You are on page 1of 13

Nekonecny pribeh_dotisk2

24.6.2009 16:06

Strnka 7

TIRAVKITNA
rednaeroK drnoK leraK

Tento npis byl na sklennch dvech malho krmku, ale


takhle vypadal samozejm jen tehdy, kdy se lovk dval
z vnitku er mstnosti skrz sklo ven na ulici.
Venku bylo pomourn, sychrav listopadov rno a lilo jako z konve. Kapky stkaly po skle a pes kudrlinkovit psmena.
Skrz sklo nebylo vidt nic vc ne detm zmenou ze na
protj stran ulice.
Vtom nkdo rozrazil dvee tak zhurta, e se hrozen mosaznch zvonek viscch nad nimi rozilen rozbimbal a dlouho se nemohl uklidnit.
Pvodcem toho rozruchu byl mal obtloustl chlapec, star
tak deset jedenct let. Tmavohnd mokr vlasy mu visely do
tve, kabt ml promoen a kapalo z nho, pes rameno nesl koln branu. Byl pobledl a cel zadchan, ale v naprostm protikladu k pedchozmu spchu stl te v otevench dvech jako pibit.
Ped nm leela dlouh, zk mstnost, kter se vzadu ztrcela v pe. U stn stly regly a do stropu, pecpan kni-

E K O N E N

P B H

(7)

Nekonecny pribeh_dotisk2

24.6.2009 16:06

Strnka 8

hami vech tvar a velikost. Na podlaze se jako ve vrily


hromady velkch foliant, na nkterch stolech se kupily men knihy, kter byly vzan v ki a na hbetech se zlat leskly.
Na protjm konci mstnosti se tyila do ve lovka stna
z knih a za n prosvtalo svtlo. V tto zi se obas objevil
krouek dmu, stoupal, zvtoval se a nahoe u stropu se rozplval v temnot. Vypadalo to jako signly, jimi si indini poslali zprvy z jednoho kopce na druh. Zejm tam nkdo sedl. A skuten po chvli chlapec zaslechl za zd z knih dost
nerudn hlas:
Prosm, asnte si venku nebo uvnit, ale zavete dvee.
Thne.
Chlapec uposlechl a tie za sebou zavel. Pak se piblil
k hradb z knih a obezetn za ni nakoukl. Tam sedl ve velkm uku z oden ke podsadit mu. Na sob ml trochu
pomakan ern oblek, takov obnoen a cel jakoby zapren. Bicho mu obepnala vesta s kvtinovm vzorkem. Mu
byl pleat, jen nad uima mu trel do ve chom blch vlas. Zarudl obliej trochu pipomnal popuzenho buldoka.
Na bambulovitm nose mu sedly zlat brejliky. Krom toho
mu kouil ze zahnut dmky, kter mu visela z stnho koutku, take ml cel sta nakivo. Na kolenou ml poloenou
knihu, v n si zejm prv etl, protoe kdy ji zavel, nechal
mezi strnkami tlust ukazovek sv lev ruky vlastn jako
zloku.
Te si pravou ruku sundal brle, dkladn si prohlel buclatho chlapeka, kter stl ped nm a teklo z nho. Mu pimhouil oi do zkch rek, take vypadal jet nazlobenji,
a jen zabruel: No nazdar! Pak knihu zas otevel a etl si dl.
Chlapec dost dobe nevdl, co dlat, proto zstal jednodue stt a kulil na mue oi. Ten nakonec knihu znovu zavel
jako pedtm s prstem mezi strnkami a zavrel: Aby bylo
jasno, mldeneku, j dti nemu ani vystt. Dneska je to sice
v md, e se s vmi vichni neuviteln praj j ale ne! J

(8)

