je naplnn temi pepkami a 4 x 2 plsty. Poloen flie


zabrauje, aby vely peletovaly, ovem jen tehdy, kdy ji velv nenadzvedvaj.

Na kad stran je esno. Tm nepelet nikdo, ani matka, kdy se vrac ze


zsnubnho letu.

84

znite matenky a zavste chovn rmek. Tento postup" vede k podobnmu vsledku jako oddlek smenho plodu.
Druh je: Vyhled se matka a odebere se s plstem plodu, kter je dobe obsazen
velami. Tyto oddlky matek se umst s plstem, s potravou a 8 mezistnami do
lu a dorostou bhem lta do velstva schopnho pezimovn. Tomuto odebranmu velstvu bez matky se zni po 9 dnech matenky a zavs se chovn rmek.
Tet je: U odebrn matky v chovnm velstvu se odeberou tak vechny plsty
s otevenm plodem. K tomu potme tak plsty, kter jsou pevn zavkovan a maj jen mlo otevenho plodu. Vely seteseme nebo smeteme a plsty
s plodem nasadme jinmu velstvu. Pi odebrn plodu se chovn velstvo z
na dva nstavky. Uprosted hornho nstavku se vytvo msto pro chovn rmek,
l a 2 hodiny po odebrn matky je zaven pelarven chovn rmek. Ten se
me vloit tak po jednom nebo nkolika dnech, ale ve velstvu by ml do t
doby zstat plst s otevenm plodem, aby vely mly monost narazit nouzov
matenky.
Dal varianta je, ponechat velstvu s odebranou matkou vechen plod a zavsit po
l a 2 hodinch od odebrn matky chovn pelarven rmek. Pitom vznik riziko, e vely radji pouij svj vlastn oteven plod k vychovn ne ciz larvy,
kter jim vela dodal s chovnm rmkem. Poet pijatch larev v matench miskch se me pohybovat od O do nejve 80% stavu, kterho se d doshnout pi
chovu v bezmatenm velstvu. Ze zakladench nhradnch matenk se mohou
ji po 9 dnech vylhnout matky, pokud byly vybran larvy star ne ty, kter vela poloil do matench pohrk chovnho rmku. Proto mus bt znieny matenky na plstech vas.

Chovn rmek
Pro chov matek je poteba pelarvovac lika a chovn rmek s matenmi miskami. Krom toho jsou nutn kolkovac klcky. Eventueln se vyplat tak vytvoen lhnoucho rmku.
Chovn rmek je przdn rmek, do kterho se vkldaj dv otiv pn lity
(chovn lity). Na chovn lity se pipevn speciln ztky s matenmi miskami,
kter se pedtm zhotov pomoc odpovdajcm zpsobem formovanho deva a
zkapalnlho vosku, kter je roztaven ve vodn lzni. Na chovnm litch je msto
pro 20 matenkovch misek.
Vhodn jsou tak maten misky z plastiku, kter se daj koupit v obchod jako
kompletn systmy (chovn ztky, kolkovac klcky)
Ze kterho velstva odchovvat?

Jako drce plemeniva se vyhled star velstvo, kter je v dobr kondici.


Nejdleitjm kriteriem vbru je mrnost. Na tuto vlastnost se kladou velk
poadavky. Vychovvejte vely jen z nepochybn mrumilovnch velstev!

85

Chovn rmek. Horn chovn lita nese ztky s matenmi pohrky z vosku a z
umlch ltek (vpravo). Ob varianty jsou vhodn.
Z chovu jsou vylouena velstva, u kterch se objevilo zvpenatn plodu.
Jedin vskyt mumie - zvpenatn plodu sta k vylouen. Dal kriteria stoj
pi vbru "chovnch matek" teprve na tetm mst. Jsou to: dn nebo mrn
sklony k rojen a dobr vnosy medu. Vsledek tohoto vbru se ned jist pedpovdt nebo vlastnosti velstev, kter jsou odchovna s mladmi matkami,
jsou ureny tak ddinmi vlastnostmi trubc, kte matku oplodn. Kter to
jsou vlastnosti, to se ned u standardnho oplozen pedvdat.
K pelarvovn se odebr plst s plodem l a 2 dennch larev dlnic vyhldnutho chovnho velstva.Jsou vhodn jen ty, kter mohou krmiky z bezmatenho chovnho velstva pemnit bez problm na larvy matek.
Pro pelarven je poteba mt dobr svtlo, klidn ruce a dobr oi. Larvy jsou
mn citliv na zdech ne na bichu. Proto se pono pelarvovac lika za
larvu do kasiky a opatrn se polo na dno buky, pak se zavede pod larvu tak,
e larva le s trochou kasiky na lice. Pi uloen larvy do plnovanho matenho pohrku chovnho rmku se postupuje nsledovn: liku posadme na dno
pohrku a pothneme dozadu, take larva sklouzne . Kdy jsou vechny maten pohrky nalarvovny, zavs se chovn rmek doprosted hornho nstavku
chovnho velstva a nstavek se zave.
Oteven plod je citliv na UV-zen. Plst plemeniva a chovn rmek se nesm
bhem pelarvovn vystavovat slunci.

