You are on page 1of 176

VOJENSKO-teoretick asopis

VOJENSK
ROZHLEDY

2
ronk 23 (55)

Vojensk rozhledy 2/2014

JUDr. et PhDr. Jaroslav Padrnos, CSc.

Aktuln zamylen nad vzanost


stt mezinrodnm prvem

Bezpenostn
politika

Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 37, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).
lnek proel recenznm zenm.

Mezinrodn prvo je soubor pravidel, kter stty nebo nrody uznvaj jako zvazn
pro jejich vzjemn vztahy, a to vetn jejich vztah s mezinrodnmi organizacemi.
Jeobyejn vlenno do dohod mezi svrchovanmi stty, a/nebo od takovchto dohod
odvozeno. Mezinrodn prvo lze najt pedevm v mezinrodnch dohodch nebo
mluvch krom souboru obecn uznvanch hodnot, norem a zsad, kter nemus
bt nutn v dohod uvdny.
Portl evropsk justice,
https://e-justice.europa.eu/content_international_law-10-cs.do

Topical Reflections over Nations Bounded


byInternational Law
Abstrakt:
Dodrovn norem mezinrodnho prva veejnho je nezbytnou zrukou mrov
rovnovhy sil vech stt. Mlo by bt jejich niternm zjmem. Flagrantn poruovn tchto norem adopoutn se zloinu agrese bv pmo mrn vojensk
sle stt. Je mon uvst pklady. Definice ozbrojen agrese, okter pojednv
tento pspvek, byla pijata Valnm shromdnm OSN 14. prosince 1974.
Abstract:
Respecting rules of international laws is indispensable to guarantee apeace
balance among forces of all states. It ought to be in their own interest. By and large,
the flagrant breaking of those rules and acts of aggression correspond directly
tothe military power of individual states. Examples are abundant. This essay deals
with the definition of aggression that was adopted by the United Nations General
Assembly on December 14, 1974.
Klov slova:
Mezinrodn prvo veejn, prvo vlen (ius belli), prvo kvlce (ius ad bellum),
prvo ve vlce (ius in bello), ton vlka, agrese, zloin proti mru, okupace,
referendum, prvo na sebeuren.
Key words:
Public international law, law of war (ius belli), right to war (ius ad bellum),
laws of war (ius in bello), war of aggression, aggression, crime against peace,
occupation, referendum, right to self-determination.
3

Vojensk rozhledy 2/2014

vod
Jako prvnk svho asu se ve svch pednkch na Prvnick fakult Masarykovy
univerzity dotkajc problematiky mezinrodnho prva vlenho istle zabvajc
se bezpenost sttu, samozejm t jak oban esk republiky aprost len lidsk
pospolitosti ctm aktuln nyn potebu se alespo strun vyjdit knkterm udlostem mezinrodnho dn, pedevm ktakovm, kter si pod takovmi i onakmi
zminkami pohrvaj lehkovn slidskmi ivoty asnad ibez velik nadszky eeno,
sexistenc nrod isamho lidstva.

Ius belli (prvo vlen) soust mezinrodnho


prva veejnho
Mezinrodn bezpenost, chce se mi napsat kehk bezpenost, spov na zodpovdnm dodrovn norem mezinrodnho prva veejnho. To se utvelo vprbhu
stalet, sjistou akcelerac ve stolet devatenctm ansledn, pedevm pod vlivem
dvou svtovch katastrof prvn adruh svtov vlky ve stolet dvactm. Nedlnou
soust mezinrodnho prva veejnho je prvo ozbrojench konflikt. Vztah kvlenm konfliktm se pedevm po prvn svtov vlce vrazn zmnil. Jet ped prvn
svtovou vlkou se jednalo olegln prvo suvernnho sttu. Jednalo se osubjektivn
prvo sttu iniciativn shnout kvlce aeit tak sv politick spory sjinm sttem,
vymhat vi tomuto sttu sv pohledvky nebo provdt prostednictvm vlky svou
zahranin politiku. Jednalo se oprvo shnout kvlce (ius ad bellum).

Pojem agrese vmezinrodnm prvu


Po prvn svtov vlce, katastrof do t doby nebvalch rozmr, je stla vce jak
10milion lidskch ivot, nepotaje statisce zmrzaench lid, rozbouila mapu pedevm Evropy, zpsobila znik nkolika velmocenskch monarchi, co mimochodem
se vrazn dotklo osud eskho, slovenskho ipolskho nroda, azpohledu nrodn
osvobozeneckch snah tchto nrod znamenalo jejich suvernn sttoprvn rozvoj, nastal
zvrat vpohledu na vlku, jakoto prostedek prosazovn politickch ajinch cl stt.
Briand-Kellogovm paktem zroku 1928 byla zakzna ton vlka. Samozejm,
e se zkazem ton vlky nalhav vyvstal problm formulovn agrese. Vzhledem
kdalmu anyn isouasnmu mezinrodn politickmu dn je paradoxem, e tobyl
Sovtsk svaz, jen na enevsk odzbrojovac konferenci vroce 1933 navrhl, aby
zaagresora byl povaovn kad stt, kter se dopout jednoho ztchto in:
1. Vyhlen vlky jinmu sttu.
2. Vpdu svch brannch sil, teba ibez vyhlen vlky, na zem jinho sttu.
3. toky svmi pozemnmi, nmonmi nebo leteckmi silami, teba bez vyhlen
vlky, na zem, lostvo nebo letectvo jinho sttu.
4. Nmon blokdy beh nebo pstav jinho sttu.
5. Poskytuje-li pomoc ozbrojenm bandm, utvoenm na jeho zem, pi vpdu
na zem jinho sttu, nebo odmt bez ohledu na poadavky sttu, vystavenho
4

Vojensk rozhledy 2/2014

toku, uinit na svm vlastnm zem vechna na nm zvisc opaten, aby tyto
bandy byly zbaveny kad pomoci nebo ochrany.
Nvrh pijat nebyl. Vletech 1968-1974 pracoval zvltn vbor OSN na definici
agrese, jeho nvrh agrese byl na podzim 1974 pedloen Valnmu shromdn OSN
ke schvlen. 14. prosince 1974 byl na XXIX. zasedn Valnho shromdn nvrh
pijat. Za agresi se povauje zejmna pouit ozbrojen sly sttem proti svrchovanosti,
zemn celistvosti nebo politick nezvislosti jinho sttu nebo jakkoliv jin postup
nesluiteln sChartou OSN.
Agresi zakldaj zejmna tyto iny:
a) Invaze nebo tok ozbrojench sil jednoho sttu na zem druhho sttu nebo vojensk okupace, by idoasn, kter je dsledkem takov invaze nebo toku, anebo
jakkoli pipojen zem jinho sttu nebo jeho sti, pi nm se pouilo sly;
b) bombardovn ozbrojenmi silami jednoho sttu zem druhho sttu nebo pouit
jakchkoli zbran jednoho sttu proti zem druhho sttu;
c) blokda pstav nebo pobe jednoho sttu ozbrojenmi silami druhho sttu;
d) tok ozbrojench sil jednoho sttu na pozemn, nmon nebo leteck sly jinho
sttu;
e) pouit ozbrojench sil jednoho sttu, kter se nachzej na zem druhho sttu
sjeho souhlasem, vppad, e se nedodrely dohodnut podmnky pobytu nebo
dlky jejich ptomnosti;
f) jednn sttu, kter povolil druhmu sttu, aby pouil jeho zem ke spchn
agresivnho inu proti tetmu sttu;
g) vysln sttem nebo jeho jmnem ozbrojench sil nebo oldk, kte pouvaj
sly proti jinmu sttu vtakov me, e se to rovn pedchozm inm, anebo
podstatn ast sttu na takovch inech.
Jestlie ji nkter ze stt shne prvn kvlce jako prostedku een svch politickch, hospodskch i jinch ambic, je povinen se dit normami vlenho prva,
speciln prva ve vlce (ius in bello). Je povinen pkladn svj mysl oznmit vem
neutrlnm sttm, odvolat sv zstupce (velvyslance, vyslance, konzuly atd.) zzem
sttu, snm zaml vst ozbrojen zpas. Je povinen oficiln ped zahjenm vlench operac vyhlsit tomuto sttu vlku.
Vyhlenm vlky se suspenduj normy mrovho mezinrodnho prva anastupuj
normy prva vlenho. Zahjen vlench operac jednoho sttu proti vsostnmu
zem jinho sttu bez vyhlen vlky zakld samo osob zloin vum smyslu
proti mezinrodnmu prvu, avak samotn vyhlen vlky adodren formlnch
norem mezinrodnho prva vlenho neospravedluje agresi. Agrese sama osob
jezloinem proti mru.
Agrese je nejzvanj anejnebezpenj formou protiprvnho pouit sly, je
za podmnek souasn existence rozlinch druh zbran hromadnho nien me bt
pinou ohroen samotn existence lidstva, ne-li vekerho ivota na Zemi. Agrese
je neospravedlniteln jakmikoliv argumenty politick, hospodsk, vojensk, kvazi
nrodn asttn i jin sebesilnj asebedernj argumentan ideologick dimenze.
Kad agrese je zloinem proti mezinrodnmu mru.
5

Vojensk rozhledy 2/2014

Pstup velmoc kprvn vzanosti normami


mezinrodnho prva
Velmoci, jestlie se dopoutj akt vrozporu smezinrodnm prvem, maj vezvyku
pokouet se legalizovat sv jednn argumentac osfe svch nrodnch (sttnch)
zjm. Nejedn se vak onic jinho, ne oarogantn manifestaci sv sly; neteba zdrazovat, e nikoliv mravn, ale vojensk aekonomick. Pouvme-li pojmu velmoc,
je teba vzt na vdom skutenost, e zpohledu mezinrodnho prva je kad suvernn
stt velmoc. Postaven suvernnch stt se krom jinho d principem rovnosti
theprinciple of sovereign equality of states. Nicmn obtn vpraxi si je mono
pedstavit, e stty jako esk republika, Slovensk republika nebo Polsk republika,
Maarsko etc. by mohly demonstrovat svou autonomii na mezinrodnch ujednnch,
zvaznch pro vechny kmezinrodnm normm pistoupiv stty, jako si mohou
dovolit jin, ato skuten velmoci.
Stoj vsouvislosti stouto velice krtkou vahou nad parcilnmi zkladnmi normami reprobovanho chovn stt zamyslit se nad pepadenm bez vyhlen vlky
anslednou okupac Maarska Sovtskm svazem vroce 1956, nad pepadenm esko
slovenska vroce 1968 spojeneckmi vojsky Sovtskho svazu, Polsk lidov republiky, Nmeck demokratick republiky aMaarsk lidov republiky anslednou dvacet
let trvajc okupac eskoslovenska vojsky Sovtskho svazu. Tento akt agrese se sice
odehrl ped pijetm definice agrese, pesto dn ze stt nemohl pochybovat otom,
e seoflagrantn agresi jednalo.
Zobdob po jasn formulovanch, demonstrativn vyjmenovanch projevech agrese
je vsouvislosti saktulnm dnm ve svt vhodn se zamyslit nad pepadenm Irku
bez vyhlen vlky Spojenmi stty americkmi za spojenectv Velk Britnie akoalice
dalch cca 40 stt vroce 2003 inad obsazenm Krymu, sti sttnho zem Ukrajinsk
republiky ruskou armdou 7. 3. 2014 pod zminkou ochrany ruskch oban ijcch
na Krymu, ato za situace, kdy tu dn rut oban neij, nebo ti, kte maj nebo
bymli bt chrnni, jsou rusky mluvc oban Ukrajinsk republiky, inad nslednou
anex Krymu Ruskou federac. Teba pochopiteln vzt vpotaz jednoznan dopadnuv
referendum rusky mluvcch obyvatel Krymu ve prospch pipojen kRusku.
Ani by bylo nutno amono polemizovat (prakticky bez znalosti vrohodnch fakt)
oprbhu referenda, kargumentaci prva na sebeuren nrod je vhodn uvst nsledujc: Prvo na sebeuren nrod je jednou ze zkladnch zsad mezinrodnho prva
veejnho (the principle of equal rights and self-determination of peoples).
Vroce 1975 pijala vHelsinkch Konference obezpenosti aspoluprci vEvrop
Deklaraci zsad dcch vztahy mezi zastnnmi stty. Prvo na sebeuren je jednou
zdeseti pijatch zsad. Podle tto deklarace mohou stty realizovat sv prvo na sebeuren bu zzenm svho vlastnho nezvislho sttu, anebo svobodnm sdruenm
nebo spojenm sjinm svrchovanm sttem nebo rozhodnutm ojinm politickm
statusu. Toto rozhodnut mus bt uinno dotynm nrodem svobodn, bez ntlaku
ovldajcm sttem.
Referendum uskutenn pevn rusky mluvcmi obany Ukrajiny na Krymu
dne16. 3. 2014 dopadlo jednoznan ve prospch pipojen kRusk federaci. Avak
toto referendum bylo realizovno za situace, kdy Krym byl ji zvt sti ovldn
ruskou armdou, je bez vyhlen vlky vpadla na zem jinho suvernnho sttu,
6

Vojensk rozhledy 2/2014

abezmonosti sledovn jeho prbhu zahraninmi pozorovateli, jejich ptomnost


rusk sten oznaen asten neoznaen okupan vojensk sla nepipustila.
Snad jet za zmnku stoj fakt, e podle mezinrodnho prva vlenho ozbrojen
skupiny, kter nejsou viditeln oznaeny, ppadn nejsou pslunky hromadnho
ozbrojenho povstn civilnho obyvatelstva proti okupantm (leve en masse), vppad zajet nejsou povaovny za kombatanty (status kombatanta nle pslunku
ozbrojench jednotek strany konfliktu, noscho viditeln zbra anesoucho dn
oznaen sttu konfliktu) anepodlhaj ochran mezinrodnho prva podle statutu
vlench zajatc.

Zvr
Dovolm si atypicky ponechat na teni.
Literatura:
JUNGBAUER, R. Mezinrodn prvn regulace ozbrojenho konfliktu. 1. vydn. Univerzita Karlova-Fakulta
pedagogick, Praha: SPN, 1984, s. 128.
MALENOVSK, J. Mezinrodn prvo veejn, obecn st. 1. vydn. Masarykova univerzita-Prvnick
fakulta. Brno, 1993. ISBN 80-210-0599-8, s.188.
PADRNOS, J. akol.Vybran kapitoly zobrany socialistickho sttu pro posluchae Prvnick fakulty.
Univerzita J.E. Purkyn (Masarykova univerzita)-Pedagogick fakulta, Brno, 1982, s. 103.
POTON, M. Mezinrodn prvo, zvltn st. Olomouc: C. H. Beck, 1996. ISBN 8 0-7179-088-5, s.332.

Jestlie bych mluvil operspektivch NATO za normlnch okolnost, pak bych


jako vdy zdrazoval pedevm boj proti mezinrodnmu terorismu, boj, kter
nikdy nekon, akter je zapoteb vst dsledn, anikoli na zklad pacifistick
politiky usmiovn terorist. Za souasn situace se ovem nemohu vyhnout zmnce
osituaci na Ukrajin, kter nepochybn pedstavuje dal bezpenostn hrozbu. Snad
si vzpomenete na jugoslvsk konflikt, kde Evropa byla zpotku naprosto bezradn
anedokzala vlastnmi silami tento konflikt eit.
Pipomnm zejmna jeho vyvrcholen v podob tak zvan bosensk vlky.
Itovedlo kvahm, e by bylo zapoteb dobudovat druh pil NATO vedle pile
severoamerickho, atovpodobn evropsk armdy, vsouladu spokraujcm tendencemi integrace vrmci Evropsk unie. Mluvil jsem otomto projektu ped nkolika
tdny vetrasburku ped evropskm parlamentem atam ty nejoptimistitj odezvy
znly, ejednotn evropsk armda je mon za deset a patnct let. Myslm si,
eprv situace na Ukrajin by mla vst kvahm ourychlen tohoto procesu.
Vichni vte, e vroce 1994 byla vBudapeti uzavena multilaterln dohoda,
kter zaruovala integritu, atedy ihranice Ukrajiny, vmnou za staen nuklernch
zbran zukrajinskho zem. Dosaen dohod diplomatickm silm je nm, emu
se k soft power. Alevedle t mkk sly obas je zapoteb ihard power, jako
odstraujc sla, kter garantuje dodrovn uzavench dohod.
Milo Zeman, prezident esk republiky
Zvystoupen na konferenci 15 let eska vNATO nae bezpenost nen
samozejmost, 12. 3. 2014, Praha, Prask hrad
7

Vojensk rozhledy 2/2014

Ing. Josef Prochzka, Ph.D.

Bezpenostn
Strukturln reformy NATO
politika
pohled zpraxe
Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 821, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).
lnek proel recenznm zenm.

NATO Structural Reforms in Practical Terms


Abstrakt:
V rmci procesu adaptace Severoatlantick Aliance na vzvy vnitnho
ivnjho prosted prochz tato organizace tm permanentn transformac.
Lisabonsk summit v roce 2010 pedstavuje dal vznamn meznk tohoto
procesu spojen srealizac vznamnch
strukturlnch reforem, jejich smyslem je
poslen funknosti aliannch struktur pi
zajitn hospodrnjho zpsobu provdnch innost. Clem pspvku je pedstavit rmec aliannch strukturlnch reforem ajejich oekvan cle, zhodnotit
mru jejich naplnn aidentifikovat zkuenosti, kter mohou pispt kvytven
nejlep praxe pi provdn strukturlnch zmn komplexnch organizac.
Abstract:
NATO has been permanently adapting to new outside and inside challenges.
Lisbon summit in 2010 is one of the very important milestones in this transformation
endeavour. Since 2010, the Alliance has embarked on meaningful structural
reforms with the aim to enhance effectiveness, improve efficiency of all NATO
entities and make the Alliance fit for its purpose. The main objective of thisarticle
is to introduce the scope of NATO reforms and their expected outcomes.
Furthermore, this article will assess real achievements and draw at least some
lessons from areform implementation process in order to establish best practice
in reforming complex organisations.
Klov slova:
Reformy, zlepen funknosti ahospodaen, hodnocen zkuenost, hledn nejlep praxe.
Key words:
Reforms, improving effectiveness and efficiency, lessons learned, search forbest
practices.
8

Vojensk rozhledy 2/2014

vodem
Aliance, obdobn jako dal organizace orientovan na poskytovn nejlep mon
hodnoty pro sv zkaznky, se postupn pizpsobuje zmnm vnjho a vnitnho
prosted. Transformace areformy NATO probhaj prakticky od konce studen vlky.
Vznamn reformn impulz pedstavoval nap. Prask summit r. 2002, kter smoval
Alianci na rozvoj nasaditelnch schopnost (PCC - Prague Capabilities Commitments)
ana zvldn vzev na periferii amimo euro-atlantick prostor, nap. vytvoenm NATO
Response Force (NRF). Vytvoenm strategickho velitelstv NATO pro transformaci
(ACT - Allied Command Transformation) vroce 2003 byl podtren vznam permanentnho pizpsobovn Aliance novm vzvm.
Nov impulz pro Aliann reformy poskytl lisabonsk summit vroce 2010. Krom
rozvoje klovch schopnost NATO byl poloen draz na strukturln reformy sclem
zefektivnn innosti aliannch struktur adosaen finannch spor vprovoznch
nkladech. Vrmci lisabonskho summitu byla pijata nov strategick koncepce, [1]
zvazek kvstavb protiraketov obrany ochraujc obyvatelstvo, zem aozbrojen
sly vech evropskch lenskch stt NATO akol kvytven klovch aliannch
schopnost.
Zpohledu aliannch reforem odsouhlasili hlavn politit pedstavitel lenskch
zem vytvoen efektivnj, thlej afinann dostupn velitelsk struktury NATO
(NCS-NATO Command Structure), konsolidaci aliannch agentur adal nezbytn
reformy zahrnujc pedevm reorganizaci centrly NATO vBruselu ve vazb na vstavbu
arelu novho velitelstv NATO azlepen zpsobu zen spolench zdroj.[2]
Pijet tchto reforem bylo zcela nezbytnou alogickou reakc na dopady globln
ekonomick krize, kter vystavila zvenmu tlaku jak hospodaen veejn sprvy
jednotlivch lenskch zem, tak izabezpeen vnitn innosti Aliance.
R pat mezi zem, kter reformn sil Aliance podporuj. R se stala signatem
tzv. dopisu deseti velvyslanc, kte zaslali 28. 10. 2010 dopis generlnmu tajemnkovi
NATO snvrhem na pijet reformnho balku vLisabonu. Tento dopis se stal vpodstat
vchodiskem pro vypracovn vstup do lisabonsk deklarace.
Pprava arealizace aliannch reforem byly spojeny spolitickm sloganem doshnout vce za mn finannch prostedk neboli more with less. Reformn sil Aliance
bylo pepotvrzeno nejvymi politickmi pedstaviteli lenskch zem ivroce 2012
na summitu vChicagu. [3] Politit pedstavitel ocenili vChicagu dosavadn prbh
aliannch reforem apotvrdili, e nov NCS doshne konench operanch schopnost
na konci roku 2015.

Shrnut prbhu aliannch strukturlnch reforem


Hodnocen dosaench vsledk aliannch reforem apijmn koreknch opaten
je provdno pravideln. Vyhodnocovn se dje na zklad rozhodnut nejvych politickch pedstavitel zLisabonu, kte uloili Severoatlantick rad, aby podala zprvu
oprbhu reforem ministrm obrany vbeznu 2011, apot pravideln informovala
ministry obrany na jejich nslednch zasednch.
9

Vojensk rozhledy 2/2014

Zvsledk tchto hodnocen [4] je zejm, e se Alianci da pvodn duch reforem naplovat. Vsouladu sasovm harmonogramem se podailo uinit celou adu
vznamnch reorganizanch zmn: ruen aliannch velitelstv, pesun areorganizace
nkterch entit NCS.
Vervenci 2012 byly pipraveny organizan podmnky pro zahjen innosti dvou
konsolidovanch aliannch agentur zamench na komplexn poskytovn slueb
voblasti logistiky akomunikanch ainformanch systm. Na konci roku 2013 doshla
nov NCS potench operanch schopnost.
Vletech 2011-2013 byla uinna cel ada krok kzefektivnn zen spolench
zdroj. Byly posleny pravomoci anezvislost orgn finannho zen. Zlepeny byly
podmnky pro provdn kontroln aauditn innosti, zahjena racionalizace externho
mezinrodnho auditu anastaven systm pravidelnho informovn Severoatlantick
rady ovsledcch innosti kontrolnch orgn, zjitnch nedostatcch anpravnch
opatench.
Zsadn promnou proel zpsob zen investinch projekt vrmci programu
bezpenostnch investic NATO (NSIP - NATO Security Investment Programme), kter
zavedl nov zpsob sledovn implementace projekt smonost pijmn prbnch
koreknch rozhodnut. Snahou je zlepit zpsob poizovn spolen financovanch
schopnost, kter nen optimln: dlouh pprava aschvalovn projekt, zpoovn
jejich realizace, omezen erpn plnovanch finannch prostedk. Vroce 2012
byla upravena pravidla spolenho financovn pro podporu operac avroce 2013 pak
ipravidla pro spolen financovn vcviku, cvien avzdlvn.
Na konci roku 2013 vela vplatnost pravidla pro penesen vt mry odpovdnosti
na zem hostc aliann entity na svm zem tzv. pravidla pro poskytovn hostitelsk
podpory (HNS - Host Nation Support). Vsouladu stmito pravidly byly pipraveny
nov smlouvy mezi hostitelskmi zemmi aSHAPE. [5] Smlouvy mly vejt vplatnost
ji od 1. 1. 2014, ale na konec se tento termn splnit nepodailo.
Mezi hlavn piny patila zejmna poteba dodaten interpretace pravidel proposkytovn HNS ve vazb na zpochybnn nkterch pstup ze strany hostitelskch zem
odmtajcch pevzet vt odpovdnosti za financovn provozu pedevm velkch
velitelstv (SHAPE aJFCs) arozdln nrodn ratifikan procesy. Konen termn byl
odsunut na 1. 9. 2014.
Vprbhu roku 2013 byly identifikovny prvn reln spory vprovoznch nkladech reorganizovanch entit. Je vak potebn zdraznit, e reorganizan zmny byly
spojeny rovn svznamnmi vstupnmi investicemi. Pvodn odhady na vstupn
investici inily cca 70 MEUR. Reln vak bylo na tzv. tranzici uvolnno 41,1 MEUR
na investicch a88,2 MEUR zprovoznch nklad. [6] Zprovoznch nklad bylo
financovno pedevm odchodn aodstupn personlu uvolovanho zreorganizanch dvod.
Zdostupnch analz tak vyplv, e spory ze strukturlnch reforem NATO jsou
generovny pomaleji azatm nenapluj pvodn oekvn zroku 2010. Reln dosahovan spory vprovoznch nkladech za rok 2013 in cca 25 MEUR, piem pvodn
oekvn byla vrozmez cca 60 a 71 MEUR. st ztchto spor (14,1 MEUR) bude
vroce 2014 reinvestovna do rozvoje novch schopnost: kybernetick bezpenost,
systm velen azen vzdunch sil aprotiraketov obrana.
10

Vojensk rozhledy 2/2014

Optimalizace velitelsk struktury NATO


Zavdn nov NCS probh podle plnu. Nov struktura doshla potench operanch schopnost na konci roku 2013 (naplnnost personlem nad 75 %). Dosaen
plnch operanch schopnost se oekv na konci roku 2015, kdy bude cel NCS
naplnna personlem nejmn na 90%. Nov struktura je thlej, vclovm stavu bude
disponovat 8800 osobami. Jedn se osnen occa 35% proti pedchzejc NCS, kter
disponovala 13200 osobami.
NCS je postavena tak, aby primrn zabezpeila plnn zkladnch dcch funkc
aumonila nasaditelnost prvk velen azen do zahraninch operac. Podprn funkce
(logistick podpora, akvizice, zajitn slueb voblasti komunikanch ainformanch
systm avzdlvac aktivity) byly vytsnny zvelk sti mimo velitelskou strukturu
ajsou zabezpeovny obdobn jako vR pedevm aliannmi agenturami.
Nejni rove naplnnosti tabulek pot vykazuje vsouasnosti velitelsk struktura
vzdunch sil (pevn inasaditeln) aprvky zajiujc spojen. Kvytvoen optimlnch
podmnek pro efektivn zpsob plnnch kol ze strany NCS je nezbytn, aby byla
naplnna na 100%, ato kvalifikovanm vojenskm personlem. R vysl do jednotlivch entit NCS pes 50 vojenskch odbornk (vroce 2009 to bylo tm 90 osob).
Nov NCS zahrnuje nsledujc entity:
Strategick velitelstv pro operace (ACO - Allied Command Operations) [7]
vMonsu(BE) astrategick velitelstv pro transformaci (ACT - Allied Command
Transformation) vNorfolku (US). Ji znzvu je patrn zkladn dlc linie vodpovdnosti obou velitelstv. ACO nese primrn odpovdnost za plnovn aveden aliannch
operac amonitorovn vzdunho prostoru Aliance vrmci integrovanho systmu
protivzdun araketov obrany (NATINAMDS). ACT je zameno na koncepn rozvoj schopnost, rozvoj doktrinln soustavy, vyhodnocovn zkuenost ajejich penos
doppravy personlu aspojeneckch vojsk.
V organizan struktue ACO jsou zaazena dv spolen operan velitelstv
(JFC) vBrunssumu (NL) aNeapoli (IT) ati velitelstv druh sil (velitelstv pozemnch sil vIzmiru (TR), velitelstv vzdunch sil vRamsteinu (DE) anmonch sil
vNorthwoodu(GB).
Vorganizan struktue ACT jsou zaazeny ti organizan prvky. Spolen vlen
centrum vStawangeru (NO), spolen taktick vcvikov centrum vBydgoszci (PL)
acentrum pro vyhodnocovn zkuenost vMonsantu (PT).
Soust NCS je rovn skupina komunikanch ainformanch systm, mnohonrodn operan stediska vzdunch sil tzv. CAOC avelitelstv sil vasn vzdun vstrahy
azen NATO, tzv. NAEW&C. Vblzk budoucnosti bude doplnn jet ovelen sil
aliannho systmu pozemnho przkumu, tzv. AGS (Alliance Ground Surveillance).
Zvelitelsk struktury NATO bylo vrmci reorganizace vytsnno spolen velitelstv
vLisabonu (PT) adle pak velitelstv druh sil vHeidelbergu (DE), Madridu (ES),
Neapoli (IT) aIzmiru (TR). Byl redukovn poet CAOC azsadn reorganizac prola
oblast zabezpeen komunikanmi ainformanmi systmy vetn pemstn koly
NATO pro informan akomunikan systmy zIT do PT ajejho pevodu do reimu
zkaznickho financovn.
Souasn podoba NCS ageografick rozmstn jednotlivch entit je vsledkem velmi
sloitho rozhodovn akompromis. Vzhledem kpolitick citlivosti ne zcela ve vech
11

Vojensk rozhledy 2/2014

ppadech odr geografick rozmstn NCS nejvhodnj een zpohledu financovn.


Disponovat na vlastnm zem sttu aliann entitou je otzkou prestie aje to spojeno
rovn svznamnmi ekonomickmi pnosy pro danou lokalitu iregion. Vtomto
smyslu byly uinny vrozhodovacm procesu obudouc podob NCS kompromisy, kter
si vydaly dodaten nklady. Pkladem tohoto kompromisu bylo pemstn koly
NATO pro informan akomunikan systmy zIT do PT, jako kompenzace zaruen
jednoho ze t spolench velitelstv NATO.
Ipes pote snaplovnm NCS kvalifikovanm personlem je vysoce pravdpodobn, e clov operan schopnosti budou naplnny. Nicmn je nutn si uvdomit,
e somezenm poetnho rozsahu NCS vyplvaj ilimity pro jej schopnosti. Souasn
NCS tak do jist mry zvis ina spoluprci apodpoe ze strany mnohonrodnch
velitelstv, kter jsou soust tzv. struktury sil NATO (NFS - NATO Force Structure).
Pronai armdu je dleit, aby vhodnm rozmstnm vojenskho personlu dochzelo
kpenosu zcela nezbytnch vojenskch zkuenost zfungovn vych tb, kter nen
mon vzhledem kvelikosti na armdy zskvat vdomcch podmnkch.

Konsolidace aliannch agentur


Reforma agentur spov vkonsolidaci aracionalizaci funkc aprogram bvalch
14 agentur NATO [8] do t, zaveden sdlench slueb aoptimalizaci systmu zen
agentur vpodmnkch zkaznickho financovn. Clem konsolidace aliannch agentur
bylo zachovat jejich schopnosti pi poskytovn poadovanch slueb api podpoe
operac adoshnout spor vprovoznch aadministrativnch nkladech ve vi 20%.
spory jsou meny proti nkladm zroku 2010. [9]
Vrmci konsolidace agentur byla respektovna specifika zen mnohonrodnch
program. Zem, kter se na financovn tchto mnohonrodnch program podl,
vpodstat odmtly konsolidaci mnohonrodnch entit azasahovn ostatnch spojenc,
kte se na financovn tchto entit neparticipuj. Tmto postojem dolo kzachovn autonomnho postaven stvajcch struktur pro zen mnohonrodnch program. [10]
Vervenci 2013 byly Severoatlantickou radou odsouhlaseny zakldajc listiny abyly
vytvoeny dc (sprvn) prvky t novch agentur konsolidujc innost devti agentur
NATO. Tm byly vytvoeny podmnky pro vznik agentury podpory (NSPA- NATO Support
Agency) aagentury komunikanch ainformanch systm (NCIA - NATO Communication
and Information Agency).
Agentura podpory. NSPA byla vytvoena spojenm (NAMSA Capelen, LU; CEPMA
Versailles, FR aNAMA Ppa, HU). Ve sprvn rad je R zastoupena NV. Agentura
poskytuje komplexn logistick sluby, piem 88% slueb je poskytovno ve prospch
jednotlivch lenskch zem, zbytek slueb odebr pmo Aliance afinancuje je zespolench prostedk. Obrat agentury dosahuje 2 mld. EUR ron. Vletech 2013-2016
pedpokld agentura dosaen spor vosobnch vdajch, bnch provoznch vdajch
ankladech na zen program ve vi 20%. Reln se jedn odosaen kumulativn
spory ve vi 17,7 MEUR.
R poizuje cestou tto agentury pedevm zbran amunici. Vminulosti deklarovalo
MO zjem prohloubit spoluprci stouto agenturou. Ipes nkter problmy pi obchodovn sNSPA (zpodn dodvky kulomet Minimi od belgick zbrojovky FN Herstal),
12

Vojensk rozhledy 2/2014

je poizovn majetku aslueb cestou NSPA vnmno ze strany MO jako hospodrn.


NSPA vytv rovn prostor pro vyuit schopnost naeho prmyslu. Zrozhovor
sezstupci NSPA vyplynulo, e monosti pro obchodovn nejsou ze strany prmyslu
dostaten vyuvny.
Agentura komunikanch ainformanch systm. NCIA vznikla slouenm
NC3A, NACMA astenou integrac NCSA. Poskytuje komplexn sluby voblasti
komunikanch ainformanch slueb api vstavb systmu zen avelen vzdunch
operac (ACCS). Zjmy R jsou zajiovny cestou SPod MO. NCIA usiluje odosaen
vy efektivity cestou zsadn modernizace aliannch KIS, kter jsou vrmci NATO
rozttny. NATO disponuje velkm mnostvm nekompatibiln komunikan infrastruktury anesluitelnmi informanmi systmy, jejich provoz vyaduje nemrn
finann prostedky avelk mnostv obslunho personlu.
NCIA pedpokld, e modernizac KIS akonsolidac komunikan infrastruktury
nap celou Alianc (enterprise-wide approach) dojde kpodstatn redukci personlu
(ze3913 osob/2013 na 3500 osob/2016). Dosaiteln ve spor pak me pedstavovat
83 MEUR/2016 a120 MEUR/2017. NCIA je schopna doshnout ipodstatnj redukce
personlu (3100 osob/2016 a2500 osob/2016), za pedpokladu zsadn modernizace
komunikan infrastruktury aredislokace entit. Tento krok je vak spojen svznamnmi
potenmi investicemi.
Plny NCIA na dosaen vych spor maj inovativn charakter azohleduj nejlep praxi vkomernm sektoru voblasti poskytovn slueb voblasti KIS. Reforma
NCIA je zvisl na naplnnosti vojenskm personlem. Vsouasnosti je zcelkovch
2032 vojenskch pozic vrmci NCIA naplnno pouze 74% aprognza nen pozitivn.
Tento stav se me promtnout do nklad agentury, kter bude nucena nkter innosti
kontraktovat.
Agentura poizovn. Tetm nov vzniklm subjektem, kter vak existuje pouze
virtuln, je agentura poizovn (NPA - NATO Procurement Agency). Jej konen
podoba je koncepn pipravovna vodpovdnosti nrodnch editel pro vyzbrojovn. Agentura by mla vbudoucnosti garantovat nejlep akvizin praxi (vzdlvn
personlu, databzi zkuenost) apipravovat rmec budoucch vyzbrojovacch program (pprava auzavrn smluvnch vztah, projektov zen), ato jak pro projekty
SmartDefence, tak ipro velk mnohonrodn vyzbrojovac projekty. Agentura bysemla
zamit na realizaci projekt zpohledu celho ivotnho cyklu amla byzce spolupracovat sprmyslem.
Vroce 2014 rozhodne Severoatlantick rada oppadnm vzniku agentury. Na stole
je nkolik variant een. NPA se me stt samostatnm subjektem nebo bude integrovna do agentury podpory, kter ji vsouasnosti disponuje schopnostmi voblasti
akvizice aprojektovho zen. Vzhledem ktomu, e vsouasnosti neexistuje dn
mnohonrodn vyzbrojovac projekt, kter by vyadoval komplexn projektov zen,
tak je vysoce pravdpodobn, e zahjen innosti tto agentury bude odloeno vase
(pstup odloen poteby).
Reorganizace seku vdy. Vervenci 2013 vznikla Organizace pro vdu atechnologie (STO - Science and Technology Organization). STO je ve sv podstat transformovanou Agenturou pro vzkum atechnologie (RTA - Research & Technology Ogranization)
spiazenm vkonnm prvkem vpodob Centra podmoskho vzkumu (NURC)
pejmenovanho na Centrum nmonho vzkumu aexperimentovn (CMRE).
13

Vojensk rozhledy 2/2014

CMRE jako nositel uniktnch vzkumnch schopnost pechz obdobn jako agentury do zkaznickho reimu financovn. Vpraxi to znamen, e si tato vzkumn organizace bude muset svoj vzkumnou innost zabezpeit prostedky nezbytn prosvoji
existenci. CMRE m potencil pro uplatnn svch schopnost nad rmec poteb NCS.
Bude tak schopna diverzifikovat svoji vzkumnou innost ve prospch civilnho sektoru
aminimalizovat tak rizika spojen se svm financovnm.
Konsolidan fze STO byla zavrena schvlenm strategie NATO pro vzkum atechnologie, [11] kter reaguje na vzvy voblasti vdy atechnologi vyplvajc ze zmn
strategickho prosted (globalizace, ekonomick vvoj, splvn hranice mezi obranou
abezpenost, vzjemn propojenost arychlost zmn, mnc se role prmyslu, splvn
technologi ainterdisciplinarita vdy). Strategie zamuje aliann aktivity voblasti vdy
atechnologi na podporu rozvoje schopnost, poslen spoluprce spartnery aanalytickou podporu rozhodovacho procesu. Strategie vytv dostaten koncepn rmec
pro vcn zamen aliannho sil voblasti vdy atechnologi.
Reorganizace standardizan funkce. Standardizaci zabezpeovala vminulosti
standardizan agentura (NSA - NATO Standardization Agency). Ministi obrany schvlili na svm norovm zasedn 2014 transformaci NSA do standardizan kancele
(NSO-NATO Standardization Office). Od 1.7. 2014 se NSO stane soust mezinrodnho vojenskho tbu abude zabezpeovat veker aktivity operan amaterilov
standardizace. Koncepn zen bude inadle zabezpeovno standardizanm vborem,
do jeho innosti jsou zapojeny vechny lensk zem.
Zkaznick financovn. Jak ji bylo zmnno, konsolidace agentur je spojena spechodem na zkaznick financovn ase zavedenm sdlench slueb pedevm voblasti
financovn aetnictv, veobecn akvizice azen lidskch zdroj. Pechod na zkaznick financovn pedstavuje organizan velmi sloit proces vyadujc zmnu kulturnch zvyklost apednastaven vnitnch pracovnch proces (business processes).
Nejvt tkosti zpsobuje zavdn zkaznickho financovn voblasti poizovn
komunikanch ainformanch slueb. NCIA disponuje monopolnm postavenm vhradnho
dodavatele tchto slueb pro NATO. Obrat NCIA in tm 800 MEUR zarok, piem vce
ne 90% aktivit agentury je financovno ze spolench prostedk NATO, tzn. e tm tetina
zcelkovch spolench prostedk je realizovna touto agenturou. Aliance usiluje onalezen
optimlnho modelu zen spoluprce sNCIA, kter zabezpe, aby sluby voblasti komunikanch ainformanch systm byly poizovny za frov ceny. Vrmci zkaznickho
financovn se hled vpodstat kompromis, kter umon, aby agentury pevzaly plnou
odpovdnost za naplnn svch zvazk vi zkaznkovi, aktomu mly vytvoenu potebnou
volnost. Na druh stran usiluj zem oudren strategickho dohledu nad realizac program
anad innost agentur zaruujc optimln pomr vstup/nklad.
Vsouasnosti jsou vyhodnocovny prvotn zkuenosti zfungovn zkaznickho
financovn za rok 2013 (hodnocen hospodaen agentur vprvnm roce jejich innosti).
Zkuenosti se promtnou do konenho zpsobu zen agentur, kter bude dokonen
vprbhu roku 2014. Je zejm, e bez existence trnch mechanism akonkurence,
co plat pedevm pro oblast komunikanch ainformanch systm. Je nezbytn
zabezpeit transparentn tvorbu cen ze strany agentur ajejich porovnn sobdobnmi
slubami na trhu (benchmarking, existence katalogu slueb). Je rovn velmi dleit
poslit schopnosti zkaznk (strategickch velitel) pi definovn poadavk aposuzovn kvality poskytovanch slueb ze strany agentur.
14

Vojensk rozhledy 2/2014

Zavdn sdlench slueb vykazuje vznamn zpodn vce ne jeden rok.


Vervnu2012 sice zahjila innost Kancel sdlench slueb (OSS - Office of Shared Services), ale nepodailo se j pedloit potebn plny kzajitn podprnch
slueb pro aliann entity centralizovanm zpsobem (zen lidskch zdroj, etnictv
aakvizice).
Pvodn cl byl stanoven do konce roku 2013, nov jaro 2014. Se zavedenm sdlench
slueb byly pedpokldny spory ve vi 11 MEUR ron. Potalo se sjednorzovmi nklady a do 30 MEUR. Jednm zdvod, pro se neda sdlen sluby zavdt
vsouladu splnem je, e zem neuvolnily potebn zdroje na kvalifikovan personl,
kter by plny na sdlen sluby pipravil. Iniciativa nar ina vnitn odpor vorganizaci. Personl voblasti podprnch slueb ct vznamn ohroen ze ztrty svho
zamstnn. Centralizace podprnch slueb tak vpodstat probh pouze narovni
jednotlivch agentur anavc nekoordinovan.
Vsouasnosti jsou schvalovny plny na zaveden sdlench slueb tzv. distribunm
zpsobem (zen bude centralizovan, ale vlastn vkon bude provdn pracovnky
ujednotlivch sloek). Pnosem bude sjednocen postup (standardizace nap Alianc)
aeliminace duplicitnch struktur (pedevm dcch). Na stran druh se jedn omn
riskantn pstup sminimlnmi dopady na funknost podporovanch prvk. Ivtto
oblasti se pedpokld, e budou vyhodnocovny zkuenosti ana jejich zklad bude
tento model dle modifikovn. Nen pravdpodobn, e by se podailo zavst funkn
systm sdlench slueb dve ne vroce 2016.

Reorganizace centrly NATO vBruselu


Reforma sted NATO sclem prohlouben efektivity ainnosti prce vpodmnkch
zdrojovho omezen sice pokrauje, ale spojenci nejsou sdosaenmi vsledky spokojeni
(organizan struktura se vpodstat nezmnila). Vsouasn dob probh implementace
nov strategie lidskch zdroj. Mezinrodn tb (IS - International Staff) byl redukovn
o6,7% abhem nsledujcch pti let je plnovna dal redukce personlu IS o7,6%
(tj. celkov redukce z1217 osob vr. 2012 na 1026 osob vr. 2017).
Mezinrodn tb je financovan zcivilnho rozpotu, kter je vystaven znanmu
tlaku. Posledn ti rozpoty jsou pipraveny vrmci nulovho nominlnho rstu. Piem
rozpoet mus uvolovat vsouladu smezinrodnmi dohodami finann prostedky
knavyovn plat personlu avalorizaci penz vrmci vminulosti pijatho velmi
tdrho penzijnho modelu.
Tmito trendy se vznamn snila flexibilita vrozpotu, jeliko mandatorn vdaje
pohlcuj jeho velkou st). Tento stav vystil vcelou adu spornch opaten aprioritizaci aktivit. Snahou je, aby finann prostedky smovaly na plnn tch nejvznamnjch priorit asoubn byl zastaven rst personlnch mandatornch vdaj
(asov omezen pracovn pomry, zamstnvn tzv. sekundovanch pracovnk, tedy
expert poskytovanch afinancovanch jednotlivmi zemmi, sniovn platovch td
aomezovn personlu). Civiln rozpoet se mus rovn vyrovnat srostoucmi nklady
na dostavbu novho velitelstv NATO vBruselu. Reforma mezinrodnho vojenskho
tbu (IMS - International Military Staff) pokrauje pod zenm vojenskho vboru,
vprbhu roku 2014 bude pipraven nvrh detailn struktury IMS.
15

Vojensk rozhledy 2/2014

Zlepen zpsobu zen spolench zdroj


Reforma voblasti zen zdroj je prioritn zamena na lep vyuvn spolench
prostedk ana maximalizaci efekt, kter lze za spolen prostedky zskat. Pedevm
se jedn ozlepen zpsobu poizovn spolen financovanch schopnost zahrnujcch
jak prvky stacionrn infrastruktury, tak imobiln prvky systmu velen azen. Zem
rovn usiluj oposlen transparentnosti aodpovdnosti (poslen kontroln aauditn innosti). Spolen financovn je, obdobn jako ostatn vznamn aliann procesy, nap.
proces obrannho plnovn (NDPP), trvale pizpsobovno mncm se potebm.
Zem se sice shoduj na obecnch clech reformy voblasti zen zdroj, ale velmi
asto se rozchzej vnzorech na konkrtn zpsob jejich dosaen. R pat vtomto
ohledu mezi siln proreformn kdlo tvoen Velkou Britni, Holandskem, Dnskem,
Franci aKanadou. Tyto zem maj pochybnosti oefektivnosti stvajcch proces zen
spolench zdroj akritizuj souasn stav, kdy souvisejc procesy stle neodpovdaj
nejlep praxi modernho zen (nedostaten transparentnost, omezen vymahatelnost odpovdnosti, nzk schopnost mit skutenou vkonnost adosaen vsledky).
Tyto zem pedloily vminulosti celou adu iniciativ kposlen zen spolenho
financovn.
Na stran druh existuje ikonzervativn kdlo tvoen Tureckem, Nmeckem, Spojenmi stty aNorskem. Tyto zem maj minimln vli mnit stvajc systm hospodaen
Aliance. Zmnu vnmaj jako riziko pro naruen funknosti proces azpravidla poaduj del as pro ppravu zmny. Tyto zem maj vt vli pro navyovn finannch
prostedk do spolenho financovn. Rozsah spolenho financovn pedstavuje
vsouasnosti cca 2,5 mld. EUR. Vtina zem vak prosazuje restriktivn politiku.
Nejsou ochotny navyovat objem spolenho financovn. Prosazuj, aby nov aktivity
byly financovny vrmci stvajcch disponibilnch prostedk, tj. vrmci nulovho
nominlnho rstu (ZNG).
Vpraxi to znamen reln snen kupn sly, zven tlak na prioritizaci poadavk
anutnost pijmn vt mry rizika pi fungovn Aliance. Zem jsou obecn ochotny
uvolnit ve prospch financovn novch aktivit pouze prostedky zskan vrmci reali
zace strukturlnch reforem (spory). Nejsilnj restriktivn politiku prosazuje FR,
kter usiluje oto, aby finann prostedky smovaly pedevm pro vstavbu nrodnch
kapacit. Pro vtinu zem jsou za uznvanou prioritu povaovny vdaje na operace!
VAlianci rezonuje debata oreinvestici prostedk uvolnnch vsouvislosti somezovnm vojenskho psoben vAfghnistnu po roce 2014 do rozvoje schopnost
avcviku. Finann prostedky by tak mly prioritn smovat do realizace Chicago
Defence Package, Smart Defence, Connected Forces Initiative, Nation Framework
Concept). Ipes politickou deklaraci poslit vdaje do vcviku avytvoit tak podmnky
pro udren dosaen rovn interoperability se ukazuje, e nkter zem nejsou ochotny
za tmto elem otevt stavidla spolenho financovn. Ppadn reinvestice se tak
bude odehrvat pedevm na nrodn rovni! [12]
Pestoe vtina zem kritizuje nedostatky vprocesu poizovn spolench schopnost
vrmci NSIP, je velmi obtn prosadit opaten kposlen jeho efektivnosti. Vposlednch tech letech sice byla pijata cel ada systmovch krok ke zlepen procesu ppravy projekt, jejich schvalovn azen, ale ipesto nebyl program NSIP vposlednch
tech letech schopen vyerpat prostedky do ve schvlench pspvkovch strop.
16

Vojensk rozhledy 2/2014

Neda se rovn projekty vas dokonovat, atm podporovat poadovan schopnosti


vsouladu splnem implementace. [13] Zvaovna jsou motivujc opaten ke zven
kzn (tj. zejmna dodrovn asovch parametr realizace avasn informovn
oproblmech).
Pokrauje diskuze ke zmnm vnastaven procesu plnovn spolench zdroj.
Snahou je upravit asov parametry plnovacho cyklu tak, aby vstupy zplnu poskytovaly vdostatenm asovm pedstihu vstupy pro poteby procesu rozpotovn
(vsouasnosti tento proces probh tm soubn). Tmto krokem by byl poslen
vznam vcnho plnovn azlepena vazba na tvorbu rozpotu.
R podporuje revizi spolenho financovn areformy voblasti zen spolench
zdroj. Revize pravidel spolenho financovn NATO by vak nemla vst knaven
pspvk R do spolench rozpot aNSIP. Pesun prostedk na nov iniciativy
sevrmci stle stejnho objemu disponibilnch zdroj me odehrvat pouze nazklad
politickho avojenskho pehodnocen priorit nebo ukonovnm existujcch projekt
i aktivit. Pro R je dleit, aby poadavky na spolen financovn vzely zaliannho
plnovacho procesu (NDPP) ajednalo se ojejich clen nasmrovn na nejkrititj
schopnosti, na naplovn strategickch aliannch cl anejvych politickch priorit.
Pro R je dleit, aby investin projekty programu NSIP odrely aktuln platn
vojensk poadavky abyla tak zajitna relevantnost poizovanch schopnost vdlouhodob perspektiv. R prosazuje, aby finann prostedky smovaly do vstavby
spolen infrastruktury vyven, tedy jak na rozvoj nasaditelnch schopnost i podporu
operac, tak ina zajitn zvazk dle l. 5, tzv. kritick infrastruktura. Rozhodujcm
kritriem rozhodovn oinvesticch je operan potebnost. Podporujeme zefektivnn procesu poizovn spolench schopnost vrmci NSIP azven odpovdnosti
hostitelskch zem.

Zvr
Zpspvku je zejm, e existuje siln vle pizpsobit vnitn fungovn Aliance
novm potebm azdrojovm monostem. Reformy NATO b, ne vdy jsou oekvn naplovna ane ve b tak rychle, jak bylo plnovno. Nicmn Aliance smuje
ktomu, aby byla vytvoena modern fungujc organizace, kter je schopna naplovat
sv posln hospodrnm zpsobem vrmci omezench zdrojovch monost.
Jak ji bylo uvedeno vvodu pspvku, tak posledn vlna strukturlnch reforem
NATO byla zahjena vroce 2010 vrmci lisabonskho summitu ajejich realizace
mstedndob asov rmec. Nkter opaten vyaduj as, aby mohla zat generovat
oekvan efekty (spory i efektivnj innost). Konsolidace organizanch struktur
se neobela bez vznamnch vstupnch investic. Tento pstup nebyl spojenci zpochybovn, ale zem dr veker vdaje pod silnm dohledem. Uvolnny byly finann
prostedky na konsolidaci komunikanch ainformanch systm, kde jsou oekvny
vznamn spory azlepen funknosti vdlouhodobj perspektiv. Naopak se nepodailo doshnout shody na podpoe procesu zavdn sdlench slueb, co je jednm
zdvod, pro se tyto sluby neda prosadit vsouladu spvodnmi pedstavami.
Je potebn si rovn piznat, e nkter reformn kroky maj spe formln charakter avlastn innost je jimi ovlivnna jen minimln. To se tk pedevm oblasti
17

Vojensk rozhledy 2/2014

standardizace asnejvt pravdpodobnost ivzniku i nevzniku nov agentury poizovn. Ne vechna opaten mla racionln zklad zpohledu efektivnho aelnho vynakldn finannch prostedk, ale byla vsledkem politickch kompromis.
Jednse pedevm ogeografick rozmstn prvk NCS. Zajmav je, e tlaku reforem
odolaly mnohonrodn financovan programy. Zem vnich zapojen odmtly konsolidaci audrely si vhradn prvo rozhodovn ovlastnch finannch prostedcch,
cojebezesporu legitimn poin.
Realizace reformy je spojena se zmnou kultury amylen zpohledu vnitnho fungovn Aliance. Nejvznamnj zmnou je zaveden zkaznickho financovn pi zabezpeovn podprnch funkc. Pedevm poskytovn slueb voblasti komunikanch
ainformanch systm vyaduje nastaven nov kvality zkaznicko-dodavatelskch
vztah. Jedn se pedevm oposlen schopnost zkaznka avytvoen tzv.inteligentnho zkaznka (smart customer), kter um definovat sv poteby, posoudit kvalitu
poskytovanch slueb ajejich finann hodnotu.
Prbh reformy je pravideln vyhodnocovn am vysokou politickou dleitost.
Svsledky jsou seznamovni jak politit pedstavitel, tak ivelvyslanci, avppad
poteby jsou pijmny kroky usmrujc dalm postup reforem.
Reformn proces pin rovn cenn zkuenosti zcel ady oblast pln vyuitelnch
vpodmnkch rezortu MO. Jedn se pedevm opoznatky zzen zmny (change management), zavdn sdlench slueb voblasti administrativn podpory velk organizace,
vytven projektovho zen vrmci procesu vyzbrojovn (pstupy kpodpoe vzbroje
vrmci ivotnho cyklu, i nastaven spoluprce sprmyslem) azavdn zkaznickho
financovn vpodmnkch monopolnho poskytovn slueb od jednotlivch agentur
(vytvoen nezbytn volnosti pro iniciativu vedoucch pracovnk adiverzifikaci aktivit,
ale soubn udren silnho vlivu na probhajc procesy pedevm zpohledu frov
ceny za poskytovan sluby).
Pro R vytv reforma agentur NATO prostor pro lep vyuvn agenturnch
schopnost ve prospch innost rezortu MO nap. pi poizovn majetku aslueb
ipipodpoe nasazench vojsk voperacch. SNSPA m R sice navzny pracovn
vztahy voblasti poizovn majetku aslueb, ale vzjmu R je, aby spoluprce sNSPA
byla dle posilovna.
Pro R je velmi dleit, aby personl, kter je vysln do aliannch struktur, byl
schopen zabezpeit pesun nejlep praxe zpt do R. Jedn se ouniktn monosti
zskvn zkuenost vmezinrodnm prosted api een problm, kter nen mon
zskat vrmci naich domcch organizanch struktur. Jedn se pedevm opsoben
na vych tbech, ale ina specializovanch pracovitch (osdky NAEW&C, analytici
vrmci AGS, specialist voblasti CIS).
Poznmky ktextu auit literatura:
[1] Strategic Concept for the Defence and Security of the Members of the North Atlantic Treaty Organization,
(Active Engagement, Modern Defence), adopted by the Heads of State and Government at the NATO
Summit in Lisbon, 19-20 November 2010. NATO Public Diplomacy Division, Stratcon10EN/1959-10
NATO Graphics and Printing.
[2] Lisbon Summit Declaration, Issued by the Heads of State and Government participating in
themeeting of the North Atlantic Council in Lisbon on 20 November 2010. 20 November 2010,
p. 13. Press Release PR/CP(2010)0155. Dostupn na: http://www.nato.int/nato_static/assets/pdf/

18

Vojensk rozhledy 2/2014


pdf_2010_11/2010_11_11DE1DB9B73C4F9BBFB52B2C94722EAC_PR_CP20100155_ENG-Summit_
LISBON.pdf (27. nora 2014).
[3] Chicago Summit Declaration, Issued by the Heads of State and Government participating in the meeting
of the North Atlantic Council in Chicago on 20 May 2012. 20 May 2012. Press Release (2012) 062.
Dostupn na: http://www.nato.int/cps/en/natolive/official_texts_87593.htm?mode=pressrelease.
[4] Posledn hodnocen aliannch reforem bylo ministrm obrany pedloeno na jejich norovm zasedn
t. r. vBruselu.
[5] Vsouladu spravidly pro poskytovn HNS byla pipravena dohoda mezi R aSHAPE kzabezpeen
nasaditelnho spojovacho modelu (DCM - Deployable Communication Module) vLipnku nad Bevou,
kter je jako jedin entita na zem R soust NCS.
[6] Pedfinancovn aktivit na zaveden sdlench slueb ve vi 5,8 MEUR. Nklady na transformaci
NCS ve vi 63,8 MEUR. Nklady na transformaci agentury komunikanch ainformanch systm
(NCIA - NATO Communication and Information Agency) ve vi 18,6 MEUR (zahrnuje i8,6 MEUR
zaktiv agentury) anklady na pesun spojovac koly NATO zIT do PT ve vi 24,1 MEUR (financovno zNSIP). Vdaje na transforman program komunikanch ainformanch systm smujcch
kekonsolidaci infrastruktury vtto oblasti ve vi 17 MEUR (financovno zNSIP).
[7] Pro toto strategick velitelstv NATO se pouv rovn tradin nzev Nejvy spojeneck velitelstv
vEvrop (SHAPE - Supreme Headquarters Allied Power Europe).
[8] NAMSA (logistika), CEPMA (produktovod), NAMA (strategick peprava), NSA (standardizace),
NC3A (komunikan ainforman systmy), NACMA (velen azen vzdunch sil), NCSA (podpora
KIS), RTA (vzkum), NAPMA (NAEW&C), NAGSMA (AGS), NETMA (Eurofighter), NAHEMA
(NH-90Helicopter), NAMEADSMA (MEADS systm protivzdun obrany), NURC - NATO Underwater
Research Centre.
[9] Baseline to Measure the Success of NCIA and NSPA in Achieving their Savings Objectives
(AC/335-N(2013)0003-REV2).
[10] Zachovna byla innost nsledujcch agentur - NAPMA, NAGSMA, NETMA, NAHEMA,
NAMEADSMA.
[11] NATO Science and Technology Strategy, PO(2013)0020, dated 17 January 2013.
[12] Zanalzy nklad na CFI azanalzy dopad novch pravidel na financovn vzdlvn, vcviku
acvien je zejm, e nedochz kzsadn zmn vrozsahu vyuit spolenho financovn. Prmrn
ron nrst se pohybuje mezi 3,4 a 10,6 MEUR. Vplnovacm obdob 2014-2018 to pedstavuje
kumulovan nrst nklad vrozmez 17 a 53 MEUR, tj. ze souasnch 88 max. na 141 MEUR.
[13] R trvale vykazuje velmi vysokou mru implementace projekt NSIP (pes 90 %).

Pouit zkratky:
ACCS

Air Command and Control System

systm velen azen vzdunch sil

ACO

Allied Command Operations

Spojeneck velitelstv pro operace

ACT

Allied Command Transformation

Spojeneck velitelstv pro transformaci

AGS

Alliance Ground Surveillance

aliann systm pozemnho przkumu

CAOC

Combined Air Operations Centre

mnohonrodn operan stedisko


vzdunch sil

CEPMA

Central Europe Pipeline


Management Agency

Agentura zen produktovod ve stedn


Evrop

CFI

Connected Forces Initiative

iniciativa Connected Forces

CIS

Communication and Information


Systems

komunikan ainforman systmy

CMRE

Centre for Maritime Research and


Experimentation

Centrum pro nmon vzkum


aexperimentovn (bval Centrum
podmoskho vzkumu NURC)

DCM

Deployable Communication
Module

nasaditeln spojovac model

19

Vojensk rozhledy 2/2014


HNS

Host Nation Support

podpora azabezpeen hostitelskm sttem

IMS

International Military Staff

mezinrodn vojensk tb

IS

International Staff

mezinrodn tb

JFC

Joint Force Command

spolen velitelstv

KIS

Communication and Information


System (CIS)

komunikan ainforman systm

MEUR

Million Euros

miliony euro

NACMA

NATO Air Command and Control


System Management Agency

Agentura zen aliannho systmu


velen azen vzdunch sil (Hlavn ad
provelen azen letectva NATO)

NAGSMA

NATO Alliance Ground


Surveillance Management Agency

Agentura zen aliannho systmu


pozemnho przkumu

NAHEMA

NATO Helicopter Management


Agency

Agentura zen vrtulnku NH 90


(dicad pro vrtulnky NATO)

NAEW&C

NATO Airborne Early


Warning & Control

systm vasn vzdun vstrahy azen


(systm vasn leteck vstrahy NATO)

NAMA

NATO Airlift Management Agency

Agentura zen vzdun pepravy

NAMEADSMA

NATO Medium Extended Air


Defence System Agency

Agentura zen systmu PVO stednho


dosahu

NAMSA

NATO Maintenance and Supply


Agency

Agentura NATO pro drbu azsobovn


(Agentura NATO pro technick zabezpeen
azsobovn)

NAPMA

NATO Airborne Early


Warning & Control Programme
Management Agency,

Agentura NATO zen programu vasn


vzdun vstrahy azen (dic ad
programu ltajcch systm vasn
vstrahy azen NATO)

NATINAMDS

NATO Integrated Air and Missile


Defence System

integrovan systm protivzdun araketov


obrany NATO

NCIA

NATO Communication and


Information Agency

Agentura NATO pro komunikan


ainforman systmy (vznikla slouenm
NC3A, NACMA astenou integrac
NCSA)

NC3A

NATO Consultation,
Command and Control Agency

Agentura velen azen NATO


(agentura NATO pro C3)

NCS

NATO Command Structure

velitelsk struktura NATO

NCSA

NATO Communication and


Information Systems Support
Agency

Agentura podpory komunikanch


ainformanch systm NATO

NDPP

NATO Defence Planning Process

proces obrannho plnovn NATO

NETMA

NATO Eurofighter and Tornado


Management Agency

Agentura zen program Eurofighter


aTornado

NFS

NATO Force Structure

aliann struktura sil

NPA

NATO Procurement Agency

Agentura NATO pro zsobovn

NRF

NATO Response Force (sg.)

sly rychl reakce NATO

NSA

NATO Standardization Agency

Agentura NATO pro standardizaci

NSIP

NATO Security and Investment


Programme

Program bezpenostnch investic NATO

20

Vojensk rozhledy 2/2014


NSO

NATO Standardization Office

Standardizan kancel NATO

NSPA

NATO Support Agency

Agentura podpory NATO

NURC

NATO Underwater Research


Centre

bv. Centrum NATO pro podmosk vzkum


(pejmenovan na Centrum nmonho
vzkumu aexperimentovn - CMRE)

NV

National Armaments Office

Nrodn ad pro vyzbrojovn

OSS

Office of Shared Services

Kancel sdlench slueb

PCC

Prague Capabilities Commitment

prask zvazek poslen vojenskch


schopnost (poskytovn vojenskch
kapacit), pijat na praskm summitu
2002 (vytvoen dvacetiscov armdy
kzsahu kdekoli na svt)

RTA

Research & Technology Agency

Agentura pro obrann vzkum


atechnologie

SHAPE

Supreme Headquarters Allied


Power Europe

Vrchn velitelstv spojeneckch sil vEvrop

SPod MO

Division of Support, MoD

sekce podpory MO

STO

Science and Technology


Organization

Organizace pro vdu atechnologie

ZNG

Zero Nominal Growth

nulov nominln rst

Zkratky stt uit vtextu:


BE

(kd NATO BEL) Belgium

Belgie

DE

(kd NATO DEU) Germany

Nmecko

FR

(kd NATO FRA) France

Francie

GB

(kd NATOGBR) Great Britain

Velk Britnie

HU

(kd NATO HUN) Hungary

Maarsko

IT

(kd NATO ITA) Italy

Itlie

LU

(kd NATO LUX) Luxembourg

Lucembursko

NL

(kd NATO NLD) the Netherlands

Nizozem

NO

(kd NATO NOR) Norway

Norsko

PL

(kd NATO POL) Poland

Polsko

PT

(kd NATO PRT) Portugal

Portugalsko

TR

(kd NATO TUR) Turkey

Turecko

US

(kd NATO USA) United States

Spojen stty

21

Vojensk rozhledy 2/2014

Ing. Ale Olejnek, Ph.D.

Bezpenostn
Ozbrojen konflikt asouvislosti
politika
jeho ekonomick analzy
Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 2240, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).
lnek proel recenznm zenm.

Vlka je nejastji definovna jako ozbrojen zpas i jako uvn ozbrojench


sil ve vztazch mezi dvma i vce aktry. O vlce meme hovoit pouze v ppad
takovho ozbrojenho stetu, pi kterm je nejmn tisc zabitch lid za rok. Pokud
je poet obt ni, hovome o ozbrojenm konfliktu.
Jan Eichler, Luk Tich
USA a Rusk federace, MV, Praha 2013

Armed Conflict and Relations


of its Economic Analysis
Abstrakt:
Clem pspvku je objasnn zkladnch souvislost ekonomick analzy ozbrojenho konfliktu. Autor se sna vysvtlit jej dleitost avznam, souasn
upozoruje na skal jej implementace. Na zklad porovnn nkolika studi
jeprokzno, evtto oblasti panuje terminologick nejednotnost. Proujednocen
pojmovho apartu je navrhovno vyut obecnho rmce nkladov-uitkov
analzy asouasn ji pout ikvyjden ekonomick hodnoty ozbrojenho konfliktu prostednictvm ocenn vech nklad a potencionlnch uitk.
Abstract:
The topic of this essay is an insight into the interrelations of the economic analysis
of armed conflict. The author tries to explain its substance and importance and
atthe same time he warns against the difficulties with its implementation. Backed
byseveral studies, we must conclude that there is alot of confusion interminology
we use. It is therefore proposed to apply cost-benefit analysis, sothat we could
create aunified terminology and simultaneously to use this analysis to present
armed conflict economy in terms of overall expenses vs. likely benefits aroused
byrespective armed warfare.
Klov slova:
Ozbrojen konflikt, nkladov analza, ekonomika ozbrojenho konfliktu, nkladov studie ozbrojench konflikt.
Key words:
Armed conflict, cost-benefit analysis, armed conflict economy, cost studies of armed
conflicts.
22

Vojensk rozhledy 2/2014

vod
Zjem ostudium ozbrojenho konfliktu byl dlouhou dobu domnou politolog, ale
bhem nkolika poslednch desetilet dolo kzsadnmu prlomu, kdy se touto oblast
zaali zabvat tak ekonomov. [1] Navc je mon odkzat se na prce zpotku minulho stolet, kter touto oblast tak pomrn intenzivn zkoumaly. [2, 3] Ekonomie obrany
jedefinovna tak, aby obsahovala vechny aspekty ekonomiky obrany, odzbrojen, konverze amru. Podle Hartleye, [4] je ji teba modifikovat tak, aby zahrnovala ekonomiku
vlky, konfliktu anekonvennho konfliktu (nap. terorismus, civiln vlku, revoluci,
povstn, vzpouru, rebelii). [5] Vzhledem ksouasn mezinrodn politick situaci acharakteru probhajcch apotenciln monch konflikt nabv tma novho rozmru.
Ozbrojen konflikt me vzniknout uvnit stt jako civiln vlka, povstn anebo
dsledkem terorismu. Tak me vypuknout mezi stty ve form vlky nebo zven
podporovan vzpoury. Zrozmanitosti monch podob ozbrojenho konfliktu lze t
oekvat, e jeho dopady na prosperitu jednotlivc aspolenosti budou devastujc.
Posouzen vech aspekt vzniku atrvn ozbrojenho konfliktu je velmi obtn zleitost. Samotn charakter konfliktu tuto skutenost umocuje. Ozbrojen konflikty jsou
nkladn. Stanoven ceny takovhoto konfliktu je jedna zotzek, kter by mla bt
odpovzena ped tm, ne zem vstoup nebo se zapoj do jakhokoliv stetu. Konen
rozhodnut je odrazem souboru vojenskch apolitickch diskuz, kter jsou ovlivovny
otzkami ekonomiky, legality aetiky.
Vprbhu ozbrojenho konfliktu jsou spotebovvny vzcn zdroje, kter maj
alternativn vyuit. Rozhodnut vstoupit nebo participovat na konfliktu ssebou nese tzv.
spoleensk nklady pleitost. Zdroje, ktermi spolenost disponuje, mohou bt alokovny smrem kozbrojenmu konfliktu nebo mohou bt spotebovny pivytven podmnek pro uspokojovn jinch spoleenskch aindividulnch poteb. [6] Mrazapojen
zem do danho konfliktu bude odrazem jej schopnosti aochoty zaplatit cenu takovho
konfliktu. Je tedy otzkou, jakou mru pidan hodnoty pslun zem zsk svm vstupem
do vlky. Pi vyuit nkladov-uitkovho pstupu, bude rozhodujc vzjemnch vztah
nklad auitk, kter bude vznikl konflikt pro konkrtn zemi vyvolvat.
Vhistorii se setkvme srozhodnutmi ohledn vlenho konfliktu, kter vychzela
pedevm zvojensko-politick roviny, stm e ekonomick strnka nebyla chpna jako
stejn. [7] Vsouasn dob, kdy charakter konfliktu je rozdlnch od tch, kter probhly
vprvn polovinminulho stolet, [8] nabv znalost ceny konfliktu na novm vznamu.
Zapojen zem do konfliktu me bt pozdji doprovzeno nejen potemi sfinancovnm jej asti, ale tak me vst kvlnm odporu obyvatelstva. [9] Konen nklady
konfliktu pedem nejsou znmy ajakkoliv odhady jsou velmi nepesn.
Diskuze oozbrojenm konfliktu jsou nevyhnuteln apochopiteln velmi emocionln.
Ztrty zejmna na ivotech vojk, ale icivilnho obyvatelstva, kody na infrastruktue,
znien msta, ztracen kulturn hodnoty, utrpen obyvatelstva, zmaen monosti
jednotlivc, pokles blahobytu apod. jsou neodmysliteln spojeny sozbrojenm konfliktem. Vkonfrontaci snklady existuj podnty pro hledn alternativy efektivnjho
apijatelnjho een (diplomacie, mezinrodn ntlak, sankce apod.). Vtomto ppad
me bt pnos ekonom avyuit ekonomick analzy velmi uiten. Souasn
situace jenavzdory vysokmu mnostv ozbrojench konflikt poznamenna relativnm
nedostatkem komplexnch empirickch ekonomickch studi ozbrojenho konfliktu.
23

Vojensk rozhledy 2/2014

Metodologick rmec pro hodnocen


ozbrojenho konfliktu
Zkladnm problmem pi prognzovn ekonomickch dopad ozbrojenho konfliktu je znan mra nejistoty vyvolan psobenmmnoha promnnch ovlivujcch
samotn charakter, prbh adlku ozbrojenho konfliktu. Metody ke stanoven ekonomickch nklad ozbrojenho konfliktu lze rozdlit do dvou zkladnch skupin:
a) etn metody,
b) modelovac metody.
etn metody jsou zaloeny na deskripci, zaznamenn anslednm stn vech
relnch nklad vyvolanch ozbrojench konfliktem. Zkladn vhodou etnch
metod vzhledem kostatnm metodm je prv jejich etn-soutov podstata, aztoho
dvodu, e dvaj dojem relnosti akonkrtnosti, kter dn zmodelovch metod,
zaloench na uritch pedpokladech, neposkytuje. Vstupy zskan pomoc etnch
metod by nemly bt vrozporu se skutenost, protoe zn vychzej, naopak vstupy
zmodelovn mohou bt vrozporu skonenmi dopady ozbrojenho konfliktu.
Na druhou stranu slabinou etnch metod je nebezpe nedostupnosti, neznalosti
arelevance kalkulovanch nklad ozbrojenho konfliktu. Vsledkem pak me bt
skutenost, e provdn nkladov analza bude postrdat vznamnou st nklad,
kter bez aplikace modelovn nelze urit. Speciln se jedn ooportunitn nklady jako
je pokles turistickho ruchu nebo nerealizovan zahranin investice.
Clem modelovacch metod nen sumarizace vech vzniklch nklad, tak jak tomu
jeumetod etnch, ale jde pedevm ostanoven pravdpodobnho vvoje ekonomiky, pokud by kozbrojenmu konfliktu nedolo. Reln stav ekonomiky pak me bt
pomovnmodelem svytvoenm stavem hospodstv nezasaenho ekonomickmi
dopady ozbrojenho konfliktu. Pro modelovn vvoje ekonomiky me bt vyuito
bu extrapolace, nebo ekonometrickch model.
Pstup pedkldan vtomto pspvku m deskriptivn-analytick ametodologick
charakter. Ideov vychz zprvn zprezentovanch metod hodnocen ozbrojenho konfliktu. Literrn reere poukazuje na jistou mru nekonzistence aterminologick nejednotnosti autor zabvajcch se problematikou ekonomick analzy ozbrojenho konfliktu,
seznamuje smonmi pstupy klasifikace nklad ozbrojenho konfliktu, avesv druh
sti pedkld nvrh terminologickho sjednocen klasifikace nklad auitk prostednictvm aplikace cost-benefit analzy na podmnky ozbrojenho konfliktu.