I C H A E L

N D E

Nekonecny pribeh_dotisk2

24.6.2009 16:06

Strnka 9

nejsem ani trochu ptel dt. Pro m nejsou dti nic ne omezen kiklouni, otrapov, co vechno rozbij, marmeldou zamatlaj knihy a roztrhaj strnky a houby je zajm, jestli dospl nhodou taky nemaj sv starosti a trpen. km to
jenom proto, abys hned zkraje vdl, na em jsi. Krom toho
nemm dn knky pro dti a jin ti neprodm. Tak doufm,
e jsme si rozumli!
Tohle vechno kal, ani vyal dmku z st.
Pak znovu otevel svou knihu a dal se do ten.
Kluk nm pikvl a obrtil se k odchodu, njak mu vak pipadalo, e by neml nechat muv proslov bez odpovdi, proto se jet jednou otoil a tie ekl:
Vichni ale takov nejsou.
Mu pomalu vzhldl a znovu si sal brle.
Ty jsi jet pod tady? Nemohl bys mi prozradit, co lovk
mus udlat, aby se zbavil nkoho jako tebe? Co dleitho jsi
mi to prv sdloval?
Nic dleitho, odpovdl chlapec jet tieji. Jenom
jsem chtl vechny dti nejsou takov, jak kte.
Ach tak! Mu zdvihl obo v pedstranm divu. Pak
ovem ty sm jist bude prv ta velk vjimka, e?
Buclk nevdl, co by na to ml ct. Jen trochu pokril rameny a znovu se chystal odejt.
A co takhle slun vychovn, slyel za sebou nabruen
hlas, slunho vychovn nem za ptnk, jinak by ses nejdv aspo pedstavil.
Jmenuji se Bastin, ekl kluk, Bastin Baltazar Bux.
To je dost zvltn jmno, vrel mu, tikrt B za sebou.
No, za to neme, ty sis ho nedal. J se jmenuju Karel Konrd
Koreander.
To jsou ti K za sebou, podotkl hoch vn.
Hm, zabrumlal staroch, m pravdu!
Zabafal z dmky a vypustil nkolik oblk. No, vdy na
tom nesejde, jak se jmenujeme, stejn se u neuvidme. Te by

E K O N E N

P B H

(9)

Nekonecny pribeh_dotisk2

24.6.2009 16:06

Strnka 10

m zajmala u jen jedna vc, toti pro jsi ped chvilkou vpadl do mho krmku s takovm tartasem. Skoro to vypadalo, jako bys ped nm utkal. Je to tak?
Bastin pikvl. Jeho kulat tv vypadala najednou jet
o nco bled ne pedtm a oi ml jet vykulenj.
Pravdpdobn jsi vyloupil pokladnu v njakm obchod,
vyslovil svou domnnku pan Koreander, nebo jsi ztloukl njakou starou pan nebo nco takovho, co vy dnes provdte.
Policie ti je v patch, mil dt?
Bastin zavrtl hlavou.
Tak to konen vyklop, vybdl ho pan Koreander, ped m
jsi utkal?
Ped tmi druhmi.
Ped jakmi druhmi?
Ped dtmi ze tdy.
Pro?
Oni... oni mi nikdy nedaj pokoj.
Copak dlaj?
ekaj na m ped kolou.
A dl?
Pak na m pokikuj. Strkaj do m a posmvaj se mi.
A ty si to nech jen tak lbit?
Pan Koreander si chlapce chvli nespokojen prohlel a pak
se zeptal: Pro jim jednodue nevraz jednu do nosu?
Bastin na nho vyvalil oi. Ne to nemm rd. A navc j
ani neumm dobe boxovat.
A prt se um? zajmalo pana Koreandera. A co takhle bhat, plavat, fotbal, prostn? Neum z toho vbec nic?
Kluk zavrtl hlavou.
Jinmi slovy, prohlsil pan Koreander, jsi bbovka, e?
Bastin pokril rameny.
Ale mluvit pece um, pokraoval pan Koreander. Pro
jim to neoplat, kdy se ti posmvaj?
To jsem jednou zkusil...

( 10 )

I C H A E L

N D E

Nekonecny pribeh_dotisk2

24.6.2009 16:06

Strnka 11

No a?
Nacpali m do popelnice a pivzali vko. Dv hodiny jsem
volal, ne m nkdo uslyel.
Hm, bruel pan Koreander, a te u si netrouf.
Bastin pikvl.
Take, zkonstatoval pan Koreander, jsi jet navc i strapytel.
Bastin svsil hlavu.
Pravdpodobn bude pkn prt, ne? Premiant tdy se sammi jednikami, milek vech uitel, co?
Ne, protestoval Bastin a jet pod se dval do zem, minul rok jsem zstal sedt.
Pane na nebi! vykikl pan Koreander, jsi tedy naprosto
k niemu. Bastin nic nekal. Jenom tam stl. Pae ml sven, z kabtu mu kapalo.
A copak na tebe pokikuj, kdy se ti posmvaj? chtl vdt pan Koreander.
Ale vechno mon.
Napklad?
Mchuina Bastin, to je dsnej mezuln.
To moc vtipn nen, mnil pan Koreander, co jet?
Bastin trochu vhal, ne zaal vypotvat:
Potrhlk, ouma, vejtaha, vindl...
Propak potrhlk?
Obas mluvm sm se sebou.
Co napklad k?
Vymlm si pbhy nebo jmna a slova, kter jet neexistuj, a tak.
A ty pak vyprv sm sob? Pro?
No, protoe tu pece jinak nikdo nen, koho by to zajmalo, hlesl Bastin.
Pan Koreander njakou dobu zamylen mlel.
Co tomu kaj rodie?
Bastin neodpovdl hned. A za chvli ze sebe vysoukal:

E K O N E N

P B H

( 11 )

Nekonecny pribeh_dotisk2

24.6.2009 16:06

Strnka 12

Tta nek nic. Nikdy nic nek. Jemu je vechno jedno.


A maminka?
Ta ta u tu nen.
Rodie se rozvedli?
Ne, maminka umela.
V tomto okamiku se rozdrnel telefon. Pan Koreander se
ponkud namhav zdvihl z lenoky a odtrachal se do malho kumblu za krmem. Zdvihl sluchtko a Bastin nezeteln zaslechl, jak pan Koreander k sv jmno. Pak se dvee
pokojku zavely a nyn u nebylo slyet nic ne slab mumln.
Bastin tady stl a dost dobe nevdl, co se to s nm dje
a pro tohle vechno povdal a piznal. Navc takovhle vyptvn dsn nesnel. Najednou ho polilo horko. Uvdomil si,
e pijde do koly pozd, ano, jist, mus si pospit, mus bet ale nehbal se z msta a nedokzal se odhodlat k njakmu inu. Nco ho tu drelo, ale nevdl co.
Z kumblu se stle jet ozval tlumen hlas. Telefonick
rozhovor nebral konce.
A tu si Bastin uvdomil, e celou tu dobu zr na knihu,
kterou pan Koreander pedtm drel v ruce a kter nyn leela
na koenm kesle. Zkrtka od n nedokzal odtrhnout oi.
Ml pocit, e z n vychz jaksi magnetick sla a neodolateln ho pitahuje.
Pioural se ke keslu, pomalu nathl ruku, dotkl se knihy
a v tme okamiku to nkde v jeho nitru udlalo cvak!, jako
kdy sklapne past. Bastina se zmocnilo temn tuen, e tmto dotekem zaalo nco neodvolatelnho, co se nyn dalo do
pohybu.
Zdvihl knihu a prohlel si ji ze vech stran. Kniha mla vazbu z hedvb zbarvenho jako naervenal m, a kdy ji obracel sem a tam, mav se leskla. Pi zbnm listovn si viml, e psmo je vytitno ve dvou rznch barvch a u kad
kapitoly je pekrsn, velk poten psmeno. Kdy si jet

( 12 )

I C H A E L

N D E

Nekonecny pribeh_dotisk2

24.6.2009 16:06

Strnka 13

jednou, dkladnji prohlel vazbu, objevil na n dva hady,


jednoho svtlho, druhho tmavho, a ti se vzjemn kousali
do ocasu a tvoili tak ovl. A v tomto ovlu byl titul knihy, napsan zvltn propletenmi psmeny:

NEKONEN PBH
Lidsk vn jsou zhadn vc, a jakmile jde o n, tak dtem
se nevede o mnoho jinak ne dosplm. Kdy se nkoho takov ve zmocn, neum ji vysvtlit druhm, a kdo nic podobnho nikdy nezail, ji zas nedoke pochopit. Najdou se
lid, kte riskuj ivot, aby zlezli vrchol njak hory. Nikdo,
ani oni sami neumj doopravdy vysvtlit pro. Jin promrhaj vechny penze, jen aby zskali srdce urit osoby, kter
o nich nechce ani slyet. A zase jin se zni, protoe nedokou odolat poten z dobrch jdel nebo pokuen lhve.
Mnoho lid vsad veker majetek, jen aby vyhrli v hazardnch hrch, nebo obtuj vechno njak utkvl mylence,
kter se neme nikdy uskutenit. Nkte lid v, e by byli astn, jen kdyby byli nkde jinde, ne prv jsou, a cel ivot cestuj po svt. A pr lid nedojde klidu, dokud se nedostanou k moci. Zkrtka a dobe existuje tolik rznch vn,
kolik je rznch lid.
Vn Bastina Baltazara Buxe byly knihy.
Kdo nikdy neprosedl cel odpoledne s rudma uima a rozjeenmi vlasy nad knihou a neetl a neetl a nezapomnl pitom na cel svt kolem sebe, neuvdomil si, e m hlad nebo
e je mu zima
kdo nikdy tajn neetl v posteli s kapesn lampou pod pikrvkou, protoe otec nebo matka nebo njak jin starostliv
osoba zhasla svtlo s dobe mnnm zdvodnnm, e te je
teba spt, protoe ztra se mus tak brzo z duchny