86

Pekolen matench bunk: Nejdve se vythne plst vedle chovnho


rmku a ope se o l. Slou jako
drce doprovodnch vel...

kolkovn matenk
Ze 30-40 nabdnutch larev se v silnm velstvu vychov 20-30 matek.
Matenky se po 10 dnech zaklckuj
("zakolkuj"), aby se zabrnilo tomu,
e matka vylhnut jako prvn zabije
sv sestry. Matenky se opatrn uvoln z chovn lity a spolen se 4 nebo
5 velami ("doprovodn vely") se
umst do lhnouc klcky, kter je uzavena ztkou. Jako klec jsou tak
vhodn natky, ovem jen takov, do
kterch se hod. Lhnouc klcky se
pokldaj bu nad uliky mezi plsty
do chovnho velstva, nebo se strkaj do lhovho rmku. Ten vznik jako
chovn rmek z przdnho rmku se dvma pnmi litami s vvrty, v nich

... pak se vythne chovn rmek a rovn se ope o l...

87

...maten buka jedna po druh se vysvobozuje z chovnho rmku a spolen


s doprovodnmi velami se vsune do natky...
je msto pro lhnouc klcky. Lhov rmek se zavuje na msto chovnho
rmku do chovnho velstva. Je tam umstn kolmo, take matenky zstvaj
ve svch pirozench postavench. Pro postup lhnut je vak jedno, zda matenk le, nebo stoj. Klcky v chovnm rmku jsou silnji obklopeny velami ne
klcky poloen nad ulikami rmk. .
Dva dny po pekolen a 12 dn po pelarven se matky zpravidla vylhnou.
Nkdy to trv o nco dle. Vylhnut matky se daj do oplodk, kter se zhotov z chovnho velstva.Nejdve se chovn rmek vythne a zjist se poet
vylhnutch matek. Jet nevylhl matenky odebereme ze sv klcky a opatrn jim uvolnme ztku, abychom se pesvdili, zda matka ije, neboje mrtv.
Kdy ije, na klcku se opt pipevn ztka a d se do oplodk jako nevylhl matenk.
Plnn oplodk (oddlk)
Oddlky velstva jsou bu pechodn umstny ve tyech stech nstavku se
tydnem, nebo kad samostatn v nstavku s drtnm dnem. Nstavky se pipravuj samozejm pedem. Jejich poet se d podle potu zakolkovanch
matenk.
U uzavench esen se zavs do kadho oddlen rozdlenho nstavku jeden
plst chovnho velstva obsazen velami.
Pi tto pleitosti se mohou velstva oetovat kyselinou avelovou proti roz88

Naplnn natky se zasunou do vyvrtanho lhnoucho rmku, kter se zavs


na msto chovnho rmku do chovnho velstva.
U jedno nstavkovch velstev mete bt spokojeni s 15 matenmi bukami.
tom varroa, co ovem nemusme provdt v ppad slabho napadeni. Jako
pomoc pro rozhodnut slou diagnosa spadu proveden bhem chovu.
K plstu se velami se d plst dobe zaplnn medem nebo potravou a pid se
vylhl matka (nebo zavkovan matenk). Osm rmk jednoho nstavku je
seazeno tak, e plsty se velami ze dvou oddlen vis vedle sebe oddleny jen
tenkou pepkou. Tak se ohvaj velstva navzjem.
tyi oddlky velstva jednoho nstavku se zakryj fli. Na flii se polo vnitn vko a sice svou hladkou horn stranou dol, tak e le na vech pepkch.
Tak se velm zabrn, aby nadstavovaly, zvedaly pi tom flie a eventueln si
vytvoily pstup k sousednm velstvm. Pes vnitn vko se polo plechov
kryt.
Pi pidvn mlad matky vznik nebezpe, e vzltne a odlet. Proto radme:
bute opatrn. Nejlep je poloit otevenou klcku na jednu ze dvou obsazench
uliek mezi plsty velstva a pikrt flii dokud matka neopust klcku a nezlee do uliek mezi plsty. Dky tmto nstavkm to meme provst u 4 velstev narz.
Z dvounstavkovho chovnho velstva se me naplnit jednoduchm pevenm 5 nstavk s celkem 20 oddlky.
Zvltn oeten vel jako u plnn oddlk pitom nen bezpodmnen nutn.
Oddlky nemus obsahovat trubce- nejsou pro oplozen vznamn. Nstavky se
penesou tent veer na oplozovac stanovit mimo dosavadn letov okruh
chovnho velstva. Nen nutn dn sklepn vzen. Pi transportu se mus