Ekonomick rmec pro hodnocen


ozbrojenho konfliktu
Jednn ovlce atedy orozhodnut vstoupit nebo nevstoupit do ozbrojenho konfliktu,
vsob zahrnuj rzn hlediska (nap. politick, vojensk, prvn nebo morln-etick).
Zteoretickho hlediska je mon na ozbrojen konflikt pohlet jako na krajn alternativu
een problematickch regionlnch nebo mezinrodn-politickch vztah. [10]
Ozbrojen konflikt vak ped ns klade velmi zvan problm nklad apotencilnch uitk, kter jsou skonfliktem spojeny. Kad vlda stoj ped otzkou jak
pnosy aztrty me potenciln konflikt vyvolat pro jej zemi.
24

Vojensk rozhledy 2/2014

Ekonomov hodnot konflikt na zklad pravdpodobnch nklad auitk. Mohou


vychzet zji probhlch nebo probhajcch ozbrojench stet vjejich rznch formch. asto se pistupuje kvytven model dopad monho konfliktu. [8, 11, 12, 13]
Konen vsledky jsou zvisl na zvolenm scni, znich kad bude charakteristick
uritou mrou ekonomick nejistoty. Tato mra nejistoty je dna sloitost pesn predikce
prbhu konfliktu areakce ekonomickho prosted na jeho vznik. [14]
Dal nemn zvanou komplikac vyvolvajc obte pi stanovovn nklad
auitk vyvolanch konfliktem je skutenost, e vldy rozdln pistupuj kprezentaci
svch nklad, kter mus vtto souvislosti nst. [15, 16]
Informace onkladech apnosech jsou nezbytn pro vyvozen zvru, zda konflikt
me bt povaovn za vhodn projekt azda jej akceptovat. Samozejm, e je mon
na tento pstup pohlet kriticky aoznait ho za velice hrub, neetick anemorln.
Nicmn pokud je nam kolem rozhodovat ootzkch ozbrojenho konfliktu, musme
veker nklady auitky pevst do finann podoby. Ekonomov by mli pedkldat
smyslupln podklady pro rozhodovn, kter maj racionln jdro. Proto mus bt abstrahovno od podobnch kritik aje nutn hledat takov techniky, kter co nejpesnji
vyjd hodnotu itakovch problematickch nklad jako je nap. ztrta lidskho ivota,
zpomalen rozvoje lidskch zdroj apod. Zekonomickho pohledu je ozbrojen
konflikt jen jednou zalternativ aje tedy na ekonomech apedloench ekonomickch analzch, aby co nejpesnji vymezili vechny nklady anapomohli tak
kco mon nejracionlnjmu rozhodnut.
Nkladov-uitkov rmec me bt vyuit jako plnovac nstroj, ale zrove
ijako nstroj kontroly. Pi plnovn jsou vechny kalkulace nklad apnos odhady
vytvoen jet ped zapoetm konfliktu. Tyto odhady apedbn kalkulace slou
mnohdy jako zklad pro tvorbu rozhodnut ve vztahu ke konfliktu, ato zda vstoupit
inevstoupit do vlky. Po skonen konfliktu dochz ke srovnn vynaloench nklad
sdosaenm prospchem. Zjitn rozdl mezi plnovanmi adosaenmi hodnotami
me mt velk vznam. Me poskytnout informace pro dal rozhodovn. Srovnn
plnovanch adosaench aktulnch nklad apnos poskytuje mon odpovdi
naotzky ve vztahu kfaktorm, kter je zpsobuj aovlivuj. Dky tmto informacm,
pak mohou budouc predikce doshnout vt pesnosti arelevance.

Nklady ozbrojenho konfliktu


Ozbrojen konflikt zpsobuje enormn nklady rozdlnho druhu pro jednotlivce,
spolenost astty. Propoznn vech aspekt souvisejcch sozbrojenm konfliktem je nutn nalzt rzn kritria apstupy jejich hledn adeskripce. Vsoudobch studich meme nalzt rzn vymezen nklad. Jak ji bylo konstatovno
vpedelm textu, neexistuje dostatek studi zabvajcch se nklady ozbrojenho
konfliktu, adokonce jet mn tch, kter se tmto problmem zabvaj systematicky
akomplexn.
Dvodem nedostatku takovch studi je velk obtnost jejich vytven. Vprvn
ad, je zde naprost nedostatek relevantnch empirickch ekonomickch statistik apodklad zabvajcch se zaznamenvnm spoteby adestrukce zdroj bhem konfliktu.
Ztohoto dvodu je zjiovn nklad konfliktu nevyhnuteln procesem odhad.
25

26

vedlej efekty aztrty


na majetku

vedlej
ekonomick
dopady na ropn trh
vedlej sociln
makroekonomick globln dopady
dopady konfliktu
drogy, aids,
terorismus

humanitrn pomoc

nklady obnovy dopady konfliktu


anrodn vstavby na okoln zem

Skns
(2005)
vlka vIrku
vojensk nklady
bhem konfliktu
civiln nklady
bhem konfliktu

nklady globln
ekonomiky
oslaben bezpenosti aodzbrojen
environmentln
nklady
lidsk prva

vojensk nklady
poskonen
konfliktu
lidsk civiln nklady
bezpenostn poskonen
ekonomick konfliktu
sociln
udrovn lidskch
prv, suverenity
globln svtov
nklady
lidsk nklady
oslaben mezinrodnho prva
podkopvn
dvry OSN
udrovn koalice

Blakey-Brown,
Nordhaus
Collier akol.
Bennis akol.
(2002)
(2003)
(2004)
Rosecrance (1999)
vlka vPerskm zlivu
vlka vIrku
obansk vlka
vlka vIrku
nklady konfliktu pro vojensk nklady nklady bhem
nklady proUSA
mezinrodn aktry
konfliktu
vojensk nklady povlen
ekonomick
lidsk
okupace aobnovy
bezpenostn
ekonomick
sociln
dal pm ekonomick
okupace
sociln nklady pro Irk
audrovn mru

zachrnn ivoty
irckho lidu

sankce OSN

ueten nklady

znien
infrastruktura
mrt azrann

dal makroekonomick
dopady (akciov trh, bydlen)

rozpotov nklady

globln dopady

zrann makroekonomick
dopadyvlky
dal nklady
nklady nejistoty
nklady dalch
dopad na ceny ropy
koalinch zem
nklady Irku
celkov pjem acenov efekty

ztrty na ivotech nlady zloh, mrt osob, ztrty


vdsledku porann mozku
adalch zrann, veterni,
znehodnocen voj.techniky

nrodn garda
azlohy

vojensk avldn
vdaje

Bilmes, Stiglitz
(2006, 2008, 2010, 2012)
vlka vIrku
rozpotov nklady
vldyUSA
vdaje na bojov apodprn
operace, pe oveterny,
demobilizace, nrst voj.
vdaj
nklady vlky
proekonomiku USA

Tab. 1: Vybran studie zkoumajc nklady konfliktu


Wallsten, Kosec
(2005)
vlka vIrku
nklady pro USA

Vojensk rozhledy 2/2014

Vojensk rozhledy 2/2014

Nicmn,mnoho typ nklad nen mono pevst do penn podoby. Jevelmi obtn
stanovit ekonomickou hodnotu potu obt azrann, trap uprchlch avysthovanch
osob. Jet ale mnohem sloitj je stanovit hodnotu dalch dopad vlky jako jeselhn
infrastruktury, sociln chaos anebo ztrta politick moci.
Krom toho, ikdyby tato data byla dostupn, je zde koncepn problm, kter nklady
do odhad zahrnovat. Selekce nkladovch poloek vsob zahrnuje bezpoet metodologickch rozhodnut, napklad rozhodnout, kter nklady jsou vdsledku vlky akter
by vznikly dokonce bez existence konfliktu. Dal rozhodnut se vztahuje kvymezen
asovho rmce nepmch nsledk vlky. Zajmavm problmem je irozpoznn,
kter typy nklad jsou vyvolvny rzn intenzivnmi arozshlmi konflikty (lokln,
regionln aglobln rove). Vneposledn ad je dleit rozhodnout ohodnocen
nklad zpohledu jejich relevance kcelkovm nkladm.
Za elem komparace soudobch pstup khodnocen avymezovn nklad konfliktu bylo analyzovno nkolik nejvhodnjch studi. Informace odiskutovanch
nkladech pin tabulka 1 (str. 26).

Nkladov matice pro ozbrojen konflikt


Skns ukazuje, e lze vysledovat ti zkladn okruhy monho lenn nklad
konfliktu, uveden vtab. 2:
a) vojensk anevojensk (civiln) nklady,
b) nklady bhem konfliktu apo skonen konfliktu,
c) nklady vztahujc se kpmm astnkm konfliktu anklady dopadajc nasubjekty, kter do konfliktu nejsou zapojeny.
Tab. 2: Nkladov matice pro ozbrojen konflikt dle Skns [17]

Nklady
vztahujc se
kpmm
astnkm
konfliktu

Vojensk nklady Civiln nklady


bhem
bhem
konfliktu
konfliktu

Vojensk nklady Civiln nklady


po skonen
poskonen
konfliktu
konfliktu

vojensk vdaje
ekonomick
astnk konfliktu asociln dopad
naastnky
vojensk obti
konfliktu

vojensk vdaje
ekonomick
astnk konfliktu asociln dopad
naastnky konfliktu

vojensk vdaje
Nklady
sousednch zem
dopadajc
nasubjekty,
kter dokonfliktu
nejsou zapojeny

povlen
rekonstrukce

civiln obti
uprchlictv
humanitrn
pomoc

mezinrodn nebo
regionln mrov
operace

humanitrn pomoc
pomoc pro
rekonstrukci

pomoc pro
rekonstrukci

27

Vojensk rozhledy 2/2014

Brown a Rosecrance se ve sv prci zabvaj otzkou vznamnosti prevence


vevztahu knkladm, kter me ozbrojen konflikt vyvolat uzem lecch blzko
jeho centra. Studie pedkld vymezen externch nklad konfliktu, kter dopadaj
mimo jurisdikci, kde konflikt pmo probh. Pehled tchto nklad uvd tab. 3.
Tab. 3: Typy externch nklad [18]
Nklad

Obsah
teritoriln omezen

vojensk nklady

vojensk konflikty
vy obrann rozpoty
ekonomick zt

nklady emigrace

politick asociln problmy


vojensk komplikace

dal pm ekonomick
nklady
anklady pleitost

ztracen investice
ztrta dovozn aexportn pleitosti
naruen nabdky prce
regionln bemena
etnick radikalizace

nklady nestability

obchod sdrogami
nacionalistick adiverzn aktivity

nklady mezinrodnch mrovch operac

humanitrn sil
vceelov operace kzmrnn konfliktu

Jak je ztabulky patrn, ozbrojen konflikt zpsobuje irokou adu nklad. Vojensk
nklady dopadajc na zem pmo neastnc se konfliktu mohou obsahovat narstajc
bemeno kontroly, nklady rozmstn jednotek vproblematickm regionu aobecn vy
obrann rozpoty zdvodu eliminace potenciln monch problm stability zem
vyvolan blzkm konfliktem. Nklady emigrace zahrnuj ekonomick bemeno stt
zdvodu plivu nkdy destek a stovek tisc uteenc zmsta konfliktu. Ptomnost
uprchlk se stv zdrojem politickch asocilnch problm, kter pak mus mstn
vldy eit. Zvojenskho pohledu pak hroz nebezpe, euprchlick tbory se mohou
stt toitm pro bojovnky ze zem, vn probh konflikt. Dal pm ekonomick
nklady anklady nestability primrn zasahuj zem lec nejble konfliktu, nicmn
ochod sdrogami me ovlivovat izem daleko vzdlenj.
Stewart a Fitzgerald prezentuj prce vychzejc z rozshlho vzkumnho
programu, kter se prvoplnov zamoval na lokln ozbrojen konflikty. Autoi
zdevyzdvihuj skutenost, e vtina mstnch konflikt vyvolv vznamn intervence vzahrani. Krom toho soud, e mra atyp tchto dopad je vznamn zvisl
na charakteristikch danho konfliktu. Clem tohoto projektu nebyly odhady nklad
ozbrojenho konfliktu. Spe bylo snahou zlepit porozumn oblasti spor vprbhu
vlky zdvodu pispt kidentifikaci vhodnch politik vedoucch kzmrnn lidskho
utrpen. Jedna ze studi identifikovala deset typ ekonomickho chovn bhem ozbrojenho konfliktu (viztab. 4). Velmi zajmavm zjitnm tohoto projektu je, e vt st
lidskch nklad ozbrojenho konfliktu nen vsledkem pramencm pmo zbojovch
28

Vojensk rozhledy 2/2014

akc (bojov mrt azrann), ale vychz nepmo zeztrty monosti obivy, kter
jezpsobena naruenm ekonomiky aspolenosti. Podle autor nepm lidsk nklady
zdaleka pevyuj obti azrann ze samotn vlky.
Tab. 4: Typy ekonomickch dopad ozbrojenho konfliktu [19]
Ekonomick charakter

Dopad

ekonomick rst

Negativn, vnkterch ppadech dramaticky.

export

Negativn zdvodu a) poklesu produkce, b) pesunu


kdomcm obchodm, c) naruen mezinrodnch trh.

distribuce uvnit nrodnho


hospodstv

Pesun zobchodovatelnch do neobchodovatelnch


sektor, zdvodu nap. naruen bankovnho sektoru nebo
selhn dopravnho systmu.

spoteba

Negativn, navzdory poklesu domcch spor anrstu


zahraninch pjek apomoci.

investice

Prudk pokles tvorby vldnho kapitlu asoukromch


investic zdvodu rozpotovch restrikc anrstu
nejistoty.

rozpotov deficit

Nrst zdvodu narstajcch vdaj. Pjmy nemus vdy


klesat.

perozdlovn vldnch vdaj

Narstajc rozsah alokovanch prostedk pro armdu,


pinarstajc obtnosti udren socilnch aostatnch
vdaj.

poteby oban

sil NGO poskytovat potraviny asluby me


vnkterch ppadech sten kompenzovat vpadek
vldy, zatmco vjinch je innost NGO mn spn,
nap. dezintegrovan spolenost.

nklady lidskho kapitlu

Rozshl lidsk nklady nrst mry dtsk mrtnosti,


zhoren vivy, zdrav astandardu jako dsledek zmny
monost spolenosti avlkou indukovan nouze.

nklady rozvoje

Vysok nklady zdvodu destrukce kapitlu aomezen


investic.

Studie realizovan Collierem analyzovala data okonfliktech, kter probhly vrozvojovch zemch. Podle nich obansk vlky maj velmi nepzniv etzov dsledky, kter
nejsou evidentn brny na zetel tmi, kte maj prvo rozhodovat otom, zdadokonfliktu vstoupit i ne. Nebezpe obansk vlky se vznamn mn vzvislosti odkonkrtnch podmnek zem, vetn jejch ekonomickch charakteristik, nsledkem toho
riziko vzniku obansk vlky narst vmlo rozvinutch zemch asten vzemch
na okraji zjmu svtovho spoleenstv. Uskuteniteln mezinrodn aktivity mohou
podstatn snit etnost civilnch vlek.
Otzka etzovch dopad konfliktu pak je dle eena nsledujc studi Collier
aHoeffler, [20] kter se pokou ojejich kvantifikaci prostednictvm pennho vyjden. Sna se identifikovat jednotliv nklady konfliktu. Jejich hledn je rmcovno
temi oblastmi:nklady bhem apo ukonen konfliktu, typy nklad (ekonomick,
sociln apolitick) arozsah vyvolanch nklad (nrodn, regionln, globln). Pehled
diskutovanch nklad uvd tab. 5.
29

Vojensk rozhledy 2/2014


Tab. 5: Typy nklad obansk vlky vchudch rozvojovch zemch [21]
Nklady
bhem
trvn
konfliktu

Ekonomick nklady

Sociln nklady

vojensk vdaje

vlen obti

destrukce infrastruktury

odsun aexodus
obyvatelstva

drancovn adestrukce zpsoben vojky

Politick nklady

ztrty soukromho kapitlu


nrst kriminality

po skonen
konfliktu

vojensk vdaje

mra mrtnosti

odliv kapitlu

zdrav

past ozbrojenho
konfliktu

Ekonomick nklady vlky jsou definovny jako negativn dopad vlky na HDP.
Ekonomick nklady bhem konfliktu vyplvaj znsledujcch efekt:
nrst vojenskch vdaj, kter vytlauj tzv. produktivn vdaje,
destrukce infrastruktury,
drancovn anien zpsoben vojenskmi jednotkami,
ztrta soukromho kapitlu jako dsledek odchodu obyvatelstva,
pokles kontroly kriminlnho chovn obyvatelstva.
Sociln nklady bhem konfliktu sestvaj primrn ze ztrt na ivotech amigraci obyvatelstva ped trapami anebezpem vyvolanmi probhajcm konfliktem.
Poskonen vlky mnoho ekonomickch asocilnch obt petrvv po nsledujcch
nkolik let aknim se navc pidruuj dal. Studie svm zpsobem pedkld fakta,
kter jsou vsouladu stzv. teori prahovch efekt. [22] Vojensk vdaje senevracej
na svou pedvlenou rove, odliv kapitlu pokrauje, mra mrtnosti narst, fyzick
apsychick zdrav populace je negativn ovlivovno. Studie tak zahrnuje politick
nklady mezi ddictv ozbrojenho konfliktu. Zem, kter jednou prola obanskou vlkou, jenchylnj ke vzniku dal. Vlka ponechv spolenost polarizovanou, rozruuje
jej ekonomick zklady, proto sten ukonen vlka me oivovat zjmy, kter
stran pokraujcmu nsil akriminalit. Autoi hovo opasti ozbrojenho konfliktu
adefinuj ji jako nklady rizika obnoven obansk vlky vpovlenm obdob.
Studie, kterou vypracoval Nordhaus, je pkladem prce zaloen mimo jin inaodhadech vychzejcch zdat apodklad dvjch konflikt. Jeho prognza vychz zezkuenost USA zpedchzejcch ozbrojench konflikt. Na rozdl odpokus, kter byly
uinny dve, se pokou urit celkov nklady potenciln vlky, vetn nevojenskch
nklad. Odhady byly provedeny ve dvou scnch: krtk aspn vlka aprotahujc se anespn vlka. Tabulka 6 ukazuje vymezen nklad konfliktu ajezcela
zejm, e nepm, povlen nklady oznaen jako follow-on costs se li odtch,
kter byly identifikovny Collierem. [20] Nklady jednoznan odrej charakter
konfliktu, ajejich struktura se odvj od skutenosti, e nsledn po ukonen boje bude
nsledovat rekonstrukce, kter bude probhat pod vedenm spnj strany konfliktu.
Jsouzdepropotvny nklady souvisejc ssilm oconejplynulej pechod zvlenho stavu dostavu mru, jeho udrovn, vybudovn zklad demokracie anrodn
obnovy. Vjeho kalkulacch se objevuj inklady, je maj pomrn obecn charakter
adopad (ropn trh acelkov makroekonomick dopad na ekonomiku USA).
30

Vojensk rozhledy 2/2014


Tab. 6: Nklady apotenciln vlka vIrku [23]
Typ nkladu

Obsah

pm vojensk vdaje
okupace audrovn mru
rekonstrukce anrodn obnova
nsledn

humanitrn pomoc
dopady na trh sropou
makroekonomick dopady

Bennis analyzoval aktuln apotenciln nklady konfliktu vIrku azajitn nslednho dohledu po ukonen otevenho konfliktu. Prce analyzuje lidsk, ekonomick,
sociln, bezpenostn, environmentln aprvn nklady. Analza pokrv jak USA
aIrk tak isvtov spoleenstv. Tato studie ve srovnn sjinmi je mn pojmov
striktn, ato pedevm sohledem na extern nklady konfliktu. Pozornost je tak vnovna lidskm obtem,jejich nrstu, afaktorm vedoucm ktto eskalaci. Nklady
identifikovan vtto prci jsou uvedeny vtab. 7 a8.
Tab. 7: Typologie nklad konfliktu aokupace [24]
Typ nklad

lidsk

Nklady USA

Nklady Irk

vojensk obti aporann

smrt aporann civilnho obyvatelstva

zamstnanci soukromch vojenskch


spolenost anovini zabit nebo
zrann

zabit povstalci

nrst teroristickch aktivit

nrst nsil akriminality

ztrta kreditu USA

nedostaten rove vcviku irck


policie aarmdy

bezpenostn

dopady ochuzenho uranu pouitho


vkoalinch zbranch

paerctv
psychologick dopady

ekonomick

vojensk vdaje

nrst nezamstnanosti

dlouhodob dopady na ekonomiku USA

dopad na irckou ropnou ekonomiku

ceny ropy
dopady na rodiny aktivnch vojk

sociln

dopad nrstu vojenskch vdaj


narozpoet USA avldn sociln
vdaje
sociln vdaje armdy USA
nklady zdravotn pe oveterny

zdravotn infrastruktura
vzdlvac soustava
ivotn prosted
zsobovn elektinou

nklady psychiatrick zdravotn pe


udrovn
lidskch
prv
suverenity

dopad na stavn prva shromadovat


se asvobodn mluvit

dopad vlky na zachzen svzni


anaporuovn lidskch prv obecn

vldn dozor nad antivlenmi


aktivitami
Irk jako okupovan zem
omezen ekonomick nezvislost

31

Vojensk rozhledy 2/2014


Tab. 8: Typologie externch nklad konfliktu [24]
Typ nklad

Obsah nklad

lidsk

vlen obti zpsoben koalinmi vojsky

prvn

dopad na mezinrodn prvo jednostrannm rozhodnutm USA zahjit vlku

politick

dopad na OSN, speciln na pedstavu nrodn suverenity jako zklad


procharakter OSN
dopad na demokracii vkoalinch zemch, kde protivlen opozice byla siln

ekonomick

nklady pleitost vztahujc se kvdajm USA navojensk operace


ekonomick dopad nrstu cen ropy

bezpenostn
aodzbrojen

dopad na mezinrodn teroristick organizace

environmentln

dopad na ivotn prosted (pda avoda) vlivem zbran sochuzenm uranem

lidskch prv

dopad na pouit muen akrutho zachzen svzni vldami po celm svt

Wallsten aKosec [25] pedkldaj jako jedni zprvnch pokus opodrobn vymezen
pmch ekonomickch nklad vlky vIrku. Odhad nklad je realizovn zperspektivy USA, koalinch partner aIrku. Autoi vak upozoruj na dleitost ekonomickch dsledk stojcmi za tmito pmmi nklady. Za nejviditelnj povauj
makroekonomick dopady na Spojen stty asvtovou ekonomiku. Kladou draz
naetzovou reakci, kter je vyvolna vekonomice vlivem zmny cen ropy vdsledku
probhajcho konfliktu. Poukazuj ina zmny virck ekonomice aodstrann sankc
vi n. Domnvaj se, e vytvoen stabiln demokratick vldy vzemi konfliktu me
pinst podstatn uitky. Zaml se inad monmi budoucmi nklady, kter se vztahuj
knebezpe vzniku teokracie azvanjch civilnch konflikt. Povauj je zadleit
oblasti dalho zkoumn.
Vzvru studie se objevuj dva zkladn problmy. Obasevztahuj kotzkm ocenn. Ipesto, e se nm poda finann vyjdit nklady ozbrojench konflikt, jenutn
tyto vsledky posuzovat velmi skepticky ohledn jejich ve. Zkuenosti naznauj,
etyto odhady jsou vdy za vslednou realitou. Pi oceovn nklad je poteba vdy
zohledovat znmou problematinost ekonomickch pedpovd.
S nejnovjmi poznatky pichz analza proveden Stiglitzem a Bilmesem.
Optsezde setkvme sproblmem (pod)hodnocen nklad vlky. Poskytovn
dokonce jenhrubch odhad nklad vdovch hodnotch se ukazuje jako velmi
problematick zmnoha dvod. Nejsou zapotvny budouc nklady spojen sirckm konfliktem. Do poped vystupuje zsadn rozdl mezi spoleenskmi nklady
acenou, kterou hrad vlda. Nejistota dopad makroekonomickch nklad spojench
snrstem cen ropy asvdaji na konflikt vIrku.
Dalm problmem kzven je podle autor zatovn hodnoty lidskch obt.
Metodiky vpotu se li ame dochzet kpomrn velkm rozdlm. Otzka vvoje
cen ropy azkuenosti ze 70. let ns pesvduj otom, jakch rozmr mohou makroekonomick nsledky doshnout. Tuto zvanou nejistotu ilustruje tab. 9, kde je mon
vidt vvoj propot skutench nklad vlky vIrku aAfghnistnu, kter byly
publikovny vroce 2006, 2008, 2010 a2012. [26, 27, 28]
32

Vojensk rozhledy 2/2014


Tab. 9: Celkov nklady vlky vIrku aAfghnistnu (vmld. USD)
Scn

Konzervativn

Realistick

nklady 2006

1026

2239

nklady 2008/2009

2334

3496

nklady 2012

4242

6015

Zrove iupozoruj, e ve svch zvrech opominuli nkter dal nklady, kter


je velmi obtn pesn vyslit (viz tab. 10).
Tab. 10: Seznam nklad, kter nebyly do Stiglitz-Bilmes analzy zahrnuty [29, 30]
Nklady

Obsah
nklady plnovn vlky
vechny nklady vznikl dalm zemm, vetn Irku
vojensk nklady
znien majetku
ztrta ivota

obrann nklady
anklady destrukce

vechny nklady nrstu nejistoty


nrst nklad pes hraninch tok
redukce investic
dopady ztrty dvryhodnosti
hodnota snen schopnosti odpovdi na nrodn bezpenostn hrozby
kdekoliv na svt
hodnota snen schopnosti reagovat na domc situaci, vn nrodn
garda nebo rezervy mohou bt podny opomoc (nap. New Orleans)
vechny nklady narstajcho pocitu nedostatenosti bezpe
redukce investic
omezen obchodn ajin spoluprce
nepm agregtn poptvkov efekt (jako vsledek redukce pjm
obchodnch partner)
nklady nestlosti ceny na ropnm trhu
vetn investic

makroekonomick
nklady

nklady platebn neschopnosti


redukce poptvky (nsledek protiamerickch nlad)
dopady ztrt hodnoty aktiv (vzrstajc dky cenm ropy nebo naopak)
kapitlov trh
bydlen
nsledky omezen monetrn politiky jako vsledek rostouc inflace
nsledky zhorujc se fiskln pozice
vsledek narstajcch vldnch vdaj vdsledku ropn krize
vsledek narstajcch vdaj na vlku

33

Vojensk rozhledy 2/2014


Nklady

Obsah
nklady zvenho nebezpe nesen jednotlivci

dal nespecifikovan
nklady

ekonomick nklady zhoren vdlku akvality ivota nesen veterny


konfliktu, kte nebyli zranni bhem konfliktu
nklady zdravotn pe nezpsoben vldou

Vzvru studie je upozorovno na skutenost, e pvodn vldn odhady byly mimodn nzk. Stiglitz aBilmes svou prvotn studii rozpracovali do podoby odborn knihy,
kter byla vydna vroce 2008 anesla nzev The Three Trillion Dollar War:TheTrue
Cost of the Iraq Conflict. [31] Onkolik let pozdji oba autoi vydali prohlen,
ejejich odhady byly kdosavadnmu vvoji pli pesimistick ajejich souasn odhady
tuto posledn avizovanou hodnotu potvrzuj.
Autoi si jak ve studii, tak ivodborn monografii pokldaj zsadn otzku: mla
by veejnost odlin postoj ke vstupu do vlky, pokud by znala pln, atedy ibudouc
nklady konfliktu? Dlouhodob nklady pro jednotlivce aspolenost ve vztahu kzabitm
nebo zmrzaenm osobm daleko pesahuj spory za nepozen prostedky projejich
lep osobn ochranu nebo nklady aztrtu asu spojen se zsknm dalch podrobnjch informac potebnch pro konen rozhodnut. Vtto oblasti zkoumn, nabvaj
novho rozmru termny jako optimln hodnota nebo hodnota informac. Vesmyslu
rozhodovn ovstupu do ozbrojenho konfliktu hodnota takovch informac me bt
znan vysok.
Je nezbytn obzvlt vppadech jako je ozbrojen konflikt minimalizovat mru
rizika nesprvnho zvru, jen pramen zneznalosti vech okolnost naeho rozhodovn. Vechny tyto skutenosti by mly smovat kjedinmu pes vechny politick
aspekty tohoto rozhodovn je nezbytn provst cost-benefit analzu ped zahjenm
jakhokoli projektu obzvlt takovho, kter m tak zvan dsledky jako je ozbrojen konflikt vjeho nejniivj podob, kterou je vlka.

Cost-benefit analza ozbrojenho konfliktu


Vsoudobch studich zkoumajcch nklady konfliktu lze vysledovat uritou pojmovou nejednotnost arznorodost. Nen vytvoen spolen sjednocujc pojmov apart. Zrove vnich tm nen vnovna pozornost otzce potencilnch uitk, kter
skonfliktem mohou bt svzny. Okrajov je otzka uitk diskutovna vestudich,
kter provedli Hartley, Stiglitz aBilmes. [4, 26-31] Pitom rozhodnut ovstupu do konfliktu, by mlo vychzet zporovnn vzjemnho vztahu mezi nklady auitky, kter
znj vyplvaj. Pokud svyjdenm nklad jsou spojeny technick ametodologick
problmy, tak uuitk se pipojuj jet morln aetick.
Uritou monost by bylo vyuit metodologie analzy nklad auitk. Vppad nklad by mohla poslouit jako sjednocujc apart, kdy vechny ve vymezen nklady by byly zaazovny do nkladovch kategori, kter vymezuje. Obdobn
bymohlo platit ipro uvaovan uitky. Vppad ozbrojenho konfliktu vdy me
existovat tzv. mrov alternativa, kter by mohla pravdpodobn zajistit poadovan
vsledek ibez pouit pm vojensk sly (viz tab. 11).
34

Vojensk rozhledy 2/2014


Tab. 11: Abstraktn rmec een problematickch regionlnch
nebo mezinrodn-politickch vztah
Problm

Alternativy
diplomatick jednn
uplcen
izolace

politicko-ekonomick krize
sankce
zastraovn
pouit vojensk sly
(ozbrojen konflikt)

Nkladov-uitkov rmec
uitky
nklady
uitky
nklady
uitky
nklady
uitky
nklady
uitky
nklady
uitky
nklady

Typologie nklad auitk vyuvan metodou cost-benefit analzy je obecn znm


azait. [32, 33, 34, 35] Zvolen kritria zaazen nklad auitk jsou dostaten
abstraktn advaj volnost pro jejich hledn, ale zrove obsahov srozumiteln. [36]
Samozejm, e lze vdalch studich nalzt ijin pstupy nap. rozdlen nklad
dle asovho kritria (krtkodob adlouhodob) nebo dle ekonomickho charakteru
(mikroekonomick amakroekonomick).
Pm nklady auitky se vztahuj pmo ksamotnmu konfliktu. Konflikt je vyvolv
okamit. Nepm nklady jsou nslednm odrazem, vedlejm produktem pipravovanho, probhajcho nebo ukonenho konfliktu. Pm anepm nklady lze rozdlit
na hmotn anehmotn. Oceovn nehmotnch nklad auitk je nejproblematitj
st analzy, jejich pevdn do penn podoby je velmi komplikovan.
Obtn set zaazuje do kategori dl akonen. Vnitn avnj nklady auitky
pedstavuj kategorie, kter bu nesou subjekty pmo participujc na konfliktu, anebo
ty, kter sehoneastn, ale pesto jsou jm doteny.

Fenomn externalit
asto se zde setkvme sfenomnem externalit. Pedloen kategorizace mdv
vhody. Prvn rozdluje potenciln nklady auitky na ty, kter bude snaz vyjdit
vpenn podob (hmotn), ana ty, ukterch bude poteba vynaloit veker um
ktakovmu to vyjden (nehmotn). Druhou vhodou je rzn zamen nkladovuitkovch kategori vedouc kjejichvcerovovmu vnmn ahledn.
Zaveden typologie sniuje pravdpodobnost jednostrann zamenho pstupu
keen problmu, m se zvyuje ance na postien vech jeho nkladov-uitkovch aspekt. Tab.12 pin prvotn pokus ocost-benefit analzu konfliktu. [37]
35

Vojensk rozhledy 2/2014


Tab. 12: Obecn nkladov-uitkov rmec ozbrojenho konfliktu
Kategorie

povlen rozvoj, ekonomick rst


arozvoj

ztrty na ivotech azrann na


stran ozbrojench sil, soukromch
firem iobyvatelstva

obnoven demokracie, svoboda


pro utlaovan obyvatelstvo,
konec poruovn lidskch prv,
zachrnn lidsk ivoty ztracen
vnedemokratickch reimech

hmotn

nrst nklad vsouvislosti


sbezpenostnmi vdaji virm
kontextu, potenciln pokles HDP,
snen osobnch dchod, nrst
deficitu zdvodu financovn
vlench operac, snen rozvoje
socilnch program, nklady
povlen rekonstrukce, nklady
pe oveterny

pstup knerostnm zdrojm,


novobchodn pleitosti
vyplvajc zrekonstrukce
konfliktem zasaen zem,
prosperita obrannho prmyslu

nehmotn

omezen kapacit vldy pro een


celospoleenskch problm,
protivlen nlady obyvatelstva,
nklady vojensk rekrutace
(vbudoucnu), nrst chudoby,
kriminality aspoleensky
nedoucch jev

konec bezpenostnch rizik


ahrozby pouit zbran
hromadnho nien

nklady spojen sprogramy


obnovy konfliktem zasaen zem

monost oven bojovch


schopnost anov vojensk
techniky

nklady vldy spojen


sospravedlovnm
avysvtlovnm svho postupu
ped veejnost, ppadn nklady
vznouc na hledn dalch
spojenc

dostn zvazk vyplvajcch


zmezinrodnch akoalinch
smluv

destrukce infrastruktury, export


bohatstv, dopad na ivotn
prosted konfliktem postien
zem

monost povlenho rozvoje,


zapojen se do mezinrodnch
politickch, ekonomickch
adalch instituc, odstrann
izolace

naruen volnho ochodu,


ovlivnn cen nerostnch surovin,
ohroen regionlnho ppadn
celosvtovho environmentu,
ohroen kapitlovch trh,
nebezpe celosvtov recese,
dopady na turismus, mezinrodn
leteck spolenosti

snen hrozby terorismu,


roziovn demokracie

pm
nehmotn

nepm

konen

vnitn

vnj

Uitky

nklady spojen spmmi


bojovmi operacemi (vlda,
soukrom sektor)

hmotn

dl

Nklady

Tab. 12 je nutno vnmat pouze jako abstraktn rmec, kter mus bt nsledn precizovn. Typologii arozlenn nklad bude poteba provst zpohledu zem, kter jekonfliktem postiena, dle zpohledu koalinch partner ansledn izpohledu regionln
aglobln ekonomiky. Dle pak bude nutn nklady auitky pro vt pehlednost rozlenit na civiln avojensk aposoudit ponechn dlch akonench, ppadn vnitnch
36

Vojensk rozhledy 2/2014

avnjch nklad, toto je vak ji nad rmec tohoto pspvku. Propedstavu uvdme
pouze hrub koncept upravenho nkladov-uitkovho rmce (viz tab. 13).
Tab. 13: Upraven nkladov-uitkov rmec cost-benefit analzy
Nklady auitky ozbrojenho konfliktu pro koalin partnery
nklady
vojensk
pm
nepm

civiln

uitky
vojensk

civiln

hmotn
nehmotn
hmotn
nehmotn

Nklady auitky ozbrojenho konfliktu pro zemni na jejm teritorii konflikt probh
Nklady
vojensk
pm
nepm

civiln

Uitky
vojensk

civiln

hmotn
nehmotn
hmotn
nehmotn

Nklady auitky ozbrojenho konfliktu pro nejbli region asvt


Nklady
vojensk
pm
nepm

civiln

Uitky
vojensk

civiln

hmotn
nehmotn
hmotn
nehmotn

Zindici, kter se nachz vstudich publikovanch rznmi autory, lze pedpokldat,


e se nepm nklady snejvt pravdpodobnost rovnaj nebo mohou ipevyovat
nklady pm. Kvantifikace apopis pmch nklad je mnohem snaz, protoe sejedn
pedevm onklady vyvolan realizac bojovch operac (mimo ztrt na ivotech, kter
maj nehmotn charakter) ajsou dosaiteln dky vldnmu etnictv, ikdy, nevdy
dovede vldn etnictv nklady zachycovat pesn adle poadovanho elu.
Naopak unepmch nklad narme na nutnost aproximac, odhad, modelovch
avariantnch een. Mnoh znich maj nehmotn charakter, co jet vce komplikuje jejich hodnotov (finann) vyjden. Proto lze oekvat, e vtomto smru bude
poteba vynaloit znan sil kprecizaci adosaen potebn relevance realizovanch
odhad avpot.
Dle je nutn upmch vojenskch nklad kalkulovat jen dodaten nklady,
kterozbrojenm konfliktem jsou varmd vyvolvny. [38]

37

Vojensk rozhledy 2/2014

Zvr
Ekonomick analza ozbrojenho konfliktu je oblast, kter se stv stedem pozornosti odborn veejnosti. Vposlednch letech, kdy etnost aintenzita loklnch aregionlnch konflikt narst, byla realizovna ada vzkum, kter se zabvaly nklady
ozbrojenho konfliktu. Kad ze studi, pedstavench vtomto pspvku, je svm
zpsobem prkopnickm inem. Lze oekvat, e budou nsledovny mnohmi dalmi
sclem pispt kco nejhlubmu porozumn tohoto problmu. Ozbrojen konflikty
jsou velmi nkladn auvaluj na zem tk bemeno, kter mus nst nejen souasn,
ale ibudouc generace. Oto vt je odpovdnost vrukou vld, kter ovstupu do nj
rozhoduj. [39]
Poslnm ekonomick analzy konfliktu by mlo bt poskytnut schopnosti
rozpoznat aocenit nejen na prvn pohled zejm, ale iskryt nklady ozbrojenho
konfliktu. Velmi citlivm tmatem je iotzka pravdpodobnch uitk zrealizace
silovho een. Vnsledujcm obdob lze oekvat snahu ovytvoen jednotcho terminologickho rmce, pnosem tak bude detailn studium konflikt, sco nejpesnjm
vymezenm jejich nklad. skal, kter budou muset bt pekonna, souvis s:
omezenou dostupnost dat oozbrojench konfliktech,
pesnost odhad a kalkulac nklad a uitk plynoucch ze vzniklho
konfliktu,
schopnost amonost ocenn ansledn relevance zskanch hodnot nklad
auitk konfliktu. [40]
Ekonomick analza ozbrojenho konfliktu me pispt kvy informovanosti
ovech jeho aspektech, sdrazem na jeho nkladovou strnku, atm isnit riziko
nejistoty konenho rozhodovn pi vbru zvariantnch een danho problmu.
Pouit literatura apoznmky ktextu:
[1] SANDLER, Todd. Economic Analysis of Conflict. Journal of Conflict Resolution [online]. c2000, ro.44,
c. 6, s. 723-729 [cit. 2007-1-10]. Dostupn z<http://jcr.sagepub.com/cgi/content/refs/44/6/723 >.
[2] PIGOU, Arthur, C. The Political Economy of War. London: Macmillan and co., Limited St. Martins
street, 1940. 250 s.
[3] KEYNES, Maynard, J., JOHNSON Elizabeth., MOGGRIDGE Donald. How to Pay for the War. London:
Royal Economic Society, 1978. 178 s. ISBN 978-0521-2210-16.
[4] HARTLEY, Keith. Defense Economics: Its Contribution and New Developments. c 2002, posledn revize
5. 5. 2006 [cit. 2013-05-25] Dostupn z< http://www.york.ac.uk/>.
[5] HARTLEY, Keith - SANDLER, Todd. The Economics of Defense, Volume I-III. Cheltenham: International
Library of Critical Writings in Economics, 2001. 382 s. ISBN 0-521-44728-3.
[6] Na internetov strnce http://costofwar.com/ je mon aktuln sledovat vvoj nklad vlky vIrku
aAfghnistnu, zrove je zde mon aktuln stku pevst do formy jinch vdaj, kter by mohly
bt realizovny vjinch odvtvch veejnho sektoru.
K26. 6. 2013 stka nklad realizovanch vIrku aAfghnistnu byla rovna 1451 mld. US dolar,
zatuto stku by jinak mohlo bt vUSA zdravotn pojitno piblin 30 mil. Amerian po dobu
deseti let nebo bymohla bt zaplacena mzda pro cca 7,2 mil. uitel veejnch kol po dobu t let nebo
bymohlo zamstnno 10mil. policist podobu dvou let nebo by mohlo bt poskytnuto ron stipendium po dobu 10 let pro20mil.student veejnch univerzit.
Tak Keith Hartley ve sv dvj prci hovo oalternativnch nkladech, kdyza 1,5 mld. liber relnch
nklad konfliktu, kter Velk Britnie zaplatila za konflikt vIrku (2003), by bylo mon zruit da
zkapitlovch vnos na jeden rok, postavit 25 nemocnic (pouze investice) nebo zvit stku sniujc
zklad dan za vyivovan dt o200 avce liber na jeden rok vcel Velk Britnii.

38

Vojensk rozhledy 2/2014


[7] Vppadech, kdy se jedn opeit nroda (nap. Velk Britnie vroce 1940, Rusko adal), bude tento
nrod ochoten zaplatit jakoukoliv cenu za znien agresora.
[8] NORDHAUS, William D. The Economic Consequences of aWar with Iraq. [online]. c1998, posledn
revize 5. 1. 2005 [cit. 2013-05-25] Dostupn z< http://www.econ.yale.edu/~nordhaus/>.
[9] Nap. ast USA ve Vietnamu nebo vsouasnosti probhajc konflikt vIrku aAfghnistnu jsou doprovzeny odporem obyvatelstva. Snarstajc dlkou ozbrojenho stetu apotem obt kles odhodln
daovch poplatnk hradit et za ozbrojen konflikt.
[10] Kozbrojenmu konfliktu vdy existuje alternativa. Ale ityto alternativy (uplcen dikttor, kompenzace
apevody, sankce aembarga, demonstrace sly apod.) mus bt podrobeny ekonomick analze jejich
vhodnosti ve vztahu kvlce jako krajnmueen.
[11] HESS, Gregory D. The Economic Warfare Cost of Conflict: An Empirical Assessment. [online]. c2003,
posledn revize 10. 1. 2007 [cit. 2013-05-25] Dostupn z<http://ideas.repec.org/ >.
[12] CARUSO, Raul. An Introduction to the Economics of Conflict aSelected Survey of Theoretical Economic
Models of Conflict. Social Science Research Network [online]. c2007, posledn revize 5.1.2007
[cit.2007-01-20] Dostupn z<http://ssrn.com/>.
[13] GARFINKEL, Michelle R. - STERGIOS Skaperdas. Economics of Conflict: An Overwiev. [online].
c2006, posledn revize 10.1.2007 [cit. 2013-05-25] Dostupn z<http://www.socsci.uci.edu/ >.
[14] Nap. Congressional Budget Office (CBO) uvd, e pesnost odhad nklad konfliktu vIrku
jezvisl na nkolika neznmch faktorech, jako jsou skuten velikost rozmstnch vojsk, doba
trvn konfliktu, strategie bojovho pouit vojsk, poet obt, ztrty vojensk techniky, velikost poteby
povlen rekonstrukce danho zem.
[15] Keith Hartley popisuje piny tohoto jevu: jde ovelmi citliv informace, otzka podpory ze strany
voli (podceovn nklad znamen vt politickou podporu), nejist vyjden mtka, trvn,
ztrt avsledku, jakmile je zahjena levn vlka, dal financovn ji neme bt odmtnuto, kdy
vn bojuje vlastn armda.
[16] Zajmav je sledovat dostupnost daj onkladech souasn vlky vIrku. Britsk vlda publikuje
informace velmi omezen. Tato skutenost je vpkrm rozporu vi situaci ve Spojench sttech americkch. Americk administrativa zveejnila predikce ansledn detaily svch trat. Odhady nklad
na konflikt vIrku zveejnila ipolitick opozice.
[17] SKNS, Elisabeth. The costs of armed conflict. International Task Force on Global Public Goods
[online]. c 2003, posledn revize 23. 8. 2011 [cit. 2013-05-25] Dostupn z<http://www.gpgtaskforce.
org/>.
[18] BROWN, Michael, E. - ROSECRANCE, Richard, N. The Costs of Conflict: Prevention and Cure
intheGlobal Arena. [online]. c1999, posledn revize 7.5. 2003 [cit. 2013-05-10] Dostupn z<http://
www.wilsoncenter.org/>.
[19] STEWART, Frances - FITZGERALD, Valpy. The Costs of War in Poor Countries: Conclusions and
Policy Recommendations. In Frances Stewart and Valpy FitzGerald, War and Underdevelopment, Vol.1:
The Economic and Social Consequences of Conflict, OUP, chapter 9. [online]. c 2005, posledn revize
22. 11. 2006 [cit. 2013-05-18] Dostupn z< http://www3.qeh.ox.ac.uk/>.
[20] COLLIER, Paul - HOEFFLER, Anke. The Challenge of Reducing the Global Incidence
of Civil War. [online]. c2004, posledn revize 5.1.2007 [cit. 2013-05-25] Dostupn z < http://
www.copenhagenconsensus.com/>.
[21] COLLIER, Paul. Breaking the Conflict Trap: Civil War and Development Policy. AWorld Bank Policy
Research Report. [online]. c2003, posledn revize 5.1.2007 [cit. 2013-05-20] Dostupn z<http://
econ.worldbank.org/>.
[22] PEACOCK, A. T. - WISEMAN, Jack. Approaches to the Analysis of Government Expenditure Growth.
Public Finance Review [online]. c1997, ro. 7, .1 s3-23. [cit. 2013-05-25]. Dostupn z< http://
pfr.sagepub.com/>.
[23] NORDHAUS, William D. The Economic Consequences of aWar with Iraq. [online]. c1998, posledn
revize 5.1.2005 [cit. 2013-05-23] Dostupn z< http://www.econ.yale.edu/~nordhaus/>.
[24] BENNIS, Phyllis. AFailed Transition Paying the Price: The Mounting Costs of the Iraq War. [online].
c2003 posledn revize 28.4.2004 [cit. 2013-05-23] Dostupn z< http://www.ips-dc.org/>.
[25] WALLSTEN, Scott - KOSEC, Katrina. The Economic Costs of the War in Iraq. [online]. c2005 posledn
revize 8.1.2007 [cit. 2013-06-11] Dostupn z< http://www.aei-brookings.org/>.
[26] BILMES, Linda - STIGLITZ, Joseph, E. The Economic Costs of the Iraq War: An Appraisal Three
Years After the Beginning of the Conflict. [online]. c2003 posledn revize 8.1.2006 [cit. 2013-06-12]
Dostupn z< http://www2.gsb.columbia.edu/>.

39

Vojensk rozhledy 2/2014


[27] STIGLITZ Joseph E. The Three Trillion Dollar War: The Real Cost of the Iraq Conflict. [online].
c2008 posledn revize 8.4.2008 [cit. 2013-06-12] Dostupn z< http://carnegieendowment.org/files/
0408_transcript_stiglitziraq.pdf>.
[28] STIGLITZ Joseph, E. - BILMES Linda, J. The true cost of the Iraq war: $3 trillion and beyond. Washington Post. [online]. c1997 posledn revize 5.9.2010 [cit. 2013-06-12] Dostupn z< http://www2.gsb.
columbia.edu/>.
[29] STIGLITZ, Joseph, E. - BILMES, Linda, J. Estimating the costs of war: Methodological issues, with
applications to Iraq and Afghanistan. [online]. c2007 posledn revize 16. 9. 2012 [cit. 2013-06-02]
Dostupn zhttp://www.socsci.uci.edu/~mrgarfin/OUP/>.
[30] BILMES, Linda. The Financial Legacy of Iraq and Afghanistan: How Wartime Spending Decisions
Will Constrain Future National Security Budgets. [online]. c2013 posledn revize 8.3.2013
[cit.2013-07-11] Dostupn z< https://research.hks.harvard.edu/publications/workingpapers/citation.
aspx?PubId=8956/>.
[31] STIGLITZ, Joseph - BILMES, Linda. The Three Trillion Dollar War: The True Cost of the Iraq Conflict.
New York: Penguin Books, 2009. 343 s. ISBN 978-0-141-03652-6.
[32] MUSGRAVE, Richard A. - MUSGRAVE, Peggy, B. Veejn finance vteorii ipraxi. Praha: Management
Press, 1994, 571 s. ISBN 80-85603-76-4.
[33] BENARD, Jean. Veejn ekonomika III. Praha: Ekonomick ustav SAV, 1991, 142 s.
[34] OCHRANA, Frantiek. Hodnocen veejnch zakzek aveejnch projekt. Praha: ASPI Publishing,
2001, 219 s. ISBN 80-85963-96-5.
[35] MAL, Ivan - MALIOV, Ivana. Hodnocen veejnch projekt. Brno: Masarykova univerzita, 1997,
88 s. ISBN 80-210-1591-8.
[36] Pm anepm nklady auitky. Pm jsou ty, kter se zce vztahuj khlavnmu cli projektu, zatmco
nepm jsou vpodstat vedlejm produktem. Hmotn anehmotn uitky anklady. Hmotn jsou
takov, kter je mono oceovat na trhu. Nehmotn jsou jen obtn oceniteln trhem. Dl akonen
uitky anklady. Dalm aspektem je rozlien mezi projekty, kter zajiuj uitek prospotebitele
pmo (protoe zabezpeuj konen statky), aprojekty, kter vstupuj do produkce jinch statk amaj
tedy charakter meziproduktu. Vnitn avnj uitky anklady. Toto lenn souvis sefektem pelvn, tedy sexistenc externalit. Za vnitn lze povaovat ty, kter se vztahuj kpvodnmu zadavateli
iuivateli veejnho projektu.
[37] Do nkladov-uitkovho rmce jsou zaazeny nkter nklady, kter byly rzn vymezeny ve zmiovanch studich. Zrove je zde uinn pokus iozaazen uitk, kter konflikt me pinst pivdom
monch morln-etickch vhrad. Pesto vak je nutn iktomuto velmi emocionlnmu tmatu pistupovat racionln avyjdit vpennch jednotkch ve co je mon vyjdit. Nap.nkdo se me
ctit pohoren, tm e je lidsk ivot kalkulovn vpenzch, zjeho pohledu je hodnota lidskho ivota
nevysliteln. Ale pi alokaci omezench zdroj mus bt hledna ihodnota takov kategorie jakou
je nap. ivot lovka.
[38] Nkter nklady by ozbrojenm silm vznikaly, ani by vznikl jakkoliv konflikt, proto je nutn do nklad
konfliktu zahrnovat skuten jen ty, kter vznikaj nov vsouvislosti sozbrojenm konfliktem.
[39] Vznam ekonomick analzy ozbrojenho konfliktu m nkolik rovin, nkdy me bt chpna jednak
jako nstroj podpory agresivn politiky sttu (vppad, kdy jej vsledky budou pozitivn), toto
chpn je vak nutn odmtnout sodkazem na jej dal mon pnosy, ato pedevm vrovin
podpory transparentnosti alokace veejnch prostedk ajejich dopad avrovin podpory snah
eliminovat vznik novch ozbrojench konflikt, atm pispvat kudrovn arozvoji svtov
ekonomiky prostednictvm globlnho mru.
[40] Ocenn hodnoty lidskho ivota vyvolv silnou kontroverzi. Pesto vak vrznch oblastech spoleenskho ivota, se knmu pistupuje. Nap. vdopravnch studich se bn kalkuluj uitky zachrnnch lidskch ivot pi autonehodch, dle se sjeho oceovnm meme setkat ve zdravotnictv,
soudnictv nebo pojiovnictv.
Vlnku citovan autoi Stiglitz aBilmes uvdj, e americk vldn ady odhadovaly hodnotu lidskho
ivota na 6,1 mil USD (Agentura na ochranu prody), 5,5 mil USD (ministerstvo dopravy). Hodnota
lidskho ivota pro obti z11. 9. 2001 byla odhadovna vrozsahu od 2 do 11 mil. USD. Izde si teba
vimnout pomrn velkho rozptylu vhodnotch.

40

Vojensk rozhledy 2/2014

Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc.

Operace Sangaris 2013:


Francouzsk intervence
ve stedn Africe

Bezpenostn
prosted

Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 4152, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).
lnek proel recenznm zenm.

Operation Sangaris 2013:


French Intervention in Central Africa
Abstrakt:
Od loskho bezna zmtaj Stedoafrickou republikou (SAR) nsilnosti. Pot, comuslimt bojovnci zhnut Slka odstranili kesanskho prezidenta Francoise Bozize,
vypukl boj kesanskch milic smuslimskm obyvatelstvem. Prozatmn vlda muslima
Michela Djotodii dajn zmrn vradila civilisty, vetn en, dt astarc. Vprosinci
2013 byli zrozhodnut Rady bezpenosti OSN vyslni do zem francouzt vojci.
Jejichkontingent osle 1600 mu ml pomoci vojskm Africk unie chrnit civiln
obyvatelstvo. Nsil se vak zatm neda zastavit. Poet lid, kte utkaj zoblast boj,
doshl tm jednoho milionu. Zhruba 935 tisc Stedoafrian se skrv vbui i hled
pomoc usvch pbuznch. Zmetropole Bangui uprchla a polovina obyvatel, 60procent
znich tvo dti, uvd ad vysokho komisae OSN pro uprchlky UNHCR.
Abstract:
The acts of violence have swept the whole Central African Republic (CAR) since
March last year. When the Muslim fighters of Seleka rebel groups had deposed
aChristian president Francois Bozize, the fighting between Christian militias and
Muslim population broke out. The provisional government of the Muslim Michel
Djotodia allegedly intentionally massacred civilians, including women, children
and old people. In December 2013, under the resolution by the Security Council,
UN, theFrench troops of 1600 men were sent to help to African Union soldiers
tokeep growing chaos at bay. But up to now, the violence has not been stopped.
Nearly amillion of people have been internally displaced in the country. Atotal
of935thousand ofCentral Africans are currently sheltering in scrublands orliving with
their relatives. More than half of the citys population fled Bangui, some 60percent
ofthose displaced are children, according to the UN refugee agency, UNHCR.
Klov slova:
Stedoafrick republika (SAR), arentura OSN pro uprchlky UNHCR, rezoluce Spojench nrod, benci (vyhnanci zdomov), mrov mise MISCA, operace Sangaris.
Key words:
Central African Republic (CAR), UN refugee agency UNHCR, United Nations resolution,
internally displaced persons (IDP), peacekeeping mission MISCA, Sangaris Operation.
41

Vojensk rozhledy 2/2014

vod
Dne 6. 12. 2013 byla zahjena dal francouzsk operace vAfrice. Po operaci Serval
vMali, kter inadle probh, [1] se stala nsledujc bojovou operac, kterou zahjil
stvajc prezident Francois Hollande, jinak vpoad u sedm prezident pt francouzsk republiky. Zrove stm se jedn otet bojovou operaci, kterou Francie
vede od potku tohoto desetilet. Tou prvn byl der na Libyi vroce 2011, kdy funkci
francouzskho prezidenta zastval Nicolas Sarkozy. [2] Souasn francouzsk operace
m svj historick, nboensk, atak mezinrodnpolitick kontext. Am tak, nebo
spe pedevm svoji vraznou vojenskou charakteristiku, kterou tvo nasazen technika, een koly, izvolen postupy. Avneposledn ad obsahuje nkter vznamn
pouen ipro eskou republiku apro jej armdu.

Historick kontext
Stedoafrick republika (SAR) je zvltn zem, kter se nachz na vchodo-zpadn ose Afriky, tedy vsti, kterou v19. stolet kolonizovala Francie. SAR je velk
jako Francie i Ukrajina (622984 km, tedy asi osminsobek R) aobv ji zhruba
ptmilion obyvatel. Pat mezi nejchud na svt. Prmrn Stedoafrian se doije
51let. Je prvn zem na zpad od osy severojin (thnouc se od Egypta a po jin
Afriku), kterou zase kolonizovala Anglie. Na samm potku 20. stolet se toto zem
oddlilo od tehdejho Konga abylo povaovno za klov prostor pro ppadn dal
pronikn smrem kjinmu Sdnu apozdji a do Dibuti, m by se dokonilo budovn vchodo-zpadn osy francouzskho vlivu zanajc na pobe Adenskho zlivu
Indickho ocenu akonc vDakaru, na pobe Atlantickho ocenu. Francouzsk
geopolitick kola pro to m vraz bi-ocanit, [3] co se voln pekld jako kontrola
zem mezi dvma oceny. Vdjinch francouzsk politiky vi Africe se tedy SAR
nachz na ose strategickho vznamu, atm je ivysvtleno, pro neme bt vdnm
ppad ponechna na pospas svmu osudu.
SAR je jednm znkolika mlo africkch stt bez pstupu kmoi. To peduruje
jej uzavenost, ale zrove to ikomplikuje lohu ppadnm vojenskm intervencm.
Dalm specifikem SAR je to, e jej hlavn msto Bangui se nachz nikoli vcentru
zem, ale na sam jej jin hranici, kter ji oddluje od Demokratick republiky Kongo
(DRC). Ztoho vyplv, e jakkoliv krize vjedn zemi se pak zcela nezadriteln odr
tak vzemi sousedn. Vppad tohoto konkrtnho konfliktu to znamen nalhavou
hrozbu uprchlickch vln ze SAR do DRC, co pak generuje zhoren bezpenosti
virm regionu stedn Afriky.
Pokud jde onejnovj djiny SAR, ty jsou pln nsil. Od zskn nezvislosti
vr.1960 se vzemi stdaj dikttorsk reimy, celkem osm pevrat. Prvnm prezidentem
stal David Dacko, ale ten byl po pouhch pti letech vldy svren vojenskm pevratem,
kter vedl Jean-Bedel Bokassa. Tento usurptor pak nastolil hrzovldu, kter trvala
dlouhch 13 let, bhem nich se stihl povit na marla aprohlsit se zacsae. Jedin
bohatstv, kter SAR m, jsou zsoby minerl, diamant, zlata auranu. Zejmna
kvli uranu, kter byl vobdob studen vlky nesmrn danm artiklem, se opze
samovldce, jen se vbeznu 1972 prohlsil doivotnm prezidentem, uchzela nejen
42

Vojensk rozhledy 2/2014

Francie, ale napklad iUSA avcarsko. [4] Dal vojensk pevrat piel vroce 1981,
jeho vdce generl Andr Kolingba byl umoci a do voleb uskutennch na ntlak
Francie vroce 1993.
Cestou vojenskho pevratu se kmoci dostal iFrancois Boziz, ato vroce 2003,
aby odva roky pozdji byl zvolen prezidentem, ale odalch osm let pozdji musel
po tocch muslimsk Slky utci do Kamerunu. Ato u jsme uaktuln souasnosti
vyznaujc se dalm nsilm akrutostmi.

Nboensk kontext
Piblin 50% obyvatelstva Stedoafrick republiky se hls ke kesanstv,
35%kmstnm africkm nboenstvm a15% kislmu.V beznu loskho roku
vSAR vypukla u tet etapa vlekl obansk vlky, kdy aliance muslimskch sil
nazvan Slka cestou vojenskho pevratu svrhla tehdejho prezidenta, jm byl ji
ve vzpomnan kesan Francois Boziz anovm prezidentem zem se prohlsil
Michel Djotodia (odstoupil vlednu 2014). Znovu se tak zaal naplovat ern scn
americkho teoretika Samuela Huntingtona, kter ji ped vce ne 20 lety varoval
ped hrozbou stet na rozhranch mezi civilizanmi okruhy. Vppad SAR m tento
stet vnitropolitick rozmr, co by vppad dalho vystupovn mohlo vst teba
ikrozbit sttu. [5]
Ze strany muslim sdruench vorganizaci Slka lo do znan mry ioakt
zoufalstv, protoe vsamotn SAR byli stejn jako vsousednm adu i vSdnu
povaovni za cizince, nemli dn prkazy totonosti. Pochod od severu smrem
kmetropoli sestal jejich specifickm zpsobem boje osv prva. Ale ani tak nelze
nijak ospravedlnit, e pitom zabjeli, niili aplenili. Na ad mst vyli zkasren,
policistm aetnkm zabavovali jejich automobily avyjdli khonm na nemuslimsk obyvatelstvo. Vsledkem tohoto bsnn byly liduprzdn ulice, zaven trnice
iobchody. [6]
Situace vSAR byla oto hor, e zaalo vzjemn vyvraovn, kterho se ostatn
dopoutly ob strany, jak muslimsk Slka, tak ikesansk sebeobrann milice
nazvan Antibalaka. [7] Nemuslimsk obyvatelstvo hledalo toit vkostelch nebo
vmstech, kde byly francouzsk jednotky, ale tato msta byla pro jejich npor pli
mal anedostaujc. Situace se dostala na sam prh genocidy. [8] Jen vsamotnm
okol letit, kter kontrovali francouzt vojci, se shromdilo 40000 kesanskch
uprchlk, kte tam ili vdoslova katastrofickch podmnkch, bez jakkoliv pomoci,
dokonce ibez toalet. Nastvaly a tak apokalyptick situace, e vyden rodie museli
rychle utci, ani by mli as pohbt sv zabit dti. [9]
Na konec dolo ktomu, e pln polovina obyvatel SAR se vdsledku slcho nsil
dostala do situace vyadujc okamitou humanitrn pomoc, navc poet vnitn pesdlench lid (IDP - Internally Displaced People) doshl potu ty set tisc, co byla
cel jedna estina vekerho obyvatelstva apoet lid prchajcch do sousednho Konga
(DRC) se piblil ke stavu sto tisc. Nastala tedy situace, kter se vymykala jakkoliv
kontrole. [10]
Ikdy cel stedoafrick konflikt ml jasn nboensk obrysy, ml isvoje specifick
rysy. Prvn znich se projevil tm, e nejvy initel t nejsilnjch crkv od samho
43

Vojensk rozhledy 2/2014

potku odsuzovali nsil avyzvali kmru. Projevilo se nebval souznn mezi protestantskm pastorem, kter vyzval ke klidu svch 50% veho obyvatelstva zem,
katolickm arcibiskupem, kter ktmu nabdal svch 30% amuslimskm immem,
kter se ve stejnm duchu obracel na 15% obyvatelstva, je se hls ke kornu. Stalo se
dokonce ito, e arcibiskup poskytl kryt immovi, kterho chtli lynovat katolci.
Stedoafrick republika tak zaila nebvalou solidaritu amylenkovou spoluprci
mezi nejvymi initeli t hlavnch crkv vdob, kdy mezi adovmi vcmi pevldala oboustrann nenvist, je dokonce perstala ve vzjemn vyvraovn anien
posvtnch crkevnch staveb. Proti nenvisti zdola, proti vzjemnmu vyvraovn
anien kostel ameit, se tak seshora postavily vzvy ke snenlivosti adokonce
ikevzjemnmu odputn. [11] Velkou pozornost vyvolal spolen lnek, ve kterm nalhav vyzvali kusmen, ke vzjemnmu odputn akobnov nsilnostmi
postien zem. [12]

Mezinrodnpolitick kontext
Ale inap snaze nejvych nboenskch initel vraedn lenstv vSAR nabvalo a genocidnch rozmr. Statisce tamnch katolk zaaly utkat na jih, do DRC,
atak konflikt nabyl mezinrodnch rozmr. Francie jako bval koloniln velmoc
musela jednat. Vedle snahy zastavit vyvraovac bsnn se vznamnm faktorem
stedoafrick krize stalo odhodln nedopustit neinnost, kter by mohla mt dva zkladn
neblah dopady. Pedevm lo oto, e by se do tto sti Afriky mohly zat vmovat LR aRusk federace. Adle lo oto, aby udlosti vSAR nepodntily zvenou
aktivitu regionlnch stt, zejmna pak DRC atak adu, kter se sna bt ptomen
vcel stedn Africe. [13]
Prv ptomnost adu pedstavovala zvl nalhav problm. Velitel jednotek
ztto zem nabrali mnoho islamist, kte pak rabovali kesansk kostely, zabjeli
aznsilovali. Vdsledku toho se mezi kesanskm obyvatelstvem SAR rozhoela
siln nenvist vyjadovan zkratkovitm spojenm: pslunk Slky = muslim = lovk
zadu = zabijk. [14]
Ve citovan zjednoduen ren pronsledovanch stedoafrickch kesan
vplnm rozsahu zcela ve shod steoretickm zvrem, kter ped dvaceti lety vyjdil Samuel Huntington. Ten napsal, e vkadm konfliktu na civilizanch zlomech
senavzjem zabjej tzv. primrn akti, za nimi vdy stoj tzv. sekundrn akti, kte
ty primrn aktry podncuj knsil akzabjen, kter jim pak otevr cestu kprosazovn jejich zjm. [15] Konfesionln rozpolcenost la dokonce tak daleko, e chvlemi
paralyzovala iinnost dva apl tisce vojk zmezinrodn mise MISCA:adt vojci
ohraovali stedoafrick muslimy, zatmco vojci zKonga zase brali podochranu tamn
kesany. [16]
Vkrajnm ppad by se situace mohla dostat a tak daleko, e by se zaal prosazovat tzv. sdnsk scn. Mohlo by dojt ikomu, e zem by se rozdlila na dv sti.
Jednu by tvoil pevn muslimsk sever, zatmco druhou by tvoil kesansk jih
zem. Na potku roku 2013 to je scn krajn pesimistick, ale ani zdaleka jej nelze
zcela vylouit, protoe propast mezi muslimskou anemuslimskou st zem se stle
prohlubuje. [17]
44

Vojensk rozhledy 2/2014

Legitimnost aleglnost
Po afghnsk, azejmna pak po irck zkuenosti (OIF 2003) je vdnenm svt
velmi dleit to, zda pouit ozbrojen sly spluje poadavky na leglnost alegitimnost. [18] Vchoz teoretickou inspirac pro posuzovn tchto dvou klovch otzek
jsou stati celosvtov uznvanho odbornka, jm je bval ministr zahrani Austrlie
Gareth Evans. Ten uvd, [19] e pouit sly je legitimn vtom ppad, e se potvrd
jeho dvody. Konkrtn to znamen, e se mus potvrdit, e zem, organizace i udlost,
je byly oznaeny za hrozbu pro mezinrodn mr abezpenost, skuten pedstavovaly
vnou analhavou hrozbu pro mezinrodn mr abezpenost. Tvrzen ohrozb mus
bt podloeno jasnmi dkazy.
Apokud jde oleglnost, zkladnm kritriem jsou rezoluce Rady bezpenosti OSN
(RB OSN). Prvn rezoluce oznauje danou zemi, organizaci nebo udlost za hrozbu
promezinrodn mr abezpenost. Avnvaznosti na to pichz druh rezoluce, kter
dv zmocnn ut vech nezbytnch prostedk, tedy vetn pouit sly proti organizaci i sttu, je byly oznaeny za hrozbu pro mezinrodn mr abezpenost.
Pokud rezoluci dvajc zmocnn ut vech nezbytnch prostedk schvl vichni
stl lenov RB OSN adn znich ji nevetuje, pak se to povauje za mandt RBOSN
kpouit sly. Vslovn to znamen, e vechna nsledujc opaten vojenskho charakteru, pi nich mohou bt nasazeny pozemn, vzdun nebo nmon sly lenskch
stt OSN, jsou povaovna za legln. Jsou pln vsouladu smezinrodnm prvem
ajejich smyslem je naplnit lnek . 42 kapitoly VI Charty OSN, kterm je obnoven
mezinrodnho mru abezpenosti voblasti.
Zhlediska mezinrodnho prva je zsadn dleit, e francouzsk intervence
jepedevm zcela legitimn. Pln se potvrdily vechny dvody, dn znich nebyl
zpochybnn. Pln se to odr vrezoluci . 2127 ze dne 5. 12. 2013, kter je vjimen
rozshl, m celkem 62 lnk na 12 stranch. Jej vodn preambule zdrazuje, edramatick situace pedstavuje hrozbu pro mr abezpenost vSAR. Konkrtn zmiuje
pedevm narstajc dynamiku vzjemnho nsil avyvraovn. Jako dal hrozby
pak uvd nekontrolovatelnost situace, kter vysuje ve zloiny proti lidskosti.
Zrove stm francouzsk intervence je od samho potku tak zcela legln.
Klov vznam m lnek . 50, kter dv zmocnn ut vech nezbytnch opaten
(authorisation to use all necessary means).
Zhlediska nasazen vojenskch jednotek vtakovmto typu vnitrosttnho ozbrojenho
konfliktu smonm dopadem na sousedn stty je zsadn dleit lnek . 28, jen
stanovuje, e pod pojmem nezbytn opaten se rozum nsledujc souhrn innost:
ochrana civilnho obyvatelstva aobnoven bezpenosti aveejnho podku,
celkov stabilizace zem aobnoven autority sttu na celm zem SAR,
vytvoen podmnek pro distribuci humanitrn pomoci obyvatelstvu, kter
jipotebuje,
rozhodn podpora procesu odzbrojovn, demobilizace, repatriace, reintegrace
aznovu obydlovn obanskou vlkou postien zem (DDRRR),
zajitn nrodnho amezinrodnho sil pi reform arestrukturalizaci sektor
obrany abezpenosti.
Dle se zmocnn pijmat vechna nezbytn opaten vztahuje ina zajiovn
zbrojnho embarga, zejmna pak na postupy, kter zabrauj pmmu inepmmu
45

Vojensk rozhledy 2/2014

dovozu zbran, munice vojenskch automobil i nhradnch dl do SAR. Stejn tak


maj francouzt prvo brnit psunu vojenskch oldk zjakchkoliv soukromch
vojenskch spolenost.
Klovou lohu pi koncipovn rezoluce 2127 hrli prv francouzt politikov
adiplomat. [20] Tato rezoluce je skuten takkajc ita na mru potebm Francie,
co m ale isvoji stinnou strnku: Francie je vSAR ponkud izolovna, mus spolhat
pedevm sama na sebe.