E K O N E N

P B H

( 13 )

Nekonecny pribeh_dotisk2

24.6.2009 16:06

Strnka 14

kdo nikdy neprolval veejn nebo potaj hok slzy, protoe bjen pbh skonil a bylo nutno se rozlouit s postavami, s nimi lovk spolen proil tolik dobrodrustv a je si
tak zamiloval a tak je obdivoval, o kter se tolik strachoval a ve
kter doufal a bez jejich spolenosti mu ivot pipadal przdn a beze smyslu
kdo nic z toho nezn z vlastn zkuenosti, tak ten pravdpodobn nepochop, co te udlal Bastin.
Ten upen zral na titul knihy a stdav ho rozrelo horko a zima. Tohle bylo pesn to, o em u tolikrt snil a co si u
tolikrt pl od chvle, kdy se ho zmocnila tensk ve:
Pbh, kter nikdy neskon! Kniha knih!
Tu knihu mus mt, za kadou cenu!
Za kadou cenu? To se lehko ekne! I kdyby mohl nabdnout
vc ne ty ti marky a patnct fenik kapesnho, kter ml
u sebe vdy ten protivn pan Koreander mu dal a pli jasn najevo, e mu neprod ani jednu jedinou knihu. A u vbec
by mu ji nedaroval. Vc vypadala beznadjn.
A pesto Bastin vdl, e bez t knihy nedoke odejt. Te
mu bylo jasn, e sem piel jen kvli n, kniha ho tajuplnm
zpsobem volala, protoe chtla bt u nho, protoe mu vlastn u odjakiva patila!
Bastin poslouchal, jak se z pokojku jet stle line tlumen mrmln.
A zistajasna ml knihu schovanou pod kabtem a obma
rukama ji tiskl k sob. Potichouku couval ke dvem krmku,
souasn ustraen sledoval druh dvee od pokojku.
Opatrn stiskl kliku. Nechtl, aby se zas rozcinkaly zvonky,
proto pootevel sklenn dvee jen tak mlo, aby mohl mezi
nimi proklouznout ven.
Teprve pak se dal do bhu.
Seity, uebnice a penl ve koln bran poskakovaly a haraily do rytmu jeho krok. Zaalo ho pchat v boku, ale pesto bel dl.

( 14 )

I C H A E L

N D E

Nekonecny pribeh_dotisk2

24.6.2009 16:06

Strnka 15

D se mu inul po tvi a zatkal mu za lmec. Kabtem


pronikalo vlhko a chlad, Bastin to vak nevnmal. Bylo mu
horko, ale nejen od bhu.
Svdom, kter pedtm v krmku ani nemuklo, se najednou
probudilo. Vechny ty dvody, kter se mu tam zdly tak pesvdiv, mu nhle pipadaly zcela nedostaujc, roztvaly jako snhulci pod dechem draka, kter dt ohe.
Kradl. Je zlodj!
Co spchal, bylo dokonce hor ne obyejn zlodjna. Ta
kniha byla urit zcela ojedinl a nenahraditeln. Pro pana
Koreandera jist pedstavovala nejvt poklad. Ukrst houslistovi vzcn housle nebo krli jeho korunu je urit nco jinho ne sebrat penze z kasy.
A zatmco tak bel, tiskl pod kabtem knihu k tlu. Nechtl
ji ztratit, i kdy ho pijde draho. Byla vecko, co mu na svt
jet zbvalo.
Nebo dom te pochopiteln neme.
Pokusil se pedstavit si tatnka, jak sed ve velkm pokoji
zazenm jako laborato a pracuje. Kolem nho se povaluj
tucty sdrovch otisk lidskho chrupu, nebo otec byl zubn
technik. Bastin jet nikdy neuvaoval o tom, jestli m tta
svou prci vlastn rd. A te ho to poprv napadlo, ale u se
ho na to nikdy nezept.
Kdyby se te vrtil dom, vyel by tta v blm plti z laboratoe a zeptal by se: To u jsi zptky? Ano, ekl by Bastin.
kola odpadla? Vidl v duchu tich, smutn otcv obliej
a vdl, e by otce nikdy nedokzal obelhat.
Pravdu mu ovem mohl ci jet mn. Ne, jedin, co me
udlat, je odejt, kamkoli, daleko odtud. Tatnek se nikdy nesm dozvdt, e jeho syn se stal zlodjem. Ale teba si ani nevimne, e tam Bastin u nen. V t mylence byla dokonce
urit tcha.
Bastin u nebel. el te pomalu a na konci ulice uvidl
koln budovu. Ani si to uvdomil, bel po navykl cest ke

