TRVIC SOUSTAVA

Pjem, zpracovn a vstebvn

potravy
- mimobunn

Trvic soustava

Pjem potravy
Trven mechanick, chemick
Vstebvn (resorpce)
Vylouen nestrvench a nestravitelnch zbytk
Potrava mus splovat ti zkladn poadavky

bt palivem pro metabolismus

mus obsahovat stavebn prvky, ze kterch bude
postaveno tlo zvete

mus obsahovat esenciln aminokyseliny, vitamny

apod. kter si organismus nen schopen vyrobit

Trvic soustava

Karnivorov
versus
herbivorov

Trvic soustava

dutina stn, hltan, jcen,

aludek, jtra, pankreas,
tenk stevo,
tlust stevo
i
Celkem potrava absolvuje v
naem tle 7 m

Trvic soustava

Stavba trvic trubice

Trvic trubice prchod od dutiny stn, pes

dutinu hrudn, bin a pnevn
Stna trvic trubice:

Sliznice v tenkm stev vytv klky

Podsliznin vazivo dk vazivo s uzlky mzn

tkn

Hladk svalovina (st konenku pruhovan)

Pobinice (peritoneum)
K trvic trubici jsou pipojeny lzy:

Drobn lzky uloeny pmo ve stn trubice

Samostatn lzy: pun, podelistn a
podjazykov slinn lza, slinivka bin a jtra.

Mikroklky absorbn epitel

Dutina stn (cavum oris)

stn dutina je prostor ohranien patrem, rty a

tvemi. Spodinu dutiny tvo jazyk, pipojen svaly k
doln elisti.
Rty vstup do TS, funkce pi ei, mimice,
Tve
Slinn lzy (glandulae salivales) pun,
podelistn, podjazykov + drobn ve sliznici
Sliny zeuj a spojuj sousto, usnaduj polykn,
denn 1,5 l, obsahuj vodu, minerln ltky, hlen
(mucin), enzym ptyalin - tp krob

Dutina stn

Jazyk svalov orgn.

Funkce: rozmlnn a posun potravy, polykn, sn,
vkn, hmatov receptory, chuov pohrky se
smyslovmi bukami a tvorba hlsek nezbytn pro
tvorbu ei.
Zuby (dentes) - rozmluj potravu
trval chrup - 32 zub: 3 stoliky, 2 tenov zuby, 1
piky, 2 ezky
Mln zuby 20 (chyb tenov a 1 stolika), od 6
msc do 6 let
Sklovina nejtvrd tk v tle

Dentes (zuby)

jsou uloeny v alveolech v elisti

typy zub

dentes incisivi (ezky)

dens caninus (pik)
dentes premolares (tenov zuby)
dentes molares (stoliky)

celkem 32 zub

2
1
2
3

Srovnn dtskho
a dosplho chrupu

Stavba
zubu
sklovina
zubovina
de
dse
kost
kanl, obsahujc nervy a
cvky

Hltan

Hltan - oblast od mkkho patra a po vstup do jcnu.

Mkk patro - sval a vazivo oddlujc nos od st.
Vzadu kon pkem. Svaly napomhaj napklad sn
a tvorb patrovch hlsek (g, ch ...).
Nosohltan je nejir msto hltanu, st do nj nosn
dutina, stedoun vvody (Eustachovy trubice) a
nosn mandle.

Hltan (pharynx)

stn st zan koenem jazyka a mkkm patrem.

V tto oblasti jsou i patrov mandle. Vechny mandle
jsou soust mznho obrannho systmu.

Hrtanov st je krtk a trubicovit. Je na rozhran

mezi vstupem do jcnu nebo dchac trubice. K
zamezen vniknut sousta do dchac soustavy slou
hrtanov pklopka (epiglottis), kter reaguje
automaticky (reflexivn) zenm prodlouenou
mchou (proto pi polykn nelze dchat).