89

Chov matek a zhotovovn oplodovacch velstev v oplodcch se tydnem.


dvat pozor na to, aby byla velstva zdola dostaten vtrna. To zajistme,
posazenm na devn lity drtnho dna.
Doporuuje se postavit nstavky na odpovdajc velk podloky (irok prkna,
kamenn desky nebo sten lepenku), take ped esny je kousek venku jako
pistvac plocha. Pro nutn kontroly je tak lep, kdy nstavky stoj v pracovn vce a ne na zemi. Krom toho je teba dbt na dostaten odstupy mezi
nstavky, aby se matky vracejc se ze snubnho letu nezaltly .
Jakmile jsou matky oplodnn, maj k dispozici na dvou plstech dostatek przdnch bunk k nakladen, take plodov plocha rychle roste a nejdve za dva
tdny se d posoudit, zda je plod mezero vit. Pi tto kontrole nm ned mnoho
nmahy prohldnout matku, zjistit jej velikost, barvu a nepokozen. D se
rychle nalzt a me se chytit a oznait.
Ne vechny matky zanou klst, protoe se napklad nevrt ze zsnubnho letu.
Bezmaten velstva se sjednot po vytaen pepky se sousednm matenm
velstvem. Aby matku sousedn vely nezabily, zaveme ji do klcky, kter je
uzaven medocukrovm tstem. Aby velstva mla as si na sebe zvyknout,
jsou plsty pisunuty k sob.
Zane-li v jednom z velstev klst trubice (vajka nakladench dlnic), velstvo takto postien se vynese nkolik metr od lu, smete se z plst a odstran se pepka. Tak v tomto ppad mus bt matka sousednho velstva chrnna a zaklckovna, aby ji eventueln trubice, kter se vracej dom, nezabily.
Jakmile se vylhne prvn plod, zanou velstva rst a pak jsou dva plsty mlo.
Proto by se mla velstva vas peloit do nstavku s drtnm dnem. Pi chovu,
kter zaal asn v kvtnu nebo zatkem ervna, je pesazen bezpodmnen
nutn, kdy m bt pouit rstov potencil mladho velstva. A do podzimu

90

Zakladen panensk dlo (divoina) oddlku. et se mezi stnami a sniuje se


eventueln zaten vosku cizorodmi ltkami.
zapln velstva alespo jeden nstavek. Kdy jsou tato mlad velstva prbn
krmena, vystavj do podzimu 8 mezistn. Na zatku jejich vvoje se jim vlo
mezi plod, tak stavebn rmek. Velstva jsou posuzovna jako mal, pokud
zapluj rmky vlun stavbou dlnic. Teprve pozdji, kdy obsedaj vce ne
5 plst, si vystav trubinu. Pirozen stavba plst pomh redukovat poty
plst, kter jsou zateny usazeninami z koilek kukel.
U pozdnho chovu se ned oekvat, e z oddlku velstev se mohou stt mlad
velstva schopn pezimovn. Jejich matky slou v prvn ad na podzim k
vmn matek u starch velstev. Kdy v nstavku ze 4 matek zstala l, vythnou se vechny pepky a velstva se sjednot. Nezapomete pedtm zaklckovat zbylou matku! Ze vel a plodu ty velstev vznikne zpravidla mlad
velstvo schopn pezimovn. Nstavek se zapln dvma plsty s potravou,
uzavou se esna, nstavek se pemst na jin stanovit a tam se oteve jen
jedno esno. Pi prvn pleitosti se posad velstvo na normln drtn dno a
samozejm se tak nakrm.
Kdy jsou vechny mlad oplodnn matky pouity pro oddlky a velstva,
mohou se oddlky pout po druh. Matky se vychytaj a vymn za zral l h nouc matenky. Protoe je po ruce oteven plod, mly by matenky a do
jejich vylhnut zstat v klcce spolen s doprovodnmi velami. Kdy jsou
matky odebrny k vmn matky u starch velstev, velmi pozd, v z nebo
dokonce teprve v jnu, je nutn je nakrmit v pozdnm lt. K tomu se nasazuje
krmn koryto. l se mus zkonstruovat tak, e vely ty velstev se k sob v
dob krmen nedostanou. Proto jsou na doln stran krmnho koryta a ve vstu-

91

pu na svou frontu umstny devn lity v prodlouen rozdlovae nstavku.