E K O N E N

P B H

( 15 )

Nekonecny pribeh_dotisk2

24.6.2009 16:06

Strnka 16

kole. Ulice mu pipadala mlem liduprzdn, akoli tu a tam


el njak chodec. Ale kdo pichz pli pozd, tomu svt kolem koly vdycky pipad jako po vymen. A Bastin ctil pi
kadm kroku, jak v nm narst strach. Vdycky se bl koly,
msta svch kadodennch porek, bl se uitel, a bylo jedno, jestli mu laskav domlouvali, nebo si na nm vylvali svou
zlost, bl se ostatnch dt, kter si z nho dlaly legraci
a nevynechaly jedinou pleitost, aby mu dokzaly, jak je neikovn a bezbrann. kola mu vdycky pipadala jako
nedohldnuteln dlouh vzesk trest, kter neskon, dokud nebude dospl, a kter si prost mus nm a trpn odsedt.
Kdy se te jeho kroky rozlhaly po chodbch, kde byla ctit
pasta na parkety a provlhl kabty, kdy mu hav ticho v budov nhle ucpalo ui jako puntky z vaty a kdy se konen
zastavil pede dvemi sv tdy, kter byly stejn jako zdi kolem naten barvou pipomnajc star pent, uvdomil si
Bastin, e od nynjka u nepat ani sem. Vdy mus odtud
pry. Tak to me jt hned.
Ale kam?
Bastin etl ve svch knihch pbhy o chlapcch, jak se dali najmout na lo a vyjeli daleko do svta, aby tam doli tst.
Z nkterch se stali pirti a hrdinov, jin se vrtili po ltech
dom jako bohi, a nikdo u je neznal.
Ovem k nemu takovmu neml Bastin dost odvahy. Tak
si neuml pedstavit, e by ho vbec nkdo pijal za plavka.
Navc neml tuen, jak by se dostal do njakho pstavnho
msta, kde se vyskytovaly vhodn lodi pro podobn odvn
vpravy.
Take kam?
A najednou ho napadlo sprvn msto, jedin msto, kde ho
aspo prozatm nebudou hledat a kde ho neobjev.

( 16 )

