Knihovna junk (eskch skaut) s. 7.

Den v tboe junk.

esk skauting v praxi slovem i obrazem
Napsal Ant. B. Svojsk

V Praze 1913

vod
Vmyslete se na chvli do svch dtskch let a pedstavte si, e by vm nkdo ekl: Poj do les, postavme si tam chi, stany, luny,
budeme pozorovati ptky a zv, sbrati lesn plodiny, na ohnch pipravovati si sv pokrmy, za hvzdnch veer vyprvti si o vem
krsnm, co mladou dui zajm, naslouchati budeme tajemn mluv lesn noci a rno probouzeti se volni, astni a posleni k novm radostem a hrm; rodie daj ti rdi svolen i pspvek na cestu, zkuen vdcov budou ti vldnmi rdci a spolenky.
Neposko vm srdce radost jet dnes? A co teprve mladmu hochu! A radost tu mu ani nezkal, ani kdy usly, e v tboe junk mus kadou prci na pipadajc svdomit konati, e nesm tam kouiti, pti pivo, e nesm uti nadvky, klti, nebo za jedin
neestn skutek, zlomyslnou le navdy by byl vylouen z tbora. Ba, adra jeho budou se dmouti radost, vytknete-li mu cl jet daleko vy vedle smyslu pro povinnost t pln ovldn sama sebe, povinnost vykonati denn dobr skutek, zavete-li jej estnm
slibem, e bude pipraven a odhodln pispti blinmu ku pomoci v kad chvli, teba za cenu vlastnho ivota, naute-li jej obtav
pracovati k dobru vlastnmu, svch drahch i sv vlasti, aby zaslouil si nzvu modernho ryte. Hoch bude asten tmto kolem a
nekonen vden za to, e je mu dovoleno spolupracovati o svm vlastnm zdokonalen.
Tu jsme u tajemstv neobyejnho rozen a nepoprateln skvlch vsledk skautsk vchovy. Jsou to pedevm mistrn pochopen due mldee a astn volen prostedky. Skauting obklopuje mlde tm nejkrsnjm, eho vbec mono poskytnouti, stav
ji do prody, t z romantickch tueb mldee, kter jinak snadno svedou na scest. Zliba pro ivot ve voln prod hrav nau
mlde konati s radost na tisce drobnch i nesnadnch kol v tboe nezbytnch, nau ji podku, svdomitosti, ct ke kad
prci a povoln a vnmu nazrn na ivot. Hoi v tboe ani si neuvdomuj, e ve, co tu ve form hry konaj, jest vlastn vn
prce, j by se snad vude jinde zdaleka vyhnuli.
Zeknouti se domcho pohodl, odejti do les, vybudovati si tam obydl a opatovati si veker sv poteby bez ohledu na nepze
poas, nen vru mal kol. Ml jsem loni o przdninch pleitost po dobu pti nedl pozorovati ivot patncti mladch Robinson uprosted rozshlch les mezi Humpolcem a Nmeckm Brodem. Byli to vesms ci rznch kategori kol ve vku od 11
do 18 let. Vybral jsem si hochy z rznch eskch mst, rzn prospchem i chovnm, podmnky ivotn ve stlm tboe pipravil
jsem co nejnepznivji, aby zkuenosti zskan mohly bti smrodatnmi a rozptleny byly obavy a pochybnosti vi tomuto smru
vchovy. V tom ohledu pilo mi vhod tak losk mimodn nepzniv poas, nezpsobilo nm ani nejmen zdravotn zvady.
Z tohoto tbora vzato len dne junk i velik vtina obrzk v ptomnm spisku obsaench. Pslun forma zvolena, jak zejmo, aby docleno bylo epick base.
V Praze, v dubnu 1913.