Podobn zazen se umst i pod plech krmnho koryta tak, e vely jsou chrnny ped utonutm. Velstva mohou bt nakrmena medocukrovm tstem,
kter se pokld na uliky mezi plsty.
Oddlky velstva z dvjho chovu se mohou hned umstit do nstavku. To sice
et pechodn bydlen, ale mte vce prce s nepodaenmi oddlky(ztrty).

92

Krtce o chovu matek a mladch velstev


Co udlm?
koncem dubna nebo zatkem kvtna
zdm chovn velstvo (silnmu starmu velstvu odebrat matku nebo smen plod oddlku utvoit obrnm starch velstev)
po 9 dnech vylmat nhradn matenky, zavsit pelarvovan chovn rmek
po dalch 10 dnech zakolkovat
po vylhnut matek rozpustit chovn
velstvo do oddlku na speciln
tydno
oddlky pemstit do nstavku s dnem
rozdlenm na tyi sti nebo hned do
jednoduchch nstavk, pitom eventueln plsty obsazen velami postkat
roztokem kyseliny avelov
ped vylhnutm prvnho plodu velstev
je pechodn ubytovat v jednoduchch
lech, kter jsou naplnny mezistnami
nebo przdnmi zadrtovanmi rmky
krmit! krmit! krmit!

Co neudlm?
nekrmm zvl chovn velstva
neprosvm dn trubce
neuvm dn oplodky
neuvm oplozovac stanovit
neuvm dn plemene
nepodvm potravu obsahujc
blkoviny

Jednoduch tvoen oddlku


Chov matek se vyplat teprve, kdy chovte 5 a vce velstev. Pesto i v
malm velaen se klade draz na omlazovn matek. Mlad velstva se daj
tvoit ji popsanou metodou smetenc nebo plodovmi oddlky, z kterch
vyrostou velstva dobe obsazen velami. Mohou pochzet od rznch
velstev. Dme do nstavku dva nebo tak ti plsty s plodem, kter je naplnn plsty s potravou, a mezistnami a umstme jej mimo letov dosah
obranch velstev. Oddlek si vychov sm matku, kdy m po ruce nejmlad plod (vajka nebo l a 2 dny star larvy dlnic). Kdy se to poda,
zane mlad matka asi po 30 dnech klst a oddlek meme vrtit na star
msto.
Oddlek se me utvoit tak s 9 dn starm matenkem, koupenou nebo
darovanou matkou . Ped pidnm matky v klcce mus bt znieny vechny
matenky. Po l a 2 dnech se klcka oteve a uzave krmnm tstem. Pi
uit neoplodnn krlovny nebo matenku hroz riziko, e mlad matka se
bhem zsnubnho letu ztrat.

Pe o mlad velstva
Mlad velstva mohou rst, jen pokud stle disponuj dostatkem potravy. O
zsoby pylu se staraj velky samy. Nabdka nektaru je v lt asto tak nepatrn, e mlad velstva spotebuj vce, ne se d v prod nalzt. Zpravidla
proto musej bt mlad velstva prbn krmena. Krom krmen nen
nutno v lt vnovat mladm velstvm dnou pi. V pozdnm lt
(srpen/z) jsou nakrmena jako star a oetena proti roztom varroa .
esna oddlk u mladch velstev jsou zsadn co nejvce zena. Krm se
teprve, kdy mlad matka zane klst. To se ned stle kontrolovat, nbr
(zpravidla) jen jednou: je teba pihlet k dob vvoje k pohlavn zralosti,
oekvat vhodn poas pro zsnubn let a dt matce as, a zane klst
v a j k a ve vtm potu. Zpravidla to trv "od vajka k vajku" asi 30 dn.
Kdy se vyk 5 tdn, sta pro kontrolu vytaen jednoho plstu. Je-li plod
ptomen,nakrm ho bu cukrovou vodou nebo krmnm tstem. Tsto se
pokld jako tenk placky (2 a 3 kg) na rmky, pikryje se fli a vnitnm
dutm vkem. Po 2 a 3 tdnech se velstvo zkontroluje a jet jednou polo krmn tsto.