Po polknut sousta se larynx pohne smrem dol

a oteve se trachea. Vlny svalovch kontrakc
(peristaltika) enou sousto smrem dol do
aludku

Jcen (oesophagus)

Jcen - je pes 25 cm dlouh trubice ze sval, kter

propojuje aludek s hltanem. Je umstna za
prdunic ble k ptei. Potrava sama neme
touto trubic do aludku projt. Jcen proto aktivn i
tekut sousta posunuje ke vstupu do aludku
rytmickm smrovnm sval.
Peristaltika vlna postupujc po trvic trubici a
posunujc jej obsah dle, vyvolna podrdnm
stny trubice

Prchod potravy
jcnem peristaltika

Ventriculus (aludek)
t gaster, stomachus

svalov vak, podln, okrun a ikm svaly

1 2 litry objemu
shromauje potravu, proms a trv
mechanicky i chemicky
sti

eslo (cardia)
klenba (fundus)
tlo (corpus)
vrtnk (pylorus)

Anatomie aludku

aludek

Plnn aludku:
pojme 1-2 litry rozmlnn stravy. Svalstvo obsah
pomalu promchv (rychlost je stravou a jejm
sloenm ovlivovna) a po urit dob (nkolik
hodin) po stech je chymus (trvenina, promchan
potrava) propoutn do prvnho seku tenkho
steva dvanct(er)nku.

aludek - trven

aluden va (1,5 a 2 litry/24 hodin) je tvoena

lzkami aluden stny.
hlen obsahuje mucin, povlk stnu aludku a
chrn ji ped kyselinou
HCl - 0,4 0,5 %; pH 1 2, ni mikroorganismy,
kysel prosted pro vitamny, nabobtnvn blkovin
pro lep trven aktivace pepsinu

chymozin u kojenc, sr mlnou blkovinu

pepsinogen pomoc HCl je aktivovn na pepsin, ten

zahajuje tpen blkovin, ale jen v kyselm prosted
zen tvorby aluden vy podlh nervovm a
ltkovm podrdnm. Proto i stres me napomoci
napklad k nemocem aludku a dvanctnku.

Ventriculus (aludek)

stahy aludku 10 15 minut po jdle

zen innosti

nervov podrdn idel ve stn aludku a st

zahajuje vymovn v
ltkov hormon gastrin ze stny aludek udruje
vymovn v

zvracen (vomitus)

pedchz mu nevolnost (nausea)

obrann reflex vyvolan peplnnm aludku,
otravou alkoholem, psychick vlivy
v bezvdom me vst k zaduen

Ventriculus (aludek)

eslo se obvykle otevr jen pi pjmu sousta z jcnu

pokud se kysel obsah aludku dostane obas do
jcnu, jev vnmme jako plen hy
vtinou je tedy aludek zaven na obou koncch
vrtnk (pylorus) se oteve 2 6 hodin po pjmu
potravy

Intestinum tenue (tenk stevo)

trubice 6 - 7 m, prmr kolem 3 cm

zaveno na ase okru (mezenterium) v
nm cvy a nervy
sti
dvanctnk (duodenum) sem st vvod
jater (luovod) a pankreatu (slinivky
bin)
lank (jejunum)
kyelnk (ileum)

Intestinum tenue (tenk stevo)

sliznice 300 m2 (=plocha cca tenisovho hit)

asy

klky

Mikroklky
Zvten povrchu pro intenzivnj vstebvn
peristaltika = rytmick vlny kontrakc hladkho svalstva,
kter posunuj potravu trvic trubic
Celou trubici pokrv okrun a podln svalovina, kter
zajiuje rytmick smrovn a prodluovn steva. Tm
se promchv a posouv stevn obsah. Je-li rytmus
pohyb rychl, pas trveniny se zrychluje, bytek vody
zpomaluje - vznik prjem.

Mikroklky

Tenk stevo

Cel vnitn povrch tenkho steva prostednictvm

lzek tvo denn 1-3 litry mrn zsadit stevn
vy:
dokonujc tpen blkovin a na aminokyseliny erepsin,
tuk na glycerol a VMK - lipzy
a sloitch cukr na jednodu - amylzy)
a hlenovitou kapalinu chrnc sliznici ped inky
kyseliny chlorovodkov.
V dvanct(er)nku lu obsahuje soli luovch kyselin
(emulguj tuk pro jeho lep trven) a luov barviva
(nap. bilirubin, odvd jedovat ltky).