A. B. S.

vt
Mal mtina uprosted umnho hvozdu, hldan kolkolem thlmi
lesnmi velikny, zalita je jet mkkm erem nnch par, kter po vlah noci jako stny thnou se bom vzhru kamsi do nedohledna. il
vnek ped svtnm rozeuml koruny smrk a prvn zsvity novho
dne pronikaj hustou splet vtv, aby nesmle tu a tam prodlely na nezvyklm jindy obraze, kter tu pes noc jako kouzlem byl vytvoen.
Tul se tu k sob pt stan, odrejce sv bl stny od tmavozelenho
pozad. Ped nimi hoch prostovlas nad hromadou popele a polosplenho dv dumav dv se do tajemnch hloubek lesa, chvli postvaje
a chvli opt obchzeje mtinu...
Nhle siln, thl zvuk ozve se mtinou. Hoch vzhldne, naslouch a
sotva e zvuk zazn opt, dosti vrn jej napodob. Na odpov neteba dlouho ekati, hoch lk neznmho tvora k sob stle ble, slyeti
je slab zapraskn suchch vtv v houtin, a ji vychz graciesnm
krokem srna se skotaivm kzletem ze stmlho lesa. Zaraena stane
a okem, v nm plno je matesk nhy i zkosti, pohldne na lesnho
hosta. Hoch stoj nehybn, jen srdce tlue mu bouliv a adra dmou
se radost nad idylickm obrzkem, jen ped nm se objevil a bleskem
opt zmizel.
Jasn se Je sice velmi asn rno, ale cel proda chvje se v pedtue krsnho, jasnho dne. Nic se nehbe, i ptci, jakoby se bli, hls se odkud si z daleka, a dole jen slyeti je zvonky pes kamen
blukajcch vod, ale v tom udeily prvn paprsky slunce do zelench strop tajemnho toho lesnho chrmu a ozily mlenliv les
velebnou ndherou sv nadpozemsk ze. Ve oddechlo z hluboka a bud se z tkho sna. um strom rozehrl se jako obrovsk
varhany, a ptci rozezpvali se v jsav sv hymn rann.
A ji i tbor oivl. Posledn hldka, rozdlavi znovu ohe, uchystala sndani, nae vzbudila spokojen spe v krytu stan. Prun postavy odn pouze plavkami, chut vystupuj ze stan, oplchnou obliej a prsa v potku a ji chystaj se k vydatnm cvikm
tlesnm.

ann cvien
Tlesn vchova v tborech
padek tlesn zdatnosti lidstva vyvolal k ivotu tlocvik, hry a sporty. Uml svalov prce je v stolet sedcho lidstva teba mrou stle
vt. lovk ijc primitivnm zpsobem ve sv pouti nebo v pralese
j nepotebuje. Jeho tlo je krsn vyvinuto bez jakkoli mysln pe o vvoj tlesn. Je zejmo, e k fysickmu vvoji jeho pln posta
pirozen cvien, je z poteby denn kon, kdy bh, ske, plave,
stoup na skly a stromy, hz kamenem a otpem, kdy zpas, stav
sv obydl, por stromy, kon rzn prce domc atd. Tak junk,
odchzejc do voln prody, kdykoli se mu k tomu pleitost naskytne, bude na cvien toho druhu v prv ad odkzn.
Otzka uritch forem cviebnch v tborech nebyla zakladateli skautingu eena zavdnm nov soustavy tlocvin, ani doporuen nkter ze stvajcch a nen tak pesn upravena a vymezena a na vdsko snad nikde, pestali na hrch, pirozench cviench a nkolika
mlo pohybech umlch, je v tborech pravideln konaj.
A na prvn pohled vystupuj pednosti skautingu v ohledu tlesnm,
take bv asto myln povaovn pouze za nov smr vchovy tlesn, pece nejvym a nejpednjm kolem jest mu vchova morln,
vchova individuality, charakteru, a jen v tom smru najdeme skauting vypracovan a promylen do podrobnost. Nov hnut db tedy pedevm celkovho zdrav tlesnho, pokud je zkladem zven
vkonnosti i krsy tla, nepehn v dnm odvtv tlesnch cvien, nebere zven zetel k tlesn nejvysplejm, netd pke svch
stoupenc, ale hled si stejn nejslabho jako nejsilnjho, m mnoho chyb se uchrn.
Junck tbory nae nechtj a nemohou bti konkurenc tlocviku
Tyrovu. Naopak, etn pirozen cvien, je v tborech denn konme, cviky z ulechtilho eckho ptiboje aj. zajist ns jen pibl k nejvym tlocvinm idelm Tyrovm, je povdy spatoval
v antice. Hry a cvien na lesnch cestch, svch loukch, vesovitch a v malebnch kotlinch, v rmci temn zelen stromov skytaj
obrzky tak nezvykl a krsn, e v naden uvedou laika i odbornka,
z eho vidno, e v tborech junckch dobe pochod tak jin strnka tlocviku, na ni Tyr kladl velik draz, toti strnka esthetick.
Pensti tlocvik a hry dle monosti na zdrav vzduch, do podmnek
tak idelnch, jak sktaj lesn tbory, je jist snahou zdravou a oprvnnou, je tou dobou se objevuje v celm vzdlanm svt. Chzi a
bh v zdravm, svm vzduchu lesnm nenahrad ani nejrafinovanj
dechov cvien ze vdsk gymnastiky, ale cviky naov, jak konme v uzavench tlocvinch, na nad, za pzniv pohody dobe nahradme pirozenm tlocvikem ve voln prod zejmna jde-li o mlde.
Sv kadodenn rann cvien pon Junk omytm, nae cvi chzi,
pi n nleit db sprvnho dchn. M se nauiti pedevm elegantn, lehk, rychl chzi, kterou se vude skauti vyznauj.
Na to nsleduj jednoduch prostn, jim hledme svalstvo celho tla procviiti.
Dal v poadu jsou cviky na horn konetiny, vis a podpor na skaut.
holch, rukovn, mrn vzprn, po ppad plh a stoupn na stromy, story nebo lano svisl i ikm.
Na to nsleduj cvien rovnovhy, na ne modern fysiologov kladou
velik draz. Cvime je ve form prostnch neb na trmci, jej jsme si
u tbora ve vi zbradl postavili, pi ivot v prod najdeme k nim
hojn pleitosti i jinde.
Po tchto cvicch provdme cvien trupu, podpor lemo, cviky nohou v lehu na zdech apod.