Srovnni vvoje velstva s vvojem napaden bhem roku (pedstaveno schmatickv). as kritick pro velstvo je v pozdnm lt. V ervenci/srpnu/z kles
kivka plodu, poet vel rychle kles, poet rozto rychle vzrst. Nsledek:
relativn stupe spadu vel a plodu stoup a zrovna v ase, ve kterm se vychovvaj cenn zimn vely.
94

Velask farma - Jan Kolom


793 33 Star Msto 192, tel./fax: 0646/714 751
e-mail: vcelarstvi.kolomy@wordonline.cz

Nstavkov l
l je celodevn, je zhotoven ze smrkovho deva nebo borovice vejmutovky.
Nstavky: tvercov pdorys umouje chov vel na teplou i studenou stavbu. Nstavek obsahuje 11 rmk o rozmrech 39 x 24 cm. Vnitn svtlo z
nstavku je 41,5 cm, sla stny je 25 mm. Svtlost mezi rmky dvou nstavk je
1 cm. Kad nstavek je opaten okem o prmru 25 mm s esnovm uzvrem. l je dodvn se temi nstavky.
Dno: klasick nstavkov, zasovan zespodu pozinkovanm stem 3,15 x
0,8 mm o velikosti 33,3 x 33,3 cm. Vka podmetu je 8 cm. esno pes celou
dlku lu o velikosti 40 x 1,5 cm je opaten otonou litou za elem zabrnn vniknut my v zim anebo plnmu zaven pi koovn a fumigaci. V horn
sti dna je umstna devn mka, kter slou jako stavebn uzvra.
Vko: je vyrbno ve dvou variantch - A) do velna - vko je pokryt sololitem, izolace 4cm polystyren, monost umstit ly tsn vedle sebe, B) ven plechov vko pesahujc nstavek izolace o 4 cm, polystyren.
Mezidno: rmek vysok 5 cm s esnem. Univerzln monost pouit bu jako
nhradn dno, nebo jako vko.-Zakryt nstavku se provd strpkovou fli, kterou meme vyut tak k rozdlen velstva, vytvoen peletk a k mnoha
jinm elm. Krmen velstev se provd prosakovacmi lahvemi v hornm
przdnm nstavku. l je dodvn bez rmk a mate mky, tyto komponenty je mono dokoupit, ppadn je mon koupit i jednotliv sti lu navc tak,
aby mohl bt spn praktikovn chov silnch velstev bez rojen viz. metodika chovu na velask farm Kolom.
METODIKA velkoprovoznho oetovn silnch velstev bez rojen, za
elem stl pipravenosti k vyuit vech snek v jednoduchm nstavkovm
le (tvercov, 11 rmk, mra 39 x 24cm) provozovanm na velask farm
Kolom.
Zkladn charakteristika provozu
Farma vela v podhorsk oblasti Jesenk v prmrn nadmosk vce
500 m s hlavnm sdlem ve Starm Mst u Bruntlu. Chov cca 500 kmenovch

velstev a specializuje se na produkci a zpracovn medu, plemenskou prci,


mnoen velstev a chov matek. Velstva obsluhuje majitel s manelkou, v
sezn pi pikch pomh syn. Pidruenou vrobou v obdob zimnho klidu
je vroba l. Clem velaen na farm je neustl sniovn vekerch nklad, ve vztahu k vyrobench produktm a tm podstatn zven ziskovosti
farmy. Zatek velaskho rokuje v podlet, kdy je nutn pprava vitlnch, silnch velstev na zimn obdob s clem minimalizace ztrt velstev a nsledn
bezproblmov rozvoj velstev na jae bez zbytench zsah.
Vlastn pprava
V termnu kolem 20. 7. (pokud nepokrauje medovicov snka) se velstvo zcela vyto, vythne mate mka, kter byla doposud v spodnm
nstavku. Z vytoench dvou mednkovch plst sestavme ve strn
pouze jeden s nejvhodnjmi plsty na zimovn a tento pak nasadme na
pvodn plodit. Velstva tedy zimuj nezena na dvou nstavcch. Po
tomto zkroku provedeme pikrmen temi lahvemi cukru najednou prosakovacm zpsobem, nebo velstva nesm zstat bez zsob, aby matka neomezila plodovn, kter je v tto dob velmi dleit. V ppad slabho vkonu
matky, a ji z jakhokoli dvodu, provedeme jej vmnu celm silnm
oddlkem jet ped pikrmenm. Krmen se provd tak, e lahve se umisuj pouze na lity cca l x l cm pn pes rmky a pekryj se przdnm
nstavkem, fli a vkem.
Lahve se potom odstran za 2 a 3 dny, kdy je cukr vybrn. Zbyl soue
jsou transportovny na farmu, kde se vechny v krtkm ase vyva, dn se
na zimu a nslednou seznu neschovvaj. Na jae se velstva roziuj pouze
mezistnami. Vyvaruj se cel rmky, take drtek, kter je nerezov, v rmcch zstane a nemus se znova drtkovat a zrove se rmky tmto zpsobem
dezinfikuj. Po sundn krmnch lahv se velstva zakryj a ponechaj asi ti
tdny. Pi dostatku potravy a prostoru star matka proklade obyejn i znanou st hornho nstavku. Mnostv plodu ke konci ervence by mlo init
nejmn 50 dm2 . Ji takto pipraven velstva je mono zakrmit a vyzimovat slun velstvo i bez spojen s oddlkem. V opanm ppad vak pi
mnostv plodu vrazn nim je siln neekonomick pistoupit k pozdjmu dokrmen. Je zven riziko zimnch ztrt velstev, a pokud vyzimuj,
patn se rozvj a nevyuij jarn snky. Jedin een je, tato velstva spojit se silnmi oddlky. Spojovn kmenovch velstev a nov utvoench
oddlk s mladmi matkami z jarnho obdob se d provdt kdykoliv.
Spojovn na konci sezny provdme klasicky vyhlednm losk matky a
pak nsledn pidnm celho nstavku s oddlkem v jedn operaci. Jedn se
tedy o spojen dvou velstev za elem zskn silnho velstva na zimu a
zrove kadoron vmny matek, kter se jinak v sezn neprovd. m
96