Nasazen francouzskch ozbrojench sil


Slc etnick nsil anarstajc poet obt se staly velkou analhavou vzvou pro
nejvy francouzsk politick initele. Prezident Francois Hollande jakoto vrchn
velitel vyhlsil cl zastavit vzjemn vyvraovn anesmrn lidsk utrpen. [21]
Vnvaznosti na nho pak ministr zahrani Laurent Fabius doplnil, e dalm kolem
jezajistit bezpenost avytvoit pedpoklady pro obnovu arekonstrukci tto tce
zkouen zem. Akonen ministr obrany Yves le Drian dodal, e operace bude krtk,
aproto tak dostala nzev Sangaris, co je pojmenovn tamnho exotickho motla,
kter ije jen velice krtkou dobu.
Operace Sangaris: Vnoci na 6. prosince 2013 zaala po jednomyslnm schvlen
rezoluce 2127 Bezpenostn rady OSN ve Stedoafrick republice operace Sangaris.
Vyhlenm clem operace bylo zajitn bezpenosti ahumanitrn pomoci misi Africk
unie vSAR (MISCA). Francouzsk prezident zdraznil, e intervence do SAR se provd
zhumanitrnch dvod, anikoli pro boj sterorismem.
Francouzsk ozbrojen sly ji na tento okamik byly pipraveny. Na vrcholov
rovni m ppravu takovchto rychlch zsah na starosti Stedisko doktrn pro pouit
ozbrojench sil (Centre de doctrine d emploi des forces armes). Jeho innost vychz
pedevm zneustlho doplovn avyhodnocovn informac omstech, vekterch
se hromad krizov jevy, akter by se proto mohla stt dalm prostorem pro zasazen
francouzskch vojk. Nedln stm se vtomto stedisku peliv adkladn vyhodnocuj zkuenosti zpedchzejcch operac. [22] Do poped pozornosti se pitom
dostvaj zejmna poznatky azkuenosti zboj vpoutnm prosted aped dokonenm
je dokument opprav na boj vtropickm prosted.
Dleitou lohu pi shromaovn informac sehrvaj speciln sly, pedevm
pak 13. vzdun vsadkov pluk a1. vsadkov pluk nmon pchoty. Prv jejich
pslunci byli doposud vdy nasazovni jako prvn ve vech operacch. Jejich kolem
bylo zjiovat informace opostaven jednotek protivnka, navdt vlastn jednotky
vzdunch ipozemnch sil aniit dleit neptelsk objekty. Jimi dodan informace
se pak shromauj avyuvaj se pi pprav dalch operac.
Po zskn mandtu RB OSN francouzsk ozbrojen sly nejprve nasadily vzdun
vsadkov enijn pluk, jeho vojci zajistili kontrolu letit Mpoko avnvaznosti
nato pipravili podmnky pro nstup dalch vojsk. Dalm jejm dleitm kolem
bylo zajistit ochranu francouzskm sttnm pslunkm pobvajcm na zem SAR,
comimo jin zahrnovalo tak ostrahu Velvyslanectv Francouzsk republiky vhlavnm
mst Bangui.
46

Vojensk rozhledy 2/2014

Zasazen vceelovho vyloovacho plavidla


Dixmude
Vznamnm nstrojem prvn fze francouzsk operace vSAR se stalo velitelsk
avyloovac avelitelsk plavidlo Dixmude. Jedn se ovelkou pchu celch francouzskch ozbrojench sil, onejmodernj vyloovac plavidlo tdy Mistral (L9015), kter
bylo dno do operanho uvn na zatku roku 2013. Je sice soust vojenskho
nmonictva, ale je tak i spe pedevm novou platformou pro pepravu pozemnho
vojska pi operacch vzmo. Dixmude je jednm ze t plavidel, kter byla postavena
tak, aby mohla plnit koly jak vrmci vzdun-nmonch sloek francouzskch ozbrojench sil, tak ivrmci aliannch sil rychl reakce (NRF - NATO Response Force).
Dal jejich posln se ve na mrov operace OSN, ppadn ina zsahy vrmci
Evropsk unie.
Zjejho nzvu vyplv, e pln dv hlavn posln vyloovac avelitelsk. Zhlediska prvn funkce je toto supermodern vceelov vyloovac plavidlo (BIP-btiment
dintervention polyvalent) tak vkonn, e se mu asto pezv nmon airbus.
Bylopostaveno pro poteby francouzskho vojenskho nmonictva jako nosn nstroj
doktrinln koncepce obojivelnch operac (CNOA - Concept National des Operations Amphibies, du 10 juin 1997). Tato doktrna stanovuje celkem tyi typy operac.
Prvnm znich je vylodn intervennch ozbrojench sil (amphibious assault, podle
terminologie NATO), druhou monost je zptn nalodn zasahujcch vojsk (amphibious withdrawal), tet je obojiveln operace (amphibious demonstrative) akonen
tvrtou je rychl zsah (amphibious raid). Vppad intervence vSAR se od samho
potku klade draz pedevm na prvn ana druh typ vojensk operace.
Ale ve srovnn se stejnmi plavidly ostatnch lenskch zem NATO maj francouzsk plavidla tto kategorie jednu zsadn odlinost jsou dna do podzenosti
pozemnho vojska. Jsou urena krychl peprav 9. lehk obrnn brigdy, 6. lehk
obrnn brigdy. 4. vzdun vsadkov brigdy a519. dopravnho pluku, jeho hlavnm
kolem je pipravovat podmnky pro rozvinovn vysazovanch jednotek.
Dixmude stejn jako ostatn dv francouzsk vyloovac avelitelsk plavidla me
pepravovat 450 vojk isjejich vzbroj, vetn lehkch obrnnch ternnch vozidel
Peugeot P4 i nejmodernjch tank Nexter AMX-56 Leclerc, ale tch me pepravovat
nanejv13, zatmco ternnch voz me pojmout a stovku.
dern sla plavidla Dixmude je dna pedevm tm, e je platformou (nositelem)
modernch bitevnch vrtulnk. Proto se mu vatlantick terminologii k Landing
Helicopter Dock (LHD). Znamen to, e zn mohou vzltat astejn tak nanich
ipistvat bitevn vrtulnky. Proto na jeho sluby spolhaj pedevm pluky vojskovho letectva. Oficiln nzev je Aviation legere de l Arme de Terre, tj.lehk
letectvo pozemnho vojska, kter sestv zcelkem pti vrtulnkovch pluk, vjejich
vzbroji jsou modern vrtulnky Puma, Gazelle aTigre. Tyto pluky byly pvodn
postaveny propoteby veden bojov innosti na evropskm vliti, ale po skonen
studen vlky se zastnily operac vAfghnistnu ina rznch mstech vAfrice,
dky nim maj bohat zkuenosti. [23] Dnes pedstavuj jednu z velkch priorit
francouzskch ozbrojench sil[24] pedevm proto, e jsou nezastupitelnm
zbraovm systmem pro poteby mrovch operac aintervenc vAfrice, vMali,
ssouasn dob vSAR.
47

Vojensk rozhledy 2/2014

Pokud jde odruhou, tedy ovelitelskou funkci, maj tato plavidla systm shromaovn avyhodnocovn informac, dky ktermu mohou vechny aktivity vylodnch
jednotek koordinovat vrmci reimu elektronicky zen vlky (NCW - Network Centric
Warfare), samozejm, e maj isystm rozliovn mezi vlastnmi aneptelskmi
vojsky (IFF - Friend or Foe).
Vppad operace Sangaris byla plavidla Dixmude vyuita kpeprav nasazench
vojk aveker jejich bojov techniky zposdky Toulon na jihu Francie a do Guinej
skho zlivu. Aodtud pak u vrtulnky ltaly pes zem Kamerunu a na msto uren
vSAR. Atout cestou se pepravovala ivojska se svm zazenm. Pi tomto pesunu se francouzt vojci inspirovali izkuenostmi americkch vojsk zAfghnistnu
vroce 2001. Samozejm, e operace Trval svoboda (OIF) byla mnohem rozshlej
anronj, ale podstata byla stejn: vyuit vojenskch plavidel pro pepravu jednotek
pozemnho vojska ajejich bojov techniky do vnitrozemskho sttu.

Francouzsk vhrady proti operaci vSAR


Samozejm, e zaznvaj ivhrady. Prvn je spe technickho charakteru azpochybuje pesvden nejvych politickch initel Francie, kte tvrdili, e operace
bude velmi krtk, nejdle est msc. Mnoz oekvaj, e budou vyvstvat stle nov
anov problmy, atak mise bude del, podobn jako vppad pobytu americkch
vojk vAfghnistnu nebo vIrku.
Ale druh vhrada je vnj. Varuje, e bhem poslednho pl stolet to je u celkem padest vojensk intervence vAfrice, piem vtina znich mla pro samotnou
Francii neblah dsledky. Nap. profesor Michel Galy pipomn, e jeho zem nejednou podpoila diktatury, jindy zase umle vytvela tzv. demokratury, kter ale stejn
nemly dlouhho trvn. Jin dokonce hovo oneokolonialismu, kter me mt zptn
destabilizujc dopady na samotnou Francii. [25]

Vznam stedoafrick operace


pro eskou republiku
Pokud jde onai zemi, francouzsk intervence nepedstavuje udlost prvoadho
vznamu. MZV R ve svm prohlen ze dne 20. 1. 2014 ocenilo, e tato operace
probh vrmci tzv. spolen bezpenost aobrann politiky (CSDP) ae jejm kolem
bude obnova bezpenosti vzemi apodpora africk mise AFISM-CAR (MISCA). Zdraznilo, e esk republika tuto operaci podporuje, ale neplnuje do n vyslat vlastn
vojensk jednotky. [26]
Zdrenlivost je skuten namst, ato tm spe, e vsamotn Francii je tato operace
hodnocena jako velk paradox spovajc vtom, e stt, kter ped pl stoletm nabyl
samostatnost, se najednou stv zvisl na tom, zda mu pome bval koloniln
velmoc. Nco takovho se tedy me pihodit pouze kolonilnm sttm, ale nehroz
tosttm typu esk republiky. My sami dn bval imprium ani sfru vlivu vAfrice
nemme, atak ani nebudeme elit vzvm aproblmm tohoto typu.
48

Vojensk rozhledy 2/2014

Ale ipro ns je operace Sangaris velice zajmavou udlost anmtem zasluhujcm


dkladn apozorn sledovn, ato hned znkolika dvod. Pedevm je ajet bude
dleit sledovat, jak si povede jedna ze t klovch zem EU pi snaze ostabilizaci vznamn sti nejproblematitjho kontinentu dnenho svta, pi een kriz,
kter pinej velk lidsk utrpen akter vdy pedstavuj hrozbu ir mezinrodn
destabilizace.
Druhm dvodem je finann strnka kad takovto operace. Ji prvn poznatky
ukazuj, e jen jeden let Pae do Bangui azpt spronajatmi letouny Antonov stoj a
pl milionu euro atakovch let se mus udlat nkolik destek. Vtomto smru Francii
do znan mry zachrnilo, e pronjem dopravnch letoun hradila EU.
Akonen tetm dvodem jsou nroky na ppravu azabezpeen vojk nasazovanch vAfrice. Tyto nroky se dl do dvou skupin: logistick, bojov aduevn. Prvn
skupina zahrnuje takov nroky, jakmi jsou vhodn vstroj, zabezpeen 10 litr vody
na jednoho vojka ajeden den, zajitn stravy uzpsoben potebm africkho vlit.
Bojov nroky zahrnuj sportovn ataktick vcvik ped nasazenm vojk do Afriky,
jejich ppravu na velice drsn klimatick podmnky. To ve jsou vci, jejich zajitn
jet ped mis nepedstavuje velk problmy.
Ale operace Sangaris ukazuje, e jsou ikoly, kter vyaduj zvlt nronou ppravu. Je to pedevm urovnvn spor mezi etnickmi nebo dokonce nboenskmi
skupinami, kter se navzjem nenvid na ivot ana smrt.. Vkonkrtnm ppad SAR
to bylo napklad zvaovn ady dilematickch otzek. Prvn znich znla, jak pistupovat kprovldnm silm, okterch se dobe vdlo, e samy spchaly adu tkch
zloin. Azrove stm lo ioto, jak postupovat pi zatlaovn islamistickch milic
zpt do kasren, ani by pitom dolo ktomu, e nemuslimsk obyvatelstvo pak rozpout
pomstychtiv akce proti muslimm.
Byly to velmi tk otzky, kter se ale mohou kdykoliv opakovat ivdal africk
zemi. Tak to jasn napovd, e zsahy vtakovchto zemch by mly bt prioritn
zleitost bvalch koloniln zem, kter tamn pomry dobe znaj amaj dlouhodob
zkuenosti. Naproti tomu pro zemi jako je R ztoho vyplv poadavek na maximln
zdrenlivost aobezetnost.

Psychologick aspekty mis vAfrice


Zvltn pozornost si zasluhuj nroky duevnho charakteru. Ty se rozdluj do dvou
etap. Prvn etapa zahrnuje ppravu na misi, kde jde pedevm oppravu na ztov
situace. Druh etapa se sousteuje na dobu po nvratu zbojovho nasazen azahrnuje dlouhou lbu posttraumatickch syndrom. Nejerstvj francouzsk zkuenost
jetakov, e psychologickou lbu potebovalo 48 z80, tedy plnch 60% vojk, kte
se vrtili zbojovho nasazen vafrickm Mali.
Vyhodnocovnm traumatickch proitk zmis se zabv lkask apsychologick
stedisko francouzskch ozbrojench sil. Jeho f Patrick Devillieres zdrazuje, [27]
e hlavnmi startry traumat vojk nasazovanch vAfrice jsou odhodln dihdistickch sebevrah, zkuenosti zboj zblzka ave stle vtm rozsahu tak vyuvn
dtskch vojk, kte jsou vAfrice nasazovni stle astji. Podle zprvy UNHCR
vsouasn dob ve Stedoafrick republice bojuje est tisc dtskch vojk. Prv
49

Vojensk rozhledy 2/2014

toje vc, kter vojkm ze zpadn civilizace, azejmna pak zEvropy, in nejvt
psychologick pote. Jsou okovni ztoho, kdo proti nim stoj, anejsou pipraveni
nato, aby dtsk vojky zabjeli. Vsledkem pak jsou traumata, kterm podlhaj
itinejlpe pipravovan vojci. Projevuj se pedevm pocity osamlosti, poruchami
spnku, stavy zkosti, uzavenost.
Ve zmiovan traumata ajejich nsledn pekonvn se tkaj pedevm tch
stt, kter dodvaj velk bojov jednotky. Ale nejsou bez zajmavosti ani pro eskou
republiku, u jenom ztoho dvodu, e poslala nkolik svch vojk do Mali. Nebyli sice
nasazeni do prvn linie boj, ale ioni byli vystaveni vlivu mnoha nepznivch faktor.
Ztoho lze vyvozovat, e ipro nae vojky bude pnosn zabvat se francouzskmi
zkuenostmi zMali, jako ize SAR.

Zvry
Francouzsk operace Sangaris 2013 ukzala, vem spovaj bezpenostn vzvy
spojen se soudobou centrln Afrikou. Jsou to nahromadn problmy, pedevm nboensk nesnenlivost, chudoba, politick nestabilita, sklony tamnch vdc knsilnm
pevratm akdikttorskmu vldnut. Vyhrocen nboensk nesnenlivost avzjemn vyvraovn vSAR potvrzuj nleitost avysokou hodnotu jeho doporuen,
e ppadn intervence zpadn civilizace vjinch civilizanch okruzch by semly
uskuteovat na zklad spolenho zprostedkovn aveobecn pijatelnch hodnot. Vppad operace Sangaris se zasahovalo vrmci mezinrodnho spoleenstv
anazklad stedn spolen hodnoty, kterou je zastaven vzjemnho vyvraovn
aobnoven zkladnch funkc sttu.
Dal zvelkch vzev spov vtom, aby een takovchto kriz nebylo jen zleitost
jedn zem, bval koloniln mocnosti. Zem tohoto typu, jmenovit Francie aVelk
Britnie, jist maj nejvt povinnosti, u proto, e dobe znaj tern ahlavn mentalitu
tamnho obyvatelstva. Ale itak vyhrocen krize vSAR ukzala na nezbytnost vypracovat spolenou politiku EU vpstupu kAfrice. [28] Takov politika by mohla amla
zahrnovat nejprve preventivn psoben avppad dalch humanitrnch kriz imon
spolen intervence, na nich by se mohly podlet idal siln stty EU, zejmna pak
SRN. [29] Vyjden nejvy pedstavitelky EU pro zahranin abezpenostn politiku
ukzala, e na nejvy obecn rovni existuje vstcnost, [30] ale dotaen do roviny
konkrtnch spolench pstup apostup je kolem pro budoucnost.
Vneposledn ad operace Sangaris znovu pipomnla psychologickou nronost
jakhokoliv nasazen vojenskch jednotek vAfrice. Ztohoto hlediska by mli bt nejlpe
pipraveni vojci znkdejch kolonilnch zem, ale je to vzva ipro armdy dalch
lenskch stt EU. Jejich pslunci toti mohou bt nasazovni teba jen jako
instruktoi nebo zdravotnci. Zvrstva, se ktermi se tam budou setkvat, pro nbudou
velmi otesnm, a traumatizujcm zitkem. Oto nronj je pprava ped mis,
kde by velkm zdrojem poznatk mohly bt zkuenosti specializovanch pracovi
veFrancii, Velk Britnii asamozejm tak vUSA.
Vpodobnch spojeneckch akcch, na jedn ze stran toho i onoho sporu, kter
vysuje vozbrojen konflikt, se ocitneme astji. Vyplv to zlenstv vNATO. Nae
spojeneck zvazky jsou srozumiteln anepochybn. esk republika by alemla bt
50

Vojensk rozhledy 2/2014

opatrn, protoe vetnicko-nboenskch konfliktech tohoto typu na ni ek cel ada


velmi nebezpench skal. Prvn znich je dno tm, e my ei nemme nleit
znalosti nap. oregionu stedn Afriky. Nemme odpovdajc zkuenosti stamnm
ternem, klimatem, ahlavn smentalitou tamnho obyvatelstva. Ve vech tchto smrech vrazn zaostvme za Francouzi, kte tuto oblast znaj mnohem dle apedevm
mnohem dvrnji.
Druh skal je dno tm, e nai vojci by se mohli dostvat do situac, za kterch
na n me jedno nebo iob znesven bojujc uskupen tlait, aby se pidali prv
najejich stranu. Ale vtakovm ppad by pedevm poruili zkladn zsadu mrovch
operac, kterou je nestrannost. Anavc by se rychle stali rukojmm t strany, nakterou
byse piklonili. Ob skutenosti by mohly mt doslova fatln dopady. Tetskal
pedstavuje ve vzpomnan sdnsk scn, tedy ppadn rozdlen zem na konfesionlnm zklad. Tak od takto vbun otzky by si R mla dret nleit odstup.
Jej aktivn loha by se mla dit zkuenost z Mali: mla by se omezit nanejv
nainstruktory, na tzv. mentorskou innost.
Pouit literatura:
[1] Vce ktmto operacm, viz KOLLER, Martin, Mal vlka smonmi velkmi dopady. Vojensk rozhledy,
2013, ro. 22 (54), . 2, s. 150-167, ISSN 2010-3292, internetov verze ISSN 2336-2995; EICHLER,
Jan, Operace Serval 2013: Nasazen francouzsk armdy vMali, Vojensk rozhledy, 2013, ro. 22 (54),
. 2, s. 133-149, ISSN 2010-3292, internetov verze ISSN 2336-2995.
[2] SAINT VICTOR de, Florent. 45 ans doprations militaires francaises en Rpublique Centrafricaine.
Lettre du retex - Oprations. N. 8. Paris: Centre de doctrine demploi des forces, 2013.
[3] CHAUPRADE, Aymeric; Thual, Franois, Dictionnaire de gopolitique. tats, concepts, auteur,
1.ed.Paris. Ellipses, 1998.
[4] TELIKA, Marek, Stedoafrick republika: Pevraty abda. 100+1, 18. 4. 2013, dostupn na http://
www.stoplusjednicka.cz/stredoafricka-republika-prevraty-bida.
[5] AMSELLE, Jean-Loup. Un continent frapp par l effondrement de lEtat. Le Monde, 6.12. 2013.
[6] GUIBERT, Nathalie. Les coulisses des guerres au Mali et en Centrafrique. Le Monde, 8-9. 12. 2013.
[7] JAULEMS, Adrien. ABangui, les dbuts positifs de l opration Sangaris. Le Figaro, 6.12. 2013
[8] CHATELOT, Christophe. Centrafrique: pourquoi intervenir. Le Monde, 19. 12. 2014.
[9] Le Monde, 27. 12. 2013.
[10] Que va faire l arme francaise en Rpublique centrafricaine? Le Mode. 28. 11. 2013.
[11] OURDAN, Rmy. Les trois saints de Bamgui. Le Monde, 28.12. 2013.
[12] NZAPALAINGA, Dieudonn et LAYAMA, Omar Kobine. Centrafrique: Le pire pourrait etre encore
avenir. Le Monde, 27.12. 2013.
[13] De VILLEPIN, D. Paris ne doit pas agir seul, mais mobliser le Conseil de scurit et l Europe. LeMonde,
6.12. 2013.
[14] BENSIMONY, Cyril. Centrafrique. le risque d un conflict confessionnale. Le Monde 22-23.12.2013.
[15] HUNTINGTON, Samuel P.Stet civilizac: boj kultur a promna svtovho du. Praha: Rybka,
2001.
[16] OURDAN, Rmy. En Centrafrique, les forces musulmanes de l ex-Slca sen prennet ala France.
LeMonde, 24.12. 2013.
[17] OURDAN, Rmy. En Centraafrique, les forces musulmanes de l ex Slka s en prennent ala France.
Le Monde, 24.12. 2013.
[18] Rozdl mezi legitimitou alegalitou, vce viz EICHLER, Jan. Legln anelegln vlky vdnenm
svt. Vojensk rozhledy, 2012, ro. 21 (53), . 3, s. 17-29, ISSN 2010-3292, internetov verze ISSN
2336-2995.
[19] EVANS, Gareth. When is it Right to Fight?, Survival, Volume 46, Number 3, 2004.
[20] HEISBOURG, Francois. Mobilisons lEurope pour la RCA! Le pech originel dune France trop isole.
Le Monde, 27.12. 2013.

51

Vojensk rozhledy 2/2014


[21] Francois Hollande aBangui. Le Monde, 12. 12. 2013.
[22] VENNESSON, Pascal. Penser les guerres nouvel les: La doctrine mil itaire en questions, 18dc. 2013,
Centre de doctrine demploi des forces.
[23] MARTINI, Andr. Lhistoire de laviation lgre de larme de terre 1794 - 2004: De lEntreprenant
au Tigre. ditions Lavauzelle, 2005.
[24] Rapport du Snat franais de 2002; Les hlicoptres de larme de Terre: situation et perspectives.
[25] AMSELLE, Jean-Loup. Un continent frapp par l effondrement de lEtat. Le Monde, 6.1 2. 2013.
[26] Prohlen MZV ke zvolen prozatmn prezidentky Stedoafrick republiky. Dostupn na http://
www.mzv.cz/jnp/cz/udalosti_a_media/prohlaseni_a_stanoviska/x2014_01_22_prohlaseni_ke_
zvoleni_prozatimni_prezidentky_stredoafricke_republiky.html.
[27] DEVILLIERES, Patrick. Soigner les blessures invisibles - Ministre de la Dfense. Dostupn na www.
defense.gouv.fr/actualites/articles/soigner-les-blessures-invisibles 30 janv. 2013.
[28] FRANCE de, Olivier. L Europe doit se doter d une stratgie globale de dfense et de scurit. LeMonde,
18. 12. 2013.
[29] LEQUESNE, Christian. Le couple franco-allemand reste le moteur de l Europe. Le Monde, 31.12.2013.
[30] ASHTON, Catherine. Mutualisons notre dfense europenne pour protger nos valeurs. Le Monde,
20. 12. 2013.

Nkter zkratky uit vtextu:


AU

African Union

Africk unie (nstupce Organizace


africk jednoty)

BIP

btiment dintervention polyvalent

vceelov vyloovac plavidlo

CAR

Central African Republic

Stedoafrick republika, SAR

CNOA

Concept National des Operations


Amphibies

koncepce nrodnch obojivelnch


operac

CSDP

Common Security and Defence Policy

spolen bezpenostn aobrann politika


EU (kter je soust spolen zahranin
abezpenostn politiky, CFSP)

DRC

Democratic Republic of the Congo

Demokratick republika Kongo

DDRRR

Disarmament, Demobilization,
Repatriation, Reintegration and
Resettlement of foreign armed groups

obydlovn obanskou vlkou postien


zem

IDP

Internally Displaced People

benci, vyhnanci

IFF

identification Friend or Foe

identifikace vlastn - ciz,


obvykle vyslovovno [aj ef ef]

LHD

Landing Helicopter Dock

letit pro helikoptry, heliport

MISCA

Mission internationale de soutien


laCentrafrique sous conduite
africaine
(AFISM-CAR The African-led
International Support Mission
totheCentral African Republic)

Mezinrodn mise na podporu


Stedoafrick republiky

NCW

Network Centric Warfare

veden bojov innosti svyuitm


centrlnch st

NRF

NATO Response Force

sly reakce NATO

OEF

Operation Enduring Freedom

operace Trval svoboda (vAfgnistnu)

OIF

Operation Iraqi Freedom

operace Irck svoboda

UNHCR

Office of the United Nations High


Commissioner for Refugees

Vysok komisarit OSN pro uprchlky

52

Vojensk rozhledy 2/2014

Plukovnk gt. Mgr. Ing. Libor Kutj, Ph.D.

Bezpenostn rozmr
izraelsk nmon hranice

Bezpenostn
prosted

Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 5364, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).
lnek proel recenznm zenm.

Security Dimension of Israeli Maritime Borders


Abstrakt:
Pspvek se zabv vybranmi bezpenostnmi aspekty nmonch hraninch lini Sttu Izrael. Vkrtkosti vymezuje souasnou organizaci izraelskho vlenho nmonictva a jeho vybaven pro zabezpeovn izraelsk
svrchovanosti proti hrozbm pichzejcm zmoe, vetn zadrovacch operac
vedoucch kzabrnn en zbran do rukou protiizraelskch teroristickch
organizac. Vsouvislosti sizraelskou nmon blokdou psma Gazy je komentovna legitimita takovho kroku amezinrodnpolitick konsekvence jejho
vynucovn. Ekonomick souvislosti petrvvajcch problm stran izraelsk
nmon hranice jsou evidentn na pkladu sporu oprvo kvyuit podmoskch nalezi plynu.
Abstract:
This article deals with selected security aspects of Israeli maritime border
lines. It briefly depicts current organizational structure of the Israeli Navy. It gives
an overview of equipment used to safeguard Israeli sovereignty from seaborne
threats, including search and secure operations performed against anti-Israeli
insurgent organizations and their trafficking lines. In connection to the Gaza
Strip blockade, the article examines legitimacy of this controversial approach
and its current international consequences. Last but not least, the article looks
beyond the security extent of maritime borders and examines Israeli approach
asamean of spreading the national sovereignty over newly explored gas reserves
in theeastern Mediterranean area.
Klov slova:
Stt Izrael, palestinsk samosprva, nmon hranice, izraelsk vojensk nmonictvo, nmon blokda, proliferace zbran, teritoriln vody palestinskho psma
Gazy, zadren lod, loiska plynu, libanonsk teritoriln vody.
Key words:
State of Israel, Palestinian autonomy, maritime borders, the Israeli Navy, naval
blockade, proliferation of weapons, territorial waters of the Palestinian Gaza Strip,
interception of vessels, natural gas field, Lebanese territorial waters.

53

Vojensk rozhledy 2/2014

vod
Jednm zpojmovch znak vymezujcch stt je zem, pedstavujc teritoriln
prvek sttu definovan jako jednotka zaloen na zemnm zklad vymezenm hranic pedstavovanou lini i hranin arou. Hranice uruje stt geograficky tm, e jej
umsuje do prostoru, asouasn vymezuje rozmr pro uplatovn exkluzivity aprva
sttn moci. Hranice sttu je vak idlic arou interakce sjinmi stty, piem zem
vymezen hranin arou maj zpravidla smluvn zklad dan mezinrodnmi smlouvami
multilaterlnho charakteru i bilaterln smlouvou mezi dvma stty. [1]
Vppad Sttu Izrael pin nejen samotn vznik, ale iveker jeho dal existence
adu moment, kter lze, pedevm voblasti jeho bilaterlnch amultilaterlnch mezinrodnch vztah, vnmat jako nestandardn api porovnn srealitou ostatnch zem
jako okolnosti vytvejc specifick podmnky pro etzen apirozenou kumulaci
nslednch problematickch tmat.
Nejinak je tomu voblasti izraelskch hranic. Ty m Izrael vsouladu smezinrodnm prvem vymezeny pouze se dvma ze svch soused sEgyptem aJordnskem,
tedy stmi stty, se ktermi m uzavenu mrovou smlouvu. Naopak pi urovn
hranice se temi dalmi (Libanon, Srie apalestinsk zem) je vychzeno zlini
pm, kter byly dohodnuty vrznch fzch ozbrojench konflikt vedench
mezi Izraelem ajeho arabskmi sousedy. Pozemn hranin linie stmito temi izraelskmi sousedy jsou pedmtem trvalch avce i mn intenzivnch politickch
spor vedench nejen mezi jejich pmmi aktry, ale imezinrodnmi negocianty
usilujcmi opostupnou normalizaci politick abezpenostn situace vtto oblasti
Blzkho vchodu.
Zatmco izraelsk pozemn hranice jsou astm pedmtem irokho zjmu, odlin
situace je ji tradin vppad izraelsk nmon hranice, kter bv akcentovna
tm vlun vkontextu vzniku konkrtn mezinrodnpolitick, vojensk, avnkolika poslednch nkolika letech iekonomick udlosti. Pitom prv vznam izraelsk
nmon hranice aoblasti tzv. vchodnho Stedomo, kter byl vnedlouh historii
Sttu Izrael tm vlun vojensko-strategick, trvale roste. Zvyujc se role tohoto
nmonho teritoria se ji zaala promtat do mnohem irch zahraninpolitickch,
bezpenostnch aekonomickch souvislost, ne tomu dosud bylo pravidlem.

Limity izraelsk nmon hranin linie


Celou zpadn hranici izraelskho sttu pedstavuje pobe Stedozemnho moe
vdlce 273km, [2] aje tak po hranici sJordnskem druhou nejdel izraelskou hranin
lini. Poben ps je po cel sv dlce hust obydlen anachz se vnm nejvznamnj
izraelsk hospodsk subjekty.
ka pobenho moe, tedy tzv. teritorilnch vod, je vsouladu vmezinrodnm
prvem stanovena na 12 nmonch mil. [3]
Nmon hranice Izraele aEgypta je primrn vymezena ustanovenmi egyptskoizraelsk mrov smlouvy. Ta mimo jin vlnku 4 plohy I. uruje nmon reim,
vploze II. pak uvd mapu izraelsko-egyptsk mezinrodn hranice avlnku 8 plohy
III. specifikuje pohyb vteritorilnch vodch. [4]
54

Vojensk rozhledy 2/2014

Na rozdl od nmon hranice sEgyptem poteba stanovit nmon hranin linii mezi
Izraelem aLibanonem vznikla a po nalezen vznamnch podmoskch loisek zemnho plynu zpadn od severoizraelskho pstavnho msta Haifa vroce 2010. [5]
Specifickm prostorem jsou pak teritoriln vody palestinskho psma Gazy. Inatuto
nmon oblast se beze zbytku vztahuje nmon prvo ajedn se tedy omoskou plochu
vce 12 nmonch mil adlce cca 40km. Zvltnost tohoto teritoria je ale nmon
blokda, kter byla na tuto oblast uvalena spolen Izraelem aEgyptem vroce 2007
povtzstv teroristickho hnut Hams vtamnch parlamentnch volbch. [6]

Organizace izraelskch nmonch sil


Souasn vlen nmonictvo je poetn nejmen slokou izraelskch ozbrojench
sil auveejnosti nedosahuje takov popularity jako pozemn sly avojensk letectvo.
Vaktivn slub psob cca 19500 pslunk, jejich velitelem je dvouhvzdikov
admirl.
Hlavnm operanm teritoriem je Stedozemn moe, dle Ejlatsk zliv apilehl prostory Rudho moe. Tomu odpovd irozmstn zkladen jednotlivch flotil. Velitelstv
nmonictva se nachz vsdle generlnho tbu izraelskch ozbrojench sil vTel Avivu.
Hlavn zkladnou je severoizraelsk pstav Haifa, kde je umstna 3.flotila raketovch
lun, 7. ponorkov ponorek aflotila hldkovch lun. Zrove jezde dislokovna
nmon kola provdjc zkladn vcvik, ppravu poddstojnk adstojnk. Jedna
eskadra hldkovch lun kotv vjihoizraelskm pstavu Adod. Pstav Ejlat vRudm
moi je domovskou zkladnou dal eskadry hldkovch lun. Jako 13.flotila je oznaovno komando nmonch specilnch sil, kter m svou vcvikovou zkladnu jin
od Haify. Zbojovch hladinovch plavidel disponuje izraelsk vlen nmonictvo
3korvetami, 10 raketovmi luny acca 50 hldkovmi luny. [7] Vjeho vzbroji je t
5 ponorek tdy Delfn vyrobench vSRN, piem posledn byla odvrobce pevzata
29. 4. 2013. [8]
Izraelsk nmon sly takt disponuj vlastn zpravodajskou slokou, kter realizuje
zpravodajskou podporu nmonch sil avsouinnosti sizraelskou vojenskou zpravodajskou slubou t operace provdn pozemnmi aleteckmi silami vpobench
oblastech. [9]
Hlavnmi koly izraelskho vlenho nmonictva je obrana ped hrozbami pichzejcmi zmoe, vetn vasnho varovn ped vlenm konfliktem adosaen
cl stanovench velenm izraelskch ozbrojench sil pi veden vojenskch operac.
Vznamnm kolem je t ochrana strategick poben infrastruktury, zahrnujc t
pstavy, ale iprodn zdroje. Nmonictvo takt hraje klovou roli vprevenci paovn
zbran teroristickm organizacm na izraelskch hranicch, jakmi jsou kup. Hams
vpsmu Gazy alibanonsk Hizballh. [10]
V souladu s doktrnou k naplnn ve uvedench kol izraelsk vlen
nmonictvo:
brn Izrael zmoe azabezpeuje oblasti, ve kterch operuj sousti izraelskch
ozbrojench sil,
zabezpeuje izraelsk aktivity na moi,
55

Vojensk rozhledy 2/2014

asistuje ostatnm slokm izraelskch ozbrojench sil s clem porazit


protivnka,
to na neptelsk cle,
shromauje avyhodnocuje zpravodajsk informace na moi apispv do nrodnho zpravodajskho hodnocen,
pepravuje sly, zbran avybaven do urench prostor,
vede vyhledvac azchrann operace,
vede speciln operace,
rozvj schopnosti nmonch sil. [10]

Charakter vybranch izraelskch nmonch


zadrovacch operac
Pozornost mezinrodn veejnosti, politickch elit amasmdi vposlednm desetilet
pitahuj vojensk operace, kter Izrael provd vblzkosti svch teritorilnch vod,
ajejich primrnm clem je zabrnit proliferaci zbraovch systm, munice amaterilu vyuitelnho kdomc vrob zbran, ktermi lze ohroovat izraelsk obyvatelstvo
najeho vlastnm zem.

Zadren lod Karine A


Vrannch hodinch dne 3. 1. 2002 pevzaly izraelsk ozbrojen sly kontrolu nadlod
Karine Aplujc vt dob vRudm moi, cca 270 nmonch mil od izraelskho pobe,
ve smru kSuezskmu prplavu. Zsah, proveden vmezinrodnch vodch, byl
pi prbn zpravodajsk podpoe realizovn jednotkou specilnch sil izraelskho
vlenho nmonictva za podpory bojovch vrtulnk aletoun vojenskho letectva.
Na lodi, po jejm odtaen do izraelskho pstavu Ejlat, bylo zajitno 50 tun zbran
adal vzbroje avstroje, mezi jinmi rakety typu Kaua, minometn granty, protitankov stely aminy, ostelovask puky, samopaly Kalanikov, pslun munice
adle 2,5 tuny vbunin. Vzsilce byly rovn gumov luny apotpsk vstroj,
kter by pjemci zsilky umonily provdt toky proti izraelskmu pobe zmoe,
pravdpodobn piplutm zpsma Gazy. [11, 12]
Pozdj vyetovn ukzalo, e lo byla 31. 8. 2001 zakoupena palestinskou samosprvou od libanonsk spolenosti na jmno Adel Mughrabi (t Adel Salameh), kter
byl znmm obchodnkem se zbranmi ado potku 80. let byl lenem Arafatova tbu,
ze kterho byl proputn pro soukrom obchody realizovan vrozporu sjeho ednm
postavenm. [11] VSdnu pevzala lo palestinsk posdka pod velenm kapitna
Omara Akawiho, kter byl dstojnkem palestinsk nmon policie pobrajcm plat
od palestinsk samosprvy. [13]
Na zklad uvedench, ale idalch indici bylo dovozovno, e nklad zbran byl
uren pro palestinskou samosprvu, bez ohledu na skutenost, e jej vdce Jsir Arafat
toto spojen popral. Izrael uvznil apozdji odsoudil Fuda ubbkho, odpovdnho
za finann aktivity palestinsk autonomn sprvy, atm t za plnovn afinancovn
nkupu zbran zadrench na lodi Karine A. Vroce 2006 ubbk vypovdl, e orgny
56

Vojensk rozhledy 2/2014

palestinsk samosprvy financovaly nkup zbran pro teroristick buky operujc proti
Izraeli. Ron pitom palestinsk vlda utratila sedm a deset milion dolar zazbran
pro skupiny psobc vpsmu Gazy adva miliony pro organizace na zpadnm behu.
Uveden finance pochzely jak zmezinrodn pomoci poskytovan palestinsk samosprv mezinrodnm spoleenstvm, tak zdan, kter Izrael kadoron pevdl palestinskm finannm institucm, stejn jako zdan vybranch palestinskmi orgny pmo
vpsmu Gazy. [14] Samotn nklad zbran byl zakoupen vrnu analoen uprosted
noci na rnskm ostrov Ki. [15]
Cel afra probhla vdob tzv. druh intifdy, kter vletech 2000 a 2005 pedstavovala dlouhodob zdroj nsil mezi Izraelci aPalestinci. Zadren lodi Karine Anemlo
vznam pouze vbezpenostn rovin, tedy samotnm zadrenm nkladu, kter senedostal do rukou plnovanm pjemcm, ale pedevm vpolitick rovin apoukzal nejen
na zpsob financovn ankupu zbran ze strany palestinsk samosprvy, ale t na roli
rnu ve vyzbrojovn palestinskch teroristickch organizac.

Zadren lod Francop


Dne 4. 11. 2009, ve vzdlenosti cca 85 nmonch mil od izraelskch beh, se bez
pouit nsil nalodilo komando specilnch sil izraelskho vlenho nmonictva na
palubu nkladn lod MV Francop, ukter bylo na zklad pedchozch zpravodajskch
informac podezen, e nelegln pepravuje zbran uren pro libanonsk Hizballh.
Zbnou prohldkou lodi se uveden podezen potvrdilo alo byla eskortovna dojihoizraelskho stedomoskho pstavu Adod, ve kterm dsledn prohldka odhalila
320 tun zbran amunice pedstavovanch pedevm minometnmi granty, raketami
Kaue, runmi granty, nboji do samopal adalmi komponenty. Nelegln nklad
byl maskovn plastovmi pytli sgranultem prmyslovho hnojiva. Pestoe samotn
nelegln nklad byl na MV Francop naloen vegyptskm pstavu Damietta, zsilka
by vypravena zrnskho pstavu Bandar Abbas. Na rozdl od ve popsanho ppadu
nebyly zjitny skutenosti nasvdujc tomu, e by posdka lod byla oneleglnm
obsahu pepravnch kontejner informovna. [16]

Zadren lod Victoria


Kdalmu zadren lodi pepravujc nelegln nklad zbran dolo 16. 3. 2011, kdy
izraelsk nmon sly zadrely vmezinrodnch vodch nmeckou lo Victoria plujc pod
liberijskou vlajkou. Vsouladu spedchozmi zpravodajskmi poznatky bylo napalub lod
nalezeno cca50 tun zbran amunice, mezi nimi t est protilodnch stel C-704, dvaradarov
systmy, minometn nboje atm 70000 nboj do runch zbran. Nelegln nklad byl
uloen v39 pepravnch kontejnerech amaskovn pytli sbavlnou apotravinami. Podle izraelskch poznatk byla zsilka urena pro palestinsk teroristick organizace operujc vpsmu
Gazy, kam mla bt pepravena po vyloen vegyptskm pstavu El-Ar iAlexandrii, jeliko
pm dodn do psma Gazy nebylo sohledem na jeho nmon blokdu mon. Ivtomto
ppad byly zjitny markanty potvrzujc rnsk pvod zsilky, stejn jako skutenost,
eposdka nebyla oneleglnm obsahu kontejner pedem zpravena. [17]
57

Vojensk rozhledy 2/2014

Zsah proti lodi Klos-C


Vasnch rannch hodinch dne 5. 3. 2014, po schvlen izraelskou vldou ana pokyn
nelnka generlnho tbu izraelskch ozbrojench sil, vstoupili pslunci specilnch
sil izraelskho vlenho nmonictva na palubu lod Klos-C plujc podpanamskou
vlajkou. Vsouladu smezinrodnm prvem provedli prohldku lod, vrmci n bylo
zjitno, e pepravuje nelegln zsilku sofistikovanch zbran urench pro militanty
vpsmu Gazy. Ve spoluprci skapitnem lod byla na n vztyena izraelsk vlajka alo
eskortovna do izraelskho pstavu Ejlat.
Zde bylo po podrobn prohldce nkladu zajitno 40 raket typu M-302 sdoletem
do 160km, 180 minometnch grant apiblin 400000 nboj re 7,62mm. Podle
sdlen izraelskch ozbrojench sil pochz nklad ze syrskho Damaku, odkud byl
dopraven pes Tehern do rnskho pstavu Bandar Abbs, kde byl naloen na lo
Klos-C, kter pak pokraovala do Rudho moe. [18,19]
Vyjden americkch bezpenostnch analytik vak pozdji naznaila, ezadren
zbran byly spe ureny pro militanty operujc na Sinaji, ne vpsmu Gazy, Izrael
natuto spekulaci nijak nereagoval. [20]
Zsah izraelskch nmonch sil proti lodi Klos-C je od pedchozch zsah odlin
vtom, e neprobhal vblzkosti izraelskch pobench vod, ale cca 150km od pstavu
Port Sudan vRudm moi, na mst vzdlenm piblin 1500km od izraelskho
pobe. [21]

Blokda psma Gazy


Vroce 2005 Izrael za vldy Ariela arona vyklidil psmo Gazy aprovedl likvidaci
vech tamnch idovskch osad. Po tomto jednostrannm kroku izraelsk exekutivy byly
25. 1. 2006 vtto palestinsk enklv pi Stedozemnm moi uspodny demokratick
volby, ve kterch zvtzilo hnut Hams.
Vdsledku neshod mezi Hamsem aFatahem, ovldajc tzv. zpadn beh Jordnu
(biblick Judea aSama), dolo kozbrojenm stetm mezi obma palestinskmi organizacemi. Ztchto boj vyel vtzn Hams, kter nsledn mocensky vytlail Fatah
zpsma Gazy, kter pln administrativn ovldl. Vreakci na tento mocensk posun
dolo ze strany Izraele aEgypta vroce 2007 kuvalen blokdy na psmo Gazy, kter
m zabrnit vyzbrojovn Hamsu uznanho zateroristickou organizaci snesmiitelnm
postojem ksamotn existenci Sttu Izrael.
Blokda je provdna jak na soui, tak na moi, ajejm primrnm clem je povolit
pepravu zbo pouze takovho charakteru, kter nebude mon vyut kbezprostednm
teroristickm tokm proti izraelskmu zem nebo nebude umoovat podomcku
vyrobit zbran amunici pouitelnou ktakovm akcm.
Blokda je obchzena paovnm velkho mnostvm zbo, nejen zbran azbraovch systm, kter je paovno podzemnmi tunely pod 12km hranic mezi psmem
Gazy aEgyptem vokol egyptskho hraninho pechodu Rafh. Izrael provd dslednou kontrolu vekerho zbo dopravovanho pozemn inmon cestou do Gazy, vetn
humanitrn pomoci. [22]
58

Vojensk rozhledy 2/2014

Legitimita nmon blokdy


Vppad blokdy psma Gazy je relativn asto zpochybovna jej legitimita.
Nmitky se vyskytuj pedevm po konfliktech, kter asto souvisej spokusy onaruen blokdy, zejmna jej nmon sti, spoukazem na ekonomick pote astrdn
obyvatelstva psma vdsledku restrikc na dovoz zbo.
Smyslem intercepnch operac, mezi kter lze adit imrov nmon blokdy,
jepinutit jeden i vce stt ke zmn jeho nebo jejich politiky tokem na sti jeho
nebo jejich ekonomiky. Npln takovch operac je zadrovn, prohledvn, zabavovn aodklnn podezelch lod aletadel. Podle americkho vlenho nmonictva
lzenmon blokdu definovat jako agresivn operaci kzabrnn plavidlm a/nebo
letadlm vech stt, jak neptelskch, tak neutrlnch, vstoupit do specifickch pstav, leti nebo pobench oblast, kter pat neptelskmu sttu nebo kter okupuje
ijsou podjeho kontrolou, aopustit specifick pstavy, letit nebo poben oblasti,
kter pat neptelskmu sttu nebo kter okupuje i jsou pod jeho kontrolou. Blokda
jetaksnahou zabrnit protivnkovi vpstupu ksurovinovm zdrojm adodvkm vlenho materilu, ppadn ikpotravinm, aje djinnou soust nmon taktiky. Pestoe
senmon blokda primrn uplatuje vdob vlky sclem snit vlen potencil
protivnka, historie dokld ijej mrov vyuit. Vlen blokda je unilaterln upravena vlenm prvem (Deklarace prv nmon vlky zroku 1909), amultilaterln
Chartou OSN arezoluc Valnho shromdn OSN . 377 zroku 1950. [23]
Mrov blokda slou kdosaen stanovench cl, ani by byl iniciovn ozbrojen
stet. Nem dnou legislativn oporu anejsou stanovena pravidla pro regulaci chovn
pi aplikaci tohoto opaten. [23]
Obecn lze konstatovat, e vztahy mezi Izraelem apalestinskm Hamsem maj povahu
ozbrojenho konfliktu avsouasn dob tak nen poteba dnho formlnho vyhlen
vlky kaplikaci vlenho prva. Vkontextu tohoto je Izrael oprvnn kontrolovat lod
smujc do Gazy. Pravidla nmon vlky se d zvaznost obyejovho prva, jeho
odraz lze nalzt vbojovch manulech pedevm zpadnch zem, USA aVelk Britnie,
atzv. sanremskm manulu (San Remo Manual) pipravenm skupinou expert vroce1994.
Podle tchto zvyklost je pro legitimitu blokdy nezbytn jej deklarovn, mus bt efektivn, nediskriminan aumoujc prchod humanitrn pomoci civilnmu obyvatelstvu.
Sanremsk manul souasn upravuje dv podmnky stt uplatujc blokdu me rozhodnout kdy apes kter pstav bude pomoc dopravovna, asouasn me vyadovat,
aby neutrln organizace ovila skutenho pjemce zbo, tedy vppad psma Gazy,
zdase jedn ociviln obyvatelstvo nebo oteroristick hnut Hams. [21] Akoli Izrael
vlednu 2009 oznmil nmon komponent blokdy psma Gazy, je otzkou, jakm zpsobem lze relevatn kontrolovat konenho pjemce pomoci za situace, kdy je teroristick
hnut Hams faktickm vldcem Gazy, ato na zklad vsledk demokratickch voleb,
pokterch se stalo prvoplatnm administrativnm sprvcem tto palestinsk enklvy.
Ze shora uvedenho lze dovozovat, e Izrael nepovauje nmon blokdu psma Gazy
za mrovou blokdu, ale za vlenou blokdu dc se ustanovenmi vlenho prva
ave naznaench norem vychzejcch zobyej nmon vlky. Vsouladu stmito
parametry Izrael vymezil teritorium nmon blokdy na ti nmon mle od pobe psma
Gazy, avak vsouladu sprincipy veden vlen nmon blokdy kontroluje plavidla
tnavolnm moi, unich je zejm i lze dovozovat, e smuj do prostoru blokdy.
59

Vojensk rozhledy 2/2014

Zadren lod Mavi Marmara


Ikdy bylo zaveden blokdy psma Gazy nevldnmi organizacemi ahnutmi
ochrnc lidskch prv kritizovno od samho potku, nejintenzivnji se kritick
hlasy ozvaly po izraelsk operaci Mosk vnek, vrmci kter izraelsk komando
zadrelo lo Mavi Marmara aoivot pilo devt jejch cestujcch.
Na jae roku 2010 byla tureckou nevldn organizac Turkish Foundation for Human
Rights and Humanitarian Relief amezinrodn organizac Free Gaza Movement zorganizovna flotila sedmi lod, kter smovaly kbehm Gazy, ajejm deklarovanm clem
bylo doruen humanitrn pomoci do psma. Izraelsk orgny, nejen ozbrojen sly,
alekup.tizraelsk velvyslanectv vtureck Ankae, varovaly organiztory ped pokusem onaruen nmon blokdy, piem nabdly, aby lodi zakotvily vizraelskm pstavu
Adod, kde bylo mon nklad vyloit apot jej pepravit do psma Gazy. [25, 26]
Dne 31. 5. 2010, pot co posdky lod flotily ignorovaly vzvy izraelskho nmonictva ke zmn kurzu plavby, se Izraelci rozhodli nedovolit prolomen nmon blokdy
Gazy, nalodit se na lod zaazen do flotily Free Gaza atyto zastavit. Upti lod se toto
podailo bez komplikac, pouze na lodi Mavi Marmara se izraelsk nmon komando
setkalo sozbrojenm odporem. Pasai pouili proti izraelskm vojkm noe, elezn
tye adal lehk zbran, na co zasahujc pslunci izraelskch ozbrojench sil reagovali pouitm stelnch zbran api potykch dolo kusmrcen devti pasar, zrannm
dalch cestujcch izasahujcch izraelskch vojk. Nsledn prohldka lodi odhalila
na jej palub dal zbran, co bylo vpmm rozporu stvrzenm organiztor akce
stran humanitrnho cle mise. Posledn lo flotily, Rachel Corrie, dorazila vdsledku
technickch problm do blzkosti psma Gazy a 5. 6. 2010, byla zastavena izraelskm
nmonictvem astejn jako dal lod dopravena do adodskho pstavu. [26]
Dsledky razance popsan operace se projevily ivzahranin relaci Izraele snktermi zemmi, pedevm sTureckem, piem vzjemn izraelsko-tureck vztahy byly
narueny ji zpelomu let 2008 a2009 po izraelsk operaci proti teroristm vpsmu
Gazy pod nzvem Lit olovo. Premir Recep Tayyip Erdoan oznail chovn Izraele
za sttn terorismus aodvolal tureckho velvyslance zIzraele. Zrove snil rove
svho vojenskho diplomatickho zastoupen vIzraeli odvolnm vech vojenskch
diplomat, svjimkou zstupce vojenskho pidlence, co pedstavovalo vznamn
diplomatick gesto vrovin bilaterlnch vztah ve vojensk oblasti. [9]
Vbeznu 2013 se izraelsk premir Netanjahu za vojensk zsah pedsedovi tureck
vldy telefonicky omluvil, Erdoan omluvu jmnem tureckho lidu pijal. [27]

Izraelsko-libanonsk spor stran podmoskch


zsob zemnho plynu
Vervnu 2010 bylo zhruba 80 nmonch mil zpadn od severoizraelskho pstavu
Haifa vhloubce 1500m vLevantinsk pnvi objeveno vydatn loisko zemnho plynu.
Americk spolenost Noble Energy, kter spolen snkolika izraelskmi firmami
provdla przkumn vrty, potvrdila nlez loiska nazvanho Leviatan strn hodnotou
destek miliard dolar, kter by mohlo nejen uspokojit izraelskou energetickou spotebu,
ale uinit znj dokonce vvozce tto suroviny. [28]
60

Vojensk rozhledy 2/2014

Objeven loiska vyvolalo spor mezi Izraelem aLibanonem oprvo kjeho exploataci.
Existence sporu je dna pedevm nevyjasnnou situac ohledn prbhu izraelskolibanonsk nmon hranice. Pozemn hranin linii mezi obma zemmi pedstavuje
tzv. Blue Line, kterou oba stty respektuj, avak prbh nmon hranin linie nen
zejm adosud se jejm vymezenm nikdo intenzivn nezabval.
Libanon zpotku tvrdil, e loisko zasahuje do libanonskch teritorilnch vod, proti
emu se vyjdil izraelsk ministr nrodn infrastruktury Uzi Landau, kter kzajitn
izraelskch prv pohrozil pouitm sly. Profesor mezinrodnho prva Hebrejsk univerzity vJeruzalm Robbie Sable nicmn pipustil, e jednoznan vymezen spornho
zem bude sloit asohledem na lenitost izraelsko-libanonskho pobe je obtn
explicitn definovat, kudy by mla izraelsko-libanonsk nmon hranice vst. [29]
e vlun ekonomick zny nem pesahovat 200 nmonch mil od zkladnch
lini, od nich se m e pobenho moe. [30] Uren bodu vpolovin vzdlenosti
mezi zkladnmi liniemi se uije vppadech, kdy je vzdlenost mezi stty men ne
400nmonch mil. Haifa se nachz okolo 148 nmonch mil od Kypru poloenho
severn od loiska Leviatan. Ve vzdlenosti 50 nmonch mil od izraelskho pobe
senachz dal loisko zemnho plynu Tamar, kter bylo objeveno vroce 2009
ajeteno od bezna 2013. Spolen sktaj loiska Leviatan aTamar kolem 800 miliard
m3 plynu. Izrael zaal vyjednvat sKyprem oprbhu nmon hranice mezi obma
zemmi, jeliko na druh stran hranice se naproti loisku Leviatan nachz loisko
Aphrodite (zsoby okolo 200 miliard m3) patc Kypru. [29, 31]
Vervenci 2011, pi pleitosti 5. vro tzv. druh libanonsk vlky, varovalo
libanonsk itsk militantn hnut Hizballh sty svho vdce Hasana Nasrallha
Izrael ped pokusy otbu zsob zemnho plynu adoprovodnch zsob ropy zloisek
ve Stedozemnm moi, kter si ob zem nrokuj. Nasrallh souasn uvedl, e nlez
bohatch loisek pedstavuje zlatou pleitost pro snen libanonskho sttnho dluhu
aznovuvybudovn ekonomickho potencilu aprmyslov infrastruktury. [32] Podle
nkterch veejnch prohlen pedstavitel Hizballhu hnut provd vcvik vlastnch specilnch sil kprovdn sabot na tnch zazench urench kexploataci
veprospch Izraele. [9]
Pot co izraelsk kabinet na potku ervence 2011 schvlil svou verzi demarkace
izraelsko-libanonsk nmon hranice, pistoupily izraelsk vzdun sly vreakci na
vhrky libanonskho Hizballhu kprovdn monitorovacch aprzkumnch let
bezpilotnch przkumnch prostedk nad moskmi prostory, ve kterch se sporn
loiska uhlovodk nachzej. [33] Libanon iIzrael podaly nvrh kOSN na uren
jejich nmon hranice.

Shrnut
Po celou dobu trvn idovskho sttu pedstavovaly izraelsk hranin linie nestabiln prosted, ve kterm se bezprostedn projevovalo jakkoli mezinrodnpolitick
abezpenostn napt, umocnn intenzitou provn arabsko-izraelskho konfliktu
kadou ze zastnnch stran. Ktomuto stavu navc nepispvala situace, ve kter je
stle dosud zpochybovn prbh hranice askutenost, e jen dv zpti pozemnch
hranic odpovdaj mezinrodnmu prvu.
61

Vojensk rozhledy 2/2014

Nejinak je tomu shranic nmon. Vzhledem kcharakteru probhajcch konflikt


vprvnch desetiletch po vzniku Sttu Izrael byla rozhodujc politick avojenskostrategick pozornost vnovna pozemnm hraninm linim se sousednmi arabskmi
stty a nmon hranice nebyla tou, kter by pedstavovala zsadn bezpenostn
fenomn primrn se podlejcm na izraelsk obranyschopnosti azachovn zem
svrchovanosti.
Klovou zmnu vznamu nmon hranice pro Izrael lze zaznamenat od prvn
poloviny 80. let, kdy se postupn zan promovat charakter arabsko-izraelskho
konfliktu. Relevantnm izraelskm protivnkem ji nejsou pravideln ozbrojen sly
sousednch arabskch stt, ale tm vlun paramilitantn hnut disponujc stle
vtm mnostvm stle sofistikovanj vzbroje pouiteln jak ke guerillovmu zpsobu veden vlky, tak krealizaci teroristickch tok proti civilnmu obyvatelstvu
navlastnm izraelskm zem.
Nejaktulnj bezpenostn rozmr izraelsk nmon hranice je pedstavovn snahou ominimalizaci en zbran militantnm organizacm auskupenm operujcm
proti Izraeli zpsma Gazy, a se ji jedn ohnut Hams i oetn salfistick skupiny vyuvajc nejen samotnho psma Gazy, ale t pilehlho prostoru Sinajskho
poloostrova.
Promnou charakteru konfliktu se rovn mn role izraelskho vlenho nmonictva azpsob jeho zsah vrmci vojenskch operac vedench bu spolen sostatnmi
druhy ozbrojench sil, nebo samostatn.
Souasn se pirozen mn jeho vznam vizraelskm sttobezpenostnm systmu
avojensko-strategickm mylen aplnovn. Nmonictvo se tak stle vce stv
klovm komponentem vzabezpeovn izraelsk obrany, ani bychom mru jeho
zapojen chtli porovnvat svojenskm letectvem jeho vznam vsoudobch operacch zstv zachovn apedstavuje jedinou tzv.strategickou zbra vizraelskm pojet
vznamu tohoto pojmu nebo pozemnmi silami, jejich vznam amra uplatnn na
souasnm bojiti aformch vedench konflikt se vrmci izraelsk vojensk doktrny
vznamn sniuje.
Nezpochybnitelnm elementem izraelsk geopolitick abezpenostn reality sui
generis je nmon blokda psma Gazy, ze kter se postupem asu stalo politikum
komplikujc vztahy Izraele sadou stt blzkho iirho regionu aEvropy, jakkoli
zestriktn vojenskho hlediska se jedn osmyslupln avtinou spn opaten,
atobez ohledu na diskutabilnost nkterch konkrtnch akc ave vybranch souvislostech t na legitimitu opaten.
Pi vnmn bezpenosti vjejm irm pojet pak m bezprostedn vznam spor
ovymezen nmon hranice mezi Izraelem aLibanonem vrmci pokraujcho konfliktu mezi obma stty ouren vlun ekonomick zny umoujc tbu vysoce
produktivnho loiska uhlovodk. Ob strany zdrazuj zejmna bezpenostn aspekt
uvedenho problmu, kter se sohledem na kolsavou kvalitu jejich vztah, apedevm
po vstupu Hizballhu do libanonsk politiky, stv realitou.
Vblzkovchodn politice, zaloen vmnoha smrech na historickch zkuenostech avsledcch vedench ozbrojench konflikt, je politick rtorika vznamn
poznamenna snahou oreln, nebo teba jen pedstran odstraovn. Iztohoto
dvodu trvale roste vznam operac provdnch nmonm komponentem izraelskch
ozbrojench sil.
62

Vojensk rozhledy 2/2014

Zvr
Zdlo by se, e pro eskou laickou iodbornou veejnost jde ookrajov tma vzhledem ke geopolitickmu postaven R, nicmn ada aspekt popsanch vpspvku m
vznamn pesah vzhledem kzajitn bezpenosti voblasti Blzkho vchodu vtsnm
sousedstv se stedomoskm prostorem, evropskm kontinentem avchodnm kdlem
NATO. Pspvek pin poznatek, jak vznamnm je bezpenostn rozmr izraelsk
nmon hranice zejmna zhlediska snahy ominimalizaci en zbran militantnm
organizac auskupenm operujcm proti Izraeli zpsma Gazy, a u se jedn ohnut
Hams i oetn salfistick skupiny, vyuvajc nejen samotnho psma Gazy, alet
pilehlho Sinajskho poloostrova. [34]
Poznmky ktextu abibliografie:
[1] KLMA, Karel. Teorie veejn moci (vldnut). 1. vydn. Praha: ASPI Publishing, 2003, s.104-106.
312 s. ISBN 80-86395-78-2.
[2] POJAR, Milo. Izrael. Strun historie stt. Svazek . 60. 2. aktualizovan vydn. Praha: Libri, 2009.
s. 169. 208 s. ISBN 978-80-7277-435-7.
[3] mluva OSN omoskm prvu. lnek 3. Sdlen Ministerstva zahranin vc R .240/1996
Sb. [online], [cit. 2013-11-03].
Dostupn zhttp://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/C5FDC566-00AF-4CDE-93B9-23CCE8EAD81A/0/
UNCLOSkompletn%C3%AD.pdf
[4] Israel-Peace Treaty. In Israel Ministry of Foreign Affairs [online], [cit. 2013-11-03]. Dostupn zhttp://
www.mfa.gov.il/mfa/foreignpolicy/peace/guide/pages/israel-egypt%20peace%20treaty.aspx.
[5] ABDEL-KADER, Nizar. Boundaries and demarcation: Delimiting and securing Lebanons borders.
Reconciliation, reform and resilience: Positive peace for Lebanon (Accord 24) - English version. 2012,
s. 78-80 [online]. [cit. 2013-11-03]
Dostupn z: http://www.c-r.org/sites/c-r.org/files/Accord24_BoundariesandDemarcation.pdf.
[6] VLEK, T. - DANK, B. Limity efektivity nmon blokdy vmezinrodn politice. Politologick
asopis, ro. 18, . 4. s. 411. Brno: Mezinrodn politologick stav Masarykovy univerzity, 2011,
ISSN 1211-3247.
[7] Zkuenost autora ze sluebnho pobytu vIzraeli vletech 2009-2012.
[8] Israeli Navy unveils new submarine [online]. Israel Defense Forces, 29. 4.2013 [cit. 2013-11-03].
Dostupn z: http://www.idf.il/1283-18863-EN/Dover.aspx.
[9] Zkuenost autora ze sluebnho pobytu vIzraeli vletech 2009-2012.
[10] Israel Defense Forces: Navy [online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupn zhttp://www.idf.il/1514-en/Dover.
aspx.
[11] Statement by IDF Chief-of-Staff Lt-Gen Shaul Mofaz regarding interception of ship Karine A-4-Jan-2002.
In Israel Ministry of Foreign Affairs [online], Jerusalem, 4.1.2002 [cit. 2013-11-09]. Dostupn zhttp://
www.mfa.gov.il/mfa/pressroom/2002/pages/statement%20by%20idf%20chief-of-staff%20lt-gen%
20shaul%20mofaz.aspx.
[12] Seizing of the Palestinian weapons ship Karine A. In Israel Ministry of Foreign Affairs [online],
Jerusalem, 4. 1. 2002 [cit. 2013-11-09]. Dostupn z: http://www.mfa.gov.il/mfa/pressroom/2002/pages/
seizing%20of%20the%20palestinian%20weapons%20ship%20karine%20a%20-.aspx.
[13] GRIFFIN, Jennifer. Prison interview with Palestinian ship captain smuggling 50 tons of weapons.
FoxNews, 7 Jan. 2002, [online]. Jerusalem: Fox News, 2002, 7. 1. 2002 [cit. 2013-11-09]. Dostupnz:
http://www.mfa.gov.il/mfa/pressroom/2002/pages/prison%20interview%20with%20palestinian%
20ship%20captain%20smu.aspx.
[14] LAPPIN, Yaakov. Abord du 836. Jerusalem Post [online]. 11. 5. 2013 [cit. 2013-11-09]. Dostupn
zhttp://www.jpost.com/Edition-fran%C3%A7aise/Israel/A-bord-du-836-330670.
[15] BENNET, James. Seized Arms Would Have Vastly Extended Arafat Arsenal. The New York Times
[online]. 12. 1. 2002 [cit. 2013-11-09]. Dostupn z: http://www.nytimes.com/2002/01/12/world/
seized-arms-would-have-vastly-extended-arafat-arsenal.html.

63

Vojensk rozhledy 2/2014


[16] Ptomnost autora pi prohldce neleglnho nkladu zbran amunice zadren na lodi MV Francop
abrfinku izraelskho vlenho nmonictva dne 5. 11. 2009 ve vojensk sti pstavu Adod.
[17] Ptomnost autora pi prohldce neleglnho nkladu zbran amunice zadren na lodi Victoria abrfinku
izraelskho vlenho nmonictva dne 16. 3. 2011 ve vojensk sti pstavu Adod.
[18] IDF Intercepts Iranian Shipment of Missiles to Terrorist Organizations in Gaza. Israeli Defense Forces
[online]. Tel Aviv, 2014, 5. 3. 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupn z: http://www.idfblog.com/2014/03/05/
operation-full-disclosure/.
[19] Irans Weapons Shipment Safely in Israels Hands. Israeli Defense Forces [online]. Tel Aviv, 2014,
9.3. 2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupn z: http://www.idfblog.com/2014/03/09/irans-weapons-shipmentsafely-israels-hands/.
[20] NEWMAN, Marissa. Iran arms ship may have been bound for Sinai, not Gaza. The Times of Israel
[online]. Jerusalem, 2014, 25.3.2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupn z: http://www.timesofisrael.com/
iranian-arms-cache-may-not-have-been-meant-for-gaza-us-official-says/.
[21] LAPPIN, Yaakov. Iranian arms vessel captured by IDF docks in Eilat. The Jerusalem Post
[online]. Jerusalem, 2014, 8.3.2014 [cit. 2014-04-05]. Dostupn z: http://www.jpost.com/Defense/
Iranian-arms-vessel-captured-by-IDF-to-dock-in-Eilat-344702.
[22] Zkuenost autora ze sluebnho pobytu vIzraeli vletech 2009-2012 ajeho asti na brfinku izraelskch
ozbrojench sil na hraninm pechodu Kerem Shalom spsmem Gazy.
[23] VLEK, T. - DANK, B. Limity efektivity nmon blokdy vmezinrodn politice. Politologick
asopis, ro. 18, . 4. s. 410. Brno: Mezinrodn politologick stav Masarykovy univerzity, 2011,
ISSN 1211-3247.
[24] LAPIDOT, Ruth. The Legal Basis of Israels Naval Blockade of Gaza. Israels Right of Self-Defense:
International Law and Gaza [online]. [cit. 2013-11-09]. Jerusalem: Jerusalem Center for Public Affairs,
2012, s. 129. Dostupn z: http://jcpa.org/article/israels-right-of-self-defense-international-law-andgaza/.
[25] Zkuenost autora ze sluebnho pobytu vIzraeli vletech 2009-2012 ajeho asti na brfinku izraelskho vlenho nmonictva kzsahu proti lodi MV Mavi Marmara pro vojensk diplomatick sbor
akreditovan vIzraeli.
[26] ZVODSK, Hana. Prpad Mavi Marmara: flotila mieru alebo flotila vojny?: Diskurzvna analza
vyobrazovania Izraela jednotlivmi ttmi Eurpskej nie vkontexte krzy flotily Marmara. s. 13-16.
Brno, 2011. Diplomov prce. Masarykova univerzita, Fakulta socilnch studi. Vedouc prce Michal
Koan.
[27] Netanjahu se omluvil Turecku za zsah proti humanitrn flotile. In esk televize [online]. 22.3.2013
[cit. 2013-11-09]. Dostupn z: http://www.ceskatelevize.cz/ct24/svet/219975-netanjahu-se-omluvilturecku-za-zasah-proti-humanitarni-flotile/.
[28] BRONNER, Ethan. Gas Field Confirmed Off Coast of Israel. The New York Times [online]. 30.12.2010
[cit. 2013-11-09]. Dostupn z: http://www.nytimes.com/2010/12/31/world/middleeast/31leviathan.
html?_r=2&.
[29] FERZIGER, J. - WAINER, D. Landau Says Israel Willing to Use Force to Protect Gas Finds Off Coast.
Bloomberg [online]. 24. 6. 2010 [cit. 2013-11-09]. Dostupn z: http://www.bloomberg.com/news/
2010-06-24/landau-says-israel-willing-to-use-force-to-protect-gas-finds-off-coast.html.
[30] mluva OSN omoskm prvu. lnek 56. Sdlen Ministerstva zahranin vc R . 240/1996 Sb.
[online]. [cit. 2013-11-03]. Dostupn z: http://www.mdcr.cz/NR/rdonlyres/C5FDC566-00AF-4CDE93B9-23CCE8EAD81A/0/UNCLOSkompletn%C3%AD.pdf.
[31] HENDERSON, Simon. Israels Go-Ahead on Natural Gas. The Washington Institute for Near East Policy
[online]. 21.6.2013 [cit. 2013-11-09]. Dostupn z: http://www.washingtoninstitute.org/policy-analysis/
view/israels-go-ahead-on-natural-gas
[32] Hezbollah warns Israel against stealing gas from Lebanon. Haaretz [online]. Jerusalem, 27. 7. 2011
[cit. 2013-11-10]. Dostupn z: http://www.haaretz.com/news/diplomacy-defense/hezbollah-warns-israelagainst-stealing-gas-from-lebanon-1.375518.
[33] KATZ, Yaakov. IDF deploys drones to protect gas fields from Hezbollah. Jerusalem Post [online].
Jerusalem, 9.8.2011 [cit. 2013-11-10]. Dostupn z: http://www.jpost.com/Defense/IDF-deploys-dronesto-protect-gas-fields-from-Hezbollah.
[34] Vron zprva bezpenostn sluby in Bet pro rok 2013 uvd, e se v loskm roce celkov poet teroristickch tok na Zpadnm behu dvojnsobil na 1271 tok proti 578 tokm v roce 2012. Vr.2013
dolo k 201 tokm pomoc stelnch zbran, zatmco v roce 2012 pouze ke 37. Zdroj:YnetNews,
28.01.2014.