Sem pat tak noen cvienc, je Junci provdj nejrozmanitjmi zpsoby, pouvajce nejvhodnjch k noen rannch a bezvdomch.
Na to cvime poklus, po ppad chzi stdme s poklusem, a to zejmna pi tzv. skautskm kroku, jen zle z dvaceti krok chze a
dvaceti poskok, je pravideln stdme. Cviky tyto vydatn podporuj innost plic, srdce i vmnu ltek v tle a tm i tvorbu krve.
Hzen provdme plochm kamenem, jen nm nahrad disk, tkm
tlesem, skautskou svou hol, otpem, kopm apod.
Dalm oddlem jest bh, jej cvime mrou pimenou vku cvienc na rychlost i vytrvalost, t rozmanitmi zpsoby, s vydatnmi mchy pa, po tyrech a pod., a konme, ani bychom pepnali sil cvience, obas ve vech cvien v chzi, klusu i bhu zvody. K cvienm
tmto dojde i pi rozmanitch sportovnch a skautskch hrch, jim
denn asi dv hodiny vnujeme.
Skoky cvime do dlky, vky i hloubky, o tyi, pes druha, kldu,
kov a jin pekky, s rozmanitmi piadnmi pohyby, konen
pemety a skoky do vody.
Dal oddl tvo odpory a zpas. Odpory provdme jako petahy nebo petlaky, drce se za pae, oprajce se prsama, ty, lanem, trmcem, rovn zpasu volme rozmanit druhy.
Na to nsleduje plavn, jeho rozmanitch zpsob a k nmu pipojench cvien pouv jin odvtv Junctv k zachraovn tonoucch,
m ovem zjem o cvien jen vzrst.
Zvr tvo chze na del dobu, k n pipojujeme pravideln zpv.
Vechna jednoduch tato cvien daj se konati v nejrozmanitjch
formch, s rznm nadm a snadno vytvome si na tomto podklad cel systm tlocviku ve voln prod, eln srovnan, stejn rozmanit jako vydatn. Takovto pirozen cvien kladou znan men
poadavky na odborn znalosti cviitele, ne uml tlocvik naov,
co pi cvien individu nevysplch zvlt jest dleito.
Velik vznam m, e vechna sv cvien konme v prosted tak hygienicky nezvadnm, jako jsou lesy. Prach, tento nebezpen kdce
tlocvien a hi, jen asto inv spchy tlocvien a vtiny hi
znan problematickmi, odpad v lesnch tborech vbec.
Tbory sv budujeme na mstech osamlch, take mlde nejen cvi,
ale vtinu dne me strvit v plavkch, vydvajc sv tlo blahodrnm inkm slunce a vzduchu a otuujc se za kadho poas proti kad zmn povtrnosti, vi chladnmu vtru, vlhku i deti. Pro
rychl otuen v tborech na vhu pad hlavn ta okolnost, e jsme tu
v prod nejen ve dne, ale i v noci, kterchto pravidelnch a znanch
zmn temperatury jinak nepoznme.
Msta k tboen dle monosti volme pobl vod, rybnk a ek, nen-li toho, skauti pod si pehraenm potoka aspo ndrku na umvn a koupn, take i o blahodrn inky vody bude v tborech skautskch stle postarno.
Jestlie jsme nenali vhodnho msta pobl vody a tbome na mst
vzdlenjm, neupustme proto od kadodennch cvien v plovn,
nbr pouijeme oddlu bh, abychom se dostali k ece neb rybnku;
dal cvien konme ji u vody.
Po skonenm cvien ve bez povelu hrne se k tni, kde jako kil
ist voda pln hlubinu. Vody se zachvj a rozvln a obejmou v svou
nru lahodivou osmahl tla Junk. Pna se rozstikuje a voda stbrem stk po pach a plecch, a kdy hoi vysko z vody, krpje perlami sypou se do travin jako jiskry rosnch hvzd.
Za jarho zpvu pochodem do tbora ukonme poad svch rannch
cvien tlesnch.
A nyn k sndani. Jak tu chutn kus ernho chleba s mslem a vel
kva! Jak jarost prochvv tu vemi svaly a tetel se v kadm nervu!
Jak z oi, rudnou tve a prsa zvolna, ale z hluboka vdechuj do sebe