pozdji spojujeme, tm lpe, vyuijeme tak aktivitu kladen obou matek a do


zvru a velstva pozdji spojen jsou silnj a maj vce zimujcch vel. Po
zakrmen druh poloviny zsob do konce srpna do celkovho mnostv 18 21 kg, t j . podnm 6 a 7 lahv (provd se stejn jako u prvn poloviny) oetovn v danm roce v podstat kon. Nsleduje pouze klasick oeten proti
varroze, tj. vloen podloky esnem, fumigace se provd rovn esnem,
kdy se fumigan papr slo tzv. do "vka" a nakape se livo, zapl a vlo
na podloku. esnov lita se oto do plochy zimovn, kdy brn vniknut
my. Velstva se dle nijak nezatepluj a zimuj bud' na dvou nebo tech
nstavcch, kdy se spojovn provd pozdji. Pokud velstva pejdou do
hornch nstavk, je mono spodn nstavek odebrat jet v pozdnm podzimu, po t pak a na jae. Tmto zpsobem se e tm 100% obrnn dla v
danm roce.
Oetovn na jae
U ve uvedenho zpsobu zazimovn odpad v pedja spousta zbyten
prce (zuovn, podncovn, pikrmovn, len aj.). Velstva v podstat do
prvnho rozen nepehlme ani nerozebrme. Na strpcch je msto prknek
prhledn flie a pi pouhm nadzvednut vka ekne pohled ji prmrnmu
velai ve. Ji na podzim a nebo na jae vlome jako druh rmek do hornho
nstavku przdn rmek, kter slou k zastavn trubinou a nsledn vchov
trubc a nevyezv se. Jeho vystavn a zaplodovn je signlem k rozen,
kter se provd nsledovn:
Rozen se provd o cel nstavek a to tak, e plsty z hornho nstavku se
rozdl do dvou nstavk nad sebe a zbytek se dopln v ploditi mezistnami a v
mednku uschovanmi souemi. Rovn je mono vzt 2-3 plsty ze spodnho
nstavku pro rovnomrnj uspodn plodovho tlesa. Souasn se vlo
mate mka mezi druh a tet nstavek. Matku nen nutno pracn vyhledvat,
v tto dob nen nezbytn vdt, kde ploduje. U ppadnho dalho nutnho rozen v dob vrcholcho rozvoje (kvt epky) se ji pak cel nstavek vkld
mezi druh a tet nstavek.
Zabrnn rojen a vyuit letn snky v pln sle velstev
Clem je odstrann pin rojen, ktermi jsou pedevm:
1. Nedostatek prostoru a vzduchu-velstva mus mt ji od prvnch jarnch snek dostatek prostoru, kde se mohou rozthnout, eventueln vyvsit a odvtrvat. K tomuto elu slou prostorn esno pes celou ii lu, oteven pln
od jara a po zazimovni.
2. Monost dostaten stavby mezistn-v naem ppad pipravujeme podle
prbhu roku kolem 22 a vce mezistn na jedno kmenov velstvo.
3. Nedopustit umstn plst se zavkovanm plodem vedle sebe, tyto produ97