64

Vojensk rozhledy 2/2014

Ing. Jn Spik, Ph.D.

Operan
Tvorba operanho schmatu
umn
aplikace teorie operanho umn vpraxi
(2. st)

Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 6575, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).
lnek proel recenznm zenm.

Jestlie operan umn m plnohodnotn plnit roli prostednka mezi


strategi a taktikou, pak jeho rozvoj mus bt promylen, ucelen a konti
nuln. To plat proozbrojen sly kadho sttu, bez ohledu na jejich velikost
azamen.
Autor lnku

Operational Approach Development:


Application of Operational Art Theory inPractice
(2nd part)

Abstrakt:
lnek se zabv otzkami aplikovan teorie operanho umn vprocesu
plnovn operace. Pojednv ooblasti prvk operanho designu anaznauje
mon zpsob uplatnn jejich teorie vprocesu tvorby operanho schmatu.
Popsan teorie je pokraovnm lnku uveejnnho ve Vojenskch rozhledech . 1/2014.
Abstract:
The article deals with some aspects of applied theory of operational art within
theoperations planning process. It discusses the area of operational design
concepts and suggests possible ways of this theory application inthe process
of operational approach development. The described theory is a sequel
tothearticle published in Military Review No. 1/2014.
Klov slova:
Proces plnovn operace, prvky operanho designu, operan design, operan
schma, zmr operace, fze operace, tit, konen stav, strategick (aliann,
nrodn) cle.
Key words:
Operations planning process, operational design concepts, operational design,
operational approach, concept of operation, phases of operation, centre of gravity,
end state, strategic (Alliance, national) objectives.

65

Vojensk rozhledy 2/2014

Prvn st lnku seznmila tene se zkladnmi doktrinlnmi pojmy aobecnmi


aspekty tvorby operanho schmatu, kter je nutno vzt vvahu vprocesu plnovn
operace. Byly popsny prvn dva kroky tohoto procesu, kter jsou pro tvorbu operanho schmatu obzvl rozhodujc. Dle byly objasnny nkter vybran prvky
operanho designu, jejich sprvn aplikace umouje operan schma vytvoit.
Nepopsan proces uvd monou variantu postupu tvorby operanho schmatu.

Proces tvorby operanho schmatu


Tvorba operanho schmatu je tvoiv innost velitel apslunk tb plnova pi kter se postupuje metodou od posuzovn konenho stavu acl operace,
pes podmnky, kter jsou nezbytn pro jejich dosaen. Dle jsou specifikovny jednotliv innosti nebo inky, nutn kvytvoen tchto podmnek. Obdobn jako na strategick rovni je posuzovn konen vojensk stav na operan rovni, cle tto rovn,
podmnky ainnosti potebn kjejich dosaen. Jakmile je konen stav definovn,

Zdroj: Autor
Obr. 1: Kroky procesu tvorby operanho schmatu.

66

Vojensk rozhledy 2/2014

plnovai vytv operan schma. Izde pracuj postupnou metodou od definovanho


konenho stavu a kmomentu, kdy je provedena kompletace, synchronizace sil, funkc,
kol, innost aink. Tento proces zezadu dopedu spojuje konen stav se stvajcm (nedoucm) stavem vopanm poad pes cle, inky, tit ajednotliv
vojensk operan ataktick aktivity/dosaen rozhodujcch bod.
Operan schma, krom zobrazen apopsn prvk operanho designu, zohleduje
kapitl jednotlivch aktr, jejich siln aslab strnky amonosti vojenskch sil
vdanm operanm prosted. Uruje potencil adopady chtnch inechtnch ink
na jednotlivch smrech operace nebo smrech sil. Ty se pak mohou stt zkladem
pro tvorbu zlonch pln.
Proces tvorby operanho schmatu je mon charakterizovat jako soubor jednotlivch nvaznch krok (vizobr. 1) ainnost, kter samy osob obsahuj celou adu
sub-proces, vstup avstup nutnch pro jejich proveden.
Zkladnm ukazatelem pro sprvn nastaven tohoto procesu mus bt sladnost
vzjemnch vazeb vstup avstup jednotlivch krok ajejich logick, obsahov
aasov nvaznost.
Krok 1: Definovn konenho stavu

Pro specifick situace, je vyaduj pouit vojenskch sil, jsou politickmi pedstaviteli (aliance, sttu) obvykle stanoveny strategick (aliann, nrodn) cle. Ty pochz
zmnoha zdroj, ktermi mohou bt rzn strategie, strategick smrnice, plnovac
smrnice nebo rozkazy vych autorit. Naplnn tchto cl by mlo vystit vdosaen
strategickho (aliannho, nrodnho) konenho stavu obecn vyjdench podmnek, kter by mly existovat na konci operace.
Severoatlantick rada (NAC- North Atlantic Council), vojensk vbor (MC - Military
Committee) astrategick velitelstv (SC - Strategic Command) zeteln popou poadovan konen stav Aliance ajej strategick cle, kter umon zahjit plnovn operace
na operan rovni. Jasn definovn konenho stavu operace mus bt provedeno dve,
ne vojensk sly zahj operaci.
Poadovan konen stav popisuje podmnky, je jsou na danm zem pijateln
provechny strany konfliktu aspluj celkov politick cl NATO. Konen stav mus
bt srozumiteln aprovediteln aje asto spojen sustanovenmi mezinrodnho mandtu
nebo dohody poskytujc prvn podklad pro een krize. Operan velitel ajeho tb
mus umt posoudit apochopit vy cle asouasn je mus umt transformovat do cl
operan rovn. Nezbytn je ujasnn arozpracovn dlch, podprnch cl akol,
podporujcch dosaen strategickho konenho stavu. Na zklad analzy strategick
smrnice apochopen strategickho konenho stavu, operan velitel definuje vojensk
konen stav anech jej schvlit nadzenou autoritou.
Vojensk konen stav pedstavuje soubor poadovanch podmnek, kter
definuj dosaen vech vojenskch cl. Jasn definovan vojensk konen stav
podporuje jednotu sil, usnaduje synchronizaci vojenskch innost apomh objasnit
rizika spojen svedenm operace. Aby bylo mon doshnout tento stav, operan velitel
mus zce spolupracovat snevojenskmi aktry, astncmi se operace.
Jako pklad hypotetickho konenho stavu, jeho m bt dosaeno po ukonen
operace, lze uvst nsledujc: Invazn sly sttu X jsou vyhnny zostrova Y, bezpenost
asuverenita ostrova Y je obnovena.
67

Vojensk rozhledy 2/2014

Sdefinovnm konenho stavu souvis istanoven podmnek, za kterch bude


operace ukonena. Uspchan nebo patn navren ukonen operace me pinst
monost obnoven krize, nvrat neptelstv jednotlivch frakc, vzrst nsil asektstv, nebo dokonce me vst kdalmu konfliktu. Pi zvaovn zpsobu ukonen operace velitel ajejich tby mus zvaovat irokou klu operanch aspekt,
nap.zpsob vyvzn se zoperace, zajitn operanch funkc, pechod na jin fze
operace, zpsob rekonstruknho sil anakonec ioputn operanch prostor anvrat
do domovskch posdek.
Souasn je nutn prbn pehodnocovat podmnky voperanm prostoru asledovat, zda pvodn poadovan konen stav avstupn kritria jsou stle platn
adosaiteln. Sprvn formulovan kritria vojenskho konenho stavu jsou zkladem
proujitn, e spchy dosaen vojenskmi silami budou dlouhodob.
Krok 2: Definovn cl

Jasn avstin znn konenho stavu umouje plnovam prozkoumat adefinovat cle, je budou podporovat dosaen tohoto stavu. Cle popisuj, co mus bt naplnno, aby konen stav mohl bt dosaen. Cle jsou obvykle vyjdeny ve vojenskch,
politickch, ppadn ekonomickch vrazech (proklamacch) apomhaj vysvtlit,
comus bt provedeno, aby vojensk operace podpoila dosaen strategickho konenho stavu. Cle jsou (mohou bt) popsny formou strunho, vstinho prohlen,
nap.: Schopnost ozbrojench sil ervenho vst vzdun operace je eliminovna.
Definovan cle nebudou vtomto kroku tvorby operanho schmatu znzornny
graficky, co ani nen mon. Spe se bude jednat osoubor mylenek nebo vah, kter
mohou bt prbn optimalizovny a do doby, kdy budou jednoznan vyjdeny
ve smrnici velitele. Voperanm schmatu se pak mohou objevit jako grafick obrazec
(tvar), zasazen do dan fze operace. Svm umstnm mohou zahrnovat jeden nebo
vce rozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek, ppadn ink vyvolanch vdan
fzi ana danm smru operace/smru sil.
Politick avojensk cle jsou urujc vhledn astanovovn rozhodujcch bod,
resp.rozhodujcch podmnek, protoe tyto, pokud jsou dosahovny, podporuj naplnn
cl samotnch. Sprvn stanoven cle jsou nezbytn nejen pro dosaen konenho stavu,
ale rozhodujcm zpsobem mohou vst kovlivnn nebo eliminaci tit protivnka,
nebo ochran vlastnho tit. Vnkterch ppadech cle lze slovn peformulovat jako
rozhodujc body/rozhodujc podmnky, vobrcenm poad to ovem neplat. Cle sevdy
vztahuj ke konenmu stavu, rozhodujc body jsou naopak vztahovny ktiti.
Krok 3: Definovn poadovanch ink

Zcl urench analzou vychz soubor ink (inkem je mylen fyzick stav
nebo stav chovn systmu, je je vsledkem innosti, souboru innost nebo jinho
inku), kter se vztahuj kdosaen kadho zcl. inek definuje podmnky, kter
mus existovat, aby poadovan cle byly dosaeny. inky jsou popsny jako konstatovn, vyjden jednoduchm vtnm spojenm podmt-sloveso-pedmt, nap. Stt
Modrho se zekl pouvn ZHN, Stt ervenho podporuje vstup mrovch sil
OSN. inky mohou existovat na dvou rovnch; inky vztahujc se ke strategickm
clm ainky vztahujc se krozhodujcm bodm (podmnkm). Ty jsou chpny
jako inky operan rovn.
68

Vojensk rozhledy 2/2014

Obdobn jako udefinovn cl, ani definovan inky nebudou vtomto kroku tvorby
operanho schmatu znzornny graficky. Ivtomto ppad pjde spe osoubor konstatovn (jak inky), kter budou pizpsobovna vzhledem kjednotlivm clm,
adodoby, ne budou popsna ve smrnici velitele pro plnovn. Voperanm schmatu
se pak obdobn jako cle mohou objevit vpodob grafickho obrazce (tvaru) pro danou
fzi operace adan smr operace/smr sil. Me existovat ivarianta, egraficky nebudou zobrazeny vbec abude uveden pouze jejich popis ve smrnici pro plnovn.
Krok 4: Uren tit (vlastnho iprotivnka)

Aliance pro poteby plnovn operac pijala proces analzy auren tit vlastnho
atit protivnka vsouladu skonceptem rozhodujcch faktor, je je popsn valian
n doktrn pro plnovn. [1] Pochopen teorie tit jako takovho, obdobn jako
ipochopen procesu analzy tit je pro tvrce operanho schmatu rozhodujc.
Pokud vprbhu analzy tit plnovai posuzuj jeho charakteristiku aotzky
spojen spesunem tit mezi jednotlivmi entitami, mus vzt vvahu charakter samotn operace. Je nejpravdpodobnj, e pi konvenn operaci bude (me)
kezmn tit protivnka dochzet vprbhu pechodu zfze operace nap. fze
.III (fze dominance) na fzi . IV (fze stabilizace), kdy bude pravdpodobn nutn
znovu urit tit azohlednit jej voperanm schmatu. Napklad titm mohou bt
ureny ozbrojen sly, kter bude poteba postupn eliminovat. Toho me bt dosaeno
ve fzi dominance. Pot, kdy bude nutno psobit na (ovlivovat) jinou entitu dal
tit, tm me bt urena nap. populace.
Ve stabilizanch operacch, kter nemaj charakter konvennch bojovch operac,
me bt na potku analzy identifikovno vcero ti. Ani vtomto kroku procesu
plnovn prozatm nelze jednoznan stanovit polohu tit protivnka vgrafickm zobrazen, vzhledem kjednotlivm fzm operace. Tento kol bude zleitost
ansledujcch krok. Tit vlastn se ve schmatu graficky neznzoruje auvd se
vesmrnici pro plnovn, zmru operace (CONOPS) aplnu operace (OPLAN).
Krok 5: Definovn rozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek

Rozhodujc body/rozhodujc podmnky vzejdou zanalzy konenho stavu, cl,


ink atit. Budou zpravidla nm, oco mus vojensk sla, stejn jako ostatn akti
voperaci, usilovat adoshnout. Operan schma bude mt asto spolen rozhodujc
body nebo rozhodujc podmnky, vztahujc se kjednotlivm smrm operace/smrm
sil. Je to proto, e spolen operace sdlej stejn zkladn prvky, jako napklad vzdunou pevahu, nadvldu na moi, zajitn prostor pro vylodn osob zplavidel nebo mst
pro pistn letadel, zajitn vlastnch komunikanch smr, vyerpvn sil protivnka,
eliminaci jeho mst velen azen, dosaen informan nadvldy, dostatek sil pro rozhodujc ton innosti, zajitn hraninch pechod, stabilizan aktivity apod.
Plnovai mus takovto rozhodujc body/rozhodujc podmnky identifikovat zhlediska jejich jedinenosti vi danm okolnostem, poadovanm clm, piazenm
inkm aspihldnutm na tit protivnka itit vlastn. Mus pochopit, co je teba
provst vdanm ase aprostoru, aby dolo kovlivnn tit protivnka asouasn,
co provst, aby vlastn tit bylo chrnno. Rozhodujcch bod mohou plnovai
stanovit irokou klu, ovem vdy sohledem na tit apedpokldan sil vech
aktr na jednotlivch smrech operace/smrech sil.
69

Vojensk rozhledy 2/2014

Ji vtomto kroku plnovai mohou pedvdat apiazovat jednotliv rozhodujc


body/rozhodujc podmnky na hypotetick smry operace/smry sil, kter mohou
bt voperanm schmatu pedbn pojmenovny. Jejich pesn popis bude proveden
avdalm kroku tvorby operanho schmatu.
Plnovai pi definovn rozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek mus prokzat
schopnost pedvdat charakter iposloupnost jednotlivch krok, aktivit akol, kter
bude nutno provst vemi hlavnmi aktry operace. Hypotetick zobrazen rozhodujcch
bod/rozhodujcch podmnek voperanm schmatu me zat jejich umsovnm
mezi potenm akonenm stavem operace asoubnm popisem, kter se stane
soust plnovac smrnice.
Zdvodu hypoteticky vysokho potu rozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek,
mohou plnovai zobrazit pouze ty klov. Tmi mohou bt napklad takov, na nich
se podl vce aktr souasn. Ostatn rozhodujc body/rozhodujc podmnky pak
mohou bt zobrazeny nebo popsny vdlch plnech, nebo plnech jednotlivch prvk
sil. Ivtomto ppad plat, e popis rozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek nen
uzaven proces; tyto mohou bt prbn doplovny nebo pozmovny (pesouvny)
po celou dobu plnovn aveden operace, tak, jak dochz ke zmnm voperanm
prosted nebo vpovaze problmu, kter je operac een.
Krok 6: Definovn smr operace/smr sil, piazen apropojen
rozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek

Smry operace/smry sil mohou vzejt a teprve zuren rozhodujcch bod/


rozhodujcch podmnek. Charakter rozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek, vztahujcch se kdanm smrm operace/smrm sil, naznauje jejich obecn popis
(nzev). To je dvod, pro rozhodujc body/rozhodujc podmnky mus bt stanoveny ped definovnm smr (operace nebo sil). Pochopen sprvnho uren tchto
smr nelze podceovat, protoe tyto pedstavuj zklad logickho spojen rozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek, cl, tit akonenho stavu. Pokud jsou smry
sprvn definovny, umouj pochopit logiku plnn kol dle dl odpovdnosti
aktr aposkytuj zklad pro vekerou innost vojenskch inevojenskch sil. Jestlie
jsou definovny nepesn, me to vst ke patn koordinaci spolupsobcch aktr
azmatkm voperaci.
Ob kategorie smr by mly bt definovny povechn, bez detail, aby umoovaly
flexibilnj zpsob mylen. Fyzick smry by mly bt vnmny ve vztahu koperanm
funkcm nebo funknm komponentm sil atedy se vztahovat krozhodujcm bodm.
Logick smry operace/smry sil budou spe popisn abudou se vztahovat kdosahovanm podmnkm. Vtomto kroku se rozhoduje, kter rozhodujc body/rozhodujc
podmnky budou piazeny kjednotlivm smrm.
Pot, co jsou smry zakresleny do vznikajcho operanho schmatu, jsou rozhodujc body zpedem veobecnho shluku rozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek selektivn vybrny aumsovny na patin smr operace/smr sil. Snahou
plnova je oddlit takov rozhodujc body, na nich se podl vojensk sly, od tch,
kter budou plnny ostatnmi aktry. Souasn mohou bt na jednotliv smry operace
piazovny rozhodujc body/rozhodujc podmnky, na nich se podl ob sloky,
vojensk inevojensk. Je dleit, aby tto fze tvorby operanho schmatu se aktivn
astnili jak vojent, tak iciviln akti.
70

Vojensk rozhledy 2/2014


Krok 7: Piazen skupin rozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek kfzm
operace zhlediska asu, prostoru aink. Pedbn uren
zlonch pln

Tento krok pat pi tvorb operanho schmatu knejdleitjm. Pot, co plnovai


pezkoumali, jak akde specifick rozhodujc body/rozhodujc podmnky lze umstit
na nkolik smr operace/smr sil, je nutn stanovit pokud mono co nejpesnj
poad rozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek. Tomu napomh rozplnovn
operace do jednotlivch fz.
Fzovn (operace) pomh krozlenn udlost zhlediska asu, prostoru, elu
aink apochopen posloupnosti jednotlivch innost, vztahujcch se krozhodujcm bodm/rozhodujcm podmnkm. Fzovn pomh pesn urit, kdy jedna fze
operace kon adal zan. Velitel tak dostv jasn obraz ve smyslu, co se mus
uskutenit, kdy akde mus bt dosaeny specifick vsledky, vztahujc se krozhodujcm bodm/rozhodujcm podmnkm. Ukonenm jedn fze me bt zahjena
fze nsledujc. Nevyluuje to ovem monost soubnosti innost nebo prolnn se
jednotlivch fz.

Zdroj: Autor
Obr.: 2: Charakteristick fze operace

Jasn definovn fz, vztahujcch se kposloupnosti rozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek, me vprbhu operace eliminovat jakkoliv nejasnosti ohledn
msta ainnosti jednotlivch prvk sil vjakmkoliv ase. Obr. 2 znzoruje zamen
fz astupe intenzity obecnch vojenskch aktivit voperaci. Zamen jednotlivch
fz vyjaduje charakter vojenskch i nevojenskch aktivit, plnnch vsouladu
sestanovenmi cli dan fze nebo cl vyho du. Podle charakteru operace (bojov,
stabilizan, mrov, humanitrn apod.) bude irzn charakter aintenzita vykonvanch innost.
Nejkrititj sti fzovn operace je rozpoznat, kdy jsou vytvoeny vhodn podmnky kpechodu do fze nsledujc. Plat to zejmna vobdob, kdy nastv pechod
71

Vojensk rozhledy 2/2014

zbojovch aktivit do aktivit stabilizanch; kpechodu zoperan fze III do fze IV.
Pochopen poadavk avhodn uspodn rozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek by tento pechod mlo uinit plynulm. Operan schma umouje plnovam
posoudit (pezkoumat) souvisejc faktory apodmnky, kter vedou ktomu, aby pechod
se uskutenil co mon nejplynuleji.
Klovm aspektem rozpoznn, kdy zan pechod z fze III do fze IV
jemoment, kdy operan tit protivnka je njakm zpsobem ovlivnno (znieno,
eliminovno).
Pot, co ktomu dojde, rozsah ael vech aktivit, vztahujcch se kpsoben natit
protivnka, se mus okamit pesunout do novho souboru smr operace/smr sil
snovmi rozhodujcmi body/rozhodujcmi podmnkami, namenmi smrem kestrategickmu titi. Tyto nov smry budou podporovat dosaen dalch cl astrategickho
konenho stavu asmovat do fze V.
Plnovai mus tento pechod graficky zobrazit voperanm schmatu aznzornit, jak innost sil se peorientovv do poadovanch aktivit ajejich obsahovho
zamen. Skutenost zstv, e nkter rozhodujc body/rozhodujc podmnky,
vztahujc se kstabilizanm aktivitm, je maj podpoit pechod zfze III do fze
IV, mohou bt plnny jet dve, ne pechod do fze IV zaal.
Nov smry operace/smry sil arozhodujc body/rozhodujc podmnky mohou
bt peformulovny, ovem pod zstvaj zameny na tit protivnka adosaen
poadovanho konenho stavu.
Pokud ve fzi IV probhaj iprotipovstaleck operace, plnovai mus asto vytvoit
samostatn operan schma, kter bude mt samostatn tit, smry operace/smry
sil arozhodujc body/rozhodujc podmnky. Toto samostatn schma mus ovem
bt vsouladu sobecnm, dve vytvoenm schmatem, protoe ob mohou sdlet
dvj spolen rozhodujc body/rozhodujc podmnky appadn ismry operace/
smry sil.
Povstalectv, aby mohlo fungovat, zvis na nkolika zkladnch aspektech; existenci
leadershipu, stejn ideologii, finann, materiln ajin podpoe, monosti ukrt se,
anafunkn, bojov sle povstalc. Rozhodujcmi body/rozhodujcmi podmnkami
voperanm schmatu budou, obdobn jako uoperanho schmatu vppad stabilizanch apodprnch operac, kombinace politicko-vojenskch, politicko-ekonomickch,
politicko-psychologickch asociologickch podmnek, sjejich soubnmi (protnajcmi
se) vojenskmi anevojenskmi koly, cli apoadovanmi inky.
Smry operace budou mt spe logick (budou hodnoceny jako smry sil) ne
funkn charakter, ikdy vnkterch ppadech bude mon kombinace obou smr.
Vprbhu stvajcho kroku tvorby operanho schmatu plnovai mohou zpracovat
pedbn zlon plny. Tyto umouj prun reagovat na nepedvdan, nechtn
nebo nedouc zmny vprbhu veden operace, kter mohou negativn ovlivnit jej
vvoj aoddlit dosahovn konenho stavu.
Pedbn plny maj zpravidla dv formy; zlon plny pro danou fzi operace
(branches), je maj reagovat na innost vojsk vprbhu tto fze azlon plny
pronslednou fzi operace (sequels), kter maj usnadnit, vppad nedoucho vvoje,
hladk pechod innosti do nsledujc fze.
Tento typ pedbnho plnovn je typick zejmna na operan rovni, kolem
nich velitel je plny realizovat.
72

Vojensk rozhledy 2/2014


Krok 8: K
 ompletace, synchronizace aintegrace sil, funkc, kol,
cl aink

Aby bylo sprvn pochopeno, co je od vojsk vyadovno, dleit rozhodujc body


nebo podmnky na vojenskm smru operace mus bt zkoumny individuln adetailn
amus bt navzjem propojeny nap jednotlivmi smry operace/smry sil (obr.3).
Plnovai mus stanovit, kter cle (letln aneletln) maj krozhodujcm bodm/
rozhodujcm podmnkm vzjemn vztah ajak inky jsou na tyto cle poadovny,
aby rozhodujc body/rozhodujc podmnky byly dosaeny. Pot, co byly kjednotlivm
clm piazeny patin priority, je stanovena jejich vazba ke konkrtnm rozhodujcm
bodm/rozhodujcm podmnkm ajsou pidlovny jednotlivm prvkm sil pozemnm, vzdunm, nmonm apod., vzvislosti na ase nebo sledu priorit.
Vtomto kroku tvorby operanho schmatu dochz ksynchronizaci aintegraci
jednotlivch sil, funkc akol. Prvky sil mus koordinovat sv aktivity pro podporu
dosaen kadho zrozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek. Kad klov rozhodujc bod/rozhodujc podmnka je pot spojen/a sdalmi klovmi rozhodujcmi
body/rozhodujcmi podmnkami, m je utvoen komplexn obraz probhajcch innost nap operanm prostorem vdanm asovm seku.

Zdroj: Autor
Obr. 3: Synchronizace aintegrace sil, funkc, kol, cl aink

Pot, co je tento proces ukonen, bude pomrn jednodu identifikovat zmny mezi
fzemi adefinovat, co je vyadovno vrmci dan fze dve, ne bude zahjena fze
nsledujc. Tm, e tato vazba probh nap operanm prostorem mezi vojenskmi
inevojenskmi aktry, dochz ke komplexnmu naplovn rozhodujcch bod/rozhodujcch podmnek, spolen podpoe dosahovn cl vdan fzi, atm vytven
vhodnch podmnek kpechodu do fze nsledujc. Tento komplexn obraz umouje
73

Vojensk rozhledy 2/2014

lep koordinaci innosti mezi vojenskmi anevojenskmi prvky astanoven pesn


odpovdnost voperaci.
Pozn.: Synchronizace aintegrace sil, tak, jak je vyznaena na obrzku 3, je pouze
ukzkou hypotetickho propojen jednotlivch rozhodujcch bod/rozhodujcch
podmnek mezi sebou. Na relnm operanm schmatu by byly graficky zobrazeny pouze nkter vazby snejvym stupnm dleitosti, zbytek by byl popsn
vdoprovodnch dokumentech, dlch schmatech nebo voperanm plnu.

Kdy jsou fze vymezeny ve smyslu jednotlivch rozhodujcch bod/rozhodujcch


podmnek, me bt dokonen velitelv zmysl jejich celkovho uspodn, kter jasn
nastiuje, co se m stt avjakm asovm sledu. Jsou ureny podprn apodporujc
vztahy mezi aktry ajsou popsny priority celkovho spolenho sil.
Velitel me urit dleit koly, souvisejc srozhodujcmi body/rozhodujcmi
podmnkami, je maj zsadn vliv na zabezpeen pechodu mezi jednotlivmi fzemi.
Tyto adal aspekty budou zpravidla tvoit doprovodn (psemnou) st operanho
schmatu, jako podkladu do nsledujcho zmru.
Vytvoen operan schma [2] by mlo usnadnit vzjemn porozumn apodpoit
jednotu sil vojenskch inevojenskch aktr, podlejcch se na pprav aveden
operac. Je nstrojem kdosaen jejich spolen shody nad povahou eenho problmu,
charakteristikou strategickch aoperanch cl apodmnek kdosaen poadovanho
konenho stavu.
Operan schma se souasn mus vypodat sdostupnmi (omezenmi) zdroji, ale
iriziky. Vzhledem ktomu, e je vchodiskem pro nsledn detailn plnovn, velitel
voperanm schmatu me stanovit pouze takovou mru rizika, kter je nosn apijateln. Souasn si mus bt vdom, e operace me bt provedena pouze sprostedky,
okterch pedpokld, e budou kdispozici.
Je rovn mlo pravdpodobn, e bude mt pod kontrolou vechny nezbytn zdroje,
atak ml by posuzovat schopnosti amonosti iostatnch partner audrovat snimi
potebn kontakty kzajitn potebnch zdroj. Identifikace aposuzovn rizika, zachovn zdroj adosaen jednoty sil jsou potebn nejen vprocesu tvorby operanho
schmatu, ale ivcelm dalm prbhu plnovn aveden operace.
Prbn revize operanho schmatu pokrauje ipi detailnm plnovn adle
pi veden operace. Velitel atby monitoruj operan prosted ahodnot prbh
operace vzhledem ke stanovenm podmnkm aclm. Hodnocen pomh velitelm
zajistit, e operan schma, zmr operace akoly podzench apodporujcch velitel
zstvaj uskuteniteln avkontextu smrnic arozkaz nadzenho ipijateln.
Jestlie stvajc operan schma nenapluje tato kritria apodmnky operanho prosted nebo problmu se vrazn mn, ppadn vvoj operace je neoekvan pzniv,
velitel me rozhodnout ozmn charakteru plnovacho sil anvratu kekoncepnmu
plnovn. Je zahjena revize dvjch pedpoklad azvr ame dojt kpetvoen
stvajcho operanho schmatu. Vsledkem jsou pak dl nebo ivznamnj zmny,
kter vzhledem kprobhajcm operacm mohou vst kpeformulovn cl nebo doposud
platnch organizanch vztah mezi jednotlivmi aktry.
74

Vojensk rozhledy 2/2014

Zvr
Souasn operan prosted ukazuje, e bezpenostn hrozby avzvy maj globln
charakter idosah ajsou mnohem komplexnj ne vminulosti. Jejich komplexnost
asloitost vyaduje, aby velitel apslunci tb mli nezbytn znalosti, dovednosti
akompetence je zvldat. Vyaduje se od nich, aby srutinou, samostatnm mylenm
akreativitou integrovali teorii operanho umn sjeho prax. Kadou situaci by mli
eit svm osobitm pstupem, vjedinench politickch, strategickch aoperanch
souvislostech, spe ne se pokouet ji napasovat do pesn ablony.
Problematika operanho umn je vlnku popsan vmnohem irch souvislostech,
ne jak lze nalzt ve stvajcch nrodnch doktrnch. Tento lnek slou zejmna
ktomu, aby si teni mohli upevnit arozit teoretick znalosti avdomosti, potebn
ke zven svch kompetenc pro psoben voperacch. Autor lnku se domnv,
eveobecn zsady tvorby operanho schmatu, zde popsan, mohou bt vyuiteln
veliteli atby vpraxi uvojsk nebo pi studiu poslucha vodbornch karirovch
kurzech. Bez ohledu na tuto vyuitelnost vak nikdo nesnm zvojenskch profesionl
jejich vlastn odpovdnost za hledn avyuvn ijinch dostupnch zdroj ainformac, kter jim mohou slouit kprofesionlnmu aodbornmu rstu osobnch kvalit,
uplatnitelnch pi plnovn aveden vojenskch operac.
Poznmky:
[1] Akademick rozprav tkajc se analyzovn tit je vnovno dostatek prostoru zejmna vamerick komunit odbornk, nap. FOWLER, Ch., W. Center of Gravity: Still Relevant After All
These Years, Carslile, Pa.: US Army War College Strategy Research Project, 2002; ECHEVARRA,
A.J.Clausewitzs Center of Gravity: Changing Our Warfighting Doctrine Again, Carlisle, Pa, Strategic
Studies Institute,2002; STRANGE, J., L., IRON, R., Center of Gravity: What Clausewitz Really Meant,
Joint Forces Quarterly, Issue 35, 2004, s. 20-27 amnoh dal.
[2] Mon zpsob zobrazen operanho schmatu byl uveden vsle 4/2013 Vojenskch rozhled vlnku
Doktrna AR nov aspekty operanho umn.

Literatura:

SPIK, Jn. Teorie tvorby operanho schmatu. UO Brno, 2013, 103 s. ISBN 978-80-7231-940-4.
AAP-6, NATO Glossary of Terms and Definitions; AJP-5, Allied Joint Doctrine for Operational-Level Planning.

V minulm obdob se podailo obnovit proces obrannho plnovn. A to je urit dobe.


Je to klov nstroj propojujc nae nrodn obrann sil s naimi zvazky vi spojencm. A nyn je poteba tento proces dokonit, protoe obrann plnovn mus zstat
v jdru obrann politiky sttu. Vlda si proto v koalin smlouv uloila kol zavst
vcelet udriteln finann rmec pro obranu, kter umon zvit pedvdatelnost
aefektivitu stedndobho obrannho plnovn. Nebude to jednoduch kol a bude
vyadovat dosaen co nejir politick shody. A jsem proto velmi rd, e dnes pedsedov parlamentnch stran podep deklaraci, kter poprv v historii esk republiky
vyjd irokou politickou shodu na zkladnch principech obrany na zem.
Martin Stropnick, ministr obrany esk republiky
Z vystoupen na konferenci 15 let eska v NATO nae bezpenost nen
samozejmost, 12. 3. 2014, Praha, Prask hrad
75

Vojensk rozhledy 2/2014

Plukovnk Mgr. Roman Dufek, doc. Ing. Miroslav Pecina, CSc.

Logistick interoperabilita jako


Podpora
pedpoklad optimlnho budovn
a zabezpeen schopnost aspnho zapojen
doexpedinch operac NATO

Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 7686, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).
lnek proel recenznm zenm.

Logistics Interoperability: APrerequisite


fortheOptimal Building and Employment
ofCapabilities in Alliance Expeditionary Operations
Abstrakt:
Mnc se bezpenostn prosted apoteba eit konvenn, zejmna asymetrick
ohroen arizika, kdekoliv se vyskytnou, stanovuj jednoznan poadavky na rozvoj
nrodnch schopnost. Ozbrojen sly by mly bt pln nasaditeln audriteln
voperacch vnehostinnch podmnkch po del asov obdob. Voperacch
podvedenm NATO vsouasnosti psob mnoho stt, kter maj rzn velikosti,
odlinou strukturu sil, vzbroj, vycvienost aschopnosti. Jedinou monost kdosaen operanch cl, azrove vraznch spor je spoluprce vech zastnnch
stran. Zkladnm klovm pedpokladem pro tuto spoluprci je interoperabilita.
Abstract:
Changing security environment and the need to address conventional and
especially asymmetric threats and risks, wherever they occur, establish clear
requirements on the development of national capabilities. Armed forces are
required to be fully deployable and sustainable in operations in austere conditions
for an extended period of time. In NATO-led operations currently participate many
nations of different sizes, force structures, equipment, training and capabilities.
The only way to reach operational goals while achieving economies of scale
isamutual cooperation of all involved participants. Basic key prerequisite forsuch
cooperation is interoperability.
Klov slova:
Logistika, interoperabilita, expedin operace, mnohonrodn spoluprce, zlepen
vcviku avzdln, koncept operanch schopnost, partnersk cle vstavby,
koncept operanch schopnost partnersk cle vstavby, Seznam kol NATO.
Key words:
Logistics, interoperability, expeditionary operations, multinational cooperation,
defence education enhancement, operational capabilities concept, partnership
goals, operational capabilities concept, partnership goals, NATO Task List.
76

Vojensk rozhledy 2/2014

vod
Vvoj bezpenostnho prosted vprbhu minulch 10-15 let apoteba eit konvenn azvlt asymetrick hrozby arizika, kdekoliv se objev, stanovuj jasn poadavek na rozvoj schopnost. Jedn se zejmna oschopnost vst spolen mnohonrodn
expedin operace na velk vzdlenosti. Do mst, kde lze oekvat minimln nebo
dnou mstn pomoc, udret sly nasazen voperaci po del asov obdob. Je poadovno, aby ozbrojen sly byly pln nasaditeln, udriteln voperacch aschopn
interoperability, eho lze doshnout pouze za pedpokladu, e podpora pro nasazen
jednotky je mnohonrodn apln koordinovan. [1]
Po summitech NATO vLisabonu avChicagu dolo krozvoji vjednotlivch oblastech mezinrodn spoluprce, kter maj abudou mt vliv na logistiku. Pijat zvry
respektuj vyvjejc se politicko-bezpenostn prosted astm souvisejc rizika vetn
petrvvajc finann krize, kter m znan dopad na obrann rozpoty spojenc. Zrove NATO spn vede expedin operace arozvj spoluprci spartnerskmi stty.
AbyNATO dokzalo spn ainn reagovat na mnc se situaci, pijalo arealizovalo
adu opaten, vetn revize velitelsk struktury NATO astruktury sil NATO.
Je pravdpodobn, e NATO bude potebovat vst adu mench, ale nronch operac, pitom mus zachovat schopnosti vst velk operace ovysok intenzit, vetn spolen obrany. Aby byla Aliance schopn naplnit posln, mus mt dostaten schopnosti,
kter j umon souasn veden dvou hlavnch velkch spolench operac, azrove
est mench operac vrmci kolektivn obrany, een krizovho stavu na zem stt
NATO i vjeho sousedstv, nebo na strategick vzdlenosti. [2]
Ve zmnn skutenosti podtrhuj dleitost disponovat silami, kter mohou bt
rychle nasaditeln kdekoliv bude poteba, udriteln vjakmkoliv prosted ana jakoukoliv vzdlenost tak, aby mohly bt splnny stanoven koly.
Zlogistickho hlediska pedstavuje nov strategick situace apechod kexpedinm operacm celou adu novch vzev. Skutenost je, e jednotky zmnoha rznch
stt mohou bt nasazeny vmstech, kde bude minimln nebo vbec dn podpora
zestrany hostitelskho sttu ajednotky budou operovat na velk vzdlenosti po neomezenou dobu. Je kladen mnohem vt draz na logistick zabezpeen ainteroperabilitu
nasazench sil.
Logistika mus bt schopna podpoit pln spektrum aliannch operac amis, protoe
logistick schopnosti jsou pro operace NATO zcela zsadn. Nasazen sil na velk vzdlenosti, do oblast sminimln nebo dnou mstn podporou, poaduje vstavbu arozvoj
nasaditelnch logistickch schopnost, kter budou schopn poskytnout poadovanou
podporu sil. Zrove je kladen mnohem vt draz na interoperabilitu nasazench sil.
Aby byla logistika schopna reagovat na poadavky zabezpeen takovchto sil, mus
dojt ke zlepen efektivity logistick podpory ajejho maximlnho vyuit ve prospch
vech zastnnch stran. Logistick schopnosti pro operace NATO mus bt navreny
tak, aby se snila rove duplikace nrodnch prostedk, zjednoduily azefektivnily
logistick toky abylo mon doshnout vraznch spor.
Avak jen nkolik stt Aliance je schopnch nezvisle nasadit apodporovat sv
sly. Navc stle petrvvaj problmy voblasti rozvoje schopnost ajejich poskytovn.
Jetedy dleit, aby NATO aspojenci pokraovali vsil ospolenou logistiku sclem
dt veliteli NATO nejvt monou flexibilitu pro souasn abudouc operace tm,
77

Vojensk rozhledy 2/2014

eposkytnou efektivn logistickou podporu, zejmna zlep nasaditelnost audritelnost


sil voperacch, poskytnou schopnj ainteroperabiln logistick sly aoptimalizuj
velen azen logistiky, co jim pinese vznamn spory.

1. Souasn situace ajej poadavky


Vhlavnm logistickm dokumentu NATO logistick vize acle na roky 20132022
je uvedeno, e operace NATO jsou podporovny efektivnmi, ale vtinou nezvislmi,
nekoordinovanmi azbyten duplikovanmi nrodnmi logistickmi schopnostmi, co
zabezpeen operac prodrauje. [3]
VNATO je vsouasn dob 28 stt, kter maj rznou velikost apoet obyvatel,
odlinou strukturu sil avzbroj. Pokud do vzjemn spoluprce zahrneme ipartnersk formty, tj. stty Partnerstv pro mr, stty Stedomoskho dialogu (MeD), zem
Istanbulsk iniciativy (ICI), globln partnery, jedn se piblin osedmdest stt.
Jednotliv zem maj nejen odlin sly, ale ischopnosti, vetn monosti nasazen
voperacch. Dle tak maj rozdln stupe pipravenosti avycvienosti sil, sm
rovn zce souvis iodlin rove logistick standardizace ainteroperability.
Stty maj rovn velmi rozdln mrov rozpoty ajejich priority, kdy obecn dochz
ke sniovn vdaj na ozbrojen sly, asto se spolhaj na omezen nrodn logistick
schopnosti ajsou vce nebo mn zvisl na prmyslov akontraktan podpoe.
Souasn apedpokldan budouc operace pedstavuj pro logistickou podporu
celou adu vzev, mezi n pat zejmna: [4]
nehostinn podmnky, omezen mstn zdroje, chybjc podpora hostitelskho
sttu anedostaten infrastruktura,
dlouh zsobovac etzce, zraniteln aomezen zsobovac trasy,
udritelnost alogistick podpora jednotek po neuritou dobu,
mnostv nrodnch logistickch sil aprostedk ve spolenm prostoru operace,
velen azen logistiky,
dostupnost acena strategick pepravy, omezen pepravn kapacity,
komplexnost zbraovch systm ajejich podpora,
vt zvislost na kontraktorech,
interoperabilita voblasti logistiky adrby,
neustl tlak na snen prostedk podpory (tooth to tail ratio).
Zve uvedenho vyplvaj zkladn poadavky na logistiku:
rozvoj flexibilnch, efektivnch a adaptabilnch logistickch schopnost
asystm,
zlepen logistick nezvislosti jednotek,
interoperabilita saliannmi silami,
optimalizace zsob azsobovacch systm,
efektivn vyuit informanch systm ahlen,
zlepen efektivity poskytovn logistickch slueb,
strategick mobilita zabezpeen pepravy na dlouh vzdlenosti,
logistick udritelnost jednotek,
zlepen ppravy avcviku profesionlnch logistik.
78

Vojensk rozhledy 2/2014

Zkuenosti ze souasnch iminulch operac NATO potvrdily potebu modernch


avysoce schopnch sil, kter jsou pln nasaditeln, udriteln ainteroperabiln, schopn
operovat vcelm spektru monch konflikt akriz po del asov obdob mimo zem
Aliance bez geografickho omezen.
Logistika je z hlediska mnohonrodnch operac dlouhodob kritickou oblast.
Zkuenosti zveden souasnch spolench operac NATO jednoznan prokzaly,
epotebujeme zlepit efektivitu logistick podpory, zejmna voblasti koordinace
aadaptace spolench postup mezi jednotlivmi stty NATO. Ve uveden poadavky na rozvoj mnohonrodn logistiky jako jednoho zklovch kol kzabezpeen
efektivn logistick podpory pro operace NATO se rovn odr vzvrech poslednch
summit NATO.
Jedinou monost kdosaen operanch cl azrove vraznch spor je spoluprce vech zastnnch stran. Zkladem pro spoluprci apro spnou reakci NATO
na logistick vzvy je avdy bude vzjemn interoperabilita. Hlavnmi faktory, kter
interoperabilitu ovlivuj, jsou sloen astruktura sil ajejich vybaven, technologick
rozvoj astav. Smncm se operanm prostedm azapojenm vtho mnostv stt
do operac poteba NATO kdosaen interoperability neustle roste. Ztchto dvod
musme bt schopni poadavky na interoperabilitu pesn identifikovat. Interoperabilita
je nutnost, pokud chceme pouvat spolenou amnohonrodn logistiku.

2. Interoperabilita astandardizace
Interoperabilita je schopnost aliannch sil, apokud je to mon isil partnerskch
stt, cviit apipravovat jednotky ke spolenmu efektivnmu nasazen voperacch
aplnn stanovench kol. [5]

2.1 Cle interoperability


a) Schopnost komunikovat
Vzjemn komunikace je elementrn schopnost, bez kter nelze ointeroperabilit vbec uvaovat. Schopnost komunikace ale nesm bt vnmna pouze jako
znalost jazyka. Znalost jazyka je sice zkladem, velice dleit je chpn proces
vrmci NATO, jak pravidla mezi jednotlivmi stty existuj ajak jsou principy logistick spoluprce. Pedstavitel jednotlivch stt by mli bt schopni
oteven vyjdit sv poadavky, zapojit se do diskuz ke spolenm problmm,
chpat apodporovat mon een azapojit se do spolench aktivit. Neznalost
spolenho jazyka aterminologie aneschopnost komunikace me zpsobit nejen
nedorozumn, ale nkdy ifatln problmy. Na podporu komunikace vytv
NATO spolen informan prosted anstroje ke sprvn komunikaci avzjemn
informovanosti.
b) Schopnost spolupracovat
Schopnost spolupracovat umouje, e mnohonrodn operace mohou bt pipraveny aprovedeny innm aefektivnm zpsobem, co zle na spolenm
79

Vojensk rozhledy 2/2014

chpn podstaty, schopnost, sly a limitujcch faktor zastnnch stt.


Spolen cle akoly vrmci tchto sil uruj, jakm zpsobem uvauj apracuj.
Schopnost spolupracovat zvis na spolenm porozumn podobnost arozdl
vdoktrnch, taktice apostupech pro zapojen do spolench operac vetn
poskytovn logistick podpory. Spolen doktrna je zkladnm stavebnm prvkem vech innost.
c) Schopnost podpory
Schopnost podporovat se navzjem klade draz na postupy, standardizaci prostedk
aschopnost poskytovat vlastn schopnosti pro podporu sil jinch stt vmnohonrodnm prosted. Zkladnmi faktory, kter ovlivuj schopnost vzjemn podpory,
jsou skladba astruktura nrodnch sil, jejich vybaven, technologie astav. Dosaen
urit rovn materilov standardizace alogistiky zv schopnost vytven vzjemn interoperability. Interoperabilita systm azazen doznan mry uruje
mru flexibility spojen spouvnm mnohonrodnch sil.
d) Vcvik acvien
Schopnosti komunikace, spoluprce a vzjemn podpory nebudou v mnohonrodnm prosted dobe fungovat, pokud nebudou dostaten proveny bhem vcviku a cvien. Spolen vcvik a cvien umouj ovit rozsah interoperability v rznch oblastech, komunikaci, porozumn
zkladnm doktrnm, taktice, technikm a postupm, a rovn uk,
vekterch oblastech mus bt interoperability poslena, aby se zvila soudrnost, innost aefektivnost spolench amnohonrodnch sil ped nasazenm do operac. Krom toho me spolen vzdlvn tak zlepit chpn koncepc NATO avzjemn porozumn mezi leny NATO.
Interoperabilita je rozhodujc pro efektivn vkon logistick podpory vmezinrodnm prosted. Interoperabilita je schopnost pipravovat, cviit apracovat
vsouinnosti sostatnmi stty, piem klovm nstrojem kdosaen tohoto
cle je standardizace.

2.2 Cl standardizace
Clem standardizace je umonit interoperabilitu, atm zlepit schopnosti aliance ajej
operan efektivitu. rove standardizace ve vech zkladnch oblastech uruje rove
interoperability vmnohonrodnch operacch.

2.3 rovn standardizace


Rozliujeme ti rovn standardizace:
Kompatibilita schopnost existovat nebo fungovat ve stejnm systmu nebo
prosted bez vzjemnho ruen.
Vzjemn zamnitelnost schopnost jednoho vrobku, postupu nebo sluby,
kter maj bt pouity vmst druhho, splnit stejn poadavky.
80

Vojensk rozhledy 2/2014

Komonalita (shodnost) stav pouvn spolen doktrny, postup, terminologie


nebo techniky.
Minimlnm clem je kompatibilita techniky, vzjemn zamnitelnost bojovch
zsob aspolen postupy.
Standardizace rovn zahrnuje koncepce, doktrny, postupy avzory pro kompatibilitu, zamnitelnost nebo shodnost, kter jsou nezbytn kdosaen poadovan rovn
interoperability. NATO m pes 1300 standardizanch dohod (STANAG - Standardisation Agreement) aspojeneckch publikac (AP - Allied Publication), kter jsou
promulgovny, piem piblin 400 znich se tk logistiky. Agentura NATO prostandardizaci (NSA - NATO Standardization Agency) vytvoila politiku NATO voblasti
interoperability, kter vede kidentifikovn poadavk na interoperabilitu. Tato politika,
schvlen Severoatlantickou radou (NAC - North Atlantic Council), ustanovuje zkladn
cle, zsady apovinnosti, kter by stty aprvky NATO mly uplatovat pi identifikaci
aeen aliannch cl interoperability.
spch aliannch operac do znan mry zvis na hladkm fungovn aspoluprci mezi spolenmi anadnrodn velitelstvmi asilami. Vtto souvislosti je interoperabilita klovm prostedkem. Schopnosti sil mus bt interoperabiln, aproto
poadavky nainteroperability pro kadou schopnost mus bt pesn identifikovny
asplnny nrodnmi, mnohonrodnmi aNATO poskytovateli schopnost. Interoperabilita je zsadn pro logistickou spoluprci am pm dopad na udritelnost
abojovou innost sil. Vzhledem ke skutenosti, e vsouasnch operacch dosahuje
mra podpory ze strany civilnch subjekt a 90 procent, kdykoli je tomon, mly
by stty NATO pouvat civiln normy kusnadnn interoperability logistickho
zabezpeen.

3. Mnohonrodn pstup azapojen


partnerskch stt
Mnohonrodn pstup krealizaci logistick podpory pro souasn ibudouc operace
je klovm kolem koptimalizaci logistick podpory, zlepen operan efektivity
adosaen vraznch spor. Knaplnn tchto cl je nezbytn zefektivnit azintensivnit spoluprci voblasti logistiky azavrit koordinaci logistickch aktivit na vech
rovnch avcelm spektru logistiky. Pispvajc stty oekvaj zlepen spoluprce
ainteroperability aumonn integrace mench nrodnch pspvk do koalinch
operac. Optimalizac pot logistickch prostedk bude vytvoen prostor kmonmu
zven schopnost bojovch prostedk ajednotek, ato jak zkvantitativnho, takikvalitativnho hlediska. Snenm celkovch nklad na kontingenty lze dle predikovat
zvenou ochotu jednotlivch astnickch stt podlet se na mnohonrodnch operacch NATO.
Jak se vprbhu let Aliance mnila, aby dokzala plnit nov poadavky vyplvajc z vyvjejcho se bezpenostnho prosted, tak se spolen s n rozvjelo
rovn Partnerstv pro mr (PfP - Partnership for Peace). Aby partnerstv dokzalo zachovat svou dynamiku a vznam pro Alianci, jeho aktivity a mechanismy
semusely pizpsobit novm prioritm NATO. Byly zahjeny vznamn iniciativy
81

Vojensk rozhledy 2/2014

ke zven operanho zamen PfP azapojen partnerskch stt do plnovacch


arozhodovacch proces NATO vdvjch fzch. Politicko-vojensk rmec stanov
principy, zpsoby adal pokyny pro zapojen partner do politickch konzultac
arozhodovacho procesu voperanm plnovn asystmu velen. Tato ustanoven
jsou tak pouvna jako obecn smrnice pro ast partner vostatnch aktivitch
NATO, jako jsou napklad spolen cvien.

3.1 Klov cle PfP


Jednm zklovch cl PfP je rozvjet vojensk sly partnerskch stt tak, aby byly
schopn operovat spolen se silami NATO vmrovch operacch. Hlavnmi nstroji,
kter jsou zamen na podporu aposlen zejmna vojensk dimenze spoluprce
apedevm interoperability jsou:
Program pro zlepen vcviku a vzdln (DEEP - Defence Education
Enhancement Programme), kter pomh kposlen operanch schopnost partnerskch zem prostednictvm lepho vcviku avzdlvn jejich armd.
Koncept operanch schopnost (OCC - Operational Capabilities Concept),
kter byl vytvoen sclem zlepit schopnost aliannch apartnerskch sil spolen
seastnit operac pod velenm NATO.
Partnersk cle vstavby (PGs - Partnership Goals), je stanovuj cle, kter mus
partnersk stty doshnout vuritm asovm obdob. Splnn partnerskch cl
vstavby umon partnerm doshnout poadovan rovn standardizace.
Seznam kol NATO (NTL - NATO Tasks List), co jsou specifick vojensk
koly pro interoperabilitu, kter mus bt jednotky partner schopny vykonvat,
aby bylo dosaeno celkovho cle interoperability. Obsahuj tak hodnotc kritria,
na jejich zklad se m dosaen pokrok.
Dramatick zmny bezpenostnho prosted, zven draz na operan poadavky,
apedevm pokraujc rozvoj PfP iniciativy vyzv kvymezen potebnho propojen
mezi novm poslnm akoly, proto jsou stanoven koly NATO pro interoperabilitu
velmi dleit. Jsou to koly, kter by partnersk jednotky mly bt schopny splnit,
aby se mohly zapojit do spolench operac pod vedenm NATO.
NATO Task List je klovm prvkem vrmci koncepce Bi-SC (bilaterlnch strategickch velitelstv NATO) kimplementaci Partnerstv pro mr aposkytovn plnovacch nstroj pro vechny innosti PfP. Seznam pedstavuje koly vedouc kdosaen
poadavk na vojenskou interoperabilitu, kter je pedpokladem spnho plnn kol
vmnohonrodnch operacch.
NATO Task List podporuje budouc vojenskou spoluprci sclem vtho zapojen
partner do spolench operac adefinuje konkrtn apodrobn koly, kter partnersk jednotky mus bt schopny vykonvat, aby bylo dosaeno celkovho cle interoperability. Umouje plnovat, rozvjet akoordinovat vzdlvn, kolen acvien
pro partnery aumon jim soustedit se na innosti vsouladu sjejich vlastnmi cli
interoperability.
Interoperabilita je alfou aomegou pro vechny PfP mechanismy anstroje. dn logistick schopnosti nelze poskytnout bez dosaen stanoven rovn interoperability.
82

Vojensk rozhledy 2/2014

4. Poadavky stt smujc ke zlepen


interoperability
Vletech 2009-2010 vznikla mezinrodn pracovn skupina pro mnohonrodn logistickou spoluprci, kter byla vytvoena vrmci stl skupiny partnerskch logistickch
expert (SGPLE - Standing Group of Partners Logistic Experts), azabvala se poadavky
stt NATO aPfP na vzjemnou logistickou spoluprci.
Pro vytvoen ucelenho obrazu azjitn monho rozvoje mnohonrodn spoluprce pipravila pracovn skupina dotaznk, ve kterm stty NATO aPartnerstv pro mr
vyjdily sv poadavky aoekvn ze vzjemn logistick spoluprce.
Zpoadavk mn zkuench stt, tedy novjch lenskch stt NATO avtiny
stt Partnerstv pro mr vyplv poteba na zlepen koordinace mezi stty ana centralizaci een logistickch problm, se zamenm pedevm na oblast logistickho
plnovn, vcviku acvien.

4.1 Pohled zdruh strany


Zpohledu druh strany, tedy zkuenjch stt, vyplynul poadavek na zlepen
pehledu oexistujcch logistickch schopnostech anedostatcch, vetn poadavk na
rozvoj chybjcch schopnost. Pvodn lenov dle poaduj zven draz nakoordinaci pi tvorb dvoustrannch dohod, vytven pehledu vyadovan pomoci jednotlivch zem, vasn uven mnohonrodnch logistickch een azapojen doprocesu
logistickho plnovn. Za dleit povauj ochotu stt pispvat do procesu generovn logistickch sil arozvoj chybjcch nasaditelnch schopnost, tak aby mohly bt
efektivn integrovny imen pspvky stt do spolench operac.
Vsledky ukazuj, e mn zkuen stty potebuj zkuenosti - znalost koncepc,
procedur, plnovn arealizace logistick podpory apouen zmis NATO. Dle potebuj pomoc, zejmna voblastech strategick pepravy, logistick podpory avytven
arozvoje schopnost. Stty se shodly, e limitovan zdroje, pomal rozvoj nrodnch
logistickch schopnost, omezen poet pipravenho adostaten vykolenho personlu spolu snedostatenou rovn interoperability maj vznamn dopad na ppadn
nasazen do operac.
Zkuenj stty vyaduj od mn zkuench otevenou komunikaci pro zlepen
pehledu ojejich schopnostech ajasn definovn jejich poadavk na odbornou
ppravu avcvik. Tak vyaduj, aby mn zkuen stty rozvjely sv nrodn logistick schopnosti abyly schopny plnit nrodn logistick koly, azrove tak rozvjet
nasaditeln schopnosti, piem zvit monost specializace vnkterch oblastech
logistiky.
Vechny stty t vyaduj zlepen interoperability zlepenm znalost opostupech
NATO apochopen logistickch poadavk. Jak mn, tak ivce zkuen stty potebuj
vzjemn spolupracovat, vas se zapojit do procesu plnovn logistiky, aktivn ast
aochotu spolupracovat, rozvoj vzjemnch ujednn logistick podpory, spoluprci
vrznch oblastech (nap. spolen kontrakty, vmna informac) arozvoj kombinovanch jednotek logistiky vpodobnch oblastech zjmu. Velmi dleit je zlepen
vzjemn komunikace, spoluprce akoordinace spolench aktivit.
83

Vojensk rozhledy 2/2014

4.2 Poadavky partnerskch amn zkuench lenskch


stt na znalosti azkuenosti
Znalosti koncepc aprocedur voblasti logistick podpory operac sclem zlepit
logistickou organizaci afunkce acelkov logistick schopnosti.
Zkuenosti zppravy osob ajednotek.
Znalosti azkuenosti zplnovn aprovdn logistick podpory vexpedinch
operacch.
Pouen azkuenosti zoperac NATO.
Zkuenosti zvstavby nrodnch podprnch prvk (NSE - National Support
Element), koordinaci HNS (Host Nation Support, podpora hostitelskm sttem)
avytven mnohonrodnch logistickch jednotek.
Zkuenosti zlogistick podpory voperacch (loha vedoucho nebo specializovanho sttu voblasti logistick podpory).
Zkuenosti zuzavrn avyuvn smluv skontraktory poskytujcmi zabezpeen
sluby vprostoru operace, nap. vstavba zkladny, drba, poskytovn zsob
aslueb atd.

4.3 Poadavky stt na interoperabilitu


Dobr znalost souasnch procedur adoktrn NATO ajasn apesn pochopen
logistickch poadavk inedostatk.
Znalost souasnch problm logistick podpory ajejch nedostatk.
Pochopen poadavk na nasazen a poskytovn logistick podpory
voperacch.
Porozumn pravidlm mnohonrodn logistick podpory avztahu jednotlivch
astnk.
Standardizace vsouladu sNATO STANAG.
Identifikace logistickch standardizanch dohod nejdleitjch pro mnohonrodn logistickou spoluprci voperacch.
Vytvoen smrnic nebo pokyn, kter stanov poadavky na ppravu avcvik
mnohonrodn logistiky.
Zven pleitost kpprav aprocvien mnohonrodn logistiky.
Zlepen logistickho vzdln: logistick kurzy mus zahrnovat souasn logistick iniciativy NATO anov koncepty.
Organizaci polnch cvien zamench na interoperabilitu astandardizaci voblasti
logistiky
Zvry zjednn pracovn skupiny, navrhujc doporuen anvrhy ke zlepen
mnohonrodn logistick spoluprce aposlen interoperability, byly prezentovny
hlavnm pedstavitelm logistiky NATO aPfP na jednn logistickho vboru NATO
(LC - Logistics Committee) ansledn schvleny jako dokument NATO. [6]

84

Vojensk rozhledy 2/2014

5. Nov iniciativy NATO


Smart Defence aConnected Forces
Pro vtinu stt je mnohonrodn logistick spoluprce jedinou monost jak
sespn zapojit do spolench operac, apitom minimalizovat nezbytn nklady.
Zmna strategickho prosted azejmna souasn ekonomick situace jsou dvodem,
pro NATO hled nov pstupy. Cle ahodnoty NATO zstvaj stejn, avak je nutn
najt een, kter umon efektivn sdlen schopnost, napome stanovit sprvn
obrann priority atak lpe koordinovat obrann sil.

5.1 Smart Defence


Nov pstup pedstavuje program NATO Smart Defence, kter by ml zajistit vt
bezpenost za mn penz tm, e do obrann spoluprce bude zapojeno vce stt.
Prv mnohonrodn spoluprce je nejatraktivnj anejefektivnj monost spory
finannch prostedk. Nejen vNATO se vak hovo osdlen schopnost, rovn
vrmci Evropsk unie je sdlen schopnost anutnost vt spoluprce mezi spojenci
jednm zklovch kol, jedn se oprojekt Pooling and Sharing.
Rozvoj avyuvn schopnost samozejm zstvaj primrn zodpovdnost kadho sttu. Vdob sniovn rozpot na obranu je vak nezbytn hledat nov pstupy,
jakbudovat audrovat existujc schopnosti. Jednm zprvk nov koncepce je prioritizace. Ta vrmci Smart Defence umon sttm se lpe soustedit na nrodn aspolen
priority. Pomoc definovanch priorit se stty vrmci mnohonrodn spoluprce dostanou ke schopnostem, kter by si samostatn nemohly dovolit atm zrove doshnou
nejen vraznch spor, ale zlep se ijejich interoperabilita.
Stty budou mt vdy prvo rozhodovat osvch nrodnch schopnostech, ale Smart
Defence umon vsouladu sambicemi NATO zamit se na specializaci vurit oblasti.
Ppady, kdy si stty navzjem poskytuj logistickou podporu vnkterch oblastech, nebo
se specializuj na poskytnut nkter sluby pro vechny astnky operace, umonily
nejen zapojen vtho mnostv stt, ale pisply ikznanm sporm.
Poadavky na rozvoj novch audren stvajcch schopnost jenom podtrhuj dleitost aprospnost mnohonrodn spoluprce.

5.2 Connected Forces Initiative (CFI)


Iniciativa CFI stav na zkuenostech Aliance, aby zajistila, e spojenci vytvo audr schopnost navzjem efektivn spolupracovat, akde to bude mon, zapojit ipartnersk stty.
Zkladnm poadavkem je stejn jako ucl interoperability schopnost komunikace.
Tato podmnka znamen nejen pouvn stejnho jazyka, ale ipouvn spolen terminologie. Na vy rovni zahrnuje spolen doktrny, koncepce aprocedury, arovn
pouvn interoperabiln techniky asystm schopnch operovat na velk vzdlenosti
avobtnch podmnkch. Dalm velmi dleitm poadavkem zajitn vzjemn spoluprce sil je praktick pprava, co pedstavuje potebu spolenho vcviku acvien
vdostatenm rozsahu akomplexnosti, zahrnujce personln, procedurln, logistick
85

Vojensk rozhledy 2/2014

atechnick aspekty. Tento pstup logicky vede kdalmu poadavku, kterm je validace
vynaloenho sil, kdy by mlo dojt ke standardizaci schopnost acertifikaci vsledk.
Izde hraje interoperabilita klovou roli.
Aby byly splnny tyto ti zkladn poadavky (komunikace, vcvik avalidace), CFI
obsahuje ti vzjemn propojen prvky rozen vzdlvn avcvik, rozen rozsah
cvien, lep vyuvn technologi.
a) Rozen vzdlvn avcvik
Zamuje se na jednotlivce amen skupiny akoncentruje se na klov poadavky,
harmonizaci aliannho anrodnch sil ana een nedostatk.
b) Rozen rozsah cvien
Poskytuje zkladn prostedky kpprav sil, rozvj interoperabilitu, validuje vcvik,
vppad poteby slou kcertifikaci velitelstv, jednotek akolovch uskupen.
c) Lep vyuvn technologi
Je prostedkem kusnadnn schopnosti sil spolupracovat, aproto by se technologie mly co nejvce vyuvat.
NATO proto mus zkoumat zpsoby, jak dle zlepit aliann vzdlvn, vcvik
acvien, efektivn vyuvat technologie arozvjet spoluprci, kdykoliv je tovzjemn vhodn.

Zvr
Pestoe dochz ke zmnm ve strategickm prosted aped logistikou se objevuj
nov anronj koly, interoperabilita logistickch sil aprostedk zstv zkladnm
pedpokladem pro zapojen do spolench operac.
Zlogistickho hlediska je pro NATO zsadn otzkou, jakm zpsobem budou stty
rozvjet, podporovat audrovat sv sly vbudoucnosti. Kad stt vytv vlastn logistick schopnosti, co me mt vliv na schopnost velitele NATO inn nasadit potebn
sly arealizovat pln pro splnn operanch kol. Jednm ze zkladnch pedpoklad
jevasn aspolen logistick plnovn, plnovn sil apedem plnovan apipraven
mnohonrodn logistika, co Alianci poskytne as ke zlepen interoperability. Spolen
psoben amnohonrodn spoluprce voperacch nsledn umon snit poet logistickch prostedk vprostoru operace anklady na poskytovn slueb, minimalizovat
duplikace podprnch schopnost, zvit efektivitu podpory, snit rozsah poadovan
strategick pepravy avrazn snit nklady pro jednotliv stty.
Pouit literatura:

[1] NATO, C-M(2011)0022. Political Guidance. 2011.


[2] NATO, PO(2010)0169. The Alliances Strategic Concept. 2010.
[3] NATO, C-M(2012)0082. NATO Logistics Vision and Objectives. 2012.
[4] NATO, MC 319/2. NATO. Principles and Policies for Logistics. 2003.
[5] NATO, C-M (2005)0016. NATO Policy for Interoperability. 2005.
[6] NATO, EAPC(SNLC-SGPLE)D(2010)0002. Recommendations and Proposals for the Enhancement
of Multinational Logistics Cooperation. 2010.

86

Vojensk rozhledy 2/2014

Major Ing.Martin Kurka

Systm drby aoprav techniky


vmisch Organizace Spojench
nrod

Podpora
a zabezpeen

Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 87100, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).

The System of Maintenance and Repairs


in UN Missions
Abstrakt:
Pspvek podv informaci o metodch
azpsobech drby aoprav vzbroje, techniky
amaterilu Organizace spojench nrod vmezinrodnch misch, informuje ocelkovm systmu
apovinnostech personlu pi drb, opravch
avyproovn vzbroje, techniky amaterilu
voblastech mrovch operac Organizace spojench nrod. Dle informuje onkterch pravidlech drby aoinnostech pi plnovn drby,
oprav asmluvn sjednanch slubch.
Abstract:
The article informs about methods and ways of maintenance and repairing
military equipment, armament, materiel, for the duration of UN international
missions. It depicts the whole system, including personnel duties during maintenance
and recovery of materiel in the areas of United Nations peacekeeping operations.
Further it explains some maintenance rules and activities done while scheduling
the maintenance and repairing scheme, as well as contracted services.
Klov slova:
Vzbroj atechnika, materil, nhradn dly, opravy adrba, vyprotn, plnovn
drby, hostitelsk stt, mandt OSN.
Key words:
Armaments and equipment, materiel, spare parts, repairs and maintenance, recovery,
scheduling maintenance, host state, UN mandate.

87

Vojensk rozhledy 2/2014

vod
Vlnku je rozebrno jen nkolik otzek tkajcch se systmu drby aoprav
vzbroje, techniky amaterilu Organizace spojench nrod vjakkolimisi. Nen
mon zde informovat ovech oblastech logistick podpory mrovch mis Organizace
spojench nrod, ponaje plnovnm pesun, operan logistice, zsobovn potravinami, munic, pohonnch hmot amaziv, ubytovnm, dopravou, lkaskou pomoc
aMEDEVAC, spojenm, potou, atd. Nkter sti lnku jsou vztaeny ke konkrtn
mrov misi MONUSCO vDemokratick republice Kongo.