balsamick vdechy lesa! Jak teplo prolv celm tlem, jak chu
k ivotu, k prci velou vlnou rozlv se nitrem kadho jedince!
V tborech std se pravideln prce s odpoinkem a nleit zetel
vnuje se i spnku. Junkm unavenm celodennm zamstnnm
na zdravm vzduchu, tlocvikem, hrami, emeslnmi pracemi atd.
nesta osm hodin spnku, ale zhy stane se devt i deset hodin pravidlem. Za to ale tak zevnjek hoch brzy svditi bude o prospnosti ivota v tborech.
Skautovn u chpati a radovati se z krs prody, tohoto nejznamenitjho, zzranho lkae, jen svm velebnm klidem poskytne nejkrsnj prosted k uklidnn nerv, k idelnmu odpoinku
a k naerpn novch sil. Proto junaen, je vede ns co nejastji
v tu sladkou nru prody, m tak velik vznam k ozdravn dorostu naeho a bylo by neodpustitelnm hchem nevyuitkovati pro
tlesnou vchovu les nejndhernjch a nejdokonalejch tlocvien svta.

rce kuchysk
Vak tak prce ji zan! ivot v tboe nen tak pohodln, jako doma. Tam je ve hotovo, pipraveno, zazeno a je teba jen nepatrn celkem nmahy, aby dosaeno bylo jistho pohodl a tlesnho blahobytu.
Jinak v tboe. Tu ve od prvnho do poslednho ek na piinlivou
ruku Junkovu, a co si sm neudl, toho nem. A tak s prvnmi zblesky jitra ek na prce, a to takov, kter nezvykl, kter asto vyaduje cel jeho energie i dvtipu, m-li bti korunovna aspo pijatelnm spchem.
Je vak tak prce v tboe eln rozdlena, aby vichni se vystdali
v innosti tu pjemnj a pohodlnj, tu v mn pjemn a namhavj. Z potku nejvce obt psob ony prce, kter nepilhaj pln naturelu naich hoch, jako vaen, pran, spravovn atstva i prdla. Ale Junk je Robinsonem a mus konati i dovsti ve.
A tak vidme i v naem tboe, kter ji zalit je cel sluncem, jak il
ruch rozvinuje se hned po sndani. Dva hochy s velkmi tlumoky na
zdech vypravil vdce do vzdlenho msteka nakoupit nutnch zsob potravin. Projdou se dkladn, nebo osada je tm dv hodiny
vzdlena. Jdou poprv, je tedy teba, aby se dobe orientovali, urili si
pesn smr pes lesy, pokud mono cestu nejkrat a nejpohodlnj.
Jin vysln je do okolnch vesnic zamluvit mslo, mlko, chlb. Kuchai vypravili se pes les s pytlem pro brambory a jin mezi tm chystaj
pro n palivo, k emu zskno ovem ji dve od majitele povolen.
Jakmile vrt se kuchai s brambory, zane se s vaenm. Na polnch
kamnech ji vera z kvdr zzench, rozdmal se ohe a v hrncch
bude brzy voda vti. Nebude prvn obd dnes ani bohat na rozmanit chody, ale praenka a brambory na loupaku s mslem a tvarohem
pjdou na odbyt lpe, ne by ly jindy doma snad koroptve a kvaly.
Bude-li v polvce vedle kmnu tu a tam plovat i jehli, je tam vtr zanesl, neubere jist chuti vyhladovlm Junkm. A pak, vdy k veei
bude jist ji pochoutka jin, snad zky neb svkov, a hoi se vrt
se zsobami z msta. Uvaiti denn pro tolik osob je jist kol nemal,
ale naim hochm nein starost. V kadm eskm chlapci vz kus
talentu kuchaskho, a prvn pokusy odbyl si kad ji doma. T se
ji, m sv druhy pekvap, a bude mu pevzti ezlo kuchyn mchaku a oblci zstru. He bude s mounmi jdly, jich prava na
polnch ohnch je nejnesnadnj. Pes to t se vichni na knedlky,
emlovku, a ktersi vyel ji na paseku natrhati malin, aby navail zavaeniny na lvance, na n m z domova podrobn recept. Starostliv
maminky hoch, je tyto pote s jdelnm lstkem pedvdaly, slbily
obas poslati zsilku peiva, o ni se Junci svorn rozdl. Tbor je dkladn vyzbrojen, a i za nejnepznivjho poas uva se pro vechny
Junky ve velkm stanu na vbornm vdskm kahanu petrolejovm,
zvanm Primus, jen konal vborn sluby i Amundsenovi na jeho
cest k jinmu polu. Mimo to je v tboe nkolik malch praktickch
kahan lihovch, na nich si budou za chladnch noc upravovati aj,
okoldu neb polvku z konzerv.
Oproti klidnm, snad a pli vnm tborm skaut anglickch psob n tbor trochu divokm dojmem. Kdeto v Anglii kad hoch
v, jak si ponati pi kad prci a i zatenci pichzej do tbor ji
pipraveni od starch hoch, jsou v naem tboe vesms novkov,
proto tisce otzek jest vdci denn zodpovdati, stle ukazovati, pomhati, a tak to potrv dobrch trncte dn.