kuj pli mnoho tepla vedoucho k rojen a pevahu tchto plst nad plsty
s otevenm plodem, hroz nebezpe zvlt pi vrcholu rozvoje. V tchto
ppadech je teba bu pevovat anebo, co je lep a inn, tvoit oddlky. Velstva timto neoslabme, naopak se zv jejich snkov aktivita.
Tvorba oddlk
Nejvhodnjm termnem je druh polovina obdob kvtu epky. Ze velstev
odebrme od 3 do 5 plst se zavkovanm plodem, je mono tvoit libovoln
siln oddlky a je to zrove i nejefektivnj zpsob mnoen velstev. Oddlky
utvoen v tto dob, by pouze z jednoho plstu se zavkovanm plodem a
dvou krycch, jsou schopny se do zazimovn rozvinout v normln velstvo.
Vlastn proveden:
Oddlky se tvo na zral matenky, to znamen, e 11 dn ped plnovanou
tvorbou musme utvoit srii-nalarvit a vloit do mednku chovnho velstva, tak
abychom tyto mli pi tvorb k dispozici.
Oddlky je mono vkldat do rznch rmkovch plemen, tzv. rojk.
Nutno potat vak se skutenost, e se oddlek po vylhnut plodu a oplozen
matky bouliv rozvj a je ho nutno brzy bu peloit do normlnho lu, nebo
ji pmo zuitkovat, jinak hroz zrojen. Nejlpe je vak tvoit oddlky pmo do
nstavk se zuovac pepkou a samozejm rezervnm dnem a vkem. Pi
tvorb jakkoliv silnho oddlk je vdy teba nejprve vloit dva kryc plsty se
zsobami (nejvhodnj jsou postaven a ji zsti zanesen mezistny) a pak
mezi n libovoln poet plst se zavkovanm plodem. Pi vloen vce jak
dvou je nutno potat s tm, e oddlek se rozvine vce ne na jeden nstavek.
Oddlky je nejlpe odvzt na jin stanovit, tak, aby se ltavky nevrtily, umstit na palety libovoln rozmstn v ternu a esna nasmrovat tzv. do ke
(kad na jinou svtovou stranu). Takto zajistme takka bezztrtov oplozen
matek. Oddlek, kter se velmi dobe rozvj, je mono pisunout ke zdroji snky (hoice, slunenice).
Roziovn se provd bu mezistnami anebo vytoenmi, postavenmi
mezistnami, zbylmi po vydatn snce z epky. V ppad nedostatku snky
se krm pedem pipravenmi plackami z medocukrovho tsta nebo pozdji pak
pmo prosakovac lahv jako u kmenovch velstev. Pi zkroku, kdy tvome
oddlky, pelome mku na pln spodn nstavek, kam tak pelome
matku.
Zuitkovn oddlk, spojovn
V sezn vychlme starou matku a bu pmo a nebo pro vt jistotu pes
novinov papr, spojme. Pi podzimnm spojovn po zakrmen, spojujeme pmo
bez vyhledvn matky. V extrmnch letech, kdy se me i pes popsan a proveden opaten rojov nlada v plnm lt jet projevit, pak k tomuto elu je
98

k dispozici jednoduch mezidno, tak abychom mohli provst klasick peltk.


Cel spodn nstavek s matenky, se na stanovitch penese na paletu s
mezidnem a flii a pikryje vkem. Vechny ltavky se vrt, star matka se bu
znovu rozklade a nebo se z matenku vylhne nov, mlad. Kmenovmu velstvu se pak pid ji nov utvoen oddlek a pozdji i podobnm zpsobem
jako oddlky utvoen peltk.
Vyten medu
Provd se obyejn 3x v sezn pmo na stanovitch v pojzdn strn na
24 rmkovm radilnm medometu pes plovouc sto pmo do konv a sud. I
pes technick monosti zstvme po zkuenostech u klasickho ometn
rmk a runho odvkovn plst. Koovn se velstvy se provd pomoc
specilnch rm na 16 velstev, pomoc specilnho dvouosho pepravnku.
Skldn a nakldn se provd hydraulicky.
Nvtvn dny a exkurze
Jeliko ze strany velask veejnosti je o danou problematiku velk zjem,
je mon si na ve uveden adrese objednat exkurze i konzultace na na farm,
jak pro jednotlivce, tak skupinu.
Tak stejn je mon si objednat k vylepen a modernizaci vaich velaskch provoz uveden nstavkov ly.

FIRMA KEVVA
Mgr. Frantiek Vaek
Mnesova 21, Boskovice 680 01
Tel.: 0501/453 284, 0603/721 540