1. Doktrna drby, oprav avyproovn


Pro kadou misi Organizace spojench nrod bude systm drby aoprav pozemn
vojensk vzbroje, techniky amaterilu pizpsoben podle specifickch podmnek
voblasti mise. Vtomto lnku je popsn celkov pohled na obecn zsady aobecn
pojmy systmu drby aoprav, kter jsou pouvan jako zkladn vodtko pro zpracovvn pln asmrnic kzabezpeen logistick podpory mise Organizace spojench
nrod.
Systm drby. Systm drby pozemn vojensk vzbroje, techniky amaterilu
jeorganizovan vnkolika rovnch tak, aby byl schopn zabezpeit nronj opravy
vzvislosti na ase asloitosti.
Systm oprav. Opravrensk zazen jsou zahrnuta vopravrenskm systmu
vnkolika rovnch, kter sahaj od zkladn rovn pes centrln prostedky Organizace spojench nrod a kopravrenskm prostedkm hostitelskho sttu.
Vyproovn. Bn vyproovn pozemn vojensk vzbroje, techniky nebo
materilu je zabezpeeno vlastnmi silami jednotky, nebo jednotkami zvy rovn
logistick podpory, ale idalmi zdroji avybavenm, kter mohou bt nakoupeny
vpotebn me kzabezpeen danho vyprotn.
Nhradn dly. Vasn dostupnost apimen zsoby nhradnch dl jsou rozhodujc pro pln drby, zabezpeen drby aoprav pozemn vojensk vzbroje,
techniky amaterilu na kad rovni logistick podpory. Vppad, e tok nhradnch
soustek je peruen nebo zpodn, nebo jsou uplatovny reklamace, pak vytovn
nhradnch dl znepojzdn techniky me hrt dleitou lohu. Protoe peruen
logistick podpory me trvat po dlouhou dobu atato aktivita m znan vliv na systm oprav adrby, vyaduje pelivou ppravu arozvahu ped zapoetm oprav ajsou
organizovny psn kontroly.
rovn podpory. Vybaven kopravm adrb vykonvan na nejni rovni
sdostupnost nhradnch dl, nstroj, prostedk aschopnost technickho personlu
na mst oprav by mlo bt vyuvno do maxima. Neopraviteln materil, prodanou
rove, je odesln na vy rove. Neprovozuschopn technika, vzbroj nebo materil
je defektovn pro opravu vnejni rovni. Defektace me bt provedena na nkolika rovnch podpory. Vy rove je lpe vybavena, je vce komplexn asvyuitm
specializovanhotechnickho personlu, vce inn. Uvnit tohoto systmu se uruje
priorita opravy neprovozuschopn vzbroje, techniky amaterilu. Postupy jsou stanoveny velitelem sil.
88

Vojensk rozhledy 2/2014

rovn podpory jsou rozdleny tmto zpsobem:


Prvn rove. Zkladn opravrensk jednotka je odpovdn za denn drbu
vzbroje, techniky materilu akomplexnho vybaven. Prvn rove poskytuje
podporu cel jednotce, operujc uvnit matesk jednotky, ale pod technickou
kontrolou vedouc opravrensk jednotky mise. Opravrenskm jednotkm prvn
rovn mohou tak vypomoci jednotky druh opravrensk rovn.
Druh rove. Opravrensk jednotka brigdy nebo logistick zkladny je odpovdn za poskytnut podpory specifikovanm jednotkm prvnho sledu aorganizacm. Druh rove podpory je bn vybaven nezvisl dlna nebo opravrensk
zazen vsle nebo rovni pro danou oblast. Druh rovn mohou tak zabezpeit
nkterou tet rove drby aoprav.
Tet rove. Opravrensk jednotka velitelstv mise je jin ne opravrensk
jednotky prvn adruh rovn. Tyto jednotky, akoli jsou schopny podniknout
vechny druhy drby, zpravidla provdj jen tet rove oprav. Jsou statick,
ve tet rovni mohou bt zahrnuty mstn, nrodn nebo mezinrodn prmyslov
prostedky, kter jsou kmisi vzny kontraktem. [1]

2. Systm drby aoprav


Rmcov obrzek systmu drby aoprav vOrganizaci spojench nrod je znzornn ne. Ukazuje vztah mezi rovnmi podpory jednotek, opravrenskch zazen
Organizace spojench nrod aorganizacemi hostitelskho sttu. Sly aprostedky
opravrenskch zazen jsou pesouvny podle poteb vsystmu rovn opravnch smyek, kter roziuj zabezpeen jednotek, jak dovnit tak ven. Vkad rovni podpory
jezvena schopnost proveden vych stup oprav. Ilustrovan systm se nepokou
bt konen nebo pedpisujc, ale ilustruje hlavn zpsoby aprincipy drby aoprav,
kter mohou bt implementovny vjakkoliv misi Organizace spojench nrod.
Systm je vhodn pro vechny rovn mis Organizace spojench nrod, tkajc se

Zdroj: Upraveno dle [1]


Obr.: Rozdlen opravrenskch rovn

89

Vojensk rozhledy 2/2014

kterhokoliv logistickho podprnho systmu, kter me bt adoptovan nebo pizpsoben ke vem typm rovn podpory uvnit mise Organizace spojench nrod.
Integrita systmu drby aoprav mus bt sledovna avyhodnocovna, zdajeinn
apodpora je poskytovna efektivn. [1]
Vyproovn. Vybaven pro vyproovn jednotky mus bt dostaujc aschopn
zabezpeit vyprotnvech pancovanch vozidel aevakuaci techniky, vzbroje nebo
materilu, kter je rozmstn voblasti mise. Zvlt, kdy jednotky jsou rozmstn vevelk
vzdlenosti od sebe. Vyproovac jednotky mus bt integrovny do rovn opravrenskho
systmu rovnomrn amus bt kladen velk draz na vhodnost jejich rozmstn. Plny
vyproovn jsou zpracovvny aobnovovny vzvislosti na provozu pozemn vzbroje,
techniky nebo materilu vdan oblasti ajsou schvalovny velitelem sil.
Provozn kontrola. Pkazy azen provozu aoprav vzbroje, techniky amaterilu
Organizace spojench nrod voblasti mise jsou kontrolovny editelem administrativy aeditelem logistiky. Pevn st drby aoprav vzbroje, techniky amaterilu
jevevtin mis ovldna vojenskm logistickm personlem. Integrovan sil opravrenskch sil aprostedk, zvlt nutnost zabezpeit efektivnost aorganizovanost
procesu drby aoprav, mus bt zabezpeeno tak, aby byla jasn afunkn kontrola
nadsystmem oprav adreb. Za uveden podklady maj odpovdnost vedouc funkcioni, kte jednaj jmnem velitele sil. d metody operac aodbornou innost opravrenskch jednotek za elem doshnout kolektivnho spchu. editel opravrensk
innosti mise d procesy oprav, uruje priority, metody, pouit vybaven, zabezpeuje
specializovan vcvik, techniku aprocedury, vech jemu podzench jednotek.
Personln vztahy. editel opravrensk innosti bude spolupracovat snsledujcmi
leny velitelstv mise:
Vevojensk logistick sti velitelstv editel opravrensk innosti tsn spolupracuje s:
hlavnm operanm dstojnkem ajeho plnovac jednotkou ve vech zleitostech
pi zabezpeen operanch zleitost, zvlt pi sledovn neprovozuschopn
techniky aoperanch vozidel (hlavn operan dstojnk uruje priority oprav
vzbroje, techniky amaterilu),
nelnkem pro spojen, vzleitostech ze spojovacho vybaven apriorit oprav
komunikanch prostedk.
Uvnit logistick sti velitelstv editel opravrensk innosti spolupracuje tsn s:
hlavnm nelnkem vojensk dopravn sluby,
hlavnm nelnkem oddlen pro inenrsk st avstavbu dlen,
hlavnm lkaskm dstojnkem vzleitostech oprav lkaskch nstroj adalho
lkaskho technickho vybaven.
Uvnit civiln administran sti velitelstv editel opravrensk innosti spolupracuje tsn s:
hlavnm editelem pro rozpoet, vdaje afinann zleitosti,
hlavnm editelem zsilkov sluby akontraknch zleitost,
hlavnm editelem dopravn sluby,
hlavnm editelem pro spojen agenertory.
90

Vojensk rozhledy 2/2014

Povinnosti uvnit opravrensk jednotky. editel opravrensk innosti d:


opravrenskou jednotku, urenou kzabezpeen drby aoprav vzbroje, techniky amaterilu velitelstv (velikost aorganizace mise uruje velikost avybaven
opravrensk jednotky velitelstv).
Zprva osystmu drby aoprav. Potebn informace osystmu drby aoprav
jsou zpracovvny ve form strun zprvy pro vedouc personl Organizace spojench
nrod, kter obdr krtce po pjezdu do oblasti mise. Tato zprva me bt plohou
logistick smrnice kzabezpeen mise.
Zprva osystmu drby aoprav zahrnuje:
informace osystmu drby aoprav, pedpisy aprocedury,
prezentaci opravrenskch jednotek ajejich odpovdnosti,
aktuln situaci systmu drby aoprav uvnit mise:
informaci osilch aprostedcch druh, tet rovn ajejich rozmstn.
informaci opotu vzbroje, techniky amaterilu vdrb avoprav.
informaci orozpotu avdajch na drbu aopravy. [1]

3. Plnovn drby aoprav


Veobecn. astnick stty mohou bt podny oproveden logistickho przkumu.
Tm budou zabezpeeny nrodn poteby pro drbu aopravy vzbroje, techniky amaterilu. Logistick przkum pispje kvvoji smrnice kvojskovmu zabezpeen zem ped
rozmstnm jednotek do oblasti mise, kter budou zkladnm prvkem vstavby systmu
drby aoprav, okter kad pispvajc stt bude podn tak, aby byl sobstan.
Ksystmu drby aoprav budou zpracovny mstn nebo mezinrodn kontrakty propodporu mise. Nsledujc podprn parametry budou dodrovny pispvajcmi stty.
Jednotky, kter jsou rozmstny vprvn linii amaj sv opravrensk prostedky, podporuje druh rove pro drbu, opravy avyproovn. Oddlen pro mrov operace
Organizace spojench nrod (DPKO - UN Department of Peacemaker Operations)
me podat jeden nebo skupinu pispvajcch stt, aby zabezpeily druhou rove
asomezenou podporou tet rovn zabezpeily proveden drby aoprav vzbroje,
techniky amaterilu, kter se me uskutenit dve ne ped rozmstnm jednotek.
Hostitelsk stt slogistickou podporou, jeho vojent specialist aobant zamstnanci, je zalenn do systmu drby aoprav Organizace spojench nrod sclem
zabezpeit misi ve druh nebo tet rovni vsouladu smstnmi kontrakty pro civiln
podporu aMemorandem oporozumn (MOU - Memorandum of Understanding)
svldou ve vojensk oblasti.
Jednotky mus bt rozmstny sdostatenm mnostvm nhradnch dl pro jejich
vzbroj, techniku amateril vsouladu spoadavkem dle smrnice pispvatelskho sttu.
Jednotky budou vybaveny nhradnmi dly pro vzbroj, techniku amateril kprovdn
drby aoprav prvn adruh rovn, uloench vnrodnch skladech, podle kritri
poadovanch smrnic pispvatelskho sttu.
Na zkladnm stupni jednotka nebo odlouen tm mezinrodnch vojenskch pozorovatel sleduje provoz azpracovv tdenn hlen oprovozu. Zde je mon vyhodnotit
91

Vojensk rozhledy 2/2014

probh kilometr, poet km do nsledujc drby, poet odpracovanch hodin genertor, stav provozuschopnosti komunikan avpoetn techniky, stav apoet bojovch
zsob. Nazklad zjitnch informac jednotka nebo tm me vydat drbu nebo
opravu vzbroje, techniky amaterilu i obmnu bojovch zsob unadzenho stupn.
Dlesezpracovv msn evidence oprovozu vozidel agenertor, ze kter lze vyhodnotit msn poet ujetch km, spotebu paliva, poet ujetch km konkrtnm idiem atd.
Ugenertor je mon vyhodnotit msn poet odpracovanch hodin, spotebu paliva,
poet hodin do nsledujc drby atd. Vechna hlen apoadavky se odeslaj ve stanovenm termnu na pslun velitelstv. Tdenn hlen se odeslaj pravideln kad
tvrtek, msn hlen ke tvrtmu dni nsledujcho msce. Nadzen stupe zpracovv
msn hlen azasl jej na hlavn velitelstv mise Organizace spojench nrod.

innosti pi zabezpeen logistick podpory mise:


Fze rozmstn. Tato fze zan aktulnm rozmstnm nrodnho kontingentu
apersonlu Organizace spojench nrod vetn druhch rovn opravrenskch prostedk urench pispvajcch nrod.
Poten kontrola. Kontroly budou uiten pro seten vybaven pichzejcho
do oblasti mise, kter m uspokojit dohodu opspvku nebo smluvn poadavky.
Vzbroj, technika amateril, kter nen provozuschopn, mus bt opraven pispvajc zem nebo dodavatelem. Za problmy sneprovozuschopnou vzbroj, technikou
amaterilem nebo jeho pokozenm vzniklch pi transportu je zodpovdn Organizace
spojench nrod.
Udrovac fze. Zpotku budou vt mise siln spolhat na rozmstnou vojenskou
logistickou podporu apotom se postupn provede pechod kcivilnm dodavatelm tak,
aby to bylo pijateln acenov pzniv. Mal mise, nepoadujc vojenskou logistickou podporu, budou obecn zvisl na civiln akontraktan podpoe vdob pjezdu
dooblasti mise. Udrovac fze zan, jakmile jsou zabezpeeny civiln nebo smluvn
zleitosti vdanm mst. el tohoto zabezpeen je udret logistickou podporu mise
po dobu mandtu Organizace spojench nrod. Nicmn pokraujc finann spory
vojensk logistick podpory budou vyadovny ibhem tto fze vzvislosti na specifickm mandtu aproveditelnosti realizovat civiln adodavatelskou podporu.
Prbn kontrola. Pravideln kontrola bude provdna bhem mise sclem zajistit,
aby kontingenty byly zabezpeeny vsouladu se standardy obsaenmi vMemorandu
oporozumn. Plnovn avyhodnocovn kontrol bude poskytovno kontingentm
pmo editelem administrativn asti velitelstv.
Fze ukonen mise. Ped skonenm mandtu Organizace spojench nrod, bude
plnovn pesun za elem postupn stahovat vechny jednotky zoblasti mise. Danplnovn je obvykle zpracovvno do vtch detail ne pro fzi rozmstn.
Fze ukonen mise je uskuteovna ve tech etapch:
redukce plnovn zsob nhradnch dl,
ukonen vech procedur,
zabezpeen pepravnho plnu.
Bhem redukce plnovn zsob nhradnch dl jsou ji odmtny poadavky
nadrbu aopravy, aby se minimalizovaly vdaje na nkup apesun materilu.
92

Vojensk rozhledy 2/2014

Kontrola po odjezdu. Kontrola bude uskutenna sclem zjistit uitenost vzbroje,


techniky amaterilu ped odeslnm zpt pispvajcmu nrodu nebo dodavateli. Detaily
kontrol maj bt zahrnuty vplnech fze ukonen mise.

4. Plnovac smrnice apovinnosti


Smrnice pro drbu aopravy. Voblasti mise mus bt rozmstny vechny prostedky nezbytn pro drbu aopravy vzbroje, techniky amaterilu, ktermi jsou
jednotky vybaveny. Prostedky apostupy pro drbu aopravy amus bt kdispozici
ke splnn kol akoncentrovny vjednotlivch rovnch drby aoprav.
drba aopravy mohou bt vykonvny vzvislosti na sloitosti:
Prvn rove: drba aopravy se provd na krtkou vzdlenost mezi jednotkou aopravrenskou jednotkou. Je dleit vhodn umstn sil aprostedk
prodrbu aopravy.
Druh atet rove: Pln stanoven kol drby aoprav vminimln vi
nosnch apimench vdaj z85% nebo vce. drbu nebo opravu m velk
vznam zat co nejdve, sohledem na ekonomick vdaje, kter by mly bt
rozhodujc vcentralizaci drby aoprav na dan rovni drby aoprav.
Tet rove: Jestli je oprava vzbroje, techniky amaterilu nerentabiln, mimo
kapacitu nebo zpsobilost opravrenskch prostedk uvnit mise, mus bt
rozhodnuto ozruen materilu, evakuaci do pispvajc zem nebo odesln
kdodavateli.
Bn drby aopravy by mly bt realizovny vtch rovnch, ve kterch jsou
poadovan opravrensk prostedky dostupn.

Plnovac povinnosti pi drb aopravch


editel opravrensk innosti je odpovdn za:
zabezpeen potebnch prostedk pro drbu aopravu,
zabezpeen dostupnosti poadovanch opravrenskch prostedk, spoluprci
sdodavateli nhradnch dl, nstroj, vybaven anestandardnch prostedk,
pln rozmstn opravrenskch prostedk ajejich rozvoj,
koordinaci prac rznch dlen amstnch dodavatel, monitorovn pracovn
npln aperozdlen prce podle poteb,
zabezpeen plnovn nkupu atvoen zsob nhradnch dl avybaven opravrenskch prostedk,
uren priority dreb aoprav podle smrnic danch velitelem sil,
plnovn rozpotu na spoluprci smstnmi dodavateli,
plnovn vrobn innosti apkaz kpodzenm jednotkm,
plnovn vyproovacho aevakuanho systmu,
formulovn pravidel pro kanibalizaci vzbroje, techniky amaterilu aza renovaci
nhradnch dl.
93

Vojensk rozhledy 2/2014

editel opravrensk innosti je hlavnm poradcem velitele sil vzleitostech drby


aoprav. Zabezpeuje vysokou souinnost mezi silami aprostedky oprav, jednotkami
azabezpeuje standardizaci opravrenskho vybaven.

5. drba provdn uivatelem


Preventivn drba. Je systematick pe, kontrola adrba vzbroje, techniky
amaterilu tak, aby se udrovala provozuschopn apedchzelo se jejm poruchm
nebo pokozen amenm defektm srozvojem do rozshlejch pokozen.
Plnovan drba. Je preventivn drba, kter se provd po fixovanm kilometrovm vkonu nebo asovm intervalu ktomu udren spolehlivosti vzbroje, techniky
amaterilu. Tato drba bude uskutenn pro kadou vzbroj, techniku amateril
jednotky jednou za msc (podle Plnu drby aoprav do 30 dn) opravrenskou
jednotkou po porad sfunkcioni prvn rovn opravrenskch prostedk. drba
zahrnuje kontroln, seizovac, opravrensk prce aistn vzbroje, techniky, materilu ajejich vznamnch skupin asoust. drba bude zaznamenna ve vozidlovm
nebo pstrojovm zznamnku nebo vpstrojov logistick knize. Provdn dreb
azznamy odrb budou kontrolovny inspeknm tmem Organizace spojench
nrod bhem vron technick kontroly.
Operativn preventivn drba. Jednotky nebo lenov pozorovatelskch tm jsou
odpovdni za pouvn vzbroje, techniky amaterilu podle smrnic, uivatelskch
pruek nebo prvodc ped, bhem apo pouit. Zabezpeuj proveden drby ped,
bhem apo provozu apipravuj vzbroj, techniku amateril pro dal pouit, jako
nap. elektrick genertory, enijn stroje avybaven, pozorovac asledovac prostedky,
stejn jako signalizan aspojovac zazen. Operativn drba by mla bt vykonna
vsouladu stechnickmi prukami pro specifick vybaven.
Dstojnk pro drbu aopravy. Je odpovdn za zabezpeen systmu preventivn
aperiodick drby vzbroje, techniky amaterilu azajitn jejich efektivn implementace do prbnho Plnu drby aoprav aveden zznam okad vzbroji,
technice amaterilu, ukterho byla drba provedena.

6. Vyadovn drby, oprav avyprotn


dost oopravu znamen, e bude oprava nebo vyprotn provedeno nadzenou
opravrenskou rovn, protoe dan drba, oprava nebo vyprotn je za zpsobilost
dan jednotky. Vydn drby, opravy nebo vyprotn tmto pracovnm procesem
vyluuje mstn infrastrukturu afinann pomoc.
Vyadovac proces drby, oprav nebo vyprotn. dost odrbu, opravu
nebo vyprotn je bn pedkldna nadzen rovni uvnit systmu drby aoprav
Organizace spojench nrod. Ve vjimench ppadech me bt dost pedloena
pmo editeli opravrensk innosti. dost me bt zpracovna vpsemn podob
azaslna faxem, bojovmi spojovacmi prostedky, zemnmi komunikanmi prostedky nebo telefonicky.
94

Vojensk rozhledy 2/2014

Odlouen tmy mezinrodnch vojenskch pozorovatel nemaj vlastn prostedky


pro drbu aopravy vzbroje, techniky amaterilu, nap. osobnch vozidel agenertor.
Zabezpeuj pouze kontrolu adrbu ped apo pouit. Vy stupn dreb aoprav
vzbroje, techniky amaterilu se vyaduj unadzenho stupn podle stanovench
smrnic pro danou misi, kter vysl, zpravidla letecky, tmy mechanik kproveden
poadovanch dreb aoprav vzbroje, techniky amaterilu.
Zabezpeen drby, opravy nebo vyprotn. Dan opravrensk rove zabezpe dle poteb:
odesln opravrenskho nebo vyproovacho tmu,
vybaven anhradn dly pro uren opravrensk nebo vyproovac tm,
mstn smluvn sluby.
Vlastn jednotka je odpovdn za stav vzbroje, techniky amaterilu pro opravu,
jako je vymontovn skupin, podskupin, za istotu nebo ppravu kvyprotn. Podle
specifickho vybaven, vlastn jednotka m zajistit, aby nedolo kdnmu pokozen
pi peprav vzbroje, techniky amaterilu. Jednotka m pout vhodn upevovac,
balic prostedky amateril. Vzbroj, technika amateril by ml bt bezpen oznaen
pro poznvac ely.

7. Systm vyproovn
Zodpovdnost. Vprvn ad je zodpovdnost zkladn jednotky nebo pozorovatelskho tmu vyprostit nebo evakuovat vlastn nepojzdnou vzbroj, techniku nebo
materil. Kdy je vyprotn nad monosti jednotky nebo tmu, editel opravrensk
innosti pidl kdanmu ppadu vyproovac jednotku druh rovn znejbli oblasti
mise. Po vyprotn bude ppadn nepojzdn vozidlo evakuovno na msto, kde me
bt opraveno silami aprostedky vlastn jednotky nebo nadzenou rovn.
Vyproovac priority. Priority jsou:
pi vyprotn drazn pedchzet zrann nebo smrti kpersonlu,
vyprotn zahrnuje zabezpeen zdravotnick pomoci ippadn haen vzbroje,
techniky amaterilu,
zamezen nehod nebo pokozen vozidel pevejc materil podlhajc zkze
nebo vbun materil,
vyprotn aevakuace vyaduje pedchzen zablokovan cest nebo silnic,
vechny dal situace (przkum, obrana, steen,).
Postup pi vydn vyprotn. dost ovyprotn bude pedloena uivatelem
(idiem, jednotkou nebo velitelem konvoje) vyuitm vhodnch dopravnch prostedk
nebo bn dostupnmi komunikanmi prostedky (rdio, telefon, mjejc jednotkou). dost by mla bt pedloena pmo jednotkou odpovdnou za vozidlo. dost
ovyprotn nebo evakuaci mus obsahovat pesn informace, kter jsou nezbytn
kproveden vyprotn nebo evakuaci. Pslunci jednotky nebo pozorovatelskho
tmu by mli zstvat vmst vyproovn anenechat vzbroj, techniku nebo materil
bezdozoru dokud vyproovac nebo evakuan prostedky nepijedou.
95

Vojensk rozhledy 2/2014

Vyproovac jednotka. Po obdren nazen surenou prioritou, rozhodne, jestli


jeschopna splnit kol. Jestli jednotka me splnit kol, pedlo nezbytn informace zpt
adateli. Jestli jednotka nen schopn splnit kol, bude informovat nadzenho. Po splnn zadanho kolu bude ve zaznamenno, vetn informac opokozench vzbroje,
techniky amaterilu vzniklch bhem vyproovac operace aped vyproovnm.

8. Kontroln postupy aprocedury


Veobecn. elem kontroly je ovit, e jednotka m zpracovn Pln drby, kter
je adekvtn potebm azda je drba vykonvna sprvn, stejn jako identifikovat
specifick problmy sjednotlivou vzbroj, technikou amaterilem.
etnost kontrol vzbroje, techniky amaterilu je jednou ron. etnost me bt
zvena editelem opravrensk innosti, nebo pokud se vyskytnou nestandardn skutenosti. Vechny kontroly budou uskutenny inspeknm tmem urenho azenho
editelem opravrensk innosti.
Inspekce jednotky. Jednotka je odpovdn za ppravu vzbroje, techniky amaterilu ke kontrole. Msn kontrolu vzbroje, techniky amaterilu d velc dstojnk
jednotky. Kontrola by mla zahrnout formln prohldku vzbroje, techniky amaterilu, ale ikontrolu stavu gar avyhodnocen efektivity drby vzbroje, techniky
amaterilu.
Prbn kontrola. Technick kontrola vzbroje, techniky amaterilu jednotky
je provdn inspeknm tmem, kter m bt uren, koordinovan ainstruovan
editelem opravrensk innosti. Jednou za rok m zjistit potebu auitenost vybaven
azajistit, aby procedury drby aoprav byly zabezpeovny dn.
editel opravrensk innosti oznm termn kontroly jednotce nebo velitelstv
vdostatenm pedstihu tak, aby bylo zabezpeeno, e vzbroj, technika amateril
bude voperan pohotovosti apipraven ke kontrole.
Inspekn tm uvede vsv kontroln zprv ty poloky, kter vyaduj npravn opaten. Kontroln zprva se zpracovv ve tech kopich, jedna kopie je uren jednotce,
druh inspeknmu tmu atet pro editele opravrensk innosti. Jednotka jezodpovdn,
za proveden npravnch opaten. Jednotka tak pijme opaten prodrbu aopravu
vzbroje, techniky amaterilu doasn umstnho mimo jednotku nebo vprvn rovni
opravrenskho zazen. Jestli inspekn tm shled, e vzbroj, technika nebo materil
m vn poruchy nebo defekty, pak zamez jeho pouvn do jejich odstrann.
Po ukonen kontroly, velc dstojnk inspeknho tmu oznm slovn vsledky kontroly veliteli jednotky. Psemn zprva bude vyhotovena jednou kopi pro velitele jednotky,
dv kopie pro editele opravrensk innosti ajednu kopii odele dan opravrensk
rovni. Jednotka mus bt pipravena se zodpovdat za specifick chyby nebo problmy
vsystmu drby aoprav zjitnchinspeknm tmem, jako je vyadovn nhradnch
dl, neeen dosti odrbu aopravy, nedostatek nstroj, pruek, atd. Jednotka
mus znt stav npravnch opaten, kter byla pijata kvyeen tchto problm.
editel opravrensk innosti piprav aodele kontroln zprvu srozpisem celkovch vsledk kontroly se specifickm nazenm kodstrann zvad anedostatk.
Jednotka apslun velitelstv budou podny, aby zabezpeily splnn nazen
vurenm obdob.
96

Vojensk rozhledy 2/2014

9. Zsobovn nhradnmi dly


Veobecn. Vzbroj, technika amateril je zabezpeen pspvkovmi zemmi
na zklad Memoranda o porozumn. Zabezpeen nhradnch dl je obsaeno
vmsn sazb zaplacen za typ vzbroje, techniky amaterilu. Kontingenty jsou
odpovdn za dopravu nhradnch dl do oblasti mise. Operan smrnice logistick
podpory aktuln nepokrv podporu obsaenou vMemorandu oporozumn pspvkovch zem.
Na zklad dohody opronjmu (sti poskytuje Organizace spojench nrod), mohou
bt pedloeny poadavky na nhradn dly velitelstvm mise. Poadavky nanhradn dly
mohou bt pedkldny bnou procedurou nebo tzv. okamitm operanm poadavkem (IOR - Immediate Operational Requirement). Bn poadavek zahrnuje normln
doplnn zsob nebo vytvoen zsob. Poadavky mohou bt spokojeny normlnmi
zsobovacmi cestami Organizace spojench nrod, mstnm nkupem nebo pes vldn
koalice na zklad tzv. dohody opomoci (LOA - Letter ofAssist. [2]
Poadavky na nhradn dly amateril pro drbu aopravy. Poadavky serozdluj nsledovn:
Bn. Bn poadavky mohou bt na doplnn zsob, vytvoen zsob, na konkrtn nhradn dly nebo na nstroje adlensk vybaven. Na nejnim stupni, jako
jejednotka nebo odlouen tm vojenskch pozorovatel, se zpracovvaj poadavky
na materil stanovenm postupem aformulch.
Okamit operan poadavek. Okamit operan poadavek je pedkldn
vestejn form jako bn poadavky aje zpracovvn podobnm zpsobem krom
toho, e m nejvy prioritu kuspokojen poteb nebo dodn materilu kzabezpeen
operace. Okamit operan poadavek mus bt vyuvn jen pro zabezpeen neperuenho plnn operanch kol mise nebo kzabezpeen dalch dleitch kol, jako
je spojen, zdravotnick pomoc atd. Okamit operan poadavek mohou vyadovat
pouze uren dstojnci. [2]
Dohoda opomoci. Tam, kde nestandardn poloky potebn pro kontingent nejsou
dosaiteln zbnch sklad, zdroj adodvek, je jedinm logickm dodavatelskm
zdrojem vlda pispvajcho sttu. Vtomto ppad editel administrativy mise zpracuje
poadavek, kter odele na zklad Dohody opomoci Kanceli pro zsobovn mise
(OMS - Office of Mission Support) apot pslun vld.
Lokln nkup. Poadavky na rzn materil mohou bt uspokojeny procedurami
mstnho nkupu, kter jsou upesnny vlogistick smrnici mise.

10. Ruen avyazovn vzbroje, techniky


amaterilu
Postup ruen avyazovn. Vechna neopraviteln vzbroj, technika amateril
mus bt vedeny vsouladu stmito procedurami, za elem sprvnho odstrann
zinvente mise Organizace spojench nrod. Postupy plat pro pispvajc zem
podle Memoranda oporozumn. Kontingentm nen dovoleno jednostrann disponovat
svzbroj, technikou amaterilem mise Organizace spojench nrod. Nicmnobecn
97

Vojensk rozhledy 2/2014

postupy nebudou nahrazovat odpovdnost pispvajc zem. Vjimky zprocedur,


jako je bojov pokozen, by mly bt vyjasnny svelitelstvm mise ped pchodem
dooblasti mise. Proces ruen umouje, po technickm ocenn Majetkovm expertnm adem Organizace spojench nrod vmisi (PSB - UN Mission Property Survey
Board), dit zruen adisponovat svzbroj, technikou amaterilem vetnictv. Proces
se nevztahuje na prodanou ana ztracenou vzbroj, techniku amateril. Ztracen vzbroj,
technika nebo materil se e jako koda dle platnch pedpis auivatel je povinn
kodu uhradit. Stejn se postupuje pi pokozen majetku Organizace spojench nrod
zdsledku nedbalosti nebo pod vlivem nvykovch apsychotropnch ltek. Prodan
vzbroj, technika nebo materil se odpisuje zevidence Organizace spojench nrod
na zklad kupn smlouvy.
Vysok cena vzbroje, techniky amaterilu vyaduje, aby byl udrovn smaximlnm silm po cel cyklus ivotnosti a do vyazen. Vzbroj, technika amateril
nebude vyazen za pedpokladu, e je jet zpsobil kpouit, provozu, jet vyhovuje
operanm poadavkm ame bt ekonomicky opraven.
Vppad vozidel je proces ruen alikvidace zaloen na st apotu ujetch kilometr. Kritria jsou pro rzn podle kategorie vozidel abudou zvl urena pro kadou
misi. Vozidla nebudou automaticky navrhovna na zruen nebo likvidaci zdvodu dosaen stanovenho st aprobhu kilometr. Vmnoha ppadech me bt ivotn cyklus
vozidel prodlouen za pedpokladu, e jsou vdobrm technickm stavu amohou bt
ekonomicky udrovna. Rozhodnut oprodlouen ivotnho cyklu vozidla zpracovv
hlavn nelnk dopravn sluby (CTO - Chief of Transport Office). editel opravrensk
innosti schvaluje, jako zstupce velitelstv mise, vechny nvrhy na vyazen vozidel,
technickho vybaven, skupin anhradnch dl vsouladu se stanovenmi smrnicemi
aprocedurami. Nvrhy na vyazen nebo zruen pedkldaj jednotliv rovn opravrenskch zazen ve spoluprci sjednotkou, kter materil vlastn. [2]
Technick podmnky pro vyazen nebo zruen vzbroje, techniky amaterilu.
Vechny nvrhy pro poadovanou operaci mus bt podloeny technickm ohodnocenm
adoporuenm editele opravrensk innosti, kter m odpovdnost za drbu aopravy
vzbroje, techniky amaterilu vmisi.
Kritria vyazen nebo zruen. Pi tchto operacch budou uvaovna nsledujc
kritria:
cena opravy (vetn nhradnch dl, prce aceny pepravy nhradnch dl),
cena pedchozch oprav, pokud je dostupn,
pvodn nkupn cena, pokud je dostupn,
souasn hodnota,
maximln ve nklad na vmnu poloky,
opoteben,
standardizan postupy pro danou misi Organizace spojench nrod,
dosaitelnost nhradnch dl amaterilu,
ujet kilometry, poet odpracovanch normohodin,
rok vroby.
Procedury ruen avyazovn. Pokud bylo rozhodnuto, e je nezbytn vyazen
nebo zruen vzbroje, techniky amaterilu, opravrensk zazen vyzvedne osvden
98

Vojensk rozhledy 2/2014

PCC (Provisional Condemnation Certificate). Vzbroj, technika amateril, pro kter


bylo osvden vydno, ji nebude nsledn uvn anebude ani udrovn aopravovn
bez souhlasu editele opravrensk innosti. Kopie osvden jsou pak poslny editeli
opravrensk innosti, kter zkontroluje, zda obsahuj vechny informace poadovan
pro navren rozhodnut, uzave dokumentaci odrb aopravch ansledn ve odele
Majetkovmu expertnmu adu.
Majetkov expertn ad zpracuje rozhodnut ke zruen anebo vyazen, informuje
inventrn jednotku adu avrt osvden spiloenm rozhodnutm editeli opravrensk innosti. Ten po obdren nezbytnch kopi osvden oficiln informuje
jednotku orozhodnut aodele j osvden. Jednotka na zklad jeho rozhodnut
aosvden informuje odan skutenosti vlastn opravrenskou azsobovac jednotku
avyjme poloku zevidence.

11. Postupy vytovn materilu areklamace


Tam, kde je psun nhradnch dl peruen nebo zpodn, vyjmut neboli vyten
pouitelnch nhradnch dl znepojzdn nebo neprovozuschopn vzbroje, techniky
nebo materilu pomh pekonat uveden nedostatek aje to lkav abn praxe. Zpravidla se jedn omal poet vcelkovm systmu drby aoprav, ale protoe tato aktivita
me mt dlouh termnov inky na celkov stav oprav, vyaduje peliv zvaovn
ped zapoetm azzen psnch kontrol. Vyjmn nhradnch dl zvzbroje, techniky
amaterilu, kter byl uren na zruen, je uiten zdroj zsob.
Opt, uveden aktivita potebuje bt pesn zena. Mohly by vzniknout pote
vuren, zda poloka je prospn nebo ne, zvlt pi konen monti. Za tchto
okolnost, mohou pomoci speciln nstroje atestovac zazen zopravrensk rovn.
Rozhodnut ooprav bude pak vdy nezbytn, jestli m bt uplatnna reklamace.
Oprvnn. Vytovn nhradnch dl jednotkou, kter vlastn vybaven, je zakzno. Vytovn bude dovoleno jen opravrensk jednotce se specifickm oprvnnm
od editele opravrensk innosti, zvlt pokud byla vzbroj, technika nebo materil
navren na zruen je potebn irozhodnut Majetkovho expertnho adu.
dost opovolen kvyten nhradnch dl ped vyazenm vzbroje, techniky
amaterilu. Jestli je vyten povaovno za nezbytn, bude dost pedloena editeli
opravrensk innosti jet ped rozhodnutm Majetkovho expertnho adu ovyazen.
Dan opravrensk jednotka bude odpovdn za stav vzbroje, techniky amaterilu
povyten nhradnch dl, skupin nebo podskupin aza odpad.
Vyten nhradn dly pak budou posouzeny, zda jsou prospn, pouiteln nebo
nepouiteln. Upvodnch dl, kter byly vymontovny zvzbroje, techniky amaterilu, bude vyhodnoceno pokozen appadn reklamace. Nepouiteln dly budou
vrceny dodavatelskm organizacm avyadovno ppadn penle.
Odpad bude uloen vuren oblasti. Odpovdnmi jednotkami budou zpracovny
podklady na jeho likvidaci acestou editele opravrensk innosti odeslnyMajetkovmu expertnmu adu. Orozhodnut olikvidaci nebo ppadnm prodeji bude vyrozumn editel opravrensk innosti, kter vyd potebn nazen kjeho splnn.

99

Vojensk rozhledy 2/2014

12. Mstn kontrakt na opravu ankup


nhradnch dl
Veobecn. Mstn kontrakty na drbu aopravy se mohou aplikovat na dodvky
slueb pro vechny rovn systmu drby aoprav vmisi. Velitelstv sil Organizace
spojench nrod vmisi bude schvalovat vechny kontrakty. Uren funkcioni opravrenskch rovn budou pod vedenm editele opravrensk innosti, provdt kontrolu jakosti abudou zprostedkovateli vech kontrakt. Za dnch okolnost se nesm
uzavt kontrakty bez pedelho schvlen editelem opravrensk innosti ahlavnho
dstojnka pro zsobovn (CPO - Chief Procurement Officer). [2]
Hotovost na nkup slueb. Za elem nkupu slueb na zabezpeen drby aoprav
vzbroje, techniky amaterilu me bt vytvoena urit zsoba vhotovosti, kter
jeschvlen velitelstvm sil vdan misi. Za pouit hotovosti odpovd vedouc opravrenskho zazen. Hotovost me bt vytvoena na maximln rove 300 USD
nebo ve stejn vi vmstnm kurzu. Vy fondy, ne uveden, mus bt schvleny
velitelstvm Organizace spojench nrod vNew Yorku. Vydn na drbu nebo opravu
zpokladnho fondu na jednotlivou poloku mus bt omezeno maximln na 50 USD
nebo ve stejn vi vmstnm kurzu. [2]

13. Zvr
Aplikace systmu zen drby aoprav vzbroje, techniky amaterilu m jednoznan pozitivn dopad na celou misi Organizace spojench nrod avdlouhodobm horizontu napomh krozvoji hostitelsk zem. Vroce 2012 bylo na zem
Demokratick republiky Kongo rozmstno 17500 vojk apolicist, 730 vojenskch
pozorovatel, 3000 civilnch zamstnanc abylo provozovno vce ne 3000 vozidel.
MiseMONUSCO je nejrozshlej, atak nejdra mis vhistorii Organizace spojench
nrod, ron vdaje in vce ne 1,3 miliadry USD. Vsouasnosti probh 18mrovch
mis Organizace spojench nrod po celm svt.
Seznam pouit literatury:
[1] LESLIE, Donald. Operational Logistical Support of UN Peacekeeping Missions: Intermediate Logistics
Course, Williamsburg, VA, USA: OpLog 060915, Peace Operations Training Institut. 2008, 184 s.
[2] Organizan aplnovac smrnice mise MONUSCO. 2008, 25 s.

100

Vojensk rozhledy 2/2014

Plukovnk gt. Ing. Zdenk Petr

Spolen evropsk armda


realita, i utopie?

Nzory,
polemika

Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 101108, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).

Common European Armed Forces:


Reality, or Utopia?
Abstrakt:
Dsledky ekonomick recese ajejich dopad na nrodn rozpoty pro obranu
mohou velmi vn naruit dvryhodnost NATO iEU. Poteba vyrovnat se srozpotovmi restrikcemi apokraujc bezpenostn kriz na Ukrajin vedla koptovnmu oteven otzky tvorby spolen evropsk armdy, jako efektivnho nstroje
zachovn bezpenostn stability nejenom vEvrop, ale vcelm svt. Stejn
otzkou vak je, do jak mry je mon vytvoit autonomn evropskou armdu,
kter by operovala nezvisle na transatlantickch spojencch, atozasituace,
kdyexistuje pomrn siln vazba mezi NATO aEU voblasti budovn poadovanch vojenskch schopnost.
Abstract:
The consequences of economic recession and their impact on national defence
budgets can indeed heavily hamper the credibility of both NATO and theEU.
Aneed forcoping with budget restrictions and ongoing security crisis in the
Ukraine re-opens the issue of common European armed forces as an effective
tool forkeeping security stability not only in Europe, but also around the world.
However, thekey issue is to what extent it is feasible to develop autonomous
European armed forces operating independently of transatlantic allies, while
there is avery strong NATO-EU interconnection in the area of military capability
development.
Klov slova:
Evropsk armda, Evropsk unie (EU), Severoatlantick aliance (NATO), euroatlantick partnerstv, obrana, plnovn, schopnosti, sdlen a sdruovn kapacit
aschopnost, chytr obrana, princip zdola nahoru, princip shora dol, Evropsk
obrann agentura (EOA), Lisabonsk smlouva..
Key words:
European armed forces, European Union (EU), North Atlantic Treaty Organisation
(NATO), Euro-Atlantic partnership, defence, planning, capability, pooling and
sharing capacities and capabilities, smart defence, Bottom Up principle,
TopDown principle, European Defence Agency (EDA), Lisbon Treaty.
101

Vojensk rozhledy 2/2014

Evropa na prahu novho konfliktu?


Tiv ekonomick situace azn vyplvajc restriktivn opaten smrem knrodnm
rozpotm na obranu pedstavuj vsouasn dob velmi vnou hrozbu pro zachovn
dvryhodnosti Aliance aEU. Problematika rozpotovch restrikc dostv jet ostej
kontury, pokud pihldneme-li ksouasn krizi na Ukrajin ana Krymskm poloostrov.
Uveden krize vedla mimo jin prezidenta esk republiky Miloe Zemana ke zmnce
opoteb rychlej realizace pln na spolenou evropskou armdu.
Prezident Zeman ve zmnce osituaci na Ukrajin, kter podle nj nepochybn pedstavuje dal bezpenostn hrozbu, ekl: Vede to kvahm odobudovn druhho
pile NATO vedle pile severoamerickho, ato vpodob evropsk armdy vsouladu
spokraujcmi tendencemi integrace vrmci EU. [1] Podle prezidenta by se horizont
budovn ml pohybovat mezi 10-15 lety.
Pokud bychom se tedy chtli podrobnji dotknout problematiky spolen evropsk
armdy, pak je dleit vzt do vahy prezidentem zmnn faktor, atm je koexistence
NATO aEU jako dvou nejvtch organizac ecch vcelosvtovm mtku problematiku obrany abezpenosti.
Tvorba spolen evropsk armdy skt bezpochyby adu zajmavch otzek ame
na n bt nahleno zrznch politicko-vojenskch hl. Tento lnek je vahou nad
tm, do jak mry je mon reln uvaovat ovytvoen spolen evropsk armdy
vevztahu kbudovn adosahovn poadovanch vojenskch schopnost, ato zasituace,
kdyexistuje pomrn siln vazba mezi aliannmi partnery na obou bezch Atlantickho
ocenu.

Geopolitick kontext vzniku aexistence EU aNATO


Jak znmo Severoatlantick aliance byla zaloena vobdob rozdlen svta na dva
nesmiiteln tbory ajako dsledek studen vlky. Po pdu berlnsk zdi se svt radikln zmnil aAliance pizpsobuje sv posln, sv politicko-vojensk ambice isv
organizan struktury novmu geopolitickmu rozloen sil ve svt. Toto obdob pineslo
imoment, kdy si evropsk zem Aliance zaaly uvdomovat potebu pevzet svho
podlu zodpovdnosti za bezpenostn situaci vEvrop, zmtan loklnmi konflikty
na Balkn.
Postupem asu dolo ketablovn tzv. evropsk obrann abezpenostn identity
(v roce 1999 byla nahrazena tzv. evropskou bezpenostn a obrannou politikou) jako
integrln sousti nov se rodc politicko-vojensk strategie Aliance vreakci na mnc
se bezpenostn prosted soudobho svta.
Pd berlnsk zdi ageopolitick zmny ve svt mly vliv ina nov se koncipujcEU. Od jejho vytvoen na zklad Maastrichtsk smlouvy zroku 1992 dochzelo
kpostupnmu strukturovn koncepce ji zmnn evropsk obrann abezpenostn
politiky [2] jako sousti spolen zahranin abezpenostn politiky.
Pes poten nevrazn pokrok dostala realizace tto politiky nov dynamitj
impulz, pot co vrcholn pedstavitel Velk Britnie aFrancie dospli na schzce
ve francouzskm mst Saint Malo, vprosinci 1998, ke shod vpohledu na jej dal
vvoj.
102

Vojensk rozhledy 2/2014

Emancipan tendence EU voblasti obrany


abezpenosti
Nicmn od chvle, kdy vznikla evropsk obrann abezpenostn politika, [3] nepestvaj utichat hlasy kritizujc stav arove vojenskch schopnost, pomoc kterch
chce EU naplnit svoje politicko-vojensk ambice.
Je pravdou, e Aliance proti EU disponovala irm souborem schopnost, ikdy ne
vdy pln dostaujcm, kter ji umoovaly realizovat znan zbr vojenskch aktivit.
Budi vak zdraznno, e za toto kvantum schopnost vd Aliance vprv ad USA
jako nejvtmu pispvateli do spolenho souboru sil.
Britov, a do onoho summitu vSaint Malo, byli nejzapishlejmi zastnci mylenky, e zajitn bezpenostn stability veuroatlantickm prostoru nesm bt tpeno
vcero smry amus bt primrn eeno prv Alianc. Co je vedlo ke zmn tohoto
nzoru?
Dvod je bezpochyby nkolik. Ikdy zhroucen bipolrnho svta zpsobilo radikln transformaci vpohledu na nov hrozc ozbrojen konflikty, mnoh principy
politicko-vojensk strategie zstaly nemnn. Jednm ztchto princip, bez nho
nelze vytvoit stabiln bezpenostn prosted aunho lze spolehliv ci, e m univerzln platnost, je princip vojenskho zastraovn i odrazovn potencionlnho
protivnka; tedy vrohodn demonstrace vojensk sly, je me bt kdykoli pouita.
Virm kontextu vvoje bezpenostn situace ve svt, je se profilovala ve druh
polovin 90. let, dospla Velk Britnie kzvru, e pouze sjednocen asiln Evropa
me zajistit trvalou bezpenostn stabilitu na evropskm kontinent spesahem docel
euroatlantick zny.
Tento zvr se vak dostal do ostrho kontrastu saliannmi dokumenty, [4] bilancujcmi ast Aliance voperacch na Balkn. Dokument zcela jednoznan poukazoval
na neschopnost evropskch spojenc zajistit poadovan vojensk schopnosti, kter
musely bt zvaln sti hrazeny Spojenmi stty.

Budovn siln aakceschopn Evropy


Pro Velkou Britnii ztohoto tristnho hodnocen vychzel logick zvr: pokud bude
tato nerovnovha inadle petrvvat, dojde knevratnmu pokozen samotnch zklad
euro-atlantickho partnerstv. Tud pokud m bt uchovna siln aakceschopn Aliance,
je teba urychlen pistoupit kbudovn siln aakceschopn Evropy.
Spojen stty samozejm pivtaly iniciativu svch evropskch spojenc, ato ivzhledem ke skutenosti, e prv disponibilita vojenskch schopnost pedstavovala zkladn
stavebn kmen pro uchovn dvryhodnosti Aliance.
Pravdou je, e nsledn vvoj ukzal, e pokrok vprocesu dosahovn schopnost
nebyl anen tak markantn, jak by si ob strany Atlantiku ply. Otto skutenosti svd
nemlo aliannch iunijnch iniciativ keen kritickch nedostatk ve vojenskch
schopnostech, [5] mezi nimi n jako majk unijn iniciativa Pooling and Sharing
aaliann Smart Defence. Pes vechny pozitiva, kter tyto iniciativy pinesly, nelze
hovoit ozsadnm dopadu na dosaen poadovanch schopnost.
103

Vojensk rozhledy 2/2014

Obrann plnovn vNATO avEU


komplementarita, nebo zdroj problm
Vsouasnosti nastaven proces obrannho plnovn EU arealizace tzv. helsinskho cle vstavby sil [6] pinesl adu pozitiv, pedevm pak zhlediska nastavenho
mechanismu pi definovn poadavk na schopnosti, identifikaci nedostatk aposlze
ivprocesu prioritizace tchto nedostatk.
Zsluhou Evropsk obrann agentury (EDA - European Defence Agency), kter vznikla
vroce 2005, pak bylo mon iposlit vzjemnou interakci mezi procesem rozvoje vojenskch schopnost akonsolidac technologick zkladny obrannho prmyslu vEvrop.
Agentura pistoupila ktvorb azaveden novch forem spoluprce avsouasn dob je
snaha ovytvoen politickho, ekonomickho alegislativnho rmce pro zajitn zk
spoluprce mezi lenskmi zemmi sclem doshnout prv takov rovn vojenskch
schopnost, kter umon beze zbytku naplnit politicko-vojensk ambice EU.
Kardinln problm vak inadle spov vodpovdi na otzku: Jsou vechny stty
ochotny pistoupit krealizaci danch opaten, ato na zklad oteven atransparentn
spoluprce?
Tento problm m ijeden dl, avak vznamn aspekt. Veker aktivity vEU,
samozejm vetn tch tkajcch se spolen bezpenostn aobrann politiky, jsou
striktn zaloeny na principu, kdy veker iniciativa mus vychzet zlenskch zem
(tzv. princip Bottom Up neboli zdola nahoru). Institucionln sloky EU nemou vyvjet
dn tlak na lensk zem, ani je dat orealizaci jakkoliv aktivity.
Naproti tomu NATO aplikuje vrmci obrannho plnovn princip konzultac,
kdyjsou lensk zem konfrontovny pslunmi slokami Aliance avce mn dny,
aby poskytly ty schopnosti, jimi disponuj jejich ozbrojen sly aje uvd ve svm
celkovm nrodnm pehledu (tzv. princip Top Down, tj. shora dol).
Pestoe se vsouasn dob podailo zavst pro ob organizace jednotn nstroj
pro pedkldn, sumarizaci aprvotn analzu nrodnch pspvk, [7] vyuit daj
ztohoto nstroje podlh ve uvedenm principm.

Vojensk schopnosti jako zkladn stavebn kmen


spolen evropsk armdy
Pokud m bt vytvoena evropsk armda, pak jednou znezbytnch podmnek mus
bt transparentn spoluprce jednotlivch zem pi tvorb adosahovn poadovanch
vojenskch schopnost, ato pedevm ztoho dvodu, e dnes prakticky neexistuje
vEvrop jedin zem, kter by byla schopna samostatn anezvisle vytvoit pln
spektrum schopnost kzajitn zjm nejenom svch, ale izjm unijnch.
Bohuel tato zkladn podmnka je asto nabourvna neochotou lenskch zem
ustoupit ze svch nrodnch ambic apln se angaovat vmezinrodn spoluprci.
Lapidrn eeno, Evropa dnes nen dostaten zral na to, aby jednotn aharmonicky
rozvinula svj vojensk potencil.
Pro ilustraci tohoto stavu se podvejme na stvajc situaci vNATO. Vsouasn dob
t Aliance 28 lenskch zem, znich Spojen stty jednoznan dominuj voblasti
vdaj na obranu. Vdaje Spojench stt pedstavuj vce jak 70% celkovch vdaj
104

Vojensk rozhledy 2/2014

vech aliannch zem. [8] Vedle uvanho pojmu vdaje na obranu, coje mono vyjadovat pmo nominln hodnotou nebo jako procentuln st HDP, se asto pouv pojem
obrann sil, jako jeden zmonch vkonnostnch ukazatel, dokldajc nakolik je dan
zem schopna pokrt finannmi prostedky poadavky na vojensk schopnosti.
Vzato proporcionln aspihldnutm kvynaloenmu obrannmu sil by vedle
Spojench stt ml zbytek Aliance pedstavovat druhou nejvt entitu na svt.
Skutenost vak takov nen. Evropsk stty NATO dosahuj ve svm obrannm sil
zhruba jen 50% efektivity Spojench stt.
Jakkoliv se me tento rozdl zdt markantn, nen nepochopiteln. Evropa, narozdl
od USA, je diversifikovna zhlediska nrodnch systm obrannho plnovn, pstup
kvstavb apouit ozbrojench sil avzjmech vyplvajcch znrodnch obrannch
abezpenostnch politik. To ve vede ktomu, e obrann sil zem Evropy se zcela
logicky atomizuje do ady nrodnch program, projekt adalch aktivit, je jsou
zhlediska unijnch zjm buto zcela rozdln, i naopak duplicitn.

Evropa stle hled efektivn een


Na druhou stranu je vak poteba konstatovat, e ze vech pracovnch idcch rovn
EU zaznv pesvden, e na problematiku obrany abezpenosti je nutno nahlet jako
na klovou oblast pi vstavb konsolidovan asiln Evropy. Ostatn toto pesvden
vystilo ido jednoho znejzsadnjch dokument, kter EU za posledn lta vydala.
Tmto dokumentem je Lisabonsk smlouva. [9]
Mimo jin je vLisabonsk smlouv specifikovn Protokol ostl strukturovan
spoluprci. [10] Tato st smlouvy byla koncipovna tak, aby umonila lenskm
zemm doshnout poadovan vojensk atechnologick rovn svch ozbrojench sil,
sjejich pispnm by EU mohla plnit ambicizn roli globlnho aktra pi zajiovn
bezpenostn stability ve svt.
Co tedy pedpokld text protokolu? Oproti pedchzejcm smlouvm, znn protokolu nepedpokld spoluprci nahodilou, nbr uvd modality, na zklad kterch
by lensk zem mly koordinovan participovat na rozvojovch projektech svch
ozbrojench sil ana procesu konsolidace technologick zkladny evropskho obrannho
prmyslu. Implementace tto spoluprce by mla lenskm zemm umonit clen zamen vvoje avzkumu voblasti zbraovch technologi, akvizic zbrojnho materilu
amodernizanch projekt na dosaen vojenskch schopnost, kter budou pnosem
jak pro dan zem, tak pro EU jako takovou.
Transformac textu protokolu do konkrtn podoby se zabvala ada odbornch
pracovnch skupin. Pro ilustraci uveme jednu znich, kter byla ustanovena vrmci
Institutu bezpenostnch studi francouzskho ministerstva obrany (Institut des Hautes
Etudes de Dfense Nationale). [11] Zvry tto pracovn skupiny byly vpodstat toton
se zvry jinch skupin, zzench se stejnm zmrem je teba stanovit zvazn hodnoty pro zkladn kritria spoluprce vprocesu dosahovn poadovanch schopnost.
Tmito kritrii ajejich hodnotami by mly vprv ad bt:
ve nrodnho pspvku do spolench sil EU, stanoven minimln
na0,03% populace dan zem. Tyto sly mly splovat poadavky vsouladu
spslunmi standardy NATO,
105

Vojensk rozhledy 2/2014

participace na zbrojnch rozvojovch projektech, kter jsou vedeny Evropskou


obrannou agenturou, akter by mly bt orientovny na een kritickch nedostatk vpoadovanch schopnostech. ast na tchto projektech by mla pedstavovat urit podl zHDP, respektive podl zrozpotu na obranu. Obecn sehovo
orozpt 0,3 0,4% zHDP.
Jak je patrn ze zvr odbornch pracovnch skupin, jednm zhlavnch cl je eliminovat disproporci mezi rovn pspvk jednotlivch zem tm, e budou stanoveny
zvazn kritria ajejich hodnoty.
Nicmn navzdory konkrtnm zvrm adoporuenm specializovanch pracovnch
skupin nedolo koficiln implementaci uvedench nvrh aje jasn, e do doby zvaznho nastaven parametr participace nelze oekvat, e by vechny lensk zem pistoupily se stejnou mrou zodpovdnosti kprocesu tvorby spolench ozbrojench sil.
Problm proporcionality nrodnch pspvk, atm icelkov spoluprce vech
unijnch zem, zstv tedy inadle nevyeen.

Zvr
Pestoe EU deklaruje, e spolen obrann abezpenostn politika nabz adu
monost jak provzat rozdln nrodn zjmy voblasti zahranin abezpenostn politiky ajak zajistit jejich komplementaritu, tvorba poadovanch vojenskch schopnost
nedosahuje takov rovn, jakou by si EU zasluhovala, ato prv zdvodu zmnn
fragmentace nrodnch zjm.
Je vak poteba uvst vci na pravou mru: to, e Evropa nen sto dt dohromady
soubor poadovanch schopnost, nen pravou pinou dosavadn nerealizovatelnosti
mylenky na evropskou armdu. Toto je pouze dsledek.
Prav pina se skrv jinde. Pestoe EU si dala do vnku heslo jednotn vrozmanitosti (anglicky United in Diversity), je to prv ona rozmanitost azn vyplvajc
obava oztrtu nrodn suverenity, kter ji brn vytvoit spolenou evropskou armdu.
Ana tto skutenosti se asi del dobu nic nezmn.
Toto je mon dokumentovat na nkolika ppadech znedvn minulosti.
V50. letech doznala krachu snaha ovytvoen Evropskho obrannho spoleenstv,
je mlo bt jakousi paralelou kaktivitm smujcm kekonomick integraci zpadoevropskch zem. Paradoxn to byla prv Francie, inicitor tto mylenky, kter pln
na vytvoen tohoto spoleenstv neratifikovala, atm jej vpodstat pohbila.
Opr desetilet pozdji, vmoment podpisu Maastrichtsk smlouvy ovytvoen EU,
se opt vyrojily mylenky na zzen evropsk armdy. Ty ale poslze utichly vdsledku
neschopnosti EU eit jednotn vyhrocen vvoje bezpenostn situace na Balkn.
Nsledovala etapa koncipovn dalho vznamnho dokumentu Smlouvy
ostav pro Evropu, kter definovala kvalitativn nov strukturovn afungovn
EU. Tentodokument mnil takzvanou tpilovou strukturu EU apomrn detailn
sevymezil kvstavb evropsk obrann abezpenostn politiky. Itento dokument evokoval monost vytvoen evropsk armdy. Vervnu 2005 vak Francie aNizozemsko
odmtly tuto smlouvu vcelonrodnm referendu. Anebt toho, e se tmto odmtnutm
schvalovac proces zastavil, byli bychom patrn svdky, e ivdalch zemch se tato
smlouva nesetk spli velkm nadenm.
106

Vojensk rozhledy 2/2014

Na zklad krtkho exkurzu do nedvn historie EU lze konstatovat, e mylenky


na vytvoen urit formy evropsk armdy se objevuj speriodickou pravidelnost.
Celkem logicky vak skonily dve, ne dosply ke konkretizaci, by jen rmcov.
Kcelkovmu dokreslen onoho hlavnho dvodu dosavadnch nespch pi naplovn mylenky na spolenou evropskou armdu stoj za zmnku francouzsk politolog
ahistorik Aymeric Chauprad, kter vroce 2007, vsouvislosti sodmtnutm Smlouvy
ostav pro Evropu apipravovanou Lisabonskou smlouvou napsal: VEU si nkter
zem mysl, e mou kompenzovat nesnesiteln pokles sv moci prosazenm radikln
transformace suverenity: odstoupenm od suverenity nrodn ve prospch suverenity
evropsk, co m bt druhem protivhy vi super mocnosti americk.
Poznmky ktextu:
[1] Konference snzvem 15 let eska vNATO nae bezpenost nen samozejmost, kter se konala
12. bezna 2014.
[2] Pro EU je spolen bezpenostn aobrann politika nedlnou soust spolen zahranin abezpenostn
politiky. Jak uvd maastrichtsk Smlouva oEvropsk unii zroku 1992, jednm zcl Unie je prosazovat
svou identitu na mezinrodn scn, zejmna provdnm spolen zahranin abezpenostn politiky,
vetn postupnho vymezovn spolen obrann politiky, kter by mohla vst ke spolen obran.
[3] Evropsk bezpenostn aobrann politika (ESDP - European Security and Defence Policy) se vrmci
Lisabonsk smlouvy transformovala na spolenou bezpenostn aobrannou politiku (Common Security
and Defence Policy).
[4] NATO Strategic Defence Review, zervence 1998.
[5] Mezi tmi nejdleitjmi lze jmenovat European Capability Action Plan (ECAP) zahjen roku1999,
Capability Development Plan (CDP) zroku 2006, co se EU te; Defence Capability Initiative zroku1999,
Prague Capabilities Commitment (2002), Lisbon Capabilities Commitment (2010), Connected Forces
Initiative (2012), pokud jde oNATO.
[6] Cl, kter maj lensk zem EU stanoveny na zklad zvr zasedn Evropsk rady vHelsinkch
vprosinci 1999. Krozvoji vojenskch schopnost EU si lensk stty stanovily splnit cl (Headline
Goal) 2003, apot 2010.
[7] Pro EU se pouv termn Information Gathering Tool (IG Tool), pro NATO pak NDPASS (NATO
Defence Planning Automated Software System).
[8] Financial and Economic Data Relating to NATO Defence. Brusel, Belgie: NATO Press Media, 2014,
dostupn na www.nato.int.
[9] Lisabonsk smlouva pozmujc Smlouvu oEvropsk unii aSmlouvu ozaloen Evropskho spoleenstv, jejm clem je reformovat instituce Evropsk unie ajej fungovn, vstoupila vplatnost
1.prosince 2009.
[10] edn vstnk EU, C 306, svazek 50 ze dne 17. prosince 2007, Lisabonsk smlouva pozmujc Smlouvu
oEvropsk unii aSmlouvu ozaloen Evropskho spoleenstv. Protokol ostl strukturovan spoluprci
stanoven lnkem 28a Smlouvy oEvropsk unii. Brusel, Belgie, 2007, ISSN 1725-5163, str. 153.
[11] Favin-Lvque J., La Coopration structure permanente: une voie nouvelle pour la dfense
europenne, rflexions tires des travaux du groupe de travail Eurodfense-France, Pa, Francie,
2007.
[12] CHAUPRADE, A. Gopolitique Constantes et changements dans lhistoire, Paris, Francie: Ellipses
Edition Marketing S.A., 2007, ISBN 2-7298-3172-1, str. 897.

Literatura:

Algieri, F. - BISCOP, S. The Lisbon Treaty and ESDP: Transformation and Integration. Gent, Belgium:
Academia Press, 2008, ISBN 9789038212920.
Favin-Lvque, J. La Coopration structure permanente: une voie nouvelle pour la dfense europenne,
rflexions tires des travaux du groupe de travail Eurodfense-France. Pa: Francie, 2007.
CHAUPRADE, A. Gopolitique Constantes et changements dans lhistoire. Paris, Francie: Ellipses Edition
Marketing S.A., 2007, str. 897, ISBN 2-7298-3172-1.

107

Vojensk rozhledy 2/2014


CHAUPRADE, A. Gopolitique Constantes et changements dans lhistoire. Paris, Francie: Ellipses Edition
Marketing S.A., 2007, ISBN 2-7298-3172-1.
Active Engagement, Modern Defence: Strategic Concept for the Defence and Security of the Members
oftheNorth Atlantic Treaty Organization [aka New Alliances Strategic Concept]. Adopted by Heads
ofState and Government at the NATO Summit in Lisbon 19-20 November 2010. Dostupn na: http://
www.nato.int/nato_static/assets/pdf/pdf_publications/20120214_strategic-concept-2010-eng.pdf.
European Security Strategy: ASecure Europe in aBetter World. European Communities, 2009, 43 pp.
ISBN978-92-824-2421-6, DOI 10.2860/1402, QC-78-09-568-EN-C.
Report on the Implementation of the European Security Strategy: Providing Security in aChanging World.
Brussels, Belgium: EU, S407/08, December 11, 2008. Dostupn na: http://www.consilium.europa.eu/
ueDocs/cms_Data/docs/pressdata/EN/reports/104630.pdf.
edn vstnk EU, C 306, svazek 50, ze dne 17. prosince 2007. Lisabonsk smlouva pozmujc Smlouvu
oEvropsk unii aSmlouvu ozaloen Evropskho spoleenstv. Brusel, Belgie, 2007. ISSN1725-5163.

Deklarace pedsed politickch stran kzajitn obrany esk republiky


upleitosti 15vro vstupu R do NATO, 12. bezna 2014
Ped patncti lety vstoupila esk republika do Organizace Severoatlantick smlouvy (NATO)
aped deseti lety do Evropsk unie (EU). Dky tmto spojeneckm svazkm se nae zem t
bezprecedentnmu zajitn sv bezpenosti, stability aprosperity. Spolehlivost afunknost
tchto organizac nejsou samozejmost. Zruky kolektivn obrany vyaduj stl sil ainvestice. Zkladnmi pili na obrany abezpenosti jsou transatlantick rozmr kolektivn obrany
vrmci NATO arozvoj spolen bezpenostn aobrann politiky EU (SBOP). Jsme plnohodnotnm aaktivnm lenem obou organizac. Vhody aliann aevropsk obrany optujeme nam
politickm avojenskm vkladem do innost NATO aSBOP. Zajiovat obranu R apispvat
kobran spojenc je hlavnm kolem naich ozbrojench sil.
ast vkolektivn obran aschopnost aliann pomoc pijmout mus bt nedlnou soust
budovn obrannch schopnost R. Solidarita se spojenci je pedpokladem fungovn kolektivn obrany. Zapojen sil aprostedk R do zahraninch operac vsouladu sbezpenostnmi
aobrannmi zjmy na zem avrmci jejch spojeneckch zvazk je dleitou soust sdlen
odpovdnosti za bezpenost Evropy atransatlantickho spoleenstv. Siln transatlantick vazba
m pro obranu R aEvropy klov vznam, ale jej dlouhodob udren vyaduje odpovdajc
sdlen nklad mezi spojenci.
NATO ve svm hodnocen R vt zastaven dramatickho propadu vdaj na obranu
zpedchozch let azrove upozoruje na potenciln vn problmy sudrenm naich
obrannch schopnost vptch letech, pokud esk republika nepijme odpovdajc opaten.
Jako nezbytnost vnmme aktivn dialog s eskou veejnost asnahu vce seznmit obany
srol apnosem ozbrojench sil pi zajiovn obrany abezpenosti R. Efektivn rozvoj
ozbrojench sil jako integrln sousti bezpenostnho systmu R toti krom jinho vyaduje
dostatenou atrvalou podporu ze strany veejnosti.
My, ne podepsan pedstavitel parlamentnch politickch stran, potvrzujeme svou odpovdnost za bezpenost oban R adeklarujeme sv odhodln postupovat spolen vmaximln
mon me vprosazovn krok nezbytnch pro zajitn obrany zem, rozvoj ozbrojench sil
anaplnn naich spojeneckch zvazk. Vsouladu stm se chceme zasadit orozvoj aktivnho
dialogu aspoluprce mezi opozic avldn koalic. My, pedstavitel parlamentnch politickch
stran, stvrzujeme svm podpisem zvazek sestavit tm expert, kter vypracuje nvrh Smlouvy
politick reprezentace ozajitn obrany esk republiky. Nam clem je tento dokument
projednat apodepsat do konn summitu NATO vz 2014.
Andrej Babi, pedseda hnut ANO; Bohuslav Sobotka pedseda, SSD;
Pavel Blobrdek, pedseda KDU-SL; Petr Fiala, pedseda ODS;
Karel Schwarzenberg, pedseda TOP 09; Tomio Okamura, pedseda hnut svit pm demokracie

108

Vojensk rozhledy 2/2014

Nadporuk Ing.Pavel Zahradnek

Mon perspektivy rozvoje bojovch


jednotek lehkho typu

Informace

Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 109116, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).

Perspectives of Development
of Light Combat Units
Abstrakt:
lnek identifikuje konkrtn atributy, kter mly amaj vsoudobch operacch
vliv na plnn operanho kolu lehkch motorizovanch jednotek ajejch soust. Jsou nastnna mon vchodiska kpotlaen negativ azpsoby, jak vyut
pozitiva. Je navrena imon organizan struktura, kter zohleduje variabilitu
pouit apipravenost psobit vsouladu spoadavkem na dosaen plnch operanch schopnost. Autor vychz zvlastn praxe velitele jednotky lehkho typu
na stupni eta a rota, ato jak znasazen vrmci tuzemskch izahraninch cvien, takzejmna znasazen vzahraninch operacch. lnek slou jako nmt
kodborn diskuzi ve sfe jak akademick, tak odborn.
Abstract:
The article identifies specific attributes which have influenced success of modern
warfare conducted by infantry battalions and their sub-units. Thereare mentioned
ways to suppress the negatives and opportunities to use positives. There is drafted
apossible task organization structure of battalion which allows the variability,
modularity and combat readiness, according to capabilities and statements
catalogue. The author was inspired by his own experiences as an infantry unit
commander. He uses his knowledge gained from military assignments. The article
could be considered as topic for future discussions not only on academic but also
on specialized level.
Klov slova:
Lehk motorizovan prapor, schopnosti, pln spektrum operac, nasaditelnost,
vojensk operace, bojov jednotky, prostedky, organizan struktura, kolov
uskupen, modularita, variabilita, odborn ety.
Key words:
Light infantry battalion, capabilities, full-operational spectrum, performance, military
operations, combat units, resources, task organization, task force, modularity,
variability, specialized platoons.

109

Vojensk rozhledy 2/2014

1. vod
Vsouasn dob AR disponuje temi prapory lehkho typu. Historicky nejstar,
spidanou schopnost zasazen vzduchem, je 43. vsadkov prapor. Dalmi prapory
jsou 74. lehk motorizovan prapor dislokovan vBuovicch, jako soust 7. mb,
a44. lehk motorizovan prapor dislokovan vJindichov Hradci, jako soust
4. brn. Posledn dva zmnn prapory vznikly vroce 2008, nedvno tedy oslavily ptilet
vro svho psoben. Za tuto dobu absolvovaly jejich sousti nasazen vzahraninch
operacch, zahranin cvien, cvien vrmci vych celk na zem AR, anesetn
mnoho vlastnch vcvikovch aktivit. Doshly ady schopnost apiblily se dosaen
schopnosti plnn kol vrmci plnn celho spektra operac.
Clem lnku je pedloit kdal diskuzi aspekty, kter zsadn ovlivuj pouit
tchto typ jednotek voperacch, asouasn navrhnout zpsob, jak je mon snimi
pracovat za elem zefektivnn innosti vsoudobch ibudoucch operacch. [1]

2. Posln, organizan struktura aprostedky


2.1 Posln praporu
Peduren. Motorizovan pozemn jednotka prapornho typu je vytvoena keliminaci schopnost protivnka, zejmna palebnou silou arychlm manvrem. Je pedurena
proplnn taktickch (bojovch) kol na zem esk republiky imimo nj. Vyznauje
se vysokm stupnm pohotovosti, pohyblivost aznanou palebnou silou. Lehk motorizovan prapor je schopen rychlch pesun na rzn vzdlenosti. Je budovn jako soust
nasaditelnch sil knaplnn zvazk esk republiky vrmci NRF aEUBG. Tomu odpovd organizan struktura, ve kter jsou jednotliv prvky zalenny dotzkladnch celk,
tzn. do bojov sti, sti bojov podpory asti logistick azdravotnick podpory.
Vyuitelnost:
vsestav kolovho (aliannho) uskupen,
vsestav mechanizovan brigdy,
pi nasazen vrmci IZS kzchrannm alikvidanm pracm,
pi poslen dekontaminanch mst,
pi vstavb materiln zkladny humanitrn pomoci,
pi poslen Policie R,
samostatn.
loha lmopr vyplv zkolu, kter bude stanoven silm brigdy vrmci aliannch
(koalinch) nebo nrodnch operac. Prapor je schopen psobit:
voperacch pod vedenm NATO aEU podle l. 5 nebo voperacch mimo l. 5
Severoatlantick smlouvy,
vnasazen do bojovch, mrovch, humanitrnch ajinch nestandardnch operacch imimo zem esk republiky (R),
pi veden rozhodn innosti vrznch druzch astupnch ohroen sttu, vjakkoliv ron idenn dob, za kadho poas avjakmkoliv ternu,
110

Vojensk rozhledy 2/2014

pi plnn kol zabezpeen obrany aochrany stanovenho prostoru,


pi nasazen jeho pslunk vsouladu splatnmi zkony R pi plnn kol
poslen Policie R.
Interoperabilita. Pslunci velen, tbu praporu avelitel jednotek jsou schopni
komunikovat vanglickm jazyce. tb praporu m zpracovan metodiky pro plnovn
aveden bojov innosti jak vmru, tak iza vlky.

Charakteristika aposln podzench organizanch celk


Velitelstv
Velitelstv tvo velen, osobn tb atb praporu. Odpovd zejmna za:
organizovn, zen aefektivnost vcviku podzench,
budovn, pidlovn avyuvn uebn avcvikov zkladny,
zen hospodsk innosti praporu,
udrovn arozvjen spoluprce szemnmi orgny,
stav aplnost vojenskho materilu,
organizaci azabezpeen ochrany utajovanch informac.
Bojov jednotky
P rota (ti vpraporu) je pedurena kplnn taktickch kol vsestav praporu nebo samostatn. Kad je tvoena temi pmi etami avelitelskm drustvem. P rota je vyzbrojena kolovmi obrnnmi vozidly. M schopnost vst
innou pmou stelbu proti lehce astedn obrnnm clm do vzdlenosti
a800metr.
Rota zbran je pedurena kplnn taktickch kol vsestav praporu nebo
kpalebn podpoe pch rot. Je tvoena velitelskm drustvem, minometnou
etou, etou automatickch grantomet askupinou odstelova.
Jednotky bojov podpory
Velitelsk rota je pedurena kzabezpeen velen azen, kprovdn przkumu,
zabezpeen apodpoe bojov innosti pch rot. Organizan je tvoena zvelitelsk ety, spojovac ety, przkumn ety, ety chemick ochrany avelitelskho
drustva, kter pln koly vsouladu se svou odbornost. M schopnost zdit
fnick adatov spojen na vzdlenost a 30km.
Jednotky bojovho zabezpeen
Rota logistiky je pedurena klogistick podpoe jednotek praporu. Organizan
je tvoena ze zsobovac ety, ety oprav, velitelskho drustva ahospodskho
drustva. Pi veden bojov innosti vytv, udruje aveze stanoven zsoby
vojenskho materilu, odebr nebo pebr vojensk materil vylenn proprapor. M schopnost zabezpeit stravovn 500 osob/den, skladovou kapacitu 100tun
kusovho materilu, 20 m3 pohonnch hmot, 7 m3 pitn vody apepravn kapacitu
55 tun vojenskho materilu vjednom kolobhu.
111

Vojensk rozhledy 2/2014

Praporn obvazit je pedureno kposkytovn prvn lkask pomoci rannm


anemocnm. Zabezpeuje odsun rannch anemocnch od jednotek ksob,
nevyaduje-li situace jin een. Pepravn kapacita je 8 zrannch vjednom
kolobhu.