emesln prce
Junkm v naem tboe pikzn jest dleit kol: rozptliti obavy,
e skauting esk naraz na nepedvdateln pekky, ponvad mlde nem v runch pracch prpravy ze kol jako ve sttech seveanskch, proto chut k dlu!
Na vozku, jm z Prahy sami dopravili si vechny poteby do tbora
vzdlenho pes sto kilometr, pivezli si vechno potebn nin, jako sekery, pily, dlta, hoblky, hebky, lopaty, motyky a jin.
Vizme skupinu truhl! Vera zhotovili poliky a stl kuchysk,
dnes pokou se z bezovch vtv vyrobiti vkusn stolek a laviky. Jinde dva improvisovan drvotpi dobvaj ze zem notn paez, jeho
bude pi kuchyni teba k tpn dv. Jin tesa. Pemosuj toti potok smrem k studnce s vbornou vodou, kterou hoi nakopali na
blzk strni. Nebude teba se broditi, a jet dnes stti bude nad potokem pevn, vkusn mostek se zbradlm. Neudl se ovem vechno dnes. Zbude na jindy jet dosti a dosti prce. Nco se snad dobe
nepovede, a bude teba oprav. Bude nutno zditi sklep, uiniti zsobrnu dv, aby vyschlo, postaviti kolnu, kde by se pracovalo pi detivm poas.
Vdce klade na toto odvtv prac velik draz a neulehuje v niem
Junkm. Naopak, stil jim kol jet tm, e vechno dv mus
si poreti a spracovati sami. Poraenm vysokch, uschlch smrk
nabudou bohat zsoby suchho polenovho dv. Daleko od eky
a drhy nem takov kmen velik ceny, a v lesch je vdy hojn prce pro hochy, aby obnos na to pipadajc majiteli lesa nahraditi. Nai
hoi budou provdti probrku, to jest vyezvati v houtinch slab stromky, je silnj zdruj ve vzrstu. Tm zpsobem zskaj tak
zdarma hojn dv na stavby.
Nkolik prken zakoup se vak pece a to na stavbu loky, na ni se
hoi nejvce t. Jet nen hotova ani v nkresech, ale poktna u je
nzvem Skaut I..
Tak uplyne hochm v prci a piinn cel dopoledne. Slunce ji pomalu dochz k polovin sv denn drhy a pihv znateln. Nejhe je kucham u kotle. Tm je horko nejen od ohn a slunce, ale i od
starosti, aby obd dobe dopadl. Vrtili se t i ti, kte byli vyslni do
okol pro zsoby, a cel spolenost kup se kolem kucha, kte rozdluj svj vrobek. Nen-li snad nco dost okoenno, opep to bitk
vtip, a pak po prci chutn i such krka chleba, nadto brambory,
z jich puklin tak pjemn vn vychzejc drd hlad i chut, zvlt je-li k nim prav dobr venkovsk mslo a chutn tvaroh. Je radost,
dvati se, jak hochm chutn tento prost obd ve stnu lesa, koenn
silnou vn pryskyic a trav, pojdan teba v sed na zemi, ale s chut,
jakou poct jen ten, kdo pracoval nkolik hodin ve voln prod.
Po obd nastv nejmn pjemn, ne stejn, jako jin, nutn prce: umvn oazenho ndob a klid poteb k vaen. Ve kon se
s bodrou veselost, a vtipki tbora za dobr ppadn vtipy salvy
smchu. ist psek a hork voda konaj sv divy a ve chvli leskne se
vechno ndob jako nov; rychle se uklz.
Aby se o vaen, myt ndob a jin prosaick prce zvil zjem, uspod obas vdce rozmanit zvody. Na pklad: Kterhosi dne oznm ped polednem zvody ve vaen. Kadmu Junku vyd zek telecho masa a kousek msla, nikdo nesm pouti jinch pomcek mimo svou misku, lci, n a dv zpalky. Hoch mus si nasbrati klest,
vykopati pkop k vaen neb sehnati dva kvdry na poln kamnka.
Vtz, kdo prvn bezvadn pokrm vdci pedlo.