Stavba novho dla, produkce vosku kl k zdravmu rozvoji velstva


Produkce voskovch upinek je tlesnm produktem kad vely v procesu
jejho vyspvn v konenou fzi ltavky. Pi dostatku potravy produkuj vosk i
vely star, je-li poteba stavba dla, nutn pro udren a rozvoj velstva. st
velask veejnosti bohuel potlauje stavbu novho dla a produkci vosku v
domnn, e stavbou sniuj svj medn vtek. Ve skutenosti nen-li stavebn pud vyuit, jsou voskov upinky bez uitku vyneny z lu. V obdob ped
zavedenm rozbrnho dla hodnota produkce vosku asto pevyovala zisky z
prodeje medu. Provdn odbr medu pod ezem, tj. vylmnm poloviny dla,
znamenala maximln dvoulet plsty ve velstvech. V prod se o nutnost
stavby dla staraly larvy zavjee voskovho nicho oputn a neobsazen
plsty. Dal likvidaci zajistily myi a obdobn kdci.
V souasn dob je kvalita dla podstatn hor. Lze tak usuzovat z celkovho potu chovanch velstev a pedpokldanho minimlnho potu plst za
rok tj. 8 a 10 v porovnn s produkc mezistn v na republice. Situace pi tchto srovnnch vychz v podstat jet hor, nebo ada vela postav ron
dva truhlky tj. 22 ks mezistn. Z vpotu pak vyplv, e st vela nestav
vbec nic. Dost ast je fakt nkupu dla u koleg vela a tm monost zavleen chorob, kter se dlem penej. Tato praxe je zbyten, dlo si velstva
vyprodukuj sama vetn nsledn nadprodukce vosku. Nejoptimlnj stavba
dla probh v obdob kvtu jarn prody.
Poteba mladho dla a tm zajitn dobrho zdravotnho stavu ve velstvu
je v publikacch o chovu vel zdrazovna nkdy i zpsoby netradin stavby
(viz odborn peklady popularizovan a odzkouen ing. Betislavem Tskou z
velask stanice Jabloany). Dalm dkazem nedobrho stavu dla ve velstvech je materil dochzejc ke zpracovn do vroben mezistn.
Na jedn stran se st vela zabv potem bunk na dm2 tj. co nejvt
buka a co nejvt vela, ale v praxi jsou pouvny plsty s bukami, na nich

100

je estihelnk buky potlaen kokony po vylhlch velch. Dobrm producentem vosku a zrove ukazatelem stavu velstva je stavebn rmek. Rovn napomh likvidaci nkazy varozy.
Po potenm rozpadu st velaskch prodejen na potku 90. let vznikla
s nov, ve kter lze zajistit mezistny k vmn za vosk i prodej mezistn a
vosku v prbhu celho roku. S prodejen se buduje tak, aby byla velask
veejnosti co nejsnze dostupn. Dal otzkou pro budoucnost je kvalita dodvanho vosku. Pro velae, kte nemaj zazen na tbu vosku z plst, vznik
kadoron se roziujc s mst, kde lze provdt i vmnu za vot. Na dodvanch kotouch vosku je znt nedobr stav vak na vosk v dren vela,
ppadn jejich nesprvn pouvn. A 60% vosku je pokozovno kovem
(vosky jsou zelen, ed) nebo jsou splen do ern (vak je bez vody) a tyto
ern vosky jsou k vrob kvalitnch mezistn nepouiteln, l vela s menm
potem velstev by ml mt alespo slunen tavidlo a nenechvat voskovou
surovinu na pospas zavjei voskovmu. Mezistny dodvan do st prodejen
jsou vyrbny z voskov suroviny oetovan dle metodickho pokynu vydanho sttn veterinrn sprvou. Ponkud problematick jsou pro dobr zsobovn prodejen rmkov mry uvan v na republice. Pestoe piblin 60 a 70%
vyrbnch mezistn je rmkov mry 39 x 24 dle pak 39 x 27,5, 37 x 30 a 39
x 30, m ada vela ly a rmky vlastn konstrukce, lic se od tchto zklad
od nkolika milimetr po nkolik centimetr. Pi nporu na vrobu v jarnch
mscch tyto rozmrov speciality brzd vrobu z dvodu jejich malho mnostv a nutnosti stlho pestavovn stroje. Vhodnj pro vmnu a vrobu tchto mezistn je obdob podzimn, kter neklade velk nroky na vrobu.
Vosk stejn jako ostatn produkty vel lze v ekonomice chovu vyut. Cena
vosku se stabilizovala a z dvjho exportu se podstatn st voskov suroviny
realizuje doma pedevm ve vrob svc a dekorativnch pedmt, prodn
politury na devo a na kosmetick ppravky. Nzk cena za vmnu mezistn a
jejch dostupnost po cel rok v sti prodejen (kter je kadoron roziovna)
umouje velam vrtit stav dla na rove obvyklou. Je nutno v zjmu zdravho stavu vel udrovat v istot rmky a udrovat jejich kvalitu vasnou
vmnou. Rmkovmi pezy jsou rovn prodejny trvale zsobovny.
Pi oboustrannm solidnm jednn lze dobe provozovat jak zjmov tak i
komern velastv.
Nae firma nabz tedy nov netradin monosti spoluprce pi dodvkch
nezvadnch mezistn, mezistn z dodanho vlastnho vosku, bez cizorodch ltek,
zbytk liva apod. Monosti vyuit vosk, voskovch ps k vrob svek aj.
Zjemci o spoluprci a uveden informace se mohou kontaktovat na ve
uvedenou adresu.

101