3. SWOT analza
Ne uveden analza [5] pehledn demonstruje zkladn atributy lehkho motorizovanho praporu. Tyto atributy jsou zvelk sti ovlivnny disponibiln technikou
aprostedky, organizan strukturou, ale tak vnitnmi ivnjmi procesy alimity.
Tytoatributy jsou zkoumny zhlediska velitele-manaera azpohledu pouit voperacch. Pi tvorb swot-matrixu jsem aplikoval pouze disponibiln prostedky vrmci
pozemnch sil AR bez jakhokoliv zavdn dalch typ.
Tab. 1: SWOT matice

Pleitosti
Efektivn
psoben
vsoudobch
operacch
inn podpora
hlavnho sil
bojovch sil
pi veden
standardnch
operac ve vtch
celcch

112

Slab strnky
snen prchodivost techniky tkm
ternem,
mal palebn sla vpomru sjinmi typy
prapor,
pi tvorb RU indispozice prapornmi
prostedky nepm palby,
poetnost vsadku za souasnho pouit
vozidel,
zvislost na dalch druzch vojska vlivem
absence vlastnch odbornch jednotek.

Siln strnky
rychl pesuny,
schopnost efektivn psobit
vnoci,
skrytost,
efektivita przkumu
(prostedky ISR)
monost nasazen
odstelova i uskupen
pesnch stelc,
kvalitn spojen.

Pekonn slab strnky za elem vyuit


pleitosti
nasazen minimln ve dvojicch, vyuit
specilnch typ pneumatik, vppad
monosti odlehen vozidel (demont
balistick ochrany), vybaven navijky,
pouit cel kly druh steliva dle typu
plnnho kolu, poslen et otk zbran
(RPTZ, AGS)
pro stupe prapor zavst 120mm minomety
vsle alespo eta, pro stupe rota dvojici
81/82mm minomet apro stupe eta 1ks
60mm minomet,
celkov poslit stupe eta,
zavst schopnost vydn anaveden
nepm palby nebo vzdun podpory
odstupn eta (JFO),
implementace odbornch et do
struktury praporu (protitankov, enijn,
protiletadlov, strn),
nalezen vhodnch zpsob bojovho
pouit vrmci taktickch innost vtch
celk.

Vyuit silnch strnek


zaelem uchopen
pleitosti
provdn rychlch operac
ader,
psoben vnoci, palba
naco nejdel vzdlenosti
svyuitm technologie,
vmaximln me zasadit
prvky przkumu sdrazem
na okamit penos
conejkvalitnjch informac
kveliteli,
eliminace vysoce dleitch
cl odstelovai za elem
paralzy velen amorlky,
vppad poteby navdn
palby, plnn kol
przkumu,
pouit vnepehlednm
ternu - koncepce spojen
umouje ovladatelnost
vtho mnostv prostedk
bez vizulnho kontaktu.

Vojensk rozhledy 2/2014


Hrozby
Nesprvn
ineefektivn
vyuit tohoto
typu praporu
ansledn
zmna posln,
pop.reorganizace

Minimalizace slabch strnek avyhnut se


ohroenm
bezvadn analza ternu ped zahjenm
operace,
doasn peslen neptele, bezvadn
pouit vhod ternu asituace ve svj
prospch, agilita,
pro operace na dlouhou vzdlenost nebo
souasnho pouit vce rot snutnost
nepm palby vce prostedky vyadovat
letectvo nebo dlostelectvo nadzenho,
psoben ve vce vozidlech, zvit
imonost aeromobilnch pesun nebo
prosknut pchoty do prostoru ped
zasazenm vozidel.

Vyuit silnch strnek


kodvrcen hrozby
vyhnout se pli lenitmu
ternu, soustedit se
na rychl pesuny
poco nejkvalitnjch
komunikacch pedevm
vnoci,
prapor nasazovat dle ve
uvedenho sloupce.

4. Zkuenosti znasazen apouit jednotek


lehkho typu
Hlavnm druhem bojov techniky lehkch motorizovanch prapor je LOV Iveco.
Jednm zdleitch faktor, kter me zvrtit vsledek boje i taktick innosti,
jepehled. Mm tm na mysli vizuln vytvoen pehled osituaci vblzkm ivzdlenjm prostoru v3D. Prostorov vjem je nenahraditeln. LOV Iveco nedisponuje monost dlouhodobho sledovn prostoru z3 D pohledu. Prce opertora ve
(identifikace ahlen cl, psoben na n, vyhledvn pekek a upesovn
situace vokol), jetedy limitovan. Toto omezen se me projevit vhor orientaci,
snen pehledu ookol avyhledvn demaskujcch pznak i jinch indici, kter
mohou prozradit ptomnost neptele. Jako opaten je mon doplnit sestavu alespo
vpomru 1:2ovozidla disponujc touto monost, nap. LOV Kajman, MaxxPro.
Pipatrolovn jednotek americkch sil voperaci Enduring Freedom aISAF na zem
Afghnistnu byla sestava sloena jak zrznch druh zbran asenzor, tak vemi
sosdkou ibezosdky. Totoeen se jevilo jako velmi praktick anabzejc variabilitu poit.
Ve jsem zmnil variabilitu pouit zbran a senzor. To vytv pleitost
pro poadovan efekt vcli. Na stupni eta, kter pln samostatn bojov kol,
sejev jako vhodn disponovat automatickm grantometem, minometem 60mm
pro monost veden nepm palby nebo vce druhy munice, ppadn kombinac
munice v psu nebo zsobnku. Toto vrazn zvyuje efektivitu poit a bojov
potencil jednotky.
Vozidlo LOV Iveco je schopn transportovat a 5 osob. Zhlediska pimenho
komfortu abezpenosti je vhodn ve vozidle transportovat 4 osoby prmrn rozmrn.
Jako nevhodu spatuji dispozici malm potem sesednut pchoty, co mohou bt
maximln 3 osoby; vppad ptilenn osdky jednoho vozidla. Toto lze nahradit
vce zpsoby, nap. skrytm zasazenm pchoty zjin jednotky do prostoru ped pjezdem vozidel hlavnch sil, vyuitm vce vozidel, m se zv ipoet pk, anebo
zakomponovnm transportnch vozidel do sestavy. Me jednat oT-810 spancovnm
alafetovanou zbran, MaxxPro nebo KBVP Pandur.
113

Vojensk rozhledy 2/2014

Vsoudobch operacch bude vprostoru samostatn psobit jednotka vsle eta


arota. Me samozejm psobit vce jednotek ve stejnm ase vjinm prostoru.
Klov je vtchto ppadech autonomie et arot. Ty mus bt schopny okamit
aprun operovat bez toho, ani by musely bt posilovny i reorganizovny. Dynamika
soudobho boje ataktika neptel nut mal jednotky bt pipraveny vyut velkou klu
monost psoben, od neletlnch prostedk a po nien plonch cl. Prv mnostv, palebn sla, organizace aprunost akce ireakce, vytv pedpoklady kspchu.
Je nutn se na tento fakt zamit avytvoit tmto jednotkm co nejlep organizan,
vcvikov amateriln podmnky kpprav apouit.
Lehk motorizovan prapory nedisponuj enijn technikou. Toto pokldm za velkou nevhodu. Vrmci plnn kol na zkladnch, opevovn i budovn zkladn
infrastruktury, je nutn enijn jednotku vyuvat. Tato jednotka me mt idal schopnosti, pedevm zatarasovn aodtarasovn vbunmi inevbunmi prostedky
zvlt vppadech nebezpe zprodlen. Toto sten straj odborn vcvik ve fzi
individuln ppravy ped nasazenm do operace, nap. kurz EOR (explosive ordnance
reconnaissance) vkombinaci strhacmi pracemi pro neenijn odbornosti. Systmov
vak analogick poadavky nejsou zakotveny. Tyto schopnosti ve vazb na organizan
strukturu, materil asystemizovan msta vidm jako nutn definovat azavst. Podobnm
zpsobem navrhuji eit iproblematiku navdn nepm palby asouinnost sletectvem
nebo zdravotnho zabezpeen.

5. M
 on organizan struktura
sohledem naplnn kol vdalch letech
Toto schma reflektuje souasn, apedevm budouc poteby na uskupen lehkho
typu. Zmny apravy proti souasnmu stavu spovaj vdoplnn onkter odborn
ety, pravou struktury et, rot ipraporu. Smyslem je doshnout efektivity vcviku,
velen, zen apouit vsoudobch abudoucch operacch. Pestoe si jsem vdom
principu modularity tvorby kolovch uskupen, povauji ina stupni prapor dispozici
nktermi druhy odbornost jako sousti pevn struktury za nutn.
Tab. 2: Varianta mon organizan struktury
Stupe rota

Stupe eta

Stupe drustvo
3x p drustvo

2-3x p eta

3x p rota

1x eta zbran

1x drustvo palebn podpory


(60mm minomet + AGS)
1x minometn drustvo
(82mm minomet)
1x drustvo AGS
1x drustvo RPTZ

1x zsobovac drustvo
skupina velitele

114

Vojensk rozhledy 2/2014


1x minometn eta

4x 120mm minomet
1x skupina pedsunutch nvodch
1x drustvo pot

1x protitankov eta
1x protiletadlov eta

3x drustvo RPTZ
2x drustvo PL kanon (kulomet)
2x drustvo rpl zbran
3x przkumn drustvo

1x rota
bojov podpory

1 x przkumn eta

1x drustvo odstelova
1x drustvo UAV
1x zatarasovac drustvo (minov vrha)

1x enijn eta

1x EOD tm
2x enijn drustvo
1x drustvo rad. achem. przkumu

1x eta chemick ochrany

1x drustvo dekontaminace osob


1x drustvo dekontaminace techniky

1x zsobovac drustvo
skupina velitele
drustvo oprav kolov techniky
eta oprav

drustvo oprav speciln techniky


1x vyproovac drustvo

zsobovac eta

1x rota
zabezpeen

strn eta
obvazit

1x zsobovac drustvo
1x hospodsk drustvo
3x strn drustvo
1x osvtlovac drustvo
2x mobiln zdravotnick tm
2x statick zdravotnick tm
drustvo linkovho spojen

spojovac eta

drustvo rdiovho spojen


drustvo IT podpory

1x zsobovac drustvo
skupina velitele

Zvr
Jednotky auskupen lehkho typu vhistorii vojenstv mly, maj apravdpodobn
budou mt sv nezastupiteln msto. Disponuj adou vhod na kor jinch atribut.
Prv vtom spov mistrovstv pouit prv potebnch prostedk dle aktuln situace, kdy jednou budou pouity tanky, podruh letectvo ajindy lehk jednotky. Inspirac
mohou bt zahranin jednotky aoperace, ale pedevm vlastn. Pro poteby lehkch
motorizovanch prapor se lze inspirovat nap. 43. vpr, kter od doby jeho zaloen
proel adou promn aprun se vyvj.
115

Vojensk rozhledy 2/2014

Meme vychzet zvlastnch poznatk nashromdnch vzahraninch operacch


za poslednch vce ne 20 let, pedevm ztch, kde dochzelo ke stetm sneptelem aelilo se rznm nepznivm okolnostem. Vpodobnm duchu je nutn potat
isevoluc ulehkch motorizovanch prapor, pokud chceme, aby byly nadle opravdu
efektivn soust brigd iAR jako celku.
Seznam literatury:
[1] Aktualizovan pln rozvoje operanch schopnost OS R na roky 2012-2018 . Praha: Sekce plnovn
sil MO, 2011.
[2] Doktrna mnohonrodnch operac [AD-3.9]. Praha: Generln tb AR, 2003.
[3] Doktrna pozemnch operac [AD-3.1]. Praha: Generln tb AR, 2003.
[4] Doktrna spolench operac [AD-3]. Praha: Generln tb AR, 2003.
[5] GRASSEOV, M. akol. Analza podniku vrukou manaera: 33 nejpouvanjch metod strategickho
zen. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2010. ISBN 978-80-251-2621-9.
[6] GRASSEOV, M. akol. Procesn zen ve veejnm isoukromm sektoru 1. vyd. Brno: Computer
Press, 2008. ISBN 978-80-251-1987-7.
[7] Pozemn sly voperacch [Pub-31-10-01]. Vykov: Odbor doktrn VeV-VA, 2011.
[8] Pprava pslunk AR [Pub-70-01-01]. Vykov: Odbor doktrn VeV-VA, 2007.
[9] kolc avcvikov cle pro ppravu do mrovch operac [Pub-70-00-02]. Praha: SRDS-OS MO, 2012.
[10] LACHTA, M. Ohniska napt ve svt. Praha: Nakladatelstv esk geografick spolenosti, 2007.
ISBN 978-80-7011-926-6.
[11] Taktika pozemnch sil [Pub-31-10-02]. Vykov: Odbor doktrn VeV-VA, 2011.

Nkter zkratky pouit vtextu:


AGS

[grenade launcher]

grantomet
(avtomatieskij grantmjot stankovij)

brn

[rapid deployment brigade]

brigda rychlho nasazen

EOD

(explosive ordnance disposal)

pyrotechnick asanace
(likvidace vbunho materilu)

EOR

(explosive ordnance reconnaissance)

pyrotechnick przkum
(zjiovn nevybuchl munice)

EUBG

(European Union Battle Group)

bojov uskupen EU

ISAF

(International Stabilization Force)

mezinrodn stabilizan sly

IT

(information technology)

informan technologie

IZS

[IRS - Integrated Rescue System]

integrovan zchrann systm

JFO

(joint forward observer)

pedsunut pozorovatel schopn udat prvky


pronaveden palby dlostelectva aletectva

KBVP

[wheeled infantry combat vehicle]

kolov bojov vozidlo pchoty

lmopr

[light motorized battalion]

lehk motorizovan prapor

LOV Iveco

[lightarmoured vehicle]

lehk obrnn vozidlo Iveco

mb

[mechanized brigade]

mechanizovan brigda

NRF

(NATO Response Force)

sly rychl reakce NATO

PL

[AA - anti-aircraft]

protiletadlov

RPTZ

[hand held anti-tank weapon]

run protitankov zbra

RU

[company task force]

rotn kolov uskupen

UAV

(unmanned aerial vehicle)

bojov bezpilotn prostedek (bpzp)

vpr

[airborne battalion]

vsadkov prapor

116

Vojensk rozhledy 2/2014

Ing. Vojtch Nmeek, Ph.D., Ing. Jaroslav Kolkus,


Ing.FrantiekMinek

Pprava personlu rezortu obrany


vkarirovch kurzech

Informace

Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 117127, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).

Development of Personnel
of the Ministry ofDefence in Career Courses
Abstrakt:
Smr rozvoje oblasti vzdlvn knaplovn kvalifikanch poadavk stanovuje Koncepce ppravy personlu rezortu MO na obdob 2012-2018. Pipprav karirovch kurz seukzalo, e je teba vzhledem kuskutennm nebo
plnovanm zmnm legislativnho azdrojovho rmce vrezortu obrany provst
nkter systmov zmny.
Vtomto lnku je popsn nvrh novho konceptu ppravy personlu rezortu
obrany vkarirovch kurzech, kter byl zpracovn projektovm tmem pod vedenm pracovnk Centra bezpenostnch avojenskostrategickch studi Univerzity
obrany. Vlnku jezachycen ivvoj dan oblasti od roku 2004, kdy dolo kprofesionalizaci Armdy esk republiky.
Abstract:
TheMoD Concept of Personnel Development for 2012-2018 sets the direction
of the educational development to achieve these qualification requirements.
During the process of preparation of the career courses it was revealed that some
system changes should be made due to implemented orplanned changes within
thelegislative and source framework of the Ministry of Defence.
This article describes the proposal of anew concept for training of personnel
inthecareer courses. It was prepared by aproject team headed by the Centre
forSecurity and Military Strategic Studies at the Defence University. The article
also shows thedevelopment ofthesituation since 2004, when the professionalization of the Armed Forces of theCzechRepublic occurred.
Klov slova:
Celoivotn vzdlvn, koncepce vzdlvn, koncepce ppravy, profesn pprava, kvalifikace, kvalifikan poadavky, kvalifikan pedpoklady, karirov
vzdlvn, karirov kurzy.
Key words:
Lifelong learning, concept of education, concept of development, professional
development, qualifications, qualification requirements, qualification preconditions,
career education, career courses.
117

Vojensk rozhledy 2/2014

vod
Podle zkona ovysokch kolch . 111/1998 Sb., 22, psm. c., bylo vroce 2012
na Univerzit obrany zzeno Centrum bezpenostnch avojenskostrategickch
studi (dle jen CBVSS). Zkladn posln tohoto pracovit spov vroziovn
atvr aplikaci vdeckch poznatk analytickho aprognostickho charakteru voblasti
bezpenostn politiky astrategie jako podpory procesu zen obrany R aefektivn
vstavby ozbrojench sil.
Vrmci dlho zmru pro rozvoj organizace Trendy vstavby ozbrojench sil
esk republiky ve vazb na vvoj bezpenostnho prosted byl na CBVSS zpracovn
nov koncept ppravy personlu rezortu obrany vkarirovch kurzech, kter reflektuje pipravovan zmny voblasti zen karir vsouvislosti soekvanm zavedenm
karirnho du anovely zkona . 221/1999 Sb. ovojcch zpovoln, arozpracovv
i dopluje Koncepci ppravy personlu rezortu MO na obdob 2012-2018. [1] Vsouladu sDlouhodobm zmrem vzdlvac avdeck, vzkumn, vvojov ainovan
adal tvr innosti Univerzity obrany na obdob 2011-2015, upravenho pro obdob
2014-2015 [2] byl pijat zmr reorganizace Univerzity obrany vroce 2013. Soust
zmru je islouen stvajc katedry celoivotnho vzdlvn, kter je gestorem karirovch kurz, aCBVSS. Clem tohoto kroku je zven efektivnosti vuky, naven
kapacitnch monosti kurz celoivotnho vzdlvn azaveden novch metod aforem
vuky. Vtto souvislosti probh postupn reorganizace CBVSS zamen na rozen
jeho psobnosti na oblast karirov ppravy personlu rezortu MO od 1. 9. 2014.

Pprava personlu rezortu obrany vkarirovch


kurzech do roku 2012
Na potku roku 2005 vstoupil vinnost zkon . 585/2004 Sb., obrann povinnosti ajejm zajiovn (brann zkon). N stt zapoal sbudovnm profesionlnch
ozbrojench sil esk republiky (dle jen OS R). Zsadnmi koly, krom udren
arozvoje zkladnch schopnost OS R, nutnch pro plnn kol stanovench stavou, zkony asmluvnmi zvazky R, byly restrukturalizace dstojnickho sboru
abudovn rotmistrovskho apraporickho sboru. Systm ppravy personlu byl
zamen na poskytovn vzdlvacch avcvikovch aktivit smujcch ke splnn
kvalifikanch pedpoklad akvalifikanch poadavk stanovench pro jednotliv
systemizovan msta.
Univerzita obrany, kter byla vytvoena vroce 2004, sehrvala vznamnou roli
voblasti vzdlvn knaplnn kvalifikanch pedpoklad apipravovala personl
pro zkladn dstojnick funkce avysoce kvalitn pipraven specialisty praporickho
sboru. st personlu praporickho sboru byla pipravovna ve Vojensk stedn
technick kole MO vMoravsk Tebov. [3] Na tto kole byly vytvoeny podmnky
ipro vzdlvn pslunk rotmistrovskho sboru vdlkov form studia kzskn
plnho stednho odbornho vzdln smaturitn zkoukou anslednho poven do
praporickho sboru. Tm se zvila monost vyut profesionln pipraven pslunky
rotmistrovskho sboru pro pokraovn kariry vOS R. Od roku 2006 bylo nejlepm
pslunkm praporickho hodnostnho sboru umonno studium na Vyodborn
118

Vojensk rozhledy 2/2014

kole MO vMoravsk Tebov. Budovn praporickho sboru na zklad vbru nejlepch zniho hodnostnho sboru ajejich nsledn dokolen apoven je optimlnm
zpsobem, ale jeho realizovn nebylo dostaten vyuvno. Poadavek kdosaen
kvalifikanch pedpoklad udstojnickho apraporickho sboru byl kvantitativn
naplnn abl se 100%. Kdosaen tohoto stavu napomohlo ivytvoen poddstojnickho sboru pevodem personlu hodnostnho sboru rotmistr, jeho pslunci vad
ppad nesplovali kvalifikan poadavky pro rotmistrovsk sbor, ale na poddstojnickch mstech poadavky splovali.
Stejn jako vzdlvn knaplnn kvalifikanch pedpoklad, bylo ivzdlvn
knaplnn kvalifikanch poadavk vrezortu obrany uskuteovno od roku 2006
vsouladu sKoncepc vzdlvn personlu rezortu MO, vstavby arozvoje vojenskho kolstv na roky 2006-2011 (dle jen koncepce vzdlvn), kter poskytla rmec
prorealizaci zsad aimplementaci karirnho du. [4] Byly vytvoeny zkladn podmnky pro vzdlvn pslunk hodnostnch sbor rotmistr aprapork vkarirovch, odbornch aspecializovanch kurzech. Pro hodnostn sbor rotmistr aprapork
byly organizovan nsledujc vojensk karirov kurzy:
a) rotmistrovsk kurz na jin ne velitelsk msta se stanovenou vojenskou hodnost
vhodnostnm sboru rotmistr,
b) kurz velitel drustev na nejni velitelsk msta se stanovenou vojenskou hodnost vhodnostnm sboru rotmistr (msta velitel drustev, osdek, obsluh, provozoven apod.),
c) praporick kurz na msta se stanovenou vojenskou hodnost podpraporka
apraporka,
d) tbn praporick kurz na msta se stanovenou vojenskou hodnost nadpraporka
atbnho praporka.
Kurzy poskytovaly potebn znalosti, dovednosti anvyky pro vkon funkc. Nebyly
systmov nastaven podmnky ke kvalitativnmu vbru vojk ze sboru rotmistr
ajejich postup vkarie do sboru prapork na zklad plnn sluebnch povinnost,
hodnocen, vbru anslednho absolvovn karirovho kurzu apostup do hodnostnho sboru prapork. Zsada vbru nejlepch vojk zniho hodnostnho sboru
do vyho by lpe umoovala vyut potencilu zskanho vkonem funkce, ast
vzahraninch misch aabsolvovnm odbornch aspecializovanch kurz po dobu
vkonu funkce. Nemalm zpsobem by poskytovala idel karirovou perspektivu
pronejni rotmistrovsk sbor. Kvalitnm anronm vbrem nejlepch vojk, jejich
vyslnm do karirovch kurz anslednm povenm se mohla zlepit komplexn
pipravenost pslunk praporickho sboru, jejich schopnost velet, organizovat adit
podzen, ppadn vykonvat vysoce odborn specializovan innosti ujednotek
atvar doma ivzahraninch misch.
Povyovn vojk po absolvovn zkladn ppravy aodbornho kurzu pmo
dopraporickch hodnost, kter bylo zkladem pro vytven praporickho sboru,
mlo asto negativn dsledky jak pro samotn poven vojky, tak ipro jejich podzen aodrazilo se ina kvalit plnn kol. Nevytvoen podmnek pro pirozen vbr
nejlepch vojk zrotmistrovskho sboru anevyuvn jejich dle trvajc ppravy
vkurzech, jednotkch atvarech, vedlo ke snen schopnost jednotek ake zhoren
vztah vjednotkch.
119

Vojensk rozhledy 2/2014

Pes urit nedostatky, karirov kurzy vytvoily podmnky ke splnn zkladnch


kvalifikanch poadavk pro sluebn zaazen pslunk rotmistrovskho apraporickho sboru.
Karirov pprava dstojnk vychzela zdlouhodob ovenho konceptu vzdlvn dstojnk abyla pizpsobena potebm stle vtho zapojen pslunk
OSR do zahraninch mis aintenzivnj spoluprci se stty Severoatlantick aliance
aEvropsk unie. Pro hodnostn sbor nich avych dstojnk byly organizovny
kurzy [5]:
a) dstojnick kurz na msta se stanovenou vojenskou hodnost vhodnostnm sboru
nich dstojnk,
b) kurz pro vy dstojnky na msta se stanovenou vojenskou hodnost majora
apodplukovnka,
c) kurz Generlnho tbu pro msta se stanovenou vojenskou hodnost plukovnka
avojenskou hodnost vhodnostnm sboru generl.
Karirov vzdlvn nich avych dstojnk prochzelo svm vvojem, hledal
se optimln obsah adlka jednotlivch kurz. Obsah karirovch kurz byl vytven
tak, aby poskytoval potebn informace, kter jsou spolen pro vechny odbornosti
aspecializace vjednotlivch hodnostnch sborech abyl prbn upravovn vsouladu
spoadavky velen AR adoktrinln soustavy NATO aAR.
Nosnm poadavkem karirovch kurz bylo zskn veobecn profesn kompetence vojk ve vech hodnostnch sborech. Karirov kurzy nemly za cl nahrazovat
odborn aspecializovan kurzy pro zskn specifickch vdomost, dovednost anvyk
prourit systemizovan msta, ale vhodn je doplovat.
Vznam karirovho vzdlvn vjednotlivch hodnostnch sborech vzrstal abyl
zkladem pro postupn prohlubovn veobecn profesn ppravy (profesnch kompetenc) personlu na kor jeho odbornosti. Vhodnou kombinac karirovch, odbornch,
specializovanch ajazykovch kurz avcviku ujednotek, tvar azazen mly bt
vytvoeny podmnky pro komplexn ppravu pslunk OS R, vsouladu spoadavky
na jednotliv systemizovan msta.
Koncepce vzdlvn pedpokldala, e ji vroce 2006 dojde ke zmn zkona
ovojcch zpovoln. Touto novelizac ml bt vytvoen poddstojnick hodnostn sbor
astanoveny stupn vojenskho karirovho vzdln pro jmenovn do hodnost [6]:
a) poddstojnk vhodnostech svobodnk, destnk aeta je odborn aspeciln
pprava,
b) poddstojnk vhodnosti rotn je vy poddstojnick kurz,
c) prapork vhodnosti rotmistr je zkladn praporick kurz,
d) prapork vhodnosti nadrotmistr je vy praporick kurz,
e) prapork v hodnostech prapork a tbn prapork je tbn praporick
kurz,
f) dstojnk v hodnostech poruk, nadporuk a kapitn je dstojnick kurz
aodborn dstojnick kurz,
g) dstojnk vhodnostech major apodplukovnk je kurz pro vy dstojnky,
h) dstojnk vhodnosti plukovnk agenerl je kurz generlnho tbu.

120

Vojensk rozhledy 2/2014

Pprava vojk vhodnostnm sboru poddstojnk aprapork mla bt organizovna ve vcvikov zkladn ve Vykov ana Vojensk akademii ve Vykov vsouinnosti sVojenskm oborem Fakulty tlesn vchovy asportu Univerzity Karlovy
(VO FTVS UK), stvary avcvikovmi zazenmi AR. [7] Vzhledem ke zpodn
novelizace zkona ovojcch zpovoln nemohl bt pedpokldan model karirovho
vzdlvn pln implementovn.
Na zklad zskanch poznatk azkuenost pistoupil rezort obrany vroce 2010
kekomplexnmu zhodnocen koncepce vzdlvn avsouinnosti sGenerlnm tbem
AR byla zpracovna Koncepce ppravy personlu rezortu MO na obdob 2012-2018
(dle jen koncepce ppravy).

Priority ppravy personlu


podle koncepce ppravy
Vchodiskem pro zpracovn koncepce ppravy byla Bl kniha oobran, [8] kter
za jednu zpriorit oznaila ppravu vojk ve vech hodnostnch sborech, pro jejich
postup karirou. Za zkladn kariru vojka je pitom povaovna karira velitelsk.
Dal prioritou je pprava vybranch kategori personlu rezortu MO podporujcch
zachovn nebo rozvoj nezbytnch azcela nezbytnch schopnost. Clem je tedy vytvoen systmu ppravy personlu rezortu obrany, kter umouje prostednictvm vzdlvacch avcvikovch aktivit splnit kvalifikan poadavky apedpoklady, stanoven
pro jednotliv systemizovan msta.
Stanovenm priorit byly vytvoeny pedpoklady pro postupn omezovn schopnost
rezortu voblasti ppravy personlu vppad snen finannch zdroj. Na tomto
zklad bylo stanoveno poad dleitosti prvk systmu ppravy personlu zhlediska
vzdlvacch zazen rezortu, kategori personlu avzdlvacch aktivit. Vsouladu
sprioritami jsou jako nejdleitj vzdlvac zazen oznaena Vojensk akademie
ve Vykov aUniverzita obrany Brno, jako nositel schopnosti vzdlvn vojenskho
velitelskho personlu ato pedevm vrmci profesn ppravy. [9]
Organizac profesnho vzdlvn aprofesnho vcviku ve vzdlvacch zazench rezortu obrany jsou pro personl vytvoeny podmnky ke splnn kvalifikanch poadavk. Struktura kvalifikanch poadavk je vkoncepci ppravy popsna
nsledovn: Vrmci ppravy ke splnn kvalifikanch poadavk absolvuje vojk
zpovoln zkladn ppravu pi pijet do sluebnho pomru. Zkladn ppravu povaujeme zamandatorn pro vechny vojky pi zastvn jakkoli vojensk funkce
vrezortu obrany, atud ji adme mezi podmnky kvkonu povoln. Dle vojci
absolvuj ppravu vkarirovch aodbornch kurzech, kter tvo systm kvalifikanch poadavk proprostup hodnostnmi sbory apro zastvn konkrtnch systemizovanch mst. Soust ppravy ke splnn kvalifikanch poadavk je ijazykov
vzdlvn.[10]
Zsadnm pnosem koncepce ppravy je jej komplexn pstup. Proti pedchzejc
koncepci e vechny sloky ppravy personlu, tedy vzdlvn, vcvik ivchovu.
Clem ppravy vojk zpovoln vkarirovch kurzech je splnn stanovenho
zkladnho kvalifikanho poadavku, tj. zskn vojenskch znalost adovednost
nezbytnch pro vkon sluby vpslunm hodnostnm sboru. [11]
121

Vojensk rozhledy 2/2014

Soustava karirovch kurz je koncepc ppravy nastavena tak, aby absolvovn


karirovho kurzu vytvelo pedpoklady pro vstup do jednotlivch hodnostnch sbor
ansledn pro prchod karirou vrmci danch hodnostnch sbor [12]:
a) praporick kurz, kter utv profil pslunka sboru prapork,
b) vy praporick kurz, kter utv profil pslunka sboru prapork vhodnostech prapork, nadprapork atbn prapork,
c) dstojnick kurz, kter utv profil pslunka sboru nich dstojnk,
d) kurz pro vy dstojnky, kter utv profil pslunka sboru vych dstojnk,
e) kurz generlnho tbu, kter utv profil pro vybran plukovnky agenerly.
Absolvovn karirovho kurzu nen jedinou podmnkou knaplnn kvalifikanch
poadavk. Je rozhodujc soust, ale knaplnn kvalifikanch poadavk mus
vojk zpovoln absolvovat odborn kurz stanoven sprvcem dan odbornosti asloit
jazykovou zkouku na rovni pedepsan popisem systemizovanho msta. Uplatnnm
zsad stanovench koncepc ppravy by mla skonit praxe, kdy na systemizovan msta
byli ustanovovni vojci zpovoln, kte kvalifikan poadavky nesplovali.
Pestoe ji koncepce vzdlvn pedjmala potebu vzdlvn avcviku pslunk poddstojnickho hodnostnho sboru, koncepce ppravy tuto oblast pomj.
Jde odsledek nejednotnho nzoru pedstavitel Generlnho tbu AR na rove
ppravy vrmci tohoto hodnostnho sboru ato jak pi stanovovn rovn kvalifikanch
pedpoklad, tak ikvalifikanch poadavk.

Vchodiska pro tvorbu novho konceptu


karirovho vzdlvn
Kimplementaci koncepce ppravy voblasti karirovho vzdlvn anaplnn Dlouhodobho zmru vzdlvac avdeck, vzkumn, vvojov ainovan adal tvr
innosti Univerzity obrany na obdob 2011-2015 upravenho pro obdob 2014-2015,
inicioval rektor Univerzity obrany sestaven projektovho tmu, jeho kolem bylo
vyhodnotit kvalitu aelnost jednotlivch kurz karirovho vzdlvn anavrhnout
optimln strukturu aobsah karirovch kurz pro budouc obdob.
Od roku 2011, kdy byla pijata koncepce ppravy personlu rezortu obrany, dolo
knkterm zmnm, kter zsadnm zpsobem ovlivuj nastaven podmnky proppravu pslunk rezortu obrany MO ajejich prbn vzdlvn:
Dolo ke zmn rozpotovho rmce, respektive kdalmu snen vojenskho
rozpotu, na kter rezort obrany reagoval restrukturalizanmi opatenmi asnenm occa 3000 systemizovanch mst (dle jen SM).
Vedenm rezortu byl stanoven poadavek na nov pstup kproblematice systemizace funknch mst sclem doshnout zlepen pomr mezi hodnostnmi sbory
dle standard vysplch armd NATO asladn hodnost na srovnatelnch SM.
Byl zpracovn nvrh na urychlen zaveden novho systmu vbru osob na jednotliv SM pi prchodu karirou svyuitm vbrovch komis, astm souvisejc
nov systm hodnocen, vetn zaveden institutu doby rozhodn, tj. maximln
mon doby vkonu sluby na jednom SM asystmu hodnost-funkce-plat, jako
soust novely zkona . 221/1999 Sb., ovojcch zpovoln.
122

Vojensk rozhledy 2/2014

Zvyuje se odliv kvalitnho personlu, vysoce vzdlanch odbornk schopnch


odborn akoncepn prce vrmci mezinrodnch inrodnch struktur.
Ve uveden zmny budou mt konkrtn dopad na prbh sluby kadho vojka
zpovoln adotknou se iostatnch pslunk rezortu. Nov zpsob zen karir
azajiovn profesn ppravy bude klst na vzdlvac avcvikov zazen rezortu
vy nroky na rozsah, ale ikvalitu poskytovanch vzdlvacch avcvikovch
aktivit.
Projektov tm si dal za cl navrhnout koncept, kter pope karirovou ppravu
personlu rezortu obrany komplexn, sohledem na provzanost vzdlvacch aktivit
poskytovanch pro jednotliv hodnostnmi sbory avnvaznosti na obsah vzdlvn
ke splnn kvalifikanch pedpoklad. Prioritn tedy neme jt opouhou zmnu potu
kurz, forem ametod jejich organizace. Pprava vkarirovch kurzech nesm bt nadle
zamlena akoncipovna jako pouh jednostrann pedvn informac, ale mus sesoustedit na daleko vt aktivn participaci studujcch na procesu vzdlvn, na zmnu
zpsobu mylen achovn lid vstupujcch do procesu vbru personlu vprbhu
kariry. Odborn pipravenost vojk AR je na vysok rovni, jak dosvduj mimo
jin ihodnocen partner avsledky ze zahraninch operac.
Veobecn rozhled aostatn osobnostn charakteristiky, typick pro vyzrlou osobnost obana-profesionlnho vojka vak nedosahuj poadovanho standardu. Jdetedy
pedevm oformovn osobnosti, ozlepen schopnost kreativnho, analytickho akritickho mylen, lep orientaci voblastech vojenskho umn, bezpenostn aobrann
politiky, krizovho zen, civiln vojenskch vztah, etiky, historie, prva, prce smdii,
zvldnut zklad rtoriky aveden lid (leadership) apod. Jde osystm, kter by ml
bt dostaten flexibiln aoteven pro vechny kategorie vojk zpovoln appadn
ipro obansk zamstnance rezortu obrany, pokud to bude vyadovno pi jejich zaazen na systemizovan msto.
Analzou souasnho stavu byly definovny tyto zsadn problmy, kter je teba
voblasti karirov ppravy eit:
1. Deficit vnaplovn kvalifikanch poadavk udstojnickho apraporickho
sboru, kter vznikl vdsledku nevyadovn jejich naplnnm ped ustanovenm
na SM. Vzhledem ke kapacitnm monostem Univerzity obrany vBrn (dle
jenUO) aVelitelstv vcviku-Vojensk akademii (dle jen VeV-VA) nen reln
tento deficit odstranit aje tedy nutn najt zpsob een tohoto problmu.
2. Nerovnomrn rozloen kurz vprbhu kariry, dlouh anerovnomrn doba
mezi jednotlivmi kurzy vede ke ztrt veobecnho aodbornho pehledu apropadu do operativy bnho ivota, pouze jeden kurz pro ni dstojnky (dle
jenND), dva kurzy pro vy dstojnky (dle jen VD).
3. Obsahovou nvaznost jednotlivch kurz.
4. Rozdln obsahov zamen domcch azahraninch kurz.
5. Sjednocen nosnch pedmt pro vechny rovn karirovch kurz.
6. Pokryt poadovanch rovn managementu hodnostnch sbor jednotlivmi
druhy kurz.
7. Nejednoznanou vazbu mezi karirovm kurzem, odbornm kurzem ajazykovm
kurzem, jednotliv SM nejsou pesn popsna zhlediska poadavk, co vkonenm dsledku opt vede knenaplovn rozkazu ministra obrany . 8/2010.
123

Vojensk rozhledy 2/2014

8. Kompatibilitu kurz se vzdlvacmi standardy spojenc kvytvoen lepch


podmnek pro uznvn (nostrifikaci) vzdln vzahrani.
9. Propojen karirovch kurz snrodn soustavou kvalifikac.
10. Rozvoj vzdlvac soustavy rezortu MO, vzdlvac instituce nejsou odpovdajcm zpsobem rozvjeny azdrojov podporovny aje nutn periodick obmna
personlu sclem dosaen vtho sept sprax avvojem vojenstv, aby praxe
nepedbhala teorii.
11. Toleranci knedodrovn rozkazu ministra obrany . 8/2010 Zsady tvorby systemizovanch mst, kter umouje sniovn stanovenho kvalifikanho poadavku uSM reorganizovanch prvk atm vede kcelkovmu sniovn nrok
napipravenost dstojnk zastvajcch SM stednho avyho managementu.
12. Vyuit absolvent zahraninch kurz akol, pracovnk zahraninch pracovi,
vraznch vojenskch osobnost adalch lid, kte zskali zkuenosti vpraxi
utvar vR avzahraninch operacch, kpedvn znalost adovednost
vkarirovch kurzech.
Pro stanoven struktury karirovch kurz, jejich rozloen vrmci karirovho
postupu, zsad organizace, ale ipoadovanch vstup zuen aznich odvozenho
vzdlvacho obsahu, je teba brt vvahu adu poadavk. Tyto poadavky vyplvaj
pedevm zlegislativnch norem, poteb rezortu obrany jako hlavnho odbratele,
vhledu vvoje zdrojovho rmce apoadavk na elnost aefektivitu.
Navren een mus bt tak vsouladu se zmrem dlouhodobho rozvoje oblasti
ppravy personlu vrezortu obrany azabezpeovat:
propojen ppravy personlu se systmem zen karir,
rozvoj karirn ppravy vojk zpovoln,
rozvoj jazykovho vzdlvn personlu rezortu obrany,
elnost, hospodrnost aefektivitu pi poskytovn vzdlvacch aktivit,
existenci vlastn (rezortn) soustavy pro ppravu personlu.
Tvrm zpsobem je teba vyut izahranin materily, zpracovan pod ztitou
NATO nebo vojenskho tbu Evropsk unie. Napklad materily zpracovan mezinrodn skupinou vojenskch odbornk aakademickch pracovnk pedevm ze
vzdlvacch instituc zem NATO, kter byly 5. listopadu 2013 schvleny Spojeneckm
velitelstvm NATO pro transformaci vNorfolku (USA) jako referenn publikace NATO
pro tvorbu vzdlvacch program akurz pro vzdlvn personlu vpartnerskch
zemch. [13]
Tvorba aimplementace navrenho modelu ppravy vojk zpovoln vkarirovch
kurzech bude ovlivnna nebo pmo podmnna:
pipravenou novelizac zkona . 221/1999 Sb., ovojcch zpovoln, ve znn pozdjch pedpis, kter stanov rmec ke zpracovn auplatovn karirnho du,
implementac apropojenm systmu zen karir asystmu ppravy personlu
vrezortu obrany, oputnm principu nedln velitelsk pravomoci vpersonln
oblasti spechodem na objektivnj systm vbrovch komis,
jednoznanm ana hodnost vzanm stanovenm kvalifikanch pedpoklad
apoadavk vpopisech systemizovanch mst, vetn stanoven zahraninho
kurzu, pokud neexistuje domc ekvivalent,
124

Vojensk rozhledy 2/2014

akceptovnm astriktnm uplatovnm poadavku na splnn kvalifikanch


poadavk vojkem zpovoln ped jeho povenm austanovenm na systemizovan msto,
zavedenm systmu sledovn hodnocen elnosti, efektivity azen kvality
poskytovanch vzdlvacch aktivit ve vztahu kpotebm praxe, vychzejc pedevm zpravidelnch hodnocen poskytujcch zptnou vazbu jako vchodisko
pro pravu stvajcch studijnch avzdlvacch program,
optimalizac systmu plnovn azen ppravy aumsovn personlu podle relnch poteb rezortu, jeho zdrojovch monost avsouladu skarirnm dem,
poadavkem na dlouhodobou udritelnost aflexibilitu nastavenho modelu ppravy (modulrn skladba, obsah bez ohledu na odbornost, maximln vyuit
stvajcch zdroj akapacit),
vvojem voblasti mezinrodn obrann spoluprce, zamen na sdlen schopnost
akapacit vyuitelnch voblasti karirovho vzdlvn,
existenc vnitnho deficitu (spotebou jeho odstrann) anaplnn kvalifikanch
poadavk ujednotlivch hodnostnch sbor.

Nvrh novho konceptu karirovho vzdlvn


Na zklad analzy souasnho stavu karirov ppravy vrezortu obrany, svyuitm
zkuenost sorganizovnm karirovch kurz ve vybranch zemch NATO apirespektovn zsad stanovench koncepc ppravy, byl projektovm tmem navren koncept,
kter vmaximln me zohleduje poadavky Generlnho tbu AR na karirovou
ppravu vojk zpovoln. Dolo ke zkrcen dlky kurz azven jejich etnosti
vprbhu kariry. Kurzy jsou spolen pro vechny odbornosti aodpovdaj poadovan
rovni managementu.
Vtabulce slo 1 je uvedena struktura kurz suvedenm jejich strunho popisu.
Proti koncepci ppravy byla struktura kurz doplnna opoddstojnick kurz, kurz pro
vrchn praporky avelitelsko-tbn kurz. Vsouvislosti se zmnou struktury kurz bylo
navreno inov nastaven ekvivalent dostupnch zahraninch kurz. Tabulka.2
ukazuje souasn piznan ekvivalenty anvrh novch ekvivalent.
Tab. 1: Nvrh nov struktury karirovch kurz
Msto kurzu

Dlka
kurzu

Kurz
prohodnost
poabsolvovn

Poet kurz
za rok
(poteba)

Zkladn pprava

VeV-VA Vykov

12 tdn

svobodnk

Poddstojnick kurz

VeV-VA Vykov

10 tdn

eta

Praporick kurz

VeV-VA Vykov

12 tdn

rotmistr

Vy praporick kurz

VeV-VA Vykov

18 tdn

nadprapork

2-3

Kurz pro vrchn


praporky

zahrani

1 rok

tbn prapork

Zkladn dstojnick
kurz

VeV-VA Vykov

18 tdn

poruk,
nadporuk

125

Vojensk rozhledy 2/2014


Kurz pro ni dstojnky

VeV-VA Vykov

12 tdn

kapitn

4 [*]

Kurz pro vy dstojnky

UO Brno

18 tdn

major

4 [*]

Kurz generlnho tbu

UO Brno

24 tdn

plukovnk,
brigdn generl

Kurz pro generly

zahrani
(USA, VB)

1 rok

brigdn generl

[*] vprezenn ikombinovan form

Zekonomickch dvod se pedpokld, e do zahraninch kurz pro generly


budou vyslni pouze dstojnci, kte budou na zklad rozhodnut vbrov komise
pedureni pro ustanoven na systemizovan msta spedepsanou hodnost brigdn
generl nebo generlmajor. Pedpokladem kvysln do tohoto kurzu bude tak absolvovn nrodnho kurzu generlnho tbu apoteba dalho vzdln po jeho absolvovn
pro budouc kariru.
Sclem maximlnho zven efektivity vzdlvn vkarirovch kurzech, atak
zdvod omezen kapacity vzdlvacch zazen, budou nkter kurzy organizovny
ivkombinovan form studia, smaximlnm vyuitm distannch forem vzdlvn. Vprvn ad pjde okurz pro vy dstojnky, kde poteba kolen me ron
doshnout a 160 vojk zpovoln. Jet sloitj bude situace pi organizaci kurzu
proni dstojnky.
Pedmtem dalho een je naplnn poadavku, zakotvenho vkoncepci ppravy,
aby podmnkou pro uznn vzdln vzahraninch karirovch kurzech bylo doplnn
studia ostanoven minimum vesk republice. Teprve jeho absolvovnm bude splnn
pslun kvalifikan poadavek. [14]
Tab. 2: Pehled zahraninch kurz pro dstojnky ajejich nrodn ekvivalent
Nzev zahraninho kurzu

Stvajc nrodn
ekvivalent

Navrhovan ekvivalent

Royal College of Defence Studies (GBR)

Kurz generlnho tbu

Kurz pro generly

National Defence University War College


(USA)

Kurz generlnho tbu

Kurz pro generly

Army War College (USA)

Kurz generlnho tbu

Kurz pro generly

Air War College (USA)

Kurz generlnho tbu

Kurz pro generly

Lcole de guerre (FRA)

Kurz generlnho tbu

Kurz generlnho tbu

Akademie velen Bundeswehru (DEU)

Kurz generlnho tbu

Kurz generlnho tbu

Kurz nrodnej bezpenosti (SVK)

Kurz generlnho tbu

Kurz generlnho tbu

Baltic Defence College (EST)

Kurz generlnho tbu

Kurz generlnho tbu

Advanced Command and Staff Course (GBR)

Kurz pro vy dstojnky

Kurz pro vy dstojnky

Command and General Staff College (USA)

Kurz pro vy dstojnky

Kurz pro vy dstojnky

Air Command and Staff College (USA)

Kurz pro vy dstojnky

Kurz pro vy dstojnky

Command and Staff College USMC (USA)

Kurz pro vy dstojnky

Kurz pro vy dstojnky

Lcole dtat-major (FRA)

Kurz pro vy dstojnky

Kurz pro vy dstojnky

Command and Staff College (PAK)

Kurz generlnho tbu

Kurz pro vy dstojnky

126

Vojensk rozhledy 2/2014

Zvr
Projektovm tmem byl zpracovn dokument nazvan Pprava personlu rezortu
obrany vkarirovch kurzech, kter obsahuje komplexn analzu oblasti karirov
ppravy anvrh nov struktury, obsahu, prbhu azpsobu organizace kurz vetn
postupu implementace novho konceptu. Na zpracovn tohoto dokumentu se vedle
pracovnk CBVSS podleli odbornci zdalch pracovi Univerzity obrany, ministerstva obrany aVeV-VA Vykov. Vsledn nvrh ppravy vkarirovch kurzech byl
projednn generlskou radou nelnka Generlnho tbu AR abyl doporuen krealizaci. Nsledn byl postoupen editeli sekce personln MO, aby mohl bt dopracovn
do podoby implementanho projektu dl oblasti koncepce ppravy.
Pro kurz pro vy dstojnky akurz generlnho tbu ji byla zpracovna zkladn
uebn dokumentace, kter byla schvlena gestory kurz. Vsouasn dob probh zpracovn komplexnch pln tchto kurz tak, aby mohly bt zahjeny od 1. 9. 2014. Ostatn
kurzy budou zahajovny postupn, jak budou vytveny podmnky pro jejich realizaci.
Poznmky ktextu auit literatura:
[1] Koncepce ppravy personlu rezortu MO na obdob 2012-2018. Praha: Sekce personln MO, 2011.
Koncepce byla schvlena dne 12. prosince 2011 Radou ministra obrany pro plnovn.
[2] Dlouhodob zmr vzdlvac avdeck, vzkumn, vvojov ainovan adal tvr innosti Univerzity
obrany na obdob 2011-2015, upraven pro obdob 2014-2015. Dostupn z http://www.unob.cz/
dokumenty/Documents/DZ%202014-15.pdf.
[3] Od roku 2006 Vojensk stedn kola avy odborn kola MO vMoravsk Tebov.
[4] Koncepce vzdlvn personlu rezortu MO, vstavby arozvoje vojenskho kolstv na roky 2006-2011,
Praha: Sekce personln MO, 2005.
[5] Tamt, ploha . 3, str. 3.
[6] Tamt.
[7] Tamt.
[8] Bl kniha oobran. Praha: MO R 2011. Vlda esk republiky schvlila materil Bl kniha oobran
usnesenm slo 369 ze dne 18. kvtna 2011. Dostupn zhttp://www.mocr.army.cz/ministr-a-ministerstvo/
odkazy/odkazy-46088.
[9] Koncepce ppravy personlu rezortu MO na obdob 2012-2018. Praha: Sekce personln MO, 2011,
str. 50-52.
[10] Tamt str. 25.
[11] Tamt.
[12] Tamt, str. 25-26.
[13] Generic Officer Professional Military Education: Reference Curriculum. EMELIFEONWU, David, C. (ed.).
Kingston, ON, Kanada: Canadian Defence Academy, Dec. 2011, 1000-1 (SSO DEO), 96str. Dostupn na:
http://www.nato.int/nato_static/assets/pdf/pdf_topics/20111202_Generic-Officer-PME-RC.pdf.
[14] Koncepce ppravy personlu rezortu MO na obdob 2012-2018. Praha: Sekce personln MO, 2011, str. 27.

NATO Country Codes:


Trigram
DEU
EST
FRA
GBR
SVK
PAK

Digram
GE
EN
FR
UK
LO
PK

Entity
Germany
Estonia
France
United Kingdom (Great Britain and Northern Ireland)
Slovakia
Pakistan

127

Vojensk rozhledy 2/2014

Profesor Ing.Josef ha, DrSc.

Informace Konfliktn potencil vody

achaotick globln vodn politika

Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 128140, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).
lnek proel recenznm zenm.

Motto:
Dsledky nsilnho peruen vodnho toku vcitliv oblasti jsou srovnateln
snuklernm tokem.

Water Potential for Conflicts and Confusion


ofGlobal Hydropolitics
Abstrakt:
lnek e mezeru vliteratue tkajc se efekt adsledk nedostatku vody
amonho konfliktu ovodu. Tma m jasn vojensk implikace. Odbornci poskytuj dosti pesimistick prognzy tkajc se situace se sladkou vodou na planet.
Jako uiten nstroj se jev modely vasnho varovn asoubor indiktor
vasnho varovn. Autor se zabv danou tematikou hlavn zhlediska rovn
esk republiky.
Abstract:
This paper addresses agap in the literature relating to the effects and implications
of water scarcity and the potential for water wars. The theme has evident military
consequences. Experts provide rather pessimistic forecasts about the situation
with freshwater on the planet. The early warning models seem to bequite useful
as well as early warning conflict indicators. The author deals with the problem
from the level of the Czech Republic.
Klov slova:
Indiktor, ukazatel nedostatku vody, ukazatel zranitelnosti zdroj, integrovan
posuzovn rizika, princip pedbn opatrnosti, hegemonie, hodnocen vody,
konfliktn potencil vody, model vasnho varovn, modely proudn ocen,
mezinrodn povod, nedostatek vody, nouze o vodu, sociln ukazatel nedostatku,
faktor zesilujc jednotliv hrozby, vlky ovodu.
Key words
Indicator, water stress indicator, water resources vulnerability index, integrated
risk assessment, precautionary principle, hegemony, valuing water, water potential
for conflicts, early warning model, atmosphere ocean general circulation models,
international basin, water stress, water scarcity, social water stress index, threat
multiplier, water wars.
128

Vojensk rozhledy 2/2014

vod
Vsouasn dob je vnovna velk pozornost potenciln monm vlkm ovodu.
Monm nstrojem, jak se na mon nedostatek vody pipravit, jsou modely vasnho
varovn asoubor indiktor vasnho varovn (tab.1). Rmec intenzity konfliktu
ovodu (viz obr.) umouje vizualizaci rznch hledisek adokld, e kad odlin
rove intenzity konfliktu m velmi diferencovan dsledek na mezinrodn vztahy.
Jinmi slovy eeno, absence vlky neznamen absenci konfliktu. Pehled literatury
naznauje zmatek votzce hodnocen vody, zda m bt posuzovna jako veejn statek,
zbo nebo dokonce jako lidsk prvo.
Zkonfliktnho potencilu vody se stv celosvtov bezpenostn tma. Pspvek
nabz hlub pohled na probhajc sil analyzovat dsledky slcho deficitu dostupnch
zdroj vody vcitlivch oblastech svta. Dje se tak jednak pomoc deskriptivn analzy
historick databze evidovanch udlost, jednak pomoc modelov techniky agenerovanch indiktor pro predikci scn. Pozornost je soustedna na mezinrodn
povod velkch vodnch tok. Vodbornch kruzch existuje shoda, e hlavn hrozbu
budoucch konflikt pedstavuje nerovnomrn rozdlen vodnch zdroj. Vesk
republice sepedmtn problm tk rizika dopadu klimatick zmny anedostatenosti
sttn sprvy vzen vodnho hospodstv.
Tento pspvek voln navazuje na lnek Osudov vize 2050 pedstava neuvitelnho, kter autor publikoval vtomto asopise vroce 2008. [1]

Nedostatek vody destabilizujc faktor


Nedostatek pitn vody vcitlivch oblastech svta se me stt destabilizujcm
faktorem vrmci celoplanetrnho lidskho spoleenstv. Tma je oto vznamnj,
e voda je zdroj nenahraditeln aimanentn ivotn dleit, m se podstatn li
odvech ostatnch surovin azdroj. Zkonfliktnho potencilu vody se stv celosvtov
bezpenostn tma.
Voda me bt pouita jako vojensk apolitick prostedek kdosaen cle ijako
mon cl vojensk akce. Pedevm pitn voda m charakter mocensko-politickho
nstroje. Stv se soust mezinrodnch bezpenostnch analz. Upoutvaj zejmna
varovn vroky vznamnch initel vduchu teze [10] Voda ji nyn pispv kekonfliktm mezi nrody abudouc konflikty kvli vod budou zejm narstat. Velmi
asto jecitovn vrok editele Svtov banky zroku 1995 dr.Ismaila Serageldina[6]:
vlky v21.stolet budou vedeny kvli vod.
Aktuln je predikce ze zdroj Nrodn zpravodajsk sluby USA zroku 2012 [17]:
monost vzniku vlky ovodu se me stt realitou bhem dekdy. Pesimistickou predikci umocuje hroziv vize dopadu klimatick zmny. Uvedenou bezpenostn zprvu si vydal prezident USA. Hovo se ohrozb vzniku vlky ovodu
vasovm horizontu 2030. Katalyztorem mimodnch udlost me bt zven
souasn poteby vody o40% do roku 2040 podle aktuln proveden predikce. Obdobnou varovnou analzu poskytuje studie [7] zpohledu globln vojensk geografie,
v.obshl souvisejc databze.
129

Vojensk rozhledy 2/2014

Bezpenostn zprva explicitn definuje dva faktory rizika, jednak nezajitn vodn
zdroje vpoadovanch parametrech pro obyvatelstvo, jednak hrozbu teroristickho
toku na klov vodn zdroje. Vprvnm ppad jde oselhn sttnho systmu ainfrastruktury; konenm efektem me bt zhroucen sttu. Ve druhm ppad jde osilnou
zranitelnost vodohospodsk infrastruktury, kterou nelze inn chrnit vprostoru
aase. Liniov charakter vodrenskch tok tuto monost zcela vyluuje. Situace
sestv komplikovanj, pokud se spor netk pouze dvou stt, ale je multilaterln,
viz souasn konflikt ovodu ve Stedn Asii.
Hrozba potencilnho rizika vzniku mezinrodnch konflikt ovodu je nejastji
dokldna situac vzemch subsaharsk Afriky aoblasti Stednho vchodu oznaovanch zkratkou MENA (Middle East and North Africa). Zprva [17] varuje, eomezen
dostupnost vody pro obyvatelstvo me bt pinou vnitnho politickho napt apodporovat separatistick tendence vregionu. Jak voda, tak vodn zdroje by se pravdpodobn mohly stt dvodem vojensk akce anstrojem veden vlky. Nicmn dosud
nebyl zaznamenn ppad, kdy by nedostatek vody vedl pmo kozbrojenmu konfliktu;
obdobn je tomu na mezisttn rovni.

Typologie pin ateoretickch dvod


pro vznik vlky ovodu
Konfliktn potencil vody m podle [9, 10] tyi zkladn dvody. Primrn pinu lze
nalzt vsituaci, kdy mstn zdroje uritho sttu nejsou schopny zcela pokrt spotebu
obyvatel. Druhm dvodem je, e se ojeden zdroj dl vce stt i etnickch region
souasn. Jako tet dvod se uvd nerovnomrn rozloen sil aktr dlcch se ovodn
zdroje atvrt dvod se pisuzuje konfliktu vsituaci, kdy stty nemaj snadn pstup
kalternativnm zdrojm sladk vody.
Nroky na vodu N, viz [24], jsou dny poadavky na tyi neoddliteln parametry
vodnho zdroje pro dan msto i geografick prostor Svase t co do mnostv Q
ajakosti c, tj. podle obecnho vztahu

N = f ( S , t , Q, c )

(1)

Obecn model potencilnho konfliktu ovodu P podle [8] uruje ble nespecikovan
funkce otech parametrech ve tvaru

PKONFLIKT =
j ( motiv, monost , rovnost identita )

(2)

Reere problematiky konflikt ovodu je skromn na serizn teoretick prameny;


pevldaj vzjemn opisovan eseje; domc autoi se tm vhradn opraj odeskriptivn analzu atypologii Gleicka [9, 10, 11]. Studie [32] nabz geografickou analzu
vytypovanch svtovch ohnisek potencilnho konfliktu ovodu avyuv verbln
numerickou patncti bodovou stupnici intenzity udlosti (BAR Event intensity scale).
Agentura DANIDA dnskho ministerstva zahrani si vydala vroce 2003 zpracovn
pslun studie od institutu DIIS. [22] Tmov studie [8] dopluje geografick problm
otypologii vodnch tok, kter jsou sdleny sousednmi stty.
Ztto typologie odvozuje diferencovan soubor scn amultivariantn model
mezisttnch konflikt.
130

Vojensk rozhledy 2/2014

Stejn je dokument UNESCO/IHP [26] zahrnuje obshl katalog indiktor vasnho varovn ped potencilnm konfliktem ovodu vdeseti rznch kategorich,
viztab1. Analza je vrazn multioborov auniverzln platn vrmci globlnho
mtka planetrnho systmu Zem. Dokument OECD zroku 2005 [18] vpodstat
nabz stejn mylenky ve formtu klovho poselstv.
Tab. 1: Katalog rizikovch indiktor vasnho varovn
ped potencilnm konfliktem ovodu; zkrceno podle UNESCO-IHP. [26]
1

Rizikov regionln indiktory


(nap. oiven etnickch vztah, zmna rovnovhy sil, vnj podpora opozinch skupin aj.)

Rizikov indiktory sttn suverenity apolitick moci


(nap. nejednotn sttn moc, nsiln zemn konflikty, nevyeen peshranin otzky aj.)

Rizikov strategick indiktory


(nap. hrozby tok, vysok mra kriminality, sttn pevrat aj.)

Rizikov indiktory fragmentace achovn hlavnch aktr


(nap. politick aosobn rivalita, spory mezi klovmi osobnostmi, frakce aj.)

Rizikov indiktory ideologickch faktor


(nap. etnick anrodn polarizace, konflikty ideologickch systm, norem ahodnot)

Rizikov indiktory politick opozice


(nap. historick rivalita, radikalizace opozice, dysfunkn soudnictv aj.)

Indiktory socilnho azempisnho rozen konfliktu


(nap. nevyeen zemn problmy, pohyb obyvatelstva nap hranicemi sttu, aj.)

Rizikov indiktory nsil


(nap. nrst organizovanho zloinu, vyzbrojovn obyvatelstva, aj.)

Rizikov indiktory socilnho vylouen nebo odmtnut


(nap. nedostaten politick zastoupen, nucen migrace, spor ospravedlivou distribuci vody, aj.)

10

Rizikov indiktory ekonomickch faktor


(nap. slc chudoba, ekonomick izolace, nejasn vlastnick prvo aj.)

Klovou otzkou je pojem spravedlivho uvn vodnch zdroj. Perozdlovat vodu


je velmi komplikovan, na rozdl od jinch surovin neexistuje za vodu nhrada.
Typologie Gleickovy teorie je pomrn rozshl; domc studie [14, 21, 31] pejmaj
definici bezpenostnch hrozeb podle [9] a[10]. Zkladn znaky typologie pedstavuj
perozdlovn vodnch zdroj vdsledku jejich nespravedlivho rozdlen,
zneuvn vody jako vojenskho prostedku,
zneuvn vody jako politickho prostedku,
zneuvn vody vrmci rozvojovch spor jako prostedku pro ekonomick
rozvoj (v. otzky zneiovn),
vodn zdroje jako bezprostedn cl nebo prostedek nsil.
Teoretick vahy jsou doloeny obshlou retrospektivn aanalyzovanou databz(1)
za asov obdob od 3000 rok ped nam letopotem a do roku 2006. [11] Ve spektru
mnohostrannho sil probhajcho eten asbru dat lze vysledovat draz naobjektivizaci aformalizaci vsledk. Spov vtvorb jednotn verbln numerick stupnice
proposouzen stupn konfliktu avuvliv volb promnnch parametr. Clem
jeunifikace hodnocen hrozby podle rznch zdroj, viz Rmec pro vizualizaci intenzity
konfliktu ovodu na nsledujcm obrzku.
131

Vojensk rozhledy 2/2014

Obr.: Rmec pro vizualizaci intenzity konfliktu ovodu,


upraveno podle [2, 16, 32, 35, 37].

COPDAB (Conflict and Peace Data Bank) je oznaen pro potaovou databzi
vodohospodskch udlost ve formtu jednak konflikt, jednak spoluprce. Zahrnuje
svtov pehled z135 zem svta za obdob 1948-1978. [2] Obsahuje datum, inicitora
udlosti, cl udlosti, clov zem, slovn popis. Ve zprv zroku 1984 je kad zznam
zakdovn do 9 promnnch vetn typu avelikosti udlosti. Ktomu elu byla generovna verbln numerick kla vrozsahu 1 a 15 stup, viz tab. 2.
Tab. 2: Verbln numerick stupnice pro vyjden intenzity rizika
vpovod a po krajn mez silovho een; upraveno podle [2] a[35].
Stupnice
COPDAB

Stupnice
BAR

Popis vodohospodsk mezinrodn situace

15

-7

Formln vyhlen vlenho stavu.

14

-6

Rozshl vlen innost zpsobujc mrt, naruen avysok strategick


vdaje.

13

-5

Vojensk innost vmalm mtku.

12

-4

Politicko vojensk neptelsk innost.

11

-3

Diplomaticko ekonomick neptelsk innost. Vzjemn protesty,


omezovn prtok, ruen dohod.

10

-2

Vzjemn ostr neptelsk vroky. Kontakt je mon pouze oficiln.

-1

Lehk nesouhlasn vroky. Je mon oficiln ineoficiln kontakt


v.diplomatickch not aprotest.

132

Vojensk rozhledy 2/2014


Stupnice
COPDAB

Stupnice
BAR

Popis vodohospodsk mezinrodn situace

Neutrln nebo nevznamn innost vmezinrodn situaci.

Men oficiln vmna nzor apolitickch vyjden, lehk verbln


podpora.

Oficiln verbln podpora sledovanch cl, hodnot areimu.

Kulturn nebo vdeck podpora (nikoliv strategick). Souhlas kvytvoen


spolench pracovnch skupin.

Nevojensk ekonomick, technologick nebo prmyslov smlouvy;


projekty vzjemn spoluprce vmanagementu povod azvlah,
zmrovn chudoby.

Podpora vojensk nebo ekonomick.

Vznamn strategick spojenectv (regionln nebo mezinrodn).


Mezinrodn smlouva osladk vod.

Dobrovoln unifikace vrmci jednoho sttu.

Vedoucm pracovitm studia problematiky indiktor pro rizikov povod


ametodologie BAR (Basins At Risk) je vsouasn dob sttn univerzita vOregonu.
Vezprv[35] je zdokumentovn celosvtov pehled cca 1800 vodohospodskch
udlost ze124zem za obdob 1948 a 1999. Zcelkovho existujcho potu 265 mezinrodnch povod tato databze pokrv 122 povod. Obdobn jako umetody COPDAB
jerespektovna udlost bipolrn: diferencovan ve formtu konfliktu i spoluprce.
Pi een vroce 2003 byl vplnm rozsahu aplikovn nstroj GIS averbln numerick kla o15 stupnch byla transformovna do intervalu -7 a +7 (tab. 2, sloupec 2).
Vrazn je zjitn, e udlost ve formtu konfliktu vznik tm vhradn mezi dvma
stty atk se mnostv vody avodohospodsk infrastruktury. Existuje tsn souvislost snhlou zmnou vpovod povahy fyzikln nebo administrativn (nap. realizace
velk pehrady nebo zmezinrodnn povod). Naopak udlost ve formtu vcestrann
spoluprce se vdy tk kvality vody aekonomick oblasti.
Dal aktualizace uveden analzy byla provedena pro obdob 2000-2008 avsledky
byly publikovny vrmci programu OSN pro posuzovn vodnch zdroj vroce2009.[25]
Ani tato objektivizovan metoda neumonila identifikovat kritria, kter by svm vznamem mohla dominovat jako relevantn spout vzniku konfliktu. Ztohoto dvodu
seklade draz na pokraovn dalho vzkumu. (2)
Vznamn je zvr rozshl vzkumn prce uskutenn vrmci Severoatlantick
aliance. Dokument NATO [16] zdrazuje koncept integrovanho posuzovn rizika
IRA (Integrated Risk Assessment) auplatuje metodu vyuit pznaku jako monho
indiktora stresu (3) (Syndrom Approach). Relevantn faktory (politick, ekonomick,
sociln, demografick aenvironmentln) je teba posuzovat vpln i aintegrovan.
Environmentln stres zpsobuje ada rznch konsekvenc, kter vsouhrnu mohou
zpsobovat eskalaci konfliktu. Integrovan impakt je navc ovlivnn strukturlnmi
akontextovmi faktory.
Zstv skutenost, e konfliktn potencil pitn vody je objektivn dn nouz
ovodu. [20] Dokument [15] Voda nad zlato parafrzuje dokumenty komise OSN [3]
a[4] proudriteln rozvoj zkonce minulho stolet, m zaostv vdatov oblasti;
ponkud aktulnj informace poskytuje WWC. [34]
133

Vojensk rozhledy 2/2014

Temi hlavnmi faktory zpsobujcmi zvyovn poadavk na vodu jsou populan


rst, prmyslov rozvoj arozmach zavlaovn vzemdlstv. Za posledn dvdesetilet pipadl vrozvojovch ekonomikch nejvt odbr vody na zemdlstv. Plnovac sfra vdy pragmaticky pedpokldala, e vzrstajc potebu se poda uspokojit
lepm ovldnutm hydrologickho cyklu prostednictvm budovn dal infrastruktury. Vsouasn dob je vytipovno devt vodohospodsky citlivch oblast svta,
kdehroz bezprostedn konflikt, silov een amezi astnky vznik vlky ovodu.
[19] Jsouto:(1)Severn Jemen vs. Jin Jemen, (2) Egypt vs. Etiopie, (3) Indie vs. na,
(4)Burkina Faso vs.Ghana, (5)Thajsko vs. Laos vs. Vietnam vs. Kamboda vs. na, (6)
Indie vs. Pkistnu, (7)Turecko vs. Srie vs Irk vs. rn, (8) Stedn Asie, tj. Kazachstn,
Turkmenistn, Uzbekistn, Kyrgyzstn aTdikistn, (9) Izrael vs. Palestina.
Odborn literatura podrobn popisuje situaci vtchto mezinrodnch povodch adaje
jsou trvale doplovny. Studie UNESCO zroku 2009 [25] na zklad formalizovan
metodologie asouboru indiktor identifikuje hlavn mezinrodn povod, (4) kde lzeoekvat vprbhu nejblich 5 a 10 rok siln nepokoje kvli vod.