a poledne
Nastv chvle povinnho polednho odpoinku vyplnn tenm spis z mal prun knihovny, psanm poznmek, t, uenm se cizm jazykm a pod.
Slunce zatm dostoupilo vrchole a vzduch tetel a chvje se horkem.
zkm prsekem vidti je do dalekho kraje, kter stopen v prudkm
svtle h barevnmi tony nejivj malsk palety.Vzduchem motaj se ern body melk a blsci, pv oka, vzcn barvomnky, otakrci, lut jako citrn rozkldaj sv pestr skvrny po travinch. Cel
proda oddechuje tie v silnm vdechu lta a blaen smv jakoby
zachvval vm ivm i neivm. Jak blaen le se to na znak, ruce za
hlavou, oko stopeno do nedohledn hloubky modrch nebes, kde bl
mrek jako loka pl po blankytnch nivch oblohy! Duch uvolnn,
mysl oprotna v vednosti dv se v let s oblkem tam kamsi do nedohledna a nekonena

vien odpoledn
Jakmile r poledn ponkud ochabne, kon odpoinek a nastv prce nov. Bylo-li dopoledne vnovno pracem emeslnm a jinak nutnm pro tbor, bv odpoledne zabrno innostmi jinho rzu.
Cvi se poskytovn prvn pomoci a rzn zpsoby zchrany osob, je
jsou v nebezpe. Konaj se pokusy, jak zachraovati tonouc, jak vyneti bezvdom z hlubin naplnnch jedovatmi plyny, jak zavdti
uml dchn; cvi se zpsoby, jak nejpohodlnji a bezpen nosme
rann a bezvdom, kterak poizujeme rzn obvazy.
Jindy pijde na adu cvien v signalisovn rznmi zpsoby pomoc vlajek, pa, zvuk i blesk svtelnch na dlku v rovin i s povench mst (se strom, skal a zcenin), a hochy velice t, mohou-li se
navzjem na velik vzdlenosti dorozumvati. Pleitostn opt dojde
na cvien v pozorovn. Tu je teba nejvce dvtipu, bystrosti, sudku
a rozvahy. Nen tu ovem mnno, aby Junk stal se Sherlok Holmesem, ale pokud jde o vcvik shora uvedench duevnch potenc, nen
dn cvien tak pronikav, vestrann a spn, jako ono cvien
v pozorovn. Je tu ovem nejdleitjm faktorem zk styk mldee
s prodou. Kad kvtinka, kad brouek pov nco novho, uke
novou krsu, napln hru novm obdivem. Stlm stykem s prodou
nau se junci milovati ji pro ve dobr, krsn a dmysln, m oplv. Kad stopa, kter npadn zjev v prod, u zvat i u lid mluv
asto za celou knihu. Fotografuj kad zajmav zjev i plach zvata,
k nim se jim podailo nepozorovan se pibliti. Nahraditi praky a
puky fotografickm apartem je heslo Junka. elem, jak ji povdno, nejsou rzn cvien v pozorovn sama o sob, ale vznamn jest
uitek, kter plyne ze zven potence rznch posteh a z toho resultujcch rychlch a sprvnch zvr.
Jako vemu, tak tak umn pozorovati u se Junci rozmanitmi hrami skautskmi, na p. hrou Na plenou. Vdce druiny stoj na vynikajcm mst, a Junci kryjce se hled se mu pibliti. Koho vdce
zahldne, jest vylouen ze hry, kdo se pibl v urit dob nejvce, vtz. Tak nau se hoi ukrvati se a pouvati vech vhod ternu, nau se, jak se stti neviditelnm na uritm pozad a zdokonal se v tomto umn tak, e oklamou i bystr oko zve a ptactva.
Pro cvien sluchu a tich chze hraje se t hra tm zpsobem, e rozhod m zavzan oi a sluchem mus poznati, odkud se kdo k nmu
bl. Tak skauting db a cvi vechny schopnosti mldee.