I C H A E L

N D E

Nekonecny pribeh_dotisk2

24.6.2009 16:06

Strnka 17

koln pda byla velk a tmav. Pchlo to tu prachem a naftalnovmi kulikami. Nebylo slyet nic ne d, jak tie bubnuje na mdn plech veliknsk stechy. Mohutn trmy
zernal stm nly v pravidelnm odstupu z devn podlahy, nahoe se spojovaly s ostatnmi trmy krovu a ztrcely se
kdesi v temnot. Tu a onde visely pavuiny velk jak houpac
st, v prvanu tie a pzran povlvaly sem a tam. Z vky,
kde byl vik, padalo dol mln zbarven svtlo.
Jedinou ivou bytost zde, kde se jakoby zastavil as, byla
mal myka, kter hupkala po prknech podlahy a zanechvala
v prachu malik stopy. Tam, kde za sebou thla i ocsek, bela mezi otisky paciek i tenk rka. Myka se nhle napmila a naslouchala. A pak hu! zmizela v de mezi prkny.
Kl zarachotil ve velkm zmku. Dvee k pd se pomalu
a se skpnm pootevely, do mstnosti na okamik zasvtil
dlouh pruh svtla. Bastin vklouzl dovnit, dvee se za nm
s novm zaskpnm zabouchly. Bastin zastril kl do zmku zevnit a otoil jm. Pak zasunul dokonce i zstrku a ulehen si vydechl. Tady ho urit nikdo nebude hledat. Sem piel nkdo jen mlokdy to vdl Bastin dost jist , a i kdyby
tomu nhoda chtla, e by tu jako naschvl ml nkdo zrovna
dnes nebo ztra nco na prci, pak by nael zaven dvee.
A kl nikde. A i kdyby ten nkdo pece jen dvee njak otevel, pak by Bastinovi zbylo jet dost asu, aby se schoval
mezi starmi krmy.
Jeho oi si postupn pivykly na pe. To msto znal. Ped
pl rokem na nho kolnk zavolal, a mu pome odnst velk prdeln ko pln starch formul a psemnost, kter
mly pijt na pdu. Tenkrt Bastin tak uvidl, kam se schovv kl k pd: do skky na zdi, visc u odpovadla v nejvym poschod. Tehdy to pln pustil z hlavy. A te se znovu rozpomnl.
Bastin se rozklepal zimou, protoe ml promoen kabt
a tady nahoe bylo velmi chladno. Nejdv musel najt koutek,

E K O N E N

P B H

( 17 )

Nekonecny pribeh_dotisk2

24.6.2009 16:06

Strnka 18

kde by si to mohl udlat ponkud tulnj. Vdy tu pece bude muset zstat dlouh as. Jak dlouho o tom zatm nepemlel a nepomyslel ani na to, e u brzy dostane hlad a ze.
Trochu si to tam obhldl.
Kolem se povalovalo a postvalo harampd, regly pln poada a listin, kter u dvno nikdo nepoteboval, na sebe
naskldan koln lavice s pultky pokakanmi inkoustem,
stojan, na nm visel aspo tucet zastaralch map, nkolik tabul, z nich oprskala ern barva, zrezivl elezn kamna,
vyslouil tlocvin nad jako napklad koza, kter mla
ki prodenou tak, e z n vylzaly n, praskl medicinbaly,
hranika starch umolousanch nnek, pak jet nkolik vycpanch zvat, napl seranch moly, mezi nimi velk sova,
orel skaln a lika, velijak chemick retorty a napraskl sklenn baky, elektrizan pstroj, lidsk kostra, visc na jakmsi vku, a spousta krabic a beden plnch starch seit
a uebnic. Bastin se nakonec rozhodl, e hromadu odench
nnek uin svm obydlm. Kdy se na nich lovk nathne,
ct se skoro jako doma na gaui. Odtahal je pod vik, kde bylo nejvc svtla. Opodl leely sloen ediv vojensk deky,
pochopiteln cel zapren a roztrhan, ale daly se pout.
Bastin si je pinesl. Svlkl promen kabt a povsil jej vedle
kostry na vk. Kostlivec se trochu rozkomhal, ale Bastin se
ho nebl. Mon proto, e byl na podobn vci zvykl z domova.
Zul si i mokr stevce. V ponokch se uvelebil do tureckho
sedu na nnkch a pes ramena si jako indin pethl ed
pikrvky. Vedle nho leela koln brana a mdn zbarven kniha.
Uvdomil si, e ostatn dole ve td maj prv hodinu nminy. A mon mus pst sloh na njak pern nudn tma.
Bastin se podval na knihu.
To by m zajmalo, ekl si, co se vlastn v takov knize dje, kdy je zaven. Samozejm jsou v n jen psmena, vytitn na pape, ale pesto nco se tam pece jen mus dt, pro-

( 18 )

I C H A E L

N D E

Nekonecny pribeh_dotisk2

24.6.2009 16:06

Strnka 19

toe kdy ji otevu, pak je tam najednou cel pbh. Jsou tam
osoby, kter jet neznm, a jsou tam vechna mon dobrodrustv a hrdinsk iny a boje a nkdy se v nich strhnou
mosk boue, nebo se lovk dostane do cizch zem a mst.
To vechno pece njak je uvnit v t knize. lovk ji mus st,
aby to mohl prot, to je jasn. Ale je to v n u pedtm. Rd
bych vdl, jak je to mon?
A nhle se ho zmocnila tm slavnostn nlada.
Pohodln se usadil, vzal do ruky knihu, otevel prvn strnku a zaal st
Nekonen pbh.

E K O N E N

P B H

( 19 )