Slab msta vesk republice


Endogenn hrozbu pro suchozemsk stt typu R pedstavuje dl segment irok
problematiky dopad globln klimatick zmny ve stedndob budoucnosti. Zcela lze
opomenout devastujc inek vlitorln zn (pbenm psmu) svtovho ocenu.
Naopak pozornost je upena na zmnu teploty achod ovzdunch srek. Exogenn
hrozbu pedstavuje chaotick chovn lidskho initele pedevm na rovni stednho
sprvnho orgnu. Synergick efekt uvedench hrozeb umocuje riziko zranitelnosti
domcho systmu vodnho hospodstv azvyuje konfliktn potencil vody vdomcm prosted.
Hrozba zmny klimatu je bezprostedn avelmi vn. Zmna klimatu zvyuje teplotu
zem amo amn mnostv amodely srek; pravdpodobn bude pinou vznamnch hospodskch asocilnch dopad, piem nkter regiony aodvtv ponesou
dramatick nepzniv dsledky. Zmna klimatu je ve vztahu kbezpenosti charakterizovna jako threat multiplier, tedy faktor zesilujc jednotliv hrozby. Projekce klimatu
jsou odezvy klimatickho systmu na jednotliv scne emis sklenkovch plyn
aaerosol, kter klimatick modely simuluj pomoc globlnch klimatickch model
GCM. Souasn hierarchie klimatickch model zahrnuje modely proudn ocen
AOGCM, kter respektuj trojrozmrnou ocenskou cirkulaci areakci hlubinnch vod,
modely klimatick soustavy zem EMIC, jednoduch modely klimatu SCM aregionln
modely, jen pracuj se stmi 50x50km, 25x25km nebo dokonce 10x10km.
Vdomcch podmnkch bylo provedeno rozshl modelovn dopad zmn klimatu
na hydrologick reim pomoc hydrologickho modelu BILAN(5) na 250 povodch
vR. [5] Zkladn podstata monch zmn hydrologick bilance na naem zem plyne
zprojekc srek ateploty pro Evropu, tj. postupnho zvyovn teplot bhem celho
roku apoklesu letnch, rstu zimnch astagnace ronch hrn srek. Velmi obecn
seoekv znan rozkolsanost srko-odtokovho reimu, vjejm dsledku poklesne
kapacita naich zdroj povrchov ipodzemn vody. Pokles odtok, pokles prmrnch
aminimlnch prtok, azrove intenzivn lokln pvalov srky bezmonosti
134

Vojensk rozhledy 2/2014

zadren avsakovn vody mohou vst ke zvenmu vskytu sucha, ke snen vydatnosti vodnch zdroj, kastjmu poklesu hladiny vpovrchovch tocch andrch
naminimum, ke snen hladiny podzemn vody, ke snen vlhkosti pd.
Potaov modely nedok pesn pedpovdt, co bude dsledkem podnebnch
zmn. Zejmna vppad povodn dosavadn studie nebyly schopny poskytnout jednoznan ametodicky sprvn odvozen zvr, zda se voblasti stedn Evropy zmn
mra povodovho rizika apovodov reim. Veker preventivn opaten se konaj na
zklad (nevdeckho) principu pedbn opatrnosti PPO (6) pro hypotetick scne,
kter nelze ovit vrelnm ase.
Chaotick chovn lidskho initele pedstavuje exogenn sloku hrozeb. Psobnost
stednho sprvnho orgnu na seku vodnho hospodstv vR je sdlena mezi pti
ministerstvy. Psobnost MZe jako stednho vodoprvnho adu je vodnm zkonem
stanovena jako zbytkov, ato pro vechny kony sttn sprvy, ukterch nen psobnost stednho vodoprvnho adu taxativn stanovena pro Ministerstvo ivotnho
prosted, Ministerstvo zdravotnictv (ve spoluprci sMinisterstvem ivotnho prosted
stanoven povrchovch vod vyuvanch ke koupn), Ministerstvo dopravy (uvn
povrchovch vod kplavb) nebo Ministerstvo obrany (psobnost ve vcech, vnich
jezaloena psobnost jezdnch ad). Sttn sprva ve vodnm hospodstv je organizovna jako tstupov. Sttn sprvu podle vodnho zkona vykonvaj vodoprvn
ady aesk inspekce ivotnho prosted.
Politick elita ani ednick sfra vsouasn dob neprojevuje zjem oracionln
rekonstrukci rozptlenho zen obhu vodn sloky vivotnm prosted ve prospch
administrativnho integrovanho systmu. Dsledkem je ada diskrepanc, kter zesiluj potencil zranitelnosti ve sfe technick, ekonomick afinann. Rekonstrukce
sttu jena tomto seku nutn zdvodu irho pohledu na sprvu vc veejnch
aignorovanho pojmu governance.(7) Dokladem je setrvvajc nedostatenost sttu
vpi obudovn aprovoz istren odpadnch vod. Deset procent obc od roku 2004
nesplnilo poadavek Evropsk unie na modern istrny odpadnch vod akanalizace.
Vesku jemly mt vechny obce nad 2000 obyvatel do konce roku 2010. Celkem jde
o630sdel. Pvodn pepokldan finann zdroje zprostedk EU jsou za tto situace
nejist. Tmje zeslena finann zranitelnost voblasti odpadnch vod.
Aktulnm domcm politickm problmem je odpor proti zmnm voblasti jednotnho
regultora byznysu svodou. Generln editelstv Evropsk komise pro regionln politiku
(DG Regio) ji od roku 2004 upozoruje na nepijateln stav regulace vodohospodskho
trhu vR. Poaduje vytvoen nezvisl regulan instituce, kter by upravovala provoz
vodohospodsk infrastruktury aovlivovala vi poplatk za vodu. Vopanm ppad
budou ohroeny evropsk dotace do oboru vodrenstv vobdob let 2014 a 2020.
Dlouhodob prosazuje sniovn zisk soukromch spolenost, kter se ve vodohospodskm byznysu pohybuj. Existuje situace, kdy vodohospodskou infrastrukturu provozuje soukrom spolenost, kter zpravidla nechce investovat do renovac systmu, jen pat
mstm i obcm. Iza tto fatln situace paralyzovan ednick struktura zroku2012
deklaruje: nhled MZe onadbytenosti centrln regulace nadle plat, cit. [30].
Procesu pokraujc destrukce integrovanho zen vsouvislosti sprovedenou
privatizac vodrenskch systm si vm analza Transparency International R
zroku2009: proces privatizace sttnch podnik vletech 1993-1994 osvtluje
zpsob nsledn atomizace vodnho hospodstv ... z11 velkch sttnch podnik
135

Vojensk rozhledy 2/2014

vzniklo cca 40 okresnch vodohospodskch spolenost adalch vce ne 1200drobnch provozovatel srznou formou vlastnictv infrastruktury. Dsledky privatizace
zpohledu veejnho sektoru, tedy sttu, mst aobc, zpsobily fatln ztrty, viz [27].
Souasn trend pedstavuje odklon od privatizace. Podle [12] sbr dat a analza
ze400 nejvtch mst svta prokzala, e privatizace vodrenskch systm je neoblben, neziskov anefunkn. Obdobn vR nkter municipality znejrznjch
dvod znovu pebraj kompetence nad provozovnm infrastruktury od soukromch
spolenost (nap. Plze, Jihlava) nezvisle na administrativnm centru.
Domc marasmus dokld chovn eskho pedstavitele ze dne 28. ervence 2010,
kdy Valn shromdn OSN vslovn deklarovalo ve sv rezoluci . 64/292 lidsk prvo
na vodu asanitan zabezpeen (8) auznalo, e ist pitn voda asanitan zabezpeen
jsou klovmi faktory pi zajiovn vech lidskch prv. Pi hlasovn delegt R
neml vlastn nzor arezoluci nepodpoil. [29]
Vznamn je spch kampan Evropsk obansk iniciativy Voda je lidsk prvo
ze zvru roku 2013. Clem kampan bylo podpoit lidsk prvo na vodu asanitan
zabezpeen adoshnout toho, aby se uvaovn Evropsk komise posunulo od trnho
pstupu aorientace na konkurenci kpstupu zamenmu na prvo aorientaci naveejnou slubu. Voda bude vylouena zkoncesn smrnice EU.

Zvr
Dosavadn pragmatick zkuenosti ozpsobu een vodohospodskch problm
pomoc diplomacie, hospodsk spoluprce atechnickch prostedk, jsou pravdpodobn vyerpny. Souasn varovn signly opotencilnm silovm een avzniku
vlky ovodu se opraj opredikci synergickho efektu globalizace, rstu populace,
ekonomickho rozvoje, rostouc nroky na zdroje adestruktivn dsledky globln
klimatick zmny. Obnoviteln zdroje sladk vody se vnkterch oblastech svta bl
kmezn dostupn hranici. Pravdpodobn pevezmou lohu hlavnho ukazatele regionln nestability. Vesk republice endogenn objektivn hrozbu pedstavuje divok
karta klimatick zmny. Exogenn slu pedstavuje paralyzovan ed ednick sfra
anezralost domc politick elity, kter umocuje domc nestabilitu nakldn svodou
organizan, technicky ifinann. Dostupnost pitn vody zskv charakter mocenskopolitickho nstroje.
Prce byla uskutenna za finann pomoci projektu MV R Posuzovn bezpenosti prvk infrastruktury aalternativn monosti zven zabezpeen mst aobc
pitnou vodou pi vzniku ivelnch pohrom arozshlch provoznch havri MV R
reg..VF20102014009.
Poznmky ktextu:
(1) Aktualizovan

seznam obsahujc zznamy 265 udlost za obdob 3000 rok ped nam letopotem
aporok 2012 je na adrese http://www2.worldwater.org/conflict/list/. Pracovnm centrem jeTichomosk
studijn institut pro rozvoj, ivotn prosted abezpenost, Oakland, Kalifornie. (Pacific Institute
forStudies in Development, Environment, and Security. Oakland, California).

136

Vojensk rozhledy 2/2014


(2) Pro dal mon vzkum jsou dosud zskan informace veejn pstupn na webov strnce Transboundary

Freshwater Dispute Database, adresa http://www.transboundarywaters.orst.edu.

(3) Ukazatel nedostatku vody (WSI - Water Stress Indicator) porovnv vodu dostupnou vdanm zem ajej

specifickou potebu kzkladnm konm ainnostem. Hranici nad 1700 m3 ist vody na osobu arok
pokld za bezpenou. Pod n jde onedostatek (water stress), pod jeden tisc m3 onouzi (water scarcity)
apod 500m3 oabsolutn nouzi. Modifikac je sociln ukazatel nedostatku (SWSI - Social Water Stress
Index) nebo ukazatel zranitelnosti zdroj (WRVI - Water Resources Vulnerability Index), podrobnji. [20]
(4) Pehled identifikovanch hlavnch povod: Ganges-Brahmaputra, Han, Incomati, Kunene, Kura-Araks,
Lake Chad, La Plata, Lempa, Limpopo, Mekong, Ob (Ertis), Okavango, Orange, Salween, Senegal,
Tumen, Zambezi.
(5) Model BILAN se ad mezi deterministick, koncepn, celistv (lumped element model) modely.
Bylvyvinut Vzkumnm stavem vodohospodskm T.G. Masaryka vPraze ksimulaci komponent
hydrologick bilance povod. Je vyuvn pedevm keen dopad klimatickch zmn na vodn reim
krajiny azsoby povrchov apodzemn vody. Model simuluje denn nebo msn ady komponent
hydrologick bilance. Vstupnmi veliinami jsou srky P (mm), odtok men vuzvrovm profilu
R (mm), teplota vzduchu T (C) arelativn vzdun vlhkost H (%) vdennm, pp. msnm kroku.
Pramen: VV T.G.M. Bilan water balance model Manual. Praha: 2011.
(6) Vroce 2000 vydala EU sdlen ouplatovn principu pedbn opatrnosti vzkonnch opatench
arozhodnutch voblastech ivotnho prosted. Princip opatrnosti se m uplatovat zejmna vtch
ppadech, kde jsou vdeck daje nedostaten, neprkazn nebo nejist.
(7) Jako vhodnj (ne management) jsou obhajovny reimy sprvy zaloen na pluralit rozhodovn ir
kly aktr, pro n je vanglick terminologii pouvn vraz governance (vpekladu do etiny
sprva, resp. spravovn). Ppadn se ke zdraznn rozptlen povahy rozhodovn pouvaj
adjektiva jako nap. multilevel governance.
(8) Citace [29]: ad 1. Recognizes the right to safe and clean drinking water and sanitation as ahuman right
that is essential for the full enjoyment of life and all human rights.

Literatura:
[1] HA, Josef. Osudov vize 2050 - pedstava neuvitelnho. Vojensk rozhledy, 2008, ro. 17, . 3,
s.3-10, ISSN 1210-3292.
[2] AZAR, Edward. Conflict and Peace Data Bank (COPDAB), 1948-1978 [online]. Michigan: University
of Michigan. Inter-university Consortium for Political and Social Research, 1984 [cit. 2012-11-15].
Dostupn zhttp://hdl.handle.net/1902.2/7767 UNF:3:vdrE7tuhWnsLjXZPXTdK1w.
[3] CSD. Comprehensive Assessment of the Freshwater. Resources of the World. Report of the Secretary
General [online]. New York: United Nations Economic and Social Council. 1997 [cit. 2013-11-15].
Dostupn z<http://www.un.org/documents/ecosoc/cn 17/1997/ecn 171997 -9.htm>.
[4] CSD. Overall Progress Achieved Since the United Nations Conference on Environment and Development.
Report oj the Secretary-General. Addendum - Protection of the Quality and Supply of Freshwater
Resources: Application oj Integrated Approaches to the Developnient, Management and Use of Water
Resources [online]. New York: United Nations Economic and Social Council. 1997 [cit. 2013-11-15].
Dostupn z<http://www.un.org/documents/ecosoc/cnl 711997/ecn 17199-2add 17 .htm>.
[5] HM. Zpesnn dosavadnch odhad dopad klimatick zmny vsektorech vodnho hospodstv,
zemdlstv alesnictv anvrhy adaptanch opaten: extrakt ze zvren zprvy (2012) [online].
Praha: esk hydrometeorologick stav. 2012 [cit. 2013-11-15]. Dostupn z<http://www.chmi.cz/
files/portal/docs/meteo/ok/klimazmena/files/vav_Extrakt_ZZ_2011.pdf>.
[6] FRONTLINE Of Water and Wars: Interview with Dr.Ismail Serageldin, Senior Vice-President, World Ban.
[online]. Chennai: Indias National Magazine from the publishers of THE HINDU, 1999. Volume 16, Issue 9,
Apr. 24 - May. 07 [cit. 2013-10-15]. Dostupn z<http://www.hindu.com/fline/fl1609/16090890.htm>.
[7] GALGANO, Francis. Water and Conflict: The Evolving Environmental Security Landscape Middle
States Geographer [online]. 2012, . 45, s.29-39. [cit. 2013-10-15]. Dostupn z<http://www.msaag.
org/wp-content/uploads/2013/10/4-Galgano-MSG4529-392012.pdf>.
[8] GLEDITSCH, Nils. Water and conflict: Lecture 15 May 2007 [online]. Oslo: Norwegian
University ofScience and Technology. [cit. 2013-09-15]. Dostupn z<http://graduateinstitute.ch/.../
Peace-Research-Slides8.ppt>.

137

Vojensk rozhledy 2/2014


[9] GLEICK, Peter. Water in Crisis: Paths to Sustainable Water Use Ecological Applications [online]. 1998,
Vol. 8, No. 3, pp. 571-579. [cit. 2013-10-15]. Dostupn z<http://www.jstor.org/stable/2641249>.
[10] GLEICK, Peter. Water and Conflict. International Security [online]. 1993, 18-1, pp. 79-112. [cit.2013-10-15].
Dostupn z<http://www.pacinst.org/reports/international_security_gleick_1993.pdf>.
[11] GLEICK, Peter. Water Conflict Chronology [online]. Oakland, California: 2006. Pacific Institute for
Studies in Development, Environment, and Security. 44 stran. [cit. 2013-10-15]. Dostupn z<http://
www.libertyparkusafd.org/Hale/Special%20Reports%5CWater%20Wars%5CWater%20War%
20Chronology.pdf>.
[12] HALL, David, et al. Trends in water privatisation. [online]. Greenwich: 2011. University of Greenwich.
Dostupn z<http://www.psiru.org/reports/trends-water-privatisation>.
[13] HORGAN, John. Are We Doomed to Wage Wars over Water? Scientific American [online]. 2012.
[cit. 2013-10-14]. Dostupn z <http://blogs.scientificamerican.com/cross-check/2012/03/26/
are-we-doomed-to-wage-wars-over-water/>.
[14] MACHEK, tpn. loha vodnch zdroj vmezinrodnch konfliktech na Blzkm vchod [online].
Praha: MZV R, 2006, 17 stran. [cit. 2013-10-14]. Dostupn z<www.mzv.cz/file/16732/Zkracena__verze.
RM._02._26._05.doc>.
[15] MP R. Voda nad zlato. In: PLANETA, odborn asopis pro ivotn prosted, 2003, ronk X, .6,
85 stran. ISSN 1213-3393.
[16] NATO. Environment & Security in an International Context Final Report March 1999 [online]. Berlin:
1999, North Atlantic Treaty Organisation. [cit. 2013-10-14]. Dostupn z<http://www.wilsoncenter.org/
topics/pubs/Report5-Sect2-a.pdf>.
[17] ODNI. Global water war threat by 2030 - US inteligence [online]. Rt.com 2012-22-03. [cit.2013-10-14].
Dostupn z<http://rt.com/news/water-conflict-terrorism-rivers-239/>.
[18] OECD. Water and Violent Conflict [online]. Paris: 2005, 10 stran. [cit. 2013-10-14]. Dostupn z<www.
oecd.org/dac/conflict/issuesbriefs>.
[19] PELLISSIER, Hank. (2013): Water Wars - Nine Thirsty Regions where H20 Conflict is Threatening.
Transhumanity [online]. January 10, 2013. [cit. 2013-09-14]. Dostupn z: <http://transhumanity.net/
articles/entry/water-wars-nine-thirsty-regions-where-h20-conflict-is-threatening>.
[20] PETRUELA, Lubomr. Nexus vodapotravinyenergie arizika svtovho vvoje. In Strategick trendy
globlnho vvoje. Praha: Fakulta socilnch vd UK, 2012, s.34-50, ISBN 978-80-87100-20-2.
[21] PRILOV, Doubravka. Pitn voda jako mocensko-politick nstroj [online]. Brno: Fakulta socil
nch studi MU, 2009, 63 stran. [cit. 2013-09-14]. Dostupn z<http://is.muni.cz/th/143837/fss_m/
diplomova-prace.pdf>.
[22] RAVNBORG, Helle. Water and Conflict lessons learned and options available on conflict prevention
and resolution in water governance [online]. Kbenhavn: 2004. Dansk institut for internationale studier,
pp 10. Dostupn z<http://www.diis.dk/files/publications/Briefs2004/hmr_WaterConflict_web.pdf>.
[23] REKACEWICZ, Philippe. Water management in Central Asia: state and impact. [online]. UNEP/
GRID-Arendal. 25 Feb 2012. [cit. 2013-09-14]. Dostupn z: <http://www.grida.no/graphicslib/detail/
water-management-in-central-asia-state-and-impact_f897#>.
[24] HA, Josef. Voda aspolenost. 1. vydn. Praha: 1987, Nakl. technick literatury. 340 s.
[25] STEFANO, Lucia et al. Updating the International Water Events Database: From Potential Conflict
to Co-operation Potential, [online]. Paris: 2009. UNESCO, 16 stran. ISBN 978-92-3-104120-4.
[cit.2013-09-14]. Dostupn z<http://www.unwater.org/downloads/181887E.pdf>.
[26] TAMAS, Pal. Water resource scarcity and conflict: review of applicable indicators and systems
ofreference [online]. Technical Documents in Hydrology No. 21, 37 stran. Paris: 2003. UNESCO-IHP.
Dostupn z<http://unesdoc.unesco.org/images/0013/001333/133307e.pdf>.
[27] TIC. Privatizace vodrenstv vesk republice: kam odtkaj zisky? [online]. Praha: 2009. Transparency
International esk republika. [cit. 2013-09-14]. Dostupn z<http://www.transparency.cz/doc/
TIC_vodarenstvi_cz.pdf>.
[28] UNESCO. UN World Water Development Report 2012 [online]. Volume 1: Managing Water under
Uncertainty and Risk; Volume 2: Knowledge Base; Volume 3: Facing the Challenges. Paris: 2012.
[cit.2013-09-14]. Dostupn z<http://www.unesco.org/new/en/naturalsciences/environment/water/
wwap/wwdr/wwdr4-2012/>.
[29] UNGA. 64/292: The human right to water and sanitation [online]. New York: Resolution adopted
bytheGeneral Assembly United Nations A/RES/64/292, 3 August 2010. [cit. 2013-08-14]. Dostupn
z<http://www.un.org/en/ga/search/view_doc.asp?symbol=A/RES/64/292>.

138

Vojensk rozhledy 2/2014


[30] VODAINFO.CZ. P.Punoch (MZe): nhled MZe onadbytenosti centrln regulace nadle plat
[online]. VODAINFO.CZ. 15.11.2012. [cit. 2012-11-15]. Dostupn z <http://www.vodainfo.cz/
p-puncochar-mze-nahled-mze-o-nadbytecnosti-centralni-regulace-nadale-plati/>.
[31] WINTEROV, Barbora. Konflikt ovodu ve Stedn Asii. Obrana astrategie. [online]. 2009, .1,
ro. 9, s.51-68. [cit. 2013-08-14]. ISSN 1802-7199. Dostupn z <http://www.researchgate.net/
publication/250277833_Konflikt_o_vodu_ve_Stedn_Asii>.
[32] WOLF, Aaron et al. International waters: identifying basins at risk. Water Policy [online]. 2003,
No.5 p.2960. [cit. 2013-08-14]. Dostupn z<//www.environmentalexpert.com/Files%5C5302%
5Carticles%5C5877%5C2.pdf>.
[33] WOLF, Aaron. International Water Event Database: 1950-2008 [online]. Corvallis: 2009. Oregon
State University [cit. 2013-08-14]. Dostupn z<http://www.transboundarywaters.orst.edu/database/
interwatereventdata.html>.
[34] WWC. World Water Vision Comission Report: AWater Secure World. Vision for Water, Life and
Environment [online]. Marseille: 2000. World Water Council. [cit. 2013-08-14]. Dostupn z<http://
www.worldwatercouncil.org/Vision/Documents/CommissionReport.pdf>
[35] YOFFE, Shira et al. Conflict and Cooperation over International Freshwater Resources: Indicators
of Basins at Risk. Journal of the American Water Resources Association [online]. 2003, vol. 39, no.5,
s.1109-1126. [cit. 2013-08-14]. Dostupn z<http://www.transboundarywaters.orst.edu/publications/
abst_docs/Yoffe_Wolf_Giordano.pdf>.
[36] ZEITOUN, Mark-WARNER, Jeroen. Hydro-hegemony aframework for analysis of trans-boundary
water conflicts. Water Policy [online]. 2006, No. 8, s. 435460. [cit. 2013-08-10]. Dostupn z <https://
www.uea.ac.uk/polopoly_fs/1.147026!ZeitounWarner_HydroHegemony.pdf>.
[37] ZEITOUN, Mark-MIRUMACHI, Naho. Transboundary water interaction I: reconsidering conflict and
cooperation. Int Environ Agreements [online]. 2008, No. 8, s. 297-316. [cit. 2013-08-10]. Dostupn
z<http://link.springer.com/article/10.1007%2Fs10784-008-9083-5#page-1>.

Pouit zkratky:
AOGCM

Atmosphere Ocean General Circulation Models

BAR

Basins At Risk

BWO

Basin Water Organization

COPDAB

Conflict and Peace Data Bank

DANIDA

Danish International Development Agency

DIIS

Danish Institute for International Studies

EMIC

Earth System Models of Intermediate complexity

EPSU

European Federation of Public Service Unions

ET

Evapotranspiration

FAO UN

Food Agricultural Organisation of the United Nations

GCM

Global Climate Model

GWF

Global Water Forum

HESSD

Hydrology and Earth System Sciences Discussions

ICWC

Interstate Commission for Water Coordination of Central Asia

IHE

International Institute for Hydraulic and Environmental Engineering

IHP

International Hydrological Programme

ILA

International Law Association

ILC

International Law Commission

139

Vojensk rozhledy 2/2014


IRA

Integrated Risk Assessment

IWA

International Water Association

JAWRA

Journal of the American Water Resources Association

MENA

Middle East and North Africa

MV R

Ministerstvo vnitra esk republiky

NATO

North Atlantic Treaty Organization

ODNI

Office of the Director of National Intelligence

PNAS

Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America

PP

Precautionary Principle

RCM

Regional Climate Models

SCM

Simple Climate Models

SEA

strategic environmental assessment

UN CSD

United Nations Commission on Sustainable Development

vs

versus

WRVI

Water Resources Vulnerability Index

WSI

Water Stress Indicator

WWC

World Water Council

Jak tady bylo eeno ve vztahu kodchodu Spojench stt nebo zmny jejich
tit od Evropy kAsii, tak j myslm, e my jsme tak jako jsme dlouho nevnmali
nebo nedvali pozornost nkterm signlm, kter se tkaj dnen situace na vchod
od naich hranic, tak jsme stejn nevnovali pozornost signlm, kter vyslali
Amerian knm. Asice oni u nkolik let, bohuel diplomatickm jazykem, ktermu
my nerozumme nebo nechceme rozumt kali, Evropan, vzpamatujte se, dlejte
nco. Dnes u si servtky neberou, kaj to naprosto jednoznan. Na poslednm
ministerskm zasedn ministr obrany Chuck Hagel ekl zcela jasn: Pokud Evropan
nedaj do sv obrany to, co by mli dt, pro bychom mli my?
Akdy si vezmete, e podl Ameriky na sdlen vdaj na spolenou obranu
stoupl za poslednch deset dvanct let z padesti na sedmdest pt procent,
takjenom prostou aritmetikou, jestlie se Spojen stty rozhodnou jt zptky
na svch padest, tak nm kzachovn souasnch schopnost bude zapoteb
zvit svoje vdaje na obranu osto procent. Jinmi slovy, pokud to neudlme
azstaneme tam, kdejsme, avtina stt indikuje, e nem velkou chu zvyovat
vdaje na obranu, tak se schopnosti Aliance sn odvacet pt procent. Nkdo
sime ct, dvacet ptprocent zase nen tak moc. Na druhou stranu vnkterch
vojenskch innostech snit odvacet pt procent znamen, e ten zbytek u nem
smysl udrovat, protoe kniemu nebude.
Nelnk Generlnho tbu Armdy esk republiky generlporuk Petr Pavel
Zvystoupen na konferenci 15 let eska vNATO nae bezpenost nen
samozejmost, 12. 3. 2014, Praha, Prask hrad
140

Vojensk rozhledy 2/2014

USA aRusk federace


komparace zpohledu bezpenostn
astrategick kultury

Recenze

Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 141145, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).

United States and Russian Federation:


Comparison from the Point of their Security
andStrategic Cultures
Jan Eichler, Luk Tich: USA aRusk federace komparace zpohledu bezpenostn astrategick kultury. Kompletn analza bezpenostn astrategick kultury
USA aRuska vletech 1991 a 2012. Bro., 318 str., ISBN 978-80-87558-16-4.
Abstrakt:
Monografie ukazuje na pkladech znedvn historie zpsoby, ktermi USA
aRusk federace uplatuj svou pevahu. Velk prostor je vnovn pojmm
nap.strategick apolitick kultura, militarismus, mentln model, smart power.
Jezdraznna Obamova vize svta bez jadernch zbran atzv. prask smlouva
osnen stavu strategickch zbran, zvlt Obamv draz na obezetnost uvn
armdy pi dostahovn politickch cl. Kniha analyzuje strategick doktrinln
dokumenty, je tvo rmec rusk bezpenostn azahranin politiky.
Abstract:
Backed by the current history, the monograph explains different ways in which
the USA and the Russian Federation use their power. Alarge part is devoted
totheconcepts of strategy and the strategic culture, militarism, mental model
orsmart power. The attention is focused on Obamas vision to have aworld
without nuclear weapons, as well as the Prague treaty for the reduction of strategic
nuclear weapons, and Obamas restraint and caution in using military force for
achieving political goals. The book analyses strategic and doctrinal documents
that constitute aframework of Russian security and foreign policy.
Klov slova:
Bezpenostn kultura, strategick kultura, militarismus, mentln model, bezpenostn
hrozby, vojensk doktrna, vchodn rozen NATO, Bushova doktrna Regime
Change Policy, Obamova doktrna, prask smlouva, Rada NATO-Rusko.
Key words:
Security culture, strategic culture, militarism, mental model, security threats,
military doctrine, the eastward expansion of NATO, the Bush Doctrine of Regime
Change Policy, the Obama Doctrine, the Prague treaty, NATO-Russia Council.
141

Vojensk rozhledy 2/2014

Ve stedu 14. dubna 2014 byla slavnostn pedstavena dal kniha zprodukce
stavu mezinrodnch vztah vPraze USA aRusk federace, komparace zpohledu
bezpenostn astrategick kultury dvojice autor Jan Eichlera aLuke Tichho.
Oba autoi nejsou pro tene Vojenskch rozhled neznm. Zejmna prvn zautor,
doc.PhD.JanEichler, CSc., je renomovanm autorem, vnujcm se problematice
bezpenostnch studi. Za dvacet let prce vstavu mezinrodnch vztah je to jeho
jidvanct monografie, ve kter je podepsn jako autor i spoluautor. Nen bez zajmavosti pipomenout, e je nejen pravidelnm pispvatelem naeho asopisu Vojensk
rozhledy, aleod letonho bezna tak lenem jeho redakn rady.
Monografie srovnv dva stty, kter byly po celou dobu studen vlky vzjemnmi rivaly ajejich vztahy mly vdy rozhodujc vliv na celosvtovou bezpenost.
Ikdy se vprvnch letech po studen vlce zdlo, e podoba ptho svta bude
nejprve unipolrn, poslze multipolrn, souasn udlosti ukazuj, e se Rusko
pokou obnovit bval postaven supermocnosti, tj. onvrat kmodelu bipolrnho
svta. Tuto tendenci Rusko potvrzuje ivpraxi dnes m spolu se Spojenmi stty
nejsilnj potencil jadernch zbran, atak druhou nejsilnj armdu svta, uvdj
vknize autoi.
Srovnn USA aRusk federace se zamuje pedevm na to, jak tyto dv zem
vhistoricky nedvn dob (tj. vletech 1991 a 2012) postupovaly pi zajiovn sv
bezpenosti, do jakch ozbrojench konflikt se zapojily, jak byly dsledky jejich
aktivit nejen pro samotn Spojen stty, Rusko, ale ipro zem i dal aktry, proti
nim USA aRusk federace pouily sv ozbrojen sly. Cenn na publikaci je to, e
autoi hledaj paralely amotivy nedvn isouasn mezinrodn, zejmna bezpenostn
politiky vhistori obou mocnost.
Monografie vprvn kapitole vnuje velkou pozornost terminologii. Klovmi pojmy
jsou bezpenost abezpenostn kultura. Autoi se zamuj ina definici aaplikaci dalch
termn, jako vlka, militarismus, strategie nebo strategick kultura. Vnuj se ipomrn
vbezpenostn praxi frekventovanm termnm hard power asoft power. Smyslem
soft power, p autoi, nen nutit jin stty, aby se chovaly tak i onak. Jejichsmyslem
je nensiln ovlivovat jejich rozhodovn, azejmna jejich preference. Hard power
me bt ve svch dsledcch kontraproduktivn, ale soft power se vi pesile neme
prosadit. Novm pojmem po skonen studen vlky se stala tzv. smart power, kter
pedstavuje vyven pomr obou pstup.
Autoi ve sv publikaci zkoumaj zahranin abezpenostn politiku zhlediska princip multilateralismu aunilateralismu. Zajmav je iaplikace tzv. mentlnho modelu,
kter se zamuje se na to, co nejvy politit apop. ivojent initel kaj, pro
to kaj, jak to kaj, ajak se to nsledn odr vjejich rozhodnutch apostupech na
poli zahranin abezpenostn politiky.
stednm nmtem druh kapitoly je vvoj bezpenostn astrategick kultury USA
po skonen studen vlky, piem hlavn pozornost je vnovna G. Bushovi mladmu
aBaracku Obamovi. Autoi vak jdou ido hlub minulosti, a na potek dvactho
stolet. Pro tene bude jist zajmav historick pehled, respektive shrnut cesty USA
odizolacionismu kvedouc svtov supervelmoci. Spostavenm USA jako jedin supervelmoci po skonen studen vlky, vobdob 1991-2012, je spojena role jedinho balancra ve svtov politice. Od Spojench stt se oekvalo, ba pmo dalo, abyvzjmu
142

Vojensk rozhledy 2/2014

een t i on krize zashly. Je to nevdn role. Kdy USA zashnou, vytk se jim
zpsob adsledky zsahu, apokud nezashnou, pak se jim vyt lhostejnost.
Teroristick toky z11. z 2001 pedstavuj posun od zadrovn bezpenostnch
hrozeb kpreemptivnm derm. Barack Obama vak odmtl nadmrn spolhn se na
vojenskou slu. Za svj cl, cituj autoi, oznail nov pojet leadershipu [vedoucho
postaven USA] ve svt na potku 21. stolet. Zrove pehodnotil bezpenostn
hrozby avyslovil se pro aktivn spoluprci sRuskem.
Prask projev osvt bez jadernch zbran zaujm vpublikaci zvltn msto. Nejen
proto, e zaznl na Hradanskm nmst 5. dubna 2010, ale ijako pklad konstruktivnho mylen. Autoi rozebraj teoretickou inspiraci Obamova praskho projevu
ijeho mezinrodn souvislosti. Pitom sm prezident nepodlhal dnm optimistickm iluzm. Pipoutl, e pln nen koncipovn pro dohlednou budoucnost, naopak,
e toje cl natolik nron avzdlen, e ani on sm se nemus dot jeho naplnn.
Nov prostor pro strategickou spoluprci mezi USA aRuskou federac otevela tak
zvan prask smlouva.
Autoi vtto kapitole rovn pedstavuj ahodnot posledn americk doktrinln
dokumenty, vetn tzv. Obamovy doktrny. Tato tematika nen pravdpodobn vdnm
jin esky psan publikaci takto komplexn pojednna. Vrmci objektivity je pipojena
ikritika Obamovy doktrny, napklad ze strany republiknskho protikandidta naprezidenta Mita Romneyho. Podle nj je Obama prvnm americkm prezidentem, kter
se na rozdl od svch pedchdc pizpsobuje vnjmu svtu, msto aby vnj svt
pizpsoboval zjmm ahodnotm USA. Dsledkem toho pak je slabost kneptelskm
sttm, nadmrn smlivost vi partnerskm sttm ajejich politice.
Tet kapitola se sousteuje na vvoj rusk bezpenostn astrategick kultury, respektive Rusk federace po skonen studen vlky vletech 19912012, kdysevKremlu
vystdali celkem ti prezidenti. Izde se autoi opraj ozhodnocen historickch faktor
rusk bezpenostn astrategick politiky. To je dleit pro pochopen aktulnch postoj
souasnch pedstavitel Kremlu, zejmna prezidenta Putina. ada prvk Putinova
novho realismu korespondovala shlavnmi znaky t strategickch dokument,
tj. Koncepce nrodn bezpenosti RF, Vojensk doktrny RF aKoncepce zahranin
politiky RF, kter se staly stejnm zkladem rusk zahranin abezpenostn politiky.
Zpohledu tchto dokument lze mj. vyvodit ipostoje V. Putina kvlce vAfghnistnu
(2001) avIrku (2003).
st textu je zamena na vvoj vztah mezi Ruskem aUSA, NATO aEvropskou uni.
Vrusk zahranin politice je mon nalzt ti zkladn pstupy: westernizan, etatistick acivilizan. Westernizan pstup klade draz na podobnost Ruska seZpadem.
Tento smr je mon sledovat od Petra Velikho a ke Gorbaovovi, kter pedstavil vizi
spolenho evropskho domu, jeho podstatou byla rusko-evropsk integrace, zaloen
na principech evropsk sociln demokracie. Tzv. etatistick pstup zdrazuje nadazenost hodnot moci, suverenity astability nad hodnotami svobody ademokracie.
Zsadn vznam, jak uvd autoi, m teorie petrvvajc extern hrozby pro nrodn
bezpenost Ruska. Stoupenci tto teorie povauj za jeden zhlavnch cl rusk zahranin
politiky obnoven velmocenskho postaven Ruska ve svt. Tet pstup, tzv.civilizan,
vid rusk kulturn hodnoty odlin od zpadnch, prosazuje agresivnj odpovdi na bezpenostn problmy, jde opodporu obnovy ruskho impria. ten se dozv cojeeuroasianismus, expansionalismus, co pedstavuje stabilizan psoben Ruska i geoekonomick
143

Vojensk rozhledy 2/2014

kola. Pstupy, teorie akoncepty vzahranin abezpenostn politice Rusk federace


jsou uspodny do nkolika pehlednch graf asrovnvacch tabulek.
Vojensk intervence veensku sice nem samostatnou kapitolu, ale itak je j vnovn znan prostor. Po prvn eensk vlce dolo kpromn celkov koncepce rusk
zahranin politiky. Rusko se mlo stt vyvaujc velmoc jak vregionlnm mtku
(dominantn postaven Rusk federace ve Spoleenstv nezvislch stt), takvgloblnm mtku (spolen snou aIndi vyvaovat moc Spojench stt).
Vztahy Ruska se Zpadem negativn ovlivnilo vchodnm rozen NATO onov
lensk stty, ktermi se staly vbeznu 1999 esk republika, Maarsko aPolsko.
Kezmrnn rusk nedvry podepsaly Severoatlantick aliance aRusko oji dva roky
dve, tj. vr. 1997, dokument zakldajc Stlou spolenou radu NATO-Rusko (vr. 2002
zmnna na Radu NATO-Rusko). Ovem rmec pro komunikace mezi NATO aRusko
se vytvoit nepodailo.
Nen bez zajmavost pipomenut, e po teroristickch tocch vMoskv aBeslanu
(2004) se podailo Rusku na zvltnm zasedn Rady bezpenosti doshnut uznn,
kter vslovn odsoudilo bran rukojm, azrove prosadit rezoluci Rady bezpenosti
OSN, kter uznala, e vojensk intervence veensku byla soust mezinrodnho
boje proti terorismu.
Rusko-gruznsk konflikt vsrpnu 2008 rozpoutal na Zpad vlnu kritiky, NATO
doasn pozastavilo spoluprci na platform Rady NATO-Rusko. Hodnocen tohoto
konfliktu je ambivalentn. Autoi se pikln knzoru, e hlavnm clem rusk aktivity
bylo svrhnout tehdej proevropskou gruznskou vldu, je mla nameno do evropskch
aeuroatlantickch struktur, nikoli obsazen samotn Gruzie.
Pestoe se vervnu 2009 se po jednn Rady NATO-Rusko na eckm ostrov Korfu
ob strany dohodly na obnoven spoluprce aprezident Obama vz 2009 ustoupil odplnu
na vybudovn protiraketovho ttu vesk republice avPolsku, byla nov Vojensk
doktrna Rusk federace z5. nora 2010 vi Zpadu velmi kritick. Rusk federace
povauje zalegitimn pouvat ozbrojench sil kodvrcen agrese vi svmu zem nebo
spojencm akochran ruskch oban vzahrani (Vojensk doktrna 2010).
Zvren kapitola cel tto publikace, kter m syntetizujc charakter, se zamuje
celkem na est klovch udlost poslednch dvaceti let, kter mly rozhodujc vliv
navvoj mezinrodnch bezpenostnch vztah vcelosvtovm mtku. Byly to udlosti, ve kterch se odrel vvoj bezpenostnpolitickho uvaovn vUSA ivRusk
federaci akter pedurovaly, zda bude pevaovat konfrontace, nebo naopak kooperace.
Vznamnm nmtem tto kapitoly je prezidentsk obdob B. Clintona, zejmna pak
jeho pojet teorie demokratickho mru. Vpm nvaznosti na ve zmnnou politiku
USA, ale tak na strategii roziovn NATO, se pak tato kapitola zabv ruskou odpovd bhem druhho funknho obdob B. Jelcina na pozici prezidenta.
Pi hodnocen bezpenostn kultury 43. prezidenta USA se shrnujc kapitola zamuje
pedevm na hlavn rysy Bushovy doktrny Regime Change Policy jako celosvtov
vznamnho mentlnho obrazu. Vtto souvislosti se autoi zabvaj hodnocen pstupu
Ruska, resp. prezidenta V. Putina, ke dvma vojenskm operacm pod vedenm USA,
ato Trval svoboda 2001 aIrck svoboda 2003. Nemn dleitou st shrnujc
kapitoly je pehled zlomovch okamik audlost ve vvoji bezpenostn astrategick
kultury obou srovnvanch aktr od samho potku devadestch let a po rok 2013.
Vznamnm autorskm pnosem je srovnnm americkch aruskch vojenskch
144

Vojensk rozhledy 2/2014

intervenc po roce 1990, ato pedevm zpohledu leglnosti alegitimnosti, dle pak
zhlediska doby trvn, vznamu pro vojenstv azhlediska potu civilnch obt.
Zvr shrnujc kapitoly tvo porovnn vojenskch rozpot, kvalitativnch ikvantitativnch ukazatel vojensk sly atomu odpovdajcch monch ambic dvou srovnvanch aktr. Hlavn pozornost je zamena na to, kdo ztchto aktr je silnj
akdo znich si me na potku 21. stolet klst vt cle.

Zvr
Publikace byla napsna bezprostedn ped ukrajinskou kriz alogicky neme reagovat na posledn vvoj. Nicmn zknihy lze vysledovat tendence asmr, kam seubrala
astle se ubr americk arusk zahranin politika ve vztahu kregionu. Vtom je tato
publikace nadasov. Nen bez zajmavosti, e Rusko se chov ajedn pesn tak, jak
je to popsno vrusk Vojensk strategii zroku 2010.
Monografie je zcela jist jednou zpublikac, je by nemly chybt vknihovn nikoho,
kdo se zajm osvtovou zahranin abezpenostn politiku, bez ohledu zjakch pozic
kn pistupuje.
-redDalm dleitm charakteristickm rysem pi hodnocen aktr mezinrodnch
bezpenostnch vztah je zpsob vyuvn sly, je spov na dvou hlavnch
pilch: hard power asoft power. Pro prvn pil, tedy pro hard power, je typick
spolhn pedevm na geografickou rozlehlost, velk poet obyvatel, surovinov bohatstv ana ekonomickou avojenskou slu. Pod pojmem ekonomick sla
serozum pedevm absolutn HDP acelkov suma prmyslov vroby. Vojensk
sla zahrnuje celkov vdaje na obranu, poet vojk ve zbrani acelkov poty
zbran azbraovch systm strategickho itaktickho vznamu.
Ve vztahu kvnjmu prosted se pi vyuvn hard power klade draz na donucovn (coercion), je spov vhrubm ekonomickm nebo dokonce vojenskm
ntlaku, jeho nejkrajnj podobou je vojensk agrese apo n nsledujc okupace.
Spolhn na hard power je pznan pedevm pro revizionistick stty,
dle pak pro dikttorsk stty usilujc oteritoriln vboje aozskn surovin.
Naukazatelch hard power stle vce stavl nkdej Sovtsk svaz, jen se opral pedevm osvoji velkou rozlohu, kter jej doslova spasila za druh svtov
vlky. Dle spolhal na sv surovinov bohatstv asiln zastoupen tk prmysl
umoujc jak tak udrovat krok ve vyzbrojovacm soupeen sUSA vdob
studen vlky. Zrove stm spolhal ina vojenskou slu, ato pedevm vevztahu
kesvm satelitm. Nejdrastitjm projevem tto politiky byly vojensk intervence
vMaarsku vroce 1956 aveskoslovensku vroce 1968. Hrubou vojenskou
slu na konec pouil iproti jedn rozvojov zemi, kter nikdy nebyla vdnm
vojenskm uskupen: vroce 1979 vojensky intervenoval vAfghnistnu atuto
zemi pak po nsledujcch deset let okupoval.
Jan Eichler, Luk Tich
USA aRusk federace, MV, Praha 2013
145

Vojensk rozhledy 2/2014

Ing. Pavel Zona, Ph.D.

samostatn brigda
Z historie eskoslovensk
Jana iky zTrocnova vJugoslvii

opomjen soust protifaistickho odboje

Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 146153, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).
lnek proel recenznm zenm.

The Czechoslovak Independent Brigade


ofJanika inYugoslavia
Neglected Component of Anti-fascist Resistance
Abstrakt:
ei aSlovci se zapojili do protifaistickho odboje vprbhu druh svtov
vlky na mnoha frontch. Jednou znich azhlediska pot bojujcch tet nejvznamnj, bylo bojit vbval Jugoslvii. Podle zmn vpolitick orientaci
eskoslovenska aposlze esk republiky se vyvjel ivztah politik, historik
amdi kjednotlivm slokm naeho odboje. ast ech aSlovk usdlench
ve Slavonii na osvobozen Jugoslvie aporce Nmecka byla vdy pomrn
politicky komplikovan. Nelze ale zpochybnit jej vznam arozsah apedevm
hrdinstv pslunk Nrodn osvobozovac armdy vJugoslvii pvodem zech,
Moravy aSlovenska. Vjnu 2013 jsme si pipomnli sedmdest vro vzniku
tto jednotky.
Abstract:
During the Second World War, the Czechs and the Slovaks joined anti-fascist
resistance on many fronts. The battlefield in the former Yugoslavia was in terms
of numbers of combatants third most important. The relationship of politicians,
historians and media, to various components of our resistance reflected changes
in the political orientation of Czechoslovakia, or the Czech Republic. The share
of the Czechs and the Slovaks, settled in Slavonia, in the liberation of Yugoslavia
and the defeat of Germany was always politically complicated. But nobody can
dispute its importance and scope, heroism of members the National Liberation
Army of Yugoslavia, natives of Bohemia, Moravia and Slovakia. In October 2013,
we marked the seventieth anniversary of this unit.
Klov slova:
Partyznsk vlka, partyznsk brigda, partyznsk jednotky, Nrodn osvobozeneck armda Jugoslvie, Slavonie, osvobozeneck boj, Nmecko.
Key words:
Guerrilla warfare, guerrilla brigade, partisan detachments, the National Liberation
Army of Yugoslavia, Slavonia, liberation struggle, Germany.
146

Vojensk rozhledy 2/2014

vod
Kad stt ajeho armdy stav na sv historii, na svch tradicch. Jsou nrody astty
sdlouhou neperuenou identitou, vjejich djinch jsou skvl, svtl, ale itemnj
obdob audlosti. Na druh stran se vyskytuj inrody, jejich suverenita byla asto
peruovna dky okupacm silnjch soused, nebo pijetm vldy cizch panovnickch
rod, ppadn zradou vldnoucch sloek. Mezi ty druh pat nesporn iesk republika,
atm ijej armdy, jej pslunci byli asto okolnostmi nuceni bojovat vcizch slubch
za svobodu nroda aznovuobnoven sttn suverenity. Proto tak soudob Armda esk
republiky stav na tradicch vychzejcch pedevm zjejho psoben vzahrani.
Za 96 let od vzniku samostatn eskoslovensk republiky aposlze esk republiky
proel n politick systm mnoha zmnami, kter ssebou pinesly mnohdy zsadn
obraty. A u se tkaly pohledu na uplynul obdob, na udlosti je doprovzejc, naosobnosti, je byly hybateli djin vdanm obdob. Vtto souvislosti nelze nevzpomenout
pohled na postaven alohu legi vnaich djinch, na roli Masaryka, Benee, na roli
prvorepublikov eskoslovensk brann moci vroce 1938. Jet problematitjm byl
vvoj pohledu na jednotliv sloky naeho protifaistickho odboje na bojitch druh
svtov vlky vletech 1945-1990. Podvejme se na nae vojky bojujc vpoutch
severn Afriky, na vchodn front, nebo vrmci RAF. Jejich postaven se mnilo zedne
na den, od glorifikace a po kriminalizaci.
Izde vak najdeme vjimku. Jsou to ei, Moravan aSlovci, kte se na konci
19.stolet postupn usdlovali vtehdy rakousko-uherskm Chorvatsku, pedevm
vokol Daruvaru ve Slavonii. Jednalo se opomrn vznamnou nrodnostn meninu,
kter si uchovala svoji identitu prakticky dodnes. Aprv pslunci tchto nrod
sevznamn zapojili do nrodn osvobozeneckho hnut vNmci obsazen Jugoslvii.
Na jejich podl na porce faismu se vtinou zapomnalo abohuel izapomn dodnes.
Pro tomu tak bylo aje? Vobdob po roce 1948, ale ipo roce 1989 tomu tak bylo proto,
e vdce Nrodn osvobozeneck armdy vJugoslvii byl Josip Broz-Tito. Vprvnm
ppad proto, e dokzal prosadit vlastn smr rozvoje povlen Jugoslvie bez ohledu
na Sovtsk svaz, vdruhm ppad proto, e to byl komunista. Apslunci naich
nrod tak nesli na svch ramenou cejch nedouc sloky odboje.
Pouze vkrtkm obdob potku osmdestch let vylo nkolik publikac, znich
lze erpat. Zajmav jsou rovn kroniky nkterch obc, ve kterch se rodiny bvalch
partyzn usadily po vlce.

Jugoslvie vletech 1941-1945


Na zatku roku 1941 zaalo hitlerovsk Nmecko pipravovat podmnky pronapaden
Sovtskho svazu. Soust tchto pprav bylo zajitn Balknu, kde stle existovalo
samostatn Krlovstv Srb Chorvat aSlovinc.
[1]
Bojov akce zaaly bez vypovzen vlky rno dne 6. dubna 1941 bombardovnm Blehradu adalch mst. Dotoku
sezapojilo 24 nmeckch, 23 italskch a5 maarskch diviz svce jak2000letadly.
Rozhodujcm bodem boj bylo prolomen jugoslvsk obrany na vech vznamnch
secch 10. dubna, po kterm nsledoval rozkaz kstupu do hor. Armda se zaala rozpadat dky hromadnm dezercm, zejmna chorvatskch aslovinskch vojk, cologicky
147

Vojensk rozhledy 2/2014

vystilo vtotln chaos, kter ukonilo podepsn bezpodmnen kapitulace ji neexistujc armdy dne 17. dubna. [2] Po kapitulaci Jugoslvie nsledovalo jej dlen mezi
vtzn stty asousedy. Nmecko pmo okupovalo severn sti Slovinska, podstatnou
st Srbska, ankter ekonomicky i surovinov vznamn enklvy vdalch stech
zem. Zbytek Slovinska, st Chorvatska aDalmcie, ernou Horu aKosovo obsadila
Itlie. Velkou st Makedonie anektovalo Bulharsko, st Srbska, Chorvatska aSlovinska
usvch hranic okupovalo Maarsko. Mapa rozdlen Jugoslvie je na obr.
Podstatnou st Chorvatska, Bosnu aHercegovinu ast Srbska zabral tzv. Nezvisl
stt Chorvatsko (NDH - Nezavisna drava Hrvatska). Tento stt zabral tm 100000km2
aml 6,5 milionu obyvatel. [3] Okamit po vzniku tohoto sttu naplno vypukly nacionalistick snahy ovytvoen etnicky istho sttu, kter vyvrcholily hromadnm vradnm
Srb, Slovinc amuslim ajejich izolac vkoncentranch tborech, jako bylo Jagodno,
ostrov Pag i Koprivnice. Pmo se tak odrazila nrodnostn politika krlovsk vldy
mezivlen Jugoslvie, jej dsledky pociuj nrody bval Jugoslvie dodnes.

Obr.: Rozdlen poraen Jugoslvie po 17. dubnu 1941 [4]

Pedpoklady pro odboj vJugoslvii se vytvely ji ped vlastn kapitulac. Okupan


armda postupovala tak rychle, e vjejich tlu zstvaly poetn arelativn dobe vyzbrojen tvary jugoslvsk armdy. Po rychlm odsunu nmeckch jednotek pipravujcch
se na dal akce na vchodn front nebyl nikdo, kdo by dokonil pacifikaci celho zem.
Tentofakt zpsobil, e faistick Nmecko bylo nuceno vprbhu dalch let vylenit znan
sly aprostedky, kter mu nsledn chybly na dalch frontch druh svtov vlky.
148

Vojensk rozhledy 2/2014

Ji od kvtna roku 1941 byly organizovny odbojov jednotky pod vedenm plukovnka
Dragoljuba Mihalovie vhorch zpadnho Srbska. Ty navazovaly na tradici etnickch
bojovnk zdoby boj proti tureck nadvld. Toto hnut se rychle ilo mezi srbskm
obyvatelstvem vBosn aHercegovin, ern Hoe, ale idalch oblastech osdlench
srbskm etnikem. Cle bojovch akc vedench tmito silami byl nvrat pedvlenho
uspodn apprava podmnek pro invazi zpadnch spojenc na Balkn. Problmem etnickho hnut byl srbsk nacionalismus. Spontnn vznikala idal nrodnostn odbojov
hnut, kter stejn tak jako etnici byla vedena pedevm nacionalismem. Pedstavovala
vak slu, se kterou bylo nutno vdalm veden protifaistickho boje potat. Vznamnm subjektem, kter se clen pipravoval na celonrodn protifaistick povstn, byla
Komunistick strana Jugoslvie (KSJ), kter ovem nebyla podporovna Sovtskm
svazem. [5] Vzva kjeho zahjen byla zveejnna 22. ervna 1941. [6]
Povstn vypuklo na potku ervence prakticky ve vech stech zem. Do konce
roku 1941 bylo ve zbrani 60-70 tisc partyzn, kte ovldali stdav rozshl zem
Srbska, ern Hory, Bosny a Hercegoviny a Chorvatska. Partyznsk hnut bylo
odpotku ovldno KSJ prostednictvm velitel akomisa, kte se rekrutovali
zad vetern vlky ve panlsku. Jugoslvci zahjili svj odboj vdob, kdy byly sly
Osy na vrcholu, ato vrozsahu, kter neml vEvrop obdoby. Snahou bylo vytvoit
jednotnou protifaistickou frontu astm se partyzni obrtili ina Mihaloviovy etniky.
Byla vedena jednn ospoluprci, vzjemn pomoci avymezen zemn psobnosti,
bohuel nespn. Naopak dolo ke srkm mezi tmito slokami odboje, kter
vystily ve vzjemnou nenvist anesnenlivost. Tyto rozpory nakonec vedly ktomu,
e etnici spolupracovali sokupanmi silami.
Nmci vdomi si nebezpe, kter znamenalo partyznsk hnut, provedli vroce1941
ana potku roku nsledujcho dv velk ofenzivy, kter roztpenmu odbojovmu
hnut zpsobily nemal ztrty, ale na druh stran umonily partyznm zskat dlostelectvo apo bojch na Kozae iletadla. Prv boje na poho Kozara (vchodn
Prijedoru) znamenaly rozhodujc men sil vtomto obdob partyznsk vlky. Porka
Nmc vtchto bojch vystila vrozshlou ofenzivu partyznskch sil, kter vedla
kvznamnm zemnm ziskm prakticky ve vech stech okupovan Jugoslvie.
Obdob let1942 a1943 lze popsat jako etapu stdavch spch obou stran. Probhaly
vnich vznamn boje abitvy (Neretva, Sutjeska adal), ale tak znamenaly vrazn
rst prestie partyznskch jednotek vedench Josipem Broz-Titem. To vystilo vbeznu
roku 1943 vnavzn oficilnho styku Londna apartyzn, vysln oficiln mise
kTitovu tbu azahjen materiln pomoci partyznskm oddlm.
Vvoj vJugoslvii vznamn ovlivnila kapitulace Itlie vz roku 1943. Nmci
jinemli dost sil na znovu obsazen zem ovldan Nrodn osvobozeneckou armdou (NOA), kter vznikla zapojenm dalch nrodnch protifaistickch hnut apedevm zmnou organizace. Vtto armd bojovali nejenom pslunci jednotlivch
nrod Jugoslvie, ale iItalov, Francouzi, Nmci, ei, Slovci ale ipslunci dalch
nrod. Na podzim roku 1943 mla NOA 300000 vojk vdevti armdnch sborech,
27divizch a100 brigdch. [7] Na druhou stranu rst vlivu Tita ajeho armdy vyvolal
unmeckho velen snahu ozapojen nacionalistickch jednotek zad Chorvat, Srb
ale idalch nrod do boje proti komunisty ovldan armd. Tato etapa vzjemnch
boj poznamenala vztahy nrod Jugoslvie na dlouh desetilet dopedu aodrazila
seivobdob dlen Jugoslvie na potku 90. let dvactho stolet.
149

Vojensk rozhledy 2/2014

Pomoc zpadnch spojenc NOA nabyla na vznamu vroce 1944, kdy byl ji vlednu
zahjen vcvik specialist pro budouc tankov aleteck jednotky jugoslvsk armdy.
Od jara bylo spojenci vylenno 300 bombardr a200 sthaek ve prospch NOA.
Celkem bylo dodno vtomto roce 9000 tun materilu (100 000 puek, 50000 samopal
akulomet, 1380 minomet, uniformy, boty atd.) Rok 1944 byl ve znamen penesen hlavnch boj na zem Srbska, co znamenalo pro Nmecko znanou hrozbu.
Proto nmeck velen poslilo sv jednotky na 270000 mu. Vzemi dle psobilo
30000maarskch vojk, 70000 etnik adal tisce vojk zalennch do dobrovolnickho sboru vSrbsku, ruskho ochrannho sboru, ustaovskch brigd, srbsk
sttn stre atd. Vz dorazily jednotky Rud armdy khranicm Jugoslvie, covyvolalo nutnost koordinace bojovch akc mezi nimi aNOA. Vjnu byl dobyt Blehrad,
vprbhu podzimu Makedonie ana konci roku cel Srbsko.
Na potku roku 1945 byla provedena reorganizace NOA. Pejmenovala se na jugoslvskou armdu avznikl ijej generln tb. Dky amnestii zkonce roku 1944, kter
pivedla do ad NOA destky tisc pslunk dve kolaborantskch jednotek amobilizaci obyvatelstva osvobozench zem, se rozrostla na 800000 mu. Na potku roku
se bojovalo pedevm na zem NDH (Nezvislho sttu Chorvatsko), kter se mla
stt batou protikomunistickch sil. Posledn nmeck jednotky na zem Jugoslvie
se vzdaly a 16. kvtna 1945. [8]

eskoslovensk samostatn brigda Jana iky


zTrocnova vJugoslvii
Mstem vzniku 1. eskoslovensk samostatn brigdy byla Slavonie, ve kter od konce
19. stolet ila vznamn menina ech aSlovk. Jednalo se pedevm ookresy
Daruvar, Pakrac, Grubino Polje aGarenica. Nejvt podl byl vDaruvaru, kde tvoili
23% obyvatelstva. Na potku roku ilo ve Slavonii 30000 ech aSlovk. Okamit
po okupaci Jugoslvie avniku NDH byl zahjen tlak na nrodnostn meniny. Ruily se
esk koly, tdy, besedy. Pslunci menin byli vyzvni, aby podali ochorvatsk
obanstv, pokud ho dosud nemli.
Vzhledem kvazbm na starou vlast (rozdlen asten okupovan eskoslovensko) arepresm ze strany ustaovskho Chorvatska se vznamn st obyvatelstva
Slavonie esk aslovensk nrodnosti postupn zapojila do protifaistickho odboje.
Vprvn fzi (r. 1941) tvoili pslunci obou nrod vznamnou st prvnho slavonskho praporu aod bezna roku druhho praporu 1. slavonskho oddlu, ktermu velel
ech Josef Vojek zvan Taras. Ve Slavonii zeslila aktivita partyzn vprbhu roku
1942. Poty pslunk protifaistickch oddl narstaly, co vedlo ke vzniku 2. slavonskho oddlu aspojenm obou pak byla zformovna 1. slavonsk (12. chorvatsk)
brigda, jej soust byl od 3. 5. 1942 iprvn eskoslovensk prapor, kter byl zaloen
rozkazem tbu III. operan oblasti nrodn osvobozeneckch vojsk apartyznskch
oddl Chorvatska. [9] Dne 24. 6. byl prapor zaazen do sestavy 17. brigdy, je byla
soust 10. (pozdji 28.) divize.
Do prvnch boj zashl prvn prapor vrmci boj hlavnch sil partyznskch jednotek
vSutjesce. Vdob, kdy Titovy jednotky vedly tk boje opeit, snail se tb partyznskch jednotek zapojit co nejvce svch oddl na celm zem Jugoslvie doboje
150

Vojensk rozhledy 2/2014

proti okupantm abrnit tak zapojen dalch neptelskch jednotek do boje proti
hlavnm silm partyzn. Bojov cesta praporu tak zaala 9. ervence 1943 uKoturie
apokraovala vnsledujcch dnech pi pesunu jednotky kSv, kam dorazila 16.tohoto
msce. Prapor kryl pechod jednotek brigdy pes eku avbojch ztratil 12svch
bojovnk vetn velitele prvn roty Gustava Matjky. Ve stetech nsledujcch dn
ukoistili vojci praporu mnostv zbran munice adalho materilu. Svj kol splnili
avrtili se do Slavonie. Tam se prapor zapojil do boj uDrenskho Slatiniku, Drenje
aKrndii. Po ukonen boj byl prapor vyvzn ze 17. brigdy azaal naplovat kroky
vedouc kproveden reorganizace na samostatnou brigdu. Zrove byl prapor pemstn
na Daruvarsko, tedy do prostoru snejvt koncentrac ech aSlovk. Vhlas, kter
zskal vbojch proti neptelm, vzbudil ukrajan zjem zapojit se do protifaistickho
boje. Poty praporu se zdvojnsobily abylo mono pistoupit kformovn brigdy, kter
vznikla na zklad rozkazu . 16 tbu VI. sboru vydanho dne 26. 10. 1943. [10]
Brigda mla ti prapory ocelkovm potu 289 ech aSlovk, 201 Srb, 69Chorvat
a20 pslunk jinch nrod. [11] Velen atb byly mezinrodn, pouze prvn prapor,
ktermu velel Josef Kubek, byl tvarem ryze eskm. Ostatn prapory byly mezinrodn. Do boj se brigda zapojila vrmci XII. divize nejdve vbojch omsto Vitrovica
auDjakova avGraenici. Vbojch zskala nejen presti azkuenosti, ale iznanou koist.
Zestatistick zprvy ze dne 21. prosince 1943 plyne, e brigdu tvoilo 571 mu a29en
ave vzbroji bylo 638 puek, 5 samopal, 1protitankov puka, 34 kulomet rznch
typ, protitankov dlo, 3 lehk a1 tk minomet a33pistol. [12] Vzim 1944 plnila
brigda zajmav kol, kdy zajiovala pesun 40 voz naplnnch paprem do rotaek
ze Slavonie do Banije. Cel pesun byl dlouh 200km abyl doprovzen nepzn poas
atoky neptele. Nejt boje byly opt (tak jako vervenci roku 1943) vedeny pi pechodu eky Svy, ato ve stejnch mstech, kde bojoval prvn prapor vsrpnu 1943. Nmci
zde byli opt poraeni, ale zacenu ztrt na ivotech aady rannch na stran brigdy.
Dal reorganizaci prodlala brigda 25. nora 1944 apo n byla prakticky nrodn,
tedy sloen zech aSlovk. Na jae tohoto roku vedla brigda boje sNmci, ustaovci
adomobranou mezi Daruvarem aasnou. Nejvznamnjm stetem byl boj oPodravskou
Slatin, pi kterm byla jednotkami VI. sboru zlikvidovna posdka vpotu 600mu.
Potchto bojch se jednotka sthla do Daruvaru. Vtto oblasti plnila mimo jin ivznamn
kol ochrany krajan, pi em byla prbn doplovna zjejich ad. Tam se tak zapojila do obrany zem ped jarn ofenzivou faist, do kter bylo zapojeno 35000mu
a100tank podporovanch letectvem. Ivtomto ppad se podailo neptelsk jednotky
odrazit. Vletnch mscch roku vedla 1. brigda vespoluprci sdalmi jednotkami boj
proti posdkm faist rozmstnch ve Slavonii. Nejtvrd boje byly vedeny vsrpnu
vKoenice, Markovce, Petrovo Vrchu aPolany, vekterch byla mimo jin sestelena
idv neptelsk letadla. Dne 16. z byl osvobozen Daruvar abrigda obdrela odnaich
krajan bojovou zstavu. Na podzim se pesunula do blzkosti eleznin trati ZhebBlehrad, kde provdla diverzn akce naruujc dopravu na tto dleit dopravn tepn.
Nejvt akc slavonskch partyzn od zatku vlky byly boje oNaice ve dnech
18.-24. listopadu. Po bojch uNaic se do brigdy pihlsila ada dobrovolnk ze slovenskch obc zokol. To umonilo vytvoen tetho praporu. Celkem mla koncem
roku1944 brigda vc ne 1000 vojk, znich bylo 915 ech aSlovk.
Na konci roku 1944, kdy se do boj vJugoslvii zapojila postupujc Rud armda,
se zmnila taktika faistickch jednotek. Nmeck jednotky se sthly do velkch
151

Vojensk rozhledy 2/2014

mst azmnily je vpevnosti, kter hodlaly brnit a do konce. 1. brigda se zapojila


dotoku vprostoru Djakovo-Osijek. Neptel zde ve znan me pouval tanky, proti
nim nemla brigda adekvtn obranu. Vtchto bojch se znan vyerpala avlednu
roku1945 se jej innost omezila na jednotliv diverzn akce ana boje souvisejc
sobranou osvobozench zem ped pronikajcmi Nmci. Vtchto bojch padl velitel
brigdy ana jeho msto nastoupil Josef Rika. Dalm kolem slavonskch jednotek bylo udret strategick prsmyky akomunikace abrnit tak nepteli manvrovat
vtlu postupujc fronty. Vtchto bojch se pslunci brigdy setkali s16. vojvodinskou brigdou, kter byla pevn tvoena Slovky usdlenmi vokol Novho Sadu.
Dne6.nora zahjil neptel frontln ofenzvu proti jednotkm vprostoru brigdy.
Ml nkolikansobnou pevahu, co pinutilo nae jednotky sthnout se do hor. Situace
byla velmi nepehledn atoky neptele pokraovaly. Do pmho boje zashl ivelitel
brigdy, kter dne 7.nora padl pi obsluze kulometu. Prapory brigdy ustupovaly ped
tlakem neptele do Poesk kotliny, kde se rozptlen jednotky brigdy soustedily
aposlze pely do protitoku. Soustednm silm vech jednotek 12. divize se podailo nejprve vyistit hory od neptel ansledn prolomit obklen, ve kterm dosud
bojovaly. Potchto bojch byla brigda opt odvelena na Daruvarsko, kde brnila ped
neptelem osvobozen zem. Poslednm partyznskm pochodem brigdy byl pechod
fronty, kter skonil 15. dubna uDrenjskho Slatniku.
Dne 12. z nastoupili bojovnci 1. eskoslovensk samostatn brigdy Jana iky
zTrocnova vJugoslvii vPraze na Staromstskm nmst, kde zrukou tehdejho
ministra obrany Generla Ludvky Svobody pevzali nejvy sttn vyznamenn, kter
jim udlil prezident republiky Edvard Bene. Tak skonila bojov cesta tto jednotky.
Brigdou, kter se zpvodnch nkolika destek ech aSlovk psobcch vpartyznskch jednotkch vJugoslvii vroce 1941 rozrostla na tvar otm 1200 vojk,
celkem prolo 3000 naich krajan, ztoho jich tm 300 padlo adalch nkolik set
bylo rannch. [13]

Zvr
Pslunci brigdy byli pedstaviteli povlenho eskoslovenska vyzvni knvratu
do vlasti stm, e se budou moci usadit pedevm vobcch jin Moravy, ze kterch
byli odsunuti Nmci ankolik set jich se svmi rodinami skuten pilo. Vnkterch
obcch tak tvoili pomrn vznamnou st esky mluvcho obyvatelstva. Jednalo se
pedevm ooblast vokol msteka Miroslav na Znojemsku.
Po skonen vlky se do Jiic (eskoslovensko, okres Znojmo) pesthovali krajan
zJugoslvie zokol Daruvaru. Byli to pslunci 1. eskoslovensk brigdy Jana iky
zTrocnova vJugoslvii se svmi rodinnmi pslunky. Prvn sem pijeli potkem
jna 1945. [14]
Toto je jedin oficiln zmnka nalezen na webovch strnkch obc Znojemska
odal kapitole psoben jugoslvskch partyzn vobdob, kter bezprostedn
nsledovalo po ukonen boj ve Slavonii.
Podtitul lnku zn Opomjen soust protifaistickho odboje azd se, e cel
historie tto brigdy nese jaksi stigma nezjmu. Naskt se otzka pro tomu tak je?
Ale idal: Pro na strnkch Svazu protifaistickch bojovnk najdeme celou adu
152

Vojensk rozhledy 2/2014

lnk zabvajcch se prakticky vemi slokami odboje, ale o1. brigd vJugoslvii
autor nenael ani zmnku? Pro se na webovch strnkch obc nedoteme nic ojejich
znovu osdlovn po povlenm odsunu Nmc. Pro zpadn spojenci vprbhu druh
svtov vlky pochopili vznam Jugoslvie ajejho odboje proti Nmecku amyse tvme jako by nebyl? Tyto adal otzky se nabzej msto zvru. Odpov bude mon
jednoduch: ast ech aSlovk vprotifaistickm odboji vedenm protisovtsky
orientovanm komunistou Titem se do zabhnutho ernoblho schmatu naeho odboje
nehodila abohuel se zd, e ani dnes nehod.
Pesto, nebo mon prv proto, je nutn si pipomenout ituto opomjenou sloku
naeho odboje, hrdiny, kte nevhali vzt do ruky zbra avbojch poloit iivot
za svobodu, kterou si dnes tak hlasit uvme.
Tento lnek chpu jako osobn podkovn lidem kte se zaslouili onai svobodu
atm se na n zapomnlo. Mezi lety 1998 a2001 jsem pracoval jako N OVS Znojmo
asnktermi znich jsem se ml jet monost potkat.
Poznmky ktextu aliteratura:
[1] Krlovstv Srb, Chorvat aSlovinc (Krlovstv SHS), stt na Balkn vjihovchodn Evrop,
kter existoval mezi lety 1918-1941/5. Od r 1929 byl nzev sttu Krlovstv Jugoslvie, 1943 vyhlena
Demokratick federativn Jugoslvie ze zbytk Krlovstv Jugoslvie, 1945 vyhlena Federativn lidov
republika Jugoslvie, 1963 Socialistick federativn republika Jugoslvie (SFRJ), 1992 Svazov republika Jugoslvie (federace ern Hory aSrbska po odtren Slovinska, Chorvatska, Makedonie aBosny
aHercegoviny), 2003 soustt Srbsko aern Hora, 2006 soustt zanik rozpadem na dva samostatn
stty Srbsko aern Hora. Dostupn na http://cs.wikipedia.org/wiki/SFRJ.
[2] ESTK akol. Djiny jihoslovanskch zem. Praha: Lidov noviny, 2001, s. 442-443. ISBN80-7106-266-9.
[3] Tamt, s. 448-453.
[4] Tamt, s. 451.
[5] Sovtsk taktika t doby se nazvala jednotn fronta proti faismu. Vpraxi to znamenalo, e vmstech,
kde nekomunistick odboj byl silnj ne komunistick, komunist se mli poddit veden nekomunistickho odboje. Tito iMao Ce-tung se touto taktikou odmtli dit, proto SSSR podporoval celou vlku
jak nekomunistick etniky, tak gen.ankajka, nikoli Tita i Maa. Sovtsk pomoc Titovm aMaovm
komunistm byla jen symbolick. Nejvt pomoc poskytovala vboji proti Nmcm Titovi Britnie
aSpojen stty. Sovtsk svaz poslal kTitovi vojenskou misi a vr. 1944. Sovtsk aktivity popouzely
Tita do t mry, e jednou dokonce odeslal do Moskvy telegram: Kdy u nm nechcete pomhat,
alespo nepekejte. In Soviet Policy in the Post-Tito Balkans, Studies in Communist Affairs, Vol.4,
1979, Edited by Phillip A. Petersen, 157 str. [Washington, D.C.]: Department of Air Force, National
Government Publication, str. 12.
[6] ESTK, 2001, s. 461-463.
[7] Tamt, s. 478.
[8] Tamt, s. 491.
[9] HOK V. 1. eskoslovensk brigda NOV Jana iky zTrocnova vJugoslvii vboji proti faismu.
Praha: FV eskoslovenskho svazu protifaistickch bojovnk, 1983, s. 21.
[10] Tamt, s. 26.
[11] Tamt, s. 27.
[12] VOJEK O. Bojov cesta 1. s. brigdy Jana iky zTrocnova vJugoslvii. s. 11. Rukopis uautora
lnku.
[13] Tamt, s. 21. Rukopis uautora lnku.
[14] Webov strnky obce Jiice, dostupn na http://www.jirice.cz/z-historie-obce/d-53/p1=60.