ychzka
Dnes vybrali se vak hoi po odpoinku na obhldku okol. Clem je
zcenina starho hradu, malebn pnouc sv ediv zdi nad moe zelen. Cestou provozovny rzn skautsk hry, hlavn ale poitkem byla a
zstvala krsa lesa, jeho vnitek jakoby vyzlatil; slunce detm lije se
s hry a listy jako do dlan chytaj jeho zlat svit, jen ve vodopdech
sklouz po kmenech, aby slval se na zemi v mechu a travinch. Pak
kdy zavanul vtr, cel les kolb se ve svch zelench zvojch a zase
tichne v hoc t krse. Tak doli hoi vrcholku. Jak jasno je ped nimi
na blzku i v dlavch! Kad zrnko psku, muka, komr, ve m svj
vlastn jas. Jak mile vzhlej tu bl zvonky konvalinek, vonn shluky
mainky a fialov kvty lech! A ticho vude, tak ticho, e jemn chest
list zd se bti utajenm lesa vzdechnutm. Tak stoj hoi a nemluv,
jen potichu ohlej se kolem sebe, oima hltajce tu lesn ndheru, je
zd se bti krsnou, nevystihle krsnou pohdko...
Nvrat k domovu kon se jinou cestou, a zase je tu pleitost dost a
dost k rozmnoen vdomost zoologickch, botanickch i mineralogickch, a vdce nesta ani odpovdat na ster otzky Junk.
Doma zanechan druzi pipravili zatm ve nutn k prav veee, a
kuchai pokouej se opt ve svm vce mn problematickm umn.
Pipravuj dle vdcova nvodu vepov maso duen po srbsku s brambory, tzv. luku. Vn smaen cibulky drd chu unavench Junk,
jim dlouh pochod naostil hlad mrou jindy nepociovanou.
Po veei, pi n douek kilov, chladn vody z blzkho pramene
chutn lp, ne nejlep rnsk vno, je nutno nejprve opt tbor pivsti do podku, procviiti povinn cvien, umti se, a pak nastvaj
chvle, na ne vichni Junci vzpomnaj nejdle a nejradji.

eer v lese
Slunko u odpoinulo za horou. Lesy zernaly, cesty hal se tmou a po
zemi thne se bl dech par. Nebe je tmavomodr, tu a tam zatpyt
se hvzdika, ale na zpad jet jaks bledlut psvit pad na hory a vrcholky nejvych strom. Pod haluzemi zablikala zelen svtlka svatojnskch muek. A les um, ero pad n, okol sesmutn, jen
vzduch v dlce je tak ist a zvuky nesou se jm tak jasn kdesi zvon
zatsl se ve vlnch tesknch zvuk, je raz si cestu soumrakem a tichne pojednou po rychlm, tikrt se opakujcm zaklinkn. To ve vsi
odzvonili a z dol, z luk, mkkou mlhou zahalench, vznesla se k nebi
velebn hymna slavk.
Hoi rozdlali tborov ohe a rozloeni v kruhu naslouchaj vkladm vdce o vem, co prav Junk m vdti a m se diti.
Jsou to veery pln tajemnho kouzla, nevslovn sladk intimity, kdy
tak mnoh dobr slovo najde v dui pdu rodnou, kdy tak mnoh
pedsevzet pone zrti k inu, kdy tak mnoh tvrd srdce mkne.
Tu je to cel krsn umravujc ovzdu druin junckch korunovno skvlmi vsledky, kdy lechetn vystupovn, povinnost denn
vykonati dobr skutek, vzorn plnn povinnost, obtavost a odvaha
zraje a krystaluje v duch mladch hoch, e zskv jim pzn v celm kulturnm svt.
V zi ohn, ve vnm rozhovoru, kde kad m prvo i povinnost
uplatnit svj nzor a kde hoi osmleni ku podivu klidn a jasn se vyjaduj, plynou chvle jako voda a v tmav noci rozchzej se Junci do
stan spt a kon tak sladk i velebn lesn nocturno za psvitu dohasnajcho ohn A sp se jim to sladce. Po nav tlesn, celodennm
cvien, pracch a hrch, po tolikerch dojmech silnch a trvalch zahrne je v nru svou spnek zdrav, kde vonn mech a jehli jsou mkkou podukou dm unavenm i hlav zaduman.