Duodenum (dvanctnk)

dlouh cca 25 cm

Slinivka bin (pankreas)

lza s vnitn i vnj sekrec

Asi 28 cm dlouh lza lec za aludkem
Vnitn sekretorickou st tvo Langerhansovy
ostrvky produkujc inzuln (sniuje hladinu
krevnho cukru a umouje prnik cukr do tkn,
pro kter je hlavnm zdrojem energie).
Zevn sekren st je sloena z nepravidelnch
lalk tvoench lzovm epitelem produkce
pankreatick vy:

a 1 litr za den odtk do dvanctnku

Trypsinogen - aktivovn enterokinzou ze stevn

stny na trypsin tp blkoviny

lipza aktivovna lu, tp tuky

amylza tp krob na jednoduch cukry

Tenk stevo

Ve dvanctnku je trven dokoneno

Vstebvn = pechod ltek ze stev do krve a mzy
Krev s ivinami je vedena vrtnicovou lou do jater.
Vstebvn probh difz (pasivn) nebo aktivnm
transportem

Tlust stevo (intestinum crassum)

Tlust stevo m dlku asi 1,5 m, prmr 5-7 cm.

Je sestaveno z nkolik oddl:
slep stevo s ervovitm vbkem,
trank vzestupn, pn, sestupn a esovit
zakonen konenkem.
kolem tlustho steva je vstebat vodu (hlavn ve
vzestupnm tranku), zahustit obsah (hlenem) a po
zkvaen zajistit odchod zbytk z tla.
Celkem se z tenkho a tlustho steva zpt do tla
dostane 90 % vody, kterou jsme vypili nebo pijali s
potravou

Tlust stevo

Uvnit tlust stevo nem klky, ale hlenov lzky tvorbou hlenu
zajiuj ochranu sliznice ped pokozenm pi likvidaci zbytk.
Tlust stevo se pohybuje podobn jako tenk stevo, jen
trvenina v nm zstv asi 8-12 hodin.
Kvasn a hnilobn procesy
Psobenm bakteri (nap. Escherichia coli) se rozkld patn
straviteln celuloza, vznikaj vitamny B 12, K.
Vznikaj jedovat plyny (sirovodk, metan).
Vstebvn vody, lk, sol, vitamn.
Postupn vznik stolice, sloen z nestrvench a odpadnch
zbytk, kter se shromauje v konenku.
Vypuzovn stolice je reflexn dj.
Slep stevo je dosti objemn. K nmu je pipojen pvsek
slepho steva (appendix vermicularis) povstn svmi astmi
znty.

Tlust stevo
1 jcen
2 aludek
3 dvancternk
4 tenk stevo
5 slep stevo
6 ervovit pvek
7 tlust stevo
8 konebk
9 anln otvor

Anus (i)

dva kruhov svrae

vnitn z hladkho svalstva
vnj z pn pruhovanho svalstva

Prchod potravy trvic

trubic

aludek 1 4 hod
tenk stevo 2 5 hod
tlust stevo 8 12 hod
do konenku se dostv za 18 20 hod i dle

Jtra (hepar)

Jtra jsou nejvt lzou, kter v asi 1,5 kg. Je

uloena v pravm podeb a rozdlena na nkolik
lalok.
V jedn rze mezi laloky je umstn lunk
shromaujc a koncentrujc lu (asi 60 ml).
luovody st do dvanctnku. Jtry t probhaj
mzn vlsenice.

Jtra

Funkce jater

Jatern lalek zkladn stavebn a funkn jednotka

jater
Produkujc lu do luovch kanlk:

800-1000 ml lui za den

hust zelenolut kapalina z vody, hlenu, luovch

barviv (bilirubin a biliverdin), sol luovch kyselin
(emulguj tuky na drobn kapnky, cholesterolu a
minerlnch ltek
Dal funkce jater:

Centrum metabolismu - pemna cukr na glykogen,

rozklad aminokyselin a tvorba nov blkoviny

Ukldn zsob (tuk, cukr, vitamn, eleza, )

Termoregulan funkce

Detoxikan funkce (alkohol, mykotoxiny aj.)

Nemoci trvic soustavy

karies zubn kaz

paradentza znt zubnho lka
opary: herpes viry
aluden vedy: baktrie Helicobacter pylori;
spout peten + stres
parazit: roupi, krkavky, tasemice, motolice,
svalovec
bakteriln infekce: tyfus, salmonelza, cholera

Nemoci trvic soustavy

virov hepatitida = loutenka typu A nebo B

cirrhza jater alkohol ale i jin vlivy
lunkov kolika asto zpsobena luovmi
kameny, nkdy vede a k ucpn luovod
rakovina aludku a tlustho steva