153

Vojensk rozhledy 2/2014

JUDr.et PhDr.Jaroslav Padrnos, CSc.

Milan Rastislav tefnik


vdec, vojk, diplomat apolitik
Personlie
Netradin pohled
* 21. 7. 1880
+ 4. 5. 1919

Vojensk rozhledy, 2014, ro. 23 (55), . 2, s. 154163, ISSN 1210-3292 (titn verze), ISSN 2336-2995 (on line).

Milan Rastislav tefnik


Scientist, Soldier, Diplomat and Politician
An Unconventional Look
Abstakt:
ivot adlo generla dr.Milana Rastislava tefnika je bezesporu ivotem
adlem jednoho ze t vrcholovch krizovch manager pozoruhodnch schopnost vpodmnkch eskalujc prvn globln krize 20. stolet. Fenomenlnm
vsledkem innosti tchto t vdc bylo ustanoven eskoslovensk republiky.
Autor soud, e tefnikovo dlo je nadasov, e bychom si mli jeho dlo brt
jako stlou inspiraci.
Abstract:
The life and work of General Dr.Milan Rastislav tefnik is without doubts
thelife and work of one of the three leading crisis managers of extraordinary skills
operating in an environment of first escalating global crisis of the 20thcentury.
The phenomenal result of their activivities was the establishment of the
Czechoslovak Republic. The author concludes that tefniks work is timeless,
from which we ought to draw acontinual inspiration.
Klov slova:
Vdec, astronom, vojk, diplomat, krizov management, krizov manager, svtov
vlka, vlastenectv, Mafie, eskoslovensk nrodn rada vPai.
Key words:
Scientist, astronomer, soldier, diplomat, crisis management, crisis manager, world
war, patriotism, Mafia, Czechoslovak National Council in Paris.
Zmrem nsledujc vahy je pedstavit fascinujc osobnost vdce, vojka, diplomata apolitika brigdnho generla dr.Milana Rastislava tefnika znetradinho
pohledu, jako vrcholovho krizovho managera vprocesu een nrodnho osvobozen
Slovk zmaarskho podru, vpodmnkch celosvtov spoleensk (politick)
krize (prvn) svtov vlky.
154

Vojensk rozhledy 2/2014

Krizov management lze podle Tome Zdechovskho definovat jako proces strategickho plnovn azen kriz, potamo jin zsadn negativn zmny. Soust
krizovho managementu je monitorovn potencilnho rizika, nebezpe anejistoty
pramenc znegativn udlosti, m dovoluje mt organizaci lpe pod kontrolou. [1]
Krizovm managerem je potom osobnost, je se koncepn podl na procesu strategickho plnovn azen vdob kriz, monitorovn potencilnho rizika, nebezpe
anejistot pramencch znegativn udlosti i znegativnch udlost, umoujcch mt
organizaci lpe pod kontrolou.

1. Nezbytn strun historick nrt prvnho


postaven Slovenska vUhrch
tpn Svat zrodu Arpdovc sjednotil uherskou i aroku 1000 se stal uherskm
krlem. Soust Svatotpnsk koruny uinil iSlovensko, je pedtm dobyl.
Zkladnmi prvnmi instituty, jimi se dily veejnosprvn pomry vUhersku, byly
jednak Zlat bula zroku 1222, j si siln lechta vynutila dohodou se slabm panovnkem Ondejem sv mocensk postaven do t mry, e zskala oprvnn postavit se
svmu panovnkovi ise zbran vruce, aTripartitum, kodex uherskho obyejovho prva
schvlen roku 1514 uherskm snmem. Kodex byl jako celek platn a do roku1848,
sten a do trianonsk smlouvy roku 1920.
Na zklad tohoto kodexu subjektem prva uhersk e byl populus hungaricus
igens Hungara neboli uhersk nrod. [2] Uhersk stt nebyl zaloen na etnickm
principu, ale na principu geografickm. Spolenost byla stavou konstituovna azrove
diferencovna na stavovskm zklad. stava definovala subjekty prva na zklad
jejich pslunosti kjednomu ztchto stav: vysokmu duchovenstvu, baronm, magntm aostatnm lechticm maarskho, nmeckho, slovenskho aeskho pvodu.
Nejednalo se tud omaarsk Uhersko, ale ostavovsk stt stav ijcch na zem
Uherska. Jedin tm mohly bt podle tinctho lnku stavnho zkona zroku 1606
svovny veejn funkce. ady maj bt udlen Maarm, Nmcm aSlovkm
anebo echm bez ohledu na rozdly nrodnostn anebo nboensk. [3] edn
ispoleenskou e byla do r. 1848 latina. Plebs, tedy lid, nebyl subjektem, ale pouhm
objektem prva.
Po rakousko-uherskm narovnn roku 1867 csa Frantiek Josef I. zvltnm zkonem zroku 1868 upravil pomry nemaarskch nrod vmaarsk sti monarchie.
Historick Uhersko bylo definitivn zruen, lechta dostala od csae prvo kjeho
petvoen vmaarsk nrodn stt. Uvedenm zvltnm zkonem bylo kodifikovno,
evichni uhert oban, bez ohledu na svou nrodnost, tvo jeden nedliteln ajednotn nrod uhersk. Sttnm jazykem byla ustanovena maartina. Slovensk nrod,
kter byl tak jako vechny nemaarsk nrody vzalitavsk sti monarchie anenmeck nrody vpedlitavsk sti monarchie, degradovn na nrodnost, byl podroben
krutmu maarskmu nrodnostnmu tlaku. Slovci byli zbaveni politickch prv,
sloventina byla vypuzena izlidovch kol, pestoe zkon zroku 1868 zaruoval
kadmu a po vysokou kolu vyuovn vjeho mateskm jazyce. Slovensk kulturn
ivot byl maarskou vldou systematicky tvrd potlaovn. Situace trvala a do zniku
Rakouska-Uherska avzniku eskoslovenska vroce 1918.
155

Vojensk rozhledy 2/2014

2. Milan Rastislav tefnik


Kmlokter osobnosti se ve latinsk slov
per aspera ad astra tak doslovn, jako je tomu
uMilana Rastislava tefnika. Jeho pomrn krtk
ivot je ohranien daty 21. 7. 1880 a4.5.1919, jeho
dlo vak pesahuje generace astalo se soust
nejen slovensk aesk aeskoslovensk, alet
svtov, apedevm vak francouzsk historie.
Narodil se jako tvrt syn evangelickho fare,
za patrona mu byl vybrn velkomoravsk kne
Rastislav. Studoval na gymnzich vBratislav
(dor.1919 Prepurk) avSarvai, stavebn inenrstv na prask technice, na podzim 1900 pestoupil
na prodovdeckou fakultu UK. 1904rigorzn
zkouky zastronomie afyziky, doktor filozofie.
Procestoval skoro cel svt, byl tvrcem francouzsk meteorologick sluby varmd.
Jak svm pvodem arodinnou vchovou, prostedm, vnm vyrstal, byl ji od mld uvdomlm slovenskm vlastencem, kter
svou citlivou du intenzivn vnmal nrodnostn tlak acelm svm ivotnm postojem
smoval knaplnn svho niternho pn, sv touhy, pispt kosvobozen slovenskho
nroda zmaarskho podru. Pekky, je jeho snaen byly dny jednak mezinrodn
politickmi vztahy, jednak celoivotnmi zvanmi zdravotnmi komplikacemi, paradoxn tefnikovi umonily adovolily stanout uvrcholu pyramidy nrodn osvobozeneckho zpasu jak slovenskho, tak eskho nroda, abt, souasnou terminologi
eeno, lenem vrcholovho krizovho managementu, jeho spch byl korunovn
vytvoenm samostatnho sttu ech aSlovk eskoslovenska. Pekky tefnik
zdolval svou nepehldnutelnou inteligenc, clevdomou vl, odvahou, houevnatost,
pracovitost, entusiasmem.
tefnikova hektick vdeck prce astronoma od roku 1905 do roku 1911 svm zbrem objmajcm zemkouli se zhodnotila vjeho ptm zpasu za nrodn osvobozen
Slovk aech i ech aSlovk, nebo tefnik tyto dva nrody odsebe neodlioval.
Na vech svch cestch krom vdeckch poznatk tefnik zskval vdeck iobtn
oceniteln spoleensk kontakty zvlivnch spoleenskch ipolitickch kruh, jich
obratn vyuval kpostupn realizaci svch nrodn osvobozeneckch zmr.
Vroce 1910 bylo tefnikovi na jeho dost piznno tzv. sten udlen francouzskch obanskch prv neboli deminaturalizace. Nen bez zajmavosti, e ji tyi roky ped
vypuknutm svtov vlky, jak pe A. Bartek, [4] tefnik snil odobrovolnm vojsku
utvoenm zech aSlovk, at osv asti vosvobozeneckm vojsku jako letec.
tefnik jako vdec, nsledn jako vojk, diplomat apolitik, vnoval pozornost slibn
se rozvjejcm technickm vdm, jimi byly radiotelegrafie aletectv. Rychl spd mezinrodnch udlost vedoucch k(prvn) svtov vlce obrtil pozornost kvsledkm jeho
vdeckho idiplomatickho sil zlet 1911-1914 vEkvdoru. Francie si uvdomila vznam
tefnikovy mise pro francouzskou bezpenost audlila tefnikovi rytsk k estn
legie, pestoe mu schzelo do pedepsan sluebn doby pro jeho udlen nkolik let.
156

Vojensk rozhledy 2/2014

2.1 Milan Rastislav tefnik


krizov manager (prvn) svtov vlky
ivot M. R. tefnika, vlastence asvtoobana, pokraoval navzdory silnm iivot
ohroujcm zdravotnm potm dynamicky adramaticky dle, aby prostednictvm
pevratnch djinnch, pedevm evropskch udlost smoval kjeho zavren neopomenutelnm anenahraditelnm spolupsobenm pi vzniku eskoslovensk republiky.
tefnik byl jednm ze t stejnch pedstavitel zahraninho odboje proti RakouskoUhersku, piem je mono prohlsit, e pokud se jednalo ozskvn vlivnch zahraninch kontakt, byl prvnm znich. Jmna vech t jsou obecn znma: prof.dr.Tom
Garrique Masaryk, doc.dr.Edvard Bene, brig. generl dr.Milan Rastislav tefnik.
Souasnou terminologi eeno, ti pedstavitel vrcholovho krizovho managementu
psobcho vpodmnkch celosvtov politick krize, analyzujc ji asystematicky
strategicky ji usmrujc stm nerealizovatelnm zmrem aclem petvoen mapy
Evropy za elem nrodnho osvobozen dvou relativn malch nrod. Oprvnm
znich, eskm, zejmna prostednictvm innosti T.G.M. aE.B. nco Evropa vdla,
aodruhm, slovenskm, vzhledem kjeho tiscilet pslunosti ke Svatotpnsk
korun nevdla zcela nic.

2.2 Vojk, diplomat, politik


Po vypuknut vlky byl tefnik jako francouzsk oban navzdory svmu chatrnmu
zdrav na svou vslovnou dost ana vslovnou pmluvu svch vlivnch ptel pijat kvojensk slub. Chtl bt letcem, atak se mu zdailo, e byl kletectvu pijat.
Jidve, pokud mu zdrav, sly aspoleensk styky umoovaly, seznamoval znm
osobnosti spostavenm slovanskch nrod vRakousku-Uhersku, seznamoval je sbojem
slovanskch nrod za svobodu, upozoroval na nebezpe pangermnsk rozpnavosti.
Problm osvobozen eskho aslovenskho nroda zpodru vldnoucch nrod
nmeckho amaarskho nevidl pouze jako lokln problm, ale spatoval toto sil
vkontextu mezinrodnch vztah, jako otzku mezinrodn politickou. Povypuknut
vlky vyuil pznivch okolnost, spovajcch prv ve vlenm stavu velmoc,
azahjil politicko-diplomatick nrodn osvobozovac sil. Nejednalo se osnadnou
prci, ale otrval, kadodenn a mraven sil. Zde mono pedbhnout tok asu
acitovat pozdjho ministra zahraninch vc eskoslovensk republiky, je byla
nekrologem po tragickm mrt Milana Rastislava tefnika:
tefnik, maje pstup kvynikajcm kruhm politickm mezi Francouzi, zaal intenzivn pracovati vdob, kdy onaem hnut nebylo potuchy. Otevel naemu hnut cestu
kpolitickm kruhm, jednotlivm vldm, speciln francouzsk aitalsk. Dalprvn
zklady na diplomatick innosti abyl prvnm anejlepm nam diplomatem. Jehoinnost pesahovala rmec eskoslovensk otzky. astnil se dleitch jednn aml
vliv na veobecnou politiku francouzskou aitalskou. Psobil vad otzek tkajcch
se politiky angloamerick, ml vliv na rozvoj akc proti Rakousku-Uhersku. Byl to velk
duch, kter vidl veskm problmu jen malikou soust problmu svtovho. Dlal
svtovou politiku. Zabval se celkovmi problmy na vojensk politiky, ale ontobyl,
kdo princip zzen na armdy pedevm postavil aprobojoval. Jak ve Francii,
157

Vojensk rozhledy 2/2014

takvRusku, vAmerice ajmenovit vItlii. Marl Foch onm ekl: Je to jeden znejlepch vojk, jakho jsem poznal vtto vlce. tefnik byl vpravm slova smyslu
hrdinou, charakterem hrdinskm. [5]
Takto vysoce hodnotil svho kolegu zvldy, svho druha ze zahraninho vlenho
odboje dr.Edvard Bene, akoliv vztahy mezi nimi byly nkdy do t mry napjat,
avemi uznvan autorita ahlava odboje, Tom G. Masaryk, musel asto vyvjet
sil kjejich smen. Na tomto mst teba podotknout, e dojemn ptelsk vztah byl
mezi TGM, knmu tefnik vzhlel sneskrvanou ctou, amezi tefnikem, jemu
Masaryk oplcel jeho vztah oddanost.
Nicmn vrame se zpt do obdob, vnm se zaal pln konstituovat aposlze
vrcholil zpas osvbytnost eskho aslovenskho nroda, kdy zejmna trojice pedstavitel tzv. Mafie [6] koncentrovala sil na souhlas velmoc se znikem jedn znejvznamnjch, rozmry nejvt evropsk velmoci Rakouska-Uherska, ato jen proto,
abydaly souhlas kprojektu vzniku samostatnch stt. sil hodn dnen terminologi
eeno vrcholovch manager krizovho managementu. Od stanoven cle na zklad
dkladn adsledn analzy mezinrodn situace ajejho vyhodnocen, pes stanoven
dlch cl, metod aprostedk, rozdlen si rol za vzjemn koordinace svch innost,
vyhodnocovn jejich plnn, disciplinovanho respektovn vzjemnch pozic arol,
a po konen dosaen stanovenho cle.
M. R. tefnik nastoupil kletectvu. Absolvoval vojensk leteck vcvik vChartres
abyl pijat do stavu 1. leteckho oddlu vDijonu. 11. dubna 1915 obdrel pilotn prkaz
a3. kvtna nastoupil na frontu. Podnikal odvn vzvdn lety, pi nich fotografoval pozice neptele, propagoval zizovn vlench meteorologickch stanic, kter
jakseukzalo, prokazovaly neobyejn cenn sluby letectvu, dlostelectvu iofenzvnm adefenzvnm akcm vych velitelstv. Vervenci 1915 dostal armdn pochvalu,
16. srpna 1915 byl dekorovn vlenm kem spalmou. Na vlastn dost byl peloen na rakouskou frontu na Balkn. VSrbsku ml hodnost poruka. Plnoval nbor
ueskch aslovenskch zajatc ajejich zalenn do eskoslovensk revolun armdy.
Se srbskmi vldnmi kruhy jednal ospolenm organizovn postupu piosvobozen
Slovan Rakouska-Uherska, na front zamlel provdt nbor aagitaci mezi slovanskmi vojky, za sabotovn boje za jejich hlavn neptele. Plnoval iosvobozeneck
leteck akce na Slovensko, ppadn ina esk zem.
Pi jednom zlet byl sestelen api nouzovm pistn si zpsobil vnitn zrann.
Po strastipln hrdinsk anabzi pho nvratu kjednotce byl jeho zdravotn stav tak
zoufal, e navzdory nezbytnosti operace, j se zdvodu pocitu odpovdnosti za sven azrove vyten kol dlouho brnil. Jeho zdravotn stav mu pak ji neumonil
pmou bojovou innost na front.
Ze tefnika vojka se napt stal pedevm tefnik diplomat. Za svou vojenskou
innost vSrbsku byl srbskou vldou vyznamenn zlatou medail, ve Francii byl poven.
Vlt roku 1915 podal francouzsk ministerstvo vlky osouhlas sorganizac esk
eskadrony pro speciln koly ve prospch esk zahranin politiky. Akoliv vtdob
platil ve Francii zobav ped nmeckou pion zkaz pijmat dobrovolnky do ad
cizineck legie arozkaz kvylouen cizinc ztajnch slueb Francie, tefnikova
dost byla schvlena.
V dob, kdy se tefnik vrtil ze srbsk fronty, pobval Masaryk v Londn
aBene veFrancii. Od tto doby se datuje jejich zk spoluprce. tefnik sjednal
158

Vojensk rozhledy 2/2014

sfrancouzskm ministerskm pedsedou Briandem Masarykovu audienci. Ta se konala


3. nora 1916. Mylenka svobodnho eskoslovenska narela udohodovch velmoc
dlouho na odpor. Nebyly ochotny pipustit znik Rakouska-Uherska, naopak bylo
jejich zmrem toto soustt zachovat. Byl to opt tefnik, kdo pipravil sredakc
urnlu Matin (Rno) rozshl interview, kter umonilo vyloit aobjasnit esk
aslovensk odbojov program. tefnik svou diplomatickou innost jednoznan
urychlil organizovn zahraninho odboje ivznik Nrodn rady zem eskch vPai.
Pedsedou rady byl Masaryk, mstopedsedou poslanec Drich, generlnm tajemnkem
Bene, jako zstupce Slovk byl pizvn tefnik. Vzhledem kobecn neznalosti
spletitch nrodnostnch pomr vRakousku-Uhersku ajejich obtnho pochopen,
tud zobav zodmtnut, tefnik prosazoval, aby se ve navenek dlo pod eskm,
anikoliv eskoslovenskm nzvem. Jeho zmrem bylo doshnout een esk otzky,
ansledn doloit, e een esk otzky nen mon bez een otzky slovensk.
Ml t obavy zreakce Maar, jejich mezinrodn postaven pedevm vAnglii
aFrancii bylo dosti siln.
Byl to tefnik, kdo za konzultac sMasarykem vypracoval koncepci zzen samostatn eskoslovensk armdy. Jednalo se oarmdu, je mla bojovat po boku Dohody
ve Francii. Realizace zmru nebyla snadn. Narela mimo jin na normy vlenho
mezinrodnho prva, je zakazovalo uvat zajatce proti jejich sttu. Pro realizaci
zmru bylo teba zskat souhlas spojeneckch (dohodovch) stt. tefnik podnikl
cesty do vech dohodovch stt, aby tu zskal souhlas se zmrem Mafie. Jeho nespornou pednost bylo, e se stal francouzskm obanem afrancouzskm dstojnkem,
vybavenm potebnmi plnmi mocemi, ae disponoval kontakty apotebnmi doporuenmi vysoce postavench osobnost. Vlt 1916 se Francie zavzala, e doprav
zRuska eskoslovenskou samostatnou vojenskou jednotku avyzbroj ji. Za podmnky,
e Nrodn rada zsk od ostatnch dohodovch stt 30000 vojk.

2.3 Slegiemi vRusku


tefnik podle rozhodnut Nrodn rady rozjel do Ruska, aby tam na zklad zmocnn
francouzsk vldy zskal od rusk vldy souhlas spesunem sti eskoslovenskch
dobrovolnk do Francie. Krom toho ml jet jeden, neoficiln kol, jm bylo usmrnit
rozttnou innost krajanskch hnut vRusku. tefnik, na rozdl od Dricha, kter
vRusku zpoven Nrodn rady pobval ji dve, doshl uritho spchu. Zdailo
se mu 29. srpna 1916 tzv. kyjevskou dohodou zavzat Svaz eskoslovenskch spolk
kspoluprci apoddit ji eskoslovensk nrodn rad vPai.
tefnik asto nespn poukazoval na nezbytnost een eskoslovensk otzky jako
parciln otzky evropsk politiky. Proti tomuto irmu koncepnmu pojet se stavl
pedevm Drich. Stejn konzistentn trval tefnik na nutnosti een otzky osvobozen Slovk vsouinnosti sosvobozenm ech znrodnostnho tlaku. Rzn
sepostavil proti zmru nkterch Slovk doshnout pipojen Slovenska krusk i.
Situace se mezi zastnci oddlenho een slovensk otzky od esk, amezi stoupenci
separtnho een osvobozeneckch snah ech aSlovk bez celkovho chpn
tchto snah vmezinrodn politickm kontextu, poslze natolik vyhrotila, etefnik
se rozhodl na as zRuska odejet.
159

Vojensk rozhledy 2/2014

Vjnu odejel do Rumunska. Vt dob byl poven na kapitna avelmi rychle nato
na majora. Rumunsku prokzal velk sluby odbornou vojenskou innost, je spovala
zvelk sti ve zizovn vojenskch meteorologickch stanic, je se vojensky ukzaly
velmi cennmi. Pi osvobozeneck misi, je se thla celm jeho ivotem jako erven
nit, zaznamenal tefnik znateln spch. Zskal souhlas rumunskho krle, aby et
aslovent zajatci mohli bt uvolovni pro eskoslovenskou armdu ve Francii.
Po Novm roce 1917 se tefnik vrtil do Ruska. Zde byl vyznamenn kem svatho
Vladimra. Pokraoval vzpase za sjednocen zahraninho odboje aza jeho finann
nezvislost. SDrichem vak dohoda nebyla mon. Rozkol doshl takovho stupn,
e vedl kDrichovu vylouen zNrodn rady. Za tefnikova pobytu vRusku dolo
krevoluci. Car byl pinucen abdikovat, byla ustanovena tzv. prozatmn vlda. Ministr
vnitra prvn revolun vldy Miljukov byl tefnikovm snahm naklonn, dobrovolnci zad zajatc se hlsili do vznikajcho eskoslovenskho vojska. tefnik jednal
sMiljukovem ozzen odboky eskoslovensk nrodn rady vRusku. Na tefnikovu
misi vRusku navzal Masaryk, kter se tto innosti ujal.
21. bezna 1917 tefnik odcestoval zPetrohradu, aby organizoval nbor dobrovolnk pro eskoslovensk vojsko ve Francii. Nsledn odcestoval do Anglie, kdesemohl
jet poradit sMasarykem, jen se chystal do Ruska, ospolenm postupu, pot odejel
do Spojench stt. Zde po dobu pl roku, od ervna do listopadu 1917, za vyuit
vlivnch styk zFrancie, pesvdoval americk kruhy onutnosti vystoupit nejen proti
Nmecku, ale iproti Rakousku-Uhersku. Zskal oficiln svolen k tomu, aby ei
aSlovci, pokud nemaj vojenskou povinnost vi USA, zskali povolen se vysthovat
do Francie. VUSA doshl dalho sjednocovacho spchu petvoenm propagan
kancele na oddlen s. nrodn rady, doclil souinnosti eskho nrodnho sdruen,
Slovensk ligy aNrodnho svazu eskch katolk, za pomoci Sokolstva se vnoval
dle organizaci s. vojska. Za mimodn spchy, jich doshl ve prospch Francie
na mezinrodnm poli, byl 21. jna 1919 vyznamenn dstojnickm kem estn
legie. Po nvratu do Francie koncem roku 1917 se opt pln vnoval organizovn
s.zahraninho vojska.

2.4 Samostatn eskoslovensk armda


Dslednost, sn spolen tefnik aBene postupovali, pinesla sv ovoce. Francouzsk vlda dekretem z16. prosince 1917 zdila samostatnou eskoslovenskou
armdu ve Francii. T byla garantovna nezvislost pod francouzskm vojenskm
vrchnm velenm apolitickou svrchovanost eskoslovensk nrodn rady. Uvedenm
dekretem Francie pedjmala uznn samostatnho suvernnho eskoslovenska. Vrchnm velitelem eskoslovenskch zahraninch vojsk byl jmenovn francouzsk generl
Janin. Ovznamnm vlivu tefnikov na francouzsk rozhodnut svd skutenost,
ese tefnikovi uvrchnho velitele francouzsk armdy generla Ptaina podailo zskat vjimku. eskoslovensk vojsko nebylo vr. 1918 pemnno voddly francouzsk
cizineck legie, jako jin autonomn zahranin vojska ve Francii.
tefnik zamil sv sil na vytvoen eskoslovensk armdy na Itlii. Ani zdejeho
jmno nebylo neznm. Rusko aFrancie povolily budovn eskoslovenskho vojska na svm zem, ale Itlie, jako jedin zkontinentlnch spojenc, to odmtala.
160

Vojensk rozhledy 2/2014

Jejmzmrem byla sice porka Rakouska-Uherska, nikoliv jeho likvidace. Zmrem


Itlie sice bylo oslaben Rakouska-Uherska, ale ijeho zachovn, aby bylo schopno
platit Itlii vlen reparace.
VItlii tefnik rozvinul svj arm, vyuil vech svch spoleenskch kontakt
dosahujcch do lechtickch salon, ina krlovsk dvr, uplatnil veker sv pesvdovacch schopnosti, a zskal postupn na svou stranu rozhodujc osobnosti
Itlie. tefnikovo diplomatick sil vItlii je povaovno za jeho nejvt spch.
Dne21.dubna 1918 byla sItli as. nrodn radou uzavena vojensk smlouva; stt
se sttem, rovn srovnm, velmoc svelmoc, eeno terminologi mezinrodnho
prva, jeho dikc je kad suvernn stt povaovn za velmoc. Smlouva povolovala
zzen eskoslovenskho vojska vItlii, pod italskm velenm, garantovala jeho samostatnost (samosprvnost) as. nrodn rad nrodn, politickou sprvn svrchovanost.
tefnikovo diplomatick umn, dle vzpomnek pamtnk, spovalo vkouzlu jeho
osobnosti. Byla vtom zejm tefnikova metodinost. Vyuval spoleenskch styk,
kter zskval vystupovnm, umnm vst rozhovor, prost kouzlem sv osobnosti.
Uml tak zskat pozornost ansledn zjem osobnost majcch vliv na veejn mnn
arozhodn slovo vpolitickm dn. tefnik byl veobecn uznvn jako vysoce
mravn osobnost. Dky prozravosti, majc zklad vjeho vysok inteligenci, jednal
sevemi, onich se mohlo oekvat, e budou mt vliv na een eskoslovensk
otzky; taknap.jednal sVatiknem, onm se obecn neuvaovalo jako opartneru
vdiplomatickch jednnch opovlenm uspodn Evropy.
Oceovn tefnikovy diplomatick ivojensk innosti pokraovalo. Vroce 1916
obdrel italsk vlen k apozdji dstojnick k sv. Mauricia aLazara. Ve funkci
zstupce velitele eskoslovenskho vojska obdrel 13. nora 1918 dstojnickou hodnost
podplukovnka aotyi msce pozdji, pesnji eeno 18. ervna 1918, byl jmenovn brigdnm generlem eskoslovensk armdy. Stanul ve funkci zstupce vrchnho
velitele vech zahraninch eskoslovenskch vojsk, francouzskho generla Janina.
Podle mandtu udlenho mu s. nrodn radou, byl tefnik Janinovm zstupcem
pro politick vci.
Pot co poznal, e ve Francii ivItlii ji uinil ve potebn pro umonn ivybudovn eskoslovensk armdy, odcestoval opt do Ruska. Po jednn bolevick
vldy snmeckou vldou ouzaven separtnho mru sNmeckem, bylo t jednno
oodchodu eskoslovenskch vojsk zRuska pes Vladivostok do Francie. Zamlen
transport cca 50 tisc vojk provzely zmatky apote.
ZRuska vedla tefnikova cesta do Japonska, kam pijel a po vyhlen prozatmn eskoslovensk vldy ve sloen Masaryk, Bene, tefnik, do n byl tefnik
jmenovn ministrem vlky. Zde se tefnik shledal sgenerlem Janinem. Nsledn
vlistopadu1918 se tefnikovy kroky obrtily do Vladivostoku, kde byl coby eskoslovensk ministr vlky slavnostn pivtn jak zstupci spojenc, tak eskoslovenskou
posdkou. Brzy nato, opt slavnostn pivtn, pobval vpoboce sdla s. nrodn rady
vJekatrinburku. Zde tefnik zamil sv sil na povznesen pokleslho morlnho
ducha eskoslovenskch jednotek, kter byly vdsledku zmatk vRusku irozvratn
probolevick propagandy demoralizovny. Neblaze psobilo na unaven vojky, toucch po domov, zejmna kdy se dozvdli ovyhlen samostatnho eskoslovenskho
sttu. Negativn zapsobil insiln pevrat admirla Kolaka ajeho nevybrav diktatura. Je teba optovn pipomenout, e tefnikova a heroick innost se odehrvala
161

Vojensk rozhledy 2/2014

za situace, kdy se neustle zhoroval jeho znan neuten zdravotn stav. Pokud toho
byl toho schopen, organizoval odjezd eskoslovenskch jednotek pes Francii do vlasti.
Zdravotn stav mu neumooval navtvovat vojska vjejich dislokacch, ale jednal
sjeho zstupci velezninm vagon. VJekatrinburku zdvodu zmnnch politickch
pomr, kdy sustanovenm eskoslovensk vldy pestala existovat eskoslovensk
nrodn rada jako vrcholn pedstavitel odboje, doshl zruen jej odboky vRusku.
ZJekatrinburku odejel do Omsku, kde jednal sKolakem. Jednnm se pokouel zmrnit
rozpory, kter existovaly mezi Kolakovou vldou aprotibolevickou demokratickou
opozic. Opt se vrac do Jekatrinburku, aby zde doshl konsolidace vojenskch jednotek ajejich podzen se zrevolunho dnmu vojenskmu velen.
Vznikem eskoslovensk republiky toto pvodn revolun vojsko zskalo charakter
dnho sttnho vojska. tefnik organizuje co nejrychlej odsun vojsk dom, do vlasti.
Opt do Omsku. Zde se upravila konen struktura velen eskoslovenskho vojska
vRusku. Velitelem vojska zstal inadle generl Jan Syrov, jen byl pmo podzen
generlu Janinovi. Pi tchto jednnch bylo dohodnuto, e eskoslovensk vojsko
bude odsunuto zfronty ae jej bude pouito kochran sibisk magistrly. VOmsku
byl tefnik dekorovn komandrskm kem estn legie. 15. bezna 1919 byl opt
ve Francii, kde jednal spedsedou mrov konference Clmenceauem asnejvym
velitelem spojeneckch vojsk marlem Fochem.
Pedmtem jeho snaen bylo doshnout co nejrychlej repatriace eskoslovenskch
vojsk vRusku. Ctil se ksmrti unaven. 3. dubna 1919, po vn roztrce sBeneem,
napsal Masarykovi pesimistick dopis, kter konil slovy: Pozorujem svet. Dua mimrzne
Som u unaven, unaven a ksmrti. Verm ve Vs aVs milujem [7]

162

Vojensk rozhledy 2/2014

Roztrka sBeneem se tkala pedevm zahranin koncepce novho eskoslovenskho sttu. tefnik spe inklinoval kblimu spojenectv sItli, Bene zase
sFranci. Itlii nevil. tefnik zamlel optovn zajet do Ruska. Pedtm ale jet
jednou navtvil Itlii, odkud zamlel na krtko odejet do vlasti, pot knaim jednotkm
do Ruska. 4. kvtna 1919 pi nvratu zItlie dom pi havrii letadla nad Bratislavou
zahynul.

Zvr
Dkladn pprava, stanoven cle vetn mon alternativy i variant na zklad
strategickho plnovn realizovanho na podklad vdeck analzy souasnho stavu,
absorbujc postien pokud mono co nejvt e hierarchicky uspodanch faktor
stvajc situace ajejich prvk ipedjmanho monho vvoje krizovho dje skalkulac monost arizik, sla osobnosti vdokonal symbize jej kognitivn, emocionln
ikonativn sloky, pevn pesvden, sla vle, dkladn pprava vetn dkladnho vzdln avzdlvn se, schopnost vyuit vnitnch sil, analyticko-syntetickch
rozumovch schopnost, nezitnost aentusiasmus, charakterizuj osobnost brigdnho
generla dr.Milana Rastislava tefnika avsouladu sspnost jeho innosti vrmci,
nkdy snad a tm nad rmec objektivnch monost usmrujc svtovou politickou
krizi, in znho pednho krizovho managera ajako takovho jednoho ze t elnch
projektant eskoslovensk republiky.
Osobnost Milana Rastislava tefnika nen osobnost toliko historickou, ale pro nadasovost jeho dla by mla slouit jako ne dosud zcela docenn inspirujc vzor pro souasn
krizov management.
Poznmky apouit literatura:
[1] Wikipedie, oteven encyklopedie, heslo krizov zen.
[2] Idea eskoslovenskho sttu. Kapras, J., Nmec, B., Soukup, F. (redakce). Praha: Nrodn rada eskoslovensk, nakladatelstv L. Maze, 1936, 613 s.
[3] Tamt s. 137. (Officia absque illo nationis vel religionis discrimine Hungaris videlicet et Germanis
etSlavis seu Bohemis aequaliter tribuantur.)
[4] BARTEK, J. Generl dr.M. R. tefnik. Praha: eskoslovensk grafick unie, a.s. 1938, 77 s.
[5] GRUA, J. Bene jako Rakuan. 1. vyd. Brno: Barrister and Principal, 2011, 148 s.
ISBN978-80-87474-12-9.
[6] Slovo mafie se uvalo pro nejrznj druhy spiklenectv. Pochzelo zdob spiknut zorganizovanho
Itli proti Rakousku po r. 1848, ne byly italsk stty spojeny vItalsk krlovstv. Masarykova Mafie
(esk mafie) ale nebyla vdnm vztahu ktto italsk mafii. Masarykovy ptele nazval mafiny ji
vosmdestch letech 19. stol. Julius Grgr, protoe neustle avytrvale zneklidovali tehdej politickou
scnu svoj kritikou. Prv tito mafini se za prvn svtov vlky stali hnac silou odboje. Dostupn
na http://stranky-sos.unas.cz/2013/03/Vznik-Mafie.html.
[7] KLIMEK, A. Vtejte vprvn republice. 1. vydn, Praha: Havran, s.r.o., 2003, 301 s. ISBN80-86515-33-8.

Bibliografie:

Ottv slovnk naun nov doby. Dodatky. Dl VI, svazek 2, Praha: Novina, 1943.
Veobecn encyklopedie Diderot, ve tyech svazcch. 4. dl. Praha: Nakladatelsk dm OP Diderot, 1998,
ISBN 80-85841-37-1 717, 332 s.

163

Vojensk rozhledy 2/2014

Pedstaven autor tohoto sla

Ing. Jaroslav Kolkus (gen. por. v. v.), nar. 1954,


VV PV Vykov, postgraduln studium na VABrno,
akademick kurz pro velitele motosteleckch pluk
(SSSR), vy akademick kurz G, vr.2001 studium
na NATO Defence College (m, Itlie). Pracoval
mj. na pozicch velitele anelnka tbu tankovho
pluku, zstupce velitele mechanizovan brigdy,
nelnk tbu mechanizovan divize, nelnk
sekce nrodnho zastoupen AR v misi SFOR,
nelnk operan sekce Generlnho tbu AR,
2003-2008 prvn zstupce nelnka GAR, pot
vojensk pedstavitel esk republiky pi NATO
aEU, vedouc vojensk sti stl delegace R pro
NATO (2008-2011). Vr.2011 ukonil innou slubu
ado r. 2012 pracoval vpozici obchodnho editele.
V souasn dob je vedoucm odd. vojensk strategie a doktrn Centra bezpenostnch a vojenskostrategickch studi, UO Brno.
Mjr. Ing. Martin Kurka, nar. 1965, Vojensk
akademie v Brn (1994-2000), kurz pro vojensk
pozorovatele OSN ve Vykov, od r. 2011 kombinovan doktorsk studium pi UO Brno, katedra logistiky, FEM UO. Proel rznmi funkcemi v oblasti
logistiky, zabezpeen a oprav tankov a automobilov techniky AR. 2008-2009 pozorovatelsk
mise OSN v Gruzii (UNOMIG), 2011-2012 pozorovatelsk mise OSN v Demokratick republice
Kongo (MONUSCO). Vsouasn dob je vedoucm
starm dstojnkem-specialistou, odd. munice, Star
Boleslav.
Plk.gt. Mgr.Ing.Libor Kutj, Ph.D., nar. 1967,
Fakulta hornicko-geologick Vysok koly bsk
v Ostrav (1990), doktorsk studium oboru zen
obrany sttu na Fakult vojenskch technologi UO
v Brn (2005), magistersk studium oboru mezinrodn vztahy a evropsk studia na Metropolitn
univerzit vPraze (2011). Mimo odbornch kurz
absolvoval kurz diplomacie na Royal Jordanian
National Defence College v Ammnu v Jordnsku, akurz politick reality adiplomacie na Lauder
School of Government, Diplomacy and Strategy
pi IDC Herzliya v Izraeli. Od r. 1992 pracuje
ve sttobezpenostnch slokch, nejprve v rmci
Ministerstva vnitra, aod roku 1996 MO. 2009-2012
pidlenec obrany Velvyslanectv R v Tel Avivu
v Izraeli. Extern pedn na Fakult socilnch
studi Masarykovy univerzity v Brn, na Fakult
ekonomiky a managementu Univerzity obrany
vBrn aFakult bezpenostnho inenrstv Vysok
koly bsk Technick univerzity Ostrava.

164

Ing.Frantiek Minek (brig. gen.v zl.), nar.1963,


VUT Brno, akademick kurz zen obrany sttu
a bojovho pouit vojskov PVO, brigdn velitelsk kurz, kurz zen obrany sttu, kurz Generl
nho tbu, Air War College (USA); Senior Course,
NATO Defence College (Itlie). V prbhu vojensk sluby zastval tbn funkce ivelitelsk funkce
uprotivzdun obrany sttu, byl velitelem vcvikov
a mobilizan zkladny protiletadlovho vojska,
nelnkem oddlen protiletadlovho raketovho
vojska, operan sekce (GAR), vedouc oddlen
plnovn zdroj odboru programovho plnovn
sekce plnovn sil MO, zstupce editele sekce
plnovn sil MO. 1998-1999 zstupce nelnka
souinnostn sekce kontingentu AR u velitelstv
mnohonrodn brigdy SFOR, 2009-2011 editel
odboru NATO Defence College vm, 2011-2013
editel sekce rozvoje a plnovn schopnost MO.
Vsouasn dob je editelem Centra bezpenostnch
a vojensko-strategickch studi Univerzity obrany
Brno.
Ing.Vojtch Nmeek, Ph.D. (plk.vzl.), nar.1957.
VV PV Vykov, brigdn velitelsk kurz na VA
vBrn (2000), kurz pro vy dstojnky na NATO
Defence College vm (2004). Proel velitelskmi
a tbnmi funkcemi, pracoval na operanch velitelstvch vOlomouci ana VA vBrn jako odborn
asistent apozdji vedouc katedry operanho pouit
enijnho vojska a enijnho zabezpeen. 20032006 na Generlnm tbu AR ve funkci nelnka
enijnho vojska, 2006-2009 vedouc oddlen NATO
Training Group na Velitelstv NATO pro transformaci vNorfolku (USA). Aktivn vojenskou slubu
ukonil v roce 2013 z pozice velitele Vojensk
stedn koly aVy odborn koly MO. Vsouasn
dob je pracovnkem Centra bezpenostnch avojensko-strategickch studi, UOBrno, vedouc redakn
rady Vojenskch rozhled.
JUDr.et PhDr.Jaroslav Padrnos, CSc., nar.1941,
Pedagogick institut ve Zln, Pedagogick fakulta
Masarykovy univerzity (postgraduln studium), Pedagogick fakulta Palackho univerzity (obor etopedie),
Prvnick fakulta MU (obor prvo). Psobil na kolch
vech cykl, ve druh pol.70.let metodik vchovnho
poradenstv vKrajsk pedagogicko-psychologick
poradn vBrn. V80.letech sejako vysokokolsk
uitel katedry brann vchovy Pedagogick fakulty
MU vnoval problematice ochrany a obrany civilnho obyvatelstva. Odpotku 90. let do souasnosti
pracuje jako advokt aodr.2001 ijako vysokokolsk

Vojensk rozhledy 2/2014


uitel na Vysok kole aplikovanho prva Praha.
Spolupracuje s Ministerstvem kolstv, mldee
atlovchovy na koncepnm zalenn problematiky
vchovy lovka kochran za mimodnch udlost
a bnch rizik. Je spoluautorem vysokokolskch
uebnch text ikninch publikac.
Doc. Ing. Miroslav Pecina, CSc. (pplk. v zl.),
nar. 1957, VA Brno. Proel zkladnmi technickmi
funkcemi na taktickm aoperanm stupni. Psobil
mimo jin jako vedouc skupiny zen strategie
a operan logistiky na stavu operan taktickch studi i zstupce vedoucho katedry vojensk
logistiky. Podlel se na zpracovn ady vdeckch
prac, odbornch text a vojenskch publikac.
Vsouasn dob zastv msto vedoucho skupiny
slueb logistiky na katede logistiky Fakulty
ekonomiky a managementu Univerzity obrany
vBrn. Zabv se problematikou informan podpory operan logistiky.
Plk. gt. Ing. Zdenk Petr, nar. 1964, VV PV
Vykov, 2007-2008 studoval na Universit
Pantheon-Assas Paris a absolvoval kurz generlnho tbu na francouzsk vojensk kole (Collgue
Interarme de Dfense). Do r. 1996 na funkcch
logistickho zabezpeen u protiletadlov raketov
brigdy Brno. 1997-2003 pracoval na sekci logistiky G, kde eil proces standardizace pohonnch
hmot, 2003-2006 a pot i v prbhu pedsednictv
esk republiky v EU psobil v pracovn skupin
vojenskho vboru EU pro rozvoj vojenskch schopnost. Do jna 2012 psobil u sekce plnovn sil
MO, kde eil problematiku procesu obrannho
plnovn aplnovn schopnost. Od listopadu 2012
zastv funkci vedoucho vdeckho pracovnka
Centra bezpenostnch avojenskostrategickch studi
UOBrno. Vsouasnosti sepodl naprci agentury
NATO pro vdu atechnologie (STO- NATO Science
and Technology Organisation), kdejevedoucm projektovho tmu.
Ing. Josef Prochzka, Ph.D. (pplk. v zl.),
nar. 1966, VAAZ v Brn (1990), absolvent doktorskho studijnho programu UO v Brn - zen
obrany sttu. V letech 2002 a 2008 absolvoval
studijn pobyty vzahrani voblasti logistiky, zen
zdroj abezpenostn politiky. Vr. 2005 kurz Gene
rlnho tbu UO vBrn. 1990-1996 praxe uvojsk
voblasti technickho aautomobilnho zabezpeen,
1996-1999 tbn funkce na G a MO v oblasti
logistiky a akvizice, 2000-2007 stav strategickch studich UO vBrn, 2007-2011 sekce obrann
politiky astrategie, kde byl zodpovdn za obrann
plnovn astrategick rozvoj vpsobnosti rezortu
MO. Vletech 1999 a2004 psobil vmisch SFOR
aEUFOR na zem Bosny aHercegoviny. Aktivn
vojenskou slubu ukonil v r. 2007. Od r. 2011
pracuje jako obrann poradce stlho zastoupen

R pi NATO zdroje a vyzbrojovn. Publikuje


voblasti zen zdroj, obrannho plnovn, logistiky avyzbrojovn.
Prof. Ing. Josef ha, DrSc., nar. 1934, VUT
v Praze. Po poten praxi jako stavebn inenr
pracoval na stavebn fakult VUT v Praze.
Zaslouil se ozaloen a rozvoj teorie operanho
vzkumu pro oblast proces EIA/SEA, kdeautorizoval pvodn metodologii pro multikriteriln
rozhodovac analzu pod nzvem TUKP (totln
ukazatel kvality prosted), len Nrodnho
komittu Mezinrodn asociace pro posuzovn
vliv na ivotn prosted IAIA (International Association for Impact Assessment), psobil jako len
vldn komise pro posouzen vlivu JE Temeln
naivotn prosted. Vsouasn dob emeritn profesor, nezvisl konzultant asoudn znalec pro obor
EIA/SEA scelosttn psobnost. Je eitelem ady
grantovch projekt aautorem cca 200 relevantnch
publikac.
Ing.Jn Spik, Ph.D. (plk.gt. vzl.), nar. 1958,
VV PV ve Vykov (1983), absolvent prapornho
velitelskho kurzu v roce 1997, brigdnho velitelskho kurzu v roce 2001 a kurzu generlnho
tbu v roce 2007. 1983-2003 proel velitelskmi
atbnmi funkcemi uvojsk od rovn ety pomechanizovanou divizi, 2003-2007 naoperanm odboru
a na Sprv doktrn eVD. 2007-2009 nelnk
oddlen zen obrany sttu stavu operan
taktickch studi (OTS) a zstupce editele
vedouc oddlen studi vojenskho umn stavu
strategickch a obrannch studi (SOS) Univerzity obrany Brno. V souasn dob pracuje jako
akademick pracovnk na katede celoivotnho
vzdlvn Fakulty ekonomiky managementu
UO v Brn. Je lenem zpracovatelsk skupiny
pronovelizovanou Doktrnu AR. Zabv se problematikou tvorby arozvoje koncepc aschopnost,
vojensk strategie aoperanho umn.
Npor. Ing.Pavel Zahradnek, nar. 1982, VVPV
Vykov, obor velitel przkumnch jednotek-manaer
(Bc.) ansledn UO Brno vtme studijnm oboru
(Ing.). V souasnosti student kombinovanho
doktorskho studijnho programu v oboru vojensk management na UO v Brn. 2004-2008 velitel mechanizovan a przkumn ety u 72. mpr
v Pslavicch, v letech 2008-2013 nelnk zpravodajsk skupiny u 74. lehkho motorizovanho
praporu. Od roku 2013 zstupce velitele p roty
u74. lehkho motorizovanho praporu. Absolvoval
zahranin mise EUFOR vBosn na pozici velitele
ety, KFOR vKosovu na pozici velitele przkumn
skupiny aOMLT ISAF Wardak vAfghnistnu jako
velitel mentorovacho tmu. Sfrou jeho profesnho zjmu je pprava apouit bojovch jednotek
vsoudobch abudoucch operacch.

165

Vojensk rozhledy 2/2014

Informace pro autory asopisu


Vojensk rozhledy
Redakn standard
Vasopise Vojensk rozhledy se zveejuj autorsk pspvky, kter odpovdaj
profilu asopisu. Redakce pijm pspvky vhradn velektronick podob,
zpracovan vtextovm editoru MS Word. Redakce si vyhrazuje prvo provdt
formln, terminologick, jazykov, grafick atypografick pravy vzaslanm
pspvku. Vasopise se zveejuji autorsk pspvky, kter prochz recenznm
zenm (pvodn vdeck lnky apehledov lnky) alnky ostatn, kter
dorecenznho zen nepostupuj.
Recenznm zenm prochz ipspvek, kter nepat to dn zve uvedench kategori, ale m pro tene informan hodnotu. Takov lnek je vasopise
zaazen do rubriky Informace.
Pokyny pro autory
Pspvky jsou zaslny svyuitm webu vmodulu Chci zaslat lnek,
dostupn na <http://www.vojenskerozhledy.cz/zaslat-clanek >, anebo jako ploha e-mailu na adresu voj.rozhledy@army.cz. Formln vzhled aobsah autorskho pspvku mus odpovdat redaknmu standardu. Termny redaknch
uzvrek jsou uvedeny vkalendi akc.
Vtextu na zdraznn lze pout pouze kurzivu nebo tun psmo, nikoliv podtren psmo. Poznmky vtextu se oznauj slic (ne indexem), nejlpe vhranat
zvorce. Poznmkov apart se pipojuje souhrnn za celm textem.
Tabulky vtextu pspvku vyhotovit jako textovou tabulku MS Word nebo
MSExcel aoznait nzvem. Tabulka nesm pesahovat svoj velikost jednu
strnku textu. Obsahuje-li pevzat daje, mus bt uveden zdroj.
Grafy mus bt co nejjednodu, pehledn. Tiskrna zpracovv pouze dv
barvy, ernou amodrou.Obrzky (grafy, schmata afotografie) se pipojuj, jako
samostatn soubory. Vtextu pspvku mus bt oznaeno msto, kam semaj
vloit (ppustn je tzv. ilustran obrzek). Obrzky dodvan vdigitln podob
mus bt skenovan nejmn na 300 dpi velikosti 1:1 auloen ve formtu
EPS, TIFF, BMP, RAW i JPEG sminimln kompres (tj.komprese=10).
Na obrzky mus bt vtextu pspvku odkaz, pod nimi uveden jejich nzev
aupevzatch obrzk uveden zdroj.
Zvr je vdy soust pspvku. Jeho rozsah by ml bt ve vhodnm pomru
kvlastnmu textu pspvku aml by shrnovat nejdleitj mylenky zpedchozho textu.
Odkazy acitace se uvdj na zvr pspvku, nikoliv jako poznmky pod arou
ve spodn sti strnky. Pro pouitou literaturu plat SN ISO 690 (01 0197).

Vojensk rozhledy 2/2014

Bibliografick odkazy acitace dokument


Monografie
EICHLER, Jan. Mezinrodn bezpenost na potku 21. stolet. Ilustroval Ondej Tma.
1. vyd. Praha: Avis, 2003, 291 s. ISBN 80-7278-326-2.
Pspvek ve sbornku
POKORN, Jan - LEDNSK, Martin. Bezpenostn politika ve Stedomo. In Bezpen
esko vbezpen Evrop: sbornk z11. konference konan ve dnech 16.-18. z 2003
vSei uChrudimi. 1. vyd. Brno: Sdruen knihoven R, 2003, s. 90-97.
sti astati vmonografich
KOSEK, Ji. Bojov uskupen EU: vznamn nstroj bezpenostn politiky. Ilustroval
Ondej Tma. 1.vyd. Praha: Grada, 2008. 291 s. ISBN 80-7169-608-0. Kapitola 12,
Mise EU, s. 177-199.
lnky vserilech (asopisy, noviny, periodick publikace)
PERNICA B. Rozpotov politika esk vldy ve vcech vnitn avnj bezpenosti
po roce 1998. Vojensk rozhledy, 2011, ro. 20 (52), . 3, s. 66-75, ISSN 1210-3292
(titn verze), ISSN 2 336-2995 (on line).
Citace elektronickch dokument
Povinn daje navc druh mdia vhranatch zvorkch online, CD-ROM, disketa
3,5", datum citace uvdme vhranatch zvorkch, pstup ke zdroji Pstup z:,
Dostupn z:, Dostupn na www: URL dme do piatch zvorek.
Elektronick monografie
VAVROUEK, Petr. Souasn aktivity EDA [online]. Praha: Univerzita Karlova. Fakulta
socilnch vd. Centrum pro sociln aekonomick strategie, 2007 [cit. 2012-03-23].
Dostupn z<http://enlil.ff.cuni.cz>.
Elektronick seril (elektronick asopis, noviny, periodick publikace)
Kninice ainformcie [online]. Martin: Matica slovensk, 1997- [cit.1999-12-14].
Dostupn z<http://www.snk.sk/snk/ki/archiv.html>.
lnek velektronickm serilu (e.asopis, noviny, periodick publikace)
HOROV, Iva. Soubor doporuen AKV pro zpstupovn vysokokolskch prac.
Ikaros [online]. 2006, ro. 10, . 9 [cit. 2006-12-01]. Dostupn z<http://www.ikaros.
cz/node/3590>. ISSN1212-5075.
Pozn.: Dvojteka uvozuje pouze podtitul knihy, dle se uv za jmnem msta vydn,
ped nzvem vydavatele i nakladatelstv.

Vojensk rozhledy 2/2014

Slovo vydavatele Vojenskch rozhled pro tene


asopis Vojensk rozhledy vytv podmnky pro zveejovn pspvk renomovanch odbornk, ale izanajcch autor zabvajcmi se bezpenostnmi
astrategickmi studi aobecn vojenstvm. Jedn se zejmna o:
teorii apraxi jednotlivch prvk bezpenostnho systmu sttu se zamenm
na otzky obrany esk republiky aotzky rozvoje ainnosti ozbrojench
sil R,
teorii i praxi uplatovanou vrmci bezpenostnch systm NATO, EU
ajejich lenskch stt sdrazem na obrannou politiku na otzky rozvoje
ainnosti ozbrojench sil,
pstupy azkuenosti zvstavby, ppravy apouit ozbrojench sil R
vevojenskch operacch ajejich aplikac do teorie vojenskho umn,
nejnovj poznatky, trendy ateorii rozvoje vojensk strategie, operanho
umn ataktiky asystmu podpory, ppravy azabezpeen ozbrojench sil
voperacch,
prax ateori strategickho zen obrany sttu ajednotlivch prvk systmu
obrany R,
prezentac koncepnch dokument, nzor azmr pedstavitel rezortu
MO,
trendy rozvoje vojensk techniky ajejich aplikac ve vyzbrojovn ozbrojench sil,
vstupy ostatnch vdnch obor na podporu obrannho systmu sttu.
Redakce db, aby se vasopise zveejovaly hodnotn autorsk pspvky, kter
poutavou formou poskytuj objektivn apnosn informace anzory. Budeme Vm
vdni za kad nzor tkajc se rovn asopisu anebo jednotlivch lnk.

asopis Doktrny
Recenzovan on-line pokraujc asopis
oktrny byl odbornm recenzovanm neimD
paktovanm periodikem, jen byl do konce roku
2013 platformou propublikovn autorskch
pspvk voblasti vojensk teorie, informac,
poznatk azkuenost zvcviku ainnosti vojsk
ve vojenskch operacch. Vydavatelem asopisu
byl odbor doktrn Velitelstv vcviku - Vojensk
akademie ve Vykov.
asopis doktrny byl k1. 1. 2014 zruen. Autoi mohou sv pspvky dle
zveejovat vasopise Vojensk rozhledy.

Vojensk rozhledy 2/2014

Profil asopisu
asopis VR pedstavuje platformu kprezentaci apedvn nejnovjch odbornch poznatk voblasti bezpenosti avojenstv, sdrazem na obrannou politiku,
vojenskou strategi, strategick zen aoperan umn. Na svch strnkch rovn
zveejuje lnky tkajc se taktiky, vcviku, vzbroje, vojensk logistiky azkuenost ze soudobch vojenskch operac.
asopis VR je vydvn ke zveejovn pvodnch autorskch pspvk, kter
se zabvaj:
a) teori aprax jednotlivch prvk bezpenostnho systmu sttu se zamenm
na otzky obrany esk republiky aotzky rozvoje ainnosti ozbrojench
sil R,
b) teori i prax uplatovanou vrmci bezpenostnch systm NATO, EU
ajejich lenskch stt sdrazem na obrannou politiku na otzky rozvoje
ainnosti ozbrojench sil,
c) pstupy azkuenostmi zvstavby, ppravy apouit ozbrojench sil R
vevojenskch operacch ajejich aplikac do teorie vojenskho umn,
d) nejnovjmi poznatky, trendy ateori rozvoje vojensk strategie, operanho
umn ataktiky asystmu podpory, ppravy azabezpeen ozbrojench sil
voperacch,
e) prax ateori strategickho zen obrany sttu ajednotlivch prvk systmu
obrany R,
f) prezentac koncepnch dokument, nzor a zmr pedstavitel
rezortuMO,
g) trendy rozvoje vojensk techniky ajejich aplikac ve vyzbrojovn ozbrojench sil,
h) vstupy ostatnch vdnch obor na podporu obrannho systmu sttu.
Preferovanmi formami autorskch pspvk jsou pvodn lnky, studie,
nzory, polemiky aknin recenze. Soust asopisu mohou bt inepreferovan
formy autorskch pspvk, kter dopluj charakter asopisu jako vojenskoodborn revue. Tmito formami mohou bt autorsk pspvky pevzat zezahraninch asopis s obdobnm zamenm jako Vojensk rozhledy, informace
zvdeckho ivota, okonn vznamnch konferenc, sympozi, semin, informace ojubilech osobnost innch voboru zamen asopisu.
Za uveejnn lnky nejsou placeny honore. Odmny jsou vyplceny jen
zaproveden recenze lnk.

Vojensk rozhledy 2/2014

Recenzn zen
Recenzn zen je proces, kter zajiuje kvalitu odbornch text vhlavn recenzovan sti asopisu Vojensk rozhledy. Recenznmu zen zpravidla podlhaj odborn
pvodn autorsk pspvky pedstavujc vsledky i dl vsledky pvodnho vzkumu
apehledov stat, popisujc stav nebo proces een odbornho monotematickho problmu. Krom toho si redakce me vyhradit zaslat kanonymnmu recenznmu zen
ipspvky do ostatnch pravidelnch rubrik asopisu.
lnek je po obdren vredakci vyhodnocen zhlediska formlnch poadavk
redaktorem asopisu apedn, bez uveden jmna autora, kposouzen odbornosti lnku
redakn rad. Vppad, e redakn rada autorsk pspvek doporu, jepspvek
zasln dvma recenzentm, odbornkm zdan oblasti, kte hodnot pspvky zvcnho, obsahovho, tematickho, logickho iformlnho hlediska.
Autoi arecenzenti zstanou navzjem anonymn jak vprbhu recenznho zen,
tak po jeho ukonen. Recenzent nesm bt zamstnancem stejnho pracovit jako
autor, i jeden ze spoluautor.
Pipomnky recenzent, kter se autorovi zdaj neopodstatnn nebo chybn, autor
nezapracuje do textu, ale pilo kupravenmu lnku samostatn soubor sodvodnnm,
pro nelze postupovat podle doporuen recenzenta. Vppad, erecenzent nasvch pipomnkch trv nebo vppad dvou zsadn odlinch stanovisek recenzent, zejmna,
je-li jeden posudek kladn adruh zporn, pedseda redakn rady podohod sredaktorem
rozhodne, zda se pspvek pole tetmu recenzentovi. Konen stanovisko ozveejnn
takovch pspvk jevkompetenci redakn rady.
Recenzn posudky jsou redakc Vojenskch rozhled archivovny po dobu pti let.

Pokyny pro recenzenty


Clem recenze je poskytnout redakci expertn nzor okvalit autorskho pspvku
apodat autorovi zptnou vazbou jak rukopis zdokonalit, aby byl akceptovateln pro
publikovn.
Redakce recenzentm doporuuje vzt na vdom nsledujc skutenosti:
a) recenzent by se ml ped posuzovnm pspvku seznmit sobecnmi pravidly
recenznho zen asetickm kodexem Vojenskch rozhled,
b) recenzn zen je oboustrann anonymn,
c) pspvek mus recenzent povaovat za dvrn informace sohledem na autorsk
prva,
d) posudky jsou internm materilem redakce ajsou archivovny nejmn po dobu
pti let,
e) recenzent vypracuje recenzn posudek svyuitm formule. Krom toho, pokud
je tovhodn, je mon konkrtn nvrhy akomente vepsat (nejlpe vreimu
revize), pmo do textu pspvku,
f) autor ve svm pspvku vyjaduje svj nzor na pedmtnou problematiku. Pokud
jeho nzor nen toton snzorem recenzenta, nen to dvod pro zamtnut pspvku
vppad, e nevychz znesprvnch nebo zavdjcch vchozch informac
aspluje formln nleitosti redaknho standardu,
g) posudky recenzenta jsou nsledn zaslan autorovi kproveden prav. Recenzent
m prvo na vydn upravenho pspvku pode poadavk deklarovanch vjeho
recenznm posudku,

Vojensk rozhledy 2/2014

asopis Obrana astrategie se pedstavuje


asopis Obrana astrategie vychz od roku 2001 azamuje se na bezpenostn
astrategick studia, vojenstv, mezinrodn vztahy adal souvisejc tmata. Je vydvn
Univerzitou obrany, sttn vojenskou vysokou kolou smnohaletou tradic vdeckho
bdn na poli obrany abezpenosti ave spoluprci spartnery zcivilnch univerzit
adalch renomovanch odbornch pracovi zesk republiky ize zahrani.
asopis je uren pispvatelm atenm profesn se zabvajcm oblast bezpenosti aobrany: bezpenostnm expertm, pslunkm ozbrojench sil, akademickm pracovnkm istudentm relevantnch obor (bezpenostn astrategick studia,
mezinrodn vztahy, politologie aj.) adalm zjemcm zad esk imezinrodn
bezpenostn komunity.
Clem vydvn asopisu je poskytnut prostoru pro prezentaci apedvn nejnovjch odbornch poznatk domc izahranin provenience zoblasti bezpenostnch
astrategickch studi, vytvoen kanlu pro vt vzjemnou informovanost akomunikaci mezi armdnm prostedm aciviln bezpenostn komunitou akultivace odborn
debaty nad tmaty spojenmi sobranou abezpenost.
asopis vychz standardn dvakrt ron vtitn verzi ana internetu na adrese:
www.defenceandstrategy.eu. Je distribuovn vrmci rezortu obrany, vybranm institucm sttn sprvy vesk republice, mezinrodnm organizacm, domcm izahraninm univerzitm avysokm kolm, vzkumnm organizacm, knihovnm adalm
partnerm.
Kpublikovn jsou pijmny lnky veskm, slovenskm aanglickm jazyce,
dle diskusn pspvky, recenze ainforman materily, kter se v kve uvedenm
odbornm oblastem. Vechny lnky jsou standardn opateny abstrakty vanglickm
jazyce.
asopis je registrovn Ministerstvem kultury esk republiky pod slem MK
R E 16787 aeskm nrodnm stediskem ISSN pod oznaenm ISSN 1214-6463
(print) aISSN1802-7199 (on-line). Je evidovn usdruen Publishers International
Linking Association (CrossRef/PILA), registrovan digital object identifier
doi:10.3849/1802-7199.
Obsah asopisu je soust esk nrodn bibliografie a katalogu Nrodn
knihovny esk republiky. Od roku 2011 je asopis zaazen do svtov uznvan
databze European Reference Index for the Humanities (ERIH) aje rovn poskytovn doady dalch mezinrodnch databz: Central and Eastern European Online
Library (CEEOL), Columbia International Affairs Online (CIAO), Directory of Open
Access Journals (DOAJ), Military and Intelligence Database, Google Scholar Index,
Copernicus International, ProQuest, Ulrichs adalch.
Kontakt:
Redakce asopisu
Obrana astrategie
Univerzita obrany
Kounicova 65
66210
Brno
esk republika

PhDr.Libor Frank, Ph.D.


pedseda redakn rady
asopisu Obrana astrategie
Tel.: (+420) 973442993
Fax: (+420) 973443371
E-mail: libor.frank@unob.cz

Mgr.Josef Kraus
tajemnkredakn rady
asopisu Obrana astrategie
Tel.: (+420) 973443881
Fax: (+420) 973443371
E-mail: josef.kraus@unob.cz

Internetov adresa asopisu: www.defenceandstrategy.eu

Vojensk rozhledy 2/2014

CONTENTS

SECURITY POLICY
JUDr. et PhDr. Jaroslav Padrnos, CSc.

Topical Reflections over Nations Bounded byInternational Law . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3

Ing. Josef Prochzka, Ph.D.

NATO Structural Reforms in Practical Terms . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

Ing. Ale Olejnek, Ph.D.

Armed Conflict and Relations of its Economic Analysis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

SECURITY ENVIRONMENT
Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc.

Operation Sangaris 2013: French Intervention in Central Africa . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 41

Col. GSO Mgr. Ing. Libor Kutj, Ph.D.

Security Dimension of Israeli Maritime Borders . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

OPERATIONAL ART
Ing. Jn Spik, Ph.D.

Operational Approach Development: Application of Operational Art


Theory inPractice (2nd part) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

Col. Mgr. Roman Dufek, Doc. Ing. Miroslav Pecina, CSc.

Logistics Interoperability: APrerequisite for the Optimal Building


and Employment of Capabilities in Alliance Expeditionary Operations . . . . . . . . . . . . . . 76

SUPPORT & PROCUREMENT


Maj. Ing.Martin Kurka

The System of Maintenance and Repairs in UN Missions . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 87

OPINIONS, CONTROVERSY
Col. GSO Ing. Zdenk Petr

Common European Armed Forces: Reality, or Utopia? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

INFORMATION PAGES
1Lt. Ing.Pavel Zahradnek

Perspectives of Development of Light Combat Units . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Ing. Vojtch Nmeek, Ph.D., Ing. Jaroslav Kolkus, Ing.FrantiekMinek

Development of Personnel of the Ministry ofDefence in Career Courses

Prof. Ing.Josef ha, DrSc.

. . . . . . . . . . . . 117

Water Potential for Conflicts and Confusion ofGlobal Hydropolitics . . . . . . . . . . . . . . . . 128

Vojensk rozhledy 2/2014

CONTENTS

Book Review
United States and Russian Federation: Comparison from the Point
of their Security andStrategic Cultures . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141
History Pages
Ing. Pavel Zona, Ph.D.

The Czechoslovak Independent Brigade of Jan ika inYugoslavia


Neglected Component of Anti-fascist Resistance . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146

Personal Data
JUDr.et PhDr.Jaroslav Padrnos, CSc.

Milan Rastislav tefnik Scientist, Soldier, Diplomat and Politician


An Unconventional Look . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154
Who is Who in This Issue . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

English Contents . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168


Contents . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170

Vojensk rozhledy 2/2014

OBSAH

Bezpenostn politika
JUDr. et PhDr. Jaroslav Padrnos, CSc.

Aktuln zamylen nad vzanost stt mezinrodnm prvem

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Ing. Josef Prochzka, Ph.D.

Strukturln reformy NATO pohled zpraxe . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8

Ing. Ale Olejnek, Ph.D.

Ozbrojen konflikt asouvislosti jeho ekonomick analzy . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22

Bezpenostn prosted
Doc. PhDr. Jan Eichler, CSc.

Operace Sangaris 2013: Francouzsk intervence ve stedn Africe

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

41

Plk. gt. Mgr. Ing. Libor Kutj, Ph.D.

Bezpenostn rozmr izraelsk nmon hranice . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 53

Operan umn
Ing. Jn Spik, Ph.D.

Tvorba operanho schmatu aplikace teorie operanho umn vpraxi


(2. st) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 65

Podpora a zabezpeen
Plk. Mgr. Roman Dufek, doc. Ing. Miroslav Pecina, CSc.

Logistick interoperabilita jako pedpoklad optimlnho budovn schopnost


aspnho zapojen doexpedinch operac NATO . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 76

Mjr. Ing.Martin Kurka

Systm drby aoprav techniky vmisch Organizace Spojench nrod . . . . . . . . . . . . . 87

Nzory, polemika
Plk. gt. Ing. Zdenk Petr

Spolen evropsk armda realita, i utopie? . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 101

Npor. Ing.Pavel Zahradnek

Mon perspektivy rozvoje bojovch jednotek lehkho typu . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 109

Informace
Ing. Vojtch Nmeek, Ph.D., Ing. Jaroslav Kolkus, Ing.FrantiekMinek

Pprava personlu rezortu obrany vkarirovch kurzech

Prof. Ing.Josef ha, DrSc.

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 117

Konfliktn potencil vody achaotick globln vodn politika

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 128

Vojensk rozhledy 2/2014

OBSAH

Recenze
USA aRusk federace
komparace zpohledu bezpenostn astrategick kultury

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 141

Z historie
Ing. Pavel Zona, Ph.D.

eskoslovensk samostatn brigda Jana iky zTrocnova vJugoslvii


opomjen soust protifaistickho odboje . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 146

Personlie
JUDr.et PhDr.Jaroslav Padrnos, CSc.

Milan Rastislav tefnik vdec, vojk, diplomat apolitik


Netradin pohled . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 154
Pedstaven tohoto sla . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 164

Obsah v anglitin

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 168

Obsah . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 170

VOJENSK ROZHLEDY
asopis VOJENSK ROZHLEDY
tvrtletnk
Vydv:
Ministerstvo obrany esk republiky, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6
Vydvajc instituce:
Univerzita obrany, Kounicova 156/65, 662 10 Brno
IO: 60162694
Vojensk rozhledy . 2/2014
Ronk: XXIII. (LV.)
Datum vydn: 27. kvtna 2014
Roziuje:
OKP MO, distribuce, Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6
Olga Endlov, tel. (973) 215 563, endlovao@army.cz
Redakce:
Jaroslav Furmnek (fredaktor), telefon: 973 215 733, fax: 973 215 933
E-mail: voj.rozhledy@army.cz,
Webmaster internetovch strnek Vojenskch rozhled:
Ing. Frantiek Dospil, tel. 973 443 499, email: frantisek.dospisil@unob.cz.
Redakn rada:
Ing. Vojtch Nmeek, Ph.D. (pedseda), PhDr. Milo Balabn, Ph.D.,
doc. PhDr. Felix ernoch, CSc., Lubo Dobrovsk, Mgr. Luk Dyka,
doc. PhDr. Jan Eichler, CSc., plk. doc. Ing. Vladan Holcner, Ph.D.,
Ing. Ivan Majcht, Ph.D., prof. Ing. Ale Komr, CSc.,
Mgr. Tom md, Ph.D., RNDr. Pavel talmach.
Stl host redakn rady
Ing. Jaroslav Kolkus, Ing. Vladimr Karaffa, CSc., Ing. Ivan Krika,
Ing. Jn Spik, Ph.D.
Sdlo redakce: Rooseveltova 23, 161 05 Praha 6
Adresa pro zasln poty:
Ministerstvo obrany
OKP Vojensk rozhledy
Tychonova 1, 160 01 Praha 6
asopis Vojensk rozhledy velektronick podob naleznete na:
http://www.vojenskerozhledy.cz/
asopis je evidovn v databzi esk nrodn bibliografie:
http://aip.nkp.cz/engine/webtor.cgi
http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=503642 (archiv 2008)
lnky ve veobecn sti a nkter dal jsou recenzovny.
Grafick prava: Ing. Libora Schuzlov
Tiskne: VGHM Dobruka
Evidenn slo: MK R E 6059
Identifikan slo: ISSN 1210-3292 (print), ISSN 2336-2995 (on line).