oc
Bd jenom hldka non. Ale zvidn hodn to funkce! Hoch osmahlch tv, prostovlas, nad hromadou popele a polosplenho dv
dumav dv se do tajemnch hloubek lesa, chvli povstvaje, a chvli
opt obchzeje mtinu...
Ze rovit thne se a plou po zemi dosud ed dm a von prudce
splen pryskyice. Je tma, jen zlat zrna hvzd blikaj po obloze. Jakoby kouzlem byl penesen do krajiny neznm. Okol tbora zd se mu
zcela jinm ne ve dne. Tu na vchod obloha pobled a ve stromech
nastv znateln um: zprvu jenom zlat oblouek vyno se z tmavch
hlubin na okraj lesa, vak pojednou cel por vylehne za tmavou stnou haluz.
Msc vychz
Zelenav psvit klouz a polv ve studenm leskem a msc krsn,
bl jako slunce vychz nad lesy. A oblky lehounk jako dech nesou se
za nm a hal jej do svch kyprch vln. Ne msc brzy vybavuje se z jich
objet a tm jasnji zaz v modrm bezdnu.
Jak nhle zkrsnla ta tich, posvtn noc! Lesy dmaj pod stbrnou
pokrvkou a dech mlh kolem potoka skv se jako stbrn roucho. Svt
list, rosa se tese a ve kvete v snhovch kvtech. Jaks ern ptk let vinou a tu zase blouk, pomounn non mra. A srna jde pt
k potoku se svou rodinou. Zvdav dv se na nezvykl obraz u potoka,
ale zvbena jsouc neskonalm tichem, bere se znmou cestou, aby se napila z istho zdroje. A hoch, taje dech, dv se a poslouch i dum...
Nhle se zatmlo a v dli hroziv zadunl hrom. Hoch starostliv vzhldne k nebesm. V zadumn nezpozoroval, e pokryla se obloha ernmi
mrany. Vichice zahuela ji pern v korunch velikn lesnch a fialov blesk osvtil temnou postavu, je vystoupila ze stanu. Hoch poznv
vdce, vymn s nm nkolik slov a ji spch ke stanu, kde sp star hoi,
vzbud je a ihned spolen pust se za svitu lou a blesk do istn koryta
potoka, jen obejm nae tboit. Kdy prvn velik krpje dopadaj
na zemi, jsou ji vechny paezy, vtve a chrast vysekny, koryto na zhybech rozeno a prohloubeno a nad tborem zzena hrz, je ns ped
pvalem ochrn. Postavy nonch pracovnk zmizely, jen str v gumovm plti hld dle, sedc u otvoru velikho stanu.
Boue rozpoutala se s takovou prudkost, e zem otsala se temn kovovmi nrazy, nkolikrt udeilo, nae spe to vak neprobudilo. Spali spnkem spravedlivch, jakoby na dkaz, e nikde se tak nesp, jako
v tboe.
Jak nhle pila, tak nhle zase boue odela. Za hodinu jen pleskn
kapek padajcch s haluz na plachty stan a hren rozvodnnho potoka dokazovaly jej nedvnou ptomnost. Mono-li, je jet krsnji
ne ped tm.
as hldky vyprel, ale hochovi nechce se spt. Chce se mu snt, a do rna
snt o t nevystihl krse, o tom tajemnm kouzlu, o t krsn pohdce, ji
mu eptala vematka proda. Jak krsn je svt, jak sladko je ti!
Jak tvrd by muselo bti jeho srdce, aby se nechvlo, jak pust jeho due,
aby nejsala. Konen bud svho nstupce a usn a ve snu jet stp se
v ony taje, jich byl dnes svdkem...
A tak, jak bylo dnes, bude ztra, pozt a jet mnoh jist den. Slastn
rann probuzen, pak prce, hry a cvien, je jej tak t, pes cel den,
a na to opt veer pln kouzla a noc prav pohdka...
***
Tak prov Junk den v tboe. Okv na tle, sl ducha, lecht srdce,
vzdlv rozum, zoceluje svaly, byst vtip, pstuje obratnost i zrunost.
A prv tato harmonie u vchov tlesn i duevn je nejvt pednost
instituce junck. A kdy pak podzim a zima zaene Junka do msta, do mstnost uzavench, co radostnch vzpomnek, co krsnch
podnt, je mono realisovati, co krsnch skutk, je nutno vykonati. Je opravdu radost bti Junkem, a kdo jednou okusil, nezpronev se nikdy!
---

10